Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 8. července 2010 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: Miguel Angel MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00)

2. Předložení dokumentů: viz zápis

3. Budoucnost SZP po roce 2013 (rozprava)

  Předsedající . – Dalším bodem je zpráva (A7-0204/2010) pana Lyona jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 (2009/2236(INI)).

Máme to potěšení přivítat pana komisaře Cioloşe. Ve Štrasburku Komise k účasti na zasedáních jmenuje toho či onoho komisaře ad hoc, ale myslím si, že je projevem mimořádné zodpovědnosti, že příslušný komisař odpovídající za projednávanou oblast je zde a účastní se této rozpravy. Domnívám se, že je to velice žádoucí detail.

  George Lyon, zpravodaj. − Pane předsedající, na úvod mi dovolte vyjádřit soustrast německým kolegům a poblahopřát svým španělským kolegům k vítězství po vynikajícím zápase, který se hrál včera večer.

Chtěl bych vznést dvě otázky, jež považuji za zcela podstatné a které musíme v souvislosti s reformou SZP zodpovědět. K čemu SZP slouží? Proč je i ve 21. století stále důležitá? V této době hospodářské krize, schodků veřejných financí a úsporných rozpočtů je velmi důležité, aby SZP dala na tyto otázky odpovědi, pokud chceme, aby daňoví poplatníci v budoucnosti dále poskytovali tolik potřebnou podporu našim zemědělcům.

Jedním ze základních úkolů, před kterými společnost stojí, je uspokojit rostoucí světovou poptávku po potravinách, která se dle odhadů organizace FAO do roku 2050 zdvojnásobí. Velká výzva spočívá v řešení otázky uspokojení této dvojnásobné poptávky po potravinách na pozadí menšího množství půdy, vody a energie v důsledku dopadu změny klimatu. Jak najdeme dobré řešení tohoto zapeklitého problému, abychom se vyhnuli té obrovské bouři, kterou předpověděl hlavní vědecký poradce Spojeného království pan John Beddington, když v roce 2009 prohlásil: „V roce 2030 nás smete obrovská bouře, neboť všechny tyto věci působí ve stejném časovém rámci.“? Pokud se tím nebudeme zabývat, můžeme očekávat vážnou destabilizaci, nárůst vzpour a potenciálně závažné problémy v souvislosti s mezinárodní migrací, protože se lidé budou stěhovat pryč, aby se uchránili před nedostatkem potravin a vody.

Takový je rozměr této výzvy. Domnívám se, že řešení otázky změny klimatu a práce na udržitelnější zemědělské produkci jsou cíli, které musejí být jádrem reformy, jež bude v brzké době předložena. Pokud máme být schopni našim evropským občanům nadále zabezpečovat potraviny a přitom stale přispívat k pokrytí rostoucí světové poptávky po potravinách, jsou to zásadní kroky.

Reforma by měla též podpořit ekologický růst prostřednictvím rozvoje v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů menšího měřítka, například větru, biomasy, bioplynu a biopaliv druhé generace. To by pomohlo vytvořit pracovní místa a poskytlo zemědělcům skutečné příležitosti k diversifikaci a k získání dalších zdrojů příjmů. Musíme rovněž reagovat na výzvu k větší ochraně životního prostředí tak, že zajistíme, aby se zemědělci měli možnost zapojit do zemědělsko-environmentálních systémů, přičemž cílem je, aby velká většina zemědělské půdy byla do tohoto systému zahrnuta v průběhu provádění příští reformy. Tím, že použijete cukr namísto biče – a to je velmi důležitá zásada, pobídnout raději cukrem, nežli velkým bičem v podobě pravidel a nařízení – zemědělce pro tuto agendu jen získáte.

Hlavním motorem reformy musí být rovněž spravedlnost: objektivnost jak vůči starým, tak i vůči novým členským státům, pokud jde o distribuci finančních prostředků pro přímé platby v rámci EU; spravedlivý systém rozdělování mezi zemědělce a členské státy prostřednictvím zrušení systému historických plateb do roku 2020. Nesmí být považováno za správné ani oprávněné, aby byly platby prováděny na základě 10 let starých výsledků hospodaření. Potřebujeme také, aby zemědělci byli spravedlivě zapojeni do potravinového řetězce, aby byli schopni převzít sílu řetězců. Základem předkládané reformy tedy musí být poctivost a zásada spravedlnosti.

