Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 18. května 2010 - Štrasburk

6. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) – Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) – Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) – Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (rozprava)

  Předsedající. – Následuje společná rozprava o:

- zprávě pana Tavarese o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“, a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (KOM(2009)0456 – C7-0123/2009 – 2009/0127(COD)) (A7-0125/2010),

- zprávě pana Coelha o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1104/2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (KOM(2009)0508 – C7-0244/2009 – 2009/0136(NLE)) (A7-0126/2010),

- zprávě pana Coelha o návrhu nařízení Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/839/SVV o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (KOM(2010)0015 – 2010/0006(NLE)) (A7-0127/2010) a

- zprávě pana Tavarese o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (2009/2240(INI)) (A7-0131/2010).

  Carlos Coelho, zpravodaj. – (PT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rád bych vám úvodem připomněl, že Parlament již dříve kritizoval značné zpoždění při zavádění Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). 22. října 2009 jsme přijali usnesení o pokroku v zavádění Schengenského informačního systému II a Vízového informačního systému. Evropský parlament opětovně vyjádřil vážné znepokojení nad průtahy se zahájením provozu systému SIS II a žádal, aby jej Komise a Rada informovaly o výsledcích technických testů, a vyzval k plné transparentnosti, pokud jde o proces zavádění systému SIS II.

SIS II měl být uveden do provozu už v roce 2007. Nyní máme rok 2010 a nikdo není schopen jednoznačně říct, kdy bude zavádění systému dokončeno. V souvislosti s balíčkem návrhů, který projednáváme, vyvstávají čtyři základní otázky. Za prvé, kdy se tento přechod uskuteční? Dříve, než bude SIS II uveden do provozu, bude třeba provést jednotlivé testy s cílem zjistit, zda systém funguje v souladu s technickými a provozními požadavky stanovenými příslušnými právními nástroji. Přechod ze Schengenského informačního systému na SIS II se může uskutečnit až poté, co budou tyto testy úspěšně dokončeny.

Za druhé, byly tyto testy provedeny? Nikoli. V reakci na značné průtahy při realizaci projektu a s ohledem na vzniklé problémy a obtíže se Rada rozhodla provést dva „mezníkové“ testy: první ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 a druhý v létě 2010. První test však musel být odložen na konec ledna, protože nebyly splněny základní předpoklady. Zkouška se uskutečnila ve dnech 21. až 24. ledna 2010: systém fungoval prvních 25 hodin, po zbývající dobu však byl nestabilní. Tento test se opakoval znovu ve dnech 2. až 5. března a konečné posouzení a zhodnocení druhé etapy testu bylo provedeno 6. dubna.

I když členské státy a smluvní společnosti nedodržely v plné míře zkušební podmínky a navzdory skutečnosti, že určitý počet převodů nesplňoval požadované lhůty pro odezvu, dospěla převážná většina členských států k závěru, že odchylky byly nevýznamné a že hlavní cíle testu byly splněny. Nový obecný harmonogram a rozpočtový plán by měly být přijaty na příštím zasedání Rady v červnu nebo nejpozději v říjnu 2010.

Bylo rovněž nesmírně důležité, aby byly dříve, než bude systém uveden do provozu, splněny níže uvedené podmínky. Musí být úspěšně provedeny mezníkové testy a musí být splněny všechny provozní podmínky. Musí být rovněž úspěšně provedeny celkové testy v souladu s ustanoveními článku 55 nařízení a musí být plně zajištěna bezpečnost sítě.

Třetí otázka: proč je tak naléhavě zapotřebí, aby byly tyto iniciativy přijaty? I když nebyly doposud splněny podmínky potřebné pro pokračování realizace přechodu, ani není doposud zřejmé, kdy se tak stane, mandát udělený Komisi pro vytvoření systému SIS II opět vyprší 30. června 2010. Musíme upravit ustanovení o skončení platnosti nástrojů v oblasti přechodu přijatých v roce 2008 s cílem zabránit jejich vypršení.

Moje čtvrtá a poslední otázka zní: jaká hlediska návrhů jsem se snažil pozměnit? Za prvé, usiloval jsem o začlenění ustanovení o skončení platnosti, které nebylo v návrhu Komise. Navrhujeme, aby skončení platnosti bylo stanoveno na 31. prosince 2013. Vzhledem ke značným průtahům je rovněž důležité, aby bylo v právním základu stanoveno, že použité řešení, ať už bude jakékoli, musí být založeno na dostupné technologii, musí dodržet přiměřený harmonogram a musí být přijatelné z hlediska úspory nákladů.

Měla by být rovněž zřízena Rada pro globální řízení programu a řízení SIS II by mělo být formálně sjednoceno. Jsem pevně přesvědčen, že kdyby tento orgán existoval od začátku, dokázali bychom být lépe koordinovaní, věděli bychom víc a byli bychom účinnější.

Závěrem považuji za důležité, aby byl proces přechodu podroben parlamentní kontrole. Parlament je odpovědný nejen za právní základ, ale jako rozpočtový orgán rovněž zajišťuje dohled nad činnostmi financovanými z rozpočtu Evropské unie. Z toho důvodu jsem společně se svým kolegou poslancem, panem Alvarou, předložil pozměňovací návrh na ponechání prostředků v rezervě. Rovněž jsem předložil pozměňovací návrh společně se svými kolegy poslanci, panem Alvarou, paní Ludfordovou, panem Enciem a paní Hohlmeirovou, kterým vyzýváme Evropský účetní dvůr k provedení hloubkového auditu. Chtěl bych tímto poděkovat všem za ochotu a spolupráci.

  Předsedající. – Nemohu nyní předat slovo panu Tavaresovi kvůli dopravním problémům způsobeným jistou sopkou. Jakmile dorazí, udělím mu slovo.

  Alexander Alvaro, zpravodaj pro stanovisko Rozpočtového výboru. – (DE) Paní předsedající, systém SIS II je příběhem pokusů, omylů a nových pokusů, které probíhají už několik let. Tyto pokusy, omyly a marné pokusy už pohltily celkem 90 milionů EUR – 90 milionů, které byly v očích mnoha lidí zcela zbytečně promrhány.

Z rozpočtového hlediska mohu podpořit každou větu, každé slovo a veškeré snahy pana Coelha. V této otázce velmi úzce spolupracujeme. Všichni máme společný zájem na tom, aby systém SIS II fungoval. Někdy však musíme připustit – tak jako u mnoha věcí v životě –, že když něco nefunguje, musíme zvažovat alternativy.

My, jako Evropský parlament, nejsme prozatím připraveni upustit od tohoto projektu a podpoříme paní komisařku Malmströmovou, která přijala toto obtížné dědictví, jak to bude možné. Je však nezbytné – a totéž jsme schválili na půdě Rozpočtového výboru a to také doporučujeme plénu –, aby byly příspěvky na systém SIS II umístěny mezi rezervy, abychom tak měli větší kontrolu nad využíváním těchto prostředků. Osobně se domnívám, že existuje plán B pro případ, kdy jednoho dne zjistíme, že se nám nepodaří dosáhnout toho, čeho jsme dosáhnout chtěli.

  Předsedající. – Vzhledem k nepřítomnosti pana Tavarese uděluji slovo paní komisařce Malmströmové.

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala panu Coelhovi a panu Alvarovi za jejich příspěvky a děkuji vám za velmi konstruktivní spolupráci na tomto tak složitém materiálu, který jsem zdědila. Je to velmi složitá záležitost, jsem však připravená společně s vámi usilovat o dokončení tohoto projektu řádným a transparentním způsobem.

Zítřejší hlasování je z hlediska projektu SIS II velmi dobře načasováno. Rada potvrdila, že mezníkové testy I byly úspěšné a že příprava systému SIS II by měla pokračovat na základě stávajících technických řešení.

Legislativní návrhy, které máte před sebou, obsahují tři základní prvky, o kterých mluvil pan Coelho a které změní průběh přípravy projektu. Za prvé, jak uvedl pan Coelho, původní konečný termín nástroje – 30. června tohoto roku – je nereálný, a bude proto změněn. To umožní pokračování projektu SIS II s ohledem na technické požadavky a celkový harmonogram, které v současnosti přezkoumávají odborníci členských států. Výsledky bude mít Rada k dispozici při svém zasedání ve dnech 3. a 4. června.

