Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 19. května 2010 - Štrasburk

7. Vysvětlení hlasování

***

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, mám o Vás a Vašem předsednictví vysoké mínění, avšak dnes musím vyjádřit protest. Udělil jste dnes slovo mnoha členům Evropského parlamentu, dokonce dvakrát panu Lehneovi, a pak také panu Gollnischovi a panu Foxovi. Také jsem vznesl procesní námitku týkající se kalendáře, jedná se o důležitý bod. Chtěl bych Vás požádat o kontrolu, zda pozměňovací návrh č. 4 byl skutečně protiprávní. Vím, že jsme tento pozměňovací návrh odmítli, ale jde tu o princip. Smlouva o Evropské unii se nezmiňuje o 12 plenárních zasedání ročně, ale o 12 měsíčních plenárních zasedáních ročně. Pozměňovací návrh předložený panem Foxem se pokusil o spojení srpnového a zářijového plenárního zasedání do jednoho týdne. Nejedná se tu o zářijové plenární zasedání číslo 1 a 2, ale o srpnové a zářijové plenární zasedání. Byl bych opravdu velmi rád, kdybychom si mohli ujasnit, že to je skutečně nezákonné.

  Předsedající. – Pane Posselte, faktem je, že hlasování o této otázce již proběhlo, a není tedy možné ji znovu otevřít. Nicméně si můžete být naprosto jist, že všechny pozměňovací návrhy kalendáře předsednictví důkladně zvážilo.

  Carl Schlyter (Verts/ALE). – Pane předsedající, pan Komisař nás informoval o problematice trombinu těsně před hlasováním. Zajímalo by mě, zda byste ho mohl požádat o statistické údaje, které by podpořily jeho tvrzení, že nahrazení levných kusů masa a jejich přidání do výrobků, které jsou napodobeninami hovězího, místo toho, aby byly hned přidány do párků a dalších podobných výrobků, je pro spotřebitele ekonomicky výhodné.

Byl bych rád, kdyby nám ukázal statistické důkazy, že tento postup je pro spotřebitele skutečně ekonomicky výhodnější, protože to dosud nebylo prokázáno. Pan komisař také učinil srovnání s mletým masem, avšak všichni víme, že hygienické normy pro mleté maso nejsou stejné jako u výrobků ze zpracovaného masa, takže mám pochybnosti o správnosti obou výroků pana komisaře. Pokud těsně před hlasováním uvedl Evropský parlament v omyl, jednalo by se o vážné pochybení. Byl bych rád, abyste panu komisaři napsal dopis a požádal ho, aby svá tvrzení obhájil.

  Předsedající. – Pane Schlytere, touto otázkou se nyní nezabýváme. Věnujeme se vysvětlení hlasování o změně rozpočtu.

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Vladimír Maňka (A7-0158/2010)

  Hynek Fajmon (ECR). – (CS) Hlasoval jsem proti zprávě Vladimíra Maňky upravující rozpočet EU pro letošní rok. Nesouhlasím s tím, aby Evropský parlament v době hospodářské krize a nezbytnosti šetření veřejných výdajů šel úplně opačným směrem a prudce zvyšoval své výdaje.

Nesouhlasím s tím, aby Evropský parlament přijal dalších 150 zaměstnanců a nesouhlasím ani s tím, aby poslanci Evropského parlamentu dostávali další nové peníze na své asistenty nad rámec toho, co již nyní dostáváme. Poslanci Evropského parlamentu mají dle Maňkovy zprávy dostat letos navíc měsíčně 1 500 EUR a dle zprávy paní Helgy Trüpel odhlasované včera dalších 1 500 EUR měsíčně.

Daňové poplatníky to bude stát ročně navíc 13,4 milionů EUR. Již nyní jsou poslanci Evropského parlamentu terčem veřejné kritiky za to, jak velké částky z veřejných peněz mají k dispozici. Další zvyšování se setká s oprávněnou zlobou veřejnosti v celé Evropě, proto jsem pro tento návrh nehlasoval.

  Bogusław Liberadzki (S&D). – (PL) Na rozdíl od předchozího řečníka jsem změny v rozpočtu podpořil. Nejedná se o změnu, která by se týkala pouze účetnictví. Tento pozměňovací návrh dává velmi dobrý smysl. Ptáte se proč? Vychází z naší nové funkce coby Parlamentu jakožto orgánu, kterému byly uděleny zákonodárné pravomoci. Voliči od nás, poslanců Evropského parlamentu, očekávají, že budeme schopni přezkoumávat návrhy předložené Komisí i Radou. Mějme na paměti, že každý komisař má k dispozici tým stovek lidí, kteří pro něj pracují. My máme k dispozici jako podporu jednoho, maximálně dvě osoby. Takže se zde nebavíme o úsporách. Jedná se prostě o reakci na novou funkci, novou roli. Rád bych poděkoval zpravodaji, panu Maňkovi, za jeho vynikající zprávu.

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0106/2010)

  Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Pane předsedající, rád bych řekl, že jsem podporoval zprávy o akčním plánu v oblasti transplantací orgánů, stejně jako zprávu o jakosti a bezpečnosti orgánů. Zároveň bych však rád upozornil na velké rozdíly, které v této oblasti mezi členskými státy existují. Proto doufám, že tento akční plán a zpráva o jakosti a bezpečnosti orgánů pomůže členským státům standardizovat jejich kritéria, která pak v budoucnu budou sloužit jako měřítko.

Zmiňuji se o této problematice, protože v mojí zemi, Bulharsku, je 35krát méně dárců orgánů než ve Španělsku. Problémy v této oblasti vyplývají z celého řetězce událostí: od poskytování informací občanům až po samotné transplantace a posttransplantační léčbu. Neexistuje u nás síť dárcovských zařízení. Máme k dispozici nedostatečné vybavení a nespolehlivé databáze dárců. Bulharsko není členem organizace Eurotransplant a nemůže zde být poskytována ani posttransplantační péče. Nemáme ani potřebná zařízení pro nemocnice, které transplantace provádějí.

Z tohoto důvodu doufám, že tato zpráva a rozhodnutí Evropského parlamentu poskytnou určité podněty a že tato směrnice vstoupí v platnost co nejdříve.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, také jsem hlasovala pro přijetí této zprávy, protože zavádí jednotné a závazné požadavky na kvalitu a jakost lidských orgánů užívaných k transplantacím ve všech členských státech, čímž zajišťuje ochranu dárců i příjemců, přičemž současně posiluje spolupráci mezi členskými státy. Díky této zprávě jsme dali příležitost k vyšší kvalitě života těm lidem – jedná se o více než 56 000 obyvatel Evropské unie – kteří v současnosti čekají na transplantaci orgánu.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) I já jsem hlasovala pro tento důležitý dokument, který nastavuje standardy kvality a bezpečnosti lidských orgánů určených k transplantaci. Bylo by naprosto skvělé, kdyby se nám podařilo ustavit systém transplantace orgánů fungující v rámci celé Evropské unie, který by byl transparentní a čistý a zajistil by kvalitu a bezpečnost na úrovni celé Evropské unie. To je jedním z nejdůležitějších cílů. 56 000 občanů čeká na dárce a tento nedostatek orgánů určených k transplantaci způsobuje další problémy a vede i k trestným činům a problémům. Proto věřím, že tento dokument přispěje k vytvoření vhodného systému, který zajistí bezpečné a spolehlivé metody transplantace orgánů.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, také jsem hlasoval pro přijetí této zprávy a chtěl bych pogratulovat panu Mikolášikovi k výtečné práci, kterou odvedl. Věřím, že dnešek je význačným dnem, protože jsme zajistili, aby se dárci i příjemci orgánů těšili z konzistentních norem a vyšší bezpečnosti. Doufám, že to také napomůže zjednodušení spolupráce mezi zeměmi, a jsem proto velmi rád, že jsme pro přijetí této zprávy hlasovali velkou většinou.

  Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, tuto zprávu a nová evropská pravidla pro dárcovství orgánů velmi vítám. Pokud zemřete v jiné zemi Evropské unie, proč by vaše orgány neměly být použity k záchraně lidského života? Pokud potřebujete vzácný orgán z jiné evropské země, je jistě rozumné tato pravidla zavést.

Ačkoli to nebylo součástí diskuse, rád bych také oficiálně uvedl svoji osobní preferenci pro systém vyčlenění (opt-out), spíše než systém začlenění (opt-in), co se týče dárcovství orgánů. Osmdesát procent občanů Evropské unie říká, že podporuje dárcovství orgánů, ale jenom dvanáct procent má identifikační kartu dárce orgánů. Tuto mezeru musíme zacelit.

V loňském roce v mém volebním obvodu Východní Anglie zemřelo 25 lidí, protože byli na čekací listině na transplantaci orgánů, ale nenašel se pro ně včas vhodný dárce. Přitom v nemocnicích Addenbrooke’s a Papworth v mém volebním obvodu máme evropské a světové kapacity na transplantaci plic a srdce. Nechť naši chirurgové dělají svoji práci. Nechť se naši pacienti léčí. Toto je dar života.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, nemohu než souhlasit s předchozím řečníkem. Jsem také velmi vděčná, že jsme dnes přijali tuto zprávu velkou většinou. Když slyšíme, že v současné době čeká 56 000 Evropanů na vhodný orgán, který jim zajistí rozumnou nebo vysokou kvalitu života, v některých případech dokonce i samotné přežití, je jasné, že naléhavě potřebujeme harmonizovat a zlepšit normy a umožnit příjemcům získat přístup k orgánům z celé Evropy.

  Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Já jsem byl rovněž pro přijetí tohoto dokumentu, protože se jistě jedná o krok správným směrem. Zatímco však souhlasím s těmito zásadami a s tím, že se budeme zabývat kvalitou dárců a orgánů, chci jasně říct, že se jedná pouze o první krok správným směrem. Pokud chceme zajistit zvýšení dárcovství orgánů, potřebuje Evropská unie podstatně širší kampaň a opatření ochranného a informativního charakteru. Pokud nebudeme pokračovat podporou dárcovství, domnívám se, že se zastavíme na půli cesty.

Termíny dílčích zasedání Evropského parlamentu v roce 2011

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, zaprvé bych vám chtěl složit poklonu za způsob, jakým jste se tu dnes věnoval tomuto složitému tématu, za Vaše laskavé vysvětlení výkladu předsednictví a za to, že jste se držel svých pozic. Pokud byste tak neučinil, asi bychom se příliš nehnuli z místa. Neříkám, že s vámi souhlasím, ale necítím se dostatečně kvalifikovaný, abych vyjádřil svůj názor, a tak jsem převzal Váš názor jako evangelium.

Zadruhé si myslím, že argument pana Salatta je oprávněný, ku prospěchu poslanců Evropského parlamentu i dalších lidí potřebujeme rychlejší a přístupnější letecké spojení do Štrasburku. Také bych chtěl složit poklonu kvestorům, včetně mého krajana, Jima Higginse, a dalším, za jejich velkou snahu o stejné označení letiště Frankfurt-Hahn, jako je tomu v případě letiště ve Frankfurtu a Štrasburku, co se dopravy týče.

Závěrem bych chtěl říci něco o poplatcích za ubytování zde ve Štrasburku: bylo by užitečné, kdyby byly stejné jak v týdnech, kdy probíhají zasedání v Evropském parlamentu, tak v týdnech bez zasedání. Učinilo by to Štrasburk ještě atraktivnějším, protože se jedná o krásné město. Chápu, za jakým účelem jsme tady, a když už tady jsme, jsme tu rádi.

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0106/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, hlasovala jsem pro usnesení o transplantaci lidských orgánů. Denně umírá mnoho lidí na následky selhání orgánů a nedostatku darovaných orgánů k transplantaci. Evropská unie může pacientům čekajícím po celé Evropě na orgán pomoci a v konečném důsledku tak zachránit životy. Potřebujeme k tomu ale dobře koordinovaný systém dárcovství orgánů a jejich transplantace.

Ráda bych znovu zdůraznila velmi důležitý bod, jenž má politickou podstatu: princip dobrovolného a placeného dárcovství lidských orgánů. Podle zpráv Světové zdravotnické organizace a Rady Evropy dostávají v některých zemích lidé za darování orgánů velké sumy peněz. Existují dokonce zprávy, podle kterých jsou lidé pro své orgány záměrně zabíjeni: jedná se například o členy náboženského hnutí Falun Gong v Číně.

Jsme si také vědomi případů, kdy v některých zemích existuje velmi vysoké lékařské riziko pro dárce a transplantace jsou prováděny ve velmi špatných podmínkách. Proto bych na závěr chtěla poděkovat těm, kteří iniciovali vznik usnesení, které jsme dnes přijali, především našemu zpravodaji, panu Mikolášikovi.

Usnesení: Potravinářské přídatné látky jiné než barviva a náhradní sladidla (hovězí a/nebo vepřový trombin) (B7-0264/2010)

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – (SV) Pane předsedající, stejně jako i další konzervativci ze Švédska jsem hlasovala proti návrhu na zákaz trombinu. Návrh Komise požaduje jasné označení masa, které bylo spojeno tímto způsobem, a uvádí, že by se mělo zakázat v restauracích a velkých stravovacích zařízeních, protože na těchto místech je složité poskytovat zákazníkům přesné a jasné informace.

Musíme debatu o spojování masa zmírnit. Trombin je přirozenou součástí všech druhů masa. Abychom se vyhnuli trombinu, museli bychom úplně přestat jíst maso. Odborníci Komise uvádějí, že trombin není zdraví nebezpečný, a tento názor je vědecky podložen.

Je velmi důležité, že potraviny jsou bezpečné a nedochází ke klamání spotřebitelů. Obaly musí obsahovat přesné informace o trombinu a označování musí být jasné.

Proč bychom měli trombin zakazovat? Pokud bychom k tomu přistoupili, otevřeli bychom Pandořinu skříňku. Mají se politici skutečně starat o naše jídlo? Kam až to povede? Neexistuje žádný důvod pro omezení svobody spotřebitelů a jejich práva na svobodnou volbu.

Pokud jde o panikaření politiky kvůli potravinám, které nejsou ani nebezpečné ani nezdravé, říkám „už toho bylo dost“! Neuchylujte se k zákazu – namísto toho zpřísněte pravidla pro označování potravin.

  Renate Sommer (PPE). – (DE) Pane předsedající, dnešní přijetí usnesení zakazujícího trombin jednoduše znamená ústupek veřejnému mínění. Je to čirý populismus. Neplníme svoje povinnosti, jestliže se neopíráme o vědecké důkazy. Co nám tyto důkazy říkají? Co je to trombin? Trombin je přírodní enzym. Je součástí krve, a tedy i masa. V našich tělech se nachází velké množství trombinu. Pokud jej zakážeme jako potravinářskou přídatnou látku, můžeme i nadále existovat, nebo bychom sami sebe měli postupně začít likvidovat jako nebezpečný odpad?

Musíme samozřejmě zabránit klamání spotřebitelů výrobky, které vypadají nebo jsou navržené tak, aby vypadaly jako jiné výrobky. Můžeme toho docílit označováním výrobků v souladu s novým nařízením o označování potravin. O prvním čtení tohoto nařízení budeme hlasovat v červnu. Máme už celou řadu pravidel, která brání klamavé reklamě, a také další označení pro speciální výrobky. Komise navrhla přesně stejné řešení pro označování výrobků, ve kterých se trombin používá jako spojovací látka. Ráda bych zdůraznila, že existuje velké množství podobných enzymů, které nejsou zakázány a stále se používají.

  Anja Weisgerber (PPE). – (DE) Pane předsedající, ochrana spotřebitelů je pro mě velmi důležitá, a proto jsem proti jakémukoli klamání nebo uvádění spotřebitelů v omyl. Z tohoto důvodu například bojuji za lepší označování napodobenin potravin ve směrnici o označování potravin. Vyzývám Radu, aby postupovala tímto způsobem, který se těší i podpoře Komise.

