Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 11. února 2010 - Štrasburk

10.1. Venezuela

  Předsedající. − Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení o Venezuele⁽¹⁾.

  Tunne Kelam, autor. − Pane předsedající, poslanci Parlamentu byli velmi znepokojeni nedávným výrazným omezením svobody tisku venezuelským režimem.

Jak víte, svoboda sdělovacích prostředků je jedním ze základů demokratické společnosti. Tato svoboda určitě zahrnuje právo přijímat informace z více otevřených zdrojů. Nedávno došlo k útokům na svobodu sdělovacích prostředků ze strany prezidenta Hugo Cháveze. Prezident Hugo Chávez v srpnu minulého roku nařídil uzavření 34 rozhlasových stanic, když bylo zamítnuto obnovení jejich licencí. V lednu tohoto roku prezident Chávez zakázal vysílání televizní stanice RCTV International a pěti dalších kabelových a satelitních televizních kanálů, které neodvysílaly jeho oficiální projev. Dále označil používání Twitteru a internetu pro přenášení protivládních informací za teroristické aktivity. Protestujeme proti smrti dvou venezuelských studentů, kteří protestovali proti zastavení činnosti svobodných sdělovacích prostředků…

(Přesedající řečníka přerušil.)

  Renate Weber, autorka. – (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, svoboda vyjadřování není virtuálním právem, které je možné uznat, aniž bychom brali v úvahu politickou a sociální realitu dané země. Svoboda tisku vyjadřovat kritické názory na vládu nebo politiky, ať už se jedná o prezidenty, provládní politiky nebo opozici, je nejdůležitější zárukou svobody, jakou lidé mohou mít. Jde o přístup k informacím z více otevřených zdrojů, aby bylo zaručeno skutečné hlasovací právo.

Bohužel, realita ve Venezuele je taková, že po mnoha protidemokratických zásazích vlády prezidenta Cháveze proti opozici se zdá, že nyní vláda hodlá skoncovat s tiskem. Poukazujeme nejen na nedávný případ stanice RCTV International, na kterou venezuelský orgán pro audiovizuální vysílání uplatnil zákon s retroaktivním působením, ale také na skutečnost, že od roku 2009 bylo ve Venezuele uzavřeno 34 nejpopulárnějších rozhlasových stanic.

Kromě toto, televizní stanice Globovisión, jejíž redakční linie dosud zůstává nezávislá na vládě, se dostává pod tlak, aby tuto linii změnila. Nezapomeňme na to, že nezvrácenějším způsobem jak zlikvidovat média, je zavést autocenzuru.

Po uzavření 34 rozhlasových stanic vláda Hugo Cháveze oficiálně vyhlásila, že existuje seznam dalších stanic, které mají být také uzavřeny: seznam, který nikdo nezná, protože postupy vydávání zákazu nejsou přístupné, seznam, nad kterým visí značná nejistota a jehož jediným účelem je podporovat autocenzuru. Ke všem těmto porušením práva dochází, aniž by kompetentní soudy reagovaly na dřívější podané stížnosti.

V zemi, kde nejsou doržovány univerzální zásady, jako je neplatnost retroaktivního působení zákonů, kde soudní orgány nereagují na jakákoliv odvolání, pokud jim to neschválí prezident, neexistuje právní řád a žádné oddělení soudní, výkonné a zákonodárné moci. Bohužel, to je Venezuela dnešní doby.

  Véronique De Keyser, autorka. – (FR) Pane předsedající, je mi líto, ale návrh usnesení o Venezuele předkládaný hlavně skupinou Evropské lidové strany (Křesťanskými demokraty) je skutečnou fraškou slepenou za účelem využít naléhavě potřebnou rozpravu k politickým účelům a snaze diskreditovat pana Cháveze.

Shrnu to, protože nemá smysl marnit čas. Čtyři národní stanice nesplnily požadavky zákonné registrace. Jejich činnost byla dočasně pozastavena a v současné době tyto požadavky splňují a já doufám, že se vše dá rychle do pořádku.

