Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 11. března 2010 - Štrasburk

12.1. Případ Gilada Šalita

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (článek 122 jednacího řádu). Začneme případem Gilada Šalita (čtyři⁽¹⁾ návrhy usnesení).

  Bastiaan Belder (IND/DEM), autor. − (NL) Pane předsedající, dnes ráno kolem osmé hodiny jsem si zde v Parlamentu prohlížel internetovou stránku o Giladu Šalitovi a hned mě na ní upoutala jedna smutná skutečnost: Giladovi, jenž je obětí únosu, je již 1355 dní, 3 hodiny, 12 minut a 37 sekund odpírán veškerý kontakt s otcem, matkou, bratrem a sestrou. Na té samé internetové stránce jsem však našel i citát z knihy proroka Jeremiáše: „Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Hospodinův, synové se vrátí na své území.“ Noam Šalit, jenž je dnes zde s námi, vkládá ve vás, jakož i v Boha Izraele, naději a důvěru, že se dočká propuštění svého milovaného syna na svobodu.

Pane předsedající, dámy a pánové, dnes vedeme rozpravu o případu Gilada Šalita. Včera odpoledne na mimořádném setkání s izraelskou delegací jsem Noama Šalita ujistil, že tento případ – totiž propuštění Gilada Šalita na svobodu – považujeme i za svoji věc. Nechť je proto z této rozpravy a tohoto usnesení jasně patrný požadavek, na který svými kroky naváže vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci. Včera ráno jsem o této záležitosti osobně hovořil s baronkou Ashtonovou. Případ Šalit se nás týká, je evropskou věcí.

Dámy a pánové, věnujte se prosím tomuto případu i nadále. Spoléhám na vás. Kéž Evropa přinese Blízkému východu změnu. Spolu s Noamem Šalitem a jeho rodinou se těšíme na to, až se naplní rabínská modlitba pro na Gilada Šalita – je to žalm 126, verš první: „Když Hospodin přivedl nazpět sionské zajatce, bylo nám jak ve snu.“

  Frédérique Ries, autorka. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, když byl Gilad Šalit během útoku Hamásu poblíž Gazy zajat, bylo mu devatenáct let. K této události nedošlo v Gaze, nýbrž na území Izraele, v kibucu, v němž byla jeho jednotka umístěna.

Již téměř čtyři roky tento mladík tráví ve sklepě. Nemá právo přijímat návštěvy – ani lékaře, ani právníka, ani právo dostávat poštu, nemá ani právo na proces a ani jiná práva zaručená Ženevskou úmluvou, nemá prostě právo na nic. Gilad Šalit, jenž je – ovšem mylně – znám jako voják Gilad Šalit, jako všichni mladí muži v jeho vlasti plnil svoji povinnost vojenské služby.

Je to poměrně ostýchavý mladý muž – ostatně jako jeho otec, s nímž jsme se již několikrát měli možnost setkat a kterého dnes v této sněmovně máme to potěšení přivítat mezi sebou – mladík, jenž měl velmi rád matematiku, kterého bavil fotbal a jenž by se již vrátil zpět do civilního života, kdyby ovšem nebyl po čtyři roky kdesi vězněn, odříznut od světa i od vlastní rodiny.

Pane komisaři, dnes odpoledne se nechci vyjadřovat k politice, nechci hovořit o Blízkém východě, o konfliktech, o vyjednávání nebo výměnách zajatců. Náš Parlament dnes jednomyslně žádá, abyste tomuto mladíkovi – jenž je mladým Izraelcem, Francouzem a Evropanem – pomohli vrátit se domů.

Proto dnes společně se spoluautory tohoto usnesení a se členy šesti politických skupin, paní poslankyní Essayahovou, panem poslancem Cohn­Benditem, panem poslancem Howittem, panem poslancem Tannockem a panem poslancem Belderem, jenž měl slovo právě přede mnou, píšeme baronce Ashtonové.