Dnes jsme hlasovali o spojovaném mase. Spojované maso je pospojované z několika kusů a prodávané jako vysoce kvalitní výrobek. Podle mého názoru by se něco takového nemělo dít, zejména pokud o tom nejsou informováni spotřebitelé. Dnešní rozhodnutí pro mě nebylo jednoduché. Komise navrhla komplexní pravidla pro označování, ale přesto by mohlo docházet ke klamání spotřebitelů, protože dokázat přítomnost trombinu ve výrobku je velmi složité. To znamená, že může dojít k jeho použití, aniž by to bylo uvedeno na obalu. Z tohoto důvodu se domnívám, že požadavek na označení není dostatečný. Hlasovala jsem pro přijetí usnesení a pro zákaz trombinu.

Zpráva: Ramón Jáuregui Atondo (A7-0144/2010)

  Krisztina Morvai (NI). – (HU) Během uplynulých osmi let pošlapávala postkomunistická diktatura v Maďarsku práva Maďarů. Mimo jiné nechala nezákonně rozpustit téměř každou pouliční demonstraci. S pomocí necelé stovky výborných advokátů a právních poradců z Národní služby právní ochrany se ve většině případů podařilo docílit právní nápravy u maďarských soudů, ale existují i případy, například známý případ Bukta, které musel řešit až Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

V současnosti Evropská unie pletichaří a snaží se pod rouškou přistoupení k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod rozebrat dobře fungující „štrasburský“ systém. Vyzývám všechny maďarské a evropské organizace zabývající se lidskými právy k pečlivé kontrole tohoto procesu a odmítnutí takových věcí, jako je Atondova zpráva, která byla dnes přijata, a která podle mě oslabuje a demontuje evropský systém ochrany lidských práv. Je historickou odpovědností Maďarska, aby zajistilo, že během maďarského předsednictví nebude tento nebezpečný proces urychlen, ale naopak zastaven.

Usnesení: Potravinářské přídatné látky jiné než barviva a náhradní sladidla (hovězí a/nebo vepřový trombin) (B7-0264/2010)

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Toto téma je poměrně citlivé a bylo již předmětem mnoha diskusí v Evropském parlamentu a samozřejmě také v celé společnosti. Stále si myslím, že zákaz některých výrobků nebo přídatných látek není řešením a možná bychom měli souhlasit s argumentem, že právo volby toho, co si koupí a co bude konzumovat, by mělo zůstat spotřebiteli za předpokladu, že má k dispozici kompletní informace. Na druhou stranu kontrola tohoto procesu by byla značně obtížná. V této době, která se vyznačuje vysokým povědomím veřejnosti a velkým množstvím volně dostupných informací, se nám ještě nepodařilo najít takové jednoznačné formulace, které by byly pro společnost přijatelné tak, že když si lidé koupí nějaký výrobek, mohou získat odpovídající informace a budou přesně vědět, co výrobek obsahuje. Z tohoto důvodu mám pocit, že jsou potřeba další konzultace se společností, její vzdělávání a snad i další konzultace s vědci.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, občané Evropy mají pravdu. Preferují poctivé potraviny a poctivé politiky.

Veřejné mínění tohoto druhu respektuji. Veřejné mínění jednoduše nemůžeme ignorovat, ani ho odmítat jako populismus. Tak to není. Musíme si všímat toho, co nám naši občané říkají. Pokud jsou naši voliči a občané toho názoru, že skutečné maso musí být skutečné a nesmí být vyrobené z kusů masa pospojovaných dohromady, pak musíme zajistit, aby maso nemohlo být takovým způsobem zpracováváno. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti využití trombinu jako spojovací látky pro potraviny.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, já jsem rovněž hlasovala pro přijetí usnesení zakazující trombin jako potravinářskou přídatnou látku, protože argumenty pana komisaře mě nepřesvědčily. Nechceme v Evropě spojované maso. I když je trombin enzym, který není zdraví škodlivý, jeho využití pro spojování kousků masa, aby vznikl jeden velký kus, musí vést k výraznému zvýšení rizika bakteriálních infekcí. Na druhou stranu, dnešní rozhodnutí je jasně ve prospěch spotřebitelů v Evropě, oproti čistě finančním zájmům potravinářského průmyslu. Spotřebitelé, kteří si přejí steak, musí dostat steak, a ne kus masa, který byl pospojován dohromady. To znamená, že musíme vyzvat Komisi, aby nepovolila používání trombinu.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, současná rozprava o takzvané slepené šunce ukazuje, že někteří výrobci se ke spotřebitelům nechovají poctivě. Přál bych si, aby veškeré potraviny byly označeny takovým způsobem, aby nemohlo dojít k oklamání spotřebitelů. Pokud je tento enzym použit, musí mít spotřebitelé možnost zjistit jeho přítomnost. To je základ účinné a spravedlivé ochrany spotřebitele. Naším úkolem je zajistit, aby uvědomělí spotřebitelé měli dostatek informací pro rozhodování ve svém vlastním zájmu.

Ještě jedna poslední poznámka o slepené šunce. Diskuse se spotřebiteli o tom, zda takovou šunku vůbec chtějí, zatím neproběhla. Je však důležité, aby spotřebitelé alespoň věděli, co vlastně jedí.

Zpráva: Andres Perello Rodriguez (A7-0103/2010)

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Vítám tento akční plán a proto jsem pro jeho přijetí i hlasovala. Jedná se o krok správným směrem a abychom tento problém vyřešili, musíme všichni pracovat společně. Opatření na úrovni Evropské unie nám pomohou zvýšit úsilí členských států k zajištění kvality a bezpečnosti dárcovství orgánů a transplantací, lépe se vypořádat s problémy vyplývajícími z nedostatku orgánů a zároveň také celý systém transplantací zefektivnit. Akční plán, který jsme přijali, poskytne členským státům příležitost využít deset prioritních opatření, jež jsme stanovili jako základ pro snazší sestavení jejich národních akčních plánů. Jsme povinni, v rozsahu našich kompetencí, poskytovat pomoc pro zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví v rámci celé Evropské unie.

Zpráva: Ramón Jáuregui Atondo (A7-0144/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech je bezesporu pokrokem v procesu politické integrace Evropské unie, jejíž systém ochrany základních práv je doplněn a posílen začleněním Charty základních práv do jejího primárního práva.

Považujeme za velice důležité a politicky významné, že Evropský parlament získal právo na jmenování a vyslání určitého počtu svých zástupců do Parlamentního shromáždění Rady Evropy během volby soudců do Evropského soudu pro lidská práva. Mějme na paměti, že podpora dodržování lidských práv je jednou ze základních hodnot Evropské unie zakotvených v zakládající smlouvě.

Chtěl bych také zdůraznit význam Evropské úmluvy o lidských právech a precedenčního práva Evropského soudu pro lidská práva při navrhování nového právního a regulačního rámce, který stanoví hlavní zásady v oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních záležitostí, především s ohledem na nové formy integrace a harmonizace prováděné s přijetím Lisabonské smlouvy a Stockholmského programu.

Bude také poskytovat další právní nástroj, jenž umožní podat žalobu u Evropského soudu pro lidská práva proti činnosti nebo nečinnosti evropských institucí či členských států v souvislosti s uplatňováním evropského práva.

Nakonec je důležité, že článek 1 Evropské úmluvy o lidských právech rozšíří ochranu nejen na občany Evropské unie a další osoby na jejím území, ale také na osoby, které spadají do její soudní působnosti, i když se nacházejí mimo její území.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem pro přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, protože, jak jasně shrnuje Atondova zpráva, to představuje pokrok v procesu evropské integrace. Znamená to krok směrem k politické unii a jasný signál soudržnosti mezi Evropskou unií a zeměmi Rady Evropy a její politiky v oblasti lidských práv, jež posílí důvěryhodnost Evropy v neevropských zemích. Konečně to také představuje jasnou snahu harmonizovat problematiku lidských práv a základních svobod na legislativní a soudní úrovni.

Díky Lisabonské smlouvě se Evropská unie stala poprvé mezinárodním subjektem s vlastní právní subjektivitou. Doufám, že podpis Evropské úmluvy o lidských právech je jen jedním z prvních kroků směrem k potvrzení Evropské unie jakožto jednotného orgánu na úrovni zásadních mezinárodních jednání.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, v této otázce jsem poněkud rezervovanější než poslanci, kteří právě hovořili.

Na první pohled je skutečně myšlenka podřízení evropského práva jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva poměrně atraktivní. Bylo však poněkud alarmující, že vnitrostátní právní předpisy mohly být, jak tomu i skutečně bylo, kárány Evropským soudem pro lidská práva. Avšak způsob, jakým národní soudy uplatňovaly tyto právní předpisy, znamená, že evropské právo spadá mimo jejich oblast působnosti, o to více, že například v mé zemi, ve Francii, je evropské právo na základě článku 55 naší ústavy nadřazeno právu francouzskému .

Mohli bychom se však ptát, zda tento postup nebude mít za následek určité překrytí. Skutečně na jedné straně je evropské právo jen zřídka přímo uplatnitelné v členských státech, nejprve musí být převedeno do vnitrostátní legislativy prostřednictvím sekundárních právních předpisů.

Na druhé straně Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ukázal svůj zájem na ochraně základních práv. Přijal také právní předpisy tak, jak vyplývají z přijetí Listiny základních práv. Existuje obava, že bychom se mohli dočkat poměrně zdlouhavého řízení, zejména pokud dojde k zavedení předběžného řízení, jak to někteří požadují. Z tohoto důvodu jsme preferovali, aby se rozlišovalo mezi dodržováním pravidel a účastí na odvolacím řízení.

Usnesení: Revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se bude konat v ugandské Kampale (B7-0265/2010)

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, v době, kdy se v Thajsku odehrávají takové tragické události, musíme znovu zdůraznit nutnost toho, aby se závažnými trestnými činy spáchanými proti civilnímu obyvatelstvu zabývaly soudy.

Minulé zkušenosti jsou však daleko méně povzbudivé, než jak ve včerejší rozpravě uvedli někteří poslanci. U prvního Mezinárodního trestního soudu byli ti, kteří se bez jakéhokoliv vojenského cíle rozhodli použít napalm a vypálit civilní obyvatelstvo města Drážďany; ti, kteří se rozhodli použít atomového záření k vyhlazení civilního obyvatelstva Hirošimy a Nagasaki; i ti, kteří se rozhodli zastřelit uvězněné polské důstojníky ranou do týla, soudci, i když ve skutečnosti měli být mezi obviněnými. Výsledky bývalého Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, zejména v případech Miloševič a Šešelj, také nejsou příliš uspokojivé.

Co se týče vytvoření svěřeneckého fondu, budou-li členské státy povinny přispět, znamená to, že Evropa bude odškodňovat oběti genocid, které se odehrají mimo její území? Existují stovky tisíc, ba miliony lidí, kteří spadají do této kategorie. Obávám se, že se zaplétáme do něčeho velmi komplikovaného. Myšlenka, že nakonec budeme pronásledovat poražené strany, i přes ujištění, kterých se jim mohlo dostat, s cílem uzavření mírové dohody, by mohla vést k riziku nekonečného prodlužování konfliktů; to je základem pro naše výhrady vůči této zprávě.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o Revizní konferenci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která začne koncem tohoto měsíce v ugandské Kampale.

V roce 1998 se 138 zemí dohodlo na vytvoření Mezinárodního trestního soudu a přijalo Římský statut, na jehož základě tento soud od roku 2003 už 7 let funguje. Nastal čas, kdy je potřeba Římský statut přezkoumat, a to zejména takzvaná dočasná ustanovení, na kterých jsme se v roce 2002 nebyli schopni dohodnout. Římský statut ratifikovaly všechny členské státy. Avšak někteří naši partneři jako Spojené státy, Rusko a Čína se k práci Mezinárodního trestního soudu nepřipojili. Svým dnešním usnesením Evropský parlament tyto země znovu vyzývá , aby ratifikovaly Římský statut a spolupracovaly s Mezinárodním trestním soudem. Ve 21. století by se lidem zodpovědným za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nemělo dostat jen morálního odsouzení ze strany mezinárodního společenství, nýbrž také právních sankcí. Tyto zločiny nemohou být páchány beztrestně.

Písemná vysvětlení hlasování

Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem (Pravidlo 124) – Žádost o konzultaci s Výborem regionů – Občanská iniciativa (Pravidlo 125)

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Vedle urychlení rozhodovacích mechanismů přispívá Lisabonská smlouva k boji proti demokratickému deficitu posilováním role vnitrostátních parlamentů i Evropského parlamentu a zdůrazňováním aktivního evropského občanství. Obzvláště důležité je zavedení legislativní petice, či „práva na iniciativu občanů“, jak se mu říká. Tento nový nástroj umožňuje skupině alespoň jednoho milionu občanů z významného počtu členských zemí vyžádat si legislativní iniciativu Komise v oblastech, v nichž má Komise pravomoc.

Lisabonská smlouva také jasně ukazuje důležitost konzultací a dialogu s dalšími institucemi a orgány, mezi jinými i s občanskou společností a společenskými partnery. Jsem přesvědčen, že Evropa musí být Evropou občanů, k čemuž dojde jedině tehdy, když ji učiníme více demokratickou a transparentní. V této souvislosti souhlasím s tím, že je třeba získat stanoviska Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů.

Doporučení pro druhé čtení: Claude Moraes (A7-0117/2010)

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Musí to vypadat tak, že opakuji, co jsem vyjádřil už včera v souvislosti se zprávou pana Tavarese. Avšak otázka uprchlíků je celoevropským problémem, který nemůžeme, i s přihlédnutím k zeměpisným a ekonomickým rozdílům, nechat jen na bedrech vnitrostátních vlád.

Proto jsem pro vytvoření fondu na evropské úrovni. Takový fond by měl sloužit ke dvěma účelům: musí poskytovat podporu uprchlíkům, kteří dorazí do našich zemí, mnohdy na naše pobřeží, a hledají pomoc, a také podporovat státy, které kvůli své zeměpisné poloze přijímají největší počty těchto zoufalých lidí.

Ve skutečnosti to je, a musí být, celoevropský problém, jehož řešení nelze ponechat pouze na některých státech. Doufám, že vytvoření fondu bude jen počátkem cesty k řešení tohoto problému v rámci celoevropské perspektivy a v duchu solidarity.

Doporučení pro druhé čtení: Anni Podimata (A7-0128/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Návrh směrnice o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích energetických spotřebičů a v normalizovaných informacích o výrobku, společně s dalšími dvěma návrhy ohledně energetické účinnosti budov a označování pneumatik s ohledem na účinnost paliva, je součástí balíčku opatření na posílení energetické účinnosti předloženého Komisí v listopadu 2008. Hlasovali jsme pro něj, protože se nám prostřednictvím dohody podepsané mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí podařilo dosáhnout zlepšení systému označování.

U domácích spotřebičů a dalších energetických výrobků budou štítky obsahovat více informací o spotřebě energie. V budoucnu bude toto označování zavedeno také u energetických výrobků určených pro průmyslové a komerční využití, což až do nynějška nebylo možné. V neposlední řadě bude jakákoliv budoucí reklama propagující cenu nebo energetickou účinnost určitých kategorií výrobků muset uvádět jejich energetickou třídu.

Poskytování přesných, relevantních a srovnatelných údajů o spotřebě energie výrobků v budoucnu umožní spotřebitelům činit správná a účinná rozhodnutí, což povede ke snížení jejich spotřeby energií a výdajů domácností.

  John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Maltská vláda je proti doporučení pro druhé čtení týkající se označování energetických výrobků štítky a normalizovanými informacemi o spotřebě energie a jiných zdrojů.

Důvodem je skutečnost, že nacionalistická vláda nesouhlasí s vysvětlením uvedeným ve zprávě, zejména s následující větou: „Výrobky určené pro stavebnictví, které mají značný dopad na spotřebu energie, musí být také zařazeny na seznam priorit.“ Je nemyslitelné, že by vláda z tohoto důvodu s doporučením nesouhlasila. Mohla s ním vyjádřit souhlas a dát najevo, že má výhrady ve vztahu k výrobkům určeným pro stavebnictví, které mají značný dopad na spotřebu energie.

