Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/2152(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0057/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 06/05/2010 - 7.8
CRE 06/05/2010 - 7.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0154

Rozpravy
Čtvrtek, 6. května 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

12. Vysvětlení hlasování (pokračování)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předseda. − Zbývají nám ještě tři vysvětlení hlasování.

 
  
  

Zpráva: Andrea Cozzolino (A7-0100/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). Pane předsedo, vítám skutečnost, že celkový rozsah nesrovnalostí v oblasti využívání evropských fondů se snižuje. Informace o tom, že rozsah nesrovnalostí v zemědělském sektoru poklesl o 34 %, je obzvláště povzbudivá. Mezi faktory, které pomohly zlepšení situace, je silná a konkurenční role úřadu OLAF. Vítám návrh, obsažený v našem rozhodnutí, na rozšíření spolupráce mezi členskými státy v oblasti daní.

Na druhou stranu bych ráda vyjádřila své obavy z nárůstu podvodných aktivit v nových členských státech, zejména Rumunsku a Bulharsku. V EU-10 vzrostl o 8 %, zatímco pohledávky v EU-2 o 152 %. Chci vyjádřit svoji podporu výzvám Rumunska a Bulharska, aby posílily své administrativní kapacity pro správu finančních prostředků EU a zdokonalily dohled a zvýšily transparentnost postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek na všech úrovních.

 
  
  

Zpráva: Tamás Deutsch (A7-0062/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). Pane předsedo, především bych panu Deutschovi chtěla poděkovat za vynikající zprávu. Dnešní věcná diskuse a naše rozhodnutí, které jsem podpořila, jsou vynikajícím výchozím bodem pro budoucí aktivity Evropské investiční banky, obzvláště s ohledem na strategii EU 2020.

Ráda bych ještě jednou vybídla evropské vlády, aby EIB poskytly vyšší úvěrovou kapacitu ve vztahu k našim sousedům, zejména těm na východě, kteří půjčky a investice nutně potřebují a kteří také těžce nesou následky krize. Kompatibilita politických cílů Evropské politiky sousedství s úvěrovými předpisy EIB by měla být v budoucnu zajištěna více než v minulosti.

 
  
  

Návrh rozhodnutí: Masová zvěrstva, k nimž došlo v nigerijském městě Džos (RC-B7-0247/2010)

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedo, v lednu a březnu jsme byli svědky masových zvěrstev v Nigérii, která způsobila smrt stovek lidí, a to včetně žen a dětí. Nigérie potřebuje především proces smíření a mírové soužití mezi muslimy, žijícími na severu, a křesťany, žijícími na jihu.

Zadruhé je zapotřebí vzít v úvahu i to, že ačkoli je Nigérie jedním z největších světových producentů ropy, většina jejích obyvatel stále žije v chudobě. Nemají žádné výhody z celkového rozvoje země, a proto je nutné s korupcí, jež je dalekosáhlá, bojovat účinně a s největší vážností.

Zatřetí by se pomoc EU Nigérii tak měla zaměřit na nejdůležitější problémy a nejcitlivější oblasti, aby bylo v této zemi dosaženo alespoň nějakého viditelného pokroku.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder (EFD).(NL) Pane předsedo, poslední novinky, které jsem se tento týden doslechl o křesťanech ve městě Džos, jsou obzvláště znepokojující. I v posledních týdnech byli lidé naši víry – to znamená křesťané – v ulicích tohoto nigerijského města nalézáni zavraždění. Například 24. dubna členové gangu muslimských mladistvých ubodali k smrti dva novináře pracující pro křesťanský měsíčník. Pachatelé pak použili mobilní telefony svých obětí k tomu, aby zavolali jejich nic netušícím přátelům a příbuzným a řekli jim: „Všechny jsme zabili, přijďte se podívat“.

Pane předsedo, jde o příklad typický pro atmosféru beztrestně páchaného násilí, která nyní v Nigérii panuje, jejíž hlavní obětí jsou křesťané a která už od začátku roku přinesla stovky úmrtí v Džosu a jeho okolí. Je důležité poznamenat, že jeden z pozorovatelů záležitost označil za systematické náboženské pronásledování. Proto vyzval mezinárodní společenství, a tím pádem i evropské instituce, aby uznali islámský extremismus jako klíčovou příčinu výbušné situace v Nigérii, obzvláště ve městě Džos, jež leží na křižovatce mezi muslimským severem a křesťanským jihem.

Naneštěstí však – a to je předmětem mé dnešní kritiky – společný návrh rozhodnutí nic podobného neobsahuje (viz bod  5). Návrh rozhodnutí se nestaví ostře proti islámskému extremismu převažujícímu v Nigérii; ba co hůř, chce zabránit, cituji, „povrchním a zjednodušeným vysvětlením založeným pouze na náboženském vyznání“. I já jsem proti povrchním vysvětlením, tady jde však ze strany EU, ze strany této instituce, o přílišné zjednodušení, které ani trochu nepomůže nigerijským křesťanům, jejichž životy dnes balancují mezi nadějí a strachem.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). Pane předsedo, považuji za hrozivé, že země s tak bohatými zásobami ropy jako Nigérie se utápí v takových masových zvěrstvech; avšak zároveň, a tady bychom se měli nechat inspirovat slovy viceprezidenta Spojených států, řešením je dialog, dialog, dialog, společně se vzděláním, vzděláním, vzděláním, aby v zemi byl konečně dosažen mír.

Oceňuji, že Joe Biden připomněl verš irského básníka Williama Butlera Yeatse:„zrodila se ohromná krása“. Doufáme, že je v Nigérii možné proměnit ohromnou krásu v krásu obdivuhodnou, kde převáží mír a prosperita. Evropská unie má v této věci důležitou roli, stejně jako v dnešní diskusi, a svým hlasováním jsme to dali najevo. Toho si velice vážím.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. Zápis z tohoto zasedání bude předložen Parlamentu ke schválení na začátku příštího zasedání. Pokud nejsou žádné námitky, rozhodnutí přijatá na dnešním zasedání budou neprodleně předána příjemcům a orgánům v nich jmenovaným.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Íñigo Méndez de Vigo (A7-0116-2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto doporučení, neboť zdůrazňuje inovativní, konstruktivní a demokratický charakter konventů pro revizi Smluv (lze jmenovat například konvent konaný v letech 1999-2000, který připravil návrh Listiny základních práv EU, nebo konvent konaný v letech 2002-2003, který připravil návrh smlouvy zakládající evropskou ústavu), a zároveň uznává výjimečný charakter revizí Smluv, aktuálně vynucený zaváděním přechodných opatření týkajících se vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Celkově vzato, konvent je nezbytný, pokud jde o revize Smluv překračující hranice běžných přechodných, technických úprav. Proto považuji za dobré, stejně jako zpravodaj, pan Méndez de Vigo, že Evropský parlament „uděluje Evropské radě souhlas za účelem dospět ke změně protokolu č. 36 v rámci mezivládní konference bez svolání konventu“.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward a Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Poslanci Pat the Cope Gallagher a Liam Aylward upozornili na to, že pouze Irsko a Malta používají při volbě členů Evropského parlamentu systém poměrného zastoupení. Systém poměrného zastoupení pro evropské volby rovněž uplatňuje Severní Irsko. Jsme rozhodně proti zavádění uniformních či identických volebních systémů pro volbu členů Evropského parlamentu. Od založení Irské republiky bylo mnohokrát prokázáno, že systém poměrného zastoupení je zcela objektivní a spravedlivý.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. Hlasování se týkalo možnosti svolání konventu pro revizi Smluv, pokud jde o přechodná opatření týkající se složení Evropského parlamentu. Vezmu-li v úvahu nejrůznější faktory, ať už konvent konaný od 22. února 2002 do 18. června 2003, nebo ten, který připravil návrh Listiny základních práv EU, souhlasím s názorem zpravodaje podpořit návrh Rady na změnu protokolu č. 36 v rámci mezivládní konference bez svolání konventu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Vstup v platnost Lisabonské smlouvy ovlivnil složení Evropského parlamentu, který tak má namísto 736 členů 751. Máme tak 18 nových poslanců z 12 členských států. Jelikož Lisabonská smlouva stanovuje horní hranici pro počet poslanců EP z jednotlivých členských států, Německo má o tři křesla méně. Protože není možné zkrátit mandát poslanců EP v průběhu volebního období, znamená to, že Parlament bude mít přechodně 754 členů, a tím pádem je nutné přechodně zvýšit maximální počet 751 poslanců. Domnívám se, že by bylo lepší nové složení uplatnit až ve volbách v roce 2014, a ne v současném volebním období, ale chápu, že existuje široká shoda na tom, uvést tyto změny v platnost neprodleně. Z toho důvodu souhlasím s tím, že mezivládní konferenci, jejímž úkolem bude pouze přijmout přechodná opatření týkající se zbytku tohoto volebního období, by neměl předcházet konvent; v žádném případě to však nesmí znamenat precedens do budoucna.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Hříchem evropského systému konventů, vzpomeneme-li na francouzské a americké zkušenosti, bylo předpokládání legitimity, kterou ve skutečnosti ve své době ještě neměl. Proto si myslím, že konvent, který přijal návrh smlouvy zakládající evropskou ústavu, nakonec spíše rozdělil mocnosti, které se na něm sešly. Ze srdce bych si přál, aby výsledky byly bývaly jiné, okolnosti té doby to však nedovolily. Proto se domnívám, že návrat k systému mezivládních konferencí je nejrealističtějším způsobem, jak zajistit dialog mezi vládami členských států, a konference by se měly věnovat výhradně specifickým problémům, kvůli nimž jsou svolávány, jako například těm, o nichž jsme hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Podpořil jsem rozhodnutí nesvolávat konvent na revizi Smluv, pokud jde o přechodná opatření týkající se složení Evropského parlamentu. Hlasoval jsem tak proto, že považuji za zbytečné svolávat konvent kvůli schvalování změny obsahu Smlouvy o Evropské unii. Souhlasím s tím, že by Rada měla přijmout změnu protokolu č. 36 v rámci mezivládní konference bez svolání konventu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Zcela souhlasím s autorem zprávy a rád bych připomněl, že v rozhodující většině členských států byli noví poslanci jmenováni už v souladu s aktuálními nařízeními. Proto očekáváme předložení návrhu Rady na úpravu protokolu č. 36. Ta umožní novým poslancům, aby se jednání Parlamentu účastnili jako pozorovatelé okamžitě po přijetí změny protokolu, a s jejím vstupem v platnost tak budou naši noví kolegové v Parlamentu moci začít pracovat jako jeho plnohodnotní členové.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zpravodaj je proti svolání konventu, protože změny smlouvy jsou jen přechodnými opatřeními. Já situaci vidím jinak, jelikož se týká i demokratických problémů. Francie má jiný volební systém, a proto nemá možnost „posunout nahoru“ demokraticky a přímo zvolené poslance ze seznamu. Z toho důvodu jsem hlasoval proti přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Siiri Oviir (ALDE), písemně. (ET) Pokud se na tuto záležitost podíváme důkladně a z právního hlediska, přijaté rozhodnutí bude znamenat změnu Lisabonské smlouvy, což předpokládá svolání konventu. Protože je však tento krok limitovaný svým rozsahem a jde jen o přechodnou změnu, opřel jsem se o zásadu proporcionality a podpořil přechodné opatření navržené 479 kolegy: to znamená dát právo na rozhodování mezivládní konferenci a nesvolávat konvent.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Hlasoval jsem proti přijetí zprávy, neboť nesouhlasím s nesvoláváním konventu pro revizi Smluv.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) Rozhodnutí nesvolávat konvent bylo jedním z nejtěžších rozhodnutí, která se týkala uvedení 18 nových poslanců do Parlamentu. Toto rozhodnutí jsme učinili především z důvodu respektu k tomuto nástroji, jehož cílem je zvýšit legitimitu rozhodnutí týkajících se základů evropského práva. Nevytváří se tak precedens do budoucna. Všechny důležité záležitosti, týkající se změn Smluv, například volební procedury, budou i nadále vyžadovat svolání konventu. Chtěl bych poděkovat zpravodaji, panu Méndezovi de Vigo, a koordinátorům za to, že toto rozhodnutí učinili, neboť nebylo jednoduché. Máme problém se jmenováním 18 nových poslanců, protože některé členské státy nepostupovaly podle náležité procedury. Rozhodli jsme se však, že nejdůležitější zásadou je reprezentativnost. Tento Parlament by koneckonců měl mít vyrovnanou reprezentaci tak rychle, jak jen to bude možné. Proto vyzýváme členské státy, aby proces dokončily co nejdříve, a zároveň předpokládáme, že všichni poslanci budou vybráni na základě přímé volby.

 
  
  

Zpráva: Íñigo Méndez de Vigo (A7-0115-2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Podpořila jsem tuto vynikající zprávu svého kolegy, pana Méndeze de Vigo. Přechodné opatření musí být přijato, aby byl zajištěn soulad Lisabonské smlouvy s článkem 5 Aktu z roku 1976 týkajícího se volby poslanců Evropského parlamentu všeobecnou a přímou volbou. Je proto nezbytné zvýšit počet poslanců EP na 754 na zbytek volebního období 2009-2014.

Dále vítám znění bodu 6 této zprávy, který vyzývá ke sjednocení systémů volby poslanců EP: „Parlament dává na vědomí Evropské radě, že v nejbližší době hodlá předložit návrhy na stanovení podmínek pro volbu poslanců všeobecnou a přímou volbou v souladu s jednotnou procedurou ve všech členských státech a v souladu se zásadami společnými všem členským státům a že hodlá iniciovat volební reformu podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a článku 223 Smlouvy o fungování Evropské unie; dále trvá na tom, že bude svolán konvent věnovaný reformě Evropského parlamentu, který připraví revizi Smluv.“

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Evropský parlament souhlasil s tím, že 18 nových poslanců nastoupí v průběhu volebního období. Tato dohoda znamená, že Parlament, zvolený v červnu roku 2009 podle procedury obsažené ve Smlouvě z Nice, bude v souladu s Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

Hlasoval jsem proti, a to z důvodu, který má podle mě zásadní důležitost: už během evropských voleb v červnu 2009 většina členských států očekávala, že bude Lisabonská smlouva brzy ratifikována. V důsledku toho přizpůsobily svůj volební systém. To ovšem nebyl případ Francie, které nepřijala žádná opatření, aby zajistila hladký přechod od 72 k 74 poslancům.

Řešení, nalezené nakonec – jmenování dvou členů Národního shromáždění – je nepřijatelné. Od roku 1979 jsou poslanci EP voleni na základě všeobecné a přímé volby evropskými občany, a ne jmenováni vnitrostátními shromážděními. Jenom díky všeobecným a přímým volbám můžeme právem mluvit jménem všech Evropanů. Skutečnost, že Parlament přijal francouzský kompromis, vytváří znepokojující precedens ve smyslu jeho nesouladu se Smlouvami.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (ECR), písemně. Vítáme opatření, která umožní 18 novým poslancům zasednout v Evropském parlamentu. Zároveň by však podle nás neměli využívat statutu pozorovatelů, dokud nevstoupí v platnost přechodná opatření a nebudou moci zasednout v Parlamentu jako plnohodnotní členové. Jako pozorovatelé budou mít budoucí poslanci nárok na platy a výdaje dřív, než získají možnost volit. To je špatně, a proto naše delegace hlasovala proti přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) Musím vyslovit tu nejpřísnější kritiku, co se týče rozhodnutí Francie jmenovat dva další poslance do Evropského parlamentu v souvislosti se vstupem v platnost Lisabonské smlouvy.