Ve společném návrhu usnesení se skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance a konfederace Evropské sjednocené levice – Severská zelená levice moje skupina znovu opakuje svoji jednoznačnou podporu svobodě vyjadřování a pluraritě. Jsem ovšem překvapená velmi proměnlivým postojem skupiny PPE ke svobodě vyjadřování. Nebylo to tak, že jste hlasovali proti usnesení o svobodě tisku v Itálii na obranu Berlusconiho? Pokud dnes chcete ze sebe dělat hlupáky, jen do toho. Při hlasování vás bude spousta, tak toho využijte.

  Raül Romeva i Rueda, autor. − (ES) Pane předsedající, mám také dva problémy týkající se Venezuely. Jeden se týká formy a jeden podstaty. Pokud jde o formu, musím říci, že naši kolegové poslanci ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), kteří nyní už delší dobu aktivně zneužívají toto naléhavě potřebné zasedání o porušování lidských práv, aby vedli stranickou politickou debatu, vytvářejí složitou situaci.

Je legitimní, že chtějí provádět stranické politické aktivity. Ovšem toto není k tomu vhodné místo. Pokud chtějí vydávat prohlášení na podporu svých přátel, nebo alespoň kritizovat vlády, které se jim nelíbí, zde není pro to vhodný čas ani místo.

Berme ale toto naléhavé zasedání, ve kterém diskutujeme o porušování lidských práv a demokracii, trochu víc vážně, protože pokud tak neučiníme, ztratíme veškerou důvěryhodnost, kterou v současné době máme a kterou bude zřejmě obtížné znovu na mezinárodní úrovni získat.

V Latinské Americe dochází k mnoha zjevným případům porušování lidských práv. Buďme také více důslední. Chceme diskutovat o lidských právech v Latinské Americe? Potom hovořme o Kolumbii a Hondurasu. Jak to, že se tyto otázky nikdy nedostanou na pořad jednání plenárního zasedání? Proč máme vždy tento problém, ale v případě jako je ten dnešní, který je pouze administrativní otázkou, využíváme tento typ prezence a podpory? To je nepřijatelné. Je to nepřijatelné, protože, a na tom trvám, ztrácíme naši věrohodnost a veškerou legitimitu vyjadřovat se k těmto typům případů.

Dovolte, abych se vyjádřil zcela jasně. Nejsem příznivec pana Cháveze. Jsem pro svobodu vyjadřování, dokonce i pro svobodu těch, jejichž názory se radikálně liší od mých, ať už vyjadřovaných zde, v Itálii nebo v Hondurasu. Problém, kterým se dnes zabýváme, je v podstatě administrativní záležitostí, záležitostí, která se týká vnitřních pravidel platných ve Venezuele, záležitostí, která se řeší, a navíc podle informací, které máme k dispozici, již byla vyřešena.

Takže neexistuje dokonce ani kauza. Není o čem jednat. Chceme-li zesměšnit toto naléhavé zasedání, potom pokračujme v tomto duchu a skončíme tím, že nikdy vůbec nic neprojednáme, protože nebudeme ani trochu věrohodní.

Proto vyzývám členy skupiny PPE, aby brali toto naléhavé zasedání trochu vážněji, nebo se nepochybně stane úplně bezúčelným.

  Joe Higgins, autor. − Pane přesedající, dovolte, abych především zdůraznil naprosté pokrytectví pravicových skupin v tomto Parlamentu, které odsuzují venezuelskou vládu za dočasné ukončení vysílání stanice Radio Caracas Television (RCTV) a předstírají, že jsou zastánci svobody tisku. Jsou to stejné skupiny, které v Evropě tolerují systém, ve kterém je velká většina sdělovacích prostředků kontrolována velkými soukromými podniky a miliardáři, kteří tuto kontrolu využívají na jedné straně ke sklízení obrovských zisků do vlastní kapsy a na druhé straně k chrlení prokapitalistické propagandy, protržní a proneoliberální propagandy; kteří v kontextu současné hospodářské krize urážejí a zneužívají pracovníky veřejného sektoru; například je na denním programu, že jsou to pracující, kdo musí platit za krizi, a donekonečna pomlouvají dělnické organizace, které se odváží nesouhlasit.

