Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 11. února 2010 - Štrasburk

3. Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocničním a zdravotnickém odvětví (rozprava)

  Předsedající − (EN) Dalším bodem je rozprava o návrhu usnesení, který předložily Elizabeth Lynne a Pervenche Berès jménem výboru EMPL, o návrhu směrnice Rady, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocničním a zdravotnickém odvětví, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU (B7-0063/2010).

  Elizabeth Lynne, autorka. − (EN) Pane předsedající, v celé EU dojde každý rok k milionu případů poranění zdravotníků injekčními jehlami, kterým se dá zabránit. Mnozí zranění a jejich rodiny pak s obavami čekají, jestli se nenakazili nějakým krví přenosným infekčním onemocněním, například HIV nebo hepatitidou typu C.

Riziko nákazy po takové nehodě je nezanedbatelné. Podle odborníků je riziko nakažení u hepatitidy typu B jedna ku třem, u hepatitidy typu C jedna ku třiceti a u HIV jedna ku třem stům. Vezměme si případ Juliet Youngové. Juliet byla zdravotní sestra, která zemřela v roce 2008, sedm let poté, co se v jedné londýnské nemocnici nakazila virem HIV při odběru krve nakaženému pacientovi. Pícha se o jehlu, když jí při odebírání vzorku vyklouzla. Nebo případ stomatologické zdravotní sestry, která pracovala ve vězení a píchla se o jehlu, když dávala injekci vězni, který měl hepatitidu A, B a C a byl HIV pozitivní. Představte si to hrozné čekání; nyní zjistila, že se nakazila hepatitidou typu C. Tato zdravotní sestra spolu s řadou dalších stále pořádá kampaně upozorňující na tento problém.

Já jsem se poprvé zapojila v roce 2004, když jsem na popud sdružení Health First Europe navštívila nemocnice ve svém volebním obvodu, a 1. prosince téhož roku jsem pak se Stephenem Hughesem pořádala zde v Parlamentu výstavu v rámci Světového dne boje proti AIDS. Zdravotníci z celé Evropské unie za námi přijeli do Parlamentu a toužili po naší pomoci. Ty z vás, kdo jste měli možnost se s těmito sestrami a dalšími zdravotníky setkat, nemohla jejich prosba nechat chladnými, a tak jsme v roce 2006 schválili usnesení Parlamentu o ochraně zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu. V tomto usnesení jsme žádali Komisi, aby do tří měsíců předložila legislativní návrh na změnu směrnice 2000/54/ES o biologických činitelích. Takový návrh předložen nebyl, ale my jsme to se Stephenem Hughesem nevzdali.

Já osobně jsem předložila pozměňovací návrhy k řadě zpráv a usnesení, hovořila jsem o tomto problému na plenárních zasedáních a položila nespočet parlamentních otázek. V roce 2008 nám bylo na základě několika setkání s komisařem Špidlou řečeno, že Komise návrh připravuje, a zdálo se, že cíle dosáhneme. Na poslední chvíli však byl návrh zablokován, protože sociální partneři slíbili, že se budou snažit konečně dosáhnout dohody, což nás velice zklamalo.

Ke komplexní dohodě o nutných podmínkách sociální partneři nakonec došli v létě roku 2009. Já tuto dohodu ve svém usnesení plně podporuji. Rada musí navrženou směrnici urychleně schválit, aby Komise mohla neodkladně zajistit její efektivní uplatňování. Zdravotníci z celé Evropy na nás spoléhají. Naši zdravotníci nemohou čekat a neměli by nadále být vystavováni nebezpečí. Je skutečně čas začít rozhodně jednat.

  Stephen Hughes, autor. − (EN) Pane předsedající, jedná se důležitý právní předpis v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Liz už zmínila, co mu předcházelo. Trvalo to dlouho – šest let od našich prvních setkání, jak říkala. Je skvělé, že tu dnes je komisař Andor, ale svým způsobem je škoda, že tu není komisař Špidla. Často jsme ho zde v Parlamentu kritizovali, ale dnes bychom mu mohli poblahopřát, že nakonec vyvinul iniciativu směřující k předložení tohoto návrhu, který se týká poranění jehlami a ostrými předměty.

Chvíli nám trvalo, než jsme ho přesvědčili, aby začal jednat. To, aby žádné kroky nepodnikal, mu radili lidé z jeho útvarů Komise, kteří říkali, že ochranu před těmito zraněními dostatečně řeší směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům z roku 2000 v kombinaci s prvky rámcové směrnice z roku 1989 týkajícími se posuzování rizik. Nakonec jsme je ale přesvědčili, že pokud dochází k milionu zranění ročně, je něco špatně. Potřebovali jsme právní předpis zabývající se konkrétně tímto problémem, jaký mají například ve Spojených státech nebo v některých oblastech Španělska, kde tyto předpisy velmi dobře fungují.

