Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 6. května 2010 - Brusel

3. Evropská investiční banka (EIB) – Výroční zpráva za rok 2008 (rozprava)

  Předsedající. – Prvním bodem je zpráva (A7-0062/2010), kterou předkládá Tamás Deutsch jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu o Výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008 (2009/2166 (INI)).

  Tamás Deutsch, zpravodaj. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, prezidente Maystadte, Evropská investiční banka – Výroční zpráva za rok 2008. To je název právě projednávaného bodu programu. Tato zpráva je však mnohem víc než pouhou analýzou činností Evropské investiční banky v době před dvěma lety.

Dámy a pánové, každý den slýcháme, že Unie došla ke konci jednoho období a k začátku nového, a já jsem přesvědčen, že je třeba to zdůraznit. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost před zhruba šesti měsíci na jedné straně, světová finanční a hospodářská krize, její dopad a reakce Evropské unie na straně druhé jasně dokazují, že jsme došli na konec jednoho období v životě Unie a na počátek nového.

Jinými slovy, ve druhém desetiletí 21. století začala v životě Evropské unie nová etapa. Projednávaná zpráva vznikla v této nové etapě a já jsem přesvědčen, že v Evropském parlamentu a Evropské investiční bance budeme muset reagovat na nejdůležitější otázky a výzvy, které přináší. Zpráva pojednává o činnostech banky, finanční instituce, v době před dvěma lety, a kupodivu lze říci, že navzdory okolnostem – světové finanční a hospodářské krizi – je možno vnímat činnosti banky, finanční instituce, s uznáním. Evropská investiční banka před dvěma lety reagovala na rozvíjející se finanční a hospodářskou krizi rychle a účinně zintenzívněním své úvěrové činnosti, zejména navýšením počtu půjček poskytovaných malým a středním podnikům a rovněž maximálním zapojením do provádění plánu hospodářské obnovy Evropské unie.

Před šesti měsíci vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Přináší prostředky a možnosti k dalšímu posílení procesu obnovy organizační, kontrolní a vnitřní struktury Evropské investiční banky. Banka v tomto ohledu udělala značný pokrok již v roce 2008 před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Stejně pozoruhodné je, že se Evropská investiční banka vědomě připravuje na finanční perspektivu Evropské unie v období po roce 2014 tím, že připouští možnost účasti na financování makroregionálních strategií a podporuje rozvoj venkova, nové zdroje energie, investice do zelených technologií a rozvoj infrastruktury. Evropská investiční banka by se měla podílet na financování očekávané ratifikace strategie EU 2020 zaměřené na vytváření pracovních příležitostí, což je skutečnost, kterou vnímáme jako důležitou, a proto ji zmiňujeme ve zprávě. Vlastně právě záměr podporovat vytváření pracovních příležitostí vedl Evropskou investiční banku k financování malých a středně velkých podniků.

Konečně bych vás rád upozornil na dva problémy. Považuji za nezbytné, aby Evropská investiční banka nadále podporovala odstraňování nerovností v infrastruktuře v rámci Evropské unie. Je důležité podporovat programy, které pomáhají vyrovnávat normy pro infrastrukturu v rámci EU.

V neposlední řadě Evropskou investiční banku v jejích činnostech v minulých letech vždy podporoval Evropský parlament. Na základě přípravné činnosti v několika uplynulých měsících jsem přesvědčen, že  s pomocí konstruktivní kritiky obsažené ve zprávě bude Evropský parlament aktivity banky podporovat i nadále. Děkuji vám za pozornost a se zájmem očekávám rozpravu.

  Philippe Maystadt, prezident Evropské investiční banky. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych nejprve vám všem poděkoval za pozvání k vystoupení zde na zasedání. Je to pokračování tradice, která započala před několika lety.

Rád bych začal poděkováním panu zpravodajovi Deutschovi za vysokou kvalitu jeho zprávy.

Zejména jsem ocenil skutečnost, že pan Deutsch, stejně jako ostatní členové výboru – pan Berman a pan Kalfin, byli ochotni  se na Evropskou investiční banku obrátit s velmi konkrétními dotazy. Tuto skvělou spolupráci s Parlamentem vítám.

Evropská investiční banka je ve skutečnosti jedinou mezinárodní finanční institucí, která se dobrovolně zodpovídá a vyhovuje dotazům parlamentního orgánu. Jsem přesvědčen, že jde o skvělou věc: podle mého názoru je posilování dialogu s Evropským parlamentem naprosto nezbytné, abychom mohli plnit svou roli, svou specifickou misi, tedy, nebýt jen obyčejnou bankou, ale takovou, která slouží politikám Evropské unie.

Jak již poznamenal pan Deutsch, právě o to jsme se snažili v reakci na krizi.

Od září 2008, po krachu Lehman Brothers, nás Rada ve složení pro hospodářské a finanční záležitosti požádala, abychom zvýšili objem půjček pro reálnou ekonomiku. Na základě tohoto příkazu rady jsme se pustili do práce a myslím, že mohu říci, že jsme své závazky splnili, protože v roce 2009 objem našich půjček stoupl z 58 miliard na 79 miliard, což znamená nárůst o 37 % objemu našich půjček v Evropské unii.

Tento nárůst se týkal zejména tří odvětví, které rada a Parlament označily za priority.

První oblastí bylo vyvinout zvláštní úsilí u zemí a regionů, které byly krizí postiženy nejzávažněji. Tento nárůst se ve značné míře týká takzvaných konvergenčních regionů a zejména jistých zemí, které se v roce 2009 potýkaly se zvláštními potížemi. Proto jsme nikdy předtím tolik nepůjčovali zemím jako Maďarsko, Litva a Rumunsko. Z toho důvodu letos hodláme věnovat zvláštní pozornost Řecku: minulý týden jsem byl v Athénách a s řeckou vládou jsme se dohodli, že významně zvýšíme objem našich půjček Řecku, čímž mu vyjádříme podporu a přispějeme k obecné snaze postavit řecké hospodářství opět na nohy.

Druhou prioritní oblastí byla podpora malým a středně velkým podnikům: zvýšili jsme naše půjčky bankám, aby mohly nadále půjčovat malým a středně velkým podnikům, s pomocí nového produktu, který nám umožní lépe kontrolovat skutečné využití prostředků, které půjčujeme. V loňském roce jsme na půjčky, které banky poskytují malým a středně velkým podnikům, vydali více než 12 miliard EUR.

Třetí oblastí, kterou jsme měli upřednostnit, je boj proti změně klimatu. V minulém roce jsme poskytli téměř 17 miliard EUR na financování projektů, které přímo přispívají ke snížení objemu emisí skleníkových plynů.

Myslím, že mohu říci, že v roce 2009 jsme dosáhli toho, co se od nás očekávalo; jinými slovy, přispěli jsme k plánu evropské hospodářské obnovy.

Samozřejmě je třeba, abychom v tomto duchu pokračovali, a já bych rád stručně zmínil tři velké výzvy, kterým budeme v následujících měsících a letech čelit.

První, jak pan zpravodaj správně zdůraznil, je nadále přispívat k prioritám Evropské unie. Znamená to tedy, že my, jako EIB, musíme přispívat k provádění strategie Evropa 2020. Jak víte, Komise tuto novou strategii zahájila a nyní o ní vede diskusi s Radou a Parlamentem. EIB je připravena se zapojit, zejména využitím inovativních finančních nástrojů, které by nám umožnily posílit účinnost některých prostředků z evropského rozpočtu. Chtěli bychom tedy zavést společné nástroje Komise a banky.

Druhou velkou výzvou, které čelíme, je obnovení vnějších operací EIB. Budeme mít příležitost to prodiskutovat s Parlamentem. Komise právě předložila návrh, který se v plné míře shoduje se zprávou Výboru moudrých, jemuž předsedá Michel Camdessus. Klíčovou součástí tohoto návrhu je ještě větší zefektivnění systému. Jak víte, náš orgán využívá záruku Evropské unie při úkonech, které spadají do jejích vnějších operací. Jedná se tedy o to, abychom je využili co možná nejlépe a Komise navrhuje naše vnější operace zjednodušit a harmonizovat. Navrhuje rovněž, aby 2 miliardy EUR, které se uložily stranou, byly přiděleny na projekty přispívající k boji proti změně klimatu.

