Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 5. května 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

18. Příprava summitu hlav států a předsedů vlád eurozóny, který se bude konat dne 7. května 2010 (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o přípravě summitu hlav států a předsedů vlád eurozóny, který se bude konat dne 7. květen 2010.

 
  
MPphoto
 

  Diego López Garrido, úřadující předseda Rady.(ES) Pane předsedo, tento týden dne 7. května proběhne setkání hlav států a předsedů vlád eurozóny a tato rozprava v Evropském parlamentu se týká právě tohoto významného setkání. Cílem schůzky bude oficiální odsouhlasení dosažené dohody o půjčkách Řecku, tj. souboru opatření na finanční pomoc pro Řecko, který má řešit vážnou finanční situaci této země eurozóny, a projednávání, jak se z této situace a z těchto dohod poučit ve vztahu k budoucnosti eurozóny a celé Evropské unie.

V pátek mají hlavy států a předsedové vlád potvrdit finanční řešení, které Evropská unie Řecku poskytla. Jinými slovy má být oficiálně schválen závazek – který je v této fázi politickým závazkem – přijatý na jednání hlav států a předsedů vlád Evropské unie dne 11. února, závazek na pomoc Řecku při řešení jeho mimořádně závažné finanční situace.

V pátek se proto hlavy států a předsedové vlád chystají předložit, zdůvodnit a schválit rozhodnutí 15 dalších členských států eurozóny poskytnout Řecku tuto pomoc, tyto půjčky, poté, co řecká vláda přijme úsporný program hospodářských a daňových úprav. Mají zajistit finanční stabilitu Řecka a finanční stabilitu eurozóny jako celku, což bylo politicky odsouhlaseno nejen pro případ Řecka, ale dne 11. února to bylo politicky odsouhlaseno v usnesení hlav států a předsedů vlád Evropské unie.

Politicky a historicky se jedná o důležité rozhodnutí, protože má zásadní význam pro důvěryhodnost eurozóny a pro vnější důvěryhodnost celé Unie z hlediska financí. Je důležité pro fiskální konsolidaci požadovanou ve Smlouvách o Evropské unii, pro fiskální konsolidaci v eurozóně a v celé Unii a je velmi důležité pro posílení účinného a trvalého hospodářského oživení Evropské unie.

Dnes zveřejnil pan Rehn, který je zde s námi, předpovědi Komise na období 2010–2011, a vyslal tak signál o postupném hospodářském oživení v Evropské unii. Předpovědi Komise potvrzují, že v Evropské unii skutečně dochází k hospodářskému oživení a že po zkušenostech s největší recesí v její historii se Evropské unii jako celku předpovídá růst 1 % v roce 2010 – v letošním roce – a 1,75 % v roce 2011.

Hospodářská recese tedy v Evropské unii skončila ve třetím čtvrtletí loňského roku a začalo hospodářské oživení. K tomu jednoznačně přispěl Plán evropské hospodářské obnovy a rozhodnutí přijatá členskými státy, a právě prostřednictvím Plánu evropské hospodářské obnovy bylo do hospodářství jednotlivých zemí napumpováno z rozpočtů členských států a z rozpočtu Unie značné množství peněz. To je jedním z důvodů proč – řeknu to znovu – poté, co Evropská unie prošla nejhorší recesí ve své historii, již zaznamenáváme hospodářské oživení.

Toto jsou předpovědi Evropské komise a není pochyb, že rozhodnutí půjčit Řecku zásadním způsobem přispěje k tomu, že hospodářské oživení v eurozóně a v celé Evropské unii bude účinné a trvalé.

Domníváme se, že Evropská unie zareagovala na současnou hospodářskou situaci, tj. na hospodářskou krizi, správně, neboť udělala vše, co bylo v jejích silách, aby tuto situaci zvládla. Konkrétně máme za to, že Evropská unie zareagovala správně na mimořádně složitou finanční situaci v Řecku, protože v posledních měsících rozhodně podnikla jasné kroky směřující k tomu, co jsme začali označovat jako hospodářskou správu, neboli hospodářské řízení Evropské unie. Byly učiněny jasné kroky vpřed. Občas se možná zdály pomalé, příliš pomalé, ale kroky vpřed byly každopádně podniknuty bezpečným a rozhodným způsobem, což vyvrcholí v pátek na jednání hlav států a předsedů vlád Evropské unie.

Domníváme se, že hospodářská správa, hospodářské řízení Evropské unie musí mít pevné základy. Prvním z nich je převzetí odpovědnosti za přijaté závazky, například při podpisu a ratifikaci Smlouvy o Evropské unii. Druhým je solidarita, tedy zásada, která tvoří podstatu Evropské unie a všech jejích politik. Třetím je koordinace fiskální konsolidace, koordinace při vnějším zastupování Evropské unie – například na schůzkách skupiny G20 – a koordinace růstu a překonávání krize. Jsem přesvědčen, že toto bude obsaženo v dokumentu, který na toto téma připravuje komisař Rehn a který bude 12. května předložen Komisi.

Závěrem bych chtěl říci, že hospodářská správa Evropské unie, která je zaváděna a rozvíjena a jejíž základy jsou v Evropské unii pokládány, vyžaduje účinné nástroje a prvek dohledu. Jsem si jist, že dokument, který Evropská komise připravuje, na to bude odkazovat. Potřebujeme zdravé veřejné finance. Potřebujeme dohled nad finančním systémem, evropský dohled nad finančním systémem, a v tomto směru vyzývám Evropský parlament, aby co nejdříve přijal soubor opatření pro finanční dohled. Tento soubor opatření by měl obsahovat nařízení a směrnice, o kterých právě teď diskutujeme v Parlamentu a které budou projednány v příslušném výboru během několika příštích dnů a poté na příslušném plenárním zasedání.

Potřebujeme také mechanismus, který by předcházel případným krizím, a také musíme být schopni – jak jsem již řekl – navenek vystupovat za Evropskou unii jednotně a v tomto případě hovořím samozřejmě o schůzkách skupiny G20. Domnívám se, že toto jsou kroky směřující k hospodářskému řízení či správě Evropské unie; pomoc a půjčky Řecku jsou toho součástí, a proto si myslím, že Evropská unie se ubírá správným směrem a tento směr upevnila.

Jsem si jist, že hlavy států a předsedové vlád přijmou tento soubor opatření pro finanční pomoc Řecku, což je stručně řečeno, jak uvedli ve svém prohlášení ze dne 11. února, závazek k finanční stabilitě, k hospodářské stabilitě eurozóny a celé Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pane předsedo, byl jsem požádán, abych učinil prohlášení k této sněmovně před pátečním jednáním hlav států a předsedů vlád eurozóny.