Narozdíl od 11 dalších zemí, jichž se reforma dotkla, které se na volby řádně připravily a které samozřejmě vycházely z výsledků evropských voleb v červnu 2009, francouzská vláda se rozhodla prostě jmenovat poslance ze svého vnitrostátního parlamentu: to je urážka demokracie.

Dále, my, francouzští socialisté, jsme se rozhodli, že ostatních 16 poslanců EP by nemělo platit za neschopnost Francie se na tuto záležitost připravit, a proto jsme se nakonec postavili za svolání mezinárodní konference, která těmto poslancům umožní – nejprve v pozici pozorovatelů – přijít a hrát svoji roli reprezentantů evropských občanů, kteří je zvolili právě za tímto účelem.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), v písemné formě. (PT) Poslední evropské volby v roce 2009 se konaly ještě předtím, než v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, a složení Parlamentu odpovídá tomu, co bylo stanoveno ve Smlouvě z Nice (736 poslanců). Evropská rada souhlasila se složením navrženým Parlamentem v roce 2007, který počet poslanců zvýšil ze 750 na 751. Považoval jsem za vhodnější, aby bylo nové složení Evropského parlamentu uplatněno až v následujících evropských volbách v roce 2014. Na druhou stranu však existuje široká shoda na tom, že by se tak mělo stát už nyní. Bude proto nezbytné stanovit, jak bude 18 nových poslanců (z celkem 12 členských států) voleno. Nová Smlouva stanovuje horní hranici počtu poslanců EP z jednotlivých členských zemí, což znamená, že Německo ztratí tři křesla. Protože není možné zkrátit poslanci jeho mandát v průběhu volebního období, znamená to, že Parlament bude přechodně mít 754 poslanců. Souhlasím se zpravodajem, panem Méndezem de Vigo, když doporučuje, aby se noví poslanci ujali svých postů ve stejný den, čímž by se předešlo nesrovnalostem v reprezentaci jednotlivých regionů v Parlamentu. Nesouhlasím s možností jmenovat nové poslance jejich vnitrostátními orgány. Jsem přesvědčen, že legitimita jejich mandátu je založena na jejich zvolení.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Lisabonská smlouva zvyšuje počet poslanců EP ze 736 na 751. Protože se však evropské volby v roce 2009 konaly ještě před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, bylo zvoleno pouze 736 poslanců. Náš Parlament musel proto přijmout nová opatření týkající se svého složení po zbytek volebního období. Demokratické hnutí tento text nepodpořilo ze dvou důvodů. Nelze souhlasit s návrhem Rady na uspořádání mezivládní konference bez svolání konventu sestávajícího z představitelů vnitrostátních parlamentů, hlav států a vlád, Parlamentu a Komise. Takováto zrychlená procedura je v rozporu nejen s duchem, ale i s obsahem Smluv. Vytváří navíc nešťastný precedens. Jmenování dvou poslanců francouzského vnitrostátního parlamentu mezi 18 nových poslanců EP představuje vážný útok na primární právo, jež stanoví, že poslanci EP musí být voleni všeobecnou a přímou volbou, nikoli jmenováni svými vnitrostátními parlamenty. Jediným pozitivním výsledkem celé epizody bude to, že upozornila na nutnost v dlouhodobém horizontu reformovat parlamentní volební proceduru a na náš požadavek, aby byla část poslanců volena v evropském volebním obvodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, neboť prosazuje, aby se 18 nových poslanců z 12 členských států po zvolení ujalo svých křesel. Je politováníhodné, že Rada nepřijala potřebná opatření včas, aby se tito poslanci mohli ujmout svých křesel ihned poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Skutečnost, že Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost tak, aby měla okamžitý vliv na volby do Evropského parlamentu na volební období 2009-2014, vedla k problému, který byl podle mého vyřešen rozumně a způsobem odrážejícím nevyhnutelné obtíže přechodných období. Nebylo by ani rozumné, ani legitimní připravit zvolené poslance o jejich mandáty, zároveň by ale nebylo rozumné ani bránit členským zemím, které těží ze zvýšení počtu svých zástupců, aby je jmenovaly v souladu s legislativou řídící jejich jednotlivé volební systémy. Mimořádné okolnosti zcela ospravedlňují mimořádnost přijatých opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Bylo přijato navýšení celkového počtu poslanců EP o 15 (ze 736 stanovených ve Smlouvě z Nice na 751), včetně 18 nových křesel, která si rozdělí 12 členských států. Německu bylo vzhledem k horní hranici stanovené v evropské Smlouvě přiděleno o tři křesla méně. Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost před konáním evropských voleb v roce 2009, které proto byly uspořádány ještě podle Smlouvy z Nice, což znamená, že Evropský parlament má nyní 736 poslanců, nikoli 751. Na druhou stranu vstup Lisabonské smlouvy v platnost znamená, že 18 nových poslanců z 12 členských států se může legitimně ujmout svých křesel. Není možné zkrátit poslanci EP mandát v průběhu volebního období, a tím pádem ani snížit počet křesel obsazených zástupci Německa o tři. Proto se domnívám, že změna protokolu č. 36, požadovaná Evropskou radou, vychází přímo z nových opatření Lisabonské smlouvy, a je proto plnohodnotným řešením, které umožní všem členským státům majícím nárok na další křesla ustanovit své nové poslance. Těchto 18 nových poslanců EP se musí ujmout svých křesel ve stejnou dobu, aby nebyla porušena vyváženost zastoupení jednotlivých národů v Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Jak už jsme říkali a jak je jasně vidět i z této zprávy, Lisabonská smlouva nejenže zavádí neoliberální, militaristickou a federalistickou politiku, ale je navíc nástrojem plným nepřesností a protimluvů, jako například těch obsažených v protokolu č. 36 o opatřeních týkajících se složení Evropského parlamentu. Arogance podporovatelů Smlouvy byla tak veliká, že jim zabránila učinit tato opatření flexibilními, neboť udělali všechno proto, aby se vyhnuli referendům, a tak i hlasování občanů EU a možnému zopakování francouzského a holandského „ne“ takzvané „ústavní smlouvě“. Občané Irska tomuto textu sice také řekli ne, ale jejich hlasování bylo vzato v potaz až po nátlaku a vydírání, a to navíc až po skončení evropských voleb.

Zpráva ukazuje, jak někteří poslanci EP usilují o upevnění evropské federalistické trajektorie předstíráním demokratické legitimity, kterou ovšem Smlouva nemá. Tito poslanci se dále snaží o posílení podřízenosti jednotlivých vnitrostátních legislativ zájmům EU, a to prostřednictvím návrhů na jednotný volební systém ve všech členských státech, což je ovšem svrchovaným právem každé členské země, a požadují, aby byl svolán konvent, jehož úkolem bude reformovat Evropský parlament a připravit tak revizi Smluv.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Jestli budou Smlouvy revidovány prostřednictvím mezivládní konference nebo prostřednictvím konventu, nic to nemění na samotném jádru problému. Ať už kvůli nekompetentnosti, nezájmu nebo politické vypočítavosti, jedna jediná země, Francie, odmítla předvídat důsledky vstupu v platnost Lisabonské smlouvy pro svoji reprezentaci v Evropském parlamentu, a to navzdory opakovaným požadavkům několika politických skupin včetně té mojí. V důsledku toho je dnes Francie jedinou ze 27 zemí, která má v úmyslu jmenovat dva nové poslance EP nepřímo prostřednictvím rozhodnutí vnitrostátního parlamentu, jehož hlasovací systém je absolutně nespravedlivý. Tohle všechno je porušením samotných Smluv a porušením Aktu z roku 1976, který stanovuje všeobecnou a přímou volbu poslanců EP. Navíc je v této záležitosti zapletena Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, která přes ránu, již utrpěla ve volbách v roce 2009, získá jedno ze dvou nových křesel. Jde tu o intriky mezi přáteli, probíhající s podporou tohoto Parlamentu. Naneštěstí, aby tuto nesrovnalost přešel, se zpravodaj schovává za přechodnou povahu daného opatření. Přechodnou? Noví francouzští poslanci budou v Parlamentu čtyři roky, což je více než 80 % volebního období. Čekal bych, že kolega bude přísnější, pokud jde o hodnotu slov a obranu demokratických principů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo podtrhnout nepřijatelnost volby učiněné Francií, která jmenuje poslance svého vnitrostátního parlamentu, aby zasedli v Evropském parlamentu vedle 16 dalších, kteří se zúčastnili voleb 7. června 2009. Domnívám se, že tato volba, jež byla očividně učiněna absolutně bez jakékoli přípravy, je v rozporu se základními demokratickými principy a vyvolává důležité otázky o demokratické legitimitě Evropského parlamentu. Na druhou stranu nesmíme blokovat příchod ostatních nových poslanců EP, jejichž jmenování proběhlo zcela v souladu s duchem Smluv. Celá záležitost ukazuje, jak je pro nás nutné stanovit do budoucna jednotný způsob dosazování poslanců EP na základě všeobecné a přímé volby. Tato reforma by měla být uskutečněna prostřednictvím konventu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Hlasoval jsem proti přijetí zprávy, a to kvůli našemu zásadnímu pozměňovacímu návrhu, ve kterém jsme prosazovali, aby byli poslanci Evropského parlamentu voleni jedině na základě všeobecné a přímé volby.

 
  
  

Zpráva: Íñigo Méndez de Vigo (A7-0115/2010 – A7-0116-2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE), písemně. (IT) Odevzdal jsem svůj hlas, který je jednoznačně pro obě zprávy navržené panem Méndezem de Vigem. Jsem spokojen ze dvou důvodů: výbor, kterému předsedám, jednal pohotově a dospěl k prozatímní dohodě a tato dohoda vydláždila cestu k té, které bylo dosaženo velkou většinou dnes v plénu.

Z této perspektivy jsem podpořil myšlenku hlasovat proti odstavci 5, který byl vložen pozměňovacím návrhem, který jsem předložil ve výboru, abych zdůraznil, že jmenování 18 nových poslanců musí být v souladu s ustanoveními Aktu o volbě členů Evropského parlamentu z roku 1976, který vyžaduje, aby poslanci byli voleni přímo evropskými občany. Proto bude potřeba dát přednost automatické metodě, která umožní, aby se z kandidátů nezvolených v minulých evropských volbách dostali do Parlamentu ti, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Pokud však volební řád členských států neumožňuje takový výpočet, je možné i jmenování národními parlamenty.

 
  
  

Návrh usnesení: Kyrgyzstán (RC-B7-0246/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT). Politická krize v Kyrgyzstánu je jen další epizodou v procesu destabilizace oblasti Středního východu. Oblasti, která, jak víme, je velmi důležitá pro Evropu, vezmeme-li v úvahu význam otázky, odkud získáváme naši energii a suroviny, a pro Spojené státy a Rusko s ohledem na strategickou polohu země. Bohužel se jedná o nešťastný výsledek revoluce z roku 2005, která vyvolala naději na opravdovou změnu politického vývoje v této malé, bývalé sovětské republice a která měla společně s událostmi na Ukrajině a v Gruzii ze stejné doby ohlašovat klidnější geopolitickou budoucnost pro celou oblast. Kyrgyzstán dnes bohužel sklízí hořké plody změny, která se neuskutečnila, a usnesení, o kterém nyní hlasujeme, obsahuje nezbytné a vhodné pokyny, které má tato sněmovna dát evropským orgánům, které budou přímo ovlivňovat kyrgyzskou otázku na mezinárodních a diplomatických fórech. Doufám, že Komise a Rada budou na základě těchto pokynů důsledně pracovat a především tak budou konat s vědomím naléhavosti, které bohužel neomluvitelně schází v jiných, i novějších případech. S upřímnou nadějí, že činnost Evropy bude mít kladný vliv na stabilizaci Kyrgyzstánu, jsem hlasovala pro společný návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Kyrgyzstán je, jakožto produkt rozpadu bývalého Sovětského svazu, předmětem sporu velkých mocností a zdá se, že upadl do procesu politického neklidu a rozpadu politických a společenských struktur, který musí evropské orgány a vlády členských států lépe sledovat. Evropa musí napravit svůj relativní nedostatek znalosti středoasijských republik a najít kanály pro vztahy a komunikaci, které umožní lepší přístup k více informacím a podrobnější sledování příslušných situací. Vítám neústupnost Evropské unie, která staví otázky svobody, demokracie a lidských práv do středu svého programu pro Kyrgyzstán. Rovněž doufám, že prozatímní vláda se ukáže být tak dobrá, jak tvrdí, a provede reformy, ve kterých vezme tyto otázky v úvahu. Oznámení o vyhlášení voleb a o referendu o ústavě jsoupro blízkou budoucnost povzbuzujícím znamením.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Podle nezávislých pozorovatelů byly loňské prezidentské volby v Kyrgyzstánu, ve kterých byl znovu zvolen Kurmanbek Bakijev, poskvrněny velkým podvodem. Bakijevova vláda se po počátečních demokratických krocích stala autoritářskou. Prezident Bakijev byl po následných masových demonstracích donucen uprchnout z hlavního města a jeho místo zaujala prozatímní vláda vedená vůdkyní opozice Rozou Otunbajevovou, která vydala dekret o nástupnictví moci a nařízení o souladu s kyrgyzskou ústavou. Bakijev mezitím uprchl ze země a nalezl útočiště v Kazachstánu. Spojené státy a Rusko věnují Kyrgyzstánu zvláštní pozornost pro jeho strategickou polohu uprostřed Střední Asie. Evropská unie a Střední Asie mají společné úkoly v oblastech energetiky, boje proti změně klimatu, kontroly obchodu s drogami a boje proti terorismu. Z tohoto důvodu musí Evropská unie aktivně jednat s prozatímní vládou o hledání a využívání možností podpory řádné správy, nezávislosti soudnictví a dalších cílů politiky EU, které jsou stanoveny ve strategii pro Střední Asii.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR), písemně.(PL) Jako spoluautor návrhu usnesení Evropského parlamentu o Kyrgyzstánu chci vyjádřit své díky kolegům, poslancům Parlamentu, kteří dnes hlasovali pro tento dokument. Obzvláště významný je záměr, který oznámila prozatímní kyrgyzská vláda, a to začít pracovat na ústavní reformě a na rychlém vytvoření základů pro pořádání demokratických parlamentních voleb. To vysvětluje výzva kyrgyzské prozatímní vládě, aby Kyrgyzstán splnil mezinárodní závazky a zajistil, aby průběh hlasování byl svobodný a spravedlivý. Události v Kyrgyzstánu sledujeme se znepokojením, a to se týká i otázky udržení souvislého koridoru pro zásobování NATO a dalších mezinárodních sil, které jsou součástí mise v Afghánistánu. Je nezbytné, aby Evropská unie sledovala situaci v Kyrgyzstánu velmi pozorně, aby mohla poskytnout důležitou pomoc a aby podpořila dialog mezi všemi skupinami kyrgyzské společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o Kyrgyzstánu, protože se domnívám, že jako člen delegace pro Střední Asii mám povinnost alespoň takto podpořit národ, který se v posledních týdnech ocitl v tak obtížné situaci. Usnesení volá po ukončení násilí, po dialogu mezi stranami sporu a po úctě k právu na svobodu, lidským právům a zásadám právního státu a zdůrazňuje důležitost uceleného a stabilního ústavního rámce pro zajištění demokracie. Proto si myslím, že by měl být co nejdříve vytvořen program mezinárodní pomoci a EU by v tomto programu měla převzít vedoucí roli.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Současná situace v Kyrgyzstánu je znepokojující o to více, protože se jedná o zemi, která se nachází ve velmi důležité části Střední Asie s geostrategickoupolohou blízko Afghánistánu a sousedí s Ferganskou kotlinou. Je třeba, aby pod vedením Spojených národů byly události mezinárodně vyšetřeny , aby bylo zjištěno, kdo nese odpovědnost. Je důležité, aby zvláštní zástupce pro Střední Asii velice podrobně sledoval situaci a úzce spolupracoval s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní Evropské komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Návrh usnesení Evropského parlamentu č. RC-B7-0246/2010 ze dne 6. května 2010 o situaci v Kyrgyzstánu je společným hlasem Evropy, který směřuje do Kyrgyzstánu a k jeho státním orgánům. Návrh usnesení o Kyrgyzstánu je důležitým signálem ze strany Evropské unie a celé Evropy. Měli bychom ukázat jak kyrgyzským občanům, tak státním orgánům, a nejen usneseními jako je toto, že podporujeme upevňování demokracie a rozvoj společnosti, bezpečnost obyvatelstva a udržitelný růst.