Zařazení otázky RCTV do dnešního mimořádného usnesení k lidským právům je závažným porušením tohoto postupu. Mimochodem, většina poboček sdělovacích prostředků ve Venezuele je ve skutečnosti v soukromém vlastnictví, včetně významných mediálních korporací, které v roce 2002 osnovaly spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout Hugo Cháveze, který dokázal vyhrát volby a byl opakovaně zvolen občany Venezuely. Je skutečností, že poslanci PPE v tomto Parlamentu mají stejný program jako pučističtí spiklenci: chtějí svrhnout vládu Hugo Cháveze, protože tato vláda neplní příkazy světového kapitalismu provádět paušální privatizaci a deregulaci, a nechtějí žádnou opozici vůči neoliberálnímu programu. Ano, dělnická třída v Latinské Americe se zvedá do opozice. Ne, nejsem nekritický vůči venezuelské vládě a mám k ní silné výhrady.

Hugo Chávez, navzdory masivní podpoře většiny venezuelských občanů, se prakticky rozhodným způsobem nerozešel s kapitalismem a nesměřuje k skutečnému demokratickému socialismu. V určitém smyslu zde existuje trend k byrokratismu. Konečně, lidé v této oblasti, kteří uvažují podobně jako já, například ve skupině Socialismo Revolucionário, proti těmto trendům bojují a bojují za práva pracujících a skutečný socialismus, který mimochodem znamená, že by média nebyla řízena ani kapitalistickými ani byrokratickými zájmy, ale byla by demokraticky otevřená pro všechny části společnosti.

  Tomasz Piotr Poręba, autor. – (PL) Pane předsedající, Evropský parlament je opravdu vhodným místem, kde bychom dnes měli mluvit o tom, co se stalo ve Venezuele, kde diktátor porušuje právo, likviduje opozici, zavírá nezávislé televizní stanice, vyvlastňuje podniky a zavírá nejrůznější instituce. Zde je správné místo k takové debatě. Jedná se o evidentní porušování lidských práv.

Jde ovšem ještě o další věci, protože vláda tohoto diktátora nejen destabilizuje situaci v jeho vlastní zemi, ale destabilizuje situaci v regionu. Provokativní akce vůči Kolumbii, podpora geril FARC – to jsou skutečnosti, které by opravdu mohly vést k reálnému konfliktu v regionu.

Kolumbie je naším strategickým partnerem. Podpořme Kolumbii a buďme s ní v této době, kdy je tato země tak silně napadána prezidentem Chávezem, a je lstivě nebo provokativně vedena k vyostření konfliktu v regionu. Je to naší povinností, a pokud se budou tyto útoky a provokace stupňovat, Evropská unie a Evropský parlament bude muset stát při Kolumbii a podpořit ji v konfliktu s Venezuelou, který, jak se obávám, může brzy vzniknout.

  Bogusław Sonik, jménem skupinyPPE. – (PL) Pane předsedající, je to vždy stejné: za lepší zítřek, odstranit nerovnosti, osvobodit lid od utiskovatelů a tyranů, skoncovat s chudobou a nouzí, využít bohatství pro dobro národa – a někdo převezme moc. To je cílem každé revoluce, a také lidí, kteří využívají mechanismus demokracie, aby získali pozici, o které sní, například funkci prezidenta, aby hned další den odhodili slogany o svobodě, demokracii a lepší společnosti. Od tohoto okamžiku jsou vedeni pouze jedním mottem: „když jednou máme moc, nikdy se jí nevzdáme“. Diktátoři dosahují tohoto cíle s použitím stejných metod: cenzura, tajná policie, věznění odlišně smýšlejících, rozbíjení a rozdělení opozičních sil a naprostá kontrola médií. Určitým základním kamenem, symbolem tohoto druhu myšlení bylo ve 20. století například Leninovo potlačení vzpoury hrdinných námořníků v Kronštadtu. Tato diagnóza dnes platí také pro Venezuelu. Svoboda médií má základní význam pro demokracii a dodržování základních hodnot. Evropská komise by měla přijmout vhodné opatření.