Dovolte mi, abych nejprve projevil soustrast rodinám obětí násilí, k němuž dnes došlo v Aténách. Projevit nesouhlas a protestovat je právo občanů v našich demokratických společnostech, ale použití násilí nelze ničím ospravedlnit.

Dovolte mi, abych pohovořil o souboru opatření pro finanční pomoc Řecku, který byl schválen minulou neděli. Poté vás seznámím s některými svými názory na to, co je třeba udělat, abychom opakování podobné krize zabránili.

Co se týče Řecka, řecké orgány schválily víceletý program fiskální konsolidace a strukturální reformy. Na jeho přípravě se společně podílely Komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Řecká vláda předložila stabilní a důvěryhodný soubor opatření, který nasměruje hospodářství Řecka na dlouhodobě udržitelnou cestu a obnoví důvěru. Je důležité, abychom ocenili odvahu, jakou projevil předseda vlády Papandreu a jeho vláda.

Řecko bude podstupovat bolestné úsilí, ale všichni víme, že žádné jiné možnosti neexistují.

Oplátkou byl na doporučení Komise a Evropské centrální banky aktivován koordinovaný evropský mechanismus pro pomoc Řecku. Jedná se o bezprecedentní projev solidarity, který nemá nikde ve světě obdoby.

Tato pomoc bude rozhodující, aby Řecko znovu oživilo své hospodářství, a zajistí finanční stabilitu eurozóny jako celku.

Dovolte mi, abych zdůraznil, že Komise zajistila, že mechanismus, i když je založen na dvoustranných půjčkách, je evropský. Komise byla nápomocna při jeho zřizování a bude hrát důležitou úlohu při jeho řízení a uplatňování.

Komise má a nadále bude mít hlavní slovo při posuzování, zda Řecko dodržuje podmínky souboru opatření. Komise bude rovněž řídit dvoustranné půjčky od členských států.

Do konce týdne již budeme mít kritické množství členských států, které dokončily proces s cílem poskytnout Řecku tyto dvoustranné půjčky. Jsem pevně přesvědčen, že dosud nevídaná finanční podpora poskytnutá Řecku – 110 miliard EUR – a ozdravný program jsou odpovídající reakcí na řeckou krizi. Nemáme důvod pochybovat, že Řecko i členské státy eurozóny ho budou důsledně provádět.

Tento názor sdílejí i jiní, na nichž záleží. Zaregistroval jsem například podpůrné prohlášení minulého, současného a budoucího předsedy skupiny ministrů financí zemí G20, které bylo vydáno právě nyní. Bohužel zřejmě ne všechny subjekty na trhu jsou již přesvědčeny. Musíme nahlas a jasně říci, že pochybovači se mýlí. Za okamžik se k tomu vrátím.

V pátek na zasedání hlav států a předsedů vlád budeme hledat i mimo rámec této dohody, co je třeba udělat, abychom se z této situace náležitě poučili. Rozprava bude samozřejmě výchozím bodem, protože rozhodnutí je nutno dále projednat a nakonec přijmout všemi 27 členskými státy – členskými státy eurozóny, ale také všemi ostatními členskými státy Evropské unie. Dovolte mi, abych to řekl velmi jasně: projednávání a rozhodování v 27 je zdrojem síly.

I když musíme urychlit naše procesy, skutečností je, že společná akce celé 27 – která nemá nikde ve světě obdoby – poskytuje ten nejlepší možný základ pro naši společnou budoucnost ve stále více propojeném světě.

Vidím dva hlavní směry úvah a opatření: za prvé, přehodnocení pravidel hospodářské správy, včetně Paktu o stabilitě a růstu, a za druhé, reformu finančních trhů.

Komise intenzívně pracuje na hospodářské správě a je připravena příští středu předložit své návrhy, jakým způsobem ji zlepšit. Existují tři základní stavební prvky, které se mají posuzovat. Za prvé je to odpovědnost. Musíme posílit Pakt o stabilitě a růstu, a především dodržování pravidel ze strany členských států. Důvod pro posílení preventivní i nápravné části paktu je zřejmý. Jsem rád, že většina z těch, kteří původně pakt zpochybňovali – či dokonce navrhovali jeho změkčení – nyní schvalují nutnost přijmout tvrdší pravidla, a co je nejdůležitější, důsledně je uplatňovat.

Za druhé je to vzájemná závislost. Jsme v tom všichni společně. Myslím, že krize jasně ukázala, že musíme řešit nerovnováhu mezi našimi členskými státy, zejména v eurozóně. To zahrnuje také rozdíly v jejich konkurenceschopnosti, neboť to je jeden klíčový prvek, který způsobuje různé další nerovnováhy.

To samozřejmě neznamená, že konkurenceschopnost některých států se sníží, aby konkurenceschopnost jiných vypadala relativně vyšší. Všichni soutěžíme na světových trzích. Co potřebujeme, je zvýšit svou celkovou konkurenceschopnost vyváženým způsobem, kdy dochází k vzájemnému posilování. Domnívám se také, že je nutno zkoumat ostatní příčiny nerovnováhy. V zájmu dosažení pokroku budeme navrhovat zvýšený dohled a větší koordinaci hospodářské politiky. Také jsem velmi rád, že ze strany členských států pozoruji nyní v tomto ohledu větší otevřenost.

Za třetí, soudržnost. Musíme se sami sebe zeptat, zda náš systém fiskálních pravidel je úplný. Považuji za záslužné vytvořit stálý mechanismus pro řešení nebezpečných situací. Konec konců opatrnosti nikdy nezbývá.

Věřím, že využijeme vhodné chvíle – a spoléhám na vás, že nám pomůžete tyto reformy uskutečnit. Domnívám se, že z politického hlediska, pokud jde o evropskou integraci, se nacházíme se v jednom z těch okamžiků, kdy jestliže nebudeme budovat Evropu, budeme zaostávat. Nemůžeme zůstat v nečinnosti. Je to velice zvláštní čas, který dnes v Evropě žijeme, kdy naše solidarita, naše odpovědnost je každý den prověřována. Doufám, že čelní představitelé našich členských států dokážou využít příležitosti, a to nejen aby pomohli ostatním, ale aby projevili svou odpovědnost vůči našemu společnému evropskému projektu.

Tyto reformy budou zavedeny za již probíhajícího úsilí, které nemá obdoby. Je nesporné, že schodek a výši zadlužení v některých členských státech je nutno korigovat s rozhodností a rychleji, než bylo zamýšleno před vypuknutím krize.