Evropský parlament musí být institucí, která podporuje všechny šance na demokracii a nepřipustí žádná odbočení z této cesty. Změny v Kyrgyzstánu jsou důsledkem posledních let a pomíjivých nadějí spojených s tulipánovou revolucí. Nemůžeme zůstat lhostejní vůči falšování voleb a mírné formě autoritářství, která začala fungovat v Kyrgyzstánu. Jediná opatření, která můžeme a budeme podporovat, jsou opatření demokratická, protože jsou základem Evropské unie. Nemůžeme souhlasit s žádnými jinými opatřeními. Doufám, že usnesení o Kyrgyzstánu je jedním z mnoha kroků, které podnikneme. To od nás očekává celá Evropa.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Společně s velkou většinou jsem hlasoval pro toto usnesení i pro dva ústní pozměňovací návrhy, které bylyběhem hlasování předloženy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilja Savisaar (ALDE), písemně. (ET) Události, které se na začátku dubna, tedy již před měsícem, odehrály v Kyrgyzstánu, mají vážné důsledky jak pro vnitřní situaci státu, tak pro mezinárodní vztahy. Díky tomu svůj vliv v Kyrgyzstánu zvýšilo Rusko, a to jak vojensky, tak hospodářsky, což se dalo,vzhledem k předchozím hospodářským vazbám mezi těmito dvěma zeměmi, očekávat. Rusko současně slíbilo, že poskytne hospodářskou pomoc jak prostřednictvím přímé finanční pomoci, tak prodejem plynu a ropných produktů za příznivou cenu. Dnešní zpráva věnuje velkou pozornost skutečnosti, že Evropská unie a OSN musí napomoci k zajištění toho, aby byla zvolena demokratická vláda a aby se v této zemi přestala porušovat lidská práva.

Určitě je pravdou, že existuje touha po snížení korupce ve veřejném sektoru i v soudnictví, což si pravděpodobně vyžádá reformu veřejného sektoru a zajištění nezávislosti soudnictví. Přesto je toto všechno přímo svázáno s hospodářskou situací země, a proto je nutná spolupráce mezi EU, OSN a Ruskem, protože v opačném případě by nebyl upřednostněn Kyrgyzstán, nýbrž by se všechny „velké mocnosti“ pokusily využít situaci ve svůj vlastní prospěch. Proto podporuji toto usnesení, které vyzývá všechny strany ke spolupráci, zajištění dodržování lidských práv, rozvoji demokracie, jakož i k reformě veřejného sektoru a nezávislosti soudnictví. Domnívám se však, že bude určitou dobu trvat, než země dosáhne požadované úrovně demokracie, neboť aby k tomu došlo, veřejné funkce budou muset být obsazovány pomocí otevřených výběrových řízení namísto toho, aby byla přidělována příbuzným.

 
  
  

Návrh usnesení: Vozidla na elektrický pohon (B7-0261/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám nedávné sdělení o čistých a energeticky účinných vozidlech. Pro evropský průmysl by zavádění elektrických automobilů na trh mohlo představovat konkurenční výhodu. Nesmíme však zapomenout na to, že Evropa je v současné době v automobilovém průmyslu světovým lídrem a tuto konkurenční výhodu nesmíme vystavit riziku. Proto vyzývám Komisi a členské státy k tomu, aby vytvořily potřebné podmínky pro vytvoření vnitřního trhu s elektrickými vozidly. Také bych upozornil na potřebu harmonizace norem pro baterie a kompatibilní nabíjecí stanice v různých členských státech. Je také důležité, aby byly vytvořeny daňové pobídky a přiměřené ceny elektřiny pro spotřebitele. Dalším podstatným faktorem bude modernizace elektrických sítí. Volám po větších investicích do výzkumu a vývoje inteligentních sítí a technologie baterií, aby byl základní materiál využit účinněji.. Proto žádám, aby bylo vynaloženo veškeré úsilí pro to, aby Evropě zůstalo v automobilovém průmyslu prvenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, neboť se domnívám, že elektrická vozidla mohou přispět k dosažení priorit strategie Evropa 2020, které spočívají v rozvoji hospodářství, které je založeno na znalostech a inovacích a na podpoře hospodářství, které je účinnější pokud jde o využívání zdrojů, jinými slovy takového, které je šetrnější k životnímu prostředí a které je konkurenceschopnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V době, kdy se rozprava o emisích CO2 stala nevyhnutelnou, neboť je ústředním bodem diskuse o změně klimatu a kdy je z důvodu volatility cen pokračování současné závislosti na ropě a jejích derivátech neudržitelné, je důležité najít alternativu alespoň v dlouhodobém výhledu. Proto musí inovace, jež slouží uspokojování hospodářských a společenských potřeb, hledat vědecky i hospodářsky životaschopná řešení. Vozidla na elektrický pohon představují značnou inovaci s velkým tržním potenciálem zejména v dlouhodobém výhledu, neboť jsou významné pro snížení emisí CO2 a dalších škodlivých látek, lepší energetickou účinnost a podporu inovací založených na vedoucím postavení v oblasti technologií. Vzhledem k výše uvedenému musí existovat evropská strategie pro vozidla na elektrický pohon, která bude průmysl podporovat ve vývoji čistých a životaschopných technologií a bude podporovat vytvoření jednotného trhu s elektrickými vozidly. Přesto však musím varovat, že vytvoření evropské strategie nesmí znamenat vznik spletité masy předpisů, které budou silně zatěžovat průmysl a jeho rozvoj a vystavovat životaschopnost riziku.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Výzvy, které přináší změna klimatu, emise CO2 a další škodliviny a volatilita cen paliv, vytvořily příznivé podmínky pro celosvětový vývoj vozidel na elektrický pohon. Vozidla na elektrický pohon přispívají k dosažení priorit „Evropy 2020”, jako jsou podpora inovace a znalostí (inteligentní růst), podpora energeticky účinnějšího a zelenějšího hospodářství (udržitelný rozvoj) a umožnění růstu hospodářství vytvářením pracovních míst (růst podporující začlenění). Je důležité, aby se snížily vysoké náklady na vozidla na elektrický pohon – které jsou způsobeny převážně cenami baterií – což vyžaduje výzkum a inovace. Proto vítám skutečnost, že španělské předsednictví považuje rozvoj vozidel na elektrický pohon v souvislosti s bojem proti změně klimatu za svoji prioritu a vítám sdělení Komise o evropské strategii pro čistá a energeticky účinná vozidla ze dne 27. dubna 2010. Věřím, že je třeba vytvořit nezbytné podmínky pro existenci jednotného trhu s vozidly na elektrický pohon a zároveň musí být zajištěna účinná koordinace politik na úrovni EU, aby se předešlo negativním dopadům, zejména na zaměstnanost. Tato koordinace rovněž podporuje slučitelnost a interoperabilitu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Domníváme se, že rozvoj vozidel na elektrický pohon je nutný jako alternativa k vozidlům, která spotřebovávají fosilní paliva. Tváří v tvář znečištění ovzduší, které je spojeno s těmito vozidly, a neúprosnému vyčerpání zásob fosilních paliv, zejména ropy, ke kterému bohužel pravděpodobně dojde v případě, že současný způsob spotřeby energie přetrvá, se rozvoj vozidel na elektrický pohon během několika málo desetiletí stává významnou alternativou, kterou je třeba zvážit. Nesmíme však ignorovat omezení a problémy, které jsou s těmito vozidly stále spojeny a které jsme během rozpravy zmínili. Jak jsme uvedli, tyto problémy a omezení odrazují od obchodních a reklamních aktivit. Místo toho upozorňují na „potřebu dalšího výzkumu a vývoje, aby se zlepšily vlastnosti a snížily náklady na vozidla na elektrický pohon“. Zejména „cíl významného snížení produkce uhlíku v systému dopravy do roku 2050“”, který je zmíněn ve zprávě, musí zahrnovat významně rostoucí rozvoj různých druhů hromadné a veřejné dopravy a podporu jejich užívání tak, aby byly dostupné pro všechny; vozidla na elektrický pohon musí být v tomto procesu silně zastoupeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, které mimo jiné umožňuje standardizaci nabíjecích přístrojů pro elektromobily, neboť Evropská unie a naši spoluobčané mohou z rozvoje evropského i světového trhu vozidel na elektrický pohon jen získat. Proto tato opatření, která usnadňují používání čistých vozidel, ať už jakéhokoli typu, posilují pozici EU v rámci boje proti znečištění a ochrany životního prostředí. Rovněž usnadňují podporu výzkumu a inovací, čímž mají příznivé dopady na konkurenceschopnost Evropské unie v oblasti technologií. Přijetí tohoto návrhu usnesení pravděpodobně ohlašuje začátek nového společenského modelu, který zohledňuje různé otázky (v oblasti životního prostředí, společenské, technologické, demografické atd.). Spoléhám na to, že nás další evropské instituce v této činnosti podpoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Jsem pro podporu vozidel na elektrický pohon jako středně a dlouhodobé priority. Musíme najít způsoby, jak povzbudit členské státy k zavedení společné strategie pro standardizaci vozidel na elektrický pohon. Úspěch této strategie bezpochyby sníží náklady uživatelů, čímž se vozidla na elektrický pohon stanou přitažlivějšími. Nedostatek koordinace na evropské úrovni neznamená vyšší náklady jen pro spotřebitele. Průmysloví výrobci budou muset standardizovat své různé průmyslové specifikace, což bude mít přímý dopad na náklady. Právě proto si myslím, že pokud se chceme pohnout kýženým směrem, musíme se zaměřit na postupy standardizace. Musíme najít způsoby, jak evropské spotřebitele k užívání elektromobilů povzbudit. Domnívám se, že místní samospráva může hrát v této otázce významnou roli. Budou moci povzbudit evropské spotřebitele tak, že půjdou příkladem a tím, že poskytnou infrastrukturu a výhody na nejrůznějšími poplatky, jako např. za parkování nebo za znečištění. Věřím, že užívání elektromobilů evropskými institucemi by bylo dobrým příkladem a vyslalo by to velmi kladný signál. Experimentálně by měl být jako alternativa k současným způsobům přepravy vytvořen vozový park složený z elektromobilů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Rostoucí obavy z emisí CO2 a změny klimatu vytvořily naléhavou potřebu rychlého vývoje, který by umožnil, aby vozidla na elektrický pohon byla vhodnou alternativou k těm, která jsou v současnosti používána. Zvýšené využívání těchto způsobů přepravy velmi kladně přispívá k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020. Evropská unie proto musí významně investovat do vytvoření zásobovací sítě, která bude účinně pokrývat území Evropy. Je také třeba podniknout rozhodné kroky, které odstraní řadu překážek, jež v současné době činí tento způsob přepravy nepřitažlivým.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Za předpokladu, že budeme pokračovat v jejich vývoji, mají vozidla na elektrický pohon v souvislosti s našimi ztenčujícími se zdroji určitě potenciál k tomu, aby se staly alternativou, která je ke klimatu skutečně šetrná. K tomu však dojde jen tehdy, pokud budou jak výrobní procesy, tak provoz vozidel skutečně úsporné a k životnímu prostředí šetrné. Elektrické a hybridní pohonné systémy jsou stále v plenkách a my musíme zavést standardizovaný rámec, aniž bychom dávali této technologii přednost před jinými alternativními pohonnými systémy. V současném návrhu je věnována příliš malá pozornost jiným alternativním pohonným systémům, a proto jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Podpora rozvoje vozidel na elektrický pohon může mít mnohé výhody. Propagace elektromobilů výrazně pomůže při boji se změnou klimatu tím, že při podpoře inovací a při snižování naší energetické závislosti přejdeme k čistším a pokročilejším technologiím. Rozvoj této technologie zahrnuje také určité aspekty, kterým je třeba věnovat patřičnou pozornost, jako je odstranění administrativních a jiných překážek, které by mohly mít na distribuci zelených vozidel nepříznivý vliv, a poskytování stimulů pro rekvalifikaci osob pracujících v automobilovém průmyslu, aby si mohli osvojit nezbytné schopnosti. Domnívám se, že návrh usnesení je velmi vyváženým textem, neboť se zabývá všemi výše zmíněnými problémy, a proto jsem pro něj hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Abychom mohli zhodnotit dopad projednaných opatření, musíme analyzovat statistiky, které uvedla Komise. V roce 2007 žilo 72 % evropského obyvatelstva v městských oblastech, které jsou klíčové pro růst a zaměstnanost. Města potřebují výkonné dopravní sítě, aby mohla podporovat hospodářství a zajišťovat blahobyt svých obyvatel.

Přibližně 85 % HDP Evropské unie je vytvářeno ve městech. Dnešním úkolem městských oblastí je vybudování dopravy, která bude udržitelná z hlediska životního prostředí (CO2, znečištění ovzduší, hluk), konkurence (dopravní zácpy) a z hlediska společenského (demografické změny, začleňování, zdraví). Vypořádání se s těmito výzvami je rovněž klíčové pro celkovou strategii EU pro boj se změnou klimatu, k dosažení cílů 20/20/20 a k podpoře soudržnosti.

Devět z deseti občanů EU se domnívá, že by v jejich oblasti měla být zlepšena dopravní situace. Jsem přesvědčen o tom, že koordinovaná činnost na úrovni EU může napomoci k posílení trhů s novými technologiemi pro čistá vozidla a trhů s alternativními palivy. Tímto způsobem můžeme povzbudit uživatele k tomu, aby v dlouhodobém výhledu volili čistší vozidla či způsoby dopravy, aby používali méně přeplněnou infrastrukturu nebo cestovali v jinou dobu. Z celého srdce podporuji tyto iniciativy, které ve středně- až dlouhodobém horizontu směřují ke zlepšení našich návyků společně s hospodářským a průmyslovým rozvojem Unie jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Společně se svojí skupinou jsem hlasoval pro toto usnesení, ačkoli nebyl přijat náš pozměňovací návrh o urychlení přezkoumání předpisu o schvalování typu.

