Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 18. května 2010 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Rui Tavares (A7-0125/2010)

  Philip Claeys (NI). – (NL) Hlasoval jsem proti zprávě pana Tavarese, protože zavedení společného programu znovuusídlování je už několikátý krok k zavedení jednotné evropské azylové politiky.

Člověk nemusí být jasnovidcem, aby už nyní dokázal předpovědět, že jednotná politika jako tato povede ke značnému nárůstu počtu uchazečů o azyl v členských státech. Zvláště nechutný je bod odůvodnění ve zprávě, který tvrdí, že zavedení společného programu znovuusídlování učiní nedovolené přistěhovalectví méně přitažlivým. Tento pokrytecký pseudoargument se v této sněmovně objevuje vždy, když hlasujeme o textech týkajících se přistěhovalectví nebo o azylu. Je to snaha obalamutit lidi. V zemích, jako je Belgie, dochází k nedovolenému přistěhovalectví obvykle tehdy, když se lidé skryjí po azylovém řízení, za což jsou poté odměněni regularizací.

Proti podobným věcem je třeba zasáhnout a společný program znovuusídlování v žádném případě nenabízí řešení.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Přijali jsme směrnici, která bezpochyby otevře další cestu pro výzkum energetické účinnosti budov a přispěje k úsporám díky zateplování budov. Ovšem problémem jsou zejména staré budovy a ne pouze panelové domy. Včera kolega Marian-Jean Marinescu zmínil speciální fond. Otázkou jsou další zdroje v době krize. Proto je nutné lépe využít současné zdroje – jsou to 4 % pro rok 2010 až 2014.

Zpráva: Carlos Coelho (A7-0126/2010)

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Já jsem chtěla ještě vystoupit ke zprávě o uprchlickém fondu, proto jsem se hlásila. Chtěla bych říct, že hlasovací zařízení ukázalo, že jsem se zdržela. Ale já zde chci prohlásit, že podporuji společnou odpovědnost za důstojnější podmínky pro legální azylanty a že jsem byla pro. A naopak samozřejmě musíme účelněji bojovat s nelegální migrací.

A nyní tedy k bodu Schengen, jestli mohu. Dnes jsme odhlasovali další kroky pro spuštění druhé verze Schengenského informačního systému, který posílí bezpečnostní záruky pro všechny Evropany žijící v jednotném prostoru bez hranic.

Nicméně na ideu Schengenu a evropské pospolitosti vrhá vážný stín praxe německé a rakouské policie, kdy řada českých občanů je nucena absolvovat nadbytečné, podrobné a důstojnost degradující kontroly na vnitřních hranicích. Na tento problém jsem mimo jiné upozornila před dvěma lety v interpelaci Evropskou komisi a situace není dodnes uspokojivě vyřešena. Dochází tak k jasnému porušení pravidel a českým občanům, včetně podnikatelů a pracovníků, je omezován volný pohyb, což patří mezi základní svobody garantované i Listinou základních práv Evropské unie.

Zpráva: Rui Tavares (A7-0131/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Migrační politika, pane předsedající, která se snaží být spravedlivá a realistická, nutně vyžaduje přijetí společného evropského nařízení v oblasti azylu a musí rovněž vytvářet program znovuusídlování, který je účinný, spolehlivý a udržitelný. Domnívám se, že v tomto ohledu musíme zdůraznit, že znovuusídlování nesplňuje pouze humanitární cíle, ale rovněž cíle politické a hospodářské ve snaze ulehčit třetím zemím břemeno přijímání značného počtu uprchlíků a stejně velké břemeno sdílení nákladů a finančních odpovědností.

Jsme však přesvědčeni, že jedna rozpočtová položka a jeden způsob financování podpory nestačí, a vyzýváme proto členské státy, aby podpořily vytvoření dalších mechanismů soukromého financování, podporovaly vytváření partnerství soukromého a veřejného sektoru s nevládními organizacemi a dalšími sociálními partnery, jako jsou náboženské a národnostní organizace s cílem podporovat dobrovolnickou práci v tomto odvětví. Pokud jde o nové finanční výhledy, domníváme se, že by bylo dobré ustanovit například vyčlenění zvláštních ad hoc finančních prostředků – třeba prostřednictvím vytvoření nového fondu k tomuto účelu.

Závěrem navrhujeme, aby všechny zúčastněné strany přijaly závazek, že nabídnou uprchlíkům, zejména těm nejzranitelnějším, přístup k odpovídajícímu ubytování, vzdělávacím a jazykovým kurzům, ke zdravotní péči, psychologickým službám, stejně jako na pracovní trh, což je nezbytné, pokud mají být tito uprchlíci řádně začleněni do společnosti.

Doporučení pro druhé čtení: Astrid Lulling (A7-0146/2010)

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Jsem ráda že, zpráva Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví dostala tak širokou podporu při dnešním hlasování. Jsem si vědoma, že zajistit pro ženy podnikatelky srovnatelné sociální podmínky, jako mají zaměstnankyně, je především odpovědností členských států. Nicméně tato zpráva dává jasné mantinely, kterými by se měly země řídit. Nepovažuji to za porušení subsidiarity, ale pokud má někdo pochybnosti, může iniciovat přezkoumání. Díky Lisabonské smlouvě to mohou učinit i vnitrostátní parlamenty. Jsem zvědavá, zda toho kritici využijí, či budou jen do nekonečna planě mluvit.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a považuji za důležité zdůraznit, že v průměru dostávají ženy v Evropské unii o 17,4 % nižší mzdu než muži. Tato nerovnost se za posledních 15 let jen nepatrně zlepšila, přičemž v některých zemích došlo dokonce ke zhoršení. Souhlasím s výzvou Parlamentu, aby byly pravidelně vypracovávány zprávy o rozdílech v odměňování mužů a žen v Evropské unii a podporuji všechna opatření, která pomáhají omezit diskriminaci vůči ženám v Evropské unii.

Zpráva: Toine Manders (A7-0122/2010)

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Odhlasovali jsme kontroverzní návrh, protože ho náš výbor IMCO rozšířil a obohatil o zavedení označování země původu i v Evropské unii. Italští kolegové podali na dnešní plenární zasedání další návrhy mimo jiné na rozšíření nařízení i na obuv. Velice a dlouhodobě tuto myšlenku podporuji, ale musí to být kvalitně připraveno Evropskou komisí. Jde totiž o dořešení technických definic, které Parlament nemůže sám dobře dopracovat. Proto jsem pro to nezvedla ruku, ale současně žádám Komisi, aby se hned pustila do práce a předložila návrh.

  Morten Løkkegaard (ALDE) . – (DA) Paní předsedající, rád bych jen uvedl, že jsem hlasoval proti těm částem zprávy, které se týkají označování původu slovy „vyrobeno v“, protože se domnívám, že neexistují doklady, že by výhody tohoto ustanovení převyšovaly nevýhody. Jsem přesvědčen, že se jedná o příklon k protekcionismu, a pro něco takového je pro mě obtížné hlasovat. Hlasoval jsem proto proti uvedeným částem.

Zpráva: Luís Paulo Alves (A7-0054/2010)

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Paní předsedající, rozhodl jsem se podpořit tuto iniciativu, která poskytuje některým regionům Evropy příležitost k rozvoji. Pozornost by měla být věnována skutečnosti, že z hospodářského hlediska se i některé regiony Evropy samotné stávají nejvzdálenějšími regiony. Proto k cílům programů, jako je tento, patří mimo jiné i rozvoj oblastí v Evropě, a doufám, že se jim podaří podnítit rozvoj prostřednictvím zemědělství a rovněž prostřednictvím odvětví rybolovu.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Paní předsedající, dovolte mi, abych vyjádřila obavy ohledně situace producentů banánů na Kanárských ostrovech, na ostrově Guadeloupe, Martiniku a na Madeiře, které smlouva zařazuje mezi nejvzdálenější regiony.

Jejich situace je ještě obtížnější zejména od doby, kdy EU, v rámci Světové obchodní organizace, uzavřela dohodu se zeměmi Latinské Ameriky o snížení celního tarifu na dovoz banánů z tohoto regionu. Ráda bych upozornila na skutečnost, že v roce 2006 provedla EU reformu společné organizace trhu s banány. Zavázala se k poskytnutí rozpočtových prostředků na pomoc producentům banánů v těchto regionech. Od provedení reformy poskytuje EU každoročně 208 milionů EUR na podporu producentů banánů na Kanárských ostrovech, na Francouzských Antilách, na Madeiře a v menší míře na Azorách.

I když bychom měli tuto podporu uvítat, pro mnohé producenty banánů nebude tato podpora dostatečná. Ráda bych proto vyzvala příslušné orgány, aby přijaly potřebná opatření s cílem zajistit, že tradiční odvětví hospodářství v EU nebudou muset ustupovat strategičtějším obchodním cílům.

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, podporuji tuto zprávu, protože řeší problematiku rozmanitosti a otázku naší zemědělské politiky mezi regiony. Ráda bych však pronesla připomínku k poznámce o likvidaci ze strany pana komisaře Cioloşe. Reagoval na obavy vyjádřené v souvislosti se znovuzahájením jednání se zeměmi sdružení Mercosur. I když jeho slova mohla některé posluchače uklidnit – protože řekl, že zajistí, aby byly zájmy zemědělství EU a zemědělského modelu EU ochráněny – já se bohužel klidná necítím.

Z vlastních materiálů Komise jednoznačně vyplývá, že případné uzavření této dohody vážně postihne producenty hovězího masa, drůbežího masa i pěstitele vepřového masa v Evropské unii. Znovu otevíráme toto jednání v době, kdy probíhá reforma zemědělské politiky. Rozpočet je ohrožen. Hrozí, že v rozpočtu nebudeme mít dostatek finančních prostředků a nyní nám hrozí další navýšení cen zemědělských produktů a příjmů v zemědělství. To nedává smysl a doufám, že pan komisař tyto názory slyší.

Zpráva: Richard Ashworth (A7-0051/2010)

  Krisztina Morvai (NI). – (HU) Podporuji tuto zprávu, protože zjednodušuje ohromné administrativní a byrokratické břemeno, které v současnosti zatěžuje zemědělce. Doufám, že díky této zprávě vznikne nová podoba vztahu mezi úředníky odpovědnými za uplatňování společné zemědělské politiky v členských státech, zejména v postkomunistických státech, jako je Maďarsko, a mezi zemědělci. Ukončí se tak zavedená praxe, kdy jsou zemědělci systematicky trestáni, postihováni a terorizováni. Doufám také, že vznikne nová podoba spolupráce alespoň mezi úředníky a klienty. Domnívám se, že je velmi důležité, aby odpovědnost nezůstala pouze na zemědělcích, kteří doposud museli platit pokuty za nepatrná pochybení, ale že odpovědnost přijme i stát, jako například v případě, kdy se úřad zpozdí s vyplácením plateb, které zemědělcům dluží. Požadavky na tyto platby by měly být soudně vymahatelné jak ze strany zemědělců, tak ze strany klientů.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen, že zjednodušení a omezení byrokratických postupů souvisejících se společnou zemědělskou politikou není pouze žádoucí, ale nezbytné, pokud mají evropští zemědělci plně využít výhod této politiky, místo aby se – jak tomu často bývá – potýkali s administrativními problémy a zpožděními.

Jsem rovněž přesvědčen, že mnozí se mnou budou sdílet touhu vytvořit přehlednější a komplexnější právní předpisy a to jak pro odpovědné orgány, tak pro zemědělce s cílem odstranit všechna nadbytečná nařízení a podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a místními orgány.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, společná zemědělská politika musí být neustále prověřována z hlediska praktické použitelnosti, protože zbytečná byrokratická zátěž nás – a především naše zemědělce – stojí značné množství času a peněz. Prvky, které nejsou smysluplné a přiměřené, je třeba odstranit a zjednodušit. Tak tomu bývá zejména v případě často velmi komplikovaných předpisů obsahujících ustanovení o podmíněnosti.

Vytyčili jsme si cíl učinit evropskou politiku jednodušší a transparentnější. Zemědělci v Evropské unii by měli opět moci trávit více času na poli a nikoli za stolem. A upřímně doufám, že Komise toto poselství v naší zprávě zaznamená a přijme opatření, aby je uvedla do praxe.

  Diane Dodds (NI). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu jako mnozí jiní, kteří se aktivně věnují problematice zemědělství ve své oblasti. Jednou z nejčastějších stížností, je stížnost na byrokracii související s tímto odvětvím. Klíčovým hlediskem nové společné zemědělské politiky musí proto být snížení množství administrativy a byrokracie. Právní předpisy musí být pro zemědělce smysluplné a nesmí zemědělce omezovat v produkci potravin. Zjednodušení právních předpisů však není jediným důležitým hlediskem, je rovněž třeba, aby členským státům byla dána flexibilita a to především ze strany Komise a Evropského účetního dvora.

Evropský účetní dvůr uplatňuje při stanovení postihu malou, až téměř žádnou flexibilitu a nepoužívá příliš ani zdravý rozum. Tyto právní předpisy vyžadují naléhavou pozornost a je třeba i více zdravého rozumu. Musí být rovněž proveden finanční přezkum, který zhodnotí náklady na kontroly zemědělských podniků a množství prostředků získaných zpět v rámci postihů, abychom zjistili, zda jsou prostředky daňových poplatníků účinně vynakládány.

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, domnívám se, že když jsme zaváděli oddělování, jen málo z nás si uvědomovalo, jaké dopady bude mít, když v rámci tohoto balíčku, s nímž se nyní zemědělci musí vypořádávat, zavedeme podmíněnost. Domnívám se, že se jedná o více než 17 různých směrnic. Myslím, že bychom si v tomto Parlamentu měli položit otázku, do jaké míry jsme ve svém úsilí o zjednodušení při tvorbě zákonů úspěšní.

Především bych se však chtěla zaměřit na jednu oblast a to na oblast kontrol. Příslušné orgány provádí nadměrný počet kontrol podmíněnosti. Zemědělci stále častěji čelí dalším úrovním kontrol ze strany zpracovatelů, maloobchodních prodejců a dalších skupin; je třeba posílit koordinaci a nikoli zdvojovat kontroly. Z hlediska konečného produktu nevytváří kontroly přidanou hodnotou na žádném stupni bezpečnosti či ochrany, jsou však zdrojem značné administrativní zátěže a frustrace na straně producentů, kteří musí splňovat podmínky všech těchto kontrol a absolvovat je. Tuto zprávu vítám.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Paní předsedající, v první řadě bych rád poděkoval zpravodaji, panu Ashworthovi, za skvělou zprávu. Domnívám se, že máme dobrý soustředit se na otázku, jakým způsobem jsme schopni zjednodušit procesy související se zemědělstvím v Evropské unii. Mohli bychom říct, že změť jednotlivých plateb je natolik složitá, že běžnému zemědělci, ať už pochází ze severu nebo z východu Finska, případně odjinud z Evropy, vezme chuť začít je studovat. Potřebujeme proto jednoznačné, proveditelné a srozumitelné modely. Pokud má být dosaženo pokroku, je třeba nastolit důvěru mezi zemědělci a vládou.

V současnosti představuje politika Evropské unie v oblasti zemědělství s 27 různými zeměmi a 27 různými kulturami takový zmatek, že si stěží můžeme představit budoucnost jinak než prostřednictvím zjednodušení a vyjasnění jednotlivých systémů. Tato zpráva pana Ashwortha představuje skvělý krok tímto směrem a já doufám, že se nám podaří po této cestě pokračovat dál: po cestě jednoznačných a jednoduchých předpisů a pokynů v oblasti zemědělství, a to nyní i v budoucnu.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, považuji za povzbudivé, když je Parlamentu předložena zpráva, jejíž název začíná slovem „zjednodušení“. Taková iniciativa by sama o sobě samozřejmě měla být zbytečná, je však dokladem skutečnosti, že dosavadní předpisy v této oblasti byly příliš složité.

Každý vzdělávací přístup k určitému tématu by měl být vždy založen na zjednodušení a neměl by věc komplikovat. Dosud bylo vytvořeno až příliš velké množství složitých předpisů, jak ví každý, kdo se někdy zúčastnil nějakého setkání zemědělců. Množství formulářů, které musí zemědělci vyplňovat, a nadměrné množství kontrol, které musí postupovat, je přivádí k šílenství.

Vítám proto tento návrh. Samozřejmě je třeba říct, že způsob zacházení s formuláři ve skutečnosti nic nevypovídá o tom, jakým způsobem obděláváte půdu. Je to způsob, jak zemědělci pečují o svá zvířata, a to, jak obdělávají půdu, jež nám zajistí potřebnou sledovatelnost, odpovědnost, zajišťování potravin a jakost potravin.

Je to tedy krok správným směrem. Doufám, že v dohledné době budeme svědky dalších takových kroků, a vyhneme se tak potřebě používat pojem zjednodušení, protože to by mělo být zcela samozřejmé.

Zpráva: Helga Trüpel (A7-0134/2010)

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Paní předsedající, hlasovala jsem pro přijetí zprávy, hlasovala jsem však chybně ohledně velmi důležitého článku 34 v rámci pozměňovacího návrhu 5. Je velmi důležité, abychom vyjasnili rozsah uhlíkové stopy a navíc stanovili její náklady. Je nejvyšší čas, aby se Evropský parlament usadil na jednom místě, a jsem velmi ráda, že nová vláda ve Spojeném království se rozhodla, že tuto záležitost zařadí do svého programu. Doufám, že i ostatní členské státy se budou touto věcí zabývat. Je to otázka životního prostředí a je to otázka nákladů. Dokud bude Evropský parlament schopen vydávat tolik prostředků jako nyní, do té doby budeme dále přehlížet hospodářskou krizi.

Doporučení pro druhé čtení: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0124/2010)

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pokud jde o zprávu paní Ţicăuové, hlasovala jsem pro přijetí společného postoje ke změně směrnice o energetické náročnosti budov, protože jejím cílem je, aby od konce roku 2020 dosahovaly všechny nové budovy nulové energetické bilance.A dosažení tohoto cíle by evropské orgány měly podpořit ze všech sil. Evropa má společný závazek a je pevně přesvědčená, že v blízké budoucnosti nebude zapotřebí vyrábět více energie, bude jen třeba již vyráběnou energii lépe využívat.

Energetické úspory a energetická účinnost představují účinný zdroj výroby energie. Na pokrok tímto směrem nemusíme čekat deset let; stačí, když se členské státy nyní zaváží k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti za použití finančních zdrojů, které byly doposud věnovány na výrobu většího množství energie.

Připomínám zejména neblahé zahájení jaderného programu v Itálii, který poškozuje a ohrožuje zdraví občanů a životního prostředí. Na tento program bylo promrháno ohromné množství veřejných prostředků jen proto, aby se za necelých 20 let mohlo vyrobit stejné množství energie, bez které bychom se obešli, pokud bychom tyto prostředky investovali do energetické účinnosti. Zelené investice pro naše děti a nikoli radioaktivní odpad!

Nyní budeme pokračovat vysvětlením hlasování ke zprávě paní Rühleové.

Zpráva: Heide Rühle (A7-0151/2010)

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože se domnívám, že je důležité, aby Parlament podpořil racionalizaci a systematizaci právních předpisů o veřejných zakázkách. Usnadní se tak práce jak administrativních orgánů, tak podniků, zejména malých a středních podniků, pro které bude účast ve výběrových řízeních snadnější.

Považuji za potřebné upozornit na to, že využívání veřejných zakázek se může stát prostředkem podpory udržitelného růstu tím, že výzvy k předkládání návrhů budou obsahovat rovněž ekologická a sociální kritéria. Domnívám se rovněž, že je povinností Parlamentu a evropských orgánů vyvíjet tlak na celkovou transparentnost v oblasti využívání veřejných prostředků, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím veškerých dostupných prostředků a zejména internetu.

Kontrola ze strany občanů zásadním způsobem přispívá k tomu, aby veřejné prostředky byly skutečně využívány v obecném zájmu a jak nám připomíná Výbor pro regionální rozvoj, v boji proti korupci u místních a regionálních orgánů.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Veřejné zakázky patří bohužel také k největším příkladům, kde vzniká korupce. Ráda jsem podpořila zprávu paní Heide Rühle volající po zjednodušení veřejných zakázek. Ale současně upozorňuji, že dokud Evropská komise nezavede veřejný portál s informacemi o okolnostech podezřelých zakázek z fondů Unie, mnoho se toho nezmění. Soutěž nebude efektivní, spravedlivá a dostupná pro malé a střední podnikatele. Jde mi o monitoring a analýzy, o referenční cenu za např. jeden km dálnic, zveřejňování skutečných vlastníků vítězných firem, včetně dceřiných firem holdingů a také jména opakovaných vítězů, aby to mohla prověřit média a veřejnost.

Zpráva: Franziska Keller (A7-0140/2010)

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, chtěla jsem rovněž hovořit o energetické účinnosti, avšak podle jednacího řádu se nepodávají ústní vysvětlení, pokud nejsou předloženy pozměňovací návrhy, podám proto písemné vysvětlení.

Ke zprávě paní Kellerové chci jednoznačně prohlásit, že ji odmítám na základě bodu 44 a 45 a bodu odůvodnění I. Bod 44 považuji za hluboce znepokojivý.

Jaký je vlastně postoj Parlamentu? V loňském a předloňském roce jsme vyvíjeli tlak na Komisi, aby přijala opatření na pomoc výrobcům mléka v Evropské unii, kteří se nacházeli v katastrofální situaci. Komise reagovala tím, že přijala jako naléhavé opatření vývozní náhrady. Jediní lidé, kteří si u mě v této souvislosti stěžovali, pocházeli z Nového Zélandu, což není rozvojová země. Domnívám se, že vložení těchto bodů do jinak dobré zprávy neslouží tomuto Parlamentu ani našim producentům v Evropské unii, kteří prochází těžkým obdobím. Omezujeme produkci v Evropě a to má dopad na rozvojový svět. Tomu je třeba věnovat pozornost.

  Předsedající. – Paní McGuinnessová, ohledně jednacího řádu máte úplnou pravdu. Myslela jsem si, že paní Alfanová bude pokračovat ve stejném stylu jako paní Jäätteenmäkiová, avšak k této zprávě nemělo být žádné vysvětlení hlasování. Máte pravdu.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, chci pouze říct, že souhlasím se svou kolegyní, paní McGuinnessovou. Měli jsme určité výhrady ke zde předloženým návrhům, a proto jsme nepostupovali v souladu se stanoviskem skupiny EPP, což bychom normálně učinili. Domnívám se, že paní McGuinnessová vysvětlila proč. Plně chápu, co zde řekla, a souhlasím s tím, a doufám proto, že to pochopí i EPP.

Zpráva: Hella Ranner (A7-0130/2010)

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Rannerové, protože nabízí dobré řešení problematiky doby jízdy a doby odpočinku v silniční dopravě. Toto řešení spočívá v harmonizaci a interpretaci právních předpisů. Nalezneme je v bodě 17 upraveného znění.

Evropská komise musí ve spolupráci s Konfederací organizací v oblasti silniční kontroly (CORTE), Tispol a Euro Contrôle Route vytvořit výklad k uplatňování každého jednotlivého článku právních předpisů. Tento výklad musí být navíc jednoznačný a musí o něm být informováni všichni zapojení douplatňování právních předpisů na evropských silnicích.

Vítám rovněž pozměněný bod 27 a vyzývám všechny řidiče, aby využívali místo pro podávání stížností na nepřiměřené peněžité pokuty zřízené organizací Euro Contrôle Route. Řidiči, pokud jde o doby jízdy a doby odpočinku v silniční dopravě v Evropě, musí dojít ke změně a k tomu je třeba důkaz. Vyzývám vás proto, abyste své stížnosti směřovali na uvedené místo zřízené organizací Euro Contrôle Route.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Paní předsedající, zpráva naší kolegyně správně upozorňuje na to, že stále existují výrazné rozdíly ve způsobu, jímž se v jednotlivých členských státech řeší vážné přestupky proti pravidlům silničního provozu společnosti. Podporuji proto navrhovaná opatření v oblasti harmonizace a vyrovnání přestupků a s nimi spojených sankcí v Evropě i možnost ustavení koordinačního nástroje na úrovni Evropské unie.

Písemné vysvětlení hlasování

Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem – Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: strategické směry pro bezpečnost silničního provozu do roku 2020

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Na evropských silnicích dochází stále k příliš velkému počtu dopravních nehod. Souvisí to s rostoucím objemem dopravy, ale také s nadměrnými požadavky kladenými na uživatele silnic, v důsledku profesního nebo soukromého zatížení či nadměrné únavy, stejně jako s matoucím množstvím dopravních značek a reklamních billboardů atd. Nesmíme rovněž zapomínat, že zejména v případě nehod se smrtelnými nebo vážnými zraněními sehrává zápornou úlohu velký provoz.

V zájmu životního prostředí musíme konečně začít realizovat myšlenky, o kterých se pouze hovoří, jako například převedení přepravy zboží na železnici, musíme ale také zavádět inteligentní dopravní systémy jako například synchronizaci světelné signalizace. Dopravní klidové zóny, vyloučení dopravy z center měst a podobná opatření nebyla doposud odpovídajícím způsobem prověřena, a proto by neměla být ve větším měřítku zaváděna. Existuje řada problémů, jimiž se tato zpráva dostatečně podrobně nezabývá, a proto jsem hlasoval proti jejímu přijetí.

Doporučení pro druhé čtení: Jean Lambert (A7-0118/2010)

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh je součástí legislativních snah Evropské unie o zřízení evropského azylového systému. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu musí proto členským státům poskytovat odbornou pomoc a přispívat k uplatňování soudržné a vysoce kvalitní společné evropské politiky v oblasti azylu.

Vytvoření tohoto nového úřadu bude bezpochyby znamenat přidanou hodnotu z hlediska posílení vzájemné důvěry a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Nový úřad musí usnadňovat vzájemnou výměnu informací, posouzení a zkušeností, pořádat školení a navazovat konkrétní spolupráci mezi správními orgány, jimž je svěřen úkol posuzování žádostí o azyl. Je důležité vyrovnat se se značnými rozdíly v postupech a rozhodování ve 27 členských státech ohledně žádostí o mezinárodní ochranu a dosáhnout určité míry sblížení ve způsobu, jímž členské státy tyto žádosti posuzují a reagují na ně.

Podporuji návrh zpravodaje na nabídku podpory v oblasti znovuusídlování. Souhlasím s tím, že potřebné změny v rozpočtu Evropského uprchlického fondu zajistí potřebné finanční prostředky pro nové agentury v počáteční fázi.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Otázky související s přistěhovalectvím a zejména s právem na azyl jsou zvláště citlivé. Ať tak či onak, toto právo udělované občanům zemí mimo EU může mít zásadní dopad na jejich život, a proto takové rozhodnutí musí být přijímáno vážně a po zralé úvaze, a je třeba s těmito osobami zacházet lidsky. Domnívám se, že je zcela přirozené, že politika otevřených dveří – bez kritérií, která by omezovala přístup na území Evropské unie – je nepřijatelná, naproti tomu politika, která by zcela bránila v přístupu, je nepřípustná. Musíme nalézt rovnováhu, která se bude snažit uvést do souladu legitimní zájmy a obavy občanů členských států s potřebami těch, kteří usilují o vstup na jejich území.

Vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu by mohlo představovat důležitý krok k přijetí osvědčených postupů v této oblasti, poskytnout členským státům větší vzájemnou důvěru a vést k lepší výměně informací.

Musím však zdůraznit, že členské státy budou mít i nadále svobodu rozhodování ohledně toho, zda přijmou uchazeče o azyl v rámci svých hranic či nikoli. Rovněž bych rád zdůraznil, že EU nesmí skrývat skutečnost, že zájmy jejích členských států v této oblasti nejsou zcela totožné.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu je poskytovat odbornou pomoc, která je nezbytná pro provádění důsledné a kvalitní společné evropské azylové politiky. Tento úřad umožní rozvoj vzájemné důvěry a sdílení odpovědností a bude odpovědný za koordinaci výměny informací a další činnosti související se znovuusídlováním ze strany členských států. Jako šiřitelka hodnot lidské důstojnosti, která představuje jeden ze základních prvků svobody, demokracie a sociálně hospodářského rozvoje na současné světové scéně, se musí Evropská unie stát průkopníkem a vzorem pro ostatní v oblasti azylové politiky. Vytvoření evropského úřadu, jehož cílem je podpora členských států v oblasti pomoci občanům ze třetích zemí bude rozhodujícím činitelem pro uplatňování společného evropského azylového systému a solidarity členských států v činnostech, které jsou v souladu s hodnotami a zásadami projektu budování Evropy. Vyzývám, aby byly bezodkladně zajištěny mechanismy a zdroje potřebné k vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu v naději, že vytvoří určitou přidanou hodnotu evropského azylového systému, který je dnes jednoznačně nedostatečný. Byla bych samozřejmě raději, kdyby byl mandát tohoto úřadu ambicióznější a kdyby představoval nástroj, jehož prostřednictvím by byla nastolena povinná solidarita mezi členskými státy, aby tak byla konečně ukončena nejistota ohledně práva na azyl. To zůstane zbožným přáním do doby, než budou přijaty společné azylové postupy. Doufejme, že se tomuto úřadu podaří přispět alespoň k lepšímu odhalování otázek a problémů v oblasti azylu s cílem zajistit co nejlepší možnou ochranu lidem, kteří jsou oběťmi pronásledování a hledají v naší zemi útočiště.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, protože v případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový systém je vystaven tlaku, může tento úřad podpořit uplatňování mechanismů solidarity, jejichž cílem je prosazovat lepší rozmístění příjemců mezinárodní ochrany z těchto členských států do jiných členských států a zároveň zajistit, aby azylové systémy nebyly zneužívány. Vítám skutečnost, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu bude koordinovat společnou pomoc členských států, které se nachází v obtížných situacích, jako je příliv značného počtu občanů třetích zemí požadujících mezinárodní ochranu.

Pro nás je důležité, abychom harmonizovali právní předpisy i postupy v oblasti azylu. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu stanoví osvědčené postupy, bude pořádat školení na evropské úrovni a zlepší přístup k přesným informacím o zemích původu. Dále jsem přesvědčen, že činnost Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu by měla rovněž zahrnovat vypracování pokynů, zaměřených na usnadnění a spravedlivější posuzování žádostí o azyl, stejně jako na sledování dodržování a vymáhání příslušných právních předpisů Společenství.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Dostává se nám ujištění o hodnotě, kterou bude Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu mít z hlediska vytváření vzájemné důvěry a rozdělení politických a finančních odpovědností. Členské státy EU doposud nedospěly ke konečné dohodě ohledně způsobu zacházení, jakého se uprchlíkům dostane, charakteristiky jednotlivců, kterým by mělo být postavení uprchlíka uděleno, a především ještě musí překonat výhrady některých vlád, pokud jde o případné náklady.

Tento úřad bude odpovědný za poskytování specializované pomoci. Mezi jeho úlohy patří koordinace, výměna informací a činností souvisejících se znovuusídlováním uprchlíků. Bude pořádat školicí programy určené osobám odpovědným za tuto oblast v jednotlivých zemích a bude přispívat k větší harmonizaci různých postupů. My, poslanci Evropského parlamentu, si vyhrazujeme právo jmenovat výkonného ředitele tohoto úřadu.

Považuji za svou povinnost upozornit na naši výzvu, abychom provedli potřebné změny v rámci Evropského uprchlického fondu s cílem zajistit, že tato nová agentura bude fungovat řádně. Největší politickou otázkou zůstává vztah mezi mezilidskou solidaritou a rozdělením finančního zatížení: EU je vyzývána, aby nabídla účinnou podporu státům, které jsou nejvíce postiženy migračními toky a vysokým počtem žadatelů o azyl a které čelí často neúměrnému tlaku v důsledku své poměrně malé rozlohy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V rámci tak citlivého tématu, jakým je oblast související s lidskými právy, je vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu důležité z hlediska poskytování odborné pomoci na úrovni EU s cílem stanovit soudržnou a kvalitní společnou evropskou politiku v oblasti azylu. Proto jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu by se mohl stát užitečným orgánem, zejména pokud by se ujal úlohy koordinátora v oblasti repatriace a zrychlených repatriačních opatření. To by ve výsledku pomohlo také znovuusídlování. Tato zpráva se tématem repatriace, které považuji za velmi důležité, zabývá jen okrajově. Namísto toho obsahuje řadu byrokratických návrhů, které budou mít za následek vznik přebujelého aparátu a zdlouhavé zavádění opatření. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Vyjadřuji podporu návrhu na vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Úkolem tohoto úřadu, původně financovaného z Evropského uprchlického fondu, bude poskytovat specializovanou pomoc potřebnou k zahájení společné politiky v oblasti azylu a koordinace výměny informací a činností souvisejících se znovuusídlováním uprchlíků. Jmenováním výkonného ředitele tohoto úřadu je pověřen Evropský parlament při dodržení zásady transparentnosti a demokratické kontroly. Dohoda mezi členskými státy se souhlasem dotčených stran zajistí solidaritu v rámci Společenství. Rovněž podporuji vznik poradního fóra, jakožto výsledku tlaku poslanců Evropského parlamentu, které zajistí dialog mezi podpůrným úřadem pro otázky azylu a ostatními dotčenými stranami.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Schvalujeme dnes zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Bude přínosný v řadě ohledů. Podpůrný úřad pro otázky azylu rozhodným způsobem přispěje k integraci jednotného evropského azylového prostoru. V krátké době bude vytvořena organizace, která bude koordinovat a posilovat spolupráci mezi členskými státy v otázkách azylu a podporovat sbližování jednotlivých vnitrostátních postupů. Úřad bude rovněž pomáhat podporovat sbližování různých regulačních úprav, které uplatňuje EU v oblasti azylových práv. S ohledem na tyto skutečnosti a na souhlas členských států i evropských orgánů se zřízením tohoto Evropského podpůrného úřadu jsem s potěšením hlasoval pro jeho založení.

Doporučení pro druhé čtení: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0124/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) I když je kladný hlas pro tuto zprávu pouhou formalitou, protože uplatňování Lisabonské smlouvy vyžaduje některé úpravy právního základu a aktů v přenesené pravomoci, přesto bych rád zdůraznil význam energetické účinnosti ve stavebnictví při dosahování cílů EU snižování spotřeby energie a emisí CO2 o 20 % a zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů o 20 % do roku 2020. Jak víme, dosažení cílů energetické účinnosti a snižování emisí v městských aglomeracích závisí především na zlepšení energetické účinnosti stávajících i nově stavěných budov.

