Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 25. února 2010 - Brusel

9. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. – Dalším bodem jsou ústní vysvětlení hlasování.

  Zoltán Balczó (NI). – Pane předsedající, smím požádat o dvojminutovou přestávku během doby, v níž lidé odcházejí z Parlamentu? Nebo o jednominutovou přestávku?

Zpráva: Adina-Ioana Vălean (A7-0016/2010)

  Zoltán Balczó (NI). – (HU) Nařízení má kladný cíl: shromáždit od členských států údaje týkající se energetické infrastruktury, uspořádat je a zpřístupnit je na úrovni Společenství hospodářským subjektům. Proto – oprávněně – zasahuje do fungování trhu. Parlament však přijal podnět, který je vůči tomu v naprostém protikladu, a zachází dokonce tak daleko, že toto zasahování považuje za politický cíl nařízení. Cituji: „Veškerá opatření navržená či přijatá na úrovni Unie by měla být neutrální a neměla by znamenat zásahy do fungování trhu“. Většina poslanců sedících v tomto Parlamentu se z globální finanční a hospodářské krize vůbec nepoučila. Nadále hájí neoliberální dogmata a dokonce i v této strategické oblasti důvěřuje v to, že trh je schopen se sám regulovat. To je nepřijatelné, a proto jsem hlasoval proti tomuto usnesení.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, fungující infrastruktura uvnitř Evropské unie je rozhodujícím faktorem pro růst prosperity. Energetické politice náleží klíčový význam vedle potravinové bezpečnosti a společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Již z toho důvodu je nezbytné, aby se Evropský parlament nejen účastnil příslušné diskuse, ale měl rovněž právo spolurozhodování. Proto vyzývám Komisi, aby ukončila svoji politiku blokování a přiznala Parlamentu právo na spolurozhodování.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, budu hovořit velmi stručně. Celá myšlenka je naprosto správná. Zvláště se mi líbí důraz na ekologickou stránku. Protože o ní hovoříme, buďme důslední. Byly to právě otázky týkající se ekologie a ochrany životního prostředí, na kterých založili odpůrci projektu severního plynovodu své závažné věcné argumenty. Tyto velmi oprávněné, praktické a vědecky podložené argumenty však byly smeteny ze stolu, protože zvítězily politické důvody. Myslím si, že při podpoře tohoto projektu bychom se měli vyvarovat politického pokrytectví. U severního plynovodu na to mnoho členských států Evropské unie a mnoho politických skupin zapomnělo.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Na začátku roku 2009 se ukázalo, že Evropská unie a členské státy si nejsou schopny vzájemně pomoci při výpadcích dodávek elektrické energie nebo plynu. Ukázalo se, že energetické rozvodné sítě na západě a východě nejsou vzájemně propojeny, mají rozdílné parametry a nejsou kompatibilní.

Proto je dobré, že státy a provozovatelé rozvodných sítí budou poskytovat zásadní informace o svých kapacitách energetických dodávek Evropské komisi, která pak bude moci vyhodnotit nedostatky sítí a nedostatky politiky energetické bezpečnosti EU a bude moci informovat jednotlivé země o tom, jaké mají rezervy ve svých energetických systémech. Z tohoto hlediska si myslím, že bychom podnět Rady a Komise o poskytování a shromažďování informací z energetické oblasti ve prospěch Evropské unie měli podpořit.

Společný návrh usnesení RC-B7-0116/2010

  Viktor Uspaskich (ALDE). – (LT) Chtěl bych zdůraznit svoji podporu Ukrajině zejména za to, že volby, které tam proběhly, byly demokratické a lidé dostali možnost svobodně projevit svoji vůli. Protože Ukrajinu dobře znám, pozoruji, že nejen vláda, ale také sama společnost aktivně kráčí cestou demokracie a vytváření demokratických institucí. Chovám také naději, že tyto volby Ukrajinu ještě více přiblíží k Evropské unii a možná také vytvoří pevnější základ pro spolupráci EU a Ruska. Těší mě rovněž možnost, že snad i postsovětská země brzy vstoupí do režimu bezvízového styku s Evropskou unií.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, usnesení o situaci na Ukrajině je vyvážené a přináší objektivní pohled na skutečnost. Zbývá již jen Ukrajině popřát úspěch v překonávání hospodářských problémů a velmi hlubokého rozdělení ve společnosti ohledně geopolitické budoucnosti Ukrajiny.

Chtěl bych, aby se patřičné pozornosti dostalo rozhodnutí odcházejícího prezidenta Juščenka udělit titul „Národní hrdina Ukrajiny“ Stěpanovi Banderovi a také výnosu, jímž uznal dvě ukrajinské nacionalistické organizace, Organizaci ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou osvobozeneckou armádu, za účastníky boje za nezávislost Ukrajiny. Stěpan Bandera i obě zmíněné organizace byly zodpovědné za etnické čistky a zvěrstva spáchaná ve čtyřicátých letech na tehdejším polském obyvatelstvu v různých částech dnešní západní Ukrajiny. Tito nacionalisté zavraždili 120 000 Poláků. Ukrajině přeji vše nejlepší a velmi doufám, že oslavování krajního, zločinného nacionalismu bude odsouzeno.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, měla jsem tu čest být v prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině pozorovatelkou vyslanou Evropským parlamentem. Musím konstatovat, že ukrajinští občané tuto zkoušku zvládli. Volby byly velmi transparentní a demokratické, a to i navzdory změnám volebních pravidel, které byly provedeny na poslední chvíli.

Současná Ukrajina potřebuje politickou, správní a ekonomickou stabilitu. S respektem k demokratickému rozhodnutí ukrajinských občanů bychom proto měli podporovat a urychlit ta opatření, která Ukrajině pomohou překonat stávající problémy. Evropská unie by měla dát Ukrajině jasně najevo, že má otevřené dveře pro přistoupení k Evropské unii. Má-li Evropská unie o Ukrajinu opravdový zájem, prvním krokem v tomto směru by mělo být zrušení vízové povinnosti pro Ukrajince. Doufám, že přijetí dnešního usnesení urychlí práci na uskutečnění těchto záměrů. Proto jsem hlasovala pro přijetí usnesení.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, stejně jako před několika lety jsem měl tu čest i letos se účastnit jako pozorovatel prvního i druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině. Chtěl bych říci, že bychom se k Ukrajině měli chovat jako k partnerovi a neplést se do toho, komu jsou ukrajinští voliči nakloněni. Myslím si, že jeden z čelních představitelů Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, liberál, jenž včera v Parlamentu řekl, že nový prezident bude promoskevský, si toto své prohlášení mohl odpustit. Nový prezident Ukrajiny na svou první zahraniční návštěvu po převzetí úřadu zavítá do Bruselu. Ukrajinské politiky bychom měli hodnotit podle toho, co dělají, a nikoliv podle toho, co kdy třeba pronesli za výroky. Ukrajina by měla být naším politickým partnerem a měli bychom jí otevřít cestu pro připojení k Evropské unii. Potěšilo mne, že nový prezident prohlásil, že zruší výnos, o kterém hovořil pan poslanec Kalinowski, onen skandální výnos, kterým byl za ukrajinského národního hrdinu uznán člověk, jenž má ruce potřísněné krví mnoha tisíc Poláků.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL) . – (EL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti společnému návrhu usnesení, protože se za prvé domnívám, že se jedná o pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a že toto usnesení je obsahově rozporné. Z tohoto hlediska je nepřijatelné.

Za druhé proto, že se domnívám, že ukrajinští občané zapojením do Evropské unie jenom utrpí škodu. Tento konkrétní společný návrh usnesení pro tyto cíle připravuje cestu a také jako v mnoha jiných zemích bude tento proces samozřejmě doprovázet reorganizace.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsem hlasoval proti tomuto usnesení, je zmínka o Banderovi. Návrh se o něm zmiňuje zcela oprávněně. Tento Parlament a Evropská unie však nesou velkou odpovědnost za výskyt takových jevů, a to nejen na Ukrajině, ale také v pobaltských státech, jak dobře víte. Evropská unie a Evropský parlament jsou opravdu velkou měrou odpovědné za to, že jsme se dočkali okamžiku, kdy jsou rehabilitovány válečné zločiny.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Politické vedení na Ukrajině se změnilo, obyvatelstvo Ukrajiny však zůstalo stejné. Je to obyvatelstvo, které je sice chudé, ale žije v zemi, která je velmi bohatá a má obrovský potenciál.

Z tohoto hlediska si myslím, že Evropská unie by měla v dialogu s Ukrajinou pokračovat a usilovat, aby byl intenzivnější a efektivnější. Ukrajina skutečně od EU potřebuje pomoc, a potřebují ji především lidé, nikoliv politici, ale ukrajinští občané. Ze spolupráce mezi EU a Ukrajinou může vzniknout velmi silný tandem, velmi silná spolupráce a vzejít velmi silný ekonomický impulz. Přál bych si, abychom v této oblasti byli iniciativnější.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, sovětský komunismus byl tou nejvražednější ideologií, kterou lidský druh vymyslel. Podle empirických údajů zavraždil tento režim více lidí než kterýkoliv jiný politický systém. Těmito oběťmi byla zcela neúměrně zatížena Ukrajina.

Tato tragédie pokračuje. Slovo Ukrajina, jak jsem zjistil, znamená „pomezí“ nebo „okraj“ a zde se jedná o pomezí mezi dvěma velkými bloky. V rozdělní na slavjanofily a západníky uvnitř této země se zrcadlí konkurenční ambice okolních velmocí.

Jak bychom mohli této zemi co nejužitečněji pomoci? Mohli bychom jí nabídnout, že otevřeme své trhy. Ukrajinci jsou vzdělaní a pracovití lidé, ale mají poměrně nízké náklady a poměrně konkurenceschopný vývoz. Kdybychom je zkrátka plně přijali do evropské celní unie, podstatně bychom zlepšili kvalitu jejich života.

Místo toho je ve snaze zapojit je do struktur spolupráce Evropské unie zatěžujeme větší mírou byrokracie a vytvářením kapacity. O to nás přece nežádají! Nechtějí od nás almužny. Úplně jim stačí mít možnost obchodovat.

Zpráva: Adina-Ioana Vălean (A7-0016/2010)

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, stane-li se něco neočekávaného, je pro nás lidi typické snažit se fakta vyložit tak, aby zapadala do našeho stávajícího obrazu světa, našeho weltanschauung. Psychiatři pro to mají zajímavý termín, ještě zajímavější než výraz weltanschauung: nazývají to „kognitivní disonancí“. Uvedu příklad. Když je výsledkem referenda zamítnutí, tento Parlament si to vyloží tak, že lidé chtěli ještě více Evropy. Hlasovali zamítavě, protože daný dokument nebyl orientován dostatečně federalisticky.

A podobně je tomu i se současnou hospodářskou krizí. Dostali jsme se do krize, protože nám došly peníze. Všechno jsme utratili, vyprázdnili jsme své pokladny, vyčerpali úvěry. Na scénu si však pospíší tato sněmovna a prohlásí, že musíme ještě více utrácet. Potřebujeme další evropské infrastrukturní projekty, potřebujeme vyšší rozpočet.

Pane předsedající, vždyť to je další dávka léku, který je především odpovědný za tuto chorobu. Od sedmdesátých let dvacátého století již víme, k čemu tento postup vede. Vede k poklesu HDP, ke zvýšení nezaměstnanosti, vede ke stagnaci a k tomu, že tato část světa stále více zaostává za svými konkurenty.

Společný návrh usnesení RC-B7-0123/2010

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, podpořila jsem usnesení a jako jedna z navrhovatelů tohoto dokumentu bych chtěla říci několik poznámek ke Goldstoneově zprávě, k tématu, kterému se věnuje toto usnesení.

Goldstoneova zpráva opět ukázala, že vyšetřování, která provádějí samy válčící strany, jen stěží někdy budou nestranná a objektivní. Zpráva říká poměrně otevřeně, že ani jedna strana náležitě a uspokojivě nevyšetřila údajná porušení válečného práva svými ozbrojenými silami.

Měli bychom také přivítat skutečnost, že tato zpráva byla nedávno přepracována, aby byla méně diskutabilní, méně rozhořčená, a proto se stala přijatelnější.

Hlavní poučení, které bychom si z toho měli vzít, je, že bychom se měli snažit o větší zapojení Evropské unie do tohoto procesu, a to nejen do vyšetřování údajných zločinů, ale také proaktivním, preventivně orientovaným přístupem jako spoluúčastníka středovýchodního Kvartetu.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, za Skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a zejména za svého kolegu Elmara Broka bych chtěl říci, že jsme šokováni tím, že tato sněmovna dnes zamítla pozměňovací návrh, kterým by do této zprávy byli zahrnuti také křesťané a ostatní náboženské menšiny. Jeví se mi vskutku ostudným, že ačkoliv stále činíme prohlášení o lidsko-právních záležitostech, nepovažujeme za hodné ochrany ty skupiny obyvatelstva, které jsou pronásledovány kvůli svému náboženskému původu. Je velká škoda, že jsme nedokázali přijmout pozměňovací návrh týkající se tématu, jež má pro budoucnost světa velký význam. Nedokážeme-li z jakéhokoliv důvodu chránit menšiny, nemáme již právo prohlašovat Evropský parlament za ochránce lidských práv, základních práv a bojovníka za jejich dodržování ve světě. Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, protože náboženské menšiny by neměly být přehlíženy.

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, jak již řekl pan poslanec Kastler, naše skupina by si o bodu týkajícím se náboženských menšin velmi přála hlasovat samostatně, ale většina tohoto Parlamentu s tím bohužel nesouhlasila.

Musíme si uvědomit, že ochrana práv náboženských menšin je ve všech ohledech stejně důležitá jako ochrana ostatních menšin.

EU by měla zasáhnout do práce Rady OSN pro lidská práva, protože v současnosti je tato rada úplně paralyzovaná, není nestranná a netěší se již všeobecné důvěře.

Goldstoneova zpráva je jen jedním příkladem toho, jak si Radu OSN pro lidská práva uzurpovaly různé antisemitské klaky k prosazování svých zájmů. V současnosti se dvacet jedna zpráv z pětadvaceti, které Rada vytvořila, týká Izraele, jako by Izrael byl v oblasti lidských práv tou zemí, která se nejvíce na světě dopouští jejich potlačování. Evropská unie se musí vložit do práce Rady OSN pro lidská práva.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, po skončení studené války podlehlo 200 států, které jsou členy Organizace spojených národů, nové převratné teorii. Objevila se myšlenka, že právní předpisy by neměly pocházet z dílny vnitrostátních zákonodárných orgánů, které jsou v jistém smyslu svázány s obyvatelstvem dané země, ale měl by je spíše předepisovat mezinárodní sbor právních technokratů, kteří odpovídají pouze svému vlastnímu svědomí.

Diametrálně tím měníme tři sta let dosavadního vývoje demokracie. Opouštíme myšlenku, že lidé stanovující právní předpisy se musí zbytku obyvatelstva zodpovídat prostřednictvím volebních uren, a vracíme se k přednovověké představě, že zákonodárci by měli skládat účty pouze svému stvořiteli nebo sobě samým.

Prostřednictvím nástrojů v podobě zákoníků lidských práv mohou tato mezinárodní byrokratická tělesa vstupovat za hranice členských států a předepisovat jim svá vlastní přání, se kterými místní občané nesouhlasí.

Dovolte mi zakončit ocitováním slov amerického soudce Borka, Reaganova neschváleného kandidáta na člena Nejvyššího soudu Spojených států amerických, jehož jméno se stalo součástí slovní zásoby jazyka. Řekl totiž: „Provedli jsme převrat, plíživý, uhlazený, ale skutečný převrat.“

Společný návrh usnesení B7-0118/2010

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedající, otázka rovnosti žen a mužů v současné fázi naráží na další překážku. Pokroku, jehož bylo v Evropské unii za poslední léta v oblasti rovnosti dosaženo, hrozí v důsledku současného hospodářského poklesu zpomalení nebo dokonce regrese.

Účinné politiky rovnosti žen a mužů však mohou tvořit součást řešení otázky, jak se dostat z této krize, napomoci zotavení a posílit ekonomiku. Investice do politik, které hájí rovnost mezi muži a ženami, proto musí být naším základním cílem a musíme je všichni v tomto obtížném ekonomickém klimatu o to více a o to důrazněji masivně podporovat.

Zpráva: Vladimír Maňka (A7-0017/2010)

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Podle mého názoru by se měl Parlament za tuto de facto úpravu rozpočtu, kterou v této zprávě právě přijal, zastydět. Všechny evropské země více či méně trpí obrovskou finanční a hospodářskou krizí, zástupy lidí přicházejí o zaměstnání, ale my nemáme na práci nic lepšího, než si na účet daňových poplatníků navrhnout přidělení podstatně vyšších prostředků, dalších zaměstnanců a dalších výdajů. Kromě toho každý ví, že tyto dodatečné prostředky a zaměstnanci slouží hlavně k tomu, aby různí socialisté, kteří v posledních volbách neobhájili své mandáty, byli finančně dobře zabezpečeni. V minulosti to vedlo rovněž k podstatnému nárůstu různých dotací včetně dotací evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím. Je zarážející, že stále znovu nacházíme uhlazené argumenty pro to, aby tento orgán mohl hlouběji čerpat prostředky z daní. Něco takového je v době krize skutečně nepřijatelné.

  Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Chtěl bych konstatovat, že opravný rozpočet, který jsme právě schválili, navýšený o 13 400 000 EUR s účinností až ode dne 1. května, tedy na období půl roku, je velmi nerozumný.

Část tohoto navýšení, která souvisí s nárůstem lidských zdrojů pro parlamentní výbory a komise, rovnající se částce 4 miliony eur, lze ospravedlnit, protože Lisabonská smlouva Parlamentu ukládá nové legislativní povinnosti. Zvýšení parlamentních výdajů na asistenci o 8 milionů eur však znamená, že příští rok to nebude 8 milionů, ale 16 milionů, a to je již jednoznačně neúnosné, protože pro nadcházející rok je plánováno nové měsíční navýšení pro poslance o 1 500 eur, což činí již nikoliv 16, ale 32 milionů eur. V době, kdy ve všech našich zemích čelíme ohromné nezaměstnanosti a sociální krizi, není navyšování prostředků pro poslance obhajitelné, pokud zároveň nebudeme mít odvahu snížit výlohy a příspěvky, na které máme jako poslanci právo a které rozhodně nejsou všechny zcela oprávněné.

Nechápu, jak může poslanec na den cesty dostávat náhrady ve výší 300 eur a k tomu ještě příspěvek na ujeté kilometry a příspěvek na dobu cesty, což jsou zcela nezdaněné finanční prostředky. Můžeme snížit nepřiměřené výdaje a potom se bavit o tom, jak lze navýšit prostředky na legislativní činnost. Neděláme-li tyto kroky, zároveň tím dáváme našim voličům jednoduše najevo, že jsou nám lhostejné obtíže, se kterými se potýkají. Máme povinnost jít dobrým příkladem, ale dnes dáváme špatný příklad.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jsem rád, že se s panem poslancem Portasem a skupinou komunistů v této otázce shodujeme. V celé Evropě, od Irska až po Litvu, se vlády snaží na finanční krizi, úvěrovou krizi odpovědět snížením výdajů, ale tato sněmovna, výhradně tato sněmovna své výdaje obrovsky zvyšuje, a to jak v absolutních, tak i v relativních číslech. Zvyšujeme požitky a rozpočty určené pro poslance a zaměstnance.

Zdůvodnění uvedené v této zprávě je velmi zajímavé, protože se nám zde sděluje, že důvodem veškerých těchto dodatečných výdajů jsou další povinnosti pocházející z Lisabonské smlouvy. V jistém smyslu je to pravda, ale domnívám se, že nikoliv v tom smyslu, který zamýšleli její autoři. Jsme svědky toho, že se byrokracie rozrůstá, aby mohla sloužit potřebám byrokracie. Hlavním úkolem Lisabonské smlouvy je zajistit další práci a další příjmy všem těm desetitisícům osob, jejichž živobytí je v současné době přímo či nepřímo závislé na Evropské unii. Jediná velká skupina lidí, o jejichž názor na tuto věc jsme se nezajímali, jsou voliči. Byl bych velice rád, kdybychom podobné záležitosti předložili našim voličům, abychom zjistili, zda souhlasí s tím, že jsme si v době, kdy si všichni utahují opasky, odsouhlasili dodatečné prostředky.

Zpráva: Maria do Céu Patrão Neves (A7-0014/2010)

  Viktor Uspaskich (ALDE). – (LT) Velmi vítám přijaté rozhodnutí o nových pravidlech v odvětví rybolovu. Pohyb ryb, podobně jako pohyb ostatních zvířat, nelze omezit jen na určitá území, proto by vyhodnocování, která země je k nim ohleduplnější, vedlo k nekonečným sporům.

Vezmeme-li v úvahu nové vědecké výzkumy, které dokládají, že mnohé druhy ryb se nacházejí před vyhynutím, stává se potřeba společného rozhodnutí ještě zjevnější, a to nejen na úrovni EU, ale v celosvětovém měřítku. Proto lze tento krok Evropské unie uvítat jako dobrý příklad pro další země.

Doufám, že toto rozhodnutí, které zodpovídá také za společnou analýzu, pomůže jak firmám podnikajícím v odvětví rybolovu, tak také jednotlivým zemím bez ohledu na jejich velikost. Doufám rovněž, že toto rozhodnutí pomůže zachránit ohrožené druhy ryb. Chtěl bych mu vyjádřit svoji bezvýhradnou podporu.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, vůbec se mi dnes proti této zprávě, která pro budoucnost našeho rybolovu obsahuje mnoho potenciálně kladných vyhlídek, nehlasovalo s lehkým srdcem.

Skutečností však zůstává, že pro rybářský průmysl mé země společná rybářská politika dále koná dílo zkázy.

Haagský preferenční režim každoročně diskriminuje severoirské rybáře, protože kvóty odpočítává z jejich přídělů. Jedenáct let dočasných uzavření lovišť v Irském moři zmenšilo naši flotilu pro lov síhů z více než čtyřiceti na šest rybářských lodí, přesto se i nadále mluví o nadměrné kapacitě.

Dále je tu otázka uplatňování nařízení vypracovaných pro rybolov v Severním moři na Irské moře: sladěného neboli společného přístupu, který ztrácí kontakt s realitou. Uvažme například standardní rozměry sítí, které byly odsouhlaseny z impozantních důvodů, ale které Evropa rybářskému průmyslu vnutila, aniž by mu dokázala sdělit, jaké důsledky pro novou metodu tato změna bude mít.

Proto hlasuji proti, i když některé aspekty zprávy podporuji.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o zelené knize o hlavních směrech pro reformu společné rybářské politiky. Doufám, že Evropský parlament dnešním hlasováním alespoň trochu přispěl k zachování rybí populace a zdravého mořského prostředí a také k reformě společné rybářské politiky.

Jak je nám v Evropském parlamentu známo, 27 % rybích druhů hrozí vyhynutí a nebude-li omezen rybolov, zaniknou. Víme rovněž, že by bylo rybí populaci možno zvýšit o 86 %, kdyby ryby nebyly loveny tak nešetrně. Víme také, že populace 18 % rybích druhů je v žalostném stavu a vědci doporučují, abychom je neprodleně přestali lovit.

Doufám a velmi si přeji, aby Evropská unie měla dostatečnou politickou vůli reformu nejen navrhnout, ale i provést.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, chtěla bych nejprve říci, že jsem hlasovala pro zelenou knihu o reformě rybářské politiky, protože to naší skupině doporučil náš stínový zpravodaj Carl Haglund.

Chci nicméně říci, že je velmi důležité, abychom v Evropské unii věnovali více pozornosti rybolovu a stavu vod. To je v současné době závažným úkolem. Zvláště se obávám, že se nám v EU vymknul z rukou problém nadměrného rybolovu – který je vlastně krádeží – a že množství začíná mít přednost nad kvalitou.

Měli bychom začít vážněji uvažovat o tom, jak bychom mohli rybí populace zachovat v udržitelném stavu a zajistit, abychom mohli ryby lovit i v budoucnosti. Zde bychom měli soustředit pozornost především na volně žijícího lososa a volně žijící populace ryb. Pro obnovu volně žijící populace lososa je zapotřebí navrhnout speciální program.

Pocházím z finského Laponska. Potřebujeme, aby se lososi vrátili zpět do našich řek, v nichž se třeli. Potřebujeme program, který zajistí zachování a posílení populace volně žijícího lososa, aby ho bylo v budoucnu také možno v udržitelné míře lovit.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, během svého jedenáctiletého působení v této sněmovně jsem protestoval proti negativním dopadům společné rybářské politiky na moji vlast: podle mezinárodního práva mělo Spojené království ve vodách Severního moře 65 % rybí populace zahrnuté do SRP, ale na základě systému kvót nám bylo přiděleno jen 25 % tohoto objemu nebo 15 % této hodnoty.

Tento spor se stává akademickou záležitostí, protože ryb výrazně ubylo. Dokonce i za mého působení v této sněmovně došlo ke katastrofickému úbytku tohoto zdroje, který měl být obnovitelný. V ostatních zemích, které přešly k motivačnímu systému vlastnictví, aby daly rybářům důvod chovat se k moři jako ke zdroji obnovitelné sklizně, dokázaly udržet úroveň rybích populací: na Islandu, v Norsku, na Novém Zélandu, na Falklandských ostrovech. V Evropě jsme se však vydali tragickou cestou „společných vod“, o nichž se tvrdilo, že jsou společným zdrojem, k němuž mají všechna plavidla rovný přístup.

Nelze přesvědčit kapitána, aby zůstal v přístavu, když ví, že moře drancuje někdo jiný. Jak už jsem zmínil, tento spor je již jen akademickou otázkou. Už je po všem. Naše lodě kotví v přístavech. Naše rybářské přístavy jsou mrtvé. Naše oceány jsou opuštěné.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Adina-Ioana Vălean (A7-0016/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože přináší určitá zdokonalení současného systému, jež zlepší oznamování informací o investičních projektech do energetické infrastruktury EU. Potřeba zlepšit systém informování pramení ze změny energetické situace, protože vzrostla vzájemná závislost mezi státy a vytvořil se vnitřní trh. Kvůli tomu se stalo nezbytným, abychom měli také na úrovni EU nástroje, které nám pomohou činit rozhodnutí o odvětví energetiky.

Podporuji Komisí navrhovanou změnu právního základu, která umožní, aby se nařízení opíralo o článek 194 Lisabonské smlouvy. Cílem je posílit roli, kterou mohou orgány EU zastávat v energetické politice, zejména pokud jde o fungování trhu s energií a o oblast bezpečnosti zdrojů, o prosazování energetické účinnosti, o rozvoj nových druhů obnovitelné energie a také o podporu vzájemného propojení energetických sítí.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro zprávu o investičních projektech do energetické infrastruktury, jejímž záměrem je zajistit zásobování energií a konkurenceschopnost a posílit boj proti změně klimatu. Tato zpráva zavazuje vlády členských států Evropské unie, aby informovaly Komisi o investicích do energetické infrastruktury, do modernizace nebo do účinné výroby energie, které v Evropské unii přispějí k účinnosti, spolupráci a plánování v oblasti energií. Boj proti změně klimatu, zajištění zásobování energiemi a využití obnovitelných energií: to vše jsou pro Evropskou unii důležitá témata a je zapotřebí vyvinout větší úsilí k povzbuzení a zajištění účinných cílených investic. Musíme se postarat o to, aby tato témata zůstala středem energetické politiky Evropské unie.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Podpořil jsem tuto zprávu. Evropská unie získala na základě Lisabonské smlouvy nové pravomoci a musí dbát o jejich plné a efektivní uplatňování. Pravomoci EU v oblasti energetické politiky jsou posíleny. Naléhavým úkolem Evropské komise je vytvořit společný trh s energií. Evropskou energetickou politiku však nelze účinně prosazovat bez náležitých a zcela konkrétních informací o stávající i plánované energetické infrastruktuře a projektech v Evropské unii.

Nové nařízení je velmi důležitým právním předpisem v oblasti energetické politiky EU a velice doufám, že bude v praxi fungovat. Evropskou energetickou politiku nelze účinně prosadit bez náležitých a zcela konkrétních informací o stávající i plánované energetické infrastruktuře v Evropské unii.

Jak víme, za starého nařízení mnohé členské státy neplnily svoji oznamovací povinnosti, což by se v případě nového nařízení již nemělo dít. Evropská komise jakožto strážce Smlouvy EU musí zajistit, aby všechny členské státy plnily ustanovení nařízení a včas dodaly veškeré nezbytné informace o předpokládaných změnách v oblasti energetické infrastruktury.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Ucelená energetická politika EU je zcela neproveditelná, nebude-li dvacet sedm členských států poskytovat přesné a komplexní informace o energetických investicích učiněných v jednotlivých zemích zvlášť. Je však důležité, aby vedení Evropské unie pamatovalo na to, že údaje, které mu poskytnou instituce členských států, je nutno chránit jako důvěrné informace stejným způsobem, jakým nakládáme s citlivými informacemi o důležitém trhu.

Energetická bezpečnost Evropy je důležitá otázka, ale Komise si musí být vědoma toho, že informace, které jí každý stát poskytne samostatně, není možné zveřejnit, a to zvláště tam, kde mají čistě obchodní povahu. Jednou za dva roky se opakující informování o energetických investičních projektech umožní Evropské komisi připravit důkladnou analýzu, která definuje další vývoj energetického systému Evropské unie. Tak bude možné zasáhnout včas v době, kdy se ukážou nedostatky nebo problémy.

Je zapotřebí nalézt mechanismus, jak bude možné dodržet oznamovací povinnosti stanovené Evropskou komisí v těch případech, ve kterých nesplnily všechny členské státy ustanovení předchozího nařízení o informování Komise o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. – (IT) Hlasujeme dnes pro toto nařízení, povzbuzeni tím, že Lisabonská smlouva uděluje Parlamentu v rámci definování energetické politiky větší pravomoc. Je každopádně přínosné, že dochází k interinstitucionální spolupráci, jejímž cílem je systematicky, racionálně a předvídavě plánovat účast EU na vytváření a realizaci energetické infrastruktury: Mám na mysli možné přínosy plánování TEN-E a spuštění pilotních projektů pro ukládání CO2, které představují energetickou budoucnost. Povinnost informovat ukládaná tímto nařízením by však mohla vést k tomu, že politika bude příliš zasahovat do hospodářství a že v důsledku vyzrazení zpráv o projektech bude podkopána konkurence. Je proto důležité zajistit, aby u údajů, které budou shromažďovány a spravovány, byla zabezpečena jejich důvěrnost a chráněny podnikatelské aktivity. Analýza těchto údajů bezpochyby pomůže zajistit co nejlepší využití investic. Tuto analýzu však musí doplňovat konkrétní finanční opatření, která tyto projekty podpoří a poskytnou v této oblasti pobídky soukromým investicím. Fond Marguerite pro infrastrukturu, energii a změnu klimatu musí být navýšen. Tento podnět je odůvodněný a potřebný, ale zmíněný fond je nutné rozšířit o zdroje EU, které jsou již v rozpočtu k dispozici, a spojit ho s formami financování, za které se zaručí Evropská investiční banka nebo ještě další finanční instituce, aby mohl přispět náležitým kapitálem na jednotlivá realizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva dala Evropské unii důležité pravomoci v oblasti energetické politiky.

Je nutné, aby členské státy spolupracovaly na zajištění účinnější, spolehlivější a pro občany méně nákladné energetické politiky. Rozhodující je dosáhnout potřebné stability, jež sníží riziko další plynové krize mezi Ukrajinou a Ruskem. Tím by se zajistila bezpečnost dodávek, jak členské státy EU a jejich spotřebitelé očekávají.

Jednou z největších priorit EU je vytvoření energetického prostoru. Cílem klimatického energetického balíčku je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu EU ve světě, ve kterém bude platit stále více omezení pro uhlíkové emise.

Toto nařízení o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie pomůže dosáhnout větší transparentnosti a předvídatelnosti trhu. Podpoří naše podniky a vytvoří příznivé prostředí pro zvýšení konkurenceschopnosti.

  David Casa (PPE), písemně. – Aby mohla Evropská komise efektivně plnit své úkoly v oblasti evropské energetické politiky, je zcela nezbytné, aby byla stále dobře informována o veškerém dění v příslušném odvětví. To je také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl hlasovat pro tuto zprávu.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96, protože tím bude Komisi umožněno sledovat infrastrukturu a předvídat možné problémy, zvláště ekologické problémy. Zdůraznění si zaslouží důležitost vyhodnocení ekologického dopadu projektů pro energetickou infrastrukturu, aby jejich výstavba a odstavení z provozu mohly být prováděny s ohledem na udržitelnost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že integrovaná energetická politika je důležitá nejen v boji proti změně klimatu a snížení emisí CO2, ale také pro zajištění účinnosti a snížení energetické závislosti Evropy, má sdělování a předávání informací o investicích a projektech týkajících se energetické infrastruktury klíčový význam.

Pro evropskou energetickou politiku je zcela nezbytné, aby Komise měla aktuální přehled o vývoji energetických investic v členských státech, který by jí umožnil vypracovat integrované politiky pro podporu větší energetické účinnosti a vyšší míry investic do čistších technologií, a tím zajistit vzrůstající energetickou nezávislost na zahraničních dodavatelích a fosilních palivech.

Se zřetelem k právě řečenému návrh tohoto nařízení podporuji, a to především kvůli tomu, že musí být plněno, což se v případě nařízení, které má nahradit, nestalo.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh nařízení přispívá k vytvoření evropské energetické politiky zaměřené na účinnost, spolehlivost a bezpečnost. Vzhledem k potřebě zachovat a co nejvíce rozšířit zdroje a splnit závazky, které EU přijala v boji proti změně klimatu, je pro Evropskou unii energetická účinnost politikou prvořadé důležitosti.

