Rozpravy

Čtvrtek, 21. ledna 2010 - Štrasburk

3.1. Nedávná napadení náboženských menšin v Egyptu a Malajsii

  Předsedající. - Dalším bodem je rozprava o návrhu usnesení o nedávných napadeních náboženských menšin v Egyptu a Malajsii⁽¹⁾.

  Marietje Schaake, autorka. – Pane předsedající, v týdnu, kdy probíhaly oslavy egyptských ortodoxních křesťanských Vánoc, došlo k napadení, při němž bylo zabito a zraněno 20 koptských Egypťanů. Přestože napadení lze vnímat jako čin jednotlivců, různé další znepokojující události si vyžadují neustálý dohled nad respektováním všech menšin v Egyptě.

Násilí a nenávist nesmějí být přijímány ve jménu náboženství. Lidé mají univerzální právo na svobodu vyznání stejně jako na svobodu od vyznání. Etnická a náboženská rozmanitost vyžaduje pozornou společnost, která je schopna sladit své rozdílnosti v otevřené debatě, společnost, v níž lidé jakéhokoli původu nebo vyznání vědí, že jejich svobody jsou zaručené.

Otevřená společnost může existovat, jedině pokud je v ústavě a v celém vládním systému zakotveno oddělení církve a státu. Bezpečnostní opatření nesmí být jediným prostředkem řízení pluralistické společnosti. Přesto v Egyptě posledních 28 let platí výjimečné zákony. Volná diskuse je zřejmě nejsilnější lék proti extremismu a násilí. Proto je možné vidět svobodu projevu, jak online, tak offline, jako nejlepší nástroj, kterým může egyptská vláda rozptýlit napětí ve společnosti.

Je proto těžké pochopit nebo přijmout fakt, že asi 30 aktivistů, politiků a bloggerů bylo zatčeno vládními silami, když cestovali do jihoegyptského města Nag Hammádí, aby vyjádřili soustrast rodinám obětí zabitých při sektářském násilí. Ta zatčení jsou obzvláště udivujícím příkladem typického zasahování egyptské vlády do práv občanů na svobodu projevu.

Něco je zoufale špatně, když se s lidmi zachází jako se zločinci pouze proto, že chtějí vyjádřit soustrast a solidaritu se spoluobčany. Argument udržování veřejného pořádku je příliš často zneužíván. Od roku 2008 nemohou Egypťané získat neregistrovanou telefonní linku, ale to není veškerá kontrola. V současné době platí nová pravidla, podle nichž musí uživatelé bezdrátového připojení platit za připojení, k němuž musí poskytnout e-mailovou adresu, aby jim bylo zasláno heslo a uživatelské jméno. To umožňuje aktivní kontrolu uživatelů vládou. Navíc se v parlamentu diskutuje o návrhu zákona o regulaci sítě, který by stanovoval tresty odnětí svobody za „zveřejnění multimediálního obsahu bez vládního povolení“.

Přitom egyptská ústava říká: „Svoboda projevu nebo svoboda názoru je zaručena. Každý jednotlivec má právo vyjádřit svůj názor a zveřejnit ho verbálně, písemně, fotograficky nebo jinými prostředky v mezích zákona.“ Sebekritika a konstruktivní kritika jsou zárukou bezpečnosti národní struktury.

Vyzývám egyptskou vládu, aby ustoupila od zavádění výjimečných zákonů omezujících základní svobody na základě současných sektářských nepokojů. Příslušela by odpovídající reakce na zločiny spáchané ve jménu náboženství. Nemělo by toho však být využíváno jako záminky k utlačování obyvatelstva jako celku pomocí zákonů omezujících svobodu projevu. Otevřená společnost v Egyptě bude moci vzniknout, teprve když budou základní svobody chráněny ústavou a všechny úrovně zákonodárství budou svobodné. Egyptská vláda by měla vést své občany touto cestou ke svobodě a Evropa by jí při tom měla být nejsilnějším partnerem.

  Fiorello Provera, autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, usnesení, které jsem předložil, je reakcí na některé tragické události, jež se nedávno odehrály v Egyptě a jiných zemích světa – právě včera v Nigerii – a jeho cílem je upozornit tuto sněmovnu na stále závažnější a nepřípustnější situaci, kdy jsou pronásledováni a zabíjeni členové křesťanské komunity.

Toto usnesení není namířeno proti egyptské vládě, která se snažila zajistit, aby odpovědní lidé byli předvedeni před soud; jedná se spíše o to, že je čas na tento ohromný a znepokojivý problém reagovat. Každý rok jsou zabity tisíce křesťanů po celém světě – ve Vietnamu, Severní Koreji, Číně, Nigérii, Malajsii – a další miliony jsou pro svou víru nejrůznějšími způsoby denně pronásledovány. Útoky jsou stále častější a zákeřnější, obklopuje je ticho nebo lhostejnost a je třeba proti nim bezodkladně zakročit.

