Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 8. července 2010 - Štrasburk

8. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Alexander Alvaro (A7-0224/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání údajů o finančních transakcích pro účely sledování financování terorismu.

Jsme si dobře vědomi toho, jakou hrozbu představuje terorismus pro naši vlastní bezpečnost i pro bezpečnost našich partnerů na druhé straně Atlantiku. Nemusím vám asi připomínat všechny teroristické útoky, k nimž došlo na evropské půdě během posledních deseti let. Je také zřejmé, že naši američtí partneři jsou velmi důležitým strategickým spojencem, a to nejen v oblasti globální bezpečnosti, ale i ekonomicky a také v dalších oblastech.

Závazek k takovému strategickému partnerství jasně v této sněmovně vyjádřil před několik měsíci viceprezident Joe Biden. Měli bychom být proto hrdi na to, že jsme konečně souhlasili s dohodou, která je tak důležitá pro úsilí zaměřené na sledování teroristických aktivit, zejména proto, že nová dohoda byla významným způsobem zlepšena a že byl do značné míry zohledněn vysvětlující výklad ze strany Evropského parlamentu.

  Gerard Batten (EFD). - Pane předsedající, je mnoho důvodů, proč hlasovat proti tomuto usnesení, ale je jich až příliš mnoho na to, abych je stihl vyjmenovat během pouhých 60 vteřin. Musíme se samozřejmě postavit proti terorismu, ale nemůže to sloužit vládám jako výmluva k tomu, aby své občany špehovala. Příslušné důvěrné informace patří občanům, nikoli Evropské unii, Parlamentu nebo dokonce národnímu státu.

Každá taková dohoda by měla být uzavřena mezi svrchovanými národními státy, které budou mít prostřednictvím demokratického procesu odpovědnost vůči vlastním občanům. V každém případě se jedná o jednostrannou dohodu a my nemáme důvod se domnívat, že Spojené státy ji budou ctít. Dohoda porušuje britský zákon o ochraně údajů, který zakazuje předávat si bez souhlasu informace se zahraničními třetími stranami. Britská vláda má v této oblasti ustanovení o výjimkách a doufám, že překoná svou obvyklou bezzásadovost, postaví se proti tomu a bude hlasovat proti, jak jsem hlasoval i já.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Podpořil jsem zprávu pana Alvara. Máme-li být v boji proti terorismu efektivní, musíme mít funkční nástroje. Jedním z velmi důležitých preventivních nástrojů je sledování a snížení objemu finančních prostředků, které dostávají a vlastní teroristé. Peníze jsou ve skutečnosti velmi často podnětem pro teroristickou činnost. Nejsou-li peníze, teroristickou činnost to brzdí, což je samozřejmě cílem našeho snažení. Lepší sledování toku peněz může být zásadní překážkou teroristické činnosti a příprav na teroristické akce, proto jsem velmi rád, že se nám podařilo dospět ke shodě a že jsme dohodu i zprávu přijali.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedo, hlasoval jsem pro zprávu pana Alvara. Podle mého názoru je velmi důležité, abychom proti terorismu mohli bojovat společně, a je velmi důležité, aby země, které mají stejné hodnoty, mohly spolupracovat. Je důležité posílit transatlantické vazby mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, a jak víme, máme stejné hodnoty.

Je zřejmé, že tady musí být dodržovány právní předpisy týkající se ochrany údajů, ale musí existovat i určitá hranice: v případě terorismu se nemůžeme za ochranu údajů schovávat. V tomto ohledu to musí být velmi jasné. Věřím a doufám, že tímto způsobem můžeme pokračovat v boji proti terorismu a nastolit tak na tomto světě mír.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedo, je vždy potřeba velmi citlivě nastavit rovnováhu mezi občanskými svobodami a bezpečností. Od útoků na budovy Světového obchodního centra před devíti lety jsme podle mého názoru již několikrát nastavili tuto rovnováhu špatně.

Nastavili jsme ji špatně kvůli chybné rovnici v politice, kdy si politici myslí, že jejich činnost musí být přímo úměrná rozsahu veřejného pobouření a nikoli potřebě odstranit zjištěné problémy. Tuto chybu udělala tato sněmovna, ale nebyla v tom sama. Stejnou chybu udělaly i vnitrostátní parlamenty na obou stranách Atlantiku.

Při této příležitosti jsme však podle mého názoru dosáhli správné rovnováhy. Dali jsme si načas, předložili jsme rozumné záruky a myslím si, že umožňujeme bezpečnostním silám světa, aby v boji proti terorismu účinně spolupracovaly, aniž bychom museli platit nepřijatelnou cenu z hlediska občanské svobody. Je to přesně ten typ záležitostí, na které by se měla soustředit Evropská unie: přeshraniční záležitost, kterou nemůžeme nechat na členských státech. Kdyby se EU o tyto záležitosti celou dobu starala, neměli bychom my ostatní takový problém.

Zpráva: Elmar Brok (A7-0228/2010)

  Joe Higgins (GUE/NGL). – (GA) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě o Evropské službě pro vnější činnost. Evropská služba pro vnější činnost musí být zasazena do kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a změn této společné politiky provedených na základě Lisabonské smlouvy.

Lisabonská smlouva poskytuje více prostředků na posílení průmyslu v oblasti výroby munice a vojenského průmyslu v Evropě a díky stejné smlouvě se budou moci velké evropské země, které jsou vojenskými mocnostmi, snáze zapojovat do vojenských misí. Není pochyb o tom, že nejsilnější mocnosti v Unii budou ochotny zapojit se v budoucnu do vojenských operací mimo Evropu, pokud to podle jejich názoru bude v jejich ekonomickém zájmu, tak jak to dělají Spojené státy.

Služba pro vnější činnost bude nástrojem na podporu hospodářských, politických a vojenských zájmů evropského kapitalismu, což nepřispěje ke světovému míru, právě naopak.

  Tunne Kelam (PPE). - Pane předsedající, podpořil jsem zprávu Elmara Broka. Jednotným postojem Evropského parlamentu jsme naplno využili nové příležitosti, které nabízí Lisabonská smlouva. Podporuji zejména politický a finanční dohled Evropského parlamentu nad Evropskou službou pro vnější činnost. Jsem spokojen, že vysoká představitelka vyslovila souhlas s vytvořením tak zvláštní struktury v oblasti lidských práv a demokracie, jakou je vedení EEAS. Nejdůležitější však je, že budeme i nadále podporovat praktickou realizaci adekvátní zeměpisné rovnováhy, a to s pomocí personálu EEAS složeného ze zástupců všech 27 členských států. Tento proces teprve začíná. Myslím, že je důležité, aby byla do přezkumu v roce 2013 zahrnuta také tato záležitost rovného zastoupení.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) je zásadním krokem, historickým krokem v přípravě a vývoji zahraniční politiky EU.

Ve zprávě vítám zejména pasáž, která zdůrazňuje důležitost zajištění větší politické soudržnosti vnější činnosti EU jako celku, a to prostřednictvím konzultací mezi EEAS a diplomatickými službami členských států. Tím bychom zamezili duplicitním činnostem a zároveň zajistili dlouhodobě konzistentní podporu strategických zájmů a základních hodnot EU v zahraničí.

  Diane Dodds (NI). - Pane předsedající, hlasovala jsem proti této zprávě. Zatímco jsou zde mnozí v extázi z toho, že bude vytvořena EEAS jakožto další milník na cestě k EU, britští voliči jsou stále rozčilenější nad erozí národní suverenity a jsou zmateni z myšlenky, že by britská zahraniční politika měla – nebo mohla – sloužit někomu, koho si britský lid nezvolil.

Náš ministr zahraničí se nyní zavazuje, že bude úzce spolupracovat s vysokou představitelkou, protože EEAS bude mít značný vliv na budoucí úspěch globální role Evropy. Britským daňovým poplatníkům nebude lhostejná ani ironie toho, že stejná vláda, která chce po ministerstvech vidět účinky 40% škrtů ve výdajích, zároveň podporuje službu, která nás podle odhadů bude stát 900 milionů EUR a kterou britští daňoví poplatníci nepotřebují ani nechtějí. Ti z nás, kteří v roce 2008 ze zásady nesouhlasili s vytvořením EEAS, jsou stále proti.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, v hlasování o vytvoření Služby Unie pro vnější činnost jsem podpořila pozměňovací návrhy, které jsou zaměřeny na začlenění vnitrostátních parlamentů do dohledu nad tímto útvarem. Mimoto jsem hlasovala v souladu s postojem své skupiny k dané věci. Je zřejmé, co je teď potřeba: je načase, aby EU byla jasněji uznána nejen jako globální plátce, ale také jaké globální hráč. Změna je nutná, jak ukazuje naše role největšího poskytovatele financí v rámci OSN, role, která zůstala do značné míry bez povšimnutí.

Doufám, že změna této role se projeví také ve struktuře Rady bezpečnosti OSN. Doufejme, že mezinárodní organizace, jako je tato, budou schopny zrevidovat své představy týkající se současných globálních struktur.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Evropská služba pro vnější činnost nabízí možnost zvýšení účinnosti, jednotnosti a strategické soudržnosti zahraniční politiky Evropské unie. Je nejvyšší čas, abychom prokázali, že umíme pracovat koordinovaným způsobem a že se náš vliv ve světě nezmenšil. Evropská služba pro vnější činnost bude představovat společný postoj celé Evropské unie. Nicméně nebudou-li přitom zohledněny a sladěny zájmy a citlivé záležitosti jednotlivých členských států, nebude tato služba schopna účinně fungovat. Tento přístup se musí stát prioritou zahraniční politiky Evropské unie. Jednoznačným základním principem při vytváření služby musí být adekvátní geografické zastoupení. Musíme zajistit, aby byly v tomto útvaru od samého začátku jeho činnosti profesionálně a také poměrně zastoupeny diplomatické služby jednotlivých členských států. Kompromis, který byl použit, tedy smysluplné zastoupení, klade zvláštní odpovědnost na založení této služby tak, aby byly v nově zřízeném útvaru skutečně řádně zastoupeny všechny členské státy, a jsem vděčná panu Brokovi za jeho úžasnou práci na této zprávě. Děkuji.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, dnes jsme učinili rozhodnutí, které urychlí vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Chci upozornit na některé důležité problémy, které bychom měli vzít v úvahu.

Za prvé, zahraniční politika vyžaduje koordinaci mnoha dalších oblastí a je těžké ji oddělit například od práce v oblasti rozvojové politiky, obchodní politiky, řízení globálních finančních institucí nebo hospodářských záležitostí v globalizovaném světě. Za druhé by diplomatická služba EU měla odrážet povahu Unie. Odpovědnost za významné regulační, dohledové a rozpočtové funkce spočívá nadále na Evropském parlamentu. Za třetí, velké znepokojení vyvolává nejasná situace ohledně toho, kdo Evropskou službu pro vnější činnost řídí. To může vést k vytvoření dalšího orgánu Unie. Za čtvrté je zde nedostatek jasně vymezených kompetencí v oblasti forem spolupráce s diplomatickými službami členských států. A za páté a za poslední, připomeňme si, že dobrá diplomacie se vytváří až v průběhu mnoha let. EEAS by měla stavět na hodnotách a identitě Evropské unie.

Na závěr bych chtěl říci, že Unie by měla být na světové úrovni lépe připravena na krizové řízení a civilní a vojenský potenciál v oblasti...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o Evropské službě pro vnější činnost, protože vím, že je výsledkem Lisabonské smlouvy, reformní smlouvy. Přesto mám několik otázek a cítím určité obavy týkající se této nové služby. Hned v prvních dnech, kdy začala být služba vytvářena, bylo řečeno, že bude nákladově neutrální. Teď však všichni víme, že bude stát evropské daňové poplatníky hodně peněz.

Vysoká představitelka evidentně potřebuje zdroje. Při zřizování nových orgánů, nových systémů vždy ale stojí za to hned na začátku říci, o co jde, abychom nepůsobili dojmem, že postupujeme na základě toho, co by mohlo být viděno jako dobře míněná lež.

V této souvislosti mi dělá starosti to, že v důsledku této služby budou mít velké členské státy na chod věcí ještě větší vliv. Proto doufám, že při výběru lidí na různé pozice v tomto útvaru bude moci být spravedlivě zastoupena celá Evropa a svou roli budou hrát i vnitrostátní parlamenty Evropy. Tímto způsobem bychom mohli zajistit fungování služby spravedlivějším způsobem.

  David Martin (S&D). - Pane předsedající, vítám hlasování o Evropské službě pro vnější činnost, avšak když jsme teď k tomuto hlasování přistoupili, je podle mého názoru důležité, abychom se přestali věnovat postupům a strukturám a dostali se k činnosti služby. Když má nyní Catherine Ashtonová k dispozici svůj tým, je důležité, aby uvedla základní evropské hodnoty do praxe.

V centru její pozornosti musí být lidská práva. Slíbila, že v každém zastoupení v zahraničí bude pracovník pro záležitosti týkající se lidských práv. Tento slib musí ještě splnit, nicméně musí existovat také systém, na jehož základě bude tento pracovník centrálu informovat, abychom tak zajistili návaznost přístupu ke způsobu, jakým Evropská unie řeší otázky lidských práv.

V současné době vedeme s mnoha zeměmi, zejména s Čínou, dialog o lidských právech, který je zcela nesmyslný. Má-li se Služba pro vnější činnost z hlediska peněz i námi vynaloženého úsilí vyplatit, musí začít plnit sliby týkající se evropských hodnot a zejména lidských práv.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, na těchto rozpravách o vytvoření Evropské služby pro vnější činnost je něco podivuhodného, téměř dojemného: jako by Evropská unie již neměla celý aparát diplomatických služeb. Jeďte do kterékoli třetí země a najdete tam velvyslanectví EU, která se tyčí nad velvyslanectvím kteréhokoli členského státu. Diplomatické sbory Evropské unie již vytlačily diplomatické služby jednotlivých států. Baronka Ashtonová má oproti Williamu Hagueovi, britskému ministrovi zahraničí, přibližně dvojnásobný plat a řídí asi dvacetkrát větší rozpočet, než je rozpočet ministerstva zahraničí Britského společenství.

To by nemuselo být zas tak špatně, pokud by byla společná zahraniční politika Evropské unie prokazatelně lepší než zahraniční politika členských států. Jenže tomu tak není. Co dělá? Izoluje Tchaj-wan a snaží se zavděčit tyranům v Pekingu, odmítá se zabývat proticastrovskými disidenty na Kubě, snaží se zavděčit ajatolláhům v Teheránu, posílá peníze Hamásu. Myslím, že bychom to mohli zvládat lépe. Jsme čtvrtou největší vojenskou mocností na této planetě a pátou největší ekonomikou na světě. Myslím, že můžeme vést vlastní zahraniční politiku tak, aby vyhovovala našim vlastním zájmům!

  Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, hlasovala jsem proti zprávě pana Broka, a to ze čtyř důvodů. Struktura útvaru má několik slabin, které při podrobnějším zkoumání stále vzbuzují velké obavy.

Druhým bodem je skutečnost, že velvyslanec Evropské unie bude v budoucnu spravovat finance Komise. Tím budou tyto finance vystaveny mnoha rizikům a pojistky proti nim jsou stále velmi nejasné.

Třetím bodem je vzdání se práv tohoto Parlamentu v nařízení Rady. V tomto procesu se de facto spolupodílíme na rozhodování, ale přesto jsme umožnili, aby nařízení Rady předjímalo naše parlamentní práva. V souvislosti s mojí agendou – finančním nařízením – bych proto chtěla říct, že dnešní rozhodnutí nepovažuji pro sebe za závazná.

Čtvrtým bodem je otázka, jak budeme v Parlamentu navzájem mezi sebou jednat. Během posledního parlamentního období jsme přijali parlamentní reformu a také postupy, nyní jsme je ale všechny pošlapali a to dokonce se souhlasem předsednictva a předsedy Parlamentu. K čemu je provádění parlamentní reformy, která stanoví postupy, když – dojde-li na věc – tyto postupy porušujeme a neřídíme se jimi?

Z těchto důvodů nemohu hlasovat pro tuto zprávu.

Návrh usnesení: Kosovo (B7-0409/2010)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) O usnesení Kosovo jsem hlasoval jinak než skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Neměl jsem bohužel jinou možnost, než hlasovat proti tomuto textu.

V tomto usnesení souhlasím s řadou základních věcí a myslím, že je můžeme všichni podpořit. Obyvatelé Kosova musí mít možnost žít v životaschopné demokracii se spravedlivým, nestranným soudním systémem a ve společnosti, v níž neexistuje korupce a ve které jsou dodržována lidská práva, zejména práva menšin. Stručně řečeno, chtěl bych, aby provincie Kosovo – jakožto jeden z kandidátů západního Balkánu na členství v EU – byla trvale stabilní a hospodářsky se rozvíjela.

Jsem však ze země, která nezávislost Kosova neuznala. Z tohoto pohledu považuji řadu zmínek v tomto textu týkajících se funkcí státu, jako například země, vlády, občanů, hranic a tak dále, za nepřijatelné.

Mrzí mne, že nebyla věnována větší pozornost postoji států, které neuznávají nezávislost Kosova.

  María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, jak jsme uvedli při jiných příležitostech, hlas španělské socialistické delegace nelze v žádném případě chápat tak, že implicitně či explicitně akceptujeme mezinárodní uznání jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova.

Stejně tak chceme svým hlasem proti vyjádřit nesouhlas s požadavkem Parlamentu, aby členské státy Evropské unie daly mezinárodní uznání území, jehož odtržení není podpořeno usnesením Rady bezpečnosti OSN ani dohodou mezi stranami. Zastáváme názor, že platné mezinárodní právo je určeno tím, co je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1244/99.

Nezpochybňujeme však evropské vyhlídky Balkánu a jeho obyvatel a věříme, že meziregionální dialog, který byl podpořen španělským předsednictvím Rady na konferenci na vysoké úrovni, která se konala dne 2. června v Sarajevu, může být účinnou cestou směřující k tomuto cíli.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro usnesení. Chtěla bych ocenit skutečnost, že se Evropský parlament zapojil do diskuse s Komisí a Radou o velmi důležité otázce týkající se budoucnosti Kosova.

Kosovo lze považovat za poslední dílek do složité politické mozaiky balkánského regionu. Je proto nezbytně důležité, abychom tento dílek dali na správné místo a celý proces vedli harmonickou a mírovou cestou. Nezávislost Kosova uznalo již 69 zemí, včetně 22 členských zemí EU. Je důležité si uvědomit, že vyhlídky na začlenění do EU jsou pro balkánské země nejsilnější motivací k tomu, aby provedly potřebné reformy, a slouží také jako faktor stability celého regionu.

Kosovo není výjimkou. Pokud tedy chceme zakotvit Kosovo v Evropě a zajistit na Balkánu regionální stabilitu, je naprosto nezbytné, abychom navrhli společný přístup k celé oblasti, zejména ke Kosovu.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, jako zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěl poděkovat paní Lunacekové za její vynikající spolupráci. Text, který jsme dnes přijali, je mnohem lepší text vypracovaný výborem, protože jsme v textu dali jasně najevo, že rozdělení Kosova není řešením. To je zásadní bod. Požadujeme – jak tomu již bylo v případě návrhu předloženého výborem –, aby Kosovo uznalo i zbývajících pět členských států. Je to logický postup, protože již v letech 2005 a 2007 vyzval Evropský parlament třemi čtvrtinami hlasů k uznání Kosova. Většina členských států tak již učinila.

Do této situace tedy musíme vnést světlo, protože potřebujeme dát zřetelně najevo, že o statusu Kosova se nebudou konat žádná nová jednání. V médiích dnes byla citována slova pana Panzeriho, kterého si velmi vážím a který řekl, že je pro o obnovení jednání o statusu Kosova. To by bylo velmi nebezpečné, a je proto nezbytné, abychom to vyjasnili a aby tato zpráva posílila nedělitelnost a uznání Kosova, jakož i zapojení Kosova do procesu prověřování, jinými slovy do předvstupní strategie.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, od prvních dnů existence Pařížské a Římské smlouvy povýšil evropský projekt cíl supranacionalismu nad svobodu či demokracii a je třeba přiznat, že exportuje svou ideologii. V Kosovu ve skutečnosti udržujeme protektorát a totéž děláme i v Bosně, a to za jediným účelem umělého stmelování multietnického státu.

Byl jsem jedním z prvních zastánců nezávislosti Kosova. Považoval jsem jej za velmi jasný případ: když více než 90 % lidí hlasovalo v referendu pro samosprávu, měla by jim být poskytnuta. Určitě bychom však měli rozšířit tuto zásadu na národnostní menšiny v rámci tohoto území a měli bychom se zaměřit na etnografické hranice – jinými slovy bychom měli umožnit srbskému obyvatelstvu, které je prakticky seskupeno v blízkosti Srbska, aby mohli dělat de iure to, co dělají de facto, a aby měli vládu v rukou svých vlastních krajanů.

Je zde konflikt mezi supranacionalismem a demokracií. Můžete držet pohromadě multietnický stát – jak tomu bylo v případě Jugoslávské federace, a také Osmanské říše, Habsburské říše a Sovětského svazu, ale jakmile umožníte lidem hlasovat, rozhodnou se pro demokratické sebeurčení. Měli bychom to uznat.

Návrh usnesení: Albánie (B7-0408/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem také pro toto usnesení, protože si myslím, že bychom měli zopakovat naši podporu snaze zemí v oblasti Balkánu o evropskou integraci v rámci procesu stabilizace a přidružení.

Albánie je zcela jistě zemí, která učinila v souvislosti s reformním procesem hmatatelný pokrok. Je však také zemí, která musí dále pracovat na tom, aby se více přiblížila úrovni norem a přístupových kritérií EU. Je třeba vyvinout značné úsilí k upevnění demokracie a právního státu a zajištění trvale udržitelného rozvoje země. Politická krize po parlamentních volbách v červnu 2009 je odsouzeníhodná. Musíme dát našim albánským partnerům jasně najevo, že plně fungující reprezentativní orgány, z nichž nejdůležitějším je parlament, jsou páteří konsolidovaného demokratického systému a možná i nejdůležitějším politickým kritériem pro integraci do EU.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, bývalí komunističtí socialisté v Albánii se snaží destabilizovat tamní úspěšnou vládu. My to odmítáme, avšak pokusy naprosto o totéž nyní bohužel probíhají i v Makedonii. Před dvěma dny byl v této sněmovně vůdce opozičních socialistů v zemi, pan Crvenkovski. Vedl důvěrné rozhovory s komisařem Fülem a pak – což je proti všem pravidlům EU – byla z těchto vnitřních rozhovorů vydána tisková zpráva s tvrzením, že komisař souhlasil s tím, že má právo vést vnitřní politickou polemiku. To však možné není a také jsem to včera panu Fülemu řekl. Komisař EU nesmí být zneužíván k socialistické propagandě a k vnitřním politickým záměrům.

Makedonská vláda má demokratickou legitimitu. Pracuje na prvotřídní úrovni a vede zemi na cestu směřující ke členství v Evropské unii. Opozice má právo odporovat, ale nemá právo zneužívat k tomuto účelu Evropskou unii.

Návrh usnesení: Situace v Kyrgyzstánu (B7-0419/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro usnesení, protože bych se chtěla připojit ke svým kolegům a odsoudit násilí, které minulý měsíc propuklo v Kyrgyzstánu.

Je odsouzeníhodné, že stovky ozbrojených Kyrgyzů vtrhly do ulic měst, střílely na civilisty a podpalovaly obchody, přičemž cíle útoků si vybíraly čistě na základě etnického původu. Chtěla bych vyjádřit soustrast rodinám přibližně 300 mrtvých a 2 000 zraněných nebo hospitalizovaných. Je důležité, aby EU nadále vyvíjela na kyrgyzské orgány tlak, aby násilné činy vyšetřily věrohodným, nestranným a nezávislým způsobem.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) V důsledku červnové etnické agrese v jižním Kyrgyzstánu přišly stovky lidí o život, tisíce jich byly zraněny a desítky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy. Tato situace svědčí o tom, že je potřeba, aby se Evropská unie aktivněji zapojila do řešení těchto událostí ve Střední Asii. Pomoc Kyrgyzstánu by měla být zaměřena na lidi, nikoli na konkrétní vládu. Velvyslanec Kyrgyzstánu, pan Azilov, trval dokonce i na zasedání středoasijské delegace dne 22. června na tom, že násilí nebylo projevem etnických čistek a že v zahraničních médiích nebyla tato situace prezentována a posuzována objektivně. Uzbekistán má na tuto otázku jiný názor. Jak je uvedeno ve zprávě, několik aktivistů prosazujících v Kyrgyzstánu lidská práva bylo bez řádného důvodu zatčeno. Při hodnocení strategie Evropské unie vůči stávající politické moci v Kyrgyzstánu je třeba mít tyto skutečnosti na paměti. Rozhovory se musí konat souběžně ve všech státech v této oblasti, především se sousedy Kyrgyzstánu – Ruskem a Čínou. Tyto země mají v tomto regionu rovněž značný vliv. Zpráva vyzývá vládu Kyrgyzstánu, aby konflikt vyšetřila věrohodným a odpovědným způsobem a případně za přítomnosti zahraničních pozorovatelů. Proto podporuji tuto zprávu, protože toto prošetření je naprosto nezbytné. Děkuji.

Návrh usnesení: HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konference o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010) (RC-B7-0412/2010)

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Po třiceti letech aktivní politiky Evropské unie, zejména v afrických státech, dnes předložená zpráva konstatuje nárůst počtu lidí s HIV/AIDS. Ve zprávě se uvádí, že jen v roce 2008 přibylo 2,7 milionů infikovaných lidí. Evropská unie investovala miliardy eur a počet nakažených roste.

