Seznam 
Rozpravy
PDF 2420k
Úterý, 18. května 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis
 3. Složení Parlamentu: viz zápis
 4. Členství v politických skupinách: viz zápis
 5. Opravný rozpočet č. 1/2010 – oddíl I – Parlament - Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011 – oddíl I – Parlament (rozprava)
 6. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) – Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) – Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) – Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (rozprava)
 7. Zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (změna nařízení (ES) č. 247/2006) (rozprava)
 8. Hlasování
  8.1. Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem – Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: strategické směry pro bezpečnost silničního provozu do roku 2020 (hlasování)
  8.2. Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (A7-0118/2010, Jean Lambert) (hlasování)
  8.3. Energetická náročnost budov (přepracované znění) (A7-0124/2010, Silvia-Adriana Ţicău) (hlasování)
  8.4. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) (A7-0125/2010, Rui Tavares) (hlasování)
  8.5. Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) (A7-0126/2010, Carlos Coelho) (hlasování)
  8.6. Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) (A7-0127/2010, Carlos Coelho) (hlasování)
  8.7. Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (A7-0131/2010, Rui Tavares) (hlasování)
  8.8. Klíčové schopnosti pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (A7-0141/2010, Maria Badia i Cutchet) (hlasování)
  8.9. Deontologické otázky vztahující se k řízení podniků (A7-0135/2010, Klaus-Heiner Lehne) (hlasování)
  8.10. Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (A7-0113/2010, Georgios Papanikolaou) (hlasování)
  8.11. Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné (A7-0146/2010, Astrid Lulling) (hlasování)
  8.12. Názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami (A7-0122/2010, Toine Manders) (hlasování)
  8.13. Makrofinanční pomoc Ukrajině (A7-0058/2010, Vital Moreira) (hlasování)
  8.14. Zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (změna nařízení (ES) č. 247/2006) (A7-0054/2010, Luís Paulo Alves) (hlasování)
  8.15. Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011 – oddíl I – Parlament (A7-0134/2010, Helga Trüpel) (hlasování)
  8.16. Zjednodušení SZP (A7-0051/2010, Richard Ashworth) (hlasování)
  8.17. Nový vývoj v oblasti veřejných zakázek (A7-0151/2010, Heide Rühle) (hlasování)
  8.18. Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepce oficiální rozvojové pomoci plus (A7-0140/2010, Franziska Keller) (hlasování)
  8.19. Sankce v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě (A7-0130/2010, Hella Ranner) (hlasování)
 9. Vysvětlení hlasování
 10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 12. Jakostní a bezpečnostní normy pro lidské orgány určené k transplantaci – Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009-2015) (rozprava)
 13. Institucionální aspekty přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod – Revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se bude konat v ugandské Kampale (rozprava)
 14. Stockholmský akční plán (rozprava)
 15. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Komisi)
 16. Zásada subsidiarity a univerzálnost sociálních veřejných služeb v EU (rozprava)
 17. Bezpečnostní a preventivní opatření na ropných plošinách EU na volném moři (rozprava)
 18. Krize způsobená sopečným popelem (rozprava)
 19. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 20. Ukončení zasedání


  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ DURANTOVÁ
místopředsedkyně

 
1. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
  

(Zasedání bylo zahájeno v 9:05)

 

2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

3. Složení Parlamentu: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

4. Členství v politických skupinách: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

5. Opravný rozpočet č. 1/2010 – oddíl I – Parlament - Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011 – oddíl I – Parlament (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

- zprávě pana Maňky jménem rozpočtového výboru o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2010 na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament [2010/2045(BUD)] (A7-0158/2010) a

- zprávě paní Trüpelové o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011 [2010/2005(BUD)] (A7-0134/2010).

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Maňka, zpravodaj. (SK) Díky tomu, že Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, jsou dnes mnohé postupy přímější a transparentnější. Pravomoci jsou jasněji vymezeny. Evropský parlament má větší pravomoci a Evropská unie posílila své vystupování navenek i směrem dovnitř. Poprvé v dějinách demokracie mají občané řady zemí právo ovlivňovat události na nadnárodní úrovni.

S ohledem na velikost a rozmanitost Evropy musíme dbát na to, aby všichni občané, včetně těch, kteří nejsou příliš majetní a nepatří k velikým a zavedeným organizacím, měli možnost využívat všechny demokratické prostředky. Využívání těchto demokratických prostředků nesmí být spojeno s existencí velkých finančních zdrojů.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost má určitý finanční vliv na některé evropské orgány. Během rozpočtového procesu na rok 2010 bylo dohodnuto, že dostupnou rezervu v rámci okruhu 5 přednostně využijeme na financování dodatečných nákladů, které vyplynou přímo ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Proto dnes, po přijetí původního rozpočtu na rok 2010, řešíme odpovídající dodatečné výdaje formou opravného rozpočtu. Po předložení žádosti o dodatečné zdroje jsme učinili vše proto, abychom v nejvyšší možné míře hledali rezervy a přerozdělili stávající zdroje.

Lisabonská smlouva má přímý, či nepřímý vliv na všechny útvary Evropského parlamentu.

Opravný rozpočet Evropského parlamentu, který dnes projednáváme, zajistí dodatečné finanční a lidské zdroje na to, aby Parlament mohl plnit svou novou úlohu v procesu spolurozhodování za stejných podmínek, jakými disponuje Rada.

Čistý finanční dopad opraveného rozpočtu Evropského parlamentu je nižší, než byl původní požadavek na rozpočtové prostředky. V průběhu dohodovacího řízení s předsednictvem Evropského parlamentu se nám podařilo nalézt 4 miliony EUR. Požadavek dalšího snížení potřeby zdrojů je dán načasováním, protože schvalujeme rozpočet o měsíc později, než jsme původně očekávali.

Většina společností a institucí – nejen v Evropě, ale i na celém světě, využívá globální hospodářské krize ke zlepšení své účinnosti a konkurenceschopnosti. To je výzva i pro nás, Evropský parlament, stejně jako pro ostatní evropské orgány.

Další úspory a vyšší efektivita, nejen pro tento rok, nyní závisí na generálním tajemníkovi Evropského parlamentu. Důkladný audit fungování Generálního ředitelství a útvaru bezpečnostní složky, na kterém jsme se shodli při schvalování rozpočtu v prosinci, může přinést významné a udržitelné úspory i pro další rozpočtová období.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel, zpravodajka.(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, rozpočet Parlamentu na rok 2011 je prvním skutečným rozpočtem naší sněmovny od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. To znamená, že Parlament má více pravomocí, máme více povinností, máme více odpovědností, máme více zákonodárných povinností – jinak řečeno, potřebujeme větší pracovní kapacitu, a to znamená, že potřebujeme vyšší rozpočet.

Zároveň však – a to je pro mě velmi důležité – si musíme být vědomi toho, že se nacházíme uprostřed hospodářské a finanční krize a krize stability evropské měny. V Německu se opatření v souvislosti se snižováním dluhů začnou uplatňovat v roce 2011, výrazná omezení jsou potřebná v Řecku a ve všech zemích s výrazně zadluženými veřejnými rozpočty. Musíme proto nalézt odpovědné stanovisko pro přístup k navýšení rozpočtu Parlamentu v těchto z hospodářského hlediska obtížných časech. Jakožto zpravodajka pro rozpočet na rok 2011 budu brát v úvahu většinové stanovisko, i když chci rovněž vyložit své vlastní „zelené“ stanovisko.

V roce 1988 byla v rámci dohody mezi orgány na základě administrativního rozpočtu stanovena horní hranice pro rozpočet Parlamentu ve výši dvaceti procent. Většina členů Rozpočtového výboru je však přesvědčena, že totéž nelze s ohledem na změněnou skutečnost uplatňovat ve stejné míře na rok 2011. Máme za sebou rozšíření, máme více pravomocí a máme také více povinností, takže 20 % není nutně třeba považovat za neměnnou hranici. Na druhou stranu je však zřejmé, že z důvodů sebekázně a odpovědnosti bychom se rádi udrželi v blízkosti hranice 20 %.

Předsednictvo navrhuje 20,46 % – tj. o 39 milionů EUR více než v roce 2010. Na základě některých rozprav – a s ohledem na střet zájmů – jsme nyní dospěli k dohodě, že vynaložíme pouze 20,32 % – to je dalších 20 milionů EUR. Převládá shoda, že potřebujeme více pracovníků kvůli rozšíření, více pracovníků pro knihovnu, informační technologie a výzkum, že zde v Parlamentu musíme jednoznačnou prioritu přiznat ochraně životního prostředí a že by bylo velmi dobré, kdybychom měli ve Štrasburku k dispozici více jízdních kol, abychom nebyli tolik nuceni využívat dopravních služeb.

Čeho se tady týkají naše spory? Přetrvává spor ohledně otázky, zda by v roce 2011 měli asistenti dostat přidáno 1 500 EUR. Opakuji, že se jedná o asistenty a nikoliv o poslance této sněmovny. Jednalo by se celkem o 13,2 milionů EUR. Většina členů výboru hlasovala pro to, aby byla tato navýšená částka pro asistenty zařazena do rezerv vzhledem k námitce, že toto navýšení by mělo být lépe zhodnoceno a mělo by se o něm rozhodovat ve druhé polovině roku.

Ráda bych v tomto okamžiku vyjasnila „zelené“ stanovisko, že potřebujeme být citliví v otázce problému celkového zadlužení, a moje skupina je proto přesvědčena, že bychom měli odložit toto navýšení o 1 500 EUR na příští rok. V tomto okamžiku bychom neměli měnit statut poslanců. Namísto toho bychom měli podnikat méně služebních letů na krátké vzdálenosti, a v praxi tak uplatňovat ochranu životního prostředí – po které na politické úrovni tak často voláme – ve svém vlastním chování a ve vlastním Parlamentu. Je proto velmi povzbudivé, že se nám podařilo zlepšit naše vlastní výsledky v oblasti ochrany životního prostředí, jako například snížení emisí CO2 v roce 2008 o 12,9 %. Snížili jsme spotřebu energie o 0,8 %. Byli bychom rádi, kdyby byly zavedeny průkazky na místní veřejnou dopravu financované zaměstnavatelem, jinými slovy, rádi bychom se projevili zodpovědně jak z hlediska finančního, tak z hlediska politiky v oblasti životního prostředí.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Fernandes, jménem skupiny PPE.(PT) Paní předsedající, dámy a pánové, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je zastáncem rozpočtové přísnosti, transparentnosti a udržitelnosti. Vítáme proto činnost správy při stanovení fixních a variabilních nákladů, stejně jako skutečnost, že byla předložena střednědobá strategie politiky v oblasti budov. Jsme však přesvědčeni, že tyto dokumenty by mohly být v budoucnu kvalitnější, a připomínáme, že jsme zastánci dlouhodobé strategie v oblasti budov.

Jsme ambiciózní v otázce rozpočtové přísnosti a chceme, aby bylo dosaženo pokroku ve snaze o vyrovnaný rozpočet tak, aby byla každá položka podepřena předloženými doklady. Stejně tak navrhujeme, aby bylo dosaženo pokroku v provádění analýzy nákladů a přínosů jednotlivých výdajů. Tvrdíme, že je zde potenciál pro úspory, a podporujeme proto – a je to náš návrh – omezení některých rozpočtových položek.

Hlavním cílem Parlamentu je dosažení nejvyšší kvality při tvorbě zákonů. Všichni víme, že neexistence odpovídajících právních předpisů nebo nekvalitní právní úprava jsou spojeny s vysokými náklady; náklady, které nakonec vždy hradí evropská veřejnost. V zájmu dosažení nejvyšší kvality při tvorbě zákonů a s ohledem na nové pravomoci vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost podporujeme možnost náboru nových lidských zdrojů – chceme, aby lidé splňovali vysoké standardy – a požadujeme to.

Rád bych vám připomněl, že budeme mít 18 nových poslanců, a i oni musí mít možnost řádně vykonávat svůj mandát. Prožíváme velmi náročné období a evropské orgány v něm sehrávají nezastupitelnou úlohu, je to zásadní úloha, ve které nesmí selhat, a musí proto mít k dispozici dostatek prostředků.

Jsme si vědomi, že rozpočtové otázky mohou být často spojeny se značnou dávkou populismu a demagogie, které odmítáme. Někteří dokonce naznačují, že příspěvky poslanců Evropského parlamentu se zvyšují, což není pravda. Usilujeme o to, aby příspěvky Parlamentu byly dostatečné pro zachování důstojnosti, kterou všichni hájíme, a pro dosažení cíle, jak to od nás evropská veřejnost očekává a požaduje: co nejkvalitnější legislativní činnost.

 
  
MPphoto
 

  Derek Vaughan, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, když projednáváme svůj vlastní rozpočet, je to vždy sporné, jak jsme toho byli svědky při naší rozpravě o návrhu opravného rozpočtu a o našem vlastním rozpočtu na rok 2011. Jsem však rád, že většina problémů souvisejících s rokem 2011 byla vyřešena na půdě samotného Rozpočtového výboru. Jsem přesvědčen, že mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem je v současnosti jen velmi málo sporných bodů, kromě snad tří nebo čtyř. Jedním z nich je samozřejmě 20% hranice. Dále rezervy na budovy, pracovní místa v současnosti zařazená mezi rezervy a druhá splátka ve výši 1 500 EUR na poslance a měsíc jako příspěvek na asistenta.

Tyto dvě splátky ve výši 1 500 EUR na poslance jsou sporné a byly by problematické v každé době, jsou však ještě spornější v dobách z hospodářského hlediska obtížných, a to i přesto, že si všichni uvědomujeme, že Lisabonská smlouva nám přiznává více odpovědnosti. Z toho důvodu bylo přijato kompromisní řešení převést druhou splátku ve výši 1 500 EUR do rezerv, kde zůstanou, dokud nebudou určeny plné náklady tohoto návrhu.

Za další přetrvávající spornou otázku považuji příspěvky úředníkům. V této otázce bylo dosaženo kompromisu snížit částku vyčleněnou pro úředníky ze 1,2 milionů EUR na 400 tisíc EUR s tím, že veškeré nároky musí být samozřejmě podloženy dokumenty. Domnívám se, že se jedná o důležitou zásadu, kterou všichni budeme chtít podpořit. Kolegové poslanci sami rozhodnou, zda jsou pro ně tyto kompromisy přijatelné či nikoli. Jsem přesvědčen, že většina skupiny S&D bude tyto kompromisy považovat za přijatelné.

Jedna okolnost však z našich rozprav o rozpočtu na rok 2011 vyplývá zcela jasně – pokud máme v budoucnu získat prostředky na financování nových odpovědností vyplývajících z Lisabonské smlouvy, musíme rovněž jinde dosáhnout úspor zvýšením účinnosti. V rámci rozpočtu na rok 2011 byly provedeny některé pokusy o tyto úspory. Celkový nárůst se snížil z 6,5 % na přibližně 5,8 %. To je dobré, jsem však přesvědčen, že v budoucnosti musíme dokázat víc.

Doufám, že v budoucnu bude předkládat předsednictvo doporučení a návrhy týkající se nejen nákladů, ale rovněž způsobu, jak v budoucnu dosáhnout úspor zvýšením účinnosti. Doufám, že tyto úspory budou zahrnovat změny našeho chování, a nikoli pouhé škrty.

Jsem přesvědčen, že je důležité, aby předsednictvo, pokud bude v budoucnu předkládat návrhy na úspory zvýšením účinnosti – a já doufám, že tomu tak bude –, tyto návrhy v počáteční fázi projednávalo s poslanci. To umožní Evropskému parlamentu utvářet rozpočet, ale rovněž stanovit priority a nalézt vlastní úspory, zároveň bychom se však i nadále měli snažit zajistit, aby byl náš rozpočet na rok 2011 přijatelný pro poslance, pro tento Parlament a samozřejmě pro veřejnost.

 
  
MPphoto
 

  Carl Haglund, jménem skupiny ALDE.(SV) Paní předsedající, vedli jsme zajímavou rozpravu o rozpočtu Parlamentu na tento a na příští rok.

Úvodem bych rád poděkoval zvláště paní Trüpelové, která odvedla vynikající práci při přípravě rozpočtu na příští rok. Tento rozpočet je patrně vyrovnanější, než se původně očekávalo.

Lisabonská smlouva klade na Evropský parlament nové požadavky a s ohledem na to je přirozené, že to s sebou ponese i zvýšení nákladů pro Parlament, protože se rozšíří naše činnost.

Zároveň je velmi překvapující, že jsme vůbec nebyli schopni upravit režim svých činností tak, abychom splňovali nové požadavky. To je oblast, která vyžaduje zlepšení.

Ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsme se stavěli kriticky k navýšení nákladů, které původně navrhovalo předsednictvo a které bylo poté částečně sníženo, jak již bylo řečeno. Rád bych však uvedl, že skupina ALDE nesouhlasí s dalším navýšením měsíčních příspěvků ve výši 1 500 EUR na každého poslance na zaměstnávání dalších asistentů a při hlasování je nepodpoří. A rovněž nesouhlasíme s myšlenkou, že předsedové výborů by měli dostávat příspěvky na pohoštění.

Je zřejmé, že obě velké politické skupiny nalezly v této otázce styčný bod, avšak my ve skupině ALDE budeme v této sněmovně prosazovat svá stanoviska. Je důležité, aby Evropský parlament ukázal, že máme skutečný zájem na míře nákladů, které navyšujeme. Nerozumím argumentu, který zde byl předložen, že se nejedná o navýšení nákladů, ale o možnost řádného plnění našich povinností. Tak tomu rozhodně není. V důsledku se jedná jenom o navýšení nákladů.

Kromě toho bychom neměli zapomínat, že čím více asistentů budeme v Parlamentu zaměstnávat, tím větší budou naše požadavky na budovy, což bude z dlouhodobého hlediska velmi nákladné. My ve skupině ALDE zastáváme k některým těmto návrhům velmi kritický postoj a podle toho budeme rovněž ve sněmovně hlasovat.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Paní předsedající, ráda bych začala oním magickým slovem „rovnováha“, o kterém se právě zmínil pan Haglund. Vzhledem k tomu, že právě projednáváme rozpočet na rok 2011, jsem přesvědčená, že si v první řadě musíme položit otázku: „jak nalézt řádnou odpovědnou rovnováhu?“

Pan Fernandes hovořil v souvislosti s návrhy na odpovědnost a sebekázeň Parlamentu při schvalování rozpočtu na rok 2011 o populismu. V tomto ohledu s ním zásadně nesouhlasím. Nejsem přesvědčená, že se jedná o populismus, pokud společně dospějeme k závěru, že s ohledem na řadu krácení, která požadujeme po ostatních zemích, musíme i my sami důkladně zvážit, jakým způsobem může Parlament uplatňovat sebekázeň. Naopak se domnívám, že právě to je politická odpovědnost Evropského parlamentu současné situaci. S ohledem na omezení, která požadujeme od Řecka a veřejných rozpočtů obecně, musíme mít odvahu na jedné straně zdůvodnit navýšení, které potřebujeme, pokud máme provádět svou činnost odpovědně, zároveň však nalézt mez a říci: za stávajících podmínek chceme rovněž stanovit hranice, protože to patří k politické kultuře. To musíme dávat na vědomí podle hesla: „pochopili jsme!“ Je to důležité z politického hlediska, a proto opět žádám všechny skupiny, aby zvážily, jaký signál vyšleme prostřednictvím rozpočtu na rok 2011 veřejnosti.

 
  
MPphoto
 

  Lajos Bokros, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, státní zaměstnance v Rumunsku čeká 25% snížení platů, zaměstnanci veřejného sektoru ve Španělsku přijdou o 5 % až 15 % své mzdy a vláda v Portugalsku – o Řecku ani nemluvě – vyvíjí značné úsilí o úsporu lidských zdrojů. Nová vláda ve Spojeném království už naznačila, že v letošním roce bude zapotřebí přijmout velký balíček úsporných finančních opatření.

Domnívá se snad někdo v tomto Parlamentu, že nyní je vhodná doba, aby Evropský parlament utrácel více za cokoli – za zvýšené výdaje, větší počet pracovníků pro skupiny, knihovny, výbory, zaměstnance v oblasti informačních technologií a další příspěvky na asistenty ve výši 1 500 EUR? Projednáváme druhou zálohu 1 500 EUR; tvrdím, že i první záloha je naprosto zbytečná. Neměli bychom se vůbec bavit o přesouvání druhé zálohy do rezerv; měli bychom zrušit obě, protože na ně není vhodná doba. Všichni víme o zvýšených pravomocích, vyšší pravomoci však nutně nevyžadují vyšší výdaje – vyžadují účinnější nakládání s výdaji, větší odpovědnost a uvážlivost.

Plně souhlasím s paní Trüpelovou, která uvedla, že existují způsoby, jak dosáhnout dalších úspor. Zde ve Štrasburku nepotřebujeme žádný vozový park. Máme bezplatnou veřejnou dopravu. Jezdím tramvají každý den. V zájmu úspor nemusíme používat obchodní třídu, můžeme používat druhou třídu. Osobně například ze zásady nikdy na cestě z Budapešti nelétám obchodní třídou. I když byla rozprava mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem v tomto ohledu přínosná, domnívám se, že stále existuje značné množství příležitostí k úsporám.

 
  
MPphoto
 

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, jsem opět konsternována, když vidím, jak poslanci tohoto Parlamentu požadují navýšení rozpočtu, zatímco občané členských států zápasí s dopady současné krize. Dnes se však odvolávám na etiku této sněmovny.

Je za současné situace přijatelné, aby evropské orgány, které požadují pravomoc kontrolovat vnitrostátní rozpočty, chtěly navyšovat své vlastní správní rozpočty jako v případě Parlamentu? Je přijatelné, aby se orgány EU odvolávaly k Evropskému soudnímu dvoru kvůli rozhodnutí Rady o omezení růstu mezd úředníků EU? Je z etického hlediska přijatelné, aby Parlament ve spěchu udělil absolutorium Radě za rok 2008 výměnou za následné schválení navýšení rozpočtu Parlamentu?

Dovolte mi vysvětlit: Výbor pro rozpočtovou kontrolu hlasoval jednomyslně proti udělení absolutoria Radě za rok 2008 z důvodu nedostatku transparentnosti. Shodou okolností Rada neschválila navýšení rozpočtu pro Parlament. Domnívám se, že v tomto týdnu budeme svědky hlasování, při kterém Parlament schválí absolutorium Radě a krátce na to Rada schválí navýšení rozpočtu Parlamentu. Tato hlasování, dámy a pánové Evropy, – hlasování o rozpočtu Parlamentu a o udělení absolutoria Radě – jsou ukázkou etiky orgánů, které nám všem chtějí vládnout.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Lisabonská smlouva nabízí možnosti, které konkrétně souvisí s významem Evropského parlamentu. Už jsem upozornila na to, že můj souhlas se změnou rozpočtu Parlamentu je souhlasem podmíněným. Evropský parlament by měl samozřejmě usilovat o vynikající kvalitu v oblasti tvorby zákonů. Posílení úlohy Parlamentu s sebou samozřejmě nese více povinností, více odpovědností a více práce. Proto v době krize, jakou v současnosti procházíme – v době nejhorší hospodářské krize za posledních 60 let – chci zdůraznit, že jako poslanci Evropského parlamentu bychom především měli věnovat mimořádnou pozornost svěřeným prostředkům. Rada a Evropský parlament by měly – a musí – ve větší míře spolupracovat a tato spolupráce vyžaduje ochotu a partnerství.

 
  
MPphoto
 

  Ivailo Kalfin (S&D). (BG) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi na úvod poblahopřát zpravodajům paní Trüpelové a panu Maňkovi k vynikající práci při přípravě rozhodnutí, která dnes projednáváme. Musíme uznat, že se v žádném případě nejednalo o snadný úkol, jak dokládá dnešní rozprava.

Na jedné straně musíme být vzory šetrnosti a účinnosti, pokud jde o nakládání s prostředky evropských daňových poplatníků. Na druhé straně však musíme dát Parlamentu možnost plnit úkoly a odpovědnosti, které mu tito daňoví poplatníci svěřili prostřednictvím Lisabonské smlouvy.

Skutečností je, že nová smlouva EU zavádí nejvíce změn a nových povinností právě v souvislosti s naším orgánem. Jednou z nejvážnějších otázek, která vyvolala největší rozpravu, bylo, do jaké míry Evropský parlament bere v úvahu složitou hospodářskou situaci v Evropě a jak se projevuje jeho schopnost vedení v oblasti omezení výdajů a zvyšování účinnosti.

Rozhodnutí Parlamentu, o nichž dnes jednáme, mají význam pro hospodářskou situaci. Minimální navýšení výdajů o 5,5 % nám umožňuje zvýšit počet pracovníků Evropského parlamentu o 18 nových zaměstnanců. Potřebujeme správu, která poskytne specializovanou podporu v oblastech, které se významně rozrostly a kde mají rozhodnutí Evropského parlamentu zásadní význam.

Nabízíme poslancům Evropského parlamentu příležitost udržovat užší kontakty se svými voliči, podstoupit specializovaná školení ve více oblastech a plnit své nové povinnosti, které jim svěřuje Lisabonská smlouva. Jsme vzory šetrnosti, protože se všemi novými funkcemi překračujeme rozpočet o pouhých 0,28 % oproti dohodě uzavřené před mnoha lety, že výdaje Evropského parlamentu nepřesáhnou 20 % administrativních nákladů evropského rozpočtu.

Zároveň musíme jednoznačně prohlásit, že v budoucnu bude zapotřebí znovu projednat starou dohodu tak, aby více odrážela změny ve fungování orgánů a zejména posílení úlohy a s tím související očekávání spojená s Evropským parlamentem.

Kolegové poslanci, máme stále rezervy. V budoucnu musíme zvýšit úsilí ve snaze učinit práci Parlamentu účinnější, například tím, že nebudeme spoléhat na budovy, ale na nové technologie, tím, že půjdeme příkladem v oblasti institucionálních a ekologických standardů, a tím, že podrobíme každý výdaj důkladnému rozboru a nepřipustíme, aby rozpočet automaticky rostl, jak to bývá v každé byrokracii. Nesmíme zapomínat, že za veškeré své jednání neseme odpovědnost před voliči, kteří v současnosti prochází obtížným obdobím.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Alvaro (ALDE).(DE) Paní předsedající, zejména v době krize musí být politici schopni oddělovat racionální a emocionální hlediska zejména v rozpočtových a finančních otázkách. Mám pocit, že Lisabonská smlouva a související rozpočtové otázky se poněkud podobají předpovědi počasí – nikdy nevíte, jak bude situace vypadat zítra. Podle předpovědi má pršet, vezmete si tedy deštník a nakonec spadne jen několik kapek, rozhodně se však nejedná o déšť.

Stejné je to s Lisabonskou smlouvou: nevíme, jakým způsobem se v důsledku smlouvy změní pracovní zatížení Parlamentu. Říkám si, jak to, že mohli v minulosti poslanci pracovat ve výborech a v předsednictvu tak, že nedojde v důsledku Lisabonské smlouvy ke změně.

Rozprava o navýšení příspěvků pro asistenty o 1 500 EUR má symbolický význam pro otázku, zda jsme schopni zeštíhlit naše struktury, dosáhnout úspory prostředků a účinnějších pracovních postupů. Zohlednění těchto tří oblastí by bylo prospěšnější než vést stále častější rozpravy o financování. Kromě toho, jaký bude skutečný dopad Lisabonské smlouvy na naši práci, uvidíme až v příštím roce.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Není pochyb o tom, že Evropský parlament, který po ratifikaci Lisabonské smlouvy má víc odpovědnosti a sehrává větší úlohu, musí mít přirozeně i více finančních prostředků, aby mohl tuto úlohu plnit. Předchozí řečník má pravdu. Nevíme, o kolik se v praxi jeho úloha zvýší, víme však, že se zvýší. V souvislosti s tím jsou také větší očekávání našich voličů a daňových poplatníků. I to je důvod, proč je požadavek na navýšení prostředků, například pro asistenty poslanců, nepochybně odůvodněný, a to jak z finančního, tak z politického hlediska.

Jsme si vědomi toho, že v současnosti prochází Řecko a země jižní Evropy obecně krizí, což je samozřejmě problém politické povahy, avšak snižování nákladů nesmí omezit některé funkce Evropského parlamentu. Jsem hluboce přesvědčen, že rozpočet Evropského parlamentu by měl být výrazným způsobem navýšen.

 
  
MPphoto
 

  Daniël van der Stoep (NI).(NL) Paní předsedající, návrh rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2011 činí 1,7 miliard EUR. To je 2,3 milionů EUR na jednoho poslance Evropského parlamentu za rok, 200 000 EUR za měsíc a neuvěřitelných 6 400 EUR na jednoho poslance Evropského parlamentu za den – a to máme v této sněmovně 736 poslanců.

Paní předsedající, 6 400 EUR je veliké množství peněz. Umím si představit stovku jiných oblastí, kde by mohly být vynaloženy lépe, než na tuto šaškárnu. A co je nejdůležitější, občané sami by měli mít možnost o tom rozhodovat. Uzavřeme ještě dnes sídla v Bruselu, Lucembursku a především ve Štrasburku. Vykliďme budovy, zamkněme dveře, zahoďme klíč a vraťme těch 1,7 miliard EUR zpět občanům, kteří je vydělali svou krví, potem a slzami.

Každý poslanec této sněmovny by měl denně vstávat i uléhat s myšlenkou, že dnes bude stát nebo stál daňové poplatníky 6 400 EUR. Každý poslanec musí rovněž brát jako svou povinnost, aby tuto částku každý den snižoval, protože veškeré nesmyslně vynaložené prostředky jsou peníze daňových poplatníků, kteří je vydělali velmi tvrdou prací.

Tak by tomu mělo být, ale není. V této sněmovně je více vždy lépe. Prostřednictvím stisků ruky – „svůj k svému“ – a nejasných dohod za zavřenými dveřmi se rozpočet rozrůstá o desítky milionů. Elity rozhodují a veřejnost „klopí“. To by si měl každý uvědomit, než půjde spát, a vyzývám všechny, aby tak dnes večer učinili: každý by se měl položit otázku „stál/stála jsem 6 400 EUR?“ Pokud tak neučiní, měl by se stydět, protože jako poslanec Evropského parlamentu nestojí za nic.

 
  
MPphoto
 

  Ingeborg Gräßle (PPE).(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, ráda bych řekla panu van der Stoepovi: jsem hodná těchto peněz a trvám na tom. Pokud vy nejste těchto peněz hoden, pak je mi vás líto. Mohu pouze říct, že jestliže si v této sněmovně vytváříme podmínky, které v důsledku znemožňují naši práci, nijak si nepomůžeme. Podporuji navýšení příspěvků na asistenty – a to v obou úrovních – a jsem přesvědčená, že je to naprosto odůvodněné.

Každý, kdo v této sněmovně pracuje, potřebuje zaměstnance. Ti, kteří pracovat nechtějí, by neměli těm, kteří pracovat chtějí a musí, bránit. Nikdo nebude nucen využívat vyšší příspěvky na asistenty – můžete je využívat, ale nemusíte. Pokud poslanci Evropského parlamentu příspěvky nevyužijí, tím lépe pro daňové poplatníky, kteří pak dostanou tyto prostředky zpět. Já mohu hovořit pouze za sebe a říkám, že jsem hodna těchto prostředků a totéž platí i pro mé zaměstnance. Musíme však důkladně prověřit činnosti, které jsme prováděli v minulosti na základě přebytku tohoto rozpočtu. Musíme důkladně zvážit, jestli chceme v těchto činnostech pokračovat a jestli je to v našich možnostech. V této souvislosti mám především na mysli službu internetové televize. Jsem přesvědčena, že musíme přijmout opatření a že ne všechno může pokračovat dál beze změny.

Kromě toho jsme ve spolupráci s předsednictvem provedli řadu reforem a měli bychom rovněž nechat tyto reformy působit. Výbor pro rozpočtovou kontrolu učiní vše, co je v jeho silách, aby poukázal na to, co nefunguje.

 
  
MPphoto
 

  Geoffrey Van Orden (ECR). – Paní předsedající, vlády a veřejné orgány v celé Evropě se snaží vyrovnat s krácením rozpočtů, tento Parlament však nadále žije v pohádkovém světě. Posloucháme krásná slova o potřebě úspor a o účinnosti, rozpočet na rok 2011 přesahující částku 1,7 miliard EUR však představuje nárůst téměř o 6 %. To je zcela nepřijatelné. Měli bychom jednat o rozsáhlých úsporách, nikoliv o nárůstu. Je řada způsobů, jak toho dosáhnout.

Pro začátek bychom měli omezit zbytečné plýtvání a výdaje. Tato sněmovna by měla požadovat, aby Rada uzavřela štrasburské sídlo, a ušetřila tak ročně 200 milionů EUR. Dalších 50 milionů EUR by se každoročně ušetřilo uzavřením kanceláří Evropského parlamentu ve všech našich zemích. Musíme omezit byrokracii: počet úředníků zaměstnávaných Parlamentem se za pouhé 3 roky zvýšil o 14 % na 6 000. Všechny další instituce se budou v těchto stísněných dobách snažit vyrovnat s novými prioritami tak, že je budou vyvažovat omezeními v jiných oblastech. Jako bychom se domnívali, že žijeme v jiném světě. Musíme přijmout potřebná opatření, která povedou ke skutečným změnám a skutečným škrtům v rozpočtu Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Bart Staes (Verts/ALE).(NL) Rád bych se vrátil k myšlence dvojnásobného navýšení měsíčních příspěvků na asistenty o 1 500 EUR. Je pravda, že z Lisabonské smlouvy vyplývá řada nových úkolů, a rozhodně nejsem proti myšlence, aby přijaly více zaměstnanců výbory, které plní nové úkoly na základě Lisabonské smlouvy, jako například Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Nejsem ani proti tomu, aby skupiny přijaly více zaměstnanců, pokud budou podporou při plnění těchto úkolů, buďme však upřímní, dámy a pánové: je absurdní a také nesprávné přidávat každému jednotlivému poslanci 1 500 EUR tento rok a ještě dalších 1 500 EUR příští rok.

Osobně jsem 10 let pracoval ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde pracuji i nadále. Tento výbor plní řadu legislativních úkolů v rámci spolurozhodování nebo běžných zákonodárných postupů. Vždy jsem si vystačil se třemi asistenty a domnívám se, že poslancům, kteří v současnosti pracují nebo budou v budoucnu pracovat ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci mohou rovněž stačit 3 asistenti. Váš názor, paní Gräßleová – že nové pracovníky mají dostat ti, kteří chtějí pracovat, nikoliv ti, kteří pracovat nechtějí – je čirý populismus.

 
  
MPphoto
 

  Vladimír Maňka, zpravodaj. (SK) Rád bych poděkoval všem, kteří vystoupili se svým názorem. Jsem rád, že si všichni přejete vykonávat svou zákonodárnou činnost co nejlépe a využívat zdroje co nejúčinněji. Každý z nás má vlastní názor, kde a jakým způsobem bychom mohli věci zlepšit. Svědčí o tom i dnešní rozprava. Panu Bokrosovi bych rád řekl, že existuje objektivní metoda, jak lze dosáhnout úspor. Je to způsob, kterému ještě před rokem bránili mezi jinými i poslanci vaší politické skupiny.

Od ledna jsem předsedou regionální samosprávy ve své zemi. Po nástupu do funkce bylo mým prvním krokem provedení nezávislé externí studie všech postupů v mé instituci. Tento audit odstraňuje zdvojování a snižuje správní náklady o víc než 15 %. Pokud i my chceme v co nejvyšší míře prověřit rezervy a přetvořit stávající zdroje, byla by nejlepším řešením objektivní a nezávislá expertní studie.

Ti, kteří se k takovému kroku odhodlali, dosáhli nejlepšího využití zdrojů a dokázali výrazně snížit své správní náklady. V nejbližších dnech nás čeká jednání a hlasování o opravném rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru a výboru regionů na rok 2010.

Tyto instituce jednoznačně rozšiřují svoji činnost, mají vyšší pravomoci a vyšší pracovní zatížení. Rád bych i touto cestou požádal Radu, abychom mohli tyto rozpočty co nejdříve uzavřít, aby tak mohly obě instituce zodpovědně a účinně vykonávat své povinnosti v nových nebo v rozšířených oblastech, které přinesla Lisabonská smlouva.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel, zpravodajka.(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, všichni jste slyšeli, jak kontroverzní je tato rozprava o rozpočtu na rok 2011. Není ani divu, vzhledem k tomu, že se týká skutečných navýšení a krácení a že se rovněž jedná – jako vždy v politice – o symbolické otázky.

Jako zpravodajka bych ráda uvedla do zápisu několik skutečností. Vyslechli jsme celou škálu stanovisek, od stanoviska paní Gräßleové ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), která důsledně prosazuje tato navýšení – včetně 1 500 EUR – v zájmu zachování možnosti pokračovat v práci, až po stanoviska dalších poslanců, kteří říkají, že tyto prostředky nepotřebují, nebo že musíme mnohem důkladněji zhodnotit, zda jsou tato navýšení odůvodněná, a vypracovat si určitý přehled, a to i pro jednotlivé výbory a pracovní činnosti této sněmovny.

Jako zpravodajka bych ráda upozornila, že většina členů Rozpočtového výboru se rozhodla umístit tyto dodatečné prostředky do rezerv – nebyly tedy doposud Rozpočtovým výborem schváleny – a požadovat důkladné zhodnocení. To všechno je ještě třeba udělat. Jakmile obdržíme hodnocení, budeme muset na podzim ještě jednou velmi důkladně zvážit tyto výsledky, abychom je mohli v rámci nového rozpočtového postupu dále projednat s Radou a také abychom nalezli většinové stanovisko zde v Parlamentu. Za současného stavu je třeba připomenout, že existují sporné body, že máme velmi odlišná stanoviska a že převládá většinové stanovisko, že musíme tyto údaje ještě jednou důkladně zvážit.

Děkuji vám za vaše rady a doufám, že v dalším postupu všichni projevíme rozvážnost.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Děkuji vám, paní Trüpelová. Tím tedy končí rozprava o rozpočtu. Děkuji vám za vaše projevy. Rozprava je uzavřena.

Hlasování o zprávě pana Maňky proběhne zítra a hlasování o správě daní se uskuteční dnes, ve 12:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Stavrakakis (S&D), písemně. (EL) Opravný rozpočet je výsledkem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Parlament stojí před novými výzvami a bude potřebovat zdroje, pokud má splnit své nové odpovědnosti a výzvy úspěšně. Rád bych zdůraznil, že evropští občané chtějí, aby Parlament vykonával své povinnosti bezchybně, a k tomu potřebují jeho poslanci, výbory a politické skupiny potřebné zdroje. Navíc jsme přesvědčeni, že finanční disciplína a krácení výdajů je v současnosti důležitější než kdy dříve a evropští občané je od nás právem očekávají, a proto jsme připravili rozpočet, který zajišťuje finanční úspory a transparentnost.

Rovněž trváme na potřebě dlouhodobé politiky plánování v oblasti budov Evropského parlamentu ve snaze zajistit uspokojivé financování v současnosti i v nadcházejících letech. Jsme si jisti, že tato opatření nám pomohou řešit obavy, očekávání a požadavky občanů Evropy.

Na závěr bych rád poblahopřál panu Vladimíru Maňkovi ke skvělé zprávě.

 

6. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) – Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) – Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) – Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Následuje společná rozprava o:

- zprávě pana Tavarese o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“, a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (KOM(2009)0456 – C7-0123/2009 – 2009/0127(COD)) (A7-0125/2010),

- zprávě pana Coelha o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1104/2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (KOM(2009)0508 – C7-0244/2009 – 2009/0136(NLE)) (A7-0126/2010),

- zprávě pana Coelha o návrhu nařízení Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/839/SVV o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (KOM(2010)0015 – 2010/0006(NLE)) (A7-0127/2010) a

- zprávě pana Tavarese o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (2009/2240(INI)) (A7-0131/2010).

 
  
MPphoto
 

  Carlos Coelho, zpravodaj.(PT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rád bych vám úvodem připomněl, že Parlament již dříve kritizoval značné zpoždění při zavádění Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). 22. října 2009 jsme přijali usnesení o pokroku v zavádění Schengenského informačního systému II a Vízového informačního systému. Evropský parlament opětovně vyjádřil vážné znepokojení nad průtahy se zahájením provozu systému SIS II a žádal, aby jej Komise a Rada informovaly o výsledcích technických testů, a vyzval k plné transparentnosti, pokud jde o proces zavádění systému SIS II.

SIS II měl být uveden do provozu už v roce 2007. Nyní máme rok 2010 a nikdo není schopen jednoznačně říct, kdy bude zavádění systému dokončeno. V souvislosti s balíčkem návrhů, který projednáváme, vyvstávají čtyři základní otázky. Za prvé, kdy se tento přechod uskuteční? Dříve, než bude SIS II uveden do provozu, bude třeba provést jednotlivé testy s cílem zjistit, zda systém funguje v souladu s technickými a provozními požadavky stanovenými příslušnými právními nástroji. Přechod ze Schengenského informačního systému na SIS II se může uskutečnit až poté, co budou tyto testy úspěšně dokončeny.

Za druhé, byly tyto testy provedeny? Nikoli. V reakci na značné průtahy při realizaci projektu a s ohledem na vzniklé problémy a obtíže se Rada rozhodla provést dva „mezníkové“ testy: první ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 a druhý v létě 2010. První test však musel být odložen na konec ledna, protože nebyly splněny základní předpoklady. Zkouška se uskutečnila ve dnech 21. až 24. ledna 2010: systém fungoval prvních 25 hodin, po zbývající dobu však byl nestabilní. Tento test se opakoval znovu ve dnech 2. až 5. března a konečné posouzení a zhodnocení druhé etapy testu bylo provedeno 6. dubna.

I když členské státy a smluvní společnosti nedodržely v plné míře zkušební podmínky a navzdory skutečnosti, že určitý počet převodů nesplňoval požadované lhůty pro odezvu, dospěla převážná většina členských států k závěru, že odchylky byly nevýznamné a že hlavní cíle testu byly splněny. Nový obecný harmonogram a rozpočtový plán by měly být přijaty na příštím zasedání Rady v červnu nebo nejpozději v říjnu 2010.

Bylo rovněž nesmírně důležité, aby byly dříve, než bude systém uveden do provozu, splněny níže uvedené podmínky. Musí být úspěšně provedeny mezníkové testy a musí být splněny všechny provozní podmínky. Musí být rovněž úspěšně provedeny celkové testy v souladu s ustanoveními článku 55 nařízení a musí být plně zajištěna bezpečnost sítě.

Třetí otázka: proč je tak naléhavě zapotřebí, aby byly tyto iniciativy přijaty? I když nebyly doposud splněny podmínky potřebné pro pokračování realizace přechodu, ani není doposud zřejmé, kdy se tak stane, mandát udělený Komisi pro vytvoření systému SIS II opět vyprší 30. června 2010. Musíme upravit ustanovení o skončení platnosti nástrojů v oblasti přechodu přijatých v roce 2008 s cílem zabránit jejich vypršení.

Moje čtvrtá a poslední otázka zní: jaká hlediska návrhů jsem se snažil pozměnit? Za prvé, usiloval jsem o začlenění ustanovení o skončení platnosti, které nebylo v návrhu Komise. Navrhujeme, aby skončení platnosti bylo stanoveno na 31. prosince 2013. Vzhledem ke značným průtahům je rovněž důležité, aby bylo v právním základu stanoveno, že použité řešení, ať už bude jakékoli, musí být založeno na dostupné technologii, musí dodržet přiměřený harmonogram a musí být přijatelné z hlediska úspory nákladů.

Měla by být rovněž zřízena Rada pro globální řízení programu a řízení SIS II by mělo být formálně sjednoceno. Jsem pevně přesvědčen, že kdyby tento orgán existoval od začátku, dokázali bychom být lépe koordinovaní, věděli bychom víc a byli bychom účinnější.

Závěrem považuji za důležité, aby byl proces přechodu podroben parlamentní kontrole. Parlament je odpovědný nejen za právní základ, ale jako rozpočtový orgán rovněž zajišťuje dohled nad činnostmi financovanými z rozpočtu Evropské unie. Z toho důvodu jsem společně se svým kolegou poslancem, panem Alvarou, předložil pozměňovací návrh na ponechání prostředků v rezervě. Rovněž jsem předložil pozměňovací návrh společně se svými kolegy poslanci, panem Alvarou, paní Ludfordovou, panem Enciem a paní Hohlmeirovou, kterým vyzýváme Evropský účetní dvůr k provedení hloubkového auditu. Chtěl bych tímto poděkovat všem za ochotu a spolupráci.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Nemohu nyní předat slovo panu Tavaresovi kvůli dopravním problémům způsobeným jistou sopkou. Jakmile dorazí, udělím mu slovo.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Alvaro, zpravodaj pro stanovisko Rozpočtového výboru.(DE) Paní předsedající, systém SIS II je příběhem pokusů, omylů a nových pokusů, které probíhají už několik let. Tyto pokusy, omyly a marné pokusy už pohltily celkem 90 milionů EUR – 90 milionů, které byly v očích mnoha lidí zcela zbytečně promrhány.

Z rozpočtového hlediska mohu podpořit každou větu, každé slovo a veškeré snahy pana Coelha. V této otázce velmi úzce spolupracujeme. Všichni máme společný zájem na tom, aby systém SIS II fungoval. Někdy však musíme připustit – tak jako u mnoha věcí v životě –, že když něco nefunguje, musíme zvažovat alternativy.

My, jako Evropský parlament, nejsme prozatím připraveni upustit od tohoto projektu a podpoříme paní komisařku Malmströmovou, která přijala toto obtížné dědictví, jak to bude možné. Je však nezbytné – a totéž jsme schválili na půdě Rozpočtového výboru a to také doporučujeme plénu –, aby byly příspěvky na systém SIS II umístěny mezi rezervy, abychom tak měli větší kontrolu nad využíváním těchto prostředků. Osobně se domnívám, že existuje plán B pro případ, kdy jednoho dne zjistíme, že se nám nepodaří dosáhnout toho, čeho jsme dosáhnout chtěli.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Vzhledem k nepřítomnosti pana Tavarese uděluji slovo paní komisařce Malmströmové.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala panu Coelhovi a panu Alvarovi za jejich příspěvky a děkuji vám za velmi konstruktivní spolupráci na tomto tak složitém materiálu, který jsem zdědila. Je to velmi složitá záležitost, jsem však připravená společně s vámi usilovat o dokončení tohoto projektu řádným a transparentním způsobem.

Zítřejší hlasování je z hlediska projektu SIS II velmi dobře načasováno. Rada potvrdila, že mezníkové testy I byly úspěšné a že příprava systému SIS II by měla pokračovat na základě stávajících technických řešení.

Legislativní návrhy, které máte před sebou, obsahují tři základní prvky, o kterých mluvil pan Coelho a které změní průběh přípravy projektu. Za prvé, jak uvedl pan Coelho, původní konečný termín nástroje – 30. června tohoto roku – je nereálný, a bude proto změněn. To umožní pokračování projektu SIS II s ohledem na technické požadavky a celkový harmonogram, které v současnosti přezkoumávají odborníci členských států. Výsledky bude mít Rada k dispozici při svém zasedání ve dnech 3. a 4. června.

Zpravodaj žádá, aby byl pro přípravu systému SIS II stanoven konečný termín. Musím vám bohužel oznámit, že Komise není v současnosti připravena tento návrh přijmout. Odborníci Komise společně se všemi členskými státy dokončují proces úpravy požadavků nového celkového harmonogramu. Jakmile bude tento proces dokončen, Komise navrhne příslušné podněty, které budou zohledňovat nový harmonogram, a předloží je do dvou týdnů na nejbližší Radě pro spravedlnost a vnitřní věci.

Za druhé, Rada pro globální řízení programu je skupina technických odborníků, kteří poskytují poradenství při přípravě systému SIS II, což by mělo být výslovně upraveno. Rada pro globální řízení už prokázala, že je velmi dobrým nástrojem spolupráce a technické analýzy mezi odborníky Komise a členských států. Návrh zajistí, že rada bude plnit úlohu tohoto nástroje i nadále, přičemž zefektivní jeho úlohu, složení a postupy. Z toho důvodu – jedná se o čistě technický orgán – není vhodné, aby byla se tato rada otevřela poslancům Evropského parlamentu nebo dalším parlamentním úředníkům. Budeme nadále spolupracovat při přípravě systému SIS II transparentním způsobem, musíme však jasně rozlišovat mezi technickou prací a politickou transparentností. Komise je však v tomto smyslu ochotna poskytovat úplné technické informace poslancům této sněmovny tím, že Parlamentu zpřístupní zprávy této rady v souladu s návrhem pana Coelha.

Za třetí, zvážíme možnosti potřebné právní pružnosti, která umožní pokračovat ve vývoji prostřednictvím alternativního technického scénáře, a jsem přesvědčená, že se všichni shodneme na smysluplnosti tohoto postupu.

Pokud jde o rozpočtová hlediska pokračování přípravy systému SIS II, Komise sdílí záměr zpravodaje co nejlépe využít prostředky daňových poplatníků. V této souvislosti zpráva požaduje zachovat právo Parlamentu převést prostředky pro vývoj systému SIS II na rok 2011 do rozpočtových rezerv. To je samozřejmě plně v pravomoci rozpočtového orgánu. Pouze bych ráda z hlediska plnění rozpočtu požádala pana Alvara, zda by mohly být zavedeny nějaké jednoznačné a účinné postupy odblokování pro případ, že budeme tyto prostředky potřebovat. Ráda bych poděkovala výboru LIBE, panu Coelhovi a zpravodaji Výboru pro rozpočtovou kontrolu, panu Alvarovi, za vynikající spolupráci při přípravě tohoto materiálu.

Je mi líto, že zde zatím není pan Tavares. Byla by to příležitost projednat s ním nesmírně důležité téma programu EU pro znovuusídlování. Řada zemí Asie, Afriky a Blízkého východu se – jak víte – stává útočištěm značného počtu uprchlíků z celého světa. Mnozí z těchto uprchlíků se nachází v situacích jako z románu Hlava 22: nemohou se vrátit do země svého původu, nemohou se však ani začlenit do společnosti v zemi svého prvního azylu, protože mnohé z těchto zemí jsou samy postiženy konflikty a chudobou. Pro tyto skupiny uprchlíků může být jediným řešením znovuusídlování.

Prostřednictvím znovuusídlování mohou členské státy Evropské unie projevit konkrétní solidaritu s těmito často příliš přetíženými zeměmi prvního azylu a zároveň ochránit některé z nejzranitelnějších uprchlíků v udržitelných a lidských podmínkách. Znovuusídlování probíhá už v současnosti, neexistuje však strukturální koordinace na úrovni EU. Komise je přesvědčena, že EU může sehrát výraznější úlohu a být aktivnější v oblasti znovuusídlování tím, že celosvětově posílí postavení Evropské unie a projeví solidaritu s nejvíce postiženými regiony. Návrh předložený v září 2009 má za cíl tuto situaci zlepšit. Jsme spokojeni s velmi kladnou reakcí na tento návrh ze strany Parlamentu a Rady. Ráda bych zvláště poděkovala panu Tavaresovi za jeho vynikající práci na tomto materiálu a vítám rovněž silnou politickou shodu jednotlivých skupin v této záležitosti.

Záměrem návrhu je, aby EU společně s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky napomáhala k lepšímu strategickému využití znovuusídlování na základě každoročního stanovení společných priorit pro znovuusídlování. Sloučením vnitrostátních kvót může EU pomoci zmírnit některé z nejvážnějších konfliktů na světě a situaci uprchlíků. Tento program ponechává každému členskému státu možnost volby, pokud jde o počet znovuusídlených uprchlíků, přitom jim však umožní koordinovat a sdílet vzájemné zkušenosti a osvědčené postupy. Díky každoročnímu cyklu bude EU schopna lépe reagovat na vznikající výzvy a potřeby uprchlíků na celém světě v zájmu větší účinnosti využívání Evropského uprchlického fondu ze strany členských států. Program rovněž napomůže vytváření cílenějších a praktičtějších projektů spolupráce prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a to jak s vnitrostátními orgány státní správy, tak s organizacemi občanské společnosti. Plně podporuji návrh zpravodaje na vytvoření specializovaného útvaru se sídlem na Maltě.

Společný program EU pro znovuusídlování se projednává v důležité době: od roku 2007 se rozhodlo zahájit vnitrostátní program pro znovuusídlování pět členských států, které se přidaly k těm, které už tyto programy zavedly. Řada členských států v posledních letech umožnila znovuusídlování iráckých uprchlíků v reakci na závazky přijaté na úrovni EU v roce 2008. Je důležité, abychom udrželi tento pozitivní směr a aby se přijetí návrhu nezpozdilo.

Litujeme však, že rychlému přijetí tohoto návrhu brání některé neshody a procedurální problémy. Tento návrh má značný politický význam. Rozhodnutí Komise každoročně stanovovat priority znovuusídlování je prováděcím rozhodnutím a tvoří součást finančního řízení Evropského uprchlického fondu. Pokud jde o schvalování aktů v přenesené pravomoci, obáváme se, že postupy budou zpožděny, což výrazně zkomplikuje řízení fondu.

Je to první krok směrem ke společnému přístupu; naše zkušenosti budou samozřejmě vyhodnoceny a existují plány na předložení ambicióznějších iniciativ v rámci Stockholmského programu.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou, jménem skupiny PPE.(EL) Děkuji vám, paní komisařko, za vaše doplňující informace. Přestože pan Tavares není mezi námi, rád bych mu poděkoval za dosavadní spolupráci a vyjádřil jménem naší politické skupiny naše kladné stanovisko k programu znovuusídlování.

