Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 15. června 2010 - Štrasburk

4. Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (rozprava)

  Předsedající. – Prvním bodem programu je zpráva paní Bauerové, předložená jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (KOM(2008)0650 – C6-0354/2008 – 2008/0195(COD)) (A7-0137/2010).

  Edit Bauer, zpravodajka. – (HU) Předkládaný návrh má změnit směrnici 2002/15/ES, pokud jde o sociální ochranu. Návrh Komise se týká tří věcí: vyloučení dopravců, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, z působnosti právního předpisu, nalezení přesnější definice noční práce a podpory provádění právního předpisu. Směrnice sama, a tedy i její změna, jsou svou povahou doplňkovými předpisy a týkají se pouze vozidel nad 3,5 tuny, jako jiné právní předpisy použitelné na činnosti v silniční dopravě. Nelze ji tedy rozšířit na řidiče menších užitkových vozidel. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci hlasoval proti změně (30 hlasy proti 19 hlasům).

Při přípravě právního předpisu došlo k několika nedorozuměním. Chtěla bych se obrátit na některé z těch, kteří mohli ovlivnit poslance EP. Zaprvé, odborníci dospěli k jednomyslnému závěru, že pokud bude návrh Komise zamítnut, takže výsledkem by bylo rozšíření působnosti směrnice i na dopravce, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, bezpečnost silničního provozu se tím nezlepší. Dostupné statistické údaje a studie o dopravních nehodách ukazují, že jen 6 % dopravních nehod je způsobeno řidiči nákladních vozidel a únava se uvádí jako příčina pouze v 0,06 % případů. Navíc, doba řízení, která skutečně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu, je upravena jiným právním aktem, nařízením (ES) č. 561/2006, jenž se vztahuje i na dopravce, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Čas nakládky a vykládky je doplňkovým faktorem a nelze jej považovat za významnou součást pracovní doby, neboť právní předpis se nevztahuje například na jízdy kratší než 100 km. Zadruhé, odbory se obávají, že dopravci, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, by mohli pracovat dokonce až 86 hodin, pokud by se na ně právní předpis nevztahoval.

Nařízení obsahuje přísná pravidla týkající se doby řízení. Limit je stanoven na 45 hodin týdně za každé dva po sobě následující týdny, přičemž za jediný týden nesmí přesáhnout 56 hodin. To je přesně zaznamenáváno digitálními tachografy a nařízení obsahuje i podrobná pravidla pro doby odpočinku. Požadavek na možnost pracovního týdne čítajícího 86 hodin je proto hypotézou, kterou nepodporují žádné statistické údaje, studie nebo průzkumy. Zatřetí, návrh Komise by omezil rozsah působnosti směrnice na zaměstnance a na dopravce, kteří jsou nepravými osobami samostatně výdělečně činnými. Doposud neexistuje žádný právní předpis, který by upravoval pracovní dobu samostatně výdělečně činných podnikatelů. Omezení pracovní doby je důležitým prostředkem v oblasti sociální ochrany zaměstnanců. V případě dopravců, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, je ovšem zaměstnavatelem i zaměstnancem tatáž osoba a ochrana soukromých dopravců jimi samými je extrémním opatřením. Začtvrté, když dojdou argumenty, objeví se skutečný důvod: sociální dumping. Nenechte se tímto termínem zmást, protože dopravci, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, a malé podniky mohou být rovněž nepříjemnými konkurenty na trhu, stejně jako samostatně výdělečně činní dopravci z nových členských států.

Mám bohužel takovou zkušenost, že nás už znovu pronásleduje fantom polského instalatéra. Dále bych tedy chtěla hovořit o fenoménu společného trhu práce, jímž bychom se neměli, a opravdu se jím nemůžeme, zabývat pouze v oblasti silniční dopravy. Jde o nepravé osoby samostatně výdělečně činné, což je skutečný evropský problém s negativním dopadem na hospodářskou soutěž a na trh práce. Je to věc, kterou musíme řešit, a toto očekávání bylo jasně řečeno v navrhovaném pozměňovacím návrhu.

Navrhovaný pozměňovací návrh č. 30, který je předkládán jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Evropské konzervativní a reformní skupiny a skupiny Evropy svobody a demokracie, se opírá o návrh Komise a je podporován Radou, a já bych chtěla poděkovat Radě za podporu. O pozměňovacím návrhu budeme hlasovat po jednotlivých sekcích. Chtěla bych dodat ještě jednu věc. Jako kompromisní řešení doporučujeme povolit, aby každý členský stát, pokud tak chce učinit, mohl rozšířit oblast působnosti směrnice na dopravce, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Paní předsedající, dnes tato sněmovna projednává mimořádně složité a citlivé téma. Otázkou je, zda podnikatelé, tedy řidiči, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, mají spadat do působnosti směrnice o pracovní době osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.

Zahrnutí podnikatelů by bylo precedentem a jasnou odchylkou od obecné směrnice o úpravě pracovní doby. Tato směrnice upravuje pouze pracovní dobu zaměstnanců, nikoli podnikatelů. Debaty o zahrnutí řidičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, probíhají již dlouho. První konzultace mezi sociálními partnery v 90. letech nepřinesly žádný výsledek. Poté, po čtyřech letech diskusí – v období let 1998 až 2002 – nebyl zákonodárce schopen dojít k závěru a požádal tedy Komisi o důkladnou studii hodnocení dopadu. Komise nyní vypracovala studie a provedla hodnocení dopadu, které jasně ukazuje, že směrnice není správným nástrojem na řešení takových problémů dopravní politiky, jako je bezpečnost silničního provozu nebo podmínky hospodářské soutěže, ale že její vymáhání, pokud jde o zaměstnance, je skutečností. To je i smyslem návrhu Komise.

Chtěl bych nejdříve vyjádřit hluboké uznání vaší zpravodajce, paní Bauerové, která odvedla vynikající práci. Jsem velmi rád, že zpravodajka sdílí znepokojení Komise, co se týče nedostatečného vymáhání předpisů a obecného problému nepravých osob samostatně výdělečně činných, a oceňuji konstruktivní návrhy paní Bauerové. Jsem přesvědčen, že změny navrhované zpravodajkou mohou dokonce lépe chránit zaměstnance před možným vykořisťováním ze strany zaměstnavatelů.

Evropa skutečně potřebuje opatření ohledně takzvaných nepravých samostatně výdělečně činných řidičů, tedy řidičů, kteří jsou formálně nezávislí, ale v praxi je zaměstnává konkrétní společnost, která jim dává zakázky a platí je. Návrh Komise i pozměňovací návrhy zpravodajky jsou pro toto odvětví jasným poselstvím: fenomén nepravých samostatně výdělečně činných osob nebude tolerován a zákonodárce dohlédne na to, aby byl tento předpis zaveden do praxe po celé Evropě.

Co se týče bezpečnosti silničního provozu, chtěl bych zdůraznit, že pracovní dobu nelze zaměňovat za dobu řízení. Situace týkající se doby řízení se od roku 1998 zásadně změnila. Jak víte, přijala tato sněmovna, společně s Radou, nová pravidla týkající se doby řízení, zavedla moderní a spolehlivá elektronická záznamová zařízení a přijala speciální směrnici ohledně vymáhání tohoto předpisu. Dnešní rozprava se netýká bezpečnosti silničního provozu. Statistiky a studie, které Komise poskytla Parlamentu, naprosto nijak nenaznačují, že by zahrnutí řidičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, zlepšilo bezpečnost silničního provozu.

V době, kdy doufáme, že se začneme vzpamatovávat z hospodářské krize, by nebylo dobrým tahem uložit malým a nepříliš stabilním podnikům, kterým se podařilo přežít hospodářskou recesi, další administrativní a finanční zátěž. Místo administrativních opatření ukládaných podnikatelům potřebuje Evropa směrnici o pracovní době, která skutečně zajistí ochranu těm řidičům – zaměstnancům, kteří takovou ochranu potřebují.

