Předsedající. - Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení týkajících se Filipín(1).
Fiorello Provera, autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, série smrtelných útoků, k nimž dochází po světě z politických, náboženských a jiných důvodů, jsou nyní bohužel každodenní realitou, ale krutost, s jakou bylo zavražděno 57 lidí shromážděných na politickém mítinku, aby podpořili prezidentského kandidáta na Filipínách, je omračující.
Byl to chladnokrevný masakr provedený ozbrojenou skupinou jménem revoluce, který těžko dává nějaký smysl. Navíc tato hromadná vražda není v této zemi ojedinělá, neboť některých jejich regionech, například v regionu Mindanao, se ozbrojená povstání – včetně nábožensky motivovaných – odehrávají již roky.
Domnívám se, že kromě náležitého vyjádření soustrasti ohledně těch krvavých událostí musíme filipínské vládě poskytnout silnou podporu, abychom prokázali, jak Evropa může být nápomocna při řešení závažných ozbrojených konfliktů, které tuto nešťastnou zemi smáčí krví.
Martin Kastler, autor. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, masakr ze dne 23. listopadu loňského roku v provincii Maguindanao na Filipínách byl černým dnem pro lidská práva a barbarský teroristický čin. Padesát sedm lidí bylo zabito, ženy byly znásilněny, mnoho lidí zraněno – to je krvavé poselství. Jako novináře mě zasáhlo zejména to, že mezi zabitými bylo 30 novinářů. Podle renomované Mezinárodní krizové skupiny dosud v žádném známém případě nebylo zavražděno tolik novinářů najednou. Proto je vhodné, aby Evropský parlament vydal jasné prohlášení, což činíme dnes tímto návrhem usnesení.
Jako skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) však žádáme, aby byl stávající text na třech místech zmírněn pomocí dílčího hlasování, protože bychom měli filipínskou vládu podporovat v boji proti terorismu a násilí, a proto se obejít bez přílišně obviňujících poznámek namířených proti vládě. Jménem skupiny PPE proto žádám o dílčí hlasování o bodu odůvodnění F. Ten obviňuje Filipíny, že vykazují všechny známky nefunkčního právního systému.
V odstavci 2 bychom rádi vymazali narážku na to, co je nazýváno počátečními prodlevami ve vyšetřování.
Konečně v odstavci 6 se tvrdí, že některé hledané osoby jsou zavřené ve filipínských věznicích. Toto je také nedokázaná narážka a podle našeho názoru by měla být odstraněna.
Charles Tannock, autor. – Pane předsedající, tento ohavný zločin v Maguinadanau si nepochybně zaslouží naše nejostřejší odsouzení. Odhaluje, jak se v některých částech Filipín zakořenila zločinnost.
Pro tento smutný vývoj je mnoho důvodů: rozptýlenost filipínského souostroví, slabá centrální vláda, korupce, chudoba a na jihu pokračující vzpoura islamistických teroristů podporovaná Al-Kaidou.
Tento zločin byl zjevně politicky motivovaný, a proto musí být nahlížen v širším historickém kontextu. Neměli bychom přehlížet snahy, které v posledních 25 letech, po pádu kleptokratického diktátora Ferdinanda Marcose, vyvíjí filipínská vláda, aby vyvinula demokratičtější politickou kulturu. Rovněž bychom neměli podceňovat existencialistickou hrozbu, kterou představují teroristé skupiny Abu Sayyaf, a způsob, jímž destabilizují celou společnost, která tvoří filipínský stát.
Konstruktivní účast a cílená pomoc poskytují nejlepší šanci, jak pomoci Filipínám, zemi, která v mnoha ohledech sdílí naše společné hodnoty, k zavedení právního řádu v centrální i místní vládě.
Marc Tarabella, autor. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, loni v listopadu jsem měl příležitost uvítat v Evropském parlamentu paní Editu Burgosovou, matku Jonase Burgose. Tohoto mladého Filipínce odvlekli ozbrojení muži z velmi rušného nákupního centra v Manile dne 28. dubna 2007. Od toho dne o něm jeho rodina ani jeho milovaní nemají žádné zprávy. Jonas Burgos je jedním ze stovek lidí, kteří na Filipínách zmizeli nebo byli zabiti. Vraždy jsou páchány s naprostou beztrestností a pachatelé jsou velmi zřídka postaveni před soud.
Před nadcházejícími volbami v květnu 2010 se obáváme nárůstu zločinnosti a únosů všech, kdo jsou v opozici proti stávající vládě. Masakr v Maguindanau z loňského 23. prosince odsuzujeme a doufáme, že vraždy a mučení, jemuž byli vystaveni příznivci Ismaela Mangudadatua, budou objasněny.
Rui Tavares, autor. – (PT) Pane předsedající, před více než dvaceti lety vyvolaly Filipíny velkou naději po celém světě, když odstartovaly demokratickou vlnu v Asii. Vedla nás k naději, že se v té oblasti budou dodržovat lidská práva a posílí se práva zaměstnanců, studentů a osob a volební a demokratická realita těchto zemí.