Hovoříme o tom, že potřebujeme společnou azylovou oblast a o jednotnou politiku nakládání s uprchlíky. Nástrojem pro financování tohoto úsilí je přirozeně Evropský uprchlický fond, který popravdě řečeno nebyl dosud dostatečně využíván a kde máme rezervy ke zlepšení svého úsilí.

Reakce na požadavky znovuusídlování v celosvětovém měřítku ze strany Evropy byla doposud dostatečná. Rád bych vám připomněl, že účast členských států je dobrovolná a že společně se dvěma zeměmi, které se účastní tohoto konkrétního znovuusídlování, se na tomto úsilí dosud podílí pouze 12 z 27 členských států, přičemž výsledné údaje nejsou příliš povzbudivé. V roce 2009 přišlo do Evropy v rámci programu znovuusídlování 6 896 uprchlíků, což je pouhých 8,2 % celkového počtu.

Potřebujeme proto rozhodně lepší koordinaci a prostřednictvím této zprávy a prováděných konzultací se snažíme poskytnout pobídky a vysvětlit členským státům, že máme všechny důvody, abychom pokračovali s uplatňováním a realizací tohoto programu.

Naším hlavním prioritním cílem je ochrana lidských práv a skutečná solidarita se třetími zeměmi. Musíme si však uvědomit, že dalším důvodem, proč by měly mít všechny členské státy důvod účastnit se tohoto programu, je, že jeho prostřednictvím můžeme všem, kteří to potřebují, vyslat signál, že mají všechny důvody pro to, aby ve své snaze dosáhnout Evropy – evropského území v zájmu lepší budoucnosti – volili zákonnou cestu.

Program znovuusídlování by také mohl nepřímo pomoci řešit nezákonné přistěhovalectví tím, že pokud budou existovat takové programy, uprchlíci nebudou volit nezákonné cesty a budou čekat na zařazení do těchto programů.

Závěrem bych rád uvedl, že jsme předložili pozměňovací návrh týkající se interního znovuusídlování uprchlíků, který nebyl přijat. Očekáváme, paní komisařko, že Komise v budoucnu předloží k této otázce iniciativu. Dublin II některé země zatěžuje a je velmi důležité, abychom dosáhli pokroku v oblasti programu znovuusídlování s pomocí Evropského uprchlického fondu.

 
  
MPphoto
 

  Antonio Masip Hidalgo, jménem skupiny S&D.(ES) Paní předsedající, rád bych poděkoval paní komisařce Malmströmové za její přítomnost. Rád bych vyjádřil svou podporu zprávě i podstatě celé činnosti pana Tavarese, protože jeho práce s nevládními organizacemi a s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky stejně jako zkoumání srovnávacího práva zemí mimo Evropskou unii jsou velmi důležité.

Tyto zkušenosti mají zásadní význam a jako člen místní samosprávy jsem rovněž přesvědčen, že veškeré samosprávy v Evropě přijmou závazky v této oblasti.

I když v současnosti procházíme krizí, nejvážnější krize je krize uprchlíků, která je zároveň i krizí kolektivní ztráty paměti. V Evropě a v bohatých zemích jsme zapomněli, že války, které dělají z lidí uprchlíky, jsou válkami, za které neseme odpovědnost, za tyto války jsou zodpovědné naše země a vlády. Musíme překonat tuto kolektivní ztrátu paměti.

Souhlasím s tím, co řekla paní komisařka Malmströmová o potřebě přijetí závazku, a závazek musíme samozřejmě přijmout. Jedna parlamentní komise navštívila irácké Palestince. Nyní potřebujeme přijmout závazek vůči těmto uprchlíkům.

V reakci na slova paní komisařky Malmströmové však musíme při vší úctě říct: je zapotřebí překonat rozpory mezi Parlamentem – jehož byla ona sama poslankyní – a Komisí ohledně schvalování aktů v přenesené pravomoci. Byl bych nerad, aby tato zpráva, které se dnes dostává celkově dobrého přijetí, byla zablokována jen proto, že se Komise a Parlament nedohodnou ohledně aktů v přenesené pravomoci.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTH-BEHRENDTOVÁ
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Nadja Hirsch, jménem skupiny ALDE.(DE) Paní předsedající, paní komisařko, ve vztahu k tomuto tématu jsme všichni hovořili o tom, že musíme přesvědčit více členských států, aby se tohoto programu zúčastnily. Jsem přesvědčena, že v tomto ohledu můžeme dosáhnout pokroku tím, že budeme o programu hovořit a upozorňovat na jeho výhody, protože ti, kteří se ho dosud zúčastnili, byli vždy odhodláni v něm pokračovat a projevovali s ním spokojenost.

Je třeba jednoznačně ukázat, jakých osob se program dotýká. Jedná se o osoby, které nejsou samy schopny do Evropy přijít. Jsou to ženy, děti a nemocní lidé, kteří se nachází v uprchlických táborech mimo EU a potřebují naši pomoc. Považuji za velmi dobré, že budeme rozhodovat o uvolnění většího podílu Evropského uprchlického fondu v budoucnu.

Zároveň jsem také přesvědčena, že je velmi důležité, aby se tyto prostředky – pokud budou vypláceny národním parlamentům, neboli národním státům, nerozplynuly v rozpočtu, ale byly využity k vytvoření trvalých struktur a aby se tyto prostředky opravdu dostaly k místním samosprávám, obcím a městům, kde k této integraci skutečně dochází, kde se provádí péče a zajišťuje ubytování, jesle a školky. Je velmi důležité zdůraznit, že tyto obce, města a místní samosprávy musí být jako naši spojenci zapojeni do této rozpravy.

Členské státy jsou patrně náchylnější k odmítnutí tohoto programu v krátkodobém výhledu než místní samosprávy. Důležitý prvek, který nás – EU – spojuje se subjekty usilujícími o integraci na místě, je předvídatelnost. Celkově se domnívám, že je tímto způsobem možné podpořit programy znovuusídlování, což je velmi pozitivní. V první řadě je však třeba zcela jednoznačně říci, že není možné zapomínat na občany – je třeba nalézt osoby a sdružení, jež pomáhají na místě lidem, kteří chtějí začít nový život, a seznamují je s fungováním jejich nového města nebo jim ukážou cestu k nejbližšímu bazénu.

Potřebujeme konsensus napříč celou společností, že máme zájem na účasti v programu znovuusídlování, že je tento program dobrým řešením a že integraci ve skutečnosti zajistí lidé na místě.

 
  
MPphoto
 

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Paní předsedající, byla bych raději, kdybychom mohli slyšet zpravodaje, pana Tavarese, ale to nevadí; nyní se konečně připojil k naší rozpravě a to je nejdůležitější. Domnívám se, že práce, kterou odvedl při úsilí o dosažení konsensu ohledně využívání Evropského uprchlického fondu, jehož účelem je poskytovat prostředky členským státům a povzbudit je k vytváření vlastních programů znovuusídlování uprchlíků, je výjimečně dobrým dílem, které paní komisařka Malmströmová jednoznačně podporuje, což mě velmi těší.

Musíme však mít na paměti několik údajů, které nám umožní vnímat rozsah tohoto fondu v kontextu. I kdybychom vyčlenili veškeré prostředky Evropského uprchlického fondu – což bych nerada, protože bychom tím nevyhnutelně poškodili financování přijímání uprchlíků a uchazečů o azyl v Evropě – dokázali bychom zajistit znovuusídlování pro necelých 20 000 uprchlíků v Evropě, což zdaleka neodpovídá požadavku UNHCR, z jehož údajů vyplývá, že na celém světě je více než 470 000 uprchlíků, kteří potřebují program znovuusídlování, tj. lidí, kteří mají skutečné konkrétní potřeby, jsou zranitelní, slabí a kteří se nepochybně nemohou vrátit do země svého původu. Musíme být proto vnímaví.

Dalším preventivním opatřením, které musíme podle mého názoru přijmout – protože tuto zkušenost mám ze své země, Francie –, se týká informování sdělovacími prostředky o znovuusídlování některých uprchlíků, kdy pro jeden strom neboli dobročinný skutek, nevidíme les pochybení ze strany státní správy, protože tuto zemi – Francii – zároveň odsoudil výbor OSN proti mučení kvůli navracení uchazečů o azyl do třetích zemí, kde jsou vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Jsem přesvědčena – a tím končím – že tato preventivní opatření musíme mít na paměti.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL.(FR) Paní předsedající, ráda bych hovořila o schengenském informačním systému. Musíme dnes prozkoumat právní rámec, na jehož základě se mohou systémy SIS I a SIS II realizovat. Musím říci, že nám v tomto ohledu svítí varovná světla. Paní komisařko, je třeba říci, že výsledky testů byly přinejmenším neprůkazné.

Avšak navzdory odporu tří velkých členských států – Francie, Německa a Rakouska – je Komise vytrvalá. Jak víte, my ve Skupině konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice jsme právě tak vytrvalí, pokud jde o naše výhrady k problematice uchovávání údajů a s tím spojeného rizika v oblasti ochrany osobních údajů. Domnívám se, že žijeme v poněkud bizarní době, kdy odborníci, kteří vědí, o čem hovoří, stále častěji odsuzují zneužívání a rizika spojená se všemi hledisky bezpečnosti. Musíme přijmout preventivní opatření v oblasti ochrany osobních údajů všech občanů bez rozdílu. Musíme přijmout alespoň minimální závazky v oblasti rizika spojení záznamů. My ve Francii dobře známe hrozbu zneužití, k němuž může dojít v důsledku spojení záznamů.

Paní komisařko, za stávajících okolností nemůže Skupina GUE/NGL tento přechod podpořit.

 
  
MPphoto
 

  Gerard Batten, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, Británie se nepřipojila k Schengenské dohodě, a proto se tento návrh na Spojené království technicky nevztahuje. Bývalá labouristická vláda se rozhodla k dohodě nepřipojit a nová koaliční vláda liberálních demokratů a konzervativců se nemůže připojit. Takovýto systém pouze povzbudí další uprchlíky, ať už skutečné či nikoli, aby přišli do Evropské unie.

Představte si, co se stane, když Turecko přistoupí k Evropské unii: nejenže 72 milionů Turků bude mít automatické právo vstupu do evropských zemí a do Británie, ale záplava uprchlíků ze zemí jako Irán a Irák bude moci překročit hranice do Turecka a usilovat o znovuusídlení v Evropě! Británie se k tomuto systému nemusí připojit, bude však zajímavé pozorovat, jak si naše nová vláda s touto problematikou poradí. Jedna její polovina, Konzervativní strana, předstírá, že je euroskeptická, ať už se tím myslí cokoli, zatímco druhá polovina, Liberálně demokratická strana, je bezvýhradně eurofilní. Náš nový ministerský předseda, pan Cameron, však dokáže takové problémy vyřešit jedním rázem, jak jsem popsal včera.

Narůstající počet zdejších poslanců vyžaduje zcela novou ratifikaci Lisabonské smlouvy. Pan Cameron si může jednoduše zvolit, že smlouvu nebude ratifikovat, nebo že dodatečně dostojí svým neochvějným zárukám a nabídne Britům referendum k Lisabonské smlouvě, které jim bylo odepřeno.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares, zpravodaj.(PT) Dámy a pánové, na světě jsou uprchlíci, kteří se nemohou vrátit do svých zemí, protože situace v nich je příliš nestabilní, nemohou však ani zůstat v zemi tranzitní, protože ta nepodepsala Ženevskou úmluvu a nemohou zde například ani pracovat.

Počet těchto uprchlíků je poměrně omezený: 200 000 ročně a problém některých z těchto uprchlíků – jejichž jedinou možností je nový život v některé třetí zemi – již vyřešily mezinárodní subjekty, které se zabývají znovuusídlováním uprchlíků: 80 000 přijaly USA a některé Kanada, Austrálie, Brazílie a Chile. Kdo na tomto seznamu chybí? Je to Evropa.

Během švédského předsednictví Rada kriticky připustila, že je nezbytné výrazně zvýšit počet uprchlíků znovuusídlovaných v Evropě a hovořilo se dokonce o počtu 100 000. Komise rovněž kriticky přezkoumala některá prohlášení Evropského uprchlického fondu s cílem umožnit dynamičtější a masivnější politiku znovuusídlování uprchlíků.

V současnosti mám dvě zprávy předložené jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: jednu zprávu schvalovanou v rámci spolurozhodování a jednu zprávu z vlastní iniciativy. Máme čtyři nové dodatky upravující politiky, které v současnosti spadají do spolurozhodování – dvě z nich jsou však procedurální povahy.

Prvním novým dodatkem je dvojí přístup. Návrh Komise, kterým se zabýváme, klade důraz především na regionální priority a pak v rámci těchto regionálních priorit na priority, které bych nazval „humanitárními“. Považujeme za vhodné zachovat tyto priority, ponechat jim však autonomii. Jinými slovy se domníváme, že Evropa musí mít strategie pro zásahy v oblasti znovuusídlování uprchlíků, což je velmi důležité z hlediska zahraniční politiky. Tyto strategie musí někdy umožnit zásah v určitých oblastech světa, otevřít dveře v určité zemi anebo vytvářet vztahy založené na důvěře v určitých oblastech světa. Musí však ponechávat členským státům svobodu reagovat v situacích ve zbývajících částech světa, které jsou prioritní z humanitárního hlediska.

Které situace představují prioritu? Například oběti mučení, ženy a děti, které jsou obětí sexuálního násilí nebo lidé, kteří potřebují znovuusídlení z vážných zdravotních důvodů.

Druhým hlediskem je změna. Cílem je upravit stávající stav, kdy se na znovuusídlování uprchlíků na evropské úrovni podílí pouze 10 členských států, a pokusit se zajistit, aby se do znovuusídlování zapojily ostatní z 27 členských států. Abychom toho docílili, navrhujeme zvýšit částku na uprchlíka, kterou obdrží nový členský stát v prvním roce, ta by se pak o něco snížila ve druhém roce a od třetího roku by se dostala na stejnou úroveň, jakou dostávají členské státy znovuusídlující uprchlíky; podmínkou pro zvýšení částek pro první roky, které jsou při zahájení nových programů znovuusídlování nejvíce nákladné, je, že musí být využity pro zahájení nových programů znovuusídlování.

Další dvě hlediska jsou procedurální povahy. První dává Komisi možnost zahájit nouzový postup za účelem znovuusídlení uprchlíků z určité oblasti světa – kde došlo k humanitární katastrofě nebo nastala krizová situace –, protože postupy, které jsme měli doposud, byly vázané na roční plán, ale katastrofy a humanitární krize se neřídí harmonogramem. Čtvrtým novým hlediskem je hledisko aktů schvalovaných v přenesené pravomoci a zde musím jednoznačně říct, paní Malmströmová, že Parlament dokáže velmi účinně zohlednit časové a procedurální připomínky a slibujeme, že naše reakce v případě aktů v přenesené pravomoci bude rychlá. Rovněž slibujeme, že předběžné konzultace a rozpravy např. s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výborem pro zahraniční věci, Výborem pro rozvoj mohou předcházet rozdílným názorům mezi Parlamentem a Komisí ohledně regionů, které představují v oblasti znovuusídlování prioritu.

Je nepřijatelné, aby Komise jako strážce smluv tvrdila, že akty v přenesené pravomoci, vůči kterým nejsou žádné právní námitky, nesmí být přijaty v rámci tohoto rozhodnutí, které je tak důležité z hlediska zahraniční politiky i z hlediska humanitárního, a to jen proto, že je Komise považuje za byrokratické, přestože my tvrdíme, že byrokratické nejsou.

Jde o to, že podle našeho názoru a podle názoru právní služby patří toto rozhodnutí mezi akty s přenesenou pravomocí, a jsme proto přesvědčeni, že je povinností Komise, aby jako strážce smluv hájila přijetí těchto aktů a nikoliv aby vznášela připomínky, které jsou v této fázi toliko procedurální povahy. Především jsme však přesvědčeni, že je nesmysl, aby kterýkoliv z těchto problémů bránil dosažení našeho společného cíle: znovuusídlení většího počtu uprchlíků v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil (PPE). (MT) Paní předsedající, tento program znovuusídlování vyplňuje značnou a dlouhotrvající mezeru. Jsem překvapen, jak je možné, že na evropské úrovni neexistoval tento program už dříve. Některé země, jako například Spojené státy, které používají velmi účinné programy znovuusídlování, mají v této oblasti značné zkušenosti a mohou nám jít vzorem. Můžeme se od nich hodně naučit.

Tyto programy jsou důležité, protože jsou projevem ochoty Evropské unie ukázat uprchlíkům na celém světě lidskou tvář. Jejich dalším důležitým cílem je však omezit příliv nedovoleného přistěhovalectví do Evropské unie, včetně přistěhovalců, kteří požadují ochranu.

Pokud tedy program znovuusídlování, který má být dnes přijat, bude moci být využíván ke znovuusídlení žadatelů o mezinárodní ochranu z Libye, pak tito lidé jistě nebudou mít důvod vydávat se přes Středozemní moře, nasazovat život a vystavovat se riziku soudního procesu. Tímto způsobem bychom mohli pomoct jak těmto lidem, tak státům Evropské unie, které nesou nepřiměřené břemeno.

Je přirozené, že realizace tohoto programu musí probíhat ve spojení s dalším programem, jehož cílem je pomoci zemím Evropské unie, které nesou nepřiměřené břemeno v důsledku současných toků přistěhovalectví. Musíme těmto zemím dokázat, že jsme ochotni vytvořit program, který umožní přesun lidí, na něž se vztahuje mezinárodní ochrana, do ostatních evropských zemí.

Tento projekt, který se týká Malty, je doposud ve zkušební fázi. Byl bych rád, kdyby se stal trvalým a byl rozšířen na ostatní země Evropské unie, které jej požadují.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu (S&D).(RO) Jako zpravodaj Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu pro otázku SIS se hodlám k této záležitosti vyjádřit. V první řadě bych rád poblahopřál panu Coelhovi k ohromnému úsilí, které věnoval této oblasti a zejména k důslednosti, kterou prokázal při přípravě těchto dvou zpráv. Také bych rád poděkoval paní komisařce Malmströmové, protože od chvíle, kdy se ujala svého úřadu, začala Komise projevovat určitou míru transparentnosti.

Co nadále vyvolává naše obavy, je nesplnění lhůty pro zavádění systému SIS II. Parlament vyjádřil při různých příležitostech své stanovisko ke zpožděním a zvláště ke skutečnosti, že Komise nebyla schopná stanovit přesné datum uvedení do provozu. Skutečnost, že ještě nyní nevíme, zda byly provedené testy úspěšné či nikoli, pouze vyvolává vážné obavy ohledně způsobu, jimž je tento projekt řízen.

Vzhledem k povinnosti Evropského parlamentu sledovat způsob, jakým jsou vynakládány finanční prostředky Společenství, je návrh na přesunutí prostředků vyčleněných na přípravu systému SIS II pro rozpočtový rok 2011 do rezerv běžným bezpečnostním opatřením. Parlament musí být soustavně konzultován a informován o postupu projektu. Tuto povinnost není možné pominout v důsledku nedostatku politické vůle nebo schopnosti řízení. Systém musí splňovat stávající požadavky, zajišťovat ochranu osobních údajů a splňovat zásady vyváženosti nákladů a přínosu, přičemž jeho zahájení musí odpovídat přesnému harmonogramu určenému pro jeho zavádění.

 
  
MPphoto
 

  Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Paní předsedající, budu rovněž hovořit o Schengenském informačním systému. V první řadě bych ráda poděkovala panu Coelhovi za jeho vynikající práci a ráda bych zdůraznila, že moje skupina – od samého počátku – přistupovala k přijetí systému SIS II s velkou obezřetností vzhledem k dopadům v oblasti ochrany osobních údajů.

Nyní se zdá, že sága systému SIS II ještě zdaleka není u konce. Jsme svědky zpoždění i překročení nákladů; nemáme žádné kladné výsledky. Nemáme dokonce ani shodu ohledně hodnocení výsledků testů – protože Rakousko, Německo a Francie je nepovažují za úspěšné. Podle našeho názoru je přístup zpravodaje naprosto správný. Musíme upřímně připustit, že tento projekt může selhat a musíme jednat o alternativách. Musíme rovněž důkladně prověřit důvody, které vedly k tomuto selhání; pokud máme investovat dalších 30 milionů EUR, Parlament by měl mít k dispozici všechny informace potřebné k informovanému souhlasu.

Musíme rovněž zachovat ustanovení o skončení platnosti. Nemůžeme nadále investovat prostředky do nekonečného projektu. Měla by tu být samozřejmě určitá pružnost, musíme však stanovit jednoznačná kritéria hodnocení a v případě, že znovu něco nebude v pořádku, musíme jednat okamžitě.

 
  
MPphoto
 

  Cornelia Ernst (GUE/NGL).(DE) Paní předsedající, dovolte mi v první řadě říct, že jsem přesvědčená – hovořím zde o Schengenském informačním systému –, že EU by neměla uplatňovat politiku založenou na přáních, ale politiku založenou na realitě. Ve vztahu k Schengenskému informačnímu systému to znamená, že musíme zohlednit skutečnost, že testy – které představují tzv. „první mezník“ – byly neúspěšné.

Po osmi letech marných snah nyní víme, že cíl opatření navrhovaného Komisí – přechod ze systému SIS 1+ na systém SIS II – je pro členské státy neproveditelný a to jak z technických, tak ze zákonných důvodů. To nevyplývá z mého hodnocení, ale z hodnocení Spolkové republiky Německo. Takové je stanovisko mé země a je to stanovisko, které mimochodem v plné míře sdílím. Doposud bylo na tento systém promrháno 90 milionů EUR a Komise by ráda vynaložila víc. Nechceme prodloužení konečné lhůty na rok 2013, to je třeba zcela jasně říct. Místo toho chceme, aby bylo od tohoto systému upuštěno a abychom začali hledat nějakou alternativu.

Za druhé, německá levicová strana Die Linke zaujímá vůči systému SIS II ze zásady kritický postoj – na což bych ráda v tomto okamžiku rovněž upozornila –, protože přístup k tomuto systému se zásadním způsobem rozšířil například na tajné služby. Německé právní předpisy vyžadují, aby byla práce tajných služeb a policie oddělena. Proto spojení údajů tajných služeb a policejních údajů bude mít za následek, že se celý systém dostane před Německý spolkový ústavní soud. Tuto skutečnost nesmíme pominout, alespoň z německého hlediska. Rovněž nesouhlasíme se systémem SIS II proto, že vyžaduje shromažďování značného množství údajů a zaznamenávání biometrických údajů. To není ani účelné ani přiměřené.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, cíl stanovení rámce soudržných strategií společně s vůlí projevit skutečnou solidaritu mezi členskými státy představuje krok vpřed v koordinaci politik Společenství v oblasti migračních toků. Toto opatření přitom představuje součást širšího procesu, jehož cílem je mezinárodní ochrana uprchlíků. Pokud se podaří do tohoto procesu účinně zapojit občanskou společnost, bude toto opatření propojeno s brzkým zahájením činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

Musíme bezodkladně vytvořit seznam priorit a cílů, kterých má být dosaženo, společně s harmonogramem a konkrétními pobídkami. Je také zapotřebí vyčlenit konkrétní finanční prostředky s cílem zvýšit počet členských států, které se účastní tohoto programu – v současnosti je jich pouze deset. Vedle sociální ochrany, kterou nabízíme lidem vyčerpaným svým stavem značného oslabení, nesmíme zapomínat také na ochranu zdraví.

Počítačová databáze rovněž umožní dohledatelnost všech postupů realizovaných v zájmu zachování celistvosti rodin v průběhu jejich znovuusídlování. V této souvislosti má zásadní význam spolupráce členských států při zajištění zjednodušení a pružnosti postupů. Požadujeme spravedlivější a realističtější Evropskou unii, která zohledňuje zejména úsilí jihoevropských členských států.

U třetích zemí je nezbytné, aby Evropská unie převzala odpovědnost za formulaci dohod o spolupráci, jako to v nedávné době učinila Itálie s Libyí a Nigerií. Jsme přesvědčeni, že je to jediný způsob – jediný možný způsob – jak se odpoutat od podoby solidarity, která byla doposud příliš často jen zdáním, a dospět ke skutečné solidaritě mezi členskými státy Evropské unie při řízení migračních toků.

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) V první řadě bych ráda poděkovala kolegovi Tavaresovi za jeho práci v oblasti uprchlické politiky a rovněž bych ráda na tomto místě vyjádřila svou lítost nad tím, že pouze necelá polovina členských států Evropské unie má oficiální programy znovuusídlování pro uprchlíky ze třetích zemí.

Navíc, jak to zde už mnohokrát zaznělo, tyto programy nejsou dostatečně koordinované a v důsledku nízké míry koordinace a spolupráce mezi členskými státy Evropské unie jsou vysoké také náklady spojené se znovuusídlováním, což přirozeně může vést k tomu, že tato myšlenka není tak přitažlivá.

Jsem pevně přesvědčená, že při dostatečné politické vůli my, Evropané, dokážeme vytvořit účinný, spravedlivý a solidární program znovuusídlování. Za tímto účelem bude zapotřebí vytvořit nejen samotný program, ale i zvláštní fond znovuusídlování uprchlíků v Unii. Z tohoto balíku by se financovalo vytvoření vnitrostátních programů znovuusídlování tam, kde ještě neexistují, ale i koordinační činnosti na centrální úrovni. Podle mého názoru by se ideálním koordinátorem mohl stát Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.

 
  
MPphoto
 

  Indrek Tarand (Verts/ALE). – Paní předsedající, rád bych poděkoval všem, kdo odvedli poctivou práci na tomto zdánlivě nekonečném příběhu SIS II: panu Coelhovi a pracovníkům v oboru.

Problém stále se opakujících zpoždění a překročení nákladů je velmi znepokojivý a co jiného může lépe vypovídat o řídících schopnostech pana Barrosa během první Komise, kterou vedl? Jsem přesvědčen, že bychom se z toho měli poučit a uplatnit tuto zkušenost při zřizování nové agentury pro informační technologie, která by mohla být umístěna v Tallinnu. To by mohlo být všestranně výhodné řešení: zatímco francouzští kolegové by si mohli ponechat server ve Štrasburku, novou programovací činnost by prováděli kvalifikovaní odborníci v Tallinnu s nízkými správními náklady, čímž by se zabránilo vytvoření monopolu a podpořila by se myšlenka sjednocování EU, a zároveň by tak byla zajištěna ochrana osobních údajů.

Závěrem bych rád vyjádřil svou důvěru ve schopnost paní komisařky Malmströmové vyřešit tento složitý problém.

 
  
MPphoto
 

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE).(ES) Paní předsedající, dovolte mi, abych stručně vyjádřil své stanovisko.

Nejprve bych rád poblahopřál panu Coelhovi. Tento postup měl být dokončen do 30. září, a proto je třeba provést změny regulačních nástrojů dříve, než jejich platnost vyprší.

Za druhé, Komise nepředložila žádný návrh, ve kterém by stanovila lhůtu anebo zrušila ustanovení o platnosti z původních návrhů.

Za třetí, měla by být stanovena preventivní lhůta pro přechod, která by v případě potřeby mohla být prodloužena na základě postupu projednání ve výborech.

Za čtvrté, tento postup nepodléhá kontrole ze strany Parlamentu, což nepovažuji za dobré.

Za páté, neznáme výsledky testu druhé generace Schengenského informačního systému a Parlament o nich musí být informován.

Za šesté, na základě toho, co zde bylo řečeno, podporuji návrh zpravodaje a varování, že v případě, že tento projekt neuspěje, provede Účetní dvůr audit.

Pokud jde o zprávy pana Tavarese o Evropském uprchlickém fondu a znovuusídlování, rovněž bych rád panu Tavaresovi poblahopřál. Hlavním problémem je nedostatek solidarity v rámci Evropské unie. Musíme být obezřetní ohledně finanční podpory členských států, které přijímají uprchlíky poprvé, zejména s ohledem na relativní nespravedlnost. Tato opatření, která v zásadě podporuji, pane Tavaresi, vyžadují důkladnou předběžnou finanční studii.

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Guillaume (S&D).(FR) Paní předsedající, dámy a pánové, v mnoha ohledech je nezbytné, abychom zítra hlasovali pro schválení změn Evropského uprchlického fondu, a tomuto tématu bych chtěla věnovat své vystoupení, zároveň bych však ráda poblahopřála panu Coelhovi a panu Tavaresovi k jejich úvahám a práci.

Hlasování o Evropském uprchlickém fondu vyzdvihuje potřebu, aby se členské státy Evropské unie v plné míře podílely na programech znovuusídlování, a zaplnily tak dvojí mezeru: jednak z hlediska zemí zapojených do tohoto programu a jednak z hlediska přijímací kapacity jednotlivých zemí. Nezapomínejme, že zde hovoříme o uprchlících, kteří jsou často v zemích, které je přijaly, sotva trpěni a kteří žijí v takových životních podmínkách, že pokud nebude nalezeno rychlé řešení, mohou skončit tragicky.

Díky těmto novým prostředkům můžeme těmto zvláště zranitelným osobám zajistit větší bezpečnost, pokud – a to zdůrazňuji – bude každý členský stát zapojený do Evropského uprchlického fondu využívat příslušné prostředky správně a transparentně, což, jak víme, bývá často předmětem vašich obav, paní komisařko Malmströmová. Bude obtížné čelit této výzvě, když víme, jak vlažného přijetí se tomuto novému opatření dostává ze strany členských států, a i v tomto případě bych, paní komisařko, ráda vyzdvihla vaše odhodlání.

Závěrem bych ráda zdůraznila skutečnost, že pro úspěch tohoto podniku má zásadní význam začlenění uprchlíků do společnosti. Čím lépe se připravíme a čím více budeme vysvětlovat důvody příchodu uprchlíků, tím větší je naděje, že návrh bude přijat a to za nejlepších možných podmínek, a tím více členských států – jak doufáme – se zapojí do programu znovuusídlování. Z těchto důvodů musí Parlament hlasovat převážnou většinou pro přijetí těchto pozměňovacích návrhů Evropského uprchlického fondu.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, v řadě členských států, včetně mého domovského státu Rakouska, si lidé s novými uchazeči o azyl nevědí Rady a obyvatelstvo zcela oprávněně nesouhlasí s představou vytváření nových přistěhovaleckých středisek. Jak je možné, že navzdory této skutečnosti se v EU propaguje znovuusídlování uprchlíků? Plán, jak umožnit uchazečům o azyl, kteří už uprchli do sousedních třetích zemí – jako např. do Ukrajiny, protože je zde vyšší životní úroveň –, přístup do EU, je zcela nepochopitelný. Zejména v době hospodářské krize může člověk nad takovým návrhem pouze kroutit hlavou.

Celá azylová koncepce EU je podle mne neštěstím. Podle této koncepce je možné poslat žadatele o azyl, který byl poprvé zadržen v Rumunsku, zpět pro posouzení a azylové řízení. Představa, že je možné poskytovat uchazečům o azyl základní dávky na stejné úrovni sociálního zabezpečení jako občanům daného členského státu je nereálná a finančně neúnosná. EU by měla poskytovat ochranu azylu každému, kdo ji skutečně potřebuje, kdo je skutečně v nouzi, neměla by však připravovat živnou půdu hospodářským přistěhovalcům.

Potřebujeme větší ochranu vnějších hranic, rychlé a nebyrokratické postupy a samozřejmě soudržnou strategii repatriace.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Hlavní zásadou, kterou se řídí úsilí Evropské unie v záležitostech azylu, je zajistit vyšší úroveň spolupráce a solidarity mezi členskými státy. Toho nemohou dosáhnout jednotlivé země. Potřeba přijetí společné iniciativy Evropské unie je dána větší mírou strategického využití znovuusídlování. Je zapotřebí přijmout spolehlivý a dobře cílený program, který bude účinný a kvalitní. Tento program vytvoří vhodný rámec, který zajistí účast členských států v procesu znovuusídlování uprchlíků.

Úsilí členských států o přijetí uprchlíků je třeba podpořit a povzbudit dalšími finančními pobídkami. Tato opatření nám umožní projevit větší míru solidarity ze strany EU ve vztahu k celosvětovému problému uprchlictví. Rovněž budeme podporovat účast velkého počtu členských států v tomto v procesu.

 
  
MPphoto
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE).(RO) Nejprve bych ráda zahájila připomínkou určenou mému kolegovi poslanci zleva. Jsem přesvědčena, že platí i opačný příklad: pokud se nějaký Angličan nebo Ir dopustí v mé zemi zločinu, mělo by být rovněž možné poslat ho zpět.

Postup realizace druhé generace Schengenského informačního systému se zpožďuje a zdá se, že nebude uveden do provozu dříve než v roce 2011. V této souvislosti bych se ráda zeptala Komise, jaký dopad má tato skutečnost na časový plán pro země, které nejsou dosud součástí Schengenského prostoru, mají však k němu přistoupit.

Skutečnost, že Komise není v současnosti schopná uvést přesné datum uvedení systému SIS II do provozu, je nepřijatelná a vzbuzuje vážné pochybnosti ohledně řízení tohoto projektu. Dodatečné náklady a potřeba nového nástroje pro případ, že přechod na systém SIS II nebude úspěšný a bude začleněn do nouzového plánu SIS 1+RE znamená, že je zapotřebí mnohem přísnější kontroly, zejména v souvislosti s novou agenturou zodpovědnou za regulaci a koordinaci uplatňování systému SIS, VIS a Eurodac.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Paní předsedající, před rokem byli všichni poslanci Evropského parlamentu zapojení do volební kampaně a snažili se o získání, případně znovuzískání, svých mandátů, a já vím, že v řadě zemí sehrávala otázka schengenského prostoru nesmírně významnou úlohu ve volební kampani. Mezi našimi voliči – občany Evropy – převládá značná nespokojenost ohledně způsobu, jímž EU řeší tento problém: nedostatek kontrol na vnitřních hranicích, vážný nedostatek kontrol na vnějších hranicích, naprostý nedostatek kontroly přistěhovalectví a přízrak v podobě vyhlídky, že Komise za necelý rok schválí přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenu.

Slyšíme, že musíme projevit solidaritu, ale buďme upřímní, komu máme tuto solidaritu projevit? Kdo potřebuje projev solidarity? Když jsme svědky rozsáhlého zneužívání systému, vytvořenému EU a členskými státy, je načase, abychom prokázali solidaritu rovněž s našimi občany, kteří jsou postiženi selháním politiky, kterou prosazuje Komise a členské státy.

 
  
MPphoto
 

  Roberta Angelilli (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vytvoření společné evropské politiky v oblasti přistěhovalectví a znovuusídlování znamená zajistit lidská práva a zároveň omezit nedovolené přistěhovalectví.

Děkuji proto řečníkům i paní komisařce Malmströmové, protože nyní máme k dispozici cenný nástroj, zejména pro země středomořského pobřeží: země jako například Itálie, která se doposud nemohla spolehnout ani na skutečnou solidaritu mezi členskými státy, ani na spravedlivé rozdělení odpovědností. Tyto politiky musí být podpořeny odpovídajícím rozpočtem, musí však být rovněž doplněny kontrolami realizovaných programů, včetně následných kontrol a stanovení osvědčených postupů.

Moje poslední poznámka se týká tématu lidských práv: musíme přiznat prioritu těm, kteří jsou nejvíce zranitelní, nezletilým, ženám, které jsou oběťmi obchodování s lidmi, zneužívání a násilí, včetně obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů, vím však, že paní komisařka Malmströmová bere tyto záležitosti v úvahu.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Paní předsedající, vypadá to, že Evropská unie má v současnosti přístup k neuvěřitelnému množství finančních zdrojů. Poté, co jsme schválili balíček pomoci ve výši 750 miliard EUR, znovu utrácíme ohromné částky na oblast přistěhovalectví, nikoli ale například na opatření k navracení uprchlíků nebo dokonce na zajištění hranic – údajně bezpečné schengenské hranice jsou děravé jako „ementál“. Naopak se chystáme nabídnout 6 000 EUR za každého dobrovolně přijatého uprchlíka ze třetí země.

Pokud má EU skutečně zbytečné drobné, měla by – a za to se přimlouvám – podporovat evropské rodiny, pak bychom možná měli vyšší porodnost. Argument, že potřebujeme přistěhovalce, abychom vyvážili nedostatek dětí, by byl konečně bezdůvodný. Namísto toho, abychom připravovali půdu pro přistěhovalectví, mohli bychom konečně začít správně uplatňovat ustanovení Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, které se samozřejmě nevztahuje na armádu hospodářských přistěhovalců. Pokud chceme opravdu utratit řadu milionů, pak bychom je měli poskytnout agentuře na ochranu hranic FRONTEX, a nikoli házet do bezedné jámy Schengenského informačního systému.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Chtěl bych hovořit o Schengenském informačním systému. Víme, že tento systém se připravuje poměrně dlouho, stál mnoho peněz, stále stoupají náklady na jeho realizaci a výsledky testů nejsou známy.

Bylo by pravděpodobně na místě provést audit dosud vykonaných prací na tomto systému, zvážit, zda je tento systém životaschopný, zda dokážeme dokončit práce na tomto systému tak, aby byl užitečný pro Evropu, a pak se rozhodnout, jak postupovat dál.

Pokud jde o program znovuusídlování, souhlasím s tím, že je třeba vypracovat zákonnou normu, která by omezila nedovolené přistěhovalectví do Evropské unie a která by vytvořila podmínky pro legitimní přesun.

Měli bychom však využívat zkušeností svých kolegů z rozvojových zemí, z nichž vyplývá, že ne všichni přistěhovalci a ne všechny odchody do zemí Evropské unie jsou vedeny obavami těchto lidí o omezení bezpečnosti, ale že jejich důvody jsou hospodářské.

 
  
MPphoto
 

  Martin Ehrenhauser (NI).(DE) Paní předsedající, a rád bych se několika připomínkami vyjádřil k Maňkově zprávě. Domluvil jsem se na tom dříve s vaším kolegou. Rád bych velmi jasně vyjádřil svůj nesouhlas s navýšením příspěvku pro asistenty, zvláště pokud jde o předpokládanou částku 1 500 EUR. Jsem také proti jakémukoli navyšování počtu zaměstnanců a jsem přesvědčen, že pokud bude tato částka 1 500 EUR měsíčního příspěvku pro asistenty po dalším zvážení schválena, bude to výsměch daňovým poplatníkům.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Ehrenhausere, domnívám se, že hovoříte k nesprávnému tématu. Toto je společná rozprava o Schengenské dohodě. Je mi líto, že jste se nemohl vyjádřit k Maňkově zprávě, ale obávám se, že budeme muset pokračovat.

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) V první řadě bych rád poblahopřál panu Coelhovi k dalším dvěma úspěšným zprávám. Za druhé, k systému SIS II se dnes nemůžeme obrátit zády. Pokud chceme bezpečný systém, musíme zavést systém SIS II, a proto se domnívám, že musíme pokračovat v těchto opatřeních a podpořit Komisi v této záležitosti. Rád bych všem připomněl, že nový vízový řád stanoví, že v systému se musí objevit biometrické údaje. Systém SIS 1+ tuto záruku neposkytuje. Systém SIS II v budoucnu umožní rychlé ověření údajů. V oblasti bezpečnosti proto nesmíme přestat pracovat na systému SIS II. Samozřejmě bychom si mohli přát, aby byla tato práce účinnější a úspěšnější.

Chci všem připomenout, že to není tak dávno, kdy jsme rovněž přijali opatření usnadňující cestování v rámci schengenského prostoru s dlouhodobými vízy. V souvislosti s tím musí práce na systému SIS II pokračovat. Rádi bychom v tomto ohledu podpořili Komisi v naději, že její práce bude postupovat rychleji a že bude účinnější, a měli bychom popřát Komisi, aby v této oblasti dosáhla úspěchu. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala všem poslancům za jejich podporu a připomínky k těmto dvěma odlišným, avšak velmi důležitým, tématům.

Zahájím otázkou SIS II: je to samozřejmě – a já jsem první, kdo si to uvědomuje – dlouhá sága, jak někdo z vás uvedl. Je to složitý a velmi náročný materiál. Některé z věcí mohly být pravděpodobně provedeny v minulosti lépe, ale od chvíle, kdy jsem se ujala úřadu, jsem se snažila pokračovat v této záležitosti skutečně transparentně a důkladně. Komise se doslovně řídila plánem vypracovaným Radou a Rada schválila závěry na svém posledním zasedání. Některé členské státy měly pochybnosti, souhlasily však s tím, že test 1. mezníku byl úspěšný. V současnosti spolupracuji s různými odborníky na posouzení a stanovení konečných požadavků členských států s cílem splnit jejich provozní potřeby a stanovit konkrétnější harmonogram a další postup. Tento návrh předložím ve dnech 3. a 4. června ministrům k projednání a další posouzení bude následovat v létě. Budeme samozřejmě po celou dobu postupovat průhledně a budeme spolupracovat s Evropským parlamentem i se zpravodajem.

Abych odpověděla na otázku ohledně nových členských států, připojení Bulharska a Rumunska bude pro všechny provedeno prostřednictvím systému SIS I, v současnosti se pro Bulharsko a Rumunsko v tomto ohledu vypracovávají dohody.

Koncem podzimu se připravujeme na test mezníku 2 SIS – doufám, že bude úspěšný. Do doby, než bude tento test úspěšně dokončen, máme v záloze kontakty a způsoby, které umožní do budoucna udržet plán pro nepředvídané události. Doufáme, že to nebude zapotřebí, ale provedli jsme v tomto ohledu přípravy. Zatím mi dovolte, abych poděkovala všem poslancům, zejména panu Coelhovi, za vaši podporu a ujistila vás ze strany Komise o nejvyšší možné míře transparentnosti a spolupráce s Evropským parlamentem na tomto materiálu.

Pokud jde o otázku znovuusídlování, plně souhlasím s panem Busuttilem, který řekl, že je překvapen, že tato politika neexistovala už dříve. Je to samozřejmě velmi dobrá iniciativa na spojení zdrojů členských států a povzbuzení další účasti na světové scéně s cílem uvolnit tlak na tábory běženců vznikající v důsledku krizí nebo velmi obtížných situací. Můžeme podnítit členské státy, aby rozumně využívaly prostředků a koordinovaly své úsilí s UNHCR. Tato iniciativa může skutečně posílit naši úlohou na světové scéně a může rovněž zásadním způsobem zlepšit situaci lidí, kteří se nachází ve velmi obtížné situaci. Podle odhadů UNHCR potřebovalo jen v loňském roce znovuusídlování 747 000 lidí. Jak uvedl pan Flautre, jediné, co můžeme dělat, je pomáhat, ale potřeba je značná. Domnívám se, že existuje široká shoda ohledně záměrů a účelu tohoto fondu, a doufám, že velmi brzy nalezneme řešení procedurálních problémů, aby tento návrh mohl být bez odkladu přijat.

Řada poslanců hovořila o vnitřní solidaritě. To s tím samozřejmě souvisí, jedná se však o poněkud odlišné téma. I já si uvědomuji potřebu této solidarity. Komise již v této souvislosti předložila návrhy. Navrhli jsme dočasné pozastavení mechanismu dublinského nařízení a zřídili jsme Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který bude letos otevřen na Maltě. Na Maltě probíhá zkušební projekt a my jej vyhodnocujeme. Souhlasím s tím, že bychom se měli snažit učinit tento projekt trvalejší a zapojit do něj více členských států. To je samozřejmě otázka ochoty členských států, Komise se však na to zaměří a rovněž se zaměříme na obecný mechanismus solidarity v rámci EU a ještě v tomto roce jej předložíme. Pak se budeme moci vrátit k této rozpravě, která je poněkud odlišná od otázky programu znovuusídlování EU, přestože je velmi důležitá.

Velmi vám děkuji, pane Coelho, pane Tavaresi a pane Alvaro za vaši práci na těchto velmi důležitých materiálech. Těším se na spolupráci s vámi s cílem co nejdříve tyto materiály uzavřít.

 
  
MPphoto
 

  Carlos Coelho, zpravodaj.(PT) Děkuji mnohokrát za kladné komentáře ze strany jednotlivých kolegů poslanců. Paní Malmströmová, rád bych vám řekl, že Parlament si je vědom skutečnosti, že jste tento proces zdědila, a máme důvěru, že díky svým schopnostem a inteligenci jej dovedete ke zdárnému konci. Rovněž oceňujeme vaše úsilí o transparentnost, jak to už ostatně velmi dobře vyjádřil můj kolega poslanec, pan Enciu.

Pokud jde o termín, vysíláme špatný signál, jestliže náš nový nástroj přechodu nemá žádný konečný termín. Ostatně zpoždění, která soustavně překračují mandát Komise, nemají smysl. Chápu, že se Komise nechce zavázat k cíli, který navrhuje Parlament, my jej však stanovíme, a pokud z nějakého důvodu nebude do té doby proces uzavřen, můžete přijít do Parlamentu, požádat o prodloužení lhůty a vysvětlit, proč je to zapotřebí. Prodlužovat mandát Komise bez jakékoli lhůty je po všech těchto zpožděních špatný signál jak vůči evropským orgánům, tak vůči evropské veřejnosti.

Souhlasím s vaší myšlenkou, že Rada pro globální řízení programu nesmí být žádným shromážděním. Chápu proto výhrady Komise o omezení přístupu k její činnosti: zcela bezvýhradně souhlasím. Návrh Parlamentu reaguje na méně příznivý původní návrh Komise, protože Komise, která omezuje složení Rady pro globální řízení programu, zároveň umožňuje účast dalším úředníkům Komise, Rady či členských států. Vyvstává tak legitimní otázka: proč mohou být úředníci Komise a členských států zastoupeni v této radě, ale zástupci Parlamentu nikoli? Pokud se tento orgán omezí na své funkce, jsem přesvědčen, že se všichni shodneme zvláště vzhledem k zárukám, které Komise nabízí ohledně větší transparentnosti.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares, zpravodaj. (PT) Paní předsedající, děkuji poslancům, kteří se zúčastnili rozpravy, i paní komisařce. Jsem přesvědčen, že pokud existuje shoda o tom, co očekáváme v souvislosti s problémem znovuusídlování uprchlíků, je to proto, že tentokrát víme, že tématem této rozpravy o přistěhovalectví – a všichni víme, jak složité to je v Evropě, stejně jako rozprava o azylu a uprchlících – je problém, který můžeme vyřešit. Můžeme jej vyřešit pro sebe a můžeme jej vyřešit pro uprchlíky, protože každý, kdo kdy navštívil uprchlický tábor, ví, že jsou zde děti, které přichází o jeden, dva, tři roky vzdělávání, které by mohly získat v Evropě. Jsem přesvědčen, že tato okolnost činí naší rozpravu patřičně naléhavou.

A rovněž doufám, že v souladu s ustanoveními smluv rychle vyřešíme procesní problémy, protože všichni víme, že to, čeho jsme dosáhli, nestačí, a pouhé vyčlenění prostředků z rozpočtu ještě nepředstavuje skutečný program znovuusídlování uprchlíků. Tímto tématem se zabývá zpráva z vlastní iniciativy, kterou dnes rovněž projednáváme a která se týká kvality: kvalita má zásadní význam pro začlenění uprchlíků do společnosti a vyžaduje vícestranný přístup za účasti nevládních organizací, místních subjektů a místních orgánů. Tento přístup rovněž jistě vyřeší řadu byrokratických problémů s koordinací, se kterými se v současnosti potýkáme.

Pokud proces u dětí, které jsou umístěny v uprchlických táborech, doposud nestudují a mají případný nárok na znovuusídlování, trvá příliš dlouho, informují nás pracovníci pohraničních agentur řady členských států, je to např. proto, že koordinace ověřování tranzitní dokumentace členských států je příliš zdlouhavá, přitom z velké části je možné ji provádět prostřednictvím nástroje, který by mohl být realizován – jak navrhujeme ve zprávě z vlastní iniciativy – prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu je útvar pro oblast znovuusídlování s omezeným počtem úředníků sdružující pracovníky trvale působící v oblasti znovuusídlování, kteří mají zkušenosti v oblasti výměny osvědčených postupů, vědí, jakým způsobem uvést nový členský stát do mechanismu znovuusídlování, a v zájmu usnadnění postupu znovuusídlování dokážou koordinovat činnost i s Evropskou službou pro vnější činnost.

Jestliže jsme se už jednou rozhodli, že tito lidé budou znovuusídleni, není důvod, abychom se potýkali s byrokratickými postupy, než se vůbec dostaneme k jejich začleňování do společnosti na evropské půdě.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Společná rozprava je uzavřena.

Hlasování proběhne dnes v poledne.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Lambrinidis (S&D), písemně. (EL) Hlasujeme dnes o přijetí společného programu EU pro znovuusídlování žadatelů o azyl z problémových třetích zemí v EU. Je však třeba vést ještě jednou rozpravu. Více než deset let zažívá Evropa příval značného množství uprchlíků a vlny přistěhovalectví. Veškeré břemeno evropského humanitárního úsilí bylo ponecháno na jižní Evropě a již před časem překročilo únosnou mez. Zatímco Evropa má připraveny finanční prostředky pro třetí země – což je zcela v pořádku –, nemá žádná opatření pro členské státy.

Zpravodaj ve své zprávě tento problém přinejmenším uznává. Další zprávy, jako např. zpráva o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, stanoví – alespoň na papíře – závazek podporovat státy, jejichž azylové systémy a systém přijímání uprchlíků jsou vystaveny zvláštnímu tlaku v důsledku zeměpisné polohy. Jedním z výslovně jmenovaných cílů je podpora vytvoření mechanismů solidarity, jako např. přesun osob, na které se vztahuje mezinárodní ochrana, v rámci EU.

Doufejme, že Evropa postupně objeví solidaritu. Nesmíme zapomínat, že jakékoli průtahy poškozují naše nevinné bližní.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Pokud jde o problematiku Schengenského informačního systému, chci opětovně upozornit na skutečnost, že státní orgány České republiky, orgány její územní samosprávy i jednotliví politikové včetně poslanců Evropského parlamentu jsou neustále konfrontováni se stížnostmi občanů ČR, kteří jsou při svých cestách do Spolkové republiky Německo podrobováni často bezdůvodným a ponižujícím policejním kontrolám a prohlídkám, a to jak v blízkosti státní hranice, tak v širším německém pohraničním území. Tento postup německých policejních a celních orgánů prováděný s velkou četností a agilností má značně negativní dopad nejen na česko-německé vztahy, ale především na postoj občanů ČR k evropské integraci. Po přistoupení ČR k Schengenskému informačnímu systému byl českým občanům deklarován volný a nerušený pohyb na teritoriu EU včetně Spolkové republiky, tak jak to předpokládá a zaručuje Schengenský systém. Domnívám se, že postup německých státních orgánů vůči osobám cestujícím z České republiky je v naprosté většině případů neodůvodněný a je v rozporu s deklarovaným volným pohybem osob.

 

7. Zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (změna nařízení (ES) č. 247/2006) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Alvese o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (KOM(2009)0510 - C7-0255/2009 - 2009/0138(COD)) (A7-0054/2010).

 
  
MPphoto
 

  Luís Paulo Alves, zpravodaj.(PT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte mi upozornit na skutečnost, že projednáváme první zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, která prochází běžným legislativním postupem podle Lisabonské smlouvy. Je to historický okamžik, a pokud bude tato sněmovna hlasovat tak, jak navrhuji, zahájíme toto nové období sdílených pravomocí v oblasti zemědělství v Evropské unii nejlepším možným způsobem.

Činíme tak přípravou právních předpisů společně s nejvzdálenějšími regiony, a v praxi tak projevujeme vůli budovat Unii na základech soudržnosti, v duchu aktivní solidarity respektující zvláštnosti a rozdíly svých součástí, což je jediná schůdná cesta k dosažení našeho společného evropského projektu.

Dalším příkladem je zavedení základních nařízení, jejichž pomocí se stovky let staré odvětví cukru na Azorách – za což jsem zvláště vděčný, protože se jedná o můj domovský region – stává více životaschopné. Navíc přispívá ke zdravé diverzifikaci zemědělství v regionu, který, jak víme, představuje nenahraditelnou součást odvětví mléka v Portugalsku. Musíme jej upevnit a učinit udržitelným.

Paní předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři Cioloşovi a vysokým úředníkům Komise, s nimiž jsem spolupracoval a jednal, za jejich otevřenost a pružnost. Španělské předsednictví učinilo vše, aby se naše společné přání dosáhnout dohody během prvního čtení mohlo stát skutečností. Své poděkování bych samozřejmě rád rozšířil i na stínové zpravodaje ostatních politických skupin, stejně jako na vynikající úředníky sekretariátu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, díky jejichž spolupráci se nám podařilo dosáhnout výsledku, který považuji za velmi kladný.

Rád bych rovněž zdůraznil rozhodující příspěvek Zemědělské asociace Azor, stejně jako podíl regionální vlády a vlády republiky: výrazným způsobem se podílely na přípravě zprávy a sehrály významnou úlohu při hledání řešení pro odvětví cukru na Azorách.