Pan komisař nakonec souhlasil, že podnikne potřebné kroky, a jak říkala Liz, v roce 2008 skutečně vytvořil návrh na změnu směrnice z roku 2000; odborové organizace veřejných služeb – HOSPEEM a EPSU – mu však naznačily, že chtějí vypracovat dohodu. Tuto dohodu skutečně vypracovaly. A já jsem rád, že to udělaly. Je to kvalitní dohoda, některé její části však jsou poněkud nejednoznačné. Proto jsem předložil pozměňovací návrh, který byl ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci přijat, a sice že by Komise měla ke směrnici vydat pokyny, které by zajistily hladké a jednotné provedení této směrnice v právních předpisech všech členských států.

Návrh směrnice, který Komise předložila, plně podporujeme a chápeme, že na dohodu sociálních partnerů nelze sahat. Nemůžeme ji měnit. Měnit ji nemůže ani Rada. Je to jejich dohoda. Nejdůležitější část této dohody, tedy ustanovení 6, které se týká eliminace, prevence a ochrany, však bohužel vyvolává určité nejasnosti, pokud jde o posuzování rizik a to, která konkrétní opatření mají zaměstnavatelé zavádět a kdy.

Pokud se tyto nejasnosti nevyřeší, hrozí, že v uplatňování směrnice budou propastné rozdíly. Proto žádáme, aby Komise vypracovala pokyny k provádění směrnice, a pomohla tak zaměstnavatelům pochopit rizika a nutná preventivní opatření zajišťující jednotné uplatňování směrnice.

Poranění injekčními jehlami jsou nejčastějším a nejnebezpečnějším typem poraněním ostrými předměty, k němuž ve zdravotnictví dochází. Kdykoli se u pacienta použije dutá jehla, existuje riziko poranění zdravotníka vedoucího k závažnému infekčnímu onemocnění, protože v dutině jehly se shromažďuje pacientova krev nebo jiné tělní tekutiny.

Z celé řady nezávislých zdrojů bylo prokázáno, že zavedením kvalitního školení, bezpečnějších pracovních postupů a používáním zdravotnického vybavení s ochrannými bezpečnostními prvky lze většině poranění injekčními jehlami předejít. Je nutné zavést všechna tato opatření, ne jen některá.

Z různých studií také vyplývá, že nezavedením kteréhokoli z těchto tří opatření se výsledný efekt výrazně snižuje. Stejně tak by nebylo praktické ani účinné zavádět bezpečnostní zdravotnický materiál jen v některých oblastech nebo jen u některých pacientů.

V zemích, kde existují účinné právní předpisy, například ve Spojených státech, v Kanadě nebo v některých částech Španělska, je jasně nařízeno, že k předcházení poraněním injekční jehlou je nutné zavést všechny tři prvky. Není náhoda, že se v tomto ohledu všechny předpisy shodují. To je tedy ta nejasnost v ustanovení 6, kterou chceme vyřešit vydáním pokynů.

Liz hovořila o tom, jaké trauma prožívají lidé, kteří se injekční jehlou poraní. Za těch šest let, co jsme se tímto tématem zabývali, jsem se s řadou takových lidí setkal, a na tu traumatickou zkušenost bych opravdu chtěl poukázat. Poznal jsem lékaře, který kvůli poranění injekční jehlou zanechal lékařské praxe. Setkal jsme se člověkem, který se v důsledku zranění injekční jehlou nakazil virem HIV. Mluvil jsem s lidmi, kteří nakonec zjistili, že se nenakazili, ale celé měsíce žili v nejistotě. Setkal jsem se také s uklízeči a vězeňskými dozorci, kteří se poranili o injekční jehlu. Na ty se tato dohoda nevztahuje. Je tu tedy další oblast, nad kterou bychom se do budoucna měli zamyslet.

Ta dohoda je nicméně kvalitní a myslím si, že když se k ní přidají dobré pokyny, které zajistí její jednotné uplatňování v celé Evropské unii, budeme všichni moci říct, že jsme odvedli dobrou práci, a snad se nám podaří počet zranění výrazně snížit.

  László Andor, člen Komise. − (EN) Pane předsedající, rád bych Parlamentu poděkoval za jeho práci na této otázce. Zvláště bych chtěl poděkovat paní zpravodajce Lynnové za skvělou práci, kterou při vypracovávání návrhu usnesení k návrhu Komise odvedla, a za její dlouholetou snahu o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v nemocnicích a ve zdravotnictví vůbec.

