Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 10. března 2010 - Štrasburk

13. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Radě)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B7-0006/2010).

Následující otázky jsou určeny Radě.

Otázka číslo 1, kterou pokládá Georgios Papanikolaou (H-0052/10)

Předmět: Spolupráce EU s Tureckem v oblasti nedovoleného přistěhovalectví

Většina nelegálních přistěhovalců v EU přichází do Řecka z Turecka přes námořní hranice. Nelegální přistěhovalci z Řecka potom pokračují do celé EU.

Vzhledem k tomu, že Turecko celkem oprávněně usiluje o členství v EU, jaké iniciativy hodlá španělské předsednictví vyvinout, aby přimělo Turecko ke spolupráci, protože tato spolupráce je nepostradatelná?

Jak hodnotí předsednictví pokrok v jednáních mezi EU a Tureckem týkajících se dohody o zpětném přebírání osob a v jednáních Turecka a agentury Frontex ve věci dohody o výměně informací a účasti Turecka na společných operacích? Bude Řecko o pokroku v těchto jednáních informováno?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, posílená spolupráce se třetími zeměmi – se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi – je, jak víte, pro Evropskou unii v boji s nelegálním přistěhovalectvím klíčová.

Jedná se o jednu z nejvýznamnějších změn, o významný vývoj situace a pokrok, který vznikl díky tzv. globálnímu přístupu k přistěhovalectví a díky Evropskému paktu o přistěhovalectví a azylu. Spolupráce se zeměmi původu přistěhovalců je jedním z nejvýznamnějších bodů nové politiky přistěhovalectví – před rokem 2004 v Evropské unii politika přistěhovalectví prakticky neexistovala – a jedním z hlavních bodů politiky, která vznikla po setkání v Hampton Courtu v roce 2004, je spolupráce se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi v oblasti nelegálního přistěhovalectví.

Jak jsem zmínil, jedná se o součást Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu, a v tomto ohledu Rada vloni v prosinci ve svých závěrech o rozšíření EU přivítala iniciativu týkající se posíleného dialogu o přistěhovalectví s Tureckem, a vznesla požadavek, aby byla přijata specifická opatření, například ohledně zpětného přebírání osob, hraničních kontrol atd.

Ve stockholmském programu byla znovu potvrzena potřeba zakročit proti nelegálnímu přistěhovalectví a navíc ze stockholmského programu a ze závěrů Rady z prosince 2009 jasně vyplývá, že musíme s Tureckem uzavřít dohodu o zpětném přebírání osob a mezitím používat stávající bilaterální dohody.

Mohu vám sdělit, že poslední kolo jednání o dohodě o zpětném přebírání osob se konalo minulý měsíc, 19. února v Ankaře, a že Rada hodlá podpořit Komisi v jejích snahách, aby byl výsledek těchto jednání co nejvíce přínosný.

Musím se také zmínit o spolupráci mezi agenturou Frontex a Tureckem. Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 umožňuje lepší operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi a je třeba uvést, že probíhají jednání ohledně takové dohody, jako je dohoda uvedená v tomto nařízení mezi agenturou Frontex a Tureckem.

Jedná se o operativní úkol zahrnující výměnu informací, analýzu rizik, výzkum a společné operace koordinované agenturou Frontex. V tomto rámci se nyní rozvíjí operativní spolupráce mezi agenturou Frontex a tureckými úřady.

Doufáme, že tato jednání budou co nejdříve příznivým způsobem ukončena, a členské státy budou v každém případě o jakémkoli dalším vývoji situace informovány.

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Velmi vám děkuji za odpověď. Rád bych učinil ještě dvě poznámky.

První z nich je, že dnes či zítra, současně s dnešní diskusí, bude řecký parlament hlasovat o legislativní iniciativě řecké vlády, která by měla umožnit získání řecké státní příslušnosti jednodušším a flexibilnějším způsobem, než tomu bylo v minulosti. Tím se Řecko samozřejmě stane pro přistěhovalce ještě atraktivnější, především pro nelegální přistěhovalce, kteří budou věřit, že se jim někdy v budoucnu podaří získat právoplatné povolení k pobytu. Rád bych slyšel názor předsednictví, zda si ze strategického hlediska myslí, že se jedná o dobrý krok.

Zadruhé, v únoru bylo oznámeno, že agentura Frontex má v úmyslu vytvořit první základnu v Pireu, aby tak posílila svou přítomnost v Egejském regionu. Existuje pro tento plán specifický harmonogram?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Vážený pane poslanče, nemohu vám nyní přesně sdělit, jaký bude stanoven harmonogram pro jednání, která nyní probíhají. Jisté je, že existuje politická vůle, aby tato jednání byla úspěšná. Informace ohledně Řecka, o nichž se zmiňujete, zdůrazňují potřebu a příležitost, aby se prostřednictvím dohod o zpětném přebírání osob posílil boj proti nelegálnímu přistěhovalectví.

Musíme podpořit tyto dialogy a tato vyjednávání, které v podstatě vede Komise. Musím vám připomenout, že vloni před koncem roku, 5. listopadu 2009, navštívili Turecko ministr Billström, jménem švédského předsednictví, a pan Barrot, místopředseda Komise.

Po návštěvě následoval kontakt ze strany Komise. V rámci nové Komise je tato záležitost především v kompetenci paní Malmströmové, která zná stochholmský program velmi dobře, protože byla zapojena do jeho vytváření a sestavování. Jsem optimistický ohledně toho, že informace, o nichž se zmiňujete, budou moci být kompenzovány prostřednictvím nařízení o dohodách o zpětném přebírání osob, která budou mít mnohem větší váhu, o skutečných dohodách o zpětném přebírání osob s Tureckem. Nemohu vám nyní ohledně těchto dohod poskytnout přesný harmonogram, ale mohu vám říci, že předsednictví Rady i Komise si velmi přejí, aby tyto dohody o zpětném přebírání osob s Tureckem byly uzavřeny. Nechceme dohody pouze s Tureckem, ale i s dalšími zeměmi, které jsou též v některých případech zeměmi původu či tranzitními zeměmi nelegálních přistěhovalců.

Musím vás také upozornit, že dohody agentury Frontex, v tomto případě dohoda s Tureckem, jsou přímo řízeny agenturou Frontex. V mnoha případech se konají diskuse o technických a operativních záležitostech, a přestože Rada jako instituce není do těchto jednání zapojena, je o nich informována a, samozřejmě, vždy poskytuje informace ostatním členským státům, a tedy pochopitelně také Řecku.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedo, řekl jste, že probíhají jednání mezi agenturou Frontex a Tureckem a že Komise o tomto vyjednávání informuje Radu. Chtěl bych proto vědět a byl bych rád, kdybyste nám sdělil, zda je základem těchto vyjednávání mezi Tureckem a agenturou Frontex respektování hranic mezi Řeckem a Tureckem, tedy jinými slovy uznání a respektování vnějších hranic EU. Chtěl bych vám připomenout, že v současnosti je turecké narušování letového provozu agentury Frontex zapříčiněno tímto sporem.