Návrh nařízení Rady byl předložen 2. října Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, tedy v době, kdy Lisabonská smlouva čekala na ratifikaci členských států a nebyla vyhlídka na její vstup v platnost. V této situaci bylo původním záměrem Komise a Rady přijmout návrh ve zjednodušeném procesu bez pozměňovacích návrhů tak, aby nabyl účinnosti 1. ledna 2010.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a navzdory skutečnosti, že v ostatních politických skupinách a v Radě převládal názor, že tento návrh by měl být nadále schvalován ve zjednodušeném procesu – protože se domnívaly, že tento návrh nepotřebuje pozměňovací návrhy a že by měl vstoupit v platnost co nejdříve – pochopila Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu i já, že Parlament musí projevit své stanovisko v souladu s Lisabonskou smlouvou a chopit se své úlohy spoluzákonodárce.

Učinili jsme tak v pravou chvíli, protože se před námi díky tomu otevřely nové možnosti. Za prvé, díky přispění Výboru pro regionální rozvoj a stanovisku pana Teixeiry, kterému bych mimochodem rád poblahopřál a poděkoval za pomoc během celého procesu. A za druhé, prostřednictvím mé zprávy, která přináší nové možnosti pro odvětví cukru na Azorách, stejně jako díky přispění a podpoře mých kolegů ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Závěrem tohoto prvního projevu bych rád uvedl, že se nám nepodařilo v rámci třístranného dialogu přijmout pozměňovací návrhy předložené Výborem pro regionální rozvoj a Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, které jsem podpořil. Bylo třeba získat závazek během prvního čtení, abychom tak mohli zajistit už dosažená zlepšení a také s ohledem na potřebu co nejrychlejšího vstupu v platnost, aby nebyla ohrožena zpětná platnost dokumentu od ledna tohoto roku. Komise však připravuje přezkum programu POSEI a my tak jistě budeme mít brzy příležitost o těchto pozměňovacích návrzích znovu jednat.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Na obrazovce došlo ke změně názvu, jak vidíte. Příslušný komisař se bohužel nemohl dostavit včas, což je politováníhodné, protože v této chvíli není hlášen žádný mrak sopečného popela a je už 11:00 hod.

Komise by měla v budoucnu jednat o skutečnosti, že příslušní komisaři by měli být přítomni ve sněmovně. I to je předmětem rámcové dohody. Jsem si jistý, že ho paní Malmströmová skvěle zastoupí.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, děkuji vám za pochopení. Ráda bych se vám omluvila jménem svého kolegy, pana Cioloşe, který se zpozdil a který se sem snaží co nejdříve dopravit, aby s vámi mohl jednat. Požádal mě, abych poděkovala zpravodaji, panu Alvesovi, i stínovým zpravodajům Evropského parlamentu za vynikající práci, kterou odvedli při přijímání tohoto návrhu.

Přijetí je důležité, protože se jedná o první dokument přijímaný běžným legislativním postupem v oblasti zemědělství a rozvoje venkova po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Během těchto měsíců byla navázána velmi dobrá spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí, čímž se vytvořily podmínky pro rychlé přijetí tohoto návrhu během prvního čtení.

Díky této první zkušenosti s běžným legislativním postupem se můj kolega, komisař Cioloş, a jeho služby hodně naučili a vytvořili tak skvělý precedens pro budoucí práci. Přijetí tohoto nařízení má značný význam pro nejvzdálenější regiony, protože zavádí technická zjednodušení a odchylky ve prospěch řady odvětví: odvětví mléka na Kanárských ostrovech, Madeiře a ostrově Réunion, odvětví cukru na Azorských ostrovech a odvětví vína na Madeiře a na Azorách.

Pokud jde o Azory, domnívám se, že stávající okolnosti odůvodňují další společné úsilí nás všech – veřejnosti, regionálních vlád, vnitrostátních vlád a Evropské unie – s cílem usnadnit diverzifikaci zemědělských činností v tomto regionu. Diverzifikace by se měla stát jednou z hlavních priorit nejvzdálenějších regionů, kterým smlouva přiznává zvláštní postavení v důsledku jejich zvláštních znevýhodnění. Diverzifikace musí těmto regionům umožňovat domácí rozvoj, který vytváří stabilitu a dobré životní podmínky. Z tohoto důvodu a na základě ujištění ze strany portugalských orgánů, které se zavázaly podporovat odvětví pěstování cukrové řepy na Azorách, mohu souhlasit s rozšířením výjimek udělených už v minulosti odvětví cukru na Azorech.

Vyslechnu si vaše připomínky k tomuto textu a vynasnažím se ze všech sil odpovědět na otázky jménem svého kolegy.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Nuno Teixeira, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj.(PT) Pane předsedající, paní komisařko, především bych rád poblahopřál zpravodaji, svému kolegovi poslanci, panu Alvesovi, k jeho práci a zejména schopnosti, kterou projevil při zohlednění jednotlivých předložených požadavků, které jsou v první řadě projevem respektu vůči zájmům jednotlivých uvedených nejvzdálenějších orgánů.

Jako zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj vítám skutečnost, že všechny předložené pozměňující návrhy byly zpravodajem přijaty a Výbor pro regionální rozvoj je schválil. Jsou to návrhy, jejichž cílem je objektivně zlepšit platné nařízení a upravit některá jeho hlediska, která jsou nedostatečná nebo zastaralá. Mezi nimi bych zvláště upozornil na skutečnost, že maximální prahy vývozu nebo zasílání zpracovaných produktů, které využívají podpory programu POSEI, se v současnosti vypočítávají z průměru v letech 1989 až 1991.

Pokud bude tato zpráva přijata, doufám, že Komise a Rada budou respektovat stanovisko Parlamentu a nevyužijí případný budoucí přezkum nařízení o režimu POSEI jako záminku pro odmítnutí stanoviska sněmovny a předložených pozměňovacích návrhů, které mají pro dotčené regiony zásadní význam.

 
  
MPphoto
 

  Maria do Céu Patrão Neves, jménem skupiny PPE.(PT) Vzhledem k trvalému přírodnímu znevýhodnění nejvzdálenějších regionů je třeba, aby zde Evropská unie pomáhala vytvářet nejlepší možné podmínky k výkonu hospodářské činnosti.

V případě regionů, jako jsou Azory, které jsou do značné míry závislé na zemědělství, je třeba věnovat zvláštní pozornost tomuto odvětví. V této souvislosti vítáme specifická opatření ve zprávě v oblasti zemědělství z nejvzdálenějších regionů. V nové verzi, o které hlasoval Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, byla úprava této oblasti uspokojivá; verze, která vzešla z třístranného dialogu, tvrdě postihuje pracovní podmínky v odvětví cukru, jehož vývozní kvóty jsou jen symbolické.

V době, v níž je diverzifikace zemědělství vnímána jako jeden ze způsobů, jak co nejvíce zmírnit opakující se krize v odvětví, je politováníhodné, že tato zpráva nevyjadřuje potřebnou důvěru a podporu produkci cukrové řepy a s ní spojenému průmyslu v São Miguel.

 
  
MPphoto
 

  Vasilica Viorica Dăncilă, jménem skupiny S&D.(RO) V první řadě bych ráda poblahopřála zpravodaji k cílům stanoveným pro zemědělství v nejvzdálenějších regionech. Režimy podpor zemědělství pro nejvzdálenější regiony EU vytváří důležitý mechanismus udržení zemědělství a zachování krajiny venkova.

Podporuji současný přezkum vymezení těchto oblastí a odstranění všech nesrovnalostí. Jsem přesvědčená, že uplatňování jednotných kritérií zjednoduší vyplácení plateb v nejvzdálenějších regionech na úrovni Evropské unie, zajistí větší transparentnost a stejné zacházení s příjemci těchto podpor. Všichni víme, jak klíčová je úloha zemědělství v místním hospodářství.

V této souvislosti považuji za vhodné, aby existovala opatření pro nejvzdálenější regiony Evropské unie zaměřená na posílení konkurenceschopnosti odvětví zemědělství a na podporu diverzifikace. Podporuji základní cíle tohoto režimu pro nejvzdálenější regiony, které považuji za důležité a které se ukázaly být účinným nástrojem pro udržení zemědělství v těchto oblastech, a plně s nimi souhlasím.

 
  
MPphoto
 

  Riikka Manner, jménem skupiny ALDE.(FI) Pane předsedající, úvodem bych ráda poděkovala a poblahopřála zpravodaji, panu Alvesovi, za skvělou práci při přípravě této zprávy. Naše skupina plně podporuje tento kompromis, protože je velmi důležité a nepochybné, že hospodářský a sociální rozvoj vzdálenějších regionů EU je do značné míry určován jejich okrajovou polohou, obtížnými klimatickými podmínkami a zeměpisnou a hospodářskou závislostí na úzkém rozsahu zboží a služeb. Je velmi důležité, zejména nyní v době krize, abychom soustředili svou pozornost na vyvážený rozvoj v regionu Evropy a na dosažení regionální a sociální soudržnosti.

My i Evropská unie musíme zajistit, abychom všude v Evropě byli v zemědělství soběstační. Je to důležité z hlediska bezpečnosti i biologické rozmanitosti. Opatření navrhovaná v této zprávě by nyní měla být uvedena do praxe a tím by mělo být všude v Evropě – i v okrajových regionech Evropy – dosaženo trvalých a především dlouhodobých výsledků.

 
  
MPphoto
 

  James Nicholson, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, i já bych rád poblahopřál zpravodaji k výborně odvedené práci. I moje skupina je schopná podpořit dohodu dosaženou v rámci třístranného dialogu a domnívám se, že bylo dosaženo dobrého kompromisu.

Jsem přesvědčen, že nejvzdálenějším regionům Evropy by se mělo všude, kde je to možné, dostat potřebné podpory, a vyvážit tak jejich polohu a problémy s ní spojené. Tyto regiony jsou trvale znevýhodněny a my si toho musíme být vědomi. Hospodářská krize a krize v odvětví mléčných výrobků postihla tyto regiony mnohem více než většinu zbývající části Evropy, a proto tyto regiony zasluhují zvláštní pozornost.

Zvláštní účast cítím se situací na Azorách, kde je odvětví mléčných výrobků velmi důležité a potýká se s vážnými problémy. Umožnit Azorám vyvážet poměrně malé množství cukru do EU bude dobrým rozhodnutím pro hospodářskou budoucnost tohoto konkrétního regionu.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Pane předsedající, odůvodňovat prodlužování zpětného vývozu cukru prostřednictvím modelů, které jsou v současnosti navrhovány, s postupným odbouráním systému mléčných kvót je nebezpečné a nepřijatelné. Toto odbourání – proti kterému jsme bojovali a budeme bojovat i nadále a tím podporovat boj producentů mléka – bude mít velmi vážné dopady na výrobní odvětví, které má zásadní význam pro hospodářství na Azorech. Bez ohledu na to, co bylo navrženo, nebude možné zmírnit tyto důsledky pomocí opatření navrhovaných v souvislosti s průmyslovým odvětvím na zpracování cukru; a to tím spíše, že je také navrženo jejich postupné odbourání. Co zůstane po těchto pěti letech?

Na druhé straně musíme vzít v úvahu, že proces opětovné přeměny vinic je výrazně zpožděn přinejmenším v případě Madeiry a může být dokonce ohrožen, pokud nebudou zvýšeny pobídky. Omezení, která postihují nejvzdálenější regiony, jsou trvalá. Proto uznání specifických potřeb těchto regionů se musí v praxi projevit formou trvalých opatření pomoci a nikoliv opatření vzájemně nepropojených a časově omezených. Je důležité zachovat podporu Unie odvětví zemědělství v nejvzdálenějších regionech; zvláště za současného sociálně hospodářského stavu.

 
  
MPphoto
 

  Gabriel Mato Adrover (PPE).(ES) Pane předsedající, paní komisařko, zabýváme se reformou, která je jednoduchá, má však zásadní význam pro nejvzdálenější regiony. Je to zvláště důležité v době, kdy krize postihuje každého, zásadním způsobem však postihuje tyto regiony, protože jsou trvale znevýhodněny, což znamená, že potřebují změny.

Budu hovořit o Kanárských ostrovech. V případě Kanárských ostrovů se nejdůležitější změna týká dodávek přípravků vyrobených z mléka a určených k průmyslovému zpracování. Hovoříme o odstředěném sušeném mléce s rostlinným tukem, které představuje pro místní spotřebitele tradiční produkt a prodává se na Kanárských ostrovech více než 40 let. Po značném úsilí a navzdory mnoha problémům byl založen místní průmysl, který vytváří pracovní místa a patrnou přidanou hodnotu. Chci to zdůraznit proto, že v současnosti, zejména na našich ostrovech, které mají velmi vysokou nezaměstnanost, není podpora drobného průmyslu, který vytváří pracovní místa, jen nezbytností, ale povinností.

Návrh chce zachovat dodávky tohoto produktu, který se používá pro místní spotřebu v malém množství 800 tun za rok. Tím se ruší přechodná povaha tohoto opatření, jež je z celkového pohledu bez významu, a tím zajišťuje stabilitu tohoto průmyslového odvětví.

Jak jsem již uvedl, nejvzdálenější regiony jsou značně znevýhodněné, musíme je však vnímat jako příležitost pro Evropu. Jednotlivé dohody o přidružení, které se v současnosti připravují a projednávají, jako je dohoda o volném obchodu s Kolumbií a Peru a s dalšími, s nimiž jednání začínají, jako je například sdružení Mercosur, představují jednoznačnou hrozbu pro naše zemědělské odvětví. Mám na mysli řadu produktů: rajčata, banány nebo hospodářská zvířata.

Jak jsem již řekl mnohokrát: v těchto jednáních je třeba dosáhnout rovnováhy, kdy každý ustoupí o kousek a všichni získáme. V žádném případě však nesmí být žádný produkt nebo konkrétní odvětví nuceno nést veškeré náklady těchto dohod.

Závěrem bych rád poblahopřál zpravodaji, panu Alvesovi, a poděkoval Komisi a Radě, které společně s Parlamentem dokázaly dospět k dohodě v tomto prvním třístranném dialogu v oblasti zemědělství.

 
  
MPphoto
 

  Patrice Tirolien (S&D).(FR) Pane předsedající, dámy a pánové, když se tento text dostal do Výboru pro regionální rozvoj, podařilo se mi prosadit myšlenku rozšíření výjimky, kterou se povoluje produkce rekonstituovaného mléka na Martiniku a Guadeloupe a to po vzoru modelu udržitelného růstu, který se osvědčil na Madeiře.

Bohužel během posledního třístranného dialogu se nepodařilo nalézt k tomuto stanovisku shodu. Je to škoda ze dvou důvodů. Za prvé z hlediska podstaty, produkce mléka ve francouzských zámořských departmentech by vytvořila řadu neobyčejných příležitostí: posílení odvětví chovu hospodářských zvířat, soběstačnost v oblasti základních potravin a tvorbu pracovních míst. Za druhé z hlediska obsahu, tento Parlament jako celek nebyl schopen dospět k rozhodnutí ohledně mého návrhu, protože chtěl, aby byl tento text schválen během prvního čtení v rámci neformálního postupu, s čímž nesouhlasím.

Bez ohledu na to bude naše práce na nařízení o POSEI velmi brzy pokračovat během střednědobého přezkumu tohoto nařízení. Pak znovu požádám o výjimku v dalších francouzských zámořských departmentech.

 
  
MPphoto
 

  Albert Deß (PPE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, jsem rád, že zpráva o konkrétních opatřeních v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie byla projednána v této sněmovně v tak přátelském duchu.

Během minulého volebního období jsem byl stínovým zpravodajem pro reformu trhu s cukrem. V té době navštívil Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ostrov Réunion, kde jsme viděli bývalý zemědělský podnik, ve kterém se pěstuje cukrová třtina. Bez naší podpory by tento malý zemědělský podnik už neexistoval. Jako člověk pocházející z kontinentální pevniny jsem rovněž zaznamenal, že tito zemědělci v nejvzdálenějších regionech Unie se musí vypořádat se zvláštními okolnostmi.

Je nezbytné, abychom prostřednictvím určitých předpisů o výjimkách nabídli těmto zemědělcům ve všech těchto regionech Evropské unie vyhlídky na budoucnost a zajistili, že dokáží zajistit bezpečnost dodávek potravin – alespoň z větší části – v těchto oblastech. Je naším úkolem pomoci zajistit, že zemědělství – a to i prostřednictvím těchto předpisů o výjimkách – bude mít vyhlídky do budoucna a že bude zajištěna bezpečnost dodávek potravin pro místní obyvatelstvo. Způsob, jímž byla tato zpráva vypracována, vytváří dobré podmínky pro dosažení těchto cílů. Srdečně děkuji všem, kteří se na její přípravě podíleli.

 
  
MPphoto
 

  Giovanni La Via (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejvzdálenější oblasti se vyznačují sociálně-hospodářskými a strukturálními zvláštnostmi, které jsou dány vzdáleností od trhů, odloučeností, malou rozlohou, topografií, složitým klimatem a hospodářskou závislostí na určitých produktech. Existují zvláště významná zemědělská odvětví: cukrová řepa, mléčné produkty a víno.

Hospodářské systémy těchto oblastí závisí na řádném provozování výrobních systémů všech výše uvedených odvětví, na obnovení rovnováhy, která byla v minulosti narušena, a zajištění potřebných výjimek pro uplatňování odpovídajících tržních nástrojů.

Pane předsedající, paní komisařko, dozvídáme se s velkými obavami o postupu jednání se zeměmi sdružení Mercosur. Pokud případné dohody nebudou spojeny s příslušnými kompenzačními opatřeními, mohou vážným způsobem ohrozit nejen nejvzdálenější regiony, ale i řadu odvětví evropského zemědělství.

 
  
MPphoto
 

  Elie Hoarau (GUE/NGL).(FR) Pane předsedající, musím říci, že kompromis v oblasti cukru, který byl dosažen v rámci třístranného dialogu, nedosahuje úrovně návrhů předkládaných ve Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, čehož hluboce lituji.

Pokud jde o ostrov Réunion, je tento text pro zemědělce, kteří čekají na urychlené uplatňování výjimky v oblasti mléka, významný. Pro tyto zemědělce bude představovat záruku udržitelnosti jejich odvětví. Přesto bych dala raději přednost tomu, aby byly zachovány záruky předložené ve výboru.

A ještě jednou k mléku: souhlasím se svým kolegou poslancem, panem Tirolienem. Byli bychom rádi, kdyby byla provedena studie i pro ostrovy Martinik a Guadeloupe v zájmu udržení průmyslu těchto regionů. K těmto otázkám se však jednoznačně vrátíme během jednání o POSEI, a budeme mít proto možnost o nich diskutovat.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, po léta jsme svědky jevu, vůči kterému je Evropská unie zdánlivě bezmocná, a sice ohromného množství upadajících zemědělských podniků, které ohrožují soběstačnost států EU. Tímto jevem jsou samozřejmě nejvíce postiženi obyvatelé znevýhodněných oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony, ale rovněž zemědělci v horských oblastech, jaké máme v Rakousku.

Je to bohužel důsledek společné zemědělské politiky, politiky, která je již řadu let kritizována a soustavně reformována, přitom však doposud nefunguje řádně. Dospěli jsme však do bodu obratu. V krizových situacích – ať už se jedná o pokles ceny eura nebo skutečnost, že výbuch jedné sopky na Islandu ochromil leteckou dopravu a dodávky rychle se kazícího zboží – se musí členské státy spoléhat samy na sebe. V nedávné době jsme toho byli svědky, když Rusko naposledy zastavilo dodávky plynu.

V obtížných situacích všechno záleží na soběstačnosti jednotlivých zemí a tu je třeba zachovat v rámci EU v zemích a regionech, které mají znevýhodněné oblasti, i v nejvzdálenějších regionech. Jsem přesvědčen, že jediný způsob, jak toho dosáhnout je, když bude zemědělství do určité míry opět převedeno pod vnitrostátní kontrolu.

 
  
MPphoto
 

  Diogo Feio (PPE).(PT) Pane předsedající, úvodem této rozpravy o konkrétních opatřeních pro zemědělství v nejvzdálenějších regionech bych rád poblahopřál zpravodaji a všem, kteří se na tomto tématu podíleli. Dále bych rád řekl, že pozměňovací návrhy, které jsou často technické a specifické povahy, nepřináší zásadní změny.

Pokud však soustředíme pozornost na otázku cukru a výroby cukru na Azorách, poukazujeme tím na hlubší problém. Nejvzdálenější regiony, jako jsou Azory, které jsem měl nedávno příležitost navštívit, mají velmi silnou vazbu na zemědělské odvětví. Konkrétně na Azorách je velmi důležitá otázka mléčných kvót. Produkce mléka a způsob, jímž je regulována, jsou mimořádně důležité pro stovky producentů a řadu obyvatel Azor, a právě z toho důvodu bych chtěl zde v této sněmovně upozornit na potřebu nalézt řešení, která budou zohledňovat konkrétní situaci těchto regionů.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, jsem ráda, že máme před sebou zprávu, která pomáhá zemědělství v nejvzdálenějších regionech Evropy. Jsou to bezpochyby zeměpisné umístění, vzdálenost od trhů a další činitelé, které vytváří řadu problémů. Dopad měla i hospodářská krize. Nestálost cen byla značná a měla negativní a téměř destabilizující účinek na zemědělství, a to nejen v nejvzdálenějších regionech, ale ve všech oblastech Evropy. Dnes bych však ráda upozornila Komisi pouze na jeden konkrétní bod a sice, že Komise musí dbát na to, aby její vlastní činnosti neznevýhodňovaly evropské zemědělce a evropské odvětví zemědělství.

Odvětví mléčných výrobků a hovězího masa v Severním Irsku je vážně postiženo dovozem. To mělo za následek nestálost cen a značné finanční ztráty pro zemědělce. Minulý týden jsem navštívila zemědělskou přehlídku Royal Agricultural Show v Severním Irsku. Je to největší přehlídka svého druhu v provincii a zemědělci jeden za druhým vyjadřovali vážné obavy ohledně přístupu Komise ke znovuzahájení jednání se sdružením Mercosur. Komise, i my zde v Parlamentu, musíme dbát na to, abychom neobětovali evropský průmysl zdánlivým „ziskům“ v jiných oblastech.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, vítám návrhy na pomoc nejvzdálenějším regionům. Za prvé, zemědělství je primární odvětví, které dodává potraviny na náš stůl, bez nichž bychom všichni vymřeli a bez zemědělství by vymřely také tyto regiony, a to jak z hospodářského hlediska, tak také pravděpodobně kvůli vylidnění.

Rád bych se rovněž přidal k těm, kteří vyjádřili obavy ohledně návrhů dohody se sdružením Mercosur. Tyto dohody by mohly vážným způsobem poškodit nejvzdálenější regiony a vlastně všechny regiony.

Domnívám se, že je načase, aby se Evropská unie stala silnější a spravedlivější vůči vlastním zemědělcům. Naším úkolem nikdy nebylo stát se policisty pro zemědělce v rámci Unie a dobrou vílou pro zemědělce ve zbytku světa. K tomu však dochází: byly by méně přísné předpisy, méně transparentnosti a méně odpovědnosti pro potraviny přicházející do Evropské unie než za potraviny, které jsou produkovány v rámci Unie, a to by bylo nespravedlivé pro nejvzdálenější regiony a také pro všechny regiony.

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise.(FR) Pane předsedající, prosím omluvte mé zpoždění, ale velmi jsem stál o to, abych mohl být přítomen této rozpravě, protože se jedná o moji první rozpravu, která se navíc týká prvního rozhodnutí přijatého v rámci spolurozhodování v oblasti zemědělství. Rád bych ještě jednou pozdravil pana Alvese, a poděkoval mu stejně jako všem službám Parlamentu za spolupráci i účinný způsob, jímž se společně s Komisí a Radou podíleli na přípravě tohoto rozhodnutí.

Chtěli jsme rychlé rozhodnutí právě proto, aby opatření ustanovená v této zprávě mohla být v dotčených regionech rychle uplatňována. Některá rozhodnutí budou dokonce uplatňována se zpětnou platností. Z tohoto důvodu – a tím rovněž odpovídám panu Tirolienovi – jsme nechtěli předkládat žádné další pozměňovací návrhy. Stejně jako v případě některých jiných návrhů bychom potřebovali další odůvodnění a analýzy, abychom mohli stanovit, jakým způsobem by měla být tato opatření prováděna. Dáváme přednost rychlému postupu a na toto téma jsem vedl s panem Alvesem řadu diskusí. Jsem proto rád, když vidím, jaké podpoře se tento návrh těší, a doufám, že budeme stejným způsobem v budoucnu spolupracovat s Parlamentem i v jiných záležitostech. Nadto jsem si jistý, že to dokážeme.

Jako komisař pro zemědělství mohu rovněž ujistit všechny řečníky, že jednání se sdružením Mercosur byla zmíněna několikrát. Ujišťuji vás, stejně, jako jsem to učinil během debaty v rámci orgánů Komise o znovuotevření těchto jednání, že budu důsledně dbát na to, aby pokračování těchto jednání bylo vedeno zájmy evropského zemědělství. Musíme samozřejmě vnímat tato jednání komplexněji a neomezovat se pouze na zemědělství, mohu vás však ujistit, že během nadcházejících měsíců a let těchto jednání budu dohlížet na to, aby byl model evropského zemědělství, který se zakládá na kvalitě, rozmanitosti a využívání půdy, zachován, ať už v rámci výsledků těchto jednání, nebo prostřednictvím následně přijatých opatření.

Byla zde rovněž vznesena otázka, proč bychom měli uplatňovat snižování a proč se nerozhodneme pro množství, jaké platí dosud u cukru na Azorách. V případě tohoto cukru jsme se konkrétně dohodli s portugalskými orgány a s místními orgány na Azorách na zřízení hospodářského nástroje, který umožní dotčenému odvětví obstát v hospodářské soutěži prostřednictvím investičních opatření. Jsem potěšen podporou, které jsem byl svědkem, i závazky ze strany portugalské vlády na podporu odvětví v této snaze a doufám, že se nám tímto způsobem podaří nabídnout producentům na Azorech alternativu.

Pan Mölzer uvedl, že společná zemědělská politika (SZP) není dostatečně rozsáhlá, že nefunguje řádně a že by bylo třeba ji znovu převést pod vnitrostátní kontrolu. Mám na vás jednoduchou prosbu: podívejte se, jaký je příjem zemědělců v současnosti, podívejte se, jakou část z tohoto příjmu tvoří podpora ze strany SZP, a zeptejte se zemědělců, jak by se dnes dokázali udržet, kdybychom neměli společnou zemědělskou politiku. To neznamená, že by SZP neměla být upravena. Musí projít zásadní úpravou, aby zohledňovala právě ty změny, kterým evropské zemědělství čelí. Mohu vás ujistit, že během reformy společné zemědělské politiky v roce 2013 učiníme vše, co je v našich silách, abychom lépe zohlednili současnou realitu. V tomto ohledu budeme samozřejmě omezeni zdroji, které Rada a Parlament na tuto politiku uvolní. Doufám, že tyto zdroje budou přímo úměrné ambicím, které Evropané a Evropa má vůči svému zemědělství. Nedomnívám se, že by opětné převedení pod vnitrostátní kontrolu představovalo řešení, protože podle mého názoru by členské státy bez společné zemědělské politiky a přístupu Společenství neměly prostředky na zajištění přijetí konkrétních opatření v těchto nejvzdálenějších regionech.

Závěrem bych tedy rád vyjádřil naději, že během přepracování nařízení o POSEI se nám podaří dosáhnout pokroku v některých bodech, které jsme dnes zmínili, a že obecně ve všech rozhodnutích týkajících se společné zemědělské politiky dokážeme pracovat tak účinně, jako se nám to dařilo v případě tohoto nařízení.

 
  
MPphoto
 

  Luís Paulo Alves, zpravodaj.(PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, ve svém projevu bych rád poukázal na význam aktualizace nařízení (ES) č. 247/2006. Změny, ke kterým došlo od jeho přijetí v roce 2006 – jak z hlediska právního, tak z hlediska jeho uplatňování, stejně jako změny vlastní situace – si vyžádaly zavedení pozměňovacích návrhů tak, aby aktualizovaná verze nařízení mohla nadále představovat důležitý nástroj pro přijímání určitých politik Unie v oblasti zemědělství týkajících se zvláštností nejvzdálenějších regionů, jak to stanoví články 349 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Dovolte mi stručně připomenout dosažená zlepšení. Na Kanárských ostrovech má být dočasně prodloužena výjimka umožňující prodej mléčných přípravků, které jsou „pro místní spotřebitele tradičním výrobkem“. Na ostrově Réunion bude možné vyrábět rekonstituované UHT mléko ze sušeného mléka v limitech nižších, než stanoví Světová obchodní organizace, a rovněž je zrušena povinnost stanovit množství začleněného sušeného mléka. Na Madeiře je pomocí těchto modelů obnovena stejná výjimka a přímé pěstitelské hybridní odrůdy vinné révy mohou být v regionu spotřebovávány. Na Azorách se obnovuje a rozšiřuje výjimka pro zpětný vývoz cukru a to jak z hlediska množství, tak z hlediska trvání; region může rovněž využívat ustanovení o víně, které jsme zmínili v případě Madeiry.

Tato opatření se uplatňují se zpětnou platností od 1. ledna 2009, což nepředstavuje žádnou překážku volné hospodářské soutěže na našem jednotném trhu a je to důležitý příspěvek pro hospodářství těchto regionů, která jsou v důsledku své přirozené křehkosti v dobách hluboké krize ještě zranitelnější. Závěrem bych rád zmínil, že kromě příležitosti v oblasti diverzifikace zemědělství umožňuje přijetí této zprávy zrušit zákaz opětovného vývozu některých produktů. Nesmíme rovněž zapomínat, že díky přijetí této zprávy rozhodným způsobem přispějeme k restrukturalizaci a zachování desítek pracovních míst na Azorách, stejně jako technického know-how ohledně činností zemědělsko-průmyslového odvětví cukru v dobách velmi vážné hospodářské krize.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – S radostí vám mohu oznámit, pane Alvesi, i všem ostatním, že za 8 nebo 10 dní se bude za podpory španělského předsednictví konat velká konference o nejvzdálenějších regionech. Předseda Parlamentu mě pověřil, abych společně s panem Durão Barrosem, panem Rodríguezem Zapaterou a předsedou vlády Kanárských ostrovů vystoupil na zahajovací konferenci.

Rozhodně hodlám použít výsledky této rozpravy a zprávy pana Alvese jako hlavní zdroj inspirace na své vystoupení.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat dnes ve 12:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně.(RO) Ostrovy a nejvzdálenější regiony Evropské unie v současnosti čelí řadě problémů. Z tohoto důvodu je zapotřebí přijmout specifická opatření na podporu jejich budoucího sociálního a hospodářského rozvoje. Vítám dodatečná opatření navrhovaná Parlamentem a Komisí, jejichž cílem je zlepšit stav zemědělství v nejvzdálenějších regionech, zejména s ohledem na problémy, kterým čelí Azory a Madeira.

Mléko je hlavní zemědělský produkt na Azorách. Avšak vzhledem k počtu členských států Evropské unie, které v současnosti čelí krizi v oblasti mléka, je nezbytné změnit strukturu zemědělské výroby na těchto ostrovech. V tomto ohledu souhlasím se zpravodajem, který vyjadřuje stanovisko, že alternativou k produkci mléka by mohlo být pěstování cukrové řepy a to jak z hlediska hospodářské účinnosti, tak z hlediska ochrany životního prostředí. Rada bych zdůraznila, že je třeba nadále podporovat vývoz co největšího množství cukrové řepy do Evropy.

Závěrem chci zdůraznit, že s ohledem na současnou hospodářskou krizi musí být finanční rámec po roce 2013 založený zejména na zásadě solidarity a jeho cílem nadále musí být dosažení vysokých standardů v oblasti územní a sociální soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. (Zasedání bylo přerušeno v 11:35 a obnoveno ve 12:05)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ WALLISOVÁ
místopředsedkyně

 

8. Hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je hlasování.

(Ohledně výsledků a dalších údajů o hlasování: viz zápis)

 

8.1. Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem – Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: strategické směry pro bezpečnost silničního provozu do roku 2020 (hlasování)

8.2. Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (A7-0118/2010, Jean Lambert) (hlasování)

8.3. Energetická náročnost budov (přepracované znění) (A7-0124/2010, Silvia-Adriana Ţicău) (hlasování)

8.4. Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) (A7-0125/2010, Rui Tavares) (hlasování)

8.5. Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) (A7-0126/2010, Carlos Coelho) (hlasování)

8.6. Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) (A7-0127/2010, Carlos Coelho) (hlasování)

8.7. Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (A7-0131/2010, Rui Tavares) (hlasování)

8.8. Klíčové schopnosti pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (A7-0141/2010, Maria Badia i Cutchet) (hlasování)

8.9. Deontologické otázky vztahující se k řízení podniků (A7-0135/2010, Klaus-Heiner Lehne) (hlasování)
  

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Derek Roland Clark (EFD). – Paní předsedající, vzhledem k tomu, že se chystáte vyzvat k hlasování o Lehneho zprávě o deontologických otázkách, mohu se zeptat, proč k tomuto hlasování dochází? Hlasování bylo plánováno během včerejší večerní rozpravy podle postupu „catch the eye“. Hlasování bylo zrušeno, takže zde hlasujeme o něčem, co nebylo projednáno, aniž by to bylo řečeno. Pro vaši informaci, paní předsedající, když byla před krátkým časem tato zpráva předložena Výboru pro zaměstnanost, nikdo z členů – dokonce ani předseda – nevěděl, co deontologie znamená, dokud jsem jim to nevyložil! Domnívám se, že je velmi nevhodné hlasovat o tomto neznámém a neprojednaném návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Mohu vám říci, že návrh byl projednán ve Výboru pro právní záležitosti, odkud pochází, a že prošel veškerými řádnými postupy, a proto mám v úmyslu přikročit k hlasování.

 

8.10. Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (A7-0113/2010, Georgios Papanikolaou) (hlasování)
  

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Paní předsedající, dámy a pánové, celá Evropa v současnosti prožívá vážné okamžiky. Budoucnost Evropy – o které zde chci hovořit – představují především budoucí generace. Základem nadějných vyhlídek pro budoucnost Evropy jsou mladí lidé s příležitostmi, schopnostmi a kvalifikacemi.

Tato zpráva a veškeré iniciativy v této oblasti nebudou mít v budoucnosti žádnou hodnotu, pokud my všichni, zejména ti, kdo jsme přímo zvoleni občany Evropy, nebudeme v rámci každé politiky, každého pilíře naší činnosti, upozorňovat na prioritu a důraz, jež musíme připisovat mladým lidem. Jsem přesvědčen, že toho můžeme dosáhnout i v těchto jak pro Řecko, tak pro ostatní země obtížných dobách. Můžeme toho dosáhnout prostřednictvím skutečného úsilí společně s mladými lidmi, kteří, pokud budou mít prostředky, pokud budou mít příležitost, uchopí budoucnost do svých rukou a povedou nás k lepším zítřkům.

Děkuji stínovým zpravodajům ze všech skupin za jejich spolupráci a jednomyslnost, kterých jsme dosáhli.

(potlesk)

 

8.11. Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné (A7-0146/2010, Astrid Lulling) (hlasování)

8.12. Názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami (A7-0122/2010, Toine Manders) (hlasování)

8.13. Makrofinanční pomoc Ukrajině (A7-0058/2010, Vital Moreira) (hlasování)
  

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Vital Moreira, zpravodaj. – Paní předsedající, je to jen stručný výklad k tomu, o čem budeme hlasovat.

V listopadu loňského roku, když jsme projednávali schválení čtyř předchozích návrhů na makrofinanční pomoc pro jiné země, nám Komise zde ve Štrasburku slíbila, že v souladu s Lisabonskou smlouvou a do doby přijetí rámcového nařízení pro makrofinanční pomoc budou všechny jednotlivé návrhy této pomoci schvalovány v rámci postupu spolurozhodování Parlamentem a Radou. Nyní, o pouhých šest měsíců později máme před sebou nejen návrh rozhodnutí v rámci spolurozhodování, ale rovněž dohodu v prvním čtení s Radou. Ve snaze dosáhnout této dohody jsme se řídili velmi striktním časovým harmonogramem. Rád bych proto vyjádřil své uznání a vděčnost španělskému předsednictví, Radě a Komisi, stejně jako stínovým zpravodajům ve Výboru pro mezinárodní obchod a všem zúčastněným za jejich kladný a konstruktivní přístup.

Podle navrhovaného nařízení by mohla Ukrajina získat půjčku ve výši 500 milionů EUR k pokrytí celkových potřeb v oblasti platební bilance a potřeb vnějšího financování. Tato půjčka by doplňovala podporu Mezinárodního měnového fondu a pomoc EU ve výši 110 milionů EUR schválené v roce 2002, ze které však nebyly doposud vyplaceny žádné částky.

Během neformálních třístranných jednání trval Parlament na stanovení určitých podmínek pro vyplacení částek, které jsou pro nás důležité, jako je například účinnost, transparentnost a odpovědnost této pomoci. Rovněž jsme vyzdvihli význam toho, aby byl Parlament důkladně informován o vlastní realizaci této pomoci.

(Potlesk)

V zájmu ochrany našich institucionálních výsad jsme rovněž odmítli požadavky zavést pro prováděcí opatření postup řídícího výboru, aby tak poradní výbor …

(Předsedající řečníka přerušil)

 

8.14. Zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (změna nařízení (ES) č. 247/2006) (A7-0054/2010, Luís Paulo Alves) (hlasování)

8.15. Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011 – oddíl I – Parlament (A7-0134/2010, Helga Trüpel) (hlasování)
  

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Jutta Haug (S&D).(DE) Paní předsedající, je to poněkud neobvyklé, musím však informovat svou vlastní skupinu, že hlasovací seznam pro zprávu paní Trüpelové, jak jsme ho předložili, není správný. Došlo k nedorozumění. Odmítáme všechny pozměňovací návrhy, s výjimkou našich vlastních.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Paní Haugová, děkuji Vám za připomínku. Zdá se však, že vedení vaší skupiny je si tohoto stavu vědomé.

 

8.16. Zjednodušení SZP (A7-0051/2010, Richard Ashworth) (hlasování)

8.17. Nový vývoj v oblasti veřejných zakázek (A7-0151/2010, Heide Rühle) (hlasování)

8.18. Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepce oficiální rozvojové pomoci plus (A7-0140/2010, Franziska Keller) (hlasování)
  

Před hlasováním o bodu 34:

 
  
MPphoto
 

  Filip Kaczmarek, jménem skupiny PPE.(PL) Paní předsedající, navrhuji, aby byla po slovech „zavedení mezinárodní daně z finančních transakcí“ doplněna tři slova: „na globální úrovni“. Zdá se mi, že je to takto mnohem srozumitelnější. Děkuji vám.

 
  
 

(Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat)

 

8.19. Sankce v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě (A7-0130/2010, Hella Ranner) (hlasování)

9. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Rui Tavares (A7-0125/2010)

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Hlasoval jsem proti zprávě pana Tavarese, protože zavedení společného programu znovuusídlování je už několikátý krok k zavedení jednotné evropské azylové politiky.

Člověk nemusí být jasnovidcem, aby už nyní dokázal předpovědět, že jednotná politika jako tato povede ke značnému nárůstu počtu uchazečů o azyl v členských státech. Zvláště nechutný je bod odůvodnění ve zprávě, který tvrdí, že zavedení společného programu znovuusídlování učiní nedovolené přistěhovalectví méně přitažlivým. Tento pokrytecký pseudoargument se v této sněmovně objevuje vždy, když hlasujeme o textech týkajících se přistěhovalectví nebo o azylu. Je to snaha obalamutit lidi. V zemích, jako je Belgie, dochází k nedovolenému přistěhovalectví obvykle tehdy, když se lidé skryjí po azylovém řízení, za což jsou poté odměněni regularizací.

Proti podobným věcem je třeba zasáhnout a společný program znovuusídlování v žádném případě nenabízí řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Přijali jsme směrnici, která bezpochyby otevře další cestu pro výzkum energetické účinnosti budov a přispěje k úsporám díky zateplování budov. Ovšem problémem jsou zejména staré budovy a ne pouze panelové domy. Včera kolega Marian-Jean Marinescu zmínil speciální fond. Otázkou jsou další zdroje v době krize. Proto je nutné lépe využít současné zdroje – jsou to 4 % pro rok 2010 až 2014.

 
  
  

Zpráva: Carlos Coelho (A7-0126/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Já jsem chtěla ještě vystoupit ke zprávě o uprchlickém fondu, proto jsem se hlásila. Chtěla bych říct, že hlasovací zařízení ukázalo, že jsem se zdržela. Ale já zde chci prohlásit, že podporuji společnou odpovědnost za důstojnější podmínky pro legální azylanty a že jsem byla pro. A naopak samozřejmě musíme účelněji bojovat s nelegální migrací.

A nyní tedy k bodu Schengen, jestli mohu. Dnes jsme odhlasovali další kroky pro spuštění druhé verze Schengenského informačního systému, který posílí bezpečnostní záruky pro všechny Evropany žijící v jednotném prostoru bez hranic.

Nicméně na ideu Schengenu a evropské pospolitosti vrhá vážný stín praxe německé a rakouské policie, kdy řada českých občanů je nucena absolvovat nadbytečné, podrobné a důstojnost degradující kontroly na vnitřních hranicích. Na tento problém jsem mimo jiné upozornila před dvěma lety v interpelaci Evropskou komisi a situace není dodnes uspokojivě vyřešena. Dochází tak k jasnému porušení pravidel a českým občanům, včetně podnikatelů a pracovníků, je omezován volný pohyb, což patří mezi základní svobody garantované i Listinou základních práv Evropské unie.

 
  
  

Zpráva: Rui Tavares (A7-0131/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Migrační politika, pane předsedající, která se snaží být spravedlivá a realistická, nutně vyžaduje přijetí společného evropského nařízení v oblasti azylu a musí rovněž vytvářet program znovuusídlování, který je účinný, spolehlivý a udržitelný. Domnívám se, že v tomto ohledu musíme zdůraznit, že znovuusídlování nesplňuje pouze humanitární cíle, ale rovněž cíle politické a hospodářské ve snaze ulehčit třetím zemím břemeno přijímání značného počtu uprchlíků a stejně velké břemeno sdílení nákladů a finančních odpovědností.

Jsme však přesvědčeni, že jedna rozpočtová položka a jeden způsob financování podpory nestačí, a vyzýváme proto členské státy, aby podpořily vytvoření dalších mechanismů soukromého financování, podporovaly vytváření partnerství soukromého a veřejného sektoru s nevládními organizacemi a dalšími sociálními partnery, jako jsou náboženské a národnostní organizace s cílem podporovat dobrovolnickou práci v tomto odvětví. Pokud jde o nové finanční výhledy, domníváme se, že by bylo dobré ustanovit například vyčlenění zvláštních ad hoc finančních prostředků – třeba prostřednictvím vytvoření nového fondu k tomuto účelu.

Závěrem navrhujeme, aby všechny zúčastněné strany přijaly závazek, že nabídnou uprchlíkům, zejména těm nejzranitelnějším, přístup k odpovídajícímu ubytování, vzdělávacím a jazykovým kurzům, ke zdravotní péči, psychologickým službám, stejně jako na pracovní trh, což je nezbytné, pokud mají být tito uprchlíci řádně začleněni do společnosti.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Astrid Lulling (A7-0146/2010)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Jsem ráda že, zpráva Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví dostala tak širokou podporu při dnešním hlasování. Jsem si vědoma, že zajistit pro ženy podnikatelky srovnatelné sociální podmínky, jako mají zaměstnankyně, je především odpovědností členských států. Nicméně tato zpráva dává jasné mantinely, kterými by se měly země řídit. Nepovažuji to za porušení subsidiarity, ale pokud má někdo pochybnosti, může iniciovat přezkoumání. Díky Lisabonské smlouvě to mohou učinit i vnitrostátní parlamenty. Jsem zvědavá, zda toho kritici využijí, či budou jen do nekonečna planě mluvit.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE).(LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a považuji za důležité zdůraznit, že v průměru dostávají ženy v Evropské unii o 17,4 % nižší mzdu než muži. Tato nerovnost se za posledních 15 let jen nepatrně zlepšila, přičemž v některých zemích došlo dokonce ke zhoršení. Souhlasím s výzvou Parlamentu, aby byly pravidelně vypracovávány zprávy o rozdílech v odměňování mužů a žen v Evropské unii a podporuji všechna opatření, která pomáhají omezit diskriminaci vůči ženám v Evropské unii.

 
  
  

Zpráva: Toine Manders (A7-0122/2010)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Odhlasovali jsme kontroverzní návrh, protože ho náš výbor IMCO rozšířil a obohatil o zavedení označování země původu i v Evropské unii. Italští kolegové podali na dnešní plenární zasedání další návrhy mimo jiné na rozšíření nařízení i na obuv. Velice a dlouhodobě tuto myšlenku podporuji, ale musí to být kvalitně připraveno Evropskou komisí. Jde totiž o dořešení technických definic, které Parlament nemůže sám dobře dopracovat. Proto jsem pro to nezvedla ruku, ale současně žádám Komisi, aby se hned pustila do práce a předložila návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Morten Løkkegaard (ALDE) . – (DA) Paní předsedající, rád bych jen uvedl, že jsem hlasoval proti těm částem zprávy, které se týkají označování původu slovy „vyrobeno v“, protože se domnívám, že neexistují doklady, že by výhody tohoto ustanovení převyšovaly nevýhody. Jsem přesvědčen, že se jedná o příklon k protekcionismu, a pro něco takového je pro mě obtížné hlasovat. Hlasoval jsem proto proti uvedeným částem.

 
  
  

Zpráva: Luís Paulo Alves (A7-0054/2010)

 
  
MPphoto
 

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR).(PL) Paní předsedající, rozhodl jsem se podpořit tuto iniciativu, která poskytuje některým regionům Evropy příležitost k rozvoji. Pozornost by měla být věnována skutečnosti, že z hospodářského hlediska se i některé regiony Evropy samotné stávají nejvzdálenějšími regiony. Proto k cílům programů, jako je tento, patří mimo jiné i rozvoj oblastí v Evropě, a doufám, že se jim podaří podnítit rozvoj prostřednictvím zemědělství a rovněž prostřednictvím odvětví rybolovu.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Paní předsedající, dovolte mi, abych vyjádřila obavy ohledně situace producentů banánů na Kanárských ostrovech, na ostrově Guadeloupe, Martiniku a na Madeiře, které smlouva zařazuje mezi nejvzdálenější regiony.

Jejich situace je ještě obtížnější zejména od doby, kdy EU, v rámci Světové obchodní organizace, uzavřela dohodu se zeměmi Latinské Ameriky o snížení celního tarifu na dovoz banánů z tohoto regionu. Ráda bych upozornila na skutečnost, že v roce 2006 provedla EU reformu společné organizace trhu s banány. Zavázala se k poskytnutí rozpočtových prostředků na pomoc producentům banánů v těchto regionech. Od provedení reformy poskytuje EU každoročně 208 milionů EUR na podporu producentů banánů na Kanárských ostrovech, na Francouzských Antilách, na Madeiře a v menší míře na Azorách.

I když bychom měli tuto podporu uvítat, pro mnohé producenty banánů nebude tato podpora dostatečná. Ráda bych proto vyzvala příslušné orgány, aby přijaly potřebná opatření s cílem zajistit, že tradiční odvětví hospodářství v EU nebudou muset ustupovat strategičtějším obchodním cílům.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, podporuji tuto zprávu, protože řeší problematiku rozmanitosti a otázku naší zemědělské politiky mezi regiony. Ráda bych však pronesla připomínku k poznámce o likvidaci ze strany pana komisaře Cioloşe. Reagoval na obavy vyjádřené v souvislosti se znovuzahájením jednání se zeměmi sdružení Mercosur. I když jeho slova mohla některé posluchače uklidnit – protože řekl, že zajistí, aby byly zájmy zemědělství EU a zemědělského modelu EU ochráněny – já se bohužel klidná necítím.

Z vlastních materiálů Komise jednoznačně vyplývá, že případné uzavření této dohody vážně postihne producenty hovězího masa, drůbežího masa i pěstitele vepřového masa v Evropské unii. Znovu otevíráme toto jednání v době, kdy probíhá reforma zemědělské politiky. Rozpočet je ohrožen. Hrozí, že v rozpočtu nebudeme mít dostatek finančních prostředků a nyní nám hrozí další navýšení cen zemědělských produktů a příjmů v zemědělství. To nedává smysl a doufám, že pan komisař tyto názory slyší.

 
  
  

Zpráva: Richard Ashworth (A7-0051/2010)

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI).(HU) Podporuji tuto zprávu, protože zjednodušuje ohromné administrativní a byrokratické břemeno, které v současnosti zatěžuje zemědělce. Doufám, že díky této zprávě vznikne nová podoba vztahu mezi úředníky odpovědnými za uplatňování společné zemědělské politiky v členských státech, zejména v postkomunistických státech, jako je Maďarsko, a mezi zemědělci. Ukončí se tak zavedená praxe, kdy jsou zemědělci systematicky trestáni, postihováni a terorizováni. Doufám také, že vznikne nová podoba spolupráce alespoň mezi úředníky a klienty. Domnívám se, že je velmi důležité, aby odpovědnost nezůstala pouze na zemědělcích, kteří doposud museli platit pokuty za nepatrná pochybení, ale že odpovědnost přijme i stát, jako například v případě, kdy se úřad zpozdí s vyplácením plateb, které zemědělcům dluží. Požadavky na tyto platby by měly být soudně vymahatelné jak ze strany zemědělců, tak ze strany klientů.

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen, že zjednodušení a omezení byrokratických postupů souvisejících se společnou zemědělskou politikou není pouze žádoucí, ale nezbytné, pokud mají evropští zemědělci plně využít výhod této politiky, místo aby se – jak tomu často bývá – potýkali s administrativními problémy a zpožděními.

Jsem rovněž přesvědčen, že mnozí se mnou budou sdílet touhu vytvořit přehlednější a komplexnější právní předpisy a to jak pro odpovědné orgány, tak pro zemědělce s cílem odstranit všechna nadbytečná nařízení a podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a místními orgány.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, společná zemědělská politika musí být neustále prověřována z hlediska praktické použitelnosti, protože zbytečná byrokratická zátěž nás – a především naše zemědělce – stojí značné množství času a peněz. Prvky, které nejsou smysluplné a přiměřené, je třeba odstranit a zjednodušit. Tak tomu bývá zejména v případě často velmi komplikovaných předpisů obsahujících ustanovení o podmíněnosti.

Vytyčili jsme si cíl učinit evropskou politiku jednodušší a transparentnější. Zemědělci v Evropské unii by měli opět moci trávit více času na poli a nikoli za stolem. A upřímně doufám, že Komise toto poselství v naší zprávě zaznamená a přijme opatření, aby je uvedla do praxe.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu jako mnozí jiní, kteří se aktivně věnují problematice zemědělství ve své oblasti. Jednou z nejčastějších stížností, je stížnost na byrokracii související s tímto odvětvím. Klíčovým hlediskem nové společné zemědělské politiky musí proto být snížení množství administrativy a byrokracie. Právní předpisy musí být pro zemědělce smysluplné a nesmí zemědělce omezovat v produkci potravin. Zjednodušení právních předpisů však není jediným důležitým hlediskem, je rovněž třeba, aby členským státům byla dána flexibilita a to především ze strany Komise a Evropského účetního dvora.

Evropský účetní dvůr uplatňuje při stanovení postihu malou, až téměř žádnou flexibilitu a nepoužívá příliš ani zdravý rozum. Tyto právní předpisy vyžadují naléhavou pozornost a je třeba i více zdravého rozumu. Musí být rovněž proveden finanční přezkum, který zhodnotí náklady na kontroly zemědělských podniků a množství prostředků získaných zpět v rámci postihů, abychom zjistili, zda jsou prostředky daňových poplatníků účinně vynakládány.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, domnívám se, že když jsme zaváděli oddělování, jen málo z nás si uvědomovalo, jaké dopady bude mít, když v rámci tohoto balíčku, s nímž se nyní zemědělci musí vypořádávat, zavedeme podmíněnost. Domnívám se, že se jedná o více než 17 různých směrnic. Myslím, že bychom si v tomto Parlamentu měli položit otázku, do jaké míry jsme ve svém úsilí o zjednodušení při tvorbě zákonů úspěšní.

Především bych se však chtěla zaměřit na jednu oblast a to na oblast kontrol. Příslušné orgány provádí nadměrný počet kontrol podmíněnosti. Zemědělci stále častěji čelí dalším úrovním kontrol ze strany zpracovatelů, maloobchodních prodejců a dalších skupin; je třeba posílit koordinaci a nikoli zdvojovat kontroly. Z hlediska konečného produktu nevytváří kontroly přidanou hodnotou na žádném stupni bezpečnosti či ochrany, jsou však zdrojem značné administrativní zátěže a frustrace na straně producentů, kteří musí splňovat podmínky všech těchto kontrol a absolvovat je. Tuto zprávu vítám.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, v první řadě bych rád poděkoval zpravodaji, panu Ashworthovi, za skvělou zprávu. Domnívám se, že máme dobrý soustředit se na otázku, jakým způsobem jsme schopni zjednodušit procesy související se zemědělstvím v Evropské unii. Mohli bychom říct, že změť jednotlivých plateb je natolik složitá, že běžnému zemědělci, ať už pochází ze severu nebo z východu Finska, případně odjinud z Evropy, vezme chuť začít je studovat. Potřebujeme proto jednoznačné, proveditelné a srozumitelné modely. Pokud má být dosaženo pokroku, je třeba nastolit důvěru mezi zemědělci a vládou.