Předně se všichni musí odhodlat změnit šířící se atmosféru náboženské nenávisti a podporovat toleranci a přijímání rozmanitosti. Evropa dobře zná tragédii válek, v nichž proti sobě po celá staletí bojovali katolíci a protestanti, nemluvě o židovském holokaustu. Právě kvůli své historii musí Evropa v této oblasti zaujmout pevné stanovisko.

Další iniciativou by mohlo být prozkoumání vnitrostátních zákonů, v nichž nalezneme předpisy, které perzekuují křesťany nebo jiné náboženské menšiny. V tomto projektu by mohla být velmi užitečná spolupráce s nevládními organizacemi, ale je třeba také dbát na to, zda tam, kde je právo na náboženskou svobodu zakotveno, je také skutečně ctěno.

Tato rozprava by mohla být příležitostí k předložení návrhu na vypracování zprávy Evropského parlamentu o náboženské svobodě ve světě.

  Mario Mauro , autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, předmětem tohoto usnesení je ve skutečnosti náboženská svoboda. Nejde tedy o žádné hledání viníků nebo pokus způsobit problémy některé vládě, ale o odsouzení skutečnosti, že v dnešním světě lidé umírají proto, že věří v Krista, nebo jsou diskriminováni kvůli tomu, že jejich víra se liší od vyznání někoho jiného.

Všechny politické skupiny se tedy shodují, že zde existuje problém týkající se svobody vyznání a že je třeba se jím vážně a hluboce zabývat na úrovni mezinárodního společenství.

Žádáme proto Radu a Komisi a především vysokého představitele pro zahraniční věci, aby věnovali zvláštní pozornost situaci menšin, včetně křesťanské menšiny, aby bylo možné podporovat a provádět iniciativy zaměřené na posilování dialogu a respektu mezi jednotlivými komunitami, a aby nabádali všechny náboženské činitele k prosazování tolerance a k předcházení projevům nenávisti a násilí.

  Véronique De Keyser, autorka. – (FR) Pane předsedající, událost, která se stala v Egyptě, se nepochybně mohla přihodit kdekoli jinde. Kolem vchodu do koptského kostela projíždí auto a někdo z něj začne střílet do lidí. Výsledek: sedm mrtvých (šest koptských křesťanů a jeden policista). Egyptské úřady reagují rychle. Státní zástupce rozhoduje, cituji, že tři obvinění z událostí v Nag Hammádí budou souzeni před výjimečnou bezpečnostní radou státu za spáchání úkladné vraždy.

V Malajsii se křesťanská a muslimská komunita přou o jméno Alláh, což má za následek plenění a rabování kostelů.

Tyto zprávy, které se dají nazvat běžnými, mají dopady i jinde po celém světě, včetně Evropy. Zesílení náboženské netolerance a fanatismu ohrožuje základní svobodu, svobodu vyznání pro všechny, ať jsou to věřící, nebo agnostici. Po celém světě se páchají zločiny vůči menšinám, bez ohledu na to, zda jde o křesťany, židy nebo muslimy. Po celém světě jsou také zabíjeni nebo vězněni muži a ženy bez vyznání, protože nerespektují ceremoniály, dogmata nebo náboženské praktiky, od kterých se osvobodili.

Jako osoba bez vyznání toto usnesení, které vyzývá k toleranci, nikoli stigmatizaci Egypta nebo Malajsie, plně podporuji. Nicméně, kromě zmíněných případů bych ráda upozornila na odpovědnost státu, který ctí práva svých občanů na svobodu projevu. Jsem přesvědčena, že sekulární stát je nejlepší zárukou prostoru pro rozmanitost vyznání. To je forma, kterou může stát nejlépe své občany chránit a podporovat dialog mezi komunitami.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

  Ryszard Antoni Legutko, autor. – Pane předsedající, informace o násilí vůči křesťanům v Egyptě a Malajsii je jen špičkou ledovce. Chci vyzdvihnout tři hlavní body.

Zaprvé, křesťané se stali oběťmi brutálního násilí v mnoha zemích světa, ne jen ve dvou. Zadruhé, křesťané se stali nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě. Čísla jsou ohromující – nepohybují se v tisících nebo stovkách tisíc, ale v milionech. Zatřetí, reakce evropských společností, evropských vlád a EU byla dosud neuspokojivá: plachá, nesmělá, ustrašená, politicky korektní nebo vůbec žádná.