Chtěl bych se zeptat, zda Turecko předložilo nějaké další podmínky, aby se dohodlo s agenturou Frontex.

  Roger Helmer (ECR). – Chtěl bych poblahopřát panu ministrovi za jeho skvělou odpověď a blahopřeji také k dobré práci, kterou v Evropě provádíme na ochranu práv přistěhovalců.

Mám obavy, že se nám občas nedaří chránit práva našich občanů, když se přestěhují z jedné země do jiné. Myslím tím konkrétně některé občany ze svého volebního okrsku v regionu East Midlands, kteří investovali své důchodové úspory do domu ve Španělsku, avšak po dvou či třech letech přijely na jejich pozemek buldozery a jejich vlastnická práva, práva na vymáhání smlouvy, španělské soudy a španělské úřady jednoduše ignorují.

Byl bych vděčný, kdyby nám pan ministr mohl vysvětlit, proč to tak je a co podniknou španělské úřady pro to, aby se tento problém týkající se evropských občanů v jeho zemi vyřešil.

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, co se týče otázky ohledně Řecka, je samozřejmé, že hranice členských států Unie budou respektovány. Samotný cíl těchto dohod je, aby byly tyto hranice respektovány.

Když se jedná o dohodu se třetí zemí, přes níž se k nám mohou dostávat nelegální přistěhovalci, a když se jedná o dohodu o zpětném přebírání osob – což je cílem – a dohody EU s touto třetí zemí tím jsou tedy posíleny – v čemž spočívá globální přístup a filosofie Evropského paktu o přistěhovalectví – dochází k tomu, že se hranice členských států Unie posilují. To je účinek. Pokud nemáme tuto účinnou kontrolu nelegálního přistěhovalectví, protože neexistuje dostatečná spolupráce s ostatními zeměmi, protože neexistují dohody o zpětném přebírání osob, jsou tyto hranice v praxi oslabovány. Jasným cílem těchto jednání a dohod o zpětném přebírání osob je tedy posílení hranic, a tedy samozřejmě i řeckých hranic.

Co se týče otázky váženého pana poslance ohledně britských občanů, kteří se přestěhovali do Španělska a investovali tam část svých úspor, musím říci, že zde nyní nezastupuji Španělsko a jeho soudní vztahy s občany, kteří tam žijí, avšak zastupuji Radu Evropské unie. Tyto vztahy i jakékoli problémy, k nimž v této oblasti dochází, řeší nezávislé soudy španělského státu. Zdržím se tedy toho, že bych hovořil za nějakou konkrétní zemi ohledně konkrétních záležitostí, na něž se nevztahuje právo Evropské unie.

  Předsedající. – Otázka číslo 2, kterou pokládá Marian Harkin (H-0053/10)

Předmět: Domácí násilí

V prohlášení španělského předsednictví na plenárním zasedání, které se konalo v lednu 2010, zdůraznilo předsednictví své pevné odhodlání bojovat proti násilí páchanému na ženách, předložit návrh právních předpisů, jejichž cílem bude boj proti násilí páchanému na ženách, a zřídit evropské středisko pro sledování domácího násilí. Může předsednictví upřesnit, co přesně v této oblasti plánuje a kdy můžeme očekávat, že se budou tyto iniciativy realizovat?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, je dobře známo, že jednou z priorit španělského předsednictví Rady Evropské unie je boj proti násilí na základě pohlaví, jinými slovy rovnost mužů a žen v Evropské unii, které ani po padesáti letech od zrodu Unie ještě nebylo plně dosaženo. Násilí na ženách je především nejhorší formou diskriminace, největší pohromou evropské společnosti a dalších společností na světě, v podstatě bohužel prakticky všech společností.

Jedná se o klíčový cíl předsednictví; věříme totiž, že tento cíl je klíčovým i pro Evropu. Protože se tedy jedná o cíl pro Evropu, o problém evropského rozměru, potřebujeme evropskou strategii, abychom s tímto jevem mohli bojovat. Toto téma se dostalo nejen na program španělského předsednictví, ale také do osmnáctiměsíčního programu tria předsednických zemí, které zahrnuje ještě Belgii a Maďarsko.

S povděkem kvitujeme, že Parlament byl vždy orgánem hrajícím na tomto poli velmi aktivní roli a opakovaně požadoval opatření v tomto směru, tedy proti násilí na základě pohlaví. Například v usnesení přijatém vloni v listopadu Parlament naléhavě vyzval Komisi, aby připravila obecnou směrnici o opatřeních k prevenci veškerých forem násilí na základě pohlaví a o boji proti tomuto jevu. Parlament také naléhavě vyzval členské sáty k vypracování detailnějších statistik o násilí na základě pohlaví.

Podobně jako Parlament považuje i španělské předsednictví, jak jsem zmínil, tuto otázku za klíčovou. Konkrétně iniciovalo vytvoření střediska pro sledování násilí na základě pohlaví, a to prostřednictvím Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, jež v tomto směru přijala závěry dne 8. března, na Mezinárodní den žen, což bylo v pondělí. Rovněž se připravuje směrnice o ochraně proti násilí na základě pohlaví. Toto jsou dvě velmi podstatná, významná témata, a my doufáme že se podaří je rozvinout a doladit před koncem šestiměsíčního španělského předsednictví Rady Evropské unie.

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji vám, pane ministře, a blahopřeji španělskému předsednictví ke zdůraznění otázky násilí založeného na pohlaví. Až příliš často se před tímto problémem doslova zavírají dveře, většina tohoto násilí se totiž odehrává právě za zavřenými dveřmi, tj. v domácnostech. Domnívám se, že vaše iniciativa určitě povede ke zvýšení povědomí na straně veřejnosti po celé EU.

Hovořil jste o usnesení, jež Evropský parlament přijal v listopadu roku 2009. V tomto usnesení byl mimo jiné požadavek ohledně možnosti ustavit v této oblasti jasný právní základ. Zajímalo by mě, zda byste podpořil návrh komplexní směrnice o opatřeních k prevenci násilí na základě pohlaví, který by vypracovala Komise, a jaký je váš názor na ustavení jasného právního základu.

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, paní Harkinová, jak víte, Lisabonská smlouva mění právní základ evropského práva – pokud jde o nařízení a směrnice –, protože pod pilíř Evropských společenství převádí oblasti, jež se dříve nacházely ve třech různých pilířích, tedy Evropská společenství, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a spolupráci v oblasti justice a vnitřních věcí.

Tyto oblasti se tedy dostaly pod jeden pilíř a jednotnou právní subjektivitu, což znamená, že běžná a tradiční metoda Společenství se zavádí do sféry zahraniční politiky a také do specifičtější sféry spravedlnosti a vnitřních věcí – justiční spolupráce v občanských i trestních věcech – a do oblasti policejní spolupráce. To znamená výraznější přítomnost Komise i Parlamentu u Soudního dvora v Lucemburku.

V oblasti spolupráce ve trestních věcech je tu stále ještě jedna možnost, totiž ta, že čtvrtina evropských vlád může zahájit iniciativu v této oblasti, což je to, co se stalo v případě směrnice o násilí na základě pohlaví. Dvanáct vlád představilo iniciativu, o níž budou Rada i Parlament muset přijmout konečné rozhodnutí, protože se jedná o záležitost řádného legislativního postupu.