  Zigmantas Balčytis, jménem skupiny S&D. – (LT) Několik členů naší skupiny již vyjádřilo svůj postoj a já také souhlasím, že otázka Venezuely nebo svobody vyjadřování není důležitá jen pro Latinskou Ameriku, ale pro celou Evropu a celý svět. Kdybychom detailně zkoumali porušování svobody vyjadřování, jsem přesvědčen, že bychom zjistili, že problémy existují i v některých členských státech Evropské unie.

Rozhodně podporuji názor, že tato záležitost byla snad zařazena na program poměrně příliš rychle a že máme daleko větší problémy a dochází k větším zločinům, nejen v Latinské Americe, ale také v jiných státech, a proto se domnívám, že tato otázka dnes byla zveličená.

  Izaskun Bilbao Barandica, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, souhlasím, že existují závažnější problémy než tento, ale abych byl důsledný, je mojí povinností, také odsoudit, co se v současné době ve Venezuele děje. Hlasoval jsem pro iniciativu vůči Itálii.

Před několika dny jsem zde kritizoval případ, který se stal v Baskicku, kde bylo zastaveno vydávání jediných novin ve Španělsku vydávaných v baskickém jazyku, a dnes jsem zde, abych odsoudil uzavření stanice Radio Caracas v roce 2007 a zrušení 34 rozhlasových stanic v roce 2009.

Přál bych si, aby to byly jen administrativní problémy a práva těchto médií byla obnovena. Dotýká se mne ovšem, když slyším, že prezident Chávez klade rovnítko mezi vytváření nových sociálních sítí a státní terorismus, a vidím, jak vážně je ohrožen internet.

Je mojí povinností hájit lidská práva, bránit svobodu vyjadřování, bránit právo médií poskytovat svobodné a pluralistické informace, protože to znamená obranu občanských práv na naprosto svobodný přístup k informacím.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, víme že Venezuela je jednou ze zemí s nejbohatšími zásobami ropy. Víme také, že tato země má obrovský potenciál hydroelektrické energie. Nicméně, jak všichni víme, obyvatelé Venezuely trpí důsledky léta trvajícího špatného hospodaření. Po desítky let nebyla tato země schopná investovat své příjmy za ropu do udržitelného rozvoje nebo do budování infrastruktury. Zafixování národní měny k americkému dolaru bylo pravděpodobně dalším kontraproduktivním krokem. Prezident Chávez se nedávno pokusil překonat tento problém devalvací a kontrolou veřejného dluhu. Ovšem nacionalismus bank, znárodnění a dočasné uzavření obchodů s potravinami nebude pravděpodobně na dlouho stačit k odvrácení hrozby nekontrolované inflace.

Prezident Chávez provádí státem řízenou hospodářskou politiku, buduje centrálně plánovanou ekonomiku, podobnou ekonomikám autoritativních režimů, která je nepochybně a nevyhnutelně odsouzená k neúspěchu. Situace se pravděpodobně bude dále zhoršovat, k čemuž asi dojde, pokud se producenti potravin, kteří byli po léta nuceni vyrábět potraviny za pevné, netržní ceny, pokusí o nějaký protest. Musím také vyjádřit svůj kritický postoj  ke skutečnosti, že v této svízelné situaci, kdy Venezuelané trpí výpadky energie, nedostatkem vody a žalostným stavem hospodářství, prezident Chávez koupil zbraně pro Národní gardu v hodnotě přes 70 milionů USD. To není dobré znamení, zejména v souvislosti s pokračujícími protesty poté, co bylo zastaveno vysílání kritické vůči vládě, při kterých se studenti a příslušníci opozice opakovaně střetli s bezpečnostními silami.