 
  
  

Návrhy usnesení: Nařízení o blokových výjimkách v odvětví motorových vozidel (B7-0245/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Na 380 000 podniků v Evropě se zabývá distribucí motorových vozidel a jejich údržbou. Téměř všechny jsou malé nebo středně velké podniky zaměstnávající 2,8 milionu osob. Od roku 1985 bylo odvětví motorových vozidel upraveno nařízením o blokových výjimkách v rámci evropského soutěžního práva, aby byly zohledněny jeho specifické vlastnosti: oligopolní situace, vysoce technická povaha a dlouhá životnost produktů. Dnes však Komise navrhuje, aby byly existující výjimky pro prodej nových vozidel zrušeny. Zvláštnímu režimu by podléhal jen sekundární trh (opravy, údržba a zásobování náhradními díly). Tento návrh usnesení, který jsem již podpořila v Hospodářském a měnovém výboru a pro který jsem znovu hlasovala dnes v plénu, přináší ze strany Evropského parlamentu jasnou zprávu. Vychází z podrobných konzultací s automobilovým odvětvím. Vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu určité faktory, které budou pravděpodobně destabilizovat rovnováhu sil mezi výrobci motorových vozidel a distributory, a to ke škodě spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Rozhodla jsem se hlasovat pro tento návrh usnesení, protože upozorňuje na problémy, které jsou spojené s návrhem Evropské komise o nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla.

Doporučení ze strany evropské exekutivy upravit určitá ustanovení v současném nařízení v této oblasti, konkrétně uložením povinnosti zprostředkovatelům, aby 80% jejich prodejů tvořily vozy jedné značky, by mohlo vytvořit jejich závislost na výrobcích, což znamená nebezpečí omezení hospodářské soutěže v odvětví a škodlivý vliv na možnosti, které má spotřebitel k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Protože Evropská komise spustila proces revize právních předpisů, které se vztahují k motorovým vozidlům, konkrétně nařízení (ES) č. 1400/2002 (“MVBER“) a nařízení (ES) č. 2790/1999 („GBER“), je důležité poznamenat, že Unie a její členské státy v současné době čelí bezprecedentní hospodářské a finanční krizi, která má na automobilový průmysl skutečný a hluboký dopad. Toto odvětví je stále základem evropského hospodářství a přispívá k zaměstnanosti, technologické inovaci a ke konkurenceschopnosti. To je třeba mít na mysli a nové nařízení musí brát v úvahu potřebu vytvoření podmínek pro udržitelnost evropského automobilového průmyslu ve středně- až dlouhodobém výhledu, které by mu umožnily si udržet přední místo v oblasti technologií a inovací a zůstat hospodářsky udržitelným. S ohledem na to, o čem jsme právě hlasovali ohledně vozidel na elektrický pohon, nový rámec úpravy musí stimulovat výrobu a užívání tohoto typu vozidel, jakož i výzkum v oblasti životního prostředí a vývoj automobilů s menším dopadem na životní prostředí a s nižšími emisemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Hlasovali jsme proti tomuto návrhu usnesení, který v zásadě vítá současnou změnu pravidel hospodářské soutěže, jež se vztahují k prodeji a opravám v odvětví motorových vozidel. V podstatě vítá zrušení výjimky a použití obecného soutěžního práva. Jako obvykle budou pod rouškou předběžných konzultací převažovat zájmová uskupení, která jsou nejvlivnější či nejschopnější, ale pro odvětví nikoli nezbytně reprezentativní, aniž bych zmiňoval pravidlo, že konkurence je přínosná pro všechny. Na druhou stranu přijde vniveč úsilí, které vynaložili odborníci za účelem přizpůsobení se současným platným právním předpisům. Je pravdou, že lze jednat konáním i nekonáním. Je otázkou, zda cílem Komise a zejména Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž je ospravedlnit svoji existenci vytvářením právních předpisů namísto prováděním nařízení, která uspokojí poptávku po kvalitních a bezpečných službách a výrobcích, poptávku, která je nezbytná všude, avšak zejména v odvětví motorových vozidel.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Změny navržené Komisí jsou v rozporu se zájmy zejména malých a středně velkých podniků v odvětví motorových vozidel. Toto odvětví je navíc upraveno velkým množstvím složitých předpisů (které se vztahují například k bezpečnosti a životnímu prostředí), a proto se soutěžní právo musí zakládat na specifických rysech tohoto trhu. Proto jsem hlasoval proti návrhu Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) V červenci 2002 přijala Komise nařízení o blokové výjimce pro dohody v oblasti distribuce motorových vozidel, které nahradilo nařízení (ES) č. 1475/95.

Hlavním cílem Komise v rámci politiky hospodářské soutěže je to, aby přijetím nařízení o blokových výjimkách, která jsou určena k zajištění náležitého dohledu nad trhem, umožnila zúčastněným společnostem těžit z bezpečnostní zóny. Blokové výjimky proto přispívají k právní jistotě a k důsledné aplikaci evropských pravidel. Musím poznamenat, že význam této rozpravy ve skutečnosti spočívá ve stanovení pravidel, která budou základem pro budoucí právní rámec, který by měl po uplynutí platnosti nařízení upravovat dohody o distribuci motorových vozidel a s ním spojené služby po prodeji zboží.

Abychom proto rozhodli o vhodném rozsahu blokové výjimky, která by se vztahovala na automobilový průmysl, vyzývám Komisi, aby zohlednila podmínky hospodářské soutěže na nejvýznamnějších trzích a potřebu zásadně odlišit trhy s novými motorovými vozidly a trhy oprav a údržby a/nebo distribuce náhradních dílů. Znovu bych zdůraznil význam podpory pro tyto návrhy. Odrazují jednotlivé iniciativy ve prospěch soutěže mezi prodejci a opraváři a podporují vývoj tohoto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Takzvanému nařízení „o blokové výjimce“”, které bylo zavedeno na evropské úrovni v roce 2002, aby zvýšilo konkurenci v odvětví motorových vozidel a přineslo hmatatelný přínos spotřebitelům, brzy vyprší doba platnosti. Komise ve svém návrhu na přezkum zavádí změny, které budou mít z hlediska možnosti výběru, kvality a ceny znepokojující důsledky pro spotřebitele. Proto využíváme tohoto návrhu usnesení, pro který jsem hlasoval, abychom jasně vyjádřili naše výhrady k některým z předložených návrhů. Konkrétně mám na mysli „povinnost nákupu jedné značky“”, která bude mít negativní vliv na výběr spotřebitele a nezávislost prodejců ve vztahu k výrobcům. Rád bych také vyjádřil své obavy, které se týkají chybějící záruky náležitého přístupu pro všechny zúčastněné strany k technickým informacím a náhradním dílům, který ve skutečnosti omezí svobodu výběru prodejce nebo majitele opravny, na které by se spotřebitel mohl obrátit. Nakonec bychom rádi připomněli to, že se Komise musí naléhavě vypořádat s novými formami praktik, které jsou v rozporu s hospodářskou soutěží a omezují zákazníka, jako např. jakékoli balíčky služeb poskytované dodavatelem po určitou dobu od prodeje zboží při výhradní opravě či údržbě vozidla v rámci sítě vyhrazené pro určitou značku.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem společně s velkou většinou sněmovny pro toto usnesení.

 
  
  

Zpráva: Alojz Peterle (A7-0121/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Rakovina je jedním z největších problémů v oblasti zdraví, kterým Evropa čelí: se 3 miliony novými případy a 1,7 miliony úmrtími každý rok je druhou nejzávažnější příčinou úmrtí v EU. Podle Světové zdravotnické organizace lze nejméně jedné třetině všech případů rakoviny předejít. Proto je nezbytné, aby se příslušné zainteresované strany po celé Evropské unii zapojily do společného úsilí v boji proti rakovině. Jedním z účelů návrhu, který předložila Komise pro „Evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním – 2009-2013“ je podpora členských států v jejich úsilí v boji proti rakovině, a to konkrétně poskytnutím rámce pro vyhledávání a sdílení informací, kapacit a odborných znalostí v oblasti prevence rakoviny a její kontroly a zapojením příslušných zúčastněných stran z celé EU do kolektivního úsilí. Vítám cíl zmírnit dopady rakoviny prostřednictvím zavedení screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku do roku 2013 pro 100 % populace a naléhám na členské státy, aby výše zmíněná pravidla zavedly. Na základě těchto důvodů jsem hlasovala pro zprávu „Evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním“.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013, navržené Evropskou komisí, je vynikající iniciativou pro účinnější boj s touto strašlivou nemocí. Rakovina je jednou z hlavních oblastí činnosti Společenství na poli veřejného zdraví, neboť každým rokem je rakovina diagnostikována u 3,2 milionům Evropanů, což po srdečních onemocněních představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí. Partnerství předložené Komisí se zaměřuje na podporu členských států v jejich úsilí v boji proti rakovině, a to konkrétně poskytnutím rámce pro vyhledávání a sdílení informací, kapacit a odborných znalostí v oblasti prevence rakoviny a její kontroly. Ráda bych zdůraznila, že podstatného snížení případů výskytu onemocnění rakovinou v Evropě dosáhneme jen zapojením všech příslušných zúčastněných stran v celé Evropské unii do společného úsilí proti rakovině. Souhlasím s výzvou Evropského parlamentu k dalšímu vypracování a posílení iniciativ, které by zajistily podporu pro osoby přímo či nepřímo postižené nádorovými onemocněními. Rovněž souhlasím s tím, že Komise a členské státy musí zajistit, aby byl ve všech členských státech rovný přístup k lékům proti nádorovým onemocněním pro všechny pacienty, které je potřebují. Proto je toto partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním, které iniciovala Komise, velmi důležitým krokem ke společnému společenskému a politickému partnerství pro všechny Evropany, který je zaměřen na odlehčení této zátěže v souvislosti s výskytem rakoviny v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Předpovědi o exponenciálním růstu počtu případů rakoviny by měly být mezinárodnímu společenství hlasitým poplašným signálem. Každému třetímu Evropanovi bude během jeho života diagnostikována rakovina. Toto kruté onemocnění je vlastně druhou nejběžnější příčinou úmrtí v Evropě. Evropský parlament využívá tohoto právě přijatého návrhu usnesení k tomu, aby upoutal pozornost na skutečnost, že napříč Evropou jsou stále velké rozdíly v oblasti screeningu a léčby rakoviny. U jedné třetině diagnostikovaných případů rakoviny má tato diagnóza pro pacienta fatální následky, protože byla diagnostikována příliš pozdě. To je realita, kterou musí Evropa změnit prostřednictvím informačních programů, osvěty veřejnosti a usnadnění přístupu k vysoce kvalitním lékařským službám. Poslední, avšak neméně důležitou věcí je to, že EU v současnosti dělá příliš málo pro zkoumání této nemoci, o které stále víme příliš málo. Výzkum a prevence jsou hlavními směry boje proti tomuto onemocnění. To přinese výsledky ve střednědobém výhledu. Výskyt případů rakoviny se musí začít snižovat, aby mohla Evropa dosáhnout ambiciózního cíle, který stanovila Evropská komise, tj. snížení počtu nových případů rakoviny do roku 2020 o 15 % při zohlednění vzrůstajícího trendu způsobeného přírůstkem obyvatelstva a jeho stárnutím.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám návrh Komise na vytvoření evropského partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013, neboť se domnívám, že boj proti rakovině je podstatnou částí zdravotní strategie. Volám však po zavedení opatření, která, jakožto část primární prevence, podpoří zdravý životní styl jako základní faktor pro zlepšení zdraví. Zdraví ovlivňují i faktory životního prostředí, a tak je nezbytné, abychom se zabývali problémy životního prostředí, které jsou za vznik určitých druhů rakoviny zodpovědné. Právě proto je důležité, aby existoval průřezový a jednotný přístup v oblastech činností, jako např. vzdělávání, životní prostředí, výzkum a sociální otázky a větší koordinace mezi různými centry pro výzkum rakoviny v EU. Upozornila bych na to, že je třeba lépe využívat finanční prostředky, které jsou vyhrazeny na boj proti rakovině v sedmém rámcovém programu a na potřebu výzkumných programů velkého rozsahu. Bylo by také důležité, aby byly finanční prostředky na podporu prevence rakoviny zahrnuty ve finančním výhledu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) K rakovině je třeba zaujmout nový komplexní přístup, protože výskyt této nemoci na celosvětové úrovni se téměř epidemicky zvyšuje a je jednou z hlavních příčin úmrtí na světě – je zodpovědná za téměř 13 % z celkového počtu úmrtí za rok 2004 (téměř 1,7 milionu úmrtí ročně); protože v roce 2006 byla druhou nejčastější příčinou úmrtí, přičemž většina úmrtí byla způsobena rakovinou plic, rakovinou tlustého střeva a rakovinou prsu; a protože každý třetí Evropan se během svého života setká s diagnózou rakoviny a každý čtvrtý Evropan na ni zemře. Je třeba se jasně zavázat k prevenci a k národním screeningovým plánům, neboť víme, že vhodnou prevencí a včasnou léčbou lze předejít téměř 30 % případů. Je rovněž nezbytné, aby se snížily rozdíly v léčbě. Upozornil bych na nepřijatelnou situaci v Portugalsku, kde jsou pokrokové a účinné léky proti nádorovým onemocněním, konkrétně proti rakovině plic a prsu, pacientům z čistě finančních důvodů odpírány.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Rakovina je jednou z největších zdravotních výzev, kterým čelíme v celosvětovém měřítku. V současné době je to se 3 miliony nových případů a 1,7 miliony úmrtími ročně druhá nejvýznamnější příčina úmrtí v Evropě. Evropská komise navrhuje evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013. Jako společenský a politický problém rakovina vyžaduje společnou akci na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Lisabonská smlouva přesně definuje, že Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Jednou z oblastí této činnosti je ochrana a zlepšování lidského zdraví (článek 2E) na evropské úrovni. Evropská unie již schválila dva důležité nástroje pro prevenci založené na vědeckých poznatcích: Evropský kodex proti rakovině a doporučení Rady ohledně screeningu rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva. Proto vítám doporučení tohoto návrhu usnesení k všeobecné mobilizaci veřejného sektoru k investicím do solidního a souvislého úsilí směřujícího k prevenci rakoviny.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Rakovina je jednou z hlavních příčin úmrtí na světě a počty případů rostou alarmující rychlostí. Proto, jak je zmíněno ve zprávě, považujeme za důležitou podporu EU členským státům při boji proti rakovině a podporu kolektivního úsilí prevence rakoviny a její kontroly. Nižší počet případů rakoviny v některých zemích, jenž je výsledkem přijetí politik na zlepšení prevence a léčby, naznačuje, že se jedná o dobrou cestu. Zpráva zmiňuje různé významné otázky, včetně potřeby primární prevence a kontroly nemocí, které mohou v rakovinu vyústit; významu screeningu; nedostatku momentálně dostupných finančních prostředků pro boj proti rakovině v EU, a to zejména veřejných finančních prostředků; potřeby snížení expozice karcinogenním látkám při práci a v rámci životního prostředí; potřeby aktualizovat seznam karcinogenních látek a potřeby chránit práva onkologických pacientů a chronicky nemocných osob na pracovišti. V těchto otázkách by bylo možné zajít dále, jako např. odstranit – spíše než snížit – rozdíly v přístupu k léčbě nádorových onemocnění a v související péči.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně.(PL) Jako autorka písemného prohlášení
č. 71/2009 o boji s rakovinou prsu v Evropské unii, které bylo přijato Parlamentem, jsem mimořádně potěšena sdělením Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním.

V tomto dokumentu byl diagnostikován problém rakoviny v EU a byly stanoveny cíle pro boj s ním. Navzdory tomu, že zdravotní služby jsou de facto spravovány členskými státy, EU může jednat za účelem rozšíření zdravotní péče a např. může být i výborným místem pro výměnu osvědčených postupů. Na členských státech bude, zda tohoto doplňkového nástroje, který připravila Komise, využijí.