Musíme jednat rozhodně, jinak se ti, kdo křesťany pronásledují, budou domnívat, že mají naše tiché požehnání. Opravdu to tak chceme?

  Heidi Hautala, autorka. – (FI) Pane předsedající, je politováníhodné, že ve světě se odehrává tolik různých konfliktů, které se schovávají pod maskou náboženství. V této souvislosti je třeba říci, že ve světě existuje mnoho různých fundamentalistických trendů souvisejících s křesťanským, islámským nebo jiným náboženstvím. Osobně jsem nejméně těchto fundamentalistických snah našla ve spojitosti s buddhismem. Každopádně je důležité, aby v případě násilných událostí mezi náboženskými skupinami Evropský parlament zaujal stanovisko.

Ráda bych však řekla, že včera byl Parlament upozorněn na to, že 33 ochránců lidských práv bylo bezdůvodně zatčeno, když se snažili podpořit koptské křesťany, jimiž se zabývá toto usnesení, a bylo proti nim použito násilí. Nyní bych chtěla egyptským úřadům říci, že je třeba zajistit, aby lidem nebylo takto bráněno, chtějí-li se postavit na obranu druhých. Musíme trvat na tom, aby ochránci práv v podobných situacích nebyli uvězňováni nebo vystaveni nespravedlivému zacházení. V tomto případě je nepopiratelnou skutečností, že s těmito 33 ochránci koptských křesťanů se ve vězení zacházelo krutě. Byli drženi v nehumánních podmínkách.

Doufám, že v budoucnu Parlament bude vždy věnovat pozornost případům, v nichž se jedná o násilí vůči jakékoli náboženské skupině, a nebude se soustředit jen na případy pronásledování křesťanů.

(Potlesk)

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, Tunisko, Egypt a Malajsie jsou tradičně velmi tolerantní. Dokazují to jména jako Tunku Abdul Rahman, zakladatel nezávislého státu Malajsie, nebo prezident Sadat, jehož řeč zde v Evropském parlamentu byla jako Magna charta křesťansko-islámského soužití.

Právě proto musíme podporovat vlády těchto zemí v jejich boji proti islamistickému extremismu a protikřesťanským útokům. My v Evropě jako převážně křesťanském kontinentu jsme samozřejmě obzvláště povinni zastat se křesťanů po celém světě, protože pokud to neuděláme my, kdo jiný?

Zde však zjevně jde o samotnou svobodu vyznání a já bych rád poděkoval například malajské vládě za skutečnost, že jeho výsost, yang di-pertuan gong a premiér dne 9. ledna dali jasně najevo svůj postoj k této záležitosti. Přejeme jim úspěch v boji za náboženskou toleranci, pro který tato země byla a stále je zářným příkladem. A právě ten musíme, jako partneři, kteří mohou otevřeně hovořit o záležitostech spjatých s lidskými právy, v Egyptě, Tunisku a Malajsii udržovat.

  Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) Pane předsedající, svoboda vyznání je základním prvkem lidských práv. Bohužel vidíme, že křesťané v mnoha zemích, kde převládá islámská víra, čelí obzvláště velkým problémům. Kromě jiných zemí je to také případ Egypta. Koptští ortodoxní křesťané, ale také katolíci, protestanti a židé jsou v Egyptě oficiálně znevýhodňováni. Utiskováni jsou například muslimové, kteří konvertují ke křesťanství. To je vidět například v jejich identifikačních dokladech, kde mají nadále uvedeno, že jsou muslimové, protože vystoupení z církve je zákonem zakázáno.

Zejména v posledních 10 až 20 letech násilí vůči koptským křesťanům enormně vzrostlo. Ohlášeno bylo již více než 100 útoků s tisíci obětí. Přístup egytpské vlády je podle mého názoru bezpáteřní. Tři muži byli vzati do vazby, ale obecně je násilí vůči křesťanům tolerováno. Vyzývám Radu a Komisi, aby s Egyptem zahájily přímý dialog a přiměly tamní vládu ke změně postoje. Pokud to Káhira odmítne, domnívám se, že by to mělo ovlivnit naše dvoustranné vztahy s Egyptem.

  Joe Higgins, jménem skupiny GUE/NGL. – Pane předsedající, každý, kdo vyznává demokratická práva a svobodu vyznání, musí otevřeně odsoudit vraždu křesťanů v Egyptě a také bombové útoky na křesťanské kostely v Malajsii. Také bychom měli upozornit na rostoucí počet útoků na náboženské menšiny přímo v Evropě a odsoudit je.