Baronku Ashtonovou, která příští týden ve středu navštíví Izrael a Gazu, naléhavě žádáme, aby se veškerou svojí autoritou postavila za žádost o propuštění Gilada Šalita. Její autorita se opírá o mandát vyplývající z našeho dnešního usnesení, jedná se o autoritu 500 milionů evropských občanů, které tato sněmovna zastupuje.

(Potlesk)

  Proinsias De Rossa, autor. − Pane předsedající, vítám toto společné usnesení různých politických skupin, kterým žádáme o propuštění izraelského vojáka Gilada Šalita, jehož již od roku 2006 drží v zajetí vojenské křídlo Hamásu. Souhlasím s Giladovým otcem, který požaduje, aby případ jeho syna byl považován za humanitární záležitost a nestal se předmětem politických her. Během tahanic a sporů v rámci politické rozpravy nikdy nesmíme ztrácet ze zřetele bolest izraelských a palestinských rodin, které byly v tomto konfliktu připraveny o své drahé.

Ženevské úmluvy musí dodržovat všechny strany. Je naprosto nepřijatelné, aby Giladu Šalitovi jako válečnému zajatci byla upírána práva, na které má podle Goldstoneovy zprávy nezpochybnitelný nárok. Jeho rodina nemá žádné informace o jeho zdravotním, tělesném nebo psychickém stavu.

Na druhé straně je ze 7 200 palestinských vězňů v izraelských věznicích, v jejichž případě jsou také porušovány ženevské úmluvy, 1 500 z nich zadržováno na dobu neurčitou a třináct z nich je vězněno již 25 let. Čtyřiačtyřicet z nich jsou děti. Dvacet tři členů Palestinské legislativní rady je drženo ve vazbě v rámci odvetného opatření za zajetí Gilada Šalita. Goldstoneova zpráva opět hovoří jasně: členové Palestinské legislativní rady jsou zadržování v rozporu s mezinárodním právem.

Příští víkend tyto otázky nadnesu na Euro-středomořském parlamentním shromáždění v Jordánsku. Důrazně žádám Catherinu Ashtonovou, aby během své nadcházející návštěvy tohoto regionu naléhala na izraelské orgány a orgány palestinské samosprávy, včetně těch v Gaze, aby propustily Gilada Šalita, palestinské děti a členy Palestinské legislativní rady a aby zajistily jejich bezpečný a rychlý návrat domů.

  Charles Tannock, autor. − Pane předsedající, četaře Gilada Šalita již déle než tři roky zadržují jako rukojmí fanatičtí stoupenci džihádu z hnutí Hamás. Hamás o sobě tvrdí, že je právoplatnou stranou sporu dodržující ženevské úmluvy, a tudíž Gilad Šalit je válečným zajatcem. Izrael ho však, podle mého názoru oprávněně, hned od okamžiku, kdy byl zajat, považuje za unesenou osobu. Bez ohledu na jeho právní status a mezinárodní právo je v Gaze nemilosrdně vězněn bez možnosti styku s okolím, připravený o jakoukoliv možnost komunikace s vnějším světem. Přístup k němu nepovolili ani Červenému kříži, ačkoli to ženevské úmluvy nařizují. Jeho rodina nemá žádné informace o tom, jak se mu daří, kromě jednoho videozáznamu a ojedinělých náznaků ze strany Hamásu, že je dosud živ a v dobrém stavu.

Očekává-li Hamás, že ho mezinárodní společenství bude respektovat, měl by nyní alespoň jednoznačně prokázat, že podmínky Giladova věznění odpovídají mezinárodnímu humanitárnímu právu.

Žádáme však ještě více. Požadujeme jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění. Nikterak se netajím tím, že jsem proti dialogu s teroristy z Hamásu, organizace, která si klade za cíl zničit Izrael, ale pokud s Hamásem vůbec máme jednat, musí se tak stát, až bude Gilad Šalit propuštěn z nedůstojného vězení.