Návrh obsahuje velmi konkrétní cíle, jmenovitě snížení případů výskytu rakoviny v EU o 15 % do roku 2020. K uskutečnění tohoto programu je nezbytné, aby bylo do roku 2013 dosaženo integrace plánů všech členských států pro boj proti nádorovým onemocněním. Dalším krokem je 70% snížení rozdílu v úmrtnosti na nádorová onemocnění mezi Evropany, kteří se za těchto podmínek léčí. Rozdíl mezi členskými státy s nejlepšími a nejhoršími výsledky v EU jsou stále příliš velké.

Sdělení také obsahuje důraz na prevenci a zavedení screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku pro 100 % obyvatelstva. Těší mne, že naše nedávná výzva, která byla obsažena v písemném prohlášení č. 71/2009, se projevila v práci Komise v příznivém okamžiku, což – jak doufám – předpovídá její rychlé a jisté provedení.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která se zabývá vytvořením evropského partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013.

Cílem tohoto partnerství je vytvoření rámce pro vyhledávání a výměnu informací, kapacit a odborných znalostí v oblasti prevence rakoviny a její kontroly. Členské státy musí jednat společně, a to zejména v oblasti screeningu. U jedné ze tří osob v Evropě se během jejího života rozvine rakovina. Nicméně, jedné třetině všech případů rakoviny lze předejít a prevence nabízí nákladově nejefektivnější a dlouhodobou strategii pro snížení výskytu případů rakoviny.

Těší mě, že většina této sněmovny hlasovala pro návrhy, které jsem předložila jako zpravodajka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jako např. potřeba více podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru v zájmu povzbuzení výzkumu a screeningu, zejména v oblasti snímkování.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Ačkoli je oblast zdraví odpovědností každého členského státu, zaujmutím globálního přístupu k prevenci a léčbě nádorových onemocnění můžeme jen získat, a právě to zde podporuji. Takto bude Evropa schopna těsněji spolupracovat se zúčastněnými stranami (s občanskou společností, různými organizacemi a dalšími), aby v této oblasti mohla co nejefektivněji rozšiřovat nejlepší postupy a zejména, aby zlepšila účinnost v péči o pacienta tím, že bude zohledněno i jeho psychosociální a duševní blaho. Toto partnerství pomůže zajistit i to, aby byly brány v úvahu i s onemocněním spojené problémy, jako např. nerovnoprávnost, které čelí pacienti s touto nemocí. To je pro zlepšení každodenního života pacienta stěžejní. Rovněž vítám přijetí písemného prohlášení ze dne 19. dubna, které jsem podpořila a které vyzývá všechny členské státy EU, aby zavedly plošné screeningy rakoviny prsu, a Komisi, aby každé dva roky vypracovala kontrolní zprávu. Rakovina prsu je stále hlavní příčinou úmrtí žen mezi 35 až 39 lety.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Podle světové zdravotnické organizace je rakovina hlavní příčinou úmrtí na celém světě. V současné době je každému třetímu Evropanovi diagnostikována rakovina a každý čtvrtý na tuto nemoc zemře. Stárnutí společnosti se bohužel bude v následujících několika desetiletích na zvýšení výskytu nádorových onemocnění podílet. Domnívám se, že pro boj s tímto nárůstem musíme zlepšit národní plány pro boj proti rakovině a spustit v EU pro občany ještě účinnější informační kampaň. Děti by se měly o zdravém životním stylu učit od útlého věku, což se v budoucnu odrazí ve snížení počtu případů onemocnění. Podle expertů lze předejít jedné třetině. Aby k tomu však mohlo dojít, EU musí navýšit objem finančních prostředků na boj proti nádorovým onemocněním. To by umožnilo uskutečnit vědecký výzkum a rozsáhlý program preventivních opatření proti rakovině ve všech zemích Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Veřejné zdraví je jednou z priorit EU. Boj proti všem druhům rakoviny je její součástí, neboť toto onemocnění je každoročně zodpovědné za smrt milionů evropských občanů. Všichni víme, že prevence a včasná diagnóza jsou pro účinný boj proti nádorovým onemocněním nezbytné, a tak musí být převážná většina úsilí soustředěna do těchto oblastí. Je velmi důležité, aby bylo vyvinuto úsilí v rámci boje se třemi druhy rakoviny, které způsobují většinu úmrtí – rakovina plic, rakovina tlustého střeva a rakovina prsu – aniž bychom opomíjeli ostatní.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Rakovina je v celé Evropě největší hrozbou pro zdraví a úmrtnost na ni je vysoká. Ze 3 milionů osob postižených nádorovým onemocněním jich 1,7 milionu nepřežije. Včasná diagnóza a léčba mohou toto číslo značně snížit. Nesmíme v celé Evropě investovat jen do léčby, ale musíme podporovat i preventivní opatření. Abychom mohli šíření rakoviny trvale zastavit , mezinárodní spolupráce se musí stát naší prioritou. Tato zpráva by měla být považována za pozitivní krok správným směrem, a proto jsem pro ni hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním. Je třeba podporovat všechna opatření pro boj s rakovinou a pro minimalizaci jejích následků. Lékařská věda stále není s to zastavit rakovinu, která se tak stává jedním z největších trápení lidstva. Poznatek, že v roce 2006 byla rakovina druhou nejběžnější příčinou úmrtí, je děsivý. Příčin rakoviny je mnoho a často její příčinu nelze ani určit a diagnostikovat. Je však možné rakovině předejít a zmírnit její dopady v přibližně 30 % případů. Abychom toho dosáhli, potřebujeme vhodné národní testovací programy. Evropská unie, která jedná v zájmu svých občanů a z důvodu zajištění jejich bezpečnosti, musí zajistit vývoj vhodných metod včasné diagnózy nemoci, preventivní opatření a vyspělou léčbu. V mnoha členských státech je možné dosáhnout pokroku v boji proti rakovině různými způsoby, včetně využití protikuřáckých strategií a zvláštních metod prevence. Podobná opatření by měla být zavedena v celé Unii, ale s větší intenzitou a účinností. Předpovědi týkající se výskytu rakoviny a úmrtnosti pro následující roky nejsou optimistické. Vědomí toho, že navzdory různým metodám diagnózy a léčby velmi mnoho lidí na rakovinu zemře, je vždy hořké a smutné. Postarejme se však o to, aby naši spoluobčané věděli, že v této otázce mají naši plnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Snížení počtu případů rakoviny v Evropské unii o 15 % ode dneška do roku 2020 je ambiciózní cíl evropského partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013. Je to cíl, který byl dnes podpořen hlasováním Evropského parlamentu o Peterleho zprávě. Je odpovědí, která se s touto výzvou bude vyrovnávat, a to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace rakovina v roce 2010 předčít kardiovaskulární onemocnění a stane se hlavní příčinou úmrtí na světě.Jen v roce 2010 se rakovina rozvine u 3 milionů Evropanů a téměř 2 miliony osob na tuto nemoc zemřou. Naléhavě potřebujeme udělat více v oblasti systematického screeningu nejčastějších druhů rakoviny: rakoviny plic, rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu. Podpoření revoluce v onkologii znamená také podporu výzkumu karcinostatických vlastností některých druhů potravin a podporu včasného screeningu nádorů prostřednictvím nejmodernější metody biomarkerů: komplexního vyšetření moči nebo krve. To vše jsou opatření, která se jednoznačně soustředí na rozvoj poskytování péče o pacienta, aby se rok 2010 stal rokem reakce a aby Evropská unie nejen podpořila, ale také inspirovala národní programy pro boj proti rakovině.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro tuto důležitou zprávu, která je pro předcházení rakovině klíčová, jsem samozřejmě hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Silně podporuji zprávu Evropského parlamentu o sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním. Podle odhadů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny bude každému třetímu Evropanovi diagnostikována rakovina a každý čtvrtý Evropan na toto onemocnění zemře. V tomto roce se
u 3 milionů Evropanů projeví rakovina a očekává se, že téměř 2 miliony na rakovinu zemřou. V Polsku se každoročně obětí rakoviny stane přibližně 100 000 osob a 70 000 na ni zemře. Boj proti rakovině je jednou ze stálých oblastí činnosti EU na poli veřejného zdraví. Lisabonská smlouva zdůraznila pravomoc Unie podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti členských států na ochranu a zlepšování lidského zdraví. Konkrétní činnost spojenou s tímto cílem lze najít v iniciativě Komise nazvané evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013. Cíle tohoto partnerství, a zejména jeho preventivní opatření, jsou pro snížení výskytu rakoviny zásadní. Omezení týkající se finančních prostředků na tyto cíle je znepokojující. Ve sdělení byly stanoveny cíle na období deseti let, zatímco rozpočet Společenství zajišťuje jen krátkodobou finanční podporu. Proto žádám o navýšení dotací zejména pro preventivní programy v oblasti regionální politiky a Evropského sociálního fondu; účinnější využití dostupných zdrojů v sedmém rámcovém programu, např. pro lepší koordinaci vědeckého výzkumu; a aby bylo v novém finančním výhledu naplánováno navýšení zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Rakovina je největším zdravotním problémem v Evropě i ve světě. Bohužel se dnes rakovina stále epidemicky šíří. Rakovina představuje s více než 3 miliony novými případy a 1,7 miliony úmrtími každý rok druhou nejzávažnější příčinu úmrtí a nemocnosti v EU. V současné době bude v průběhu života rakovina diagnostikována každému třetímu občanu v EU a odborníci předpovídají, že výskyt rakoviny v důsledku stárnutí obyvatelstva prudce vzroste. Je třeba podniknout naléhavé kroky ke zlepšení kontroly a prevence rakoviny v EU. Situace je mimořádně vážná v Litvě. Statistické ukazatele různých typů rakoviny jsou jedny z nejhorších v celé EU. Proto obzvláště vítám usnesení Evropského parlamentu o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii a evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013, které vypracovala Evropská komise a které je novým pokusem o zapojení všech zúčastněných stran do společné práce v duchu plodného partnerství. Rakovina je společenským a politickým problémem, nikoli jen problémem zdravotním. K jeho vyřešení je potřeba společné akce na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Rád bych zdůraznil, že Lisabonská smlouva jasně definuje pravomoc Unie podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti členských států. Naším společným cílem je pomoci členským státům v boji proti rakovině a poskytnout rámec pro vyhledávání a sdílení informací, kapacit a odborných znalostí v oblasti prevence rakoviny a její kontroly.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně.(PL) Dnes jsme hlasovali o návrhu usnesení o boji proti rakovině, který připravil můj slovinský kolega pan Peterle ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Přijetí návrhu Evropské komise na vytvoření evropského partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009-2013 jsem samozřejmě podpořil. Tato nová forma spolupráce má podpořit úsilí členských států v boji proti rakovině. Lékařské statistiky ukazují, že v Evropě je každým rokem zaznamenáno přes 3 miliony nových případů a 1,7 milionu úmrtí. To znamená, že rakovina každoročně drží druhé místo mezi nejzávažnějšími onemocněními a příčinami úmrtí. Členské státy by měly, jako součást evropského partnerství, co nejdříve připravit ucelené plány pro boj s touto krutou nemocí, aby bylo možné do roku 2020 snížit její výskyt o 15 %. Nesmíme však zapomenout na to, že nejdůležitějším faktorem v tomto nerovném boji je prevence. Ta je nákladově nejefektivnějším opatřením, neboť jedné třetině případů rakoviny lze předejít. Proto by preventivní opatření měla být podporována jednak jako část lékařských postupů, tak i v souvislosti s mnohem zdravějším životním stylem.

 
  
  

Zpráva: Patrizia Toia (A7-0120/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Význam nových informačních a komunikačních technologií (ICT) lze přičíst zásadní úloze, kterou sehrály v odstartování opravdové revoluce ve světě vědy. Nejen, že ohlásily vznik společnosti založené na znalostech, ale umožnily také udržitelný přístup k využívání přírodních zdrojů.

S ohledem na tyto skutečnosti není v případě nových technologií zasvěcených energetické účinnosti možné ignorovat skutečnost, že informační a komunikační technologie jsou důležitým zdrojem pro zajištění toho, aby šel pokrok ruku v ruce s úctou k planetě, kdy bude zaručeno, že úspory budou ekonomicky prospěšné pro domácnosti i průmyslové podniky. Politika úspor energie bude charakteristickým znakem udržitelnosti evropského sociálního modelu, a proto jsem se rozhodla pro tuto zprávu hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Přechod na inteligentní měření může snížit spotřebu energie na evropské úrovni až o 10 %, protože by měl usnadnit obousměrný přenos informací mezi provozovateli sítí, dodavateli energie a spotřebiteli. Analýzy ukazují, že inteligentní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) může snížit spotřebu energie v budovách, která v současné době tvoří 40 % celkové spotřeby energie v Evropě, až o 17 %. Všechny údaje znamenají snížení emisí oxidu uhličitého až o 27 procent jen v samotném odvětví dopravy.


Všechny tyto prognózy slouží pouze k tomu, aby nás povzbudily k maximálnímu využívání nejmodernějších technologií. I když nebude možné tyto technologie v krátké době uplatnit v celé Evropské unii jednotným způsobem, je důležité, aby si všechny členské státy uvědomily možnosti využití špičkových technologií ke snížení emisí uhlíku, již s ohledem na mimořádně ambiciózní cíle strategie Evropa 2020.

K velkým spotřebitelům energie patří odvětví stavebnictví a dopravy, která mohou zavádění moderních technologií urychlit. Stejně tak,  pomocí moderních technologií může využívání přírodních zdrojů méně škodit životnímu prostředí a může produkovat méně emisí oxidu uhličitého.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Informační a komunikační technologie (ICT) hrají zásadní úlohu v podpoře evropského hospodářského růstu. Jejich vliv na odvětví energetiky zahrnuje rovněž hlubokou změnu v naší společnosti, která se stává decentralizovanější a flexibilnější a distribuce je v ní synonymem pro větší bohatství. Využívání informačních a komunikačních technologií a technologií rozvodných sítí nám umožní zvýšit efektivitu naší spotřeby energie, například cestou rozvoje sítí distribuce elektrické energie, inteligentních budov, inteligentních domácností, inteligentních měřičů a ekologicky efektivní dopravy. Je však důležité, aby se i nadále využívaly příležitosti pro inovace, které nám informační a komunikační technologie nabízejí. Zásadní význam má rozvoj inovativních evropských inteligentních sítí, s nástroji pro měření a monitorování účinnosti spotřeby elektrické energie, pomocí inteligentního měření, dle harmonogramu stanoveného ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s energií. Spotřebitelé tak budou moci spravovat svou spotřebu energie vyrovnáváním křivky poptávky. ICT mohou rovněž hrát důležitou roli při měření a kvantifikaci globálních dopadů změny klimatu a vyhodnocování opatření na ochranu klimatu, a tím přispívat ke zlepšení politiky v oblasti klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o mobilizaci informačních a komunikačních technologií (ICT) pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství. ICT by mohly sehrát významnou roli prostřednictvím zmírňování dopadů změn klimatu, snižování spotřeby energie, zvyšování energetické účinnosti a většího využíváním obnovitelných zdrojů energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V době, kdy snižování emisí CO2 a skleníkových plynů spolu s investicemi do obnovitelných zdrojů energie a „zelených“ technologií jsou prioritami, je tato zpráva velmi aktuální. Je proto nezbytné zvážit předložení opatření k mobilizaci informačních a komunikačních technologií, aby přechod na efektivnější energetické hospodářství proběhl s co nejnižšími náklady pro veřejnost a podniky. Je opravdu zásadní podporovat udržitelný růst, který se odráží v dobrých životních podmínkách současného obyvatelstva a hospodářství a také v solidaritě s budoucími generacemi.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Informační a komunikační technologie mohou významným způsobem přispět k energetické účinnosti hospodářství Evropské unie, zejména v odvětví stavebnictví a dopravy. V této souvislosti vítám snahy Komise podporovat inteligentní měření a inteligentní sítě v oblasti výroby energie, distribuce a využívání energie. Chtěl bych zdůraznit především požadavek, aby členské státy usnadnily přístup k širokopásmovému internetu pro všechny občany EU s cílem zajistit rovný přístup k on-line službám.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Nemůže být pochyb o tom, že mobilizace informačních a komunikačních technologií (ICT) může usnadnit přechod na energeticky účinnou ekonomiku, protože je to také způsob, jak snížit spotřebu energie, zvýšit energetickou bezpečnost a přispět ke zmírnění škod na životním prostředí, zejména emisí skleníkových plynů.

