Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 6. července 2010 - Štrasburk

7. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Othmar Karas (A7-0220/2010)

  Ivo Strejček (ECR). – (CS) Dovolte mi, abych vysvětlil své hlasování o zprávě pana Karase o kvalitě statistických údajů. Ta zpráva má samozřejmě celou řadu velmi kvalitních bodů, nicméně zdržel jsem se hlasování, protože nesdílím přesvědčení pana zpravodaje, že Eurostat by měl dominantně, bez jakéhokoli upozornění předem, mít právo vstupovat do výkonu práv národních statistických úřadů.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, stalo se už určitým novinářským klišé hovořit o událostech v Řecku jako o tragédii, domnívám se však, že je lze poměrně dobře označit za tragédii v klasickém sofoklovském smyslu. Zažili jsme pýchu v dobách rozmachu, kdy jsme předstírali, že řecké a německé dluhy jsou stejné. Nyní prožíváme odplatu v podobě zpožděných korekcí na trhu.

Katarze však byla uměle přerušena. Namísto abychom umožnili přirozené korekce na trhu, což by znamenalo nechat Řecko tisknout vlastní měnu a vrátit se na evropské trhy prostřednictvím vlastní cenotvorby, uskutečňujeme politiku předstírání, že lepší statistické výsledky, větší množství regionální pomoci a větší přesuny prostředků prostřednictvím daně z obratu nebo Evropské dluhové agentury nějak oddálí nevyhnutelné.

Odsuzujeme obyvatele Řecka – a doufám, že se mýlím – patrně i obyvatele dalších středomořských států k rokům hospodářského poklesu, ke stagnaci a k nezaměstnanosti – zajišťujeme však alespoň zaměstnanost sami sobě, protože odůvodňujeme svou vlastní existenci. Tady vidíme, v čem spočívá skutečný účel Evropské unie: zaměstnanost jejích vlastních zaměstnanců.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, ohlédneme-li se zpět na kvalitu statistických údajů u některých členských států – kdy je zjevné, že vědomě pozměňovaly údaje a poskytovaly nepřesný obraz o stavu vnitrostátního hospodářství –, rozumím požadavku na lepší statistické údaje. Všichni dle mého názoru chápeme, že sběr údajů o stavu našeho hospodářství by měl být kvalitnější. Tato problematika by se však neměla stát záminkou pro to, co se nazývá „evropské hospodářské řízení“. Neměla by se stát záminkou k tomu, aby orgány EU a Komise získávaly přístup k vnitrostátním rozpočtům členských států dříve, než budou předloženy parlamentům těchto zemí.

Nepoužívejme krizi a chyby, k nimž během krize došlo, jako záminku pro rozsáhlejší řízení evropského hospodářství. Měli bychom se z krize poučit a zajistit lepší sběr údajů, měli bychom si však také každý zamést před vlastním prahem.

Zpráva: Wojciech Michal Olejniczak (A7-0202/2010)

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, podpořil jsem zprávu o strategii pro region Baltského moře a jsem rád, že některé mé pozměňovací návrhy byly vzaty v úvahu, v některých případech bych však uvítal otevřenější formulaci. V bodě 34 požadujeme, aby Komise u projektů energetické infrastruktury vypracovávala posouzení dopadu na životní prostředí, neuvádíme však skutečnost, že v případě projektu Nord Stream Komise svou povinnost vypracovat objektivní a nestranné posouzení dopadu na životní prostředí nesplnila. Vyzýváme všechny země ležící u Baltského moře, aby se připojily k Úmluvě z Espoo, domnívám se však, že by bylo vhodné vyzvat k podpisu úmluvy jmenovitě Rusko. Tím by se splnil náš cíl.

  Erminia Mazzoni (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, podpořila jsem toto usnesení. Jsem přesvědčená, že tato iniciativa předložená pobaltskými státy je velmi důležitá a že se zásluhou těchto zemí konečně podařilo zavést do našeho systému pojem makroregion.

Jsem přesvědčena, že tato iniciativa je vzhledem k důležitým hlediskům, kterými doplňuje operační strategie v této oblasti, přínosem jak na politické, tak na strategické úrovni. Především jsem přesvědčena o významu perspektivy, jež se před námi prostřednictvím této iniciativy otevírá, totiž že budeme moci počítat s vytvořením dalších makroregionů a využít přitom této zkušenosti jako pilotního projektu, který by se mohl případně stát i dalším podnětem politiky soudržnosti.

Pokud jde o tuto iniciativu, ráda bych požádala Komisi, aby věnovala větší pozornost zajištění finančních prostředků, neboť plně podporuji záporné stanovisko vyjádřené na všech úrovních k používání nových – dodatečných prostředků. Jsem však stejně tak přesvědčená, že bez nich nebude tyto rozsáhlé projekty – projekty makroregionů – možné realizovat, a proto je regulace poskytování těchto prostředků důležitá.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu a jsem ráda, že byl přijat. Jeho obsahem je strategie pro region Baltského moře a jeho hlavní cíl – podpora koordinace činností členských států v politikách s územním vlivem. Tato strategie se zakládá na čtyřech základních politikách, z nichž jedna je zachování ekologicky udržitelného životního prostředí. Jsem proto velmi ráda, že tento dokument rovněž zohledňuje mé pozměňovací návrhy týkající se plánování a realizace projektů energetické infrastruktury v Pobaltí, což může mít určitý dopad na ekosystémy Baltského moře. Musíme rovněž vypracovat odpovídající zásady námořní dopravy, omezit vliv zemědělství na Baltské moře, přičemž – v tomto ohledu jsem zcela zajedno se stanoviskem Evropského parlamentu – jádrem celé strategie musí být posílení spolupráce se třetími zeměmi. Více než v kterékoli jiné oblasti to platí pro otázky životního prostředí. Doufám proto, že se nám dříve, než bude v roce 2011 provedeno hodnocení realizace této strategie, podaří dosáhnout výrazného pokroku a vytvořit nové standardy.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Hovořím tedy o strategii pro region Baltského moře. Tento region nabízí značné příležitosti k rozvoji a Evropská unie na tuto strategii už vyčlenila určité množství finančních prostředků. Bude však zapotřebí zřídit malý útvar, který by byl pověřen realizací strategie pro region Baltského moře. Rovněž je třeba vytvořit konkrétní koordinované programy pro spolupráci se soukromými podniky v zájmu inovace a rozvoje výzkumu. Akční plán pro strategii pro region Baltského moře zajišťuje jednotnou politiku ochrany patentových práv, síť spolupráce mezi jednotlivými malými a středními podniky a vytvoření fondů Baltského moře pro výzkum a inovace. Budoucí hospodářský růst v regionu Baltského moře bude stejně jako jinde přímo záviset na úspěšné politice v oblasti inovací. Realizace projektu Rail Baltica se příliš dlouho odkládá – je třeba jej co nejdříve dokončit. Ve zprávě o strategii pro region Baltského moře se konstatuje, že je zapotřebí zvýšit konkurenceschopnost pobaltského regionu, podmínkou tohoto zvýšení je však rozvoj inovace a projektů v oblasti infrastruktury, a proto jsem tuto zprávu podpořila.

Zpráva: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (A7-0206/2010)

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Pokud jde o zprávu o regionální politice, druhý cíl politiky soudržnosti se týká pomoci poskytované evropským regionům, které trpí nezaměstnaností, zločinností a rychlým úbytkem obyvatelstva. Finanční rámec na tento účel vyčleňuje 54,7 milionů EUR, mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie však přetrvávají značné rozdíly, přičemž jsou to právě nejchudší regiony, které hospodářská krize postihla nejvíce. Pomoc těmto státům musí být ze strany regionální politiky Evropské unie považována za naprostou prioritu. Prvním krokem, který musí Evropská unie vykonat a bez nějž není udržitelný rozvoj možný, je nastolení spravedlivé hospodářské soutěže a hospodářské rovnosti. Regionální politika musí nadále podporovat evropské regiony, jejichž HDP je nižší, než jsou průměrné ukazatele Evropské unie. Stanovisko, že by mělo být nadále rozvíjeno pružné financování, je třeba podpořit. Měli bychom však usilovat o tuto finanční a praktickou podporu pro malé a střední podniky, které se podílejí na inovacích [a o podporu] technologií a podniků, což rovněž plně podporuji. Děkuji.

  Předsedající. – Pane Hannane, oslňte nás, prosím, opět svými znalostmi klasického Řecka.

  Daniel Hannan (ECR). – (ES) Pane předsedající, jste příliš laskav – jaká radost vidět vás v předsednickém křesle.

– Pane předsedající, které země jsou v Evropě nejbohatší, nebo lépe řečeno, občané kterých zemí jsou v Evropě nejbohatší? Nedávno jsem se díval na údaje za rok 2008, což je poslední rok, za který máme údaje k dispozici, a zjistil jsem, že nejlépe prosperujícími zeměmi jsou země Evropského sdružení volného obchodu – navzdory všemu, čím prošly! Navzdory krizi v bankovnictví, která se ve zvýšené míře dotkla Švýcarska a Islandu, příjem na hlavu v zemích EHP činí 214 % příjmu v Evropské unii. Obyvatelé zemí EFTA jsou dvakrát bohatší než občané členských států EU!

Proč je tomu tak? Chtěl bych nadnést domněnku, že by to mohlo souviset s dohodou, kterou uzavřely s Evropskou unií, a jejímž prostřednictvím se staly součástí svobodného trhu a užívají jeho čtyř svobod – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu – nejsou však součástí společné rybářské politiky a společné zemědělské politiky, mají kontrolu nad vlastními hranicemi a rozhodují o tom, kdo je smí překročit, určují si vlastní záležitosti v oblasti lidských práv, kontrolují své zásoby energie a mohou nakupovat ve třetích zemích a prodávat třetím zemím, aniž by podléhaly společnému vnějšímu celnímu sazebníku.

Nemohla by snad naše země, Spojené království, dosáhnout přinejmenším stejně dobrých výsledků jako 7 milionů Švýcarů a 4 miliony Norů? Jsme 60timilionový národ, národ obchodující, národ podnikavý, národ, jehož kolonizační odhodlání dosáhlo na všechny kontinenty. Určitě bychom si mohli vést stejně dobře, kdybychom spravovali své záležitosti tak, jak to odpovídá našemu zájmu?

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, vždy, když hovoříme o hospodářské a finanční krizi, je důležité, abychom se ohlédli a z této krize se poučili. Poučili jsme se z toho, že vinou chybné regulace ve Spojených státech, která nutila banky půjčovat neúvěruschopným zákazníkům, došlo nevyhnutelně ke krizi způsobené rizikovými hypotékami, kdy jeden z deseti těchto zákazníků byl neúvěruschopný a nedokázal úvěry splácet, důsledky čehož jsme pocítili na celém světě? Poučili jsme se z toho, že tyto vlády tiskly peníze, jako by peníze neměly žádnou hodnotu, a zapomínaly na to, co řekl jediný ekonom, který předpověděl finanční krizi, rakouský ekonom Ludwig von Mises? Řekl, že peníze mají hodnotu a pokud se peníze stanou levnými, společnosti a jednotlivci činí tzv. „malinvestments“ (dosl. špatné investice), které vytvářejí úvěrovou bublinu, tento stav se následně přenese na trh a nastane zhroucení. Tak se stalo, tak začala finanční krize a my musíme zajistit, že se z toho poučíme.

Doporučení pro druhé čtení: Antonio Cancian (A7-0174/2010)

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Plně podporuji zprávu kolegy Canciana o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Navzdory ratifikaci úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jsou tyto osoby stále vystaveny diskriminaci v přístupu k dopravě.

Rovný přístup k dopravě je jednou ze základních podmínek nezávislého života. Vzhledem k tomu, že většina cest se uskutečňuje na místní úrovni, má pro osoby se zdravotním postižením, včetně nevidomých a slabozrakých osob, přístup k autobusové dopravě zásadní význam.

Plně souhlasím s navrhovanými změnami a doplňky, které upevňují práva osob se zdravotním postižením, jako například právo na přepravu, právo na asistenci a právo na informace v dostupných formátech, včetně Braillova písma a velkého tisku.

Zejména vítám požadavek, aby byl řidičům a pracovníkům terminálů poskytnut výcvik v souvislosti s tělesným postižením.

Zajištění těchto práv bude představovat zásadní změnu v životě našich nevidomých a slabozrakých občanů.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Výsledek hlasování o zprávě Antonia Canciana ukázal, že Evropský parlament má na rozdíl od Rady jasno v prioritách, zejména pokud jde o zajišťování práv občanů, kteří po Evropě cestují v autobusech. Tato naše silná pozice umožní zlepšit ochranu práv cestujících, zejména osob se zdravotním postižením a omezenou pohyblivostí. Jde o zrušení článku 11, tedy možnosti odmítnout jim rezervaci, a ukládáme také firmám povinnost poskytovat bezplatnou pomoc při nástupu do autobusu i během jízdy, tak jak je to v letecké dopravě. Zdravotně postiženým spoluobčanům to umožní samostatně cestovat po Evropě, zlepší jim to kvalitu života. Silný postoj Parlamentu je hozená rukavice členským státům, které, věřím, již nebudou mít možnost tento náš návrh v Radě ve druhém čtení oslabit.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, podpořila jsem pozměňovací návrh 15, protože podporuji udělení výjimky pro vnitrostátní, regionální, městskou, příměstskou a venkovskou linkovou dopravu na omezenou dobu.

Vedla mě k tomu především obava, že některé požadavky a související náklady, které budou přeneseny zejména na malé a střední podniky, malé provozovatele, jsou takové povahy, že by to mohlo některým z nich zabránit v dalším pokračování činnosti. Domnívám se, že v některých případech by to jistě znamenalo stažení z některých tras a z některých trhů, což by mohlo způsobit, že pro některé zákazníky by už nemusela být veřejná doprava dostupná. Zejména mám obavu o dopravu ve venkovských oblastech. Městská a regionální doprava to pravděpodobně zvládne, ale pokud jde o dopravu na venkově, domnívám se, že by – pokud tento právní předpis projde – mohla hrozit situace, kdy dopravní provozovatelé nebudou tyto trasy nadále obsluhovat.

Často v tomto Parlamentu hovoříme o nadměrném zatěžování malých a středních podniků, o nákladech atd. Domnívám se, že v současné hospodářské situaci by bylo rozumným kompromisem povolit na určitou dobu výjimku.

Zpráva: Dirk Sterckx (A7-0064/2010)

  Giovanni La Via (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro přijetí zprávy o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich, protože jsem přesvědčen, že vytvoření prostoru námořní dopravy bez překážek může učinit pobřežní plavbu účinnější. Přeprava zboží po moři ve skutečnosti podléhá velmi složitým administrativním postupům.

K tomu navíc přibývá problém nedostatečně harmonizované regulace odvětví zapříčiněné rozdílným uplatňováním směrnice z roku 2002 v jednotlivých členských státech. Je tedy nezbytné vytvořit přesnou a podrobnou směrnici, která v co nejvyšší míře omezí možnost různých výkladů.

Hlavním cílem tohoto nového právního předpisu je zjednodušení administrativních postupů a současně zohlednění moderních informačních technologií. Očekávám proto dobrou úroveň spolupráce mezi jednotlivými dotčenými příslušnými orgány.

Zpráva: Mathieu Grosch (A7-0189/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, odvětví dopravy je jednou z  oblastí, která má vliv na celou škálu otázek zásadního významu a důležitosti pro Evropskou unii: od konkurenceschopnosti na vnitřním trhu až po zdraví občanů Unie; od účinnosti městské dopravy po bezpečnost v silničním provozu a od vytváření a posilování konkrétních agentur pro jednotlivé způsoby dopravy až po snižování emisí CO2.

Domnívám se proto, že je právě povinností Evropské unie, aby formulovala strategie v oblasti dopravy zaručující účinnost a udržitelnost, stejně jako finanční rámec, který bude udržitelným způsobem schopen reagovat na nadcházející výzvy. Věnuji proto svou plnou podporu zprávě pana Grosche, jemuž bych rád poblahopřál k vynikající práci, kterou odvedl.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je velmi důležité, abychom se pokusili vytvořit a abychom vytvořili udržitelnou budoucnost pro dopravu a tím také dokázali zajistit, že doprava bude v budoucnu produkovat méně emisí, a to navzdory skutečnosti, že když zhodnotíme celkovou situaci, zjistíme, že doprava představuje činitel, z něhož pochází méně než 10 % celkových emisí. Obecně je však důležité, abychom při tvorbě udržitelné budoucnosti zahrnuli všechna odvětví.

Domnívám se, že je velmi důležité, abychom zajistili, že v celé Evropské unii budou platit stejná pravidla. V současnosti přetrvávají určité problémy: jak víme, existují například rozdílná nařízení pro plavbu v různých oblastech. V této souvislosti musíme při vytváření pravidel a udržitelné budoucnosti dopravy zajistit, že v Evropské unii jako celku budou platit stejná pravidla. Je velmi důležité, abychom měli rovněž možnost investovat do výzkumu, technologií a inovací, díky čemuž v budoucnu budeme moci nalézt správné způsoby dopravy a ještě více omezit emise z vozidel.

Zpráva: Carlos José Iturgaiz Angulo (A7-0186/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vstup Lisabonské smlouvy v platnost znovu potvrdil, že právo předkládat petice Evropskému parlamentu je úhelným kamenem evropského občanství. Jedná se bezpochyby o nástroj, který občanům dává možnost přednést Parlamentu své obavy ohledně dopadu různých politik EU a právních předpisů na jejich každodenní život.

Z letošních statistik opět vyplývá, že stále větší počet občanů se na Parlament obrací s prosbou o pomoc např. v otázkách životního prostředí, základních práv, spravedlnosti, jednotného trhu a tvorby evropských politik. Opět nezbývá než doufat v to – oč usilovaly už zprávy z předchozích let –, že se mezi orgány zlepší komunikace ohledně mechanismů stížností, které jsou občanům na úrovni EU k dispozici, a to pomocí vytvoření centrálního seznamu, který by občanům mohl posloužit jako nápověda při hledání řešení údajného porušení jejich práv.

Souhlasíme se zpravodajem v tom, že by mohla být vytvořena interaktivní internetová stránka, která občanům umožní získat potřebné informace dříve, než se rozhodnou obrátit na jeden či druhý orgán nebo využít jeden z mechanismů.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. V roce 2009 obdržel Petiční výbor Evropského parlamentu 1 924 petici, jen 46 % z nich však spadalo do kompetence výboru. Z toho vyplývá, že občané si nejsou dostatečně vědomi, jakým způsobem mají kontaktovat Evropský parlament on-line. Ráda bych uvedla, že vlastní internetové stránky výboru je třeba zlepšit, protože většina Evropanů nikdy neslyšela o síti SOLVIT – síť pro řešení problémů on-line. Ráda bych také zdůraznila, že je třeba využít příležitostí jak poskytovat informace občanům, kteří nemají v současnosti přístup k internetu. Chci upozornit na skutečnost, že Petiční výbor představuje bezprostřední a nejrychlejší způsob kontaktování Evropského parlamentu jako celku a že práce tohoto výboru se musí podle mého názoru stát odpovědnější a aktivnější. Proto jsem tuto zprávu podpořila. Děkuji.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, Petiční výbor je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Osobně jsem byl společně s ostatními poslanci svědkem toho, jak poskytoval útěchu, podporu a jak ochotně naslouchal lidem, kteří se ve vlastní zemi setkali s hradbou zklamání a byrokracie. Jednu či dvě maličkosti je však ještě třeba napravit: za prvé, musíme předat své poselství většímu počtu občanů; za druhé, musíme urychlit postup a za třetí, je třeba přimět členské státy, aby v případě šetření reagovali rychleji, než je tomu v současnosti. Zpožďování odpovědí maří celý postup a to není uspokojivý stav.

Jedná se však o ohromný pokrok a já blahopřeji výboru a každému, kdo se na jeho práci podílí, k tomu, jak ochotně dokážou naslouchat lidem, kteří to nejvíce potřebují.

  Předsedající. – Pane Kelly, příště nezapomeňte, že musíte být uveden na seznamu ještě před zahájením vysvětlení hlasování, protože jste nebyl na seznamu uveden; z toho důvodu jsem vás taky nevyzval.

  Seán Kelly (PPE). – Mea culpa. Příště se polepším.

Zpráva: Emilie Turunen (A7-0197/2010)

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hospodářská krize měla zvlášť závažný dopad na mladé Evropany, které připravila o profesní vyhlídky a uzavřela je v jakési prázdnotě. 20 % mladých lidí ve věku 25 let je nezaměstnaných – armáda 5,5 milionů lidí s nejistou budoucností.

Hospodářské a demografické vyhlídky  na příštích 10 let naštěstí předpokládají vytvoření 80 milionů nových pracovních míst v Evropě a většina z nich bude vyžadovat vysokou profesní odbornost. Proto je podpora budoucích generací skutečnou výzvou, se kterou se musíme vyrovnat, a je to pro Evropskou unii v současnosti i do budoucna jediná jistá investice. Je třeba skoncovat s odbornou přípravou a stážemi, které se spíše podobají vykořisťování než období odborné přípravy. Doufám proto, že od nynějška, zčásti také díky dnes přijatému dokumentu, se veškeré iniciativy zaměřené na posílení zaměstnanosti budou – žádné „kdyby“, žádné „ale“ – soustřeďovat na mladé lidi a jejich potřeby.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je velmi důležité, abychom usnadnili a podporovali přístup mladých lidí na trh práce, a je důležité, že paní Turunenová vypracovala na toto téma zprávu a že jí Parlament přijal. Samo o sobě to však nestačí. Potřebujeme zásadní změnu přístupu, nikoli jen v Parlamentu, ale také v členských státech, protože, jak víme, dopustili jsme, aby nezaměstnanost mladých lidí vzrostla přespříliš. V Evropské unii činí tato nezaměstnanost přibližně 20 % a není možné, abychom v tomto trendu pokračovali. Jinými slovy, potřebujeme praktická opatření jak na úrovni členských států, tak na úrovni Evropské unie, a nikoli tolik různých usnesení a projevů. Namísto toho potřebujeme zcela praktické činy.

Pracovní trh v současnosti nefunguje a mladí lidé z nějakého důvodu nemohou získat přístup na trh nebo nemají dostatek zkušeností. Vzhledem k současné situaci je skutečně velmi důležité, abychom vypracovali jednoznačné způsoby, vytvořili příležitosti, které zlepší vyhlídky mladých lidí na zaměstnání a zajistí udržitelnější základ naděje pro budoucnost. Doufám, že tato zpráva nebude odložena stranou, ale že její obsah bude v členských státech uveden do praxe; je to způsob, jakým můžeme usnadnit mladým lidem jejich situaci.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Nezaměstnanost mladých lidí je v současnosti zvlášť naléhavým problémem. 20 % lidí mého věku v Evropské unii je nezaměstnaných. Hlasovala jsem pro toto stanovisko Evropského parlamentu, protože jsem přesvědčena, že tím vysíláme Evropské komisi i členským státům velmi důležitý politický signál ohledně situace nezaměstnanosti mladých lidí. Mohu myslím říct, že zcela souhlasím s myšlenkami uvedenými v této zprávě, že musíme podporovat a rozšířit program Erasmus pro mladé podnikatele a že je třeba zdůraznit význam neformálního vzdělání v životě mladých lidí a v jejich odborné přípravě. Dále jsou zde cíle strategie Evropské unie EU 2020. Stále se předpokládá, že hospodářské oživení se uskuteční prostřednictvím inovací, ekologických technologií a začlenění mladých lidí na trh práce, a to je velmi důležité. Ráda bych se s vámi podělila o zkušenost z Litvy, kde zaměstnavatelé získávají daňové výhody v případě, že zaměstnají mladé lidi, kteří vstupují na trh práce poprvé. Doufám, že bude navázána úzká spolupráce mezi členskými státy, abychom mohli těchto výsledků dosáhnout.

Zpráva: Pascale Gruny (A7-0193/2010)

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejpružnější typy práce bývají vykonávány na základě atypických smluv, které nemohou zaručit sociální ochranu pracovníků. Je třeba, aby boj proti novému druhu nejistoty pracovního vztahu vzešel z tohoto Parlamentu, který musí být schopen zaručit větší pružnost a bezpečnost všem pracovníkům.

Přijetím tohoto usnesení, pane předsedající, se vytváří základ pro novou úroveň jistoty zaměstnanosti pracovníků. Naším hlavním cílem, který nám umožní rychlejší oživení evropského hospodářství, se musí stát zvyšování pravděpodobnosti, že občané budou nacházet zaměstnání umožňující vyhlídky na rozvoj. Doufám proto, že všechny členské státy budou moci investovat větší množství prostředků do rozvoje stále specifičtějších profesních drah na stále vyšší úrovni.

Říkám „ano“ Evropě znalostí a práce, a proto říkám „ne“ nejistotě pracovního vztahu a sociální nejistotě.

Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0203/010)

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnešní hlasování o Fernandesově zprávě, pro kterou jsem byl stínovým zpravodajem za skupinu S&D, vysílá jednoznačný signál ze strany Parlamentu, který představuje výzvu Evropské komisi k vypracování konkrétní směrnice o bioodpadu a zejména k zavedení závazného systému odděleného sběru.

Bioodpad – pokud je s ním dobře nakládáno – se může pro Evropskou unii stát surovinou k výrobě bioplynu, obnovitelné formy energie, kterou lze přeměnit na biometan nebo dále využít k výrobě elektrické energie pro pokrytí základního zatížení. Byl jsem znepokojen nedávným sdělením Evropské komise, která se staví skepticky k myšlence předložení konkrétních návrhů právního předpisu. V tomto ohledu jsme panu komisaři Potočnikovi společně s ostatními poslanci odeslali dopis se svým stanoviskem. Doufám, že Komise naše argumenty zváží a v nejbližší době nám předloží návrh dokumentu.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Biologický odpad, stejně jako odpad obecně, je důležitý a zásadní problém pro všechny občany Evropské unie. Situace se v jednotlivých členských státech EU liší. V některých členských státech se na skládky dostane 10 % biologického odpadu, v jiných – bohužel – až 90 %. Naším úkolem by proto mělo být: za prvé, předcházení a omezování vzniku odpadů a za druhé, což konkrétně souvisí se současnou situací, evropská společnost by se měla stát společností, která zpracovává odpady. Pokud se týká kompostu, konkrétně kompostu souvisejícího s biologickým odpadem, musíme zvážit a zhodnotit příležitosti využití nízkohodnotného kompostu, abychom nezpůsobili škodu občanům nebo životnímu prostředí. Jakmile na úrovni Evropské unie vymezíme příležitosti pro využití nízkohodnotného kompostu a stanovíme, kdy je kompost považován za produkt a kdy za odpad, bude pro členské státy snadnější hledat způsob řešení otázek souvisejících s kompostem. Proto je zapotřebí přijmout odpovídající právní nařízení na úrovni Evropské unie.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Pane předsedo, velmi vám děkuji za možnost vysvětlit své hlasování o zelené knize o nakládání s biologickým odpadem. Jde o obecný rámec, s jehož cíli souhlasím. Chci však upozornit, že by Komise měla před vypracováním legislativních návrhů doplnit také aktuální globální koncepci zohledňující naše závazky, pokud jde o zajištění dostatku potravin a jejich optimální strukturu jak v EU, tak v rozvojových zemích, kde hladoví miliony lidi. A dále aby prováděla hlubší analýzy celkových ekologických účinků při zpracování biomasy pro alternativní zdroje energií. Dále jako lékařka za klíčové považuji dohled členských států nad bezpečnou likvidací nebezpečných, tedy toxických, biologických odpadů na vlastním území.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: George Sabin Cutaş (A7-0201/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pařížská úmluva upravuje četnost, kvalitu a postupy pořádání mezinárodních výstav. Zpravodaj, jehož postoj podporuji, žádá členské státy, kterých se tato úmluva týká a které doposud nesplnily její požadavky, aby tak učinily co nejdříve. Je to záležitost, kterou považuji za velmi důležitou. K Pařížské úmluvě mohou přistoupit pouze členské státy a nikoliv Evropská unie. Je velmi důležité, aby úmluvu podepsalo co nejvíce zemí, neboť to umožní signatářům zapojit se do šíření inovací, jako to činili už jiní před nimi, a rovněž přispěje k rozvoji vzdělání evropské veřejnosti.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Rozhodně podporuji technická opatření usnadňující účast na mezinárodních výstavách. Pouze vytvoření účinné a především funkční znalostní základny, která šíří excelenci a inovaci, umožní v praxi naplnit záměr výstav, jak je stanoven v Pařížské úmluvě; jinými slovy: věda není pouze prostředkem politické propagace, ale také hospodářské a sociální soudržnosti.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto doporučení, s nímž se plně ztotožňuji. Přesto bych rád upozornil, že spíše než jeho obsah – postup souhlasu podle článku 81 jednacího řádu původně zavedený do acquis communautaire prostřednictvím Jednotného evropského aktu – považuji toto doporučení za skvělý příklad výměny a toku informací, jež by měly probíhat mezi Radou a Evropským parlamentem. Původní dokument byl předložen Radou dne 5. února letošního roku, tedy před pěti měsíci, a v Evropském parlamentu už je dokončen postup souhlasu. Vím, že v budoucnu nebudou všechny záležitosti vnímány se stejnou mírou shody. Přesto se jedná o dobrý příklad.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Když byl Výbor pro mezinárodní obchod vyzván, aby vyjádřil svůj postoj ke společným podmínkám článku 81 a 90 jednacího řádu o povolení členským státům přistoupit k Pařížské úmluvě o mezinárodních výstavách, hlasoval převážnou většinou pro schválení zmíněného povolení, přičemž při závěrečném hlasování o návrhu se pouze dva z členů zdrželi.

Díky jednoduchosti návrhu a všeobecné shodě si ve skutečnosti uvedené schválení nezasluhuje, aby bylo pozměňováno, protože přispívá k zachování rovnosti mezi členskými státy. Další otázkou by bylo, zda je tato záležitost hodná Parlamentu a zda si zasluhuje, aby se o ní hlasovalo v plénu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V zájmu větší jednoty postupů v rámci EU a v zájmu propagace kulturní činnosti, která podporuje inovace a vzdělání veřejnosti, podporuji iniciativu Rady s cílem vytvořit podmínky umožňující přistoupení těm členským státům, které k Pařížské úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie vyplývajícími z Lisabonské smlouvy. Je nesmírně důležité, aby byly přijaty celní postupy umožňující zprostit cel a daní předměty, které jsou dočasně dováženy a znovu vyváženy v rámci mezinárodních výstav, které trvají nejméně tři týdny a nejdéle tři měsíce.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Mezinárodní výstavy představují ideální způsob, jak mohou země představit svou kulturu, hospodářství a tradiční výrobky obyvatelům jiných zemí. Výrobky vystavované na těchto výstavách podléhají zvláštním celním postupům, které se řídí Pařížskou úmluvou. Do této chvíle se k úmluvě připojilo 24 členských států. Toto rozhodnutí umožňuje přistoupení těm členským státům, které k úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie vyplývajícími z Lisabonské smlouvy.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Vysvětlení hlasování: vzhledem k tomu, že samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy, jsem přesvědčen, že je nesmírně důležité, aby členské státy využily tohoto práva, které jim rovněž přiznává Lisabonská smlouva. Je třeba, aby členské státy i tímto způsobem podpořily pořádání mezinárodních výstav, protože zpřístupňují občanům Evropské unie inovativní výzkumy. Plně souhlasím s tím, že země, které pořádají mezinárodní výstavy, musí umožnit účastníkům dočasný dovoz zboží. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí usnesení. Děkuji vám.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pařížská úmluva stanoví předpisy upravující četnost, kvalitu a postupy pořádání mezinárodních výstav spadajících do oblasti její působnosti. Úmluva rovněž přesně upravuje celní předpisy jednotlivých zemí pro dovoz zboží. Země se tímto způsobem zavazují přijmout zboží. V případě výstav to znamená významné zjednodušení dovozního postupu. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože z kulturního hlediska je třeba co nejvíce zjednodušit dovoz zboží určeného k výstavám.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Podstatou Pařížské úmluvy o mezinárodních výstavách je úprava četnosti, kvality a postupů organizování mezinárodních výstav. Týká se to všech mezinárodních výstav, které trvají nejméně tři týdny a nejdéle tři měsíce, vyjma výstav především komerčního charakteru.

Vzhledem k tomu, že úmluva upravuje aspekty spadající do působnosti celních předpisů Evropské unie, členský stát, který k ní hodlá přistoupit, musí požádat Unii o povolení. Samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy. Podporuji však záměr rozhodnutí Rady umožnit přistoupení těm členským státům, které k Pařížské úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Účelem Pařížské úmluvy o mezinárodních výstavách je úprava četnosti, kvality a postupů organizování mezinárodních výstav spadajících do oblasti její působnosti.

Vzhledem k tomu, že úmluva upravuje aspekty spadající do působnosti celních předpisů Evropské unie a samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy, členské státy, které k ní hodlají přistoupit, musí požádat Unii o povolení.

Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, aby k Pařížské úmluvě mohly rovněž přistoupit i tři členské státy, které tak dosud neučinily.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podstatou Pařížské úmluvy o mezinárodních výstavách je úprava četnosti, kvality a postupů organizování mezinárodních výstav spadajících do oblasti její působnosti. Hlavním záměrem mezinárodních výstav je, jak je uvedeno v Pařížské úmluvě, zjednodušit předvádění inovací a přispět ke vzdělávání veřejnosti. Vzhledem k tomu, že úmluva upravuje aspekty spadající do působnosti celních předpisů Evropské unie, členský stát, který k ní hodlá přistoupit, musí požádat Unii o povolení. Samotná Evropská unie k Pařížské úmluvě přistoupit nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze svrchované státy. Dosud k Pařížské úmluvě přistoupilo 24 členských států, vyjma Lotyšska, Lucemburska a Irska. Lotyšsko se vyjádřilo pro připojení k této úmluvě.

Záměrem rozhodnutí Rady je tedy umožnit přistoupení těm členským státům, které k Pařížské úmluvě dosud nepřistoupily a chtějí tak učinit, v souladu s výlučnými pravomocemi Evropské unie vyplývajícími z Lisabonské smlouvy. Skupina Verts/ALE vedena návrhem zpravodaje schvaluje návrh rozhodnutí Rady, který povolí členským státům přistoupit k Pařížské úmluvě.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme pro přijetí návrhu zprávy, jejímž záměrem je zjednodušit vystavování inovací a přispět ke vzdělávání veřejnosti. Itálie, která se připravuje na EXPO 2015 v Miláně, má na tomto dokumentu zvláštní zájem.

Zpráva: Jo Leinen (A7-0191/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je smluvní stranou Barcelonské úmluvy, jejímž záměrem je ochrana Středozemního moře proti znečištění a jejíž povinností je podporovat integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů.

Znění tohoto protokolu zahrnuje ustanovení vztahující se na hospodářskou činnost, jako například na výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a činnosti využívající moře v pobřežních oblastech Středozemního moře. Mechanismy protokolu pomáhají zlepšit koordinaci činností podporujících řízení pobřežních zón mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány.

Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože obsahuje cíle a zásady podporující řádné řízení pobřežních zón a podporuje udržitelné využívání přírodních zdrojů prostřednictvím monitorovacích systémů.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhů o uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM). Barcelonská úmluva odráží společný zájem o integrované a udržitelné řízení přírodních zdrojů společný všem zemím, které sdílejí pobřežní zónu Středozemního moře.

Úloha Evropské unie by se však neměla omezovat na úlohu jedné ze smluvních stran. Měla by zaujímat aktivní úlohu při prosazování cílů stanovených v protokolu ICZM, jako je udržitelné využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů a účinné dodržování nařízení souvisejících s hospodářskou činností v pobřežních zónách. Úloha EU by se mohla popřípadě rozšířit i na sledování správného využívání nástrojů integrovaného řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Vítám přijetí Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón, který obsahuje cíle a obecné zásady zlepšení ochrany životního prostředí v těchto oblastech, včetně udržitelného využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů, společně s konkrétními ustanoveními pro hospodářskou činnost, které se vztahují také na výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a námořní činnosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Záměrem Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) je zvrátit postupující zhoršování stavu životního prostředí, které zaznamenáváme ve středomořské oblasti v posledních desetiletích a které odsuzují ochránci životního prostředí i lidé z oblasti kultury, jako například španělský spisovatel Arturo Pérez-Reverte. Nadměrné využívání rybolovných zdrojů, nárůst teploty, znečištění, vymírání původní flory a fauny a šíření cizích druhů naléhavě vyžaduje integrovanou a koordinovanou reakci co největšího počtu pobřežních států Středozemního moře. Zvláště významnou úlohu v tomto společném snažení sehrává Evropská unie.

