Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova vypracoval Herbert Dorfmann, o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení (KOM(2009)0161 – 2009/2156(INI) (A7-0056/2010).
Herbert Dorfmann, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v této zprávě se zabýváme sdělením Komise ohledně zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech.
Konkrétně se v něm jedná o vymezení znevýhodněných oblastí a především o nalezení nových způsobů, jak je vymezit. V současné době se tyto oblasti určují především nebo výlučně na základě vnitrostátních kritérií. Takových kritérií existuje více než 100 a v různých členských státech Unie jsou naprosto odlišná.
Není tím zajištěna jednotnost, což bylo při mnoha příležitostech předmětem kritiky Účetního dvora. Komise ve svém sdělení nyní navrhuje nový způsob vymezení těchto oblastí, který využívá osmi různých kritérií, pomocí nichž se má úplně změnit definování těchto oblastí.
Parlament neví, jaký budou mít tato kritéria dopad, neboť simulace v daných oblastech, o něž Komise požádala členské státy, nebyly v době, kdy jsme na této zprávě pracovali, k dispozici, ani jsme nemohli tyto simulace prozkoumat.
Rád bych shrnul, co nyní ve zprávě navrhujeme. Myslíme si, že jednotná metoda vymezení oblastí je v zásadě rozumná a možná také nutná k tomu, aby byla v Evropské unii zajištěna jednotnost. Také se domníváme, že vyrovnávací příspěvek – o němž by se dalo říci, že je nejdůležitějším výsledkem tohoto procesu vymezení oblastí, neboť byl v první řadě proveden tak, aby tyto oblasti mohly získat vyrovnávací platby – je velmi důležitým prvkem zemědělské politiky a především umožňuje zemědělskou činnost v oblastech, kde by to bylo jinak velmi obtížné, tedy ve znevýhodněných, především horských oblastech.
Nemůžeme však zhodnotit kvalitu těchto kritérií, tedy zda tato kritéria nyní fungují, či nikoliv, protože v současné době nemáme přístup k žádným modelovým situacím. Přesto existují velmi konkrétní pochybnosti, zda budou navrhovaná kritéria dostatečně přesná.
Je také třeba vyjasnit, zda by se ke kritériím, které Komise nyní navrhuje, mělo přistupovat tímto způsobem, tedy odděleně, každé kritérium zvlášť, či zda by se za určitých okolností nemělo uvažovat o více kritériích najednou. Znevýhodnění bývá často spojováno s několika faktory najednou a zdá se nám naprosto rozumné, abychom zvážili, zda není zcela nezbytné, abychom brali v potaz více kritérií najednou.
Také musíme zvážit, zda by se v tomto ohledu měla uplatňovat zásada subsidiarity, tedy zda bychom i v tomto případě měli pomocí nových kritérií navrhnout hrubý rámec a poté poskytnout členským státům a regionům příležitost, aby si jej doladily.
Také se domnívám, že je nezbytné zvážit, zda bychom měli mít přechodná období. Tímto vymezením budou některá místa vyloučena z vymezených oblastí a tato místa budou potřebovat dostatečně dlouhé přechodné období.
Celkově bych chtěl říci – a domnívám se, že tento názor je obsažen i ve zprávě – že stávající sdělení Komise potřebuje ještě více doladit a že předtím, než bude provedeno, musí být velmi důkladně zváženo, neboť bude mít dalekosáhlé následky pro zemědělce, kterých se to týká.
Na závěr bych rád upřímně poděkoval kolegům zde v Parlamentu a také zaměstnancům Komise, kteří v několika minulých měsících přispěli k vytvoření této zprávy.
Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, velmi děkuji panu zpravodaji za vynikající zprávu. Podpora znevýhodněných oblastí je klíčovým prvkem společné zemědělské politiky a jejím cílem je udržet zemědělskou činnost obecně po celé Evropě. Přístup Komise týkající se vytvoření systému pro vymezení těchto oblastí, který by mohl být využíván v celé EU, je tedy vítaný. Klíčové však je, zda osm kritérií, která byla pro tento účel vytvořena, bude dostatečných. Nejsem přesvědčen, že to jsou opravdu ta správná kritéria, jichž má být užito. Nechápu – a myslím si, že to samé je možné říci i o zpravodaji a o Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova – proč nám Komise nedala k dispozici výsledky simulací týkající se účinku těchto osmi kritérií. Důrazně se tedy obracím na Komisi: opravdu by se to nemělo stávat tak často, jak k tomu dochází.
Když chceme a potřebujeme něco zhodnotit, potřebujeme samozřejmě znát výsledky. Do určité míry to považuji za nedostatečnou důvěru vůči Parlamentu. Znamená to, že v případě tohoto konkrétního navrhovaného nařízení je zapotřebí ještě spousty práce. Doufám, že Komise podrobně prostuduje zprávu poslance Dorfmanna, kterou jsme přepracovali do naší vlastní zprávy. Osobně doufám, že pan Dorfmann bude moci i nadále k této záležitosti politicky přispívat.
Martin Häusling (Verts/ALE). - (DE) Pane předsedající, i já bych chtěl poděkovat panu Dorfmannovi za jeho zprávu. To, co předložil, jasně ukazuje, že je třeba ještě řadu věcí ohledně této záležitosti objasnit. Stejně jako poslanci, kteří vystoupili přede mnou, se i já domnívám, že stávající rámec pro vymezení těchto oblastí není dotažený. V mnoha částech nejsou naplněny potřeby znevýhodněných regionů. Kladu si otázku, zda budeme schopni situaci zvládnout pouze s těmito přírodními kritérii.
Musíme se také více zaměřit na sociální situaci, která má ve znevýhodněných regionech zásadní roli. Jelikož jsou platby ve prospěch znevýhodněných regionů klíčové pro přežití mnoha společností, je třeba, aby se Komise znovu zamyslela nad doladěním stávajícího rámce, a poskytla tak mnoha regionům šanci na přežití.
Obávám se, že zavedení stávajícího systému by vedlo k rozsáhlým změnám, které nejsou vždy srozumitelné a vyvolaly by v zemědělství značný neklid a nejistotu. Měli bychom to ještě jednou prozkoumat.
Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Je velmi důležité, že na základě zprávy pana Dorfmanna upřednostňuje rozpočet společné zemědělské politiky i nadále podporu zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech, neboť bez této podpory by v těchto oblastech došlo k závažným ekologickým škodám a sociálním problémům. Je potěšitelné, že Komise – a v tom si zaslouží pochvalu – ponechává vymezení způsobilých oblastí založené na osmi kritériích na členských státech. Zároveň bych rád upozornil na skutečnost, že dodnes existují mezi členskými státy rozdíly a diskriminace, nejen ohledně přímých plateb, které jsou na nové členské státy uvaleny, především na zemi, kde žije pan komisař, Lotyšsko, a také na další nové členské státy. V mé zemi je problém s dodáváním vody do oblasti písečných dun (Homokhátság), neboť hladina podzemní vody zde během čtyř desetiletí klesla o 4 až 5 metrů a z této oblasti se stala polopoušť. Ke stejnému problému dochází také v jižní Evropě, a proto je značně důležité, abychom v budoucí společné zemědělské politice našli řešení k otázce hospodaření s vodou.
Michel Dantin (PPE). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat svému kolegovi, panu Dorfmannovi, za vynikající práci, kterou při přípravě této zprávy odvedl. Myslím si, že dokonale shrnuje současný stav této problematiky, pokud jde o návrhy Komise.
Rád bych se obrátil především na pana komisaře. Tato práce trvá nyní již několik měsíců. Vyvolává značný rozruch v několika průmyslových odvětvích našich členských států, v těch, kterým hrozí změna klasifikace, k níž dochází či může dojít v době, kdy – a to bude zítra večer předmětem otázky k ústnímu zodpovězení – zažívají mnohá výrobní odvětví značné problémy. Potřebujeme se tedy pohnout kupředu a potřebujeme tak učinit rychle. Myslím si, že nemůžeme čekat tři roky, než přijdeme s jasnou odpovědí pro zemědělce, kterých se toto vymezování oblastí dotkne.
Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, je opravdu skvělé, že je v této zprávě kladen zvláštní důraz na znevýhodněné regiony. Opravdu ústřední myšlenkou, kterou zde pravděpodobně všichni podporují, je, aby byly předpoklady pro výnosnou zemědělskou produkci zajištěny po celé EU, a to nyní i v budoucnu.
Zdá se, že kritéria pro definování znevýhodněných oblastí způsobují zmatek. Musíme věnovat zvláštní pozornost zemědělství ve znevýhodněných oblastech, neboť předchozí reformy společné zemědělské politiky byly často prováděny z hlediska regionů, kde je situace pro zemědělství příznivá.
Aby mohlo ve znevýhodněných regionech docházet i nadále k rozvoji, je velmi důležité použít mechanismu proporcionální regulace. To, že EU zrušila některé předchozí regulační mechanismy v zemědělství, nevedlo k úspěchu. Například v případě odstranění mléčných kvót a zrušení systému půd vyňatých z produkce se jednalo o neúspěšná rozhodnutí, pokud jde o znevýhodněné regiony.
Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, dotace na evropské zemědělství nelze zpochybňovat. Důvody pro poskytování dotací zahrnují různé podmínky pro zemědělskou produkci, např. podnebí, kvalitu půdy, problém s přístupem k vodě, situaci ohledně pozemků a sociální a historické podmínky. Většina z nich má významný vliv na výsledky produkce a hospodářský výkon a ovlivnily současné prvky, které tvoří společnou zemědělskou politiku.
Sdílím postoj a obavy autora zprávy ohledně nedostatečného účinku, který se od nového přístupu očekává. Je možné, že kritéria, jichž se až doposud užívalo, jsou tak nevhodná? Očekáváme výpočty a hlubší analýzu účinků. Závažnou otázkou je, jak zachovat zemědělskou produkci ve znevýhodněných oblastech. Dle mého názoru je třeba, aby byla těmto oblastem i nadále poskytována podpora na přiměřené úrovni jako součást společné zemědělské politiky v budoucím finančním rámci.
Andris Piebalgs, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu Dorfmannovi za vynikající zprávu o sdělení Komise nazvaném „Cesta k cílenějšímu zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním“.
Chtěl bych se vyjádřit k několika záležitostem. Celkovým cílem plateb za přírodní znevýhodnění je zajistit trvalé využívání půdy a prostřednictvím hospodaření se zemědělskou půdou zachovat krajinu a zároveň podporovat udržitelné zemědělské systémy. Platby poskytované zemědělcům v těchto oblastech kompenzují dodatečné náklady zemědělců a ušlý příjem, které vznikají z důvodu přírodního znevýhodnění.
Rada se rozhodla, že z cílů plateb za přírodní znevýhodnění odstraní socioekonomická kritéria. Odstranění socioekonomických kritérií by mělo být vnímáno v souvislosti s celou řadou opatření, která jsou členským státům dána k dispozici v nařízení o rozvoji venkova – diverzifikace činností nezemědělského charakteru, rozvoj mikropodniků a malých a středních podniků a turistických aktivit a poskytování základních služeb.
Platby za přírodní znevýhodnění tedy nejsou pákou, jíž má být použito, aby se vyřešil problém vylidňování. Poskytování vyrovnávacích plateb zemědělcům v oblastech, kde není produkce zatěžována přírodním znevýhodněním a kde nevznikají dodatečné náklady či nedochází k ušlému zisku, by narušilo hospodářskou soutěž se zemědělci v jiných oblastech. Socioekonomické ukazatele se navíc v průběhu doby mění a bylo by tedy potřeba, aby byly v každé dotčené oblasti stále sledovány a přezkoumávány.
Návrh zohlednit odlehlost oblasti není praktický v souvislosti s dohodnutým rámcem, který stanovila Rada a jenž se vztahuje na přírodní znevýhodnění. Co se týče okrajovosti oblastí, existují další možné úrovně vymezení, například článek o specifickém znevýhodnění obsažený v nařízení.
Komise v různých etapách tohoto procesu vyzývala členské státy, aby předkládaly alternativní návrhy biofyzikálních kritérií a jejich prahových hodnot. Vědci budou tyto návrhy analyzovat z hlediska jejich platnosti a především transparentnosti a možné použitelnosti v rámci celého Společenství. Na přání Rady však tyto alternativní prahové hodnoty musí vést k závěru, že v dotčené oblasti existuje významné znevýhodnění.
Jakmile bude provedeno testování vymezení oblastí na základě biofyzikálních kritérií, budou výsledky tohoto postupu zohledněny v návrhu Komise na společnou zemědělskou politiku po roce 2013. Cílem jakéhokoli návrhu právního předpisu bude též vytvoření plynulého přechodu pro oblasti, které mohou ztratit status přírodně znevýhodněných oblastí
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat za dva týdny, na dalším dílčím zasedání v Bruselu.
Písemná prohlášení (článek 149)
Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – Chtěla bych poděkovat panu zpravodaji za vynikající práci. Zachování rozmanitých a aktivních venkovních oblastí je důležité z několika důvodů, v neposlední řadě kvůli celosvětové rostoucí poptávce po potravinových produktech a cestovním ruchu, který je z hlediska životního prostředí udržitelný. Ukončení obdělávání půdy by navíc v mnoha oblastech znamenalo vážné zhoršení situace, a to jak z hlediska nezbytně důležitého příjmu venkovských oblastí, tak kvůli ztrátě krajiny, která se někde utvářela v průběhu několika století.
Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. Režim podpory oblastí s přírodním znevýhodněním účinně napomohl k tomu, že se v těchto oblastech zemědělská půda i nadále obdělává. Význam poskytování odpovídajících vyrovnávacích plateb pro znevýhodněné oblasti je nesporný.
Postup pro vymezení a klasifikaci těchto oblastí na základě řady kritérií provedly členské státy podle vlastního souboru ukazatelů. Je však mimořádně obtížné tyto soubory ukazatelů porovnat, neboť užívají odlišné metody klasifikace a zohledňování regionů. Vytvořením společného souboru klasifikačních kritérií by se v celé Evropě zvýšila transparentnost režimu, jeho spolehlivost a účinost. V tomto ohledu podporuji potřebu přezkoumat režim podpory zemědělců v oblastech s přírodním znevýhodněním a navrhnout pro znevýhodněné oblasti globální strategii, čímž by se snížily rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, které se týkají přidělování finanční podpory.
James Nicholson (ECR), písemně. – Měli bychom si připomenout, že 54 % obdělávané půdy v EU je v současné době klasifikováno jako znevýhodněné oblasti. Je zásadně důležité, aby systém znevýhodněných oblastí trval i nadále, pokud máme poskytovat vyrovnávací platby zemědělcům za poskytování veřejných statků, zamezení opouštění zemědělské půdy, pomoc při prosazování biologické rozmanitosti a pomoc s podporováním obyvatelstva žijícího ve venkovských oblastech. Trh za tyto zásluhy neposkytuje odměny ani vyrovnávací platby zemědělcům v oblastech, kde je zemědělská činnost znevýhodněna přírodními podmínkami. Musíme tedy zajistit, aby byla další reforma režimu podpory pro znevýhodněné oblasti adekvátním způsobem financovaná z celkového rozpočtu SZP a aby byl systém klasifikace spravedlivý a nediskriminující. Osm biofyzikálních kritérií, která Komise navrhla ve svém původním sdělení na posouzení klasifikace oblastí s významným přírodním znevýhodněním, vyznělo bezpochyby ve prospěch teplejších a sušších podnebných oblastí kontinentální Evropy. Byl jsem proto rád, že byly ve výboru přijaty pozměňovací návrhy zmiňující „vlhkostní rovnováhu v půdě“ a „dny polní kapacity“. To je první krok pro to, aby nebyly země severní Evropy, například Spojené království a Irsko, v rámci nového systému klasifikace diskriminovány.