Musíme se také zabývat otázkou nestability trhu, ale v této souvislosti bych chtěl vyzvat k opatrnosti. Ano, zásahy a podpora soukromého skladování jsou stále potřeba. Ano, musíme otestovat další nástroje jako například pojištění sklizně a trhy s „futures“. Ano, potřebujeme zvláštní linii rozpočtové rezervy, abychom mohli financovat opatření na řešení krize. Měli bychom však odmítnout jakoukoli myšlenku na návrat k rozsáhlému řízení trhů, jehož svědky jsme byli v minulosti. To jsme již vyzkoušeli a nemělo to úspěch. Doporučil bych, abychom se nevydávali znovu stejnou cestou.

Na závěr jsem přesvědčen, že tato sněmovna podpoří naše reformy, zmodernizuje SZP a dá jí nový směr, aby dostála novodobým úkolům 21. století. Tím, že Parlament vyjádří této zprávě svou podporu, přispěje do diskuse a stanoví program a já bych chtěl vyzvat pana komisaře, aby se ve svých návrzích na reformu SZP, až je bude v listopadu tohoto roku zveřejňovat, inspiroval našimi myšlenkami.

  Dacian Cioloş, člen Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je mi samozřejmě velkou ctí, že se mohu zúčastnit těchto rozprav, které mě velmi zajímají vzhledem k tomu, že musím předložit návrhy na reformu společné zemědělské politiky. Jak jsem na svých předchozích slyšeních před poslanci Parlamentu uvedl, věřím, že vztah k Evropskému parlamentu je klíčovým faktorem pro definitivní provedení reformy společné zemědělské politiky, která více naplní očekávání občanů a evropští občané ji budou mnohem lépe chápat.

Chtěl bych upřímně poděkovat panu Lyonovi za zprávu, kterou dnes předkládá k hlasování, a také celému jeho týmu a samozřejmě všem členům Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kteří předložili pozměňovací návrhy, jež obohatily její znění.

Vítám také výzvu obsaženou v této zprávě a vůli k lepší komunikaci, co se týče společné zemědělské politiky a budoucnosti zemědělství v Evropské unii. Myslím si, že kromě toho, že obsah této zprávy je velmi důležitý po technické stránce, je tato zpráva už velice dobrým nástrojem, jak sdělit informace o společné zemědělské politice, o tom, čím byla doposud a že v budoucnu takovou politiku potřebujeme a že je třeba, aby se rozvíjela.

Všímám si rovněž, že voláte po přepracování společné zemědělské politiky tak, aby byla v souladu nejen s Lisabonskou smlouvou, jež pro SZP stanovuje jasné cíle, ale i se strategií Evropa 2020. Myslím, že se nám tu kromě jejích tradičních cílů zabezpečit zásobování trhu nabízí i příležitost lépe přizpůsobit naši společnou zemědělskou politiku současným očekáváním občanů.

Dále doporučujete opatření, která mají pomoci zlepšit fungování potravinového řetězce a rovnováhu mezi různými subjekty v jeho rámci a také transparentnost pozic a vyjednávací moc zemědělských výrobců. To jsou prvky, jež se odrazí nejen v reformě SZP, ale i v dalších iniciativách, které bude Komise navrhovat.

Velmi pečlivě jsem si také pročetl vaše návrhy ohledně budoucích přímých plateb jako nástroje, který má zaručit nejen stabilní příjmy zemědělcům, ale také zajistit minimální úroveň standardů pro poskytování veřejných statků. Máme tu, myslím, novou koncepci přímých plateb a nové odůvodnění související se zárukou minimálního základního příjmu zemědělcům, ale také s pobídkou k vytváření veřejných statků.

Zaznamenal jsem také návrh, aby kritéria, jimiž se řídí rozdělování těchto přímých plateb, byla počínaje tímto novým kritériem přezkoumána i za účelem zajištění ještě rovnoměrnějšího rozdělení mezi různé členské státy, regiony a kategorie zemědělců s přihlédnutím mimo jiné ke specifické povaze hospodaření ve znevýhodněných a zemědělsky obtížně využitelných oblastech.