  Pervenche Berès (S&D). – (FR) Paní předsedající, moje procesní námitka se týká kodexu chování, který tento Parlament přijal v souvislosti s jednáním o řádném legislativním postupu. Nechápu, jak může komisař hovořit o dohodě s Parlamentem, jestliže jednal s jedním jediným poslancem, poslancem, který v zásadě nemá žádné zmocnění příslušného výboru jednat o něčem takovém, jako je řádná dohoda.

Pane komisaři, vy porušujete pravidla fungování tohoto orgánu. To nás opravňuje se ptát, jak pracuje orgán, jehož jste členem.

  Předsedající. – To nebyla procesní námitka. Na seznamu řečníků v této rozpravě jste uvedena později.

  Thomas Mann , jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěl poděkovat paní Bauerové za zprávu a za skvělou práci, kterou v posledních měsících vykonala.

Základním problémem je, zda má být poprvé upravena pracovní doba osob samostatně výdělečně činných v oblasti dopravy. Komise říká, že ne, téměř všechny členské státy říkají, že ne, a většina v mé skupině také říká, že ne. Kdybychom měli zahrnout samostatně výdělečně činné řidiče do působnosti směrnice, posloužilo by to pouze zájmům velkých podniků. Musíme však podpořit male a střední podniky.

Musíme říci všem, kteří jako zdůvodnění pro zahrnutí osob samostatně výdělečně činných uvádějí nedostatky v bezpečnosti silničního provozu, že pravidla pro dobu řízení a dobu odpočinku se již dávno zpřísnila. Všichni řidiči, samostatně výdělečně činní i zaměstnanci, musí mít v průběhu 24 hodin dobu odpočinku v délce nejméně 11 hodin. Proto máme digitální tachografy, které automaticky zaznamenávají dobu řízení, a příslušné orgány kontrolují její dodržování.

Kdysi jsem byl zpravodajem Evropského parlamentu ve věci tachografů. Jsem rád, že paní Bauerová zabránila rozšíření nařízení na vozidla o hmotnosti nižší než 3,5 tuny. Digitální kontrolní zařízení EU ve všech užitkových vozidlech by se stalo časově náročnou a nákladnou dokumentační povinností. Chceme omezovat byrokracii, ne ji zvětšovat.

Proto doporučuji, aby tato sněmovna podpořila kompromis, který zpravodajka vyjednala s ostatními skupinami.

  Stephen Hughes, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, stanovisko této skupiny je po celou dobu stejné. Moje stanovisko jako zpravodaje se nezměnilo od roku 2002, kdy jsme poprvé navrhli zahrnutí samostatně výdělečně činných a nezávislých řidičů. Jsme nadále přesvědčeni, že by tomu tak mělo být, a proto pevně věřím, že návrh na zamítnutí návrhu Komise bude v zítřejším hlasování schválen, stejně jako tomu bylo vloni na jaře v plénu a letos v březnu ve Výboru pro zaměstnanost.

Velmi litujeme, že zpravodajka při výkonu svého mandátu zřejmě zazmatkovala. Místo aby reflektovalavala a podporovala jasně majoritní názory členů Výboru pro zaměstnanost Evropského parlamentu, pracovala aktivně na podpoře názoru Komise a Rady. Ostatní orgány, jak uvedla paní Berèsová, nevykázaly ani špetku loajální spolupráce a místo toho se vydaly cestou podrývání naprosto jasného doporučení, které dal Výbor pro zaměstnanost plénu – odmítnout návrh Komise.

Paní předsedající, unavený řidič je nebezpečný řidič bez ohledu na zaměstnanecký status. Neměli bychom z cestování po silnicích dělat ještě větší hazard, než již je. Zpravodajka dnes dopoledne znovu ukázala, že zaměňuje pojmy doba řízení a pracovní doba. V současném systému je dobře možné, aby samostatně výdělečně činný, „nepravý“ samostatně výdělečně činný řidič, řídil týdně 86 až 95 hodin. Možná ne každý týden, ale i jeden týden jako nebezpečí stačí. Pokud pan komisař o tomto údaji pochybuje, může mne kdykoli navštívit. Mám údaje od lidí, kteří v této oblasti pracují. To je skutečnost. Návrh Komise musíme zamítnout.

  Marian Harkin , jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, na úvod bych ráda poděkovala paní zpravodajce Bauerové za usilovnou práci.

Tím hlavním, čím se zde v této zprávě zabýváme, je, zda máme zahrnout samostatně výdělečně činné řidiče do směrnice o úpravě pracovní doby, nebo je z ní vyloučit. Je nezbytné si uvědomit, že na všechny řidiče, zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, se vztahují předpisy o době řízení z roku 2006, které upravují jejich dobu řízení, přestávky a doby odpočinku. Tato směrnice tedy pojednává odpovídajícím způsobem o záležitostech bezpečnosti silničního provozu a domnívá-li se někdo, že nikoli, pak se musíme zabývat směrnicí o době řízení.

Neexistují údaje, které by dávaly do souvislosti nehody s pracovní dobou řidičů z povolání, ani údaje, z nichž by byl patrný rozdíl mezi řidiči – zaměstnanci a řidiči, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Nemáme proto žádné údaje související s rozhodnutím o zahrnutí řidičů, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Právní předpisy se musí opírat o spolehlivé údaje a celá panika kolem samostatně výdělečně činných řidičů, kteří řídí 86 hodin týdně a způsobují tak nehody, je pouze panikou a není založena na žádných spolehlivých údajích.

Pokud bude tento právní předpis zahrnovat osoby samostatně výdělečně činné, bude ve skutečnosti nevymahatelný. Budeme mít armádu inspektorů, kteří budou nahlížet přes rameno osobám samostatně výdělečně činným, aby zkontrolovali, že se řídí obecnými správními povinnostmi nebo správními předpisy platnými pro jejich činnost? Podle právních předpisů je pracovní dobou čas, kdy je osoba samostatně výdělečně činná na svém pracovišti. To je v právních předpisech definováno jako hlavní provozovna podniku, jakož i různé vedlejší provozovny. Bude kancelář doma v malé ložnici nebo na půdě u samostatně výdělečně činného řidiče definována jako jeho pracoviště? A kdo bude kontrolovat a vymáhat dodržování právních předpisů? Existují samozřejmě záležitosti týkající se hospodářské soutěže u osob samostatně výdělečně činných, ale tento právní předpis se jimi nebude zabývat. V mé zemi řešíme tento problém velmi účinně prostřednictvím daňového systému.

A nakonec, odmítneme-li návrh Komise, budeme mít špatný právní předpis. Návrh je nepřiměřený, nesplní své cíle a nakupí malým a středním podnikům, které již tak bojují o přežití, další administrativní a byrokratické povinnosti, a to ve většině zemí, a zejména v mé zemi, v Irsku. Takový právní předpis je nevymahatelný a je proto stupidní.

  Emilie Turunen, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Paní předsedající, dámy a pánové, záležitost, kterou dnes projednáváme, se týká naprosto zásadní otázky: chceme zde v Evropském parlamentu zajistit sociální Evropu se spravedlivou hospodářskou soutěží a slušnými pracovními podmínkami? Nebo necháme trh a nahodile se objevující právní předpisy, aby ovládaly oblast dopravy, která se dostává pod stále větší tlak? My ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci zde v Parlamentu nemáme žádné pochybnosti. Chceme, aby samostatně výdělečně činní řidiči byli zahrnuti do působnosti směrnice o úpravě pracovní doby. Odmítáme proto návrh Komise vyloučit samostatně výdělečně činné řidiče z následujících tří důvodů. Zaprvé, na samostatně výdělečně činné řidiče se musí vztahovat předpisy o pracovní době, abychom mohli v Evropě zajistit bezpečnost silničního provozu. S tunovým nákladem za zády je naprosto nezbytné stanovit omezení jejich pracovní doby, abychom zde neměli unavené řidiče a dopravní nehody. Zadruhé, v oblasti dopravy chceme zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž. V uplynulých letech jsme byli svědky obrovského nárůstu počtu nepravých samostatně výdělečně činných řidičů. Pro oblast dopravy to bylo řešení, jak obejít předpisy o pracovní době. Jako zákonodárci nesmíme podněcovat k tomu, aby v Evropě bylo více samostatně výdělečně činných řidičů. Musíme naopak zajistit jednotná pravidla tak, abychom všem vytvořili stejné podmínky. Zatřetí, pro každého chceme vytvořit dobré pracovní prostředí. Ze studií EU víme, že samostatně výdělečně činní řidiči jsou častěji nemocní a více stresovaní, než řidiči – zaměstnanci. Je to přiměřený stav z hlediska zdraví a bezpečnosti? To si nemyslíme.

O této směrnici bylo řečeno hodně a bylo řečeno i mnoho nepravdivých věcí. Ráda bych vyvrátila dva mýty. Prvním je mýtus týkající se administrativy. Kancelářská práce není součástí nařízení a je velmi důležité tuto skutečnost uvést. Tento mýtus bychom měli pohřbít. Druhým mýtem je mýtus o vymáhání. Slyšela jsem, jak moji kolegové říkají, že tuto směrnici nebude možné vymáhat. Těmto kolegům bych prostě řekla, že máme digitální tachograf, kterým lze zajistit měření. V současné době se to provádí u řidičů – zaměstnanců, takže je samozřejmě možné to provádět i u řidičů samostatně výdělečně činných.

Dále bych chtěla říci pár slov paní Bauerové. Jako stínová zpravodajka za Zelené jsem velmi zklamaná tím, jak se v poslední době postupovalo. Paní Bauerová porušila všechna zaběhnutá pravidla jednání, porušila kodex chování této sněmovny a nyní předkládá něco, čemu říká kompromis. Pokud mohu soudit, je to její odpovědnost, není to kompromis platný pro Parlament. Je to její nepoctivý návrh, který vypracovala společně s Radou, a obešla přitom všechna pravidla.

Závěrem bych ráda uvedla, že nejde o vyjednávací metody paní Bauerové. Jde o lidi a jde o to, zda chceme zajistit důstojné podmínky v oblasti dopravy, která je pod stále větším tlakem. Doufám, že to při zítřejším hlasování všichni v Parlamentu podpoří.

  Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) Paní předsedající, někteří z mých kolegů tvrdí, že dodržování 48 hodinového pracovního týdne je v zájmu samostatně výdělečně činných řidičů a bezpečnosti silničního provozu. Je to špinavá kampaň, neboť na samostatně výdělečně činné řidiče se každopádně i nadále vztahuje nařízení o době řízení a o dobách odpočinku. Bezpečnost silničního provozu není naprosto nijak ohrožena. Problém je, že některé odborové organizace z jižní Evropy se obávají, že samostatně výdělečně činní řidiči z Rumunska a Bulharska převezmou celé toto podnikání do svých rukou. Tito poslanci utíkají za odbory jak roztřesení psíčci. To je podstatou věci.

Pan Kallas, komisař pro dopravu, chce vyloučit samostatně výdělečně činné řidiče z působnosti směrnice. V zítřejším hlasování si zaslouží naši podporu. Nedostane-li se mu jí, bude 16. červen černým dnem v dějinách Evropského parlamentu. Budeme tak kopat do bezmocných občanů a navíc je zahltíme byrokracií. A pak si stěžujeme, že volební účast se s každými dalšími volbami snižuje.

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedající, opět tu máme rozpravu, která je zásadní pro ochranu práv osob pracujících v silniční dopravě a pro bezpečnost silničního provozu. To, jak Komise od října 2008 trvá na změně směrnice z roku 2002, je nepřijatelné. Komise ji chce nyní přestat uplatňovat na takzvané samostatně výdělečně činné řidiče, což zhorší pracovní podmínky všech zejména proto, že bude možné prodloužit pracovní dobu na nepřijatelnou úroveň, jen aby největší zaměstnavatelé v této oblasti dosáhli vyšších zisků.

Jako příklad uvedu, že takzvaní samostatně výdělečně činní řidiči by nakonec mohli pracovat až 86 hodin týdně po celý rok. To by ohrozilo nejen jejich zdraví a bezpečnost, ale také by to ohrozilo bezpečnost všech ostatních uživatelů silnic. Podpořilo by to i sociální dumping a deregulaci zaměstnanosti, neboť větší počet řidičů by nepravdivě uváděl, že jsou osobami samostatně výdělečně činnými.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci přijal argumenty a studie prokazující nebezpečí schválení takového návrhu a již dvakrát jej zamítl, ale zpravodajka, s podporou Komise a Rady, bohužel trvá na pokračování jednání o samotné směrnici, jako by rozhodnutí Výboru pro zaměstnanost a sociální věci nikdy nebylo přijato.

Proto jsme nyní v této velmi závažné situaci. Je třeba, aby se většina v Parlamentu proti této věci postavila, ale tuto možnost již ohrozil komisař. Podporujeme zamítnutí návrhu, abychom předešli dalšímu vážnému ohrožení práv pracujících a bezpečnosti všech uživatelů silnic v Evropské unii.

Vyzýváme proto k zamítnutí návrhu Komise a k dodržování směrnice z roku 2002, která by se od roku 2009 měla vztahovat na samostatně výdělečně činné řidiče a bojovat tak proti sociálnímu dumpingu, chránit právo osob pracujících v této oblasti na zdraví a odpočinek a zlepšovat podmínky bezpečnosti silničního provozu.

  Mara Bizzotto, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, máme v plánu rozšířit působnost této směrnice na samostatně výdělečně činné řidiče a předpokládáme, že se tak zvýší bezpečnost.

Předkládané argumenty jsou však zavádějící a budou mít škodlivý vliv. Jsou zavádějící, protože bezpečnost je již zaručena nařízením z roku 2006, a škodlivé, protože konkurenceschopnost tisíců malých nezávislých podniků, které jsou již tak tvrdě zkoušeny hospodářskou krizí, je ohrožena.

Dámy a pánové, nepředstírejme, že nevíme o tom, že za právními a technickými spory ohledně směrnice se ve skutečnosti skrývá další měření sil evropských stoupenců státní byrokracie, kteří jsou připraveni zatížit podniky novým nebezpečným břemenem, a těch, kdo podporují lidskou tvář Evropy a znají skutečné potřeby našich občanů.

Pokud by Parlament zasáhl prostřednictvím právního předpisu do organizace pracovní doby samostatně výdělečně činných řidičů, vytvořil by nebezpečný precedent a umožnil by převzetí podnikání a svobodného výkonu hospodářské činnosti pod hlavičku Evropy.

Je čas, abychom uvedli svá slova do praxe. Přestaňme zneužívat malé a střední podniky k vlastním účelům. Je příliš snadné vychvalovat rozšířené podnikání, jedná-li se o vytvoření účinných strategií na boj proti krizi, a poté je obětovat, chce-li byrokracie EU opětovně získat na síle. Proti utopické válce opírající se o zásady stavím účelnost. Evropa nesmí zasahovat do sféry soukromého podnikání a musí respektovat požadavky našich regionů.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE). – (FR) Paní předsedající, jsem pro zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do návrhu směrnice a odmítám proto jak návrh Komise, tak zprávu paní Bauerové.

Jsem pobouřena tím, jak je tento návrh zaměřen proti zájmům malých a středních podniků tím, že již ode dneška zavádí nekalou hospodářskou soutěž ze strany nepravých samostatně výdělečně činných řidičů. Tato zpráva zavádí praktiky nekalé soutěže a umožní, aby se tyto praktiky rozvíjely společně s nárůstem počtu nepravých samostatně výdělečně činných řidičů.

Tento návrh se staví i proti zájmům zaměstnanců. Ve chvíli, kdy se my všichni snažíme společně vybudovat sociální Evropu, posiluje tato zpráva sociální dumping mezi členskými státy. Je namířena proti zájmům zaměstnanců i proti zájmům Evropy.

Zkrátka řečeno, tato zpráva naprosto opovrhuje bezpečností silničního provozu. Stála jsem v čele regionu s velmi hustým provozem z celé Evropy, kde docházelo k závažným nehodám, které vedly k soudním žalobám. Na tyto závažné nehody bychom neměli zapomínat. Ze svých rozhodnutí bychom se měli zodpovídat svým spoluobčanům. Ostatně v roce 2002 se dva členské státy Evropské unie obrátily na Evropský soudní dvůr s žádostí o zrušení směrnice 2002/15/ES proto, že se vztahuje i na samostatně výdělečně činné řidiče. Soudní dvůr jejich žádost zamítl z důvodu bezpečnosti silničního provozu.

Potřebujeme tedy evropský předpis pro všechny členské státy, protože dnes je doprava celoevropskou záležitostí. Hlasování ve výboru bylo jasné. Doufám, že stejně jasné bude i v plénu.

  Alejandro Cercas (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, paní Bauerová, musím v první řadě promluvit o svém hlubokém zklamání, které jste mi způsobili tím, že jste vedli jednání, v nichž Parlament nebyl zohledněn, a způsobem, jakým zde dnes předkládáte tuto rozpravu a který je zásadně nepravdivý.

Pane komisaři, není pravda, že jde o zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů. Ti byli zahrnuti již v roce 2009. To vy chcete tyto osoby samostatně výdělečně činné vyloučit z působnosti směrnice.

Zrovna tak není pravda, pane komisaři, že nehovoříme o zdraví a bezpečnosti silničního provozu. O tom právě hovoříme, pane komisaři. Nehovoříme o ničem jiném než o bezpečnosti samostatně výdělečně činných řidičů a evropské veřejnosti na evropských silnicích. O tom právě hovoříme a vy tu uvádíte falešné argumenty.

Jako vždycky uvádíte byrokracii. To není pravda. Pěli jste chválu na tachograf a na velký pokrok, který jeho používání způsobilo v regulaci silniční dopravy v Evropě. Tachograf může být používán bez jakýchkoli požadavků na byrokracii. Vy upřednostňujete ekonomické zájmy menšiny před právy většiny. O to tady ve skutečnosti jde. Takže ještě jednou, sám odporujete svým vlastním slovům o tom, že lidé jsou přednější než podnikání. Pro vás je podnikání přednější než lidé.

Přeji si, aby zde byl náš protest zaznamenán, a doufám, že Parlament zopakuje, že nejdůležitější je veřejnost, bezpečnost, zákon a pravda.

Pane komisaři, protestuji. Jsem velmi zklamán.

Paní Bauerová, jsem velmi zklamán tím, jak vedete tuto rozpravu a toto jednání.

  Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Paní předsedající, slyšeli jsme toho již hodně. Je pravda, jak uvedla paní Figueiredová, že toto je směrnice, která měla být zaměřena na zaměstnance. To je správné. Existují však osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou klasifikovány jako zaměstnanci.

Je důležité, aby se lidé v Evropě mohli rozhodnout, jak chtějí pracovat – zda jako zaměstnanci, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. Jen tak je to správné. I pro osoby samostatně výdělečně činné musí pochopitelně existovat nějaká pravidla hry. Ve všech těžkých nákladních vozidlech a vozidlech jim podobných, o nichž zde hovoříme, jsou již instalovány digitální tachografy. Pokud bychom nyní měli zahrnout do této směrnice osoby samostatně výdělečně činné, bylo by jejich svobodné rozhodování neoprávněně omezeno. Proto moje skupina podporuje vyloučení osob samostatně výdělečně činných z této směrnice za každou cenu. Považujeme návrh paní Bauerové a návrh Komise za správný. K tomu by se mělo přihlédnout. Chceme chránit malé a střední podniky a v tomto případě je můžeme chránit tím, že návrh schválíme.

  Eva Lichtenberger (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, předchozí vystupující popsala ideální svět, v němž se sami řidiči rozhodují, zda chtějí být samostatně výdělečně činní, nebo zda chtějí být zaměstnanci. Ve skutečnosti řidiči bohužel již dlouho tuto možnost volby nemají. Jsou zpravidla nuceni stát se osobami samostatně výdělečně činnými, nebo alespoň zdánlivě samostatně výdělečně činnými. Ocitáme se zde před velkým problémem. A jestliže zde jde o soukromý kompromis mezi poslankyní a Radou, který je předkládán jako všeobecný kompromis a který tuto otázku nezohledňuje, pak nahráváme sociálnímu dumpingu v Evropě.

Navštivte nějaké kontrolní stanoviště a podívejte se, co se děje na silnicích. Podívejte se, co se v této oblasti skutečně děje. Podívejte se na nehody a uvědomíte si, že si jako poslanci Evropského parlamentu nemůžeme dovolit obhajovat sociální dumping.

  Julie Girling (ECR). – Paní předsedající, rozhodující je, aby se osoby samostatně výdělečně činné takto nedostaly do spárů směrnice o úpravě pracovní doby. Tato pracovní oblast je již ve velké míře upravena předpisy o době řízení a poslouchat, jak někdo říká, že lidé jsou nuceni stát se osobami samostatně výdělečně činnými, je naprosto směšné. Je to každého volba. Jediným pseudoproblémem všech těchto diskusí jsou panické požadavky lidí, kteří tvrdí, že tato problematika je spojena s nebezpečím v silničním provozu.

Donekonečna zde hovoříme o podpoře podnikatelů. Hovoříme o tom, že jim umožníme v Evropské unii rozkvět. Aktivně zde podporujeme drobné podnikatele a jejich zastrašování nemůže být cestou kupředu. Naléhavě vás proto žádám, abyste hlasovali pro zprávu Edit Bauerové.

  Thomas Händel (GUE/NGL). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, problematiku doby řízení a pracovní doby v silniční dopravě projednáváme již řadu měsíců. Začínám být zvědavý, jaký bude příští argument, kterým se někdo pokusí poukázat na to, že všechno, o čem jsme po celé měsíce jednali, je naprostý nesmysl. Nejnovější argument je, že musíme naléhavě něco změnit, aby se nic nezměnilo. Paní Bauerová, nevidíte, jak je tento argument absurdní, jak je prošpikován lží a polopravdami?

Nejednáme tady o ničem jiném, než o prodloužení pracovní doby osob samostatně výdělečně činných. Již více než 150 let však právní předpisy o pracovní době dodržují zásadu, že lidé jsou chráněni před nepřiměřeně dlouhou pracovní dobou. To se týká jak osob samostatně výdělečně činných, tak zaměstnanců. Mezi tím, zda jde o osobu samostatně výdělečně činnou, která pracuje příliš dlouho, nebo o zaměstnavatele, který nutí zaměstnance pracovat příliš dlouho, není rozdíl. Jde o ochranu lidí před jimi samými a před nepřiměřeně dlouhou pracovní dobou a částečně i před zaměstnavateli a před jinými osobami, které jim zadávají práci.

Pokud jde o druhý bod, o bezpečnost silničního provozu, někdo zde tvrdil, že v tomto ohledu se nedá nic dělat. Dámy a pánové, nejsme amatéři ani dobrovolníci! Nemůžeme schvalovat právní předpisy stylem „uvidíme, co se stane“. Každý ví, že nepřiměřeně dlouhá pracovní doba zvyšuje nebezpečí vzniku nehod, zejména v silničním provozu, kde jsou důsledky taki závažné.

Zatřetí se chci zeptat, kdo bude na našich silnicích kontrolovat tento navrhovaný diferencovaný předpis? Pro naše soudy je již nyní obtížné rozhodnout bez zdlouhavého zkoumání důkazních materiálů o tom, zda je někdo osoba samostatně výdělečně činná nebo zdánlivě samostatně výdělečně činná.

Nechme tento nesmysl být. Jde o spravedlivou hospodářskou soutěž. Nejde o to, abychom dnes vytvořili precedent pro budoucí rozpravu o prodloužení pracovní doby. Nehrajte si tak s touto sněmovnou!

  Derek Roland Clark (EFD). – Paní předsedající, důležité je, aby byl pozměňovací návrh č. 30, se speciálním ohledem na odst. 7 písm. a), přijat. Samostatně výdělečně činní řidiči by pak nebyli do těchto předpisů zahrnuti.

Není to záležitost bezpečnosti silničního provozu. Na všechny řidiče se vztahuje omezení doby řízení a souvisejících prací pomocí tachografu. Zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů bude znamenat jejich penalizaci, zejména těch, kteří nevyužívají nějakou agenturu. Firemní řidiči mají své pracovní harmonogramy zajištěné, ale skutečně nezávislí řidiči tráví čas přípravou svých harmonogramů a sháněním nové práce. Pokud by byli zahrnuti do tohoto předpisu, staly by se tyto úkoly součástí jejich pracovního týdne, takže by měli, na rozdíl od řidičů – zaměstnanců, méně času na řízení, nakládku, vykládku a obsluhu cestujících. Ztráceli by tak práci a v oblasti malého podnikání by vznikala nezaměstnanost. Větší poskytovatel služby by se chopil příležitosti a my bychom byli svědky dalšího příkladu, kdy by EU podporovala velkopodnikatele na úkor malých a středních podniků, které zaměstnávají polovinu pracovních sil.

Proto podporuji zpravodajku i Komisi, pokud jde o pozměňovací návrh č. 30. Něco takového neslyšíte z této části sněmovny příliš často.

  Veronica Lope Fontagné (PPE). – (ES) Paní předsedající, jsme přesvědčeni, že je nezbytné zahrnout do působnosti této směrnice osoby samostatně výdělečně činné, a tento názor sdílí v mé zemi představitelé odborů i sdružení zaměstnavatelů, kteří výslovně žádají zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do působnosti této směrnice.

Myslíme si, že pro jejich zahrnutí existuje několik důvodů. Zaprvé, bezpečnost pracujících: samostatně výdělečně činní dopravci si zasluhují stejnou ochranu jako jiní dopravci, a to nejen v době, kdy řídí, ale i v době, kdy plní jiné úkoly, které mají přímou souvislost s provozováním silniční dopravy.

Zadruhé, z důvodů spravedlivé hospodářské soutěže, neboť návrat diskriminace mezi osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance poškodí jak trh práce, tak trh v oblasti dopravy.

Nakonec si také myslím, že je nevhodné, aby každý členský stát mohl na řidiče uplatňovat ustanovení směrnice jen v případě, že si to bude přát. Pro celou EU musí existovat obecné pravidlo, neboť většina dopravců pracuje mimo svou zemi. Nebude-li tomu tak, bude ohrožena spravedlivá hospodářská soutěž.

  Pervenche Berès (S&D). – (FR) Paní předsedající, i když to není zvykem, budu hovořit o postupu. Každý samozřejmě souhlasí, že bychom měli podporovat malé a střední podniky, a každého by pochopitelně měly zíroveň znepokojovat otázky bezpečnosti, pracovníků, uživatelů silnic a podmínek svobodné a nenarušené hospodářské soutěže.

Ovšem poté, co Parlament zamítl na jaře 2009 toto znění, nám pak v létě váš předchůdce, komisař Tajani, který v té době vedl u své vlády kampaň za své opětovné jmenování komisařem, řekl, že nám dá nějaké nové návrhy. Tyto nové návrhy nebyly příslušnému parlamentnímu výboru nikdy předloženy k posouzení. Zprávu paní Bauerové navíc zamítlo více členů výboru než předchozí zprávu.

Paní Bauerová není zmocněna vyjednávat jménem tohoto Parlamentu dohodu v prvním čtení s Radou. Komise a Rada vědomě porušily pravidla fungování těchto dvou orgánů. Paní Bauerová porušila kodex chování tohoto orgánu. Tento Parlament někdy zpochybňuje dohodu v prvním čtení, neboť to omezuje naši schopnost vyjednávat. Budou-li pozměňovací návrhy paní Bauerové schváleny, dojde v této chvíli k dohodě v prvním čtení, aniž by byly přezkoumány orgány tohoto Parlamentu.

Ve chvíli, kdy se snažíme o obnovení rovnováhy mezi orgány na základě Lisabonské smlouvy, nevyužívá tento Parlament svého kolektivního myšlení. Žádám alespoň, aby návrhy paní Bauerové, které nebyly nikdy přezkoumány ve výboru, byly vráceny výboru k projednání.

  Dirk Sterckx (ALDE). – (NL) Paní předsedající, podporuji pana komisaře. Osoby samostatně výdělečně činné si organizují svou pracovní dobu a tak by to mělo zůstat. Je rozdíl mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci, a to je jedině správné a patřičné. Nemá to nic společného s bezpečností silničního provozu, neboť doby řízení a doby odpočinku jsou stejné bez ohledu na to, zda jde o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zaměstnance. Tyto doby kontroluje tachograf, který je určen jedině k tomuto účelu. Nezabýváme se dále kontrolou bezpečnosti silničního provozu v souvislosti se zaměstnanci a s osobami samostatně výdělečně činnými.

Další poznámka se týká něčeho, co považuji za velmi problematické v návrzích těch, kdo obhajují zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do oblasti působnosti předpisu: jak to, proboha, budete kontrolovat? Jak navrhujete navštěvovat osoby samostatně výdělečně činné a ptát se jich kdy, kde a jak moc pracovaly? Takový způsob kontroly by nebyl schůdný a byl by pak považován za nepřijatelný. Takový předpis bychom neměli vytvářet. Neměli bychom zahrnovat osoby samostatně výdělečně činné do oblasti působnosti směrnice, která se týká zaměstnanců.

  Timo Soini (EFD). – (FI) Paní předsedající, já pocházím z Finska, kde žije málo lidí, vzdálenosti jsou velké a je tam mnoho osob samostatně výdělečně činných. Nepotřebujeme, nebudeme tolerovat a nebudeme zavádět další omezení pro samostatně výdělečně činné řidiče. Jsem rád, že to estonský komisař, který zná podmínky v severských zemích, ví, a to se týká i slovenské zpravodajky. Chci vám za to poděkovat.

To je důležitá otázka zásady. Na malé podniky nemůžeme uplatňovat omezení, která by byla platná pro celou Evropu. To by mohl být precedens a je to velmi nebezpečné. Jak má Evropa dosáhnout růstu a zaměstnanosti, jestliže její správní rozhodnutí ničí a zabíjejí zaměstnanost a předpoklady růstu?

Jsem na straně samostatně výdělečně činných finských řidičů, což znamená, že jsem na straně drobných podnikatelů po celé Evropě. Znemožní-li správní rozhodnutí drobným podnikatelům pracovat, nebude v Evropě ostatně žádný růst a větší prosperita.

(Potlesk)

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Paní předsedající, dámy a pánové, za žádných okolností se na pracovní dobu samostatně výdělečně činných řidičů nesmí uplatňovat žádná jiná omezení než omezení doby řízení.

Bezpečnost silničního provozu řeší omezení doby řízení a povinné doby odpočinku, na což zde existuje platné nařízení Evropského parlamentu a Rady o silniční dopravě, dobách řízení a dobách odpočinku, které se vztahuje na všechny – skutečně na všechny – řidiče nákladních vozidel a autobusů, včetně řidičů samostatně výdělečně činných. Mnohem lepším způsobem, jak předcházet nehodám způsobeným únavou, by byla účinnější kontrola doby řízení a doby odpočinku podle platných předpisů, a nikoli umělé omezování pracovní doby osob samostatně výdělečně činných.

Je zde snaha zahrnout do omezení pracovní doby samostatně výdělečně činných řidičů takové práce, jako je čištění vozidla, technická údržba a vyplňování nákladních listů. Jak můžeme zkontrolovat, zda samostatně výdělečně činný řidič myje na svém dvorku manželčino auto nebo svůj nákladní vůz? Je to naprosto nepochopitelné, neboť pracovní doba jiných podnikatelů není nijak omezena. Pokud bychom se vydali touto cestou, byl by to vážný precedens.

Jak správně uvedl kolega přede mnou, v severských zemích, jako je má země – Finsko, dominují dopravě drobní podnikatelé a převažují firmy jen s jedním nebo se dvěma vozidly. Omezení pracovní doby podnikatelů by zvýhodnilo velké nadnárodní dopravní společnosti a novým dopravním společnostem by ztížilo start v podnikání. Pokud začneme uměle omezovat možnost vydělat si na živobytí, nebude odvětví zajisté přitažlivé pro mladé lidi. Znamenalo by to snížení kapacity a zvýšení nákladů. Logistické náklady jsou již nyní v severských zemích v průměru vyšší než ve zbytku Evropy, vzhledem k naší severní poloze a k řídkému osídlení.

(Potlesk)

  Saïd El Khadraoui (S&D). – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, půjdu přímo k jádru věci, totiž k záležitosti osob samostatně výdělečně činných. Zajisté nebude nevhod, když připomenu, že od loňského března jsou do směrnice zahrnuty všichni samostatně výdělečně činní řidiči. Takový je současný stav věcí. To je východisko, které měla zpravodajka vzít v úvahu.

Není to tedy precedens, jak tvrdil pan komisař. Byl by lepší pragmatičtější přístup, který by do působnosti směrnice zahrnul osoby samostatně výdělečně činné, ale zohlednil by zároveň specifickou povahu samostatně výdělečně činných řidičů a omezil by administrativu na úplné minimum.

Jak zpravodajka Výboru pro dopravu a cestovní ruch ví, předložil jsem řadu návrhů. Navrhl jsem například, aby digitální tachografy měřily nejen dobu řízení a dobu odpočinku, ale i dobu nakládky a vykládky, která by byla doplněna pevně stanovenou neměřenou dobou na celou řadu dalších činností, jako jsou administrativní úkoly, ale také úklid a podobné činnosti. Také velmi dobře ví, že takové činnosti, jako je kontakt se zákazníkem, nejsou předmětem sledování a ani se v žádném případě nepočítají do pracovní doby.

Lituji proto, že ani Komise ani zpravodajka nebyly ochotny tyto skutečnosti jakkoli zohlednit. Návrh, aby si členské státy rozhodovaly samy, zda mají samostatně výdělečně činní řidiči spadat do působnosti směrnice, mi nepřipadá dobrý. Cílem musejí být společná jednotná základní pravidla na evropské úrovni, aby platila stejná pravidla pro všechny.

  Raffaele Baldassarre (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, návrh Komise a stanovisko, které zastává zpravodajka, ponechává na členských státech, aby se rozhodly, zda zahrnou či nezahrnou osoby samostatně výdělečně činné do působnosti směrnice.

Tato dobrovolnost je nepřijatelná a je v rozporu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž. Pokud bychom dali členským státům možnost volby, byli by samostatně výdělečně činní řidiči ze zemí, které již provedly minulou směrnici 2002/15/ES, vystaveni přímé konkurenci kolegů z EU, kteří nepodléhají stejným pravidlům.

Osoby samostatně výdělečně činné by se mohly přemístit do země s jinými platnými právními předpisy a vztahovalo by se na ně méně kontrol, což by způsobilo závažný problém s dumpingem, a tedy i závažné poškození hospodářské soutěže. Obchodní organizace by tak mohly více využívat osob samostatně výdělečně činných, neboť jejich nabídka služeb může být pružnější a levnější. Nemusím ani zdůrazňovat, že nízké náklady často znamenají sníženou kvalitu a především nižší bezpečnost, což v odvětví dopravy vede k vážnému zvýšení rizik v silniční dopravě.

Ve světle těchto skutečností jsem přesvědčen, že návrh je nepřijatelný a že je v rozporu s jedním z předpisů tvořících právní základ, konkrétně s článkem 153 smlouvy, neboť nevede ke zlepšení pracovního prostředí ani nechrání zdraví a bezpečnost pracujících.

  David Casa (PPE). – (MT) Myslím, že tento Parlament souhlasí s tím, že evropští řidiči by měli mít co nejlepší podmínky, že bychom měli zajistit, aby naše silnice byly bezpečné, a že bychom měli udělat vše pro to, abychom tuto oblast regulovali, aniž bychom ohrozili evropskou hospodářskou soutěž. Existují však rozdílné názory na to, zda bychom do toho všeho měli zahrnout osoby samostatně výdělečně činné.

Domnívám se, že bychom si neměli osobovat pravomoc regulovat těmto osobám způsob, jakým využívají čas. Dochází-li u osob samostatně výdělečně činných ke zneužívání, měli bychom se soustředit na toto zneužívání a ne na ty z nich, kdo se snaží, jak mohou, aby tuto oblast zlepšily.

Myslím si, že bychom při zavádění byrokracie měli být velmi opatrní, neboť je-li jí příliš mnoho, může to být na újmu a může to poškodit celé toto odvětví, zejména v době, kdy máme krizi, která má negativní dopad na celé evropské hospodářství. Gratuluji proto paní Bauerové k její zprávě a ke kompromisům, které doporučila. Chtěl bych apelovat na nás na všechny, abychom byli opatrní, chceme-li regulovat osoby samostatně výdělečně činné.

  Georges Bach (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, směrnice představuje důležitý krok, pokud jde o zlepšení zdraví a bezpečnosti osob pracujících v tomto odvětví, ale i pokud jde o zlepšení bezpečnosti silničního provozu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. To jsou slova samotné Komise z doby, kdy byla dne 23. března 2005 tato směrnice zavedena.

Od té doby Komise úplně obrátila a předložila návrh, který vylučuje osoby samostatně výdělečně činné. Tím se vytváří precedens a já nemohu obhajovat takovou politiku. Existují různé důvody, proč nepodporovat návrh, který podle mne představuje krok zpět z hlediska sociálního, snižuje bezpečnost silničního provozu a pobízí k nespravedlivé hospodářské soutěži. Návrh není koncipován ani tak, aby podporoval malé a střední podniky.

Pro mne tento obrat o 180 stupňů představuje neschopnost provádět evropskou politiku. Přestože byla dvakrát zamítnuta ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a jednou v plénu, přestože je v rozporu se zprávou o Evropském hospodářském prostoru i s rozsudkem Evropského soudního dvora, je tato směrnice – tedy evropský právní předpis – jednoduše pozměňována a míří tam, kde platí jedině ekonomické zájmy.

  Proinsias De Rossa (S&D). – Paní předsedající, jako bývalý samostatně výdělečně činný řidič kamionu podporuji zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do působnosti této směrnice. Na samostatné řidiče, a to vím jistě, se vyvíjí ohromný tlak, aby pracovali dnem i nocí. Pane komisaři Kallasi, vaše vystoupení a váš návrh jsou ostudné. Ohrožují zdraví a bezpečnost řidičů. Ohrožují ostatní uživatele silnic. Ohrožují malé a střední podniky nespravedlivou hospodářskou soutěží, vytvářejí větší tlak na slušné zaměstnavatele, aby nutili své zaměstnance stát se samostatně výdělečně činnými osobami.

Padesát procent řidičů připustilo, že za volantem usnuli. Dvacet procent nehod vzniká v důsledku únavy. Třicet procent pracovní doby řidičů zabírá nakládka a vykládka a obsluha cestujících. Paní Harkinová, pokud jste ještě tady, co dělají doma na půdě je jejich věc. Tento Parlament se musí postavit za bezpečnost občanů a proti těm, kdo chtějí mít oblast dopravy neregulovanou. Pane komisaři Kallasi, vraťte se k rýsovacímu prknu.

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, chtěla bych vyjádřit souhlas s paní Morin-Chartierovou. Nesmíme zapomínat, že v této věci přicházíme do styku s Evropským soudním dvorem, který se jasně vyjádřil, že prioritní musí být bezpečnost silničního provozu a že se to týká již existující směrnice o úpravě pracovní doby a doby odpočinku.

Chceme najednou zpochybnit obecný evropský předpis o bezpečnosti silničního provozu? Proč bychom to dělali? To by bylo absurdní a nepochopitelné. Mají-li být osoby samostatně výdělečně činné znovu vyloučeny z působnosti této směrnice, budou moci kromě svých 56 hodin doby řízení strávit ještě 28 hodin nakládkou a vykládkou. Výsledkem bude, že se stanou hrozbou na silnicích. Já bych na evropských silnicích určitě nechtěla potkávat takové řidiče.

Jak můžeme najednou začít propagovat porušování hospodářské soutěže na úkor našeho společného zdraví? Jak bychom to mohli vysvětlit našim občanům? Proto naléhavě vyzývám k zamítnutí návrhu Komise.

  Dieter-Lebrecht Koch (PPE). – (DE) Paní předsedající, stejně jako již mnoho let se i dnes snažím o zlepšení bezpečnosti silničního provozu, o zlepšení pracovních podmínek řidičů z povolání a o zlepšení jejich odborné pověsti.

Je zřejmé, že dnes nejednáme o předpisech týkajících se doby řízení a doby odpočinku, které mají vliv na bezpečnost silničního provozu a uplatňují se u všech řidičů z povolání bez ohledu na to, zda jsou to zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Jednáme o předpisu o pracovní době. Je to především předpis na ochranu zaměstnanců, tedy jinak řečeno, je určen pouze na sociální ochranu řidičů a v žádném případě neslouží bezpečnosti silničního provozu. Není třeba chránit osoby samostatně výdělečně činné před jimi samými. Jak bychom zkontrolovali hodiny odpracované řidiči těžkých nákladních vozidel nebo autobusů, aniž bychom k tomu potřebovali rozsáhlou byrokracii, a na jakém základě bychom to vůbec kontrolovali?

Takové omezování povolené pracovní doby samostatně výdělečně činných řidičů z povolání – a v budoucnosti možná i samostatně výdělečně činných obchodníků, architektů nebo poslanců – by vyslalo špatný signál. Členské státy by místo toho měly bojovat s problémem zdánlivě samostatně výdělečně činných osob mezi řidiči. Podporuji návrh předložený Evropskou komisí a paní Bauerovou.

  John Bufton (EFD). – Paní předsedající, rozšíření směrnice o pracovní době na osoby samostatně výdělečně činné je nesmyslné. Je to aranžmá určené na ochranu práv zaměstnanců a v oblasti osob samostatně výdělečně činných nemá co dělat. Bez narušení svobody občanů při provádění kontrol v jejich domovech je tento předpis navíc nevymahatelný.

Nejde o bezpečnost silničního provozu. Nařízení (ES) č. 561/2006 se již zabývá dobou řízení a vztahuje se na velké podniky, malé podniky i na osoby samostatně výdělečně činné. Jste-li samostatně výdělečně činný řidič, potřebujete k práci provozní licenci a jste tedy registrovaným držitelem této licence. Vše, co by mohlo ohrožovat licenci, by proto ohrožovalo celé živobytí držitele licence. S tímto vědomím můžeme bezpečně předpokládat, že samostatně výdělečně činní řidiči mají důvod být ještě úzkostlivější než velké podniky. Vše, co je v přímém vztahu k provozu, by bylo považováno za součást pracovní doby – například kancelářská práce, údržba a obecně celá administrativa. Velké podniky na to mají zaměstnance, takže čas strávený administrativní činností nijak neovlivňuje dobu řízení. Samostatně výdělečně činným řidičům, kteří si administrativní práci dělají sami, by podle podmínek této směrnice zbylo málo času na samotné řízení.

A teď odbočím. Myslím, že Komise navrhla rovněž zmírnění omezení noční práce zavedením dvouhodinové lhůty před tím, než se uplatní omezení noční práce. Zřídkakdy souhlasím s Komisí, ale tohle by byl vítaný pozměňovací návrh. Plně podporuji zpravodajku, paní Bauerovou.

  Jutta Steinruck (S&D). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych ještě jednou apelovat na konzervativce a liberály, že zde nemůžeme upřednostňovat zájmy osob samostatně výdělečně činných nad bezpečností lidí v Evropě.

Svoboda podnikání je bezpochyby dobrá věc, ale bezpečnost našich dětí a všech lidí na silnicích je důležitější, a takto zodpovědným způsobem by podle mého názoru Evropa měla jednat. Zítřejší hlasování je příležitostí ukázat, že nepodporujete sociální dumping.

V posledních měsících tato rozprava také ukázala, že debata o osobách zdánlivě samostatně výdělečně činných měla začít již dávno. Řádné pracovní poměry jsou stale více vytlačovány zdánlivou samostatně výdělečnou činností, a proto je nezbytně nutné, abychom analyzovali situaci a navrhli, co s tím můžeme dělat. Jak dnes pan komisař zcela jasně uvedl, k tomuto problému existuje řada prohlášení o záměru. Nastal čas konečně jednat.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Chtěl bych se zeptat: jak lze stimulovat podnikání v době krize? Jak lze stimulovat nárůst počtu malých a středních podniků? Jak lze například stimulovat hospodářskou činnost, pokud se toto místo – Evropský parlament – stane místem, kde vytváříme nové právní předpisy, které toto podnikání omezují? Ostatně, chtějí-li lidé začít podnikat, a to se týká i podnikání v dopravě, měli by mít právo to udělat. Nesmíme s nimi zacházet na jedné straně jako s podnikateli a na druhé straně říkat, že musejí splnit kritéria určená pro zaměstnance. Stejně tak bychom mohli zacházet s lidmi, kteří sami a se svou rodinou provozují restauraci, nebo s lidmi, kteří provozují obchod. Tyto dvě věci nesmíme směšovat.

Právních předpisů je nadbytek a Evropský parlament k tomu také přispívá. Vím, že v Polsku jsme měli nejlepší právní předpisy o hospodářské činnosti na začátku devadesátých let. Nyní jsme zvětšili toto předpisové břemeno a výsledkem je, že se setkává s kritikou. Od koho? Od lidí, kteří podnikají.

Podporuji to, co uvádí paní Bauerová, i když se samozřejmě nepouštím do problémů, které se objevily, když se jednalo o kompromisu.

  Diane Dodds (NI). – Paní předsedající, v době hospodářských problémů splnil tento Parlament mnohá očekávání a podpořil podnikání a hospodářskou soutěž, ale zároveň se začínáme omezovat právo pracovat jako samostatně výdělečně činný řidič kamionu. Musím říci, že odmítám jako naprosto falešná tvrzení, která dnes zaznívají v této sněmovně, že jde o zdraví a bezpečnost. Všem nám jde o zdraví a bezpečnost a nechceme vidět na našich silnicích další nehody.

Zastupuji Severní Irsko. To je úplně na okraji Evropy. Silniční doprava je pro hospodářství nesmírně důležitá a zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů nákladních vozidel do působnosti směrnice bude mít jen negativní dopad na konkurenceschopnost. Jde o odvětví, které je nanejvýš regulované pomocí předpisů o tachografech, a finanční důsledky další administrativy by byly zničující. Bylo by to i nanejvýš zničující pro ty, kdo chtějí být nezávislými řidiči.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, zpravodajka, paní Bauerová, nadále vyjednávala – bez mandátu – navzdory rozhodnutí výboru, a ukázala tak, že neví, co je demokracie. Má-li Evropský parlament skutečně zajišťovat růst a bohatství, pak my, poslanci, musíme zamítnout návrh Komise.

Samostatně výdělečně činní řidiči nesmějí být vyloučeni z působnosti směrnice o pracovní době. Byl by to krok zpět, neboť na samostatně výdělečně činné řidiče autobusů a řidiče kamionů se musí uplatňovat stejná pravidla jako na zaměstnance podniků. Naším cílem nemůže být stále méně lidí, kteří stále více pracují, a obvykle za čím dál méně peněz. Naším cílem nemůže být, aby řidiči autobusů a kamionů ohrožovali své vlastní zdraví a bezpečnost ostatních uživatelů silnic.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, jsem přesvědčen, že evropské malé a střední podniky jsou v této době mimořádně důležité, protože je pravda, že cestu z krize ven najdeme pouze tak, že budeme pracovat více. Je naprosto zbytečné zatěžovat osoby samostatně výdělečně činné větší administrativou a kancelářskou činností. Máme-li být schopni zajistit v Evropě sociální zabezpečení, pak je zcela jednoduše velmi důležité, abychom zvýšili produktivitu a konkurenceschopnost. Doby řízení a doby odpočinku, které jsou v současné době zaručeny tachografy, jsou tedy naprosto dostatečné. Ty poslance, kteří obhajují působnost směrnice na všechny, bych požádal, aby ji uplatnili na sebe a nechali si do svých automobilů instalovat tachograf a nepoužívali pak své automobily na cestu domů ve čtvrtek večer poté, co zde 15 hodin pracovali.

Zajištění bezpečnosti je důležité, ale na druhé straně musíme také chránit osoby samostatně výdělečně činné.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Velmi vám děkuji za tuto rozpravu. S velkým zájmem jsem poslouchal všechny vaše příspěvky. Je lákavé jít do podrobností a vést rozpravu o detailech této diskuse, ale chtěl bych říci jen to, že stale souhlasím se stanoviskem Komise, které je postaveno na skutečnostech. Nemáme zde uváděné studie o tom, že samostatně výdělečně činní řidiči pravidelně pracují 90 hodin týdně, a myslíme si, že nařízení o době řízení, které bychom chtěli prosadit, sjednotí praxi v členských státech a splní tento úkol, aby byla zajištěna a zlepšena bezpečnost silničního provozu.

Díky uplatňování směrnice o době řízení se bezpečnost silničního provozu značně zlepšila. Nemáme žádné informace, že by byli častěji nemocní. Proč si někdy myslíme, že se malé a střední podniky chovají nezodpovědně, že se nestarají o bezpečnost silničního provozu nebo o vlastní zdraví, takže potřebují více předpisů než ostatní?

Komise nemůže podpořit právní předpis, který omezuje svobodu podnikatelů v silniční dopravě tím, že organizuje jejich pracovní dobu, zatímco v jiných odvětvích se na podnikatele podobná omezení pracovní doby nevztahují. Pokud bude ovšem při hlasování v této sněmovně potvrzeno zamítnutí návrhu Komise, pak Komise prověří veškeré možnosti, včetně stažení návrhu, a pokud Parlament rozhodne o zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do působnosti této směrnice, prosadíme vaši vůli. Neprodleně se dotážeme členských států, jak uplatňují pravidla o pracovní době na samostatně výdělečně činné řidiče a jak sledují jejich dodržování.

  Edit Bauer, zpravodajka. – (HU) Chtěla bych se velmi stručně zastavit u pěti problémů. Jednací řád. Pečlivě jsem prostudovala jednací řád, a pokud vím, poslanci EP mohou vykonávat svůj mandát naprosto podle svého uvážení a mohou proto vést konzultace, s kým chtějí. Podle jednacího řádu parlamentní výbor nepožaduje, aby poslanci EP hlasovali v souladu se stanoviskem výboru. Závazné je stanovisko plenárního zasedání. Tak to přesně uvádí jednací řád. Já nezpochybňuji, na jakém základě předložila skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu svůj pozměňovací návrh, ani to, s kým vedla konzultace.

Po dohodě se stínovými zpravodaji jsem vedla i neformální diskuse se zástupci Komise a Rady ve chvíli, kdy jsem to považovala za důležité. Souhlasím s tím, že problém zdánlivě samostatně výdělečně činných podnikatelů je skutečným evropským problémem, a začlenili jsme jej do návrhu ve spolupráci s kolegy poslanci, kteří považují vyloučení samostatně výdělečně činných podnikatelů za důležité. Je třeba se tímto problémem zabývat, ale není to specifický problém tohoto odvětví.

Opakovaně tu byla zmíněna chybná představa, že dodržování tohoto právního předpisu musí být sledováno na mezinárodní úrovni. Tento právní předpis vyžaduje sledování na vnitrostátní úrovni. Ještě dodám, že při 4% úrovni by kontrola byla dražší než přestěhování Evropského parlamentu z Bruselu do Štrasburku. Chtěla bych požádat kolegy poslance, aby vzali v úvahu i tuto skutečnost. Kolegům poslancům bych chtěla rovněž říci, že zamítneme-li tento návrh, vytvoříme výhodné podmínky pro dopravce ze třetích zemí. Ráda bych požádala kolegy poslance, aby si uvědomili, že toto je návrh, který schválila Komise. Zamítnutí návrhu Komise, tedy Evropské komise, znamená, že bude neúčinný, drahý a nebude možno jej uplatnit.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 16. června 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Souhlasím se stanoviskem, které přijal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci k zamítnutí návrhu Komise, a souhlasím s tím, že Komise musí ve spolupráci s Parlamentem postupovat tak, aby v budoucnu předložila nový a lepší návrh. Chtěla bych zdůraznit, že návrh Komise na vyloučení samostatně výdělečně činných řidičů z působnosti směrnice by byl výrazným krokem zpět v sociální politice EU a v oblasti dopravy. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že „nepraví“ samostatně výdělečně činní řidiči oslabují celý trh práce, a hlavním problémem je, že v praxi je obtížné „nepravou“ samostatně výdělečnou činnost prokázat. Nepodnikneme-li konkrétní kroky a nepřijmeme-li právní opatření, stane se nepravá samostatně výdělečná činnost jedním z největších problémů trhu práce a nebudeme schopni zabránit nekalé hospodářské soutěži. Máme-li zlepšit pracovní podmínky všech řidičů a zajistit jejich sociální práva a záruky a máme-li zlepšit bezpečnost silničního provozu a vyhnout se nekalé hospodářské soutěži v evropské silniční dopravě, nemůžeme přijmout návrh Komise v takovém stavu, v jakém je dnes.

  Pascale Gruny (PPE), písemně. – (FR) Směrnice, kterou dnes projednáváme, je výsledkem zdlouhavých jednání po dobu dvou volebních období Evropského parlamentu. Je to velmi citlivý problém, neboť se týká našich pracovních míst, a to dnes i v budoucnosti. Jde o bezpečnost silničního provozu a o spravedlivou soutěž mezi podniky v členských státech. Pro mne samotnou by byl sociální dumping uvnitř Unie nepřijatelný.

Mohl by nezávislý řidič pracovat 14 hodin denně, 84 hodin týdně, a nepředstavovat hrozbu na silnicích? Ve srovnání s řidiči zaměstnanými v podnicích je to nekalá soutěž. I to vede některé podniky k tomu, že navrhují svým zaměstnancům, aby se prohlásili za osoby samostatně výdělečně činné. Musíme chránit své spoluobčany a podniky.

Vyzývám proto Evropskou komisi, aby stáhla svůj návrh, a neučiní-li tak, vyzývám poslance EP, aby při zítřejším hlasování v plénu hlasovali ve prospěch zachování osob samostatně výdělečně činných v působnosti právních předpisů o pracovní době.

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. – (FI) V některých zemích EU jsou odbory oprávněně znepokojeny falešnou samostatně výdělečnou činností v souvislosti se směrnicí o úpravě pracovní doby a se samostatně výdělečně činnými řidiči. Outsourcing a v důsledku toho zaměstnavatelé, kteří se vyhýbají svým povinnostem, jsou stále větším problémem. Ovšem navrhovaný způsob, jak tento problém vyřešit, tedy zahrnout samostatně výdělečně činné řidiče do působnosti směrnice, je špatný. Správný způsob, jak řešit problémy spojené s falešnou samostatně výdělečnou činností, by byl dohodnout se na definici samostatně výdělečné činnosti s pracovníky a s organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU. V současné době musí trpět nevinní lidé.

S ohledem na to bychom měli postupovat na základě kompromisu, který vyjednala, kromě jiných, paní Wortmann-Koolová, místopředsedkyně středopravé Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Podle tohoto kompromisu zůstanou samostatně výdělečně činní řidiči mimo působnost směrnice, ale členské státy mohou, pokud chtějí, uplatnit na své samostatně výdělečně činné řidiče nařízení o pracovní době při práci na plný úvazek. Návrh by pravděpodobně znamenal, že Parlament a Rada by dosáhly shody ve věci směrnice v prvním čtení.

Je škoda, že Parlament neumožňuje žádnou příležitost pro kompromis. Zatímco bychom se měli více zaměřit na zlepšení postavení podnikatelů, je naopak možné, že pracovní doba skutečných podnikatelů bude omezena. To je znepokojující, neboť možnosti malých podnikatelů, jak si vydělat, závisí zpravidla pouze na práci, kterou odvedou.