To mě přivádí ke třetí výzvě, kterou bych rád zdůraznil: je nezbytné, aby Evropská investiční banka a další instituce přispívaly zejména k plnění závazku, který Evropská unie učinila v Kodani. Evropská unie, jak je vám známo, učinila několik významných závazků k podpoře takzvaného zrychleného financování (fast track financing). V této souvislosti se domníváme, že EIB si v tomto oboru vybudovala nespornou odbornost, a může tedy významně přispět. Proto jsme navrhli spolupráci s ostatními vnitrostátními finančními institucemi na vytvoření sítě, evropské platformy, která by mohla koordinovat financování projektů v rozvojových zemích, a tím jej také optimalizovat. Francouzská rozvojová agentura a německá bankovní skupina KfW již projevily o tuto iniciativu zájem a já doufám, že spolu s Komisí dokážeme v následujících týdnech tento nástroj dokončit.

Toto jsou, pane předsedající, dámy a pánové, tři hlavní výzvy pro nadcházející měsíce a roky, na které jsem vás chtěl upozornit.

  Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, jménem Komise bych rád poděkoval panu Deutschovi za skvěle zpracovanou zprávu a také bych chtěl přivítat prezidenta Philipa Maystadta na vašem zasedání a poděkovat mu za značné úsilí, které EIB vynaložila při zvládání hospodářské krize a podpoře plánu obnovy EU.

Za těchto mimořádných okolností jsme se na banku obrátili s mimořádnou prosbou, a ona reagovala okamžitě tím, že zrychlila své půjčování na rekordní rychlost. Díky své skvělé finanční situaci toho byla schopna i v době, kdy bylo obtížné získat peníze z trhů.

Zvýšené objemy byly zaměřeny zejména na oblasti, které vnímáme jako prioritní – a věřím, že Parlament s námi tento názor sdílí – především malé a středně velké podniky, energetika, změna klimatu a investice do konvergenčních regionů Unie, které byly hospodářským zpomalením obzvláště těžce zasaženy. EIB navíc ve společné iniciativě s EBRD a Světovou bankou dokázala zvýšit svou podporu finančnímu sektoru v zemích střední a východní Evropy, které se také nacházejí ve výjimečně obtížné situaci.

EIB bude hrát velmi důležitou roli při provádění strategie Evropa 2020 v podporování investic do infrastruktury, zelených technologií, inovace a malých a středně velkých podniků.

Také pokládáme základ pro rozšíření propojeného využívání grantů EU a finančních nástrojů EIB, a to jak uvnitř, tak mimo Unii včetně konvergenčních regionů, kde EIB může mít důležitou úlohu při zlepšování absorpce strukturálních fondů.

V oblasti zahraničních věcí jsem velmi spokojen s přezkumem vnějších operací EIB v polovině období, jejž podpořila zpráva Michela Camdessuse, která došla k závěru, že záruka EU pro EIB je účinným a silným nástrojem s vysokým finančním a politickým účinkem.

Zpráva Michela Camdessuse obsahovala také několik dobrých návrhů ohledně většího sladění vnějších operací EIB s politikami EU a ohledně toho, jak rozšířit spolupráci EIB a EBRD na základě usnesení Parlamentu o výročních zprávách EIB a EBRD za rok 2007.

Parlament vyzýval k lepšímu vzájemnému porozumění mezi zmíněnými dvěma bankami. Velmi mě potěšilo, že EIB a EBRD dosáhly dohody o spolupráci v zemích, v nichž obě vyvíjí své činnosti. Vytvoří to základ pro globálnější trojstrannou dohodu s Komisí, která nahradí existující regionálně založené dohody.

Hlavním výsledkem přezkumu v polovině období je legislativní návrh na změnu mandátu EIB pro zbytek současného finančního rámce, který Komise právě předložila Parlamentu a Radě.

Věřím, že tento návrh shledáte spolehlivým a vyváženým a oceníte, že zohledňuje doporučení a námitky Parlamentu. Jeho cílem je posílit zaměření vnějších operací na klíčové oblasti politiky, v nichž má EIB prokazatelné výsledky a mezi něž patří zejména změna klimatu, sociální a hospodářská infrastruktura a rozvoj místního soukromého sektoru, a rovněž klást větší důraz na rozvojové aspekty financování EIB.

Závěrem tedy konstatuji, že se v příštích měsících těšíme na konstruktivní a produktivní diskuse o tomto návrhu s vámi a s Radou. Doufáme, že znovu dosáhneme dohody při prvním čtení, abychom mohli nadále zajistit právní stabilitu pro vnější činnosti, která nám umožní účinně a dostatečně plnit cíle zahraniční politiky EU.

  Edit Bauer, zpravodajka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. – (HU) Dámy a pánové, Hospodářský a měnový výbor se ve svém vyjádření o zprávě vyjádřil, že Evropská investiční banka si v krizovém řízení v roce 2008 vedla dobře.

Co lze očekávat od investiční banky během krize? Zejména to, že se bude snažit kompenzovat pokles v úvěrové činnosti komerčních bank vytvořením likvidity. Lze říci, že EIB od roku 2008 neustále zvyšuje objem půjček s výhodnými úrokovými podmínkami a přislíbila zpřístupnit každý rok dalších 15 miliard EUR ve zvláštních fondech pro malé a středně velké podniky v letech 2009 a 2010.

Proč je to tak důležité? Samozřejmě proto, že tyto podniky vytváří největší počet pracovních míst, a v současné době naše největší problémy v Evropě představují otázky zaměstnanosti. Musíme vytvářet pracovní příležitosti.

Právě v tomto ohledu se bance dařilo také v restrukturalizaci některých cílových oblastí. Banka se do značné míry obrátila k malým a středně velkým podnikům a pomohla jim co nejrychleji nalézt pevnou půdu pod nohama. Výbor by prezidentu Maystadtovi doporučil tři oblasti, v nichž by operace banky mohly být účinnější nebo transparentnější.

Zaprvé by se banka měla ještě více soustředit na země nejhůře postižené krizí, čímž bude dále posilovat vnitřní soudržnost Unie. Zadruhé by banka při financování malých a středně velkých podniků neměla uzavírat dohody o partnerství pouze s velkými komerčními bankami, ale měla by do nich zahrnout i regionální banky a spořitelny, protože tyto finanční instituce znají své trhy nejlépe. A konečně zatřetí, věříme, že bude nezbytné, aby byly finanční instituce zahrnuté do partnerství povinny financovaným malým a středním podnikům převést alespoň 20 % výnosů pocházejících z plných 50 % finanční podpory EIB, což je jinými slovy vyšší percentuální podíl než podle současných smluv.

Obecně můžeme říci, že EIB se dařilo a že je stále špičkou v poskytování vhodných řešení krize, ale bude třeba podniknout další společná opatření, abychom se s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou dostali dál, zejména pokud jde o vytváření pracovních příležitostí.

  Karin Kadenbach, zpravodajka Výboru pro regionální rozvoj. – (DE) Pane předsedající, pane Rehne, jménem Výboru pro regionální rozvoj bych nejprve ráda vyjádřila vděk za tuto zprávu a také bych chtěla poděkovat panu zpravodaji.

Výbor vítá vysoký poměr kapitálové přiměřenosti Evropské investiční banky. Těší nás, že hlavním cílem EIB je hospodářská a sociální soudržnost a konvergence a zejména cíl Konvergence politiky soudržnosti EU. Také velmi oceňujeme skutečnost, že EIB přispěla k dosažení konvergenčních cílů zapůjčením 21 miliard EUR na konvergenční projekty, což činí 41 % veškerých půjček EIB v EU.

Dále bych ráda zdůraznila přidanou hodnotu opatření podniknutých ve spolupráci s Komisí a strategie EIB, která spočívá v poskytování další podpory intervencím strukturálních fondů.

  Jean-Pierre Audy, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedající, nejprve bych rád přivítal vás, pane prezidente Maystadte, a řekl vám, jak rád vás opět vidím, protože před časem jsem pracoval na stejné zprávě. Také bych rád přivítal pana komisaře a řekl panu zpravodajovi a zpravodajům z ostatních skupin, že odvedli skvělou práci, a rád bych je zde také přivítal.