Tato směrnice již se připravuje a odpovídá tak na možnost zahájit iniciativu, kterou vládám poskytuje smlouva, jejíž právní základ je podle nás správný a dostatečný, protože se týká spolupráce v oblasti soudnictví v trestních věcech.

Hovoříme o trestných činech, jako je špatné zacházení, násilí proti osobě, tedy o skutcích, které jsou trestnými činy ve všech zemích Unie. Cílem je ochrana obětí těchto trestných činů. Právním základem je spolupráce v trestních věcech, a my proto máme za to, že je tedy naprosto legitimní – jak sdělila právní služba Rady –, aby toto bylo provedeno právním textem, kterým se Parlament bude muset zabývat a bude ho muset projednat.

Doufám, že se tak stane rychle, protože se domnívám, že miliony žen a také mužů v Evropské unie na to čekají. Čekají na ochranu, jež – jak jste správně poznamenala – musí překonat ony zavřené dveře, nejenom na vnitrostátní, ale také na evropské úrovni. Musí se stát součástí evropské agendy. Takový je cíl iniciativy dvanácti vlád zemí Evropské unie.

  David Martin (S&D). – Dovolil bych se připojit ke gratulaci paní Harkinové a blahopřeji španělskému předsednictví k tomu, že se mu podařilo dostat násilí páchané na ženách na přední místa svého politického programu.

Zajímalo by mě, zda bude chtít předsednictví vzít v potaz zkušenost z doby před dvaceti lety. Edinburská radnice tehdy, za prostředky poskytnuté Evropským sociálním fondem, zorganizovala k problému násilí na ženách kampaň „Zero Tolerance“ (Nulová tolerance).

Na základě této kampaně se dospělo k závěru, že je zapotřebí k této otázce přistupovat holisticky. Je potřeba informační politiky, musí se zapojit místní úřady zodpovědné za bytovou politiku i policie a justice.

Bude se Rada tímto projektem zabývat a zkoumat, jaké si z něj lze vzít ponaučení?

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane Lópezi Garrido, stručně jste zmínil, že domácí násilí nesměřuje pouze proti ženám, ale také proti dětem, a že se jedná o problém související, který z důvodu nadměrné poptávky souvisí také s péčí o starší osoby. Do jaké míry budou tyto oblasti také v kompetenci plánovaného evropského střediska pro sledování domácího násilí?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, pane Martine, základní filozofií, z níž tato iniciativa vychází – iniciativa, kterou Parlament podporuje, pokud jde o právní předpisy, v tomto případě prostřednictvím právních nástrojů, tedy těch nejefektivnějších nástrojů, justičních nástrojů demokratického státu – je to, co bylo velmi správně nazváno „nulovou tolerancí” násilí na základě pohlaví. Součástí této filozofie je pohled na násilí na základě pohlaví jako na něco, co je po staletí velmi hluboce zakořeněno v sociální struktuře našich společností, a to i z hlediska kultury.

Potřebujeme tedy k boji proti násilí založenému na pohlaví přistupovat globálně a komplexně, aby byl tento boj efektivní, protože se jedná o formu násilí, kterou je velmi obtížné eliminovat, mimořádně obtížné eliminovat. Proto se, ačkoliv bylo v boji s tímto druhem násilí na vnitrostátní úrovni dosaženo pokroku, stále systematicky potýkáme s touto pohromou, která často tvoří pouze špičku ledovce – jen malé procento těchto případů je skutečně nahlášeno, takže toto násilí stále přetrvává.

Opravdu potřebujeme globální komplexní přístup za použití veškerých právních nástrojů, které jsou nám k dispozici, potřebujeme zvyšovat povědomí v médiích a zajistit, aby vzdělávací systémy braly tento problém v potaz. V pondělí Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele přijala tento komplexní, globální přístup v boji proti násilí na základě pohlaví, jinými slovy, přístup „nulové tolerance“.

Pokud jde o otázku, kterou položil vážený pan poslanec ohledně násilí na dětech a starších osobách, domnívám se, že zde mluvíme o násilí proti zranitelným lidem, proti lidem, kteří jsou nejvíce zranitelní. Jako ve výrazu „přežití nejschopnějších“, který existuje v mnoha zemích, v mé zemi se toto samozřejmě projevuje v násilí spojeném se zranitelností slabší osoby, což zase ukazuje a vyjadřuje zbabělost násilníka, který se zaměřuje na někoho, kdo je zranitelnější, ať už jde o ženy, děti nebo starší osoby. To je fenomén související s tímto stavem.

Rada i Parlament vyzvaly Komisi, aby zvážila možnost iniciovat Evropský rok boje proti násilí na dětech, mladých lidech a ženách. Bylo to nadneseno v programu Daphne III. Jedná se, vážený pane poslanče, o vyjádření potřeby rozšířit tuto ochranu na všechny zranitelné lidi, přičemž do této kategorie určitě spadají děti a starší osoby, dvě skupiny, které jste zmínil.

  Předsedající. – Otázka číslo 3, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0054/10)

Předmět: Strategie pro Podunají

Jaká opatření plánuje Rada, aby mohla být koncepce strategie pro Podunají předložena ještě v tomto roce, jak se předpokládalo? Jaký je časový plán a jaké jsou její hlavní body?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, pane Posselte, strategie pro Podunají je jedním z prvků programu předsednického tria Španělska, Belgie a Maďarska. Jak si jistě dokážete představit, byla tato strategie zařazena na program z iniciativy Maďarska.

Tyto tři země se tedy zavázaly napomoci vytvořit strategii Evropské unie pro Podunají, a proto v červnu předchozího roku Rada naléhavě vyzvala Komisi, aby tuto strategii představila před koncem tohoto roku. Čekáme na to, až Komise tuto strategii předloží.

Komise zahájila veřejnou konzultaci. Veřejnou konzultaci, která potrvá až do března tohoto roku, přičemž po ní, při zohlednění jejích výsledků, Komise navrhne strategii, která, jak doufáme, bude moci být v prosinci tohoto roku formálně přijata jako sdělení Komise. Musíme počkat, než Komise toto sdělení předloží.

V každém případě chci říci, že se uskutečnila důležitá schůzka, během níž došlo k pokroku ve věci možného obsahu této strategie; schůzka se uskutečnila 25. února v Budapešti za účasti vlád Bulharska, České republiky, Maďarska, Německa, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska a byly na ní přijaty významné závěry, které napovídají, jaké by měly být klíčové prvky této budoucí strategie. Tyto země spojují své síly v rámci Evropské unie, přičemž Evropská unie poskytuje finanční prostředky z evropských fondů, ale z finančního hlediska neutrálně, za účelem dosažení cílů pokroku a významného rozvoje v souvislosti s hospodářstvím, sociální oblastí a cestovním ruchem.