Jelikož, jak se všichni shodneme, lidská práva mají pro Evropskou unii obzvláštní význam, musíme si to vzít na starost a pomoci. Musíme jednat, nejen v případech týkajících se porušování lidských práv, ale také využívat příležitostí, které by mohly zlepšit životní podmínky obyvatel Venezuely, aniž by se přímo zasahovalo do vnitřních věcí této země. Tento úkol vyžaduje více diplomatických dovedností a citlivosti. Doufám, že Evropská unie je v takové pozici, aby to dokázala.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem poněkud překvapen, že v tomto Parlamentu je skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) obviňována, že si vynutila zařazení toho tématu na program, které, ačkoliv je naléhavé, se pravděpodobně nelíbí některým členům levicové většiny tohoto Parlamentu. Pochybuji, že tvoří většinu tohoto Parlamentu. Musel jsem prostě tuto otázku položit. Naše skupina, podobně jako všechny ostatní skupiny, má naprosté právo tuto věc předložit. I když pan Chávez, který je nyní u moci, možná je svým způsobem váš kamarád nebo snad kamarád předchozího španělského úřadujícího předsedy Rady, přesto se prostě musíme ptát, jaké opatření se v této věci přijme.

Jsem docela udiven, že někdo jako pan Chávez může říkat věci třeba jako „Twitter je teroristický systém“. Je mí líto, ale každý, kdo v této době a epoše označí Twitter jako teroristický systém, žije v jiném světě, zpátky v době kamenné. Dovolte, abych vám také sdělil toto: My, skupina PPE, se nenecháme zastrašit tímto obviněním. My odsuzujme porušování lidských práv kdekoliv. Já osobně odsuzuji porušování lidských práv, když se týká svobody tisku. V tomto ohledu dovolte, abych pouze řekl, že venezuelští novináři jsou krmeni propagandou a jsou pod diktátem a soudci jsou posíláni do vězení, pokud osvobodí někoho nespravedlivě zadrženého. Jako Evropané musíme mít odvahu otevřeně vystoupit proti takovým praktikám.

Nedovolím paní de Keyserové a dalším v tomto Parlamentu, aby házeli toto obvinění na skupinu PPE. Máme jako kdokoliv jiný naprosté právo navrhnout porušování lidských práv a svobod, ať již v Evropě nebo kdekoliv jinde na světě, jako téma vhodné k rozpravě.

  Marietje Schaake (ALDE). – Pane předsedající, venezuelská vláda se protiprávně pokusila omezit svobodu vyjadřování a pluralismus v médiích a na internetu. Tyto zoufalé pokusy cenzurovat informace a potlačovat svobodu vyjadřování mi připomínají chování Mahmúda Ahmadínežáda. Prezident Hugo Chávez opravdu nazývá Mahmúda Ahmadínežáda přítelem – nad takovými přáteli, kteří potřebují nepřátele, můžeme vyslovit podiv.

Už jen fakt, že pan Chávez považuje Twitter a textové zprávy za terorismus, ukazuje, že považuje lidi a volný pohyb jejich myšlenek a opozici za nepřátele. Musím se přiznat, že jsem uživatelkou Twitteru a posílám textové zprávy, ovšem my v Evropě, díkybohu, považujeme svobodné vyjadřování za základní a univerzální právo, včetně posílání zpráv na internetu. Omezování digitálních prostředků k vyjadřování názorů, přenosu informací a výměně myšlenek svědčí o tom, že se venezuelská vláda bojí vlastních občanů a jejich volání po ukončení násilí a útlaku.

Úspěšnou mobilizaci občanů je možné vidět na příkladu Oscara Moralese, který na Facebooku založil skupinu „Milion hlasů proti FARC“ v naději, že shromáždí on-line milion lidí. Brzy zmobilizoval 12 milionů lidí, kteří protestovali na ulicích celého světa a vyzývali k ukončení násilí FARC. Toto hnutí bylo podporováno občany využívajícími informační technologii jako nosné médium. Snaha omezit toto médium je nejen protiprávní, ale ukáže se také jako neúčinná.