V současnosti představuje politika Evropské unie v oblasti zemědělství s 27 různými zeměmi a 27 různými kulturami takový zmatek, že si stěží můžeme představit budoucnost jinak než prostřednictvím zjednodušení a vyjasnění jednotlivých systémů. Tato zpráva pana Ashwortha představuje skvělý krok tímto směrem a já doufám, že se nám podaří po této cestě pokračovat dál: po cestě jednoznačných a jednoduchých předpisů a pokynů v oblasti zemědělství, a to nyní i v budoucnu.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, považuji za povzbudivé, když je Parlamentu předložena zpráva, jejíž název začíná slovem „zjednodušení“. Taková iniciativa by sama o sobě samozřejmě měla být zbytečná, je však dokladem skutečnosti, že dosavadní předpisy v této oblasti byly příliš složité.

Každý vzdělávací přístup k určitému tématu by měl být vždy založen na zjednodušení a neměl by věc komplikovat. Dosud bylo vytvořeno až příliš velké množství složitých předpisů, jak ví každý, kdo se někdy zúčastnil nějakého setkání zemědělců. Množství formulářů, které musí zemědělci vyplňovat, a nadměrné množství kontrol, které musí postupovat, je přivádí k šílenství.

Vítám proto tento návrh. Samozřejmě je třeba říct, že způsob zacházení s formuláři ve skutečnosti nic nevypovídá o tom, jakým způsobem obděláváte půdu. Je to způsob, jak zemědělci pečují o svá zvířata, a to, jak obdělávají půdu, jež nám zajistí potřebnou sledovatelnost, odpovědnost, zajišťování potravin a jakost potravin.

Je to tedy krok správným směrem. Doufám, že v dohledné době budeme svědky dalších takových kroků, a vyhneme se tak potřebě používat pojem zjednodušení, protože to by mělo být zcela samozřejmé.

 
  
  

Zpráva: Helga Trüpel (A7-0134/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE).(FI) Paní předsedající, hlasovala jsem pro přijetí zprávy, hlasovala jsem však chybně ohledně velmi důležitého článku 34 v rámci pozměňovacího návrhu 5. Je velmi důležité, abychom vyjasnili rozsah uhlíkové stopy a navíc stanovili její náklady. Je nejvyšší čas, aby se Evropský parlament usadil na jednom místě, a jsem velmi ráda, že nová vláda ve Spojeném království se rozhodla, že tuto záležitost zařadí do svého programu. Doufám, že i ostatní členské státy se budou touto věcí zabývat. Je to otázka životního prostředí a je to otázka nákladů. Dokud bude Evropský parlament schopen vydávat tolik prostředků jako nyní, do té doby budeme dále přehlížet hospodářskou krizi.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0124/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pokud jde o zprávu paní Ţicăuové, hlasovala jsem pro přijetí společného postoje ke změně směrnice o energetické náročnosti budov, protože jejím cílem je, aby od konce roku 2020 dosahovaly všechny nové budovy nulové energetické bilance.A dosažení tohoto cíle by evropské orgány měly podpořit ze všech sil. Evropa má společný závazek a je pevně přesvědčená, že v blízké budoucnosti nebude zapotřebí vyrábět více energie, bude jen třeba již vyráběnou energii lépe využívat.

Energetické úspory a energetická účinnost představují účinný zdroj výroby energie. Na pokrok tímto směrem nemusíme čekat deset let; stačí, když se členské státy nyní zaváží k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti za použití finančních zdrojů, které byly doposud věnovány na výrobu většího množství energie.

Připomínám zejména neblahé zahájení jaderného programu v Itálii, který poškozuje a ohrožuje zdraví občanů a životního prostředí. Na tento program bylo promrháno ohromné množství veřejných prostředků jen proto, aby se za necelých 20 let mohlo vyrobit stejné množství energie, bez které bychom se obešli, pokud bychom tyto prostředky investovali do energetické účinnosti. Zelené investice pro naše děti a nikoli radioaktivní odpad!

Nyní budeme pokračovat vysvětlením hlasování ke zprávě paní Rühleové.

 
  
  

Zpráva: Heide Rühle (A7-0151/2010)

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože se domnívám, že je důležité, aby Parlament podpořil racionalizaci a systematizaci právních předpisů o veřejných zakázkách. Usnadní se tak práce jak administrativních orgánů, tak podniků, zejména malých a středních podniků, pro které bude účast ve výběrových řízeních snadnější.

Považuji za potřebné upozornit na to, že využívání veřejných zakázek se může stát prostředkem podpory udržitelného růstu tím, že výzvy k předkládání návrhů budou obsahovat rovněž ekologická a sociální kritéria. Domnívám se rovněž, že je povinností Parlamentu a evropských orgánů vyvíjet tlak na celkovou transparentnost v oblasti využívání veřejných prostředků, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím veškerých dostupných prostředků a zejména internetu.

Kontrola ze strany občanů zásadním způsobem přispívá k tomu, aby veřejné prostředky byly skutečně využívány v obecném zájmu a jak nám připomíná Výbor pro regionální rozvoj, v boji proti korupci u místních a regionálních orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Veřejné zakázky patří bohužel také k největším příkladům, kde vzniká korupce. Ráda jsem podpořila zprávu paní Heide Rühle volající po zjednodušení veřejných zakázek. Ale současně upozorňuji, že dokud Evropská komise nezavede veřejný portál s informacemi o okolnostech podezřelých zakázek z fondů Unie, mnoho se toho nezmění. Soutěž nebude efektivní, spravedlivá a dostupná pro malé a střední podnikatele. Jde mi o monitoring a analýzy, o referenční cenu za např. jeden km dálnic, zveřejňování skutečných vlastníků vítězných firem, včetně dceřiných firem holdingů a také jména opakovaných vítězů, aby to mohla prověřit média a veřejnost.

 
  
  

Zpráva: Franziska Keller (A7-0140/2010)

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, chtěla jsem rovněž hovořit o energetické účinnosti, avšak podle jednacího řádu se nepodávají ústní vysvětlení, pokud nejsou předloženy pozměňovací návrhy, podám proto písemné vysvětlení.

Ke zprávě paní Kellerové chci jednoznačně prohlásit, že ji odmítám na základě bodu 44 a 45 a bodu odůvodnění I. Bod 44 považuji za hluboce znepokojivý.

Jaký je vlastně postoj Parlamentu? V loňském a předloňském roce jsme vyvíjeli tlak na Komisi, aby přijala opatření na pomoc výrobcům mléka v Evropské unii, kteří se nacházeli v katastrofální situaci. Komise reagovala tím, že přijala jako naléhavé opatření vývozní náhrady. Jediní lidé, kteří si u mě v této souvislosti stěžovali, pocházeli z Nového Zélandu, což není rozvojová země. Domnívám se, že vložení těchto bodů do jinak dobré zprávy neslouží tomuto Parlamentu ani našim producentům v Evropské unii, kteří prochází těžkým obdobím. Omezujeme produkci v Evropě a to má dopad na rozvojový svět. Tomu je třeba věnovat pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Paní McGuinnessová, ohledně jednacího řádu máte úplnou pravdu. Myslela jsem si, že paní Alfanová bude pokračovat ve stejném stylu jako paní Jäätteenmäkiová, avšak k této zprávě nemělo být žádné vysvětlení hlasování. Máte pravdu.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, chci pouze říct, že souhlasím se svou kolegyní, paní McGuinnessovou. Měli jsme určité výhrady ke zde předloženým návrhům, a proto jsme nepostupovali v souladu se stanoviskem skupiny EPP, což bychom normálně učinili. Domnívám se, že paní McGuinnessová vysvětlila proč. Plně chápu, co zde řekla, a souhlasím s tím, a doufám proto, že to pochopí i EPP.

 
  
  

Zpráva: Hella Ranner (A7-0130/2010)

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen (ECR).(NL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Rannerové, protože nabízí dobré řešení problematiky doby jízdy a doby odpočinku v silniční dopravě. Toto řešení spočívá v harmonizaci a interpretaci právních předpisů. Nalezneme je v bodě 17 upraveného znění.

Evropská komise musí ve spolupráci s Konfederací organizací v oblasti silniční kontroly (CORTE), Tispol a Euro Contrôle Route vytvořit výklad k uplatňování každého jednotlivého článku právních předpisů. Tento výklad musí být navíc jednoznačný a musí o něm být informováni všichni zapojení douplatňování právních předpisů na evropských silnicích.

Vítám rovněž pozměněný bod 27 a vyzývám všechny řidiče, aby využívali místo pro podávání stížností na nepřiměřené peněžité pokuty zřízené organizací Euro Contrôle Route. Řidiči, pokud jde o doby jízdy a doby odpočinku v silniční dopravě v Evropě, musí dojít ke změně a k tomu je třeba důkaz. Vyzývám vás proto, abyste své stížnosti směřovali na uvedené místo zřízené organizací Euro Contrôle Route.

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Paní předsedající, zpráva naší kolegyně správně upozorňuje na to, že stále existují výrazné rozdíly ve způsobu, jímž se v jednotlivých členských státech řeší vážné přestupky proti pravidlům silničního provozu společnosti. Podporuji proto navrhovaná opatření v oblasti harmonizace a vyrovnání přestupků a s nimi spojených sankcí v Evropě i možnost ustavení koordinačního nástroje na úrovni Evropské unie.

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem – Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: strategické směry pro bezpečnost silničního provozu do roku 2020

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Na evropských silnicích dochází stále k příliš velkému počtu dopravních nehod. Souvisí to s rostoucím objemem dopravy, ale také s nadměrnými požadavky kladenými na uživatele silnic, v důsledku profesního nebo soukromého zatížení či nadměrné únavy, stejně jako s matoucím množstvím dopravních značek a reklamních billboardů atd. Nesmíme rovněž zapomínat, že zejména v případě nehod se smrtelnými nebo vážnými zraněními sehrává zápornou úlohu velký provoz.

V zájmu životního prostředí musíme konečně začít realizovat myšlenky, o kterých se pouze hovoří, jako například převedení přepravy zboží na železnici, musíme ale také zavádět inteligentní dopravní systémy jako například synchronizaci světelné signalizace. Dopravní klidové zóny, vyloučení dopravy z center měst a podobná opatření nebyla doposud odpovídajícím způsobem prověřena, a proto by neměla být ve větším měřítku zaváděna. Existuje řada problémů, jimiž se tato zpráva dostatečně podrobně nezabývá, a proto jsem hlasoval proti jejímu přijetí.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Jean Lambert (A7-0118/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Tento návrh je součástí legislativních snah Evropské unie o zřízení evropského azylového systému. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu musí proto členským státům poskytovat odbornou pomoc a přispívat k uplatňování soudržné a vysoce kvalitní společné evropské politiky v oblasti azylu.

Vytvoření tohoto nového úřadu bude bezpochyby znamenat přidanou hodnotu z hlediska posílení vzájemné důvěry a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Nový úřad musí usnadňovat vzájemnou výměnu informací, posouzení a zkušeností, pořádat školení a navazovat konkrétní spolupráci mezi správními orgány, jimž je svěřen úkol posuzování žádostí o azyl. Je důležité vyrovnat se se značnými rozdíly v postupech a rozhodování ve 27 členských státech ohledně žádostí o mezinárodní ochranu a dosáhnout určité míry sblížení ve způsobu, jímž členské státy tyto žádosti posuzují a reagují na ně.

Podporuji návrh zpravodaje na nabídku podpory v oblasti znovuusídlování. Souhlasím s tím, že potřebné změny v rozpočtu Evropského uprchlického fondu zajistí potřebné finanční prostředky pro nové agentury v počáteční fázi.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Otázky související s přistěhovalectvím a zejména s právem na azyl jsou zvláště citlivé. Ať tak či onak, toto právo udělované občanům zemí mimo EU může mít zásadní dopad na jejich život, a proto takové rozhodnutí musí být přijímáno vážně a po zralé úvaze, a je třeba s těmito osobami zacházet lidsky. Domnívám se, že je zcela přirozené, že politika otevřených dveří – bez kritérií, která by omezovala přístup na území Evropské unie – je nepřijatelná, naproti tomu politika, která by zcela bránila v přístupu, je nepřípustná. Musíme nalézt rovnováhu, která se bude snažit uvést do souladu legitimní zájmy a obavy občanů členských států s potřebami těch, kteří usilují o vstup na jejich území.

Vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu by mohlo představovat důležitý krok k přijetí osvědčených postupů v této oblasti, poskytnout členským státům větší vzájemnou důvěru a vést k lepší výměně informací.

Musím však zdůraznit, že členské státy budou mít i nadále svobodu rozhodování ohledně toho, zda přijmou uchazeče o azyl v rámci svých hranic či nikoli. Rovněž bych rád zdůraznil, že EU nesmí skrývat skutečnost, že zájmy jejích členských států v této oblasti nejsou zcela totožné.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Cílem zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu je poskytovat odbornou pomoc, která je nezbytná pro provádění důsledné a kvalitní společné evropské azylové politiky. Tento úřad umožní rozvoj vzájemné důvěry a sdílení odpovědností a bude odpovědný za koordinaci výměny informací a další činnosti související se znovuusídlováním ze strany členských států. Jako šiřitelka hodnot lidské důstojnosti, která představuje jeden ze základních prvků svobody, demokracie a sociálně hospodářského rozvoje na současné světové scéně, se musí Evropská unie stát průkopníkem a vzorem pro ostatní v oblasti azylové politiky. Vytvoření evropského úřadu, jehož cílem je podpora členských států v oblasti pomoci občanům ze třetích zemí bude rozhodujícím činitelem pro uplatňování společného evropského azylového systému a solidarity členských států v činnostech, které jsou v souladu s hodnotami a zásadami projektu budování Evropy. Vyzývám, aby byly bezodkladně zajištěny mechanismy a zdroje potřebné k vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu v naději, že vytvoří určitou přidanou hodnotu evropského azylového systému, který je dnes jednoznačně nedostatečný. Byla bych samozřejmě raději, kdyby byl mandát tohoto úřadu ambicióznější a kdyby představoval nástroj, jehož prostřednictvím by byla nastolena povinná solidarita mezi členskými státy, aby tak byla konečně ukončena nejistota ohledně práva na azyl. To zůstane zbožným přáním do doby, než budou přijaty společné azylové postupy. Doufejme, že se tomuto úřadu podaří přispět alespoň k lepšímu odhalování otázek a problémů v oblasti azylu s cílem zajistit co nejlepší možnou ochranu lidem, kteří jsou oběťmi pronásledování a hledají v naší zemi útočiště.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, protože v případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový systém je vystaven tlaku, může tento úřad podpořit uplatňování mechanismů solidarity, jejichž cílem je prosazovat lepší rozmístění příjemců mezinárodní ochrany z těchto členských států do jiných členských států a zároveň zajistit, aby azylové systémy nebyly zneužívány. Vítám skutečnost, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu bude koordinovat společnou pomoc členských států, které se nachází v obtížných situacích, jako je příliv značného počtu občanů třetích zemí požadujících mezinárodní ochranu.

Pro nás je důležité, abychom harmonizovali právní předpisy i postupy v oblasti azylu. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu stanoví osvědčené postupy, bude pořádat školení na evropské úrovni a zlepší přístup k přesným informacím o zemích původu. Dále jsem přesvědčen, že činnost Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu by měla rovněž zahrnovat vypracování pokynů, zaměřených na usnadnění a spravedlivější posuzování žádostí o azyl, stejně jako na sledování dodržování a vymáhání příslušných právních předpisů Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Dostává se nám ujištění o hodnotě, kterou bude Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu mít z hlediska vytváření vzájemné důvěry a rozdělení politických a finančních odpovědností. Členské státy EU doposud nedospěly ke konečné dohodě ohledně způsobu zacházení, jakého se uprchlíkům dostane, charakteristiky jednotlivců, kterým by mělo být postavení uprchlíka uděleno, a především ještě musí překonat výhrady některých vlád, pokud jde o případné náklady.

Tento úřad bude odpovědný za poskytování specializované pomoci. Mezi jeho úlohy patří koordinace, výměna informací a činností souvisejících se znovuusídlováním uprchlíků. Bude pořádat školicí programy určené osobám odpovědným za tuto oblast v jednotlivých zemích a bude přispívat k větší harmonizaci různých postupů. My, poslanci Evropského parlamentu, si vyhrazujeme právo jmenovat výkonného ředitele tohoto úřadu.

Považuji za svou povinnost upozornit na naši výzvu, abychom provedli potřebné změny v rámci Evropského uprchlického fondu s cílem zajistit, že tato nová agentura bude fungovat řádně. Největší politickou otázkou zůstává vztah mezi mezilidskou solidaritou a rozdělením finančního zatížení: EU je vyzývána, aby nabídla účinnou podporu státům, které jsou nejvíce postiženy migračními toky a vysokým počtem žadatelů o azyl a které čelí často neúměrnému tlaku v důsledku své poměrně malé rozlohy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V rámci tak citlivého tématu, jakým je oblast související s lidskými právy, je vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu důležité z hlediska poskytování odborné pomoci na úrovni EU s cílem stanovit soudržnou a kvalitní společnou evropskou politiku v oblasti azylu. Proto jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu by se mohl stát užitečným orgánem, zejména pokud by se ujal úlohy koordinátora v oblasti repatriace a zrychlených repatriačních opatření. To by ve výsledku pomohlo také znovuusídlování. Tato zpráva se tématem repatriace, které považuji za velmi důležité, zabývá jen okrajově. Namísto toho obsahuje řadu byrokratických návrhů, které budou mít za následek vznik přebujelého aparátu a zdlouhavé zavádění opatření. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Vyjadřuji podporu návrhu na vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Úkolem tohoto úřadu, původně financovaného z Evropského uprchlického fondu, bude poskytovat specializovanou pomoc potřebnou k zahájení společné politiky v oblasti azylu a koordinace výměny informací a činností souvisejících se znovuusídlováním uprchlíků. Jmenováním výkonného ředitele tohoto úřadu je pověřen Evropský parlament při dodržení zásady transparentnosti a demokratické kontroly. Dohoda mezi členskými státy se souhlasem dotčených stran zajistí solidaritu v rámci Společenství. Rovněž podporuji vznik poradního fóra, jakožto výsledku tlaku poslanců Evropského parlamentu, které zajistí dialog mezi podpůrným úřadem pro otázky azylu a ostatními dotčenými stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Schvalujeme dnes zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. Bude přínosný v řadě ohledů. Podpůrný úřad pro otázky azylu rozhodným způsobem přispěje k integraci jednotného evropského azylového prostoru. V krátké době bude vytvořena organizace, která bude koordinovat a posilovat spolupráci mezi členskými státy v otázkách azylu a podporovat sbližování jednotlivých vnitrostátních postupů. Úřad bude rovněž pomáhat podporovat sbližování různých regulačních úprav, které uplatňuje EU v oblasti azylových práv. S ohledem na tyto skutečnosti a na souhlas členských států i evropských orgánů se zřízením tohoto Evropského podpůrného úřadu jsem s potěšením hlasoval pro jeho založení.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0124/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) I když je kladný hlas pro tuto zprávu pouhou formalitou, protože uplatňování Lisabonské smlouvy vyžaduje některé úpravy právního základu a aktů v přenesené pravomoci, přesto bych rád zdůraznil význam energetické účinnosti ve stavebnictví při dosahování cílů EU snižování spotřeby energie a emisí CO2 o 20 % a zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů o 20 % do roku 2020. Jak víme, dosažení cílů energetické účinnosti a snižování emisí v městských aglomeracích závisí především na zlepšení energetické účinnosti stávajících i nově stavěných budov.

Jsem však stále přesvědčen, že směrnice stanoví velmi ambiciózní cíle, s jejichž dosažením budou mít orgány místní správy potíže, pokud nedostanou finanční pomoc, včetně pomoci ze strany EU. Zejména mám na mysli ohromné množství práce v oblasti energetického využití u stávajících budov, jako jsou budovy sloužící pro sociální bydlení, u kterých energeticky méně náročné stavební úpravy bydlení (které pomohou rodinám omezit výdaje na energii) vyžádají značné finanční závazky ze strany orgánů místní správy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Cílem tohoto ambiciózního návrhu je povzbudit výstavbu/renovaci budov podle standardů, které jsou šetrnější k životnímu prostředí díky své energetické účinnosti. Hlasovala jsem rozhodně pro jeho přijetí. Tento druh iniciativ je ukázkou vedoucího postavení Evropské unie v oblasti udržitelného rozvoje. Tato směrnice představuje kompromis mezi výzvou a přinucením v oblasti odpovědné výstavby z hlediska životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Stavebnictví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a za 35 % celkových emisí. Tento právní předpis stanoví, že od konce roku 2020 bude energetická náročnost všech nových budov téměř nulová a renovace stávajících budov musí být prováděny tak, aby splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost. Tento právní předpis proto přispívá ke snížení energetické závislosti Evropy, ke snížení emisí CO2, zlepšení vnitřní a venkovní kvality ovzduší a zlepšení dobrých životních podmínek ve městech. Pobídka na zlepšení energetické náročnosti budov nabízí rovněž možnost ke změně klasifikace našich měst, k rozvoji turistiky, k vytváření nových pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu v EU. Tato nová klasifikace však vyžaduje větší míru veřejných i soukromých investic. Očekáváme přímé investice z veřejných prostředků, které budou mít přímý vliv na tvorbu nových pracovních míst a zajistí účast malých a středních podniků; programy na renovace měst napomohou hospodářskému oživení. Vyzývám proto Komisi a členské státy, aby využívaly strukturální fondy k nové klasifikaci budov z hlediska vlivu na životního prostředí a energetické náročnosti, přičemž tyto prostředky pomohou zvýšit podíl soukromých investic. Vyzývám je rovněž, aby nalezly vhodný model financování pro renovaci stávajících budov.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Trávíme 50 % svého života ve svých domovech. V současnosti je 30 % stávajících domů v Evropě nezdravých, i když mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly. Je proto důležité nejen podporovat nové udržitelné budovy, ale rovněž provádět udržitelné stavební úpravy. Vítám tento nový právní předpis, který pomůže spotřebitelům omezit výdaje na energii a celé EU dosáhnout cíle snížení spotřeby energie o 20 % za 10 let. Členské státy budou muset upravit nařízení o budovách tak, aby všechny budovy, které se budou stavět po roce 2020, splňovaly vysoké energetické standardy. Stav stávajících budov bude muset být zlepšen, pokud je to možné. Pro Demokratické hnutí je otázka bydlení rovněž otázkou urbanismu a kvality staveb. Musíme přiznat prioritu způsobu, jímž jsou naše domy projektovány. Musíme proto podporovat modernizaci stávajících budov, například prostřednictvím úpravy daní z nemovitostí v závislosti na energetické náročnosti budov. Vyzýváme proto členské státy, aby provedly změny svých daňových systémů s cílem povzbudit všechny dotčené strany k odpovědnému chování vůči životnímu prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Domnívám se, že tato zpráva bude prospěšná pro budoucnost energetického odvětví Evropské unie, pokud budou její cíle proveditelné a budou v souladu s finanční situací všech členských států. Vítám cíle, které přijala Rada na svém zasedání 14. dubna 2010 - cíl o potřebě snížit nerovnosti mezi členskými státy z hlediska tepelné účinnosti budov, stejně jako cíl, aby byly všechny budovy s nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2020 a to v postupných krocích, které budou členské státy přijímat v letech 2015 a 2018. Komise a Rada však nesmí zapomínat, že řada členských států stále čelí hospodářskému poklesu a bude potřebovat finanční a logistickou pomoc k dosažení navrhovaných cílů. Komise musí zvážit vypracování plánu finanční pomoci založeného na přidělování rozvojových fondů na pomoc členským státům, které nemohou samy tyto prostředky vyčlenit, zejména prostředky na stavební úpravy. Toto opatření budou běžní občané jistě vnímat jako prospěšné, protože jsou to oni, kdo nesou část nákladů za stavební úpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro doporučení o energetické náročnosti budov, protože předkládá ambiciózní a proveditelné návrhy na 20% snížení spotřeby energie a emisí CO2 v odvětvích, která nespadají do systému obchodování s emisemi, do roku 2020. Tato směrnice bude mít přímý vliv na život evropských občanů, protože pomůže spotřebitelům snížit výdaje za energii a zároveň přispěje k vytvoření milionů pracovních míst v celé EU prostřednictvím plánovaných investic do lepší energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V roce 2008 se EU zavázala, že do roku 2020 sníží o 20 % spotřebu energie a že 20 % spotřebované energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů. Zlepšení energetické účinnosti budov je nejúčinnější způsob, jak dosáhnout 20% snížení energetické spotřeby a emisí mimo odvětví spadající do systému obchodování s emisními povolenkami. Navíc, energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %.

13. listopadu 2008 předložila Komise návrh na změnu směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Tyto pozměňovací návrhy výrazně ovlivní život evropských občanů, protože budou mít bezprostřední dopad na budovy, ve kterých žijí, a vytvoří potřebu hledání a uplatňování účinnějších technologií ve stavebnictví. Tato strategie navíc bude vytvářet pracovní místa a bude přispívat k udržitelnému růstu. Vzhledem k tomu, že stávající návrh je založen na dohodě dosažené mezi Parlamentem a Radou v listopadu 2009, podporuji návrh zpravodajky.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Přijetí této směrnice o energetické náročnosti budov je důležitým krokem k omezení emisí CO2 a energetické závislosti Evropy. Tyto činitelé mají stále významnější podíl na kvalitě života evropských občanů i na konkurenceschopnosti našeho hospodářství a sociálním uspořádání. Vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a za 35 % celkových emisí, sehrává soběstačnost a lepší energetická náročnost renovovaných budov rozhodující úlohu s ohledem na schopnost Evropské unie dosáhnout do roku 2020 cíle 20% snížení energetické spotřeby a 20% zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Očekává se, že uplatňování těchto nových právních předpisů kromě toho, že pomůže spotřebitelům a veřejným službám omezit náklady na energie, pomůže v boji proti krizi v odvětví stavebního inženýrství a že přispěje k rozvoji programů obnovy měst, což bude mít kladný dopad na zlepšení kvality života a dobrých životních podmínek veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Zlepšení energetické účinnosti budov je zvláště důležité z hlediska zvýšení celkové energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů v EU. Pokud chce Evropská unie dosáhnout cílů, které navrhuje, ve snaze snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %, zajistit, že 20 % spotřebované energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů, a zvýšit energetickou účinnost o 20 %, bude muset významným způsobem posílit své závazky v oblasti energetické náročnosti budov.

Politická dohoda dosažená mezi Parlamentem a Radou vedla k vyjasnění technických hledisek, minimálních požadavků na energetickou náročnost v závislosti na stáří budov a na tom, zda byly renovovány či nikoli, zhodnocení úlohy místních a regionálních orgánů a podpory orgánů veřejné správy při uplatňování těchto doporučení.

Stále však máme určité obavy ohledně posílené úlohy Komise při hodnocení vnitrostátních plánů a kontrolních zpráv stejně jako přizpůsobení Lisabonské smlouvě, která soustřeďuje více moci v rukou Komise prostřednictvím takzvaných „aktů v přenesené pravomoci“.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (S&D), písemně.(PL) Základními činiteli ovlivňujícími energetickou náročnost jsou: 1. Převod z jedné energie na jinou tak, aby umožňoval její specifické využití. Čím delší je řetězec převodů, tím větší jsou ztráty. V praxi se většinou jedná o proud tepelné energie uvolňovaný z primárního energetického zdroje. Větší část této uvolněné energie se přenáší do životního prostředí. Účinek tohoto uvolňování lze omezit prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny, která může dosáhnout až 90% účinnosti. 2. Elektrický odpor neboli Ohmův odpor, který je důležitý pro přenos elektrické energie. 3. Tepelný odpor. Nízký odpor je důležitý v tepelných výměnících, zatímco vysoký odpor je důležitý pro nízkou tepelnou vodivost izolačních materiálů. Použití těchto izolačních materiálů – jako je polystyren, minerální vlna nebo pórobeton – významným způsobem snižuje požadavky na tepelnou energii u obytných budov. V současnosti se jedná o poměrně výrazné snížení – přibližně 40 % celkové energie. 4. Tření u antifrikčních procesů, jako např. u ložisek, a třecích procesů, jako např. u brzd. To se týká zejména vozidel a turbulence u letadel. V důsledku tření dochází ke ztrátě přibližně 30 % celkové energie.

Hlasoval jsem pro přijetí tohoto nařízení bez pozměňovacích návrhů, protože energetické ztráty u obytných budov patří – spolu se ztrátami při konverzi – k největším a úspory pomohou chudým lidem. V případě Polska může tepelná modernizace společně s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie přinést prospěch z hlediska hospodářského, sociálního i ekologického. Při realizaci nařízení v této oblasti by měla být uplatňována určitá priorita, protože nová nařízení obvykle zpomalí realizaci starších.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí přepracovaného znění směrnice o energetické náročnosti budov, protože jsem přesvědčená, že nové budovy by měly dodržovat zásady úspory energie a že by v této oblasti měly být uplatňovány závazné standardy, které by byly všude účinně dodržovány. Veřejné budovy by měly jít v tomto ohledu příkladem od roku 2018, což dodá veřejným orgánům větší váhu a legitimitu při informačních kampaních mezi občany. Tyto dokumenty rovněž stanoví, že energetická úspora musí představovat základní prvek při stavebních úpravách budov. Byla bych ráda, kdyby se tato opatření stala novou hnací silou pro malé a střední podniky a kdyby členské státy zvýšily počet školicích programů pro pracovníky odpovědné za energetickou účinnost budov. Pokud jde o označování energetické spotřeby výrobků, jsem přesvědčená, že spotřebitelé by měli znát energetické vlastnosti výrobků, které kupují.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Otázka energetické účinnosti z hlediska strategie 2020 je zásadní. Přijetí tohoto doporučení, jehož cílem je dosažení téměř domů s téměř nulovou spotřebou energie do roku 2020, představuje důležitý krok z hlediska snižování spotřeby energie v příštích letech. Toto úsilí se nesmí vztahovat pouze na stavby nových budov, ale rovněž na projekty rozsáhlých stavebních úprav stávajících budov. Je také důležité, aby veřejné stavební projekty představovaly dobrý příklad. Z tohoto důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) V minulosti byla často uplatňována snadno realizovatelná opatření na úsporu energie a lze jen stěží odhadnout, jak vysoký je potenciál snadno dosažitelných (to znamená nevyžadujících příliš rozsáhlé renovační práce) energetických úspor. To se však nesmí vymknout kontrole, aby nakonec budovy, na kterých byly provedeny vynikající stavební úpravy v zájmu energetické účinnosti, nezůstávaly prázdné v důsledku přemrštěných nájmů. Obecně řečeno, ani v zájmu ochrany klimatu nesmíme kvůli renovaci nepřijatelným způsobem zasahovat do vlastnických práv občanů.

Opatření na úsporu energií jsou jednak velmi nákladná a jednak vždy nezahrnují zcela vyspělé technologie, takže v tomto ohledu nemůžeme jednoduše určovat; musíme poskytovat pobídky prostřednictvím podpor. Vzhledem ke snižování platů a sociálního zabezpečení musíme dvakrát až třikrát důkladněji zvažovat, zda nebudou nová nařízení představovat pro individuální stavitele nebo obyvatele domů pohromu nebo zda je nepřivedou na mizinu. Dopad energetické náročnosti nelze jednoznačně odhadnout, a proto jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Podle EU patří stavebnictví k odvětvím s největším potenciálem z hlediska úspory energie . Energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %. V nových členských státech EU, včetně Litvy, se u bytových domů ztrácí přibližně 60 % tepelné energie. Jen v Litvě je více než 35 000 bytových domů. Jejich obyvatelé nejenže platí značné částky za teplo, ale jsou rovněž odpovědní za tuny emisí CO2. Konzervativní vláda v Litvě není schopná zahájit izolaci budov. Po téměř dvou letech slibů, že renovace budou zahájeny okamžitě, nebyla ještě renovována ani jediná budova.

Hlasoval jsem pro toto doporučení o energetické náročnosti budov, protože podporuje dosažení cíle téměř nulových domů. Tím bude zajištěno, že za určitou dobu se budovy v EU stanou z energetického hlediska udržitelné. Realizací této směrnice zahájíme proces snižování spotřeby energie EU o pětinu do roku 2020. Investice do zvyšování energetické účinnosti vytvoří miliony pracovních míst a přispějí k růstu hospodářství v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Vyjadřuji podporu doporučení na zlepšení energetické účinnosti budov. Energetická účinnost neznamená pouze úsporu energie, ale také snížení emisí CO2 a skleníkových plynů. V zájmu dosažení tohoto cíle bychom měli omezit energetické ztráty domácností, které se zvýšily v důsledku technologie, která přenáší energetické náklady z výroby na údržbu. Výzkum v oblasti stavebnictví směřuje k ekologičtějšímu přístupu ke stavění.

V současnosti se největší projekty soustřeďují do zemí v mírném pásmu a tento druh technologie se zde rozšiřuje v takové míře, že se zdá, že doba, kdy budeme mít udržitelná města, není až tak vzdálená. Ve středomořských státech se tyto technologie nešíří tak rychle. I když problém úniku tepla není v těchto oblastech tak vážný, nejsou tyto budovy z ekologického hlediska udržitelné.

Rostoucí využití systémů klimatizace, které se v našich domovech objevují stále častěji, má za následek spotřebu ohromného množství energie. Evropská unie proto musí provádět informační kampaně a přijmout opatření s pomocí prostředků Společenství, pobídek a informačních kampaní a prostřednictvím výzkumu nových výrobních technologií a jejich používáním v praxi.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Dosažení cíle 20-20-20 do roku 2020, jinými slovy 20% snížení spotřeby energie, zvýšení poměru energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů vůči celkové spotřebě energie, na 20 % a 20% zvýšení energetické účinnosti, vyžaduje koordinovaná a cílená opatření jak ze strany EU, tak ze strany členských států. Co je důležitější, zlepšení energetické účinnosti budov je nejúčinnějším způsobem snížení spotřeby energie a emisí v odvětvích, která nespadají do systému obchodování s emisemi o 20 %. Abychom byli přesní, energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %. Budovy s optimálním využitím energií navíc spotřebují méně vody a vykazují nižší náklady na údržbu a veškeré poplatky. Proto jsem hlasoval pro přijetí směrnice o energetické náročnosti budov, která bude mít významný dopad na život evropských občanů, neboť se bude přímo týkat budov, v nichž žijí a jež užívají. Investice do zlepšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie navíc vytvoří miliony pracovních míst a přispějí k udržitelnému hospodářskému růstu v EU; zároveň se tak podaří omezit výdaje, které jsou v současnosti zbytečně vynakládány na udržování energeticky náročných budov.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Budovy jsou odpovědné za téměř polovinu emisí CO2, které nejsou zahrnuty do systému obchodování s emisemi EU, a nabízí tak značný potenciál na snížení těchto emisí s žádnými nebo nízkými náklady. Nová směrnice o energetické náročnosti budov stanoví soubor minimálních ukazatelů/požadavků na energetickou náročnost nových budov tak, aby jejich energetická spotřeba byla roku 2020 téměř nulová s tím, že značná část energie bude vyráběna z obnovitelných zdrojů. To rovněž zahrnuje uplatňování těchto požadavků na stávající budovy.

Je nezbytné informovat občany o těchto požadavcích a povzbudit je, aby i při renovaci budov zaváděli inteligentní měřicí systémy (a nahradili systémy na ohřev vody a klimatizační systémy energeticky účinnými alternativami, jako například reverzibilními tepelnými čerpadly). Část finančních prostředků poskytne rozpočet EU s cílem povzbudit opatření v oblasti energetické účinnosti. Členské státy musí přijmout vhodná opatření v zájmu urychleného zavedení této směrnice. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože tento nový právní předpis pomůže spotřebitelům omezit výdaje za energii, a tím umožní EU splnit cíl dosažení 20% snížení energetické spotřeby do roku 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro přijetí této důležité směrnice s ohledem na potřebu zlepšit energetickou účinnost budov, což je jedna z oblastí s největším potenciálem, pokud jde o dosažení obecného cíle EU zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 o 20 %. Podle znění schváleného Parlamentem a Radou musí mít do roku 2020 všechny nové budovy nulovou spotřebu energie, což znamená, že musí vyprodukovat tolik energie, kolik samy spotřebují. Veřejné budovy musejí jít příkladem a splňovat požadavky tohoto právního předpisu do 31. prosince 2013. Část nákladů těchto reforem bude financována z rozpočtu EU. Stávající budovy budou muset rovněž splňovat velmi vysoké standardy energetické účinnosti, vypočítané členskými státy na základě společného rámce, který je stanoven v této směrnici. Ukazatele energetické náročnosti budov musí být součástí reklamy na jejich prodej nebo pronájem ve sdělovacích prostředcích. Dalším důležitým novým prvkem je začlenění inteligentních měřicích přístrojů a kontrolních a řídicích systémů zaměřených na úsporu energie. Přezkum této směrnice bude proveden do roku 2017.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (FR) Dnešní hlasování o předpisech EU o energetické náročnosti budov představuje výrazný pokrok v oblasti energetické účinnosti. Hluboce však odsuzujeme skutečnost, že tento právní předpis nezohledňuje požadavky na renovaci stávajících budov, které jsou odpovědné za 40 % energetické spotřeby a za 36 % emisí skleníkových plynů v Evropě. Namísto vytvoření ambiciózní politiky v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím rozsáhlých investic do renovací budov se EU soustředí výhradně na nové budovy. Tím je promarněna příležitost k vytvoření milionů pracovních míst, omezení naší energetické závislosti na sousedních zemích a k boji proti změně klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Stavebnictví je odvětví, které má značný potenciál v oblasti úspory energií. Toto odvětví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a 35 % celkových emisí skleníkových plynů.

Zlepšení energetické účinnosti budov je nejlepším způsobem snížení spotřeby energie a emisí.

Tato dohoda si zasluhuje naši plnou podporu. Nejpozději do 31. prosince 2020 budou muset být všechny nové domy s téměř nulovou spotřebou energie. Veškeré budovy ve veřejném sektoru musí tohoto cíle dosáhnout o dva roky dříve. Při renovaci starších budov se budou minimální požadavky na energetickou náročnost uplatňovat dokonce už od nynějška. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou budovy s velmi vysokou energetickou náročností. Kromě toho zanedbatelné či velmi malé množství energie, které budou tyto budovy spotřebovávat, by mělo pocházet z velké části z obnovitelných zdrojů energie.

Je chvályhodné, že tato směrnice věnuje pozornost ustanovení nástroje financování, který tento přechod umožní. Členské státy musí vypracovat seznam opatření k dosažení cílů této směrnice nejpozději do 30. června 2011. Komise musí rovněž posoudit fungování směrnice v přiměřené době – nejpozději do 1. ledna 2017. Tato směrnice představuje důležitý příspěvek v boji proti změně klimatu.

 
  
  

Zpráva: Rui Tavares (A7-0125/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Stockholmský program požaduje vytvoření spolehlivé a udržitelné společné azylové politiky Evropské unie. Pokud však mají být cíle azylové politiky realizovány a zajištěny, je nezbytné vyzvat členské státy, aby se dobrovolně zúčastnily společného programu EU pro znovuusídlování uprchlíků. Proto se Evropský parlament snaží poskytnout co největšímu počtu členských států možnost zúčastnit se programu EU pro znovuusídlování uprchlíků. Evropský parlament podporuje návrh Komise a zastává názor, že znovuusídlování uprchlíků by mělo sehrávat významnou úlohu ve vnější politice EU v oblasti azylu. Měla by být dále rozvíjena a rozšiřována, aby se z ní stal účinný nástroj ochrany ze strany EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Hlasování pro přijetí této zprávy je krokem k dosažení společné evropské politiky v oblasti azylu. Tato politika umožní účinnější ochranu lidských práv a zároveň umožní omezit nezákonné přistěhovalectví.

EU se musí jednoznačně vyslovit k otázkám migrace a integrace. Musí přijmout odpovědnost za vymezení evropských předpisů a za podíl na výdajích zemí EU, které jsou dotčeny migračními toky. Znovuusídlování nemůže a nesmí být oddělováno od společných opatření proti nezákonnému přistěhovalectví. Tato opatření vyžadují nejen dohodu zemí se společnými hranicemi, ale rovněž zemí, odkud budou budoucí nezákonní přistěhovalci odcházet.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Znovuusídlování uprchlíků je proces, který umožňuje znovuusídlení jednotlivce na základě žádosti Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, pokud dospěje k závěru, že tito lidé potřebují mezinárodní ochranu. To je jedním z kritérií způsobilosti v rámci Evropského uprchlického fondu. Tento proces je nejlepším možným řešením pro osoby, jejichž bezpečnost nemohou odpovídajícím způsobem zaručit státy prvního azylu.

Souhlasím se závěry zpravodaje, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Společná azylová politika a společný systém znovuusídlování představují jediný způsob, jak můžeme prosazovat řádnou politiku EU v oblasti lidských práv. Znovuusídlování je nepochybně trvalým řešením pro uprchlíky, jejichž ochranu nelze zajistit v zemích prvního azylu. Je důležité, aby byly k dispozici dostatečné prostředky, i když pouhé vyčlenění části rozpočtu nelze považovat za skutečný program znovuusídlování uprchlíků.

Nepochybuji o významu této dohody pro uprchlický fond umožňující v řadě členských států zaplnit mezeru a zlepšit jejich kapacitu v oblasti znovuusídlování. S radostí konstatuji, že počet členských států, které se účastní tohoto programu, se v posledních letech zvýšil; je důležité, že se nám daří povzbudit k účasti i ostatní. Rozvoj a šíření tohoto nástroje znovuusídlování v EU musí pokračovat s cílem zajistit co nejúčinnější ochranu.

Díky tomu bude Komise moci každý rok stanovit společné priority EU v oblasti znovuusídlování uprchlíků. Tyto priority se mohou vztahovat na konkrétní zeměpisné regiony, národnosti nebo kategorie uprchlíků, kteří mají být znovuusídlováni, i když souhlasím s tím, že by měla být zajištěna flexibilita umožňující reagovat na naléhavé situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Tlak migračních toků je stále silnější a existuje řada zemí, které jsou cílem této migrace a jejichž obavy ohledně tohoto jevu je třeba chápat. Z toho důvodu musíme mít funkční program znovuusídlování, který umožní spravedlivé rozdělení odpovědnosti za plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany uprchlíků a zároveň uvolní tlak na země zatížené značným množstvím uprchlíků, kterým poskytly azyl.

Jedním z pozitivních kroků by bylo zahájit ještě během tohoto roku činnost Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který může poskytnout členským státům podporu při uplatňování iniciativy v oblasti znovuusídlování. Bez ohledu na to, ve které zemi se znovuusídlování uskuteční, je důležité, aby zde uprchlíci měli trvalý přístup k jazykovým kurzům a vzdělávacím kurzům o dané zemi nebo v případě potřeby i k dalším zařízením náboženské povahy a psychologickému poradenství.

Jsem přesvědčena, že hlavním rysem tohoto programu, který má díky tomuto rozhodnutí zajištěn dlouhodobý rozpočtový výhled, musí být udržitelnost. Příjemci už prožili trauma v podobě odloučení od kultury a tradic země, z níž pocházejí. Musí si vytvořit novou totožnost, což je traumatizující proces, který není třeba zhoršovat pochybnostmi a nejistotou ohledně budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Pokud nechce být Evropa odříznuta od okolního světa nebo zůstat slepá vůči událostem, k nimž v něm dochází, stává se potřeba znovuusídlování uprchlíků stále důležitější. Otevřenost a solidarita vůči těm, kdo trpí, jsou dvě evropské vlastnosti, které jsou inspirovány křesťanstvím a které by bylo dobré opět v plné míře vzkřísit. Přitom je však třeba dodržovat legitimní hranice stanovené členskými státy. Každoroční společné priority EU pro jednotlivé zeměpisné regiony a konkrétní kategorie uprchlíků určených ke znovuusídlování musí brát zřetel na potřeby členských států a na jejich konkrétní okolnosti; je třeba povzbudit účast členských států na činnosti programu znovuusídlování.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Jedním z opatření, k jejichž uplatňování je Evropský uprchlický fond způsobilý, je znovuusídlování. Ve Stockholmském programu se stanoví, že činnost Evropské unie by měla být prováděna v partnerství a spolupráci se třetími zeměmi, na jejichž území se nacházejí velké populace uprchlíků. Komise každým rokem stanoví společné priority EU pro osoby, které mají být znovuusídlovány, a toto vymezení musí být dostatečně pružné, aby mohlo reagovat na naléhavé události. Zvláštní pozornost je třeba věnovat obětem kulturních, sociálních a politických systémů, které nejvíce potlačují jejich práva. Počet členských států, které se účastní programů EU v oblasti znovuusídlování, se zvyšuje a je třeba jej rozšířit na co největší počet členských států. Rád bych zdůraznil kladný dopad vytvoření fondu na pomoc v oblasti znovuusídlování, který poskytuje větší částky v prvním a ve druhém roce procesu. Tyto prostředky jsou odpovědí na vyšší náklady, které jsou přirozeně spojené s vytvářením mechanismů a struktur a reagují na potřebu zaručit podmínky zajišťující co největší udržitelnost a kvalitu procesu znovuusídlování uprchlíků.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Vzhledem k poměrně malé dosavadní aktivitě musí Evropa začít přispívat větším dílem k znovuusídlování uprchlíků, jejichž existence je v zemích, které je přijaly, ohrožena. Právě ve snaze povzbudit členské státy, aby se připojily k tomuto hnutí kolektivní solidarity, jsem hlasovala pro přijetí této zprávy, jejímž cílem je podpořit přijímání a znovuusídlování uprchlíků v Evropě. Dobrý úmysl už nestačí; musíme přeměnit slova v činy a zejména upřednostňovat ženy a děti, které jsou oběťmi násilí a zneužívání, nezletilé osoby bez doprovodu, ty, kteří se stali oběťmi mučení, a vážně nemocné osoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Pouze 10 členských států EU, včetně Portugalska, přijímá uprchlíky, kteří mají být znovuusídleni. Znovuusídlováním se rozumí proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, založenou na individuální potřebě mezinárodní ochrany, přesunuti ze třetí země do členského státu. Přijetím tohoto doporučení se snažíme zvýšit počet členských států, které znovuusídlují uprchlíky za tímto účelem; státy, které umísťují uprchlíky poprvé, obdrží vyšší finanční pomoc na první dva roky. Bez ohledu na priority, týkající se zeměpisných regionů, stanovené EU pro dané období se priorita přiznává těmto kategoriím osob: dětem a ženám, kterým hrozí psychické, fyzické nebo sexuální násilí či zneužívání, nezletilým osobám bez doprovodu, osobám, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvláštní potřeby, osobám, které byly vystaveny násilí a mučení, a osobám, jež je třeba mimořádně či bezodkladně znovuusídlit z právních důvodů a kvůli ochraně.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Jedním z opatření, k jejichž uplatňování je Evropský uprchlický fond způsobilý, je znovuusídlování uprchlíků ze třetích zemí. Znovuusídlováním se rozumí proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, založenou na individuální potřebě mezinárodní ochrany, přesunuti ze třetí země do členského státu, v němž mohou pobývat a) v postavení uprchlíka, nebo b) v postavení poskytujícím podle vnitrostátního práva a práva Společenství stejná práva a výhody jako postavení uprchlíka.

V důsledku navrhovaného opatření se EU – která už nyní čelí problému hromadného přistěhovalectví – stane ještě přitažlivější pro migrující osoby. Údaje Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky to potvrzují. Zatímco v roce 2008 bylo v rámci EU znovuusídlováno přibližně 5 000 osob, v současnosti se na celém světě nachází 750 000 osob, které potřebují znovuusídlování. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) V řadě členských států, včetně mé domovské země Rakouska, je již kapacita pro přijímání uprchlíků naplněna a obyvatelstvo se zcela oprávněně brání vytváření nových přijímacích středisek a podobných zařízení. Proto je zpráva o Evropském uprchlickém fondu, která vyzývá ke znovuusídlování uprchlíků v EU – jako to činí tato zpráva –, o to více nepochopitelná. Proto jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Problém uprchlíků je evropský problém a jeho řízení nelze ponechat na jednotlivých národních státech, zejména vzhledem k jejich zeměpisným hospodářským rozdílům. Proto podporuji zřízení fondu na evropské úrovni.

Zřízení fondu musí sloužit dvěma účelům: musí podporovat uprchlíky, kteří přicházejí do našich zemí a kteří často hledají pomoc na našich pobřežích, a rovněž státy, které přijímají větší počet těchto potřebných v důsledku své zeměpisné polohy. Tento problém je a musí být evropským problémem a nemůžeme ponechat některé státy, aby se s ním vyrovnávaly samy. Doufám, že tento fond bude počátkem cesty k vytvoření celoevropského a jednotnějšího přístupu k celé této problematice.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Vzhledem k potřebě pomoci uprchlíkům v Evropě považuji rozhodnutí Evropského parlamentu v této oblasti za velmi důležité. Hlavním cílem tohoto fondu je podpořit opatření přijatá členskými státy, která jsou často spojená s dodatečnými výdaji. Cílem těchto opatření je zajistit důstojné životní podmínky pro uprchlíky a rovněž tato opatření zahrnují zákonnou úpravu, kterou se řídí jejich pobyt v zemích Unie. Považuji za nezbytné zvýšit finanční pomoc zemím, které se podílejí na pomoci uprchlíkům.

Nesmíme zavdat příčinu ke kritice, že jako rozvinuté země místo toho, abychom chránili uprchlíky za každou cenu, se jim snažíme bránit v přístupu na naše území. Uprchlíkům, kteří přicházejí do Evropy z rozvojových zemí a kteří často museli čelit vážným problémům, jako je násilí, nedostatek prostředků k životu a nedostatečný přístup k lékařské péči, by se mělo dostat co nejlepší péče zřízené členskými státy EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. (SK) Dámy a pánové, ve výboru bylo předloženo k hlasování více pozměňovacích návrhů, které chtěly upozornit na význam církví a společenství věřících při řešení problematiky uprchlíků. Všechny tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Jestliže liberální a levicoví politici tvrdí, že každodenní práce s uprchlíky je dostatečně zajištěna prostřednictvím nevládních organizací a prostředků ze státního rozpočtu, svědčí to o jejich krátkozrakém cynismu a pokrytectví. Ve skutečném životě je tomu právě naopak. Není snad pravdou, že státy se často dostávají pod palbu kritiky za to, že v uprchlických táborech vládnou nedůstojné podmínky? Nebylo by na místě otevřeně poukázat na pokrytectví států jako Německo, Španělsko, Francie, Itálie nebo Malta? Při přijímání uprchlíků a v péči o ně vlády selhávají. Vracejí je zpět, protože bída těch nejchudších se bohaté Evropě příčí. Z důvodu politické korektnosti pomíjíme, že v nejhorší bídě přijímacích táborů, kde politicky korektní nevládní organizace už svůj boj vzdaly, se zanícením pracují jen katolické řádové sestry. Díky Maltézskému řádu, Jezuitské službě pro uprchlíky (Jesuit Refugee Service) a mnoha křesťanským organizacím uznávají vlády svůj závazek řešit osud uprchlíků. Křesťanské organizace jsou trnem v oku našeho svědomí. Za to jim patří náš dík – a to přesto, že jejich financování z rozpočtu EU je velmi omezené a ve zprávě z vlastní iniciativy se o nich k tomuto tématu nesmí objevit ani zmínka.

 
  
  

Zpráva: Carlos Coelho (A7-0126/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Zpráva o Schengenském informačním systému a jeho modernizaci významným způsobem přispívá ke svobodnému pohybu v rámci Evropy. Vzhledem k rostoucím pohybu osob mezi členskými státy v schengenském prostoru a k jeho plánovanému rozšíření musíme schválit nakládání s údaji, které zajistí, že tato svoboda bude uplatňována v naprostém bezpečí. Coelhova zpráva přispívá k úsilí o dosažení větší účinnosti při výměně informací i nezbytnému dodržování práv jednotlivců, které Evropská unie zaručuje. Přirozeně jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Cílem tohoto návrhu je zajistit přechod Schengenského informačního systému v jeho současné podobě SIS 1+ na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Je politováníhodné, že se zahájení tohoto systému zpožďuje. Evropský parlament učinil vše, co bylo v jeho silách, aby byla činnost tohoto systému zahájena co nejdříve a aby byl postup realizace systému SIS II zcela transparentní. Je však zapotřebí získat schválení od všech orgánů. Je třeba zdůraznit, že v případě, že by byl projekt systému SIS II neúspěšný, musela by Komise uplatnit alternativní program a že Parlament by se musel podílet na rozhodování ohledně přechodu. Před přechodem na nový systém SIS II by měl být Parlament plně informován ze strany Komise o výsledcích testů a měl by mít příležitost k vydání stanoviska.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Před přechodem na nový systém SIS je nezbytné, aby byly provedeny příslušné testy a přijata nezbytná bezpečnostní opatření. I když jsem přesvědčen, že testy musejí být provedeny odborně a důkladně, sdílím rovněž nelibost zpravodaje ohledně rozsáhlých průtahů, které přechod na nový systém provázejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Obecně jsem hlasoval pro navrhované pozměňovací návrhy k tomuto nařízení. Fáze převodu údajů je posledním úkolem v rámci vývojového mandátu druhé generace Schengenského informačního systému (SIS II). Tím je odůvodněna potřeba udělit Komisi mandát pro vývoj systému do doby, než bude tento systém provozuschopný. Vzhledem k vážným průtahům, které byly již potvrzeny, a zvýšeným nákladům na projekt SIS II chápu, že ustanovení o skončení platnosti musí být zachováno. Nový mandát musí být stanoven na základě data, ke kterému Komise předpokládá, že by se systém SIS II mohl stát provozuschopným – tj. na konci roku 2011.