Různé hospodářské a vládnoucí elity v Malajsii již dlouho v otázkách rasové a náboženské příslušnosti využívají metodu rozděl a panuj. Současná vláda Národní fronty je v tomto ohledu pokrytecká: zatímco veřejně mluví o politice „Jednotné Malajsie“, která údajně přijímá všechna náboženství a menšiny, v zákulisí manévruje a využívá náboženské a rasové rozdíly, aby posílila vlastní pozici mezi muslimským malajským obyvatelstvem, jako tomu bylo v případě rozhodnutí o jménu Alláh.

V Malajsii jsou také obrovské ekonomické rozdíly. Jedná se o nejvíce nevyváženou společnost v jihovýchodní Asii. Současná vláda vládne na základě zkorumpovaného kapitalismu. Toto je výsledek spolu s vykořisťováním na pracovištích a tvrdým omezováním práv odborů. Nejlepším prostředím pro náboženskou svobodu a demokracii v Egyptě a Malajsii a kdekoli jinde je nepochybně ekonomická spravedlnost a demokracie, kde je bohatství a moc v rukou velké většiny pracujících a chudých lidí, a nikoli v rukou velkých společností a zkorumpovaných kapitalistů.

  Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Pane předsedající, včera začal v Nizozemsku děsivý politický proces proti lídrovi naší strany, Geertu Wildersovi. Pan Wilders je, jako poslanec nizozemského parlamentu a předseda Strany pro svobodu v parlamentu, stíhán za vyjádření svého názoru. Je stíhán levicovými představiteli, protože varuje Nizozemsko, Evropu a svět před fašistickou ideologií, která si říká islám. Jaká hanba!

Pane předsedající, islamizace Nizozemska a Evropy ohrožuje evropskou judaisticko-křesťanskou a humanistickou kulturu, a zatímco mnozí lidé, včetně těch zde ve sněmovně, ustupují a nechávají se spláchnout tsunami islamizace, Strana pro svobodu za evropskou kulturu bojuje. Pane předsedající, barbarské skutky, k nimž došlo v Malajsii, Egyptě a mnoha jiných zemích po celém světě, jako zrovna minulý týden v Nigérii, jsou výsledkem netolerantní a fašistické ideologie známé jako islám. V islámských zemích jsou nemuslimové systematicky ponižováni a vražděni. Události v Malajsii a Egyptě nelze vnímat jako oddělené incidenty, protože mají původ v ideologii, která vyžaduje respekt, ale sama žádný nedává. Tento Parlament může zajistit, aby se takto strašné události v Evropě nikdy nestaly, tím, že se připojí ke Straně pro svobodu v boji proti islamizaci Evropy. Žádáme vás všechny, abyste tak učinili.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Pane předsedající, docela často v Parlamentu diskutujeme o různých fobiích a jejich škodlivých sociálních účincích. Napadá mě xenofobie a homofobie. Těmito dvěma případy však bohužel seznam fobií nekončí. Je zde také fenomén fobie z křesťanství. Stejně jako u ostatních fóbií i zde jsou sociální účinky škodlivé a někdy tragické, a právě z toho důvodu bychom se měli věnovat případům porušování práv křesťanů na různých místech světa.

Věnujeme se případům týkajícím se přívrženců různých náboženství i lidí, kteří se k žádné víře nehlásí. Proto nesmíme o svou pozornost připravit ani křesťany. Děláme to proto, že svoboda vyznání je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Právě z toho důvodu odsuzujeme a budeme odsuzovat každou formu násilí, diskriminace a netolerance vůči vůdcům nebo stoupencům jakékoli víry. Násilí spáchané kvůli vyznání oběti je odporné a nepochybně si zaslouží naši kritiku.

  Konrad Szymański (ECR). – (PL) Pane předsedající, svoboda vyznání je právo, které je uznáváno v mezinárodních a evropských úmluvách o lidských právech již po více než 50 let. Zároveň již mnoho let čelíme rostoucí vlně náboženské nenávisti, která se nejčastěji obrací proti křesťanům po celém světě. Na místo protikřesťanského komunismu dnes nastoupil zejména militantní islám. Egypt a Malajsie mají v ústavách zakotvenou svobodu vyznání, ale pod tlakem radikálních islamistických kruhů tamní vlády dostatečně neochraňují náboženskou svobodu křesťanů.

Evropská unie, která má k dispozici nové nástroje zahraniční politiky, se musí začít více angažovat v boji proti fobii z křesťanství, která je příčinou bitek, rabování a vražd. Evropská unie dnes váhá jen kvůli ideologickým předsudkům. V sázce je naše věrohodnost.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, rád bych podpořil myšlenku kolegy Provery, který řekl, že o náboženské svobodě by měla být vypracována zpráva. Rád bych všem připomněl, že v předchozím parlamentním volebním období jsme s panem Maurem předložili návrh na vypracování zprávy o situaci křesťanů v zemích, kde jsou menšinou, v zemích, kde dominantním náboženstvím je islám. Bohužel, kancelář Parlamentu návrh nepřijala, ale možná by přesto stála za sepsání. Takže nyní vznáším stejný návrh znovu.