Rovněž jsem zaregistroval, jak uvedl pan Lyon, že potřebujeme zajistit, aby se SZP i nadále zaměřovala na trh. Toho musí být dosaženo promyšleně, aby se zemědělci nemuseli potýkat s velmi nepřehlednou situací na trzích. Z tohoto pohledu si myslím, že zaměření na trhy je plně slučitelné se zlepšováním mechanismů řízení trhů jako nástrojů, jež konkrétně zajistí, že tyto trhy budou řádně fungovat bez toho, aniž by se, jak jsem říkal, dotkly cílů zaměřených na udržení zemědělství v Evropě a na ochranu rozmanitosti našeho zemědělství.

Mám pár poznámek k pozměňovacím návrhům, které byly předloženy a které se budou projednávat. Myslím, že produkce potravin je důležitým cílem SZP. Tato výroba je proplácena přímo na trzích, ale musíme zohlednit také veřejné statky, jež se na trzích neproplácejí a jež musejí být pokryty příspěvky z veřejných zdrojů. Tyto dva aspekty, tedy produkci potravin a vytváření veřejných statků, můžeme vzít v úvahu, pokud jde o zemědělskou produkci. Některé aspekty jsou přitom finančně kompenzovány na trzích, a u jiných tomu tak není a ty musejí být podporovány z veřejných prostředků.

Co se týče struktury společné zemědělské politiky, několikrát jsem řekl, že společná zemědělská politika se podle mého názoru musí sestávat ze dvou pilířů nejen proto, aby byly dosahované cíle SZP zřetelnější, ale aby bylo zajištěno, že nástroje, které máme k dispozici, budou spravovány lépe. Máme nástroje, které musejí být uplatňovány každoročně a jejichž výsledky je možné každý rok měřit, ale máme také nástroje, které musejí být uplatňovány po několik let jako součásti programů, které k tomu, aby mohly vykázat výsledky, vyžadují několik let. Myslím, že aby bylo možné zajistit lepší řízení zdrojů a prostředků, jež máme v rámci společné zemědělské politiky k dispozici, potřebujeme tyto dva pilíře, které se samozřejmě musejí doplňovat a v jejichž rámci musejí být jasněji vymezené cíle. Dále, a to je nejdůležitější, by bylo dobré vyjasnit, jak by opatření, která zahrnují, měla být provedena.

Co se týče systému podmíněnosti, myslím, že měl pozitivní dopad na přímé platby. Jasně určil také výchozí bod pro veřejné statky, které jsou správně finančně kompenzovány z veřejných prostředků. Samozřejmě že opatření systému podmíněnosti můžeme zjednodušit. Můžeme zajistit, aby jejich obsah byl srozumitelnější pro farmáře, ale i pro vnitrostátní či regionální orgány, které je provádějí a monitorují. Dále si myslím, že environmentální podmíněnost spolu se základními přímými platbami je též dobrým výchozím bodem proto, aby mohla být později jednoznačně stanovena další opatření pro povzbuzení tvorby veřejných statků.

Pokud jde o tržní opatření, jak jsem říkal, domnívám se, že je nezbytné, abychom se zaměřili na trhy, ale potřebujeme také ochránit záchranné sítě a analyzovat nová opatření, která by nám pomohla dosáhnout cíle v podobě určité stability tržních cen a příjmů.

Co se týče struktur malých, středních a velkých zemědělských podniků, souhlasím s tím, že musejí hospodařit efektivněji – a týká se to i malých hospodářství – ale musíme být schopni zajistit, že tato změna se odehraje v jejich charakteristickém prostředí tak, že budou ve větší míře využity jejich specifické možnosti. Abychom byli schopni udržet různorodost v zemědělství, můžeme tedy tyto podniky restrukturalizovat, což je úzce spojeno s posunem k trhům, ale nikoli s přechodem k jednotnému modelu zemědělství.

V návaznosti na tyto poznámky budu nyní pozorně poslouchat vaše komentáře a připomínky a mohu vás, pane Lyone, ujistit o tom, že velmi pečlivě prověřím obsah zprávy, kterou odhlasuje Parlament, a rozhodně se na ni budu při přípravě legislativních iniciativ Komise v příštích měsících odvolávat.

  Giovanni La Via, navrhovatel Rozpočtového výboru. − (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že zpráva poslance Lyona se zasloužila o jasné vymezení souboru cílů společné zemědělské politiky, který je mnohem obsáhlejší než v minulosti a je také v souladu se strategií Evropa 2020.