Víme však, že pokrok ve využívání potenciálu energetické účinnosti a úspor energie je pomalý, a to nejen proto, že se stávající ekonomické zájmové skupiny starají o své vlastní zájmy, ale také kvůli nízké úrovni podpory nezbytných změn.

Proto podporujeme různé návrhy obsažené ve zprávě, konkrétně ty, které pobízejí k využívání informačních a komunikačních technologií při plánování nové dopravní politiky a zvyšují intermodalitu v odvětví dopravy, nebo ty, které vyzývají Komisi k vypracování jiné vize priorit podpory, s přihlédnutím k otázkám mobilizace informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinné ekonomice v různých oblastech mimo dopravu a mobilitu, jako je průmysl, zdravotnictví a bydlení.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Evropská unie si již před několika lety stanovila důležité cíle v oblasti úspor energie a snížení emisí oxidu uhličitého. Odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) je bezesporu jedním z prostředků ke zlepšení energetické účinnosti v jednotlivých členských státech. ICT mohou totiž pomoci sledovat a řídit spotřebu energie a poskytovat nové aplikace a technologie za účelem zlepšení využívání přírodních zdrojů a podpory používání čistších průmyslových výrobních procesů. Rozsáhlé veřejné konzultace zahájené Evropskou komisí objasnily, jakým způsobem mohou informační a komunikační technologie napomoci ke zlepšení energetické účinnosti. Evropská komise odhaduje, že systémy založené na informačních a komunikačních technologiích mohou snížit spotřebu energie v budovách, která se v současné době odhaduje na zhruba 40 % celkové spotřeby energie v Evropě, až o 17 % a emise oxidu uhličitého v dopravě až o 27 %. Městská organizace může pomocí informačních a komunikačních technologií dosáhnout podstatného snížení svého energetického dopadu. Mělo by být proto přijato opatření na šíření osvědčených postupů a zvyšování povědomí místních subjektů s rozhodovací pravomocí o výhodách, které informační a komunikační technologie nabízejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Evropská unie znovu potvrdila svůj závazek 20% snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2020. Tento závazek bude těžké dodržet bez plného využití potenciálu, který informační a komunikační technologie nabízejí. Informační a komunikační technologie ve skutečnosti mohou emise CO2 výrazně snížit.

ICT jsou v Evropě odpovědné za 1,75 % emisí uhlíku v sektoru služeb a produkují 0,25 % emisí spojených s výrobou zařízení založených na informačních a komunikačních technologiích a spotřební elektronice. Zbývajících 98 % emisí pochází z jiných odvětví ekonomiky a společnosti. Je proto dobrou myšlenkou harmonizovat metody měření a kvantifikaci energetické náročnosti tak, abychom získali údaje, které nám umožní vyvíjet inovační a energeticky úsporné strategie, a zabránit jevu „zelených dezinformací“

Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že informační a komunikační technologie mohou při dosahování základních cílů sehrát důležitou úlohu, neboť jsou přítomny v téměř všech odvětvích hospodářství a pomáhají zvyšovat produktivitu o více než 40 %. Z těchto důvodů znovu potvrzuji svou plnou podporu této strategii, která kombinuje vhodný hospodářský a průmyslový rozvoj s ekologicky udržitelnou strategií.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Informační a komunikační technologie (ICT) v každém členském státě představují prostředek pro zvyšování energetické účinnosti a poskytují nové aplikace a technologie pro zlepšení využívání přírodních zdrojů a pro transformaci průmyslové výroby a procesů v ekologicky efektivní hospodářství. Systémy založené na ICT mohou snížit spotřebu energie v budovách, která v současné době tvoří 40 % celkové energie spotřebované v Evropě, a to až o 17 %, stejně jako emise oxidu uhličitého v odvětví dopravy až o 27 %. Sektor ICT zaměstnává ve 27 členských státech EU 6,6 milionů lidí, stimuluje inovační kapacity všech odvětví a více než čtyřiceti procenty přispívá k celkovému zvyšování produktivity. Evropská komise a Výbor regionů musí urychleně připravit „praktickou příručku pro místní a regionální orgány“ k tomu, jak zlepšit energetickou účinnost prostřednictvím inovativního využití informačních a komunikačních technologií. V této příručce bude uvedeno, jak mohou orgány využívat IKT jako součást svých plánů na změnu klimatu a bude v ní popsáno, jak mohou fondy soudržnosti podporovat obchodní partnerství pro vytváření inovativních informačních a komunikačních aplikací s cílem povzbudit a podpořit města a obce ve využívání informačních a komunikačních technologií pro snižování emisí.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. My, zelení, jsme hlasovali pro tuto zprávu. Všechny původní části textu, které některé skupiny chtěly vypustit, v něm zůstaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. Byla jsem zpravodajkou pro stanovisko Výboru pro životní prostředí pro tuto zprávu a velmi dobře si uvědomuji, jaký potenciál má odvětví ICT v oblasti zajišťování značných úspor energie v Evropské unii, zejména v budovách a v odvětví dopravy. Musíme mít ale na paměti i účinky takzvané „digitální propasti“, s níž se setkáváme jak uvnitř členských států, tak mezi nimi. Udržují se tak sociální a hospodářské nerovnosti a, pokud jde o energetickou účinnost, snižuje se schopnost ICT nabízet dalekosáhlý přínos. Význam přístupu k vysokorychlostnímu internetu je pro každého prvořadý. Členské státy by s pomocí Komise měly vynaložit větší úsilí na vytvoření nezbytné infrastruktury, která zajistí, že všichni evropští občané a podniky budou mít z dostupných technologií prospěch. To by okamžitě vyřešilo nerovnost a nespravedlnost vytvořené digitální propastí a jedná se o jediný způsob, jak zajistit plné využití energeticky účinného potenciálu informačních a komunikačních technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Vzhledem k tomu, že opatření přijatá k dosažení 20% úspory energie do roku 2020 probíhají příliš pomalu, inovace v oblasti informačních a komunikačních technologií je třeba zintenzivnit a urychlit a dosáhnout významného zvýšení podílu energie získané z obnovitelných zdrojů. Mělo by být poznamenáno, že s nárůstem odvětví dopravy rychle stoupají i emise oxidu uhličitého. Musíme se proto zaměřit na využívání informačních a komunikačních technologií v tomto odvětví nikoliv pouze za účelem snížení emisí, ale také proto, abychom zamezili jejich růstu. Při plánování nové evropské dopravní politiky je třeba brát v úvahu také ICT řešení. Může to vést ke snížení hustoty silničního provozu, což bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Všechna tato opatření přinesou nejen hmatatelný přínos pro klima, ale sníží i náklady spojené s využíváním energie a povedou k vytváření pracovních míst šetrných k životnímu prostředí. Měli bychom mít však na paměti i to, že nové členské státy nejsou schopny se požadavkům zavedeným Evropskou unií tak rychle přizpůsobit. Zájmy těchto zemí bychom měli vzít v úvahu také, neboť představují důležitou skupinu, která stále využívá tradičních zdrojů energie. Na změnu této situace je třeba mít čas a finanční prostředky.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Podporuji iniciativu Evropské komise na využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) s cílem zlepšit energetickou účinnost Unie a zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Podle výpočtů, které předložila Evropská komise, je využívání informačních a komunikačních technologií vynikajícím opatřením umožňujícím snížit spotřebu energie a současně snížit množství emise oxidu uhličitého až o 27 %, což je velmi důležité. Omezilo by se tím také poškozování životního prostředí. Naprosto souhlasím se stanoviskem zpravodajky a podporuji ho - totiž že používání informačních a komunikačních technologií podpoří evropský průmysl a nové technologie na trhu, což přispěje k oživení trhu a k vytváření nových pracovních míst. Domnívám se, že je nezbytné podniknout všechny nutné kroky jak k zavedení informačních a komunikačních technologií v těch členských státech, kde se doposud nevyužívají, tak ke zlepšení jejich využívání tam, kde se již používají. Zejména bych rád zdůraznil význam informačních a komunikačních technologií při plánování nové evropské dopravní politiky. Důležitým faktorem při racionalizaci dopravy a snižování emisí CO2 je logistika. Je důležité uznat potřebu zvýšení veřejných a soukromých investic do nástrojů informačních a komunikačních technologií s cílem vytvořit pro dopravu inteligentní energetickou infrastrukturu Využívání inteligentních dopravních systémů (ITS) v silniční dopravě a v propojení s jinými druhy dopravy může napomoci snížit dopravní zácpy a jejich škodlivé účinky na životní prostředí. Jako člen výboru pro regionální rozvoj (REGI) bych chtěl zdůraznit, že musíme povzbuzovat členské státy k tomu, aby šířily osvědčené postupy, a zvyšovaly povědomí místních subjektů s rozhodovacími pravomocemi o výhodách, které informační a komunikační technologie nabízejí.

 
  
  

Zpráva: Vittorio Prodi (A7-0057/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Bílá kniha Evropské komise o přizpůsobení se změně klimatu obsahuje několik bodů, na které se musíme nyní i v budoucnu soustředit, abychom omezili nebezpečí spojené s globálním oteplováním.


Vítám proto ve zprávě zejména pasáž, která zdůrazňuje význam začlenění rozměru přizpůsobení do všech politik EU, ať už ve vztahu k zemědělství a rybolovu, nebo v souvislosti s hospodařením s lesy, včetně horizontálního a mezisektorového přístupu, který může zaručit soudržnost opatření, jež se budou čas od času zavádět.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně.(RO) Evropa prochází obdobím, ve kterém si musí uvědomit, že je naléhavě nutné přijmout opatření ke snížení dopadů lidské činnosti na klima. Bílá kniha o změně klimatu je krokem k harmonizaci opatření zaměřených na snižování uhlíkových emisí na evropské úrovni.

S ohledem na svůj ambiciózní cíl dvacetiprocentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 musí Evropská unie postupovat mnohem rychleji než v tuto chvíli. Nové i staré členské státy musí vynaložit vyšší stejnoměrné úsilí a uvědomit si, že prevence nebo léčba onemocnění v jeho počáteční fázi má vyšší úspěšnost než léčení chronického stavu.

Bylo by smutné, kdyby si Evropa uvědomila příliš pozdě, že změna klimatu může ovlivnit schopnost zemědělství být hlavním zdrojem potravy pro obyvatele Evropy i celého světa. Již dnes čelíme extrémním povětrnostním podmínkám, každoročnímu suchu i záplavám. Dnes je těžké si představit, že by to mohlo být ještě horší, odborníci však nejsou příliš optimističtí. Proto jsou činnosti zaměřené na zmírňování dopadů lidské činnosti na klima pro zachování normálního stavu klíčové.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám iniciativu Evropské komise předložit širší politický evropský akční rámec věnovaný přizpůsobení se změně klimatu. Opatření ke zmírňování a přizpůsobení však nelze oddělovat. Chtěl bych zdůraznit význam směrnice o systému obchodování s emisemi (ETS), podle níž by členské státy měly vyčlenit alespoň 50 % příjmů z obchodování s emisemi na opatření ke zmírňování a přizpůsobování. Jsem také přesvědčena o tom, že přednost musí mít dodatečná opatření na podporu strategie EU zaměřená na dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020, aby bylo dosaženo právní závaznosti tohoto cíle na úrovni Unie. Z předložených opatření na přizpůsobení se bych ráda zdůraznila solidaritu mezi členskými státy EU vůči znevýhodněným regionům a regionům, které jsou změnou klimatu nejvíce postiženy. Pro dosažení této solidarity je důležité, aby Komise zvážila posílení veřejných prostředků věnovaných v nadcházejícím 8. rámcovém programu na mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s cílem podpořit v tomto směru boj proti změně klimatu. Chtěla bych také zdůraznit význam úlohy výzkumu a technologií při rozvoji nízkouhlíkové společnosti s ohledem na nedávné sdělení Komise o strategickém plánu pro energetické technologie a logiku intervence mezi veřejným a soukromým sektorem, jakož i mezi finančními prostředky na úrovni EU, jednotlivých států a regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro toto usnesení, které vítá Bílou knihu Komise o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a které v různých oblastech politiky navrhuje řadu opatření. I když se nám podaří udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, změna klimatu s sebou nese nevyhnutelné důsledky, které vyžadují úsilí o přizpůsobení. Zvyšování účinnosti vůči klimatu a přizpůsobení je třeba zohlednit ve všech oblastech politik, zejména v těch, které se týkají vody, půdy, zemědělství, rybolovu a pobřežních oblastí. Biologická rozmanitost je ohrožena, ale je třeba zajistit i to, aby se ke změně klimatu přihlíželo při plánování měst, dopravy a infrastruktury. Struktury civilní ochrany musí upřednostnit připravenost na povodně a sucha. Je důležité nezapomínat na dopady této výzvy na společnost a veřejné zdraví. Změna klimatu může mít závažný vliv na respirační zdraví a zvýšit výskyt onemocnění přenášených vektory. Mezi ty, kteří jsou zdravotními riziky spojenými se změnou klimatu ohroženi nejvíce, patří znevýhodněné komunity, chudé děti a starší osoby. Příjmy z obchodování s emisemi musí přispívat k úsilí o přizpůsobení se a rozpočet EU musí naléhavost potřeby vyrovnávat se s takovými výzvami odrážet.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o Bílé knize Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“. Opatření k přizpůsobení jsou pro splnění výzvy, kterou představuje změna klimatu, nezbytná. Domnívám se, že přizpůsobení se změně klimatu je nezbytné a že nám umožní zlepšit současné systémy krizového řízení, které by mohly být účinnější, pokud zkombinují satelitní a pozemní pozorování.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem řekl včera k hlasování o zprávě Le Foll o zemědělství EU a změně klimatu, „obavy týkající se životního prostředí, které jsou legitimní a nevyhnutelné, musí být řádně porovnány s dopadem návrhů týkajících se udržitelnosti a produktivity zemědělství“. Totéž platí ve všech odvětvích činnosti, takže je důležité, aby EU vytvořila strategii pro řešení změny klimatu, kdy přijme seriózní závazky ohledně udržitelného rozvoje a bude se snažit snížit své emise oxidu uhličitého, aniž by ohrozila své výrobní činnosti – především fungování průmyslu. Jakákoli politika týkající se změny klimatu musí – zejména na pozadí hospodářské a finanční krize – usilovat o hospodářskou efektivitu a udržitelnost, o využití inovací a výzkumu ve prospěch nových technik a řešení, která jsou k životnímu prostředí šetrnější a přitom stejně efektivní a konkurenceschopná. Je třeba se zaměřit na čisté zdroje energie, na účinnější využívání přírodních zdrojů a na výrazné investice do výzkumu a technologií, které jsou k životnímu prostředí šetrnější, což umožní udržet konkurenceschopnost Evropy a vytvořit v rámci udržitelného rozvoje více pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) EU si musí v mezinárodním boji proti změně klimatu udržet a posílit svou vedoucí úlohu. Pokud chceme vykročit po správné a bezpečné cestě, ať už jde o boj proti změně klimatu nebo o přizpůsobení se jí, je nutné vést v této oblasti vědecký výzkum. Otázka přizpůsobení jde napříč obory a ovlivňuje několik odvětvových politik. V těchto oblastech musí existovat větší politická koordinace členských států. Jsem ve skutečnosti zastáncem vytváření národních plánů pro přizpůsobení založených na společném evropském rámci. Jsem přesvědčen, že společné evropské politiky musíme mít v oblastech týkajících se například vody, energie a lesů; připomenul bych například to, že potřebujeme evropskou listinu rizik pro pobřežní hranice. Je naléhavě zapotřebí provést analýzu rizik, které změna klimatu představuje pro nejzranitelnější regiony v Evropě. Domnívám se také, že musí existovat evropské cíle v otázce efektivity veřejného zásobování vodou. Chtěl bych také zdůraznit, že nejdůležitější propady uhlíku na světě představují přírodní ekosystémy, které izolují 50 % z celkových ročních emisí skleníkových plynů a přispívají ke zmírňování i k přizpůsobování.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Tato zpráva odpovídá přesvědčení, že změna klimatu je globální, katastrofální a nevyhnutelně lidského původu. Je však přehnaná, stejně jako toto přesvědčení, které je nyní téměř náboženské a nikdo ho nezpochybňuje. Stejně jako všechno, co je přemrštěné, je i tato zpráva směšná. Aniž bychom ještě čekali na nějaké vědecké hodnocení, měla by být uplatněna nepodmíněná zásada předběžné opatrnosti, abychom si poradili s těmi nejhoršími možnými scénáři, pokud jde o možný dopad takzvaného globálního oteplování na ekosystémy, ale i na obytné zóny, průmyslové objekty, atd. Podotýkám mimochodem, že tato opatrnost se zřídkakdy uplatňuje na jiná opatření týkající se životního prostředí a lidského zdraví, jako jsou například geneticky modifikované organismy. Na základě skutečného či imaginárního nebezpečí, které sahá od onemocnění případně spojených s globálním oteplováním přes záplavy a přehřívání elektráren po lesní požáry, které jsou pokládány výhradně za důsledek tohoto jevu, jsme vyzýváni, abychom přijali zásah Komise a evropských politik do absolutně všech oblastí, až po využívání i těch nejmenších pozemků. Je škoda, že na vytištění tohoto textu bylo obětováno takové množství stromů, které jsou uznávanými pohlcovači oxidu uhličitého. Jak říká básník: „Hej, dřevorubče, zastav se na chvíli.”