Chtěl bych vám připomenout, že než budou zahájeny nové projekty, je nutno vzít v potaz plán EU, že dosáhne cíle 20% energetické účinnosti. To znamená, že všechny investiční projekty do energetické infrastruktury musí být slučitelné s cílem dosáhnout do roku 2020 minimálně 20% využití energie z udržitelných a obnovitelných zdrojů. Energetická politika, kterou prosazujeme, musí zajistit nízké emise uhlíku a musí se zakládat na solidaritě a udržitelnosti. Důležité je, aby byl daný systém spolehlivý, protože jeho provoz musí být nepřetržitý. Musí zohlednit zhoršování zásobování v odvětví energetiky, které je patrné uvnitř i vně EU. Pozornost je třeba věnovat také velmi důležité investici do infrastruktury, která pomůže vyloučit problémy se zabezpečením dodávek energie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpravodaj považuje tento návrh za opravdu důležitý dílek v celku energetické politiky EU a zdůvodňuje to tím, že nelze na úrovni EU bez náležitých informací o naší energetické infrastruktuře účinně prosazovat evropskou energetickou politiku. Pomineme-li však náš zásadní nesouhlas s evropskou energetickou politikou, mohla by tato zpráva být zařazena také do právního rámce nebo celkového rámce vnitřního trhu.

Objevují se tu ovšem i některé kladné momenty, především když zpráva uvádí, že je nezbytné, aby byla zajištěna důvěrnost informací a aby výsledné návrhy byly neutrální a neznamenaly tržní intervenci na politické úrovni. Kromě toho požadavky na podávání informací by měly být snadno splnitelné, aby nedošlo ke zbytečnému administrativnímu zatížení podniků a úředníků členských států nebo Komise.

Proto jsme se nakonec rozhodli, že se zdržíme hlasování.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu poslankyně Văleanové o návrhu nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství.

Mít k dispozici dostatečně podrobný přehled je samozřejmě zcela zásadní, aby bylo možné na Evropské úrovni dosáhnout větší rovnováhy mezi nabídkou energie a poptávkou po ní a aby bylo možné z hlediska infrastruktury rozhodnout o nejrozumnějších investicích. Díky tomu také bude možné zvýšit transparentnost na trhu (a zároveň chránit firemní informace) a předejít výskytu energetické závislosti na jednom konkrétním zdroji nebo dodavateli.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Navzdory zklamání, jež přinesla Kodaň, nemůže EU připustit, aby neexistence mezinárodního konsensu zpomalila naše úsilí o realizaci udržitelné energetické politiky. Skotská vláda pokračuje v průkopnickém úsilí na poli obnovitelné energie a EU připadá v úspěšném rozvoji této agendy také důležitá role. Účinné prosazování naší energetické politiky vyžaduje náležité informace o infrastruktuře, a proto jsem hlasoval pro.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Nezbytnost komplexního souboru údajů o investicích do energetické infrastruktury v rámci EU je jasná – nástin hlavních trendů v daném odvětví je potřebný k tomu, aby bylo možno řádně plánovat do budoucna a poukázat na možné obtíže. Energetická infrastruktura bude základem našeho budoucího hospodářského růstu. Proto je zapotřebí podpořit všechny kroky, které Evropa v této oblasti může dělat společně.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Na tomto návrhu je patrný vliv mimořádné situace v dodávkách plynu, ke které došlo v lednu 2009, na základě níž si Komise uvědomila, že energetická infrastruktura Unie není na něco takového připravena. Cílem Evropské komise, který Parlament plně podpořil, bylo mít k dispozici stále aktualizovaný obraz o systému energetické infrastruktury. V současné době panuje velká nejistota, zda se budou investiční projekty realizovat, která ještě zesílila v důsledku hospodářské a finanční krize. Jsem přesvědčena, že je nezbytné zasáhnout a že nedostatek ucelených údajů a informací o investičních projektech je třeba odstranit. Bez těchto údajů není možné analyzovat předpokládaný vývoj unijní infrastruktury a zavést uspokojivé sledování založené na meziodvětvovém přístupu. Kromě toho nařízení (ES) č. 736/96, které návrh ruší, se již neuplatňuje důsledně a není v souladu s nejnovějším vývojem v odvětví energetiky. Tímto návrhem jsme proto posílili stávající systém, značně zlepšili srovnatelnost informací a zároveň snížili doprovodnou administrativní zátěž. Na závěr bych chtěla upozornit na skutečnost, že jsem hlasovala proti pozměňovacímu návrhu 81 (podle kterého by měl být celý energetický řetězec jaderné energie zahrnut do infrastruktury, kterou se zabývá toto nařízení), protože ve Smlouvě o Euratomu již existují ustanovení, která upravují tyto záležitosti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Energetická politika EU je velmi vhodným prostředkem k tomu, abychom uspěli ve snaze využívat v blízké budoucnosti zejména obnovitelnou energii. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se rozhodnutí o otázkách týkajících se energetické politiky činí postupem spolurozhodování, proto je nutné na základě nové právní struktury EU nařízení znovu přizpůsobit. Z toho důvodu a proto, aby všechny členské státy mohly podávat uspokojivé a přínosné informace o plánovaném vývoji energetické infrastruktury, je nutné zavést nové nařízení, které tuto povinnost usnadní a urychlí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Celý plán se třeba i zakládá na dobré myšlence – na schopnosti reagovat na problémy –, ale členské státy nedostály svým oznamovacím povinnostem již za starého nařízení. Předkládaný návrh se nejeví jako schopný přinést v tomto směru nějakou podstatnou změnu. V jeho současné formě nelze vyloučit tržní intervence ani nepřiměřené administrativní náklady pro podniky. Z těchto důvodů a proto, abych nepodporoval byrokracii, jsem hlasoval proti této zprávě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Cílem tohoto společného návrhu usnesení, je zajistit, aby členské státy poskytovaly náležité informace o svých projektech v oblasti energetické infrastruktury. Jakmile bude zahájen nebo zastaven určitý projekt v odvětví energetiky, musí být o tom zpravena Komise, aby byla schopna předložit nové nebo upravené návrhy projektů. Tím získává značný vliv na energetickou rozmanitost jednotlivých členských států. To představuje další krok směrem k centralizaci. Proto jsem hlasoval proti tomuto společnému návrhu usnesení.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Smyslem tohoto návrhu nařízení je zajistit, aby Komise byla pravidelně a přesně informována o investičních projektech EU do energetické infrastruktury, a tak mohla plnit své povinnosti, především ty, které se týkají jejího podílu na evropské energetické politice.

Rušené nařízení je považováno za zastaralé, protože neodráží nejdůležitější změny, ke kterým došlo v odvětví energetiky od roku 1996 (rozšíření Evropské unie a hlediska spojená s bezpečností dodávek energie, zdroji obnovitelné energie, politikou boje proti změně klimatu a novou rolí EU v odvětví energetiky podle Lisabonské smlouvy). Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože evropská legislativa vyžaduje aktualizaci ve všech oblastech a zvláště v odvětví energetiky.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Toto nařízení je velmi důležité, protože jeho cílem je zajistit, aby Komise byla pravidelně a přesně informována o investičních projektech do energetické infrastruktury na vnitrostátní i přeshraniční úrovni, aby Unie mohla zajistit řádné fungování vnitřního trhu a všem členským státům bezpečné dodávky energie. Snaží se po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost aktualizovat nařízení z roku 1996 s ohledem na závazky Unie týkající se bezpečnosti dodávek, změny klimatu a obnovitelných energií. Tato zpráva má zvláštní význam, protože posiluje funkci tohoto nařízení v systému včasného varování před nedostatky v oblasti vzájemného propojení. Parlamentní Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku stále zdůrazňoval potřebu dosáhnout 10% vzájemného propojení mezi členskými státy, jak stanovila Evropská rada. Jakékoliv ustanovení, které upozorní na nedostatky v tomto směru, je velmi přínosné. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro výsledné usnesení, a to především proto, že jsme během hlasování obdrželi právo spolurozhodování. To je obrovské vítězství, protože právě teď poprvé na právním základě Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy) dostáváme v oblasti energie proti vůli Komise právo spolurozhodovat. Ještě větší historický význam má však to, že jsme se poprvé za dobu mého působení v této sněmovně dokázali zbavit Smlouvy o Euratomu jako právního základu, přestože toto nařízení se týká také transparentnosti investic v jaderné energetice. Potvrdil to kladný výsledek hlasování o pozměňovacím návrhu 30, který zařazuje jaderná paliva jakožto zdroj primární energie do oblasti působnosti tohoto nařízení. Samozřejmě budeme ještě muset bojovat, abychom toto vítězství udrželi v nadcházejících trojstranných jednáních s Radou a Komisí. Členské státy musí oznámit alespoň pět let před zahájením stavby výši a druhy investic do energetických projektů. Jedná se vskutku o rozumný krok k lepším budoucím energetickým scénářům, protože Komise získá lepší představu o tom, jak se trh s energií vyvíjí. Zdroje obnovitelné energie, včetně těch decentralizovaných, budou muset být plně zohledněny. Každá sebemenší zmínka o „nízkouhlíkových technologiích“, tomto trojském koni jaderné energetiky, byla odstraněna.

(Vysvětlení hlasování bylo zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu).

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti zprávě poslankyně Văleanové, protože požaduje liberalizaci odvětví energetiky a liberální evropskou energetickou politiku, jenže všichni víme, jaké tragické důsledky by z toho plynuly pro zaměstnance v tomto odvětví a pro rostoucí počet občanů, pro které by to dokonce mohlo znamenat pravidelné výpadky dodávek energie.

Tato zpráva zavádí primát trhu a neutralitu veřejných intervencí a upřednostňuje „ekonomické provozovatele“. Můžeme si být zcela jisti tím, čím zájmům slouží. Požaduje-li jeden pozměňovací návrh záruku, že investice budou přednostně činěny pouze v zájmu trhu s energií, je na místě obávat se o zachování stávající infrastruktury.

Chceme-li učinit evropskou energetickou politiku přijatelnou, nestačí formou pozměňovacího návrhu pouze doplnit slovo „solidarita“. Navíc tentýž pozměňovací návrh zakazuje EU zasahovat do fungování trhu. Termín „spravedlivá soutěž“ tím získává zcela nový význam.

Všeobecně vzato by cílem nemělo být soustředit se na snahu dostát stále větší poptávce po energii. Spíše by měly investice prostřednictvím doplňkového financování nové infrastruktury sloužit ke zlepšení energetické účinnosti.

Navzdory současné hospodářské krizi tvoří neoliberální dogmata i nadále základ mnoha politik EU.

Společný návrh usnesení RC-B7-0116/2010

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji toto usnesení a plně se ztotožňuji s postřehy, které jsou v něm uvedeny. Jsem velmi rád, že na nedávných prezidentských volbách byl patrný významný pokrok, kterého Ukrajina dosáhla, a že jejich průběh byl oproti minulým volbám lepší, zvláště z hlediska dodržování občanských a poltických práv včetně svobody shromažďování, spolčování a projevu. Dodržení mezinárodních volebních standardů dokládá, že Ukrajina se ubírá směrem ke zralé demokracii a užší spolupráci s EU založené na vzájemné úctě k základním hodnotám EU. Musíme Ukrajinu povzbudit, aby se aktivně zapojila do Východního partnerství, a podporovat ji v jejím úsilí zajistit větší míru demokracie a dodržování zásad právního státu, lidských práv a základních svobod a také ve snaze splnit závazek, že bude podporovat tržní hospodářství, udržitelný rozvoj a dobrou správu věcí veřejných.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Jsem jednou z těch, kdo připravovali toto usnesení, a proto jsem hlasovala pro cíle, které jsou v něm stanoveny. Po prezidentských volbách se Ukrajina musí více přiblížit k Evropské unii. Jsem velmi ráda, že Ukrajina se pevně ubírá směrem k demokracii a že si uvědomuje, že má právoplatné místo ve společenství evropských demokratických zemí. Ukrajině by měly být dveře do Evropy otevřené.

Transparentní volby jsou důležitým krokem k upevnění zásad demokratického státu. I když pozorovatelé konstatovali, že ukrajinské prezidentské volby proběhly v souladu s požadavky na vysokou kvalitu a v souladu s demokratickými zásadami, ukrajinské vládní orgány by nicméně měly přijmout jasná volební pravidla. Svoboda projevu a pluralita médií musí být na Ukrajině zaručena pro všechny občany a volební kandidáty.

Pro Ukrajinu je velmi důležité se zapojit do Východního partnerství a Parlamentního shromáždění Euronest a spolupracovat s Evropským parlamentem. Současná Ukrajina je evropskou zemí, která má právo rozhodovat o Evropě. Evropská unie musí s Ukrajinou intenzivně spolupracovat na upevnění demokratického procesu a začlenění do Evropské unie.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Nedávno zvolený ukrajinský prezident tím, že si vybral Brusel za cíl své první zahraniční cesty, vysílá důležitý signál. Ukrajina je stát s evropskými aspiracemi a skutečnost, že prezident Janukovič pojede do hlavního města EU, aby se setkal s nejdůležitějšími členy Komise, dokazuje, že Kijev se obrací směrem na západ.

Před novým ukrajinským prezidentem stojí náročné úkoly, protože Mezinárodní měnový fond kvůli velkému množství nesplněných nebo nedodržených závazků pozastavil plnění dohody o pohotovostním úvěru podepsané Ukrajinou. Je důležité, aby prezident Viktor Janukovič nezapomněl na sliby, které učinil v den, kdy nastoupil do úřadu. Ukrajina potřebuje, jak nový prezident zdůraznil, vnitřní stabilitu, ale také bojovat proti korupci a pevně postavit své hospodářství na zdravé základy. Ukrajina potřebuje znovu získat důvěru podnikatelského sektoru a mezinárodního společenství, aby mohla úspěšně překonat hospodářský pokles umocněný nestabilním politickým prostředím.

Závěr volební kampaně a převzetí úřadu prezidentem Janukovičem musí znamenat konec populistickým praktikám, jakými bylo například umělé zvyšování příjmů obyvatelstva na ekonomicky neudržitelném základě. Nástupní projev prezidenta Janukoviče dává mezinárodnímu společenství naději, že život na Ukrajině se může vrátit do normálních kolejí. Úkolem nadcházejícího období je, aby tato slova byla také potvrzena činy.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování, protože se domnívám, že vztahy mezi Evropskou unií a jinými státy by se u každé země měly vyznačovat rovností, oboustranně výhodným obchodem, nevměšováním do politik vnitřního vývoje a demokratického procesu a samozřejmě také respektem k vůli občanů. Vytváření mírové Evropy přepokládá kromě jiného, že každá země bude mít možnost určovat své zahraniční vztahy bez donucování a nátlaku. Jelikož energetická bezpečnost je pro členské státy Evropské unie klíčovým faktorem, je role Ukrajiny důležitá, a proto je zapotřebí ji vybízet, aby uzavřením dvoustranných dohod zlepšila své vztahy s Ruskem, a tak řešila své energetické problémy. Prospěch z toho budou mít obě strany a zajistí se tím nepřerušované dodávky zemního plynu do Evropy.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Vítám vypracovanou kompromisní rezoluci o Ukrajině, která se zabývá nejen otázkami demokratičnosti uplynulých voleb, ale nabízí také řešení problémů dodávek a tranzitu ropy i zemního plynu a nabádá Ukrajinu k přístupu ke Smlouvě o energetickém společenství a energetické legislativě v souladu se směrnicí 2003/55/ES. Podporuji, že aktivní a pozitivní přístup Ukrajiny k EU není jediným hodnotícím hlediskem. Ukrajina musí mít totiž prioritně také dobré vztahy se svými sousedskými zeměmi, zeměmi Východního partnerství i EURONESTU. Návrhy i další ustanovení této kompromisní rezoluce jako celek podporuji a budu pro její přijetí hlasovat.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení, jenž zdůrazňuje důležitost posílení spolupráce mezi EU a Ukrajinou. Politická a hospodářská stabilizace této země a posílení spolupráce mezi Ukrajinou a EU v energetické oblasti jsou nezbytnou podmínkou pro uznání evropských aspirací Ukrajiny. Stabilita EU závisí také na tom, jak jsou stabilní sousední země.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzpomínám, jakou intenzivní naději vzbuzovala oranžová revoluce a jakou pro Ukrajince znamenala čáru za pozůstatky sovětské minulosti. Vzpomínám si, jaké úspěchy, pokrok a spolupráce byly v té době Ukrajincům slibovány z domova i ze zahraničí. V oněch časech se lidem, kteří se jednoznačně začínali orientovat na západ, jevila Evropská unie jako slibný přístav.

Euforie však již vyprchala a je zjevné, že protagonisté oranžové revoluce na svůj úkol nestačili. Rovněž nelze přehlédnout rozčarování lidí z toho, jak je země řízena.

Zvolení kandidáta, který byl v prosinci 2004 poražen Viktorem Juščenkem, svědčí buď o tom, že uvnitř země došlo k velkému rozkolu, nebo o tom, že obecná nálada mezi lidmi se změnila a je nyní mnohem více nakloněna ruskému vlivu.

Domnívám se, že je důležité, aby Evropská unie neztratila pro Ukrajinu svoji přitažlivost, a že by k tomu měla využít nejrozmanitější prostředky, které má k dispozici. Doufám, že Ukrajina bude tvrdošíjně a vytrvale pokračovat ve vnitřní demokratizaci a že vzhledem ke své minulosti a dějinám se bude sbližovat s Evropskou unií a že tento proces završí přistoupením k plnému členství v EU.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Po rozpadu východního bloku a Sovětského svazu se pro ukrajinské občany i instituce stala důležitým cílem demokratizaci země a budování moderní společnosti. Věnovali se vytváření sociálního, hospodářského a politického systému, jenž může být pevným základem právního státu a ochrany lidských práv, a to i navzdory problémům, které se ve státu, v němž probíhá obnova strukturálního uspořádání a politické identity, obvykle vyskytují.