Jak jasně vyplývá ze zprávy, tato zemědělská politika musí zůstat evropská, pokud jde o její dosah, a musíme tedy skutečně přibrzdit všechny ty, kteří plánovali její znovuznárodnění a kteří ji chtěli podporovat na úrovni členských států. Jasně vyvstává skutečnost, že potřebujeme, aby zdroje odpovídaly velmi širokým stanoveným cílům, a to nejen za účelem dosažení veřejných cílů a cíle týkajícího se možnosti získat veřejné statky bez přítomnosti trhu. Ze zprávy také jasně vyplývá, že zdroje vyhrazené pro novou společnou zemědělskou politiku musí odpovídat těm, které tato politika doposud využívala.

  Michel Dantin, jménem skupiny PPE. – (FR) Vážený pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval panu Lyonovi a jeho týmu stínových zpravodajů, kteří s ním, jak se domnívám, efektivně spolupracovali na této zprávě.

Co se týče naší skupiny, myslíme si, že tato zpráva dodává evropskému zemědělství ctižádost. Byla sepsána v návaznosti na surovinovou krizi v roce 2007 a 2008 a na krizi v zemědělství v roce 2009, které nás naučily, že liberalismus není pro zemědělství řešením.

Naše zemědělství má v první řadě poskytovat – zaručit – zajišťování dodávek potravin pro 450 milionu Evropanů, ale my musíme získat místo také na solventních trzích. Je jasné, že podmínky, které převažovaly od poloviny 20. století, se změnily, že technologie se rozvinuly a že je třeba, aby se stále rozvíjely a měnily, a že nástroje zemědělské politiky je nutné změnit také. Zemědělství je nutné v tomto vývoji podporovat.

Zatímco první pilíř financovaný výhradně z rozpočtu EU musí podporovat určitou míru společenských požadavků na zemědělství, druhý, společně financovaný pilíř, musí i nadále podporovat modernizaci zemědělství a zemědělsko-potravinářského odvětví, aby bylo možné zohlednit nové souvislosti. Tato politika bude muset být rovněž spravedlivější – ano, řekl jsem spravedlivější – vůči jednotlivým zemím a samotným zemědělcům. Našim přáním nepochybně je, abychom dokázali vrátit naději 14 milionům zemědělců a jejich rodinám, zvláště abychom zajistili, že bude nahrazeno 4,5 milionu zemědělců, kterým je dnes více než 60 let a kteří se chystají zanechat svého povolání. Otázka generační výměny bude jedním z našich hlavních zájmů.

  Wojciech Michał Olejniczak, jménem skupiny S&D. – (PL) Vážený pane předsedající, rozpravy, které jsme vedli v posledních měsících v Evropském parlamentu, svědčí jednoznačně o tom, že je třeba provést změny ve společné zemědělské politice. Nikdo z nás nepochybuje o tom, že SZP by měla pomáhat zajišťovat dodávky potravin po příštích několik desetiletí, poskytovat dobré a zdravé potraviny a současně zachovávat biologickou rozmanitost a chránit životní prostředí.

V budoucnosti by SZP měla ve větší míře reagovat na sociální potřeby, jako je například vytváření pracovních příležitostí a otázka postavení žen a mladých lidí v zemědělství. Rád bych zdůraznil obzvláště to, že je nezbytné zemědělcům zajistit stabilní a přiměřené příjmy za těžkou práci, kterou vykonávají, a za to, že nám dodávají zboží vysoké kvality.

Zpráva, kterou dnes přijmeme, zahrnuje návrhy předložené poslanci zastupujícími politické skupiny a jednotlivé členské státy. Musíme učinit závažná rozhodnutí, která umožní zvolit takový směr, aby finanční prostředky vynaložené na SZP přinesly v budoucnu prospěch jak zemědělským výrobcům, tak spotřebitelům.

Na závěr bych rád srdečně poděkoval panu Lyonovi za to, že napomohl k tomu, že se nám společně tak dobře pracovalo.

  Marit Paulsen, jménem skupiny ALDE. – (SV) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pan Lyon učinil několik možná malých, přesto však mimořádně důležitých kroků ke změně zemědělské politiky. Potřebujeme společnou evropskou zemědělskou politiku. Zapomeňme na jakékoli myšlenky na znovuznárodňování. Musíme si také uvědomit, že žijeme v nové době plné nesnadných otázek a že je naší povinností je vyřešit. To samozřejmě obnáší obstarání potravin pro devět miliard lidí. Současně také čelíme obrovským výzvám, co se týče změny klimatu a zajištění fungování přírodních cyklů.