Vím, že se Parlament touto otázkou dlouhodobě zabývá. V usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti Parlament požadoval revizi směrnice 2000/54/ES o biologických činitelích při práci. V červenci 2006 pak Parlament opět přijal usnesení, v němž Komisi žádá o předložení návrhu směrnice měnící tuto směrnici.

Komise na výzvy Parlamentu reagovala tím, že zahájila dvoufázový proces konzultací s evropskými sociálními partnery podle ustanovení Smlouvy. V červenci 2009 dvě organizace evropských sociálních partnerů působící v nemocničním a zdravotnickém odvětví – Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů a Evropská federace odborových svazů veřejných služeb – na základě těchto konzultací úspěšně vyjednaly rámcovou dohodu. Jak víte, cílem návrhu Komise je tuto dohodu realizovat.

Všichni víme, že zranění způsobená jehlami a jinými ostrými nástroji jsou pro evropské zdravotníky nejčastějším a nejvážnějším rizikem, zvláště na některých odděleních a při některých činnostech, například na pohotovosti, na jednotkách intenzivní péče nebo při chirurgických zákrocích. Jsem velice rád, že toto usnesení oceňuje, že návrh Komise obsahuje hlavní body obsažené v usnesení Parlamentu ze dne 6. června 2006. Komise si totiž přála, aby tyto body byly součástí dohody.

Také s vámi souhlasím v tom, že vstup této dohody v platnost významně přispěje k ochraně pracovníků v nemocničním a zdravotnickém odvětví. Díky této dohodě, a doufejme, že také díky brzkému přijetí návrhu směrnice Radou, se budou pracovníci v nemocničním a zdravotnickém odvětví těšit výhodám integrovaného systému, díky němuž vzniknou politiky v oblasti posuzování rizik, předcházení rizikům, školení, informování, osvěty a podobně. Tato opatření, která jsou zároveň minimálními požadavky, jsou nejen velice vítaná, ale také naprosto nezbytná.

Na závěr bych vám ještě jednou rád poděkoval za to, že jste návrh Komise podpořili, a doufám, že ho brzy přijme i Rada.

  Raffaele Baldassarre, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, poranění injekčními jehlami a dalšími ostrými předměty jsou jedním z nejčastějších rizik pro evropské zdravotníky, a jsou proto pro zdravotnictví i společnost jako celek velkým problémem.

Cílem tohoto návrhu Komise je umožnit Radě, aby provedla rámcovou dohodu, kterou podepsalo Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů a Evropská federace odborových svazů veřejných služeb.

Hlavním cílem této dohody je zajistit větší ochranu pracovníků před rizikem poranění veškerými ostrými předměty, které se ve zdravotnictví používají. Dohoda je tedy důležitým krokem směřujícím k větší bezpečnosti v nemocničním odvětví. Jak se všichni shodneme, následky poranění ostrými předměty mohou být nesmírně vážné a mohou vést k šíření onemocnění jako virová hepatitida nebo AIDS.

Vzhledem k tomu je třeba zdůraznit, že k tomuto problému musíme přistupovat komplexně a zároveň realisticky. V tomto ohledu se domnívám, že administrativní, finanční a právní omezení vyplývající z této dohody by neměla být příliš velká a že by neměla poškozovat malé a střední podniky působící ve zdravotnictví, protože v opačném případě by tyto podniky měly problém podmínky obsažené v dohodě splnit.

Velice chvályhodná je také předpokládaná – a já bych dodal ještě žádoucí – možnost, aby členské státy za účelem ochrany pracovníků přijaly ještě efektivnější ustanovení a opatření, než jsou uvedena v dohodě.

Na závěr bych chtěl vyzvat Komisi, aby na uplatňování této dohody dohlížela a aby Parlament, který se touto otázkou často zabývá, pravidelně informovala, čímž se zajistí, že uplatňování dohody bude řádně sledováno a bude se podrobně zkoumat, zda do budoucna nebude třeba dohodu změnit.

  Alejandro Cercas, jménem skupiny S&D. – (ES) Pane předsedající, také bych v úvodu rád poděkoval své kolegyni Lynnové za skvělou práci v našem výboru, za to, že dokázala skloubit všechna stanoviska, i za všechnu práci, kterou za tak dlouhou dobu odvedla.

Blahopřeji panu komisaři Andorovi. Jste tu druhý den, pane komisaři, a už jste se zhostil svých úkolů. Navíc je tu i druhá směrnice, která se týká mikrofinancování a kterou se Parlament také už nějakou dobu zabývá. Budete tak mít možnost vyřešit během dvou dnů dva problémy, čímž se pro mnoho Evropanů otevřou velké možnosti. Děkuji také komisaři Špidlovi za to, že byl nápomocen při řešení tohoto problému.