Pane předsedající, je politováníhodné, že křeslo zástupce Rady je prázdné, protože EIB je mezivládní nástroj. Partnery EIB jsou členské státy. Navíc znovu oceňuji zájem, který Parlamentu v těchto záležitostech prokazují prezident Maystadt a jeho kolegové.

Rád bych nejprve hovořil o dohledu, což je téma, které je mi blízké, neboť se domnívám, že povaha úkolů EIB vyžaduje obezřetný dohled. Banka jej nemá, protože je mezinárodním subjektem, který nepodléhá vnitrostátním auditním orgánům.

Předložil jsem pozměňovací návrh, aby Evropský orgán pro bankovnictví, jejž chceme zřídit, měl pravomoc, která mu umožní provádět obezřetný dohled. Rád bych, pane komisaři, abyste tuto myšlenku podpořil. Bylo mi řečeno, že členské státy jsou proti. Členské státy nebudou moci EIB pověřovat dlouhodobými úkoly nebo zajišťovat, aby měla obezřetný dohled.

Závěrem bych se rád vyjádřil k investování a úloze EIB. Evropská unie neinvestuje dostatečně a dnes víme, že ať jde o propojení dopravních sítí, energetiku, vysokorychlostní vlaky, silnice, univerzity, vodu, vesmír nebo zdraví, musíme investovat více. Evropská investiční banka má však pravdu: je to banka a musí si chránit své hodnocení AAA.

Proto navrhuji, abychom si ve strategii 2020 stanovili cíl dosáhnout alespoň 1 bilionu EUR v investicích. Je to možné, ale musíme mít investiční rozpočet v rámci Evropské unie a musíme spolupracovat s EIB využíváním inovativních nástrojů. Navrhuji, aby se Evropská unie stala partnerem banky, protože by tak vznikla lepší součinnost mezi Unií a jejím nástrojem, která je naprosto nezbytná pro budoucnost naší Evropy.

  Cătălin Sorin Ivan, jménem skupiny S&D . – (RO) Dle mého názoru se všichni shodneme na tom, že Evropská investiční banka patří mezi evropské projekty, které můžeme považovat za úspěšné. Musím jí nyní také gratulovat za skutečnost, že si během krize dokázala udržet své hodnocení AAA, což je skvělé.

V jiném ohledu však současná hospodářská situace v Evropě znamená, že EIB potřebuje vypracovat rozsáhlý přezkum svého působení. Zmíním zde pouze tři důležité body. Předně, poskytované půjčky musí přispívat do programu Evropa 2020. Zadruhé, půjčky, které banka poskytuje, musí být využívány k podpoře rozsáhlých investičních projektů, aby evropské ekonomiky mohly znovu začít fungovat. Konečně, Evropská investiční banka může a musí podporovat vytvoření mnohem stabilnějšího a silnějšího evropského ekonomického rámce.

  Olle Schmidt, jménem skupiny ALDE. – (SV) Pane předsedající, pane komisaři, pane Maystadte, rád bych poděkoval panu zpravodaji za zajímavou a skvěle vypracovanou zprávu. Jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu bych rád začal tím, že pochválím banku za její výtečnou práci. Evropská investiční banka jednala rychle a rozhodně, když krize udeřila plnou silou. Banka prokázala schopnost zvládnout velké výzvy, kterým čelila, když světová hospodářská krize zasáhla ekonomiky v Evropské unii.

Posílila poskytování peněz a zajistila, aby objem půjček významně vzrostl. To snížilo prohloubení finanční krize a pomohlo k zahájení jakékoli možné obnovy. Je třeba vyzdvihnout významnou úlohu EIB v podporování malých a středně velkých podniků, která tu již byla zmíněna. Tyto investice výrazně pomohly krizi zmírnit. Malé podniky jsou samozřejmě motorem naší ekonomiky. Tvoří 99 % všech společností v Evropě a zaměstnávají 100 milionů lidí.

Mnohokrát bylo řečeno, že nesmírně důležitá je skutečnost, že EIB má strategii pro zajištění dlouhodobého růstu v Evropské unii prostřednictvím rozvoje zelených technologií včetně investic do projektů transevropských dopravních sítí. Dobře fungující transevropská dopravní síť je jednou z nejdůležitějších součástí evropské iniciativy pro růst; islandská sopka nás možná poučila.

Další významnou součástí činnosti EIB je vyrovnávání rozdílů v Evropě. Pro EU je výhodné mít stabilní a ekonomicky silné sousedy. V této souvislosti můžeme činnost EIB vnímat ze strategického hlediska jako velmi důležitou .

Obzvláště důležitými oblastmi jsou otevřenost, transparentnost a boj proti podvodům. Liberální skupinu ALDE těší, že se EIB po tolik let skutečně řídí doporučeními, které navrhl Parlament. Domníváme se, že to je velmi dobré. EIB zde může fungovat jako strážní věž pro otevřenost ostatním institucím EU.

Konečně se dostávám k nedostatku v programu EIB. Je velkým zklamáním, že se EIB stále vyznačuje tak chabou rovnoprávností. Pane Maystadte, ženy zde stále nejsou dostatečným způsobem zastoupeny, zejména mezi vyššími úředníky a vedoucími pracovníky EIB, a tvoří pouze zhruba 20 % pracovních sil. EIB se musí v této oblasti zlepšit. Můžeme se o tom dočíst ve strategii pro rozmanitost z prosince 2008. Celkově jsou zde tedy tři dobré body jeden méně dobrý, nebo dokonce špatný.

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE . – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, pane Maystadte, spoluobčané, banku, jako je vaše, potřebujeme. Ano, potřebujeme ji nyní, v době, kdy se ukazuje, že soukromé banky, stejně jako průmysl, pracují proti veřejnému zájmu a již neplní svou funkci poskytování úvěrů společnosti. Potřebujeme nástroje pro veřejné půjčky, a to zejména na evropské úrovni. Už jen z toho důvodu jsem přesvědčen – a stejně tak celá má skupina – že by EIB měla zastávat v rostoucí důležitější úlohu.

Jakou úlohu byste podle našeho názoru měli zastávat? Samozřejmě úlohu katalyzátoru. Veřejná banka, jako je ta vaše, nemůže reagovat na všechny potřeby trhu, ale měla by být katalyzátorem: katalyzátorem, který pomůže našim společnostem a ekonomikám v transformaci, aby se mohly postavit dvěma hlavním výzvám naší doby, což je nejen naučit se žít v rámci fyzikálních limitů naší planety – to je samozřejmě otázka klimatu a vyčerpání zdrojů – ale také čelit rostoucímu problému sociální soudržnosti, v rámci Evropské unie i na celé planetě, protože v oblasti rozvoje máte důležité poslání.

Z tohoto úhlu pohledu mi dovolte citovat jeden údaj. Z pohledu na investice do energetiky, které jste poskytli v roce 2009, je zjevné, že tři čtvrtiny šly na technologie z 19. a 20. století, a pouze jedna čtvrtina na obnovitelnou energii.

Proto výzva, kterou vám, pane Maystadte, a EIB stanovíme, je tento poměr otočit, tedy, zajistit, aby od roku 2010 byly tři čtvrtiny vašich investic a veškeré dlouhodobé investice vynaloženy na tuto transformaci. Domnívám se, že takto budete ztvárňovat svou roli katalyzátoru. Pane Maystadte, často míváte špičkovou úroveň; žádáme vás, abyste zajistil, že EIB bude skutečnou špičkou na světové úrovni.

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, předně bych chtěl poděkovat panu zpravodajovi Deutschovi za velmi dobrou práci. Domnívám se, že navýšení objemu půjček o částku, která je uvedena ve zprávě, je velmi ambiciózní cíl. Domnívám se, že ve skutečnosti, z pohledu evropského daňového poplatníka a evropského voliče, je evropská dohoda o investicích důležitá jen do té míry, nakolik je finančním „kohoutkem“ pro malé a středně velké podniky. Zvýšení finančního závazku v této oblasti by mělo být oceněno, protože je poměrně výrazné. Podpora tohoto odvětví je obzvláště hodnotná, zejména v době krize.

Jako zástupce střední a východní Evropy a jako Polák musím říci, že je pro nás nesmírně důležité, aby banka podporovala transformaci v naší části Evropy a snižovala současné rozdíly. Také jsem rád, že banka prokazuje odhodlání, pokud jde o vztahy k evropským fondům. To má na nás také nepřímý dopad.