Opakuji tedy, že očekáváme sdělení Komise v tomto směru, jakmile skončí veřejná konzultace. Rada zaujme postoj, jakmile bude mít k dispozici sdělení Komise.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Děkuji vám, pane ministře, za tuto kompetentní a podrobnou odpověď. Měl bych jen dvě doplňující otázky. Zaprvé, do jaké míry se strategie pro Podunají týká oblastí dopravy a kultury? Domnívám se, že obě tyto oblasti jsou z hlediska přeshraniční spolupráce zvláště důležité. Zadruhé, existuje již konečný seznam zemí, které budou do strategie zapojeny, nebo je o tomto stále ještě třeba rozhodnout, když Parlament navrhoval rozšíření?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, tento seznam zemí není – jak jistě pochopíte – něčím, o čem by mohlo rozhodovat úřadující předsednictví Rady. Vlády, které jsem zmínil před chvílí, mají zájem na rozvoji této strategie, a musíme počkat, až Komise vydá své sdělení.

Chtěl bych říci, že tyto země se domnívají, že Evropské unii, zvláště Komisi, musí v této strategii připadnout vedoucí úloha v tom smyslu, že napomůže koordinaci v Podunají.

Prohlášení z 25. února, o němž jsem před chvílí hovořil, se týká toho, jak by měla být strategie pro Podunají využita ke zvýšení prosperity obyvatel žijících v tomto regionu a k posílení bezpečnosti a míru v jejich zájmu, prostřednictvím nadregionální a nadnárodní spolupráce a také koordinace na této úrovni.

Mimo to tento dokument zamýšlí do strategie zařadit následující oblasti politiky, které považuje za strategické: infrastrukturu, inovace, kulturní a umělecké aktivity, udržitelný hospodářský rozvoj, cestovní ruch, bezpečnost potravin, ekonomiku, spolupráci v oblasti malých a středních podniků, vědu a vývoj, migraci, sport, vzdělání, zaměstnanost, zdraví, sociální věci, spolu s dalšími oblasti, kterými se tento dokument velmi široce a s velkými ambicemi zabývá.

Domnívám se, že strategie pro Podunají je velmi důležitým dokumentem, a proto vám děkuji za otázku, která mi poskytla příležitost se o ní zmínit. Podle mě se jedná o ambiciózní cíl a momentálně čekáme – znovu to opakuji – až se dokončí konzultace a objeví se sdělení Komise, ale politická vůle, ta tu samozřejmě je. Tři členové tria předsednictví a předsednictví Rady mají politickou vůli tuto strategii pro Podunají zahájit.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Dunaj je řeka a u řek je vždy třeba dávat pozor, jak jsou čisté. Považoval bych proto za důležité zjistit, o jakých čističkách odpadních vod se uvažuje, aby se odpovídajícím způsobem zlepšila kvalita vody v řece. Pro nás by bylo cílem, aby voda v Dunaji měla kvalitu pitné vody od pramene až po ústí. Má druhá otázka zní: Jak můžeme lépe využít vodní energii k výrobě elektřiny, ale také, a především k zadržování vody tak, abychom v Evropě zajistili větší bezpečnost energetických dodávek?

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Úspěch strategie Evropské unie pro Podunají bude záviset na ambiciózním akčním plánu a také na výběru některých konkrétních projektů, které zlepší život obyvatel v Podunají.

Ráda bych proto věděla, zda proces hledání těchto strategických projektů pro rozvoj Podunají už započal, a jaká kritéria budou použita jako základ pro jejich výběr.

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, jsem samozřejmě přesvědčen, že cíl, o němž hovořil pan Rübig, bude v této strategii pro Podunají obsažen, o jejím rozsahu jsem již hovořil.

Cíle této strategie jsou skutečně důležité, vážou se k celé řadě otázek, které ovlivňují každodenní životy obyvatel dané oblasti. Týkají se ekonomiky, kulturních rozměrů a ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, které přirozeně zahrnují i vody.

Jak bylo řečeno, toto přírodní prostředí je svou podstatou spojeno s tímto regionem, a já jsem přesvědčen, že bude jasnou součástí strategie, kterou musejí vést země, které toto podporují. Jedná se o země, které jsem vyjmenoval a jejichž zástupci se před pár dny setkali v Budapešti, aby pokročili ve stanovení cílů a přesněji strategii vyjasnili, neboť ještě není dostatečně vymezena.

Mám proto za to, že je předčasné – a mám teď na mysli projev paní poslankyně, která hovořila jako druhá – hovořit nyní o kritériích výběru projektů nebo o způsobilosti projektů, z nichž některé jsem zmínil. Je možno přidat i další, například oblasti plavby, energetické bezpečnosti, boje se změnou klimatu, důsledky změn na finančních trzích a obecně všechny oblasti, jež by tato strategie mohla nepochybně zlepšit.

Myslím, že všichni musíme v Evropské unii pracovat společně, protože hovoříme o něčem na evropské úrovni, o něčem, co se týká celé Evropské unie a jejích hlavních politik. Jsem si jist, že například politika soudržnosti bude v centru pozornosti; nepůjde jen o soudržnost sociální, ale také o nový aspekt, který obsahuje Lisabonská smlouva, o soudržnost územní. Jedná se o formu soudržnosti, která se objevuje v Lisabonské smlouvě a která velmi dobře zapadá do této iniciativy týkající se strategie pro Podunají.

  Předsedající. Jelikož následující otázky se zabývají stejným tématem, budou předneseny společně:

Otázka č. 4, kterou pokládá Konstantinos Poupakis (H-0055/10)

Předmět: Evropský sociální model a boj proti chudobě

V době hospodářské recese a krize je pro nezaměstnané, pracovníky s nízkými příjmy a penzisty s malými důchody velmi těžké udržet si slušnou životní úroveň. Uvolnění prostředků z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci nemělo žádoucí účinek, protože 80 milionů našich spoluobčanů žije pod hranicí chudoby. Evropský sociální model je založen nejen na dobré výkonnosti ekonomiky, ale také na vysoké úrovni sociální ochrany.

Jak s ohledem na výše uvedené hodlá španělské předsednictví, jako součást společné politiky ve spolupráci s nadcházejícím předsednictvím, podpořit nižší hospodářské a sociální vrstvy, aby mohly přežít, a současně chránit skupiny našich spoluobčanů, kterým hrozí chudoba a sociální vyloučení, a tím zabezpečit podstatu sociální Evropy?

Otázka č. 5, kterou pokládá Liam Aylward (H-0102/10)

Předmět: Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení

Na Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 bylo poskytnuto 17 milionů EUR. Ačkoli tento evropský rok přispěje k větší informovanosti o těchto konkrétních problémech, je zapotřebí účinné společné akce, chceme-li podstatně zlepšit situaci milionů lidí v Evropské unii, kteří trpí chudobou a sociálním vyloučením. Jaké hodlá Rada učinit kroky, jež by v tomto roce vedly k přijetí konkrétních opatření? Mohla by Rada vysvětlit, jak bude tento evropský rok a s ním spojený rozpočet efektivně využit k dosažení dlouhodobých výsledků?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. - (ES) Paní předsedající, předsednictví sdílí názory poslanců na cíl, jímž je poskytování vysoké úrovně sociální ochrany – zejména ve vztahu ke skupinám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením -, což je jeden z úhelných kamenů evropského sociálního modelu. Je tomu tak zvláště v době, kdy prožíváme hospodářskou recesi.