Je zbytečné, aby se vláda tvářila, že podporuje energetickou účinnost, když bychom potenciálních úspor mohli dosáhnout označováním některých z těchto výrobků, zejména s ohledem na skutečnost, že budovy se na celkové spotřebě energie v Evropské unii podílejí 40 %.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Tuto důležitou zprávu jsem podpořil. Směrnice o energetických štítcích bude hrát zásadní roli v dosažení vytyčeného cíle Evropské unie zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %. V této souvislosti zaujímá klíčovou úlohu v boji proti globální změně klimatu, při přechodu Evropské unie k účinnému, udržitelnému a konkurenceschopnému hospodářství a posílení energetické bezpečnosti Evropy. Naším cílem je vydláždit cestu k oboustranně výhodné situaci, jak pro trh, tak pro spotřebitele tím, že budeme každému spotřebiteli garantovat přístup k náležitým informacím a plnému uvědomění si dopadů jeho volby. V tomto rámci přináší dosažená dohoda o Směrnici o energetických štítcích důležitou přidanou hodnotu. Vítám pozici, za kterou bojoval Evropský parlament, aby byl zachován model s označením písmeny A až G, jenž je dle výzkumu pro spotřebitele nejpohodlnější a nejsrozumitelnější. Existuje také povinnost zahrnout odkaz na energetický štítek ve všech reklamách na energetické výrobky, ve kterých se uvádí cena nebo informace související se spotřebou energie.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Jsem rád, že nová legislativa o energetické hospodárnosti výrobků byla po vleklé přetahované mezi Evropským parlamentem a Radou konečně schválena a že jsem měl tu čest být jejím stínovým zpravodajem za Evropskou lidovou stranu. Přínosem je rozšíření třídy A umožňující rozlišovat mezi stále se zvětšující skupinou úsporných spotřebičů a zároveň motivující výrobce k produkci co nejúspornějších spotřebičů. Je rovněž důležité, že nedošlo k rozšíření počtu tříd označujících energetickou náročnost jednotlivých výrobků, a byla tak zachována přehlednost celé koncepce. Celkem 7 stupňů umožní spotřebitelům efektivně se rozhodovat při výběru zboží na trhu a svým odpovědným chováním tak přispět ke snižování nákladů na energie. Co se týče novinky v podobě povinnosti uvádět energetické třídy u produktů v reklamních materiálech, považuji za úspěch, že se podařilo omezit tuto povinnost na reklamy uvádějící informace o ceně nebo informace související se spotřebou energie. Zvítězila naštěstí představa, že regulace reklamy je přípustná jen v nutných případech a v nutném rozsahu..

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože účinně pomáhá evropským spotřebitelům při výběru výrobků, které samy spotřebovávají méně energie nebo nepřímo vedou k nižší spotřebě energie. Přijetím tohoto doporučení pomáhá Evropský parlament přiblížit se k naplnění cíle Evropské unie, kterým je 20% zlepšení energetické účinnosti do roku 2020. Jedná se o vyvážený text, který zajišťuje výhodnou situaci jak pro trh, tak pro spotřebitele.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tato iniciativa, stejně jako iniciativa týkající se energetické účinnosti budov, o níž jsme hlasovali včera, je součástí legislativního balíčku opatření pro posílení energetické účinnosti, který Komise předložila v listopadu 2008, a který byl předmětem rozsáhlé diskuse v Evropském parlamentu, Komisi i Radě; konečně nyní dochází k dohodě na konečném znění.

Vedle příznivých důsledků pro životní prostředí, pro evropský cíl omezení emisí a vytvoření ekonomiky, která je udržitelná z energetického hlediska, přináší tato iniciativa také tu výhodu, že staví spotřebitele do centra rozhodování. Díky správnému označení a štítkům budou spotřebitelé přesně vědět, co kupují, a budou se tak moci rozhodovat na základě takových kritérií jako energetická účinnost nebo co nejnižší ekologické náklady.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Směrnice o energetických štítcích zaručuje, že díky povinnému zahrnutí energetického štítku do reklamních materiálů dostanou spotřebitelé odpovídající informace. V souvislosti se snahou Evropy o dosažení energetické účinnosti a snížení spotřeby energie, společně s bojem proti globální změně klimatu, je zásadní zmobilizovat v této otázce veřejnost. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, dostanou-li spotřebitelé jasné a účinné informace o spotřebě energie u výrobků, které si koupili nebo které jsou na prodej. Tímto způsobem se celá evropská veřejnost zapojí do boje proti globální změně klimatu. Je naprosto nezbytné zajistit, aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí, která budou šetrnější k životnímu prostředí. Jak tato směrnice nyní zajišťuje, úroveň spotřeby energie výrobků je hodnocena podle všeobecných kritérií a parametrů, jež umožní důvěryhodné srovnání. To také povede ke zvýšení důvěry v technické hodnocení a v obsah informací na štítcích. Tato směrnice proto hraje důležitou roli v upevnění strategie pro rok 2020 a zejména ve 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Po tomto hlasování musí být výrobky, které spotřebovávají energii – ať už pro domácí, komerční nebo průmyslové účely – opatřeny novými štítky zobrazujícími energetickou účinnost za účelem lepší informovanosti spotřebitelů. Směrnice, kterou dnes Evropský parlament přijal, obsahuje ustanovení o přidání dalších typů klasifikace energetické účinnosti a vztahuje se také na výrobky, které spotřebovávají energii nepřímo, například okna.

Některé detaily jsou sporné, například to, že formát štítku bude založen na stupnici od A do G – jak je tomu v současnosti u ledniček – s případným doplněním o klasifikaci A+, A++ a A+++: v principu však počet stupňů klasifikace musí být omezen na 7. Cíl této směrnice se nicméně zdá být v zásadě správný.

Veškeré reklamy na výrobky související s energií nebo uvádějící jejich ceny musí obsahovat odkaz na klasifikaci energetické účinnosti. Poskytované informace musí vést spotřebitele k výběru výrobků s nižší spotřebou energie nebo takových, které nepřímo vedou k její nižší spotřebě.

V budoucnu proto budou všechny reklamy zaměřené na cenu nebo energetickou účinnost ledniček, praček či sporáků povinně uvádět energetickou třídu daného výrobku.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Hodně se mluví o právech spotřebitelů na informace o potravinách, zařízení a vybavení domácností, které si kupují. Chceme vědět, odkud pocházejí, jakým způsobem byly vyrobeny, chceme znát výživové hodnoty potravin. V době globálních změn klimatu chceme všichni chránit naše životní prostředí a předcházet neobvyklému počasí, a z tohoto důvodu nás při výběru potravin a věcí každodenní spotřeby vedou ekologické principy. Proto je důležité, aby spotřebitelé měli přehled o množství energie, kterou spotřebovává jejich zařízení, a já se domnívám, že mají právo, aby tyto informace byly uvedeny na energetických štítcích. To je také důkazem vysoké kvality výrobku. Mohou se tak stát nástrojem ochrany evropského trhu před lacinými napodobeninami různých zařízení, které pochází ze zemí mimo Evropskou unii.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Připouští, že trh sám o sobě není schopen zajistit racionální využívání energie. Jedná se o zásadní ústupek odrážející naše argumenty, což vítám. Stejně tak vítám i deklarovanou vůli ke shora zavedené harmonizaci označování energetické účinnosti. Je však politováníhodné, že nikde není navrženo označování celkové ekologické stopy výrobků, i když bychom ho měli co nejrychleji zavést.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie pokračuje v usilovném hledání nejlepších cest k zajištění vynikajících výsledků v oblasti energetické účinnosti, aby uspěla ve zvýšení své vlastní energetické účinnosti o 20 % do roku 2020. Nové označování energetických výrobků je pro spotřebitele velmi relevantní, protože jim umožňuje přístup k lepším informacím, aby mohli činit plně informovaná rozhodnutí a uvědomit si svůj vliv na energetickou účinnost. To znamená, že je třeba zvýšit povědomí spotřebitelů o dopadech jejich rozhodování na energetiku, kdykoliv se chystají ke koupi jakéhokoliv spotřebního výrobku, který má vliv na energetickou účinnost. Schválení této směrnice hraje při zvyšování jejich informovanosti obzvláště důležitou roli. Z toho důvodu jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dojde-li k zavedení energetických štítků a budou-li srozumitelné, brzy se ukáže, zda je spotřebitelé přijmou. Informovanost veřejnosti se v této oblasti změnila a spotřebitelé věnují třídám energetické účinnosti čím dál větší pozornost, zejména pak u elektrických spotřebičů. V tomto ohledu by samozřejmě mělo jít příkladem zadávání veřejných zakázek. Členské státy by však neměly ve svých nákupech být omezeny jen na výrobky s nejvyšším výkonem, které patří do nejvyšší třídy energetické účinnosti. Obzvlášť v době, kdy všichni čelíme nutnosti hledat úspory, bude stále častěji rozhodovat nákupní cena. Volby dostupné v procesu zadávání veřejných zakázek nejsou dostatečně jasně vymezené, a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o označování výrobků využívajících elektrickou energii a poskytování základních informací spotřebitelům. V Evropském parlamentu často mluvíme o právech občanů – o právu na výběr, právu získat přesné a nezkreslené informace. Podle mého názoru je toto obzvláště důležité ve všech oblastech života. V tomto případě se jedná o hospodárnost používané elektrické energie. Lidé opravdu chtějí šetřit energií, většinou ze dvou hlavních důvodů, ekonomických a ekologických. Při současném rozvoji technologií, kdy obyvatelé mají možnost vybrat si elektrické spotřebiče podle jejich energetické účinnosti, spotřebitelům pomůže označování, na kterém jsme se dohodli, učinit vědomou volbu a podílet se na úsporách energie (občané si tak zvolí úspornější zařízení) a ochraně životního prostředí. Jsem si zcela jist, že když Evropané budou znát údaje o spotřebě energie, využijí možnosti zvolit si účinnější a k životnímu prostředí šetrnější výrobky a zařízení. Ještě jednou opakuji, že vítám pozici Evropského parlamentu v této otázce a doufám, že taková rozhodnutí se stanou podnětem a příležitostí k uskutečnění našich závazků ke snížení spotřeby energie do roku 2020.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Přepracování směrnice o energetických štítcích má za cíl rozšířit jejich použití na všechny výrobky, které mají vliv na spotřebu energie, nejen na domácí spotřebiče.

Směrnice je součástí akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku a počítá také se vznikem různých pobídek a veřejných výběrových řízení. Ustaví opěrný bod integrované a udržitelné politiky z hlediska životního prostředí. Jedna z nejkontroverznějších otázek se týká typu použité stupnice, která by zamezila zmatení spotřebitelů: poté, co k tomu Evropský parlament přijal usnesení, padlo rozhodnutí o zachování uzavřené stupnice od A do G.

Informace o energetické účinnosti budou také součástí veškeré reklamy, která bude obsahovat informace o spotřebě energie a bude se vztahovat k ceně výrobku. Z důvodů, které jsem právě vysvětlil, souhlasím s postojem paní Podimataové a vyjadřuji zprávě podporu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Směrnice o energetických štítcích hraje zásadní roli v dosažení cíle zvýšení energetické účinnosti v Evropské unii o 20 % do roku 2020. Jak trhu, tak spotřebitelům poskytuje významnou přidanou hodnotu. Povinné uvádění energetického štítku v reklamě v podstatě ukončí možnost dezinformace koncových spotřebitelů, kterým dá k dispozici veškeré potřebné informace, aby se mohli zcela informovaně rozhodovat.

Díky značnému naléhání Evropského parlamentu také nedošlo k zavedení otevřené stupnice energetické účinnosti a naopak byla zachována uzavřená stupnice od A do G, která se do dnešní doby spotřebitelům velmi osvědčila. Doplnění obecného ustanovení o přezkumu navíc umožní nejpozději do roku 2014 její důkladné přešetření v souvislosti s technickým vývojem a úrovní porozumění energetickým štítkům spotřebiteli. Je to další pojistka, že tato pro spotřebitele srozumitelná stupnice zůstane beze změn minimálně do doby přezkumu. S přesvědčením tedy opakuji, že směrnice má moji plnou podporu.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože zahrnutím všech energetických výrobků přispěje změna směrnice k dosažení úspory 4 milionů EUR v prováděcích nákladech za každé aktualizované a nově vytvořené prováděcí opatření (dojde-li k využití nařízení/rozhodnutí místo směrnic). Povede také k dalšímu snížení emisí v celkové výši přibližně 78 milionů tun CO2. V budoucnu rovněž dojde k zavedení energetických štítků u energetických výrobků určených pro průmyslové a komerční využití, jako například chladírenské skladovací prostory, prodejní mrazicí boxy, průmyslové vařiče, prodejní automaty (na prodej sendvičů, občerstvení, kávy, atd.), průmyslové motory, energetické výrobky včetně těch určených pro stavebnictví, které samy o sobě energii nespotřebovávají, ale „mají významný přímý nebo nepřímý vliv“ na úsporu energie, jako jsou například okna a rámy dveří.

Důležitým faktorem pro zajištění řádného uplatňování této směrnice je zaručit všem občanům přístup k přesným informacím a zvýšit jejich povědomí o dopadech rozhodnutí, která činí. Poskytování přesných, relevantních a srovnatelných informací o energetické spotřebě konkrétních energetických výrobků umožní koncovým uživatelům činit rozhodnutí založená na potenciálu úspory energie s cílem v dlouhodobém horizontu snížit účty za energii.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro zprávu paní Podimataové, protože jsem přesvědčena, že Evropskému parlamentu a především skupině Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) se podařilo dosáhnout mimořádně významného pokroku ohledně klíčové směrnice ve snaze splnit náš cíl v oblasti energetické účinnosti, který jsme si vytyčili. Nejenže jsme dokázali zachovat stupnici od A do G, která je mezi evropskými spotřebiteli známá a všeobecně přijímaná, ale také jsme zajistili povinnost uvádět odkaz na energetický štítek u domácích spotřebičů, pokud se v jejich propagačních a reklamních materiálech objeví informace o ceně. Dalším pozoruhodným bodem zavedeným Evropským parlamentem je povinnost Komise vypracovat seznam prioritních energetických výrobků, včetně některých výrobků v oblasti stavebnictví, které budou těmto opatřením podrobeny v budoucnosti. Nakonec, vzhledem k vedoucí roli, které se musí ujmout veřejný sektor, se domnívám, že je pro správní orgány nezbytné, aby v rámci veřejných zakázek nakupovaly výrobky patřící do nejvyšší třídy energetické účinnosti.

Zpráva: Vladimír Maňka (A7-0158/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva pana Maňky navrhuje v rozpočtu Evropského parlamentu pro rok 2010 několik změn. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy a zejména pro její ustanovení, která navazují na vstup Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009. Patří mezi ně navýšení asistenčního příspěvku pro poslance Evropského parlamentu o 1 500 EUR měsíčně. Cílem tohoto navýšení je umožnit poslancům Evropského parlamentu plnění jejich nových povinností vyplývajících z Lisabonské smlouvy, jež výrazně rozšiřuje oblast působnosti Evropského parlamentu, čímž se zvýší jeho vliv na rozhodování v rámci Evropské unie. Evropský parlament potřebuje zvýšit své odborné znalosti v oblasti legislativní problematiky, aby jejich úroveň byla srovnatelná s Komisí a členskými státy. Zastupujeme evropské občany a abychom mohli řádně hájit jejich zájmy, potřebujeme k tomu odpovídající prostředky. Z toho důvodu jsem zprávu podpořila.

  Göran Färm (S&D), písemně. – (SV) Domnívám se, že výbory, kterým se následkem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zvýší pracovní vytížení, je nutné posílit. Tato skutečnost opravňuje ke zvýšení počtu zaměstnanců Evropského parlamentu a sekretariátů skupin v těchto konkrétních výborech. Nesdílím však názor, že my, poslanci Evropského parlamentu, potřebujeme více zaměstnanců. Preferoval bych, kdyby nejprve došlo k posílení zdrojů Evropského parlamentu prostřednictvím přerozdělení a opatření zvyšujících efektivitu práce tak, aby se nezvýšil celkový rozpočet.

Z pozice předsedy skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Rozpočtovém výboru Evropského parlamentu jsem zaujal toto stanovisko také v jednáních s předsednictvem Evropského parlamentu. Nakonec jsme dosáhli kompromisu, podle kterého bude návrh z části financován úsporami ve výši 4,4 milionu EUR. Jsem přesvědčen, že návrh měl obsahovat ještě další úspory, avšak vzhledem k mé aktivní účasti na vyjednávání jsem se rozhodl podpořit dosažený kompromis.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost pravděpodobně způsobí nárůst pracovního vytížení Evropského parlamentu. Povede to zejména k širšímu využití řádného legislativního postupu, což bude mít vliv přibližně na 95 % schválené legislativy. Dodatečné rozpočtové a lidské zdroje umožní Evropskému parlamentu naplnit svou novou roli rovnocenného spolutvůrce práva společně s Radou.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. – Podpořila jsem zprávu kolegy Maňky o změně rozpočtu Evropského parlamentu, i když jsem si vědoma citlivosti navyšování rozpočtu v době, kdy se občané musí vypořádat se snižováním mezd a ztrátou pracovních míst. Lisabonská smlouva bezpochyby přispěla ke zvýšení pracovního vytížení Evropského parlamentu. Mám v úmyslu využít dodatečné finance na vytvoření příležitostí pro mladé studenty, kteří se ve velkém počtu ucházejí o práci v mé kanceláři.

Poskytne jim to odměnu za jejich práci a cenné pracovní zkušenosti, které jim, doufám, pomohou v jejich budoucích kariérách. Jsem však přesvědčena, že by se Evropský parlament za účelem zvýšení naší výkonnosti a účinnosti měl zabývat všemi našimi pracovními metodami.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva ukládá Evropskému parlamentu nové povinnosti. To s sebou nese další administrativní práci, z čehož vyplývá, že poslanci potřebují kvalifikované pracovníky jako poradce. Tato nová situace vede ke dvěma problémům: zvýšení nákladů vyplývající z potřeby více asistentů a nutnost získání nových prostor potřebných pro plnění jejich povinností v kvalitních pracovních podmínkách. To obnáší zvýšení nákladů. Je těžké to vysvětlovat v době probíhající krize, ašak má-li Evropský parlament odvádět prvotřídní práci, potřebuje k tomu dostatečné finanční a lidské zdroje. Z tohoto důvodu jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro. I když se to může jevit jako demagogie nebo jako další privilegium vyvolených, v tomto případě tomu tak není. Změny v rozpočtu jsou důležité a nezbytné pro řádnou správu života a činnosti Evropského parlamentu.

Po přijetí Lisabonské smlouvy stojíme coby členové Evropského parlamentu před výzvou ujmout se důležitých a význačných úkolů. Proto potřebujeme spolupracovníky a odborníky, kteří nám budou den co den schopni poskytovat podporu v naší práci. Za sebe a snad i za kolegy poslance očekávám, že tyto prostředky se přetaví do ještě účinnější, výkonnější a cílenější práce.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Spolu s dalšími 16 poslanci ze své skupiny jsem podepsal a svým hlasem podpořil pozměňovací návrh, který odmítá tuto tranši. Podle mého názoru je totiž nanejvýš důležité ukázat, že v Evropském parlamentu existuje určitá skupina poslanců, kteří nesouhlasí se zvýšením asistenčního příspěvku v době probíhající ekonomické krize.

Při závěrečném hlasování jsem nicméně hlasoval pro zprávu kolegy Maňky, kterou se mění rozpočet Evropského parlamentu na rok 2010.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Hlasovala jsem proti zprávě o dodatečném rozpočtu pro rok 2010. Zvýšení asistenčního příspěvku členů Evropského parlamentu o 1 500 EUR měsíčně, aby se vypořádali se zvýšenou pracovní zátěží vyplývající z Lisabonské smlouvy, není obhajitelné. Zaprvé, za 1 500 EUR měsíčně není možné zaměstnat vysoce kvalifikované odborníky. Zadruhé, v pracovních prostorách Evropského parlamentu už není pro nové zaměstnance žádné místo. Zatřetí, část rozpočtových fondů byla vyňata z rezerv speciálně určených pro stavební investice. Začtvrté, co se týče kategorie č. 5 rozpočtu na rok 2011, zpravodajka paní Trüppelová uvedla, že asistenční příspěvky nemohou být v budoucnu garantovány, dokud neproběhne řádné hodnocení jejich prospěšnosti. Vnímám navýšení už tak vysokých asistenčních příspěvků jako neopodstatněné, a to navíc v době, kdy nezaměstnaní, svobodné matky, důchodci a další sociálně slabé skupiny jsou nuceni přinášet oběti pro záchranu zmítajícího se projektu eura.

Zpráva: Ryszard Czarnecki (A7-0096/2010)

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Ve jménu transparentnosti – kterou občané vyžadují – a důkladnosti nejsem přesvědčen, že je Rada zproštěna povinnosti nést veřejně odpovědnost za prostředky, jež má k dispozici. Proto souhlasím s rozhodnutím zpravodaje odložit udělení absolutoria Radě, dokud nedodá vyžádané informace.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jsem pro odložení rozhodnutí o zveřejnění informací o naplňování souhrnného rozpočtu Evropské unie za rok 2008 v zájmu transparentnosti a důslednosti, nejen s ohledem na naplňování rozpočtu, ale také na celkový dohled nad využíváním všech finančních zdrojů Evropské unie. Díky tomu bude mít Rada příležitost shromáždit všechna potřebná vysvětlení a informace, které jsou nutné k zajištění rozhodnutí podpořeného Evropským parlamentem. Pro důvěryhodnost evropských institucí a důvěru občanů v mocenské elity je to naprosto nezbytné. Navíc se jedná o respektování základních zásad a pokynů stanovených demokratickými orgány a těmi, kteří jsou k tomu právně zmocněni.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Postup absolutoria rozpočtu je důležitý a závisí na něm jak legislativní, tak i kontrolní aktivity Evropského parlamentu.

Není třeba, abych znovu zdůrazňoval dozorčí pravomoc Evropského parlamentu, kterou během let získal v neposlední řadě díky rozpočtovému procesu, na jehož základě se mu podařilo učinit z povinnosti evropských institucí podávat zprávy velmi vážnou záležitost. Kromě toho je také zásadní s ohledem na očekávání našich občanů.

V době krize, jako je ta současná, jsou občané Evropy vyzýváni k mimořádným obětem a my musíme pečlivě a přesně dohlížet nad byrokratickými nebo skutečnými náklady na správu. Z důvodů, které jsem uvedl, chválím zpravodaje a vyjadřuji svůj souhlas.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že musíme odložit rozhodnutí o udělení absolutoria na říjen.

  Konrad Szymański (ECR), písemně. – (PL) Hlasoval jsem proti udělení absolutoria pro rozpočet Rady na rok 2008, protože Evropský parlament obdržel finanční dokumentaci Rady příliš pozdě. Dohled Evropského parlamentu nad financemi Rady není zdaleka transparentní.

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0106/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V posledních několika letech jsme v Evropské unii zaznamenali stabilní nárůst poptávky po transplantacích orgánů. I když nedostatek orgánů pro nás stále zůstává největší výzvou, existuje daleko více problémů souvisejících s různými transplantačními systémy, které se používají v členských státech.

Již v roce 2008 vyzval Evropský parlament prostřednictvím usnesení, které bylo přijato v dubnu, Evropskou komisi, aby připravila směrnici stanovující právní rámec pro zajištění kvality a bezpečnosti v oblasti dárcovství orgánů v Evropské unii. Komise následně předložila návrh směrnice, který byl projednán v Evropském parlamentu a který obsahoval následující tři hlavní cíle: zajištění kvality a bezpečnosti pro pacienty v celé Evropské unii, poskytnutí ochrany pro dárce a usnadnění spolupráce mezi členskými státy.

Hlasovali jsme pro kompromis dosažený mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, jelikož pro zásobování, dopravu a použití lidských orgánů potřebujeme na úrovni Evropské unie společné jakostní a bezpečnostní normy. Jedná se o opatření, které usnadní výměnu orgánů, z čehož budou mít užitek tisíce pacientů v Evropě vyžadující tento typ léčby.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji zprávu o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci. S narůstající poptávkou po transplantacích v Evropské unii a nerovnováhou mezi pacienty čekajícími na transplantaci a počtem darovaných orgánů se musíme snažit zamezit komercializaci dárcovství a ukončit nelegální obchod s orgány. Musíme proto zavést přísnou legislativu týkající se žijících dárců, zajistit transparentnost čekacích listin na orgány, stanovit přísná pravidla důvěrnosti na ochranu osobních údajů dárců i čekatelů na orgány a jasně vymezit zodpovědnost lékařů. Jakmile budou přijaty společné standardy kvality a bezpečnosti, vytvoří se příležitosti pro výměnu orgánů napříč hranicemi, což může zvýšit počet prováděných transplantací.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Během posledních pěti desetiletí se transplantace orgánů stala na globální úrovni účinnou praxí, jež přispěla ke zlepšení kvality života a zvýšení očekávané průměrné délky života pacientů. Tato směrnice stanoví pravidla, jež by měla zaručovat vysokou úroveň kvality a bezpečnosti pro lidské orgány určené k transplantaci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Směrnice zavádí vnitrostátní programy kvality, které v členských státech vymezují normy a postupy pro transplantační praxi. Podrobně také vytyčuje postup zásobování a problematiku informačního systému.

Sledovatelnost a ochrana dárců i příjemců zasluhují také zvláštní pozornost. Hlasovala jsem pro tuto zprávu kvůli deklarovaným třem hlavním cílům: zajištění kvality a bezpečnosti pro pacienty na úrovni Evropské unie, poskytnutí ochrany pro dárce a usnadnění spolupráce mezi členskými státy. Ráda bych nicméně zdůraznila, že programy transplantací orgánů musí být v souladu se zásadou dobrovolného a bezplatného dárcovství, která je již zakotvena v předchozích právních předpisech týkajících se látek lidského původu, a že orgány nesmí být za žádných okolností prodávány.

  Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman a Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Nezávislá strana Spojeného království je přesvědčena, že snahy Evropské unie o narušení a regulaci neusnadní rozvoj a zlepšení současné mezinárodní sítě zařízení a agentur pro výměnu orgánů. Právě naopak v těch zemích, kde je dostatek dárců, povede povinné zavedení poptávky z mnoha zemí, kde je dárců málo, ke snížení jejich počtu. V zemích s malým počtem dárců navíc v důsledku relativní dostupnosti orgánů ze zahraničí dojde ještě k dalšímu poklesu jejich počtu. Z tohoto důvodu hlasovali členové Nezávislé strany Spojeného království proti zprávě.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh směrnice o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci. Směrnice se vztahuje na kompletní proces od darování orgánu po transplantaci a počítá se spoluprací mezi členskými státy. Účinný transplantační systém není založen pouze na podpoře dárců, ale závisí také na správném použití informací a na kvalitě sítě, která tyto informace sdílí. Proto jsem podpořila myšlenku vytvoření evropské databáze dostupných orgánů a celoevropský systém certifikace, který by zajistil, že dostupné lidské orgány a tkáně byly získány legální cestou. Abychom zabezpečili vskutku rovný přístup k dostupným orgánům, musí být dárcovství orgánů dobrovolné bez jakýchkoliv poplatků. Princip bezplatného dárcovství by však neměl zabránit kompenzaci dárců, pokud bude omezena na úhradu nákladů a ztrátu příjmu, jakožto následku darování orgánu. Vytvoření takového transparentního, bezpečného a účinného systému je jediným způsobem, jak bojovat proti nelegálnímu obchodování s orgány.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro návrh směrnice z těchto důvodů: 1. Vzhledem k nárůstu poptávky po orgánech pro transplantaci a omezené nabídce, která často nutí pacienty hledat řešení jejich problému v zahraničí, je přijetí společného rámce jakostních a bezpečnostních norem a vytvoření sítě spolupráce a sdílených informací naprosto nezbytné pro zlepšení ochrany veřejného zdraví a služeb pacientům. 2. Vnitrostátní právní předpisy upravující postup pro vyjádření souhlasu s darováním orgánu, jejichž výběr zůstává v pravomoci členských států, zůstávají nedotčeny. Právě naopak, návrh směrnice doplňuje současný právní rámec všech členských zemí Evropské unie o konkrétní jakostní a bezpečnostní normy v rámci celého procesu transplantace a současně zaručuje absenci jakýchkoli spekulací a zachovává anonymitu a bezpečnost osobních údajů dárců i příjemců. 3. Minimalizují se případy pašování orgánů, čímž se posiluje důvěra potenciálních dárců s konečným cílem zvýšit jejich počet. 4. V případě porušení právních předpisů týkajících se totožnosti dárců nebo příjemců ukládají členské státy sankce.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci, protože přispívá ke zkrácení čekacích listin na operace pro evropské pacienty. Je nepřijatelné, že každý den umírá v průměru 12 lidí čekajících na transplantaci. Tato směrnice usnadní darování a transplantaci orgánů a také jejich výměnu mezi členskými státy Evropské unie, z čehož budou mít prospěch tisíce nemocných Evropanů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nedostatek orgánů pro transplantace živí děsivý trh, který se dotýká především rozvojových zemí, ale zasáhl také sociálně slabé lidi ve Východní Evropě. Sdílím obavy z obtížnosti boje proti tomuto brutálnímu obchodu a hrozným následkům pro ty, kteří přijdou, ať násilně nebo ne, o svoje orgány: obrovské zhoršení kvality života, chronické nemoci a v mnoha případech i smrt. Přijetí společných pravidel klade Evropskou unii na stejnou úroveň, co se týče požadavků a povinností, což je v příkrém rozporu s chmurnou situací, kterou jsem popisoval.

Pacienti a dárci budou mít podmínky pro monitorování a ochranu, které účastníci nelegálního obchodování nemají, a členské státy budou schopny začít účinně spolupracovat. Souhlasím se zpravodajem, že dárcovství musí být altruistické, dobrovolné a bezplatné a že dárce by měl být odškodněn pouze za výdaje a nepříjemnosti spojené s darováním orgánu. Jsem přesvědčen, že můj kolega pan Mikolášik navrhl některé dobré změny, které vylepší základní text; je to zřejmě důsledek jeho lékařského vzdělání a pozornosti, kterou tématu věnoval od posledního zasedání Evropského parlamentu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Srdečně vítám tento návrh a jeho tři hlavní cíle: zajištění kvality a bezpečnosti pro pacienty v celé Evropské unii, poskytnutí ochrany dárcům a usnadnění spolupráce mezi členskými státy. V Evropské unii existuje ohledně darování orgánů pro transplantace obecný široký společenský konsensus. Avšak v důsledku rozdílných kultur a tradic a také jiných systémů organizace existují mezi členskými státy rozdíly v přístupu k této problematice. Chtěl bych zdůraznit, že i když je směrnice namířena na zachování nebo snahu o dosažení harmonizace mezi kvalitou a bezpečnostními opatřeními, neměla by vést k vytvoření další administrativní zátěže členských států. Spíše by měla být dostatečně flexibilní, aby neohrozila již zavedené dobré praktiky. Návrh směrnice ustavuje společné závazné jakostní a bezpečnostní normy pro lidské orgány určené k transplantaci s cílem zajistit vysokou míru ochrany zdraví v rámci celé Evropské unie. Zastávám názor Komise, že v zásadě musí být transplantační programy v souladu s principy dobrovolného a bezplatného dárcovství. Dárcovství orgánů musí zůstat bezplatné a chráněné před potenciálním zkomercializováním.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Transplantace orgánů jsou důležitou léčebnou metodou pro pacienty trpící mnoha nemocemi, které způsobují smrtelné problémy s určitými orgány. Počet transplantací v Evropské unii se zvýšil, což vedlo k záchraně a prodloužení mnoha životů. Stále však existují dlouhé seznamy čekatelů na transplantace. Náš hlas pro vyjadřuje souhlas se zlepšeními současné situace, o jejichž zavedení se zpráva snaží. Vedle vlivu na kvalitu a bezpečnost a ustavení postupu pro zásobování a převoz se tato zlepšení týkají ochrany dárců i příjemců s patřičným ohledem na etické zásady a princip bezplatnosti. Zpráva se podle nás vyhovujícím způsobem zabývá také problematikou nelegálního obchodu s lidskými orgány.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cíl této směrnice je dostatečně jasný: potřebujeme pro pacienty větší počet orgánů a více spolupráce mezi členskými státy, která jej zajistí a zároveň přispěje k boji proti nelegálnímu obchodu s lidskými orgány. Proto jeden ze základních pilířů nové legislativy umožňuje ustavit v každém z členských států nový úřad, který bude zodpovědný za dodržování jakostních a bezpečnostních norem pro orgány. Úřady budou zodpovědné za kvalitu a bezpečnost orgánů „během celého procesu, od darování až po transplantaci, jakož i při hodnocení kvality a bezpečnosti během rekonvalescence a následného sledování jednotlivých pacientů“. Nová směrnice také vyžaduje, aby se na celém procesu od darování až po transplantaci nebo odnětí orgánu podíleli pouze řádně kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci. Proto by se pro tyto pracovníky měly připravit specializované vzdělávací programy. Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali pro návrh. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Transplantace orgánu může zachránit život, ale pouze tehdy, je-li transplantován zdravý orgán od vhodného dárce. Bohužel ale v minulosti došlo k opakovaným chybám a o to důležitější je proto zavést v této oblasti jakostní a bezpečnostní normy. Také stojí za zmínku skutečnost, že muslimové často bez problémů přijímají darované orgány, avšak kvůli náboženským důvodům už obvykle nejsou ochotni sami orgány darovat. Věřím, že zpráva přispěje ke zlepšení jakostních a bezpečnostních norem, což je také důvod, proč jsem pro ni hlasoval.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Rád bych vyjádřil svoji podporu pro zprávu pana Mikolášika. Rostoucí poptávka po dostupných orgánech pro transplantaci v souvislosti s jejich přeshraniční výměnou a značnými rozdíly mezi transplantačními systémy v jednotlivých členských státech si vyžaduje posílení spolupráce a společných předpisů ohledně kvality a bezpečnosti orgánů.