Ptám se, není to důvod k zamyšlení, zda náhodou neděláme něco špatně? A to už 30 let? Ukazuje se, že proti šíření HIV/AIDS pomáhá nikoli rozdávání prezervativů, ale spíše partnerská věrnost.

Podobně není řešením ani právo na potrat, vždyť medicína už dnes dokáže zajistit, aby i žena nakažená virem HIV mohla mít zdravé dítě. Naši afričtí přátelé nám často říkají: „Nejenže jsme chudí, ale vy chcete, aby nás bylo navíc málo.“

Politika sexuálních a reprodukčních práv Africe nepomůže. Proto budu žádat Evropskou komisi, aby vyhodnotila efektivitu vynakládání finančních prostředků na boj proti HIV/AIDS.

Návrh usnesení: Vstup Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a úloha Evropské unie (RC-B7-0413/2010)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Raději jsem se zdržel hlasování o tomto usnesení, protože lhůta stanovená v článku 2 textu, který se také týká Rumunska, je možná příliš restriktivní vzhledem k ženevským jednáním týkajícím se úmluvy o zákazu určitých druhů konvenčních zbraní.

Mechanismus OSN podle mého názoru poskytuje adekvátní mnohostranný rámec pro posouzení a projednání mezinárodního právního nástroje, který bude řídit používání kazetové munice v době, kdy je do jednání zapojeno 110 států.

Zpráva: George Lyon (A7-0204/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, společná zemědělská politika je úspěšná. Potěšila mne proto široká podpora v Parlamentu, protože jsme již dosáhli mnoho: zaprvé, stabilních dodávek potravin obyvatelstvu, zadruhé, zachování a ochrany kulturní krajiny, a zatřetí, obnovy důležitých zdrojů a ochrany životního prostředí, flóry a fauny.

Existují samozřejmě další nové úkoly. Patří k nim ekologický růst, obnovitelné zdroje energie a boj proti hladu ve světě. Díky společné zemědělské politice vytváříme do jisté míry zdroj pracovních míst v celé EU, který je nezávislý na velikosti nebo typu podniku. Zpráva pana Lyona definuje tyto úkoly společné evropské zemědělské politiky velmi dobře a výslovně uznává její dvoupilířovou strukturu. Nyní musíme společně pracovat na tom, abychom těmto politickým úkolům poskytli vhodné finanční zdroje.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Lyona, protože souhlasím s tím, že je potřeba vypracovat společnou zemědělskou politiku, jež – zaprvé – bude pokračovat v rozsáhlém reformním procesu, který probíhá v posledních letech, a zadruhé poskytne konkrétní a inovativní řešení mnoha výzev, kterým budeme čelit v nadcházejících letech.

Domnívám se, že pět základních prvků uvedených ve zprávě – tedy zajištění dodávek potravin, udržitelnost, zemědělství v celé Evropě, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí a v neposlední řadě i ekologický růst – představuje skvělou výchozí pozici pro zajištění budoucnosti společné zemědělské politiky, která zohledňuje neustálý rychlý vývoj nejen v Evropě, ale také – přesněji řečeno – na celém světě.

  Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, prostřednictvím zprávy pana Lyona o budoucnosti evropské zemědělské politiky jsme umožnili, aby bylo zformulováno jasné stanovisko a aby byly Komisi poskytnuty jasné a proveditelné standarty.

Hlasovala jsem pro zprávu a jsem ráda, že má v této sněmovně širokou podporu. S rostoucími nároky na zdravé životní prostředí, zdravé potraviny a prozíravost a udržitelnost zemědělské výroby musí být Evropská unie připravena poskytnout také těmto zásadním oblastem dotace a podporu.

Evropa má povinnost zajistit svým občanům dodávky potravin. Evropská unie se nachází v oblasti s přirozeně příznivým klimatem, proto má také odpovědnost zajistit, aby dodávky potravin byly poskytnuty lidem na celém světě. Přitom však musí spolupracovat lépe a ve větším souladu se zbytkem světa. Evropa musí zajistit vhodnou obživu pro lidi žijící na venkově. Jednu věc však musíme mít na paměti: v případě potřeby bychom mohli potraviny také importovat, ale ne způsobem, který vyhovuje našim podmínkám. Musíme zde vytvářet a udržovat zdravé životní prostředí. Naši zemědělci potřebují spravedlivou mzdu.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Tuto zprávu jsem podpořil, avšak chtěl bych říct, že jsem pro to, aby byly v obtížných situacích zachovány částečné intervence na zemědělských trzích. Není to v rozporu s principy volného trhu.

Musíme věnovat větší pozornost rozvoji venkovských oblastí, rozšiřování infrastruktury, záležitostem týkajícím se vzdělávání a demografické situaci. Počet mladých zemědělců nadále klesá, zatímco počet starších zemědělců se stále zvyšuje. Životní podmínky a životní úroveň na farmách a ve venkovských oblastech jsou výrazně nižší – mnohem nižší a mnohem horší – než v městských oblastech. Kromě toho jsou příjmy rodin pracujících v zemědělství na úrovni přibližně 60 % příjmů rodin, které se živí jiným způsobem. Zemědělci proti tomu protestují.

Stručně řečeno, měli bychom usilovat o udržitelný rozvoj zemědělských a venkovských oblastí.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Podporuji toto usnesení, protože klade důraz na několik záležitostí, které jsou předpokladem pro budoucnost společné zemědělské politiky a které si zaslouží podporu. Usnesení zdůrazňuje, že musí být zachovány finanční prostředky pro politiku alespoň během dalšího dlouhodobého finančního období. Zadruhé vyžaduje, aby byly přímé platby zemědělcům plně financovány z rozpočtu Evropské unie. Za třetí se zmiňuje o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, což je v současnosti nejvýznamnější věc, která v prozatímní společné zemědělské politice chybí. I když moje země, Lotyšsko, je již poměrně dlouho členským státem Evropské unie, naši zemědělci dostávají dotace přibližně ve výši 90 EUR na hektar, zatímco řečtí zemědělci dostávají zhruba 550 EUR a němečtí a francouzští zemědělci více než 300 EUR na hektar. Tyto destruktivní nesrovnalosti narušují hospodářskou soutěž a trh celé Evropské unie. Mimoto prohlubují i propast mezi novými a starými členskými státy, ignorují principy soudržnosti, zpožďují jejich provádění a brzdí hospodářský rozvoj zemí. Nová politika musí být koncipována spravedlivě a s rovnoměrnou podporou, aby byly destruktivní rozpory odstraněny a aby byla v celé Evropské unii zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, musím říct, že jsem hlasoval pro zprávu pana Lyona. U několika bodů jsem měl takříkaje národní výhrady nebo jsem hlasoval trochu jinak. Musíme si uvědomit, že ačkoli tento návrh pana Lyona je pro zemědělství a jeho reformu v Evropské unii vynikající a komplexní, společná zemědělská politika není ve všech ohledech přímo vhodná pro každou situaci – říkám to jako příslušník malého státu, Finska, kde jsou podmínky pro práci v zemědělství velmi odlišné od podmínek ve velkých členských státech, jako je Francie a Německo. Když jsem hlasoval, představil jsem proto několik výjimek.

Doufám, že Evropský parlament a Unie budou moci v budoucnu věnovat větší pozornost také drobnému zemědělství, malým zemím a zemědělství provozovanému v těchto zemích, protože zemědělství je svým způsobem národní politikou životního pojištění. Každý členský stát potřebuje své vlastní zemědělství a musí zajistit, aby bylo zachováno.

  David Martin (S&D). - Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Lyona, protože vlády v celé Evropě snižují své rozpočty. Ve Spojeném království byly zdravotním sestrám a učitelům sníženy platy a důchody. Snižují se počty policistů a jsou propouštěni vězni, protože si nemůžeme dovolit držet je ve vězení. Přesto jsou tady v Evropském parlamentu zástupci konzervativních a liberálních stran, které tvoří vládu Spojeného království a jsou schopni hlasovat pro zachování výdajů na zemědělství do roku i po roce 2013 na úrovni roku 2013.

To je podle mého názoru zcela nepřijatelné. Podle mne je špatné, aby byli pracovníci v zemědělství omezeni tak, jak není omezena žádná jiná část společnosti. Pokud je v pořádku, že se státní úředníci musí vypořádat se snížením příjmů, pak je také v pořádku, aby se se stejným snížením příjmů museli vypořádat i ostatní lidé v naší společnosti. Vláda ve Velké Británii a vlády po/v? celé Evropě říkají, že jsme v tom společně/na tom všichni stejně??. Pokud jsme v tom společně, musíme všichni společně trpět.

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, myslím, že když političtí lídři Evropy viděli na konci druhé světové války své země zpustošené válkou, lze pochopit, proč chtěli podpořit myšlenku zajištění dodávek potravin a společné zemědělské politiky.

Pokud se však zaměříme na politiku prováděnou o 60 let později, podívejme se na cenu, kterou stojí občany EU. Podívejme se na skutečnost, že občané platí třikrát: nejprve formou daní platí za byrokracii, dále formou daní platí za dotace a za třetí formou vyšších cen, které musí platit v obchodech. Jistě, o reformě společné zemědělské politiky bychom neměli mluvit, ale měli bychom se raději snažit ji zrušit. Zrušení společné zemědělské politiky by umožnilo, aby efektivně pracující zemědělci prosperovali. Daňoví poplatníci by si tak mohli ponechat více vlastních peněz a použít je smysluplněji a mohly by být také sníženy ceny pro spotřebitele.

Reforma nestačí – je čas společnost zemědělskou politiku zrušit.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem pro zprávu pana Lyona. Je vyvážená a zaručuje a zajišťuje, že v celé Evropě mohou lidé pracovat v oblasti zemědělství a výroby potravin, a zajišťovat tak dodávky potravin pro své občany.

V několika bodech jsem hlasovala jinak než moje skupina, protože se domnívám, že v některých situacích potřebujeme trh regulovat a zasahovat do něj. Je to potřeba kvůli zajištění dodávek potravin a také udržitelného rozvoje.

Zpráva: Alain Cadec (A7-0207/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu a zvlášť důležité byly pro mne dvě oblasti této zprávy. První je ekologického, sociálního a kvalitativního charakteru. V tomto ohledu je důležité, aby dovážené produkty splňovaly stejné požadavky jako výrobky Evropské unie, protože k čemu je řízení rybích populací udržitelným způsobem, když rybí populace ve světových oceánech budou ostatními obchodními partnery téměř vyhubeny?

Druhým aspektem je aspekt ekonomický. Pokud soběstačnost v rámci EU je pouze 40 % a populace ryb na světových trzích jsou ohroženy, pak je jasné, že i zde máme obzvláště dobrou příležitost pro akvakulturu. Měli bychom toto hospodářské odvětví rozvíjet, poskytovat mu vědeckou podporu a především jej strukturovat udržitelným způsobem, protože v odvětví akvakultury jsou také pracovní místa a v konečném důsledku i přidaná hodnota naší Evropské unie.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji. Tato zpráva zdůrazňuje, že musí být zachována ekologická a ekonomická životaschopnost odvětví rybolovu Evropské unie, včetně neprůmyslového rybolovu, který musí být prováděn v konstantním objemu v pobřežních vodách a musí být takového typu, jež pomůže zachovat kulturní identitu příslušného regionu, zajistí pracovní místa ve všech fázích výroby a dodávky bezpečné a vysoce kvalitní zemědělské produkce. Realita je bohužel taková, že lotyšští rybáři dostávají z Evropské unie tak hubené kvóty a tak skromnou podporu, že bude hospodárnější, když čluny sešrotujeme a rybolov ukončíme. Když je v zemi s pobřežím dlouhým 550 km likvidováno tradiční hospodářské odvětví, je to opravdu tragická situace. Poškozován je i drobný rybolov jako celek, protože máme politiku Evropské unie, která podporuje průmyslové výrobce provozující rybolovné postupy, jež jsou často škodlivé pro životní prostředí. Z tohoto důvodu jsem podpořila tuto zprávu, která vyzývá ke změně současné situace.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto pěknou zprávu, kterou vypracoval pan Alain Cadec, a již dříve jsem se zúčastnil rozpravy v Evropském parlamentu, ale nebyl čas upozornit na několik věcí, takže využívám této příležitosti, abych řekl pár slov.

Zaprvé, primární povinností Evropské unie je postarat se o své občany, zejména o ty, kteří působí v odvětví rybolovu, protože v něm pracují již roky a jejich předkové se rybolovem zabývali stovky a tisíce let, proto je musíme chránit.

Zadruhé, výrobky přicházející do Evropské unie by měly být v porovnání s produkty pocházející ze zemí EU na stejné – nebo možná vyšší – úrovni.

Závěrem chci říct, že musíme mnohem více pracovat na podpoře akvakultury. Velmi by to pomohlo tento problém vyřešit.

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, chtěl bych poděkovat vám i všem vašim kolegům za trpělivost. Musím říct, že když jsem se s myšlenkou společné rybářské politiky (CFP) setkal poprvé, myslel jsem si, že písmeno C ve zkratce CFP znamená komunistická („communist“), nikoli společná („common“) rybářská politika. Ve skutečnosti tady vidíme myšlenku centrálního plánování, kdy centrální plánovači rozhodují o tom, jak velké úlovky mohou mít rybáři v jednotlivých státech, což je – podobně jako komunismus – katastrofa. Vede to k tomu, že jsou vyčerpány populace ryb a stále více rybářů si stěžuje na nedostatečné přidělených kvót.

Určitě je čas, abychom se poučili ze zkušeností v oblasti úspěšné ochrany a zachování rybích populací. Podívejme se na systémy založené na vlastnických právech na Islandu a na Novém Zélandu, kde, jak uvedl předchozí řečník, se starají o pobřežní komunity, protože jsou jim dána práva na neomezenou dobu, na jejichž základě mohou prodávat, obchodovat nebo které mohou přenechat budoucím generacím. To je jistě nejlepší řešení, protože je úspěšné a zachovává rybí populace, na rozdíl od systému společné rybářské politiky, který v Evropě dramatickým způsobem selhává.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Alexander Alvaro (A7-0224/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasovali jsme proti této hanebné dohodě o teroru, která v rámci „protiteroristické spolupráce“ poskytuje tajným službám Spojených států osobní údaje o všech obyvatelích EU. Představitelé kapitálu v Evropském parlamentu, kteří hlasovali pro „dohodu SWIFT“, neznají její obsah, protože „tajný“ text měli možnost číst pouze „důvěryhodní“ poslanci EP, zatímco Evropský parlament jej za posledních šest měsíců dvakrát zamítl. Byli přesvědčeni, že USA zaručily, že „tajné služby zajistí ochranu osobních údajů“.

Schválení „dohody o teroru“ potvrzuje, že Evropský parlament údajně demokraticky legitimizuje tyto hluboce reakční, evropeizující politiky nedbající na řadové voliče. Navíc hraje i vedoucí roli v institucionalizaci legislativního rámce státního terorismu a represí, což potlačuje demokratická práva a základní svobody. Žádná „dohoda o teroru“ nerespektuje základní svobody. Tato opatření jsou zaměřena na boj a odpor národů, jejich předvoje, komunistického hnutí, a radikálních sil, které se odmítají klanět barbarství vykořisťovatelského kapitalistického systému. Dokud bude kapitál a jeho politická tvář stupňovat opatření zaměřená na potlačování práv pracovníků a upevňování a zajišťování vlastní suverenity, tím větší bude odpor, neposlušnost a nevyhnutelný boj za svržení moci monopolů a jejich reakčních odborů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V únoru 2010 Evropský parlament odmítl podepsat dohodu mezi EU a Spojenými státy americkými o předávání údajů o finančních transakcích a žádal o obnovení jednání. Dnes jsou podmínky této dohody výrazně lepší a v zájmu evropských občanů. Tentokrát jsem proto hlasovala pro dohodu, zejména proto, že umožňuje v dlouhodobém horizontu vytvořit výhradně evropský systém získávání dat. Tato dohoda je tedy jen dočasným řešením, které umožní Evropské unii a Spojeným státům bojovat proti terorismu, ale nelze ji považovat za definitivní.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Rozhodl jsem se zdržet hlasování o dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o předávání bankovních údajů prostřednictvím systému SWIFT pro účely boje proti terorismu. Dohoda je oproti předchozí verzi významným krokem kupředu. Když Parlament nechal hlasitěji zaznít svůj hlas, podařilo se mu získat řadu záruk, které posilují ochranu údajů a práv dotčených osob.

Podle mého názoru je však volba Europolu jako orgánu odpovědného za předávání dat nevhodná. Europol není nezávislým orgánem, ale policejní agenturou, a pochybuji, že je schopen sledovat nestranně, zda jsou žádosti amerických úřadů o předávání údajů ve shodě s pravidly. Vzhledem k tomu, že předávané osobní údaje mají velmi citlivý charakter, nemohl jsem hlasovat pro tuto dohodu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Je fakt, že v důsledku událostí z 11. září 2001 nepovažuje žádná lidská bytost svůj pocit jistoty a fyzického bezpečí za samozřejmost. Jádrem každého opatření, jehož účelem je obnovení důvěry mezi Evropany, je proto ochrana osobních informací: je velmi důležité zajistit, aby tyto informace zůstaly soukromé, ale jejich zpracování – zejména pokud jde o finanční informace – je významným prostředkem boje proti mezinárodnímu terorismu. Proto jsem hlasovala pro zprávu pana Alvara o dohodě, která vymezuje podmínky, za kterých bude mít od 1. srpna americké Ministerstvo financí přístup k finančním údajům zhruba 8 000 institucí a bank ve 200 zemích, což bude řízeno Společností pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT). S ohledem na nezbytné záruky, jako je možnost, aby evropští občané mohli podávat správní odvolání a aby s nimi bylo zacházeno stejně jako s občany USA, a dále tvrdý zásah proti době, během níž jsou informace uchovávány, je spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy v tomto případě náležitým holdem negativním dopadům globalizace.

  Emine Bozkurt (S&D), písemně. − (NL) Delegace PvdA (nizozemské labouristické strany) v Evropském parlamentu tuto dohodu podporuje v naději, že se v blízké budoucnosti dočkáme ukončení hromadného předávání údajů o evropských občanech. V dohodě je uvedeno, že Evropa bude vyvíjet vlastní systém shromažďování a třídění bankovních údajů. Budeme tak mít možnost předávat údaje na individuální bázi. Budeme-li mít data pod dohledem, budeme moci lépe chránit práva našich občanů. Evropská komise předloží takovýto návrh během jednoho roku a my bychom měli být schopni zavést do tří let vlastní systém. Od toho okamžiku se stane relevantní otázka reciprocity. Naši evropští dohlížeči budou v USA moci ověřit, co se každý den děje se všemi evropskými bankovními údaji. Europol bude pověřen ověřováním a schvalováním žádostí USA. Nyní se pod tlakem Evropského parlamentu schyluje k revizi dohody, kterou jsme již uzavřeli. Nebyla splněna všechna naše přání, ale dosáhli jsme záruky, že USA nebudou moci jen tak strkat nos do našich dat. Nová dohoda uvádí do rovnováhy ochranu soukromí a zajištění bezpečnosti. Naším prvořadým zájmem bude mezitím nadále boj proti terorismu.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Alvara o nové dohodě SWIFT, která vymezuje podmínky pro převod některých bankovních dat uchovávaných systémem SWIFT na Ministerstvu financí USA jako součást boje proti terorismu. Díky nově svěřeným pravomocem na základě Lisabonské smlouvy jsme od jejího vstupu v platnost nutili Komisi, aby se Spojenými státy znovu projednala vyváženější dohodu. I když je tato dohoda uspokojivá, v některých bodech je stále co zlepšovat. Dnešní pozitivní hlasování není bianko šek Američanům: zejména v souvislosti s postupem, kterým se mění pravomoci Europolu, bude Parlament v následujících měsících i nadále velmi pozorně sledovat jmenování nezávislého orgánu působícího ve Washingtonu a vytvoření evropského Programu sledování financování terorismu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro novou zprávu týkající se systému SWIFT, protože s Evropskou radou a se Spojenými státy byly vyjednány záruky, které v dohodě předložené Evropskému parlamentu před čtyřmi měsíci nebyly uvedeny. Tato dohoda o předávání bankovních údajů Spojeným státům stanoví, že EU musí vytvořit systém umožňující zabránit hromadnému předávání údajů, což v předchozí dohodě stanoveno nebylo.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o předávání bankovních údajů Evropskou unií Americe, a to ze stejných důvodů, na základě kterých jsem byl já a moje skupina proti předchozímu pokusu o zavedení této dohody, bez ohledu na „technická zlepšení“ navržená ve zprávě. Evropský parlament by neměl pod záminkou „boje proti terorismu“ dohodu Evropské komise o předávání osobních údajů vládě a tajným službám USA schválit. Jsem proti neústupnému požadavku Komise na předávání obecných informací o finančních transakcích Spojeným státům americkým, protože tím dochází k nerespektování osobních údajů, což jsou právě ty informace a materiály, které budou použity bez jakékoli základní kontroly tajnými službami USA pro jejich vlastní účely.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. − Strana UKIP dnes hlasovala proti zprávě pana Alvara, protože nechceme dát EU větší moc nad osobními údaji. Toto opatření povede k hrubému porušení soukromí. Důvěrné a soukromé finanční údaje patří jednotlivcům a nikoli EU nebo Evropskému parlamentu.

Jsme rozhodně proti šíření terorismu, ale musí být chráněn důvěrný charakter osobních informací, jestliže nic nenasvědčuje předchozímu nesprávnému počínání. Pokud má Velká Británie uzavřít dohodu s USA, musí to být dohoda plně reciproční a nikoli téměř jednostranná, kterou podepsala EU. Je to záležitost, o které by měly rozhodnout národní vlády, nikoli Evropský parlament.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V únoru jsem hlasoval proti dohodě, protože porušovala zásady nezbytnosti a proporcionality a také integritu a bezpečnost evropských finančních údajů. Tato nová dohoda je lepší než ta předchozí. Došlo k určitému zlepšení, například se jedná o přesnější definici terorismu, vyloučení údajů Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), mechanismus sledování a uznání práv evropských občanů. Tato dohoda však i nadále umožňuje hromadné předávání údajů. Volba Europolu je špatná. Europol není soudním orgánem ani orgánem zabývajícím se ochranou údajů. Nové funkce by bylo možné Europolu přidělit jen změnou právního základu a na základě vstupů od Evropského parlamentu. Znění článku 20 Dohody snižuje účinnost uznávání různých práv, která byla zohledněna na žádost Parlamentu. Těším se, že Komise předloží iniciativu s cílem vytvořit Evropský program pro sledování financování terorismu (TFTP), a očekávám, že tento program poskytne solidnější řešení umožňující, aby získávání údajů probíhalo pouze v rámci EU. Ze všech těchto důvodů jsem se rozhodl zdržet se hlasování, protože stále nemohu s klidným svědomím připustit, že tato dohoda dosáhla přijatelné úrovně.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Boj proti terorismu musí být pro Evropskou unii prioritou. V této souvislosti je proaktivní spolupráce se Spojenými státy, zejména v oblasti předávání informací, naprosto nezbytná, protože umožní zvýšit účinnost boje proti terorismu, zabránit dalším útokům a zajistit bezpečnost evropských občanů. Proto jsem hlasoval pro opatření navrhovaná v této zprávě. Změny provedené v této dohodě nejen odrážejí většinu obav, které vyjádřil Evropský parlament, když dohodu 11. února zamítl, ale vyjadřují také potřebu přiměřenosti při zacházení s těmito údaji, zejména pokud jde o jejich zpracování, uchovávání a následné odstranění. Zdůrazňuji také, že nová dohoda dává evropským občanům posílené záruky týkající se ochrany údajů, a sice právo na odvolání proti soudním a správním rozhodnutím, právo na transparentnost a předávání informací dotčeným občanům a vymezení oblasti použití dat omezené na činnosti přímo spojené s terorismem nebo jeho financováním.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Když Evropský parlament před šesti měsíci odmítl dohodu mezi EU a USA o předávání a zpracovávání bankovních údajů – takzvanou dohodu „SWIFT“, jednal jako ochránce základních práv. Díky činnosti poslanců, zejména naší skupiny, byla vypracována nová verze. Obsahuje významná základní zlepšení, jako je například odstranění hromadného předávání údajů. Bude tedy poskytnuta větší ochrana právům jednotlivců a současně bude uznána důležitost sledování finančních údajů v boji proti terorismu. Proto jsem se rozhodla hlasovat pro uzavření nové dohody. Nadále však budu věnovat zvláštní pozornost těmto bodům: výsadám evropských orgánů zabývajících se ochranou údajů a volbě Europolu jako kontrolního orgánu, účinnosti „práva na odškodnění“ lidí, jejichž práva na ochranu soukromí byla znevážena, a sledování a hodnocení relevantnosti dat předávaných americkým úřadům.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro uzavření nové dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely Programu sledování financování terorismu, protože jsem měla pocit, že nový návrh, který předložila Komise, nabízí občanům EU větší záruky, zejména pokud jde o ochranu údajů. Vlastně jsem přesvědčena, že při předávání osobních údajů evropských občanů do třetí země na základě bezpečnostních důvodů musí být vždy respektovány procesní záruky a práva obhajoby a musí být zajištěn soulad s platnými vnitrostátními a evropskými zákony o ochraně údajů.

První verze dohody před několika měsíci byla příliš vágní a podobné záruky nenabízela. Proto jsme řekli ne. Dnes jsem potěšena, že byly zohledněny naše návrhy na zlepšení, k nimž patří zavedení podobného systému výměny na evropské úrovni a záruka, že následné sledování bude svěřeno evropským úředníkům, kteří musí být schopni postavit se proti získávání údajů na půdě USA.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. − Podpořil jsem dohodu mezi EU a USA o zpracování a předávání údajů o finančních transakcích z EU do USA pro účely Programu sledování financování terorismu. Díky značnému úsilí zpravodaje a členů výboru LIBE bylo nynější znění dohody oproti předchozí verzi dohody výrazně vylepšeno. Zvláštní význam pro budoucnost boje proti terorismu a zároveň pro zajištění základních práv občanů na ochranu osobních údajů má článek 2 týkající se vypracování právního a technického rámce pro získávání údajů v EU. Komise by tento úkol měla splnit svědomitě a včas. Doplnění článku 2 dohody má potenciál významně snížit množství údajů hromadně odesílaných k analýze prováděné za hranicemi EU. Články 15 a 16 zajistí, že bude posílen přístup občanů k nápravným opatřením a větší transparentnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o dohodě SWIFT o předávání bankovních údajů do USA, protože jsem přesvědčena, že dohoda sjednaná s Radou a USA nyní obsahuje záruky týkající se ochrany údajů občanů, přičemž eliminuje možnost předávání prvotních údajů do třetích zemí. Jedná se o důležitou dohodu v boji proti terorismu, která zajistí, že budou chráněny základní svobody evropských občanů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Fenomén terorismu a rostoucí dopad, který má tento fenomén na evropskou společnost, vyvíjí tlak na základní hodnoty, jako je respekt k soukromí jednotlivců a nutnost zachovat kolektivní bezpečnost.

V této souvislosti byla již dříve touto sněmovnou odmítnuta dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracování údajů, protože ji Parlament nepovažoval za dostatečnou. Nová verze je oproti předchozí verzi vylepšena. Doufám, že tato dohoda poskytuje důvody proto, aby mohla být uzavřena a že strany vědí, jak správně interpretovat její ustanovení tak, abychom zabránili teroristům v jejich finančních aktivitách a abychom proti nim bojovali.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Prostřednictvím pokroku v tomto procesu se pozitivně projevují přínosy a výhody institucionální spolupráce v úspěšném upevňování evropské integrace. Poté, co Evropský parlament vyjádřil své obavy a doporučení, byla se Spojenými státy uzavřena vyvážená dohoda týkající se předávání a zpracovávání údajů o finančních transakcích, především s ohledem na to, že se jedná o proces v rámci Programu sledování financování terorismu.

Chtěl bych zdůraznit, že do dohody byly doplněny záruky ochrany práv občanů, podmínky, které je při předávání informací do zemí třetích stran nutno vždy dodržet, a rizika nepřípustného využívání informací a hospodářské špionáže. Byla také zaručena možnost nápravy u takových případů předávání dat, které mohou být následně posouzeny jako nepřípustné. Tato dohoda zajistí lepší regulaci postupů a spolupráce, která je užitečná a prospěšná pro institucionální vztahy s USA.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je nepřijatelné, že čtyři měsíce poté, co Parlament zamítl dohodu SWIFT, se Parlament a Rada pod záminkou boje proti terorismu dohodly s orgány USA na uzavření dohody, která nezaručuje bezpečnost ani soukromí. Je politováníhodné, že většina Parlamentu nyní hlasovala pro tuto dohodu.

Panuje velká nejistota okolo výměny databází a přístupu do nich, ať již ze strany orgánů USA nebo agentur v EU, což by mohlo vést k nekontrolovatelným hrozbám. Pachatelé trestných činů a nevinné osoby, podezřelí a osoby, které podezřelé nejsou, ti všichni budou zataženi do procesu, u něhož – jak se ukazuje – není žádným způsobem zaručeno, že bude účinný.

Jak jsme již řekli, provádění této dohody znamená, že budou zachována chybná opatření, která jsou přijata jako součást takzvaného boje proti terorismu za účelem potlačování práv.

Podporujeme potřebu bojovat proti všem formám trestné činnosti, ale při tomto boji je nutné se zaměřit především na původ a prevenci těchto jevů, a nikoli klást důraz na vágní bezpečnostní opatření, která porušují občanské svobody a základní práva a záruky občanů, což dále oslabuje demokracii, v níž žijeme.

Neakceptujeme výměnu svobody za větší bezpečnost, protože v konečném důsledku přijdeme o obojí. Raději budeme podporovat bezpečnější společnost s rozsáhlými demokratickými právy a svobodami.

  Evelyne Gebhardt (S&D), písemně. − (DE) Boj proti terorismu vyžaduje mezinárodní spolupráci řízenou dohodami, které však nesmí narušovat základní práva občanů stanovená v Evropské listině základních práv. K těmto právům patří v moderní době zejména také ochrana údajů, která není dohodou SWIFT sjednanou se Spojenými státy zajištěna dostatečně. Boj proti terorismu se nesmí stát záminkou pro nedostatečnou ochranu údajů. K dalším závažným nedostatkům v této dohodě patří například kontrola bankovních údajů bez soudního souhlasu, dlouhé doby uchovávání údajů, což je neslučitelné s německým ústavním právem, a dále dohoda neposkytuje lidem dostatečnou možnost bránit se u soudu proti neoprávněnému používání údajů. To vše představuje závažné porušení základních práv. Evropská unie však nemá dovoleno neoprávněně omezit stávající základní práva. Proto tuto dohodu SWIFT stále odmítám.

  Sylvie Goulard (ALDE), písemně. – (FR) Dnes jsem po pečlivém zvažování hlasovala pro revidovanou dohodu SWIFT. Tento kompromis jistě není dokonalý, ale musíme spojit požadavky boje proti terorismu s dodržováním občanských svobod. Tato nová verze také přináší vylepšení, zejména pokud jde o účel předávání dat.

Co se týče tak citlivé otázky, jakou je ochrana osobních údajů, přivítala bych ještě větší přísnost, zejména u následujících bodů: udělení odpovědnosti nezávislému orgánu – nikoli Europolu – za kontrolu souladu použití údajů nebo účinnosti práva na náhradu škody u osob, jejichž práva byla porušena.

Ze solidarity se svou politickou skupinou, které vděčíme za únorovou bitvu, a tedy i za velkou část dosaženého pokroku, jsem se rozhodla tuto dohodu podpořit. Společně s kolegy budu velmi pozorně sledovat provádění podmínek této dohody ze strany USA, ale budu také velmi ostražitá vůči závazkům Rady a Komise. Nebudou-li sliby splněny, budu obhajovat ukončení dohody, jakmile dojde na její přezkum.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Velmi pozorně sleduji jednání mezi EU a USA o dohodě SWIFT od okamžiku, kdy byla naposledy odmítnuta v důsledku kroků vedených skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Evropskému parlamentu, který od února vytrvale uplatňuje své nové pravomoci, se podařilo dosáhnout významného pokroku a získat další záruky: „dvojí“ přístup podpořený naší skupinou, pravidelné revize dohody, počáteční hodnocení za šest měsíců, zprávu o pokroku po třech letech, právo na přístup a právo na opravu, možnost blokovat předávání některých dat, dohled nad získáváním dat evropským orgánem v USA atd.

I když došlo k obrovskému pokroku, tato dohoda není dokonalá a obsahuje četné nedostatky. Až po velkých úvahách jsem se rozhodla hlasovat pro tuto novou dohodu, protože je nezbytné zavést právní rámec pro boj proti terorismu a protože koneckonců směřujeme k budoucímu evropskému systému pro kontrolu předávání dat, což umožní získávání dat na evropské půdě. Od této chvíle je na evropských orgánech, aby prováděly přísnou a obezřetnou kontrolu plnění podmínek smlouvy.

  Matthias Groote a Bernhard Rapkay (S&D), písemně. − (DE) Delegace německé sociální demokracie (SPD) v Evropském parlamentu je pro boj proti mezinárodnímu terorismu a poskytování trvalé ochrany osobních údajů s nejvyšším možným stupněm odhodlání a účinnosti. Vzhledem k důležitosti ochrany údajů se delegace SPD nerozhodovala snadno. Po dlouhém a pečlivém zvažování však nyní můžeme hlasovat pro dohodu: sociální demokraté dokázali zajistit, že bude přímo na půdě amerického Ministerstva financí vytvořena stálá evropská monitorovací služba v kombinaci se získáváním dat – včetně nástroje umožňujícího získávání dat zabránit. Nejvyšší prioritou pro nás bylo omezit předávání velkého objemu dat. Na data v rámci SEPA se dohoda nevztahuje, na většinu případů předávání dat nemá dohoda žádný vliv.

Pětiletá lhůta pro uchovávání dat má být každoročně přezkoumávána, přičemž všechny údaje, které nejsou potřeba, mají být odstraněny dříve, než tato lhůta vyprší. Kromě toho dohoda stanovuje každoroční přezkum dodržování všech norem o ochraně údajů za účasti orgánů dohledu nad ochranou údajů. I když bychom byli raději, kdyby byla úloha sledování a předávání dat svěřena soudnímu orgánu, musí Europol vykonávat svůj mandát ke schválení předávání dat, který je uveden v dohodě, a to na základě přísné kontroly EU. Ačkoli má Europol spolehlivý systém ochrany údajů, je třeba jej harmonizovat s Lisabonskou smlouvou, aby mohl vykonávat své povinnosti pod plnou demokratickou kontrolou.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Alvara o dohodě mezi EU a USA o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely boje proti terorismu, protože mám pocit, že tato dohoda nyní vytváří rovnováhu mezi cíli v oblasti bezpečnosti v boji proti terorismu a cíli svobody v oblasti ochrany soukromí občanů.

Na rozdíl od dohody SWIFT předložené v únoru, kdy jsem hlasovala proti, poskytuje tato dohoda větší ochranu osobních údajů: občané budou mít právo na přístup a opravu údajů, které se jich týkají, mají zaručeno právo na správní a soudní odvolání a bylo zavedeno několik omezení a restrikcí souvisejících s přenosem dat.

Nicméně Parlament bude muset být i nadále ostražitý vůči změně pravomocí Europolu, který je zodpovědný za kontrolu předávání dat, a také vůči budoucímu zavedení Evropského programu sledování financování terorismu.

  Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. − (SV) Skupině progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se společně se španělským předsednictvím podařilo vyjednat zlepšení dohody o výměně bankovních údajů se Spojenými státy. Bylo omezeno množství bankovních údajů, které budou předávány (nebudou předávány údaje o transakcích prováděných v rámci EU), a převody v reálném čase budou prověřovat a schvalovat pracovníci jmenovaní EU.

I když určitého pokroku bylo v jednání dosaženo, stále přetrvává zásadní problém hromadného předávání bankovních údajů. To znamená, že údaje o nevinných občanech budou i nadále předávány orgánům USA, což je podle nás, švédských sociálních demokratů, nepřijatelné. Dále spatřujeme závažné nedostatky z právního i praktického hlediska v tom, že je dovoleno, aby byl orgánem, který má převody sledovat, právě Europol.

Z těchto důvodu jsme se rozhodli pro dohodu s USA o předávání bankovních údajů nehlasovat.

  David Martin (S&D), písemně. − Vzhledem k výsadám a výhradám, které EU v souvislosti s dohodou SWIFT o předávání údajů o finančních transakcích zajistila, nyní s radostí tuto dohodu podporuji. Jsem potěšen zejména tím, že naše skupina pomohla zajistit záruky týkající se zákazu náhodných kontrol, přímého dohledu nad programem ze strany pracovníka EU a roční hodnocení doby uchovávání údajů. Nepřetržité sledování této dohody však bude mít zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno, že podmínky zůstanou pro tento Parlament a evropské občany přijatelné.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu, protože si myslím, že podpora dohody sjednané mezi Evropskou komisí a Spojenými státy je správným krokem a znamením velkého smyslu pro zodpovědnost.

Předávání osobních údajů je v Evropě s její bolestnou zkušeností z totalitních režimů, které tyto údaje chrlily a zneužívaly jich, velmi citlivou záležitostí. Na základě nové dohody bude možné předávat určitý objem bankovních údajů americkým úřadům, a to za předpokladu, že data budou předána v souladu s přísnými pravidly o ochraně osobních údajů, což máme my poslanci EP povinnost sledovat. S těmito informacemi je možné se seznámit pouze tehdy, pokud je to považováno za důležité pro účely protiteroristického vyšetřování: přístup k těmto datům ze strany orgánů Spojených států je možný pod podmínkou, že předložení uspokojivé důkazy.

Tato nová dohoda je vítězstvím všech evropských orgánů, zejména Evropského parlamentu. Naše žádosti o zvýšenou ochranu soukromí evropských občanů byly skutečně splněny, takže Evropanům je nabízena dvojí záruka: zaprvé úplná transparentnost způsobu, jehož prostřednictvím jsou údaje poskytovány a používány, a zadruhé řádné postupy pro odvolání, které zajistí, že bude chráněno soukromí Evropanů. Jedná se o uspokojivé záruky, pomocí nichž bude zajištěno, že tyto dva požadavky – bezpečnost a ochrana soukromí – mohou být splněny a zaručeny.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti této zprávě. Je to totiž totéž, jako bychom dali Spojeným státům souhlas zasahovat za spoluúčasti orgánů, jako je SWIFT, do Evropy. Dohoda podporuje možnost předávat do Spojených států osobní údaje každého občana – tak rozsáhlý je rozměr stanovený v dohodě mezi Radou a Spojenými státy. Nevyžaduje žádnou skutečnou záruku ochrany těchto údajů nebo možnosti nápravy. Tato zpráva a dohoda, kterou tato zpráva ratifikuje, jsou symbolem zotročení Evropy americkým imperialismem.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Boj proti terorismu se dotýká EU stejně jako celého demokratického světa. Všechny mechanismy, které pomáhají odhalit případné útoky, jsou pro úspěch tohoto boje zásadní. Dohoda SWIFT je v boji proti terorismu velmi mocnou zbraní, protože zpřístupňuje důvěrným informacím týkajícím se finančních převodů mezi jednotlivými zeměmi. Opětovné sjednání této dohody s USA je pro EU příležitostí, aby účinně přispěla k odhalování nových teroristů a potenciálních útoků. V současné době mají USA velký zájem o spolupráci a podporují uzavření dohody, která účinně chrání přenášená data a v níž je zahrnuta maximální možná reciprocita. Projekt nabízející řešení, který byl dnes schválen, je pro nadcházející obtížná jednání s USA dobrým výchozím bodem.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem znovu proti dohodě SWIFT o zpracovávání evropských bankovních dat a jejich předávání do Spojených států pod záminkou boje proti terorismu, protože se domnívám, že požadavek Spojených států je nepřijatelný a ohrožuje svobody a práva evropských občanů. Prostřednictvím tohoto návrhu se nejkonzervativnější síly snaží svázat nám ruce a nohy a vydat nás napospas zájmům USA, aniž by pomyslely na bezpečnost nebo soukromí občanů. Evropský parlament nemůže připustit, aby byla pod záminkou boje proti terorismu negativně ovlivněna občanská práva a svobody Evropanů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Ochrana údajů prostřednictvím dohody SWIFT je prostým podvodem. Uchovávání neomezených datových balíčků po tak dlouhou dobu bez jakéhokoli soudního zásahu je v rozporu s naším chápáním moderního státu založeného na právním řádu. Že by měl zrovna evropský policejní orgán Europol – který má v rámci boje proti terorismu na datech vlastní zájem – sledovat dodržování pravidel pro ochranu údajů a skutečné případy podezření související s terorismem, to je jako svěřit pořádek v kurníku lišce. Navíc představa, že komisaři pro ochranu údajů, které se sami často projevili jako bezzubí, mohou dosáhnout v USA zablokování nebo odstranění dat, je naprosto směšná. Nemáme tedy ani zdaleka jakékoli šance na zvýšení ochrany údajů, a proto dávám dohodě SWIFT jasné „ne“.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Alvara, protože ji považuji za důležitou pro boj proti terorismu. Terorismus je hrozbou, a proto je třeba jej potírat. Spojené státy jsou v boji proti terorismu klíčovým partnerem, s nímž musíme spolupracovat na identifikaci a zastavení případného financování, což je právě to, co teroristy živí.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Pod rouškou boje proti terorismu jsou údaje o účtech poctivých občanů Evropy hromadně převáděny do Spojených států. Znovu zpackaná dohoda SWIFT na této situaci mění jen velmi málo. Nemůžeme svým občanům slíbit dostatečnou ochranu údajů, protože: - citlivá data jsou uchovávána nikoli podle jednotlivých případů, u nichž existují důvody pro podezření, nýbrž hromadně; - údaje budou svévolně uchovávány po celých pět let; - dodržování předpisů pro ochranu údajů má být zajištěno prostřednictvím Europolu, i když tato agentura má zájem právě na těchto datech. Výkonný orgán tedy sleduje sám sebe – to má být opravdu nezávislý kontrolní orgán? - Občané EU, jejichž práva budou porušena, nebudou mít de facto žádnou možnost úspěšně podniknout právní kroky. Občané by se nejprve museli vypořádat s náklady na zahájení soudního řízení ve Spojených státech! To, co bylo nejprve v únoru oslavováno jako úspěch Evropského parlamentu, se nyní stává velkým krachem. Dokonce i zpravodaj připouští, že není zcela spokojen. Dohoda neposkytuje žádnou skutečnou, účinnou ochranu údajů, a měla by proto být odmítnuta.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Konečná dohoda splňuje většinu požadavků Parlamentu, chrání bezpečnost i soukromý život občanů EU a zajišťuje právně závazná řešení zkoumaných problémů. Dohoda také předznamenává novou etapu pravomocí Evropského parlamentu, přičemž zajišťuje evropský demokratický dohled nad mezinárodními dohodami. Kromě závazku zlepšit tuto dohodu přijaly Rada a Komise právní závazek vytvořit právní a technický rámec umožňující získávat data na půdě EU. Tento závazek v polovině období zajistí ukončení hromadného předávání údajů americkým úřadům. Zřízení evropského systému získávání dat představuje velmi důležité zlepšení, protože další hromadné předávání údajů představuje odklon od principů, o něž se opírají právní předpisy a zvyklosti v EU.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Na dnešním plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem hlasoval pro novou dohodu SWIFT. Je to velmi důležitá dohoda, která si klade za cíl prostřednictvím boje proti nelegálnímu financování vymýtit terorismus a organizovaný zločin. Je důležité, aby tato nová dohoda poskytovala také záruku respektu k osobním údajům evropských občanů. Nová dohoda hovoří o potřebě vytvořit evropský TFTP (Program sledování financování terorismu). Jde o závazek, který musí být splněn do pěti let. Evropský parlament, Komise a Rada mají proto povinnost přistoupit okamžitě k plnění tohoto závazku, aby tak měla Evropa v nejbližší době ještě lepší nástroje k ochraně bezpečnosti svých občanů.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro, protože souhlasím s dosaženou dohodou a dále proto, abych splnil svou povinnost a odpovědnost podpořit dohodu mezi EU a USA. Jsme si vědomi toho, že je třeba zachovat rovnováhu mezi respektováním soukromí jednotlivců a nutností zajistit kolektivní bezpečnost, ale fenomén terorismu, s nímž mnoho Evropanů každý den žije, vyžaduje mimořádná opatření. Nutně se musím zmínit o tom, že kvůli svému zapojení do vnitřního volebního procesu mé národní strany, Partido Social Democrata, jsem nemohl hlasovat pro předchozí dohody tak, jak jsem měl v úmyslu. Jsem si vědom toho, že tato otázka je v Evropě vnímána jako citlivá. Je tomu tak v důsledku zkušeností, které zanechaly stopy na lidech žijících dříve v totalitních režimech, které neoprávněně pronikaly do soukromí svých občanů. To však není tento případ. Oprávněně bojujeme proti terorismu novými, modernějšími způsoby, což je jediná cesta, jak zajistit ochranu základních svobod evropských občanů. Tato dohoda umožňuje předávání bankovních údajů, ale zahrnuje také řádné bezpečnostní a ochranné záruky. Jsou stanovena přísná pravidla ochrany osobních údajů, na jejichž základě je dostupnost osobních údajů podmíněna předložením důkazu, že příslušné orgány provádějí protiteroristické vyšetřování.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Přijetí nové dohody SWIFT většinou Parlamentu je ranou zasahující jednání o závazné ochraně základních práv v mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnosti. První návrh byl sice určitým způsobem vylepšen, ale stále existuje zásadní kritika týkající se jednak hromadného předávání dat bez původního podezření, a dále příliš dlouhých dob uchovávání údajů. Velká koalice konzervativců, sociálních demokratů a liberálů tedy přijala standardy, které jsou v porovnání se stávajícími zásadami právního státu nižší, riskuje vznik nařízení, které je v rozporu s právem EU. My Zelení jsme proto proti nové dohodě a jako progresivní síla usilujeme o to, aby v transatlantické spolupráci byla zajištěna větší ochrana soukromí a princip právního řádu.

Jako zpravodaj Evropského parlamentu pro všeobecnou dohodu o ochraně údajů plánovanou komisařkou pro spravedlnost paní Viviane Redingovou budu osobně spolupracovat s vládou Spojených států a Kongresem USA na závazných pravidlech v této oblasti. Proto s lítostí sleduji, že Evropský parlament oslabuje svůj vliv na Spojené státy tím, že dnes přijal dohodu SWIFT. Skutečná změna směrem k závazné ochraně základních práv v boji proti terorismu vyžaduje větší odvahu a úsilí.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Nechci, aby byl můj hlas proti nové dohodě v žádném případě chápán jako „ne“ boji proti terorismu. Teroristickým činům je třeba bránit a každý teroristický čin musí být co nejdůrazněji odsouzen. Na druhé straně stojí ochrana práv občanů. Práva občanů nejsou předem hotová věc – musíme za ně bojovat. Jsem přesvědčena, že kdybychom měli k dispozici delší fázi diskusí o této dohodě, byly by pak obě strany – USA a Evropa – schopny dosáhnout zcela uspokojivého výsledku.

Zpráva: Elmar Brok (A7-0228/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Poslanci řecké komunistické strany hlasovali proti společnému návrhu usnesení konzervativců, liberálů a sociálních demokratů o vytvoření Evropské služby pro vnější činnost, protože je založen na reakční „Lisabonské smlouvě“. Obsahuje ustanovení o militarizaci EU (civilně-vojenský výbor, centrum krizového řízení, satelitní centrum, vojenský výbor, evropská armáda, EULEX atd.) s cílem použít americkou preventivní válečnou doktrínu. Jedná se o nástroj strategie a válek NATO. Dává EU právo zapojit se pod záminkou boje proti terorismu do vojenských a civilních intervencí, a to i uvnitř členských států. Evropská služba pro vnější činnost ještě více omezuje etnokratická svrchovaná práva členských států, a to tím, že přenáší na EU odpovědnost téměř ve všech politických oblastech státu. Bude nástrojem pro použití priority práva Společenství nad vnitrostátními právními předpisy. Posiluje mechanismy imperialistické intervence a represivní mechanismy EU (Frontex atd.) a vytváří mechanismy nové (např. evropský veřejný žalobce). Odsuzujeme nepřijatelný, skrytý postup zástupců Evropského parlamentu, Komise, předsednictví, vysoké představitelky a místopředsedy Komise, jehož cílem je zakrýt zhoršující se nepřátelství a odpor mezi hlavními imperialistickými mocnostmi.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem kompromis, který vyjednali moji kolegové Elmar Brok a Guy Verhofstadt s vysokou představitelkou, Radou a Evropskou komisí, a tedy i vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Tento kompromis byl předmětem rozsáhlých jednání a v současné době jej považuji za vcelku uspokojivý a vyvážený. Umožňuje Evropskému parlamentu, aby posílil své výsady a zachoval metodu Společenství. Dnes bylo nejvíce ze všeho potřeba zajistit rychlou realizaci tohoto návrhu o Evropské službě s cílem ponechat prostor pro nominace a opustit nevyhovující systém, který byl používán během posledních měsíců.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Jednání o vytvoření jediného nezávislého orgánu EU, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě, se nyní chýlí ke konci. Doufám, že Rada rovněž dodrží dohodu a rozhodnutí o Evropské službě pro vnější činnost bude na konci července přijato. Musíme zajistit, aby Evropská služba zahájila svou činnost co nejdříve a aby její provoz přispíval k formování evropské zahraniční a bezpečnostní politiky na vysoké úrovni, k zajištění soudržnosti vnější činnosti EU a k posílení role Evropské unie na mezinárodní scéně. Evropský parlament musí usilovat o posílení parlamentní kontroly tím, že bude provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a aktivně vykonávat legislativní funkce a funkce tvorby a plnění rozpočtu. Musíme zajistit, aby byla činnost Evropské služby založena na zásadě rozpočtové neutrality a abychom zabránili duplicitě úkolů, funkcí a zdrojů Evropské služby s dalšími orgány. Dále musíme vyřešit otázku odpovědností za záležitosti týkající se použití rozpočtových prostředků EU i za rozdělení pravomocí.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, kterou zpracoval pan Brok, protože představuje důležitý krok na cestě k zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost.

Evropský parlament bude hrát důležitou roli ve fungování Evropské služby pro vnější činnost, protože před každou misí EU ve třetích zemích s ním budou tyto záležitosti nejprve konzultovány. Kromě toho bude rozpočet Evropské služby podléhat politické kontrole Parlamentu.

Rumunsko je připraveno nabídnout služby pracovníků s potřebnými odbornými znalostmi pro práci v Evropské službě pro vnější činnost bezprostředně od okamžiku, kdy bude útvar zřízen. Moje země dala najevo své odhodlání pro evropské mise pro řešení krizí. Poskytli jsme celkem více než 200 odborníků, policistů, vojenských policistů, diplomatů, soudců a vojáků pro většinu civilních a vojenských misí Evropské unie.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že jako součást politiky přijímání zaměstnanců musí být respektovány zásady kompetence a zeměpisné rovnováhy.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) S novými kompetencemi, které Evropská unie získala přijetím Lisabonské smlouvy, se EU musí opírat o silnou diplomacii. Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) představuje v tomto směru významný pokrok.

Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o EEAS, protože aby mohla vysoká představitelka úspěšně plnit své poslání, naléhavě k tomu potřebuje příslušnou diplomatickou moc. Ve svém rozhodnutí vycházím ze závěrů konference v Madridu ze dne 21. června, kde byla nalezena institucionální rovnováha.

Evropský zájem obsažený v původním návrhu byl zachován. Komise, Rada a Parlament nyní budou moci spolupracovat na vytvoření účinné a operativní evropské diplomatické služby. Jsem přesvědčen, že následná jednání o vytvoření EEAS budou tuto rovnováhu respektovat.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Některé aspekty vytvoření Evropské služby pro vnější činnost byly od samého počátku nejasné a kontroverzní. Měli bychom s určitým znepokojením prozkoumat případné rozpory, které mohou vzniknout mezi činností budoucí diplomatické služby EU a činností tradičně prováděnou členskými státy. Členské státy již nebudou mít možnost definovat svou vlastní zahraniční politiku? Tato situace, která mne znepokojuje, nemusí nastat bezprostředně, ale pořád stojí za to, abychom se zeptali sami sebe, jaký dopad ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude mít vytvoření takovéto evropské služby. Když to řeknu jasně: je-li úmyslem v podstatě napodobit model USA, kdy zahraniční politiku řídí přímo a výhradně federální vláda, která je nadřazena hlavám 50 států, pak je třeba mít na paměti, že vláda USA je volena lidmi a její zahraniční politice je každé čtyři roky udělována demokratická legitimita, kterou Evropská komise, Evropská rada – a dokonce ani budoucí Evropská služba pro vnější činnost – nemají. Tím, že jsem hlasovala proti zprávě pana Broka, proto vyjadřuji, že dávám přednost mezivládní evropské zahraniční politice, protože kdybychom se spoléhali se na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na evropské úrovni, nebyla by zaručena supranacionalita rozhodnutí přijatých v této citlivé oblasti.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropští daňoví poplatníci budou mít větší kontrolu nad tím, jakým způsobem bude Evropská služba pro vnější činnost vynakládat finanční prostředky EU. Je chvályhodné, že Evropský parlament dostal v této oblasti větší rozpočtové pravomoci právě v době, kdy bude rozpočet Evropské služby podléhat kontrole ze strany zákonodárného sboru. Evropská unie v současné době zaměstnává přibližně 7 000 diplomatů a úředníků, kteří zajistí, aby měly cíle EU přednost před národními a dokonce i mezivládními cíli. Všichni zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost budou politicky odpovědni Evropskému parlamentu, který má po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rozšířené pravomoci. Parlament dosáhl vítězství v tom, že se mu podařilo prosadit představu, že velká část práce Evropské služby pro vnější činnost by měla zahrnovat prosazování lidských práv a zachování míru ve světě. To názorně dokazuje, že Evropská unie se vědomě ujímá své mimořádně důležité role vývozce základních lidských práv, která jsou právě teď v mnoha zemích světa bohužel záměrně porušována.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o vytvoření a fungování Evropské služby pro vnější činnost. Jedná se o velmi důležitý krok při posilování role Evropy ve světě a pro koordinaci politik zahraničních vztahů 27 členských států. Evropský parlament se při jednáních s Radou a Komisí snažil posílit unijní rozměr Evropské služby pro vnější činnost, což by mělo vést k posílení role samotného Parlamentu v politické a rozpočtové oblasti tohoto nového subjektu.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS), protože tato služba je vytvářena obskurními postupy, přičemž její kompetence jsou nejasné a je velmi omezena role Evropského parlamentu, jediného voleného orgánu EU, která se týká pouze rozpočtových záležitostí. Proti EEAS jsem dále hlasoval proto, že je navržena tak, aby byla nástrojem pro další militarizaci Evropské unie, neboť zahrnuje i vojenskou akci, dokonce i v případech humanitární pomoci a intervence. Evropská unie by neměla spojovat svou zahraniční politiku nebo politiku solidarity v případě krize s vojenskou akcí a militarizovanými strukturami a mechanismy. Měla by navrhovat politiky a orgány, které budou chránit autonomní a mírovou roli v mezinárodních vztazích, jež bude na hony vzdálená americkému vojenskému oportunismu a intervencím. Při svých krocích by měla respektovat mezinárodní právo a Chartu OSN usilující o svět míru a solidarity.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacím návrhu 80, protože musí být zaručena kontrola vnitrostátních vlád nad EEAS, zatímco tento pozměňovací návrh zaručil právo na totéž také Evropskému parlamentu. Pro suverénní stát je nepřijatelné, aby měla evropská organizace kontrolu nad jeho zahraniční službou. Takovou činnost by neměl dělat Evropský parlament.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) S obrovským uspokojením jsem hlasoval pro zprávu pana Broka. Po několika měsících, kdy v Parlamentu probíhala jednání s Radou a Komisí, konečně vidíme stoupat bílý dým. Doufám, že Evropská služba pro vnější činnost bude nyní uplatňovat Listinu základních práv v souladu se smyslem a účelem Lisabonské smlouvy tak, aby byla v rozvojové politice a ve způsobu přidělování zahraničí pomoci EU upřednostňována metoda Společenství a aby si členské státy (a – přesněji – některá ministerstva zahraničních věcí některých členských států) vzaly k srdci vytvoření tohoto nového subjektu, jakož i vznik nových kompetencí a atributů, které byly v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost uděleny vysoké představitelce. Doufám také, že nepřetrvává to, co některé členské státy nebo osoby odpovědné ve vládách těchto zemí chápou jako zasahování do oblasti svých kompetencí, jako národa nebo vlády, a že portugalská vláda bojuje za zastoupení, které nám propůjčí prestiž díky kvalitě, kompetencím, atributům a poměrnému počtu zapojených pracovníků jednotlivých států. Jako poslanci této sněmovny nechceme službu, která je výsledkem mezivládních kontrol a rovnováhy; chceme službu, která patří Evropské unii.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. − (IT) Společná zahraniční politika a společná hospodářská politika jsou nezbytnými cíli evropského integračního procesu. Neměli bychom zapomínat na to, že pro urychlení integračního procesu, který se zastavil v Nice, byla zvolena také jednotná měna. Vzhledem k tomu, jakým způsobem je Evropská služba pro vnější činnost vytvářena, existuje nebezpečí, že přijme ochromující přístup „nicnedělání“ namísto toho, aby nastartovala řádný sjednocující proces.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Vítám změněnou zprávu pana Broka. Bylo naprosto nezbytné odolat návrhu na to, abychom rozvojovou politiku učinili součástí naší zahraniční politiky. Potřebujeme autonomní rozvojovou službu odpovědnou autonomnímu komisaři pro rozvojovou a humanitární pomoc. Jak vyplývá z této zprávy, komisař pro rozvoj je nyní odpovědný za celý cyklus programování, plánování a provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a Evropského rozvojového fondu (ERF). Musíme zajistit, aby při provádění byla respektována podstata a znění dohody. Stále existují některé prvky návrhu, které by mohly být vykládány různě. Nicméně změny, které představil Evropský parlament, posílí pravomoc Komise nad provozním rozpočtem, a zaručí tak parlamentní kontrolu a jasnou linii demokratické odpovědnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o vytvoření a fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), protože dohoda, jíž bylo dosaženo, posiluje u této služby identitu Společenství a její politickou a rozpočtovou odpovědnost vůči Parlamentu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V listopadu 2006 přijal Parlament usnesení, v němž uznává strategický význam evropských jazyků univerzální komunikace – angličtiny, španělštiny, portugalštiny a francouzštiny, v pořadí podle počtu mluvčích – jako nástroje pro komunikaci a prostředku vedoucího k solidaritě, spolupráci a hospodářským investicím. V roce 2008 Evropská komise uznala, že tyto jazyky jsou důležitou spojnicí mezi lidmi a zeměmi z různých oblastí světa.

V době, kdy stanovujeme strukturu a fungování EEAS, je podle mého názoru naprosto nezbytné, aby tato služba plně využívala komunikační kapacitu světových evropských jazyků, které jsem zmínil, a přijala je jako pracovní jazyky. Pravidla a postupy, kterými se řídí používání jazyků v této službě, ukážou její odhodlání k externí komunikaci.

Vzhledem k tomu, co jsem teď uvedl, nemohu jinak než se  z vytvoření EEAS radovat a doufám, že bude přinášet takové výsledky, že splní naděje, které jsou do ní vkládány. Evropská unie může získat mnoho díky kompetentní a účinné EEAS, která má potenciál stát se hlasem EU na světové scéně a aktivně spolupracovat s diplomatickými službami členských států.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit strukturu a fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), orgánu, který bude na Unii funkčně nezávislý, v jehož čele bude stát vysoký představitel a který bude vytvořen na základě čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, ve znění Lisabonské smlouvy. V zahraniční politice Unie hraje svou roli také Evropský parlament, zejména pokud jde o politické kontrolní funkce (uvedené v čl, 14 odst. 1 Smlouvy o EU), a také legislativní a rozpočtové funkce přidělené na základě smluv.

Vysoký představitel musí pravidelně konzultovat s Evropským parlamentem také hlavní aspekty a základní rozhodnutí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a měl by zajistit, že budou náležitě zohledněny postoje Parlamentu, přičemž v plnění tohoto úkolu mu pomáhá Evropská služba pro vnější činnost. Měli by definovat zvláštní ustanovení týkající se přístupu poslanců Evropského parlamentu k důvěrným informacím v oblasti SZBP. Protože nemám žádné námitky, hlasoval jsem pro schválení tohoto rozhodnutí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, která je výsledkem jednání mezi Radou a většinou v Parlamentu a která se týká jednoho z hlavních bodů Lisabonské smlouvy a federálního pilíře v Evropské unii, jež má nyní právní povahu, jak je uvedeno v Evropské ústavě. Je stanoveno, že tato služba bude zahrnovat více než 5 000 lidí na velvyslanectvích EU v různých zemích po celém světě.

Situaci zhoršuje fakt, kterého jsme si povšimli: nebyly přijaty návrhy naší skupiny, zvláště ty, které prosazují, že součástí Evropské služby pro vnější činnost by neměly být vojenské struktury EU a že by neměly být ani institucionálně propojeny. Právě k tomu došlo u zpravodajských služeb EU.

Zvlášť znepokojující je zamítnutí návrhu, který jsme představili Radě a který navrhoval ukončit rozvoj a zrušit vojenské a civilně-vojenské struktury v rámci její pravomoci a také zastavit financování vojenské a civilně-vojenské činnosti. Máme tedy velký důvod k obavám o budoucnost Evropské unie a o cestu, kterou se ubírá.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) V Laekenu před devíti lety byla během předchozího belgického předsednictví zahájena práce na ústavní smlouvě, jejímž cílem bylo posílit zahraniční politiku Evropské unie tak, aby byla soudržná a viditelná na mezinárodní scéně. Navzdory mnoha komplikacím souvisejících s reformou smluv EU mají dnes Belgičané možnost završit své úsilí a zahájit činnost Evropské služby pro vnější činnost – při příležitosti prvního výročí vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009. My, jakožto poslanci Evropského parlamentu posíleného Smlouvou, v tom můžeme být nápomocni. Po mnoha měsících jednání delegace Evropského parlamentu s paní Ashtonovou, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se EEAS vyvíjí takovým způsobem, jaký zastává Parlament. Zpráva pana Broka a pan Verhofstadta je důležitým dokumentem, který veškerou tuto práci shrnuje a zaslouží si podporu. Čeho se Parlamentu podařilo v jednání s vysokou představitelkou dosáhnout? Zaprvé diplomatické služby Evropské unie, nikoli mezivládní služby, což dává jistotu, že 60 % pracovníků bude jmenováno Evropskou unií. Zadruhé politického a rozpočtového dohledu ze strany Parlamentu nad EEAS, což znamená možnost provádět přijímací pohovory s kandidáty na místa vedoucích delegace a kontrolovat finance tohoto orgánu, jak to děláme i v případě Komise a Rady. Zatřetí rovné rozdělení pracovních míst z hlediska státní příslušnosti a pohlaví a také přezkum personálního složení služby v roce 2013 s cílem napravit jakoukoli nerovnováhu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) S potěšením kvituji dohodu mezi třemi evropskými orgány a baronkou Ashtonovou o zřízení Evropské služby pro vnější činnost. Jde o vyváženou službu, pokud jde o strukturu a složení, jejímž cílem bude pomáhat baronce Ashtonové v její funkci vysoké představitelky Evropské unie. Mimoto dojde v jejím důsledku k posílení politických a rozpočtových kontrolních pravomocí Evropského parlamentu. Upřímně doufám, že tato služba bude využívána nejlepším možným způsobem v zájmu Evropské unie, která tak bude prokazovat skutečnou politickou soudržnost a na mezinárodní scéně bude vyjadřovat jednohlasný postoj. Její význam se může jedině zvýšit a její kroky budou legitimnější a účinnější.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Návrh baronky Ashtonové je nepřijatelný. Znamená standardizaci evropské diplomacie pod záštitou její osoby a Komise a neguje pravomoci členských států v této oblasti. Nepatrným kladem této zprávy je, že volá po tom, aby mezi zaměstnanci evropské diplomacie byly zastoupeny všechny členské státy, přičemž tito pracovníci budou k dispozici baronce Ashtonové a Komisi. Takto jsme v této Evropě omezeni – abychom prosili o právo mlčet, ale spravedlivě! Budu hlasovat proti tomuto textu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Přijetí Lisabonské smlouvy s sebou přineslo vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), čímž byly položeny základy silné evropské diplomatické služby. Cílem vytvoření EEAS je zajistit soudržnost vnější činnosti Evropy a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti zprávě o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS), protože se domnívám, že tento orgán bude institucionalizovat militarizaci Evropské unie. Svým hlasem proti jsem chtěl vyjádřit celkový odmítavý postoj vůči vyjednávacímu procesu o vytvoření EEAS, protože zpravodajové a baronka Ashtonová podlehli tlaku některých členských států a zcela zapomněli na demokratická pravidla. Z EEAS se stane orgán sui generis působící mimo základní mechanismy kontroly jakéhokoli demokratického systému. Podle mého názoru je potřeba zajistit, aby Evropský parlament byl jediným demokraticky voleným orgánem EU a aby národní parlamenty měly nad EEAS nejen rozpočtovou, ale i politickou kontrolu. Moje skupina je obzvláště znepokojena výrazně vojenskou orientací EEAS a skutečností, že by pod evropskou bezpečnostní a obrannou politiku přešla větší část civilní složky evropské zahraniční politiky – přesněji řečeno vše, co se týká rozvojové spolupráce a řešení konfliktů. Právě z těchto důvodů skupina konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, která je odhodlaná prosazovat hodnoty míru a demilitarizace EU, vytvoření EEAS nepodporuje.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Po složitých diskusích o Evropské službě pro vnější činnost, které v posledních týdnech probíhaly v příslušných parlamentních výborech a různých politických skupinách, bych chtěla poděkovat našemu kolegovi panu Brokovi za jeho intenzivní úsilí v této záležitosti. Dnešní hlasování je základem pro silnou diplomatickou službu na úrovni Evropské unie. Bude tak posílena identita této služby v rámci Společenství a bude zaručena její politická a rozpočtová odpovědnost vůči Evropskému parlamentu. Navíc nejméně 60 % zaměstnanců této nové služby budou tvořit úředníci EU. Je však politováníhodné, že slyšení zvláštních zástupců pro zahraniční věci, která se konala v Evropském parlamentu, zůstávají „neformální“ povahy. Doufám, že tato záležitost bude během několika let vyřešena. Navzdory všemu je posílena pravomoc Evropského parlamentu týkající se přezkumu, zejména pokud jde o mise společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) financované z rozpočtu EU.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Rozhodl jsem se hlasovat pro zprávu o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) a plně podporuji vytvoření této klíčové inovace Lisabonské smlouvy a toto – pro budoucnost Evropy – historické rozhodnutí. Jen sedm měsíců po vstupu nové smlouvy v platnost se nám společně podařilo dosáhnout konsensu zajišťujícího politickou a rozpočtovou odpovědnost nové služby vůči Evropskému parlamentu. Tato kontrolní role zaručí skutečně demokratickou kontrolu služby, která považuji za mimořádně významnou.

Tato zpráva zajistí zeměpisnou rovnováhu a také lepší koherenci různých aspektů EEAS. Nejde o duplicitu diplomatických služeb v rámci EU, ale o posílení diplomatických služeb EU. Taková dohoda je jasným důkazem odhodlání Evropské unie zmobilizovat své síly a podporovat své hodnoty mnohem účinnějším způsobem. Evropské unii to umožní, aby na mezinárodní scéně vyvíjela reálný vliv. Je to příležitost pro Evropskou unii, ale i pro členské státy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Včasná koordinace různých oblastí vnější politiky EU ze strany Komise je samozřejmě důležitá. Vytvoření Evropské služby pro vnější činnost pod vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku a místopředsedy Evropské komise má potenciál zvýšit účinnost vnější činnosti Unie na světové scéně, s primárním cílem zabránit nejednotnosti a duplicitě činností a zajistit dlouhodobou konzistentnost při prosazování strategických zájmů a základních hodnot EU v zahraničí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Jako člen Výboru pro ústavní záležitosti, v němž jsme o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) široce diskutovali a kde jsem mohl vyjádřit své názory, a jako člen skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) dávám této zprávě svou podporu a svůj hlas. Evropský parlament představil svůj jednotný postoj politickým skupinám, které musí ve společném zájmu maximálně využít nových kompetencí svěřených Lisabonskou smlouvou zejména této sněmovně v oblasti politické i finanční kontroly EEAS. Znovu vyjadřuji svou počáteční a opakovanou obavu, kterou jsem vyjádřil i prostřednictvím návrhů na změnu plánů zprávy a kterou lze shrnout jako nutnost zajistit geopolitickou rovnováhu evropské služby, jejíž činnost má být zanedlouho slavnostně zahájena. Chtěl bych zdůraznit závazek vysoké představitelky vytvořit tým založený na geografické rovnováze ze zástupců všech 27 členských států, nepřipouštějící jakoukoliv diskriminaci a podporující rovný přístup.

  Bernhard Rapkay (S&D), písemně. − (DE) Jako zpravodaj Výboru pro právní záležitosti pro Evropskou službu pro vnější činnost bych chtěl zdůraznit, že zpráva, která dnes byla dohodnuta, nemá – i v důsledku změny článku 6 návrhu vysoké představitelky – v rozpravách o úpravě služebního řádu naprosto žádnou závaznost pro mě jako zpravodaje ani pro Evropský parlament jako celek. Jedná se zejména o poznámky pod čarou v textu, které dnes byly přijaty. Zpráva o legislativním návrhu, který byl konzultován pouze s Evropským parlamentem, nemůže mít závazný účinek v oblastech, v nichž má Evropský parlament na základě odlišného právního základu pravomoc spolurozhodování.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Souhlas Parlamentu dláždí cestu soudržnější a účinnější evropské zahraniční politice, která lépe splňuje očekávání občanů, ačkoli jsme mohli mít i lepší Evropskou službu.

Mrzí nás, že paní Ashtonová, Komise a několik národních vlád neměly odvahu přijmout ambicióznější řešení. Podporujeme kompromis, protože Parlamentu se podařilo původní návrh paní Ashtonové značně vylepšit. Příkladem těchto zlepšení je silná struktura lidských práv, opatření pro rozvojovou politiku a proti renacionalizaci politik Společenství, posílená demokratická kontrola, transparentnější rozpočet pro zahraniční záležitosti a rovné postavení mezi ženami a muži při náboru pracovníků.

Řešení však není bezchybné. K jeho slabým místům patří nejasně definované struktury krizového řízení, nedostatek stálých zástupců paní Ashtonové a omezený rozsah konzulárních služeb EEAS pro občany. Nyní bude hodně záviset na tom, jak bude kompromis prováděn – je to teď opět na paní Ashtonové, členských státech a Komisi. Musí spolupracovat na vytvoření společného esprit de corps a překonat rozvratné soupeření.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Jako vždy je obtížné uspokojit a vyvážit různé zájmy a postoje. V nynější tahanici bychom však neměli a nesmíme pustit ze zřetele nadřazený cíl spočívající v dosažení účinné a koherentní externí politiky EU. Je třeba vyjasnit následující faktory: • Zaměstnanci – kdo a kolik? • Rovnost – zaměstnanci by měli být vybíráni na základě zásad rovnosti mezi ženami a muži. • Jaké bude mít EEAS pravomoci? • Rozpočtový dohled by měl být svěřen Evropskému parlamentu. • Záležitost velmi důležitá pro daňové poplatníky: jak vysoké budou náklady? V každém případě by se tyto náklady měly pohybovat v rámci rozumných a srozumitelných limitů. V této souvislosti musíme využít synergií tak, abychom dosáhli maximální kvality a úspor nákladů.

Návrh usnesení: Kosovo (B7-0409/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Parlamentní skupina, k níž patří Komunistická strana Řecka, hlasovala proti návrhu usnesení, protože usiluje o uznání nezákonného odtržení Kosova vynuceného silou a zbraněmi NATO a nátlakem ze strany EU a dalších imperialistických ozbrojených sil. Usnesení zprošťuje NATO viny z válečného konfliktu a rozdělení Srbska a podporuje dlouhodobou přítomnost jednotek NATO na základnách v Kosovu i na celém území a zásahy směřující k sjednocení Evropy pomocí nasazovaní svých ozbrojených sil v rámci mise EULEX. Toto usnesení se snaží ovlivnit výnos Mezinárodního soudního dvora v Haagu o zákonnosti odtržení Kosova. Imperialistická politika EU, která usnesení podporuje, zhoršuje problémy pracujících v Kosovu, vykořisťování, korupci, kriminalitu a úroveň restrukturalizace kapitalismu, a nabízí tak možnost imigrace jako jediný způsob úniku. Prohlubuje nestabilitu regionu, útisk Srbů i obyvatel Kosova celkově a problémy způsobené přítomností mise EULEX a organizace NATO.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Kosovo se nachází ve velice citlivé geografické oblasti, ke které by EU měla neustále směřovat svou pozornost. Nejdříve bych ráda poukázala na naprosto nedostatečnou míru shody v rámci EU, co se týče politického směru, kterým bychom se v souvislosti s touto zemí měli ubírat, což toto usnesení kritizuje. Pět členských států Evropské unie ještě neuznalo nezávislost Kosova, i přesto, že je to požadováno již od roku 2008. Proto potřebujeme jednotné politické stanovisko, zejména v oblasti tak základní, jako je vydávání víz, nejenom kvůli vnitřní soudržnosti Evropské unie, ale také kvůli její důvěryhodnosti v očích ostatních zemí. Také se domnívám, že evropský integrační proces je pro všechny státy v této oblasti velice důležitý z hlediska stabilizace tohoto regionu, stabilizace, která je v zájmu našeho společenství jako celku. V případě Kosova jsou vyhlídky na přistoupení k Evropské unii silným motorem pro provádění potřebných reforem, zejména reforem v oblasti dodržování lidských práv, které již byly představeny a které musíme podporovat. Samozřejmě podporuji toto usnesení, které se těmito důležitými body zabývá.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o možnosti vstupu Kosova do Evropy, protože považuje Kosovo za nezávislý stát a také k němu tak přistupuje. Usnesení se neřídí rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 a dokonce vyzývá pět členských států EU, včetně Řecka, které ještě neuznaly jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, aby tak učinily, jinými slovy, aby porušily rezoluci OSN. Usnesení dále nepomáhá situaci řešit a nenapomáhá upevňování stability a míru v oblasti. Usnesení dokonce vyzývá k větší přítomnosti misí EULEX v Kosovu.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení. Toto usnesení, vyhodnocení situace a navrhovaný směr potvrzují, že všichni, kdo se stavěli proti odtržení Kosova, měli pravdu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Kosovo stále nebylo jednomyslně uznáno všemi členskými státy. Opatrnost, se kterou někteří k tomuto novému státu přistupují, má zřejmě politické a strategické příčiny, avšak i příčiny mnohem prozaičtější, vycházející zejména ze znepokojení ohledně vysoké míry korupce a organizovaného zločinu na tomto území, které nedovolují prohlásit Kosovo za stát, který má skutečně fungující právní řád.

Bylo by dobré, aby Kosovo stejně jako další balkánské státy poskytlo důkazy, že se vydalo cestou, ze které není návratu, cestou směřující k přijetí takových politik a reforem, které na jedné straně podporují proevropský směr a na straně druhé upevňují vlastní politickou strukturu a pokládají takové základy, aby občané mohli přijmout demokracii a odmítat násilí, především proti příslušníkům určitých etnických skupin, jako způsob řešení konfliktů. Kosovo má před sebou dlouhou cestu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Toto stávající usnesení zmiňuje vyhlášení nezávislosti Kosova dne 17. února 2008, které uznalo 69 států, a podporuje členské státy, aby spolupracovaly na společném přístupu ke Kosovu, vzhledem k jeho plánovanému přistoupení k EU. Jsem přesvědčen, že i přes problémy spojené s dědictvím ozbrojeného konfliktu vidina možného vstupu do EU představuje obrovskou motivaci pro provádění reforem v Kosovu, a žádám, aby byla provedena skutečná opatření k prosazování lidských práv a posilování právního řádu, aby tato vidina byla pro občany Kosova reálnější.

  Joao Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Sama skutečnost, že několik členských států stále neuznalo nezávislost Kosova, je pro nás dostatečným důkazem, že obsah tohoto usnesení je nepřijatelný. Většina v tomto Parlamentu bohužel opětovně kryje akt, který je dle mezinárodního práva nezákonný. Jak je zmíněno v pozměňovacím návrhu předloženém skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a zamítnutém většinou, obnovený dialog a jednání v souladu s mezinárodním právem představuje jediný možný způsob, jak dosáhnout v této oblasti stability a trvalého míru.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Návrh usnesení paní Lunacekové zřetelně ukazuje, že vývoj, který tato země učinila, není nijak zásadní, a já jsem přesvědčen, že kvůli zmiňovaným problémům není její přistoupení k EU příliš reálné, protože by prohloubilo heterogenní charakter Unie, ke kterému přispívá poslední rozšíření. Podobně, jako jsem zmínil v souvislosti s integrací Albánie do EU, si myslím, že se právě nacházíme na rozcestí: Evropa si musí vybrat, zda bude jen uskupením vycházejícím pouze z geografického uspořádání nebo zda se chce stát organičtějším, soudržnějším a kompaktnějším celkem složeným ze států, které i při své různosti nacházejí společné vlastnosti, které jsou v souladu s evropským ideálem. Důležitá skutečnost, že pět členských států neuznalo nezávislost této země, i nadále zůstává překážkou, kvůli které je v současnosti vstupu Kosova do Evropy paradoxní. Z těchto důvodů nemohu návrh usnesení paní Lunacekové podpořit.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. − (CS) Návrh usnesení o evropském integračním procesu v případě Kosova je dokument, jehož autor zřejmě nežije v reálném světě a netuší, že Kosovo není uznávaným členem mezinárodního společenství. Snaha nahradit tlak na zlepšení vnitřní hospodářské situace, umožnění soužití původních obyvatel, tj. Srbů, Goranců, Romů a dalších národností v současné době s většinovými Albánci, zabránění šikaně menšinových obyvatel a tvrdý postup proti klanům distribuujícím drogy po celé Evropě, to jsou klíčové otázky, které mohou přispět ke zlepšení situace na území a posílení přeshraniční spolupráce. Dodnes se nepodařilo obnovit evidenci obyvatel, dodnes je země plně závislá na zahraniční hospodářské pomoci. Chybí politické vůle zajistit alespoň spravedlivé komunální volby a podmínky pro fungování obecních úřadů. Boj proti korupci a organizovanému zločinu podobně jako decentralizace a reforma veřejné správy na tomto území je zatím zcela formální záležitostí. Proto také dosud nemá žádný skutečný dopad na situaci v zemi. Bující rozsáhlá korupce, pašování zbraní a drog vnáší do regionu neklid. Je podivné, že na tomto území je používána měna euro. Zejména z toho hlediska, že ani zdánlivě nejsou splněny elementární předpoklady pro takové užívání společné evropské měny. Je zřejmé, že s podobným návrhem skupina GUE/NGL nemůže souhlasit.

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně − (RO) Začátkem týden jsem byl nemile překvapen zprávami z tisku, že v kosovském parlamentu ozbrojený muž čtyřikrát vystřelil na srbského poslance. Tento útok se odehrál čtyři dny po výbuchu během srbské demonstrace ve městě Mitrovica. EU se musí zabývat postupným budováním demokracie a posilováním stability v Kosovu. Z tohoto důvodu by měl návrh usnesení vzít do úvahy především skutečnou situaci v provincii, jako je zdlouhavé provádění reformy soudního systému a problémy evropských misí při komunikaci s místními orgány v Prištině. Regionální spolupráce zemí západního Balkánu je zásadní pro jejich hospodářský rozvoj, především však pro budování vzájemné úcty a úcty k právnímu řádu. Zejména spolupráce Bělehradu a Prištiny, hlavně na místní úrovni, je pro občany velice důležitá, především v nejvíce narušených odvětvích, jako je životní prostředí, infrastruktura a obchod. V neposlední řadě, co se týče uznání statutu Kosova, by mělo být z tohoto usnesení, o kterém diskutujeme, zřejmé, že nevyjadřuje stanovisko všech členských států EU.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pět členských států EU, včetně Francie, neuznalo nezávislost Kosova. Je proto nepřijatelné předkládat dnes zprávu, která obhajuje integraci Kosova do EU. Obyvatel této provincie si vážím natolik, že nechci, aby kromě vypořádávání se s následky nedávných konfliktů museli plnit kodaňská kritéria. Budu hlasovat proti tomu nepřijatelnému a pobuřujícímu návrhu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Stabilita tohoto regionu a začlenění zemí západního Balkánu do EU bylo vždy jednou z priorit EU. V průběhu tohoto nelehkého vývoje se několik států regionu dostalo blíže k EU rychleji než státy jiné – Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Černá Hora. Z nejrůznějších důvodů probíhá tento proces v Kosovu pomaleji a jeho občané stále nemohou cestovat do zemí EU bez víz. Tuto situaci musíme velice rychle vyřešit a naše úsilí závisí zcela na samotném Kosovu, které za tímto účelem musí provést potřebné reformy.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení o Kosovu, protože přesvědčuje pět členských států, které ještě neuznaly jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova, aby tak učinily. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice vždy byla proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova, protože představuje akt, který je v rozporu s mezinárodním právem. Usilujeme naopak o znovuzahájení rozhovorů, které by byly přijatelné pro obě strany, na základě rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244/99 v souladu s mezinárodním právem, protože představují jedinou možnost pro dosažení míru a stability v regionu.

  Francisco José Millán Mon a José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE), písemně. – (ES) Jménem španělské delegace v rámci skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bychom rádi oznámili, že důvodem našeho hlasování o usnesení týkajícího integrace Kosova do Evropy je skutečnost, že toto usnesení považuje Kosovo za nezávislý stát v běžných podmínkách, aniž by vzalo do úvahy skutečnost, že status tohoto území je v rámci mezinárodního společenství stále velice problematický – poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ještě není k dispozici – a Kosovo stále nebylo uznáno pěti členskými státy Evropské unie, včetně Španělska.

  Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Evropský parlament dnes vyslal jasný signál, že budoucnost nezávislého Kosova spočívá v jeho začlenění do EU. To je povzbuzující signál pro vládu i občany Kosova. Navíc je to jasný požadavek, aby pět členských států EU, které ještě Kosovo jako stát neuznaly, tak neprodleně učinily, aby se zvýšila účinnost naší podpory. Zřetelná většina poslanců EP odmítla další diskuse o statusu Kosova a čeká na prohlášení Mezinárodního soudního dvora (ICJ), které bude k dispozici v červenci. Parlament v tomto usnesení podporuje co nejrychlejší zahájení rozhovorů o zrušení vízové povinnosti. Občanům Kosova by již neměla být upírána svoboda cestování, kterou EU pravděpodobně zaručí ostatním státům v tomto regionu do konce tohoto roku. Ve svém usnesení žádám o co nejrychlejší vyřešení tohoto bodu, aby občané Kosova mohli vystoupit ze své regionální i mezinárodní izolace.

Návrh usnesení: Albánie (B7-0408/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komunistická strana Řecka hlasovala proti návrhu usnesení, protože nesouhlasí se vstupem Albánie do EU ze stejných důvodů, ze kterých je proti vstupu a stávajícímu členství Řecka v této imperialistické mezinárodní unii. Vstup bude přínosem pro sjednocování Evropy a pro stav finančních prostředků Albánie, zejména v oblasti energií, těžby a dopravy, i pro agresivní imperialistické plány EU a NATO na úkor pracujících, chudých zemědělců a malých a středně velkých podniků.

Návrh usnesení vyžaduje, aby byl podporován a posílen balíček kapitalistické restrukturalizace, který byl v tomto státě zaveden pochybným, proti obyčejným občanům zaměřeným politickým systémem buržoazních stran ve spolupráci s EU. Tento útok proti občanům, který vyústil v lidová povstání v devadesátých letech dvacátého století, má za následek privatizace, obrovskou míru nezaměstnanosti, migraci, odchody z venkova do měst, zvýšenou míru vykořisťování, kriminality a korupce. Usiluje o bezprecedentní neskrývaný zásah do vnitřních záležitostí země a systému politické opozice a vyzývá k zavedení protidemokratických nařízení do způsobu práce politických stran a parlamentu. Politika EU a buržoazních sil v Albánii usilující o vstup do EU prohlubují problémy spojené s rozvojem země, s postavením pracujících, s odlivem finančních prostředků i migrací a představují pro bezpečnost této oblasti obrovské riziko.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Během hlasování o návrhu usnesení týkajícího se začlenění Albánie do EU jsem se rozhodla podpořit dvě hlavní myšlenky. Na jedné straně podporuji myšlenku dlouhodobého začleňování této země, které je ospravedlnitelné zejména obrovským úsilím a již dosaženým pokrokem. V důsledku byly učiněny nadějné kroky směřující k boji s korupcí a k upevňování demokracie v Albánii. Na druhé straně stále zbývá mnoho práce v souvislosti s upevňováním demokracie či dokonce s udržitelným rozvojem této země. Politická krize, která v Albánii vypukla po parlamentních volbách v červnu 2009, nám všem ukázala, že tato země stále může upadnout do vážných problémů. Proto bude potřebovat veškerou naši podporu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Tato zpráva jasně dokazuje, co může způsobit evropská propaganda, pokud se rozhodne přehlížet chyby spáchané v minulosti, je pravda, že zpráva pana Chountise upozorňuje na problémy v Albánii, zároveň to však vypadá, jakoby říkala, že máme povinnost do Evropské unie přijmout balkánské státy, jakoby to bylo psáno ve hvězdách a nikdo by proti tomu nemohl nic namítat. Naprosto nesouhlasím: Albánie má v současné době obrovské problémy týkající se vnitřní politické stability a vysokou míru korupce. Vstup Albánie do EU by jí k těm problémům, se kterými se Unie již musela a musí potýkat po velkém rozšíření, které prakticky zdvojnásobilo počet členských států, způsobil ještě další. Neexistuje jediný důvod, kromě touhy evropských úředníků po moci a po centralismu, abychom trvali na vstupu Albánie do EU s ohledem na současnou situaci této balkánské republiky, nevidím žádný přínos, který by vstup Albánie mohl pro proces integrace EU mít.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že Albánie by měla pokročit na své cestě směrem k možnému vstupu do EU. Unie by měla vytrvat ve své strategii postupného rozšiřování za přísných podmínek. Měla by být hnací silou při zavádění důležitých reforem v zemích, které jsou kandidáty či možnými kandidáty na členství v Unii. Každý však ví, že cesta do Unie je náročná. Podmínky pro vstup do EU jsou jasné a dobře známé, avšak ne vždy snadno splnitelné. V případě Albánie zbývá ještě dlouhá cesta, což zpráva jasně zmiňuje. Nejdříve musí splnit kodaňská kritéria, včetně procesu upevňování demokratických institucí. V tomto směru bych rád vyzdvihl a podpořil úsilí premiéra Saliho Berishy při hledání účinného řešení stávající politické krize a zároveň upozornil na špatné jednání na straně socialistické opozice. Tempo, jakým jednotlivé země postupují na své cestě do Evropské unie, je tak určeno samotnou kandidátskou či případnou kandidátskou zemí. Doufám, že Albánie bude postupovat směrem k Unii rozhodně a bez váhání.

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Přestože jsem hlasovala pro tuto zprávu, myslím si, že albánský lid by měl sám rozhodnout, zda si přeje do EU vstoupit.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Albánie není mezi zeměmi nestabilního západního Balkánu výjimkou a je si vědoma toho, že tato krize může ohrozit prováděné reformy, které usilují hlavně o prohlubování vztahů s Evropskou unií. Pokud si vzpomenete na éru diktátora Envera Hodžy, je zřejmé, že Albánie může poskytnout málo záruk, že vytrvá na své cestě k posílení rozvoje a úcty k právnímu řádu a osobním svobodám do té míry, aby byly v souladu s evropskými normami. Důležitým krokem mohl být vstup země do NATO, stále to však pro EU není dostatečné proto, aby Albánii považovala za dobrého kandidáta na přistoupení.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Přestože usnesení připouští, že Albánie učinila v průběhu reforem pokrok, klade důraz na potřebu dalšího obrovského úsilí, které je nutné vynaložit na upevnění demokracie a právního řádu a zajištění udržitelného rozvoje v zemi. Věřím, že vidina vstupu do Evropské unie podnítí několik reforem na západním Balkáně a podpoří region v udržování míru, stability a předcházení konfliktům, při zlepšování dobrých sousedských vztahů a při zajišťování ekonomických a sociálních potřeb prostřednictvím udržitelného rozvoje. Pokrok jednotlivých zemí k členství v EU však závisí na jejich úsilí plnit kodaňská kritéria a podmínky nutné pro proces stabilizace a přidružení, které, jak věřím, tato země úspěšně plní.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Právě kvůli přátelství s Albánci jsem hlasoval proti tomuto návrhu. Jak můžeme chtít, aby vstoupili do Evropské unie, která hájí zájmy vlastních finančně privilegovaných vrstev nade vše ostatní? Žádné rozšiřování není možné, pokud EU podporuje soupeření mezi národy a brání zájmy privilegovaných. Postkomunistická Albánie navíc prokázala jen velmi malou schopnost bojovat s organizovaným zločinem, který je v zemi velice rozšířen. Hlasoval jsem proti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Stabilita regionu a začlenění zemí západního Balkánu do EU bylo pro Unii vždy prioritní. Naděje na integraci do EU proto nutí tyto země vyvíjet další úsilí při provádění potřebných reforem, aby splnily stanovené cíle a staly se plnohodnotnými členy EU. Měl by být kladen důraz na snahu těchto zemí o upevňování míru, stability a předcházení konfliktům v regionu, stejně jako na upevňování dobrých sousedských vztahů. Albánie je v pokročilé fázi integračního procesu a již zodpověděla dotazník Komise týkající se přípravy stanoviska k požadavku na vstup do Evropské unie.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení o Albánii, protože potvrzuje, že Parlament podporuje možnost vstupu Albánie do EU, pokud dosáhne odpovídající úrovně politické stability a důvěryhodnosti a bezezbytku splní kodaňská kritéria. Poukazuje na pokrok učiněný v rámci reforem, zdůrazňuje, že je nutné vynaložit další úsilí na upevňování demokracie, právního řádu a udržitelného rozvoje v zemi. Usnesení vítá přijetí návrhu na zrušení vízové povinnosti a žádá zavedení bezvízového styku pro občany Albánie do konce roku 2010. Klade důraz na oddělení moci a úctu k nezávislému soudnictví a vyzývá, aby bylo v tomto směru dosaženo viditelného pokroku. Korupce, organizovaný zločin a obchodování s lidmi patří v této zemi, ke které usnesení zaujímá stanovisko, mezi nejzávažnější problémy. Zpráva se rovněž zabývá právy menšin, Romy, právy odborů a sociální situací, právy žen a komunikací vlády s občanskou společností ohledně návrhů zákonů a prováděných reforem. Podporuje rozvoj a využívání energie z obnovitelných zdrojů, veřejnou dopravu a právní úpravu pro oblast životního prostředí.

  Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Mám radost, že toto usnesení bylo přijato, hlavně z toho důvodu, že bere na vědomí pokrok dosažený v souvislosti se soudním systémem, avšak zdůrazňuje, že provádění reforem je stále teprve v raném stádiu; zastává názor, že soudní reforma, včetně výkonu soudních rozhodnutí, je nezbytným předpokladem pro vyřízení žádosti Albánie o členství v EU, a zdůrazňuje, že je důležité, aby pravomoci v demokratické společnosti byly odděleny; vyzdvihuje skutečnost, že transparentní, nestranné a účinné soudnictví, nezávislé na jakémkoli tlaku ze strany politiků či jiných subjektů, je zásadní pro právní stát, a vyzývá k neprodlenému přijetí komplexní dlouhodobé strategie pro tuto oblast, jejíž součástí bude plán pro přijetí nezbytných právních předpisů a prováděcích opatření; vyzývá opozici, aby se podílela na vypracování této strategie a plně podpořila reformu soudnictví; dále zdůrazňuje, že pro oblast soudnictví je třeba zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohlo v celé zemi efektivně fungovat; očekává nové iniciativy Komise v oblasti pomoci a vítá v tomto ohledu nedávné slavnostní otevření soudu pro závažné trestné činy v Tiraně.

  Soren Bo Sondergaard (GUE/NGL), písemně. − (DA) Hlasoval jsem pro usnesení, protože obsahuje mnoho správných výzev ke zlepšení situace v Albánii. Můj souhlas by však v žádném případě neměl být vykládán jako přímá či nepřímá výzva albánskému lidu, aby vstoupil do EU. Toto rozhodnutí závisí pouze na samotném albánském lidu.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − I přesto, že jsem hlasovala pro tuto zprávu, jsem pevně přesvědčena, že sám albánský lid by měl rozhodnout, zda si přeje či nepřeje do EU vstoupit.

Návrhy usnesení: Kosovo (B7-0409/2010) a Albánie (B7-0408/2010)

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Albánie i Kosovo učinily pokrok při prosazování demokratických reforem a upevňování právního řádu a zajišťování udržitelného rozvoje v zemi. Musíme však i nadále usilovat o plnění cílů zejména v souvislosti s bojem proti korupci a organizovanému zločinu, posilováním administrativních kapacit státních orgánů a upevňováním nadřazenosti práva. Politické napětí v Albánii spojené s výsledky parlamentních voleb, které trvá již rok, narušuje snahy země stát se členským státem EU. Politické síly v Albánii musí zahájit konstruktivní dialog a shodnout se na výsledcích voleb a podobě volebního zákona, a zaručit tak nový, zcela transparentní volební proces. Hlasoval jsem pro obě usnesení, protože také vyzývají členské státy EU, aby hledaly nové způsoby vzájemné komunikace s těmito balkánskými zeměmi. Jedním z takových způsobů je podpora přímého kontaktu mezi občany na základě studijních výměn pro žáky, studenty a vědce.

  Ernst Strasser (PPE), písemně. − (DE) Rádi bychom učinili následující připomínky týkající se zrušení vízové povinnosti zmiňované v tomto usnesení. V zásadě bychom měli výjimku pro země západního Balkánu podpořit. Základním předpokladem však je, že veškeré stanovené podmínky budou bezezbytku splněny.

Návrh usnesení: Situace v Kyrgyzstánu (B7-0419/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení předložený několika politickými skupinami. Usnesení potvrzuje, že je důležité uvolnit mnohem větší částku, než byla dosud Kyrgyzstánu vyplacena, aby bylo především možné reagovat na naléhavou žádost OSN, jehož cílem je shromáždit 71 milionů USD na mimořádnou pomoc. Navíc jsem přesvědčena, že je nutné této zemi poskytnout nejen mimořádnou pomoc, ale také nástroje nutné ke stabilizaci stávající situace a zajištění, že se podobné události nebudou opakovat. Měli bychom tedy předložit nějaké nástroje, které by napomohly znovu nastolit v Kyrgyzstánu bezpečnost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) I přes úspěchy na oficiální politické úrovni zůstává Kyrgyzstán nestabilní a konfliktní zemí a nevypadá to, že by se situace v brzké budoucnosti měla uklidnit. Tato země, která po rozpadu Sovětského svazu získala nezávislost, ukázala, že není schopna přijmout lepší normy týkající se lidských práv a úcty ke svobodám jednotlivce.

Věřím, že Evropská unie dokáže zaujmout stabilizační roli prostředníka, a že by se měla v této v podstatě poválečné situaci aktivně podílet na obtížných úkolech, jako je skutečné nastolení míru a demokratizace v zemi, která sousedí s Ruskem a Čínou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Toto usnesení vyjadřuje hluboké znepokojení nad tragickými a násilnými střety, ke kterým nedávno došlo v jižním Kyrgyzstánu, a vyjadřuje soustrast rodinám všech obětí. Upozornil bych na skutečnost, že usnesení vyzývá, aby bylo vyvinuto maximální úsilí s cílem vrátit situaci k normálu a aby byly zajištěny veškeré podmínky potřebné k tomu, aby se uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby (IDP) mohli dobrovolně, bezpečně a důstojně vrátit do svých domovů. Vyzývá také Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodními organizacemi navýšila humanitární pomoc a zahájila krátkodobé a střednědobé programy obnovy zničených obydlí a náhrady zničeného majetku a projekty obnovy ve spolupráci s kyrgyzskými orgány a dalšími dárci s cílem vytvořit příznivé podmínky pro návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob (IDP).

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Vzhledem k nepokojům a střetům, ke kterým došlo 11. června v jižním Kyrgyzstánu, především ve městech Oš a Džalal-Abad, během nichž zemřelo zhruba 300 lidí a více než 2 000 bylo zraněno, se domnívám, že by Evropský parlament jako ochránce demokracie, práva a pořádku a dodržování lidských práv měl při každé takové události rázně zakročit, a snažit se tak zabránit destabilizaci, které jsme nyní svědky v Kyrgyzstánu. Rád bych proto vyjádřil svou solidaritu a podporu kyrgyzskému národu tím, že podpořím toto usnesení a budu hlasovat pro jeho přijetí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Sleduji násilné střety, ke kterým nedávno došlo v jižním Kyrgyzstánu ve městech Oš a Džalal-Abad, s velkým znepokojením. Vzhledem k závazkům EU v tomto regionu, zejména v rámci strategie pro Střední Asii, proto musíme přijmout závazky pomoci Kyrgyzstánu. Situace je tak závažná, že je nutné výrazně navýšit humanitární pomoc poskytovanou EU, aby se dostala ke všem, které tento vážný konflikt zasáhl.

  Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Vítám přijetí tohoto usnesení, zejména z toho důvodu, že vyzývá k výraznému navýšení humanitární pomoci ze strany EU poskytované lidem zasaženým nedávnými násilnosti v jižním Kyrgyzstánu a k komplexnímu využívání nástroje stability, a také proto, že klade důraz na naše přesvědčení, že z dlouhodobého hlediska bude nutné změnit míru zapojení EU v jižním Kyrgyzstánu; znovu opakuje výzvu Parlamentu Komisi, aby připravila návrhy na rozdělení finančních prostředků v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, který byl vytvořen proto, aby EU mohla lépe reagovat na novou situaci v Kyrgyzstánu, a že zastává názor, že důraz na lidskou bezpečnost je pro politiku EU pro Střední Asii stěžejní.

Návrh usnesení: HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konference o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010) (RC-B7-0412/2010)

  John Attard-Montalto, Louis Grech a Edward Scicluna (S&D), písemně. − Maltská pracovní delegace hlasovala pro společný návrh usnesení o přístupu EU k HIV/AIDS, zejména protože se věnuje základním otázkám a prioritám, které souvisejí s globálním a tragickým problémem postihujícím – ve velmi značné míře – životy mnoha lidí, zejména žen a dětí, v chudých regionech jako subsaharská Afrika, kde žije s HIV/AIDS 22,4 milionu lidí. Ačkoli se – na první pohled – jeví, že usnesení nijak přímo nepodporuje potraty, moje delegace nepodporuje vyjádření, která by mohla potraty omlouvat.

  Carlo Casini (PPE), písemně. − (IT) Opět se nacházíme v politováníhodné situaci, ve které jsou argumenty navrhující nespravedlivá řešení v otázce práva na život používány v diskusi o skutečném a závažném problému (v tomto případě o boji proti HIV), a znemožňují tak hlasování pro návrh. Používání slov „sexuální a reprodukční zdraví“ se nyní stalo prostředkem, jak přesvědčit parlamenty, aby podporovaly potraty. Nesmíme se nechat podvést.

Všichni, včetně mě samotného, musíme samozřejmě podporovat sexuální a reprodukční zdraví, ale když tato slova naznačují jiný, ve skutečnosti opačný stav věcí (přičemž zabití lidské bytosti se vykládá jako právo ženy na svobodu), je třeba odhalit podvod. Potraty ve světě jsou skutečnou tragédií, ale v naší Evropě jsou skutečnou tragédií rovněž! Hlasuji-li proti usnesení, nemám v úmyslu bránit širokému úsilí v boji s AIDS, ale postavit se proti způsobu a obsahu, které jsem zmínil.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení o HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS, protože je třeba zvýšit úsilí v prosazování prioritního přístupu k HIV/AIDS v zájmu celosvětového veřejného zdraví a v usnadňování všeobecného přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a zaměstnanosti pro lidi postižené tímto virem. Je důležité potlačovat stigmatizaci a diskriminaci nositelů HIV/AIDS a zaručit ochranu jejich práv.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Politické skupiny by měly najít širokou shodu ve věci, jako je tato, a měly by se zříci snahy používat ji ve prospěch té či oné agendy. Vzhledem k tomu, že společný návrh usnesení byl podepsán pouze levicovými a extrémně levicovými stranami v Parlamentu, lze snadno pozorovat, že byl tento cíl bohužel podkopán. Měli bychom se starat o lidi, jejich nemoc a utrpení, které jim působí, a jejich dopad na společnost, zejména v nejméně rozvinutých zemích. Musíme usilovat o nalezení lepších řešení v boji s touto pohromou a ve zmírňování jejích účinků ve prospěch těchto lidí.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Pohroma AIDS zůstává celosvětovým závažným humanitárním problémem, a vyžaduje proto jednotnou odpověď na globální úrovni, která mobilizuje státy, instituce a společnosti různých regionů a kontinentů. Společenská stigmatizace, která v této otázce přetrvává, a pokračující šíření nemoci s vysokou mírou úmrtnosti a zvlášť zničujícími následky pro nejméně vyspělé země a země s nejhorší humanitární situací musí vzbudit zájem a úsilí orgánů EU a členských států, jež musí poskytnout skutečné zdroje pro komplexní a účinný přístup, který dokáže zajistit potřebnou harmonizaci opatření pro prevenci a vhodnou léčbu této nemoci. Nicméně nesouhlasím s tím, aby boj proti HIV byl spojován s tak citlivou otázkou jako potraty.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Usnesení zaujímá široký přístup k problému HIV/AIDS podporovaný aktuálními údaji. Zdůrazňuje klíčové otázky, které samozřejmě podporujeme, včetně obhajoby všeobecného přístupu ke zdravotní péči a potřeby, aby se s ním vlády ztotožnily, a zpřístupnění veřejných zdravotních služeb pro všechny; potřeby podpory, ochrany a respektování lidských práv, zejména práv na sexuální a reprodukční zdraví, pro nositele HIV/AIDS; zaměření pozornosti na ekonomické, právní, sociální a technické překážky společně s trestním právem a opatřeními, která zabraňují účinné reakci na HIV; potřeby přiměřeného a pružného financování výzkumu nových preventivních technologií, včetně vakcín a mikrobicidů; výzvy k členským státům a Komisi, aby zvrátily znepokojující úbytek financování, které se zaměřuje na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv v rozvojových zemích.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) S důrazem a přesvědčením jsem hlasovala pro toto usnesení, které v předvečer příští mezinárodní konference o AIDS ve Vídni od členských států Evropské unie požaduje, aby přijaly nové zákony, které zajistí dostupné a účinné léky proti HIV, aby podpořily více osvětových kampaní v rozvojových zemích, zvýšily financování výzkumu nových vakcín a mikrobicidů a bojovaly proti diskriminaci pacientů. Na světě žije více než 33 milionů lidí s AIDS, kteří mají velmi omezený přístup k antiretrovirálním lékům, a já doufám, že mezinárodní konference příští týden těchto několik doporučení zohlední.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Zdálo se, že je třeba, abychom my, poslanci Evropského parlamentu, před příští mezinárodní konferencí o AIDS, jež se uskuteční v červenci ve Vídni, vyslali silný signál vládám. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení, které vyzývá Komisi a Radu, aby zvýšily své úsilí, s nímž se zaměřují na HIV/AIDS jako na celosvětovou prioritu v oblasti veřejného zdraví, a to tak, že začlení lidská práva do samého středu prevence, léčby a podpory.

Podíl nemocných, kteří jsou léčeni, je dnes stále ještě příliš malý a je zapotřebí zákonů, které zajistí dostupné a účinné léky proti HIV. Silně odsuzuji dvoustranné obchodní dohody, které nadále staví obchodní zájmy před zdraví a obcházejí dohodu podepsanou se Světovou obchodní organizací. A jak usnesení zdůrazňuje, musíme také bojovat proti veškeré legislativě, která kriminalizuje přenášení HIV a podporuje stigmatizaci a diskriminaci nemocných.

A konečně, statistiky podílu postižených žen a mladých dívek ukazují nezdar současných preventivních opatření, a podle mého názoru je proto důležité přijmout naprosto realistický přístup, tedy zvýšit financování výzkumu nových vakcín a mikrobicidů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) HIV/AIDS je stále jednou z hlavních celosvětových příčin úmrtí, protože v roce 2008 mu padly za oběť 2 miliony lidí, a předpokládá se, že v příštích desetiletích zůstane závažnou celosvětovou příčinou předčasné úmrtnosti. Počet nově infikovaných pacientů předstihuje rozmach léčby, kterou roku 2009 nedostaly dvě třetiny lidí, kteří ji potřebovali, což znamená, že k žádoucí účinné léčbě nemělo přístup 10 milionů potřebných lidí. Tvrdím proto, že EU musí učinit vše proto, aby zajistila větší investice do oblastí výzkumu, léčby a vzdělávání, aby se tato situace zlepšila. Rovněž je třeba podporovat ukončení stigmatizace a diskriminace nositelů HIV/AIDS. Dále tvrdím, že EU musí být obzvláště citlivá k problému subsaharské Afriky, která je s 22,4 miliony lidí žijících s HIV/AIDS nejvíce postiženým regionem.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro společné usnesení všech skupin v Parlamentu o HIV/AIDS, protože se zabývá důležitými prvky tohoto problému, jako je například obhajoba všeobecného přístupu k veřejným zdravotním službám pro všechny občany. Usnesení rovněž požaduje, aby vlády splnily svůj závazek, že zpřístupní veřejné zdravotní služby všem občanům. Usnesení rovněž ochraňuje sexuální zdravotní a reprodukční práva těch, kteří jsou HIV pozitivní. Zdůrazňuje rovněž potřebu financování, které odpovídá požadavkům výzkumu nových preventivních opatření, včetně vakcín.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Do dnešních dnů je HIV/AIDS celosvětovou pohromou, se kterou si téměř nevíme rady. Zejména rozvojové země mají neustále velké množství nově infikovaných osob a v důsledku toho vysokou míru úmrtnosti. Avšak i v Evropské unii je registrováno stále více nově infikovaných lidí a počet nehlášených případů může být mnohem větší. Strach z vědomí, že mám tuto nemoc a musím žít se stigmatem, je stále velmi rozšířený. Nejen v EU se provádí intenzivní výzkum, který by měl tuto nemoc zastavit. Protože výzkum v oblasti HIV/AIDS má zásadní význam, hlasoval jsem pro usnesení.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) V předvečer příští mezinárodní konference o AIDS, která se uskuteční ve Vídni od 18. do 23. července 2010, musím vyjádřit svou podporu dnes přijatému usnesení, které vyslalo silný signál národním vládám. Je skutečně důležité vytvořit novou legislativu, která zajistí dostupné a účinné léky proti HIV, včetně antiretrovirálních a dalších bezpečných a účinných léků. Chci zdůraznit, že pouze 23 % pacientů postižených HIV v Evropě a Střední Asii ví o antiretrovirální léčbě. Například pobaltské státy jsou zeměmi Evropské unie, které nejvíce potřebují prosadit opatření prevence AIDS. Proto vyzývám Agenturu Evropské unie pro základní lidská práva, aby shromáždila více informací o situaci lidí s HIV/AIDS a zajistila, aby tito nemocní měli právo na plnohodnotný společenský, sexuální a reprodukční život.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, podávám toto vysvětlení svého hlasování, protože ačkoli jsem hlasoval pro většinu odstavců, chtěl bych zdůraznit, že jsem se zdržel hlasování o odstavci 17. Zdržel jsem se, protože francouzská verze – na rozdíl od portugalské verze – naznačovala možnost, že mezi prostředky k podpoře sexuálního a reprodukčního zdraví by mohlo patřit schválení potratů. Jako obhájce práva na život nemohu s čistým svědomím hlasovat pro. Rád bych zdůraznil, že frázi „sexuální a reprodukční zdraví“ nelze obrátit a používat jako způsob přesvědčování parlamentů, aby podpořily potraty. Nicméně chci znovu zdůraznit svou naprostou podporu boji proti HIV/AIDS.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Společné usnesení bylo přijato tak, jak bylo vyjednáno, 400 hlasy pro a 166 hlasy proti, ačkoli skupina PPE požadovala oddělené hlasování o sexuálních a reprodukčních právech, což činí pokaždé. Rovněž to ukazuje, že skupina PPE je v této otázce rozdělena. Tento výsledek mě těší, zejména protože všechny naše návrhy týkající se sexuálních a reprodukčních práv jsou v usnesení.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Infekce HIV/AIDS je celosvětovým fenoménem a nemá nic společného ani s tak zvanými rizikovými skupinami, ani se zvláštními regiony. V současnosti není problémem drogově závislých nebo homosexuálů, ale problémem všech. Nejvíce ohroženi jsou mladí lidé, vzdělaní lidé, bílí lidé a lidé pracující pro velké společnosti.

Téměř polovina lidí žijících s HIV jsou ženy. Jsou vnímavější k nákaze, protože virus přechází mnohem snadněji z mužů na ženy než naopak. XVIII. mezinárodní konference o AIDS ve Vídni ve dnech 18. – 23. července tohoto roku zdůrazní nutnost posílení informační kampaně zaměřené na ženy a mladé lidi. Ženy musí mít všeobecný a snadný přístup k informacím o zdravotních aspektech sexu, o reprodukci a lékařských službách. Důležitá je rovněž volná distribuce léků proti HIV, které by zabránily přenosu nemoci z matky na dítě, těhotným ženám. Zásadní jsou pro prevenci HIV/AIDS školní vzdělávací programy o sexuálních a reprodukčních právech.

Nejviditelnějšími důsledky nedostatečné sexuální výchovy ve školách jsou případy infekce HIV a dalších pohlavních nemocí mezi mladými lidmi a předčasné, neplánované těhotenství mladých žen. Epidemie HIV/AIDS by měla být vzhledem ke svému rozsahu a smrtelné nebezpečnosti i vysokému procentu případů mezi mladými lidmi dostatečným důvodem pro zavedení řádné sexuální výchovy na školách. Proto jsem hlasovala pro přijetí usnesení o HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS.

  Charles Tannock (ECR), písemně. − Skupina ECR je vehementním zastáncem lidských práv pro všechny bez ohledu na rasu, pohlaví a sexuální orientaci. Důrazně podporujeme pokrok v léčbě, prevenci a přístup ke zdravotní péči pro všechny a prosazování informovanosti a vzdělání v boji proti HIV a AIDS.

Domníváme se však, že reprodukční práva, která zahrnují potraty, jsou věcí svědomí jednotlivce a že návrhy v tomto usnesení zasahují příliš dalece do práva svrchovaného státu přijmout program pro svou vlastní politiku zdravotní péče a potratů.

Z těchto důvodů se skupina ECR rozhodla zdržet se hlasování o tomto usnesení.

Návrh usnesení: Vstup Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a úloha Evropské unie (RC-B7-0413/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Úmluva o kazetové munici je zaměřena na zákaz používání, výroby, shromažďování a přepravy této kategorie zbraní a stanoví pravidla pro jejich odstranění a likvidaci. Podpořila jsem společný návrh usnesení, který vyzývá všechny členské státy, aby podepsaly tuto úmluvu a umožnily tak, aby ji dodržovala Unie. Je proto důležité přijmout potřebná opatření, aby země, které ještě úmluvu nepodepsaly, tak učinily. Pro členské státy, které již úmluvu podepsaly, je vstup v platnost příležitostí přijmout potřebná opatření pro provádění úmluvy, jako je likvidace zásob, zničení zbytků zbraní, poskytnutí pomoci obětem atd.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Podepsal jsem a hlasoval jsem pro návrh usnesení o vstupu Úmluvy o kazetové munici v platnost a úloze EU, nejen protože se jedná o otázku nejvyšší důležitosti, ale také protože Řecko je bohužel jednou ze zemí, které tuto úmluvu ani nepodepsaly. Tuto úmluvu by měly všechny členské státy neprodleně uplatňovat. Kazetová munice zpravidla přináší vysokou míru úmrtnosti a představuje vážné riziko pro občany, zejména při použití v blízkosti obytných oblastí. Má stále tragické následky, a to i po skončení konfliktu, protože použití této munice způsobuje zranění a smrt mnoha občanů, jelikož nevybuchlé granáty, které zůstávají v zemi, často objeví děti a jiné nic netušící nevinné oběti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Všechny země, které mají stále v paměti svou účast ve válkách, znají zničující následky kazetové munice. Podpora jejich zákazu a zničení ze strany Parlamentu je zcela oprávněná. Obávám se však, že ochota politiků a ratifikace úmluvy několika státy nemusí postačovat ke skutečnému dosažení žádoucích výsledků.

Přesto se nepochybně jedná o důležitý krok správným směrem a Evropská unie a její členské státy mají povinnost jej podporovat.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Vzhledem k nezastupitelné roli Evropské unie v obraně míru, bezpečnosti a úcty ke svobodě, životu a lidským právům a v obraně kvality lidského života podporuji toto usnesení a zdůrazňuji potřebu pozitivní a rychlé odpovědi na výzvu všem členským státům, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o kazetové munici „neprodleně“. Chci zdůraznit skutečnost, že kazetová munice je mimořádně smrtící zbraní a představuje vážné riziko pro civilní obyvatelstvo i v období po konfliktu. Nejčastějšími oběťmi tohoto druhu výbušného materiálu jsou bohužel děti. Schvaluji úsilí Evropy v boji proti šíření zbraní, které zabíjejí bez rozdílu, a doufám, že členské státy a orgány EU přijmou v této souvislosti vůči třetím zemím jednotný a odhodlaný postup.

  Paweł Robert Kowal (ECR), písemně. – (PL) Náš návrh usnesení je vyvážený. Podporuje úsilí členských států, které podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o kazetové munici, ale zároveň uznává, že některé členské státy s ohledem na svou situaci nebudou v této době moci úmluvu podepsat. Náš text vyzývá tyto země (včetně například Polska), aby přijaly opatření pro dodržování požadavků (jako například významné omezení množství nevybuchlé munice a menší oblast rozptylu), které v důsledku omezí potenciální ztráty na civilním obyvatelstvu – jako součást dodatkového protokolu k Ženevské úmluvě o konvenčních zbraních. Tuto cestu si zvolilo Polsko a další členské státy EU, jako například Finsko, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Slovensko a rovněž USA.

  Sabine Lösing a Sabine Wils (GUE/NGL), písemně. − Body odůvodnění společného usnesení bohužel obsahují pozitivní odkaz na Evropskou bezpečnostní strategii (EBS) a společnou bezpečnostní a obrannou politiku, kterou já a moje skupina odmítáme. Avšak vzhledem k velmi vysoké důležitosti Úmluvy o kazetové munici (CCM) přijaté 107 zeměmi jsme já a skupina GUE/NGL společné usnesení o vstupu CCM v platnost a úloze EU podepsali, protože toto společné usnesení je třeba považovat za velký úspěch, který by měl vést k zákazu kazetové munice.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Podepsání Úmluvy o kazetové munici dvaceti členskými státy je dobrým projevem úsilí EU bojovat proti šíření zbraní, které zabíjejí bez rozdílu. Nemůžeme zapomínat, že tento druh zbraně je hlavní příčinou úmrtí tisíců civilistů, protože zabíjí bez rozdílu, zejména děti a ostatní lidi, kteří jsou nevinní a nevědí o nebezpečí.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Společné usnesení bohužel obsahuje pozitivní odkazy na Evropskou bezpečnostní strategii a společnou bezpečnostní a obrannou politiku, kterou já i moje skupina odmítáme. Avšak vzhledem k velké důležitosti Úmluvy o kazetové munici (CCM) schválené 107 zeměmi jsme já a moje skupina, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, společné usnesení o vstupu této úmluvy v platnost a úloze Evropské unie rovněž podepsali. Věřím, že společné usnesení lze považovat za pokrok směrem k zákazu kazetových bomb, a proto jsem pro něj hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Kazetová munice patří k těm nejzáludnějším zbraním, protože při nasazení zabíjí zejména nevinné lidi. Kromě toho jsou náhodným odpálením nevybuchlého zařízení ohroženy děti, které tak mohou být vážně zraněny. CCM (Úmluva o kazetové munici), kterou podepsalo 20 členských států, použití těchto zbraní zakazuje a požaduje, aby je země, které je mají ve svých arzenálech, zničily. Souhlasil jsem s tímto usnesením, protože CCM je prvním krokem správným směrem k trvalému zákazu těchto smrtonosných zbraní. Hlasoval jsem proti usnesení, protože nevěřím, že dohoda může přinutit země, aby zakázaly kazetovou munici.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Evropský parlament svou převážnou většinou vyslal silný signál proti tomuto zákeřnému ohrožení lidí ve válečných a krizových oblastech. Tisíce lidí jsou dodnes postiženy kazetovou municí: téměř výhradně civilisté, a zejména mnoho dětí, které si často spletou bomby s míči a hračkami. Evropský parlament tak zaujal jedinou možnou pozici vůči této nevybíravé a nehumánní zbrani: jednotné „ne“ kazetové munici v Evropě i celém světě. Evropský parlament požaduje, aby členské státy a kandidátské země, které dosud nepodepsaly nebo neratifikovaly mezinárodní dohodu o zákazu kazetové munice, tak učinily co nejdříve, nejlépe do konce roku. My Zelení jsme byli úspěšní ve svém požadavku, aby země, které dosud nebyly jmenovány, jmenovány byly – aby mohla občanská společnost vyvíjet tlak tam, kde je ho nejvíce třeba. Tuto dohodu musí ještě podepsat a ratifikovat Estonsko, Finsko, Řecko, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Turecko. Bulharsko, Kypr, Česká republika, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko tuto dohodu podepsaly, ale ještě ji musí ve svých národních parlamentech ratifikovat.

  Geoffrey Van Orden (ECR), písemně. − Skupina ECR vehementně podporuje veškeré úsilí o omezení utrpení vojáků i civilistů, a proto hlasovala pro toto usnesení. Zastáváme však názor, že nelze ničím omezovat operační účinnost a bezpečnost našich ozbrojených sil. Měli bychom si tedy jasně uvědomit, že „kazetová munice“, jak ji definuje Úmluva o kazetové munici, nezahrnuje munici, která se sama zničí nebo deaktivuje: jinými slovy, tu, kterou budou používat odpovědné ozbrojené síly našich národů.

Osobně neschvaluji znění odstavce 10, kterým je vyzývána vysoká představitelka, aby vyvinula veškeré úsilí v zájmu „přistoupení Unie k CCM“. Jedním z mnoha nešťastných důsledků Lisabonské smlouvy je, že samotná EU může nyní přistupovat k mezinárodním úmluvám. To by mělo být výsadou svrchovaných národů, nikoli organizace jako EU, i když je zřejmé, že existují lidé, kteří se bohužel snaží EU ve svrchovaný stát proměnit.

Zpráva: George Lyon (A7-0204/2010)

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejdůležitějších politik Evropské unie a po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nelze její reformu, stejně jako žádný nový právní předpis v oblasti zemědělství, schválit bez souhlasu Parlamentu.

Zemědělci produkují zboží, které užívá společnost jako celek, ale nejsou jediní, kteří jsou společnou zemědělskou politikou ovlivněni, protože existuje vztah mezi zemědělstvím, životním prostředím, biologickou rozmanitostí, změnou klimatu a udržitelnou správou přírodních zdrojů, jako jsou voda a půda; existuje rovněž zřejmé spojení mezi zemědělstvím a správným ekonomickým a sociálním rozvojem rozsáhlých venkovských oblastí EU. Zemědělci rovněž zajišťují potraviny, které potřebujeme k životu.

Toto původní usnesení o budoucnosti společné zemědělské politiky představuje příspěvek nás, poslanců Evropského parlamentu, k debatě o reformě společné zemědělské politiky v souvislosti se zavedením nového víceletého rozpočtu v roce 2013 a o stanovení základních zásad, kterými by se měl řídit proces tvorby nové společné zemědělské politiky. Tímto hlasováním se Parlament zaměřil na řešení nových výzev, jako jsou boj proti změně klimatu, bezpečnost potravin, kvalita potravin, konkurenceschopnost podniků a příjmy zemědělců.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 podporuje politiku sjednocení Evropy, která likviduje chudé zemědělce ze středně velkých podniků a posiluje velkou kapitalistickou zemědělskou produkci. Společná zemědělská politika, „kontroly stavu“ reformy a rozhodnutí Světové obchodní organizace měly dramatický dopad na chudé střední zemědělské podniky. Než Řecko vstoupilo do EHS/EU, zemědělskou produkci vyváželo; dnes utrácí 2,5 miliardy euro na dovoz produktů, které by mohlo vyrábět. Každým rokem je v zemědělském odvětví zrušeno dvacet tisíc pracovních míst, výroba klesá, zemědělský příjem poklesl mezi roky 2000 a 2008 o 20 % a 75 % zemědělských podniků má roční hrubý zisk mezi 1 200 EUR a 9 600 EUR.

Zpráva posuzuje bolestivé důsledky pro malé a střední zemědělské podniky jako úspěch. Cílem zprávy je přizpůsobení společné zemědělské politiky strategii monopolního kapitálu pro zemědělské hospodářství, jak je uvedeno ve strategii EU 2020: „konkurenceschopné zemědělství“, velký korporační majetek v zemědělském hospodářství, které soustředí půdu a dotace Společenství na úkor chudých středních zemědělských podniků, a neúprosný boj o podíl na jednotných evropských a celosvětových trzích. Rozhodnutí Komise pozastavit nebo zrušit dotace/podporu Společenství pro zemědělství ve všech členských státech, které nesplní požadavky finanční kázně Paktu o stabilitě, jde podobným směrem.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V členských státech EU je v současnosti 13,6 milionu občanů zaměstnaných přímo v zemědělském, lesnickém a rybářském odvětví, přičemž dalších 5 milionů lidí pracuje v zemědělsko-potravinářském průmyslu. Na úrovni EU ročně vytvoří produkty v hodnotě více než 337 miliard EUR.

Vzhledem k tomu, že se EU musí postarat o bezpečnost potravin pro své občany a dlouhodobý rozvoj zemědělských odvětví, musí zemědělství projít velkými změnami, aby si zachovalo produktivitu v době, kdy se bude muset přizpůsobit přísnějším ekologickým omezením, než která v současnosti platí.

Opatření omezující obdělávání půdy, která mají bojovat se změnou klimatu, zmenší velikost obdělávaných oblastí a zatíží zemědělskou výrobu dalšími podmínkami, které budou zaměřeny na omezení dopadu na životní prostření a podnebí. Společná zemědělská politika EU se bude muset navíc přizpůsobit novým ekonomickým a sociálním podmínkám na místní a regionální úrovni, které zohlední zvýšení energetických nákladů.

Tato zpráva správně identifikovala hlavní problémy, se kterými se bude muset společná zemědělská politika vypořádat po roce 2013, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lyonova zpráva chce zajistit a zlepšit budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2013 tím, že ji přizpůsobí souvislostem hospodářské krize a vážných finančních potíží, jimž čelí členské státy, plátci daní, zemědělci i spotřebitelé. Evropská unie proto bude muset reagovat na zvýšený demografický tlak a vyšší poptávku z vnitřního trhu. Nejde tu však pouze o zintenzivnění výroby, jak se uvádí v této zprávě, pro kterou jsem hlasovala. Zásadní výzvou, se kterou se bude muset společná zemědělská politika a naši zemědělci vyrovnat, bude výroba většího množství potravin s menším množstvím půdy, vody a energie. Na plenárním zasedání bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Hlasovala jsem zejména pro pozměňovací návrh 1, který požaduje vysokou výživnou hodnotu zemědělských produktů. Hlasovala jsem však proti pozměňovacímu návrhu 2, který požadoval zrušení dvoupilířové struktury společné zemědělské politiky.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Pozadím reformy společné zemědělské politiky je hospodářská krize a vážné finanční potíže, kterým čelí členské státy, plátci daní, zemědělci a spotřebitelé. Nová společná zemědělská politika se bude muset přizpůsobit proměnlivým evropským a celosvětovým souvislostem a vyrovnat se s mnoha výzvami. Evropské zemědělství musí zajistit bezpečnost potravin pro své vlastní spotřebitele a přispívat k výživě stále rostoucí světové populace. To bude velmi složité, protože energetická krize, rostoucí náklady energie a potřeba omezit emise skleníkových plynů budou působit proti zvyšování výroby. Vliv změny klimatu navíc vyloučí možnost zahrnutí velkých ploch další půdy do výroby a v důsledku toho bude muset zemědělství EU i celého světa vyrobit větší množství potravin s menším množstvím půdy, vody a energie. Domnívám se, že základním stavebním kamenem společné zemědělské politiky by přesto mělo být zajištění konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči dobře dotovaným obchodním partnerům, jako jsou USA, Japonsko, Švýcarsko nebo Norsko, tím, že poskytne zemědělcům EU dobré obchodní podmínky. Také musí nadále podporovat zemědělskou činnost v Evropě, aby zajistila místní výrobu potravin a vyvážený územní rozvoj.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − (NL) Zpráva z vlastního podnětu mého kolegy pana Lyona je důležitá. Evropská komise nyní zná postoj Evropského parlamentu k tomuto tématu a bude jej muset náležitě zohlednit při předkládání nových návrhů. Pokud jde o mou stranu, společná zemědělská politika bude existovat i po roce 2013. Zemědělství je pro naše občany důležité. Bezpečnost potravin, krajina, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat, podnebí atd. jsou otázky, k nimž může zemědělství zásadním způsobem přispívat. Pevnou politiku však bude třeba podporovat dostatečnými finančními prostředky. Existují výzvy, o kterých jsme již hovořili, a objeví se nové, se kterými se budeme muset vyrovnat. Unie je nyní tvořena velkým množstvím členských států. Schvaluji tuto zprávu, protože požaduje úměrné fondy, které by měly být zemědělství přiděleny v rozpočtu po roce 2013. Vzhledem k tomu, co již bylo řečeno, budou nutné některé změny. Především potřebujeme zjednodušení předpisů a méně byrokracie. Navíc budeme muset pokročit od modelu, kde ne všichni zemědělci dostávají podporu, k modelu, kde je podpora odvozena od výměry. V tomto ohledu bude přechodné období, ve kterém budeme postupovat obezřetně, velice důležité.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Programové období 2007–2013 se nyní chýlí ke konci a nová společná zemědělská politika se s ohledem na naše zemědělce bude muset vyrovnat s velmi důležitou výzvou: bude muset zaručit přinejmenším stejnou úroveň finančních zdrojů jako v minulosti a rovnoměrně je distribuovat mezi staré a nové členské státy nejen na základě počtu hektarů, ale i podle dalších objektivních hodnotících kritérií. Hlasovala jsem pro Lyonovu zprávu, protože plně podporuji její cíl regionalizace a zachování podpory ve formě vázaných plateb pro zranitelné zemědělské oblasti a odvětví. Věřím také v důležitost politiky podpory zemědělských označení a ve zjednodušení, v dodržování norem EU u produktů dovážených ze třetích zemí a v posilování pozice různých stran v potravinářském řetězci.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva přisuzuje zemědělské politice strategickou úlohu, pokud jde o bezpečnost potravin a udržitelný rozvoj. Rozvoj zelených technologií v oblasti zemědělství má velký potenciál pro tvorbu pracovních míst a tyto technologie budou rozhodujícím přínosem pro cíle strategie Evropa 2020. Evropský parlament v této zprávě vyjádřil svůj postoj k reformě a financování společné zemědělské politiky po roce 2013. Zpráva se rovněž zabývá vztahy mezi zemědělskou politikou a bojem proti změně klimatu.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. − (DA) Zpráva jako celek: „My, dánští sociální demokraté, jsme se rozhodli hlasovat proti zprávě o zemědělské politice EU po roce 2013, protože nevěříme, že správně vyjadřuje touhu po reformě, která je jinak velmi potřebná. Byli bychom rádi, kdyby EU ukázala cestu a zastavila všechny platby vývozních dotací nejpozději do roku 2013 – bez ohledu na opatření jiných obchodních partnerů Světové obchodní organizace. O tom se zpráva nezmiňuje. V souvislosti s platbou dotací bychom byli rádi, kdyby byly stanoveny vyšší požadavky pro životní prostředí, podnebí a udržitelnost, než jsou neambiciózní požadavky, které jsou v platnosti dnes. O tom se zpráva nezmiňuje. Také bychom byli rádi, kdyby byla na zemědělskou podporu vyčleněna významně nižší část rozpočtu EU. Ani o tom se zpráva nezmiňuje. Vzhledem k těmto skutečnostem jsme my, dánští sociální demokraté, nemohli podpořit závěrečnou zprávu o zemědělské podpoře EU po roce 2013.“

Pozměňovací návrh 3: „My, dánští sociální demokraté, se domníváme, že dotace EU by měly být z evropské zemědělské politiky odstraněny. Volný a spravedlivý obchod by měl být vůdčí zásadou pro oblast zemědělství založeného na udržitelnosti. Hlasovali jsme proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože se domníváme, že samotný pozměňovací návrh je sporný, když požaduje, aby byla podpora EU poskytována tak, aby nenarušovala volný a spravedlivý obchod. Narušování volného a spravedlivého obchodu je však přesně to, co dnes systémy podpory EU dělají.“

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Dala jsem rozhodné „ano“ zachování rovnoměrného rozdělování plateb v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 zemědělcům z nových i starých členských států, které by pomohlo odstranit nespravedlnost vůči členským státům, které se připojily teprve nedávno, včetně Rumunska.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nacházíme se na křižovatce, na níž určíme, jaká musí být budoucí reforma společné zemědělské politiky. Je to otázka, která se týká samozřejmě Evropanů, ale i občanů celého světa. Proto by tato reforma neměla být záležitostí odborníků, ale spíše zemědělců a spotřebitelů. Musíme znovu promyslet obecné cíle nové společné zemědělské politiky. Evropané chovají nová očekávání, pokud jde o výrobu a dodávku potravin. Chtějí zemědělství, které bere ohled na životní prostředí, zachovává vysoké normy z hlediska kvality, vysledovatelnosti, bezpečnosti potravinářských výrobků a uhlíkové stopy. Tato nová politika by také měla být součástí globální vize s jedinou hlavní výzvou: měla by umět reagovat na zdvojnásobení poptávky po výrobě a dodávce potravin, k němuž dojde do roku 2050, za podmínek charakterizovaných nedostatkem vody, omezením ploch orné půdy a novou energetickou dohodou vynucenou bojem proti změně klimatu. Celosvětová organizace zemědělských trhů musí být přehodnocena s ohledem na dvě hlavní inspirace společné zemědělské politiky: zaručení bezpečnosti potravin a zachování životaschopnosti malých zemědělců a jejich rodin jak u nás, tak v nejchudších zemích světa.

  Diane Dodds (NI), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ale musím zdůraznit, že moje trvalá podpora závisí na tom, jak nyní Komise zohlední a zajistí řadu cílů:

1. Musíme mít takový rozpočet pro společnou zemědělskou politiku, který dokáže našim zemědělcům poskytnout životaschopný a bezpečný příjem a spotřebitelům bezpečnost potravin.

2. Musíme zachovat platby podle pilíře 1, které odměňují zemědělce za práci a zajišťují odvětví přímými platbami.

3. Musíme určit, co myslíme spravedlivým rozdělováním společné zemědělské politiky, a posoudit výrobní náklady. Platby na plochu, které odměňují Severní Irsko méně než stávající úrovně, zničí odvětví, které je již nyní na hranici životaschopnosti. Regionální přizpůsobení je zásadní.

4. Musíme zachovat tržní kontrolní opatření, která kontrolují kolísání cen a zajišťují ziskovost.

  Leonidas Donskis (ALDE), písemně. – (LT) Usnesení Evropského parlamentu o společné zemědělské politice je ambiciózní a cílenou reformou. Má můj hlas i hlas skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Nejdůležitější je, že uznává nespravedlnost vůči zemědělcům z nových členských států. Toto usnesení nás vyzývá, abychom vyhověli očekávání 12 nových členských států, které se připojily po roce 2004, a při rozdělování peněz Evropské unie k nim přistupovali spravedlivě. Protože pravomoci Evropského parlamentu se v tomto ohledu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zvětšily, doufám, že se Rada nevrátí k nerovným přímým platbám zemědělcům ze starých a nových členských států a neschválí žádné další všeobecné financování, které by mohlo poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU. Nová společná zemědělská politika by měla zajistit, aby zemědělci dostávali účinnou a cílenou podporu, která by prospívala širší společnosti, zejména spotřebitelům. Soustředí pozornost na bezpečnost potravin a dodávku vysoce kvalitních produktů za přiměřenou cenu. Jako liberál mohu současný rozpočet společné zemědělské politiky podpořit pouze v případě, že nová společná zemědělská politika vytvoří přidanou hodnotu, místo aby narušovala trh, že zajistí větší konkurenceschopnost EU vůči jejím obchodním partnerům, vytvoří pracovní místa a podpoří vyvážený rozvoj zemědělství a venkova a zachová životní prostředí a krajinu. Reformy navrhované Evropským parlamentem jsou pozitivním krokem, který já i rodina evropských liberálů vítáme a s nadějí očekáváme.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013, protože je třeba posílit opatření společné zemědělské politiky a zajistit přiměřený rozpočet, který by reagoval na výzvy, kterým čelí evropské zemědělství, jako je změna klimatu, bezpečnost a kvalita potravin a konkurenceschopnost odvětví.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 69 tohoto návrhu, protože ohrožuje celkovou koncepci společné zemědělské politiky a zájmy portugalského zemědělství, jelikož navrhuje zrušení financování strukturálních opatření, aniž by bylo zaručeno, že bude nahrazeno prostřednictvím změn prvního pilíře. Tento návrh navíc přináší procedurální obtíže v souvislosti s budoucím rozdělováním fondů Unie zemědělcům, protože současný systém ve své nynější podobě je třeba zjednodušit, nikoli ještě více zkomplikovat. Chtěl bych také zdůraznit skutečnost, že portugalský stát promarnil stovky milionů eur z fondů prvního pilíře. V důsledku zrušení druhého pilíře a převedení některých opatření z druhého do prvního pilíře přestanou být podporována mnohá opatření, která v současnosti podporována jsou, zejména z důvodu zřejmé rozpočtové neprůchodnosti, a důsledkem bude oslabení společné zemědělské politiky. Po pravdě řečeno, nechápeme, jaký prospěch by mohl přinést možný převod fondů společné zemědělské politiky na jiná opatření. Namísto toho podporujeme opatření, která zabezpečí jedinou skutečně společnou politiku, která v EU existuje.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Společná zemědělská politika zvýšila produktivitu, zajistila bezpečnost dodávek a poskytla spotřebitelům kvalitní potraviny za přiměřené ceny. Nová společná zemědělská politika se bude muset vypořádat s novými a naléhavými výzvami a měla by připravit rámec pro budoucnost založenou na stabilitě, předvídatelnosti a pružnosti v době krize.

Reforma společné zemědělské politiky by měla být nově posouzena v souvislosti s hospodářskou krizí a bojem se změnou klimatu i zachováním konkurenceschopnosti z celosvětového hlediska. Očekává se, že zemědělské odvětví bude moci výrazně přispět k dosažení priorit nové strategie Evropa 2020, pokud jde o boj se změnou klimatu, inovaci a tvorbu nových pracovních míst prostřednictvím zeleného růstu a pokračující zajištění bezpečnosti potravinových dodávek pro evropské spotřebitele díky výrobě bezpečných a vysoce kvalitních potravin.

Domnívám se však, že pro společnou zemědělskou politiku by mělo být prioritou vytváření tak zvaných veřejných statků první generace a její vůdčí zásadou potravinová svrchovanost, aby byly členské státy soběstačné. Chtěl bych rovněž podpořit tržní regulaci v mlékárenském průmyslu, a to od výroby po uvedení na trh. V této souvislosti se domnívám, že zásadní je zachování kvót na mléko.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Kromě jiných aspektů by hluboké změny, kterými musí projít společná zemědělská politika, měly zahrnovat přijetí zásady práva na potraviny a potravinovou svrchovanost; upřednostnění potravinové soběstačnosti a schopnosti zemí a regionů rozvíjet produkci, která by odpovídala jejich vnitrostátním nebo regionálním potřebám; a podporu činností, které prosazují místní produkci a respektují místní životní prostředí, chrání vodu a půdu, zvyšují produkci potravin, které neobsahují geneticky modifikované organismy, a podporují biologickou rozmanitost osiva pro zemědělce a rozmanitost druhů domácího zvířectva. To byl hlavní účel jednoho z mnoha pozměňovacích návrhů, které jsme předložili k projednávané zprávě.

To, že hlavní politické skupiny v Parlamentu zamítly tento pozměňovací návrh a zásady, které obsahuje, jen zdůrazňuje, jakou cestou se chtějí vydat. Zmiňuje se o ní i tato zpráva. Obhajuje sice některé důležité aspekty, jako jsou odmítnutí opětovné nacionalizace společné zemědělské politiky, odmítnutí snížení celkového rozpočtu a obhajoba spravedlivějšího přerozdělování podpory mezi země a producenty, ale zachovává stanovisko, které převládalo v dřívějších reformách společné zemědělské politiky – jde o úplnou liberalizaci zemědělských trhů a podřízení společné zemědělské politiky zájmům vyjednávání EU ve Světové obchodní organizaci. Takové stanovisko považujeme za nepřijatelné.

  Anne E. Jensen (ALDE), písemně. − (DA) Tři členové dánské liberální strany dnes hlasovali pro zprávu o zemědělské politice EU po roce 2013. Zpráva se zaměřuje na modernizaci a zefektivnění zemědělství, na zajištění zlepšení ve vztahu k životnímu prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat, na příspěvek zemědělství k energetické a klimatické politice i jednodušší pravidla pro zemědělské odvětví. S několika tvrzeními, která se týkají zemědělského rozpočtu EU, nesouhlasíme a dánská liberální strana bude nadále usilovat o postupné zastavení zemědělské podpory EU. Obecně však zpráva představuje upevnění a další rozvoj reforem zemědělské politiky EU, které byly provedeny v posledních letech.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Nová společná zemědělská politika by měla pro evropské zemědělství platit od roku 2014. Lyonova zpráva je předehrou intenzivních vyjednávání o společné zemědělské politice po roce 2013, k nimž dojde v příštích třech letech. Evropský parlament má v souvislosti se zemědělskou reformou EU poprvé plnou pravomoc spolurozhodování a bude jednat jako důležitý vyjednavač mezi členskými státy, Radou a Evropskou komisí. Svými prvními návrhy v Lyonově zprávě Evropský parlament stanoví velmi zřetelný směr: jasnou oddanost společné zemědělské politice s jejími dvěma pilíři, přímými platbami a rozvojem venkova, které si rovněž zaslouží, aby byly zachovány v zemědělském modelu po roce 2013. Pouze společná zemědělská politika, jejíž financování v příštím finančním plánovacím období bude zachováno minimálně na úrovni rozpočtu na rok 2013, může zaručit multifunkční zemědělství v celé Evropě a díky němu i dodávku potravin dobré kvality. Pro mou zemi, Rakousko, je třeba nalézt přiměřený model, zejména takový, který ochrání malé struktury a zajistí životaschopnou rovnováhu pro horské oblasti. Kromě produkce potravin zemědělství rovněž významně přispívá k zachování kulturní krajiny. Podporuji Lyonovu zprávu, protože můj pozměňovací návrh pro ochranu zemědělství v celé EU a v horských oblastech do ní byl začleněn a přinese mladým zemědělcům příznivé vyhlídky do budoucnosti.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Domnívám se, že evropské zemědělství potřebuje společnou politiku, která bude nadále jako taková bránit nevyhnutelným nerovnostem mezi členskými státy a zaručovat, že společná zemědělská politika bude financována zcela a spravedlivě z evropského rozpočtu. Hlasoval jsem proti opětovné nacionalizaci společné zemědělské politiky, protože nová politika bude vyžadovat dostatečné financování, má-li být lépe podporována s ohledem na velké výzvy, se kterými se bude muset v nadcházejících letech vyrovnat toto odvětví, jež má zásadní význam pro bezpečnost potravin EU. Bezpečnost potravin je spotřebitelským právem, které musí být zaručeno stejně jako veřejné statky „druhé generace“, jako jsou životní prostředí, regionální rozvoj a dobré životní podmínky zvířat.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Vítám tuto zprávu, která se zabývá budoucností zemědělství, avšak nesdílím názor, že společná zemědělská politika úspěšně dosáhla cílů důstojné životní úrovně, stabilizace trhů, výroby vysoce kvalitních potravin za přiměřené ceny, rozvoje hospodářské činnosti ve venkovských oblastech a záruky naší potravinové bezpečnosti a svrchovanosti. Skutečnost je zcela jiná. Stačí se pouze podívat na situaci tak velkého zemědělského národa, jakým je Francie, která na svých účtech zaznamenala snížení příjmu o 34 %.

Podobně jako v minulosti nebude společná zemědělská politika po roce 2013 schopna chránit naše zemědělce před spekulanty a dravou globální konkurencí ani vyrovnávat přebytky mezinárodních monopolů potravinářského průmyslu a obřích distributorů. Společná zemědělská politika po roce 2013 zůstane zaklíněna mezi ultraliberální a internacionalistickou tržní logikou Evropské komise a budoucí „zelenou“ společnou zemědělskou politikou, která bude ve skutečnosti sloužit neokapitalistům ekologického podnikání. To je logika, která obětuje venkovský ráz naší krajiny, ale nikoli pro dobro chudých zemí nebo znevýhodněných či dezertifikovaných oblastí v Evropě, a která ospravedlňuje co nejrychlejší opětovnou nacionalizaci společné zemědělské politiky.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Zemědělství je a zůstane pro hospodářství Evropské unie strategickým odvětvím, které se bude muset vyrovnat s budoucími výzvami a zaručit Evropanům nezávislost a potravinovou bezpečnost prostřednictvím své společné politiky. Hlasoval jsem pro tuto zvlášť důležitou zprávu, protože se domnívám, že v nadcházejícím programovém období bude společná zemědělská politika potřebovat podporu konsolidovaného, dobře strukturovaného rozpočtu, který bude úměrný výzvám, které před námi leží. Domnívám se, že musíme vybudovat těsné vazby mezi politikou rozvoje venkova a regionální politikou, abychom zajistili určitý soulad s intervencemi stejného druhu, které se v konkrétním regionu provádějí, a abychom tak podpořili územní soudržnost v rámci Evropské unie. Rovněž se domnívám, že je třeba posoudit územní vlastnosti a priority regionů. Musíme podporovat společné normy a cíle tím, že zohledníme zvláštní povahu každého regionu. To nám umožní vybudovat v Evropě dynamické, multifunkční a udržitelné zemědělství.

  Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o společné zemědělské politice po roce 2013, protože se domnívám, že Evropský parlament vybavený od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost novými pravomocemi touto skvělou zprávou jasně prokazuje, že se ujímá svých nových odpovědností.

Parlament je nakloněn zachování společné zemědělské politiky, která je hodna toho jména, a to i po roce 2013, s rozpočtem, který bude přinejmenším rovnocenný se stávajícím rozpočtem, aby zajistil vysoce kvalitní produkci a bezpečnost dodávek v 27 členských státech. Těší mě, že moje pozměňovací návrhy v tomto smyslu našly své místo v tomto textu.

Moje výzva, abychom zachovali určitá tržní opatření, která působí jako bezpečnostní síť pro zemědělce a ceny jejich produktů, se rovněž setkala s velkou podporou. Musíme být schopni zabránit krizím z nadprodukce, mimo jiné proto, abychom ochránili zemědělskou činnost ve všech evropských regionech. Rovněž je žádoucí, abychom si ponechali určité nástroje pro řízení výrobního potenciálu některých odvětví.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro Lyonovu zprávu o budoucnosti společné zemědělské politiky, a zejména pro zachování jejích dvou pilířů. Dnešní hlasování v plénu o Lyonově zprávě je velmi důležité a symbolické, protože poslanci Evropského parlamentu jsou první, kdo zaujímají stanovisko a představují svůj návrh společné zemědělské politiky po roce 2013. Neochvějně věřím, že pan komisař Cioloş zohlední výsledky tohoto hlasování v návrzích, které předloží Evropská komise v listopadu.

Hlavní priority evropského zemědělství, jako jsou bezpečnost potravin, tržní regulace a územní plánování, jsou znovu jasně potvrzeny, stejně jako jejich důsledky pro rozpočet, který musí odpovídat ambicím společné zemědělské politiky. Nesmíme zapomínat na podpůrná opatření pro biologickou rozmanitost. Biologická rozmanitost musí být v centru ustanovení společné zemědělské politiky, protože její ochrana již není luxusem, jde-li o zachování druhů a stanovišť.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. − (IT) Krize v roce 2009 ukázala slabost systému opatření na podporu zemědělství. Její dopady pocítili zemědělci na příjmech, jejichž úroveň, která je již o 50 % nižší než průměr Evropské unie, se ještě snížila o 12 %. Strategický plán na období po roce 2013 musí být úměrný důležitosti odvětví, které zaměstnává přibližně 30 milionů pracovníků. Musí zahrnovat posílení společné zemědělské politiky, přiměřenou fiskální politiku a zachování jejího rozpočtu vzhledem k mnoha blahodárným vlivům zemědělství na životní prostředí, zdraví a změnu klimatu. Je třeba zaručit přiměřené spotřebitelské ceny a přiměřený příjem pro zemědělce pomocí cílených podpor. Zemědělství musí mít větší roli ve strategii EU 2020 a je třeba připravit plány pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Nestabilita trhu se zvyšuje spolu s nárůstem opatření, která mají zaručit bezpečnost a udržitelnost produktů, protože tato situace evropské producenty ve vztahu k dovozcům konkurenčně znevýhodňuje. Bude obtížné zajistit přiměřené spotřebitelské ceny a spravedlivou odměnu, nebudou-li zavedena přísnější pravidla, která by zaručovala respektování zásady evropské preference.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. − Evropský parlament má podle Lisabonské smlouvy větší pravomoci, zejména v oblasti zemědělské politiky. S většími pravomocemi přichází odpovědnost a schválení Lyonovy zprávy o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 ukazuje, že Parlament bere svou odpovědnost vážně. Jsme si vědomi, že společná zemědělská politika musí být zachována, že musí být vytvořen přiměřený rozpočet a že výroba potravin je součástí svazku „veřejných statků“, které zemědělci poskytují a za které musí být odměňováni. Hlasovali jsme pro zachování struktury dvou pilířů. Opatření na podporu trhu jsou považována za důležitou část společné zemědělské politiky. Zamítli jsme všechny pokusy o opětovnou nacionalizaci této politiky. Zpráva vyzývá k posunu od historického systému plateb do roku 2020 a požaduje výpočet na základě plochy a objektivní kritéria, která by nahradila současný režim. V tomto smyslu musí Komise přijít s novými myšlenkami – ale je třeba ostražitosti. Lyonova zpráva počítá s pružností států při přizpůsobování společné zemědělské politiky místním, regionálním a vnitrostátním potřebám, včetně potřeby znova zavést vázané platby ze zvláštních důvodů. Naší hlavní prioritou je zajištění rozpočtu – podaří-li se nám toho dosáhnout, můžeme začít vážně diskutovat o podrobnostech.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Předností tohoto textu je, že si uvědomuje nedostatky trhu a obhajuje boj proti změně klimatu. Tím jeho přednosti končí. Navzdory uvědomovaným nedostatkům text podporuje liberalizaci trhů, přizpůsobování zemědělců tržním signálům, konkurenceschopnost evropského zemědělství na světových a regionálních trzích a zelený kapitalismus. Tento rámec nenapomáhá boji se změnou klimatu více než trh s uhlíkem, biopaliva a geneticky modifikované organismy, na které je tento text hrdý. Naopak podporuje produktivismus a zničení pěstování místních plodin zde i v celém světě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 69 tohoto návrhu, protože ohrožuje celkovou koncepci společné zemědělské politiky a zájmy portugalského zemědělství, jelikož navrhuje zrušení financování strukturálních opatření, aniž by bylo zaručeno, že bude nahrazeno prostřednictvím změn prvního pilíře. Tento návrh navíc přináší procedurální obtíže v souvislosti s budoucím rozdělováním fondů Unie zemědělcům, protože současný systém ve své nynější podobě je třeba zjednodušit, nikoli ještě více zkomplikovat. Chtěl bych také zdůraznit skutečnost, že portugalský stát promarnil stovky milionů eur z fondů prvního pilíře. V důsledku zrušení druhého pilíře a převedení některých opatření z druhého do prvního pilíře přestanou být podporována mnohá opatření, která v současnosti podporována jsou, zejména z důvodu zřejmé rozpočtové neprůchodnosti, a důsledkem bude oslabení společné zemědělské politiky. Po pravdě řečeno, nechápeme, jaký prospěch by mohl přinést možný převod fondů společné zemědělské politiky na jiná opatření. Namísto toho podporujeme opatření, která zabezpečí jedinou skutečně společnou politiku, která v EU existuje.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Současná společná zemědělská politika napomáhá delokalizovanému a spekulativnímu průmyslovému systému výroby, který prospívá velkým zemědělským provozům a nikoli malým producentům. Oddělené platby zvýhodňují velké vlastníky půdy a ohrožují malé a rodinné podniky. EU svou hospodářskou politiku navzdory neúspěchu Lisabonské strategie nezměnila. Neusiluje o bezpečnost potravin, ale o konkurenceschopnost, která zvýhodňuje pouze velké mezinárodní monopoly. Domnívám se, že zemědělské odvětví musí být v rámci Evropy považováno za strategické. Proto jsem přesvědčen o potřebě zásadní reformy společné zemědělské politiky, která by malým producentům zajistila přístup k podpoře, půdě, osivu a vodě, a podporovala tak sociální, produktivní a udržitelný zemědělský model.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Několik posledních desetiletí se vyznačovalo masivním poklesem zemědělství v celé EU. Společná zemědělská politika byla nesčetněkrát reformována a pokaždé se pravidla zemědělské podpory ještě více zkomplikovala a byrokratické výdaje vzrostly. V této souvislosti je rovněž problematické, že EU předepisuje vysoké normy kvality a ochrany zvířat a životního prostředí, ale přitom umožňuje dovoz ze zemí, ve kterých tato pravidla neplatí a produkce je přirozeně mnohem levnější. Má-li být zachována bezpečnost potravin a soběstačnost v rámci EU, alespoň částečně, je nezbytné, aby byly zachovány malé zemědělské struktury a zemědělství v odlehlých regionech. Zjednodušení společné zemědělské politiky má smysl pouze tehdy, když není provázeno restrukturalizací, která nutí ještě více zemědělců, aby provozovali zemědělství jako vedlejší činnost, nebo dokonce aby zemědělský podnik uzavřeli, a urychluje zánik zemědělství. Zjednodušení uvedená v této zprávě nepochybně usnadní zemědělcům život, a proto jsem ji podpořil.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Podporuji strukturu a přístup Lyonovy zprávy. Tato zpráva z vlastního podnětu je důležitým základem pro stanovení pokynů, kterými se chce Evropský parlament řídit ve vztahu k budoucí zemědělské politice až do zveřejnění sdělení Komise na konci roku. Parlament navíc poprvé jednohlasně naznačuje prostředky, kterými chce zahájit konstruktivní dialog o obsahu a prioritách, které bude třeba určit, aby byla zajištěna konkurenceschopná zemědělsko-potravinářská produkce a udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Evropské zemědělství čelí mnoha výzvám, které mají významný vliv na hospodářství mnoha členských států. Jsou však také předmětem diskuse z hlediska rozpočtu přidělovaného Evropské unii, protože cílem je, aby se tyto výzvy proměnily v příležitost k růstu zemědělského odvětví a rozvoji mnoha evropských zemědělců.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Vítám, že Evropský parlament přijal Lyonovu zprávu, jež je výsledkem skvělé práce, kterou její zpravodaj odvedl za pomoci stínových zpravodajů i s přispěním všech poslanců, kteří předkládali pozměňovací návrhy, účastnili se diskuse a napomohli k dosažení shody. Tato zpráva je skutečným projevem shody, které je možné dosáhnout mezi poslanci ze všech 27 členských států a různých politických skupin, což je zvláště významné samo o sobě, a ještě více v souvislosti s novými pravomocemi Parlamentu v procesu spolurozhodování. Zpráva, která je konečným výsledkem několika kol vyjednávání, zaujímá stanovisko, které bude formovat budoucí společnou zemědělskou politiku a které považujeme za zásadní: neomezovat rozpočet, vyhnout se opětovné nacionalizaci společné zemědělské politiky, zachovat dva pilíře společné zemědělské politiky, zavést nový systém přidělování grantů, rozlišovat mezi veřejnými statky první a druhé generace, neznemožnit Radě, aby odvolala rozhodnutí zrušit kvóty na mléko, vybudovat bezpečnostní síť, zvýšit průhlednost potravinářského řetězce a zjednodušit společnou zemědělskou politiku. Nyní je důležité sledovat práci v Evropské komisi, dokud nebude v listopadu zveřejněno konečné sdělení.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, ale ke svému hlasování chci podat toto vysvětlení: u odstavce 44 o řízení trhu jsem hlasoval proti první části odstavce navrženého zpravodajem a pro jeho druhou část, která nakonec vyjadřuje rozhodnutí Parlamentu, jež je nakloněné portugalským strategickým zájmům. Verze navržená zpravodajem ve skutečnosti vytvořila možnost zrušení kvót na mléko, i když je její interpretace přehnaná. Uvědomuji si a podporuji pozici portugalského zemědělského odvětví, které opětovně zdůrazňovalo přesvědčení, že ukončení systému kvót na mléko by mohlo vážně poškodit portugalské producenty. 93 % mléka vyrobeného v EU se ve skutečnosti prodává na evropském trhu a představuje významný podíl v příjmu mlékárenských společností EU. Kvóty na mléko umožní zachování a udržitelný růst produkce mléka ve 27 členských státech; to přispěje k přizpůsobení nabídky poptávce (evropské i mezinárodní) v mlékárenském odvětví a umožní stabilizaci cen a udržitelné příjmy. Zrušení tohoto systému bez alternativního návrhu povede k zastavení produkce v méně konkurenceschopných zemích; do této kategorie patří Portugalsko.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Skupina Verts/ALE dokázala prosadit významné množství pozměňovacích návrhů, které se soustředily na ekologické a sociální přizpůsobení přímých plateb, opatření proti změně klimatu, širší a obecnější přístup k územnímu rozvoji venkova a spravedlivý příjem pro zemědělce. Rovněž jsme dokázali prosadit jasné rozlišení různých úrovní konkurence při produkci a prodeji potravinářských produktů a podpořili jsme jasné vyjádření, že současný základ historických výnosů a příjmu podle plateb zemědělcům bude nahrazen začleněním zásady „veřejných statků“ do výpočtů přímých plateb. Přijetí této zprávy nás proto velmi uspokojuje.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Podpořila jsem tuto zprávu, jelikož se domnívám, že společná zemědělská politika EU musí zůstat společnou evropskou politikou a nemá dojít v této oblasti v dalším období k opětovné renacionalizaci. Důležitým cílem společné zemědělské politiky musí být srovnání podmínek pro zemědělce v EU, zejména pokud jde o přímé platby.

  Brian Simpson (S&D), písemně. − Evropský parlament se znovu zřekl svých odpovědností, když nedokázal reformovat společnou zemědělskou politiku. Domnívám se, že by tato zpráva měla být přejmenována na zprávu o „zvyšování dotací nevýkonným zemědělcům“. Proč by měly být peníze plátců daní používány na stabilizaci trhů, umělé udržování vysokých cen a podporu zemědělství v hospodářsky obtížných obdobích, když zemědělci již dostávají od daňových poplatníků jiné dotace? Za stranu EPLP se domnívám, že má tato zpráva po všech stránkách daleko k tomu, aby prosazovala ambiciózní změny. Trestá výkonného a podporuje nevýkonného zemědělce. Trestá rozvojové země tím, že prosazuje odložení postupného odstranění vývozních náhrad, což je ten nejhorší druh nehorázného protekcionismu. Nedokáže se zaměřit na hlavní problém udržitelnosti venkova a strnule lpí na systému přímých plateb, který působí jako brzda podpory rozmanitosti a ochrany venkova. Budeme hlasovat proti této zpackané zprávě v naději, že jednoho dne bude efektivní zemědělství odměňováno, řízení krajiny bude považováno za důležité, spotřebitelé nebudou odrazováni uměle vysokými cenami a rozvojový svět dostane spravedlivý díl. O tom by měla být reforma společné zemědělské politiky.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože má strategický význam pro země jako Portugalsko a okrajové evropské regiony a Parlament vyvinul ohromné úsilí, aby ji odhlasoval v prvním roce tohoto volebního období.

Společná zemědělská politika je klíčovou částí finančního a rozpočtového rámce EU na období po roce 2013 a zaslouží si podrobnou analýzu. Domácí zemědělská produkce, která může značně přispívat k bezpečnosti potravin a obchodu se třetími zeměmi i snížení obchodního deficitu členských států, je klíčovým aspektem této politiky.

Evropští zemědělci zaručují vysokou úroveň bezpečnosti a kvality ve výrobě potravin, dodržují přísná pravidla týkající se ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a za to by měli být odměňováni, nikoli trestáni. Abychom toho dosáhli, musíme třetím zemím, s nimiž má Evropská unie obchodní dohody, stanovit podmínky, které musí být podobné normám, jež musí dodržovat producenti na evropském vnitřním trhu.

Domnívám se, že stále potřebujeme zemědělský rozpočet, který bude spravedlivě přidělovat finanční prostředky a věnovat zvláštní pozornost regionům jako Madeira a Azory, které mají neustále problémy s odlehlostí a ostrovní polohou, malou rozlohou, nepříznivým klimatem a zeměpisnou situací, a měly by proto dostávat trvalou podporu.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Dobrá zemědělská politika je taková, která vychází z toho, co potřebuje spotřebitel, ne z toho, co by chtěl producent. Pouze 5 % obyvatel EU včetně Slovenska je zaměstnáno v zemědělství, ale všichni, celých 100 %, jsme spotřebitelé zemědělské výroby. Z pohledu spotřebitele je důležitá kvalita a cena. To platí nejen u aut nebo televizorů, ale i když jde o chléb, zeleninu, maso nebo mléko. Společná zemědělská politika však tuto problematiku staví úplně na hlavu, protože vychází z potřeb zemědělců. Předložená zpráva tak v duchu dosavadního přístupu EU věnuje příliš mnoho pozornosti důsledkům a ignoruje příčiny. Jeden příklad za všechny: nízký zájem mladých lidí o práci v zemědělství a život na venkově chce uměle zvyšovat pobídkami a dotacemi. Přitom fungující trh a konkurenční prostředí by tento problém vyřešily přirozeně. Možná jediným alespoň částečným pozitivem zprávy je požadavek spravedlnosti, která je důležitá zejména pro Slovensko a nové členské státy. Pokud se totiž EU rozhodne pokračovat i po roce 2013 v dosavadní nákladné a neefektivní politice podpory zemědělců, měla by platit stejná pravidla pro všechny.

Zpráva: Alain Cadec (A7-0207/2010)

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Odvětví rybolovu je v EU strategickým zdrojem, který zajišťuje dodávky obyvatelstvu a významně přispívá k místnímu rozvoji, zaměstnanosti a zachování kulturních tradic pobřežních společenství. V posledních letech jsme bohužel zaznamenali postupný pokles produkce, v neposlední řadě kvůli některým ustanovením EU na ochranu mořského ekosystému, jako například nařízení o Středomoří, které by mělo podporovat udržitelnější rybolov, ve skutečnosti však způsobilo útlum celého odvětví. Naši rybáři jsou nuceni omezit rybolov, ale poptávka roste, a proto roste i dovoz ze třetích zemí. Má-li být zabráněno nekalé hospodářské soutěži a ochráněni spotřebitelé, musí dovážené produkty dodržovat stejná pravidla jako produkty EU. Dovážené produkty jsou ve skutečnosti často levnější, ale mají také horší kvalitu a nelze zaručit jejich bezpečnost. Proto je důležité posílit spravedlivý, průhledný a udržitelný obchod v odvětví, k čemuž patří také zavedení přísných kritérií pro vydávání osvědčení a označování, pokud jde o kvalitu a vysledovatelnost produktů rybolovu a akvakultury.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy z vlastního podnětu, která se soustředí na opatření pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU, je zachování odvětví rybolovu a akvakultury v Evropské unii, která jsou dlouhodobě ekologicky odpovědná a ekonomicky životaschopná. V podstatě jsme svědky růstu dovozu produktů pocházejících z rybolovu a akvakultury na úkor naší produkce ve Společenství. Podobně jako zpravodaj považuji za rozhodující, abychom produkci ve Společenství obnovili. Uvědomujeme si však, i s ohledem na zpravodaje, že to musí být provedeno v souladu s udržitelným hospodařením; například množství ulovených ryb musí být v rámci řízení přírodních zdrojů omezeno. Dále je zřejmě potřeba podporovat odpovědnou spotřebu, v níž by měla přednost kvalita a životaschopnost produkce.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − (NL) Zpráva mého kolegy pana poslance Cadeca přichází v pravý čas. Přichází po konzultacích o zelené knize o reformě společné zemědělské politiky (SZP) a s dostatečným předstihem před novými legislativními návrhy Evropské komise. Dovoz produktů rybolovu a akvakultury se výrazně zvýšil, ale tento nárůst byl nezbytný. Spotřeba ryb v Evropě stále roste a tuto zvýšenou poptávku nelze dostatečně uspokojit ani dalším zvýšením množství ulovených divokých ryb, ani evropským chovem ryb. Je však velmi důležité, aby tento dovoz odpovídal stejným požadavkům jako produkty evropského rybolovu, a tuto vyváženost požadavků nemůžeme omezit pouze na bezpečnost potravin. Domnívám se, že musíme vzít v úvahu i ekologické a sociální podmínky. Dovoz je nutný. Nepodporuji tajný protekcionismus, ale musíme bránit nekalé soutěži. Velké množství levných dovážených ryb nyní ohrožuje evropskou produkci, a to pokud jde jak o rybolov, tak i chov ryb. Proto budu hlasovat pro tuto zprávu z vlastního podnětu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Cedeca. Domnívám se, že v tomto historickém okamžiku má otázka režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury, či spíše problém stanovení podmínek uvádění produktů z oblastí mimo EU na jednotný trh, zásadní význam. Vzhledem k tomu, že 60 % vnitřní poptávky nyní pokrývá dovoz a že se očekává, že tato poptávka do roku 2030 významně vzroste, musí Evropa reagovat na otázky a oprávněné obavy zainteresovaných stran v odvětví. Sdílím proto názor pana Cadeca: potřebujeme šetření a sledování, aby vývoj opatření EU v této oblasti nevyústil v rozdílný přístup k producentům z členských států a třetích zemí.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva se zabývá dovozem produktů rybolovu a akvakultury do EU a podmínkami, které by jej měly upravovat. Dovážené produkty musí odpovídat stejným kritériím jako produkty vyrobené v EU. Zpráva požaduje vytvoření ekoznačky pro produkty rybolovu. To by znamenalo, že spotřebitelé by měli informace o původu produktů a hygienických, sociálních a ekologických podmínkách, za nichž byly uloveny.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem ke strategickému významu odvětví rybolovu jak pro zásobení obyvatelstva, tak pro potravinovou rovnováhu různých členských států i EU jako celku se domnívám, že podobně jako zemědělské odvětví je odvětví rybolovu strategicky významným odvětvím, které závisí na zachování a udržitelném využívání přírodních zdrojů.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Vzhledem k tomu, že zemědělství, rybolov a akvakultura se neřídí pouze zásadami volného obchodu, nedokáže produkce EU uspokojit evropskou poptávku a 60 % poptávky v současnosti pokrývají dovážené produkty. Musíme však zajistit, že budoucí režim dovozu do EU umožní nalézt spravedlivou rovnováhu, aby evropská produkce, která je již v krizi, netrpěla nekalou soutěží z třetích zemí. Při jednáních Světové obchodní organizace (WTO) by měly být produkty rybolovu považovány za „citlivý produkt“ stejně jako některé zemědělské produkty, což by usnadnilo zachování dovozních cel u produktů ze třetích zemí. Takto by byli evropští rybáři chráněni rozumným a pružným clem a ekoznačkou. Rozvojové země musí mít zároveň možnost rozvíjet vlastní rybolov. Má-li k tomu dojít, musíme posoudit význam mezinárodních dohod umožňujících nákup licencí k rybolovu v rozvojových zemích a povolujících loďstvům třetích zemí průmyslový rybolov podél jejich pobřeží, čímž je připravují a obrovskou část přírodních zdrojů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy společné rybářské politiky (SRP), protože se domnívám, že otázkám souvisejícím s dovozem produktů rybolovu a akvakultury do EU by měla být s ohledem na tyto pokračující reformy společné rybářské politiky věnována zvláštní pozornost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Poté, co jsme na předchozím zasedání hlasovali pro zprávu pana Milany o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury, máme nyní hlasovat o další zprávě, která se týká režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury.

Podle této zprávy Evropa v současnosti dováží 60 % ryb, které spotřebuje. Navíc se očekává, že spotřeba od nynějška do roku 2030 dále poroste, a tento nárůst bude pokryt téměř zcela zvýšením dovozu.

Bez ohledu na to, zda evropská produkce může pokrýt naši poptávku (což se zdá nemožné nyní i v budoucnu), je pravdou, že budoucí reforma společné rybářské politiky (SRP) musí otázku dovozu zvážit a hledat lepší řešení, ať už bude spočívat ve zvýšení evropské produkce (nejen zvýšením objemu úlovků, ale také investicemi do akvakultury), v nařízení, aby dovážené ryby odpovídaly stejným normám jako ryby ulovené nebo vyprodukované v EU, nebo v tom, že spotřebitel dostane dostatečné informace o původu ryb. Jak zpravodaj uvádí, jedná se o otázku, kterou bude třeba při reformě společné rybářské politiky vážně posoudit.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Trh EU, který představoval přibližně 12 milionů tun a 55 miliard EUR v roce 2007, je největším světovým trhem s produkty rybolovu a akvakultury před Japonskem a Spojenými státy. Tento trh, který od roku 2005 rychle rostl, je stále závislejší na dovozu. Jeho úroveň soběstačnosti je nyní ve skutečnosti nižší než 40 % – jinými slovy, míra závislosti na dovozu je vyšší než 60 %. Předpovědi spotřeby naznačují, že poptávka by mohla do roku 2030 vzrůst přibližně o 1,5 milionu tun a že tento nárůst bude třeba pokrýt téměř výhradně dodatečným dovozem.

Schvaluji návrh nařízení, které by sjednotilo všechna ustanovení Společenství o akvakultuře v jediném dokumentu, stejně jako jsem učinil na červnovém plenárním zasedání. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že Portugalsko je největším spotřebitelem ryb na hlavu v Evropě, se domnívám, že akvakultura je strategickou prioritou EU. Proto mě obzvlášť těší, že se prosazuje politika udržitelné akvakultury, která by v odvětví produktů rybolovu a akvakultury snížila závislost na dovozu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Práci na shromažďování a třídění údajů, kterou tato zpráva umožnila, je třeba ocenit, protože nám pomáhá vytvořit si správný názor na situaci, která je v mnoha ohledech znepokojující, jak tato zpráva oprávněně poznamenává.

Udržitelné odvětví rybolovu a akvakultury v zemích EU je z hospodářského, ekologického a sociálního hlediska neslučitelné s obchodní politikou, kterou EU provádí. Deregulace a liberalizace mezinárodního obchodu a jeho směrování ke konkurenční a nikoli komplementární logice (která by jej měla řídit) znamená podporování zájmů dovozců a distributorů, ale současně odsouzení tisíců producentů k likvidaci a vynucenému opuštění jejich živností, zvýšení potravinového deficitu a ohrožení základních kritérií potravinové a ekologické bezpečnosti a kvality.

Odvětví rybolovu a akvakultury je (podobně jako zemědělství) životně důležitým strategickým odvětvím, které není slučitelné s obchodním přístupem a vyžaduje regulaci obchodu, k čemuž patří možnost použití nástrojů na ochranu obchodu, jak je navrženo ve zprávě. Chtěli bychom také zdůraznit, že je naléhavě zapotřebí reformy společné organizace trhu s produkty rybolovu, kterou rovněž podporujeme.

  Christofer Fjellner (PPE), písemně. − (SV) Dnes jsem hlasoval proti zprávě z vlastního podnětu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU. Plně podporuji potřebu změny a oživení odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Zpráva však tvrdí, že problémy lze do jisté míry řešit poskytnutím ochrany proti konkurenci z vnějšího světa. Evropský rybolov nemůže dlouhodobě přežít s protekcionismem a dotacemi. Problémy v odvětví rybolovu a akvakultury v EU by měly být řešeny v souladu s připravovaným přezkoumáním společné rybářské politiky.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Je čas napravit podcenění a zpoždění z minulosti. Rybolov je v našem hospodářském a sociálním systému klíčovým odvětvím a jako takové jej musíme respektovat. S ohledem na příští reformu společné rybářské politiky jsme povinni přijmout rozhodné opatření pro zajištění příjmů, stability trhů a lepšího odbytu produktů, včetně produktů akvakultury. Dále musíme věnovat větší pozornost aspektům bezpečnosti potravin, abychom ochránili spotřebitele.

Proto jsem hlasovala pro toto usnesení; vzhledem k negativnímu vlivu liberalizace trhů na místní hospodářství zdůrazňuje strategickou důležitost přiměřené celní ochrany. Skutečně musíme omezit konkurenci nízkonákladových dovozů produktů ze zemí mimo EU, které často nesplňují ekologické, sociální, zdravotní a kvalitativní normy.

Rovněž musíme zavést přísná kritéria pro vydávání osvědčení a označování s ohledem na vysledovatelnost produktů, abychom spotřebitele informovali o zeměpisném původu prodávaných produktů, podmínkách, za nichž byly vyprodukovány nebo uloveny, a především o jejich kvalitě. A konečně bych chtěla zdůraznit, že na trhu, který je většinově závislý na dovozu, již nelze ospravedlnit stahování produktů z trhu za účelem jejich likvidace. Takto ušetřené peníze by mohly být poskytnuty na programy prováděné organizacemi producentů.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Udržitelný rozvoj evropské akvakultury, chovu ryb a přírodních rybníků a vytvoření lepších základních podmínek jsou důležité pro konkurenceschopnost evropského odvětví rybolovu. Kvalita dovážených produktů rybolovu je v této souvislosti mimořádně důležitá. Vzhledem k trvalému nárůstu dovozu ze třetích zemí musíme zajistit, aby tento dovoz také odpovídal evropským normám. Evropské odvětví rybolovu má normy vysoké kvality a značné odborné znalosti a to jsou přednosti, které musíme trvale chránit. V této souvislosti vítám směrnici NNN pro potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, která vstoupila v platnost v lednu. Je to důležitý krok k odstranění všeobecných narušení hospodářské soutěže a k podpoře poctivých rybářů, kteří dodržují zákony. Podporuji zprávu pana Cadeca, která osvětluje dalekosáhlé a důležité aspekty evropského odvětví rybolovu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP, protože se domnívám, že je důležité mít pravidla, která jsou v souladu s požadavky odvětví. Evropská unie je největším světovým trhem s produkty rybolovu a je dobře známo, že produkce EU sama o sobě nemůže uspokojit vnitřní poptávku. Musíme proto přednostně zajistit, aby dovoz ze třetích zemí odpovídal ekologickým, zdravotním, sociálním a kvalitativním normám přijatým Evropskou unií, abychom zabránili nekalé hospodářské soutěži ze strany dovážejících zemí v podobě levných, nekvalitních produktů. Zpráva, kterou dnes Parlament přijal, také důrazně vyzývá k uplatnění přísnějších a průhledných kritérií, pokud jde o kvalitu, vysledovatelnost a označování produktů rybolovu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Trh EU jakožto největší světový dovozce produktů rybolovu má spolu s dalšími velkými zeměmi, které dovážejí ryby, společnou politickou odpovědnost zajistit, že obchodní pravidla Světové obchodní organizace budou respektovat ty nejvyšší možné celosvětové normy řízení a zachování rybolovu. EU musí usilovat o udržitelné zvýšení produkce ryb z akvakultury, aby v odvětví produktů rybolovu a akvakultury omezila dovoz. Jsem obzvlášť znepokojen možností dovozu geneticky modifikovaných ryb a jejich uvádění na trh: domnívám se, že musíme jejich prodeji v EU zabránit. Proto schvaluji přísná opatření pro vydávání osvědčení, která by mohla tyto problémy účinně řešit. Rovněž podporuji myšlenku energické podpory výzkumu a vývoje v oblasti evropské akvakultury, protože představuje pouze 2 % světové produkce.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Každý stát si musí v zájmu svého přežití zachovat potravinovou soběstačnost. Rybolov je důležitý jako zdroj potravy a také poskytuje nejrůznější pracovní příležitosti. Podobně jako v zemědělství předepisujeme domácím rybářům vysoké normy pro ochranu životního prostředí, dobré životní podmínky zvířat a kvalitu produktů, které se přirozeně odrážejí v ceně. V případě dovozu však můžeme dodržování svých vlastních pravidel kontrolovat jen stěží. O to důležitější je, abychom měli jasná pravidla pro dovoz, ale také pro označování a kvalitu potravin, a abychom nepodporovali konkurenci domácího hospodářství. Také si musíme dát pozor, abychom si v případě akvakultury nevstřelili gól do vlastní branky tím, že bychom dále zvyšovali zatížení ekosystémů nebo způsobili nezaměstnanost domácích rybářů, místo abychom zajistili větší ochranu životního prostředí. Navrhovaná opatření jsou krokem správným směrem a hlasoval jsem pro zprávu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Otázka režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU, a zejména podmínek, za nichž mohou být dováženy produkty pocházející ze zemí mimo Unii – souběžně nebo v konkurenci s produkty evropského rybolovu a akvakultury –, je velmi důležitá a každá analýza těchto odvětví evropského hospodářství se jí nutně musí zabývat. Úprava této oblasti má zásadní význam vzhledem k úrovni evropské soběstačnosti, která je v současnosti velice nízká, protože více než 60 % poptávky pokrývá dovoz.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tato zpráva byla původně obranou protekcionistického stanoviska vůči dovozu, většinou z toho důvodu, že rybáři EU by měli mít přednostní přístup na trh EU, kromě případů, kdy nemohou zajistit dostatečné úlovky, a v tom případě by zpracovatelé EU měli mít možnost dovážet. Protože se domníváme, že příliš intenzivní mezinárodní obchod vede k nadměrnému využívání a snižování rybích populací, jelikož se země snaží zvýšit vývoz, měli jsme dobrý důvod k nalezení společného východiska. Přijali jsme skutečně značné množství pozměňovacích návrhů, z nichž nejdůležitější zdůrazňoval, že ačkoli mezinárodní obchod s rybími produkty může vést k vyšší bezpečnosti potravin v rozvojových zemích, vedl rovněž k nárůstu rybolovu za účelem zásobení vývozního trhu, což může urychlit úbytek rybích populací. Další pozměňovací návrhy zdůraznily, že musíme posílit řízení zdrojů a dohled nad rybolovem a zajistit odpovědnou spotřebu, a konstatovaly, že dodávky ryb pocházejí z divokých přírodních zdrojů, jež jsou co do množství omezené, což znamená, že je omezeno množství ryb, jež lze ulovit, vyvézt a spotřebovat.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Strategie Společenství pro udržitelný rozvoj akvakultury byla nedávno schválena. Nyní je ovšem třeba regulovat oblast dovozu produktů rybolovu a akvakultury, protože EU je v současnosti největším trhem s těmito produkty ve světě. Nemáme však dostatečnou produkci, která by uspokojila poptávku, a proto je EU závislá na tomto dovozu. Musíme tedy upravit jeho podmínky, abychom zajistili, že kvalitní a dobré postupy, které jsou požadovány od producentů Společenství, budou rovněž požadovány od třetích zemí.

Souhlasím se zpravodajem v otázce celní ochrany. Domnívám se, že není praktické, zejména v této době, rušit celní sazby a očekávat, že naše produkty budou alternativou a konkurencí produktů ze třetích zemí.

Jak jsem uvedl dříve, otázka rybolovu a akvakultury je jednou z priorit, které stanovila Madeira v plánu hospodářského a sociálního rozvoje, jenž je nyní v platnosti a podle nějž region podporuje konkurenceschopnost v odvětví udržitelným řízením zdrojů, diverzifikací rybí produkce, zhodnocením produktů z hlediska kvality a školením osob pracujících v rybolovu s cílem zvýšit produktivitu.

Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Dnes jsem schválil Cadecovu zprávu, která zvažuje mnoho důležitých hledisek ochrany trhu EU s produkty akvakultury v souvislosti s reformou společné rybářské politiky. Podpořil jsem tuto zprávu, protože jsem chtěl zdůraznit zejména jednu hrozbu, o které se zmiňuje: nedostatek pravdivých a vyčerpávajících informací pro spotřebitele o zdravotních vlastnostech, složení a původu konkrétních druhů ryb. Nemají-li spotřebitelé dostatečné informace, je jediným argumentem na trhu cena. Evropští producenti nabízejí produkty, které mají ve srovnání s dováženými produkty často mnohem vyšší kvalitu, ale v nerovném boji jsou odsouzeny k porážce. Proto je třeba zpřísnit právní předpisy týkající se označování. Děkuji vám.