Ale je také nutno říci, že nemůžeme ignorovat skutečnost, že zhoršení rozpočtové situace v roce 2009 bylo z velké části způsobeno působením automatických stabilizátorů vzhledem k nebývalému poklesu hospodářské činnosti způsobnému finanční krizí, která nevznikla v Evropě. Jinými slovy, celková situace v eurozóně byla do značné míry výsledkem protikrizových politik prosazovaných po celém světě.

Vždy bylo jasné, že situace bude následně napravena, a většina členů eurozóny již provedla odvážné reformy, například reformu svých penzijních systémů. Odpovědnost, kterou projevily vlády, musí sdílet také subjekty na finančních trzích. Proto je neméně naléhavé i nadále zajistit udržitelný a odpovědný finanční sektor ve službách ekonomiky a jejích občanů.

Je třeba mít na paměti, že účastníci finančních trhů jsou klíčovými subjekty při řízení tržních nálad. Psychologie hraje svou úlohu i na trzích. Příčinou finanční krize byla orientace na krátkodobé výsledky, procykličnost a nedostatečná odpovědnost. A to musíme urychleně napravit.

Potřebujeme silné a stabilní evropské trhy s finančními službami, aby investice potřebné pro budoucí růst byly uplatňovány v souladu s vizí Evropa 2020. Je třeba, aby se všechny naše tržní subjekty chovaly odpovědně. Pokud jde o reformu finančních trhů, děláme toho již hodně. Spoléhám na tuto sněmovnu, že to všem dá jasně najevo.

Evropské orgány, tj. Parlament, Rada a Komise, jednají společně a je nutno je tak vnímat. Prioritou naší činnosti se stalo odpovědné řízení rizik, bezpečnější trhy s deriváty, lepší finanční dohled a zajištění dostatečného kapitálu ze strany bank na pokrytí jejich skutečných rizik. Tuto činnost je nutno uspíšit.

V příštích týdnech bude třeba dokončit reformy, které již probíhají. Jak jsem před touto sněmovnou prohlásil před pouhými dvěma týdny, věřím, že se brzy dočkám průlomu ohledně našeho návrhu na zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy.

Chtěl bych také, aby bylo dosaženo brzké dohody o novém účinném evropském režimu dohledu. Evropský výbor pro systémová rizika a tři orgány dozoru by měly začít fungovat na začátku roku 2011.

Ale nesmí zůstat jen papírovými tygry. Máme společnou odpovědnost za to, že jim zajistíme nástroje, které potřebují ke své činnosti. To zahrnuje závazné rozhodovací pravomoci pro řešení opravdu mimořádných událostí, pro prosazování evropských pravidel – a podtrhuji evropských pravidel, nikoli pravidel vnitrostátních – a pro řešení sporů v rámci kolegií vnitrostátních orgánů dohledu. Je nejvyšší čas realizovat tato rozhodnutí a ujistit se, že cíle jsou náročné.

V tomto roce se připravují další návrhy na zlepšení ochrany vkladatelů a investorů, posílení opatření proti zneužívání trhů, další zlepšení kvality a kvantity bankovního kapitálu a zabránění nadměrnému využívání pákového efektu.

V posledních třech měsících, a paradoxně ještě tento týden, vyvstaly v souvislosti se situací suverénních dluhových trhů nové obavy. Komise již pracuje na zásadním přehodnocení trhů s deriváty s cílem zvýšit transparentnost a bezpečnost na těchto trzích. V první fázi předložíme právní předpisy pro standardizaci způsobilých derivátových smluv a necháme provést ústřední protistranou jejich zúčtování, které bude řádně regulováno a kontrolováno. Nyní také zvažujeme, zda je nutné, aby se pro suverénní dluhové trhy přijímala další zvláštní opatření.

Krize znovu vynesla do popředí otázku úlohy ratingových agentur. Ve fungování finančních trhů hrají tyto agentury klíčovou úlohu, ale zdá se, že ratingové hodnocení je příliš cyklické, příliš závislé na obecné náladě na trhu, nikoli na základních zásadách – bez ohledu na to, zda nálada na trhu je velmi optimistická, nebo velmi pesimistická. Vzhledem k tomu, že ratingové agentury mají na trzích takovouto zásadní úlohu a vliv, mají také zvláštní odpovědnost za to, aby jejich hodnocení byla spolehlivá a komplexní. Proto v roce 2008 Komise urychleně předložila nový právní předpis týkající se těchto agentur, který vstoupí v platnost během několika příštích měsíců.

Tato pravidla zajistí, aby ratingové agentury postupovaly transparentněji, aby zveřejňovaly své metody a vyhnuly se střetu zájmů, ale musíme jít dále. V zájmu posílení evropského dohledu nad těmito subjekty má Komise za to, že by měly být pod přímým dohledem budoucího Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, a přesně to budeme navrhovat.

Začali jsme uvažovat také o tom, zda jsou nutná další opatření k zajištění příslušného hodnocení především suverénního dluhu. Musíme si zamést před svým vlastním prahem, když zároveň nutíme druhé, aby dělali totéž.

Komise bude dělat, co je nezbytné, aby se finanční trhy nestaly rejdištěm spekulantů. Volné trhy představují základ pro fungování úspěšného hospodářství, ale volné trhy potřebují pravidla a jejich dodržování a pravidla a jejich dodržování je nutno zpřísnit, pokud nezodpovědné chování ohrožuje to, co nemůže a nemělo by být ohroženo.

Chování na trhu se musí opírat o spolehlivou a objektivní analýzu a finanční služby si musí uvědomit, čím přesně jsou, tedy službou, nikoli cílem samy o sobě. Nesmí se oddělit od své hospodářské a společenské funkce. Ve skutečnosti účastníci na finančních trzích stále podnikají, protože regulační orgány a demokratické instituce – a nakonec daňoví poplatníci – trhy ve finanční krizi stabilizovaly.

Jednali jsme tedy rychle a z úplně stejného důvodu budeme jednat rychle také v budoucnu. A tak vzkaz z tohoto pátečního jednání hlav států a předsedů vlád euroskupiny by měl být jasný a bude jasný: budeme dělat to, co je potřeba – a to na všech frontách.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Chtěli bychom se připojit k projevu soustrasti, kterou ve svém vystoupení vyjádřil pan Barroso. K událostem, o nichž pan Barroso hovořil, došlo dnes v Řecku. Pevně doufáme, že bezvýchodná situace v Řecku se vyřeší. Nedávné problémy této země vzbuzují obavy a zájem všech poslanců Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE.(FR) Pane předsedo, dámy a pánové, v Evropě nyní procházíme zvlášť těžkým obdobím, kdy Řecko prožívá vážnou krizi s důsledky pro občany, a jak jste zdůraznil, jedná se o důsledky tragické a dramatické, ve většině našich členských států narůstá zadlužení a evropská reakce vždy nesplňuje naše očekávání, přinejmenším však existuje.