Už jste byli upozorněni na to, že rámcová dohoda je pro zdravotníky velice důležitým právním nástrojem, a já nebudu ztrácet příliš času tím, abych to opakoval. Zdravotníci každoročně utrpí přes milion zranění, která s sebou nesou také vážná zdravotní rizika, jako jsou virová onemocnění, hepatitida typu C, AIDS a podobně. Dohoda je však důležitá nejen pro zdravotníky, ale také pro pacienty a jejich rodiny. Tento nástroj tak bude lépe chránit miliony Evropanů.

Dospěli jsme tak na konec dlouhé cesty, na niž se tento Parlament vydal a na niž zval i Komisi a Radu; a zde musíme zmínit výbornou práci, kterou po celou tu dlouhou dobu odváděl pan Hughes.

Možná bych mohl krátce vysvětlit, proč mají socialističtí poslanci dnes takovou radost. Mám pocit, že dnes je příležitost zmínit několik věcí.

Za prvé, význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vytvoření co nejbezpečnějšího pracovního prostředí je naprosto zásadní pro pracovníky, pro rodiny i pro občany. Již jsme zmínili, jaké dopady má tento typ zranění na pracovníky i na občany z hlediska lidského, ale existují i dopady ekonomické. Před pár dny zde v Parlamentu hovořili zástupci Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci o některých svých kampaních na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví a také nám ukázali ekonomické studie, z nichž vyplývá, že například v Austrálii představují úrazy a onemocnění více než 6 % HDP tohoto státu. Jaká je cena za nedostatečné sociální zabezpečení? Jaká je cena za špatnou hygienu a bezpečnost na pracovišti? Jde tedy o investici do lidského kapitálu, ale také o investici z pohledu civilizačního a ekonomického.

Za druhé, význam prevence, protože prevence je lepší než léčba. Je třeba přijmout opatření dříve, než k úrazům dojde, aby se jim zabránilo. Prevence, která je velice složitou záležitostí, vyžaduje osvětu, informace, školení i kontrolu v každé z těchto oblastí.

Za třetí je třeba zmínit také význam sociálních partnerů, odborů. Bez nich bychom tuto rámcovou dohodu určitě neměli, ani by neexistovala žádná prevence. Lidé někdy odbory kritizují a říkají, že pro společnost znamenají náklady, ale tito lidé zapomínají na jejich obrovský přínos – odbory totiž stojí za zaváděním důležitých strategií na pracovišti, například těch, které jsou obsaženy v této dohodě.

Konečně musím zmínit i význam této sněmovny, která musí obhajovat svou pozici před veřejným míněním a před orgány Společenství, protože bez Parlamentu by tato rámcová dohoda neexistovala, a také význam spolupráce Parlamentu s Komisí a Radou, která byla příkladná. Vážím si podpory španělského předsednictví a doufám, že jsme vytvořili dobrý precedens pro novou etapu spolupráce mezi našimi institucemi.

  Elizabeth Lynne , jménem skupiny ALDE. – (EN) Pane předsedající, původně jsem nechtěla vystoupit jménem skupiny, ale myslela jsem si, že mohu řečnickou dobu rozdělit a vystoupit později, u usnesení to však zřejmě není možné; dnes dopoledne jsem tedy byla informována, že mám vystoupit nyní. Mám tak příležitost poděkovat všem stínovým zpravodajům, kterým jsem předtím nepoděkovala, a také ještě jednou Stephenu Hughesovi, protože právě s ním jsem v roce 2004 objížděla nemocnice, ještě s Johnem Bowisem, který byl poslancem za konzervativce. My tři členové politických stran jsme vyrazili do nemocnic, abychom se na vlastní oči přesvědčili o situaci, a právě to bylo podle mě tak důležité.

Zde v Parlamentu se musíme řídit tím, co lidé venku skutečně potřebují, a díky tomu, že jsme naslouchali sestrám, lékařům a dalším zdravotníkům, jsme mohli vzít v potaz jejich názor. Stephen zmínil pokyny k provádění směrnice a já bych velice ráda zjistila, jestli víte, zda Komise skutečně plánuje předložení takových pokynů; myslím, že je opravdu potřebujeme. Zajímalo by mě také, jestli víte, jaký časový harmonogram má v plánu Rada, protože je naprosto zásadní, aby byl co nejrychleji schválen, když už zdravotníci čekali tolik let.

Nechceme, aby docházelo k dalším zbytečným zraněním, zatímco budeme čekat. Už jich za poslední léta bylo dost. A ještě jedna věc, která tu už také zazněla – i když se dohoda v současné době vztahuje jen na zdravotnictví, byla bych ráda, kdyby se rozšířila i o další odvětví, zejména například o vězeňství. Podle mého názoru je velice důležité chránit také pracovníky ve věznicích. Pro tyto pracovníky má význam řada věcí, ale jednou z hlavních jsou bezpečnostní jehly. Myslím si, že vedle dalších otázek obsažených v tomto usnesení je velice důležité, aby tito zdravotníci nebyly vystavováni zbytečným zraněním způsobeným injekčními jehlami.

