Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 24. února 2010 - Brusel

22. Investiční projekty týkající se energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou vypracovala Adina-Ioana Văleanová jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96 (KOM(2009)0361 – C7-0125/2009 – 2009/0106(CNS)) (A7-0016/2010).

  Adina-Ioana Vălean, zpravodajka. – Paní předsedající, velmi si vážím vaší přítomnosti na dnešním zasedání. Ráda bych poděkovala všem stínovým zpravodajům za plodné debaty a za spolupráci na této zprávě. Tím, že Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, získává Evropská unie více kompetencí v oblasti energetické politiky. Věřím, že toto je oblast, kde může Evropa svým občanům zajistit bezpečnou, levnější a účinnější energii, budou-li členské státy spolupracovat. Společnými silami můžeme dopad nepředvídatelných událostí, jako přerušení dodávky zemního plynu minulou zimu, minimalizovat.

Evropa samozřejmě nemůže zasahovat do toků zemního plynu mimo své hranice ani takové spory řešit, ale můžeme zajistit, aby naše infrastruktura byla schopna zvládnout nedostatek či výpadek v zásobování, a učinit trh transparentnějším a účinnějším. Toto jako prioritu zařadila Evropa na čelní místo svého programu. V minulém roce jsme přijali třetí energetický balíček, jehož cílem je zajištění konkurenceschopnějšího a účinnějšího trhu s energií. Momentálně se v Parlamentu projednává nařízení o zabezpečení dodávek plynu a zítra se bude hlasovat o nařízení o informování o investicích do energetické infrastruktury, což přispěje k tomu, aby se trh stal transparentnějším a lépe předvídatelným.

V této souvislosti se domnívám, že by byla škoda promarnit příležitost, kterou tento nový nástroj nabízí, tím, že bychom neuplatnili správný právní základ, který poskytuje článek 194 Lisabonské smlouvy. Je to velmi důležitý institucionální, politický a právní moment. Toto nařízení není jen nástrojem pro sběr informací; může také poskytnout celkovou představu o investicích do energetické infrastruktury jako základu pro tvorbu politik. Takže v případě, že Rada toto nařízení přijme na nesprávném právním základě, se domnívám, že by se měl Parlament touto věcí dále zabývat u Evropského soudního dvora, a mohu vás ujistit, že se tím zabývat bude.

A nyní k jádru věci; už jsem to řekla panu Barrosovi a znovu to řeknu vám, pane komisaři Oettingere: Evropa se nachází v kritickém bodě a více než kdy jindy by měla být naší prioritou podpora našich podniků a vytvoření příznivých podmínek pro konkurenceschopnost. Proto potřebujeme silné politiky a zejména silnější a spolehlivou energetickou politiku. Cílem je přece zajistit bezpečnou a levnou energii jak pro naše občany, tak pro naše podniky. Z tohoto pohledu doufám, že shromažďování informací se nestane samoúčelným. Musíme zajistit, aby toto nařízení nevytvářelo podnikům další administrativní zátěž a aby důvěrnost obchodně citlivých informací byla posílena.

A teď k dalšímu tématu. Mohu jen vyjádřit politování, že skupiny PPE a S&D představily pozměňovací návrh požadující, aby společnosti v EU poskytovaly údaje o investicích do projektů ve třetích zemích. Vyzývám všechny, aby se pokusili ve smlouvách nalézt právní základ, který by v energetické politice umožňoval zahrnutí území mimo EU. Navíc se domnívám, že než začneme pátrat za hranicemi, měli bychom nejprve dokázat, že víme, co se plánuje na evropské úrovni. Také jsem si tady ve sněmovně všimla tendence zahrnovat vše do tohoto nařízení. Myslím, že to je chyba. Aby tento nástroj byl účinný, musíme se zaměřit na skutečně ucelené informace a pamatovat na to, že je třeba se vyhnout zatěžování našich podniků i Komise přílišnou administrativou a otázkami ochrany údajů. Pokusila jsem se dosáhnout této rovnováhy na jedné straně tím, že Komise dostane příležitost učinit si představu o možném budoucím vývoji, na straně druhé však také zárukou, že tato představa bude co možná nejpřesnější.

Dále musíme mít určitou jistotu ohledně budoucích investic, abychom mohli zajistit řádnou a spolehlivou tvorbu politik. Také bych ráda dostala ujištění, pane komisaři Oettingere. Chtěla bych se vyhnout situaci, kdy Komise, poté co shromáždí údaje, začne zadávat investiční plány a nakonec bude nařizovat podnikům, aby neinvestovaly tam, ale onam. Měla by však podnikům nabízet řešení a podněty pro krátkodobé neziskové investice, které budou pro zajištění bezpečnosti dodávek pravděpodobně nutné, jinak tu zůstanou mezery.

Tím končím. Děkuji za váš čas a těším se na vaše připomínky.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Paní předsedající, paní Văleanová, vážení poslanci, krize zemního plynu na začátku loňského roku nám ukázala, jak je pro Evropu důležité mít energetickou infrastrukturu, která nejen podporuje fungování vnitřního trhu, ale která umožňuje také solidaritu mezi členskými státy a postiženými oblastmi v případě krize. Je tedy důležité, aby Komise získala přehled o tom, jaké nové investiční projekty se plánují nebo již uskutečňují a která stará zařízení mají být natrvalo vyřazena z provozu. Navrhujeme tedy vylepšit a přepracovat informační nástroj, který vznikl v době jiné krize, totiž první krize cen ropy.