Nyní nadešel čas, aby si Evropané z těchto událostí vzali ponaučení a požadovali zásadní reformy evropské správy. Reformy, které zabrání tomu, aby naše členské státy rozhodovaly samy za sebe bez konzultace se svými partnery – s nimiž konec konců sdílejí měnu, hodnoty, a tím i společný osud – o svých rozpočtových prioritách, svých fiskálních prioritách a svých sociálních prioritách. Je třeba změnit způsob uvažování lidí, aby naše strany, naši ministři, naši vnitrostátní kolegové přestali systematicky očerňovat rozhodnutí přijatá v Evropě, když oni sami se na těchto rozhodnutích podíleli.

Můžeme vůbec stále ještě vyzývat své partnery k solidaritě, když se potýkáme s potížemi, a zcela je ignorovat, když se situace vrátí k normálu? Můžeme stále ještě požadovat výraznou podporu od našich partnerů, když nejsme schopni zaručit naprostou transparentnost při předkládání veřejných účtů? A konečně, můžeme se stále ještě cítit překvapeni tím, že neustále padají otázky, když vyzýváme k solidaritě mezi národy, z nichž některé pracují 35 hodin a odcházejí do důchodu před dosažením 60 let, a jiné pracují 48 hodin a odcházejí do důchodu v 67 letech? To si nemyslím. Na druhé straně se domnívám, že nastal čas klást si skutečné otázky a dávat na tyto otázky skutečné odpovědi.

Ve světě, ve kterém žijeme, nejsou tyto odpovědi z velké části národní, nýbrž evropské. Tyto odpovědi se nemají zavděčit veřejnému mínění, ale mají být odpovědné a rozumné. Za tyto odpovědi neseme odpovědnost; musíme je poskytovat bez váhání, neboť jinak nám budou vnuceny rychleji, než si myslíme. Nejenže nás naše národy budou moci obvinit – a je to tak správně – že jsme nesplnili svou povinnost, že jsme jim neříkali pravdu, ale budou se také muset smířit s rozhodnutími, která jsou ještě bolestivější, než ta, která je nutno přijmout dnes. Musíme velice zřetelně požadovat Evropu hospodářskou, Evropu sociální a Evropu fiskální, což vyžaduje velmi praktická opatření ze strany našich vlád, napravo i nalevo.

Bude Rada na tento argument slyšet? Dokážeme zajistit, aby zazněl hlasitě a jasně? Na tuto otázku se ptám pana Verhofstadta, který má s touto Radou určité zkušenosti. Domnívá se, že je možné vstoupit do diskuse společně, v rámci Rady? Přijme Komise tento argument? Doufám, že ano, a naléhavě vás, pane Barroso, žádám, abyste ho přijal. Jako strážce Smluv vás vyzývám, abyste ze strany členských států zajistil plné uplatňování rozhodnutí, která přijímáme. Konstatuji, například s ohledem na směrnici o službách, že tomu tak zdaleka není. Pokud jde o růst, jedná se o promarněnou příležitost, což si už nebudeme moci dovolit.

Dámy a pánové, já nejsem idealista. Nepovažuji se za naivního, ale domnívám se, že pro Evropu nadešla chvíle pravdy, a navrhuji, abychom se těchto výzev chopili s odvahou, se smyslem pro odpovědnost, stejně jako to před 60 lety udělali zakladatelé Evropy, ti zakladatelé Evropy – jako byl Schuman, De Gasperi, Adenauer a ostatní – kteří bez váhání učinili odvážná a vizionářská rozhodnutí. Musíme následovat jejich příkladu. Oni nečekali, nepořádali referenda. Uchopili svou politickou odvahu oběma rukama a reagovali na zásadní problémy, které vznikly.

Dámy a pánové, krize, kterou procházíme, může být dobrá věc, budeme-li mít odvahu podniknout ty správné kroky, ale situace může být velmi vážná, pokud se budeme vyhýbat přijetí nezbytných reforem. Naléhavě potřebujeme hospodářskou a sociální správu, naléhavě potřebujeme úpravu daňových pravidel. A konečně, musíme zabránit vytváření umělých rozdílů mezi členskými státy Evropy a těmi ostatními. Evropská solidarita se vztahuje na každou z 27 zemí. Vyzývám vás, členy Rady, abyste vnímali Evropu takovou, jaká skutečně je. Vyzývám vás, abyste provedli studie, co se s námi stane, pokud zítra Francie a další země narazí na stejné problémy jako Řecko. Co se stane s naším eurem? Co budeme moci udělat pro své evropské občany?

Děkuji vám za pozornost. Tuto odpovědnost sdílíme společně a čas se kvůli nám nezastaví.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Beru na vědomí, že jeden z našich poslanců, pan Madlener, požádal o slovo v rámci postupu modré karty. Nicméně já vás už mám na seznamu řečníků. Mám tady Barry Madlener jako řečník. Za několik minut vám dám slovo. Slibuji, že budete moci promluvit.

 
  
MPphoto
 

  Maria Badia i Cutchet, jménem skupiny S&D.(ES) Pane předsedo, nejprve mi dovolte, abych jménem skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu vyjádřila naši plnou solidaritu s řeckým národem poté, co dnes zemřeli lidé. Chtěla bych také vyzvat k návratu ke klidu a říci řeckým občanům, že jsme na jejich straně a že podporujeme jejich úsilí, které vynakládají v této dlouhé a obtížné zkoušce, již podstupují.

Chtěla bych oslovit především předsedu vlády Georgiose Papandrea a podpořit ho v jeho pevném postoji a politické odvaze a ve veškeré nelehké práci, kterou dělá pro záchranu budoucnosti své země.

Doufáme, že v příštích měsících a letech udělá Evropská unie vše, co bude v jejích silách, aby podpořila nezbytné reformní procesy. Nemůžeme prostě stále jen provádět dohled. Evropská unie musí hrát v reformě svoji úlohu a podporovat ji. Úspěch transformačního procesu musí být ve sjednocené Evropě společným úspěchem všech a upomínat na společný osud. Abychom toho dosáhli, musíme dostatečně mobilizovat evropské a fiskální nástroje a poskytovat v tomto obtížném období veškerou možnou pomoc a podporu.

Kromě toho, odhlédneme-li od řecké krize, myslím, že můžeme konstatovat, že posledních několik týdnů bylo velice poučných. Musíme využít všechno, co jsme se naučili, k posílení hospodářské správy a budování Evropské unie, která není pouze měnová, ale také skutečně hospodářská. To, co bylo v dobách Jacquesa Delorse nemyslitelné, se nyní stalo nevyhnutelným, a my se musíme přizpůsobit požadavkům naší doby.