  Jean Lambert , jménem skupiny Verts/ALE. – (EN) Pane předsedající, také bych Stephenu Hughesovi a Liz Lynnové ráda poděkovala a řekla, že toto opatření vítám, i když bychom se ho rádi dočkali dříve. Jak již bylo řečeno, v USA příslušný právní předpis platí od roku 2001. Nyní podobné předpisy existují i v některých částech Evropské unie a my s nimi konečně srovnáváme krok, ale samozřejmě až poté, co tento problém již postihl řadu lidí.

Pokud jde o riziko, odhaduje Světová zdravotnická organizace, že ačkoli k vystavování tomuto riziku dochází z 90 % v rozvojových zemích, 90 % hlášených případů nákazy pochází ze Spojených států a Evropské unie. Víme, že nehlášení zranění ostrými předměty je velký problém: odhady se pohybují mezi 40 a 75 %, a to je obrovské množství. Proto si myslím, že bychom měli ocenit, že v ustanovení 11 dohody sociálních partnerů se zmiňuje ohlašovací povinnost spojená s kulturou neobviňování.

Ale také bychom se podle mého názoru měli ptát, proč lidé případy nehlásí. Částečně je to zřejmě proto, že nechápou, jaká rizika to přináší, nebo se bojí, jaké by hlášení takového úrazu mělo důsledky, zřejmě především pro jejich zaměstnání. V některých případech skutečně máme zprávy o neefektivních následných opatřeních – jinými slovy, i když lidé zranění ohlásí, téměř nic se nestane.

Těmto lidem se rozhodně nedostává ani zdravotní péče, kterou potřebují, natož psychické podpory – nebo náhradního zaměstnání v případech, kdy se má za to, že by mohli být nakaženi například virem HIV, a být tak rizikem pro pacienty. Máme k dispozici výsledky výzkumu, které ukazují, že s reakcí zaměstnavatelů bývají častěji nespokojeni zdravotníci pracující mimo nemocnice.

Kolegové zmiňovali také rozsah působnosti těchto opatření. Platí samozřejmě pro oblast zdravotnictví a my jsme velice rádi, že se dohoda vztahuje i na studenty a subdodavatele. Nejsem si úplně jistá, zda zahrnuje i zaměstnance zajišťující úklid, a uvítala bych v tomto ohledu objasnění. Dohoda se však zatím nevztahuje na pracovníky v jiných rizikových odvětvích, takže doufáme, že to členské státy budou řešit.

Velice důležitá je povinnost zajišťovat školení a já doufám, že členské státy vezmou tuto otázku vážně: poskytování i absolvování školení by mělo být povinné, stejně jako zaškolování veškerého nového a dočasného personálu – myslím si totiž, že je celkem rozšířený názor, že stačí personál proškolit jednou a už se k tomu není třeba vracet. Školení je v současné době nedostatečné i tam, kde pro něj zaměstnavatelé mají vypracované plány.

Zmiňovaly se také náklady. Odhaduje se, že školením a preventivními opatřeními včetně bezpečnějšího materiálu se ušetří přibližně třetina nákladů spojených se zraněními injekčními jehlami. To je v době finančních potíží významná úspora a je to důležité jak pro postižené tak pro zaměstnavatele, kterým hrozí žaloby, pokud nebudou těmto zraněním předcházet.

  Oldřich Vlasák, za skupinu ECR. – Vážené dámy, vážení pánové, dohoda o prevenci poranění ostrými předměty je historicky první dohodou mezi sektorovými sociálními partnery. Vzhledem k tomu, že se odhaduje, že poranění ostrými předměty v nemocnicích dosahují v Evropě více než 1 milion případů ročně, nemusíme se zde přesvědčovat, že jde o krok správným směrem, protože při správném dodržování této dohody by se těmto úrazům mělo předejít. V praxi to napomůže vytvořit bezpečné pracovní prostředí a ochránit zdravotníky před krví přenášenými infekcemi způsobenými poraněním o ostré předměty.

Přestože můžeme spatřovat některé nejasnosti v překladech či definicích, věřím, že bude učiněno všechno proto, aby bylo od sociálních partnerů získáno co nejvíc informací, všechna ustanovení byla vyjasněna a Rada tak mohla dohodu jako celek přijmout.