Jakožto prostor, v němž významné místo náleží podpoře míru a ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje občanů, je Evropská unie povinna hrát při vytváření demokratického systému na Ukrajině zásadní roli, a to včetně posílení mechanismů pro evropskou integraci. Tím uvnitř této země, která má pro EU a její vztahy s Ruskem a se střední Asií, a to především z energetického hlediska, velký geostrategický význam, také pomůže uklidnit regionální napětí. Chtěl bych při této příležitosti také vyzdvihnout, že tento návrh usnesení přispívá k začlenění velké skupiny ukrajinských přistěhovalců do EU a také podporuje roli mladých lidí a vzdělání při dosahování sociálního, hospodářského a kulturní pokroku na Ukrajině.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Na základě dnešního hlasování o usnesení o situaci na Ukrajině jsme uvítali nejen to, že průběh prezidentských voleb byl v souladu s demokratickými zásadami, ale také uvedení nového prezidenta do úřadu, a doufáme, že bude vůči EU provozovat politiku otevřenosti a bude s ní spolupracovat. Upozornili jsme na důležitost uzavření dodatečných dohod o oblasti energetiky, které by zajistily bezpečnost dodávek energie. Tímto hlasováním jsme uvítali také potřebu pokračovat v diskusích ohledně zavedení příznivého systému pro udělování víz. Dnes jsme Ukrajině vyslali signál, kterým ji zveme, aby s námi dále spolupracovala, a tak se již pevně držela cesty, kterou kráčí k demokracii. Tímto hlasováním jsme znovu potvrdili to, co jsme již řekli také při jiných příležitostech, totiž že prostřednictvím dialogu a pevného odhodlání musíme Ukrajině dokázat náš otevřený přístup, abychom jí dodali potřebné povzbuzení k tomu, aby upřednostnila proevropský vývoj. Ukrajina však musí zase dokázat, že je pro nás důvěryhodným partnerem.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Podpořil jsem pozměňovací návrh 2 předložený skupinou ECR ke společnému návrhu usnesení o situaci na Ukrajině, jenž vyjadřuje obavu, že projekt plynovodu Nord Stream podkopává v oblasti energetické bezpečnosti zásadu solidarity EU a bude vybudován proto, aby obešel Ukrajinu. I když to nemá přímou souvislost se současnou situací na Ukrajině, plně sdílím názor, že projekt Nord Stream ruská vláda zamýšlela především jako politický projekt, jehož cílem je rozdělit Evropu a izolovat nejen Ukrajinu, ale i některé nové členské státy. Tento pozměňovací návrh je připomínkou toho, že diskuse o plynovodu Nord Stream není uzavřena, nýbrž by měla ještě pokračovat. EU, která směřuje ke společnému trhu s energií, na němž se bude uplatňovat zásada solidarity, se nemůže spoléhat na dlouhodobý vztah s politicky orientovaným státním monopolem, který již hospodářsky selhal a odporuje základním zásadám EU o volné soutěži, o transparentnosti a o oddělení výroby, přepravy a distribuce.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení předložený Skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), protože jsem přesvědčen, že EU musí Ukrajině pomoci provést demokratické reformy a zavést evropské hodnoty a zaručit lidská práva a práva příslušníků národnostních menšin.

Nový ukrajinský prezident vyhrál volby s programem zaručujícím práva menšinám a EU musí podporovat důslednou dlouhodobou realizaci tohoto programu. Vzhledem k tomu musí být přijat a dodržován právní předpis provádějící Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. Předchozí opatření, která povážlivě omezovala možnost škol vyučovat v mateřském jazyku té které menšiny, musí být zrušena. Zastoupení menšin v místních, krajských, oblastních a ústředních institucích na Ukrajině se musí zlepšit. V souladu s evropskými normami musí být zaručena ochrana práv všem menšinám včetně Rusů, Poláků, Tatarů, Bulharů, Řeků, Rumunů, Maďarů, Židů a Romů. Žádná menšina nesmí být přehlížena.

Chtěl bych upozornit na potřebu chránit a obnovit kulturní a historické dědictví Černovické oblasti, které je součástí židovského, rakousko-německého, polského, rumunského, ruského a ukrajinského kulturního dědictví. Domnívám se, že uchování tohoto hodnotného evropského multikulturního a multikonfesijního dědictví včetně hřbitovů, pomníků, budov a kostelů v Severní Bukovině musí být důležitým cílem spolupráce EU a Ukrajiny.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k prohlášením volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR, která uvádějí, že většina mezinárodních volebních norem byla dodržena, jsou nedávné volby na Ukrajině známkou toho, že tato země se nadále pozitivně vyvíjí a postupuje směrem k budoucímu začlenění do EU. Je však rozhodující, aby ukrajinští politici a orgány byli odhodláni brzy uskutečnit politickou a hospodářskou stabilizaci. Aby jí bylo dosaženo, musí se provést nezbytné ústavní reformy a být posílen právní stát, zavedeno sociální tržní hospodářství a obnoveno úsilí o boj proti korupci a zlepšeno prostředí pro podnikání a investice.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Společný návrh usnesení o situaci na Ukrajině se zabývá současným stavem v této zemi a situací kolem prezidentských voleb velmi vydařeně. Připomíná ukrajinským politikům a vládním orgánům nezbytnost politické a hospodářské stabilizace, které lze dosáhnout především ústavní reformou, posílením právního státu, zavedením sociálního tržního hospodářství, obnovením boje proti korupci a zlepšením hospodářského a investičního prostředí. Podle mého názoru však úvahy o rychlém začlenění Ukrajiny do zóny volného obchodu, jinak řečeno do společného vnitřního trhu EU, jsou zatím předčasné. Ukrajina musí soustavně budovat a upevňovat svoje hospodářství a dospět k shodě o vlastních potřebách. I přes veškerou orientaci Ukrajiny na Evropu nesmíme zapomínat nebo opomíjet skutečnost, že tato země má kořeny hluboce zapuštěné ve sféře ruského vlivu, a musíme ji zohlednit. Z uvedených důvodů jsem se zdržel hlasování o návrhu usnesení.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Text obsahuje některé dobré prvky, například odsouzení komunistického režimu. Na druhé straně považuji za nerozumné výrazně uvolnit vízovou povinnost a rychle Ukrajinu začlenit do společného trhu. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – (ET) Pane předsedající, podpořila jsem usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině. Mimo jiné se domnívám, že bychom měli brát velmi vážně rozhodnutí čerstvě zvoleného prezidenta Janukoviče vydat se na své první zahraniční cestě do Bruselu. Jedná se o jasnou známku toho, že Ukrajina pokračuje v začleňování do Evropské unie. Považuji za důležité, aby Evropská unie dala Ukrajině v současné situaci najevo svoji podporu uzavřením dohody o přidružení a poskytnutím bezvízového styku, ovšem za předpokladu, že Ukrajina splní příslušné cíle. Dveře Evropské unie musí být pro Ukrajinu otevřené.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Vítám skutečnost, že prezidentské volby na Ukrajině proběhly v souladu s demokratickými standardy. Ukrajinská demokracie na začátku roku 2010 ukázala, že je živá. Za zmínku zvláště stojí vysoká volební účast. Dnes již není samotný výsledek ukrajinských voleb příčinou výhrad, které by mohly vést k jeho napadení u soudu.

Evropská unie se však nesmí zastavit u pochvalných vyjádření ke způsobu, jímž proběhly volby. Je nezbytné Ukrajině nabídnout vyhlídku na evropskou budoucnost tvořenou několika kroky. Prvním krokem by měla být účast ve Východním partnerství a posledním krokem členství v Evropské unii. Evropská unie musí vůči Ukrajině provádět politiku otevřených dveří. Stupeň začlenění do různých společenství je věcí, kterou si musí rozhodnout Ukrajina – měl by záviset na svrchovaném rozhodnutí ukrajinské společnosti.

Zlepšení vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem je pro Evropskou unii životně důležitým zájmem. Důsledky dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem se totiž týkají také členských států EU. Vítám prohlášení o zlepšení těchto vztahů.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Prezidentské volby na Ukrajině odpovídaly mezinárodním volebním standardům. Tato země učinila krok směrem k evropské demokracii. Dokazuje to, že Ukrajina se v rostoucí míře cítí být součástí společenství evropských demokratických států.

Doufejme, že nový ukrajinský prezident bude spolehlivým partnerem, se kterým budeme moci společně s ostatními sousedními státy spolupracovat na posílení stability a hospodářského rozvoje východní Evropy. Jedním z nejdůležitějších praktických kroků ve vztazích EU s Ukrajinou je zjednodušení vízového režimu, jehož konečným cílem je zrušení víz pro ukrajinské občany, kteří cestují do EU.

Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože zohledňuje pozitivní změny v tomto důležitém státu sousedícím s EU, přestože na Ukrajině mezi různými vládními orgány stále přetrvávají mnohé problémy a napětí.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Na tomto plenárním zasedání jsme hlasovali o usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině. Podpořil jsem toto usnesení, protože se jedná o velmi důležité prohlášení našeho orgánu, jež dosvědčuje skutečnost, že pozorně sledujeme vývoj demokracie na Ukrajině. Usnesení obecně hodnotí celkový průběh prezidentských voleb příznivě a vybízí ke snahám o zajištění politické a hospodářské stability země. Klíčovým bodem je tvrzení, že je nezbytné posílit spolupráci mezi Ukrajinou a EU především v energetické oblasti. Z mého pohledu usnesení obsahovalo dva diskutabilní pozměňovací návrhy. První se týkal jazyků menšin. Hlasoval jsem proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože zvýšil možnost používat místo ukrajinštiny ruštinu. Druhý pozměňovací návrh se týkal plynovodu Nord Stream. V tomto případě jsem hlasoval pro něj, protože jsem chtěl dát najevo svůj nesouhlas se stavbou tohoto plynovodu.

Společný návrh usnesení RC-B7-0123/2010

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie se zasazovala za zřízení Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) a předsevzala si, že bude spolu s členskými státy aktivně a jednoznačně podporovat efektivně fungující orgán, který se zabývá současnými problémy v oblasti lidských práv. Nová institucionální struktura vytvořená po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost s sebou nese příležitost zlepšit soudržnost, viditelnost a důvěryhodnost kroků EU v rámci UNHRC. Proto je důležité, aby EU na třináctém zasedání UNHRC zaujala společný jednotný postoj ke všem otázkám, jež se budou probírat. EU jakožto součást širšího systému OSN musí mít účinný vliv a musí se zasadit o nalezení společného postoje a také zvýšit svoji pružnost v méně důležitých otázkách, aby mohla rychleji a účinněji reagovat v jednáních o zásadních tématech. Především se však musí aktivně zasadit o vytvoření cílených mechanismů UNHRC pro rychlou a účinnou reakci na lidsko-právní krize v Iránu, Afghánistánu, Iráku a Jemenu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Lidská práva jsou dosud v mnoha zemích porušována a je politováníhodné, že mezinárodní společenství někdy neřeší včasně a náležitě jejich velmi vážné porušování. Na mezinárodní scéně nám chybí koordinovaný přístup. Role EU jakožto globálního hráče v posledních desetiletích vzrostla a nový evropský útvar pro vnější činnost zřízený na základě Lisabonské smlouvy by mohl pro Unii být vhodným nástrojem, který jí pomůže účinněji reagovat na globální výzvy a soudržněji, důsledněji a účinněji se zaměřovat na porušování lidských práv. EU nyní má velkou příležitost posílit svoji roli v Radě OSN pro lidská práva a měla by ji bezezbytku využít k tomu, aby zvýšila viditelnost a důvěryhodnost svých kroků v oblasti lidských práv.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Kompromisní usnesení, o kterém hlasuje tato sněmovna, bohužel obsahuje pasáže, kvůli kterým pro něj nemohu hlasovat. UNHRC je politický orgán, který je náchylný k „extrémní politizaci“, jak se připouští v textu tohoto usnesení. Domnívám se však, že jsme se k tomu mohli vyjádřit obšírněji, protože se věnujeme tématu, které je pro mnohé z nás citlivé a důležité, totiž lidským právům. Při studiu textu jsem si všimla jisté nepříjemné vady na kráse – možná ne pro diplomatickou politiku, ale určitě pro hodnotově orientovanou politiku –, a tou je nedostatečná důraznost kritiky dobře známých stránek, kvůli kterým je UNHRC tolik sporným orgánem. Mohli bychom totiž vystupovat rázněji a ostřeji se ohradit proti kandidatuře Iránu do příštích voleb této rady. Usnesení neobsahuje žádnou zmínku o nesmyslném složení rady, v níž zasedá příliš mnoho členů, kterým chybí minimální předpoklady pro to, aby mohli někoho poučovat o lidských právech, a s jejichž důvěryhodností, co se týče schopnosti hodnotit nebo posuzovat v tomto směru druhé, je to evidentně ještě horší. Proto patřím k těm, kdo se zdrželi hlasování a mají vůči tomuto textu nedůvěru: zdržuji se hlasování s nadějí, že Parlament odloží svoji diplomatickou masku – jeho posláním není vystupovat diplomaticky – a pustí se mnohem odvážněji do boje za hodnoty a lidská práva.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL), Navzdory skutečnosti, že společný návrh usnesení obsahuje pozitivní prvky, jsem se zdržel hlasování, protože důležité pozměňovací návrhy předložené Skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice byly zamítnuty a v důsledku toho byl celkový obsah nedostatečný. Evropská unie musí podporovat OSN v úsilí o zajištění toho, aby se všude na světě dodržovala lidská práva. V tomto druhu iniciativy se musí ujmout hlavní role, a to tím spíše, že se v současnosti stává takřka pravidlem, že autokratické režimy porušují lidská práva a své antisociální politiky prosazují uplatňováním „kapitalistického násilí“. Evropská unie musí přehodnotit své vztahy se státem Izrael a věnovat skutečnou pozornost izraelským vojenským operacím na palestinském území a pošlapáváním práv palestinského lidu včetně jeho práva na to mít konečně svoji vlast. Evropská unie se musí vzdát účasti na taženích, jimiž USA „vyváží demokracii“, a vytvořit rámec pro mezinárodní vztahy založené na dodržování ustanovení mezinárodního práva a posílené roli OSN.

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. – (SV) Švédští konzervativci dnes, 25. února 2010, hlasovali pro společné usnesení o třináctém zasedání Rady OSN pro lidská práva, B7-0123/2010. Chtěli bychom však upozornit na to, že se domníváme, že by členské státy EU měly být vybídnuty k veřejnému odsouzení všech případů porušování lidských práv, a že je politováníhodné, že Rada OSN pro lidská práva se nedokázala dostatečně rychle vypořádat s vážnými situacemi týkajícími se lidských práv v ostatních zemích, jež nejsou v tomto usnesení zmíněny, jako např. Kuba, ale také jiné země.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Musím zdůraznit, že dodržování mezinárodních právních předpisů týkajících se lidských práv a humanitárního práva všemi stranami a za všech okolností je stále zcela nezbytnou podmínkou pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na celém světě.

Domnívám se, že na úrovni Evropské unie koordinované jednání vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členských států, které se dožadují důrazného společného postoje, by zaručilo, že ti, kdo mají na svědomí porušování mezinárodních právních předpisů týkajících se lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, by se z toho museli zodpovídat.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro usnesení o akční platformě OSN pro rovnost mužů a žen, které určuje hlavní kroky, jež musí Evropská unie učinit, aby splnila strategické cíle v oblasti rovnosti mužů a žen. Je jednoznačně zapotřebí, aby Komise urychlila své úsilí o zpracování srovnatelných údajů o hlavních ukazatelích pro opatření navazující na akční platformu a aby na jejich základě prováděla pravidelné revize iniciativ pro podporu rovnosti mužů a žen v oblastech působnosti různých politik. Je zvláště důležité sledovat z hlediska pohlaví problematiku chudoby, násilí a situaci děvčátek a podle toho pak jednat. Opatření navazující na Plán Komise pro dosažení rovného postavení mužů a žen 2006–2010 musí zohlednit dlouhodobé důsledky hospodářské krize a změny klimatu ve společnosti, která stárne a stává se národnostně rozrůzněnější. Sexuální a reprodukční zdraví a práva musí být uznána a šířena v Evropě i na globální úrovni. Evropská unie by se nyní měla stát smluvní stranou Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Tento právní krok byl umožněn vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o třináctém zasedání Rady OSN pro lidská práva. Nová institucionální struktura EU přináší jedinečnou příležitost zvýšit soudržnost, viditelnost a věrohodnost EU uvnitř Rady OSN pro lidská práva. Činnost vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rovněž pomůže zlepšit schopnost EU spolupracovat se zeměmi z ostatních regionálních bloků v zájmu zastavení porušování lidských práv včetně násilí namířeného konkrétně vůči ženám a dětem.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Politizace Rady pro lidská práva a trvalé blokování těch, kdo se důrazněji zasazovali za odsuzování porušování lidských práv v různých částech světa, ospravedlňují změnu ve struktuře této rady a změnu jejího fungování. Oznámená kandidatura Iránu je další známkou toho, že cestě nastoupené tímto orgánem hrozí ztráta věrohodnosti a spolehlivosti a že země, které jsou historicky zatíženy opakovaným porušováním lidských práv, mohou využít své členství v radě k pokusům zamaskovat vlastní provinění v této oblasti.