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD – Pane předsedající, při pohledu na projekty, které EIB financuje, mě udivuje, kolik z nich se týká velkých společností a jak málo z nich zahrnuje malé a středně velké podniky, jimž mají pomáhat. Skutečně potřebují společnosti jako General Motors, Electrolux a Arcelor Mittal využívat EIB z jiného důvodu, než jsou její mírné podmínky? A co takové půjčky přinášejí evropské ekonomice? Vytvářejí pracovní příležitosti? Naopak, vyvážejí je, někdy do levnějších evropských zemí a někdy zcela mimo EU.

Příkladem úspěchu EIB je Electrolux. Půjčili si 250 milionů EUR na rozšíření kapacity a postavili nové továrny v Polsku, Rumunsku a Maďarsku. Jakmile je dostavěli, přesunuli tam výrobu ze Spojeného království, čímž téměř 2 000 lidí v anglickém Spennymooru přišlo o zaměstnání, takže se myslím všichni shodneme, že EIB má v ekonomice Evropy velmi důležitou úlohu, a to zejména ve vyváženosti obchodu: vyváží naše pracovní příležitosti a dováží nezaměstnanost.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, je potěšující číst ve výroční zprávě, že EIB rychle reagovala na krizi tím, že významně navýšila dostupné finance. Zejména půjčování malým a středně velkým podnikům musí být stále jednou z jejích hlavních priorit, a pokud možno musí být ještě rozšiřováno. Je však důležité zajistit, aby daní podnikatelé skutečně půjčky obdrželi.

Pokud jde o systém monitorování a dohledu, podporuji návrh na zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví. Ovšem, aby tento orgán mohl účinně fungovat, musí mít dalekosáhlé pravomoci a mandát k monitorování bank, které fungují za hranicemi států.

Pokud jde o cíle EIB, rád bych zaznamenal větší zaměření na její činnosti v rámci Evropy. Vzhledem k probíhající finanční a hospodářské krizi je to nezbytně nutné a také by to umožnilo vyhnout se zdvojení činnosti a konfliktům zájmů s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, souhlasím s kolegy, kteří chválí skvělou práci, již EIB odvedla.

na adresu EIB vyvstává prudký kontrast mezi ní a smutným, ostudným, nemorálním příběhem, který se odehrává kolem soukromých bank s jejich přemrštěnými balíčky odměn, groteskními bonusy a naprosto nedostatečným řízením podniku. EIB, částečně možná z toho důvodu, že se dle slov pana prezidenta zodpovídá Parlamentu, je pravým opakem a její dobrá a řádná činnost, a zejména její rychlá reakce na hospodářskou krizi, si zaslouží pochvalu.

Pan prezident správně zmínil, že věnovali zvláštní pozornost a podporu malým a středně velkým podnikům, a já vím, že v mé zemi bylo malým a středním podnikům prostřednictvím EIB přiděleno 300 milionů EUR. Otázkou však je: dojdou peníze skutečně k malým a středním podnikům, a pokud ne, může banka říci, proč? Existuje nějaké východisko pro podniky, které jsou zamítnuty, přestože mohou mít dobré obchodní plány?

V Irsku nepochybně existují důkazy o podnicích, které zkrachovaly, a ve čtvrtek dokonce v Irish Times vyšel článek s titulem „Stát snižuje finance na pomoc podnikům o 22 milionů EUR“. Takže ještě nejsme z nejhoršího venku.

Rovněž chci položit tuto otázku: existují neoficiální důkazy o tom, že soukromé banky využívají peníze určené pro malé a stření podniky na jiné aktivity v bankách. Chtěl bych vědět: je tomu skutečně tak? Lze to prokázat, a zejména – můžeme my v Parlamentu nějak pomoci tyto skutečnosti prokázat?

  Jens Geier (S&D). - (DE) Pane předsedající, pane Maystadte, pane Rehne, rád bych nejprve poděkoval panu Deutschovi za jeho práci. Rád bych však také využil příležitosti a zdůraznil význam Evropské investiční banky pro Evropu a její občany a podtrhl skutečnost, že tuto jedinečnou instituci musíme více využívat, a to zejména v době hospodářské krize.

Z hlediska rozpočtové kontroly, která v soudobém významu pokrývá skutečné výsledky a výkon evropských programů a institucí, si EIB nepochybně zaslouží své vysoké hodnocení, zejména pokud jde o politickou hodnověrnost. Pro obyvatele Evropy vytváří skutečnou přidanou hodnotu prostřednictvím investic, které pochází z jejích šesti hlavních programů, od transevropských sítí po podporu malých a středně velkých podniků, a dalších zvláštních programů, jako je projekt boje proti změně klimatu. Jsem si jist, že toto si v Evropském parlamentu získá širokou podporu. Zároveň to však znamená, že Parlament musí v budoucnu rozšířit své vlastní kontrolní postupy. Hovořím zde například o investiční facilitě.

Konečně bych rád zmínil jednu věc, která je pro mou skupinu obzvláště důležitá a jež je namířena přímo na EIB. Vítáme skutečnost, že EIB zrevidovala svou politiku pro extrateritoriální finanční střediska. Potřebujeme však také ujištění, že zisk pocházející z fondů EIB se nedostane do daňových rájů, jinak by EIB riskovala poškození reputace a hodnocení, které již získala.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, Evropská investiční banka je jak bankou, tak institucí. Jako banka nesmí zapomínat, že je institucí, a jako instituce nesmí zapomínat, že je bankou. Proto musí na jedné straně reagovat na požadavky Evropské unie, aniž by zanedbávala svou schopnost refinancování na straně druhé.

Z tohoto hlediska nemáme právo ji nutit k podstupování zbytečných rizik, zejména při zásazích v rozvojových zemích. Proto je důležité podpořit jakousi dohodu mezi členskými státy a Evropskou komisí na jedné straně a Evropskou investiční bankou na druhé, která stanoví, že institucionální dárci mohou poskytovat dary, zatímco EIB, vzhledem ke své úloze, může poskytovat půjčky.

Toto opatření by nás ochránilo před potížemi, jimž čelila Světová banka, která před několika lety musela zrušit dluh v hodnotě 50 miliard, k jehož splacení by v žádném případě již nedošlo. Jsem přesvědčen, že můžeme takové zkušenosti předejít obezřetností, kterou prokazuje Evropská investiční banka ve svých operacích, a rád bych ji povzbudil k dalšímu rozvíjení svých intervencí v rozvojových zemích, protože tam nepochybně stále zbývá manévrovací prostor.

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, pane prezidente Evropské investiční banky, ve zprávě o EIB z roku 2008 Parlament vyžadoval, aby vnější činnosti banky byly v souladu s obecnými cíly Evropské unie.

Proto by projekt financování jaderné elektrárny v Jordánsku odporoval ustanovením článku 3 odstavce 5 Smlouvy o Evropské unii. Cituji: „Unie ve svých vztazích s okolním světem přispívá k udržitelnému rozvoji této planety.“

V únoru 2009 jordánské úřady kontaktovaly EIB a sháněly podporu pro svůj projekt v oblasti rozvoje jaderné energetiky, který zahrnuje zejména výstavbu jaderné elektrárny do roku 2016.

S jistým uspokojením jsem proto přijala ujištění vašich služeb, že Evropská investiční banka této žádosti nevyhověla a že za svůj úkol v Jordánsku považuje podporovat projekty, jejichž cílem je rozvoj větrné a solární energie, což jsou energie budoucnosti naší planety, protože jsou obnovitelné.

Budete tento postoj zastávat i vůči ostatním žádostem o financování jaderných elektráren?

  Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Pane předsedající, stabilita Ukrajiny je přirozeným cílem pro všechny členské státy, částečně proto, že Ukrajina patří k nejdůležitějším a největším partnerům. Zdá se, že Ukrajina prochází krizí. Stabilita rozpočtu Ukrajiny bude rozhodující jak pro sociální a politickou situaci, tak pro budoucnost země. Čím více pomoci a politické podpory Ukrajině poskytneme, tím více budeme moci očekávat reformy v ukrajinském hospodářství směrem k volnému trhu.

