Předseda. – Na úvod bych vám rád sdělil několik poznámek a informací. Jak víte, Evropu opět zásahly povodně. V Rumunsku si tentokrát vyžádaly nejméně 25 obětí a tisíce lidí byly nuceny opustit své domovy. Čtyři země Evropské unie již Rumusku přislíbily pomoc v boji proti povodni. Povodně postihly i Asturii v severním Španělsku, kde způsobily velké materiální škody. Kromě toho přišly zprávy o neobvykle vydatných srážkách i z několika dalších evropských zemí. Zaznělo rovněž to, že tyto mimořádné atmosférické jevy mají souvislost se změnou klimatu.
Zadruhé bych vás rád upozornil na íránskou náboženskou komunitu Bahá’i. Minulý týden bylo zlikvidováno na padesát domů patřících příslušníkům této komunity. V Íránu také probíhá soudní proces se sedmi příslušníky víry Bahá’i. Chceme, aby Írán plně dodržoval mezinárodní normy. Evropský parlament ve svých usneseních a prohlášeních opakovaně požadoval, aby byla v Íránu dodržována práva náboženských menšin. Rovněž jsme opakovaně odsoudili, že Írán používá trest smrti, zejména v případě nezletilých. Hluboce nás znepokojuje informace, že v Íránu, který je signatářem Úmluvy o právech dítěte, stále čekají na popravu lidé, kteří spáchali trestný čin, z něhož jsou obviněni, jako nezletilí.
Zatřetí, dne 13. července uplyne deset let od smrti Jana Karskiho. Jan Karski přinesl v roce 1942 nejvyšším spojeneckým orgánům první zprávu o vyhlazování Židů v okupované Evropě. Informace se dozvěděl, když se dostal dovnitř ghetta a jednoho z vyhlazovacích táborů. Byla to první taková zpráva v době války. Po válce se Karski do Evropy nevrátil. Byl univerzitním profesorem ve Spojených státech a velkým zastáncem evropské integrace, již na americkém kontinentu propagoval.
4. Souhrnný rozpočet na rozpočtový rok 2011 (lhůta pro předložení předloh změn)
Předseda. – Byl rozdán konečný návrh pořadu jednání, který vypracovala ve čtvrtek 1. července 2010 Konference předsedů v souladu s článkem 137 jednacího řádu. Byly navrženy tyto změny:
Pondělí
Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu předložily žádost, aby byla rozprava o zprávě paní Gallové o prosazování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu odložena na příští dílčí zasedání.
Nyní bych chtěl požádat pana Cohn-Bendita, aby o této věci promluvil.
Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, diskutovali jsme o této otázce již na Konferenci předsedů. Názory různých skupin na zprávu paní Gallové se liší a všechny skupiny zřejmě budou muset tuto věc ještě projednat, neboť přetrvávají problémy a sporné body, jež budou muset jednotlivé skupiny ještě vyřešit. Požádal jsem proto, aby byly rozprava a hlasování o zprávě paní Gallové odloženy na září, a to na druhé či ještě pozdější zasedání. Otázku bude nutné prozkoumat na Konferenci předsedů. Řešení je tedy zcela jednoduché. Ovoce ještě nedozrálo, a proto je nechme na stromě a vraťme se k této věci opět v září.
Martin Schulz , jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, rád bych uvedl, že naše skupina podporuje návrh pana Cohn-Bendita. Situaci vnímáme úplně stejně. Jedná se o velmi citlivé a ožehavé téma a je jistě rozumné, aby mělo širokou parlamentní podporu. Proto by bylo dobré zprávu odložit a pokusit se nalézt konsensus v jednotlivých oblastech, v nichž je to ještě možné. Z tohoto důvodu podporujeme tento návrh.
Manfred Weber, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedo, různé druhy ovoce zrají různě dlouhou dobu. Za poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) mohu říci, že naše ovoce je zralé k rozhodování, a my bychom tudíž rádi hlasovali o zprávě paní Gallové a přijali rozhodnutí tento týden.
(Parlament s tímto požadavkem vyslovil souhlas)
Úterý a středa – žádné změny
Čtvrtek
Předseda. – Evropská konzervativní a reformní skupina požádala o změnu pořadu rozprav ve čtvrtek odpoledne, které se týkají porušování lidských práv, demokracie a právního státu, a to takto: nejprve Zimbabwe, pak Venezuela a nakonec Severní Korea.
Martin Callanan (ECR). – Pane předsedo, jsem přesvědčen, že se jedná o naprosto nekontroverzní žádost. Jde jen o mírnou úpravu pořadu čtvrtečního odpoledne, které je vyhrazeno rozpravě o lidských právech, tak, abychom nejprve vedli rozpravu o Zimbabwe, pak o Venezuele a nakonec o Severní Koreji. Není v tom snaha přikládat některému z těchto témat nějaký zvláštní význam. Jen je zkrátka pro řadu poslanců výhodnější projednávat nejprve otázku Zimbabwe.
Francesco Enrico Speroni (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, jak již zdůraznil můj kolega, pořad jednání nebude doplňován ani krácen, jde nám o pouhou změnu pořadí jednotlivých bodů, jimiž se budeme zabývat, takže si myslím, že není problém tento návrh přijmout.
Předseda. – Chce někdo vystoupit proti této žádosti? Prosím, pane Schulzi.
Pane Callanane, můžete nám prosím říci, proč a pro které poslance je jednodušší diskutovat nejprve o Zimbabwe? To pro nás bude důležité kritérium pro rozhodování. Zopakuji svou otázku. Z jakých konkrétních důvodů máme rozpravu o Zimbabwe pousnout dopředu, aby pro vás rozprava o této otázce byla jednodušší?
Martin Callanan (ECR). – Pane předsedo, pan Schulz mne staví do velmi složité pozice. Nemám vůbec ponětí, sděluji tuto žádost za svého kolegu pana Van Ordena, který se zpozdil, byl jsem požádán, zda bych ji mohl předložit.
(Smích a potlesk)
Jako vždy je nejlepší být k panu Schulzovi upřímný.
(Parlament s tímto požadavkem vyslovil souhlas)
(Plán práce byl přijat)
15. Práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě – Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách (rozprava)
Předseda. – Dalším bodem programu je společná rozprava o:
– doporučení pro druhé čtení jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o společném postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 (05218/3/2010 – C7-0077/2010 – 2008/0237(COD)), (zpravodaj: Antonio Cancian) (A7-0174/2010) a
– návrhu doporučení pro druhé čtení jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch ke společnému postoji Rady v prvním čtení ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 (14849/3/2009 – C7-0076/2010 – 2008/0246(COD)), (zpravodajka: Inés Ayala Sender) (A7-0177/2010).
Antonio Cancian, zpravodaj. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, práva cestujících jsou velmi aktuálním tématem, o čemž svědčí i skutečnost, že v uplynulých dnech Evropská komise zahájila kampaň, která má za cíl zlepšit informovanost občanů o právech, jež jim při cestování různými dopravními prostředky náleží. Domnívám se, že to je důležitá iniciativa a také že je povinností Parlamentu přispět k této problematice tím, že přijme texty, které budou mít prospěšný efekt na podmínky cestujících při cestování.
Co se týká nařízení, o němž tu dnes hovoříme, nijak se nesnažím skrývat pocit, který jsem si z těchto jednání odnesl, totiž že členské státy takový předpis nechtějí. Záležitost, v níž mám tu čest být zpravodajem, je velmi citlivá, neboť si žádá vyvážené řešení, které vedle práv cestujících musí zajistit, aby nedošlo k sankcionování podniků v odvětví veřejné silniční dopravy. Většina z nich jsou totiž malé a střední podniky.
Práce, kterou jsem v této věci za poslední měsíce jednání učinil, měla tedy dva hlavní cíle: zaprvé nepoškodit malé a střední podniky, malé a středně velké průmyslové podniky; a zadruhé chránit cestující, zejména osoby s postižením a omezenou schopností pohybu, zlepšovat účinnost a usilovat o větší dávku zodpovědnosti.
Zpráva, kterou přijal Evropský parlament v prvním čtení – zpráva pana Albertiniho – byla podle mého názoru velmi odvážná. Hlavné změny provedené Radou se týkaly těchto bodů: oblasti působnosti, odpovědnosti, práv osob s postižením nebo omezenou schopností pohybu, náhrad a kompenzací za zpoždění a zrušení spoje, a několika dalších drobností. Některé ze změn, které Rada provedla, byly a jsou přijatelné, což bylo během jednání uznáno.
Bohužel jsme však v závěrečných jednáních nebyli schopni přijmout k řadě významných otázek tentýž přístup, jaký zaujala Rada. Šlo zejména o: oblast působnosti nařízení, kde Parlament byl připraven uvážit vyloučení regionální dopravy – přestože my jsme navrhli vyloučit regionální dopravu, pokud jde o dopravu integrovanou s městskou a příměstskou dopravou –, Rada odmítla udat jakýkoli důvod ohledně článků, na něž by se vyloučení vztahovalo; časový rámec pro vstup tohoto nařízení v platnost, který podle Parlamentu nesmí přesáhnout dobu tří let s možností tuto dobu jedenkrát prodloužit, zatímco Rada hovořila o době pěti let, která se může prodloužit dvakrát; asistenci osobám s postižením a omezenou schopností pohybu; právo na bezplatné ubytování v hotelu v případě, že dojde k přerušení cesty, nebo minimálně, což je reálnější, bezplatné zajištění hotelu a dopravu do něj, což by pro nás bylo dostačující; práva cestujících v případě zpoždění spoje, zejména zpoždění při odjezdu; dostupnost informací – záležitost, která velice zajímá osoby s postižením nebo omezenou schopností pohybu, pro něž by zpráva, která by vstoupila v platnost až za patnáct let a týkala by se jen 20 % autobusové a autokarové přepravy cestujících, nebyla podle nás přijatelná.
Jednání byla v těchto měsících díky přispění Evropské komise vedena oboustranně vážně a otevřeně, v posledních týdnech se však postoje ohledně daného tématu ještě více zatvrdily. Pokud jde o nás, snažili jsme se, aby byl nalezen ve všech těchto citlivých otázkách kompromis, vědomi si potenciálně nebezpečných účinků, které by takové kroky mohly mít na společnosti v odvětví, protože by nebylo korektní, uvalovat na ně další, nepřiměřeně zatěžující povinnosti.
Na druhou stranu, jak jsem již zmínil, dalším cílem mé práce bylo – a je – chránit cestující, především ty nejzranitelnější, pro které představuje úplný a jistý přístup ke službám veřejné dopravy důležitý prostředek sociálního začlenění.
Uvedl jsem, že není nadále přijatelné omezování možnosti volby: stárnutí evropské populace je jevem, který bude mít závažné následky, a bylo by chybné zapomínat na to při vytváření postupů pro poskytování tak důležité služby. Proč by proboha povinnost, aby informace o spojích byly do roku 2020 k dispozici na internetu, měla být považována za nepřiměřenou?
Rád bych poděkoval kolegům poslancům, kteří se mnou během těchto jednání spolupracovali, a chci požádat tuto sněmovnu, aby hlasovala pro znění, které navrhuji, abychom pak v dohodovacím řízení mohli dosáhnout výsledku v souladu se dvěma cíli, které jsem tu zmínil a které znovu potvrzuji.
Inés Ayala Sender, zpravodajka. – (ES) Pane předsedo, je červenec, měsíc, v němž se i navzdory krizi řada Evropanů rozhodla strávit dovolenou rekreační plavbou nebo cestovat lodí. Cestujících využívajících cestování po moři a okružních plaveb výrazně přibývá a tyto druhy dopravy se stávají klíčovým prvkem pro rozvoj a bohatství evropských pobřežních oblastí a přístavů i na vnitrozemských vodních cestách v Evropě.
Evropský parlament má dnes dobré zprávy pro všechny podnikatele, pracovníky, a samozřejmě pro cestující v tomto významném odvětví, neboť dohoda s Radou, jíž jsme s velkou pomocí Komise dosáhli, představuje vytvoření společného rámce pro práva cestujících, která jsou již zavedena v odvětvích letecké a železniční dopravy. V odvětví, v němž dochází k rozsáhlým procesům rozšiřování a modernizace, byl tedy odstraněn nepřijatelný nedostatek.
Tato dohoda, jíž bylo dosaženo za španělského předsednictví – jemuž bych především chtěla poděkovat za úsilí, a také ostatním stálým zastoupením a pochopitelně i mým kolegům a službám této sněmovny – podstatně zlepšuje práva cestujících. To platí zejména pro osoby s omezenou schopností pohybu, jak nás o to trvale žádala sdružení osob s postižením.
Na jednu stranu byla rozšířena oblast působnosti, která se tak dostává do souladu s původním postojem Parlamentu, a do oblasti působnosti tohoto nařízení tak spadají všechny lodě s více než 12 cestujícími. Je zde však i prostor pro určitou flexibilitu s ohledem na malé podniky nabízejících výlety a historické plavby a pro trajekty s krátkou trasou převážející nákladní automobily a dopravce na vnitrozemských vodních cestách, pro které by okamžité zavedení tohoto prvního ustanovení bylo příliš nákladné.
Na druhou stranu se Parlamentu podařilo dosáhnout vyloučení jakékoli zmínky o možnosti odmítnutí nalodění osoby na základě zdravotního postižení, tato možnost by mohla přijít v úvahu pouze tehdy, když nalodění brání bezpečnostní důvody a odmítnutí nalodění dotčené osoby je tedy v zájmu její bezpečnosti. Rada možnost odmítnutí nalodění z důvodů zdraví také zamítla, jedná se o nesmíru kontroverzní záležitost, vzhledem k tomu, že odkaz na zdraví osob byl v nařízení pro cestující uveden poprvé.
Kromě toho byly zvýhodněny také časové prodlevy, při kterých mají cestující právo na odškodnění, a nově je tedy stanoveno toto odškodnění za 90 namísto 120 minut zpoždění; v případě, že cestující musejí přenocovat, byl získán souhlas pro částku 80 EUR; pokud jde o celkových 120 EUR, podařilo se nám zdvojnásobit tuto částku na 240 EUR; bylo ustanoveno, že dopravce musí v případě výjimečných okolností, při nichž nedodrží povinnosti, nést důkazní břemeno, ale i to, že zařízení, které je v přístavech, je třeba upravit, aj. Podařilo se nám rovněž snížit maximální hranici, při níž je možné poskytnout náhradu cestovních výdajů, z původních 40 na 24 EUR za jízdenku.
Dále je nutno podotknout, že nařízení obsahuje nezbytnou flexibilitu s ohledem na zvláštnosti tohoto druhu dopravy, jenž je více náchylný ke zpožděním kvůli povětrnostním podmínkám, čímž se také vysvětluje, proč budou z povinností v případě zvláště nepříznivého počasí na moři některá ustanovení vyňata, například ta, která se týkají náhrad za zpoždění nebo za ubytování.
A v neposlední řadě stojí za zvláštní zmínku, že na základě dohodnutého znění má každý členský stát povinnost vytvořit orgán, který kromě toho, že zajistí, aby toto nařízení bylo dodržováno, nebude nijak obchodně zainteresovaný a bude mít pravomoc zavést systém sankcí. Dále budou takové orgány oprávněny vyřizovat stížnosti cestujících, jež byly zamítnuty v prvním stupni orgánem, který budou muset zřídit dopravci.
Podařilo se nám též umožnit sdružením osob se zdravotním postižením a sdružením cestujících, aby se do tvorby tohoto nařízení aktivně zapojili. Kromě toho se nám podařilo vyzvat přístavní orgány aby hrály významnější úlohu při každém rozhodnutí v této oblasti, a navrhli jsme v tomto smyslu, že by se všechna ustanovení tohoto nařízení v rámci možností mohla vztahovat i na přístavy a nejen na terminály, jak to měla v úmyslu Rada.
Domnívám. že se nám také podařilo začlenit do nařízení školení zaměstnanců a související pořádání doplňkových kurzů, protože to byl i jeden z dlouhodobých úkolů, na který se soustředily petice sdružení osob s postižením. Prosadili jsme také rychlou výměnu vybavení umožňujícího pohyb vhodnou alternativou v případě, že dojde k jeho poškození v průběhu cesty.
A konečně se nám podařilo zkrátit lhůtu pro uplatnění tohoto nařízení o jeden rok.
Myslím si proto, že tato jednání byla úspěšná, a chtěla bych poděkovat všem, kdo nám pomohli přinést našim cestujícím protentokrát dobré zprávy.
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedo, děkuji zpravodajům, panu Cancianovi a paní Ayala Senderové, stejně jako stínovým zpravodajům za jejich náročnou práci.
Rád bych znovu potvrdil význam těchto právních předpisů pro každého občana cestujícího v Evropě, a tedy i každého z nás zde v sále. Plně souhlasím s názorem, že principy přístupu k cestujícím by měly být ve všech druzích dopravy obdobné.
Ústřední jsou zde tyto prvky: pravidla pro minimální informovanost všech cestujících před cestou a během ní; pomoc a poskytování náhrady v případě přerušení cesty; opatření v případě zpoždění; zvláštní pomoc osobám s omezenou schopností pohybu; a nezávislé vnitrostátní orgány pro řešení sporů.
Komise považuje kompromis, jehož bylo dosaženo s Radou během jednání o právech cestujících po moři a na vnitrozemských vodních cestách, za dobrý a má za to, že obecné cíle našeho návrhu byly náležitě vzaty v potaz. Dovolte mi zdůraznit zejména to, že práce Parlamentu byla pozoruhodně úspěšná v rozšíření rozsahu působnosti tohoto návrhu. Chci upřímně poděkovat Evropskému parlamentu a Radě, a zejména španělskému předsednictví a paní Ayala Senderové za jejich nepolevující práci na tomto dokumentu.
Co se týče práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě, od doby, kdy byl přijat společný postoj Rady, byly vedeny neformální diskuse mezi Radou a Evropským parlamentem s cílem nalézt kompromisní dohodu o tomto textu. Šlo o složité rozhovory. Hlavními tématy byly: oblast působnosti; příslušná ustanovení o odpovědnosti a pomoci, které musí splňovat bezprostřední praktické potřeby cestujících v případě nehody; a ustanovení podporující větší mobilitu osob s omezenou schopností pohybu a zdravotně postižených osob.
Komise vyvinula značné úsilí za účelem usnadnění kompromisního řešení. Dohody bohužel nebylo možné dosáhnout, což je skutečnost, které Komise lituje. Kdyby při hlasování v plénu jasně zaznělo, že Parlament je pro vysoký stupeň ochrany cestujících v autobusové a autokarové dopravě, byl by to dobrý signál. Já osobně chci zůstat optimistou a domnívám se, že kompromis dosažený v dohodovacím řízení je stále ještě možný.
Komise bude usilovat o to, aby bylo při budoucích jednáních mezi EP a Radou za belgického a maďarského předsednictví dosaženo vyvážené dohody, v níž bude možné řádně zohlednit obecné cíle návrhu Komise.
Werner Kuhn, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedo, pane Kallasi, dámy a pánové, tato zpráva představuje logický závěr. Teď, když Parlament pracoval spolu s Radou a Komisí na zlepšení práv cestujících ve vzduchu a po železnici, měli bychom zajistit, aby i cestující po moři a na vnitrozemských vodních cestách měli lepší práva. Je však samozřejmě důležité, abychom nesrovnávali plavební společnosti s tradičními rybářskými loděmi.
Proto mne, paní Ayala Senderová a pane Canciane, velmi těší, že jsme dokázali dospět ke kompromisu, takže mohou být udělovány výjimky umožňující uplatnění nároku na náhradu škody v případě cestujících na lodích určených pro přepravu 12 a více osob, avšak ne v případě, že posádku tvoří méně než tři osoby.
Cestovní ruch je významným hospodářským odvětvím a my se musíme vždy postarat o to, aby byly jeho zájmy zohledněny. Jak trajekty, které jsou provozovány na vzdálenost více než 500 metrů – ustanovení se již nebudou vztahovat na trajekty, jež přepravují na menší vzdálenosti – tak i okružní cesty a výlety, zejména také ve spojení s historickými plavidly, sehrávají v odvětví cestovního ruchu důležitou úlohu. U těchto typů lodí by neměly být třeba další investice. Na Místo toho musí být posádka těchto lodí schopna poskytnout pomoc lidem se zdravotním postižením.
Rád bych poděkoval každému, kdo se zasloužil o to, že se nám podařilo dosáhnout dobrého kompromisu.
Brian Simpson, jménem skupiny S&D. – Pane předsedo, dnes před námi leží tyto dva poslední kusy do skládačky práv cestujících vztahující se na oblasti námořní a autobusové a autokarové dopravy.
Děkuji našim zpravodajům za jejich práci a vítám také dohodu, jíž bylo zjevně dosaženo s Radou, pokud jde o námořní dopravu.
To, že se nám dosud nepodařilo shodnout se na definici autobusové a autokarové dopravy je nicméně zklamáním, ale budeme se i nadále snažit, aby bylo ve střednědobém výhledu dosaženo dohody. Obzvláště na tuto oblast bych se chtěl dnes soustředit.
Bylo by zcela nesmyslné a nespravedlivé, aby existovala práva cestujících pro jiné druhy dopravy, ale nikoli pro autobusovou a autokarovou dopravu. Proto je taková dohoda nebo takové uspořádání, jež nebude zahrnovat autobusovou a autokarovou dopravu, vcelku bezcenným a neúplným řešením.
Nemůžeme akceptovat, aby byla velká většina služeb autobusové a autokarové dopravy vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení. Nemůžeme akceptovat, aby i v tomto nařízení byla oslabována práva lidí s omezenou schopností pohybu. A nemůžeme akceptovat ani to, že tento druh dopravy je nějak odlišný od všech ostatních.
Náš zpravodaj odvedl dobrou práci, když se v této oblasti pokoušel nalézt kompromis. Rada neudělala nic, aby usnadnila jakoukoli dohodu, a jako obvykle strávila většinu času otálením. Je zajímavé, že jakmile dojde k diskusím o právech cestujících, Rada se začne chovat velmi odmítavě, a je tedy na Parlamentu, aby nesl prapor za cestující.
Parlament je dobře znám bojem za obranu práv cestujících, přestože jej jistý vedoucí aerolinií zneužil a rovněž čelí četným nářkům a stížnostem ze strany provozovatelů dopravy. V konečném důsledku však Parlament nebude hrubé zacházení s cestujícími ze strany provozovatelů tolerovat; nebude tolerovat diskriminaci; nebude tolerovat, aby některá odvětví zůstávala stranou.
Musíme naše zpravodaje podpořit, abychom mohli jít do boje s Radou prostřednictvím dohodovacího řízení, a to s velmi dobrými kartami v ruce.
Gesine Meissner, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedo, jak předchozí řečník správně uvedl, je důležité, aby byla práva cestujících v Evropě chráněna, bez ohledu na to, jaký druh dopravy tito cestující používají. Je jednoduše logickým závěrem, že od oblasti letecké a železniční dopravy pokročíme k právům cestujících na lodích a v autobusové a autokarové dopravě.
A ještě další řečník zmínil to, že se nám bohužel nepodařilo řešit obě tyto záležitosti jako balíček, jak jsme původně plánovali. Třebaže se nám v otázce práv cestujících na lodích podařilo dosáhnout kompromisu a třístranné jednání ukončit, v případě autobusové a autokarové dopravy tomu tak bohužel nebylo.
Ráda bych se nyní zaměřila na práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě, protože jsem také stínovou zpravodajkou v této oblasti. Je mi opravdu velice líto, že se nám nepodařilo dosáhnout kompromisu, neboť na třístranném jednání jsme dokázali postoj Rady na jedné straně a postoje Evropského parlamentu a Komise na straně druhé navzájem velice sblížit. My jsme se velmi snažili – a to je též velmi důležité – chránit práva cestujících; především jsme se snažili zajistit, aby lidé s omezenou schopností pohybu a lidé s postižením měli za každých okolností příležitost využít dopravy včetně té autobusové a autokarové.
K tomu, aby toto bylo možné, je nutno přijmout řadu opatření, a to také požadujeme. Myslím si, že tato problematika je obzvláště důležitá, protože v budoucnosti bude existovat více lidí s postižením a omezenou schopností pohybu, jednoduše v důsledku stárnutí populace. To je velmi důležitý bod.
Pochopitelně musíme vzít také v úvahu, že spotřebitelská práva se týkají i dostupnosti nabídek. Zejména malé a střední společnosti provozující autokarové zájezdy nejsou schopné splnit úplně všechno. Nedokáží například poskytnout neomezenou náhradu. Je zde také otázka toho, jak se budou umět vyrovnat se zálohami. Dokázali jsme naše postoje v této oblasti sblížit, a proto velice lituji toho, že jsme nebyli schopni dosáhnout celkového kompromisu..
Jak uvedl zpravodaj, je důležité, abychom pamatovali jak na práva cestujících, tak na možnosti nabízející se poskytovatelům dopravy. Byla bych velmi ráda, kdyby bylo během nadcházejícího dohodovacího řízení dosaženo nějaké dohody, protože plně souhlasím s panem Simpsonem v tom, že takovéto vyloučení autobusů a autokarů je nepřijatelné, vzhledem k tomu, že v jiných druzích dopravy příslušné předpisy existují.
Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, o čem to vše vlastně je? Mimo jiné se jedná o ustavení práv pro osoby s omezenou schopností pohybu, které si přejí cestovat lodí nebo autobusem, a o to, abychom tuto inciativu konečně využili ke zlepšení cestovních příležitostí pro tyto lidi. Je naší povinností to udělat. S velkými fanfárami jsme v Evropě přijali posílení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a nyní bychom měli mít povinnost ji provádět.
Co se týče těchto dvou dokumentů, ráda bych uvedla, že pokud jde o záležitost práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě, jsem skutečně zarmoucena a zklamána postojem Rady. Je důležité, abychom si ujasnili jednu věc.. Skutečnost, že to, co zde bylo navrženo, bude chránit zájmy malých a středních podniků, je jen jedním drobným aspektem v celé záležitosti. To, co mne skutečně trápí, je neochota zabývat se obtížnými otázkami. Domnívám se proto, že naléhavě potřebujeme nikoli přechodné období 15 až 20 let, ale jasný signál lidem, že jim náleží právo na užívání dopravního systému.
Druhý dokument, který bude přijat velkou většinou, se týká práv cestujících na lodích a plavidlech. V něm lze nalézt velkou mezeru, na kterou bych ráda znovu upozornila. Toto nařízení se týká lodí, ale nikoli přístavů. To znamená, že osoba na invalidním vozíku se bude muset stejně jako v minulosti dostávat na loď ze svého automobilu nebo z automobilu lidí, kteří ji přivezli do přístavu. Jakmile bude tato osoba na lodi, bude mít opět práva, ale na přístav samotný se nařízení nevztahuje. Myslím si, že toto je problém, který bychom neměli být připraveni tolerovat. Zajistěme, abychom věci týkající se osob s omezenou schopností pohybu dotahovali do konce.
Philip Bradbourn, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, omezím se ve svých poznámkách na zprávu zabývající se cestujícími v autobusové a autokarové dopravě.
Jsme si vědomi toho, že práva cestujících jsou velmi důležitou otázkou a patří mezi ty, o něž se tato sněmovna velmi zajímá. Návrhy, které máme před sebou, obsahují řadu vítaných iniciativ pro cestující v autobusové a autokarové dopravě, zejména pro cestující s postižením. Avšak, jak tomu u tohoto typu zpráv bývá, používá se zde plošný přístup, který to, co funguje v odvětví letecké nebo železniční dopravy, uplatňuje na zcela jiné struktury.
Některé příklady tohoto problému se týkají toho, jak cestující informovat o jejich právech, ale rovněž stupně odpovědnosti, které by podle názoru Parlamentu mohly znamenat například to, že společnosti budou povinny zaplatit výdaje, například na pohřeb, ještě před tím, než bude odpovědnost stanovena. Takové návrhy nepochybně zvýší náklady, které bude hradit spotřebitel.
Dále byla zmíněna otázka vynětí služeb čistě místního rozsahu, což osobně podporuji.
Samotná podstata autobusové a autokarové dopravy je velmi odlišná od ostatních odvětví. Podniky činné v tomto odvětví jsou, jak již bylo řečeno, převážně malé, někdy se jedná dokonce o společnostech s jednou osobou. Zavedení normativních nákladných povinností pro tyto podniky by jen vedlo ke zvýšení cen nebo omezilo by počet tras, na nichž mohou lidé cestovat, neboť udržování takových služeb by přestalo být rentabilní.
Postoj Parlamentu v této věci není přiměřený a my bychom pravděpodobně přijetím tohoto postoje odsoudili návrh k dlouhému dohodovacímu řízení, čímž by se zpozdil proces, který nejenže by měl poskytovat cestujícím v autobusové a autokarové dopravě práva, která jim náleží, ale současně též odpovídající záruky podnikům.
Thomas Ulmer (PPE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k nedostatku času se omezím na poznámky ke zprávě pana Canciana. Nikdo nepochybuje o tom, že lidé cestující v autobusech a autokarech musí mít práva cestujících a tedy spotřebitelská práva.
Rád bych však ještě jednou upozornil na problémy, které z toho v tuto chvíli budou plynout pro malé a středně velké provozovatele, zvlášť v Německu. V Německu není možné místní a regionální veřejné dopravní služby, zejména ve venkovských oblastech, oddělit, neboť často poskytují společně služby pokrývající oblast v dosahu zhruba padesáti kilometrů.
Moje druhá poznámka se týká toho, že malí a středně velcí provozovatelé nebudou schopni vyplácet kompenzace v podobě záloh bez ohledu na vinu. Doposud se osvědčil princip právní odpovědnosti, který také přinesl stabilní ceny jízdenek.
Zatřetí si nemyslím, že by provozovatelé měli platit za zpoždění, která nezavinili, neboť odpovědnost by se měla vztahovat pouze na okolnosti, za něž jsou provozovatelé odpovědní.
Saïd El Khadraoui (S&D). – (NL) Pane předsedo, pane Kallasi, dámy a pánové, v prvé řadě bych chtěl poděkovat panu Cancianovi a paní Ayala Sanderové za jejich vynikající práci a současně vyjádřit politování nad tím, že Rada zjevně neprojevila dostatečnou pružnost v reakci na zprávu pana Canciana, aby zajistila její dobrý výsledek. Jak již mnozí poslanci zmínili, je pro nás důležité stanovit řadu základních pravidel na evropské úrovni, která by zahrnovala práva cestujících ve všech druzích dopravy. V posledních letech jsme výrazně zapracovali na oblasti letecké a železniční dopravy. Myslím, že bychom se z této práce měli poučit a – a to už je jiná debata – že ji musíme poměrně rychle vyhodnotit a spolupracovat ve snaze zacelit několik málo drobných mezer, které zde přetrvávají.
Nyní se dostávám k cestujícím, kteří cestují po moři a na vnitrozemských vodních cestách, a k cestujícím v autobusové a autokarové dopravě: i zde musíme použít do jisté míry stejnou metodiku a zachovat společnou tematiku. V prvé řadě je naším cílem ochrana nejzranitelnějších cestujících, například lidí s omezenou schopností pohybu nebo těch, kdo mají problémy s chůzí. Musíme zajistit, aby měli stejná práva cestovat a jet na dovolenou, jinak řečeno, aby se stali dokonale mobilní.
Zadruhé považuji za podstatné, aby byli cestující informováni o změnách jízdních řádů, o zpožděních a o svých právech. Za tím účelem musíme mít vysoce kvalitní zařízení, a to ve všech druzích dopravy.
Zatřetí je zřejmé, že musíme mít i opatření pro případ, že se něco stane. I zde se snažíme o soudržnost tím, že zaručujeme pomoc a nabízíme jídlo, občerstvení, alternativní možnosti cestování a poskytnutí noclehu, je-li to nutné.
Je zřejmé, že některé otázky mohou případně vyžadovat diskusi, například ty, které se týkají oblasti působnosti. Myslím, že se musíme dobrat k vhodné definici regionální dopravy s ohledem na zprávu pana Canciana, abychom mohli odstranit veškeré mezery a zajistit tak vytvoření dobrého právního předpisu.
Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedo, v prvé řadě bych ráda poděkovala paní Ayalaové za snahu, kterou jako zpravodajka vynaložila k dosažení dohody ve věci, o níž dnes hovoříme.
Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu si od začátku udržuje pozitivní postoj, neboť našimi pozměňovacími návrhy byly obnoveny návrhy z prvního čtení, a po příslušných třístranných jednáních jsme konečně dosáhli toho, co považuji za dobrou dohodu.
Paní Ayalaová již všechny dohody podrobně rozebrala. Ráda bych však zdůraznila zmínku o oblasti působnosti – ta bude zahrnovat veškeré lodě převážející více než 12 cestujících, přičemž minimální cena jízdenky, kterou bude cestujícím možné nahradit, je 6 EUR. Musím zdůraznit, že byl odveden velký kus práce, a poukázat také na zlepšení, která toto nařízení přinese cestujícím obecně, a osobám s postižením nebo omezenou schopností pohybu především.
Dále musím zdůraznit, že v textu je zmínka o přístupném formátu zajišťujícím to, aby byly transparentní informace přístupné široké veřejnosti.
Těší mne, ačkoli to stálo hodně práce a diskusí, že byla odstraněna slova o zdraví v souvislosti s odmítnutím prodat jízdenku osobám s postižením nebo s omezenou schopností pohybu, a že a jediným důvodem pro takové odmítnutí bude od nynějška bezpečnost.
Nutno dále podotknout, že byla oproti původním návrhům o třetinu zkrácena doba, kdy musí být poskytnuto náhradní dopravní řešení nebo náhrada škod cestujícím – v tomto znění jsme se shodli na zkrácení ze 120 na 90 minut. Odsouhlasili jsme i náhradu ve výši 80 EUR. Stručně řečeno, toto nařízení nabídne uživatelům větší záruky.
Debora Serracchiani (S&D). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, cílem návrhu o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě je pomáhat cestujícím a chránit je, a to v prvé řadě s důrazem na osoby s postižením nebo omezenou schopností pohybu. Jedná se o první nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, přičemž touto úpravou by mělo být dosaženo stejné záruky pro cestující, jako tomu je u odvětví železniční a letecké dopravy. Postoj ve druhém čtení má za cíl stanovit soubor práv pro cestující, kteří se rozhodli cestovat autobusem nebo autokarem.
Souhlasím s argumentem zpravodaje pana Canciana, kterému děkuji za vynikající práci, kterou odvedl, a jsem přesvědčena, že oblast působnosti nařízení se musí změnit, musí být vyloučeny regionální služby, pokud jsou propojeny s městskými a příměstskými službami. Bylo by spravedlivé a správné zaručit práva cestujících v případě nehod, zrušení spoje nebo zpoždění při odjezdu, jak o tom rozhodl Parlament v prvním čtení.
Stejně tak důležitá je otázka informování cestujících o jejich právech. Bylo by skutečně užitečné poskytnout cestujícím informace o propojení s ostatními druhy dopravy, čímž by byl zároveň zajištěn dialog mezi službami autobusové a železniční osobní dopravy.
Pokud jde o osoby s postižením nebo omezenou schopností pohybu, je nutné zaručit maximální ochranu a já bych navrhovala, aby požadavek na asistenci nemusel být podán 48 hodin předem, ale jen 24 hodin předem. Dále bych ráda navrhla větší záruky pro odškodnění a nahrazení vybavení umožňující pohyb pro osoby s postižením v případě jeho ztráty nebo poškození. Navíc by s ohledem na potřeby cestujících s omezenou schopností pohybu měly být odstraněny veškeré architektonické překážky a stávající infrastruktura by měla být vylepšena v zájmu její větší dostupnosti.
Cílem tohoto nařízení je zvýšení konkurenceschopnosti odvětví autobusové a autokarové dopravy a usnadnění vazeb mezi jednotlivými druhy dopravy, avšak v prvé řadě je cílem zlepšení cestovních podmínek pro cestující.
Dirk Sterckx (ALDE). – (NL) Pane předsedo, můj kolega Brian Simpson již řekl, že tato sněmovna vždy věnovala pozornost právům cestujících a bojovala za ně, velmi často proti Radě. Na druhou stranu je velmi obtížné práva cestujících regulovat. V minulých měsících jsme zjistili, že v případě letecké dopravy nebylo nijak snadné dosáhnout regulace.
Podle mého názoru máme dobrou dohodu pro cestující po moři. Avšak stále ještě se potýkáme s problémem cestujících v autobusové a autokarové dopravě. V tomto odvětví provozuje služby mnoho malých podniků a je zde otázka veřejné dopravy, která přepravuje velkou část cestujících. Je důležité, abychom vytvořili jasný evropský rámec a zajistili, aby byl tento rámec přijatelný pro malé podniky. Parlament si to velmi dobře uvědomuje.
Chtěl bych se s panem zpravodajem podělit o své poznatky z odvětví železniční dopravy, a to z doby, kdy jsem byl sám zpravodajem. Stanovili jsme základní pravidla pro všechny cestující v železniční dopravě a já myslím, že bychom totéž měli učinit pro autobusovou a autokarovou dopravu. Rada tomu není nakloněna, ale mělo by to být možné. Musí o tom proběhnout diskuse. Dosáhli jsme základních práv díky tomu, že jsme při jednáních postupovali rozumně a byla zavedena dokonce přechodná období. Nejsem proti tomu. Je důležité, že pokud jde o veřejnou dopravu, Parlament vysílá signál, že existuje určitá základní hranice, úroveň, pod kterou nelze jít, a to ani v případě, že jste veřejnou dopravní společností, neboť i zde jsou cestující a i zde jim náleží jejich práva. To, že tyto veřejné dopravní společnosti mohou mít jiný způsob provozování, neznamená, že nemusí zajišťovat základní práva.
To je podle mého názoru postoj, se kterým se musíme zapojit do jednání. Rada to neuslyší ráda, ale my jako Parlament se za to musíme postavit, neboť je to důležitým prvkem, chceme-li veřejnou dopravu povzbudit. Je to velmi důležité v souvislosti s tím, co děláme pro životní prostředí a pro usnadnění mobility.
Mathieu Grosch (PPE). – (DE) Pane předsedo, když dovolíte, o něco málo přesáhnu svůj čas, neboť dva z mých kolegů z poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) nevystoupili. Záleží však na vás.
Přikročme k tématu samému – diskuse mezi Parlamentem a Radou ohledně práv cestujících nebyly nikdy snadné. V tomto případě se opět ukázalo, že můžeme v jedné oblasti dosáhnout pokroku, zatímco v jiné, týkající se autobusové a autokarové dopravy, je situace poměrně složitá. Uvědomujeme si, že tato věc se možná zkomplikovala například i kvůli tomu, že pojem regionální dopravy je v jednotlivých zemích vykládán odlišně. Žiji v pohraniční oblasti, kde se stýkají čtyři země, a tyto pojmy se v jednotlivých zemích natolik liší, že není vždy snadné provádět práva cestujících na stejném základě.
Všichni by však měli mít stejný cíl, tedy aby se cestující ve všech oblastech dopravy, kteří si koupí jízdenku a chtějí cestovat, mohli spolehnout na ochranu svých práv, bez ohledu na to, do které země plánují jet. V Parlamentu jsme se vždy podrobně zabývali potřebami osob s postižením v souvislosti s ostatními odvětvími a nedávno jsme na tomto poli získali zkušenosti, jimž by měla větší pozornost věnovat i Rada. Nejde jen o omezenou možnost pohybu, ale i o jiné formy postižení, které jsme měli brát v potaz v minulosti a mělo by tomu tak být i nyní. Nejsou s tím spojeny žádné dodatečné náklady. Některé problémy lze jednoduše vyřešit poskytováním informací v odlišných formách a přijetím dalších podobných opatření.
Corien Wortmann-Kool (PPE). – (NL) Pane předsedo, děkuji za vaši pružnost. Dostala jsem se na řadu poněkud dříve, než jsem očekávala.
Ráda bych upřímně blahopřála zpravodajce paní Ayala Senderové k výsledku, jehož dosáhla v souvislosti se zprávou o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Byla jsem stínovou zpravodajkou naší skupiny, poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, a jak víte, o tomto tématu jsme značně diskutovali. Pro nás, skupinu PPE, jsou práva cestujících mimořádně důležitá. Nakonec pro každého je důležité, aby se mohl spoléhat na kvalitní dopravu, a pro osoby s postižením je důležité, aby se jim dostalo kvalitní pomoci a asistence.
Zároverň si uvědomujeme, že je třeba, abychom prozkoumali charakteristické rysy tohoto odvětví. Existuje zde mnoho malých společností s jedním nebo dvěma plavidly, historickými plavidly, která nelze přestavět, avšak přesto mají posádky, které jsou velmi efektivní a nabízejí lidem asistenci. Těší mne, že se nám v této věci podařilo nastolit potřebnou flexibilitu a že jsme do evropského právního předpisu zakotvili prvořadá práva cestujících, práva, která budou tyto malé podniky schopny plnit v praxi, neboť naše odvětví je z tohoto pohledu v řadě evropských zemí ve velmi dobré situaci. Skutečnost, že jsme toho dosáhli, má proto mimořádný význam a já doufám, že se nám záhy podaří dosáhnout téhož i v případě cestujících v autobusové a autokarové dopravě.
Santiago Fisas Ayxela (PPE). – (ES) Pane předsedo, Sagrada Familia, práce brilantního katalánského architekta Antoniho Gaudího, platí na celém světě za skutečnou ikonu Barcelony. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (Unesco) ji v roce 2005 vyhlásila světovým kulturním dědictvím.
V současnosti probíhají práce na vysokorychlostní železnici, která povede napříč městem tunelem ležícím pouhé čtyři metry od základů chrámu Sagrada Familia.
Proti těmto pracím se staví 38 technických zpráv. Mezinárodní rada pro památky a sídla, zvláštní orgán organizace Unesco, vyjádřila své znepokojení z této trasy. Navíc dolní sněmovna španělského parlamentu přijala dne 22. června návrh požádat o předběžné pozastavení prací a ustavení komise oborníků, která by ve lhůtě dvou měsíců mohla navrhnout jiné řešení.
Chtěl bych se zeptat, jaká opatření zamýšlí Komise přijmout na ochranu tak symbolické budovy, jakou je barcelonská Sagrada Familia, před rizikem, které představuje trasa vysokorychlostní železnice.
Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Dvě nařízení týkající se práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě a cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách doplňují právní rámec, který definuje a chrání práva cestujících.
Takové nařízení již platí v oblasti letecké dopravy, avšak i za této situace řada cestujících svá práva ani nezná a mlčí, když dojde k jejich porušení. To je hlavní důvod, proč je naprosto nezbytné, abychom měli takovou regulaci v souvislosti se všemi druhy dopravy.
Nařízení, o nichž dnes vedeme rozpravu, stanovují odpovědnost pro případ, že cestující zemře nebo je při cestě zraněn, práva osob s omezenou schopností pohybu, odškodnění a pomoc v případě zrušení spojů nebo při zpoždění. Obsahují rovněž jasná pravidla pro podávání stížností a domáhání se případné náhrady.
Vítáme dohodu, které bylo dosaženo v oblasti námořní dopravy. Přesto si myslíme, že je zcela nezbytné, aby byla práva osob s postižením, které cestují autobusem nebo autokarem, definována a dodržována způsobem, do něhož budou zahrnuti všichni občané.
Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedo, je velmi důležité diskutovat o právech cestujících. Současně musíme hovořit i o povinnostech cestujících, neboť kdykoli mluvíme o právech, nesmíme zapomínat, že práva a povinnosti jdou ruku v ruce. Myslím, že nejen cestující, ale i členské státy Evropské unie mají jisté povinnosti spojené s právy cestujících. V některých regionech, například v severním Finsku, Laponsku, severním Švédsku, švédském Laponsku a některých dalších řídce obydlených oblastech je velmi důležité zajistit komplexní autobusové spoje nebo spoje veřejné dopravy, neboť pohyb je základním právem. Myslím zejména na stárnoucí populaci. Pro mnohé jsou služby vzdáleny desítky kilometrů.
Je proto velmi důležité, abychom se při diskusích o právech cestujících zabývali i právy těch, jejichž základní služby jsou vzdáleny, a nedívali se na věci vždy jen jednoduše z pohledu hospodářské soutěže a trhu. Protože je možné, abychom poskytovali odškodnění i na vnitrostátní úrovni, a tím dosáhli toho, aby byla místní autobusová a autokarová doprava rentabilní.
Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) V jednáních o těchto dvou zprávách převládala snaha Rady omezit oblast působnosti a cíle návrhu, a zároveň je provázely tlaky dopravců potýkajících se s dopady hospodářské recese.
Oba zpravodajové rozhodný postoj Parlamentu úspěšně obhájili. Moderní kvalitní osobní doprava je nutností. Cestujícím musí být zaručeny nejlepší podmínky cestování, a pokud tomu tak není, musí se jim dostat vhodné náhrady.
Dopravci musí vyvinout potřebnou snahu, aby poskytovali harmonizovaný evropský dopravní systém, a to jak mezi jednotlivými členskými státy, tak mezi různými druhy dopravy. Krize způsobená sopečným popelem ukázala, že situace v tomto odvětví je stále velmi vzdálená potřebám cestujících.
Dopravci si musejí být vědomi toho, že je třeba nabízet kvalitu a současně jezdit podle časového plánu, který vyhlásili. Cestující musí být informováni o právech, která jim náleží, aby mohli v jakémkoli případě porušení těchto práv postupovat na základě dobré informovanosti.
Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedo, jsem toho názoru, že nařízení by se měla vztahovat na ochranu práv cestujících ve všech druzích dopravy: v železniční, pozemní, námořní i letecké.
Autobusová a autokarová doprava by podle mne do takové úpravy měla též patřit, přičemž by měla být přijata zvláštní opatření pro poskytování náhrad tak, aby byly přiměřené z hlediska společností a umožňovaly přežití dopravců.
Rád bych však více zdůraznil informovanost o právech cestujících a chtěl bych požádat Evropský parlament, aby zahájil veřejnou informační kampaň o právech veřejnosti spjatých se všemi druhy dopravy.
Vzhledem k tomu, že má vlast – Řecko – se ocitla v centru zpráv o řadě událostí souvisejících se stávkami v přístavech a v dopravě, rád bych využil této příležitosti, abych řekl, že vše bylo uvedeno do pořádku, a požádal všechny, aby vzali na vědomí, že Řecko je pro všechny zájemce přístupné.
Michael Cramer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, rád bych ještě jednou vyzdvihl, že všichni jsou zastánci toho, aby byla i cestujícím s omezenou schopností pohybu přiznána jejich práva. Avšak když jde o to, komu se dostane přednostního zacházení, a o případné snížení zisků provozovatelů, pak zní odpověď kategoricky ne. A v tomto případě je zcela zjevné, že lidé s postižením nejsou ve středu zájmu. Tato situace se musí změnit.
Paní Wortmann-Koolová říká, že problém spočívá v malých provozovatelích, avšak to není pravda. Za tuto věc lobbují velké společnosti a byly proti řešení. Využívají malé provozovatele jako záminku k ochraně svých zájmů. Mohli bychom dospět ke kompromisu, pokud jde o malé provozovatele, z celkového pohledu se však musíme zabývat velkými organizacemi. Nejsou připraveny vzít jakkoli v potaz osoby s omezenou schopností pohybu. To je nepřijatelné. Tito cestující musí mít stejná práva jako kdokoli jiný. Měli bychom být vděční, že sami omezenou schopností pohybu netrpíme, a projevit solidaritu s těmi, kteří takové štěstí nemají.
Philippe Juvin (PPE). – (FR) Pane předsedo, je zřejmé, že tyto texty nejsou dokonalé. Je zřejmé, že ten či onen poslanec Evropského parlamentu by byl rád, aby byl zahrnut ten či onen pozměňovací návrh. Avšak tento text, dámy a pánové, je vynikajícím krokem vpřed pro osoby se zdravotním postižením. Kolikrát jsme slyšeli o politováníhodných případech, kdy byl osobám s postižením odepřen přístup k veřejné dopravě? Tento text tedy učiní obdobným incidentům přítrž. Ukončí diskriminaci osob s postižením a nemocných osob. Přístup již nebude omezován.
Uvědomme si, co tento text konkrétně znamená, skutečný pokrok, a to ani nemluvím o skvělém ustanovení, které říká, že palubní personál by měl být odborně vyškolen na zacházení s osobami s postižením. I to je pro osoby s postižením významným krokem vpřed. Obecně bychom tedy měli přestat hovořit o začleňování osob s postižením do společnosti. Měli bychom tento integrační proces skutečně realizovat. A právě to tento text činí a myslím si, že bychom měli tuto skutečnost uvítat.
Tento text umožní evropským orgánům, aby skutečně zlepšily životy osob s postižením. Měli bychom zpravodajům blahopřát. A právě to nyní chci, jménem osob s postižením, učinit. Neskrývejme svou spokojenost.
PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA místopředseda
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, musím vyjádřit svůj vděk za angažovanost Evropského parlamentu v této věci a za velký kus práce, kterou odvedl. Postupujeme týmž směrem.
Pokud se týká práv cestujících po moři a na vnitrozemských vodních cestách, závěry jsou pozitivní. Je důležité naplnit cíl zakotvení základního souboru práv cestujících ve všech druzích dopravy. To zde bylo mnohokrát zdůrazněno a cestující v autobusové a autokarové dopravě nemůžeme vynechávat.
Musím jen zdůraznit jednu věc, protože jedním prvkem, který lze řešit z různých úhlů, jsou hospodářské důvody: hospodářské důvody a práva cestujících. Vidíme to i v odvětví letecké dopravy. Všichni jsme zastánci konkurenceschopnosti; všichni jsme zastánci hospodářského úspěchu; všichni jsme pro nízké náklady a vyšší účinnost, avšak zároveň musí všichni provozovatelé v dopravě poskytovat vysoce kvalitní služby. Pro mne znamenají kvalitní služby především dbaní na přesnost a informace o jízdních řádech. Musíme se posunout tímto směrem a nikomu – velkým ani malým společnostem – nesmí být z těchto pravidel udělena žádná výjimka. Musíte nabízet přesnost a poskytovat svým zákazníkům služby s velkou mírou odpovědnosti, aby tak mohla být zaručena vysoká kvalita. Teprve pak můžeme pokročit kupředu i v dalších otázkách.
Děkuji vám za tuto rozpravu. V dohodovacím řízení o směrnici o cestujících v autobusové a autokarové dopravě se pokusíme nalézt kompromisy, které by nás přiblížily k nalezení takového řešení. Doufám, že během postupu ohledně dalších směrnic navážeme se zpravodaji dobrou spolupráci.
Antonio Cancian, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vyslechl jsem si všechna vystoupení a musím poukázat pouze na to, že jsme začínali v prvním čtení zprávou pana Albertiniho s odvážným textem a ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch se nám podařilo vytvořit zprávu, která je v mnohém kompromisem, neboť částečně zohledňuje vůli Rady, jež byla téměř jednomyslně odhlasována.
Komisař při několika příležitostech přislíbil jediný jednotící text. V této souvislosti doufám, že nové belgické předsednictví bude chtít zařadit tento text do svého programu, čímž umožní dokončit regulační rámec pro cestující ve všech druzích dopravy, a přitom se posoudí, jakým způsobem je možné stanovit společná a horizontální opatření pro všechny druhy dopravy. To je věc, kterou nevyhnutelně potřebujeme.
Inés Ayala Sender, zpravodajka. – (ES) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat svým kolegům a komisaři a místopředsedovi Komise panu Kallasovi za jeho laskavost a povzbudivá slova.
Chtěla bych jen upřesnit některé věci, které řekla paní Lichtenbergerová o přístavech. Domnívám se, že ten text nečetla příliš podrobně. Je pravda, že se nám sice nepodařilo zahrnout všechny přístavy, protože některé sestávají pouze z mola, ale povinnosti pro přístavy existují, například všechny nové a zrekonstruované přístavy musejí poskytovat úplnou přístupnost a vybavení, což je záležitost, ohledně níž jsme správně přinutili Radu, aby odstranila ustanovení, podle kterého to bylo vyloučené. Paní Lichtenbergerová, pokud si přečtete přílohu II, uvidíte, že je zde opravdu zmínka o povinnostech poskytování asistence v přístavech a přístavních terminálech. Navíc jsme zahrnuli i přístavní orgány, navzdory tomu, že se Rada zdráhala ohledně některých aspektů, především ohledně toho, aby si tyto orgány více uvědomovaly potřeby osob s omezenou schopností pohybu.
Přístavy tedy opravdu mají povinnosti. Přístavy jsou začleněny, a povinnosti tedy nemají jen lodě, ale i přístavní terminály a přístavy.
Pokud jde o flexibilitu a výjimky, ráda bych na tomto místě poděkovala panu Kuhnovi a paní Wortmann-Koolové za jejich vystoupení; myslím, že jsme se skutečně snažili o flexibilitu a o pomoc malým podnikům, zejména v době současné krize. Dokážu pochopit rozhořčení pana Cramera, neboť je pravda, že zúčastněné subjekty, s nimiž jednáme, jsou převážně velké společnosti, to je však dáno tím, že evropské asociace již ze své podstaty sdružují malé i velké společnosti. Skutečnost, že zúčastněné subjekty, s nimiž jednáme, jsou někdy, nebo poměrně často, ti, kdo zastupují velké společnosti, neznamená, že malé společnosti nejsou stejně tak členy evropských asociací. Myslím, že jsme se snažili porozumět všem stranám.
Na závěr bych ráda vyjádřila speciální poděkování paní Bilbaové za její podporu a solidaritu, kterou projevila v otázce zlepšování práv osob s postižením. V prvé řadě bych jí chtěla poděkovat za zdůrazňování toho, že je nutné, aby byly informace v přístupném formátu, a za to, že Rada nakonec ustoupila od otázky zdraví – což bylo podle mne skutečné riziko a v této oblasti je třeba v budoucnosti dále pracovat, nyní však rozhodně nebyla vhodná doba – a dále za vše související se zkrácením lhůt a se zlepšeními.
A nakonec bych samozřejmě ráda poděkovala všem kolegům stínovým zpravodajům, a především bych chtěla blahopřát evropským cestujícím, neboť my všichni v tomto odvětví – dopravci, provozovatelé, terminály, přístavy a příslušné orgány – a členské státy máme nyní před sebou 24 měsíců příprav. A pak již budeme muset tyto předpisy uplatňovat.
Pane Kallasi, mám zvláštní žádost ohledně doby, kdy začne být tento předpis uplatňován. Viděla jsem, že se chystáte zahájit velkolepou informační a osvětovou kampaň týkající se práv cestujcích v letecké dopravě. Chtěla bych vás požádat, a byla bych ráda, kdybyste mi to slíbil, aby proběhla obdobná kampaň srovnatelného rozsahu pro odvětví námořní dopravy do dvou let poté, co vstoupí v platnost nařízení pro cestující na moři. Myslím, že evropská veřejnost si to zaslouží.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července 2010.
Písemná prohlášení (článek 149)
Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Připravované nařízení EP a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě by mělo zvýšit práva cestujících v této dopravě, stanovit normy kvality srovnatelné s železniční a leteckou dopravou a sjednotit platné legislativní podmínky pro dopravu ze všech členských zemí. Parlament v prvním čtení oprávněně požadoval neomezenou odpovědnost dopravců v případě úmrtí a zranění cestujících zapříčiněných dopravcem, a také nárok na zálohové platby v případě ekonomických problémů v důsledku dopravní nehody. Návrh dále zakazoval jakoukoliv diskriminaci z důvodu zdravotního postižení či snížení pohyblivosti. Požadovali jsme náhradu jízdného ve výši 50 % plus cenu jízdenky a pomoc v případě zrušení či zpoždění spoje formou nabídky jídla, pití, bezplatného ubytování a přepravy do místa, odkud je možné pokračovat v cestě jiným způsobem. Vyjmuta z tohoto nařízení měla být jen příměstská a městská doprava. Rada však absolutně změnila rozsah a míru práv cestujících v této dopravě a žádá dokonce vyjmout i regionální linkovou a až na dobu 15 let vnitrostátní linkovou a mezinárodní dopravu. Přijetím jejího postoje negarantujeme fakticky žádná práva cestujících a pouze potvrzujeme minimální odpovědnost dopravce legislativně. S tímto postojem nemohu v žádném případě souhlasit a žádám vás o podpoření postoje EP z prvního čtení.
Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Lidé s postižením musí mít možnost cestovat, využívat práva svobody pohybu, svobody volby a nediskriminace zcela stejně jako ostatní občané. Přístup k různým druhům dopravy, který bude stejný jako pro jiné uživatele, je nezbytný pro nezávislost a důstojnost v běžném životě. Musíme bojovat za to, aby se práva na „přístupnost“ a „osobní mobilitu“ zakotvená v článcích 9 a 20 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením proměnila ve skutečnou činnost a konečně vytvořila pro následující desetiletí novou a účinnou evropskou strategii pro osoby s postižením. Tuto zprávu, jejímž cílem je zaručit účinnou ochranu cestujících s omezenou schopností pohybu v autobusové dopravě, plně podporuji. Dámy a pánové, toto odvětví si naléhavě žádá regulaci na evropské úrovni. Je naprosto nepřijatelné, aby někteří občané byli v našich městech a státech diskriminováni z důvodu svého postižení. Evropský parlament se proto musí ujmout vedoucí úlohy a jednou provždy odstranit nesoudržnost, kterou i dnes v právních předpisech členských států upravujících tuto otázku nalézáme.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Tento návrh je dobrou zprávou pro cestující s postižením nebo omezenou schopností pohybu, kteří si zaslouží, aby se k nim provozovatelé dopravy chovali slušně. Nyní víme, že práva cestujících s postižením na lodích budou do roku 2012 posílena, včetně záruky práva nalodit se a práva na bezplatnou asistenci v přístavu. Upřímně věřím, že se nám podaří, aby se na cestující v autokarech a autobusech vztahovala vyvážená dohoda, která bude dobrá pro cestující i pro provozovatele. Jedná se o velmi žádoucí krok směrem k řešení praktických problémů, s nimiž se osoby s postižením na cestách potýkají. Bylo by překvapivé, kdyby se členské státy snažily blokovat náš požadavek, aby se na cestující s postižením v autobusové a autokarové dopravě uplatňoval tento právní předpis. I nadále věřím, že se nám podaří shodnout se na zastřešujícím právním předpisu, který bude upravovat práva cestujících na lodích, v autobusech a autokarech a vstoupí v platnost v roce 2012.
Antonio Masip Hidalgo (S&D), písemně. – (ES) Je zcela zásadní, aby nedocházelo k diskriminaci těch, kdo stejně jako já trpí omezenou schopností pohybu.
Na bruselském letiště jsme žádáni, některým je to někdy dokonce přikazováno, abychom dvakrát nastoupili a vystoupili z autobusu vnitřní dopravy, zatímco by překážky, jako například dveře, měly být prostě odstraněny a cestující by neměli být obtěžováni tím, že musí nastupovat a vystupovat.
16. Inteligentní dopravní systémy v oblasti silniční dopravy a rozhraní s jinými druhy dopravy (rozprava)
Předsedající. – Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení jménem Výborem pro dopravu a cestovní ruch ke společnému postoji, který přijala Rada v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (06103/4/2010 – C7-0119/2010 – 2008/0263(COD)) (zpravodajka: Anne E. Jensen) (A7-0211/2010).
Anne E. Jensen, zpravodajka. – (DA) Pane předsedající, co jsou vlastně inteligentní dopravní systémy? Jsou to jakékoli informační systémy, které dokážou zvýšit bezpečnost silniční dopravy, její účinnost i šetrnost k životnímu prostředí. Patří sem jednak služby GPS – ty známe z řízení ve městě –, ale mohou sem patřit i systémy pro výběr silniční daně či mýtného. Některé inteligentní dopravní systémy jsou nám už známy, ale ve skutečnosti jich je mnohem více. Existují systémy, které nám budou schopny o situaci na silnici poskytnout ještě mnohem lepší informace, třeba máme-li před sebou kluzkou vozovku nebo došlo k nehodě, v jejímž důsledku se tvoří kolony. Máme také službu eCall, tedy systém, který v případě nehody automaticky informuje středisko tísňového volání, aby mohla pomoc dorazit rychleji.
Chtěla bych dodat, že pro mne byla od samého počátku práce na této zprávě v mnoha ohledech frustrující. Zjistila jsem především, že je poměrně obtížné definovat, co vlastně inteligentní dopravní systémy jsou, když zahrnují tolik odlišných věcí. Jakmile jsem zjistila, jaké možnosti skýtají, frustrovalo mě ve skutečnosti to, proč inteligentní dopravní systémy ještě nemáme. Když sedíte v dopravní koloně a nevíte, kdy a jestli vůbec dorazíte do cíle a zdali například stihnete let, pak by bylo opravdu pěkné, kdyby už takové systémy fungovaly v praxi. Mohli bychom dostávat ještě mnohem lepší informace.
Musíme se tedy ptát: proč vlastně tyto inteligentní dopravní systémy nemáme? Odpověď Komise a odborníků zněla, že je to kvůli nedostatku norem a specifikací, které by mohly podporovat využívání našich společných dopravních systémů a jejich výrobu a současně zajišťovat snazší pohyb přes hranice, tak aby například nákladní auto mohlo jet z Göteborgu do Palerma a komunikovat s nejrůznějšími informačními systémy, včetně systémů pro výběr silniční daně, které se navzájem liší, aniž by přitom řidič musel mít přes celé čelní sklo umístěné různé přístroje pro komunikaci s těmito rozdílnými systémy.
Podle dohody, která byla nyní uzavřena s Radou, máme určit specifikace pro inteligentní dopravní systémy ve čtyřech oblastech a v souvislosti se šesti činnostmi, ve lhůtách, které byly stanoveny. Jde o to zajistit, aby byly poskytovány informace spojené s bezpečností, zajistit, aby byly poskytovány obecné informace o dopravě, aby fungoval systém eCall, zajistit něco, co já osobně považuji za velmi důležité, totiž aby řidiči nákladních vozidel mohli dostávat informace o tom, kde naleznou bezpečná místa k odpočinku, a měli možnost rezervovat si místo k odpočinku předem, takže by pro ně bylo méně stresující dodržovat předpisy o době řízení a době odpočinku.
Hlavním kamenem úrazu naší práce byla otázka, jak to všechno můžeme prakticky provést. Rada se s Parlamentem dohodla, že by rozhodně měly být stanoveny oblasti, v nichž je třeba pracovat na jednotných specifikacích a normách. Oblast, ve které se Rada zdráhala přijmout naše návrhy, souvisela se stanovením doby, kdy by dohodnuté specifikace měly platit. Proto jsme se rozhodli rozdělit provádění do dvou etap: nejprve se dohodneme na specifikacích a potom určíme, jak se budou zavádět do praxe.
Ráda bych poděkovala za spolupráci na tomto výsledku stínovým zpravodajům, zejména panu Kochovi, paní Ţicăuové a paní Brepoelsové. Myslím, že naše spolupráce byla nadstandardní. Dále bych ráda upřímně poděkovala švédskému předsednictví, které se s obrovským úsilím zasadilo o to, aby konečné znění obsahovalo mnoho návrhů, které předložil Parlament. A konečně bych ráda poděkovala Komisi, která v celé záležitosti doopravdy napomáhala a nesmírně přispěla k tomu, že jsme byli schopni dosáhnout společné dohody.
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat Evropskému parlamentu, a zejména paní Jensenové, zpravodajce pro inteligentní dopravní systémy, a všem stínovým zpravodajům za jejich vynikající práci a trvalou podporu Komise při legislativním procesu završeném směrnicí o inteligentních dopravních systémech.
Já bych na konci tohoto druhého čtení předloženého legislativního návrhu v Evropském parlamentu rád znovu a co nejdůrazněji upozornil na jeho politický význam. Uplatnění inteligentních dopravních systémů, jako je například dynamické řízení dopravy a řízení v oblasti nákladní dopravy, systém udržování v jízdním pruhu a elektronický výběr mýtného (e-Toll), přinášejí uživatelům dopravy jednoznačný užitek v podobě zkrácení cestovní doby a zvýšení bezpečnosti.
Evropská komise v posledních dvaceti letech využívala rozmanité nástroje na podporu přijímání řešení v oblasti inteligentních dopravních systémů. Nasazení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě však bylo mnohem pomalejší, než tomu bylo v jiných druzích dopravy, a služby inteligentních dopravních systémů byly často zaváděny roztříštěně. S dobrovolnými dohodami a nepovinnou standardizací jsme v zavádění a využívání takových systémů neudělali výrazný pokrok.
Proto Komise předložila akční plán a návrh rámcové směrnice pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.
Co se týká směrnice, Komise je přesvědčena, že kompromis, který je výsledkem jednání s Radou, je vyvážený a obecné cíle návrhu Komise jsou řádně zohledněny. Jsem v této souvislosti obzvláště spokojen s doporučením paní Jensenové, které bylo Výborem pro dopravu a cestovní ruch přijato hlasováním dne 22. června, a očekávám, že Parlament o této směrnici o inteligentních dopravních systémech bude hlasovat kladně a na zítřejším zasedání ji přijme.
Komise se bude práci, kterou máme v souvislosti s prováděním směrnice o inteligentních dopravních systémech před sebou, věnovat s plným nasazením. Budeme tak činit v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty z veřejného i soukromého sektoru.
Dieter-Lebrecht Koch, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, směrnice o zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, o které zítra konečně budeme hlasovat, má mimořádný význam pro další druhy dopravy, neboť má dopad na rozhraní s nimi, a co se týče tohoto rozhraní, myslím si, že se jedná o úsvit nové éry v oblasti dopravy.
Směrnice bude nástrojem pro koordinované, soustředěné a cílené provádění komplexního akčního plánu a bude zajišťovat, aby se inteligentní dopravní systémy staly nedílnou součástí nových typů vozidel a infrastruktury. Pro spotřebitele je nejdůležitější to, že inteligentní dopravní systémy bude zapotřebí náležitě zavést, nikdo však nedokáže s konečnou platností říci, kdy to bude. Osobně bych podrobný časový plán velice uvítal.
Zadruhé budou tyto systémy sehrávat zásadní úlohu ve zlepšení čistoty, bezpečnosti a účinnosti dopravy a budou nabízet zcela nové příležitosti pro komodalitu, jinak řečeno pro propojování jednotlivých druhů dopravy. Zatřetí zaručí vysokou míru ochrany údajů a začtvrté je lze využít k optimálnímu využití kapacit infrastruktury. Zapáté nabídnou širokou škálu doplňkových služeb pro soukromé jednotlivce a firmy.
Inteligentní dopravní systémy se harmonicky protnou s příští zprávou o budoucnosti dopravy a rovněž se strategií Evropa 2020, neboť dají podnět k rozsáhlým výzkumným a rozvojovým projektům. Požadavek na slučitelnost mezi novými a stávajícími systémy je v souladu s tím, co žádá Parlament. Jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) naléhavě žádám Komisi, aby co nejdříve předložila normy a specifikace pro systém tísňového volání eCall a pro veškeré cestovní a dopravní informační a rezervační systémy, aby mohl být v celé Evropě záhy zahájen proces zavádění těchto systémů.
Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny S&D. – (RO) Přijetí směrnice o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a pro rozhraní s jinými druhy dopravy je důležitým krokem směrem ke zvýšení bezpečnosti v odvětví dopravy.
Chtěla bych poděkovat všem týmům zpravodajů za rozšíření oblasti působnosti směrnice za hranice odvětví silniční dopravy tím, že byla zahrnuta i rozhraní s jinými druhy dopravy. Díky tomu bude možné inteligentní dopravní systémy využívat pro cestující, vozidla a infrastrukturu a pro jejich vzájemné působení v oblasti silniční dopravy včetně městské dopravy a rovněž rozhraní s jinými druhy dopravy.
Evropský parlament již od prvního čtení požadoval minimální počet oblastí a služeb podporovaných inteligentními dopravními systémy a rovněž přísná ustanovení o ochraně osobních údajů. Směrnice vymezuje čtyři prioritní oblasti, ve kterých Komise určí jednotné specifikace a normy pro zavedení a používání inteligentních dopravních systémů.
Komise se zavázala přijmout bez prodlení následující specifikace podle jasně definovaného časového plánu: roku 2014 pro poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii; roku 2013 pro poskytování dopravních informačních služeb v reálném čase v celé Unii; roku 2012 pro bezplatné poskytování minimálních všeobecných dopravních informací souvisejících s bezpečností silničního provozu; roku 2012 pro harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii; roku 2012 a 2013 pro poskytování informačních a rezervačních služeb pro bezpečná a zajištěná parkovací místa pro nákladní a užitková vozidla.
Přijetí této směrnice se opozdilo kvůli vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a v důsledku jejích nových ustanovení týkajících se projednávání ve výborech. Ve skutečnosti Komise uvedené specifikace přijme v podobě aktů v přenesené pravomoci.
Jsem přesvědčena, že jsme teprve na samém začátku cesty z hlediska zavádění inteligentních dopravních systémů. Doufáme, že Komise i členské státy vyčlení finanční prostředky, které jsou pro uvedení těchto systémů do praxe potřebné.
Gesine Meissner, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, myslím, že pan Koch má pravdu, když říká, že inteligentní dopravní systémy nás posunou do nové éry. V minulém roce jsem se setkala s nákladními vozidly, jež mezi sebou dokážou komunikovat. Zní to sice šíleně, ale toto je skutečný inteligentní systém řízení dopravy budoucnosti. Speciální přístroje umožňují nákladním vozidlům z důvodu bezpečnosti rozpoznat, že se na silnici před nimi nachází překážka nebo že je tam přechod pro chodce. Informace mohou předat nákladnímu vozidlu za sebou, aby mohlo včas zabrzdit a zabránit tak dopravní nehodě.
To samozřejmě zatím není na pořadu dne. V tomto případě je hlavním přínosem zprávy paní Jensenové, že nám poskytuje přehled o současném stavu a více znalostí o tom, co budeme v budoucnosti potřebovat, abychom zlepšili bezpečnost, zabránili dopravním zácpám, snížili počet nehod a přijali účinnější opatření v oblasti životního prostředí.
Moje poslední poznámka se týká toho, co jsem na vlastní kůži zažila poblíž německého Hanoveru. Na dálnici je tam umístěn inteligentní dopravní systém sestávající z různých omezení rychlosti. Říká řidičům, jak rychle by měli jet, aby se vyhnuli dopravní zácpě. Je to dobré pro řidiče i pro životní prostředí a současně to snižuje počet nehod. Potřebujeme takové systémy a potřebujeme ještě mnohem více.
Frieda Brepoels, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, jistěže mne těší, že jsme nakonec přijali evropský rámec pro inteligentní dopravní systémy. Jak uvedli předchozí řečníci, byl to tvrdý oříšek – a je to i zásluhou neúnavného úsilí zpravodajky Jensenové, že jsme nakonec po náročných jednáních mohli Parlamentu předložit vyvážený postoj. Mnohokrát vám za vaši práci děkuji.
Pokud uvážíme, že problémy s dopravními zácpami a znečištěním se dále zhoršují, sotva můžeme význam této iniciativy přecenit. Je zcela zjevné, že je třeba zavést inovativní řešení, ale proč je nyní tak důležitý evropský přístup? Podle mého názoru je tak důležitý z toho důvodu, že se nám pravděpodobně nepodaří možnosti inteligentních dopravních systémů plně využít, pokud se od omezeného či dokonce neharmonizovaného zavádění – jaké je dnes v řadě členských států skutečností – neposuneme ke koordinovanému celoevropskému zavedení systémů do praxe.
Dámy a pánové, toto je sice jen první krok, nicméně je velmi důležitý. V nadcházejících letech musíme pečlivě sledovat, jak budou Komise a členské státy prioritní činnosti provádět. Už jsme ztratili snad půl roku oproti časovému harmonogramu, který předložila v reakci na diskusi o provádění aktů v přenesené pravomoci Komise. Obecně si však myslím, že by naše plány měly směřovat k tomu, aby uvedené služby byly přívětivé vůči všem uživatelům. V této souvislosti nás velmi těší, že byla zavedena zvláštní ustanovení ve prospěch zranitelných skupin mezi uživateli silnic, neboť budeme-li této věci věnovat pozornost, kvalita se zlepší pro všechny uživatele. Děkuji vám za pozornost.
Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, mám na čelním skle svého auta malou elektronickou krabičku, která zaznamenává, když v mé zemi projedu mýtnou branou. Velice mne potěšilo, když jsem nedávno zjistila, že systém funguje, i pokud projedu podobnou branou v sousední zemi. Jak by to bylo hezké, kdyby to stejně snadné bylo i po celé Evropě – a právě to chce má dánská kolegyně poslankyně Jensenová získat pro všechny, kdo hodně cestují na evropských silnicích. Ráda bych proto upřímně poděkovala paní zpravodajce za její vynikající práci, kterou na této směrnici odvedla.
Čekali jsme na směrnici, která obsahuje řadu technických a specifických iniciativ, dlouho. Řídím se zásadou, že doporučuji pouze ty právní předpisy EU, které mají smysl, což pro mne znamená, že by se měly vztahovat k přeshraničním problémům, jež je nejlepší řešit společně. Musím říci, že toto téma daný požadavek velmi dobře splňuje. Tato směrnice zároveň nabízí pomocnou ruku řidičům nákladních automobilů, kteří Evropu spojují. Bez nich by žádný obchod v rámci EU neexistoval.
Nyní především potřebujeme, aby členské státy uvedly všechny tyto dobré záměry do praxe. Dle mého názoru právě v tom tkví problém, neboť Rada je sice v této směrnici spoluzákonodárcem, avšak silnice jsou budovány v malých obcích na vnitrostátní úrovni, které pro tento účel nemají moc peněz. Podobně je zapotřebí mnoha peněz a politické vůle k tomu, aby byl modernizován systém železniční dopravy.
Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, šíření inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejich fungování ve vztahu k ostatním druhům dopravy je mimořádně důležité téma. Je to skutečná výzva pro evropskou dopravní politiku a předchozí řečníci zmínili novou éru v dopravě oprávněně.
Co nejširší uplatnění inteligentních dopravních systémů napomůže v prvé řadě k dosažení stabilnější a bezpečnější dopravy a zadruhé k tomu, aby bylo dosaženo cílů čistší dopravy a dopravy šetrnější k životnímu prostředí.
Proto se domnívám, že schválení rámcové směrnice o inteligentních dopravních systémech je pro mnoho evropských občanů velmi pozitivním vývojem, protože dosavadní dobrovolný přístup nebyl ani zdaleka uspokojivý. Chceme-li se s využitím těchto systémů na našich cestách v nejbližší budoucnosti setkávat, potřebujeme – a na tom se všichni shodneme – minimální úroveň standardizace.
Podobně jako zpravodajka Jensenová, které k její práci blahopřeji, i já jsem přesvědčen, že bychom měli postoupit a dát zítra náš souhlas, jehož účelem bude mimo jiné potvrdit, že jen před malou chvílí skončila naše dlouhá a náročná jednání a my musíme nyní pokračovat.
To poslední, co bychom potřebovali, je další zbytečné zpoždění celého procesu. Ještě jednou paní zpravodajce blahopřeji.
Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, velmi ráda bych poblahopřála paní Jensenové k jejímu nasazení a odhodlání v otázkách těchto inteligentních dopravních systémů, obzvláště co se týká silnic, s cílem dosáhnout harmonizace a především zpětné kompatibility, které jsou podle mne velice důležité.
Nedávno jsem četla, jak provozovatel, myslím, že společnost SNCB v Bruselu, navrhl nabídnout řidičům automobilů dopravní informace v reálném čase, abychom jim tak pomohli v dostatečném předstihu se aktuálně rozhodnout pro nejlepší druh dopravy. Chápu, že je to jeden z aspektů služeb budoucnosti, o kterých se zmínila paní Jensenová, přičemž harmonizace těchto služeb umožní rovněž jejich masivní rozšíření po celé Evropě.
Jsem přesvědčena, že tento dialog mezi jednotlivými druhy dopravy je nezbytně nutný, stejně jako přeshraniční dialog mezi systémy silniční dopravy, který může povzbudit i některé další aspekty týkající se bezpečnosti na silnicích.
Děkuji zpravodajce hlavně za opatření zvyšující bezpečnost na silnicích, ale především za to, že se v celé Evropě rozšíří systém eCall. Také bych byla ráda, kdyby se rozšířil – a skutečně doufám, že to v budoucnosti bude možné – nad rámec transevropské sítě infrastruktury, a především též na zemědělské stroje, neboť se poměrně často, zejména v regionech jako ten, z nějž pocházím, setkáváme s tím, že dojde k nehodě a zemře člověk jen proto, že se nepodařilo dostat na místo včas anebo nebylo obdrženo tísňové volání. Z toho důvodu doufám, že se systém podaří rozšířit.
Bezpečná a zajištěná parkovací místa pro nákladní automobily a užitková vozidla jsou velmi prospěšná a plně je podporuji. Jsem přesvědčena, že by se v budoucnosti měla v rámci transevropské dopravní sítě stále více rozšiřovat.
Teď si myslím, že bychom potřebovali, aby se platformou pro tento typ služeb stal Galileo – to by byla skutečná třešnička na dortu. Doufám, že se panu Kallasovi a panu Tajanimu společně podaří dosáhnout toho, aby se inteligentní dopravní systémy staly současně budoucností systému Galileo.
Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dvěma klíčovými hledisky při vytváření inteligentního dopravního systému jsou lepší řízení přepravy zboží a větší bezpečnost na silnicích. Cílem je vytvořit koordinovaný a integrovaný systém, který bude zaručovat kontinuitu služeb, kontinuitu řízení dopravy a bude díky němu možná také přeprava zboží koridory pro nákladní dopravu.
Klíčovou otázkou zůstává finanční dopad tohoto inovativního systému, který je v podstatě tvořen rozhraními dopravní komunikace, což by bylo možné vyřešit standardizací do jednotného informačního systému. Výkonnost, účinnost, kontinuita a interoperabilita – to jsou zásady, na kterých by měly být založeny kroky, které do budoucna přijmou členské státy. Pro skutečně účinné zavedení systému bude tedy nutné správné vyhodnocení charakteru území, dopravních podmínek a procesů propojování jednotlivých dopravních systémů.
Poté bude potřeba důkladně prověřit, jak bude systém reagovat v kritických momentech. Doufejme, že výbor, který bude na základě směrnice vytvořen, bude schopen spolupracovat s místními orgány, aby zaručil, že systém bude v případě dopravních problémů reagovat rychle a účinně.
Ádám Kósa (PPE). – (HU) I já bych chtěl uvítat zavedení inteligentních dopravních systémů, neboť tyto systémy lidem výrazně usnadní život. Chtěl bych zde poukázat na tři věci: první z nich je něco, co se objevilo i v souvislosti s právy cestujících; skutečnost, že Evropskému parlamentu silně záleží na pomoci lidem se zdravotním postižením. Rád bych však zdůraznil, že lidé s postižením budou potřebovat pomoc i v případě tohoto systému, a navrhuji, aby byly problémy, s nimiž se takoví lidé potýkají, příslušným způsobem zohledněny při zavádění systému i ze strany těch, kdo budou systém vytvářet. Chtěl bych také poukázat na význam dostupnosti informačních sdělení. A konečně, vzhledem k tomu, že některé členské státy dosud neprovedly studii posouzení dopadu, rád bych požádal Komisi, aby na tento účel před zavedením systému vyčlenila samostatné finanční prostředky a umožnila tak přístup k těmto studiím zemím ze střední a východní Evropy.
Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Zavedení rámce norem pro harmonizované provádění inteligentních dopravních systémů je důležitým krokem k modernizaci dopravního odvětví. To znamená, že členské státy musí zaručit zavedení těchto inteligentních dopravních systémů v praxi a jejich koordinaci interoperabilně.
Jako zpravodaj pro otázku evropských železničních koridorů pro nákladní dopravu se domnívám, že interoperabilní inteligentní dopravní systémy jsou v odvětví železniční dopravy naprostou nutností, především pokud jde o řízení této dopravy. Z tohoto důvodu je nutné vzájemné uznávání vnitrostátních schválení a specifikací pro hardware a software v oblasti IT a dodržení časového plánu pro spuštění evropského systému řízení železničního provozu.
Fakt, že členské státy mají možnost dosáhnout souladu s novými požadavky tím, že budou své stávající systémy modernizovat, je dobrým krokem, protože se tím může zabránit nedostatečné zeměpisné návaznosti.
Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, domnívám se, že člověk by musel být pořádně hloupý, aby se stavěl proti inteligentním návrhům. Je to tak, že inteligentním dopravním systémům se nesmíme bránit – je třeba je vítat. Skládám poklonu paní Jensenové a panu Kallasovi, že pro nás shrnuli všechny výhody. Je zřejmé, že věci, které činí dopravu šetrnou k životnímu prostředí, bezpečnost silničního provozu, správné parkování, systémy sledování počasí atd. – to vše má pro účastníky silničního provozu nesmírný přínos.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu, rád bych, aby byla věnována pozornost i tomu, jaký vliv mají na objem dopravních nehod řidiči, kteří se pomalu rozhodují. Pozornost je věnována spíše rychlosti, a přitom je to zjevně právě tato záležitost, která především přispívá k nehodám.
Je však třeba uvítat tento návrh, a já jen chci poděkovat inteligentní paní Jensenové, že napomáhá tomu, aby bylo používání silnic přínosné pro všechny uživatele, ať už hlupáky či inteligenty.
Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že stanovení těchto evropských požadavků pro koordinovaný rozvoj vybraných užití inteligentních dopravních systémů pro dopravní a letecké sítě je velmi užitečné. Rád bych však zdůraznil dvě věci, které se týkají bezpečnosti. První z nich je ta, že bychom měli důsledně trvat na bezpečných parkovacích místech pro řidiče nákladních automobilů. Zadruhé, mluvíme-li o bezpečnosti, myslím, že musíme být opatrní – řidiči jsou nuceni, aby dělali všechno možné, kromě řízení. Dostává se jim příliš mnoho informací, pořád je něco obtěžuje.
Toto je tedy nyní velice důležitá otázka a já doporučuji paní Jensenové, aby se jí zabývala, neboť jsem přesvědčen, že na jedné straně je celá věc žádoucí a na druhé straně musíme být velmi opatrní, abychom jednali tak, že řidiči budou moci myslet také na řízení.
Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, bezpečnost silničního provozu a bezpečnostní opatření jsou hlavními součástmi čtyř důležitých oblastí a rád bych se k nim nyní ve stručnosti vyjádřil. Zaprvé návrhy Komise povolit používání velkých nákladních automobilů, tzv. gigalinerů, by měly být zamítnuty. Tyto obrovské kamiony zvýší riziko na silnicích v EU. Evropská silniční síť není navržena pro vozidla této velikosti. Omezovala by viditelnost řidičům automobilů a měla by za následek delší vzdálenost při předjíždění a katastrofální nehody.
Druhý bod se týká toho, že často velice závažné následky požárů v tunelech naznačují, že je třeba zlepšit protipožární systémy vozidel. Vyzývám proto, aby byla všechna auta v Evropě vybavena povinným hasicím systémem v oblasti motoru. Tyto systémy už se dnes používají při motoristických závodech a jejich masově vyráběné verze přijdou na 50 až 100 EUR. Jsou tedy poměrně cenově dostupné a povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti.
Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, miliony evropských občanů se chystají odjet na vytoužené letní prázdniny. Bohužel se, stejně jako i v jiných letech, musí připravit na zrušené lety, ztracená zavazadla, ucpané dálnice, možná i pod žhnoucím sluncem, a na krizové situace, na něž jsme si bohužel v této době již celkem zvykli.
Předložila jsem na toto téma minulý týden otázku, v níž jsem žádala Evropskou komisi, aby přijala konkrétní opatření k řešení tohoto problému. Zahájení informační kampaně o právech cestujících je zajisté užitečným nástrojem, ale nestačí to k tomu, aby se tyto krizové situace neopakovaly. Příliš často jsou práva cestujících pošlapávána a trvá měsíce, někdy roky, než cestující obdrží spravedlivé odškodnění.
Poskytování informací, aby si lidé byli vědomi svých práv, je jistě důležité, ale ještě důležitější je prostřednictvím konkrétních opatření zajistit, že budou tato práva v celé Evropě dodržována, zejména vzhledem k novým častým skutečnostem, které je třeba předvídat.
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, rád bych ještě jednou poděkoval Evropskému parlamentu a zejména paní Jensenové za vynikající práci při legislativním procesu vedoucím k přijetí směrnice o inteligentních dopravních systémech. Těším se na následující důležitou práci, kterou máme před sebou v souvislosti s prováděním této směrnice o inteligentních dopravních systémech. Jsme odhodláni využít pravomoci, které Komisi svěřil Parlament a Rada na dobu sedmi let, pro přijetí nezbytných specifikací. Uděláme to v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty z veřejného i soukromého sektoru.
Anne E. Jensen, zpravodajka. – (DA) Pane předsedající, děkuji všem kolegům poslancům za jejich poznámky. Myslím, že tato rozprava dokládá, že ohledně této otázky panuje hodně entuziasmu, ale máme i velká očekávání, že se nám podaří dosáhnout dobrých výsledků. Ráda bych poděkovala i panu komisaři za jeho slib, že se přičiní o to, aby se to v budoucnu stalo, a bude přitom úzce spolupracovat se všemi subjekty v této oblasti. Vím také, že Komise přislíbila, že bude v těchto otázkách úzce spolupracovat s členskými státy. Členské státy se velmi obávaly, že finanční prostředky těch členských států, které již do dopravních systémů investovaly, přijdou vniveč, pokud budou najednou zvoleny jiné specifikace a normy.
Považuji za důležité, že tyto právní předpisy vytvořily platformu pro to, aby se členské státy za přítomnosti všech odborníků a Komise mohly setkat a o těchto otázkách diskutovat, a nezbývá než doufat, že bude dosaženo obecného porozumění pro budoucí opatření a praktické projekty. V každém případě si myslím, že jsme vynaložili mnoho práce, abychom zajistili, že by se tyto věci měly a mohly vytvářet odspodu, a ne tak, že jen stanovíme pokyny shora a o těchto otázkách neproběhne dialog.
Nakonec bych se ráda zmínila, že i v Parlamentu jsme vedli diskuse o tom, zda z nás inteligentní systémy udělají lidi chytřejší nebo hloupější. Jak někdo podotkl, musíme inteligentní dopravní systémy využívat inteligentně. Tento názor podporuji. Můžeme se setkat s lidmi, kteří používají svou GPS a nemají ponětí, kde se ocitli, protože zkrátka poslouchali hlas, který jim říkal: zahněte doprava, zahněte doleva. A nakonec nevědí, kde jsou. Inteligentní dopravní systémy musí být využívány inteligentně.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se uskuteční zítra, v úterý 6. července 2010.
Písemná prohlášení (článek 149)
Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Je skutečně zapotřebí, aby byly inteligentní dopravní systémy v silniční dopravě rozvíjeny, neboť systémy dopravy v Evropské unii jsou stále přetíženější. Podle různých předpovědí se objem přepravy zboží na silnicích zvýší do roku 2020 o 55 % a u osobní silniční dopravy o 36 %. Zvýší se tak spotřeba energie a emise oxidu uhličitého v silniční dopravě. S pomocí inovativního výzkumu musíme vyvinout maximální úsilí, abychom zvýšili bezpečnost, čistotu a účinnost silniční dopravy. To však bude vyžadovat nadstandardní míru spolupráce z naší strany, neboť neharmonizovaná řešení, která jsou v současnosti využívána na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, mohou ohrozit rozvoj jednotného trhu, což může způsobit, že inteligentní dopravní systémy (ITS) nebudou využívány. Velmi mne těší, že Rada i Parlament mají na tuto otázku stejný názor. Zároveň se domnívám, že je nutné zavést systém inteligentních dopravních systémů co nejdříve, a to zejména v městské dopravě a přepravě zboží. Aby však všichni měli možnost přistupovat k systému snadno a rychle, budeme potřebovat jednotný systém norem, který může zaručit účinnou spolupráci členských států mezi sebou navzájem i vůči příslušným orgánům. Stoupající nároky dopravy nelze stávajícími opatřeními uspokojit. Proto potřebujeme nová a inovativní řešení. Další výzvou je omezení zvyšování úrovně emisí oxidu uhličitého zmíněnými prostředky.
17. Ohlašovací formality lodí připlouvajících do přístavů nebo odplouvajících z nich (rozprava)
Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá Dirk Sterckx jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich a kterou se zrušuje směrnice 2002/6/ES (KOM(2009)0011 – C6-0030/2009 – 2009/0005(COD)) (A7-0064/2010).
Dirk Sterckx, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, když se převáží kontejner z Gdaňsku do Antwerp nákladním vozem, kontejner zůstává na území EU a zboží nemusí na příjezdu či odjezdu procházet celní kontrolou. Avšak pokud týž kontejner povezete z Gdaňsku do Antwerp lodí, musíte nejprve proclít zboží při odplutí a znovu při připlutí, jako kdyby kontejner EU opustil. Poškozuje to pobřežní dopravu a myslím, že je správné, že Komise chce toto znevýhodnění odstranit. Zároveň jsem přesvědčen, že pobřežní doprava by mohla mít větší podíl na přepravě zboží v EU a že bychom to měli podpořit.
V této souvislosti vítám dohodu, jíž jsme dosáhli, děkuji lidem v Radě, kteří na ní pracovali, lidem v Komisi a poslancům v této sněmovně. Tato dohoda je dobrá. Byla přijata základní linie uvedená v dohodě, zásada administrativního zjednodušení a harmonizace. Výměna údajů bude vždy probíhat elektronicky a každý dotčený subjekt bude mít možnost si údaje prohlížet nebo je vkládat prostřednictvím takzvaného jednotného kontaktního místa. Počítačovým systémům to umožní navzájem mezi sebou komunikovat. Vše bude nutné vložit pouze jednou, což je obrovské zlepšení.
Lodím, které vplouvají pouze do přístavů EU, bude udělena výjimka z administrativních formalit. Zatím se nám nepodařilo dosáhnout povolení k tomu, aby byla lodím udělována výjimka na základě toho, jaký je jejich náklad, v souvislosti s tímto nákladem v případě, že loď vplula do přístavu třetí země. Komise se nyní bude zabývat tím, jak bychom tuto věc – výjimku na základě nákladu – mohli vyřešit. Komise se bude zabývat i tím, jak propojit systémy námořní a vnitrozemské vodní dopravy, abychom mohli vytvořit jednotný a zcela udržitelný řetězec vodní dopravy.
Nepodařilo se nám dosáhnout dohody ohledně používání společného jazyka pro komunikaci v lodní dopravě, v tomto případě angličtiny, jak zněl náš návrh, a to je podle mne škoda. Mnozí poslanci této sněmovny k tomu měli námitky. Pro Radu to bylo mimo jakoukoli pochybnost. Maximum, kterého jsme byli v této věci schopni dosáhnout, je mít ve směrnici bod odůvodnění, že členské státy budou usilovat o to, aby si vytvořily jednotné komunikační prostředky za účelem písemné a ústní komunikace. To by mohlo vést k používání společného jazyka a já doufám, že k tomu nakonec dojde.
Ještě méně se nám do směrnice podařilo začlenit úpravu lodivodských služeb nebo možnosti, aby kapitáni pobřežních lodí, které pravidelně vplouvají do konkrétního přístavu, získali výjimku z povinných lodivodských služeb. Komise a Rada vydaly nyní prohlášení, že se touto otázkou budou zabývat. Doufám, že si v tomto ohledu zvolíme evropský rámec a že bude zavedení tohoto rámce co možná nejrychlejší.
Museli jsme najít kompromis ohledně termínu. Rada chtěla toto datum odložit do přílišné budoucnosti, zatímco my jsme ho podle názoru Rady chtěli stanovit příliš brzy. Nakonec jsme se shodli na 1. červnu 2015. Byl bych rád, kdyby to bylo dříve, myslím si však, že ještě můžeme tento časový horizont přiblížit díky tomu, že se nám podařilo dosáhnout kompromisu v prvním čtení.
Pane předsedající, myslím, že celkově vzato jsme učinili krok kupředu. Je to nesmírně důležité z hlediska vnitřního dopravního trhu. Je to zároveň posun směrem k udržitelnosti dopravního odvětví v Evropě, ale bude muset následovat ještě mnohem více kroků, a Komise si toho je vědoma. Důležitým pojítkem je podpora rozvoje pobřežního obchodu. Ale je tu jedna věc, kterou je vždy a znovu třeba mít na paměti, totiž že Rada je proti tomuto řešení. Radu zajímají jen náklady a nikdy nechce vědět, jaké jsou přínosy tohoto konkrétního opatření. Rada vždycky chce, aby zavedení bylo naplánováno na co nejpozději, a nikdy nechce přemýšlet o významu rychlejšího dokončení jednotného evropského trhu. Neochota Rady a tento negativní přístup k opravdové evropské dopravní politice mne nepřestává udivovat a irituje mne. Mám radost, že také Parlament je v této otázce přesvědčen o nutnosti evropských řešení a o tom, že řešení by bylo nejlépe nalézt co nejdříve. Proto jsem spokojený s dohodou, které jsme dosáhli, a rád bych vás, poslance této sněmovny, požádal, abyste ji podpořili.
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval zpravodaji Dirku Sterckxovi za práci na směrnici o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů nebo odplouvajících z nich. To je velice důležitý krok: nejedná se jen o formální otázku.
Tato směrnice zjednodušuje administrativní formality pro služby lodní dopravy a sníží náklady pro hospodářství a koncového spotřebitele. Navíc zvýší přitažlivost námořní dopravy na krátké vzdálenosti. Směrnice je součástí akčního plánu na vytvoření evropského námořního prostoru bez hranic, s obecným konceptem rozšíření vnitřního trhu na námořní dopravu uvnitř EU zjednodušováním administrativních postupů.
Námořní doprava skutečně podléhá složitým administrativním postupům, a to i v případě, že se plavidla pohybují pouze mezi přístavy EU a jejich náklad tvoří výhradně zboží vnitřního trhu. Následkem toho je námořní přeprava zboží uvnitř EU zbytečně zatížena dalšími administrativními náklady.
Důležitou otázkou, jež byla nastolena v průběhu diskusí, byla lhůta, v níž mají evropské přístavy přijmout elektronický přenos přístavních formalit. Kompromisem je 15. červen 2015. Akceptujeme, že požadavky na zavedení jednotného kontaktního místa jsou v současném znění přísnější, než je celkový přístup Rady k této otázce. Komise je dále připravena zabývat se problémem, zdali je potřebný jasný rámec, ve kterém by se udělovala osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb pro cesty do evropských námořních přístavů.
Se svými závěry Komise seznámí ostatní orgány a na jejich základě bude navrhovat rovněž další opatření. Komise také souhlasí s některými dalšími body, jež jsou obsaženy ve zprávě: s možným rozšířením směrnice na vnitrozemské vodní cesty; s usnadněním námořní dopravy uvnitř EU v souvislosti s přístavy mimo EU; se shromažďováním statistických údajů; a s aktualizací ustanovení technického charakteru v této směrnici.
A úplně na konec, Komise podporuje kompromis, k němuž došli zpravodaj Sterckx a předsednictví Rady. Je to dobrý a vyvážený kompromis, který podporuje hlavní cíle návrhu Komise.
Luis de Grandes Pascual, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, pane Kallasi, tato směrnice se týká všech celních formalit, které platí pro lodě připlouvající do přístavů nebo odplouvající z nich. Bude mít tedy také příznivý dopad na námořní dopravu na krátké vzdálenosti a bude přispívat k rovnováze mezi jednotlivými druhy dopravy.
Cílem, dámy a pánové, je snížit a zjednodušit množství údajů a počet dokumentů a provádění fyzických kontrol u lodí s ohledem na zboží. V současné době musí být tyto informace poskytovány a tyto kontroly musí být opakovaně prováděny. Přístup zpravodaje Sterckxe, kterému bych chtěl k jeho práci poblahopřát, byl inteligentní a otevřený pro dialog. Já jako stínový zpravodaj cítím, že jsem v dokumentu, k němuž jsme dospěli, zastoupen, a mám rovněž pocit uspokojení, že moje příspěvky byly přijaty. Byl to proces, který časem sílil v souladu s tím, jak bylo postupně dosahováno dohod – od přijetí ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch až po trojstranné jednání konané dne 7. června.
Konečným výsledkem byl konsenzus dosažený mezi Parlamentem, Radou a Komisí. Dohody se týkaly některých velmi důležitých otázek, na které již poukázal komisař Kallas. Podle mého mínění jsou dosažená kompromisní řešení, pokud se týká otázky používaných jazyků, lhůty pro vstup směrnice v platnost a systému jednoho správního místa, vyvážená a zaslouží si podporu. Myslím, že jsme odvedli dobrou práci.
Chtěl bych blahopřát panu Sterckxovi a jsem přesvědčen, že cíle, které nám Komise stanovila, byly bezezbytku splněny. Dále si velice cením toho, že se nám podařilo dosáhnout dohody tří stran, mezi třemi orgány. Tímto bychom měli být potěšeni.
Debora Serracchiani, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chci jménem lodní dopravy v Evropské unii poděkovat zpravodaji Sterckxovi, který odvedl na této zprávě, která řeší, jak budeme zvyšovat volný pohyb v odvětví námořní dopravy, vynikající práci.
Souhlasím s panem Sterckxem, pokud jde o cíl této směrnice, kterým by mělo být vynětí veškeré vnitroevropské námořní přepravy zboží z nadbytečných administrativních formalit. K provedení námořního prostoru bez hranic je nesmírně důležité nejen to, aby mezi sebou různé příslušné orgány dobře spolupracovaly, ale mnohé závisí též na souběžném zavádění nejrůznějších systémů umožňujících zjednodušení. Účelem je zajistit účinné fungování evropského námořního systému bez hranic, zvýšit přitažlivost námořní přepravy zboží a zajistit, aby byla tato přeprava využívána v optimální v míře.
Harmonizace administrativních procesů v jednotlivých členských státech bude zajišťovat hladký průběh námořní dopravy mezi různými přístavy v EU a přispěje k oživení přepravy zboží po moři, která dnes představuje jen deset procent. Námořní doprava je v současnosti ještě stále zatěžována administrativními formalitami, které jsou předepsány. Elektronické systémy by proto měly začít fungovat co nejdříve, aby bylo možné provádět systém rychlejší výměny údajů.
Kromě toho je pro opravdové zjednodušení správy nezbytná interoperabilita. Zasílání informací elektronickou poštou totiž ve skutečnosti ničemu nepomůže a bude k ničemu, nebudou-li informační systémy technicky interoperabilní.
Pokud jde o jazyk, myslím, že používání společného jazyka v evropské námořní dopravě by bylo zcela jistě přínosné. Usnadnila by se tím komunikace a přispělo by to k nižší míře nejasností a menším administrativním prodlevám.
Jean-Paul Besset, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, poněkud hrůzu nahánějící název zprávy pana Sterckxe otevírá velmi důležitou otázku, která dalece přesahuje administrativní a technické záležitosti v názvu uvedené. Jde o velice důležité politické rozhodnutí, konkrétně snahu o zvýšení přitažlivosti námořního dopravního odvětví, jeho účinnosti a konkurenceschopnosti. V našich očích je námořní doprava odvětvím budoucnosti, s nejlepšími dopravními prostředky z hlediska životního prostředí.
Díky vynikající zprávě pana Sterckxe a příspěvkům všech stínových zpravodajů budeme moci učinit výrazný pokrok v této oblasti. Z mého pohledu je tato směrnice trefa do černého – zvýší míru harmonizace v odvětví námořní dopravy, zlepší jeho koordinaci a přinese mu zjednodušení.
My proto tuto zprávu při hlasování upřímně podpoříme, přestože bychom byli radši, kdyby byla prováděna rychleji a rozhodněji řešila zavedení společného jazyka v tomto odvětví. Nicméně se domníváme, že uzavřené kompromisy s Radou jsou stále ještě přijatelné. Tuto zprávu tudíž bezvýhradně podporujeme.
Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) Pane předsedající, evropský trh námořní dopravy se díky vynikající zprávě pana Sterckxe přiblížil svému uskutečnění. Výměna údajů o nákladu se naštěstí podstatně zjednoduší. Výbor pro dopravu a cestovní ruch nicméně identifikoval několik důležitých bodů v této rozpravě. Pokud se týká například vnitrozemské vodní dopravy, dohodli jsme se na tom, že Evropská komise podá zprávu o tom, zdali by se zjednodušené postupy měly vztahovat i na toto odvětví, a já doufám, že Komise nakonec k takovému závěru dojde a předloží doprovodné legislativní návrhy.
Co se týče výjimky z povinných lodivodských služeb, doufejme, že celkový rámec bude zřízen, neboť by se díky tomu zlepšily podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž v lodivodských službách a současně by takový rámec sloužil k zaručení kvality těchto služeb.
Jak pan Sterckx již uvedl, Výbor pro dopravu a cestovní ruch chtěl, aby byl používán jeden společný jazyk, a členské státy přislíbily řešení, které zajistí, že komunikace bude navzájem srozumitelnější. Pane předsedající, tohle by snad mohl být první krok, je ale poněkud skromný. Dokud bude docházet ke zraněním či dokonce úmrtím osob kvůli tomu, že posádky zapojené do nehody někdy mluví třemi a více jazyky a navzájem si nerozumí, já budu dál usilovně pracovat na tom, abych zajistil, aby se angličtina stala společným jazykem používaným nejen mezi námořní a vnitrozemskou lodní dopravou, ale i v rámci vnitrozemské lodní dopravy samé. Budeme tak moci učinit skutečný krok kupředu z hlediska podpory bezpečnosti.
Dominique Riquet (PPE). – (FR) Pane předsedající, v prvé řadě bych rád upřímně poděkoval panu Sterckxovi za jeho práci a poblahopřál mu k výsledkům jednání s Radou.
Text, o kterém budeme na plenárním zasedání hlasovat, představuje nejdůležitější krok v provádění evropského prostoru pro námořní dopravu bez hranic. Na jednu stranu přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské námořní dopravy, čímž poskytne evropskou přidanou hodnotu, která je v době krize tak potřebná, a zároveň posílí dopravu šetrnou k životnímu prostředí.
Kompromis, ke kterému jsme dospěli s Radou, je ambiciózní. Jeho cílem není jen zjednodušení administrativních formalit pro lodě připlouvající do přístavů a odplouvající z nich, ale i práce směřující k harmonizaci těchto formalit. Kromě toho, dohodneme-li se na tomto návrhu, značně se tím usnadní výměna informací prostřednictvím rozhraní SafeSeaNet.
Pokud jde o citlivou otázku jazyka, která byla při několika příležitostech zmíněna, myslím, že kompromis nabízí vhodné řešení. Bod odůvodnění 7a v této souvislosti zdůrazňuje důležitost usnadnění písemné a ústní komunikace, aniž by však stanovil konkrétní jazyk, ačkoli bude nutné jeden jazyk jako společný doporučit. Nyní se zdá, že postoj podporující přijetí jediného jazyka nezohlednil všechny specifické potřeby a v určitých případech – konkrétně v případě, kdy stejný jazyk nesdílejí všechny zapojené strany – to může mít nepříznivé důsledky.
Vítám kompromis, k němuž jsme s Radou dospěli. To, že by text případně mohl být přijat v prvním čtení, nám umožní rychle provést příslušná opatření, a to díky houževnatosti pana Sterckxe.
Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Směrnice o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich předpokládá zjednodušení celních formalit, širší používání elektronické výměny údajů a zavedení elektronických systémů v námořní dopravě, vytvoření jednotného kontaktního místa a jednodušší pravidla týkající se přepravy nebezpečného zboží. Provedení této směrnice vyžaduje úzkou spolupráci mezi různými příslušnými orgány.
Komise podá Parlamentu nejpozději do 31. prosince 2011 zprávu o rozšíření rozsahu zjednodušení zavedených touto směrnicí tak, aby se vztahovala i na dopravu na vnitrozemských vodních cestách. Komise s ohledem na to určí, do jaké míry je slučitelný říční informační systém se systémem SafeSeaNet, platformou pro elektronickou výměnu údajů používanou k provádění současné směrnice.
Zpráva dále s ohledem na zajištění účinnější komunikace doporučuje prostřednictvím pozměňovacího návrhu 9 použití pravidla 14 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, které uvádí jako pracovní jazyk angličtinu.
Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Pane předsedající, pan Kallas se zmínil o evropském prostoru pro námořní dopravu bez hranic. Věřím, že něco takového všichni chceme. Také to naléhavě potřebujeme a tato zpráva je dalším krokem správným směrem.
Je faktem, že 95 % našeho vývozu a 40 % vnitroevropského zboží je převáženo po moři, a tudíž prochází přístavy. Z toho důvodu je naprosto zásadní, aby byly v této oblasti, která se rozvíjí, zjednodušeny a harmonizovány administrativní postupy. Zpráva bude oba tyto cíle sledovat, a to je důvod, proč její hodnotu ani nelze dostatečně ocenit.
Mrzí mne, že se panu Sterckxovi nepodařilo dosáhnout všeho. Dvě věci, které byly velmi blízké jeho srdci a které, jak jsme slyšeli, podporovala i řada dalších poslanců, jsou zjednodušení systému udělování licencí pro lodivodské služby, což by bylo skutečně rozumné praktické řešení, a používání společného jazyka. Jsem přesvědčena, že angličtina je opravdu tím pravým jazykem. Je nepřijatelné, aby docházelo k nehodám, při nichž mohou lidé dokonce přijít o život, jen kvůli tomu, že námořníci mluví různými jazyky. Myslím, že mnohem lepší by bylo zavést v tomto odvětví dopravy, které je velmi šetrné k životnímu prostředí, společný jazyk, stejně jako tomu je v odvětví letecké dopravy.
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, mnohokrát vám všem děkuji za vaše připomínky a vaši jednomyslnou podporu pro tento návrh.
Mám z tohoto návrhu velkou radost. Je to důležitý krok vpřed, stále však budeme mít v rámci tohoto úkolu, kterým je vytvoření jednotného námořního prostoru pro evropskou lodní dopravu, mnohem větší krok před sebou – konkrétně otázku celních překážek. Tam nás čeká obtíží mnohem více.
Nyní hovoříme o formalitách, a to je velmi důležitá věc, mnohem důležitější než jen administrativní záležitost, ale já vás žádám o podporu, až budeme muset učinit totéž v oblasti celních formalit, které jsou mnohem komplikovanější a kontroverznější.
Dirk Sterckx, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, chci ještě jednou poděkovat všem poslancům, kteří vystoupili na toto téma, a rád bych jim za jejich laskavá slova poděkoval. Pan komisař ve svém závěrečném vystoupení upozornil na jedno citlivé místo, kterým je clo. Jednou z výhod zprávy, kterou jsme navrhli, je, že celní systémy nebudou od systémů námořní dopravy zcela oddělené. Musí být schopny spolu navzájem komunikovat a podle mého názoru je zajištění této komunikace zásadní. Takže vám, pane komisaři, děkuji, že jste se o tomto tématu zmínil, ale i v této směrnici jsme na vás vznesli řadu požadavků, jako je například otázka lodivodských služeb, kde se musí ujmout vůdčí role přístavy jako důležité články dopravního řetězce. Přístavy jsou spojnicí mezi pobřežní dopravou a vnitrozemským prostředím. Stále čekáme na nové návrhy Komise o přístavní politice a je důležité, abychom tuto politiku konečně měli, protože dobrá pobřežní doprava je bez dobrých přístavů k ničemu.
Zadruhé, základní požadavek na vnitrozemskou lodní dopravu je dobré vnitrozemské provázání s ostatními druhy dopravy. Na to bychom neměli zapomínat. Samozřejmě mne mrzí, že se nám nepodařilo shodnout se na tom, že společným jazykem v naší komunikaci bude angličtina. Velmi dobře chápu, jak citlivá tato záležitost v některých členských státech je. Pocházím ze země, kde jsou debaty o jazyku a otázky užívání jazyka prakticky na denním pořádku. Jsem velmi pyšný na svůj jazyk a používám ho všude, kde mohu, ovšemže i v tom babylonu zde. V tomto případě však nejde v souvislosti s jazykem o záležitost citovou, nýbrž praktickou. Musíme být schopni mezi těmito dvěma věcmi rozlišovat. Pane komisaři, doufám, že se nám podaří v této oblasti dosáhnout pokroku na základě bodu odůvodnění, který byl to této směrnice zahrnut. Dalším důležitým aspektem jsou naše vztahy s mezinárodními námořními organizacemi, neboť na této scéně dochází k uzavírání mnohých důležitých dohod týkajících se celého námořního odvětví. V diskusi o jazyku je zastírána otázka lidí. Již jste se o tom, pane komisaři, zmínil, nebo to uvedl někdo z poslanců. Otázka, jaký jazyk bychom měli používat, může být případně důležitá, avšak mimořádný význam pro rozvoj kvalitního námořního odvětví, které bude bezpečné a účinné a bude splňovat mnohé environmentální nároky, budou mít lidé, kteří budou takový jazyk užívat.
Pane komisaři, přeji vám hodně odvahy, síly a zdaru, aby věci, které požadujeme v článku 11a této směrnice, byly dokončeny.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července.
Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Mathieua Grosche jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o udržitelné budoucnosti pro dopravu (2009/2096(INI)) (A7-0189/2010).
Mathieu Grosch, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, tato zpráva z vlastního podnětu vyvolala řadu zajímavých diskusí a výměn názorů s mými kolegy a také poměrně velký počet pozměňovacích návrhů, celkem 376, které se nám podařilo shrnout do zhruba 34 kompromisů. Úspěch našeho úsilí je výsledkem pozitivní spolupráce se stínovými zpravodaji, kteří jsou autoři těchto pozměňovacích návrhů. Vyplývá ale též z faktu, že jsme ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch chtěli tento dokument využít a dát jasný příklad Radě a Komisi, aby byl určen směr, jakým musíme dál postupovat. Současně jsme přesvědčeni, že tak položíme i dobrý základ bílé knize Komise, kterou letos očekáváme.
Jedním z nejdůležitějších aspektů zprávy z čistě hospodářského hlediska je to, že v budoucnosti budou potřebné všechny druhy dopravy, jak pro dopravu osob, tak dopravu nákladní, aby byla zajištěna nezbytná úroveň mobility. Hospodářské hledisko jistě je jednou ze stránek účinné komodality, tuto její účinnost je však nutné posuzovat rovněž na základě kritérií životního prostředí a sociálních a bezpečnostních kritérií. To znamená, že v budoucnosti potřebujeme takovou komodalitu, která bude zohledňovat čtyři základní aspekty dopravy.
Důležitým faktorem je pro nás dokončení vnitřního trhu. Nejde jen o to, že cítíme značnou potřebu deregulace. Musíme pracovat společně i na posouzení této deregulace. Navíc je nezbytně nutné zhodnotit, jak členské státy provádějí opatření, která přijaly před pěti či deseti lety. Železniční doprava je toho velmi dobrým příkladem, neboť pokrok v této oblasti byl velmi chabý a váhavý.
Pro občany jsou zásadními oblastmi bezpečnost a práva cestujících. V předchozích rozpravách i za této rozpravy jsme viděli, že bezpečnost je klíčovým pojmem pro všechny druhy dopravy, přičemž i zde potřebujeme rozhodnout o způsobu jejího naplňování. Chceme program s jasnými cíli vymezenými pro následujících pět let, protože více než 40 000 úmrtí a 300 000 zraněných na silnicích je příliš mnoho. Můžeme tato čísla snížit, pokud členské státy budou odhodlány tyto některé návrhy zavést.
Jednoduše řečeno, budoucnost pro nás představují evropské agentury s jejich funkcí evropských regulátorů. To ale zároveň znamená, že se některé státy v určitých oblastech, včetně oblasti bezpečnosti, budou muset vzdát své národní autonomie a přenechají odpovědnost více centralizovaným strukturám, aby bylo možné odstraňovat rozdíly, jež vznikají v současné době na vnitrostátních hranicích.
Snížení emisí CO2, to je pochopitelně další důležitá součást této zprávy. Ze silniční dopravy pochází sedmdesát procent emisí v odvětví dopravy a toto procento v posledních letech stouplo, stejně jako u dopravy jako celku. Poslední údaj pro celé odvětví hovoří o 27 %, a tudíž nedochází k poklesu. Můžeme a musíme proto vyvinout veškeré možné úsilí, aby se situace zlepšila. Z toho důvodu jsme stanovili jasné cíle, a to nejen pro silniční dopravu, ale i u leteckých společností. Jsme přesvědčeni, že s jasnou strategií můžeme emise CO2 snížit během příštích deseti let o 20 %.
Významnou výzvu představují bezpochyby města. Očekáváme, že ve městech bude žít 80 % obyvatelstva, a tudíž bude odpovídající úroveň mobility nezbytná. Tyto cíle byly rovněž vyjádřeny. A ještě poslední věc, dopravu bude snadné začlenit do strategie Evropa 2020, neboť evropský výzkum v oblasti dopravy jednoznačně patří k významným aspektům této strategie, kterou podporujeme. Může být pro lidi pomocí nejen finančně a z hlediska účinnosti, ale rovněž v oblasti bezpečnosti. Proto doufám, že budou doprava a mobilita sehrávat v evropské politice jako celku významnější úlohu, než tomu, obávám se, bývalo v minulosti.
Rád bych poděkoval všem za velmi konstruktivní podporu, které se mi od všech skupin a všech poslanců ve prospěch této zprávy dostávalo.
(Potlesk)
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, dovolte mi poblahopřát zpravodaji Groschovi a celému Výboru pro dopravu a cestovní ruch k velmi kvalitní zprávě. Je to velice konstruktivní a velmi vyvážený dokument. Jeho obsah je možné široce sdílet.
Rád bych zdůraznil jednu konkrétní věc, na niž zpráva i celá práce tohoto výboru poukazuje. Doprava je odvětví, které je klíčovým v mnoha ohledech – pro konkurenceschopnost, z hlediska životního prostředí a je rovněž zásadní pro sociální a územní soudržnost. Je to politická oblast, která si zasluhuje veškeré naše úsilí a pozornost. Jsem rád, že jsme dokázali dát dopravě významnou roli ve strategii Komise EU 2020.
S potěšením také konstatuji, že Parlament do velké míry sdílí přístup, který navrhla Komise ve svém sdělení nazvaném Udržitelná budoucnost pro dopravu. Požadavek účinné komodality a dokončení jednotného trhu je plně v souladu s naším záměrem dosáhnout jednotného dopravního prostoru, v němž budou různé druhy dopravy hladce propojeny a budou odstraněny překážky pro otevřené a účinné trhy.
Myslím, že snaha poskytovat občanům a podnikům lepší řešení v oblasti mobility může jít ruku v ruce s takovým systémem dopravy, který bude produkovat méně CO2 a jenž zároveň pomůže našemu průmyslu dopravy udržet si vedoucí postavení jak ve smyslu logistiky, tak z hlediska zařízení používaného k přepravě. Způsobem, jak to udělat, je dívat se na dopravu jako na jednotný systém, v němž spolu účinně fungují infrastruktura, dopravní informační technologie a regulační opatření.
Co se týká infrastruktury, chtěli bychom se zaměřit na multimodální páteřní síť, která by měla být hlavní pro celoevropský systém dopravy. Pokud jde o inteligentní dopravní systémy, souhlasíme s názorem, že by se řízení provozu, ale i výběr mýtného měly postupně stát multimodálními.
V otázce regulačních opatření souhlasím s tím, že musíme dokončit otevření trhu v dopravě, zavést inteligentnější systém stanovení cen odrážející veškeré příslušné náklady včetně externích a odstranit všechny překážky ve smyslu interoperability, technických norem, četných dokumentů v listinné podobě aj.
Mimořádně se zabývám také podmínkami, ve kterých budou žít občané. Musíme poskytovat větší bezpečnost a jednotná práva cestujících, což bude podněcovat využívání hromadné dopravy. Je také nutné, abychom byli ambiciózní při zvyšování bezpečnosti na našich silnicích.
A nakonec uznáváme, že je zapotřebí inovativního myšlení a že musíme usilovat o nalezení takových řešení, která by udržovala mobilitu osob a zároveň snižovala emise CO2. Komise podporuje vývoj nových typů vozidel tím, že financuje výzkum a stanovuje normy. Avšak i vnitrostátní a místní orgány mají velkou odpovědnost, například musí zajišťovat, aby územní plánování minimalizovalo dopravní zácpy a zbytečné cesty.
V podmínkách celosvětového hospodářského propadu je financování dopravní infrastruktury obzvláště citlivou oblastí. Hledáme různé přístupy. Mohl by například existovat samostatný dopravní fond, Komise však zcela jistě bude trvat na spojení několika finančních nástrojů EU do soudržného finančního rámce.
Ještě jednou děkuji panu Groschovi za jeho zprávu a mohu jen slíbit, že bude náležitě vzata v potaz při přípravě naší bílé knihy o budoucnosti udržitelné dopravy.
Jo Leinen, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, dopravní politika má zásadní význam v souvislosti s ochranou životního prostředí a zdraví osob. Je dobře, že Evropská unie má strategii pro období až do roku 2020, aby byly vyřešeny mnohé problémy současných systémů dopravy.
Musí dojít k podstatnému snížení vlivu silniční dopravy na životní prostředí. V této oblasti jsou nutné opravdové inovace, aby došlo ke snížení emisí CO2 i oxidů dusíku a prachových částic. Kromě toho musíme do naší strategie pro životní prostředí intenzivněji zapojit leteckou a námořní dopravu. Zejména v případě námořní dopravy se zvyšují emise oxidů dusíku a síry – v této oblasti musí nastat zlepšení.
Miliony lidí navíc obtěžuje hluk z dopravy, který má dopad na kvalitu jejich života. Jsou nutná zlepšení v silniční dopravě i v dopravě železniční a letecké.
Rád bych se zmínil o internalizaci vnějších nákladů. Služební vozidla skýtají daňové výhody a letecký průmysl neplatí spotřební daň z paliva – to znamená, že v této oblasti máme ještě hodně práce. Chtěl bych poblahopřát panu Groschovi k jeho vynikající zprávě.
Antonio Cancian, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že v prvé řadě je třeba zdůraznit, že pan Grosch odvedl na této zprávě, kterou výbor jednomyslně schválil, vynikající práci. Skládám mu upřímnou poklonu a ze srdce mu blahopřeji.
Jsem přesvědčen, že tento text je velice důležitý. Jedná se o zásadní krok pro naše další plánování do budoucna – poněkud ošemetný úkol stanovit obecné zásady pro udržitelný rozvoj dopravy. Zjevně se jedná o velmi širokou problematiku a já jsem měl možnost k tomuto textu přispět z pozice zpravodaje pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.
Udržitelnost je pojem environmentální, hospodářský, sociální a generační – myslím si, že na žádný z těchto aspektů tento dokument nezapomíná, je v něm stanovena řada priorit, které by měly být stanoveny, aby bylo možné rozvíjet dopravní odvětví, zlepšovat a široce využívat inteligentní dopravní systémy, což povede k tomu nejlepšímu možnému propojení mezi různými druhy dopravy, infrastrukturou a řidičem.
Nicméně až budeme usilovat o naplňování tohoto programu způsobem, který před okamžikem popsal pan Grosch, musíme mít, pane komisaři, zároveň na paměti to, že se nacházíme ve velmi kritické chvíli, a jako Evropská unie musíme využít veškerého svého významu, abychom se zasadili o realizaci těchto struktur či jejich součástí.
Proto bych vás rád požádal – vím, že jste se o tom dnes rovněž zmínil –, abyste trval, mimo jiné co se týče časového rámce, na racionalizaci veškerých dostupných zdrojů a snažil se je zahrnout do balíčku, jehož konečným cílem bude realizace některých důležitých struktur, které jsou již nějakou dobu plánovány a nyní jsou přezkoumávány pro účely strategie Evropa 2020. Myslím, že bychom v členských státech měli vyslat některé výrazné signály.
Ještě jednou děkuji našemu koordinátorovi a kolegovi poslanci panu Groschovi.
Seán Kelly, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (GA) Pane předsedající, to, že nám pan Grosch dnes tuto zprávu předložil, je velmi záslužné. Myslím, že bychom mohli doporučení, která jsou v ní obsažena, obecně přijmout.
zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – Strategie 2020 hovoří o pohybu ve velkém rozsahu – pohybu osob, pohybu zboží, pohybu myšlenek – a dovolává se pochopitelně takových pojmů, jako je mládež v pohybu, dospělí v pohybu, konkrétně cestovní ruch, který nabízí starším osobám příležitost, aby se přesouvaly z místa na místo, a samozřejmě hovoří i o dokončení jednotného trhu. To vše znamená, že potřebujeme udržitelný dopravní systém, a tím se pan Grosch zabýval, zejména pokud jde o letiště, projekty jako jsou mořské dálnice – což je úžasný pokrok – a samozřejmě železniční spojení, jež lidem umožní bez problémů cestovat po železnici z jedné země do druhé.
Cíl snížení emisí je třeba rovněž uvítat. Dvacet sedm procent CO2 pochází z dopravy – toto číslo je nutné alespoň o 20 % snížit. A samozřejmě je zde snižování úmrtnosti na silnicích – průměrně 40 000 mrtvých ročně a 300 000 zraněných. To je obrovské číslo a bylo by skvělé jej snížit o 40 %.
Jedna věc je pro nás ve Výboru pro regionální rozvoj zneklidňující, a to návrh, že by měl být vytvořen velký dopravní fond, do kterého by bylo možné převést 60 % Fondu soudržnosti. To je pro Výbor pro regionální rozvoj nepřijatelné. Myslím, že je nutné vést o této oblasti další diskuse a dialog, jelikož Fond soudržnosti zdaleka není jen doprava, doufám však, že se nám podaří dospět k dohodě.
zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (GA) A pokud se nám to podaří a tento problém vyřešíme, budeme mít velké štěstí.
Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Doprava je klíčovou složkou hospodářství Evropské unie. Bohužel strategie EU 2020 zmiňuje toto odvětví jen velmi okrajově, ačkoli je výrazným zdrojem pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu.
Zpráva pana Mathieua Grosche obsahuje smělé myšlenky a užitečné postupy, jak toto odvětví v současné nelehké situaci Evropské unie posílit. Otevření trhu ve všech odvětvích dopravy bude hlavně ku prospěchu evropských občanů.
Komise a členské státy musí přehodnotit své dlouhodobé investiční plány, zejména v oblasti železniční dopravy, aby mohly dosáhnout například interoperability, což je aspekt, který považuji za prioritu Evropské unie pro nejbližší budoucnost. Členské státy a Komise musí vyvíjet trvalou snahu o zavedení a rozšíření evropského systému řízení železničního provozu, RailNetEurope a evropských železničních koridorů pro nákladní dopravu, a to vše jsou rozsáhlé projekty vyžadující harmonizaci a další finanční prostředky.
Rozšíření intermodality je účinným nástrojem ke zmírnění dopravních zácpy a snížení emisí oxidu uhličitého. Je nutné využít veškeré prostředky na podporu udržitelné dopravy, zejména železniční, říční a námořní dopravy.
Doprava po vnitrozemských vodních cestách je stále roztříštěná. Z toho důvodu je nutné posílit spolupráci příslušných orgánů ve všech státech, kde je tento druh dopravy možný. Evropská unie nabízí obrovský nevyužitý potenciál, zejména v podobě vnitrozemské vodní cesty Rýn-Mohan-Dunaj. Tento aspekt se musí projevit i v budoucí strategii pro Podunají.
Je nutné ve velkém měřítku rozvíjet a rozšiřovat inteligentní druhy dopravy. Evropská komise musí v rámci výzkumu, který je prioritní oblastí strategie EU 2020, vyčlenit zvláštní finanční prostředky na rozšíření použitelnosti inteligentních a čistých technologií v každém z dopravních odvětví.
Saïd El Khadraoui, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, toto je důležitá rozprava, neboť jejím předmětem je budoucnost odvětví, které se denodenně týká téměř všech našich občanů, ne-li všech, a jež v prvé řadě zaměstnává miliony lidí v celé Evropě, kteří se v něm musí vyrovnat s mimořádně velkými problémy. Souhlasím s mnohými kolegy poslanci, kteří řekli, že zpravodaj odvedl skvělou práci a nyní nám může, samozřejmě spolu se stínovými zpravodaji, předložit mimořádně kvalitní zprávu. Tím se dostávám k tomu, abych zmínil svou kolegyni Magdalenu Álvarezovou, která nás již příští týden opustí, což znamená, že je to více méně poslední zpráva, na které se bude moci podílet. Dovolte, abych vám všem proto poděkoval za bezchybnou práci. Komise v této zprávě předložila řadu skvělých doporučení pro bílou knihu, která je očekávána ve druhé polovině letošního roku. Samozřejmě doufám, že bude vypracována spíše dříve než později, tedy na přelomu října a listopadu, nikoli v prosinci nebo dokonce lednu 2011, neboť tuto bílou knihu potřebujeme, abychom se pustili do práce.
Největší a nepochybně nejsložitější výzvou bude dosažení udržitelnějšího a účinnějšího dopravního systému. Žádná zázračná řešení neexistují. Chceme-li nízkouhlíkový systém dopravy, musíme v této oblasti zavést spoustu opatření: musíme pracovat na výzkumu a vývoji, zavést nové technologie na tomto poli, stanovit normy emisí a zajistit internalizaci vnějších nákladů prostřednictvím cenotvorných mechanismů. Zároveň bychom měli rozvíjet doplňkové investice a tak dále a tak dále. Minimum zde podle mého mínění představuje to, abychom používali nejúčinnější druhy dopravy a abychom využívali stávající infrastrukturu optimálně z hlediska životního prostředí i hospodářství. V mnoha případech to bude vyžadovat kombinaci více druhů dopravy, a proto musíme podporovat intermodální dopravu za pomoci zvyšování interoperability, a to nejen mezi druhy dopravy, ale i v jejich rámci. Pomyslete jen na železniční dopravu, tam je před námi ještě mnoho práce.
Nepochybně zde existují ještě mnohé další otázky. Doprava je velmi široká oblast. Mohli bychom dlouho hovořit o přepravě různých skupin lidí, což považujeme za naprostou prioritu. Mám nyní na mysli práva cestujících a sociální aspekty dopravy. Je mimořádně důležité, abychom se nyní zabývali finančními zdroji pro nové investice. Skutečně musíme projevit potřebný tvůrčí přístup, abychom nalezli v těchto časech těžkých pro veřejné rozpočty další zdroje financí. Na závěr řeknu, že doopravdy musíme přijít s kvantifikovatelnými cíli pro všechny záležitosti spojené s dopravou, a rád bych požádal Komisi, aby tomu v bílé knize věnovala pozornost – potřebujeme konkrétní kvantifikovatelné cíle a časový rozvrh, abychom věděli, jak to všechno provést.
Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, i já bych ráda upřímně poděkovala zpravodaji Groschovi za jeho vynikající zprávu, a zejména za náš skvělý, galantní a účinný pracovní vztah. Naše skupina je zcela spokojena s cíli obsaženými ve zprávě a se zásadami, které stanovuje. Nechci se vracet k dlouhým a detailním debatám o otázkách komodality, koordinace, dokončení vnitřního trhu, dekarbonizace a dalších aspektů ani diskusi o zabezpečení, rozdílu mezi zabezpečením a bezpečností a významu sankcí – zvláště přeshraničních –, které jsou právě tak základními cíli pro naši budoucí evropskou dopravní politiku jako současně tím, co chceme.
Avšak na druhé straně není tato zpráva eklektickým výčtem položek ve stylu Préverta – a to bychom měli uvítat –, přičemž pan Grosch a jeho kolegové se shodli, že se zaměří na cíle, které jsou zároveň kvantifikovatelné a ambiciózní. A co více, dovolím si říci, že místo obyčejné zprávy máme před sebou opravdovou strategii. Proto je důležité, aby tato sněmovna, tento Parlament přijal zprávu velkou většinou, jako tomu bylo ve výboru, abychom byli vůči vám, pane komisaři, ani ne tolik v pozici síly, jako spíše v postavení, které nám umožní pevně si určit naše priority v této důležité oblasti, oblasti dopravy. Jak nám připomněl pan Grosch, zpráva tvoří základ plánované bílé knihy, které se, doufejme, dočkáme také velmi záhy.
Ve skutečnosti je to příležitost navrhnout integrovanou a průřezovou globální politiku s cílem obstát před současnými i budoucími problémy a konsolidovat skutečnou dopravní politiku EU tak, aby se z ní stala klíčová politika EU. Dovolte mi připomenout, že 10 % bohatství EU závisí na dopravě v Evropě a více než deset milionů lidí je v této oblasti přímo nebo nepřímo zaměstnaných.
Ráda bych navrhla dvě věci. První je velmi blízká mému srdci a souvisí se zohledněním celkového dopadu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Já to nechápu tak, že bych chtěla nějaký konkrétní druh dopravy diskriminovat ve srovnání s jiným. Ráda bych však měla přístup k dalším informacím o dopadu dopravy na životní prostředí a chtěla bych rovněž požádat Evropskou investiční banku, aby své investice zaměřila na dopravní společnosti, které využívají zelenější výrobní postupy.
Michael Cramer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, chceme-li zastavit změnu klimatu, musíme zaujmout zcela jiný přístup k mobilitě. V dopravě vzniká 30 % emisí CO2 v EU a na rozdíl od oblasti průmyslu a zateplených domů, kde jsme od roku 1990 dosáhli snížení o 10 %, emise v dopravě vzrostly o 35 %. Veškeré úspory z jiných oblastí využívajících miliardy eur z našich příjmů z daní pohltí toto odvětví dopravy.
Doprava je obecně příliš levná a pouze doprava šetrná k životnímu prostředí je drahá. Je to důsledkem politických rozhodnutí, vezmeme-li však v úvahu budoucnost dopravy, je zřejmé, že se to musí změnit. Hospodářská soutěž v této oblasti není spravedlivá. Existuje povinná shora neomezená daň za každý kilometr kolejí, který vlak ujede. Naopak mýtné povinné není a navíc je stanovena jeho maximální výše. Letecká doprava získává podporu ve výši zhruba 30 miliard EUR ročně a přitom je „zabijákem klimatu“. Jestliže tedy nemáme k dispozici dostatek peněz, měli bychom zdroje hledat tady.
Také programy spolufinancování EU podporují druhy dopravy, které poškozují životní prostředí. Celkem je 60 % vynaloženo na silniční dopravu, zatímco pro železnice je to pouhých 20 % a pro cyklostezky 0,9 %. Situace se musí změnit, a proto ve skupině Evropské svobodné aliance požadujeme, aby nejméně 40 % směřovalo do železniční dopravy šetrné k životnímu prostředí, nejvýše 20 % na silnice a alespoň 15 % chodcům a cyklistům.
Těší nás, že zpravodaj chce, aby se emise CO2 z letecké a silniční dopravy snížily do roku 2020 oproti roku 1990 o 20 %, to podporujeme. Chtěli bychom vám k vaší zprávě blahopřát a poděkovat vám. Zelení však chtějí, aby v dopravě jako celku došlo ke snížení o 30 %. To je jediný způsob, jak zastavit změnu klimatu a zajistit našim dětem a vnoučatům reálnou budoucnost na této planetě. Musíme všichni na dosažení tohoto cíle pracovat.
Oldřich Vlasák , jménem skupiny ECR. – (CS) Jednou z klíčových otázek, která před námi v oblasti dopravy stojí, je, jak řešit dopravu ve městech. Zatímco dnes žije ve městech více než 70 % obyvatel Evropské unie, v roce 2050 to bude již téměř 85 %. Města jsou navíc významnou a neoddělitelnou součástí dopravních sítí, jelikož jsou dopravními uzly, kde se setkávají různé druhy dopravy. Doprava v nich zpravidla začíná a také končí. Z těchto důvodů si města zaslouží prvořadou pozornost.
Pokud se nezmění naše návyky a přístupy, nárůst urbanizace a zvyšující se podíl městského obyvatelstva povede k častějším dopravním zácpám a větším ekologickým problémům. Dopravu ve městech musíme proto lépe integrovat s různými způsoby dopravy včetně veřejné hromadné dopravy. Musíme umožnit založení funkčních městských regionů, na které budou směřovány evropské i národní prostředky. Je třeba zvolit integrovaný přístup, zaměřit se na celek, ne pouze na jednotlivosti, jako například budování nového mostu, rozšíření vozovky či podporu odstavných parkovišť.
Hlavním tahounem rozvoje dopravy ve městech musí být nové technologie. Tyto technologie poskytují přesnější informace urbanistům, zvyšují produktivitu dopravních firem a kvalitu života obyvatel. Mohou omezit dopravní zácpy, snížit spotřebu paliva a množství vznikajícího CO2. Například zavedení inteligentního mýtného systému ve Stockholmu výrazně snížilo dopravní zátěž a emise CO2. Pomocí poplatků za vjezd do města snížili v Londýně objem silniční dopravy na úroveň osmdesátých let. To vše při adekvátní nabídce dostupné městské hromadné dopravy. Touto cestou se musíme vydat.
Georgios Toussas, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, zpráva podporuje a dále propaguje dopravní politiku Evropské unie, která sleduje jediný cíl: zvýšit konkurenceschopnost a zajistit – myšleno maximalizovat – zisky monopolních obchodních skupin podnikajících v odvětví pozemní, letecké a námořní dopravy a rovněž jejich příspěvek k celkovým strategickým plánům kapitálu v Evropské unii, aby se zvyšovaly jeho zisky.
Kapitál využívá změnu klimatu k nalezení výnosné cesty směřující do nových oblastí obchodu. Jediný, kdo bude mít z takového postupu užitek, budou korporátní monstra, a naopak pracující budou svědky toho, jak nezaměstnanost prorazí strop, jejich pracovní a mzdová práva se rozplynou a budou ještě více platit za dopravu.
Vývoj v členských státech Evropské unie tuto naši interpretaci plně potvrzuje – podhodnocení veřejné dopravy s cílem usnadnit její rozprodání podnikatelům, kteří tak získají výhodné segmenty s hotovou infrastrukturou, za něž pracující tvrdě zaplatili – typickým příkladem jsou Hellenic Railways nebo v minulosti Olympic Airways a podobné plány má vládní strana PASOK i s městskou hromadnou dopravou.
Liberalizace dopravy – nákladní, osobní i jiné – měla pro pracující katastrofální důsledky: zvýšení počtu nehod, bolestivé dopady na veřejné zdraví a podpůrné balíčky v ceně miliard eur pro monopolní obchodní skupiny.
Zrušení kabotáže podle nařízení (EHS) č. 3577/92 mělo palčivé následky pro námořníky a pracovníky a obyvatele ostrovů. Monopolní loďařské skupiny, které provozují pobřežní trajekty převážející osoby a automobily, rekreační lodi a obecně všechny kategorie linkových lodí – a to je velmi důležité – se rozhodují pro registraci svých lodí pod vlajkami členských států Evropské unie nebo třetích zemí podle práva výběru, neboť tak mohou získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky.
Majitelé lodí navíc své lodi staví v asijských loděnicích. Vykořisťování pracujících způsobuje obrovské napětí a jejich pracovní a pojistná práva mizí v nedohlednu. Tisíce a tisíce pracovníků jsou vrženy do propasti nezaměstnanosti. Tímto způsobem lze vybrat levnější pracovní sílu, která nemá nezadatelná pracovní práva. Ceny jízdenek rekordně vzrostly a současně se zvýšilo ohrožení bezpečnosti cestujících a lidského života v důsledku klesající kvality služeb a nedostatku kontroly nebo dohledu nad bezpečnostními opatřeními, která jsou vnímána jako náklady na úkor kapitálu a jeho zisků.
Hnutí pracujících, lidová hnutí jsou proti politice Evropské unie, která je v samé podstatě zaměřena proti lidovým vrstvám, bojují proti ní a požadují vytvoření jednotného evropského provozovatele veřejné dopravy, který uspokojí potřeby společnosti a potřeby lidu.
Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Projednávaná zpráva o udržitelné budoucnosti dopravy popisuje aktuální zásadní problémy odvětví dopravy a přináší politické náměty a doporučení, jak je možné se s uvedenými problémy co nejlépe vypořádat.
Všichni se shodneme na tom, že účinná a dobře organizovaná doprava podporuje život ve společnosti a pomáhá zvyšovat výkonnost hospodářství. Proto je skutečně zapotřebí cílevědomě zvyšovat kvalitu a účinnost všech druhů dopravy, tedy dopravy silniční, železniční, vnitrozemské vodní, námořní i letecké, přičemž je třeba přísně dodržovat základní zásady ochrany životního prostředí.
Trvalé zvyšování poptávky a přetížení silniční dopravy v městských oblastech je příčinou až 40 % emisí CO2 a až 70 % ostatních škodlivých emisí z motorových vozidel. Účinné prosazování technologií s nízkými emisemi CO2 v dopravě je tudíž přirozenou nutností směřující k ochraně životního prostředí.
Pro rozvoj technologií vozidel na elektrický pohon je však zapotřebí urychlit práce na základních normativních a regulačních opatřeních Evropské unie, která by definitivně otevřela cestu k masivnějšímu využití elektrického pohonu v dopravě. A zde podle mne, pane komisaři, všichni oprávněně spatřujeme rezervy v práci Evropské komise, která v této oblasti nedrží tempo s potřebami současné doby, zatímco především japonské společnosti vyvíjejí elektrická vozidla a intenzivně už pracují na standardizaci a sjednocení předpisů v této oblasti.
Laurence J.A.J. Stassen (NI). – (NL) Pane předsedající, tato zpráva o udržitelné budoucnosti pro odvětví dopravy se zabývá tím, jaký je význam tohoto odvětví pro evropské hospodářství a pro dokončení vnitřního trhu. Může to na první pohled vypadat slibně, nebýt toho, že se zpráva bohužel zvrhla na pouhý výčet údajů o oblíbených levičáckých tématech: ochraně životního prostředí, snížení CO2, zlepšování sociálních a pracovních podmínek; je to tak, skutečně jste to tam všechno vyjmenovali. To vše samozřejmě bude muset být proces pod taktovkou Evropy. Spotřebitelé a firmy budou záhy zatíženi vysokými náklady na dosahování souladu s nejnovějšími evropskými požadavky a tyto plány pro dopravu pak budou nakonec financovány z evropských dotací.
Jsou to všechno ambice, které poškodí evropské ekonomiky. Už před současnou recesí nedokázala Evropa udržet krok s čísly pro růst dosahovanými ve Spojených státech, natož pak těmi, jež dosahují země, kterým říkáme nově se rozvíjející ekonomiky, například Indie nebo Čína. Dnes, poté, co kodaňský summit o klimatu selhal, Evropa jednostranně činí zoufalé pokusy k zastavení používání fosilních paliv. Další věc, kterou si v této zprávě můžete přečíst, je, že růst letecké dopravy bude v budoucnosti záležet na tom, zda bude tato doprava CO2-neutrální. Jak toho chtějí v praxi dosáhnout? Chystají se snad v dohledné době zavést elektrická letadla?
Jakkoli se zpráva snaží o finanční a sociální blahobyt v Evropě, zdá se, že stanovuje kurz, který pozici Evropské unie ještě víc bude oslabovat, sníží počet pracovních míst a zhorší kvalitu života. Není zkrátka možné, aby Evropa tohoto cíle, který si sama stanovila, skutečně dosáhla. Pane předsedající, musíme se zde zabývat jádrem věci, a tím je budoucnost pro dopravu, která by byla z hospodářského hlediska zisková. Budou-li k tomu členské státy chtít přidat politiku, je to jejich věc, ale ušetřete nás prosím evropského plánovaného hospodářství uloženého shora.
Joachim Zeller (PPE). – (DE) Pane předsedající, na úvod bych rád poděkoval panu Groschovi za jeho podrobnou zprávu a obrovské množství práce, které do ní vložil.
Bez funkčního systému dopravy nebude Evropa bez hranic, které nás rozdělují, možná. Navíc evropské hospodářství nemůže být úspěšné a není snad ani představitelné bez účinných na budoucnost orientovaných dopravních systémů po zemi, po vodě a ve vzduchu. Potřebujeme silnější pocit sounáležitosti a méně národního egoismu, zejména pokud jde o rozvíjení železniční dopravy, šetrné k životnímu prostředí.
Má-li být budoucnost dopravy udržitelná, je nutné připravit všechny druhy dopravy na to, aby obstály v environmentálních a hospodářských výzvách, kterým je vystavena celá společnost. Zpráva nám nabízí v tomto ohledu cenné ukazatele směru, jímž se musíme ubírat.
Jen v jednom bodě se zprávou nesouhlasím. Vytvoření fondu dopravy, který by využíval peněz politiky soudržnosti, to je něco, co nemohu podpořit. A proč tomu tak je? Je pravda, že doprava podporuje soudržnost v Evropě. Zvláštní fond financovaný z prostředků politiky soudržnosti by však nedokázal naplnit očekávání, na jejichž základě vzniknul. Vytvářel by také jednostranný tlak na Fond soudržnosti a snímal by příliš velký díl odpovědnosti z členských států, které jsou zejména povinné vynakládat úsilí za účelem udržení budoucnosti pro dopravu.
Právě jsme v Parlamentu vytvořili zvláštní výbor, v němž budeme hovořit o tom, jak by měl Fond soudržnosti a strukturální fondy v budoucnosti vypadat, a neměli bychom práci tohoto výboru předjímat. Proto vás vyzývám, abyste hlasovali pro pozměňovací návrh k této zprávě. Kromě toho si myslím, že by se v kontextu celkové udržitelnosti a budoucnosti dopravních systémů mělo umožnit, aby fungovala technologie magnetické levitace.
Magdalena Álvarez (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dříve než budu hovořit o obsahu zprávy, dovolte mi prosím poděkovat panu Groschovi za to, že souhlasil se zahrnutím a přijetím většiny pozměňovacích návrhů, které předložila skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.
Podle mého mínění to přispělo k adekvátnímu stanovení a nasměrování obecných zásad, které by měly být základem budoucí evropské dopravní politiky.
Chtěla bych zdůraznit čtyři hlavní skupiny z těchto přijatých a zahrnutých pozměňovacích návrhů. První se zabývá cíli. Zakotvení bezpečnosti a územní soudržnosti jako prioritních cílů nepochybně zlepší podobu budoucí dopravní politiky a přispěje k tomu, aby její praktické uplatňování odpovídalo očekáváním veřejnosti, jejím potřebám a jejím možnostem.
Vedle bezpečnosti byla mezi prioritní cíle, jak jsem již uvedla, zahrnuta rovněž územní soudržnost. Pro tento účel se navrhují zvláštní opatření ke zlepšení přeshraničních podmínek, omezení dopravních zácp a vyřešení problémů interoperability, ale i ke zlepšení spojů do odlehlých regionů; to vše má vycházet z konkrétní situace dané země a druhu dopravy.
Druhá skupina uvedených návrhů, mimořádně důležitá, podporuje dva druhy dopravy – železniční dopravu a dopravu po moři a na vodních cestách.
Je zde také třetí skupina pozměňovacích návrhů, a na ně bych ráda dala velký důraz – návrhy související s otázkami financování. Zásadní a životně důležité je odpovídající finanční krytí a my za tímto účelem podporujeme vytvoření fondu dopravy, závazek daný rozpočtem ve výhledu a také to, aby bylo povoleno specifické uplatnění „zlatého pravidla“.
A nakonec bych ráda zmínila pozměňovací návrhy, které jsou podle mne důležité proto, že jsou spojené s posilováním sociálního aspektu dopravy. Mluvím zde o pracovních podmínkách pracovníků a právech cestujících.
Na závěr bych ráda ještě jednou poděkovala panu zpravodaji a ostatním skupinám za spolupráci a za vaši vysokou úroveň angažovanosti v otázkách evropské dopravy.
Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, cíle pro rok 2020 v oblasti udržitelné budoucnosti pro městskou dopravu a pro přepravu zboží jsou ambiciózní: snížení počtu úmrtí a vážných zranění při dopravních nehodách o 40 % mezi roky 2010 a 2020; pokud jde o silniční dopravu, zdvojnásobení počtu cestujících v autobusech a na železnici do roku 2020; snížení emisí CO2 způsobených silniční dopravou využíváním vhodných inovací a odstranění jízd bez nákladu; podpora železniční dopravy; snížení spotřeby elektrické energie u železničních vozidel; snížení znečištění životního prostředí vlivem letecké dopravy; poskytnutí finančních pobídek pro vytváření multimodálních spojů nebo platforem pro cestování v rámci Evropské unie a zvýšení jejich počtu, opět do roku 2020.
Samozřejmě je však prvním krokem i nadále větší integrace druhů dopravy, a když bude zapotřebí řešit problémy týkající se realizace hlavních železničních koridorů nebo komunikačních tras, musí Evropská unie přijmout rozhodná opatření.
Carlo Fidanza (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, připojuji se ke chvále, kterou ostatní vyjádřili zpravodaji Groschovi, který bezpochyby odvedl velmi kvalitní práci. Souhlasím s většinou úvah, které dosud zazněly v souvislosti s komodalitou jako důležitým aspektem a otázkou interoperability.
Chtěl bych stručně hovořit o třech tématech. První řeší otázku bezpečnosti. Musíme do bezpečnosti i nadále masivně investovat, což je třeba v každém případě provádět tak, že budou rozvíjeny inteligentní dopravní systémy, jak jsme o tom vedli i předchozí rozpravu, a potřebujeme také dále rozvíjet technologie RTMS pro dopravu po železnici. Zůstaneme-li ještě u odvětví železniční dopravy – musíme s odvahou věnovat svou práci tomu, abychom Evropské agentuře pro železnice udělili větší pravomoceve věcech bezpečnosti, s cílem odvrátit opakování například takových katastrof, jaké jsme bohužel zažili před několika měsíci.
Pokud jde o financování, jsem zastáncem vytvoření fondu dopravy. Myslím, že musíme ve finančním výhledu na rok 2013 bojovat za to, aby byly tyto politiky adekvátním způsobem financované, a musíme zajistit, aby se mohly dále rozvíjet transevropské dopravní sítě. V této souvislosti považuji za klíčové, abychom rozvíjeli tyto sítě tak, že budou napojené na svůj vlastní střed ve Středomoří, neboť tato oblast je obecně styčným bodem pro nové trhy na východě.
A konečně poslední téma, ve kterém bych se rád dotknul obav ohledně městské mobility. Velmi vítám výzvu, která je součástí zprávy, a myslím, že k řešení těchto problémů bychom měli povzbuzovat větší využívání osvědčených postupů a koordinaci jejich zavádění. Musíme pracovat na lepším řízení přepravy zboží ve městech, abychom dosáhli udržitelnějšího systému městské dopravy, a věřím, že tato zpráva je dobrý předpoklad pro pokračování kvalitní práce v této oblasti.
Knut Fleckenstein (S&D). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, mám radost, že budeme moci tuto zprávu velkou většinou zítra přijmout. Obzvláště důležité jsou podle mě dvě věci. Zaprvé je nutné zajistit, aby cíle, které jsme si stanovili pro rok 2020, byly měřitelné. Potřebujeme měřitelné principy, které nám umožní po deseti letech, nebo ještě lépe v polovině období, učinit inventuru, abychom mohli určit, zda jsme dosáhli toho, co jsme chtěli, nebo zda postup není optimální a musíme ho zlepšit. Týká se to především emisí CO2 v odvětví dopravy. Pokud by v souvislosti s jejich snižováním všechna ostatní odvětví dosahovala dostatečného pokroku, jak to řekl pan Cramer, pak bychom mohli oprávněně k témuž vyzývat i odvětví dopravy. Evropská dopravní politika má z hlediska snižování emisí CO2 zásadní význam.
Druhý bod se týká uplatňování účinné komodality. To je podle mě klíč k rozumné dopravní strategii EU. Říkám to z toho důvodu, že účinná komodalita může mít mnoho různých pojetí. Pokud tento teoretický koncept nezaložíme na správných kritériích, které dokážeme uvést do praxe, našeho cíle se nám dosáhnout nepodaří. Znovu tak vyzývám Komisi, aby zajistila, aby byl tento koncept správně používán, a to do posledního detailu, což znamená, že budou vytvářeny vhodné intermodální uzly a odstraňována problematická místa se zúženým průjezdem při přepravě zboží směrované přes důležité brány evropského obchodu. To platí zejména o propojení velkých přístavů a letišť s vnitrozemím.
Zatřetí musí být navrhovaná hlavní transevropská dopravní síť založena na stejných kritériích, aby zde mohl probíhat prakticky automaticky přechod na jiný evropský systém dopravy, účinný a šetrný k životnímu prostředí. To je něco, co musí vymyslet skutečně citlivý plán. Budou v něm nejen opatření z hlediska hospodárnosti, ale též ta, která se týkají sociálních podmínek, ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Pane Groschi, paní Alvarezová, mnohokrát vám děkuji za vaši nelehkou práci.
Předsedající. – Následuje postup „zvednuté ruky“. O slovo požádalo 12 poslanců. Přesněji řečeno, v rozpravě by jich mělo být nejvýše pět, ovšem vzhledem k zájmu, který toto téma vyvolalo, se pokusíme dát každému jednu minutu, tedy prosím.
Luis de Grandes Pascual (PPE). – (ES) Pane předsedající, podle mého soudu tato vynikající zpráva vytyčuje soubor zásad, které musí inspirovat novou bílou knihu o dopravě. Ta bude utvářet evropskou dopravní politiku na příštích deset let.
Do zprávy je zahrnuta řada bodů, které stojí za zmínku: potřeba zvláštního finančního fondu jako základního nástroje; problém zvyšujících se nároků nákladní dopravy; hledání komodálních řešení, jež budou zajišťovat bezpečnost pro uživatele i náklad; nutnost dostatečného množství a bezpečných ploch v silniční dopravě, kde je možné si odpočinout; dále – podle mého mínění správná – diagnóza, která říká, že jednotlivé druhy dopravy musí být navzájem slučitelné a je zapotřebí se starat spíše o kritéria účinnosti, než jen navzájem soutěžit; a nakonec zpravodajovo – podle mne odvážné, ale také správné – tvrzení, že doprava po železnici či po moři nemusí být vždy šetrnější k životnímu prostředí než doprava silniční.
Zkrátka „účinná komodalita“ bude mít v budoucnu zásadní význam a je to koncept, který je podle mého názoru rozhodně nutné plně podporovat.
Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, pane Kallasi, chci panu zpravodaji poblahopřát ke skvělé práci, která má velký význam pro konečnou podobu budoucí bílé knihy. Podporuji názor, že pro Evropskou unii je zlepšení účinnosti systému dopravy klíčové, má-li však být tento cíl uskutečněn, je nezbytné provést strategickou integraci nástrojů EU. Politika soudržnosti jako klíčový nástroj k prosazování strategie Evropa 2020 by měla hrát vůdčí roli ve vztahu k odvětvovým politikám a navíc vést k začlenění všech členských států do evropské sítě a podporovat také postupné zavádění inteligentních řešení.
Evropská unie by měla mít k dispozici nástroje, které podporují zvyšování učinnosti dopravních sítí, aby se mimo jiné zvyšovala účinnost přeshraničních projektů. Fond dopravy však nesmí být vytvořen na úkor zdrojů vyčleněných na politiku soudržnosti. Měli bychom se snažit o souběžné obapolné posilování dopravní politiky a politiky soudržnosti a neoslabovat teď nástroje v současné podobě.
Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Zpráva o udržitelné budoucnosti pro dopravu obsahuje doporučení Parlamentu jak pro budoucí bílou knihu o udržitelné dopravě v Evropské unii, tak pro budoucí transevropskou dopravní síť.
Vzhledem k tomu, jak hustě je Evropská unie osídlena, je nezbytné, abychom dále rozvíjeli železniční a námořní dopravu. Prioritami Evropské unie se musí stát evropská strategie pro rozvoj dopravy na vnitrozemských vodních cestách a rozvoj železničních koridorů pro nákladní dopravu a vysokorychlostních železničních tratí propojujících všechna evropská hlavní a velká města. Doufám, že budoucí transevropská dopravní síť lépe využije přístup k Černému moři a koridor Rýn-Dunaj-Mohan.
Dopravní prvky se musí nacházet výlučně tam, kde je to ku prospěchu spotřebitelům, což je zapotřebí provázet dlouhodobými plány investic do infrastruktury a upevňováním technické interoperability.
Při financování rozvoje evropského dopravního systému bychom měli brát v úvahu bezpečnost dopravy, stejně jako sociální, hospodářskou a územní soudržnost.
Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, ráda bych vyjádřila upřímné poděkování panu zpravodaji a také všem stínovým zpravodajům. Jsem přesvědčena, že se nám podařilo vyřešit to, co se zdálo být málem v protikladu, protože všichni požadujeme rozvoj systémů dopravy a zároveň udržitelnou budoucnost.
Tato zpráva stanovuje požadavky pro skutečně udržitelnou budoucnost. Já jen doufám, že budeme tyto požadavky schopni společně realizovat tak, aby byly pociťovány v terénu.
Chtěla bych jako jeden z příkladů uvést, o co se nyní snažíme v Rakousku. V Dolním Rakousku jsme nedávno zavedli platformu Niederösterreich mobil. Jejím účelem je svést dohromady zájmové skupiny a veškeré orgány v dané oblasti s cílem rozvíjet udržitelné místní systémy mobility pro budoucnost. Domnívám se, že potřebujeme víc příkladů jako tento, v malém měřítku, ale i na evropské úrovni.
Musíme rozšířit naše dopravní sítě, zejména železniční síť a síť pro lodní dopravu. V souvislosti se strategií pro Podunají bych ráda zdůraznila, že sice potřebujeme, aby pokračoval rozvoj Dunaje, ale současně musíme, a to je důležitější, zohlednit i fakt, že se jedná o mimořádně citlivý ekosystém.
Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Pane předsedající, toto dnešní odpoledne bylo doopravdy zasvěceno dopravě a máme před sebou zprávu, která v zásadě vše shrnuje.
Pro mnohé lidi je největším výdobytkem pro občany Evropy vnitřní trh. Dopravní trasy jsou tepnami vnitřního trhu, jak je pan Kallas nazval. Proto je samozřejmě důležité zajistit, aby byly tyto dopravní trasy bezpečné, aby byly rozvíjeny způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí, a musíme se také zabývat tím, co lze v budoucnu, například s využitím inteligentních dopravních systémů, obecně zlepšit.
Musíme přemýšlet o tom, jak můžeme účinněji strukturovat způsoby dopravy šetrné k životnímu prostředí, jako je například železniční nebo námořní doprava, jak můžeme přesunout větší objem dopravy ze silnic do těchto druhů dopravy a jak můžeme snížit dopad emisí z námořní dopravy na životní prostředí. Zároveň bychom se také měli zabývat konkrétními potřebami městské dopravy, které se od potřeb dopravy mezinárodní v mnohém liší. Budoucností městské dopravy mohou být manažeři, kteří cestují na elektronických kolech a zároveň tak rozvíjejí svou fyzickou kondici. Samozřejmě potřebujeme i jiné možnosti pro delší vzdálenosti, které by splňovaly i přeshraniční funkci. Jedná se o kvalitní, velmi pokrokovou zprávu.
João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, doprava je klíčovým prvkem hospodářského rozvoje. Má význam pro územní soudržnost, společenský pokrok a větší osobní blahobyt. Toto odvětví, vzhledem ke svému strategickému významu a nespornému veřejnému zájmu, je a musí nadále být jednou z oblastí, kde státy prostřednictvím veřejných služeb plní svou sociální funkci. To je to, co by měl splňovat moderní a účinný dopravní systém, který dokáže reagovat na hlavní výzvy daného sektoru, jako je například vyšší bezpečnost a snižování negativního dopadu na životní prostředí.
Musíme napravit a zvrátit dlouhodobé zanedbávání investic do veřejné dopravy a její rozklad, co se její privatizace týče. Musíme respektovat a ctít práva pracovníků v tomto odvětví. Musíme investovat do výzkumu a vývoje i do potřebné veřejné infrastruktury, abychom zajistili, že toto odvětví bude odpovídat potřebám společnosti.
Ze všech těchto důvodů bojovali pracovníci a lid v několika členských státech, například v Portugalsku, odvážně a odhodlaně, aby ochránili odvětví veřejné dopravy a aby ho zachránili před privatizací. Jejich boj vítáme a připojujeme se k němu.
Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, v kontextu této velmi komplexní rozpravy bych napřed navrhnul něco, co by zmírnilo některé naše problémy v dopravě.
Miliony občanů EU v této době cestují po evropských silnicích do prázdninových letovisek. Nebylo by pro zvýšení udržitelnosti dopravy rozumné rovnoměrně na evropské úrovni rozložit období prázdnin v jednotlivých členských státech a vzájemně je koordinovat?
Prázdniny v určité zemi často mají na naše cestování po Evropě velký dopad. Evropské dopravní sítě jsou pod ohromným tlakem, lidé prosedí na cestě na dovolenou hodiny v dopravních zácpách a negativní dopady těchto sezónních výkyvů na životní prostředí i občany a spotřebitele jsou zjevné. Rovnoměrné rozložení období prázdnin, které by samozřejmě zohledňovalo vzdělávací požadavky jednotlivých států, by k řešení některých těchto problémů mohlo pomoci. Přineslo by to užitek i z hlediska hospodářského, neboť prodloužení prázdninové sezóny by vedlo k nižším cenám a vytváření více pracovních míst.
Doufám, že Komise se tohoto návrhu ujme.
Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, bylo by docela pěkné, kdybychom mohli rozložit prázdniny tohoto Parlamentu, k ničemu takovému ale podle mne nedojde.
Naslouchala jsem svým kolegům, kteří zmiňovali jízdní kola. Mohu říci, že jsem si minulý týden koupila nové kolo. Je to velmi udržitelné, pro mou práci však naprosto nepraktické. My potřebujeme taková udržitelná dopravní řešení, která jsou praktická. Také bych chtěla dodat, že se zde, zcela právem, hodně mluvilo o městské dopravě a rovněž o tom, že je nutné mít systémy, které na sebe navazují, nezapomínejme však na množství lidí, kteří žijí v izolovaných venkovských oblastech a jimž doprava systémy v malém měřítku umožňuje, aby se mohli zapojit do širší společnosti. Doprava má tedy rozměr sociální a hospodářský a oba musíme zohlednit. Kromě toho se samozřejmě musíme zabývat otázkami životního prostředí a já věřím, že to můžeme udělat, výběrem technologií a prostřednictvím tlaku na oblast změny klimatu. Co se týká fondu dopravy, bylo by mi líto jakéhokoli pokusu ubrat na úkor jednoho, abychom mohli přidat druhému. Naší velkou bitvou je zajistit adekvátní rozpočet pro Evropskou unii na období po roce 2013 jako celek. Začíná přituhovat.
PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK místopředseda
Olga Sehnalová (S&D). – (CS) Budoucnost dopravy spočívá bezpochyby také v rozvoji a podpoře veřejné hromadné dopravy. Cíle zdvojnásobení počtu jejich uživatelů do roku 2020 jdou správným směrem. Přesto je otázkou, jak se do této oblasti promítnou důsledky hospodářské krize a politika rozpočtových škrtů v dlouhodobém horizontu.
Zejména nové členské země jsou v současné době vystaveny enormnímu společenskému tlaku individuální automobilové dopravy se všemi negativními důsledky, včetně nárůstu emisí CO2 či dopravní nehodovosti. Tlaku na omezování hromadné dopravy jsou vystaveny zejména místní a regionální samosprávy a její udržení by mělo být evropskou prioritou, dříve než dojde k nenávratným škodám. Nalezení způsobu efektivní a motivující podpory provozu veřejné hromadné dopravy musí být důležitým úkolem každé evropské dopravní politiky, nyní více než kdykoliv předtím.
Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, odvětví dopravy je klíčovým prvkem rozvoje Unie a jednotlivých regionů. Hraje klíčovou úlohu v hospodářství a zaměstnanosti. Usnadňuje volný pohyb občanů EU a umožňuje oběh zboží po Evropě. Má ale také přímý vliv na rozvoj a sociální soudržnost regionů a na kvalitu života občanů, jejich zdraví a bezpečnost.
Je mimořádně důležité snížit prostřednictvím vhodných inovací množství emisí CO2 v silniční dopravě. Aby se zmírnila stávající nadměrná dopravní zátěž na silnicích, část osobní a nákladní dopravy je třeba přesunout ze silnic na železnici nebo lodě. Měli bychom rozvíjet moderní formy veřejné dopravy v městských oblastech. Je důležité, aby si jednotlivé druhy dopravy navzájem uměle nekonkurovaly, ale aby se podporovaly a doplňovaly, přičemž cíl je vytvoření udržitelného dopravního systému. Dopravní politika by měla být výraznější a účinnější.
Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Měli jsme tu dnes možnost vést velmi zajímavou rozpravu o budoucnosti pro dopravu. Tato rozprava probíhá ve stejném čase jako další diskuse, též v Parlamentu, o rozpočtu na období 2014–2020. Rád bych se zeptal: neměli bychom v rozpočtu na příštích šest let věnovat více prostředků na dopravu a hlavně, nemělo by příštích několik let být obdobím mimořádného úsilí co se týče železniční dopravy? Všichni zde si myslíme, že je to dobré, aby železnice ulevily silnicím. Je to způsob dopravy velmi šetrný k životnímu prostředí, ale v této chvíli není možné jen mluvit. V příštím šestiletém období by měly být vyčleněny na tyto cíle podstatně větší zdroje.
Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, i já bych ráda blahopřála panu Groschovi, především k tomu, jak citlivě přistoupil k otázce hraničních přechodů v evropské dopravní síti. Dále chci vyjádřit poděkování své kolegyni paní Alvarezové za to, že vytvořila tak věcnou a vyváženou zprávu.
Dovolte mi prosím zmínit jen dvě drobnosti, které sice ve zprávě nejsou, ale mohly by být v budoucnu v bílé knize Komise. Zaprvé chci vyjádřit své zklamání z toho, že cíl snížení počtu mrtí zůstává nadále jen 40 %. Vím, že je doplněna zmínka o vážných zraněních, jsem si ovšem jista, že pochopitelně budeme povinni podat podrobné vysvětlení, proč nemáme větší ambice a nestanovíme si cíl 50 % nebo vyšší, když naším cílem je snížit úmrtnost na silnicích o 100 %.
Pokud jde o financování dopravních sítí, chtěla bych jen dodat, že kromě návrhů obsažených ve zprávě pana Grosche, které jsou podle mne nesmírně zajímavé, bychom měli nyní, když začínáme hovořit o finančním výhledu pro příští období, být maximálně ambiciózní. Teď se obracím především na vás, pane Kallasi – zvažme cíl 10 % příštího víceletého rozpočtu pro období 2014–2020 pro evropské dopravní sítě. Proč nesnít? Proč takovéto věci pouštět z rukou?
Posuňme se dál, protože možná se nám podaří to, co se nám v předchozích finančních výhledech nepodařilo.
Hella Ranner (PPE). – (DE) Pane předsedající, Evropský parlament může díky této zprávě z vlastního podnětu stanovit jasné cíle pro rozvoj dopravního odvětví. To je důležité, protože díky dopravě budeme moci dosáhnout dobře fungujícího hospodářství a konkurenceschopné Evropy a udržovat je.
Všichni včetně pana Kallase víme, že nepostradatelným rysem takovýchto ambiciózních a nákladově náročných plánů pochopitelně zůstává financování a těšíme se na nové modely financování, které budou nepochybně zapotřebí. Důležitou úlohu by zde mohl mít, a já doufám, že k tomu nakonec dojde, fond dopravy, nikoli na základě toho, že bude brát peníze jiným programům, ale tím, že bude bude obrovské toky financí lépe koordinovat.
Siim Kallas, místopředseda Komise. – Pane předsedající, toto byla zajímavá rozprava. Je zřejmé, že stojíme před velice náročným úkolem, abychom správně uspořádali priority týkající se dopravního odvětví v příštím desetiletí, a přitom musíme zároveň zajistit, aby byly náležitě brány v úvahu různé stránky dopravy, často i velmi kontroverzní.
Všechny tyto kontroverzní otázky už jste v dnešní rozpravě zmiňovali, a co se týče železnic, jsou velmi dobře známy. Na minulém dílčím zasedání jste vedli zajímavou a kontroverzní rozpravu o konkurenceschopných železničních koridorech pro nákladní dopravu, které mohou hrát velmi důležitou úlohu v rozvoji.
Spolupracujme na prosazení nezbytných reforem v železničním odvětví. Konkurenceschopnost železniční sítě versus silniční doprava a také versus celosvětová konkurenceschopnost Evropy do velké míry závisí na vnitřní struktuře našich železnic: souvisí s tím to, že nebudou existovat žádná její privilegia, odstraní se politické vměšování a všechny tyto věci. To je můj silný dojem, který jsem nabyl již po krátké době ve funkci.
Je dopravní soudržnost také soudržností, nebo není? Elektromobily: jak přispívají elektromobily k dopravním zácpám, které jsou nejnenáviděnějším rysem dopravy? Finance jsou vždy kontroverzní, a obzvláště v této době. Dále jsou tu regionální zájmy, které jste rovněž zmiňovali; zájmy oblasti Středomoří.
Takže spolupracujme a usilujme o nalezení vhodné rovnováhy. Myslím, že se všichni dokážeme shodnout na obecných cílech. Při řešení problémů, které působí systém dopravy, budeme muset v budoucnu naplňovat potřeby mobility jednotlivců a podniků za takových podmínek, které spotřebovávají méně energie a čistší energii a účinněji využívají infrastrukturu a potenciál jednotlivých druhů dopravy. V tomto rámci jsem si jistý, že spolupráce mezi evropskými orgány nakonec povede k vysoce kvalitnímu systému dopravy budoucnosti, jakož i k užitku z využívání tohoto systému.
Mathieu Grosch, zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane Kallasi, dámy a pánové, mnohokrát vám děkuji za vaše příspěvky. Stanovili jsme si v této zprávě cíle a k jejich dosažení je zapotřebí mnoho práce včetně zdrojů financování.
Proto bych na tomto místě rád objasnil, že naším cílem není ubrat jednomu, abychom mohli přidat druhému. Byla by však škoda, kdyby jeden byl bohatý a druhý opravdu potřeboval peníze, aby je věnoval na rozvoj tam, kde je to nutné. Sotva si lze představit dvě oblasti, jež jsou více slučitelné než mobilita a územní soudržnost. Nesmíme je vnímat, jak říkají někteří lidé, jako vzájemné konkurenty. Je tomu tak dokonce i v případě pozměňovacího návrhu předloženého mojí skupinou. Naopak bychom na měli nahlížet jako na spolupracující oblasti. Takový je i základní koncept soudržnosti, jak my ji chápeme.
Chci vás tedy výslovně vyzvat, abyste tento návrh nepodpořili, neboť v budoucnosti tento fond bude sehrávat v naší zprávě a také v dopravní politice klíčovou úlohu. Potřebujeme peníze nejen na zkvalitnění infrastruktury, ale i na výzkum, který povede k posílení bezpečnosti a dalším zlepšením technologie.
Jelikož víme, že v železničním odvětví například funguje sedm nebo osm odlišných systémů, zatímco po silnici je možno procestovat Evropu od severu na jih a od východu k západu bez technických problémů, jsem přesvědčen, že je zcela přijatelné investovat peníze do výzkumu, interoperability a technologií, právě proto, abychom umožnili regionům se více sblížit.
Co se týká agentur, a opět tedy velmi krátce, silně pociťujeme, že nesmíme vytvářet novou strukturu, ale musíme dát Evropě ústřední úlohu.
V dopravní politice i jiných oblastech se stává jasné, že Evropa je v mnoha případech řešením, nikoli problémem, jak si na to stěžují mnozí, kdo hledí s určitým nádechem národní autonomie na danou situaci.
Právě toho chceme ve spolupráci s agenturami a prostřednictvím této zprávy dosáhnout. Rád bych vám všem poděkoval za vaše velmi pozitivní příspěvky.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se uskuteční zítra, v úterý 6. července 2010.
Písemná prohlášení (článek 149)
Spyros Danellis (S&D), písemně. – (EL) Příprava budoucí bílé knihy o dopravě je zlomovým bodem a máme tak možnost zásady dopravní politiky, a tedy „tvrdé infrastruktury“ společného trhu EU, revidovat. Již ve své současné podobě Groschova zpráva dává globální představu o budoucnosti pro dopravu, pohled, který vychází z předpokladu, že účinnost dopravního systému není dán jen velikostí našich dopravních sítí nebo objemem nákladu přepravovaného našimi loděmi a vlaky; je dána i dopadem těchto aktivit – a jde o základní a nezpochybnitelný princip – na životní prostředí, na společnost, na pracovní trh a na veřejnou bezpečnost. Proto považuji za velmi důležité, abychom bezpečnosti silničního provozu dali nový impuls – nesmíme zapomenout, že 70 % dopravy v EU se odehraje na silnicích – a vítám i návrh na vytvoření Evropské agentury pro silniční dopravu, která je v tomto směru zásadní opatření. Potřebujeme nové nástroje na podporu přijímání nových technologií a na šíření nejlepších opatření v oblasti regulace a nástroje pro výzkum v oblasti silniční dopravy.
Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Pane předsedající, zpráva pana Grosche, o které proběhla dnešní rozprava, představuje v přípravě na budoucnost pro evropskou dopravu v příštích deseti letech nepochybně důležitý příspěvek. Příčinou mimořádně velkého počtu sporných otázek a problému s dosažením vzájemného kompromisu jsou specifika dopravy v jednotlivých evropských státech a složitá sociální a geopolitická situace v Evropské unii.
Chtěl bych upozornit na několik věcí obsažených v dokumentu, zejména fakt, že je potřeba při vytváření evropského dopravního prostoru dopravu diverzifikovat. Podle mého názoru je velkou hrozbou široce chápaný pojem dekarbonizace. Chtěl bych zdůraznit, že pro úspěšnou dekarbonizaci jsou nutné skutečně velké investice do nových technologií. Kromě toho nesmíme zanedbávat zdroje energie, které jsou poměrně šetrné k životnímu prostředí, například biopaliva. Já sám pocházím ze Slezska, z městské aglomerace, která si stejně jako mnohé podobné oblasti v Evropě žádá více než jen regionální podporu. Z toho pramení můj zájem o městský prostor. Abych dodal váhu této zprávě, navrhl jsem začlenění odkazů na doplňující dokumenty, jako je akční plán pro logistiku nákladní dopravy a druhá zpráva o vývoji na železničním trhu, a tím také zdůrazňujeme strategický význam železnic pro zajištění správného fungování dopravního odvětví jako celku.
Debora Serracchiani (S&D), písemně. – (IT) Cílem zprávy o budoucnosti pro dopravu je podpořit a rozvinout účinný a udržitelný systém dopravy v Evropě. Pro uskutečnění tohoto cíle musí být vnitřní trh dopravy zcela dokončen a musí dojít k odstranění všech překážek vyplývajících z toho, že některé členské státy prováděly právní předpisy EU opožděně a některé je neprovedly vůbec.
Kromě toho bude nezbytné vytvořit fond dopravy, který zajistí financování projektů transevropské dopravní sítě a systémů na podporu této sítě. Projekty transevropské dopravní sítě jsou prioritou pro dopravní politiku, je ovšem třeba, aby byl odstraněn problém chybějící infrastruktury a překážky přeshraničních cest kvůli geografické poloze a motivované historicky. A konečně otázka bezpečnosti silničního provozu – mimo jiné toto je jeden z klíčových prvků, na kterých by měla být dopravní politika v budoucnosti založena.
19. Výroční zpráva Petičního výboru za rok 2009 (rozprava)
Předsedající. – Další bodem je zpráva Carlose José Iturgaize Angula jménem Petičního výboru o výroční zprávě Petičního výboru za rok 2009 (2009/2139(INI)) (A7-0186/2010).
Carlos José Iturgaiz Angulo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, je mi ctí před vás dnes jako každý rok předstoupit a předložit vám výroční zprávu Petičního výboru za rok 2009.
Jak víte, činnost Petičního výboru byla letos poznamenána koncem šestého a počátkem sedmého volebního období Parlamentu, které představovaly významnou změnu ve složení výboru, jelikož dvě třetiny jeho členů jsou nováčky.
Zpráva si klade za cíl nabídnout jasnou představu o tom, jak vypadala činnost Petičního výboru v uplynulém roce, a především konkrétněji vysvětlit, co obnáší předložení petice Evropskému parlamentu, jaké jsou také možné výsledky na konci tohoto procesu, čeho lze dosáhnout a jaká má proces omezení. Zpráva hodnotí rovněž pokrok při uplatňování předchozích doporučení, jejichž cílem bylo zlepšit práci výboru, a upozorňuje na hlavní výzvy, s nimiž se v budoucnosti musíme vypořádat v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.
Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, spolu s potvrzením práva podávat petice Evropskému parlamentu jako jednoho z pilířů evropského občanství, položily nezbytný základ také postupu vedoucímu ke zvýšení účasti veřejnosti na rozhodovacím procesu v Evropské unii – nabídly Evropanům možnost navrhovat zlepšení či doplnění právních předpisů Unie. Z toho důvodu tedy Petiční výbor vítá, že bude moci podle článku 50 jednacího řádu spolupracovat s Výborem pro ústavní záležitosti na návrhu zprávy o evropské občanské iniciativě, což by mělo být hotovo do konce tohoto roku. Navíc by Petiční výbor Parlamentu měl na stejném základě Lisabonské smlouvy budovat užší pracovní vazby s obdobnými výbory vnitrostátních a regionálních Parlamentů členských států, aby se zlepšilo vzájemné porozumění v otázkách petic na evropské téma a aby byla co nejrychleji předána odpověď veřejnosti na vhodné vnitrostátní úrovni.
Rád bych také upozornil na to, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala právní závaznost Listina základních práv, a zdůraznil, jakou váhu má Listina v tom, aby základní práva byla jasnější a viditelnější pro všechny evropské občany. Věřím, že budou učiněny všechny potřebné procesní kroky, které zajistí, aby proběhly institucionální aspekty přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento cíl má zásadní význam, zvláště přihlédneme-li k problému porušování vlastnických práv, jež petiční výbory v některých členských státech pravidelně řeší, a všichni víme, že ani výbor ani Parlament nejsou v postavení, které jim umožňuje přijímat jakékoli právní kroky.
Také bych rád zdůraznil, že Parlament má vynikající vztahy s evropským veřejným ochráncem práv. Oceňujeme především snahu evropského veřejného ochránce práv zvýšit informovanost veřejnosti o jeho práci, ale také úsilí o vyhledávání a řešení případů nesprávného úředního postupu evropských orgánů. Z toho důvodu podporujeme myšlenku, že by evropský veřejný ochránce práv měl vytvořit kodex řádného úředního chování pro pracovníky Evropské unie.
Požadujeme vytvoření systému na internetu, který by jednoznačně popisoval různé mechanismy stížnosti, které jsou veřejnosti dostupné, a uváděl, které z nich jsou pro jejich zájmy nejvhodnější; za tím účelem by bylo zapotřebí vytvořit jedno správní místo na internetu.
Ne všechno se ale vyvíjí dobře. Chtěl bych využít tuto příležitost, abych protestoval proti praxi – která je neměnná od roku 2007 – generálního ředitelství pro předsednictví a generálního ředitelství pro komunikaci –, kdy jsou písemnosti, které nejsou peticemi, zaregistrované jako petice podle čl. 201 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu. Hovořím o tzv. nepravých peticích. Jejich zpracování je zbytečnou ztrátou času a navíc jsou tu náklady na pracovníky věnující se danému úkolu. Abyste si vytvořili představu o závažnosti tohoto problému, uvedu jedno číslo: tzv. nepravé petice tvoří až 25 % registrovaných petic. Tato nesprávná úřední praxe ohrožuje práva občanů EU.
A nakonec, avšak nikoli v poslední řadě, bych rád poukázal na to, že je nutné přijmout kodex pro interní zpracování petic. Za tím účelem bych chtěl vyzvat sekretariát a představitele politických skupin, aby ve prospěch poslanců pracovali na vytvoření revidované příručky, která by zahrnovala vnitřní předpisy a postupy Petičního výboru.
A konečně má závěrečná slova jsou – a jinak to ani nemůže být, pane předsedající – určena sekretariátu výboru jako poděkování za jeho práci a podporu při vypracování této zprávy.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, na úvod bych rád poděkoval panu Iturgaizovi za jeho vynikající zprávu a za nesmírně důležitou práci, kterou do přípravy této zprávy evidentně vložil. Musím říci, že co do kvality zpráva dokonce předčí svou předchůdkyni na tomto dokumentu, paní McGuinnessovou, která rovněž předkládala velmi hodnotné a na informace bohaté zprávy.
Po prostudování shledala Komise ve zprávě řadu důležitých detailů i návrhů týkajících se zlepšení naší budoucí práce a spolupráce. Je zcela jasné, že musíme vzít na vědomí vzrůstající význam petic. Můžeme vidět, že počet petic i rozsah jejich témat skutečně narůstají. Zároveň bych rád využil této příležitosti, abych složil poklonu nové předsedkyni Petičního výboru, paní Mazzoniové, neboť se jí ve velmi krátkém čase podařilo vnést do práce výboru i do spolupráce s Komisí novou energii a náboj a napomáhá tím velmi intenzivní a dobré spolupráci s ostatními výbory Parlamentu i Komisí.
Dále bych rád zdůraznil, že Komise je samozřejmě plně připravena s Petičním výborem spolupracovat, a to ve všech ohledech souvisejících s peticemi. Jsme ochotni poskytnout odbornou pomoc a nabídnout něco, co je velmi důležité – kontextovou studii některých bodů a dobrou výměnu informací, pokud jde o nejrelevantnější otázky. Mám k dispozici jen omezený čas, a proto mi dovolte zaměřit se pouze na tři body, jež jsou z pohledu Komise velmi zajímavé a velice důležité.
Za nejdůležitější bod považujeme, že zpravodaj uznává, že velmi důležitou úlohu v celé této spolupráci sehrává spolupráce s vnitrostátními orgány a parlamenty. Velmi pečlivě jsem naslouchal před okamžikem jeho návrhům, jak by bylo možné navázat velmi úzkou spolupráci s petičními výbory v členských státech. Je totiž velmi často pravda, že co se týče evropských právních předpisů, jsou za jejich vymáhání zodpovědné vnitrostátní orgány.
Zadruhé, chápu váš požadavek, aby byly informace ze strany Komise sdělovány a komunikovány srozumitelnějším a vstřícnějším způsobem. V tomto ohledu se snažíme naši práci zlepšit a já bych rád poukázal na kvalitu nových internetových stránek Europa, na nichž se pokoušíme předkladatele petic směrovat na příslušné informace.
Zatřetí mne velmi těší, že se nám tento týden podařilo uzavřít rámcovou dohodu mezi Evropským parlamentem a Komisí o jedné otázce, na kterou tato zpráva upozorňuje, konkrétně informacích o současných pravomocech subjektů zúčastněných v řízení o nesplnění povinnosti. Velmi mne těší, že jsme pro tuto otázku nalezli řešení.
Vím, že můj čas vypršel, takže budu tímto končit. Těším se na naši rozpravu. Mnohokrát vám děkuji za tuto vynikající zprávu.
Pascale Gruny, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych chtěla poblahopřát panu Iturgaiz Angulovi k práci, kterou odvedl.
S obsahem zprávy souhlasím a už se nechci k tomuto tématu vracet. Ráda bych však připomenula dvě důležité otázky vznesené panem Iturgaizem Angulo. Zaprvé je důležité informovat občany o rozdílech mezi občanskou iniciativou, procesem předkládání petic Evropskému parlamentu a úlohou evropského veřejného ochránce práv. Ohledně funkce jednotlivých nástrojů panuje stále ještě příliš mnoho nejasností. Zadruhé, při svých setkáních s občany v mém volebním obvodu zjišťuji, že o právu předložit petici Evropskému parlamentu nikdy neslyšeli. Jak můžeme zajistit, aby občané měli jasnější představu a dokázali ve svůj prospěch mobilizovat stávající zdroje? Je v tomto ohledu životně důležité, aby měl Evropský parlament k dispozici lepší komunikační nástroje.
Víte, že v současnosti neexistují žádné internetové stránky, které by srozumitelně vysvětlovaly, jak petici předložit? Stejně tak nejsou lidem předkládajícím petice k dispozici žádné informace, které by jim umožnily v reálném čase sledovat, jak Parlament jejich petici vyřizuje. Neexistuje žádný důvod pro takovou netransparentnost.
Je nutné se více zviditelnit, občané si musí uvědomit, že jsme zde proto, abychom je podporovali. Náš výbor existuje a pracuje pro jejich dobro a my jsme zde, abychom jim naslouchali. Evropský parlament musí učinit vše, co je v jeho silách, aby tuto komunikační propast odstranil a aby vyzdvihl práci, která byla odvedena. Tato práce sice není legislativní povahy, to je pravda, není však o nic méně důležitá. Občané by měli být středobodem našeho zájmu a náš výbor každý jednotlivý den pracuje na tom, abychom tohoto cíle dosáhli.
Chrysoula Paliadeli, jménem skupiny S&D. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, i já bych se ráda jako místopředsedkyně Petičního výboru připojila k poděkování mému dobrému příteli panu Iturgaizovi za velmi důležitou zprávu, kterou vypracoval, tím spíše, že po vyhodnocení statistik zdůrazňuje klíčovou úlohu Petičního výboru ve vztazích mezi evropskými občany a Evropským parlamentem a spolu s úřadem evropského veřejného ochránce práv pak v budování důvěry občanů v Evropskou unii a její zástupce.
Komise má v tomto ohledu povinnost, a jsem ráda, že to pan Šefčovič už zmínil (předběhl mne tím), spolupracovat se členy Petičního výboru v souvislosti se snižováním byrokratického smýšlení a rovněž aby mohla Komise účinněji reagovat v případě požadavků, které usnadní práci Petičního výboru, dále když výbor předkládá Komisi pravidelné oficiální zprávy o pokroku ohledně řízení pro nesplnění povinnosti, a ve vytváření nového internetového portálu pro informování občanů o jednotlivých mechanismech stížností, které jsou jim na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni k dispozici.
Věřím, že Komise bude zprávě pana Iturgaize věnovat náležitou pozornost a využije její závěry ve své snaze dosáhnout evropské integrity a pro evropskou soudržnost.
Marian Harkin , jménem skupiny ALDE. Pane předsedající, nejprve bych ráda poděkovala panu zpravodaji za jeho velmi komplexní zprávu.
Šest let jsem byla náhradnicí Petičního výboru a v této době jsem velmi úzce spolupracovala s některými předkladateli petic a velice pozorně naslouchala všem dalším.
První věc, která mne vždy zaskočí, je to, že občané obecně vnímají orgány EU úplně jinak než my jako poslanci Evropského parlamentu nebo vy jako komisař. Myslím, že se musíme vžít do kůže předkladatelů petic. Domnívám se, že chceme-li skutečně účinný a k občanům vstřícný proces, musíme vytvořit nějaký panel tvořený předkladateli petic a pak si vyslechnout, co jim leží na srdci, a využít to jako katalyzátor k pozitivní změně.
Pro mnohé občany je podání petice k Evropskému parlamentu posledním úsekem velice dlouhé cesty a často jsou již velmi frustrováni. Je naší povinností jejich cestu co nejvíce usnadnit a myslím, že návrh, aby se internetové stránky o právech v EU proměnily v jediné správní místo, je opravdu skvělý. Musíme však být občanům oporou též v průběhu procesu a srozumitelně a včas jim po celou dobu, kdy probíhá, věc vysvětlovat.
Rok co rok se vracíme k tématu nepřípustných petic a myslím, že musíme být v této záležitosti realističtí. Nikdy občanům přesně nevysvětlíme, jaké jsou, či naopak nejsou pravomoci Unie, a proto je podle mne důležitější, aby předkladatel v případě nepřípustné petice obdržel jasné a jednoduché vysvětlení, přičemž je velmi důležité, aby součástí odpovědi bylo i doporučení, na koho se obrátit dál.
Poslední dvě poznámky: podporuji bod 17, který vyzývá Komisi, aby se zabývala podvodnými katalogovými firmami. Rok co rok jsou malé podniky v mnoha, ne-li všech členských státech terčem obtěžování a právních hrozeb ze strany těchto podvodných katalogových firem.
A konečně, bod odůvodnění E hovoří o přímém vlivu právních předpisů EU na životy občanů a o tom, jak právě občané nejlépe posoudí účinnost tohoto vlivu a případné nedostatky. My jako zákonodárci a komisaři jako iniciátoři právních předpisů musíme tomuto jejich názoru naslouchat a využít ho jako součást dlouhodobého procesu, který zvyšuje kvalitu naší práce, spíše než abychom to považovali za cestu, která nikam nevede.
Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedající, i já bych chtěla panu Iturgaizovi poděkovat za důležitou zprávu, která obsahuje řadu skvostných pasáží. Mé vystoupení je časově omezeno, a proto se zaměřím na pozměňovací návrhy, které jsme předložili.
Mají-li občané porozumět tomu, co naše práce obnáší, je pro nás důležité, abychom k občanům hovořili jasně. Není to otázka hanění někoho, naopak, naše úsilí nese ovoce. Místní a vnitrostátní orgány nám naslouchají. Mluvíme-li však o těchto věcech v naprosto abstraktních termínech, je to nepochopení smyslu pro slušnost a je to v rozporu s dobrými úmysly mnohých mých kolegů poslanců, kteří chtějí, aby naše práce byla k občanům vstřícnější.
Pokud jde o pozměňovací návrh 1, chceme ujasnit vzájemný vztah mezi soudy, neboť soud EU pochopitelně stojí nad vnitrostátními soudy. Ze zprávy by bylo možno nabýt dojmu, že konečné slovo mají vnitrostátní soudy. Občané se však pochopitelně mohou na nás s různými případy obracet, a to i bez ohledu na vnitrostátní soudy. Jinak by totiž, v neposlední řadě z finančních důvodů, bylo pro mnoho lidí prakticky nemožné, aby byla jejich žádost vyslyšena.
Pozměňovací návrh 4 považuji pravděpodobně za nejdůležitější. Nechceme Komisi dávat možnost, aby se vyhnula své odpovědnosti za dosahování souladu s právními předpisy Společenství členskými státy. Je skvělé přicházet s novými metodami, z projevu pana komisaře bych však nedokázala poznat, zda se snad nejedná o pokus Komise vyhnout se svým povinnostem, což jí každopádně nesmíme dovolit.
Na závěr několik slov k našemu pozměňovacímu návrhu 5 o vnitřních pravidlech a o pracovních postupech v Petičním výboru, což je téma, které sotva bude plénum zajímat. Tedy velmi stručně – platná pravidla a způsob práce fungují velice dobře, a mějte na paměti: proč něco opravovat, když to není rozbité! Již jsme na diskusi na toto téma vyplýtvali příliš mnoho drahocenného času.
Zbigniew Ziobro, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, v úvodu bych chtěl i já panu zpravodaji poděkovat za jeho práci.
Rád bych podotkl, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost bude mít závažný dopad na činnost výboru, i když přizpůsobení jeho činnosti novým požadavkům Smlouvy je cíl, který bude vyžadovat další úsilí. Nalézáme se v nové situaci, v níž by Parlament měl hrát zásadní úlohu, a to hlavně v práci na nové občanské iniciativě, aby tento nástroj mohl dosahovat svého účelu jako součást rozhodovacího procesu v Evropské unii. Petiční výbor sehrává rozhodující úlohu na úrovni pravomocí Parlamentu jako orgánu dohledu. Konkrétním příkladem jsou například stížnosti na práci německých služeb pro mládež, které rodičům z jiného členského státu, než je Německo, ztěžují výkon jejich rodičovských práv. Výbor tento problém přezkoumal a upozornil na nesrovnalosti v dané oblasti.
Petiční výbor také sehrává zásadní úlohu ve sledování práce Evropské komise. Jako příklad mohu uvést zprávu o přípravách investic spojených s projektem Nord Stream a vzniklé podezření, že projekt nesplňuje veškeré požadavky ve vztahu k životnímu prostředí.
Třetí významný faktor, který by měl v souvislosti s diskusí o práci Petičního výboru zaznít, je nabytí právní závaznosti Listiny základních práv. Tato problematika rovněž bude předmětem další intenzivní práce ze strany výboru.
Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Pane předsedající, rád bych se jménem své skupiny připojil k blahopřáním panu Iturgaizovi. Myslím, že před sebou máme podrobnou zprávu o intenzivní práci, kterou výbor odvedl v roce 2009.
Tato práce souvisela s peticemi, jež jsou pro veřejnost stále účinnějším nástrojem, takže celkový počet petic oproti roku 2008 skutečně vzrostl. Podle mého názoru je to známkou toho, že veřejnost opravdu vnímá Parlament jako velmi účinný nástroj co se týče předkládání petic jako způsobu řešení nejrůznějších problémů – environmentálních otázek, základních práv, spravedlnosti, vnitřního trhu aj.
Stále větší množství petic – v celém výčtu vedou Německo, Španělsko, Itálie a Rumunsko; doufám, že to nemá žádnou souvislost s výsledkem zápasu, který se bude konat pozítří, a že Německo nebude vést nad Španělskem. Je však pravda, že máme před sebou nástroj, který je pro veřejnost skutečně užitečný.
Myslím, že předností zprávy je nejen to, že se věnuje problémům, které je třeba vyřešit kvůli tomu, aby petiční řízení bylo účinnější, ale že chce na tyto problémy upozornit rovněž Evropskou komisi.
Zaprvé, zjednodušení petic je úkolem nás všech, i této sněmovny. Nicméně s ohledem na vše, co souvisí s pravomocemi EU v takových oblastech, jako je například řízení ekosystémů, životní prostředí aj., bychom potřebovali, aby byly reakce Komise související s tímto postupem, zejména písemná upozornění zasílaná členským státům, mnohem rychlejší. Musí, jak Komise ví, být rychlejší proto, že ve chvíli, kdy dopis o těchto otázkách dorazí nebo kdy Evropský soudní dvůr zasahuje, je často příliš pozdě – poškození, ke kterému dochází, je nevratné; poškození životního prostředí je nevratné.
Proto je z mého pohledu velmi důležité, abychom byli skutečně schopní reagovat co se týče této konkrétní otázky mnohem rychleji. Reakce musí být od chvíle, kdy je petice doručena a kdy Komise vyřkne svůj souhlas, že došlo k poškození nebo že jsou porušovány evropské směrnice o ochraně životního prostředí, mnohem kratší, tento postup – ve chvíli, kdy se dostane k soudu – aby pokračoval mnohem rychleji a bylo zabráněno poškození dříve, než bude nenapravitelné.
To jsme zažili v roce 2009: byl to rok s velmi závažnými dopady na mou vlast, Španělsko. Španělsko bylo jednou ze zemí, které byly nejvíce postiženy neregulovaným rozvojem měst, zpráva paní Aukenové byla tedy velmi důležitá v pravou chvíli. Dovolte mi připomenout například přístav Granadilla.
Nedávná návštěva Huelvy zaměřená na dopady znečištění v zátoce ukazuje, že je to skutečně velmi užitečný nástroj. Věřím, že když se nám podaří urychlit a zjednodušit činnost Komise a zvýšit její účinnost v případě řízení o porušení právních předpisů týkajících se životního prostředí, veřejnost nám poděkuje.
Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, právo podávat petice je zakotveno v Lisabonské smlouvě jako důležitá součást občanství v Unii. Zdaleka největší počet petic předkládají občané z Německa a Španělska. Moje vlast, Rakousko, za nimi značně pokulhává. Jsem si jista, že široká informovanost veřejnosti by mohla mít pozitivní vliv na prohloubení integrace Evropské unie.
Rozhodnutí Evropské unie přímo ovlivňují běžný život občanů. Petice umožňují občanům mít přímý kontakt s evropskými orgány, přičemž tyto orgány jsou často vnímány jako velmi abstraktní a byrokratické.
Avšak i orgány mají z petic užitek – petice často ukazují, jak jsou právní předpisy Evropské unie prováděny. Příkladem jsou otázky vzájemného uznávání odborné a profesní kvalifikace a profesních zkušeností. EU podporuje řadu různých programů mobility. Vzájemné uznávání je pro úspěšné fungování těchto programů nezbytné.
Občané Evropské unie jsou zastoupení v Evropském parlamentu. Už z toho důvodu je pro ně užitečné, aby nás mohli přímo prostřednictvím petic kontaktovat. Také jako členka Petičního výboru aktivně pracuji na tom, aby se prohloubila informovanost veřejnosti o výboru, a na zlepšování jeho účinnosti. Jestliže budou mít evropští občané větší povědomí o pravomocech EU, pak bude možné vyřešit problém velkého množství nepřípustných petic.
A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat panu zpravodaji za zprávu.
Erminia Mazzoni (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zdravím pana Šefčoviče a poukazuji na absenci zástupce Rady pro účast na této rozpravě.
Jak víte, pane předsedající, Evropská unie usiluje o posílení pojmu evropského občanství po mnoho let, neboť je to zásadně důležité pro její politickou legitimitu, ale je to také především něco, na čem může kultivovat své ambice dosahovat demokratického zastoupení. Stejně jako všechny mezinárodní organizace nemůže Evropská unie vyvíjet činnost mimo pravidla Smluv a nemůže ani vykládat extenzivně své pravomoci.
A přesto má zvláštní charakter, takový, který vychází z evropského snu jejích zakladatelů, jež jí přisoudili být Evropou lidí. Zejména poslední, Lisabonská smlouva, která vstoupila nedávno v platnost, zasazuje evropské orgány do politického rámce, při kterém by měla být zajištěna větší účast ze strany občanů – to jsou stavební kameny Evropy lidí, kterou vytváříme.
Petiční výbor Evropského parlamentu je jediným přímým nástrojem pro aktivní účast občanů na chodu evropských orgánů. Stačí, když řekneme, že výbor při své práci vychází z požadavků občanů, a nikoli z instrukcí Komise. Parlament a Komise by měly jeho práci a jeho výsledky více brát na vědomí.
Údaje ve zprávě za rok 2009 – k níž panu Iturgaiz Angulovi blahopřeji – ukazují na výrazný nárůst této účasti občanů, a to i přes neochotu s Petičním výborem spolupracovat, kterou Evropská komise v minulosti již bezpochyby ukazovala.
Za poslední rok jsme zdokonalili vnitřní postupy, zahájili revizi metody pro posuzování doručených petic a navrhli, jak se všichni již zmínili, systém modernizace internetového portálu, aby byl k občanům vstřícnější. Byl to plodný rok ...
(Předsedající řečnici přerušil.)
Na závěr bych chtěla vyslovit přání pro rok příští: doufám v plodnější spolupráci s Komisí, sdílím tudíž slova pana Šefčoviče a souhlasím se třemi body, které uvedl a jež doufám budou přijaty. A co víc, doufám, že tento výbor dokáže sehrát specifickou úlohu v postupu pro občanskou iniciativu, o němž tu hovoříme.
Kinga Göncz (S&D). – (HU) I já bych ráda poblahopřála ke zprávě. Podle mého názoru nabízí přesné informace o roce 2009, který nebyl snadný. Došlo k výměně přibližně dvou třetin členů Petičního výboru, přičemž počet petic, byť poměrně pomalu, vzrůstal. Rok 2009 byl rovněž zajímavý proto, že se Evropská unie pokusila snížit demokratický deficit tím, že se ratifikuje a uvede v platnost Lisabonská smlouva.
Je pravda, že Petiční výbor se neúčastní legislativního procesu a mnozí jej proto považují za méně důležitý než ostatní výbory. Sehrává však hlavní úlohu při snižování demokratického deficitu, neboť buduje vztah mezi občany a orgány EU. Důležitou zpětnou vazbou pro nás je, že počet petic vykázal mírný nárůst. Avšak počet petic, které nelze přijmout, o mnoho neklesl. Měli bychom zlepšit poskytování informací a občané by měli vědět, v jakých případech mohou petici výboru předložit.
Stejně tak považuji za další podstatnou zpětnou vazbu pro nás pro všechny to, jakých oblastí se petice týkají. Obecně jsou to oblasti, v nichž nejsou řádně nebo dostatečně prováděny právní předpisy EU, nebo tam, kde občané požadují silnější evropské pravomoci, například v oblasti životního prostředí či lidských práv. Stoupá počet petic souvisejících s volným pohybem, činností soudů a vnitřním trhem. To vše je podle mne velmi důležité.
Zároveň bych chtěla zdůraznit, že výbor musí navázat úzkou spolupráci s Evropskou komisí, zejména komisařem Šefčovičem. Práce výboru by bez této pomoci byla mnohem méně účinná. Je podle mého názoru velmi důležité zajistit, aby v oblastech, kde může v důsledku prodlení dojít k nenapravitelným škodám, byla rozhodnutí přijímána rychle. Tento časový faktor je velice významný i z řady dalších důvodů, a to je příčinou toho, proč je spolupráce s Komisí klíčová. Chtěla bych zmínit ještě jednu věc. Nemůžeme stejně rychle zpracovávat petice ve všech jazycích. Administrativní pracovníci Výboru nemají k dispozici dostatek osob hovořících menšinovými jazyky. I v této oblasti se situace musí zlepšit a je nutné urychlit postupy v menšinových jazycích.
Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, právo podávat petice je jedním z nejdůležitějších práv občanů Evropské unie. Umožňuje jim poukázat na případné porušení jejich práv a nešvary v Evropské unii. Proto jsou předkládané petice dobrým ukazatelem toho, jak evropský právní systém funguje. Takže mne těší, že bylo celkem předloženo 1 900 petic, což je více než v roce 2008.
Občané Evropy však mají rovněž právo na patřičnou, dostatečnou a rychlou odpověď. To znamená, že musíme společně zlepšit způsob naší práce a naše vnitřní postupy. V prvé řadě je třeba rychleji odfiltrovat dokumenty, které nejsou peticemi. Neměly by být zahrnuty do úplného úředního postupu v útvaru. Zadruhé, měli bychom odmítat, či rychleji zpracovávat, petice, které nespadají do naší pravomoci. Zatřetí by členové Petičního výboru měli rychleji navazovat dialog s předkladateli petic.
Petiční výbor má obrovskou příležitost, aby uváděl v život Evropskou unii, která přináší prospěch svým občanům. Myslím, že bychom měli – tím myslím Petiční výbor, Komisi a příslušný správní orgán – v blízké budoucnosti tuto příležitost ve velké míře a patřičně využít.
Ještě jednou zpravodaji za jeho skvělou zprávu mnohokrát děkuji.
Simon Busuttil (PPE). – (MT) Také já bych chtěl svému kolegovi panu Iturgaizovi v úvodu blahopřát k jeho zprávě. Jeho zpráva je důležitá, neboť ji vydává důležitý výbor – a Petiční výbor skutečně důležitý je, neboť tvoří most mezi námi a evropskými občany. Předností výboru není jen to, že občanům dává možnost vyjádřit se; zajišťuje současně, aby byli tito občané vyslyšeni –, a to je možná ještě důležitější. Existuje jen málo míst, kde mají občané pocit, že jim někdo skutečně naslouchá – a tento výbor je nepochybně jedním z nich.
Rád bych se zmínil o zprávě, kterou jsem na konci roku 2006 vypracovával jménem Petičního výboru o podvodných katalogových firmách – těch, které vyzývají občany a malé podniky, aby v nich inzerovali, aniž by jim sdělily, že jde o placenou reklamu. Oběťmi těchto katalogových firem se stávají subjekty jako různé instituce, školy a knihovny, které nejsou ani firmami. V této zprávě jsem žádal Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by jednou provždy tento problém vyřešil. To se bohužel nestalo a já budu i nadále trvat na tom, že by se to mělo udělat. Proto bych chtěl pořádat pana komisaře, aby to vzal na vědomí, neboť se domnívám, že je to důležité.
Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, tato zpráva ukazuje velmi jasně, jak důležitý je Petiční výbor a celý systém petic pro evropskou demokracii. Je tu proto, abychom reagovali na každodenní problémy, s nimiž se lidé setkávají, a samozřejmě je velice důležité, že občané nás upozorňují, pokud instituce v členských státech nebo členské státy samotné nedodržují evropské právní předpisy. My v Petičním výboru o těchto věcech diskutujeme a přijímáme v nich závěry, později již ale nevíme, zda členské státy vzaly naše zjištění na vědomí.
Nemáme tedy žádné reálné mechanismy, jimiž bychom sledovali to, zda naše práce nepřišla vniveč či jestli byla naše zjištění vyslyšena a zohledněna. Kromě toho je obtížné vykonávat funkci sledování, když neexistuje žádný navazující postup a my nevíme, k čemu později dochází. Navíc se pak stává, že se k nám některé petice nakonec ještě jednou vrátí a stížnosti se začnou opakovat.
Jedním takovým příkladem je petice z roku 2006, která se nám právě v roce 2010 vrátila a budeme se jí znovu zabývat. Autor byl proti výstavbě plynovodu na dně Baltského moře mezi Ruskem a Německem a upozorňoval na rizika, jež tato stavba představuje pro přirozené životní prostředí. Evropský parlament v roce 2007 přijal zprávu, ve které požadoval aby výstavba severního plynovodu na dně Baltského moře byla pozastavena. Náš výbor trval na tom, aby Evropská komise prověřila, bylo-li posouzení celé stiuace provedeno důkladně a zda se tak dělo pod dohledem Evropské komise. Ukazuje se, že žádné sledování neproběhlo a věc se znovu vrací k nám. Myslím si tedy, že bychom se měli důkladně zamyslet a vytvořit systém, kterým bychom sledovali, co se děje s peticemi poté, co jsme s nimi my skončili.
Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu zpravodaji. Chtěla bych využít svůj čas k tomu, abych sněmovnu informovala, jak pokročila práce Petičního výboru, která byla provedena v letech 2006 a 2007, kdy jsme vytvořili vyšetřovací komisi pro Equitable Life. Byla jsem předsedkyní výboru. Tato sněmovna hlasovala v roce 2007 o zprávě, v níž vyzvala britskou vládu, aby přijala svou odpovědnost a odškodnila pojištěnce Equitable Life ve Spojeném království, v Irsku, Německu a dalších zemích. V současné době jste možná mnozí z vás dostali řadu protestů od voličů, kterým leží na srdci výše této náhrady. Padl návrh, aby náhrada škody dosahovala pouhých 20 %. Nic takového neměl výbor, jemuž jsem předsedala, na mysli. Byla bych ráda, kdyby se těmito otázkami sněmovna, a zejména Komise velmi pozorně zabývaly. Jsem přesvědčena, že nová vláda Spojeného království by měla dostát tomu, co slíbila ve svém úvodním prohlášení, a zavázat se, že všechny pojištěnce řádně a spravedlivě odškodní.
Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, právo podávat petice považuji za jeden z hlavních nástrojů, jež jsou evropským občanům k dispozici pro jejich aktivní účast na politické činnosti Evropské unie.
Jelikož ke svému mandátu poslankyně Evropského parlamentu přistupuji v duchu služby občanovi a úcty k němu a s ohledem na to, že tyto zásady musí být i v rozhodnutích Evropského parlamentu prioritní, často jsem se zajímala o předložené petice...
(Předsedající požádal mluvčí, aby hovořila pomaleji.)
Často jsem se zajímala o předložené petice a jejich další vývoj v příslušném výboru. Bohužel jsem navzdory tomu, co se říká v čl. 5 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, že poslanci mají právo nahlížet do jakéhokoli spisu Parlamentu nebo výboru, zjistila, že interní databáze e-Petition je přístupná pouze členům příslušného výboru. Kontaktovala jsem dotyčný výbor, ale bohužel jsem neobdržela odpověď.
Považuji to za diskriminaci, která snižuje význam petic občanů a podrývá práci parlamentního výboru, a je třeba v této věci neprodleně dosáhnout pokroku. Čas je krátký, pane předsedající, tak se pokoušíme říci vše v jediné minutě.
Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nejprve bych ráda blahopřála panu Iturgaizovi k jeho úsilí, které na této zprávě odvedl.
Lisabonská smlouva základní právo občanů Evropské unie předkládat petice Evropskému parlamentu potvrdila. Tyto petice však musí výslovně spadat do jedné z oblastí činnosti EU, aby bylo možné se jimi zabývat.
Proto jsem předložila pozměňovací návrh týkající se požadavku, aby budoucí interaktivní portál pro podávání petic co nejpodrobněji popisoval jednotlivé oblasti odpovědnosti EU. To je jediná cesta, jak odstranit zaměňování pravomocí EU a vnitrostátních pravomocí a snížit počet petic, které musí být prohlášeny za nepřípustné.
Jsem přesvědčena, že Komise musí v budoucnosti neustále spolupracovat s evropským veřejným ochráncem práv, aby nedocházelo k vypracovávání zvláštních zpráv, jako je ta, která byla vypracována ke stížnosti 676 předložené v roce 2008.
Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, děkuji panu Iturgaizi Angulovi za jeho mimořádně obsažnou zprávu. Nejsem členem výboru, ale tato zpráva poskytuje skvěle představu o jeho práci i užitečnosti petičního řízení.
Petiční řízení je užitečné, i když společnost s ním není příliš obeznámena. V této oblasti je ještě poměrně mnoho práce. A čeká nás dokonce ještě víc práce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a po zavedení této nové občanské iniciativy. Pokud jde o její pravidla, bude třeba, abychom se odkázali na práci Petičního výboru a nesnažili se znovu objevovat již objevené. Veřejnost na druhou stranu musí být zároveň v co nejširším měřítku informována o tom, že petice se od občanské iniciativy liší.
Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, tato zpráva je zajímavá, stejně jako celá práce výboru. V poslední době, a zejména v posledním volebním období Parlamentu, byl výbor hojně zpopularizován v souvislosti s některými zprávami, ale zajímavé jsou ještě i závěry zpravodaje, zejména nutnost lepší spolupráce s vnitrostátními parlamenty a dostupnost informací občanům, na které bych rád upozornil. Plně souhlasím s paní Grunyovou v tom, že bychom měli vložit větší úsilí do zpopularizování funkce petic, práce veřejného ochránce práv a úlohy, již může hrát občanská iniciativa.
Kromě toho je podle mého názoru velmi důležité zpřístupnit informace o fázi, k níž dospělo zpracování petice, jakož i informace, které se týkají provádění usnesení, které je přijato jako výstup práce Petičního výboru. Příkladem může být to, o čem také hovořila paní Kolarska-Bobińska – bylo přijato usnesení ohledně plynovodu Nord Stream, nicméně občané, například v mé zemi, se ptají, co se od té doby událo. Jaký efekt mělo usnesení? Ve skutečnosti je to reakce na to, co Evropský parlament dělá.
Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, na úvod bych rád vyzdvihl a zdůraznil vzrůstající význam Petičního výboru jakožto instituce, která správně přichází na pomoc průměrnému občanovi EU. Právo předložit petici Evropskému parlamentu je důležitou formou demokracie na úrovni EU. Pro mnoho lidí postižených nejrůznějšími problémy je to významný způsob, jak chránit své zájmy.
Rád bych zdůraznil, že by měla být posílena spolupráce a kontakty mezi Petičním výborem Evropského parlamentu a jeho protějšky na úrovni parlamentů vnitrostátních s cílem vytvořit společný a vzájemně se doplňující systém ochrany práv občanů. Nesmírně významné jsou kontrolní funkce Petičního výboru ve vztahu k práci Evropské komise.
A konečně bych rád podotkl, že je nutné seznamovat naše občany s pravomocemi jednotlivých orgánů na úrovni EU i států.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, pokud se pokusím soustředit na nejdůležitější prvky rozpravy, myslím, že je lze rozdělit na tři výrazné skupiny. První z nich je lepší komunikace a lepší šíření informací; druhá je spolupráce mezi Evropským parlamentem a Komisí v oblasti petic; a třetí tvoří všechny otázky spojené s řízením pro nesplnění povinnosti.
Pokud jde o lepší spolupráci, souhlasím s váženými poslanci v tom, že je zcela zřejmé, že bychom se měli snažit o lepší šíření informací a nalezení způsobu, jak občanům vysvětlit, co je evropská občanská iniciativa, jak se liší od petic, jaká jsou s ní spojená práva a jaká práva se vztahují k veřejnému ochránci práv. Neexistuje dostatek informací o EU a myslím, že zde musíme spolupracovat, pokud jde o to, jak šíření informací mezi našimi občany zlepšit.
Snažili jsme se, aby se zlepšily komunikační nástroje, které má Komise k dispozici, prostřednictvím zdokonalených internetových stránek. Jak jsem zmínil ve svém úvodním projevu, nové internetové stránky Europa jsou zaměřené právě na tento problém. Již jsme ve věci úpravy internetových stránek informovali Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele a tento Výbor s velkou radostí informace Petičnímu výboru předá. Uvítáme připomínky Petičního výboru – i jiných výborů Evropského parlamentu –, jak bychom podle jejich názoru mohli internetové stránky ještě zdokonalit a jak můžeme zajistit, aby se informace lépe dostávaly k našim občanům.
Na základě schválení nové evropské občanské iniciativy dostanou naši občané do ruky nástroj, jímž mohou zřídit agendu nám všem, kdo pracujeme na evropských právních předpisech. Chtěl bych z celého srdce poděkovat především Petičnímu výboru, neboť jeho zkušenosti a rady byly velmi přínosné při vytváření právní úpravy evropské občanské iniciativy. Jsem si jist, že budeme v nadcházejících dnech a měsících velmi úzce spolupracovat – při diskusích a rozpravách v Evropském parlamentu i po vstupu evropské občanské iniciativy v účinnost – v tom, jak můžeme s tímto nástrojem a občany, kteří ho využijí, pracovat ještě lépe.
Komise je připravena velmi úzce spolupracovat s Parlamentem, neboť si uvědomujeme význam petic pro naše obyvatele a chápeme, že nejlepší odpovědí je odpověď, která je správná, rychlá a bez prodlení. Jinak to občany znechutí. Někdy však není jednoduché poskytovat rychlé odpovědi, neboť je nutné provést velmi podrobnou analýzu a velmi podrobnout právní studii. Je potřeba získat mnoho znalostí o dané oblasti, což zabere nějaký čas, jsem si však jist, že budeme s Parlamentem spolupracovat na hledání způsobů, jak by bylo možné proces v této oblasti zlepšit a zrychlit.
Poslední bod se týká případů nesplnění povinnosti. Rád bych ctěné poslance ujistil, že bereme tuto otázku skutečně velmi vážně, jak je také vidět ze seznamu řízení pro nesplnění povinnosti, který byl zpřístupněn. Je to pravidelný proces v rámci Komise. Hlavním cílem Komise je přimět všechny členské státy, aby dodržovaly evropské právní předpisy a veškeré směrnice. Tlačíme na ně všemi možnými prostředky, mimo jiné prostřednictvím výměny názorů a vyzýváním členských států k tomu, aby napravily nesprávné provedení evropských právních předpisů do vnitrostátního práva. Pokud se tak nestane, obrátíme se na Evropský soudní dvůr s prosbou, aby selhání v provedení evropských právních předpisů napravil. V minulosti docházelo k žádostem ze strany Evropského parlamentu o více informací o řízení pro nesplnění povinnosti. Jsem velmi rád, že jsme nalezli porozumění ohledně toho, jak postupovat v této věci v budoucnu, jakmile vstoupí v platnost rámcová dohoda mezi Parlamentem a Komisí. Věřím, že s dalšími informacemi, které budete mít k dispozici, budete moci také vykonávat svá práva a využívat svůj vliv v členských státech, aby se zajistilo dodržování evropského práva.
Beru na vědomí i další vaše podrobné otázky a poznámky a předám je příslušným oddělením.
Carlos José Iturgaiz Angulo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, děkuji všem poslancům za jejich příspěvky.
Všemi projevy mých kolegů se jako červená nit vine jedno téma. Je jím význam Petičního výboru, neboť víra a naděje tisíců Evropanů, že jejich závažné a skutečné problémy lze vyřešit, se obvykle upírají k tomuto výboru.
Proto má Petiční výbor ze všech výborů – a několik poslanců to uvedlo – nejpřímější vztah k veřejnosti, neboť Evropané jsou v něm přímo zapojeni. Je-li tento výbor tak významný, myslím, že bychom ho měli zabezpečit a zajistit mu potřebné prostředky, ať můžeme my všichni – Parlament, Komise i předkladatelé petic – pociťovat, že výbor je ještě mnohem užitečnější.
Proto, pane předsedající, s vaším dovolením na závěr požádám komisaře, aby to vzal na vědomí. Vím, že tak komisař učiní, neboť řada výzev, které tu zazněly od mých kolegů poslanců, je naprosto oprávněná. Zcela na místě jsou tyto připomínky: existuje nedostatek informací a je pravda, že některé petice byly zablokovány a nepodařilo se je vyřídit.
Proto si myslím, že se nesmíme nechat rozptylovat a musíme celou problematiku vnímat jako celek. Ty petice, jejichž zpracovávání bylo zahájeno a zůstává otevřené a s nedořešenýmí body, je nutné vyřešit. Myslím, že ve své pozici komisaře byste měl vyvinout úsilí v tom směru, aby byly vyřešeny problémy, které dnes v této sněmovně zazněly.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Hlasování se uskuteční zítra, v úterý 6. července 2010.
Písemná prohlášení (článek 149)
Jim Higgins (PPE), písemně. – Těší mne, že počet předložených petic neustále vzrůstá, čemuž značně napomáhá i možnost předkládat petice na internetu. V roce 2009 bylo přes internet předloženo 65 % petic a mám radost, že mohou říct, že v přepočtu na obyvatele má nejvíce předložených petic Irsko. Petiční výbor je neocenitelným nástrojem k tomu, aby Evropa vstupovala do života občanů prostřednictvím své přímé interakce s předkladateli petic. V roce 2009 bylo 54 % obdržených petic prohlášeno za nepřípustné. Tento znepokojivý trend, bude-li pokračovat, bude omezovat účinnost tohoto výboru. Většina petic prohlášených za nepřípustné vzniká v důsledku přetrvávajících nejasností, pokud jde o pravomoci a povinnosti Petičního výboru. Potřebujeme neprodleně zahájit kampaně k informování občanů o pravomocech a povinnostech Petičního výboru – toho by bylo možné dosáhnout vytvořením komplexní internetové stránky, která by srozumitelně vysvětlovala, co spadá do pravomocí a povinností výboru, a poskytovala informace o jiné možné reakci na daný problém, nemůže-li být řešen prostřednictvím petice. Petiční výbor je zásadní v tom, že pravomoci Evropy přibližuje lidem, kteří nejlépe mohou posoudit nedostatky v uplatňování politiky EU ze strany členských států.
Předsedající. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám (článek 150 jednacího řádu).
Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nejprve bych chtěla vyjádřit svou účast těm, kdo v Rumunsku trpí následkem povodní.
Dvacet tři osob zemřelo a více než 18 tisíc bylo evakuováno. Povodně zasáhly 530 míst v 37 župách, zhruba 9 tisíc domácností a 60 tisíc hektarů orné půdy i 41 státních silnic. Tyto ztráty každým dnem narůstají.
Jednou ze současných priorit je vybudování 4,5 km dlouhé hráze v Galaţi, která by toto přístavní město ochránila před rozvodněným Dunajem. Pokud hráz vodu neudrží, půjde o skutečnou katastrofu. Důsledky pocítí 8 tisíc lidí a největší hospodářské subjekty v Galaţi.
Rumunská vláda oznámila, že do 15. července předloží dokumentaci pro přístup k financím z Fondu solidarity Evropské unie. Vyzývám Evropskou komisi, aby jakmile utrpěné ztráty pečlivě vyhodnotí, poskytla Rumunsku co nejdříve prostředky z tohoto fondu.
Alf Svensson (PPE). – (SV) Pane předsedající, z našich médií v současné době slýcháme jen o samých škrtech a úsporách, které je zapotřebí provést, aby se země vypořádaly s dluhy, jež byly lidem způsobeny. Samo o sobě je pochopitelné, že se o tom tolik píše, na druhé straně jsou ale tací, kteří nemají co škrtat, protože prostě žádné zdroje nemají. Řada z těchto lidí, také lidské bytosti jako my, žije v Africe. Televizní kamery se záhy odvrátí od Jihoafrické republiky a jejího mistrovství světa ve fotbale. Doufám, že se pak s novou silou zaměříme na chudé země jižní Sahary. Je potřeba s tím něco udělat, neboť je skandální, že lidé umírají na hladomor a žízeň a nemají nic, co by jim pomáhalo udržet si holou existenci. Jsem tudíž přesvědčen, že musíme mít odvahu strhnout zeď rozdělující soukromé podniky a stát a podnikatelům umožnit, aby poskytovali pomoc jinak, než se poskytovala v minulosti.
Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Pane předsedající, z tohoto fóra svobody vzdávám čest památce José Saramanga, kterého jsem potkal díky jeho velkému zájmu o dva spisovatele z mého města Ovieda – Leopolda Alase a Ángela Gonzáleze. Oviedo, které zvítězí-li zdravý rozum, bude evropským městem kultury 2016.
José Saramango se angažoval. Nezapomenutelný byl jeho odpor proti Iráku, stejně jako jeho starost o velké problémy malých lidí, jako je Aminatou Haidarová a všichni lidé na Sahaře. Byl to komunista, který si troufnul kritizovat výstřelky kubánského režimu, v prvé řadě to ale byl skvělý spisovatel. V Portugalsku, Ibérii, Evropě i celém světě za sebou zanechal nesmazatelnou stopu.
Kupředu nadace José Saramanga! Kupředu Pilar del Río!
Maria Eleni Koppa (S&D). – (EL) Pane předsedající, Turecko musí jako kandidátská země sdílet hodnoty a cíle Evropské unie, tak jak jsou stanoveny ve Smlouvách. Proto je nezbytně nutné, aby se zavázalo k dobrým sousedským vztahům, jak na to opakovaně kladl důraz Evropský parlament i Rada, i když se tento závazek netýká jen slov. Dne 30. června provedlo Turecko na moři v severní části Egejského moře v řeckém kontinentálním šelfu další provokativní čin. Turecké hydrografické a oceánografické plavidlo Cesme se plavilo 13 mil severně od ostrova Samothraki a 10 mil od pobřeží Trácie, aniž by řecké straně byly oznámeny jeho směr a činnost.
Zlepšení dvoustranných vztahů je jak v zájmu Turecka, tak Řecka. Turecké vedení nedávno hovořilo o novém ovzduší v řecko-tureckých vztazích. Systematické narušování řeckých pobřežních vod a vzdušného prostoru ze strany Turecka však vyvolává otázku toho, jak čestné jsou jeho úmysly.
Ráda bych z tohoto místa znovu vyzvala příslušné orgány Evropské unie, aby vůči Ankaře vyslaly v souvislosti s tímto nepatřičným chováním jasný a rozhodný signál.
Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, jedním z nejvýznamnějších objevů v oblasti lékařské vědy je objev imunizace. Očkovací programy pro děti jsou evropským úspěchem. Choroby, které v minulém století poškozovaly zdraví tisíců dětí a někdy si dokonce vyžádaly jejich životy, byly téměř vymýceny. Dnes si připomínáme 30. výročí vymýcení černých neštovic.
Veřejné povědomí o chorobách, jimž lze předcházet očkováním, klesá, stejně jako motivace lidí k tomu, aby nechali sebe nebo své děti očkovat. Pokles motivace k účasti na očkovacích programech vede k poklesu míry imunizace. Následkem toho se znovu začínají šířit nemoci jako spalničky a zarděnky, které prakticky vymizely. Očkování proti infekčním chorobám přináší dětem výhodu v podobě vlastního zdraví. Je to však výhodou i pro všechny ostatní osoby. Očkování nechrání jenom jednotlivce, ale i společnost jako celek.
Jedním z hlavních úkolů evropské zdravotní politiky by mělo být poukazovat na důležitost očkovacích programů pro děti a na význam imunizace obecně a zvyšovat účast v očkovacích programech, zejména v souvislosti s tím, že požadavky na rozpočet našeho zdravotnictví vzrůstají.
Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, rád bych na samém začátku podpořil svou irskou kolegyni paní McGuinnessovou ve věci Equitable Life. I já vyzývám vládu Spojeného království, aby se touto věcí neprodleně zabývala a aby svým závazkům dostála. Dnes mne přímo zaplavila korespondence z mé vlasti v souvislosti s touto záležitostí.
Nyní bych se chtěl zmínit o dočasném výboru, který byl vytvořen k prošetření finančního výhledu na období 2014–2021 a poprvé se tento čtvrtek sejde.
– (GA) Jako člen výboru bych chtěl zdůraznit, že musíme v rozpočtu na dobu po roce 2013 najít dostatek finančních prostředků na zemědělství. Nutno podotknout, že celkové výdaje Unie na zemědělství představují pouhé 0,4 % hrubého domácího produktu Evropské unie.
Pokračování silného rozpočtu na zemědělství zajistí, aby byla Unie dobře připravena na budoucí výzvy, včetně otázek, jako je zabezpečení potravin, ochrana přírodních zdrojů, včetně životního prostředí, tvorba pracovních míst, a hlavně hospodářská životaschopnost venkovských oblastí.
Ramona Nicole Mănescu (ALDE). – (RO) Jak víte, Rumunsko zažilo více než týdenní povodně, které si vyžádaly 23 obětí na životech a zničily tisíce domovů.
Za současných okolností Rumunsko potřebuje finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie, tím spíš, že se ukázalo, že vláda v Bukurešti není schopna katastrofu zvládnout, přijmout veškerá nezbytná opatření a zmírnit ztráty.
Ráda bych, pane předsedající, požádala o projev solidarity s těmi, kdo byli nedávnými povodněmi v Rumunsku postiženi. Vyzývám proto rovněž Evropský parlament, aby podpořil uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, ze kterého by měly být vyčleněny zdroje přiměřené utrpěným ztrátám.
Pane předsedající, moje země potřebuje podporu co nejdříve.
Oldřich Vlasák (ECR). – (CS) Součástí transevropských sítí dálnic je i dálnice D8 spojující Prahu a Drážďany. Tato dálnice je rozestavěna od 80. let. Původně měla být hotova do roku 2000. Dnes je zřejmé, že kvůli průtahům není reálný ani rok 2012.
Problémem je 16 kilometrů dlouhý úsek, který prochází Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Tento projekt by měl být financován z evropských fondů ve výši zhruba 8 miliard korun, přičemž spolufinancování bude jak ze strany Evropské unie, tak České republiky. Evropská komise však v polovině března letošního roku českému ministerstvu dopravy opět oznámila, že posuzování projektu na dostavbu dálnice D8 je pozastaveno, a vzala si další, až čtyřměsíční lhůtu na rozmyšlenou. S tímto samozřejmě nemůžeme souhlasit. Špatně to vnímá veřejnost, má to špatný dopad na životní prostředí, na objížďkách umírají lidé. Rád bych proto vyzval Evropskou komisi k laskavému urychlení procesu projednávání a vydání definitivního stanoviska.
Georgios Tussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, podle statistik Eurostatu nezaměstnanost ve všech zemích Evropské unie, které přijímají tvrdá opatření zaměřená proti obyčejným lidem, láme rekordy. Celkem je v členských státech Evropské unie 23 113 000 nezaměstnaných, což je o 1 801 000 více než v květnu 2009. Nezaměstnanost v Řecku stoupla na 10,2 %, přestože však ve skutečnosti je to 15 %, a postihuje 23 % mladých mužů a více než 27 % mladých žen.
Vláda hnutí PASOK se ohání memorandem, které podepsala s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem za podpory všech ostatních stran kapitálu a evropské jednosměrné uličky a snaží se zrušit sociální zabezpečení ve veřejném a soukromém sektoru, zrušit kolektivní smlouvy, zvýšit limity hromadného propouštění, drasticky snížit odstupné a mzdy mladých lidí, kteří právě vstoupili na trh práce, o 20 %, rozšířit dětskou práci prostřednictvím podpory učňovství a obecně rozšířit brutální vykořisťování mladých lidí.
Tato barbarská kapitalistická politika je typická pro politiky Evropské unie a buržoazních vlád jejích členských států. Politika zaměřená proti obyčejným lidem je doprovázena pomluvami a kriminalizací boje hnutí pracující třídy v mé zemi, a to z jediného důvodu – aby se zátěž kapitalistické krize přesunula na pracující lid a nebyly ohroženy zisky monopolních obchodních skupin.
Pracující lidé se nutně musí spojit a svůj boj o zvrácení politiky zaměřené proti obyčejným lidem zintenzivnit a zajistit tak uspokojení svých moderních potřeb.
Charalampos Angourakis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, v době, kdy se všechny vlády Evropské unie vydávají ve stopách nedávných řeckých opatření zaměřených proti pracujícím, nabývají v členských státech i orgánech Evropské unie na síle opatření protidemokratická, protikomunistická a provokativní.
Jmenovitě bych chtěl odsoudit kriminalizaci komunistických symbolů v Polsku a kriminalizaci historické pravdy v Maďarsku, kdy jsou očerňována vítězství lidu nad fašismem. Dále bych chtěl odsoudit zákaz komunistických symbolů vydaný moldavskou vládou s podporou Evropské unie a podobná opatření v Rusku.
Rád bych této příležitosti využil k tomu, abych ještě jednou odsoudil pokusy pošpinit památku milionů komunistů a antifašistů srovnáváním komunismu s fašismem, jaké dobře znáte.
Výhružky, že stávky a boj pracujícího lidu jsou protiústavní, nemohou zastavit společenský vývoj a boj dělníků proti barbarským opatřením zaměřeným proti prostým pracujícím. Cílem masivní kampaně kritizující socialismus je přesvědčit lidi, že neexistuje žádné alternativní řešení. Jsme optimisty. S jistotou víme, že pracující se ve svém boji nevzdávají. Víme, že je tento boj jedinou realistickou alternativou pro řešení krize, jíž procházíme.
Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem místopředsedou meziskupiny Parlamentu pro otázky postižení a rád bych využil této příležitosti k tomu, abych stručně pohovořil o Úmluvě OSN o právech lidí se zdravotním postižením a její ratifikaci.
Úmluva představuje současně cíl i důležitý výchozí bod pro společenský vývoj světa, i když Organizace spojených národů dosud nepotvrdila její ratifikaci Evropskou unií – o níž Rada rozhodla loni v listopadu –, protože některé členské státy oddalují přijetí kodexu chování mezi orgány Unie.
Proto doufám, že tento Parlament poskytne pro odstranění těchto překážek impuls a že demokratické orgány zbývajících evropských zemí přikročí k ratifikaci Úmluvy OSN o právech lidí se zdravotním postižením a ratifikují s ohledem na její úplný vstup v platnost rovněž opční protokol. Pokud Evropská unie chce skutečně být na světové scéně dynamickým lídrem, musíme za naprostou prioritu považovat stav, kdy lidem s postižením zajistíme přístup k právům v plném rozsahu, a to na vnitrostátní i evropské úrovni.
Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, v řeckém překladu nedávno vyšla kniha tureckého ministra zahraničních věcí Ahmeta Davutoğlua s názvem Strategická hlubina. V knize se turecká soudržná geopolitická doktrína jeví jako doktrína místní regionální supervelmoci se zájmy od Jadranu po Čínu, zejména o Kypr, Balkán a Egejské moře.
Zvláštní kapitola je věnována Kypru, na straně 274 této knihy, v níž je zdůrazňován jeho geostrategický význam, bez ohledu na lidský prvek jeho obyvatel, jejich státní příslušnost a vyznání. Zároveň je tu jednoznačná expanzionistická zmínka o řeckém ostrově Rhodos.
V tomto strategickém manuálu se říká – cituji –, že podobně jako Spojené státy, které, přestože jejich občané vůči těmto zemím zájem neprojevují, mají přímý zájem na Kubě a dalších karibských ostrovech, tak také Turecko má ze strategického pohledu povinnost mít zájem, v němž však není zohledňován lidský faktor, na Kypru.
Tento trend k získání některých bývalých otomanských území, o němž kniha hovoří, je jasným ukazatelem násilí. K Evropské unii se nelze v žádném případě chovat násilně. Je nutné dát to Turecku najevo.
Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, Španělsko spěchalo, aby otevřelo v jednáních s Tureckem novou kapitolu, očividně ve snaze odpoutat tím pozornost od vlastní domácí krize.
Avšak namísto jednání s Ankarou o zabezpečení potravin bychom se měli zabývat otázkami, jež dosud zůstávají otevřené, například nevyřešenými spory o Kypr, tématem Arménie, lidskými právy, svobodou vyznání a útoky na křesťany, jako je nedávná vražda katolického biskupa.
Turecký ministr zahraničí prohlásil, že větší ochota ze strany EU by umožnila urychlení vyjednávacího procesu. Udivuje mne, jak Ankara může výslovně požadovat zahájení nové kapitoly, když na druhé straně své vlastní závazky, jinými slovy dosahování souladu s přístupovými kritérii, plní velmi nedostatečně. EU se dobrovolně nechává ovlivnit tlakem a já nechápu, proč tolik žene proces rozšiřování kupředu, proti vůli svých občanů.
Claudiu Ciprian Tănăsescu (NI). – (RO) Dnes před vámi chci vystoupit proto, abych vyjádřil daleko víc než úžas či politování nad tím, že ačkoli žijeme v 21. století, v některých oblastech převládají, co se týče svobody projevu v tisku, praktiky, které nás přenášejí zpět do dob inkvizice.
Nemohu pochopit, jak je možné, že ačkoli je svoboda projevu v Evropské unii ústavním právem, stále ještě existují členské státy, kde jsou vlastní ústava i evropské předpisy týkající se práva na svobodu projevu označovány za slabou stránku v rámci vnitrostátní bezpečnosti.
Nezapomínejme, že je úlohou tisku informovat širokou veřejnost o každém aspektu života společenství, která se v něm musí projevit, a že pokud neodhaluje dokumenty označené jako přísně tajné, nelze pochybovat o narušení bezpečnosti příslušného státu.
Bylo by absurdní, kdyby se vlády mohly kdykoli uchylovat k nepodloženým vysvětlením s cílem tisk umlčet přímo či využívat pokřivených právních předpisů, aby tisk, pod tíhou strachu, přiměly k autocenzuře. Obecně si nemyslím, že by se země, jejíž vláda se stane jediným zdrojem tiskových informací, mohla ostatně stále ještě nazývat svobodnou nebo evropskou zemí.
Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, minulý týden provádělo turecké výzkumné plavidlo Cesme, aniž by to Řecku nejprve oznámilo a vyžádalo si jeho souhlas, podmořský výzkum v oblasti, která z právního i geofyzického pohledu nepochybně Řecku náleží. To vyvolalo prudkou diplomatickou reakci Atén.
Základním důvodem pro takové chování, které způsobuje problémy v dobrých sousedských vztazích s členským státem, je to, že Turecko nepodepsalo a neratifikovalo mezinárodní Úmluvu o mořském právu. Dovolte mi této sněmovně připomenout jednu velmi důležitou skutečnost – Mezinárodní úmluva o mořském právu je smíšená mezinárodní dohoda, kterou podepsala Evropská unie, všechny členské státy a všechny kandidátské země kromě Turecka. Je proto nedílnou součástí acquis Společenství. Ve skutečnosti musí každá kandidátská země přede dnem přistoupení k Evropské Unii Úmluvu o mořském právu podepsat.
To je velmi důležitý předpoklad. Skutečnost, že jej Turecko nesplnilo, bude mít negativní dopad na následná přístupová jednání a konkrétní oblasti, jako je kapitola rybolovu a energetiky, a právě proto by měl Parlament Turecko vybídnout, aby tuto úmluvu podepsalo a ratifikovalo.
Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). – Pane předsedající, ráda bych se vrátila k dnešní rozpravě...
(PL) ...o občanské iniciativě. Chtěla bych, abychom toto téma znovu velice silně zdůraznili. Mám pocit, že jsme v dnešní rozpravě opomenuli otázku široké sociální komunikace – to byla věc, na niž jsme velmi upozorňovali při prosazování Lisabonské smlouvy. Často jsme občanům tvrdili, že toto bude nejzásadnější novinkou, kterou Lisabonská smlouva zavádí – že se s občany skutečně bude zacházet jako s jednotlivci. Nezdá se mi však, že by se Parlament dostatečně snažil, aby o tom lidi informoval.
O občanské iniciativě jsem hovořila s mnoha a mnoha občany a obecně ve skutečnosti ani nevědí, že něco takového existuje. Musíme práci na této iniciativě velmi rychle a účinně dokončit a nabídnout ji občanům. Nepromarněme příležitost přiblížit orgány občanům. A právě taková příležitost se nám nabídla během dnešní rozpravy.
Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, podle údajů Eurostatu začala v EU opět stoupat nezaměstnanost. V Portugalsku dosáhla nového vrcholu a situace je stejná ve všech zemích, které byly krizí nejvíce postiženy.
Plošné a drastické škrty veřejných investic spojené s nedostatečnou likviditou na trzích by mohly z hlediska nezaměstnanosti přinést katastrofální situaci. Je nutné neprodleně přijmout pragmatická opatření. Obecně se jedná o země čerpající z Fondu soudržnosti, které mají k dispozici finanční prostředky EU, jejich čerpání je ale mimořádně pomalé v důsledku složitosti, zdlouhavosti a malé pružnosti procesu.
Blížíme se přezkumu strukturálních fondů v polovině období. Vyzývám Komisi a členské státy, aby provedly hluboký přezkum těchto programů a zaměřily se na produktivní investice. Dále vyzývám ke zjednodušení postupů, aby bylo možné tyto fondy použít dynamicky a pružně. Chtěla bych připomenout význam malých a středních podniků a podporu podnikání a prvních pracovních míst pro mladé lidi. Chtěla bych vám připomenout, že pokud by například portugalský národní strategický referenční rámec měl pomoci každému malému a střednímu portugalskému podniku najmout pracovníka, portugalský problém s nezaměstnaností by se tím prakticky vyřešil.
Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Jednou z hlavních priorit nedemokratických a autoritářských vlád je omezení svobody médií. Je mimořádně znepokojivé, že je nezávislost veřejných médií ohrožována. Uvědomují si Komise, Rada a Parlament, že jsou porušovány normy EU a kodaňská kritéria? Všímá si EU, že je omezována svoboda veřejných médií v řadě členských států? Dostávají se pod politickou kontrolu a je na ně vyvíjen tlak prostřednictvím pozastavení jejich financování. Ještě obvyklejším jevem je, že vládní strany z politických důvodů omezují informace prezentované v médiích. Proto musíme podpořit zprávu Iva Beleta. Evropská unie by vskutku měla prostřednictvím Evropské audiovizuální observatoře sledovat, zda členské státy respektují nezávislost médií. Doporučuji, aby se šetření nezávislosti médií stalo součástí mandátu, který má evropský veřejný ochránce práv. Musíme ochránit svobodu tisku, základ evropského právního státu.
Ivaylo Kalfin (S&D). – (BG) Pane předsedající, chtěl bych prostřednictvím otázky na uznání vysokoškolských diplomů v rámci Evropské unie vyjádřit své velké obavy.
Bohužel, přestože jsme o této otázce mnohokrát diskutovali a existují velmi jasné evropské právní předpisy v této oblasti, mají s tím některé členské státy problém, a v některých případech dokonce neuznávají kvalifikaci v diplomech uvedenou. Mohu uvést příklad Bulharska, kde není diplom z univerzity z jiného členského státu Evropské unie automaticky uznáván, jak by měl.
Musí být předložena řada doplňujících dokumentů, které přezkoumává zvláštní komise. Nehledě na velké časové a finanční výdaje hrozí občanům, kteří chtějí legalizovat své diplomy, že budou odmítnuti. To připravuje univerzity o jejich právo posoudit okolnosti pro přiřčení diplomu, což je v přímém rozporu se směrnicí Rady č. 8948 ze dne 21. prosince 1988 a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Jsem přesvědčen, že Komise musí přijmout opatření, aby této nespravedlnosti učinila přítrž.
Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, v tomto vystoupení bych rád vyjádřil svou solidaritu s oběťmi povodní, které nedávno postihly Evropu.
Chtěl bych vaši pozornost obrátit k situaci v severním Španělsku, zejména v regionu Kantábrie, Asturie, Galície a Baskicka, které byly zasaženy důsledky sezony přívalových dešťů a snaží se vrátit vše co nejrychleji do normálního stavu.
Rád bych poděkoval obzvláště všem příslušníkům civilní ochrany a dotčeným místním orgánům, kteří velmi intenzivně pracovali na tom, aby v postižených oblastech byla zajištěna bezpečnost veřejnosti a sníženy škody.
Je čas přestat sčítat škody a požádat o pomoc pro poničené oblasti. Jedním z nástrojů, jehož prostřednictvím bychom mohli účinněji reagovat na tento typ situací, by mohl být nový Fond solidarity Evropské unie.
Navíc je důležité zlepšit uplatňování směrnice o povodních, abychom tak ještě lépe byli připraveni čelit dalším takovým katastrofám.
Jelko Kacin (ALDE). – (SL) V neděli 11. července uplyne 15 let od okamžiku, kdy jednotky armády srbské republiky pod velením generála Mladiće zahájily v Srebrenici nejstrašnější zločin vůči civilistům na tomto kontinentu od dob druhé světové války. Násilně odtrhli více než 8 000 mužů a chlapců včetně dětí od jejich rodin a poslali je do vražedných polí. Vyhlazení mužské populace širšího regionu východní Bosny, která hraničí se Srbskem, zabitých kvůli své příslušnosti k bosenskému etniku, je brutálním zločinem.
Srebrenica je příkladem té nejkrutější etnické čistky; je to zločin proti lidskosti a Mezinárodním válečným tribunálem pro bývalou Jugoslávii byl v roce 2001 prohlášen za genocidu. V roce 2007 ho za genocidu označil i Mezinárodní tribunál OSN v Haagu. V památníku v Potočari bude pohřbena největší část dosud identifikovaných ostatků obětí vyzdvihnutých z masových hrobů. Osm set nevinných obětí kruté msty konečně spočine v pokoji.
Je namístě, abychom si tuto balkánskou hrozivou událost v Evropském parlamentu tento týden připomněli, a měli bychom znovu požadovat, aby se odpovědní velitelé dostali do rukou spravedlnosti a nesli odpovědnost za své zločiny.
Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, belgická policie v minulých dnech provedla razii, která nemá v historii Evropské unie obdoby. Vtrhla do arcibiskupského paláce v Mechelenu v době, kdy tam probíhalo setkání katolických biskupů – byly zabaveny jejich telefony, počítače a tajné dokumenty.
Biskupové byli bez předchozího právního oznámení zadržováni devět hodin. Mezi zabavenými dokumenty byly údaje chráněné zpovědním tajemstvím poskytnuté občany, kteří výslovně žádali o zachování anonymity. Byly znesvěceny a pneumatickou sbíječkou poničeny hrobky dvou kardinálů pohřbených v přilehlé katedrále.
Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva, kterou podepsalo Jeho Veličenstvo belgický král, je založena na kulturním, náboženském a humanistickém dědictví Evropy, z nějž vychází všeobecné hodnoty nezadatelných práv člověka, svobody, demokracie, rovnosti a právního státu, chtěl bych požádat předsedu Parlamentu, aby se obrátil na vysokou představitelku pro zahraniční věci baronku Ashtonovou a požádal ji, aby nás navštívila a podala nám zprávu o události i o tom, jak hodlá tento diplomatický incident, kterého se dopustil členský stát Evropské unie vůči Vatikánu, řešit.
Csaba Sógor (PPE). – (HU) Přistoupení zemí střední a východní Evropy k EU a další proces rozšiřování tak, aby zahrnoval i země západního Balkánu, jsou pro EU zásadní výzvy. Často jsou diskutovány hospodářské otázky. Chtěl bych dnes hovořit o faktoru, který obvykle přehlížíme. Tyto země mají velký počet národnostních menšin. Tyto menšiny se do těchto zemí nepřistěhovaly. Staly se občany jiné země z historických důvodů, kvůli častým změnám hranic. Jazyková práva menšin jsou v třetích zemích často upravena velkoryseji než v členských státech EU. Tyto země si totiž uvědomují, že je v jejich vlastním zájmu, aby se menšiny cítily ve své vlasti doma. V této oblasti by se členské státy mohly od kandidátských zemí jistě mnohému přiučit. Každý občan Evropské unie si zaslouží stejnou úctu a zacházení bez ohledu na etnický původ, státní příslušnost či mateřský jazyk.
Danuta Jazłowiecka (PPE). – (PL) Pane předsedající, na základě vlastní zkušenosti bych ráda obrátila pozornost Evropského parlamentu k problematice neodkladné lékařské péče pro poslance Evropského parlamentu v době, kdy jsou mimo Evropu. Můj případ, stejně jako případ Haiti, ukázal, že je nutné stanovit přesná pravidla pro poslance Evropského parlamentu, kteří potřebují trvalou lékařskou péči po dobu svého převozu do vlasti. Parlament nemá vhodné oddělení, které by bylo v takových situacích odpovědné za organizaci návratu poslance. Myslím, že by měla být v rámci Parlamentu vytvořena jednotka, která bude za takové situace odpovídat.
Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi poděkovat za váš zájem o mé zdraví v době, která pro mne byla velmi těžká. Především bych ráda poděkovala za skvělou péči lékařům a celému zdravotnickému personálu First Shanghai Hospital, kde jsem se léčila, a paní Claesové, panu Burrielovi a panu Manellimu z Evropského parlamentu za jejich angažovanost a obrovskou pomoc. Děkuji vám z celého svého nově uzdraveného srdce.
Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Hospodářská krize se dotkla mnoha lidí. Chtěl bych zdůraznit, že je potřebné, a upřímně řečeno nutné, aby byla přijata zvláštní opatření na ochranu chudých, vyloučených, starších, nezaměstnaných a mladých lidí.
Mladí lidé tvoří mezi nezaměstnanými největší skupinu. Svůj dospělý život začínají často bez vyhlídek a se slabou výchozí pozicí. Jsme si vědomi toho, že krizi bude možné nejlépe překonat rozšiřováním vzdělání a investováním do osobního rozvoje. V době krize dochází k rušení pracovních míst a uzavírání pracovišť. Naštěstí univerzity a další instituce terciárního vzdělávání nadále fungují a existují i různé formy dalšího vzdělávání. Měli bychom tedy vytvořit vhodné formy podpory vzdělávání a mladých lidí. Je správné, že otázky týkající se mladých lidí jsou na návrh paní Jędrzejewské jednou z priorit rozpočtu pro rok 2011.
Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, v dnešní době více než kdy dříve platí, že Evropa, zastoupená určitými politiky, už není Evropou občanů. Proč tomu tak je? Protože někteří z nás, myslím politiky, jsou zcela mimo.
Jak chceme lidem vysvětlit, že raději zrušíme setkání s nevládními organizacemi, které bojují proti hladu na celém světě, abychom se mohli setkat s fotbalistou, jako by to byl princ, a to vše v den, kdy dva miliony lidí ve francouzských ulicích protestují proti důchodové politice? Nicméně před pěti dny fotbalový trenér odpovídal na naléhavé otázky v rámci parlamentního šetření. Zemřel někdo? Došlo k masovému propouštění? Bylo znečištěno životní prostředí? Proběhl teroristický útok? Ne, nic takového. Šlo jen o fotbalové mužstvo, které stejně jako 31 dalších – nebo spíše 30 dalších – prohraje, nebo již prohrálo, a o trenéra, který si odmítl potřást rukou se svým jihoafrickým protějškem, stejně jako prezident, který odmítne podat ruku svým spoluobčanům. Představte si svět, ve kterém by nebyli jen dětinští fotbalisté-milionáři, kteří nemají ani národní hrdost, ale i lidé, kteří přišli o práci, nebo penzisté, kteří nevědí, zda si budou moci dovolit v zimě vytopit svůj domov. Tací lidé existují, a nejen před volbami.
Je mi líto, prezidente Sarkozy, my spolu nesdílíme – a nikdy sdílet nebudeme – stejné hodnoty a priority.
Ioan Enciu (S&D). – (RO) Rád bych vyjádřil svou soustrast rodinám občanů, kteří zahynuli při povodních v Rumunsku. Mohu všechny, kdo byli touto děsivou událostí postiženi, ujistit, že v myšlenkách jsme a budeme s nimi.
Bohužel chybějící základní preventivní infrastruktura a špatná příprava rumunských orgánů, navzdory tomu, že k podobným situacím již v minulosti došlo, způsobily materiální škody, a co je horší, ztrátu lidských životů.
Stejně jako při rozpravě na předešlém zasedání i nyní Komisi znovu žádám, aby předložila naléhavá opatření pro plánování nádrží na vnitrostátních i přeshraničních řekách v členských státech a soubor finančních opatření pro realizaci těchto krizových investic, aby v budoucnosti bylo možné vzniku takových situací zabránit.
Rád bych využil této příležitosti a poděkoval jménem rumunského lidu Francii, Belgii, Rakousku a Estonsku za rychlou reakci a pomoc během povodní v Rumunsku mobilizací mechanismu civilní ochrany Společenství.
Paul Nuttall (EFD). – Pane předsedající, rád bych sněmovnu upozornil na záhadu, jíž poslanci Evropského parlamentu z mého regionu – severozápadní Anglie – zdá se nerozumí. V listopadu 2009 byla Cumbria, která je v severní části mého volebního obvodu, zasažena velkými záplavami. Poničily domácnosti, zbořily podniky a bohužel zemřel i jeden člověk. Britská vláda měla v důsledku katastrofy plné právo požádat o pomoc Fond solidarity Evropské unie a myslím, že peníze, které by bývaly v rámci pomoci přišly, by mohly dosáhnout až 100 milionů GBP. Z nějakého zvláštního důvodu však britská vláda žádost nepodala.
Lid v Cumbrii je poctivý. Tvrdě pracuje a platí daně, z nichž je nezanedbatelná část odesílána do Bruselu. Jsem proto přesvědčen, že má právo žádat své peníze zpět, a považuji za selhání labouristické vlády, že v této věci nejednala.
Iosif Matula (PPE) . – (RO) V minulých týdnech zasáhly rozsáhlá území v Rumunsku kruté povodně. Bohužel si vyžádaly rovněž 23 úmrtí, více než 18 tisíc lidí bylo evakuováno, a to ani nemluvím o obrovských materiálních škodách, včetně mnoha tisíc domácností, které byly poškozeny. Vlna povodní pokračuje a to je mimořádně závažné.
Rumunská vláda boj proti vodě koordinuje, zároveň však pokročila ve sčítání škod a vyjádřila svůj zájem využít Fondu solidarity EU. Částka, již Rumunsko bude moci získat, zřejmě pokryje jen část celkových nákladů na obnovu, bude však důležitým signálem občanům, kteří ve velmi krátkém čase přišli o veškerý svůj majetek, který shromažďovali po celý život.
Pomoc ze strany EU bude projevem smyslu Evropanů pro soudržnost při zmírňování jakýchkoli katastrof, obzvláště během současné recese.
Právě proto vyzývám Evropskou komisi a kolegy poslance, aby dali najevo svou solidaritu s Rumunskem a schválili tuto finanční pomoc, jakmile orgány předloží součet škod a plány obnovy.
Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Mezi dvěma světovými válkami panoval v Rumunsku, Maďarsku a Itálii diktátorský fašistický režim, který vyvolával násilí uvnitř těchto zemí i na mezinárodní úrovni.
Itálie je v současné době vystavena monopolu prezidenta Silvia Berlusconiho v oblasti masmédií. V Maďarsku vláda premiéra Orbána, jehož strana je členem skupiny v Evropském parlamentu, navrhuje mít dlouhodobý monopol nad veřejným audiovizuálním obsahem. Rumunský prezident Traian Băsescu, podporovaný stranou, která je členem stejné skupiny v Evropském parlamentu, prohlašuje, že masmédia jsou slabým místem ohrožujícím vnitrostátní bezpečnost.
Rád bych věřil, že se Evropská unie poučila z minulosti a postaví se proti tomuto hrubému porušování zakládajících aktů Evropské unie a základních hodnot.
Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, dne 1. července započalo belgické předsednictví. Na rozdíl od dvou předcházejících předsednictví belgická vláda nepředstavila své priority, nýbrž pouze vypracovala plán práce přizpůsobený harmonogramu v EU.
Nabízí se proto otázka, zda budou v příštích šesti měsících diskutovány problémy, které jsou důležité pro obyvatele Evropské unie. Je pravda, že belgická vláda oznámila, že v průběhu svého předsednictví provede přezkum stávající legislativy a kroků ze strany EU v případě přírodní katastrofy. To je velmi důležité, zejména s ohledem na nedávné povodně, které zasáhly nejen mou vlast, Polsko, ale i Rumunsko, Slovensko, Maďarsko a Francii. Ti, které tragédie postihla, očekávají rychlou a účinnou pomoc, stejně jako dobrou koordinaci v oblasti přijatých opatření. Proto doufám, že navzdory vnitřním problémům v průběhu belgického předsednictví proběhnou práce v tomto ohledu, tak jak bylo ohlášeno.
Rovněž bych ráda poděkovala všem, kdo se do pomoci obětem povodní, a to nejen v Polsku, ale i v jiných zemích Evropské unie, jež tato tragédie potkala, zapojili.
Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, dne 21. června Rusko snížilo množství dodávaného plynu do Běloruska a pohrozilo, že může dojít k dalšímu snižování, pokud Bělorusko nezaplatí 200 milionů USD. Bělorusko uvedlo, že takové omezení může přinést i technické narušení tranzitu zemního plynu do členských států Evropské unie. Podle odborníků bylo cílem ruské akce mimo jiné přimět Bělorusko k podpisu celního kodexu, jehož cílem je vytvoření celní unie, nebo také přimět Bělorusko, aby dodržovalo podmínky smlouvy, která se týká placení tržních cen za zboží vyvážené do Běloruska, a dále Bělorusko přimět, aby prodalo strategické společnosti, jako jsou energetické přenosové sítě.
Cílem však mohlo být i poškození pověsti Běloruska jako tranzitní země pro zemní plyn přicházející do EU, čímž by se v konečném důsledku odůvodnily investice do projektů jako South Stream a Nord Stream. Zároveň bych chtěl položit Evropské komisi otázku na posouzení účinnosti mechanismů včasného varování při přerušení dodávek zdrojů energie, neboť máme s Ruskem uzavřenu smlouvu ze dne 16. listopadu 2009.
Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych uvítat dnešní dokument Komise ke zprávě o dohledu nad obchodním a distribučním trhem: Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020. Jde o velmi důležitou zprávu a já doufám, že je to první krok na cestě k větší transparentnosti celého maloobchodního řetězce.
Zrovna minulý týden jsme se setkali s příklady nevysvětlitelně nízkých cen zemědělských komodit v některých členských státech, včetně mé vlastní země, a přitom velmi vysokých cen potravin pro spotřebitele. Trh zde rozhodně nefunguje dobře, jak na to Komise správně poukazuje. Myslím, že je důležité, abychom se v tomto dokumentu nezabývali jen hospodářskými aspekty maloobchodu, ale i sociálními, environmentálními a spotřebitelskými dopady v této oblasti.
Doufám, že Parlament předloží své návrhy do 10. září. Věřím, že to bude trvat méně než deset let, než se podmínky v maloobchodu zlepší, neboť v současné situaci tratí spotřebitelé i výrobci.
Předsedající. – Tento bod je tímto uzavřen.
21. Podpora přístupu mládeže na trh práce, posílení statusu praktikanta, stáží a odborné přípravy (krátké přednesení)
Předsedající. Dalším bodem je zpráva Emilie Turunenové jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o podpoře přístupu mládeže na trh práce, posílení statusu praktikanta, stáží a odborné přípravy (2009/2221(INI)) (A7-0197/2010).
Emilie Turunen, zpravodajka. – (DA) Pane předsedající, stojím tu dnes před vámi jako mladá politička a také ve funkci zpravodajky s touto výzvou. V průběhu loňského roku přicházelo stále více mých přátel o své zaměstnání. Jsou to motivovaní mladí lidé, kteří chtějí prospívat společnosti, ale namísto toho se musí postavit do fronty nezaměstnaných, protože pro ně nejsou pracovní místa. Příkladů takových mladých lidí jsou v Evropě miliony a jejich počet stoupá. Touto zprávou z vlastního podnětu se proto Evropský parlament staví na přední místo v rámci této nové agendy. Nechceme nezaměstnanost mladých lidí. Nechceme, aby nezaměstnanost mladých zachvátila celou generaci, a budeme trvat na tom, že těmto mladým lidem je třeba pomocí odborné přípravy a zaměstnanosti pomoci, aby se odrazili ode dna.
Podle statistik ztratilo v EU zaměstnání přibližně 5,5 milionu mladých lidí do 25 let, což znamená, že mladí lidé jsou nezaměstnaností zasaženi dvakrát více než populace jako celek.
Jsem-li zneklidněna právě nezaměstnaností mladých lidí, je to z toho důvodu, že hrozí, že jedince i společnost celoživotně poznamená. Velmi dobře víme, jaké budou důsledky, necháme-li věci dojít tam, kam došly například v osmdesátých letech, kdy jsme přišli o celou generaci, a to kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti, dávkám sociálního zabezpečení a sociálnímu vyloučení. To je příliš vysoká cena. Nejde jen o hospodářské prognózy, jde o skutečné lidi z masa a kostí. Jde o mladé lidi, kteří sami mají velké naděje, a přitom cítí, že nejsou dost dobří. Mladé lidi, pro které bude obtížné vrátit se na trh práce, pokud jim nyní nepodáme pomocnou ruku.
Jakožto Evropský parlament proto žádáme všechny členské státy, aby boji proti nezaměstnanosti mladých lidí věnovaly prvořadou pozornost, a vyzýváme je, aby investovaly do vzdělávání. Je proto také zároveň nezbytné, aby EU středem svého zájmu a svou strategickou prioritou učinila společné strategie. Potřebujeme integrovaný a ambiciózní přístup, který bude spojovat politiky v oblasti vzdělávání, hospodářství, zaměstnanosti a v oblasti sociální. Máme je na místní, vnitrostátní a evropské úrovni.
Touto zprávou z vlastního podnětu Evropský parlament nabízí Komisi, Radě a členským státům řadu konkrétních návrhů. Dovolte mi vyzdvihnout několik nejdůležitějších.
1. Navrhujeme evropskou záruku pro mladé lidi, která zajistí, aby každý mladý člověk do 25 let byl nezaměstnaný nejdéle čtyři měsíce, přičemž poté musí obdržet nabídku práce, kurzu odborné přípravy nebo příležitost pro dosažení vyšší kvalifikace.
2. Navrhujeme Evropskou listinu kvality pro akademické stážisty, jejímž cílem je zajistit, aby stáže skončily zároveň se vzděláváním a stážisté tak nebyli využíváni jako levná pracovní síla. Současně navrhujeme větší a lepší odbornou přípravu pro mladé lidi při jejich odborném vzdělávání.
3. Navrhujeme, aby ve všech členských státech EU vznikly pracovní skupiny pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, a rovněž na úrovni EU by měla být společně zřízena pracovní skupina pro koordinaci, sdílení znalostí a nové iniciativy.
4. Navrhujeme, aby bylo poskytnuto více zdrojů na Evropský sociální fond, a chceme vyčlenit 10 % – minimálně 10 % – tohoto fondu na projekty zaměřené na mladé lidi.
Dále chceme skoncovat s diskriminačními praktikami na trhu práce, pokud jde o mladé lidi, kterým je, čistě na základě jejich věku, odpírán přístup k sociálním službám a dobré mzdě.
Tyto návrhy a všechny další návrhy ve zprávě představují naši snahu zvrátit krizi mladých lidí v Evropě. S pomocí správných politik a investic můžeme evropský trh práce změnit a vytvořit pro mladé lidi v Evropě lepší budoucnost. Evropský parlament je připraven naplňovat svou úlohu, aby došlo k vytvoření většího množství pracovních míst a ke zkvalitnění stáží a odborné přípravy. V Evropském parlamentu jsme připraveni přinést mladým lidem v Evropě změnu.
Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nezaměstnanost mladých lidí do 25 let na úrovni EU překročila hranici 5 milionů, což odpovídá zhruba 20% nezaměstnanosti.
Najít důstojné zaměstnání je nyní v důsledku tvrdých hospodářských podmínek pro mladé lidi ještě obtížnější. Proto jsem přesvědčena, že členské státy musí podporovat aktivní zapojení mladých lidí ve společnosti a na trhu práce. Toho však nelze dosáhnout bez slušného, kvalitního vzdělávání.
Potenciál mladých lidí je zdroj, který dostatečně nevyužíváme. V kontextu demografických změn mohou tito lidé aktivně přispět k posílení systémů sociálního zabezpečení.
Nakonec bych vás chtěla upozornit na situaci mladých lidí ve venkovských oblastech. Podle statistik jsou znevýhodněni. Najít zaměstnání je podle nich obtížnější než podle lidí žijících v městském prostředí.
Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, mobilita a vzdělávání mladých lidí jsou rozpočtovými prioritami Evropského parlamentu na rok 2011. Jen před několika týdny jsme zde v této sněmovně schválili svůj mandát pro jednání o rozpočtu Evropské unie pro rok 2011. Ze zprávy paní Turunenové pro mne zcela jasně plyne, jak moc právě tyto oblasti – mobilita a vzdělávání mladých lidí – vyžadují zvýšenou pozornost a aktivní opatření.
Nutno zdůraznit, že zpráva paní Turunenové je dalším důkazem, který potvrzuje, jak nesmírně důležité je zajištění náležitých podmínek pro vzdělávání a podporování všech praktických podob mobility mladých lidí, má-li být naplněna strategie 2020. Usnadnění vstupu mladých lidí na trh práce tvoří rovněž zásadní součást opatření pro snížení celkové míry nezaměstnanosti v členských státech Evropské unie – nezaměstnanosti, která je největším problémem a překážkou hospodářského růstu. Je to o to důležitější, že rozpočet Evropské unie, který je nyní předmětem jednání, by měl zahrnovat odpovídající prostředky pro plnění cílů vytyčených v této zprávě.
Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, nezaměstnanost je problém, který Evropskou unii v posledních letech mimořádně tvrdě zasáhl a který pak ještě zhoršila hospodářská krize. Tento problém je ještě horší, týká-li se zvyšujícího se počtu mladých lidí – lidí, kteří dokončují své vzdělání ve škole nebo na univerzitě a chtějí se začít sami živit. Kromě vážaných sociálních a psychologických dopadů, které nezaměstnanost má na mladého člověka, je tento jev v obrovském měřítku i mimořádně škodlivý pro hospodářství dotčených zemí. Nesmíme dovolit, aby se příští generace občanů EU musely potýkat se strašákem sociální diskriminace a úděsným hospodářstvím, a proto musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom mladým lidem zaručili kvalitní vzdělání a pracovní zkušenosti i spravedlivé výdělky, abychom jim zajistili důstojné životní podmínky a dobrý start do dospělého života.
Sergio Gaetano Cofferati (S&D). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval paní Turunenové za práci, kterou odvedla. Všechny statistiky nám bohužel připomínají, že ve všech zemích Evropské unie bez výjimky byli krizí nejhůře postiženi lidé, kteří mají pracovní poměr na dobu určitou, ženy a přistěhovalci.
V pracovních poměrech na dobu určitou jsou převážně mladí lidé a procento mladých lidí, kteří nemohou najít práci, dosáhlo šokující, po dlouhou dobu nevídané výše. Nízká míra růstu, která bude podle mnohých očekávání trvat nejméně dva roky, a fakt, že staří lidé zůstávají v zaměstnání v důsledku důchodové reformy déle, což všichni dobře víme, znamenají, že jde o problém, který se bude v následujících letech zákonitě zhoršovat.
Z tohoto důvodu má práce, kterou Parlament vykonal, velký význam a jsem přesvědčen, že je nutné, aby každý členský stát považoval nezaměstnanost mladých lidí za otázku zvláštního významu, kterou je nutno řešit nástroji intervenční politiky.
Sylvana Rapti (S&D). – (EL) Pane předsedající, v této velmi kvalitní zprávě z vlastního podnětu od paní Emilie Turunenové, které k ní blahopřeji, Evropský parlament požaduje od Rady a Komise lepší strategii zaměstnanosti. Má proto jeden velice prostý důvod – mladí lidé potřebují Evropu, ale Evropa zároveň potřebuje mladé lidi.
Je to obousměrný vztah, který je nesmírně důležitý a který musí zkrátka fungovat – pokud by tomu tak nebylo, trpět tím budou obě strany. Ačkoli mladí lidé mají celý život před sebou a dostanou druhou a třetí šanci, Evropa je poměrně stará a v těchto obtížných časech hospodářské krize už další šanci nedostane.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, jak je z této zprávy zřejmé, pro mladé lidi je stále obtížnější nalézt práci – to je velmi vážná situace.
Nezaměstnanost mladých lidí v Evropské unii je v průměru již více než 21 %, v některých zemích je však ještě vyšší a pro mladé lidi je stále obtížnější dokončit studia a najít si pracovní místo, kde by měli práva, a místo s odpovídajícím platem. Obecně jsou jim nabízeny odborné stáže, často neplacené, které mladé lidi a jejich potřebu najít práci zneužívají. Tyto stáže jsou často neplacené a i když je potom uzavřen pracovní poměr, bývá na dobu určitou za špatných platových podmínek a nejsou s ním spojena žádná práva.
Tato situace je nepřijatelná, a je proto nutné zavést politiky, které by takovému vykořisťování do budoucna zamezily, vytvářely pracovní místa pro mladé lidi a zároveň chránily jejich práva.
Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, pomáhat mladým lidem na jejich cestě do světa práce je naprosto zásadní. Škola k přípravě pracovníků na budoucnost nestačí, namísto toho bychom měli podporovat odbornou přípravu v podnicích.
Boj proti nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, je jednou z nejvýznamnějších výzev, které před sebou Evropská unie má. Právě z toho důvodu musíme být opatrní, abychom od podniků – například v oblasti boje proti změně klimatu – nežádali příliš mnoho, neboť pokud se tyto podniky rozhodnou ukončit činnost, naši pracovníci nemají žádnou budoucnost. Namísto toho se zaměřme na boj proti dovozu laciného zboží ze třetích zemí, které nerespektují naše pravidla a práva pracovníků, zejména v případě pracujících dětí.
Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, vyšlo najevo, koho současná hospodářská situace EU skutečně zasáhla – jsou to mladí lidé do 25 let, kterých je bez práce 21,4 %. To je dvojnásobek celkové míry nezaměstnanosti v EU. Mladí nezaměstnaní budou navíc trpět důsledky své nezaměstnanosti ve svém dalším životě. Kromě toho má nezaměstnanost mladých lidí významný negativní sociální a hospodářský dopad na naši společnost, zejména na hospodářský růst. Mladí lidé jsou naše budoucnost. Musíme jim dát dobrou a spravedlivou šanci, například prostřednictvím investic mj. do lepšího vzdělávání a odborné přípravy, abychom jim tak poskytli pevný základ pro další život.
Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedající, evropská mládež potřebuje jasné vyhlídky. Tato zpráva představuje první krok správným směrem. Mladí potřebují vyhlídky na bezpečnou budoucnost, kdy přestanou být závislí na druhých a budou trvale soběstační.
Vstup do světa práce sehrává v tomto ohledu významnou roli a stáže často mohou tento krok usnadnit. Stáže jsou však příliš často zneužívány. Proto potřebujeme právní rámec, který by chránil mladé muže a ženy se zájmem o práci a současně zajistil, aby stáže, které absolvují, byly kvalitní. Stáž je nutno chápat jako součást odborné přípravy mladého člověka, nikoli jako příležitost pro zaměstnavatele, jak těžit z levné pracovní síly. Motivovaní a angažovaní mladí muži a ženy nesmí být tímto ani žádným jiným způsobem vykořisťováni a diskriminováni. Musíme přijmout rozhodná opatření, která vyřeší diskriminaci na základě věku, neboť mládež je naše budoucnost. Musíme ji chránit a podporovat!
Wojciech Michał Olejniczak (S&D). – (PL) Pane předsedající, i já jsem četl zprávu, kterou vypracovala paní Turunenová, velmi pozorně a musím říci, že to je mimořádně složitý problém. Nezaměstnanost mládeže má dvě stránky.
Zaprvé bychom se měli svou činností zasadit o to, aby absolventi mohli po ukončení svého vzdělání skutečně nalézt práci. Tomu byl měly sloužit všechny politiky, které má Evropská unie k dispozici, včetně politiky zemědělské. Při reformě společné zemědělské politiky bychom měli věnovat pozornost tomu, aby v celkovém rozpočtu Evropské unie dostaly prostor příslušné programy, projekty a financování.
Druhý problém se týká sociálních projektů, které mají přispívat k tomu, aby mladí lidé mohli řešit své rodinné situace a měli zajištěný vysoký standard veřejných služeb. Mám na mysli školy, mateřské školy a jesle. Dokonce i ve velkých městech panuje v této oblasti velký nedostatek, nemluvě o malých městech a vesnicích v celé Evropské unii.
Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, současná nezaměstnanost u mladých lidí v Evropské unii, to je parodie. Skutečnost, že 20 % mladých lidí je nezaměstnaných, je naprosto tragická. Mnoho z nich je velice vzdělaných, plně kvalifikovaných a prácechtivých, avšak nemohou najít práci, neboť platí za cizí hříchy – hříchy finančních teroristů, chamtivých spekulantů, přeplacených bankéřů, regulátorů, kteří nepracují a hrají golf. A v důsledku toho mladí lidé nemohou najít práci.
Musíme s tím něco udělat. Musíme pro ně vytvořit stáže a nabídnout jim pracovní místa. Nemusí to být vysoce placená místa ani místa na plný úvazek, je však nutné, aby tito mladí lidé začali pracovat, neboť čím déle je člověk bez práce, tím obtížněji se pak z něho stává dobrý pracovník. Musíme něco dělat teď. Pokud toho budeme schopni, prokážeme tím mladým lidem v Unii velkou službu, na niž se nezapomíná.
Frédéric Daerden (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velice mne těší, že Výbor pro zaměstnanost a sociální věci tento text přijal. Vzhledem k tomu, že v současnosti jednáme o rozpočtu EU pro rok 2011, hlasování o této zprávě přichází v pravou chvíli. Parlament ukázal, že chce, aby se politiky týkající se mladých lidí staly prioritou. Máme z toho radost, tyto politiky by se však neměly omezovat jen na otázku mobility mladých lidí. Musí se týkat rovněž jejich práv. A právě o to zde jde.
Vykořisťování, k němuž, jak známo, dochází při zaměstnávání stážistů, je důvodem k obavám a narůstá riziko, že pro mladé lidi bude vznikat druhý, paralelní pracovní trh. Nejisté postavení mladých stážistů, kteří vykonávají stáže na místech, kde později mohou mít vyhlídku na zaměstnání, je škodlivá pro evropské hospodářství, zejména pokud jde o financování systémů sociálního zabezpečení.
V této souvislosti vítám, že byl do zprávy zařazen můj pozměňovací návrh na začlenění opatření, jimiž zajistíme důstojné pracovní a životní podmínky stážistů. Podle mého názoru je tato zpráva krokem k vytvoření skutečného evropského statusu stážisty.
Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Takže symbolicky mladý člověk na konec. Průměrná nezaměstnanost mladých lidí v Evropské unii je v současnosti skutečně okolo 21 procent, ale v některých zemích se pohybuje dokonce okolo 40 procent, což je obrovské číslo, které je jednoznačně potřeba zastavit.
Mladí lidé jsou momentálně nejohroženější skupinou ve společnosti, protože pokud si nenajdete práci, nemůžete si zabezpečit samostatné bydlení a stejně tak si mladí lidé nezaloží rodinu, což se týká demografického problému Evropské unie jako takového. Potřebujeme ale mladým lidem skutečně pomoci, ne jen mluvit o tom, že budeme něco dělat, jsou zapotřebí skutečné kroky, které něco změní.
A navíc je třeba si uvědomit, že v době světové hospodářské krize jsou škrty ve výdajích na vzdělávání určitě nejhloupější cestou, kterou můžeme jít, a zabezpečíme si tím jen budoucí hloupou populaci.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, dovolte mi na úvod poděkovat naší zpravodajce paní Turunenové za její zprávu, která je velice dobře načasovaná. Již několik řečníků zdůraznilo, že je zcela zřejmé, že hospodářská krize obzvláště tvrdě postihla mladou generaci, a že míra nezaměstnanosti mladých lidí je naprosto nepřijatelná. Nemůžeme plýtvat talentem mladých lidí tím, že každý pátý mladý Evropan bude bez práce nebo odpovídajících vyhlídek.
Komisi je proto zvlášť potěšena, stejně jako já osobně, skutečně dobrým názvem této zprávy, neboť je jasné, že potřebujeme kvalitnější pracovní místa pro mladé lidi a mladí lidé že potřebují získat vhodné pracovní zkušenosti. Kde a jak získat lepší pracovní zkušenosti než prostřednictvím vysoce kvalitních stáží a odborné přípravy? Plně proto souhlasím s tím, že by mělo docházet k řádnému využívání těchto forem odborného vzdělávání na pracovišti a nikoli, jak to zde zdůraznilo několik řečníků, aby jimi byla nahrazována řádná pracovní místa.
Plné uznání negativního dopadu hospodářské krize na mladou generaci se patřičně odrazilo v návrhu Komise pro strategii EU 2020. Není to náhoda ani shoda okolností, že dva z klíčových cílů strategie Evropa 2020 se týkají mladých lidí a významu lepšího vzdělávání s tím, že by měly zajistit, aby více mladých lidí mělo vysokoškolské vzdělání, a dosáhnout snížení počtu žáků, kteří nejsou schopni ukončit základní nebo střední vzdělání.
Komise proto přijde s konkrétním návrhem, aby členským státům pomohla těchto cílů dosáhnout. V září představíme naši stěžejní iniciativu Mládež v pohybu a budeme klást důraz na rozvoj plně integrovaných politik, které propojí vzdělávání, odborné vzdělávání a zaměstnanost.
Cílem bude vytvořit na úrovni EU rámec pro podporu zaměstnanosti mladých lidí, včetně politik, jejichž úkolem bude zajistit, aby mladí lidé získali potřebné dovednosti a kompetence, které jsou požadovány na trhu práce, a to prostřednictvím specifických opatření, která mladým lidem pomohou získat první pracovní místo a zlepší jejich postavení na trhu práce.
Představíme opatření na podporu mladých podnikatelů a rozvoj samostatné výdělečné činnosti mladých lidí a navrhneme cílená opatření pro mladé lidi s nízkou nebo žádnou kvalifikací, která by jim pomohla ke vstupu na pracovní trh.
Jak jsem řekl v úvodu, souhlasím s řečníky, že musíme najít zcela konkrétní a pozitivní opatření, abychom učinili přítrž mrhání mladým talentem a energií a pomohli mladým lidem v Evropě. Jsem si jist, že s podporou Evropského parlamentu najdeme správný recept, jak tuto velmi závažnou krizi překonat.
Předsedající. – Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července ve 12:00 hodin.
Písemná prohlášení (článek 149)
Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi na celém světě rychle stoupá a v současnosti mají mladí lidé jen málo přiležitostí získat řádné trvalé zaměstnání. Mladí lidé vstupující na trh práce jsou diskriminováni na základě věku a já vítám to, co se ve zprávě říká v souvislosti s tím, že mladým lidem by se mělo se vstupem na pracovní trh pomáhat.
Vítám především návrh vytvořit více pracovních míst tím, že zaměstnavatelé budou motivováni k větším investicím do mladých lidí. Průběžná odborná příprava a školení jsou mimořádně důležité, neboť na jejich základě můžeme mladým lidem poskytnout lepší přístup na pracovní trh, a v tomto ohledu je velmi cenná oblast terciárního vzdělávání.
Stáže a odbornou přípravu je třeba podporovat, aby bylo zajištěno, že při nich nebude docházet k vykořisťování, a aby mladí lidé dokázali pokrýt své základní životní náklady a byli v budoucnosti schopni vstoupit na pracovní trh, aniž by byli jakkoli diskriminováni. Rada, Komise i členské státy musí s mladými lidmi při vytváření politické koncepce navázat kontakt, aby byly schopny zohlednit jejich potřeby a priority.
Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Znepokojivě vysoké procento mladých lidí, kteří nemají práci – více než dvojnásobek celkové míry nezaměstnanosti v EU – ukazuje, jak obtížné je pro mladé lidi najít práci, což je trend, který podstatně zhoršila recese. Současné mladé generaci, která trpí vážnými důsledky hospodářské krize, hrozí sociální vyloučení. Více než 5,5 milionu mladých lidí bez práce se po odchodu ze školy potýká s chudobou a existenčními potížemi. Mladí lidé jsou nuceni přijímat nejistá pracovní místa s nízkým platem a omezeným krytím sociálního pojištění, což se projeví na jejich zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Značná míra jejich zranitelnosti je patrná ve venkovských oblastech, kde v zemích, jako je Rumunsko, chudoba, nezaměstnanost, nutnost pracovat už od raného věku a předčasné ukončení školní docházky připravuje o budoucnost bezpočet dětí a mladých lidí.
Kromě strategií, které máme pro hospodářskou obnovu a vytváření nových pracovních míst, přizpůsobení vzdělávacího systému, aby neprodukoval nezaměstnané mladé lidi jako na běžícím páse, a boj proti nezákonnému zaměstnávání a vykořisťování mladých lidí, jsem přesvědčena, že je nutné zavést evropskou záruku pro mladé lidi, která by každému mladému člověku zajistila právo na nabídku pracovního místa či práce ve spojení s dodatečnou odbornou přípravou, je-li nezaměstnaný po čtyři měsíce.
Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hospodářská recese přinesla ohromný nárůst míry nezaměstnanosti u mladých lidí, která se tak stala jedním z nejnaléhavějších problémů, jimž Evropa čelí. V tomto okamžiku je mladých lidí do 25 let nezaměstnaných více než 5,5 milionu, což odpovídá 21,4 %, tedy dvojnásobku celkové míry nezaměstnanosti. Předchozí recese ukázaly, že mladí lidé jsou nejhůře postiženi, neboť jsou do zaměstnání přijímáni jako poslední a v řadě případů jsou jako první propouštěni.
Mnozí mladí lidé, zejména v jižní Evropě, pracují na krátkodobé smlouvy a je snadné je v době krize propustit.
Evropská komise musí navýšit objem prostředků Evropského sociálního fondu a musí vyčlenit nejméně 10 % tohoto fondu na projekty zaměřené na mladé lidi a usnadnit současně přístup k tomuto fondu.
Myslím, že nejdůležitějšími oblastmi, kde můžeme na úrovni EU přijímat opatření na pomoc mladým lidem, jsou jednak Evropská listina kvality pro stáže, která v případě, že součástí vzdělávacího systému je praxe, zajistí dodržování určitých podmínek, a jednak zavedení evropské záruky pro mladé lidi, která zaručí každému mladému člověku v EU právo na nabídku práce nejpozději po čtyřech měsících nezaměstnanosti.
Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Mladí lidé jsou budoucností Evropy, zároveň jsou ale jednou z nejzranitelnějších skupin ve společnosti, a to zejména za současné hospodářské a finanční krize. Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi dosahuje v jižní a východní Evropě téměř 30 %. Mladí lidé musí mít možnost využívat větších příležitostí v oblasti vzdělávání a zaměstnávání a lépe fungujících mechanismů na podporu sociálního začlenění a aktivní účasti ve společnosti.
Členské státy musí přispět k vytvoření „Evropy mladé generace“ tím, že na trhu práce podniknou tato opatření: zajistí hladký přechod mezi vzdělávacím systémem a trhem práce tím, že budou prosazovat a podporovat opatření, jako jsou placené stáže a odborné vedení; poskytnou mladým lidem a mladým matkám přístup na pracovní trh a k zařízením sociálních služeb; budou motivovat zaměstnavatele, aby mladým lidem nabízeli stabilní dlouhodobá zaměstnání a platy odpovídající jejich úsilí a odborným a intelektuálním schopnostem; budou chránit mladé lidi před smlouvami obsahujícími klauzule, které je staví do nevýhodného postavení ve vztahu k jejich zaměstnavateli. Je na čase, abychom začali podporovat dobré životní podmínky mladých lidí a abychom jim zajistili civilizované, skutečně evropské prostředí pro jejich práci a jejich život.
22. Atypické smlouvy, zabezpečené profesní dráhy a nové formy sociálního dialogu (krátké přednesení)
Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Pascale Grunyové jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách a nových formách sociálního dialogu (2009/2220(INI)) (A7-0193/2010).
Pascale Gruny, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zde si musíme odnést jediné ponaučení, a sice že normou musí být i nadále smlouvy na plný úvazek a dobu neurčitou.
V prvé řadě bych chtěla poděkovat všem kolegům, kteří se podíleli na vzniku této zprávy.
Pociťuji dnes zklamání, že se otázka, jako je tato, která má zásadní význam pro strategii 2020, nestala předmětem rozpravy. Řada mých kolegů chtěla k tomuto tématu vystoupit, nedostali však příležitost. Přesto bych je ráda rozhodně povzbudila k tomu, aby své příspěvky v písemné formě předložili parlamentním službám.
Pociťuji i zklamání nad tím, že po úzké spolupráci se všemi politickými skupinami na dosažení dohody, které předcházely početné konzultace, předložila skupina Zelených / Evropské svobodné aliance vlastní usnesení, které je téměř totožné s mou zprávou.
Moje skupina nemůže podpořit dva prvky, které k alternativnímu usnesení doplnila paní Schroedterová, a parlamentní výbor je v hlasování zamítl.
Nejdříve k základu těchto návrhů, které se týkají hlavně „nepravých“ samostatně výdělečně činných osob. Je pravda, že ty představují skutečnou pohromu a jak se ve zprávě uvádí, přáli bychom si lepší definici osob samostatně výdělečně činných, zároveň však musí být jasně stanovena kritéria pro osoby, které nejsou samostatně výdělečně činné, místo toho, abychom se spoléhali na presumpci zaměstnanosti. Definice, kterou navrhují Zelení, je mnohem méně přesná a oproti textu přijatému ve výboru nepřináší žádnou přidanou hodnotu.
Zadruhé, co se týče požadavku, aby existovala směrnice, která bude všem pracujícím zaručovat stejná práva, především právo na svobodu sdružování, bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání; není mi úplně jasné, o jakých právech se zde hovoří, nebo kdo zaměstnancům či osobám samostatně výdělečně činným brání ve vstupu do odborů či v jejich vytvoření. Požadovat takovou směrnici podle mého názoru nemá smysl a nespadá to do pravomoci evropských orgánů.
V mé zprávě se mi jednalo o to, aby se smlouvy na plný úvazek a na dobu neurčitou staly normou a aby bylo odsouzeno vykořisťovatelské nahrazování řádných pracovních smluv smlouvami atypickými. Dovolte mi připomenout, že princip flexikurity neznamená jen flexibilitu v zájmu přizpůsobení se požadavkům pracovního trhu, ale především hovoří o jistotě pracovních míst, přičemž jeden tento princip nelze uplatňovat na úkor druhého.
Evropská unie musí zvýšit své úsilí o investování do kvalifikací a odborné přípravy, aby bylo možné podpořit udržitelnou zaměstnanost. Míra nezaměstnanosti je v Evropské unii stále příliš vysoká, a atypické smlouvy proto mají na trhu práce svou úlohu.
Pokud jde o mladé lidi, atypické smlouvy by jim například mohly zprostředkovat jejich první zkušenost na pracovním trhu. Kdyby atypické smlouvy měly nabízet mladým lidem příležitost a usnadňovat jim, aby se stali placenými zaměstnanci se smlouvami na dobu neurčitou, pak bych takové smlouvy podpořila. Pokud jde o lidi, kteří se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, tak opět – jestliže atypická smlouva usnadní jejich návrat na trh práce, pak jsem zastáncem takových smluv. A konečně je-li atypická smlouva využívána v souvislosti s přechodem z jednoho zaměstnání do druhého nebo do jiného pracovního zařazení v rámci jednoho zaměstnání, pak bych je opět podpořila, neboť hlavním cílem je zde udržet lidi v zaměstnání.
Zároveň bych ráda zdůraznila, že klíčovou roli při vytváření a provádění politik zaměstnanosti hrají sociální partneři a organizace občanské společnosti. Vyzývám členské státy, aby zajistily jejich plnou účast, neboť příliš často se míra jejich zapojení stát od státu liší. A konečně musíme zajistit, aby se jim dostávalo vyšší míry uznání, a to jak ve společnosti, tak na institucionální úrovni.
Evropský parlament touto zprávou vysílá významný signál vládám členských států a Komisi. Podstatný aspekt sociální Evropy jsou zabezpečené profesní dráhy. Teď je míč na straně Evropské rady. Doufám, že se Rada bude držet svých usnesení v oblasti zaměstnanosti, která přijala na jaře 2010.
Evropská unie potřebuje v rámci strategie 2020 jasně cílená a konkrétní opatření, která budou chránit zaměstnanost a přinášet nové pracovní příležitosti.
Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěla bych paní zpravodajce poděkovat za tuto zprávu, která se věnuje skutečně aktuálnímu problému na evropském trhu práce – flexikuritě. Statistiky ukazují, že v posledních letech došlo k jednoznačnému posunu od plných ke zkráceným úvazkům. Není to jediná změna, k níž došlo, posílily i atypické formy zaměstnávání. Musíme o těchto změnách diskutovat a vyhodnotit je zejména v kontextu ochrany práv zaměstnanců, neboť řada pracovních míst je v současnosti ohrožena. Navíc jsou tyto atypické pracovní vztahy často zneužívány.
Tato zpráva nám ukazuje jasný směr, který nám pomůže na tyto změny správně reagovat. Věnuje se důležitým otázkám, mimo jiné vytváření udržitelných pracovních míst, podpoře vzdělávání a odborné přípravy a podpoře rovných příležitostí pro ženy a muže. Přednosti flexikurity musí mít jednoznačnou podporu. V této oblasti je třeba vynaložit další úsilí.
Sergio Gaetano Cofferati (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych paní Grunyové poděkovat za vynikající práci a obrovskou dávku citlivosti, s jakou byla schopna vnímat i pohled jiných politických kultur.
Není tomu tak vždy, a pokud se tak stane, je namístě to vyzdvihnout. Některá z prohlášení, která tento dokument obsahuje a která zde byla opakovaně zmíněna, jsou velmi důležitá, jako třeba to, že normálním pracovním poměrem by měly být smlouvy na dobu neurčitou a že v každém případě všichni, kdo pracují na základě smlouvy na dobu určitou, ať už z vlastní vůle, či z jiného důvodu, musí mít možnost počítat se stejnými právy jako ostatní, jelikož všechno musí směřovat k normalizaci a snižování nejistoty.
Avšak velmi důležité je i to, co jste opakovaně potvrdila v souvislosti se sociálním dialogem: že je třeba uznat hodnotu zastoupení, a to jak v případě podniků, tak pracovníků. Kolektivní zastoupení – stejně jako kolektivní vyjednávání – vnáší do vztahů prvek zdvořilosti a soudržnosti.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, vytrvalé prosazování flexibility a tzv. flexikurity vedlo k rozšíření nejistého a atypického zaměstnávání. Od chvíle, kdy jsme se na pracovišti vydali cestou flexibility a tzv. flexikurity, přestalo být najímání žen a mladých lidí výjimkou a stalo se pravidlem.
Tato situace je společně s růstem nezaměstnanosti jednou z viditelných stránek kapitalistické krize, kterou nyní prožíváme, a je obzvláště zodpovědná za nárůst počtu pracujících, kteří žijí v chudobě, neboť jejich platy jsou příliš nízké na to, aby jim zaručily životní minimum.
Na konci roku 2008 jich v Evropské unii bylo již 19 milionů. Dnes, při růstu nezaměstnanosti, bude v chudobě nepochybně žít mnohem více milionů, a to navzdory tomu, že mají práci.
Je proto třeba skoncovat s neoliberálními politikami, jež práva pracujících oslabily, včetně flexikurity, která vždy bude ignorovat jejich zabezpečení. Je na čase začít respektovat důstojnost těch, kteří pracují a vytvářejí hodnoty.
Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se připojit ke slovům mé předřečnice. Má naprostou pravdu – je pravda, že příliš nízké platy brání oběhu peněz. Chudoba znamená omezení oběhu peněz, a vede proto k narůstání problémů.
Práce na atypické smlouvy je posilujícím trendem, který, je-li využíván účinně, může být účinným nástrojem pro únik ze současné hospodářské a sociální krize. Máme-li však dosáhnout tohoto cíle, musí atypické smlouvy splňovat určité podmínky. Flexibilita se musí snoubit se zabezpečením, aby nedocházelo k tomu, že málo kvalifikovaní pracovníci budou přijímat místa s nízkými požadavky za nízký plat.
Otázka flexikurity je svázaná s odborným vzděláváním osob v průběhu jejich profesního života, vzděláváním, které platí jako záruka profesního zapojení a sociálního začlenění. Větší ochrana atypických forem práce má význam pro omezení černého trhu a jako záruka lepšího zacházení se ženami a mladými lidmi.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat paní zpravodajce Grunyové za její zprávu. Myslím, že i načasování je velmi šťastné, neboť je evidentní, že přichází velmi vhod a že je tu silná provázanost mezi touto zprávou a zprávou, o níž jsme vedli rozpravu před několika okamžiky.
Otázky, jimiž se zpravodajka ve své zprávě zabývá, jsou velmi aktuální, neboť atypické smlouvy, flexikurita a význam sociálního dialogu jsou velmi důležité pro nastolení nových a dobrých podmínek na trhu práce. Zároveň vítám klíčová poselství zprávy a s potěšením konstatuji, že jsou z velké části v souladu s přístupem Komise a novou strategií Evropa 2020.
Je pro mne skutečně uklidňující, že Parlament jednoznačně podporuje spravedlivé a vyvážené prosazování zásad flexikurity. I já souhlasím s tím, že ve světle současné krize je nutno náš postoj k flexikuritě přehodnotit. Zůstávají sice v platnosti obecné zásady a čtyři složky flexikurity, je však nutné je dále rozpracovat s ohledem na nové okolnosti vyplývající ze současné hospodářské krize – zejména vyšší nezaměstnanost, rozpočtová omezení, rozvoj nových forem zaměstnávání, rychlejší a složitější změny a rozrůzněnější profily uchazečů o práci.
Současně se domnívám, že by měl být na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, místní a co je velmi důležité, také na úrovni společností – posílen sociální dialog o flexikuritě. Je to základ pro její úspěšné provádění. Komise bude podporovat provádění strategie Evropa 2020 zejména prostřednictvím řady stěžejních iniciativ. O jedné z nich jsem se před chvílí zmínil, další stěžejní iniciativy pak vzniknou v oblasti nových kvalifikací a pracovních míst, kde budeme analyzovat pracovní požadavky, které budou na mladou generaci kladeny v následujících letech.
Návrh Komise, který by mohl být přijat v listopadu, bude zaměřen na vytvoření podmínek pro modernizaci evropských trhů práce s ohledem na stoupající míru nezaměstnanosti a zajištění udržitelnosti našich sociálních modelů. Bude se zabývat řadou témat uvedených ve zprávě paní Grunyové, včetně flexikurity a sociálního dialogu. Jsem tedy Parlamentu za jeho příspěvek velmi vděčný.
Paní Grunyová, vážení poslanci Evropského parlamentu, já osobně i Komise se velice těšíme, že diskuse s vámi o těchto záležitostech bude i nadále pokračovat.
Předsedající. – Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července ve 12:00 hodin.
Písemná prohlášení (článek 149)
Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) V době, jako je ta naše, s ohledem na krizová čísla a znepokojivou míru nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, je vztah mezi mladými lidmi a pracovním trhem velmi důležitou a nevyhnutelnou otázkou, uvědomíme-li si naléhavost, s níž občané, a zejména naši mladí lidé očekávají konkrétní reakci. K tomu, abychom dosáhli světla na konci tunelu, jímž je rekrodně nízká nezaměstnanost, bude nutné upevnit především vazbu mezi podniky a odborným vzděláváním a současně při tom usnadnit přenos dovedností a „know-how“. Před nástupem informační společnosti byly znalosti a informace získávány téměř výhradně ve škole. V dnešní době údaje potvrzují, že znalosti jsou ve školách zjevně získávány jen zčásti, přičemž klíčovou roli mají nepochybmě multimédia a odborné vzdělávání na místě. Proto se domnívám, že vazby s místní oblastí, budeme-li uvažovat o malých a středních podnicích a místní řemeslné výrobě jako potenciální studnici stáží a odborné přípravy, mohou nabídnout jedinečnou vzdělávací příležitost pro přenos kvalitního know-how, které bude možné vyvézt někam jinam.
Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Včetných usneseních a rozhodnutích, která Parlament a Rada EU přijaly v posledních třech letech v oblasti práce, byla stanovena celá řada kroků, které jsou nutné, abychom realizovali cíle pro dosažení vyšší míry zaměstnanosti, zvýšení flexibility a sociálního zabezpečení, boje proti nehlášené práci a posílení sociálního dialogu. Legislativní úsilí však nebylo převedeno do realizace lisabonských cílů a atypické formy práce – které byly navrženy proto, aby se usnadnil vstup na trh práce a s cílem snížit jeho celkovou nepružnost – se velkou měrou proměnily v nástroje pro zneužívání sociálních slabostí. Nejzranitelnější kategorie lidí – ženy, mladí lidé, staří lidé, lidé s nízkým vzděláním a lidé z méně rozvinutých oblastí – bývají vystaveni pracovním podmínkám, které jsou spíše tísnivé než flexibilní. Návrh předložený Komisi přichází v citlivém okamžiku pro světové hospodářství, který pro zaměstnanost může mít nakonec další škodlivé dopady. Rázná opatření na evropské úrovni, jež by měla podporovat politiku sociální soudržnosti – pilíře evropské jednoty –, která umožní zbořit hradbu mezi pohlavími a zmenšit geografické nerovnosti, jsou k dosažení těchto cílů nezbytná. Větším investicím EU do odborné přípravy, zjednodušení a sociálního zabezpečení musí odpovídat i větší investice ze strany členských států. Práce musí být opět považována za hodnotu.
Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. – (FI) Hlavní témata zprávy, ochrana a rozvoj evropského modelu pracovního trhu, pracovní smlouvy na dobu neurčitou a systém tripartity a dále i řešení problémů atypické práce a práce vykonávané v rámci šedé ekonomiky, to vše jsou cíle, které si zaslouží naši pozornost. Ve stávajícím ovzduší rychlých změn v pracovním životě se bohužel atypické pracovní smlouvy staly typickými.
Právě teď je velmi důležité se podívat, co se děje na ose zaměstnanec – podnikatel. Vzhledem k tomu, že je prahová hodnota pro podnikání snížena, je zároveň důležité zajistit, aby zaměstnanci nebyli externě využíváni jako fiktivní podnikatelé, kdy postavení těchto osob je oproti ostatním horší, například v otázce sociálního zabezpečení a ochrany před propuštěním. V poslední době počet atypických smluv, zejména v případech, kdy se jedná o nejstarší a nejmladší pracovníky a ženy, dramaticky vzrostl. To je znepokojivým ukazatelem také proto, že tyto skupiny jsou první, kdo musí ukázat svou flexibilitu v otázce pracovních podmínek či dokonce co se týče jejich pracovního místa.
Problém atypických smluv byl hojně diskutován jednotlivými orgány EU. Kromě všech projevů, zpráv a společných předpisů jsou členské státy Evropské unie povinny, aby šly příkladem. Měly by se zavázat k takovému přístupu, který nepovede ke zbytečnému zavádění či udržování systému atypických smluv ve jejich vlastním veřejném sektoru.
23. Zelená kniha Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (krátké přednesení)
Předsedající. – Dalším bodem je zpráva José Manuela Fernandese jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (2009/2153(INI)) (A7-0203/2010).
José Manuel Fernandes, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na úvod bych chtěl vzdát čest a dík všem, kdo se vyslovili k této zprávě, která byla odhlasována ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin velkou většinou: 55 hlasů pro, 3 proti, hlasování nikdo se nezdržel. Jsem vděčný za práci a nasazení, jež toto její kladné odhlasování umožnily.
Biologický odpad tvoří zhruba 30 % tuhého komunálního odpadu. Každoročně se vyprodukuje více než 100 000 tun. Nesmíme zapomínat, že odpad má na svědomí více než 109 milionů tun skleníkových plynů. Po energetice, průmyslu a zemědělství je to čtvrtý nejvýznamnější zdroj emisí skleníkových plynů.
Na biologický odpad bychom měli pohlížet jako na možný zdroj. Musíme plně vuyžít jeho potenciál. Bohužel bylo až dosud velké množství odpadu ukládáno na skládkách, což má dopad na náklady na ochranu životního prostředí.
Právní úprava je nesoudržná. Naše legislativa je roztříštěna do různých právních textů, které je zapotřebí sladit a dosáhnout takové právní úpravy, jež bude vyžadovat a ukládat podmínky, které budou jasné – jasné v jiném smyslu – a jednodušší. Proto obhajujeme zvláštní směrnici; takovou, která s sebou přinese veřejným i soukromým investorům jasnost a právní jistotu, přičemž musí být respektována místní specifika a zásada subsidiarity.
Tato směrnice má nicméně zásadní význam. Jednoznačně v této zprávě obhajujeme hierarchii odpadů a v neposlední řadě prevenci, kterou je zapotřebí vnímat v širší rovině.
Nejlepší odpad je ten, který se nikdy nestane odpadem. Proto veřejnost má například možnosti zvážit, zda by zahrady, ve kterých je mnoho zeleně nebo vyžadují velkou údržbu a produkují hodně odpadu, neměly být nahlíženy z jiného zorného úhlu, aby se vzniku takového množství odpadu podařilo zabránit. Totéž platí pro potravinářský průmysl, kde jsou častým odpadem balení potravin, která se vyhazují z toho důvodu, že uběhla doba jejich trvanlivosti.
Větší informovanost veřejnosti a posun směrem k recyklační společnosti, to je jeden ze základů zvyšování zaměstnanosti. Pro zpracování každých 10 000 tun recyklovaného odpadu může být vytvořeno 250 pracovních míst, zatímco k uložení stejného množství na skládce je zapotřebí jen 10 pracovních míst.
Odpad je důležitou otázkou i v boji proti změně klimatu. Je důležité bojovat proti zhoršování kvality půdy tím, že budeme vytvářet vysoce kvalitní kompost – obhajujeme i to, aby Evropská unie kompostování regulovala – a takový odpad je významný například ve výrobě bioenergie.
Zastáváme názor, že léčba musí odpovídat kýženým výsledkům. Je ku příkladu podněcován vědecký výzkum kompostování, aby se podpořily inovace v této oblasti. A konečně obhajujeme strategii 2020 pro udržitelný a inteligentní rozvoj podporující začlenění.
Tato zpráva je tedy ambiciózní a zároveň realistická, neboť chceme například to, aby bylo třídění odpadu povinné, bude-li to z místního, hospodářského a environmentálního hlediska možné. Proto jsem použil motto – mějme ambice, ale současně smysl pro realitu.
Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych vyslovit své poděkování za tuto zprávu a zároveň říci, že biologický odpad by neměl být považován za problém či něco, co znečišťuje životní prostředí a má negativní dopad na hospodářství.
Ve správném využívání těchto vedlejších produktů dřímá obrovský potenciál. Řádné nakládání s biologickým odpadem nám umožňuje vyrábět obnovitelnou energii, což přispěje k hospodářskému růstu, zmírnění změny klimatu prostřednictvím vhodně řízeného procesu recyklace a pomoci v boji proti zhoršování kvality půdy díky využití biologického odpadu k výrobě vysoce kvalitního kompostu. Samozřejmě je nezbytné mít odpovídající finanční prostředky na vytváření vhodné infrastruktury pro tento účel a k motivování podniků, aby prováděly výzkum a zaváděly inovativní řešení. Vzniklé náklady však v budoucnosti přispějí k posílení hospodářství a ke zlepšení kvality života občanů, stojí tedy za to, abychom takříkajíc škrtli sirkou.
Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, chtěl bych pochválit pana Fernandese za jeho zprávu. Nemohl ji načasovat lépe, neboť v celé Evropské unii se občané nyní obecně zabývají tím, co se ve světě děje, dopadem změny klimatu, a zejména řeší to, jak mohou osobně něco změnit. Trvalo dlouho, než tato myšlenka prorazila, lze ji však vidět ve školách – v mé zemi vlaje zelená vlajka na stále větším množství škol. Poselství se odtud šíří k rodičům dětí a do prostředí, ve kterém děti žijí, a je věnována mnohem větší pozornost tomu, jak se s tímto problémem vypořádat, jak recyklovat odpad atd. Můžeme to vidět také v zemědělství – například zemědělci si uvědomují škody způsobené přemírou hnojiv a jejich spotřebu nyní začínají omezovat. Myslím, že je načase udělat krok vpřed a lidem pomoci zajistit, aby mohli přispívat k rozvoji anaerobních vyhnívacích komor atd., a jak tu zmínili ostatní řečníci, k rozvoji vytváření pracovních míst pro nová odvětví ekonomiky.
Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Chtěl bych poblahopřát panu Fernandesovi k jeho práci, kterou odvedl jako zpravodaj ke zprávě o bioplynu v roce 2007. Biologický odpad je přirozený vedlejší produkt v zemědělské rostlinné výrobě a v lesním hospodářství. Dovoluji si tedy nesouhlasit s panem zpravodajem, neboť hnůj je organickou složkou živočišné výroby. Žádám pana Šefčoviče, aby potvrdil to, co Parlament požadoval v roce 2007, konkrétně že Komise by měla vyčlenit zdroje na výrobu bioplynu. To by mělo velký význam. Případné kompostování, které zmínil i můj kolega pan Kalinowski, je stejně důležité, nebo ještě důležitější. Zpráva pana Fernandese uvádí, že Evropská komise by na kompostování biologického odpadu měla poskytovat finanční prostředky. Jak už bylo zmíněno, je to zásadní krok, který má význam z hlediska zemědělství a z hlediska ochrany životního prostředí, a stejně tak je třeba uznat, že nové členské státy mají, co se týče bioplynu a kompostování, závažné problémy. Vezměte prosím v potaz konkrétní situaci jednotlivých států.
Wojciech Michał Olejniczak (S&D). – (PL) Pane předsedající, i já bych chtěl poblahopřát k této zprávě a vyzdvihnout některé prvky, které mají význam pro celou Evropskou unii. Doposud jsme nevyřešili problémy spojené s tříděním odpadu, a třebaže některým obcím se s tím podařilo vypořádat, jsou nejen v Polsku, ale v celé Evropské unii regiony, které za nimi výrazně zaostávají. Bez dobrého třídění není možné biologický odpad správně využívat a v tomto ohledu – jak již bylo zmíněno – se otevírají mnohé možnosti.
Mám zde na mysli především elektrárny na bioplyn. Jedná se o projekty, které je rozhodně potřeba v celé Evropské unii rozvíjet a měly by být podporovány z fondů – fondů na regionální úrovni, ale v případě elektráren na bioplyn též na té nejnižší lokální úrovni – neboť ve srovnání s jinými zdroji je výroba a distribuce z těchto elektráren výrazně hospodárnější.
Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, tato zpráva je nepochybně kvalitní a já bych k ní ráda panu zpravodaji blahopřála. Jedna z prvních vět vysvětlujícího prohlášení mi hraje na velmi pozitivní strunu a dovolte mi ji citovat doslova: politika nakládání s odpady musí EU proměnit v recyklační společnost.
Přesto zde vidím určité rozpory. Například to, že třídění odpadu by mělo být povinné, je-li to nejlepší řešení nejen z hlediska environmentálního, ale také hospodářského. Jinak řečeno opatření učiněná členskými státy se vyjímají s diskuse, třebaže by byla v rozporu s evropskými obecnými zásadami.
Evropská unie by tak stejně, jako jsme to už zažili v případě rámcové směrnice o odpadech, neučinila o mnoho víc než návrh. Kromě toho zapomínáme – vlivem zásady subsidiarity, za niž se evropské orgány tak často schovávají –, že je naší povinností přijít s ambiciózními a energickými odpověďmi na problém odpadů. Je třeba, abychom si určili cíle pro sběr tříděného odpadu a stanovili, jakým způsobem budou splněny. Využívejme při tom osvědčené postupy, jako jsou politiky nulového odpadu prováděné v některých částech USA, a uložme je všem členským státům jako povinnost.
Julie Girling (ECR). – Pane předsedající, i já bych ráda panu Fernandesovi blahopřála. Když jsme si zprávu přečetli, zjistili jsme, že se jedná o komplexní průřez všemi otázkami spojenými s biologickým odpadem – skládkami, ubýváním energetických zdrojů a potřebností kvalitního dohledu nad kompostováním. Tím vším se zpráva zabývá.
Proto je mi velmi líto, že musím říci, že s částí zprávy opravdu nesouhlasím. Zpravodaj ztratil mou podporu ve chvíli, kdy hovoří o povinném – to znamená vynutitelném – režimu třídění odpadu v celé Evropě. Mé námitky vycházejí v podstatě ze zásady subsidiarity, ale jejich hlavním důvodem je především snaha zůstat u metody, která je již na mnoha místech nahrazována vysoce moderními autoklávy a jinými technologiemi. Tento návrh jinak řečeno zastarává ještě dříve, než jsme jej vůbec stačili realizovat, což právní předpisy EU staví do toho nejhoršího světla. Jsem proti impulsivní reakci požadující další regulaci místo vytváření pobídek a naléhavě žádám Komisi, aby trvala na svém postoji a postavila se proti návrhu na povinné uplatňování.
Piotr Borys (PPE). – (PL) Pane předsedající, upřímně vám děkuji za slovo. Chtěl bych panu Fernandesovi poděkovat za jeho zprávu, která nabízí možnosti, jak nakládat s biologicky rozložitelným odpadem. Chtěl bych podotknout, že 30 % takového odpadu lze využít k výrobě kompostu. Samozřejmě nejdůležitější je mít systém pro recyklaci. V zemích střední a východní Evropy nebyly bohužel směrnice upravující tuto oblast účinně provedeny. Musíme naše výsledky dosažené při zvyšování recyklace zlepšit, a to včetně kompostování, což je nejlepší a nejpřirozenější způsob nakládání s odpadem.
Současně se ale zdá být velice rozumné poohlížet se po možnostech energetického využití odpadu. Chtěl bych zde uvést příklad Dánska, které v oblasti obnovitelné energie využívá elektrárny na bioplyn nejvíce. Je to ostatně příklad pro celou Evropu, jak lze využívat obnovitelné energie v tak velkém měřítku. Zdá se legitimní, že by měl budoucí program financování – strategie 2020 – poskytovat zdroje, které takovému vývoji v členských státech napomohou.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, rád bych na úvod poděkoval panu zpravodaji Fernandesovi za jeho zprávu o biologickém odpadu. Dále bych chtěl poděkovat poslancům výboru za jejich cenné příspěvky k tomuto velmi důležitému tématu.
Jak víte, Komise dne 18. května přijala sdělení o dalších krocích v oblasti nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Součástí sdělení je i příloha obsahující podrobnou technickou analýzu opatření, které by bylo možné přijmout pro zlepšení nakládání s biologickým odpadem v celé EU i v jednotlivých členských státech. Naše oddělení věnovala při přípravě tohoto sdělení velkou pozornost rozpravám o biologickém odpadu, které proběhly v Evropském parlamentu. Je pro mne velmi povzbudivé, že jsme dospěli ke stejným závěrům – v nakládání s biologickým odpadem v EU je stále prostor pro zlepšení a toto zlepšení může přinést pozitivní hospodářské a environmentální výsledky. Zároveň souhlasím s tím, že klíč k úspěchu spočívá v lepším vymáhání stávajících právních předpisů, zejména směrnice o skládkách odpadu. Avšak optimální politiky pro nakládání s odpady se mohou mezi jednotlivými zeměmi nebo dokonce regiony lišit, proto je z důvodů subsidiarity nezbytná další analýza.
Hlavní rozdíl v přístupu Komise oproti přístupu zpravodaje se točí kolem případné směrnice o biologickém odpadu. Komise je toho názoru, že samostatná směrnice by měla jen malý přínos. Je možné zlepšit nakládání s biologickám odpadem a vycházet přitom ze stávajících a v současnosti již naplánovaných právních předpisů. Komise má proto v úmyslu nejpozději do roku 2014 iniciovat řadu opatření zaměřených na zlepšení nakládání s biologickým odpadem, zejména: vytvoření kritérií pro výrobu vysoce kvalitního kompostu s použitím postupu, kdy odpad přestává být odpadem, definovaného v rámcové směrnici o odpadech; analýzu stanovení minimálních norem pro používání biologického odpadu v zemědělství v rámci přezkumu směrnice o kalech z čistíren odpadních vod; a analýzu případného stanovení cílů pro oddělený sběr či recyklaci biologického odpadu v rámci přezkumu cílů recyklace ve směrnici o odpadech.
Jsem přesvědčen, že můžeme prostřednictvím balíčku opatření, která Komise navrhne, naplnit v podstatě to, co Parlament žádá, proto jsem velmi vděčný za vaši připravenost dále spolupracovat v této důležité a náročné věci.
Předsedající. – Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července ve 12:00 hodin.
Písemná prohlášení (článek 149)
Pavel Poc (S&D) , písemně. – (CS) V Evropské unii je ročně vyprodukováno 118–138 milionů tun biologického odpadu, z toho 88 milionů tun představuje biologicky rozložitelný komunální odpad. Až 40 % biologického odpadu je ukládáno na skládky. Taková praxe představuje významné riziko znečištění podzemních vod, půdy a příspěvek k emisi skleníkových plynů. Dochází tak k nenávratnému vyřazení zdrojů biologického materiálu z hospodářského a přírodního cyklu, místo aby byla pomocí kvalitních kompostů posílena produktivita půdy včetně její schopnosti zadržovat vodu. V souvislosti s potřebou masivního využití kompostů v zemědělství by bylo vhodné, aby Komise vyvinula tlak na odblokování rámcové směrnice o půdě v Evropské radě. Základním nedostatkem v oblasti nakládání s biologickým odpadem je rozdílná úroveň implementace existující legislativy v členských státech. Proto vítám a plně podporuji požadavek, aby Komise vypracovala návrh samostatné směrnice o nakládání s biologickým odpadem do konce roku 2010. Postoj Komise v této věci se musí změnit, musí být významně proaktivní a daleko ambicióznější než dosud. Stejně tak pokládám za nezbytné posílení výchovných prvků v oblasti nakládání s odpadem. Nejlepším a nenahraditelným způsobem podpory recyklace a prevence vzniku odpadů je vytvoření potřebného společenského požadavku. Nejpřímější cestou k tomu je vzdělávání mladé generace a zavedení udržitelného nakládání s odpadem mezi společenské normy.
Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Účinné nakládání s biologickým odpadem může přinést mnohé environmentální výhody, například ve zlepšování kvality půdy nebo ve výrobě obnovitelné energie ve formě energie z bioplynu. Proto podporuji opatření, která posílí a zlepší sběr a zpracování biologického odpadu. Avšak zásadní bude závazná povaha systémů sběru a to, jak budou vypočteny cíle pro sběr. Mnohé malé podniky v Rumunsku již biologický odpad recyklují, i když to v rámci oficiálního systému sběru nebude možné uznat, protože do oficiálních odpadových toků tento sběr nikdy nevstupuje. Veškeré budoucí směrnice a cíle týkající se sběru biologického dopadu proto musí být dostatečně flexibilní, aby byly schopny zohlednit značné rozdíly mezi státy a regiony.
24. Strategie Evropské unie pro region Baltského moře a role makroregionů v budoucí politice soudržnosti (krátké přednesení)
Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Wojciecha Michała Olejniczaka jménem Výboru pro regionální rozvoj o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti (2009/2230(INI)) (A7-0202/2010).
Wojciech Michał Olejniczak, zpravodaj. – (PL) Pane předsedající, úvodem chci poděkovat stínovým zpravodajům za naši plodnou spolupráci, díky níž jsme dokázali vytvořit dokument, který má obrovský význam pro řadu oblastí práce Unie. Zpráva o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti zdůrazňuje význam regionální spolupráce pro provádění opatření týkajících se řady politik, včetně politiky dopravní, rybolovu, energetické a zemědělské, ale i vědeckého výzkumu. Reálná možnost k tomu, abychom tento ambiciózní plán uvedli v život, se objevila v roce 2004, kdy se počet baltských států zapojených do struktur Evropské unie zvýšil na osm z devíti.
Prioritní význam v makroregionální spolupráci je přikládán dopravní politice a ochraně životního prostředí. Obě oblasti spojuje nutnost snižování rozdílů mezi různými normami pro infrastrukturu, ale obě také dokonale ilustrují strukturu závislosti našich členských států, která je typická pro tento přístup. Bez integrované činnosti každé ze zemí, které jsou kolem tohoto pobřeží situované, nemohou být žádná opatření pro boj proti znečištění a kontaminaci ekosystému v baltském regionu účinná.
Zadruhé je makroregionální spolupráce nepochybně vkladem a přínosem pro vytváření dobrých podmínek pro rozvoj inovací. Adekvátním využíváním obrovského intelektuálního potenciálu místních obyvatel můžeme dosáhnout zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství celého makroregionu. To bude mít zároveň svou nezpochybnitelnou důležitost pro rozvoj celé Evropské unie, pro niž má silnější postavení a stabilnější hospodářská situace obrovský strategický význam.
Zatřetí nesmíme zapomínat na sociální cíle. Nepopiratelný význam má vytváření takových podmínek, které budou zárukou prosperity občanů, a začleňování kulturních, vzdělávacích a turistických prvků do projektů. Přispění k rozvoji občanské společnosti, která je základem demokratického politického systému, samozřejmě současně napomáhá k posílení procesu integrace. O všech těchto změnách však nemůže být ani řeč, dokud se nezlepší celkové životní podmínky obyvatel. Proto je nutné trvale a aktivně podporovat vytváření nových pracovních míst.
Strategie Evropské unie pro průkopnický či pilotní makroregion Baltského moře je v této době důležitým referenčním bodem v rozpravě o budoucí politice soudržnosti po roce 2013. Projekty realizované v rámci strategie obecně využívají prostředků této politiky. Avšak se zřetelem k jejich meziodvětvové povaze by dnešní rozprava měla být zaměřena na to, aby v blízké budoucnosti vznikaly konkrétní metody a zdroje prostředků, ale též vhodný způsob financování makroregionálních strategií v příštím programovacím období.
S ohledem na budoucnost těchto strategií s velkou nadějí očekáváme plán Evropské komise vytvořit databázi osvědčených postupů, jež nám umožní důkladně sledovat opatření, která se v současné době už realizují, a využívat je jako modely pro jiné strategie. Vzhledem k tomu, že je třeba, aby programy realizované v rámci strategie pro Pobaltí a na ně navazující makroregionální projekty byly co nejkvalitnější, vyzýváme Komisi, aby vytvořila nástroje a objektivní kritéria k ochraně toho, co bylo až dosud vykonáno. Díky tomu bude moci být střednědobá analýza provádění strategie referenčním bodem pro další úkoly tohoto typu.
Neměli bychom zapomínat ani na to, že musíme mít odpovědi na otázky, které jsou v tomto ohledu klíčové – mají být tyto strategie realizovány v rámci politiky soudržnosti a jaké prostředky mají být poskytnuty, aby byly finanční prostředky přicházející z Evropské unie využity efektivně? S velkým uspokojením konstatuji rozvoj myšlenky makroregionů. Všechni tak mají příležitost zaměřit se na přeshraniční úrovni na otázky, které jsou důležité z hlediska územní soudržnosti, jinak řečeno pro uplatňování myšlenky integrace, která má podporu už od samých počátků Evropské unie. Navíc vytvoření funkčních regionů sdílejících stejné cíle má naději stát se stimulátorem větší účinnosti regionální politiky.
Dámy a pánové, příklad Baltského moře slouží jako vzor, je to povzbuzení, abychom započali práci i v jiných makroregionech, a svědčí o výrazně lepší integraci.
Seán Kelly (PPE) – (GA) Pane předsedající, na úvod bych chtěl říci, že jsem zastáncem této strategie pro spolupráci zemí kolem Baltského moře. Především to nezpůsobuje žádné problémy ostatním zemím a nepůsobí to problémy ani samotné Evropské unii.
Jsou s ní spojena tři Ne –, jež jsou pro nás velmi důležitá. Zaprvé nejsou přidělovány žádné další finanční prostředky; zadruhé nevzniká žádný další právní rámec; a za třetí nevznikají žádné další instituce. Jak zpravodaj uvedl, tyto země se spojují proto, aby společně řešily společné problémy, například otázky životní prostředí a sociální a hospodářské problémy. Tato strategie má tedy potenciál přinést velmi dobré výsledky a může se stát vzorem pro další makroregionální strategii v budoucnosti.
Podařilo se mi skončit dřív, než uběhla minuta.
Artur Zasada (PPE). – (PL) Pane předsedající, jsem přesvědčen, že strategie Evropské unie pro region Baltského moře přispěje k udržitelnému rozvoji tohoto regionu. Je však nezbytné zajistit, aby byl tento dokument pravidelně aktualizován a důsledně uváděn do praxe.
Podle mého názoru je jedním z nějvětších úkolů regionu Baltského moře vytvoření účinné sítě námořní, pozemní a vnitrozemské vodní dopravy. Proto mne těší, že konečná verze dokumentu obsahuje můj pozměňovací návrh zdůrazňující význam středoevropského dopravního koridoru. Myslím, že tento koridor, který je nejkratším spojením mezi Skandinávií a Jaderským mořem, má zásadní význam pro celý region Baltského moře. Posílí infrastrukturu a sociální vazby mezi městy a regiony a zároveň přispěje k růstu jejich bohatství. Vzhledem k tomu, že to není jen projekt hospodářský, ale i politický, kulturní a historický, zaslouží si naši nejvyšší pozornost.
Piotr Borys (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych panu Olejniczakovi blahopřát k vynikající zprávě. Jak víme, máme v současnosti před sebou v oblasti politiky soudržnosti novou výzvu. Sfér a oblastí, jako je Baltské nebo Středozemní moře, se makroregionální politika nepochybně týká.
Chtěl bych upozornit na něco, co ve svém vystoupení už zdůraznil pan Zasada. V dnešní době musí dojít k tomu, aby dvě oblasti soudržnosti – Baltské moře a Středozemní moře – byly propojeny souvislým přeshraničním dopravním koridorem. Na to, aby spolu mohla být tato dvě nová centra růstu účinně propojena, potřebujeme uvolnit v rámci nové formy financování veškeré dostupné prostředky. Chtěl bych připomenout, že konzultace ohledně transevropské dopravní sítě v současné době stále ještě probíhají. Tato síť by vyžadovala soudržnost v železniční, silniční a vodní dopravě. Otázka propojení těchto dvou regionů bude patrně asi nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím harmonizaci makroekonomické politiky pro rozvoj Baltského a Středozemního moře.
Olga Sehnalová (S&D). – (CS) – Při nedávné návštěvě Výboru pro dopravu a cestovní ruch v Lotyšku a Estonsku byl problém dopravního propojení Pobaltí se sousedními regiony oprávněně jedním z velmi diskutovaných témat. Nejde pouze o bezprostřední propojení směrem na východ, kde existují významná úzká hrdla (příkladem za všechny je estonské a současně unijní hraniční město Narva s několikadenním čekáním na průjezd hranice), stejně důležité je i propojení se vzdálenějšími evropskými regiony. Z tohoto pohledu má svůj nesporný přínos tzv. Baltsko-jaderský koridor spojující region Baltského moře s jihem Evropy. Má jednoznačnou podporu všech dotčených krajů a samospráv a povede i k dalším pozitivním efektům pro hospodářský rozvoj území daleko za hranicemi makroregionu Baltského moře.
Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Blahopřeji panu Olejniczakovi k jeho zprávě, neboť strategie pro Baltské moře byla první makroregionální strategií v Evropské unii. Ti z nás, kdo by rádi vytvořili Dunajský makroregion, se musí v mnohém poučit ze zkušeností, jež jsme získali v souvislosti s regionem Baltského moře. Jedním z takových poznatků je nestanovovat příliš mnoho priorit. Namísto toho by měly být stanoveny dva nebo tři hlavní cíle, které budou pro země Podunají spojující. Podobně jako v případě strategie pro Baltské moře jsou těmito cíli doprava – splavnění Dunaje; ochrana životního prostředí – ochrana čistoty a biologické rozmanitosti Dunaje; cestovní ruch. Jsem přesvědčen, že toto téma bude jednou z klíčových priorit maďarského předsednictví v roce 2011. Velmi mne těší, že Komise je zastoupena slovenským komisařem a místopředsedou Komise panem Šefčovičem. Doufejme, že vytvoření strategie pro Podunají nebude trvat pět let. Region Baltského moře je pro nás dobrým příkladem.
Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Pane předsedající, jako poslanec z Gdaňska, města u Baltu, podporuji strategii pro region Baltského moře jako pilotní projekt pro podobné makroregionální strategie. Byl bych rád, aby to byl úspěšný projekt. Říkám to však se dvěma výhradami.
Zaprvé je nutné, aby byly pro konkrétní projekty, které jsou součástí strategie, k dispozici finanční prostředky. Mají-li být peníze, jsou nutné zvláštní zdroje financování. Jinak se strategie stane jen akademickým cvičením a planým tlacháním. Mají-li být k dispozici zdroje financování, je nutné přijmout rozhodnutí o tom, zda budou na tuto strategii vyčleněny mimořádné finanční prostředky, či zda budou provedeny škrty v jiných odvětvových programech nebo regionálních politikách. To by nebyl dobrý nápad.
Moje druhá výhrada má konkrétnější povahu. Balt je bohužel stále nejvíce znečištěným mořem v Evropě. Mezitím je s tichým souhlasem Evropské unie a podporou některých členských států budován kontroverzní severní plynovod. Jak je správně zdůrazněno ve zprávě, je nutné snížit závislost regionu na dodávkách energie z Ruska. Jakou cenu mají naše usnesení, když se Evropský parlament před dvěma lety proti výstavbě severního plynovodu postavil a nyní, o dva roky později, se plynovod stejně buduje. Navzdory těmto výhradám si strategie zaslouží podporu a tento region si zaslouží příležitost.
Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, blahopřeji panu zpravodaji a rád bych znovu zdůraznil, že strategie pro region Baltského moře je první makroregionální strategií tohoto druhu a úspěch, kterého snad dosáhne, bude příkladem pro ostatní obdobné regiony. Cílem strategie je snížit rozdíly v úrovni sociálního a hospodářského rozvoje baltských států. Ochrana životního prostředí a rozvoj dopravní infrastruktury jsou velmi důležitými pilíři strategie. Integrace této oblasti jednoznačně přispěje k rychlejšímu rozvoji a větší přitažlivosti zemí regionu Baltského moře.
Jednou z podmínek úspěchu této strategie je však rozvoj dobré a účinné spolupráce při řízení na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni.
Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Strategie pro region Baltského moře je důležitá ze dvou důvodů. Zaprvé umožňuje v jednotném rámci zvládat výzvy a využívat příležitosti tohoto regionu. Zadruhé je to pilotní strategie pro budoucí makroregionální strategie. Analýza jejího úspěchu proto může posloužit jako vzor pro provádění budoucích strategií, zejména strategie pro Podunají.
Myslím, že politiky a programy Evropské unie jsou pro region mimořádně důležité a budou klíčovým prvkem strategie. Abychom zajistili, že se tak stane, je mimořádně důležité, aby zúčastněné členské státy využily veškeré prostředky, které jim byly na toto programovací období přiděleny.
Dále bych rád zdůraznil, že kdyby se nám podařilo zvýšit profil jednotlivých regionů, mohlo by to značnou měrou přispět k lepšímu využívání těchto prostředků EU a vytvořit přidanou hodnotu na regionální úrovni.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, rád bych ještě jednou poděkoval panu zpravodaji za jeho velmi důležitou zprávu a poděkoval Parlamentu za jeho snahu podílet se na strategii Evropské unie pro region Baltského moře. Tento nový makroregion zkouší nový způsob práce. Jeho úspěch bude do značné míry záviset na tom, jak bude naplněn akční plán, který doprovází sdělení Komise. Je zcela zjevné, že pro úspěch strategie Baltského moře bude mít klíčový význam angažovanost států, regionů a dalších zúčastněných subjektů.
Je to poprvé, kdy jsme připravili integrovanou strategii pro skupinu členských států, které se potýkají se stejnými problémy a které mohou využít stejných příležitostí. Bude to strategie šitá na míru. Připravujeme postup provádění strategie, s novým řízením a novými pracovními metodami, jejichž úkolem je proměnit slova v činy. Poprvé se snažíme přijít s celkovou synergií, kdy bychom chtěli zajistit finanční možnosti – různé nástroje, programy a regionální příležitosti – pro vytvoření nového makroekonomického přístupu k regionu.
Strategie řeší otázky životního prostředí, hospodářství, energetiky, dopravy, bezpečnosti a zabezpečení a nabízí tak nový jednotící přístup a propojuje klíčové politické oblasti s tím, že její účinek je maximalizován podněcováním vzájemných interakcí dotčených oblastí. Tento přístup již zaznamenal velký úspěch a mnohé projekty byly vytvořeny, urychleny a spolufinancovány z programů strukturálního fondu a vstoupily do realizační fáze za pouhých osm měsíců.
Komise velmi stojí o to, aby se jí podařilo udržet dosavadní tempo, kterého se v této strategi podařilo dosáhnout. Výroční konference zúčastněných stran, která se uskuteční ve dnech 14. až 15. října tohoto roku v Talinu, poskytne příležitost k tomu, abychom se z prvních měsíců strategie poučili a aby byly případně předloženy další návrhy. Prvním ze čtyř pilířů strategie EU pro region Baltského moře je životní prostředí a klíčovým prvkem strategie je i samotná revitalizace kvality mořské vody.
Několik řečníků hovořilo o dopravě, která je samozřejmě dalším důležitým tématem, které je nutno komplexně řešit. Jsou zvažovány některé slibné projekty, konkrétně v rámci dvaceti prioritních os, což jednoznačně zlepší integraci regionu.
Baltský region je průkopníkem makroregionálního přístupu. Díky jeho výsledkům bude moci vidět, jakou přidanou hodnotu může tento nový pracovní postup přinést. Komise proto vývoj pozorně sleduje a těší se na vznik strategie pro Podunají, která se v současnosti připravuje. Jak řekl pan Tabajdi – jsem ze Slovenska a velmi mne těší, že je tento projekt připravován. Velmi rád říkám, že se tak děje pod bedlivým dozorem komisaře Hahna, který je z Rakouska a jistě regionu Podunají velmi dobře rozumí. Případný vznik dalších makroregionů bude záviset na tom, jak si tyto první dva povedou a zda budou předloženy další návrhy, aby se ukázala zvláštní přidaná hodnota jdoucí nad rámec stávající spolupráce, a zda budou skutečně naplněny jasně stanovené potřeby, které žádnými jinými prostředky nelze naplnit.
Doufám, že další provádění a plnění strategie pro Baltské moře bude úspěšné, a přeji nadcházejícímu maďarskému předsednictví mnoho úspěchů při spolupráci s Komisí, jejímž výsledkem budou kvalitní návrhy pro strategii pro Podunají a region Podunají.
Předsedající. – Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července ve 12:00 hodin.
Písemná prohlášení (článek 149)
Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že v regionu Baltského moře jsou mezi jednotlivými oblastmi rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje a inovací a že je zde zapotřebí posílit potenciál vysoce rozvinutých regionů a zmírnit nerovnosti s cílem vytvořit oblast s vysokou mírou konkurenceschopnosti, která je nezbytná v souvislosti se stárnutím populace, pevně věřím, že začlenění politik pro využití tvůrčího potenciálu a zkušeností starších lidí může pomoci k upevnění postavení této skupiny mezi obyvateli Evropské unie.
Zároveň vítám přínos budoucí strategie pro posilování spolupráce mezi státy a oblastmi na makroregionální úrovni a pro vypracování nových společných akčních strategií, jejichž cílem je pomoci jim při naplňování modelu přeshraniční spolupráce v Evropě ke zvýšení přitažlivosti tohoto regionu na evropské i světové úrovni.
Pevně věřím, že je naprosto nezbytné vytvořit centrum pro monitorování životního prostředí Baltského moře a výstražný systém pro případ nehody nebo vážného přeshraničního znečištění a rovněž i společnou zásahovou jednotku pro řešení takových situací.
Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, strategii EU pro region Baltského moře považuji za legitimní iniciativu, jejímž cílem je podpořit provádění některých evropských politik, zejména politiky soudržnosti, dopravní politiky, námořní politiky, environmentální politiky a inovační politiky. V souvislosti s celkovou koncepcí však vznikají mnohá nedorozumění a já bych je ráda objasnila.
Myslím, že je nutné vyjasnit otázku financování strategie, aby mezi potenciálními příjemci nevznikaly mylné názory a falešná očekávání. V návrhu rozpočtu pro rok 2011 byla odstraněna samostatná rozpočtová položka pro strategii a tato strategie byla zařazena pod evropskou politiku sousedství a východního partnerství. Zástupci Evropské komise hledají způsob, jak nejlépe využít pro tento účel strukturální fondy, většina zdrojů však již byla vyčleněna na jiné programy ještě dříve, než tato strategie vůbec vznikla. Velmi málo toho bylo řečeno o možnosti využívat prostředky dostupné prostřednictvím nástrojů, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj nebo prostředky vyčleněné na zdokonalení transevropské dopravní sítě.
Vyzývám proto k tomu, aby bylo jednoznačně stanoveno, kdo je zodpovědný za uvádění strategie do praxe a jaké je postavení jednotlivých aktérů, aby to nebyl opět jeden z projektů, o nichž sice padne mnoho slov, nemají však žádný měřitelný přínos.
Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně. – (EL) Chtěl bych ještě jednou poblahopřát zpravodaji k vynikající zprávě. Strategie pro baltský region zahajuje novou éru funkčních regionů, které jsou základem pro účinnější práci na důležitých výzvách přijatým integrovaným přístupem. Koordinace činností, co se týče jednotlivých politik s územním dopadem, může posloužit jako vodítko pro budoucí rozvoj politiky soudržnosti. Význam této strategie se však neomezuje jen na to. Mnohem důležitějším aspektem je skutečnost, že byla formulována na základě konzultací mezi všemi zúčastněnými subjekty v zemi a na všech úrovních správy. Pilíře, prioritní oblasti a základní plány strategie nebyly stanoveny shora, nýbrž jsou přirozeným vyústěním plánů a iniciativ, jež se v této oblasti vytvářely dlouho předtím a odrážejí konkrétní každodenní potřeby občanů. U vědomí tohoto cíle je zdůrazněno, že činnosti financované z peněz poplatníků povedou k co nejlepšímu výsledku, bude-li zabezpečeno účinné partnerství mezi všemi subjekty v dané oblasti. Je to v podstatě pilotní běh aplikací určených k budoucímu využití v dalších funkčních regionech.
Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Na úvod svého projevu bych chtěl poděkovat panu Olejniczakovi za jeho zprávu o strategii pro region Baltského moře – první makroregion v EU – která vymezuje multifunkční základ spolupráce a věnuje zvláštní pozornost společným rozvojovým cílům a výzvám či trendům v budoucí makroregionální politice. Jejím cílem je zároveň připravit podrobný postup pro další makroregionální strategie. Pro region Baltského moře je charakteristická rozsáhlá spolupráce v oblasti hospodářství, ochrany životního prostředí a v různých formách sociálního rozvoje, která probíhá na několika úrovních. Země, které tento region tvoří, sdílí mnohé společné výzvy, a i když zůstávají nezávislé, podporují provádění strategie Evropské unie pro Baltské moře. I přes svou spíše obecnou povahu zpráva definuje mnohé společné cíle a základní doporučení týkající se úspěšné realizace strategie směrem k vytvoření dobré platformy spolupráce, účinné koordinaci a systému řízení. Úspěšná realizace všech těchto výzev je nicméně závislá na finančních prostředcích, a ty bohužel chybí. Strategie má být přínosem pro osm zemí Evropské unie a Rusko. Neměli bychom dopustit, aby nevyřešená otázka financování zabrzdila rozvoj a zdokonalování této ambiciózní nadnárodní iniciativy.
25. Příspěvek regionální politiky EU k boji proti finanční a hospodářské krizi se zvláštním ohledem na cíl č. 2 (krátké přednesení)
Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Rodi Kratsa-Tsagaropuluové jménem Výboru pro regionální rozvoj o příspěvku regionální politiky EU k boji proti finanční a hospodářské krizi se zvláštním ohledem na cíl č. 2 (2009/2234(INI)) (A7-0206/2010).
Rodi Kratsa-Tsagaropulu , zpravodajka. – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, účelem této zprávy je zdůraznit význam regionální politiky pro obnovu Evropské unie v dnešní době, bezprostředně po finanční krizi a jejím dopadu na reálnou ekonomiku.
Chceme zdůraznit, že regionální politika je základním zdrojem investic do růstu. Strukturální fondy nejsou jen souborem nástrojů k odstraňování nerovností a strukturálních problémů; je to také soubor nástrojů, který musí být přizpůsoben současným okolnostem a využíván tím nejlepším způsobem k vyváženému růstu, k fungování vnitřního trhu.
Zpráva se zaměřuje především na regiony, na které se vztahuje cíl č. 2, regiony, které jsou od roku 2000 odpovědné za zvýšenou míru HDP a rekordně vysokou míru konkurenceschopnosti, inovací a výzkumu.
Po reformě v roce 2006 se regiony, na které se vztahuje cíl č. 2, zaměřily na konkurenceschopnost a vytváření kvalitních pracovních míst. Jen pro ilustraci širokého záběru této iniciativy, intervence v rámci cíle č. 2 se týkají 168 regionů s 314 miliony občanů v 19 členských státech Unie.
Měli bychom tedy pokračovat v tomto úsilí na evropské, vnitrostátní a místní úrovni. Je to zřejmé z návrhu usnesení, že chceme podpořit regionální rozměr strategie Evropa 2020, což je priorita zaměřená nejen na regionální a sociální soudržnost, ale i na konkurenceschopnost regionů.
Usnesení vyzývá Evropskou komisi k větší pružnosti při rozdělování prostředků a pružnějšímu rozhodování, aby bylo možné využívat strukturální fondy rychleji a lépe. Již jsme zmiňovali, že z celkem 117 operačních programů financovaných z Evropského sociálního fondu se jich 13 v některých členských státech Evropské unie měnilo a upravovalo kvůli finančním obtížím a v souvislosti s neschopností poskytnout dostatečné vnitrostátní spolufinancování. Vyzýváme Evropskou komisi, aby s ohledem na využití této přizpůsobivost snahy členských států podporovala.
Náš základní návrh je podpořit rozhodnutí Rady, aby se zvýšily zálohy pro země, jejichž HDP pokleslo o více než 10 % nebo které získaly podporu platební bilance od MMF pro účely finančního přizpůsobování. Dále požadujeme, aby Evropské komisi bylo umožněno najít flexibilní řešení pro pravidlo N+2 a N+3, aby členské státy s finančními potížemi o evropskou pomoc nepřišly.
Naše další poznámka se týká nedostatečného množství kvalitativních a kvantitativních údajů o regionech, na které se vztahuje cíl č. 2, v šesté zprávě o pokroku v oblasti soudržnosti. Proto vyzýváme Evropskou komisi, aby předložila studii obsahující veškeré potřebné informace, abychom za současných okolností mohli s ohledem na přizpůsobitelnost zasáhnout a připravit další finanční výhled na základě skutečných okolností a skutečných potřeb.
Další věc, kterou chceme zdůraznit, je to, že za zvláštních okolností, jako jsou ty, za nichž zpráva vznikla, tedy za hospodářské krize, je nutno pružněji uplatňovat pravidlo N+2 s ohledem na cíle politické soudržnosti a dopady cyklických hospodářských změn na veřejné finance a soukromé investice.
Zdůrazňujeme také, že je důležitá podpora iniciativ JASPERS, JEREMIE A JESSICA, neboť existují země jako Řecko (které ve zprávě není zmíněno, uvádím ho ale jako příklad), které si svým podpisem u Evropské investiční bance v roce 2007 zajistilo možnost rozvíjet tyto iniciativy, a teprve nedávno tyto postupy zahájilo.
Máme-li tedy regionální politiku dobře využít, potřebujeme bdělost, přizpůsobivost a koordinaci nezbytných prostředků.
Seán Kelly (PPE) – Pane předsedající, plně podporuji návrhy zpravodaje. Přínos financování cíle 2 znám z vlastní zkušenosti ze své vlasti a přede dvěma týdny jsem ho mohl vidět i v Manheimu. Kdyby toto financování mělo být pozastaveno, byl by to pro regiony obrovský krok zpátky. Oblast, která spadá do mého volebního obvodu, získala od Evropské unie podnikatelskou cenu. Přede dvěma týdny jsem měl v Manheimu možnost vidět především zhodnocování finančních prostředků a co je ještě důležitější – jejich účinek.
Myslím, že obecně vzato jsou na světě inovátoři a imitátoři. Jen několik málo dokáže inovovat, téměr každý by měl nebo může imitovat. Často naleznete nejlepší inovace v těchto malých regionech. Viděl jsem to v Manheimu, viděl jsem to v obchodních parcích atd. Jejich práce přináší prospěch pro jejich vlastní regiony, ale prostřednictvím imitace z ní může mít prospěch i mnoho dalších regionů.
A konečně, jak řekl zpravodaj, o kupní síle regionů nelze rozhodnout jen na základě HDP.
Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Rád bych na úvod poblahopřál panu zpravodaji. Tato zpráva je stejně tak důležitá, jako dobře napsaná.
Úlohou regionální politiky je zmírňovat hospodářskou a sociální krizi a bojovat proti ní, o tom není pochyb. Rozvoj regionů a záruka hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou též klíčové pro růst hospodářské konkurenceschopnosti Evropské unie a pro dosažení cílů EU 2020.
S ohledem na současnou krizi se domnívám, že je rozhodně nutné zjednodušit postupy pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a že je nutné rozšířit uznatelné náklady s cílem ještě účinněji přispívat k naplnění cílů souvisejících s trhem práce a sociálním začleněním.
Nadále podporuji zaměstnanost v klíčových odvětvích hospodářství a záruku, že hospodářská, sociální a územní soudržnost zůstane prioritou Evropské unie. Díky tomu budeme moci dosáhnout inteligentního a udržitelného hospodářského růstu evropských států a regionů.
Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane Šefčoviči, děkuji za to, že si ještě v tak pozdních hodinách mohu vzít slovo. Myslím, že politika soudržnosti byla sotva kdy tak důležitá jako nyní v době krize. Příznakem krize je i skutečnost, že pracovní místa a investice se v jednotlivých členských státech soustřeďují v místech s hustějším osídlením. Domnívám se, že právě nyní potřebujeme, aby politika soudržnosti hrála aktivní úlohu a aby se v regionech investovalo.
V regionech tento hnací motor, tento impuls potřebujeme. Potřebujeme každé euro. Jen pokud jde o Dolní Rakousko, které je rovněž regionem spadajícím pod cíl č. 2, mohu říci, že se nám v minulosti podařilo z každého jednoho eura z EU vytvořit v našem regionu tři. Musíme mít v tomto ohledu jasná pravidla. Jinak řečeno potřebujeme větší spolehlivost a musíme být schopni plánovat dopředu. Avšak konkrétně v situacích, jako je ta, v níž se současnosti nacházíme, musí být možné zvolit i pružný přístup. Proto přikládám této zprávě takový význam, jelikož požaduje takovou pružnost a protože v regionech jsou zapotřebí příležitosti.
Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Základním cílem Unie je překonat hospodářskou krizi, což v zásadě znamená odstranit strukturální problémy, které v důsledku krize vznikají, konkrétně ve vztahu ke konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.
Evropská komise předložila následující návrhy, jejichž cílem je dosáhnout zlepšení situace v hospodářství na vnitrostátní a regionální úrovni: podpora pro podniky, zlepšování znalostí a inovací a pružnější programy soudržnosti. Očekává se tedy, že urychlíme investice, zjednodušíme realizaci programů politiky soudržnosti a zvýšíme jejich pružnost. Základem programů politiky soudržnosti by měly být inteligentní investice.
Dále bychom měli přijmout opatření pro další a hlubší integraci celé Unie a snažit se o posílení solidarity v Unii a na trhu Společenství s tím, že opatření jednotlivých členských států se nesmí omezovat jen na jejich dílčí zájmy. Evropská unie se musí zaměřit na vytvoření trvalých mechanismů, jež zaručí ochranu před nežádoucími dopady hospodářské krize.
Elena Băsescu (PPE). – (RO) Nejprve bych ráda blahopřála paní Kratsaové k návrhu této zprávy.
Vlády členských států v celé Unii se nacházejí ve stavu, kdy realizují přísná opatření zaměřená na vnitrostátní hospodářskou obnovu. Kromě přijímání úsporných opatření podle mne potřebujeme zvýšit investice z evropských fondů.
V souvislosti s překonáváním krize je cíl č. 2 politiky soudržnosti mimořádně důležitý pro zvýšení konkurenceschopnosti evropských regionů a zvýšení zaměstnanosti.
Všechny regiony v Rumunsku stále spadají do cíle č. 1 regionální politiky, tedy konvergence. Jediným schůdným řešením, jak pomoci mé zemi překonat krizi, je to, že bude mít přístup k maximálnímu možnému objemu evropských finančních prostředků a místní správy budou podněcovány k tomu, aby s využitím evropských peněz realizovaly maximální množství projektů.
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, rád bych poděkoval paní zpravodajce za její zprávu o úloze politiky soudržnosti pro plán obnovy, ale nejen pro tento plán, a chci také poděkovat Evropskému parlamentu, že se zajímá o sledování dopadu tohoto opatření na vnitrostátní a regionální ekonomiky.
Politika soudržnosti je tu proto, aby vyrovnávala sociálně-ekonomické podmínky a zajišťovala skutečnou konveregenci prostřednictvím investic do opatření na posílení strukturálnách změn. S celkovými finančními prostředky ve výši 347 miliard EUR pro období 2007 až 2013, z čehož je 228 miliard vyčleněno na investice spojené s Lisabonem, je tato politika soudržnosti silnou podporou rozpočtové stability a veřejných investic v členských státech a regionech Evropské unie. I když nemůže sloužit jako proticyklická hospodářská politika, vytváří mocnou a potřebnou páku, kterou má Unie k dispozici na podporu investic do reálné ekonomiky. Tím se také vysvětluje, proč se tato politika stala klíčovou součástí plánu evropské hospodářské obnovy.
Cílem tohoto plánu a těchto evropských opatření bylo čelit zásadním negativním dopadům této krize. Komise proto navrhla soubor legislativních změn a cílených doporučení. Přednostním cílem tohoto návrhu bylo urychlit provádění programů a zrychlit příjemcům financování programů, které již byly pro období tohoto finančního výhledu schváleny. Dosáhli jsme toho prostřednictvím posílení předběžného financování ze strany EU a řady zjednodušujících opatření.
Legislativní změny vstoupily v platnost v dubnu 2009 a doporučení členským státům vycházející ze sdělení Komise byla přijata v prosinci 2008. Můžeme tedy říci, že tento legislativní balíček byl přijat během pěti měsíců, což je doba plně slučitelná s naléhavostí nápravných opatření potřebných v boji proti krizi. Chtěl bych zdůraznit, že tento úspěch odrážel kvalitu interinstitucionální spolupráce a také plodnou spolupráci s institucionálními partnery – a zejména s Evropským parlamentem –, neboť všichni jsme chtěli reagovat rychle a adekvátně politickým a hospodářským potřebám.
Všehna tato opatření byla ve svém celku charakterizována jako pozitivní posun, který poskytl potřebné prostředky pro urychlení výdajů na projekty a vedl k omezení některých překážek jejich realizace. Přijatá opatření byla dostatečně pružná, aby umožnila členským státům vybrat si a realizovat jen ty programy, které nejlépe vyhovují jejich konkrétnímu vnitrostátnímu a regionálnímu prostředí, protože víme, že žádné řešení, které by vyhovovalo všem, neexistuje. Mechanismy obnovy zároveň přispěly k přezkoumání a zdokonalení mechanismů provádění politiky soudržnosti, neboť byly maximálně zjednodušeny podmínky pro přípravu projektů a jejich řízení. Cílem těchto opatření nebyl jen boj proti krizi, ale i jejich trvalé fungování v době po skončení krize v rámci současného programovacího období.
V neposlední řadě předloží Komise zprávu o provádění a výsledcích přijatých opatření v rámci plánu obnovy, která se vztahují k politice soudržnosti Evropské unie, jak to vyplývá z jejího závazku, že tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu ve druhém pololetí roku 2010.
Předsedající. – Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat zítra, v úterý 6. července ve 12:00 hodin.