EU musí zajistit, aby si oblast Středozemního moře, kolébka západní civilizace, zachovala svou rovnováhu, a to nejen z hlediska ekologického a krajinného, ale také z hlediska hospodářského, a rovněž musíme zajistit, abychom tuto oblast jednou předali budoucím generacím v takovém stavu, aby v ní zůstaly patrné známky minulosti, aby věděly, jak se z ní těšit, a aby věděly, jak ji zachovat pro budoucnost.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je jednou ze smluvních stran Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře (Barcelonská úmluva) společně se všemi členskými státy, které mají část středomořského pobřeží. Podle čl. 4 odst. 3 úmluvy jsou smluvní strany povinné podporovat integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů. Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) uvádí cíle a obecné zásady integrovaného řízení pobřežních zón, jako například udržitelné využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů. Kromě toho obsahuje konkrétní ustanovení pro hospodářskou činnost v pobřežních oblastech, které se vztahují také na výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a činnosti využívající moře a na nástroje integrovaného řízení pobřežních zón (jako je hodnocení dopadu na životní prostředí, vnitrostátní pobřežní strategie a systémy monitorování).

Protokol ICZM byl už schválen jménem Evropské unie. Komise nyní navrhuje, prostřednictvím rozhodnutí Rady, jak je uvedeno výše, aby Rada uzavřela protokol jménem EU. Dříve, než Rada uzavře protokol, musí získat schválení Parlamentu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón v oblasti Středozemního moře je výsledkem značného úsilí Evropské unie na podporu integrovaného řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů. Hospodářská činnost v regionu, jako například výstavba, cestovní ruch, rybolov, akvakultura a činnosti využívající moře, musí být znovu promyšleny a přehodnoceny a bude zapotřebí vypracovat novou studii, pokud nemá být ohrožena udržitelnost regionu, která je důležitá pro budoucí generace. Jsem však přesvědčen, že pokud má mít taková iniciativa v brzké době nějaký účinek, bude to vyžadovat úplnou spolupráci mezi zeměmi na pobřeží Středozemního moře.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská unie se už podepsala pod řadu nástrojů na ochranu životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Většinou je provází nedostatečná realizace a sledování, jako například v případě rybolovných kvót. Hlavním zájmem EU musí být zachování ekosystému pro budoucí generace a to i přesto, že akvakultura může být za jistých podmínek prospěšná pro životní prostředí. Obecně řečeno je důležité zachovat citlivou rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat na straně jedné a hospodářstvím na straně druhé. Na základě této zprávy se EU plně připojuje k Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón. Členské státy EU, které mají přístup k moři, však už jsou smluvním stranami protokolu ICZM. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost je v rozporu se zásadou subsidiarity, hlasoval jsem proti přijetí zprávy.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Dne 19. února 2010 zveřejnila Komise návrh rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón, neboli protokolu k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře známé také jako Barcelonská úmluva.

Evropská unie je stejně jako všechny členské státy EU ležící na pobřeží Středozemního moře jednou ze smluvních stran Barcelonské úmluvy, a proto podporuje integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska.

K dalším cílům protokolu ICZM patří udržitelné využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů. Obsahuje rovněž řadu ustanovení pro hospodářskou činnost související s cestovním ruchem, rybolovem a akvakulturou. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Parlament, aby schválil uzavření protokolu ICZM. Plně souhlasím s výborem, který navrhuje, aby Rada co nejdříve uzavřela protokol jménem EU.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Ve středomořských pobřežních zónách nadále přetrvává vysoká zátěž pro životní prostředí a degradace pobřežních zdrojů.

Městské aglomerace se v oblasti Středozemního moře šíří, což s sebou přináší postupný úbytek přírodních oblastí a biologické rozmanitosti a rostoucí soupeření o vodní zdroje. Problémy vyvolané erozí v pobřežních oblastech a záplavy nízko položených pobřežních oblastí ještě zhoršuje městská zástavba na pobřeží a v údolních nivách. Tyto tlaky pravděpodobně ještě zhorší předpokládaný růst počtu obyvatel soustředěných v pobřežních městských oblastech, téměř dvojnásobný nárůst toku turistů a ještě větší nárůst dopravy. Do roku 2025 má být navíc téměř 50 % pobřeží zastavěno, což představuje nárůst o 40 % od roku 2000. Středomořská pánev je navíc jednou z nejzranitelnějších oblastí z hlediska vlivu změny klimatu.

Protokol poskytuje rámec pro podporu koordinovanějšího a integrovanějšího přístupu, který je nutný k účinnějšímu řešení uvedených problémů a k dosažení udržitelnějšího rozvoje pobřežních zón Středozemního moře. Proto jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve skupině Zelených nejsme přesvědčení o tom, že bychom měli podpořit Leinenův návrh na schválení rozhodnutí Rady k této otázce. Je pravdou, že dne 19. února 2010 zveřejnila Komise návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře (tato úmluva je běžněji známa jako Barcelonská úmluva; byla podepsána dne 16. února 1976 a následně změněna dne 10. června 1995).

Smluvními stranami Barcelonské úmluvy jsou Evropská unie i všechny členské státy EU ležící na pobřeží Středozemního moře. Ustanovení čl. 4 odst. 3 úmluvy zavazuje smluvní strany k tomu, aby podporovaly integrované řízení pobřežních zón s ohledem na ochranu oblastí významných z ekologického nebo krajinného hlediska a racionální využívání přírodních zdrojů.

Osobně však považuji tento návrh za slabý: vzhledem k tomu, že potřebujeme alespoň 40 % chráněných oblastí, nepovažuji toto rozhodnutí Rady v daném ohledu za silné.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Zprávu podporuji, protože protokol obsahuje obecné cíle a zásady včetně udržitelného využívání přírodních zdrojů a zachování pobřežních ekosystémů, stejně jako konkrétní ustanovení pro hospodářskou činnost, jako například výstavbu, cestovní ruch, rybolov, akvakulturu a námořní činnosti.

Zpráva: Simon Busuttil (A7-0173/2010)

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Prümská smlouva z roku 2005 stanoví právní rámec s cílem posílení přeshraniční spolupráce, zejména v rámci boje proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nedovolenému přistěhovalectví. V roce 2007 bylo rozhodnuto o začlenění této smlouvy do právního rámce EU. Prümské rozhodnutí a jeho realizace zajišťuje výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registračních údajích automobilů, stejně jako výměnu informací souvisejících s událostmi, které jsou důležité z hlediska přeshraniční kontroly, a poskytování informací s cílem předcházet teroristickým činům. Cílem této dohody je umožnit Islandu a Norsku, aby se na těchto výměnách podílely s členskými státy EU v zájmu posílení spolupráce mezi orgány odpovědnými za prevenci a boj proti trestné činnosti.

Vzhledem k tomu, že Island a Norsko jsou součástí schengenského prostoru, je důležité, aby EU podporovala jejich úsilí v oblasti prevence a boje proti terorismu a všem formám přeshraniční trestné činnosti při zajištění plného dodržování lidských práv, jako je ochrana osobních údajů a respektování zásad proporcionality a nutnosti.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí této dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem. Jsem přesvědčen, že prohloubení přeshraniční spolupráce, zejména spolupráce v oblasti boje proti terorismu a trestné činnosti, představuje pozitivní krok pro všechny zúčastněné strany. Úzká spolupráce mezi EU a jejími sousedy v záležitostech, jako je boj proti organizovanému zločinu a terorismu či sdílení informací a policejní a soudní spolupráce, upevňuje mezi evropskými občany pocit bezpečnosti, a to nejen v rámci EU, ale v Evropě v širším slova smyslu.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o posílení přeshraniční spolupráce v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. V tomto rozhodnutí jsou stanovena potřebná správní a technická ustanovení pro samočinnou výměnu údajů o DNA, údajů o otiscích prstů a registračních údajů vozidel. Společně se svobodami, které nabízí schengenský prostor, je nezbytné rozšířit nástroje na boj s přeshraniční trestnou činností a terorismem i na ty členské státy schengenské dohody, které nejsou členskými státy EU. Podporuji tuto dohodu, protože posílí boj proti hrozbám terorismu a trestné činnosti v rámci schengenského prostoru. Je třeba připomenout, že bezpečnost schengenského prostoru bude dále posílena prostřednictvím plného zavedení systému SIS II. Komise by měla vyvinout veškeré úsilí a zabránit dalšímu zpožďování při realizaci systému SIS II.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Terorismus představuje jednu z největších hrozeb současné společnosti, a proto zasluhuje zásadní odmítnutí, a jeho odstranění vyžaduje nejvyšší úsilí. Je zřejmé, že jednotlivé členské státy nejsou samy o sobě schopny řešit stále narůstající globální hrozby a že tyto hrozby lze zvládnout jen tak, že spojí své úsilí, že budou účinně a rychle sdílet informace a že dokáží účinně a jednoznačně formulovat své kroky z hlediska metod a prostředků.

Vzhledem k těmto skutečnostem jsem přesvědčen, že bychom měli uvítat dohodu Evropské unie s Islandem a Norskem – sousedními státy, které sdílejí naše hodnoty a především stejné odhodlání vůči demokracii a právnímu státu, a odmítání slepého násilí ze strany extrémistů vůči bezbranným občanům. Doufám, že její uplatňování vytvoří podmínky pro rozhodnější a lepší kolektivní reakci na hrozby, které představuje terorismus a přeshraniční trestná činnost pro soudnictví a policejní složky.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto hlasování se týká přijetí návrhu na uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy (05060/2009). Vzhledem k tomu, že jsem neměl žádné námitky, hlasoval jsem pro uzavření dohody.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Rozhodně podporuji přijetí této dohody, která umožňuje uplatňování rozhodnutí z Prümu na Island a Norsko. I když tyto dvě země nejsou členskými státy Evropské unie, podílí se na schengenské spolupráci, což v praxi znamená, že na vnitřních hranicích mezi těmito zeměmi a dalšími zeměmi schengenského prostoru nejsou prováděny žádné kontroly.

Tato situace zcela odůvodňuje hlubší zapojení těchto zemí do přeshraniční spolupráce v účinném boji proti terorismu a mezinárodní trestné činnosti. Díky této dohodě budou moci norské a islandské orgány v této oblasti aktivněji spolupracovat prostřednictvím uplatňování těchto dvou rozhodnutí z Prümu, která konkrétně zajišťují výměnu informací souvisejících s DNA, údajů o otiscích prstů a registračních údajů vozidel.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasuji proti této dohodě o přeshraniční spolupráci mezi Evropskou unií, Norskem a Islandem. Umožňuje výměnu shromážděných údajů na základě nejasných a svévolných kritérií, jako je podezření z terorismu nebo účast na rozsáhlých demonstracích. Pod záminkou bezpečnosti se tu opět porušuje svoboda projevu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pokud se má evropský prostor stávat ve stále větší míře prostorem bezpečnosti a dobrých životních podmínek, musíme pokračovat ve svém úsilí a spolupráci se všemi evropskými zeměmi, které nejsou součástí prostoru Evropské unie. Tato dohoda mezi EU, Islandem a Norskem je součástí tohoto přístupu a umožňuje rozsáhlejší spolupráci v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Při hlasování v plénu jsem se dnes v Evropském parlamentu vyslovil pro přijetí doporučení návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o posílení přeshraniční spolupráce v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Tato dohoda je jednou z mnoha iniciativ ze strany Evropské unie s cílem vymýtit terorismus a doplňuje celkové evropské úsilí v této oblasti. Pokud máme proti teroristickým činům účinně zasáhnout, je třeba přijímat tyto iniciativy stále.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – I když Parlament podpořil návrh pana Busuttila na schválení návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandem a Norskem o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV, my, Zelení, nacházíme v návrhu příliš mnoho nezodpovězených otázek ohledně jeho realizace, takže jsme tento přístup nepodpořili a hlasovali jsme proti.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasuji pro, protože tato iniciativa posiluje přeshraniční spolupráci v boji proti terorismu a trestné činnosti mezi EU, Islandem a Norskem.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Z celého srdce vítám tuto zprávu, která připravuje cestu budoucímu přistoupení Islandu k EU.

Zpráva: Philip Claeys (A7-0172/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí Claeysovy zprávy, protože si rovněž přeji brzké a bezproblémové uzavření ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o podílu těchto států na činnosti agentury Frontex.

Konkrétní příspěvek těchto zemí ke kontrole a sledování vnějších hranic EU bude představovat přidanou hodnotu pro agenturu Frotex, jejíž důležitá činnost začíná nyní, více než pět let po jejím založení, přinášet potřebné výsledky v oblasti boje proti nedovolenému přistěhovalectví a z hlediska pomoci členským státům.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasování o této zprávě je výzvou pro Parlament, aby vyjádřil svůj postoj k činnosti agentury Frontex. Rozšíření činnosti agentury Frontex na Švýcarsko a Lichtenštejnsko má praktický význam a především je důležité z hlediska symbolického a programového. Evropa musí poskytnout veškeré dostupné nástroje a podporu agentuře Frontex a musí usilovat o to, aby práce agentury byla ze zeměpisného hlediska co nejrozsáhlejší a z hlediska kvality co nejúčinnější. Přistěhovalectví a kontrola hranic byly doposud nejvíce podceňovanými výzvami, kterým Evropská unie čelí, jež se často snaží nevidět skutečnost, že ochrana hranic a prevence před nekontrolovaným přistěhovalectvím jsou úkoly, které musí řešit Evropa jako celek.

Vítám proto každý krok, který přiblíží tento kontinent k vytvoření jednotného prostoru kontroly přistěhovalectví a hranic. Evropské orgány musí odpovídajícím způsobem vyřešit naléhavou situaci v oblasti přistěhovalectví: je nepředstavitelné, aby byly členské státy tváří v tvář problému, jakým je rozsáhlé přistěhovalectví, které přímo či nepřímo postihuje v podstatě celý kontinent, ponechány sobě samým. Veškeré naše úsilí na posílení agentury Frontex, je proto třeba uvítat.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o účasti Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury Frontex ze zásady. Jsem proti existenci a celkovému modu operandi agentury Frontex. Tento mechanismus se soustřeďuje na chytání lidí, kteří se snaží překročit hranice EU bez cestovních dokladů způsobem, který nejenže porušuje základní lidská práva, ale nutí mnohé z těchto lidí, aby ve snaze dosáhnout území EU podstupovali ještě větší rizika, která je často stojí i život, a samozřejmě se tímto způsobem posilují gangy obchodující s lidmi.

Jedná se o nesmírně nákladný vojenský mechanismus, jehož rozpočet by měl být použit na boj proti chudobě v zemích původu přistěhovalců a na služby určené k jejich sociálnímu začlenění v členských státech EU. Problém přistěhovalectví nevyřešíme tím, že vytvoříme pevnost Evropu, budeme uplatňovat represi a bojovat s přistěhovalectvím vojenskými prostředky nebo hromadným vyhošťováním v rámci činnosti agentury Frontex.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Hlavním cílem agentury Frontex vytvořené v roce 2005 je koordinace operační spolupráce mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. Všechny země, které se podílejí na výkonu, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se budou muset účastnit činnosti agentury, přičemž tento podíl jednotlivých zemí budou konkrétně vymezovat samostatné dohody mezi EU a příslušnými zeměmi. Zatímco Švýcarsko na straně jedné přistoupilo k Schengenské dohodě 12. prosince 2008, čímž získalo stejný statut členství jako Norsko a Island, protokol podepsaný dne 28. února 2008 s Lichtenštejnskem na straně druhé nelze použít, dokud nevstoupí Lisabonská smlouva v platnost a je v současnosti předmětem rozboru ze strany Parlamentu.

Navzdory tomu však bylo v zájmu účinnosti rozhodnuto, že Lichtenštejnsko přistoupí ke smlouvě už nyní, i když se toto ujednání použije až po uzavření protokolu. Podporuji proto schválení této dohody, kterou se stanoví práva a povinnosti, jež umožní Švýcarsku a Lichtenštejnsku účast na činnosti agentury Frontex, zejména v souvislosti s hlasovacími právy, finančními příspěvky a otázkami ochrany a důvěrnosti údajů atd.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Podporuji tento návrh, který se snaží spojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví s agenturou Frontex. Jak je stanoveno v nařízení o agentuře Frontex, činnosti agentury Frontex se účastní členské státy, které se podílejí na realizaci a rozvoji schengenského acquis. Způsob této účasti však vymezují dohody uzavřené s Evropskou unií. Z toho plyne, že uzavření této dohody o účasti mezi EU a oběma zeměmi v co nejkratší době bude výhodné pro všechny zúčastněné strany. Agentura Frontex, jakožto životně důležitý nástroj evropské strategie pro boj s nedovoleným přistěhovalectvím, musí mít k dispozici prostředky a podmínky k účinné koordinaci operační spolupráce mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic Evropské unie. Uzavření této smlouvy umožní Švýcarské konfederaci a Lichtenštejnskému knížectví přispět k užší spolupráci v záležitostech souvisejících s kontrolou a sledováním vnějších hranic mezi jejich správními službami a správními službami EU.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem na podporu Claeysovy zprávy o ujednání mezi EU a Švýcarskem a Lichtenštejnskem o pravidlech jejich účasti v agentuře Frontex. Pro důležitý úkol, který plní agentura Frontex při koordinaci spolupráce mezi členskými státy a státy, které jsou součástí schengenského prostoru, ale nejsou členskými státy EU, v oblasti správy hranic, může být účast Švýcarska a Lichtenštejnska jen posilou. Je vhodné připomenout, že bezpečnost schengenského prostoru se dále posílí prostřednictvím plného uplatňování systému SIS II. Komise by měla vyvinout veškeré úsilí, aby zabránila dalším zpožděním se zaváděním systému SIS II.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Účast Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví na činnosti agentury Frontex rozšiřuje prostředky, které má agentura k dispozici, a její schopnost reagovat na jev nedovoleného přistěhovalectví postihující země na okraji Evropské unie, postižené podobnými problémy jako členské státy EU. Vítám ochotu obou zemí spolupracovat a doufám, že tato spolupráce bude účinná a plodná. Doufám rovněž, že tato zkušenost ze společné práce se rozšíří i do ostatních oblastí.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Agentura Frontex byla založena v roce 2004 na základě čl. 62 odst. 2 písm. a) a článku 66 Smlouvy o ES a zahájila svou činnost dne 1. května 2005. Tato agentura byla od počátku pojata jako významný nástroj společné evropské strategie v boji s nedovoleným přistěhovalectvím. Cílem návrhu rozhodnutí Rady, které je předmětem tohoto postupu souhlasu, je podpis a uzavření ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o podmínkách účasti těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států – Frontex.

Vítám uzavření této smlouvy, neboť oběma zemím umožňuje přispět k užší spolupráci v oblasti kontrol na vnějších hranicích a jejich sledování. Doufám, že členské státy udělají vše, co je v jejich moci, aby co nejrychleji dokončily nezbytné ratifikační postupy, a umožnily tak zapojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví do fungování agentury Frontex.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Jako stínová zpravodajka v této záležitosti za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem hlasovala pro přijetí zprávy, která umožní zapojení Švýcarska a Lichtenštejnska do činnosti agentury Frontex. Cílem agentury Frontex založené v roce 2004 je umožnit operační spolupráci mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. V zájmu účinnosti je důležité, aby se na činnosti agentury podílely všechny země sdružené v schengenském prostoru.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu rozhodnutí Rady, protože jsem přesvědčen, že agentura Frontex – která funguje od roku 2005 – už bezpochyby prokázala, že představuje důležitý nástroj společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví, rovněž se však domnívám, že v tomto smyslu by návrh měl být ještě propracován.

Je to záležitost uplatňování základního právního předpisu, kterým se stanoví účast na činnosti agentury všech třetích zemí podílejících se na výkonu, uplatňování a rozvoji schengenského acquis s cílem rozvíjet pomoc při výcviku vnitrostátní pohraniční stráže a při analýze rizik.

I když jsme si vědomi toho, že Švýcarská konfederace je součástí schengenského prostoru od 1. března 2008, zatímco Lichtenštejnské knížectví stále čeká na uzákonění protokolu, v každém případě vítáme uzavření tohoto ujednání, protože jsme přesvědčeni, že umožní těmto dvěma zemím přispět k užší koordinaci mezi příslušnými správními službami zúčastněných států. Doufáme proto, že členské státy udělají vše, co je v jejich moci, aby co nejrychleji dokončily nezbytné ratifikační postupy, a umožnily tak zapojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví do fungování agentury Frontex.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí ujednání, kterým se stanoví podmínky operační spolupráce Švýcarska a Lichtenštejnska při činnostech agentury Frontex.

Agentura, která působí od roku 2005, je odpovědná za operační spolupráci mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. Rozšíření počtu zemí, které se podílejí na činnosti agentury, je proto iniciativou, kterou je třeba uvítat, protože posílí operační pravomoci i rozpočtovou sílu agentury Frontex. Vzhledem ke své poloze bude účast těchto zemí spočívat spíše v posílení kontroly na letištích a pozemních hranicích a nikoliv námořních přístavů. Posílení kontroly těchto hranic je vzhledem ke značnému počtu nezákonných přechodů pozemních hranic, k nimž každým rokem dochází, jednou z největších výzev Unie.

Na základě této smlouvy bude účast samozřejmě dobrovolná, doufám však, že během příštího přezkumu nařízení, kterým se zřizuje agentura Frontex, bude pro členské státy stanoveno více povinností v oblasti spolupráce při řízení našich společných vnějších hranic.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasuji proti této zprávě. Zpráva se týká účasti Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury Frontex, agentury, která je symbolem politiky uplatňované Evropskou unií, politiky stíhání strádajících běženců. Důsledkem evropských hlídek proti nezákonnému přistěhovalectví agentury Frontex je to, že běženci na cestě k našemu pobřeží ještě více riskují.

Toto přistěhovalectví vyvolané hladem můžeme zastavit jedině prostřednictvím politiky spravedlivého rozdělování bohatství a ukončením uplatňování metody EPA. Evropa neustálé soutěže, kterou pro nás liberálové a sociální demokraté budují, jejich počty pouze zvyšuje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Agentura Frontex byla vytvořena jako důležitý nástroj společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Jejím nejdůležitějším úkolem je koordinace činností mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic. Rozšíření této spolupráce na další evropské země je velmi důležité z hlediska boje proti nedovolenému přistěhovalectví, protože poskytne agentuře větší materiální a personální zdroje, které jí umožní splnění cílů.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Vysvětlení hlasování: od svého založení v roce 2004 se agentura Frontex stala důležitým nástrojem společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Podobné mezinárodní úmluvy osvědčily při řadě příležitostí svou účinnost a dokázaly, že tento druh společného operačního úsilí by měl být rozšířen i na země mimo schengenský prostor. Z tohoto důvodu by mělo Švýcarsko a Lichtenštejnsko dostat příležitost plně se zapojit do spolupráce v tomto úsilí. Vítám tuto smlouvu a doufám, že členské státy vynaloží veškeré úsilí s cílem zajistit, že toto přistoupení se uskuteční co nejdříve. Děkuji vám.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Jsem přesvědčený, že zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) je nepřijatelné. Problematika přistěhovalectví vyžaduje strategii proti chudobě a na podporu zaměstnanosti a míru, stejně jako spravedlivou obchodní strategii ze strany zemí EU, která by byla významným příspěvkem pro stabilitu regionu, který by se k této strategii připojil. Podle mého názoru je způsob, jímž EU přistupuje k jevu migrace, skutečnou ostudou Evropy. Hlavními prvky této politiky, která kriminalizuje přistěhovalectví a potlačuje základní práva běženců, jsou odsouzeníhodné „směrnice hanby“ a činnost agentury Frontex. Členské státy omezují svou rozvojovou pomoc a brání rozvojovým zemím v dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Nesouhlasím s myšlenkou pevnosti Evropa, která používá běžence jako levnou pracovní sílu, aniž by jim poskytla jistotu pracovního místa nebo zajistila práva, a také nesouhlasím se současnou represivní přistěhovaleckou politikou EU.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Cílem tohoto rozhodnutí Rady je uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech účasti těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, známé jako Frontex. Agentura Frontex, která byla založena v roce 2005, vykonává důležitou činnost při prevenci nedovoleného přistěhovalectví na vnějších hranicích EU.

Díky této smlouvě budou Švýcarsko a Lichtenštejnsko moci zajistit užší koordinaci kontroly a sledování vnějších hranic mezi jednotlivými domácími agenturami a agenturami EU. V tom má smlouva moji bezpodmínečnou podporu. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí této dokonalé zprávy pana Claeyse.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem tohoto návrhu rozhodnutí Rady je uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech účasti těchto států v agentuře Frontex.

Tato agentura představuje jeden z důležitých nástrojů společné evropské strategie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Frontex mimo jiné poskytuje podporu členským státům při výcviku příslušníků vlastní pohraniční stráže a poskytuje nezbytnou podporu při organizaci společných návratových operací nebo sledování hranic. Ujednání mezi Evropskou unií a Švýcarskem a Lichtenštejnskem rovněž obsahuje ustanovení o udělení omezených hlasovacích práv zástupcům Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví ve správní radě agentury Frontex, o finančním příspěvku obou zemí do rozpočtu agentury Frontex a o ochraně a důvěrnosti údajů.

Musím uvítat uzavření tohoto ujednání, které přispěje k užší koordinaci kontrol na vnějších hranicích a jejich sledování. Doufám proto, že členské státy udělají vše, co je v jejich moci, aby co nejrychleji dokončily nezbytné ratifikační postupy, a umožnily tak zapojit Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnské knížectví do fungování agentury Frontex.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Cílem návrhu rozhodnutí Rady, které je předmětem tohoto postupu souhlasu, je podpis a uzavření Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, tzv. agentuře Frontex. Skupina zelených neshledává v této zprávě žádné výrazné problémy, a proto jsme hlasovali pro její přijetí.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Podporuji podpis ujednání mezi EU, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnskem o účasti těchto dvou států v agentuře Frontex.

Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0214/2010)

  Leonidas Donskis (ALDE), písemně. – (LT) Rozhodně nesouhlasím s prohlášením našeho kolegy poslance pana Tomaševského o situaci polské menšiny v Litvě, které je podle mého názoru neobjektivní a poněkud přehnané. Avšak snahy komise pro etiku a jednací postupy Seimas učinit z Evropského parlamentu služku Litvy nebo úředníka se rovněž stal neúspěšný a neodpovídá realitě. Morální páky, používání veřejného mínění ve sdělovacích prostředcích a etnické apely jsou jedna věc; snaha ovlivnit svobodu přesvědčení a projevu poslance Evropského parlamentu v politických rozhodnutích je zcela jiná věc. Dopustili jsme se chyby a máme tedy jedinou možnost čestně uznat, že v tomto sporu byl pan Tomaševski z technického i procesního hlediska v právu, stejně jako je správné posouzení této situace Evropského parlamentu. Hlasuji proto pro stanovisko Evropského parlamentu. Opak by byl nedůstojný nejen z hlediska Evropského parlamentu, ale také z hlediska Litvy.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože pan Tomaševski není trestně stíhán ve smyslu článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, a tudíž se nejedná o případ poslanecké imunity, protože statut poslanců ve svém článku 2 stanoví, že „poslanci jsou svobodní a nezávislí“. Ve stejném smyslu článek 3 stanoví, že „1. Poslanci hlasují jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými příkazy ani pokyny. 2. Dohody o způsobu výkonu mandátu jsou neplatné.“ Je tudíž zjevné, že rozhodnutí Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě představuje porušení zásad svobody a nezávislosti poslance podle statutu poslanců Evropského parlamentu, který je součástí právních předpisů Unie. Skutečnost, že litevské zákonodárství dává Hlavní komisi pro etiku ve veřejné správě pravomoc sledovat činnost evropských poslanců zvolených v Litvě, představuje porušení právních předpisů Unie.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) V Evropském parlamentu často přijímáme opatření na obranu základních práv a občanských svobod ve světě. Parlament uděluje Sacharovovu cenu lidem, kteří se zvláště vyznamenali při obraně občanských práv a práv menšin. V EU jsou však tato práva také porušována. Jedná se zejména o práva národnostních menšin. Některé členské státy, mám konkrétně na mysli Litvu, se vysmívají rámcové úmluvě Rady Evropy o lidských právech. Poslanec Evropského parlamentu Valdemar Tomaševski se má obhajovat před litevským parlamentem za obranu práv menšin v Litvě, kterou pronesl na půdě Evropského parlamentu. Tato situace je trestuhodná, nepřijatelná a pobuřující. Vyzývám Podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva a Evropskou komisi, aby zajistily, že příslušné normy Evropské unie v oblasti základních práv a svobod a práv národnostních menšin budou postaveny na nejvyšší možnou úroveň a účinně vymáhány.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Obhajoba nezávislosti mandátu poslanců Evropského parlamentu je povinností Parlamentu a tato nezávislost nesmí být ohrožena. Vzhledem k rozhodnutí Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě Litvy musí Parlament hájit poslaneckou imunitu svého poslance, pana Tomaševského, protože nezávislost jeho mandátu byla tímto rozhodnutím porušena.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Případ našeho kolegy poslance, pana Tomaševského, v sobě skrývá dva problémy. Prvním je situace polské menšiny v Litvě, jejíž práva pan Tomaševski obhajoval. Druhý problém se může jevit jako důsledek prvního, ale v tomto případě tomu tak není. Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě Litevské republiky udělila veřejné napomenutí panu Tomaševskému na základě Kodexu chování politických představitelů. Situace, kdy veřejný orgán některého členského státu napomíná poslance Evropského parlamentu za slova, která pronesl v souvislosti s výkonem svých povinností poslance Evropského parlamentu, je nepřijatelná. Skutečnost, že se v tomto případě jedná o veřejnou obranu práv národnostní menšiny, nečiní situaci o nic méně závažnou. Naopak, o to víc je celá záležitost pobuřující. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl podpořit žádost o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Valdemar Tomaševski.

Zpráva: Othmar Karas (A7-0220/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že posílení Eurostatu je nezbytným krokem, pokud máme v budoucnu předejít dalším případům řeckého typu a předkládání nepřesných statistických údajů. Udělení vyšších pravomocí Eurostatu a užší spolupráce mezi Eurostatem a ECB umožní plánovat a provádět podrobnější vyšetřování hospodářských a finančních statistických údajů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Karasova zpráva zapadá do rámce evropské reakce na řeckou krizi. Zlepšení sledování a hospodářské správy a řízení je v současnosti velmi důležité, zvláště s ohledem na odstranění nedůvěry na trzích, která na Řecku stále ulpívá, stejně jako na celé Evropské unii. Cílem této zprávy je posílení Eurostatu, abychom v budoucnu předešli opakování situace v Řecku a konkrétně chybným statistickým údajům. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčena, že návrh Evropské komise je přijatelný ve své stávající podobě, ale také, že je to to nejmenší, co můžeme přijmout z hlediska dalšího sledování. Kromě toho zpravodaj, dle mého názoru správně, podporuje vyhlídky na užší spolupráci mezi Evropskou komisí (Eurostatem) a Evropskou centrální bankou při současném respektování úlohy a nezávislosti obou institucí.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasování na podporu Karasovy zprávy po událostech, které se týkaly zejména Řecka, je záležitostí zodpovědnosti. Zkreslené statistické údaje, množstevní spory, které se především týkaly Komise a Řecka, vyžadují nejen, aby byly Eurostat a jeho pravomoci v oblasti přezkoumání údajů poskytnutých členskými státy rozhodným a logickým způsobem posíleny, ale aby bylo toto omezení vyváženo zajištěním minimálních záruk nezávislosti vnitrostátních statistických úřadů. Proto s ohledem na zásadní úlohu statistických údajů při dobré a zdravé evropské správě a řízení se připojuji k panu Karasovi a vyzývám Komisi, aby v této oblasti zasáhla rozhodným a energickým způsobem.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie se poučila ze zkušenosti Řecka. Iniciativa Komise s cílem zavést regulaci a poskytnout nové pravomoci Eurostatu zabrání vzniku podobných situací v budoucnosti.

Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh Komise upravený pozměňovacími návrhy Parlamentu musí být co nejdříve realizován, aby mohla být v případě, kdy vznikne podezření, že některý členský stát předkládá nesprávné statistické údaje, okamžitě přijata opatření. Evropská unie si nemůže dovolit ohrozit svou důvěryhodnost nebo postavení na finančních trzích, protože EU je vnímána jako jeden celek a odpovědnost je vztahována na všechny i v případě, že pochybí jen jeden stát.

Představa, že by Eurostat mohl být přeměněn na kontrolní orgán, byla odmítnuta před pěti lety. Nemá rovněž žádný význam, abychom se zabývali tím, co by se stalo, kdyby. Nyní je podstatné, že návrh, který máme před sebou, má slušné naděje na realizaci. Přesné a důvěryhodné statistické údaje jsou nezbytným předpokladem řádného fungování hospodářské a měnové unie. Přezkum fungování Eurostatu může jen posílit úroveň důvěry mezi členskými státy Evropské unie a dokonce upevnit jeho důvěryhodnost.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto usnesení, protože souhlasím s návrhy Komise s příslušnými změnami provedenými Parlamentem. Pokud se jedná o tyto změny, ráda bych zdůraznila, že členské státy by měly Komisi (Eurostatu) poskytovat veškeré statistické a rozpočtové údaje na základě standardizované a mezinárodně uznávané účetní metody. Měly by rovněž zajistit, že hodnoty plánovaného rozpočtového schodku a výše veřejného dluhu budou hodnotami stanovenými členskými státy pro daný rok. Tyto hodnoty by měly odpovídat nejaktuálnějším oficiálním prognózám zohledňujícím nejaktuálnější rozpočtová rozhodnutí a nejaktuálnější vývoj a výhledy v hospodářské oblasti a měsíční a čtvrtletní hodnoty. Jsou sestavovány v co nejkratší době před oznamovací lhůtou.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pokud se nemá opakovat situace, jaká nastala v Řecku, je v době krize, jakou právě procházíme, nezbytné mít kvalitní, spolehlivé a přesné statistické údaje. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby došlo k účinné a rozhodné realizaci závazků vyplývajících z politiky v této oblasti, přičemž statistické údaje by měly odpovídat platným právním předpisům Společenství, například prostřednictvím předkládání vnitrostátních prohlášení o bezpečnosti Komisi (Eurostatu).

Na straně druhé musejí být rozšířeny vyšetřovací pravomoci Komise (Eurostatu), které umožní provádět kontroly ve vnitrostátních statistických úřadech bez předchozího oznámení a rovněž umožní Eurostatu přístup ke všem účetním a rozpočtovým informacím. To umožní Eurostatu posoudit stav veřejných financí země. Je třeba zvážit zavedení finančních a nefinančních sankcí za statistické údaje, které jsou předloženy v rozporu s právními předpisy Společenství.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva představuje další krok na cestě ke sledování vnitřního fungování zemí, tentokrát prostřednictvím statistických údajů. Zpráva například navrhuje, aby v členském státě, jehož statistické údaje se přezkoumávají, probíhaly monitorovací inspekce. Předkladatelé požadují, aby Komise prostřednictvím Eurostatu měla právo na přístup k účtům vládních institucí na úrovni centrální, státní a místní správy a sociálního zabezpečení, včetně poskytnutí souvisejících podrobných účetních informací, příslušných statistických šetření a dotazníků a dalších souvisejících informací, včetně podrozvahových transakcí. Požadují, aby se tak stalo při současném dodržování právních předpisů o ochraně údajů a statistické důvěrnosti.