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, svoboda tisku a svobodně zvolená demokratická vláda tvoří základy EU. Pro Hugo Cháveze, pseudodiktátora Venezuely, jsou to prostě překážky na cestě k absolutní moci. Není do demokrat, ale demagog, který zruinoval venezuelskou ekonomiku.

A přesto se v tomto Parlamentu najde dosti obhájců pana Cháveze, jako například pan Higgins: snad proto, že Chávez odráží jejich silný antiamerikanismus a jejich odpor k úspěchu prezidenta Uribeho v sousední Kolumbii. Je politováníhodné, že se další levicové politické skupiny odmítají spojit s námi do hlavního politického proudu Parlamentu a odsoudit stále častější svévolné a vážné napadání základních svobod, kterého se dopouští Chávezův režim. Jeho reakcí na kritiku jeho vlády ze strany televizní stanice byl jednoduše zákaz vysílání.

To mi připomíná podobnou situaci v ČLR – v Číně – kde se komunistický režim pokusil zastavit vysílání protikomunistických programů evropskou společností. Chávez se tak – nepokrytě – zařadil po bok autoritativních čínských vládců prosazujících tvrdou linii. Jeho nejbližšími přáteli na mezinárodním poli jsou diktátoři Castro, Lukašenko Ahmadínežád, což mnohé vypovídá.

Moje skupina, ECR, podporuje venezuelské občany v úsilí zavést v jejich zemi skutečnou demokraci.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane přesedající, situace v oblasti demokratických a lidských práv ve Venezuele se nepřetržitě zhoršuje, a je třeba abychom si to v plné míře uvědomili. Měli bychom si také dnes připomenout, že Venezuela byla různými organizacemi na ochranu lidských práv označena jako země, kde je nejhorší situace v oblasti svobody tisku v Latinské Americe.

Podplukovník Chávez selhal při správě Venezuely v mnoha ohledech, ale zůstal u moci pouze díky potlačování opozice, nabývání kontroly nad médii a manipulacemi průběhu voleb. Chtěla bych reagovat na některé kolegy, kteří v této sněmovně vystoupili již přede mnou, a říci, že naší odpovědností, naším posláním je podpořit venezuelské občany, kteří čelí persekuci, potlačování lidských práv a jsou posíláni svým prezidentem do vězení.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Podle mého názoru Hugo Chávez převzal nejhorší možné aspekty totalitního socialismu z minulého století. Tím nemám na mysli jeho přístup k zahraničním investicím, který je samozřejmě také velkým problémem, pokud je zcela nahodilý. Mám ale na mysli jeho postoj ke svobodě tisku a k tomu, co nazýváme pluralismem, protože Hugo Chávez se pokouší imitovat pluralismus, když jednoduše zavírá rozhlasové stanice, které odmítají vysílat jeho rozvláčné projevy a vytváří veřejné stanice, aby simuloval pluralismus. Imitace pluralismu není to samé jako akceptování pluralismu, protože demokracie nemůže fungovat na základě karikatury pluralismu.

Lidé blízcí Chávezovi již byli jmenováni do funkcí. Chávez je naprostý diktátor, protože nenávidí pluralismus. Proto jsem přesvědčený, že by ho socialisté neměli obhajovat. Jednou z obětí nedávných demostrací byl totiž socialistický student.

  Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych podpořit názor zde prezentovaný jménem mojí skupiny paní De Keyserovou. Není pochyb o tom, že není možné tolerovat porušování svobody tisku. Bezesporu zaznamenáváme znepokojivé události, ke kterým ve Venezuele dochází. Domnívám se ovšem, že bychom měli být velmi opatrní, co se týče formulace jednoznačných, kategorických a definitivních soudů. Podle mého mínění bychom měli dostat odpověď na zásadní otázku: stanice, které byly uzavřeny – byly uzavřeny z politických důvodů, nebo některé z nich byly uzavřeny, protože ve skutečnosti nesplnily zákonné požadavky? Myslím, že odpověď na tuto otázku a porozumění, co jsou čistě politické praktiky a co právní fakta, by měla mít velký význam pro postoj našeho Parlamentu.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Pane přesedající, je poněkud matoucí, jak někteří z mých kolegů poslanců uvažují o tom, že není vhodné mluvit o jedné z nejvíce zkorumpovaných zemí na světě. Oponenti prezidenta Hugo Cháveze stále ještě sedí ve vězení, odsouzení na základě čistě politických důvodů. Není v tomto případě hájení tohoto státu, který je plný ošklivých afér, trapným ponižováním se s ohledem na vlastní ideologii?

Venezuelané musí také snášet zcela zbytečné výpadky dodávek energie a vody v zemi, která má nejbohatší zásoby energie v celé Latinské Americe. Uzavření rozhlasových a televizních kanálů a násilné potlačení studentských demonstrací svědčí o totalitním režimu. Proč bychom tedy neměli reagovat? Když média musí fungovat podle zákona, měla by být rušena, jen v případě, že příslušné orgány nemají jinou možnost, až poté co byly vyčerpány všechny dostupné zákonné prostředky. Obvinění lidé také musí dostat možnost hájit se a odvolat se proti odsouzení.

Pokud se venezuelská vláda zavázala k dodržování právního řádu a ochraně lidských práv, musí respektovat svobodu vyjadřování a chápat hodnoty, které kritika a otevřenost přináší zemi s ústavní vládou.

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedající, i když to někteří považují za pouze administrativní otázku, pro ostatní to znamená mnohem více. Hovoříme o svobodě.

Chápu, že se někteří lidé domnívají, že svoboda musí být určitým způsobem a na určitých místech bráněna. Vím ovšem také, že pro některé lidi je skutečná svoboda, jejich vlastní svoboda, svobodou zavedenou určitými diktátory, které hájí, a v některých případech dokonce podporují, a nikoliv svobodou lidí, jako jsme my, kteří hájí toto slovo v jeho plném významu, kteří věří ve svobodná média a kteří jsou přesvědčení, že země nemůže být řízena dekrety. Měli byste se zeptat tisíců lidí z Kanárských ostrovů, kteří byli této situaci ve Venezuele vystaveni.

Mluvíme o právech, pluralitě a svobodě. Bohužel někteří lidé v ni dosud nevěří.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. − Pane předsedající, Komise bere v úvahu návrhy usnesení předkládané Parlamentem k situaci ve Venezuele. Buďte ujištěni, že Komise tuto situaci velmi pečlivě sleduje.

V této souvislosti EU se znepokojením sleduje pokračující zastavení činnosti médií, včetně stanice RCTV International. Chápeme, že se jedná o problém, který jde nad rámec čistě právních požadavků a který je třeba posuzovat v kontextu otázky svobody vyjadřování ve Venezuele. Tato otázka zasluhuje pozornost a v minulých měsících se velmi zviditelnila na mezinárodní úrovni.

V listopadu 2009 například zvláštní zpravodaj Rady pro lidská práva OSN prohlásil, že navrhovaný zvláštní zákon proti trestným činům v oblasti sdělovacích prostředků ve Venezuele – cituji – „by znamenal závažné porušení práva na svobodu názoru a vyjadřování a omezoval by svobodu tisku v zemi, pokud by byl přijat v současném znění“. Zpravodaj také vyzval Venezuelu, aby plně respektovala článek 19 a 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož je Venezuela smluvní stranou a který zaručuje svobodu názoru a vyjadřování.