Nezaměstnanost: v současné době se odhaduje, že by mohlo být o pět milionů více nezaměstnaných, než na začátku hospodářské krize. To znamená, že mnoho domácností zažívá propad svých příjmů a mnohé jsou vystaveny chudobě a přílišnému zadlužení. Je také pravděpodobné, že nezaměstnanost bude i nadále vysoká, a proto tato dlouhodobá nezaměstnanost vyústí v sociální vyloučení.

Sociální důsledky hospodářské krize budou proto beze vší pochybnosti v několika nejbližších měsících důležitým bodem evropské politické agendy a samozřejmě evropské agendy trojice předsednictví.

Máme nástroj, účelový nástroj, jímž je vyhlášení roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jenž má čtyři konkrétní cíle: uznání práva lidí na důstojnost a na aktivní úlohu ve společnosti, závazek veřejného mínění věnovat se politikám sociálního vyloučení, soudržnější společnost a pochopitelně dlouhodobé úsilí státní správy na všech stupních bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Toto úsilí má být zaměřeno zejména na ochranu těch nejzranitelnějších, kteří jsou nakonec těmi, kdo nejvíce trpí jak chudobou, tak sociálním vyloučením – což je koncepce, kterou jsem použil při odpovědi na předchozí otázku. Jde o děti, ženy a seniory.

Budeme proto samozřejmě podporovat různé iniciativy, které mohou existovat v souvislosti s chudobou a sociálním vyloučením a  bojovat proti nim, a já musím říci, že doufám, že se to stane ústředním cílem celé strategie Evropské unie v oblasti růstu a tvorby pracovních míst. Jedním z cílů stanovených v dokumentu předloženém Komisí dne 3. března je snížení počtu osob ohrožených chudobou o 20 milionů.

  Konstantinos Poupakis (PPE). – (EL) Děkuji vám za odpověď, pane ministře.

Ovšem vzhledem k tomu, že, jak jste sám uvedl, nezaměstnanost dosáhla v roce 2009 10 %, 45 % nezaměstnaných Evropanů je bez práce více než jeden rok a při neexistenci institucionálního rámce rostou flexibilní formy nezaměstnanosti jak houby po dešti, přičemž výsledkem je, že existuje 19 milionů chudých nezaměstnaných, bychom chtěli vědět, jelikož jste vždycky velice přesný a já to vítám, jaká konkrétní okamžitá opatření a jakou aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti máte v úmyslu přijmout na evropské úrovni v souladu se zásadami a s duchem evropského sociálního modelu tak, abyste řešili otázku chudých zaměstnanců a nezaměstnaných osob, zejména těch dlouhodobě nezaměstnaných, kteří čelí problémům bezprostředního přežití.

  Liam Aylward (ALDE). - Může Rada nastínit, jak zajistí, aby doporučení týkající se aktivního začlenění, jež je nástrojem boje proti rodinné chudobě a jež bylo schváleno Radou ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a spotřebitelské záležitosti, bylo začleněno do strategie EU 2020 a prováděno tak, aby zajistilo pokrok v oblasti snižování chudoby?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. - (ES) Paní předsedající, musím zopakovat, že je to poprvé, co existuje záměr vytvořit k tomuto problému tak ambiciózní evropskou strategii. Jinými slovy, strategii boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a zvláště strategii aktivního začleňování dlouhodobě nezaměstnaných a seniorů, takže se znovu vracíme ke koncepci těch nejzranitelnějších členů společnosti.

Začnu tím, že Evropská unie v reakci na hospodářskou krizi, kterou prožíváme, zavedla koordinovanou politiku, bezprostřední krátkodobou léčbu šokem zahrnující injekci finančnímu systému v podobě veřejných peněz. Tím se spustilo to, co ekonomové nazývají automatické stabilizátory, což je sociální ochrana poskytovaná v sociálních státech. To znamená, že došlo k reakci, která měla přinejmenším paliativní účinek pro ty, jež postihla nezaměstnanost, a pro ty, kteří přinejmenším v krátkodobém horizontu těžko hledají nové zaměstnání.

Jinými slovy, došlo k reakci, kterou je třeba brát v potaz, neboť jde o skutečnou, aktuální, bezprostřední a krátkodobou reakci Evropské unie. Evropská unie kromě toho zvažuje strategii boje s chudobou, jež je výsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti, která by byla založena na školení, specializaci, rekvalifikaci nebo vzdělávání, jež nekončí, když je člověk mladý, a to s cílem vytvořit podmínky pro zaměstnatelnost. To je velmi důležitá součást strategie EU 2020, o níž jsem se zmínil již dříve, a je to součástí závěrů zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a spotřebitelské záležitosti, které tu bylo tolikrát zmíněno a které se konalo tento týden.

Jde o evropskou strategii začleněnou mezi cíle, jež budou prioritou Unie, tedy o cíle stanovené v rámci strategie EU 2020. Jedním z těchto kvantifikovaných cílů je snížení počtu osob ohrožených chudobou o 25 % a uvidíme, zda tyto cíle budou přijaty na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. března, které se má zabývat sdělením Komise.

Připomeňme si, že Evropa má 80 milionů lidí ohrožených chudobou. Snížení tohoto čísla o 20 milionů a zároveň zvýšení aktivní populace je střednědobým cílem, který je součástí strategie a jímž se proto bude řídit celá řada koordinovaných evropských strategií.

Závěrem chci, dámy a pánové, říci, že nejdůležitější je koordinace naší politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Lisabonská smlouva to uvádí jasně: musíme koordinovat politiku zaměstnanosti a sociální politiku.

A to právě Evropská unie, poháněná krizí, začíná dělat. Je to nejlepší způsob, jak čelit této situaci, přirozeně za použití nástrojů, které v Evropské unii máme a které jsou základní součástí Evropské unie, jako je vnitřní trh nebo evropské strukturální fondy.

  Vicky Ford (ECR). - Hospodářské dopady jsou v některých členských státech pochopitelně horší než v jiných. Děkuji vám, že jste hovořil o důchodcích. Chápu to tak, že Komise může zadržet peníze ze strukturálních fondů, pokud se členské státy neřídí právními předpisy EU.

Může předsednictví prošetřit, zda se plní doporučení zprávy paní Aukenové, pro niž jsme v březnu v tomto Parlamentu hlasovali? Týkají se majitelů realit ve Španělsku. To mělo zničující dopad na důchodce a někteří z nich upadli v důsledku toho do chudoby a sociálního vyloučení.

  Ádám Kósa (PPE). - (HU) Mám jen jednu otázku. chudoba postihuje zejména dvě sociální skupiny: lidi s nízkou kvalifikací a zdravotně postižené osoby. V otázce se uvádí, že dvě rozpočtová opatření nestačí k účinnému řešení problému těchto dvou skupin. Moje otázka zní: chce se Evropská rada zabývat tím, jak by mohla účinněji pomoci těmto dvěma sociálním skupinám a jejich situaci?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. - (ES) Paní předsedající, první otázka týkající se důchodců, kteří vlastní nemovitost ve Španělsku, se velmi podobá jiné otázce, kterou jsem dostal již dříve, a odpověď je velmi podobná té, kterou jsem dal již dříve.