Zpravodaj žádá, aby byl pro přípravu systému SIS II stanoven konečný termín. Musím vám bohužel oznámit, že Komise není v současnosti připravena tento návrh přijmout. Odborníci Komise společně se všemi členskými státy dokončují proces úpravy požadavků nového celkového harmonogramu. Jakmile bude tento proces dokončen, Komise navrhne příslušné podněty, které budou zohledňovat nový harmonogram, a předloží je do dvou týdnů na nejbližší Radě pro spravedlnost a vnitřní věci.

Za druhé, Rada pro globální řízení programu je skupina technických odborníků, kteří poskytují poradenství při přípravě systému SIS II, což by mělo být výslovně upraveno. Rada pro globální řízení už prokázala, že je velmi dobrým nástrojem spolupráce a technické analýzy mezi odborníky Komise a členských států. Návrh zajistí, že rada bude plnit úlohu tohoto nástroje i nadále, přičemž zefektivní jeho úlohu, složení a postupy. Z toho důvodu – jedná se o čistě technický orgán – není vhodné, aby byla se tato rada otevřela poslancům Evropského parlamentu nebo dalším parlamentním úředníkům. Budeme nadále spolupracovat při přípravě systému SIS II transparentním způsobem, musíme však jasně rozlišovat mezi technickou prací a politickou transparentností. Komise je však v tomto smyslu ochotna poskytovat úplné technické informace poslancům této sněmovny tím, že Parlamentu zpřístupní zprávy této rady v souladu s návrhem pana Coelha.

Za třetí, zvážíme možnosti potřebné právní pružnosti, která umožní pokračovat ve vývoji prostřednictvím alternativního technického scénáře, a jsem přesvědčená, že se všichni shodneme na smysluplnosti tohoto postupu.

Pokud jde o rozpočtová hlediska pokračování přípravy systému SIS II, Komise sdílí záměr zpravodaje co nejlépe využít prostředky daňových poplatníků. V této souvislosti zpráva požaduje zachovat právo Parlamentu převést prostředky pro vývoj systému SIS II na rok 2011 do rozpočtových rezerv. To je samozřejmě plně v pravomoci rozpočtového orgánu. Pouze bych ráda z hlediska plnění rozpočtu požádala pana Alvara, zda by mohly být zavedeny nějaké jednoznačné a účinné postupy odblokování pro případ, že budeme tyto prostředky potřebovat. Ráda bych poděkovala výboru LIBE, panu Coelhovi a zpravodaji Výboru pro rozpočtovou kontrolu, panu Alvarovi, za vynikající spolupráci při přípravě tohoto materiálu.

Je mi líto, že zde zatím není pan Tavares. Byla by to příležitost projednat s ním nesmírně důležité téma programu EU pro znovuusídlování. Řada zemí Asie, Afriky a Blízkého východu se – jak víte – stává útočištěm značného počtu uprchlíků z celého světa. Mnozí z těchto uprchlíků se nachází v situacích jako z románu Hlava 22: nemohou se vrátit do země svého původu, nemohou se však ani začlenit do společnosti v zemi svého prvního azylu, protože mnohé z těchto zemí jsou samy postiženy konflikty a chudobou. Pro tyto skupiny uprchlíků může být jediným řešením znovuusídlování.

Prostřednictvím znovuusídlování mohou členské státy Evropské unie projevit konkrétní solidaritu s těmito často příliš přetíženými zeměmi prvního azylu a zároveň ochránit některé z nejzranitelnějších uprchlíků v udržitelných a lidských podmínkách. Znovuusídlování probíhá už v současnosti, neexistuje však strukturální koordinace na úrovni EU. Komise je přesvědčena, že EU může sehrát výraznější úlohu a být aktivnější v oblasti znovuusídlování tím, že celosvětově posílí postavení Evropské unie a projeví solidaritu s nejvíce postiženými regiony. Návrh předložený v září 2009 má za cíl tuto situaci zlepšit. Jsme spokojeni s velmi kladnou reakcí na tento návrh ze strany Parlamentu a Rady. Ráda bych zvláště poděkovala panu Tavaresovi za jeho vynikající práci na tomto materiálu a vítám rovněž silnou politickou shodu jednotlivých skupin v této záležitosti.

Záměrem návrhu je, aby EU společně s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky napomáhala k lepšímu strategickému využití znovuusídlování na základě každoročního stanovení společných priorit pro znovuusídlování. Sloučením vnitrostátních kvót může EU pomoci zmírnit některé z nejvážnějších konfliktů na světě a situaci uprchlíků. Tento program ponechává každému členskému státu možnost volby, pokud jde o počet znovuusídlených uprchlíků, přitom jim však umožní koordinovat a sdílet vzájemné zkušenosti a osvědčené postupy. Díky každoročnímu cyklu bude EU schopna lépe reagovat na vznikající výzvy a potřeby uprchlíků na celém světě v zájmu větší účinnosti využívání Evropského uprchlického fondu ze strany členských států. Program rovněž napomůže vytváření cílenějších a praktičtějších projektů spolupráce prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a to jak s vnitrostátními orgány státní správy, tak s organizacemi občanské společnosti. Plně podporuji návrh zpravodaje na vytvoření specializovaného útvaru se sídlem na Maltě.

Společný program EU pro znovuusídlování se projednává v důležité době: od roku 2007 se rozhodlo zahájit vnitrostátní program pro znovuusídlování pět členských států, které se přidaly k těm, které už tyto programy zavedly. Řada členských států v posledních letech umožnila znovuusídlování iráckých uprchlíků v reakci na závazky přijaté na úrovni EU v roce 2008. Je důležité, abychom udrželi tento pozitivní směr a aby se přijetí návrhu nezpozdilo.

Litujeme však, že rychlému přijetí tohoto návrhu brání některé neshody a procedurální problémy. Tento návrh má značný politický význam. Rozhodnutí Komise každoročně stanovovat priority znovuusídlování je prováděcím rozhodnutím a tvoří součást finančního řízení Evropského uprchlického fondu. Pokud jde o schvalování aktů v přenesené pravomoci, obáváme se, že postupy budou zpožděny, což výrazně zkomplikuje řízení fondu.

Je to první krok směrem ke společnému přístupu; naše zkušenosti budou samozřejmě vyhodnoceny a existují plány na předložení ambicióznějších iniciativ v rámci Stockholmského programu.

  Georgios Papanikolaou, jménem skupiny PPE. – (EL) Děkuji vám, paní komisařko, za vaše doplňující informace. Přestože pan Tavares není mezi námi, rád bych mu poděkoval za dosavadní spolupráci a vyjádřil jménem naší politické skupiny naše kladné stanovisko k programu znovuusídlování.

Hovoříme o tom, že potřebujeme společnou azylovou oblast a o jednotnou politiku nakládání s uprchlíky. Nástrojem pro financování tohoto úsilí je přirozeně Evropský uprchlický fond, který popravdě řečeno nebyl dosud dostatečně využíván a kde máme rezervy ke zlepšení svého úsilí.

Reakce na požadavky znovuusídlování v celosvětovém měřítku ze strany Evropy byla doposud dostatečná. Rád bych vám připomněl, že účast členských států je dobrovolná a že společně se dvěma zeměmi, které se účastní tohoto konkrétního znovuusídlování, se na tomto úsilí dosud podílí pouze 12 z 27 členských států, přičemž výsledné údaje nejsou příliš povzbudivé. V roce 2009 přišlo do Evropy v rámci programu znovuusídlování 6 896 uprchlíků, což je pouhých 8,2 % celkového počtu.

Potřebujeme proto rozhodně lepší koordinaci a prostřednictvím této zprávy a prováděných konzultací se snažíme poskytnout pobídky a vysvětlit členským státům, že máme všechny důvody, abychom pokračovali s uplatňováním a realizací tohoto programu.

Naším hlavním prioritním cílem je ochrana lidských práv a skutečná solidarita se třetími zeměmi. Musíme si však uvědomit, že dalším důvodem, proč by měly mít všechny členské státy důvod účastnit se tohoto programu, je, že jeho prostřednictvím můžeme všem, kteří to potřebují, vyslat signál, že mají všechny důvody pro to, aby ve své snaze dosáhnout Evropy – evropského území v zájmu lepší budoucnosti – volili zákonnou cestu.