Rád bych na tomto místě zdůraznil, že dohoda zaměstnavatelů a zaměstnanců je svým způsobem zcela unikátním evropským právním instrumentem, který na národní úrovni nemá ve většině členských států obdobu. Tato forma samoregulace, kde se ti, kterých se daný problém dotýká, sami dohodnou ve formě právní normy na jeho řešení, je podle mého názoru vzorovým příkladem evropské regulace. Není to totiž jako u regulace emisí CO2, harmonizace daní či standardizace veřejných služeb, kdy podniky a jejich zaměstnanci musí pouze trpně a s velkými náklady plnit to, co jsme jim my a členské státy naservírovali.

  Jiří Maštálka, za skupinu GUE/NGL. – Kolegyně a kolegové, rád bych nejprve poděkoval oběma zpravodajkám za velký kus záslužné práce, kterou odvedly při přípravě tohoto dokumentu. Jsem rád i jako lékař, že si zde, na půdě Evropského parlamentu, uvědomujeme naléhavost potřeby lepší ochrany zdravotnických pracovníků před poraněními, která jsou způsobena ostrými předměty, a že tomu odpovídá i obsah normy.

Jsem velmi znepokojen ovšem velmi pomalým postupem Komise. Uplynulo již pět let od doby, kdy byla Evropská komise na tuto závažnou otázku poprvé upozorněna, a téměř čtyři roky od doby, kdy Evropský parlament přijal usnesení s požadavkem legislativního řešení otázky náležité ochrany zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před krví přenosnými nákazami.

Jako člen Výboru pro zaměstnanost a sociální otázky v minulém legislativním období jsem s kolegou Stephenem Hughesem a s kolegyní Elizabethou Lynnovou a dalšími spolupracoval na tomto usnesení a je mi líto, že je tak velká prodleva. Doporučuji, aby opatření navrhovaná směrnicí byla v co nejkratší možné lhůtě přijata. Vyzývám k zajištění co největší ochrany a prevence zdravotnických pracovníků, a to v co nejkratší možné době.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, paní Lynnová, dámy a pánové, ráda bych vám řekla, jakou mám dnes dopoledne radost, že jsme schválili tento návrh směrnice o předcházení zraněním ostrými předměty. Je to opravdu velký zdravotní problém, který musíme co nejrychleji vyřešit. Všichni víme, jak rozšířený tento typ zranění je a jak dramatické má následky. Chci vám říci, pane komisaři, že věřím, že pro tuto dohodu naleznete rychle řešení, které nás v této problematice posune dopředu.

Dále bych chtěla poděkovat paní Lynnové za její práci. Rovněž chci poděkovat panu Hughesovi, protože je to odpovědnost nás poslanců zajistit našim občanům ochranu. Jde samozřejmě o zdravotníky – o těch jsme hodně mluvili. Jde o pracovníky úklidu – zmínili jste zaměstnance věznic – ale já bych přidala i lidi, kteří pracují ve školství, ve všech lékařských odvětvích ve školách. Myslím si ale, že ta otázka je mnohem širší, že je třeba vzdělávat všechny naše spoluobčany, aby zdravotníky i další pracovníky, kteří poté s tupými předměty přicházejí do styku, nevystavovali zbytečnému riziku.

Musím říci, že spolu se zpravodaji, kteří se tohoto tématu zhostili, jsme zde v Evropském parlamentu připraveni a ochotni zajistit, aby tyto texty byly uplatňovány ve všech členských státech, a budeme potřebovat pravidelné informace o jejich provádění. Je to skutečně náš závazek, naše odpovědnost a měli by se tím zabývat opravdu všichni.

  Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, ráda bych poděkovala služebně starším poslancům - protože toto je mé první volební období - a svým kolegům panu Hughesovi a paní Lynnové i zpravodaji a stínovým zpravodajům, protože jsem přišla až v závěru práce na problematice, která se mě svým způsobem také osobně dotýká.

Můj manžel je lékař a před několika lety se nakazil injekční jehlou. Přesně tedy vím, jakou úzkost zažívá rodina zdravotníka, který se poraní o ostrý předmět. Ty dny čekání na výsledky byly nesmírně těžké.

Chtěla bych vám tedy ještě jednou vyjádřit díky za vaši práci a říci, jak mě těší, že sdružení zaměstnavatelů a sdružení zaměstnanců poprvé spojila síly a shodla se, čímž nám umožnila dospět k tomuto návrhu usnesení.

Cítím, že Evropská unie opravdu dosahuje svých cílů a rozhoduje nyní se svými občany, pro své občany. Pamatuji na to, co tu už kolegové několikrát zmínili, ale myslím, že je třeba to říkat, abychom na to nikdy nezapomněli: že každý rok dojde k milionu poranění ostrými předměty.

Nemohu dost zdůraznit úlohu Evropského parlamentu, který se tomuto problému poctivě věnuje od roku 2005. Na druhou stranu, vzhledem k nedostatku personálu, který je velkým problémem zvlášť v Řecku, bych chtěla poukázat na to, že musíme zajistit, aby se tato směrnice začala uplatňovat opravdu rychle.

Jedná se o rozhodnutí, které v praxi přispěje k sociálním cílům Evropské unie, k nimž patří nárůst zaměstnanosti. Chtěla bych této sněmovně připomenout, že Komise ústy svého znovuzvoleného předsedy nedávno sdělila Parlamentu, že jedním z odvětví, do nichž se chystá investovat, jsou pracovní pozice tzv. bílých límečků.

Zachraňme tedy životy, doslova i v přeneseném smyslu, tím, že v nynějších ekonomicky i sociálně velice těžkých časech vytvoříme hodnotná pracovní místa.

Na závěr bych chtěla popřát novému panu komisaři hodně úspěchů v jeho práci a říci následující: náš vážený a zkušený kolega pan Cercas dnes řekl, že doufá, že vykročíte pravou nohou. Já doufám, že vykročíte levou nohou, a říkám to proto, že je velice důležité zaujmout přístup zdůrazňující sociální tvář Evropy.

Musíme se zaměřit na pracující, evropští občané to potřebují.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také se s vámi podělím o osobní zkušenost. Patnáct let jsem pracovala v nemocnici a nějakou dobu jsem působila v rizikové oblasti – na operačním sále.

Sama jsem se několikrát píchla o potenciálně infekční jehly a nástroje. Proto, jak říkala paní Raptiová, si dodnes pamatuji tu úzkost, když jsem čekala na výsledky testů, ale především na to, jak jsem prožívala inkubační dobu mezi případným nakažením a rozvinutím onemocnění.

Právě proto, že mám tuto zkušenost, si myslím, že musíme hlasovat pro toto usnesení, které konečně dává dohodě právní účinnost, pokud jde o bezpečnost a ochranu, tím, že zavádí minimální standardy pro všechen zdravotnický personál.

Ve zdravotnictví pracuje 10 % evropské pracovní síly, a abych byla přesnější, odhaduje se, že každoročně dochází k 1,2 milionu případů poranění ostrými předměty, což zdravotníky postupně odrazuje a oni zdravotnictví opouštějí. Kromě toho Světová zdravotnická organizace odhaduje, že ve 2,5 % případů může dojít k nakažení virem HIV a ve 40 % případů k nakažení různými formami hepatitidy typu B a C.

Právě kvůli řadě závažných rizik, která zdravotníkům v až příliš mnoha případech denně hrozí, je práce ve zdravotnictví považována za neatraktivní, a to natolik, že v posledních letech má toto odvětví problém s nedostatkem personálu. Kromě toho, jak již zde bylo zmíněno, vznikají značné náklady jednotlivým zdravotnickým zařízením, která musí řešit stresující situace, jimž jsou zdravotníci vystaveni během doby, kdy jsou sledováni, dále náklady na diagnostické testy, které se podle pravidel musí provádět po dobu nejméně šesti měsíců, a také náklady na léčbu zdravotníků, kteří se bohužel nějakým onemocněním nakazili.

Závěrem bych chtěla říci, že pokud je možné riziku poranění zabránit nebo ho snížit, je nutné a správné podniknout veškerá dostupná preventivní opatření, abychom problém nepodcenili. Především je povinností zaměstnavatele, aby taková opatření zavedl, a povinností zaměstnance je, aby je dodržoval.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, hovoříme zde o problému, který se skutečně stal jedním z největších problémů v oblasti zdravotnictví. Zmíním zde několik statistických údajů. V Evropské unii ročně dojde přibližně k milionu těchto nešťastných poranění ostrými předměty. Ve Spojených státech se tento počet odhaduje na 380 000, ale sami Američané říkají, že tento údaj je podhodnocený. Samozřejmě musíme zdůraznit, že se to týká především zdravotníků, ale je tu i další hledisko: tímto problémem jsou ohroženi i pacienti. V takových případech, a to si musíme upřímně přiznat, je zde problém, že nemocnice musí vyplácet obrovské částky jako odškodnění. Je zřejmé, jak již uvedli jiní řečníci, že naprosto zásadní význam má prevence. Prevence je totiž vždy výrazně levnější než léčba.

Toto usnesení si dle mého názoru zaslouží plnou podporu. Je odpovědí na očekávání zdravotnických pracovníků a je o to důležitější, že tento problém narůstá. Na rozsahu nabývá i problém odškodňování, přičemž nároky na odškodnění uplatňují zdravotníci i pacienti. Ani finanční hledisko tedy není zanedbatelné. Moje politická skupina, za niž hovořím, tento návrh usnesení podporuje. Myslíme si, že to je dobrá reakce na tuto výzvu naší doby a také na potřeby spotřebitelů a zdravotnického personálu v zemích Evropské unie.

