Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 5. července 2010 - Štrasburk

23. Zelená kniha Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (krátké přednesení)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva José Manuela Fernandese jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (2009/2153(INI)) (A7-0203/2010).

  José Manuel Fernandes, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na úvod bych chtěl vzdát čest a dík všem, kdo se vyslovili k této zprávě, která byla odhlasována ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin velkou většinou: 55 hlasů pro, 3 proti, hlasování nikdo se nezdržel. Jsem vděčný za práci a nasazení, jež toto její kladné odhlasování umožnily.

Biologický odpad tvoří zhruba 30 % tuhého komunálního odpadu. Každoročně se vyprodukuje více než 100 000 tun. Nesmíme zapomínat, že odpad má na svědomí více než 109 milionů tun skleníkových plynů. Po energetice, průmyslu a zemědělství je to čtvrtý nejvýznamnější zdroj emisí skleníkových plynů.

Na biologický odpad bychom měli pohlížet jako na možný zdroj. Musíme plně vuyžít jeho potenciál. Bohužel bylo až dosud velké množství odpadu ukládáno na skládkách, což má dopad na náklady na ochranu životního prostředí.

Právní úprava je nesoudržná. Naše legislativa je roztříštěna do různých právních textů, které je zapotřebí sladit a dosáhnout takové právní úpravy, jež bude vyžadovat a ukládat podmínky, které budou jasné – jasné v jiném smyslu – a jednodušší. Proto obhajujeme zvláštní směrnici; takovou, která s sebou přinese veřejným i soukromým investorům jasnost a právní jistotu, přičemž musí být respektována místní specifika a zásada subsidiarity.

Tato směrnice má nicméně zásadní význam. Jednoznačně v této zprávě obhajujeme hierarchii odpadů a v neposlední řadě prevenci, kterou je zapotřebí vnímat v širší rovině.

Nejlepší odpad je ten, který se nikdy nestane odpadem. Proto veřejnost má například možnosti zvážit, zda by zahrady, ve kterých je mnoho zeleně nebo vyžadují velkou údržbu a produkují hodně odpadu, neměly být nahlíženy z jiného zorného úhlu, aby se vzniku takového množství odpadu podařilo zabránit. Totéž platí pro potravinářský průmysl, kde jsou častým odpadem balení  potravin, která se vyhazují z toho důvodu, že uběhla doba jejich trvanlivosti.

Větší informovanost veřejnosti a posun směrem k recyklační společnosti, to je jeden ze základů zvyšování zaměstnanosti. Pro zpracování každých 10 000 tun recyklovaného odpadu může být vytvořeno 250 pracovních míst, zatímco k uložení stejného množství na skládce je zapotřebí jen 10 pracovních míst.

Odpad je důležitou otázkou i v boji proti změně klimatu. Je důležité bojovat proti zhoršování kvality půdy tím, že budeme vytvářet vysoce kvalitní kompost – obhajujeme i to, aby Evropská unie kompostování regulovala – a takový odpad je významný například ve výrobě bioenergie.

Zastáváme názor, že léčba musí odpovídat kýženým výsledkům. Je ku příkladu podněcován vědecký výzkum kompostování, aby se podpořily inovace v této oblasti. A konečně obhajujeme strategii 2020 pro udržitelný a inteligentní rozvoj podporující začlenění.

Tato zpráva je tedy ambiciózní a zároveň realistická, neboť chceme například to, aby bylo třídění odpadu povinné, bude-li to z místního, hospodářského a environmentálního hlediska možné. Proto jsem použil motto – mějme ambice, ale současně smysl pro realitu.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych vyslovit své poděkování za tuto zprávu a zároveň říci, že biologický odpad by neměl být považován za problém či něco, co znečišťuje životní prostředí a má negativní dopad na hospodářství.

Ve správném využívání těchto vedlejších produktů dřímá obrovský potenciál. Řádné nakládání s biologickým odpadem nám umožňuje vyrábět obnovitelnou energii, což přispěje k hospodářskému růstu, zmírnění změny klimatu prostřednictvím vhodně řízeného procesu recyklace a pomoci v boji proti zhoršování kvality půdy díky využití biologického odpadu k výrobě vysoce kvalitního kompostu. Samozřejmě je nezbytné mít odpovídající finanční prostředky na vytváření vhodné infrastruktury pro tento účel a k motivování podniků, aby prováděly výzkum a zaváděly inovativní řešení. Vzniklé náklady však v budoucnosti přispějí k posílení hospodářství a ke zlepšení kvality života občanů, stojí tedy za to, abychom takříkajíc škrtli sirkou.

  Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, chtěl bych pochválit pana Fernandese za jeho zprávu. Nemohl ji načasovat lépe, neboť v celé Evropské unii se občané nyní obecně zabývají tím, co se ve světě děje, dopadem změny klimatu, a zejména řeší to, jak mohou osobně něco změnit. Trvalo dlouho, než tato myšlenka prorazila, lze ji však vidět ve školách – v mé zemi vlaje zelená vlajka na stále větším množství škol. Poselství se odtud šíří k rodičům dětí a do prostředí, ve kterém děti žijí, a je věnována mnohem větší pozornost tomu, jak se s tímto problémem vypořádat, jak recyklovat odpad atd. Můžeme to vidět také v zemědělství – například zemědělci si uvědomují škody způsobené přemírou hnojiv a jejich spotřebu nyní začínají omezovat. Myslím, že je načase udělat krok vpřed a lidem pomoci zajistit, aby mohli přispívat k rozvoji anaerobních vyhnívacích komor atd., a jak tu zmínili ostatní řečníci, k rozvoji vytváření pracovních míst pro nová odvětví ekonomiky.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Chtěl bych poblahopřát panu Fernandesovi k jeho práci, kterou odvedl jako zpravodaj ke zprávě o bioplynu v roce 2007. Biologický odpad je přirozený vedlejší produkt v zemědělské rostlinné výrobě a v lesním hospodářství. Dovoluji si tedy nesouhlasit s panem zpravodajem, neboť hnůj je organickou složkou živočišné výroby. Žádám pana Šefčoviče, aby potvrdil to, co Parlament požadoval v roce 2007, konkrétně že Komise by měla vyčlenit zdroje na výrobu bioplynu. To by mělo velký význam. Případné kompostování, které zmínil i můj kolega pan Kalinowski, je stejně důležité, nebo ještě důležitější. Zpráva pana Fernandese uvádí, že Evropská komise by na kompostování biologického odpadu měla poskytovat finanční prostředky. Jak už bylo zmíněno, je to zásadní krok, který má význam z hlediska zemědělství a z hlediska ochrany životního prostředí, a stejně tak je třeba uznat, že nové členské státy mají, co se týče bioplynu a kompostování, závažné problémy. Vezměte prosím v potaz konkrétní situaci jednotlivých států.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D). – (PL) Pane předsedající, i já bych chtěl poblahopřát k této zprávě a vyzdvihnout některé prvky, které mají význam pro celou Evropskou unii. Doposud jsme nevyřešili problémy spojené s tříděním odpadu, a třebaže některým obcím se s tím podařilo vypořádat, jsou nejen v Polsku, ale v celé Evropské unii regiony, které za nimi výrazně zaostávají. Bez dobrého třídění není možné biologický odpad správně využívat a v tomto ohledu – jak již bylo zmíněno – se otevírají mnohé možnosti.

Mám zde na mysli především elektrárny na bioplyn. Jedná se o projekty, které je rozhodně potřeba v celé Evropské unii rozvíjet a měly by být podporovány z fondů – fondů na regionální úrovni, ale v případě elektráren na bioplyn též na té nejnižší lokální úrovni – neboť ve srovnání s jinými zdroji je výroba a distribuce z těchto elektráren výrazně hospodárnější.

  Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, tato zpráva je nepochybně kvalitní a já bych k ní ráda panu zpravodaji blahopřála. Jedna z prvních vět vysvětlujícího prohlášení mi hraje na velmi pozitivní strunu a dovolte mi ji citovat doslova: politika nakládání s odpady musí EU proměnit v recyklační společnost.

Přesto zde vidím určité rozpory. Například to, že třídění odpadu by mělo být povinné, je-li to nejlepší řešení nejen z hlediska environmentálního, ale také hospodářského. Jinak řečeno opatření učiněná členskými státy se vyjímají s diskuse, třebaže by byla v rozporu s evropskými obecnými zásadami.

Evropská unie by tak stejně, jako jsme to už zažili v případě rámcové směrnice o odpadech, neučinila o mnoho víc než návrh. Kromě toho zapomínáme – vlivem zásady subsidiarity, za niž se evropské orgány tak často schovávají –, že je naší povinností přijít s ambiciózními a energickými odpověďmi na problém odpadů. Je třeba, abychom si určili cíle pro sběr tříděného odpadu a stanovili, jakým způsobem budou splněny. Využívejme při tom osvědčené postupy, jako jsou politiky nulového odpadu prováděné v některých částech USA, a uložme je všem členským státům jako povinnost.

  Julie Girling (ECR). – Pane předsedající, i já bych ráda panu Fernandesovi blahopřála. Když jsme si zprávu přečetli, zjistili jsme, že se jedná o komplexní průřez všemi otázkami spojenými s biologickým odpadem – skládkami, ubýváním energetických zdrojů a potřebností kvalitního dohledu nad kompostováním. Tím vším se zpráva zabývá.

Proto je mi velmi líto, že musím říci, že s částí zprávy opravdu nesouhlasím. Zpravodaj ztratil mou podporu ve chvíli, kdy hovoří o povinném – to znamená vynutitelném – režimu třídění odpadu v celé Evropě. Mé námitky vycházejí v podstatě ze zásady subsidiarity, ale jejich hlavním důvodem je především snaha zůstat u metody, která je již na mnoha místech nahrazována vysoce moderními autoklávy a jinými technologiemi. Tento návrh jinak řečeno zastarává ještě dříve, než jsme jej vůbec stačili realizovat, což právní předpisy EU staví do toho nejhoršího světla. Jsem proti impulsivní reakci požadující další regulaci místo vytváření pobídek a naléhavě žádám Komisi, aby trvala na svém postoji a postavila se proti návrhu na povinné uplatňování.

  Piotr Borys (PPE). – (PL) Pane předsedající, upřímně vám děkuji za slovo. Chtěl bych panu Fernandesovi poděkovat za jeho zprávu, která nabízí možnosti, jak nakládat s biologicky rozložitelným odpadem. Chtěl bych podotknout, že 30 % takového odpadu lze využít k výrobě kompostu. Samozřejmě nejdůležitější je mít systém pro recyklaci. V zemích střední a východní Evropy nebyly bohužel směrnice upravující tuto oblast účinně provedeny. Musíme naše výsledky dosažené při zvyšování recyklace zlepšit, a to včetně kompostování, což je nejlepší a nejpřirozenější způsob nakládání s odpadem.

Současně se ale zdá být velice rozumné poohlížet se po možnostech energetického využití odpadu. Chtěl bych zde uvést příklad Dánska, které v oblasti obnovitelné energie využívá elektrárny na bioplyn nejvíce. Je to ostatně příklad pro celou Evropu, jak lze využívat obnovitelné energie v tak velkém měřítku. Zdá se legitimní, že by měl budoucí program financování – strategie 2020 – poskytovat zdroje, které takovému vývoji v členských státech napomohou.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, rád bych na úvod poděkoval panu zpravodaji Fernandesovi za jeho zprávu o biologickém odpadu. Dále bych chtěl poděkovat poslancům výboru za jejich cenné příspěvky k tomuto velmi důležitému tématu.

Jak víte, Komise dne 18. května přijala sdělení o dalších krocích v oblasti nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Součástí sdělení je i příloha obsahující podrobnou technickou analýzu opatření, které by bylo možné přijmout pro zlepšení nakládání s biologickým odpadem v celé EU i v jednotlivých členských státech. Naše oddělení věnovala při přípravě tohoto sdělení velkou pozornost rozpravám o biologickém odpadu, které proběhly v Evropském parlamentu. Je pro mne velmi povzbudivé, že jsme dospěli ke stejným závěrům – v nakládání s biologickým odpadem v EU je stále prostor pro zlepšení a toto zlepšení může přinést pozitivní hospodářské a environmentální výsledky. Zároveň souhlasím s tím, že klíč k úspěchu spočívá v lepším vymáhání stávajících právních předpisů, zejména směrnice o skládkách odpadu. Avšak optimální politiky pro nakládání s odpady se mohou mezi jednotlivými zeměmi nebo dokonce regiony lišit, proto je z důvodů subsidiarity nezbytná další analýza.

Hlavní rozdíl v přístupu Komise oproti přístupu zpravodaje se točí kolem případné směrnice o biologickém odpadu. Komise je toho názoru, že samostatná směrnice by měla jen malý přínos. Je možné zlepšit nakládání s biologickám odpadem a vycházet přitom ze stávajících a v současnosti již naplánovaných právních předpisů. Komise má proto v úmyslu nejpozději do roku 2014 iniciovat řadu opatření zaměřených na zlepšení nakládání s biologickým odpadem, zejména: vytvoření kritérií pro výrobu vysoce kvalitního kompostu s použitím postupu, kdy odpad přestává být odpadem, definovaného v rámcové směrnici o odpadech; analýzu stanovení minimálních norem pro používání biologického odpadu v zemědělství v rámci přezkumu směrnice o kalech z čistíren odpadních vod; a analýzu případného stanovení cílů pro oddělený sběr či recyklaci biologického odpadu v rámci přezkumu cílů recyklace ve směrnici o odpadech.

Jsem přesvědčen, že můžeme prostřednictvím balíčku opatření, která Komise navrhne, naplnit v podstatě to, co Parlament žádá, proto jsem velmi vděčný za vaši připravenost dále spolupracovat v této důležité a náročné věci.

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července ve 12:00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Pavel Poc (S&D) , písemně. – (CS) V Evropské unii je ročně vyprodukováno 118–138 milionů tun biologického odpadu, z toho 88 milionů tun představuje biologicky rozložitelný komunální odpad. Až 40 % biologického odpadu je ukládáno na skládky. Taková praxe představuje významné riziko znečištění podzemních vod, půdy a příspěvek k emisi skleníkových plynů. Dochází tak k nenávratnému vyřazení zdrojů biologického materiálu z hospodářského a přírodního cyklu, místo aby byla pomocí kvalitních kompostů posílena produktivita půdy včetně její schopnosti zadržovat vodu. V souvislosti s potřebou masivního využití kompostů v zemědělství by bylo vhodné, aby Komise vyvinula tlak na odblokování rámcové směrnice o půdě v Evropské radě. Základním nedostatkem v oblasti nakládání s biologickým odpadem je rozdílná úroveň implementace existující legislativy v členských státech. Proto vítám a plně podporuji požadavek, aby Komise vypracovala návrh samostatné směrnice o nakládání s biologickým odpadem do konce roku 2010. Postoj Komise v této věci se musí změnit, musí být významně proaktivní a daleko ambicióznější než dosud. Stejně tak pokládám za nezbytné posílení výchovných prvků v oblasti nakládání s odpadem. Nejlepším a nenahraditelným způsobem podpory recyklace a prevence vzniku odpadů je vytvoření potřebného společenského požadavku. Nejpřímější cestou k tomu je vzdělávání mladé generace a zavedení udržitelného nakládání s odpadem mezi společenské normy.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Účinné nakládání s biologickým odpadem může přinést mnohé environmentální výhody, například ve zlepšování kvality půdy nebo ve výrobě obnovitelné energie ve formě energie z bioplynu. Proto podporuji opatření, která posílí a zlepší sběr a zpracování biologického odpadu. Avšak zásadní bude závazná povaha systémů sběru a to, jak budou vypočteny cíle pro sběr. Mnohé malé podniky v Rumunsku již biologický odpad recyklují, i když to v rámci oficiálního systému sběru nebude možné uznat, protože do oficiálních odpadových toků tento sběr nikdy nevstupuje. Veškeré budoucí směrnice a cíle týkající se sběru biologického dopadu proto musí být dostatečně flexibilní, aby byly schopny zohlednit značné rozdíly mezi státy a regiony.