Komise však musí mít možnost určité pružnosti, na základě které bude moci posunout lhůtu prostřednictvím postupu schvalování ve výborech tak, aby mohla upravit právní rámec podle potřeb alternativního scénáře v případě, že bude systém SIS II neúspěšný. Neschopnost Komise stanovit pravděpodobné datum, kdy by se systém SIS II mohl stát provozuschopným, je nepřijatelná, protože na tomto systému závisí větší záruky bezpečnosti, svobody a spravedlnosti v evropském prostoru. Vznikají tak rovněž pochybnosti o nedostatku transparentnosti tohoto procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Citlivá povaha tohoto tématu je důvodem, proč byla zpráva svěřena poslanci této sněmovny, který se dané oblasti nejvíce věnuje, panu Coelhovi; rád bych mu poblahopřál k jeho práci. Průtahy, kterými byl tento proces provázen, jsou politováníhodné, sdílím ovšem jeho obezřetnost, pokud jde o úspěch procesu přechodu a znepokojení ohledně práva Parlamentu dostávat informace o dalším vývoji.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Sága přechodu ze systému SIS I na systém SIS II již trvá příliš dlouho. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu: abych upozornila, že stanovené lhůty je třeba dodržovat, a abych ukončila to, co lze po mnoha marných pokusech a vzhledem k vynaloženým prostředkům na dosažení uvedeného cíle přechodu – doposud bezvýsledně – považovat za chyby v řízení. Nyní je řada na Komisi, ale Evropský parlament jako rozpočtový orgán musí využít svých pravomocí a vyhradit si právo požádat Evropský účetní dvůr, aby provedl důkladný audit řízení projektů a finančního dopadu, který by měl neúspěch tohoto projektu na rozpočet EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Pozoruji určitý pokrok v pozměňovacích návrzích Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci obsažené v této zprávě. Výbor požaduje, aby byl Evropský parlament zapojen do rozhodovacího procesu, a uvádí, že pro přechod na druhou generaci Schengenského informačního systému je zapotřebí jeho schválení. Přesto je tato zpráva stále nepřijatelná. Nemůžeme s klidným svědomím podpořit případný přechod na systém SIS II – nový nástroj pro dosažení „úplné bezpečnosti“.

Díky tomuto systému může být shromažďováno stále více osobních údajů a to z důvodů, které jsou pochybné. Jak lze považovat za platný důvod podezření z úmyslu spáchat teroristický čin? A co je nejhorší, přístup k těmto údajům mohou získat Spojené státy. V této době krize pokračuje naše vládnoucí eurokracie v budování Evropy vyznačující se hospodářskou soutěží a přehnaným důrazem na právní stát. Nyní je však více než kdy předtím čas budovat Evropu solidarity a spolupráce, kterou potřebujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Máme Schengenský informační systém, který funguje a je schopen rozšíření, a máme prestižní projekt v hodnotě několika milionů, který se hroutí. Je načase přestat vyhazovat peníze oknem a zachránit, co se ještě zachránit dá. Pokud chce EU skutečně utrácet další miliony, měly by být vynaloženy na ochranu hranic nebo ve prospěch místních rodin. Měli bychom konečně začít správně uplatňovat ustanovení Ženevské úmluvy o postavení uprchlíka, které se samozřejmě nevztahuje na armádu hospodářských přistěhovalců, místo abychom pouze vypláceli ohromné částky peněz na přijímání uprchlíků..

A konečně chci dodat, že nepotřebujeme nový podpůrný úřad pro otázky azylu, abychom dále rozšiřovali azylovou džungli a močál agentur EU, který spolyká milióny. Dokud nebudeme mít fungující Schengenský informační systém, nesmí být schengenský prostor dále rozšiřován. Nové návrhy jsou nejen špatně promyšlené, ale jsou jednoduše kontraproduktivní, a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Vyjadřuji svou jednoznačnou podporu zprávě pana Coelha. Schengenský informační systém se ukázal jako vynikající a platný nástroj řízení kontroly v rámci Evropské unie. Během jeho vývoje však vyvstala potřeba změn a úprav a to i s ohledem na další požadavky, které se objevily později.

Zpravodajův návrh se do značné míry kryje s tímto hlediskem: přechod na druhou generaci nelze dále odkládat nebo protahovat. Potřebujeme účinný a účelný nástroj pro koordinaci informací a kontrolu osob, které vstupují do schengenského prostoru a cestují v jeho rámci. Z tohoto důvodu se připojuji k panu Coelhovi a zdůrazňuji potřebu, aby Komise zrealizovala druhou generaci systému SIS co nejdříve.

 
  
  

Zpráva: Carlos Coelho (A7-0127/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Před přechodem na nový systém SIS je nezbytné, aby byly provedeny příslušné testy a přijata nezbytná bezpečnostní opatření. I když jsem přesvědčen, že testy musejí být provedeny odborně a důkladně, sdílím rovněž nelibost zpravodaje ohledně rozsáhlých průtahů, které přechod na nový systém provázejí.

Kromě toho považuji za důležité, aby byl Účetní dvůr požádán o provedení hloubkového auditu řízení této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zvýšený počet členských států vážným způsobem zkomplikoval postup přechodu ze Schengenského informačního systému na Schengenský informační systém druhé generace. Parlament v této zprávě požaduje přesné a aktuální informace o průběhu tohoto postupu, což je v pořádku. Doufám, že se přechod uskuteční nejúčinnějším možným způsobem, že tento přechod žádným způsobem neohrozí bezpečnost Evropy a že dospěje k uspokojivému výsledku.

 
  
  

Zpráva: Rui Tavares (A7-0131/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože otázka uprchlíků je ve Společenství stále velmi významná. V současnosti není oblast znovuusídlování uprchlíků v Evropské unii žádným způsobem koordinována a pouze 10 členských států provádí znovuusídlování uprchlíků každý rok, což brání strategickému využití znovuusídlování jako nástroje vnější politiky EU. Rovněž vítám rozhodnutí Komise zřídit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který bude nabízet podporu členským státům při provádění znovuusídlování a zároveň bude zajišťovat koordinaci politik v rámci EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) EU se na přijímání a znovuusídlování uprchlíků ze třetích zemí podílí v mnohem menší míře než Spojené státy a Kanada. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastní iniciativy Evropského parlamentu o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování. Tato zpráva požaduje, aby byl v rámci EU zřízen ambiciózní a udržitelný program znovuusídlování, a navrhuje finanční podporu pro členské státy, které jsou ochotny se do tohoto programu zapojit.

Tato zpráva rovněž vyjadřuje náš nesouhlas s představami Rady. Rada chce stanovit, aby pro stanovení priority s ohledem na znovuusídlování byla rozhodující státní příslušnost. Kromě zeměpisného původu uprchlíků bychom chtěli, aby byla zavedena kategorie „zranitelných uprchlíků“ (ženy a děti vystavené násilí a zneužívání, nezletilé osoby bez doprovodu, osoby, které potřebují lékařskou péči, oběti mučení atd.). Výše zmínění musí vždy představovat prioritu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Je nezbytné, aby Evropská unie měla spravedlivou a realistickou politiku v oblasti přistěhovalectví. Vítám proto tento účinný, spolehlivý a udržitelný program znovuusídlování nabízející trvalé řešení pro uprchlíky, kteří se nemohou vrátit do země svého původu. Úspěch účinného programu pro znovuusídlování vyžaduje přístup k pracovním příležitostem pro dospělé a okamžité zařazení nezletilých do škol. Z tohoto důvodu je nezbytný přístup k poradenským službám v oblasti vzdělání a zaměstnání. Jednotlivé subjekty ve veřejném sektoru (například obce) a organizace občanské společnosti stejně jako nevládní organizace, charitativní organizace, školy a sociální služby musí přijmout následná opatření; je nezbytné podporovat spolupráci mezi těmito subjekty. Vyzývám členské státy, aby podporovaly vytváření mechanismu na financování a větší rozšíření iniciativ partnerství soukromého a veřejného sektoru v zájmu podpory evropského programu pro znovuusídlování.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Je pozitivní, že počet členských států, které se zapojily do programu pro znovuusídlování, se v posledních letech zvýšil. Přesto znovuusídlování uprchlíků provádí každoročně pouze 10 členských států, aniž by byly jejich snahy navzájem koordinovány nebo aniž by existoval společný program EU pro znovuusídlování. Je důležité, aby členské státy mezi sebou projevily solidaritu a spravedlivě sdílely odpovědnost za dodržování mezinárodních závazků.

Účinný a udržitelný program EU pro znovuusídlování přinese prospěch znovuusídlovaným uprchlíkům, členským státům a EU samotné tím, že jí zajistí vedoucí úlohu v mezinárodním humanitárním úsilí. Je zapotřebí vícestranný přístup, který bude zahrnovat všechny zúčastněné subjekty na místní úrovni, aniž bychom pomíjeli zásadní úlohu, kterou sehrává Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Účinný program EU pro znovuusídlování musí zajišťovat trvalou ochranu a řešení a zároveň vytvářet mechanismus pro spolupráci a koordinaci mezi členskými státy. Tento program musí umožňovat výměnu osvědčených postupů, vytvářet společnou strategii a omezovat náklady na činnosti spojené se znovuusídlováním. Podporuji návrh zpravodaje – pana Tavarese, kterému blahopřeji k vynikající zprávě – vytvořit útvar pro znovuusídlování, který umožní koordinovat a usnadňovat činnosti v rámci znovuusídlování.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Návrh nařízení týkající se programu EU pro řízení a regulaci znovuusídlování řeší prioritně usídlování a adaptaci uprchlíků v novém prostředí. Humanitární katastrofy či jiné nepředvídatelné události mohou vyvolat vlnu uprchlictví, na kterou je třeba umět v rámci EU společně reagovat. Zásadně však odmítám uprchlictví z důvodu politického azylu v rámci EU. Neumím si představit, že by bylo v některém z členských států EU právně umožněno perzekuovat občana z politických důvodů. Účast měst a obcí na programu znovuusídlování by měla být za všech okolnosti založena na dobrovolné bázi stejně jako účast členských států.

V řadě zemí je vyšší podíl cizinců na místní populaci již tradicí, pro řadu jiných je ovšem něčím novým. Abychom předešli fóbiím a strachu z cizinců v některých státech či regionech, měl by být jejich zájem či nezájem o účast respektován. Dále by bylo vhodné z důvodu souladu a komplementarity programu EU pro znovuusídlování s dalšími politikami EU v oblasti azylu koordinovat navržený program v rámci EASO. Přes uvedené výhrady zprávu jako celek podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Znovuusídlování uprchlíků se ukázalo nezbytné tam, kde přijímající třetí země nedokáže zajistit uprchlíkům bezpečnost a obživu, aby se zde mohli usadit. Z tohoto důvodu jednotlivé subjekty působící v terénu cítí potřebu řešit tento problém na evropské úrovni a společný program EU pro znovuusídlování navržený Komisí by se k tomu mohl stát vhodným nástrojem. Bez ohledu na to, jaký model se nakonec prosadí, je jistě třeba, aby členské státy více spolupracovaly mezi sebou i se zeměmi prvního umístění s cílem zajistit trvalé, udržitelné a vzájemně propojené řešení tohoto vážného humanitárního problému.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Evropští občané by se neměli nechat zmást názvem této zprávy: znovuusídlování. Nehovoříme zde o žádném balíčku pomoci nebo o repatriaci přistěhovalců, ale o přijímání osob na území EU na základě doporučení Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky, kteří již obdrželi azyl ve třetí zemi – první zemi, kde získali azyl či útočiště a která jim z nějakého důvodu nevyhovuje, nebo nevyhovuje Organizaci spojených národů. Je to neuvěřitelná nová výzva k sociálnímu a hospodářskému přistěhovalectví, kterou projednáváme pod záminkou uplatňování mezinárodní ochrany, přičemž Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu bude ve stále větší míře odpovědný za rozmístění žadatelů v rámci EU, ať se nám to líbí, či nikoli. Jak můžeme provádění těchto kontrol s důvěrou svěřit OSN a prvním zemím azylu? Jak můžeme snést skutečnost, že nějaká evropská agentura bude říkat členským státům, koho mají na svém území přijmout a jaké bude jeho postavení? Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je na světě 750 000 lidí, kteří mohou žádat o azyl. Máme je na základě příkazu této organizace přijmout všechny? To je naprosto nezodpovědné.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Pouze 10 členských států EU, včetně Portugalska, přijímá uprchlíky za účelem znovuusídlení. To je třeba změnit a je třeba nalézt řešení a pobídky, aby se většina členských států mohla začít podílet na znovuusídlování uprchlíků. Vytvoření tohoto programu představuje důležitý krok tímto směrem. Přispěje rovněž k širší účasti EU na znovuusídlování na světové úrovni, což bude mít rovněž vliv na ambici EU sehrávat vůdčí úlohu ve světovém humanitárním úsilí a na mezinárodní scéně.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Dovolte, abych vyjádřil podporu zprávě pana Tavarese. Jak jsem zdůraznil s ohledem na vytvoření Evropského uprchlického fondu, problém vyžaduje přijetí opatření a přístupu na evropské úrovni.

Jsem přesvědčen, že v zájmu dosažení tohoto cíle by mělo být harmonizováno udělování postavení uprchlíka. Na evropské úrovni nemůžeme mít rozdílné definice. Společný pojem by jednak zabránil „přechodu“ uprchlíků v rámci evropských zemí a zároveň by umožnil vhodnější řízení. Společný program nás proto podle mého názoru vede správným směrem. Účinný program EU pro znovuusídlování by tedy měl poskytovat ochranu a trvalá řešení nejen pro uprchlíky, jejichž situace je dlouhodobá, ale měl by rovněž umožnit rychlé a vhodné reakce při mimořádných událostech a v naléhavých situacích.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Schválení evropského programu pro znovuusídlování uprchlíků ze třetích zemí v členských státech EU je krokem správným směrem a já jsem samozřejmě hlasoval pro přijetí zprávy, pro kterou jsem byl také zpravodajem za Skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Je velmi důležité, abychom navázali solidaritu mezi EU a třetími zeměmi v otázce uprchlíků. V brzké době však budeme muset osvědčit odvahu a projevit stejnou solidaritu v rámci EU vytvořením vnitřního programu přesídlování s cílem zmírnit nerovnoměrný tlak na některé členské státy. Velmi dobrým příkladem v tomto ohledu je pilotní program na Maltě.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Je dobré, že byl vytvořen společný program EU pro znovuusídlování. Počet uprchlíků, kteří potřebují znovuusídlit, roste, na rozdíl od počtu míst, která je mohou přijmout. Avšak členské státy, které přijímají uprchlíky, patří často k těm nejchudším a jejich zdroje jim neumožňují přijmout větší počet osob. Znovuusídlování by mělo být vnímáno jako poslední možnost – jediné řešení pro uprchlíky, kteří se nemohou vrátit do vlastní země a nemohou ani nalézt bezpečné útočiště ve třetí zemi. Členské státy by měly přijmout ambicióznější program, který zajistí kvalitu a účinnost znovuusídlování.

Musíme podpořit vytvoření mechanismu soukromého financování a častější přijímání veřejných a zákonných iniciativ na posílení evropského programu pro znovuusídlování. A zvláštní pozornost by měla být věnována potřebným lidským zdrojům v rámci stávajících i budoucích programů EU pro znovuusídlování umožňující uplatňování osvědčených postupů při přijímání a začleňování uprchlíků do přijímající společnosti.

Cílem je vytvořit společný program EU pro znovuusídlování, aby tak díky užší spolupráci vlád členských států EU mohl být zvýšen počet znovuusídlovaných osob a mohlo tak v EU dojít ke zlepšení jejich situace. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí, aby se do programu EU pro znovuusídlování mohlo zapojit více členských států EU, což povzbudí politickou a praktickou spolupráci mezi členskými státy v zájmu trvalé ochrany cizinců.

 
  
  

Zprávy: Rui Tavares (A7-0125/2010 - A7-0131/2010), Carlos Coelho (A7-0126/2010 - A7-0127/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem kladně pro přijetí těchto zpráv, jak jsme se na tom domluvili se zpravodaji během rozpravy ve Výboru pro občanské svobody.

 
  
  

Zpráva: Maria Badia i Cutchet (A7-0141/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Badia i Cutchet (S&D), písemně. (ES) Tato zpráva, pro kterou bude – jak doufám – většina z vás hlasovat, je hodnocením pokroku, kterého Evropa dosáhla v politikách v oblasti vzdělávání a odborné přípravy letech 2007-2009. Ve zprávě se rovněž jedná o výzvách uvedených v iniciativě nazvané Novými dovednostmi k novým povoláním. Ze zprávy vyplývá, že máme stále nedostatky v odborné přípravě našich mladých lidí, a to jak z hlediska přípravy pro nová odvětví hospodářství, tak také v oblasti rozvoje dovedností v prostředí, kdy se Evropa a svět stávají stále více vzájemně provázanými. Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam odborné přípravy a vzdělání umožňující úspěšně čelit sociálním a hospodářským výzvám, které nás v příštím desetiletí čekají. Proto v kontextu hospodářské krize v EU chci zdůraznit význam zachování rozpočtů v oblasti vzdělání a odborné přípravy na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že musíme zlepšit kvalitu vzdělávání a odborné přípravy v EU. Pokyny uvedené v Lisabonské strategii však bohužel nebudou realizovány do konce roku 2010. Navzdory pokroku v posledních letech nejsou dovednosti evropských občanů stále na odpovídající úrovni a jedna třetina evropské populace dosahuje nízké úrovně vzdělání. Znepokojivá je rovněž skutečnost, že stále větší počet mladých lidí opouští školu dříve a nezískává žádné další vzdělání. Domnívám se, že je velmi důležité, abychom co nejdříve začali uplatňovat politiku zaměřenou na zvýšení kvality vzdělání a odborné přípravy v členských státech. Evropská komise, členské státy a zaměstnavatelé by měli úzce spolupracovat s institucemi poskytujícími vzdělání a odbornou přípravu s cílem zajistit kvalitnější a širší nabídku, aby odpovídala požadavkům profesních odvětví a trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o provádění pracovního programu s názvem Vzdělávání a odborná příprava 2010, protože tato zpráva obsahuje některé velmi důležité oddíly, které – jak doufám – najdou specifické uplatnění v rámci politiky EU a následně budou moci být v plné míře realizovány členskými státy.

Mám zejména na mysli body týkající se odborné přípravy a vazeb mezi vzdělávacím procesem a potřebami trhu práce. Z hlediska budoucnosti jak našeho vzdělávacího, tak našeho hospodářského systému, který je téměř výhradně tvořen malými a středními podniky, doufám, že bude rozpoznána potřeba posílit vazby mezi institucemi, zejména institucemi zajišťujícími odbornou přípravu, a podnikatelským světem.

Myšlenka navazování partnerství mezi výrobními podniky na vnitrostátní a místní úrovni na straně jedné a světem vzdělávání na straně druhé je bezpochyby dobrou myšlenkou: umožnit školám úspěšněji koordinovat programy odborné přípravy se skutečnými potřebami podniků v daném místě a s potřebami hospodářství, které tyto potřeby odráží, nemluvě o skutečnosti, že tento plán také umožní školám překonat trvalý problém nacházení vhodných zdrojů, díky nimž budou moci poskytovat mladým lidem kvalitní vzdělání využitelné v profesním životě.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je nejvyšší čas provést přezkum cílů v oblasti vzdělání a odborné přípravy, které jsme stanovili v rámci Lisabonské strategie, a zhodnotit, co nebylo v této oblasti úspěšné. Jsem ráda, že jedním z nejdůležitějších cílů v nové strategii Evropa 2020 je zlepšit úroveň vzdělání, snížit počet lidí, kteří opouštějí školy bez dosaženého vzdělání, a zvýšit počet lidí s vysokoškolským nebo rovnocenným vzděláním. Za prvé bych ráda zdůraznila skutečnost, že v důsledku rychlého rozvoje informačních a nových technologiích se stává vzdělávací prostředí stále složitější a rozmanitější a je nezbytné přizpůsobit jej novým potřebám stále se měnícího světa. Je proto nezbytné provést reformu a zlepšit vzdělávací programy na školách a univerzitách a zohlednit přitom potřeby měnícího se trhu. Za druhé vyzývám k většímu úsilí směřovanému k zvýšení gramotnosti a podpoře zlepšování schopností lidí ze znevýhodněného prostředí. Jedním z nejdůležitějších cílů programu je modernizace odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání. Jinými slovy, je třeba stále prohlubovat vztahy s podnikatelskými kruhy a je nezbytné rozvíjet nové perspektivy kvalifikace a zajímavější příležitosti mobility pro studenty zapsané v programech odborného vzdělávání a přípravy. Jsem ráda, že Evropský parlament věnuje zvláštní pozornost potřebě usnadňovat zapojení osob se zdravotním postižením do vzdělávání a odborné přípravy. Rovněž souhlasím s tím, že musíme vyčlenit odpovídající finanční prostředky s cílem zajistit zapojení osob se zdravotním postižením do vzdělávání a odborné přípravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutné pro osobní rozvoj každého jedince, pro rovnost a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, pro aktivní občanství a sociální soudržnost. Je nezbytné dosáhnout zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy všech studentů s cílem dosáhnout lepších výsledků a schopností. Je to jediný způsob, jak můžeme úspěšně uplatňovat obnovenou sociální agendu EU pro příležitosti, přístup a solidaritu a vytvořit větší počet lepších pracovních míst. Je třeba podpořit mobilitu mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelským prostředím a odborným vzděláváním a přípravou s cílem podpořit učení zaměřené na studenty a získávání schopností, jako je podnikavost, mezikulturní porozumění, kritické myšlení a tvořivost. Rovněž vyzývám členské státy, aby modernizovaly vysoké školství a především slaďovaly vzdělávací programy s potřebami trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Od přijetí Lisabonské strategie se politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii stávají stále důležitějšími. Vítám proto tuto zprávu obecně a konkrétně sdělení Komise nazvané Klíčové schopnosti pro měnící se svět. Znepokojuje mě však nesoulad mezi dovednostmi získávanými na školách a požadavky trhu práce v Evropské unii.

Jednoznačný závazek vůči odborné přípravě a celoživotnímu vzdělávání výrazným způsobem přispěje k úspěchu iniciativy nazvané Novými dovednostmi k novým povoláním a zlepšení průřezových klíčových schopností, jako jsou schopnosti pracovat s digitálními technologiemi, schopnost učit se, sociální, občanské, sportovní a umělecké schopnosti, smysl pro podnikavost a cit pro kulturu.

Jsem přesvědčen, že pokud mají být příští generace schopné překonat současnou propast mezi získávanými dovednostmi a potřebami trhu, mělo by se kvalitním nástrojem pro včasné získání základních dovedností stát předškolní vzdělávání. Dále považuji za důležité, aby se základní a střední školství zaměřovalo na rozvoj specifičtějších dovedností, jako například na zvládnutí cizích jazyků a přizpůsobení se obcím, v nichž jsou školy umístěny. Je nezbytné, aby vysoké školy byly koordinovány s potřebami trhu práce, podniků a společnosti obecně.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Navzdory některým zlepšením se nám ještě zdaleka nepodařilo dosáhnout cílů v oblasti vzdělání a odborné přípravy stanovené v Lisabonské strategii. Tato zpráva analyzuje neúspěchy a výzvy, které je třeba překonat, jako například lepší vazbu mezi systémy výuky, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že ve své zemi jsem působil v oblasti vzdělávání, považuji za politováníhodné, že téměř všechny ukazatele související s těmito tématy jsou chybně klasifikovány. Obávám se, že tyto nepříznivé výsledky jsou do značné míry výsledkem ideologie učení, která se zcela vzdaluje sdělení Komise a usnesení Parlamentu, kde se nejednou setkáváme se slovy jako „zásluha“, „přísnost“, „úsilí“, „soustředění“ a „disciplína“, přičemž „přenos vědomostí“ a „zapamatování“ jsou považovány za méně důležité než otázky „nadání“ a „přístupu“ založených na „základních schopnostech“.

Bylo by dobré, kdyby se státy přestaly zabývat statistikami a namísto toho se zaměřily na kořen problému, upustily od metod založených na množství slov, v nichž se ztrácí odpovědnost všech lidí zapojených v procesu vzdělávání, a od kamufláže statistik. Namísto toho by měly přijmout metody zaměřené především na vědecký obsah a poznávací procesy; na účinné učení a na účinnou výuku. Měli bychom se méně soustředit na dosahování společných stanovisek, která jsou tak prázdná, jak dobře jsou míněná. Vzhledem k obecně kladnému obsahu usnesení budu hlasovat pro jeho schválení, musím však připomenout, že hluboce nesouhlasím s chápáním povahy vzdělávacího systému.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Otázky vzdělávání a odborné přípravy mají jednoznačně nejvyšší význam s ohledem na trvale pokračující pokroky vědy a technologie a stále rozsáhlejší začleňování vědeckých a technických poznatků do výrobních procesů. Právě v tomto ohledu považuje projednávaná zpráva „za zásadní, aby byly zavedeny politiky, které by směřovaly ke zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy“. V tomto ohledu přirozeně sdílíme stejnou obavu.

Když zpráva připomíná tyto obavy, ani se nezmiňuje o významu státních škol při prosazování tohoto cíle a nepřipomíná dopady nedostatečných investic do státního školství nebo vyloučení řady mladých lidí z přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě; namísto toho uvádí pochybnou a dvojznačnou zmínku o posílení spolupráce „mezi veřejným a soukromým sektorem“. Pokud jde o vysokoškolské vzdělání, nepředstavuje Boloňský proces žádné řešení pro potřebné zlepšení v oblasti vzdělání: naopak, v zemích, jako je Portugalsko, vedl jen ke zhoršení, zejména v oblasti státního systému.

Musíme rovněž odsoudit obhajobu „flexibility“, která nutí mladé lidi přijímat nejistou, nestálou, občasnou a špatně placenou práci. Rovněž nesouhlasíme s představou dobrovolnické činnosti jako náhrady za práci, která zhoršuje zneužívání mladých lidí, kteří se snaží vstoupit do pracovního procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Emma McClarkin (ECR), písemně. – Moji kolegové z britské Konzervativní strany, i já, souhlasíme s mnohým z toho, co je uvedeno v této zprávě. Podporujeme snahy o rozvoj strategií pro celoživotní vzdělávání a na podporu odborného vzdělávání a přípravy i strategie v zájmu lepší integrace klíčových schopností, jako je výuka cizích jazyků, matematiky a přírodních věd. Jsme také přesvědčeni, že nejdůležitější je zajistit, aby byl trh práce dostatečně pružný a poskytoval mladým lidem možnost získat zaměstnání.

Nemůžeme však podpořit odkaz v této zprávě, že by všechny děti přistěhovalců měly mít možnost výuky v mateřském jazyce. Jsme přesvědčeni, že by to bylo zcela neproveditelné, nákladné a neúčinné, a to zejména ve školách, kde jsou děti z mnoha jazykově odlišných prostředí, a že to neprospívá začleňování přistěhovalců do místních společenství. Kromě toho by politika vzdělávání měla zůstat v působnosti jednotlivých národních států. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Na základě Lisabonské strategie z roku 2000 byla přijata a zavedena řada iniciativ zaměřených na dosažení strategického cíle stanoveného Evropskou radou, aby se Evropská unie stala „do roku 2020 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě“. Závazek vůči vzdělání a odborné přípravě má zásadní význam a musí zahrnovat zlepšení kvality a účinnosti vzdělávacích systémů v Evropě. Je třeba přijmout závazek v oblasti odborné přípravy učitelů a vzdělávacích pracovníků, poskytnout přístup do systémů vzdělání a odborné přípravy všem, učinit proces výuky přitažlivějším, otevřít systém vzdělávání a odborné přípravy zbývající části světa a podporovat hlubší vazby se světem práce. Důležitým krokem k dosažení cílů návrhu na rok 2010 – kterých však nebylo plně dosaženo – byla i standardizace cílů v rámci klíčových schopností. Z pohledu přezkumu a posouzení doposud vykonané práce se tento dokument stává ještě důležitější, pokud na něj budeme pohlížet jako na přípravu strategií obnovy v zájmu dosažení původně navrhovaných cílů v odvětví vzdělávání s přihlédnutím k novým návrhům strategického rámce evropské spolupráce v tomto odvětví: vzdělávání a odborná příprava 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Vzdělání je důležité, skutečností je, že dobré vzdělání a dobrá odborná příprava již nějakou dobu není zárukou získání zaměstnání či dokonce dobrého pracovního místa. Namísto toho, abychom investovali prostředky do vhodných režimů pro získání kvalifikovaných pracovníků, máme plán, jak do EU přivést málo kvalifikované pracovníky prostřednictvím různých karet, přičemž přechodná omezení přístupu na trh práce jsou odmítána jako zbytečná. S ohledem na uvedené základní podmínky nejsou programy odborné přípravy dostatečné a z toho důvodu jsem hlasoval záporně.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Skutečnost, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytné pro vytvoření společnosti založené na vědomostech a pro budoucí hospodářství, už není žádným mýtem. Tyto záležitosti představují základ naší společnosti a jsou prameny naší budoucnosti a budoucnosti příštích generací.

Pokud máme úspěšně reagovat na výzvy, kterým Evropa čelí, včetně výzvy v rámci strategie EU 2020, nesmíme opomíjet vzdělání (předškolní, základní, střední a vysokoškolské) a odbornou přípravu. Podporuji sdělení, které uvádí různé strategie určené k realizaci, jako například podpora odborného rozvoje a vzdělávání učitelů, aktualizace metod posuzování a zavedení nových způsobů vedení výuky. Vyjadřuji podporu a blahopřeji zpravodajce k citlivosti, kterou projevila při přípravě této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Tento text představuje globální přístup k aktualizaci a úpravě vzdělávání s ohledem na moderní požadavky. Stanovení důvodů, které vedly k neúspěchu cílů Boloňského procesu o sblížení v oblasti vysokoškolského vzdělávání mezi členskými státy, důležitost změny vzdělávacích systémů s cílem připravit evropské společnosti na překonání hospodářské krize a obnovu udržitelného růstu a význam pronikání nových technologií do všech úrovních vzdělávání, to jsou klíčové body vzdělávacích systémů budoucnosti. Proto jsem v tomto smyslu předložil pozměňovací návrhy, které Výbor pro kulturu a vzdělávání schválil.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem velmi rád, že jsme dnes přijali zprávu, kterou vypracovala moje katalánská kolegyně ze skupiny S&D, Maria Badia i Cutchetová, o velmi důležité problematice vnímání vzdělání a odborné přípravy jako klíčových schopností pro měnící se svět.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy a ráda bych připomněla význam základních schopností, které musí každý Evropan získat. Počet mladých lidí, kteří ve věku 15 let neumějí řádně číst, trvale vzrůstá (21,3 % v roce 2000 a 24,1 % v roce 2006). Vzhledem k tomu, že evropská strategie se zaměřuje na kvalitní pracovní místa a inteligentní hospodářství, může tato znalostní propast odsouvat na okraj stále větší část společnosti. Členské státy musí přijmout tuto prioritu – získání základních schopností (čtení, psaní, matematika) – do svých vzdělávacích programů dříve, než se žáci začnou specializovat. Zvláštní důležitost má navíc výuka cizích jazyků. Jako učitelka angličtiny jsem si toho zvláště dobře vědoma. Vinou skutečnosti, že některé evropské země zaostávají ve výuce cizích jazyků, má řada studentů v době, kdy pracovní místa dostávají stále častěji mezinárodní rozměr, zavřené dveře. Konečně přizpůsobení vzdělávacích modelů nových povolání zeleného nebo digitálního hospodářství je jednou z hlavních výzev pro vzdělávání v Evropě. Z tohoto důvodu je pomoc při celoživotním vzdělávání klíčem flexibilní pracovní dráhy přizpůsobené pracovním místům budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem zprávu o programu vzdělávání a odborné přípravy 2010 s radostí a s nadějí na rychlé uplatňování myšlenek tohoto programu. Jako akademická pracovnice a učitelka s dlouholetou zkušeností věnuji zvláštní pozornost potřebě vytvoření větší mobility mezi institucemi terciárního vzdělávání, obchodními kruhy a institucemi odborného vzdělávání a přípravy.

Moderní vysokoškolské vzdělání by mělo důkladně připravovat studenty ke vstupu na trh práce. Kromě správných znalostí se stávají stále důležitějšími schopnosti jako podnikavost, mezikulturní porozumění a tvořivost a při dosažení pracovních úspěchů sehrávají společně s formální přípravou stále významnější úlohu.

Z tohoto hlediska je proto vzdělání velmi důležité. Je rovněž nezbytné přijmout účinná opatření na větší zastoupení žen ve vědě a vědeckém výzkumu. V této záležitosti jsem již požádala Evropskou komisi o stanovisko a o zvážení možnosti zřízení zvláštního programu na vytvoření rovných příležitostí pro ženy ve vědě.

Vezmeme-li v úvahu znepokojivé statistiky ohledně vzdělání evropských občanů – včetně skutečnosti, že např. 77 milionů lidí, čili jedna třetina evropské populace ve věku mezi 25 a 64 let, nemá buď žádné formální vzdělání, nebo má velmi nízké vzdělání –, považuji tuto zprávu za velmi důležitou z hlediska podpory vědy a zlepšení odborných kvalifikací. S ohledem na uvedené skutečnosti vyzývám členské státy, EU a Komisi k účinnému uplatňování myšlenek tohoto programu.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Vzdělání má důležitou sociální funkci, otevírá dveře a nabízí vyhlídky na lepší budoucnost. Musíme proto vynaložit veškeré úsilí, abychom napomáhali vzdělávání mladých lidí prostřednictvím programů a grantů EU ve spojení s vnitrostátními opatřeními. V době globalizace, rostoucí hospodářské soutěže a rychlých změn je důležité účastnit se celoživotního vzdělávání.

Díky výměnám studentů, jako například v rámci projektu Erasmus, naši mladí lidé nejen prohlubují své znalosti v konkrétní oblasti, ale rozšiřují také své obzory. Zkušenost s novými kulturami a jazyky a navazování mezinárodních kontaktů vede k vytváření pevnějších vazeb v rámci Evropy a pomáhá při vytváření evropské totožnosti. Evropa má ambice stát v čele výzkumu a vývoje, inovací a nových technologických řešení, které umožní lepší řízení energetických zdrojů.

Naše naděje se upírají na mladé lidi a musíme se na tuto skupinu zaměřit přednostně. Mladí lidé po ukončení univerzitního vzdělání stěží nacházejí uplatnění na trhu práce, protože zaměstnavatelé kladou často důraz na odborné zkušenosti, které mladí lidé v této životní etapě nemají. Z tohoto důvodu musíme podpořit dialog mezi univerzitami a podniky, přizpůsobit studijní programy potřebám trhu práce a klást důraz na umístění a praktické zkušenosti studentů, které jim usnadní získat zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, v celé Evropě se utahují opasky a lidé začínají pociťovat dopady – bolestných a tvrdých – opatření. Oběti a kompromisy se staly součástí našeho každodenního života v řadě odvětví EU, je však důležité (zvláště v době hospodářského poklesu), abychom nezanedbávali své závazky v tak základních oblastech politiky, jako je vzdělávání. Jak nás učí dějiny, za vzdělání stojí bojovat – ať už to byly podzemní vzdělávací instituce v nacisty okupované Evropě, nebo disidentské „tajné univerzity“ během stalinské éry. V důsledku světové hospodářské krize se musíme opět přizpůsobovat. Odborné vzdělávání a příprava se musí přizpůsobovat potřebám trhu práce. Je třeba zvýšit úroveň gramotnosti v Evropě, protože v této oblasti Evropa zaostává za Spojenými státy a Japonskem. Musíme vyplnit tuto mezeru. Nejenže je důležité zvýšit úroveň gramotnosti, základních matematických dovedností a počítačové gramotnosti mezi mladými lidmi, ale také mezi nezaměstnanými dospělými osobami z nižších sociálně hospodářských vrstev. Celoživotní vzdělávání od kolébky do hrobu, stejně jako tak zvané programy „druhé šance“ pro dospělé s omezenými schopnostmi jsou důležité nejen z hlediska povzbuzení hospodářství a trhu práce, ale také z hlediska sociálního začlenění a aktivního občanství. Je naší povinností zvýšit kvalitu odborné přípravy v Evropě a učinit vzdělávání přitažlivějším. Je to dlouhodobý boj, který však stojí za to.

 
  
  

Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A7-0135/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Správa a řízení komerčních společností je oblast, která vyvolává nové obavy, zejména v průběhu současné krize, i když je předmětem trvalé regulace. Učinit řídící pracovníky – a nemluvím zde pouze o správcích – odpovědnými je naprostou nutností v situaci, kdy chceme omezit systémová rizika. V případě společností působících ve strategických odvětvích, které mají značný obrat nebo významný podíl na trhu, mohou finanční problémy, do nichž se tyto společnosti mohou dostat, jednoznačně přesahovat pouhé zájmy akcionářů a přesahují do oblasti „dotčených subjektů“, jinými slovy věřitelů, zaměstnanců, spotřebitelů, příslušného průmyslového odvětví nebo státu.

V této situaci mnou předložený pozměňovací návrh na zavedení odpovědnosti členů správní rady tím, že určitý podíl zastoupených ředitelů by měl být tvořen odborníky, podporuje snížení systémového rizika, protože v současnosti už nestačí být zástupcem akcionářů, neboť – jak jsem ukázal – dobrá finanční situace a stabilita některých společností přesahuje pouhý investiční zisk v podobě vlastnictví akciového kapitálu. Navíc v zájmu zvýšení účasti akcionářů v těchto společnostech, kteří jsou v řadě případů – pokud vlastní příliš malý podíl kapitálu – pasivní, je třeba zavést regulaci elektronického hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Správa podniků a jejich etika je důležitý problém, zvláště v současné situaci, kdy řada akcionářů utrpěla ztráty svých investic v důsledku porušení některých těchto zásad. Dobří řídící pracovníci, kteří jsou zodpovědní a jejichž jednání je vedeno etickými zásadami, má význam pro vyvážené rozhodování, které umožní společnostem stát se konkurenceschopnými. Když hovoříme o regulaci určitých etických zvyklostí, nesmíme zapomínat na zásadu samostatnosti soukromých subjektů ani na to, že je třeba stanovit hranici ohledně regulace některých postupů.

Považuji rovněž za důležité, aby akcionáři přebírali větší odpovědnost a aktivněji se podíleli na tom, že dobré správce odmění trh a že méně etické správce stihne trest, aby tak jejich postup nepoškozoval práva akcionářů a neměl záporný vliv na celý trh.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nedávná finanční krize nás nutí odpovědnějším způsobem se zabývat deontologickými otázkami vztahujícími se k řízení podniků. Otázky související se strukturou odměňování a řízení odměňování ředitelů a řídících pracovníků společností kótovaných na burze se musí řídit etickými a deontologickými zásadami, které neumožňují vznik situací, jakých jsme byli svědky v nedávné minulosti, kdy byly řídícím pracovníkům přiznávány odměny ve společnostech, které krátce nato vyhlásily úpadek nebo se nacházely ve vážných problémech. EU musí mít výkonný sociální a ekologický model s dlouhodobým výhledem, který respektuje zájmy všech: společností, akcionářů a pracovníků. Z tohoto důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Vyjadřuji podporu zprávě pana Lehneho. Nedávná finanční krize ukázala, že je potřeba se hlouběji zabývat problematikou související s politikou odměňování ředitelů společností. Souhlasím se zpravodajem v tvrzení, že metoda založená na závazných opatřeních, jejímž cílem je zabránit situaci, kdy proměnné složky platu (odměny, podíly atd.) umožňují vznik příliš rizikových investičních politik, které jsou velmi oddělené od stavu reálného hospodářství.

Z tohoto důvodu je zapotřebí přijmout legislativní opatření, které nám umožní vyřešit problém rozdílných vnitrostátních předpisů týkajících se odměňování ve společnostech, zejména v případech přeshraničních fúzí. Pokud jde o finanční sektor, je zvláště nezbytné, aby etické otázky sehrávaly zásadní úlohu – a to nejen z morálního hlediska, ale především z hlediska sociálního. Z tohoto důvodu musíme zavést jednotné a globální pokyny.

 
  
MPphoto
 
 

  Evelyn Regner (S&D), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy z vlastní iniciativy o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků, protože v první řadě podporuji výzvu Evropského parlamentu k podpoře účasti většího počtu žen na řídících pozic a žádost Evropské komisi, aby předložila návrh, kterým se zavádí režim obsazování míst v podnikových řídících orgánech a rovněž v dalších orgánech a na obsazování míst obecně. Zároveň však lituji skutečnosti, že můj pozměňovací návrh, aby byl tento požadavek povinný, nebyl do konečného usnesení zahrnut.

Byla bych ráda, kdyby Evropský parlament předkládal daleko ambicióznější požadavky. V souvislosti s politikou odměňování bych ráda upozornila na významné rozdíly, které v praxi přetrvávají, a zdůraznila, že zásady stanovené v evropských směrnicích o rovném odměňování a o rovném zacházení s muži a ženami je třeba dodržovat a zachovávat. Zastávám názor, že tyto základní zásady by měly být povinné ve všech členských státech, a jsem přesvědčená, že by měl být zaveden systém postihů za jejich nedodržení.

 
  
  

Zpráva: Georgios Papanikolaou (A7-0113/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Podpořil jsem zprávu pana Papanikolaoua, protože jsem si vědom důsledků hospodářské finanční krize, která již dostihla a postihla struktury společnosti, zejména mladé Evropany, mezi nimiž už nezaměstnanost dosahuje znepokojivých rozměrů.

Jsem proto přesvědčen, že je povinností evropských orgánů vytvořit řádně vymezené strategie, které dokážou co nejlépe využít stávající vzdělávací programy a programy mobility (jako např. Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci) a zároveň zlepšit vzájemný vztah mezi poskytovanou odbornou přípravou, schopnostmi a požadavky a potřebami trhu práce, aby se tak přechod mezi odbornou přípravou a povoláním stal co nejméně problémovým a co nejbezpečnějším.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s tímto usnesením, protože s tvorbou politik je v současnosti spojena odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím pokolením. Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje. Jsem znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi. Je velmi důležité, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a ve strategii Evropa 2020 bylo zajištěno začlenění perspektivy mládeže. Také podporuji návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na lepší začlenění mladých lidí na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Zpráva, pro kterou jsem hlasovala, obsahuje zajímavé úvahy a návrhy na vytvoření konstruktivních politik, jejichž cílem je dát mladým lidem v dnešní společnosti smysl odpovědnosti.

Mladí lidé dnes čelí mnoha výzvám, pokud chtějí nalézt své místo na trhu práce a ve společnosti. Souhlasím se základním východiskem této zprávy: Parlament by mohl být užitečným nástrojem pro politiky týkající se mládeže a to s ohledem na své demokratické kořeny a z nich vyplývající schopnost shromáždit žádosti mladých lidí v členských státech a upřít pozornost Evropy na jejich požadavky.

Znovu opakuji, jako již v dřívějších projevech, jak důležité je zajistit, aby vzdělávací programy odrážely místní modely podnikání: tímto způsobem můžeme pomoci dnešním mladým lidem i budoucím generacím, aby jejich vstup na trh práce byl snadnější a aby jej doprovázelo i větší uspokojení. V současnosti je stále hlavním problémem pro miliony mladých lidí v Evropě získání pracovního místa, a to zejména během hospodářské krize, která způsobila nárůst nezaměstnanosti mezi mladými lidmi na více než 20 %.

Rovněž plně souhlasím s důrazem, který tato zpráva klade na sociální a lidský význam dobrovolné činnosti mladých lidí, která jim může pomoci k dosažení osobního i kolektivního růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože příprava a realizace strategie EU pro mládež jsou velmi důležité, zejména v době hospodářské a finanční krize, která postihuje mladé lidi a ohrožuje jejich budoucí prosperitu. Vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou budoucností Evropy, je naší povinností pomoci jim prostřednictvím uplatňování dobře připravené strategie pro mládež. Proto musí členské státy v první řadě hájit právo všech dětí a mladých lidí na státní vzdělávání a musí poskytnout všem stejné příležitosti ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ nebo finanční situaci. Ráda bych upozornila na skutečnost, že – jak stanoví nová strategie Evropa 2020 – je třeba, aby byl co nejdříve omezen počet žáků, kteří opouští školu bez získání kvalifikace. Pouze prostřednictvím pružnějších studijních podmínek pro všechny mladé lidi a zajištěním práva na vzdělání a studium můžeme poskytnout mladým lidem možnost získat pevné postavení na trhu práce. Ráda bych rovněž zdůraznila, že je nezbytné vypracovat konkrétní hlavní směry politiky k realizaci politik v oblasti zaměstnanosti a boje s nezaměstnaností mezi mládeží. Je velmi důležité podpořit podnikavost mladých lidí a poskytnout jim pružnější podmínky pro využívání mikroúvěrů a nástrojů mikrofinancování.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Finanční krize má vážný dopad na život mladých lidí. Vítám proto obnovenou strategii pro mládež, která začleňuje do politického programu dobré životní podmínky budoucích generací. Vzhledem k tomu, že klíčovou složkou úsilí o růst a tvorbu nových pracovních míst je znalostní trojúhelník, ráda bych zdůraznila význam vytváření většího počtu příležitostí pro mladé lidi v oblasti vzdělání a zaměstnanosti prostřednictvím prohloubení vzájemných kontaktů mezi oblastmi vzdělání, výzkumu a inovací. Poslanci Evropského parlamentu sehrávají zásadní úlohu při prosazování evropských politik zaměřených na mládež v členských státech. Ráda bych upozornila na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku.

Evropský parlament rovněž sehrává významnou úlohu při provádění, sledování a hodnocení evropské strategie pro mládež. Je nezbytné, aby programy a fondy Unie odrážely to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili, a aby byly politiky, programy a činnosti EU koordinovány s ohledem na strategii EU pro mládež.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože i když je strategie EU pro mládež přirozeně rozsáhlý a komplexní dokument, je nezbytné znovu potvrdit, že každá nová strategie musí zakládat své ambice a politiku na vzdělání. V minulosti kladla tato politika v oblasti vzdělávání zcela správně důraz na potřebu, aby všichni studenti v EU dokončili základní a středoškolské vzdělání. V současnosti se nám naštěstí podařilo dospět do stavu, kdy můžeme věnovat pozornost ambicióznějším cílům. Přibližně před dvěma desítkami let probíhaly pokusy zaměřené na demografické skupiny, které tradičně nenavštěvují univerzity, s cílem podpořit jejich vysokoškolské vzdělání. Některé z těchto iniciativ byly úspěšnější, jiné méně, ale sociální skupiny, které tvoří většinu vysokoškolských studentů, zůstávají převážně nezměněné. To se musí změnit. Pokud máme skutečně vyřešit chudobu, která v EU přetrvává, i když je často nepozorovaná, je třeba vytvořit systém, v rámci něhož budou ve vysokoškolském vzdělání zastoupeny i skupiny společnosti, které k této formě vzdělání tíhnou méně.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Podporuji zprávu pana Papanikolaoua o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Plně podporuji výzvu Parlamentu členským státům, aby uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže. Jsou jimi například podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv.

Zdůrazňuji důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělání a odborné přípravy. Naléhavě vyzývám Komisi, aby přiznala prioritu nástrojům na zlepšení kvalifikace mladých lidí a zlepšení jejich pracovních příležitostí a zejména na rozvoj iniciativy „první zaměstnání v rámci programu Erasmus“. Souhlasím s bojem proti užívání drog, alkoholu a tabákových výrobků a jiných forem závislosti, včetně hráčské závislosti.

Rád bych zdůraznil úlohu informování mladých lidí o otázkách sexuální výchovy z hlediska ochrany zdraví. Rád bych podtrhl význam dobrovolnických činností a – jak to vždy požadovalo Hnutí sociálně demokratické mládeže Portugalska (JSD) – potřebu předat mladým lidem odpovědnost při plánování a realizaci politik zaměřených na mládež na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Investice do politik zaměřených na mládež jsou nezbytné pro budoucnost evropských společností zejména v době, kdy se počet mladých lidí ve společnosti nadále snižuje. Vítám přijetí strategie EU pro mládež, ve které byly poprvé shromážděny informace o situaci mladých lidí v Evropě a kde Komise rovněž stanovila tři priority v oblasti mládeže.

Základními cíli účinné evropské politiky zaměřené na mládež, která je schopná přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení, jsou: vytvořit více příležitostí pro mládež v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, zlepšit začlenění a plnou účast všech mladých lidí ve společnosti a podpořit sociální začleňování a solidaritu mezi společností a mladými lidmi. Problémy spojené s účinným uplatňováním nástroje politiky zaměřené na mládež jsou však dány skutečností, že v jednotlivých členských státech existují různé definice pojmu mládež, stejně jako skutečností, že politika zaměřená na mládež podléhá zásadě subsidiarity. Pokud má obnovená evropská spolupráce v oblasti mládeže přinést konkrétní výsledky, jako například naléhavé posílení otevřené metody koordinace, potřebují vlády členských států projevit jednoznačné odhodlání a rozhodný závazek.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Finanční krize zatěžuje, alespoň z krátkodobého hlediska, profesní budoucnost milionů mladých lidí v celé Evropské unii a to zejména proto, že je pro ně stále obtížnější vstoupit na trh práce. Musíme nutně zajistit, aby opatření v oblasti odborné přípravy zajišťovala lepší soulad dovedností a požadavků trhu práce, a podporovala tak samostatnost a hospodářskou nezávislost mladých lidí; v opačném případě riskujeme, že promrháme nadání mladých lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) V době, kdy Evropa zápasí s největší a nejvážnější hospodářskou a finanční krizí za poslední desetiletí, je nezbytné, aby se strategie EU pro mládež, kterou nyní projednáváme, zaměřovala na problémy, které tuto krizi vyvolaly a které se zvláště dotýkají mladých lidí. Mezi těmito problémy bych zvláště upozornil na vysokou mírou nezaměstnanosti mezi mladými lidmi, problémy spojené s přístupem na trh práce, nízké mzdy, nesoulad formální odborné přípravy na školách a univerzitách s nároky pracovního života a problémy spojené se sladěním vstupu do pracovního života, který je vždy náročný, s rodinným životem.

Tato hlediska musí být přítomna ve všech evropských strategiích pro mládež. Je také třeba hledat politiky a strategie, které Evropanům umožní lépe a rychleji se přizpůsobit výzvám dvacátého prvního století – zejména v situaci krize. Především bych rád upozornil na význam opatření, která dávají vzdělání patřičný význam, opatření zaměřená na získání nových dovedností a opatření, která podporují tvořivost a podnikavost. Jsem také přesvědčen, že pokud máme úspěšně dosáhnout navrhovaných cílů, musíme posílit koordinaci mezi jednotlivými subjekty podílejícími se na prosazování strategie pro mládež.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Závazek vůči mladým lidem přijímáme prostřednictvím vzdělávacího systému, který přiznává naprostou prioritu problému předčasného opouštění škol a negramotnosti a který podporuje rovný přístup všech mladých lidí ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě na všech úrovních. Rovněž zastáváme stanovisko, že by měly být podporovány příležitosti k celoživotnímu vzdělávání. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v Evropě a vzhledem k tomu, že mladí lidé s nízkou kvalifikací jsou nezaměstnaností více ohroženi, je nezbytné, aby se jim dostalo nejlepší možné odborné přípravy, která jim zaručí rychlý přístup na trh práce a dlouhodobé uplatnění. První zaměstnání je velmi důležité. Z tohoto důvodu navrhujeme režim nazvaný „první zaměstnání v rámci programu Erasmus“, který byl schválen; očekáváme následný postup Komise. EU by měla lépe informovat o nástrojích, které má dispozici, měla by je lépe rozvíjet a uplatňovat. Mladí lidé by měli být vybízeni k větší účasti, zejména na vytváření recyklační společnosti a na dosahování cílů boje proti změně klimatu, k němuž ve skutečnosti hojně přispívají.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Považujeme východisko, které zaujímá autor této zprávy, kdy přistupuje k problémům mladých lidí jako k něčemu, co průřezově přesahuje složky společnosti, za správné. Tímto způsobem odhaluje řadu konkrétních problémů v různých oblastech: vzdělání a odborná příprava, zaměstnanost, zdravotnictví, dobré životní podmínky a životní prostředí, kultura a další. K těmto problémům mimo jiné patří: předčasné odchody ze škol, nejistá a nestabilní pracovní místa, neplacené stáže, odliv mozků, poškozování životního prostředí, závislost na drogách a sociální vyčlenění.

I když některé návrhy, které zpravodaj předkládá, považujeme za správné a zaslouží si naši podporu, další jsou jednoznačně nedostatečné, některé jsou dokonce nejasné a jiné si až vzájemně odporují. Nemůžeme například přijmout, že strategie Evropa 2020, která je „více zaměřena na mladé lidi“, považuje nejisté nebo dočasné zaměstnání za „strategické“ řešení pro mladé lidi; obě tato pojetí tvoří součást uvedené strategie, která rovněž hájí konkurenceschopnost jako jedno z východisek z krize.