Program znovuusídlování by také mohl nepřímo pomoci řešit nezákonné přistěhovalectví tím, že pokud budou existovat takové programy, uprchlíci nebudou volit nezákonné cesty a budou čekat na zařazení do těchto programů.

Závěrem bych rád uvedl, že jsme předložili pozměňovací návrh týkající se interního znovuusídlování uprchlíků, který nebyl přijat. Očekáváme, paní komisařko, že Komise v budoucnu předloží k této otázce iniciativu. Dublin II některé země zatěžuje a je velmi důležité, abychom dosáhli pokroku v oblasti programu znovuusídlování s pomocí Evropského uprchlického fondu.

  Antonio Masip Hidalgo, jménem skupiny S&D. – (ES) Paní předsedající, rád bych poděkoval paní komisařce Malmströmové za její přítomnost. Rád bych vyjádřil svou podporu zprávě i podstatě celé činnosti pana Tavarese, protože jeho práce s nevládními organizacemi a s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky stejně jako zkoumání srovnávacího práva zemí mimo Evropskou unii jsou velmi důležité.

Tyto zkušenosti mají zásadní význam a jako člen místní samosprávy jsem rovněž přesvědčen, že veškeré samosprávy v Evropě přijmou závazky v této oblasti.

I když v současnosti procházíme krizí, nejvážnější krize je krize uprchlíků, která je zároveň i krizí kolektivní ztráty paměti. V Evropě a v bohatých zemích jsme zapomněli, že války, které dělají z lidí uprchlíky, jsou válkami, za které neseme odpovědnost, za tyto války jsou zodpovědné naše země a vlády. Musíme překonat tuto kolektivní ztrátu paměti.

Souhlasím s tím, co řekla paní komisařka Malmströmová o potřebě přijetí závazku, a závazek musíme samozřejmě přijmout. Jedna parlamentní komise navštívila irácké Palestince. Nyní potřebujeme přijmout závazek vůči těmto uprchlíkům.

V reakci na slova paní komisařky Malmströmové však musíme při vší úctě říct: je zapotřebí překonat rozpory mezi Parlamentem – jehož byla ona sama poslankyní – a Komisí ohledně schvalování aktů v přenesené pravomoci. Byl bych nerad, aby tato zpráva, které se dnes dostává celkově dobrého přijetí, byla zablokována jen proto, že se Komise a Parlament nedohodnou ohledně aktů v přenesené pravomoci.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTH-BEHRENDTOVÁ
místopředsedkyně

  Nadja Hirsch, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, ve vztahu k tomuto tématu jsme všichni hovořili o tom, že musíme přesvědčit více členských států, aby se tohoto programu zúčastnily. Jsem přesvědčena, že v tomto ohledu můžeme dosáhnout pokroku tím, že budeme o programu hovořit a upozorňovat na jeho výhody, protože ti, kteří se ho dosud zúčastnili, byli vždy odhodláni v něm pokračovat a projevovali s ním spokojenost.

Je třeba jednoznačně ukázat, jakých osob se program dotýká. Jedná se o osoby, které nejsou samy schopny do Evropy přijít. Jsou to ženy, děti a nemocní lidé, kteří se nachází v uprchlických táborech mimo EU a potřebují naši pomoc. Považuji za velmi dobré, že budeme rozhodovat o uvolnění většího podílu Evropského uprchlického fondu v budoucnu.

Zároveň jsem také přesvědčena, že je velmi důležité, aby se tyto prostředky – pokud budou vypláceny národním parlamentům, neboli národním státům, nerozplynuly v rozpočtu, ale byly využity k vytvoření trvalých struktur a aby se tyto prostředky opravdu dostaly k místním samosprávám, obcím a městům, kde k této integraci skutečně dochází, kde se provádí péče a zajišťuje ubytování, jesle a školky. Je velmi důležité zdůraznit, že tyto obce, města a místní samosprávy musí být jako naši spojenci zapojeni do této rozpravy.

Členské státy jsou patrně náchylnější k odmítnutí tohoto programu v krátkodobém výhledu než místní samosprávy. Důležitý prvek, který nás – EU – spojuje se subjekty usilujícími o integraci na místě, je předvídatelnost. Celkově se domnívám, že je tímto způsobem možné podpořit programy znovuusídlování, což je velmi pozitivní. V první řadě je však třeba zcela jednoznačně říci, že není možné zapomínat na občany – je třeba nalézt osoby a sdružení, jež pomáhají na místě lidem, kteří chtějí začít nový život, a seznamují je s fungováním jejich nového města nebo jim ukážou cestu k nejbližšímu bazénu.

Potřebujeme konsensus napříč celou společností, že máme zájem na účasti v programu znovuusídlování, že je tento program dobrým řešením a že integraci ve skutečnosti zajistí lidé na místě.

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, byla bych raději, kdybychom mohli slyšet zpravodaje, pana Tavarese, ale to nevadí; nyní se konečně připojil k naší rozpravě a to je nejdůležitější. Domnívám se, že práce, kterou odvedl při úsilí o dosažení konsensu ohledně využívání Evropského uprchlického fondu, jehož účelem je poskytovat prostředky členským státům a povzbudit je k vytváření vlastních programů znovuusídlování uprchlíků, je výjimečně dobrým dílem, které paní komisařka Malmströmová jednoznačně podporuje, což mě velmi těší.

Musíme však mít na paměti několik údajů, které nám umožní vnímat rozsah tohoto fondu v kontextu. I kdybychom vyčlenili veškeré prostředky Evropského uprchlického fondu – což bych nerada, protože bychom tím nevyhnutelně poškodili financování přijímání uprchlíků a uchazečů o azyl v Evropě – dokázali bychom zajistit znovuusídlování pro necelých 20 000 uprchlíků v Evropě, což zdaleka neodpovídá požadavku UNHCR, z jehož údajů vyplývá, že na celém světě je více než 470 000 uprchlíků, kteří potřebují program znovuusídlování, tj. lidí, kteří mají skutečné konkrétní potřeby, jsou zranitelní, slabí a kteří se nepochybně nemohou vrátit do země svého původu. Musíme být proto vnímaví.

Dalším preventivním opatřením, které musíme podle mého názoru přijmout – protože tuto zkušenost mám ze své země, Francie –, se týká informování sdělovacími prostředky o znovuusídlování některých uprchlíků, kdy pro jeden strom neboli dobročinný skutek, nevidíme les pochybení ze strany státní správy, protože tuto zemi – Francii – zároveň odsoudil výbor OSN proti mučení kvůli navracení uchazečů o azyl do třetích zemí, kde jsou vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Jsem přesvědčena – a tím končím – že tato preventivní opatření musíme mít na paměti.

  Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Paní předsedající, ráda bych hovořila o schengenském informačním systému. Musíme dnes prozkoumat právní rámec, na jehož základě se mohou systémy SIS I a SIS II realizovat. Musím říci, že nám v tomto ohledu svítí varovná světla. Paní komisařko, je třeba říci, že výsledky testů byly přinejmenším neprůkazné.

Avšak navzdory odporu tří velkých členských států – Francie, Německa a Rakouska – je Komise vytrvalá. Jak víte, my ve Skupině konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice jsme právě tak vytrvalí, pokud jde o naše výhrady k problematice uchovávání údajů a s tím spojeného rizika v oblasti ochrany osobních údajů. Domnívám se, že žijeme v poněkud bizarní době, kdy odborníci, kteří vědí, o čem hovoří, stále častěji odsuzují zneužívání a rizika spojená se všemi hledisky bezpečnosti. Musíme přijmout preventivní opatření v oblasti ochrany osobních údajů všech občanů bez rozdílu. Musíme přijmout alespoň minimální závazky v oblasti rizika spojení záznamů. My ve Francii dobře známe hrozbu zneužití, k němuž může dojít v důsledku spojení záznamů.

Paní komisařko, za stávajících okolností nemůže Skupina GUE/NGL tento přechod podpořit.

  Gerard Batten, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, Británie se nepřipojila k Schengenské dohodě, a proto se tento návrh na Spojené království technicky nevztahuje. Bývalá labouristická vláda se rozhodla k dohodě nepřipojit a nová koaliční vláda liberálních demokratů a konzervativců se nemůže připojit. Takovýto systém pouze povzbudí další uprchlíky, ať už skutečné či nikoli, aby přišli do Evropské unie.