Tento návrh směřuje k rozšíření oblasti působnosti nařízení, zejména na oblasti obnovitelných zdrojů energie a zachycování a skladování CO2 (CCS). Vítáme návrhy vzešlé z Parlamentu, aby oblast působnosti zahrnovala i systémy dálkového vytápění nebo kapacity pro těžbu plynu, uhlí a ropy. Také chceme vzít na vědomí stávající ohlašovací povinnosti, za předpokladu, že informace dostupné v souvislosti s analýzami, které má Komise provést, budou použitelné.

(Ztráta zvuku)

(Rozprava byla z technických důvodů krátce přerušena)

  Předsedající. – Chtěli bychom znovu vyzkoušet, jestli to bude fungovat s němčinou.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Paní předsedající, vážení poslanci, otevřel jsem otázku, jak chce Komise vyhodnocovat informace, které od členských států v rámci tohoto nařízení získá. Naše analýzy se nejprve zaměří na očekávaný vývoj infrastruktury z hlediska předpokládaných změn poptávky. Zvážíme, zda očekávané nové kapacity budou odpovídat prognózám o budoucí poptávce nebo zda můžeme čekat schodek.

Zdá se, že v by tomto ohledu bylo důležité, aby se na rozdíl od stávajícího nařízení zahájily institucionální debaty o tomto tématu. Komise tedy navrhuje, za prvé vydávat každé dva roky zprávu o strukturálním vývoji v energetické infrastruktuře. To by mělo napomoci zlepšit transparentnost pro všechny účastníky trhu. Za druhé, chceme také politickou debatu s Parlamentem a s členskými státy, abychom z ní mohli vyvodit závěry. Rád bych zdůraznil tento poslední bod, protože jedno je jasné: nařízení samo je nástrojem pro získávání a shromažďování informací, které nám mají ukázat, zda je nutný nějaký zásah. A jak si s tím poradíme, to je třeba vyřešit v souvislosti s konkrétními iniciativami energetické politiky.

A tím se dostáváme k tomu, paní Văleanová, co zajímá vás i toto shromáždění, a to je nový článek 194 Lisabonské smlouvy a jeho uplatňování. Pro nás všechny – Parlament, Radu i Komisi – představuje tento článek jak příležitost, tak i závazek utvářet energetickou politiku EU v těsné spolupráci – jinými slovy, zejména společně s Evropským parlamentem. Jako nový komisař pro energetiku bych toto shromáždění rád intenzivně zapojil do všech budoucích opatření této politiky v maximální možné míře a hned od začátku. Avšak právní akt, kterého se dnešní rozprava týká, se zabývá jen shromažďováním a vyhodnocováním informací v energetickém odvětví a je tedy, podle výkladu Komise, založen na článcích 337 a 187 Smlouvy o Euratomu. Obsah nařízení vyhovuje oběma těmto článkům primárního práva a výběr právního základu pro sekundární právo se podle judikatury musí vázat na měřitelná kritéria, která se vztahují k obsahu.

Žádnou energetickou politiku netvoří pouhé shromažďování a vyhodnocování informací, a proto se domnívám, že je tu nutné rozhodování. V tomto ohledu prosím o vaši shovívavost.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Pane komisaři, pokusil jste se vysvětlit důvody, proč nepracujeme na základě spolurozhodování. Já jsem i nadále stejného názoru jako moje kolegyně paní Văleanová, zpravodajka této zprávy, že by bylo lepší, kdyby toto nařízení bylo projednáno na základě spolurozhodování.

Nové nařízení je právním nástrojem, který je pro evropský trh s energií nesmírně důležitý. Tato analýza by měla doplňovat vnitrostátní a regionální strategie a rozpoznáním potenciálních mezer a rizik z hlediska infrastruktury a investic pomoci posílit zabezpečování dodávek energie, aby se zajistila rovnováha mezi dodávkou a poptávkou v energetickém odvětví.

Domnívám se, že návrh Komise obsahuje řadu bodů, které jsou nejasné, které se ale doufám v předkládaných pozměňovacích návrzích vyřešily, jako je například otázka zveřejňování energetických údajů poskytnutých členskými státy. Tyto údaje je nutno shromažďovat na vnitrostátní i regionální úrovni. To pomůže zabránit prozrazení obchodně citlivých informací.

Dále je nutno objasnit, co je míněno „specifickým subjektem“ či orgánem pověřeným přípravou a přijetím víceletého plánu na celoevropský rozvoj sítě a investic do energetické infrastruktury. Také je tu otázka, jak se vyhnout dvojímu shromažďování těchto údajů a jak stanovit, kdy je třeba o určitém projektu podat zprávu, například poté, co příslušné orgány obdrží žádost o stavební povolení.

Dalším velmi důležitým hlediskem je otázka sledování evropských investic do třetích zemí, které mají dopad na evropský trh s energií. Mám za to, že o investicích uskutečněných vládami i vnitrostátními společnostmi ve třetích zemích, které mají významný dopad na trh s energií, je třeba v rámci tohoto nařízení informovat.

  Adam Gierek, jménem skupiny S&D. – (PL) Paní předsedající, evropská integrace, bezpečnost a energetická solidarita vyžadují společné řízení investic ve všech členských státech jako součást energetické infrastruktury v širším smyslu a zejména přepravní infrastruktury. Optimální řešení investic v této oblasti vyžaduje objektivní informace o stavu infrastruktury ve vnitrostátních systémech i informace, které jsou nutné pro provedení centrální studie EU o budoucí integraci.