Jsem však stále přesvědčen, že směrnice stanoví velmi ambiciózní cíle, s jejichž dosažením budou mít orgány místní správy potíže, pokud nedostanou finanční pomoc, včetně pomoci ze strany EU. Zejména mám na mysli ohromné množství práce v oblasti energetického využití u stávajících budov, jako jsou budovy sloužící pro sociální bydlení, u kterých energeticky méně náročné stavební úpravy bydlení (které pomohou rodinám omezit výdaje na energii) vyžádají značné finanční závazky ze strany orgánů místní správy.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem tohoto ambiciózního návrhu je povzbudit výstavbu/renovaci budov podle standardů, které jsou šetrnější k životnímu prostředí díky své energetické účinnosti. Hlasovala jsem rozhodně pro jeho přijetí. Tento druh iniciativ je ukázkou vedoucího postavení Evropské unie v oblasti udržitelného rozvoje. Tato směrnice představuje kompromis mezi výzvou a přinucením v oblasti odpovědné výstavby z hlediska životního prostředí.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Stavebnictví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a za 35 % celkových emisí. Tento právní předpis stanoví, že od konce roku 2020 bude energetická náročnost všech nových budov téměř nulová a renovace stávajících budov musí být prováděny tak, aby splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost. Tento právní předpis proto přispívá ke snížení energetické závislosti Evropy, ke snížení emisí CO2, zlepšení vnitřní a venkovní kvality ovzduší a zlepšení dobrých životních podmínek ve městech. Pobídka na zlepšení energetické náročnosti budov nabízí rovněž možnost ke změně klasifikace našich měst, k rozvoji turistiky, k vytváření nových pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu v EU. Tato nová klasifikace však vyžaduje větší míru veřejných i soukromých investic. Očekáváme přímé investice z veřejných prostředků, které budou mít přímý vliv na tvorbu nových pracovních míst a zajistí účast malých a středních podniků; programy na renovace měst napomohou hospodářskému oživení. Vyzývám proto Komisi a členské státy, aby využívaly strukturální fondy k nové klasifikaci budov z hlediska vlivu na životního prostředí a energetické náročnosti, přičemž tyto prostředky pomohou zvýšit podíl soukromých investic. Vyzývám je rovněž, aby nalezly vhodný model financování pro renovaci stávajících budov.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Trávíme 50 % svého života ve svých domovech. V současnosti je 30 % stávajících domů v Evropě nezdravých, i když mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly. Je proto důležité nejen podporovat nové udržitelné budovy, ale rovněž provádět udržitelné stavební úpravy. Vítám tento nový právní předpis, který pomůže spotřebitelům omezit výdaje na energii a celé EU dosáhnout cíle snížení spotřeby energie o 20 % za 10 let. Členské státy budou muset upravit nařízení o budovách tak, aby všechny budovy, které se budou stavět po roce 2020, splňovaly vysoké energetické standardy. Stav stávajících budov bude muset být zlepšen, pokud je to možné. Pro Demokratické hnutí je otázka bydlení rovněž otázkou urbanismu a kvality staveb. Musíme přiznat prioritu způsobu, jímž jsou naše domy projektovány. Musíme proto podporovat modernizaci stávajících budov, například prostřednictvím úpravy daní z nemovitostí v závislosti na energetické náročnosti budov. Vyzýváme proto členské státy, aby provedly změny svých daňových systémů s cílem povzbudit všechny dotčené strany k odpovědnému chování vůči životnímu prostředí.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že tato zpráva bude prospěšná pro budoucnost energetického odvětví Evropské unie, pokud budou její cíle proveditelné a budou v souladu s finanční situací všech členských států. Vítám cíle, které přijala Rada na svém zasedání 14. dubna 2010 - cíl o potřebě snížit nerovnosti mezi členskými státy z hlediska tepelné účinnosti budov, stejně jako cíl, aby byly všechny budovy s nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2020 a to v postupných krocích, které budou členské státy přijímat v letech 2015 a 2018. Komise a Rada však nesmí zapomínat, že řada členských států stále čelí hospodářskému poklesu a bude potřebovat finanční a logistickou pomoc k dosažení navrhovaných cílů. Komise musí zvážit vypracování plánu finanční pomoci založeného na přidělování rozvojových fondů na pomoc členským státům, které nemohou samy tyto prostředky vyčlenit, zejména prostředky na stavební úpravy. Toto opatření budou běžní občané jistě vnímat jako prospěšné, protože jsou to oni, kdo nesou část nákladů za stavební úpravy.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro doporučení o energetické náročnosti budov, protože předkládá ambiciózní a proveditelné návrhy na 20% snížení spotřeby energie a emisí CO2 v odvětvích, která nespadají do systému obchodování s emisemi, do roku 2020. Tato směrnice bude mít přímý vliv na život evropských občanů, protože pomůže spotřebitelům snížit výdaje za energii a zároveň přispěje k vytvoření milionů pracovních míst v celé EU prostřednictvím plánovaných investic do lepší energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V roce 2008 se EU zavázala, že do roku 2020 sníží o 20 % spotřebu energie a že 20 % spotřebované energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů. Zlepšení energetické účinnosti budov je nejúčinnější způsob, jak dosáhnout 20% snížení energetické spotřeby a emisí mimo odvětví spadající do systému obchodování s emisními povolenkami. Navíc, energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %.

13. listopadu 2008 předložila Komise návrh na změnu směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Tyto pozměňovací návrhy výrazně ovlivní život evropských občanů, protože budou mít bezprostřední dopad na budovy, ve kterých žijí, a vytvoří potřebu hledání a uplatňování účinnějších technologií ve stavebnictví. Tato strategie navíc bude vytvářet pracovní místa a bude přispívat k udržitelnému růstu. Vzhledem k tomu, že stávající návrh je založen na dohodě dosažené mezi Parlamentem a Radou v listopadu 2009, podporuji návrh zpravodajky.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Přijetí této směrnice o energetické náročnosti budov je důležitým krokem k omezení emisí CO2 a energetické závislosti Evropy. Tyto činitelé mají stále významnější podíl na kvalitě života evropských občanů i na konkurenceschopnosti našeho hospodářství a sociálním uspořádání. Vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a za 35 % celkových emisí, sehrává soběstačnost a lepší energetická náročnost renovovaných budov rozhodující úlohu s ohledem na schopnost Evropské unie dosáhnout do roku 2020 cíle 20% snížení energetické spotřeby a 20% zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Očekává se, že uplatňování těchto nových právních předpisů kromě toho, že pomůže spotřebitelům a veřejným službám omezit náklady na energie, pomůže v boji proti krizi v odvětví stavebního inženýrství a že přispěje k rozvoji programů obnovy měst, což bude mít kladný dopad na zlepšení kvality života a dobrých životních podmínek veřejnosti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zlepšení energetické účinnosti budov je zvláště důležité z hlediska zvýšení celkové energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů v EU. Pokud chce Evropská unie dosáhnout cílů, které navrhuje, ve snaze snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %, zajistit, že 20 % spotřebované energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů, a zvýšit energetickou účinnost o 20 %, bude muset významným způsobem posílit své závazky v oblasti energetické náročnosti budov.

Politická dohoda dosažená mezi Parlamentem a Radou vedla k vyjasnění technických hledisek, minimálních požadavků na energetickou náročnost v závislosti na stáří budov a na tom, zda byly renovovány či nikoli, zhodnocení úlohy místních a regionálních orgánů a podpory orgánů veřejné správy při uplatňování těchto doporučení.

Stále však máme určité obavy ohledně posílené úlohy Komise při hodnocení vnitrostátních plánů a kontrolních zpráv stejně jako přizpůsobení Lisabonské smlouvě, která soustřeďuje více moci v rukou Komise prostřednictvím takzvaných „aktů v přenesené pravomoci“.

  Adam Gierek (S&D), písemně. – (PL) Základními činiteli ovlivňujícími energetickou náročnost jsou: 1. Převod z jedné energie na jinou tak, aby umožňoval její specifické využití. Čím delší je řetězec převodů, tím větší jsou ztráty. V praxi se většinou jedná o proud tepelné energie uvolňovaný z primárního energetického zdroje. Větší část této uvolněné energie se přenáší do životního prostředí. Účinek tohoto uvolňování lze omezit prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny, která může dosáhnout až 90% účinnosti. 2. Elektrický odpor neboli Ohmův odpor, který je důležitý pro přenos elektrické energie. 3. Tepelný odpor. Nízký odpor je důležitý v tepelných výměnících, zatímco vysoký odpor je důležitý pro nízkou tepelnou vodivost izolačních materiálů. Použití těchto izolačních materiálů – jako je polystyren, minerální vlna nebo pórobeton – významným způsobem snižuje požadavky na tepelnou energii u obytných budov. V současnosti se jedná o poměrně výrazné snížení – přibližně 40 % celkové energie. 4. Tření u antifrikčních procesů, jako např. u ložisek, a třecích procesů, jako např. u brzd. To se týká zejména vozidel a turbulence u letadel. V důsledku tření dochází ke ztrátě přibližně 30 % celkové energie.

Hlasoval jsem pro přijetí tohoto nařízení bez pozměňovacích návrhů, protože energetické ztráty u obytných budov patří – spolu se ztrátami při konverzi – k největším a úspory pomohou chudým lidem. V případě Polska může tepelná modernizace společně s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie přinést prospěch z hlediska hospodářského, sociálního i ekologického. Při realizaci nařízení v této oblasti by měla být uplatňována určitá priorita, protože nová nařízení obvykle zpomalí realizaci starších.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí přepracovaného znění směrnice o energetické náročnosti budov, protože jsem přesvědčená, že nové budovy by měly dodržovat zásady úspory energie a že by v této oblasti měly být uplatňovány závazné standardy, které by byly všude účinně dodržovány. Veřejné budovy by měly jít v tomto ohledu příkladem od roku 2018, což dodá veřejným orgánům větší váhu a legitimitu při informačních kampaních mezi občany. Tyto dokumenty rovněž stanoví, že energetická úspora musí představovat základní prvek při stavebních úpravách budov. Byla bych ráda, kdyby se tato opatření stala novou hnací silou pro malé a střední podniky a kdyby členské státy zvýšily počet školicích programů pro pracovníky odpovědné za energetickou účinnost budov. Pokud jde o označování energetické spotřeby výrobků, jsem přesvědčená, že spotřebitelé by měli znát energetické vlastnosti výrobků, které kupují.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Otázka energetické účinnosti z hlediska strategie 2020 je zásadní. Přijetí tohoto doporučení, jehož cílem je dosažení téměř domů s téměř nulovou spotřebou energie do roku 2020, představuje důležitý krok z hlediska snižování spotřeby energie v příštích letech. Toto úsilí se nesmí vztahovat pouze na stavby nových budov, ale rovněž na projekty rozsáhlých stavebních úprav stávajících budov. Je také důležité, aby veřejné stavební projekty představovaly dobrý příklad. Z tohoto důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V minulosti byla často uplatňována snadno realizovatelná opatření na úsporu energie a lze jen stěží odhadnout, jak vysoký je potenciál snadno dosažitelných (to znamená nevyžadujících příliš rozsáhlé renovační práce) energetických úspor. To se však nesmí vymknout kontrole, aby nakonec budovy, na kterých byly provedeny vynikající stavební úpravy v zájmu energetické účinnosti, nezůstávaly prázdné v důsledku přemrštěných nájmů. Obecně řečeno, ani v zájmu ochrany klimatu nesmíme kvůli renovaci nepřijatelným způsobem zasahovat do vlastnických práv občanů.

Opatření na úsporu energií jsou jednak velmi nákladná a jednak vždy nezahrnují zcela vyspělé technologie, takže v tomto ohledu nemůžeme jednoduše určovat; musíme poskytovat pobídky prostřednictvím podpor. Vzhledem ke snižování platů a sociálního zabezpečení musíme dvakrát až třikrát důkladněji zvažovat, zda nebudou nová nařízení představovat pro individuální stavitele nebo obyvatele domů pohromu nebo zda je nepřivedou na mizinu. Dopad energetické náročnosti nelze jednoznačně odhadnout, a proto jsem hlasoval proti.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Podle EU patří stavebnictví k odvětvím s největším potenciálem z hlediska úspory energie . Energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %. V nových členských státech EU, včetně Litvy, se u bytových domů ztrácí přibližně 60 % tepelné energie. Jen v Litvě je více než 35 000 bytových domů. Jejich obyvatelé nejenže platí značné částky za teplo, ale jsou rovněž odpovědní za tuny emisí CO2. Konzervativní vláda v Litvě není schopná zahájit izolaci budov. Po téměř dvou letech slibů, že renovace budou zahájeny okamžitě, nebyla ještě renovována ani jediná budova.

Hlasoval jsem pro toto doporučení o energetické náročnosti budov, protože podporuje dosažení cíle téměř nulových domů. Tím bude zajištěno, že za určitou dobu se budovy v EU stanou z energetického hlediska udržitelné. Realizací této směrnice zahájíme proces snižování spotřeby energie EU o pětinu do roku 2020. Investice do zvyšování energetické účinnosti vytvoří miliony pracovních míst a přispějí k růstu hospodářství v EU.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Vyjadřuji podporu doporučení na zlepšení energetické účinnosti budov. Energetická účinnost neznamená pouze úsporu energie, ale také snížení emisí CO2 a skleníkových plynů. V zájmu dosažení tohoto cíle bychom měli omezit energetické ztráty domácností, které se zvýšily v důsledku technologie, která přenáší energetické náklady z výroby na údržbu. Výzkum v oblasti stavebnictví směřuje k ekologičtějšímu přístupu ke stavění.

V současnosti se největší projekty soustřeďují do zemí v mírném pásmu a tento druh technologie se zde rozšiřuje v takové míře, že se zdá, že doba, kdy budeme mít udržitelná města, není až tak vzdálená. Ve středomořských státech se tyto technologie nešíří tak rychle. I když problém úniku tepla není v těchto oblastech tak vážný, nejsou tyto budovy z ekologického hlediska udržitelné.

Rostoucí využití systémů klimatizace, které se v našich domovech objevují stále častěji, má za následek spotřebu ohromného množství energie. Evropská unie proto musí provádět informační kampaně a přijmout opatření s pomocí prostředků Společenství, pobídek a informačních kampaní a prostřednictvím výzkumu nových výrobních technologií a jejich používáním v praxi.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Dosažení cíle 20-20-20 do roku 2020, jinými slovy 20% snížení spotřeby energie, zvýšení poměru energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů vůči celkové spotřebě energie, na 20 % a 20% zvýšení energetické účinnosti, vyžaduje koordinovaná a cílená opatření jak ze strany EU, tak ze strany členských států. Co je důležitější, zlepšení energetické účinnosti budov je nejúčinnějším způsobem snížení spotřeby energie a emisí v odvětvích, která nespadají do systému obchodování s emisemi o 20 %. Abychom byli přesní, energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %. Budovy s optimálním využitím energií navíc spotřebují méně vody a vykazují nižší náklady na údržbu a veškeré poplatky. Proto jsem hlasoval pro přijetí směrnice o energetické náročnosti budov, která bude mít významný dopad na život evropských občanů, neboť se bude přímo týkat budov, v nichž žijí a jež užívají. Investice do zlepšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie navíc vytvoří miliony pracovních míst a přispějí k udržitelnému hospodářskému růstu v EU; zároveň se tak podaří omezit výdaje, které jsou v současnosti zbytečně vynakládány na udržování energeticky náročných budov.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Budovy jsou odpovědné za téměř polovinu emisí CO2, které nejsou zahrnuty do systému obchodování s emisemi EU, a nabízí tak značný potenciál na snížení těchto emisí s žádnými nebo nízkými náklady. Nová směrnice o energetické náročnosti budov stanoví soubor minimálních ukazatelů/požadavků na energetickou náročnost nových budov tak, aby jejich energetická spotřeba byla roku 2020 téměř nulová s tím, že značná část energie bude vyráběna z obnovitelných zdrojů. To rovněž zahrnuje uplatňování těchto požadavků na stávající budovy.

Je nezbytné informovat občany o těchto požadavcích a povzbudit je, aby i při renovaci budov zaváděli inteligentní měřicí systémy (a nahradili systémy na ohřev vody a klimatizační systémy energeticky účinnými alternativami, jako například reverzibilními tepelnými čerpadly). Část finančních prostředků poskytne rozpočet EU s cílem povzbudit opatření v oblasti energetické účinnosti. Členské státy musí přijmout vhodná opatření v zájmu urychleného zavedení této směrnice. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože tento nový právní předpis pomůže spotřebitelům omezit výdaje za energii, a tím umožní EU splnit cíl dosažení 20% snížení energetické spotřeby do roku 2020.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro přijetí této důležité směrnice s ohledem na potřebu zlepšit energetickou účinnost budov, což je jedna z oblastí s největším potenciálem, pokud jde o dosažení obecného cíle EU zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 o 20 %. Podle znění schváleného Parlamentem a Radou musí mít do roku 2020 všechny nové budovy nulovou spotřebu energie, což znamená, že musí vyprodukovat tolik energie, kolik samy spotřebují. Veřejné budovy musejí jít příkladem a splňovat požadavky tohoto právního předpisu do 31. prosince 2013. Část nákladů těchto reforem bude financována z rozpočtu EU. Stávající budovy budou muset rovněž splňovat velmi vysoké standardy energetické účinnosti, vypočítané členskými státy na základě společného rámce, který je stanoven v této směrnici. Ukazatele energetické náročnosti budov musí být součástí reklamy na jejich prodej nebo pronájem ve sdělovacích prostředcích. Dalším důležitým novým prvkem je začlenění inteligentních měřicích přístrojů a kontrolních a řídicích systémů zaměřených na úsporu energie. Přezkum této směrnice bude proveden do roku 2017.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Dnešní hlasování o předpisech EU o energetické náročnosti budov představuje výrazný pokrok v oblasti energetické účinnosti. Hluboce však odsuzujeme skutečnost, že tento právní předpis nezohledňuje požadavky na renovaci stávajících budov, které jsou odpovědné za 40 % energetické spotřeby a za 36 % emisí skleníkových plynů v Evropě. Namísto vytvoření ambiciózní politiky v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím rozsáhlých investic do renovací budov se EU soustředí výhradně na nové budovy. Tím je promarněna příležitost k vytvoření milionů pracovních míst, omezení naší energetické závislosti na sousedních zemích a k boji proti změně klimatu.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Stavebnictví je odvětví, které má značný potenciál v oblasti úspory energií. Toto odvětví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a 35 % celkových emisí skleníkových plynů.

Zlepšení energetické účinnosti budov je nejlepším způsobem snížení spotřeby energie a emisí.

Tato dohoda si zasluhuje naši plnou podporu. Nejpozději do 31. prosince 2020 budou muset být všechny nové domy s téměř nulovou spotřebou energie. Veškeré budovy ve veřejném sektoru musí tohoto cíle dosáhnout o dva roky dříve. Při renovaci starších budov se budou minimální požadavky na energetickou náročnost uplatňovat dokonce už od nynějška. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou budovy s velmi vysokou energetickou náročností. Kromě toho zanedbatelné či velmi malé množství energie, které budou tyto budovy spotřebovávat, by mělo pocházet z velké části z obnovitelných zdrojů energie.

Je chvályhodné, že tato směrnice věnuje pozornost ustanovení nástroje financování, který tento přechod umožní. Členské státy musí vypracovat seznam opatření k dosažení cílů této směrnice nejpozději do 30. června 2011. Komise musí rovněž posoudit fungování směrnice v přiměřené době – nejpozději do 1. ledna 2017. Tato směrnice představuje důležitý příspěvek v boji proti změně klimatu.

Zpráva: Rui Tavares (A7-0125/2010)

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Stockholmský program požaduje vytvoření spolehlivé a udržitelné společné azylové politiky Evropské unie. Pokud však mají být cíle azylové politiky realizovány a zajištěny, je nezbytné vyzvat členské státy, aby se dobrovolně zúčastnily společného programu EU pro znovuusídlování uprchlíků. Proto se Evropský parlament snaží poskytnout co největšímu počtu členských států možnost zúčastnit se programu EU pro znovuusídlování uprchlíků. Evropský parlament podporuje návrh Komise a zastává názor, že znovuusídlování uprchlíků by mělo sehrávat významnou úlohu ve vnější politice EU v oblasti azylu. Měla by být dále rozvíjena a rozšiřována, aby se z ní stal účinný nástroj ochrany ze strany EU.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasování pro přijetí této zprávy je krokem k dosažení společné evropské politiky v oblasti azylu. Tato politika umožní účinnější ochranu lidských práv a zároveň umožní omezit nezákonné přistěhovalectví.

EU se musí jednoznačně vyslovit k otázkám migrace a integrace. Musí přijmout odpovědnost za vymezení evropských předpisů a za podíl na výdajích zemí EU, které jsou dotčeny migračními toky. Znovuusídlování nemůže a nesmí být oddělováno od společných opatření proti nezákonnému přistěhovalectví. Tato opatření vyžadují nejen dohodu zemí se společnými hranicemi, ale rovněž zemí, odkud budou budoucí nezákonní přistěhovalci odcházet.

  David Casa (PPE), písemně. – Znovuusídlování uprchlíků je proces, který umožňuje znovuusídlení jednotlivce na základě žádosti Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, pokud dospěje k závěru, že tito lidé potřebují mezinárodní ochranu. To je jedním z kritérií způsobilosti v rámci Evropského uprchlického fondu. Tento proces je nejlepším možným řešením pro osoby, jejichž bezpečnost nemohou odpovídajícím způsobem zaručit státy prvního azylu.

Souhlasím se závěry zpravodaje, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí této zprávy.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Společná azylová politika a společný systém znovuusídlování představují jediný způsob, jak můžeme prosazovat řádnou politiku EU v oblasti lidských práv. Znovuusídlování je nepochybně trvalým řešením pro uprchlíky, jejichž ochranu nelze zajistit v zemích prvního azylu. Je důležité, aby byly k dispozici dostatečné prostředky, i když pouhé vyčlenění části rozpočtu nelze považovat za skutečný program znovuusídlování uprchlíků.

Nepochybuji o významu této dohody pro uprchlický fond umožňující v řadě členských států zaplnit mezeru a zlepšit jejich kapacitu v oblasti znovuusídlování. S radostí konstatuji, že počet členských států, které se účastní tohoto programu, se v posledních letech zvýšil; je důležité, že se nám daří povzbudit k účasti i ostatní. Rozvoj a šíření tohoto nástroje znovuusídlování v EU musí pokračovat s cílem zajistit co nejúčinnější ochranu.

Díky tomu bude Komise moci každý rok stanovit společné priority EU v oblasti znovuusídlování uprchlíků. Tyto priority se mohou vztahovat na konkrétní zeměpisné regiony, národnosti nebo kategorie uprchlíků, kteří mají být znovuusídlováni, i když souhlasím s tím, že by měla být zajištěna flexibilita umožňující reagovat na naléhavé situace.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Tlak migračních toků je stále silnější a existuje řada zemí, které jsou cílem této migrace a jejichž obavy ohledně tohoto jevu je třeba chápat. Z toho důvodu musíme mít funkční program znovuusídlování, který umožní spravedlivé rozdělení odpovědnosti za plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany uprchlíků a zároveň uvolní tlak na země zatížené značným množstvím uprchlíků, kterým poskytly azyl.

Jedním z pozitivních kroků by bylo zahájit ještě během tohoto roku činnost Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který může poskytnout členským státům podporu při uplatňování iniciativy v oblasti znovuusídlování. Bez ohledu na to, ve které zemi se znovuusídlování uskuteční, je důležité, aby zde uprchlíci měli trvalý přístup k jazykovým kurzům a vzdělávacím kurzům o dané zemi nebo v případě potřeby i k dalším zařízením náboženské povahy a psychologickému poradenství.

Jsem přesvědčena, že hlavním rysem tohoto programu, který má díky tomuto rozhodnutí zajištěn dlouhodobý rozpočtový výhled, musí být udržitelnost. Příjemci už prožili trauma v podobě odloučení od kultury a tradic země, z níž pocházejí. Musí si vytvořit novou totožnost, což je traumatizující proces, který není třeba zhoršovat pochybnostmi a nejistotou ohledně budoucnosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pokud nechce být Evropa odříznuta od okolního světa nebo zůstat slepá vůči událostem, k nimž v něm dochází, stává se potřeba znovuusídlování uprchlíků stále důležitější. Otevřenost a solidarita vůči těm, kdo trpí, jsou dvě evropské vlastnosti, které jsou inspirovány křesťanstvím a které by bylo dobré opět v plné míře vzkřísit. Přitom je však třeba dodržovat legitimní hranice stanovené členskými státy. Každoroční společné priority EU pro jednotlivé zeměpisné regiony a konkrétní kategorie uprchlíků určených ke znovuusídlování musí brát zřetel na potřeby členských států a na jejich konkrétní okolnosti; je třeba povzbudit účast členských států na činnosti programu znovuusídlování.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jedním z opatření, k jejichž uplatňování je Evropský uprchlický fond způsobilý, je znovuusídlování. Ve Stockholmském programu se stanoví, že činnost Evropské unie by měla být prováděna v partnerství a spolupráci se třetími zeměmi, na jejichž území se nacházejí velké populace uprchlíků. Komise každým rokem stanoví společné priority EU pro osoby, které mají být znovuusídlovány, a toto vymezení musí být dostatečně pružné, aby mohlo reagovat na naléhavé události. Zvláštní pozornost je třeba věnovat obětem kulturních, sociálních a politických systémů, které nejvíce potlačují jejich práva. Počet členských států, které se účastní programů EU v oblasti znovuusídlování, se zvyšuje a je třeba jej rozšířit na co největší počet členských států. Rád bych zdůraznil kladný dopad vytvoření fondu na pomoc v oblasti znovuusídlování, který poskytuje větší částky v prvním a ve druhém roce procesu. Tyto prostředky jsou odpovědí na vyšší náklady, které jsou přirozeně spojené s vytvářením mechanismů a struktur a reagují na potřebu zaručit podmínky zajišťující co největší udržitelnost a kvalitu procesu znovuusídlování uprchlíků.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Vzhledem k poměrně malé dosavadní aktivitě musí Evropa začít přispívat větším dílem k znovuusídlování uprchlíků, jejichž existence je v zemích, které je přijaly, ohrožena. Právě ve snaze povzbudit členské státy, aby se připojily k tomuto hnutí kolektivní solidarity, jsem hlasovala pro přijetí této zprávy, jejímž cílem je podpořit přijímání a znovuusídlování uprchlíků v Evropě. Dobrý úmysl už nestačí; musíme přeměnit slova v činy a zejména upřednostňovat ženy a děti, které jsou oběťmi násilí a zneužívání, nezletilé osoby bez doprovodu, ty, kteří se stali oběťmi mučení, a vážně nemocné osoby.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pouze 10 členských států EU, včetně Portugalska, přijímá uprchlíky, kteří mají být znovuusídleni. Znovuusídlováním se rozumí proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, založenou na individuální potřebě mezinárodní ochrany, přesunuti ze třetí země do členského státu. Přijetím tohoto doporučení se snažíme zvýšit počet členských států, které znovuusídlují uprchlíky za tímto účelem; státy, které umísťují uprchlíky poprvé, obdrží vyšší finanční pomoc na první dva roky. Bez ohledu na priority, týkající se zeměpisných regionů, stanovené EU pro dané období se priorita přiznává těmto kategoriím osob: dětem a ženám, kterým hrozí psychické, fyzické nebo sexuální násilí či zneužívání, nezletilým osobám bez doprovodu, osobám, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvláštní potřeby, osobám, které byly vystaveny násilí a mučení, a osobám, jež je třeba mimořádně či bezodkladně znovuusídlit z právních důvodů a kvůli ochraně.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jedním z opatření, k jejichž uplatňování je Evropský uprchlický fond způsobilý, je znovuusídlování uprchlíků ze třetích zemí. Znovuusídlováním se rozumí proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, založenou na individuální potřebě mezinárodní ochrany, přesunuti ze třetí země do členského státu, v němž mohou pobývat a) v postavení uprchlíka, nebo b) v postavení poskytujícím podle vnitrostátního práva a práva Společenství stejná práva a výhody jako postavení uprchlíka.

V důsledku navrhovaného opatření se EU – která už nyní čelí problému hromadného přistěhovalectví – stane ještě přitažlivější pro migrující osoby. Údaje Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky to potvrzují. Zatímco v roce 2008 bylo v rámci EU znovuusídlováno přibližně 5 000 osob, v současnosti se na celém světě nachází 750 000 osob, které potřebují znovuusídlování. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti přijetí zprávy.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V řadě členských států, včetně mé domovské země Rakouska, je již kapacita pro přijímání uprchlíků naplněna a obyvatelstvo se zcela oprávněně brání vytváření nových přijímacích středisek a podobných zařízení. Proto je zpráva o Evropském uprchlickém fondu, která vyzývá ke znovuusídlování uprchlíků v EU – jako to činí tato zpráva –, o to více nepochopitelná. Proto jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Problém uprchlíků je evropský problém a jeho řízení nelze ponechat na jednotlivých národních státech, zejména vzhledem k jejich zeměpisným hospodářským rozdílům. Proto podporuji zřízení fondu na evropské úrovni.

Zřízení fondu musí sloužit dvěma účelům: musí podporovat uprchlíky, kteří přicházejí do našich zemí a kteří často hledají pomoc na našich pobřežích, a rovněž státy, které přijímají větší počet těchto potřebných v důsledku své zeměpisné polohy. Tento problém je a musí být evropským problémem a nemůžeme ponechat některé státy, aby se s ním vyrovnávaly samy. Doufám, že tento fond bude počátkem cesty k vytvoření celoevropského a jednotnějšího přístupu k celé této problematice.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Vzhledem k potřebě pomoci uprchlíkům v Evropě považuji rozhodnutí Evropského parlamentu v této oblasti za velmi důležité. Hlavním cílem tohoto fondu je podpořit opatření přijatá členskými státy, která jsou často spojená s dodatečnými výdaji. Cílem těchto opatření je zajistit důstojné životní podmínky pro uprchlíky a rovněž tato opatření zahrnují zákonnou úpravu, kterou se řídí jejich pobyt v zemích Unie. Považuji za nezbytné zvýšit finanční pomoc zemím, které se podílejí na pomoci uprchlíkům.

Nesmíme zavdat příčinu ke kritice, že jako rozvinuté země místo toho, abychom chránili uprchlíky za každou cenu, se jim snažíme bránit v přístupu na naše území. Uprchlíkům, kteří přicházejí do Evropy z rozvojových zemí a kteří často museli čelit vážným problémům, jako je násilí, nedostatek prostředků k životu a nedostatečný přístup k lékařské péči, by se mělo dostat co nejlepší péče zřízené členskými státy EU.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Dámy a pánové, ve výboru bylo předloženo k hlasování více pozměňovacích návrhů, které chtěly upozornit na význam církví a společenství věřících při řešení problematiky uprchlíků. Všechny tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Jestliže liberální a levicoví politici tvrdí, že každodenní práce s uprchlíky je dostatečně zajištěna prostřednictvím nevládních organizací a prostředků ze státního rozpočtu, svědčí to o jejich krátkozrakém cynismu a pokrytectví. Ve skutečném životě je tomu právě naopak. Není snad pravdou, že státy se často dostávají pod palbu kritiky za to, že v uprchlických táborech vládnou nedůstojné podmínky? Nebylo by na místě otevřeně poukázat na pokrytectví států jako Německo, Španělsko, Francie, Itálie nebo Malta? Při přijímání uprchlíků a v péči o ně vlády selhávají. Vracejí je zpět, protože bída těch nejchudších se bohaté Evropě příčí. Z důvodu politické korektnosti pomíjíme, že v nejhorší bídě přijímacích táborů, kde politicky korektní nevládní organizace už svůj boj vzdaly, se zanícením pracují jen katolické řádové sestry. Díky Maltézskému řádu, Jezuitské službě pro uprchlíky (Jesuit Refugee Service) a mnoha křesťanským organizacím uznávají vlády svůj závazek řešit osud uprchlíků. Křesťanské organizace jsou trnem v oku našeho svědomí. Za to jim patří náš dík – a to přesto, že jejich financování z rozpočtu EU je velmi omezené a ve zprávě z vlastní iniciativy se o nich k tomuto tématu nesmí objevit ani zmínka.

Zpráva: Carlos Coelho (A7-0126/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva o Schengenském informačním systému a jeho modernizaci významným způsobem přispívá ke svobodnému pohybu v rámci Evropy. Vzhledem k rostoucím pohybu osob mezi členskými státy v schengenském prostoru a k jeho plánovanému rozšíření musíme schválit nakládání s údaji, které zajistí, že tato svoboda bude uplatňována v naprostém bezpečí. Coelhova zpráva přispívá k úsilí o dosažení větší účinnosti při výměně informací i nezbytnému dodržování práv jednotlivců, které Evropská unie zaručuje. Přirozeně jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Cílem tohoto návrhu je zajistit přechod Schengenského informačního systému v jeho současné podobě SIS 1+ na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Je politováníhodné, že se zahájení tohoto systému zpožďuje. Evropský parlament učinil vše, co bylo v jeho silách, aby byla činnost tohoto systému zahájena co nejdříve a aby byl postup realizace systému SIS II zcela transparentní. Je však zapotřebí získat schválení od všech orgánů. Je třeba zdůraznit, že v případě, že by byl projekt systému SIS II neúspěšný, musela by Komise uplatnit alternativní program a že Parlament by se musel podílet na rozhodování ohledně přechodu. Před přechodem na nový systém SIS II by měl být Parlament plně informován ze strany Komise o výsledcích testů a měl by mít příležitost k vydání stanoviska.

  David Casa (PPE), písemně. – Před přechodem na nový systém SIS je nezbytné, aby byly provedeny příslušné testy a přijata nezbytná bezpečnostní opatření. I když jsem přesvědčen, že testy musejí být provedeny odborně a důkladně, sdílím rovněž nelibost zpravodaje ohledně rozsáhlých průtahů, které přechod na nový systém provázejí.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Obecně jsem hlasoval pro navrhované pozměňovací návrhy k tomuto nařízení. Fáze převodu údajů je posledním úkolem v rámci vývojového mandátu druhé generace Schengenského informačního systému (SIS II). Tím je odůvodněna potřeba udělit Komisi mandát pro vývoj systému do doby, než bude tento systém provozuschopný. Vzhledem k vážným průtahům, které byly již potvrzeny, a zvýšeným nákladům na projekt SIS II chápu, že ustanovení o skončení platnosti musí být zachováno. Nový mandát musí být stanoven na základě data, ke kterému Komise předpokládá, že by se systém SIS II mohl stát provozuschopným – tj. na konci roku 2011.