Představte si, co se stane, když Turecko přistoupí k Evropské unii: nejenže 72 milionů Turků bude mít automatické právo vstupu do evropských zemí a do Británie, ale záplava uprchlíků ze zemí jako Irán a Irák bude moci překročit hranice do Turecka a usilovat o znovuusídlení v Evropě! Británie se k tomuto systému nemusí připojit, bude však zajímavé pozorovat, jak si naše nová vláda s touto problematikou poradí. Jedna její polovina, Konzervativní strana, předstírá, že je euroskeptická, ať už se tím myslí cokoli, zatímco druhá polovina, Liberálně demokratická strana, je bezvýhradně eurofilní. Náš nový ministerský předseda, pan Cameron, však dokáže takové problémy vyřešit jedním rázem, jak jsem popsal včera.

Narůstající počet zdejších poslanců vyžaduje zcela novou ratifikaci Lisabonské smlouvy. Pan Cameron si může jednoduše zvolit, že smlouvu nebude ratifikovat, nebo že dodatečně dostojí svým neochvějným zárukám a nabídne Britům referendum k Lisabonské smlouvě, které jim bylo odepřeno.

  Rui Tavares, zpravodaj. – (PT) Dámy a pánové, na světě jsou uprchlíci, kteří se nemohou vrátit do svých zemí, protože situace v nich je příliš nestabilní, nemohou však ani zůstat v zemi tranzitní, protože ta nepodepsala Ženevskou úmluvu a nemohou zde například ani pracovat.

Počet těchto uprchlíků je poměrně omezený: 200 000 ročně a problém některých z těchto uprchlíků – jejichž jedinou možností je nový život v některé třetí zemi – již vyřešily mezinárodní subjekty, které se zabývají znovuusídlováním uprchlíků: 80 000 přijaly USA a některé Kanada, Austrálie, Brazílie a Chile. Kdo na tomto seznamu chybí? Je to Evropa.

Během švédského předsednictví Rada kriticky připustila, že je nezbytné výrazně zvýšit počet uprchlíků znovuusídlovaných v Evropě a hovořilo se dokonce o počtu 100 000. Komise rovněž kriticky přezkoumala některá prohlášení Evropského uprchlického fondu s cílem umožnit dynamičtější a masivnější politiku znovuusídlování uprchlíků.

V současnosti mám dvě zprávy předložené jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: jednu zprávu schvalovanou v rámci spolurozhodování a jednu zprávu z vlastní iniciativy. Máme čtyři nové dodatky upravující politiky, které v současnosti spadají do spolurozhodování – dvě z nich jsou však procedurální povahy.

Prvním novým dodatkem je dvojí přístup. Návrh Komise, kterým se zabýváme, klade důraz především na regionální priority a pak v rámci těchto regionálních priorit na priority, které bych nazval „humanitárními“. Považujeme za vhodné zachovat tyto priority, ponechat jim však autonomii. Jinými slovy se domníváme, že Evropa musí mít strategie pro zásahy v oblasti znovuusídlování uprchlíků, což je velmi důležité z hlediska zahraniční politiky. Tyto strategie musí někdy umožnit zásah v určitých oblastech světa, otevřít dveře v určité zemi anebo vytvářet vztahy založené na důvěře v určitých oblastech světa. Musí však ponechávat členským státům svobodu reagovat v situacích ve zbývajících částech světa, které jsou prioritní z humanitárního hlediska.

Které situace představují prioritu? Například oběti mučení, ženy a děti, které jsou obětí sexuálního násilí nebo lidé, kteří potřebují znovuusídlení z vážných zdravotních důvodů.

Druhým hlediskem je změna. Cílem je upravit stávající stav, kdy se na znovuusídlování uprchlíků na evropské úrovni podílí pouze 10 členských států, a pokusit se zajistit, aby se do znovuusídlování zapojily ostatní z 27 členských států. Abychom toho docílili, navrhujeme zvýšit částku na uprchlíka, kterou obdrží nový členský stát v prvním roce, ta by se pak o něco snížila ve druhém roce a od třetího roku by se dostala na stejnou úroveň, jakou dostávají členské státy znovuusídlující uprchlíky; podmínkou pro zvýšení částek pro první roky, které jsou při zahájení nových programů znovuusídlování nejvíce nákladné, je, že musí být využity pro zahájení nových programů znovuusídlování.

Další dvě hlediska jsou procedurální povahy. První dává Komisi možnost zahájit nouzový postup za účelem znovuusídlení uprchlíků z určité oblasti světa – kde došlo k humanitární katastrofě nebo nastala krizová situace –, protože postupy, které jsme měli doposud, byly vázané na roční plán, ale katastrofy a humanitární krize se neřídí harmonogramem. Čtvrtým novým hlediskem je hledisko aktů schvalovaných v přenesené pravomoci a zde musím jednoznačně říct, paní Malmströmová, že Parlament dokáže velmi účinně zohlednit časové a procedurální připomínky a slibujeme, že naše reakce v případě aktů v přenesené pravomoci bude rychlá. Rovněž slibujeme, že předběžné konzultace a rozpravy např. s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výborem pro zahraniční věci, Výborem pro rozvoj mohou předcházet rozdílným názorům mezi Parlamentem a Komisí ohledně regionů, které představují v oblasti znovuusídlování prioritu.

Je nepřijatelné, aby Komise jako strážce smluv tvrdila, že akty v přenesené pravomoci, vůči kterým nejsou žádné právní námitky, nesmí být přijaty v rámci tohoto rozhodnutí, které je tak důležité z hlediska zahraniční politiky i z hlediska humanitárního, a to jen proto, že je Komise považuje za byrokratické, přestože my tvrdíme, že byrokratické nejsou.

Jde o to, že podle našeho názoru a podle názoru právní služby patří toto rozhodnutí mezi akty s přenesenou pravomocí, a jsme proto přesvědčeni, že je povinností Komise, aby jako strážce smluv hájila přijetí těchto aktů a nikoliv aby vznášela připomínky, které jsou v této fázi toliko procedurální povahy. Především jsme však přesvědčeni, že je nesmysl, aby kterýkoliv z těchto problémů bránil dosažení našeho společného cíle: znovuusídlení většího počtu uprchlíků v Evropské unii.

  Simon Busuttil (PPE). – (MT) Paní předsedající, tento program znovuusídlování vyplňuje značnou a dlouhotrvající mezeru. Jsem překvapen, jak je možné, že na evropské úrovni neexistoval tento program už dříve. Některé země, jako například Spojené státy, které používají velmi účinné programy znovuusídlování, mají v této oblasti značné zkušenosti a mohou nám jít vzorem. Můžeme se od nich hodně naučit.

Tyto programy jsou důležité, protože jsou projevem ochoty Evropské unie ukázat uprchlíkům na celém světě lidskou tvář. Jejich dalším důležitým cílem je však omezit příliv nedovoleného přistěhovalectví do Evropské unie, včetně přistěhovalců, kteří požadují ochranu.

Pokud tedy program znovuusídlování, který má být dnes přijat, bude moci být využíván ke znovuusídlení žadatelů o mezinárodní ochranu z Libye, pak tito lidé jistě nebudou mít důvod vydávat se přes Středozemní moře, nasazovat život a vystavovat se riziku soudního procesu. Tímto způsobem bychom mohli pomoct jak těmto lidem, tak státům Evropské unie, které nesou nepřiměřené břemeno.

Je přirozené, že realizace tohoto programu musí probíhat ve spojení s dalším programem, jehož cílem je pomoci zemím Evropské unie, které nesou nepřiměřené břemeno v důsledku současných toků přistěhovalectví. Musíme těmto zemím dokázat, že jsme ochotni vytvořit program, který umožní přesun lidí, na něž se vztahuje mezinárodní ochrana, do ostatních evropských zemí.

Tento projekt, který se týká Malty, je doposud ve zkušební fázi. Byl bych rád, kdyby se stal trvalým a byl rozšířen na ostatní země Evropské unie, které jej požadují.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Jako zpravodaj Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu pro otázku SIS se hodlám k této záležitosti vyjádřit. V první řadě bych rád poblahopřál panu Coelhovi k ohromnému úsilí, které věnoval této oblasti a zejména k důslednosti, kterou prokázal při přípravě těchto dvou zpráv. Také bych rád poděkoval paní komisařce Malmströmové, protože od chvíle, kdy se ujala svého úřadu, začala Komise projevovat určitou míru transparentnosti.