Usnesení, které dnes přijímáme, by mělo vyslat jasný signál. Koptská menšina tvoří až 10 % obyvatelstva Egypta, ale i kdyby to bylo jen 0,5 %, úkolem Evropského parlamentu je reagovat, zejména v situaci, kdy jsou tak drasticky porušována lidská práva.

Pozorně jsem si přečetl dopis, který poslal ceremoniář lidového shromáždění Jerzymu Buzkovi. V dopise ujišťuje, že události, o nichž jsem hovořil, jsou ojedinělé incidenty. Těžko tomu mohu věřit. Koptští křesťané jsou v Egyptě pronásledováni mnoho let. Pokusme se tentokrát zajistit, aby naše pomoc této utlačované menšině neskončila u prázdných prohlášení.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, nejedná se zde pouze o Egypt a Malajsii, ale také o Súdán, Nigérii a mnoho dalších zemí v Africe a Asii a o mnoho společností, které berou křesťany jako nutné zlo a někdy jako nepřítele. Přiznejme si tato fakta a nestrkejme hlavu do písku jako pštros. Tohle je skutečný problém a Parlament křesťanské Evropy, křesťanských tradic a křesťanského dědictví o něm musí hovořit.

Musíme však také být sebekritičtí. Před chvilí poslanec, který hovořil přede mnou, správně zmínil hříchy Parlamentu, jež v minulém volebním období tento problém opomenul. Vzpomínám si na rozpravu, již jsme vedli před několika týdny, když jsme právem odsoudili útoky a útlak, které zažívá ujgurská muslimská menšina v Číně. Tenkrát ovšem jisté politické skupiny odmítly pozměňovací návrhy, které měly zdůraznit, že křesťané také v Číně trpí a jsou oběťmi diskriminace. Nesmíme dopustit, abychom některé náboženské menšiny bránili více a jiné méně nebo vůbec.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, z několika zdrojů jsme slyšeli znepokojivé zprávy o zločinech spáchaných na křesťanech v Egyptě a Malajsii. Pokud jde o Malajsii, nejprve bych ráda řekla, že jsme hluboce znepokojeni útoky na kostely v zemi, která je tradičně tolerantní a umírněná.

Zadruhé chci zmínit příkladnou práci islámských nevládních organizací v zájmu náboženské tolerance. Prohlášení malajského premiéra o používání jména Alláh odstartovala vlnu vyjadřování veřejné nespokojenosti namířenou proti křesťanským komunitám. Příkladný přístup islámských nevládních organizací a nekompromisní postoj veřejnosti k prohlášením premiéra však situaci zklidnily. Je nešťastné, že jsme to nezaznamenali v našem konečném usnesení, protože podle mého názoru se zde zřídka zabýváme pozitivními situacemi. Neměli bychom muslimy chválit, když je k tomu důvod?

Je třeba, aby náboženskou toleranci podporovali jak ti, kteří mají politickou moc, tak veřejnost. Je stejně důležité uvědomit si, že došlo k chybám, jako uznat úspěch a podpořit ho.

  Dominique Baudis (PPE). – (FR) Pane předsedající, činy fanatických zločinců, kteří v Egyptě zabili několik křesťanů, nesmí být připisovány celému národu a jeho vládě. Bylo by nespravedlivé svalovat na Egypt a Egypťany odpovědnost za tento příšerný masakr, za který budou předvedeni před soud jeho pachatelé.

Nesmíme zaměňovat činy jednoho zločince s politikou celé země! Neházejme fanatiky a celé obyvatelstvo do jednoho pytle. Zasahováním mezi koptské křesťany a jejich muslimské spoluobčany nakonec dáváme munici extremistům, kteří se snaží zobrazovat východní křesťany jako agenty Západu.

  László Tőkés (PPE). - (HU) Čerstvé zprávy říkají, že před pár dny egyptský režim zatkl několik zastánců koptských práv v průběhu cesty na místo zločinů, jež se odehrály v osadě Nag Hammádí, aby tam bránili a podpořili komunity koptských křesťanů, kteří byli o Vánocích svědky vraždy několika členů své církve. Egyptské úřady, nakloněné muslimské většině, se snaží násilné činy spáchané na koptské menšině zlehčovat a nyní brání křesťanům, aby se zákonně chránili, čímž diskriminuje jednu stranu případu. Administrativa Spojených států se jednoznačně vyslovila proti tomuto postupu. Je známo, že komunita koptských křesťanů, kteří jsou považováni za domorodé Egypťany, byla za uplynulých 1500 let často vystavována krutému útlaku, a Evropská unie tedy musí usilovat o jejich obranu ještě razantněji a jednoznačněji, než je tomu v současnosti.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Děkuji, že se zde znovu upozorňuje na porušování svobody vyznání v některých zemích, jako už tomu bylo v letech 2007 a 2008. Přemýšlím, zda důslednějšímu prosazování dodržování lidských práv v této oblasti EU brání její slabost nebo lhostejnost. Stále slýcháme stejné stížnosti a navrhujeme stejná opatření.