Evropská unie se musí aktivně podílet na práci této rady, ale současně si být vědoma jejích mezí a problematických stránek a snažit se do ní vnést vyvážený, ale přesto nesmlouvavý a náročný pohled na to, jak má vypadat dodržování lidských práv. Bude-li takto jednat, bude schopna dostát svým vlastním závazkům v této věci.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Rada pro lidská práva (UNHRC) je platformou, která se zaměřuje na všeobecná lidská práva, a zvláštní fórum zabývající se lidskými právy v rámci systému OSN. Prosazování a ochrana všeobecné povahy lidských práv je součástí právní, etické a kulturní výbavy EU a je jedním ze základních kamenů její jednoty a celistvosti.

Jsem si zcela jist, že členské státy nesouhlasí se žádnými pokusy o podkopání pojmů všeobecné povahy, nedělitelnosti a provázanosti lidských práv. Očekávám, že se členské státy aktivně zapojí do každoroční interaktivní diskuse o právech zdravotně postižených osob a do výroční schůze věnované právům dítěte … Chtěl bych vyzdvihnout důležitost třináctého zasedání UNHRC, kterého se zúčastní ministři a další vysocí představitelé. Na programu jednání jsou hospodářská a finanční krize a deklarace OSN o lidských právech v oblasti vzdělávání a školení. Za poslední vítám opětovné zapojení Spojených států do orgánů OSN a jejich následné zvolení za člena UNHRC a také jejich konstruktivní práci týkající se svobody projevu na šedesátém čtvrtém Valném shromáždění OSN.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Téměř bez výhrad se ztotožňujeme s pojetím všeobecné povahy, nedělitelnosti a provázanosti lidských práv, které bylo zmíněno ve zprávě. Na základě stejných předpokladů je však nutné zdůraznit nesmiřitelný rozpor mezi tímto pojetím a vážným útokem na lidská práva pracujících a lidu, jehož příčinou je krize kapitalistického systému, která se projevuje také vysokou mírou nezaměstnanosti, vzrůstem chudoby a ztíženým přístupem ke kvalitním veřejným službám za přijatelnou cenu. Bohužel většina tohoto Parlamentu tento rozpor nevzala řádně na vědomí.

Litujeme, že byly zamítnuty návrhy naší skupiny, především tyto:

- připomíná, že členské státy OSN by měly jako nástroj pro snížení chudoby a nezaměstnanosti podporovat potravinovou soběstačnost a potravinovou bezpečnost;

- vítá skutečnost, že je na programu jednání třináctého zasedání zpráva vysokého komisaře OSN pro lidská práva o porušování lidských práv v Hondurasu, ke kterým dochází od státního převratu; vyzývá členské státy EU, aby usilovaly o důrazné odsouzení tohoto převratu a o obnovení demokracie a právního státu v této zemi a podpořily kroky v tomto směru;

- vyjadřuje, že je znepokojen situací v Kolumbii, především nálezem tisíců těl neidentifikovaných mrtvých.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o třináctém zasedání Rady OSN pro lidská práva. Za prvé velmi vítám iniciativu, aby UNHRC zařadila mezi hlavní body na program svého jednání dopad globální hospodářské a finanční krize na dodržování všech lidských práv. Domnívám se také, že je důležité zdůraznit potřebu společného postoje EU k opatřením v návaznosti na zprávu vyšetřovací mise týkající se konfliktu v Gaze a na jihu Izraele. V tomto ohledu je nutné, aby byla uplatňována doporučení uvedená v Goldstoneově zprávě. Konečně kandidatura Iránu ve volbách do UNHRC, které proběhnou na konci května 2010, je zvláště znepokojující a EU se musí důrazně zasadit o to, aby země s pochybnou minulostí v oblasti lidských práv nebyly do této rady zvoleny.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Protože Rada pro lidská práva je mezivládním orgánem, jehož hlavním posláním je zabývat se porušováním lidských práv, a vzhledem k tomu, že jedním ze základních kamenů evropské jednoty a celistvosti je dodržování a ochrana všeobecné povahy lidských práv, chtěl bych UNHRC vyjádřit svoji podporu s nadějí, že bude pokračovat v boji proti všem formám diskriminace.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Naše usnesení se obrací na Radu OSN pro lidská práva, tedy na instituci, od které bychom bývali očekávali, že dosáhne hodnosti hlavního světového ochránce práv, hodnot a nejzákladnějších svobod. Použila jsem podmiňovací způsob minulý, protože kvůli absenci nestrannosti je legitimita UNHRC více než pochybná.

Neočekávaně se k tomu přidala ještě otázka kandidatury Iránu. Jedná se o provokaci. Tento stát, jeho vláda a prezident se vysmívají právům mužů i žen. V roce 2008 bylo minimálně 364 občanů této země pověšeno nebo ukamenováno. Tamější soudní přelíčení jsou fraškou. Používá se mučení. Svoboda projevu, spolčování a tisku jsou zcela potlačeny. Menšiny, zvláště baháisté, jsou pronásledovány. Od prezidentských voleb v roce 2009 jsou krvavě a systematicky potlačovány veškeré demonstrace. V tomto výčtu bych mohla pokračovat.

Svět potřebuje správu věcí veřejných, která se opírá o univerzální hodnoty. Pokud chce OSN fungovat jako fórum pro tento dialog, musí zajistit, aby její orgány byly nestranné. Kandidatura Iránu není jen zkouškou věrohodnosti OSN, je zkouškou její životaschopnosti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro výsledný text mimo jiné proto, že v něm zůstaly odstavce týkající se společné studie o existenci tajných zadržovacích středisek, nutnosti uplatňování doporučení Goldstoneovy zprávy a ICC, a také proto, že obsahuje pozměňovací návrh o Západní Sahaře, který předložila skupina GUE. Jsem také rád, že byl zamítnut návrh pana poslance Broka na dílčí hlasování o odstavci zabývajícím se hanobením náboženství a že zmíněný odstavec zní takto:

„Znovu opakuje svůj postoj ke konceptu „hanobení náboženství“, a přestože uznává, že je třeba řešit v plném rozsahu problém diskriminace náboženských menšin, domnívá se, že začlenění tohoto konceptu do Protokolu o dodatečných normách v oblasti rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a všech forem diskriminace není vhodné; vyzývá členské státy OSN, aby plně uplatňovaly stávající normy v oblasti svobody projevu a svobody náboženského vyznání a víry;“

Chtěli jsme zachovat tuto větu, protože jsme toho názoru, že na úrovni OSN nejsou zapotřebí nové právní předpisy, které by se zabývaly konceptem hanobení náboženství, protože k tomu již existují mezinárodní normy, zejména zmíněný protokol bránící diskriminaci náboženských menšin.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Politika EU v oblasti dodržování lidských práv je jednou z nejdůležitějších hodnot, kterou uvádíme do života. Politika Společenství v oblasti dodržování lidských práv zahrnuje ochranu občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv. Přiznává značný význam podpoře práv žen, dětí a národnostních menšin a zvláště boji s rasismem, xenofobií a ostatními formami diskriminace. Je velmi nebezpečné, když právní předpisy, které diskriminují menšiny, slouží k porušování jejich práva na svobodu vyznání, nebo když omezují jejich přístup ke vzdělání a zaměstnání, čímž omezují jejich právo na práci, a to pak zase vede k omezení jejich práva na přiměřenou životní úroveň. Úsilí Unie v této oblasti nás opravňuje požadovat od ostatních respekt k vysokým standardům v oblasti demokracie a lidských práv.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) V otázce lidských práv musí být na všech úrovních a ve všech oblastech EU zdůrazněno, že naší povinností jakožto poslanců EP není jen vytýkat chyby a připravovat usnesení o třetích zemích, ale také pozorně sledovat členské státy EU a věnovat pozornost i sebemenším negativním jevům, kdy dochází k porušování lidských práv. V případech, kdy jsou porušována lidská práva, připraví Evropský parlament usnesení, které bude určeno příslušné zemi. Než budeme vytýkat chyby ostatním, musíme nejprve zastavit porušování lidských práv uvnitř EU, teprve potom můžeme kritizovat jiné a snažit se jim co nejvíce pomoci.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (FR) Nepodporuji toto usnesení, protože neupozorňuje na důležitost lidských práv křesťanských menšin na Středním východě. Lituji nedostatku odvahy, který vychází najevo, mají-li být odsouzeny útoky na křesťanské menšiny a má-li se o tomto problému hovořit na Radě pro lidská práva. Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2009 „Mezinárodním rokem vzdělávání o lidských právech“ a EU vyhlásila rok 2010 „Evropským rokem boje proti chudobě“. Neměli bychom zapomínat, že OSN uznalo extrémní chudobu za porušení lidských práv. Do mramorových desek Evropského parlamentu a Rady Evropy jsme vyryli motto 17. října – Mezinárodního dne za odstranění chudoby: „Tam, kde jsou muži a ženy odsouzeni k životu v bídě, jsou pošlapána lidská práva. Je naší svatou povinností sjednotit se a společně tato práva hájit. Otec Joseph Wresinski.“ Naše usnesení nedává nijak najevo hluboké znepokojení nad extrémní bídou jakožto formou porušení lidských práv. Proto vyzývám členy evropského výboru ATD Čtvrtý svět, aby v tomto smyslu poslali dopis delegátům Valného shromáždění OSN, ve kterém vyjádří zájem Parlamentu o tuto oblast.

Návrh usnesení B7-0118/2010

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Rovnost mezi ženami a muži je základním právem a společnou hodnotou Evropské unie. Je to také předpoklad k dosažení cílů hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti EU. Ačkoliv bylo v naplňování cílů Pekingské akční platformy, přijaté v roce 1995, dosaženo pokroku, nerovnost mezi ženami a muži a stereotypy přetrvávají.

Domnívám se, že přezkum Lisabonské strategie se musí více zaměřit na rovnost mezi ženami a muži, stanovit nové cíle a posílit vazby s Pekingskou akční platformou, aby členské státy dosáhly konkrétních výsledků prostřednictvím přesně stanovených politik. Proto je třeba více podpořit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy ve všech oblastech, kterých se Pekingská akční platforma týká.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro usnesení ke zprávě Peking +15 – Akční platforma OSN pro rovnost mezi ženami a muži. Patnáct let po přijetí Pekingské deklarace a Akční platformy dnes Evropský parlament diskutuje o pokroku dosaženém v celosvětovém měřítku v otázce rovnosti žen a mužů. Rovné příležitosti pro muže a ženy jsou jednou ze základních hodnot Evropské unie. Článek 2 Lisabonské smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje řadu hodnot sdílených členskými státy, jako je pluralismus, nediskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů. I když v určitých oblastech a průmyslových odvětvích bylo dosaženo značného pokroku, některé nerovnosti stále ještě přetrvávají. V tomto směru musí Evropská unie i nadále vyvíjet úsilí o vyřešení těchto otázek. Na evropské úrovni musí Evropská komise při přípravě strategií pro boj s hospodářskou krizí a dopadem změny klimatu vzít v úvahu také vliv, který tyto strategie mají na ženy. Usnesení podporuje rozvíjení strategií a nástrojů potřebných pro vytvoření situace navržené Evropským institutem pro rovnost žen a mužů.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení ke zprávě Peking +15 – Akční platforma OSN pro rovnost žen a mužů, neboť strategických cílů Pekingské akční platformy nebylo dosaženo, nerovnost a stereotypy v otázce žen a mužů přetrvávají a ženy zůstávají v oblastech, jimiž se platforma zabývá, v postavení podřízeném mužům.

Mrzí nás nedostatek aktuálních, spolehlivých, srovnatelných údajů na regionální úrovni i na úrovni EU, pokud jde o stanovené ukazatele pro návazná opatření na Pekingskou akční platformu, včetně témat ženy a chudoba, násilí vůči ženám, institucionální mechanismy, ženy a ozbrojený konflikt a dívky. Komise musí vypracovat další roční přehled provádění Pekingské akční platformy a účinným způsobem využívat ukazatele a analytické zprávy jako příspěvek k různým oblastem politiky, stejně jako základ pro nové iniciativy zaměřené na dosažení rovnosti žen a mužů. Chceme opětovně zdůraznit nutnost systematického provádění a sledování zohledňování otázky rovného postavení žen a mužů v legislativních, rozpočtových a jiných důležitých procesech, a dále strategií, programů a projektů v různých oblastech politiky.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, neboť musíme dále rozvíjet hledisko rovnosti žen a mužů v celé Evropské unii. Evropská komise by měla připravit akční strategii pro pokyny týkající se prosazování rovnosti žen a mužů a zohlednit hospodářskou a finanční krizi, trvale udržitelný rozvoj i priority stávajících pokynů, rovnou ekonomickou nezávislost žen a mužů, spojení pracovního, rodinného a soukromého života a rovnou účast žen a mužů v procesu rozhodování.

V současné době je zřetelný nedostatek údajů o rovnosti žen a mužů, násilí na ženách a institucionálních mechanismech. Je velmi důležité, aby členské státy co nejtěsněji spolupracovaly s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů, jehož jedním z úkolů je práce se srovnatelnými údaji. Tento institut povede statistiku, bude prováděn výzkum, jehož cílem bude poskytnout analýzy v oblasti rovnosti žen a mužů a budou provedeny studie v oblasti statistiky ukazatelů údajů a vysvětlení údajů. Cíle stanovené v programu činnosti institutu by měly především pomoci zavádět ukazatele stanovené v Pekingu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Rovnost žen a mužů je hlavní zásadou naší doby, ale nerovnost mezi ženami a muži stále přetrvává a k dosažení strategických cílů Pekingské akční platformy je stále ještě dlouhá cesta.

Vítám návrh usnesení, o němž se dnes bude v plénu hlasovat, neboť je to podnět pro zlepšení institucionálních mechanismů pro podporu rovnosti žen a mužů.

Zohledňování otázky rovného postavení žen a mužů v rámci rozvojové spolupráce je zásadní pro prosazování prosperující, spravedlivější a bohatší společnosti.

Chtěla bych zdůraznit důležitost úlohy, kterou hrají ženy ve vědě a technice. Stále více žen působí v oblasti vědeckého výzkumu, ale i nadále zůstávají daleko od vrcholu své profesní kariéry a míst, kde se rozhoduje. Tento potenciál musíme využít, abychom podpořili spravedlivou rovnováhu, hospodářský růst a zaměstnanost.

Je velmi důležité považovat zohledňování otázky rovného postavení žen a mužů v různých oblastech politiky za jeden z pilířů prosperující, spravedlivější a bohatší společnosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jako oddaný zastánce lidských práv a zásady rovnosti bych nechtěl poškodit iniciativy, které jsou zaměřeny na ochranu práv žen a dívek. Ve světě, kde ženy jsou stále hlavními oběťmi trestné činnosti namířené proti jejich fyzické integritě a sexuálnímu sebeurčení, jsou tato práva často závažným způsobem porušována.

Rovnost žen a mužů však nemůže nikdy ani na okamžik zastřít přirozené, sociální a kulturní rozdíly mezi pohlavími; rovná práva nejsou totéž co rovné zacházení. S muži a ženami je nutno zacházet spravedlivě, poskytnout jim stejná práva, ale vzít v úvahu jejich specifické potřeby. V případě žen se to týká oblastí, jako je mateřská podpora, sladění pracovního a rodinného života a zvláštní ochrana proti trestným činům, které jsou páchány především na ženách a dětech, například sexuální vykořisťování, obchodování s lidmi nebo zneužívání.

Závěrem bych zdůraznil, že jakákoli iniciativa EU v této oblasti se nemůže pokoušet dát ženám právo na potrat ve jménu sexuálního a reprodukčního zdraví; o tom musí i nadále rozhodovat jednotlivé členské státy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie a je zakotvena ve Smlouvě o fungování Evropské unie. To znamená, že Unie má zvláštní poslání podporovat a prosazovat rovnost mezi muži a ženami. Není pochyb o tom, že nedobrá situace, pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví, v současné době stále přetrvává v rozvojových i v rozvinutých zemích – a konkrétně v Evropské unii – na všech úrovních, sociální, ekonomické a kulturní. Pro účinný boj s tímto jevem je nezbytně nutné zajistit účinné mechanismy pro určení problémů a shromažďování informací a odstranit překážky či politická omezení, aby bylo možno jednoznačně a důsledně zjistit příčiny a následky, a poté v plném rozsahu reagovat. Tento strukturální problém je překážkou pokroku a především rozvoji společenství a lidstva obecně.

Domnívám se, že vymýcení domácího násilí by mělo být nejvyšší prioritou. Za tím účelem bude nezbytně nutné zajistit kulturní, sociální a ekonomickou rovnost mezi muži a ženami. Hospodářská a finanční krize, dopad změny klimatu a stárnutí společnosti, to všechno jsou činitele, které musí Evropská komise a členské státy vzít v úvahu ve svých postupech a politikách, jejichž cílem je podporovat rovnost žen a mužů.

  Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. – (SV) Švédští konzervativci dnes, 25. února 2010, hlasovali pro usnesení ke zprávě Peking +15 – Akční platforma OSN pro rovnost žen a mužů, B7-0118/2010. Chtěli bychom však zdůraznit, že se nedomníváme, že by kapitola o rovnosti měla být zahrnuta do revize Lisabonské strategie 2010, neboť je to již ošetřeno v Římské smlouvě a v Listině základních práv Evropské unie. Chceme rovněž zdůraznit, že jsme přesvědčeni, že ženy by měly mít právo rozhodovat o své sexualitě a reprodukci. Věříme, že lidé jsou schopni přijímat rozhodnutí týkající se jejich vlastního života; EU by neměla do této sféry zasahovat. Větší rovnost je jednou z velkých výzev EU, kde inspirací pro ostatní členské státy může být pokrok Švédska.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Podpořila jsem toto usnesení, protože 15 let po světové konferenci o ženách v Pekingu musíme uznat, že v otázce rovnosti žen a mužů bylo dosaženo příliš malého pokroku a že v řadě oblastí, jako je zaměstnanost, vzdělání a politika, stále přetrvávají sexistické stereotypy. Také jsem podpořila názor, že je nutno zlepšit sexuální a reprodukční zdraví žen v Evropě i na celém světě, a povzbudit otce, aby se podíleli na rodinných povinnostech a využívali například rodičovskou dovolenou. A konečně, s ohledem na revizi Lisabonské strategie, rovnost žen a mužů se musí stát prioritou, tedy cílem, který se bude muset skutečně odrazit ve vnitrostátních opatřeních v oblasti sociální ochrany a začleňování.

  Lívia Járóka (PPE), písemně. – (HU) Cíle Pekingské akční platformy schválené před 15 lety nebyly dodnes naplněny a ve většině oblastí souvisejících s rovností žen a mužů je sotva patrná nějaká známka pokroku. Je politováníhodné, že na úrovni členských států i na úrovni Evropské unie se klade malý důraz na boj proti extrémní chudobě a vícenásobné diskriminaci, která ženy postihuje.

Musíme mnohem více harmonizovat pekingské cíle přijaté v rámci Organizace spojených národů a provádění nového plánu EU pro rovnost mezi muži a ženami. V letošním evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je zvlášť důležité, aby se ženám, které se jen stěží udržují nad hranicí chudoby, dostalo vhodné ochrany, neboť změna v zaměstnání a v rodinné situaci – jako je například ztráta pracovního místa, rozvod, ovdovění a dokonce i narození dítěte – znamená, že jim hrozí nebezpečí velmi rychlého zchudnutí. Je potěšující, že program španělsko-belgicko-maďarské předsednické trojky na jedné straně klade velký důraz na návaznost na plnění cílů z Pekingu, a na druhé straně oznamuje svůj úmysl přijmout komplexní přístup k prevenci a potírání chudoby, která má dopad na ženy a děti. Těmito výhledy se také bude, doufejme, zabývat s patřičnou vážností schůzka OSN plánovaná na začátek března. V zájmu posouzení a přezkoumání politik zaměřených na dosažení rovných příležitostí mezi muži a ženami jsou nutné spolehlivé údaje rozdělené podle pohlaví a je také třeba zvážit zavedení standardizovaných společných ukazatelů pro měření nerovnosti mezi ženami a muži.

  Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro odstavec 9 usnesení ke zprávě Peking +15 Akční platforma pro rovnost žen a mužů podporující sexuální a reprodukční zdraví a práva žen. Sexuální a reprodukční práva jsou založena na všeobecně uznávaných právech tělesné integrity, nediskriminaci a nejvyšší dosažitelné úrovni zdraví. Tato práva jsou zakotvena v mezinárodním právu (včetně článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, kde smluvní státy uznávají „právo každého člověka na tu nejvyšší dosažitelnou úroveň tělesného a duševního zdraví“ a článku 12 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen týkající se odstranění „diskriminace vůči ženám v oblasti zdravotní péče s cílem zajistit na základě rovnosti mužů a žen přístup ke zdravotnickým službám, včetně těch, které souvisejí s plánovaným rodičovstvím“). Konsenzuální dokumenty (jako je například Káhirský akční program z roku 1994 a Pekingská akční platforma z roku 1995) také doložily závazek vlád k sexuálním a reprodukčním právům (žen). Mnozí v mém volebním obvodu v Rumunsku tento pohled sdílejí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nerovnosti mezi muži a ženami na různých úrovních, ať na základě povolání, odvětví nebo různých stereotypů, se během let zastřely. Ve stále větší míře se v Evropské unii prosazuje rovnost mezi muži a ženami, a ačkoliv se stále ještě vyskytují případy diskriminace, začínáme zaznamenávat velice příznivý vývoj.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Obrana práv žen je důležitá i pro mě. Nicméně uplatnění kvót, tzv. pozitivní diskriminace, nepovažuji za rozumné. Rozhodující by zde měla být kvalifikace, nikoli pohlaví. To by mělo být základním pravidlem pro muže, stejně jako pro ženy. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro usnesení, protože je povinností zavést rovnost žen a mužů ve všech oblastech.

Co se týče Rumunska, za uplynulých patnáct let bylo dosaženo pokroku pouze v některých oblastech, které určila Pekingská akční platforma. Přítomnost žen v rumunské politice na úrovních procesu rozhodování je po volbách v roce 2009 přibližně 11 % v Parlamentu a do vlády byla jmenována pouze jediná žena. Násilí mužů vůči ženám, obchodování s lidmi a zastoupení žen v rozhodovacích orgánech jsou priority, které bychom měli důrazně řešit.

To všechno můžeme řešit pouze tehdy, pokud se ženy rozhodnou pro ženy! Nezačleníme-li ženy do všech sociálních a politických orgánů, promarníme 50 % duševních schopností a zároveň nedokážeme skutečně zastupovat zájmy všech občanů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro konečné znění usnesení, protože zahrnuje naše žádosti adresované Komisi, aby ve svém plánu na období 2010–2014 zohlednila nejen hospodářskou a finanční krizi, ale také dopad změny klimatu na ženy, dále kvůli tomu, že nerovnost a stereotypy ohledně žen a mužů v EU stále přetrvávají a v oblastech, jimiž se pekingská platforma zabývá, ženy i nadále zůstávají v podřízeném postavení vůči mužům, a protože usnesení podporuje rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o rodičovskou dovolenou.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože zdůrazňuje pokrok, kterého dosud dosáhlo 189 států, signatářů Pekingské akční platformy, pokud má být dosaženo skutečné rovnosti mezi ženami a muži. Podporuji zejména bod zdůrazňující, že „sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou nedílnou součástí agendy ženských práv“. V tomto směru bych chtěl upozornit, že když byla v roce 2009 přijata moje zpráva o rovnosti žen a mužů, většina poslanců EP podpořila názor, že ženy musí mít snadný přístup k antikoncepci a k potratu.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Spolu se svými kolegy ze skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice jsem hlasovala pro zprávu paní Svenssonové na téma Peking +15 – Akční platforma OSN pro rovnost žen a mužů. Ve svém hodnocení předkládá nejednoznačný obraz.

Je pravda, že bylo dosaženo pokroku, ale jak můžeme být spokojeni, když v platech žen a mužů stále existuje rozdíl 14 % až 17,5 %?

Navíc je nepřijatelné, aby většina poslanců EP přijala velice nejednoznačný pozměňovací návrh⁽¹⁾ předložený Evropskými konzervativci a reformisty naznačující, že ženy, které se uchýlily k potratu, nečiní informované a odpovědné rozhodnutí. To je nepřímý útok na právo na potrat.

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Členské státy ECR podepsaly Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a Pekingskou akční platformu. Domníváme se proto, že je zbytečné, aby se EU „stala stranou Úmluvy“ jako celek, a nesouhlasíme s tím, aby EU vystupovala takto jako jeden stát. I když skupina ECR klade velký důraz na rovnost mezi všemi lidmi, jsme proti dalším právním předpisům na úrovni EU. Máme za to, že nejlepší je řešit otázku rovnosti žen a mužů na vnitrostátní úrovni se zapojením občanské společnosti na místní úrovni. Z těchto důvodů jsme hlasovali proti usnesení.

Zpráva: Vladimír Maňka (A7-0017/2010)

  Alexander Alvaro, Jorgo Chatzimarkakis, Nadja Hirsch, Silvana Koch-Mehrin, Holger Krahmer, Britta Reimers a Alexandra Thein (ALDE), písemně. – (DE) Podle usnesení Evropského parlamentu o návrhu souhrnného rozpočtu na finanční rok 2010, který byl přijat dne 17. prosince 2009, se dnes konalo hlasování o opravném rozpočtu pro Evropský parlament po revidovaných výpočtech provedených parlamentní administrativou. FDP v Evropském parlamentu se zdržela hlasování, protože příslušný soubor pozměňovacích návrhů obsahoval jeden bod, který nebyl v souladu s naším přesvědčením. FDP již vyjádřila svůj nesouhlas se zvýšením příspěvku na asistenty na 1 500 EUR během jednání ve výboru. Právě z příspěvku na asistenty jsou asistenti poslanců EP placeni. Argument, že je zapotřebí více peněz vzhledem k další práci, která poslancům EP přibyla v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, považuje FDP za problematický, neboť nic z předchozích zkušeností tomu nenasvědčuje. Samozřejmě, že vzhledem k Lisabonské smlouvě, která právě vstoupila v platnost, bude Parlament celkově potřebovat další kapacity pro legislativní práci, ale se zavedením statutu asistenta od začátku stávajícího parlamentního období stále neexistuje žádný důkaz, že poslanci EP skutečně potřebují více asistentů. Proto existují důvody k obavám, že budou následovat další požadavky a dodatečná navýšení nebo rozšíření administrativní kapacity. Z tohoto důvodu se FDP v Evropském parlamentu zdržela hlasování.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Maňkovu zprávu předloženou poprvé na zasedání Rozpočtového výboru dne 25. ledna 2010 charakterizují tři zásadní body, kvůli nimž jsem se rozhodla zdržet se hlasování.

Za prvé náhlé a opožděné zjištění, pokud jde o podepsání rozpočtu na rok 2010 v prosinci 2009, že 20% limit výdajů v „okruhu 5“ byl překročen. Dohoda přesunout problém z prosince na leden, přání nezveřejnit rozpočtové zatížení Lisabonské smlouvy a kvapný způsob, s jakým byla otázka předložena, bez možnosti požadovat v případě potřeby účinnější využití zdrojů, které jsou v současné době k dispozici, vedly nepochybně ke zkreslení skutečností.

Za druhé nesouhlasím s rozhodnutím použít rezervy vyčleněné na politiku v oblasti správy budov na pokrytí nákladů na nové potřeby likvidity. Je to sporné téma, které je třeba v příštích měsících řešit, jakmile si budeme jisti, že můžeme počítat s poskytnutím potřebných finančních zdrojů.

A nakonec se domnívám, že částka 1 500 EUR jako měsíční příspěvek pro asistenty poslanců se jeví jako nedostatečná, neboť minimální hranice pro jmenování akreditovaného asistenta úrovně I je 1 649 EUR.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva znamená, že Parlament bude mít větší pravomoci. Nicméně v globalizovaném světě jsou problémy stále složitější a rozhodnutí musí být technicky spolehlivá a vědecky podložená.

Je důležité, aby tvůrci politik měli na paměti nejnovější vědecký vývoj, neboť jim to umožní přijímat nejlepší rozhodnutí.

Tento rozpočet snižuje prostředky v okruhu správy budov a zvyšuje technickou podporu pro poslance a poskytuje rovněž potřebné finanční prostředky pro Parlament, aby mohl dobře vykonávat své povinnosti, s vědeckou a technickou podporou, která je v 21. století tak nezbytná.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože rozpočet EU i nadále tvoří minimální procento evropského HDP (0,97 %), což nepokrývá potřebu posílit slabé ekonomiky a společnosti a financovat rozšíření. Nutnost výrazně navýšit rozpočet alespoň na 5 % je stále naléhavější, zejména v době současné hospodářské krize, která postihla celou Evropskou unii, aby bylo možné řešit sociální potřeby a zastavit krácení veřejných výdajů. A v tomto rámci je třeba řešit problémy operativních potřeb a harmonizaci výdajů Evropského parlamentu a Evropské unie.

  Jurgen Creutzmann (ALDE), písemně. – (DE) Podle usnesení Evropského parlamentu o návrhu souhrnného rozpočtu pro finanční rok 2010, který byl přijat dne 17. prosince 2009, se dnes konalo hlasování o opravném rozpočtu pro Evropský parlament po revidovaných výpočtech provedených parlamentní administrativou. FDP v Evropském parlamentu se zdrželo hlasování, protože příslušný soubor pozměňovacích návrhů obsahoval jeden bod, který nebyl v souladu s naším přesvědčením.

FDP vyjádřila svůj nesouhlas se zvýšením příspěvku na asistenty na 1 500 EUR již během jednání ve výboru. Právě z příspěvku na asistenty jsou asistenti poslanců EP placeni. Argument, že je zapotřebí více peněz vzhledem k další práci, která poslancům EP přibyla v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, považuje FDP za problematický, neboť nic z předchozích zkušeností tomu nenasvědčuje. Samozřejmě, že vzhledem k Lisabonské smlouvě, která právě vstoupila v platnost, bude Parlament celkově potřebovat další kapacity pro legislativní práci, ale se zavedením statutu asistenta od začátku stávajícího parlamentního období neexistuje žádný důkaz, že poslanci EP skutečně potřebují více asistentů. Proto existují důvody k obavám, že budou následovat další požadavky a dodatečná navýšení nebo rozšíření administrativní kapacity. Z tohoto důvodu se FDP v Evropském parlamentu zdržela hlasování.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro Maňkovu zprávu, která je prvním krokem k opravě rozpočtu Evropského parlamentu pro rok 2010 a hledá další rozpočtové a lidské zdroje tak, aby Evropský parlament mohl plnit svou posílenou úlohu. Další zdroje zahrnují zvýšení měsíčního asistentského příspěvku pro poslance EP na podporu jejich větší legislativní úlohy na základě Lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva staví Parlament do rovnoprávného postavení s Radou jako spolutvůrce právních předpisů odpovědného asi za 95 % legislativních postupů. Sem nyní patří takové oblasti, jako je oblast svobody, bezpečnosti a práva, oblast zemědělství, rybolovu, výzkumu a oblast strukturálních fondů. Parlament musí nyní dát svůj souhlas k vyjednávání a uzavírání mezinárodních smluv, které vyžadují důkladné odborné prozkoumání. Je velmi důležité, aby poslanci EP měli k dispozici potřebné pracovníky, aby mohli vykonávat tuto práci, tak jak je požadováno.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) My švédští sociální demokraté se domníváme, že ty výbory, které budou vstupem Lisabonské smlouvy v platnost pracovně více vytíženy, je nutno posílit. To opravňuje k navýšení počtu pracovníků v sekretariátech Parlamentu a v sekretariátech jednotlivých skupin v těchto výborech. Nesdílíme však názor, že poslanci EP potřebují více pracovníků. Především bychom uvítali, kdyby se zdroje Parlamentu zvýšily přerozdělením a prostřednictvím opatření na zvýšení účinnosti, a nikoli navýšením celkového rozpočtu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k nové úloze Parlamentu v rámci Lisabonské smlouvy a k jeho novým funkcím a s ohledem na závazek přijatý po schválení rozpočtu pro rok 2010 tento nárůst finančních prostředků určených pro chod Parlamentu má smysl, neboť tomuto orgánu zajišťuje veškeré materiální a lidské zdroje, které potřebuje, aby své nové úkoly v novém institucionálním rámci plnil přesně a perfektně.

Toto navýšení finančních prostředků však nesmí ohrozit udržitelnost rozpočtu a přesnost účetních závěrek, neboť to je v každé instituci klíčové. Kromě toho je nutné zachovat při správě finančních prostředků poskytovaných v rámci tohoto rozpočtu přesnost a transparentnost.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento opravný rozpočet pro finanční rok 2010 týkající se rozpočtu Parlamentu (oddíl 1 souhrnného rozpočtu EU) má nyní hodnotu ve výši 1 616 760 399 EUR, což představuje 19,99 % původního okruhu 5 přijatého v prvním čtení. V tomto opravném rozpočtu jsme snížili rezervu pro oblast správy budov z 15 milionů EUR na 11 milionů EUR.

Potřeba tohoto rozpočtu vyvstala v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Parlament přijímá nové pravomoci a nové úkoly. Naší prioritou je nyní vysoká úroveň právních předpisů. Za tím účelem je důležité, poskytnout poslancům, výborům a politickým skupinám dostatečné prostředky. Tento opravný rozpočet splňuje právní a rozpočtové normy a zajišťuje dobrou finanční kázeň. Jako zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) pro tento rozpočet se domnívám, že rozpočtová kázeň a snaha ušetřit je nezbytná, nyní více než kdy jindy, po celou dobu jeho plnění. Mohu proto znovu zdůraznit, že je důležité sestavit rozpočet s nulovým základem, který zajistí další přísnost a transparentnost, a také naléhavě žádám o informace ohledně pevných výdajů Parlamentu. Musím také trvat na tom, že politika v oblasti správy budov vyžaduje dlouhodobé plánování v zájmu zajištění rozpočtové udržitelnosti.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Včera vyšly do ulic Athén desítky tisíc lidí a Řecko ochromila generální stávka na protest proti plánu úsporných opatření uloženému Evropskou unií, Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu a MMF. Je pravda, že Řecko si při správě svých veřejných účtů a finančních prostředků Evropské unie vždy nepočínalo tak důsledně, jak by mělo. Nicméně je skandální, že hlavním účinkem tohoto úsporného plánu by mělo být uklidnění trhů, stejných trhů, které v současné době spekulují s řeckým dluhem a které tento zmatek způsobily. Těch samých trhů, od nichž si státy, díky vašim ultraliberálním zákonům musí půjčovat na vysoké úroky. Zároveň pod záminkou údajného nárůstu pracovního zatížení v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a vzhledem k předpokládaným obavám Parlamentu o kvalitu svých právních dokumentů si poslanci EP sami sobě přidělují „malý“ rozpočtový přírůstek ve výši několika milionů eur, aby bylo možné přijmout pracovní síly pro politické skupiny! Uplatňujte hlavně své pedantské kontroly na vlastní výdaje a buďte stejně tak přísní, jako to vyžadujete od členských států! Budeme hlasovat proti tomuto znění.