Komise však musí mít možnost určité pružnosti, na základě které bude moci posunout lhůtu prostřednictvím postupu schvalování ve výborech tak, aby mohla upravit právní rámec podle potřeb alternativního scénáře v případě, že bude systém SIS II neúspěšný. Neschopnost Komise stanovit pravděpodobné datum, kdy by se systém SIS II mohl stát provozuschopným, je nepřijatelná, protože na tomto systému závisí větší záruky bezpečnosti, svobody a spravedlnosti v evropském prostoru. Vznikají tak rovněž pochybnosti o nedostatku transparentnosti tohoto procesu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Citlivá povaha tohoto tématu je důvodem, proč byla zpráva svěřena poslanci této sněmovny, který se dané oblasti nejvíce věnuje, panu Coelhovi; rád bych mu poblahopřál k jeho práci. Průtahy, kterými byl tento proces provázen, jsou politováníhodné, sdílím ovšem jeho obezřetnost, pokud jde o úspěch procesu přechodu a znepokojení ohledně práva Parlamentu dostávat informace o dalším vývoji.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Sága přechodu ze systému SIS I na systém SIS II již trvá příliš dlouho. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu: abych upozornila, že stanovené lhůty je třeba dodržovat, a abych ukončila to, co lze po mnoha marných pokusech a vzhledem k vynaloženým prostředkům na dosažení uvedeného cíle přechodu – doposud bezvýsledně – považovat za chyby v řízení. Nyní je řada na Komisi, ale Evropský parlament jako rozpočtový orgán musí využít svých pravomocí a vyhradit si právo požádat Evropský účetní dvůr, aby provedl důkladný audit řízení projektů a finančního dopadu, který by měl neúspěch tohoto projektu na rozpočet EU.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pozoruji určitý pokrok v pozměňovacích návrzích Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci obsažené v této zprávě. Výbor požaduje, aby byl Evropský parlament zapojen do rozhodovacího procesu, a uvádí, že pro přechod na druhou generaci Schengenského informačního systému je zapotřebí jeho schválení. Přesto je tato zpráva stále nepřijatelná. Nemůžeme s klidným svědomím podpořit případný přechod na systém SIS II – nový nástroj pro dosažení „úplné bezpečnosti“.

Díky tomuto systému může být shromažďováno stále více osobních údajů a to z důvodů, které jsou pochybné. Jak lze považovat za platný důvod podezření z úmyslu spáchat teroristický čin? A co je nejhorší, přístup k těmto údajům mohou získat Spojené státy. V této době krize pokračuje naše vládnoucí eurokracie v budování Evropy vyznačující se hospodářskou soutěží a přehnaným důrazem na právní stát. Nyní je však více než kdy předtím čas budovat Evropu solidarity a spolupráce, kterou potřebujeme.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Máme Schengenský informační systém, který funguje a je schopen rozšíření, a máme prestižní projekt v hodnotě několika milionů, který se hroutí. Je načase přestat vyhazovat peníze oknem a zachránit, co se ještě zachránit dá. Pokud chce EU skutečně utrácet další miliony, měly by být vynaloženy na ochranu hranic nebo ve prospěch místních rodin. Měli bychom konečně začít správně uplatňovat ustanovení Ženevské úmluvy o postavení uprchlíka, které se samozřejmě nevztahuje na armádu hospodářských přistěhovalců, místo abychom pouze vypláceli ohromné částky peněz na přijímání uprchlíků..

A konečně chci dodat, že nepotřebujeme nový podpůrný úřad pro otázky azylu, abychom dále rozšiřovali azylovou džungli a močál agentur EU, který spolyká milióny. Dokud nebudeme mít fungující Schengenský informační systém, nesmí být schengenský prostor dále rozšiřován. Nové návrhy jsou nejen špatně promyšlené, ale jsou jednoduše kontraproduktivní, a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Vyjadřuji svou jednoznačnou podporu zprávě pana Coelha. Schengenský informační systém se ukázal jako vynikající a platný nástroj řízení kontroly v rámci Evropské unie. Během jeho vývoje však vyvstala potřeba změn a úprav a to i s ohledem na další požadavky, které se objevily později.

Zpravodajův návrh se do značné míry kryje s tímto hlediskem: přechod na druhou generaci nelze dále odkládat nebo protahovat. Potřebujeme účinný a účelný nástroj pro koordinaci informací a kontrolu osob, které vstupují do schengenského prostoru a cestují v jeho rámci. Z tohoto důvodu se připojuji k panu Coelhovi a zdůrazňuji potřebu, aby Komise zrealizovala druhou generaci systému SIS co nejdříve.

Zpráva: Carlos Coelho (A7-0127/2010)

  David Casa (PPE), písemně. – Před přechodem na nový systém SIS je nezbytné, aby byly provedeny příslušné testy a přijata nezbytná bezpečnostní opatření. I když jsem přesvědčen, že testy musejí být provedeny odborně a důkladně, sdílím rovněž nelibost zpravodaje ohledně rozsáhlých průtahů, které přechod na nový systém provázejí.

Kromě toho považuji za důležité, aby byl Účetní dvůr požádán o provedení hloubkového auditu řízení této záležitosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zvýšený počet členských států vážným způsobem zkomplikoval postup přechodu ze Schengenského informačního systému na Schengenský informační systém druhé generace. Parlament v této zprávě požaduje přesné a aktuální informace o průběhu tohoto postupu, což je v pořádku. Doufám, že se přechod uskuteční nejúčinnějším možným způsobem, že tento přechod žádným způsobem neohrozí bezpečnost Evropy a že dospěje k uspokojivému výsledku.

Zpráva: Rui Tavares (A7-0131/2010)

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože otázka uprchlíků je ve Společenství stále velmi významná. V současnosti není oblast znovuusídlování uprchlíků v Evropské unii žádným způsobem koordinována a pouze 10 členských států provádí znovuusídlování uprchlíků každý rok, což brání strategickému využití znovuusídlování jako nástroje vnější politiky EU. Rovněž vítám rozhodnutí Komise zřídit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který bude nabízet podporu členským státům při provádění znovuusídlování a zároveň bude zajišťovat koordinaci politik v rámci EU.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) EU se na přijímání a znovuusídlování uprchlíků ze třetích zemí podílí v mnohem menší míře než Spojené státy a Kanada. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastní iniciativy Evropského parlamentu o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování. Tato zpráva požaduje, aby byl v rámci EU zřízen ambiciózní a udržitelný program znovuusídlování, a navrhuje finanční podporu pro členské státy, které jsou ochotny se do tohoto programu zapojit.

Tato zpráva rovněž vyjadřuje náš nesouhlas s představami Rady. Rada chce stanovit, aby pro stanovení priority s ohledem na znovuusídlování byla rozhodující státní příslušnost. Kromě zeměpisného původu uprchlíků bychom chtěli, aby byla zavedena kategorie „zranitelných uprchlíků“ (ženy a děti vystavené násilí a zneužívání, nezletilé osoby bez doprovodu, osoby, které potřebují lékařskou péči, oběti mučení atd.). Výše zmínění musí vždy představovat prioritu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Je nezbytné, aby Evropská unie měla spravedlivou a realistickou politiku v oblasti přistěhovalectví. Vítám proto tento účinný, spolehlivý a udržitelný program znovuusídlování nabízející trvalé řešení pro uprchlíky, kteří se nemohou vrátit do země svého původu. Úspěch účinného programu pro znovuusídlování vyžaduje přístup k pracovním příležitostem pro dospělé a okamžité zařazení nezletilých do škol. Z tohoto důvodu je nezbytný přístup k poradenským službám v oblasti vzdělání a zaměstnání. Jednotlivé subjekty ve veřejném sektoru (například obce) a organizace občanské společnosti stejně jako nevládní organizace, charitativní organizace, školy a sociální služby musí přijmout následná opatření; je nezbytné podporovat spolupráci mezi těmito subjekty. Vyzývám členské státy, aby podporovaly vytváření mechanismu na financování a větší rozšíření iniciativ partnerství soukromého a veřejného sektoru v zájmu podpory evropského programu pro znovuusídlování.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Je pozitivní, že počet členských států, které se zapojily do programu pro znovuusídlování, se v posledních letech zvýšil. Přesto znovuusídlování uprchlíků provádí každoročně pouze 10 členských států, aniž by byly jejich snahy navzájem koordinovány nebo aniž by existoval společný program EU pro znovuusídlování. Je důležité, aby členské státy mezi sebou projevily solidaritu a spravedlivě sdílely odpovědnost za dodržování mezinárodních závazků.

Účinný a udržitelný program EU pro znovuusídlování přinese prospěch znovuusídlovaným uprchlíkům, členským státům a EU samotné tím, že jí zajistí vedoucí úlohu v mezinárodním humanitárním úsilí. Je zapotřebí vícestranný přístup, který bude zahrnovat všechny zúčastněné subjekty na místní úrovni, aniž bychom pomíjeli zásadní úlohu, kterou sehrává Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Účinný program EU pro znovuusídlování musí zajišťovat trvalou ochranu a řešení a zároveň vytvářet mechanismus pro spolupráci a koordinaci mezi členskými státy. Tento program musí umožňovat výměnu osvědčených postupů, vytvářet společnou strategii a omezovat náklady na činnosti spojené se znovuusídlováním. Podporuji návrh zpravodaje – pana Tavarese, kterému blahopřeji k vynikající zprávě – vytvořit útvar pro znovuusídlování, který umožní koordinovat a usnadňovat činnosti v rámci znovuusídlování.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Návrh nařízení týkající se programu EU pro řízení a regulaci znovuusídlování řeší prioritně usídlování a adaptaci uprchlíků v novém prostředí. Humanitární katastrofy či jiné nepředvídatelné události mohou vyvolat vlnu uprchlictví, na kterou je třeba umět v rámci EU společně reagovat. Zásadně však odmítám uprchlictví z důvodu politického azylu v rámci EU. Neumím si představit, že by bylo v některém z členských států EU právně umožněno perzekuovat občana z politických důvodů. Účast měst a obcí na programu znovuusídlování by měla být za všech okolnosti založena na dobrovolné bázi stejně jako účast členských států.

V řadě zemí je vyšší podíl cizinců na místní populaci již tradicí, pro řadu jiných je ovšem něčím novým. Abychom předešli fóbiím a strachu z cizinců v některých státech či regionech, měl by být jejich zájem či nezájem o účast respektován. Dále by bylo vhodné z důvodu souladu a komplementarity programu EU pro znovuusídlování s dalšími politikami EU v oblasti azylu koordinovat navržený program v rámci EASO. Přes uvedené výhrady zprávu jako celek podporuji.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Znovuusídlování uprchlíků se ukázalo nezbytné tam, kde přijímající třetí země nedokáže zajistit uprchlíkům bezpečnost a obživu, aby se zde mohli usadit. Z tohoto důvodu jednotlivé subjekty působící v terénu cítí potřebu řešit tento problém na evropské úrovni a společný program EU pro znovuusídlování navržený Komisí by se k tomu mohl stát vhodným nástrojem. Bez ohledu na to, jaký model se nakonec prosadí, je jistě třeba, aby členské státy více spolupracovaly mezi sebou i se zeměmi prvního umístění s cílem zajistit trvalé, udržitelné a vzájemně propojené řešení tohoto vážného humanitárního problému.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Evropští občané by se neměli nechat zmást názvem této zprávy: znovuusídlování. Nehovoříme zde o žádném balíčku pomoci nebo o repatriaci přistěhovalců, ale o přijímání osob na území EU na základě doporučení Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, kteří již obdrželi azyl ve třetí zemi – první zemi, kde získali azyl či útočiště a která jim z nějakého důvodu nevyhovuje, nebo nevyhovuje Organizaci spojených národů. Je to neuvěřitelná nová výzva k sociálnímu a hospodářskému přistěhovalectví, kterou projednáváme pod záminkou uplatňování mezinárodní ochrany, přičemž Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu bude ve stále větší míře odpovědný za rozmístění žadatelů v rámci EU, ať se nám to líbí, či nikoli. Jak můžeme provádění těchto kontrol s důvěrou svěřit OSN a prvním zemím azylu? Jak můžeme snést skutečnost, že nějaká evropská agentura bude říkat členským státům, koho mají na svém území přijmout a jaké bude jeho postavení? Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je na světě 750 000 lidí, kteří mohou žádat o azyl. Máme je na základě příkazu této organizace přijmout všechny? To je naprosto nezodpovědné.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pouze 10 členských států EU, včetně Portugalska, přijímá uprchlíky za účelem znovuusídlení. To je třeba změnit a je třeba nalézt řešení a pobídky, aby se většina členských států mohla začít podílet na znovuusídlování uprchlíků. Vytvoření tohoto programu představuje důležitý krok tímto směrem. Přispěje rovněž k širší účasti EU na znovuusídlování na světové úrovni, což bude mít rovněž vliv na ambici EU sehrávat vůdčí úlohu ve světovém humanitárním úsilí a na mezinárodní scéně.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Dovolte, abych vyjádřil podporu zprávě pana Tavarese. Jak jsem zdůraznil s ohledem na vytvoření Evropského uprchlického fondu, problém vyžaduje přijetí opatření a přístupu na evropské úrovni.

Jsem přesvědčen, že v zájmu dosažení tohoto cíle by mělo být harmonizováno udělování postavení uprchlíka. Na evropské úrovni nemůžeme mít rozdílné definice. Společný pojem by jednak zabránil „přechodu“ uprchlíků v rámci evropských zemí a zároveň by umožnil vhodnější řízení. Společný program nás proto podle mého názoru vede správným směrem. Účinný program EU pro znovuusídlování by tedy měl poskytovat ochranu a trvalá řešení nejen pro uprchlíky, jejichž situace je dlouhodobá, ale měl by rovněž umožnit rychlé a vhodné reakce při mimořádných událostech a v naléhavých situacích.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Schválení evropského programu pro znovuusídlování uprchlíků ze třetích zemí v členských státech EU je krokem správným směrem a já jsem samozřejmě hlasoval pro přijetí zprávy, pro kterou jsem byl také zpravodajem za Skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Je velmi důležité, abychom navázali solidaritu mezi EU a třetími zeměmi v otázce uprchlíků. V brzké době však budeme muset osvědčit odvahu a projevit stejnou solidaritu v rámci EU vytvořením vnitřního programu přesídlování s cílem zmírnit nerovnoměrný tlak na některé členské státy. Velmi dobrým příkladem v tomto ohledu je pilotní program na Maltě.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Je dobré, že byl vytvořen společný program EU pro znovuusídlování. Počet uprchlíků, kteří potřebují znovuusídlit, roste, na rozdíl od počtu míst, která je mohou přijmout. Avšak členské státy, které přijímají uprchlíky, patří často k těm nejchudším a jejich zdroje jim neumožňují přijmout větší počet osob. Znovuusídlování by mělo být vnímáno jako poslední možnost – jediné řešení pro uprchlíky, kteří se nemohou vrátit do vlastní země a nemohou ani nalézt bezpečné útočiště ve třetí zemi. Členské státy by měly přijmout ambicióznější program, který zajistí kvalitu a účinnost znovuusídlování.

Musíme podpořit vytvoření mechanismu soukromého financování a častější přijímání veřejných a zákonných iniciativ na posílení evropského programu pro znovuusídlování. A zvláštní pozornost by měla být věnována potřebným lidským zdrojům v rámci stávajících i budoucích programů EU pro znovuusídlování umožňující uplatňování osvědčených postupů při přijímání a začleňování uprchlíků do přijímající společnosti.

Cílem je vytvořit společný program EU pro znovuusídlování, aby tak díky užší spolupráci vlád členských států EU mohl být zvýšen počet znovuusídlovaných osob a mohlo tak v EU dojít ke zlepšení jejich situace. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí, aby se do programu EU pro znovuusídlování mohlo zapojit více členských států EU, což povzbudí politickou a praktickou spolupráci mezi členskými státy v zájmu trvalé ochrany cizinců.

Zprávy: Rui Tavares (A7-0125/2010 - A7-0131/2010), Carlos Coelho (A7-0126/2010 - A7-0127/2010)

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem kladně pro přijetí těchto zpráv, jak jsme se na tom domluvili se zpravodaji během rozpravy ve Výboru pro občanské svobody.

Zpráva: Maria Badia i Cutchet (A7-0141/2010)

  Maria Badia i Cutchet (S&D), písemně. – (ES) Tato zpráva, pro kterou bude – jak doufám – většina z vás hlasovat, je hodnocením pokroku, kterého Evropa dosáhla v politikách v oblasti vzdělávání a odborné přípravy letech 2007-2009. Ve zprávě se rovněž jedná o výzvách uvedených v iniciativě nazvané Novými dovednostmi k novým povoláním. Ze zprávy vyplývá, že máme stále nedostatky v odborné přípravě našich mladých lidí, a to jak z hlediska přípravy pro nová odvětví hospodářství, tak také v oblasti rozvoje dovedností v prostředí, kdy se Evropa a svět stávají stále více vzájemně provázanými. Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam odborné přípravy a vzdělání umožňující úspěšně čelit sociálním a hospodářským výzvám, které nás v příštím desetiletí čekají. Proto v kontextu hospodářské krize v EU chci zdůraznit význam zachování rozpočtů v oblasti vzdělání a odborné přípravy na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že musíme zlepšit kvalitu vzdělávání a odborné přípravy v EU. Pokyny uvedené v Lisabonské strategii však bohužel nebudou realizovány do konce roku 2010. Navzdory pokroku v posledních letech nejsou dovednosti evropských občanů stále na odpovídající úrovni a jedna třetina evropské populace dosahuje nízké úrovně vzdělání. Znepokojivá je rovněž skutečnost, že stále větší počet mladých lidí opouští školu dříve a nezískává žádné další vzdělání. Domnívám se, že je velmi důležité, abychom co nejdříve začali uplatňovat politiku zaměřenou na zvýšení kvality vzdělání a odborné přípravy v členských státech. Evropská komise, členské státy a zaměstnavatelé by měli úzce spolupracovat s institucemi poskytujícími vzdělání a odbornou přípravu s cílem zajistit kvalitnější a širší nabídku, aby odpovídala požadavkům profesních odvětví a trhu práce.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o provádění pracovního programu s názvem Vzdělávání a odborná příprava 2010, protože tato zpráva obsahuje některé velmi důležité oddíly, které – jak doufám – najdou specifické uplatnění v rámci politiky EU a následně budou moci být v plné míře realizovány členskými státy.

Mám zejména na mysli body týkající se odborné přípravy a vazeb mezi vzdělávacím procesem a potřebami trhu práce. Z hlediska budoucnosti jak našeho vzdělávacího, tak našeho hospodářského systému, který je téměř výhradně tvořen malými a středními podniky, doufám, že bude rozpoznána potřeba posílit vazby mezi institucemi, zejména institucemi zajišťujícími odbornou přípravu, a podnikatelským světem.

Myšlenka navazování partnerství mezi výrobními podniky na vnitrostátní a místní úrovni na straně jedné a světem vzdělávání na straně druhé je bezpochyby dobrou myšlenkou: umožnit školám úspěšněji koordinovat programy odborné přípravy se skutečnými potřebami podniků v daném místě a s potřebami hospodářství, které tyto potřeby odráží, nemluvě o skutečnosti, že tento plán také umožní školám překonat trvalý problém nacházení vhodných zdrojů, díky nimž budou moci poskytovat mladým lidem kvalitní vzdělání využitelné v profesním životě.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je nejvyšší čas provést přezkum cílů v oblasti vzdělání a odborné přípravy, které jsme stanovili v rámci Lisabonské strategie, a zhodnotit, co nebylo v této oblasti úspěšné. Jsem ráda, že jedním z nejdůležitějších cílů v nové strategii Evropa 2020 je zlepšit úroveň vzdělání, snížit počet lidí, kteří opouštějí školy bez dosaženého vzdělání, a zvýšit počet lidí s vysokoškolským nebo rovnocenným vzděláním. Za prvé bych ráda zdůraznila skutečnost, že v důsledku rychlého rozvoje informačních a nových technologiích se stává vzdělávací prostředí stále složitější a rozmanitější a je nezbytné přizpůsobit jej novým potřebám stále se měnícího světa. Je proto nezbytné provést reformu a zlepšit vzdělávací programy na školách a univerzitách a zohlednit přitom potřeby měnícího se trhu. Za druhé vyzývám k většímu úsilí směřovanému k zvýšení gramotnosti a podpoře zlepšování schopností lidí ze znevýhodněného prostředí. Jedním z nejdůležitějších cílů programu je modernizace odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání. Jinými slovy, je třeba stále prohlubovat vztahy s podnikatelskými kruhy a je nezbytné rozvíjet nové perspektivy kvalifikace a zajímavější příležitosti mobility pro studenty zapsané v programech odborného vzdělávání a přípravy. Jsem ráda, že Evropský parlament věnuje zvláštní pozornost potřebě usnadňovat zapojení osob se zdravotním postižením do vzdělávání a odborné přípravy. Rovněž souhlasím s tím, že musíme vyčlenit odpovídající finanční prostředky s cílem zajistit zapojení osob se zdravotním postižením do vzdělávání a odborné přípravy.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutné pro osobní rozvoj každého jedince, pro rovnost a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, pro aktivní občanství a sociální soudržnost. Je nezbytné dosáhnout zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy všech studentů s cílem dosáhnout lepších výsledků a schopností. Je to jediný způsob, jak můžeme úspěšně uplatňovat obnovenou sociální agendu EU pro příležitosti, přístup a solidaritu a vytvořit větší počet lepších pracovních míst. Je třeba podpořit mobilitu mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelským prostředím a odborným vzděláváním a přípravou s cílem podpořit učení zaměřené na studenty a získávání schopností, jako je podnikavost, mezikulturní porozumění, kritické myšlení a tvořivost. Rovněž vyzývám členské státy, aby modernizovaly vysoké školství a především slaďovaly vzdělávací programy s potřebami trhu práce.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Od přijetí Lisabonské strategie se politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii stávají stále důležitějšími. Vítám proto tuto zprávu obecně a konkrétně sdělení Komise nazvané Klíčové schopnosti pro měnící se svět. Znepokojuje mě však nesoulad mezi dovednostmi získávanými na školách a požadavky trhu práce v Evropské unii.

Jednoznačný závazek vůči odborné přípravě a celoživotnímu vzdělávání výrazným způsobem přispěje k úspěchu iniciativy nazvané Novými dovednostmi k novým povoláním a zlepšení průřezových klíčových schopností, jako jsou schopnosti pracovat s digitálními technologiemi, schopnost učit se, sociální, občanské, sportovní a umělecké schopnosti, smysl pro podnikavost a cit pro kulturu.

Jsem přesvědčen, že pokud mají být příští generace schopné překonat současnou propast mezi získávanými dovednostmi a potřebami trhu, mělo by se kvalitním nástrojem pro včasné získání základních dovedností stát předškolní vzdělávání. Dále považuji za důležité, aby se základní a střední školství zaměřovalo na rozvoj specifičtějších dovedností, jako například na zvládnutí cizích jazyků a přizpůsobení se obcím, v nichž jsou školy umístěny. Je nezbytné, aby vysoké školy byly koordinovány s potřebami trhu práce, podniků a společnosti obecně.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Navzdory některým zlepšením se nám ještě zdaleka nepodařilo dosáhnout cílů v oblasti vzdělání a odborné přípravy stanovené v Lisabonské strategii. Tato zpráva analyzuje neúspěchy a výzvy, které je třeba překonat, jako například lepší vazbu mezi systémy výuky, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že ve své zemi jsem působil v oblasti vzdělávání, považuji za politováníhodné, že téměř všechny ukazatele související s těmito tématy jsou chybně klasifikovány. Obávám se, že tyto nepříznivé výsledky jsou do značné míry výsledkem ideologie učení, která se zcela vzdaluje sdělení Komise a usnesení Parlamentu, kde se nejednou setkáváme se slovy jako „zásluha“, „přísnost“, „úsilí“, „soustředění“ a „disciplína“, přičemž „přenos vědomostí“ a „zapamatování“ jsou považovány za méně důležité než otázky „nadání“ a „přístupu“ založených na „základních schopnostech“.

Bylo by dobré, kdyby se státy přestaly zabývat statistikami a namísto toho se zaměřily na kořen problému, upustily od metod založených na množství slov, v nichž se ztrácí odpovědnost všech lidí zapojených v procesu vzdělávání, a od kamufláže statistik. Namísto toho by měly přijmout metody zaměřené především na vědecký obsah a poznávací procesy; na účinné učení a na účinnou výuku. Měli bychom se méně soustředit na dosahování společných stanovisek, která jsou tak prázdná, jak dobře jsou míněná. Vzhledem k obecně kladnému obsahu usnesení budu hlasovat pro jeho schválení, musím však připomenout, že hluboce nesouhlasím s chápáním povahy vzdělávacího systému.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Otázky vzdělávání a odborné přípravy mají jednoznačně nejvyšší význam s ohledem na trvale pokračující pokroky vědy a technologie a stále rozsáhlejší začleňování vědeckých a technických poznatků do výrobních procesů. Právě v tomto ohledu považuje projednávaná zpráva „za zásadní, aby byly zavedeny politiky, které by směřovaly ke zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy“. V tomto ohledu přirozeně sdílíme stejnou obavu.

Když zpráva připomíná tyto obavy, ani se nezmiňuje o významu státních škol při prosazování tohoto cíle a nepřipomíná dopady nedostatečných investic do státního školství nebo vyloučení řady mladých lidí z přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě; namísto toho uvádí pochybnou a dvojznačnou zmínku o posílení spolupráce „mezi veřejným a soukromým sektorem“. Pokud jde o vysokoškolské vzdělání, nepředstavuje Boloňský proces žádné řešení pro potřebné zlepšení v oblasti vzdělání: naopak, v zemích, jako je Portugalsko, vedl jen ke zhoršení, zejména v oblasti státního systému.

Musíme rovněž odsoudit obhajobu „flexibility“, která nutí mladé lidi přijímat nejistou, nestálou, občasnou a špatně placenou práci. Rovněž nesouhlasíme s představou dobrovolnické činnosti jako náhrady za práci, která zhoršuje zneužívání mladých lidí, kteří se snaží vstoupit do pracovního procesu.

  Emma McClarkin (ECR), písemně. – Moji kolegové z britské Konzervativní strany, i já, souhlasíme s mnohým z toho, co je uvedeno v této zprávě. Podporujeme snahy o rozvoj strategií pro celoživotní vzdělávání a na podporu odborného vzdělávání a přípravy i strategie v zájmu lepší integrace klíčových schopností, jako je výuka cizích jazyků, matematiky a přírodních věd. Jsme také přesvědčeni, že nejdůležitější je zajistit, aby byl trh práce dostatečně pružný a poskytoval mladým lidem možnost získat zaměstnání.

Nemůžeme však podpořit odkaz v této zprávě, že by všechny děti přistěhovalců měly mít možnost výuky v mateřském jazyce. Jsme přesvědčeni, že by to bylo zcela neproveditelné, nákladné a neúčinné, a to zejména ve školách, kde jsou děti z mnoha jazykově odlišných prostředí, a že to neprospívá začleňování přistěhovalců do místních společenství. Kromě toho by politika vzdělávání měla zůstat v působnosti jednotlivých národních států. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti přijetí této zprávy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Na základě Lisabonské strategie z roku 2000 byla přijata a zavedena řada iniciativ zaměřených na dosažení strategického cíle stanoveného Evropskou radou, aby se Evropská unie stala „do roku 2020 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě“. Závazek vůči vzdělání a odborné přípravě má zásadní význam a musí zahrnovat zlepšení kvality a účinnosti vzdělávacích systémů v Evropě. Je třeba přijmout závazek v oblasti odborné přípravy učitelů a vzdělávacích pracovníků, poskytnout přístup do systémů vzdělání a odborné přípravy všem, učinit proces výuky přitažlivějším, otevřít systém vzdělávání a odborné přípravy zbývající části světa a podporovat hlubší vazby se světem práce. Důležitým krokem k dosažení cílů návrhu na rok 2010 – kterých však nebylo plně dosaženo – byla i standardizace cílů v rámci klíčových schopností. Z pohledu přezkumu a posouzení doposud vykonané práce se tento dokument stává ještě důležitější, pokud na něj budeme pohlížet jako na přípravu strategií obnovy v zájmu dosažení původně navrhovaných cílů v odvětví vzdělávání s přihlédnutím k novým návrhům strategického rámce evropské spolupráce v tomto odvětví: vzdělávání a odborná příprava 2020.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vzdělání je důležité, skutečností je, že dobré vzdělání a dobrá odborná příprava již nějakou dobu není zárukou získání zaměstnání či dokonce dobrého pracovního místa. Namísto toho, abychom investovali prostředky do vhodných režimů pro získání kvalifikovaných pracovníků, máme plán, jak do EU přivést málo kvalifikované pracovníky prostřednictvím různých karet, přičemž přechodná omezení přístupu na trh práce jsou odmítána jako zbytečná. S ohledem na uvedené základní podmínky nejsou programy odborné přípravy dostatečné a z toho důvodu jsem hlasoval záporně.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Skutečnost, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytné pro vytvoření společnosti založené na vědomostech a pro budoucí hospodářství, už není žádným mýtem. Tyto záležitosti představují základ naší společnosti a jsou prameny naší budoucnosti a budoucnosti příštích generací.

Pokud máme úspěšně reagovat na výzvy, kterým Evropa čelí, včetně výzvy v rámci strategie EU 2020, nesmíme opomíjet vzdělání (předškolní, základní, střední a vysokoškolské) a odbornou přípravu. Podporuji sdělení, které uvádí různé strategie určené k realizaci, jako například podpora odborného rozvoje a vzdělávání učitelů, aktualizace metod posuzování a zavedení nových způsobů vedení výuky. Vyjadřuji podporu a blahopřeji zpravodajce k citlivosti, kterou projevila při přípravě této zprávy.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Tento text představuje globální přístup k aktualizaci a úpravě vzdělávání s ohledem na moderní požadavky. Stanovení důvodů, které vedly k neúspěchu cílů Boloňského procesu o sblížení v oblasti vysokoškolského vzdělávání mezi členskými státy, důležitost změny vzdělávacích systémů s cílem připravit evropské společnosti na překonání hospodářské krize a obnovu udržitelného růstu a význam pronikání nových technologií do všech úrovních vzdělávání, to jsou klíčové body vzdělávacích systémů budoucnosti. Proto jsem v tomto smyslu předložil pozměňovací návrhy, které Výbor pro kulturu a vzdělávání schválil.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem velmi rád, že jsme dnes přijali zprávu, kterou vypracovala moje katalánská kolegyně ze skupiny S&D, Maria Badia i Cutchetová, o velmi důležité problematice vnímání vzdělání a odborné přípravy jako klíčových schopností pro měnící se svět.

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy a ráda bych připomněla význam základních schopností, které musí každý Evropan získat. Počet mladých lidí, kteří ve věku 15 let neumějí řádně číst, trvale vzrůstá (21,3 % v roce 2000 a 24,1 % v roce 2006). Vzhledem k tomu, že evropská strategie se zaměřuje na kvalitní pracovní místa a inteligentní hospodářství, může tato znalostní propast odsouvat na okraj stále větší část společnosti. Členské státy musí přijmout tuto prioritu – získání základních schopností (čtení, psaní, matematika) – do svých vzdělávacích programů dříve, než se žáci začnou specializovat. Zvláštní důležitost má navíc výuka cizích jazyků. Jako učitelka angličtiny jsem si toho zvláště dobře vědoma. Vinou skutečnosti, že některé evropské země zaostávají ve výuce cizích jazyků, má řada studentů v době, kdy pracovní místa dostávají stále častěji mezinárodní rozměr, zavřené dveře. Konečně přizpůsobení vzdělávacích modelů nových povolání zeleného nebo digitálního hospodářství je jednou z hlavních výzev pro vzdělávání v Evropě. Z tohoto důvodu je pomoc při celoživotním vzdělávání klíčem flexibilní pracovní dráhy přizpůsobené pracovním místům budoucnosti.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Podpořila jsem zprávu o programu vzdělávání a odborné přípravy 2010 s radostí a s nadějí na rychlé uplatňování myšlenek tohoto programu. Jako akademická pracovnice a učitelka s dlouholetou zkušeností věnuji zvláštní pozornost potřebě vytvoření větší mobility mezi institucemi terciárního vzdělávání, obchodními kruhy a institucemi odborného vzdělávání a přípravy.

Moderní vysokoškolské vzdělání by mělo důkladně připravovat studenty ke vstupu na trh práce. Kromě správných znalostí se stávají stále důležitějšími schopnosti jako podnikavost, mezikulturní porozumění a tvořivost a při dosažení pracovních úspěchů sehrávají společně s formální přípravou stále významnější úlohu.

Z tohoto hlediska je proto vzdělání velmi důležité. Je rovněž nezbytné přijmout účinná opatření na větší zastoupení žen ve vědě a vědeckém výzkumu. V této záležitosti jsem již požádala Evropskou komisi o stanovisko a o zvážení možnosti zřízení zvláštního programu na vytvoření rovných příležitostí pro ženy ve vědě.

Vezmeme-li v úvahu znepokojivé statistiky ohledně vzdělání evropských občanů – včetně skutečnosti, že např. 77 milionů lidí, čili jedna třetina evropské populace ve věku mezi 25 a 64 let, nemá buď žádné formální vzdělání, nebo má velmi nízké vzdělání –, považuji tuto zprávu za velmi důležitou z hlediska podpory vědy a zlepšení odborných kvalifikací. S ohledem na uvedené skutečnosti vyzývám členské státy, EU a Komisi k účinnému uplatňování myšlenek tohoto programu.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Vzdělání má důležitou sociální funkci, otevírá dveře a nabízí vyhlídky na lepší budoucnost. Musíme proto vynaložit veškeré úsilí, abychom napomáhali vzdělávání mladých lidí prostřednictvím programů a grantů EU ve spojení s vnitrostátními opatřeními. V době globalizace, rostoucí hospodářské soutěže a rychlých změn je důležité účastnit se celoživotního vzdělávání.

