Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Podle archivů státní správy a dostupné literatury bylo v letech 1948–1989 komunistickým režimem na Slovensku odsouzeno za údajné politické zločiny 71 168 osob.
Neexistuje lepší způsob, jak uctít památku politických vězňů a vězňů svědomí, než aktivně jednat ve prospěch rozšiřování svobody a demokracie tam, kde je považována za nedosažitelný luxus. Výzvy Evropské unie se doposud nestřetly s žádnou reakcí. Situace politických vězňů za Kubě mě však hluboce znepokojuje, a proto naléhavě vyzývám Radu a Komisi, aby podnikly účinná opatření potřebná pro propuštění politických vězňů a pro podporu a zabezpečení práce ochránců lidských práv. Občanům Kuby ...
(Předsedající řečníka přerušil)
Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Pane předsedající, podpořil jsem přijetí návrhu usnesení o Kubě. Upřímně řečeno nechápu, proč evropští přátelé Fidela Castra tak zarputile obhajují myšlenku zkrachovalé a demoralizované revoluce. Musí to znamenat, že pouze smrtelné oběti toho, co se považuje za progresivní režim, donutí lidi, aby si uvědomili, že Kuba potřebuje změnu? Individuální oběti někdy přispívají k historickým změnám. Doufám, že tomu bude tak i tentokrát. Zároveň bych byl nerad, kdyby tam bylo více obětí, jejichž příčinou bude dogmatismus orgánů státní moci nebo jejich neschopnost analyzovat své vlastní postavení a změnu.
Nemohu přijmout ani skutečnost, že mnoho zemí AKT zaujímá naprosto nekritický pohled na povahu a významnost sociálního a politického systému, který byl vybudován na Kubě. Jsem hluboce přesvědčen, že to představuje mylné chápání solidarity. Bylo by čestnější uznat, čeho se na Kubě dosáhlo, ale zároveň odsoudit to, co nebylo úspěchem a co je protisociální, nelidské a destruktivní.
Ramón Jáuregui Atondo (S&D). – (ES) Pane předsedající, chtěl bych hovořit jménem paní Muñizové, abych vysvětlil, proč španělská delegace v rámci skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu hlasovala proti pozměňovacímu návrhu č. 2, který předložila skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, přestože pozměňovací návrh vyžadoval, aby bylo španělské předsednictví při jednáních s Kubou podpořeno.
Za prvé bych rád připomenul skutečnost, že nemůžeme podporovat pozměňovací návrhy předložené skupinou, která sama usilovala o to, aby se distancovala od usnesení jako celku, a dále že náš závazek vůči všem politickým skupinám, které podepsaly usnesení, by nám nedovolil podpořit částečnou změnu tohoto dokumentu.
Za druhé, pozměňovací návrh č. 2 předložený skupinou GUE/NGL není v souladu s postojem, který zaujalo španělské předsednictví, které se snaží vytvořit v Evropské unii konsensus, aby bylo možné obnovit náš rámec pro vztahy s Kubou, nikoli však o naprosté zrušení společného postoje, čehož se tento pozměňovací návrh dožadoval.
To je důvod, proč jsme zamítli tento pozměňovací návrh.
Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Bylo mi ctí dnes podpořit usnesení o vězních svědomí na Kubě, a to nejen jako poslankyni z bývalé totalitní komunistické země, ale i z důvodu osobního setkání s disidenty na Kubě před časem, zejména s lékařem Darsím Ferrerem, který je spolu s dalšími vězněn již od července loňského roku.
Po svém návratu jsem informovala Parlament o tristní situaci ve zdravotnictví a chci znovu zdůraznit, že lidé, kteří nejsou členy komunistické strany a kteří nemají dolary, nemají přístup k lékům. A právě lékař, kolega Darsí Ferrer byl v Havaně významným člověkem, který pomáhal disidentům k lékům. Nyní je uvězněn.
Jsem ráda, že jsme přijali toto usnesení, které je velmi silným usnesením a jasně vyzývá i evropské orgány k tomu, aby pokračovaly ve svém úsilí o demokratické změny na Kubě.
Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, kdo by si pomyslel před dvaceti lety, kdy bylo evropské ovzduší prostoupeno cihelným prachem padajících zdí a výkřiky svobody, že nad Havanou bude ještě dnes vlát rudá vlajka a že Fidel Castro bude pokojně umírat v posteli na tomto rozpáleném karibském ostrově.
Sola mors tyrannicida est, řekl můj krajan Sir Thomas More: smrt je jediným způsobem, jak se zbavit tyranů.
Komunistický režim na Kubě udržely dvě věci. První je zarputilá americká blokáda, která Castrovi a jeho režimu umožnila svalovat vinu za veškeré strádání jejich krajanů na zahraniční imperialismus než na špatné hospodaření komunismu; a druhou věcí je slabost některých Evropanů, včetně několika, kteří jsou zde v Parlamentu, kteří uznávají ohavný dvojí standard, kterým omlouvají zneužívání lidských práv a popírání demokracie na Kubě s odůvodněním, že Kuba je dobrá v přípravě lékařů a balerín.
Doufám, že tento Parlament dospěje a že se někteří jeho poslanci zahledí dále do budoucnosti, než jak to činili, když byli studenty, kteří nosili trička s Che Guevarou. Nastal čas konstruktivně se angažovat ve věci demokratických sil na Kubě. Historie nás osvobodí.
Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch usnesení o Kubě, protože celkem důkladně kritizuje totalitní režim v Havaně. Zároveň bych rád využil této příležitosti, abych vyzval Radu k ukončení pokusů o uvedení jejích vztahů s Kubou do normálu, když stále jednáme s komunistickou diktaturou, která zjevně porušuje lidská práva.
Chtěl bych rovněž naléhavě vyzvat novou vysokou představitelku, aby se nevydávala stejnou cestou, jakou šla v případě předchozích právních předpisů Komise. Odkazuji zde například na pana Louise Michela, který opakovaně navštívil Kubu, aniž by vznesl jakoukoli kritiku ke stavu lidských práv a demokracii, jež zde panují. Pro Evropskou unii je naprosto nepřijatelné, aby podlézala komunistickému režimu na Kubě.
Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, schválením návrhu usnesení jsem chtěl vyjádřit podporu investicím do vývoje nízkouhlíkových technologií. Plán SET může být účinný a důvěryhodný pouze tehdy, bude-li řádně financován, a to zahrnuje i finance ze soukromých zdrojů. Argumenty ve prospěch nutnosti takových opatření jsou hlavně tyto: aktuální hospodářská situace, v níž se Evropa nachází, nebezpečné změny klimatu a hrozby pro zabezpečení dodávek energie. Díky nejnovějšímu výzkumu a technologiím zde vyvstala příležitost překonat krizi, což zároveň podporuje opatření související se změnou klimatu. Je to také příležitost pro evropské zemědělství, způsob, jak vytvářet nová pracovní místa ve venkovských oblastech v nezemědělském odvětví, zejména v oblasti vytváření obnovitelných zdrojů energie.
Jan Březina (PPE). – (CS) I já jsem hlasoval pro usnesení o investicích do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET), protože se domnívám, že se jedná o klíčový nástroj transformace Unie na inovační ekonomiku schopnou dosáhnout splnění náročných cílů. Považuji v tomto ohledu za nezbytné, aby Komise nejpozději do roku 2011 předložila, v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou, souhrnný návrh nástroje investování do energie z obnovitelných zdrojů, projektů energetické účinnosti a rozvoje inteligentních sítí. Ruku v ruce s tím by mělo dojít k posílení úlohy Evropské investiční banky při financování projektů v oblasti energetiky, zejména projektů s vyšší mírou rizika.
Kategoricky odmítám zneužívání tématu nízkouhlíkových technologií k podpásovým, ideologickým útokům na jadernou energetiku v podání kolegů z levé části politického spektra. Trvám na tom, že jaderná energie patří mezi čisté energie přispívající k udržitelnému rozvoji.
Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Usnesení jsem nemohl podpořit, ačkoli je pro evropské hospodářství mimořádně významné. Je třeba poznamenat, že usnesení zajišťuje velkou koncentraci finančních prostředků pouze v určitých oblastech, pouze v některých odvětvích energetického průmyslu – v ekologických oblastech. To se střetává s pojmem energetické solidarity se zeměmi, které závisí především na uhlí. Energetické potřeby Polska jsou založeny na uhlí, takže hladký přechod k ekologickému hospodářství je pro nás mimořádně důležitý. V důsledku takových opatření bychom v Polsku namísto vytváření pracovních míst pracovní místa rušili. Během krize je to mimořádně složité a Polsku by to uškodilo.
Sophie Auconie (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, ve dnech 27. a 28. února zasáhla Francii bouře Xynthia. Téměř 60 lidí zemřelo a statisíce lidí utrpěly značné škody.
Vzhledem k této tragédii musí jít Evropská unie příkladem. Proto jsem se osobně podílela na vypracování tohoto usnesení, které vyzývá Evropskou komisi, aby reagovala mimořádným způsobem. Očekáváme od ní, že postiženým oblastem poskytne finanční pomoc prostřednictvím Fondu solidarity EU.
Pokud v důsledku této tragédie budou regiony Poitou-Charentes, Charente-Maritime, Pays de la Loire a Bretaň požadovat změnu v alokaci výdajů, které jsou spolufinancovány Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem, Evropská komise bude muset tyto žádosti přešetřit mimořádně příznivě a velmi rychle.
Nechám-li toto usnesení stranou, rovněž já jsem stejně jako moji kolegové z Unie pro prezidentskou většinu (Union pour la majorité présidentielle) přesvědčena, že nastal čas pro vytvoření skutečné evropské jednotky civilní obrany. Jedině tato jednotka bude moci zajistit zásadní dodatečnou pomoc v souvislosti s takovými katastrofami.
Předsedající. – Pane Kelly, ačkoli jste se před prvním vysvětlením hlasování nezaregistroval, abyste mohl mluvit, můžete tak výjimečně učinit. Příště se, prosím, nezapomeňte zaregistrovat.
Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, chci pouze říci, že se domnívám, že nastal čas, abychom měli definitivní dokument o jaderné energetice, aby bylo možné ukázat pokrok a bezpečnostní opatření, kterých bylo dosaženo pro podporu této energetiky, a jak se to v budoucnu přenese do výzkumu, jenž bude prováděn, aby se občané mohli rozhodnout.
Je to obklopeno velkou nedůvěrou – mnoha pochybnostmi – a musí to být objasněno, což z této rozpravy o nízkouhlíkové technologii odstraní mnoh potíží.
Na závěr bych se chtěl vyjádřit, mohu-li, k výročí vyhlášení nezávislosti Litvy a Estonska, blahopřeji těmto zemím ke dvaceti letům nezávislosti.
John Stuart Agnew, Marta Andreasen, Gerard Batten, John Bufton a Mike Nattrass (EFD), písemně. − Ačkoli uznáváme, že Kuba je komunistickou diktaturou, a chceme, aby byla Kuba přeměněna na mírový demokratický stát, neuznáváme roli EU v tomto procesu.
Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Usnesení Evropského parlamentu, jehož důvodem byla smrt kubánského vězně Orlanda Zapaty Tamaya, který zemřel na následky hladovky, a to navzdory úsilí kubánských zdravotnických služeb ho uzdravit, je provokativním a nepřijatelným útokem na socialistickou vládu a kubánský lid a tvoří část protikomunistické strategie, již řídí EU a již vede Evropský parlament ve snaze zvrátit socialistický režim. Odsuzujeme pokrytectví a provokativní úsilí o zneužití této události na straně středopravicových a středolevicových poslanců a Zelených, tedy zástupců kapitálu v Evropském parlamentu.
Komunistická strana Řecka odsuzuje toto usnesení Evropského parlamentu a hlasovala proti němu. Vyzývá národy, aby vyjádřily svoji solidaritu s vládou a lidem Kuby. Aby požadovaly zrušení společného postoje proti Kubě. Aby odsoudily snahy EU využívat lidská práva jako záminku pro vyvíjení imperialistického nátlaku a donucování vůči lidu Kuby a její vládě. Aby požadovaly okamžité zrušení trestuhodného embarga Spojených států vůči Kubě. Aby požadovaly okamžité propuštění pěti Kubánců, kteří jsou zadržováni ve vězeních Spojených států. Aby hájily socialistickou Kubu.
Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je nejdemokratičtější strukturou na světě a základní hodnotou, na níž byla vybudována, je dodržování lidských práv. Proto považuji za chvályhodné a povzbuzující, že všechny skupiny v Parlamentu jednotně odsoudily nepravosti páchané kubánskými orgány proti lidským právům, nemluvě o konstruktivním přístupu a ochotě k dialogu, jež se EU rozhodla přijmout vůči Kubě.