Možná si také vzpomenete, že v roce 2009 Evropská unie vydala prohlášení týkající se těchto problémů, protože svoboda vyjadřování a svobodný přístup k informacím jsou pro nás otázky, které jsou součástí dialogu, který vedeme s venezuelskými představiteli. Velmi odsuzujeme, že dva protestující zemřeli a několik lidí byl zraněno, včetně členů bezpečnostních jednotek a protestujících. Sdílíme hodnocení Meziamerické komise pro lidská práva, která vyjádřila hlubokou lítost nad závažnými násilnými incidenty, ke kterým došlo jak na provládních demonstracích, tak na demonstracích proti vládě prezidenta Cháveze a které přiměly venezuelskou vládu, aby kontrolovala demonstrace – cituji – „v rámci respektování lidských práv podle meziamerických standardů“.

S obavami pečlivě sledujeme tendence k politické radikalizaci. Zářijové volby jsou obecně vnímány jako milník pro budoucnost země. EU v tomto ohledu zdůrazňuje význam toho, aby tyto volby proběhly v pokojném, transparentním a plně demokratickém prostředí.

V kontextu dialogu, který EU vede s venezuelskými představiteli, jsme vždy zdůrazňovali význam plného dodržování mezinárodních povinností a závazků v oblasti lidských práv, včetně svobody vyjadřování a tisku, jako základního kamene demokracie a právního státu. Jak víte, tento princip ukládá Listina základních práv a svobod, která je nyní součástí našich smluv. Tento princip klade zvláštní důraz na svobodu vyjadřování a dodržování pluralismu v médiích, v Evropě a také v našich mezinárodních vztazích.

Evropská unie, prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, podporuje aktivity organizací občanské společnosti v této velmi specifické oblasti. Dále nepřetržitě podporujeme všechny iniciativy zaměřené na podporu tolerance, prostoru pro dialog a vzájemného porozumění.

Chtěl bych jménem Komise ujistit Parlament, že vývoj ve Venezuele budeme nadále pečlivě sledovat. Náš závazek podporovat a posilovat demokracii a ochranu a podporu lidských práv a základních svobod se bude odrážet v naší politice spolupráce a vztahů s Venezuelou, v budoucnosti, stejně jak tomu bylo v minulosti.

  María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, pokud má účinně fungovat postup „upoutání pozornosti“, předsedající by se měl dívat do sněmovny, aby viděl, kdo se hlásí o slovo, což jsem několikrát viditelně učinila, abych mohla vystoupit v rozpravě o Venezuele. Vy nebo vaši asistenti by měli sledovat, kdo si přeje vystoupit.

  Předsedající. − Paní Muñiz De Urquizová, není fyzicky možné, abych se díval všemi směry najednou. Jsem zde obklopen velmi pozornými lidmi. V každém případě, když jsem dával slovo poslednímu poslanci, také jsem řekl „poslední poslanec, který vystoupí, bude pan Mato Adrover“. Pokud jste chtěla protestovat, měla jste to udělat okamžitě.

Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat po ukončení rozpravy.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – Podporuji toto usnesení, protože jsem znepokojena nedemokratickými opatřeními, která přijala venezuelská vláda, zejména těmi, která omezují právo na svobodný tisk, právo svobodného vyjadřování a shromažďování, a také vysokou mírou korupce, jak ji vnímají občané Venezuely. Kontrola médií a odlišných názorů je typická pro totalitní režimy. Jak uvádějí zprávy skupin pro lidská práva, Chávezova vláda v lednu 2010 pohrozila, že přijme opatření proti provozovatelům kabelových televizí, jejichž kanály nevyhoví požadavku vlády přerušit pravidelné vysílání, aby bylo možné vysílat prezidentské projevy. V důsledku toho bylo zastaveno vysílání sedmi kabelových kanálů. V roce 2009 Chávez donutil stanice živě přenášet 141 projevů, včetně jednoho, který trval sedm hodin a 34 minut. Co se týká korupce, vláda by měla plně a účinně plnit Úmluvu OSN proti korupci, využívat další relevantní nástroje a brát vážně obavy venezuelských občanů týkající se korupce – indikátoru dobré správy v kterékoliv zemi.

(1) Viz zápis