V zájmu dosažení všech těchto náročných cílů se musíme v první řadě naučit společně pracovat. Pakt o stabilitě a růstu je jedním z prvků, který nejvíce prokázal, že je nutno koordinovat naše hospodářské politiky. Koordinace našich hospodářských politik musí být aktivní a účinná a zaměřená na procesy trvale udržitelného, silného růstu, který je společný pro všechny a bude zárukou pracovních míst. Doufáme, že Evropská komise v tomto směru brzy předloží stručné návrhy, které nebudou založeny pouze na represi. Musíme se naučit budovat a sílit společně.

Pane předsedo Barroso, doufám, že si uvědomujete naléhavou nutnost co nejvíce využít úlohy, kterou Komise může v této fázi plnit.

Za druhé, musíme se vybavit mechanismy, které potřebujeme k řešení krize. Je nejvyšší čas, aby Rada schválila zavedení evropského mechanismu pro zachování finanční stability, návrhu, který v březnu přijali předsedové vlád a představitelé Strany evropských socialistů. Musíme odsoudit agresivní a spekulativní přístup některých finančních agentů, ale zároveň si musíme uvědomit, že jsme navrhli měnový systém, který je v době krize nedostatečný.

Za třetí, musíme vytvořit nový koncept evropské solidarity. Buď se pohneme kupředu směrem ke společnému osudu, nebo se musíme smířit s tím, že se poddáme negativní dynamice národního sobectví a destruktivnímu vzájemnému soupeření. Nemůžeme tvrdit, že chceme žít spolu, když současně říkáme, že v praxi chce každý z nás jednat nezávisle. Nynější krize je lakmusovým papírkem a musíme pochopit její plný význam.

Za čtvrté, je třeba, abychom přiznali potřebnou důležitost finanční sféře. V příštích týdnech a měsících bude mít Parlament příležitost zaujmout stanovisko k řadě velmi důležitých legislativních návrhů, jako jsou zajišťovací fondy a finanční dohled.

Vyzývám všechny orgány, aby nás v tomto odpovědném přístupu podpořily, a pomohly tak Evropě rychle zavést spolehlivý regulační a monitorovací systém. Věříme, že společným postupem můžeme také vytvořit daň z finančních operací, aby se finanční subjekty spravedlivě podílely na hospodářském úsilí, které musí vynakládat každý z nás.

Budoucnost Řecka bude z velké části záviset na růstu jeho sousedů – nás – neboť my představujeme jeho hlavní hospodářské partnery. Pokud nejsme schopni vypořádat se s problémy, které byly stanoveny již ve strategii pro rok 2020, pokud nejsme schopni vytvořit konkrétní společný politický program a pokud budou naše hospodářství odsouzena k pomalému růstu s malým počtem pracovních příležitostí, nebudeme schopni zabránit dalším útokům, které by mohly být ještě závažnější a obtížněji zvládnutelné.

Budoucnost našeho kontinentu je v sázce. Budoucnost Evropy závisí na naší inteligenci, naší solidaritě a našem pevném odhodlání.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE.(FR) Pane předsedo, dovolte mi, abych začal sdělením, že věřím, a domnívám se, že stejně tak i všichni moji kolegové a předseda Komise, že systém, který jsme zavedli, bude fungovat. Měl jsem od začátku své pochybnosti a kritizoval jsem systém dvoustranných půjček, ale to neznamená, že nevěřím, že to bude fungovat a zastaví to spekulace vůči euru.

Neboť pozvolna se – dámy a pánové – začaly objevovat spekulace vůči euru a útok na euro, a to nejen útok na Řecko či útok související se stavem veřejných financí v Řecku. Je to tedy mnohem závažnější a mnohem více rozšířené. Já osobně doufám, že tento systém, poté co bude dne 7. května oficiálně schválen, bude schopen plně dostát svému účelu, a to z toho prostého důvodu, že žádný jiný nástroj nemáme. Nemáme žádný jiný nástroj. Proto musí tento systém fungovat a je nutno ho podpořit.

Nicméně je také důležité – a to je můj druhý bod – abychom si jasně uvědomili, že v blízké budoucnosti nebude možné uchylovat se k němu každou chvíli. Bude nutno co nejdříve zajistit strukturální mechanismus, možná nikoli pro příštích několik měsíců, ale určitě pro příštích několik let, protože s takovými situacemi se budeme setkávat znovu. Kromě toho, chceme-li mít v budoucnu přístup ke strukturálnímu mechanismu, musíme mít na paměti jednu věc, je třeba se poučit z toho, k čemu došlo v posledních pěti měsících. Na zavedení jednoho mechanismu jsme potřebovali pět měsíců: tři měsíce se rozhodovalo o jeho principu, pak dva měsíce o jeho podmínkách. Proč? Protože se jedná o mezivládní systém!

Domnívám se, že prvním poučením do budoucna je to, že musíme zaujmout stejný přístup jako Komise, tedy přístup Společenství. Komise totiž navrhovala evropskou půjčku, která mohla být v prosinci nebo v lednu okamžitě schválena a její účinek by se mohl projevit již dnes a tyto spekulace vůči euru zastavit.

Proto doufám, že 7. května prvním rozhodnutím, prvním poučením z toho, co se během posledních pěti měsíců událo, bude, že řekneme – v naději, že to zafunguje – že nyní hodláme požádat Komisi, aby navrhla evropskou půjčku, která může spekulace vůči euru okamžitě zastavit. Neboť na tomto návrhu závisí veškerá důvěryhodnost a likvidita Evropské unie, což neplatí v mezivládním systému, kde 16 zemí musí říci „ano“, možná 16 parlamentů musí říci „ano“ a tak dále.

Rovněž doufám – i když pan Rehn již začal předkládat návrhy – že druhým poučením, které pro nás z toho všeho vyplývá, je nutnost zavést řadu strukturálních reforem, zejména kapitolu o preventivních opatřeních v Paktu o stabilitě a růstu – kterou navrhl pan Rehn – Evropský měnový fond, strukturální mechanismus, který lze ihned využívat, a za třetí, strategii pro rok 2020, která je mnohem robustnější než strategie, která je v současnosti již na papíře.

Proto potřebujeme také reformu v oblasti ratingových agentur, i když ty jsou jako předpovědi počasí, buď jsou příliš pružné a my chceme, aby byly pružné o trochu méně, nebo jsou příliš nepružné a my je chceme mít trochu pružnější. Iniciativa na evropské úrovni je nicméně dobrá myšlenka, kterou je nutno se zabývat.