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedající, vystupuji dnes, abych poděkoval zpravodajům a všem, kdo iniciovali tuto diskusi.

Někdy říkáme, že se Evropa musí více přiblížit občanům. V této diskusi se nám to bezpochyby podařilo. Mluvil jsem s přítelem mého věku, čerstvě dostudovaným lékařem, a když jsem se mu o této diskusi zmínil, řekl mi velice potěšeně, že toto je naprosto zásadní a že bychom měli všem v Evropě vysvětlit, co děláme. Je důležité zajistit prevenci a informovat všechny, kdo pracují v nemocnicích, o rizicích, jež jim hrozí. Je skutečně zásadní, abychom všem vysvětlili, že když mají tak dlouhou pracovní dobu, když mají často málo prostoru a když je tolik pacientů, je nezbytné, aby zdravotníci učinili alespoň ta nejdůležitější opatření.

Potřebujeme v nemocnicích zdravý personál, abychom – jednoho dne – mohli jako pacienti využít jejich péče a co nejlepší léčby.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, cílem naší politiky by mělo být vytvořit prostředí zaručující občanům Evropské unie co nejvyšší životní úroveň. Jedním z hlavních problémů, s nímž se v dobách, jako je tato, setkáváme, je zachovávání a vytváření pracovních míst. Neměli bychom však zanedbávat svou povinnost zajistit, aby tato pracovní místa nezpůsobovala lidem onemocnění a neohrožovala jejich zdraví. Proto je zásadní prevence, zdravotní péče a jistota zaměstnání.

Pevně věřím, že uplatňováním této směrnice, která měla ostatně přijít už dávno, se vytvoří správné podmínky pro zvyšování bezpečnosti pracovních míst ve všech oblastech zdravotnictví, kde se personál denně setkává s podobnými riziky. Myslím si, že je v zájmu všech evropských občanů, abychom to co nejdříve proměnili ve skutečnost.

  László Andor, člen Komise. − (EN) Pane předsedající, nejdříve bych rád řekl, že jsem rád, že se tento návrh těší v Parlamentu tak široké podpoře. Mrzí mě, že to trvalo déle, než mnozí z vás očekávali, ale chtěl bych zdůraznit, že jsem plně přesvědčen, že sociální dialog je důležitý: musíme respektovat názory sociálních partnerů. Tím se nejen zvyšuje legitimita našeho rozhodnutí, ale také to pomáhá při jeho uplatňování, protože kdo se podílí na vytváření nového pravidla, má větší zájem na jeho úspěchu. To je velice důležité.

Už víme, že sociální partneři připravili pracovní dokument týkající se zpřesnění rámcové dohody a také jejího provádění, takže doufáme – a myslím, že se na to můžeme spolehnout – že to bude hrát důležitou úlohu při závěrečném projednávání v Radě: řeší to některé obavy ohledně provádění. Kromě toho je tu také zájem o dlouhodobou návaznost. To je velice důležité, abychom mohli sledovat, jak úspěšná nová směrnice bude.

Chtěl bych vás upozornit na znění dohody, v němž se uvádí, že smluvní strany zhodnotí uplatňování této dohody pět let ode dne, kdy Rada vydá rozhodnutí, pokud o to jedna ze stran požádá. Jinými slovy, je velice důležité, aby se začalo u kontroly uplatňování směrnice a vývoje výskytu těchto zranění, pokud kterákoli strana bude chtít této možnosti využít.

Na závěr bych dnes, druhý den funkčního období Komise, jak tu někteří poslanci zdůraznili, rád řekl, že je skutečně velmi důležité, aby Komise věnovala více pozornosti evropským občanům, na které se zapomíná, tedy těm věkovým skupinám nebo profesím, které se nedokáží tak snadno prosadit: dříve se na ně někdy zapomínalo nebo byli odsouvání do pozadí.

Zdravotnictví je jednoznačně důležité odvětví a my se mu musíme velice intenzivně a pozorně věnovat. Nejde jen o to, že nemocniční a zdravotnický personál je vystaven nebezpečí poranění ostrými předměty a nákazy infekčními onemocněními; víme také, že má velice dlouhou pracovní dobu. Musíme tedy zaujmout komplexní přístup, uvažujeme-li o těchto důležitých skupinách, zvláště v období krize, kdy očekávaná finanční konsolidace ovlivní podmínky, v nichž tito lidé pracují. Proto by tato otázka měla být naší prioritou, stejně jako je prioritou pro mě osobně.

  Předsedající. − (EN) Děkuji vám, pane komisaři. Jsem si jistý, že jsme všichni iniciátorům této diskuse vděční. Doufejme, že se situace zlepší.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat dnes ve 12:00.