Nepohlížejme na zemědělství jako na environmentální zlo a ekologický problém. Zemědělství a lesnictví skýtají základní řešení našich obrovských problémů.

  Martin Häusling, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, pane Lyone, nejprve bych vám rád poděkoval za zprávu. Jako zpravodajům se nám dobře spolupracovalo a věřím, že jsme dosáhli vynikajícího kompromisu, který můžeme plně podpořit. Je důležité, aby Parlament vyslal významný signál o našem úmyslu pokračovat v provádění společné zemědělské politiky.

Je samozřejmě dáno povahou věcí, že v rámci kompromisu nemůžeme získat vše, co chceme. Co si však myslím, že je pro nás důležité a co bych rád zdůraznil, je naděje, že se nám otevře perspektiva SZP šetrnější k životnímu prostředí – myslím šetrnější nejen ve smyslu udržitelné energetické politiky, ale také ve smyslu udržitelné zemědělské politiky – a že na hospodářskou soutěž začneme pohlížet nejen jako na konkurenci ve vztahu k celosvětovému trhu, ale že budeme věnovat více pozornosti i stavu evropského zemědělství a budeme se soustředit na podmínky hospodářské soutěže v rámci evropského zemědělství a že v budoucí zemědělské politice budeme nejen dodržovat pravidla WTO, ale konečně vyvineme vlastní silnou společnou zemědělskou politiku.

Je důležité, abychom v budoucnu stanovili přímé platby z prvního pilíře tak, aby byly v souladu s udržitelnou zemědělskou politikou, a abychom měli pevný druhý pilíř pro rozvoj venkovských oblastí se zaměřením na pracovní příležitosti.

To, co nepodpoříme – a vyjasnili jsme to rovněž na úrovni výboru – je zemědělská politika orientovaná na světový trh a založená na vývozních dotacích. Tuto strategii nadále odmítáme a na rozdíl od mnohých jiných jsme kritičtější v otázce hodnocení historie současné zemědělské politiky. Jinými slovy, chceme takovou zemědělskou politiku, která upustí od industrializace a větší koncentrace a od politiky trhu založené čistě na konkurenceschopnosti. Namísto toho se chceme zaměřit na skutečnost, že zemědělská politika je opravdu politikou pro budoucnost, jejímž cílem je vytvořit politiku pro venkovské oblasti, která bude podporovat potravinovou bezpečnost a ochranu půdy, vody a biologické rozmanitosti. Rovněž se domníváme, že bychom měli zemědělskou politiku rozvíjet, abychom mohli bojovat se změnou klimatu, a v neposlední řadě také jako důležitý mechanismus pro zajištění pracovních míst.

  James Nicholson, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, tato zpráva Parlamentu umožňuje, aby nastínil naše stanoviska předtím, než Komise do konce tohoto roku předloží své návrhy ohledně příští SZP. Ačkoli budu se svou skupinou hlasovat pro tuto zprávu, rád bych objasnil, že s některými jejími částmi nesouhlasíme. Zachování struktury druhého pilíře je bezpochyby zásadní a osvědčí se jako základ dlouhodobého úspěchu SZP.

Nicméně pokud jde o vyváženost, věřím, že bude dobrým výchozím bodem pro obsáhlou rozpravu o problematice a ukáže, že výbor dokáže spolupracovat. Jako Parlament máme hlavní zodpovědnost zajistit, že jakákoli budoucí reforma zaručí, že zemědělství jako průmyslové odvětví bude konkurenceschopné a že v budoucnu přežije. SZP prošla obrovskými změnami a my musíme zajistit, aby ve 21. století sloužila svému účelu. Musíme mít na paměti, že SZP není jen pro zemědělce. Poskytuje nám bezpečné a jisté dodávky potravin a širokou škálu veřejných statků a ekologické přínosy. Domnívám se, že abychom těchto cílů dosáhli, rozpočet musí být přinejmenším zachován a chci poděkovat zpravodaji za velmi dobrou zprávu a za jeho spolupráci.

  João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedající, přijměte prosím moje blahopřání.