Důležité je, aby hospodářská soutěž na společném trhu s výrobky a službami, která je ovlivněna zejména cenou energie v každém z členských států, a potřeba zachovat obchodní tajemství nezastřely či nenarušily procesy integrace. Zachovejme v tajnosti jen to, co musí být zachováno v tajnosti – zařízení vojenské infrastruktury.

To je důležité, protože rozhodnutí o takových investicích, jako jsou tyto, například stavba severního či jižního plynovodu, by neměla být výlučně egoistickými opatřeními přijatými v zájmu pouhých několika členských států EU. Vytvořme dlouhodobý komplexní plán energetické infrastruktury pro celou Unii na základě spolupráce, důvěry a solidarity. Tomuto účelu poslouží stávající nařízení bohužel jen do určité míry, a podle mého názoru by mělo zahrnovat také například priority členských států.

  Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – (SV) Paní předsedající, jsem velmi potěšena příslibem Komise prosazovat osvědčené postupy a na evropském trhu s energií zlepšovat energetickou účinnost. Energetická účinnost je podstatná jak pro pracovní místa, tak pro hospodářský růst v Evropě, a je nezbytná, máme-li dosáhnout cíle 2 °C. V této souvislosti jsou dvěma hlavními předpoklady inteligentní energetické sítě a volný, dobře fungující vnitřní trh s energií. Oba přirozeně vyžadují, aby Komise měla dobrý přehled o stávající infrastruktuře a o trhu – a to je také předmětem tohoto návrhu.

Avšak rovněž potřebujeme, aby úřední postupy, které se těmito informacemi zabývají, byly účinné. Musíme zamezit zdvojování a sdělované informace musí být takové, jaké jsou pro dosažení stanovených cílů nutné. Máme-li docílit fungujícího trhu, je také naprosto nezbytné, aby informace získané od evropských podniků byly chráněné, abychom tak předešli jakémukoli narušování trhu. Budu podporovat zprávu, kterou vypracovala paní zpravodajka a apeluji na toto shromáždění, aby neuvěřitelně byrokratické návrhy předložené skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance odmítlo.

Jak již bylo uvedeno, cíle tohoto návrhu jsou velmi důležité – tak důležité, že se jim v článku 194 Lisabonské smlouvy, ve které jsou prakticky slovo od slova vyjmenovány, dostalo samostatného právního základu. Plná účast Evropského parlamentu prostřednictvím řádného legislativního postupu podle této smlouvy by tedy měla být samozřejmostí. Každý jiný postup by byl pod naši úroveň a byl by neuvěřitelně nešťastným začátkem spolupráce mezi Parlamentem a Komisí, kterou pro funkční vnitřní trh s energií potřebujeme.

  Yannick Jadot, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane komisaři, je dobré, že chcete před Evropským parlamentem projednávat to, k čemu tento nástroj povede, ale to hlavní, co je třeba s ohledem na Evropský parlament respektovat, je řádný legislativní postup. Zdá se, že tento nástroj bude užitečný, ale mohl by být operativnější, účinnější a transparentnější.

Účinnější, zejména kdyby přihlížel ke všem decentralizovaným zdrojům energie. Neznamená to počítat každý jednotlivý solární panel, ale na úrovni členských států máme informace, které můžete získat, abyste si o všech plánech na decentralizovanou energii udělali celkovou představu. Když hovoříme o demokracii a transparentnosti, jsem překvapen, když slyším naši kolegyni, liberálku, zmiňovat „byrokracii“. Tento nástroj musí být transparentní, musí být projednán a Komise se musí poradit mimo jiné se všemi zúčastněnými stranami, organizacemi a sdruženími. A nakonec, k úsilí o změnu v energetickém sektoru přispívají značnou měrou daňoví poplatníci a je důležité, abychom měli informace o financování, abychom přesně věděli, jak daňoví poplatníci změnu v energetickém sektoru v Evropě financují. Doufám, že pozměňovací návrhy, které byly předloženy, schválí zítra velký počet poslanců, větší, než kolik jich tu je dnes večer.

  Evžen Tošenovský, jménem skupiny ECR. – (CS) Návrh o pravidelném informování o investičních projektech v oblasti energetické infrastruktury EU je diskutabilní. Tímto orgány EU vstupují do oblasti konkurenčních vztahů většinově soukromých společností. Podle mého názoru má tento návrh dvě roviny. Jedna je obsah takovýchto povinných informací, hlavně jejich rozsah a podrobnost. Druhá rovina je míra důvěrnosti a z toho vyplývajících povinností utajování pro Komisi.

Jsem přesvědčen, že povinně sdělované informace by měly mít spíše popisný charakter dávající hrubý přehled o energetických sítích a jejich rozvoji do budoucna. Tak by Komise měla dostatečný přehled o návaznostech mezi jednotlivými zeměmi a zároveň i dostatečný přehled o stávajících sítích i s výhledem do budoucna. Logicky se totiž nabízí také otázka, co bude Komise činit, když bude přesvědčena, že nějaká oblast je poddimenzovaná nebo naopak předimenzována. Při dostatečné obecnosti by odpadl rovněž problém nepříjemných diskusí o utajování některých strategických plánů energetických společností.