Nakonec – toto je můj poslední bod, pane předsedo – vyzývám španělské předsednictví, aby velmi rychle schválilo finanční dohled. Je mi líto, pane Lópezi Garrido, ale nejsme to my, kdo je na vině, nýbrž Rada! Nemám pravdu, když si myslím, že to byla Rada, kdo změnil návrhy Komise? Některé návrhy Komise jsem dokonce kritizoval, ale šly pořád mnohem dále než návrhy Rady. My jsme ti, kteří v dané chvíli znovu děláme práci Komise, a můžu vám předložit hodnotný návrh.

Pokud chcete, aby finanční dohled a návrhy byly uplatněny během jednoho měsíce, neprodleně tedy s Radou a Radou Ecofin odsouhlaste pozměňovací návrhy, které vám v příštích několika dnech Parlament hodlá předložit. Jejich schválení nezabere vůbec žádný čas a finanční dohled se začne uplatňovat. Doufám, že tyto informace předáte svým kolegům v Radě Ecofin, kteří ve svém návrhu pouze nastínili systém pro zamezení finančnímu dohledu, který zavedla Komise.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, navážu tak trochu v duchu vystoupení pana Verhofstadta. Je jasné, že jsme čtyři měsíce tápali. Je jasné, že jsme se dopustili chyb. Je jasné, že tím, že jsme tápali, jsme nahráli trhům a spekulacím. Ti členové Rady, kteří jsou odpovědni, by to měli alespoň připustit! Měli by říci: „Je to naše vina! To my! Je to naše chyba!“ Paní Merkelová, pane Sarkozy, nevím, kdo jsou nebo co v životě dělají, ale každý si to mohl přečíst v novinách: je třeba okamžitě přijmout opatření. To je moje první poznámka.

Za druhé, chtěl bych, aby byla jasná přinejmenším jedna věc, a sice že úkol, který má před sebou Papandreova vláda, je téměř neproveditelný. Vyzývám Radu Ecofin, hlavy států a předsedy vlád, aby si uvědomili, že jejich země nejsou schopny provést reformy. Kolik času potřebuje Francie na provedení penzijní reformy? Kolik času potřebuje Německo na to, aby přebudovalo penzijní systém? A od pana Papandrea teď požadujete, aby změnil všechno během tří měsíců. Vy jste se úplně zbláznili.

Události, k nimž v současné době dochází v Řecku, to dokazují. Řecku – přesněji řečeno, panu Papandreovi – není poskytnut čas k tomu, aby v Řecku dosáhl konsensu. Nikdo se v Řecku se státem neztotožňuje. Platí zde politika každý sám za sebe, což je politováníhodné, a o tuto situaci se v Řecku zasloužili i desítky let politické korupce. To, co je však nyní nutno vytvořit, je soudržnost. Není možné ji nařídit!

Vy ve Španělsku teď uvidíte, co se stane, když budete mít problémy, a lidé v Portugalsku uvidí, co se stane, když oni budou mít problémy. Pan Barroso o tom něco ví, neboť tímto způsobem prohrál volby. Proto – ne, on nikdy volby neprohrál – mám na mysli to, že musíme mít smysl pro odpovědnost a nesmíme požadovat nemožné. Mám dojem, kdysi by lidé řekli a zároveň by zaslechli: „Chci své peníze zpátky.“. Teď mám dojem, že na vládní úrovni jde o následující: „Chci na Řecku vydělat peníze“. Neboť i to je problém: vlastní půjčky za 1,5 % či 3 % a úvěry Řecku za 3 %, 5 % nebo 6 %, tak se na Řecku vydělávají peníze. To je nepřijatelné!

Kromě toho může Evropa přijmout iniciativy. Pan Verhofstadt má pravdu, když hovoří o Evropském měnovém fondu, investičním fondu a fondu solidarity, aby byla zvýšena evropská půjčka. Je nutno změnit Smlouvy. Dámy a pánové, zde v této sněmovně máme příležitost převzít iniciativu pro změnu Smluv. Nečekejme na Radu, není schopna přijmout nějaké rozhodnutí. Pojďme se chopit iniciativy, společné iniciativy této sněmovny s cílem změnit Smlouvy, aby už konečně fungoval Evropský měnový fond, který proti spekulacím dokáže skutečně bojovat. Můžeme to udělat; ano, můžeme. Pojďme to tedy udělat.

Nyní bych chtěl říci něco o tom, jak se události, k nimž došlo v Řecku, řeší. Vyzývám Komisi, aby do tohoto úsilí zapojila generální ředitelství pro zaměstnanost, abychom získali o dění v Řecku představu. Vyzývám Radu, aby požádala MMF o zapojení Mezinárodní organizace práce do řízení událostí v Řecku, protože zde hovoříme o lidských bytostech. Existují problémy se zaměstnaností, existují zaměstnanci. Domnívám se, že by neměly rozhodovat pouze finance, ale také bezpečnost a Mezinárodní organizace práce či Generální ředitelství pro zaměstnanost. Posledně jmenovaný orgán by měl vyvažovat šílené nápady, které někdy bývají typické pro ty, kdo při svém rozhodování vycházejí čistě z finančních úvah.

A ještě poslední poznámka. Existuje způsob, jak podpořit řecký rozpočet, a je to prosté: Evropská unie by měla přijmout iniciativu zaměřenou na odzbrojení v regionu. Jinými slovy, jedná se o politickou iniciativu mezi Řeckem a Tureckem, jejímž cílem je odzbrojení. Jinak řečeno, o politický podnět k tomu, aby se ruské jednotky ...turecké jednotky … řecké jednotky – omlouvám se – stáhly ze severního Kypru. Ať odzbrojí. Řeknu jednu věc, lidé jsou nicméně pokrytci. V posledních několika měsících Francie prodala Řecku šest fregat za 2,5 miliardy EUR, vrtulníky za více než 400 milionů EUR a několik bojových letounů Rafale (jeden letoun Rafale stojí 100 milionů EUR). Bohužel však moje špionážní úsilí mi neumožňuje uvést, zda se jednalo o 10, 20 nebo 30 letounů typu Rafale. To dělá téměř 3 miliardy EUR. Pak je tady Německo, které v posledních měsících prodalo Řecku šest ponorek, jek dodání v průběhu příštích několika let. Přijdou na 1 miliardu EUR.