Díky výměnám studentů, jako například v rámci projektu Erasmus, naši mladí lidé nejen prohlubují své znalosti v konkrétní oblasti, ale rozšiřují také své obzory. Zkušenost s novými kulturami a jazyky a navazování mezinárodních kontaktů vede k vytváření pevnějších vazeb v rámci Evropy a pomáhá při vytváření evropské totožnosti. Evropa má ambice stát v čele výzkumu a vývoje, inovací a nových technologických řešení, které umožní lepší řízení energetických zdrojů.

Naše naděje se upírají na mladé lidi a musíme se na tuto skupinu zaměřit přednostně. Mladí lidé po ukončení univerzitního vzdělání stěží nacházejí uplatnění na trhu práce, protože zaměstnavatelé kladou často důraz na odborné zkušenosti, které mladí lidé v této životní etapě nemají. Z tohoto důvodu musíme podpořit dialog mezi univerzitami a podniky, přizpůsobit studijní programy potřebám trhu práce a klást důraz na umístění a praktické zkušenosti studentů, které jim usnadní získat zaměstnání.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, v celé Evropě se utahují opasky a lidé začínají pociťovat dopady – bolestných a tvrdých – opatření. Oběti a kompromisy se staly součástí našeho každodenního života v řadě odvětví EU, je však důležité (zvláště v době hospodářského poklesu), abychom nezanedbávali své závazky v tak základních oblastech politiky, jako je vzdělávání. Jak nás učí dějiny, za vzdělání stojí bojovat – ať už to byly podzemní vzdělávací instituce v nacisty okupované Evropě, nebo disidentské „tajné univerzity“ během stalinské éry. V důsledku světové hospodářské krize se musíme opět přizpůsobovat. Odborné vzdělávání a příprava se musí přizpůsobovat potřebám trhu práce. Je třeba zvýšit úroveň gramotnosti v Evropě, protože v této oblasti Evropa zaostává za Spojenými státy a Japonskem. Musíme vyplnit tuto mezeru. Nejenže je důležité zvýšit úroveň gramotnosti, základních matematických dovedností a počítačové gramotnosti mezi mladými lidmi, ale také mezi nezaměstnanými dospělými osobami z nižších sociálně hospodářských vrstev. Celoživotní vzdělávání od kolébky do hrobu, stejně jako tak zvané programy „druhé šance“ pro dospělé s omezenými schopnostmi jsou důležité nejen z hlediska povzbuzení hospodářství a trhu práce, ale také z hlediska sociálního začlenění a aktivního občanství. Je naší povinností zvýšit kvalitu odborné přípravy v Evropě a učinit vzdělávání přitažlivějším. Je to dlouhodobý boj, který však stojí za to.

Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A7-0135/2010)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Správa a řízení komerčních společností je oblast, která vyvolává nové obavy, zejména v průběhu současné krize, i když je předmětem trvalé regulace. Učinit řídící pracovníky – a nemluvím zde pouze o správcích – odpovědnými je naprostou nutností v situaci, kdy chceme omezit systémová rizika. V případě společností působících ve strategických odvětvích, které mají značný obrat nebo významný podíl na trhu, mohou finanční problémy, do nichž se tyto společnosti mohou dostat, jednoznačně přesahovat pouhé zájmy akcionářů a přesahují do oblasti „dotčených subjektů“, jinými slovy věřitelů, zaměstnanců, spotřebitelů, příslušného průmyslového odvětví nebo státu.

V této situaci mnou předložený pozměňovací návrh na zavedení odpovědnosti členů správní rady tím, že určitý podíl zastoupených ředitelů by měl být tvořen odborníky, podporuje snížení systémového rizika, protože v současnosti už nestačí být zástupcem akcionářů, neboť – jak jsem ukázal – dobrá finanční situace a stabilita některých společností přesahuje pouhý investiční zisk v podobě vlastnictví akciového kapitálu. Navíc v zájmu zvýšení účasti akcionářů v těchto společnostech, kteří jsou v řadě případů – pokud vlastní příliš malý podíl kapitálu – pasivní, je třeba zavést regulaci elektronického hlasování.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Správa podniků a jejich etika je důležitý problém, zvláště v současné situaci, kdy řada akcionářů utrpěla ztráty svých investic v důsledku porušení některých těchto zásad. Dobří řídící pracovníci, kteří jsou zodpovědní a jejichž jednání je vedeno etickými zásadami, má význam pro vyvážené rozhodování, které umožní společnostem stát se konkurenceschopnými. Když hovoříme o regulaci určitých etických zvyklostí, nesmíme zapomínat na zásadu samostatnosti soukromých subjektů ani na to, že je třeba stanovit hranici ohledně regulace některých postupů.

Považuji rovněž za důležité, aby akcionáři přebírali větší odpovědnost a aktivněji se podíleli na tom, že dobré správce odmění trh a že méně etické správce stihne trest, aby tak jejich postup nepoškozoval práva akcionářů a neměl záporný vliv na celý trh.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize nás nutí odpovědnějším způsobem se zabývat deontologickými otázkami vztahujícími se k řízení podniků. Otázky související se strukturou odměňování a řízení odměňování ředitelů a řídících pracovníků společností kótovaných na burze se musí řídit etickými a deontologickými zásadami, které neumožňují vznik situací, jakých jsme byli svědky v nedávné minulosti, kdy byly řídícím pracovníkům přiznávány odměny ve společnostech, které krátce nato vyhlásily úpadek nebo se nacházely ve vážných problémech. EU musí mít výkonný sociální a ekologický model s dlouhodobým výhledem, který respektuje zájmy všech: společností, akcionářů a pracovníků. Z tohoto důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Vyjadřuji podporu zprávě pana Lehneho. Nedávná finanční krize ukázala, že je potřeba se hlouběji zabývat problematikou související s politikou odměňování ředitelů společností. Souhlasím se zpravodajem v tvrzení, že metoda založená na závazných opatřeních, jejímž cílem je zabránit situaci, kdy proměnné složky platu (odměny, podíly atd.) umožňují vznik příliš rizikových investičních politik, které jsou velmi oddělené od stavu reálného hospodářství.

Z tohoto důvodu je zapotřebí přijmout legislativní opatření, které nám umožní vyřešit problém rozdílných vnitrostátních předpisů týkajících se odměňování ve společnostech, zejména v případech přeshraničních fúzí. Pokud jde o finanční sektor, je zvláště nezbytné, aby etické otázky sehrávaly zásadní úlohu – a to nejen z morálního hlediska, ale především z hlediska sociálního. Z tohoto důvodu musíme zavést jednotné a globální pokyny.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy z vlastní iniciativy o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků, protože v první řadě podporuji výzvu Evropského parlamentu k podpoře účasti většího počtu žen na řídících pozic a žádost Evropské komisi, aby předložila návrh, kterým se zavádí režim obsazování míst v podnikových řídících orgánech a rovněž v dalších orgánech a na obsazování míst obecně. Zároveň však lituji skutečnosti, že můj pozměňovací návrh, aby byl tento požadavek povinný, nebyl do konečného usnesení zahrnut.

Byla bych ráda, kdyby Evropský parlament předkládal daleko ambicióznější požadavky. V souvislosti s politikou odměňování bych ráda upozornila na významné rozdíly, které v praxi přetrvávají, a zdůraznila, že zásady stanovené v evropských směrnicích o rovném odměňování a o rovném zacházení s muži a ženami je třeba dodržovat a zachovávat. Zastávám názor, že tyto základní zásady by měly být povinné ve všech členských státech, a jsem přesvědčená, že by měl být zaveden systém postihů za jejich nedodržení.

Zpráva: Georgios Papanikolaou (A7-0113/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Podpořil jsem zprávu pana Papanikolaoua, protože jsem si vědom důsledků hospodářské finanční krize, která již dostihla a postihla struktury společnosti, zejména mladé Evropany, mezi nimiž už nezaměstnanost dosahuje znepokojivých rozměrů.

Jsem proto přesvědčen, že je povinností evropských orgánů vytvořit řádně vymezené strategie, které dokážou co nejlépe využít stávající vzdělávací programy a programy mobility (jako např. Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci) a zároveň zlepšit vzájemný vztah mezi poskytovanou odbornou přípravou, schopnostmi a požadavky a potřebami trhu práce, aby se tak přechod mezi odbornou přípravou a povoláním stal co nejméně problémovým a co nejbezpečnějším.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Souhlasím s tímto usnesením, protože s tvorbou politik je v současnosti spojena odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím pokolením. Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje. Jsem znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi. Je velmi důležité, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a ve strategii Evropa 2020 bylo zajištěno začlenění perspektivy mládeže. Také podporuji návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na lepší začlenění mladých lidí na trh práce.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva, pro kterou jsem hlasovala, obsahuje zajímavé úvahy a návrhy na vytvoření konstruktivních politik, jejichž cílem je dát mladým lidem v dnešní společnosti smysl odpovědnosti.

Mladí lidé dnes čelí mnoha výzvám, pokud chtějí nalézt své místo na trhu práce a ve společnosti. Souhlasím se základním východiskem této zprávy: Parlament by mohl být užitečným nástrojem pro politiky týkající se mládeže a to s ohledem na své demokratické kořeny a z nich vyplývající schopnost shromáždit žádosti mladých lidí v členských státech a upřít pozornost Evropy na jejich požadavky.

Znovu opakuji, jako již v dřívějších projevech, jak důležité je zajistit, aby vzdělávací programy odrážely místní modely podnikání: tímto způsobem můžeme pomoci dnešním mladým lidem i budoucím generacím, aby jejich vstup na trh práce byl snadnější a aby jej doprovázelo i větší uspokojení. V současnosti je stále hlavním problémem pro miliony mladých lidí v Evropě získání pracovního místa, a to zejména během hospodářské krize, která způsobila nárůst nezaměstnanosti mezi mladými lidmi na více než 20 %.

Rovněž plně souhlasím s důrazem, který tato zpráva klade na sociální a lidský význam dobrovolné činnosti mladých lidí, která jim může pomoci k dosažení osobního i kolektivního růstu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože příprava a realizace strategie EU pro mládež jsou velmi důležité, zejména v době hospodářské a finanční krize, která postihuje mladé lidi a ohrožuje jejich budoucí prosperitu. Vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou budoucností Evropy, je naší povinností pomoci jim prostřednictvím uplatňování dobře připravené strategie pro mládež. Proto musí členské státy v první řadě hájit právo všech dětí a mladých lidí na státní vzdělávání a musí poskytnout všem stejné příležitosti ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ nebo finanční situaci. Ráda bych upozornila na skutečnost, že – jak stanoví nová strategie Evropa 2020 – je třeba, aby byl co nejdříve omezen počet žáků, kteří opouští školu bez získání kvalifikace. Pouze prostřednictvím pružnějších studijních podmínek pro všechny mladé lidi a zajištěním práva na vzdělání a studium můžeme poskytnout mladým lidem možnost získat pevné postavení na trhu práce. Ráda bych rovněž zdůraznila, že je nezbytné vypracovat konkrétní hlavní směry politiky k realizaci politik v oblasti zaměstnanosti a boje s nezaměstnaností mezi mládeží. Je velmi důležité podpořit podnikavost mladých lidí a poskytnout jim pružnější podmínky pro využívání mikroúvěrů a nástrojů mikrofinancování.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Finanční krize má vážný dopad na život mladých lidí. Vítám proto obnovenou strategii pro mládež, která začleňuje do politického programu dobré životní podmínky budoucích generací. Vzhledem k tomu, že klíčovou složkou úsilí o růst a tvorbu nových pracovních míst je znalostní trojúhelník, ráda bych zdůraznila význam vytváření většího počtu příležitostí pro mladé lidi v oblasti vzdělání a zaměstnanosti prostřednictvím prohloubení vzájemných kontaktů mezi oblastmi vzdělání, výzkumu a inovací. Poslanci Evropského parlamentu sehrávají zásadní úlohu při prosazování evropských politik zaměřených na mládež v členských státech. Ráda bych upozornila na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku.

Evropský parlament rovněž sehrává významnou úlohu při provádění, sledování a hodnocení evropské strategie pro mládež. Je nezbytné, aby programy a fondy Unie odrážely to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili, a aby byly politiky, programy a činnosti EU koordinovány s ohledem na strategii EU pro mládež.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože i když je strategie EU pro mládež přirozeně rozsáhlý a komplexní dokument, je nezbytné znovu potvrdit, že každá nová strategie musí zakládat své ambice a politiku na vzdělání. V minulosti kladla tato politika v oblasti vzdělávání zcela správně důraz na potřebu, aby všichni studenti v EU dokončili základní a středoškolské vzdělání. V současnosti se nám naštěstí podařilo dospět do stavu, kdy můžeme věnovat pozornost ambicióznějším cílům. Přibližně před dvěma desítkami let probíhaly pokusy zaměřené na demografické skupiny, které tradičně nenavštěvují univerzity, s cílem podpořit jejich vysokoškolské vzdělání. Některé z těchto iniciativ byly úspěšnější, jiné méně, ale sociální skupiny, které tvoří většinu vysokoškolských studentů, zůstávají převážně nezměněné. To se musí změnit. Pokud máme skutečně vyřešit chudobu, která v EU přetrvává, i když je často nepozorovaná, je třeba vytvořit systém, v rámci něhož budou ve vysokoškolském vzdělání zastoupeny i skupiny společnosti, které k této formě vzdělání tíhnou méně.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji zprávu pana Papanikolaoua o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Plně podporuji výzvu Parlamentu členským státům, aby uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže. Jsou jimi například podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv.

Zdůrazňuji důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělání a odborné přípravy. Naléhavě vyzývám Komisi, aby přiznala prioritu nástrojům na zlepšení kvalifikace mladých lidí a zlepšení jejich pracovních příležitostí a zejména na rozvoj iniciativy „první zaměstnání v rámci programu Erasmus“. Souhlasím s bojem proti užívání drog, alkoholu a tabákových výrobků a jiných forem závislosti, včetně hráčské závislosti.

Rád bych zdůraznil úlohu informování mladých lidí o otázkách sexuální výchovy z hlediska ochrany zdraví. Rád bych podtrhl význam dobrovolnických činností a – jak to vždy požadovalo Hnutí sociálně demokratické mládeže Portugalska (JSD) – potřebu předat mladým lidem odpovědnost při plánování a realizaci politik zaměřených na mládež na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Investice do politik zaměřených na mládež jsou nezbytné pro budoucnost evropských společností zejména v době, kdy se počet mladých lidí ve společnosti nadále snižuje. Vítám přijetí strategie EU pro mládež, ve které byly poprvé shromážděny informace o situaci mladých lidí v Evropě a kde Komise rovněž stanovila tři priority v oblasti mládeže.

Základními cíli účinné evropské politiky zaměřené na mládež, která je schopná přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení, jsou: vytvořit více příležitostí pro mládež v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, zlepšit začlenění a plnou účast všech mladých lidí ve společnosti a podpořit sociální začleňování a solidaritu mezi společností a mladými lidmi. Problémy spojené s účinným uplatňováním nástroje politiky zaměřené na mládež jsou však dány skutečností, že v jednotlivých členských státech existují různé definice pojmu mládež, stejně jako skutečností, že politika zaměřená na mládež podléhá zásadě subsidiarity. Pokud má obnovená evropská spolupráce v oblasti mládeže přinést konkrétní výsledky, jako například naléhavé posílení otevřené metody koordinace, potřebují vlády členských států projevit jednoznačné odhodlání a rozhodný závazek.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Finanční krize zatěžuje, alespoň z krátkodobého hlediska, profesní budoucnost milionů mladých lidí v celé Evropské unii a to zejména proto, že je pro ně stále obtížnější vstoupit na trh práce. Musíme nutně zajistit, aby opatření v oblasti odborné přípravy zajišťovala lepší soulad dovedností a požadavků trhu práce, a podporovala tak samostatnost a hospodářskou nezávislost mladých lidí; v opačném případě riskujeme, že promrháme nadání mladých lidí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V době, kdy Evropa zápasí s největší a nejvážnější hospodářskou a finanční krizí za poslední desetiletí, je nezbytné, aby se strategie EU pro mládež, kterou nyní projednáváme, zaměřovala na problémy, které tuto krizi vyvolaly a které se zvláště dotýkají mladých lidí. Mezi těmito problémy bych zvláště upozornil na vysokou mírou nezaměstnanosti mezi mladými lidmi, problémy spojené s přístupem na trh práce, nízké mzdy, nesoulad formální odborné přípravy na školách a univerzitách s nároky pracovního života a problémy spojené se sladěním vstupu do pracovního života, který je vždy náročný, s rodinným životem.

Tato hlediska musí být přítomna ve všech evropských strategiích pro mládež. Je také třeba hledat politiky a strategie, které Evropanům umožní lépe a rychleji se přizpůsobit výzvám dvacátého prvního století – zejména v situaci krize. Především bych rád upozornil na význam opatření, která dávají vzdělání patřičný význam, opatření zaměřená na získání nových dovedností a opatření, která podporují tvořivost a podnikavost. Jsem také přesvědčen, že pokud máme úspěšně dosáhnout navrhovaných cílů, musíme posílit koordinaci mezi jednotlivými subjekty podílejícími se na prosazování strategie pro mládež.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Závazek vůči mladým lidem přijímáme prostřednictvím vzdělávacího systému, který přiznává naprostou prioritu problému předčasného opouštění škol a negramotnosti a který podporuje rovný přístup všech mladých lidí ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě na všech úrovních. Rovněž zastáváme stanovisko, že by měly být podporovány příležitosti k celoživotnímu vzdělávání. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v Evropě a vzhledem k tomu, že mladí lidé s nízkou kvalifikací jsou nezaměstnaností více ohroženi, je nezbytné, aby se jim dostalo nejlepší možné odborné přípravy, která jim zaručí rychlý přístup na trh práce a dlouhodobé uplatnění. První zaměstnání je velmi důležité. Z tohoto důvodu navrhujeme režim nazvaný „první zaměstnání v rámci programu Erasmus“, který byl schválen; očekáváme následný postup Komise. EU by měla lépe informovat o nástrojích, které má dispozici, měla by je lépe rozvíjet a uplatňovat. Mladí lidé by měli být vybízeni k větší účasti, zejména na vytváření recyklační společnosti a na dosahování cílů boje proti změně klimatu, k němuž ve skutečnosti hojně přispívají.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Považujeme východisko, které zaujímá autor této zprávy, kdy přistupuje k problémům mladých lidí jako k něčemu, co průřezově přesahuje složky společnosti, za správné. Tímto způsobem odhaluje řadu konkrétních problémů v různých oblastech: vzdělání a odborná příprava, zaměstnanost, zdravotnictví, dobré životní podmínky a životní prostředí, kultura a další. K těmto problémům mimo jiné patří: předčasné odchody ze škol, nejistá a nestabilní pracovní místa, neplacené stáže, odliv mozků, poškozování životního prostředí, závislost na drogách a sociální vyčlenění.

I když některé návrhy, které zpravodaj předkládá, považujeme za správné a zaslouží si naši podporu, další jsou jednoznačně nedostatečné, některé jsou dokonce nejasné a jiné si až vzájemně odporují. Nemůžeme například přijmout, že strategie Evropa 2020, která je „více zaměřena na mladé lidi“, považuje nejisté nebo dočasné zaměstnání za „strategické“ řešení pro mladé lidi; obě tato pojetí tvoří součást uvedené strategie, která rovněž hájí konkurenceschopnost jako jedno z východisek z krize.

Stejně jako v jiných oblastech, kde je harmonizace dosahováno prostřednictvím sociálního pokroku, kdy nakonec nejsou všichni na stejném stupni, je výsledkem nízká životní úroveň. Některé země – včetně Portugalska – zaručují ve svých ústavách mladým lidem rozsáhlá práva; je důležité, aby tato práva byla uplatňována, nikoliv omezována.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Nezaměstnanost, dočasná práce, zácvik. Jaké perspektivy má mladá generace? Jaké má životní vyhlídky? Jak se musí cítit, když jsou nuceni zůstávat doma a nechat se podporovat vlastními rodiči a nemoci ani uvažovat o založení rodiny? Mají dočasné zaměstnání, často neplacené, a vykonávají práci, která mnohdy neodpovídá úrovni jejich vzdělání. Nemají naději na důchod. Co pro ně budoucnost připravila?

Paní předsedající, dámy a pánové, jsou to mladí lidé, kteří nesou hlavní nápor této krize.

Prožívají rozčarování a znepokojení ohledně možnosti, že by mohli být vyloučeni z trhu práce. Nemá smysl skrývat se za dobré úmysly a sliby. Mladí lidé žádají skutky. Naší povinností je dát jim řádné odpovědi.

Musíme investovat; musíme poskytovat jistoty, nabízet příležitosti. Svět práce se mění a my musíme vytvářet takové podmínky, kde se mladí lidé budou moci přizpůsobovat těmto změnám jako první, kde budou maximálně využívat nových technologií a účastnit se takových vzdělávacích programů, které odpovídají novým potřebám.

Musíme zdvojnásobit své úsilí; mladí lidé musí tvořit jádro našich evropských politik. Pokud nebudou mít budoucnost mladí lidé, nebude mít budoucnost společnost jako celek.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o nové strategii pro mládež, protože jsem přesvědčen, že dnešní mladí lidé jsou budoucností Evropy. Musíme přijmout opatření nyní, abychom zajistili, že mladí lidé budou co nejlépe připraveni na život, který je čeká, a co nejlépe vybaveni k tomu, aby mohli čelit budoucím výzvám.

Naléhavě žádám členské státy, aby přistupovaly k nové strategii pro mládež se vší vážností a usilovně uplatňovaly navrhovaná opatření. Strategie pro mládež musí být vtělena do osobního a profesního rozvoje všech mladých lidí v Evropě a musí jim poskytnout prostředky ke studiu doma i v zahraničí ať už prostřednictvím formálního, neformálního a informálního vzdělání. Účelem této strategie je rovněž posílení postavení mladých lidí a zvýšení jejich účasti ve společnosti.

Žádná politika nemůže skutečně fungovat bez průřezového uplatňování. Všechny příslušné subjekty ve všech odvětvích musí společně usilovat o úspěch strategie. I když je v Evropě politika pro mládež prováděna na vnitrostátní úrovni, musíme se jeden od druhého učit a být si příkladem. Zveřejňování vnitrostátních zpráv představuje rozhodující krok pro přiblížení se našim mladým občanům, zároveň však představuje nástroj, jehož prostřednictvím se můžeme od sebe učit osvědčené postupy a poučit se z případných výzev.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Světová hospodářská krize je pouze jeden z činitelů, který přispívá ke změně chování a životních podmínek mladých lidí v Evropě. To musí rozeznít poplašné zvony jak v členských státech, tak v Evropské unii jako celku.

Už nějakou dobu jsme v Evropě svědky úbytku obyvatel se všemi důsledky pro naše hospodářství a systémy sociálního zabezpečení. Zdrojem obav je rovněž skutečnost, že mladí lidé vstupují do manželství stále později a mají stále méně dětí ve stále vyšším věku. Zároveň nemají odpovídající podmínky pro rozvoj svých schopností a pro aktivní účast ve společnosti.

Hlavní zdroj obav pro mladou generaci představují otázky vzdělání, zaměstnanosti, sociálního začlenění a zdraví, které jsou však pro členské státy výzvami. Právě z tohoto důvodu jsem hlasoval pro návrh zprávy vytvořené panem Papanikolaouem. Jsem pevně přesvědčen, že pozměňovací návrhy, které jsme předložili, významným způsobem přispějí ke splnění úkolu vytvářet politiky zaměřené na mladé lidi, které jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí a podpoří jejich osobní iniciativu, rovný přístup ke vzdělání pro znevýhodněné mladé lidi a jejich pozdější začlenění na trh práce.

Jsem přesvědčen, že partnerství s hromadnými sdělovacími prostředky zaměřené na lepší informovanost o evropských programech a projektech pro mladé lidi je klíčovým činitelem, který nám pomůže při dosažení našich cílů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že mladí lidé tvoří až 20 % všech obyvatel, stává se strategie EU pro mládež stále důležitější a musí se stát jednou z priorit politiky Unie. Cíle jsou jasně stanovené a souvisejí s tak důležitými oblastmi, jako je vytvoření většího počtu pracovních příležitostí nebo povzbuzení mladých lidí, aby ve společnosti sehrávali aktivnější úlohu. V situaci hospodářské a finanční krize, kterou v současnosti procházíme, a ve spojení s problémem stárnutí obyvatelstva představují mladí lidé jednu z nejzranitelnějších skupin. Zastávám názor, že bychom měli věnovat větší pozornost politikám pro mládež na úrovni EU. Z toho důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Současná krize obzvláště tvrdě postihla především mladé lidi. S ohledem na rostoucí nezaměstnanost mládeže je důležité, abychom zlepšili příležitosti v oblasti vzdělání. Zatímco v EU se stále hovoří o podpoře, členské státy už provádí škrty ve financování univerzit.

Pokud chceme mladým lidem skutečně pomoci, musíme zabránit jevu „věčných praktikantů“. Tato opatření jsou v nejlepším případě projevem úmyslu, avšak vzhledem k podmínkám během probíhající krize v praxi stěží něčeho dosáhnou. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu, protože jsem sama součástí této mladé generace, která utváří budoucnost EU, a jsem znepokojena tím, jaká budoucnost čeká mě a příslušníky mé generace. Jedním z hlavních problémů, kterým v současnosti čelí mladí lidé v mé zemi, v Litvě, a dalších členských státech EU, je nezaměstnanost, a dnes se už o těchto mladých lidech začíná mluvit jako ztracené generaci. Dalším problémem je nesoulad vzdělávacího systému s potřebami trhu práce. I když souhlasím se sdělením Komise o strategii EU pro mládež, jsem znepokojena tím, že stejně jako řada dalších strategií, které jsme přijali, nestane se nikdy ničím víc než souborem krásných prohlášení na papíře. My, Evropský parlament, další orgány EU a členské státy si musíme uvědomit, že pokud dnes nebudeme pečovat o mládež, může se stát, že žádná z našich dalších strategií, včetně strategie EU 2020, nebude nikdy zrealizována, protože zde nezůstane nikdo, kdo by ji zrealizoval. Vyzývám proto Komisi, další příslušné orgány a členské státy, aby co nejdříve přijaly konkrétní opatření s cílem uvést tuto strategii do praxe.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu č. A7-0113/2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (2009/2159(INI)), protože stanovit strategii pro mládež je v současnosti nesmírně důležité. Mladí lidé v evropské společnosti čelí řadě výzev, které bude třeba v blízké budoucnosti řešit. Hospodářská krize a stárnutí společnosti jsou bezpochyby důležité a naléhavé problémy a týkají se především těch, kteří budou tvořit budoucnost. Co bychom měli dělat a co je ve skutečnosti naší povinností, je poskytnout rovné příležitosti a umožnit rovný přístup všem, kteří budou za několik let zahajovat svůj dospělý život, a také těm, kteří zahajují svůj dospělý život dnes. V současnosti je bohužel řada mladých a talentovaných lidí z různých důvodů opomíjena. Měli bychom jim poskytnout druhou šanci. Opatření, jako například finanční podpora pro lidi, kteří ukončili univerzitní vzdělání, jsou nezbytná pro hladký přechod na trh práce. Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je však bohužel vysoká a nerovnosti na trhu práce přetrvávají. Existuje rozhodně více problémů, než ty, které jsem uvedl. Plně proto souhlasím se zpravodajem, že „tato zpráva představuje další krok v rámci trvalého úsilí. Úsilí, které je naší povinností. Nikdy neustávající povinností vůči budoucím generacím“. To je to, co se od nás dnes očekává, a to bychom měli dělat.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím se stanoviskem, které vyjádřil pan Papanikolaou. Vytvoření nové strategie EU pro mládež má zásadní význam. Hlavním cílem této nové strategie pro mládež by mělo být účinnější využití stávajících nástrojů a podpora znalostí. Mohli bychom dosáhnout pokroku tím, že bychom vyzvali vlády k větší spolupráci v této oblasti bez ohledu na rozdíly mezi vnitrostátními politikami zaměřenými na mladé lidi.

Je to jeden z nezbytných činitelů, pokud chceme budoucím pokolením evropských občanů nabídnout slibnou budoucnost. Hospodářská krize má vážný dopad na mladé lidi a představuje hrozbu jejich budoucí prosperitě. Významný dopad na jejich budoucnost bude mít rovněž stárnutí obyvatelstva. Vzhledem k řadě tlaků, kterým jsou mladí lidé vystaveni, vzhledem k naší povinnosti podpořit je prostřednictvím účinné strategie pro mládež, vzhledem ke skutečnosti, že politiky na pomoc mládeži podléhají zásadě subsidiarity, a vzhledem ke skutečnosti, že spolupráce členských států v této oblasti je dobrovolná, je nesmírně důležité, aby tato nová strategie překonala slabiny předchozích strategií a vedla ke konkrétním výsledkům.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Vzdělávání mladých lidí je klíčový úkol, důsledky chyb, kterých se dopouštíme a které nejsou časem napraveny, obvykle pocítí i další generace a tyto chyby se mohou znovu opakovat a dále prohlubovat. Problémem našich „strategií“ je, že jakmile je jednou přijmeme, jsme posedlí jejich realizací a opomíjíme potřebu jejich pravidelného přezkumu a změn.

Současná strategie pro mládež, která byla v podstatě vypracována před současnou krizí, už nyní čelí řadě výzev: jak ochránit mladé lidi před negativním psychologickým dopadem současné krize, jak je připravit pro budoucí svět, a nikoli pro dnešní, jak zajistit rovné příležitosti ke vzdělání bez ohledu na příjem, jak oddělit „mobilitu“ od „odlivu mozků“ a jak vyvážit „virtuální vazbu“ prostřednictvím sítě se skutečnou vazbou a týmovým duchem prostřednictvím kolektivní akce.

To jsou „strategické“ výzvy, které vyžadují „strategickou“ pozornost těch, kdo přijímají rozhodnutí ve všech zemích EU.

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jejím cílem je podpora aktivního občanství, sociálního začlenění a solidarita všech mladých lidí. Pokud jde o politiku pro mládež, kde platí zásada subsidiarity, musíme vybízet členské státy, aby stanovily společné cíle a programy a zlepšily vzájemnou spolupráci při výměně osvědčených postupů. Jedná se o naléhavou záležitost, protože – jak víme – 1 ze 4 patnáctiletých v Evropě neumí řádně číst. S ohledem na projednávaný rozpočet na rok 2011 ve mně vzbuzuje obavy rozpor mezi ambicemi zprávy, o které jsme právě hlasovali, a omezení rozpočtu na program „Mládež v akci“ ve výši 3,4 %. Proč omezovat program, jehož cílem je právě rozvíjení smyslu pro občanství, solidaritu a toleranci mezi mladými Evropany? Doufám proto, že strategie 2020, která je založena na inteligentním a udržitelném hospodářství podporujícím začlenění, povede k přijetí ambiciózních finančních závazků v oblasti vzdělání a odborné přípravy mládeže, protože v této době systémové krize závisí střednědobé přežití EU na mladých lidech, kteří budou vzdělaní a mobilní díky evropskému projektu.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Podpořila jsem strategii EU pro mládež s plným přesvědčením a jistotou, že bude úspěšná. Je to jedna z klíčových oblastí činnosti Výboru pro kulturu a vzdělávání, ve kterém působím. Je naší povinností zlepšit situaci mladých lidí a jejich vyhlídky na vzdělání a odbornou přípravu. V této souvislosti mají zásadní význam tři záležitosti.

1. Mladí lidé v EU, stejně jako v Polsku, využívají programů EU, jako například Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci. Je proto velmi důležité navýšit financování těchto programů a uznat, že tvoří základ víceleté strategie EU pro mládež. V budoucnu by se těmto programům mělo dostat větší finanční podpory. Investice do vzdělání mladých lidí je nejlepší možný způsob využití rozpočtu EU. Rovněž vyzývám ke zlepšení a plné realizaci programu Erasmus Mundus.

2. Jako socialistka také zdůrazňuji význam rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání pro mladé lidi. Je nezbytné, abychom poskytli finanční pomoc těm, kteří si nemohou dovolit úplné vysokoškolské vzdělání. Je také důležité pomoci mladým lidem usnadnit přístup na trh práce.

3. S ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost bych ráda upozornila na povinnost členských států při realizaci této strategie, která zahrnuje podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost věnovanou mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Zpráva, kterou přijal Evropský parlament, představuje důkladnou analýzu komplexní problematiky mládeže, problematiky, kterou nedostatečně projednáváme nebo která bývá odsouvána do pozadí. Dnešní mladí lidé budou utvářet Evropu budoucnosti a my musíme zajistit, aby se rozvíjeli řádně, a musíme jim pomoci, aby co nejlépe využili příležitostí, které jim Unie nabízí. Mladí lidé představují zvláštní druh přidané hodnoty – přináší svěžest a inovace a mohou učinit sociální vizi Evropy skutečností, založenou na toleranci, na rozmanitosti a na rovnosti. Otázka mladých lidí nabývá ještě více na významu s ohledem na současnou situaci – na hospodářskou krizi a demografické činitele v Evropě.

Mladí lidé jsou vůči negativním dopadům současné hospodářské krize zranitelnější. Nezaměstnanost v této skupině téměř dvojnásobně převyšuje celkovou míru a finanční situace často nutí mladé lidi, aby upustili od vzdělávání, což může mít za následek chudobu a vyloučení.

V souvislosti se stárnutím populace je třeba nalézt nástroj, který povzbudí mladé lidi k zakládání rodiny. Často toto rozhodnutí odkládají v důsledku nepříznivé finanční situace, problémů spojených s nalezením práce nebo kvůli potřebě sloučit pracovní a rodinný život. Pokud jde o otázky organizace a struktury spolupráce v oblasti mládeže, měli bychom být jasnější a konkrétnější. Problematika mládeže je složitá a vyžaduje zapojení mnoha oblastí politiky.

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. – (PL) Usnesení, které jsme dnes přijali, týkající se sdělení Komise o strategii EU pro mládež ukazuje správným směrem a je založeno na integrovaném přístupu k problémům a potřebám mladých lidí. Očekáváme, že zohlednění zájmů mladých lidí a budoucích generací při tvorbě strategií politik na všech úrovních politiky zajistí účinné a účelné řešení nejnaléhavějších problémů. Například pokračující vysoká míra nezaměstnanosti v této sociální skupině ukazuje na nedostatek strukturálních řešení, jako jsou chyby ve vzdělávacích systémech, které vzdělávají mladé lidi odděleně od potřeb trhu práce.

Musíme podpořit zapojení mladých lidí do aktivit občanské společnosti, politiky a podnikání. Musíme vytvořit podmínky podporující jejich tvořivost v oblasti kultury a podmínky, které jim umožní probouzet v sobě zájem o umění, vědu a nové technologie. Na druhé straně bychom měli zajistit ochranu mladých lidí proti diskriminaci a vést kampaně na podporu myšlenek ochrany životního prostředí a nezapomínat ani na boj proti drogovým a dalším závislostem, vůči kterým jsou mladí lidé zvlášť zranitelní. Z těchto důvodů jsem dnes s radostí podpořila usnesení vypracované panem Papanikolaouem.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) 96 milionů mladých Evropanů ve věku mezi 15 a 29 let tvoří přibližně 20 % obyvatelstva Evropské unie. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosáhla v důsledku hospodářské krize na začátku tohoto roku 20 %, zatímco počet studentů, kteří předčasně opouští školy, činí 17 %, přičemž nejvíce postiženými jsou mladí lidé z venkovských oblastí. Mladým lidem jsou navíc stále častěji nabízeny pracovní smlouvy na dobu určitou, což omezuje jejich naděje na dosažení finanční stability a pořízení vlastního bydlení. Mladí lidé jsou naše budoucnost a měli bychom je více zapojovat do rozhodovacích procesů na evropské úrovni. Právě oni by měli společně s námi plánovat a realizovat a tím přispívat k rozvoji společnosti, v níž žijeme. Vyzývám Komisi a členské státy, aby naléhavě přijaly konkrétní strategie a opatření umožňující mladým lidem větší účast ve společnosti. Tato opatření by měla mít tyto cíle: poskytnout nediskriminační přístup ke vzdělání, který umožní mladým lidem získat dovednosti potřebné k nalezení práce, která dává možnost důstojného života, nabídnout dostupné služby péče o dítě, které pomohou sladit pracovní a soukromý život, podpořit snadnější přístup mladých lidí na trh práce a zajistit pro mladé lidi sociální bydlení.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Světová hospodářská krize představuje pro nás pro všechny bolestnou ránu. Nejsmutnější je skutečnost, že nejbolestněji tato rána dopadla na ty, na nichž závisí naše budoucnost. Finanční tsunami posledních několika let učinila z řady mladých lidí nezaměstnané nebo nedostatečně zaměstnané. Podle údajů této zprávy vzrostla nezaměstnanost mezi mladými lidmi ve většině členských států EU ve srovnání se zbytkem populace dvojnásobně. Nyní máme možnost proměnit krizi v příležitost. Dlužíme to budoucím generacím Evropanů.

Úkolem mé země, Litvy, společně s většinou jiných sousedů, je zastavit stále rostoucí odliv mozků kvalifikovaných pracovníků. Jak napovídá název této zprávy, můžeme toho dosáhnout prostřednictvím investic a poskytováním příležitostí. Vzdělání a zaměstnanost představují z hlediska investic hlavní oblasti. Musíme usnadnit přechod mezi vzděláváním a trhem práce. Avšak dopad těchto nezbytných investic bude omezený, pokud nenabídneme našim mladým lidem příležitost. Musíme povzbudit naše mladé lidi, aby se stali aktivnějšími občany jak ze sociálního, tak z politického hlediska. Volební účast mezi mladými lidmi ve východní Evropě je velmi nízká. Musíme proto oživit jejich zájem o politický proces.

Zájmy EU může podpořit i občanská společnost a příslušné nevládní organizace, jako např. prostřednictvím projektu nazvaného Můj hlas, který využil inovativních internetových technologií k posílení politického uvědomění mezi mladými lidmi. Navíc musíme zahájit konstruktivní dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže v Evropě a vymanit se přitom ze sítě byrokracie a oprostit se od odborného žargonu.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem zprávu o evropské strategii pro mládež, protože jsem přesvědčen, že má zásadní význam z hlediska zajištění zaměstnání na plný úvazek pro mladé lidi v příštích letech. V situaci, kdy je 5,5 milionů Evropanů ve věku do 25 let bez práce, je zřejmé, že potřebujeme účinnou strategii pro boj s tímto problémem.

Problém nezaměstnanosti mládeže není vyvolán pouze hospodářskou krizí; zaměstnavatelé hledají pracovníky s odbornými zkušenostmi. Plně souhlasím s tvrzením, že vysokoškolské vzdělání by mělo být účinněji propojeno s trhem práce. Spolupráce mezi členskými státy je pro řešení problému nezaměstnanosti – který může mít vážné sociální i hospodářské dopady – klíčová.

Doporučení pro druhé čtení: Astrid Lulling (A7-0146/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Bylo důležité, aby byla posílena ochrana, samostatně výdělečně činných žen. Zpráva paní Lullingové o rovném zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné je krok tímto směrem. Zajišťuje 14 týdnů mateřské dovolené a sociální zabezpečení pro vypomáhající manžele nebo manželky, což je změna oproti dřívějšímu stavu. Evropský parlament opět zaručuje ochranu žen při práci. Sdílím tuto představu a hlasovala jsem pro přijetí této zprávy.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k potřebě zrušit směrnici 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné představuje předložený pozměňovací návrh významný pokrok také pro situaci manželů nebo manželek osob samostatně výdělečně činných.

Pokud jde o sociální ochranu, navrhuje se, aby tam, kde existují systémy sociální ochrany pro osoby samostatně výdělečně činné, přijaly členské státy potřebná opatření, aby manželé/manželky těchto osob mohli/y využívat sociální ochrany v souladu s vnitrostátními právními předpisy. I když sociální ochrana manželů/manželek není povinná, představuje tento návrh důležitý krok vpřed, protože v řadě členských států se manželům nedostává žádné formy sociální ochrany, ať už povinné nebo dobrovolné.

Tento návrh také obsahuje ustanovení na ochranu mateřství, i když vypomáhající manželé nebo manželky osob samostatně výdělečně činných nemají nárok na stejnou délku mateřské dovolené jako pracovníci v placeném zaměstnaneckém poměru. Budou však mít právo na odpovídající dávky, které jim umožní ukončit činnost alespoň na 14 týdnů a/nebo požádat o službu dočasné náhrady. Z uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Pokud máme překonat hospodářský pokles, je důležité investovat do lidského kapitálu a sociální infrastruktury a vytvořit podmínky, aby mohli muži a ženy využívat všech svých možností. Evropská unie se přiblížila cíli Lisabonské strategie do roku 2010 dosáhnout 60% zaměstnanosti žen, avšak zaměstnanost žen se v jednotlivých členských státech velmi liší. Komise a členské státy proto musí přijmout účinná opatření s cílem co nejdříve začít zavádět směrnici o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné. Otázka ochrany samostatně výdělečně činných žen a vypomáhajících manželek nebo manželů nebo uznaných partnerů je velmi důležitá. Je třeba uznat, že ženy musí obdržet dávky v takové výši, která jim umožní přerušit práci na dostatečně dlouhou dobu, aby mohly bezpečně projít těhotenstvím a tělesně se zotavit po porodu, přičemž dávka v mateřství poskytovaná ženám musí být v odpovídající výši. Především proto podporuji názory zpravodajky k návrhům pro druhé čtení této směrnice. Navíc v konzultacích Komise k nové strategii 2020 není věnována dostatečná pozornost problematice rovného postavení mužů a žen. Musíme posílit otázky související s rozměrem rovného postavení mužů a žen v nové strategii a začlenit je do ní.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této směrnice, kterou se stanoví rámec pro uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné nebo přispívající k výkonu této činnosti v členských státech. Omezená účast na samostatně výdělečné činnosti představuje nerovnost, protože rodinné povinnosti mají podle všeho záporný vliv na podnikání žen ve srovnání s muži. Pokud jde o spolupracující manželky, nedostatečné sociální zajištění a pomíjení jejich přínosu pro rodinné podnikání představuje nespravedlivou konkurenční výhodu pro některé podniky, a tato iniciativa proto zaručí rovné podmínky v Evropě. Je nezbytné přijmout opatření, která vyřeší nerovnosti v postavení mužů a žen v podnikání s cílem lépe sladit soukromý a profesní život. Vyzývám členské státy, aby v praxi zajistily úplnou rovnost v profesním životě mezi ženami a muži s cílem podpořit podnikatelské iniciativy žen.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Směrnice z prosince 1986 se ukázala neúčinná, jak vyplývá z poměrně neuspokojivých výsledků prováděcích zpráv. Z tohoto důvodu je důležité posílit ochranu samostatně výdělečně činných žen v mateřství a zajistit rovné zacházení pro ženy, které pracují samostatně, včetně jejich vypomáhajících manželů.

16 % aktivní populace v Evropě tvoří osoby samostatně výdělečně činné, z nichž pouze třetina jsou ženy. Tento údaj je bezpochyby výsledkem nesčetných překážek, s nimiž se ženy v podnikání setkávají, zejména v oblasti sladění rodinného a profesního života. Jestliže však směrnice z roku 1986 nedosáhla svých cílů, stávající návrh postrádá ambice.

Je politováníhodné, že potenciál této směrnice byl omezen, aby mohlo být dosaženo politického kompromisu v Radě. Můžeme ji však považovat za první krok ve snaze o zlepšení stávající situace v souvislosti se sociální ochranou osob samostatně výdělečně činných a vypomáhajících manželů nebo manželek. Byly vytvořeny minimální předpisy, které poprvé uznávají právo na dávky mateřství na úrovni Unie, jež umožní přerušení pracovní činnosti nejméně na 14 týdnů.

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic a Alf Svensson (PPE), písemně. – (SV) Švédská delegace v rámci Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) včera (18. května 2010) hlasovala proti doporučení pro druhé čtení k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (A7-0146/2010). Je důležité, aby členské státy spolupracovaly a společně zajistily rovné zacházení pro muže a ženy, aby se tak ženy mohly stávat osobami samostatně výdělečně činnými. Na druhou stranu nejsme přesvědčeni, že je úkolem EU přijímat rozhodnutí týkající se politik v oblasti rovného postavení mužů a žen, které mají dalekosáhlý dopad na veřejné rozpočty členských států. O těchto záležitostech si musí členské státy rozhodovat samy. Navíc nejsme přesvědčeni, že se jedná o rovné zacházení s muži a ženami, když mají v případě rodičovství získat příspěvky a nárok na rodičovskou dovolenou pouze samostatně výdělečné ženy (a nikoli muži). Závěrem bychom rádi upozornili na skutečnost, že větší rovnost mezi muži a ženami je jednou z hlavních výzev, které EU čelí, a zároveň oblastí, v níž může být Švédsko inspirací pro ostatní členské státy Unie. V současné hospodářské krizi je nanejvýš důležité, aby byly osoby samostatně výdělečně činné podporovány a povzbuzovány.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Je to již více než dva roky, kdy jsme projednávali zprávu o situaci žen ve venkovských oblastech a kdy jsme vyzývali ke změnám v právních předpisech v oblasti sociální ochrany. Rada nám nyní předkládá nový druh směrnice, jejíž oblast působnosti se však omezuje pouze na zemědělství. Domnívám se, že pro takové omezení není důvod. Situace žen ve venkovských oblastech je velmi složitá, zejména v nových členských státech, a my se nesmíme přestat touto záležitostí zabývat. Pokud mluvíme o osobách samostatně výdělečně činných, nesmíme zapomínat na ty, jejichž výdělečnou činností je řemeslná výroba, na živnostníky, na zaměstnance malých a středních podniků a na pracovníky ve svobodných povoláních.

Navíc se domnívám, že ustanovením navrženým Radou, která by mohla umožnit členským státům omezovat přístup k systému sociální ochrany, je třeba se vyvarovat. V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity tato směrnice v pozměněné podobě navržená Parlamentem vytváří potřebný rámec, který může napomoci zmenšení rozdílu mezi muži a ženami samostatně výdělečně činnými. V této souvislosti jsem přesvědčena, že je důležitá ochrana mateřství založená na mateřské dávce poskytované během mateřské dovolené v délce čtrnácti týdnů. Na druhé straně je stejně tak důležité právo manželů nebo životních partnerů si v souladu se zákonem založit společnost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jako neochvějný zastánce lidských práv a zásad rovnosti nechci podrývat iniciativy, jejichž cílem je ochrana práv žen na trhu práce, jako je například tato zpráva mé drahé kolegyně, paní Lullingové. Jak jsem už řekl, „mužům a ženám se musí dostat spravedlivého zacházení, musí jim být přiznána stejná práva, přitom je však třeba brát ohled na jejich konkrétní potřeby. V případě žen se jedná především o oblast podpory v mateřství, sladění pracovního a rodinného života …“.

Z tohoto důvodu vítám skutečnost, že se v této zprávě setkáváme mimo jiné se zájmem o ochranu osob samostatně výdělečně činných v případě mateřství. Na druhou stranu jsem však stejně neochvějným zastáncem zásady subsidiarity a jsem přesvědčen, že mnohá z těchto témat musí zůstat v pravomoci členských států.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám úsilí Evropského parlamentu ve snaze o posílení sociální spravedlnosti a mechanismů rovného postavení mezi muži a ženami v Evropské unii. Kromě toho, že se jedná o jednu z nezpochybnitelných zásad civilizovaného světa a zejména v Evropě, která považuje sebe sama za kulturně a sociálně vyspělou, stává se zajištění rovného zacházení se samostatně výdělečně činnými muži a ženami – zejména pokud jde o přístup k mechanismům sociální ochrany a to především k mechanismům souvisejícím s mateřstvím – během tohoto dlouhého období hluboké hospodářské a sociální krize stále naléhavější a zřetelnější potřebou. Rád bych zdůraznil náš zájem na tom, že rozdíly v zacházení v jednotlivých oblastech činnosti musejí být odstraněny a to s ohledem na vývoj jak na úrovni organizační, tak v oblasti nástrojů a mechanismů práce nebo výrobní činnosti. Hodnotící kritéria pro přístup do systému veřejné sociální ochrany musí být pro všechny pracovníky stejná, zejména pokud se jedná o příspěvky a výsady. Rád bych zdůraznil, že toto doporučení rozhodně posílí pobídky v oblasti podnikání žen. Větší účast žen a přístup podporující jejich větší začlenění mohou být přínosné pro evropské hospodářství, které bude také muset projít řadou změn.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) S ohledem na svůj zvláštní zájem o otázky rovného postavení mezi muži a ženami a rovnosti obecně, včetně rovnosti sociálních práv, vítám přijetí této zprávy. Podle mě je nezbytné, aby členské státy zaručily sociální ochranu pro samostatně výdělečně činné ženy a vypomáhající manžele a aby tato ochrana byla stejná jako u žen v placeném zaměstnaneckém poměru. Toto opatření má za cíl podpořit podnikatelskou činnost žen v Evropě, která se stále rozvíjí příliš váhavě, a především má umožnit těmto ženám využívat výhod mateřské dovolené stejným způsobem jako ženy v jiných formách zaměstnání. Mateřská dovolená musí být zaručena ve všech členských státech a všem ženám bez ohledu na jejich zaměstnání. Vzhledem k tomu, že tato opatření podléhají zásadě subsidiarity, doufejme, že členské státy učiní vše, co je třeba, aby zajistily, že tito muži a tyto ženy budou moci uvést svůj rodinný a profesní život do souladu co nejdříve a co nejsnadněji.

  Lívia Járóka (PPE), písemně. – (HU) Ráda bych poblahopřála své kolegyni, poslankyni Astrid Lullingové, k přijetí její zprávy, která představuje důležitý pokrok při řešení velmi dlouhodobého problému. Situaci manželů a manželek a životních partnerů osob samostatně výdělečně činných – kteří přispívají k činnosti a výdělku podniku, aniž by zde měli postavení zaměstnance nebo partnera – nemohla směrnice z roku 1986 uspokojivě řešit. Bylo proto na čase výše zmíněný právní předpis zrušit a vypracovat novou směrnici, která bude uznávat práci vypomáhajícího manžela nebo manželky a postaví je v otázkách ochrany sociálního zabezpečení naroveň s osobami samostatně výdělečně činnými.

Dalším důležitým úspěchem zpravodajky a Evropského parlamentu je, že v porovnání s původním doporučením Rady se oblast působnosti této směrnice neomezuje výhradně na osoby samostatně výdělečné činné v odvětví zemědělství, protože tato cílová skupina pracuje rovněž v malých a středních podnicích, například v oblasti maloobchodu, kde tvoří většinu. I když Rada nepřijala řadu důležitých doporučení zpravodajky a Parlamentu – ponechala ustanovení o rovné sociální ochraně pro manžele či manželky a životní partnery na členských státech a umožnila členským státům zachovat omezující opatření v souvislosti s některými systémy či úrovněmi ochrany sociálního zabezpečení –, představuje návrh směrnice jako celek významný pokrok.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Tleskám schválení návrhu směrnice o uplatňování předpisů o rovném zacházení s muži a ženami samostatně výdělečně činnými. Evropský parlament alespoň vyjadřuje stanovisko k uplatňování této zásady, která má tak symbolický význam z hlediska sociálního a hospodářského pokroku!

Jsem přesvědčena, že při dodržení výsad členských států nestačí pouze formulovat minimální standardy ochrany pro samostatně výdělečně činné ženy-matky a pro vypomáhající manžele nebo manželky a uznané partnery, ale je rovněž třeba zajistit, aby jejich ochrana byla stejná, jako je ochrana žen-matek v zaměstnání.

Doufejme, že prohlášení těchto práv bude spojeno i s jejich skutečným dodržováním a že se členské státy zaváží k zavedení příslušných opatření, zejména opatření na ochranu samostatně výdělečně činných žen a mužů a manželů nebo manželek vypomáhajících během těhotenství a mateřství. Musíme bojovat proti diskriminaci na pracovišti ve všech jejích formách, a podpořit tak zrovnoprávnění žen i mužů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Návrh Komise se snaží zajistit rovné zacházení pro samostatně výdělečně činné muže a ženy. Považuji přijetí tohoto dokumentu za důležitý a velmi pozitivní krok z hlediska přiblížení k evropským právním předpisům v oblasti pracovníků v placeném zaměstnaneckém poměru, protože základní práva na rovné postavení mužů a žen a na sociální ochranu jsou už ochráněná a předložené pozměňovací návrhy k původnímu textu směřují k celkovému zlepšení v oblasti ochrany manželů nebo manželek osob samostatně výdělečně činných, zejména s ohledem na dávky v mateřství poskytované samostatně výdělečně činným ženám a manželům nebo partnerům osob samostatně výdělečně činných. Z tohoto důvodu jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy nejen proto, že je důležitá, ale – jak jsem přesvědčen – bude mít vliv na život milionů občanů EU. Znám řadu umělců, právníků a dalších, kteří pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, a vím, že rodinní příslušníci, obvykle ženy nebo děti, jim často pomáhají při práci. Skutečnost, že nyní budou mít sociální ochranu, bezpochyby zlepší jejich hmotné postavení, pozvedne jejich morálku i chuť do práce. To je zvláště důležité v Litvě, protože nyní v době krize, která pobaltské státy zasáhla tvrdě, hraničí hmotné postavení řady rodin s chudobou.

Nemůžeme už nadále přihlížet, jak samostatně výdělečné ženy a muži s rodinami zakouší sociální nespravedlnost. Přijetí této zprávy je jednoznačným signálem vládám členských států EU, aby podpořily manžele a manželky osob samostatně výdělečně činných a zaručily jim právo na důchod, placenou dovolenou, na rodičovskou dovolenou a pomáhaly jim při zpětném začlenění na trh práce.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Rád bych vyjádřil podporu zprávě paní Lullingové. Tento návrh je důležitý, protože v odvětví osob samostatně výdělečně činných stále existuje značný rozdíl mezi muži a ženami a hrozí, že se tento rozdíl ještě prohloubí. Návrh rovněž zvažuje možnost, aby byla sociální ochrana poskytována vypomáhajícím manželům nebo manželkám, kteří často významným způsobem přispívají k podnikání osob samostatně výdělečně činných, avšak v řadě členských států se jim nedostává žádné ochrany.

Tento návrh, jehož cílem je poskytnout pobídky ženám usilujícím o vstup na trh práce a pomoc v boji proti nepřiznanému zaměstnávání, zavádí v právních předpisech Společenství tři hlavní změny: definice „vypomáhajícího manžela nebo manželky“ se mění a zahrnuje i páry, které nejsou oddány, pokud je příslušný svazek uznán vnitrostátními právními předpisy; samostatně výdělečně činným ženám a vypomáhajícím manželům nebo manželkám je uděleno právo získat na základě žádosti placenou mateřskou dovolenou v délce nejméně 14 týdnů. Vypomáhající manželé nebo manželky mají na základě žádosti právo na zařazení do systému sociální ochrany.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčená, že přijetí této směrnice má na úrovni Evropské unie nesmírný význam vzhledem k současné hospodářské a finanční krizi, kterou procházíme. S ohledem na skutečnost, že ve většině členských států nevyužívají vypomáhající manželé nebo manželky výhod sociálního zabezpečení svého manžela nebo manželky, jsem přesvědčená, že pokud členský stát zavazuje osoby samostatně výdělečně činné povinností přihlásit se do systému sociálního zabezpečení, měla by tato povinnost platit i pro vypomáhající manžele nebo manželky.

Stanovisko Rady je politováníhodné, protože nepřijímá, že by manželé nebo manželky a životní partneři vypomáhající osobám samostatně výdělečně činným měli být začleněni do systému sociální ochrany v zemích, kde je jim toto postavení přiznáno v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že většina z nich nejsou členy těchto systémů, nejsou si proto ani vědomi výhod, které systémy sociálního zabezpečení poskytují a které zahrnují případy nemoci, postižení nebo stáří.

Jako stínová zpravodajka Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu jsem podpořila stanovisko, že samostatně výdělečně činné ženy, manželé nebo manželky a životní partneři, kteří se rozhodnou mít děti, by měli mít nárok na sociální ochranu a placenou dovolenou a nemělo by jim být bráněno v pobírání přídavků na děti, jako to činí rumunská vláda.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem velmi rád, že Evropský parlament dnes schválil stanovisko pro druhé čtení k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS.

Ženy sehrávají zásadní úlohu při fungování samostatné výdělečné činnosti jako majitelky a vypomáhající manželky nebo životní partnerky. Vítám rozhodnutí Parlamentu o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a jejich manžele nebo manželky jako důležitou součást právní úpravy EU.

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR je rozhodným zastáncem úsilí o vyrovnání rozdílů pro osoby samostatně výdělečně činné a jejich partnery. Podporujeme záměr zprávy a byli bychom rádi, aby všechny státy EU poskytly podporu a sociální ochranu osobám samostatně výdělečně činným. Nesouhlasíme však s tím, aby tyto právní předpisy byly přijímány na úrovni EU. Skupina ECR vždy obhajovala zásadu subsidiarity a je rozhodně přesvědčena, že hlavní úlohu při tvorbě právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky by měly sehrávat členské státy. Z tohoto důvodu se skupina zdržela hlasování o pozměňovacích návrzích 1-17.

Zpráva: Toine Manders (A7-0122/2010)

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Dnes Parlament znovu zdůraznil potřebu zajistit vysokou míru ochrany spotřebitelů v EU a význam harmonizace nařízení o označování textilních výrobků, které zavádí jako povinné pro veškeré oblečení uváděné na trh v Evropě. Realizace budoucího nařízení o názvech textilních výrobků, stejně jako informace o materiálech uváděné na etiketách, zjednoduší stávající regulační rámec, učiní jej transparentní, jednoznačný a výhodný pro spotřebitele a malé a střední podniky.

Spotřebitelé budou moci prostřednictvím etiket přijímat informovaná rozhodnutí, které výrobky zakoupit, a to na základě etických ohledů, jako je zdraví, bezpečnost, lidská práva, životní, pracovní a platové podmínky pracovníků vyrábějících textilní výrobky. Malé a střední podniky a textilní odvětví obecně bude zároveň moci chránit kvalitu, design a inovaci svých výrobků, což umožní jejich větší konkurenceschopnost a to nejen na evropském trhu, ale i celosvětově. Použití označení „made in“ umožní spotřebitelům nejen získat další informace o vlastnostech výrobku, ale pomůže rovněž posílit hospodářství vývojem nových výrobků pro řadu odvětví, podporou zaměstnanosti a boje proti padělání výrobků ve třetích zemích.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V této éře globalizace, kdy výrobky stále častěji cestují po různých montážních linkách celého světa, je těžké říci, ze které země pocházejí. Zároveň s tím však spotřebitelé chtějí znát při koupi všechny skutečnosti, často upřednostňují výrobky pocházející ze zemí s vyššími jakostními standardy nebo s vyššími sociálními standardy a standardy v oblasti životního prostředí. V této souvislosti jsem se rozhodla hlasovat pro přijetí této zprávy, protože navrhuje, aby bylo označování země původu povinné. Podle mého názoru je to zásadní informace, která musí být spotřebiteli vždy sdělena. Rovněž podporuji myšlenku, aby Evropská komise do dvou let vypracovala zprávu, či dokonce legislativní návrh, zaměřený na harmonizaci označování textilních výrobků. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že již několik desítek let sdílíme společný trh, musíme se ptát, proč se systém označování velikostí a řada dalších – stejně důležitých – informací stále v jednotlivých členských státech liší?

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto nařízení, protože jsem přesvědčen, že zajistí větší zřetelnost jak pro textilní výrobce, tak pro spotřebitele. Vítám zvolenou formu nařízení, která spojuje samostatné platné směrnice, a omezuje tak administrativní zatížení členských států při provádění požadovaných technických úprav ve vnitrostátním právu pokaždé, kdy je do seznamu názvů povolených vláken přidáváno nové vlákno. Domnívám se však, že je čas, abychom zahájili jednání o přezkumu systému označování textilních výrobků, který by pro výrobce nepředstavoval dodatečné břemeno a který by byl pro spotřebitele srozumitelný a přijatelný. Podporuji proto návrhy přijaté v nařízení, že by se zpráva Evropské komise měla zabývat otázkami, jako například celoevropským jednotným systémem označování velikostí pro oblečení a obuv, uváděním informací o jakýchkoli možných alergenních a nebezpečných látkách použitých při výrobě či zpracování textilních výrobků, ekologickým označováním a sociálním označováním.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Jakkoliv je to překvapivé, výraz „made in“, který nacházíme na etiketách svého oblečení, není v současnosti povinným údajem a jeho používání se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Po zvážení návrhu nařízení Komise o uvádění nových vláken na trh jsme jej využili k nápravě tohoto problému s vlákny. Pokud by neexistovala tato evropská právní úprava, vzniklo by riziko, že se na trhu mohou objevovat výrobky pocházející ze třetích zemí, avšak opatřené označením o evropském původu. Zpráva rovněž vyzývá Komisi, aby zvážila označování, které by poskytovalo spotřebiteli přístup k informacím o sociálních a ekologických podmínkách výroby kupovaných výrobků.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji zpravodaji, panu Mandersovi, k jeho usilovné práci při spojování tří složitých směrnic. Tato zpráva zjednodušuje stávající regulační rámec tím, že zajišťuje například možnost, aby byla nová vlákna uváděna na trh rychle. Pro naše malé a střední podniky to znamená, že ušetří administrativní náklady a budou mít dříve užitek z prodeje nových vláken. Tato opatření podporují inovaci, což je podle mého názoru pro evropské společnosti zásadní. Jedině pomocí inovativních a vysoce kvalitních výrobků můžeme obstát v náročné celosvětové hospodářské soutěži a překonat tuto obtížnou dobu krize.

Tento text rovněž chrání spotřebitele, jejichž zájmy – a to podtrhuji – tvoří středobod našich politik. Přijatá pravidla zajistí srozumitelnější a transparentnější nařízení pro evropské občany a díky nim budou rovněž moci rychleji inovativní výrobky používat. Lépe ochráněno bude konečně i zdraví veřejnosti: podrobnější označování poskytne občanům informace o původu vlákna a souvisejících výrobcích.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám tento návrh nařízení, který se snaží zjednodušit a zlepšit stávající platný legislativní rámec s cílem povzbudit inovace v textilním a oděvním průmyslu a umožnit uživatelům vláken a spotřebitelům rychleji využívat inovativní výrobky. Otázka zjednodušení má zásadní význam z hlediska podpory inovací v evropském průmyslu a většího počtu informací poskytovaných spotřebiteli. Rovněž je důležité, abychom nalezli alternativní právní předpisy, které nebudou tolik zatěžující z hlediska postupů a nákladů při provádění směrnic do vnitrostátního práva. Průmyslové odvětví bude moci využít výhody kratšího času mezi předložením žádosti a možností uvést výrobek na trh, což ušetří administrativní náklady, a skutečnost, že se tak výrobek může dostat na trh dříve, zvýší zisk z prodeje.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Konečně jsme přijali nařízení o označování země („made in“) původu v textilním odvětví. Parlament už v roce 2005 schválil návrh nařízení Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, Rada však tento návrh zamítla. Protože se však nejednalo o postup spolurozhodování, nebylo možné příliš vzdorovat odporu některých vnitrostátních vlád.

Dnešní hlasování však vysílá silný politický signál ze strany Parlamentu, který zastupuje evropské občany, a rozhodně vyzývá Radu k přijetí těchto nařízení. Tento cíl je dnes blíž a je rovněž v souladu s cíli Lisabonské smlouvy.

Jedná se možná jen o hlasování v prvním čtení, je to však důležitý výsledek, výsledek množství práce vykonané v posledních měsících spolu s kolegy z dalších vnitrostátních delegací a ostatních politických skupin. Toto nové nařízení chrání evropské spotřebitele, kteří chtějí znát původ textilních výrobků, a malé a střední podniky, které je vyrábějí v členských státech. Díky tomu už nebude možné nadále tvrdit, že výrobek je například „vyroben v“ určitém členském státě, kde bylo ve skutečnosti zhotoveno pouze 25 % výrobku – v současnosti musí být „vyrobeno v“ této zemi přinejmenším 50 % výrobku.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Obecně můžeme říct, že podporujeme zprávu našeho kolegy, pana Manderse, o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků. Přesto je náš postoj k povinnému označování původu velmi kritický, protože jsme přesvědčeni, že to povede ke zvýšení cen pro spotřebitele v Evropě společně se zhoršením podmínek a zvýšením nákladů zejména pro malé a střední podniky. Věříme ve svobodný trh, a jsme proto přesvědčeni, že je důležité, abychom nevytvářeli další technické překážky obchodu prostřednictvím zbytečných nařízení. Namísto toho podporujeme zavedení dobrovolného systému označování založeného na poptávce po označování původu ze strany spotřebitelů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) 30. ledna 2009 přijala Komise návrh nového nařízení o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami. Tento návrh spojuje všechny existující právní předpisy o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami do jednoho nařízení. Řečeno slovy zpravodaje, přezkum „označování textilních výrobků etiketami je v podstatě technického rázu a nemá žádné velké politické důsledky“.

Víme však, že hospodářská soutěž, které čelí evropské textilie – především ze strany čínských výrobků – bude v budoucnu vyžadovat přijetí výraznějších opatření, což bude od nynějška úkolem Komise. Navíc výzvy, před kterými Evropská unie v současnosti stojí, vyžadují zlepšení a posílení trhu, a proto musíme vyvinout úsilí na odstranění veškerých překážek, které tomu brání. Harmonizace a zjednodušení norem souvisejících s názvem textilií tento cíl splňují, protože vyjasňují, jaké informace mají být poskytovány spotřebiteli, a tím přispívají k větší konkurenceschopnosti odvětví.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Schopnost určit, kde a jakým způsobem byl výrobek vyroben a za použití jakého materiálu, je jednou ze základních výsad spotřebitele, která je zárukou důvěry a ochrany jeho práv; rovněž představuje důležitý činitel podpory spravedlivé hospodářské soutěže na světovém trhu s textiliemi. V této souvislosti prospěje standardizace toho, jakým způsobem mají být textilní výrobky označovány, konkurenceschopnosti textilního a oděvního průmyslu v Evropě a zvláště v Portugalsku. Rád bych zdůraznil potřebu harmonizace pravidel o uvádění původu textilních výrobků dovážených ze zemí mimo EU a přesných kritériích pro používání označení původu „made in“ u produktů vyráběných v Unii, stejně jako sociálního začleňování, jehož prostřednictvím jsou spotřebitelé informováni o dodržování zdravotních a bezpečnostních standardů a lidských práv. Za důležité považuji také ekologické označování etiketami týkající se environmentálních aspektů textilních výrobků. Zavedení těchto jednodušších a transparentnějších pravidel o označování – které zahrnují rovněž informace o netextilních částech živočišného původu – zvýší možnost spotřebitelů rozlišovat jednotlivé výrobky a jejich jakost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy s ohledem na její hlavní náplň, která požaduje označování původu a zabývá se ochranou práv spotřebitele, pracovníků a výroby textilního a oděvního průmyslu v našich zemích. Nesouhlasíme však s některými podrobnostmi týkajícími se označování, konkrétně s příliš podrobným obsahem údajů o vláknech, zejména u malých a středních podniků, protože s tím mohou být spojeny vysoké náklady.

I když jsme tedy hlasovali pro schválení návrhu jako celku, obsahuje návrh rovněž podrobnosti, s nimiž nesouhlasíme. Tvrdíme proto, že je zapotřebí provést přezkum, a přinejmenším musíme přijmout ustanovení o opatřeních, která by v případě problémů pomáhala malým a středním podnikům.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Označení původu je důležité, aby spotřebitelé věděli, z jakého zdroje pochází výrobek, který kupují. Není správné, aby se jako pocházející z EU označovaly výrobky, které byly v některém z členských států EU pouze zabaleny, přičemž další fáze výroby byly provedeny v zemích mimo EU. Nově přijaté předpisy přispějí k větší transparentnosti v mezinárodním obchodě a učiní situaci pro spotřebitele přehlednější. Z tohoto důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Označení o organickém původu opět slibuje něco zcela jiného, než co skutečně nabízí – stačí si jen vzpomenout na aféru s „organickou bavlnou“ nebo nedávnou blamáž s bio-chemikáliemi. Za prvé, vzniká tak další zmatení v oblasti označování a značek na tomto organickém trhu – který by EU mohla citlivým způsobem a jednou provždy standardizovat, což obvykle s oblibou činí –, a za druhé, je nejvyšší čas, aby EU uznala geneticky upravenou bavlnu. Pokud chceme počkat na výsledky studií možných dopadů škodlivých látek, mohly by alespoň do té doby etikety uvádět, že výrobky obsahují geneticky upravenou bavlnu.