Předchozí reformy SZP vedly k liberalizaci zemědělských trhů. Daly vzniknout hlubokým nespravedlnostem při rozdělování podpor jak mezi země, výrobky, tak i producenty. Zničily regulační nástroje pro výrobu, jako jsou například kvóty a výrobní práva, společně s intervenčními mechanismy a mechanismy pro regulaci trhu. Podřídily zemědělství pravidlům WTO a zemědělství se stalo vyjednávacím prostředkem při prosazování jiných zájmů.

Výsledek je zřejmý již na pohled: miliony malých a středních zemědělských podniků opouští své odvětví výroby, panuje nejistota v oblasti příjmů, zvyšuje se volatilita cen a prohlubuje se závislost na potravinách v celé řadě zemí a regionů.

To vše si žádá zásadní změnu v oblasti SZP, která zajistí jak zaručení dodávek, tak i bezpečnosti potravin, zaměří se na rozvoj soběstačné produkce zemí a regionů a současně bude podporovat udržitelný rozvoj životního prostředí a rozvoj venkova; podpoří diversifikovanější výrobu a zabrání jejímu snižování a zároveň bude uznávat specifický charakter různých odvětví a regionů; překoná prostřednictvím modelované a vázané pomoci současnou nevyváženost mezi výrobky, producenty a zeměmi a konečně navrhne intervenční mechanismy s cílem zajistit spravedlivé tržní ceny a příjmy zemědělcům na takové úrovni, aby byla zajištěna kontinuita výroby a pravidelné dodávky potravin.

  Lorenzo Fontana, jménem skupiny EFD. – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád poblahopřál panu Lyonovi k jeho práci a také předsedovi a sekretariátu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Jsem vděčný i panu komisaři Cioloşovi za to, že s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova navázal tak dobrý pracovní vztah, a to je velmi důležité. Doufám, že i v budoucnu během nadcházejících fází legislativního procesu bude Komise nadále věnovat zvláštní pozornost výrobcům a spotřebitelům, kteří byly bezpochyby tvrdě znevýhodňováni stávající strukturou trhu a současnou krizí.

V mém regionu, Benátsku, se nachází 150 000 zemědělských hospodářství, která díky svému vynaloženému úsilí poskytují nejen kvalitní výrobky, ale také zajišťují ochranu venkovského prostředí, což je dle našeho mínění přínosem, který by neměl být pouze chráněn, nýbrž i podporován.

Aby však naši zemědělci byli schopni dále provozovat svou činnost, žádají nás o větší ochranu proti volatilitě cen a o zachování přidělování přímých podpor. Je rovněž nezbytné, abychom zachovali druhý pilíř společné zemědělské politiky. Politika rozvoje venkova musí být chráněna především, neboť umožňuje rozvoj různých typů místních zemědělských hospodářství zastoupených v Evropě, od kterých se vyžaduje, aby splňovaly mnohem vyšší normy kvality.

Pokud jde o volný trh, který často diskredituje zemědělce, žádají nás naléhavě o snížení byrokratického břemene, které bylo na ně uvaleno s cílem snížit jejich stav v rámci prioritních činností, neboť se to očividně podílí na jejich menší konkurenceschopnosti.

  Diane Dodds (NI). - Pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodaji za jeho zprávu. Bylo vskutku dobré mít zpravodaje, který naslouchá, a jeho návštěvy členských států, které se odrazily i ve výsledcích této zprávy, o tom svědčí.

Budoucí zemědělství a SZP musí zemědělcům zajistit jisté a dostatečné příjmy. Z prvního pilíře musí zemědělcům i nadále plynout přímé platby, což jim zajistí minimální úroveň jistoty příjmů. Abychom toho mohli dosáhnout, budeme pro reformu SZP potřebovat rozpočet, který odpovídá alespoň stávající výši, nebo, a to je důležitější, navýšený rozpočet, aby v něm mohlo být zohledněno rozšíření Unie.

Nestabilita trhů negativně ovlivnila průmysl v celé Evropě a my potřebujeme záchranné sítě, abychom udrželi stabilitu a zajistili ziskovost. Při rozdělování prostředků SZP musí být zohledněny výrobní náklady v členských státech.