To je však zcela pokrytecké. Dáváme jim peníze, aby si kupovali naše zbraně. Vyzývám Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila účty za všechny zbraně, které Evropané v posledních několika letech prodali Řecku a Turecku. Ať je to alespoň trošku transparentní. Dejte nám vědět! Já vám říkám, že pokud budeme jednat zodpovědně, musíme Řecku zaručit územní celistvost. Řecko má 100 000 vojáků, více než 100 000! Německo má 200 000. To je naprosto absurdní, když má země s 11 miliony obyvatel 100 000 vojáků! Vysvětleme to Řecku. Může to být účinnější, než snižování platu někomu, kdo vydělává 1 000 EUR. To je můj požadavek na Komisi: buďte o něco spravedlivější.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Derk Jan Eppink, jménem skupiny ECR.(NL) Vážený pane předsedo, jako rozený antirevolucionář budu hovořit s mnohem menším zápalem než pan Cohn-Bendit, ale už chápu, proč pro něj byl rok 1968 úspěšný; já mohl sledovat dění v televizi jen jako dítě.

Dámy a pánové, sdílím obavy evropských občanů ze současného vývoje. Například střadatelé a důchodci si kladou otázku, kam to vede. Otázka i obava jsou oprávněné. Balík 110 miliard EUR je obrovské množství peněz.

Nejprve jsme mluvili asi o 35 miliardách, poté o 60 miliardách a nyní o 110 miliardách. To je obrovská částka a úsporný balíček v Řecku je také obrovský; nesmíme však zapomínat, že Řecko žilo na dluh příliš dlouho, do důchodu se odcházelo v 53 letech. Kdo by to nechtěl? Otázkou je, zda to vůbec Řecko všechno stráví. Nyní jsme svědky stávek, bouří, nepokojů a tak dále. To dělá z řeckého problému problém evropský, náš problém.

Problém v Aténách, pane Cohn-Bendite, se dotýká Nizozemců, Vlámů, Němců – nás všech – a nebezpečí kontaminace přetrvává. Jsem toho názoru, že jakmile se zjistilo, že Řekové falšují rozpočtové údaje, měli být z eurozóny vyloučeni. Měli jsme si stanovit nějakou mezní hranici pro vyloučení, ale to jsme neudělali, a teď musíme pokračovat a nevzdávat se naděje na úspěch.

Musíme revidovat pravidla Paktu stability a růstu. Nezajišťuje ani stabilitu, a v současné době ani hospodářský růst. Podle mého názoru musí být posílen dohled, Evropská komise musí projevit více odvahy a musí existovat větší kontrola dodržování pravidel. To v posledních letech chybělo.

Jak tomu, nicméně, rozumím já, potřebujeme i postup vystoupení pro země, které již nedokáží podmínky v eurozóně zvládat. Máme postup pro vystoupení z Evropské unie, ale nikoli z eurozóny, a já se domnívám, že tuto možnost potřebujeme, aby tak jednotlivé země mohly zavést a devalvovat svou vlastní měnu,aby se dostaly z neřešitelné situace. Proč prostřednictvím Lisabonské smlouvy existuje postup pro vystoupení ze samotné Evropské unie, ale nikoli z eurozóny?

Komisař Rehn mi posledně řekl, že odchod z eurozóny by byl v rozporu se stále těsnější unií, ale v Řecku se v současné době ukazuje, kde leží hranice této stále těsnější unie. Rázem máme slabé euro a nízkou míru růstu. Dámy a pánové, uvízli jsme v teorii o stále těsnější unii. Evropské daňové poplatníky držíme jako rukojmé a tito daňoví poplatníci jsou s každým dalším dnem nervóznější. Na to by se nemělo zapomínat.

 
  
MPphoto
 

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, musíme samozřejmě Řecku poskytnout pomoc. Avšak tzv. záchranná operace zahrnuje i některé absurdní prvky. Proces dosahování rozhodnutí ohledně souboru opatření zaměřených na pomoc, kdy Francie a Německo jednaly velmocensky, byl velmi nákladný a zdlouhavý.

Finanční trhy byly po řadu let stále více deregulovány a dnes jsou všichni překvapeni, že je to drahé. Kdo teď zaplatí politické omyly? Pracující, běžní občané? Bankám není uložena žádná povinnost. Ne, opět to jsou daňoví poplatníci, kteří si mají vyzvednout účet, sáhnout hluboko do kapsy a zaplatit za hrabivost bank. Znovu říkám, závislí pracující budou muset přijmout snižování platů. S diktátem Mezinárodního měnového fondu se vytratilo jakékoli zdání demokratického proces rozhodování.

V případě ropné skvrny v Mexickém zálivu se požaduje uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Považuji to za správné. Každý, kdo doluje peníze a zlato, by také měl být v případech pochybností odpovědný za škody. V dané chvíli – alespoň v Německu – banky nemusejí dokonce ani platit dluhy, které na sebe vzaly, a s nimiž vesele spekulují vůči euru – ano, vůči euru. Kromě toho spekulují pořád, přestože již dlouho prohlašujeme, že je nutno s tím něco dělat.

Návrhy na to, co by bylo možno udělat, leží na stole. Zákaz obchodování s úvěrovými deriváty a prodeje „nakrátko“, zavedení daně z finančních operací, zvláštní odvody z odměn ve finančním sektoru, právně závazná bankovní a pojišťovací daň – všechny tyto návrhy byly předloženy. Řecko musí samozřejmě plnit své domácí úkoly. Stejně jako ostatní země Evropské unie by Řecko mělo zdanit také bohatství, bojovat proti korupci a snížit své vojenské výdaje. Velmi přesvědčivě o tom již hovořil pan Cohn-Bendit. Vynechám proto v tomto směru fakta a potvrzuji to, co ve svém projevu řekl.

Dokážu pochopit, že lidé v Aténách jdou do ulic a protestují. Co nedokážu pochopit, je násilí. Souhlasím se všemi, kdo vyjádřili soustrast obětem, jejichž utrpení je politováníhodné nejvíce. Násilím bude dosaženo pravého opaku toho, co protestující a poctiví demonstranti chtějí. Musíme žádat ukončení násilí.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos, jménem skupiny EFD.(EL) Vážený pane předsedo, velmi Vám děkuji. Snažíme se, aby čísla dobře vypadala, a je známou skutečností, že když čísla vypadají dobře, lidé jsou nešťastní. Musíme nalézt rovnováhu, musíme sladit údaje a musíme udržet občany spokojenými.

V důsledku tohoto extrémního chování dnes Řecko truchlí pro tři oběti, tři pracovníky, kteří zemřeli v důsledku násilných protestů jiných pracovníků. V celé dnešní Evropě, vzhledem k hospodářské krizi, která k nám přišla z druhé strany Atlantiku, a která má tendenci se zde zhoršovat, narůstá opovržení vůči politice a politikům.

Řadové vrstvy řecké společnosti jsou politikům velmi nepříznivě nakloněny. Řecko má v parlamentu 300 poslanců a já slyším, jak řecká společnost volá „všech 300 pověsit“. Jsou to nebezpečné časy. Dočítám se o stejných věcech a stejném pohrdání na adresu politiky i v jiných členských státech Evropské unie; všichni o tom víme, stejně jako všichni víme, že musíme zachovat demokracii.

Za těchto podmínek a s tím, co víme, protože nemám čas, abych to podrobněji rozebíral, chci zdůraznit to, že budoucí vedoucí představitelé budou muset reagovat rychleji a usilovat o trvalejší řešení pro více států. Řecko je jedním z nich, je špičkou ledovce. Jsou tu však další členské státy – jak uvnitř eurozóny, tak mimo ni – které se potýkají s hospodářskými problémy, které se budou v průběhu příštích měsíců zhoršovat.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. − Pane Salavrakosi, nepřerušil jsem Vás, protože jste Řek, a vaše slova jsou pro nás všechny velmi důležitá.

 
  
MPphoto
 

  Barry Madlener (NI).(NL) Vážený pane předsedo, chtěl bych se obrátit zejména k panu Verhofstadtovi, panu Daulovi a panu Schulzovi – ten tu momentálně není, ale obrátím se k  jeho skupině, skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – neboť byli za problémy částečně zodpovědní. Hovoří o nezbytnosti solidarity. Dovolte, abych vám připomněl, že Řecko bylo celá léta největším čistým příjemcem evropských finančních prostředků. To vedlo k tomu, že země podváděla, a vy jste byli až příliš ochotni nechat se vodit za nos, neboť jste všichni takoví euromilové a tolik dychtíte po evropském rozšíření, že jste úplně ztratili soudnost, a teď jsme ponecháni s dítětem v náručí.

Nevím, zda si vzpomínáte, že Španělsko – země, která je další v pořadí – za posledních 15 let zlegalizovala pobyt dvou milionů nelegálních přistěhovalců. Všichni jste si mysleli, jak je to skvělé, ale nyní má Španělsko 20%  nezaměstnanost a má rovněž veliké problémy, stejně jako Portugalsko. Všechno to jsou země se socialistickými vládami, které jste řadu let podporovali z evropských fondů,a které způsobily spoustu potíží tím, že si žily nad poměry. Rok co rok jste tomu přihlíželi, rok co rok jste to schvalovali a teď za to my, občané, musíme platit. Měli byste se hluboce stydět.

Jediným řešením – a neslyšel jsem, že by ho zde někdo zmínil – je, abychom nyní byli k Řecku tvrdí. Země musí znovu zavést drachmu, neboť její členství v eurozóně je neudržitelné. Bude-li další zemí v pořadí Španělsko, jednoduše znovu zavede peseto, a stejně tak Portugalsko své escudo, a pak budou opět konkurenceschopné. Tato Evropa je nedokonalá a evropští občané ze severu brzy odmítnou dále doplácet na vaše chyby a na neschopné vlády v těchto zemích. Ostatně, abych to znovu zdůraznil, Řecko, Španělsko a Portugalsko – všechny socialistické země – všechny získávaly peníze z evropských fondů. Přistěhovalectví se rozbujelo, zatímco vy jste tomu přihlíželi a nic jste nepodnikli.

 
  
MPphoto
 

  Stavros Lambrinidis (S&D).(EL) Vážený pane předsedo, děkuji Vám. Rád bych se vyjádřil k tomu, co pan Salavrakos dříve řekl o těch třech občanech, třech pracovnících, kteří byli dnes v Aténách zabiti třemi jinými pracovníky. Pro to neexistuje naprosto žádná omluva. Tito lidé byli zabiti vrahy, zločinci. Pracující dnes v Aténách uspořádali mohutnou pokojnou manifestaci. Nikoho nezabili. Skuteční zločinci byli právě před malou chvíli předsedou vlády Georgiosem Papandreem a všemi politickými stranami v Parlamentu odsouzeni. Je velkou chybou a je nebezpečné směšovat pokojné protesty a trestné činy, jako jsou ty, jež byly spáchány v Aténách. Všichni je odsuzují, neboť nemluví za řecké pracující a nevyjadřují obecné přesvědčení, že pokud se jako národ sjednotíme, vyvedeme zemi z krize.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Nerad bych se zapojoval do diskuse na toto téma. Nicméně mi prosím dovolte konstatovat, že my všichni v této sněmovně – všichni poslanci Evropského parlamentu, a jsem si jist, že mezi ně patří i předseda Komise a pan López Garrido jménem Rady – bychom chtěli ještě jednou řeckému lidu vyjádřit obrovskou solidaritu. Jsou to naši přátelé a my víme, jak velká zodpovědnost leží na obou stranách konfliktu, který se v Řecku odehrává. Je to ohromná zodpovědnost.

Chtěl bych vám všem říci, že i já jsem tuto odpovědnost zažil, a že jsem ji zakusil z obou stran. Byl jsem členem odborů a aktivistou a řadu let jsem byl velmi aktivní. Byl jsem rovněž předsedou vlády a chápu obtížnou situaci, která dnes v Řecku panuje. Všichni chceme projevit solidaritu a vyjádřit svou nejhlubší soustrast především rodinám a přátelům obětí. Je přirozené, že to chceme učinit a v Evropském parlamentu to považujeme za svoji povinnost. Děkuji vám za odpovědnou rozpravu, kterou jsme dnes tady ve sněmovně vedli.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Prožíváme vážnou situaci. Ze strany vůdčích sil Evropské unie – zejména Německa – se projevuje zřetelný nedostatek solidarity pokud jde o dohodu ohledně situace Řecka. Přebírají nad touto zemí především politickou kontrolu a zároveň Řeky nutí k tomu, aby se v oblasti sociální politiky vrátili o desítky let zpátky. To zpochybňuje všechny zásady sociální a hospodářské soudržnosti, sbližování, solidarity a tzv. evropského sociálního modelu, které vždy hlásaly.

Jak dobře ukazuje boj pracovníků a dělnických tříd v Řecku, je nepřijatelné požadovat, aby řecká vláda ohrozila jejich základní práva. Taková je podmínka výměnou za půjčku s úrokovou sazbou vyšší než u samotného Mezinárodního měnového fondu. Zdá se, že se vedoucí představitelé eurozóny nezastaví před ničím. Těžili z řecké zranitelnosti a nyní vnucují své mocenské postavení absolutní nadvlády nad vnitřními politikami země výměnou za půjčku, z jejíchž úroků budou rovněž těžit.

Toto rozhodnutí musí být na příštím summitu změněno. Vůdčí představitelé musejí zvolit nevratnou finanční pomoc poskytnutou buď mimořádně z rozpočtu Unie nebo financovanou z budoucích rozpočtů Unie. Bohatší země v eurozóně musí jednou provždy přijmout zásadu hospodářské a sociální soudržnosti.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ DURANT
Místopředsedkyně

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí