Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 17. května 2010 - Štrasburk

16. Energetická náročnost budov (přepracované znění) (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení, které vypracovala Silvia-Adriana Ţicăuová jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (05386/3/2010 – C7-0095/2010 – 2008/0223(COD)) (A7-0124/2010).

  Silvia-Adriana Ţicău, zpravodajka. – (RO) V roce 2008 se EU zavázala omezit spotřebu energie o 20 % a zároveň zajistit, aby v roce 2020 bylo 20 % energetické spotřeby pokryto z obnovitelných zdrojů. V rámci zasedání Evropské rady, které se konalo 25. a 26. března 2010, stanovili představitelé Evropské unie společný cíl 20% nárůstu energetické účinnosti do roku 2020.

Spotřeba budov tvoří 40 % celkové spotřeby energie a budovy jsou také zdrojem 35 % znečišťujících emisí. Zlepšení energetické náročnosti budov bude mít obrovský dopad na životy evropských občanů. Průměrná rodina v EU utratí za vodu, elektřinu, plyn a provoz 33 % svých příjmů. Toto číslo se u rodin s velmi nízkými příjmy může vyšplhat až na 54 %. Výsledkem investic do zlepšování energetické náročnosti budov budou nejen nižší účty za energie, ale do roku 2030 také vytvoření 2,3 milionu pracovních míst v EU.

V listopadu 2008 Komise předložila legislativní návrh na reformu směrnice 91/2002 o energetické náročnosti budov. V dubnu 2009 Evropský parlament přijal v rámci procesu spolurozhodování v prvním čtení velkou většinou její stanovisko. Za švédského předsednictví Radě Evropské unie poté probíhala intenzivní jednání mezi Parlamentem a Radou. V listopadu 2009 bylo dosaženo politické dohody o technických záležitostech legislativního návrhu.

Dohoda přinesla prospěch v několika ohledech.

Spolu s několika body odůvodnění a ustanoveními týkajícími se financování byl zaveden nový samostatný článek. Komise musí do 30. června 2011 označit stávající finanční nástroje a fiskální opatření a předložit nové návrhy. Tato opatření by měla být rovněž doplněna odpovídajícím prohlášením Komise.

Všechny nové budovy musí mít do 31. prosince 2020 čistou spotřebu energie téměř nulovou a většina energie musí zároveň pocházet z obnovitelných zdrojů. Tato lhůta byla u veřejného sektoru zkrácena o dva roky. Co se týče staveb s téměř nulovou čistou spotřebou energie, stanoví členské státy jasné cíle a sestaví akční plány, které navíc zahrnou podpůrná opatření.

Energetická náročnost budov, jež projdou zásadní renovací, či renovovaných částí těchto budov musí splnit minimální požadavky energetické náročnosti, které se vztahují i na technické zařízení budov a na prvky, jež mají významný vliv na energetickou náročnost budovy.

Byla zavedena nová ustanovení o osvědčeních. V osvědčení musí být uvedeny minimální nutné informace, včetně informací o možnostech financování. Ohledně vydávání a předkládání osvědčení o energetické náročnosti byla rovněž zavedena příslušná ustanovení.

Ukazatel energetické náročnosti budovy, uvedený v osvědčení o energetické náročnosti budovy, musí být součástí inzerátů na prodej či pronájem budovy nebo její části.

Je třeba zvýšit informovanost a průhlednost v oblasti autorizace a odborné přípravy znalců a též v případě poskytování informací vlastníkům a nájemcům.

Je nutné spolupracovat s místními úřady, které musí poskytovat podporu při vymáhání doporučení a zavádění nových opatření zaměřených na místní urbanisty a architekty s cílem zajistit, aby zohledňovali energetickou náročnost.

Byly zavedeny inteligentní měřicí systémy a systémy aktivní kontroly, jako jsou automatizační, kontrolní a monitorovací systémy, jejichž cílem je úspora energie.

Nebudeme navrhovat žádnou společnou metodiku, ale Komise do 30. června 2011 předloží srovnávací metodický rámec pro výpočet vhodné míry nákladů a minimálních požadavků energetické náročnosti. Směrnice bude přezkoumána do 1. ledna 2017. Společný postoj Rady vychází z dohody podepsané v listopadu 2009 Evropským parlamentem a Radou. Proto doporučují jeho přijetí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN LAMBRINIDIS
Místopředseda

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, v politice je vzácné, že můžeme předložit nějaké návrhy a opatření, jež budou výhodné pro všechny strany. Dnešek nám takovou příležitost skýtá: je jí navržené přijetí přepracovaného znění směrnice o energetické náročnosti budov.

Budovy jsou zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí oxidu uhličitého v EU. Zavedení hospodárných opatření ke snížení spotřeby energie v oblasti bydlení nám výrazně usnadní dosažení našich cílů do roku 2020 týkajících se snižování emisí skleníkových plynů a úspor energie. Zároveň přitom posílíme naši energetickou bezpečnost, povzbudíme růst a vytvoříme pracovní místa ve stavebním průmyslu. Přepracované znění směrnice o energetické náročnosti budov rovněž podpoří zvyšování vnitrostátních standardů pro energetickou účinnost obytných budov a spotřebitelům sníží platby na provoz. Energetická účinnost je nejlevnější cestou, jak bojovat proti změně klimatu.

Rád bych vyzdvihnul tři prvky přepracované směrnice, jež budou dle mého mínění znamenat ve srovnání s dosavadní situací výrazný pokrok.

Zaprvé, vnitrostátní požadavky na nové stavby a renovace způsobí, že budovy uspoří výrazně více energie. Směrnice bude zahrnovat i malé budovy s užitnou plochou do 1000 m², drobné renovační práce spojené se spotřebou energie a také výměnu ohřívačů vody a oken.

Zadruhé, přepracované znění zaručuje, že naši občané budou lépe informováni. Vlastníci domů a nájemníci budou náležitě informováni, s uvedením specifických podrobností o spotřebě energie budovy a možnostech úspor. Tato metoda by měla podpořit trh pro realizaci nízkoenergetických domů a pro provádění renovací v širokém měřítku.

Zatřetí, od roku 2020 budou muset všechny nové budovy splňovat velice přísné nulové energetické normy. Členské státy by rovněž měly navrhnout vnitrostátní akční plány, aby zvýšily standard pro účinnost existujících budov, který by se přibližoval úrovni nízkoenergetických domů.

Ze všech těchto důvodů je nová směrnice významným úspěchem evropské energetické politiky. Rád bych poděkoval vám, poslancům Parlamentu, i vám, paní Ţicăuová, za dobrou spolupráci v posledních měsících a také za neobvykle rychlé přijetí této směrnice.

Již zde bylo zmíněno, že toto přepracované znění může naplno uplatnit svůj potenciál úspor energie jedině tehdy, bude-li účinně a rychle provedeno a pokud také budou existovat vhodné podpůrné nástroje. Pro tento účel musíme lépe využít stávající finanční nástroje, jako je například Evropský fond pro regionální rozvoj, který umožňuje 4 % rozpočtu použít na opatření energetické účinnosti – tuto příležitost doposud členské státy téměř vůbec nevyužily.

Navíc bychom rádi poskytli členským státům finanční podporu na jejich aktivity zaměřené na přeměnu stavebního fondu. Jak jsme již zmínili dříve ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, připravujeme v současné době přesun minimálně 150 milionů EUR z nevyužívaných fondů plánu evropské hospodářské obnovy na projekty z oblasti obnovitelných energií a energetické účinnosti.

Jsem přesvědčen, že podpora, kterou tu dnes Parlament vyjadřuje, je významný krok. Rád bych vám všem poděkoval za dobrou spolupráci.

  Paul Rübig, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, paní Ţicăuová, blahopřeji vám k této zprávě. Považuji ji za velký krok správným směrem. V Evropě je přes 160 milionů budov a tyto budovy je nutné renovovat s ohledem na jejich tepelnou hospodárnost tak, aby byla spotřeba energie minimalizována, a tím bylo dosaženo příslušného celkového snížení spotřeby energie.

Čtyřicet procent energie se dnes využívá k vytápění a chlazení budov. Doufáme, že díky renovačním opatřením dosáhneme našeho cíle 5% snížení celkové spotřeby energie do roku 2020. Chceme však také vytvářet nová pracovní místa. Bezpochyby potřebujeme rozvinout nové výukové programy pro obchodníky, kteří se budou věnovat nejen renovacím stávajících budov, ale zároveň pořizování nových. Potřebujeme specializované malé a střední podniky v tomto odvětví a musíme přijmout kroky, které jim umožní dosahovat zisku v této oblasti a platit vyšší mzdy. Domnívám se, že je to nejlepší možná cesta z krize, protože se tím samozřejmě nejen zvýší příjmy z daní, ale navíc bude energie z fosilních paliv nahrazena obnovitelnými zdroji – a sníží se tak spotřeba fosilních paliv.

Věřím, že nahrazení fosilních paliv ve spotřebě i výrobě je cesta kupředu a přirozeně se projeví i znatelným snížením výdajů domácností. Také se domnívám, že tyto investice se vyplatí a že bychom neměli pokračovat v takové úrovni spotřeby, jakou jsme měli v posledních desetiletích. Měli bychom využít tuto příležitost a znovu začít investovat. V časech krize jsou investice zejména důležité, neboť nám pomohou krizi překonat – a překonat ji s co nejmenším podílem byrokracie.

  Zigmantas Balčytis, jménem skupiny S&D. – (LT) Nejprve bych rád blahopřál mé kolegyni paní Silvii Ţicăuové za nezměrnou práci, kterou odvedla při přípravě této důležité zprávy. Podle mne je dosažená dohoda s Radou velice ambiciózní a znamená kvalitativní skok v celém odvětví. Proto je nyní velice důležité, aby členské státy ustanovení této směrnice řádně a včas provedly. Otázka energetické spotřeby budov je důležitá zvláště ve vztahu k celkovému vnitřnímu trhu s energiemi. Stavebnictví je v Evropské unii jedním z odvětví s největším potenciálem k úsporám energie. To platí zejména pro obyvatelstvo nových členských států Evropské unie, protože zde existuje největší objem starých a energeticky neúčinných obytných budov, zatímco jejich obyvatelé s nejnižšími příjmy jsou nucení platit nejvyšší účty za komunální služby. Posun směrem k téměř nulovým nákladům na energie v budovách znamená, že laťka pro stavitele by měla být nastavena ještě výš, než jak jsme doposud předpokládali, když jsme hovořili o technologiích pasivních domů. Pane komisaři, dámy a pánové, rád bych zopakoval, že je to otázka skutečně zásadní a důležitá, která, doufejme, bude také brzy uvedena do praxe.

  Fiona Hall, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, i já bych ráda blahopřála paní Ţicăuové, která prokázala nesmírné odhodlání při práci na tomto tématu. Kvůli právním úpravám nezbytným s ohledem na Lisabonskou smlouvu jsme se o hodně zpozdili, což znamená, že už bylo vypuštěno mnohem více CO2, než kdybychom tyto kroky podnikli dříve.

Tento předpis se rodí dlouho a je snadné zapomenout, jak některé prvky tohoto přepracovaného znění byly zpočátku považovány za velmi radikální. Bylo to především zrušení hranice 1 000 m2, kterou navrhl původně Parlament ve své zprávě o akčním plánu pro energetickou účinnost, a dále to bylo zavedení energeticky nulových budov do roku 2021. Tento nový požadavek pro nové budovy nám bohužel neusnadní dosažení cílů 20-20-20, zejména z toho důvodu, že postupně zjišťujeme, že musíme realizovat alespoň 30% snížení emisí skleníkových plynů. Aby naše konání nějak ovlivnilo dosažení našich cílů v otázce klimatu, musíme se soustředit na stávající budovy a na odpovídající požadavky na minimální energetickou účinnost v této oblasti.

Ráda bych navrhla tři klíčové kroky, a pokud chceme využít potenciálu pro energetické úspory u stávajících budov, musíme je podniknout.

Především je velice důležité, že Komise předložila silnou nákladově optimální metodu pro renovace. Časový plán je v podstatě velmi napjatý, ovšem je tomu tak jen kvůli tomu, že jsme tolik času už promarnili, a jak se zdá, nákladově optimální metoda bude moci začít fungovat nejdříve od roku 2014.

Zadruhé, všechny členské státy by měly uvažovat o zavedení vnitrostátních ročních cílů pro zlepšení určitého procenta stávajících budov. Pokud by existoval evropský „závazný“ cíl v oblasti energetické účinnosti, jsem přesvědčena, že bychom se takových kroků od členských států dočkali velice brzo, protože by si uvědomily, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak dosáhnout cílů energetické účinnosti, je systematické vylepšování stávajících budov.

Zatřetí, a to je velice důležité, musí členské státy, pokud jde o zlepšování energetické účinnosti, zavést financování předem, a i přes veškerou práci zpravodajky a maximální úsilí stínového zpravodaje jsme se při přepracování směrnice nedostali v této věci tak daleko, jak by si Parlament představoval. Je tedy obzvláště důležité, abychom nyní peníze pro zvyšování energetické účinnosti začali vynakládat v rámci plánu hospodářské obnovy, a doufám, že Komise urychleně předloží nějaký návrh.

A závěrem, vzhledem k připomínkám ze stávající verze dokumentu vzneseným ohledně nedostatečného provádění právních předpisů o energetické účinnosti v minulosti, bych se ráda dotázala, zda Komise poskytne podporu, aby tato směrnice byla řádně a včas provedena.

  Claude Turmes , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, blahopřeji paní Ţicăuové a celému týmu stínových zpravodajů. Tak kvalitní směrnice by nikdy nebylo možné dosáhnout bez silného Evropského parlamentu.

Ve svých dvou a půl minutách nebudu ani tak hovořit o směrnici, jako spíš o nutných opatřeních, která budeme muset do budoucna podniknout, abychom se vyrovnali s určitými nedokonalostmi ve směrnici, zejména co se týká stávajícího stavebního fondu. Jaká jiná řešení by v časech krize mohla být vhodnější než ta, s jejichž pomocí se zlepší využívání evropských zdrojů a zvýší energetická produktivita? Od Komise nyní potřebujeme evropskou iniciativu pro budovy se čtyřmi hlavními pilíři.

Prvním je pomoc vnitrostátním vládám s provedením této směrnice. Minulá směrnice správně provedena nebyla. Pane Oettingere, na generálním ředitelství máte jednoho úředníka na plný úvazek – a ten v červenci odejde. Jak zajistíte – mimo jiné i z personálního hlediska – že bude tato směrnice správně provedena?

Druhým, již zmíněným pilířem jsou modely financování. Co může Komise učinit pro zlepšení způsobu, jakým se prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj využívají pro budovy? Možná byste mohl trochu blíže popsat, co se stalo se zbylými prostředky z plánu evropské hospodářské obnovy, které jste zmiňoval.

Třetím pilířem je potřeba vyšší produktivity práce ve stavebnictví, pro kterou potřebujeme lepší odbornou přípravu. Lépe připravení pracovníci znamenají vyšší produktivitu, to s sebou ovšem přinese i otázky týkající se převládajících pracovních a finančních podmínek v evropském stavebním průmyslu. Proto bychom také uvítali podnět Komise k sociálnímu dialogu na evropské úrovni mezi stavebním průmyslem a odbory.

A konečně je třeba se zaměřit na výzkum a vývoj, kde musíme bezodkladně klást větší důraz na budovy, na výstavbu nízkoenergetických či energeticky nulových domů, ale hlavně na různé inovativní přístupy při renovaci budov. Pokud bude tento celý proces renovace lépe navržen, budeme moci stavět či renovovat levněji. To je další oblast, kde by evropské fondy na výzkum mohly poskytnout skutečnou a významnou pomoc jak vnitrostátním vládám, tak stavebnímu průmyslu.

  Vicky Ford, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, ráda bych na úvod poděkovala paní Ţicăuové a dalším zpravodajům za způsob, jakým byla tato směrnice vyjednána. Dělo se tak s velkou vstřícností ze strany jednotlivých skupin a je velmi povzbudivé dozvědět se, že již začala debata o dalších krocích.

Já tuto zprávu skutečně vítám. Jak již mnozí zmínili, spotřebují budovy 40 % naší energie. Potřebujeme udržitelnější bydlení, nejen kvůli uhlíkové výzvě, ale také proto, že všichni sdílíme obavy ohledně rostoucích cen energie a energetické bezpečnosti.

Vnitrostátní normy některých členských států pro energetickou účinnost jsou již nyní mnohem ambicióznější a doufám, že tato směrnice povzbudí ostatní v jejich následování. Osvědčení o energetické náročnosti napomůže zvýšit informovanost o tom, kde je možné hledat úsporu energie a nákladů, a vybavování nových a renovovaných budov inteligentními měřidly umožní uživatelům mít větší kontrolu nad jejich rozhodnutími týkajícími se úspor. To vše je významný pokrok.

Toto přepracované znění se zrodilo právě kvůli tomu, že původní směrnice bohužel nebyla uplatňována. Při vykročení kupředu nesmí Parlament a Komise pustit ze zřetele uplatňování i této nové směrnice. Komise musí být nápomocna: usnadněte prosím výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a zaručte rovněž, aby normy pro minimální energetickou náročnost byly v souladu s regionálními odlišnostmi a zároveň kompatibilní.

Všichni víme, že k tomu, abychom se s touto výzvou úspory energie vyrovnali, je nutné, aby jak veřejní, tak soukromí spotřebitelé uznali a viděli výhody, jež jim aktivní zapojení se do těchto iniciativ na úsporu energie může přinést jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska ekonomického, ale chtěla bych vás varovat, protože v mém členském státě došlo k tomu, že byla směrnice „vylepšena“, zejména v požadavcích na osvědčení o energetické náročnosti u veřejných budov, a to v některých případech přineslo další, byrokratické zvýšení nákladů s malým nebo žádným přínosem pro úsporu energie, a co je důležitější, vedlo to ke ztrátě veřejné podpory; to je politováníhodné.

Závěrem je třeba uvést, že všichni, kdo se obávají, že se EU dostává v současné době do tísně, by měli s touto zprávou sebrat odvahu. Cíle a přesvědčení se již od počátku mého působení zde značně podobají – a já vím, že tu tato jednota panovala už dávno před tím, než jsem se loni v létě stala členkou Parlamentu. Pojďme ukázat, že EU je nejsilnější tehdy, když se soustředíme na klíčová témata, kde lze dosáhnout skutečné hodnoty společnou prací ve společném zájmu.

  Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, také bych ráda začala blahopřáním paní Ţicăuové za všechno úsilí a nasazení, jež věnovala tak zásadní zprávě, a za práci pro zlepšení energetické náročnosti budov a na pomoc udržitelnější Evropě. Jak víme, je spotřeba energie v Evropě daleko za únosnou mezí, a proto je tak důležité, aby za pomoci návrhů, jako je tento, došlo k pokroku.

Je nejvyšší čas, abychom měli politiku, která je ambiciózní z evropského hlediska, a abychom ji doplnili o další opatření, především s ohledem na krizi, kterou procházíme. Stavebnictví je považováno za jedno z odvětví či jeden z trhů, kde se nabízejí největší možnosti úspory energie, a i z jiných hledisek je ideální oblastí, kde lze podporovat veřejné politiky. Tím bych ráda skončila, pane předsedající.

Přepokládáme tedy využití příležitosti, na jejímž základě bychom měli investovat do zlepšení energetické účinnosti budov, a tušíme potenciál pro vznik milionů nových pracovních míst v příštích několika letech. Navíc příslušná opatření neřeší pouze nové budovy, ale také renovování a opravy stávajících budov, které začaly chátrat, nebo došlo k jejich opuštění.

Chopme se proto příležitosti a využijme tuto normu jako zásadní příspěvek k oživení evropského hospodářství; abychom se zotavili z krize, musíme začít tím, že použijeme co nejvíce investice, které mohou a musí být strategické. A doufejme také, že zdroje budou k dispozici i od Komise a že členské státy budou schopny je co nejlépe využívat.

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Úvodem bych chtěl říci, že jsem rád, že Evropská unie objevila potenciál významných energetických úspor zahrnutých v provozu budov. Poměrně rychlých a účinných úspor lze dosáhnout zlepšením tepelně-izolačních vlastností obvodových plášťů, a to i dodatečným zateplením starších budov.

Úniky tepla při vytápění však nepředstavují jediné plýtvání energií v budovách. Z hlediska spotřeby energií představuje v civilizovaných společnostech významnou položku i ohřev vody pro osobní hygienu či klimatizace vzduchu v uzavřených prostorech. V těchto oblastech však bude cesta za úsporami energie o něco složitější, komplikovanější. Bude to cesta za zvyšováním účinnosti poměrně komplikovaných sofistikovaných systémů zabezpečujících regulaci a výměnu energií mezi rozličnými médii v samotné budově.

Protože většina budov je z hlediska unifikace jedinečným objektem, musí být i vnitřní energetický režim každé budovy víceméně jedinečný, navržený a provedený odpovídajícím způsobem pro dané pracoviště nebo domácnost. Proto musí být součástí našich cílů i významné zvýšení nároků na komplexnost a náročnost inženýrských a projektových prací ve snaze o dosažení správného návrhu inteligentních energetických řešení pro tu danou budovu.

A proto musíme i zde hledat podněty pro osoby pracující v této oblasti, pane komisaři, aby si zvyšovaly vzdělání. Pokud budou cíle této směrnice dobře plněny, potěší to i mne osobně. Myslím si však, že v některých oblastech to bude náročné.

  Maria da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, stavební průmysl je zodpovědný za 40 % evropské spotřeby energie a 35 % jejích emisí. Podle tohoto předpisu musí být do roku 2020 nové budovy energeticky nulové a renovované stávající budovy musí splňovat požadavky na minimální energetickou náročnost.

Tento předpis tak přispěje ke snižování energetické závislosti Evropy, k omezování emisí CO2, lepší kvalitě vnitřního a vnějšího vzduchu a zlepšení prostředí ve městech. Snaha o zlepšení energetické náročnosti budov také znamená šanci na proměnu našich měst, podporu cestovního ruchu, vytváření pracovních příležitostí a udržitelný hospodářský růst v EU.

Tato proměna však vyžaduje i větší zapojení veřejných a soukromých investic. Bavíme se zde o přímých veřejných investicích s okamžitým dopadem na vznik pracovních míst a zapojení malých a středních podniků. Program zahrnující proměnu našich měst je spolehlivým programem, jenž nám umožní dosáhnout našich cílů hospodářské obnovy.

Proto vyzývám Komisi a členské státy, aby využívaly strukturální fondy k proměně budov z environmentálních a energetických hledisek a tyto peníze se musí stát katalyzátorem pro financování ze soukromých zdrojů. Také je vyzývám ke spolupráci při hledání odpovídajícího modelu pro financování renovací stávajících budov.