Egypt a Malajsie patří mezi země, kde křesťané žijí v extrémně nebezpečných podmínkách, jsou perzekvováni, vyháněni ze svých domovů, unášeni, vražděni, zavírají se jejich kostely. Děje se to od Maghrebu po Írán, ale i v Indii, Číně, Pakistánu a mnohých dalších zemích. Křesťany pronásledují většinou extremistické skupiny. Je to však nebezpečné pro všechny křesťany, židy i muslimy. Žádám představitele EU a jednotlivých delegací Evropského parlamentu, aby využili všech možností ke zlepšení dialogu, náboženské tolerance a respektu a soužití různých kultur.

  Mitro Repo (S&D). - (FI) Pane předsedající, situace v Egyptě mě obzvláště znepokojuje kvůli svým historickým, etnickým a politickým souvislostem. Koptští křesťané jsou ve skutečnosti stále významnou menšinou. V Egyptě tvoří kolem 10 % obyvatelstva, tedy osm milionů, a to proto, že dříve byli většinou. Jsou na to hrdí a také na svou orientální křesťanskou tradici. Proto události, které se staly při oslavách Vánoc v lednu, byly obzvláště kruté a úkladné. Navíc mnoho koptských křesťanů bylo násilím nuceno ke změně vyznání a vyskytly se případy znásilnění a jiných zločinů.

Situace v Egyptě je velmi špatným příkladem pro ostatní země, v nichž může dojít k podobné spirále pomsty, a právě proto musí EU být obezřetná, zasáhovat okamžitě, jakmile se vyskytne problém a zdůrazňovat význam mírového dialogu mezi náboženskými skupinami.

  Ivo Vajgl (ALDE). - (SL) Když dojde k vraždě, zejména nábožensky motivované, přirozeně nemůžeme dělat o mnoho víc než se zhrozit a ten čin odsoudit.

Tento nový incident a nový zločin na Blízkém východě je však důkazem celkového vývoje, přetrvávající netolerance náboženské svobody a nedostatku respektu k odlišnostem. To znamená, že je mnoho míst, kde nejsou respektovány náboženské hodnoty.

Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu navrhla, aby tato rozprava byla odložena nebo spíše, aby se rozpravy o respektování lidských práv v Egyptě a Malajsii vedly odděleně, z toho důvodu, že je třeba, abychom se touto otázkou zabývali velmi citlivě a věnovali se každé zemi zvlášť. Egypt nepochybně nepatří k nejhorším příkladům náboženské nesnášenlivosti. Právě naopak.

  Charles Tannock (ECR). - Pane předsedající, v islámském světě bohužel převládá atmosféra rostoucí džihádistické radikálnosti namířené proti nemuslimským komunitám v jejich středu – to často znamená zejména proti křesťanům.

Koptští křesťané představují jednu z nejstarších křesťanských církví na světě a mají velkou diasporu v Londýně, který zastupuji. Jejich vůdci za mnou přišli a stěžovali si na zhoršující se situaci v Egyptě, kterou ovládá muslimské bratrstvo. Navzdory upřímným snahám vlády prezidenta Mubaraka o jejich ochranu se věci vyostřily.

Jsme svědky podobné historie s asyrskými křesťany v Iráku, křesťany v Palestině a Pákistánu, a nyní poprvé dokonce v Malajsii.

Tento Parlament – podle mého názoru příliš dlouho – přehlížel práva křesťanské menšiny ve zbytku světa, ale oni Evropskou unii a Spojené státy žádají o ochranu. Proto toto usnesení vítám.

  Gerard Batten (EFD). - Pane předsedající, pronásledování křesťanů a ostatních náboženských menšin v islámských zemích narůstá. Křesťané, kteří v zemích, jako je Egypt a středomořská oblast, již žijí téměř 2000 let, jsou stále častěji perzekvováni a vyháněni ze svých domovin. Děje se tak kvůli rostoucí síle netolerantních fundamentalistů a extremistické islamistické ideologie – islamo-fašismu.