Žijeme ve 21. století a zločiny názoru a svědomí by měly být vymazány z hodnot každého státu na světě nezávisle na tom, jak dlouhá může být jeho historie totality a diktatury. Pro změnu postojů může být využito spíše vedení mezinárodního dialogu než ukládání sankcí tak, aby každý, kdo nesouhlasí s orgány vlastní země, nebyl sužován zneužíváním a nespravedlností, které jsou typické pro režimy, jimž chybí respekt vůči lidským bytostem.
Tragédie jako je ta, která se stala kubánskému disidentovi Orlandovi Zapatovi Tamayovi, který se „provinil“ zločinem svědomí, se již nikdy nesmí opakovat. Na Kubě jsou nyní také další političtí vězni, kteří jsou v ohrožení. Jako garant pro dodržování lidských práv musí EU zasáhnout do této záležitosti a diplomaticky přijmout pohotové opatření, aby se tragédie, k níž došlo v případě Zapaty, nikdy neopakovala na Kubě ani nikde jinde na světě.
Andrew Henry William Brons (NI), písemně. − Otevřeně odsuzuji špatné zacházení s lidmi na Kubě (a kdekoli jinde). Zdržel jsem se však hlasování o usnesení proti Kubě jako celku. Jedním důvodem bylo to, že cílem usnesení je dát Evropské unii a jejím úředníkům pravomoc mluvit a jednat jménem členských států. Druhým důvodem bylo to, že mnoho členských států Evropské unie stíhá a vězní občany za nenásilné uplatňování svobody projevu, za kacířské názory nebo účast na nekonformních činnostech. V případě stran, které podporují politickou represi v Evropě, je naprosto pokrytecké, že ukazují prstem na státy, jako je Kuba, které sdílí jejich represivní a protidemokratické názory a činnosti.
Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení o situaci politických vězňů a vězňů svědomí na Kubě. Znovu opakujeme nutnost okamžitého propuštění všech politických vězňů a vězňů svědomí. Domníváme se, že zadržování kubánských disidentů kvůli jejich ideálům a jejich pokojné politické činnosti představuje porušení Všeobecné deklarace lidských práv.
Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, sdílíme názor prezentovaný v pozměňovacím návrhu, že by měla být zrušena blokáda vůči Kubě. Nedomníváme se však, že toto prohlášení patří do návrhu usnesení, protože tento návrh se týká vězňů svědomí.
Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Orlando Zapata Tamayo zemřel na vyhladovění, protože požádal, aby s ním bylo zacházeno tak, jako kdyby byl politickým vězněm stíhaným režimem, který navzdory změnám ve vedení nadále vládne svým občanům železnou rukou a zakazuje jim, aby se shromažďovali nebo jim upírá svobodu projevu.
Tragické okolnosti tohoto úmrtí by nás měly všechny zahanbovat. Zejména tvůrce politických rozhodnutí, kteří pod vedením pana Zapatera a velvyslance Moratinose změnili evropskou politiku vůči Kubě.
Všechno, čeho Evropská unie tímto svým váhavým pokusem o usmíření dosáhla, je posílení pocitu beztrestnosti, zatímco demokraté – kteří si od nás zasloužili mnohem více – se cítí ještě více izolováni.
Věřím v návrat k pevné demokratické politice, která byla pouze v nedávné době zmírněna. Chci, aby Evropská unie konečně uznala, že tato změna politiky byla naprostým selháním. Chci také, aby Oswaldo Payá a hnutí Ženy v bílém mohli svobodně vycestovat do Evropy, aby odhalili okolnosti obklopující události, k nimž na Kubě došlo.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti tomuto usnesení kvůli tomu, jak většina v Parlamentu politicky zneužívá smrt Zapaty Tamaya po hladovce, kterou držel v kubánském vězení navzdory tomu, že mu byla poskytnuta lékařská péče. Snaží se o zmaření veřejně vyjádřených záměrů španělského předsednictví ohledně ukončení společného postoje ke Kubě. Opět útočí na Kubu a její obyvatele tím, že se snaží vměšovat se do její nezávislosti a svrchovanosti, jejích hospodářských a sociálních úspěchů a její příkladné internacionální solidarity.
Kapitalismus není budoucností lidstva. Kuba je i nadále příkladem toho, že je možné vybudovat společnost bez vykořisťovatelů a vykořisťovaných, socialistickou společnost. Zástupci kapitalismu v Evropském parlamentu tuto skutečnost neakceptují. Snaží se zabránit komplexnímu politickému dialogu s kubánskou vládou na základě stejných kritérií, která EU uplatňuje na všechny země, s nimiž udržuje vztahy.
Neodsuzují embargo Spojených států vůči Kubě, o jehož zrušení osmnáctkrát usilovalo Valné shromáždění OSN. Nevyjadřují se k situaci pěti kubánských občanů, kteří jsou od roku 1998 uvězněni ve Spojených státech bez spravedlivého procesu a ignorují, že Spojené státy chrání kubánského občana, který byl původcem bombového útoku na letadlo, při němž zahynulo 76 lidí.
Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně. – (PL) Při dnešním hlasování jsem podpořil usnesení o situaci politických vězňů a vězňů svědomí na Kubě. Jako Evropský parlament musíme jasně odsoudit postupy havanského režimu a podporovat práva nezávislých novinářů, pokojných disidentů a zastánců lidských práv. V usnesení, které bylo přijato, jsme vyjádřili hlubokou solidaritu s Kubánci a podpořili jejich úsilí o dosažení demokracie a také respektu a ochrany základních práv. Pocházím ze země, v níž vzniklo v opozici ke komunistickému režimu lidové hnutí – hnutí Solidarita. Ačkoli Polsko a ostatní země ve střední a východní Evropě, které v současnosti patří k Evropské unii, již odložily své bolestné zkušenosti s komunistickým režimem stranou, tím více nemůžeme opomíjet ty, kteří jsou uvězněni nebo stíháni, protože tolik touží po demokracii, svobodě a svobodě slova.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU nemůže mít romantickou představu o politickém režimu na Kubě, který je skutečnou komunistickou diktaturou založenou na logice jedné strany, která porušuje lidská práva, utiskuje občany, pronásleduje a odstraňuje politické odpůrce a drží ve vazbě nespočet lidí, jejichž jediným prohřeškem je jiný názor.
Smrt Orlanda Zapaty byla pouze jedním z dalších případů, který šokoval svět a který musí Evropský parlament odhodlaně odsoudit, a to bez váhání a falešných odůvodnění. Proto odmítám pokusy některých členů krajní levice přestrojit tento strašný zločin do politických termínů, jejichž účelem je pouze ospravedlňování režimu, který není ani tolerovatelný ani přijatelný.
Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti usnesení RC-B7-0169/2010 o Kubě, protože se domnívám, že představuje zásah, který porušuje mezinárodní právo. Svým hlasem jsem vyjádřil své odsouzení tohoto použití politické manipulace, jejímž jediným účelem je vyjádřit nesouhlas s vládou Kuby. Poslanci, kteří hlasovali ve prospěch tohoto textu, jsou ti, kteří opět zamítli předložit v tomto Parlamentu usnesení odsuzující státní převrat, k němuž došlo v Hondurasu. Toto usnesení naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby ukázala bezvýhradnou podporu změně politického režimu v Republice Kuba a také navrhuje, aby byl využit evropský mechanismus spolupráce, aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, což představuje nepřijatelný zásah, jenž porušuje mezinárodní právo. Spojené státy americké po více než 50 let zachovávají vůči Kubě hospodářské, obchodní a finanční embargo, což je hrubým porušením mezinárodního práva a což má závažné následky pro hospodářství a životní podmínky Kubánců. Navzdory tomu kubánská vláda svým občanům neustále zaručuje všeobecný přístup ke zdravotní péči a vzdělávání.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem ve prospěch společného návrhu usnesení o Kubě, protože pro EU je také důležité, aby jasně vyjádřila myšlenku, že v této zemi, ve které stále vládne komunismus, existuje naléhavá potřeba demokratizace. Věznění disidentů a politických odpůrců je typickým znakem komunistických států, avšak na Kubě je to praktikováno nadměrně. Skutečnost, že orgány státní moci ani neumožní rodině vězně, který zemřel v důsledku toho, že držel hladovku, aby mohla uspořádat pohřeb, je obzvláště skandální.
Je třeba doufat, že změny politického systému bude na tomto ostrově dosaženo co nejdříve. Bez ohledu na to je však pro EU a také pro Spojené státy důležité, aby všude uplatňovaly tytéž standardy. Je nepřijatelné, aby Spojené státy zaručovaly politický azyl Kubáncům, jež jsou zapleteni do případů bombových útoků. Účinnou kritiku lze vyjádřit pouze tehdy, pokud sami splňujete určitý soubor kritérií.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − (ES) Hlasoval jsem ve prospěch společného návrhu usnesení o Kubě (RC-B7-0169/2010), protože jak jsem řekl ve včerejší rozpravě, bez ohledu na naše jednotlivé postoje vůči Kubě, smrt Orlanda Zapaty Tamaya je sama o sobě politováníhodnou událostí.
Rovněž trvám na tom, že musíme požadovat osvobození všech politických vězňů a vězňů svědomí na Kubě a ve zbytku světa, nicméně doporučuji, abychom nepřijímali opatření, která se již ukázala být selháním, pokud jde o pokrok Kuby směrem k demokracii a liberalizaci, jako je např. embargo a blokáda. Je jasné, že změny jsou na tomto ostrově naléhavě potřebné a Evropská unie by je měla sledovat, aby byl přechod Kuby k demokracii pro kubánské občany prospěšný.
Alf Svensson (PPE) , písemně. − (SV) USA udržují obchodní embargo vůči Kubě již 48 let. Toto embargo má dopad na kubánské obyvatelstvo a je trvalou a opakovanou omluvou pro nedostatky Castrova režimu. Všechno je svalováno na americké embargo a v důsledku toho kubánští obyvatelé nemohou dávat vinu komunistickému režimu a distancovat se od něj. Demokratická opozice na Kubě chce, aby bylo embargo zrušeno. Dne 29. října 2009 hlasovalo o zrušení tohoto embarga 187 členských států OSN. Tři hlasovaly pro to, aby bylo zachováno, a dva se zdržely hlasování. Žádný z členských států EU nehlasoval pro zachování embarga. Evropský parlament v minulosti odsoudil embargo vůči Kubě a vyzval k jeho okamžitému ukončení v souladu s požadavky, které při mnoha příležitostech učinilo Valné shromáždění OSN. (P5_TA(2003)0374) Evropský parlament rovněž uvedl, že embargo narušuje jeho vlastní cíl. (P6_TA(2004)0061) Stávající usnesení RC-B7-0169/2010 odkazuje na situaci politických vězňů a vězňů svědomí na Kubě. V průběhu rozpravy před hlasováním jsem předložil návrh, že by Kubě mělo být předloženo ultimátum. Embargo bude zrušeno a do šesti měsíců musí být propuštěni všichni vězni svědomí a musí být zahájeny reformy. Pokud režim nesplní tyto podmínky, USA, EU a Kanada navrhnou nové a inteligentnější sankce, které budou zacíleny na kubánské vedení, jako je např. zákaz vycestovat do dané země a zmrazení kubánských aktiv a zahraničních investic.
Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) EU se zavázala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o 20 %, sníží spotřebu energie o 20 % a vyrobí alespoň 20 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů. EU chce navíc jít příkladem v celosvětovém měřítku, pokud jde o úsporu zdrojů a ochranu životního prostředí.
Těchto ambiciózních cílů lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se EU jako celek a každý členský stát jednotlivě jasně zaváží k plnění lhůt. Investice do nízkouhlíkových technologií jsou klíčové, aby bylo možné splnit cíle navržené pro rok 2020, což není tak daleko, jak se zdá. Dosažení těchto cílů vyžaduje značné finanční úsilí: 58 miliard EUR na základě několika pečlivých výpočtů, a to jak z veřejných, tak soukromých zdrojů.
Toto finanční, logistické a administrativní úsilí však EU poskytne vedoucí roli v celosvětovém měřítku, pokud jde o inovace, a bude mít pozitivní dopad na její hospodářství tím, že dojde k vytváření pracovních míst a otevření nových vyhlídek v oblasti výzkumu, který je neprávem již po celá desetiletí nedostatečně financován. Investice do vývoje nízkouhlíkových energetických zdrojů přinesou výsledky ve střednědobém či dlouhodobém horizontu a budou mít pozitivní dopad na celou Evropskou unii.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Je zásadní trvat na radikální změně ve společnosti, která bude založena na udržitelnosti měst, decentralizované výrobě energie a průmyslové konkurenceschopnosti. Toto je důležitá politika pro prosperující a udržitelnou společnost, která je připravena na výzvy změny klimatu, bezpečných dodávek energie a na výzvy globalizace, a která zaujímá globální vedoucí postavení v oblasti čistých technologií. Záměrem plánu SET je specificky přispět k rozvoji čistých technologií. Vítám základní pokyny, které sdělení předkládá k tomu, jak organizovat logiku zásahů mezi veřejným a soukromým sektorem a financováním na úrovni Společenství a na vnitrostátní a regionální úrovni. Je však důležité navýšit veřejné financování vědeckého výzkumu v oblasti čistých technologií. Evropa stále musí vytvářet podmínky pro to, aby bylo do vědeckého výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací v oblasti energetiky více investováno ze soukromých zdrojů. Je zásadní přejít od slov k činům. Příští finanční výhled EU a osmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj by měl upřednostňovat zabezpečení dodávek energie, boj proti změně klimatu a životní prostředí. Pouze tímto způsobem bude možné zachovat konkurenceschopnost našeho průmyslu, podporovat hospodářský růst a vytváření pracovních míst.
Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení Evropského parlamentu o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET), protože aby bylo možné účinně se vypořádat s hospodářskou krizí, investování do těch nových technologií, které mají největší potenciál pro vytváření pracovních míst, by mělo být prioritou. Domnívám se, že tyto investice by mohly vytvořit nové příležitosti pro rozvoj hospodářství a konkurenceschopnosti EU.
Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Plán SET, který předložila Komise, navrhuje investování do výzkumu a vývoje za účelem rozvíjení účinných a udržitelných čistých energetických technologií s nízkými emisemi uhlíku, které zajistí nezbytné snížení emisí, aniž by byla ohrožena evropská průmyslová odvětví, což je závazek k udržitelnému rozvoji, a věříme, že je tento závazek vážný.
Nové energetické politiky, zejména v souvislosti s obecnou krizí, nesmí opomíjet hospodářskou účinnost a v žádném případě nesmí ohrožovat hospodářskou udržitelnost evropských národů, aniž by to znamenalo horší environmentální výkonnost.
Z tohoto důvodu naléhavě vyzývám k zaujetí nového přístupu k energetické politice, takového přístupu, který bude založen na čisté energii, účinnějším využívání přírodních zdrojů, jež máme k dispozici, a na velkých investicích do výzkumu a do technologií, jež budou šetrnější k životnímu prostředí, abychom dokázali zachovat evropskou konkurenceschopnost a umožnit vytváření pracovních míst v rámci inovativního a udržitelného hospodářství.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám cíle plánu SET (strategického plánu pro energetické technologie), které vyžadují rozvoj nízkouhlíkové společnosti. Plán SET usiluje o urychlení rozvoje a zavádění nízkouhlíkových technologií. Tento plán zahrnuje opatření týkající se plánování, uplatňování, zdrojů a mezinárodní spolupráce v oblasti inovačních technologií v odvětví energetiky. Několik studií odhaduje, že podpora evropského cíle zavedení výroby 20 % energie z obnovitelných zdrojů povede k vytvoření milionů nových pracovních míst do roku 2020. Přibližně dvě třetiny těchto pracovních míst budou navíc vytvořeny v malých a středních podnicích. Toto řešení vyžaduje rozvoj ekologických technologií. Potřebujeme proto více financí pro plán SET a jsem zastáncem toho, aby mu byly tyto finance poskytnuty při příští revizi finančního výhledu. Musíme také prosazovat ekologické technologie a kvalifikovanou pracovní sílu, a to investováním do vzdělávání a výzkumu. Čím dříve začneme vytvářet nízkouhlíkovou společnost, tím dříve překonáme krizi.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vývoj a uplatňování nízkouhlíkových technologií jsou mimořádně důležité nejen z důvodů životního prostředí – což zahrnuje potřebu snížit atmosférické emise oxidu uhličitého – ale také z důvodů souvisejících s energetikou, protože je třeba přihlédnout k nevyhnutelnému postupnému úbytku a případnému vyčerpání zásob fosilních paliv, na nichž je lidstvo velmi závislé.
Jak plán SET, tak právě přijaté usnesení však nepředstavují pouze neúplný přístup k tomuto problému – jak z hlediska technologií a zdrojů energie, jež je třeba zvážit, tak z hlediska potřeby snížit spotřebu – ale především toto investování stále považují za další dobrou obchodní příležitost (při níž několik vybraných vydělá hodně na úkor mnoha ostatních) spíše než za environmentální a energetickou potřebu, která zajistí obecné blaho pro lidstvo.
Je podstatné a očividné, že při hlasování o pozměňovacích návrzích k usnesení byla namísto podpory „ambiciózních cílů snižování“ emisí atmosférického oxidu uhličitého zvolena „podpora celosvětového obchodování s emisemi uhlíku“.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Využívání nízkouhlíkových technologií, které přirozeně produkují méně oxidu uhličitého, je pozitivní a žádoucí.
Nemůžeme však přijmout, aby byla na úkor technologického rozvoje a posilování tzv. plánu SET hledána jenom další výmluva pro oslabení vnitrostátních energetických politik.
Přečteme-li si slova Komise, že „plán SET je technologickým pilířem politiky EU v oblasti energetiky a klimatu“, nemáme žádné pochybnosti o tom, že skutečným záměrem Evropské komise je oslabení svrchovanosti členských států v tak důležité oblasti, jakou jsou vnitrostátní energetické strategie.
Podrobněji návrh usnesení obsahuje aspekty, s nimiž nemůžeme souhlasit, zejména se jedná o „celosvětové obchodování s emisemi“ vzhledem k tomu, že se toto řešení při snižování emisí uhlíku již ukázalo jako nevýhodné, a dále se jedná o vytváření většího počtu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, přičemž je kladen důraz na „výrazné navýšení podílu investic z veřejných zdrojů“, což znamená použití veřejných finančních prostředků pro účely soukromých zájmů a zisku.
Naše skupina tedy hlasovala proti.
Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. − Pane předsedající, udržitelné a účinné nízkouhlíkové technologie jsou zásadním prvkem velkého úkolu dekarbonizace, kterému EU i celý svět čelí. Proto jsem uvítala rychlý postup, jakým Parlament navrhl usnesení k tomuto tématu a Komisi a Radě jasně naznačil, že plán SET je příhodný a důležitý. Pokud náš úkol bereme vážně, je zřejmé, že potřebujeme všechny formy nízkouhlíkových technologií, včetně udržitelné jaderné energie. Proto mě těší, že jsme zvládli vypustit znění bodu i, který je pouze dalším pokusem, jenž klade jadernou energii do takového světla, jaké si v nynější době nezaslouží. Tento bod mohl mít negativní dopady na pojetí „udržitelných nízkouhlíkových technologií“, protože naznačoval, že jaderná energie není jejich součástí. Skutečností je však to, že v EU si nemůžeme dovolit ji nevyužívat, pokud chceme brát změnu klimatu vážně. Dokud nebude moci energie z obnovitelných zdrojů přinášet účinné výsledky a zajistit stálý tok energie, musíme se spoléhat právě na takové nízkouhlíkové technologie.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Investování do nízkouhlíkových technologií musí být prioritou, protože je to jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se vypořádat se změnou klimatu a připravit EU na zavádění ekologického hospodářství. Inteligentním nízkouhlíkovým řešením by tedy měla být věnována zvláštní pozornost v neposlední řadě s ohledem na jejich financování ze strany Společenství, aby bylo možné dosáhnout environmentálních cílů, které si EU stanovila pro rok 2020.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zdržel jsem se hlasování o návrhu usnesení o investování do nízkouhlíkových technologií, protože ačkoli obsahuje několik rozumných přístupů, podporuje další rozvoj jaderné energie, což je něco, co odmítám kvůli velkým rizikům, jež jsou s tím spojena. Návrh usnesení správně zdůrazňuje, že na výzkum bylo doposud vydáváno velmi málo financí. Aby však Evropa mohla být vůči ostatním globálním aktérům nadále konkurenceschopná, je nutné financování výzkumných projektů výrazně navýšit, zejména v oblasti nových zdrojů energie. Doufám, že vývoj nových nízkouhlíkových technologií v odvětví energetiky nezajistí pouze stávající pracovní místa v této oblasti, ale také bude vytvářet mnoho dalších vysoce kvalifikovaných pracovních míst. V tomto ohledu se však domnívám, že by se mělo investovat do oblastí solární energie a zachycování a uchovávání uhlíku. Vzhledem k možnosti závažných důsledků musí být investice do jaderné energie znovu uváženy a přesměrovány. Tento nový směr politiky v oblasti energetických otázek zlepší také zabezpečení dodávek energie v rámci EU a zajistí mnohem větší nezávislost na zahraničních dodavatelích.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − (ES) Stejně jako skupina Zelených/Evropské svobodné aliance jsem hlasoval proti návrhu usnesení (B7-0148/2010) o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) z několika důvodů; zejména pak proto, že pozměňovací návrh, který požadoval zrušení bodu I – jenž pro nás byl klíčový – byl přijat; v tomto odstavci bylo navrhováno, že šestá evropská průmyslová iniciativa nazvaná „Udržitelná jaderná energie“ by se měla přejmenovat jednoduše na „Jaderná energie“. Domníváme se, že koncept „udržitelné jaderné energie“ je nesmyslný, protože v nejlepším případě je možné snížit hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví a rizika šíření jaderných materiálů, které pochází z rozvoje a využívání jaderné energie, ale nikoli je zcela vyloučit.
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, abych vyjádřil můj zármutek nad oběťmi a své soucítění s jejich rodinami a přáteli, pokud jde o obě přírodní katastrofy. Ty závažně zasáhly několik členských států a regionů.
Rád bych proto uvedl, že je pro Evropu nezbytné, aby na tyto události pohotově reagovala, aby tedy konkrétně aktivovala Fond solidarity EU, a ukázala tak solidaritu EU s těmi, kteří byli zasaženi.
V této době je důležité brát zvláštní ohled na tento ostrov a nejvzdálenější regiony, které kromě svých stálých překážek nyní čelí problému zničení infrastruktury a osobního, obchodního a zemědělského majetku a v mnoha případech nejsou schopni okamžitě pokračovat ve svých běžných činnostech, zejména v regionech, jež téměř výhradně závisí na cestovním ruchu, protože mediální prezentace událostí by mohla odrazovat případné návštěvníky.
Je tedy nezbytné vyzvat Komisi a Radu, aby přijaly pohotové opatření, aby Rada znovu posoudila návrh na zjednodušení, urychlení a zpružnění v otázce uplatňování Fondu solidarity EU.
Stejně tak je důležité přešetřit společně s příslušnými členskými státy evropské programy a strukturální, zemědělské a sociální fondy s cílem zlepšit reakci na potřeby, které vyvstávají v důsledku těchto katastrof.
Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení o závažných přírodních katastrofách, k nimž došlo v autonomní oblasti Madeira, a o dopadech bouře Xynthia v Evropě. Domnívám se, že Evropská unie musí ukázat solidaritu těm, kteří jsou sužováni v důsledku těchto přírodních katastrof. Tyto katastrofy zasáhly regiony v Portugalsku, západní Francii, různé regiony ve Španělsku, zejména Kanárské ostrovy a Andalusii, a také Belgii, Německo a Nizozemsko. V západní Francii bouře způsobila smrt přibližně 60 lidí a zmizení několika lidí, nemluvě o tom, že poničila několik tisíc domovů. Evropská komise může postiženým regionům poskytnout finanční podporu prostřednictvím Fondu solidarity Evropské unie. Je velice důležité, aby se mezi členskými státy vyskytoval smysl pro solidaritu v případě závažných přírodních katastrof. Mezi orgány na místní, vnitrostátní a evropské úrovni musí docházet ke koordinaci úsilí, jehož cílem je rekonstrukce zasažených oblastí. Nesmí být přehlíženy ani účinné politiky prevence. Jak v tomto případě, tak do budoucnosti musíme zajistit, aby se evropské finance dostaly do zasažených regionů co nejrychleji, aby bylo možné pomoci těm, již byli přírodními katastrofami zasaženi.
Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Dne 20. února Madeiru postihl ojedinělý meteorologický jev, který způsobil 42 úmrtí, 32 lidí se pohřešuje, 370 lidí se ocitlo bez domova a přibližně 70 lidí bylo zraněno.
Ve dnech 27.–28. února měl další jev za následek 60 úmrtí, 10 pohřešovaných lidí a více než 2 000 lidí bez domova, a to v západní Francii při pobřeží Atlantického oceánu (Poitou-Charentes a Pays de la Loire). Tato bouře odřízla od světa také několik regionů ve Španělsku, zejména šlo o Kanárské ostrovy a Andalusii.
Kromě lidského a duševního utrpení tyto meteorologické jevy měly za následek scénář rozsáhlého poničení s mimořádně závažným sociálním a hospodářským dopadem na hospodářské činnosti těchto regionů, protože mnozí lidé ztratili vše, co měli.
Hlasovala jsem tedy ve prospěch tohoto návrhu usnesení, který vyzývá Komisi, aby okamžitě přijala veškerá opatření nezbytná pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie a učinila tak co nejrychleji a nejpružněji a uvolnila co nejvyšší částku, aby pomohla obětem.