  Ivari Padar (S&D). – (ET) Zpráva paní Ţicăuové je jedním z nevýznamnějších nástrojů energetické a klimatické politiky, které jsme tu přijali za posledních několik let. Vyjadřuji své blahopřání všem, kteří se na této zprávě podíleli, ale především zpravodajce – paní Ţicăuové. Nebudu opakovat, co zde již zmínili ostatní, chci se však zaměřit na dva body.

Především nabízí tato směrnice mnoho nových obchodních příležitostí podnikatelům. Vedle nových technologií pro zlepšení energetické účinnosti budov bude v budoucnu existovat také větší poptávka po stavebních materiálech šetrných k životnímu prostředí, snížení spotřeby materiálů a nižších odpadech ve stavebnictví, recyklace stavebního odpadu a vývoj inteligentních domů. Proto by dnes evropští podnikatelé měli ve spolupráci s Evropskou unií a členskými státy investovat do technologií, které povedou ke snížení velkého vlivu budov na životní prostředí, protože v této chvíli budovy spotřebovávají přibližně 40 % energie Evropské unie, vypouštějí 38 % emisí CO2 Evropské unie, a stavební průmysl je kromě toho také zdrojově nejnáročnějším odvětvím hospodářství Evropské unie.

Zadruhé nabízí tato směrnice jen částečnou odpověď na otázku, kdo to všechno zaplatí. Směrnice například obsahuje návrhy, v nichž se říká, že by Evropská komise měla směrovat více prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie do financování energetické účinnosti budov. Je tedy velice důležité, abychom příležitost, kterou nám tato směrnice nabízí, při přezkoumávání současných finančních výhledů využili a zajistili více zdrojů na financování energetické účinnosti budov. Šetření energie je nejlevnějším způsobem výroby energie, proto to využijme.

  Karima Delli (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám pozitivní pokrok, který tato směrnice představuje tváří v tvář naléhavé potřebě boje proti změně klimatu.

Rok 2010 je rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Evropské společenství pro energii a životní prostředí odhaduje, že 50 až 125 milionů lidí v Evropské unii trpí nedostatkem energie. Tento nový předpis se nicméně vztahuje jen nové budovy a dotkne se pouze 2,7 milionu nových domů za rok, zatímco v Evropské unii je 200 milionů starých budov. Skutečnost je taková, že do roku 2050 bude nutné renovovat aspoň 150 milionů domů, aby byl dosažen faktor 4.

Pane komisaři, od roku 2007 začala být 4 % Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) vyčleněna na zlepšování energetické náročnosti budov, ovšem tyto zdroje byly využity jen ve velice omezené míře. Jak potom chcete vyvíjet tlak na členské státy, aby skutečně využívaly tyto fondy, protože pokud zůstanou nevyužity, bude snaha je od roku 2013 zrušit, i když ve skutečnosti bude alespoň některé z nich zapotřebí navyšovat?

  Algirdas Saudargas (PPE). – (LT) Jak již mnozí z vás zmínili, šetření energií je nejhospodárnějším způsobem, jak zajistit energetickou bezpečnost a omezit množství emisí oxidu uhličitého. Rád bych také poblahopřál všem našim kolegům, a především paní zpravodajce a všem našim dalším kolegům poslancům k úspěšné práci, kterou odvedli na přepracování této směrnice. Tato oblast, stavební průmysl, má v sobě velký nevyužitý potenciál, a to nejen jak zdroj úspor energie, ale také při vytváření nových pracovních míst a při zavádění nových technologií. Například v mé zemi, Litvě, bylo přes 80 % procent budov postaveno před více než dvaceti lety a jejich provoz je velice nehospodárný. Proto je přepracování této směrnice o energetické náročnosti budov velmi aktuální a zvláště za současné krize nezbytné. Dohoda, které bylo dosaženo s Radou o znění nové směrnice, je vyvážená a plně také respektuje zásadu subsidiarity. Směrnice zavádí minimální požadavky na budovy, ať již nové nebo renovované, a vytváří udržitelné podmínky k optimalizaci spotřeby zdrojů energie a šetření peněz obyvatel i státu. Zároveň přísnější pravidla na osvědčení pro budovy a poskytování informací povzbudí obyvatele, aby změnili své spotřební návyky. Pane předsedající, i když to bylo několikrát zmíněno, stejně bych rád znovu zdůraznil, že úspěšnost této směrnice bude záviset na rychlém provedení členskými státy. Za tím účelem je nutno učinit opatření, aby existovaly velice efektivní podpůrné nástroje ve finančním sektoru, a to jak na úrovni členských států, tak EU. Energetická účinnost, jež je jednou z priorit Evropské unie, by se také měla stát prioritou ve všech členských státech.

  Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Směrnice o energetické náročnosti budov bude mít přímý dopad na nové druhy investic ve stavebnictví. Investice do nových technologií, jejichž cílem bude omezování spotřeby energie, budou mít velký dopad na vnitrostátní a regionální trh práce a zlepší energetickou bezpečnost Evropské unie.

Potřebujeme finanční nástroje. Náklady spojené s modernizací energetických systémů nemohou nést jen samotní evropští občané. Maximální výše zdrojů, kterou lze pro tento účel vyčlenit z Evropského fondu pro regionální rozvoj, je nedostatečná, a je třeba ji navýšit na nejvyšší možnou úroveň. Komise musí poskytnout další podporu vytvořením Fondu pro energetickou účinnost do roku 2014, který by mohl být spolufinancován Evropskou unií, Evropskou investiční bankou a členskými státy.