Hospodářská krize na Ukrajině není jen krizí pro Ukrajinu, ale je záležitostí i nás všech. Dnes, když je Ukrajina v obtížné situaci, začíná být zřejmé, jak moc můžeme pomoci. Proto podporuji makrofinanční pomoc pro Ukrajinu. Dle mého názoru bychom dnes měli říci, že by měla být větší a že čím větší bude, tím větší a ambicióznější mohou být naše očekávání od Ukrajiny.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, Evropská investiční banka je od svého založení před 52 lety nepochybně úspěšnou institucí, zejména při dosahování a upevňování cílů Evropské unie a financování malých a středně velkých podniků, jež tvoří stěžejní část obchodu v Evropské unii a zároveň stěžejní část podniků, které během současné hospodářské krize potřebují podporu, aby bylo možné udržet pracovní místa a sociální klid v Unii.

Jak všichni víme, dnes se Unie zabývá řeckou krizí. Samozřejmě nevím, jestli ji budoucí historici budou nazývat „řeckou krizí“ nebo „finanční krizí“ nebo jí možná budou říkat „peněžní krize“. Ale vím, že pokud by dnes žil Galileo, neřekl by, že se svět točí, řekl by, že „svět běží“, protože události běží kolem nás a my je jako Evropská unie musíme následovat a nacházet nezbytná řešení.

Domnívám se, že všichni přítomní jsou přesvědčení, že pokud má život v Unii pokračovat hladce, je třeba urychlit dokončení politického a hospodářského sjednocení. Vzhledem k tomu se domnívám, že EIB má kvalifikaci a objektivní schopnost přijmout více opatření, a navrhuji – a s tímto návrhem se obracím zejména na Olliho Rehna, jehož si nesmírně vážím kvůli vážnosti, s níž přistupuje k různým problémům – , aby byla prozkoumána možnost, že by EIB v budoucnu hrála úlohu při posuzování úvěruschopnosti členských států.

  Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Pane předsedající, předchozí řečníci správně zdůrazňovali význam Evropské investiční banky. Například Karin Kadenbachová hovořila o tom, že EIB zásadním způsobem přispěla k sociální konvergenci. Rád bych to uvedl do politických souvislostí. Velmi nás znepokojuje, že ve stále větším počtu zemí roste obliba stran extrémní pravice. Důvodem je to, že v Evropské unii nefunguje sociální konvergence tak, jak bychom chtěli.

Tito radikální stoupenci pravice jsou často vlci v rouše beránka, což jim umožňuje zakrýt jejich velké a cynické pohrdání lidskostí. Můj poslední příklad, pane předsedající – a jsem si vědom vašeho politického zaměření – se týká toho, co právě udělal Andreas Mölzer. Pronesl hezkou řeč, ale mezi tím nazval jednoho ze svých politických oponentů – jinými slovy mě – psychopatem. Toto je jazyk Hitlerova fašismu. Takhle tito lidé pracují – že označují své politické oponenty za netvory. Rád bych vás požádal, abyste přijal nezbytná opatření, a rád bych také požádal zaměstnance EIB, aby pokračovali ve své práci, zejména v oblasti transparentnosti. Měli by zajistit, aby to, co dělají, bylo ještě transparentnější, protože takový přístup pomůže v boji proti novému vzedmutí fašismu.

  Sophie Auconie (PPE). – (FR) Pane předsedající, zprávou o Evropské investiční bance z roku 2008 slavíme výročí: EIB nyní aktivně přispívá k hospodářskému vývoji našeho kontinentu již více než 50 let.

Jako banka Evropské unie, která poskytuje dlouhodobé půjčky, ztvárňuje rozhodující roli v boji proti krizi, kterou dnes procházíme. Měli bychom vzdát hold vnímavosti, již banka prokázala od podzimu roku 2008. V samotném roce 2008 EIB vyplatila o 10 miliard EUR víc, než předpokládala.

Jako členka parlamentního Výboru pro regionální rozvoj a Hospodářského a měnového výboru se zajímám obzvláště o pomoc EIB malým a středně velkým evropským podnikům. Podle mého názoru je nesmírně důležité pokračovat v rozvoji iniciativ jako je program JEREMIE. Podniky potřebují kapitál, rizikový kapitál, záruky, půjčky a technickou podporu, kterou JEREMIE nabízí. Region Auvergne – část mého „euroobvodu“, kterou přítomný Jean-Pierre Audy dobře zná – tento pomocný mechanismus pro malé a střední podniky před rokem zavedl. Stojí 25 milionů EUR, při čemž 18 milionů EUR pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj a pomůže malým podnikům, podpoří inovaci a přispěje k překonání krize.

Tuto konstruktivní spolupráci mezi EIB, Evropským investičním fondem a našimi místními úřady sleduji s potěšením. Pane Maystadte, jsem přesvědčena, že musíme v tomto duchu pokračovat.

  Thijs Berman (S&D). – Pane předsedající, v rámci EU v roce 2008 reagovala EIB na finanční krizi rychle a správně tím, že zvýšila svůj kapitál a oproti předchozím rokům téměř zdvojnásobila investice a výplaty, a to zejména vůči malým a středním podnikům. Nicméně v rámci svých vnějších operací EIB neprokázala takový smysl pro naléhavost proticyklických opatření v rozvojových zemích. EIB dokonce své investice v zemích AKT, v Asii a Latinské Americe významně snížila. Výroční zpráva bolestně ukazuje, že v případě rozvojových zemí byla reakce EIB na krizi příliš pomalá.

Hlavním úkolem EIB jako veřejné instituce by v rozvojových zemích nemělo být pouze investovat do těžké infrastruktury; dalším, stejně důležitým úkolem je poskytovat kapitál v době nedostatku a podporovat trhy, pokud soukromé banky váhají. V rámci vnějších operací by EIB měla ve větší míře investovat do finančních služeb a nabízet občanům a malým a středním podnikům lepší přístup k půjčkám a úsporám. To vede k udržitelnému růstu zde i v rozvojových zemích.

  Georgios Stavrakakis (S&D). – (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, než v Evropském parlamentu uvítám pana prezidenta Maystadta a než mu pogratuluji k úspěchu Evropské investiční banky i k jejímu ambicióznímu obchodnímu plánu, chtěl bych vyjádřit zděšení nad včerejším vražedným žhářským útokem na tři mé spoluobčany v jejich zaměstnání v Athénách a vyslovit hlubokou soustrast jejich rodinám.

Současná hospodářská krize nepochybně podtrhla význam činnosti Evropské investiční banky. Zvýšená finanční podpora ze strany EIB umožnila urychlené výplaty a pomohla podpořit reálnou ekonomiku, zejména tím, že ochránila prospěšné projekty a pomohla životaschopným podnikům v těchto výjimečně těžkých dobách.

EIB také hrála významnou úlohu v klíčovém programu pro konkurenceschopnost v Evropě, v jehož rámci, prostřednictvím iniciativ JASPERS a JEREMIE, EIB šířila nástroje poskytující ještě zásadnější podporu inovaci.

Úloha EIB se stává stále důležitější, a to nejen v rámci cílů soudržnosti, ale také v provádění strategie Evropa 2020. Chytré nástroje finančních mechanismů, které EIB neustále vyvíjí, a nedávná iniciativa s názvem Místní evropská energetická pomoc neboli ELENA mají významně přispět k zaměstnanosti prostřednictvím důležitých investic do odvětví, která mají přímý dopad na místní hospodářský vývoj a na zlepšování kvality života našich občanů, jako je udržitelnost a bezpečnost dodávek energie.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Pane prezidente Adamkusi, když Evropu zasáhla finanční a hospodářská krize, stala se podpora malých a středně velkých podniků zajišťovaná Evropskou investiční bankou obzvláště důležitou. Pozitivně hodnotím rozhodnutí banky z roku 2008 přidělit malým a středním podnikům o 42 % více půjček než v předešlém roce, protože ty tvoří 99 % veškerých podniků a zaměstnávají více než 100 milionů lidí. Hospodářská krize ještě neskončila a hladina nezaměstnanosti stále stoupá, musíme tedy zajistit, aby EIB dále zvyšovala možnosti půjček malým a středním podnikům, zlepšovala přístup ke kapitálu a zjednodušovala komplikovaná byrokratická pravidla, díky čemuž budou projekty financovány rychleji a účinněji, zejména v členských státech a odvětvích, které krizí utrpěly nejvíce. Kromě podpory podniků by EIB měla také nadále věnovat pozornost financování rozvoje udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetické infrastruktury a harmonické infrastruktury v dopravním odvětví.

  Proinsias De Rossa (S&D). – Pane předsedající, pokud bychom neměli Evropskou investiční banku, zoufale bychom se nyní snažili ji zřídit. Vítám návrh na výrazné zvýšení objemu půjček a také podporuji její úlohu v pomoci rozvojovým zemím mimo EU.

Podle mého názoru však tímto cenným zdrojem plýtváme, když v rozsáhlé finanční krizi nečerpáme z jeho odborných znalostí. Naléhavě potřebujeme evropský mechanismus pro finanční stabilitu. Zřízením svěřeneckého fondu, jejž navrhuje Strana evropských socialistů, bychom zaručili, že by členské státy vystavené bezohledným útokům spekulantů mohly být podporovány bez přímého dopadu na daňové poplatníky a mohli bychom zajistit snížení odchylky. To by trhům – a zejména bezohledným spekulantům – ukázalo, že nehodláme dopustit, aby byl některý členský stát pokořen a zničen, což se právě děje s Řeckem a může se přihodit i jiným státům, ba dokonce mé zemi, Irsku.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Evropská investiční banka dokázala s přicházející krizí rychle změnit své priority v oblasti poskytování půjček tak, aby zajistila podporu malým a středně velkým podnikům, které jsou rizikům, jež přináší krize, a zvýšeným nákladům spojeným s půjčováním peněz vystaveny nejvíce. Je důležité, abychom si uvědomili, do jaké míry může banka zajistit spolufinancování projektů financovaných ze strukturálních fondů v členských státech na východě, protože, jak víte, mnoho malých a středních podniků a místních orgánů se potýká s velkými obtížemi v přístupu k evropským fondům, pro něž není na finančním a bankovním trhu k dispozici žádné spolufinancování.

Domnívám se, že v následujícím období se činnosti banky musí soustředit na země, které byly krizí silně zasaženy a jimž se nedaří znovu nastartovat své ekonomiky, ani podporovat soudržnost či zabránit dalšímu hospodářskému a sociálnímu poklesu.

Ve finančním mechanismu, který má EU k dispozici pro opětovné nastartování hospodářského růstu, zaujímá EIB zvláštní místo. Proto podporuji doporučení, aby se EU jako právní entita spolu s členskými státy stala v bance podílníkem, což by pomohlo posílit spolupráci.

  Předsedající. – Nyní dám na půl minuty slovo panu Mölzerovi, který byl dotčen zmínkou o své osobě v projevu jiného poslance.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, rád bych učinil osobní prohlášení v souladu s článkem 151 jednacího řádu v souvislosti s vážnými obviněními, která vůči mně ve svém projevu vznesl Hans-Peter Martin.

Musím poznamenat, že s tímto poslancem Parlamentu nechci mít nic společného. Jeho politický přístup spočívá v očerňování svých kolegů, očerňování celého Parlamentu v médiích a tvrzeních, že úředníci v Parlamentu jsou líní a neschopní. Nebudu hovořit s člověkem, který používá metody tajné služby, jako jsou kamery v klíčových dírkách, miniaturní kamery a jiná tajná zařízení ke špehování ostatních. Nehovořil jsem s ním dnes a nebudu tak činit ani v budoucnu. Nechci mít s takovou osobou nic společného. Odmítám tvrzení pana Martina a podle mého názoru by jej měl odvolat.

  Předsedající. – Pane Mölzere, vaše slova byla zaznamenána v doslovném záznamu dnešního zasedání.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Musím začít poděkováním Evropské investiční bance za vyvinuté úsilí, které soustředila na dosažení cílů Společenství. Tato instituce hrála a nadále hraje v současné finanční a hospodářské krizi klíčovou úlohu.

Cíl Konvergence se ze strany strukturálních fondů a fondu soudržnosti těší značné podpoře, protože jde o jeden z hlavních cílů banky. Půjčky na projekty, které tento cíl zohledňovaly, dosáhly výše 21 miliard EUR, což je přibližně 41 % z celkové částky půjček EIB v Evropské unii. Domnívám se, že chudší regiony nemohou být rozvinuty, dokud nebude vytvořena infrastruktura zajišťující přístupnost a řádná sociální a vzdělávací infrastruktura, které budou založeny na společných normách pro všechny občany Evropské unie.

Proto nabádám Evropskou investiční banku, aby pokračovala v zavádění opatření, která jsou zaměřena na podporu hospodářské a sociální soudržnosti v Evropské unii a na boj proti finanční krizi navýšením...

(Předsedající řečníka přerušil)

  George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Evropská investiční banka hraje hlavní úlohu ve zvyšování úrovně konvergence v celé Evropské unii, což je podstatný příspěvek v době hospodářského propadu, který tvrdě postihl oblast investic, zejména ve veřejné infrastruktuře.

EIB dle mého názoru reagovala na výzvy, které představuje krize, velmi rychle, například tím, že na rok 2009 poskytla Rumunsku finance v celkové výši téměř 1,5 miliardy EUR. Tyto půjčky poukazují na všestranný rozsah zapojení banky do urychlování procesu překonávání rozdílů v rozvoji v období po krizi.

Jak již řekli kolegové poslanci, významná část půjček podporuje malé a středně velké podniky. Domnívám se, že zlepšení přístupu těchto podniků ke kapitálu může být zásadní pro oživení evropského hospodářství a pro boj s nezaměstnaností. V tomto ohledu by bylo prospěšné každým rokem provádět hodnocení těchto půjček z hlediska jejich dostupnosti a efektivity, čímž by byla zajištěna větší transparentnost, pokud jde o jejich konečný cíl, a zlepšen administrativní postup.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, měli bychom ocenit důležitou úlohu Evropské investiční banky při obnovování našich ekonomik v obtížných dobách, jimž většina z našich zemí čelí. Má země, Litva, je právě takový případ. EIB má svou roli v balíčku státních stimulačních opatření, zejména pokud jde o rozšiřování financování malých a středně velkých podniků, a také o financování projektů v oblasti obnovitelné energie a dopravy.

Chtěla bych však požádat evropské vlády, aby EIB poskytly významnější úvěrovou kapacitu ve vztahu k našim sousedům, zejména těm východním, kteří také trpí následky krize a půjčky a investice velmi potřebují. Obzvláště potřebné jsou investice do těžkých odvětví, jako je doprava, životní prostředí a v neposlední řadě energetika. Poslední jmenované odvětví je obzvláště důležité vzhledem k problémům v energetické infrastruktuře, které...

(Předsedající řečnici přerušil.)

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, i já bych se rád přidal k těm, kteří vyjádřili dík panu Maystadtovi a EIB, a také bych chtěl poděkovat panu Deutschovi, který vypracoval zprávu.

Během rozpravy vyvstaly dva cíle: zaprvé rozvoj a zadruhé stabilizace, nebo naopak – pořadí není důležité. V Evropské unii a jejích členských státech máme v první řadě na mysli rozvoj v oblasti soudržnosti. Zde chci zdůraznit zejména úlohu, již může mít financování malých a středně velkých podniků. V lisabonské agendě jsme již stanovili, že bez malých a středně velkých podniků a bez regionální spolupráce nebude možné soudržnost rozvíjet.

Mimo Unii jsou země, které s Evropskou unií sousedí, země Východního partnerství, v nichž bez pomoci EIB – o tom hovořil také pan Kowal a také paní Andrikienė – nebude možné...

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Maystadte, zajímalo by mě, jaký dopad má na banku a zejména na Evropský investiční fond diskuse o dohodě Basilej III. Jste přesvědčen, že máme nezbytnou úvěruschopnost k zajištění účinné podpory v hospodářské krizi, nebo se domníváte, že je třeba ji zlepšit? Jaké vidíte do budoucna příležitosti ke zpřístupnění většího množství rizikového kapitálu v krizích, jako je ta, kterou právě prožíváme? Podpora EIF je velmi důležitá, a to zejména pro malé a středně velké podniky v obtížných obdobích.

Rád bych poděkoval EIB za její úspěšnou spolupráci s EIF a za skutečnost, že udělala výrazný pokrok v zaměření na malé a středně velké podniky, a především na transevropské sítě.