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Nevyhnutelné změny klimatu nutí společnost a hospodářství Evropské unie přizpůsobovat se nové realitě. Myslím si, že potřebujeme politiku přizpůsobení, která by měla být přiměřená povaze a typu změn, které probíhají, a měla by zahrnovat strategii ochrany nejvíce ohrožených oblastí. Plně souhlasím se zpravodajem a myslím si, že pro koordinaci těchto opatření je velmi důležité zavést systém výměny a sledování informací na mezinárodní, ale i na regionální a místní úrovni. Jsem potěšen především tím, že se klade důraz na významnou úlohu společné zemědělské politiky, která v procesu přizpůsobení se změně klimatu hraje klíčovou úlohu jako strážce ekosystémů a biologické rozmanitosti. Proto považuji za velmi důležité ty projekty, které mají preventivní charakter nebo zmírňují účinky sucha a povodní a podporují zemědělce, kteří pracují v obtížných podmínkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch celého návrhu usnesení o Bílé knize Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“, protože jsem přesvědčen, že má zvláštní význam pro Evropu obecně a především pro Itálii, zejména kvůli jejím zeměpisně-klimatickým podmínkám. V Itálii totiž existují zjevné problémy s řízením vodních zdrojů, o čemž svědčí častá období sucha na jihu v letních měsících, ale také občasné povodně, jako je ta, ke které došlo v prosinci na řece Serchio v Toskánsku. V Itálii máme také obrovské problémy s letními požáry, a proto je naprosto zásadní zlepšit bezpečnostní podmínky. Ačkoli návrh Bílé knihy je v současné době pouze počátečním referenčním rámcem, věřím,, že se jistě jedná o významný přínos, zvláště pokud jde o řešení mimořádných událostí. Zároveň nastiňuje obecný strategický přístup zaměřený na zvyšování schopnosti EU reagovat na dopady změny klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andres Perello Rodriguez (S&D), písemně. (ES) Velká část Parlamentu, jako třeba španělská delegace skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, se formálně postavila proti odstavci 41 tohoto usnesení, který žádá, aby se na pozemkovou politiku uplatnila zásada subsidiarity. Všichni uznáváme, že mezi různými regiony Unie existuje rozmanitost, ale jak uvádí usnesení, jižní Evropa právě proto mnohem více trpí tlakem změny klimatu a Evropu a její společné politiky potřebuje. Je to otázkou solidarity, z níž by měla prospěch celá Evropská unie. Je nám proto velice líto, že z textu zmizel první návrh, v němž pan Prodi žádal, aby Rada odblokovala směrnici o půdě. Je velmi důležité, abychom tento legislativní nástroj odstartovali, protože má zásadní význam pro přizpůsobení a zejména pro vyřešení rizika spojeného se zhoršením a desertifikací. Je pravdou, že v jižní Evropě v současné době existuje větší riziko , ale nezapomínejme, že změna klimatu ovlivní přírodní zdroje a životní prostředí celé Evropy. Ti, kterým je toto usnesení určeno, by měli vědět, že velká část Parlamentu stále volá po podpůrné společné politice.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − My, jako zelení, jsme hlasovali pro tuto zprávu. Je dobré, že byl zamítnut pozměňovací návrh na vypuštění zaměření se na jadernou bezpečnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Výsledky práce prováděné výzkumnými pracovníky ukazují, že změna klimatu bude mít stále větší dopad na životní prostředí, hospodářství i na náš každodenní život. Přijetí opatření určených k přizpůsobení se současným i budoucím dopadům změny klimatu jsou proto závažnou výzvou pro společnost na celém světě. Rozhodnutí týkající se toho, jak nejlépe se přizpůsobit změně klimatu, se musí opírat o spolehlivé vědecké a ekonomické analýzy, ale ne všechny regiony mají přístup k opravdu kvalitním informacím. Vytvoření platformy pro monitorování změn klimatu se proto zdá být dobrou myšlenkou. Tato platforma by byla užitečná pro výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů na evropské, regionální a místní úrovni. Nejsem si však jist, zda se EU při převzetí vedoucí role v mezinárodním boji proti globálnímu oteplování, jak se doporučuje v dokumentu, nesnaží za globální záležitosti převzít příliš moc zodpovědnosti. Zdá se mi, že v době, kdy se musíme vypořádat s problémy, jako je hospodářská krize a nutnost zajistit růst, neměli bychom považovat výdaje na boj proti globálnímu oteplování klimatu za prioritu. Bez ohledu na opatření, která mají být z důvodu přizpůsobení se změně klimatu přijata, je třeba mít na paměti i to, že některé země budou vystaveny mimořádně vysokým nákladům na provádění politiky přizpůsobení, a pokud tyto země ponecháme bez jakékoliv finanční podpory, může to vést ke zvýšení rozdílů v rozvoji jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Ve své zprávě ve výboru pro dopravu a cestovní ruch jsem vyjádřila politování nad tím, že v evropské strategii pro přizpůsobení se změně klimatu není věnována dostatečná pozornost odvětví dopravy, které má značný hospodářský význam a je jedním z hlavních zdrojů emisí CO2. Vítám proto skutečnost, že doprava je v této zprávě opět v centru zájmu. Musíme vyvinout značné úsilí, abychom podnikům a uživatelům účinně pomohli přizpůsobit se změně klimatu. Úspěch naší politiky závisí na tom, zda najdeme vhodné a inovativní způsoby financování, aby se co nejvíce omezil dopad na lidi, ekologickou rovnováhu a hospodářskou činnost. Naše strategie musí kromě toho zohledňovat citlivé zeměpisné oblasti, jako jsou pobřežní, mořské a horské oblasti, které jsou obzvlášť zranitelné a pokud se nám nepodaří přijmout vhodná ochranná opatření, budou nést hlavní nápor změny klimatu. Náš Parlament musí urychleně přijmout účinné mechanismy pro přizpůsobení se odvětví dopravy, které již nesmí být jen příčinou problému, ale musí se stát v rámci boje proti změně klimatu řešením.

 
  
  

Report: Andrea Cozzolino (A7-0100/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (ECR), písemně. − Klíčovými prioritami skupiny ECR týkajícími se rozpočtu EU jsou zajištění hodnoty peněz, efektivní řízení, a odstranění podvodů. Proto podporujeme hlavní myšlenku Cozzolino zprávy a většinu z jejích závěrů.


Skupina ECR však nemůže podpořit koncepci evropského veřejného žalobce. Rizikem v souvislosti s vytvoření tohoto úřadu je, že je prvním nebezpečným krokem směrem k evropským pravomocím v oblasti trestního práva a zaměření se na jeho vznik představuje odvedení pozornosti od toho, aby bylo zajišťováno efektivní fungování stávajících systémů a subjektů.


Vzhledem k tomu, že byl zamítnut pozměňovací návrh skupiny ECR na odstranění odstavce podporujícího vývoj směrem ke zřízení funkce evropského veřejného žalobce, zdržela se skupina ECR závěrečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ačkoli, stejně jako zpravodaj, považuji za pozitivní, že počet finančních nesrovnalostí, které Komisi nahlásily členské státy, klesl z 1 024 milionů EUR v roce 2007 na 783,2 milionů EUR v roce 2008, domnívám se, že cílem bude dosáhnout úrovně finančních nesrovnalostí ve výši 0 mil. EUR ročně. Proto považuji za nutné přijmout opatření, která vytvoří větší transparentnost v boji proti daňovým podvodům - zvláště v souvislosti s DPH - a všech formách hospodářských trestných činů, a která povedou k posílení spolupráce mezi vládními orgány v případě přeshraničních podvodů, zlepší kvalitu dat a průběžnou aktualizaci vnitrostátních databází a zajistí rychlou reakci vládních orgánů na žádosti o informace. Musí se také zlepšit řízení a sledování žádostí týkajících se fondů soudržnosti a musí být zavedeno opatření na uplatňování sankcí proti členským státům, které tyto fondy nevyužívají správně. Chtěl bych také zdůraznit zásadní přínos Evropského úřadu pro boj proti podvodům při snižování hodnot těchto údajů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Ve výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství za rok 2008 se uvádí, že finanční dopad nesrovnalostí, tak, jak byly zjištěny, se snížil z 1 024 milionů EUR v roce 2007 na 783,2 milionů EUR v roce 2008, přičemž snížení bylo zaznamenáno ve všech výdajových oblastech s výjimkou přímých výdajů a předvstupních fondů. Chtěl bych zdůraznit, že je třeba vzít v úvahu zvláště informace o nesrovnalostech, které objasní, jaký podíl z celkových zdrojů vykazuje chyby a případy podezření z podvodu. Boj proti podvodům a korupci je důležitou povinností evropských institucí a všech členských států, které musí poskytnout všechny nezbytné prostředky pro účinný boj s těmito jevy tak, aby byly chráněny finanční zájmy Unie a jejích daňových poplatníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V době hospodářské a finanční krize se nesmí promarnit ani jedno euro z rozpočtu EU, což platí o to víc, pokud je toto mrhání způsobeno podvody, v jejichž důsledku jsou finanční prostředky Unie vypláceny neúčelně. V průběhu let jsme byli svědky výrazného poklesu nesrovnalostí. Přesto nemůžeme být se snížením těchto nesrovnalostí na minimum nebo téměř na nulu spokojeni. Evropská unie musí přijmout rozpočtové kontrolní mechanismy, které budou účinné pro včasnou prevenci a odhalování podvodů, aby se veřejné prostředky využívaly pouze tehdy, budou-li se skutečně využívat správně, nehledě na účinný trest pro ty, kteří porušují pravidla a snaží se neoprávněně si přisvojit tyto fondy, které jsou již svou povahou nedostatkové.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Boj proti podvodům považuji za velmi významný zájem, především pokud jde o regionální fondy a fondy předvstupní pomoci. Navrhovaná opatření pro boj proti podvodům jsou však příliš centralisticky zaměřená. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Jsem rád, že se finanční dopad nesrovnalostí, jak byly zjištěny, snížil z 1 024 milionů EUR v roce 2007 na 783,2 milionů EUR v roce 2008 (pokles postihl všechny výdajové oblasti, s výjimkou přímých výdajů a fondů předvstupní pomoci). Plně podporuji práci, kterou vykonává Komise, a chtěl bych zdůraznit, že boj proti podvodům a korupci je jasným úkolem evropských orgánů a všech členských států.

Vzhledem k výjimečné hospodářské situaci, která sužuje celou Evropu, souhlasím s tím, že je třeba chránit finanční zájmy Unie a bojovat proti organizovanému zločinu, který, podle národních ukazatelů, zvyšuje svou schopnost uzavírat tajné dohody v institucích, a to právě cestou podvodného využívání rozpočtu EU.

Domnívám se tedy, že je nezbytné přijmout účinné právní nástroje pro zlepšení spolupráce správního charakteru v oblasti boje proti škodlivým daňovým praktikám a zajistit hladké fungování vnitřního trhu. V tomto smyslu podporuji návrh směrnice Rady o správní spolupráci v oblasti daní s důrazem na význam rozšíření pravomocí členských států, počínaje kvalitou informací vkládaných do databází.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − V závěrečném hlasování jsem hlasoval pro zprávu. Pozměňovací návrh skupiny ECR, proti kterému jsem hlasoval, byl zamítnut.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Stojí za zmínku, že v roce 2008 došlo, ve srovnání s předchozím rokem, k výraznému poklesu nesrovnalostí. Největší zlepšení nastalo v oblasti výdajů na zemědělství. Ze zprávy vyplývá, že odhadované množství nesrovnalostí pokleslo o 34 %. Nicméně, největší nárůst byl zaznamenán v oblasti předvstupních fondů, kde nesprávné čerpání prostředků vzrostlo až o 90,6 %, měli bychom mít ale na paměti to, že zde se nejedná o členské státy a že jim chybí zkušenosti. I přes toto zlepšení situace v roce 2008 se určitá část rozpočtových zdrojů EU stále čerpá špatně. Do určité míry to vyplývá z nedostatku účinných mechanismů kontroly a dohledu. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který vznikl v roce 1999, dosáhl v boji proti defraudaci mnoha úspěchů. Je však nutné zajistit mu úplnou funkční nezávislost. Podporuji návrh zpravodaje, aby Evropský úřad pro boj proti podvodům ve větší míře čerpal z interních auditů, které provádí Komise, místo toho, aby spoléhal pouze na informace poskytnuté úředníky nebo členskými státy. Jakou roli by měly členské státy a jejich systémy kontroly a auditu hrát? Boj proti podvodům v souvislosti s evropskými projekty by měl být naší prioritou. Čestnost a odpovědnost při využívání omezených zdrojů z rozpočtu EU nám umožní ušetřit finanční prostředky, které pak mohou být využity v boji proti důsledkům hospodářské recese. Nesmíme zapomínat na to, že prostředky v rozpočtu EU patří nám všem – daňovým poplatníkům. Měli bychom proto zajistit, aby byly vynakládány co nejefektivněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Rád bych zdůraznil, že boj proti podvodům a korupci je důležitým úkolem evropských institucí a všech členských států. Chtěl bych však zvláště upozornit na skutečnost, že v některých zemích je korupce při rozdělování finančních prostředků Evropské unie přímo spojená se znevažováním politik, jež jsou v těchto zemích prováděny. V těchto zemích vznikají samostatné politické a finanční klany, jejichž cílem je kontrolovat rozdělování finančních prostředků Evropské unie. Evropský parlament, Evropská komise a další významné instituce Evropské unie by proto měly upozorňovat na diskriminaci a diskreditaci politik, politických organizací, politických oponentů a vůdců opozice na vnitrostátní úrovni. Evropská unie, která pečuje o demokracii, musí nejprve zajistit, aby měly opoziční strany jejích členských států možnost pracovat, svobodně se vyjadřovat a provádět kontrolní činnost zaměřenou na prevenci korupce. Rád bych také upozornil na skutečnost, že peněžní prostředky Evropské unie by se měly používat na zlepšování infrastruktury v členských státech, na vzdělávání obyvatel a obdobné záležitosti. Investování evropských peněžních prostředků čistě do infrastruktury by bylo prospěšné jak pro zemi, tak pro její obchod. Nebyli by tu již „chudí“ podnikatelé, kteří žádají o podporu, ale nedostanou ji. Tímto způsobem bychom navíc nepotřebovali kontrolovat rozdělování finančních prostředků Evropské unie tisícům zainteresovaných stran, jež jsou příjemci podpory, což by znamenalo, že by zmizely i tisíce podvodných subjektů. Veškerá pozornost by tedy měla být zaměřena na veřejné využívání těchto prostředků.