Na straně druhé požadují přísné uplatňování Paktu o stabilitě a tvrdí, že Komise by měla zvážit zavedení sankcí v rámci Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s podáváním zkreslených makroekonomických statistických údajů členskými státy.

Pokud budou tyto návrhy Komisí a Radou přijaty, bude to v praxi znamenat, že Komise (Eurostat) získá přístup ke všem statistickým a rozpočtovým informacím potřebným k posouzení kvality vnitrostátních, regionálních a místních účtů, k soupisům, k tabulkám pro oznamování postupu při nadměrném schodku a k účtům mimorozpočtových subjektů, neziskových organizací a dalších podobných subjektů, které jsou součástí sektoru veřejné správy v národních účtech.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Současnou krizi nezpůsobily nepřesné statistické informace, ale dogmatismus, který projevují vládnoucí liberální elity. Tato zpráva obhajuje úplné zachovávání Paktu o stabilitě a růstu. Vyzývá k zavedení neohlášených kontrol rozpočtů členských států. Vnáší do politické doktríny nedůvěru tím, že požaduje, aby členské státy, které zfalšují statistické údaje, byly vystaveny sankcím.

Nelze připustit, aby byl evropský projekt zaměňován s autoritářstvím, které odporuje zásadě nezávislosti osob. Je načase, abychom vybudovali Evropu spolupráce a solidarity a Evropu založenou na společné důvěře, kterou potřebujeme.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Kvalita a reálnost statických údajů o výkonnosti hospodářství zemí EU mají zásadní význam pro stanovení skutečného stavu hospodářství členských států. Řecké statistické údaje, které byly podle zpráv neobjektivní a neodrážely skutečný stav hospodářství, představují důležitou výstrahu, abychom přijali opatření s cílem předejít v budoucnu vzniku podobných situací. Pokud se tedy EU nemá opět ocitnout v situaci, kdy členské státy budou pozměňovat informace, je nezbytné, aby došlo k posílení pravomocí Eurostatu a technických zdrojů. Širší kontroly ze strany Eurostatu, které budou v praxi prováděny bez varování, budou mít do budoucna zásadní význam z hlediska spolehlivosti statistických údajů o hospodářstvích členských států.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Změna nařízení, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku, představuje zvláště důležité a naléhavé opatření s ohledem na současné problémy ve většině vnitrostátních rozpočtů členských států. Pakt o stabilitě a růstu, který by měl být opět oživen a přísně dodržován, může být účelně sledován pouze v případě, že Eurostat obdrží údaje, které nebyly pozměněné a které odpovídají skutečnosti. Nyní víme, že se Řecko při přijetí eura dopustilo podvodu a vědomě předkládalo EU falešné údaje.

Jedná se samozřejmě o skandál. Něco takového se nesmí už nikdy opakovat. O to důležitější je proto, aby byly rozšířeny pravomoci Eurostatu a aby měl Eurostat možnost provádět neohlášené inspekce v různých státních agenturách. Je to nezbytné, pokud má mít Pakt o stabilitě nějakou hodnotu. Z uvedených důvodů jsem hlasoval pro přijetí této zprávy.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Kvalita statistických údajů je v současnosti zvláště důležitá vzhledem k potřebě okamžité reakce na případné varovné signály v oblasti hospodářství. Pokud jsou známé předchozí údaje, není třeba dalších důkazů. Statistické údaje jsou navíc užitečným nástrojem v každém odvětví, kde Evropská unie vykonává své pravomoci, protože jsou nezbytné pro přijímání krátkodobých, střednědobých či dlouhodobých rozhodnutí. Čím vyšší bude kvalita statistických údajů, tím lepší budou rozhodnutí přijatá v reakci na výzvy, jimž čelí členské státy i Evropská unie jako celek.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Návrh Evropské komise byl velmi pozitivní a byl ještě vylepšen změnami, které navrhl Parlament, konkrétně:

- aby byla Komise (Eurostat) vybavena příslušnými pravomocemi a odpovídajícím počtem zaměstnanců a zároveň aby byla co nejvíce nezávislá;

- harmonizace postupů pro získávání statistických údajů;

- standardizace statistických a rozpočtových údajů poskytovaných členskými státy;

- zavedení sankcí v rámci Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s podáváním zkreslených makroekonomických statistických údajů členskými státy.

Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí.

Zpráva: Wojciech Michal Olejniczak (A7-0202/2010)

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu. Strategie Evropské unie pro region Baltského moře je prvním a prozatím jediným pokusem o vytvoření komplexní společné rozvojové strategie. V současnosti je zřejmé, že opatření přijímaná jednotlivými členskými státy nejsou dostatečně účinná a jsou roztříštěná, a je proto nezbytné podporovat spolupráci na regionální úrovni. Pokud jde o hospodářský rozvoj a inovace, existuje mezi jednotlivými členskými státy nepoměr, a je proto zapotřebí zvýšit potenciál ve všech oblastech, včetně dopravy, energetiky a cestovního ruchu. Nesmíme promarnit příležitost a musíme využít přidané hodnoty strategie pro region Baltského moře a dalších budoucích makroregionálních strategií k dosažení úrovně součinnosti, která omezí stávající rozdíly, aby mohla vzniknout trvalá oblast společné prosperity s vysokou mírou konkurenceschopnosti, která je nezbytná, pokud máme čelit problému stárnutí obyvatelstva a novým výzvám globalizace.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Vítám zprávu o strategii Evropské unie pro region Baltského moře. Představa makroregionu nabízí konkrétní odpovědi na řadu výzev, kterým v současnosti čelíme a které přesahují vnitrostátní hranice. Strategie pro Baltské moře je prvním pokusem o vytvoření makroregionu. Umožňuje, aby území, která jsou odlišná, avšak čelí podobným problémům, přijímala společná opatření prostřednictvím pružného institucionálního rámce. Tento makroregion nebude konkurovat členským státům, bude je doplňovat. Tato představa je založená na zásadě partnerství mezi různými úrovněmi orgánů státní správy, soukromého sektoru a neziskového sektoru.

Tato nová forma správy věcí veřejných nepochybně představuje přidanou hodnotu pro místní, vnitrostátní a evropské politiky. Bylo by vhodné uplatnit tuto představu makroregionu i na další oblasti, které jsou výrazně propojené z hlediska hospodářského, ekologického a kulturního.

Zpravodaj zcela správně zdůrazňuje skutečnost, že strategie pro Baltské moře je pilotním projektem, který se může stát inspirací pro budoucí strategie související s makroregiony. Podle mého názoru bychom při zvažování budoucích strategií neměli zapomínat především na Atlantický oblouk. Vzhledem ke společným problémům, kterým čelí tyto pobřežní oblasti – například Bretaň, Cornwall, Galicie a Algarve – by vytvoření Atlantického makroregionu přispělo ke společnému a vyváženému rozvoji.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Strategie Evropské unie pro region Baltského moře je prvním pokusem o vytvoření společné rozvojové strategie pro makroregion. Účelem této strategie je řešit společné problémy a soustředit činnosti na dosažení společných cílů. Tento region má dvě hlavní oblasti zájmu: životní prostředí a vědecký rozvoj. Tato strategie je komplexní, ale je také zajímavá a mohla by být zpracována a i pro další regiony v Evropě.

  Leonidas Donskis (ALDE), písemně. – (LT) Jako Litevec a člen skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu budu vždy podporovat strategii, která pomůže regionu Baltského moře stát se příkladem osvědčených postupů udržitelného rozvoje a regionální spolupráce. Usnesení o strategii Evropské unie pro region Baltského moře, které dnes schválil Evropský parlament za podpory skupiny ALDE, je zaměřeno na podporu litevských příležitostí. Cílem této strategie je omezení závislosti regionu Baltského moře na ruské energii, propojení energetické sítě zemí regionu a diverzifikace dodávek energie, zajištění a rozšíření železniční osy z Berlína na pobřeží Baltského moře a vyřešení problémů spojených s překračováním hranic s Ruskem. Uvedené čtyři oblasti činnosti mají pro Litvu zvláštní význam. Kromě toho se nám společně s dalšími poslanci Evropského parlamentu podařilo upozornit na skutečnost, že Evropská komise musí sledovat a kontrolovat, zda se tímto přístupem a mezinárodními úmluvami řídí i sousední země, zejména ty, které plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU. Všechny země regionu Baltského moře, včetně Ruska a Běloruska, musí dodržovat nejpřísnější normy v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Právě o to se snažím ve svém písemném prohlášení ke stavbě jaderné elektrárny v Bělorusku, které jsem předložil svým kolegům poslancům Evropského parlamentu k podpisu, a doufám, že se mu po tomto hlasování dostane ještě větší podpory.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem uvedl už dříve v souvislosti s problémy v oblasti životního prostředí, Evropská unie by měla učinit Baltské moře jednou ze svých priorit s ohledem na vážný stav, v němž se nachází. Jelikož se dnes jedná o jednu z hlavních tras komunikace a obchodní výměny mezi členskými státy, je pro nás připomínkou úlohy, kterou Baltské moře sehrávalo v minulosti. Rovněž zdůrazňuji potřebu, aby Evropská unie a její členské státy uznaly existenci regionů, které pomohou vnímat tyto členské státy jako funkčně jednotné celky, které spojuje jejich totožnost a problémy a výzvy v oblasti rozvoje, s nimiž se potýkají.

Baltské moře a regiony členských států, které leží na jeho pobřeží, mají potřebné předpoklady stát se pilotními makroregiony. Doufám, že závěry vyplývající z praktického uplatňování strategie EU pro region Baltského moře umožní přesnější a spolehlivější posouzení role makroregionů v budoucí politice soudržnosti.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Podpora spolupráce pobaltských států s cílem chránit tuto oblast a reagovat na společné výzvy v otázkách hospodářských, sociálních a v záležitostech energetiky či dopravy atd. – a vlastně proč ne? Zdá se mi však, že tato spolupráce by mohla snadno probíhat bez zásahů Evropské komise.

Ve skutečnosti se však podstatná část této zprávy věnuje propagaci makroregionů jako další „úrovně správy“ a – třebaže až v budoucnosti – jako součást politiky „soudržnosti“ Evropské unie. Tato soudržnost by zahrnovala slučování regionů na obou stranách hranic, pokud možno v podobě evropských skupin místních a regionálních orgánů, přičemž tyto skupiny by nutně musely mít právní subjektivitu a zvolit si „nezávisle“ vnitrostátní právní předpis, kterým se budou řídit. Pokud kvůli tomu musíme hledat nebo vymýšlet společný zájem jako kritérium pro slučování regionů a vytvářet a zavádět evropské daně na jejich financování, tím hůř.

Bez ohledu na to, co říká zpravodaj, pokud se týká odstranění národních hranic a přebudování evropské krajiny, všechno jde. Z tohoto důvodu – což nijak nesouvisí se zájmy Baltského moře a s jeho problémy – hlasujeme proti této zprávě.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí strategie Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti. Souhlasím s panem Olejniczakem, že strategie pro region Baltského moře se musí stát vstupní branou či pilotním projektem pro další makroregionální strategie. Ve vývoji Evropské unie musí být cílem nového makroregionálního přístupu vytvoření podmínek potřebných k zajištění zaměstnanosti pro budoucí generace, podporu soudržnosti a uskutečňování ochrany životního prostředí prostřednictvím inovace v evropských zemích, udržitelného rozvoje, zlepšování mobility a přístupnosti regionů a prostřednictvím podpory polycentrického rozvoje.

Tyto oblasti představují společný zájem a cíle, které mohou zrovnoprávnit a zajistit rovnováhu zemí, které v současnosti tvoří Evropskou unii, a mohou rovněž představovat pobídku pro přistoupení nových států, což bude posilou evropského projektu a jeho postupného přibližování se sousedním zemím. Souhlasím s ústřední úlohou svěřenou členským státům, které jsou tak pobízeny k nové úrovni správy, jež jim umožní pomoci okrajovým a nejvíce znevýhodněným regionům. Závěrem zdůrazňuji význam úlohy Komise a vyzývám ji, aby co nejdříve zrealizovala strategii pro region Baltského moře a vytvořila další makroregiony.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Jedinou předností této zprávy je, že požaduje zastavení znečišťování Baltského moře. To je nezbytné z hlediska zachování našich ekosystémů. Znečišťování musí být zastaveno co nejdříve. Tento text je však poznamenán určitým dogmatismem, stejně jako většina zpráv, o kterých hlasujeme. I když o sobě tvrdí, že je ekologicky odpovědná, obsahuje zmínky o rozvoji jaderné energie v regionu, aniž by jej odsuzovala. Pokud jde o uvedenou snahu vytvořit vysoce konkurenceschopný evropský makroregion, je zcela nepřijatelná. V celém regionu posilují snahy o rozbití sociálního státu. Obnova regionu Baltského moře nesmí probíhat způsobem, jaký zastává liberalismus.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Baltské moře je jedním z nejvíce znečištěných moří světa, což znamená, že představa makroregionu, který se soustředí na společné a sdílené cíle nebo problémy v oblasti rozvoje dané zeměpisnými vlastnostmi a podmínkami, a snaha o vytvoření společné a jednotné rozvojové strategie pro tento makroregion, je dokonale smysluplná. Společné zdroje Baltského moře sdílí řada zemí, v důsledku čehož mezi nimi vzniká značná vzájemná provázanost, která odůvodňuje vytvoření široké strategie pro tento region. Strategie pro Baltské moře je doposud jediným pokusem o vytvoření společné a jednotné rozvojové strategie pro makroregion a měla by být v rámci Evropské unie vnímána jako pilotní projekt a příklad.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro zprávu o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti, zejména proto, že proces realizace strategie musí být urychlen, zvláště v oblasti energetické politiky, jedné z hlavních oblastí této strategie. Tato politika tvoří důležitou součást vnějších vztahů EU a jejích členských států. Při navazování spolupráce mezi pobaltskými státy a sousedními zeměmi musíme mít na paměti snížení energetické závislosti tohoto regionu. Je velmi dobře, že se v této strategii našlo místo i pro otázky jaderné bezpečnosti v regionu. S ohledem na chystané rozšíření jaderné energetiky v pobaltském regionu musí země EU dodržovat nejpřísnější bezpečnostní a ekologické normy a Evropská komise musí sledovat a kontrolovat, zda se tímto přístupem a mezinárodními úmluvami řídí i sousední země, a já doufám, že tento požadavek nezůstane jen na papíře, zvláště v zemích, které plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU. Musíme zajistit, aby členské státy EU i sousední země, zejména Rusko a Bělorusko, které již mají plány na stavbu jaderných elektráren, braly tato ustanovení vážně. Vznikající pobaltský jaderný trojúhelník neznepokojuje pouze Litvu, ale celou Evropu. Plány Ruska a Běloruska na stavbu nových jaderných elektráren v blízkosti východních hranic EU představují vážnou hrozbu pro ekologickou bezpečnost Skandinávie i západní Evropy.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Evropská unie potřebuje makroregionální vizi pro region Baltského moře. Prospěšná je rovněž spolupráce v oblasti životního prostředí, energetiky a v dalších oblastech se zeměmi mimo EU, jako je Rusko a Bělorusko. Jedním z důvodů, proč jsem hlasoval pro přijetí této zprávy, bylo bezpochyby i to, že se v ní uvádí, že členské státy EU by se měly stát příkladem v oblasti životního prostředí a jaderné bezpečnosti, zejména při stavbě nových jaderných elektráren. Měli bychom rovněž vyžadovat dodržování nejvyšších standardů a dobré spolupráce ze strany našich sousedů, zejména těch, kteří plánují stavbu jaderných elektráren v blízkosti vnějších hranic EU. Sotva bych nazval rozhodnutí Běloruska umístit novou jadernou elektrárnu pouhých 25 kilometrů od litevských hranic a 50 kilometrů od hlavního města Vilniusu přátelským gestem. Žádné z hlavních měst ostatních členských států EU není tak blízko vnějším hranicím EU a nemůže se dostat do podobné situace. Ekologické nevládní organizace v Bělorusku vysílají varovné signály, protože podle jejich názoru nejsou při plánování a stavbě elektrárny dodržovány mezinárodní bezpečnostní a ekologické standardy. Existují obavy, že představení projektu jak běloruské, tak litevské společnosti je povrchní a neodpovídá na základní otázky. EU nemůže zakázat stavbu jaderné elektrárny v těsné blízkosti hranic Unie. Společně však můžeme jednat s běloruskou vládou o umístění stavby. Brusel musí přijmout veškerá opatření s cílem zajistit, že během stavby jaderné elektrárny budeme moci sledovat, zda Bělorusko důsledně dodržuje mezinárodní závazky v souladu s Úmluvou z Espoo a Aarhuskou úmluvou.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Strategie pro region Baltského moře je prvním pokusem o vytvoření společné rozvojové strategie pro makroregion. Je to funkční oblast, která se zaměřuje na společné rozvojové cíle a problémy s určitými společnými rysy a určujícími zeměpisnými činiteli. Jako skupina Zelených jsme přesvědčeni, že je důležité, že pozměňovací návrhy skupiny Verts/ALE byly přijaty na úrovni výboru, včetně důrazu na skutečnost, že rozvoj makroregionů je zásadně doplňkový a neměl by se snažit vytlačit z prioritní pozice financování jednotlivých místních a regionálních programů ze strany EU.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva hájí význam rozvojových strategií pro makroregiony Evropské unie. Tyto makroregiony tvoří soubory území, které spojují společné cíle a výzvy. Tato zpráva se věnuje strategii EU pro region Baltského moře v podobě pilotní iniciativy. Podporuji tento návrh, protože jsem přesvědčen, že je nezbytné vytvořit integrovaný územní plán, který podporuje strategii založenou na společných zájmech území dotčených regionů a který při prosazování svých cílů musí využívat všech evropských politik a musí být veden cíli regionální evropské politiky, zejména politiky soudržnosti.

V tomto ohledu připomíná zelenou knihu o územní soudržnosti a upozorňuje na potřebu zásahu v jednotlivých regionech Evropské unie v souladu s jejich funkčními potřebami. Doufáme, že tato iniciativa bude první z mnoha dalších, které poskytnou jednotlivým evropským makroregionům odpovídající právní úpravu a programový rámec založený na myšlence evropské územní spolupráce.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – Strategie EU v sobě skrývá ohromný potenciál pro nás i pro naše sousedy v rámci řady oblastí politiky. Úspěšná realizace této strategie by mohla zlepšit prosperitu a dostupnost regionu, zajistit jeho bezpečnost a ochranu životního prostředí.

Nejlepších výsledků je možné dosáhnout pouze tehdy, když zaměříme své zdroje na obecně definované cíle. Užší spolupráce mezi pobaltskými státy sníží rozdíly mezi našimi zeměmi, napomůže harmonizaci a zpřístupnění trhů.

Jedinečná zeměpisná poloha a vzájemná propojenost pobaltských států vytváří předpoklady k tomu, aby strategie EU zlepšila vztahy s našimi sousedy mimo EU. Možné oblasti spolupráce s Ruskem zahrnují: dopravní infrastrukturu, cestovní ruch, přeshraniční ohrožení zdraví, ochranu životního prostředí a spolupráci v oblasti energetiky. Rovněž musíme řešit nedostatek odpovídající infrastruktury a dostupnosti mezi jednotlivými dopravními sítěmi.

Baltské moře je jedním z nejvíce znečištěných moří na světě – tuto skutečnost může změnit pouze koordinovaná společná akce. Uplatňování strategie je doposud pomalé. Potřebujeme rychlý start procesu realizace a musíme zvýšit své úsilí.

Pokud jde o budoucnost, jsem přesvědčen, že program strategie zaznamená další pokrok během předsednictví pobaltských států – Polska v roce 2011 a Litvy v roce 2013.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Blahopřeji zpravodaji k velmi dobře vypracované zprávě. Samozřejmě, že jsem zprávu o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti podpořil. Tento dokument pojednává o řadě zásadních otázek: životní prostředí, energetika a vnější záležitosti. Dle mého názoru je jednou z nejdůležitějších výzev regionu Baltského moře vytvoření účinné sítě různých forem dopravy. Jsem rád, že konečná verze dokumentu obsahuje moje pozměňovací návrhy zdůrazňující význam Středoevropského dopravního koridoru. Vytváření dopravních sítí a zajištění, že všechny regiony budou mít odpovídající přístup k infrastruktuře, je zárukou skutečné soudržnosti v Evropské unii.

  Joachim Zeller (PPE), písemně. – (DE) Jsem rád, že se zprávě o strategii pro region Baltského moře dostalo v Parlamentu tak široké podpory, a jako stínový zpravodaj za svou skupinu bych rád poděkoval zpravodaji za konstruktivní spolupráci. Zpráva odráží jednotlivé výzvy, kterým čelí státy ležící u Baltského moře a obsahuje výzvu k řešení a vyřešení problémů spojených s odstraňováním ekologických škod v Baltském moři, hospodářským rozvojem a vytvářením dopravní infrastruktury v rámci přeshraniční – makroregionální spolupráce. Do této spolupráce by mělo být zapojeno i Rusko, Bělorusko a Norsko. Je zapotřebí interdisciplinární spolupráce včetně spolupráce výborů Evropského parlamentu. Tato makroregionální strategie pro Baltské moře je pilotním projektem. Zda bude makroregionální struktura cestou, jíž se bude politika soudržnosti v budoucnosti ubírat, či nikoli, bude záležet na tom, jestli bude tento pilotní projekt úspěšný. Regiony Baltského moře, které už v současnosti mezi sebou spolupracují, a zejména členské státy, jsou nyní vyzývány, aby uvedly tuto strategii do praxe. Evropské orgány, zejména Evropská komise, by měly splnit svou úlohu a poskytnout koordinaci a podporu.

Zpráva: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (A7-0206/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že příspěvek regionální politiky EU k plánu na oživení evropského hospodářství, je zásadní. Regionální politika by měla být vnímána jako dlouhodobá rozvojová politika EU, která prosazuje obnovení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech. Boj proti hospodářské a finanční krizi rovněž pomohl při urychlení a zjednodušení programů politiky soudržnosti, a jsem přesvědčen, že je to velmi významné z hlediska rozsáhlejší nápravy rozpočtové politiky. Nezanedbatelný je rovněž příspěvek v boji proti současným složitým podmínkám: urychlení programů napomůže posílení EU, členských států a jejích regionů. Proto je nezbytné posuzovat cíl větší konkurenceschopnosti, udržitelnosti a pružnosti těchto programů v kontextu globalizovaného světa. Jsem rovněž přesvědčen, že je nezbytné, abychom nadále věnovali zvláštní pozornost regionům uvedeným v cíli 2 prostřednictvím pomoci při hospodářské a sociální přeměně těchto oblastí, aby se v plné míře projevil jejich potenciál, a prostřednictvím podpory koordinace jejich prostředků a nástrojů s cílem upevnit růst a zaměstnanost.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem si vědom toho, jak zásadním způsobem pomáhá regionální politika v situaci, kdy čelíme důsledkům dlouhodobé hospodářské a finanční krize. Tzv. evropské regiony spadající pod Cíl 2 platí bohužel v důsledku krize velmi vysokou cenu v podobě nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Jsem proto přesvědčen, že návrh aktivní podpory malých a středních podniků v těchto regionech s cílem zachovat stávající pracovní místa a případně vytvořit nová, je zvláště prospěšný.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Musíme si uvědomit, že regionální politika Evropské unie je hlavním evropským činitelem při oživení hospodářství; jak se ve zprávě zdůrazňuje, představuje největší zdroj investic do reálné ekonomiky v EU. Je však důležité, že hospodářské oživení v našich regionech nebude pouze krátkodobé, ale bude pokračovat i ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Z tohoto důvodu se zpráva paní Kratsové, pro kterou jsem hlasovala, zaměřuje na boj se strukturálními problémy, zejména s problémy souvisejícími s konkurenceschopností a zaměstnaností. V současnosti jsou všechny subjekty v našich regionech postiženy krizí. Například malé a střední podniky se setkávají se stále většími problémy při využívání mikrofinancování a čerpání mikroúvěrů. Naším hlavním cílem je, aby naše regiony byly přitažlivější, což nám v případě potřeby umožní posílit investice v našich regionech.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Řádným způsobem koordinovaná regionální politika EU může zvýšit konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech EU. V kontextu globální finanční a hospodářské krize a stávajícího hospodářského zpomalení je regionální politika EU klíčovým nástrojem, který rozhodujícím způsobem přispívá k plánu evropské hospodářské obnovy. Jsem přesvědčen, že v budoucnu musí být regionální politika založená na prioritách stanovených ve strategii EU 2020, jako je například rozumný a udržitelný růst, kterého lze dosáhnout využíváním nových zdrojů udržitelného hospodářského růstu a prosazováním lepších podmínek pro podniky a spravedlivou hospodářskou soutěží, vytvářením pracovních míst, podnikatelským duchem a inovacemi ve všech regionech, rozvíjením malých a středních podniků a podporou jejich růstového potenciálu. V kontextu regionální politiky je zvláště významné využívání strukturálních fondů, a proto jsem přesvědčen, že by nám větší pružnost strukturálních fondů umožnila okamžitě zahájit plánované programy, jejichž realizace by přispěla ke zlepšení hospodářské a sociální situace jednotlivých regionů.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Evropská unie nevěnovala nikdy dostatečnou pozornost oblasti malých a středních podniků a v politikách zaměřených na konkurenceschopnost a inovace bylo vždy více slov než činů. Tato Evropa je nadto velmi vzdálená místním orgánům, orgánům státní správy, které jsou nejdále od centra, zato jsou však nejblíže občanům.

Avšak základní argumentace, kterou zpravodajka používá ve zprávě, o níž zde dnes hlasujeme, základní logika, kterou uplatňuje, je chvályhodná, protože podle mého názoru věnuje dostatečnou pozornost potřebě širšího využití fondů EU v boji proti krizi a v oblastech postižených chudobou nebo ohrožených hospodářským a sociálním poklesem. Navíc, jak zpráva zdůrazňuje, pokud chce EU skutečně vyvést kontinent z krize, měla by se zaměřit na skutečně rozsáhlý svět malých a středních podniků.

Naše malé a střední podniky, které tvoří 99 % výrobní kapacity Evropy, potřebují osvobodit od byrokracie. Vzhledem ke zvlášť složitým okolnostem, v nichž se v současnosti nachází, potřebují rovněž podporu v oblasti překonávání problémů při získávání úvěrů a přizpůsobování se stále složitějšímu světovému trhu a stále náročnější hospodářské soutěži.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie a její členské státy čelí rozsáhlé finanční, hospodářské a sociální krizi. Musí vyvinout značnou snahu s cílem zajistit co největší počet pracovních míst a dosáhnout co nejvyšší míry zaměstnanosti v Evropě.

Pokud má EU překonat tuto krizi, musí zvýšit své úsilí a investovat do schopností, odborné přípravy a vytváření udržitelných pracovních míst. Cílem strategie EU 2020 by mělo být účinným způsobem zahájit rozsáhlou evropskou iniciativu na podporu zaměstnanosti, která podpoří například programy aktivace, zvláště u osob s nízkou kvalifikací, prostřednictvím personalizovaného poradenství, intenzivních programů odborné přípravy nebo rekvalifikací a zvyšování kvalifikace pracovníků, učňovského vzdělávání, dotovaného zaměstnávání či nevratných grantů pro začínající osoby samostatně výdělečně činné a podniky.

Tato opatření mohou být financována prostřednictvím výboru pro platební bilanci Evropského sociálního fondu. V situaci, kdy dochází ke ztrátám pracovních míst, je třeba okamžitého zásahu s cílem omezit zejména riziko, že lidé budou vyloučení z trhu práce. V situaci, kdy nezaměstnanost v členských státech EU 27 vzrostla z 8 % v roce 2009 na 9,6 %, jsou tato opatření nezbytná.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Politika soudržnosti představuje pro evropské regiony důležitý zdroj financování a v tomto ohledu sehrává rozhodující úlohu v boji proti hospodářské a finanční krizi.

Připojuji se ke zpravodajce,  pokud jde o důraz, který přikládá Cíli 2. I když je samozřejmé, že strukturální fondy musí především a v první řadě pomáhat regionům, jejichž rozvoj zaostává, i ostatní regiony musí mít přístup k financování v rámci strukturálních fondů přizpůsobený problémům, kterým čelí. Od reformy v roce 2006 činí příspěvek Cíle 2 k posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v regionech 54,7 miliard EUR na období 2007 až 2013. Tato investice do konkurenceschopnosti regionálních hospodářství je zvláště důležitá v období hospodářské krize.

Evropská unie bude moci opět vytvořit udržitelný růst a stabilizovat jej a znovu vytvářet kvalifikovaná pracovní místa prostřednictvím úsilí v oblasti inovací, výzkumu a vývoje. V rámci rozpravy o evropském finančním výhledu na období po roce 2013 nesmí Evropský parlament zapomínat na své závazky vůči Cíli 2. Evropská politika soudržnosti musí zůstat politikou silnou a dobře financovanou, a proto bych rád zdůraznil, že je zapotřebí zachovat finanční zdroje pro Cíl 2. Je to nezbytné z hlediska posílení konvergence všech evropských regionů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se věnuje podílu regionální politiky EU na řešení hospodářské krize. Strukturální fondy jsou nezbytné pro investice do oblastí, které přispívají ke zvyšování produktivity, a z hlediska hospodářského růstu. Úloha strukturálních fondů je o to důležitější v době rozpočtových omezení, kdy členské státy provádí škrty v oblasti veřejných investic. Tyto prostředky jsou rovněž potřebné pro financování iniciativ, jejichž cílem je připravit Evropu na situaci po krizi, jako například činnosti související s tvorbou kapacit v nových oblastech a nových technologiích pro evropské občany.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že nedávno přijatá strategie EU 2020 se soustřeďuje na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, tedy na dynamickou politiku soudržnosti, a vzhledem k tomu, že strukturální fondy patří neodmyslitelně mezi nástroje k dosažení cílů udržitelného a inkluzivního růstu v členských státech – především v regionech –, hlasoval jsem v plném rozsahu pro přijetí návrhů, které tvoří součást této zprávy. V kontextu hospodářské a finanční krize, kterou EU v současnosti zakouší, se stávají programy regionální politiky a politiky soudržnosti, a zejména programy v rámci Cíle 2, stále důležitější z hlediska procesů hospodářské obnovy, jako podnět pro zajištění konkurenceschopnosti a tvorbu nových pracovních míst na regionální a místní úrovni, stejně jako podpora pro veřejné investice.

Jsem proto přesvědčen, že zavedení větší pružnosti je přínosné a že zjednodušení programů v rámci politiky soudržnosti je nezbytné. To na druhé straně také znamená větší pružnost při přidělování prostředků EU, jež umožní regionům čerpat podpory pro investice do infrastruktury, podpory podnikatelské obce, která je tvořena především malými a středními podniky, a pobídky pro výzkum a modernizaci v odvětví průmyslu a zemědělství.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na význam zásady solidarity jsem přesvědčen, že pro fondy Společenství je důležité, aby byla politika soudržnosti účinně uplatňovaná. Jak jsem již uvedl při jiných příležitostech, účinné rozdělování fondů soudržnosti EU má zásadní význam pro snižování nerovností mezi jednotlivými regiony EU 27, pro odstranění nerovností a podporu evropské konkurenceschopnosti. Je nezbytné, abychom pomohli rozvoji znevýhodněných oblastí, posílili účinné rozdělování fondů v oblasti inovací, technologií a vzdělání a zejména abychom realizovali opatření na rozvoj zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Hnací silou v tomto ohledu mohou být rovněž cíle strategie EU 2020.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Regionální soudržnost je jedním ze základních cílů Evropské unie a má zvláštní význam během této vážné a dlouhodobé hospodářské krize, která má silný dopad na míru nezaměstnanosti, zejména v chudších regionech.

Po reformě z roku 2006 se Cíl 2 nyní týká posílení regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v celkově 168 regionech 19 členských států, tj. 314 milionů obyvatel s celkovými finančními prostředky na období 2007–2013 ve výši 54,7 miliardy EUR (těsně pod 16 % celkových zdrojů). Přibližně 74 % této částky je vyčleněno na zlepšení znalostí a inovací (33,7 %) a na více lepších pracovních míst (40 %).

Podporuji závazek investic do reálné ekonomiky a podpory malých a středních podniků s tím, že prioritními oblastmi jsou inovace, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Toto je směr, kterým se vymezuje a prohlubuje strategie EU 2020 pro inteligentní, udržitelný růst pro všechny.

Rád bych proto zdůraznil, že je naléhavě zapotřebí, aby členské státy a jejich příslušné regiony žádaly o evropské fondy, které mají k dispozici. Tato záležitost během současné hospodářské a finanční krize nabyla na závažnosti, jak jsem uvedl na půdě tohoto Parlamentu, i v jiných projevech, které jsem pronesl v Portugalsku.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva, kterou právě projednáváme, není jen dalším pokusem, jak setřást vinu z těch, kteří jsou skutečně zodpovědní za hospodářskou a sociální krizi, kterou v současnosti procházíme, ani se nejedná o další pokus, jak ujistit pracující a veřejnost o údajném překonání této krize. Tento dokument vřele podporuje klíčové priority strategie EU 2020 a vyzývá k dalšímu posílení politik s cílem její podpory prostřednictvím opatření na aktivaci jednotného evropského trhu. Neměli bychom zapomínat, že tyto priority jsou stejné jako priority, které zastává obnovená Lisabonská strategie, jsou to stejné priority jako ty, které ospravedlňovaly a propagovaly proces privatizace veřejných služeb, deregulace propouštění a zhoršování pracovních podmínek a zvyšování nezaměstnanosti a které hájily sociální regresi – jinými slovy strukturální příčiny systémové krize kapitalismu, které čelíme.

Strukturální fondy nebo jakékoli jiné finanční nástroje regionální politiky, které jsou v první řadě zaměřené na soudržnost, by měly usilovat o skutečnou podporu hospodářského rozvoje a sociálního pokroku, územní soudržnosti a omezení nerovností mezi regiony. Neměly by být naopak vědomě využívány k financování politik, jejichž důsledky jsou v rozporu s proklamovanými cíli a které se stanou pouze zárodky nové a hlubší krize v budoucnosti.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Pane předsedající, projednáváme dnes hospodářskou a finanční krizi, dokážeme se však z této krize poučit? Nedostatečná regulace ve Spojených státech amerických, kdy banky poskytovaly úvěry nemajetným klientům, kteří je nedokázali splácet, vedla nutně ke krizi nezdravých úvěrů, jejíž důsledky budou ještě po dlouhou dobu pociťovat lidé na celém světě. Regionální politika Evropské unie se proto stává klíčovou součástí plánu hospodářské obnovy, který představuje hlavní zdroj investic Společenství do reálné ekonomiky, EU však nemá k dispozici účinné mechanismy hospodářské koordinace a vyrovnaného růstu. Politika soudržnosti uskutečňovaná prostřednictvím strukturálních fondů a dalších činností má prvotní význam. Regionální politika není pouze prostředkem pro okamžité zmírnění záporného dopadu hospodářské a sociální krize, je to rovněž dlouhodobá politika pro boj se strukturálními problémy, které se objevily a vznikly v souvislosti s krizí, zejména v oblasti konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech. Pro Litvu je rovněž důležité, aby se co nejdříve zotavila z krize a abychom věnovali zvláštní pozornost posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože považuji konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech za klíčový prvek politiky soudržnosti s ohledem na současnou finanční krizi, která zpomalila postup hospodářského růstu.

Nyní je třeba, abychom zohlednili priority strategie EU 2020 a nalezli nové prvky podporující hospodářský růst a upevňující sociální a územní soudržnost EU a začali je uplatňovat. Územní soudržnost pomáhá posílit konkurenceschopnost jednotlivých regionů a zatraktivňuje je. Rovněž vytváří vynikající podmínky pro podnikání a rozvoj malých a středních podniků.

Klíčovou úlohu navíc tato zpráva přiznává uplatňování opatření na urychlení realizace programů politiky soudržnosti. Cílem je mobilizovat zdroje a nástroje potřebné pro poskytnutí finanční pomoci na místní a regionální úrovni. S vědomím potřeby dosažení těchto cílů jsme zvažovali jak současné potřeby dané stávající hospodářskou situací – konkrétně potřeby nacházení odpovědí v reálném čase –, tak potřebu stanovení dlouhodobých opatření.

Strukturální programy nesmí být realizovány jako ochranný zásah určený k hospodářskému přežití, ale jako cíl udržitelného rozvoje v budoucnosti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pozitivní reakce na boj s finanční a hospodářskou krizí prokázala význam regionální politiky EU. Navzdory tomu se v konkrétním případě Cíle 2 jedná o více než 300 milionů lidí v chudších regionech, kteří trpí důsledky této vážné krize. Pokud máme dosáhnout hlavních priorit strategie EU 2020, je proto na čase posílit nástroje v rámci Cíle 2.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Kratsa-Tsagaropoulousové o příspěvku regionální politiky EU k boji proti finanční a hospodářské krizi. Regionální politika rozhodujícím způsobem přispívá k plánu evropské hospodářské obnovy. V rámci evropské regionální politiky bylo na léta 2007–2013 vyčleněno přibližně 55 miliard EUR na podpůrná opatření pro podniky. Tato podpora má zásadní význam – zejména podpora pro malé a střední podniky, které byly vážným způsobem oslabeny hospodářskou krizí –, a je třeba ji zvýšit. V zájmu podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti na našich územích – mám konkrétně na mysli jihozápadní oblast Francie, kterou zastupuji – je třeba zvýšit investice do výzkumu, rozvoje, inovací a vzdělání. Regionální politika EU bude skutečně účinná jen tehdy, pokud se jí podaří dosáhnout skutečné spolupráce mezi místními, regionálními, vnitrostátními, přeshraničními a evropskými orgány.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V kontextu celosvětové finanční a hospodářské krize přispívá regionální politika EU rozhodujícím způsobem k plánu hospodářské obnovy tím, že urychluje realizaci programů v rámci politiky soudržnosti. Politika „předběžného financování“ programů v rámci politiky soudržnosti pro období 2007–2013 poskytla okamžitou likviditu ve výši 6,25 miliardy EUR pro rok 2009 na investice v rámci finančních balíčků schválených pro každý členský stát.

Během projednávání ve výborech byly přijaty pozměňovací návrhy skupiny Verts/ALE týkající se: podpory prostřednictvím finančních nástrojů vyčleněných v rámci Cíle 2 pro orgány usilující o sociální hospodářství pro všechny; začlenění ochrany životního prostředí a případného rozvoje obnovitelných zdrojů energie mezi oblasti, u nichž je možné prokázat přidanou hodnotu zásahů ze strany EU a přijetí příslušných opatření (krátkodobých a dlouhodobých) pro městské regiony a aglomerace, které představují vzhledem ke své podstatě zvláštní a značné sociální problémy (vysoká nezaměstnanost, vytlačování na okraj společnosti, sociální vyloučení atd.), které se v důsledku krize zhoršily.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Je velice důležité, abychom v boji proti globální hospodářské krizi, které čelíme, používali kolektivní opatření v rámci celé EU. Tuto zprávu plně vítám.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Zdržela jsem se hlasování o této zprávě. Některá hlediska uvedená v této zprávě plně sdílím, například část týkající se většího podílu žen na trhu práce. Mám však pochybnosti ohledně zaměření na konkurenceschopnost, které je přítomno v celém dokumentu. Zpráva z vlastní iniciativy vyzývá k navýšení prostředků o více než 25 % pro regiony Cíle 2 určených ke zvýšení konkurenceschopnosti. Toto zvýšení má být provedeno v rámci rozpočtů na regionální politiky. V této souvislosti nebylo vypracováno žádné posouzení dopadu. Je třeba provést celkové posouzení 450 programů, které spadají do rámce Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a od roku 2007 také Fondu pro přizpůsobení se globalizaci, abychom zjistili, jak tyto formy podpory fungují z hlediska sociálního a z hlediska rovného postavení mužů a žen. V současnosti se vzájemně překrývají, což má za následek nedostatečnou zřetelnost. Rovněž nesouhlasím se zprávou v tom, že regionální politika EU má zvláštní význam pro hospodářské oživení v Evropě. Naopak je to nefunkční kritérium Paktu o stabilitě, které nařizuje členským státům omezovat mzdy, důchody a sociální zabezpečení, což způsobí, že hospodářské oživení bude trvat mnohem déle – bez ohledu na příspěvky EU.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva Výboru pro regionální rozvoj zaujímá velmi realistický a velmi aktuální postoj k situaci, kterou členské státy a jejich regiony zažívají v kontextu hospodářské a finanční krize, která ničí Evropu. Vzhledem k tomu, že pocházím z Madeiry, což je nejvzdálenější region, který spadá do kategorie cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, je mi problematika, kterou zde řešíme, velmi blízká a významná, a z tohoto důvodu jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí této zprávy. Záměrem Cíle 2 politiky soudržnosti Společenství je posílit regiony, které čelí vážným problémům v oblasti nezaměstnanosti a které mají strukturální problémy ještě zhoršené současnou krizí.

V zájmu plné realizace regionální politiky a cílů evropské strategie EU 2020 je zapotřebí posílit konkurenceschopnost regionů rozvojem zaměstnanosti a hospodářských politik. Je to jediný způsob, jak můžeme opět dosáhnout účinného, rozumného a udržitelného růstu pro všechny. Z těchto důvodů podporuji postoj zpravodajky, která navrhuje větší pružnost v přidělování finančních prostředků a pomoci Společenství, aby tak dotčené regiony mohly využít modernizace a podpory, která se transformuje na skutečný rozvoj a v budoucnu vytvoří podmínky pro vznik udržitelnějšího hospodářství.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – Vzhledem k tomu, že v Evropské unii v současnosti chybí jednotný a účinný mechanismus pro koordinaci hospodářství a vyvážený růst, představuje politika soudržnosti jeden z hlavních činitelů, který nám může pomoci „postavit se znovu na nohy“. Zejména Cíl 2 strukturálních fondů je – a nadále zůstává – jedním z nejdůležitějších pilířů politiky soudržnosti, zejména v kontextu současné hospodářské krize. Zejména v zemích, jako je Litva, napomůže pružnější přístup u regionálních fondů EU obnově v krizí nejhůře postižených oblastech. Toto pružné financování by mohlo vytvářet nová pracovní místa a bude muset zahrnovat různé oblasti: investice do infrastruktury, podporu malých podniků, odbornou přípravu a modernizaci průmyslu a venkova. Je důležité, aby tyto nástroje nebyly využívány výhradně jako pohotovostní zásah. Naše úsilí se musí rovněž zaměřovat na výsledky dlouhodobé restrukturalizace a přechod na udržitelnější hospodářství – z hlediska dlouhodobé politiky má rovněž zásadní význam pružnost. Cíl 2 a další odvětví politiky soudržnosti mohou rovněž pomoci zmenšit rozdíl mezi jednotlivými členskými státy EU. Pro Litvu je zvláště důležité, aby dokázala navázat tam, kde skončila, než byla zasažena finanční tsunami, a znovu získat těžce vydobyté postavení „pobaltského tygra“.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Podpořil jsem toto usnesení, protože regionální fondy EU mají zásadní význam pro pomoc oblastem nejhůře postiženým současnou hospodářskou krizí. Pokud mají mít regiony prospěch z investic do infrastruktury a na podporu malých podniků, je nezbytné zajistit, aby měly pružný přístup k těmto fondům. Plně souhlasím se skutečností, že je důležité zlepšit pomoc regionům „Cíle 2“; v posledních letech zaznamenaly tyto regiony značný pokrok a naším úkolem je zajistit, aby současná krize nezabránila dalšímu rozvoji těchto chudých oblastí. Realizace programů v rámci politiky soudržnosti by měla být urychlena s cílem pomoci těmto regionům v této složité době. Je rovněž důležité zajistit, aby „konkurenceschopnost“ zůstala jednou z priorit i po roce 2013 a nebyla vyňata z této oblasti regionální politiky.

Doporučení pro druhé čtení: Antonio Cancian (A7-0174/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že hodnocení a doporučení Evropského parlamentu v tomto dokumentu, jehož cílem je zajistit, aby se kvalita autobusové dopravy vyrovnala úrovni kvality letecké a železniční dopravy, je třeba rozhodně podpořit. Bohužel Rada oslabila, ne-li úplně zrušila, ustanovení Komise a většinu pozměňovacích návrhů, které předložil Evropský parlament během prvního čtení.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy je zlepšit práva cestujících v autobusech a autokarech, což je snaha, kterou jsem uvítala a podpořila svým hlasováním. Rovněž se domnívám, že bychom měli usilovat o větší pohodlí, které by uvedené způsoby dopravy měly zajišťovat lidem se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí, stejně jako větší záruky pro všechny cestující v případě nehody či v případě zpoždění nebo zrušení spoje.

Považovala jsem však za vhodnější zdržet se hlasování o pozměňovacím návrhu 14. I když tento pozměňovací návrh měl umožnit členským státům udělení výjimky na uplatňování tohoto nařízení na městské, příměstské a regionální dopravní služby, domnívám se, že toto ustanovení je nedostatečné a ukládá příliš mnoho omezení, zejména v oblasti pomoci, což by se mohlo nespravedlivě dotknout malých a středních podniků.

To vše se týkalo hlasování ve druhém čtení. Je důležité, abychom dosáhli dohody s Radou Evropské unie, aby tak mohlo toto nařízení vstoupit v platnost.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Vítám postoj obsažený v návrhu nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě s cílem odstranit diskriminaci na základě zdravotního postižení. Vítám postoj ohledně přiměřeného odškodnění a ustanovení o odpovídající pomoci cestujícím v případě zrušení nebo zpoždění spoje.

Je však třeba zajistit, aby v důsledku tohoto návrhu nemuseli malí přepravci vinou nadměrné byrokracie nebo značně zvýšených nákladů na pojištění rušit spoje ve venkovských oblastech. Provozovateli značného počtu autobusových spojení v Irsku jsou místní dopravci, malé podniky a rodinné podniky. Nadměrná regulace místních a regionálních dopravních služeb by představovala značnou finanční a administrativní zátěž pro podniky, které se již nyní potýkají s problémy.

Venkovské autobusové služby sehrávají zásadní úlohu v životě venkovských obyvatel. Tento dopravní systém představuje ekologičtější alternativu a často je jediným dopravním prostředkem pro obyvatele vzdálených venkovských oblastí. Je třeba zajistit, aby na tyto podniky nebylo kladeno příliš velké břemeno – břemeno, které by jim zabránilo pokračovat v podnikání. Cestující by neměl tento návrh poškodit ani rušením některých služeb, ani vyššími cenami.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Cílem tohoto návrhu je stanovit práva cestujících v autokarové a autobusové dopravě, aby se zvýšila přitažlivost tohoto druhu dopravy a důvěra v něj a aby se rovněž dosáhlo rovných podmínek mezi dopravci z různých členských států a mezi jednotlivými druhy dopravy. Rovněž je třeba zajistit, aby byla práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě srovnatelná s těmi, která již platí v odvětví letecké a železniční dopravy. Cestující musí mít právo na náhradu v případě, že dojde ke zpoždění nebo zrušení spoje, ke ztrátě jejich zavazadla nebo v případě smrti či zranění cestujících. Rovněž je třeba vypracovat systém vyřizování stížností a vyplacení odškodného. V případě potřeby musíme zajistit právo na pohyb osob se zdravotním postižením a osob se sníženou pohyblivostí prostřednictvím bezplatné pomoci.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Autobusová doprava je jediná, u níž zatím chybí celoevropská úprava práv cestujících. Přetrvávání různých úrovní ochrany cestujících podle toho, jakým druhem dopravy cestují, je neudržitelné. Proto jsem hlasoval pro zprávu o právech cestujících v autobusové dopravě. Členské státy jdou bohužel na ruku dopravcům a silnějším právům cestujících brání. Evropský parlament však přináší jistotu, že osobám cestujícím autobusem budou náležet stejná práva jako těm, kteří cestují letadlem a vlakem. Oceňuji, že v případě zaviněného zpoždění při příjezdu bude mít cestující právo na náhradu škody ve výši 25 % ceny jízdného, přesáhne-li zpoždění jednu hodinu, a 50 % ceny jízdenky, přesáhne-li zpoždění dvě hodiny. Za významné posílení práv cestujících považuji také možnost cestujícího se v případě zrušení nebo zpoždění spoje o více než dvě hodiny rozhodnout mezi pokračováním do cílového místa bez jakýchkoli dalších nákladů nebo vrácením ceny jízdného a náhradou škody ve výši 50 % ceny jízdného.

Dalším výdobytkem je pro cestující v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu o více než hodinu u dálkových linek nárok na stravu, hotelové ubytování a náhradní služby. Evropský parlament odhlasoval i požadavek, aby za ztrátu nebo poškození svěřeného zavazadla odpovídal dopravce do výše 1800 eur a v případě příručního zavazadla do výše 1300 eur.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto nařízení je vytvořit společný rámec práv pro cestující v autobusové dopravě, který zaručí míru ochrany srovnatelnou s ostatními způsoby dopravy, jako například železniční či leteckou. Na úrovni osobní silniční dopravy je třeba vytvořit srovnatelné podmínky mezi dopravci v jednotlivých členských státech a mezi různými způsoby dopravy, což zahrnuje rovněž odpovědnost za smrt nebo zranění, náhrady, okamžitou pomoc v případě zrušení nebo zpoždění spoje, přičemž je třeba, aby cestující, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena, mohli podat stížnost.

Jsem zklamaný nedostatkem ambicí v návrhu Rady nejen proto, že výrazným způsobem omezuje oblast působnosti tohoto nařízení, ale také proto, že snižuje úroveň ochrany cestujících v silniční dopravě v rámci EU. Není pochyb o tom, že je třeba zachovat hospodářskou životaschopnost podniků a zohlednit zvláštní okolnosti podniků v tomto odvětví, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky. Je však také třeba zajistit rovnováhu mezi hospodářským pilířem a pilířem souvisejícím s ochranou práv cestujících.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, protože posiluje práva občanů, kteří používají tyto dopravní prostředky, a přiznává cestujícím právo na náhradu v případě zpoždění, zrušení spojů nebo nehody a pomáhá lidem se zdravotním postižením.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cestující mají právo na kvalitní a bezpečné služby bez ohledu na to, jaký způsob dopravy využívají. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh na zavedení harmonizovaných pravidel v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě v EU je pozitivní krok. Dále jsem přesvědčen, že práva cestujících by měla být v podstatě stejná bez ohledu na způsob použité dopravy s výjimkou případů, kdy to odporuje vlastnostem dotčeného způsobu dopravy. Je rozumné, aby si členské státy zachovaly právo vyjmout některé provozovatele pravidelných městských, příměstských a regionálních služeb, včetně služeb, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, za předpokladu, že jsou vázány právními předpisy nebo smluvními závazky k dodržování práv cestujících. Nezapomínejme, že v Evropě nejsou pouze velcí dopravci, ale rovněž malé a střední dopravní podniky, a právě těm bychom měli věnovat zvláštní pozornost. Závěrem bych rád poblahopřál zpravodaji a stínovým zpravodajům za jejich úsilí o dosažení smíru s Radou a doufám, že co nejdříve bude také dosaženo dohody o konečné podobě tohoto nařízení.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie by měla postupovat strategicky a přiznat prioritu tvorbě podmínek na podporu a posílení využívání veřejné dopravy. Je to zásadní otázka, pokud má být závazek Evropy v oblasti boje proti změně klimatu a znečištění měst, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a omezení závislosti na fosilních palivech úspěšný.

V této souvislosti bych rád zdůraznil příspěvek této zprávy k zajištění účinné sítě spojení, ale také zajištění podmínek pro pohodlné a kvalitní služby, bezpečnost a pomoc. Snaží se uvést do souladu práva veřejnosti – v tomto ohledu bych rád zvláště upozornil na svůj zájem o práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí – s potřebou zohlednit také životaschopnost dopravců, a to zvláště během současné vážné hospodářské krize.

To znamená, že je zapotřebí uvést do souladu zachování hospodářské životaschopnosti podniků s přihlédnutím ke zvláštním vlastnostem odvětví autobusové a autokarové dopravy, s ochranou cestujících, která musí být srovnatelná s ochranou poskytovanou u jiných způsobů dopravy.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Změny navrhované ve druhém čtení obecně zaručují zlepšení práv cestujících v hromadné dopravě, což podporuji. Bereme na vědomí, že schválené změny rovněž představují zlepšení oproti předchozí verzi tím, že zaručují zejména:

– aby mohli cestující využívat předpisy o odpovědnosti srovnatelné s předpisy platnými pro jiné způsoby dopravy v případě nehody s následkem smrti nebo tělesného zranění;

– že by dopravci měli být odpovědní za ztrátu nebo poškození zavazadel cestujících na základě předpisů srovnatelných s předpisy platnými pro jiné způsoby dopravy;

– že dopravci musí dbát na odpovídající podmínky přístupu pro osoby s postižením a osoby se sníženou pohyblivostí;

– že by členské státy měly podporovat používání veřejné dopravy a zavést interoperabilní intermodální informační systémy, jež umožní poskytnout informace o jízdním řádu a cenách při prodeji multimodálního lístku, čímž se zajistí optimální využití a interoperabilita různých druhů dopravy. Tyto služby musí být přístupné osobám s postižením;

– že by autobusové a autokarové dopravní společnosti měly nést odpovědnost za ztráty nebo škody způsobené smrtí nebo zraněním cestujících v důsledku nehod souvisejících s používáním dopravních služeb.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) V posledních měsících se pozornost Komise zaměřuje na práva spotřebitelů, zejména cestujících využívajících všechny druhy dopravy. Není však možné přistupovat k odvětví autobusové nebo autokarové dopravy, které je z převážné části tvořeno malými a středními podniky, stejným způsobem, jako k leteckým nebo železničním společnostem, ani ukládat povinnosti, které jsou poměrně více omezující a mnohem nákladnější pro malé podniky a mohou přivodit jejich úpadek, než pro velké nadnárodní společnosti.

Výmluvný je značný rozdíl mezi pozměňovacími návrhy Parlamentu, které jsou velmi dogmatické, a kompromisem, kterého bylo dosaženo s Radou, a který je pragmatičtější. Navíc se domnívám, že je nespravedlivé zavazovat společnosti, které jsou ze své povahy „zajatci“ evropského území, přísnými povinnostmi navrhovanými pro případ nehod, zatímco letecké a námořní dopravní společnosti podléhají mezinárodním dohodám, které jim umožňují uniknout vyplácení náhrad za skutečně způsobené škody, jak ukazuje tragický příklad letu z Ria do Paříže.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Cestující v autobusech a v autokarech musí mít podobná práva, jaká přiznává evropská právní úprava cestujícím v letecké a námořní dopravě. Cestující v autobusové dopravě nemohou a nesmí být jedinými, kteří nejsou chráněni nařízením Unie. To je hlavní signál, který chci vyslat svým hlasováním pro přijetí této zprávy, a rozhodně lituji, že nebylo možné přijmout společný rámec pro všechny způsoby dopravy. Konkrétně jsem hlasovala pro přijetí velkého počtu pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo zavést větší odpovědnost pro dopravní společnosti v případě ztráty nebo poškození zavazadel, a zejména v případě zranění nebo smrti cestujících. Především jsem rozhodně podpořila návrhy na posílení práv osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí, které činí dopravu pro tyto osoby přístupnější a poskytuje jim rovněž informace v dostupném formátu, protože za tuto oblast neseme odpovědnost. Jsem zklamaná skutečností, že se nepodařilo dosáhnout kompromisu s Radou, která neprojevila mnoho ochoty k dosažení pokroku. I když se jedná o komplikovanou oblast, musíme vytvořit evropský rámec na obranu práv těchto cestujících a podzimní dohodovací řízení nám umožní tuto záležitost znovu projednat.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Canciana jménem všech cestujících, kterým se musí dostat zaslouženého uznání v případě zranění nebo poškození zavazadel, nebo pokud dojde ke zrušení nebo zpoždění služeb poskytovaných dopravcem. Dopravce by tak měl být odpovědný za ztrátu nebo poškození zavazadel cestujících za srovnatelných podmínek, jaké platí u ostatních způsobů dopravy. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována zachování práv cestujících se zdravotním postižením nebo cestujících se sníženou pohyblivostí, kterým se musí dostat odpovídající pomoci a musí mít k dispozici zařízení, která usnadní zejména přístup ke službám veřejné dopravy. Doufám proto, že se členské státy zavážou ke zlepšení stávajících podmínek a infrastruktury s cílem zajistit, aby osoby s postižením a osoby se sníženou pohyblivostí měly k dispozici služby, které odpovídají jejich potřebám.

  David Martin (S&D), písemně. – Větší práva pro cestující v autobusové a autokarové dopravě jsou potřebná a toto druhé čtení návrhu nařízení opětovně přináší některá velmi potřebná ustanovení upravující odpovědnost dopravců a práva cestujících v případě zpoždění nebo zrušení spojů a zejména práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. V době, kdy bychom měli propagovat veřejnou dopravu jako účinnou a k životnímu prostředí šetrnou alternativu, poskytnou tato nová ustanovení cestujícím odpovídající práva, která jim náleží.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedostatečná regulace práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě si vyžádala přijetí tohoto legislativního usnesení, protože práva cestujících by měla být vždy chráněna bez ohledu na druh dopravy, který využívají. Je rovněž velmi důležité přizpůsobit dopravní infrastrukturu a nová i renovovaná vozidla potřebám cestujících se sníženou pohyblivostí.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Jedním z úkolů orgánů EU je stát po boku občanů v konfliktech se světem obchodu – světem, který vyvíjí veškeré úsilí ve snaze o co největší zisk. Toto úsilí často omezuje práva osob s postižením, které mnohdy zakouší diskriminaci, když se snaží být mobilní a když chtějí využívat dopravních služeb. Zákaz diskriminace na základě snížené pohyblivosti v autobusové a autokarové dopravě je obrovským pokrokem v boji za práva na rovnou účast osob s postižením ve společnosti. Jedním z důležitých rysů nařízení o autobusových a autokarových dopravních službách je náhrada za zrušené nebo zpožděné spoje, jak je známe také z oblasti letecké dopravy. Tyto náhrady by měly být standardní u všech druhů dopravních služeb, protože jsou projevem respektu dopravce vůči cestujícím. Stejný postoj zaujímám k pravidlům, která zavazují dopravní společnosti k vyplácení náhrad obětem nehod, ať už v případě ztráty zdraví nebo poškození zavazadel. Jsou to kroky správným směrem, protože posilují postavení občanů ve vztahu k dopravním společnostem. S ohledem na tyto předpisy jsem se rozhodl podpořit doporučení pro druhé čtení k postoji Rady a v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu Cancianovi k jeho zprávě, pro jejíž přijetí jsem hlasoval a kterou považuji za důkladnou. A rovněž chválím pozornost, kterou zpráva věnuje potřebám cestujících s postižením a cestujícím se sníženou pohyblivostí, pro které veřejná doprava představuje základní prostředek začlenění do společnosti, stejně jako potřebám malých a středních podniků. Autobusovou dopravu provozují ve skutečnosti většinou malí provozovatelé. Jsem přesvědčen, že stejně jako v případě cestujících v železniční a letecké dopravě by měl být vytvořen soubor práv a záruk pro cestující v autobusové dopravě, avšak s přihlédnutím ke zvláštním charakteristikám tohoto typu služby. Plně proto podporuji návrh pana Canciana a jeho vyvážený přístup.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Toto nařízení se týká každodenního života evropských občanů, jeho přijetí však přichází pozdě, protože Evropský parlament považuje postoj Rady za nedostatečně ambiciózní a nepřijatelný. Cestující v autobusové a autokarové dopravě mají stejně jako cestující využívající ostatní způsoby dopravy základní práva, která se snažíme prostřednictvím tohoto nařízení zaručit: náhrady v případě zpoždění nebo zrušení spoje, ztráty nebo poškození zavazadla; zákaz diskriminace vůči osobám s postižením a osobám se sníženou pohyblivostí a především odpovědnost řidičů v případě zranění nebo smrti.

Cestování se v posledních letech výrazným způsobem zdemokratizovalo a to je povzbudivé. Nesmíme však snižovat ceny, pokud by tím byla ohrožena bezpečnost stovek tisíc dětí, starších občanů a rodin, kteří každý rok cestují po evropských dálnicích. Přijetím tohoto nařízení proto Parlament ukázal, že se pokouší zamezit těmto bezohledným praktikám společností, jejichž lákavé nabídky přitahují cestující, kteří často nemají jinou možnost cestování.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Canciana o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Toto nařízení má zásadní význam z hlediska ochrany práv cestujících, protože stanoví evropská pravidla v oblasti informací, které musí být poskytovány cestujícím před cestou a během ní, v oblasti pomoci a náhrad v případě, že je cesta přerušena, a konkrétní opatření pro lidi se sníženou pohyblivostí.

I když Rada jednoznačně odmítla ambiciózní přístup, který tato sněmovna přijala v prvním čtení, naše dnešní hlasování je projevem naší touhy dosáhnout široké shody, přičemž postupně spějeme ke smíru. Z tohoto hlediska považuji za zvláště povzbudivý jednoznačný signál, který vysíláme Radě tím, že jsme dnes přijali všechny pozměňovací návrhy související s odpovědností dopravních společností, ať už se jedná o náhrady v případě ztráty nebo poškození zavazadel, nebo náhrady v případě zranění či – ještě v horším případě – smrti cestujících. Jsem si jist, že Rada bere naše odhodlání na vědomí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. –Doporučení Cancianovy zprávy o právech cestujících v autobusech/autokarech bylo přijato včetně bodů souvisejících s tak důležitými hledisky, jako jsou pravidla odpovědnosti za nehody (2), odpovědnosti za ztrátu/poškození zavazadel (3), odpovědnosti v případě smrti nebo zranění (4) a přesnější vymezení péče o cestující v případě zpoždění nebo přerušení spojů. Nyní nás čeká dohodovací řízení.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) I když návrh Rady vylučuje linkové městské, příměstské a regionální dopravní služby, stejně jako přeshraniční služby, a umožňuje členským státům vyhnout se uplatňování právních předpisů na vnitrostátní služby po dobu 15 let, tato zpráva v podstatě obnovuje důležitá opatření původní zprávy. Sem patří: odpovědnost provozovatelů, kterou je třeba uvést do stavu odpovídajícímu odpovědnosti u ostatních způsobů dopravy, se zvláštním přihlédnutím k otázkám pomoci a zálohám vyplaceným v případě nehod; práva cestujících v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu a práva osob s postižením anebo osob se sníženou pohyblivostí. Proto jsme hlasovali pro přijetí této zprávy.

  Vilja Savisaar (ALDE), písemně. – (ET) Dnešní hlasování o zprávě týkající se práv cestujících v autobusové dopravě přináší změny, které jsou z určitého hlediska nákladné, které jsou však nezbytné s cílem zaručit všem Evropanům při využívání těchto služeb rovné příležitosti. Jsem přesvědčen, že bychom měli plně podpořit zásadu, že by zakoupené autobusy a postavené autobusové zastávky měly v budoucnu rovněž odpovídat potřebám osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. Zároveň jsem přesvědčen, že je třeba provést další úpravy a uplatňovat pravidla s cílem zaručit práva cestujících v případě zrušených spojů a v souvislosti s nakládáním se zavazadly. Evropští občané si zasluhují přesná a konkrétní pravidla, která jim zaručí kvalitní služby a vymezí práva a povinnosti obou stran.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dnes jsme hlasovali o dvou zprávách, které jsou nesmírně důležité pro každodenní život cestujících a jejichž cílem je zajistit uživatelům příslušných služeb určitou škálu práv, která budou pokud možno srovnatelná s právy, která mají jako cestující v jiných druzích dopravy. Postoj Rady ohledně navrhovaného nařízení nejen ruší obsah návrhů, který předložila Komise v roce 2008, ale také postoj, který přijal Parlament v prvním čtení. Tento přístup by zásadním způsobem omezil oblast působnosti zprávy a vyjmul by většinou poskytovatelů autobusových a autokarových služeb z působnosti budoucího nařízení. Dal bych raději přednost právnímu ochrannému rámci, který by v plné míře řešil situaci, jako například ztracená zavazadla, zpožděné nebo zrušené služby, a který by zejména obsahoval nařízení, která činí odpovědnými společnosti v případě smrti nebo zranění cestujících.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro pozměňovací návrhy, které předložil můj kolega, pan Cancian, s cílem zajistit, aby mohli tito cestující, zejména cestující s postižením nebo se sníženou pohyblivostí, využívat tohoto druhu dopravy a aby se jim dostalo odpovídající míry ochrany s přihlédnutím ke složité hospodářské situaci, kterou procházíme, a vzhledem k potřebě zachovat činnost společností, které nabízejí tento druh služeb.

Doporučení pro druhé čtení: Inés Ayala Sender (A7-0177/2010)

  John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Mé obavy ohledně zprávy, o níž hlasujeme, se týkají těchto oblastí:

– rozšíření oblasti působnosti nařízení i na malé lodě představuje pro provozovatele malých lodí další zátěž a tito provozovatelé nebudou v řadě případů schopni požadavky nařízení splnit;

– v řadě pozměňovacích návrhů je odpovědnost za plnění předpisů přisouzena přístavním orgánům. V případě, že dojde k privatizaci osobních terminálů, jako v případě Malty, měla by tato odpovědnost spočívat na přístavních terminálech a nikoli na přístavních orgánech.

– náhrady bývají často považovány za příliš vysoké, zatímco lhůty zpoždění navrhované ve zprávě jsou považovány za příliš omezující, zvážíme-li, že lodní doprava je mnohem více závislá na povětrnostních podmínkách než ostatní druhy dopravy z hlediska dodržování odjezdových a příjezdových časů;

– navrhovaná lhůta pro realizaci v délce 12 měsíců je příliš krátká; vhodnější by byla lhůta 24 až 36 měsíců.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí nařízení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, protože je podle mě zásadní z hlediska posílení práv našich evropských spoluobčanů. Díky této zprávě a díky procesu ochrany cestujících v rámci Evropské unie mají být zejména posílena práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. Rovněž oceňuji skutečnost, že tato zpráva zohledňuje i výjimečné okolnosti. I když se jedná o okolnosti výjimečné, pokud nastanou, mohou způsobit cestujícím vážné problémy. Cílem této zprávy je mimo jiné usnadnit pomoc, opětovný převoz, odškodnění a náhrady pro cestující v případě těchto okolností. Všechny uvedené záležitosti spadají do hlasování ve druhém čtení. Není důležité dosáhnout dohody s Radou Evropské unie, aby toto nařízení mohlo vstoupit v platnost co nejdříve.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Úplné liberalizace trhu s námořní osobní dopravou lze dosáhnout jen v případě, že to přinese co největší prospěch spotřebitelům (nikoli jen společnostem). Je nezbytné, aby spotřebitelé měli k dispozici účinná práva zajišťující, že jim liberalizace přinese skutečnou volbu. Neměli bychom zapomínat, že 22 z 27 členských států EU jsou pobřežními zeměmi, a je proto naší povinností zajistit bezpečnost a jistotu pro uživatele tohoto druhu dopravy a uvést opatření na ochranu pro tyto cestující na srovnatelnou úroveň s opatřeními u jiných způsobů dopravy. Neměli bychom zapomínat, že v některých záležitostech byla nařízení o právech cestujících v námořní dopravě roztříštěná a v jednotlivých státech odlišná. Díky tomuto novému právnímu uspořádání budou evropští občané moci v případě zpoždění, zrušení spojů nebo v situaci, kdy jim bude odepřeno nalodění, očekávat okamžitou nápravu, povinné informace pro cestující a prostředky pro podání stížnosti a náhrady.

Jsem přesvědčen, že ustanovení Evropského parlamentu týkající se cestujících s postižením nebo se sníženou pohyblivostí mají zvláštní význam zejména s ohledem na dostupnost, zákaz diskriminace a pomoc. Díky všeobecnému zákazu odmítnout převoz těmto lidem pomůže nařízení v boji proti sociálnímu vyčleňování a k vytvoření Evropské unie lidí bez vnitřních hranic.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Po úspěchu iniciativy Společenství v oblasti regulace práv cestujících v letecké a železniční dopravě máme nyní před sebou návrh nařízení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Jak jsem uvedl v rozpravě o doporučení, o kterém jsme právě hlasovali, cestující mají právo na kvalitní a bezpečné služby bez ohledu na to, jaký způsob dopravy využívají. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh na zavedení harmonizovaných pravidel v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě v EU je pozitivní krok. Dále jsem přesvědčen, že práva cestujících by měla být v podstatě stejná bez ohledu na způsob použité dopravy s výjimkou případů, kdy to odporuje vlastnostem dotčeného způsobu dopravy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Podporuji tuto zprávu, protože obhajuje rovné zacházení a stejná kritéria pro uživatele různých druhů veřejné dopravy, ať už letecké, námořní nebo pozemní, s cílem zajistit ochranu práv občanů v mimořádných a výjimečných situacích, které mohou nastat během přepravy po moři. Prokázat, že loď není schopná přepravy v důsledku výjimečných okolností nebo nepříznivých povětrnostních podmínek, je jednoznačně odpovědností dopravce. Rád bych zdůraznil, že bezpečnostní podmínky nesmí být opomíjeny a nesmí být závislé na žádných okolnostech.

Systém pro podávání stížností by měl být pro cestující přístupný a měl by být jasný. Jsem rád, že lhůty pro podání stížností, oznámení o zpoždění, výměnu zařízení a náhrady se z hlediska cestujících zlepšily. Boj proti sociálnímu vyloučení představuje pro EU jednu z priorit. Jsem proto přesvědčen, že práva osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí by měla být plně zaručena.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsme pro přijetí zprávy Ayaly Senderové o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, protože považuji za důležité, aby tito cestující měli stejná práva a záruky jako cestující v letecké dopravě. Ať už v případě zpoždění, poruchy, ztráty zavazadla nebo třeba v případě nehody musí dopravní společnosti dostát svým povinnostem a cestující musí být chráněni a v případě potřeby se jim musí dostat i odpovídajícího odškodnění. Jsem ráda, že byla přijata konkrétní opatření, která zavazují dopravní společnosti, aby se postaraly o osoby s postižením či osoby se sníženou pohyblivostí a poskytly v tomto ohledu svým pracovníkům odpovídající školení.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Vítám nová práva přiznaná cestujícím na lodích a plavidlech. Přežití řady oblastí Skotska závisí na dopravních projektech a je správné, že obyvatelům těchto obcí se dostává silné spotřebitelské ochrany. Celoevropský dosah tohoto právního předpisu umožní rovněž ochranu mým voličům při cestách v zahraničí stejně jako mnoha tisícům návštěvníků z celého světa, kteří se přijedou potěšit krásou Skotské vysočiny a ostrovů.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Schvaluji tento návrh o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, který tvoří společně s právy cestujících v autobusové a autokarové dopravě součást balíčku předloženého Evropskou komisí v prosinci 2008. Tyto návrhy vychází z práv, která mají cestující v letecké a železniční dopravě v rámci stávajících právních předpisů Evropské unie – jež mohou sloužit jako úspěšný příklad právní úpravy EU, která přinesla občanům Unie hmatatelná práva –, a tato rozšířila práva při zohlednění specifických vlastnosti dotčeného odvětví na cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Tento způsob dopravy se stane přitažlivější, spolehlivější a vytvoří se stejné podmínky pro dopravce z jednotlivých členských států. Přijetí tohoto nařízení stanoví nová pravidla, kterými se posílí ochrana všech cestujících obecně a zejména osob s postižením a osob se sníženou pohyblivostí. Avšak rozšíření působnosti tohoto nařízení i na malé lodě by představovalo pro provozovatele malých lodí značnou zátěž, v důsledku níž by pravděpodobně řada z nich nedokázala splňovat požadavky tohoto nařízení.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie by se měla zabývat právy cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, kterým by se mělo dostat stejně vysoké míry ochrany, jaká již v současnosti platí u jiných způsobů dopravy. Cestující se sníženou pohyblivostí v důsledku nemoci, věku nebo vlivem jiného činitele by měli cestovat za stejných podmínek jako ostatní cestující. Z toho důvodu je zapotřebí investovat do terminálů a přístavů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE). Cestující na lodích bez ohledu na to, zda cestují na vnitrozemských vodních cestách nebo po moři, by měli mít stejná práva jako cestující v letecké a železniční dopravě. Tito cestující by měli mít rovněž možnost požadovat odškodnění. I v těchto případech se jedná především o to vyhovět lidem se zvláštními potřebami. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože z celého srdce vítám celý balíček, který zahrnuje rovněž práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přijetím doporučení paní Ayalaové o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách byla v plném rozsahu přijata dohoda s Výborem pro dopravu, takže nařízení je dokončeno ve druhém čtení. Musím však projevit své obavy ohledně skutečnosti, že jeden z pozměňovacích návrhů – pozměňovací návrh 82 –, který společně předložily skupiny S&D, PPE, ALDE a ECR, výrazným způsobem omezuje práva osob se sníženou pohyblivostí.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Navzdory skutečnosti, že tato zpráva věnuje zvláštní pozornost právům cestujících se sníženou pohyblivostí a posiluje práva cestujících, hlasujeme proti tomuto návrhu, protože jsme přesvědčeni, že existují početní limity, jež brání plnému uplatňování tohoto právního předpisu.

  Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. – (NL) Nizozemská strana svobody (PVV) má značný zájem o práva cestujících, zejména o práva cestujících s postižením, a přáli bychom si proto, aby se právům těchto cestujících dostalo nejlepší možné ochrany. Domníváme se však, že evropské právní předpisy nepředstavují správný nástroj na ochranu práv cestujících. PVV zastává názor, že zajištění odpovídající ochrany cestujících by mělo nadále zůstat odpovědností členských států. Nejlepším místem pro tvorbu politiky přizpůsobené místním potřebám je Nizozemsko samotné. Nizozemsko například přijalo na místní úrovni politiku upravující infrastrukturu pro cestující a přístup osob s postižením cestujících po moři a na vnitrozemských vodních cestách. Nejvhodnějším místem, kde lze nejlépe stanovit, co je třeba k naplnění vnitrostátních a místních potřeb, jsou samotné členské státy, kraje a obce.

Tento právní předpis uložený ze strany Evropy může kromě toho v praxi představovat dodatečné náklady pro malé terminály a osoby samostatně výdělečně činné, které může přivést až k úpadku. Navíc v důsledku tohoto návrhu by bylo Nizozemsko v budoucnu nuceno platit část nákladů za úpravy v zemích, které nemají vlastní záležitosti v pořádku. Uvedené skutečnosti nás nutí hlasovat proti tomuto návrhu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je poskytnout cestujícím v námořní dopravě rámec právní ochrany, jaký je zaveden v železniční a letecké dopravě, se zvláštním důrazem na cestující s postižením a se sníženou pohyblivostí. S radostí zjišťuji, že se v návrhu nachází odkaz na přírodní katastrofy, které se bohužel v Evropě vyskytují stále častěji a které způsobují značné škody, což může vést k potenciálně tragickým situacím. Měly by proto být vzaty v úvahu s cílem umožnit přijímat předběžná opatření i následné žádosti o pomoc.

Jsem rovněž přesvědčen, že je třeba zdůraznit význam potřeby zajistit, aby informace cestujícím, zejména v případě cizinců, byly poskytovány zřetelně, především pokud jde o informace související s nároky v případě zpoždění a stížností. Z uvedených důvodů jsem hlasoval pro přijetí pozměňovacích návrhů předložených v postoji Rady.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Plně podporuji rozhodnutí poskytnout cestujícím na trajektech a lodích náhrady v případě, že dojde ke zpoždění nebo zrušení spoje. Stejně jako je tomu v leteckém průmyslu, zaslouží si cestující ochranu proti narušení dopravy. Přístup ke službám by měl být jednou z priorit a jsem rád, že nařízení zohledňuje práva cestujících s postižením – postižení by se nemělo stát důvodem pro odmítnutí vstupu cestujících na palubu. Doufám, že v zájmu zajištění ochrany osob cestujících v Evropě budou v blízké budoucnosti podniknuty kroky k dosažení dohody o právech cestujících v autobusové dopravě.

Doporučení pro druhé čtení: Antonio Cancian (A7-0174/2010) a Inés Ayala Sender (A7-0177/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Práva spotřebitelů musí být chráněna. Tento právní předpis jde správným směrem a dává cestujícím v lodní či autokarové dopravě více práv. Cestující v námořní dopravě budou mít podobná práva, jaká evropské právní předpisy stanoví pro cestující v letecké a železniční dopravě. Cestující budou mít například nárok na odškodnění v případě zpoždění, zrušení nebo nehody a cestující se zdravotním postižením budou mít právo na asistenci.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Dnes bychom mohli slavit, kdybychom společně schválili dvě nařízení týkající se práv cestujících při cestování na moři a na vnitrozemských vodních cestách a v autobusové a autokarové dopravě; namísto toho jsme promarnili příležitost. Vítám přijetí nařízení o cestování na moři a na vnitrozemských vodních cestách. Zejména zavedení nových pravidel o odškodnění za zpoždění a zrušení spoje a o záruce komplexní asistence pro cestující se zdravotním postižením představuje dva velmi kladné aspekty. I přes vynikající práci, kterou Parlament odvedl, však nebylo možné přijmout nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě ve druhém čtení. Téměř se zdá, že Rada toto nařízení nechce, nadměrně omezuje jeho oblast působnosti, zpožďuje jeho vstup v platnost a nenabízí téměř žádnou ochranu zdravotně postiženým lidem. Nechceme uvalovat příliš velkou zátěž na tisíce malých a středních podniků v tomto odvětví, musí však být zaručen důstojný standard ochrany. Doufám, že v dohodovacím řízení bude možné dojít k přijatelnému kompromisu.

Doporučení pro druhé čtení: Anne E. Jensen (A7-0211/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy je urychlit zavedení a interoperabilitu inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě na úrovni Evropské unie. Vždy jsem se zajímala o zlepšování územní soudržnosti v rámci Unie a jsem přesvědčena, že tato směrnice bude krokem takovým směrem. Proto jsem ji podpořila, tím více z toho důvodu, že směrnice ve znění, které přijal parlamentní Výbor pro dopravu a cestovní ruch, upravuje vyváženým způsobem otázku ochrany osobních údajů. Proto doufám, že ve druhém čtení bude s Radou dosaženo dohody, protože je to směrnice, která může jen zvýšit důvěru Evropanů v dopravu v rámci Evropské unie.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Toto nařízení o zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a o rozhraních s jinými druhy dopravy jsem podpořil. Obsahuje návrhy na zavedení pokročilých informačních a komunikačních technologií pro řešení narůstajících problémů silniční infrastruktury. Nejprve by však měly být vypracovány specifikace k využívání těchto programů, například ve věci informací o cestování různými druhy dopravy, zajištění dopravních služeb, informací o bezpečných a zajištěných parkovacích místech pro nákladní a užitková vozidla a harmonizovaného zavádění celoevropského systému eCall. Komise by však měla nejprve vypracovat roční pracovní program, který by měly členské státy provádět. Členské státy by pak měly přijmout nutná opatření pro zajištění efektivního a harmonického zavádění a využívání druhů a služeb dopravy ve Společenství: aktualizace údajů o silniční dopravě a spolupráci mezi řídicími středisky.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Efektivita využívání informačních a komunikačních technologií v oblasti silniční dopravy je nesporná. Bylo však ověřeno, že inteligentní dopravní systémy (ITS) jsou využívány roztříštěně a neúčinně. Je naléhavě nutné stanovit právní rámec, který bude harmonizovat činnost systémů a vytvoří systém pro účinnou spolupráci všech subjektů zainteresovaných v oblasti ITS. Proto podporuji co nejrychlejší přijetí směrnice o inteligentních dopravních systémech, aby se urychlilo zavádění této technologie v odvětví silniční dopravy a v rozhraních s jinými druhy dopravy. Tato nová směrnice významně přispěje ke zlepšení vlivu dopravy na životní prostředí, energetické účinnosti, bezpečnosti silničního provozu a mobility cestujících a nákladu. Musí být zajištěno řádné fungování vnitřního trhu.

  Edite Estrela těchto (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o inteligentních dopravních systémech v silniční dopravě a rozhraních s jinými druhy dopravy, vzhledem k tomu, že tyto systémy umožní lepší bezpečnost a organizaci evropských dopravních systémů a učiní je z ekonomického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí účinnější.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh se týká vytvoření právního rámce pro zavedení inteligentních dopravních systémů v Evropě v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (globální systém určování polohy, automatický poplašný systém a nástroje řízení dopravy). Tato směrnice má zajistit větší interoperabilitu v systému dopravy a vytvořit účinný systém spolupráce všech stran zúčastněných v inteligentních dopravních systémech. Byly určeny čtyři prioritní oblasti: (i) lepší využití dopravních tras a cestovních údajů; (ii) řízení evropských dopravních koridorů; (iii) bezpečnost silničního provozu a (iv) integrace vozidel do dopravní infrastruktury. Všechny tyto cíle umožní, aby se silniční doprava stala účinnější, bezpečnější a aby méně poškozovala životní prostředí, a zajistí lepší interoperabilitu s ostatními druhy dopravy, a vytvoří tak podmínky pro účinné používání inteligentních dopravních systémů. Slovy zpravodajky, dohoda dosažená s Radou a nastíněná v tomto doporučení bude znamenat, „že zpoždění v oblasti aplikací a služeb ITS budou dohnána a že budou odstraněny nedostatky v oblasti cestování tím, že se doprava stane účinnější, bezpečnější a spolehlivější, a zároveň se přispěje k politickému cíli učinit dopravu čistší“.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Stanovení rámce zavedení systému, který prosazuje koordinované propojení a sdílení informací jednotlivých inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy, bude klíčem k zajištění větší účinnosti mobility v pozemní dopravě v rámci Evropské unie.

Sloučení a harmonizace plného potenciálu jednotlivých informačních systémů o provozu v pozemní dopravě, které v současné době fungují odděleně, nezávisle na sobě, bude mít velké hospodářské a sociální výhody i z hlediska kvality života, protože umožní bezpečnější a životní prostředí méně poškozující plánování cest a kratší nebo rychlejší cestování. Zásadní bude i lepší veřejná správa infrastruktury a rozvoj dopravní politiky. Má-li mít tato iniciativa větší dopad, chtěl bych poukázat na význam vypracování specifikací pro silniční dopravu, zejména s ohledem na propojení s ostatními druhy dopravy.

Podporuji stanovisko Parlamentu ve věci účasti členských států při zavádění aplikací a interoperabilních služeb pro inteligentní dopravní systémy spolu se zdůrazněním potřeby zajištění hladkého přístupu a vytvoření účinného mechanismu spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Nadšeně jsem hlasovala pro tuto zprávu, protože prosazuje rozvoj tzv. inteligentních dopravních systémů; tedy využívání nových technologií v oblasti dopravy. Tyto systémy umožní lepší sledování a řízení silničního provozu i větší bezpečnost a zajištění pro uživatele silniční dopravy. Umožní poskytovat bezpečnější a levnější silniční dopravu i omezit dopravní přetížení a emise skleníkových plynů. V tomto ohledu představuje přijetí této zprávy velký pokrok pro Evropany, kteří budou hlavními příjemci výhod těchto nových dopravních technologií, a já jsem tomu ráda.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože urychlí zavádění řešení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě. V posledních několika letech byla tato řešení zaváděna pomaleji než u jiných druhů dopravy a toto zavádění je roztříštěné, což vede k rozdrobené struktuře vnitrostátních, regionálních a místních řešení. Zavedení moderních dopravních systémů je třeba uvítat a my tak musíme učinit prostřednictvím úzké spolupráce se všemi příslušnými subjekty z veřejného a soukromého sektoru. Dohoda proto dává naději, že zpoždění v oblasti aplikací a služeb ITS budou dohnána a že budou odstraněny nedostatky v oblasti cestování tím, že se doprava stane účinnější, bezpečnější, čistší a zkrátí se doba cestování, což bude zcela jasně ku prospěchu uživatelů dopravy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejích rozhraní s jinými druhy dopravy je naprosto nezbytné pro zajištění funkčnosti systémů, zaručení hladkého přístupu ke všem formám dopravy a vytvoření mechanismu spolupráce mezi všemi zúčastněnými subjekty v oblasti zavádění inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě. Schválení tohoto návrhu legislativního usnesení je důležitým krokem k zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Budou-li inteligentní dopravní systémy skutečně zavedeny, musí být interoperabilní. Poučením pro nás byl zmatek s nabíječkami pro mobilní telefony: je třeba předem zavést společné normy. Zpráva se věnuje i vzájemnému uznávání a ochraně údajů, a proto vyslovuji svůj souhlas.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Skupina Verts/ALE podpořila doporučení paní Jensenové o „zavedení inteligentních dopravních systémů”. Dohoda s Radou byla přijata a směrnice je ve druhém čtení dokončena.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, protože poskytuje rámec pro přijetí právní úpravy zavedení inteligentních dopravních systémů v členských státech s cílem vytvořit koordinovaný a integrovaný systém. Zvláštní pozornost je třeba věnovat otázce soukromí a je třeba stanovit hlavní zásady, které budou uplatněny v příštích krocích.

  Vilja Savisaar (ALDE), písemně. – (ET) Vítám, že jsme v dnešním hlasování schválili využívání inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejich rozhraní s jinými druhy dopravy. Ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch jsem opakovaně upozorňovala na užitečnost a potřebnost zavedení inteligentních dopravních systémů a samozřejmě i na související vliv jejich využívání na dopravu i na životní prostředí. Je dobré, že Rada ustoupila od svého počátečního názoru a podpořila rychlé a široké zavádění těchto systémů. Stručně můžeme říci, že inteligentní dopravní systémy nám pomohou zajistit bezproblémový a hladký provoz, zvýšit bezpečnost cestujících a chránit životní prostředí.

Zpráva: Dirk Sterckx (A7-0064/2010)

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Veškerá opatření, jejichž cílem je zjednodušení ohlašovacích postupů a osvobození dopravy v rámci Evropské unie od zbytečných formalit, jsou vítána a mají mou podporu. Nesmíme zapomínat, že větší byrokracie znamená vyšší náklady pro podniky a často ztrátu efektivity, což si v době krize, kterou v současné době procházíme, nelze dovolit. Víme, že v důsledku administrativní zátěže (a z ní plynoucích dodatečných nákladů) se námořní nákladní doprava stala méně přitažlivou a tato zátěž a náklady se staly významnou brzdou jejího plného rozvoje, přestože tento druh dopravy méně poškozuje životní prostředí a z toho důvodu by měl být v kontextu čistého rozvoje nejvíce povzbuzován a podporován. Právě z toho důvodu nadšeně podporuji návrh na správní zjednodušení (prostřednictvím omezených celních formalit, pokynů pro fytosanitární kontroly a racionalizace dokumentů), který je nyní předkládán, a doufám, že bude impulsem k nárůstu námořní dopravy v rámci Evropské unie.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V dnešní době závažné hospodářské krize a stagnace v různých odvětvích, k níž se připojují problémy v oblasti veřejných financí členských států, jsem přesvědčen, že zjednodušení právních a správních předpisů by mělo být prioritou, aby se podmínky činnosti pro podniky a instituce staly efektivnější.

Lodní doprava podléhá složitým správním postupům, dokonce i v případě lodí plujících mezi dvěma přístavy v Evropské unii, které nezajíždějí do přístavů třetích zemí, což vyvolává poplatky a zbytečné náklady. Proto podporuji opatření pro snížení byrokracie, která užitečně využívají nových technologií a posilují koncepci jednotného evropského prostoru, ruší složité správní postupy a zajišťují další prospěch snížením administrativní zátěže.

Tato iniciativa, která má námořní přepravu zboží v rámci Evropy osvobodit od byrokracie a zjednodušit postupy v přístavech jednotlivých členských států, má zásadní význam pro prosazování evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a pro zajišťování podmínek pro přitažlivější, účinnější, hospodárnější a životní prostředí méně poškozující dopravní služby.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) S plným přesvědčením jsem hlasovala pro přijetí tohoto legislativního usnesení, protože zajišťuje zjednodušení správních formalit platných pro lodě, které připlouvají do přístavů členských států nebo z nich odplouvají. Jsem ráda, že usnesení bylo přijato výraznou většinou. Nyní již lodě nebudou podléhat složitým a opakujícím se správním formalitám: bude zaveden standardní vzorec i nový elektronický systém umožňující rychlé a jednoduché sdílení informací mezi lodí a přístavním orgánem. Tato zpráva představuje nezbytný krok k vytvoření velké evropské námořní sítě bez překážek, po níž již několik let volám.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Tuto zprávu jsem podpořil, protože pro námořní dopravu platí složité správní postupy, a to i pro lodě, které plují z jednoho přístavu v EU do druhého a nevplouvají do přístavu ve třetí zemi. V důsledku toho vzniká dodatečná administrativní zátěž, a tedy i zvláštní náklady spojené s lodní přepravou zboží. V důsledku této situace se tento druh přepravy zboží stává méně přitažlivý, což znamená, že není využíván v optimální míře. Musíme prosazovat širší využití elektronické výměny údajů a zavedení elektronických systémů v námořní dopravě, jednotné kontaktní místo, musíme omezit formality, racionalizovat dopravní toky a místo v přístavech, používat společný jazyk a zjednodušit postup k získání osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Námořní doprava je nepochybně jedním z druhů dopravy, který nejméně zatěžuje životní prostředí, a proto by měla být podporována, aby mohla napomoci dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených ve strategii EU 2020. V době mezinárodní krize znamená nárůst tohoto druhu dopravy snížení nákladů spojených se správními úkony požadovanými od přepravních společností. Proto by formality požadované právními předpisy Evropské unie měly být zjednodušeny a harmonizovány. Vytvoření velkého evropského prostoru dopravy bez překážek je naprosto nezbytné.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Skupina Verts/ALE podpořila zprávu pana Sterckxe o formalitách pro lodě v námořních přístavech. Proto byla přijata dohoda s Radou a směrnice byla dopracována v prvním čtení.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Přestože vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek má pro evropskou námořní dopravu zásadní význam, protože rozšiřuje vnitřní trh na námořní dopravu v rámci Evropské unie odstraněním překážek a zjednodušením správních postupů, jimž tato doprava podléhá, zdrželi jsme se hlasování, protože zpráva obsahuje určité citlivé otázky, jako je ochrana údajů.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dosažení volného pohybu v Evropské unii zahrnuje i uskutečnění koncepce evropského námořního prostoru bez hranic, jejímž cílem je odstranit nebo zjednodušit kontroly uplatňované u lodí a zboží uvnitř Evropské unie. Deklarační formality vyžadované od lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich by proto měly být zjednodušeny, měl by být zaveden systém elektronické výměny údajů (SafeSeaNet) a vnitrostátní systémy by měly být s tímto systémem interoperabilní, přístupné a slučitelné.

S ohledem na to, že námořní prostor, v němž bude méně formálních překážek, umožní, aby se námořní doprava stala přitažlivější a účinnější, a aby v důsledku toho přispěla k prosazování souvisejících činností, zejména v souvisejících pobřežních oblastech, například na ostrovech, hlasuji pro opatření navržená v této zprávě.

Zpráva: Mathieu Grosch (A7-0189/2010)

  John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Jeden ze zásadních problémů letecké dopravy v oblasti snižování emisí CO2 spočívá v tom, že zde existuje velmi omezený potenciál pro snížení, jakkoli hovoříme o 2 % člověkem vyvolaných emisí (jedná se o 3 % všech emisí, uvážíme-li, že příroda emituje 97 %). Jediné oblasti, kde může tato doprava snížit emise CO2, představují: lepší technologie – již se používají ty nejnovější; provozní postupy – jejich zavedení zajistila cena paliva; jednotné evropské nebe – to závisí na vládách a je to debata, která začala již před 40 lety: jediné, čeho jsme zatím v dubnu dosáhli, bylo jednotné prázdné nebe při krizi se sopečným popelem, což byla živelná událost, za kterou musely účet zaplatit letecké společnosti; a biopaliva – dokud nedojde k vážným investicím ze strany vlád/EU, biopaliva nikdy nespatří světlo v komerčním množství.

Odvětví letecké dopravy v EU již je v úzkých. To, co tato zpráva navrhuje, pro udržitelnou budoucnost dopravy nevěstí nic dobrého, zejména pokud chceme zaručit svobodu pohybu zakotvenou ve Smlouvě o EU pro lidi, jako jsou například Malťané, kteří nemají přístup k žádnému alternativnímu druhu dopravy, chtějí-li se spojit se zbytkem EU a jinými částmi světa.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Nad budoucností evropského dopravního systému se musíme hluboce zamyslet ze tří důvodů: z důvodu rozšíření Evropské unie na 27 členských států, naší odpovědnosti za životní prostředí a našich závazků ve věci bezpečnosti cestujících. Tato úvaha je tématem zprávy, která je podle mě významná nejméně dvěma způsoby: zaprvé, pokud jde o myšlenku „efektivní součinnosti“, která prosazuje komplementaritu namísto soutěže různých druhů dopravy, a zadruhé, pokud jde o nutnost udržitelnosti dopravy, která vyžaduje, abychom usilovali o „vyloučení emisí uhlíku“ z dopravy i rozvoj zavádění inteligentních dopravních systémů. Podpořila jsem však pozměňovací návrh předložený k bodu 32, který zavádí pojem evropského fondu dopravy. Zdá se mi, že nezávislý fond zaměřený na dopravu by znamenal riziko narušení ucelenosti politiky soudržnosti, v níž je 60 % finančních prostředků přidělováno oblasti dopravy. Úvahy o organizaci strukturálních fondů je třeba vést společně a globálně v kontextu příštího víceletého finančního rámce.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože v odvětví dopravy je nutná jasná a důsledná politika. Záležitosti týkající se dopravy jsou ústředním bodem jednotného trhu: odvětví dopravy vytváří pracovní místa, poskytuje pomoc a podporu podnikům v celé Evropě a povzbuzuje udržitelný růst a konkurenceschopnost v Evropě.

Tato zpráva usiluje o lepší výkonnost a vyšší environmentální standardy. Kromě toho je třeba v dopravních politikách upřednostňovat bezpečnost a zpráva žádá Komisi, aby v členských státech nechala provést studii bezpečnostních norem a ustanovení upravujících příliš rychlou jízdu s cílem prosazovat osvědčené postupy.

Podle mého názoru je nutné stanovit konkrétní cíle, má-li být dosaženo významných výsledků. Tato zpráva zmiňuje cíl, který spočívá ve snížení počtu smrtelných a těžkých zranění u uživatelů pozemních komunikací, chodců i motoristů o 40 %. Irsko již v této oblasti dosáhlo dobrých výsledků a letos získalo ocenění Evropské rady pro bezpečnost dopravy. Od roku 2001 došlo na irských silnicích ke snížení počtu smrtelně zraněných osob o 41 % a tato zpráva může situaci ještě zlepšit.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Odvětví dopravy má velký význam pro snahu o vybudování evropského vnitřního trhu. Kromě toho je toto odvětví důležitým prvkem rozvoje Evropské unie a jejích regionů, protože na ně připadá tvorba 10 % hrubého domácího produktu Evropské unie a více než 10 milionů pracovních míst. Proto musíme zajistit větší dostupnost dopravy a vytvoření a zdokonalení infrastrukturních propojení a musíme prosazovat využívání různých druhů dopravy. Musíme také vyřešit hlavní problém, škodlivý dopad dopravního provozu na zdraví a životní prostředí, a dosáhnout snížení množství emisí CO2 z dopravy pomocí udržitelných opatření, jako je koordinace energie získané z různých zdrojů, podpora vědeckého výzkumu a vývoj technologií a druhů dopravy, které méně poškozují životní prostředí. Ke splnění těchto úkolů však potřebujeme větší objem financí, nikoli jen ze strany členských států, ale i z fondů EU.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Odvětví dopravy je v Evropě zásadní z hlediska služby, kterou poskytuje evropské veřejnosti, i z hlediska zaměstnanosti a dopadu na životní prostředí. Toto usnesení stanoví hlavní náplň evropské dopravní politiky na dalších 10 let, přičemž zvláštní pozornost věnuje snižování dopadu dopravních systémů v reakci na problém změny klimatu. Doprava odpovídá za 25 % emisí CO2 v Evropě. Pro snížení tohoto dopadu je naprosto nezbytné mít čistší vozidla a efektivnější dopravní systémy.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Zpráva o „udržitelné budoucnosti pro dopravu“ je pozitivním signálem ve prospěch Evropy s účinnou a integrovanou dopravou. Nebudou-li urychleny postupy vzájemného uznávání a povolování vozidel, bude přístup na trh nadále zdlouhavý a nákladný. Méně silniční dopravy, více železničních, říčních a námořních spojení pro nákladní přepravu, zabezpečené a chráněné životní prostředí – tyto projekty nám přinášejí obraz ideální Evropy. Realita je však trochu jiná. Všechny jmenované projekty jsou zpožděné v důsledku nedostatku politické vůle, koordinace mezi členskými státy a financování. Nemáme mnoho dokladů o kolektivních ambicích. Od nynějška až do roku 2020 bude muset Evropská unie čelit mnoha náročným úkolům: příští bílá kniha Evropské komise o evropské dopravní politice pro nadcházejících deset let představuje příležitost k vypracování globální, integrované a příčné strategie, které bude schopna reagovat na výzvy nadcházejících let. Usnesení, které jsme právě přijali, je pro Evropskou komisi důrazným signálem, prvním základním kamenem této strategie, a jeho cílem je znovu dát dopravě její místo v evropské politice.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o udržitelné budoucnosti pro dopravu, protože udržitelnost dopravy je zásadní, nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale i z hlediska sociální, ekonomické a územní soudržnosti Evropské unie. Je třeba většího úsilí a inovačních forem investic, které umožní dokončení transevropské dopravní sítě a zajistí udržitelný rozvoj dopravy ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Údaje ve zprávě poukazují na to, že odvětví dopravy v EU přináší 10 % blahobytu (HDP), zajišťuje zaměstnanost pro více než 10 milionů lidí a odpovídá za 25 % celkových emisí CO2. Tato čísla více než zjevně vypovídají o tom, že hovořit o budoucnosti EU, hovořit o strategii EU do roku 2020 nebo dokonce hovořit o politikách soudržnosti znamená také hovořit o dopravě. Má-li politika dopravy upřednostňovat bezpečnost cestujících a uživatelů (a z toho důvodu jsme dnes schválili dvě iniciativy týkající se práv cestujících), nemůže zapomínat na další cíle, jako je soudržný a harmonický rozvoj všech regionů, propojení pobřeží, vnitrozemí a velkých měst se zaostalejšími regiony nebo ochrana životního prostředí a snižování emisí CO2, a musí dávat přednost těm nejméně znečišťujícím druhům dopravy, například námořní a železniční, které by se měly stát prioritou nákladní dopravy. Vhodná a efektivní dopravní síť je základem pro vybudování vnitřního trhu v praxi a umožnění volného pohybu osob a zboží. Z toho důvodu jsme dnes rovněž hlasovali o zavedení inteligentních dopravních systémů, které přinesou integrovanější, bezpečnější a efektivnější Evropu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Odvětví dopravy má na evropském vnitřním trhu velký význam. Toto odvětví vlastně umožňuje volný pohyb osob a zboží po celé Evropské unii. Kromě toho představuje podstatnou součást rozvoje EU a jejích regionů a má bezprostřední vliv na sociální soudržnost regionů. Proto by dopravní politika neměla být oddělována od jiných politik, ať už politiky regionální, environmentální, ekonomické, sociální nebo politiky zaměstnanosti. Z hlediska hrubého domácího produktu vytváří odvětví dopravy 10 % blahobytu v EU a zajišťuje více než 10 milionů pracovních míst, způsobuje však také přibližně 25 % celkové produkce emisí CO2. Proto bych chtěl poukázat na to, že vyloučení emisí uhlíku z dopravy by mělo být prioritou. V této souvislosti je třeba zdůraznit možnost internalizace externích nákladů.

Ta však může významně přispět ke snížení emisí, hluku a počtu problematických míst v dopravě jen po splnění dvou podmínek. Na jedné straně musí internalizace externích nákladů zahrnovat všechny druhy dopravy a na straně druhé musí její příjmy sloužit ve prospěch trvale udržitelné infrastruktury.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva obsahuje hlavní směry pro budoucnost odvětví dopravy, které považujeme za nesporně potřebné, například investice do druhů dopravy, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí udržitelnější, a jejich vhodné propojení, vypracování plánů udržitelné městské mobility, prosazování veřejné dopravy, uznání práv cestujících, zvláště u osob se sníženou pohyblivostí, přijetí opatření, která mají zvýšit bezpečnost silničního provozu a dodržování práv pracovníků v tomto odvětví. Toto vyhlášení hlavních pokynů, které by měly být dodržovány, je však v rozporu s důrazem kladeným na dokončení vnitřního trhu; jinými slovy, v rozporu s trváním na deregulaci odvětví, ať v oblasti železniční dopravy, námořní dopravy a pobřežní dopravy nebo dopravy letecké.

Zkušenosti různých členských států (které zpráva vynechává) jasně ukazují, že tříštění odvětví veřejné dopravy, jeho privatizace a následné podřízení logice zisku vyčleňují dopravu z oblasti demokratické kontroly veřejnosti a vedou k výsledkům, které jsou naprosto v rozporu se závěry vyjádřenými ve zprávě. Výsledkem je mimo jiné neblaze známé zhoršení služeb co do bezpečnosti, kvality a dostupnosti, zrušení sociální funkce těchto služeb, která přestává být charakteristickým rysem dopravy, nebo zhoršení práv pracovníků.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Groschova zpráva je vynikajícím východiskem v době, kdy očekáváme bílou knihu Evropské komise. Větší rozvoj součinnosti a interoperability různých druhů dopravy, konkrétní zaměření na otázku bezpečnosti (která má být v některých sektorech zajištěna prostřednictvím posílené úlohy agentur), dokončení jednotného trhu a investice do výzkumu a vývoje inteligentních dopravních systémů, to jsou hlavní směry, jimiž je třeba se vydat. Jeden z nejnáročnějších úkolů, bez něhož budou ostatní cíle pravděpodobně opomenuty, spočívá v zaručení přiměřeného financování pro sítě TEN-T prostřednictvím zřízení vhodného fondu, počínaje příštím finančním výhledem. Z tohoto hlediska je třeba na Středomoří pohlížet jako na přirozenou spojnici mezi EU a novými trhy na východě. A konečně, souhlasím s potřebou větších investic do městské mobility a modernější logistiky nákladní dopravy, aby se uvolnilo dopravní přetížení městských oblastí a snížily emise znečišťujících látek.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva požaduje bezpečnější, účinnější dopravu, která působí menší znečištění. Jinými slovy, nic než velmi obvyklé a zjevné věci.

Několik věcí však upoutalo naši pozornost a vedlo nás k hlasování proti zprávě. Trvalé zaměření na emise CO2 se závaznými cíli, přičemž emise SOx a NOx z námořní dopravy jsou zmíněny jen zběžně a vlastně jim jsou připisovány ekologické klady; návrh na vytvoření evropské agentury pro silniční dopravu, jejíž význam je přinejmenším pochybný vzhledem ke kritice poukazující na sníženou efektivitu, značné náklady a chaotické řízení četných stávajících evropských agentur; návrh na vytvoření evropského fondu dopravy a tudíž dalších nákladů, aniž by byly uvedeny jakékoli podrobnosti ohledně způsobu, jímž bude fond financován; a především to, že zpráva opět tvrdí, že zvýšená liberalizace odvětví a nárůst pobřežní plavby by vyřešily všechny naše problémy.

My však víme, že tato liberalizace má nepříznivé dopady, zvláště na zachování stávající železniční infrastruktury, a tedy na bezpečnost. Také víme, nebo bychom měli vědět, do jaké míry přináší otevírání vnitrostátní dopravy zahraničním provozovatelům problémy nekalé soutěže.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Parlament dnes vyslal důrazné sdělení v tom smyslu, že Evropa musí pokročit k udržitelnější dopravě. Má vlastní země, Skotsko, má jedny z nejnáročnějších právních předpisů týkajících se změny klimatu na světě a skotská vláda aktivně prosazuje iniciativy v oblasti udržitelné dopravy včetně podpory cyklistiky. pěší chůze, nízkouhlíkových vozidel a alternativních paliv. Dnešní hlasování požaduje propojenější uvažování v celé Evropě.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Podpořil jsem konečné znění zprávy. Mám velké výhrady k výsledku hlasování o pozměňovacím návrhu č. 6, který předložila skupina poslanců Evropské lidové strany (Evropských demokratů).

Podstatou původního textu byla možnost použít nevyužité zdroje z fondu soudržnosti na investiční požadavky dopravy. Tato možnost je odůvodněna investičními potřebami členských států, které jsou příjemci financování, což lze snadno zjistit z příkladu Polska. Kromě toho jsme očekávali částku ve výši zhruba 23 miliard EUR pro sítě TEN-T, získali jsme však částku třikrát menší. Pozměňovací návrh č. 6 dopravě nezajišťuje žádné další prostředky a neuvolňuje zdroje, které nejsou využity pro svůj plánovaný účel. Namísto toho, aby se fond stal pružnější, jsme získali fond, který nemá vůbec žádnou pružnost. Chtěl bych poděkovat kolegům poslancům, kteří hlasovali pro zamítnutí pozměňovacího návrhu č. 6.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Doprava má multifunkční povahu s přímými vlivy na ekonomické, sociální a územní záležitosti. Jedná se o důležitý činitel v rozvoji Evropské unie a jejích regionů, protože je nezbytný pro evropské hospodářství. Odvětví dopravy generuje zhruba 7 % HDP Evropské unie a více než 5 % všech pracovních míst.

Současně doprava nabízí občanům přístup k mnoha svobodám, kterých požívají, například ke svobodě pracovat a žít v různých částech světa, ke svobodě podnikat a navazovat osobní kontakty.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji cíl evropských dopravních politik. Tím je vybudování udržitelného dopravního systému, který bude naplňovat všechny ekonomické, sociální a ekologické potřeby našich občanů a podporovat vytváření společnosti příznivé pro začleňování a plně integrované, konkurenceschopné Evropy.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text nezajišťuje prostředky na zavedení náročných sociálních a environmentálních norem, které jsou v odvětví dopravy nezbytné. Začleněním do kontextu trhu s uhlíkem, povolením možnosti navýšeného leteckého provozu, obhajováním rozhodné liberalizace tohoto odvětví v zájmu větší konkurenceschopnosti tato zpráva snižuje všechny důležité ekologické požadavky na naprosto nicotné.

Skutečnost, že se zabývá pouze infrastrukturou a vůbec ne mzdovými podmínkami zaměstnanců v tomto odvětví, je dokladem sociální lhostejnosti, která je známkou škodlivého liberalismu zabíjejícího evropský projekt. Hlasuji proti této zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Odvětví dopravy má zásadní význam pro hospodářský rozvoj Evropské unie a jejích regionů, s přímým dopadem na konkurenceschopnost a sociální soudržnost regionů. Rovněž přispívá k rozvoji a upevňování vnitřního trhu. Toto odvětví bude vzhledem ke svému významu pro hospodářství hrát klíčovou úlohu ve strategii EU do roku 2020, zvláště pokud jde o snížení emisí CO2. I přes význam tohoto odvětví pro ekonomiku, zaměstnanost a profesní a soukromou mobilitu veřejnosti je tedy nutné investovat do zlepšení výsledků dopravy z hlediska životního prostředí, především dopravy silniční, a rovněž z hlediska bezpečnosti, protože toto odvětví bylo v roce 2008 odpovědné za smrt zhruba 39 000 lidí. Nehledě na krizi, která toto odvětví nepříznivě ovlivnila, je právě teď čas provést zásadní transformaci odvětví, aby bylo bezpečnější, udržitelnější a efektivnější.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Ještě nikdy jsme nebyli tak daleko od dosažení udržitelnosti v dopravě. Problémem není jen nedostatečná koordinace uvnitř jednotlivých zemí, ale i mezi zeměmi navzájem, jak dokládá příklad přeshraniční železniční dopravy. Máme velké zpoždění i v případě důležitých dopravních spojení uváděných v projektech TEN, nemluvě o tom, že jsme na míle daleko od koordinovaných jízdních řádů, které jsou znovu požadovány. Tato zpráva je v podstatě jen opakováním starých nenaplněných strategií v novém kabátě. Proto jsem se hlasování zdržel.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Text přijatý v plénu nutí Evropu, aby učinila krok kupředu v mimořádně citlivém odvětví dopravy, jež je ústředním bodem jednotného trhu. Závisí na ní pohyb osob a zboží, kromě toho doprava zajišťuje potřebnou územní soudržnost pro zaměstnanost a hospodářský růst a přináší důsledky pro náklady a ochranu životního prostředí.

Jsme toho názoru, že by měla být věnována větší pozornost i bezpečnosti v odvětví dopravy, jak z hlediska bezpečnosti přepravovaného zboží, tak z hlediska bezpečnosti cestujících a sítě obecně.

Evropská ekonomika, a tedy i zaměstnanost, závisí na udržitelné budoucnosti dopravy. V důsledku toho musí Unie pracovat rychle, aby členským státům poskytla určité neodkladné cíle, jako je časový rámec pro realizaci drobné infrastruktury, jejíž nedostatek zdržuje hladký tok zboží a osob, způsobuje závažné škody hospodářství a zhoršuje znečištění.

Proto v celé Evropě potřebujeme podobné časové rámce pro dokončení těchto prací i určité časové rámce pro opravu silnic či železnic uzavřených v důsledku přírodních nebo nepřepokládaných událostí. Přeměna určité silniční dopravy na dopravu po železnici či vodě, dosud zpomalovaná příliš velkým počtem zpoždění, je nezbytným předpokladem toho, abychom se vyhnuli ztrátám pracovních míst a následné chudobě části obyvatel.

A konečně, je třeba věnovat zvláštní pozornost okrajovým či znevýhodněným oblastem, které v tomto stavu setrvávají v důsledku toho, že jim chybí dostatečně životaschopná infrastruktura.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro Groschovu zprávu, protože jsem přesvědčen, že obsahuje vyvážené hlavní směry a požadavky, jejichž cílem je udržitelný rozvoj dopravy, který podporuje odvětví se strategickým významem pro hospodářský růst a růst Evropy samotné a současně se také zabývá environmentálními problémy.

Odvětví dopravy přispívá k rozvoji a konkurenceschopnosti EU a směřuje k dokončení vnitřního trhu, přičemž ovlivňuje i kvalitu života občanů. Součinnost různých druhů dopravy, kvalita veřejných služeb, zdokonalení dlouhodobých plánů infrastruktury a technické interoperability a podpora technologických inovací, výzkumu, energetické účinnosti, čistých technologií a bezpečnosti jsou zásadními faktory, které, jak doufám, Komise zohlední při přípravě nadcházející bílé knihy.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Vyloučení uhlíku z dopravního provozu je významný politický cíl, k němuž je nutné v budoucnosti přistupovat s větším odhodláním, protože škodlivé dopady na zdraví a životní prostředí vyvolávané dopravou představují další zásadní výzvu, zvláště v kontextu snahy o boj se změnou klimatu.

Toto vyloučení uhlíku však může přinést významné snížení množství výfukových plynů, hluku i problematických míst v dopravě jen po splnění dvou podmínek: internalizace externích nákladů musí zahrnovat všechny druhy dopravy a příjmy musí sloužit ve prospěch trvalé udržitelnosti infrastruktury.

Nelze opomenout důsledky finanční a hospodářské krize pro odvětví dopravy, protože se ukázalo, že toto odvětví je krizí velmi zranitelné. Jsem přesvědčena, že na krizi je třeba pohlížet jako na příležitost k cílenější podpoře dopravního odvětví v budoucnosti prostřednictvím investic. Tyto investice by neměly zajistit jen rychlou pomoc, ale měly by též pomoci zlepšit výsledky ochrany životního prostředí a bezpečnost a také vytvořit nová ekologická pracovní místa prostřednictvím vývoje vnitrostátních nástrojů i evropských politických nástrojů. Komise a členské státy si musí vyměňovat osvědčené postupy (například v rámci Paktu primátorů a iniciativy CIVITAS) a nabízet obcím možnost učit se ze zkušeností ostatních evropských občanů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Groschova zpráva z vlastního podnětu o udržitelné budoucnosti pro dopravu byla přijata velkou většinou (559 hlasů pro; 34 hlasů proti; 82 poslanců se zdrželo hlasování). Skupina Verts/ALE hlasovala pro zprávu. Bohužel byly zamítnuty naše pozměňovací návrhy č. 4 (o snížení emisí CO2 o 30 % pro celé odvětví dopravy (169 hlasů pro; 497 hlasů proti)) a č. 5 (o kritériích spolufinancování EU pro udržitelnou infrastrukturu (123 hlasů pro; 540 hlasů proti)). Rovněž pozměňovací návrh č. 6 Výboru pro regionální rozvoj (o koordinaci spolufinancování dopravy v EU namísto zřízení dopravního fondu) byl těsnou většinou zamítnut (311 hlasů pro; 364 hlasů proti).

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Návrh slouží jako základ pro přípravu bílé knihy Komise, se zvláštním přihlédnutím k ochraně životního prostředí. Podporujeme usnesení i přes rizika, která představují příliš extremistické postoje Parlamentu. Musíme vyvážit potřebu ochrany životního prostředí se současnou hospodářskou krizí, kterou procházíme. Kladně hodnotíme velký důraz na bezpečnost.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Tato zpráva ovlivní nadcházející zelenou knihu o integrované dopravní politice. Hlasovala jsem proti zprávě, protože obhajuje úplnou liberalizaci dopravní politiky. Členské státy mají být nuceny k tomu, aby opustily velké části svých fiskálních a sociálních politik i v oblastech, jako je vzdělávání a odborná příprava – což jsou záležitosti, které spadají do pravomoci členských států.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že odvětví dopravy je nezbytné pro rozvoj Evropské unie a jejích regionů, vzhledem k vlivu tohoto odvětví na konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost regionů a k jeho přínosu pro efektivní budování vnitřního evropského trhu. Je důležité předjímat budoucnost dopravy z hlediska udržitelnosti a interoperability a v tomto smyslu vítám návrhy dokumentu, který stanoví cíle, jichž má být dosaženo do roku 2020 v zájmu snížení emisí CO2 a jejich škodlivých důsledků. Rovněž kladně hodnotím myšlenku efektivní součinnosti různých druhů dopravy, která je ještě důležitější v nejvzdálenějších regionech, jako je Madeira, zvláště pokud jde o propojení silniční, námořní a letecké dopravy.

Nepodporuji však iniciativu vytvoření zvláštního fondu na podporu odvětví dopravy, protože se domnívám, že takové financování by mělo být nadále uskutečňováno pomocí již existujících prostředků a mělo by se řídit prioritami politiky soudržnosti, jejíž koordinace by měla být při provádění jednotlivých evropských politik usnadněna.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro Groschovu zprávu o udržitelné budoucnosti pro dopravu, protože jsem přesvědčena, že její doporučení by se měla objevit v budoucí bílé knize o rozvoji transevropské dopravy.

Odvětví dopravy je odvětví s klíčovým významem pro hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost Evropské unie a pro její ekonomickou a sociální soudržnost. Bohužel jsou však finanční prostředky vyhrazené tomuto odvětví nedostatečné. Rozpočet pro sítě TEN-T na období 2007–2013 činí jen 8,013 miliardy EUR a finanční prostředky vyhrazené dopravě prostřednictvím politiky soudržnosti tvoří pouhých 11 % celkového rozpočtu na tuto politiku.

Vyzývám EU, aby vyhradila dodatečné finanční prostředky na rozvoj transevropského dopravního systému a jeho integraci s dopravními systémy v sousedních zemích Evropské unie. Proto jsem hlasovala proti pozměňovacímu návrhu č. 6. Tento pozměňovací návrh směřuje k tomu, že zřízení dopravního fondu s větším objemem prostředků, než nyní rozpočet EU zajišťuje, bude nahrazeno mechanismem pro koordinaci využití jednotlivých současných zdrojů financování dopravy. Je samozřejmé, že EU musí lépe koordinovat stávající zdroje financování dopravy, je však naprosto nezbytné vytvořit nové nástroje pro financování činností spojených s rozvojem dopravní infrastruktury.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – V současné době jsou pobaltské státy do značné míry od evropské dopravní sítě izolované. Musíme se snažit o větší začlenění oblasti Pobaltí do prioritních os sítí TEN-T včetně železniční osy z Berlína na pobřeží Baltského moře (TEN-T 1) a mořských dálnic (TEN-T 21). Větší důraz je třeba klást i na pobřežní plavbu a vnitrozemskou vodní dopravu, která je nákladově efektivní i stále méně škodlivá pro životní prostředí. Mnohé evropské přístavy, – například Klaipeda v Litvě – musí modernizovat svou infrastrukturu, aby zůstaly v budoucnosti konkurenceschopné. Neměli bychom však přehlížet vlivy finanční krize na odvětví dopravy. Vzhledem k rozsahu potřebných dopravních investic je nezbytné zajistit evropskou spolupráci a obezřetně stanovovat prioritní pořadí projektů. Doprava znamená víc než jen nákladní automobily, provoz a tarify. Doprava souvisí i se svobodou pohybu osob a zboží i s rozvojem evropského jednotného trhu. Rovněž zvyšuje zaměstnanost. A především, jak nám nedávno tragicky připomněly velké vlakové a letecké nehody, jednou z prioritních oblastí budoucí dopravní politiky musí být bezpečnost.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Výsledkem dnešního hlasování jsem byl potěšen. Groschova zpráva navrhla do roku 2020 dosažení neobvykle náročných cílů. Mimo jiné podporuje zlepšování bezpečnosti silničního provozu, snižování počtu smrtelných nehod o 40 %, omezování emisí CO2 ze silniční dopravy o 20 % a zdvojnásobení počtu cestujících v autobusech, tramvajích a vlacích.

Souhlasím s celkovým sdělením dokumentu: je nezbytné vytvořit udržitelnou a soudržnou vizi budoucnosti dopravy jako základního odvětví vnitřního trhu, které by zaručilo volný pohyb osob a zboží a zajistilo územní soudržnost celé Evropské unie.

Nemohu však souhlasit s jedním z návrhů zpravodaje. Mám pochybnosti o návrhu na zřízení dopravního fondu. V budoucnosti by mohlo způsobit odklon od současného systému oddělování strukturálních fondů od fondu soudržnosti.

Zpráva: Carlos José Iturgaiz Angulo (A7-0186/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva nám umožnila potvrdit právo předkládat petice Evropskému parlamentu, které je zcela v souladu s procesem vzniku evropského občanství. Přetrvávající zmatek ve věci evropských a vnitrostátních pravomocí a pravomocí evropských orgánů však upozorňuje na skutečnost, že evropští občané si dosud nejsou plně vědomi svých práv. A proto jsem hlasováním pro tuto zprávu podpořila prosazení lepší informovanosti o petičním postupu. Evropská petice musí občanům dávat možnost, aby s Parlamentem sdíleli své obavy ohledně dopadu různých politik a právních předpisů Evropské unie na jejich každodenní život. Tato zpráva také navrhuje různé možnosti, které se mi zdají rozumné, například zlepšení internetové stránky věnované peticím na parlamentním portálu nebo zavedení jednotného informačního místa, které by mohlo občanům poskytovat poradenství.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Parlament je přímo volen veřejností. Prostřednictvím petičního práva má evropská veřejnost možnost oslovit své zástupce, má-li pocit, že její práva byla porušena. Parlament je povinen situaci vyšetřit a udělat vše, co je v jeho silách, aby těmto porušováním práva učinil přítrž a zajistil občanům nejvhodnější a nejrychlejší nápravu. Počet petic roste, ačkoli ne všechny byly přijaty jako přípustné, což ukazuje, že tohoto práva si je vědomo stále více občanů. Umožňuje to posoudit dopad evropských právních předpisů na každodenní život občanů.

Lisabonská smlouva toto právo znovu potvrdila jako úhelný kámen evropského občanství a vytvořila potřebné podmínky pro větší účast veřejnosti na rozhodovacím procesu EU, aby tak posílala jeho legitimitu a zodpovědnost. Jsem přesvědčen, že je nezbytné vytvořit pobídky pro větší účast. Vytvoření portálu, který obsahuje interaktivní model s jednotlivými kroky k předložení petice, by tomu mohl napomoci informováním veřejnosti o možných výsledcích peticí a zahrnutých oblastech.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro hlavní body této zprávy a blahopřeji Petičnímu výboru k jeho práci vykonané v roce 2009. Byl to mimořádně náročný rok pro výbor, jehož náplň práce stanovuje veřejnost výkonem svého petičního práva vůči Parlamentu.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost znovu potvrzuje petiční právo jako úhelný kámen evropského občanství. Statistické údaje o počtu nepřípustných petic však ukazují, že petiční právo jako nástroj, který umožňuje evropské veřejnosti předkládat Parlamentu své obavy ohledně účinku politik a evropských právních předpisů na každodenní život, dosud není správně využíváno všemi, kdo se k němu uchýlí.

Tato skutečnost dokazuje, že je nutné nadále se snažit informovat evropskou veřejnost o mechanismech EU a nástrojích, které má veřejnost k dispozici, a objasňovat jejich využití. Proto vítám návrh na zřízení jednotného místa Evropské unie, které by mělo občanům z řad evropské veřejnosti pomáhat, budou-li hledat odpovědi a řešení jakýchkoli problémů, které vnímají jako porušování svých práv.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, vytvořila nezbytné předpoklady pro větší zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU, s cílem posílit legitimitu a zodpovědnost. Je jasné, že evropské právní předpisy mají přímý dopad na veřejnost. Proto by veřejnost měla být povzbuzována k velmi aktivnímu přístupu, aby se vyjadřovala k účinnosti, nedostatkům a mezerám v právních předpisech. Petiční právo zakotvené v Lisabonské smlouvě stanoví možnost, aby se evropská veřejnost obracela na Parlament, kdykoli má pocit, že její práva byla porušena.

Prostřednictvím svého Petičního výboru Parlament vyšetřuje veškerá porušení práv a snaží se je vyřešit. Jsem si jist, že Parlament bude úzce zapojen do rozvoje nové občanské iniciativy tak, aby tento nástroj mohl v plné míře splnit svůj účel, tedy zajistit větší transparentnost a zodpovědnost v rozhodovacím procesu EU, a aby umožnil občanům navrhovat zlepšení nebo dodatky k právním přepisům EU.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Výroční zpráva Petičního výboru ukázala, že evropská veřejnost se ve stále větší míře obrací na své zástupce, kdykoli se domnívá, že její práva byla porušena. Proto je důležité prostřednictvím internetu a elektronických médií zjednodušit přístup k podávání petic pro ty, kteří jej chtějí využít. Většina petic nadále vyjadřuje obavy ohledně provádění evropských právních předpisů týkajících se vnitřního trhu a životního prostředí, protože v těchto oblastech je nejvyšší pravděpodobnost, že členské státy nebudou směrnice Unie provádět řádně.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro výroční zprávu Petičního výboru.

Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly položeny nezbytné základy větší a odpovědnější účasti občanů na rozhodovacím procesu Evropské unie. Petice jsou vynikajícím a zásadním nástrojem pro sledování toho, jak členské státy provádějí právní předpisy EU, a z tohoto hlediska je spolupráce s příslušnými vnitrostátními a místními orgány a s Komisí (u níž je nutné prosazovat odlišnou a efektivnější úroveň spolupráce) naprosto nezbytná.

Prosazování občanské iniciativy je vlastně nepostradatelné k tomu, aby se zmenšila mezera, kterou občané pociťují mezi sebou a evropskými orgány. Tento mechanismus, jehož cílem je snížit známý demokratický deficit, je třeba dále posilovat a rozvíjet a především je nutné na něj upozornit evropské občany. Proto vítám iniciativy navrhované v oblasti rozvoje a šíření prostřednictvím nových technologií, zvláště včetně internetu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva pana Iturgaize o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2009 byla přijata velkou většinou, bez jmenovitého hlasování. Jsem však poněkud zklamán, protože naše skupina, skupina Verts/ALE, neuspěla se čtyřmi z pěti pozměňovacích návrhů: o právu Petičního výboru přezkoumávat rozsudky vnitrostátních soudů, jestliže soudy poruší právní předpisy EU; o odpovědnostech Komise ve věci řízení o nesplnění povinnosti; o uvádění konkrétních příkladů podaných petic ve výroční zprávě a o vnitřních postupech a metodách práce Petičního výboru. Jediným naším přijatým pozměňovacím návrhem byl bod odůvodnění o prohibitivních nákladech soudních řízení v některých členských státech. Výsledek tedy mohl být lepší.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu, protože se zabývá zprávou o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2009. V celém usnesení tento výbor rekapituluje situaci ohledně jednoho z přímých práv, která jsou evropským občanům k dispozici na úrovni evropských orgánů. Jedná se proto o nástroj demokracie a občanství.

Hlavní témata petic se týkají životního prostředí, základních práv, spravedlnosti a vnitřního trhu a petice pocházejí zejména z Německa, Španělska, Itálie a Rumunska.

Jsem velmi potěšena pokrokem, kterého bylo dosaženo při provádění doporučení Petičního výboru Evropského parlamentu pro zlepšení jeho práce, ale také návrhy, které mají umožnit lepší uplatňování tohoto práva ze strany evropských občanů, jako je požadavek na zjednodušení postupů, a zejména možnost podávání petic prostřednictvím internetu.

Lituji jen jedné drobnosti: že francouzští občané tohoto postupu využívají velmi málo.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu pana Carlose Iturgaize o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2009. Ačkoli byla tato zpráva svou povahou většinou technická, jsem přesvědčen, že se dotkla některých důležitých problémů, které je třeba v budoucnosti řešit. Podle zprávy bylo 46 % podaných petic v roce 2009 shledáno nepřípustnými. To je příliš vysoké číslo. Proto důrazně podporuji doporučení zprávy ohledně rozšíření informací dostupných občanům prostřednictvím internetové stránky vyhrazené peticím na portálu EP. Petice jsou důležité, protože Evropskému parlamentu poskytují prostředek, kterým se může propojit se svými voliči a naopak. Je nezbytné, aby občané chápali, jakými konkrétními problémy se petice zabývají a následně jaké postupy mají občané k dispozici.

Zpráva: Emilie Turunen (A7-0197/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Podpora přístupu na trh práce a kvalitní pracovní místa byly klíčové priority Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a Evropského paktu mládeže. Tyto cíle je třeba soustředěným úsilím členských států i Evropské komise udržet. Zpráva z vlastního podnětu, o níž se dnes hlasovalo, obsahuje řadu ustanovení upozorňujících na to, že je třeba, aby členské státy zvýšily své úsilí při přípravě soudržných politických strategií, které se budou zaměřovat na poptávku a nabídku pracovních sil a budou se zabývat množstvím i kvalitou pracovních příležitostí, a tím podporovat přístup mladých lidí na trh práce.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože jsem si vědom toho, že důsledky finanční krize závažně pociťují mladí Evropané, jejichž míra nezaměstnanosti dosahuje zhruba 20 %, dvojnásobku celkové míry nezaměstnanosti v EU, a tato nezaměstnanost se má bohužel dále zvyšovat. Proto jsou potřebné strategie zaměřené na podporu a usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a na zajištění lepšího a plynulejšího přechodu ze školního a akademického prostředí do prostředí pracovního.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hospodářská recese, která postihla celou Evropskou unii, více než kdy předtím vystavila mladé lidi riziku nejistoty pracovních míst, a zejména nezaměstnanosti. Za nejistotu pracovních míst u mladých lidí se platí cena, která nemá ekonomickou, ale především sociální povahu. Tato zpráva z vlastního podnětu se snažila určit současné obtíže a navrhnout určitá řešení. Z hlediska svých zásadních aspektů požaduje rozvoj ekonomických a politických investic podporujících tvorbu pracovních míst, vzdělávání a odbornou přípravu, posilování systémů sociálního zabezpečení, aby byl trh práce dynamičtější a byla podporována důstojná práce. Protože s těmito cíli plně souhlasím, hlasovala jsem pro tuto zprávu. Není to samozřejmě jen otázka hlasitého a jasného potvrzení těchto cílů. Spíše nyní musíme začít uplatňovat skutečnou ekonomickou a sociální politiku na evropské úrovni, abychom zlepšili přístup mladých lidí na trh práce.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Nemohu než podpořit zprávu paní Turunenové o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy. Krize zaměstnanosti mladých lidí je dnes skutečně jedním z nejzávažnějších problémů, který je jedním z důsledků hospodářské krize a který vyžaduje okamžitý a konkrétní zásah.

Tímto směrem byly vedeny i moje pozměňovací návrhy k textu. Moje zásahy na jedné straně zdůrazňují význam propojení světa odborné přípravy a evropských podniků pro vybudování požadované kvalifikace a na straně druhé význam flexikurity, která slaďuje potřeby podniků a mladých pracovníků.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Zhruba jedna čtvrtina mladých lidí mladších 25 let nemá v současné době v Evropské unii zaměstnání. V reálných číslech to znamená, že téměř 6 milionů mladých lidí je v současné době nezaměstnaných. Tuto skutečnost odráží i nedostatky ve vnitrostátních rozpočtech, které vynakládají peníze na obživu těchto mladých lidí, aniž by od nich vybíraly daně a poplatky.

Na evropské i vnitrostátní úrovni v každém z členských států nemůže rozvoj programů pro povzbuzení zaměstnanosti této obrovské studnice lidských zdrojů, čerstvých absolventů škol stále přetékajících nadšením, přinést nic jiného než ekonomický prospěch pro všechny.

Dnes poprvé za posledních 30 let stojí Evropa před tak drastickými čísly z hlediska počtu mladých lidí, kteří jsou zaměstnaní. Jak ukazují některé studie, u mladých nezaměstnaných existuje velmi vysoká pravděpodobnost opakování tohoto stavu po celý jejich život. Jediným možným výsledkem je pak zbytečná dlouhodobá zátěž evropských a vnitrostátních rozpočtů.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasování o zprávě jsem se zdržel, protože i přes její kladné prvky týkající se práv mladých pracovníků, které obsahovala zpráva ve své původní podobě, byly bohužel ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci přijaty některé velmi neuspokojivé pozměňovací návrhy. I přes své pokusy podpořit sociální práva mladých pracovníků a zajistit jim sociální služby, zpravodajka také bohužel trvala na přístupu flexikurity. Víme však, že „vyvážená“ kombinace flexibility a zabezpečení zaměstnanosti mladých lidí není možná a že tento přístup vyvolal restrukturalizaci pracovněprávních vztahů a zrušení základních pracovních práv a slouží ve prospěch kapitálu a nikoli ve prospěch pracujících a společnosti.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Současná hospodářská krize vedla k obrovskému nárůstu míry nezaměstnanosti a měla zvlášť tvrdý dopad na mladé lidi. Zhruba 21,4 % mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných a zůstává na okraji ekonomiky; tato situace se jeví ještě závažnější, pokud uvážíme, že se stárnutím obyvatelstva ohrožujeme samotnou hospodářskou a sociální budoucnost EU. Jsou to také mladší pracovníci, kdo zastávají nejistá pracovní místa: často dočasná a nekvalitní, s nízkými mzdami a menším sociálním zabezpečením.

Je nezbytné nalézt nové možnosti zaměstnání, které budou mít kvalitnější, řádnější a trvalejší charakter a které těmto mladým lidem umožní, aby byli soběstační. Je na členských státech, aby na politické i ekonomické úrovni investovaly do tvorby pracovních míst. Měly by zajistit rovnost v přístupu ke vzdělávání, investovat do vzdělávání a odborné přípravy a posílit systém poradenství ve školách, aby se snížilo riziko absencí či špatného prospěchu.

Je povinností Evropské unie definovat společné strategie, a z toho důvodu podporuji návrh zpravodajky na zřízení evropské záruky pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, stáž nebo odbornou přípravu, a to nejpozději po uplynutí čtyř měsíců, co jsou mladí lidé nezaměstnaní.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejdůležitějších a nejnaléhavějších problémů, jimž Evropa čelí, a v současné době v celé Evropské unii postihuje 5,5 milionu lidí mladších 25 let: jedná se o strukturální problém, jehož ekonomické a sociální důsledky se prohloubily v souvislosti s nedávnou hospodářskou krizí. Z toho důvodu pro tuto zprávu hlasuji s pocitem odpovědnosti a, vědom si toho, že mladí lidé se musí stát jednou z priorit politického programu. S tímto závažným problémem nezaměstnanosti mladých lidí jsou spojena další sociální a ekonomická rizika. Patří k nim například ztráta příležitostí hospodářského růstu, narušení daňového základu s příslušnými důsledky pro veřejné investice, zvýšené náklady na sociální pomoc nebo i riziko dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Domnívám se, že nemůžeme odevzdaně ponechat mladé Evropany sociálnímu vyloučení. Naopak, Evropa může mnoho získat, pokud tyto mladé lidi začlení na trh práce a do společnosti prostřednictvím integrovaného přístupu, společných strategií a důsledné kombinace vzdělávacích finančních, pracovních a sociálních politik, které posílí naši politiku zaměřenou na mládež.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která podněcuje členské státy k vytváření účinných pobídek, jako jsou dotace na zaměstnanost nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které jim zajistí důstojné životní a pracovní podmínky. Mladí rodiče by měli mít lepší možnosti péče o děti, jako například možnost umístit dítě do celodenní školy, a měly by existovat pobídky pro zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru ke zřizování zařízení péče o děti, která usnadňují možnost zapojení mladých matek na trhu práce. Členské státy jsou rovněž povzbuzovány k tomu, aby zajistily, aby všichni mladí lidé měli individuální nárok na důstojnou výši příjmu, která jim zajistí možnost vést nezávislý život dospělého jedince. Parlament navrhuje, aby Rada a Komise poskytly mladým lidem evropskou záruku, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději po uplynutí čtyř měsíců, co jsou mladí lidé nezaměstnaní. Naše mládež by se v současné krizi mohla stát ztracenou generací. Evropa potřebuje aby mladí absolventi a jiní mladí lidé poprvé vstupující na trh práce získali přístup ke kvalitním stážím a pracovním místům.

  Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Dnes je více než 20 % mladých lidí v Evropě nezaměstnaných a mnoho dalších má příležitostná pracovní místa bez sociální ochrany. Nárůst počtu vzdělávacích kurzů zvyšuje míru příležitostných pracovních míst aktivních mladých lidí a je činitelem sociálního dumpingu, který ovlivňuje ostatní zaměstnance, protože vyvíjí na společnosti tlak, aby snižovaly mzdy a nahrazovaly řádná pracovní místa. Zpráva paní Turunenové žádá Komisi a členské státy, aby organizovaly svou činnost tak, aby se přístup mladých lidí k vysoce kvalitním pracovním místům stal prioritou a aby jim byl zaručen důstojný příjem.

Je nepřijatelné, že některé členské státy plánují snížit minimální mzdu pro mladé lidi. V této zprávě Parlament také požaduje zavedení „evropské záruky pro mladé lidi“, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, pokud takový mladý člověk bude po dobu čtyř měsíců nezaměstnaný. Rovněž požaduje vypracování „Evropské charty kvalitních stáží“, která by obsahovala normy pro lhůty, minimální odměnu a dávky sociálního zabezpečení související s kurzem.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Vlivem hospodářské krize samozřejmě došlo i k nárůstu míry nezaměstnanosti v EU. Mladí lidé byli tímto společně s předdůchodovými ročníky zasaženi nejvíce. Nezaměstnaných mladých lidí do 25 let máme více než 5,5 milionu, tj. 21,4 %, což představuje téměř dvojnásobek míry průměrné nezaměstnanosti v EU. Nezaměstnanost mladých lidí je velkým problémem. Způsobuje na jedné straně ztrátu nadějí a životního elánu daných osob, jejich postupné úplné sociální vyčleňování, pokles daňové základny státu, zvýšení sociálních výdajů státu a na druhé straně přináší větší míru chudoby, nemocnosti a kriminality. V Evropě tradičně očekáváme, že mladí budou přispívat rodičům a prarodičům, a zejména v dobách ekonomické krize jim budou i finančně pomáhat.

Jak ovšem mají toto naše očekávání naplnit, když sami při vstupu do pracovního procesu jsou nezaměstnaní. Všechny členské státy by měly přijímat priority a strategie vycházející z jejich národních specifik, ale na celounijní úrovni bychom měli dát boji proti nezaměstnanosti mladých v EU společné strategie. Zpráva kolegyně Turunen je prvním takovým krokem a plně ji podporuji.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Vítám schválení zprávy o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy jako krok ke zlepšení kvality práce v Evropě, které je jedním z cílů strategie EU 2020.

Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejnaléhavějších problémů Evropy. Všechny členské státy musí přijmout opatření a bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím politických priorit a strategií, které odrážejí konkrétní situaci v jejich zemi. EU se však musí dohodnout na jednotných společných strategiích. Tento náročný úkol, který se dotýká mladých lidí, vyžaduje integrovaný a soudržný přístup, který zahrnuje zásahy na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, soustředí se na nabídku a poptávku související s pracovní silou a zabývá se kvantitou i kvalitou pracovních míst. Je potřeba koherentní kombinace politik v oblasti vzdělávání, financí, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení.

Ekonomické a politické investice do vytváření nových pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy na dynamičtějším trhu práce i důstojná práce nám umožní transformovat evropský trh práce a zvrátit nynější tendence směrem k lepší budoucnosti pro mladé lidi.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy, protože to jsou všechno zásadní předpoklady toho, abychom mohli zaručit, že cenu za současnou krizi nezaplatí mladí lidé. Je třeba také prosazovat zapojení mladých matek na trhu práce zprostředkovanou rozšířením sítě zařízení kvalitní péče o děti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zpravodajka ukončuje objasňovaných svých důvodů touto výzvou: „Změňme „ztracenou“ generaci na generaci „nadějnou“. Připojuji se k přání a dobré vůli obsažené v tomto prohlášení a chtěl bych být více přesvědčený o tom, že tuto změnu je stále možné uskutečnit. . Uznávám existenci jasného oddělení školního a akademického života a trhu práce, stejně jako potřebu vyplnit tuto mezeru tak, aby byl přechod ze školy do profesního života snazší, a potřebu přejít k hodnocení vhodnosti vyučované látky pro profesní život. Jestliže současná situace osob podstupujících odbornou přípravu představuje zjevně zlepšení oproti situaci v minulosti, je také pravda, že v mnoha případech často není dnešním stážistům poskytována efektivní odborná příprava přiměřená jejich potřebám a očekávání.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V důsledku současné hospodářské krize máme dnes v Evropské unii více než 5,5 milionu nezaměstnaných mladých lidí mladších 25 let, což je počet rovný dvojnásobku celkové míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost mladých lidí způsobuje obrovské sociální a ekonomické náklady, v jejichž důsledku dochází ke ztrátě příležitostí hospodářského růstu, k poklesu daňového základu oslabujícího investice do infrastruktury a veřejných služeb, ke zvýšení sociálních nákladů, nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a výchovy a riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Mladí lidé v Evropě představují bohatství nevyužitých lidských zdrojů a prognózy hospodářské a sociální situace naznačují, že je třeba zasáhnout.

Proto mě těší přijetí této zprávy, která se snaží zajistit větší začlenění na trhu práce prostřednictvím lepších pracovních míst, hladkého přechodu na trh práce a boje proti nezabezpečeným pracovních podmínkám. V této souvislosti bych chtěl upozornit na návrh, který jsem předložil a který uvádí, že v rozpočtu EU na rok 2011 by měli být mladí lidé prioritou. Rovněž bych chtěl znovu zmínit návrh na pomoc mladým lidem při získávání jejich pracovního místa na evropském trhu práce prostřednictvím programu Erasmus pro první zaměstnání.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva jistě zviditelňuje závažný problém nezaměstnanosti mladých lidí, která je nyní dvakrát vyšší než nezaměstnanost obecně, nepředkládá však základní opatření, která by tuto situaci skutečně řešila a která by vyžadovala odpoutání se od stávajících politik Paktu stability a ostatních nyní platných monetaristických, liberálních a antisociálních politik.

Ačkoli zdůrazňuje boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, podporu odborné přípravy a zaměstnání pro mladé lidi a potřebu ukončit zneužívání spojená se stážemi a odbornou přípravou, které jsou často neplacené a považují se za náhražku zaměstnání namísto za doplněk vzdělávání a odborné přípravy, zpráva neukazuje bezpečné způsoby, jak se z této situace vymanit.

Větší obavy však vzbuzuje chvála koncepce flexikurity jako prostředku ukončení nezaměstnanosti mladých lidí a formy přechodu ze systému vzdělávání na trh práce. Skutečnost nám ale ukazuje, že tato koncepce vlastně znamená nestabilitu špatně placených a nejistých pracovních míst bránících mladým lidem naplánovat si jakkoli život. Proto jsme se zdrželi hlasování.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Dnes je nezaměstnaných 5,5 milionu Evropanů mladších 25 let, tedy téměř každý pátý mladý člověk, přičemž tento údaj nezapočítává osoby pracující příležitostně. Lidé mladší 25 let jsou první, na koho dopadá současná hospodářská krize. Proto musí být politiky pro mladé lidi náročné, aby mohli získat kvalifikaci lépe přizpůsobenou potřebám podniků. Musí existovat i větší počet stáží a učňovského vzdělávání, musíme však také zajistit, aby byly kvalitní z hlediska obsahu stáží, délky učňovského vzdělávání a příspěvků placených stážistům, aby tak byli mladí lidé chráněni před případným zneužíváním ze strany jejich zaměstnavatelů. Evropská unie proto musí v této oblasti prosazovat mobilizaci, i přes své omezené „sociální“ pravomoci, a proto jsem s přesvědčením hlasovala pro toto usnesení, které navrhuje určitou další cestu při řešení této složité situace, v níž se mladí Evropané nacházejí.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) S ohledem na nejrůznější obtíže, kterým mladí Evropané čelí (nezaměstnanost, nejistota v oblasti mezd, finanční a sociální nejistota), musel Evropský parlament urychleně a mnohem rázněji jednat ve věci nápravy tohoto stavu. Proto jsem hlasovala pro zprávu paní Turunenové, protože si myslím, že předkládá mnoho záruk určených k ochraně mladých Evropanů – například přípravu „Evropské charty kvalitních stáží“, stanovení minimální mzdy pro každého mladého člověka i zavedení „evropské záruky pro mladé lidi“. I pokud nebudou všechny tyto návrhy závazné, myslím si, že politika Unie musí brát mladé Evropany v úvahu efektivněji, protože představují budoucnost Evropské unie.

  Nadja Hirsch, Britta Reimers a Michael Theurer (ALDE), písemně. – (DE) Je jistě důležité zpřísnit předpisy pro stáže. Zástupci německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu tento přístup podporují. Mladí lidí často měsíce pracují bezplatně s nadějí, že by pak mohli dostat stálé pracovní místo. To je neudržitelný stav. Stáže by neměly zamezovat vytváření pracovních míst. Dnešní hlasování v plénu však vydláždí cestu pro budoucí úplný zákaz neplacených stáží. Jsme přesvědčeni, že to je nesprávný signál. Mělo by být stále možné absolvovat například tříměsíční neplacenou stáž. Existuje řada neziskových nebo sociálních organizací, kde může mladý člověk získat úžasné a zajímavé zkušenosti. Tyto organizace však často nejsou schopny za stáž zaplatit žádnou finanční odměnu. Klíčovým činitelem by měla být délka stáže. V případě jakékoli stáže trvající déle než šest měsíců by mohl zaměstnavatel počítat s produktivním přínosem stážisty. Pak by měl mít povinnost vyplácet i finanční odměnu. Dnes přijaté rozhodnutí je neuskutečnitelné a zachází příliš daleko. Proto tuto část usnesení nepodporujeme.

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. – (FR) Mladý člověk by neměl zůstat nezaměstnaný déle než čtyři měsíce – to je tvrzení, s nímž souhlasím. Zpráva o zaměstnanosti mladých lidí navrhuje „evropskou záruku pro mladé lidi“, aby mohli mladí lidé získat důstojnou mzdu a vysoce kvalitní stáže. V situaci obrovské nezaměstnanosti mladých lidí v nejvzdálenějších regionech, zejména na Réunionu, plně podporuji každé opatření pro zapojení mladých lidí do světa práce a proti jejich zaměstnávání v rámci příležitostných smluv. Jestliže má existovat nějaká síla, která zaručí, že po čtyřech měsících nezaměstnanosti by měl mít každý mladý člověk právo na pracovní místo, učňovské místo, doplňkové odborné vzdělávání nebo pracovní místo kombinované se školením, musí z této zprávy Parlamentu nyní vzejít konkrétní opatření. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva kolegyně Turunenové obsahuje důležitou výzvu členským státům, aby podporovaly programy učňovského vzdělávání ve větším počtu i kvalitě. Učňovská místa nabízejí mladým lidem velmi cenný vstup do světa zaměstnanosti, což naopak pomůže opět nastartovat ekonomiku. Skotská vláda v loňském roce stanovila cíl spočívající v zajištění 18 500 učňovských míst v daném roce, v březnu byl tento cíl překročen a bylo zajištěno zhruba 20 000 míst. Je nezbytné na tuto správnou práci navázat a vlády v celé Evropské unii se musí snažit vytvářet pro naši mladší generaci více příležitostí.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, protože hospodářský pokles způsobil v Evropské unii masivní růst míry nezaměstnanosti a mladí lidé byli velmi těžce zasaženi. Dnes je nezaměstnaných více než 5,5 milionu mladých lidí mladších 25 let (21,4 %), což je dvojnásobek celkové nezaměstnanosti. Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejpalčivějších problémů Evropy. Vede ke ztrátě příležitostí hospodářského růstu a k poklesu daňového základu oslabujícímu investice do infrastruktury a veřejných služeb, ke zvýšení sociálních nákladů, nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a odborné přípravy. Všechny členské státy musí podniknout opatření a bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí při zohlednění specifik jednotlivých států. Musíme zajistit růst a vytvářet nová pracovní místa, zvláště pro mladé lidi, a upřednostňovat spolupráci mezi podniky a poskytovateli vzdělávání. Členské státy musí zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny, a to zaručením minimálního práva na bezplatné kvalitní vzdělávání od mateřské školy až po studium na vysoké škole a zajištěním finanční podpory mladým studentům. Musíme povzbuzovat členské státy, aby i přes fiskální a sociální omezení nadále investovaly do vzdělání a odborné přípravy. Je důležité, aby byli mladí lidé finančně nezávislí a měli tak zajištěnou možnost vést ekonomicky nezávislý život.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy, protože jsem přesvědčen, že prosazování a podpora zaměstnanosti mladých lidí má zásadní význam. Dnes jsme bohužel svědky závažné finanční krize, která způsobila značný nárůst míry nezaměstnanosti, zvláště nezaměstnanosti mladých lidí. Nedávno shromážděné statistické údaje ukazují, že nezaměstnaných je více než 5,5 milionu mladých lidí mladších 25 let, tedy 21,4 % všech mladých lidí v Evropě, což představuje dvojnásobek celkové míry nezaměstnanosti. Za této situace bylo nutné požádat Radu a Komisi, aby stanovily strategii zaměstnanosti zaměřenou na vytvoření politik, které by mladým Evropanům zaručily přístup na trh práce a zabránily tak sociálním a ekonomickým nákladům, které nezaměstnanost mladých lidí přináší naší společnosti. Další prioritou bylo přijetí balíčků opatření pro zajištění silné pobídky k investicím do vzdělávání, výzkumu a mobility i možností snadnějšího přístupu k možnostem financování pro mladé lidi, kteří si chtějí založit vlastní podnik.

  Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem dnes pro zprávu z vlastního podnětu o boji proti nezaměstnanosti mladých lidí. Přijetím této zprávy jsme se rozhodli pro důrazné kroky proti zneužívání stáží. Parlament požádal Komisi a členské státy, aby doporučily minimální normy pro stáže. Má být navržena Evropská charta kvalitních stáží. Po léta nabízím mnoha mladým lidem možnost stáže v mé poslanecké kanceláři v rámci Evropského parlamentu v Bruselu nebo Štrasburku. Proto jsem pro podporu statusu stáží. V dnešní době globalizovaných trhů práce a finanční krize je získání dobré a pro praxi významné odborné přípravy zvláště důležité. Stáže nabízejí mladým lidem vynikající příležitost seznámit se s požadavky pracovního života a vyzkoušet si své vlastní schopnosti.

Je požadováno, aby stážisté museli pracovat za spravedlivých podmínek, kdy bude důraz kladen na zajištění odborné přípravy a nikoli na náhradu stálých zaměstnanců. Kromě úpravy popisu stáže a dovedností, které lze získat, by charta měla obsahovat omezení ve věci pracovní doby a doporučení ohledně mzdy. To našim mladým Evropanům vysílá jasný signál.

  David Martin (S&D), písemně. – Tato zpráva je mimořádně důležitá, protože podporuje členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost zaměstnanosti mladých lidí. Finanční krize má významný vliv na nezaměstnanost mladých lidí, která nyní v některých členských státech dosahuje až 40 %. Určení překážek, před nimiž mladí lidé stojí (jako je získání mzdy postačující k obživě a přístupu k péči o děti pro mladé rodiče), má zásadní význam při pomoci v jejich návratu do práce. Podporuji požadavky Parlamentu týkající se evropské záruky pro mladé lidi, která by mladým lidem zajistila odbornou přípravu, učňovské vzdělávání a pracovní místa a která uzná dlouhodobé účinky vysoké nezaměstnanosti mladých lidí na společnost.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Často říkáme, že mladí lidé jsou budoucnost Evropy. Namísto strategií inspirovaných touto skutečností však statistické údaje ukazují, že mladí lidé jsou neúměrně postiženi nezaměstnaností. Je strašné, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je dvojnásobně vyšší než průměrná evropská nezaměstnanost. Ani výhled bohužel není slibný.

Právě proto vítám návrh zprávy o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, tím více proto, že v současné době nejsme schopni přesně předvídat, kdy hospodářská recese skončí. Osobně jsem předložil řadu návrhů na základě stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání k návrhu zprávy, o níž se dnes hlasuje. Zdůraznil jsem význam podnikatelského vzdělávání jako nedílné součásti rozvoje dovedností nutných pro nové typy služeb, stejně jako potřebu rozvoje specifických programů pro mladé lidi se zdravotním postižením. Jestliže taková opatření nepřijmeme, budeme moci jen obtížně zaručit maximální možné příležitosti pro přístup na trh práce.

A v neposlední řadě jsem přesvědčen, že je prospěšné povzbuzovat i programy mobility zaměřené na mladé zaměstnavatele, protože je pro nás mimořádně důležité zavést jako obecnou praxi stáže určené k doplnění osnov a k tomu, aby mladým lidem nabídly možnost získat zkušenosti a přístup na trh práce.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejnaléhavějších problémů Evropy. S celosvětovou hospodářskou recesí tento problém získal ještě hrozivější rozměry, protože před námi stojí 5,5 milionu nezaměstnaných mladých lidí mladších 25 let. To znamená, že riskujeme ztrátu generace propadlé sociálnímu vyloučení a ohrožujeme ekonomickou a sociální budoucnost EU. Nezaměstnanost mladých lidí vyvolává v naší společnosti obrovské sociální a ekonomické náklady, což závažně ovlivňuje příležitosti k hospodářskému růstu. To vede ke ztrátám daní, které oslabují investice do infrastruktury a veřejných služeb, k nárůstu nákladů na sociální pomoc a nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a školení. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Nejvíce jsou nezaměstnaností postiženi mladí lidé a ženy. Tento trend během recese dále narůstá. Vlastní proces nástupu na žebřík zaměstnanosti je stále obtížnější. Tato situace je zneužívána a mladí lidé jsou nuceni přijímat nejistá dočasná pracovní místa nebo jsou využíváni v  rámci jednotlivých stáží. Pouze pokud se budeme o mladou generaci starat a zlepšíme její šance ke vstupu na trh práce, bude moci na jedné straně přispět svým potenciálem společnosti a na druhé straně přemýšlet o tom, že někdy založí rodinu. Nejistá pracovní místa znamenají, že nás nesmí překvapovat nízká porodnost. Zdržel jsem se hlasování, protože zpráva uvádí jeden přístup, existují však určité problémy, které nebyly prozkoumány dostatečně podrobně.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Ráda bych poblahopřála paní Turunenové k její zprávě, která navrhuje, aby Rada a Komise předložily evropskou záruku pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila po uplynutí čtyř měsíců nezaměstnanosti právo na nabídku práce, učňovskou přípravu, další odborné vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání.

Vyzývám Komisi a Radu, aby s přihlédnutím k této zprávě vypracovaly „Evropskou chartu kvalitních stáží“ a zaručily tak vzdělávací hodnotu kurzů a předešly zneužívání stáží. Nesmíme zapomínat, že některé vnitrostátní právní předpisy lze z hlediska příjmu posuzovat jako diskriminační, protože brání mladým lidem v dosažení finanční nezávislosti. Pokusme se spolu s Radou a Komisí zaručit mladým lidem důstojnou mzdu.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) V plénu schválené opatření upozorňuje na to, jak je důležité osvojit si přístup k mladým lidem a zaměstnanosti odvozený od práv, a zdůrazňuje kvalitativní aspekt důstojné práce, která nesmí být zhoršována parametry odchylujícími se od základních norem práce, jako je kvalita práce, pracovní doba, minimální mzda, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví stážistů a pracovníků.

V době složité pro hospodářství i zaměstnanost stojí za to si připomenout, že mladí lidé potřebují jednoznačně potvrdit, že budoucnost Evropy nelze vázat jen na posílení ekonomiky služeb, ale že je třeba hájit i zpracovatelský průmysl a výzkum rozvíjený prostřednictvím evropského financování, které musí být v éře globalizace směřováno i k ochraně duševního vlastnictví a řemesel jako nástroj určený pro malé a střední podniky k podpoře rozvoje a zaměstnanosti.

Kromě toho zbývá mnoho udělat, a rychle udělat, pro zajištění harmonizace všech kvalifikací podle vzdělání. Členské státy musí vynaložit společné úsilí, aby harmonizovaly smlouvy a usnadnily tak vstup mladých lidí do světa práce a podpořily jednodušší přístup k úvěrům s cílem pomoci při koupi nebo nájmu obydlí a případného místa k provozování samostatné výdělečné činnosti.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Krize nejvíce zasáhly ty, kdo právě vstupují na trh práce. Nijak nepochybuji o tom, že nezaměstnanost mladých lidí je v současné době jedním z největších problémů EU. I pokud mladí lidé najdou práci, často získávají pouze dočasné smlouvy. I stáže vyvolávají velké emoce. Na jedné straně hrají velmi užitečnou úlohu a umožňují mladým lidem získat praktické kvalifikace. Na druhé straně v praxi často znamenají to, že práci, kterou by měl udělat zaměstnanec, odvede bezplatně stážista. Některé firmy v Polsku uplatňují při své činnosti zásadu, podle níž lze jakéhokoli dobře placeného specialistu nahradit určitým počtem neplacených stážistů. Takový přístup nemá dobrý vliv na trh práce a nepomáhá ani postavení zaměstnanců. Velice vítám skutečnost, že se Parlament začal tomuto problému věnovat a že tato činnost vyústila v řadu opatření, která mají zlepšit postavení mladých zaměstnanců. Podporuji tato opatření, a proto jsem se rozhodl schválit zprávu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Podporuji přístup uplatněný ve zprávě paní Turunenové: nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejpalčivějších problémů, kterému musí Evropská unie čelit. Existuje riziko, že celá generace bude odsouzena k sociálnímu vyloučení a že si budeme zahrávat s ekonomickou a sociální budoucností Evropské unie.

Nezaměstnanost mladých lidí je v našich společnostech spojena s vysokými sociálními náklady v podobě ztráty příležitostí k hospodářskému růstu, s poklesem daňové základny, který oslabuje investice do infrastruktury a veřejných služeb, s nárůstem sociálních nákladů a nedostatečným využíváním investic do vzdělávání a školení. Evropská unie musí mít společné strategie.

Potřebujeme integrovaný a soudržný přístup, který zahrnuje opatření na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, vychází z nabídky a poptávky související s pracovní silou a je schopen zajistit kvantitu i kvalitu pracovních míst. Pomocí ekonomických a politických investic do tvorby nových pracovních míst, vzdělávání a školení, pevnějších systémů sociálního zabezpečení, dynamičtějšího trhu práce a do důstojné práce můžeme transformovat pracovní trh v EU a zvrátit nynější tendence směrem k lepší budoucnosti pro naše mladé lidi.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Bod 63 této konkrétní zprávy uznává, jak důležité je, aby byli mladí lidé finančně nezávislí, a vyzývá členské státy k zajištění toho, aby mladí lidé měli individuální nárok na důstojný příjem, který jim zajistí možnost vést ekonomicky nezávislý život. Tento pro celou Evropu specifický bod byl doplněn v době, která je pro mladé lidi mimořádně obtížná. Nezaměstnanost  v mnoha členských státech Evropské unie zaznamenala nebývalý nárůst; typickým příkladem je Řecko, kde nezaměstnanost mladých lidí v současné době dosahuje 27,5 %. Současně tlak na snižování mezd v důsledku finančních úprav brání mladým lidem získat finanční nezávislost, opustit domov a založit svou vlastní rodinu. Mladí lidé dnes potřebují důstojnou úroveň příjmu, aby se mohli postavit na vlastní nohy a žít svůj vlastní život. Ačkoli má bod 63 deklaratorní povahu, je to krok správným směrem, a proto jsem pro něj hlasoval.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) K náročným úkolům na cestě k dosažení „Evropy mladé generace“ patří aktivní zajišťování investic, tvorba nových pracovních míst a nabídka příležitostí odborné přípravy.

Členské státy musí povzbuzovat zaměstnavatele, aby mladým lidem nabízeli stálá a důležitá pracovní místa a mzdu, která bude odrážet jejich míru úsilí a jejich odborné a intelektuální schopnosti, s cílem chránit je před smlouvami obsahujícími ustanovení, která mladé lidi staví do nejistého postavení vůči zaměstnavateli, zajistit rovnováhu mužů a žen z hlediska podmínek zaměstnání pro mladé ženy a muže na začátku jejich kariéry a v neposlední řadě zajistit mladým lidem a mladým matkám přístup k mechanismům sociální péče.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) V ideálním světě by nezaměstnanost mladých lidí byla nezákonná. Skutečnost je naprosto odlišná: 5,5 milionu Evropanů mladších 25 let nemá práci nebo nedostává mzdu a každý den žije v nejistotě a pochybnostech. Ačkoli nejpostiženějšími zeměmi jsou Spojené království, Španělsko a Francie, v Belgii není situace o mnoho jiná. Od roku 2000 nezaměstnanost mladých lidí v Bruselu nikdy neklesla pod 30 %. Důvodem jsou studenti ukončující své studium předčasně, nedostatečná znalost jazyků a chybějící partnerství mezi školami a podniky.

Proto i přes své omezené pravomoci v oblasti sociální politiky musí Evropská unie podporovat přístup mladých lidí na trh práce. To je hlavní význam zprávy paní Turunenové. Nastiňuje nové cesty k omezení nezaměstnanosti mladých lidí. Součástí této logiky je nové doporučení „Evropské charty kvalitních stáží“, jehož cílem je zabránit trivializaci vzdělávacích kurzů. Spolu s tím je zde i ambiciózní myšlenka zaručení vzdělávacího kurzu každému mladému člověku, který je nezaměstnaný déle než čtyři měsíce. Zpráva rovněž obhajuje myšlenku „důstojného příjmu“ pro aktivní mladé lidi, bez ohledu na to, zda mají diplom či nikoli. Důvodem je to, že svůj první plat si vždycky pamatujeme.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Podpořil jsem zprávu kolegyně, paní poslankyně Turunenové, jejímž cílem je nabídnout odpovědi pro obtížnou situaci, v níž se evropská mládež nachází tváří v tvář nezaměstnanosti (která podle Eurostatu v současné době postihuje každého pátého mladého člověka mladšího 25 let), nejistotě pracovních míst a zneužívání ze strany zaměstnavatelů. Politiky odborného vzdělávání zaměřené na mladé lidi musí být náročné a musí jim umožňovat získání kvalifikace přizpůsobené potřebám podniků, aby mohli na trh práce vstoupit snadněji. Musíme zvýšit počet kurzů a míst učňovské přípravy umožňujících rozvoj a zdokonalování těchto dovedností a musíme povzbuzovat podniky, aby zvýšily počet příležitostí, které nabízí mladým lidem. Musíme také zajistit, aby tyto příležitosti byly kvalitní. V tomto ohledu by přispělo stanovení minimálních norem pro pedagogický obsah kurzů a učňovské přípravy. Pokud by byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly i celou dobu odborné učňovské přípravy a výši příspěvků placených lidem zapsaným do kurzů a učňovské přípravy, umožnily by nám tyto normy i ochranu mladých lidí před zneužíváním ze strany jejich zaměstnavatelů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Text, který předložila naše kolegyně Turunenová, byl podle hlasování ve Výboru pro zaměstnanost přijat. Obhájili jsme dobré znění, zvláště pokud jde o finanční nezávislost a přístup k bezplatnému vzdělávání (samostatné hlasy PPE). Zpráva byla přijata velkou většinou. Je to dobrá zpráva podaná z vlastního podnětu skupinou Zelených, s určitými vynikajícími pasážemi, které lze využít při práci s mladými lidmi a v nevládních organizacích pro mládež v terénu. Klíčovými body jsou evropská záruka pro mladé lidi, Evropská charta kvalitních stáží, pracovní skupina EU zaměřená na mladé lidi a výzva orgánům EU k ukončení podpory neplacených praxí a stáží.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Pro Evropu budoucnosti má zásadní význam zaručení plné a bezpečné zaměstnanosti mladých lidí. Evropa musí mít odvahu investovat do podniků, které se nepřesunují, ale vytvářejí pracovní místa. Stejně tak musí mít odvahu zakázat obchodování se zbožím ze třetích zemí, které nedodržují práva pracovníků. Odborná příprava je nepostradatelná. Hlasovali jsme pro zprávu.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) V současné době činí počet nezaměstnaných mladých lidí do 25 let věku šokujících 5,5 milionu neboli 21,4 %. Je to téměř dvojnásobek průměrné míry nezaměstnanosti. V Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení nejsou praktické návrhy paní Turunenové nijak předčasné. Musíme zabránit sociálnímu vyloučení celé generace mladých lidí a ohrožení ekonomické a sociální budoucnosti Evropy. Po čtyřměsíční nezaměstnanosti by mladí lidé měli mít právo na pracovní místo nebo placenou učňovskou přípravu, odborné vzdělávání nebo na kombinaci obojího. Měla by existovat charta kvality, která zajistí, aby učňovská místa poskytovala přiměřený příjem a byla časově omezena. Kromě toho usnesení požaduje, aby bylo 10 % Evropského sociálního fondu vyhrazeno na projekty pomáhající mladým lidem najít práci. Evropská komise by také měla zajistit, aby stávající právní předpisy v jednotlivých členských státech nediskriminovaly mladé lidi a zaručovaly jim přístup k sociálním výhodám z hlediska zaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost v mladém věku má destruktivní vliv na sebedůvěru daného člověka a jeho optimismus pro budoucnost. Řešení tohoto problému je důležitým úkolem pro odpovědné politiky.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám přijetí zprávy paní Turunenové o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy, která navrhuje opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, jež jsou náročná, přesto však konkrétní a realistická. Při 21,4 % mladých Evropanů mladších 25 let, kteří jsou nezaměstnaní, je rozhodně čas zasáhnout. Chtěli bychom také zavést „evropskou záruku pro mladé lidi“, aby mladí lidé nemuseli zůstávat nezaměstnaní déle než čtyři měsíce a aby jim byly zaručeny vysoce kvalitní stáže i důstojná mzda.

Zvláště bych chtěl zdůraznit potřebu zajistit mladým lidem vysoce kvalitní stáže, aby se předešlo zneužívání, které existuje v mnoha podnicích a správních orgánech. Stážisté nejsou bezplatní pracovníci a nemohou nahradit zaměstnance; musí mít pedagogický dohled a minimální příspěvky.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – Bohužel hospodářská krize nejzávažněji zasáhla ty, na nichž leží naše budoucnost. S 5,5 milionu nezaměstnaných lidí mladších 25 let činí míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU téměř dvojnásobek míry nezaměstnanosti pracující populace jako celku.

V Litvě byl v loňském roce nezaměstnaný každý jedenáctý mladý člověk oproti každému čtyřiadvacátému v roce 2008. Potřebujeme zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí tím, že jim pomůžeme přizpůsobit kvalifikaci získanou vzděláváním potřebám trhu práce. Podpůrná opatření, jako jsou kvalitní stáže, učňovská příprava a praxe, mohou napomoci bezproblémovému přechodu ze vzdělávání do zaměstnání. Je však důležité, aby tyto stáže nenahrazovaly skutečná pracovní místa – musíme mladé pracovníky chránit před zneužíváním; stejně tak by neměly být opomíjeny výhody neformálního vzdělávání.

Pro Litvu je naprosto nezbytné zabránit zvýšenému odlivu kvalifikovaných pracovních sil. Členské státy Evropské unie by měly vypracovat strategie pro udržení mladých lidí – přestože tyto programy mohu být úspěšné pouze tehdy, pokud mladí lidé cítí, že jsou cennou součástí společnosti. Nesnížíme-li nezaměstnanost mladých lidí, budeme stát před ztracenou generací pracovníků vyrůstajících se špatnými pracovními vyhlídkami uprostřed rostoucího veřejného dluhu.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržela jsem se hlasování o této zprávě o zaměstnanosti mladých lidí, jejíž ústřední bod stále představuje flexikurita („flexibilní“ a „spolehlivé“ pracovní smlouvy) a krátkodobé potřeby podniků, ačkoli v ní jsou i některé kladné prvky včetně přijetí některých pozměňovacích návrhů, které jsem předložila ve Výboru pro kulturu a vzdělávání: tvorba pracovních míst v sociální ekonomice, boj proti diskriminaci, odmítnutí trivializace vzdělávacích kurzů a uznání neformálního vzdělávání.

Zpráva zdůrazňuje důsledky masivní nezaměstnanosti mladých lidí (i s přihlédnutím ke krizi), současně však stále podporuje zachování opatření pomoci hospodářským subjektům, která neprokázala svou úspěšnost a která jen zhoršila situaci týkající se příležitostných pracovních smluv pro mladé lidi.

Kromě toho zpráva zůstává věrná dogmatu „modernizace“ vzdělávání; dokonce hovoří o upřednostnění spolupráce mezi podniky a „poskytovateli služeb vzdělávání“ a požaduje časnou spolupráci mezi školami a světem práce.

Zpráva: Pascale Gruny (A7-0193/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V této složité době hospodářské krize musí být náš evropský sociální model klíčem k obnově a růstu. Nelze na něj pohlížet jako na zátěž, ale naopak jako na motor pokroku našich společností. Hlasovala jsem pro zprávu paní Grunyové, jejímž cílem je zahájit velkou evropskou iniciativu v oblasti zaměstnanosti. Podstatou této iniciativy je dbát na to, aby podnik mohl být zřízen kdekoli v Evropské unii do tří dnů a bez poplatků. Formální postupy pro přijetí prvních zaměstnanců by mohly být vyřízeny prostřednictvím jediného rozhraní, pomocí aktivačních plánů – zejména pro osoby s nízkou kvalifikací – prostřednictvím individuálního poradenství, intenzivní odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků a zvýšení jejich kvalifikace atd. Myslím, že udržení zaměstnanosti i vytváření nových pracovních vyhlídek pro ty nejmladší i pro ty, kdo již jsou na trhu práce, ale už nemají pracovní místo, je nezbytnou podmínkou toho, aby Evropané znovu získali důvěru v náš sociální model. Kromě toho je tato důvěra zásadní pro naši budoucnost, z důvodů sociálních stejně jako z důvodů ekonomických a politických.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu. Atypické pracovněprávní vztahy jsou definovány novými formami smluv, které se vyznačují jedním nebo více následujícími znaky: částečný úvazek, příležitostná práce, dočasná práce, práce na dobu určitou, práce z domova, práce na dálku a práce na částečný úvazek na 20 a méně hodin týdně. Finanční a hospodářská krize, kterým Evropská unie čelí, by mohla vést k nestabilním trhům trhu a rostoucímu sociálnímu vyloučení. Z toho důvodu je naléhavě nutné pomoci členským státům chránit v Evropě co možná největší počet pracovních míst a co nejvyšší zaměstnanost. Musíme zintenzivnit snahy v oblasti investic do dovedností, odborné přípravy a udržitelné zaměstnanosti a musíme rozvíjet podporu zásad flexikurity. V rámci strategie EU 2020 by měly být navrženy jasné návrhy a konkrétní opatření na ochranu pracovních míst a vytváření pracovních příležitostí.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Nemohu jinak, než využít svůj hlas na podporu zprávy paní Grunyové, k níž jsem přispěla předložením četných pozměňovacích návrhů, které Výbor pro zaměstnanost a sociální věci přijal.

Moje příspěvky vycházely ze dvou hlavních úvah. Zaprvé z důležitosti vazby mezi vzdělávacími kurzy a potřebami trhu práce. V tomto ohledu je nutné, aby mladí lidé přehodnotili své vnímání manuálních profesí, které jsou dnes hodnoceny jako profese degradující danou osobu a její sociální postavení, ačkoli údaje potvrzují, že tyto profese nabízejí významnou profesní volbu jak z hlediska začlenění do pracovních sil, tak z hlediska ekonomické návratnosti.

Zadruhé šlo o obhajobu určitého druhu flexibility, která se nedegeneruje do podoby vykořisťování člověka, neodsuzuje daného pracovníka k celoživotní nejistotě a nezakrývá nezákonný záměr nahradit formy trvalých pracovních poměrů. Podporuji naopak inteligentní flexibilitu, která se umí chytře přizpůsobit změněným podmínkám způsobu činnosti podniků, reaguje na potřeby trhu tím, že zaručuje zaměstnanost a usnadňuje začlenění i těch nejslabších skupin do světa práce.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě paní Grunyové, protože nehledě na zlepšení, která přinesly pozměňovací návrhy dohodnuté ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, je to zpráva, která prosazuje přístup flexikurity a jiná neoliberální opatření, jež vedou k nejistotě pracovních míst. Přestože se zpráva zdá „vyváženější“ než její původní podoba, stále sleduje zelenou knihu Komise o pracovním právu a stále věří, že flexibilita je a musí být „základním nástrojem ekonomiky“.

Jejím základem je využití nástroje spočívajícího v koncepci „celoživotního vzdělávání“ ve prospěch kapitálu a podniků a nikoli ve prospěch osobního a profesního rozvoje pracujících. Zpráva rovněž prosazuje názor, že „samostatná výdělečná činnost“ je druh práce, který by měl být podporován. Ze stejných důvodů, kterými mám na mysli trvání na přístupu „vyvážené flexikurity“, jsem hlasoval proti návrhu usnesení, který předložila skupina Verts/ALE.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro většinu opatření navrhovaných v této zprávě. Je skutečností, že hospodářská krize významně zvýšila počet atypických smluv a nejistých pracovních situací. Ty měly větší dopad na mladé lidi a ženy. Jsem však přesvědčen, že evropský sociální model, jehož cíle jsou zaměřeny na udržitelný růst, plnou zaměstnanost, prosazování sociální péče a ochrany, může zajistit podmínky a prostředky nutné k vyvedení Evropské unie a jejích členských států z krize. V této souvislosti bych chtěl upozornit na dvě otázky, které jsou podle mě v současné situaci ekonomické krize a údajů o abnormálně vysoké nezaměstnanosti v Evropské unii naprosto zásadní pro ochranu kvalitní a důstojné zaměstnanosti a tvorbu nových pracovních příležitostí v rámci strategie 2020. První se týká potřeby zvýšených investic do získávání kvalifikace a profesního a celoživotního vzdělávání. Druhý se týká významu účinného provádění strategií flexikurity, které pak umožní skutečný boj proti nezákonnému zaměstnávání a také snížení nejistoty pracovních míst.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, jejímž cílem je zahájit na úrovni Evropské unie opatření k ochraně pracovníků s atypickými smlouvami a dále zlepšit sociální dialog na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie. Zpráva se rovněž snaží nově definovat politiky flexikurity, které se v minulosti příliš zaměřovaly na flexibilitu a nedostatečně na jistotu pro pracovníky. Atypická práce zahrnuje práci na částečný úvazek, práci na dobu určitou, dočasnou práci, práci z domova i nové typy smluv, jako jsou smlouvy „na nula hodin“, a rostoucí trend falešné samostatně výdělečné činnosti. Ačkoli je cílem těchto smluv zavést na trhu práce flexibilitu pro zaměstnavatele i zaměstnance, studie ukazují, že jsou často spojeny s nejistou prací a v důsledku toho s nejistým příjmem. Těmto pracovníkům jsou často upírána důležitá práva včetně práva na odbornou přípravu nebo vstup do odborů. Naší prioritou musí být boj se všemi formami nejistého zaměstnání a tato priorita nabyla zvláštního významu během současné krize. Krize by neměla sloužit jako záminka pro rozvoj dalšího nejistého zaměstnávání. Všichni pracovníci by měli mít přístup k rovnému zacházení bez ohledu na svou pracovní smlouvu. Práva, jako je přístup k sociálnímu zabezpečení a odborné přípravě a právo na vstup do odborové organizace, by neměla být upírána žádnému pracovníkovi.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Zpráva o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu reaguje na situaci na trhu práce v současné hospodářské krizi. Je třeba vynaložit maximální úsilí pro zachování co největšího počtu pracovních míst, tyto ale musí kvalitativně pracovní místo představovat. V současné době se napříč EU silně rozmáhá zaměstnávat osoby formou tzv. atypických a velmi atypických smluv. To jsou smlouvy na dobu kratší šesti měsíců, s pracovní dobou kratší než 10 hodin týdně či ústně uzavřené smlouvy. K souhlasu s takovými ustanoveními pracovního poměru jsou ekonomickou a sociální situací nejvíce nuceni mladí do 25 let a tzv. předdůchodové ročníky, z genderového hlediska ženy. Měli bychom zvážit, zda je toto adekvátní reakcí na situaci na trhu, a možnosti uzavírání takovýchto smluv upřesnit či omezit a maximálně usilovat o přechod ke kvalitativně lepším pracovním místům spíše než o zachování počtu pracovních míst, má-li jejich výrazná část takovouto hodnotu. Zprávu plně podporuji a budu pro její přijetí hlasovat.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V posledních letech, po celosvětové hospodářské krizi, nezaměstnanost v EU exponenciálně vzrostla (na konci roku 2009 činila zhruba 10 %). Protože se prokázalo, že stávající model nefunguje a k ochraně zaměstnanosti není nejvhodnější, je velmi důležité, abychom našli nové cesty k překonání krize a vytvoření udržitelné dlouhodobé politiky zaměstnanosti. Proto se domnívám, že zásadní význam mají investice do odborné přípravy pracovníků, do specifické kvalifikace pro každého člověka a do inovací. Ukázalo se, že nepružné modely pracovního práva selhaly. Příklad Spojených států amerických ukazuje, že flexibilita není synonymem nejistoty, ale dynamického trhu práce. Čísla citovaná ve zprávě to prokazují, když uvádějí, že jen 10 % případů nezaměstnanosti v USA trvá déle než rok, oproti 45 % (!) v EU. Toho by se podle mého názoru měla Evropa snažit dosáhnout koncepcí flexikurity EU. Na atypické smlouvy (částečný úvazek, příležitostná nebo dočasná práce, práce z domova, práce na dálku atd.) by nemělo být pohlíženo s nedůvěrou jen proto, že jsou atypické. Společnost se vyvinula, svět se změnil a tuto změnu musí nezbytně provázet i pracovněprávní vztahy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Atypické zaměstnání je definováno novými formami smluv, které se vyznačují jedním nebo více následujícími znaky: částečný úvazek, příležitostná práce, dočasná práce, práce na dobu určitou, práce z domova, práce na dálku a práce na částečný úvazek na 20 a méně hodin týdně. Pracovní místa ztracená v důsledku současné krize byla především pracovní místa v odvětví atypické práce, kde nastaly větší obtíže s hledáním nového zaměstnání. Více než pětina evropských pracovníků každoročně mění zaměstnání. V Evropské unii trvá 45 % všech dob nezaměstnanosti déle než jeden rok oproti přibližně 10 % v USA.

Rada musí této skutečnosti věnovat pozornost a musí v rámci strategie EU 2020 přijmout konkrétní opatření k ochraně kvalitních a důstojných pracovních míst a vytvořit udržitelné pracovní příležitosti. Měl by být zajištěn určitý soubor základních práv pro všechny zaměstnance, bez ohledu na to, jaký je jejich status zaměstnanosti. Stále obhajuji naléhavé rozšíření ochrany na práci prováděnou v atypických formách zaměstnání. EU nemůže opustit svůj evropský sociální model, měla by jej spíše posílit.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu, vzhledem k tomu, že ačkoli má zpráva některé kladné prvky, jako je pobídka ke změně atypických forem práce na formální zaměstnání, obecně zpráva především prosazuje flexikuritu. Mnoho ustanovení zprávy je toho příkladem, jmenovitě když zpráva uvádí:

„domnívá se, že s ohledem na probíhající krizi je nezbytné aktualizovat vnímání „flexikurity“ na evropské úrovni, tak aby pomohla zvýšit jak produktivitu, tak i kvalitu pracovních míst zaručením jistoty a ochranou pracovních míst a práv zaměstnanců, […] přičemž podnikům poskytne organizační pružnost nutnou k vytváření nebo snižování pracovních míst v závislosti na měnících se potřebách trhu […].“

My ale víme, že velké podniky a vlády na úrovni EU neusilovaly o „spravedlivé a vyvážené provádění zásad flexikurity“, které „může přispět k tomu, aby trhy práce posílily pro strukturní změny“. Naopak, jak se stalo v Portugalsku, dojde ke zvýšení nejistoty a snížení zabezpečení, ke stálému oslabování pracovněprávních vztahů a práv pracujících.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Údajná obliba nezávislé práce neukazuje nové nadšení pro zakládání podniků, ale hluboké znechucení nezaměstnaných lidí tváří v tvář neschopnosti či neúčinnosti služeb zaměstnanosti.

Tlak na uzavírání příležitostných smluv a pracovních poměrů je důsledkem politik, které otevřely trhy zahraniční konkurenci. Toto otevírání stlačuje mzdy a míry zaměstnanosti, téměř poslední zbývající upravitelnou proměnnou podniků ve světě nekalé hospodářské soutěže. Současné imigrační politiky v Evropě také tlačí dolů mzdy a podmínky zaměstnání pro nejméně kvalifikované pracovníky, jak ukazuje velmi mnoho statistických studií. A to nehovoříme o jejich neúměrných nákladech pro oblast veřejných financí, a tím o jejich odpovědnosti za schodky a veřejné dluhy i za fiskální vyčerpávání evropské veřejnosti.

Zpravodajka však toto vše přehlíží a setrvává v obecné politické logice, která vede k nejistotě, nezaměstnanosti a nárůstu počtu chudých pracovníků. Hájí „flexikuritu“, ačkoli ví, že ve světě vytvářeném Evropskou unií si budou podniky nutně pamatovat jen to „flexi“. Nezaměstnaní lidé a pracující nemohou od Bruselu očekávat vstřícnost – právě naopak!

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Grunyové o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu, protože za posledních několik let se počet atypických forem práce – práce na částečný úvazek, rozložené směny – značně zvýšil a protože musíme pracovníky chránit. Krize nesmí sloužit jako záminka pro rozvoj příležitostné práce. Pracovní právo musí chránit všechny zaměstnance bez ohledu na to, jakou formu má jejich smlouva. Zpráva rovněž žádá členské státy, aby revidovaly své politiky flexikurity, aby pracovníkům nabízely větší ochranu.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Dnešní trh práce a související pracovněprávní vztahy charakterizuje jediné slovo: flexikurita. Za této situace je třeba brát v úvahu dvě věci: na jedné straně musí být možné být flexibilní ve způsobu strukturování pracovněprávních vztahů, které nevyhovují konvenčním rámcům. Na druhé straně musí být pro pracovníky v těchto „atypických“ formách zaměstnání zaručeno sociální zabezpečení. Podporuji návrh zpravodajky na zesílení úsilí s cílem vytvořit udržitelná pracovní místa i odbornou přípravu a současně pomoci nezaměstnaným a osobám hledajícím zaměstnání při jejich hledání prostřednictvím aktivního poradenství a znovu je začlenit na pracoviště. Proto podporuji zprávu paní Grunyové.

  Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Dnes jsem hlasoval pro zprávu z vlastního podnětu o atypických pracovních smlouvách v EU, kterou předložila paní Grunyová. Umožní nám vyslat trhu práce dvě zásadní sdělení. Atypické pracovní smlouvy musí v Evropě zůstat výjimkou. Je třeba přejít ke stabilním, chráněným, kvalitnějším pracovním smlouvám. Rychlé tempo strukturální změny vyžaduje pružnější formy práce. Atypické smlouvy se však nesmí stát normou, jsou-li spojeny se špatnou sociální ochranou nebo dokonce záměrným vykořisťováním. Zneužívání atypického zaměstnání porušuje evropský sociální model. Uplatňování tohoto modelu se v členských státech liší a model tvoří páteř veřejné podpory odpovědné politické akce. Neexistuje žádná alternativní možnost ochrany znevýhodněných skupin, nejen v tomto Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a nejen během období krize po pádu v roce 2008.

Účast, spravedlivé pracovní podmínky a ochrana základních práv musí být zaručeny těm, kdo jsou neúměrně postiženi atypickými formami zaměstnání: ženám, starším a mladým lidem. Na vnitrostátní i evropské úrovni je třeba přijmout aktivní opatření k řešení tohoto problému, například hromadnou kampaň proti nezákonnému zaměstnávání, zbavit se nejistých pracovních míst a zaručit přístup k další odborné přípravě, kvalifikaci a celoživotnímu vzdělávání. Je třeba nalézt rovnováhu mezi produktivitou na jedné straně a ochranou práv zaměstnanců na straně druhé.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jestliže se chce Evropa více zaměřit na veřejnost, musí se snažit být otevřená, pokud jde o trh práce. V této době vážné hospodářské a finanční krize musí využít veškeré prostředky, které má k dispozici, aby zachránila pracovní místa, zvláště u osob, které jsou na trhu práce nejméně chráněny. Ke zlepšení a ochraně trhu práce může značně přispět dialog a kolektivní vyjednávání.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Nejprve bych ráda poblahopřála paní Grunyové k její svědomité práci, při níž se snažila nalézt nejlepší možný kompromis ve věci atypických smluv, které představují významné téma. Nesmíme zapomínat, že reformy týkající se práva na práci se musí zaměřit na rozšíření ochrany pracovníků s atypickými smlouvami a musí usnadnit přechod mezi různými druhy práce a nezaměstnaností. Proto bych chtěla požádat Komisi a vnitrostátní vlády, aby splnily své povinnosti týkající se situace „vyloučených“ osob – pracovníků s atypickými nebo „velmi atypickými“ smlouvami – a aby nalezly rovnováhu mezi jejich právy a právy tzv. „osob v systému“. A konečně bych chtěla zvláště zdůraznit skutečnost, že smlouvy na dobu neurčitou musí být pravidlem a že flexikurita nemůže fungovat bez silné sociální ochrany.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Grunyové, která je podle mě správně vyvážená a zabývá se celou řadou sociálních a ekonomických aspektů. Pracovníci s atypickými smlouvami mohou v současné době hospodářského oživení představovat přidanou hodnotu, a proto i oni musí být chráněni již platnými směrnicemi a musí spadat do jejich působnosti.

Zpráva přijímá dobře definované hlavní směry a specifická opatření k ochraně pracovních míst zajišťující vysoce kvalitní zaměstnanost v celé Evropě. Jsem přesvědčen, že je velmi důležité naléhat na členské státy, aby aktivně podporovaly pracovníky a zajistily pro ně pružné pracovní podmínky, nároky na dovolenou, pracovní režimy obsahující práci na částečný úvazek a pobídky pro práci z domova.

Evropa musí pokročit ke společným principům, zaměřit se zvláště na zvýšení produktivity a kvality zaměstnání a zaručit jistotu, sociální ochranu a zvláštní podporu pro znevýhodněné skupiny.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Evropská unie čelí zásadní finanční, hospodářské a sociální krizi. K překonání této krize je nutné zintenzivnit úsilí z hlediska investic do kvalifikace, odborné přípravy a tvorby udržitelných pracovních míst.

Za této situace se počet atypických smluv znatelně zvýšil, což mělo nejtvrdší dopad na mladé pracovníky ve věku 19 až 29 let nebo na osoby starší 50 let, na ženy a nekvalifikované pracovníky. Z hledisky kvality práce tito pracovníci stále čelí nízké jistotě práce, nemají strukturovaný kariérní plán, mají méně příležitostí k odborné přípravě a kariérnímu rozvoji i větší problémy při vyvažování pracovního a rodinného života.

V důsledku toho je třeba rozšířit ochranu na pracovníky zaměstnané na základě těchto atypických smluv, přijmout opatření proti nehlášené práci a zajistit bezproblémový přechod mezi různými druhy zaměstnání a nezaměstnaností.

Každá forma zaměstnání musí být doprovázena souborem práv, mezi něž patří: rovné zacházení, ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků, přístup k odborné přípravě, kolektivní vyjednávání a svoboda sdružování a zastoupení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva v podobě přijaté ve výboru byla přijata i v plénu. Text není škodlivý, ale je poměrně slabý. Za skupinu Verts/ALE jsme předložili alternativní usnesení z důvodů viditelnosti a přednesení našich názorů v plénu. Bohužel nebyla možnost zajistit pro ně většinu. Podle očekávání bylo zamítnuto, podpořila je však skupina S&D a část skupiny GUE/NGL.

Negativní stránky jsou podle nás následující: není uveden odkaz na právní rámec pro rovná práva; není zmíněna definice pracovníka (což je důležité kvůli obcházení předpisů); existuje zde příliš vysoká flexibilita a příliš mnoho formulací o administrativní zátěži podle PPE a je nadměrně zmiňována flexikurita, přičemž text jako celek je flexikuritě příliš nakloněn.

K pozitivním stránkám patří to, že text zaručuje základní pracovní práva bez ohledu na status zaměstnanosti, rozšiřuje ochranu atypických pracovníků, stanoví, že přechod mezi zaměstnáními musí být bezpečný, vyjadřuje obavy ohledně věcí rozhodovaných u ESD a zdůrazňuje potřebu posílení sociálních partnerů.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, protože ačkoli na jedné straně je správné mít na trhu práce flexibilitu a je dobré, aby byli mladí lidé připraveni přijímat atypické smlouvy, které jsou užitečné pro jejich rozvoj, na druhé straně skutečně potřebujeme dbát na to, aby tyto možnosti nevyužívali bezohlední provozovatelé, kteří zneužívají mladé lidi tím, že jim dostatečně neplatí.

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE), písemně. – (DE) Výskyt atypických pracovních smluv v Evropské unii významně narůstá. Analýza předložená ve zprávě paní Grunyové je tedy dobrá a je třeba ji uvítat. Kultura, zejména sdělovací prostředky a nová média jsou odvětví, kde již obvyklé smlouvy téměř neexistují. Například kameramani a technici ve filmových štábech jsou popisováni jako osoby ve svobodném povolání, jakkoli zde vlastně existuje jistá míra závislosti. V této souvislosti však zpráva nezmiňuje politické kroky nutné k tomu, aby byla z pozice politiky zaručena příslušná zaměstnanecká práva, jako jsou důchodová práva nebo práva na zastoupení. Proto jdeme v našem alternativním usnesení dál. Požadujeme, aby stejná práva platila pro všechny pracovní smlouvy a aby byla tato zásada v Evropské unii právně zakotvena. Nesmí existovat dvě třídy pracovních smluv. Ve skupině Verts/ALE se též domníváme, že je důležité omezit šedou zónu „falešné“ samostatné výdělečné činnosti. Chceme proto dosáhnout toho, aby v případech, kdy existuje organizační a finanční závislost, byl tento pracovněprávní vztah považován za vztah udělující status zaměstnance. Jenom tak můžeme zajistit, aby lidé, kteří celý svůj život pracují, mohli i svého stáří užívat s důstojností.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) V dnešní době lidé pracují v celé řadě postavení: jako zaměstnanci nebo jako („falešné“) osoby samostatně výdělečně činné, na plný nebo částečný úvazek, na dobu určitou i na dobu neurčitou, jako osoby pracující doma nebo jako dočasní pracovníci. Skutečností je, že flexibilita, kterou zaměstnavatelé vyžadují, je často na úkor nutné ochrany pracovníků. Skupina Verts/ALE dnes předložila alternativní usnesení, jehož cílem bylo zaměřit se zejména na jednoznačný status „pracovníka“ (v jakékoli funkci) a které požadovalo směrnici zaručující rovná práva pro všechny pracovníky. Toto usnesení neuspělo a Parlament promarnil příležitost budovat silnější sociální Evropu. Podpořil jsem však přesto i původní usnesení, protože prosazuje rozšíření ochrany pracovníků a snaží se zaručit základní práva pracovníků a bezpečný přechod mezi zaměstnáními a posílit úlohu odborů.

V Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je tento přístup jistě užitečný, zejména s ohledem na to, že s atypickými smlouvami pracuje stále více lidí. V Evropě žije 8 % pracovníků v chudobě, ačkoliv mají práci, a 17 % Evropanů má nízký příjem. Proto je nutné zasáhnout, a já tudíž vítám stanovisko celého Evropského parlamentu.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. – (SV) Hlasovala jsem proti zprávě hájící atypické pracovní poměry, ale za lepších podmínek, než jaké zpráva uvádí jako velmi atypické formy pracovního poměru, jež jsou zcela neregulované a často vznikají jen podáním ruky zaměstnavatele a zaměstnance. Porovnáme-li tuto zprávu se sdělením Komise vycházejícím ze zelené knihy Komise nazvané „Modernizace pracovního práva“, bylo během tohoto procesu dosaženo určitého pokroku. Zpráva rovněž zdůrazňuje obavy z dopadu proti odborům směřujících rozsudků o trhu práce v Evropě. To je důležité. Ve velkých zemích, jako je Německo a Spojené království, je například v současné době každé čtvrté pracovní místo v odvětví s nízkými mzdami. Nezaměstnanost a sociální dumping na vnitřním trhu Evropské unie zatlačily odbory a hnutí pracujících do defenzivy. Jsem však přesvědčena, že EU by se neměla sama vměšovat do forem pracovního poměru. To je záležitost, která musí být řešena na vnitrostátní úrovni. V mé zemi sjednávají kolektivní smlouvy, které se těmito otázkami zabývají, autonomní strany. Východiskem musí být právo na práci na plný úvazek jako standard, ale s možností práce na částečný úvazek.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, protože se drží linie prosazování flexibilních pracovních poměrů, flexikurity a věcí, které je obvykle doprovázejí: zaměstnatelnosti, schopnosti a adaptability pro zaměstnání a podnikatelského ducha.

Toto usnesení se rovněž snaží zjednodušit různé pracovní smlouvy pod záminkou snižování počtu atypických pracovních smluv a usnadnění přechodů mezi různými druhy pracovního poměru.

Je pravda, že toto usnesení uznává sociální důsledky současné krize, zvláště nárůst počtu chudých pracovníků a atypických forem pracovního poměru, rovněž však také lituje toho, že se podnikům nedaří rozvíjet nové formy pracovních smluv nabízející dostatečnou flexibilitu pro reakci na krizové situace.

Stručně řešeno, toto usnesení se stále vyznačuje neoliberálním přístupem, jehož ničivé účinky na zaměstnanost a práva zaměstnanců můžeme již řadu let pozorovat.

Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0203/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Zvyšování účinnosti zdrojů v Evropě patří k prioritním cílům strategie EU 2020. Dovolte mi uvést jeden příklad. Bioplyn je vzácný zdroj užívaný k výrobě elektřiny a jako palivo v dopravě a pro dodávky do plynárenské sítě. Nejúčinnější metodou výroby bioplynu je využívání organického odpadu, které je souběžně prospěšné pro průmysl, hospodářství i životní prostředí.

Recyklace biologického odpadu také může pomoci snížit používání chemických hnojiv v zemědělství, zejména hnojiv obsahujících fosforečnany, a zvýšit schopnost půdy zadržovat vodu v zájmu udržení vysoké míry produktivity. Tato vazba mezi přechodem ke společnosti recyklující odpady, rozvojem hospodářství s nízkými emisemi uhlíku a potenciálem pro vytváření pracovních míst v této oblasti je v současné ekonomické, environmentální a sociální situaci důležitá.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že účinné a udržitelné nakládání s biologickým odpadem je pro Evropskou unii naprostou prioritou, také s ohledem na skutečnost, že množství biologického odpadu každoročně vznikající v EU se odhaduje na 76,5 až 102 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pan Fernandes získal mou podporu pro svou zprávu o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Myslím, že se mu zcela správně podařilo zvážit všechny problémy, mezi nimiž jsou těmi nejdůležitějšími prevence a recyklace. Biologický odpad má svou úlohu i v globálnější záležitosti: v boji proti změně klimatu. Proto musíme biologický odpad zcela oddělovat od odpadu běžného, který je z dlouhodobého hlediska tím nejhorším řešením. Namísto toho bychom měli biologický odpad využívat ke kompostování nebo k výrobě bioenergie, jak zpráva silně zdůrazňuje. A konečně, z hlediska současného nakládání s biologickým odpadem existují mezi členskými státy velké rozdíly. Pokud jde o mě, jsem pro jediný legislativní akt, jak navrhuje tato zpráva. A konečně bych chtěla dodat, že nakládání s biologickým odpadem může podpořit sociální soudržnost Evropské unie, protože například recyklační podnik vytváří velký počet pracovních míst.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) S růstem hospodářství a území Evropské unie jsou produkována stále se zvyšující množství odpadu. V zájmu účinného nakládání s biologickým odpadem by prioritou měla být prevence nebo omezování odpadu. Pro dosažení tohoto cíle je nutné zapojit i samotné občany. Kromě toho, biologický odpad lze využít i jako surovinu k výrobě biopaliv užívaných ve výrobě bioenergie, elektřiny a v odvětví dopravy. Účinné nakládání s biologickým odpadem může přispět k cíli EU, který stanoví dosažení nejméně 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. K dosažení tohoto cíle účinnějšího nakládání s odpadovými zdroji a snížení nákladů na nakládání s biologickým odpadem by však Evropská komise měla vypracovat směrnici o nakládání s biologickým odpadem. Tato směrnice by měla obsahovat stanovení systémů sběru odpadu, které by byly pro členské státy závazné, a měla by i stanovit vnitrostátní metody zpracování biologického odpadu, aby se předešlo méně vhodným metodám, jako je skládkování a spalování.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) I přes určité výhrady k proveditelnosti některých cílů specifikovaných ve zprávě, jsem se rozhodla zprávu pana Fernandese podpořit, a tudíž pro ni hlasovat. Prosazování technik nakládání s biologickým odpadem, které mají zabránit tomu, aby byl tento odpad likvidován skládkováním, se zdá být nejen aktem odpovědnosti vůči životnímu prostředí a komunitám, ale i strategickou investicí pro posilování potenciálního nového zdroje pracovních příležitostí.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Selektivní sběr a recyklace biologického odpadu jsou pro udržitelný rozvoj Evropy nezbytné. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože žádá Evropskou komisi, aby do konce roku předložila návrh zvláštní směrnice o biologickém odpadu. Tento nový právní předpis by měl stanovit požadavek na systém selektivního sběru a recyklace biologického odpadu.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Zacházení s odpadem je problém ovlivňující Evropu i celé lidstvo. Každý den jsou produkovány tuny odpadu, který poškozuje životní prostředí a má škodlivé dopady na veřejné zdraví a kvalitu života. Zaprvé bych chtěl poblahopřát zpravodaji, panu Fernandesovi, k jeho vynikající práci. Současné právní předpisy z hlediska biologického odpadu neodpovídají požadavkům na regulaci tohoto materiálu. Vítám iniciativu ve věci návrhu zvláštního předpisu k dosažení cílů účinného a udržitelného nakládání s biologickým odpadem (lepší právní předpisy, zjednodušení práva, jasnost a jistota). Jde nejen o škodlivý environmentální vliv tohoto odpadu na běžných skládkách; tento odpad má i velmi důležitou úlohu při hnojení půdy a je s ním spojen velký energetický potenciál (prostřednictvím bioplynu), který lze využít k výrobě elektřiny, při vytápění nebo jako palivo pro vozidla.

Zvláštní předpis pro nakládání s biologickým odpadem je podle mě základním důsledkem provádění zásad obsažených v rámcové směrnici o odpadech. Je třeba vypracovat celou škálu norem, harmonizovat postupy a prosazovat vnitřní trh prostřednictvím synergie životního prostředí, recyklace a tvorby zelených pracovních míst. Evropa účinná z hlediska zdrojů není jen Evropa roku 2020; je to Evropa budoucnosti.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Účinné nakládání s biologickým odpadem znamená nejen environmentální přínosy, ale také kladně přispívá v sociální a ekonomické oblasti. Proto hlasuji pro návrhy této zprávy. Význam zlepšování účinnosti při nakládání s biologickým odpadem i upřednostnění prevence vzniku/snižování objemu tohoto odpadu přispěje k podpoře udržitelného rozvoje a nakládání s přírodními zdroji. Je také důležité nezanedbávat kladné vlivy lepšího nakládání s biologickým odpadem, jmenovitě dopad na fungování vnitřního trhu, na budoucnost zemědělství prostřednictvím zachování a obnovy úrodnosti půdy i na prosazování energie z obnovitelných zdrojů. Sestavení rozsáhlé sbírky právních předpisů o nakládání s biologickým odpadem do jediného právního předpisu by proto mělo být prioritou, stejně jako nutná harmonizace politik členských států prostřednictvím zvláštního předpisu o biologickém odpadu.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Odpad je po energetice, průmyslu a zemědělství čtvrtým největším zdrojem emisí skleníkových plynů, přičemž hlavním zdrojem těchto emisí je skládkování. Skládkování představuje obrovskou hrozbu nejen produkcí metanu, ale také možnou kontaminací podzemní vody, půdy a samozřejmě plochou pozemku, kde je odpad skládkován. Zde vzniká stále větší plocha nenahraditelné ztráty hodnoty půdy. Biologický odpad je celosvětově skládkován nejčastěji a jen v mizivém procentu dochází k jeho třídění a znovuzpracování. Ročně se v EU vyprodukuje až 100 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad, až 37 milionů tun odpadu z nápojového a potravinářského průmyslu. Biologický odpad má však svoji důležitou úlohu v boji proti změnám klimatu a pokud je využíván, tak představuje obrovský potenciál pro výrobu obnovitelné energie. Evropské obyvatelstvo si již uvědomuje nutnost odpad třídit. Biologický odpad však téměř vždy končí na skládkách.

V některých starých členských zemích je možné biologický odpad odkládat v kontejnerech, dále je zpracováván a využíván. V nových členských zemích je možnost separovat vedle plastů, skla, papíru také biologický odpad téměř nemožné, protože jej nemá občan kam odložit. Je proto nezbytné vytvořit podmínky pro recyklaci a další energetické využívání biologického odpadu v každé z členských zemí EU. Zpráva řeší problematiku adekvátně, budu pro její přijetí hlasovat.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, vzhledem k tomu, že stanovení povinných systémů odděleného sběru a recyklace biologického odpadu umožní větší ochranu životního prostředí v EU a podpoří boj proti změně klimatu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jen pozorování toho, jaké množství biologického odpadu se denně vyhodí v důsledku naší soukromé spotřeby, by nás mělo upozornit na nutnost zkoumat nejlepší cesty k jeho využití a k minimalizaci jeho dopadu na životní prostředí. Přidáme-li k soukromé spotřebě spotřebu průmyslovou, nabude tato nutnost na naléhavosti a měla by motivovat jak politické činitele, tak odborníky, aby vytrvali ve studiu nejvhodnějších procesů a metod. Jsem přesvědčen, že směrnice zaměřená na účinné zlepšení způsobu nakládání s tímto druhem odpadu by byla velkým přínosem pro občany všech členských států.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí tohoto usnesení, pro něž jsem zpravodajem a které podporuje návrh zvláštní směrnice o biologickém odpadu do konce roku 2010 a vybudování systému odděleného sběru pro členské státy, vyjma případů, kdy to z environmentálního nebo ekonomického hlediska není nejlepší řešení.

Odhaduje se, že množství biologického odpadu každoročně vyprodukovaného v Evropské unii činí zhruba 100 milionů tun. Tento druh odpadu je čtvrtým největším zdrojem skleníkových plynů v EU, zejména je-li skládkován. Zde přednesené usnesení se snaží podporovat odklon od ukládání biologického odpadu na skládkách, prosazovat produkci vysoce kvalitního kompostu k obnově půdy bez chemických látek a podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise dosud trvala na tom, že neexistuje potřeba směrnice pro tento druh odpadu.

Doufám, že komisař odpovědný za generální ředitelství pro životní prostředí si zprávu přečte, vezme na vědomí stanovisko většiny Parlamentu a skončí s takto omezeným vnímáním dané záležitosti. Naše stanovisko je náročné a realistické. Požadujeme zvláštní směrnici, která přinese jasnost a jistotu, a doufáme, že komisař bude přáním Parlamentu nakloněn.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nakládání s biologickým odpadem, naprosto nezbytné pro zdravou existenci lidského druhu a pro jeho harmonické soužití s přírodou, nesmí být posuzováno z hlediska přísně komerčních zájmů. Projednávaná zpráva zmiňuje „zavedení povinného systému odděleného sběru pro členské státy“ a vhodné zacházení s biologickým odpadem prostřednictvím anaerobní digesce a kompostování. Ačkoli obecně s těmito zásadami souhlasíme, nemůžeme nepoukázat na některé problémy. Kromě technických problémů spojených s obhajovaným zpracováním, které nelze přehlížet, je tento způsob mnohem nákladnější. Ve zprávě nezodpovězená otázka zní: kdo to zaplatí?

Zpráva se nijak nevěnuje opatření k prevenci produkce odpadu a zaměřuje se téměř výhradně na jeho recyklaci. Snižování produkce je jedním z nejlepších způsobů boje s problémy spojenými s odpadem. Mám na mysli možnost domácího kompostování, které by umožnilo, aby se velké množství biologického odpadu vůbec nedostalo do všeobecného systému zpracování – což je otázka, která ve zprávě chybí. Pokud jde o kompostování, nestačí říkat, že to musíme dělat. Je třeba vytvořit pro kompostování podmínky bez omezení a bez technických nebo vědeckých základů, které upřednostňují jen silnější konkurenci odvětví výroby hnojiv.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zelenou knihu o nakládání s biologickým odpadem (biologicky rozložitelným odpadem) v Evropské unii.

Existuje velký rozdíl mezi členskými státy, které recyklují nejméně – 90 % skládkování, 10 % recyklace a energetického využití – a těmi, které si osvojily nejúčinnější přístupy – 10 % skládkování, 25 % a energetického využití a 65 % recyklace.

Biologický odpad hraje důležitou úlohu v boji se změnou klimatu a nabízí zajímavý potenciál z hlediska ochrany půdy a podpory produkce energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy musí přijmout opatření na podporu odděleného sběru biologického odpadu – například pro výrobu kompostu. Musíme mít skutečně evropský trh kompostu, protože kompostování je nejvhodnější metoda zpracování pro zelený odpad a jeho výhodou je možnost využití k hnojení půdy.

Uspokojivé nakládání s biologickým odpadem by proto mělo výhody nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale i výhody ekonomické.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Široká podpora, kterou tato sněmovna vyjádřila zprávě pana Fernandese, je vítaným znamením. Ukazuje, že tato sněmovna je jednotná ve svém odhodlání přistupovat k této otázce vážně, a vysílá jasný signál ostatním orgánům i členským státům. Skotská vláda nedávno, v minulém měsíci, zveřejnila Plán nulového odpadu, který se zabývá řadou otázek projednávaných v zelené knize Komise. Je třeba přijmout opatření na úrovni Evropské unie a dnešní hlasování by mělo zajistit dosažení pokroku.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva si osvojuje správný přístup. Tím, že navrhuje upustit od skládkování odpadu, upřednostňovat kompostování a spalování a zajistit, aby spalování bylo spojeno s využitím energie, se zpráva částečně vrací k rámci ekologického plánování, který hájíme. Já to vítám. Při obhajobě využívání biopaliv a pobídek k privatizaci nakládání s odpady však zpráva opakuje starou liberální písničku, aniž by brala v úvahu neúspěchy těchto koncepcí. Proto se zdržím hlasování.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že opatření, která mají zlepšit nakládání s biologickými odpady v Evropské unii, jsou s ohledem na své rozsáhlé environmentální a ekonomické přínosy naprosto nezbytná. Při ekonomické a územní expanzi Evropské unie množství odpadu stále narůstá a odhaduje se, že množství biologického odpadu ročně vyprodukované v EU činí zhruba 100 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu. Většinu tohoto biologicky rozložitelného kuchyňského odpadu, odpadu ze zahrad a potravinářského odpadu by bylo možné využít jako zdroj obnovitelné energie a v recyklovaných materiálech. Tak můžeme přispět nejen k boji se změnou klimatu, ale i k podpoře zdravější půdy a zpomalení ztráty biologické rozmanitosti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pro životní prostředí je důležité využívat suroviny rozumně, což také znamená recyklaci biologického odpadu, nelze-li vzniku odpadu předejít. Tento druh povědomí občanů o životním prostředí trvale roste a umožňuje občanům lépe chápat účel ochrany životního prostředí a klimatu. V členských státech tradičně existují rozdíly týkající se například způsobů využívání biologického odpadu k výrobě energie. Vzhledem k tomu, že do této oblasti již byly vloženy jisté investice, bylo by rozumné uznat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v souladu se zásadou subsidiarity. K této otázce zpráva dostatečně nepřihlíží, a proto jsem se i já zdržel hlasování.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, která obsahuje důrazný závazek k boji se změnou klimatu a snižování nepříznivých dopadů hospodářského růstu. Ačkoli bylo zpracování biologického odpadu v evropských orgánech již rozsáhle projednáváno, nelze si nevšimnout, jak se situace za posledních několik let změnila, vzhledem k tomu, že při rozpravě je třeba zohlednit i technologický pokrok a že k Evropské unii se vedle Litvy připojilo 11 nových členských států a všechny přinesly specifické postupy nakládání s odpadem. Protože množství biologického odpadu vytvářeného každoročně v EU se odhaduje na 76,5 až 102 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu, je podle mě mimořádně důležité vydláždit cestu rozpravě o možné nutnosti budoucí politické akce. Zlepšení nakládání s biologickým odpadem a rozvoj využívání biologického odpadu jako zdroje povede ke značným ekonomickým, sociálním a environmentálním ziskům a pomůže změnit Evropskou unii na účinnou „recyklující společnost“.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Biologicky rozložitelný odpad – biologicky rozložitelný odpad ze zahrad, kuchyní a zpracování potravin – tvoří zhruba jednu třetinu městského odpadu a má potenciálně významný dopad na životní prostředí. Je-li takový odpad ukládán na skládky, vylučuje metan, skleníkový plyn 23krát silnější oxid uhličitý, který je jednou z hlavních příčin změny klimatu.

Zatímco nakládání s odpadem v Evropské unii upravuje rozsáhlý soubor předpisů, v oblasti biologicky rozložitelného odpadu existuje prostor pro další zlepšení, zvláště s ohledem na to, že tento odpad lze recyklovat a využít jako obnovitelný zdroj energie.

Proto by zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem byla zásadním činitelem při provádění zásad odvozených z rámcové směrnice o odpadech a z ostatních směrnic o nakládání s odpadem obecně. Mám pouze jednu výhradu a ta se týká pružnosti, kterou musí směrnice mít na místní úrovni, aby umožnila přijetí nejlepšího environmentálního a ekonomického řešení.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vítám, že této zpráva byla přijata naprostou většinou, protože se týká významné otázky nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii a požaduje, aby Evropská komise navrhla předpis, který by vytvořil povinný systém odděleného sběru odpadu pro všechny členské státy.

Nakládání s odpadem je skutečně závažný a aktuální problém, který je třeba urychleně řešit, zvláště s ohledem na to, že EU produkuje zhruba 100 milionů tun biologického odpadu ročně. Je také třeba zdůraznit, že boj proti změně klimatu, k němuž se EU zavázala a v němž je na vedoucím místě na světě, vyžaduje řádné nakládání s odpadem, protože se jedná o čtvrtý největší zdroj skleníkových plynů v EU.

Biologický odpad lze rovněž znovu využít k výrobě bioenergie a biopaliv. Recyklační průmysl v současné době vytváří zhruba 250 pracovních míst na každých 10 000 tun odpadu. Výzva k vypracování zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem je důležitým přínosem této zprávy, která uznává, že současné normy pro biologický odpad jsou roztříštěné a vyžadují větší jasnost, zjednodušení a právní přesnost.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Rozhodli jsme se podpořit zprávu pana Fernandese jako výraz toho, že environmentálně šetrné nakládání s biologickým odpadem v Evropě je důležité, máme-li omezit změnu klimatu a bojovat s ničením životního prostředí. Chtěli bychom však zdůraznit, že by toho mělo být dosaženo prostřednictvím řádného provádění a dodržování stávajících právních předpisů a nikoli prostřednictvím komplikovaného nárůstu právní regulace.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jedním ze strategických cílů politiky nakládání s odpadem je transformovat Evropskou unie na recyklující společnost. Obrovské množství odpadu vyprodukovaného každoročně v EU (dle odhadu 76,5 až 102 milionů tun biologického odpadu včetně zhruba 8 milionů tun v Rumunsku) nelze promarnit. Biologický odpad hraje důležitou úlohu v boji se změnou klimatu (v roce 2004 bylo v odvětví zpracování odpadů uvolněno celkem 109 milionů tun skleníkových plynů) a nabízí cenný potenciál, pokud jde o ochranu půdy a podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

To znamená, že udržitelný rozvoj lze podporovat účinným nakládáním se zdroji. To zahrnuje řádné nakládání s biologickým odpadem v souladu se standardními předpisy EU, prosazování technologických inovací a tvorbu zelených pracovních míst (například recyklační průmysl vytváří až 250 pracovních míst na každých 10 000 tun recyklovaného odpadu).

V důsledku toho jsou povinný systém odděleného sběru, recyklace biologického odpadu, zvláštní směrnice o biologickém odpadu, podpora výzkumu a inovací a zvyšování povědomí občanů o opatřeních bránících akumulaci odpadu nutné pro pomoc hospodářství a životnímu prostředí jakož i pro pomoc při dosahování cílů strategie EU 2020.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Návrh zprávy již obsahoval otázky, které jsou pro nás Zelené nejvýznamnější. Zaměřili jsme se na zviditelnění problémů využití biologického odpadu formou spalování odpadu s dalším využitím energie a prohlásili jsme, že recyklace biologického odpadu je mnohem vhodnější než jeho spalování, protože díky ní se nejen zamezuje vytváření metanu, ale prostřednictvím sekvestrace uhlíku se přispívá i k boji proti změně klimatu a zvyšuje se kvalita půdy. Toto prohlášení bylo začleněno do bodů odůvodnění textu přijatého ve výboru.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro zelenou knihu Komise o nakládání s biologickým odpadem. Zavedení systémů odděleného sběru, stanovení norem pro kompost, pokynů k prevenci vzniku organického odpadu, uplatnění koncepce životního cyklu a posuzování odpadu jsou východisky k zajištění větší účinnosti a úspor, s nadějí na povinný systém odděleného sběru ve všech členských státech EU vyjma případů, kdy by takový sběr nebyl schůdný z ekonomických nebo environmentálních důvodů.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Nakládání s biologickým odpadem v EU je v dnešní době mimořádně důležitá otázka, nejen kvůli obrovskému množství odpadu vyprodukovanému každý rok (odhadem 139 milionů tun), ale i kvůli stálým změnám klimatu, jichž jsme svědky. Produkce biologického odpadu je ze své definice nevyhnutelná, ale lze se vyhnout nepřiměřenému nakládání s odpadem, zvláště pokud jde o jeho skládkování, které představuje hlavní zdroj plynů emitovaných do ozonové vrstvy.

Tento odpad lze transformovat, představuje pro společnost přidanou hodnotu, vzhledem k tomu, že budeme-li schopni získat z něho výhody, můžeme obnovit průmyslová odvětví a využívat zdroje, které by jinak využity nebyly. Mimo jiné připomínám jeho schopnost zvýšit svou hodnotu při produkci bioenergie, kterou lze přeměnit na elektřinu a vytápění, nebo biopaliv, alternativy k dodávkám fosilních paliv, která jsou kvůli nepřetržitému využívání téměř vyčerpána. Zpráva je důležitým krokem k udržitelnému rozvoji Unie a já zcela souhlasím se zpravodajem v tom, že nejlepší způsob dosažení stanovených cílů z hlediska environmentální politiky i vnitřního trhu bude umožněn vytvořením předpisu o biologickém odpadu.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Poslanci Evropského parlamentu za Řeckou komunistickou stranu hlasovali proti zprávě, která sleduje zelenou knihu Komise a loajálně dodržuje životní prostředí poškozující linii Evropské unie, která upřednostňuje hromadné spalování směsného odpadu a kterou přijaly orgány Společenství (Rada a Komise) a političtí zástupci monopolů v Evropském parlamentu. Zpráva upřednostňuje „energetické využití“ městského biologického odpadu prostřednictvím „anaerobní“ digesce k produkci bioplynu a považuje spalování za „možnou alternativu“, ačkoli je dobře známo, že spalování má škodlivý vliv z hlediska znečišťování a poškozování životního prostředí a nemá žádné přínosy. Současně odsunuje na druhé místo aerobní zpracování, které představuje neagresivní, jednoduchou vyzkoušenou a bezpečnou technologii, která vytváří stabilní, vysoce kvalitní produkt při daleko nižších nákladech. Důvodem je to, že tato technologie nezaručuje velké zisky pro kapitál ani není propojena s ostatními stejně environmentálně škodlivými evropskými jednotnými politikami na podporu spalování biomasy a biopaliv. Zpráva prokazuje, že EU a politická tvář kapitálu v Evropském parlamentu existují proto, aby sloužily ziskům monopolů, na úkor zdraví a samotného života pracujících.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení, v němž Evropský parlament žádá Evropskou komisi, aby přijala opatření v oblasti zpracování biologického odpadu a nakládání s ním – jmenovitě odpadu z jídel a jejich přípravy, zeleného odpadu (zahrady, parky atd.), z průmyslu (dřevo atd.) – a zvláště prostřednictvím předložení zvláštního návrhu směrnice. Evropský parlament tak opakuje svůj požadavek, který vznesl při revizi právních předpisů Společenství o odpadech v roce 2008.

Evropský parlament zejména požaduje, aby bylo třídění biologického odpadu povinné, aby se biologický odpad recykloval a aby byly komposty klasifikovány podle své kvality.

Komise a členské státy musí přijmout opatření, aby si Evropané byli vědomi environmentálních přínosů zpracování biologického odpadu. Důvodem je to, že tento odpad představuje 118 až 138 milionů tun organického odpadu, a do velké míry končí ve sběru běžného odpadu, zatímco by bylo možné jej znovu zpracovat pro jiné účely.

Komise se proto musí neodkladně této záležitosti chopit, tím spíše, že po neúspěchu kodaňského summitu jsou environmentální problémy přinejmenším odkládány.