Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 5. července 2010 - Štrasburk

20. Jednominutové projevy (článek 150 jednacího řádu)

  Předsedající. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám (článek 150 jednacího řádu).

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nejprve bych chtěla vyjádřit svou účast těm, kdo v Rumunsku trpí následkem povodní.

Dvacet tři osob zemřelo a více než 18 tisíc bylo evakuováno. Povodně zasáhly 530 míst v 37 župách, zhruba 9 tisíc domácností a 60 tisíc hektarů orné půdy i 41 státních silnic. Tyto ztráty každým dnem narůstají.

Jednou ze současných priorit je vybudování 4,5 km dlouhé hráze v Galaţi, která by toto přístavní město ochránila před rozvodněným Dunajem. Pokud hráz vodu neudrží, půjde o skutečnou katastrofu. Důsledky pocítí 8 tisíc lidí a největší hospodářské subjekty v Galaţi.

Rumunská vláda oznámila, že do 15. července předloží dokumentaci pro přístup k financím z Fondu solidarity Evropské unie. Vyzývám Evropskou komisi, aby jakmile utrpěné ztráty pečlivě vyhodnotí, poskytla Rumunsku co nejdříve prostředky z tohoto fondu.

  Alf Svensson (PPE). – (SV) Pane předsedající, z našich médií v současné době slýcháme jen o samých škrtech a úsporách, které je zapotřebí provést, aby se země vypořádaly s dluhy, jež byly lidem způsobeny. Samo o sobě je pochopitelné, že se o tom tolik píše, na druhé straně jsou ale tací, kteří nemají co škrtat, protože prostě žádné zdroje nemají. Řada z těchto lidí, také lidské bytosti jako my, žije v Africe. Televizní kamery se záhy odvrátí od Jihoafrické republiky a jejího mistrovství světa ve fotbale. Doufám, že se pak s novou silou zaměříme na chudé země jižní Sahary. Je potřeba s tím něco udělat, neboť je skandální, že lidé umírají na hladomor a žízeň a nemají nic, co by jim pomáhalo udržet si holou existenci. Jsem tudíž přesvědčen, že musíme mít odvahu strhnout zeď rozdělující soukromé podniky a stát a podnikatelům umožnit, aby poskytovali pomoc jinak, než se poskytovala v minulosti.

  Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Pane předsedající, z tohoto fóra svobody vzdávám čest památce José Saramanga, kterého jsem potkal díky jeho velkému zájmu o dva spisovatele z mého města Ovieda – Leopolda Alase a Ángela Gonzáleze. Oviedo, které zvítězí-li zdravý rozum, bude evropským městem kultury 2016.

José Saramango se angažoval. Nezapomenutelný byl jeho odpor proti Iráku, stejně jako jeho starost o velké problémy malých lidí, jako je Aminatou Haidarová a všichni lidé na Sahaře. Byl to komunista, který si troufnul kritizovat výstřelky kubánského režimu, v prvé řadě to ale byl skvělý spisovatel. V Portugalsku, Ibérii, Evropě i celém světě za sebou zanechal nesmazatelnou stopu.

Kupředu nadace José Saramanga! Kupředu Pilar del Río!

  Maria Eleni Koppa (S&D). – (EL) Pane předsedající, Turecko musí jako kandidátská země sdílet hodnoty a cíle Evropské unie, tak jak jsou stanoveny ve Smlouvách. Proto je nezbytně nutné, aby se zavázalo k dobrým sousedským vztahům, jak na to opakovaně kladl důraz Evropský parlament i Rada, i když se tento závazek netýká jen slov. Dne 30. června provedlo Turecko na moři v severní části Egejského moře v řeckém kontinentálním šelfu další provokativní čin. Turecké hydrografické a oceánografické plavidlo Cesme se plavilo 13 mil severně od ostrova Samothraki a 10 mil od pobřeží Trácie, aniž by řecké straně byly oznámeny jeho směr a činnost.

Zlepšení dvoustranných vztahů je jak v zájmu Turecka, tak Řecka. Turecké vedení nedávno hovořilo o novém ovzduší v řecko-tureckých vztazích. Systematické narušování řeckých pobřežních vod a vzdušného prostoru ze strany Turecka však vyvolává otázku toho, jak čestné jsou jeho úmysly.

Ráda bych z tohoto místa znovu vyzvala příslušné orgány Evropské unie, aby vůči Ankaře vyslaly v souvislosti s tímto nepatřičným chováním jasný a rozhodný signál.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, jedním z nejvýznamnějších objevů v oblasti lékařské vědy je objev imunizace. Očkovací programy pro děti jsou evropským úspěchem. Choroby, které v minulém století poškozovaly zdraví tisíců dětí a někdy si dokonce vyžádaly jejich životy, byly téměř vymýceny. Dnes si připomínáme 30. výročí vymýcení černých neštovic.

Veřejné povědomí o chorobách, jimž lze předcházet očkováním, klesá, stejně jako motivace lidí k tomu, aby nechali sebe nebo své děti očkovat. Pokles motivace k účasti na očkovacích programech vede k poklesu míry imunizace. Následkem toho se znovu začínají šířit nemoci jako spalničky a zarděnky, které prakticky vymizely. Očkování proti infekčním chorobám přináší dětem výhodu v podobě vlastního zdraví. Je to však výhodou i pro všechny ostatní osoby. Očkování nechrání jenom jednotlivce, ale i společnost jako celek.

Jedním z hlavních úkolů evropské zdravotní politiky by mělo být poukazovat na důležitost očkovacích programů pro děti a na význam imunizace obecně a zvyšovat účast v očkovacích programech, zejména v souvislosti s tím, že požadavky na rozpočet našeho zdravotnictví vzrůstají.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, rád bych na samém začátku podpořil svou irskou kolegyni paní McGuinnessovou ve věci Equitable Life. I já vyzývám vládu Spojeného království, aby se touto věcí neprodleně zabývala a aby svým závazkům dostála. Dnes mne přímo zaplavila korespondence z mé vlasti v souvislosti s touto záležitostí.

Nyní bych se chtěl zmínit o dočasném výboru, který byl vytvořen k prošetření finančního výhledu na období 2014–2021 a poprvé se tento čtvrtek sejde.

– (GA) Jako člen výboru bych chtěl zdůraznit, že musíme v rozpočtu na dobu po roce 2013 najít dostatek finančních prostředků na zemědělství. Nutno podotknout, že celkové výdaje Unie na zemědělství představují pouhé 0,4 % hrubého domácího produktu Evropské unie.

Pokračování silného rozpočtu na zemědělství zajistí, aby byla Unie dobře připravena na budoucí výzvy, včetně otázek, jako je zabezpečení potravin, ochrana přírodních zdrojů, včetně životního prostředí, tvorba pracovních míst, a hlavně hospodářská životaschopnost venkovských oblastí.

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE). – (RO) Jak víte, Rumunsko zažilo více než týdenní povodně, které si vyžádaly 23 obětí na životech a zničily tisíce domovů.

Za současných okolností Rumunsko potřebuje finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie, tím spíš, že se ukázalo, že vláda v Bukurešti není schopna katastrofu zvládnout, přijmout veškerá nezbytná opatření a zmírnit ztráty.

Ráda bych, pane předsedající, požádala o projev solidarity s těmi, kdo byli nedávnými povodněmi v Rumunsku postiženi. Vyzývám proto rovněž Evropský parlament, aby podpořil uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, ze kterého by měly být vyčleněny zdroje přiměřené utrpěným ztrátám.

Pane předsedající, moje země potřebuje podporu co nejdříve.

  Oldřich Vlasák (ECR). – (CS) Součástí transevropských sítí dálnic je i dálnice D8 spojující Prahu a Drážďany. Tato dálnice je rozestavěna od 80. let. Původně měla být hotova do roku 2000. Dnes je zřejmé, že kvůli průtahům není reálný ani rok 2012.

Problémem je 16 kilometrů dlouhý úsek, který prochází Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Tento projekt by měl být financován z evropských fondů ve výši zhruba 8 miliard korun, přičemž spolufinancování bude jak ze strany Evropské unie, tak České republiky. Evropská komise však v polovině března letošního roku českému ministerstvu dopravy opět oznámila, že posuzování projektu na dostavbu dálnice D8 je pozastaveno, a vzala si další, až čtyřměsíční lhůtu na rozmyšlenou. S tímto samozřejmě nemůžeme souhlasit. Špatně to vnímá veřejnost, má to špatný dopad na životní prostředí, na objížďkách umírají lidé. Rád bych proto vyzval Evropskou komisi k laskavému urychlení procesu projednávání a vydání definitivního stanoviska.

  Georgios Tussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, podle statistik Eurostatu nezaměstnanost ve všech zemích Evropské unie, které přijímají tvrdá opatření zaměřená proti obyčejným lidem, láme rekordy. Celkem je v členských státech Evropské unie 23 113 000 nezaměstnaných, což je o 1 801 000 více než v květnu 2009. Nezaměstnanost v Řecku stoupla na 10,2 %, přestože však ve skutečnosti je to 15 %, a postihuje 23 % mladých mužů a více než 27 % mladých žen.

Vláda hnutí PASOK se ohání memorandem, které podepsala s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem za podpory všech ostatních stran kapitálu a evropské jednosměrné uličky a snaží se zrušit sociální zabezpečení ve veřejném a soukromém sektoru, zrušit kolektivní smlouvy, zvýšit limity hromadného propouštění, drasticky snížit odstupné a mzdy mladých lidí, kteří právě vstoupili na trh práce, o 20 %, rozšířit dětskou práci prostřednictvím podpory učňovství a obecně rozšířit brutální vykořisťování mladých lidí.

Tato barbarská kapitalistická politika je typická pro politiky Evropské unie a buržoazních vlád jejích členských států. Politika zaměřená proti obyčejným lidem je doprovázena pomluvami a kriminalizací boje hnutí pracující třídy v mé zemi, a to z jediného důvodu – aby se zátěž kapitalistické krize přesunula na pracující lid a nebyly ohroženy zisky monopolních obchodních skupin.

Pracující lidé se nutně musí spojit a svůj boj o zvrácení politiky zaměřené proti obyčejným lidem zintenzivnit a zajistit tak uspokojení svých moderních potřeb.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, v době, kdy se všechny vlády Evropské unie vydávají ve stopách nedávných řeckých opatření zaměřených proti pracujícím, nabývají v členských státech i orgánech Evropské unie na síle opatření protidemokratická, protikomunistická a provokativní.

Jmenovitě bych chtěl odsoudit kriminalizaci komunistických symbolů v Polsku a kriminalizaci historické pravdy v Maďarsku, kdy jsou očerňována vítězství lidu nad fašismem. Dále bych chtěl odsoudit zákaz komunistických symbolů vydaný moldavskou vládou s podporou Evropské unie a podobná opatření v Rusku.

Rád bych této příležitosti využil k tomu, abych ještě jednou odsoudil pokusy pošpinit památku milionů komunistů a antifašistů srovnáváním komunismu s fašismem, jaké dobře znáte.

Výhružky, že stávky a boj pracujícího lidu jsou protiústavní, nemohou zastavit společenský vývoj a boj dělníků proti barbarským opatřením zaměřeným proti prostým pracujícím. Cílem masivní kampaně kritizující socialismus je přesvědčit lidi, že neexistuje žádné alternativní řešení. Jsme optimisty. S jistotou víme, že pracující se ve svém boji nevzdávají. Víme, že je tento boj jedinou realistickou alternativou pro řešení krize, jíž procházíme.

  Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem místopředsedou meziskupiny Parlamentu pro otázky postižení a rád bych využil této příležitosti k tomu, abych stručně pohovořil o Úmluvě OSN o právech lidí se zdravotním postižením a její ratifikaci.

Úmluva představuje současně cíl i důležitý výchozí bod pro společenský vývoj světa, i když Organizace spojených národů dosud nepotvrdila její ratifikaci Evropskou unií – o níž Rada rozhodla loni v listopadu –, protože některé členské státy oddalují přijetí kodexu chování mezi orgány Unie.

Proto doufám, že tento Parlament poskytne pro odstranění těchto překážek impuls a že demokratické orgány zbývajících evropských zemí přikročí k ratifikaci Úmluvy OSN o právech lidí se zdravotním postižením a ratifikují s ohledem na její úplný vstup v platnost rovněž opční protokol. Pokud Evropská unie chce skutečně být na světové scéně dynamickým lídrem, musíme za naprostou prioritu považovat stav, kdy lidem s postižením zajistíme přístup k právům v plném rozsahu, a to na vnitrostátní i evropské úrovni.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, v řeckém překladu nedávno vyšla kniha tureckého ministra zahraničních věcí Ahmeta Davutoğlua s názvem Strategická hlubina. V knize se turecká soudržná geopolitická doktrína jeví jako doktrína místní regionální supervelmoci se zájmy od Jadranu po Čínu, zejména o Kypr, Balkán a Egejské moře.

Zvláštní kapitola je věnována Kypru, na straně 274 této knihy, v níž je zdůrazňován jeho geostrategický význam, bez ohledu na lidský prvek jeho obyvatel, jejich státní příslušnost a vyznání. Zároveň je tu jednoznačná expanzionistická zmínka o řeckém ostrově Rhodos.

V tomto strategickém manuálu se říká – cituji –, že podobně jako Spojené státy, které, přestože jejich občané vůči těmto zemím zájem neprojevují, mají přímý zájem na Kubě a dalších karibských ostrovech, tak také Turecko má ze strategického pohledu povinnost mít zájem, v němž však není zohledňován lidský faktor, na Kypru.

Tento trend k získání některých bývalých otomanských území, o němž kniha hovoří, je jasným ukazatelem násilí. K Evropské unii se nelze v žádném případě chovat násilně. Je nutné dát to Turecku najevo.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, Španělsko spěchalo, aby otevřelo v jednáních s Tureckem novou kapitolu, očividně ve snaze odpoutat tím pozornost od vlastní domácí krize.

Avšak namísto jednání s Ankarou o zabezpečení potravin bychom se měli zabývat otázkami, jež dosud zůstávají otevřené, například nevyřešenými spory o Kypr, tématem Arménie, lidskými právy, svobodou vyznání a útoky na křesťany, jako je nedávná vražda katolického biskupa.

Turecký ministr zahraničí prohlásil, že větší ochota ze strany EU by umožnila urychlení vyjednávacího procesu. Udivuje mne, jak Ankara může výslovně požadovat zahájení nové kapitoly, když na druhé straně své vlastní závazky, jinými slovy dosahování souladu s přístupovými kritérii, plní velmi nedostatečně. EU se dobrovolně nechává ovlivnit tlakem a já nechápu, proč tolik žene proces rozšiřování kupředu, proti vůli svých občanů.

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (NI). – (RO) Dnes před vámi chci vystoupit proto, abych vyjádřil daleko víc než úžas či politování nad tím, že ačkoli žijeme v 21. století, v některých oblastech převládají, co se týče svobody projevu v tisku, praktiky, které nás přenášejí zpět do dob inkvizice.

Nemohu pochopit, jak je možné, že ačkoli je svoboda projevu v Evropské unii ústavním právem, stále ještě existují členské státy, kde jsou vlastní ústava i evropské předpisy týkající se práva na svobodu projevu označovány za slabou stránku v rámci vnitrostátní bezpečnosti.

Nezapomínejme, že je úlohou tisku informovat širokou veřejnost o každém aspektu života společenství, která se v něm musí projevit, a že pokud neodhaluje dokumenty označené jako přísně tajné, nelze pochybovat o narušení bezpečnosti příslušného státu.

Bylo by absurdní, kdyby se vlády mohly kdykoli uchylovat k nepodloženým vysvětlením s cílem tisk umlčet přímo či využívat pokřivených právních předpisů, aby tisk, pod tíhou strachu, přiměly k autocenzuře. Obecně si nemyslím, že by se země, jejíž vláda se stane jediným zdrojem tiskových informací, mohla ostatně stále ještě nazývat svobodnou nebo evropskou zemí.

  Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, minulý týden provádělo turecké výzkumné plavidlo Cesme, aniž by to Řecku nejprve oznámilo a vyžádalo si jeho souhlas, podmořský výzkum v oblasti, která z právního i geofyzického pohledu nepochybně Řecku náleží. To vyvolalo prudkou diplomatickou reakci Atén.

Základním důvodem pro takové chování, které způsobuje problémy v dobrých sousedských vztazích s členským státem, je to, že Turecko nepodepsalo a neratifikovalo mezinárodní Úmluvu o mořském právu. Dovolte mi této sněmovně připomenout jednu velmi důležitou skutečnost – Mezinárodní úmluva o mořském právu je smíšená mezinárodní dohoda, kterou podepsala Evropská unie, všechny členské státy a všechny kandidátské země kromě Turecka. Je proto nedílnou součástí acquis Společenství. Ve skutečnosti musí každá kandidátská země přede dnem přistoupení k Evropské Unii Úmluvu o mořském právu podepsat.

To je velmi důležitý předpoklad. Skutečnost, že jej Turecko nesplnilo, bude mít negativní dopad na následná přístupová jednání a konkrétní oblasti, jako je kapitola rybolovu a energetiky, a právě proto by měl Parlament Turecko vybídnout, aby tuto úmluvu podepsalo a ratifikovalo.

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). – Pane předsedající, ráda bych se vrátila k dnešní rozpravě...

(PL) ...o občanské iniciativě. Chtěla bych, abychom toto téma znovu velice silně zdůraznili. Mám pocit, že jsme v dnešní rozpravě opomenuli otázku široké sociální komunikace – to byla věc, na niž jsme velmi upozorňovali při prosazování Lisabonské smlouvy. Často jsme občanům tvrdili, že toto bude nejzásadnější novinkou, kterou Lisabonská smlouva zavádí – že se s občany skutečně bude zacházet jako s jednotlivci. Nezdá se mi však, že by se Parlament dostatečně snažil, aby o tom lidi informoval.

O občanské iniciativě jsem hovořila s mnoha a mnoha občany a obecně ve skutečnosti ani nevědí, že něco takového existuje. Musíme práci na této iniciativě velmi rychle a účinně dokončit a nabídnout ji občanům. Nepromarněme příležitost přiblížit orgány občanům. A právě taková příležitost se nám nabídla během dnešní rozpravy.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, podle údajů Eurostatu začala v EU opět stoupat nezaměstnanost. V Portugalsku dosáhla nového vrcholu a situace je stejná ve všech zemích, které byly krizí nejvíce postiženy.

Plošné a drastické škrty veřejných investic spojené s nedostatečnou likviditou na trzích by mohly z hlediska nezaměstnanosti přinést katastrofální situaci. Je nutné neprodleně přijmout pragmatická opatření. Obecně se jedná o země čerpající z Fondu soudržnosti, které mají k dispozici finanční prostředky EU, jejich čerpání je ale mimořádně pomalé v důsledku složitosti, zdlouhavosti a malé pružnosti procesu.

Blížíme se přezkumu strukturálních fondů v polovině období. Vyzývám Komisi a členské státy, aby provedly hluboký přezkum těchto programů a zaměřily se na produktivní investice. Dále vyzývám ke zjednodušení postupů, aby bylo možné tyto fondy použít dynamicky a pružně. Chtěla bych připomenout význam malých a středních podniků a podporu podnikání a prvních pracovních míst pro mladé lidi. Chtěla bych vám připomenout, že pokud by například portugalský národní strategický referenční rámec měl pomoci každému malému a střednímu portugalskému podniku najmout pracovníka, portugalský problém s nezaměstnaností by se tím prakticky vyřešil.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Jednou z hlavních priorit nedemokratických a autoritářských vlád je omezení svobody médií. Je mimořádně znepokojivé, že je nezávislost veřejných médií ohrožována. Uvědomují si Komise, Rada a Parlament, že jsou porušovány normy EU a kodaňská kritéria? Všímá si EU, že je omezována svoboda veřejných médií v řadě členských států? Dostávají se pod politickou kontrolu a je na ně vyvíjen tlak prostřednictvím pozastavení jejich financování. Ještě obvyklejším jevem je, že vládní strany z politických důvodů omezují informace prezentované v médiích. Proto musíme podpořit zprávu Iva Beleta. Evropská unie by vskutku měla prostřednictvím Evropské audiovizuální observatoře sledovat, zda členské státy respektují nezávislost médií. Doporučuji, aby se šetření nezávislosti médií stalo součástí mandátu, který má evropský veřejný ochránce práv. Musíme ochránit svobodu tisku, základ evropského právního státu.

  Ivaylo Kalfin (S&D). – (BG) Pane předsedající, chtěl bych prostřednictvím otázky na uznání vysokoškolských diplomů v rámci Evropské unie vyjádřit své velké obavy.

Bohužel, přestože jsme o této otázce mnohokrát diskutovali a existují velmi jasné evropské právní předpisy v této oblasti, mají s tím některé členské státy problém, a v některých případech dokonce neuznávají kvalifikaci v diplomech uvedenou. Mohu uvést příklad Bulharska, kde není diplom z univerzity z jiného členského státu Evropské unie automaticky uznáván, jak by měl.

Musí být předložena řada doplňujících dokumentů, které přezkoumává zvláštní komise. Nehledě na velké časové a finanční výdaje hrozí občanům, kteří chtějí legalizovat své diplomy, že budou odmítnuti. To připravuje univerzity o jejich právo posoudit okolnosti pro přiřčení diplomu, což je v přímém rozporu se směrnicí Rady č. 8948 ze dne 21. prosince 1988 a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Jsem přesvědčen, že Komise musí přijmout opatření, aby této nespravedlnosti učinila přítrž.

  Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, v tomto vystoupení bych rád vyjádřil svou solidaritu s oběťmi povodní, které nedávno postihly Evropu.

Chtěl bych vaši pozornost obrátit k situaci v severním Španělsku, zejména v regionu Kantábrie, Asturie, Galície a Baskicka, které byly zasaženy důsledky sezony přívalových dešťů a snaží se vrátit vše co nejrychleji do normálního stavu.

Rád bych poděkoval obzvláště všem příslušníkům civilní ochrany a dotčeným místním orgánům, kteří velmi intenzivně pracovali na tom, aby v postižených oblastech byla zajištěna bezpečnost veřejnosti a sníženy škody.

Je čas přestat sčítat škody a požádat o pomoc pro poničené oblasti. Jedním z nástrojů, jehož prostřednictvím bychom mohli účinněji reagovat na tento typ situací, by mohl být nový Fond solidarity Evropské unie.

Navíc je důležité zlepšit uplatňování směrnice o povodních, abychom tak ještě lépe byli připraveni čelit dalším takovým katastrofám.

  Jelko Kacin (ALDE). – (SL) V neděli 11. července uplyne 15 let od okamžiku, kdy jednotky armády srbské republiky pod velením generála Mladiće zahájily v Srebrenici nejstrašnější zločin vůči civilistům na tomto kontinentu od dob druhé světové války. Násilně odtrhli více než 8 000 mužů a chlapců včetně dětí od jejich rodin a poslali je do vražedných polí. Vyhlazení mužské populace širšího regionu východní Bosny, která hraničí se Srbskem, zabitých kvůli své příslušnosti k bosenskému etniku, je brutálním zločinem.

Srebrenica je příkladem té nejkrutější etnické čistky; je to zločin proti lidskosti a Mezinárodním válečným tribunálem pro bývalou Jugoslávii byl v roce 2001 prohlášen za genocidu. V roce 2007 ho za genocidu označil i Mezinárodní tribunál OSN v Haagu. V památníku v Potočari bude pohřbena největší část dosud identifikovaných ostatků obětí vyzdvihnutých z masových hrobů. Osm set nevinných obětí kruté msty konečně spočine v pokoji.

Je namístě, abychom si tuto balkánskou hrozivou událost v Evropském parlamentu tento týden připomněli, a měli bychom znovu požadovat, aby se odpovědní velitelé dostali do rukou spravedlnosti a nesli odpovědnost za své zločiny.

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, belgická policie v minulých dnech provedla razii, která nemá v historii Evropské unie obdoby. Vtrhla do arcibiskupského paláce v Mechelenu v době, kdy tam probíhalo setkání katolických biskupů – byly zabaveny jejich telefony, počítače a tajné dokumenty.

Biskupové byli bez předchozího právního oznámení zadržováni devět hodin. Mezi zabavenými dokumenty byly údaje chráněné zpovědním tajemstvím poskytnuté občany, kteří výslovně žádali o zachování anonymity. Byly znesvěceny a pneumatickou sbíječkou poničeny hrobky dvou kardinálů pohřbených v přilehlé katedrále.

Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva, kterou podepsalo Jeho Veličenstvo belgický král, je založena na kulturním, náboženském a humanistickém dědictví Evropy, z nějž vychází všeobecné hodnoty nezadatelných práv člověka, svobody, demokracie, rovnosti a právního státu, chtěl bych požádat předsedu Parlamentu, aby se obrátil na vysokou představitelku pro zahraniční věci baronku Ashtonovou a požádal ji, aby nás navštívila a podala nám zprávu o události i o tom, jak hodlá tento diplomatický incident, kterého se dopustil členský stát Evropské unie vůči Vatikánu, řešit.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Přistoupení zemí střední a východní Evropy k EU a další proces rozšiřování tak, aby zahrnoval i země západního Balkánu, jsou pro EU zásadní výzvy. Často jsou diskutovány hospodářské otázky. Chtěl bych dnes hovořit o faktoru, který obvykle přehlížíme. Tyto země mají velký počet národnostních menšin. Tyto menšiny se do těchto zemí nepřistěhovaly. Staly se občany jiné země z historických důvodů, kvůli častým změnám hranic. Jazyková práva menšin jsou v třetích zemích často upravena velkoryseji než v členských státech EU. Tyto země si totiž uvědomují, že je v jejich vlastním zájmu, aby se menšiny cítily ve své vlasti doma. V této oblasti by se členské státy mohly od kandidátských zemí jistě mnohému přiučit. Každý občan Evropské unie si zaslouží stejnou úctu a zacházení bez ohledu na etnický původ, státní příslušnost či mateřský jazyk.

  Danuta Jazłowiecka (PPE). – (PL) Pane předsedající, na základě vlastní zkušenosti bych ráda obrátila pozornost Evropského parlamentu k problematice neodkladné lékařské péče pro poslance Evropského parlamentu v době, kdy jsou mimo Evropu. Můj případ, stejně jako případ Haiti, ukázal, že je nutné stanovit přesná pravidla pro poslance Evropského parlamentu, kteří potřebují trvalou lékařskou péči po dobu svého převozu do vlasti. Parlament nemá vhodné oddělení, které by bylo v takových situacích odpovědné za organizaci návratu poslance. Myslím, že by měla být v rámci Parlamentu vytvořena jednotka, která bude za takové situace odpovídat.

Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi poděkovat za váš zájem o mé zdraví v době, která pro mne byla velmi těžká. Především bych ráda poděkovala za skvělou péči lékařům a celému zdravotnickému personálu First Shanghai Hospital, kde jsem se léčila, a paní Claesové, panu Burrielovi a panu Manellimu z Evropského parlamentu za jejich angažovanost a obrovskou pomoc. Děkuji vám z celého svého nově uzdraveného srdce.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Hospodářská krize se dotkla mnoha lidí. Chtěl bych zdůraznit, že je potřebné, a upřímně řečeno nutné, aby byla přijata zvláštní opatření na ochranu chudých, vyloučených, starších, nezaměstnaných a mladých lidí.

Mladí lidé tvoří mezi nezaměstnanými největší skupinu. Svůj dospělý život začínají často bez vyhlídek a se slabou výchozí pozicí. Jsme si vědomi toho, že krizi bude možné nejlépe překonat rozšiřováním vzdělání a investováním do osobního rozvoje. V době krize dochází k rušení pracovních míst a uzavírání pracovišť. Naštěstí univerzity a další instituce terciárního vzdělávání nadále fungují a existují i různé formy dalšího vzdělávání. Měli bychom tedy vytvořit vhodné formy podpory vzdělávání a mladých lidí. Je správné, že otázky týkající se mladých lidí jsou na návrh paní Jędrzejewské jednou z priorit rozpočtu pro rok 2011.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, v dnešní době více než kdy dříve platí, že Evropa, zastoupená určitými politiky, už není Evropou občanů. Proč tomu tak je? Protože někteří z nás, myslím politiky, jsou zcela mimo.

Jak chceme lidem vysvětlit, že raději zrušíme setkání s nevládními organizacemi, které bojují proti hladu na celém světě, abychom se mohli setkat s fotbalistou, jako by to byl princ, a to vše v den, kdy dva miliony lidí ve francouzských ulicích protestují proti důchodové politice? Nicméně před pěti dny fotbalový trenér odpovídal na naléhavé otázky v rámci parlamentního šetření. Zemřel někdo? Došlo k masovému propouštění? Bylo znečištěno životní prostředí? Proběhl teroristický útok? Ne, nic takového. Šlo jen o fotbalové mužstvo, které stejně jako 31 dalších – nebo spíše 30 dalších – prohraje, nebo již prohrálo, a o trenéra, který si odmítl potřást rukou se svým jihoafrickým protějškem, stejně jako prezident, který odmítne podat ruku svým spoluobčanům. Představte si svět, ve kterém by nebyli jen dětinští fotbalisté-milionáři, kteří nemají ani národní hrdost, ale i lidé, kteří přišli o práci, nebo penzisté, kteří nevědí, zda si budou moci dovolit v zimě vytopit svůj domov. Tací lidé existují, a nejen před volbami.

Je mi líto, prezidente Sarkozy, my spolu nesdílíme – a nikdy sdílet nebudeme – stejné hodnoty a priority.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Rád bych vyjádřil svou soustrast rodinám občanů, kteří zahynuli při povodních v Rumunsku. Mohu všechny, kdo byli touto děsivou událostí postiženi, ujistit, že v myšlenkách jsme a budeme s nimi.

Bohužel chybějící základní preventivní infrastruktura a špatná příprava rumunských orgánů, navzdory tomu, že k podobným situacím již v minulosti došlo, způsobily materiální škody, a co je horší, ztrátu lidských životů.

Stejně jako při rozpravě na předešlém zasedání i nyní Komisi znovu žádám, aby předložila naléhavá opatření pro plánování nádrží na vnitrostátních i přeshraničních řekách v členských státech a soubor finančních opatření pro realizaci těchto krizových investic, aby v budoucnosti bylo možné vzniku takových situací zabránit.

Rád bych využil této příležitosti a poděkoval jménem rumunského lidu Francii, Belgii, Rakousku a Estonsku za rychlou reakci a pomoc během povodní v Rumunsku mobilizací mechanismu civilní ochrany Společenství.

  Paul Nuttall (EFD). – Pane předsedající, rád bych sněmovnu upozornil na záhadu, jíž poslanci Evropského parlamentu z mého regionu – severozápadní Anglie – zdá se nerozumí. V listopadu 2009 byla Cumbria, která je v severní části mého volebního obvodu, zasažena velkými záplavami. Poničily domácnosti, zbořily podniky a bohužel zemřel i jeden člověk. Britská vláda měla v důsledku katastrofy plné právo požádat o pomoc Fond solidarity Evropské unie a myslím, že peníze, které by bývaly v rámci pomoci přišly, by mohly dosáhnout až 100 milionů GBP. Z nějakého zvláštního důvodu však britská vláda žádost nepodala.

Lid v Cumbrii je poctivý. Tvrdě pracuje a platí daně, z nichž je nezanedbatelná část odesílána do Bruselu. Jsem proto přesvědčen, že má právo žádat své peníze zpět, a považuji za selhání labouristické vlády, že v této věci nejednala.

  Iosif Matula (PPE) . – (RO) V minulých týdnech zasáhly rozsáhlá území v Rumunsku kruté povodně. Bohužel si vyžádaly rovněž 23 úmrtí, více než 18 tisíc lidí bylo evakuováno, a to ani nemluvím o obrovských materiálních škodách, včetně mnoha tisíc domácností, které byly poškozeny. Vlna povodní pokračuje a to je mimořádně závažné.

Rumunská vláda boj proti vodě koordinuje, zároveň však pokročila ve sčítání škod a vyjádřila svůj zájem využít Fondu solidarity EU. Částka, již Rumunsko bude moci získat, zřejmě pokryje jen část celkových nákladů na obnovu, bude však důležitým signálem občanům, kteří ve velmi krátkém čase přišli o veškerý svůj majetek, který shromažďovali po celý život.

Pomoc ze strany EU bude projevem smyslu Evropanů pro soudržnost při zmírňování jakýchkoli katastrof, obzvláště během současné recese.

Právě proto vyzývám Evropskou komisi a kolegy poslance, aby dali najevo svou solidaritu s Rumunskem a schválili tuto finanční pomoc, jakmile orgány předloží součet škod a plány obnovy.

  Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Mezi dvěma světovými válkami panoval v Rumunsku, Maďarsku a Itálii diktátorský fašistický režim, který vyvolával násilí uvnitř těchto zemí i na mezinárodní úrovni.

Itálie je v současné době vystavena monopolu prezidenta Silvia Berlusconiho v oblasti masmédií. V Maďarsku vláda premiéra Orbána, jehož strana je členem skupiny v Evropském parlamentu, navrhuje mít dlouhodobý monopol nad veřejným audiovizuálním obsahem. Rumunský prezident Traian Băsescu, podporovaný stranou, která je členem stejné skupiny v Evropském parlamentu, prohlašuje, že masmédia jsou slabým místem ohrožujícím vnitrostátní bezpečnost.

Rád bych věřil, že se Evropská unie poučila z minulosti a postaví se proti tomuto hrubému porušování zakládajících aktů Evropské unie a základních hodnot.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, dne 1. července započalo belgické předsednictví. Na rozdíl od dvou předcházejících předsednictví belgická vláda nepředstavila své priority, nýbrž pouze vypracovala plán práce přizpůsobený harmonogramu v EU.

Nabízí se proto otázka, zda budou v příštích šesti měsících diskutovány problémy, které jsou důležité pro obyvatele Evropské unie. Je pravda, že belgická vláda oznámila, že v průběhu svého předsednictví provede přezkum stávající legislativy a kroků ze strany EU v případě přírodní katastrofy. To je velmi důležité, zejména s ohledem na nedávné povodně, které zasáhly nejen mou vlast, Polsko, ale i Rumunsko, Slovensko, Maďarsko a Francii. Ti, které tragédie postihla, očekávají rychlou a účinnou pomoc, stejně jako dobrou koordinaci v oblasti přijatých opatření. Proto doufám, že navzdory vnitřním problémům v průběhu belgického předsednictví proběhnou práce v tomto ohledu, tak jak bylo ohlášeno.

Rovněž bych ráda poděkovala všem, kdo se do pomoci obětem povodní, a to nejen v Polsku, ale i v jiných zemích Evropské unie, jež tato tragédie potkala, zapojili.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, dne 21. června Rusko snížilo množství dodávaného plynu do Běloruska a pohrozilo, že může dojít k dalšímu snižování, pokud Bělorusko nezaplatí 200 milionů USD. Bělorusko uvedlo, že takové omezení může přinést i technické narušení tranzitu zemního plynu do členských států Evropské unie. Podle odborníků bylo cílem ruské akce mimo jiné přimět Bělorusko k podpisu celního kodexu, jehož cílem je vytvoření celní unie, nebo také přimět Bělorusko, aby dodržovalo podmínky smlouvy, která se týká placení tržních cen za zboží vyvážené do Běloruska, a dále Bělorusko přimět, aby prodalo strategické společnosti, jako jsou energetické přenosové sítě.

Cílem však mohlo být i poškození pověsti Běloruska jako tranzitní země pro zemní plyn přicházející do EU, čímž by se v konečném důsledku odůvodnily investice do projektů jako South Stream a Nord Stream. Zároveň bych chtěl položit Evropské komisi otázku na posouzení účinnosti mechanismů včasného varování při přerušení dodávek zdrojů energie, neboť máme s Ruskem uzavřenu smlouvu ze dne 16. listopadu 2009.

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych uvítat dnešní dokument Komise ke zprávě o dohledu nad obchodním a distribučním trhem: Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020. Jde o velmi důležitou zprávu a já doufám, že je to první krok na cestě k větší transparentnosti celého maloobchodního řetězce.

Zrovna minulý týden jsme se setkali s příklady nevysvětlitelně nízkých cen zemědělských komodit v některých členských státech, včetně mé vlastní země, a přitom velmi vysokých cen potravin pro spotřebitele. Trh zde rozhodně nefunguje dobře, jak na to Komise správně poukazuje. Myslím, že je důležité, abychom se v tomto dokumentu nezabývali jen hospodářskými aspekty maloobchodu, ale i sociálními, environmentálními a spotřebitelskými dopady v této oblasti.

Doufám, že Parlament předloží své návrhy do 10. září. Věřím, že to bude trvat méně než deset let, než se podmínky v maloobchodu zlepší, neboť v současné situaci tratí spotřebitelé i výrobci.

  Předsedající. – Tento bod je tímto uzavřen.