Návrh směrnice usiluje o dosažení vytyčených cílů zaměřením se na zvýšení počtu transplantací a zvýšení jakostních norem pro proces darování, zásobování, kontrolu, uchovávání, dopravu a vlastní transplantace. Navíc důrazem na princip dobrovolného dárcovství oproti nelegálnímu obchodu s orgány usiluje o zajištění práv dárců i příjemců. Zatímco zpravodaj uznává potřebu harmonizace opatření směřujících k zajištění kvality a bezpečnosti, zdůrazňuje, že směrnice by neměla vést k vytvoření další administrativní zátěže členských států a musí zůstat dostatečně flexibilní, aby neohrozila již zaběhnuté dobré praktiky.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Transplantace je jednou z lékařských disciplín, které v minulých desetiletích dosáhly značného pokroku, co se úspěšnosti týče, a hrály zásadní úlohu při záchraně životů. Paradoxně právě jejich úspěch vedle jiných faktorů způsobil narůstající počty čekatelů na transplantace orgánů. Vedl také k lidským dramatům, kdy v Evropské unii umírá přibližně 12 pacientů denně, protože se nedočkali orgánu, který potřebují k přežití. Jedním ze způsobů, jak lze tento problém minimalizovat, je výměna mezi státy Evropské unie zajišťující během kratší doby větší slučitelnost mezi dárci a příjemci, navíc s vyšší mírou úspěšného přijetí orgánů. Taková výměna však vyžaduje jakostní a bezpečnostní normy ve všech oblastech, jak je stanovuje směrnice Evropského parlamentu a Rady. Zpráva pana Mikolášika o jakostních a bezpečnostních normách pro orgány určené k transplantaci je proto důležitým příspěvkem k minimalizaci nedostatku orgánů a k zajištění základní ochrany zdraví příjemců a žijících dárců. S radostí ji tedy vítáme.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Transplantace orgánů jsou bezpochyby jedním z nejpozitivnějších aspektů pokroku v oblasti zdravotnictví, zároveň ale otevírají celou řadu problémů, které se týkají práv dárců i pacientů a kterými se musíme zabývat z etického, společenského, právního a ekonomického hlediska.

Jde o nastartování pozitivního procesu, který bude řešit závažnou nerovnováhu mezi počtem potřebných a dostupných orgánů, aniž by byla ohrožena zásada bezplatného, dobrovolného dárcovství, abychom zabránili všem formám komercializace a nelegálního obchodování a současně zajistili kvalitu a bezpečnost orgánů určených k transplantaci pomocí opatření, která zajistí diskrétnost a vysledovatelnost.

Přijetí společných standardů kvality je bezesporu krokem vpřed, který bychom měli uvítat jako součást rámce, k němuž může dále přispět Světová zdravotnická organizace. Při zřizování evropské databáze si však musíme dávat pozor, abychom nezaváděli zbytečně rigidní rámec nebo nevytvářeli další byrokracii, jež by narušila současný naprosto vyhovující a účinný proces.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podpořil jsem zprávu našeho kolegy, pana Mikolášika, o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci, jakožto velmi naléhavé opatření ke zlepšení očekávané délky života pro více než 60 000 Evropanů, kteří čekají na transplantaci. Doufám, že takto zvýšíme šance na snazší a bezpečnější získání orgánu.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Hlasovala jsem pro zprávu, i když současně se žádoucí snahou o sjednocení bezpečnostních a jakostních požadavků na lidské orgány určené k transplantaci je nutné se zaměřit zejména na zvýšení počtu dárců v jednotlivých členských státech s ohledem na různé národní tradice zdravotnických systémů. Proto je třeba tuto oblast důsledně posuzovat z hlediska principu subsidiarity.

  Peter Skinner (S&D), písemně. – S potěšením jsem zprávu během hlasování v Evropském parlamentu podpořil. Mnoho rodin na jihozápadě Anglie se stalo oběťmi kruté reality nedostatečné nabídky orgánů potřebných k transplantaci. Tato zpráva napomáhá vytvoření norem napříč celou Evropskou unií, které by mohly zlepšit přísun orgánů do Evropské unie i v jejím rámci, aby bylo možné snadněji naplnit potřeby rodin jednotlivců, kteří orgány potřebují, s nadějí na zmírnění jejich podmínek.

  Konrad Szymański (ECR), písemně. – (PL) Ztotožnil jsem se se zprávou o bezpečnostních normách pro dárcovství orgánů, protože obsahuje zásadu nekomercializace.

Termíny dílčích zasedání Evropského parlamentu v roce 2011

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Evropský parlament schválil termíny plenárních zasedání pro rok 2011. Je politováníhodné, že nadále každým rokem utrácíme 200 milionů EUR z peněz daňových poplatníků za konání 12 zasedání ročně ve Štrasburku. Toto pokrytectví už dospělo tak daleko, že se dostáváme do rozporu s ustanoveními Smluv, protože jejich dodržování by znamenalo konat jedno zasedání měsíčně, včetně srpna. Oprávněné aspirace Štrasburku by mohly být naplněny ustavením stálého sídla jedné nebo dvou agentur Evropské unie. Co se týče „cirkusu“, ten by měl samozřejmě přestat. Navíc scházet se 48 dní v roce ve městě, které nemá přímé letecké spojení prakticky s žádným hlavním městem členského státu, nemá pro Evropský parlament smysl.

Navíc spojení, která existují, fungují podle komerčních letových řádů, které jsou zcela neslučitelné s činností Evropského parlamentu. Je jasně vidět, že hlavy států a vlád, které přijímají tato rozhodnutí, cestují soukromými letadly a neztrácejí desítky či stovky hodin ročně při snaze dostat se do Štrasburku..

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti návrhu některých poslanců na rozdělení zasedání na dvě části, přičemž by se ale obě konaly během jednoho týdne. Nehledě na to, že tento návrh příliš nedává smysl; vedl by ke zbytečnému zvýšení cestovních nákladů a plýtvání drahocenným pracovním časem.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – S nadšením jsem podpořil návrh na snížení počtu dílčích zasedání v září ze dvou na jedno. Jsem také velkým zastáncem zredukování sídel Evropského parlamentu ze dvou na jedno, umístěné v Bruselu. Podporuji proto jakoukoliv iniciativu, která má za cíl zrušit sídlo ve Štrasburku.

Usnesení: Potravinářské přídatné látky jiné než barviva a náhradní sladidla (hovězí nebo vepřový trombin) (B7-0264/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Otázky týkající se stravy a zdraví občanů jsou velmi citlivými tématy, kterými je nutné se důkladně a věcně zabývat. Zvláště to platí pro diskusi o povolení takových potravinářských přídatných látek jako trombin. Trombin se získává z krevní plazmy a z krve živočichů (hovězího dobytka nebo prasat) a v zemědělsko-potravinářském průmyslu se využívají jeho hojivé schopnosti pro přípravu rekonstituovaného masa z různých kusů. Tato potravinářská přídatná látka splňuje čtyři kritéria, jež stanovuje nařízení (ES) č. 1333/2008 jako podmínky pro schválení: použití potravinářských přídatných látek musí být bezpečné (potvrzeno stanoviskem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z roku 2005); jejich použití musí být nezbytné z technologického hlediska (trombin je velmi užitečným stabilizátorem); nesmí uvádět spotřebitele v omyl (jeho použití je omezeno pouze na balené výrobky, které musí být označeny); musí být spotřebitelům ku prospěchu (výsledný výrobek je stabilizován). Kromě toho drtivá většina členských států požaduje, aby byl trombin povolen. Bránit jeho povolení bylo tedy neodůvodněné – vzhledem k tomu, že tato potravinářská přídatná látka nepředstavuje pro spotřebitele žádné zdravotní riziko a při výrobě potravin má nezastupitelnou roli.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jehož cílem je omezit užívání zdraví nebezpečných potravinářských přídatných látek v potravinách za účelem ochrany zdraví spotřebitelů. Současné platné právní předpisy Evropské unie stanovují, že potravinářské přídatné látky smějí být použity, pokud jsou přínosné pro spotřebitele. Návrh, aby ve výrobcích z hovězího a vepřového masa bylo povoleno používat trombin („masové lepidlo“), jsem nepodpořil, protože přínos této potravinářské přídatné látky pro spotřebitele nebyl prokázán a protože spojování mnoha různých kusů masa značně zvyšuje riziko, že masný výrobek bude infikován bakteriemi. Kromě toho musíme zabránit tomu, aby masné výrobky zpracované za použití „masového lepidla“ nejasným způsobem pronikaly do veřejných stravovacích zařízení.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení, které požaduje, aby se v mase nepoužíval trombin. Trombin slouží v rekonstituovaném mase jako „lepidlo“. Představuje zdravotní riziko, protože spojování různých kusů masa u dané potraviny značně zvyšuje rozsah plochy, která může být infikována bakteriemi. Kromě toho by rekonstituované maso mohlo uvádět v omyl spotřebitele, kteří si chtějí koupit běžné maso.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro usnesení Parlamentu, protože nepřipouští používání potravin obsahujících potravinářské přídatné látky a enzymy, například trombin, jež jsou nebezpečné a snižují kvalitu potravin a bezpečnost spotřebitelů. Záruky, které Komise navrhuje, jsou nejen nepřesvědčivé a nedostatečné, nýbrž také zvyšují mé obavy. Komise a sám komisař kromě toho neprokázali nezbytnou znalost věci, což bylo také patrné z jejich nedávného rozhodnutí o povolení geneticky modifikovaných brambor.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh usnesení vyjadřuje jisté výhrady k používání enzymového přípravku na bázi trombinu s fibrinogenem jako potravinářské přídatné látky k přípravě rekonstituovaných potravin. Považujeme je za případné. Návrh Komise se s těmito výhradami plně nevypořádává. Pochybnosti trvají, pokud jde o možnost používání nebalených rekonstituovaných výrobků, neboť zde hrozí, že spotřebitel nebude náležitě informován, a také pokud jde o účinnost zákazu používání těchto výrobků v restauracích a jiných veřejných stravovacích zařízeních.

Sama Komise připouští, že používání této potravinářské přídatné látky by mohlo uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o podobu konečného potravinového výrobku. Navrhované řešení zmíněného problému spočívajícím v označování by samo o sobě nemohlo být dostatečné. Pochybnosti trvají i pokud jde o technologii spojování (například tzv. studenou cestou bez přidání soli a bez následného tepelného zpracování) a o bezpečnost konečného výrobku. Proto jsme přesvědčeni, že toto usnesení si zaslouží naši podporu.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Přijetí tohoto usnesení o zákazu vepřového a hovězího trombinu mne velmi hluboce zklamalo. Text se neopírá o žádné platné vědecké poznatky. Tato potravinářská přídatná látka, která se získává z krevní plazmy a krve živočichů a u balených výrobků slouží ke spojování oddělených částí masa, přece splňuje všechna kritéria zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti stanovená Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Ve Francii je povolena a používá se například v jelitech. Je tedy důležité, abychom se při rozhodování opírali o vědecké poznatky, a nikoliv o informace z médií. Nenechme se strhnout emocemi! Kromě toho požadavky na označování výrobků s touto přídatnou látkou by byly přísnější. Slovo „trombin“ a slovní spojení „rekonstituované maso“ by byly zřetelně uváděny. Proto by se zde nikdy nejednalo o klamání spotřebitelů, ti by byli, podle všeho, informováni lépe.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Ve hře je bezpečnost potravin a zdraví evropských občanů. Touto otázkou se Parlament zabýval v případě trombinu – potravinářské přídatné látky, která se používá ke „slepování“ kusů masa, jehož výsledný vzhled by mohl zákazníka snadno uvést v omyl. Zemědělsko-potravinářský průmysl měl z toho, jak velmi se používání této látky rozšířilo, radost, a to oprávněnou, protože se tak mohl zbavit masného odpadu a levně prodávat nekvalitní kousky masa. Evropský úřad pro bezpečnost potravin sice dospěl k závěru, že trombin není škodlivý, ale já tyto výsledky hodnotím velmi skepticky. Nadešel čas ukázat Komisi, že Evropský parlament považuje bezpečnost potravin a zdraví za velmi důležité otázky. Proto vítám, že hlasujeme o zamítnutí tohoto enzymu.

  Christa Klaß (PPE), písemně. – (DE) Nemůžeme připustit, aby byli spotřebitelé trombinem, potravinářskou přídatnou látkou, uváděni v omyl. Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 stanovuje podmínky pro používání potravinářských přídatných látek v celé EU a nyní do něj mají být zahrnuty nové látky. Klíčovým bodem je zde bezpečnost látek. Potravinářský průmysl vyvinul látky, které se do potravin přidávají pro zlepšení vzhledu, aby vyšel vstříc poptávce spotřebitelů po lákavě vypadajících potravinách. Jednou z těchto látek je trombin, který se získává z poživatelných částí živočichů a který neškodí zdraví. Používá se ke spojování samostatných kusů masa do jednotného masného výrobku..

Spojování samostatných kusů masa do jednoho kusu, který se tváří jako pravá šunka, sice nepředstavuje žádné zdravotní riziko, ale zato uvádí spotřebitele v omyl. Jakkoli takové výrobky nelze ze zdravotních důvodů zakázat, musí nést naprosto jasné a jednoznačné označení, které nebude obsahovat jen název výrobku, ale bude informovat také o jeho účinku a bude jasně udávat, že se jedná o zpracovaný produkt. Kus masa pospojovaného trombinem nesmí být v žádném případě prodáván jako šunka. Musí být naopak jasně označen jako „kombinované části masa upravené trombinem“. Pro schválení této látky budu hlasovat jen tehdy, pokud uložíme povinnost jasného označování.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. – Parlament dnešním hlasováním zablokoval povolení používat trombin jako potravinářskou přídatnou látku. Zatím nevíme, jaké budou důsledky tohoto rozhodnutí, jež není založeno na vědeckém hodnocení tohoto enzymu, ale na emocionálním postoji vůči rekonstituovanému masu. Komise jasně poukázala na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, podle něhož z hlediska bezpečnosti neexistují žádné překážky.

Návrh Komise by jej povoloval použít jen v balených a jasně označených výrobcích z kombinovaného masa, u nichž by byl trombin – látka získávaná z krve – uváděn v rámci údajů o složení. Trombin se běžně používá. Po dnešním hlasování bude tato praxe zakázána. Je moudré, aby Parlament místo toho, aby zajistil informovanost spotřebitelů o tom, co jedí, začal lidem nařizovat, co mají jíst? To přece není totéž.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Návrh, aby hovězí a/nebo vepřový trombin byl zařazen na seznam potravinářských přídatných látek schválených v EU, nám vůbec nezaručuje, že tato látka spotřebitelům zjevně prospívá. Její používání může, v zásadě vzato, uvádět spotřebitele v omyl. Spojování různých kusů masa navíc značně zvětšuje plochu, která může být infikována patogenními bakteriemi. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vezmeme-li v úvahu zejména to, že výskyt alergií a nesnášenlivosti potravin vzrůstá a že naše poznávání této oblasti se stále vyvíjí, je nutné, abychom používání potravinářských přídatných látek upravili předpisy. Právě kvůli dřívějším skandálům je důležité zabránit tomu, aby nebylo možné uvádět spotřebitele v omyl. Bezpečnost a snášenlivost některých potravinářských přídatných látek, například aspartamu, by bylo žádoucí podrobit dalšímu výzkumu, ale to není předmětem tohoto usnesení. Přesto jsem pro něj hlasoval.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že trombin je potravinářská přídatná látka, kterou z hlediska bezpečnosti potravin nelze považovat za problematickou, hlasoval jsem proti usnesení. Maso, jež jako jednu z přísad obsahuje trombin, by se mohlo prodávat výhradně označené nápisem „kombinované části masa“ a na etiketě by zároveň v souladu s ustanoveními právních předpisů mohly být vyjmenovány všechny přísady. Tak by občané měli možnost učinit informovanou volbu, což znamená, že nikoho nemůžeme uvést v omyl. Používání trombinu by mnoha občanům umožnilo kupovat potraviny za mnohem přijatelnější ceny.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Jsem proti tomu, aby se trombin používal ke spojování různých, většinou nekvalitních, kusů masa. Spotřebitelé zpravidla nevědí, k čemu dochází, a jsou klamáni. Tento postup naproti tomu spotřebitelům prokazatelně nic nepřináší. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu, která se snaží tyto praktiky omezit.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože souhlasím s tím, že potravinářské přídatné látky se musí používat umírněně – jejich použití je oprávněné pouze tehdy, když spotřebitelům přináší určitou přidanou hodnotu. Nedomnívám se však, že trombin, „masové lepidlo“, tento požadavek splňuje. Kdyby se používání „masového lepidla“ velmi rozšířilo, bylo by pro spotřebitele obtížné rozlišit pravé maso od masa poslepovaného z různých kusů. Zpráva uvádí, že se zvyšuje riziko nakažení masa. Trombin by byl přínosem pouze pro výrobce, kteří by mohli na trh dodávat kusy masa, jež by jinak nevyužili. Ve všech ostatních průmyslových odvětvích se Evropská unie snaží bojovat proti padělkům a podvrhům. Nedomnívám se, že potravinářský průmysl by měl být výjimkou.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Ochrana spotřebitelů patří mezi nejdůležitější úkoly Evropského parlamentu. Evropští spotřebitelé často o výrobcích, které se chystají koupit, a o přídatných látkách v nich obsažených mnoho nevědí.

Ano, přesné označování je samozřejmě důležité. Je však nezbytné, abychom, jakožto zákonodárci, určité škodlivé produkty zakázali. Přestože návrh směrnice předložený Komisí by nepovolil používat trombin jako potravinářskou přídatnou látku ve výrobcích z masa, které se podávají v restauracích nebo v jiných veřejných stravovacích zařízeních, existuje zde zjevné riziko, že maso obsahující trombin se nějakým způsobem do masných výrobků podávaných v restauracích nebo v jiných veřejných stravovacích zařízeních dostane, a to kvůli vyšším cenám, které se platí za maso, jež je podáváno jako výrobek z jednoho kusu masa.

Podmínky označování, jež jsou uvedeny v návrhu směrnice Komise, by nezabránily vytvoření falešného nebo zavádějícího dojmu na spotřebitele, pokud jde o existenci výrobku z jednoho kusu masa, a proto hrozí, že by byl spotřebitel uváděn v omyl a zbaven možnosti učinit informovanou volbu ve vztahu ke konzumaci masných výrobků obsahujících trombin. Proto souhlasím se stanoviskem vyjádřeným v usnesení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Z dnešního hlasování zakazujícího trombin mám velkou radost. Spotřebitelé z něj vyšli jako vítězové. Problémem trombinu nejsou možná rizika, i když ani po zdravotní stránce není vše v pořádku, ale jeho schopnost uvádět v omyl. Pokud na to člověk není předem upozorněn, pouhým okem nerozezná běžný kus masa od kusu pospojovaného trombinem.

Jedná se o velký podvod. Používá-li se trombin, je to vlastně totéž jako dodávat na trh jakési prefabrikované, umělé maso. Neumím si představit, jaký prospěch z toho spotřebitelé mají. V některých členských státech se však trombin používá, aniž by o tom byli spotřebitelé informováni. Tyto pokusy o klamání zákazníků a snaha skrývat pravdu musí skončit. Takovýmto počínáním výrobci důvěru spotřebitelů nevzkřísí.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Toto usnesení i snaha zabránit povolení trombinu, neboli „masového lepidla“, mají moji plnou podporu. Spotřebitelé jsou uváděni v omyl, protože se domnívají, že si kupují výrobek z jednoho kusu masa, ale ve skutečnosti si kupují více kusů, které byly uměle spojeny lepením. Výrobci se brání tím, že tuto látku používají proto, aby mohli vyrábět levné maso pro lidi, kteří si dražší výrobky nemohou dovolit, ale skutečnost je taková, že díky trombinu mohou prodávat menší kusy masa dráž, a nikoliv levněji.

Také ze zdravotního hlediska je zde problém – povrch u mnoha kousků masa slepených dohromady je mnohem větší než u jednoho většího kusu, čímž se značně zvětšuje plocha, na níž se může dobře dařit patogenním bakteriím.

Uvádění spotřebitele v omyl je v rozporu s právními předpisy EU a takovéto využívání trombinu může vést k vážným zdravotním následkům. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám skutečnost, že „velmi těsnou většinou“ (370 hlasů, potřebovali jsme 369 hlasů) bylo přijato toto usnesení, které chrání spotřebitele před tím, aby se trombin používal jako „masové lepidlo“, jako potravinářská přídatná látka, pomocí níž se slepují jednotlivé kusy masa dohromady, aby vznikl masný výrobek vypadající jako z jednoho kusu masa. Pokud jde o kvalitu výrobku, existuje zde zřejmá možnost, že používání trombinu může spotřebitele uvádět v omyl. Proto bylo povinností mou i kolegů poslanců Evropského parlamentu důrazně se postavit proti záměru Komise povolit zemědělsko-potravinářskému průmyslu používat novou potravinářskou přídatnou látku, jež má v posledku jediný účel – generovat další zisky, přičemž zároveň dochází k zanedbání ochrany práv spotřebitelů, mezi něž patří právo na správné informace o potravině, kterou se rozhodnou konzumovat.

Zpráva: Andres Perello Rodriguez (A7-0103/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V roce 2008 Evropská komise představila Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015) se záměrem posílit spolupráci mezi členskými státy v oblasti dárcovství orgánů prostřednictvím výměny osvědčených postupů. Opatření stanovená v tomto plánu doplňují evropský právní rámec obsažený v návrhu směrnice Komise o dárcovství a transplantacích orgánů. Přestože v současné době existují mezi členskými státy značné rozdíly, pokud jde o postupy a výsledky, výměna informací a osvědčených postupů pomůže zemím, ve kterých je nedostatek orgánů určených k transplantaci, zlepšit jejich dostupnost.

Ostatní opatření stanovená v plánu si kladou za cíl zlepšit kvalitu a bezpečnost transplantací orgánů, zřídit registr pro vyhodnocování potransplantačních výsledků a vytvořit systém pro výměnu orgánů pro specifické případy, například pro děti nebo dospělé se zvláštními nároky. V hlasování jsem spolu s ostatními kolegy poslanci Evropského parlamentu podpořila tento plán, jenž usnadní spolupráci mezi členskými státy a pomůže v boji proti nezákonnému obchodování s lidskými orgány.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Ukázalo se, že při léčení některých onemocnění je transplantace orgánů nezbytná. Umožňuje zachraňovat životy, pacientům skýtá vyšší kvalitu života a ve srovnání s jinými způsoby náhrady funkce orgánů má nejlepší poměr mezi náklady a přínosy. Tento způsob léčby však doprovázejí také určité problémy, v neposlední řadě riziko přenosu chorob, omezený počet dostupných orgánů a nezákonné obchodování s orgány.

V současné době neexistuje databáze, která by v rámci celé Evropské unie shromažďovala informace o orgánech určených k darování a transplantaci nebo o žijících či zemřelých dárcích, a neexistuje ani celoevropský certifikační systém, na jehož základě by bylo možné potvrdit, že lidské orgány a tkáně byly získány legální cestou. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem přivítala Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015), který Komise přijala v prosinci 2008 a jenž nastínil možnosti spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím řady prioritních opatření, která by se zakládala na stanovení a vypracování společných cílů a na vyhodnocení činnosti v oblasti dárcovství orgánů a transplantací na základě dohodnutých ukazatelů, které by mohly pomoci nalézt metody srovnání a stanovení nejlepších postupů.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V Evropě denně zemře dvanáct lidí, kterým nebyl v čas transplantován orgán, a na transplantaci v současné době čeká 60000 lidí. Bohužel na úrovni EU-27 dosud nebyla vytvořena síť pro výměnu orgánů. Přestože směrnice již brzy spatří světlo světa, hlasoval jsem spolu s ostatními poslanci pro usnesení, jež nastiňuje cíl, o který má Parlament v této problematice usilovat. Existují zde tři zvláště citlivé otázky: přeshraniční výměna dostupných orgánů, informování občanů a nalezení potenciálních dárců. Usnesení například navrhuje, aby občané prostřednictvím internetu mohli o sobě uvést, že jsou „ochotni darovat orgány“.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Každý den je transplantace orgánu poslední šancí na záchranu života pro tisíce lidí. V Rumunsku kvůli nedostatku dárců zemře mezi osobami uvedenými v pořadníku na transplantaci orgánů třináct lidí denně.

Za stavu, kdy na milion obyvatel připadá jeden dárce, čelí Rumunsko tragické situaci. Rumunský parlament se snažil zavést systém „předpokládaného souhlasu“, ale veřejná diskuse uskutečnění tohoto kroku pokaždé zabránila. Opatření, s nimiž přichází Komise a Evropský parlament, mají do systému vnést pouze určitý řád a stanovit doporučení, což je důležité z hlediska záchrany maximálního počtu životů. Financování zdravotního systému není levné. Vyjmutí orgánů, provedení transplantace a následná péče po transplantaci jsou nákladnou metodou léčby, ale všechny členské státy se musí snažit tento druh léčebných metod podporovat.

Dobrým příkladem je ve skutečnosti Španělsko, protože úspěšně dosáhlo nejvyššího počtu dárců v Evropské unii. Není nutné znovu objevovat Ameriku, když úspěšný model máme přímo ve svém středu. Za těchto okolností jsou pro nás povzbuzením taková opatření jako prosazení této směrnice, spolupráce mezi členskými státy a výměna orgánů přísně regulovaná jakostními a bezpečnostními normami.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Čísla hovoří sama za sebe. V členských státech EU je na pořadníku na transplantaci orgánu přibližně 60000 pacientů. Denně z nich zemře dvanáct. Dostupnost orgánů se v jednotlivých členských státech výrazně liší: pohybuje se mezi 33,8 zemřelými dárci na milion obyvatel ve Španělsku a jedním dárcem na milion obyvatel v Rumunsku. Z nepoměru mezi nabídkou a poptávkou po orgánech těží zločinecké gangy, které si z toho udělaly výnosný obchod. Akční plán komise týkající se dárcovství a transplantace orgánů má přidanou hodnotu, protože spolupráce mezi členskými státy zvýší dostupnost orgánů, zlepší účinnost a dostupnost systémů transplantací, zlepší kvalitu a bezpečnost orgánů a podpoří výměnu osvědčených postupů.

Hlasoval jsem pro zprávu poslance Perella, protože navrhuje soubor prioritních opatření, která maximalizují míru dárcovství orgánů ze strany dárců, zavedou do všech nemocnic, v nichž mohou být darovány orgány, koordinátory transplantačních programů, zaměří se na informovanost občanů, rozšíření znalostí a dovedností zdravotnických pracovníků a skupin na podporu pacientů a zavedení registrů, které usnadní vyhodnocování potransplantačních výsledků.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Počet darovaných orgánů a počet transplantací se v Evropě rok od roku zvyšuje, díky čemuž je možné zachránit tisíce životů. Přesto je ještě třeba odstranit celou řadu překážek, protože orgánů stále není tolik, aby mohla být uspokojena poptávka. V EU kvůli nedostatku vhodných dárců denně zemře dvanáct pacientů. Mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o počet dárců orgánů, například ve Španělsku připadá na milion obyvatel 34,6 dárců, zatímco v Rumunsku jen 0,5. Kromě toho k výměně orgánů mezi členskými státy dochází jen zřídka. Hlasování Parlamentu je prvním krokem ke vzniku evropské sítě splňující požadavek na rychlé, pružné a bezpečné transplantace podle vzoru organizací Eurotransplant (Rakousko, země Beneluxu, Chorvatsko, Nizozemí a Slovinsko) a Scandiatransplant (Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island). EU rovněž plánuje rozšířit používání průkazů dárců orgánů, které se sice těší podpoře 81 % evropských občanů, ale jejich držiteli je jen 12 % z nich. Zvláště za účelem boje proti mezinárodnímu nezákonnému obchodování s orgány musí členské státy zajistit, aby za darování orgánů nebyla vyplácena odměna, a musí zaručit, že původ orgánu bude dohledatelný a údaje o dárci zůstanou důvěrné.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Rozdílné procentuální počty dárců v jednotlivých evropských zemích pravděpodobně svědčí o tom, že systémy používané některými členskými státy jsou účinnější než systémy jiných států. Je proto třeba je zkoumat a v zemích, jejichž systémy jsou méně úspěšné, tyto systémy případně přijmout. V oblasti úzce svázané se zdravím a životy občanů se kromě přijetí osvědčených postupů stává očividně stále nezbytnějším provést optimalizaci zdrojů a společně využívat dostupnost orgánů v evropském měřítku.

Je nesmyslné, aby někdo zemřel kvůli tomu, že v jeho zemi nelze nalézt vhodný orgán, když může být k dispozici a být dostupný někde jinde. Podporuji názor, že je nutné potrestat každého, kdo nabádá
k tzv. „transplantační turistice“ nebo jí napomáhá, stejně jako je to nutné v případě využívání sítí nezákonně obchodujících s orgány. Zvláště přísné tresty se musí týkat zdravotnických pracovníků nebo zdravotních pojišťoven. Chtěl bych zdůraznit, že je třeba účinně evidovat příjemce i nezištné a dobrovolné dárce orgánů, jimž je společnost trvale zavázána vděčností.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V současné době čeká v EU 56000 pacientů na vhodného dárce orgánů a denně zemře při čekání na transplantaci solidního orgánu dvanáct osob. Transplantace příslušného orgánu představuje jedinou léčebnou možnost u pacientů s terminální fází selhání jater, srdce či plic. Mezi počtem pacientů čekajících na transplantaci orgánu, a počtem těch, kterým je nakonec transplantace provedena, je však výrazný nepoměr. Tento nepoměr vzniká v důsledku toho, že počet orgánů pro transplantaci zaostává za potřebou. Výsledkem toho, že pořadníky se plní dalšími pacienty, ale počet osob, kterým je transplantován orgán, se zvyšuje jen minimálně, je prodlužování čekací doby. Tato doba je nákladná a může nepříznivě ovlivnit délku přežití a procento úspěšných transplantací. Návrh Komise na vypracování evropského akčního plánu pro dárcovství a transplantaci orgánů na období 2009–2015 předkládá možnost spolupráce mezi členskými státy, která by se soustředila na několik prioritních opatření a byla by založena na stanovení a vypracování společných cílů, dohodnutých kvantitativních a kvalitativních referenčních ukazatelů a parametrů, pravidelném výkaznictví a stanovení osvědčené praxe.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Transplantace orgánů může přinést mnoho let plnohodnotného a zdravého života lidem, kteří by jinak často potřebovali intenzivní péči, nebo by jednoduše nepřežili. Počet transplantací se v Evropské unii zvýšil, a tak se zachránilo a prodloužilo mnoho životů.

Pořadníky na transplantaci jsou však stále dlouhé. V současné době čeká v Evropské unii na vhodného dárce orgánu 56000 pacientů a odhaduje se, že denně při čekání na transplantaci vhodného orgánu zemře dvanáct lidí. Počet zemřelých dárců orgánů není sám o sobě dostatečný a počet žijících dárců nestačí uspokojovat poptávku.

Kromě toho mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o počet orgánů od zemřelých dárců, a v současné době neexistuje databáze, která by v rámci celé Evropské unie shromažďovala informace o orgánech určených k darování a transplantaci nebo o žijících či zemřelých dárcích, a neexistuje ani certifikační systém, na jehož základě by bylo možné potvrdit, že lidské orgány a tkáně byly získány legálně. Právě vzhledem k těmto souvislostem navrhuje projednávaná zpráva kroky, které považujeme za důležité pro posílení spolupráce mezi členskými státy v této oblasti, z níž by mohly mít všechny prospěch.

  Nick Griffin (NI), písemně. – Trvalý nedostatek orgánů pro transplantace brání zdravotnickým pracovníkům v jejich obdivuhodném úsilí pomáhat pacientům. Smutnou skutečností je rovněž nedostatek dárců, jenž podněcuje rozvoj určitých mrzkých kriminálních aktivit. Snažit se řešit tyto problémy vytvořením celoevropské databáze je však chybou. Je naivní vkládat naděje do databáze pro celou EU, v níž se hovoří tolika jazyky a ve které funguje tolik různých informačních systémů, když nevydařený pokus o vytvoření zdravotnické databáze pro Spojené království vedl k promrhání miliard liber.

Zdravotnictví v celé Evropě není schopno financovat ani svůj základní provoz a čelí krutým škrtům, které jsou cenou, již platí běžní občané za globální krizi. Vzhledem k tomu lze dárcovství orgánů daleko více stimulovat spíše investicemi do vzdělávacích programů na úrovni členských států než odváděním prostředků na financování dobře míněného byrokratického vměšování. Navíc životnost orgánů je časově velmi omezená. Síť s působností pro celou EU by tak byla užitečná jen pro velmi malou skupinu pacientů. Návrhy na vytvoření této sítě jsou další líbivou zástěrkou pro pokračování v agendě, která nemá nic společného s blahem pacientů, ale zato velmi mnoho s federalistickým dogmatem.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) V Evropě ročně zemře několik tisíc lidí kvůli tomu, že jim nemohla být včas provedena transplantace. Potřeba zavést na úrovni EU opatření, která prostřednictvím zlepšení kvalitativních a bezpečnostních norem v této oblasti usnadní uvnitř Společenství výměnu orgánů určených pro transplantaci, se proto stávala stále naléhavější záležitostí. Proto jsem hlasovala pro tuto směrnici, která se snaží chránit žijící dárce orgánů a osoby, kterým jsou tyto orgány určeny, a bránit základní etické zásady, jako jsou například anonymita, dobrovolnost, nezcizitelnost lidského těla, jež se nesmí stát zdrojem zisku. Záměr vytvořit síť příslušných orgánů v členských státech se mi také zdá být mimořádně pozitivní stejně jako záměr umožnit v evropských nebo vnitrostátních registrech registraci prostřednictvím internetu. Samozřejmě je nutné provést všechny potřebné kroky, aby bylo zajištěno, že tato opatření budou správně fungovat.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o Akčním plánu pro dárcovství a transplantaci orgánů na období 2009–2015. Technický pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti transplantace orgánů, je zdrojem obrovské naděje pro všechny ty, pro něž transplantace zůstává jedinou možností léčby. Hlavní problém v současné době představuje nedostatek dárců, což je patrné z dlouhého pořadníku na transplantace orgánů. Abychom tento problém vyřešili, je nezbytné přijmout opatření, která umožní nalézt potenciální dárce. Pokud jde o zvýšení počtu darovaných orgánů v Evropě, lze v této oblasti dosáhnout značného pokroku. Jak zdůrazňuje zpravodaj, ustanovení osoby zodpovědné za oblast dárcovství orgánů v nemocnicích by pravděpodobně rozhodujícím způsobem přispělo ke zlepšení postupů v této oblasti.

Vyšší míra spolupráce mezi členskými státy zajistí lepší výměnu informací a osvědčených postupů zaměřených na zvýšení počtu dárců orgánů. Jedním podnětem, který já i kolegové poslanci považujeme za pozitivní a který by měly členské státy zvážit, například je, zda by nebylo dobré, aby občané mohli nechat zanést svá jména do registru dárců orgánů tehdy, když žádají o vydání cestovního pasu nebo řidičského průkazu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tuto novou směrnici jsme schválili z několika důvodů, ale především proto, že jsme přesvědčeni, že se jedná o plán, jenž v EU zásadně přispěje k záchraně mnoha životů. V EU denně zemře dvanáct pacientů a 60000 jich čeká na vhodného dárce orgánů pro transplantaci. Počet transplantací za poslední dvě desetiletí stále roste a jedná se o jedinou léčebnou možnost u pacientů s terminální fází selhání jater, plic či srdce. Úmrtnost mezi pacienty čekajícími na transplantaci srdce, jater nebo plic se pohybuje mezi 15 % a 30 %, takže pacienti, kteří potřebují transplantaci orgánu, budou díky této nové směrnici čekat kratší dobu. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) V oblasti dárcovství a transplantací orgánů jsou tři hlavní cíle, které mají na úrovni EU zajistit pacientům kvalitu a bezpečnost, zajistit ochranu dárců a usnadnit spolupráci mezi členskými státy.

Evropský přístup k této problematice je důležitý, kromě dalších důvodů, také vzhledem k mobilitě pacientů v rámci Evropské unie. V Evropské unii existuje široká obecná společenská shoda v tom, co se dárcovství orgánů za účelem transplantace týče. Přístup k této problematice se však v jednotlivých členských státech liší, což je dáno rozdílným zázemím, pokud jde o kulturu, tradici nebo organizaci příslušného systému.

V jedněch zemích je procento dárců vysoké, zatímco v druhých se musí kultura dárcovství ještě rozvinout. Výměna osvědčených postupů, modelů a odborných znalostí by se v rámci Evropské unie mohla ukázat jako velmi užitečná pro zvýšení procenta dárců orgánů.

Má-li se zjistit, které prvky různých transplantačních systémů jsou úspěšné, a mají-li se tyto prvky prosadit na evropské úrovni, aby se dosáhlo zlepšení, pokud jde o zajištění vysoké kvality a bezpečnosti v oblasti dárcovství a transplantací orgánů, měla by být podporována spolupráce. Proto jsem hlasoval pro.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva stanovuje řadu opatření, jejichž cílem je podpořit spolupráci mezi členskými státy v oblasti transplantace orgánů, aby se tím pomohlo zvýšení počtu transplantací, zkrácení pořadníků a v důsledku toho také snížení počtu pacientů, kteří zemřou při čekání na vhodný orgán. Akční plán zároveň členským státům stanovuje společné kvalitativní a bezpečnostní normy, které nepřispějí jen k ochraně pacientů, ale také usnadní spolupráci mezi zeměmi. Důležité je také vytvoření záznamů o procesech, z nichž se skládá transplantace (aby se předešlo diskriminaci, aby se mohly sledovat výsledky atd.). Toto opatření povede k většímu a důkladnějšímu přehledu o současné situaci v Evropě a také k omezení příležitostí pro nezákonné obchodování s orgány. Zpráva podporuje akční plán a zdůrazňuje nezbytnost a důležitost postupů, které jsou v něm navrženy, a zaujímá rozhodný postoj proti všem formám obchodování s orgány, ke kterým v současné době dochází v různých částech světa. Domnívám se, že tato zpráva představuje důležitý doplněk ke sdělení Komise a, v kontextu zdravotní péče poskytované evropským občanům, hodnotný příspěvek v naléhavé lidské záležitosti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Chtěl bych blahopřát panu poslanci Perello Rodriguezovi ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu ke zprávě, o níž jsme právě hlasovali. Akční plán by měl vést k tomu, že 60 000 lidí, kteří v současné době doufají, že dostanou orgán, se podstatně prodlouží pravděpodobná délka jejich života. Je také důležité poukázat na vedoucí postavení španělského systému zdravotnictví v této věci. Tuto skutečnost ocenili všichni zpravodajové a skupiny.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Hlasovala jsem pro zprávu, nicméně se domnívám, že primárně je nutné se zaměřit zejména na zvýšení počtu dárců v jednotlivých členských státech s ohledem na různé národní tradice zdravotnických systémů. Proto je třeba tuto oblast důsledně posuzovat z hlediska principu subsidiarity.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, statistiky hovoří samy za sebe. Podle této zprávy v současné době v Evropské unii čeká 56000 pacientů na vhodného dárce orgánu. Denně zemře dvanáct lidí čekajících na transplantaci orgánu. Mnoho lidí bohužel vlastně umírá kvůli velkému nedostatku dárců orgánů a nedostatečné přeshraniční koordinaci. Tato citlivá záležitost souvisí s různými právními a kulturními aspekty. Celou věc však dále ještě komplikuje odlišnost vnitrostátních politik jednotlivých členských států EU a zásadní rozdíly v procentech dárců orgánů. Tento nedostatek by mohly do jisté míry zmírnit databáze EU a certifikační systém, jež by poskytovaly informace o dostupnosti orgánů a zaručovaly by jejich kvalitu a zákonný původ.

Je rovněž důležité mobilizovat a informovat společnost. Mnozí občané EU v zásadě nejsou proti darování orgánů, ale obávají se svá jména poskytnout do registru. Dárcovství by proto mělo být co nejpřístupnější – často může účinně pomoci propagace. Vítám například formuláře, které by občanům umožnily zanést jejich jména do registru dárců orgánů tehdy, když žádají o vydání řidičského průkazu. Nedostatek orgánů pro transplantaci také velmi podněcuje obchodování s orgány a s lidmi. EU by měla zavést lepší koordinaci dárcovství a transplantací, protože, jak je vidět, nejchudší regiony Evropy se stávají živnou půdou pro nezákonné obchodování s orgány.

Zpráva: Ramón Jáuregui Atondo (A7-0144/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva stanovuje, že EU musí přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP), a já tento požadavek vítám. Aby toto přistoupení vstoupilo v platnost, je zapotřebí, aby se na něm jednomyslně shodli členové Rady a schválil je Evropský parlament. Co se mne týče, plně podporuji toto přistoupení, jež doplní evropský systém ochrany základních práv.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva stanovuje, že EU musí přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto přistoupení není krokem pouze symbolickým, umožňuje zdokonalit ochranu základních práv občanů EU. Jeho důsledkem rovněž bude, že na rozhodnutí učiněná v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a na kroky, které budou realizovány v jejím rámci, se bude vztahovat Evropská úmluva, přestože nespadají do jurisdikce Soudního dvora Evropské unie.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Lisabonská smlouva stanovuje právní základ pro přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) – nejdůležitějšímu nástroji pro ochranu lidských práv a základních svobod v Evropě, který je jádrem Evropy. Přistoupení EU k Úmluvě dále posílí systém EU pro ochranu základních práv. Souhlasím s tímto návrhem, protože je historickou příležitostí, která umožňuje zaručit občanům EU a členským státům stejná lidská práva a základní svobody. Do jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku bude spadat posouzení toho, zda právní předpisy orgánů, institucí a jiných subjektů EU, včetně rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, jsou v souladu s ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech. Je velmi důležité, že lidé budou mít novou možnost hájit svá práva. Po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků budou moci k Evropskému soudu pro lidská práva vznést žalobu týkající se porušení základních lidských práv EU, což podpoří vytváření jednotnějšího systému judikatury v oblasti lidských práv. Jednotné a plné uplatňování Listiny základních práv na úrovni EU je stejně důležité i pro zajištění důvěryhodnosti Unie. Protože přistoupení k úmluvě bude mít značný právní vliv na vytvoření jednotného systému ochrany lidských práv, žádám Komisi a členské státy, aby zvážily, zda při této příležitosti nevypracují pokyny doprovázené jasným vysvětlením všech důsledků přistoupení, jeho dopadu na lidská práva a předpokládaný postup pro podávání stížností.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Lidská práva a základní svobody jsou souhrnem hodnot a zásad, kterými se jakožto lidé vyznačujeme a které určují základy našeho soužití; jsou všeobecná, nedělitelná a vzájemně závislá. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost představuje z hlediska lidských práv důležitý krok, a to nejen proto, že činí závaznou Listinu základních práv, ale také proto, že tím, že dává Evropské unii právní subjektivitu, umožňuje EU přistoupit k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Toto přistoupení má velmi zásadní význam na politické i právní úrovni proto, že vytváří skutečný prostor lidských práv. Co se týče jednání ze strany Unie, jíž členské státy předaly důležité pravomoci, tento krok občanům zajistí stejnou ochranu, jakou již požívají vůči jednání ze strany členských států.

Evropské instituce jsou povinny se jí řídit, v neposlední řadě během přípravy a přijímání návrhů právních předpisů. Na druhé straně musí harmonizace právních předpisů a judikatury v oblasti lidských práv mezi EU a EÚLP přispět k vytvoření uceleného systému, v němž evropské soudy pro lidská práva (Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva) musí působit ve shodě, ve vztahu, který není hierarchický, nýbrž je založen na specializaci.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), jež stanovuje Lisabonská smlouva. Orgány Unie budou nyní spadat do oblasti působnosti tohoto systému ochrany základních práv. Přistoupením EU k EÚLP se zlepší postavení Unie v těch případech, kdy vyzývá třetí země k dodržování lidsko-právních norem této úmluvy, a občanům EU zajistí stejnou ochranu vůči jednání Unie, jako je ta, kterou již požívají vůči jednání ze strany všech členských států. Navzdory skutečnosti, že EU se nestane členem Rady Evropy (RE), přistoupení k úmluvě by ji mělo opravňovat nominovat kandidáty na funkci soudce a vysílat zástupce Evropského parlamentu do Parlamentního shromáždění RE, když tento orgán volí soudce Evropského soudu pro lidská práva. K tomu by Komise měla ještě obdržet mandát pro jednání o přistoupení k doplňkovým protokolům EÚLP, které se týkají práv obsažených v Listině základních práv. Dalším logickým krokem, který je rovněž v souladu s Listinou základních práv, je přistoupení orgánů EU k Evropské sociální chartě.

  Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Ochrana základních lidských práv musí zůstat v oblasti působnosti členských států, protože výklady těchto práv se v jednotlivých zemích a kulturách liší. Zejména to platí o pojmech jako diskriminace, sekularismus a o samotné definici lidského života (od početí do jeho přirozeného konce).

Soudní dvůr Evropské unie – orgán, jehož rozhodnutí mají stále více politický charakter – se bude snažit o něco více demontovat ústavní systémy členských států a základy evropské civilizace. Kromě toho, že je přistoupení EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod zbytečné a představuje mrhání prostředky, tak ještě povede ke zmatku a neřešitelným právním sporům se soudem ve Štrasburku.

Logické důvody mne vedou k tomu, že jsem proti tomuto novému důsledku právní subjektivity EU, jež je stanovena Lisabonskou smlouvou.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčena, že přistoupení Evropské unie k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) představuje důležitý signál, který prohloubí důvěryhodnost Unie v očích třetích zemí, které pravidelně vyzývá k dodržování EÚLP.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod je výsledkem procesu, který byl zahájen v Maastrichtu a vyvrcholil Lisabonskou smlouvou v tom smyslu, že dal Evropskému společenství právní subjektivitu. Přijetí Listiny základních práv, zpočátku s omezenou oblastí působnosti, která se později začleněním do Smlouvy rozšířila, tvořilo důležitou fázi tohoto procesu.