  Sylvie Goulard (ALDE), písemně. – (FR) Krize je tady a je pravda, že velký počet firem a občanů jen živoří. Nicméně jsem hlasovala pro navýšení balíčku pro parlamentní asistenci, protože vstup Lisabonské smlouvy v platnost zvyšuje odpovědnost Evropského parlamentu, tj. máme více práce a více povinností, které jménem občanů plníme. Toto navýšení bude přínosem jen pro naše asistenty; samotní poslanci EP to na svých platech nepocítí.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Spolu se svou skupinou jsem dnes v této fázi postupu podmíněně podpořil zvýšení asistentských příspěvků. Tato podpora je podmíněná vyhodnocením použití těchto příspěvků, jak to vyžadovala Maňkova zpráva. Náš konečný postoj k navýšení příspěvků bude záviset na výsledku tohoto hodnocení.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) S jistotou jsem hlasoval pro tento opravný rozpočet. Nejde o to, že bychom žádali o peníze sami pro sebe, jak tvrdí tisk. Musíme však Evropskému parlamentu zajistit potřebné finanční prostředky, aby mohl naplnit očekávání, která do tohoto orgánu vkládají evropští občané. Vím, že neprožíváme těžkou dobu pouze v oblasti hospodářství, ale že v mnoha státech jsou rozpočtová omezení také obrovská. Tento rozpočet není ani přemrštěně velký. Bylo dosaženo úspor a další úspory budou následovat.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro Maňkovu zprávu, i když jsem nesouhlasila s navýšením rozpočtu o asistentské příplatky pro poslance EP. Při vysvětlování našeho hlasování paní Trüpelová, která je odpovědnou osobou za skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance, uvedla jménem celé skupiny do záznamu, že své hlasování ve prospěch zprávy podmiňujeme vyhodnocením asistentských příspěvků ještě předtím, než navýšení vstoupí v platnost. Oba další body – zejména nárůst pracovních míst pro výbory a skupiny – považuji za rozumné a nezbytné v důsledku nových legislativních pravomocí Parlamentu na základě Lisabonské smlouvy. My poslanci chceme vzít a vezmeme tyto pravomoci velmi vážně, a tím učiníme zadost naší úloze jako jediných volených zástupců evropských občanů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – Schválení Lisabonské smlouvy a její následný vstup v platnost znamenají pro Parlament větší odpovědnost a zároveň administrativní zatížení, které to s sebou přináší. Vzhledem k tomu, že prioritou Parlamentu je vysoká kvalita právních předpisů, musí být poslancům poskytnuty materiální a lidské zdroje, aby tento úkol skutečně plnili. Tento nový rozpočet však musí respektovat míru využití hodnot v okruhu 5 (správní předpisy) víceletého finančního rámce (MFF), která byla stanovena na 20 % hodnoty tohoto okruhu s cílem zachovat rozpočtovou udržitelnost.

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. – (SV) Vzhledem ke všem škrtům, které byly provedeny v celé Evropě, musíme projevit solidaritu s těmi zeměmi, které financují rozpočet Evropské unie tím, že nezvyšují naše výdaje, a proto hlasuji proti návrhu na opravný rozpočet týkající se Evropského parlamentu.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Hlasoval jsem proti této zprávě, neboť od 1. května 2010 předpokládá navýšení finančního krytí pro nábor asistentů a příspěvky na ně o 1 500 EUR měsíčně. Pozměňovací návrh, který předložila skupina Zelených / Evropské svobodné aliance, naštěstí stanoví, že je třeba vyhodnotit současnou podobu systému příspěvků platného od voleb v roce 2009. Přesto zvýšení příspěvku na asistenty nabývá účinnosti bezpodmínečně, aniž by bylo nutno zohlednit výsledky tohoto vyhodnocení. Zpráva rovněž předpokládá posílení parlamentních výborů a politických skupin. Každoročně tento krok stojí 13,3 milionů EUR, z nichž 8,832 milionů je určeno na příspěvky na asistenty.

Je to špatné rozhodnutí. Poškozuje pověst tohoto orgánu. Bylo to nepromyšlené. Nebyly zváženy další důsledky. Kde budou noví asistenti ubytováni? Bude to v nové budově? Vyžádá si to ještě další náklady? Kromě toho se obávám, že tyto peníze budou z velké části použity na nábor neakreditovaných asistentů podle vnitrostátních platových podmínek. Právě tento systém vedl v některých případech k nečestným praktikám. Nyní jsme možná otevřeli dveře zneužívání. Proto naléhavě žádám, aby byl předem jasně vyhodnocen stávající systém; teprve pak můžeme přijmout informované rozhodnutí.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost vedl k přijetí návrhu na změnu rozpočtu pro rok 2010, aby bylo možné uspokojit dodatečné potřeby Parlamentu, které z ní vyplývají. Vzhledem k tomu, že prioritou Parlamentu je vysoká kvalita právních předpisů, zdůrazňuji, že je důležité poskytnout poslancům, výborům a politickým skupinám potřebné prostředky k dosažení tohoto cíle, spolu s prostředky na pokrytí jejich celkových potřeb ve vztahu k dlouhodobé politice v oblasti správy budov.

Proto má nyní opravný rozpočet na finanční rok 2010 hodnotu ve výši 1 616 760 399 EUR, což představuje 19,99 % původního okruhu 5 přijatého v prvním čtení a rezerva na správu budov byla snížena z 15 milionů EUR na 11 milionů EUR. Chtěl bych zdůraznit, že je důležité, že zpráva zahrnuje zavedení rozpočtu s nulovým základem, který zajišťuje větší rozpočtovou udržitelnost, a že je třeba, aby to bylo v souladu s ročním legislativním programem. Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro dokument, který Parlamentu umožní získat dostatečné prostředky na pokrytí výdajů spojených s jeho novou úlohou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

  Helga Trüpel (Verts/ALE), písemně. – Skupina Verts/ALE podmíněně podporuje zvýšení příspěvku na asistenty v této fázi postupu. Klíčové pro naši skupinu je hodnocení využívání příspěvku na asistenty, jak požaduje Maňkova zpráva. Toto hodnocení by mělo být provedeno včas, aby rozpočtový orgán mohl koncem jara rozhodnout o příslušném opravném rozpočtu. Skupina může přehodnotit svou podporu pro zvýšení příspěvku na asistenty s ohledem na výsledek tohoto vyhodnocení a na diskuse v rámci naší skupiny.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Chtěl bych skutečně podpořit poslance EP a zároveň vyjádřit své znepokojení, že se zejména v době krize zvyšují různé příspěvky pro poslance EP i pracovníky jejich týmů. Zejména chci upozornit na ty kategorie výdajů, které lze obtížně sledovat nebo nejsou sledovány vůbec. Právě výdaje v těchto kategoriích by se neměly v době krize zvyšovat.

Zpráva: Maria do Céu Patrão Neves (A7-0014/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva podporuje společnou rybářskou politiku EU, která ve jménu ochrany populací ryb vedla ke zničení velkého počtu malých rybářských člunů v Řecku a početných malých a středních rybářských podniků, které byly z této profese vypuzeny, k odsouzení četných pobřežních oblastí k vylidňování a nezaměstnanosti a k soustředění činností do rukou velkých rybářských společností. Politiku EU přátelskou k monopolům dokazuje skutečnost, že 2/3 finančních prostředků Společenství směřují do velkých podniků (rybářské společnosti, rybí farmy, zpracování), zatímco zbývající 1/3 byla poskytnuta chudým a průměrným rybářům, aby rozbili své čluny a opustili tuto profesi. Opatření na výměnu či vylepšení lodí využily pouze velké společnosti. Zpráva, jako je zelená kniha, přisuzuje stejnou odpovědnost za snížení stavu rybích populací velkým rybářským společnostem i drobnému rybolovu v pobřežních vodách. Nerozlišuje mezi opatřeními, která jsou v rybářských oblastech zapotřebí, a přehlíží jejich individuální zvláštnosti. Společná rybářská politika EU slouží cílům velkých rybářských společností, které i nadále drancují bohatství moří, a v odvětví chovu ryb podporuje podnikání ve velkém. Tato politika, jejímž jediným kritériem je výnosnost kapitálu, vede k ničení mořského prostředí a ekosystémů.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Vítám zahájení nové strategie zaměřené na řešení otázek týkající se rybolovu v Evropské unii. Nadměrný odlov, nezákonný rybolov, znečištění a změna klimatu jsou faktory, které ohrožují mořské ekosystémy. Proto zájem o vysoce kvalitní akvakulturu v Evropě poskytne ekonomické výhody a zároveň také ekologický přínos.

Pro nás je velmi důležité zachování správné rovnováhy mezi hospodářským růstem, rybářskými tradicemi v některých regionálních komunitách a osvědčenými metodami rybolovu. Nejdůležitější je, abychom si uvědomili, že podpora akvakultury, která je udržitelná a v dlouhodobém horizontu z hospodářského hlediska účinná, závisí především na tom, jak šetrní jsme k životnímu prostředí.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Odvětví rybolovu v Evropě zažívá těžké časy. Rybáři přicházejí o svůj jediný zdroj obživy, což platí zejména v těch regionech EU, kde je málo jiných sociálních a hospodářských možností. Proto upřímně podporuji návrh Komise uvedený v zelené knize, že je nutné provést zásadní a komplexní reformu rybářské politiky, a přizpůsobit toto odvětví měnícímu se trhu. Je to politováníhodné, ale od vzniku společné rybářské politiky uplynulo již 27 let a toto odvětví nefunguje, tak jak by mělo, a problémy se neřeší dostatečně rychle. Stále přetrvávají problémy z roku 2002 a nejnovější události v souvislosti s hospodářskou krizí a s dopadem změny klimatu na rybí populace je ještě zhoršily. Prioritami reformy společné rybářské politiky musí být stále obnova populací ryb, udržitelné hospodaření a zajištění životního minima rybářům. Rybolov je velmi důležitý pro celou EU, a proto by neměl být považován za činnost, ale za odvětví, které je přímým zdrojem pracovních míst.

  Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman, Derek Roland Clark, William Dartmouth (EFD), Earl of Dartmouth), Nigel Farage a Paul Nuttall písemně. – I když tato zpráva uvádí poněkud méně hroznou společnou rybářskou politiku, než je příšernost, kterou máme teď, doporučuje nicméně ponechat rybolov pod zhoubnou kontrolou nedemokratické a protidemokratické „Evropské unie“, a z tohoto důvodu ji Nezávislá strana Spojeného království UKIP nemůže podpořit.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Podpora společného zájmu mezi organizacemi producentů na dodržování zásad, které zastává Evropská unie, se stává klíčovým prvkem při reformě rybářské politiky. Evropská unie nemůže očekávat, že rybářská loďstva Evropy změní svou velikost přirozeným způsobem, na základě hospodářských skutečností. Jejich nadměrná kapacita, osm let po celosvětovém summitu o udržitelném rozvoji, a pokračující úbytek rybích populací jsou další důvody k provedení rozsáhlé reformy společné rybářské politiky. Je však třeba mít na zřeteli, že v pobřežních oblastech států Evropské unie se nacházejí celé komunity, jejichž existence je závislá na rybolovu. Jak je také uvedeno ve zprávě o reformě společné rybářské politiky, tato činnost je součástí kulturního dědictví a tradic, a nikdo si nepřeje, aby vymizely.

Revize společné rybářské politiky je v zájmu všech členských států, aby hlavní cíl, který má být přijat na summitu v roce 2012 a kterým je dosažení úrovně rybích populací umožňující do roku 2015 maximální udržitelný výnos, mohl být splněn, takže by Evropská unie už nemusela dovážet polovinu ryb, které potřebuje, z jiných trhů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Odvětví rybolovu je strategicky důležité pro sociální a ekonomický blahobyt pobřežních komunit, místní rozvoj, zaměstnanost a zachování a vytváření hospodářské činnosti.

Zajištění udržitelného rozvoje v  tomto odvětví je velmi důležité na hospodářské i sociální úrovni, ale stejně tak je nezbytné zajistit zachování dobrého stavu životního prostředí ve všech námořních vodách EU.

Provádění SRP přímo souvisí s otázkami, jako je ochrana životního prostředí, změna klimatu, bezpečnost, veřejné zdraví, ochrana spotřebitelů a regionální rozvoj, vnitřní a mezinárodní obchod, vztahy s třetími zeměmi a rozvojová spolupráce, a je nutné zajistit řádnou a důslednou rovnováhu mezi všemi těmito oblastmi.

Chci zdůraznit nutnost soudržného rámce evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří.

Je rovněž důležité vzít v úvahu povahu omezení, která ovlivňují nejvzdálenější regiony a která vzhledem k tomu, že jsou trvalá, všudypřítomná a společná, odlišují tyto regiony od jiných regionů Unie s geografickým znevýhodněním a/nebo demografickými problémy.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o společné rybářské politice, a to navzdory tomu, že obsahuje řadu prvků, které ve srovnání se současnou situací představují pozitivní vývoj. Bohužel však základní body zprávy jsou v rozporu se skutečností, že mořské zdroje jsou společným veřejným vlastnictvím, které nelze privatizovat, a pozměňovací návrh skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice k tomuto bodu byl zamítnut. Tato konkrétní zpráva nedokáže spojit nutnou ochranu mořského prostředí, ochranu populací ryb a sociální a finanční ochranu rybářů, zejména drobných rybářů, s katastrofálními důsledky pro životní prostředí a životaschopný rybolov a s negativním dopadem na rybáře i spotřebitele, kteří musí platit konečnou cenu produktu, přičemž ze zisku těží velké soukromé společnosti na úkor drobných rybářů. Zpráva vůbec nebere v úvahu různé podmínky, které jsou běžné v jednotlivých členských státech EU, a proto se v ní nedaří přijmout ustanovení pro potřebné vhodně přizpůsobené politiky.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Rád bych poblahopřál paní Patrão Nevesové k její vynikající zprávě o reformě společné rybářské politiky. Nesčetné problémy a výzvy v souvislosti se SRP byly zjištěny již v roce 2002, ale nyní byly ještě znásobeny hospodářskou a energetickou krizí a škodlivými dopady změny klimatu. Pokud má SRP sloužit zájmům moderního rybolovu, je nutno zavést řadu zásadních změn, které zajistí spravedlivou rovnováhu mezi zachováním zdrojů a životaschopností odvětví a otevře cestu novým systémům řízení pro různé druhy rybolovu v rámci EU.

Vítám zájem decentralizovat SRP, odstranit byrokracii a regionalizovat řízení rybolovu v rámci omezení stanovených Lisabonskou smlouvou, a také nutnost zajistit, aby se věnovala řádná pozornost drobnému pobřežnímu rybolovu a průmyslovému rybolovu, a zároveň plnit environmentální, ekonomické a sociální požadavky. Zdůrazňuji také ochranu zájmů rybolovu Společenství, které však vyžadují příslušné sledování ze strany vlád jednotlivých členských států, což by z rybolovu mohlo udělat strategickou prioritu s cílem zajistit ekonomickou a sociální životaschopnost pobřežních komunit.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že je nutno vypracovat plány pro řízení a podporu dlouhodobé obnovy populací ryb pro všechny druhy rybolovu a všechna zeměpisná rybolovná pásma v rámci Evropské unie. Je nutno vzít v úvahu především obrovské rozdíly, které v Evropě existují, pokud jde o rybolov. Je třeba nést větší odpovědnost za rybolovná pásma a zlepšení tradičního systému kvót. Evropa musí zaujmout pevný společný postoj k řízení rybolovných zdrojů, což bude zahrnovat kontinentální a tržní hledisko pro dané odvětví, stejně jako pro odvětví odlovu a akvakulturu, v souladu s novu integrovanou námořní politikou Evropské unie a s jejím zájmem o udržitelný růst v pobřežních oblastech.

  William Dartmouth (EFD), Earl of Dartmouth), Nigel Farage a Paul Nuttall písemně. – I když tato zpráva uvádí poněkud méně hroznou společnou rybářskou politiku, než je příšernost, kterou máme teď, doporučuje nicméně ponechat rybolov pod zhoubnou kontrolou nedemokratické a protidemokratické „Evropské unie“, a z tohoto důvodu ji Nezávislá strana Spojeného království UKIP nemůže podpořit.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o zelené knize o reformě společné rybářské politiky, protože obsahuje zásadní závazky, které jednoznačně přispěly ke zlepšení původního návrhu. Chtěla bych zdůraznit, že je důležité zavést environmentální a sociální přístup při hledání nových systémů řízení rybolovných zdrojů, které doplní stávající systém založený na zásadě relativní stability.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) My švédští sociální demokraté jsme hlasovali proti zprávě o zelené knize a reformě rybářské politiky EU. Většina v Parlamentu odmítla upřednostnit ekologickou udržitelnost a hlasovala pro pozměňovací návrh, který uvádí, že naše politika vůči zemím mimo EU by se měla řídit zájmy evropského rybolovu. To považujeme za nepřijatelné, a proto jsme se rozhodli hlasovat proti zprávě. Také se skepticky stavíme k tomu, že Evropský parlament chce poskytnout více peněz na společnou rybářskou politiku – to je něco, na čem se nechceme podílet, pokud účelem není jasná změna politiky.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Na začátku bych chtěl vyzdvihnout výbornou zprávu, kterou vypracovala paní Patrão Nevesová. Rybářské komunity v současné době procházejí těžkým obdobím, které se vyznačuje vážným zhoršením stavu rybích populací. Tato činnost má vliv na zásobování široké veřejnosti potravinami a na soudržnost nejvzdálenějších regionů Evropské unie. Z tohoto důvodu je zapotřebí jednotného a komplexního přístupu k reformě společné rybářské politiky.