Vyzývám Evropskou komisi, aby i nadále rozvíjela iniciativu pro inteligentní města a věnovala se podrobně stávajícím mechanismům používaným v členských státech v rozšíření osvědčených postupů v Evropské unii a výměně poznatků a technické pomoci, aby se mohlo zvýšit množství finančních zdrojů na zlepšení energetické účinnosti budov.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Blahopřeji paní Ţicăuové k její zprávě a ke směrnici. Tato směrnice ale nemá ani cenu papíru, na němž je napsaná, pokud na ni nebudeme mít žádné peníze. Rád bych pana komisaře Oettingera upozornil na skutečnost, že musíme mít zajištěny finanční zdroje i v rozpočtu pro období po roce 2013 a ve Fondu soudržnosti. Je jasné, že kromě zdrojů z Evropské unie potřebujeme i finance z členských států, soukromý kapitál a příspěvky občanů, jinými slovy různé druhy spolufinancování. Pan Marinescu již hovořil o tom, že potřebujeme vědět, jaké osvědčené postupy již některé členské státy zavedly s využitím přímých pobídek, možností čerpat půjčky či jiných metod. V Maďarsku už bylo renovováno 250 000 výškových obytných budov, protože úroveň starších domů je v nových členských státech obzvláště špatná, jak se zmínili i mí kolegové poslanci z Estonska a Lotyšska. Podle mého názoru je třeba v programu renovace budov pokračovat a rozšířit ho i na chudé obyvatele venkovských oblastí, jak to uvedli i poslanci ze skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, myslím, že existuje několik věcí, které bychom v nadcházející debatě měli mít na paměti. Zaprvé, potenciál energetických úspor z obytných domů v nadcházejících letech je sporný. Co šlo udělat jednoduše, to už bylo zčásti provedeno. Naproti tomu renovace mohou být velice nákladné, především u zmíněných budov. Opravené, energeticky úžasně účinné domy také kvůli vysokému nájmu mohou klidně zůstat prázdné a v tomto případě nemá moc smysl, abychom je renovovali. I přesto, že se jedná o opatření, které je v zájmu ochrany klimatu, nejsem přesvědčen o tom, že bychom měli zasahovat do vlastnických práv občanů, co se týče renovací. Není možné stavbu domu, výměnu střešního pláště, rozšiřování či výměnu tepelného systému podmiňovat instalací solárních panelů, jak to například předpokládá Marburgský model.

Další bod se týká energeticky nulových domů. Jak víme, domácnost může svou spotřebu elektřiny uspokojit použitím fotovoltaických panelů, ale elektrická rozvodná síť musí zůstat dostupná kvůli obdobím, kdy je sluneční svit nedostatečný. Jinými slovy, náklady provozovatelů rozvodných elektrických sítí budou takové, jaké byly. Kombinované systémy vytápění a elektřiny znamenají i drahé duální vybavení. Dokonce i při optimálním hospodaření s energií zůstane mnoho otázek nezodpovězených a může nastat i dramatický nárůst cen – ponecháme-li stranou skutečnost, že ve většině případů zatím neexistují potřebná inteligentní zařízení.

  Seán Kelly (PPE) – (GA) Pane předsedající, vítám tuto zprávu, a zejména vynikající závěry a doporučení, jež předložili mí kolegové poslanci. Není pochyb o tom, že většina v současnosti stojících budov a soukromých domů bude stát nejen v roce 2020, ale i v roce 2050. Proto bychom se na tyto budovy a domy měli bezodkladně zaměřit.

V mé zemi je mnoho momentálně nezaměstnaných lidí, kteří si staví domy a podobně. Tisíce a tisíce domů jsou naopak prázdné a nikdo v nich nebydlí. Vzhledem k tomu vůbec není zapotřebí stavět nové domy. Proto souhlasím se svými kolegy poslanci, že bychom se měli soustředit na domy již stojící. Souhlasím s panem komisařem – vlády by měly využívat strukturální fondy a tak dále, aby tuto otázku vyřešily okamžitě. Má to velký význam, a já rovněž doporučuji, aby tento plán byl realizován.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Chtěla bych zpravodajce Ţicăuové za její práci na této zprávě poblahopřát. Stavebnictví nabízí obrovský potenciál pro úspory energie. Energetickou náročnost budov musíme snižovat pro dosažení strategických cílů EU roku 2020. Energetická osvědčení jsou nutná hlavně pro informování kupujících o energetické náročnosti domu.

Rumunsko zvažovalo zavedení energetických osvědčení u majetkových transakcí od letošního roku, ale rozhodnutí o schválení tohoto návrhu bylo odloženo. Hlavním důvodem byl nedostatečný počet energetických auditorů a existovalo riziko navýšení ceny starých domů. Podle představitelů vlády budou osvědčení zavedena v Rumunsku nejpozději do 1. ledna 2011. Hlavní výhodou, kterou budou mít z renovace tepelných systémů obytných budov běžní občané, je snížení jejich nákladů na údržbu. Ministerstvo pro místní rozvoj a cestovní ruch na tento účel vyhradilo pro letošní rok 150 milionů RON.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Nelze pochybovat o tom, že zvýšení energetických úspor budov – i díky této směrnici – má svůj významný politický smysl. Je kamínkem v mozaice odpovědnosti za udržitelný život, ale také je ve hře i politická nezávislost Evropy na zdrojích energií ze třetích zemí. Přeji si spolu s vámi, abychom za deset let opravdu snížili emise a současně trochu zabrzdili rostoucí závislost na zdrojích energií, zejména ropy a plynu ze třetích zemí. Velmi vítám tuto směrnici, která bude novým impulsem pro inovace v oblasti zateplování nejen nových, ale snad i starých budov. Stavby se podílí na emisích skleníkových plynů celou jednou třetinou, takže naším úkolem je samozřejmě i aktivní finanční pomoc ze strany členských států. Vítám rovněž návrh kolegy Marinescu na zřízení speciálního fondu. Tento fond by ovšem měl podporovat nejenom zateplování panelových domů, ale veškerých budov v Evropské unii.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, v roce 2008 se EU zavázala k 20% snížení spotřeby energie do roku 2020. Zvyšování energetické účinnosti budov – spolu s cílem dosažení energeticky nulových domů –se projeví nejen snížením spotřeby energie. Tato směrnice nám rovněž pomůže překonat krizi. K její realizaci budou zapotřebí odborníci a specialisté, a vytvoří se tak pracovní místa. Z dlouhodobého hlediska se díky této směrnici navíc sníží náklady domácností evropských občanů. Na závěr bych ráda zmínila energetickou situaci ve stávajícím bytovém fondu a dalších budovách a nezbytnost přijmout opatření k odpovídajícímu zlepšení této jejich energetické situace.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, všichni se shodneme, že stavební fond, renovace stávajících budov a výstavba nových budov hraje při plnění našich společných cílů energetické účinnosti a snižování emisí CO2 důležitou roli. V jiných oblastech, které musíme řešit – to se týká elektráren, skladby zdrojů energie jako takové či automobilového průmyslu – máme co do činění s poměrně malým počtem aktérů: energetickými společnostmi a 12 až 15 výrobci automobilů v Evropě. Tím pádem vyhrát znamená překonat zvládnutelné množství partnerů.