  Philippe Maystadt, prezident Evropské investiční banky. − (FR) Pane předsedající, rád bych poděkoval všem řečníkům za jejich postřehy. Samozřejmě některé vznesené otázky si zaslouží detailnější prodiskutování. Mohu vám zde poskytnout jen několik odpovědí a budu rozlišovat mezi otázkami, které se týkají našich pracovních priorit, a těmi, které jsou spíše o dohledu a správě.

Pokud jde o naše pracovní priority, jedné z nich se věnovali mnozí z vás, a to je podpora, kterou bychom měli poskytovat malým a středně velkým podnikům. Zdůraznili to zejména Enikő Győri a Olle Schmidt. Domnívám se, že význam podpory malých a středně velkých podniků podtrhují zcela oprávněně.

Jak nepochybně víte, v roce 2008 jsme zavedli nový produkt v oblasti půjček bankám na malé a středně velké podniky, díky němuž můžeme účinněji monitorovat využití financí, které jsme půjčili. Proto vám mohu říci, že od posledního čtvrtletí roku 2008 do konce roku 2009 jsme schválili půjčky v hodnotě 21 miliard EUR, z čehož se 16 miliard skutečně utratilo. Mimo to se na konci loňského roku se více než 90 % těchto financí již skutečně půjčilo malým a středním podnikům.

Proto se domnívám, že tímto způsobem můžeme poskytnout významnou pomoc skrze komerční banky a jako prostředníky využívat, jak zdůraznila paní Győri, nejen tradiční komerční banky, ale také regionální banky a spořitelny. Spektrum našich prostředníků jsme již rozšířili.

Také se snažíme těsně spolupracovat s naší dceřinou institucí, Evropským investičním fondem, v kombinovaných činnostech, protože tento fond může poskytovat záruky celé škále půjček poskytovaných malým a středním podnikům. Velmi konkrétní příklad tohoto zapojení uvedla Sophie Auconie a já jsem vděčný za její podporu v tomto ohledu.

Druhou pracovní prioritou, která vás zajímala, je samozřejmě konvergence a já mohu potvrdit, že EIB se snaží nadále posilovat své operace v takzvaných konvergenčních regionech. Proto si můžete všimnout, že v roce 2009 objem našich půjček více vzrostl v nových členských státech než ve starých. Je to součást naší cílené snahy pomoci snižovat rozdíly mezi členskými státy, protože právě to je znakem konvergence.

V této souvislosti, jak zdůraznili především Karin Kadenbachová a Ryszard Czarnecki, je důležité, abychom dobře spolupracovali s Komisí, pokud jde o využívání strukturálních fondů, a mohu vám říci, že se to skutečně děje.

Mimo to jsme s Komisí dokončili několik společných programů: JASPERS, jež poskytuje technickou podporu při přípravách projektů, které mohou být způsobilé pro pomoc ze strukturálních fondů; JEREMIE, což je originální plán zaměřený na transformaci strukturálních fondů na finanční nástroje rotační povahy (můžeme stejné částky využívat několikrát); a konečně projekt JESSICA, což je obdobná myšlenka využívat strukturální fondy na financování v oblasti obnovy měst.

Třetí pracovní prioritou je energetika a boj proti změně klimatu. Možná budeme mít příležitost toto téma prodiskutovat podrobněji, ale mohu vás ujistit, že naše představa je klást větší důraz na obnovitelné energie a energetickou účinnost v souladu se strategií přijatou na evropské úrovni.

Philippe Lamberts citoval údaje z období 2002–2008, ale z nejaktuálnějších údajů, zejména z roku 2009, vyplývá, že poměr se již začíná obracet, protože v roce 2009 jsme financovali projekty v oblasti obnovitelné energie částkou vyšší než 4 miliardy EUR, což představuje více než 70 % našich financí poskytnutých na výrobu elektřiny.

Záměrem tedy je pokračovat v otáčení poměru poskytováním většího množství financí na obnovitelné energie a energetickou účinnost, a zde bych rád poděkoval panu Georgiosi Stavrakakisovi, který ve své řeči narazil na program ELENA, jež je společným programem s Komisí a poskytuje technickou podporu v oblasti energetické účinnosti.

Co se týče energie, rád bych Malice Benarab-Attou sdělil, že respektujeme volbu každého členského státu, pokud jde o zvolenou politickou strategii. Rozhodne-li se členský stát využívat jadernou energii, EIB mu v tom nemůže odporovat, ale potvrzuji, že v případě Jordánska diskutujeme pouze o financování obnovitelných energií.

Nyní se stručně vyjádřím k několika problémům, které se týkají dohledu a správy. Pokud jde o dohled, Jean-Pierre Audy se s tímto tématem již seznámil, zná náš postoj, jsme naprosto otevření, do značné míry spadáme pod dohled nezávislého auditního výboru, Evropského účetního dvora, a když využíváme evropský rozpočet, jsme pod dohledem úřadu OLAF a evropského ombudsmana. Domnívám se, že již teď jsme mezinárodní finanční institucí s největším dohledem.

Přesto uznávám, že bankovní dohled by mohl být užitečný, takže jsme zcela otevřeni návrhům, které by mohly v této věci zaznít, zejména prostřednictvím nového Evropského orgánu pro bankovnictví.

Pokud jde o dohodu Basilej III, prostě bych Paulovi Rübigovi řekl, že tuto činnost bedlivě sledujeme. Je příliš brzy na názory ohledně možných dopadů, protože jsme teprve ve fázi diskusí o této dohodě a parametry zatím nebyly stanoveny.

Co se týče extrateritoriálních finančních středisek, řekl bych Jensovi Geierovi, že to je téma, o které se velmi zajímáme. Pokud chce, mohli bychom naši novou politiku vysvětlit detailněji, ale naším skutečným hlavním zájmem je předcházet daňovým únikům s využitím extrateritoriálních finančních středisek.

A konečně, Olle Schmidt vznesl specifickou otázku. Má pravdu, v oblasti rovnosti žen a mužů stále máme co zlepšovat. Údaj, který citoval, se týká pouze manažerského personálu. Je pravda, že mezi manažery EIB máme příliš málo žen. Zavedli jsme akční plán a doufáme, že v několika příštích letech tuto situaci napravíme, ale chci pana Schmidta ujistit, že máme vůli tento problém řešit; chceme situaci, která je v současné době nepřijatelná, zlepšit.

  Olli Rehn, člen Komise. − (FI) Pane předsedající, vážení poslanci, chci vám poděkovat za velmi profesionální a konstruktivní rozpravu a panu Deutschovi za jeho skvěle zpracovanou zprávu.

Rád bych k této záležitosti řekl tři věci. Zaprvé, jsem přesvědčen, že tato rozprava a zpráva poskytnou solidní základ pro urychlené přijetí vnějších operací Evropské investiční banky. To je důležité, abychom mohli zajistit účinné provádění společných cílů EU v zahraniční politice a rozvojové spolupráci.

Zadruhé, Evropská investiční banka je pro Evropskou komisi nezbytně nutným partnerem, obzvláště máme-li dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, konkrétně v oblastech udržitelného růstu a zaměstnanosti. EIB má v rukou klíč k rozvoji infrastruktury, inovace a malých podniků a my s ní v těchto věcech úzce a bezproblémově spolupracujeme.

Mnozí z vás pochopitelně hovořili o situaci v Řecku. Včera jsem jménem Komise vyjádřil soustrast příbuzným a přátelům těch, kteří v důsledku násilí v Athénách přišli o život. Vášnivá debata je součástí demokracie, ale nikdy nesmíme dovolit násilí a podobné chování je třeba v největší možné míře omezit.

Komise se aktivně zapojila do sestavování stabilizačního programu pro řeckou ekonomiku a přijetí velkého balíčku finanční záchrany, aby podpořila finanční stabilitu v celé eurozóně a zajistila stabilitu řecké ekonomiky. Na konci minulého týdne jsme euroskupině navrhli velký balíček finanční záchrany a stabilizační program v celkové hodnotě 110 miliard EUR. Minulou neděli přijali ministři financí euroskupiny rozhodnutí s odkazem na návrh Komise, ECB a MMF. Bylo to obtížné, ale zároveň nezbytné a odpovědné rozhodnutí. Nyní je klíčově důležité, aby všechny vnitrostátní parlamenty brzy dokončily své postupy rozhodování. Co se týče tohoto cíle, já osobně jsem přesvědčen o vaší podpoře.