Co nadále vyvolává naše obavy, je nesplnění lhůty pro zavádění systému SIS II. Parlament vyjádřil při různých příležitostech své stanovisko ke zpožděním a zvláště ke skutečnosti, že Komise nebyla schopná stanovit přesné datum uvedení do provozu. Skutečnost, že ještě nyní nevíme, zda byly provedené testy úspěšné či nikoli, pouze vyvolává vážné obavy ohledně způsobu, jimž je tento projekt řízen.

Vzhledem k povinnosti Evropského parlamentu sledovat způsob, jakým jsou vynakládány finanční prostředky Společenství, je návrh na přesunutí prostředků vyčleněných na přípravu systému SIS II pro rozpočtový rok 2011 do rezerv běžným bezpečnostním opatřením. Parlament musí být soustavně konzultován a informován o postupu projektu. Tuto povinnost není možné pominout v důsledku nedostatku politické vůle nebo schopnosti řízení. Systém musí splňovat stávající požadavky, zajišťovat ochranu osobních údajů a splňovat zásady vyváženosti nákladů a přínosu, přičemž jeho zahájení musí odpovídat přesnému harmonogramu určenému pro jeho zavádění.

  Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Paní předsedající, budu rovněž hovořit o Schengenském informačním systému. V první řadě bych ráda poděkovala panu Coelhovi za jeho vynikající práci a ráda bych zdůraznila, že moje skupina – od samého počátku – přistupovala k přijetí systému SIS II s velkou obezřetností vzhledem k dopadům v oblasti ochrany osobních údajů.

Nyní se zdá, že sága systému SIS II ještě zdaleka není u konce. Jsme svědky zpoždění i překročení nákladů; nemáme žádné kladné výsledky. Nemáme dokonce ani shodu ohledně hodnocení výsledků testů – protože Rakousko, Německo a Francie je nepovažují za úspěšné. Podle našeho názoru je přístup zpravodaje naprosto správný. Musíme upřímně připustit, že tento projekt může selhat a musíme jednat o alternativách. Musíme rovněž důkladně prověřit důvody, které vedly k tomuto selhání; pokud máme investovat dalších 30 milionů EUR, Parlament by měl mít k dispozici všechny informace potřebné k informovanému souhlasu.

Musíme rovněž zachovat ustanovení o skončení platnosti. Nemůžeme nadále investovat prostředky do nekonečného projektu. Měla by tu být samozřejmě určitá pružnost, musíme však stanovit jednoznačná kritéria hodnocení a v případě, že znovu něco nebude v pořádku, musíme jednat okamžitě.

  Cornelia Ernst (GUE/NGL). – (DE) Paní předsedající, dovolte mi v první řadě říct, že jsem přesvědčená – hovořím zde o Schengenském informačním systému –, že EU by neměla uplatňovat politiku založenou na přáních, ale politiku založenou na realitě. Ve vztahu k Schengenskému informačnímu systému to znamená, že musíme zohlednit skutečnost, že testy – které představují tzv. „první mezník“ – byly neúspěšné.

Po osmi letech marných snah nyní víme, že cíl opatření navrhovaného Komisí – přechod ze systému SIS 1+ na systém SIS II – je pro členské státy neproveditelný a to jak z technických, tak ze zákonných důvodů. To nevyplývá z mého hodnocení, ale z hodnocení Spolkové republiky Německo. Takové je stanovisko mé země a je to stanovisko, které mimochodem v plné míře sdílím. Doposud bylo na tento systém promrháno 90 milionů EUR a Komise by ráda vynaložila víc. Nechceme prodloužení konečné lhůty na rok 2013, to je třeba zcela jasně říct. Místo toho chceme, aby bylo od tohoto systému upuštěno a abychom začali hledat nějakou alternativu.

Za druhé, německá levicová strana Die Linke zaujímá vůči systému SIS II ze zásady kritický postoj – na což bych ráda v tomto okamžiku rovněž upozornila –, protože přístup k tomuto systému se zásadním způsobem rozšířil například na tajné služby. Německé právní předpisy vyžadují, aby byla práce tajných služeb a policie oddělena. Proto spojení údajů tajných služeb a policejních údajů bude mít za následek, že se celý systém dostane před Německý spolkový ústavní soud. Tuto skutečnost nesmíme pominout, alespoň z německého hlediska. Rovněž nesouhlasíme se systémem SIS II proto, že vyžaduje shromažďování značného množství údajů a zaznamenávání biometrických údajů. To není ani účelné ani přiměřené.

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, cíl stanovení rámce soudržných strategií společně s vůlí projevit skutečnou solidaritu mezi členskými státy představuje krok vpřed v koordinaci politik Společenství v oblasti migračních toků. Toto opatření přitom představuje součást širšího procesu, jehož cílem je mezinárodní ochrana uprchlíků. Pokud se podaří do tohoto procesu účinně zapojit občanskou společnost, bude toto opatření propojeno s brzkým zahájením činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

Musíme bezodkladně vytvořit seznam priorit a cílů, kterých má být dosaženo, společně s harmonogramem a konkrétními pobídkami. Je také zapotřebí vyčlenit konkrétní finanční prostředky s cílem zvýšit počet členských států, které se účastní tohoto programu – v současnosti je jich pouze deset. Vedle sociální ochrany, kterou nabízíme lidem vyčerpaným svým stavem značného oslabení, nesmíme zapomínat také na ochranu zdraví.

Počítačová databáze rovněž umožní dohledatelnost všech postupů realizovaných v zájmu zachování celistvosti rodin v průběhu jejich znovuusídlování. V této souvislosti má zásadní význam spolupráce členských států při zajištění zjednodušení a pružnosti postupů. Požadujeme spravedlivější a realističtější Evropskou unii, která zohledňuje zejména úsilí jihoevropských členských států.

U třetích zemí je nezbytné, aby Evropská unie převzala odpovědnost za formulaci dohod o spolupráci, jako to v nedávné době učinila Itálie s Libyí a Nigerií. Jsme přesvědčeni, že je to jediný způsob – jediný možný způsob – jak se odpoutat od podoby solidarity, která byla doposud příliš často jen zdáním, a dospět ke skutečné solidaritě mezi členskými státy Evropské unie při řízení migračních toků.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) V první řadě bych ráda poděkovala kolegovi Tavaresovi za jeho práci v oblasti uprchlické politiky a rovněž bych ráda na tomto místě vyjádřila svou lítost nad tím, že pouze necelá polovina členských států Evropské unie má oficiální programy znovuusídlování pro uprchlíky ze třetích zemí.

Navíc, jak to zde už mnohokrát zaznělo, tyto programy nejsou dostatečně koordinované a v důsledku nízké míry koordinace a spolupráce mezi členskými státy Evropské unie jsou vysoké také náklady spojené se znovuusídlováním, což přirozeně může vést k tomu, že tato myšlenka není tak přitažlivá.

Jsem pevně přesvědčená, že při dostatečné politické vůli my, Evropané, dokážeme vytvořit účinný, spravedlivý a solidární program znovuusídlování. Za tímto účelem bude zapotřebí vytvořit nejen samotný program, ale i zvláštní fond znovuusídlování uprchlíků v Unii. Z tohoto balíku by se financovalo vytvoření vnitrostátních programů znovuusídlování tam, kde ještě neexistují, ale i koordinační činnosti na centrální úrovni. Podle mého názoru by se ideálním koordinátorem mohl stát Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.

  Indrek Tarand (Verts/ALE). – Paní předsedající, rád bych poděkoval všem, kdo odvedli poctivou práci na tomto zdánlivě nekonečném příběhu SIS II: panu Coelhovi a pracovníkům v oboru.

Problém stále se opakujících zpoždění a překročení nákladů je velmi znepokojivý a co jiného může lépe vypovídat o řídících schopnostech pana Barrosa během první Komise, kterou vedl? Jsem přesvědčen, že bychom se z toho měli poučit a uplatnit tuto zkušenost při zřizování nové agentury pro informační technologie, která by mohla být umístěna v Tallinnu. To by mohlo být všestranně výhodné řešení: zatímco francouzští kolegové by si mohli ponechat server ve Štrasburku, novou programovací činnost by prováděli kvalifikovaní odborníci v Tallinnu s nízkými správními náklady, čímž by se zabránilo vytvoření monopolu a podpořila by se myšlenka sjednocování EU, a zároveň by tak byla zajištěna ochrana osobních údajů.

Závěrem bych rád vyjádřil svou důvěru ve schopnost paní komisařky Malmströmové vyřešit tento složitý problém.

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Paní předsedající, dovolte mi, abych stručně vyjádřil své stanovisko.

Nejprve bych rád poblahopřál panu Coelhovi. Tento postup měl být dokončen do 30. září, a proto je třeba provést změny regulačních nástrojů dříve, než jejich platnost vyprší.

Za druhé, Komise nepředložila žádný návrh, ve kterém by stanovila lhůtu anebo zrušila ustanovení o platnosti z původních návrhů.

Za třetí, měla by být stanovena preventivní lhůta pro přechod, která by v případě potřeby mohla být prodloužena na základě postupu projednání ve výborech.

Za čtvrté, tento postup nepodléhá kontrole ze strany Parlamentu, což nepovažuji za dobré.

Za páté, neznáme výsledky testu druhé generace Schengenského informačního systému a Parlament o nich musí být informován.

Za šesté, na základě toho, co zde bylo řečeno, podporuji návrh zpravodaje a varování, že v případě, že tento projekt neuspěje, provede Účetní dvůr audit.

Pokud jde o zprávy pana Tavarese o Evropském uprchlickém fondu a znovuusídlování, rovněž bych rád panu Tavaresovi poblahopřál. Hlavním problémem je nedostatek solidarity v rámci Evropské unie. Musíme být obezřetní ohledně finanční podpory členských států, které přijímají uprchlíky poprvé, zejména s ohledem na relativní nespravedlnost. Tato opatření, která v zásadě podporuji, pane Tavaresi, vyžadují důkladnou předběžnou finanční studii.

  Sylvie Guillaume (S&D). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, v mnoha ohledech je nezbytné, abychom zítra hlasovali pro schválení změn Evropského uprchlického fondu, a tomuto tématu bych chtěla věnovat své vystoupení, zároveň bych však ráda poblahopřála panu Coelhovi a panu Tavaresovi k jejich úvahám a práci.

Hlasování o Evropském uprchlickém fondu vyzdvihuje potřebu, aby se členské státy Evropské unie v plné míře podílely na programech znovuusídlování, a zaplnily tak dvojí mezeru: jednak z hlediska zemí zapojených do tohoto programu a jednak z hlediska přijímací kapacity jednotlivých zemí. Nezapomínejme, že zde hovoříme o uprchlících, kteří jsou často v zemích, které je přijaly, sotva trpěni a kteří žijí v takových životních podmínkách, že pokud nebude nalezeno rychlé řešení, mohou skončit tragicky.

Díky těmto novým prostředkům můžeme těmto zvláště zranitelným osobám zajistit větší bezpečnost, pokud – a to zdůrazňuji – bude každý členský stát zapojený do Evropského uprchlického fondu využívat příslušné prostředky správně a transparentně, což, jak víme, bývá často předmětem vašich obav, paní komisařko Malmströmová. Bude obtížné čelit této výzvě, když víme, jak vlažného přijetí se tomuto novému opatření dostává ze strany členských států, a i v tomto případě bych, paní komisařko, ráda vyzdvihla vaše odhodlání.

Závěrem bych ráda zdůraznila skutečnost, že pro úspěch tohoto podniku má zásadní význam začlenění uprchlíků do společnosti. Čím lépe se připravíme a čím více budeme vysvětlovat důvody příchodu uprchlíků, tím větší je naděje, že návrh bude přijat a to za nejlepších možných podmínek, a tím více členských států – jak doufáme – se zapojí do programu znovuusídlování. Z těchto důvodů musí Parlament hlasovat převážnou většinou pro přijetí těchto pozměňovacích návrhů Evropského uprchlického fondu.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, v řadě členských států, včetně mého domovského státu Rakouska, si lidé s novými uchazeči o azyl nevědí Rady a obyvatelstvo zcela oprávněně nesouhlasí s představou vytváření nových přistěhovaleckých středisek. Jak je možné, že navzdory této skutečnosti se v EU propaguje znovuusídlování uprchlíků? Plán, jak umožnit uchazečům o azyl, kteří už uprchli do sousedních třetích zemí – jako např. do Ukrajiny, protože je zde vyšší životní úroveň –, přístup do EU, je zcela nepochopitelný. Zejména v době hospodářské krize může člověk nad takovým návrhem pouze kroutit hlavou.

Celá azylová koncepce EU je podle mne neštěstím. Podle této koncepce je možné poslat žadatele o azyl, který byl poprvé zadržen v Rumunsku, zpět pro posouzení a azylové řízení. Představa, že je možné poskytovat uchazečům o azyl základní dávky na stejné úrovni sociálního zabezpečení jako občanům daného členského státu je nereálná a finančně neúnosná. EU by měla poskytovat ochranu azylu každému, kdo ji skutečně potřebuje, kdo je skutečně v nouzi, neměla by však připravovat živnou půdu hospodářským přistěhovalcům.

Potřebujeme větší ochranu vnějších hranic, rychlé a nebyrokratické postupy a samozřejmě soudržnou strategii repatriace.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Hlavní zásadou, kterou se řídí úsilí Evropské unie v záležitostech azylu, je zajistit vyšší úroveň spolupráce a solidarity mezi členskými státy. Toho nemohou dosáhnout jednotlivé země. Potřeba přijetí společné iniciativy Evropské unie je dána větší mírou strategického využití znovuusídlování. Je zapotřebí přijmout spolehlivý a dobře cílený program, který bude účinný a kvalitní. Tento program vytvoří vhodný rámec, který zajistí účast členských států v procesu znovuusídlování uprchlíků.

Úsilí členských států o přijetí uprchlíků je třeba podpořit a povzbudit dalšími finančními pobídkami. Tato opatření nám umožní projevit větší míru solidarity ze strany EU ve vztahu k celosvětovému problému uprchlictví. Rovněž budeme podporovat účast velkého počtu členských států v tomto v procesu.

  Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Nejprve bych ráda zahájila připomínkou určenou mému kolegovi poslanci zleva. Jsem přesvědčena, že platí i opačný příklad: pokud se nějaký Angličan nebo Ir dopustí v mé zemi zločinu, mělo by být rovněž možné poslat ho zpět.

Postup realizace druhé generace Schengenského informačního systému se zpožďuje a zdá se, že nebude uveden do provozu dříve než v roce 2011. V této souvislosti bych se ráda zeptala Komise, jaký dopad má tato skutečnost na časový plán pro země, které nejsou dosud součástí Schengenského prostoru, mají však k němu přistoupit.

Skutečnost, že Komise není v současnosti schopná uvést přesné datum uvedení systému SIS II do provozu, je nepřijatelná a vzbuzuje vážné pochybnosti ohledně řízení tohoto projektu. Dodatečné náklady a potřeba nového nástroje pro případ, že přechod na systém SIS II nebude úspěšný a bude začleněn do nouzového plánu SIS 1+RE znamená, že je zapotřebí mnohem přísnější kontroly, zejména v souvislosti s novou agenturou zodpovědnou za regulaci a koordinaci uplatňování systému SIS, VIS a Eurodac.

  Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Paní předsedající, před rokem byli všichni poslanci Evropského parlamentu zapojení do volební kampaně a snažili se o získání, případně znovuzískání, svých mandátů, a já vím, že v řadě zemí sehrávala otázka schengenského prostoru nesmírně významnou úlohu ve volební kampani. Mezi našimi voliči – občany Evropy – převládá značná nespokojenost ohledně způsobu, jímž EU řeší tento problém: nedostatek kontrol na vnitřních hranicích, vážný nedostatek kontrol na vnějších hranicích, naprostý nedostatek kontroly přistěhovalectví a přízrak v podobě vyhlídky, že Komise za necelý rok schválí přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenu.

Slyšíme, že musíme projevit solidaritu, ale buďme upřímní, komu máme tuto solidaritu projevit? Kdo potřebuje projev solidarity? Když jsme svědky rozsáhlého zneužívání systému, vytvořenému EU a členskými státy, je načase, abychom prokázali solidaritu rovněž s našimi občany, kteří jsou postiženi selháním politiky, kterou prosazuje Komise a členské státy.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vytvoření společné evropské politiky v oblasti přistěhovalectví a znovuusídlování znamená zajistit lidská práva a zároveň omezit nedovolené přistěhovalectví.

Děkuji proto řečníkům i paní komisařce Malmströmové, protože nyní máme k dispozici cenný nástroj, zejména pro země středomořského pobřeží: země jako například Itálie, která se doposud nemohla spolehnout ani na skutečnou solidaritu mezi členskými státy, ani na spravedlivé rozdělení odpovědností. Tyto politiky musí být podpořeny odpovídajícím rozpočtem, musí však být rovněž doplněny kontrolami realizovaných programů, včetně následných kontrol a stanovení osvědčených postupů.

Moje poslední poznámka se týká tématu lidských práv: musíme přiznat prioritu těm, kteří jsou nejvíce zranitelní, nezletilým, ženám, které jsou oběťmi obchodování s lidmi, zneužívání a násilí, včetně obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů, vím však, že paní komisařka Malmströmová bere tyto záležitosti v úvahu.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, vypadá to, že Evropská unie má v současnosti přístup k neuvěřitelnému množství finančních zdrojů. Poté, co jsme schválili balíček pomoci ve výši 750 miliard EUR, znovu utrácíme ohromné částky na oblast přistěhovalectví, nikoli ale například na opatření k navracení uprchlíků nebo dokonce na zajištění hranic – údajně bezpečné schengenské hranice jsou děravé jako „ementál“. Naopak se chystáme nabídnout 6 000 EUR za každého dobrovolně přijatého uprchlíka ze třetí země.

Pokud má EU skutečně zbytečné drobné, měla by – a za to se přimlouvám – podporovat evropské rodiny, pak bychom možná měli vyšší porodnost. Argument, že potřebujeme přistěhovalce, abychom vyvážili nedostatek dětí, by byl konečně bezdůvodný. Namísto toho, abychom připravovali půdu pro přistěhovalectví, mohli bychom konečně začít správně uplatňovat ustanovení Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, které se samozřejmě nevztahuje na armádu hospodářských přistěhovalců. Pokud chceme opravdu utratit řadu milionů, pak bychom je měli poskytnout agentuře na ochranu hranic FRONTEX, a nikoli házet do bezedné jámy Schengenského informačního systému.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Chtěl bych hovořit o Schengenském informačním systému. Víme, že tento systém se připravuje poměrně dlouho, stál mnoho peněz, stále stoupají náklady na jeho realizaci a výsledky testů nejsou známy.

Bylo by pravděpodobně na místě provést audit dosud vykonaných prací na tomto systému, zvážit, zda je tento systém životaschopný, zda dokážeme dokončit práce na tomto systému tak, aby byl užitečný pro Evropu, a pak se rozhodnout, jak postupovat dál.

Pokud jde o program znovuusídlování, souhlasím s tím, že je třeba vypracovat zákonnou normu, která by omezila nedovolené přistěhovalectví do Evropské unie a která by vytvořila podmínky pro legitimní přesun.

Měli bychom však využívat zkušeností svých kolegů z rozvojových zemí, z nichž vyplývá, že ne všichni přistěhovalci a ne všechny odchody do zemí Evropské unie jsou vedeny obavami těchto lidí o omezení bezpečnosti, ale že jejich důvody jsou hospodářské.

  Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Paní předsedající, a rád bych se několika připomínkami vyjádřil k Maňkově zprávě. Domluvil jsem se na tom dříve s vaším kolegou. Rád bych velmi jasně vyjádřil svůj nesouhlas s navýšením příspěvku pro asistenty, zvláště pokud jde o předpokládanou částku 1 500 EUR. Jsem také proti jakémukoli navyšování počtu zaměstnanců a jsem přesvědčen, že pokud bude tato částka 1 500 EUR měsíčního příspěvku pro asistenty po dalším zvážení schválena, bude to výsměch daňovým poplatníkům.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předsedající. – Pane Ehrenhausere, domnívám se, že hovoříte k nesprávnému tématu. Toto je společná rozprava o Schengenské dohodě. Je mi líto, že jste se nemohl vyjádřit k Maňkově zprávě, ale obávám se, že budeme muset pokračovat.

  Piotr Borys (PPE). – (PL) V první řadě bych rád poblahopřál panu Coelhovi k dalším dvěma úspěšným zprávám. Za druhé, k systému SIS II se dnes nemůžeme obrátit zády. Pokud chceme bezpečný systém, musíme zavést systém SIS II, a proto se domnívám, že musíme pokračovat v těchto opatřeních a podpořit Komisi v této záležitosti. Rád bych všem připomněl, že nový vízový řád stanoví, že v systému se musí objevit biometrické údaje. Systém SIS 1+ tuto záruku neposkytuje. Systém SIS II v budoucnu umožní rychlé ověření údajů. V oblasti bezpečnosti proto nesmíme přestat pracovat na systému SIS II. Samozřejmě bychom si mohli přát, aby byla tato práce účinnější a úspěšnější.

Chci všem připomenout, že to není tak dávno, kdy jsme rovněž přijali opatření usnadňující cestování v rámci schengenského prostoru s dlouhodobými vízy. V souvislosti s tím musí práce na systému SIS II pokračovat. Rádi bychom v tomto ohledu podpořili Komisi v naději, že její práce bude postupovat rychleji a že bude účinnější, a měli bychom popřát Komisi, aby v této oblasti dosáhla úspěchu. Děkuji vám.

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala všem poslancům za jejich podporu a připomínky k těmto dvěma odlišným, avšak velmi důležitým, tématům.

Zahájím otázkou SIS II: je to samozřejmě – a já jsem první, kdo si to uvědomuje – dlouhá sága, jak někdo z vás uvedl. Je to složitý a velmi náročný materiál. Některé z věcí mohly být pravděpodobně provedeny v minulosti lépe, ale od chvíle, kdy jsem se ujala úřadu, jsem se snažila pokračovat v této záležitosti skutečně transparentně a důkladně. Komise se doslovně řídila plánem vypracovaným Radou a Rada schválila závěry na svém posledním zasedání. Některé členské státy měly pochybnosti, souhlasily však s tím, že test 1. mezníku byl úspěšný. V současnosti spolupracuji s různými odborníky na posouzení a stanovení konečných požadavků členských států s cílem splnit jejich provozní potřeby a stanovit konkrétnější harmonogram a další postup. Tento návrh předložím ve dnech 3. a 4. června ministrům k projednání a další posouzení bude následovat v létě. Budeme samozřejmě po celou dobu postupovat průhledně a budeme spolupracovat s Evropským parlamentem i se zpravodajem.

Abych odpověděla na otázku ohledně nových členských států, připojení Bulharska a Rumunska bude pro všechny provedeno prostřednictvím systému SIS I, v současnosti se pro Bulharsko a Rumunsko v tomto ohledu vypracovávají dohody.

Koncem podzimu se připravujeme na test mezníku 2 SIS – doufám, že bude úspěšný. Do doby, než bude tento test úspěšně dokončen, máme v záloze kontakty a způsoby, které umožní do budoucna udržet plán pro nepředvídané události. Doufáme, že to nebude zapotřebí, ale provedli jsme v tomto ohledu přípravy. Zatím mi dovolte, abych poděkovala všem poslancům, zejména panu Coelhovi, za vaši podporu a ujistila vás ze strany Komise o nejvyšší možné míře transparentnosti a spolupráce s Evropským parlamentem na tomto materiálu.

Pokud jde o otázku znovuusídlování, plně souhlasím s panem Busuttilem, který řekl, že je překvapen, že tato politika neexistovala už dříve. Je to samozřejmě velmi dobrá iniciativa na spojení zdrojů členských států a povzbuzení další účasti na světové scéně s cílem uvolnit tlak na tábory běženců vznikající v důsledku krizí nebo velmi obtížných situací. Můžeme podnítit členské státy, aby rozumně využívaly prostředků a koordinovaly své úsilí s UNHCR. Tato iniciativa může skutečně posílit naši úlohou na světové scéně a může rovněž zásadním způsobem zlepšit situaci lidí, kteří se nachází ve velmi obtížné situaci. Podle odhadů UNHCR potřebovalo jen v loňském roce znovuusídlování 747 000 lidí. Jak uvedl pan Flautre, jediné, co můžeme dělat, je pomáhat, ale potřeba je značná. Domnívám se, že existuje široká shoda ohledně záměrů a účelu tohoto fondu, a doufám, že velmi brzy nalezneme řešení procedurálních problémů, aby tento návrh mohl být bez odkladu přijat.

Řada poslanců hovořila o vnitřní solidaritě. To s tím samozřejmě souvisí, jedná se však o poněkud odlišné téma. I já si uvědomuji potřebu této solidarity. Komise již v této souvislosti předložila návrhy. Navrhli jsme dočasné pozastavení mechanismu dublinského nařízení a zřídili jsme Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který bude letos otevřen na Maltě. Na Maltě probíhá zkušební projekt a my jej vyhodnocujeme. Souhlasím s tím, že bychom se měli snažit učinit tento projekt trvalejší a zapojit do něj více členských států. To je samozřejmě otázka ochoty členských států, Komise se však na to zaměří a rovněž se zaměříme na obecný mechanismus solidarity v rámci EU a ještě v tomto roce jej předložíme. Pak se budeme moci vrátit k této rozpravě, která je poněkud odlišná od otázky programu znovuusídlování EU, přestože je velmi důležitá.

Velmi vám děkuji, pane Coelho, pane Tavaresi a pane Alvaro za vaši práci na těchto velmi důležitých materiálech. Těším se na spolupráci s vámi s cílem co nejdříve tyto materiály uzavřít.

  Carlos Coelho, zpravodaj. – (PT) Děkuji mnohokrát za kladné komentáře ze strany jednotlivých kolegů poslanců. Paní Malmströmová, rád bych vám řekl, že Parlament si je vědom skutečnosti, že jste tento proces zdědila, a máme důvěru, že díky svým schopnostem a inteligenci jej dovedete ke zdárnému konci. Rovněž oceňujeme vaše úsilí o transparentnost, jak to už ostatně velmi dobře vyjádřil můj kolega poslanec, pan Enciu.

Pokud jde o termín, vysíláme špatný signál, jestliže náš nový nástroj přechodu nemá žádný konečný termín. Ostatně zpoždění, která soustavně překračují mandát Komise, nemají smysl. Chápu, že se Komise nechce zavázat k cíli, který navrhuje Parlament, my jej však stanovíme, a pokud z nějakého důvodu nebude do té doby proces uzavřen, můžete přijít do Parlamentu, požádat o prodloužení lhůty a vysvětlit, proč je to zapotřebí. Prodlužovat mandát Komise bez jakékoli lhůty je po všech těchto zpožděních špatný signál jak vůči evropským orgánům, tak vůči evropské veřejnosti.

Souhlasím s vaší myšlenkou, že Rada pro globální řízení programu nesmí být žádným shromážděním. Chápu proto výhrady Komise o omezení přístupu k její činnosti: zcela bezvýhradně souhlasím. Návrh Parlamentu reaguje na méně příznivý původní návrh Komise, protože Komise, která omezuje složení Rady pro globální řízení programu, zároveň umožňuje účast dalším úředníkům Komise, Rady či členských států. Vyvstává tak legitimní otázka: proč mohou být úředníci Komise a členských států zastoupeni v této radě, ale zástupci Parlamentu nikoli? Pokud se tento orgán omezí na své funkce, jsem přesvědčen, že se všichni shodneme zvláště vzhledem k zárukám, které Komise nabízí ohledně větší transparentnosti.

  Rui Tavares, zpravodaj. – (PT) Paní předsedající, děkuji poslancům, kteří se zúčastnili rozpravy, i paní komisařce. Jsem přesvědčen, že pokud existuje shoda o tom, co očekáváme v souvislosti s problémem znovuusídlování uprchlíků, je to proto, že tentokrát víme, že tématem této rozpravy o přistěhovalectví – a všichni víme, jak složité to je v Evropě, stejně jako rozprava o azylu a uprchlících – je problém, který můžeme vyřešit. Můžeme jej vyřešit pro sebe a můžeme jej vyřešit pro uprchlíky, protože každý, kdo kdy navštívil uprchlický tábor, ví, že jsou zde děti, které přichází o jeden, dva, tři roky vzdělávání, které by mohly získat v Evropě. Jsem přesvědčen, že tato okolnost činí naší rozpravu patřičně naléhavou.

A rovněž doufám, že v souladu s ustanoveními smluv rychle vyřešíme procesní problémy, protože všichni víme, že to, čeho jsme dosáhli, nestačí, a pouhé vyčlenění prostředků z rozpočtu ještě nepředstavuje skutečný program znovuusídlování uprchlíků. Tímto tématem se zabývá zpráva z vlastní iniciativy, kterou dnes rovněž projednáváme a která se týká kvality: kvalita má zásadní význam pro začlenění uprchlíků do společnosti a vyžaduje vícestranný přístup za účasti nevládních organizací, místních subjektů a místních orgánů. Tento přístup rovněž jistě vyřeší řadu byrokratických problémů s koordinací, se kterými se v současnosti potýkáme.

Pokud proces u dětí, které jsou umístěny v uprchlických táborech, doposud nestudují a mají případný nárok na znovuusídlování, trvá příliš dlouho, informují nás pracovníci pohraničních agentur řady členských států, je to např. proto, že koordinace ověřování tranzitní dokumentace členských států je příliš zdlouhavá, přitom z velké části je možné ji provádět prostřednictvím nástroje, který by mohl být realizován – jak navrhujeme ve zprávě z vlastní iniciativy – prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu je útvar pro oblast znovuusídlování s omezeným počtem úředníků sdružující pracovníky trvale působící v oblasti znovuusídlování, kteří mají zkušenosti v oblasti výměny osvědčených postupů, vědí, jakým způsobem uvést nový členský stát do mechanismu znovuusídlování, a v zájmu usnadnění postupu znovuusídlování dokážou koordinovat činnost i s Evropskou službou pro vnější činnost.

Jestliže jsme se už jednou rozhodli, že tito lidé budou znovuusídleni, není důvod, abychom se potýkali s byrokratickými postupy, než se vůbec dostaneme k jejich začleňování do společnosti na evropské půdě.

  Předsedající. – Společná rozprava je uzavřena.

Hlasování proběhne dnes v poledne.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Stavros Lambrinidis (S&D), písemně. – (EL) Hlasujeme dnes o přijetí společného programu EU pro znovuusídlování žadatelů o azyl z problémových třetích zemí v EU. Je však třeba vést ještě jednou rozpravu. Více než deset let zažívá Evropa příval značného množství uprchlíků a vlny přistěhovalectví. Veškeré břemeno evropského humanitárního úsilí bylo ponecháno na jižní Evropě a již před časem překročilo únosnou mez. Zatímco Evropa má připraveny finanční prostředky pro třetí země – což je zcela v pořádku –, nemá žádná opatření pro členské státy.

Zpravodaj ve své zprávě tento problém přinejmenším uznává. Další zprávy, jako např. zpráva o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, stanoví – alespoň na papíře – závazek podporovat státy, jejichž azylové systémy a systém přijímání uprchlíků jsou vystaveny zvláštnímu tlaku v důsledku zeměpisné polohy. Jedním z výslovně jmenovaných cílů je podpora vytvoření mechanismů solidarity, jako např. přesun osob, na které se vztahuje mezinárodní ochrana, v rámci EU.

Doufejme, že Evropa postupně objeví solidaritu. Nesmíme zapomínat, že jakékoli průtahy poškozují naše nevinné bližní.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Pokud jde o problematiku Schengenského informačního systému, chci opětovně upozornit na skutečnost, že státní orgány České republiky, orgány její územní samosprávy i jednotliví politikové včetně poslanců Evropského parlamentu jsou neustále konfrontováni se stížnostmi občanů ČR, kteří jsou při svých cestách do Spolkové republiky Německo podrobováni často bezdůvodným a ponižujícím policejním kontrolám a prohlídkám, a to jak v blízkosti státní hranice, tak v širším německém pohraničním území. Tento postup německých policejních a celních orgánů prováděný s velkou četností a agilností má značně negativní dopad nejen na česko-německé vztahy, ale především na postoj občanů ČR k evropské integraci. Po přistoupení ČR k Schengenskému informačnímu systému byl českým občanům deklarován volný a nerušený pohyb na teritoriu EU včetně Spolkové republiky, tak jak to předpokládá a zaručuje Schengenský systém. Domnívám se, že postup německých státních orgánů vůči osobám cestujícím z České republiky je v naprosté většině případů neodůvodněný a je v rozporu s deklarovaným volným pohybem osob.