Nyní, když je pozornost světa upřena jinam, nesmíme dopustit, aby se situace filipínské demokracie zkazila. Za posledních pár let se tam objevilo několik velmi znepokojujících případů korupce a zejména násilí a pronásledování namířených proti opozici během voleb.
Nejvíce znepokojivou událostí a předmětem našeho usnesení byl masakr v Maguinadanau, vražda 46 lidí, kteří se připojili k volebnímu konvoji opozičního kandidáta, pana Mangudadatua. Údajně byli zabiti skupinou napojenou na nejvlivnější klan v provincii Maguindanao, klan Ampatuanů.
Kromě jiného bych rád upozornil na skutečnost, že při tomto masakru bylo zavražděno 30 novinářů. Tím pádem jde o největší masakr novinářů ve světové historii.
Je zjevné, že sám Parlament je z toho, o čem zde diskutujeme, vystrašen, ale nesmíme dopustit, aby se kvůli tomu pověst Filipín za pouhé dvě a půl dekády změnila z nejlepšího příkladu demokracie na nejhorší.
Je třeba tento masakr vyšetřit a naléhat na prezidentku Gloriu Arroyovou, která patří ke klanu Ampatuanů, aby dovedl vyšetřování až do konce jako urgentní záležitost. Je také důležité, aby Filipíny věděly, že Evropa je ve střehu a bedlivě sleduje vývoj země.
Barbara Lochbihler, autorka. – (DE) Pane předsedající, důvod k této naléhavé diskusi je brutální vražda 57 lidí, kteří doprovázeli politika na cestě k e své registraci coby volebního kandidáta na post guvernéra provincie. Pachatelé patří k místní domobraně a byli mezi nimi i někteří policisté.
Tento brutální útok je extrémní příklad hrozivého vzestupu politicky motivovaných mimosoudních poprav a nuceného mizení lidí, které se děje již roky, aniž by se tyto závažné zločiny někdy vyšetřovaly.
Vláda nedává najevo žádnou vůli k přijetí rozhodných kroků k zastavení tohoto vývoje. Ze stovek případů byly vyšetřeny pouze dva a žádný z vysokých úředníků nebyl v souvislosti s nimi souzen. V roce 2008 zvláštní zpravodaj OSN pro mimosoudní popravy napsal, že „tyto vraždy zlikvidovaly vůdce občanské společnosti včetně obhájců lidských práv, odboráře a obhájce zemědělské reformy, zastrašily mnoho činitelů z občanské společnosti a omezily politickou diskusi v zemi“.
V takovém klimatu se Filipíny připravují na květnové volby. Je zde nebezpečí, že dojde k dalším politickým vraždám. Proto by filipínská vláda měla neodkladně přijmout účinná opatření, aby toto zastavila.
Chtěla bych podat ústní pozměňovací návrh. Odstavec 6 stanoví: „propustit všechny zmizelé osoby, které jsou stále v zajetí.“ Rádi bychom tuto část nahradili takto: „snažit se zajistit, aby všechny unesené osoby byly propuštěny ke svým rodinám.“
Justas Vincas Paleckis, jménem skupiny S&D. – (LT) Pokud bychom se zeptali středoevropského občana, co se děje na Filipínách, pravděpodobně by nedokázal odpovědět a řekl by, že v televizi o tom nic není, takže je tam zřejmě klid. Ovšem každodenní život na Filipínách jsou politické vraždy, války klanů, pohřbívání zaživa, vraždy řetězovou pilou, válečný stav. Nedávno bylo zavražděno 57 lidí, polovina z nich byli novináři. To je největší počet zabitých novinářů najednou na světě. Vyzýváme vládu, aby okamžitě tyto události zastavila, rozpustila soukromé domobrany a konečně skoncovala s beztrestností. Je to obzvláště důležité před nadcházejícími volbami.
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D). – (PL) Pane předsedající, prezidentské volby a volby do místních správ jsou na Filipínách naplánovány na 10. května. Nyní je čas udělat vše pro zajištění jejich řádnosti. Předně je nutné stanovit, kdo byl odpovědný za listopadovou vraždu 57 novinářů, členů rodin a spolupracovníků Ismaela Mangudadatua, kandidáta na guvernéra v provincii Mindanao. Místní bezpečnostní služby zatím neukázaly žádné odhodlání pachatele tohoto masakru nalézt. Ve vyšetřování došlo k tolika pochybením, že to téměř opravňuje k použití síly v politice. Filipínská vláda se musí konečně postavit zločincům, kteří využili příležitosti nedávných volebních kampaní k tolika politicky motivovaným únosům a zavraždili již více než 100 kandidátů.
Kromě toho by Filipíny měly podniknout kroky k účinnému využití prostředků dostupných v rámci programu podpory spravedlnosti EU–Filipíny, který byl založen v zájmu posílení soudního systému a vybudování občanské společnosti. Květnové volby tedy nebudou jen kontrolou účinnosti filipínských úřadů, ale také efektivity našich nástrojů pro pomoc.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Velmi stručně, jen bych rád řekl, že jsme v novém roce, s novou Smlouvou, ale se stejnými zlozvyky. Stále nám v takovéto rozpravě chybí přítomnost Rady a také stále postrádáme interinstitucionální dialog, který by nám umožnil reagovat na takovýto případ.
V konkrétním případě Filipín musím znovu zdůraznit, že tato situace sice nemá stejný dopad jako jiné události, např. na Haiti, avšak skutečnost, že v posledním desetiletí zmizelo nebo zemřelo 1000 lidí, znamená, že se jedná o strukturální problém, který vyžaduje strukturální opatření.
Nemůžeme vždy jednat na základě novinových titulků. Musíme jednat na základě problémů a skutečnost, že v současné době jsou postiženi hlavně ochránci lidských práv a novináři, znamená nejen to, že tyto nesmíme situace mlčky přecházet, ale také to, že je třeba reagovat rozhodně.
Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, ochrana lidských práv je obchodní značka Evropské unie. Velice lituji, že tato obchodní značka není pro španělské předsednictví důležitá a že zde v tuto chvíli nejsou žádní zástupci Rady. To je velmi znepokojivá a zcela skandální situace. Hovoříme o lidských právech, chceme je bránit, ale není tu nikdo z Rady a žádní zástupci země, která po příštích šest měsíců povede Evropskou unii. To je skutečně naprosto nepřijatelná situace.
Budu velmi stručný, protože chceme hlasovat. Filipíny jsou země s křesťanskou tradicí, která sahá až ke kultuře, jež je z části Evropská. V této zemi by lidská práva měla být obzvláště respektována, protože na jejím kontinentu často respektována nejsou. Musíme o tom hovořit otevřeně a ukázat solidaritu se všemi, kteří na Filipínách trpí diskriminací. Hovořit o této záležitosti je úlohou Evropského parlamentu.
Neelie Kroes, členka Komise. – Pane předsedající, já zastupuji vysokého komisaře a zastupuji Komisi.
Masakr v Maguindanau na ostrově Mindanao ze dne 23. listopadu loňského roku, při němž bylo zabito 57 lidí, upozornil na dlouho trvající problémy v oblasti lidských práv na Filipínách, které souvisejí s mizením nebo nevysvětleným zabíjením občanů a s faktickou beztrestností pachatelů v minulosti.
Při této příležitosti vláda jednala rychle a podnikla rozhodné kroky pro dopadení pachatelů. To je velmi pozitivní. Je důležité prolomit kulturu beztrestnosti za takové vraždy a učinit jim přítrž.
Vláda provedla některé důležité kroky při posilování lidských práv. Současná administrativa prezidentky Arroyové zrušila trest smrti a spolu se sdružením ASEAN hájila začlenění ustanovení o lidských právech do nedávno přijaté charty sdružení ASEAN.
Cíl, kterého je stále třeba dosáhnout, je konec 40letého konfliktu s muslimskými rebely v Mindanau na základě mírové dohody, která je spravedlivá pro všechny strany. Zdá se, že zde znovu dochází k pokroku a objevily se naděje na podepsání dohody později v letošním roce. Měli bychom upozornit, že masakr v Maguindanau se odehrál mezi politickými rodinami – mimochodem všechny byly muslimské – takže nesouvisel s interkomunálními konflikty.
EU má s filipínskou vládou zavedený dialog, v němž obě strany diskutují o mnoha otázkách včetně lidských práv. Také s Filipínami jednáme o dohodě o partnerství a spolupráci, která bude obsahovat důležité závazky v oblasti lidských práv. Aktivně podporujeme vládu v jejích snahách o zlepšení dodržování lidských práv.
Po dohodě s vládou jsme zformovali „Misi právní pomoci EU–Filipíny“. To je velmi aktuální akce zaměřená na budování kapacit pro filipínské justiční činitele, včetně policejního a vojenského personálu, s cílem podpořit vyšetřování případů mimosoudních zabití a soudní stíhání lidí vinných z vražd. Zavedeme také monitorovací systém pro rozvoj důvěry. Program EPJUST trvá původně 18 měsíců a je financován z nástroje stability, ale může být prodloužen. Navíc máme pokračující projekty na místní úrovni, které podporují dodržování lidských práv. Mezi ty patří monitorování provádění mezinárodních závazků, opatření na podporu ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a vzdělávání voličů.
EU také pomáhá při mírovém procesu v Mindanau, především prostřednictvím podpory sociálních služeb a aktivity v oblasti budování důvěry, ale pokud proces pokročí, jsme připraveni dělat víc.
Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat nyní.
Chtěl bych připomenout Barbaře Lochbihlerové, aby předložila svůj ústní pozměňovací návrh ve správný čas, během volby.