Je to otázka vyjasnění uplatňování interních právních předpisů v členském státě, na což musím poukázat. Nemohu v této věci, která má právní kořeny v členském státě, mluvit jménem Rady. Kdyby k tomu došlo v jakémkoli jiném členském státě, jsem si jist, že bychom se tím zabývali naprosto stejným způsobem prostřednictvím interních právních vazeb.

Co se týče dotazu na zranitelné osoby, naprosto souhlasím s tím, že bychom měli těmto dvěma skupinám, které ctěný pan poslanec uvádí, věnovat zvláštní pozornost. Tím spíše, že nyní máme o jeden použitelný nástroj více: Listinu základních práv Evropské unie tam, kde se dotýká práv zvláště zranitelných osob, ať jde o seniory nebo osob se zdravotním postižením, jejich důstojnosti a jejich účasti na společenském a kulturním životě. V každém případě se v ní hovoří o jejich ochraně, o ochraně jejich fyzické důstojnosti a duševní integrity před ponižováním a nelidským zacházením.

Evropská unie vyvinula různé nástroje pro boj s touto situací, včetně podrobné studie situace. Chtěl bych se zmínit o zajímavém výsledku Eurobarometru 2007, podle něhož se polovina Evropanů domnívá, že se seniory, tedy nejzranitelnějšími osobami, se zachází špatně, že jsou dokonce zneužíváni, pokud jde o to, jak se plní jejich potřeby. Téměř polovina Evropanů si myslí, že způsob, jakým se společnost chová k těmto lidem, je negativní, a to právě proto, že tito lidé jsou zranitelní.

Členské státy a Evropská unie uplatňují pro výměnu zkušeností mezi členskými státy v této oblasti metodu otevřené koordinace. K tomu je rovněž třeba říci, že v některých případech hovoříme o věcech, jimiž se zabývají vnitrostátní právní předpisy. Jsou to záležitosti ve vnitrostátní kompetenci, a proto je musí řešit členské státy, mimo jiné na základě zásady subsidiarity.

Evropská unie může tyto politiky podporovat, ale nemůže je úplně nahradit. Může je podporovat, ale myslím si, že je to něco, co se týká i sociálního rozměru, o němž se tu již hovořilo. Vracím se k tomu, protože si myslím, že je to důležité. Sociální rozměr strategie růstu a tvorby pracovních míst je výrazným charakteristickým rysem dokumentu předloženého Komisí a budou jej projednávat hlavy států nebo předsedové vlád.

Myslím si, že tento sociální rozměr by měl vytvářet prostor pro problémy, na které jste poukázali a které se tak nápadně neobjevovaly v předchozí strategii. Myslím si, že vzhledem k tomu, že zažíváme krizi, jež má společenský dopad, budeme v budoucnosti muset brát společenský dopad krize vážně v úvahu.

  Robert Atkins (ECR). - Co udělá ministr zastupující předsednictví na ochranu našich spoluobčanů, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením, což je přímým důsledkem španělské politiky vůči Britům a příslušníkům dalších členských států v různých oblastech Španělska, jejichž nemovitosti jsou vyvlastňovány a kteří trpí v důsledku pochybné plánovací politiky? Ministr zastupující předsednictví se této věci již nemůže vyhnout, musí šlapat na paty španělské vládě a vyzvat ji, aby učinila nezbytné kroky.

  Daniel Hannan (ECR). – (ES) Děkuji vám zato, že jste tady, pane Lópezi Garrido. Moje otázka se týká chudoby evropských občanů, kteří se nacházejí v některých oblastech Španělska. Chápu, že zde zastupujete španělskou výkonnou, nikoli soudní moc, a že nejste mluvčím samosprávné komunity Valencie, ale potřebujeme odpověď. Existuje tu nešvar, který nemá nic společného s psaným právem, ale který souvisí spíše s prováděním práva, a to je problem, který má řešení. Nežádám vás o nic víc, než aby španělská vláda prošetřila zjištěné nešvary.

  Předsedající. – Vaše španělština je působivá, pane Hannane. Znovu ponechám na uvážení pana ministra, zda se chce touto věcí zabývat.

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, nechci zneužívat svého postavení úřadujícího předsedy Rady k tomu, abych hájil konkrétní vládu nebo konkrétní vnitrostátní právní předpis. Nechci zneužívat toto postavení, protože jsem si jist, že bych byl kritizován za používání této platformy k obraně kroků konkrétního členského státu nebo ústřední nebo regionální vlády konkrétní země.

Velmi dobře víte, že tohle je záležitost, která se řeší na vnitrostátní úrovni, pro kterou existují úřední postupy na vnitrostátní úrovni. Nejen Španělsko, ale všech 27 členských států Evropské unie má právní stát a má dostatečné justiční postupy k řešení tohoto typu údajného zneužívání.

Tytu justiční postupy jsou ve všech evropských zemích a já jsem si jist, a to nepoukazuji jen na případ Španělska, že jiné evropské země, kde musí jistě docházet ke zneužívání nebo porušování práva, mají postupy právního státu k jejich řešení.

To se děje v každé evropské zemi, kde k tomu dochází. Nechci se vyhýbat odpovědi a ani nechci prostě říci, že neodpovím, ale dobře víte, že pokud se na něco zeptáte v Parlamentu, je možné, že nebudu chtít využívat svého postavení úřadujícího předsedy Rady u otázky, která je interní záležitostí členského státu Unie.

  Předsedající. – Otázka číslo 6 byla stažena.

Jelikož následující otázky se zabývají stejným tématem, budou předneseny společně:

Otázka č. 7, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0057/10)

Předmět: Vízový režim mezi Evropskou unií a Ruskem

Španělské předsednictví Rady bude usilovat o zrušení vzájemné vízové povinnosti pro občany EU a Ruska. Tento proces může být dlouhý a bude hodně záviset na schopnosti Ruska úspěšně realizovat akční plán, který byl pro tento účel vypracován.

O nutnosti otevření EU Kaliningradské oblasti Ruska, nebo o opačném procesu, svědčí snahy EU a Ruska o „zboření vízové zdi“. Na politice zaměřené proti izolaci Kaliningradské oblasti a na podporu přeshraniční spolupráce mají zájem Rusko i EU. Za tímto účelem sousední Polsko a Litva vyjednaly zjednodušení přechodu hranic pro obyvatele pohraničí, ale dosud k němu nedošlo.

Jak Rada nahlíží na zvláštní situaci v Kaliningradské oblasti v rámci dialogu mezi EU a Ruskem, pokud jde o otázku víz? Jak by mohl být tento dialog využit k podpisu dohod o pohraničním styku mezi členskými státy EU (Litva, Polsko) a Ruskou federací a k zjednodušení formalit týkajících se přechodu hranic pro obyvatele pohraničí?

Otázka č. 8, kterou pokládá Laima Liucija Andrikiene (H-0080/10)

Předmět: Vztahy EU-Rusko: Program španělského předsednictví

Španělské předsednictví EU si stanovilo ambiciózní plán v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem. Jeho cílem je dokončit jednání s Ruskem v oblastech nové dohody o partnerství a spolupráci a dohody o bezvízovém režimu a zároveň by si španělské předsednictví přálo učinit pokrok ohledně dohody o volném obchodu mezi EU a Ruskem.

Aby mohlo Rusko uzavřít dohodu o volném obchodu s EU, musí se nejprve stát členem Světové obchodní organizace (WTO). Existuje reálná možnost, že se Rusko v nejbližší době stane členem WTO? Má Rada zvláštní strategii pro to jak přimět Rusko, aby se stalo členem Světové obchodní organizace?

Zaznamenala Rada nějaký zásadní pokrok v oblasti jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci s Ruskem?

Domnívá se Rada, že tento plán na ustavení režimu volného obchodu s Ruskem je dobře načasován vzhledem k neshodám panujícím v rámci EU ohledně této otázky? Považuje Rada Rusko za lépe připravené pro bezvízový režim než jiné partnery EU, jako např. Ukrajina, Moldavsko či Gruzie?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, rozumím tomu tak, že jsou zde dvě otázky, přičemž jedna z nich se týká víz, vízového požadavku pro ruské a evropské občany, a druhá se týká vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem po stockholmském summitu a vstupu Ruska do Světové obchodní organizace. Takto rozumím těm dvěma otázkám, paní předsedající.

Co se týče záležitosti víz, chtěl bych zdůraznit, že v roce 2003 Rada přijala nařízení, kterými se zaváděl zvláštní tranzitní doklad a železniční tranzitní doklad, kterým se usnadňuje situace. O tři roky později dospěla Komise k závěru, že tento systém vstoupil v platnost hladce a oba partneři jsou spokojeni.

Z dlouhodobého hlediska – hovoříme o kaliningradské oblasti ve vztahu ke zbytku Ruské federace – bude takzvaný usnadněný režim průjezdu záviset na budoucím uplatňování dohod o vízové politice mezi Evropskou unií a Ruskou federací.

Ve společném prohlášení po zasedání Stálé rady partnerství EU-Rusko o soudnictví a vnitřních záležitostech dne 2. prosince minulého roku se účastníci rozhodli projednat možné změny v dohodě mezi Evropskou unií a Ruskem o udělování víz tak, aby cestování bylo dostupnější pro evropské i ruské občany, zejména pro obyvatele kaliningradského regionu.

Podle téhož společného prohlášení dále doufala Evropská unie a Rusko, že vyjednají a uzavřou dohody o malém pohraničním styku mezi Ruskem a sousedícími členskými státy Evropské unie, které by o to mohly mít zájem. V této souvislosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva, opravňuje členské státy uzavírat dvoustranné dohody se třetími zeměmi s cílem používat pravidla malého pohraničního styku.

Jednání o těchto dohodách je v tomto případě věcí, za niž zodpovídají dotyčné členské státy a Ruská federace. Rada v si každém případě všímá toho, že probíhají jednání mezi Litvou a Ruskem a mezi Polskem a Ruskem.

Co se týče otázky strategických vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem, Rada může informovat Parlament, že po listopadovém summitu s Ruskem ve Stockholmu se bude v průběhu šestiměsíčního španělského předsednictví konat další summit. Uskuteční se v Rusku mezi Evropskou unií a Ruskem, což znamená, že přichází čerstvý podnět pro vztahy obou stran.

Samozřejmě že vždycky existuje možnost, že v těchto vztazích nastanou složité problémy, dokonce i neshody, ale vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou široké a mnohostranné. Narůstají nám hospodářská a obchodní spojení a musíme připustit, že existuje vysoká míra vzájemné závislosti, co se týče energie, společné zájmy v jiných oblastech, které se týkají problémů přesahujících dokonce i naše příslušné země, a problémy, včetně celosvětových problémů, které musíme řešit a které bychom měli řešit tak společně, jak je to jen možné.

Vždycky pro nás bude proto přínosné hledat možnosti, jak posílit vztahy s Ruskem a přitom vždy pevně trvat na svých zásadách a hodnotách, na nichž je založena Evropská unie.

Co se týče vstupu Ruska do Světové obchodní organizace, Evropská unie jej podporuje, ale Rusko musí přijmout opatření, aby v této záležitosti pokročilo.

Pokud jde o novou dohodu mezi Evropskou unií a Ruskem, obě strany souhlasí s tím, že by bylo dobré mít širokou novou dohodu. Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem, která byla vyjednána v 90. letech, je v mnoha ohledech překonaná. Od 90. let se mnoho věcí stalo a mnoho věcí změnilo a my musíme pokročit kupředu směrem k této nové dohodě, o niž usilujeme. Laťku jsme nastavili vysoko a bude-li to možné, chtěli bychom pokrýt všechny oblasti vztahů EU-Rusko.

V některých oblastech těchto jednání došlo k pokroku. V jiných oblastech to jde pomalu, což je případ obchodu a investic. V každém případě je pro nás velmi důležité, že pro obchod, investice a energii existují pevně dané články a dohody.

Co se týče dohod o volném obchodu, souhlasíme s tím, aby se o dohodě o volném obchodu jednalo, jakmile Rusko vstoupí do Světové obchodní organizace, pokud a jestliže k tomu dojde.

Pokud jde o liberalizaci víz, je to politicky velmi významná záležitost, která se přímo týká občanů Ruska a Evropské unie. Myslím si, že v této věci sdílíme úmysl zjednodušit víza, jakmile to bude možné.

Ideální by byla liberalizace víz, jinými slovy odstranění vízových požadavků, ale v tomto ohledu zbývá samozřejmě ještě mnoho práce. Kromě toho musíme vyvážit výhody, které jsou v sázce, což se týká bezpečnosti, a tohle je mimo to třeba vždycky provádět na recipročním základě.

Co se týče Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, každá z těch zemí je ve zvláštní situaci, pokud jde o víza, a my v současné době nemůžeme předvídat, k jakému pokroku dojde v těchto třech zemích ve srovnání s dialogem o vízech, který vedeme s Ruskem.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Ještě jednou bych chtěl připomenout dva rozhodující body. Ten první se týká demokracie, právního státu a lidských práv. Tady existují největší nedostatky. Jak intenzivní je dialog o těchto rozhodujících bodech? Máme pocit, že vývoj jde v tomto ohledu nazpátek, místo aby postupoval kupředu.

Druhý bod se týká energetické bezpečnosti. V jakém stavu je konkrétně jednání o energiích?

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Paní předsedající, vážení poslanci, jak víte, jednou z priorit nebo ústředních strategických cílů Unie je energetická bezpečnost. Zvláště proto, že mnoho zemí v Evropské unii přímo trpělo plynovou krizí mezi Ruskem a Ukrajinou začátkem roku 2009, přikládáme v Evropské unii mimořádně vysokou hodnotu energetické bezpečnosti a rozhodně ji považujeme za jeden z největších cílů Evropské unie, za cíl, který je přirozeně spojen se závažnějším cílem, jímž je boj se změnou klimatu.

Strategií Rady a předsednictva Rady v oblasti energií a energetické bezpečnosti je potřeba přejít k větší diferenciaci, pokud jde o dodavatele a zdroje energií a jejich distribuce. Potřebujeme proto rozšířit možnosti, vyhnout se oligopolům a přílišné závislosti.

Některé evropské země mají takový stupeň energetické závislosti na Rusku, který je jasně přehnaný a který také souvisí se skutečností, že Evropa byla ve 20. století po dlouhou dobu rozdělená, a se skutečností, že v některých případech neexistuje vzájemné propojení mezi evropskými zeměmi.

Když došlo ke krizi, viděli jsme, že některé země, které jí nebyly postiženy, nemohly pomoci postiženým zemím, protože neexistuje propojení. Proto jsou energetické cíle v Evropě ve střednědobém a dlouhodobém výhledu mimořádně důležité a my jsme proto pro diverzifikaci energetických zdrojů a pro podporu projektů, jako je Nabucco, Nord Stream nebo South Stream, které se týkají Ruska, a pro dosažení něčeho, co v Evropě neexistuje: jednotného trhu s energií. Aby bylo dosaženo těchto cílů, kterým napomáhá Lisabonská smlouva, jež zavádí tuto dříve neexistující pravomoc v oblasti energie, je zásadní a mimořádně důležité navázat strategické vztahy s Ruskem v oblasti energií i jiných věcí.

V Lisabonské smlouvě máme kromě toho další nástroje, které se týkají vnější politiky. Lisabonská smlouva posiluje evropskou zahraniční politiku: je zde předseda Evropské rady a vysoký představitel a bude existovat Evropská služba pro vnější činnost. Jinými slovy, externí vize Evropské unie, která posílí naše jednání s jinými zeměmi ve všech oblastech, včetně hospodářství a energií, byla utužena. Takovou vizi vám tedy mohu předestřít, pokud jde o vztahy s Ruskem.

Jednáme o dohodě, v níž je hlavním předmětem energie. Tato jednání jsou na začátku a my jim dáváme velké naděje, ale pochopitelně, jako všechny dohody, je to něco, co závisí na velmi složitých jednáních, která jsou zase součástí celé řady vyjednávání o této dohodě o spolupráci, kterou chceme aktualizovat, protože, jak jsem řekl, za posledních 15 nebo 20 let se toho v Evropě hodně stalo. Jednou z těchto věcí je základní vztah, který potřebujeme mít s Ruskem, což je, jak každý ví, jedna ze zemí, v nichž došlo v posledních letech k největšímu počtu změn.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Paní předsedající, pokud jde o otázku č. 9, kterou jsem pokládal já jménem své kolegyně, paní Morkūnaitė-Mikulėnienėové a která souvisí s předchozí otázkou, Rusko má v úmyslu umístit jadernou elektrárnu poblíž východní hranice Evropské unie v kaliningradské oblasti a Bělorusko má podobné plány. Jelikož máme v paměti zkušenost s Černobylem, způsobují tyto plány obavy z nebezpečí, které se v nich skrývá. Má Rada v úmyslu projednat v následujícím kole rozhovorů s Ruskem otázku bezpečnosti životního prostředí? Z našeho hlediska je to velmi důležité.

  Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Chtěl bych se vrátit k otázkám č. 7 a 8 a ke vztahům mezi Evropskou unií a Ruskem. Pan López Garrido správně uvedl, že tyto vztahy by měly být založeny na hodnotách, ale pokud tomu tak je, pak má Unie zvláštní závazky vůči ochráncům lidských práv v Rusku.

V souvislosti s tím bych chtěl položit následující otázku: Neměla by politika členských států EU a celé EU obsahovat zvláštní pravidla týkající se víz pro ochránce lidských práv v Rusku? To proto, aby tito lidé mohli relativně snadno získat vízum.

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady. – (ES) Pokud jde o vystoupení týkající se jaderné bezpečnosti, musím říci, že odpovědnost, kterou v této oblasti nesou jednotlivé státy, stanoví mezinárodní dohody Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jinými slovy Úmluva o jaderné bezpečnosti, jejímiž smluvními stranami je Bělorusko, Rusko, Euratom a většina členských států Evropské unie.

Rada chápe, že by měly být konzultovány smluvní strany, které leží v blízkosti navrhovaného jaderného zařízení, neboť jím mohou být ovlivněny. Proto bude muset dohoda, kterou právě uzavírá Euratom s Ruskem v oblasti mírového využití jaderné energie, obsahovat ustanovení o ověřitelných požadavcích na jadernou bezpečnost a na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Chtěl bych vám rovněž připomenout, že o této záležitosti se pravidelně jedná v souvislosti s dialogem o energii mezi Evropskou unií a Ruskem.

Co se týče hodnocení důsledků v mezinárodních souvislostech, Rada si je vědoma, že Bělorusko je smluvní stranou Úmluvy z Espoo o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, která obsahuje závazné povinnosti, jejichž cílem je posuzování dopadů na životní prostředí a možná rizika v oblasti životního prostředí. V tomto případě však Rada říká, že odpovědnost za organizaci posuzování vlivů na životní prostředí leží převážně na developerech projektů.

Ruská federace není smluvní stranou této úmluvy. Chtěli bychom, aby však Rusko uplatňovalo úmluvu z Espoo dobrovolně. Nějakou dobu to také dělalo, co se týče jaderných elektráren.

Konečně, co se týče otázky týkající se lidských práv a Ruska položené váženým panem poslancem, již dříve proběhla rozprava, v níž byly položeny otázky týkající se lidských práv, a já si myslím, že kritéria pro ochranu lidských práv nebo pro informování o porušování lidských práv platí všude, kde k něčemu takovému dojde. Žádná země tedy není vyloučena z právního odsouzení porušování lidských práv, a řekl bych, že i z morálního závazku, a my odsuzujeme a měli bychom odsuzovat takové porušování, dochází-li k němu uvnitř Evropské unie nebo v jedné z jejích zemí.

Spojovat to s vízovou politikou je skok, který můžeme v současné době těžko provést nebo specifikovat. V oblasti víz probíhají obecná jednání. Myslím si, že v souvislosti s těmito obecnými jednáními o vízech by někdo mohl navrhnout jiný druh konkrétního postupu zjednodušení víz, ale, jak jsem uvedl, v této chvíli vedeme s Ruskem široká jednání o vízech a myslím si, že právě na to se musíme soustředit: na obecný systém víz.

A to proto, že tohle by skutečně mohlo mít nejlepší vliv v oblasti volného pohybu osob, a řekl bych, že by to mohlo nabízet i nejlepší možnosti, co se týče Evropanů a Evropy jako celku, aby jejich hodnoty prožívala a sdílela i ostatní veřejnost, a to i mimo Evropskou unii.

  Předsedající. – Otázky, které nebyly pro nedostatek času zodpovězeny, budou zodpovězeny písemně (viz příloha).

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.