Navíc je nejvyšší čas, aby se EU začala zabývat identifikací rádiové frekvence (RFID). Nemůžeme uplatňovat elektronické etikety u textilií, aniž by o tom věděli ti, kterých se to týká; nemáme doposud odpovídající pravidla o označování. Pokud se mají chodci zviditelnit prostřednictvím oděvů s RFID, bude možné sledovat každý jejich krok. Vzhledem k tomu, že ve zprávě je tuto skutečnost zohledněna, získala mou podporu i během hlasování.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Podporuji zprávu pana Manderse o označování textilních výrobků, protože řeší problém, který dlouhodobě ohrožuje svobodu volby našich spotřebitelů. Označení původu má zásadní význam pro zajištění transparentnosti, bezpečnosti a informovanosti evropských občanů a zároveň poskytuje našim podnikům jednoznačná a společná pravidla.

Problém však přetrvává u textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí od našich obchodních partnerů. Žádám proto své kolegy poslance, aby potvrdili svou podporu nařízení o označování původu, které projednáváme, ve Výboru pro mezinárodní obchod. Tím ochráníme naše spotřebitele a podniky a to nejenom s ohledem na textilní a oděvní výrobky, ale rovněž s ohledem na odvětví, která jsou citlivá z hlediska hospodářského růstu Evropy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Evropský textilní průmysl reagoval v posledních letech v hospodářské oblasti na velké výzvy a prošel náročnou cestou restrukturalizace, modernizace a technologické inovace. Evropské podniky zlepšily své postavení na světových trzích, soustředily se na konkurenční výhody jako například kvalitu, design a technologické inovace těchto produktů s nejvyšší přidanou hodnotou. Evropský průmysl sehrává ve světě klíčovou úlohu při vývoji nových výrobků, hi-tech a netkaných textilií pro nové uplatnění, výrobky pro čištění, automobilový průmysl nebo lékařství.

Vítám návrh nařízení Komise, protože jsem přesvědčen, že zjednodušuje stávající regulační rámec pro vývoj a pěstování nových vláken a má potenciál podpořit inovace v textilním a oděvním průmyslu a zároveň umožní uživatelům vláken a spotřebitelům používat inovativní výrobky dříve.

Závěrem vyjadřuji svou plnou podporu nařízení o označování původu, protože jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby spotřebitelé dostali odpovídající informace o složení a původu výrobků, které nakupují.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jako zelení se zdržujeme konečného hlasování o této zprávě zejména proto, že byly přijaty některé klíčové pozměňovací návrhy předložené skupinami PPE, ALDE a EFD. Obecně řečeno se tyto pozměňovací návrhy ubírají směrem prohloubení ustanovení o označování původu „made in“.

  Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Nepodpořila jsem pozměňovací návrhy ve zprávě pana Manderse o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami (47/49, 48, 12 a 67). Tyto pozměňovací návrhy se snaží zavést označování původu u textilních výrobků dovážených ze třetích zemí (s výjimkou Turecka a členských států EHP) nebo přesně regulovat podmínky dobrovolného označování původu textilních výrobků vyráběných v Evropě prostřednictvím tohoto nařízení, což by mohlo ohrozit přijetí tohoto důležitého právního předpisu v přiměřené lhůtě. Návrh nařízení o původu označování, který předložila Evropská komise, stále projednává Rada a Výbor pro mezinárodní obchod vydá na toto téma zprávu.

Nejsem proti transparentnosti a sledovatelnosti původu výrobků ve prospěch spotřebitele. Je však naší povinností jako poslanců Evropského parlamentu zachovávat určitý regulační rámec. Podle mého názoru dříve, než přijmeme povinné označování původu na etiketách oděvů prodávaných v Evropě, bychom měli nejdříve zajistit, aby návrh nařízení o označování původu obsahoval všechny potřebné záruky, zejména záruky ohledně způsobu uplatňování.

Zpráva: Vital Moreira (A7-0058/2010)

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Tento dokument jsem podpořil. Vztahy mezi EU a Ukrajinou byly vždy velmi blízké, založené na konstruktivním dialogu. Ukrajinské hospodářství bylo stejně jako hospodářství členských států EU zasaženo mezinárodní finanční krizí, důsledkem které došlo k výraznému snížení výroby, zhoršení fiskální situace a zvýšení potřeb v oblasti vnějšího financování. Makrofinanční pomoc Unie ve výši 500 milionů EUR by neměla pouze doplňovat programy a zdroje z MMF a Světové banky, ale měla by zajistit přidanou hodnotu vyplývající ze zapojení EU. Tato pomoc však může přispět k ekonomické stabilizaci Ukrajiny pouze tehdy, pokud hlavní politické síly zajistí politickou stabilitu v zemi a dosáhnou širokého konsensu ve věci důsledného provedení nezbytných strukturálních reforem.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Makrofinanční pomoc Ukrajině je v této době zvláště významná. Může zvýšit vliv EU na utváření ukrajinské politiky a pomoci Ukrajině překonat současnou hlubokou hospodářskou krizi. Finanční pomoc Společenství je důkazem toho, že Ukrajina má strategický význam jako potenciální kandidátská země na přistoupení k EU. Makrofinanční pomoc by byla poskytnuta v době, kdy EU pomáhá mobilizovat financování rovněž na podporu reformy ukrajinského energetického odvětví. Komise a ostatní zúčastněné instituce spolupracují na vytváření podpůrného balíčku pro ukrajinské orgány, který má pomoci při rozvoji udržitelného řešení pro střednědobé závazky Ukrajiny související s tranzitem plynu a platbami za plyn. I když navrhovaná makrofinanční pomoc nemá být s tímto balíčkem přímo spojena, podpořila by hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její reformy. Souhlasím s rozhodnutím poskytnout Ukrajině výjimečnou makrofinanční pomoc. Bez ní by se Ukrajina nemohla dále plně začlenit do mnohých hospodářských oblastí a dosáhnout dalších svých cílů.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Ukrajina se nyní vyrovnává s důsledky hluboké hospodářské krize, ale doplácí i na vleklou politickou nestabilitu, kvůli které orgány v Kyjevě neplnily své závazky vůči mezinárodním finančním institucím. Pro Evropskou unii je důležité, aby se zapojila do poskytování pomoci zemi, se kterou sdílí svou východní hranici, v době, kdy se při nedostatku likvidity, potřebné pro fungování každého státu, zhoršuje společenská situace.

Ukrajina musí být stabilní. Půjčka poskytnutá Evropskou komisí v souladu s právními předpisy Společenství rovněž potvrzuje, že Kyjev je možné považovat za kandidáta na přistoupení k EU. Evropská unie však musí od této chvíle výrazně zaměřit svou pozornost na mechanismy pro dohled nad veškerými operacemi spojenými s půjčkou poskytnutou Kyjevu.

Evropská unie může navíc ze své pozice žádat Ukrajinu, aby rozhodněji prováděla nezbytné reformy, které pomohou upevnit právní řád. Přechod Ukrajiny z hospodářství kontrolovaného státem na hospodářství tržní je těžký a bolestivý proces, zejména pro její obyvatele. Tato hospodářská transformace musí být doplněna úsilím o reformu institucí. Ukrajina se musí chopit obou úkolů, ať už se to v současnosti zdá být jakkoliv těžké.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí legislativního usnesení o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině, které této zemi umožní vyřešit důsledky světové finanční krize tím, že zajistí její udržitelný fiskální a vnější účet. Reakce na tuto žádost Ukrajiny je významná pro hospodářskou stabilitu, ve spojení se současným programem Mezinárodního měnového fondu. Ukrajina však musí přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným neregulérnostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání, a rovněž je nutné umožnit kontroly ze strany Komise a audity prováděné Účetním dvorem. Tady mám na mysli memorandum o porozumění a dohodu o půjčce, které budou sjednány s ukrajinskými orgány a stanoví konkrétní opatření, jež musí Ukrajina provést v oblasti předcházení podvodům, korupci a jiným neregulérnostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) S potěšením jsem hlasoval pro návrh Parlamentu o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině. Jako potencionální kandidát na přistoupení k Evropské unii je Ukrajina přednostním partnerem a musíme na ni zaměřit své konkrétní politiky pro vyřešení specifických problémů této země. Makrofinanční pomoc Ukrajině ze strany Evropské unie však přispěje k ekonomické stabilizaci země pouze za předpokladu, že domácí politická scéna stabilizuje a pokud hlavní politické síly, jež byly v minulých letech příliš zapleteny do svých vnitřních bojů o moc a vliv, dosáhnou širokého konsensu ve věci důsledného provádění strukturálních reforem, které jsou z hlediska budoucího vývoje země nevyhnutelné.

Je rovněž naprosto nezbytné, aby ukrajinská vláda začala jednat ve věci vyřešení otázky nedostatečné nezávislosti justičních orgánů, které podléhají mnoha vlivům, ze strany nejen politické moci, ale i hospodářských subjektů. Bez svobodného a nezávislého právního systému nemůže existovat právní stát, nejsou chráněna lidská práva a nedochází k realizaci investic ze zahraničí ani k pokroku. Všechny mechanismy ustanovené dohodou o půjčce musí brát tyto faktory v úvahu, aby mohly orgány EU důsledně sledovat plnění této dohody.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Ukrajina, která přímo sousedí s Evropskou unií, také patří mezi evropské země, jež silně zasáhla celosvětová hospodářská krize. Zhoubný dopad krize na ukrajinské hospodářství ohrožuje nejen vnitřní stabilitu, ale i stabilitu celého regionu. Hlasoval jsem pro poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině, která bude zvláště významným způsobem přispívat k vytváření stability a k pokračování v hospodářských reformách v této zemi.

Komise a ostatní zúčastněné orgány – Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka – musí urychlit proces vytváření podpůrného balíčku pro Ukrajinu pro nalezení a provádění udržitelného řešení s ohledem na reformování ukrajinského hospodářství a zvláště energetického odvětví.

Strategický význam má vyřešení problémů spojených s tranzitem zemního plynu přes ukrajinské území. Myslím, že zahrnutí otázky tranzitu plynu do programu přidružení EU – Ukrajina všichni uvítali. Pevně věřím, že tuto spolupráci je třeba upevnit, což také znamená nalézt nové formy spolupráce. Ukrajinu je třeba podporovat při pokračování v reformách a pomáhat jí tak postupovat na cestě k evropské integraci, což odpovídá cílům Evropské unie stanoveným v rámci evropské politiky sousedství.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nedávné zprávy o násilí mezi poslanci ukrajinského parlamentu znepokojily celou Evropu a jasně ukázaly na rozdělení ukrajinské společnosti, na rozcestí, na kterém se dnes tato země nachází a na nevyhnutelnou roli, kterou v tomto regionu hraje Rusko. Domnívám se, že Evropská unie nesmí přestat Ukrajinu upozorňovat na evropskou cestu. Za tímto účelem musí být makrofinanční pomoc, kterou v současnosti poskytujeme, dalším signálem přibližování se Ukrajině a projevem solidarity s touto zemí v době zvláště významného společenského, hospodářského a finančního oslabení.

Doufám, že Ukrajina převezme za tento proces sbližování s Evropskou unií bezvýhradnou odpovědnost, že navrhovaná dohoda o přidružení vstoupí v platnost a posílí bilaterální vztahy a výměny a že na konci této cesty by mohlo dojít ke vstoupení Ukrajiny do našeho společného prostoru. Rovněž doufám, že potřeba pomoci tohoto typu se bude postupně snižovat, že Ukrajina dosáhne politické stability, že se zemi podaří opět najít společenskou rovnováhu a obnovit strukturu svého hospodářství a že i nadále bude volit cestu demokracie, lidských práv a právního řádu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Ukrajinské hospodářství je vzrůstající měrou zasahováno mezinárodní finanční krizí s výrazným snížením výroby, zhoršením fiskální situace a zvýšením potřeb v oblasti vnějšího financování. Finanční podpora EU svědčí o strategickém významu Ukrajiny jako potenciálního kandidáta na přistoupení k Unii. Hlasoval jsem tedy pro to, aby EU poskytla Ukrajině makrofinanční pomoc ve formě půjčky s maximální částkou jistiny ve výši 500 milionů EUR, s cílem podpořit stabilizaci ukrajinského hospodářství a snížit potřeby v oblasti platební bilance a rozpočtu určené ve stávajícím programu MMF. Pokládám za důležité, abychom Ukrajině pomohli znovu dosáhnout minimální potřebné společensko-hospodářské úrovně a umožnili stabilizaci jejích veřejných financí, a vytvořili tak předpoklad pro růst a politickou důvěru. Rovněž souhlasím se zajištěním kontrolních mechanismů, které zvýší jasnost, transparentnost a odpovědnost. Evropský parlament by měl být pravidelně informován o postupech Hospodářského a finančního výboru.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Makrofinanční pomoc Ukrajině, která je nyní předmětem návrhu, nepředstavuje skutečnou, nezištnou pomoc, právě naopak. Podmínit tuto pomoc požadavky Mezinárodního měnového fondu a „hlavními zásadami a cíli hospodářské reformy stanovenými v programu přidružení EU-Ukrajina“ mimo jiné znamená: vytvoření „komplexní oblasti volného obchodu mezi EU a Ukrajinou“; dodržování „cílů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky“; „užší spolupráci prostřednictvím vojenských kanálů při řešení záležitostí společného zájmu“; možnou účast Ukrajiny na námořní operaci EU Atalanta; vytvoření „úplného a plně funkčního tržního hospodářství“ na Ukrajině a zásad makroekonomické stability stanovených EU; a výměnu „osvědčených postupů“ mezi EU a Ukrajinou při reformování sociálního státu, s cílem „vytvořit na Ukrajině udržitelnější důchodový systém“. Na základě všeho, co je výslovně uvedeno, a všeho, co lze vzhledem k dobře známému významu výše zmíněných výroků ze strany EU číst mezi řádky, jsme mohli jasně hlasovat pouze proti tomuto návrhu, a tím také vyjádřit svou solidaritu s obyvateli Ukrajiny.

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Paní předsedkyně, dámy a pánové, zprávu o makrofinanční pomoci Ukrajině jsem podpořil. Jde o významné rozhodnutí, které znamená, že pomůžeme velice důležité zemi sousedící s Evropskou unií a Polskem.

Půjčka ve výši 500 milionů EUR pomůže Ukrajině překonat finanční krizi. Jistě nemusím nikoho přesvědčovat o tom, že hospodářská stabilizace Ukrajiny a reforma ukrajinského energetického odvětví jsou v zájmu Unie. Záleží na samotných obyvatelích Ukrajiny, zda bude možné tyto cíle uskutečnit. Jsem rád, že jsme dnes ukázali, že s nimi chceme spolupracovat a že chceme pomoci.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro finanční pomoc poskytnutou Evropskou unií Ukrajině, protože si myslím, že musíme projevit solidaritu, což také znamená, že musíme pomoci při obnově po současné hospodářské krizi. Jakožto sousední evropské zemi, která si přeje v budoucnu přistoupit k EU, musíme dát Ukrajině jasný politický signál, který podpoří orgány v provádění reformních opatření dohodnutých s EU.

Zároveň je pro nás, Evropany, důležité, abychom měli prosperující sousedy s vnitřní politickou stabilitou, v souladu s evropskými normami a hodnotami. Z tohoto hlediska doufáme, že půjčka poskytnutá EU této sousední zemi bude použita na pomoc celé ukrajinské společnosti, zahrnující více než půl milionu Rumunů žijící v severní Bukovině, severním Maramureši a jižní Besarábii. Evropská komise musí samozřejmě přijmout veškerá opatření pro zajištění toho, aby tato výjimečná finanční pomoc byla využívána uvážlivě a na místech, kde je jí třeba, abychom dosáhli předpokládaných výsledků. Podmínky pro poskytnutí této pomoci musí být v souladu s hlavními cíli programu přidružení EU-Ukrajina a postupy využívání zdrojů musí podléhat přísné evropské kontrole, přičemž Evropský parlament musí být o těchto kontrolách pravidelně informován.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Je nemyslitelné, aby evropské půjčky a dotace podléhaly omezením stanoveným MMF. Je nepřijatelné, aby si Evropská komise stanovila úkol ověřovat, že členské státy, kterým byly tyto půjčky poskytnuty, uplatňují zásady stanovené Světovou bankou a MMF, bez ohledu na suverenitu ukrajinského lidu.

Hlasuji proti makrofinanční pomoci v podobě, jak byla dnes představena Evropskému parlamentu. Nejde o to, že bych nepodporoval občany Ukrajiny. Naopak, nechci, aby trpěli ještě více, než trpí dnes, následky zastaralého a nebezpečného neoliberálního systému, který je jim vnucován MMF, Světovou bankou a Evropskou komisí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Proces hospodářské stabilizace a obnovy Ukrajiny je podpořen finanční pomocí Mezinárodního měnového fondu. Vzhledem ke zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám požádala Ukrajina Unii o makrofinanční pomoc. Program makrofinanční pomoci je zásadní pro zlepšení finanční stability evropských národů, které prošly nedávnou celosvětovou krizí a pocítily dopady této krize na jejich hlavní obchodní partnery. Finanční nerovnováha se vztahuje k rozpočtům a platební bilanci. Tato pomoc je důležitá pro to, aby Ukrajina řešila krizi co možná nejpromyšleněji. EU tedy musí být prostorem solidarity. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Ukrajina, velký a důležitý partner EU mezi jejími východními sousedy, byla silně zasažena celosvětovou hospodářskou krizí. Z tohoto důvodu by poskytnutí makrofinanční pomoci až do výše 500 milionů EUR ve formě půjčky na základě návrhu Komise mělo být schváleno. Tyto prostředky jsou určeny na pokrytí celkových potřeb v oblasti platební bilance země a jejího nedostatečného vnějšího financování, jak stanovil Mezinárodní měnový fond.

Ukrajinu je třeba podporovat v posilování její dlouhodobé makroekonomické stability, jelikož jde také o důležitého obchodního partnera EU. Pro mne bylo však také důležité, že pomoc poskytovaná z rozpočtu EU je v souladu nejen s programem MMF, ale i s nejdůležitějšími zásadami a cíli politiky EU zaměřenými na Ukrajinu. Díky pomoci EU byly na Ukrajině zavedeny další potřebné strukturální reformy na základě pozitivní podmíněnosti. Hlasoval jsem tedy pro přijetí zprávy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Moreiry. Cílem navrhované makrofinanční pomoci je doplnit podporu MMF, jež je součástí stávající rámcové dohody, stejně jako podporu Světové banky, která by měla mít formu půjček poskytnutých pro podporu rozpočtové politiky.

Program makrofinanční pomoci má doplňovat jiné financování ze strany Unie. Finanční pomoc Unie ukazuje na strategický význam Ukrajiny jako potenciálního kandidáta na členství v EU. Makrofinanční pomoc je poskytována v době, kdy se EU rovněž účastní mobilizace financování za účelem reformování ukrajinského energetického odvětví. Souhlasím s cílem zpravodaje zlepšit jasnost, transparentnost a doložitelnost navrhovaného projektu.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Nikdo nepochybuje o tom, že Ukrajina je naším „strategickým partnerem“, na jehož situaci nám velmi záleží. Ukrajina dnes stojí na křižovatce z hlediska hospodářského, vzhledem ke své obtížné situaci, a z hlediska politického, vzhledem k nové vládě, která podporuje bližší vztahy s Ruskem. Pomoc Ukrajině uvolněním 500 milionů EUR je tedy strategicky správné rozhodnutí, které podpoříme. Není tu ovšem, z hlediska taktiky, rozpor mezi úrovní finanční podpory – pouhá polovina miliardy oproti ostatním schématům zahrnujícím desítky miliard v rámci finanční podpory – a kontrolou ukrajinské hospodářské politiky, které chceme na oplátku dosáhnout?! EU má samozřejmě přísná pravidla, která musí všichni uživatelé její finanční pomoci dodržovat, bez ohledu na částku, která je jim přidělena. Někdy ovšem, zvláště když je úroveň podpory relativně nízká, zachovávání stejně vysoké podmíněnosti odráží politickou nepružnost, která jen snižuje účinnost tohoto nástroje, zvláště v době, kdy ostatní instituce jsou ve své podpoře mnohem pružnější.

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Z pozice místopředsedy Parlamentního shromáždění EURONEST jsem hlasoval pro makrofinanční pomoc pro Ukrajinu. Doufám, že bude rychle poskytnuta v souladu s podmínkami, se kterými je půjčka spojena. Zvláště vítám zapojení Evropského parlamentu do tohoto rozhodovacího procesu jako důsledek přijetí ustanovení Lisabonské smlouvy. Makrofinanční pomoc pro Ukrajinu je prvním případem rozhodovaným podle nového postupu. Zpoždění zaznamenané v rozhodovacím procesu v důsledku zavedení nového postupu je ovšem politováníhodné.

Vyzývám orgány EU, aby při poskytování makrofinanční pomoci Ukrajině využily svých zkušeností a vyhnuly se dalšímu zpoždění. Naši východní partneři by měli být zbytečných průtahů ušetřeni. Především mám na mysli případ Moldavské republiky a její proevropské vlády, která stále čeká na poskytnutí makrofinanční pomoci EU. Zatímco Moldavská republika potřebuje naléhavě pomoci, návrh Evropské komise má už nepřijatelné zpoždění. Evropskému parlamentu bude předložen až tento týden. Vyzývám všechny orgány EU, aby se vyhnuly dalšímu zpoždění při rozhodování o makrofinanční pomoci pro Moldavskou republiku.

Zpráva: Luís Paulo Alves (A7-0054/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Našich devět nejvzdálenějších regionů (Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Francouzská Guyana, Madeira, Martinik, Réunion, Saint Barthélemy a Saint Martin) jsou pro Evropskou unii opravdovým přínosem. Jelikož jejich vzdálenost brzdí jejich rozvoj, musí Evropská unie přijímat konkrétní vyrovnávací opatření. Například na ostrově Réunion musí být tedy umožněna výroba rekonstituovaného mléka UHT ze sušeného mléka pro lidskou spotřebu. Výjimka platná na Madeiře musí být rozšířena na ostrov Réunion, který je také velmi zeměpisně vzdálen. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu s cílem zavést, rozšířit či upravit stávající výjimky na Azory, Kanárské ostrovy, Réunion a Madeiru v odvětví cukru, mléka a vína.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Nejvzdálenější regiony se potýkají s většími problémy vzhledem k zeměpisné poloze, velmi vzdálené od centra Unie. Vítám tedy přijetí zvláštních opatření v oblasti zemědělství pro pomoc těmto regionům v současné hospodářské krizi. Především bych zdůraznila zvláštní charakteristiky Azor a Madeiry a vítám hlavní přijatá opatření. Tato opatření se vztahují k zavedení, rozšíření nebo upravení určitých výjimek v odvětví cukru, mléka a vína. Je důležité zdůraznit, že je nutné mít pro nejvzdálenější regiony ucelenou strategii a neopomenout fakt, že každý z nich má svá vlastní specifika: je důležité najít nejlepší řešení pro každý z těchto regionů. Měl by být kladen důraz na několik stávajících nástrojů EU, jako jsou regionální strategie a evropská politika sousedství, stejně jako na význam pokračování v diskusi o strategických směrech pro nejvzdálenější regiony, abychom zvýšili povědomí rozhodujících orgánů o zvláštních rysech a potenciálu těchto regionů.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Neexistuje jen jeden nejvzdálenější region. Každý ostrov, každé území má svůj specifický charakter, identitu a problémy. Zpráva, kterou jsme právě přijali, umožní zavedení určitých výjimek v oblasti zemědělství na pomoc nejvzdálenějším regionům. Obyvatelé ostrovu Réunion budou například nyní moci vyrábět rekonstituované mléko UHT ze sušeného mléka pocházejícího z EU a tak doplnit nedostatečnou produkci čerstvého mléka. Azory zase využijí výjimky z pravidel omezujících vývoz cukru do EU, jelikož výroba cukrové řepy představuje nejreálnější alternativu pro ostrov, jak z hlediska jeho hospodářství, tak z hlediska životního prostředí, vzhledem ke zrušení mléčných kvót. Tyto výjimky nejvzdálenějším regionům pomohou. Jde o dobrou věc a proto bychom chtěli, aby byla zaručena v dlouhodobém horizontu. To od Komise očekáváme.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Evropské unie. Přijetí této zprávy přináší příležitost pro diverzifikaci zemědělství a znamená, že zákaz opětovného vývozu určitých výrobků byl zrušen. V období hospodářské krize jde o rozhodující přispění k restrukturalizaci a zachování nejenom mnoha desítek pracovních míst na Azorách, ale i činnosti cukrovarnického průmyslu v tomto regionu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Návrh Komise zkoumá pozměňovací návrhy k nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie. Změny se týkají odvětví cukru, mléka a vína. Blahopřeji zpravodajům, kteří se na zprávě podíleli, ke kvalitní práci. Jednou ze základních zásad současného víceletého finančního rámce a budoucích finančních perspektiv musí být zásada solidarity; tímto způsobem je třeba zajistit sociální a územní soudržnost. Všichni víme o obtížích přírodního původu, se kterými nejvzdálenější regiony Evropské unie bojují vzhledem ke své zeměpisné poloze a podmínkám, jejichž důsledkem je negativní dopad na jejich hospodářskou činnost a výrobní kapacitu. Navrhované pozměňovací návrhy jsou v souladu se zásadou solidarity, proto je podporuji.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Rozpočet, z něhož vychází tato zpráva, na kterou je uveden výslovný odkaz v prvním bodě odůvodnění kompromisního návrhu, vyjadřující souhlas s ukončením kvót na mléko, je pro nás nepřijatelný, a proto jsme hlasovali proti zprávě. Zrušení kvót bude mít ve skutečnosti – jak připouští schválená zpráva, když tuto skutečnost představuje jako fait accompli– velmi vážný dopad na odvětví mléka na Azorách a na celé odvětví mléka a mléčných výrobků v regionu.

Následky pro hospodářství regionu způsobené zrušením kvót na mléko, proti čemuž jsme bojovali a nadále budeme bojovat, nebudou zmírněny právě navrhovanými opatřeními zaměřenými na cukrárenský průmysl vzhledem k tomu, že režim opětovného vývozu cukru se prodlužuje. Jde o správný cíl, který je ovšem od samotného počátku oslaben, neboť se počítá s tím, že i toto opatření bude do pěti let postupně zrušeno.

Pokud jde o Madeiru, proces obměny vinné révy je výrazně zpožděn a mohl by být dokonce ohrožen, pokud by nedošlo k posílení pobídek – tato potřeba není ve zprávě zmíněna. Na negativní dopady takzvané „Ženevské dohody“ o obchodu s banány na region se také nebere zřetel. Další otázkou, kterou by bylo třeba se zabývat, je možnost pomoci oživit trh mezi ostrovy, na kterém se obchoduje s místními zemědělskými výrobky.

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro konečné znění, které bylo sepsáno v časové tísni, jelikož uplatňování těchto různých výjimek pro Réunion, Azory, Kanárské ostrovy a Madeiru mělo zásadní význam pro zajištění ochrany pracovních míst a pokračování v zemědělských činnostech, zejména v produkci mléka na Réunionu. Hlasoval jsem však proti kompromisu navrženému Evropskou komisí a Radou, neboť Rada předkládala návrhy velmi vzdálené opatřením, jež jsme navrhovali a která schválil Výbor pro regionální rozvoj a Výbor pro zemědělství.

Je politováníhodné, že kvóty na vývoz cukru nebyly udrženy na 3000 tunách pro Azory, že výjimka poskytnutá Réunionu pro produkci mléka nebyla rozšířena na ostatní francouzské zámořské departmenty a že záruky týkající se udržitelnosti výsledků, jichž dosáhli výrobci mléka na Réunionu, Komise nepodpořila. Vrátil bych všechny tyto otázky zpět na stůl během vyjednávání o reformě programu POSEI.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Pro nejvzdálenější regiony je zpravidla charakteristický nízký počet obyvatel, malá rozloha, stagnace a obtížné hospodářské podmínky. Jde o regiony silně závislé na klimatických a zeměpisných podmínkách, jejichž přístup k výrobkům a službám je založený na spolupráci s členy Unie na evropském kontinentu. Pomoc těmto regionům by měla být trvale zajištěna, jelikož i obtíže, které musí obyvatelé nejvzdálenějších regionů překonávat, jsou trvalého rázu. Abychom těmto regionům zajistili rozvoj podnikání, povzbuzení odborné činnosti a stejnou úroveň zemědělského odvětví jako v celé Evropě, potřebujeme zavést nové legislativní ústupky (a pokračovat s těmi, které již existují) a uzpůsobit je potřebám konkrétních oblastí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hospodářský a společenský rozvoj nejvzdálenějších regionů Evropské unie je podmíněn jejich extrémní vzdáleností a ostrovním charakterem, jejich malou rozlohou, obtížným terénem a podnebím a jejich hospodářskou závislostí na malém počtu výrobků. Jelikož všechny tyto faktory dohromady velmi omezují rozvoj těchto zemí, existuje článek 349 Lisabonské smlouvy pro zvláštní opatření ve prospěch nejvzdálenějších regionů, která musí být prováděna přiměřenými pobídkami, jež se snaží vyjít vstříc zvláštním potřebám těchto zemí, v neposlední řadě i v zemědělském odvětví a odvětví rybolovu. Hlavní pozměňovací návrhy se týkají zavedení, rozšíření a upravení jistých výjimek v odvětví cukru, mléka a vína. Vzhledem ke všem těmto omezením a mezinárodní krizi, která nás poškozuje, hlasujeme pro tato opatření. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu (A7-0056/2010), protože druhý pilíř společné zemědělské politiky, a sice politika pro rozvoj venkova, je velice důležitý pro zlepšení účinnosti samotné společné zemědělské politiky, ale i pro usnadnění obhospodařování půdy, která je omezena přírodními podmínkami. Dokument vypracovaný zpravodajem je velice potřebný, nejenom pro nás, ale i pro celou Evropskou unii. Potřebujeme být informováni o půdě, která z důvodů nezávislých na svých majitelích nemůže být účinně či dobře využívána. Souhlasím se zpravodajem, pokud jde o jeho posouzení přezkumu kritérií pro klasifikaci znevýhodněných oblastí, který začal v roce 2005. Předešlá kritéria pro pomoc těmto regionům musí být změněna tak, aby skutečně odrážela stávající omezení. Měli bychom také pamatovat na to, že existují oblasti, které splňují zvláštní kritéria, ale kde byla nyní omezení odstraněna vzhledem k uplatnění účinných opatření. Za určování znevýhodněných oblastí a vývoj podpory a rozvojových programů by měly být zodpovědné členské státy. Všechna opatření musí samozřejmě spadat do rámce Společenství.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Návrh Komise, tak jak jej vylepšil zpravodaj, přichází s ustanoveními, která představují určité změny předchozích právních předpisů Společenství, konkrétně nařízení č. 247 z roku 2006. Hlavní změny se týkají zavedení, rozšíření nebo úpravy některých výjimek v odvětví cukru, mléka a vína. Věřím, že navrhované změny budou pro dotyčné nejvzdálenější regiony pozitivní.

Situace je velice těžká, především v některých oblastech, jejichž hlavní hospodářská odvětví zasáhla nedávná krize (odvětví mléka a mléčných výrobků na Azorách, cukrová řepa atd.). Bylo by tedy vhodné podpořit diverzifikaci hospodářských aktivit. Pro podporu takové diverzifikace však musíme výrobcům a aktérům přeměn nabídnout dlouhodobé vyhlídky, a hospodářské subjekty musí mít možnost dosáhnout odpovídající úrovně průmyslové a obchodní aktivity. Vzhledem k systému nastíněném zpravodajem a pozměňovacím návrhům předloženým mými kolegy z příslušného Výboru vyjadřuji svůj souhlas se zprávou.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Jako zpravodaj stanoviska Výboru pro regionální rozvoj ke zprávě pana Alvese jsem spokojen se směrem, kterým jsme se vydali pro rychlejší a účinnější nastavení maximálního vývozního množství pro výrobky zahrnuté do dohody o dodávkách z nejvzdálenějších regionů. Rámcem této zprávy je článek 349 Lisabonské smlouvy, který stanoví pomoc pro nejvzdálenější regiony při překonávání trvalých obtíží zapříčiněných jejich zeměpisnou polohou, topografií a podnebím.

Ustanovení tohoto nařízení se musí zabývat zvláštními potřebami těchto regionů a situací na místním trhu. Tento cíl jsem měl na mysli, když jsem sepisoval své návrhy, ke kterým se Evropská komise zavázala vrátit při celkovém přezkumu tohoto nařízení, který se má uskutečnit ještě v roce 2010.

Měl jsem také na mysli zachování příjmů výrobců vína z hybridních odrůd na Madeiře a Azorách, zakázaných společnou organizací trhu s vínem. Dotyční výrobci by tak mohli nadále pěstovat tyto odrůdy pro rodinnou spotřebu, což znamená, že by nebyli nuceni od těchto odrůd upouštět. Jak jsem doufal, kompromis vzešlý z trialogu mezi Parlamentem, Komisí a Radou byl dnes velkou většinou v Parlamentu schválen.

Zpráva: Helga Trüpel (A7-0134/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva paní Trüpelové o rozpočtu na rok 2011 je novou etapou v procesu schvalování rozpočtu Evropského parlamentu. V březnu přijal Parlament pokyny pro rok 2011. Nyní je cílem schválit předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který následuje po jednáních uskutečněných mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem, což je orgán zodpovědný v této věci. Podpořila jsem tuto zprávu, která předpokládá zejména schválení druhé splátky navýšení asistenčního příspěvku o částku 1 500 EUR měsíčně, financování 18 nových poslanců Evropského parlamentu, kteří zahajují svůj mandát, zlepšení služeb odborného poradenství poskytovaných poslancům Evropského parlamentu (tematické sekce, knihovnické služby) a zvýšení počtu návštěvníků, které může každý poslanec finančně sponzorovat, ze 100 na 110 ročně. Tato různá ustanovení odpovídají novým pravomocem Evropského parlamentu, které mu udělila Lisabonská smlouva: poslanci Evropského parlamentu, kteří s ministry z členských států sdílí zákonodárnou moc téměř ve všech evropských pravomocích, musí mít možnost využívat velmi důkladného odborného poradenství v legislativních záležitostech, ale také informovat občany o své práci tak, že je budou přijímat v Parlamentu ve Štrasburku nebo Bruselu.

  Martin Ehrenhauser (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti zprávě paní Trüpelové. Tím dávám jasně najevo svůj nesouhlas s navýšením asistenčního příspěvku a jakýmkoliv navýšením počtu úředníků zde v Evropském parlamentu. Argument, že Lisabonská smlouva bude pro poslance Evropského parlamentu znamenat víc práce, musí být nejdřív doložen.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, řešením v této době prudce narůstajících státních dluhů však může být pouze větší účinnost, nikoliv více byrokracie. V tomto Parlamentu existuje obrovský potenciál pro větší účinnost a bylo by také snadné zvýšit výkonnost s menším počtem zaměstnanců a nižším objemem finančních prostředků.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem dříve uvedl, na základě Lisabonské smlouvy se počet záležitostí, o kterých bude muset Parlament jednat v rámci procesu spolurozhodování zvýší. Aby byla práce provedena rychle a účinně, vyžaduje to technické a logistické prostředky.

Vzhledem k budoucímu rozšíření Evropské unie a potřebě lépe informovat veřejnost o činnosti tohoto Parlamentu je tedy nutné uvolnit prostředky, které v roce 2011 umožní pracovat účinně tak, aby se celkový legislativní proces Unie nezpomalil z důvodu nedostatečného financování Parlamentu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V souladu s politikami, které podporuji, považuji za důležité sestavování rozpočtu od nulového základu na počátku každého parlamentního volebního období. Výsledkem toho bude, že rozpočet Parlamentu bude odrážet skutečné potřeby a zvýší transparentnost, rozpočtovou disciplínu a účinnost. Rovněž podporuji rozlišování mezi fixními a variabilními náklady, přičemž variabilní náklady mají být zdůvodněné analýzou nákladů a přínosů. Tato analýza je důležitá pro dosažení lepších výsledků a lepšího řízení zdrojů. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nám byly přiděleny nové pravomoci a přijetí 18 nových poslanců si vyžaduje vytvoření podmínek, které těmto poslancům umožní vykonávat jejich mandát správně a účinně. Chci zdůraznit, že hlavní prioritou Parlamentu musí být co nejkvalitnější legislativní činnost. Tomuto Parlamentu je třeba poskytnout prostředky nutné k jeho řádnému fungování, tím spíše v této velice náročné době, kdy mají orgány EU zásadní význam pro Evropany a společnost obecně.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – My, jako politická skupina Zelených, jsme hlasovali pro zprávu naší kolegyně, paní Helgy Trüpelové. Všechny pozměňovací návrhy předložené ke zprávě byly zamítnuty. Odhady příjmů a výdajů Evropského parlamentu pro rok 2011 byly tedy postoupeny Komisi pro zahrnutí do návrhu rozpočtu na rok 2011. Pokud jde o zvýšení druhé tranše asistenčních příspěvků pro rok 2011, znamená to, že prostředky jsou v současnosti zapsány do rezervy a očekává se podrobný finanční výkaz o všech přidružených výdajích. Parlament se k této otázce může vrátit při prvním čtení rozpočtu pro rok 2011 v září/říjnu. Pokud jde o zvýšení první tranše asistenčního příspěvku pro rok 2010, bude se o něm hlasovat zítra v rámci zprávy pana Maňky o návrhu opravného rozpočtu č. 1/2010. Tady jde již o vlastní rozpočtový proces a toto hlasování určí konečný výsledek.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Dokázali jsme přijmout fakt, že rozpočet Evropského parlamentu je výsledkem složitých kompromisů mezi Evropským parlamentem a ostatními orgány EU, a rovněž – nepřímo – mezi Evropskou unií a členskými státy.

Příští rok může být v tomto ohledu zvláště obtížný, pokud se podíváme na význam a množství práce, která Parlament čeká. Na jedné straně se musí Parlament přizpůsobit novým podmínkám vyplývajícím ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a z rozšíření EU o Chorvatsko – musím alespoň zmínit 18 nových poslanců, 68 dodatečných pracovních míst a 62 míst spojených se vstupem Chorvatska do EU. Na druhé straně se rozpočet Parlamentu významně nezvýší v porovnání s rokem 2010 (5,5 %), což vyvolává otázku, jak toto číslo skloubit s novou realitou. V tomto kontextu vítám návrh, který zpráva opakovaně zmiňuje, a sice aby byly výlohy plánovány opatrně.

Stejně jako autor dokumentu si myslím, že je nutné přezkoumat výši dotací poskytovaných rodinám zaměstnanců, počet zaměstnanců v knihovně navýšit pouze po podrobném rozboru potřeb poslanců Evropského parlamentu a zajistit bezpečnost zaměstnanců Parlamentu za rozumnou cenu, která vychází ze zásady otevřenosti k běžnému občanovi. Parlament je stále velmi uzavřeným orgánem a v mezích možností bychom měli zvýšit financování projektů, jako jsou Dům evropských dějin a věže Parlamentu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Výsledkem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je rozšíření pravomocí Evropského parlamentu, což přirozeně znamená další finanční prostředky pro uspokojení zvýšených potřeb. Tento odhad rozpočtu pro rok 2011 tedy představuje 5,8% navýšení v porovnání s rozpočtovým rokem 2010, se snahou zajistit, aby mohl Parlament plně využívat svých výsad a rozvíjet je.

Rozpočet pro rok 2011 se zvýší na 1 710 574 354 EUR, z nichž 20,32 % připadne okruhu 5 (administrativa), což umožní sladit politické cíle s dostupnými prostředky. Tento návrh rozpočtu zahrnuje ustanovení vztahující se k zastoupení Chorvatska, k dodatečným prostředkům na asistenční služby pro poslance, k dodatečným pracovním místům, k nárůstu ročního počtu návštěvníků na pozvání poslanců, ke snížení uhlíkové stopy Parlamentu a k financování Domu evropských dějin a Návštěvnického centra.

Tato zpráva odráží rozumný rozpočet, zaměřený na politiku udržitelnosti Parlamentu. Přesto důsledně přistupuje také k účinnému využívání dostupných prostředků.

Zpráva: Richard Ashworth (A7-0051/2010)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. – Hlasovali jsme proti této zprávě v souladu se zásadami Britské strany za nezávislost (UKIP) a na základě toho, že podporujeme právní předpisy jenom tehdy, když omezují pravomoci EU nebo je vrací národním státům. Nepodpořili jsme žádný pozměňovací návrh, který podle nás zbytečně poškozoval britské zemědělce, ani žádný pozměňovací návrh, který rozšiřoval kontrolní pravomoci EU v tomto odvětví. UKIP bude i nadále bránit zájmy britských zemědělců proti zásahům EU, jelikož se domníváme, že britské zemědělské odvětví je naprosto schopné spravovat své vlastní záležitosti a má již vysoký standard jak z hlediska kvality, tak bezpečnosti. UKIP je proti tomu, aby byl britský daňový poplatník nucen dotovat zemědělské podniky v jiných částech Evropy, které konkurují našim zemědělcům. Strana UKIP se zavázala obchodovat se zemědělskými výrobky dle pravidel Světové obchodní organizace.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Je třeba omezit administrativní zátěž zemědělců i nadbytečnou byrokracii, se kterou jsou často spojené zemědělské záležitosti. Farmáři by měli mít možnost soustředit se na svůj hlavní úkol: vyrábět vysoce kvalitní výrobky.

Hlasoval jsem pro ustanovení v této zprávě, která se týkají odstranění současného zdvojování právních předpisů a zlepšení pružnosti. Rovněž souhlasím s prohlášeními ve zprávě vztahujícími se k právním předpisům v tomto odvětví; to jest, že tyto právní předpisy by měly být přiměřené cíli a že by neměl být přijat žádný právní předpis, aniž by byl proveden přezkum jeho důsledků z hlediska potenciální finanční zátěže. Nadměrnou byrokracii je třeba omezit, pokud máme v Evropě dosáhnout účinného, konkurenceschopného zemědělského odvětví.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, jelikož věřím, že je nutné pokračovat ve zjednodušování předpisů a ustanovení společné zemědělské politiky (SZP), které započalo v roce 2005. Zemědělci a ostatní hospodářské subjekty v zemědělském odvětví by měli být osvobozeni od byrokracie a požadavků, které nejsou nutné k dosažení politických cílů a k zajištění náležité správy peněz daňových poplatníků. Zjednodušení SZP je zásadní pro to, aby bylo naše zemědělské hospodářství konkurenceschopnější, abychom zachovali a vytvořili pracovní místa a přispěli ke zdravému rozvoji venkovských oblastí. V některých členských státech byly zaznamenány závažné chyby v žádostech, kvůli nimž farmáři nedostávají pomoc včas. Členské státy by měly potenciálním uživatelům dotací poskytnout systémy, které by byly jednoduché, jasné a transparentní. Proto vyzývám Komisi, aby tuto záležitost zařadila do bilaterálních diskusí se členskými státy.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tři roky po reformě SZP se dnes snažíme zjistit, jak uzpůsobit naši zemědělskou politiku současným výzvám. Zpráva z vlastního podnětu nabízí užitečné a široce podporované návrhy pro dosažení cíle, kterým je zemědělské odvětví kombinující kvalitu s konkurenceschopností. Musíme pozitivně vnímat podstatu této zprávy, kterou Parlament vyzývá k zavedení nové SZP v roce 2013 omezující byrokracii pro zemědělce. Každé opatření, které umožní omezit administrativní postupy zatěžující zemědělce, nehledě na místní dotyčné orgány, a které neohrozí normy jakosti, si jasně zaslouží naši podporu. Zpráva jako tato, která přihlíží k potřebám zemědělců, včetně potřeby zajistit, aby tito zemědělci nebyli omezováni nadbytečnou byrokracií, jistě užitečně přispěje do procesu reformování SZP. Ze zřejmých důvodů se jedná o složitý a velmi citlivý proces z hlediska budoucnosti evropského hospodářství a ochrany nespočetných rozmanitých podob tradiční místní výroby. Proto jsem hlasovala pro zprávu.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Zemědělství bylo skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vždy blízké a považujeme ho za zásadní odvětví evropského hospodářství. Naše zemědělce však již příliš dlouho zatěžuje byrokracie a administrativa: je na čase jim jejich činnost usnadnit.

Jsem přesvědčený, že zjednodušení byrokratických postupů, které má být schváleno v rámci reformy SZP od roku 2013, je nejen žádoucí, ale i nutné. Proto si myslím, že je správné zjednodušit pravidla pro elektronickou identifikaci zvířat a založit v každém členském státě EU telefonickou linku pomoci pro poskytnutí lepšího přístupu k informacím. Zároveň je důležité, aby mezi orgány a zemědělci byla opět vybudována důvěra.

Zemědělci již navíc nesmí trávit celé dny vyplňováním dotazníků a prohlášení, ale péčí o svá pole, díky čemuž dodají lepší zemědělské výrobky, které odpovídají vyšším normám. Hlasoval jsem proto pro tato opatření, která jsou součástí procesu zjednodušování byrokracie, jsou zcela podporována mou parlamentní skupinou a nabízejí konkrétní řešení v době krize.

  David Campbell Bannerman (EFD), písemně. – Hlasovali jsme proti této zprávě v souladu se zásadami Britské strany za nezávislost (UKIP) a na základě toho, že podporujeme právní předpisy jen tehdy, když omezují pravomoci EU nebo když je vrací národním státům. Nepodpořili jsme žádný pozměňovací návrh, který podle nás zbytečně poškozoval britské zemědělce, ani žádný pozměňovací návrh rozšiřující kontrolu EU v tomto odvětví. UKIP bude i nadále bránit zájmy britských zemědělců proti zásahům EU, jelikož se domníváme, že britské zemědělské odvětví je naprosto schopné spravovat si své vlastní záležitosti a má již vysoký standard jak z hlediska kvality, tak bezpečnosti. UKIP nesouhlasí s tím, jak podvodně byla SZP ve své historii využívána (např. neexistující vinice) nebo jak je využívána k doplnění příjmů některých politiků v zemích EU, kteří vlastní „zemědělské podniky“. UKIP je také proti nutnosti dotovat zemědělské podniky v ostatních částech Evropy, které konkurují našim zemědělcům. Strana UKIP se zavázala obchodovat se zemědělskými výrobky dle pravidel Světové obchodní organizace.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Britská strana za nezávislost (UKIP) hlasovala proti zprávě o zjednodušení SZP, i když by provedení zprávy učinilo tuto politiku srozumitelnější, transparentnější a lépe uskutečnitelnou prostřednictvím zjednodušení kontrol zemědělských podniků, pružnějších platebních mechanismů, vstřícnějším vůči zemědělcům. Vyjádřením souhlasu s touto zprávou bychom však podpořili chod SZP a možná pomohli jejímu prodloužení na další generaci! Strana UKIP proto hlasovala proti usnesení jako celku, zvláště proto, že nemá legislativní dopad.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu o zjednodušení SZP a blahopřeji panu Ashworthovi a stínovým zpravodajům k vynikající práci. Musíme jednat, abychom zjednodušili byrokratické postupy a požadavky na zemědělské podniky, abychom snížili jejich náklady a zároveň zvýšili jejich konkurenceschopnost a právní jistotu. Často zapomínáme, že přestože tyto podniky vyrábějí zboží denní potřeby, jejich konkurenceschopnost je narušena následkem nadbytečné byrokracie.

Právě z tohoto důvodu se domnívám, že zprávy jako tato jsou důležité, protože zdůrazňují problémy, které se vyskytují za určitých podmínek, nebo příliš složité postupy, přičemž také navrhují řešení pro zjednodušení a zlepšení konec konců stále nejdůležitějšího programu EU, alespoň z finančního hlediska. Domnívám se, že hlasováním pro tuto zprávu učinil Parlament další krok směrem k modernější, účinnější a hospodárnější SZP, která je schopna zajistit především uspokojení potravinových potřeb v Evropě nejen v současnosti, ale i v příštích letech.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Zemědělci byli vždy nejzapálenějšími a nejvytrvalejšími zastánci integrace Evropské unie. Pevně věří, že SZP je stále společnou politikou v pravém slova smyslu. V globalizovaném světě musí Evropská unie se svým trhem na úrovni Společenství vystupovat jednotně v zájmu zajištění bezpečnosti dodávek potravin a podpory obnovitelných zdrojů. Musí také bojovat se změnou klimatu a zintenzivnit své snahy v oblasti výzkumu pro nejlepší využití příležitostí, jaké může výzkum nabídnout.

Potenciální škrty v rozpočtu SZP by způsobily značný společenský a hospodářský rozkol, a znemožnily by zemědělství, aby uspělo ve zvládání výzev budoucnosti. Pro nás je důležité porozumět tomu, že příjmy zemědělců závisí na přímých platbách, i když tyto platby samy o sobě zemědělcům nestačí pro dosažení dobré životní úrovně. Průměrný příjem zemědělce v EU, včetně všech přímých plateb, se rovná pouze polovině průměrné mzdy vyplácené v ostatních hospodářských odvětvích.

Domnívám se, že snížení přímých plateb v rámci 1. pilíře SZP by mělo fatální následky nejen pro zemědělce, ale stejně tak i pro venkovské oblasti, jakož i pro veřejné služby spojené se zemědělskou výrobou, pro spotřebitele a pro společnost, která má z těchto plateb jako celek užitek. Přímé platby mají tedy zásadní význam a musí být zachovány.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Obecně jsem hlasoval pro snahu SZP zjednodušit. Toto zjednodušení prospěje zemědělcům a umožní jim se soustředit na výrobu bezpečných, kvalitních potravin, stejně jako prospěje vnitrostátním orgánům a orgánům EU snížením byrokratické zátěže spojené s prováděním SZP.

SZP má pro EU zásadní význam proto, že zajišťuje výrobu bezpečných potravin, ale i z důvodu jejího zájmu o ochranu životního prostředí a venkovských oblastí, s cílem skutečně udržitelného rozvoje. Zjednodušení musí znamenat větší zodpovědnost pro všechny zúčastněné strany.

Chci tedy vyzdvihnout potřebu proměnit SZP na jednodušší, spravedlivější a transparentnější nástroj. Pro začátek bych zdůraznil návrh na vytvoření jednotného systému identifikace zvířat. Tento systém musí zahrnovat možnost vlastního osvědčování, snížení inspekčních závazků na nižší úroveň než v současnosti a otázku sledovatelnosti masa z ovcí a koz; mám na mysli konkrétně návrh na identifikaci hospodářských zvířat. A nakonec, potřebná reforma SZP bude muset rozlišovat mezi podporou jednotlivých zemědělských podniků nebo družstev a ponecháním velkých zemědělsko-potravinářských podniků na pospas trhu.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Návrh zprávy o zjednodušení SZP je jedním z dalších kroků ke zjednodušení a zefektivnění SZP. K posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, zachování a vytváření dalších pracovních míst i k podpoře přirozeného rozvoje venkovských oblastí musíme ovšem činit mnohem více. V této souvislosti upozorňuji na problematiku přímých plateb v příhraničních regionech, kde dochází k nekalé hospodářské soutěži a diskriminaci na základě místa registrace zemědělských subjektů.

V regionech sousedících členských zemí s různou výší plateb se začíná masivně objevovat ekonomický kalkul plynoucí z různé výše těchto plateb ze strany některých zemědělských subjektů. Zemědělský subjekt pobírající vyšší platby v zemi svého původu hospodaří na území druhé země (s nižšími přímými platbami) za nižší výrobní náklady a odbyt se udává na opačné straně hranice. Tím jsou zemědělské subjekty země s nižšími přímými platbami diskriminovány a ekonomicky znevýhodňovány na místním trhu a zemědělskému subjektu členského státu s vyššími přímými platbami je pomocí politiky EU zajištěna ekonomická výhoda na trhu. Z těchto důvodů je třeba v rámci reformy SZP zohlednit následující souvislost pro platby, tj. místo výroby rovná se místu pro výpočet přímých plateb. I tímto pravidlem přispějeme k vytváření nového, tj. spravedlivého trhu v zemědělství. Předloženou zprávu podporuji.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zjednodušení SZP považuji za zásadní pro konkurenceschopnost zemědělství EU, zachování pracovních míst a udržitelný rozvoj evropských venkovských oblastí. Pravidla pro kontroly musí být zjednodušena a zemědělci k nim musí mít lepší přístup prostřednictvím vnitrostátních orgánů a jejich poradenských míst pro zajištění toho, aby kvalita evropských zemědělských výrobků nezavdala příčinu pro zbytečnou zátěž a dodatečné obtíže pro subjekty spojené se zemědělskou činností.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zjednodušení právních předpisů je zásadním cílem, který přiblíží Evropu veřejnosti. Jednoduché a vstřícné politiky jsou potřebné pro ty, kteří si neosvojili kód Unie a nemluví „evropštinou“. Proto musí tak základní a stálou politiku, jakou je SZP, chápat ti, kteří z ní mají největší užitek, v tomto případě evropští zemědělci.

Dávám tedy zpravodaji za pravdu, když uvádí, že „nová SZP by měla zemědělcům umožnit soustředit se na jejich hlavní cíl, a sice zajišťovat bezpečné a kvalitní potraviny, u nichž lze zjistit jejich původ, a zároveň by měla podporovat zemědělce, aby poskytovali netržní veřejné statky“. Doufám, že nová SZP bude jednodušší a spravedlivější; že bude lépe zaměřena na potřeby zemědělců a trhu; a že postupy v rámci této politiky budou rychlejší a méně byrokratické, ale bezpečné a účinné. Právní jistota si nevyžaduje složitost nebo zdlouhavé postupy, ale spíše jednoduchost a účinnost. Přesně to si pro SZP přejeme.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) SZP musí na jedné straně zajišťovat odpovídající dodávky bezpečných potravin a na straně druhé reagovat na takové výzvy, jako je zachování venkovských, horských a znevýhodněných oblastí a mnohoúčelnost evropského zemědělství. Sladění právních předpisů musí být doplněno o odstranění jejich zdvojování. Očekává se, že cíl 25% omezení administrativní zátěže bude dosažen před rokem 2012. SZP je třeba zjednodušit, protože tak bude naše zemědělské hospodářství konkurenceschopnější, zachováme a vytvoříme pracovní místa a přispějeme k udržitelnému rozvoji našich venkovských oblastí. Ze zjednodušení SZP musí mít především užitek zemědělci a nejenom vnitrostátní orgány a platební agentury v členských státech. Zemědělci musí mít přístup k účinným systémům, které jim jednoduše a bez zbytečné byrokracie umožní podávat žádosti o přímé platby v místě, kde žijí. Toto zjednodušení musí jít ruku v ruce se zjednodušením jeho provádění a členské státy musí maximálně omezit byrokratické formality požadované po příjemcích plateb, zvláště v oblasti rozvoje venkova. Je třeba docílit větší pružnosti, proto jsme zastánci schválení pružnějších platebních mechanismů ještě před dokončením všech kontrol.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva obsahuje pozitivní prvky, ze kterých chceme vyzdvihnout následující: zjednodušení SZP nesmí znamenat menší podporu pro zemědělce a zrušení tradičních nástrojů řízení trhu; potřeba pozměnit pokuty, zejména, když se vztahují na přestupky, za které nenese zodpovědnost výrobce; zjednodušení procesu podávání žádostí; a velmi pozitivní pozměňovací návrhy týkající se identifikace zvířat, zejména ovcí a koz.

Ve svém přístupu se však zpravodaj do velké míry zaměřuje na trh, konkurenceschopnost, „omezování nadbytečného protekcionismu“ a na prohlubování liberalizace s jejími dobře známými a zhoubnými účinky. Zpráva také nadále podporuje současný model rozdělování pomoci. Uvádí, že „vyplácení jednotných plateb pro zemědělské podniky by mělo zaručit spravedlnost“, ale nenavrhuje konkrétní opatření pro dosažení tohoto cíle.

Ve zprávě je vyjádřeno přesvědčení, že současná definice zemědělské činnosti za účelem jednotných plateb by měla být přehodnocena, chybí ovšem návrh na vylepšení současného modelu, kdy jsou lidé placeni za to, aby nevyráběli. Celkově ve zprávě chybí návrhy a opatření na změnu současného modelu SZP, zejména, ale nejen, pokud jde o přidělování pomoci.

  Marian Harkin (ALDE), písemně. – Zcela souhlasím s tím, že by zjednodušení SZP nemělo znamenat menší podporu pro zemědělce a nemělo by vést ke zrušení tradičních nástrojů řízení trhu. Dále souhlasím s odkladem povinnosti elektronické identifikace ovcí.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Zjednodušení zásad, na kterých je založeno fungování SZP, je velmi důležité. SZP by neměla být omezována pouze na rozdělování peněz. Osobně bych uvítal, kdyby bylo více finančních zdrojů přidělováno jednotlivým zemědělským investorům, kteří by mohli zemědělská hospodářství účinněji modernizovat a rozšířit výrobu. Zvýšení přímých plateb by však podle mého názoru znamenalo, že nejzaostalejší oblasti by zůstaly nadále chudé, což podporuje ty, kteří ve skutečnosti se zemědělstvím nijak spojeni nejsou, a brání restruskturalizaci zemědělství. Pouze podpora „skutečných“ zemědělců, výrobců zdravých potravin a vysoce kvalitních výrobků může zajistit bezpečnost v této oblasti pro Evropu a svět.

  Cornelis de Jong, Kartika Tamara Liotard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval/a jsem proti zprávě pana Ashwortha o zjednodušení SZP (A7-0051/2010) kvůli odstavci č. 12. Zemědělci nepotřebují další přímou podporu ze strany EU; potřebují spravedlivější ceny pro své výroky.

S podstatou zprávy však souhlasím. SZP je nadmíru komplikovaná a zbytečně zatěžuje zemědělce, členské státy a decentralizované vlády a orgány. Je nezbytné omezit tuto administrativní zátěž a byrokracii, zvláště v této době krize.

Dále by měla existovat možnost autokorekce chyb pro zemědělce, kteří porušili předpisy neúmyslně nebo z důvodů, které nemohli ovlivnit, a v důsledku toho jsou povinni platit pokuty. Tyto pokuty by rovněž měly být transparentnější.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) SZP je zásadním prvkem Evropské unie, ať už máme na mysli zajišťování potravin pro naše obyvatele či zachování a ochranu horských a venkovských oblastí, stejně jako nejvzdálenějších nebo znevýhodněných oblastí. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť podporuji potřebu SZP zjednodušit. Tato politika se musí zaměřovat na výsledky a musí být více akceschopná. Rovněž se domnívám, že je potřeba bližší spolupráce mezi členskými státy a místními orgány z hlediska výměny osvědčených postupů. Zároveň musí orgány zemědělce dobře informovat a více jim pomáhat.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Zemědělství představuje jeden z hlavních finančních zdrojů v Evropě, ale jde také o odvětví nejvíce zatěžované břemenem byrokracie EU. Nesmíme podceňovat ani dopad klimatických faktorů a faktorů spojených se životním prostředím, které jsou z hlediska své podstaty těžko předvídatelné a nutí zemědělce, aby řešili nové a těžké výzvy z důvodu celosvětových změn, ke kterým dochází.

V tomto kontextu považuje Evropský parlament za nutné zohlednit, že cíl 25% omezení administrativní zátěže stanovený v programu z roku 2003 není dostačující, ani náležitě ambiciózní vzhledem k tomu, že ho pravděpodobně dosáhneme před termínem, to jest před rokem 2012. Parlament se také domnívá, že musí Komisi a Radě navrhnout naléhavé strategie pro další omezení zátěže komplikující činnost našich zemědělců.

Záměrem návrhů tohoto parlamentního usnesení je také urychlit novou koncepci SZP s ohledem na strategii EU 2020. Tento krok má zásadní význam pro zajištění růstu v tomto odvětví a pro zachování stávajících finančních příspěvků, vzhledem k omezení zdrojů EU, které lze předpokládat v roce 2013.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zásluha této zprávy spočívá v tom, že vyzdvihuje skutečnost, že pouze veřejná správa zajišťuje „nezávislost a nestrannost“ kontrol a že zemědělství je veřejný statek. Důležitý je také důraz na možnost zjištění původu potravin, přestože povědomí všech občanů (výrobců i spotřebitelů) o významu přemístění výroby a její kvality z hlediska ochrany životního prostředí spíše zvýší jasné označování ekologické stopy těchto potravin.

Zajímavá je i vůle zjednodušit pravidla SZP, která je ve zprávě naznačená. Nicméně skutečnost, že SZP je nahlížena pouze z hlediska konkurenceschopnosti a neoliberalismu, v přímé návaznosti na politiky uskutečňované Evropskou unií v minulých letech, mi brání v tom, abych pro zprávu hlasoval. Hlasování o tomto textu se tedy zdržím na znamení toho, že vítám pokrok uskutečněný v záměrech této zprávy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pokud máme cíle 25% omezení administrativní zátěže v zemědělském odvětví dosáhnout do roku 2010, je zjednodušení SZP nezbytné. Byrokracie je vážnou překážkou pro zemědělce, kteří zanedbávají své denní činnosti na poli, jelikož hodně času ztrácí nad administrativou. Dále budou nové pozměňovací návrhy znamenat také omezení administrativní zátěže pro zemědělce v řádu stovek milionů eur, což přinese zřejmý užitek, zvláště pokud přihlédneme k nynější obtížné hospodářské situaci. Zjednodušení norem a kontrolních mechanismů je zásadní pro zemědělce, kteří musí zajistit dodávky potravin pro 500 milionů obyvatel za rozumnou cenu. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jež obsahuje důležitá usnesení zaměřená na odstranění byrokracie, která se dotýká evropských zemědělců zejména v době, kdy bylo zemědělství velmi tvrdě zasaženo finanční krizí. Chtěl bych poděkovat svým kolegům, kteří hlasovali pro pozměňovací návrhy, které jsem předložil, a pozdrželi tak znění, které již schválil výbor.

Především mám na mysli pozměňovací návrh č. 49 vztahující se k velmi závažným chybám v žádostech o přímé platby, zaznamenaných v některých členských státech, který také upozorňuje na to, že za tyto chyby může hlavně ortofotografické zařízení, spíše než samotní zemědělci. Mám také na mysli pozměňovací návrh č. 65 týkající se odkladu povinnosti elektronické identifikace ovcí a koz od roku 2010, vzhledem k nadměrným nákladům, které jsou s ní navzdory současné hospodářské krizi spojeny.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Návrh zjednodušit SZP je součástí širšího procesu omezování byrokratických postupů, procesu započatého před jistou dobou v několika členských státech EU pro zajištění účinnějších a přístupnějších služeb pro občany.

Tato reforma je nezbytná i pro zemědělské odvětví, aby zemědělci mohli ušetřit čas a peníze a měli prospěch ze systému podmíněnosti a přímých plateb, jakož i z hlediska určitých aspektů rozvoje venkova a metod identifikace chovaných zvířat.

V současnosti, v rámci diskuse o podobě SZP po roce 2013 představuje tento návrh na zjednodušení zkušební text, který může ukázat na příležitosti a na rizika a tvoří základ návrhu pro evropské zemědělství v budoucnu. Z výše zmíněných důvodů jsem hlasoval pro zprávu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zpráva o zjednodušení SZP se zabývá otázkou, která velmi znepokojuje zemědělce, jimž SZP přináší největší užitek, i evropskou veřejnost obecně, pro niž je SZP málo srozumitelná z důvodu složitosti jejích mechanismů. Opatření pro zjednodušení tedy každý vnímá jako potřebná a naléhavá. Je nezbytné, aby tato opatření měla přímý dopad na zemědělce a nejen na správní orgány každého členského státu, jak k tomu často dochází. Mezi navrhovanými prostředky pro zjednodušení nesmí být odstranění nástrojů řízení trhu.

Jedním z problémů, který by mělo zjednodušení vyřešit, je potřeba odstranit diskriminaci v režimu jednotné platby v různých členských státech, což je problém způsobený neúčinností vnitrostátních správních orgánů ve věcech, jako jsou kontroly, termíny, platby atd. Odstraněním této diskriminace zabráníme vícerychlostní SZP, která podněcuje nerovnosti mezi zemědělci v různých členských státech.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Ashwortha podporující jednodušší SZP, která by zároveň byla srozumitelnější pro zemědělce. Správa SZP je často nadměrně složitá. Pro celé zemědělské odvětví je tedy nanejvýš důležité SZP zjednodušit a usnadnit život zemědělcům. Pravidla navržená Evropskou komisí je mnohdy velice těžké provádět a v členských státech je v souvislosti s prováděním právních předpisů v oblasti zemědělství nadměrně rozvinuta byrokracie. Zejména musí být přezkoumány právní předpisy o identifikaci zvířat, aby byly pružnější a méně byrokratické. Současná právní ustanovení v této oblasti jsou nadměrně striktní a mnohdy kontraproduktivní.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Zjednodušení SZP je zásadní pro větší konkurenceschopnost evropského zemědělského hospodářství, pro zachování pracovních míst a podporu jejich vytváření a pro přispění k rozvoji venkovských oblastí. Zdá se mi, že je nutné, aby se Komise snažila odstraňovat nepotřebné byrokratické překážky a zároveň v této oblasti navrhovala nová nařízení.

Čím jsou právní předpisy jednodušší, tím jsou pro zúčastněné strany srozumitelnější, ať už jde o zemědělce, národní nebo regionální správní orgány nebo agentury pro monitorování žádostí o příspěvek. Stejně tak, čím méně času potřebují tyto subjekty na přípravu žádostí, tím méně udělají chyb. Náklady na finanční monitorování budou také nižší.

Zjednodušení je také nutné v monitorování způsobu užívání finančních prostředků a nejúčinnějším způsobem pro tuto činnost jsou podle mého názoru externí audity. Pokuty musí být udělovány transparentně a přiměřeně a musí také brát v úvahu velikost zemědělské usedlosti a místní situace, zejména v nejvzdálenějších regionech jako je Madeira. Dnes jsem v Parlamentu hlasoval pro tuto zprávu, protože se snaží tyto otázky řešit. Nyní musíme zajistit, aby mezi SZP a politikou soudržnosti existovala lepší koordinace při celkovém přezkumu SZP.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Podpořením tohoto dokumentu jsme vyjádřili své odhodlání ke zjednodušení SZP. Tento proces je zásadní pro zajištění přiměřené úrovně konkurenceschopnosti evropského zemědělského odvětví. Je samozřejmé, že harmonizace nařízení, omezení byrokratické zátěže a omezení nákladů umožní učinit SZP jednodušší, spravedlivější a srozumitelnější. Měli bychom však pamatovat na to, že zjednodušení by se nemělo zaměřit pouze na orgány a vnitrostátní orgány řídící zemědělské odvětví, ale především na zemědělce, kteří jsou nařízeními nadměrně zatíženi.