 
  
  

Report: Tamás Deutsch (A7-0062/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. − (IT) Chtěl bych využít této významné příležitosti k tomu, abych se vyjádřil k hlasování o výroční zprávě Evropské investiční banky se sídlem v Lucemburku, abych, jak jsem to již učinil v souvislosti s některými jinými otázkami, položil důraz na to, že je důležité nazvýšit rozpočet pro finanční nástroje EIB na podporu plánů na rozvoj a oživení center měst.

Stávající nástroje, jako je fond JESSICA, jsou jedním z mála nástrojů finančního inženýrství, které mohou regiony nebo obce na financování projektů rozvoje měst použít. Pomoc se týká i sociálního bydlení, ale pouze vespojení s oblastmi, které projekt doplňují a v případě rekonstrukce budov a energeticky méně náročných stavebních úprav. Chci proto této příležitosti využít a zdůraznit, že podle mého názoru by fond JESSICA měl být rozšířeni i na financování nových (samozřejmě ekologicky šetrných) staveb, protože to by místním orgánům pomohlo řešit také problémy bydlení v našich městech.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2008 a vybízím ji k tomu, aby pokračovala v podpoře rozvoje evropského hospodářství a podporovala růst, stimulovala zaměstnanost a podporovala meziregionální a sociální soudržnost. Vítám rovněž fakt, že EIB přikládá důležitost malým a středním podnikům (MSP), udržitelné energii a zmírnění změny klimatu, dále investicím v konvergenčních regionech EU, jež nedávné zpomalení hospodářského růstu postihlo obzvlášť tvrdě. EIB na globální hospodářskou krizi zareagovala rychle, a to zejména prostřednictvím plánu hospodářské obnovy a pomoci těm členským zemím, které byly krizí postiženy nejvíce. Vyzývám však k tomu, aby budoucí zprávy věnovaly bližší pozornost velkým úvěrům doplňujícím dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro regiony, které používají technologicky vyspělé programy nebo programy týkající se obnovitelných zdrojů nebo čistých energetických dodávek. Stejně tak by měly zprávy o investičním nástroji obsahovat informace o výsledcích financovaných programů. Evropská investiční banka by měla poskytovat dostačující finanční prostředky a sehrávat tak větší roli při podpoře investic do infrastruktury, zelených technologií, inovací a malých a středních podniků, to vše jako součást strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropská investiční banka (EIB) hraje zásadní roli v pomoci členským státům při řešení závažné hospodářské, finanční a sociální krize. S ohledem na tuto skutečnost se domnívám, že navýšení přidělených finančních prostředků, zejména v rámci politiky soudržnosti Evropské unie, mělo zásadní význam při snižování dopadu krize na nejvíce znevýhodněné a nejhůře zasažené regiony. K dalšímu zmírnění důsledků této krize by napomohlo i navýšení finanční pomoci pro malé a střední podniky, které představují většinu firem v Evropě, a také další finanční prostředky na výzkum a vývoj. Proto, vzhledem ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a k tomu, jaké výzvy, které stojí a budou stát před Evropskou unií, která se nachází v obtížné hospodářské i sociální situaci, je nezbytně nutné posílit činnost Evropské investiční banky, více zprůhlednit její činnost a stanovit pro ni ty správné priority.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Evropská investiční banka (EIB) byla založena v roce 1958 Římskou smlouvou. EIB poskytuje jako dlouhodobá úvěrující banka v Evropské unii půjčky pro veřejný i soukromý sektor na projekty evropského zájmu, a to při využití finančních trhů i svých vlastních prostředků. Jejím hlavním cílem je přispívat k integraci, vyváženému a udržitelnému rozvoji a k hospodářské a sociální soudržnosti v členských státech EU. V roce 2008 musela Evropská investiční banka čelit zcela novým výzvám, neboť světová hospodářská krize zasáhla i hospodářství Evropské unie. Pokud jde o řešení krizí, s uspokojením upozorňuji na rychlou reakci EIB na globální hospodářskou krizi prostřednictvím samofinancování, kdy banka navýšila svůj základní kapitál, a zlepšila tím svůj objem úvěrů na podporu Plánu evropské hospodářské obnovy. Proto výroční zprávu EIB za rok 2008 i přijetí této zprávy vítám, což pro banku představuje pobídku k tomu, aby pokračovala ve své činnosti na podporu rozvoje evropského hospodářství a aby podporovala růst, zaměstnanost a meziregionální a sociální soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropská investiční banka (EIB) hraje v hospodářství Evropské unie velmi důležitou roli, neboť je garantem financování operací v rámci Evropy, jež se týkají: zajištění hospodářské a sociální soudržnosti, přípravy na znalostní ekonomiku, rozvoje transevropské dopravní a přístupové sítě, podpory malých a středních podniků, ochrany a zlepšování životního prostředí a zajištění udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetiky. Strategii rozvoje „Evropa 2020“ nebude možné provést bez podpory EIB, která bude muset poskytnout potřebné finanční prostředky na projekty v oblasti infrastruktury, zelených technologií, inovací a malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Evropská investiční banka rozšířila v roce 2008 v důsledku finanční krize svou úlohu. V době krize likvidity poskytovala EIB i nadále úvěry veřejnému a soukromému sektoru na projekty evropského zájmu, a to při využití finančních trhů i svých vlastních zdrojů. Kromě stimulace národních ekonomik přijala EU rovněž rozhodnutí týkající se plánu evropské hospodářské obnovy a přidělila EIB důležitou úlohu, zejména pokud jde o zvýšení financování malých a středních podniků, energii z obnovitelných zdrojů a čistou dopravu. Evropská investiční banka v reakci na krizi výrazně revidovala své cíle směrem nahoru: podstatně zvýšila objem svých půjček na pomoc podniků a na podporu hospodářského oživení a uvolnila o 10 miliard EUR více, než se očekávalo. Zvýšily se zejména úvěry malým a středním podnikům, které vzrostly o 42 %. Kromě toho banka vyvinula nové finanční nástroje pro sdílení rizik, zjednodušila postupy pro poskytování úvěrů a urychlila provádění projektů v členských státech a v odvětvích, které jsou krizí nejvážněji postižené. Zpráva zdůrazňuje příznivé účinky těchto opatření, přičemž zároveň vyzývá k důkladnému sledování skutečných dopadů programů na podporu malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Toto bylo jednoduché. V závěrečném hlasování jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
  

Návrhy usnesení: Masová zvěrstva v nigerijském městě Džos (RC-B7-0247/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Společný návrh usnesení o nedávných etnických násilnostech v Nigérii, o kterém hlasujeme, se zdá být vyhovující z hlediska zásad a hlavních směrů, které chce náš Parlament přenést na ostatní evropské instituce, zodpovědné za vnější činnost EU. Musíme přijmout opatření s cílem zajistit politickou stabilizaci Nigérie a vytvořit pevné základy pro její hospodářský a sociální rozvoj: jsme plně informováni o obecných východiscích, o nichž, vzhledem k bohatství přírodních zdrojů v Nigérii, není pochyb. Vyřešením politických, ekonomických a sociálních otázek se může prostředí upokojit, může se stát méně náchylným k etnickému napětí a může být schopné odmítnout násilí, ke kterému v posledním desetiletí docházelo bohužel stále častěji. Kromě uznání skutečnosti, že odpovědnost za masové násilí mezi křesťany a muslimy musí být přičítáno oběma etnickým skupinám, měli bychom možná dát jasně najevo, že dalším znepokojujícím faktorem, který také souvisí s případy násilí, k nimž v Nigérii dochází, je postupné pronikání radikálního islámu. Velmi jasným důkazem je to, že 12 z 36 států přijalo právo šaría jako státní právo. Z uvedených obecných důvodů jsem nicméně hlasoval ve prospěch společného návrhu usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hluboce lituji nedávných událostí, k nimž došlo letos v lednu a březnu ve městě Džos, kde se stovky lidí staly oběťmi náboženských a etnických střetů. Kořeny nigerijského konfliktu jsou náboženské, ekonomické, etnické, sociální, historické a politické. Vzhledem k tomu, že je Nigérie osmým největším producentem ropy na světě, je politováníhodné, že většina obyvatel v zemi žije pod hranicí chudoby. Ke zhoršení situace v Nigérii přispěly i nepříznivé účinky změny klimatu. Domnívám se, že pro mírové řešení těchto konfliktů v zemi tak bohaté na ropu jako je Nigérie, je třeba rovného přístup ke zdrojům a přerozdělování příjmů. Vyzývám federální vládu Nigérie, aby zajistila rovná práva pro všechny občany a aby bojovala s problémy týkajícími se kontroly nad úrodnou půdou, přístupu ke zdrojům, nezaměstnanosti, chudoby a zmírnění změn klimatu. Vyzývám Komisi, aby pokračovala v dialogu s Nigérií podle dohody z Cotonou, aby posoudila hlubší příčiny konfliktu a zvážila přitom otázky, které mají zásadní význam pro udržitelný rozvoj jako je změna klimatu, energetická bezpečnost, budování kapacit a vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení Evropského parlamentu o masových zvěrstvech ve městě Džos v Nigérii. Důrazně odsuzuji nedávné násilí ve městě Džos a jeho okolí, kdy bylo mnoho stovek osob zabito v etnických a náboženských střetech. Evropská unie musí pokračovat v politickém dialogu s Nigérií v souladu s článkem 8 revidované dohody z Cotonou a musí naléhavě vyřešit otázky týkající se svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení tak, jak je zakotveno v celosvětových, regionálních a vnitrostátních nástrojích týkajících se lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Není to poprvé, kdy v Nigérii došlo ke konfliktu, který hrozil rozdělit zemi. Chtěl bych v této souvislosti připomenout občanskou válku, která pustošila tuto zemi po dobu tří let, v letech 1967 a 1970, a která vedla téměř k nezávislosti jihovýchodní části země. Ačkoli byla vzpoura kmene Igbo rozdrcena a ústřední vláda vojenskou silou zabránila nezávislosti Biafry, je pravdou, že etnické, kulturní a náboženské rozdíly přetrvávají a jsou na vzestupu, takže je země klasickým případem státu, který čelí neustálé hrozbě rozpadu. Hranice Nigérie stanovily koloniální mocnosti, které výše uvedeným rozdílům nevěnovaly pozornost. To však neznamená, že odpovědnost za konflikty v zemi leží v podstatě na Evropanech. Je na čase, aby afričtí vůdčí představitelé upustili od těchto starých a otřepaných výmluv a aby se pokusili srozumitelně a řádně sloužit svým vlastním občanům a předkládali jim plány a návrhy. Afrika může být tím, po čem Afričané touží, aby byla, jakmile bude mít představitele, kteří budou schopni této výzvě dostát. Masakry ve městě Džos jsou další nesmírně smutnou, politováníhodnou a krvavou stránkou v historii země, ve které k nim dochází příliš často.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Myslím, že Evropský parlament musí pokračující masakry v Nigérii velmi naléhavě odsoudit a musí vyzvat k návratu k míru. Vzhledem k nestabilitě a křehkosti nejlidnatější země v Africe, kde většina obyvatelstva trpí chudobou, může tento návrh usnesení působit jako základ pro posílení politického dialogu mezi Evropskou unií a Nigérií a pro vypracování podrobnější studie zaměřené na nalezení vhodných krátkodobých i dlouhodobých řešení pro ukončení tohoto násilí a znovunastolení trvalého míru. Jsem přesvědčena, že, jako poslanci Evropského parlamentu, musíme sehrát při obraně a prosazování práv, která jsou v Nigérii každodenně porušována, svou úlohu. Proto je, podle mého názoru, zásadní to ustanovení, které požaduje, aby byli viníci násilí spravedlivým způsobem souzeni. S ohledem na všechna tato opatření, která jistě nebude snadné uplatnit všechna, jsem horlivě hlasovala ve prospěch tohoto návrhu společného usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) V Nigérii došlo k opakovaným výbuchům násilí mezi křesťany a muslimy, přičemž každá z těchto dvou skupin představuje asi polovinu obyvatel. K těmto nepokojům nyní dochází stále častěji. Příčinou násilných potyček jsou triviální záležitosti. Novým masakrům nezabránil dokonce ani noční zákaz vycházení, který byl v platnosti od ledna, ani rozmístění vojenských jednotek v oblasti. Skutečnost, že dlouhodobá nepřítomnost prezidenta Yar'Aduy uvrhla západoafrickou Nigérii do politické krize, že ve středonigerijském městě Džos existují vážné střety mezi křesťany a muslimy a že skončilo příměří v deltě Nigeru bohaté na ropu, není dobrým znamením pro budoucnost, která bude následovat po prezidentově smrti. Když na začátku roku napadli muslimští kočovníci křesťanské vesnice a přinejmenším 500 osob bylo zavražděno, armáda prý zareagovala až několik hodin poté, co obdržela první zprávu. To, co chybělo, byl bouřlivý protest ze strany EU. Když švýcarští občané odhlasovali v referendu zákaz výstavby minaretů, vyhrožovaly muslimské státy Švýcarsku hospodářskými sankcemi a džihádem. Pokud však z náboženských důvodu dojde k zavraždění křesťanů, Evropské unii trvá celé měsíce, než zareaguje. Evropská unie se musí v tomto ohledu zachovat jako čestný vyjednávač a musí reagovat rychleji. Toto se v návrhu usnesení jasně odráží, a proto jsem hlasoval pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem samozřejmě ve prospěch tohoto důležitého usnesení a výrazně jsem podpořil ústní pozměňovací návrh mého kolegy, Kiil-Nielsena, který nigerijské orgány vyzývá k tomu, aby zrušily nedávné kroky některých nigerijských státních guvernérů, kteří rozhodli o popravě osob vězněných v celách smrti.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí