Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 5. července 2010 - Štrasburk

19. Výroční zpráva Petičního výboru za rok 2009 (rozprava)

  Předsedající. – Další bodem je zpráva Carlose José Iturgaize Angula jménem Petičního výboru o výroční zprávě Petičního výboru za rok 2009 (2009/2139(INI)) (A7-0186/2010).

  Carlos José Iturgaiz Angulo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, je mi ctí před vás dnes jako každý rok předstoupit a předložit vám výroční zprávu Petičního výboru za rok 2009.

Jak víte, činnost Petičního výboru byla letos poznamenána koncem šestého a počátkem sedmého volebního období Parlamentu, které představovaly významnou změnu ve složení výboru, jelikož dvě třetiny jeho členů jsou nováčky.

Zpráva si klade za cíl nabídnout jasnou představu o tom, jak vypadala činnost Petičního výboru v uplynulém roce, a především konkrétněji vysvětlit, co obnáší předložení petice Evropskému parlamentu, jaké jsou také možné výsledky na konci tohoto procesu, čeho lze dosáhnout a jaká má proces omezení. Zpráva hodnotí rovněž pokrok při uplatňování předchozích doporučení, jejichž cílem bylo zlepšit práci výboru, a upozorňuje na hlavní výzvy, s nimiž se v budoucnosti musíme vypořádat v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, spolu s potvrzením práva podávat petice Evropskému parlamentu jako jednoho z pilířů evropského občanství, položily nezbytný základ také postupu vedoucímu ke zvýšení účasti veřejnosti na rozhodovacím procesu v Evropské unii – nabídly Evropanům možnost navrhovat zlepšení či doplnění právních předpisů Unie. Z toho důvodu tedy Petiční výbor vítá, že bude moci podle článku 50 jednacího řádu spolupracovat s Výborem pro ústavní záležitosti na návrhu zprávy o evropské občanské iniciativě, což by mělo být hotovo do konce tohoto roku. Navíc by Petiční výbor Parlamentu měl na stejném základě Lisabonské smlouvy budovat užší pracovní vazby s obdobnými výbory vnitrostátních a regionálních Parlamentů členských států, aby se zlepšilo vzájemné porozumění v otázkách petic na evropské téma a aby byla co nejrychleji předána odpověď veřejnosti na vhodné vnitrostátní úrovni.

Rád bych také upozornil na to, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala právní závaznost Listina základních práv, a zdůraznil, jakou váhu má Listina v tom, aby základní práva byla jasnější a viditelnější pro všechny evropské občany. Věřím, že budou učiněny všechny potřebné procesní kroky, které zajistí, aby proběhly institucionální aspekty přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento cíl má zásadní význam, zvláště přihlédneme-li k problému porušování vlastnických práv, jež petiční výbory v některých členských státech pravidelně řeší, a všichni víme, že ani výbor ani Parlament nejsou v postavení, které jim umožňuje přijímat jakékoli právní kroky.

Také bych rád zdůraznil, že Parlament má vynikající vztahy s evropským veřejným ochráncem práv. Oceňujeme především snahu evropského veřejného ochránce práv zvýšit informovanost veřejnosti o jeho práci, ale také úsilí o vyhledávání a řešení případů nesprávného úředního postupu evropských orgánů. Z toho důvodu podporujeme myšlenku, že by evropský veřejný ochránce práv měl vytvořit kodex řádného úředního chování pro pracovníky Evropské unie.

Požadujeme vytvoření systému na internetu, který by jednoznačně popisoval různé mechanismy stížnosti, které jsou veřejnosti dostupné, a uváděl, které z nich jsou pro jejich zájmy nejvhodnější; za tím účelem by bylo zapotřebí vytvořit jedno správní místo na internetu.

Ne všechno se ale vyvíjí dobře. Chtěl bych využít tuto příležitost, abych protestoval proti praxi – která je neměnná od roku 2007 – generálního ředitelství pro předsednictví a generálního ředitelství pro komunikaci –, kdy jsou písemnosti, které nejsou peticemi, zaregistrované jako petice podle čl. 201 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu. Hovořím o tzv. nepravých peticích. Jejich zpracování je zbytečnou ztrátou času a navíc jsou tu náklady na pracovníky věnující se danému úkolu. Abyste si vytvořili představu o závažnosti tohoto problému, uvedu jedno číslo: tzv. nepravé petice tvoří až 25 % registrovaných petic. Tato nesprávná úřední praxe ohrožuje práva občanů EU.

A nakonec, avšak nikoli v poslední řadě, bych rád poukázal na to, že je nutné přijmout kodex pro interní zpracování petic. Za tím účelem bych chtěl vyzvat sekretariát a představitele politických skupin, aby ve prospěch poslanců pracovali na vytvoření revidované příručky, která by zahrnovala vnitřní předpisy a postupy Petičního výboru.

A konečně má závěrečná slova jsou – a jinak to ani nemůže být, pane předsedající – určena sekretariátu výboru jako poděkování za jeho práci a podporu při vypracování této zprávy.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, na úvod bych rád poděkoval panu Iturgaizovi za jeho vynikající zprávu a za nesmírně důležitou práci, kterou do přípravy této zprávy evidentně vložil. Musím říci, že co do kvality zpráva dokonce předčí svou předchůdkyni na tomto dokumentu, paní McGuinnessovou, která rovněž předkládala velmi hodnotné a na informace bohaté zprávy.

Po prostudování shledala Komise ve zprávě řadu důležitých detailů i návrhů týkajících se zlepšení naší budoucí práce a spolupráce. Je zcela jasné, že musíme vzít na vědomí vzrůstající význam petic. Můžeme vidět, že počet petic i rozsah jejich témat skutečně narůstají. Zároveň bych rád využil této příležitosti, abych složil poklonu nové předsedkyni Petičního výboru, paní Mazzoniové, neboť se jí ve velmi krátkém čase podařilo vnést do práce výboru i do spolupráce s Komisí novou energii a náboj a napomáhá tím velmi intenzivní a dobré spolupráci s ostatními výbory Parlamentu i Komisí.

Dále bych rád zdůraznil, že Komise je samozřejmě plně připravena s Petičním výborem spolupracovat, a to ve všech ohledech souvisejících s peticemi. Jsme ochotni poskytnout odbornou pomoc a nabídnout něco, co je velmi důležité – kontextovou studii některých bodů a dobrou výměnu informací, pokud jde o nejrelevantnější otázky. Mám k dispozici jen omezený čas, a proto mi dovolte zaměřit se pouze na tři body, jež jsou z pohledu Komise velmi zajímavé a velice důležité.

Za nejdůležitější bod považujeme, že zpravodaj uznává, že velmi důležitou úlohu v celé této spolupráci sehrává spolupráce s vnitrostátními orgány a parlamenty. Velmi pečlivě jsem naslouchal před okamžikem jeho návrhům, jak by bylo možné navázat velmi úzkou spolupráci s petičními výbory v členských státech. Je totiž velmi často pravda, že co se týče evropských právních předpisů, jsou za jejich vymáhání zodpovědné vnitrostátní orgány.

Zadruhé, chápu váš požadavek, aby byly informace ze strany Komise sdělovány a komunikovány srozumitelnějším a vstřícnějším způsobem. V tomto ohledu se snažíme naši práci zlepšit a já bych rád poukázal na kvalitu nových internetových stránek Europa, na nichž se pokoušíme předkladatele petic směrovat na příslušné informace.

Zatřetí mne velmi těší, že se nám tento týden podařilo uzavřít rámcovou dohodu mezi Evropským parlamentem a Komisí o jedné otázce, na kterou tato zpráva upozorňuje, konkrétně informacích o současných pravomocech subjektů zúčastněných v řízení o nesplnění povinnosti. Velmi mne těší, že jsme pro tuto otázku nalezli řešení.

Vím, že můj čas vypršel, takže budu tímto končit. Těším se na naši rozpravu. Mnohokrát vám děkuji za tuto vynikající zprávu.

  Pascale Gruny, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych chtěla poblahopřát panu Iturgaiz Angulovi k práci, kterou odvedl.

S obsahem zprávy souhlasím a už se nechci k tomuto tématu vracet. Ráda bych však připomenula dvě důležité otázky vznesené panem Iturgaizem Angulo. Zaprvé je důležité informovat občany o rozdílech mezi občanskou iniciativou, procesem předkládání petic Evropskému parlamentu a úlohou evropského veřejného ochránce práv. Ohledně funkce jednotlivých nástrojů panuje stále ještě příliš mnoho nejasností. Zadruhé, při svých setkáních s občany v mém volebním obvodu zjišťuji, že o právu předložit petici Evropskému parlamentu nikdy neslyšeli. Jak můžeme zajistit, aby občané měli jasnější představu a dokázali ve svůj prospěch mobilizovat stávající zdroje? Je v tomto ohledu životně důležité, aby měl Evropský parlament k dispozici lepší komunikační nástroje.

Víte, že v současnosti neexistují žádné internetové stránky, které by srozumitelně vysvětlovaly, jak petici předložit? Stejně tak nejsou lidem předkládajícím petice k dispozici žádné informace, které by jim umožnily v reálném čase sledovat, jak Parlament jejich petici vyřizuje. Neexistuje žádný důvod pro takovou netransparentnost.

Je nutné se více zviditelnit, občané si musí uvědomit, že jsme zde proto, abychom je podporovali. Náš výbor existuje a pracuje pro jejich dobro a my jsme zde, abychom jim naslouchali. Evropský parlament musí učinit vše, co je v jeho silách, aby tuto komunikační propast odstranil a aby vyzdvihl práci, která byla odvedena. Tato práce sice není legislativní povahy, to je pravda, není však o nic méně důležitá. Občané by měli být středobodem našeho zájmu a náš výbor každý jednotlivý den pracuje na tom, abychom tohoto cíle dosáhli.

  Chrysoula Paliadeli, jménem skupiny S&D. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, i já bych se ráda jako místopředsedkyně Petičního výboru připojila k poděkování mému dobrému příteli panu Iturgaizovi za velmi důležitou zprávu, kterou vypracoval, tím spíše, že po vyhodnocení statistik zdůrazňuje klíčovou úlohu Petičního výboru ve vztazích mezi evropskými občany a Evropským parlamentem a spolu s úřadem evropského veřejného ochránce práv pak v budování důvěry občanů v Evropskou unii a její zástupce.

Komise má v tomto ohledu povinnost, a jsem ráda, že to pan Šefčovič už zmínil (předběhl mne tím), spolupracovat se členy Petičního výboru v souvislosti se snižováním byrokratického smýšlení a rovněž aby mohla Komise účinněji reagovat v případě požadavků, které usnadní práci Petičního výboru, dále když výbor předkládá Komisi pravidelné oficiální zprávy o pokroku ohledně řízení pro nesplnění povinnosti, a ve vytváření nového internetového portálu pro informování občanů o jednotlivých mechanismech stížností, které jsou jim na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni k dispozici.

Věřím, že Komise bude zprávě pana Iturgaize věnovat náležitou pozornost a využije její závěry ve své snaze dosáhnout evropské integrity a pro evropskou soudržnost.

  Marian Harkin , jménem skupiny ALDE. Pane předsedající, nejprve bych ráda poděkovala panu zpravodaji za jeho velmi komplexní zprávu.

Šest let jsem byla náhradnicí Petičního výboru a v této době jsem velmi úzce spolupracovala s některými předkladateli petic a velice pozorně naslouchala všem dalším.

První věc, která mne vždy zaskočí, je to, že občané obecně vnímají orgány EU úplně jinak než my jako poslanci Evropského parlamentu nebo vy jako komisař. Myslím, že se musíme vžít do kůže předkladatelů petic. Domnívám se, že chceme-li skutečně účinný a k občanům vstřícný proces, musíme vytvořit nějaký panel tvořený předkladateli petic a pak si vyslechnout, co jim leží na srdci, a využít to jako katalyzátor k pozitivní změně.

Pro mnohé občany je podání petice k Evropskému parlamentu posledním úsekem velice dlouhé cesty a často jsou již velmi frustrováni. Je naší povinností jejich cestu co nejvíce usnadnit a myslím, že návrh, aby se internetové stránky o právech v EU proměnily v jediné správní místo, je opravdu skvělý. Musíme však být občanům oporou též v průběhu procesu a srozumitelně a včas jim po celou dobu, kdy probíhá, věc vysvětlovat.

Rok co rok se vracíme k tématu nepřípustných petic a myslím, že musíme být v této záležitosti realističtí. Nikdy občanům přesně nevysvětlíme, jaké jsou, či naopak nejsou pravomoci Unie, a proto je podle mne důležitější, aby předkladatel v případě nepřípustné petice obdržel jasné a jednoduché vysvětlení, přičemž je velmi důležité, aby součástí odpovědi bylo i doporučení, na koho se obrátit dál.

Poslední dvě poznámky: podporuji bod 17, který vyzývá Komisi, aby se zabývala podvodnými katalogovými firmami. Rok co rok jsou malé podniky v mnoha, ne-li všech členských státech terčem obtěžování a právních hrozeb ze strany těchto podvodných katalogových firem.

A konečně, bod odůvodnění E hovoří o přímém vlivu právních předpisů EU na životy občanů a o tom, jak právě občané nejlépe posoudí účinnost tohoto vlivu a případné nedostatky. My jako zákonodárci a komisaři jako iniciátoři právních předpisů musíme tomuto jejich názoru naslouchat a využít ho jako součást dlouhodobého procesu, který zvyšuje kvalitu naší práce, spíše než abychom to považovali za cestu, která nikam nevede.

  Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedající, i já bych chtěla panu Iturgaizovi poděkovat za důležitou zprávu, která obsahuje řadu skvostných pasáží. Mé vystoupení je časově omezeno, a proto se zaměřím na pozměňovací návrhy, které jsme předložili.

Mají-li občané porozumět tomu, co naše práce obnáší, je pro nás důležité, abychom k občanům hovořili jasně. Není to otázka hanění někoho, naopak, naše úsilí nese ovoce. Místní a vnitrostátní orgány nám naslouchají. Mluvíme-li však o těchto věcech v naprosto abstraktních termínech, je to nepochopení smyslu pro slušnost a je to v rozporu s dobrými úmysly mnohých mých kolegů poslanců, kteří chtějí, aby naše práce byla k občanům vstřícnější.

Pokud jde o pozměňovací návrh 1, chceme ujasnit vzájemný vztah mezi soudy, neboť soud EU pochopitelně stojí nad vnitrostátními soudy. Ze zprávy by bylo možno nabýt dojmu, že konečné slovo mají vnitrostátní soudy. Občané se však pochopitelně mohou na nás s různými případy obracet, a to i bez ohledu na vnitrostátní soudy. Jinak by totiž, v neposlední řadě z finančních důvodů, bylo pro mnoho lidí prakticky nemožné, aby byla jejich žádost vyslyšena.

Pozměňovací návrh 4 považuji pravděpodobně za nejdůležitější. Nechceme Komisi dávat možnost, aby se vyhnula své odpovědnosti za dosahování souladu s právními předpisy Společenství členskými státy. Je skvělé přicházet s novými metodami, z projevu pana komisaře bych však nedokázala poznat, zda se snad nejedná o pokus Komise vyhnout se svým povinnostem, což jí každopádně nesmíme dovolit.

Na závěr několik slov k našemu pozměňovacímu návrhu 5 o vnitřních pravidlech a o pracovních postupech v Petičním výboru, což je téma, které sotva bude plénum zajímat. Tedy velmi stručně – platná pravidla a způsob práce fungují velice dobře, a mějte na paměti: proč něco opravovat, když to není rozbité! Již jsme na diskusi na toto téma vyplýtvali příliš mnoho drahocenného času.

  Zbigniew Ziobro, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, v úvodu bych chtěl i já panu zpravodaji poděkovat za jeho práci.

Rád bych podotkl, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost bude mít závažný dopad na činnost výboru, i když přizpůsobení jeho činnosti novým požadavkům Smlouvy je cíl, který bude vyžadovat další úsilí. Nalézáme se v nové situaci, v níž by Parlament měl hrát zásadní úlohu, a to hlavně v práci na nové občanské iniciativě, aby tento nástroj mohl dosahovat svého účelu jako součást rozhodovacího procesu v Evropské unii. Petiční výbor sehrává rozhodující úlohu na úrovni pravomocí Parlamentu jako orgánu dohledu. Konkrétním příkladem jsou například stížnosti na práci německých služeb pro mládež, které rodičům z jiného členského státu, než je Německo, ztěžují výkon jejich rodičovských práv. Výbor tento problém přezkoumal a upozornil na nesrovnalosti v dané oblasti.

Petiční výbor také sehrává zásadní úlohu ve sledování práce Evropské komise. Jako příklad mohu uvést zprávu o přípravách investic spojených s projektem Nord Stream a vzniklé podezření, že projekt nesplňuje veškeré požadavky ve vztahu k životnímu prostředí.

Třetí významný faktor, který by měl v souvislosti s diskusí o práci Petičního výboru zaznít, je nabytí právní závaznosti Listiny základních práv. Tato problematika rovněž bude předmětem další intenzivní práce ze strany výboru.

  Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Pane předsedající, rád bych se jménem své skupiny připojil k blahopřáním panu Iturgaizovi. Myslím, že před sebou máme podrobnou zprávu o intenzivní práci, kterou výbor odvedl v roce 2009.

Tato práce souvisela s peticemi, jež jsou pro veřejnost stále účinnějším nástrojem, takže celkový počet petic oproti roku 2008 skutečně vzrostl. Podle mého názoru je to známkou toho, že veřejnost opravdu vnímá Parlament jako velmi účinný nástroj co se týče předkládání petic jako způsobu řešení nejrůznějších problémů – environmentálních otázek, základních práv, spravedlnosti, vnitřního trhu aj.

Stále větší množství petic – v celém výčtu vedou Německo, Španělsko, Itálie a Rumunsko; doufám, že to nemá žádnou souvislost s výsledkem zápasu, který se bude konat pozítří, a že Německo nebude vést nad Španělskem. Je však pravda, že máme před sebou nástroj, který je pro veřejnost skutečně užitečný.

Myslím, že předností zprávy je nejen to, že se věnuje problémům, které je třeba vyřešit kvůli tomu, aby petiční řízení bylo účinnější, ale že chce na tyto problémy upozornit rovněž Evropskou komisi.

Zaprvé, zjednodušení petic je úkolem nás všech, i této sněmovny. Nicméně s ohledem na vše, co souvisí s pravomocemi EU v takových oblastech, jako je například řízení ekosystémů, životní prostředí aj., bychom potřebovali, aby byly reakce Komise související s tímto postupem, zejména písemná upozornění zasílaná členským státům, mnohem rychlejší. Musí, jak Komise ví, být rychlejší proto, že ve chvíli, kdy dopis o těchto otázkách dorazí nebo kdy Evropský soudní dvůr zasahuje, je často příliš pozdě – poškození, ke kterému dochází, je nevratné; poškození životního prostředí je nevratné.

Proto je z mého pohledu velmi důležité, abychom byli skutečně schopní reagovat co se týče této konkrétní otázky mnohem rychleji. Reakce musí být od chvíle, kdy je petice doručena a kdy Komise vyřkne svůj souhlas, že došlo k poškození nebo že jsou porušovány evropské směrnice o ochraně životního prostředí, mnohem kratší, tento postup – ve chvíli, kdy se dostane k soudu – aby pokračoval mnohem rychleji a bylo zabráněno poškození dříve, než bude nenapravitelné.

To jsme zažili v roce 2009: byl to rok s velmi závažnými dopady na mou vlast, Španělsko. Španělsko bylo jednou ze zemí, které byly nejvíce postiženy neregulovaným rozvojem měst, zpráva paní Aukenové byla tedy velmi důležitá v pravou chvíli. Dovolte mi připomenout například přístav Granadilla.

Nedávná návštěva Huelvy zaměřená na dopady znečištění v zátoce ukazuje, že je to skutečně velmi užitečný nástroj. Věřím, že když se nám podaří urychlit a zjednodušit činnost Komise a zvýšit její účinnost v případě řízení o porušení právních předpisů týkajících se životního prostředí, veřejnost nám poděkuje.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, právo podávat petice je zakotveno v Lisabonské smlouvě jako důležitá součást občanství v Unii. Zdaleka největší počet petic předkládají občané z Německa a Španělska. Moje vlast, Rakousko, za nimi značně pokulhává. Jsem si jista, že široká informovanost veřejnosti by mohla mít pozitivní vliv na prohloubení integrace Evropské unie.

Rozhodnutí Evropské unie přímo ovlivňují běžný život občanů. Petice umožňují občanům mít přímý kontakt s evropskými orgány, přičemž tyto orgány jsou často vnímány jako velmi abstraktní a byrokratické.

Avšak i orgány mají z petic užitek – petice často ukazují, jak jsou právní předpisy Evropské unie prováděny. Příkladem jsou otázky vzájemného uznávání odborné a profesní kvalifikace a profesních zkušeností. EU podporuje řadu různých programů mobility. Vzájemné uznávání je pro úspěšné fungování těchto programů nezbytné.

Občané Evropské unie jsou zastoupení v Evropském parlamentu. Už z toho důvodu je pro ně užitečné, aby nás mohli přímo prostřednictvím petic kontaktovat. Také jako členka Petičního výboru aktivně pracuji na tom, aby se prohloubila informovanost veřejnosti o výboru, a na zlepšování jeho účinnosti. Jestliže budou mít evropští občané větší povědomí o pravomocech EU, pak bude možné vyřešit problém velkého množství nepřípustných petic.

A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat panu zpravodaji za zprávu.

  Erminia Mazzoni (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zdravím pana Šefčoviče a poukazuji na absenci zástupce Rady pro účast na této rozpravě.

Jak víte, pane předsedající, Evropská unie usiluje o posílení pojmu evropského občanství po mnoho let, neboť je to zásadně důležité pro její politickou legitimitu, ale je to také především něco, na čem může kultivovat své ambice dosahovat demokratického zastoupení. Stejně jako všechny mezinárodní organizace nemůže Evropská unie vyvíjet činnost mimo pravidla Smluv a nemůže ani vykládat extenzivně své pravomoci.

A přesto má zvláštní charakter, takový, který vychází z evropského snu jejích zakladatelů, jež jí přisoudili být Evropou lidí. Zejména poslední, Lisabonská smlouva, která vstoupila nedávno v platnost, zasazuje evropské orgány do politického rámce, při kterém by měla být zajištěna větší účast ze strany občanů – to jsou stavební kameny Evropy lidí, kterou vytváříme.

Petiční výbor Evropského parlamentu je jediným přímým nástrojem pro aktivní účast občanů na chodu evropských orgánů. Stačí, když řekneme, že výbor při své práci vychází z požadavků občanů, a nikoli z instrukcí Komise. Parlament a Komise by měly jeho práci a jeho výsledky více brát na vědomí.

Údaje ve zprávě za rok 2009 – k níž panu Iturgaiz Angulovi blahopřeji – ukazují na výrazný nárůst této účasti občanů, a to i přes neochotu s Petičním výborem spolupracovat, kterou Evropská komise v minulosti již bezpochyby ukazovala.

Za poslední rok jsme zdokonalili vnitřní postupy, zahájili revizi metody pro posuzování doručených petic a navrhli, jak se všichni již zmínili, systém modernizace internetového portálu, aby byl k občanům vstřícnější. Byl to plodný rok ...

(Předsedající řečnici přerušil.)

Na závěr bych chtěla vyslovit přání pro rok příští: doufám v plodnější spolupráci s Komisí, sdílím tudíž slova pana Šefčoviče a souhlasím se třemi body, které uvedl a jež doufám budou přijaty. A co víc, doufám, že tento výbor dokáže sehrát specifickou úlohu v postupu pro občanskou iniciativu, o němž tu hovoříme.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) I já bych ráda poblahopřála ke zprávě. Podle mého názoru nabízí přesné informace o roce 2009, který nebyl snadný. Došlo k výměně přibližně dvou třetin členů Petičního výboru, přičemž počet petic, byť poměrně pomalu, vzrůstal. Rok 2009 byl rovněž zajímavý proto, že se Evropská unie pokusila snížit demokratický deficit tím, že se ratifikuje a uvede v platnost Lisabonská smlouva.

Je pravda, že Petiční výbor se neúčastní legislativního procesu a mnozí jej proto považují za méně důležitý než ostatní výbory. Sehrává však hlavní úlohu při snižování demokratického deficitu, neboť buduje vztah mezi občany a orgány EU. Důležitou zpětnou vazbou pro nás je, že počet petic vykázal mírný nárůst. Avšak počet petic, které nelze přijmout, o mnoho neklesl. Měli bychom zlepšit poskytování informací a občané by měli vědět, v jakých případech mohou petici výboru předložit.

Stejně tak považuji za další podstatnou zpětnou vazbu pro nás pro všechny to, jakých oblastí se petice týkají. Obecně jsou to oblasti, v nichž nejsou řádně nebo dostatečně prováděny právní předpisy EU, nebo tam, kde občané požadují silnější evropské pravomoci, například v oblasti životního prostředí či lidských práv. Stoupá počet petic souvisejících s volným pohybem, činností soudů a vnitřním trhem. To vše je podle mne velmi důležité.

Zároveň bych chtěla zdůraznit, že výbor musí navázat úzkou spolupráci s Evropskou komisí, zejména komisařem Šefčovičem. Práce výboru by bez této pomoci byla mnohem méně účinná. Je podle mého názoru velmi důležité zajistit, aby v oblastech, kde může v důsledku prodlení dojít k nenapravitelným škodám, byla rozhodnutí přijímána rychle. Tento časový faktor je velice významný i z řady dalších důvodů, a to je příčinou toho, proč je spolupráce s Komisí klíčová. Chtěla bych zmínit ještě jednu věc. Nemůžeme stejně rychle zpracovávat petice ve všech jazycích. Administrativní pracovníci Výboru nemají k dispozici dostatek osob hovořících menšinovými jazyky. I v této oblasti se situace musí zlepšit a je nutné urychlit postupy v menšinových jazycích.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, právo podávat petice je jedním z nejdůležitějších práv občanů Evropské unie. Umožňuje jim poukázat na případné porušení jejich práv a nešvary v Evropské unii. Proto jsou předkládané petice dobrým ukazatelem toho, jak evropský právní systém funguje. Takže mne těší, že bylo celkem předloženo 1 900 petic, což je více než v roce 2008.

Občané Evropy však mají rovněž právo na patřičnou, dostatečnou a rychlou odpověď. To znamená, že musíme společně zlepšit způsob naší práce a naše vnitřní postupy. V prvé řadě je třeba rychleji odfiltrovat dokumenty, které nejsou peticemi. Neměly by být zahrnuty do úplného úředního postupu v útvaru. Zadruhé, měli bychom odmítat, či rychleji zpracovávat, petice, které nespadají do naší pravomoci. Zatřetí by členové Petičního výboru měli rychleji navazovat dialog s předkladateli petic.

Petiční výbor má obrovskou příležitost, aby uváděl v život Evropskou unii, která přináší prospěch svým občanům. Myslím, že bychom měli – tím myslím Petiční výbor, Komisi a příslušný správní orgán – v blízké budoucnosti tuto příležitost ve velké míře a patřičně využít.

Ještě jednou zpravodaji za jeho skvělou zprávu mnohokrát děkuji.

  Simon Busuttil (PPE). – (MT) Také já bych chtěl svému kolegovi panu Iturgaizovi v úvodu blahopřát k jeho zprávě. Jeho zpráva je důležitá, neboť ji vydává důležitý výbor – a Petiční výbor skutečně důležitý je, neboť tvoří most mezi námi a evropskými občany. Předností výboru není jen to, že občanům dává možnost vyjádřit se; zajišťuje současně, aby byli tito občané vyslyšeni –, a to je možná ještě důležitější. Existuje jen málo míst, kde mají občané pocit, že jim někdo skutečně naslouchá – a tento výbor je nepochybně jedním z nich.

Rád bych se zmínil o zprávě, kterou jsem na konci roku 2006 vypracovával jménem Petičního výboru o podvodných katalogových firmách – těch, které vyzývají občany a malé podniky, aby v nich inzerovali, aniž by jim sdělily, že jde o placenou reklamu. Oběťmi těchto katalogových firem se stávají subjekty jako různé instituce, školy a knihovny, které nejsou ani firmami. V této zprávě jsem žádal Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by jednou provždy tento problém vyřešil. To se bohužel nestalo a já budu i nadále trvat na tom, že by se to mělo udělat. Proto bych chtěl pořádat pana komisaře, aby to vzal na vědomí, neboť se domnívám, že je to důležité.

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, tato zpráva ukazuje velmi jasně, jak důležitý je Petiční výbor a celý systém petic pro evropskou demokracii. Je tu proto, abychom reagovali na každodenní problémy, s nimiž se lidé setkávají, a samozřejmě je velice důležité, že občané nás upozorňují, pokud instituce v členských státech nebo členské státy samotné nedodržují evropské právní předpisy. My v Petičním výboru o těchto věcech diskutujeme a přijímáme v nich závěry, později již ale nevíme, zda členské státy vzaly naše zjištění na vědomí.

Nemáme tedy žádné reálné mechanismy, jimiž bychom sledovali to, zda naše práce nepřišla vniveč či jestli byla naše zjištění vyslyšena a zohledněna. Kromě toho je obtížné vykonávat funkci sledování, když neexistuje žádný navazující postup a my nevíme, k čemu později dochází. Navíc se pak stává, že se k nám některé petice nakonec ještě jednou vrátí a stížnosti se začnou opakovat.

Jedním takovým příkladem je petice z roku 2006, která se nám právě v roce 2010 vrátila a budeme se jí znovu zabývat. Autor byl proti výstavbě plynovodu na dně Baltského moře mezi Ruskem a Německem a upozorňoval na rizika, jež tato stavba představuje pro přirozené životní prostředí. Evropský parlament v roce 2007 přijal zprávu, ve které požadoval aby výstavba severního plynovodu na dně Baltského moře byla pozastavena. Náš výbor trval na tom, aby Evropská komise prověřila, bylo-li posouzení celé stiuace provedeno důkladně a zda se tak dělo pod dohledem Evropské komise. Ukazuje se, že žádné sledování neproběhlo a věc se znovu vrací k nám. Myslím si tedy, že bychom se měli důkladně zamyslet a vytvořit systém, kterým bychom sledovali, co se děje s peticemi poté, co jsme s nimi my skončili.

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu zpravodaji. Chtěla bych využít svůj čas k tomu, abych sněmovnu informovala, jak pokročila práce Petičního výboru, která byla provedena v letech 2006 a 2007, kdy jsme vytvořili vyšetřovací komisi pro Equitable Life. Byla jsem předsedkyní výboru. Tato sněmovna hlasovala v roce 2007 o zprávě, v níž vyzvala britskou vládu, aby přijala svou odpovědnost a odškodnila pojištěnce Equitable Life ve Spojeném království, v Irsku, Německu a dalších zemích. V současné době jste možná mnozí z vás dostali řadu protestů od voličů, kterým leží na srdci výše této náhrady. Padl návrh, aby náhrada škody dosahovala pouhých 20 %. Nic takového neměl výbor, jemuž jsem předsedala, na mysli. Byla bych ráda, kdyby se těmito otázkami sněmovna, a zejména Komise velmi pozorně zabývaly. Jsem přesvědčena, že nová vláda Spojeného království by měla dostát tomu, co slíbila ve svém úvodním prohlášení, a zavázat se, že všechny pojištěnce řádně a spravedlivě odškodní.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, právo podávat petice považuji za jeden z hlavních nástrojů, jež jsou evropským občanům k dispozici pro jejich aktivní účast na politické činnosti Evropské unie.

Jelikož ke svému mandátu poslankyně Evropského parlamentu přistupuji v duchu služby občanovi a úcty k němu a s ohledem na to, že tyto zásady musí být i v rozhodnutích Evropského parlamentu prioritní, často jsem se zajímala o předložené petice...

(Předsedající požádal mluvčí, aby hovořila pomaleji.)

Často jsem se zajímala o předložené petice a jejich další vývoj v příslušném výboru. Bohužel jsem navzdory tomu, co se říká v čl. 5 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, že poslanci mají právo nahlížet do jakéhokoli spisu Parlamentu nebo výboru, zjistila, že interní databáze e-Petition je přístupná pouze členům příslušného výboru. Kontaktovala jsem dotyčný výbor, ale bohužel jsem neobdržela odpověď.

Považuji to za diskriminaci, která snižuje význam petic občanů a podrývá práci parlamentního výboru, a je třeba v této věci neprodleně dosáhnout pokroku. Čas je krátký, pane předsedající, tak se pokoušíme říci vše v jediné minutě.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nejprve bych ráda blahopřála panu Iturgaizovi k jeho úsilí, které na této zprávě odvedl.

Lisabonská smlouva základní právo občanů Evropské unie předkládat petice Evropskému parlamentu potvrdila. Tyto petice však musí výslovně spadat do jedné z oblastí činnosti EU, aby bylo možné se jimi zabývat.

Proto jsem předložila pozměňovací návrh týkající se požadavku, aby budoucí interaktivní portál pro podávání petic co nejpodrobněji popisoval jednotlivé oblasti odpovědnosti EU. To je jediná cesta, jak odstranit zaměňování pravomocí EU a vnitrostátních pravomocí a snížit počet petic, které musí být prohlášeny za nepřípustné.

Jsem přesvědčena, že Komise musí v budoucnosti neustále spolupracovat s evropským veřejným ochráncem práv, aby nedocházelo k vypracovávání zvláštních zpráv, jako je ta, která byla vypracována ke stížnosti 676 předložené v roce 2008.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, děkuji panu Iturgaizi Angulovi za jeho mimořádně obsažnou zprávu. Nejsem členem výboru, ale tato zpráva poskytuje skvěle představu o jeho práci i užitečnosti petičního řízení.

Petiční řízení je užitečné, i když společnost s ním není příliš obeznámena. V této oblasti je ještě poměrně mnoho práce. A čeká nás dokonce ještě víc práce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a po zavedení této nové občanské iniciativy. Pokud jde o její pravidla, bude třeba, abychom se odkázali na práci Petičního výboru a nesnažili se znovu objevovat již objevené. Veřejnost na druhou stranu musí být zároveň v co nejširším měřítku informována o tom, že petice se od občanské iniciativy liší.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, tato zpráva je zajímavá, stejně jako celá práce výboru. V poslední době, a zejména v posledním volebním období Parlamentu, byl výbor hojně zpopularizován v souvislosti s některými zprávami, ale zajímavé jsou ještě i závěry zpravodaje, zejména nutnost lepší spolupráce s vnitrostátními parlamenty a dostupnost informací občanům, na které bych rád upozornil. Plně souhlasím s paní Grunyovou v tom, že bychom měli vložit větší úsilí do zpopularizování funkce petic, práce veřejného ochránce práv a úlohy, již může hrát občanská iniciativa.

Kromě toho je podle mého názoru velmi důležité zpřístupnit informace o fázi, k níž dospělo zpracování petice, jakož i informace, které se týkají provádění usnesení, které je přijato jako výstup práce Petičního výboru. Příkladem může být to, o čem také hovořila paní Kolarska-Bobińska – bylo přijato usnesení ohledně plynovodu Nord Stream, nicméně občané, například v mé zemi, se ptají, co se od té doby událo. Jaký efekt mělo usnesení? Ve skutečnosti je to reakce na to, co Evropský parlament dělá.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, na úvod bych rád vyzdvihl a zdůraznil vzrůstající význam Petičního výboru jakožto instituce, která správně přichází na pomoc průměrnému občanovi EU. Právo předložit petici Evropskému parlamentu je důležitou formou demokracie na úrovni EU. Pro mnoho lidí postižených nejrůznějšími problémy je to významný způsob, jak chránit své zájmy.

Rád bych zdůraznil, že by měla být posílena spolupráce a kontakty mezi Petičním výborem Evropského parlamentu a jeho protějšky na úrovni parlamentů vnitrostátních s cílem vytvořit společný a vzájemně se doplňující systém ochrany práv občanů. Nesmírně významné jsou kontrolní funkce Petičního výboru ve vztahu k práci Evropské komise.

A konečně bych rád podotkl, že je nutné seznamovat naše občany s pravomocemi jednotlivých orgánů na úrovni EU i států.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, pokud se pokusím soustředit na nejdůležitější prvky rozpravy, myslím, že je lze rozdělit na tři výrazné skupiny. První z nich je lepší komunikace a lepší šíření informací; druhá je spolupráce mezi Evropským parlamentem a Komisí v oblasti petic; a třetí tvoří všechny otázky spojené s řízením pro nesplnění povinnosti.

Pokud jde o lepší spolupráci, souhlasím s váženými poslanci v tom, že je zcela zřejmé, že bychom se měli snažit o lepší šíření informací a nalezení způsobu, jak občanům vysvětlit, co je evropská občanská iniciativa, jak se liší od petic, jaká jsou s ní spojená práva a jaká práva se vztahují k veřejnému ochránci práv. Neexistuje dostatek informací o EU a myslím, že zde musíme spolupracovat, pokud jde o to, jak šíření informací mezi našimi občany zlepšit.

Snažili jsme se, aby se zlepšily komunikační nástroje, které má Komise k dispozici, prostřednictvím zdokonalených internetových stránek. Jak jsem zmínil ve svém úvodním projevu, nové internetové stránky Europa jsou zaměřené právě na tento problém. Již jsme ve věci úpravy internetových stránek informovali Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele a tento Výbor s velkou radostí informace Petičnímu výboru předá. Uvítáme připomínky Petičního výboru – i jiných výborů Evropského parlamentu –, jak bychom podle jejich názoru mohli internetové stránky ještě zdokonalit a jak můžeme zajistit, aby se informace lépe dostávaly k našim občanům.

Na základě schválení nové evropské občanské iniciativy dostanou naši občané do ruky nástroj, jímž mohou zřídit agendu nám všem, kdo pracujeme na evropských právních předpisech. Chtěl bych z celého srdce poděkovat především Petičnímu výboru, neboť jeho zkušenosti a rady byly velmi přínosné při vytváření právní úpravy evropské občanské iniciativy. Jsem si jist, že budeme v nadcházejících dnech a měsících velmi úzce spolupracovat – při diskusích a rozpravách v Evropském parlamentu i po vstupu evropské občanské iniciativy v účinnost – v tom, jak můžeme s tímto nástrojem a občany, kteří ho využijí, pracovat ještě lépe.

Komise je připravena velmi úzce spolupracovat s Parlamentem, neboť si uvědomujeme význam petic pro naše obyvatele a chápeme, že nejlepší odpovědí je odpověď, která je správná, rychlá a bez prodlení. Jinak to občany znechutí. Někdy však není jednoduché poskytovat rychlé odpovědi, neboť je nutné provést velmi podrobnou analýzu a velmi podrobnout právní studii. Je potřeba získat mnoho znalostí o dané oblasti, což zabere nějaký čas, jsem si však jist, že budeme s Parlamentem spolupracovat na hledání způsobů, jak by bylo možné proces v této oblasti zlepšit a zrychlit.

Poslední bod se týká případů nesplnění povinnosti. Rád bych ctěné poslance ujistil, že bereme tuto otázku skutečně velmi vážně, jak je také vidět ze seznamu řízení pro nesplnění povinnosti, který byl zpřístupněn. Je to pravidelný proces v rámci Komise. Hlavním cílem Komise je přimět všechny členské státy, aby dodržovaly evropské právní předpisy a veškeré směrnice. Tlačíme na ně všemi možnými prostředky, mimo jiné prostřednictvím výměny názorů a vyzýváním členských států k tomu, aby napravily nesprávné provedení evropských právních předpisů do vnitrostátního práva. Pokud se tak nestane, obrátíme se na Evropský soudní dvůr s prosbou, aby selhání v provedení evropských právních předpisů napravil. V minulosti docházelo k žádostem ze strany Evropského parlamentu o více informací o řízení pro nesplnění povinnosti. Jsem velmi rád, že jsme nalezli porozumění ohledně toho, jak postupovat v této věci v budoucnu, jakmile vstoupí v platnost rámcová dohoda mezi Parlamentem a Komisí. Věřím, že s dalšími informacemi, které budete mít k dispozici, budete moci také vykonávat svá práva a využívat svůj vliv v členských státech, aby se zajistilo dodržování evropského práva.

Beru na vědomí i další vaše podrobné otázky a poznámky a předám je příslušným oddělením.

  Carlos José Iturgaiz Angulo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, děkuji všem poslancům za jejich příspěvky.

Všemi projevy mých kolegů se jako červená nit vine jedno téma. Je jím význam Petičního výboru, neboť víra a naděje tisíců Evropanů, že jejich závažné a skutečné problémy lze vyřešit, se obvykle upírají k tomuto výboru.

Proto má Petiční výbor ze všech výborů – a několik poslanců to uvedlo – nejpřímější vztah k veřejnosti, neboť Evropané jsou v něm přímo zapojeni. Je-li tento výbor tak významný, myslím, že bychom ho měli zabezpečit a zajistit mu potřebné prostředky, ať můžeme my všichni – Parlament, Komise i předkladatelé petic – pociťovat, že výbor je ještě mnohem užitečnější.

Proto, pane předsedající, s vaším dovolením na závěr požádám komisaře, aby to vzal na vědomí. Vím, že tak komisař učiní, neboť řada výzev, které tu zazněly od mých kolegů poslanců, je naprosto oprávněná. Zcela na místě jsou tyto připomínky: existuje nedostatek informací a je pravda, že některé petice byly zablokovány a nepodařilo se je vyřídit.

Proto si myslím, že se nesmíme nechat rozptylovat a musíme celou problematiku vnímat jako celek. Ty petice, jejichž zpracovávání bylo zahájeno a zůstává otevřené a s nedořešenýmí body, je nutné vyřešit. Myslím, že ve své pozici komisaře byste měl vyvinout úsilí v tom směru, aby byly vyřešeny problémy, které dnes v této sněmovně zazněly.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční zítra, v úterý 6. července 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Jim Higgins (PPE), písemně. – Těší mne, že počet předložených petic neustále vzrůstá, čemuž značně napomáhá i možnost předkládat petice na internetu. V roce 2009 bylo přes internet předloženo 65 % petic a mám radost, že mohou říct, že v přepočtu na obyvatele má nejvíce předložených petic Irsko. Petiční výbor je neocenitelným nástrojem k tomu, aby Evropa vstupovala do života občanů prostřednictvím své přímé interakce s předkladateli petic. V roce 2009 bylo 54 % obdržených petic prohlášeno za nepřípustné. Tento znepokojivý trend, bude-li pokračovat, bude omezovat účinnost tohoto výboru. Většina petic prohlášených za nepřípustné vzniká v důsledku přetrvávajících nejasností, pokud jde o pravomoci a povinnosti Petičního výboru. Potřebujeme neprodleně zahájit kampaně k informování občanů o pravomocech a povinnostech Petičního výboru – toho by bylo možné dosáhnout vytvořením komplexní internetové stránky, která by srozumitelně vysvětlovala, co spadá do pravomocí a povinností výboru, a poskytovala informace o jiné možné reakci na daný problém, nemůže-li být řešen prostřednictvím petice. Petiční výbor je zásadní v tom, že pravomoci Evropy přibližuje lidem, kteří nejlépe mohou posoudit nedostatky v uplatňování politiky EU ze strany členských států.

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
místopředseda