Stejně jako v jiných oblastech, kde je harmonizace dosahováno prostřednictvím sociálního pokroku, kdy nakonec nejsou všichni na stejném stupni, je výsledkem nízká životní úroveň. Některé země – včetně Portugalska – zaručují ve svých ústavách mladým lidem rozsáhlá práva; je důležité, aby tato práva byla uplatňována, nikoliv omezována.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Nezaměstnanost, dočasná práce, zácvik. Jaké perspektivy má mladá generace? Jaké má životní vyhlídky? Jak se musí cítit, když jsou nuceni zůstávat doma a nechat se podporovat vlastními rodiči a nemoci ani uvažovat o založení rodiny? Mají dočasné zaměstnání, často neplacené, a vykonávají práci, která mnohdy neodpovídá úrovni jejich vzdělání. Nemají naději na důchod. Co pro ně budoucnost připravila?

Paní předsedající, dámy a pánové, jsou to mladí lidé, kteří nesou hlavní nápor této krize.

Prožívají rozčarování a znepokojení ohledně možnosti, že by mohli být vyloučeni z trhu práce. Nemá smysl skrývat se za dobré úmysly a sliby. Mladí lidé žádají skutky. Naší povinností je dát jim řádné odpovědi.

Musíme investovat; musíme poskytovat jistoty, nabízet příležitosti. Svět práce se mění a my musíme vytvářet takové podmínky, kde se mladí lidé budou moci přizpůsobovat těmto změnám jako první, kde budou maximálně využívat nových technologií a účastnit se takových vzdělávacích programů, které odpovídají novým potřebám.

Musíme zdvojnásobit své úsilí; mladí lidé musí tvořit jádro našich evropských politik. Pokud nebudou mít budoucnost mladí lidé, nebude mít budoucnost společnost jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o nové strategii pro mládež, protože jsem přesvědčen, že dnešní mladí lidé jsou budoucností Evropy. Musíme přijmout opatření nyní, abychom zajistili, že mladí lidé budou co nejlépe připraveni na život, který je čeká, a co nejlépe vybaveni k tomu, aby mohli čelit budoucím výzvám.

Naléhavě žádám členské státy, aby přistupovaly k nové strategii pro mládež se vší vážností a usilovně uplatňovaly navrhovaná opatření. Strategie pro mládež musí být vtělena do osobního a profesního rozvoje všech mladých lidí v Evropě a musí jim poskytnout prostředky ke studiu doma i v zahraničí ať už prostřednictvím formálního, neformálního a informálního vzdělání. Účelem této strategie je rovněž posílení postavení mladých lidí a zvýšení jejich účasti ve společnosti.

Žádná politika nemůže skutečně fungovat bez průřezového uplatňování. Všechny příslušné subjekty ve všech odvětvích musí společně usilovat o úspěch strategie. I když je v Evropě politika pro mládež prováděna na vnitrostátní úrovni, musíme se jeden od druhého učit a být si příkladem. Zveřejňování vnitrostátních zpráv představuje rozhodující krok pro přiblížení se našim mladým občanům, zároveň však představuje nástroj, jehož prostřednictvím se můžeme od sebe učit osvědčené postupy a poučit se z případných výzev.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Světová hospodářská krize je pouze jeden z činitelů, který přispívá ke změně chování a životních podmínek mladých lidí v Evropě. To musí rozeznít poplašné zvony jak v členských státech, tak v Evropské unii jako celku.

Už nějakou dobu jsme v Evropě svědky úbytku obyvatel se všemi důsledky pro naše hospodářství a systémy sociálního zabezpečení. Zdrojem obav je rovněž skutečnost, že mladí lidé vstupují do manželství stále později a mají stále méně dětí ve stále vyšším věku. Zároveň nemají odpovídající podmínky pro rozvoj svých schopností a pro aktivní účast ve společnosti.

Hlavní zdroj obav pro mladou generaci představují otázky vzdělání, zaměstnanosti, sociálního začlenění a zdraví, které jsou však pro členské státy výzvami. Právě z tohoto důvodu jsem hlasoval pro návrh zprávy vytvořené panem Papanikolaouem. Jsem pevně přesvědčen, že pozměňovací návrhy, které jsme předložili, významným způsobem přispějí ke splnění úkolu vytvářet politiky zaměřené na mladé lidi, které jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí a podpoří jejich osobní iniciativu, rovný přístup ke vzdělání pro znevýhodněné mladé lidi a jejich pozdější začlenění na trh práce.

Jsem přesvědčen, že partnerství s hromadnými sdělovacími prostředky zaměřené na lepší informovanost o evropských programech a projektech pro mladé lidi je klíčovým činitelem, který nám pomůže při dosažení našich cílů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že mladí lidé tvoří až 20 % všech obyvatel, stává se strategie EU pro mládež stále důležitější a musí se stát jednou z priorit politiky Unie. Cíle jsou jasně stanovené a souvisejí s tak důležitými oblastmi, jako je vytvoření většího počtu pracovních příležitostí nebo povzbuzení mladých lidí, aby ve společnosti sehrávali aktivnější úlohu. V situaci hospodářské a finanční krize, kterou v současnosti procházíme, a ve spojení s problémem stárnutí obyvatelstva představují mladí lidé jednu z nejzranitelnějších skupin. Zastávám názor, že bychom měli věnovat větší pozornost politikám pro mládež na úrovni EU. Z toho důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Současná krize obzvláště tvrdě postihla především mladé lidi. S ohledem na rostoucí nezaměstnanost mládeže je důležité, abychom zlepšili příležitosti v oblasti vzdělání. Zatímco v EU se stále hovoří o podpoře, členské státy už provádí škrty ve financování univerzit.

Pokud chceme mladým lidem skutečně pomoci, musíme zabránit jevu „věčných praktikantů“. Tato opatření jsou v nejlepším případě projevem úmyslu, avšak vzhledem k podmínkám během probíhající krize v praxi stěží něčeho dosáhnou. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu, protože jsem sama součástí této mladé generace, která utváří budoucnost EU, a jsem znepokojena tím, jaká budoucnost čeká mě a příslušníky mé generace. Jedním z hlavních problémů, kterým v současnosti čelí mladí lidé v mé zemi, v Litvě, a dalších členských státech EU, je nezaměstnanost, a dnes se už o těchto mladých lidech začíná mluvit jako ztracené generaci. Dalším problémem je nesoulad vzdělávacího systému s potřebami trhu práce. I když souhlasím se sdělením Komise o strategii EU pro mládež, jsem znepokojena tím, že stejně jako řada dalších strategií, které jsme přijali, nestane se nikdy ničím víc než souborem krásných prohlášení na papíře. My, Evropský parlament, další orgány EU a členské státy si musíme uvědomit, že pokud dnes nebudeme pečovat o mládež, může se stát, že žádná z našich dalších strategií, včetně strategie EU 2020, nebude nikdy zrealizována, protože zde nezůstane nikdo, kdo by ji zrealizoval. Vyzývám proto Komisi, další příslušné orgány a členské státy, aby co nejdříve přijaly konkrétní opatření s cílem uvést tuto strategii do praxe.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu č. A7-0113/2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (2009/2159(INI)), protože stanovit strategii pro mládež je v současnosti nesmírně důležité. Mladí lidé v evropské společnosti čelí řadě výzev, které bude třeba v blízké budoucnosti řešit. Hospodářská krize a stárnutí společnosti jsou bezpochyby důležité a naléhavé problémy a týkají se především těch, kteří budou tvořit budoucnost. Co bychom měli dělat a co je ve skutečnosti naší povinností, je poskytnout rovné příležitosti a umožnit rovný přístup všem, kteří budou za několik let zahajovat svůj dospělý život, a také těm, kteří zahajují svůj dospělý život dnes. V současnosti je bohužel řada mladých a talentovaných lidí z různých důvodů opomíjena. Měli bychom jim poskytnout druhou šanci. Opatření, jako například finanční podpora pro lidi, kteří ukončili univerzitní vzdělání, jsou nezbytná pro hladký přechod na trh práce. Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je však bohužel vysoká a nerovnosti na trhu práce přetrvávají. Existuje rozhodně více problémů, než ty, které jsem uvedl. Plně proto souhlasím se zpravodajem, že „tato zpráva představuje další krok v rámci trvalého úsilí. Úsilí, které je naší povinností. Nikdy neustávající povinností vůči budoucím generacím“. To je to, co se od nás dnes očekává, a to bychom měli dělat.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Souhlasím se stanoviskem, které vyjádřil pan Papanikolaou. Vytvoření nové strategie EU pro mládež má zásadní význam. Hlavním cílem této nové strategie pro mládež by mělo být účinnější využití stávajících nástrojů a podpora znalostí. Mohli bychom dosáhnout pokroku tím, že bychom vyzvali vlády k větší spolupráci v této oblasti bez ohledu na rozdíly mezi vnitrostátními politikami zaměřenými na mladé lidi.

Je to jeden z nezbytných činitelů, pokud chceme budoucím pokolením evropských občanů nabídnout slibnou budoucnost. Hospodářská krize má vážný dopad na mladé lidi a představuje hrozbu jejich budoucí prosperitě. Významný dopad na jejich budoucnost bude mít rovněž stárnutí obyvatelstva. Vzhledem k řadě tlaků, kterým jsou mladí lidé vystaveni, vzhledem k naší povinnosti podpořit je prostřednictvím účinné strategie pro mládež, vzhledem ke skutečnosti, že politiky na pomoc mládeži podléhají zásadě subsidiarity, a vzhledem ke skutečnosti, že spolupráce členských států v této oblasti je dobrovolná, je nesmírně důležité, aby tato nová strategie překonala slabiny předchozích strategií a vedla ke konkrétním výsledkům.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Vzdělávání mladých lidí je klíčový úkol, důsledky chyb, kterých se dopouštíme a které nejsou časem napraveny, obvykle pocítí i další generace a tyto chyby se mohou znovu opakovat a dále prohlubovat. Problémem našich „strategií“ je, že jakmile je jednou přijmeme, jsme posedlí jejich realizací a opomíjíme potřebu jejich pravidelného přezkumu a změn.

Současná strategie pro mládež, která byla v podstatě vypracována před současnou krizí, už nyní čelí řadě výzev: jak ochránit mladé lidi před negativním psychologickým dopadem současné krize, jak je připravit pro budoucí svět, a nikoli pro dnešní, jak zajistit rovné příležitosti ke vzdělání bez ohledu na příjem, jak oddělit „mobilitu“ od „odlivu mozků“ a jak vyvážit „virtuální vazbu“ prostřednictvím sítě se skutečnou vazbou a týmovým duchem prostřednictvím kolektivní akce.

To jsou „strategické“ výzvy, které vyžadují „strategickou“ pozornost těch, kdo přijímají rozhodnutí ve všech zemích EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jejím cílem je podpora aktivního občanství, sociálního začlenění a solidarita všech mladých lidí. Pokud jde o politiku pro mládež, kde platí zásada subsidiarity, musíme vybízet členské státy, aby stanovily společné cíle a programy a zlepšily vzájemnou spolupráci při výměně osvědčených postupů. Jedná se o naléhavou záležitost, protože – jak víme – 1 ze 4 patnáctiletých v Evropě neumí řádně číst. S ohledem na projednávaný rozpočet na rok 2011 ve mně vzbuzuje obavy rozpor mezi ambicemi zprávy, o které jsme právě hlasovali, a omezení rozpočtu na program „Mládež v akci“ ve výši 3,4 %. Proč omezovat program, jehož cílem je právě rozvíjení smyslu pro občanství, solidaritu a toleranci mezi mladými Evropany? Doufám proto, že strategie 2020, která je založena na inteligentním a udržitelném hospodářství podporujícím začlenění, povede k přijetí ambiciózních finančních závazků v oblasti vzdělání a odborné přípravy mládeže, protože v této době systémové krize závisí střednědobé přežití EU na mladých lidech, kteří budou vzdělaní a mobilní díky evropskému projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem strategii EU pro mládež s plným přesvědčením a jistotou, že bude úspěšná. Je to jedna z klíčových oblastí činnosti Výboru pro kulturu a vzdělávání, ve kterém působím. Je naší povinností zlepšit situaci mladých lidí a jejich vyhlídky na vzdělání a odbornou přípravu. V této souvislosti mají zásadní význam tři záležitosti.

1. Mladí lidé v EU, stejně jako v Polsku, využívají programů EU, jako například Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci. Je proto velmi důležité navýšit financování těchto programů a uznat, že tvoří základ víceleté strategie EU pro mládež. V budoucnu by se těmto programům mělo dostat větší finanční podpory. Investice do vzdělání mladých lidí je nejlepší možný způsob využití rozpočtu EU. Rovněž vyzývám ke zlepšení a plné realizaci programu Erasmus Mundus.

2. Jako socialistka také zdůrazňuji význam rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání pro mladé lidi. Je nezbytné, abychom poskytli finanční pomoc těm, kteří si nemohou dovolit úplné vysokoškolské vzdělání. Je také důležité pomoci mladým lidem usnadnit přístup na trh práce.

3. S ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost bych ráda upozornila na povinnost členských států při realizaci této strategie, která zahrnuje podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost věnovanou mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Zpráva, kterou přijal Evropský parlament, představuje důkladnou analýzu komplexní problematiky mládeže, problematiky, kterou nedostatečně projednáváme nebo která bývá odsouvána do pozadí. Dnešní mladí lidé budou utvářet Evropu budoucnosti a my musíme zajistit, aby se rozvíjeli řádně, a musíme jim pomoci, aby co nejlépe využili příležitostí, které jim Unie nabízí. Mladí lidé představují zvláštní druh přidané hodnoty – přináší svěžest a inovace a mohou učinit sociální vizi Evropy skutečností, založenou na toleranci, na rozmanitosti a na rovnosti. Otázka mladých lidí nabývá ještě více na významu s ohledem na současnou situaci – na hospodářskou krizi a demografické činitele v Evropě.

Mladí lidé jsou vůči negativním dopadům současné hospodářské krize zranitelnější. Nezaměstnanost v této skupině téměř dvojnásobně převyšuje celkovou míru a finanční situace často nutí mladé lidi, aby upustili od vzdělávání, což může mít za následek chudobu a vyloučení.

V souvislosti se stárnutím populace je třeba nalézt nástroj, který povzbudí mladé lidi k zakládání rodiny. Často toto rozhodnutí odkládají v důsledku nepříznivé finanční situace, problémů spojených s nalezením práce nebo kvůli potřebě sloučit pracovní a rodinný život. Pokud jde o otázky organizace a struktury spolupráce v oblasti mládeže, měli bychom být jasnější a konkrétnější. Problematika mládeže je složitá a vyžaduje zapojení mnoha oblastí politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně.(PL) Usnesení, které jsme dnes přijali, týkající se sdělení Komise o strategii EU pro mládež ukazuje správným směrem a je založeno na integrovaném přístupu k problémům a potřebám mladých lidí. Očekáváme, že zohlednění zájmů mladých lidí a budoucích generací při tvorbě strategií politik na všech úrovních politiky zajistí účinné a účelné řešení nejnaléhavějších problémů. Například pokračující vysoká míra nezaměstnanosti v této sociální skupině ukazuje na nedostatek strukturálních řešení, jako jsou chyby ve vzdělávacích systémech, které vzdělávají mladé lidi odděleně od potřeb trhu práce.

Musíme podpořit zapojení mladých lidí do aktivit občanské společnosti, politiky a podnikání. Musíme vytvořit podmínky podporující jejich tvořivost v oblasti kultury a podmínky, které jim umožní probouzet v sobě zájem o umění, vědu a nové technologie. Na druhé straně bychom měli zajistit ochranu mladých lidí proti diskriminaci a vést kampaně na podporu myšlenek ochrany životního prostředí a nezapomínat ani na boj proti drogovým a dalším závislostem, vůči kterým jsou mladí lidé zvlášť zranitelní. Z těchto důvodů jsem dnes s radostí podpořila usnesení vypracované panem Papanikolaouem.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) 96 milionů mladých Evropanů ve věku mezi 15 a 29 let tvoří přibližně 20 % obyvatelstva Evropské unie. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosáhla v důsledku hospodářské krize na začátku tohoto roku 20 %, zatímco počet studentů, kteří předčasně opouští školy, činí 17 %, přičemž nejvíce postiženými jsou mladí lidé z venkovských oblastí. Mladým lidem jsou navíc stále častěji nabízeny pracovní smlouvy na dobu určitou, což omezuje jejich naděje na dosažení finanční stability a pořízení vlastního bydlení. Mladí lidé jsou naše budoucnost a měli bychom je více zapojovat do rozhodovacích procesů na evropské úrovni. Právě oni by měli společně s námi plánovat a realizovat a tím přispívat k rozvoji společnosti, v níž žijeme. Vyzývám Komisi a členské státy, aby naléhavě přijaly konkrétní strategie a opatření umožňující mladým lidem větší účast ve společnosti. Tato opatření by měla mít tyto cíle: poskytnout nediskriminační přístup ke vzdělání, který umožní mladým lidem získat dovednosti potřebné k nalezení práce, která dává možnost důstojného života, nabídnout dostupné služby péče o dítě, které pomohou sladit pracovní a soukromý život, podpořit snadnější přístup mladých lidí na trh práce a zajistit pro mladé lidi sociální bydlení.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Světová hospodářská krize představuje pro nás pro všechny bolestnou ránu. Nejsmutnější je skutečnost, že nejbolestněji tato rána dopadla na ty, na nichž závisí naše budoucnost. Finanční tsunami posledních několika let učinila z řady mladých lidí nezaměstnané nebo nedostatečně zaměstnané. Podle údajů této zprávy vzrostla nezaměstnanost mezi mladými lidmi ve většině členských států EU ve srovnání se zbytkem populace dvojnásobně. Nyní máme možnost proměnit krizi v příležitost. Dlužíme to budoucím generacím Evropanů.

Úkolem mé země, Litvy, společně s většinou jiných sousedů, je zastavit stále rostoucí odliv mozků kvalifikovaných pracovníků. Jak napovídá název této zprávy, můžeme toho dosáhnout prostřednictvím investic a poskytováním příležitostí. Vzdělání a zaměstnanost představují z hlediska investic hlavní oblasti. Musíme usnadnit přechod mezi vzděláváním a trhem práce. Avšak dopad těchto nezbytných investic bude omezený, pokud nenabídneme našim mladým lidem příležitost. Musíme povzbudit naše mladé lidi, aby se stali aktivnějšími občany jak ze sociálního, tak z politického hlediska. Volební účast mezi mladými lidmi ve východní Evropě je velmi nízká. Musíme proto oživit jejich zájem o politický proces.

Zájmy EU může podpořit i občanská společnost a příslušné nevládní organizace, jako např. prostřednictvím projektu nazvaného Můj hlas, který využil inovativních internetových technologií k posílení politického uvědomění mezi mladými lidmi. Navíc musíme zahájit konstruktivní dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže v Evropě a vymanit se přitom ze sítě byrokracie a oprostit se od odborného žargonu.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem zprávu o evropské strategii pro mládež, protože jsem přesvědčen, že má zásadní význam z hlediska zajištění zaměstnání na plný úvazek pro mladé lidi v příštích letech. V situaci, kdy je 5,5 milionů Evropanů ve věku do 25 let bez práce, je zřejmé, že potřebujeme účinnou strategii pro boj s tímto problémem.

Problém nezaměstnanosti mládeže není vyvolán pouze hospodářskou krizí; zaměstnavatelé hledají pracovníky s odbornými zkušenostmi. Plně souhlasím s tvrzením, že vysokoškolské vzdělání by mělo být účinněji propojeno s trhem práce. Spolupráce mezi členskými státy je pro řešení problému nezaměstnanosti – který může mít vážné sociální i hospodářské dopady – klíčová.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Astrid Lulling (A7-0146/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Bylo důležité, aby byla posílena ochrana, samostatně výdělečně činných žen. Zpráva paní Lullingové o rovném zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné je krok tímto směrem. Zajišťuje 14 týdnů mateřské dovolené a sociální zabezpečení pro vypomáhající manžele nebo manželky, což je změna oproti dřívějšímu stavu. Evropský parlament opět zaručuje ochranu žen při práci. Sdílím tuto představu a hlasovala jsem pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k potřebě zrušit směrnici 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné představuje předložený pozměňovací návrh významný pokrok také pro situaci manželů nebo manželek osob samostatně výdělečně činných.

Pokud jde o sociální ochranu, navrhuje se, aby tam, kde existují systémy sociální ochrany pro osoby samostatně výdělečně činné, přijaly členské státy potřebná opatření, aby manželé/manželky těchto osob mohli/y využívat sociální ochrany v souladu s vnitrostátními právními předpisy. I když sociální ochrana manželů/manželek není povinná, představuje tento návrh důležitý krok vpřed, protože v řadě členských států se manželům nedostává žádné formy sociální ochrany, ať už povinné nebo dobrovolné.

Tento návrh také obsahuje ustanovení na ochranu mateřství, i když vypomáhající manželé nebo manželky osob samostatně výdělečně činných nemají nárok na stejnou délku mateřské dovolené jako pracovníci v placeném zaměstnaneckém poměru. Budou však mít právo na odpovídající dávky, které jim umožní ukončit činnost alespoň na 14 týdnů a/nebo požádat o službu dočasné náhrady. Z uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Pokud máme překonat hospodářský pokles, je důležité investovat do lidského kapitálu a sociální infrastruktury a vytvořit podmínky, aby mohli muži a ženy využívat všech svých možností. Evropská unie se přiblížila cíli Lisabonské strategie do roku 2010 dosáhnout 60% zaměstnanosti žen, avšak zaměstnanost žen se v jednotlivých členských státech velmi liší. Komise a členské státy proto musí přijmout účinná opatření s cílem co nejdříve začít zavádět směrnici o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné. Otázka ochrany samostatně výdělečně činných žen a vypomáhajících manželek nebo manželů nebo uznaných partnerů je velmi důležitá. Je třeba uznat, že ženy musí obdržet dávky v takové výši, která jim umožní přerušit práci na dostatečně dlouhou dobu, aby mohly bezpečně projít těhotenstvím a tělesně se zotavit po porodu, přičemž dávka v mateřství poskytovaná ženám musí být v odpovídající výši. Především proto podporuji názory zpravodajky k návrhům pro druhé čtení této směrnice. Navíc v konzultacích Komise k nové strategii 2020 není věnována dostatečná pozornost problematice rovného postavení mužů a žen. Musíme posílit otázky související s rozměrem rovného postavení mužů a žen v nové strategii a začlenit je do ní.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám přijetí této směrnice, kterou se stanoví rámec pro uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné nebo přispívající k výkonu této činnosti v členských státech. Omezená účast na samostatně výdělečné činnosti představuje nerovnost, protože rodinné povinnosti mají podle všeho záporný vliv na podnikání žen ve srovnání s muži. Pokud jde o spolupracující manželky, nedostatečné sociální zajištění a pomíjení jejich přínosu pro rodinné podnikání představuje nespravedlivou konkurenční výhodu pro některé podniky, a tato iniciativa proto zaručí rovné podmínky v Evropě. Je nezbytné přijmout opatření, která vyřeší nerovnosti v postavení mužů a žen v podnikání s cílem lépe sladit soukromý a profesní život. Vyzývám členské státy, aby v praxi zajistily úplnou rovnost v profesním životě mezi ženami a muži s cílem podpořit podnikatelské iniciativy žen.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Směrnice z prosince 1986 se ukázala neúčinná, jak vyplývá z poměrně neuspokojivých výsledků prováděcích zpráv. Z tohoto důvodu je důležité posílit ochranu samostatně výdělečně činných žen v mateřství a zajistit rovné zacházení pro ženy, které pracují samostatně, včetně jejich vypomáhajících manželů.

16 % aktivní populace v Evropě tvoří osoby samostatně výdělečně činné, z nichž pouze třetina jsou ženy. Tento údaj je bezpochyby výsledkem nesčetných překážek, s nimiž se ženy v podnikání setkávají, zejména v oblasti sladění rodinného a profesního života. Jestliže však směrnice z roku 1986 nedosáhla svých cílů, stávající návrh postrádá ambice.

Je politováníhodné, že potenciál této směrnice byl omezen, aby mohlo být dosaženo politického kompromisu v Radě. Můžeme ji však považovat za první krok ve snaze o zlepšení stávající situace v souvislosti se sociální ochranou osob samostatně výdělečně činných a vypomáhajících manželů nebo manželek. Byly vytvořeny minimální předpisy, které poprvé uznávají právo na dávky mateřství na úrovni Unie, jež umožní přerušení pracovní činnosti nejméně na 14 týdnů.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic a Alf Svensson (PPE), písemně. (SV) Švédská delegace v rámci Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) včera (18. května 2010) hlasovala proti doporučení pro druhé čtení k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (A7-0146/2010). Je důležité, aby členské státy spolupracovaly a společně zajistily rovné zacházení pro muže a ženy, aby se tak ženy mohly stávat osobami samostatně výdělečně činnými. Na druhou stranu nejsme přesvědčeni, že je úkolem EU přijímat rozhodnutí týkající se politik v oblasti rovného postavení mužů a žen, které mají dalekosáhlý dopad na veřejné rozpočty členských států. O těchto záležitostech si musí členské státy rozhodovat samy. Navíc nejsme přesvědčeni, že se jedná o rovné zacházení s muži a ženami, když mají v případě rodičovství získat příspěvky a nárok na rodičovskou dovolenou pouze samostatně výdělečné ženy (a nikoli muži). Závěrem bychom rádi upozornili na skutečnost, že větší rovnost mezi muži a ženami je jednou z hlavních výzev, které EU čelí, a zároveň oblastí, v níž může být Švédsko inspirací pro ostatní členské státy Unie. V současné hospodářské krizi je nanejvýš důležité, aby byly osoby samostatně výdělečně činné podporovány a povzbuzovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Je to již více než dva roky, kdy jsme projednávali zprávu o situaci žen ve venkovských oblastech a kdy jsme vyzývali ke změnám v právních předpisech v oblasti sociální ochrany. Rada nám nyní předkládá nový druh směrnice, jejíž oblast působnosti se však omezuje pouze na zemědělství. Domnívám se, že pro takové omezení není důvod. Situace žen ve venkovských oblastech je velmi složitá, zejména v nových členských státech, a my se nesmíme přestat touto záležitostí zabývat. Pokud mluvíme o osobách samostatně výdělečně činných, nesmíme zapomínat na ty, jejichž výdělečnou činností je řemeslná výroba, na živnostníky, na zaměstnance malých a středních podniků a na pracovníky ve svobodných povoláních.

Navíc se domnívám, že ustanovením navrženým Radou, která by mohla umožnit členským státům omezovat přístup k systému sociální ochrany, je třeba se vyvarovat. V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity tato směrnice v pozměněné podobě navržená Parlamentem vytváří potřebný rámec, který může napomoci zmenšení rozdílu mezi muži a ženami samostatně výdělečně činnými. V této souvislosti jsem přesvědčena, že je důležitá ochrana mateřství založená na mateřské dávce poskytované během mateřské dovolené v délce čtrnácti týdnů. Na druhé straně je stejně tak důležité právo manželů nebo životních partnerů si v souladu se zákonem založit společnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jako neochvějný zastánce lidských práv a zásad rovnosti nechci podrývat iniciativy, jejichž cílem je ochrana práv žen na trhu práce, jako je například tato zpráva mé drahé kolegyně, paní Lullingové. Jak jsem už řekl, „mužům a ženám se musí dostat spravedlivého zacházení, musí jim být přiznána stejná práva, přitom je však třeba brát ohled na jejich konkrétní potřeby. V případě žen se jedná především o oblast podpory v mateřství, sladění pracovního a rodinného života …“.

Z tohoto důvodu vítám skutečnost, že se v této zprávě setkáváme mimo jiné se zájmem o ochranu osob samostatně výdělečně činných v případě mateřství. Na druhou stranu jsem však stejně neochvějným zastáncem zásady subsidiarity a jsem přesvědčen, že mnohá z těchto témat musí zůstat v pravomoci členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Vítám úsilí Evropského parlamentu ve snaze o posílení sociální spravedlnosti a mechanismů rovného postavení mezi muži a ženami v Evropské unii. Kromě toho, že se jedná o jednu z nezpochybnitelných zásad civilizovaného světa a zejména v Evropě, která považuje sebe sama za kulturně a sociálně vyspělou, stává se zajištění rovného zacházení se samostatně výdělečně činnými muži a ženami – zejména pokud jde o přístup k mechanismům sociální ochrany a to především k mechanismům souvisejícím s mateřstvím – během tohoto dlouhého období hluboké hospodářské a sociální krize stále naléhavější a zřetelnější potřebou. Rád bych zdůraznil náš zájem na tom, že rozdíly v zacházení v jednotlivých oblastech činnosti musejí být odstraněny a to s ohledem na vývoj jak na úrovni organizační, tak v oblasti nástrojů a mechanismů práce nebo výrobní činnosti. Hodnotící kritéria pro přístup do systému veřejné sociální ochrany musí být pro všechny pracovníky stejná, zejména pokud se jedná o příspěvky a výsady. Rád bych zdůraznil, že toto doporučení rozhodně posílí pobídky v oblasti podnikání žen. Větší účast žen a přístup podporující jejich větší začlenění mohou být přínosné pro evropské hospodářství, které bude také muset projít řadou změn.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) S ohledem na svůj zvláštní zájem o otázky rovného postavení mezi muži a ženami a rovnosti obecně, včetně rovnosti sociálních práv, vítám přijetí této zprávy. Podle mě je nezbytné, aby členské státy zaručily sociální ochranu pro samostatně výdělečně činné ženy a vypomáhající manžele a aby tato ochrana byla stejná jako u žen v placeném zaměstnaneckém poměru. Toto opatření má za cíl podpořit podnikatelskou činnost žen v Evropě, která se stále rozvíjí příliš váhavě, a především má umožnit těmto ženám využívat výhod mateřské dovolené stejným způsobem jako ženy v jiných formách zaměstnání. Mateřská dovolená musí být zaručena ve všech členských státech a všem ženám bez ohledu na jejich zaměstnání. Vzhledem k tomu, že tato opatření podléhají zásadě subsidiarity, doufejme, že členské státy učiní vše, co je třeba, aby zajistily, že tito muži a tyto ženy budou moci uvést svůj rodinný a profesní život do souladu co nejdříve a co nejsnadněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), písemně. (HU) Ráda bych poblahopřála své kolegyni, poslankyni Astrid Lullingové, k přijetí její zprávy, která představuje důležitý pokrok při řešení velmi dlouhodobého problému. Situaci manželů a manželek a životních partnerů osob samostatně výdělečně činných – kteří přispívají k činnosti a výdělku podniku, aniž by zde měli postavení zaměstnance nebo partnera – nemohla směrnice z roku 1986 uspokojivě řešit. Bylo proto na čase výše zmíněný právní předpis zrušit a vypracovat novou směrnici, která bude uznávat práci vypomáhajícího manžela nebo manželky a postaví je v otázkách ochrany sociálního zabezpečení naroveň s osobami samostatně výdělečně činnými.

Dalším důležitým úspěchem zpravodajky a Evropského parlamentu je, že v porovnání s původním doporučením Rady se oblast působnosti této směrnice neomezuje výhradně na osoby samostatně výdělečné činné v odvětví zemědělství, protože tato cílová skupina pracuje rovněž v malých a středních podnicích, například v oblasti maloobchodu, kde tvoří většinu. I když Rada nepřijala řadu důležitých doporučení zpravodajky a Parlamentu – ponechala ustanovení o rovné sociální ochraně pro manžele či manželky a životní partnery na členských státech a umožnila členským státům zachovat omezující opatření v souvislosti s některými systémy či úrovněmi ochrany sociálního zabezpečení –, představuje návrh směrnice jako celek významný pokrok.

 
  
MPphoto
 
 

  Barbara Matera (PPE), písemně. (IT) Tleskám schválení návrhu směrnice o uplatňování předpisů o rovném zacházení s muži a ženami samostatně výdělečně činnými. Evropský parlament alespoň vyjadřuje stanovisko k uplatňování této zásady, která má tak symbolický význam z hlediska sociálního a hospodářského pokroku!

Jsem přesvědčena, že při dodržení výsad členských států nestačí pouze formulovat minimální standardy ochrany pro samostatně výdělečně činné ženy-matky a pro vypomáhající manžele nebo manželky a uznané partnery, ale je rovněž třeba zajistit, aby jejich ochrana byla stejná, jako je ochrana žen-matek v zaměstnání.

Doufejme, že prohlášení těchto práv bude spojeno i s jejich skutečným dodržováním a že se členské státy zaváží k zavedení příslušných opatření, zejména opatření na ochranu samostatně výdělečně činných žen a mužů a manželů nebo manželek vypomáhajících během těhotenství a mateřství. Musíme bojovat proti diskriminaci na pracovišti ve všech jejích formách, a podpořit tak zrovnoprávnění žen i mužů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Návrh Komise se snaží zajistit rovné zacházení pro samostatně výdělečně činné muže a ženy. Považuji přijetí tohoto dokumentu za důležitý a velmi pozitivní krok z hlediska přiblížení k evropským právním předpisům v oblasti pracovníků v placeném zaměstnaneckém poměru, protože základní práva na rovné postavení mužů a žen a na sociální ochranu jsou už ochráněná a předložené pozměňovací návrhy k původnímu textu směřují k celkovému zlepšení v oblasti ochrany manželů nebo manželek osob samostatně výdělečně činných, zejména s ohledem na dávky v mateřství poskytované samostatně výdělečně činným ženám a manželům nebo partnerům osob samostatně výdělečně činných. Z tohoto důvodu jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy nejen proto, že je důležitá, ale – jak jsem přesvědčen – bude mít vliv na život milionů občanů EU. Znám řadu umělců, právníků a dalších, kteří pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, a vím, že rodinní příslušníci, obvykle ženy nebo děti, jim často pomáhají při práci. Skutečnost, že nyní budou mít sociální ochranu, bezpochyby zlepší jejich hmotné postavení, pozvedne jejich morálku i chuť do práce. To je zvláště důležité v Litvě, protože nyní v době krize, která pobaltské státy zasáhla tvrdě, hraničí hmotné postavení řady rodin s chudobou.

Nemůžeme už nadále přihlížet, jak samostatně výdělečné ženy a muži s rodinami zakouší sociální nespravedlnost. Přijetí této zprávy je jednoznačným signálem vládám členských států EU, aby podpořily manžele a manželky osob samostatně výdělečně činných a zaručily jim právo na důchod, placenou dovolenou, na rodičovskou dovolenou a pomáhaly jim při zpětném začlenění na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Rád bych vyjádřil podporu zprávě paní Lullingové. Tento návrh je důležitý, protože v odvětví osob samostatně výdělečně činných stále existuje značný rozdíl mezi muži a ženami a hrozí, že se tento rozdíl ještě prohloubí. Návrh rovněž zvažuje možnost, aby byla sociální ochrana poskytována vypomáhajícím manželům nebo manželkám, kteří často významným způsobem přispívají k podnikání osob samostatně výdělečně činných, avšak v řadě členských států se jim nedostává žádné ochrany.

Tento návrh, jehož cílem je poskytnout pobídky ženám usilujícím o vstup na trh práce a pomoc v boji proti nepřiznanému zaměstnávání, zavádí v právních předpisech Společenství tři hlavní změny: definice „vypomáhajícího manžela nebo manželky“ se mění a zahrnuje i páry, které nejsou oddány, pokud je příslušný svazek uznán vnitrostátními právními předpisy; samostatně výdělečně činným ženám a vypomáhajícím manželům nebo manželkám je uděleno právo získat na základě žádosti placenou mateřskou dovolenou v délce nejméně 14 týdnů. Vypomáhající manželé nebo manželky mají na základě žádosti právo na zařazení do systému sociální ochrany.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčená, že přijetí této směrnice má na úrovni Evropské unie nesmírný význam vzhledem k současné hospodářské a finanční krizi, kterou procházíme. S ohledem na skutečnost, že ve většině členských států nevyužívají vypomáhající manželé nebo manželky výhod sociálního zabezpečení svého manžela nebo manželky, jsem přesvědčená, že pokud členský stát zavazuje osoby samostatně výdělečně činné povinností přihlásit se do systému sociálního zabezpečení, měla by tato povinnost platit i pro vypomáhající manžele nebo manželky.

Stanovisko Rady je politováníhodné, protože nepřijímá, že by manželé nebo manželky a životní partneři vypomáhající osobám samostatně výdělečně činným měli být začleněni do systému sociální ochrany v zemích, kde je jim toto postavení přiznáno v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že většina z nich nejsou členy těchto systémů, nejsou si proto ani vědomi výhod, které systémy sociálního zabezpečení poskytují a které zahrnují případy nemoci, postižení nebo stáří.

Jako stínová zpravodajka Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu jsem podpořila stanovisko, že samostatně výdělečně činné ženy, manželé nebo manželky a životní partneři, kteří se rozhodnou mít děti, by měli mít nárok na sociální ochranu a placenou dovolenou a nemělo by jim být bráněno v pobírání přídavků na děti, jako to činí rumunská vláda.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem velmi rád, že Evropský parlament dnes schválil stanovisko pro druhé čtení k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS.

Ženy sehrávají zásadní úlohu při fungování samostatné výdělečné činnosti jako majitelky a vypomáhající manželky nebo životní partnerky. Vítám rozhodnutí Parlamentu o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a jejich manžele nebo manželky jako důležitou součást právní úpravy EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR je rozhodným zastáncem úsilí o vyrovnání rozdílů pro osoby samostatně výdělečně činné a jejich partnery. Podporujeme záměr zprávy a byli bychom rádi, aby všechny státy EU poskytly podporu a sociální ochranu osobám samostatně výdělečně činným. Nesouhlasíme však s tím, aby tyto právní předpisy byly přijímány na úrovni EU. Skupina ECR vždy obhajovala zásadu subsidiarity a je rozhodně přesvědčena, že hlavní úlohu při tvorbě právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky by měly sehrávat členské státy. Z tohoto důvodu se skupina zdržela hlasování o pozměňovacích návrzích 1-17.

 
  
  

Zpráva: Toine Manders (A7-0122/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Dnes Parlament znovu zdůraznil potřebu zajistit vysokou míru ochrany spotřebitelů v EU a význam harmonizace nařízení o označování textilních výrobků, které zavádí jako povinné pro veškeré oblečení uváděné na trh v Evropě. Realizace budoucího nařízení o názvech textilních výrobků, stejně jako informace o materiálech uváděné na etiketách, zjednoduší stávající regulační rámec, učiní jej transparentní, jednoznačný a výhodný pro spotřebitele a malé a střední podniky.

Spotřebitelé budou moci prostřednictvím etiket přijímat informovaná rozhodnutí, které výrobky zakoupit, a to na základě etických ohledů, jako je zdraví, bezpečnost, lidská práva, životní, pracovní a platové podmínky pracovníků vyrábějících textilní výrobky. Malé a střední podniky a textilní odvětví obecně bude zároveň moci chránit kvalitu, design a inovaci svých výrobků, což umožní jejich větší konkurenceschopnost a to nejen na evropském trhu, ale i celosvětově. Použití označení „made in“ umožní spotřebitelům nejen získat další informace o vlastnostech výrobku, ale pomůže rovněž posílit hospodářství vývojem nových výrobků pro řadu odvětví, podporou zaměstnanosti a boje proti padělání výrobků ve třetích zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) V této éře globalizace, kdy výrobky stále častěji cestují po různých montážních linkách celého světa, je těžké říci, ze které země pocházejí. Zároveň s tím však spotřebitelé chtějí znát při koupi všechny skutečnosti, často upřednostňují výrobky pocházející ze zemí s vyššími jakostními standardy nebo s vyššími sociálními standardy a standardy v oblasti životního prostředí. V této souvislosti jsem se rozhodla hlasovat pro přijetí této zprávy, protože navrhuje, aby bylo označování země původu povinné. Podle mého názoru je to zásadní informace, která musí být spotřebiteli vždy sdělena. Rovněž podporuji myšlenku, aby Evropská komise do dvou let vypracovala zprávu, či dokonce legislativní návrh, zaměřený na harmonizaci označování textilních výrobků. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že již několik desítek let sdílíme společný trh, musíme se ptát, proč se systém označování velikostí a řada dalších – stejně důležitých – informací stále v jednotlivých členských státech liší?

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto nařízení, protože jsem přesvědčen, že zajistí větší zřetelnost jak pro textilní výrobce, tak pro spotřebitele. Vítám zvolenou formu nařízení, která spojuje samostatné platné směrnice, a omezuje tak administrativní zatížení členských států při provádění požadovaných technických úprav ve vnitrostátním právu pokaždé, kdy je do seznamu názvů povolených vláken přidáváno nové vlákno. Domnívám se však, že je čas, abychom zahájili jednání o přezkumu systému označování textilních výrobků, který by pro výrobce nepředstavoval dodatečné břemeno a který by byl pro spotřebitele srozumitelný a přijatelný. Podporuji proto návrhy přijaté v nařízení, že by se zpráva Evropské komise měla zabývat otázkami, jako například celoevropským jednotným systémem označování velikostí pro oblečení a obuv, uváděním informací o jakýchkoli možných alergenních a nebezpečných látkách použitých při výrobě či zpracování textilních výrobků, ekologickým označováním a sociálním označováním.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Jakkoliv je to překvapivé, výraz „made in“, který nacházíme na etiketách svého oblečení, není v současnosti povinným údajem a jeho používání se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Po zvážení návrhu nařízení Komise o uvádění nových vláken na trh jsme jej využili k nápravě tohoto problému s vlákny. Pokud by neexistovala tato evropská právní úprava, vzniklo by riziko, že se na trhu mohou objevovat výrobky pocházející ze třetích zemí, avšak opatřené označením o evropském původu. Zpráva rovněž vyzývá Komisi, aby zvážila označování, které by poskytovalo spotřebiteli přístup k informacím o sociálních a ekologických podmínkách výroby kupovaných výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Blahopřeji zpravodaji, panu Mandersovi, k jeho usilovné práci při spojování tří složitých směrnic. Tato zpráva zjednodušuje stávající regulační rámec tím, že zajišťuje například možnost, aby byla nová vlákna uváděna na trh rychle. Pro naše malé a střední podniky to znamená, že ušetří administrativní náklady a budou mít dříve užitek z prodeje nových vláken. Tato opatření podporují inovaci, což je podle mého názoru pro evropské společnosti zásadní. Jedině pomocí inovativních a vysoce kvalitních výrobků můžeme obstát v náročné celosvětové hospodářské soutěži a překonat tuto obtížnou dobu krize.

Tento text rovněž chrání spotřebitele, jejichž zájmy – a to podtrhuji – tvoří středobod našich politik. Přijatá pravidla zajistí srozumitelnější a transparentnější nařízení pro evropské občany a díky nim budou rovněž moci rychleji inovativní výrobky používat. Lépe ochráněno bude konečně i zdraví veřejnosti: podrobnější označování poskytne občanům informace o původu vlákna a souvisejících výrobcích.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám tento návrh nařízení, který se snaží zjednodušit a zlepšit stávající platný legislativní rámec s cílem povzbudit inovace v textilním a oděvním průmyslu a umožnit uživatelům vláken a spotřebitelům rychleji využívat inovativní výrobky. Otázka zjednodušení má zásadní význam z hlediska podpory inovací v evropském průmyslu a většího počtu informací poskytovaných spotřebiteli. Rovněž je důležité, abychom nalezli alternativní právní předpisy, které nebudou tolik zatěžující z hlediska postupů a nákladů při provádění směrnic do vnitrostátního práva. Průmyslové odvětví bude moci využít výhody kratšího času mezi předložením žádosti a možností uvést výrobek na trh, což ušetří administrativní náklady, a skutečnost, že se tak výrobek může dostat na trh dříve, zvýší zisk z prodeje.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Konečně jsme přijali nařízení o označování země („made in“) původu v textilním odvětví. Parlament už v roce 2005 schválil návrh nařízení Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, Rada však tento návrh zamítla. Protože se však nejednalo o postup spolurozhodování, nebylo možné příliš vzdorovat odporu některých vnitrostátních vlád.

Dnešní hlasování však vysílá silný politický signál ze strany Parlamentu, který zastupuje evropské občany, a rozhodně vyzývá Radu k přijetí těchto nařízení. Tento cíl je dnes blíž a je rovněž v souladu s cíli Lisabonské smlouvy.

Jedná se možná jen o hlasování v prvním čtení, je to však důležitý výsledek, výsledek množství práce vykonané v posledních měsících spolu s kolegy z dalších vnitrostátních delegací a ostatních politických skupin. Toto nové nařízení chrání evropské spotřebitele, kteří chtějí znát původ textilních výrobků, a malé a střední podniky, které je vyrábějí v členských státech. Díky tomu už nebude možné nadále tvrdit, že výrobek je například „vyroben v“ určitém členském státě, kde bylo ve skutečnosti zhotoveno pouze 25 % výrobku – v současnosti musí být „vyrobeno v“ této zemi přinejmenším 50 % výrobku.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Obecně můžeme říct, že podporujeme zprávu našeho kolegy, pana Manderse, o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků. Přesto je náš postoj k povinnému označování původu velmi kritický, protože jsme přesvědčeni, že to povede ke zvýšení cen pro spotřebitele v Evropě společně se zhoršením podmínek a zvýšením nákladů zejména pro malé a střední podniky. Věříme ve svobodný trh, a jsme proto přesvědčeni, že je důležité, abychom nevytvářeli další technické překážky obchodu prostřednictvím zbytečných nařízení. Namísto toho podporujeme zavedení dobrovolného systému označování založeného na poptávce po označování původu ze strany spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) 30. ledna 2009 přijala Komise návrh nového nařízení o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami. Tento návrh spojuje všechny existující právní předpisy o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami do jednoho nařízení. Řečeno slovy zpravodaje, přezkum „označování textilních výrobků etiketami je v podstatě technického rázu a nemá žádné velké politické důsledky“.

Víme však, že hospodářská soutěž, které čelí evropské textilie – především ze strany čínských výrobků – bude v budoucnu vyžadovat přijetí výraznějších opatření, což bude od nynějška úkolem Komise. Navíc výzvy, před kterými Evropská unie v současnosti stojí, vyžadují zlepšení a posílení trhu, a proto musíme vyvinout úsilí na odstranění veškerých překážek, které tomu brání. Harmonizace a zjednodušení norem souvisejících s názvem textilií tento cíl splňují, protože vyjasňují, jaké informace mají být poskytovány spotřebiteli, a tím přispívají k větší konkurenceschopnosti odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Schopnost určit, kde a jakým způsobem byl výrobek vyroben a za použití jakého materiálu, je jednou ze základních výsad spotřebitele, která je zárukou důvěry a ochrany jeho práv; rovněž představuje důležitý činitel podpory spravedlivé hospodářské soutěže na světovém trhu s textiliemi. V této souvislosti prospěje standardizace toho, jakým způsobem mají být textilní výrobky označovány, konkurenceschopnosti textilního a oděvního průmyslu v Evropě a zvláště v Portugalsku. Rád bych zdůraznil potřebu harmonizace pravidel o uvádění původu textilních výrobků dovážených ze zemí mimo EU a přesných kritériích pro používání označení původu „made in“ u produktů vyráběných v Unii, stejně jako sociálního začleňování, jehož prostřednictvím jsou spotřebitelé informováni o dodržování zdravotních a bezpečnostních standardů a lidských práv. Za důležité považuji také ekologické označování etiketami týkající se environmentálních aspektů textilních výrobků. Zavedení těchto jednodušších a transparentnějších pravidel o označování – které zahrnují rovněž informace o netextilních částech živočišného původu – zvýší možnost spotřebitelů rozlišovat jednotlivé výrobky a jejich jakost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy s ohledem na její hlavní náplň, která požaduje označování původu a zabývá se ochranou práv spotřebitele, pracovníků a výroby textilního a oděvního průmyslu v našich zemích. Nesouhlasíme však s některými podrobnostmi týkajícími se označování, konkrétně s příliš podrobným obsahem údajů o vláknech, zejména u malých a středních podniků, protože s tím mohou být spojeny vysoké náklady.

I když jsme tedy hlasovali pro schválení návrhu jako celku, obsahuje návrh rovněž podrobnosti, s nimiž nesouhlasíme. Tvrdíme proto, že je zapotřebí provést přezkum, a přinejmenším musíme přijmout ustanovení o opatřeních, která by v případě problémů pomáhala malým a středním podnikům.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Označení původu je důležité, aby spotřebitelé věděli, z jakého zdroje pochází výrobek, který kupují. Není správné, aby se jako pocházející z EU označovaly výrobky, které byly v některém z členských států EU pouze zabaleny, přičemž další fáze výroby byly provedeny v zemích mimo EU. Nově přijaté předpisy přispějí k větší transparentnosti v mezinárodním obchodě a učiní situaci pro spotřebitele přehlednější. Z tohoto důvodu jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Označení o organickém původu opět slibuje něco zcela jiného, než co skutečně nabízí – stačí si jen vzpomenout na aféru s „organickou bavlnou“ nebo nedávnou blamáž s bio-chemikáliemi. Za prvé, vzniká tak další zmatení v oblasti označování a značek na tomto organickém trhu – který by EU mohla citlivým způsobem a jednou provždy standardizovat, což obvykle s oblibou činí –, a za druhé, je nejvyšší čas, aby EU uznala geneticky upravenou bavlnu. Pokud chceme počkat na výsledky studií možných dopadů škodlivých látek, mohly by alespoň do té doby etikety uvádět, že výrobky obsahují geneticky upravenou bavlnu.

Navíc je nejvyšší čas, aby se EU začala zabývat identifikací rádiové frekvence (RFID). Nemůžeme uplatňovat elektronické etikety u textilií, aniž by o tom věděli ti, kterých se to týká; nemáme doposud odpovídající pravidla o označování. Pokud se mají chodci zviditelnit prostřednictvím oděvů s RFID, bude možné sledovat každý jejich krok. Vzhledem k tomu, že ve zprávě je tuto skutečnost zohledněna, získala mou podporu i během hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. (IT) Podporuji zprávu pana Manderse o označování textilních výrobků, protože řeší problém, který dlouhodobě ohrožuje svobodu volby našich spotřebitelů. Označení původu má zásadní význam pro zajištění transparentnosti, bezpečnosti a informovanosti evropských občanů a zároveň poskytuje našim podnikům jednoznačná a společná pravidla.

Problém však přetrvává u textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí od našich obchodních partnerů. Žádám proto své kolegy poslance, aby potvrdili svou podporu nařízení o označování původu, které projednáváme, ve Výboru pro mezinárodní obchod. Tím ochráníme naše spotřebitele a podniky a to nejenom s ohledem na textilní a oděvní výrobky, ale rovněž s ohledem na odvětví, která jsou citlivá z hlediska hospodářského růstu Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Evropský textilní průmysl reagoval v posledních letech v hospodářské oblasti na velké výzvy a prošel náročnou cestou restrukturalizace, modernizace a technologické inovace. Evropské podniky zlepšily své postavení na světových trzích, soustředily se na konkurenční výhody jako například kvalitu, design a technologické inovace těchto produktů s nejvyšší přidanou hodnotou. Evropský průmysl sehrává ve světě klíčovou úlohu při vývoji nových výrobků, hi-tech a netkaných textilií pro nové uplatnění, výrobky pro čištění, automobilový průmysl nebo lékařství.

Vítám návrh nařízení Komise, protože jsem přesvědčen, že zjednodušuje stávající regulační rámec pro vývoj a pěstování nových vláken a má potenciál podpořit inovace v textilním a oděvním průmyslu a zároveň umožní uživatelům vláken a spotřebitelům používat inovativní výrobky dříve.

Závěrem vyjadřuji svou plnou podporu nařízení o označování původu, protože jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby spotřebitelé dostali odpovídající informace o složení a původu výrobků, které nakupují.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jako zelení se zdržujeme konečného hlasování o této zprávě zejména proto, že byly přijaty některé klíčové pozměňovací návrhy předložené skupinami PPE, ALDE a EFD. Obecně řečeno se tyto pozměňovací návrhy ubírají směrem prohloubení ustanovení o označování původu „made in“.

 
  
MPphoto
 
 

  Tokia Saïfi (PPE), písemně. (FR) Nepodpořila jsem pozměňovací návrhy ve zprávě pana Manderse o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami (47/49, 48, 12 a 67). Tyto pozměňovací návrhy se snaží zavést označování původu u textilních výrobků dovážených ze třetích zemí (s výjimkou Turecka a členských států EHP) nebo přesně regulovat podmínky dobrovolného označování původu textilních výrobků vyráběných v Evropě prostřednictvím tohoto nařízení, což by mohlo ohrozit přijetí tohoto důležitého právního předpisu v přiměřené lhůtě. Návrh nařízení o původu označování, který předložila Evropská komise, stále projednává Rada a Výbor pro mezinárodní obchod vydá na toto téma zprávu.

Nejsem proti transparentnosti a sledovatelnosti původu výrobků ve prospěch spotřebitele. Je však naší povinností jako poslanců Evropského parlamentu zachovávat určitý regulační rámec. Podle mého názoru dříve, než přijmeme povinné označování původu na etiketách oděvů prodávaných v Evropě, bychom měli nejdříve zajistit, aby návrh nařízení o označování původu obsahoval všechny potřebné záruky, zejména záruky ohledně způsobu uplatňování.