Nejde zde pouze o Řecko, ale o stabilitu ekonomiky celé eurozóny. Je nezbytné zastavit stepní požár v Řecku, než se z něj stane lesní požár, který se rozšíří se po celé Evropě. Zcela jistě toho můžeme dosáhnout, ale bude to vyžadovat odpovědné jednání. Není vhodná chvíle na boj o popularitu: je čas činit odpovědné a rozhodné kroky. Euro není jen technické opatření: je to možná nejdůležitější společný politický projekt Evropské unie.

  Tamás Deutsch, zpravodaj. – (HU) Pane předsedající, pane prezidente Maystadte, komisaři Rehne, dovolte mi prosím vyjádřit díky kolegům poslancům, panu prezidentovi a komisaři za tuto cennou rozpravu.

Před hlasováním mi prosím dovolte přednést tři poznámky k závěru několikaměsíční pečlivé a podle mého názoru cenné přípravné činnosti. Před několika staletími Montecuccoli řekl, že úspěšná válka si žádá peníze, peníze a peníze. Je jasné, že, chceme-li vyřešit ekonomické problémy, které nás všechny postihují, potřebujeme vytvářet pracovní příležitosti, pracovní příležitosti a pracovní příležitosti. Evropská investiční banka tuto skutečnost vždy považovala za nezbytný cíl, což je velmi důležité, a dnešní rozprava nás rovněž ujistila, že bude pokračovat v partnerství s Evropským parlamentem, Komisí a Radou a v úsilí o dosažení těchto cílů.

Domnívám se, že poznámky kolegů poslanců, v nichž nabádali EIB, aby věnovala více pozornosti členským státům nejvíce zasaženým krizí, jsou důležité. Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu také klepeme na otevřené dveře.

Co se týče vnějších operací EIB, za významné považuji i zde vyjádřené postřehy, které zdůrazňovaly význam poskytování podpory a úvěrů evropským zemím sousedícím s Evropskou unií. Zmíněna byla Ukrajina i balkánské regiony. Osobně s tím souhlasím. Dovolte mi také nyní, na konci rozpravy, zmínit jména dvou pánů. Při takových příležitostech obvykle bývají chváleni vůdci institucí. Samozřejmě bych rád blahopřál prezidentu Maystadtovi k práci, kterou doposud odvedl, ale dovolte mi prosím poděkovat panu de Crayencourovi a panu Britovi, kteří byli skvělými partnery Evropského parlamentu, za jejich práci. A v neposlední řadě mi dovolte poděkovat mým kolegům poslancům za spolupráci. Bylo to společné úsilí a úspěch je také společný.

  Předsedající. – Hans-Peter Martin požádal o slovo kvůli osobním narážkám. Jeho krajan Andreas Mölzer na něj, na jeho minulost a jeho chování udělal narážku, a proto má pan Martin podle článku 151 právo odpovědět.

Tyto projevy týkající se osobních narážek se nesmí změnit v pingpongový zápas, v němž na sebe dvě osoby opakovaně dělají narážky; proto po řeči pana Martina budu tuto záležitost považovat za zcela vyřešenou. Pan Martin bude mít minutu na svou řeč a já ho žádám, aby se striktně držel článku 151, a sděluji mu, že přesně po jedné minutě ho přeruším.

  Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Pane předsedající, je smutné, že musím toto řešit v plenéru. Musím vám říci, že to, co řekl pan Mölzer, není pravda. Cestou sem mě skutečně nazval psychopatem. V posledních letech mi často říkal, že bych měl navštívit psychiatra. Právě tak fungují příslušníci radikální pravice. V loňském roce leader sociálně demokratické skupiny uvedl: „Věřím, že Hein-Christian Strache je nacista.“ Tento člověk patří ke stejné straně jako pan Mölzer a ten s ním úzce spolupracuje.

Skutečně jsem přesvědčen, že na základě toho, co jsme zde opakovaně zažili, bychom neměli diskutovat jen o hospodářské krizi, finanční krizi a o tom, čemu je nyní možné říkat válka peněz. Měli bychom se zabývat také nebezpečným vzedmutím pravicového radikalismu. Pane předsedající, kdybyste s vaší politickou minulostí měl sedávat tady vzadu, poznal byste nebezpečné trendy, které se znovu objevují v Maďarsku, Rakousku a jinde. Musíme je zastavit, než se vymknou z ruky.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes v 11:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Liam Aylward (ALDE). – (GA) Evropská investiční banka má nezbytně důležitou úlohu, pokud jde o malé a střední podniky, které se snaží přežít současnou hospodářskou krizi. Malé a středně velké podniky zajišťují 70 % evropských pracovních míst, a proto mají stěžejní úlohu ve fungování evropského hospodářství.

Největší obtíží, jíž tyto podniky v současnosti čelí, je přístup k financím a kapitálu. Je třeba ocenit stěžejní úlohu EIB v poskytování pomoci malým a středním podnikům a podporovat ji ve svém úsilí. Pro malé a střední podniky bylo na období 2008–2011 vyčleněno 30 miliard EUR a více než 50 000 podniků v EU v roce 2009 využilo finance od EIB.

Vítám doporučení zprávy v oblasti zlepšování transparentnosti systému, který slouží k poskytování půjček skrze finanční prostředníky EIB. Finanční prostředníci musí tyto půjčky postupovat malým podnikům. Monitorovací systém banky musí být v souvislosti s těmito půjčkami zlepšen, aby byla zajištěna jejich účinnost.

  Jim Higgins (PPE). – Velmi oceňuji skutečnost, že během hospodářské krize vyjadřuje EIB Irsku neustálou podporu. EIB skvěle reagovala na vážná omezení likvidity a striktní úvěrové podmínky, které vedly k velkým problémům ve financování malých a středně velkých podniků a k poklesu důvěry ve finanční trhy. EIB také hrála důležitou úlohu v evropském plánu hospodářské obnovy, zejména pokud jde o zvýšení financování malých a středních podniků, energie z obnovitelných zdrojů a ekologické dopravy. Je nezbytné, aby EIB zaujala ve své úvěrové politice vůči malým a středním podnikům odvážnější přístup a aby umožnila malým a středním podnikům přístup ke kapitálu na rizikové projekty. V loňském roce EIB poskytla Irsku 1,02 miliardy EUR na šest operací, což byla nejvyšší úroveň, které bylo v Irsku dosaženo. Vítám skutečnost, že banky, které jednají jako prostředníci, jsou smluvně zavázány půjčit malým a středně velkým podnikům alespoň dvojnásobnou částku své půjčky od EIB, čímž je zajištěno, že výhody pocházející z financování EIB budou předány malým a středním podnikům. Toto nařízení však potřebuje pečlivý dohled, protože mnohým malým a středním podnikům v Irsku se nedaří půjčit si z irských bank, které přijímají půjčky od EIB.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) V roce 2008 oslavila EIB své 50. výročí. Během tohoto období využívala finanční trhy i vlastní fondy k podpoře investičních projektů v Evropě a na poskytování půjček veřejnému i soukromému sektoru, a tím významně přispěla k rozvoji integrace, k vyváženému a trvalému rozvoji a hospodářské a sociální soudržnosti. Rok 2008 také znamenal začátek světové finanční a hospodářské krize, která zdevastovala evropskou ekonomiku. Vzhledem k omezené likviditě, přísnější úvěrové politice a kapitálovým omezením bank EIB pomohla mnohým ohroženým investicím a projektům. Na krizi v roce 2008 EIB reagovala výrazným zvýšením objemu půjček podnikům. Bylo to nesmírně důležité, zejména pro malé a střední podniky, které krize zasáhla s výjimečnou intenzitou. Tento sektor často čelí přísným omezením v přístupu ke kapitálu z bank, které se zmítaly v problémech, a EIB tedy byla poslední nadějí. Pozitivní úloha, kterou EIB hrála během krize, je nesporná. Za zamyšlení však stojí, jak by bylo možné prostředky, které má banka k dispozici, využít ještě lépe. Nejlepším způsobem je zjednodušit komplikovanou byrokracii a vyvinout jasné postupy.