Západní média o pronásledování křesťanských a jiných menšin v celém islámském světě informují velmi nedostatečně. Měla by veřejnosti vysvětlovat důvody, které k těmto událostem vedou. Měla by vysvětlovat, kdo to dělá, konkrétně muslimští fanatici, a proč to dělají – kvůli netolerantním a násilným směrům v islamistické ideologii.

Demokratické vlády po celém světě by měly vyvinout maximální diplomatický tlak na země, jako je Egypt, aby toto netolerovatelné pronásledování zastavily.

  Neelie Kroes, členka Komise. – Pane předsedající, Komise je hluboce šokována a zarmoucena událostmi z koptského Štědrého dne v Nag Hammádi v jižním Egyptě – tragickou smrtí šesti koptů a muslimského policisty po střelbě z projíždějícího auta.

Jsme si jisti, že úřady podnikly urychlené kroky k dopadení a zatčení podezřelých ze spáchání tohoto příšerného zločinu, a že podrobné vyšetřování a předvedení zodpovědných osob před soud vyšle jasný signál, že násilí založené na náboženském vlivu není v egyptské společnosti přijatelné.

Egyptská ústava zaručuje svobodu vyznání a svobodné praktikování víry. Slyšeli jsme však stížnosti na diskriminaci koptských křesťanů a ostatních náboženských menšin, jako je diskriminace víry bahá’í na pracovišti a soudním systémem. Jsme si vědomi nesnází, kterým čelí někteří křesťanští konvertité jako Maher El-Gohary a Mohammed Hegazy u egyptských soudů. Vznesli jsme tyto otázky v našem pravidelném politickém dialogu s Egyptem.

Chápeme, že vláda se snaží řešit některé křivdy vůči koptům například odstraněním překážek, které zpožďují a omezují výstavbu a renovaci kostelů. Vítáme a podporujeme takové kroky a nabádáme vládu, aby odhalila a odstranila hlavní příčiny náboženského napětí v egyptské společnosti a aby ukončila veškeré formy diskriminace osob, které se hlásí k jiným náboženstvím.

Vandalské činy na kostelech v Malajsii po rozhodnutí vrchního soudu o používání slova „Alláh“ vzbuzují vážné obavy. Vláda i opozice, včetně Všemalajsijské islámské strany a 130 muslimských nevládních organizací, tyto útoky ostře odsoudily. Vláda posílila bezpečnostní opatření, aby ochránila všechny kostely, a také znovu potvrdila své odhodlání chránit malajskou sociální a náboženskou harmonii a kulturu náboženské a etnické rozmanitosti. Malajská federální ústava stanoví, že náboženstvím federace je islám, ale ostatní náboženství lze praktikovat v míru a harmonii v jakékoli části federace.

Vyzýváme úřady k co nejrychlejšímu zahájení dialogu se všemi náboženskými skupinami v zájmu podpory vzájemného porozumění, aby se Malajsie mohla dále vyvíjet v míru a v etnické a sociální harmonii. V tomto ohledu je povinností především malajského ministra vnitra, aby problém podrobně vysvětlil občanům.

Ostře odsuzujeme veškeré činy motivované nesnášenlivostí vůči komukoli kvůli jeho náboženskému vyznání, ať se stanou kdekoli. Bohužel žádná země není vůči těmto věcem imunní. Vyzýváme veřejné činitele k plné ochraně náboženských komunit včetně křesťanů před diskriminací a utiskováním.

Komise považuje svobodu náboženství nebo vyznání za ústřední zásady politiky lidských práv EU, připisuje jim velký význam a hodlá otázku vnést do politického dialogu se zeměmi, kde problém přetrvává, a bude podporovat místní projekty v oblasti lidských práv a aktivně prosazovat svobodu náboženského vyznání na fórech OSN.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve 12:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Carlo Casini (PPE), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasuji ve prospěch společného usnesení a zdůrazňuji tím zvláštní závažnost násilných činů, k nimž došlo v Malajsii v reakci na výhradně nominalistický problém.

Jisté je, že jak křesťané, tak muslimové věří pouze v jediného Boha, který je Bohem všech lidí, věřících i nevěřících. Skutečnost, že je nazýván různými jmény, je naprosto druhořadá. Tvrzení, že muslimský Bůh je pouze muslimský, mohou se k němu tudíž dovolávat pouze muslimové a používat při tom tradičně muslimské jméno, znamená návrat k pohledu našich prapředků, že existuje jiný Bůh pro každou skupinu lidských bytostí. Jinými slovy to odporuje monoteistické představě, díky níž jsou univerzální náboženství, jako křesťanství a islám, která stojí proti mnohoslužebnictví a polyteismu, velkými náboženstvími, jež jsou lidem blízká.