 
  
  

Zpráva: Vital Moreira (A7-0058/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Tento dokument jsem podpořil. Vztahy mezi EU a Ukrajinou byly vždy velmi blízké, založené na konstruktivním dialogu. Ukrajinské hospodářství bylo stejně jako hospodářství členských států EU zasaženo mezinárodní finanční krizí, důsledkem které došlo k výraznému snížení výroby, zhoršení fiskální situace a zvýšení potřeb v oblasti vnějšího financování. Makrofinanční pomoc Unie ve výši 500 milionů EUR by neměla pouze doplňovat programy a zdroje z MMF a Světové banky, ale měla by zajistit přidanou hodnotu vyplývající ze zapojení EU. Tato pomoc však může přispět k ekonomické stabilizaci Ukrajiny pouze tehdy, pokud hlavní politické síly zajistí politickou stabilitu v zemi a dosáhnou širokého konsensu ve věci důsledného provedení nezbytných strukturálních reforem.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Makrofinanční pomoc Ukrajině je v této době zvláště významná. Může zvýšit vliv EU na utváření ukrajinské politiky a pomoci Ukrajině překonat současnou hlubokou hospodářskou krizi. Finanční pomoc Společenství je důkazem toho, že Ukrajina má strategický význam jako potenciální kandidátská země na přistoupení k EU. Makrofinanční pomoc by byla poskytnuta v době, kdy EU pomáhá mobilizovat financování rovněž na podporu reformy ukrajinského energetického odvětví. Komise a ostatní zúčastněné instituce spolupracují na vytváření podpůrného balíčku pro ukrajinské orgány, který má pomoci při rozvoji udržitelného řešení pro střednědobé závazky Ukrajiny související s tranzitem plynu a platbami za plyn. I když navrhovaná makrofinanční pomoc nemá být s tímto balíčkem přímo spojena, podpořila by hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její reformy. Souhlasím s rozhodnutím poskytnout Ukrajině výjimečnou makrofinanční pomoc. Bez ní by se Ukrajina nemohla dále plně začlenit do mnohých hospodářských oblastí a dosáhnout dalších svých cílů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Ukrajina se nyní vyrovnává s důsledky hluboké hospodářské krize, ale doplácí i na vleklou politickou nestabilitu, kvůli které orgány v Kyjevě neplnily své závazky vůči mezinárodním finančním institucím. Pro Evropskou unii je důležité, aby se zapojila do poskytování pomoci zemi, se kterou sdílí svou východní hranici, v době, kdy se při nedostatku likvidity, potřebné pro fungování každého státu, zhoršuje společenská situace.

Ukrajina musí být stabilní. Půjčka poskytnutá Evropskou komisí v souladu s právními předpisy Společenství rovněž potvrzuje, že Kyjev je možné považovat za kandidáta na přistoupení k EU. Evropská unie však musí od této chvíle výrazně zaměřit svou pozornost na mechanismy pro dohled nad veškerými operacemi spojenými s půjčkou poskytnutou Kyjevu.

Evropská unie může navíc ze své pozice žádat Ukrajinu, aby rozhodněji prováděla nezbytné reformy, které pomohou upevnit právní řád. Přechod Ukrajiny z hospodářství kontrolovaného státem na hospodářství tržní je těžký a bolestivý proces, zejména pro její obyvatele. Tato hospodářská transformace musí být doplněna úsilím o reformu institucí. Ukrajina se musí chopit obou úkolů, ať už se to v současnosti zdá být jakkoliv těžké.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám přijetí legislativního usnesení o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině, které této zemi umožní vyřešit důsledky světové finanční krize tím, že zajistí její udržitelný fiskální a vnější účet. Reakce na tuto žádost Ukrajiny je významná pro hospodářskou stabilitu, ve spojení se současným programem Mezinárodního měnového fondu. Ukrajina však musí přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným neregulérnostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání, a rovněž je nutné umožnit kontroly ze strany Komise a audity prováděné Účetním dvorem. Tady mám na mysli memorandum o porozumění a dohodu o půjčce, které budou sjednány s ukrajinskými orgány a stanoví konkrétní opatření, jež musí Ukrajina provést v oblasti předcházení podvodům, korupci a jiným neregulérnostem souvisejícím s touto pomocí a jejich potírání.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) S potěšením jsem hlasoval pro návrh Parlamentu o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině. Jako potencionální kandidát na přistoupení k Evropské unii je Ukrajina přednostním partnerem a musíme na ni zaměřit své konkrétní politiky pro vyřešení specifických problémů této země. Makrofinanční pomoc Ukrajině ze strany Evropské unie však přispěje k ekonomické stabilizaci země pouze za předpokladu, že domácí politická scéna stabilizuje a pokud hlavní politické síly, jež byly v minulých letech příliš zapleteny do svých vnitřních bojů o moc a vliv, dosáhnou širokého konsensu ve věci důsledného provádění strukturálních reforem, které jsou z hlediska budoucího vývoje země nevyhnutelné.

Je rovněž naprosto nezbytné, aby ukrajinská vláda začala jednat ve věci vyřešení otázky nedostatečné nezávislosti justičních orgánů, které podléhají mnoha vlivům, ze strany nejen politické moci, ale i hospodářských subjektů. Bez svobodného a nezávislého právního systému nemůže existovat právní stát, nejsou chráněna lidská práva a nedochází k realizaci investic ze zahraničí ani k pokroku. Všechny mechanismy ustanovené dohodou o půjčce musí brát tyto faktory v úvahu, aby mohly orgány EU důsledně sledovat plnění této dohody.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Ukrajina, která přímo sousedí s Evropskou unií, také patří mezi evropské země, jež silně zasáhla celosvětová hospodářská krize. Zhoubný dopad krize na ukrajinské hospodářství ohrožuje nejen vnitřní stabilitu, ale i stabilitu celého regionu. Hlasoval jsem pro poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině, která bude zvláště významným způsobem přispívat k vytváření stability a k pokračování v hospodářských reformách v této zemi.

Komise a ostatní zúčastněné orgány – Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka – musí urychlit proces vytváření podpůrného balíčku pro Ukrajinu pro nalezení a provádění udržitelného řešení s ohledem na reformování ukrajinského hospodářství a zvláště energetického odvětví.

Strategický význam má vyřešení problémů spojených s tranzitem zemního plynu přes ukrajinské území. Myslím, že zahrnutí otázky tranzitu plynu do programu přidružení EU – Ukrajina všichni uvítali. Pevně věřím, že tuto spolupráci je třeba upevnit, což také znamená nalézt nové formy spolupráce. Ukrajinu je třeba podporovat při pokračování v reformách a pomáhat jí tak postupovat na cestě k evropské integraci, což odpovídá cílům Evropské unie stanoveným v rámci evropské politiky sousedství.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Nedávné zprávy o násilí mezi poslanci ukrajinského parlamentu znepokojily celou Evropu a jasně ukázaly na rozdělení ukrajinské společnosti, na rozcestí, na kterém se dnes tato země nachází a na nevyhnutelnou roli, kterou v tomto regionu hraje Rusko. Domnívám se, že Evropská unie nesmí přestat Ukrajinu upozorňovat na evropskou cestu. Za tímto účelem musí být makrofinanční pomoc, kterou v současnosti poskytujeme, dalším signálem přibližování se Ukrajině a projevem solidarity s touto zemí v době zvláště významného společenského, hospodářského a finančního oslabení.

Doufám, že Ukrajina převezme za tento proces sbližování s Evropskou unií bezvýhradnou odpovědnost, že navrhovaná dohoda o přidružení vstoupí v platnost a posílí bilaterální vztahy a výměny a že na konci této cesty by mohlo dojít ke vstoupení Ukrajiny do našeho společného prostoru. Rovněž doufám, že potřeba pomoci tohoto typu se bude postupně snižovat, že Ukrajina dosáhne politické stability, že se zemi podaří opět najít společenskou rovnováhu a obnovit strukturu svého hospodářství a že i nadále bude volit cestu demokracie, lidských práv a právního řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Ukrajinské hospodářství je vzrůstající měrou zasahováno mezinárodní finanční krizí s výrazným snížením výroby, zhoršením fiskální situace a zvýšením potřeb v oblasti vnějšího financování. Finanční podpora EU svědčí o strategickém významu Ukrajiny jako potenciálního kandidáta na přistoupení k Unii. Hlasoval jsem tedy pro to, aby EU poskytla Ukrajině makrofinanční pomoc ve formě půjčky s maximální částkou jistiny ve výši 500 milionů EUR, s cílem podpořit stabilizaci ukrajinského hospodářství a snížit potřeby v oblasti platební bilance a rozpočtu určené ve stávajícím programu MMF. Pokládám za důležité, abychom Ukrajině pomohli znovu dosáhnout minimální potřebné společensko-hospodářské úrovně a umožnili stabilizaci jejích veřejných financí, a vytvořili tak předpoklad pro růst a politickou důvěru. Rovněž souhlasím se zajištěním kontrolních mechanismů, které zvýší jasnost, transparentnost a odpovědnost. Evropský parlament by měl být pravidelně informován o postupech Hospodářského a finančního výboru.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Makrofinanční pomoc Ukrajině, která je nyní předmětem návrhu, nepředstavuje skutečnou, nezištnou pomoc, právě naopak. Podmínit tuto pomoc požadavky Mezinárodního měnového fondu a „hlavními zásadami a cíli hospodářské reformy stanovenými v programu přidružení EU-Ukrajina“ mimo jiné znamená: vytvoření „komplexní oblasti volného obchodu mezi EU a Ukrajinou“; dodržování „cílů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky“; „užší spolupráci prostřednictvím vojenských kanálů při řešení záležitostí společného zájmu“; možnou účast Ukrajiny na námořní operaci EU Atalanta; vytvoření „úplného a plně funkčního tržního hospodářství“ na Ukrajině a zásad makroekonomické stability stanovených EU; a výměnu „osvědčených postupů“ mezi EU a Ukrajinou při reformování sociálního státu, s cílem „vytvořit na Ukrajině udržitelnější důchodový systém“. Na základě všeho, co je výslovně uvedeno, a všeho, co lze vzhledem k dobře známému významu výše zmíněných výroků ze strany EU číst mezi řádky, jsme mohli jasně hlasovat pouze proti tomuto návrhu, a tím také vyjádřit svou solidaritu s obyvateli Ukrajiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně.(PL) Paní předsedkyně, dámy a pánové, zprávu o makrofinanční pomoci Ukrajině jsem podpořil. Jde o významné rozhodnutí, které znamená, že pomůžeme velice důležité zemi sousedící s Evropskou unií a Polskem.

Půjčka ve výši 500 milionů EUR pomůže Ukrajině překonat finanční krizi. Jistě nemusím nikoho přesvědčovat o tom, že hospodářská stabilizace Ukrajiny a reforma ukrajinského energetického odvětví jsou v zájmu Unie. Záleží na samotných obyvatelích Ukrajiny, zda bude možné tyto cíle uskutečnit. Jsem rád, že jsme dnes ukázali, že s nimi chceme spolupracovat a že chceme pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro finanční pomoc poskytnutou Evropskou unií Ukrajině, protože si myslím, že musíme projevit solidaritu, což také znamená, že musíme pomoci při obnově po současné hospodářské krizi. Jakožto sousední evropské zemi, která si přeje v budoucnu přistoupit k EU, musíme dát Ukrajině jasný politický signál, který podpoří orgány v provádění reformních opatření dohodnutých s EU.

Zároveň je pro nás, Evropany, důležité, abychom měli prosperující sousedy s vnitřní politickou stabilitou, v souladu s evropskými normami a hodnotami. Z tohoto hlediska doufáme, že půjčka poskytnutá EU této sousední zemi bude použita na pomoc celé ukrajinské společnosti, zahrnující více než půl milionu Rumunů žijící v severní Bukovině, severním Maramureši a jižní Besarábii. Evropská komise musí samozřejmě přijmout veškerá opatření pro zajištění toho, aby tato výjimečná finanční pomoc byla využívána uvážlivě a na místech, kde je jí třeba, abychom dosáhli předpokládaných výsledků. Podmínky pro poskytnutí této pomoci musí být v souladu s hlavními cíli programu přidružení EU-Ukrajina a postupy využívání zdrojů musí podléhat přísné evropské kontrole, přičemž Evropský parlament musí být o těchto kontrolách pravidelně informován.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Je nemyslitelné, aby evropské půjčky a dotace podléhaly omezením stanoveným MMF. Je nepřijatelné, aby si Evropská komise stanovila úkol ověřovat, že členské státy, kterým byly tyto půjčky poskytnuty, uplatňují zásady stanovené Světovou bankou a MMF, bez ohledu na suverenitu ukrajinského lidu.

Hlasuji proti makrofinanční pomoci v podobě, jak byla dnes představena Evropskému parlamentu. Nejde o to, že bych nepodporoval občany Ukrajiny. Naopak, nechci, aby trpěli ještě více, než trpí dnes, následky zastaralého a nebezpečného neoliberálního systému, který je jim vnucován MMF, Světovou bankou a Evropskou komisí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Proces hospodářské stabilizace a obnovy Ukrajiny je podpořen finanční pomocí Mezinárodního měnového fondu. Vzhledem ke zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám požádala Ukrajina Unii o makrofinanční pomoc. Program makrofinanční pomoci je zásadní pro zlepšení finanční stability evropských národů, které prošly nedávnou celosvětovou krizí a pocítily dopady této krize na jejich hlavní obchodní partnery. Finanční nerovnováha se vztahuje k rozpočtům a platební bilanci. Tato pomoc je důležitá pro to, aby Ukrajina řešila krizi co možná nejpromyšleněji. EU tedy musí být prostorem solidarity. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Ukrajina, velký a důležitý partner EU mezi jejími východními sousedy, byla silně zasažena celosvětovou hospodářskou krizí. Z tohoto důvodu by poskytnutí makrofinanční pomoci až do výše 500 milionů EUR ve formě půjčky na základě návrhu Komise mělo být schváleno. Tyto prostředky jsou určeny na pokrytí celkových potřeb v oblasti platební bilance země a jejího nedostatečného vnějšího financování, jak stanovil Mezinárodní měnový fond.

Ukrajinu je třeba podporovat v posilování její dlouhodobé makroekonomické stability, jelikož jde také o důležitého obchodního partnera EU. Pro mne bylo však také důležité, že pomoc poskytovaná z rozpočtu EU je v souladu nejen s programem MMF, ale i s nejdůležitějšími zásadami a cíli politiky EU zaměřenými na Ukrajinu. Díky pomoci EU byly na Ukrajině zavedeny další potřebné strukturální reformy na základě pozitivní podmíněnosti. Hlasoval jsem tedy pro přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Moreiry. Cílem navrhované makrofinanční pomoci je doplnit podporu MMF, jež je součástí stávající rámcové dohody, stejně jako podporu Světové banky, která by měla mít formu půjček poskytnutých pro podporu rozpočtové politiky.

Program makrofinanční pomoci má doplňovat jiné financování ze strany Unie. Finanční pomoc Unie ukazuje na strategický význam Ukrajiny jako potenciálního kandidáta na členství v EU. Makrofinanční pomoc je poskytována v době, kdy se EU rovněž účastní mobilizace financování za účelem reformování ukrajinského energetického odvětví. Souhlasím s cílem zpravodaje zlepšit jasnost, transparentnost a doložitelnost navrhovaného projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Nikdo nepochybuje o tom, že Ukrajina je naším „strategickým partnerem“, na jehož situaci nám velmi záleží. Ukrajina dnes stojí na křižovatce z hlediska hospodářského, vzhledem ke své obtížné situaci, a z hlediska politického, vzhledem k nové vládě, která podporuje bližší vztahy s Ruskem. Pomoc Ukrajině uvolněním 500 milionů EUR je tedy strategicky správné rozhodnutí, které podpoříme. Není tu ovšem, z hlediska taktiky, rozpor mezi úrovní finanční podpory – pouhá polovina miliardy oproti ostatním schématům zahrnujícím desítky miliard v rámci finanční podpory – a kontrolou ukrajinské hospodářské politiky, které chceme na oplátku dosáhnout?! EU má samozřejmě přísná pravidla, která musí všichni uživatelé její finanční pomoci dodržovat, bez ohledu na částku, která je jim přidělena. Někdy ovšem, zvláště když je úroveň podpory relativně nízká, zachovávání stejně vysoké podmíněnosti odráží politickou nepružnost, která jen snižuje účinnost tohoto nástroje, zvláště v době, kdy ostatní instituce jsou ve své podpoře mnohem pružnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Z pozice místopředsedy Parlamentního shromáždění EURONEST jsem hlasoval pro makrofinanční pomoc pro Ukrajinu. Doufám, že bude rychle poskytnuta v souladu s podmínkami, se kterými je půjčka spojena. Zvláště vítám zapojení Evropského parlamentu do tohoto rozhodovacího procesu jako důsledek přijetí ustanovení Lisabonské smlouvy. Makrofinanční pomoc pro Ukrajinu je prvním případem rozhodovaným podle nového postupu. Zpoždění zaznamenané v rozhodovacím procesu v důsledku zavedení nového postupu je ovšem politováníhodné.

Vyzývám orgány EU, aby při poskytování makrofinanční pomoci Ukrajině využily svých zkušeností a vyhnuly se dalšímu zpoždění. Naši východní partneři by měli být zbytečných průtahů ušetřeni. Především mám na mysli případ Moldavské republiky a její proevropské vlády, která stále čeká na poskytnutí makrofinanční pomoci EU. Zatímco Moldavská republika potřebuje naléhavě pomoci, návrh Evropské komise má už nepřijatelné zpoždění. Evropskému parlamentu bude předložen až tento týden. Vyzývám všechny orgány EU, aby se vyhnuly dalšímu zpoždění při rozhodování o makrofinanční pomoci pro Moldavskou republiku.

 
  
  

Zpráva: Luís Paulo Alves (A7-0054/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Našich devět nejvzdálenějších regionů (Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Francouzská Guyana, Madeira, Martinik, Réunion, Saint Barthélemy a Saint Martin) jsou pro Evropskou unii opravdovým přínosem. Jelikož jejich vzdálenost brzdí jejich rozvoj, musí Evropská unie přijímat konkrétní vyrovnávací opatření. Například na ostrově Réunion musí být tedy umožněna výroba rekonstituovaného mléka UHT ze sušeného mléka pro lidskou spotřebu. Výjimka platná na Madeiře musí být rozšířena na ostrov Réunion, který je také velmi zeměpisně vzdálen. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu s cílem zavést, rozšířit či upravit stávající výjimky na Azory, Kanárské ostrovy, Réunion a Madeiru v odvětví cukru, mléka a vína.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Nejvzdálenější regiony se potýkají s většími problémy vzhledem k zeměpisné poloze, velmi vzdálené od centra Unie. Vítám tedy přijetí zvláštních opatření v oblasti zemědělství pro pomoc těmto regionům v současné hospodářské krizi. Především bych zdůraznila zvláštní charakteristiky Azor a Madeiry a vítám hlavní přijatá opatření. Tato opatření se vztahují k zavedení, rozšíření nebo upravení určitých výjimek v odvětví cukru, mléka a vína. Je důležité zdůraznit, že je nutné mít pro nejvzdálenější regiony ucelenou strategii a neopomenout fakt, že každý z nich má svá vlastní specifika: je důležité najít nejlepší řešení pro každý z těchto regionů. Měl by být kladen důraz na několik stávajících nástrojů EU, jako jsou regionální strategie a evropská politika sousedství, stejně jako na význam pokračování v diskusi o strategických směrech pro nejvzdálenější regiony, abychom zvýšili povědomí rozhodujících orgánů o zvláštních rysech a potenciálu těchto regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Neexistuje jen jeden nejvzdálenější region. Každý ostrov, každé území má svůj specifický charakter, identitu a problémy. Zpráva, kterou jsme právě přijali, umožní zavedení určitých výjimek v oblasti zemědělství na pomoc nejvzdálenějším regionům. Obyvatelé ostrovu Réunion budou například nyní moci vyrábět rekonstituované mléko UHT ze sušeného mléka pocházejícího z EU a tak doplnit nedostatečnou produkci čerstvého mléka. Azory zase využijí výjimky z pravidel omezujících vývoz cukru do EU, jelikož výroba cukrové řepy představuje nejreálnější alternativu pro ostrov, jak z hlediska jeho hospodářství, tak z hlediska životního prostředí, vzhledem ke zrušení mléčných kvót. Tyto výjimky nejvzdálenějším regionům pomohou. Jde o dobrou věc a proto bychom chtěli, aby byla zaručena v dlouhodobém horizontu. To od Komise očekáváme.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Evropské unie. Přijetí této zprávy přináší příležitost pro diverzifikaci zemědělství a znamená, že zákaz opětovného vývozu určitých výrobků byl zrušen. V období hospodářské krize jde o rozhodující přispění k restrukturalizaci a zachování nejenom mnoha desítek pracovních míst na Azorách, ale i činnosti cukrovarnického průmyslu v tomto regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Návrh Komise zkoumá pozměňovací návrhy k nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie. Změny se týkají odvětví cukru, mléka a vína. Blahopřeji zpravodajům, kteří se na zprávě podíleli, ke kvalitní práci. Jednou ze základních zásad současného víceletého finančního rámce a budoucích finančních perspektiv musí být zásada solidarity; tímto způsobem je třeba zajistit sociální a územní soudržnost. Všichni víme o obtížích přírodního původu, se kterými nejvzdálenější regiony Evropské unie bojují vzhledem ke své zeměpisné poloze a podmínkám, jejichž důsledkem je negativní dopad na jejich hospodářskou činnost a výrobní kapacitu. Navrhované pozměňovací návrhy jsou v souladu se zásadou solidarity, proto je podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Rozpočet, z něhož vychází tato zpráva, na kterou je uveden výslovný odkaz v prvním bodě odůvodnění kompromisního návrhu, vyjadřující souhlas s ukončením kvót na mléko, je pro nás nepřijatelný, a proto jsme hlasovali proti zprávě. Zrušení kvót bude mít ve skutečnosti – jak připouští schválená zpráva, když tuto skutečnost představuje jako fait accompli– velmi vážný dopad na odvětví mléka na Azorách a na celé odvětví mléka a mléčných výrobků v regionu.

Následky pro hospodářství regionu způsobené zrušením kvót na mléko, proti čemuž jsme bojovali a nadále budeme bojovat, nebudou zmírněny právě navrhovanými opatřeními zaměřenými na cukrárenský průmysl vzhledem k tomu, že režim opětovného vývozu cukru se prodlužuje. Jde o správný cíl, který je ovšem od samotného počátku oslaben, neboť se počítá s tím, že i toto opatření bude do pěti let postupně zrušeno.

Pokud jde o Madeiru, proces obměny vinné révy je výrazně zpožděn a mohl by být dokonce ohrožen, pokud by nedošlo k posílení pobídek – tato potřeba není ve zprávě zmíněna. Na negativní dopady takzvané „Ženevské dohody“ o obchodu s banány na region se také nebere zřetel. Další otázkou, kterou by bylo třeba se zabývat, je možnost pomoci oživit trh mezi ostrovy, na kterém se obchoduje s místními zemědělskými výrobky.

 
  
MPphoto
 
 

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro konečné znění, které bylo sepsáno v časové tísni, jelikož uplatňování těchto různých výjimek pro Réunion, Azory, Kanárské ostrovy a Madeiru mělo zásadní význam pro zajištění ochrany pracovních míst a pokračování v zemědělských činnostech, zejména v produkci mléka na Réunionu. Hlasoval jsem však proti kompromisu navrženému Evropskou komisí a Radou, neboť Rada předkládala návrhy velmi vzdálené opatřením, jež jsme navrhovali a která schválil Výbor pro regionální rozvoj a Výbor pro zemědělství.

Je politováníhodné, že kvóty na vývoz cukru nebyly udrženy na 3000 tunách pro Azory, že výjimka poskytnutá Réunionu pro produkci mléka nebyla rozšířena na ostatní francouzské zámořské departmenty a že záruky týkající se udržitelnosti výsledků, jichž dosáhli výrobci mléka na Réunionu, Komise nepodpořila. Vrátil bych všechny tyto otázky zpět na stůl během vyjednávání o reformě programu POSEI.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Pro nejvzdálenější regiony je zpravidla charakteristický nízký počet obyvatel, malá rozloha, stagnace a obtížné hospodářské podmínky. Jde o regiony silně závislé na klimatických a zeměpisných podmínkách, jejichž přístup k výrobkům a službám je založený na spolupráci s členy Unie na evropském kontinentu. Pomoc těmto regionům by měla být trvale zajištěna, jelikož i obtíže, které musí obyvatelé nejvzdálenějších regionů překonávat, jsou trvalého rázu. Abychom těmto regionům zajistili rozvoj podnikání, povzbuzení odborné činnosti a stejnou úroveň zemědělského odvětví jako v celé Evropě, potřebujeme zavést nové legislativní ústupky (a pokračovat s těmi, které již existují) a uzpůsobit je potřebám konkrétních oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Hospodářský a společenský rozvoj nejvzdálenějších regionů Evropské unie je podmíněn jejich extrémní vzdáleností a ostrovním charakterem, jejich malou rozlohou, obtížným terénem a podnebím a jejich hospodářskou závislostí na malém počtu výrobků. Jelikož všechny tyto faktory dohromady velmi omezují rozvoj těchto zemí, existuje článek 349 Lisabonské smlouvy pro zvláštní opatření ve prospěch nejvzdálenějších regionů, která musí být prováděna přiměřenými pobídkami, jež se snaží vyjít vstříc zvláštním potřebám těchto zemí, v neposlední řadě i v zemědělském odvětví a odvětví rybolovu. Hlavní pozměňovací návrhy se týkají zavedení, rozšíření a upravení jistých výjimek v odvětví cukru, mléka a vína. Vzhledem ke všem těmto omezením a mezinárodní krizi, která nás poškozuje, hlasujeme pro tato opatření. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu (A7-0056/2010), protože druhý pilíř společné zemědělské politiky, a sice politika pro rozvoj venkova, je velice důležitý pro zlepšení účinnosti samotné společné zemědělské politiky, ale i pro usnadnění obhospodařování půdy, která je omezena přírodními podmínkami. Dokument vypracovaný zpravodajem je velice potřebný, nejenom pro nás, ale i pro celou Evropskou unii. Potřebujeme být informováni o půdě, která z důvodů nezávislých na svých majitelích nemůže být účinně či dobře využívána. Souhlasím se zpravodajem, pokud jde o jeho posouzení přezkumu kritérií pro klasifikaci znevýhodněných oblastí, který začal v roce 2005. Předešlá kritéria pro pomoc těmto regionům musí být změněna tak, aby skutečně odrážela stávající omezení. Měli bychom také pamatovat na to, že existují oblasti, které splňují zvláštní kritéria, ale kde byla nyní omezení odstraněna vzhledem k uplatnění účinných opatření. Za určování znevýhodněných oblastí a vývoj podpory a rozvojových programů by měly být zodpovědné členské státy. Všechna opatření musí samozřejmě spadat do rámce Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Návrh Komise, tak jak jej vylepšil zpravodaj, přichází s ustanoveními, která představují určité změny předchozích právních předpisů Společenství, konkrétně nařízení č. 247 z roku 2006. Hlavní změny se týkají zavedení, rozšíření nebo úpravy některých výjimek v odvětví cukru, mléka a vína. Věřím, že navrhované změny budou pro dotyčné nejvzdálenější regiony pozitivní.

Situace je velice těžká, především v některých oblastech, jejichž hlavní hospodářská odvětví zasáhla nedávná krize (odvětví mléka a mléčných výrobků na Azorách, cukrová řepa atd.). Bylo by tedy vhodné podpořit diverzifikaci hospodářských aktivit. Pro podporu takové diverzifikace však musíme výrobcům a aktérům přeměn nabídnout dlouhodobé vyhlídky, a hospodářské subjekty musí mít možnost dosáhnout odpovídající úrovně průmyslové a obchodní aktivity. Vzhledem k systému nastíněném zpravodajem a pozměňovacím návrhům předloženým mými kolegy z příslušného Výboru vyjadřuji svůj souhlas se zprávou.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Jako zpravodaj stanoviska Výboru pro regionální rozvoj ke zprávě pana Alvese jsem spokojen se směrem, kterým jsme se vydali pro rychlejší a účinnější nastavení maximálního vývozního množství pro výrobky zahrnuté do dohody o dodávkách z nejvzdálenějších regionů. Rámcem této zprávy je článek 349 Lisabonské smlouvy, který stanoví pomoc pro nejvzdálenější regiony při překonávání trvalých obtíží zapříčiněných jejich zeměpisnou polohou, topografií a podnebím.

Ustanovení tohoto nařízení se musí zabývat zvláštními potřebami těchto regionů a situací na místním trhu. Tento cíl jsem měl na mysli, když jsem sepisoval své návrhy, ke kterým se Evropská komise zavázala vrátit při celkovém přezkumu tohoto nařízení, který se má uskutečnit ještě v roce 2010.

Měl jsem také na mysli zachování příjmů výrobců vína z hybridních odrůd na Madeiře a Azorách, zakázaných společnou organizací trhu s vínem. Dotyční výrobci by tak mohli nadále pěstovat tyto odrůdy pro rodinnou spotřebu, což znamená, že by nebyli nuceni od těchto odrůd upouštět. Jak jsem doufal, kompromis vzešlý z trialogu mezi Parlamentem, Komisí a Radou byl dnes velkou většinou v Parlamentu schválen.

 
  
  

Zpráva: Helga Trüpel (A7-0134/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Zpráva paní Trüpelové o rozpočtu na rok 2011 je novou etapou v procesu schvalování rozpočtu Evropského parlamentu. V březnu přijal Parlament pokyny pro rok 2011. Nyní je cílem schválit předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který následuje po jednáních uskutečněných mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem, což je orgán zodpovědný v této věci. Podpořila jsem tuto zprávu, která předpokládá zejména schválení druhé splátky navýšení asistenčního příspěvku o částku 1 500 EUR měsíčně, financování 18 nových poslanců Evropského parlamentu, kteří zahajují svůj mandát, zlepšení služeb odborného poradenství poskytovaných poslancům Evropského parlamentu (tematické sekce, knihovnické služby) a zvýšení počtu návštěvníků, které může každý poslanec finančně sponzorovat, ze 100 na 110 ročně. Tato různá ustanovení odpovídají novým pravomocem Evropského parlamentu, které mu udělila Lisabonská smlouva: poslanci Evropského parlamentu, kteří s ministry z členských států sdílí zákonodárnou moc téměř ve všech evropských pravomocích, musí mít možnost využívat velmi důkladného odborného poradenství v legislativních záležitostech, ale také informovat občany o své práci tak, že je budou přijímat v Parlamentu ve Štrasburku nebo Bruselu.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Ehrenhauser (NI), písemně. (DE) Hlasoval jsem proti zprávě paní Trüpelové. Tím dávám jasně najevo svůj nesouhlas s navýšením asistenčního příspěvku a jakýmkoliv navýšením počtu úředníků zde v Evropském parlamentu. Argument, že Lisabonská smlouva bude pro poslance Evropského parlamentu znamenat víc práce, musí být nejdřív doložen.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, řešením v této době prudce narůstajících státních dluhů však může být pouze větší účinnost, nikoliv více byrokracie. V tomto Parlamentu existuje obrovský potenciál pro větší účinnost a bylo by také snadné zvýšit výkonnost s menším počtem zaměstnanců a nižším objemem finančních prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem dříve uvedl, na základě Lisabonské smlouvy se počet záležitostí, o kterých bude muset Parlament jednat v rámci procesu spolurozhodování zvýší. Aby byla práce provedena rychle a účinně, vyžaduje to technické a logistické prostředky.

Vzhledem k budoucímu rozšíření Evropské unie a potřebě lépe informovat veřejnost o činnosti tohoto Parlamentu je tedy nutné uvolnit prostředky, které v roce 2011 umožní pracovat účinně tak, aby se celkový legislativní proces Unie nezpomalil z důvodu nedostatečného financování Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V souladu s politikami, které podporuji, považuji za důležité sestavování rozpočtu od nulového základu na počátku každého parlamentního volebního období. Výsledkem toho bude, že rozpočet Parlamentu bude odrážet skutečné potřeby a zvýší transparentnost, rozpočtovou disciplínu a účinnost. Rovněž podporuji rozlišování mezi fixními a variabilními náklady, přičemž variabilní náklady mají být zdůvodněné analýzou nákladů a přínosů. Tato analýza je důležitá pro dosažení lepších výsledků a lepšího řízení zdrojů. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nám byly přiděleny nové pravomoci a přijetí 18 nových poslanců si vyžaduje vytvoření podmínek, které těmto poslancům umožní vykonávat jejich mandát správně a účinně. Chci zdůraznit, že hlavní prioritou Parlamentu musí být co nejkvalitnější legislativní činnost. Tomuto Parlamentu je třeba poskytnout prostředky nutné k jeho řádnému fungování, tím spíše v této velice náročné době, kdy mají orgány EU zásadní význam pro Evropany a společnost obecně.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – My, jako politická skupina Zelených, jsme hlasovali pro zprávu naší kolegyně, paní Helgy Trüpelové. Všechny pozměňovací návrhy předložené ke zprávě byly zamítnuty. Odhady příjmů a výdajů Evropského parlamentu pro rok 2011 byly tedy postoupeny Komisi pro zahrnutí do návrhu rozpočtu na rok 2011. Pokud jde o zvýšení druhé tranše asistenčních příspěvků pro rok 2011, znamená to, že prostředky jsou v současnosti zapsány do rezervy a očekává se podrobný finanční výkaz o všech přidružených výdajích. Parlament se k této otázce může vrátit při prvním čtení rozpočtu pro rok 2011 v září/říjnu. Pokud jde o zvýšení první tranše asistenčního příspěvku pro rok 2010, bude se o něm hlasovat zítra v rámci zprávy pana Maňky o návrhu opravného rozpočtu č. 1/2010. Tady jde již o vlastní rozpočtový proces a toto hlasování určí konečný výsledek.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně.(PL) Dokázali jsme přijmout fakt, že rozpočet Evropského parlamentu je výsledkem složitých kompromisů mezi Evropským parlamentem a ostatními orgány EU, a rovněž – nepřímo – mezi Evropskou unií a členskými státy.

Příští rok může být v tomto ohledu zvláště obtížný, pokud se podíváme na význam a množství práce, která Parlament čeká. Na jedné straně se musí Parlament přizpůsobit novým podmínkám vyplývajícím ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a z rozšíření EU o Chorvatsko – musím alespoň zmínit 18 nových poslanců, 68 dodatečných pracovních míst a 62 míst spojených se vstupem Chorvatska do EU. Na druhé straně se rozpočet Parlamentu významně nezvýší v porovnání s rokem 2010 (5,5 %), což vyvolává otázku, jak toto číslo skloubit s novou realitou. V tomto kontextu vítám návrh, který zpráva opakovaně zmiňuje, a sice aby byly výlohy plánovány opatrně.

Stejně jako autor dokumentu si myslím, že je nutné přezkoumat výši dotací poskytovaných rodinám zaměstnanců, počet zaměstnanců v knihovně navýšit pouze po podrobném rozboru potřeb poslanců Evropského parlamentu a zajistit bezpečnost zaměstnanců Parlamentu za rozumnou cenu, která vychází ze zásady otevřenosti k běžnému občanovi. Parlament je stále velmi uzavřeným orgánem a v mezích možností bychom měli zvýšit financování projektů, jako jsou Dům evropských dějin a věže Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Výsledkem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je rozšíření pravomocí Evropského parlamentu, což přirozeně znamená další finanční prostředky pro uspokojení zvýšených potřeb. Tento odhad rozpočtu pro rok 2011 tedy představuje 5,8% navýšení v porovnání s rozpočtovým rokem 2010, se snahou zajistit, aby mohl Parlament plně využívat svých výsad a rozvíjet je.

Rozpočet pro rok 2011 se zvýší na 1 710 574 354 EUR, z nichž 20,32 % připadne okruhu 5 (administrativa), což umožní sladit politické cíle s dostupnými prostředky. Tento návrh rozpočtu zahrnuje ustanovení vztahující se k zastoupení Chorvatska, k dodatečným prostředkům na asistenční služby pro poslance, k dodatečným pracovním místům, k nárůstu ročního počtu návštěvníků na pozvání poslanců, ke snížení uhlíkové stopy Parlamentu a k financování Domu evropských dějin a Návštěvnického centra.

Tato zpráva odráží rozumný rozpočet, zaměřený na politiku udržitelnosti Parlamentu. Přesto důsledně přistupuje také k účinnému využívání dostupných prostředků.

 
  
  

Zpráva: Richard Ashworth (A7-0051/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. – Hlasovali jsme proti této zprávě v souladu se zásadami Britské strany za nezávislost (UKIP) a na základě toho, že podporujeme právní předpisy jenom tehdy, když omezují pravomoci EU nebo je vrací národním státům. Nepodpořili jsme žádný pozměňovací návrh, který podle nás zbytečně poškozoval britské zemědělce, ani žádný pozměňovací návrh, který rozšiřoval kontrolní pravomoci EU v tomto odvětví. UKIP bude i nadále bránit zájmy britských zemědělců proti zásahům EU, jelikož se domníváme, že britské zemědělské odvětví je naprosto schopné spravovat své vlastní záležitosti a má již vysoký standard jak z hlediska kvality, tak bezpečnosti. UKIP je proti tomu, aby byl britský daňový poplatník nucen dotovat zemědělské podniky v jiných částech Evropy, které konkurují našim zemědělcům. Strana UKIP se zavázala obchodovat se zemědělskými výrobky dle pravidel Světové obchodní organizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně.(GA) Je třeba omezit administrativní zátěž zemědělců i nadbytečnou byrokracii, se kterou jsou často spojené zemědělské záležitosti. Farmáři by měli mít možnost soustředit se na svůj hlavní úkol: vyrábět vysoce kvalitní výrobky.

Hlasoval jsem pro ustanovení v této zprávě, která se týkají odstranění současného zdvojování právních předpisů a zlepšení pružnosti. Rovněž souhlasím s prohlášeními ve zprávě vztahujícími se k právním předpisům v tomto odvětví; to jest, že tyto právní předpisy by měly být přiměřené cíli a že by neměl být přijat žádný právní předpis, aniž by byl proveden přezkum jeho důsledků z hlediska potenciální finanční zátěže. Nadměrnou byrokracii je třeba omezit, pokud máme v Evropě dosáhnout účinného, konkurenceschopného zemědělského odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, jelikož věřím, že je nutné pokračovat ve zjednodušování předpisů a ustanovení společné zemědělské politiky (SZP), které započalo v roce 2005. Zemědělci a ostatní hospodářské subjekty v zemědělském odvětví by měli být osvobozeni od byrokracie a požadavků, které nejsou nutné k dosažení politických cílů a k zajištění náležité správy peněz daňových poplatníků. Zjednodušení SZP je zásadní pro to, aby bylo naše zemědělské hospodářství konkurenceschopnější, abychom zachovali a vytvořili pracovní místa a přispěli ke zdravému rozvoji venkovských oblastí. V některých členských státech byly zaznamenány závažné chyby v žádostech, kvůli nimž farmáři nedostávají pomoc včas. Členské státy by měly potenciálním uživatelům dotací poskytnout systémy, které by byly jednoduché, jasné a transparentní. Proto vyzývám Komisi, aby tuto záležitost zařadila do bilaterálních diskusí se členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Tři roky po reformě SZP se dnes snažíme zjistit, jak uzpůsobit naši zemědělskou politiku současným výzvám. Zpráva z vlastního podnětu nabízí užitečné a široce podporované návrhy pro dosažení cíle, kterým je zemědělské odvětví kombinující kvalitu s konkurenceschopností. Musíme pozitivně vnímat podstatu této zprávy, kterou Parlament vyzývá k zavedení nové SZP v roce 2013 omezující byrokracii pro zemědělce. Každé opatření, které umožní omezit administrativní postupy zatěžující zemědělce, nehledě na místní dotyčné orgány, a které neohrozí normy jakosti, si jasně zaslouží naši podporu. Zpráva jako tato, která přihlíží k potřebám zemědělců, včetně potřeby zajistit, aby tito zemědělci nebyli omezováni nadbytečnou byrokracií, jistě užitečně přispěje do procesu reformování SZP. Ze zřejmých důvodů se jedná o složitý a velmi citlivý proces z hlediska budoucnosti evropského hospodářství a ochrany nespočetných rozmanitých podob tradiční místní výroby. Proto jsem hlasovala pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Zemědělství bylo skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vždy blízké a považujeme ho za zásadní odvětví evropského hospodářství. Naše zemědělce však již příliš dlouho zatěžuje byrokracie a administrativa: je na čase jim jejich činnost usnadnit.

Jsem přesvědčený, že zjednodušení byrokratických postupů, které má být schváleno v rámci reformy SZP od roku 2013, je nejen žádoucí, ale i nutné. Proto si myslím, že je správné zjednodušit pravidla pro elektronickou identifikaci zvířat a založit v každém členském státě EU telefonickou linku pomoci pro poskytnutí lepšího přístupu k informacím. Zároveň je důležité, aby mezi orgány a zemědělci byla opět vybudována důvěra.

Zemědělci již navíc nesmí trávit celé dny vyplňováním dotazníků a prohlášení, ale péčí o svá pole, díky čemuž dodají lepší zemědělské výrobky, které odpovídají vyšším normám. Hlasoval jsem proto pro tato opatření, která jsou součástí procesu zjednodušování byrokracie, jsou zcela podporována mou parlamentní skupinou a nabízejí konkrétní řešení v době krize.

 
  
MPphoto
 
 

  David Campbell Bannerman (EFD), písemně. – Hlasovali jsme proti této zprávě v souladu se zásadami Britské strany za nezávislost (UKIP) a na základě toho, že podporujeme právní předpisy jen tehdy, když omezují pravomoci EU nebo když je vrací národním státům. Nepodpořili jsme žádný pozměňovací návrh, který podle nás zbytečně poškozoval britské zemědělce, ani žádný pozměňovací návrh rozšiřující kontrolu EU v tomto odvětví. UKIP bude i nadále bránit zájmy britských zemědělců proti zásahům EU, jelikož se domníváme, že britské zemědělské odvětví je naprosto schopné spravovat si své vlastní záležitosti a má již vysoký standard jak z hlediska kvality, tak bezpečnosti. UKIP nesouhlasí s tím, jak podvodně byla SZP ve své historii využívána (např. neexistující vinice) nebo jak je využívána k doplnění příjmů některých politiků v zemích EU, kteří vlastní „zemědělské podniky“. UKIP je také proti nutnosti dotovat zemědělské podniky v ostatních částech Evropy, které konkurují našim zemědělcům. Strana UKIP se zavázala obchodovat se zemědělskými výrobky dle pravidel Světové obchodní organizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Britská strana za nezávislost (UKIP) hlasovala proti zprávě o zjednodušení SZP, i když by provedení zprávy učinilo tuto politiku srozumitelnější, transparentnější a lépe uskutečnitelnou prostřednictvím zjednodušení kontrol zemědělských podniků, pružnějších platebních mechanismů, vstřícnějším vůči zemědělcům. Vyjádřením souhlasu s touto zprávou bychom však podpořili chod SZP a možná pomohli jejímu prodloužení na další generaci! Strana UKIP proto hlasovala proti usnesení jako celku, zvláště proto, že nemá legislativní dopad.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu o zjednodušení SZP a blahopřeji panu Ashworthovi a stínovým zpravodajům k vynikající práci. Musíme jednat, abychom zjednodušili byrokratické postupy a požadavky na zemědělské podniky, abychom snížili jejich náklady a zároveň zvýšili jejich konkurenceschopnost a právní jistotu. Často zapomínáme, že přestože tyto podniky vyrábějí zboží denní potřeby, jejich konkurenceschopnost je narušena následkem nadbytečné byrokracie.

Právě z tohoto důvodu se domnívám, že zprávy jako tato jsou důležité, protože zdůrazňují problémy, které se vyskytují za určitých podmínek, nebo příliš složité postupy, přičemž také navrhují řešení pro zjednodušení a zlepšení konec konců stále nejdůležitějšího programu EU, alespoň z finančního hlediska. Domnívám se, že hlasováním pro tuto zprávu učinil Parlament další krok směrem k modernější, účinnější a hospodárnější SZP, která je schopna zajistit především uspokojení potravinových potřeb v Evropě nejen v současnosti, ale i v příštích letech.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Zemědělci byli vždy nejzapálenějšími a nejvytrvalejšími zastánci integrace Evropské unie. Pevně věří, že SZP je stále společnou politikou v pravém slova smyslu. V globalizovaném světě musí Evropská unie se svým trhem na úrovni Společenství vystupovat jednotně v zájmu zajištění bezpečnosti dodávek potravin a podpory obnovitelných zdrojů. Musí také bojovat se změnou klimatu a zintenzivnit své snahy v oblasti výzkumu pro nejlepší využití příležitostí, jaké může výzkum nabídnout.

Potenciální škrty v rozpočtu SZP by způsobily značný společenský a hospodářský rozkol, a znemožnily by zemědělství, aby uspělo ve zvládání výzev budoucnosti. Pro nás je důležité porozumět tomu, že příjmy zemědělců závisí na přímých platbách, i když tyto platby samy o sobě zemědělcům nestačí pro dosažení dobré životní úrovně. Průměrný příjem zemědělce v EU, včetně všech přímých plateb, se rovná pouze polovině průměrné mzdy vyplácené v ostatních hospodářských odvětvích.

Domnívám se, že snížení přímých plateb v rámci 1. pilíře SZP by mělo fatální následky nejen pro zemědělce, ale stejně tak i pro venkovské oblasti, jakož i pro veřejné služby spojené se zemědělskou výrobou, pro spotřebitele a pro společnost, která má z těchto plateb jako celek užitek. Přímé platby mají tedy zásadní význam a musí být zachovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Obecně jsem hlasoval pro snahu SZP zjednodušit. Toto zjednodušení prospěje zemědělcům a umožní jim se soustředit na výrobu bezpečných, kvalitních potravin, stejně jako prospěje vnitrostátním orgánům a orgánům EU snížením byrokratické zátěže spojené s prováděním SZP.

SZP má pro EU zásadní význam proto, že zajišťuje výrobu bezpečných potravin, ale i z důvodu jejího zájmu o ochranu životního prostředí a venkovských oblastí, s cílem skutečně udržitelného rozvoje. Zjednodušení musí znamenat větší zodpovědnost pro všechny zúčastněné strany.

Chci tedy vyzdvihnout potřebu proměnit SZP na jednodušší, spravedlivější a transparentnější nástroj. Pro začátek bych zdůraznil návrh na vytvoření jednotného systému identifikace zvířat. Tento systém musí zahrnovat možnost vlastního osvědčování, snížení inspekčních závazků na nižší úroveň než v současnosti a otázku sledovatelnosti masa z ovcí a koz; mám na mysli konkrétně návrh na identifikaci hospodářských zvířat. A nakonec, potřebná reforma SZP bude muset rozlišovat mezi podporou jednotlivých zemědělských podniků nebo družstev a ponecháním velkých zemědělsko-potravinářských podniků na pospas trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Návrh zprávy o zjednodušení SZP je jedním z dalších kroků ke zjednodušení a zefektivnění SZP. K posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, zachování a vytváření dalších pracovních míst i k podpoře přirozeného rozvoje venkovských oblastí musíme ovšem činit mnohem více. V této souvislosti upozorňuji na problematiku přímých plateb v příhraničních regionech, kde dochází k nekalé hospodářské soutěži a diskriminaci na základě místa registrace zemědělských subjektů.

V regionech sousedících členských zemí s různou výší plateb se začíná masivně objevovat ekonomický kalkul plynoucí z různé výše těchto plateb ze strany některých zemědělských subjektů. Zemědělský subjekt pobírající vyšší platby v zemi svého původu hospodaří na území druhé země (s nižšími přímými platbami) za nižší výrobní náklady a odbyt se udává na opačné straně hranice. Tím jsou zemědělské subjekty země s nižšími přímými platbami diskriminovány a ekonomicky znevýhodňovány na místním trhu a zemědělskému subjektu členského státu s vyššími přímými platbami je pomocí politiky EU zajištěna ekonomická výhoda na trhu. Z těchto důvodů je třeba v rámci reformy SZP zohlednit následující souvislost pro platby, tj. místo výroby rovná se místu pro výpočet přímých plateb. I tímto pravidlem přispějeme k vytváření nového, tj. spravedlivého trhu v zemědělství. Předloženou zprávu podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zjednodušení SZP považuji za zásadní pro konkurenceschopnost zemědělství EU, zachování pracovních míst a udržitelný rozvoj evropských venkovských oblastí. Pravidla pro kontroly musí být zjednodušena a zemědělci k nim musí mít lepší přístup prostřednictvím vnitrostátních orgánů a jejich poradenských míst pro zajištění toho, aby kvalita evropských zemědělských výrobků nezavdala příčinu pro zbytečnou zátěž a dodatečné obtíže pro subjekty spojené se zemědělskou činností.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zjednodušení právních předpisů je zásadním cílem, který přiblíží Evropu veřejnosti. Jednoduché a vstřícné politiky jsou potřebné pro ty, kteří si neosvojili kód Unie a nemluví „evropštinou“. Proto musí tak základní a stálou politiku, jakou je SZP, chápat ti, kteří z ní mají největší užitek, v tomto případě evropští zemědělci.

Dávám tedy zpravodaji za pravdu, když uvádí, že „nová SZP by měla zemědělcům umožnit soustředit se na jejich hlavní cíl, a sice zajišťovat bezpečné a kvalitní potraviny, u nichž lze zjistit jejich původ, a zároveň by měla podporovat zemědělce, aby poskytovali netržní veřejné statky“. Doufám, že nová SZP bude jednodušší a spravedlivější; že bude lépe zaměřena na potřeby zemědělců a trhu; a že postupy v rámci této politiky budou rychlejší a méně byrokratické, ale bezpečné a účinné. Právní jistota si nevyžaduje složitost nebo zdlouhavé postupy, ale spíše jednoduchost a účinnost. Přesně to si pro SZP přejeme.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) SZP musí na jedné straně zajišťovat odpovídající dodávky bezpečných potravin a na straně druhé reagovat na takové výzvy, jako je zachování venkovských, horských a znevýhodněných oblastí a mnohoúčelnost evropského zemědělství. Sladění právních předpisů musí být doplněno o odstranění jejich zdvojování. Očekává se, že cíl 25% omezení administrativní zátěže bude dosažen před rokem 2012. SZP je třeba zjednodušit, protože tak bude naše zemědělské hospodářství konkurenceschopnější, zachováme a vytvoříme pracovní místa a přispějeme k udržitelnému rozvoji našich venkovských oblastí. Ze zjednodušení SZP musí mít především užitek zemědělci a nejenom vnitrostátní orgány a platební agentury v členských státech. Zemědělci musí mít přístup k účinným systémům, které jim jednoduše a bez zbytečné byrokracie umožní podávat žádosti o přímé platby v místě, kde žijí. Toto zjednodušení musí jít ruku v ruce se zjednodušením jeho provádění a členské státy musí maximálně omezit byrokratické formality požadované po příjemcích plateb, zvláště v oblasti rozvoje venkova. Je třeba docílit větší pružnosti, proto jsme zastánci schválení pružnějších platebních mechanismů ještě před dokončením všech kontrol.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva obsahuje pozitivní prvky, ze kterých chceme vyzdvihnout následující: zjednodušení SZP nesmí znamenat menší podporu pro zemědělce a zrušení tradičních nástrojů řízení trhu; potřeba pozměnit pokuty, zejména, když se vztahují na přestupky, za které nenese zodpovědnost výrobce; zjednodušení procesu podávání žádostí; a velmi pozitivní pozměňovací návrhy týkající se identifikace zvířat, zejména ovcí a koz.

Ve svém přístupu se však zpravodaj do velké míry zaměřuje na trh, konkurenceschopnost, „omezování nadbytečného protekcionismu“ a na prohlubování liberalizace s jejími dobře známými a zhoubnými účinky. Zpráva také nadále podporuje současný model rozdělování pomoci. Uvádí, že „vyplácení jednotných plateb pro zemědělské podniky by mělo zaručit spravedlnost“, ale nenavrhuje konkrétní opatření pro dosažení tohoto cíle.

Ve zprávě je vyjádřeno přesvědčení, že současná definice zemědělské činnosti za účelem jednotných plateb by měla být přehodnocena, chybí ovšem návrh na vylepšení současného modelu, kdy jsou lidé placeni za to, aby nevyráběli. Celkově ve zprávě chybí návrhy a opatření na změnu současného modelu SZP, zejména, ale nejen, pokud jde o přidělování pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. – Zcela souhlasím s tím, že by zjednodušení SZP nemělo znamenat menší podporu pro zemědělce a nemělo by vést ke zrušení tradičních nástrojů řízení trhu. Dále souhlasím s odkladem povinnosti elektronické identifikace ovcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Zjednodušení zásad, na kterých je založeno fungování SZP, je velmi důležité. SZP by neměla být omezována pouze na rozdělování peněz. Osobně bych uvítal, kdyby bylo více finančních zdrojů přidělováno jednotlivým zemědělským investorům, kteří by mohli zemědělská hospodářství účinněji modernizovat a rozšířit výrobu. Zvýšení přímých plateb by však podle mého názoru znamenalo, že nejzaostalejší oblasti by zůstaly nadále chudé, což podporuje ty, kteří ve skutečnosti se zemědělstvím nijak spojeni nejsou, a brání restruskturalizaci zemědělství. Pouze podpora „skutečných“ zemědělců, výrobců zdravých potravin a vysoce kvalitních výrobků může zajistit bezpečnost v této oblasti pro Evropu a svět.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis de Jong, Kartika Tamara Liotard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval/a jsem proti zprávě pana Ashwortha o zjednodušení SZP (A7-0051/2010) kvůli odstavci č. 12. Zemědělci nepotřebují další přímou podporu ze strany EU; potřebují spravedlivější ceny pro své výroky.