Domnívám se, že je naléhavě nutné a velmi důležité, aby se Evropská unie účinně podílela na zajištění lepších podmínek ekonomické udržitelnosti pro rybáře, a to v rámci, který dokáže ochránit specifický charakter každého regionu a který uznává, že k drobnému rybolovu je třeba přistupovat jiným způsobem. Stojí za to poukázat na doporučení konkrétních opatření, jako je snížení počtu zprostředkovatelů v řetězci mezi producentem a spotřebitelem. Na druhé straně tuto reformu nelze izolovat od udržitelného využívání mořských zdrojů posuzovaného z technického a vědeckého hlediska na základě důkladného prověření, což přispěje k uklidnění situace v odvětví a ovlivní kvalitu a bezpečnost potravin pro spotřebitele. V souvislosti se změnou kapacity rybolovu bych chtěl zdůraznit vliv, jaký má modernizace zařízení na profesní důstojnost a bezpečnost rybářů v odvětví, kde běžně dochází ke ztrátám na životech.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zamítnutí návrhů, které jsme zde předložili a v nichž odmítáme privatizaci rybolovných zdrojů, většinou poslanců Parlamentu svědčí o snaze jít cestou chystané reformy společné rybářské politiky. Parlament nejen nedokáže odmítnout návrh Komise na vytvoření (soukromých) majetkových práv pro přístup k využívání veřejných statků, které bude uloženo, ale připravuje také cestu k tomu, aby se tento záměr stal oficiálním. Tato volba však nezajistí udržitelnost zdrojů a nevyhnutelně povede k tomu, že se činnost bude koncentrovat u subjektů s větší hospodářskou a finanční silou v celé Evropské unii, a vážně tak ohrozí drobný pobřežní rybolov, který v případě Portugalska představuje více než 90 % loďstva.

Ve zprávě jsme zaznamenali několik pozitivních bodů, z nichž některé odpovídaly návrhům, které jsme předložili, ale nemůžeme přehlédnout, že celkově zpráva zachovává výrazně liberální přístup, který značně omezuje svrchovanost členských států nad jejich mořskými zdroji. Nedává také úplnou odpověď na jeden z hlavních problémů, s nímž se odvětví potýká, a to příjem z činnosti. Můžeme jenom poukázat na to, že byly odmítnuty návrhy, které jsme předložili a které jsou zaměřeny na zlepšení marketingu v daném odvětví, což by zvýšilo odměnu za práci rybářů.

  Marian Harkin (ALDE), písemně. – Podporuji rozšíření pobřežních hranic z 12 na 20 mil jako jednu z klíčových reforem společné rybářské politiky. Musíme také skoncovat s výměty ohrožených populací. Je důležité zachovat stávající systém řízení kvót a nepodporuji povinnou privatizaci kvót.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva obsahovala mnoho dobrých a důležitých prvků a panuje shoda v tom, že centralizovaný univerzální model společné rybářské politiky je katastrofou. Řada pozměňovacích návrhů, které jsem osobně předložil, byla úspěšná, a tak zpráva uznává relativní stabilitu, potřebu motivovat úsilí o ochranu a úspěšnou vnitrostátní kontrolu v pásmu 12 mil. Zpráva však dodává, že historická práva by měla být přezkoumána. Řízení rybolovu musí být vráceno rybářským národům; tyto rybářské národy nesmí svá historická práva ztratit. Proto jsem hlasoval proti zprávě, která vyzývá k útoku na tato základní tradiční práva přístupu k populacím ryb.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Je třeba přivítat zásadní a komplexní reformu společné rybářské politiky (SRP), zejména s ohledem na udržitelné řízení zdrojů ryb. Umožnit to mají dokonalejší a standardizované rámcové podmínky, lepší kontrola ze strany členských států a zjednodušený systém rozhodování. I když Rakouska jako vnitrozemského státu se to přímo netýká, soustavně narůstající spotřeba mořských ryb rybolov ovlivňuje. Potřebujeme praktická a účinná řešení, která tomuto odvětví poskytnou základ pro dostatečnou životaschopnost prostřednictvím dobrých životních podmínek pro rybí populace, která zajišťují dodávky spotřebitelům a zároveň zaručují zachování druhové rozmanitosti a ochranu mořského ekosystému jako celku.

  Isabella Lövin (Verts/ALE), písemně. – Tato zpráva je obsáhlým dokumentem, který zahrnuje všechny aspekty SRP, od akvakultury po chytání ryb na udici, od Baltského moře po dohody o rybolovu se zeměmi třetího světa. Zelení jsou spokojeni s mnoha změnami ve zprávě, které se nám podařilo schválit, například základní zásady týkající se požadavků na udržitelnost pro ty, kteří budou mít právo rybařit, požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí při povolování rybolovné činnosti, prohlášení, že EU by neměla konkurovat místním rybářům v rámci dohod o rybolovu, ale mohla by lovit pouze z přebytku ryb, a také návrh všem orgánům EU, aby zařadily nezákonný rybolov na seznam mezinárodních priorit na všech významných fórech v zájmu ochrany oceánů i zajištění potravin. Bohužel v konečném znění byly schváleny také některé zcela nepřijatelné a rozporuplné body, jako například to, že cílem externích částí SRP je ochrana a podpora evropských rybolovných zájmů, že ekologická udržitelnost by neměla mít přednost před sociální a ekonomickou udržitelností a že všechny oblasti politiky by měly přispívat k plnění cílů SRP. Proto skupina Zelených nemohla zprávu podpořit, ale zdržela se hlasování.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Společná rybářská politika, která byla naposledy přezkoumána v roce 2002, se dosud nestačí vyrovnávat s výkyvy tohoto citlivého odvětví. Z tohoto důvodu je nutné analyzovat nové faktory, které toto odvětví ovlivňují, a najít nová řešení s cílem zajistit jeho plnou životaschopnost, zejména v hospodářské, sociální a environmentální oblasti. Doporučuji proto přijmout nová opatření, která pomohou odvětví rybolovu dostat se ze své současné hrozivé situace.

Odvětví rybolovu je v Evropské unii velmi důležité. Je proto nezbytně nutné, aby nová společná rybářská politika zohlednila rozumné a odpovědné řízení zdrojů a aby se zabývala ochranou mořských zdrojů a udržením způsobu života těch, kteří se vždy živili rybolovem. Nová SRP musí být schopná řešit problémy produktivity v tomto odvětví, stabilizovat trhy a zajistit dobrou životní úroveň rodin, které jsou na tomto odvětví závislé. Toto odvětví je však třeba analyzovat jako celek, nikoli jeho jednotlivé části, tak abychom mohli obsáhnout všechny jeho problémy a výkyvy s cílem vyřešit je ke spokojenosti všech zúčastněných a překonat hlavní problémy, které ho ovlivňují, a to nadměrný rybolov, nadbytečná kapacita, přeinvestování a plýtvání.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Skutečnost, že rybolov má v Evropě dlouhou tradici, a doufejme, že ji bude mít i v budoucnu, je vítána. Vývoj v posledních několika letech ovšem ukazuje, že práce v tomto odvětví hospodářství se v podstatě stává stále méně atraktivní. Je to způsobeno tím, že skupiny firem se svou záplavou rybích výrobků tlačí maloobchodní ceny dolů natolik, že jim malé rybářské podniky nemohou konkurovat. V důsledku těchto okolností se toto odvětví stává polem působnosti pracovníků z třetích zemí. Vzhledem k tomu, že tento návrh usnesení se danou otázkou zabývá nedostatečně, hlasoval jsem proti němu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zdržel jsem se závěrečného hlasování o zprávě paní Patrão Nevesové, protože obsahuje pozitivní i negativní body. Zpráva souhlasí s tím, aby prioritní přístup byl umožněn těm, kteří loví nejvíce ekologicky udržitelným způsobem, což vede k menšímu množství výmětů, většímu počtu pracovních míst a menší spotřebě energie, a zdůrazňuje, že právo na rybolov musí vycházet z environmentálních a sociálních kritérií, nikoli z toho, kdo před 30 lety chytil nejvíce ryb. Právě léta trvající nadměrný výlov vedl k současné krizi, a proto je nesmyslné nechat tatáž loďstva působit další škody. V jiných pozitivních bodech je ekologická udržitelnost považována za základní předpoklad SRP a uznává se, že loďstva EU už nesmí nadměrně lovit ve vodách rozvojových zemí. Bohužel zpráva obsahuje i méně konstruktivní myšlenky, například odmítnutí uznat zhoubný vliv dotací. Zpráva také označuje SRP za rozhodující politiku v Evropské unii, které jsou politika v oblasti životního prostředí a rozvojová politika podřízeny. Právě tento přístup, který se snaží „zachovat rybolovné odvětví za každou cenu“, vedl k rozvratu mořského ekosystému a rybářských komunit, které jsou na něm závislé.

  Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Němečtí členové skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu hlasovali ve dvou bodech jinak než skupina jako celek. První bod se týká pozměňovacího návrhu 3 od skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance. Členové FDP hlasovali proti, protože zásadní decentralizace rybolovné politiky, tak jak je obsažena v návrhu, s přenesením pravomocí a odpovědnosti na členské státy a na místní rozhodovací orgány, se neslučuje s evropskou společnou rybářskou politikou. Záměrem je najít právě společná a do budoucna zaměřená řešení na úrovni EU. Členové FDP podpořili pozměňovací návrh 33, protože podporuje důležitou zásadu relativní stability, což je pro Němce důležité. To se týká základu pro přidělování kvót.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Evropský rybářský průmysl proplouvá neklidnými vodami. Populace ryb se prudce snižují, 400 000 evropských rybářů a jejich rodiny se obávají o svou budoucnost a přemítají o účinnosti společné rybářské politiky (SRP), která jim až dosud poskytovala záchrannou síť.

Vzhledem k zjištěným strukturálním problémům, zejména nadměrnému odlovu, nedostatečným investicím, nadměrné kapacitě rybářského loďstva a odpadu (kolik tun ryb je každý den vyhozeno do moře, protože nejsou vhodné pro spotřebu?) musí být reforma SRP nejvyšší prioritou. Je zřejmé, že každá reforma musí brát v úvahu individuální charakter různých rybářských oblastí a za každou cenu se vyhnout univerzálnímu modelu řízení. Rybolovné metody se naprosto liší od těch, které se používají v Gaskoňském zálivu. Proto je reforma navržená Komisí a založená na regionalizaci, kterou dnes odpoledne přijal Parlament, zcela zásadní.

Odpovědná politika musí rovněž zohlednit skutečný stav, tak jak ho dokládají údaje: EU se na světové produkci ryb podílí přibližně 4,5 % a neusiluje o to stát se v daném odvětví „obrem“. Nicméně je to další důvod, proč se musíme rozhodnout pro drobný, inovativní a udržitelný rybolov.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Zelená kniha Komise o této otázce byla usvědčujícím obviněním a otevřeným uznáním skutečnosti, že společná rybářská politika se neosvědčila. Naopak, přispěla k řadě různých problémů, které mají i nadále ekonomický, sociální a environmentální dopad. Před pouhými dvěma týdny hlasovala tato sněmovna pro pozastavení mezinárodního obchodování s tuňákem obecným vzhledem ke kriticky nízkým stavům populace – situace, která je dalším znamením toho, že naše současná úroveň rybolovu je neudržitelná a má závažné důsledky pro biologickou rozmanitost a budoucnost odvětví rybolovu. Musíme připustit, že to vyžaduje nový přístup. Decentralizovaná politika s větším objemem finančních prostředků různým regionům umožní, aby se přizpůsobily a reagovaly na vlastní okolnosti – tomu předchozí politika „shora dolů“ bránila. Mělo by to vést k lepšímu řízení populací a mít příznivý vliv na mořské prostředí. Plně podporuji závazek Komise provést komplexní a zásadní reformu, kterou správně podpořil Výbor pro rybolov. Je velmi důležité jednat tak, abychom ze strany Evropské unie zajistili provádění skutečně udržitelné rybářské politiky s cílem chránit v dlouhodobém horizontu populace ryb, mořské prostředí a evropská pracovní místa.

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Podpořil jsem předložené pozměňovací návrhy, jejichž záměrem je změnit společnou rybářskou politiku s cílem ukončit již existující narušení tohoto odvětví.

Navýšení jakýchkoli finančních prostředků na obnovu loďstev nebo jednotně stanovené ceny za ryby obzvlášť narušují hospodářskou soutěž a umožňují zvýšené využívání dotací.

Rybáři ve Spojeném království, zejména rybáři na jižním pobřeží používající 10metrové čluny, jsou často velmi postihováni nevyváženými kvótami a dotacemi jiným národním rybářským loďstvům. Poslanec Parlamentu za Hastings a Rye Mike Foster mě upozornil, že je nutné, aby Agentura pro námořní rybolov a Komise ukončily diskriminaci a praktiky narušující hospodářskou soutěž, zejména při lovu tresky podél jižního pobřeží Spojeného království, a zejména v jeho vlastním volebním obvodu Hastings a Rye, který oba dva zastupujeme.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě týkající se společné rybářské politiky, neboť obsahuje příliš mnoho bodů, které jsou nejen v rozporu s řadou jiných bodů v této zprávě, ale rovněž odporují mému politickému pohledu na evropskou rybářskou politiku. Na jedné straně zpráva tvrdí, že evropská rybářská loďstva už nesmějí nadměrně lovit ve vodách rozvojových zemí, ale na druhé straně říká, že společná rybářská politika má vždy přednost před environmentální a rozvojovou politikou. Tento postoj je zjevně v rozporu s Lisabonskou smlouvou, kde se v článku 208 uvádí, že naše zahraniční politika nesmí poškozovat rozvojové cíle chudých zemí. Politika navrhovaná Parlamentem zajisté prospívá Evropě, ale mimo evropské vody Evropa bojuje pouze za svá vlastní rybářská loďstva, nikoli za místní populace ryb a rybáře. Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance se proto zdržela hlasování. Kromě toho zatímco zpráva skutečně uznává, že je zde závažný problém nadměrného rybolovu a že politika musí vycházet z udržitelnosti, vůbec nepřipouští, že jádrem tohoto problému je kapacita loďstva a systém dotací a kvót. To vysvětluje, proč jsme se zdrželi hlasování.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Zpráva o zelené knize o reformě společné rybářské politiky, kterou jsme dnes přijali, přezkoumává ekonomické, sociální a environmentální aspekty této politiky s cílem znovu vymezit přístup k řešení zbývajících problémů v daném odvětví. Rád bych zopakoval, že priority, jako je větší účinnost při řízení rybolovných zdrojů a strategie finanční podpory pro ty, kdo v tomto odvětví pracují, spolu se zárukou udržitelnosti v tomto odvětví prostřednictvím zachování druhů, jsou v této reformě naprosto nezbytné a musí být prováděny na regionální úrovni. Tento dokument klade důraz na reformy, které jsou pro odvětví rybolovu potřebné a které jsou mimořádně důležité v nejvzdálenějších regionech, zejména na Madeiře, kde je tato činnost velmi důležitá pro místní rozvoj a v životě místních obyvatel.

Chci znovu zdůraznit myšlenky ve zprávě vztahující se k aktivnější účasti různých subjektů na národní, regionální a místní úrovni, pokud jde o provádění, a technická opatření, která mají být v rámci odvětví rybolovu přijata. Ze všech výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu, která znamená začátek nové etapy v evropské společné rybářské politice.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti zprávě paní Patrão Nevesové, protože odmítá změny, které mají nastolit rovnováhu mezi environmentálními zájmy a zachováním drobného rybolovu.

Také nesouhlasím se zamítnutím pozměňovacích návrhů požadujících, aby byl před provedením této reformy navázán důkladný dialog s rybáři.

Vzhledem k výše uvedenému nechápu, jak bude možné přijmout reformu, která bude přijatelná pro rybáře a která dělá to, co je třeba udělat pro zachování společné rybářské politiky hodné tohoto označení.

  Předsedající. – Zápis z tohoto zasedání bude předložen ke schválení Parlamentu na začátku příštího zasedání. Pokud nejsou žádné námitky, okamžitě předám návrhy přijaté na dnešním zasedání osobám a agenturám, kterým jsou určeny.

(1) Pozměňovací návrh 3 Mariny Yannakoudakisové, jménem skupiny ECR, k odstavci 9 b (nový): „zdůrazňuje, že potrat by neměl být nabízen jako metoda plánovaného rodičovství a že ve všech případech by se měla přijmout opatření k zajištění lidského zacházení a poradenství pro ženy, které se k potratu uchýlily“.