V oblasti staveb je naopak protistran mnoho. Vlastníci domů, nájemci, uživatelé, městské úřady se svým městským plánováním a urbanistickým rozvojem jako takovým, oblastní zákonodárci – nejčastěji kraje či provincie a národní státy; zkrátka žádná jiná oblast není tak důležitá pro dosažení našich procentuálních cílů týkajících se energetiky a klimatu, jako je stavební průmysl, a žádné jiné oblasti se neúčastní tolik milionů partnerů – jak horizontálně, tak vertikálně. Proto je naše směrnice tak zásadním krokem, ale bezpochyby to v této záležitosti není poslední slovo.

Těší mne, že jsme slyšeli vaše návrhy a připomínky, které jsme podrobně sledovali. Můžete mi věřit, když říkám, že prosazení této směrnice je právě tak důležité jako její vypracování. Momentálně je tato směrnice jen na papíře. Své hodnoty dosáhne až s provedením. Potřebujeme k tomu všechny zúčastněné – členské státy, ale také obecní samosprávy a vlastníky a uživatele stavebního fondu.

Chceme, aby naše opatření na úsporu energie byla realizována nejen v nových stavbách, ale i při renovačních pracech. V nadcházejících týdnech budeme vytvářet návrh, jak v blízké budoucnosti konkrétně využít 115 nebo i o něco víc milionů EUR. Na přípravách tohoto návrhu intenzivně pracujeme. Chceme s našimi návrhy vyčkat tak dlouho, dokud nebude jasné, zda bude oněch více než 115 milionů EUR k dispozici, ale zase ne tak dlouho, aby byly kvůli časovým omezením tyto zdroje ztraceny. Rádi bychom vedli v červenci a srpnu další diskuse o tomto plánu pro obnovitelné energie a energetickou účinnost s poslanci, kteří se o to zajímají.

V současné době jednáme s komisařem Hahnem o možnostech, jak lze regionální programy ve stávajícím finančním období více zaměřit na energetické cíle – této myšlence vyjádřil pan komisař svou okamžitou podporu – a jak bychom mohli využít budoucí programy financování, aby více upřednostnily témata energetiky a staveb v příštím finančním období. A v tom potřebuji vaši pomoc. Na příští finanční období se již dlouho připravujeme. Hlavní programy v rozpočtu Evropské unie dobře znáte. Předpokládám, že členské státy nám více peněz chtít dávat nebudou. Za současné krize a konsolidace rozpočtů očekávám, že si budeme muset vystačit s tím, co již máme – s tímto procentem HDP.

Vzhledem k tomu je pro nás proto na všech úrovních nejdůležitější soustředit se na energetiku, energetický výzkum a programy úspor energie a doplňkově také na infrastrukturu. V rámci přípravy na další finanční období doufám, že zde s vámi budeme diskutovat o možnostech propojení místních, regionálních a vnitrostátních programů pro renovace budov s našimi cíli, a ve vhodných případech i s doplňkovými evropskými programy financování. Je to, jak jsem řekl, důležitý krok - ale ne poslední. Proto uvítám vaše návrhy.

Jsem přesvědčen o tom, že budete Komisi průběžně kontrolovat, aby bylo zajištěno, že tato směrnice bude moci rovněž být úspěšně provedena v praxi. Dovolte mi poděkovat všem poslancům této sněmovny, a zejména hlavní zpravodajce. Rád bych podotknul, že tuto rámcovou směrnici se zájmem sledují i ostatní regiony světa, například Čína nebo Spojené státy. Evropa je v této otázce oproti ostatním kontinentům minimálně o velký krok napřed.

  Silvia-Adriana Ţicău, zpravodajka. – (RO) Na úvod bych ráda poděkovala stínovým zpravodajům za pomoc, kterou mi poskytli. Jsme na pouhém začátku procesu zaměřeného na energetickou účinnost budov, který počítá s Evropským parlamentem jako stálým, ambiciózním účastníkem a jenž také vyžaduje transparentnost při přijímání aktů v přenesené pravomoci. Je pravda, že jsme jasně odlišili nové a stávající budovy, s přihlédnutím jak k typům vlastnictví, které se zemi od země liší, tak k aktuálnímu stavebnímu fondu.

Jsem přesvědčena, že členské státy a Komise musí použít přezkum finančního výhledu v polovině období plánovaný na rok 2010 k tomu, aby zhodnotily operační programy a vyčlenily více zdrojů na energetickou účinnost budov. Členské státy mohou využít 4 % Evropského fondu pro regionální rozvoj, a jak považují za vhodné, i snížit sazbu DPH, která ovšem v případě prací spojených s energetickou účinností budov nesmí klesnout pod 5 %.

Ráda bych zdůraznila, že všechny prostředky přidělené na energetickou účinnost budov se projeví i na pracovních místech a daních a poplatcích placených na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, neboť máme na paměti místní povahu těchto činností. Pouze pokud dosáhneme vyšší absorpční kapacity, co se týče energetické účinnosti budov, a budeme potenciálně schopni čerpat více než 4 % prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj určených v období let 2010–2013, můžeme bychom později, v období let 2014–2020, žádat o výrazné navýšení tohoto podílu. Navrhovala bych, aby toto navýšení představovalo 8 až 12 %.

Kromě toho žádám Evropskou komisi, aby umožnila vyčlenění nevyčerpaných 115 milionů EUR z plánu evropské hospodářské obnovy na iniciativu pro inteligentní města. Myslím si, že energetická účinnost musí být spolu s programy zaměřenými na venkovské oblasti naší hlavní prioritou při plánování finančního období 2014–2020.

V prvním čtení si Parlament rovněž vyžádal, aby byl od roku 2014 zřízen zvláštní nový fond určený přímo pro energetickou účinnost. Pane komisaři, při vytváření takového fondu vás podpoříme.

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat v úterý 18. května 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Ivo Belet (PPE) , písemně. – (NL) S tímto balíčkem legislativních kroků činíme kvantitativní skok na cestě ke společnosti šetrné k životnímu prostředí. Budovy jsou ostatně zodpovědné přibližně za 40 % emisí CO2. V průběhu příštích několika let budeme tyto emise postupně snižovat až k nule. To je skvělé jak pro kapsy spotřebitelů, tak pochopitelně pro zaměstnanost, protože investice do budov šetrných k životnímu prostředí jsou náročné na práci. Nyní musíme v krátkém čase uvolnit všechny brzdy a zrychlit renovace stávajících budov, a především musíme v této činnosti podpořit jednotlivé soukromé osoby. Zvláštní pozornost musí být v této věnována nájemníkům sociálního bydlení. Musí dojít k povzbuzení organizací sociálního bydlení, jejich citelnému posílení, aby došlo k tomu, že v krátké době opraví staré budovy a umožní tak využívat jejich výhod i těm nejvíc znevýhodněným nájemníkům.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Energetická náročnost budov je pro Evropskou unii oblast s velice silným potenciálem. Pokles spotřeby energie v důsledku realizace opatření vycházejících z tohoto textu přispěje k vyšší energetické nezávislosti EU a posune nás blíž evropské politice v oblasti zvyšování energetické účinnosti. Úspěch této politiky závisí také na členských státech, které musí využít finančních nástrojů, jako je například snížení sazby DPH, a vyčerpat všechny přidělené prostředky z evropských fondů na energetickou náročnost apod. Obyčejní občané v Evropě tyto výhody rovněž pocítí ve svých domácnostech, neboť jim klesnou náklady na energie. Průměrně tyto náklady představují 33 % příjmů domácnosti, ovšem v domácnostech s nižšími příjmy může tento podíl činit až 54 %. Ve výsledku bych proto uvítala, aby výhody zlepšování energetické náročnosti budov pocítila především poslední jmenovaná kategorie občanů. Nesmíme zapomenout na náklady vniklé tím, že zavedeme tyto nové normy. Pokud se náklady na výstavbu a renovace promítnou do výše nájmů, mohou se výhody nižší energetické náročnosti budov stát nepřístupné právě pro tyto nejpotřebnější.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Ve vztahu k energeticky účinným budovám se domnívám, že je velmi důležité, abychom řešili tuto otázku energeticky účinných budov. Potřebujeme se touto záležitostí zabývat přednostně, protože Evropě hrozí energetická krize. Evropská unie se zavázala snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 % a zajistit, aby 20 % spotřebované energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Vedle toho je však třeba soustředit se i na otázku energetické účinnosti, hlavně ve stavebním průmyslu, neboť toto odvětví je jedním z největších spotřebitelů energie (40 %) a stejně tak i jedním z největších producentů emisí oxidu uhličitého. Na stavebnictví je třeba se zaměřit obzvláště v zemích střední Evropy, kde jsou staré budovy pozůstatkem minulého režimu a znamená to, že nejsme schopni účinně využívat zdroje energie, které máme k dispozici. Modernizace obytných budov představuje zvlášť velké příležitosti. Výměna oken a dveří a instalace nejmodernějších izolací mohou snížit náklady domácností na energie. V západní Evropě je stavba energeticky účinných domů již rozvinuta a jsou oblíbené především díky velkým státním dotacím. Ve střední Evropě však bohužel dosud neexistuje žádný program větších pobídek pro investice do pasivních domů, i když by se takové technologie mohly podílet na snížení stále rostoucí závislosti na zemním plynu. Proto považuji podporu zprávy za důležitou a hlasoval jsem pro.

  Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Energie spotřebovaná budovami představuje téměř třetinu veškeré energie spotřebované v Evropské unii. Právě proto má toto odvětví velký potenciál pro snižování spotřeby energie – nejen kvůli závazkům přijatým ohledně snižování emisí skleníkových plynů, ale také vzhledem k otázce zabezpečení dodávek energie. Mezi jinými důležitějšími opatřeními pracujeme v rámci směrnice i na konceptu energeticky nulových domů. Dovolte mi zopakovat, že do konce roku 2020 musí být energeticky nulové všechny nové budovy a že veřejné budovy musí tohoto stavu dosáhnout o dva roky dříve, a tak jít příkladem. Dva body v této směrnici si nicméně zaslouží kladnou odezvu. Zaprvé je to skutečnost, že bude vytvořen fond pro energetickou účinnost do roku 2020, tedy nástroj, který napomůže k navýšení veřejných a soukromých prostředků do projektů, jejichž cílem je zlepšení energetické účinnosti budov. Tento typ strukturální podpory je příležitostí, jak dosáhnout našich cílů. Zadruhé je to v návrhu směrnice zahrnuté opatření týkající se zavedení inteligentních měřicích systémů a systémů aktivní kontroly (inteligentní měřidla), jejichž účelem je úspora energie. Zavedení těchto systémů ve velkém může být pro zákazníky výhodou vzhledem ke snížení cen, zvýšení efektivity využívání energie a energetické bezpečnosti.