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Události z posledních let nám ukázaly, že energetická bezpečnost Evropské unie je spíše přáním než skutečností.

Energetické systémy členských států Evropské unie nejsou dostatečně kompatibilní, nejsou dostatečně propojené. Proto se mnohé země ocitly na začátku minulého roku v takové situaci, v jaké byly, bez tepla a plynu, i přes solidaritu a ochotu EU. Náprava tohoto stavu bude od Evropské komise vyžadovat rozsáhlé iniciativy, a proto je nutné, aby byla Evropská komise pro svou práci kvalifikovaně a podrobně informována jak členskými státy, tak i soukromou sférou.

Z těchto důvodů můžeme považovat připravované nařízení Rady o informování o investičních projektech do energetické infrastruktury za přirozený a potřebný krok v pokračování energetické politiky Evropské unie reagující na aktuální vývoj v oblasti dodávek energií na území Evropské unie. Pozměňující návrhy obsažené ve zprávě k tomuto bodu programu zlepšují znění nařízení, a proto považuji za správné je podpořit.

  Amalia Sartori (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vynikající zpráva paní Văleanové obsahuje několik správných skutečností, s nimiž souhlasím.

Za prvé, požadavek záruky optimální úrovně bezpečnosti se zřetelem k údajům a informacím, které jsou v rámci návrhu požadovány, zejména k těm, které hospodářské subjekty považují za citlivé. Za druhé, požadavek zajištění možnosti shromažďovat údaje i na širší regionální úrovni, vzhledem k tomu, že shromažďování na úrovni státu je někdy neprůkazné. Za třetí, oznamování by mělo mít praktický účel a mělo by doplňovat analýzu vývoje evropské soustavy zemního plynu.

Z tohoto důvodu by měla mít Komise povinnost projednávat své analýzy s členskými státy a se subjekty v jednotlivých odvětvích; to je závazek, který tu před námi Komise přijala.

Musí se nám také podařit vyhnout se zdvojování činnosti, kterou musí subjekty, vnitrostátní regulační orgány a členské státy provádět, aby bylo možno definovat vnitrostátní plány zaměřené na ochranu bezpečnosti dodávek se zvláštním zřetelem k infrastrukturám zemního plynu, a aby bylo možné také zaručit, že když se subjekty rozhodnou své investiční plány změnit, nebudou žádným způsobem penalizovány.

Skončím tím, že poukážu na čl. 1 odst. 2 návrhu, ve kterém se hovoří o časových lhůtách oznamování. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že řada projektů nepřekročí fázi návrhu. Nejlepších výsledků by tedy bylo možno dosáhnout, kdyby se oznamování týkalo jen těch projektů, které získaly nezbytná oprávnění a povolení, nebo těch, u nichž už bylo konečné rozhodnutí o investici učiněno.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Ráda bych začala tím, že pogratuluji paní zpravodajce k dobře odvedené práci. Lisabonská smlouva posiluje kompetence Evropské unie v oblasti energetické politiky. Pro energetickou politiku Evropské unie je zásadní otázkou zabezpečení dodávek energie v EU a jejich solidární využití mezi členskými státy v situacích energetické krize. Stávající nařízení vytváří rámec Společenství pro vyrozumění Komise o údajích a informacích o investičních projektech do energetické infrastruktury pro ropu, zemní plyn, elektrickou energii a biopaliva, i o projektech týkajících se geologického ukládání emisí oxidu uhličitého z energetického odvětví.

Komise tak bude schopna předkládat návrhy ohledně toho, jak stávající kapacity lépe využít, a nacházet řešení v situacích energetické krize. Nařízení nesmí výrazně zvýšit administrativní zátěž, kterou energetické společnosti musí zvládat. Domnívám se však, že toto nařízení by se mělo vztahovat i na evropské společnosti, které investují do projektů energetické infrastruktury ve třetích zemích a jsou přímo napojeny na energetické sítě jednoho nebo více členských států nebo na ně mají významný dopad. Proto doufám, že pozměňovací návrh 74 získá zítra většinovou podporu.

  Roger Helmer (ECR). – Paní předsedající, některé z pozměňovacích návrhů, které tu dnes večer posuzujeme, odrážejí naši šílenou posedlost obnovitelnými zdroji. Neustále hovoříme o významu snižování emisí CO2, i když se nám teorie o globálním oteplování způsobeném člověkem rozpadá před očima.

Ale kdybychom to se snižováním emisí CO2 mysleli vážně, jistě bychom měli dávat přednost jaderným elektrárnám a ne obnovitelným zdrojům. Rozhodli jsme se zavádět pobídky, které značně narušují trh ve prospěch obnovitelných zdrojů a v neprospěch jaderné energie.

Evropa potřebuje konkurenceschopné, spolehlivé, standardní výrobní kapacity elektrické energie pro stálé zatížení, které může jaderná energie poskytnout. Ale nelze se spoléhat, že ten váš žalostný občasně fungující pramínek proudu z větrných elektráren bude zásobovat evropský průmysl.

Mnohým zemím EU, včetně té mojí, hrozí koncem tohoto desetiletí nedostatek energie, částečně v důsledku směrnice pro velká spalovací zařízení. Pokud se nedomluvíme a nebudeme budovat skutečné výrobní kapacity elektrické energie, čímž mám na mysli energie jaderné a uhelné, octneme se v situaci, kdy nám zhasnou světla.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Otázka energie a energetické sítě je pro budoucnost evropského hospodářství otázkou zásadní. V různých dokumentech, rozpravách a při různých schůzkách se opakuje význam zabezpečování dodávek energie. Aby však za slovy a prohlášeními mohla přijít konkrétní řešení a měřitelné výsledky, měli bychom především zajistit vhodný způsob financování investic, které jsou plánovány. Podle zprávy předložené společností Exxon Mobil, jednou z největších světových společností pro těžbu a zpracování paliv, bude celosvětová poptávka po energii narůstat asi o 1,2 % ročně, takže do roku 2030 stoupne asi o 35 %.

Poptávka po zemního plynu, který bude druhým nejdůležitějším zdrojem energie, poroste ročně o 1,8 %. V současnosti se ho ve světě využívá něco málo přes 3 miliardy m3. V roce 2030 jej bude třeba přibližně 4,3 miliardy m3. Důsledkem rostoucí potřeby plynu v Evropě bude zvýšená závislost na dovozu tohoto zdroje, ze 45 % v roce 2005 na 70 % v roce 2030. Vzhledem k těmto údajům by se s finanční podporou energetické sítě ze strany Evropského společenství mělo nakládat strategicky.

V současné hospodářské a finanční situaci je pro řadu projektů mimořádně obtížné najít investory. Pokračování těchto projektů umožní pouze náležitá podpora ze strany Evropské unie. Přednost by měly mít ty projekty, které se zaměřují na přeshraniční potřeby a přispívají k rozvoji nových technologií, jež mají pro budoucí energetické potřeby Evropy zásadní význam. Tyto projekty pomohou odstranit rozdíly v propojení mezi systémy v Evropské unii a umožní, aby Evropská unie v budoucnu optimálně využila vlastní zdroje energie.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, tato otázka je velmi důležitá nejméně ze tří důvodů: za prvé, musíme přemýšlet o zabezpečení dodávek energie, protože přijde den, kdy budou fosilní paliva vyčerpána; za druhé, o našich cílech v oblasti změny klimatu pro rok 2020, nebo, jak někteří prosazují, 3020 nebo dokonce 4020; a za třetí, což je velmi závažné, musíme omezit naši závislost na fosilních palivech, která někdy pocházejí ze zemí, kde vládne nestabilní a diktátorský režim.

Takže čas nehraje pro nás a jednou z oblastí, která vyžaduje mimořádnou pozornost, je oblast výzkumu a inovací. A u této oblasti mě znepokojuje zdvojování.

Nedávno jsem se dověděl, že výzkum bakterie salmonely provádí 45 různých týmů. Takže když toto může nastat u bakterie salmonely, může stejný výzkum obnovitelných zdrojů energie, například energie větrné, solární, přílivové či energie vln, klidně provádět 450 týmů.

Chci se tedy zeptat Komise, jak hodlá tento výzkum koordinovat, mají-li se potřebné technologie získávat při nejlepším možným využití zdrojů.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Rád bych paní Văleanové pogratuloval k této zprávě. Chtěl bych zdůraznit některá hlediska týkající se významu investic do infrastruktury. Jedinou možností, jak zvládnout ustavičně se měnící společnost, je neustálý rozvoj energetické infrastruktury. Rozhodujícím faktorem, který směřuje k tomu, aby jak obyvatelstvo, tak průmysl měly snazší přístup k novým zdrojům energie, je rozvoj stávajících sítí spolu s investicemi do nových typů sítí přizpůsobených inovativním zdrojům energie.

V současné době probíhá regionální spolupráce de facto v energetickém odvětví. Je ovšem třeba ji podpořit jasnými nařízeními. Solidaritu mezi členskými státy je třeba proměnit z myšlenky ve skutečnost. Neméně důležité je zvyšovat investice do informačních systémů pro sledování zásob paliv a o informování o nich během krize.

A nakonec bych rád zdůraznil, že pro rozvoj energeticky účinného hospodářství s nízkými emisemi CO2 jsou rozhodující investice a zavedení informačních a komunikačních technologií do energetického odvětví.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Lisabonská smlouva, která posílila kompetence Evropské unie v oblasti energetické politiky, by měla být aktivně využívána k překonávání obtíží a k předcházení případným problémům na energetickém trhu.

Poskytování informací o investičních projektech v oblasti energetické infrastruktury přispěje k identifikaci mezer mezi poptávkou a nabídkou v tomto odvětví, a tedy i k lepšímu vytváření společné energetické politiky v duchu solidarity a ke sbližování členských států na energetickém trhu. Z uvedených důvodů souhlasím s názorem, že je nutné shromažďovat určité přiměřené informace o plánovaných investicích, aby Evropská unie mohla na základě uceleného obrazu informovaně rozhodovat o energetické politice a o jejím stavu ve všech členských státech.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pro vlády členských států Unie i pro Společenství jako celek se stala prioritou záruka stabilní a trvalé dodávky energie. Zvláštní odpovědnost za tuto záležitost spočívá na Evropské komisi, která by měla svou činnost soustředit na zajištění dodávek energie pro Společenství tím, že bude rozvíjet a sledovat správné fungování evropského trhu s energií.

Jedním z mechanismů mnohostranné energetické politiky Komise by měla být podpora efektivních investičních projektů v energetickém odvětví. Komise by měla provádět pravidelné analýzy a výzkum. Analýzy by měly vycházet z informací o investičních projektech v oblasti energetické infrastruktury jednotlivých zemí se zaměřením jednak na zařízení, která se v současné době používají, jednak také na analýzu investičních projektů, jejichž cílem je zvyšování diverzifikace jak zdrojů surovin pro energii, tak i způsobů jejich přepravy a zpracování. Bude-li mít Komise podobné analýzy ze všech zemí Unie, bude schopna zvolit strategii, která je pro evropský trh s energií nejvýhodnější.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři Oettingere, jedním z nejdůležitějších problémů v energetickém odvětví je samozřejmě skladování energie. Domnívám se, že v souvislosti se zabezpečením dodávky se musíme více zabývat otázkou skladování. Zejména v souvislosti s energií z obnovitelných zdrojů je to nesmírně náročný úkol.

Na druhé straně musíme také budovat inteligentní sítě. Čím více energie z obnovitelných zdrojů budeme mít, tím větší budeme mít šanci učinit naše životní prostředí pomocí inteligentních sítí výrazně energeticky účinnější a nakonec také budeme moci poskytnout domácnostem pobídky k používání inteligentních měřicích systémů, abychom tak snížili spotřebu i ceny. Zvyšování účinnosti bude hrát v budoucnu velmi důležitou a zásadní roli nejen při výrobě energie, ale také, a to zejména, v její spotřebě.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Paní předsedající, vážení poslanci, rád bych vám poděkoval za cenné návrhy na zdokonalení. Komise podnikne příslušné kroky, aby zajistila, že mnohé z vašich návrhů budou v konečném znění nařízení členskými státy zohledněny.

Komise si je vědoma důvěrného charakteru informací, které se vztahují k plánovaným projektům. Z tohoto důvodu souhlasíme s návrhy tohoto shromáždění zveřejnit pouze údaje, které byly dříve získávány na úrovni členských států. Kromě toho by na evropské úrovni měly být údaje shromažďovány takovým způsobem, aby se z nich nedaly vyvozovat žádné závěry o jednotlivých podnicích a jejich obchodních politikách. To je důležité v případech, kdy v určitém energetickém odvětví působí pouze jedna společnost na vnitrostátní úrovni.

Jak jsem již uvedl, vítáme také rozšíření oblasti působnosti na výrobní kapacity pro zpracování ropy, zemního plynu a uhlí. Nechci zakrývat skutečnost, že členské státy jsou tomuto návrhu méně nakloněny, ale slibuji, že prověříme začlenění těchto kapacit do pěti let.

Nehledě na naše odlišné výklady ohledně právního základu nařízení vás mohu ujistit, že Komise usiluje o rozsáhlou diskuzi v oblasti infrastruktury. Nový nástroj infrastruktury a solidarity, který má vzniknout a jehož záměrem je navázat na poskytování finanční pomoci Společenství transevropským energetickým sítím, k tomu poskytne příležitost, stejně jako zprávy Komise o pokroku při uskutečňování plánu hospodářské obnovy z hlediska přínosů pro energetické projekty.

  Adina-Ioana Vălean, zpravodajka. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala panu komisaři i kolegům za jejich zajímavý přínos do rozpravy.

Jen pár slov na závěr – nebo alespoň na můj závěr. Za prvé bych ráda znovu zdůraznila, že politiky by se rozhodně měly vyvarovat zásahů do trhu. Nezapomínejme, že Evropa je tržním hospodářstvím a politiky jsou tu jen na to, aby slabiny trhu napravovaly.

Za druhé, pevně si stojím za názorem, že bychom toto nařízení neměli používat pro ověření správnosti uplatňování jiných nařízení ani pro shromažďování vyčerpávajících informací; není to cvičení ze statistiky. Rozhodně musíme množství informací, které získáme, omezit na určitou důležitou míru, jinak mezi obrovským množstvím údajů ztratí smysl. Úkolem tohoto nařízení není vymýšlet politiku v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo zemního plynu.

A nakonec bych ráda řekla své kolegyni, paní Leně Ekové, že jen doufám, že údaje, které díky tomuto nařízení shromáždíme, nám pomohou stát se v otázkách energetiky prozíravějšími a poslouží k našemu obecnému prospěchu.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 25. února 2010.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Paolo Bartolozzi (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji Evropské komisi, že Radě předložila pozměněné nařízení týkající se investičních projektů do energetické infrastruktury v Evropské unii.

Tato zpráva obsah nařízení smysluplně a aktuálně obohacuje, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je poskytování transparentních informací o zabezpečení a důvěrnosti citlivých údajů, jež bude muset Komise pravidelně dostávat, aby mohla energetickou politiku účinně řídit. Zpráva je v souladu s Lisabonskou smlouvou, která věnuje zvláštní pozornost energetické politice prováděné posilováním a koordinací jejích metod a investic nutných pro toto odvětví.

Summit v Kodani nesplnil očekávání světových politických činitelů, a politiky, které se mají uplatňovat, tudíž vyžadují změnu strategie. Evropský parlament věnuje tomuto problému zvláštní pozornost, s cílem dohlížet na investice do energetiky směřující do výstavby, dopravy a skladování přidružených energetických produktů za účelem uspokojování výrobních a distribučních odvětví a tedy zajištění zdraví spotřebitelů.

Druhým důvodem je to, že energetická politika EU se kvůli nedostatku energetických produktů v EU a každodennímu nárůstu vnitřní poptávky – tak jako i dovozu – musí zaměřit na diverzifikaci, zabezpečení dodávek a energetickou účinnost.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Princip solidarity musí poskytovat prostor pro tvorbu energetické politiky Evropské unie. Budou-li členské státy spolupracovat, mohou svým občanům i podnikům zajistit lépe zabezpečenou, levnější a účinnější dodávku zdrojů energie. Pro Evropskou unii je nesmírně důležité, aby její energetická infrastruktura usnadňovala spolupráci mezi členskými státy, která by pomohla zmírnit problémy objevující se během energetické krize. Toto nařízení poskytne Evropské komisi informace o energetických strukturách, aby získala celkový přehled. Týká se to údajů o ropných a plynárenských infrastrukturách i o obnovitelných zdrojích energie. Po shromáždění těchto informací bude možné poukázat na nedostatky v evropském energetickém systému a navrhnout opatření k jejich nápravě. Opatření učiněná na evropské úrovni musí doplňovat vnitrostátní a regionální strategie. Domnívám se, že je pro nás nesmírně důležité chránit důvěrnou povahu shromažďovaných obchodních informací. Dále je rovněž důležité sledovat ty evropské investice ve třetích zemích, které mají velký dopad na evropský energetický trh.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, návrh nařízení týkající se investičních projektů do energetické infrastruktury v Evropském společenství je důležitým nástrojem pro účinné prosazování energetické politiky na úrovni EU.

Podporuji zásadu tohoto návrhu, zejména nutnost definovat důsledný a komplexní rámec pro rozvoj investic do energetické infrastruktury Unie, který Komisi umožní sledovat stav vývoje plánovaných investičních projektů v energetickém sektoru.

Sledování je jistě rozhodující, máme-li zajistit, aby politika uplatňovaná ve prospěch projektů byla transparentní, ale za podmínky, že se administrativní zátěž pro malé a střední podniky – hnací síly hospodářství EU – omezí na minimum.

Kladně hodnotím, že se dosáhlo kompromisu, kterým bude zajištěno, aby údaje o subjektech na trhu Komise získávala a zpracovávala se zaručením jejich potřebné důvěrnosti. Máme-li vybudovat volný a tedy konkurenceschopný energetický trh, jsou investiční projekty do energetické infrastruktury nutností.

Z tohoto důvodu apeluji na Komisi, aby na základě shromážděných údajů pravidelně poskytovala analýzu strukturálního vývoje energetického odvětví s cílem identifikovat oblasti, které je na tomto trhu třeba zlepšit, i veškeré překážky, které brání jeho optimálnímu fungování.

  András Gyürk (PPE) , písemně. – (HU) Neexistuje den, kdy by některý členský stát nebo významná společnost neoznámily velký investiční plán v energetickém odvětví. Ve stádiu výkresů jsou desítky různých plynovodů, větrných elektráren na moři a jiných elektráren. Zároveň je co zlepšovat na koordinaci budoucích investic. To by samo o sobě bylo více než dostatečným důvodem pro souhlas s předkládaným nařízením, podle něhož by se všechny oznamovací povinnosti ohledně investic do energetiky na straně členských států sloučily do ucelené struktury. Nařízení, které má být přijato, umožní harmonizaci regionálních investic a napomůže společnému plánování, a tedy posílení trhu s energií a zabezpečení dodávek.

Myslím, že je důležité, aby požadavky v návrhu ohledně oznamování investic nezpůsobovaly orgánům členských států nadměrné administrativní zatížení. Musíme zajistit, aby způsob oznamování investic odpovídal již dříve schváleným předpisům. V tomto ohledu stojí za připomenutí, že dokonce i teď vyžadují směrnice EU pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem přípravu desetiletých investičních plánů.

Původní návrh Evropské komise se nevztahoval na investice v oblasti dálkového vytápění. Z tohoto důvodu by měl být pozměňovací návrh, který tuto oblast zahrnuje mezi oblasti s povinným poskytováním informací, a který předložil parlamentní Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, schválen. Nesmíme zapomínat, že v nových členských státech hraje dálkové vytápění významnou úlohu při zásobování obyvatelstva teplem. V Maďarsku jsou například na této formě vytápění závislé asi 2 miliony lidí. Investice do dálkového vytápění nelze při harmonizaci politiky investic do energetiky opomíjet.

  Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, i přes velké nejasnosti v souvislosti s prováděním investičních projektů pro infrastruktury energetického průmyslu a přes vážné potíže, které investičním plánům v energetickém odvětví momentálně způsobují hospodářská a úvěrová krize, musíme jasně vidět, že v nové evropské energetické politice, která se zaměřuje na zajištění bezpečných dodávek energie a zároveň se snaží zmírňovat účinky změny klimatu a zachovávat konkurenceschopnost, jsou nejdůležitějším faktorem významné investice do infrastruktur energetického průmyslu v Evropské unii v následujících letech. To je důležitý nástroj pro utváření společné energetické politiky.

Bez dostatečných informací o naší energetické infrastruktuře nemůžeme energetickou politiku na evropské úrovni účinně podpořit. Z tohoto důvodu považuji za náš společný cíl ve Společenství získávat přesné a pravidelné informace o investičních projektech do energetické infrastruktury EU, zmírňovat administrativní zátěž při získávání informací, zdokonalit užitečné analýzy na základě informací předložených Komisi a zároveň zmírnit zátěž pro subjekty soukromého sektoru, kteří v oblasti investic do rozvoje infrastruktury hrají stále významnější roli.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Rád bych upřímně poděkoval paní zpravodajce za přípravu tak vyvážené zprávy. Společné úsilí členských států a Evropské komise, které zpráva vyjadřuje, zajistí Unii integrovaný a zdokonalený systém zabezpečení dodávek energie, přičemž se dosáhne lepší účinnosti a snížení spotřeby energie. Jako součást energetické politiky Společenství by Komise a členské státy měly určit investice, které jsou nutné pro uspokojení strategických potřeb EU z hlediska dodávky a poptávky u zemního plynu a elektřiny. Nařízení vytváří společné rámce, na jejichž základě budou Evropské komisi předkládány údaje a informace o projektech týkajících se energetické infrastruktury pro ropu, zemní plyn, elektřinu, biopaliva a pro investování do projektů na snížení emisí pro městské systémy vytápění a chlazení. Je nepopiratelné, že jedním z prvků nutných pro udržení stability v energetickém systému je bezpochyby uhlí, které nelze nahradit obnovitelnými zdroji energie, protože ty neuspokojí potřeby neustále se rozšiřujících a rozvíjejících hospodářských odvětví nových členských států. Když poukazujeme na výhody uhlí jako zdroje energie, je třeba upozornit na to, že využití nových technologií nám umožní dosáhnout většího snížení znečištění i postupné přijetí stanovených limitů emisí CO2.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) V souvislosti s novou energetickou politikou zaměřenou na zajištění dodávek energie, zmírnění dopadu změny klimatu a zajištění konkurenceschopnosti musí hrát investice do energetické infrastruktury důležitou roli. Požadavky nové politiky, například cíle v oblasti skladby zdrojů energie, změní politiky členských států tak, aby tyto země měly z nové, modernizované energetické infrastruktury prospěch.

Návrh Komise usiluje o revizi stávajícího systému informování o projektech v oblasti energetické infrastruktury. Cílem je shromažďovat vhodné informace o plánovaných investicích, aby Komise mohla situaci týkající se této infrastruktury sledovat a očekávat možné problémy. Vzhledem k tomu, že právní předpisy EU již povinnosti podávání zpráv a oznamování v oblasti investic a infrastruktury ukládají, musí být využití těchto informací lépe koordinováno, aby se zamezilo zdvojení povinností, jako je podávání zpráv a ochrana údajů, a aby se zároveň zlepšil přístup občanů k těmto informacím. I když se návrh zaměřuje hlavně na administrativní záležitosti, dává představu o předpokládané povaze a charakteru budoucích investic.

Je tedy důležité ekologický dopad projektů ještě více zdůraznit, aby se poskytly záruky a další podněty pro budování nových energetických infrastruktur a pro vyřazování starých infrastruktur z provozu, a to udržitelným způsobem a s náležitým ohledem na životní prostředí. Paní zpravodajce blahopřeji.

  Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) Vyřešení rostoucí poptávky po energii a zároveň ochrana životního prostředí zejména z hlediska změny klimatu způsobené člověkem, je jeden z hlavních úkolů, se kterými se EU bude muset v budoucnu vypořádat. V této souvislosti je nanejvýš důležité, aby Evropská unie věděla o všech projektech týkajících se energetické infrastruktury v členských státech. Tím bude úsilí o nalezení evropského energetického řešení účinnější. Tento dokument ohledně výměny informací o investičních projektech do energetické infrastruktury poskytne dobrý přehled o stávajících energetických infrastrukturách v Evropě.

Není třeba připomínat, že tato zpráva nesmí poskytovat příležitost ke zneužití údajů. Vítám tedy kompromis všech stran, který stanoví jasná základní pravidla pro předávání údajů. Centrální sledování také umožní, abychom brzy zjistili, zda se Evropa příliš nezaměřuje na jediný zdroj energie. Celkově zpráva představuje pokrok k moderní skladbě energetických zdrojů.

  Vladimir Urutchev (PPE), písemně. – (BG) Pane předsedající, dámy a pánové, dosud jsme hovořili o nutnosti rychle nastínit společnou energetickou politiku EU pouze pro případ, že dojde ke krizi, jak tomu nastalo zimě roku 2009. S oprávněnou obavou však můžeme říci, že takto nelze pokračovat. Proto vítám zprávu paní Văleanové a považuji ji za důležitý krok k vytvoření společné evropské energetické politiky. Není třeba připomínat, že přijetí řady směrnic a nařízení pro energetické odvětví vytvoří pro vznik této společné politiky nezbytné podmínky. Myslím, že se přiblížila doba, kdy můžeme dokonce začít hovořit o dohodě o vytvoření Evropského energetického společenství. Zavedení systému informování o investičních projektech v energetickém odvětví v každém členském státě umožní, aby Komise získala ucelený obraz o tom, jak se evropská energetická infrastruktura vyvíjí, a zároveň vedla jednotlivé země k tomu, aby nejslabší, problematická místa této infrastruktury řešily. To přispěje k vybudování přijatelné a spolehlivé infrastruktury schopné jednak podpořit fungování vnitřního trhu s energií, jednak zmírnit následky krizí, které se objeví. Nejdůležitější je, že uspokojivá společná evropská energetická infrastruktura je předpokladem pro společnou vnitřní energetickou politiku EU, kterou Evropský parlament v řadě dokumentů požaduje.