Komise musí podrobněji definovat to, co je spravedlivé. Platba na plochu by znamenala, že zemědělci v Severním Irsku obdrží ze systému jednotných plateb méně prostředků na jednotlivé zemědělské podniky, což by poškodilo průmyslové odvětví, ve kterém se mnoho zemědělců ocitá na hranici únosnosti. V Severním Irsku žije mnoho zemědělců, kteří hospodaří na půdě o malé rozloze, ale hospodaří intenzivně, a podobná platba by neodrážela jak jejich práci, tak ani finanční břemeno, které na nich leží. SZP po roce 2013 tedy musí zajistit, že místní odchylky budou zohledněny.

  Albert Deß (PPE). – (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane Cioloşi, dámy a pánové, dnes vedeme důležitou rozpravu o zprávě pana George Lyona a chtěl bych vyjádřit mé velké díky panu Lyonovi za jeho ochotu ke kompromisu, kterou projevil při zpracování této zprávy. Napříč všemi stranami se nám podařilo naleznout dobrý kompromis, a já doufám, že tento kompromis získá při dnešním poledním hlasování podporu většiny.

Společná zemědělská politika v Evropě byla a je jedním z nejdůležitějších pilířů evropského sjednocovacího procesu. Tato zpráva se zabývá důsledky společné zemědělské politiky po roce 2013. Evropský zemědělský sektor produkuje potraviny vysoké kvality, zajišťuje vitalitu venkovských oblastí a poskytuje mnohé pracovních příležitostí, udržuje a pečuje o naši kulturní krajinu a tím i o biologickou rozmanitost, dále může prostřednictvím výroby obnovitelných surovin a energie přispět k úspoře fosilních paliv. Aby dokázalo evropské zemědělství splnit tyto úkoly i v budoucnosti, musíme pro období po roce 2013 najít takový koncept, který mu umožní toto velké množství úkolů splnit.

Vítám skutečnost, že se komisař Cioloş jasně vyjádřil v tom smyslu, že si přeje zachovat dvoupilířový systém, který má podporu i mé skupiny. První pilíř vyvažuje omezení, na základě kterých evropské zemědělství funguje ve vztahu k jiným zemědělským regionům na světě, zatímco druhý pilíř zahrnuje vytváření seznamu opatření, která mají 27 členským státům umožnit získat další dotace pro zemědělství, aby mohlo i nadále plnit své funkce. Velká většina skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bude hlasovat pro.

  Luis Manuel Capoulas Santos (S&D). – (PT) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, socialisty a demokraty velmi potěšila skutečnost, že se ve zprávě pana Lyona odrazily jejich hlavní návrhy: bylo zváženo 80 – 90 % našich pozměňovacích návrhů a my jsme byly schopni schválit 49 z 50 závazků, o kterých hlasoval Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova.

Vítáme obzvláště skutečnost, že zpráva pana Lyona vyjadřuje jasnou vůli zachovat povahu SZP, která odpovídá povaze Společenství, a obsahuje žádost, aby na ni byly i nadále v rozpočtu vyhrazeny přiměřené prostředky. Její součástí je odsouzení historického systému plateb zemědělcům a jejich nahrazení novými kritérii s ohledem na životní prostředí, dále obsahuje, jak zdůraznilo několik mých kolegů, úmysl pokročit směrem ke spravedlivějšímu rozdělování podpor mezi zemědělce a členské státy a uznává, že pro regulaci trhu, řízení rizik a řešení krizí musí být k dispozici odpovídající politické nástroje. Ve zprávě je obsažen také nový systém podpor založený na kompenzaci za poskytování služeb a veřejných statků, které jsou prospěšné celé společnosti a ze kterých  nevyplývá na trhu žádná odměna.

Komise má tedy mnoho inspiračních zdrojů, které může vzít v potaz při přípravě svého sdělení, které má být předloženo v listopadu, a já vítám skutečnost, že pan komisař již projevil ochotu přijmout naše doporučení.

Doufám, že za šest měsíců budu se stejným uspokojením moci poblahopřát panu komisaři Cioloşovi, s takovým, jaké cítím nyní, když blahopřeji svému kolegovi, panu Lyonovi, za jeho vynikající práci, jež povznáší a posiluje úlohu Parlamentu právě v této chvíli, kdy na základě Lisabonské smlouvy přijímáme spolurozhodovací pravomoci.