Chtěla bych zdůraznit potřebu vypracovat nové nařízení o Fondu solidarity EU založené na návrhu Komise, aby bylo možné vypořádat se s problémy způsobenými přírodními katastrofami pružnějším a účinnějším způsobem.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Bouře, která poničila Madeiru dne 20. února, zapříčinila obrovské lidské a materiální škody v oblasti Madeiry. Role EU je velmi důležitá, protože má k dispozici mechanismy a nástroje, jako jsou Fond solidarity, strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond – a Fond soudržnosti, které musí být aktivovány a uplatněny rychlým, pružným a jednodušším způsobem. Vítám návrh usnesení, v němž je od Evropské komise požadováno, aby jakmile obdrží žádost od portugalské vlády, zahájila nezbytné kroky k uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie co nejrychleji a nejpružněji a v co největším rozsahu. Vyzývám orgány Evropské unie, aby projevily svoji solidaritu a pohotově a pružně použily Fond soudržnosti a přitom zohlednily zvláštní postavení Madeiry jakožto ostrovní a jedné z nejvzdálenějších oblastí EU. Apeluji na dobrou vůli Evropské komise, pokud jde o vyjednání revize regionálních operačních programů INTERVIR+ (EFRR) a RUMOS (ESF) a také o části tématického operačního programu „Územní podpora“ (Fond soudržnosti), která se vztahuje na Madeiru.
Nessa Childers (S&D), písemně. − Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy a velmi mě těší, že ji Parlament schválil. Vzhledem k podobným, ačkoli méně závažným povětrnostním okolnostem v Irsku, jež zahrnovaly povodně a nedávnou sněhovou kalamitu, vím, jak hluboce tyto tragédie dopadají na rodiny a občany EU, a je důležité, aby tento Parlament jednal tak, aby jim pomohl, jak jen bude moci.
Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Přírodní katastrofa, která postihla dne 20. února Madeiru, po sobě zanechala dezolátní scenérii, lidské utrpení a rozsáhlé škody s ničivými důsledky pro příslušné hospodářské a výrobní struktury.
O jeden týden později měla další přírodní katastrofa – bouře Xynthia – ničivé důsledky na oblast západní Francie a několik španělských regionů.
Rád bych se také projevil svůj zármutek a vyjádřil solidaritu se všemi, kdož byli touto tragédií zasaženi, pokud jde o lidské i materiální ztráty.
Je zásadní poskytnout lidem pomoc a také zrekonstruoval infrastrukturu, veřejná zařízení a základní služby.
Je pravda, že prostředky z Fondu solidarity lze vyplatit pouze po dokončení postupů týkajících se uvolnění prostředků z tohoto fondu a po příslušném schválení ze strany Rady a Parlamentu. V aktuální situaci je však velmi složité žádat občany, kteří čelí obrovským potížím v otázce návratu k běžnému životu, aby počkali. Žádáme tedy o co největší uspíšení a pružnost jak v otázce uvolnění prostředků, tak při přijímání výjimečných opatření na pomoc Madeiře.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Dne 20. února tohoto roku došlo na Madeiře k tragédii, která je charakterizována nebývale prudkým deštěm, silným větrem a obrovskými vlnami. To způsobilo 42 úmrtí, několik lidí je pohřešováno, stovky jsou bez domovů a desítky lidí byly zraněny. Rád bych zdůraznil okamžité úsilí regionální vlády Madeiry a jejích institucí, které rychle a koordinovaně reagovaly na tuto tragédii. Ve dnech 27.–28. února 2010 zasáhla západní Francii – zejména regiony Poitou-Charentes a Pays de la Loire – velmi silná a ničivá bouře, které se přezdívá Xynthia. Způsobila více než 60 úmrtí, několik lidí se pohřešuje a tisíce lidí jsou bez domova. Vzhledem k těmto tragédiím bych rád projevil svůj hluboký zármutek a silnou solidaritu se všemi zasaženými regiony, přičemž vyjadřuji soustrast rodinám obětí a vzdávám hold pátracím a záchranným týmům. Vyzývám Komisi, aby jakmile o to příslušné členské státy požádají, zahájila všechny nezbytné kroky k uvolnění co největších možných částek z Fondu solidarity Evropské unie. Při posuzování těchto žádostí musí Komise zohlednit specifickou povahu jednotlivých regionů, zejména křehkost izolovaných a okrajových regionů.
Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Podpořila jsem tento návrh usnesení o krocích, které mají být přijaty v důsledku toho, že se přes naše území prohnala pustošivá a smrtící bouře Xynthia, protože kromě hledání viníků musíme především ukázat evropskou solidaritu, aby bylo možné podpořit oběti katastrofy, která zasáhla několik evropských zemí. Nejen, že musíme využít Fond solidarity, ale tato pomoc musí pocházet také z Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Musíme konečně povzbudit i pojišťovací společnosti, aby zasáhly co nejrychleji, a následně si vzít ponaučení z těchto událostí, až dojde na vydávání stavebních povolení.
Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, podpořil jsem návrh usnesení o velké přírodní katastrofě v autonomní oblasti Madeira a o dopadech bouře Xynthia v Evropě. Zaměřme se na Madeiru, protože právě tam si katastrofa vybrala největší daň. Velké a silné společenství vytváříme z mnoha důvodů, ale také proto, abychom si mohli v době potřeby vzájemně pomáhat. Madeira a ostatní regiony v současnosti tuto pomoc potřebují, protože byly dopady bouře vážně zasaženy. Je naší povinností pomáhat těm, kteří naši pomoc potřebují. Doufám, že návrh usnesení přispěje k účinnému odstranění dopadů této tragédie. Hluboce soucítím se všemi oběťmi a jejich rodinami. Děkuji.
Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) V nedávných týdnech bylo několik regionů EU zasaženo přírodními katastrofami: Madeira, poté západní Francie a různé regiony Španělska. Lidské a materiální následky zapříčiněné silou těchto meteorologických jevů zanechaly v nás, poslancích Evropského parlamentu, hluboký dojem. To vysvětluje návrh usnesení o přírodních katastrofách, o němž jsme dnes v Evropském parlamentu hlasovali; vyjadřuje to naše nejhlubší soucítění a naši sounáležitost s oběťmi poškozených regionů. Evropská solidarita musí být vyjádřena finančně, a to uvolněním prostředků z Fondu solidarity Evropské unie a prostřednictvím dalších projektů, které financuje EU. Co se však týče Fondu solidarity, musím zdůraznit, že stávající nařízení neumožňuje dostatečně pružnou a rychlou reakci; existuje zde příležitost změnit toto nařízení a nyní záleží na Evropské radě, aby v této otázce dosáhla pokroku. Hlasovala jsem také ve prospěch pozměňovacího návrhu, který podporuje návrh učiněný v roce 2006 panem Barnierem týkající se vytvoření evropské jednotky civilní ochrany. Lituji, že nebyl přijat; uplatnění tohoto návrhu by zlepšilo schopnost reakce EU na krizové situace.
Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná přírodní katastrofa, k níž došlo na Madeiře, zanechala ostrov ve stavu zmatku. Dopady bouře Xynthia byly poškozeny také další regiony v Evropě. Aby EU vyjádřila svoji solidaritu, měla by jim samozřejmě společnými silami pomoci a za tímto účelem by měla uvolnit prostředky z Fondu solidarity EU. Fond solidarity EU byl zřízen s cílem poskytnout naléhavou finanční pomoc členským státům zasaženým přírodními katastrofami.
Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dne 20. února zasáhla Madeiru závažná přírodní katastrofa v podobě prudkého deště nebývalé síly ve spojení se silnou bouří a velmi vysokými vlnami, přinejmenším 42 lidí bylo usmrceno, mnoho lidí se stále pohřešuje. Stovky lidí se navíc ocitly bez domova. O několik dní později se přes francouzské pobřeží Atlantického oceánu přehnala ničivá bouře Xynthia, která způsobila téměř 60 úmrtí, zejména v regionech Poitou-Charentes, Pays de la Loire a Bretaň. Také zde je pohřešováno mnoho lidí.
Tisíce lidí jsou rovněž bez domova. Proto jsem podpořil opatření navrhovaná ve společném návrhu usnesení, aby EU finančně pomohla těmto zemím a regionům, a z tohoto důvodu jsem hlasoval ve prospěch návrhu usnesení. Zejména je třeba zajistit, aby byly pohotově a pružně uvolněny prostředky z Fondu solidarity Unie.
Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení Evropského parlamentu RC-B7-0139/2010. Ekologické katastrofy a přírodní katastrofy jsou stále častěji součástí našich životů. Nebezpečí, která vyplývají ze změn životního prostředí, se za poslední desetiletí zvýšila a měli bychom udělat vše, co je v našich silách, abychom těmto nebezpečím předcházeli.
Evropská unie, která se skládá z 27 členských států a čítá půl miliardy občanů, se musí vypořádat nejen s postupným vývojem změny klimatu a životního prostředí, ale musí se také postarat o své občany a zaručit jim co nejlepší podmínky pro další život po krizi. Naše snahy se však nemohou soustředit pouze na pomoc po takových událostech. Základním důvodem existence Evropské unie je dávat občanům pocit jistoty. Ve spojitosti s tím musí příslušné orgány EU přijmout zvláštní kroky k tomu, aby dohlížely na regiony a jejich schopnosti podnikat preventivní opatření.
Aby bylo možné co nejrychleji se vypořádat s dopady bouře Xynthia, měli bychom uvolnit prostředky z Fondu solidarity Evropské unie a pomoci těm, kteří utrpěli škody ve spojitosti s touto katastrofou. Nepříznivé a bolestné události, které dopadají na ostatní, by nás měly vždy vybídnout k tomu, abychom přijali účinná opatření, a to ze solidarity s těmi, kteří trpí. Ukažme, že je tomu tak i tentokrát.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o usnesení o velké přírodní katastrofě v autonomní oblasti Madeira a o dopadech bouře Xynthia v Evropě (RC-B7-0139/2010), protože byly zamítnuty dva z našich klíčových pozměňovacích návrhů. Konkrétněji jde o pozměňovací návrh, který odkazoval na skutečnost, že ve Francii byla povolena výstavba v záplavových oblastech a v oblastech přirozených mokřin a že stavební spekulace podporuje výstavbu budov v ohrožených oblastech, a o pozměňovací návrh, který uváděl, že veškeré finanční prostředky Společenství pro provádění takových plánů, zejména prostředky ze strukturálních fondů, EZFRV, Fondu soudržnosti a Fondu solidarity EU, mají podléhat opatřením pro udržitelnost.
Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) Na začátek bych ráda vyjádřila svou solidaritu s rodinami obětí přírodních katastrof na Madeiře a obětí bouře Xynthia. Přírodní katastrofy jsou v poslední době častější než kdykoli před tím, a to kvůli změně klimatu. Proto musíme zajistit, aby byla Evropská unie připravena reagovat co nejrychleji a nejúčinněji.
Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení Evropského parlamentu, který vyzývá Komisi, aby uvážila možnost zvýšení míry spolufinancování ze strany Společenství určeného pro regionální operační programy. Žádný členský stát není schopný zvládnout velké přírodní katastrofy sám. Evropská komise proto musí přizpůsobit Fond solidarity EU, aby zajistila, že členským státům zasaženým katastrofami bude umožněn přístup k finančním prostředkům rychlejším a účinnějším způsobem.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení vyjadřuje potřebu poskytnout pomoc evropským regionům, které byly nedávno dějištěm přírodních katastrof, např. se jedná o autonomní oblast Madeira. Kromě vážných lidských následků, mezi niž se řadí 42 úmrtí, několik zraněných a několik lidí bez domova, měl prudký déšť, který postihl Madeiru dne 20. února, bezpočet dopadů a závažných materiálních škod.
V této souvislosti je zásadní mobilizovat pomoc pro postižené regiony, aby se mohly zotavit z hospodářských a sociálních následků katastrof. Chtěl bych zejména zdůraznit křehkost ostrovních a okrajových regionů, jako je případ Madeiry, kde zvláštní povaha jejího hospodářství a sociální situace ještě více posiluje nutnost poskytnout jí co nejlepší pomoc.
Chtěl bych zopakovat potřebu vyzvat Evropskou komisi, aby pružným způsobem uvolnila prostředky z Fondu solidarity a přezkoumala regionální programy financované z Fondu soudržnosti s ohledem na jejich přizpůsobení požadavkům, které vyplývají z této tragédie.
Byl bych rovněž pro to, aby bylo přezkoumáno financování plánované pro rok 2010, které je vyčleněno na zvláštní projekty, a to v souladu s obecnými pravidly strukturálních fondů pro roky 2007–2013.
Vzhledem k rozsahu přírodní katastrofy na Madeiře a jejím nezahladitelným následkům a vzhledem k dopadům bouře Xynthia jsem hlasoval ve prospěch předloženého dokumentu.