Evropská unie se nyní úžeji zapojila do celokontinentálního prostoru lidských práv. Tento vývoj vítám. Doufám, že bude možné nalézt řešení různých právních, technických a institucionálních problémů, které se právě objevují, a že tato řešení budou založena na zásadě subsidiarity, na dobrovolné spolupráci mezi členskými státy, na úctě k jejich svrchovanosti a jejich vnitrostátním právním systémům a na zásadách právního státu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této zprávy, která je příspěvkem k závazku EU týkajícího se Evropské úmluvy pro ochranu lidských práv a základních svobod (EÚLP). Tento závazek představuje další pokrok v procesu evropské integrace a znamená další krok směrem k politické jednotě. Vzhledem k tomu, že začlenění Listiny základních práv do primárního práva Unie navíc konsolidovalo a posílilo systém EU pro ochranu základních lidských práv, přistoupení EU k EÚLP bude důrazným signálem o soudržnosti mezi EU a zeměmi patřícími do Rady Evropy a jejího panevropského systému v oblasti lidských práv. Toto přistoupení dále prohloubí důvěryhodnost EU v očích třetích zemí, od nichž EU v rámci dvoustranných vztahů pravidelně vyžaduje dodržování EÚLP. Pokud jde o působení EU, přistoupení zaručí občanům podobnou ochranu, jako je ta, kterou již požívají ve vztazích se všemi členskými státy.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, abych otevřela cestu jednáním o přistoupení EU, jakožto samostatného právního subjektu, k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Toto přistoupení občanům přinese nové opravné prostředky: pokud orgány EU nebo členský stát poruší svým jednáním nebo opomenutím jejich práva, budou nyní moci předložit danou záležitost Evropskému soudu pro lidská práva. Musíme také trvat na tom, aby EU přistoupila k dodatečným protokolům Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a k revidované Evropské sociální chartě, protože EU musí postoupit kupředu i na těchto frontách.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zavazuje Listina základních práv Evropské unie Evropskou unii k přistoupení k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento krok podporuji, protože zaručení dodržování práv prohloubí v očích občanů důvěryhodnost EU. Přistoupení k úmluvě poskytne občanům stejnou ochranu vůči jednání EU a jejích institucí, jako je ta, kterou v současné době požívají vůči jednání členských států. Zároveň také dosáhneme užší spolupráce mezi Soudním dvorem Evropské unie, Evropským soudem pro lidská práva a vnitrostátními soudy.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se odluky církve a státu jsou v souladu se sekulární tradicí Francouzské republiky. Potvrzují to rozhodnutí, která podporují zákaz, aby učitelky měly při vyučování zahalenou tvář, a která se staví proti umisťování křížů ve školách. Soudní dvůr Evropské unie však navrhuje omezit občanské svobody pouze v těch případech, kdy to vyžadují hodnoty obsažené v základních textech EU. Skutečnost je taková, že tyto texty se nikde nezmiňují o povinné odluce církve od státu nebo o sekulárním charakteru institucí. Evropská unie tedy není schopna zaručit Evropanům svobodu svědomí.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Jedním ze základních kamenů Evropské unie od jejího založení byla úcta k lidským právům – tato hodnota zůstává trvale ústředním zájmem EU. Svědčí o tom právo EU, ale také ustanovení v ústavách jednotlivých členských států. Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) představuje významný krok k posílení ochrany základních práv jednotlivce. Tímto rozhodnutím se EU stává součástí mezinárodního systému ochrany práv, díky čemuž prohloubila svoji důvěryhodnost v očích třetích zemí a také vlastních občanů. Úmluva sice nemění institucionální stavbu EU, ale přidává další soud, Evropský soud pro lidská práva, který bude dohlížet na to, jak Unie plní svoje závazky ve vztahu k ustanovením EÚLP. Vzhledem k tomu, že zpráva o institucionálních aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod uvádí ustanovení, která jsou v souladu s výše uvedenými poznámkami, rozhodl jsem se hlasovat pro její přijetí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Přistoupení EU k EÚLP je důležitým krokem, jenž je spojen s její symbolickou a politickou důvěryhodností i se skutečností, že EU a její instituce budou přísněji zavázány dodržovat základní práva jednotlivců. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost skýtá právní základ pro zahájení vyjednávání o přistoupení EU k EÚLP.

Podporuji přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. V této předběžné fázi je však velmi důležité trvat na určitých zárukách, které by dohoda o přistoupení Evropské unie k EÚLP měla obsahovat, zejména pokud jde o zachování specifických rysů Unie a práva EU. Přistoupení nesmí vést ke kolizi s pravomocemi EU ani s povinností členských států nepředkládat stížnosti ve věcech, jež spadají do oblasti působnosti práva EU, k řešení vnějším rozhodčím instancím. Je proto důležité chránit přednostní právo Soudního dvora ve všech případech, v nichž štrasburský soud bude požádán, aby rozhodl o slučitelnosti určitého opatření Unie se základními právy, pokud nebyla nejprve dána možnost rozhodnout o dané věci Soudnímu dvoru.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Děkuji zpravodaji za skvělou práci o problematice přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), jež bude pro evropské občany prospěšné, protože získají možnost odvolat se k novému soudu, který není součástí Evropské unie a jenž zajistí, že Evropská unie a členské státy budou vždy dodržovat práva evropských občanů.

V souladu s demokratickými zásadami musí mít Evropská unie a členské státy vždy právo se hájit. Domnívám se proto, že je nezbytné, aby každá země, která přistupuje k úmluvě, měla soudce, jenž vyloží pozadí každého případu, stejně tak považuji za nezbytné, aby měl Evropský parlament neoficiální orgán, který by koordinoval výměnu informací mezí Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním Rady Evropy. Kromě toho je důležité, aby byl Evropský parlament konzultován a zapojen do procesu vyjednávání.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro usnesení, protože jsem toho názoru, že přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) bude dobrým krokem, který přispěje k vytvoření právní jistoty a koherence. V posledních desetiletích Evropský soud pro lidská práva přijal mnohá rozhodnutí, která dávají ochraně základních práv evropských občanů konkrétní podobu. Přistoupí-li Evropská unie k úmluvě, stane se tím také důvěryhodnější z pohledu třetích zemí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Velmi mne potěšilo přijetí zprávy, kterou připravil můj kolega poslanec Jáuregui, o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Jsem znepokojen tím, že někteří eurofobní poslanci potřebnost tohoto kroku vytrvale popírají. Sám jsem přesvědčen o tom, že přistoupení k této úmluvě znamená větší záruku ochrany lidských práv také v rámci EU.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod prosazovala již Smlouva o Evropské unii. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se tento krok stal závazným. Přistoupením bude posílena ochrana lidských práv v Evropě a právní systém Unie bude podléhat vnější právní kontrole. Tím bude zajištěn soulad judikatury mezi Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva a evropští občané budou požívat vůči jednání evropských institucí ochranu v obdobném rozsahu, jakou mají již zaručenu ve vztazích vůči členským státům.

Je na místě podotknout, že přistoupením k úmluvě nezíská EU členství v Radě Evropy ani nebude zpochybněna autonomie unijního práva, protože Soudní dvůr Evropské unie zůstává jediným orgánem, jenž soudně rozhoduje v záležitostech týkajících se platnosti a výkladu unijního práva. Chtěl bych rovněž zdůraznit, že je důležité, aby Unie měla možnost nominovat kandidáty a vybrat soudce, jenž ji bude zastupovat, a že je třeba, jak je ve zprávě zmíněno, aby byl Parlament o vyjednáváních o přístupu řádně informován a aby byl v budoucnosti vytvořen mechanismus pro výměnu informací mezi parlamentními shromážděními obou institucí.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Podporuji tuto zprávu, a to především proto, že se rozšíří systém ochrany lidských práv v Evropské unii a že přistoupení prohloubí její důvěryhodnost v očích jejích občanů. Není-li možné odvolání na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU, je-li zamítnuta žádost o opravné řízení nebo pokud není možné vznést žalobu vůči orgánu EU – ve všech těchto případech bude přidaná hodnota zcela zřejmá. Pokračujme proto v úsilí o posílení systému ochrany lidských práv v EU.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, jak dobře víte, úcta k lidským právům je základní hodnotou Evropské unie, jež je zakotvena ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Není žádných pochyb o tom, že bude-li vše provedeno správně, přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) by mohlo být historickou příležitostí k upevnění pozice lidských práv v EU a celé Evropě. Znamenalo by to pro nás šanci zabezpečit lidská práva a základní svobody občanů EU. Přistoupení EU k EÚLP by dalo Evropě jedinečnou možnost vystupovat jako maják morálky, být příkladem. Tento akt by prohloubil nejen důvěryhodnost EU, pokud jde o vztahy se zeměmi, které nejsou členskými státy EU, ale zlepšil by také veřejné mínění o strukturách EU. To by se však podařilo pouze v případě, že veškeré naše společné úsilí zaměříme na zrušení dvojího metru uplatňovaného v našem politickém programu a právním systému.

Jak bohužel dokazují události posledních let, žaloby mají často politický podtext. Soudy v mé zemi i ve zbytku Evropy jsou dosud často hodně otevřené politické manipulaci. Dokud se toto nezmění, velmi nadějné události jako přistoupení EU k EÚLP budou jen ztrátou času. Přistoupení k EÚLP proto upřímně podporuji, ovšem za předpokladu, že skutečně přispěje k ochraně lidských práv a svobod, a co je nejdůležitější, uvnitř EU samotné.

  Geoffrey Van Orden (ECR), písemně. – Podporuji EÚLP, i když jsem si zároveň vědom toho, že soudní výklad některých ustanovení úmluvy vytvořil překážky pro deportaci osob podezřelých z terorismu. To se musí změnit.

Přes veškerá tvrzení o respektování stanoviska členských států vůči EÚLP bude přistoupení EU k úmluvě komplikovat a možná i omezovat svobodu členských států snižovat hodnotu EÚLP nebo si některé její aspekty vykládat po svém.

Z politického hlediska se zásadně stavím proti tomu, aby pohnutkou EU k přistoupení k EÚLP byl „pokrok v procesu evropské integrace [znamenající] další krok směrem ke skutečnému sjednocení EU“. Tento nevhodný cíl ještě zdůrazňuje tvrzení, že přistoupení EU je „přistoupením nestátní strany k právnímu nástroji vytvořenému pro státy“. Z uvedených důvodů jsem hlasoval proti usnesení.

Usnesení: Hodnotící konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu konaná v Kampale v Ugandě (B7-0265/2010)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Uspořádání konference Mezinárodního trestního soudu v Ugandě je důležitým signálem toho, že tato mezinárodní instituce je na africkém kontinentě přijímána, a to zvláště vzhledem k tomu, že tento soud zde po svém založení v roce 2002 zahájil první vyšetřování. Nikdo nemůže popírat důležitost existence takového mezinárodního soudu, který vyšetřuje závažné případy zahrnující porušování lidských práv, genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Je tedy důležité, aby stále větší počet států uznával pravomoc Mezinárodního trestního soudu a aby signatáři Římského statutu bez průtahů ratifikovali dohodu. Záměr zřídit mezinárodní soud pro vyšetřování zločinů proti lidskosti vznikl již v roce 1919 během Pařížské mírové konference. Trvalo 83 let, než bylo dosaženo mezinárodní dohody a byl založen ICC. V současnosti musí státy, které ratifikovaly Římský statut ICC, upravit rovněž právo soudu na vyšetřování trestných činů agrese. Kromě toho musí signatářské státy harmonizovat své vnitrostátní právní předpisy s ustanoveními Římského statutu v souladu se závazkem, který učinily.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie byla houževnatým obhájcem Mezinárodního trestního soudu (ICC) a všechny členské státy se účastní přistoupení EU k tomuto důležitému soudu. Doufám, že státy, které jsou smluvními stranami, budou schopny dostát svým závazkům a že výsledkem konference v Kampale bude ICC, jenž bude schopen lépe čelit výzvám současné doby, jenž se setká s přiměřenou spoluprací na straně vnitrostátních právních systémů a jenž dostane dostatečné prostředky pro účinné uplatňování své pravomoci. Vysoká závažnost trestných činů, na které se jeho činnost většinou zaměří, to vyžaduje.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) EU je věrným zastáncem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který hájí všeobecnou platnost Římského statutu a podporuje jeho integritu s cílem chránit a upevnit nezávislost, legitimitu a účinnost mezinárodního soudního procesu. Důkazem toho je, že EU systematicky prosazuje zahrnutí ustanovení o ICC do mandátů pro vyjednávání a do dohod se třetími zeměmi. EU během více než deseti let v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva poskytla 40 milionů EUR na projekty zaměřené na podporu ICC a mezinárodního trestního soudnictví. Hodnotící konference Římského statutu ICC, která se bude konat v ugandské Kampale, představuje pro státy, které jsou smluvními stranami, i pro nestátní smluvní strany, občanskou společnost a stejně pro jiné zúčastněné subjekty, výjimečnou příležitost, aby znovu důrazně potvrdily svůj závazek ohledně spravedlnosti a odpovědnosti. ICC má mezi státy 111 smluvních stran, některé regiony jako například Blízký východ, severní Afrika a Asie jsou však stále nedostatečně zastoupeny. Doufám, že členské státy se této konference zúčastní, vyšlou na ni zastoupení na nejvyšší úrovni a veřejně znovu potvrdí svůj závazek vůči ICC.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) S uspokojením kvituji, že návrh usnesení Parlamentu o revizi Římského statutu požaduje, aby trestný čin agrese byl oficiálně považován za válečný zločin a aby ke stanovení toho, zda byl trestný čin agrese spáchán, nebyl nutný žádný jurisdikční filtr. Jak však bude možné tento nový právní předpis uplatňovat, jestliže se od hlavních států, které od roku 2002, kdy vstoupil Římský statut v platnost, spáchaly trestné činy agrese (Spojené státy a Izrael), nepožaduje jeho ratifikace?

Jak může začít účinně platit, nebudou-li tyto země donuceny přestat vyvíjet nátlak na státy, jež jsou smluvními stranami Mezinárodního trestního soudu, aby zaručily imunitu jejich státním příslušníkům? Je rovněž politováníhodné, že Parlament, jenž o sobě prohlašuje, že je předvojem v boji proti změně klimatu, nenavrhuje, aby byly mezi zločiny proti lidskosti zařazeny ekologické trestné činy, jak bylo navrženo na summitu v Cochabambě. Nejzávažnější zločiny proti lidskosti musí být potrestány. Mezinárodní trestní soud by v této oblasti mohl být užitečným nástrojem. Jde jen o to, aby opravdu dostal potřebné zdroje. Protože tomu tak není, zdržuji se hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Považuji za povinnost vyjádřit svůj souhlas s návrhem usnesení o hodnotící konferenci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, která se bude konat v ugandské Kampale.

Evropa sama povstala z nutnosti skoncovat s projevy rasové nenávisti, která vyvrcholila zvěrstvy druhé světové války. Evropská unie vždy důsledně usilovala o posílení spolupráce mezi státy za účelem prokázání a stíhání zločinů proti lidskosti.

Je správné, aby státy osm let po vstupu Římského statutu v platnost znovu potvrdily svůj pevný závazek budovat mír, stabilitu a právní stát. Státy by se měly především zavázat k tomu, že budou uskutečňovat politiky zaměřené na spolupráci s Mezinárodním trestním soudem a na ochranu obětí násilí. Oběti se v praxi mnohokrát potýkají s velkými problémy, pokud jde o přístup k informacím o soudu, a jejich pokusy domoci se ochrany svých práv jsou neúspěšné.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Nadšeně jsem hlasoval pro usnesení a jsem obzvláště rád, že byl přijat ústní pozměňovací návrh mého kolegy, aby do seznamu skupin, na které je potřeba se zvláště zaměřit, byli zařazeni „původní obyvatelé“.

  Sabine Wils (GUE/NGL), písemně. – Vítám návrh usnesení o hodnotící konferenci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), která se bude konat v ugandské Kampale, protože obsahuje velmi zásadní a důležité body a požadavky týkající se ratifikace a uplatňování ICC. Proto jsem hlasovala pro.

Chci však vyjádřit své hluboké znepokojení z některých formulací obsažených v usnesení, které pozitivně zmiňují „Stockholmský program“, „finanční nástroj EIDHR“ a o Evropské unii se vyjadřují jako o „globálním hráči“. „Stockholmský program“ a „finanční nástroj EIDHR“ možná v této oblasti měly pozitivní dopad, ale v mnoha jiných oblastech nejsou tyto dva programy/nástroje používány demokraticky a transparentně. Evropská unie sice zastávala roli „globálního hráče“, ale podle mého názoru nikoli pozitivním způsobem vedoucím ke spravedlivějšímu a solidárnějšímu uspořádání světa.