Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 5. července 2010 - Štrasburk

18. Udržitelná budoucnost pro dopravu (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Mathieua Grosche jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o udržitelné budoucnosti pro dopravu (2009/2096(INI)) (A7-0189/2010).

  Mathieu Grosch, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, tato zpráva z vlastního podnětu vyvolala řadu zajímavých diskusí a výměn názorů s mými kolegy a také poměrně velký počet pozměňovacích návrhů, celkem 376, které se nám podařilo shrnout do zhruba 34 kompromisů. Úspěch našeho úsilí je výsledkem pozitivní spolupráce se stínovými zpravodaji, kteří jsou autoři těchto pozměňovacích návrhů. Vyplývá ale též z faktu, že jsme ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch chtěli tento dokument využít a dát jasný příklad Radě a Komisi, aby byl určen směr, jakým musíme dál postupovat. Současně jsme přesvědčeni, že tak položíme i dobrý základ bílé knize Komise, kterou letos očekáváme.

Jedním z nejdůležitějších aspektů zprávy z čistě hospodářského hlediska je to, že v budoucnosti budou potřebné všechny druhy dopravy, jak pro dopravu osob, tak dopravu nákladní, aby byla zajištěna nezbytná úroveň mobility. Hospodářské hledisko jistě je jednou ze stránek účinné komodality, tuto její účinnost je však nutné posuzovat rovněž na základě kritérií životního prostředí a sociálních a bezpečnostních kritérií. To znamená, že v budoucnosti potřebujeme takovou komodalitu, která bude zohledňovat čtyři základní aspekty dopravy.

Důležitým faktorem je pro nás dokončení vnitřního trhu. Nejde jen o to, že cítíme značnou potřebu deregulace. Musíme pracovat společně i na posouzení této deregulace. Navíc je nezbytně nutné zhodnotit, jak členské státy provádějí opatření, která přijaly před pěti či deseti lety. Železniční doprava je toho velmi dobrým příkladem, neboť pokrok v této oblasti byl velmi chabý a váhavý.

Pro občany jsou zásadními oblastmi bezpečnost a práva cestujících. V předchozích rozpravách i za této rozpravy jsme viděli, že bezpečnost je klíčovým pojmem pro všechny druhy dopravy, přičemž i zde potřebujeme rozhodnout o způsobu jejího naplňování. Chceme program s jasnými cíli vymezenými pro následujících pět let, protože více než 40 000 úmrtí a 300 000 zraněných na silnicích je příliš mnoho. Můžeme tato čísla snížit, pokud členské státy budou odhodlány tyto některé návrhy zavést.

Jednoduše řečeno, budoucnost pro nás představují evropské agentury s jejich funkcí evropských regulátorů. To ale zároveň znamená, že se některé státy v určitých oblastech, včetně oblasti bezpečnosti, budou muset vzdát své národní autonomie a přenechají odpovědnost více centralizovaným strukturám, aby bylo možné odstraňovat rozdíly, jež vznikají v současné době na vnitrostátních hranicích.

Snížení emisí CO2, to je pochopitelně další důležitá součást této zprávy. Ze silniční dopravy pochází sedmdesát procent emisí v odvětví dopravy a toto procento v posledních letech stouplo, stejně jako u dopravy jako celku. Poslední údaj pro celé odvětví hovoří o 27 %, a tudíž nedochází k poklesu. Můžeme a musíme proto vyvinout veškeré možné úsilí, aby se situace zlepšila. Z toho důvodu jsme stanovili jasné cíle, a to nejen pro silniční dopravu, ale i u leteckých společností. Jsme přesvědčeni, že s jasnou strategií můžeme emise CO2 snížit během příštích deseti let o 20 %.

Významnou výzvu představují bezpochyby města. Očekáváme, že ve městech bude žít 80 % obyvatelstva, a tudíž bude odpovídající úroveň mobility nezbytná. Tyto cíle byly rovněž vyjádřeny. A ještě poslední věc, dopravu bude snadné začlenit do strategie Evropa 2020, neboť evropský výzkum v oblasti dopravy jednoznačně patří k významným aspektům této strategie, kterou podporujeme. Může být pro lidi pomocí nejen finančně a z hlediska účinnosti, ale rovněž v oblasti bezpečnosti. Proto doufám, že budou doprava a mobilita sehrávat v evropské politice jako celku významnější úlohu, než tomu, obávám se, bývalo v minulosti.

Rád bych poděkoval všem za velmi konstruktivní podporu, které se mi od všech skupin a všech poslanců ve prospěch této zprávy dostávalo.

(Potlesk)

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, dovolte mi poblahopřát zpravodaji Groschovi a celému Výboru pro dopravu a cestovní ruch k velmi kvalitní zprávě. Je to velice konstruktivní a velmi vyvážený dokument. Jeho obsah je možné široce sdílet.

Rád bych zdůraznil jednu konkrétní věc, na niž zpráva i celá práce tohoto výboru poukazuje. Doprava je odvětví, které je klíčovým v mnoha ohledech – pro konkurenceschopnost, z hlediska životního prostředí a je rovněž zásadní pro sociální a územní soudržnost. Je to politická oblast, která si zasluhuje veškeré naše úsilí a pozornost. Jsem rád, že jsme dokázali dát dopravě významnou roli ve strategii Komise EU 2020.

S potěšením také konstatuji, že Parlament do velké míry sdílí přístup, který navrhla Komise ve svém sdělení nazvaném Udržitelná budoucnost pro dopravu. Požadavek účinné komodality a dokončení jednotného trhu je plně v souladu s naším záměrem dosáhnout jednotného dopravního prostoru, v němž budou různé druhy dopravy hladce propojeny a budou odstraněny překážky pro otevřené a účinné trhy.

Myslím, že snaha poskytovat občanům a podnikům lepší řešení v oblasti mobility může jít ruku v ruce s takovým systémem dopravy, který bude produkovat méně CO2 a jenž zároveň pomůže našemu průmyslu dopravy udržet si vedoucí postavení jak ve smyslu logistiky, tak z hlediska zařízení používaného k přepravě. Způsobem, jak to udělat, je dívat se na dopravu jako na jednotný systém, v němž spolu účinně fungují infrastruktura, dopravní informační technologie a regulační opatření.

Co se týká infrastruktury, chtěli bychom se zaměřit na multimodální páteřní síť, která by měla být hlavní pro celoevropský systém dopravy. Pokud jde o inteligentní dopravní systémy, souhlasíme s názorem, že by se řízení provozu, ale i výběr mýtného měly postupně stát multimodálními.

V otázce regulačních opatření souhlasím s tím, že musíme dokončit otevření trhu v dopravě, zavést inteligentnější systém stanovení cen odrážející veškeré příslušné náklady včetně externích a odstranit všechny překážky ve smyslu interoperability, technických norem, četných dokumentů v listinné podobě aj.

Mimořádně se zabývám také podmínkami, ve kterých budou žít občané. Musíme poskytovat větší bezpečnost a jednotná práva cestujících, což bude podněcovat využívání hromadné dopravy. Je také nutné, abychom byli ambiciózní při zvyšování bezpečnosti na našich silnicích.

A nakonec uznáváme, že je zapotřebí inovativního myšlení a že musíme usilovat o nalezení takových řešení, která by udržovala mobilitu osob a zároveň snižovala emise CO2. Komise podporuje vývoj nových typů vozidel tím, že financuje výzkum a stanovuje normy. Avšak i vnitrostátní a místní orgány mají velkou odpovědnost, například musí zajišťovat, aby územní plánování minimalizovalo dopravní zácpy a zbytečné cesty.

V podmínkách celosvětového hospodářského propadu je financování dopravní infrastruktury obzvláště citlivou oblastí. Hledáme různé přístupy. Mohl by například existovat samostatný dopravní fond, Komise však zcela jistě bude trvat na spojení několika finančních nástrojů EU do soudržného finančního rámce.

Ještě jednou děkuji panu Groschovi za jeho zprávu a mohu jen slíbit, že bude náležitě vzata v potaz při přípravě naší bílé knihy o budoucnosti udržitelné dopravy.

  Jo Leinen, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, dopravní politika má zásadní význam v souvislosti s ochranou životního prostředí a zdraví osob. Je dobře, že Evropská unie má strategii pro období až do roku 2020, aby byly vyřešeny mnohé problémy současných systémů dopravy.

Musí dojít k podstatnému snížení vlivu silniční dopravy na životní prostředí. V této oblasti jsou nutné opravdové inovace, aby došlo ke snížení emisí CO2 i oxidů dusíku a prachových částic. Kromě toho musíme do naší strategie pro životní prostředí intenzivněji zapojit leteckou a námořní dopravu. Zejména v případě námořní dopravy se zvyšují emise oxidů dusíku a síry – v této oblasti musí nastat zlepšení.

Miliony lidí navíc obtěžuje hluk z dopravy, který má dopad na kvalitu jejich života. Jsou nutná zlepšení v silniční dopravě i v dopravě železniční a letecké.

Rád bych se zmínil o internalizaci vnějších nákladů. Služební vozidla skýtají daňové výhody a letecký průmysl neplatí spotřební daň z paliva – to znamená, že v této oblasti máme ještě hodně práce. Chtěl bych poblahopřát panu Groschovi k jeho vynikající zprávě.

  Antonio Cancian, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že v prvé řadě je třeba zdůraznit, že pan Grosch odvedl na této zprávě, kterou výbor jednomyslně schválil, vynikající práci. Skládám mu upřímnou poklonu a ze srdce mu blahopřeji.

Jsem přesvědčen, že tento text je velice důležitý. Jedná se o zásadní krok pro naše další plánování do budoucna – poněkud ošemetný úkol stanovit obecné zásady pro udržitelný rozvoj dopravy. Zjevně se jedná o velmi širokou problematiku a já jsem měl možnost k tomuto textu přispět z pozice zpravodaje pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Udržitelnost je pojem environmentální, hospodářský, sociální a generační – myslím si, že na žádný z těchto aspektů tento dokument nezapomíná, je v něm stanovena řada priorit, které by měly být stanoveny, aby bylo možné rozvíjet dopravní odvětví, zlepšovat a široce využívat inteligentní dopravní systémy, což povede k tomu nejlepšímu možnému propojení mezi různými druhy dopravy, infrastrukturou a řidičem.

Nicméně až budeme usilovat o naplňování tohoto programu způsobem, který před okamžikem popsal pan Grosch, musíme mít, pane komisaři, zároveň na paměti to, že se nacházíme ve velmi kritické chvíli, a jako Evropská unie musíme využít veškerého svého významu, abychom se zasadili o realizaci těchto struktur či jejich součástí.

Proto bych vás rád požádal – vím, že jste se o tom dnes rovněž zmínil –, abyste trval, mimo jiné co se týče časového rámce, na racionalizaci veškerých dostupných zdrojů a snažil se je zahrnout do balíčku, jehož konečným cílem bude realizace některých důležitých struktur, které jsou již nějakou dobu plánovány a nyní jsou přezkoumávány pro účely strategie Evropa 2020. Myslím, že bychom v členských státech měli vyslat některé výrazné signály.

Ještě jednou děkuji našemu koordinátorovi a kolegovi poslanci panu Groschovi.

  Seán Kelly, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (GA) Pane předsedající, to, že nám pan Grosch dnes tuto zprávu předložil, je velmi záslužné. Myslím, že bychom mohli doporučení, která jsou v ní obsažena, obecně přijmout.

zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – Strategie 2020 hovoří o pohybu ve velkém rozsahu – pohybu osob, pohybu zboží, pohybu myšlenek – a dovolává se pochopitelně takových pojmů, jako je mládež v pohybu, dospělí v pohybu, konkrétně cestovní ruch, který nabízí starším osobám příležitost, aby se přesouvaly z místa na místo, a samozřejmě hovoří i o dokončení jednotného trhu. To vše znamená, že potřebujeme udržitelný dopravní systém, a tím se pan Grosch zabýval, zejména pokud jde o letiště, projekty jako jsou mořské dálnice – což je úžasný pokrok – a samozřejmě železniční spojení, jež lidem umožní bez problémů cestovat po železnici z jedné země do druhé.

Cíl snížení emisí je třeba rovněž uvítat. Dvacet sedm procent CO2 pochází z dopravy – toto číslo je nutné alespoň o 20 % snížit. A samozřejmě je zde snižování úmrtnosti na silnicích – průměrně 40 000 mrtvých ročně a 300 000 zraněných. To je obrovské číslo a bylo by skvělé jej snížit o 40 %.

Jedna věc je pro nás ve Výboru pro regionální rozvoj zneklidňující, a to návrh, že by měl být vytvořen velký dopravní fond, do kterého by bylo možné převést 60 % Fondu soudržnosti. To je pro Výbor pro regionální rozvoj nepřijatelné. Myslím, že je nutné vést o této oblasti další diskuse a dialog, jelikož Fond soudržnosti zdaleka není jen doprava, doufám však, že se nám podaří dospět k dohodě.

zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (GA) A pokud se nám to podaří a tento problém vyřešíme, budeme mít velké štěstí.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Doprava je klíčovou složkou hospodářství Evropské unie. Bohužel strategie EU 2020 zmiňuje toto odvětví jen velmi okrajově, ačkoli je výrazným zdrojem pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu.

Zpráva pana Mathieua Grosche obsahuje smělé myšlenky a užitečné postupy, jak toto odvětví v současné nelehké situaci Evropské unie posílit. Otevření trhu ve všech odvětvích dopravy bude hlavně ku prospěchu evropských občanů.

Komise a členské státy musí přehodnotit své dlouhodobé investiční plány, zejména v oblasti železniční dopravy, aby mohly dosáhnout například interoperability, což je aspekt, který považuji za prioritu Evropské unie pro nejbližší budoucnost. Členské státy a Komise musí vyvíjet trvalou snahu o zavedení a rozšíření evropského systému řízení železničního provozu, RailNetEurope a evropských železničních koridorů pro nákladní dopravu, a to vše jsou rozsáhlé projekty vyžadující harmonizaci a další finanční prostředky.

Rozšíření intermodality je účinným nástrojem ke zmírnění dopravních zácpy a snížení emisí oxidu uhličitého. Je nutné využít veškeré prostředky na podporu udržitelné dopravy, zejména železniční, říční a námořní dopravy.

Doprava po vnitrozemských vodních cestách je stále roztříštěná. Z toho důvodu je nutné posílit spolupráci příslušných orgánů ve všech státech, kde je tento druh dopravy možný. Evropská unie nabízí obrovský nevyužitý potenciál, zejména v podobě vnitrozemské vodní cesty Rýn-Mohan-Dunaj. Tento aspekt se musí projevit i v budoucí strategii pro Podunají.

Je nutné ve velkém měřítku rozvíjet a rozšiřovat inteligentní druhy dopravy. Evropská komise musí v rámci výzkumu, který je prioritní oblastí strategie EU 2020, vyčlenit zvláštní finanční prostředky na rozšíření použitelnosti inteligentních a čistých technologií v každém z dopravních odvětví.

  Saïd El Khadraoui, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, toto je důležitá rozprava, neboť jejím předmětem je budoucnost odvětví, které se denodenně týká téměř všech našich občanů, ne-li všech, a jež v prvé řadě zaměstnává miliony lidí v celé Evropě, kteří se v něm musí vyrovnat s mimořádně velkými problémy. Souhlasím s mnohými kolegy poslanci, kteří řekli, že zpravodaj odvedl skvělou práci a nyní nám může, samozřejmě spolu se stínovými zpravodaji, předložit mimořádně kvalitní zprávu. Tím se dostávám k tomu, abych zmínil svou kolegyni Magdalenu Álvarezovou, která nás již příští týden opustí, což znamená, že je to více méně poslední zpráva, na které se bude moci podílet. Dovolte, abych vám všem proto poděkoval za bezchybnou práci. Komise v této zprávě předložila řadu skvělých doporučení pro bílou knihu, která je očekávána ve druhé polovině letošního roku. Samozřejmě doufám, že bude vypracována spíše dříve než později, tedy na přelomu října a listopadu, nikoli v prosinci nebo dokonce lednu 2011, neboť tuto bílou knihu potřebujeme, abychom se pustili do práce.

Největší a nepochybně nejsložitější výzvou bude dosažení udržitelnějšího a účinnějšího dopravního systému. Žádná zázračná řešení neexistují. Chceme-li nízkouhlíkový systém dopravy, musíme v této oblasti zavést spoustu opatření: musíme pracovat na výzkumu a vývoji, zavést nové technologie na tomto poli, stanovit normy emisí a zajistit internalizaci vnějších nákladů prostřednictvím cenotvorných mechanismů. Zároveň bychom měli rozvíjet doplňkové investice a tak dále a tak dále. Minimum zde podle mého mínění představuje to, abychom používali nejúčinnější druhy dopravy a abychom využívali stávající infrastrukturu optimálně z hlediska životního prostředí i hospodářství. V mnoha případech to bude vyžadovat kombinaci více druhů dopravy, a proto musíme podporovat intermodální dopravu za pomoci zvyšování interoperability, a to nejen mezi druhy dopravy, ale i v jejich rámci. Pomyslete jen na železniční dopravu, tam je před námi ještě mnoho práce.

Nepochybně zde existují ještě mnohé další otázky. Doprava je velmi široká oblast. Mohli bychom dlouho hovořit o přepravě různých skupin lidí, což považujeme za naprostou prioritu. Mám nyní na mysli práva cestujících a sociální aspekty dopravy. Je mimořádně důležité, abychom se nyní zabývali finančními zdroji pro nové investice. Skutečně musíme projevit potřebný tvůrčí přístup, abychom nalezli v těchto časech těžkých pro veřejné rozpočty další zdroje financí. Na závěr řeknu, že doopravdy musíme přijít s kvantifikovatelnými cíli pro všechny záležitosti spojené s dopravou, a rád bych požádal Komisi, aby tomu v bílé knize věnovala pozornost – potřebujeme konkrétní kvantifikovatelné cíle a časový rozvrh, abychom věděli, jak to všechno provést.

  Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, i já bych ráda upřímně poděkovala zpravodaji Groschovi za jeho vynikající zprávu, a zejména za náš skvělý, galantní a účinný pracovní vztah. Naše skupina je zcela spokojena s cíli obsaženými ve zprávě a se zásadami, které stanovuje. Nechci se vracet k dlouhým a detailním debatám o otázkách komodality, koordinace, dokončení vnitřního trhu, dekarbonizace a dalších aspektů ani diskusi o zabezpečení, rozdílu mezi zabezpečením a bezpečností a významu sankcí – zvláště přeshraničních –, které jsou právě tak základními cíli pro naši budoucí evropskou dopravní politiku jako současně tím, co chceme.

Avšak na druhé straně není tato zpráva eklektickým výčtem položek ve stylu Préverta – a to bychom měli uvítat –, přičemž pan Grosch a jeho kolegové se shodli, že se zaměří na cíle, které jsou zároveň kvantifikovatelné a ambiciózní. A co více, dovolím si říci, že místo obyčejné zprávy máme před sebou opravdovou strategii. Proto je důležité, aby tato sněmovna, tento Parlament přijal zprávu velkou většinou, jako tomu bylo ve výboru, abychom byli vůči vám, pane komisaři, ani ne tolik v pozici síly, jako spíše v postavení, které nám umožní pevně si určit naše priority v této důležité oblasti, oblasti dopravy. Jak nám připomněl pan Grosch, zpráva tvoří základ plánované bílé knihy, které se, doufejme, dočkáme také velmi záhy.

Ve skutečnosti je to příležitost navrhnout integrovanou a průřezovou globální politiku s cílem obstát před současnými i budoucími problémy a konsolidovat skutečnou dopravní politiku EU tak, aby se z ní stala klíčová politika EU. Dovolte mi připomenout, že 10 % bohatství EU závisí na dopravě v Evropě a více než deset milionů lidí je v této oblasti přímo nebo nepřímo zaměstnaných.

Ráda bych navrhla dvě věci. První je velmi blízká mému srdci a souvisí se zohledněním celkového dopadu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Já to nechápu tak, že bych chtěla nějaký konkrétní druh dopravy diskriminovat ve srovnání s jiným. Ráda bych však měla přístup k dalším informacím o dopadu dopravy na životní prostředí a chtěla bych rovněž požádat Evropskou investiční banku, aby své investice zaměřila na dopravní společnosti, které využívají zelenější výrobní postupy.

  Michael Cramer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, chceme-li zastavit změnu klimatu, musíme zaujmout zcela jiný přístup k mobilitě. V dopravě vzniká 30 % emisí CO2 v EU a na rozdíl od oblasti průmyslu a zateplených domů, kde jsme od roku 1990 dosáhli snížení o 10 %, emise v dopravě vzrostly o 35 %. Veškeré úspory z jiných oblastí využívajících miliardy eur z našich příjmů z daní pohltí toto odvětví dopravy.

Doprava je obecně příliš levná a pouze doprava šetrná k životnímu prostředí je drahá. Je to důsledkem politických rozhodnutí, vezmeme-li však v úvahu budoucnost dopravy, je zřejmé, že se to musí změnit. Hospodářská soutěž v této oblasti není spravedlivá. Existuje povinná shora neomezená daň za každý kilometr kolejí, který vlak ujede. Naopak mýtné povinné není a navíc je stanovena jeho maximální výše. Letecká doprava získává podporu ve výši zhruba 30 miliard EUR ročně a přitom je „zabijákem klimatu“. Jestliže tedy nemáme k dispozici dostatek peněz, měli bychom zdroje hledat tady.

Také programy spolufinancování EU podporují druhy dopravy, které poškozují životní prostředí. Celkem je 60 % vynaloženo na silniční dopravu, zatímco pro železnice je to pouhých 20 % a pro cyklostezky 0,9 %. Situace se musí změnit, a proto ve skupině Evropské svobodné aliance požadujeme, aby nejméně 40 % směřovalo do železniční dopravy šetrné k životnímu prostředí, nejvýše 20 % na silnice a alespoň 15 % chodcům a cyklistům.

Těší nás, že zpravodaj chce, aby se emise CO2 z letecké a silniční dopravy snížily do roku 2020 oproti roku 1990 o 20 %, to podporujeme. Chtěli bychom vám k vaší zprávě blahopřát a poděkovat vám. Zelení však chtějí, aby v dopravě jako celku došlo ke snížení o 30 %. To je jediný způsob, jak zastavit změnu klimatu a zajistit našim dětem a vnoučatům reálnou budoucnost na této planetě. Musíme všichni na dosažení tohoto cíle pracovat.

  Oldřich Vlasák , jménem skupiny ECR. – (CS) Jednou z klíčových otázek, která před námi v oblasti dopravy stojí, je, jak řešit dopravu ve městech. Zatímco dnes žije ve městech více než 70 % obyvatel Evropské unie, v roce 2050 to bude již téměř 85 %. Města jsou navíc významnou a neoddělitelnou součástí dopravních sítí, jelikož jsou dopravními uzly, kde se setkávají různé druhy dopravy. Doprava v nich zpravidla začíná a také končí. Z těchto důvodů si města zaslouží prvořadou pozornost.

Pokud se nezmění naše návyky a přístupy, nárůst urbanizace a zvyšující se podíl městského obyvatelstva povede k častějším dopravním zácpám a větším ekologickým problémům. Dopravu ve městech musíme proto lépe integrovat s různými způsoby dopravy včetně veřejné hromadné dopravy. Musíme umožnit založení funkčních městských regionů, na které budou směřovány evropské i národní prostředky. Je třeba zvolit integrovaný přístup, zaměřit se na celek, ne pouze na jednotlivosti, jako například budování nového mostu, rozšíření vozovky či podporu odstavných parkovišť.

Hlavním tahounem rozvoje dopravy ve městech musí být nové technologie. Tyto technologie poskytují přesnější informace urbanistům, zvyšují produktivitu dopravních firem a kvalitu života obyvatel. Mohou omezit dopravní zácpy, snížit spotřebu paliva a množství vznikajícího CO2. Například zavedení inteligentního mýtného systému ve Stockholmu výrazně snížilo dopravní zátěž a emise CO2. Pomocí poplatků za vjezd do města snížili v Londýně objem silniční dopravy na úroveň osmdesátých let. To vše při adekvátní nabídce dostupné městské hromadné dopravy. Touto cestou se musíme vydat.

  Georgios Toussas, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, zpráva podporuje a dále propaguje dopravní politiku Evropské unie, která sleduje jediný cíl: zvýšit konkurenceschopnost a zajistit – myšleno maximalizovat – zisky monopolních obchodních skupin podnikajících v odvětví pozemní, letecké a námořní dopravy a rovněž jejich příspěvek k celkovým strategickým plánům kapitálu v Evropské unii, aby se zvyšovaly jeho zisky.

Kapitál využívá změnu klimatu k nalezení výnosné cesty směřující do nových oblastí obchodu. Jediný, kdo bude mít z takového postupu užitek, budou korporátní monstra, a naopak pracující budou svědky toho, jak nezaměstnanost prorazí strop, jejich pracovní a mzdová práva se rozplynou a budou ještě více platit za dopravu.

Vývoj v členských státech Evropské unie tuto naši interpretaci plně potvrzuje – podhodnocení veřejné dopravy s cílem usnadnit její rozprodání podnikatelům, kteří tak získají výhodné segmenty s hotovou infrastrukturou, za něž pracující tvrdě zaplatili – typickým příkladem jsou Hellenic Railways nebo v minulosti Olympic Airways a podobné plány má vládní strana PASOK i s městskou hromadnou dopravou.

Liberalizace dopravy – nákladní, osobní i jiné – měla pro pracující katastrofální důsledky: zvýšení počtu nehod, bolestivé dopady na veřejné zdraví a podpůrné balíčky v ceně miliard eur pro monopolní obchodní skupiny.

Zrušení kabotáže podle nařízení (EHS) č. 3577/92 mělo palčivé následky pro námořníky a pracovníky a obyvatele ostrovů. Monopolní loďařské skupiny, které provozují pobřežní trajekty převážející osoby a automobily, rekreační lodi a obecně všechny kategorie linkových lodí – a to je velmi důležité – se rozhodují pro registraci svých lodí pod vlajkami členských států Evropské unie nebo třetích zemí podle práva výběru, neboť tak mohou získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky.

Majitelé lodí navíc své lodi staví v asijských loděnicích. Vykořisťování pracujících způsobuje obrovské napětí a jejich pracovní a pojistná práva mizí v nedohlednu. Tisíce a tisíce pracovníků jsou vrženy do propasti nezaměstnanosti. Tímto způsobem lze vybrat levnější pracovní sílu, která nemá nezadatelná pracovní práva. Ceny jízdenek rekordně vzrostly a současně se zvýšilo ohrožení bezpečnosti cestujících a lidského života v důsledku klesající kvality služeb a nedostatku kontroly nebo dohledu nad bezpečnostními opatřeními, která jsou vnímána jako náklady na úkor kapitálu a jeho zisků.

Hnutí pracujících, lidová hnutí jsou proti politice Evropské unie, která je v samé podstatě zaměřena proti lidovým vrstvám, bojují proti ní a požadují vytvoření jednotného evropského provozovatele veřejné dopravy, který uspokojí potřeby společnosti a potřeby lidu.

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Projednávaná zpráva o udržitelné budoucnosti dopravy popisuje aktuální zásadní problémy odvětví dopravy a přináší politické náměty a doporučení, jak je možné se s uvedenými problémy co nejlépe vypořádat.

Všichni se shodneme na tom, že účinná a dobře organizovaná doprava podporuje život ve společnosti a pomáhá zvyšovat výkonnost hospodářství. Proto je skutečně zapotřebí cílevědomě zvyšovat kvalitu a účinnost všech druhů dopravy, tedy dopravy silniční, železniční, vnitrozemské vodní, námořní i letecké, přičemž je třeba přísně dodržovat základní zásady ochrany životního prostředí.

Trvalé zvyšování poptávky a přetížení silniční dopravy v městských oblastech je příčinou až 40 % emisí CO2 a až 70 % ostatních škodlivých emisí z motorových vozidel. Účinné prosazování technologií s nízkými emisemi CO2 v dopravě je tudíž přirozenou nutností směřující k ochraně životního prostředí.

Pro rozvoj technologií vozidel na elektrický pohon je však zapotřebí urychlit práce na základních normativních a regulačních opatřeních Evropské unie, která by definitivně otevřela cestu k masivnějšímu využití elektrického pohonu v dopravě. A zde podle mne, pane komisaři, všichni oprávněně spatřujeme rezervy v práci Evropské komise, která v této oblasti nedrží tempo s potřebami současné doby, zatímco především japonské společnosti vyvíjejí elektrická vozidla a intenzivně už pracují na standardizaci a sjednocení předpisů v této oblasti.

  Laurence J.A.J. Stassen (NI). – (NL) Pane předsedající, tato zpráva o udržitelné budoucnosti pro odvětví dopravy se zabývá tím, jaký je význam tohoto odvětví pro evropské hospodářství a pro dokončení vnitřního trhu. Může to na první pohled vypadat slibně, nebýt toho, že se zpráva bohužel zvrhla na pouhý výčet údajů o oblíbených levičáckých tématech: ochraně životního prostředí, snížení CO2, zlepšování sociálních a pracovních podmínek; je to tak, skutečně jste to tam všechno vyjmenovali. To vše samozřejmě bude muset být proces pod taktovkou Evropy. Spotřebitelé a firmy budou záhy zatíženi vysokými náklady na dosahování souladu s nejnovějšími evropskými požadavky a tyto plány pro dopravu pak budou nakonec financovány z evropských dotací.

Jsou to všechno ambice, které poškodí evropské ekonomiky. Už před současnou recesí nedokázala Evropa udržet krok s čísly pro růst dosahovanými ve Spojených státech, natož pak těmi, jež dosahují země, kterým říkáme nově se rozvíjející ekonomiky, například Indie nebo Čína. Dnes, poté, co kodaňský summit o klimatu selhal, Evropa jednostranně činí zoufalé pokusy k zastavení používání fosilních paliv. Další věc, kterou si v této zprávě můžete přečíst, je, že růst letecké dopravy bude v budoucnosti záležet na tom, zda bude tato doprava CO2-neutrální. Jak toho chtějí v praxi dosáhnout? Chystají se snad v dohledné době zavést elektrická letadla?

Jakkoli se zpráva snaží o finanční a sociální blahobyt v Evropě, zdá se, že stanovuje kurz, který pozici Evropské unie ještě víc bude oslabovat, sníží počet pracovních míst a zhorší kvalitu života. Není zkrátka možné, aby Evropa tohoto cíle, který si sama stanovila, skutečně dosáhla. Pane předsedající, musíme se zde zabývat jádrem věci, a tím je budoucnost pro dopravu, která by byla z hospodářského hlediska zisková. Budou-li k tomu členské státy chtít přidat politiku, je to jejich věc, ale ušetřete nás prosím evropského plánovaného hospodářství uloženého shora.

  Joachim Zeller (PPE). – (DE) Pane předsedající, na úvod bych rád poděkoval panu Groschovi za jeho podrobnou zprávu a obrovské množství práce, které do ní vložil.

Bez funkčního systému dopravy nebude Evropa bez hranic, které nás rozdělují, možná. Navíc evropské hospodářství nemůže být úspěšné a není snad ani představitelné bez účinných na budoucnost orientovaných dopravních systémů po zemi, po vodě a ve vzduchu. Potřebujeme silnější pocit sounáležitosti a méně národního egoismu, zejména pokud jde o rozvíjení železniční dopravy, šetrné k životnímu prostředí.

Má-li být budoucnost dopravy udržitelná, je nutné připravit všechny druhy dopravy na to, aby obstály v environmentálních a hospodářských výzvách, kterým je vystavena celá společnost. Zpráva nám nabízí v tomto ohledu cenné ukazatele směru, jímž se musíme ubírat.

Jen v jednom bodě se zprávou nesouhlasím. Vytvoření fondu dopravy, který by využíval peněz politiky soudržnosti, to je něco, co nemohu podpořit. A proč tomu tak je? Je pravda, že doprava podporuje soudržnost v Evropě. Zvláštní fond financovaný z prostředků politiky soudržnosti by však nedokázal naplnit očekávání, na jejichž základě vzniknul. Vytvářel by také jednostranný tlak na Fond soudržnosti a snímal by příliš velký díl odpovědnosti z členských států, které jsou zejména povinné vynakládat úsilí za účelem udržení budoucnosti pro dopravu.

Právě jsme v Parlamentu vytvořili zvláštní výbor, v němž budeme hovořit o tom, jak by měl Fond soudržnosti a strukturální fondy v budoucnosti vypadat, a neměli bychom práci tohoto výboru předjímat. Proto vás vyzývám, abyste hlasovali pro pozměňovací návrh k této zprávě. Kromě toho si myslím, že by se v kontextu celkové udržitelnosti a budoucnosti dopravních systémů mělo umožnit, aby fungovala technologie magnetické levitace.

  Magdalena Álvarez (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dříve než budu hovořit o obsahu zprávy, dovolte mi prosím poděkovat panu Groschovi za to, že souhlasil se zahrnutím a přijetím většiny pozměňovacích návrhů, které předložila skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.

Podle mého mínění to přispělo k adekvátnímu stanovení a nasměrování obecných zásad, které by měly být základem budoucí evropské dopravní politiky.

Chtěla bych zdůraznit čtyři hlavní skupiny z těchto přijatých a zahrnutých pozměňovacích návrhů. První se zabývá cíli. Zakotvení bezpečnosti a územní soudržnosti jako prioritních cílů nepochybně zlepší podobu budoucí dopravní politiky a přispěje k tomu, aby její praktické uplatňování odpovídalo očekáváním veřejnosti, jejím potřebám a jejím možnostem.

Vedle bezpečnosti byla mezi prioritní cíle, jak jsem již uvedla, zahrnuta rovněž územní soudržnost. Pro tento účel se navrhují zvláštní opatření ke zlepšení přeshraničních podmínek, omezení dopravních zácp a vyřešení problémů interoperability, ale i ke zlepšení spojů do odlehlých regionů; to vše má vycházet z konkrétní situace dané země a druhu dopravy.

Druhá skupina uvedených návrhů, mimořádně důležitá, podporuje dva druhy dopravy – železniční dopravu a dopravu po moři a na vodních cestách.

Je zde také třetí skupina pozměňovacích návrhů, a na ně bych ráda dala velký důraz – návrhy související s otázkami financování. Zásadní a životně důležité je odpovídající finanční krytí a my za tímto účelem podporujeme vytvoření fondu dopravy, závazek daný rozpočtem ve výhledu a také to, aby bylo povoleno specifické uplatnění „zlatého pravidla“.

A nakonec bych ráda zmínila pozměňovací návrhy, které jsou podle mne důležité proto, že jsou spojené s posilováním sociálního aspektu dopravy. Mluvím zde o pracovních podmínkách pracovníků a právech cestujících.

Na závěr bych ráda ještě jednou poděkovala panu zpravodaji a ostatním skupinám za spolupráci a za vaši vysokou úroveň angažovanosti v otázkách evropské dopravy.

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, cíle pro rok 2020 v oblasti udržitelné budoucnosti pro městskou dopravu a pro přepravu zboží jsou ambiciózní: snížení počtu úmrtí a vážných zranění při dopravních nehodách o 40 % mezi roky 2010 a 2020; pokud jde o silniční dopravu, zdvojnásobení počtu cestujících v autobusech a na železnici do roku 2020; snížení emisí CO2 způsobených silniční dopravou využíváním vhodných inovací a odstranění jízd bez nákladu; podpora železniční dopravy; snížení spotřeby elektrické energie u železničních vozidel; snížení znečištění životního prostředí vlivem letecké dopravy; poskytnutí finančních pobídek pro vytváření multimodálních spojů nebo platforem pro cestování v rámci Evropské unie a zvýšení jejich počtu, opět do roku 2020.

Samozřejmě je však prvním krokem i nadále větší integrace druhů dopravy, a když bude zapotřebí řešit problémy týkající se realizace hlavních železničních koridorů nebo komunikačních tras, musí Evropská unie přijmout rozhodná opatření.

  Carlo Fidanza (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, připojuji se ke chvále, kterou ostatní vyjádřili zpravodaji Groschovi, který bezpochyby odvedl velmi kvalitní práci. Souhlasím s většinou úvah, které dosud zazněly v souvislosti s komodalitou jako důležitým aspektem a otázkou interoperability.

Chtěl bych stručně hovořit o třech tématech. První řeší otázku bezpečnosti. Musíme do bezpečnosti i nadále masivně investovat, což je třeba v každém případě provádět tak, že budou rozvíjeny inteligentní dopravní systémy, jak jsme o tom vedli i předchozí rozpravu, a potřebujeme také dále rozvíjet technologie RTMS pro dopravu po železnici. Zůstaneme-li ještě u odvětví železniční dopravy – musíme s odvahou věnovat svou práci tomu, abychom Evropské agentuře pro železnice udělili větší pravomoceve věcech bezpečnosti, s cílem odvrátit opakování například takových katastrof, jaké jsme bohužel zažili před několika měsíci.

Pokud jde o financování, jsem zastáncem vytvoření fondu dopravy. Myslím, že musíme ve finančním výhledu na rok 2013 bojovat za to, aby byly tyto politiky adekvátním způsobem financované, a musíme zajistit, aby se mohly dále rozvíjet transevropské dopravní sítě. V této souvislosti považuji za klíčové, abychom rozvíjeli tyto sítě tak, že budou napojené na svůj vlastní střed ve Středomoří, neboť tato oblast je obecně styčným bodem pro nové trhy na východě.

A konečně poslední téma, ve kterém bych se rád dotknul obav ohledně městské mobility. Velmi vítám výzvu, která je součástí zprávy, a myslím, že k řešení těchto problémů bychom měli povzbuzovat větší využívání osvědčených postupů a koordinaci jejich zavádění. Musíme pracovat na lepším řízení přepravy zboží ve městech, abychom dosáhli udržitelnějšího systému městské dopravy, a věřím, že tato zpráva je dobrý předpoklad pro pokračování kvalitní práce v této oblasti.

  Knut Fleckenstein (S&D). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, mám radost, že budeme moci tuto zprávu velkou většinou zítra přijmout. Obzvláště důležité jsou podle mě dvě věci. Zaprvé je nutné zajistit, aby cíle, které jsme si stanovili pro rok 2020, byly měřitelné. Potřebujeme měřitelné principy, které nám umožní po deseti letech, nebo ještě lépe v polovině období, učinit inventuru, abychom mohli určit, zda jsme dosáhli toho, co jsme chtěli, nebo zda postup není optimální a musíme ho zlepšit. Týká se to především emisí CO2 v odvětví dopravy. Pokud by v souvislosti s jejich snižováním všechna ostatní odvětví dosahovala dostatečného pokroku, jak to řekl pan Cramer, pak bychom mohli oprávněně k témuž vyzývat i odvětví dopravy. Evropská dopravní politika má z hlediska snižování emisí CO2 zásadní význam.

Druhý bod se týká uplatňování účinné komodality. To je podle mě klíč k rozumné dopravní strategii EU. Říkám to z toho důvodu, že účinná komodalita může mít mnoho různých pojetí. Pokud tento teoretický koncept nezaložíme na správných kritériích, které dokážeme uvést do praxe, našeho cíle se nám dosáhnout nepodaří. Znovu tak vyzývám Komisi, aby zajistila, aby byl tento koncept správně používán, a to do posledního detailu, což znamená, že budou vytvářeny vhodné intermodální uzly a odstraňována problematická místa se zúženým průjezdem při přepravě zboží směrované přes důležité brány evropského obchodu. To platí zejména o propojení velkých přístavů a letišť s vnitrozemím.

Zatřetí musí být navrhovaná hlavní transevropská dopravní síť založena na stejných kritériích, aby zde mohl probíhat prakticky automaticky přechod na jiný evropský systém dopravy, účinný a šetrný k životnímu prostředí. To je něco, co musí vymyslet skutečně citlivý plán. Budou v něm nejen opatření z hlediska hospodárnosti, ale též ta, která se týkají sociálních podmínek, ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Pane Groschi, paní Alvarezová, mnohokrát vám děkuji za vaši nelehkou práci.

  Předsedající. – Následuje postup „zvednuté ruky“. O slovo požádalo 12 poslanců. Přesněji řečeno, v rozpravě by jich mělo být nejvýše pět, ovšem vzhledem k zájmu, který toto téma vyvolalo, se pokusíme dát každému jednu minutu, tedy prosím.

  Luis de Grandes Pascual (PPE). – (ES) Pane předsedající, podle mého soudu tato vynikající zpráva vytyčuje soubor zásad, které musí inspirovat novou bílou knihu o dopravě. Ta bude utvářet evropskou dopravní politiku na příštích deset let.

Do zprávy je zahrnuta řada bodů, které stojí za zmínku: potřeba zvláštního finančního fondu jako základního nástroje; problém zvyšujících se nároků nákladní dopravy; hledání komodálních řešení, jež budou zajišťovat bezpečnost pro uživatele i náklad; nutnost dostatečného množství a bezpečných ploch v silniční dopravě, kde je možné si odpočinout; dále – podle mého mínění správná – diagnóza, která říká, že jednotlivé druhy dopravy musí být navzájem slučitelné a je zapotřebí se starat spíše o kritéria účinnosti, než jen navzájem soutěžit; a nakonec zpravodajovo – podle mne odvážné, ale také správné – tvrzení, že doprava po železnici či po moři nemusí být vždy šetrnější k životnímu prostředí než doprava silniční.

Zkrátka „účinná komodalita“ bude mít v budoucnu zásadní význam a je to koncept, který je podle mého názoru rozhodně nutné plně podporovat.

  Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, pane Kallasi, chci panu zpravodaji poblahopřát ke skvělé práci, která má velký význam pro konečnou podobu budoucí bílé knihy. Podporuji názor, že pro Evropskou unii je zlepšení účinnosti systému dopravy klíčové, má-li však být tento cíl uskutečněn, je nezbytné provést strategickou integraci nástrojů EU. Politika soudržnosti jako klíčový nástroj k prosazování strategie Evropa 2020 by měla hrát vůdčí roli ve vztahu k odvětvovým politikám a navíc vést k začlenění všech členských států do evropské sítě a podporovat také postupné zavádění inteligentních řešení.

Evropská unie by měla mít k dispozici nástroje, které podporují zvyšování učinnosti dopravních sítí, aby se mimo jiné zvyšovala účinnost přeshraničních projektů. Fond dopravy však nesmí být vytvořen na úkor zdrojů vyčleněných na politiku soudržnosti. Měli bychom se snažit o souběžné obapolné posilování dopravní politiky a politiky soudržnosti a neoslabovat teď nástroje v současné podobě.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Zpráva o udržitelné budoucnosti pro dopravu obsahuje doporučení Parlamentu jak pro budoucí bílou knihu o udržitelné dopravě v Evropské unii, tak pro budoucí transevropskou dopravní síť.

Vzhledem k tomu, jak hustě je Evropská unie osídlena, je nezbytné, abychom dále rozvíjeli železniční a námořní dopravu. Prioritami Evropské unie se musí stát evropská strategie pro rozvoj dopravy na vnitrozemských vodních cestách a rozvoj železničních koridorů pro nákladní dopravu a vysokorychlostních železničních tratí propojujících všechna evropská hlavní a velká města. Doufám, že budoucí transevropská dopravní síť lépe využije přístup k Černému moři a koridor Rýn-Dunaj-Mohan.

Dopravní prvky se musí nacházet výlučně tam, kde je to ku prospěchu spotřebitelům, což je zapotřebí provázet dlouhodobými plány investic do infrastruktury a upevňováním technické interoperability.

Při financování rozvoje evropského dopravního systému bychom měli brát v úvahu bezpečnost dopravy, stejně jako sociální, hospodářskou a územní soudržnost.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, ráda bych vyjádřila upřímné poděkování panu zpravodaji a také všem stínovým zpravodajům. Jsem přesvědčena, že se nám podařilo vyřešit to, co se zdálo být málem v protikladu, protože všichni požadujeme rozvoj systémů dopravy a zároveň udržitelnou budoucnost.

Tato zpráva stanovuje požadavky pro skutečně udržitelnou budoucnost. Já jen doufám, že budeme tyto požadavky schopni společně realizovat tak, aby byly pociťovány v terénu.

Chtěla bych jako jeden z příkladů uvést, o co se nyní snažíme v Rakousku. V Dolním Rakousku jsme nedávno zavedli platformu Niederösterreich mobil. Jejím účelem je svést dohromady zájmové skupiny a veškeré orgány v dané oblasti s cílem rozvíjet udržitelné místní systémy mobility pro budoucnost. Domnívám se, že potřebujeme víc příkladů jako tento, v malém měřítku, ale i na evropské úrovni.

Musíme rozšířit naše dopravní sítě, zejména železniční síť a síť pro lodní dopravu. V souvislosti se strategií pro Podunají bych ráda zdůraznila, že sice potřebujeme, aby pokračoval rozvoj Dunaje, ale současně musíme, a to je důležitější, zohlednit i fakt, že se jedná o mimořádně citlivý ekosystém.

  Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Pane předsedající, toto dnešní odpoledne bylo doopravdy zasvěceno dopravě a máme před sebou zprávu, která v zásadě vše shrnuje.

Pro mnohé lidi je největším výdobytkem pro občany Evropy vnitřní trh. Dopravní trasy jsou tepnami vnitřního trhu, jak je pan Kallas nazval. Proto je samozřejmě důležité zajistit, aby byly tyto dopravní trasy bezpečné, aby byly rozvíjeny způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí, a musíme se také zabývat tím, co lze v budoucnu, například s využitím inteligentních dopravních systémů, obecně zlepšit.

Musíme přemýšlet o tom, jak můžeme účinněji strukturovat způsoby dopravy šetrné k životnímu prostředí, jako je například železniční nebo námořní doprava, jak můžeme přesunout větší objem dopravy ze silnic do těchto druhů dopravy a jak můžeme snížit dopad emisí z námořní dopravy na životní prostředí. Zároveň bychom se také měli zabývat konkrétními potřebami městské dopravy, které se od potřeb dopravy mezinárodní v mnohém liší. Budoucností městské dopravy mohou být manažeři, kteří cestují na elektronických kolech a zároveň tak rozvíjejí svou fyzickou kondici. Samozřejmě potřebujeme i jiné možnosti pro delší vzdálenosti, které by splňovaly i přeshraniční funkci. Jedná se o kvalitní, velmi pokrokovou zprávu.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, doprava je klíčovým prvkem hospodářského rozvoje. Má význam pro územní soudržnost, společenský pokrok a větší osobní blahobyt. Toto odvětví, vzhledem ke svému strategickému významu a nespornému veřejnému zájmu, je a musí nadále být jednou z oblastí, kde státy prostřednictvím veřejných služeb plní svou sociální funkci. To je to, co by měl splňovat moderní a účinný dopravní systém, který dokáže reagovat na hlavní výzvy daného sektoru, jako je například vyšší bezpečnost a snižování negativního dopadu na životní prostředí.

Musíme napravit a zvrátit dlouhodobé zanedbávání investic do veřejné dopravy a její rozklad, co se její privatizace týče. Musíme respektovat a ctít práva pracovníků v tomto odvětví. Musíme investovat do výzkumu a vývoje i do potřebné veřejné infrastruktury, abychom zajistili, že toto odvětví bude odpovídat potřebám společnosti.

Ze všech těchto důvodů bojovali pracovníci a lid v několika členských státech, například v Portugalsku, odvážně a odhodlaně, aby ochránili odvětví veřejné dopravy a aby ho zachránili před privatizací. Jejich boj vítáme a připojujeme se k němu.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, v kontextu této velmi komplexní rozpravy bych napřed navrhnul něco, co by zmírnilo některé naše problémy v dopravě.

Miliony občanů EU v této době cestují po evropských silnicích do prázdninových letovisek. Nebylo by pro zvýšení udržitelnosti dopravy rozumné rovnoměrně na evropské úrovni rozložit období prázdnin v jednotlivých členských státech a vzájemně je koordinovat?

Prázdniny v určité zemi často mají na naše cestování po Evropě velký dopad. Evropské dopravní sítě jsou pod ohromným tlakem, lidé prosedí na cestě na dovolenou hodiny v dopravních zácpách a negativní dopady těchto sezónních výkyvů na životní prostředí i občany a spotřebitele jsou zjevné. Rovnoměrné rozložení období prázdnin, které by samozřejmě zohledňovalo vzdělávací požadavky jednotlivých států, by k řešení některých těchto problémů mohlo pomoci. Přineslo by to užitek i z hlediska hospodářského, neboť prodloužení prázdninové sezóny by vedlo k nižším cenám a vytváření více pracovních míst.

Doufám, že Komise se tohoto návrhu ujme.

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, bylo by docela pěkné, kdybychom mohli rozložit prázdniny tohoto Parlamentu, k ničemu takovému ale podle mne nedojde.

Naslouchala jsem svým kolegům, kteří zmiňovali jízdní kola. Mohu říci, že jsem si minulý týden koupila nové kolo. Je to velmi udržitelné, pro mou práci však naprosto nepraktické. My potřebujeme taková udržitelná dopravní řešení, která jsou praktická. Také bych chtěla dodat, že se zde, zcela právem, hodně mluvilo o městské dopravě a rovněž o tom, že je nutné mít systémy, které na sebe navazují, nezapomínejme však na množství lidí, kteří žijí v izolovaných venkovských oblastech a jimž doprava systémy v malém měřítku umožňuje, aby se mohli zapojit do širší společnosti. Doprava má tedy rozměr sociální a hospodářský a oba musíme zohlednit. Kromě toho se samozřejmě musíme zabývat otázkami životního prostředí a já věřím, že to můžeme udělat, výběrem technologií a prostřednictvím tlaku na oblast změny klimatu. Co se týká fondu dopravy, bylo by mi líto jakéhokoli pokusu ubrat na úkor jednoho, abychom mohli přidat druhému. Naší velkou bitvou je zajistit adekvátní rozpočet pro Evropskou unii na období po roce 2013 jako celek. Začíná přituhovat.

PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK
místopředseda

  Olga Sehnalová (S&D). – (CS) Budoucnost dopravy spočívá bezpochyby také v rozvoji a podpoře veřejné hromadné dopravy. Cíle zdvojnásobení počtu jejich uživatelů do roku 2020 jdou správným směrem. Přesto je otázkou, jak se do této oblasti promítnou důsledky hospodářské krize a politika rozpočtových škrtů v dlouhodobém horizontu.

Zejména nové členské země jsou v současné době vystaveny enormnímu společenskému tlaku individuální automobilové dopravy se všemi negativními důsledky, včetně nárůstu emisí CO2 či dopravní nehodovosti. Tlaku na omezování hromadné dopravy jsou vystaveny zejména místní a regionální samosprávy a její udržení by mělo být evropskou prioritou, dříve než dojde k nenávratným škodám. Nalezení způsobu efektivní a motivující podpory provozu veřejné hromadné dopravy musí být důležitým úkolem každé evropské dopravní politiky, nyní více než kdykoliv předtím.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, odvětví dopravy je klíčovým prvkem rozvoje Unie a jednotlivých regionů. Hraje klíčovou úlohu v hospodářství a zaměstnanosti. Usnadňuje volný pohyb občanů EU a umožňuje oběh zboží po Evropě. Má ale také přímý vliv na rozvoj a sociální soudržnost regionů a na kvalitu života občanů, jejich zdraví a bezpečnost.

Je mimořádně důležité snížit prostřednictvím vhodných inovací množství emisí CO2 v silniční dopravě. Aby se zmírnila stávající nadměrná dopravní zátěž na silnicích, část osobní a nákladní dopravy je třeba přesunout ze silnic na železnici nebo lodě. Měli bychom rozvíjet moderní formy veřejné dopravy v městských oblastech. Je důležité, aby si jednotlivé druhy dopravy navzájem uměle nekonkurovaly, ale aby se podporovaly a doplňovaly, přičemž cíl je vytvoření udržitelného dopravního systému. Dopravní politika by měla být výraznější a účinnější.

  Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Měli jsme tu dnes možnost vést velmi zajímavou rozpravu o budoucnosti pro dopravu. Tato rozprava probíhá ve stejném čase jako další diskuse, též v Parlamentu, o rozpočtu na období 2014–2020. Rád bych se zeptal: neměli bychom v rozpočtu na příštích šest let věnovat více prostředků na dopravu a hlavně, nemělo by příštích několik let být obdobím mimořádného úsilí co se týče železniční dopravy? Všichni zde si myslíme, že je to dobré, aby železnice ulevily silnicím. Je to způsob dopravy velmi šetrný k životnímu prostředí, ale v této chvíli není možné jen mluvit. V příštím šestiletém období by měly být vyčleněny na tyto cíle podstatně větší zdroje.

  Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, i já bych ráda blahopřála panu Groschovi, především k tomu, jak citlivě přistoupil k otázce hraničních přechodů v evropské dopravní síti. Dále chci vyjádřit poděkování své kolegyni paní Alvarezové za to, že vytvořila tak věcnou a vyváženou zprávu.

Dovolte mi prosím zmínit jen dvě drobnosti, které sice ve zprávě nejsou, ale mohly by být v budoucnu v bílé knize Komise. Zaprvé chci vyjádřit své zklamání z toho, že cíl snížení počtu mrtí zůstává nadále jen 40 %. Vím, že je doplněna zmínka o vážných zraněních, jsem si ovšem jista, že pochopitelně budeme povinni podat podrobné vysvětlení, proč nemáme větší ambice a nestanovíme si cíl 50 % nebo vyšší, když naším cílem je snížit úmrtnost na silnicích o 100 %.

Pokud jde o financování dopravních sítí, chtěla bych jen dodat, že kromě návrhů obsažených ve zprávě pana Grosche, které jsou podle mne nesmírně zajímavé, bychom měli nyní, když začínáme hovořit o finančním výhledu pro příští období, být maximálně ambiciózní. Teď se obracím především na vás, pane Kallasi – zvažme cíl 10 % příštího víceletého rozpočtu pro období 2014–2020 pro evropské dopravní sítě. Proč nesnít? Proč takovéto věci pouštět z rukou?

Posuňme se dál, protože možná se nám podaří to, co se nám v předchozích finančních výhledech nepodařilo.

  Hella Ranner (PPE). – (DE) Pane předsedající, Evropský parlament může díky této zprávě z vlastního podnětu stanovit jasné cíle pro rozvoj dopravního odvětví. To je důležité, protože díky dopravě budeme moci dosáhnout dobře fungujícího hospodářství a konkurenceschopné Evropy a udržovat je.

Všichni včetně pana Kallase víme, že nepostradatelným rysem takovýchto ambiciózních a nákladově náročných plánů pochopitelně zůstává financování a těšíme se na nové modely financování, které budou nepochybně zapotřebí. Důležitou úlohu by zde mohl mít, a já doufám, že k tomu nakonec dojde, fond dopravy, nikoli na základě toho, že bude brát peníze jiným programům, ale tím, že bude bude obrovské toky financí lépe koordinovat.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, toto byla zajímavá rozprava. Je zřejmé, že stojíme před velice náročným úkolem, abychom správně uspořádali priority týkající se dopravního odvětví v příštím desetiletí, a přitom musíme zároveň zajistit, aby byly náležitě brány v úvahu různé stránky dopravy, často i velmi kontroverzní.

Všechny tyto kontroverzní otázky už jste v dnešní rozpravě zmiňovali, a co se týče železnic, jsou velmi dobře známy. Na minulém dílčím zasedání jste vedli zajímavou a kontroverzní rozpravu o konkurenceschopných železničních koridorech pro nákladní dopravu, které mohou hrát velmi důležitou úlohu v rozvoji.

Spolupracujme na prosazení nezbytných reforem v železničním odvětví. Konkurenceschopnost železniční sítě versus silniční doprava a také versus celosvětová konkurenceschopnost Evropy do velké míry závisí na vnitřní struktuře našich železnic: souvisí s tím to, že nebudou existovat žádná její privilegia, odstraní se politické vměšování a všechny tyto věci. To je můj silný dojem, který jsem nabyl již po krátké době ve funkci.

Je dopravní soudržnost také soudržností, nebo není? Elektromobily: jak přispívají elektromobily k dopravním zácpám, které jsou nejnenáviděnějším rysem dopravy? Finance jsou vždy kontroverzní, a obzvláště v této době. Dále jsou tu regionální zájmy, které jste rovněž zmiňovali; zájmy oblasti Středomoří.

Takže spolupracujme a usilujme o nalezení vhodné rovnováhy. Myslím, že se všichni dokážeme shodnout na obecných cílech. Při řešení problémů, které působí systém dopravy, budeme muset v budoucnu naplňovat potřeby mobility jednotlivců a podniků za takových podmínek, které spotřebovávají méně energie a čistší energii a účinněji využívají infrastrukturu a potenciál jednotlivých druhů dopravy. V tomto rámci jsem si jistý, že spolupráce mezi evropskými orgány nakonec povede k vysoce kvalitnímu systému dopravy budoucnosti, jakož i k užitku z využívání tohoto systému.

  Mathieu Grosch, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, mnohokrát vám děkuji za vaše příspěvky. Stanovili jsme si v této zprávě cíle a k jejich dosažení je zapotřebí mnoho práce včetně zdrojů financování.

Proto bych na tomto místě rád objasnil, že naším cílem není ubrat jednomu, abychom mohli přidat druhému. Byla by však škoda, kdyby jeden byl bohatý a druhý opravdu potřeboval peníze, aby je věnoval na rozvoj tam, kde je to nutné. Sotva si lze představit dvě oblasti, jež jsou více slučitelné než mobilita a územní soudržnost. Nesmíme je vnímat, jak říkají někteří lidé, jako vzájemné konkurenty. Je tomu tak dokonce i v případě pozměňovacího návrhu předloženého mojí skupinou. Naopak bychom na měli nahlížet jako na spolupracující oblasti. Takový je i základní koncept soudržnosti, jak my ji chápeme.

Chci vás tedy výslovně vyzvat, abyste tento návrh nepodpořili, neboť v budoucnosti tento fond bude sehrávat v naší zprávě a také v dopravní politice klíčovou úlohu. Potřebujeme peníze nejen na zkvalitnění infrastruktury, ale i na výzkum, který povede k posílení bezpečnosti a dalším zlepšením technologie.

Jelikož víme, že v železničním odvětví například funguje sedm nebo osm odlišných systémů, zatímco po silnici je možno procestovat Evropu od severu na jih a od východu k západu bez technických problémů, jsem přesvědčen, že je zcela přijatelné investovat peníze do výzkumu, interoperability a technologií, právě proto, abychom umožnili regionům se více sblížit.

Co se týká agentur, a opět tedy velmi krátce, silně pociťujeme, že nesmíme vytvářet novou strukturu, ale musíme dát Evropě ústřední úlohu.

V dopravní politice i jiných oblastech se stává jasné, že Evropa je v mnoha případech řešením, nikoli problémem, jak si na to stěžují mnozí, kdo hledí s určitým nádechem národní autonomie na danou situaci.

Právě toho chceme ve spolupráci s agenturami a prostřednictvím této zprávy dosáhnout. Rád bych vám všem poděkoval za vaše velmi pozitivní příspěvky.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční zítra, v úterý 6. července 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Spyros Danellis (S&D), písemně. – (EL) Příprava budoucí bílé knihy o dopravě je zlomovým bodem a máme tak možnost zásady dopravní politiky, a tedy „tvrdé infrastruktury“ společného trhu EU, revidovat. Již ve své současné podobě Groschova zpráva dává globální představu o budoucnosti pro dopravu, pohled, který vychází z předpokladu, že účinnost dopravního systému není dán jen velikostí našich dopravních sítí nebo objemem nákladu přepravovaného našimi loděmi a vlaky; je dána i dopadem těchto aktivit – a jde o základní a nezpochybnitelný princip – na životní prostředí, na společnost, na pracovní trh a na veřejnou bezpečnost. Proto považuji za velmi důležité, abychom bezpečnosti silničního provozu dali nový impuls – nesmíme zapomenout, že 70 % dopravy v EU se odehraje na silnicích – a vítám i návrh na vytvoření Evropské agentury pro silniční dopravu, která je v tomto směru zásadní opatření. Potřebujeme nové nástroje na podporu přijímání nových technologií a na šíření nejlepších opatření v oblasti regulace a nástroje pro výzkum v oblasti silniční dopravy.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Pane předsedající, zpráva pana Grosche, o které proběhla dnešní rozprava, představuje v přípravě na budoucnost pro evropskou dopravu v příštích deseti letech nepochybně důležitý příspěvek. Příčinou mimořádně velkého počtu sporných otázek a problému s dosažením vzájemného kompromisu jsou specifika dopravy v jednotlivých evropských státech a složitá sociální a geopolitická situace v Evropské unii.

Chtěl bych upozornit na několik věcí obsažených v dokumentu, zejména fakt, že je potřeba při vytváření evropského dopravního prostoru dopravu diverzifikovat. Podle mého názoru je velkou hrozbou široce chápaný pojem dekarbonizace. Chtěl bych zdůraznit, že pro úspěšnou dekarbonizaci jsou nutné skutečně velké investice do nových technologií. Kromě toho nesmíme zanedbávat zdroje energie, které jsou poměrně šetrné k životnímu prostředí, například biopaliva. Já sám pocházím ze Slezska, z městské aglomerace, která si stejně jako mnohé podobné oblasti v Evropě žádá více než jen regionální podporu. Z toho pramení můj zájem o městský prostor. Abych dodal váhu této zprávě, navrhl jsem začlenění odkazů na doplňující dokumenty, jako je akční plán pro logistiku nákladní dopravy a druhá zpráva o vývoji na železničním trhu, a tím také zdůrazňujeme strategický význam železnic pro zajištění správného fungování dopravního odvětví jako celku.

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. – (IT) Cílem zprávy o budoucnosti pro dopravu je podpořit a rozvinout účinný a udržitelný systém dopravy v Evropě. Pro uskutečnění tohoto cíle musí být vnitřní trh dopravy zcela dokončen a musí dojít k odstranění všech překážek vyplývajících z toho, že některé členské státy prováděly právní předpisy EU opožděně a některé je neprovedly vůbec.

Kromě toho bude nezbytné vytvořit fond dopravy, který zajistí financování projektů transevropské dopravní sítě a systémů na podporu této sítě. Projekty transevropské dopravní sítě jsou prioritou pro dopravní politiku, je ovšem třeba, aby byl odstraněn problém chybějící infrastruktury a překážky přeshraničních cest kvůli geografické poloze a motivované historicky. A konečně otázka bezpečnosti silničního provozu – mimo jiné toto je jeden z klíčových prvků, na kterých by měla být dopravní politika v budoucnosti založena.