  Sari Essayah, autorka. − Pane předsedající, když tato sněmovna činí usnesení, které má sebemenší spojitost se situací na Blízkém východě, bývá obvykle velmi obtížné dospět k vzájemné dohodě. V tomto případě, díky kolegům, kteří to umožnili, tomu tak není.

Situace Gilada Šalita je humanitárním problémem a naše společné usnesení důrazně upozorňuje na skutečnost, že od té doby, co se před více než čtyřmi lety stal rukojmím, je Gilad držen na neznámém místě v Gaze, kde mu nejsou přiznávána žádná základní práva odpovídající uznávaným humanitárním normám včetně třetí Ženevské úmluvy. Právě z těchto humanitárních důvodů požadujeme okamžité propuštění Gilada Šalita. Než k tomu dojde, požadujeme alespoň, aby mu byl umožněn kontakt s Červeným křížem a jeho rodiči.

Hodnotu lidské osoby nelze vyčíslit. Je nezměrná. Teroristická organizace Hamás by neměla Gilada Šalita využívat jako zástavu, o které se smlouvá, nýbrž by ho měla okamžitě propustit. Od vysoké představitelky, baronky Ashtonové, očekáváme, že právě tento vzkaz bude v Gaze tlumočit na své nadcházející cestě.

  Takis Hadjigeorgiou , autor. – (EL) Pane předsedající, včera jsem se spolu s dalšími poslanci zúčastnil setkání, na kterém byl přítomen Šalitův otec. Chtěl bych říci, že k této rodinné tragédii nelze zůstat lhostejným. Proto zastáváme postoj, že Gilad Šalit, příslušník izraelských ozbrojených sil zajatý dne 24. června 2006 na izraelském území, splňuje kritéria pro to, aby byl podle třetí Ženevské úmluvy považován za válečného zajatce.

Jako takovému by se mu mělo dostávat lidského zacházení a měla by mu být povolena komunikace s vnějším světem. Mezinárodní červený kříž by měl mít možnost jej navštívit a jeho rodina by se měla mít veškerá práva na informace o jeho stavu a samozřejmě také právo na setkání s ním. Zároveň vyjadřujeme svoji důvěru, že bude propuštěn, a žádáme, aby se tak stalo.

Aniž bych chtěl jakkoli ustoupit od toho, co jsem dosud řekl, přesto se domnívám, že náš postoj, podle kterého lze na tuto záležitost pohlížet odděleně od řady případů vězněných Palestinců, je poněkud politicky naivní. Jejich věznění je také humanitární záležitostí. Mám za to, že jeho rodině dáváme klamné naděje, domníváme-li se, že něčeho dosáhneme, když se jakožto Parlament zaměříme výhradně na propuštění této konkrétní osoby. Opakuji, že stojím za naším požadavkem na jeho propuštění.

Není snad skutečnost, že desítky šestnáctiletých Palestinců jsou vězněny, humanitárním problémem? Jak můžeme mezi těmito dvěma záležitostmi dělat rozdíly? Ani nelze přejít mlčením skutečnost, že samotná Gaza – kdosi se prve vyjádřil, že bydlí v chatrči, a je tomu tak – opakuji tedy, že samotná Gaza je jednou obrovskou chatrčí. Jeden a půl milionů Palestinců se tam tísní ve společné chatrči. 7 200 Palestinců je vězněno v izraelských věznicích, mezi nimi se nachází 270 dětí ve věku 16–18 let a 44 dětí mladších šestnácti let. Od roku 1967 bylo zatčeno a uvězněno padesát tisíc sedm set Palestinců.

Požadujeme tedy Šalitovo propuštění, ale náš postoj, že toho lze dosáhnou izolovaně od celkové situace v Palestině, je politicky naivní.

Na závěr bych chtěl dodat, že jedinou oblastí na světě s ministrem pro vězněné je Palestina. Chtěl bych znovu rodině Šalitových vyjádřit naše sympatie a soucit a doufám, že tento problém se zakrátko vyřeší.

  Nicole Kiil-Nielsen, autorka. − (FR) Pane předsedající, usnesení o desátníkovi Giladu Šalitovi, kterým se dnes zabýváme, doplňuje řadu usnesení o stavu lidských práv na Blízkém východě, která Evropský parlament přijal dříve.

Desátník Gilad Šalit, jenž je držen jako rukojmí již 1 355 dní, musí být co nejdříve propuštěn. Požadujeme jeho propuštění a upřímně doufáme, že se tak stane. Mladý Francouz palestinského původu Salah Hamouri, kterého izraelské orgány zadržují již od 13. března 2005, musí být propuštěn. Děti, které jsou v Izraeli vězněny v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva a úmluvami o právech dítěte, musí být propuštěny. Bojovníci nenásilného lidového odporu proti okupaci, například Abdallah Abu Rahmah z vesnice Bil’in, musí být také propuštěni. Zvolení zástupci, členové Palestinské legislativní rady – včetně Marwana Barghoutiho – musí být propuštěni.

Je na čase, aby Evropská unie neústupně trvala na dodržování lidských práv a mezinárodního práva na Blízkém východě. Řešení nespočívá v odvetě formou represívních a násilných opatření, jejichž příkladem bylo zavraždění vůdce Hamásu v Dubaji, jež odsuzujeme, a to v neposlední řadě také proto, že dosáhnout propuštění Gilada Šalita se tak stalo ještě těžším.

  Elena Băsescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Toto je za poslední dva týdny již druhá příležitost, kdy na plenárním zasedání hovořím o Giladu Šalitovi, a jsem ráda, že naše společné úsilí, které jsme s kolegy poslanci vynaložili, vyústilo v toto usnesení. „Případ Gilada Šalita“ je důkazem zvláštního zájmu Evropské unie o humanitární situaci v Gaze. Giladova práva, která jsou stanovena Ženevskou úmluvou, by v Izraelsko-Palestinském konfliktu neměla být ničím podmiňována. Vždyť otec Gilada Šalita Noam opakovaně potvrdil, že on ani jeho rodina se nijak politicky neangažují. Současná situace není důsledkem jejich rozhodnutí. Ideálním scénářem by pro nás Evropany byly dva státy, které by spolu koexistovaly v míru a bezpečí.

Jednání o propuštění probíhají prostřednictvím různých prostředníků již od roku 2006. V jejich rámci zazněl jeden velmi problematický návrh, že by Gilad mohl být propuštěn výměnou za 1 000 vězněných Palestinců. Gilad a a jeho rodina potřebují naši pomoc.

Velice vám děkuji.

  Olga Sehnalová, jménem skupiny S&D. – (CS) Případ Gilada Šalita se stal jedním ze symbolů nekonečného zoufalství a frustrace na Blízkém východě. A to jak lidí, kteří zde žijí, tak angažovaného mezinárodního společenství. Gilad Šalit je rukojmím se jménem, jehož pohnutý osud sledujeme s účastí a obavami. Lidé Blízkého východu jsou bezejmennými rukojmími tohoto konfliktu bez konce. Oko za oko, zub za zub. Nebo existuje i jiná naděje pro Gilada a všechny ostatní trpící?

Všechny normy mezinárodního práva nenahradí to, co v tomto konfliktu slýcháme tak zoufale málo – apel na lidskost. Zkusit opustit geopolitický pohled na svět, kde se hraje s lidskými kartami a osudy. Vcítit se do role rodin obětí i všech nevinně zadržených a strádajících.

Copak brání propustit Gilada Šalita a všechny ty, o jejichž vině beze vší pochybnosti nerozhodl soud? A povzbudit tak ty, kteří chtějí žít v míru. Klíčem k němu je důvěra, kompromis a odvaha obhájit jej proti všem nesmiřitelným. Prosím, udělejte první krok.

  Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedající, smyslem naší dnešní rozpravy je, ve vší vážnosti, spojit lidské utrpení s konkrétním jménem a tváří, aby se takto náš soucit a schopnost vcítění rozrostly do větší šíře. Z tohoto hlediska je vskutku velmi hodnotné, že jsme si jako předmět naší dnešní rozpravy vybrali případ Gilada Šalita. Ten přispěje k tomu, že naše vcítění pojme i ostatní oběti, abychom se dokázali z totožnit s jejich utrpením i bolestí jejich rodin. V naprosto nepřijatelných podmínkách, které se v každém ohledu příčí mezinárodním předpisům, jsou vězněny tisíce Palestinců. Nacházejí se ve stejně svízelné situaci jako Gilad Šalit a jeho rodina. K tomuto problému se musíme snažit postavit co nejvážněji a mám dojem, že všichni v této sněmovně jsme připraveni k němu takto přistupovat. Nejde tu jen o věznění jednoho rukojmí, ale o tisíce vězněných, kteří jsou oběťmi tohoto vážného konfliktu.

Chtěla bych podotknout ještě jednu věc: je důležité, že se tímto bolestným případem zabýváme přímo a že si uvědomujeme, že jestliže nic neuděláme nejen s vojenskou blokádou Gazy, nýbrž s okupací Palestiny jako takovou, a nedosáhneme-li řešení v podobě dvou států, které, jak se domnívám, všichni požadujeme a chceme, nebudou tito lidé mít před sebou žádnou budoucnost. Myslím si, že toto je skutečně plodný způsob hledání společného řešení, a doufám, že baronka Ashtonová dosáhne toho, že EU bude v takovém postavení, že nebude muset jen stále platit a platit, nýbrž také dokáže prosadit, že její slovo čas od času dojde sluchu.

  Louis Bontes (NI). – (NL) Pane předsedající, dne 25. června 2006 při průniku teroristů z pásma Gazy byl unesen branec izraelské armády, desátník Gilad Šalit. Od té doby jej Hamás zadržuje jako rukojmí a úplně jej izoloval od vnějšího světa. Je držen v naprosté tmě a přístup k němu nepovolili ani Červenému kříži.

Případ Šalit je dalším důkazem toho, že Evropa a Izrael jsou na jedné lodi. Barbarští islámští ozbrojenci vedou proti západní civilizaci totální válku. Izrael je v přední frontové linii této války. V Izraeli a Evropě má cenu každý lidský život. Pro islámské teroristy nemá lidský život žádnou cenu, nebo spíše pro ně mezi jedním a tisíci životy není žádný rozdíl, protože Hamás požaduje, aby výměnou za Šalita Izrael propustil tisíc vězňů včetně velkého počtu teroristických vrahů.

Je důležité, abychom dosáhli Šalitova propuštění, ovšem nikoliv za tu cenu, že Izrael bude muset na oplátku propustit teroristy. Ostatně již jsme viděli, co bylo v minulosti výsledkem podobných výměn: opojný pocit teroristů, jejich přívrženců a vůdců z dosaženého vítězství a ruku v ruce s tím nevyhnutelný nárůst terorismu. Nemůžeme připustit, aby lidé z terorismu těžili, a bylo by nezodpovědné, kdybychom Izrael vybízeli, aby na takové braní rukojmí odpověděl výměnou, protože dalším rukojmím Hamásu by se mohl stát někdo z Paříže, Amsterodamu nebo Bruselu. V jakém bychom se pak nacházeli postavení?

Role se musí okamžitě obrátit: Je to Hamás, nikoliv Izrael, kdo musí zaplatit za to, že Gilad Šalit, Evropan, byl vzat jako rukojmí. Cena by měla být tak vysoká, že jej propustí sami z vlastního rozhodnutí. V tomto směru požadujeme, aby pro všechny činitele režimu Hamásu, a to včetně těch, kteří nejsou s Hamásem oficiálně spojeni a nejsou uvedeni na evropském seznamu teroristů, platil úplný zákaz cestovat do Evropy a po Evropě.

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, tento mladík je za naprostého ignorování veškerých mezinárodních norem vězněn již takřka 1 400 dní a přístup k němu nemá ani Červený kříž. Myslím si, že tento případ by měl být považován výhradně za lidskou tragédii a jako takový i řešen. To, že se tato rozprava těší široké podpoře Evropského parlamentu a že se Šalitovu otci včera od našich kolegů dostalo srdečného přijetí, mi dává naději.

Šalitův případ by se neměl stát předmětem smlouvání. Chce-li Hamás v mírovém procesu získat legitimitu, jsou nyní v sázce právě jeho zájmy. Na závěr konstatuji, že nejlepším důkazem důvěryhodnosti Hamásu by bylo, kdyby Gilada Šalita propustil bez jakýchkoliv podmínek a přestal provádět únosy.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Usnesení, o němž dnes diskutujeme, nemá politický charakter a nesnažíme se urovnat konflikt na Blízkém východě. Jde nám pouze o to, aby nevinnému synovi bylo umožněno vrátit se domů k otci a rodině. Nejsem si jist, zda kolegové poslanci vědí o existenci organizace nazvané Kruh rodičů. Jde o organizaci tvořenou izraelskými a palestinskými rodinami, které v tomto konfliktu přišly o členy rodiny. Dnes o tomto konkrétním případu hovoříme proto, že nechceme, aby otec Gilada Šalita rozšířil řady těch, kdo ztratili své nejdražší – své vlastní děti.

Požadujeme propuštění rukojmího, protože nesouhlasíme s myšlenkou, že účel světí prostředky. Boj za spravedlivou věc neomlouvá skutky, které jsou obecně považovány za zlo nebo teroristické činy. Organizace, které chtějí získat naše uznání a úctu, nesmí držet rukojmí.

(Potlesk)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Chci také podpořit ty, kdo v této sněmovně včera i dnes požadovali propuštění Gilada Šalita, a chci rovněž vyjádřit svoji účast jeho rodině.

Svým projevem bych se chtěl obrátit na ty, kdo si možná kladou následující otázku: „Proč by mělo být přijato usnesení o případu Gilada Šalita a je nutné přijmout ho právě teď?“ Ostatní kolegové poslanci nám připomněli, že brzy to již budou čtyři roky od chvíle, co je mladý Gilad Šalit držen jako rukojmí ve strašných podmínkách, které porušují mezinárodní normy stanovené třetí Ženevskou úmluvou o zacházení s válečnými zajatci. Jak si asi všichni dokážeme představit, každý další den věznění působí Šalitovi i jeho rodině hrozné utrpení.

Uvedl bych ještě jeden důvod, který mluví pro jeho podporu, totiž že Gilad Šalit je evropským občanem, je evropskou obětí terorismu, a v tento den, jenž je Evropským dnem obětí terorismu, si nedokážu představit, které jiné gesto by mohlo být ještě symboličtější, než toto usnesení.

  Ana Gomes (S&D). – Pane předsedající, úvodem bych chtěla vzdát poctu úsilí rodiny Gilada Šalita, které vyvinula pro to, aby dosáhla propuštění svého syna. V tom ji plně podporujeme. To chceme také vyjádřit tímto usnesením. V souladu s poznatky Goldstoneovy zprávy jsme přesvědčeni, že Gilad má vskutku nárok požívat statusu válečného zajatce, což by mělo platit také pro vězně zadržované Izraelem, mezi kterými je i mnoho dětí.

Chceme, aby všichni byli propuštěni. Chceme, aby byl propuštěn Gilad Šalit i všichni palestinští mladíci a dívky. To je totiž jediný způsob, jak lze v tomto regionu dosáhnout míru. Vyzýváme baronku Ashtonovou, aby se snažila ze všech sil prosadit propuštění Gilada Šalita a všech ostatních palestinských válečných zajatců, zejména těch mladistvých, kteří jsou oběťmi tohoto věznění.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Případ Gilada Šalita má konkrétní, osobní rozměr. Je tragickým případem velmi mladého muže, jehož věk se shoduje s věkem mého syna, a je také tragickým případem jeho rodiny. Nenamlouvejme si však, že tento případ nemá žádný širší politický kontext. Umožňuje nám totiž si uvědomit, že výpověď onoho černobílého filmu, který bývá často velmi jednostranně promítán také v této sněmovně, onoho filmu, který hovoří jen o obětech na palestinské straně, opravdu není moc objektivní.

Myslím, že bychom dnes měli velmi jednoznačně požadovat propuštění tohoto mladíka, ale nezapomínejme také na to, že ti, kdo odpalují střely na Sderot, nesou odpovědnost za to, že je dosud zadržován.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). – (FI) Pane předsedající, jak víme, toto usnesení muselo zohlednit řadu politicky velmi citlivých okolností, ale to by nám nemělo bránit ve schválení jednoznačně humanitárního usnesení, které nebude rozmělněno obecnými politickými vyjádřeními k celkové situaci.

Jsem ráda, že se toto usnesení neodchýlilo od svého záměru. Mám v úmyslu pro něj hlasovat. Zdůrazňuje myšlenku, že všechny strany, kterých se krizová situace na Blízkém východě týká, musí dodržovat mezinárodní humanitární právo a ustanovení o lidských právech. Doufám, že Parlament toto usnesení silně podpoří.

(Potlesk)

  Janez Potočnik, člen Komise. − Pane předsedající, případ uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita je pro Evropskou unii velmi důležitý.

Moje předchůdkyně komisařka Ferrero-Waldnerová v tomto Parlamentu naléhavě požadovala propuštění Gilada Šalita již dne 5. července 2006, necelé dva týdny po jeho zajetí. V průběhu těchto let při řadě příležitostí, včetně poslední Rady přidružení EU-Izrael loni v červnu a v rámci závěrů zasedání Rady pro zahraniční věci z prosince 2009, EU důsledně vyzývala věznitele Gilada Šalita, aby jej neprodleně propustili. Proto se připojujeme k dnešním návrhům Parlamentu požadujícím jeho propuštění.

Jsme přesvědčeni, ve shodě s hodnocením mnohých lidsko-právních organizací, že podmínky, za nichž je Gilad Šalit zadržován, jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Proto důrazně vyzýváme jeho věznitele, aby plnili tyto povinnosti a zejména aby zástupcům Mezinárodního výboru Červeného kříže umožnili jej navštívit. Poslední bod: víme, že skrze prostředníky stále probíhá vyjednávání, jehož cílem je propuštění Gilada Šalita. Podporujeme všechny snahy podniknuté za tímto účelem a vyjadřujeme naději, že brzy dosáhnou úspěchu. Osobně budu tlumočit své kolegyni Cathy Ashtonové váš jednoznačný vzkaz.

Myslíme samozřejmě na rodinu Gilada Šalita. Vím, že jeho otec je tento týden na návštěvě této sněmovny a že právě v této chvíli zde sedí s námi.

(Potlesk)

Chci ho znovu ujistit, že na něj a na všechny ostatní, kdo trpí v důsledku tohoto dlouhotrvajícího konfliktu, pamatujeme a snažíme se jim pomoci.

(Potlesk)

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po skončení rozpravy.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně. – Chci vyjádřit svoji lítost nad tím, že Gilad Šalit je vězněn. Jeho únos stejně jako věznění ostatních zajatců v této oblasti je nepřijatelné. Tuto situaci je zapotřebí co nejdříve změnit. Jsem přesvědčen, že propuštění Gilada Šalita celkově napomůže blízkovýchodnímu mírovému procesu.

písemně. – (FR) Co se ostatního týče, Francie se právě rozhodla prodat Rusku válečnou loď třídy Mistral. Doufáme, že bude svého činu upřímně litovat.

(1) Viz zápis.