Stejně závažným problémem je pronásledování koptských křesťanů v Egyptě. Monoteistická náboženství, která se prohlašují a také jsou silou prosazující bratrství a mír, se zrodila právě na březích Středozemního moře. Je však pozoruhodné, že právě tam, v Jeruzalémě – svatém městě pro ty, kteří věří v Boha, Alláha a Jehovu – se nachází hlavní semeniště konfliktů.

V této oblasti je nejsilnější zemí právě Egypt, kde křesťané a muslimové musí žít vedle sebe v míru, aby mohli udržovat mír v celé oblasti jižního Středomoří.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Podporuji společný návrh usnesení o nedávných útocích proti křesťanským komunitám, protože ostře odsuzuje jakékoli násilí, diskriminaci nebo nesnášenlivost zakládající se na náboženství nebo vyznání. Domnívám se, že je nezbytné podporovat všechny iniciativy, které se zaměřují na povzbuzování dialogu a vzájemného respektu mezi komunitami a které se snaží ochraňovat základní práva, jako je svoboda myšlení, přesvědčení a vyznání.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Muži a ženy po celém světě stále trpí nejbrutálnějšími formami perzekuce, a to pouze proto, že věří v Boha stejným způsobem, jako je uctíván od Atlantiku po Ural. Poté, co se kromě jiných vyjádřila Čína, Indie, Irák, Pákistán, Turecko a Vietnam, dnes odsoudil pronásledování křesťanů v Egyptě a Malajsii i Parlament.

Evropa na to všechno pohlíží s relativní lhostejností. Jsou i lidé, kteří tuto neschopnost jednat omlouvají poukazováním na respekt k odlišné kultuře a svobodu vyznání. Evropa, jejíž původ, kultura a tradice jsou spjaty s křesťanskou vírou, k této otázce mlčí, což je skutečně udivující a hrozí, že její ticho promluví za vše...

Připomíná mi to poznámku boloňského arcibiskupa kardinála o dřívějších perzekucích, která výstižně ilustruje ducha naší doby a v níž se uvádí, že lidé se spíše strachují o osud ledních medvědů než o tisíce křesťanů, kteří žijí v ohrožení životů.

  Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně. – (PL) Další rok, tentokrát 2010, začal krvavou perzekucí křesťanů v mnoha částech světa. My jako Evropský parlament nesmíme být tváří v tvář těmto zločinům a násilným skutkům nečinní. Situace křesťanů je stejně dramatická i v zemích, které v dnešním usnesení nejsou zmíněny, jako je Severní Korea, Irák, Indie a Súdán. Ve Vietnamu stoupá počet útoků na katolíky. Jako poslanec z Polska, země s hlubokou křesťanskou tradicí a s dlouhou tradicí respektu, v němž vedle sebe existuje mnoho náboženských komunit, bych rád vyjádřil solidaritu s rodinami obětí. Egyptské a malajsijské úřady musí křesťanům a členům ostatních komunit a náboženských menšit zajistit možnost požívat všech lidských práv a základních svobod, jinak budou čelit sankcím ze strany Evropské unie. Z toho důvodu bychom měli usnesení o nedávných útocích na křesťanské komunity podpořit.

  Csaba Sógor (PPE), písemně. – (HU) Nedávné útoky vůči křesťanským komunitám v Egyptě a Malajsii lze nahlížet ze dvou různých úhlů pohledu. Zaprvé, musíme zdůraznit, že Evropská unie, jako společenství evropských států, které dosáhly vysoké úrovně demokracie a právního řádu, nesmí, v duchu náboženské tolerance, lidských práv a práv menšin, přecházet takové události mlčením, bez ohledu na to, ve které části světa se odehrají. Musíme dát vládám, které se snaží s námi udržovat dobré vztahy, jasně najevo, že Evropa vyžaduje, aby její partneři respektovali široce přijímané normy univerzálních lidských práv a že na budoucí rozvoj vztahů mohou mít dopad problémy v této oblasti.. Zároveň nesmíme zapomínat na porušování lidských práv, k němuž dochází na území Evropské unie.

V některých případech je třeba náboženskou toleranci, lidská práva a práva menšin – včetně práv členů menšinových církví – dále rozvíjet i ve členských státech EU. Pokud chce Evropa jít světu příkladem, nemůže si dovolit, aby kdokoli na jejím území trpěl diskriminací za svá náboženská přesvědčení, etnický původ nebo příslušnost k národnostní menšině. Vidíme, že platné právní předpisy v Egyptě podobně garantují náboženskou svobodu, ale v praxi jsou zkušenosti křesťanů opačné. Podobné případy rozporů mezi zákonem a denní realitou bohužel můžeme nalézt i v členských státech EU.

(1) Viz zápis