Zpráva: Heide Rühle (A7-0151/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva, kterou předložila paní Rühleová, je zpráva z vlastního podnětu zaměřená na posouzení toho, jak by bylo možné zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek v Evropě a dosáhnout stabilnějšího a transparentnějšího právního rámce. Nesprávné používání pravidel pro zadávání veřejných zakázek je přitom jednou z nejčastějších příčin chyb při vyplácení prostředků z evropských strukturálních fondů. Souhlasím s hlavními body, které jsou v této zprávě z vlastního podnětu uvedeny: že je nutno postupy zadávání veřejných zakázek lépe koordinovat na úrovni jednotlivých ředitelství Evropské komise a že doposud nebyly řádně naplněny cíle stanovené při přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek (objasnění těchto pravidel a větší právní jistota). Souhlasím též se stanoviskem, které zaujala tato zpráva, že na složitost těchto postupů doplácejí zejména malé a střední podniky, jimž může někdy bránit v účasti v nabídkovém řízení vzhledem k nedostatečným zdrojům právní pomoci. Hlasovala jsem tedy pro tuto zprávu a budu v našich členských státech, a zejména ve Francii, pečlivě sledovat správné provádění již existujících směrnic o veřejných zakázkách.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, neboť řádně fungující a transparentní systém zadávání veřejných zakázek je nesmírně důležitý pro vnitřní trh z hlediska podpory přeshraniční hospodářské soutěže a inovací a kvůli dosahování optimálního přínosu pro vládní instituce. Dosud nebyly naplněny cíle přezkoumání směrnic o veřejných zakázkách z roku 2004, zejména co se týče zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nastolení vyšší právní jistoty. Evropský soudní dvůr zkoumal nepoměrně vysoký počet případů porušení právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, který svědčí o tom, že řada členských států má s dodržováním směrnic o veřejných zakázkách problémy. Lisabonská smlouva do primárního práva Evropské unie poprvé zavedla potvrzení práva na regionální a místní samosprávu a upevnila tradiční koncepci subsidiarity. Vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek slouží k zajištění toho, aby byly veřejné finanční prostředky spravovány řádně a účinně a aby zúčastněné společnosti měly příležitost získat veřejnou zakázku v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže, vyzývám Komisi, aby postupy zadávání veřejných zakázek zjednodušila a zbavila jak místní vlády, tak společnosti nutnosti vynakládat značné množství času a peněz na čistě byrokratické záležitosti a usnadnila malým a středním podnikům přístup a pomohla jim zapojit se do těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Na veřejné zakázky vynakládají členské státy značnou část svých rozpočtů. Souhlasím proto s názorem zpravodajky, že by veřejné finanční prostředky měly být transparentní a umožnit veřejnou kontrolu. Veřejné zakázky musí být přidělovány za transparentních podmínek, při nichž se všem zúčastněným subjektům dostane rovného zacházení a hlavním kritériem bude poměr mezi cenou a plněním projektu – tedy vyhraje nejlepší nabídka, nikoli ta nejlevnější. K tomu, aby se zvýšila transparentnost při zadávání veřejných zakázek, je nutné postupy zadávání veřejných zakázek zjednodušit, aby místní vlády ani společnosti napříště nemusely mnoho času a peněz věnovat na čistě byrokratické záležitosti. Zjednodušení postupů současně usnadní přístup malým a středním podnikům a pomůže jim zapojit se do těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek. Z důvodu procesů globalizace je obzvláště důležité, aby se Komise zaměřila na postupy uplatnění sociálních kritérií. Pokyny a další praktická pomoc poskytovaná veřejným orgánům a dalším veřejným subjektům v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek jsou proto klíčové.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám toto usnesení, jež se snaží zjednodušit pravidla pro zadávání veřejných zakázek a současně přispívá k vytváření větší právní jistoty. Aby nevznikaly nejednotnosti a právní problémy, je třeba evropské iniciativy v otázce veřejných zakázek na evropské úrovni koordinovat. Nutné je i právní objasnění podmínek, za nichž se právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek vztahují na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vyzývám Komisi, aby postupy zjednodušila a zbavila jak místní vlády, tak společnosti nutnosti vynakládat značné množství času a peněz na čistě byrokratické záležitosti. Zjednodušení postupů současně usnadní přístup malých a středních podniků k takovým zakázkám a podpoří jejich zapojení se za rovnějších a spravedlivějších podmínek. Je třeba veřejné orgány podněcovat k tomu, aby při zadávání veřejných zakázek přihlížely k environmentálním, sociálním a dalším kritériím. Vyzývám Komisi, aby prověřila možnosti využívání ekologických veřejných zakázek jakožto nástroje na podporu udržitelného rozvoje.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Komise v roce 2004 provedla revizi směrnic o veřejných zakázkách, jejímž cílem bylo zjednodušit postupy, zvýšit transparentnost, účinnost a pružnost a odstranit byrokracii při zadávání veřejných zakázek.

Jak uvedla paní zpravodajka – hlavním účelem zadávání veřejných zakázek je nákladově efektivní nákup zboží a služeb na určitý výkon veřejné služby. Veřejné orgány ale nejsou klasickými tržními subjekty; jelikož spravují veřejné finanční prostředky, nesou zvláštní odpovědnost.

Musím znovu říci, že složité právní předpisy rozhodně nejsou v nejlepším zájmu zúčastněných stran; v případě zadávání veřejných zakázek je tomu právě naopak. Čím složitější, méně transparentní a pomalejší postupy jsou, tím je pravděpodobnější obcházení zákona a v krajních případech i korupce. Je proto mimořádně důležité hledat během procesu revidování platných směrnic o veřejných zakázkách jednodušší a účinnější pravidla k regulaci tohoto odvětví, které představuje téměř 16 % HDP Evropské unie.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. Roční výdaje činí v oblasti zadávání veřejných zakázek na zboží i služby v Evropské unii 1 500 miliard EUR, tj. více než 16 % hrubého domácího produktu EU. S ohledem na současnou hospodářskou krizi nesmí směrnice o veřejných zakázkách činit proces přidělení zakázky delší ani nákladnější. Smluvní strany, zejména malé a střední podniky, požadují právní jistotu a rychlé postupy. Domnívám se, že by Komise a členské státy měly ve spolupráci s regionálními a místními orgány přezkoumat jednotlivé soubory pravidel, jež se týkají zadávání veřejných zakázek, za účelem sjednocení těchto pravidel a zjednodušení celého právního rámce pro zadávání veřejných zakázek, neboť to má prvořadý význam pro omezení rizik a větší využívání strukturálních fondů. Je třeba uvést, že nedostatečné provedení pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek vede k velkému počtu nesrovnalostí při realizaci evropských projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jsem přesvědčen, že Komise musí zvážit případné další využívání zrychlených postupů, zejména v souvislosti se strukturálními fondy i po roce 2010, abychom zajistili, že tyto zdroje nebudou členskými státy vyplýtvány.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Ačkoli podporuji cíl této zprávy vyzvat Komisi ke zjednodušení postupů při zadávání veřejných zakázek s cílem zbavit místní vlády a podniky nutnosti věnovat značné množství času a peněz výhradně byrokratickým účelům, lituji osobně znění druhé části odstavce 9.

Mám pocit, že se tento výklad rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který uvádí, že místní orgány mohou spolupracovat, aniž by se vůbec uchýlily k trhu, odchyluje od zásady neutrality. Může to mít škodlivý dopad na podniky (veřejného i soukromého kapitálu), které tak nemají žádnou možnost ucházet se o zakázky na realizaci veřejných služeb hospodářské povahy.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Tato zpráva vrhá alespoň trochu světla na sociální a environmentální normy, které musíme být schopni začlenit do nabídkových řízení; navrhuje také doporučení, jak usnadnit přístup malých a středních podniků k trhu veřejných zakázek. Má nicméně zásadní nedostatky v tom, že tu v době přepracování směrnic o veřejných zakázkách zcela chybí jakákoli zmínka o přijetí všech nezbytných právních nástrojů, které by upřesnily definici a status koncesí na služby. Nemůžeme se spokojit se stávající judikaturou Evropského soudního dvora ke koncesím na veřejné služby; palčivě pociťujeme potřebnost rámcové směrnice o službách veřejného zájmu. Právní objasnění je nutné, a je v zájmu všech. Proto jsem se zdržel závěrečného hlasování o této zprávě.

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Na vnitřním trhu Evropské unie veřejné zakázky představují zhruba 15 % HDP. Otevření trhu veřejných zakázek je přínosem pro objednávající instituce, neboť větší trh nabízí větší výběr, který může představovat vyšší kvalitu a nižší cenu. Způsob využívání veřejných peněz je mimořádně důležitý, zejména nyní, kdy hospodářství zotavující se z krize potřebuje být stimulováno a členské státy se potýkají s rozpočtovými problémy.. Jak paní zpravodajka správně podotkla, platné právní předpisy jsou poměrně složité, což představuje značný problém pro místní a regionální orgány i malé a střední podniky. Kromě toho bude zapotřebí ještě objasnit některé další otázky, mimo jiné partnerství soukromého a veřejného sektoru, podmínky územního plánování a problematiku koncesí na služby.

Proto souhlasím s hlavními body zprávy paní Rühleové, které ukazují, jak potřebná je větší právní transparentnost v oblasti zadávání veřejných zakázek, a jež přímo nepožadují okamžitou změnu platných směrnic, nýbrž podrobnou analýzu stávajících problémů, kterou budou provádět služby Evropské komise.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Veřejné zakázky tvoří významnou část HDP Evropské unie. Jejich účelem je nákup zboží a služeb nejlepší kvality za tu nejlepší cenu. Evropské směrnice o veřejných zakázkách proces přidělení veřejné zakázky zpomalují, zvyšují jeho náklady a omezují prostor pro zadavatele veřejné zakázky. Bohužel se musí tyto problémy řešit ve stále rostoucím počtu členských států. To je důvod, proč jsem hlasoval pro zprávu, neboť velmi podporuji opatření na zjednodušení a modernizaci postupů. Zjednodušené a jednotné právní předpisy jsou potřebné pro všechny členské státy. Umožní nám to odstranit stávající rozdíly mezi právními předpisy uplatňovanými v jednotlivých členských státech, spolu s příslušnými chybami, a také zajistit, aby veřejné finanční prostředky byly využívány ještě účinněji.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zadávání veřejných zakázek je velmi citlivé téma, kterým se musíme velice vážně zabývat – týká se totiž veřejných finančních prostředků. Veřejné zakázky proto musí být transparentní a umožňovat úplnou veřejnou kontrolu, aby nevzbuzovaly žádné pochybnosti. Z toho důvodu se veřejné zakázky musí přidělovat za transparentních podmínek, při nichž se všem zúčastněným stranám dostane rovného zacházení a hlavním kritériem bude poměr mezi cenou a plněním projektu – tedy vyhraje celkově nejlepší nabídka a nikoli taková, která má možná jen lepší cenu. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Veřejné zakázky se na HDP Společenství podílí zhruba osmnácti procenty a mají tedy klíčový význam pro znovunastartování hospodářství a zaměstnanosti. Veřejné zakázky mají rovněž silný dopad na malé a střední podniky, které často vystupují v roli subdodavatelů.

V současné situaci, kdy je interakce mezi vnitřním trhem a mezinárodními trhy den ode dne jasnější, jsou evropské společnosti vystaveny vážné hrozbě nekalé hospodářské soutěže ze strany společností ze třetích zemí (například z Číny), u kterých došlo ke státní podpoře, jíž se evropským společnostem nedostává, a které často mohou nabídnout výrazně nižší náklady a kratší výrobní lhůty v důsledku toho, že nedodržují evropské normy pro bezpečnost a práva pracovníků.

Čelit tomu lze jen koordinovanou činností na evropské úrovni. Chtěl bych vám závěrem připomenout, jak je důležité dodržování zásady reciprocity a proporcionality. Například čínské podniky mají přístup na evropský trh, avšak evropské podniky nemohou vstupovat do nabídkových řízení v Číně. Vyjadřuji zpravodaji uznání za jeho práci a hlasuji pro.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem velmi potěšen tím, že byl zamítnut pozměňovací návrh skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů, a naše skupina Verts/ALE mohla hlasovat pro zprávu paní Rühleové.

  Bernadette Vergnaud (S&D), písemně. – (FR) Odsuzuji pštrosí politiku těch, kdo považují současnou judikaturu Evropského soudního dvora ke koncesím na služby za uspokojivou a domnívají se, že naprosto není potřeba vydávat nové právní předpisy. Socialisté celé roky bojovali a vedli kampaň za přijetí rámcových směrnic, které by chránily služby veřejného zájmu, a v žádném případě takový závazek neopouštíme. Jedinou dlouhodobou zárukou pro veřejné služby jsou skutečné evropské právní předpisy, nikoli judikatura, jakkoli může být oprávněná. Z obtíží při provádění směrnice o službách v souvislosti se sociálními službami vyplývá, že jen vytvořením konkrétního rámce lze zajistit právní jistotu a kvalitu služeb. Malé a střední podniky a místní a regionální vlády očekávají jednoznačnost a právní jistotu při přidělování veřejných zakázek, například v oblasti sociálního bydlení. Nechtěli jsme však hlasovat proti této zprávě, která obsahuje důležité prvky, zejména pokud jde o sociální a environmentální normy, jež musíme být schopni začlenit do nabídkových řízení, dále doporučení pro usnadnění přístupu malých a středních podniků a jednoznačnou výzvu k bdělosti při uzavírání smluv mezi veřejným a soukromým sektorem.

Zpráva: Franziska Keller (A7-0140/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Potřebujeme evropské rozpočtové politiky, které budou soudržné. To, co je uvedeno ve zprávě paní Kellerové, je však občas mimo tento požadavek nebo také mnohoznačné. Velmi jasně říkám ano soudržnosti politiky EU a současně ne zpochybňování závazků, které byly Evropskou unií (a Francií) přijaty na půdě Světové obchodní organizace. Naše zemědělství se musí postupně rozvíjet a reagovat na problémy, s nimiž se naši zemědělci, kteří jsou klíčovými aktéry nejen ve venkovských oblastech, ale i ve městech, potýkají. Z toho důvodu jsem hlasovala proti zprávě.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je největším poskytovatelem pomoci na světě. Tento rok se očekává, že se částka rozvojové pomoci poskytnutá třetím zemím vyšplhá až na 69 miliard EUR, což je dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2008. A Evropská unie prokázala, že dodržuje své závazky, které přijala vůči mezinárodním institucím. Realitou je střet evropských rozvojových a obchodních politik. Evropská unie však přislíbila, že veškeré politiky EU, které mají dopad na rozvojové země, budou brát přijaté rozvojové cíle v potaz.

Hospodářská krize navzdory původním předpokladům zasáhla především chudé země, z nichž mnohé jsou zapojeny do rozvojových projektů financovaných z evropských peněz. Na druhou stranu vývozní a zemědělské politiky uplatňované EU vůči těmto zemím mají na rozvoj těchto zemí nepříznivý dopad. Musíme se proto vypořádat s určitým nežádoucím závěrem, který z toho vyplývá – EU buduje na makroúrovni a přitom poškozuje mikroúroveň. Za těchto okolností nabývají cíle přijaté Evropským parlamentem v usnesení odhlasovaném na včerejším plenárním zasedání na mimořádném významu a je nutné, aby byly přijaty všemi orgány EU.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tváří v tvář hospodářské a humanitární krizi, s níž se svět v současnosti potýká, je mnohem naléhavější než dříve, aby byly politiky rozvojové pomoci Unie vytvářeny soudržným a vzájemně sjednoceným způsobem a plně propojeny s dalšími politikami Unie týkajícími se obchodu, životního prostředí a dalších oblastí. Nyní je zřejmé, že navzdory nasazení EU v oblasti rozvojové politiky a tomu, že EU je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě, není vždy mezi politikami EU účinné propojení, a to znesnadňuje dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Naším cílem je stávající stav změnit, a je to tak správně. Musíme se oficiální rozvojovou pomocí zabývat z dlouhodobého hlediska a hledat součinnosti mezi jednotlivými členskými státy a také soudržnost mezi politikami. Je třeba dosáhnout této soudržnosti proto, že přispívá k naplnění rozvojových potřeb těch nejpotřebnějších. Podporuji tuto zprávu Evropského parlamentu jako celek a je podle mého názoru nezbytné, aby se aktéři EU plně věnovali odstraňování překážek rozvoje, dosažení rozvojových cílů tisíciletí, boji proti chudobě a zajištění toho, aby byla v rozvojových zemích hospodářská a environmentální práva v praxi dodržována.

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. – (SV) Švédští konzervativci včera (18. května 2010) hlasovali proti zprávě A7-0140/2010 o soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a koncepci „oficiální rozvojové pomoci plus“ (2009/2218(INI)). Hlavním důvodem byl náš nesouhlas s návrhem zavedení zdanění mezinárodních transakcí. Zavedení Tobinovy daně by zkrátka poškodilo rozvojové země a prohloubilo chudobu.

Rádi bychom však zdůraznili, že zpráva obsahuje prvky, které jsou v souladu s naším přesvědčením, například názor, že by vývozní dotace EU pro evropské zemědělské produkty měly ničivý dopad na zabezpečení potravin a rozvoj životaschopného zemědělského odvětví v rozvojových zemích

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Miliarda čtyřista milionů lidí na světě přežívá za méně než jedno euro denně. Je povinností Evropské unie proti takovému stavu bojovat. Vyžaduje to účinnější rozvojovou spolupráci a politiky pomoci. Dosud nebyly uspokojivě splněny závazky oficiální rozvojové pomoci. S cílem řešit naléhavou potřebu rozvoje vyzýváme Komisi, aby neprodleně nalezla inovativní doplňkové zdroje financování rozvoje, jako například zdanění mezinárodních finančních transakcí, jehož cílem je vytvoření dodatečných zdrojů pro překonání světových dopadů krize. Ve stejném duchu by členské státy měly potvrdit svůj závazek, který přijaly na summitu tisíciletí, totiž že v příštím desetiletí věnují na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % HDP, přičemž vezmou v potaz absorpční kapacity a řádnou správu věcí veřejných v přijímajících státech. A konečně, evropská rozvojová politika musí být propojena s pružnou regulací pohybu osob, zboží a kapitálu mezi Evropskou unií a rozvojovými zeměmi.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Podporujeme cíl této zprávy, aby byla politika EU v souladu s cílem EU podporovat rozvoj v zemích s nízkými a středními příjmy. Zpráva paní Kellerové však například hovoří o rozvinutém trhu služeb a transparentních pravidlech pro hospodářskou soutěž jako o překážkách pro naplnění rozvojových cílů tisíciletí. Proto nemůžeme zprávu jako celek podpořit.

Jasná základní pravidla jsou podmínkou správného fungování tržního hospodářství a obchod v oblasti služeb tvoří důležitou součást rozvoje hospodářství země.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie často naráží na paradoxy, jež sama vytvořila, a na rozporuplné dopady svých politik na členské státy a jejich občany i na třetí země a jejich občany. Evropská unie a členské státy jsou největšími poskytovateli rozvojové pomoci na světě, a proto musí usilovat o to, aby jejich politika rozvojové pomoci byla účinná a navíc soudržná, přičemž ne vždy tomu tak je. Musíme každou snahu o zvýšení této soudržnosti, stejně jako úsilí mít na paměti různorodé potřeby těch, kdo pomoc přijímají, uvítat. Obchodní politika nemůže být z tohoto cíle vyňata.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Předmět této zprávy je vysoce aktuální, neboť jsme si vědomi toho, že politiky EU v několika oblastech jsou často v rozporu s vyhlášenými cíli rozvojové pomoci. Objevuje se zde několik významných a pozitivních aspektů – například upozornění na tragédii hladu v celosvětovém měřítku; poukázání na nesoulad a neúčinnost dohod o rybolovu ve vztahu k proklamovaným cílům rozvojové spolupráce; odsouzení dopadu vývozních dotací Unie; kritika liberalizace služeb, zavádění pravidel pro hospodářskou soutěž, a také daňových rájů, úniku kapitálu z rozvojových zemí do EU vlivem nesoudržných politik, malého objemu pomoci vyčleněné pro zemědělství; a obhajoba vytvoření patentového fondu pro léčiva pro HIV/AIDS. Bohužel sama zpravodajka je nakonec ve svých vyjádřeních nekonzistentní, konkrétně v tom, že obhajuje další rozvoj nástrojů, jako jsou zóny volného obchodu a tzv. dohody o hospodářském partnerství.

Zpravodajka přehlíží skutečnost, že tyto nástroje hned v několika oblastech ohrožují zájmy rozvojových zemí, jak to jasně vyplynulo z odmítnutí řady z nich takové smlouvy podepsat; podařilo se to jen v několika případech a na nepřijatelný nátlak a vydírání ze strany Evropské unie.

  Georgios Papastamkos (PPE), písemně. – (EL) Plně uznávám význam rozvojové politiky EU a pomoci rozvojovým zemím. Hlasoval jsem však proti zprávě paní Kellerové, a to kvůli jejímu naprosto mylnému postoji k dopadu vývozních zemědělských dotací EU na zemědělství rozvojových zemí.

EU je navíc velice otevřeným trhem ve smyslu dovozu produktů z rozvojových zemí, což je mimo jiné důsledkem dohody „Vše kromě zbraní“ a dalších preferenčních dohod. Nutno podotknout, že členské státy Světové zdravotnické organizace přijaly na summitu ministrů v Hong Kongu v roce 2005 závazek současně odstranit vývozní dotace a zavést pevný řád pro všechna vývozní opatření, která mají podobný negativní dopad na hospodářskou soutěž.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je pro mne velmi důležité, aby mezinárodní dohody o volném obchodu obsahovaly právně závazné sociální a environmentální normy. Dle mého názoru je mimořádně důležité, aby Evropská unie uplatňovala zásadu sociálního tržního hospodářství nejen na svém území, ale přenesla ji i za své hranice.

Naši partneři v dohodách o volném obchodu by měli dodržovat určité normy, a já jsem rovněž přesvědčena, že bychom měli ukončit jednání s těmi státy, které takové normy nedodržují.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – S radostí jsem hlasoval pro zprávu Franzisky Kellerové o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a velmi mne těší, že byla přijata většinou hlasů. Mrzí mne, že skupiny PPE a ECR hlasovaly proti zprávě.

  Alf Svensson (PPE) , písemně. – (SV) Při hlasování v Evropském parlamentu jsem hlasoval proti zprávě Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepci „oficiální rozvojové pomoci plus“. Evropský parlament se musí zaměřit na provádění odpovědné účinné politiky rozvoje. Denně se o to s mnoha dalšími snažíme ve Výboru pro rozvoj. Je zcela absurdní a naprosto nezodpovědné, aby EU jednou rukou brala – například prostřednictvím dotací do zemědělství, které snižují konkurenceschopnost rozvojových zemí – a druhou pak nabízela pomoc na odstranění škod. Diskuse o politice soudržnosti ve prospěch rozvoje je důležitá a cenná.

Tato zpráva však obsahuje prvky, které nemohu podpořit – například zmínku o zavedení daně z finančních transakcí či používání nepřesně vymezeného pojmu environmentální práva. Avšak velké úseky zprávy, která byla v plénu přijata, byly velmi kvalitní, a můj nesouhlas s touto zprávou by neměl být vykládán jako neochota účastnit se práce na politice soudržnosti ve prospěch rozvoje. Naopak je to proces, na němž mi velmi záleží, a myslím, že by měl proběhnout co nejlépe.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Velmi mne těší, že byla přijata zpráva Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepce „oficiální rozvojové pomoci plus“, neboť se jedná o výtečnou zprávu zaměřenou na zajištění větší úcty k rozvojovým zemím. Mám radost zejména z toho, že byl těsnou většinou přijat bod 70 požadující, aby Komise systematicky začleňovala do dohod o obchodu, které Evropská unie uzavírá, sociální a environmentální normy. Je to důležitý krok směrem ke spravedlivějšímu obchodu. Evropská unie musí jít v této oblasti příkladem.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je vzhledem k současné světové hospodářské situaci nesmírně důležitá, neboť usiluje o zajištění větší soudržnosti politik Unie v zájmu dosažení cílů, které si Unie stanovila, například rozvojových cílů tisíciletí. EU je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě – poslední údaj je zhruba 49 milionů EUR – a její zásahy jsou namířeny na země i jejich občany. Jedná se tedy o politiku Unie s rozsáhlým dopadem z obchodního, environmentálního i sociálního hlediska.

Zdůrazňuje se tu potřeba podporovat přístup produktů z těchto zemí na evropské trhy; mimo jiné rozvojem nástrojů Unie pro snížení celních sazeb. Dovolte mi však vyjádřit své znepokojení ohledně některých návrhů, neboť je třeba říci, že by mohly mít negativní dopad na evropské výrobce, přinejmenším ty, kteří pocházejí ze zeměpisných oblastí vyžadujících zvláštní pozornost. Rozvojová pomoc a odstranění chudoby jsou požadavky prvořadého významu, které plně podporuji. Domnívám se však, že nesmíme přijímat závazky, jež by ohrozily zájmy našich spoluobčanů. Nesmíme naše občany opomíjet ani odsouvat na druhou kolej – máme konkrétní a velmi jasný závazek i vůči nim.

Zpráva: Hella Ranner (A7-0130/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu Evropského parlamentu z vlastního podnětu, která reaguje na analýzu Evropské komise týkající se sankcí v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě. V současnosti existují mezi jednotlivými členskými státy rozdíly, které negativně působí na správné fungování vnitřního trhu a silniční bezpečnost. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch v této souvislosti navrhuje několik způsobů, které by mohly vést k řešení. Zpráva navrhuje především harmonizaci sankcí prostřednictvím jednotné kategorizace postihů. Požaduje vytvoření koordinačního orgánu, který by byl odpovědný za zlepšení spolupráce mezi členskými státy v oblasti provádění sociálních předpisů, a dále zřízení kontrolních orgánů. A konečně zpráva zdůrazňuje, že je nutné poskytovat dopravcům a řidičům prostřednictvím tištěných médií, informačních technologií a inteligentních informačních systémů dostatečné informace o příslušných sociálních předpisech a o sankcích za jejich porušení. Tyto návrhy plně podporuji, a proto jsem hlasovala pro zprávu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Mezi systémy sankcí v jednotlivých členských státech Evropské unie panují značné rozdíly, a pro podniky, a zejména řidiče, je proto velmi obtížné porozumět právnímu postavení v oblasti mezinárodní dopravy. Platná nařízení a směrnice upravující sociální předpisy v silniční dopravě umožňují členským státům široký výklad, a to má za následek nedostatečné jednotné provedení těchto pravidel ve vnitrostátních právních předpisech členských států. Lisabonská smlouva je příležitostí ke sblížení ustanovení trestního práva i dalších právních předpisů jednotlivých členských států. Jsem přesvědčen, že Komise musí této příležitosti využít k tomu, aby vytvořila a prosazovala harmonizovaný přístup ke kontrolám a přijala taková regulativní opatření, jimiž by odstranila překážky evropského jednotného trhu a zlepšila silniční bezpečnost. Pro zajištění co nejúčinnějšího provádění sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy by Evropská unie měla přijít s jednotným a závazným výkladem nařízení o době řízení a době odpočinku, k němuž by vnitrostátní kontrolní orgány měly přihlížet.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Od roku 2006 jsou evropští silniční dopravci povinni podle evropského nařízení dodržovat stejné maximální doby řízení a doby odpočinku v zájmu zajištění bezpečnosti na evropských silnicích. Bohužel způsob uplatňování těchto opatření není ani zdaleka optimální – sankce za porušení se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší.

V důsledku toho je sankce pro řidiče, který překročí maximální denní dobu řízení o více než dvě hodiny, desetkrát vyšší ve Španělsku než v Řecku. V některých členských státech je za vážná porušení možné udělit trest odnětí svobody, zatímco v jiných je řidič pouze zbaven řidičského oprávnění. Nedostatečná harmonizace oslabuje účinnost tohoto nařízení a silniční dopravce staví do značné právní nejistoty.

Hlasoval jsem pro zprávu paní Rannerové, která vyzývá Komisi, aby navrhla spodní a horní hranici trestů za porušení, jež by byly ve všech členských státech harmonizovány. Zpráva dále požaduje vytvoření jednoduché a srozumitelné informační brožury, která by řidiče nákladních vozidel informovala o rizicích, jež jim v případě porušení hrozí.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Obavy Evropské unie z toho, že neexistuje jednotný systém regulace sankcí v silniční dopravě na úrovni členských států, jsou oprávněné. Vymáhání takových sankcí, především těch nefinančních, vůči všem řidičům automobilů v členských státech by snížilo nejistotu, jíž jsou mnozí dopravci i jednotliví řidiči vystaveni v důsledku právních rozdílů mezi zemí svého původu a jiným členským státem EU, v němž řídí.

Na druhou stranu Evropská komise a specializované parlamentní výbory mají pravdu, když říkají, že je příliš brzy na to, abychom byť jen pomýšleli na standardizování finančních sankcí za dopravní přestupky. V Evropské unii panují značné rozdíly v hospodářské situaci společností a obyvatel, což znamená, že nelze pro totožný dopravní přestupek zavést plošné sankce stejné výše ve všech členských státech. Avšak standardizace pravidel pro osobní dopravu by kladla větší odpovědnost na dopravní společnosti.

Bezpečnost na evropských silnicích by zlepšila i harmonizace právních předpisů mezi jednotlivými členskými státy podpořená jejich přísným vymáháním, aniž by bylo v dispozici členských států, zda evropská doporučení přijmou, či ne.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dopravní přestupky jsou závažným problémem silniční dopravy, který vyvolává důležité otázky související s přechody hranic. Je proto třeba, aby Komise zvážila situaci v jednotlivých členských státech, včetně toho, co je podstatou přestupku v daných vnitrostátních právních systémech a jaké jsou příslušné sankce a pokuty. K tomuto tématu zpravodajka uvádí, že účinný, vyvážený a odrazující systém sankcí se musí zakládat na jasných, transparentních a srovnatelných postizích v členských státech, a vyzývá členské státy, aby nalezly legislativní i praktické způsoby, jak zmenšit místy velmi výrazné rozdíly v druhu a úrovni aplikovaných postihů.

Souhlasím s tím, že je důležitý účinný a vyvážený systém sankcí, a s tím, že by členské státy měly spolupracovat na odstranění rozdílů v řešení silničních přestupků. Jen stěží však mohu souhlasit s tím, že by se měly oslabit pravomoci vnitrostátních zákonodárců v trestních věcech ve prospěch harmonizace povahy sankcí a výše pokut na úrovni Unie.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva, kterou připravila Evropská komise, shrnuje jednotlivé druhy sankcí, které jsou v členských státech uplatňovány, a ukazuje rozdíly mezi systémy, jež jednotlivé členské státy v této oblasti přijaly, přičemž dochází k závěru, že současný stav není uspokojivý. Vyzývá proto členské státy, aby sociální předpisy v silniční dopravě používaly harmonizovaně. Zpravodajka Evropského parlamentu navrhuje, aby se prohloubila snaha o harmonizaci v této oblasti, zejména na úrovni výkladu používání sociálních předpisů a sankcí, prostřednictvím jejich kategorizace, a tedy snahou o nastolení vnitřního trhu v dopravě a zvýšení právní jistoty.

Bezpečnost na silnicích je bezpochyby důležitou otázkou, neboť zlepšuje pracovní podmínky v odvětví silniční dopravy, což se netýká jen maximální doby řízení a doby odpočinku. Nutno znovu připomenout, že těchto cílů nemusí být dosaženo jen prostřednictvím plošné harmonizace. Harmonizace je skutečně nezbytná, avšak v podobě pokroku, nikoli tím, že se všichni sníží na stejnou úroveň, jak bylo obvyklé například v případě snahy o nastolení vnitřního trhu. Zvýšení bezpečnosti na silnicích je potřebné, stejně jako lepší pracovní podmínky v odvětví dopravy. Tím se zajistí lepší bezpečnost na silnicích ve všech členských státech.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU se bezpečností v silniční dopravě vždy zabývala. Přijetí tohoto usnesení je dalším krokem na cestě k odstranění vážného porušování sociálních předpisů v této oblasti. Lepší spolupráce mezi členskými státy je nezbytná k tomu, aby se vytvořila síť usnadňující komunikaci mezi všemi pracovníky v daném odvětví, kdykoli pracují v jiném než vlastním členském státě. Jsou také zapotřebí finanční prostředky pro vytvoření odpovídající infrastruktury na evropských silničních sítích včetně dostatečného množství bezpečných parkovacích míst a služeb, aby řidiči mohli v praxi dodržovat ustanovení o maximální době řízení a době odpočinku. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Podle statistik jsou účastníky velkého počtu dopravních nehod zejména nákladní automobily. O to důležitější je, aby tato vozidla byla v bezchybném stavu. Pozornost řidičů klesá téměř stejně tak v důsledku únavy, jak tomu je pod vlivem alkoholu. Proto musíme v zájmu obecné bezpečnosti zajistit dodržování již zmíněných předpisů. Je v této souvislosti důležité, aby se stejné předpisy vztahovaly na zaměstnance i na osoby samostatně výdělečně činné, čímž se odstraní tlak nutící čím dál více lidí stávat se jen naoko osobami samostatně výdělečně činnými a pak se jako tyto samostatně výdělečné osoby nechávat využívat na hranici svých možností a často i za ní.

Pokuty však velmi často nejsou vhodnou cestou k zajištění dodržování doby odpočinku, který je možný jen v době, kdy je vozidlo znehybněno. Vzhledem k tomu, že se neplánuje žádné rozšíření opatření v této oblasti silniční bezpečnosti, hlasoval jsem proti.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva paní Rannerové, které k její práci blahopřeji, osvětluje nejen rozdíly mezi pokutami v jednotlivých členských státech, ale i rozdíly v jednotlivých druzích sankcí, přičemž zdůrazňuje, že tento stav je pro řidiče i dopravce neuspokojivý.

Souhlasím s postojem, který zaujala parlamentní zpráva k tomu, jak důležité je důsledné provedení sociálních předpisů – uplatňováním případných častějších kontrol, vytvořením evropského koordinačního nástroje a harmonizací přestupků a příslušných sankcí – pro vnitřní trh. Pouze díky jednotné úpravě bude možné zajistit rychlé vymáhání částek, které jsou za přestupky dlužné. Hlasoval jsem proto pro zprávu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva mé kolegyně z Výboru pro dopravu a cestovní ruch je skvělou iniciativou směřující k řešení některých stávajících problémů spojených se sankcemi v silniční dopravě uplatňovanými v případě vážných porušení. Předpisy uplatnitelné v případě vážného porušení sociálních předpisů se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší, a to ve výši pokut i v povaze a kategorizaci sankcí – z toho důvodu je nezbytná vyšší míra harmonizace.

Vítám řešení těchto rozdílů navržená ve zprávě, v neposlední řadě pak nezbytnou harmonizovanou kategorizaci vážných porušení a také zavedení systému kontrol – koordinovaných na evropské úrovni orgánem s příslušnými znaky takového subjektu –, jejichž účelem by bylo zlepšení spolupráce při provádění sociálních předpisů a zajištění odborné přípravy kontrolních orgánů pověřených uplatňováním těchto předpisů.

Také bych chtěl zdůraznit, že je důležité rozvíjet iniciativy zaměřené na poskytování odpovídajících informací o sociálních předpisech a vytvářet vhodnou infrastrukturu a parkoviště pro auta, abychom zajistili dodržování těchto předpisů v praxi.

Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro zprávu, která dnes byla Parlamentu předložena.