S podstatou zprávy však souhlasím. SZP je nadmíru komplikovaná a zbytečně zatěžuje zemědělce, členské státy a decentralizované vlády a orgány. Je nezbytné omezit tuto administrativní zátěž a byrokracii, zvláště v této době krize.

Dále by měla existovat možnost autokorekce chyb pro zemědělce, kteří porušili předpisy neúmyslně nebo z důvodů, které nemohli ovlivnit, a v důsledku toho jsou povinni platit pokuty. Tyto pokuty by rovněž měly být transparentnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) SZP je zásadním prvkem Evropské unie, ať už máme na mysli zajišťování potravin pro naše obyvatele či zachování a ochranu horských a venkovských oblastí, stejně jako nejvzdálenějších nebo znevýhodněných oblastí. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť podporuji potřebu SZP zjednodušit. Tato politika se musí zaměřovat na výsledky a musí být více akceschopná. Rovněž se domnívám, že je potřeba bližší spolupráce mezi členskými státy a místními orgány z hlediska výměny osvědčených postupů. Zároveň musí orgány zemědělce dobře informovat a více jim pomáhat.

 
  
MPphoto
 
 

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. (IT) Zemědělství představuje jeden z hlavních finančních zdrojů v Evropě, ale jde také o odvětví nejvíce zatěžované břemenem byrokracie EU. Nesmíme podceňovat ani dopad klimatických faktorů a faktorů spojených se životním prostředím, které jsou z hlediska své podstaty těžko předvídatelné a nutí zemědělce, aby řešili nové a těžké výzvy z důvodu celosvětových změn, ke kterým dochází.

V tomto kontextu považuje Evropský parlament za nutné zohlednit, že cíl 25% omezení administrativní zátěže stanovený v programu z roku 2003 není dostačující, ani náležitě ambiciózní vzhledem k tomu, že ho pravděpodobně dosáhneme před termínem, to jest před rokem 2012. Parlament se také domnívá, že musí Komisi a Radě navrhnout naléhavé strategie pro další omezení zátěže komplikující činnost našich zemědělců.

Záměrem návrhů tohoto parlamentního usnesení je také urychlit novou koncepci SZP s ohledem na strategii EU 2020. Tento krok má zásadní význam pro zajištění růstu v tomto odvětví a pro zachování stávajících finančních příspěvků, vzhledem k omezení zdrojů EU, které lze předpokládat v roce 2013.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zásluha této zprávy spočívá v tom, že vyzdvihuje skutečnost, že pouze veřejná správa zajišťuje „nezávislost a nestrannost“ kontrol a že zemědělství je veřejný statek. Důležitý je také důraz na možnost zjištění původu potravin, přestože povědomí všech občanů (výrobců i spotřebitelů) o významu přemístění výroby a její kvality z hlediska ochrany životního prostředí spíše zvýší jasné označování ekologické stopy těchto potravin.

Zajímavá je i vůle zjednodušit pravidla SZP, která je ve zprávě naznačená. Nicméně skutečnost, že SZP je nahlížena pouze z hlediska konkurenceschopnosti a neoliberalismu, v přímé návaznosti na politiky uskutečňované Evropskou unií v minulých letech, mi brání v tom, abych pro zprávu hlasoval. Hlasování o tomto textu se tedy zdržím na znamení toho, že vítám pokrok uskutečněný v záměrech této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Pokud máme cíle 25% omezení administrativní zátěže v zemědělském odvětví dosáhnout do roku 2010, je zjednodušení SZP nezbytné. Byrokracie je vážnou překážkou pro zemědělce, kteří zanedbávají své denní činnosti na poli, jelikož hodně času ztrácí nad administrativou. Dále budou nové pozměňovací návrhy znamenat také omezení administrativní zátěže pro zemědělce v řádu stovek milionů eur, což přinese zřejmý užitek, zvláště pokud přihlédneme k nynější obtížné hospodářské situaci. Zjednodušení norem a kontrolních mechanismů je zásadní pro zemědělce, kteří musí zajistit dodávky potravin pro 500 milionů obyvatel za rozumnou cenu. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jež obsahuje důležitá usnesení zaměřená na odstranění byrokracie, která se dotýká evropských zemědělců zejména v době, kdy bylo zemědělství velmi tvrdě zasaženo finanční krizí. Chtěl bych poděkovat svým kolegům, kteří hlasovali pro pozměňovací návrhy, které jsem předložil, a pozdrželi tak znění, které již schválil výbor.

Především mám na mysli pozměňovací návrh č. 49 vztahující se k velmi závažným chybám v žádostech o přímé platby, zaznamenaných v některých členských státech, který také upozorňuje na to, že za tyto chyby může hlavně ortofotografické zařízení, spíše než samotní zemědělci. Mám také na mysli pozměňovací návrh č. 65 týkající se odkladu povinnosti elektronické identifikace ovcí a koz od roku 2010, vzhledem k nadměrným nákladům, které jsou s ní navzdory současné hospodářské krizi spojeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Návrh zjednodušit SZP je součástí širšího procesu omezování byrokratických postupů, procesu započatého před jistou dobou v několika členských státech EU pro zajištění účinnějších a přístupnějších služeb pro občany.

Tato reforma je nezbytná i pro zemědělské odvětví, aby zemědělci mohli ušetřit čas a peníze a měli prospěch ze systému podmíněnosti a přímých plateb, jakož i z hlediska určitých aspektů rozvoje venkova a metod identifikace chovaných zvířat.

V současnosti, v rámci diskuse o podobě SZP po roce 2013 představuje tento návrh na zjednodušení zkušební text, který může ukázat na příležitosti a na rizika a tvoří základ návrhu pro evropské zemědělství v budoucnu. Z výše zmíněných důvodů jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Zpráva o zjednodušení SZP se zabývá otázkou, která velmi znepokojuje zemědělce, jimž SZP přináší největší užitek, i evropskou veřejnost obecně, pro niž je SZP málo srozumitelná z důvodu složitosti jejích mechanismů. Opatření pro zjednodušení tedy každý vnímá jako potřebná a naléhavá. Je nezbytné, aby tato opatření měla přímý dopad na zemědělce a nejen na správní orgány každého členského státu, jak k tomu často dochází. Mezi navrhovanými prostředky pro zjednodušení nesmí být odstranění nástrojů řízení trhu.

Jedním z problémů, který by mělo zjednodušení vyřešit, je potřeba odstranit diskriminaci v režimu jednotné platby v různých členských státech, což je problém způsobený neúčinností vnitrostátních správních orgánů ve věcech, jako jsou kontroly, termíny, platby atd. Odstraněním této diskriminace zabráníme vícerychlostní SZP, která podněcuje nerovnosti mezi zemědělci v různých členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Ashwortha podporující jednodušší SZP, která by zároveň byla srozumitelnější pro zemědělce. Správa SZP je často nadměrně složitá. Pro celé zemědělské odvětví je tedy nanejvýš důležité SZP zjednodušit a usnadnit život zemědělcům. Pravidla navržená Evropskou komisí je mnohdy velice těžké provádět a v členských státech je v souvislosti s prováděním právních předpisů v oblasti zemědělství nadměrně rozvinuta byrokracie. Zejména musí být přezkoumány právní předpisy o identifikaci zvířat, aby byly pružnější a méně byrokratické. Současná právní ustanovení v této oblasti jsou nadměrně striktní a mnohdy kontraproduktivní.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Zjednodušení SZP je zásadní pro větší konkurenceschopnost evropského zemědělského hospodářství, pro zachování pracovních míst a podporu jejich vytváření a pro přispění k rozvoji venkovských oblastí. Zdá se mi, že je nutné, aby se Komise snažila odstraňovat nepotřebné byrokratické překážky a zároveň v této oblasti navrhovala nová nařízení.

Čím jsou právní předpisy jednodušší, tím jsou pro zúčastněné strany srozumitelnější, ať už jde o zemědělce, národní nebo regionální správní orgány nebo agentury pro monitorování žádostí o příspěvek. Stejně tak, čím méně času potřebují tyto subjekty na přípravu žádostí, tím méně udělají chyb. Náklady na finanční monitorování budou také nižší.

Zjednodušení je také nutné v monitorování způsobu užívání finančních prostředků a nejúčinnějším způsobem pro tuto činnost jsou podle mého názoru externí audity. Pokuty musí být udělovány transparentně a přiměřeně a musí také brát v úvahu velikost zemědělské usedlosti a místní situace, zejména v nejvzdálenějších regionech jako je Madeira. Dnes jsem v Parlamentu hlasoval pro tuto zprávu, protože se snaží tyto otázky řešit. Nyní musíme zajistit, aby mezi SZP a politikou soudržnosti existovala lepší koordinace při celkovém přezkumu SZP.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Podpořením tohoto dokumentu jsme vyjádřili své odhodlání ke zjednodušení SZP. Tento proces je zásadní pro zajištění přiměřené úrovně konkurenceschopnosti evropského zemědělského odvětví. Je samozřejmé, že harmonizace nařízení, omezení byrokratické zátěže a omezení nákladů umožní učinit SZP jednodušší, spravedlivější a srozumitelnější. Měli bychom však pamatovat na to, že zjednodušení by se nemělo zaměřit pouze na orgány a vnitrostátní orgány řídící zemědělské odvětví, ale především na zemědělce, kteří jsou nařízeními nadměrně zatíženi.

 
  
  

Zpráva: Heide Rühle (A7-0151/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Zpráva, kterou předložila paní Rühleová, je zpráva z vlastního podnětu zaměřená na posouzení toho, jak by bylo možné zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek v Evropě a dosáhnout stabilnějšího a transparentnějšího právního rámce. Nesprávné používání pravidel pro zadávání veřejných zakázek je přitom jednou z nejčastějších příčin chyb při vyplácení prostředků z evropských strukturálních fondů. Souhlasím s hlavními body, které jsou v této zprávě z vlastního podnětu uvedeny: že je nutno postupy zadávání veřejných zakázek lépe koordinovat na úrovni jednotlivých ředitelství Evropské komise a že doposud nebyly řádně naplněny cíle stanovené při přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek (objasnění těchto pravidel a větší právní jistota). Souhlasím též se stanoviskem, které zaujala tato zpráva, že na složitost těchto postupů doplácejí zejména malé a střední podniky, jimž může někdy bránit v účasti v nabídkovém řízení vzhledem k nedostatečným zdrojům právní pomoci. Hlasovala jsem tedy pro tuto zprávu a budu v našich členských státech, a zejména ve Francii, pečlivě sledovat správné provádění již existujících směrnic o veřejných zakázkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, neboť řádně fungující a transparentní systém zadávání veřejných zakázek je nesmírně důležitý pro vnitřní trh z hlediska podpory přeshraniční hospodářské soutěže a inovací a kvůli dosahování optimálního přínosu pro vládní instituce. Dosud nebyly naplněny cíle přezkoumání směrnic o veřejných zakázkách z roku 2004, zejména co se týče zjednodušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nastolení vyšší právní jistoty. Evropský soudní dvůr zkoumal nepoměrně vysoký počet případů porušení právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, který svědčí o tom, že řada členských států má s dodržováním směrnic o veřejných zakázkách problémy. Lisabonská smlouva do primárního práva Evropské unie poprvé zavedla potvrzení práva na regionální a místní samosprávu a upevnila tradiční koncepci subsidiarity. Vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek slouží k zajištění toho, aby byly veřejné finanční prostředky spravovány řádně a účinně a aby zúčastněné společnosti měly příležitost získat veřejnou zakázku v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže, vyzývám Komisi, aby postupy zadávání veřejných zakázek zjednodušila a zbavila jak místní vlády, tak společnosti nutnosti vynakládat značné množství času a peněz na čistě byrokratické záležitosti a usnadnila malým a středním podnikům přístup a pomohla jim zapojit se do těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Na veřejné zakázky vynakládají členské státy značnou část svých rozpočtů. Souhlasím proto s názorem zpravodajky, že by veřejné finanční prostředky měly být transparentní a umožnit veřejnou kontrolu. Veřejné zakázky musí být přidělovány za transparentních podmínek, při nichž se všem zúčastněným subjektům dostane rovného zacházení a hlavním kritériem bude poměr mezi cenou a plněním projektu – tedy vyhraje nejlepší nabídka, nikoli ta nejlevnější. K tomu, aby se zvýšila transparentnost při zadávání veřejných zakázek, je nutné postupy zadávání veřejných zakázek zjednodušit, aby místní vlády ani společnosti napříště nemusely mnoho času a peněz věnovat na čistě byrokratické záležitosti. Zjednodušení postupů současně usnadní přístup malým a středním podnikům a pomůže jim zapojit se do těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek. Z důvodu procesů globalizace je obzvláště důležité, aby se Komise zaměřila na postupy uplatnění sociálních kritérií. Pokyny a další praktická pomoc poskytovaná veřejným orgánům a dalším veřejným subjektům v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek jsou proto klíčové.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně.(PT) Vítám toto usnesení, jež se snaží zjednodušit pravidla pro zadávání veřejných zakázek a současně přispívá k vytváření větší právní jistoty. Aby nevznikaly nejednotnosti a právní problémy, je třeba evropské iniciativy v otázce veřejných zakázek na evropské úrovni koordinovat. Nutné je i právní objasnění podmínek, za nichž se právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek vztahují na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vyzývám Komisi, aby postupy zjednodušila a zbavila jak místní vlády, tak společnosti nutnosti vynakládat značné množství času a peněz na čistě byrokratické záležitosti. Zjednodušení postupů současně usnadní přístup malých a středních podniků k takovým zakázkám a podpoří jejich zapojení se za rovnějších a spravedlivějších podmínek. Je třeba veřejné orgány podněcovat k tomu, aby při zadávání veřejných zakázek přihlížely k environmentálním, sociálním a dalším kritériím. Vyzývám Komisi, aby prověřila možnosti využívání ekologických veřejných zakázek jakožto nástroje na podporu udržitelného rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Komise v roce 2004 provedla revizi směrnic o veřejných zakázkách, jejímž cílem bylo zjednodušit postupy, zvýšit transparentnost, účinnost a pružnost a odstranit byrokracii při zadávání veřejných zakázek.

Jak uvedla paní zpravodajka – hlavním účelem zadávání veřejných zakázek je nákladově efektivní nákup zboží a služeb na určitý výkon veřejné služby. Veřejné orgány ale nejsou klasickými tržními subjekty; jelikož spravují veřejné finanční prostředky, nesou zvláštní odpovědnost.

Musím znovu říci, že složité právní předpisy rozhodně nejsou v nejlepším zájmu zúčastněných stran; v případě zadávání veřejných zakázek je tomu právě naopak. Čím složitější, méně transparentní a pomalejší postupy jsou, tím je pravděpodobnější obcházení zákona a v krajních případech i korupce. Je proto mimořádně důležité hledat během procesu revidování platných směrnic o veřejných zakázkách jednodušší a účinnější pravidla k regulaci tohoto odvětví, které představuje téměř 16 % HDP Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. Roční výdaje činí v oblasti zadávání veřejných zakázek na zboží i služby v Evropské unii 1 500 miliard EUR, tj. více než 16 % hrubého domácího produktu EU. S ohledem na současnou hospodářskou krizi nesmí směrnice o veřejných zakázkách činit proces přidělení zakázky delší ani nákladnější. Smluvní strany, zejména malé a střední podniky, požadují právní jistotu a rychlé postupy. Domnívám se, že by Komise a členské státy měly ve spolupráci s regionálními a místními orgány přezkoumat jednotlivé soubory pravidel, jež se týkají zadávání veřejných zakázek, za účelem sjednocení těchto pravidel a zjednodušení celého právního rámce pro zadávání veřejných zakázek, neboť to má prvořadý význam pro omezení rizik a větší využívání strukturálních fondů. Je třeba uvést, že nedostatečné provedení pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek vede k velkému počtu nesrovnalostí při realizaci evropských projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jsem přesvědčen, že Komise musí zvážit případné další využívání zrychlených postupů, zejména v souvislosti se strukturálními fondy i po roce 2010, abychom zajistili, že tyto zdroje nebudou členskými státy vyplýtvány.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Ačkoli podporuji cíl této zprávy vyzvat Komisi ke zjednodušení postupů při zadávání veřejných zakázek s cílem zbavit místní vlády a podniky nutnosti věnovat značné množství času a peněz výhradně byrokratickým účelům, lituji osobně znění druhé části odstavce 9.

Mám pocit, že se tento výklad rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který uvádí, že místní orgány mohou spolupracovat, aniž by se vůbec uchýlily k trhu, odchyluje od zásady neutrality. Může to mít škodlivý dopad na podniky (veřejného i soukromého kapitálu), které tak nemají žádnou možnost ucházet se o zakázky na realizaci veřejných služeb hospodářské povahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Tato zpráva vrhá alespoň trochu světla na sociální a environmentální normy, které musíme být schopni začlenit do nabídkových řízení; navrhuje také doporučení, jak usnadnit přístup malých a středních podniků k trhu veřejných zakázek. Má nicméně zásadní nedostatky v tom, že tu v době přepracování směrnic o veřejných zakázkách zcela chybí jakákoli zmínka o přijetí všech nezbytných právních nástrojů, které by upřesnily definici a status koncesí na služby. Nemůžeme se spokojit se stávající judikaturou Evropského soudního dvora ke koncesím na veřejné služby; palčivě pociťujeme potřebnost rámcové směrnice o službách veřejného zájmu. Právní objasnění je nutné, a je v zájmu všech. Proto jsem se zdržel závěrečného hlasování o této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Na vnitřním trhu Evropské unie veřejné zakázky představují zhruba 15 % HDP. Otevření trhu veřejných zakázek je přínosem pro objednávající instituce, neboť větší trh nabízí větší výběr, který může představovat vyšší kvalitu a nižší cenu. Způsob využívání veřejných peněz je mimořádně důležitý, zejména nyní, kdy hospodářství zotavující se z krize potřebuje být stimulováno a členské státy se potýkají s rozpočtovými problémy.. Jak paní zpravodajka správně podotkla, platné právní předpisy jsou poměrně složité, což představuje značný problém pro místní a regionální orgány i malé a střední podniky. Kromě toho bude zapotřebí ještě objasnit některé další otázky, mimo jiné partnerství soukromého a veřejného sektoru, podmínky územního plánování a problematiku koncesí na služby.

Proto souhlasím s hlavními body zprávy paní Rühleové, které ukazují, jak potřebná je větší právní transparentnost v oblasti zadávání veřejných zakázek, a jež přímo nepožadují okamžitou změnu platných směrnic, nýbrž podrobnou analýzu stávajících problémů, kterou budou provádět služby Evropské komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Veřejné zakázky tvoří významnou část HDP Evropské unie. Jejich účelem je nákup zboží a služeb nejlepší kvality za tu nejlepší cenu. Evropské směrnice o veřejných zakázkách proces přidělení veřejné zakázky zpomalují, zvyšují jeho náklady a omezují prostor pro zadavatele veřejné zakázky. Bohužel se musí tyto problémy řešit ve stále rostoucím počtu členských států. To je důvod, proč jsem hlasoval pro zprávu, neboť velmi podporuji opatření na zjednodušení a modernizaci postupů. Zjednodušené a jednotné právní předpisy jsou potřebné pro všechny členské státy. Umožní nám to odstranit stávající rozdíly mezi právními předpisy uplatňovanými v jednotlivých členských státech, spolu s příslušnými chybami, a také zajistit, aby veřejné finanční prostředky byly využívány ještě účinněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně.(PT) Zadávání veřejných zakázek je velmi citlivé téma, kterým se musíme velice vážně zabývat – týká se totiž veřejných finančních prostředků. Veřejné zakázky proto musí být transparentní a umožňovat úplnou veřejnou kontrolu, aby nevzbuzovaly žádné pochybnosti. Z toho důvodu se veřejné zakázky musí přidělovat za transparentních podmínek, při nichž se všem zúčastněným stranám dostane rovného zacházení a hlavním kritériem bude poměr mezi cenou a plněním projektu – tedy vyhraje celkově nejlepší nabídka a nikoli taková, která má možná jen lepší cenu. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Veřejné zakázky se na HDP Společenství podílí zhruba osmnácti procenty a mají tedy klíčový význam pro znovunastartování hospodářství a zaměstnanosti. Veřejné zakázky mají rovněž silný dopad na malé a střední podniky, které často vystupují v roli subdodavatelů.

V současné situaci, kdy je interakce mezi vnitřním trhem a mezinárodními trhy den ode dne jasnější, jsou evropské společnosti vystaveny vážné hrozbě nekalé hospodářské soutěže ze strany společností ze třetích zemí (například z Číny), u kterých došlo ke státní podpoře, jíž se evropským společnostem nedostává, a které často mohou nabídnout výrazně nižší náklady a kratší výrobní lhůty v důsledku toho, že nedodržují evropské normy pro bezpečnost a práva pracovníků.

Čelit tomu lze jen koordinovanou činností na evropské úrovni. Chtěl bych vám závěrem připomenout, jak je důležité dodržování zásady reciprocity a proporcionality. Například čínské podniky mají přístup na evropský trh, avšak evropské podniky nemohou vstupovat do nabídkových řízení v Číně. Vyjadřuji zpravodaji uznání za jeho práci a hlasuji pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem velmi potěšen tím, že byl zamítnut pozměňovací návrh skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů, a naše skupina Verts/ALE mohla hlasovat pro zprávu paní Rühleové.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernadette Vergnaud (S&D), písemně. (FR) Odsuzuji pštrosí politiku těch, kdo považují současnou judikaturu Evropského soudního dvora ke koncesím na služby za uspokojivou a domnívají se, že naprosto není potřeba vydávat nové právní předpisy. Socialisté celé roky bojovali a vedli kampaň za přijetí rámcových směrnic, které by chránily služby veřejného zájmu, a v žádném případě takový závazek neopouštíme. Jedinou dlouhodobou zárukou pro veřejné služby jsou skutečné evropské právní předpisy, nikoli judikatura, jakkoli může být oprávněná. Z obtíží při provádění směrnice o službách v souvislosti se sociálními službami vyplývá, že jen vytvořením konkrétního rámce lze zajistit právní jistotu a kvalitu služeb. Malé a střední podniky a místní a regionální vlády očekávají jednoznačnost a právní jistotu při přidělování veřejných zakázek, například v oblasti sociálního bydlení. Nechtěli jsme však hlasovat proti této zprávě, která obsahuje důležité prvky, zejména pokud jde o sociální a environmentální normy, jež musíme být schopni začlenit do nabídkových řízení, dále doporučení pro usnadnění přístupu malých a středních podniků a jednoznačnou výzvu k bdělosti při uzavírání smluv mezi veřejným a soukromým sektorem.

 
  
  

Zpráva: Franziska Keller (A7-0140/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Potřebujeme evropské rozpočtové politiky, které budou soudržné. To, co je uvedeno ve zprávě paní Kellerové, je však občas mimo tento požadavek nebo také mnohoznačné. Velmi jasně říkám ano soudržnosti politiky EU a současně ne zpochybňování závazků, které byly Evropskou unií (a Francií) přijaty na půdě Světové obchodní organizace. Naše zemědělství se musí postupně rozvíjet a reagovat na problémy, s nimiž se naši zemědělci, kteří jsou klíčovými aktéry nejen ve venkovských oblastech, ale i ve městech, potýkají. Z toho důvodu jsem hlasovala proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropská unie je největším poskytovatelem pomoci na světě. Tento rok se očekává, že se částka rozvojové pomoci poskytnutá třetím zemím vyšplhá až na 69 miliard EUR, což je dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2008. A Evropská unie prokázala, že dodržuje své závazky, které přijala vůči mezinárodním institucím. Realitou je střet evropských rozvojových a obchodních politik. Evropská unie však přislíbila, že veškeré politiky EU, které mají dopad na rozvojové země, budou brát přijaté rozvojové cíle v potaz.

Hospodářská krize navzdory původním předpokladům zasáhla především chudé země, z nichž mnohé jsou zapojeny do rozvojových projektů financovaných z evropských peněz. Na druhou stranu vývozní a zemědělské politiky uplatňované EU vůči těmto zemím mají na rozvoj těchto zemí nepříznivý dopad. Musíme se proto vypořádat s určitým nežádoucím závěrem, který z toho vyplývá – EU buduje na makroúrovni a přitom poškozuje mikroúroveň. Za těchto okolností nabývají cíle přijaté Evropským parlamentem v usnesení odhlasovaném na včerejším plenárním zasedání na mimořádném významu a je nutné, aby byly přijaty všemi orgány EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Tváří v tvář hospodářské a humanitární krizi, s níž se svět v současnosti potýká, je mnohem naléhavější než dříve, aby byly politiky rozvojové pomoci Unie vytvářeny soudržným a vzájemně sjednoceným způsobem a plně propojeny s dalšími politikami Unie týkajícími se obchodu, životního prostředí a dalších oblastí. Nyní je zřejmé, že navzdory nasazení EU v oblasti rozvojové politiky a tomu, že EU je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě, není vždy mezi politikami EU účinné propojení, a to znesnadňuje dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Naším cílem je stávající stav změnit, a je to tak správně. Musíme se oficiální rozvojovou pomocí zabývat z dlouhodobého hlediska a hledat součinnosti mezi jednotlivými členskými státy a také soudržnost mezi politikami. Je třeba dosáhnout této soudržnosti proto, že přispívá k naplnění rozvojových potřeb těch nejpotřebnějších. Podporuji tuto zprávu Evropského parlamentu jako celek a je podle mého názoru nezbytné, aby se aktéři EU plně věnovali odstraňování překážek rozvoje, dosažení rozvojových cílů tisíciletí, boji proti chudobě a zajištění toho, aby byla v rozvojových zemích hospodářská a environmentální práva v praxi dodržována.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. – (SV) Švédští konzervativci včera (18. května 2010) hlasovali proti zprávě A7-0140/2010 o soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a koncepci „oficiální rozvojové pomoci plus“ (2009/2218(INI)). Hlavním důvodem byl náš nesouhlas s návrhem zavedení zdanění mezinárodních transakcí. Zavedení Tobinovy daně by zkrátka poškodilo rozvojové země a prohloubilo chudobu.

Rádi bychom však zdůraznili, že zpráva obsahuje prvky, které jsou v souladu s naším přesvědčením, například názor, že by vývozní dotace EU pro evropské zemědělské produkty měly ničivý dopad na zabezpečení potravin a rozvoj životaschopného zemědělského odvětví v rozvojových zemích

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Miliarda čtyřista milionů lidí na světě přežívá za méně než jedno euro denně. Je povinností Evropské unie proti takovému stavu bojovat. Vyžaduje to účinnější rozvojovou spolupráci a politiky pomoci. Dosud nebyly uspokojivě splněny závazky oficiální rozvojové pomoci. S cílem řešit naléhavou potřebu rozvoje vyzýváme Komisi, aby neprodleně nalezla inovativní doplňkové zdroje financování rozvoje, jako například zdanění mezinárodních finančních transakcí, jehož cílem je vytvoření dodatečných zdrojů pro překonání světových dopadů krize. Ve stejném duchu by členské státy měly potvrdit svůj závazek, který přijaly na summitu tisíciletí, totiž že v příštím desetiletí věnují na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % HDP, přičemž vezmou v potaz absorpční kapacity a řádnou správu věcí veřejných v přijímajících státech. A konečně, evropská rozvojová politika musí být propojena s pružnou regulací pohybu osob, zboží a kapitálu mezi Evropskou unií a rozvojovými zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Podporujeme cíl této zprávy, aby byla politika EU v souladu s cílem EU podporovat rozvoj v zemích s nízkými a středními příjmy. Zpráva paní Kellerové však například hovoří o rozvinutém trhu služeb a transparentních pravidlech pro hospodářskou soutěž jako o překážkách pro naplnění rozvojových cílů tisíciletí. Proto nemůžeme zprávu jako celek podpořit.

Jasná základní pravidla jsou podmínkou správného fungování tržního hospodářství a obchod v oblasti služeb tvoří důležitou součást rozvoje hospodářství země.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropská unie často naráží na paradoxy, jež sama vytvořila, a na rozporuplné dopady svých politik na členské státy a jejich občany i na třetí země a jejich občany. Evropská unie a členské státy jsou největšími poskytovateli rozvojové pomoci na světě, a proto musí usilovat o to, aby jejich politika rozvojové pomoci byla účinná a navíc soudržná, přičemž ne vždy tomu tak je. Musíme každou snahu o zvýšení této soudržnosti, stejně jako úsilí mít na paměti různorodé potřeby těch, kdo pomoc přijímají, uvítat. Obchodní politika nemůže být z tohoto cíle vyňata.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Předmět této zprávy je vysoce aktuální, neboť jsme si vědomi toho, že politiky EU v několika oblastech jsou často v rozporu s vyhlášenými cíli rozvojové pomoci. Objevuje se zde několik významných a pozitivních aspektů – například upozornění na tragédii hladu v celosvětovém měřítku; poukázání na nesoulad a neúčinnost dohod o rybolovu ve vztahu k proklamovaným cílům rozvojové spolupráce; odsouzení dopadu vývozních dotací Unie; kritika liberalizace služeb, zavádění pravidel pro hospodářskou soutěž, a také daňových rájů, úniku kapitálu z rozvojových zemí do EU vlivem nesoudržných politik, malého objemu pomoci vyčleněné pro zemědělství; a obhajoba vytvoření patentového fondu pro léčiva pro HIV/AIDS. Bohužel sama zpravodajka je nakonec ve svých vyjádřeních nekonzistentní, konkrétně v tom, že obhajuje další rozvoj nástrojů, jako jsou zóny volného obchodu a tzv. dohody o hospodářském partnerství.

Zpravodajka přehlíží skutečnost, že tyto nástroje hned v několika oblastech ohrožují zájmy rozvojových zemí, jak to jasně vyplynulo z odmítnutí řady z nich takové smlouvy podepsat; podařilo se to jen v několika případech a na nepřijatelný nátlak a vydírání ze strany Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE), písemně. – (EL) Plně uznávám význam rozvojové politiky EU a pomoci rozvojovým zemím. Hlasoval jsem však proti zprávě paní Kellerové, a to kvůli jejímu naprosto mylnému postoji k dopadu vývozních zemědělských dotací EU na zemědělství rozvojových zemí.

EU je navíc velice otevřeným trhem ve smyslu dovozu produktů z rozvojových zemí, což je mimo jiné důsledkem dohody „Vše kromě zbraní“ a dalších preferenčních dohod. Nutno podotknout, že členské státy Světové zdravotnické organizace přijaly na summitu ministrů v Hong Kongu v roce 2005 závazek současně odstranit vývozní dotace a zavést pevný řád pro všechna vývozní opatření, která mají podobný negativní dopad na hospodářskou soutěž.

 
  
MPphoto
 
 

  Evelyn Regner (S&D), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je pro mne velmi důležité, aby mezinárodní dohody o volném obchodu obsahovaly právně závazné sociální a environmentální normy. Dle mého názoru je mimořádně důležité, aby Evropská unie uplatňovala zásadu sociálního tržního hospodářství nejen na svém území, ale přenesla ji i za své hranice.

Naši partneři v dohodách o volném obchodu by měli dodržovat určité normy, a já jsem rovněž přesvědčena, že bychom měli ukončit jednání s těmi státy, které takové normy nedodržují.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – S radostí jsem hlasoval pro zprávu Franzisky Kellerové o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a velmi mne těší, že byla přijata většinou hlasů. Mrzí mne, že skupiny PPE a ECR hlasovaly proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE) , písemně. – (SV) Při hlasování v Evropském parlamentu jsem hlasoval proti zprávě Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepci „oficiální rozvojové pomoci plus“. Evropský parlament se musí zaměřit na provádění odpovědné účinné politiky rozvoje. Denně se o to s mnoha dalšími snažíme ve Výboru pro rozvoj. Je zcela absurdní a naprosto nezodpovědné, aby EU jednou rukou brala – například prostřednictvím dotací do zemědělství, které snižují konkurenceschopnost rozvojových zemí – a druhou pak nabízela pomoc na odstranění škod. Diskuse o politice soudržnosti ve prospěch rozvoje je důležitá a cenná.

Tato zpráva však obsahuje prvky, které nemohu podpořit – například zmínku o zavedení daně z finančních transakcí či používání nepřesně vymezeného pojmu environmentální práva. Avšak velké úseky zprávy, která byla v plénu přijata, byly velmi kvalitní, a můj nesouhlas s touto zprávou by neměl být vykládán jako neochota účastnit se práce na politice soudržnosti ve prospěch rozvoje. Naopak je to proces, na němž mi velmi záleží, a myslím, že by měl proběhnout co nejlépe.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Velmi mne těší, že byla přijata zpráva Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepce „oficiální rozvojové pomoci plus“, neboť se jedná o výtečnou zprávu zaměřenou na zajištění větší úcty k rozvojovým zemím. Mám radost zejména z toho, že byl těsnou většinou přijat bod 70 požadující, aby Komise systematicky začleňovala do dohod o obchodu, které Evropská unie uzavírá, sociální a environmentální normy. Je to důležitý krok směrem ke spravedlivějšímu obchodu. Evropská unie musí jít v této oblasti příkladem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva je vzhledem k současné světové hospodářské situaci nesmírně důležitá, neboť usiluje o zajištění větší soudržnosti politik Unie v zájmu dosažení cílů, které si Unie stanovila, například rozvojových cílů tisíciletí. EU je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě – poslední údaj je zhruba 49 milionů EUR – a její zásahy jsou namířeny na země i jejich občany. Jedná se tedy o politiku Unie s rozsáhlým dopadem z obchodního, environmentálního i sociálního hlediska.

Zdůrazňuje se tu potřeba podporovat přístup produktů z těchto zemí na evropské trhy; mimo jiné rozvojem nástrojů Unie pro snížení celních sazeb. Dovolte mi však vyjádřit své znepokojení ohledně některých návrhů, neboť je třeba říci, že by mohly mít negativní dopad na evropské výrobce, přinejmenším ty, kteří pocházejí ze zeměpisných oblastí vyžadujících zvláštní pozornost. Rozvojová pomoc a odstranění chudoby jsou požadavky prvořadého významu, které plně podporuji. Domnívám se však, že nesmíme přijímat závazky, jež by ohrozily zájmy našich spoluobčanů. Nesmíme naše občany opomíjet ani odsouvat na druhou kolej – máme konkrétní a velmi jasný závazek i vůči nim.

 
  
  

Zpráva: Hella Ranner (A7-0130/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu Evropského parlamentu z vlastního podnětu, která reaguje na analýzu Evropské komise týkající se sankcí v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě. V současnosti existují mezi jednotlivými členskými státy rozdíly, které negativně působí na správné fungování vnitřního trhu a silniční bezpečnost. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch v této souvislosti navrhuje několik způsobů, které by mohly vést k řešení. Zpráva navrhuje především harmonizaci sankcí prostřednictvím jednotné kategorizace postihů. Požaduje vytvoření koordinačního orgánu, který by byl odpovědný za zlepšení spolupráce mezi členskými státy v oblasti provádění sociálních předpisů, a dále zřízení kontrolních orgánů. A konečně zpráva zdůrazňuje, že je nutné poskytovat dopravcům a řidičům prostřednictvím tištěných médií, informačních technologií a inteligentních informačních systémů dostatečné informace o příslušných sociálních předpisech a o sankcích za jejich porušení. Tyto návrhy plně podporuji, a proto jsem hlasovala pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Mezi systémy sankcí v jednotlivých členských státech Evropské unie panují značné rozdíly, a pro podniky, a zejména řidiče, je proto velmi obtížné porozumět právnímu postavení v oblasti mezinárodní dopravy. Platná nařízení a směrnice upravující sociální předpisy v silniční dopravě umožňují členským státům široký výklad, a to má za následek nedostatečné jednotné provedení těchto pravidel ve vnitrostátních právních předpisech členských států. Lisabonská smlouva je příležitostí ke sblížení ustanovení trestního práva i dalších právních předpisů jednotlivých členských států. Jsem přesvědčen, že Komise musí této příležitosti využít k tomu, aby vytvořila a prosazovala harmonizovaný přístup ke kontrolám a přijala taková regulativní opatření, jimiž by odstranila překážky evropského jednotného trhu a zlepšila silniční bezpečnost. Pro zajištění co nejúčinnějšího provádění sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy by Evropská unie měla přijít s jednotným a závazným výkladem nařízení o době řízení a době odpočinku, k němuž by vnitrostátní kontrolní orgány měly přihlížet.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Od roku 2006 jsou evropští silniční dopravci povinni podle evropského nařízení dodržovat stejné maximální doby řízení a doby odpočinku v zájmu zajištění bezpečnosti na evropských silnicích. Bohužel způsob uplatňování těchto opatření není ani zdaleka optimální – sankce za porušení se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší.

V důsledku toho je sankce pro řidiče, který překročí maximální denní dobu řízení o více než dvě hodiny, desetkrát vyšší ve Španělsku než v Řecku. V některých členských státech je za vážná porušení možné udělit trest odnětí svobody, zatímco v jiných je řidič pouze zbaven řidičského oprávnění. Nedostatečná harmonizace oslabuje účinnost tohoto nařízení a silniční dopravce staví do značné právní nejistoty.

Hlasoval jsem pro zprávu paní Rannerové, která vyzývá Komisi, aby navrhla spodní a horní hranici trestů za porušení, jež by byly ve všech členských státech harmonizovány. Zpráva dále požaduje vytvoření jednoduché a srozumitelné informační brožury, která by řidiče nákladních vozidel informovala o rizicích, jež jim v případě porušení hrozí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Obavy Evropské unie z toho, že neexistuje jednotný systém regulace sankcí v silniční dopravě na úrovni členských států, jsou oprávněné. Vymáhání takových sankcí, především těch nefinančních, vůči všem řidičům automobilů v členských státech by snížilo nejistotu, jíž jsou mnozí dopravci i jednotliví řidiči vystaveni v důsledku právních rozdílů mezi zemí svého původu a jiným členským státem EU, v němž řídí.

Na druhou stranu Evropská komise a specializované parlamentní výbory mají pravdu, když říkají, že je příliš brzy na to, abychom byť jen pomýšleli na standardizování finančních sankcí za dopravní přestupky. V Evropské unii panují značné rozdíly v hospodářské situaci společností a obyvatel, což znamená, že nelze pro totožný dopravní přestupek zavést plošné sankce stejné výše ve všech členských státech. Avšak standardizace pravidel pro osobní dopravu by kladla větší odpovědnost na dopravní společnosti.

Bezpečnost na evropských silnicích by zlepšila i harmonizace právních předpisů mezi jednotlivými členskými státy podpořená jejich přísným vymáháním, aniž by bylo v dispozici členských států, zda evropská doporučení přijmou, či ne.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Dopravní přestupky jsou závažným problémem silniční dopravy, který vyvolává důležité otázky související s přechody hranic. Je proto třeba, aby Komise zvážila situaci v jednotlivých členských státech, včetně toho, co je podstatou přestupku v daných vnitrostátních právních systémech a jaké jsou příslušné sankce a pokuty. K tomuto tématu zpravodajka uvádí, že účinný, vyvážený a odrazující systém sankcí se musí zakládat na jasných, transparentních a srovnatelných postizích v členských státech, a vyzývá členské státy, aby nalezly legislativní i praktické způsoby, jak zmenšit místy velmi výrazné rozdíly v druhu a úrovni aplikovaných postihů.

Souhlasím s tím, že je důležitý účinný a vyvážený systém sankcí, a s tím, že by členské státy měly spolupracovat na odstranění rozdílů v řešení silničních přestupků. Jen stěží však mohu souhlasit s tím, že by se měly oslabit pravomoci vnitrostátních zákonodárců v trestních věcech ve prospěch harmonizace povahy sankcí a výše pokut na úrovni Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně.(PT) Zpráva, kterou připravila Evropská komise, shrnuje jednotlivé druhy sankcí, které jsou v členských státech uplatňovány, a ukazuje rozdíly mezi systémy, jež jednotlivé členské státy v této oblasti přijaly, přičemž dochází k závěru, že současný stav není uspokojivý. Vyzývá proto členské státy, aby sociální předpisy v silniční dopravě používaly harmonizovaně. Zpravodajka Evropského parlamentu navrhuje, aby se prohloubila snaha o harmonizaci v této oblasti, zejména na úrovni výkladu používání sociálních předpisů a sankcí, prostřednictvím jejich kategorizace, a tedy snahou o nastolení vnitřního trhu v dopravě a zvýšení právní jistoty.

Bezpečnost na silnicích je bezpochyby důležitou otázkou, neboť zlepšuje pracovní podmínky v odvětví silniční dopravy, což se netýká jen maximální doby řízení a doby odpočinku. Nutno znovu připomenout, že těchto cílů nemusí být dosaženo jen prostřednictvím plošné harmonizace. Harmonizace je skutečně nezbytná, avšak v podobě pokroku, nikoli tím, že se všichni sníží na stejnou úroveň, jak bylo obvyklé například v případě snahy o nastolení vnitřního trhu. Zvýšení bezpečnosti na silnicích je potřebné, stejně jako lepší pracovní podmínky v odvětví dopravy. Tím se zajistí lepší bezpečnost na silnicích ve všech členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně.(PT) EU se bezpečností v silniční dopravě vždy zabývala. Přijetí tohoto usnesení je dalším krokem na cestě k odstranění vážného porušování sociálních předpisů v této oblasti. Lepší spolupráce mezi členskými státy je nezbytná k tomu, aby se vytvořila síť usnadňující komunikaci mezi všemi pracovníky v daném odvětví, kdykoli pracují v jiném než vlastním členském státě. Jsou také zapotřebí finanční prostředky pro vytvoření odpovídající infrastruktury na evropských silničních sítích včetně dostatečného množství bezpečných parkovacích míst a služeb, aby řidiči mohli v praxi dodržovat ustanovení o maximální době řízení a době odpočinku. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Podle statistik jsou účastníky velkého počtu dopravních nehod zejména nákladní automobily. O to důležitější je, aby tato vozidla byla v bezchybném stavu. Pozornost řidičů klesá téměř stejně tak v důsledku únavy, jak tomu je pod vlivem alkoholu. Proto musíme v zájmu obecné bezpečnosti zajistit dodržování již zmíněných předpisů. Je v této souvislosti důležité, aby se stejné předpisy vztahovaly na zaměstnance i na osoby samostatně výdělečně činné, čímž se odstraní tlak nutící čím dál více lidí stávat se jen naoko osobami samostatně výdělečně činnými a pak se jako tyto samostatně výdělečné osoby nechávat využívat na hranici svých možností a často i za ní.

Pokuty však velmi často nejsou vhodnou cestou k zajištění dodržování doby odpočinku, který je možný jen v době, kdy je vozidlo znehybněno. Vzhledem k tomu, že se neplánuje žádné rozšíření opatření v této oblasti silniční bezpečnosti, hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Zpráva paní Rannerové, které k její práci blahopřeji, osvětluje nejen rozdíly mezi pokutami v jednotlivých členských státech, ale i rozdíly v jednotlivých druzích sankcí, přičemž zdůrazňuje, že tento stav je pro řidiče i dopravce neuspokojivý.

Souhlasím s postojem, který zaujala parlamentní zpráva k tomu, jak důležité je důsledné provedení sociálních předpisů – uplatňováním případných častějších kontrol, vytvořením evropského koordinačního nástroje a harmonizací přestupků a příslušných sankcí – pro vnitřní trh. Pouze díky jednotné úpravě bude možné zajistit rychlé vymáhání částek, které jsou za přestupky dlužné. Hlasoval jsem proto pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva mé kolegyně z Výboru pro dopravu a cestovní ruch je skvělou iniciativou směřující k řešení některých stávajících problémů spojených se sankcemi v silniční dopravě uplatňovanými v případě vážných porušení. Předpisy uplatnitelné v případě vážného porušení sociálních předpisů se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší, a to ve výši pokut i v povaze a kategorizaci sankcí – z toho důvodu je nezbytná vyšší míra harmonizace.

Vítám řešení těchto rozdílů navržená ve zprávě, v neposlední řadě pak nezbytnou harmonizovanou kategorizaci vážných porušení a také zavedení systému kontrol – koordinovaných na evropské úrovni orgánem s příslušnými znaky takového subjektu –, jejichž účelem by bylo zlepšení spolupráce při provádění sociálních předpisů a zajištění odborné přípravy kontrolních orgánů pověřených uplatňováním těchto předpisů.

Také bych chtěl zdůraznit, že je důležité rozvíjet iniciativy zaměřené na poskytování odpovídajících informací o sociálních předpisech a vytvářet vhodnou infrastrukturu a parkoviště pro auta, abychom zajistili dodržování těchto předpisů v praxi.

Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro zprávu, která dnes byla Parlamentu předložena.

 

10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:05 a pokračovalo v 15:00)

 
  
  

Předsednictví: Silvana Koch-MehrinOVÁ
místopředsedkyně

 

11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

12. Jakostní a bezpečnostní normy pro lidské orgány určené k transplantaci – Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009-2015) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

– zprávě Miroslava Mikolášika za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (KOM(2008)0818 – C6-0480/2008 – 2008/0238(COD)) (A7-0106/2010) a dále o

– zprávě Andrése Perella Rodrígueze za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o sdělení Komise: Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015): posílená spolupráce mezi členskými státy (2009/2104(INI)) (A7-0103/2010).

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik, zpravodaj. (SK) Jsem velmi rád, že mám dnes tuto jedinečnou příležitost před vámi vystoupit a říci vám něco o pokroku, jehož jsme dosáhli při jednáních v Parlamentu, ale i v následných třístranných rozhovorech na tak velice důležité téma, jakým je dárcovství a transplantace orgánů.

Nejen jako hlavní zpravodaj, ale rovněž jako lékař považuji já osobně zmíněný legislativní návrh za nesmírně důležitý. Pevně věřím, že tato nová směrnice podstatným způsobem zohledňuje největší výzvu, jíž v současnosti v procesu dárcovství a transplantace čelíme, to jest nedostatek orgánů pro pacienty, kteří na ně čekají.

V kontextu poskytování co nejlepší ochrany zdraví občanům Evropské unie je naším cílem zajistit vysokou kvalitu a bezpečnost lidských orgánů určených k transplantaci.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu zprávy hlasoval 16. března, kdy byl návrh přijat jednoznačnou většinou a v kontextu doporučení zpravodaje. Následně jsme absolvovali tři intenzivní interinstitucionální třístranné rozhovory Parlamentu, Komise a Rady pod vedením španělského předsednictví.

Dovolte mi nyní zvlášť vyzdvihnout následující body, jež byly pro naši diskuzi klíčové.

Zaprvé, zásady platné pro dárcovství orgánů.

Dobrovolné a bezplatné dárcovství orgánů je základní zásadou, která nesmí být v žádném případě a za žádných okolností zpochybněna. Altruistická povaha dárcovství musí být zachována, abychom zabránili jakékoli formě komercializace nebo finanční motivace dárců. Zároveň musí být zabezpečena co nejvyšší ochrana žijících dárců. Zde bych se rád zmínil o živé diskuzi, kterou téma poskytování orgánů živými dárci vyvolalo. Na jednu stranu zůstává tato metoda doplňkovou k získávání orgánů od zemřelých dárců, avšak na stranu druhou jde o alternativu se značným potenciálem.

Pochopitelně nemáme v úmyslu bránit pokroku v této oblasti, musíme však zajistit, aby poskytování orgánů živými dárci, kteří nemají s příjemcem genetické nebo rodinné vazby, zůstalo i nadále dobrovolné a bezplatné. Zásada bezplatnosti se nevztahuje na případy tzv. kompenzace, kdy žijící dárce může získat příspěvek odpovídající nákladům souvisejícím s darováním. Členské státy však musí přesně definovat podmínky, za kterých lze takový příspěvek udělit, abychom se vyhnuli jakýmkoli finančním podnětům nebo ziskům potenciálních dárců.

Další důležitou otázkou v oblasti zásad jsou alokační kritéria – zajištění toho, že orgány nebudou osobě odebrány před úředním uznáním jejího úmrtí či před vyjádřením plně informovaného souhlasu dárce. Tuto záležitost se nám podařilo obhájit v části úvodních ustanovení, tzv. bodech odůvodnění.

Druhou zásadou je sledovatelnost, ochrana osobních údajů a důvěryhodnost. Členské státy musí zajistit, aby bylo možné veškeré orgány odebrané, alokované a transplantované na jejich území vysledovat od dárce až k příjemci a naopak. Tento koncept nahradil původní návrh anonymity, která je v rozporu s bezpečností celého procesu. Osobní údaje musí zůstat důvěrné.

Třetí zásadou je rámec pro jakost a bezpečnost. Jednoznačně jsme se shodli na tom, že členské státy by měly stanovit národní rámce, které organizačně upraví všechny fáze procesu, od darování až po transplantaci. Členské státy budou následně o svých aktivitách a výsledcích dosažených v oblasti plnění tohoto nařízení informovat Komisi, a to do tří let od jeho vstupu v platnost. Zde očekáváme značný pokrok, zejména v případě zemí, kde systém zatím není dostatečně rozvinutý a ve kterých by proto mohl díky přijetí vhodných systémových opatření počet transplantací výrazně vzrůst.

Obzvlášť rád bych zdůraznil úlohu transplantačního koordinátora nebo koordinačního týmu, jejichž význam je nepopiratelný. Prokázalo se to v mnoha zemích, kde transplantace probíhají hladce.

Rád bych na závěr zmínil ještě kritéria jako například organizaci a provádění odběrů, určení úlohy příslušných orgánů, zapojení třetích zemí, výměnu orgánů s třetími zeměmi a bezpečnost celého procesu. V rámci ustanovení na základě Lisabonské smlouvy jsme schválili tzv. akty v přenesené pravomoci (a už budu končit).

Nakonec bych chtěl zdůraznit, jak nesmírně důležité je zvýšit povědomí veřejnosti o těchto záležitostech, a proto vyzývám Komisi, aby povzbudila členské státy v propagaci dárcovství orgánů prostřednictvím speciálních programů. Dovolte mi poděkovat všem, kdo přispěli k úspěšnému průběhu jednání, a zvláště pak ocenit efektivní a konstruktivní přístup španělského předsednictví.

 
  
MPphoto
 

  Andrés Perelló Rodríguez, zpravodaj.(ES) Paní předsedající, paní Jiménez García-Herrerová, pane komisaři, je tomu 43 let, co doktor Christian Barnaard pronesl větu „Jesus, dit kan werk“, která v afrikánštině znamená „Ježíši, ono to bude fungovat“, a to když se nevěřícně díval, jak právě jím transplantované srdce dál bije. Tehdy se stalo běžnou záležitostí transplantovat potřebný orgán od někoho, kdo jej nepotřebuje, tomu, kdo bez něj nemůže žít.

Je ovšem také pravda, že se dosud nepodařilo zabránit tomu, aby na čekací listině bylo přes 56 000 Evropanů, ani tomu, že než tato rozprava skončí, 12 z těchto lidí zemře, protože se jim nedostalo potřebných orgánů. To je výzva pro Parlament, který by na tomto plenárním zasedání měl přijmout jak směrnici, o níž tak přehledně mluvil Dr. Mikolášik, tak akční plán.

Není pochyb o tom, že musíme nabídnout takové přehledné a efektivní způsoby podpory naší veřejnosti, aby už žádný Evropan nezemřel kvůli nedostupnosti orgánů způsobené nedostatky v transplantačním systému.

Delší život Evropanů, snížení počtu dopravních nehod a pokroky ve vědě jsou samozřejmě něčím, co je třeba oslavovat, zároveň však znamenají i více orgánů, které musí být dostupné, protože existuje více lidí, kteří je mohou potřebovat.

Když se Evropanů ptáte, zda by byli ochotni darovat orgány, aby zachránili svého spoluobčana, jejich odpovědi bývají jasné a velmi pozitivní. Důvodem, proč se to obvykle přímo neodráží v počtu transplantací provedených v jednotlivých zemích, je nepochybně to, že potřebujeme zlepšit základní aspekty transplantačního systému, jako jsou koordinace, informace, odborný výcvik a vzdělávání veřejnosti.

V některých zemích se ukazuje, že pokud jsou koordinace a výcvik na optimální úrovni, počet transplantací na milion obyvatel se zvýší. Pokud dovolíte, uvedu jako příklad Španělsko, kde funguje model, jemuž se musíme snažit přiblížit.

Kromě záruk kvality a bezpečnosti orgánů a komplementárního, svobodného a dobrovolného charakteru poskytování orgánů živými dárci, uvedených ve směrnici, stanoví akční plán rovněž doporučení ohledně potřeby průběžného výcviku odborníků a potřeby vzdělávání a informování veřejnosti, bez nichž může celý systém jen těžko fungovat.

To všechno tvoří základ pro optimalizaci toho, co bychom mohli nazvat harmonizovaným evropským transplantačním systémem, který je jakožto nástroj k dosažení našeho cíle společný všem členským státům. Tím cílem je dosáhnout situace, kdy žádný Evropan nezemře proto, že se mu kvůli nedokonalému systému nedostalo k životu nezbytných orgánů.

V Evropě 21. století si nemůžeme dovolit, aby z důvodu nedostatku koor