  Britta Reimers (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěla bych poděkovat našemu zpravodaji za jeho konstruktivní spolupráci a za důležité aspekty, které zdůraznil ve své zprávě o budoucnosti SZP po roce 2013. Tato zpráva volá po dalším vývoji – avšak žádném novém vývoji -stávající společné zemědělské politiky. A to je správné.

Prvořadým úkolem zemědělství je a bude výroba potravin pro naše občany. Vzhledem k neustále se zvyšující potřebě veřejných statků, k růstu populace a zároveň vzhledem k úbytku přírodních zdrojů je stále více složitější tohoto úkolu dosáhnout. Od zemědělců se požaduje, aby vyráběli stále více za čím dál tím méně finančních prostředků. A toho není možné dosáhnout, aniž by byla zvýšena účinnost. Za zajištění potřebných rámcových podmínek v tomto směru mají odpovědnost Evropský parlament, Komise a Rada. Chceme-li i nadále v Evropě udržet zdravé a rozmanité zemědělství, budeme muset zohlednit také potřeby zemědělců, a sice omezit jejich byrokratické povinnosti jen na ty nutné a poskytnout jim co největší podnikatelskou svobodu, aby mohli dosáhnout sami přiměřených příjmů.

  Alyn Smith (Verts/ALE). - Vážený pane předsedající, ani já nebudu výjimkou a poděkuji svému skotskému kolegovi, panu Georgiovi Lyonovi, za velmi kvalitní zprávu. Je v ní mnoho věcí, se kterými můžeme být spokojeni, a já jsem stejného názoru jako mí kolegové, jejichž komentáře zazněly dnes ráno. Obzvláště se mi líbí, že zpráva velmi jasně poukazuje na to, že výroba potravin je hlavním cílem společné zemědělské politiky. Vše ostatní je velmi hodnotné, velmi žádoucí, ale druhořadé.

Musíme mít jasno v tom, že zajišťování dodávek potravin je nedílnou součástí evropské národní bezpečnosti a přináší v rámci SZP největší prospěch veřejnosti, který si proto zaslouží být podpořen. Navazuji zvláště na poznámky pana La Via k otázce rozpočtu, ke které se dnes ráno vyjádřil překvapivě malý počet kolegů. Možná, že výrazné zaměřování se na rozpočet je poněkud skotským stereotypem, ale dokud na tuto politiku nebudou vyčleněny dostatečné finanční prostředky, je to vše bezvýznamné. Byl bych vděčný za pár slov pana komisaře o tom, jakým způsobem chce obhájit, aby rozpočet i nadále fungoval stejným způsobem, zejména proto, že řada členských států, včetně Británie, chce ukončit přímé platby zemědělcům.

Můžete si však být jisti podporou tohoto Parlamentu, pokud jde o zachování fungující SZP a fungujícího rozpočtu, a to tvoří dobrý základ pro právě probíhající diskusi.

  Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Vážený pane předsedající, i já bych chtěl vyjádřit svoji úctu panu Lyonovi, který navrhl zprávu obsahující vizi nejdůležitějších výzev, kterým čelí evropské zemědělství.

Dámy a pánové, máme problém, který se týká odstranění nerovností v systému přidělování dotací v různých členských státech, a to je velmi vážný problém. Podíváme-li se na současnou distribuci dotací – pokud bychom měli tento systém zachovat – zjistíme obrovské rozdíly. Existují země, kde výše dotace bude po roce 2013 činit přes 500 EUR na hektar, a země – zejména nové členské státy – kterým bude přidělena dotace dokonce nižší než 100 EUR. K tomuto problému se musíme postavit čelem a vyřešit ho. Tak velké rozdíly nemůžeme tolerovat dlouhodobě. Vyřešit tento problém bude obtížné.

Chtěl bych poděkovat panu Smithovi, který upozornil na problém s rozpočtem. Tento problém nevyřešíme, aniž bychom měli k dispozici větší rozpočet, neboť je obtížné vzít těm, kteří dostávají více. Spíše bychom měli přidat těm, kteří dostávají méně. Když budu citovat heslo Velké francouzské revoluce: „Svoboda, rovnost, bratrství“ – tak my nemáme problém se svobodou, ale s rovností a bratrstvím, které potřebujeme ve větší míře, a já vyzývám kolegy poslance ze starých členských států, aby tento problém pomohli vyřešit v duchu rovnosti a bratrství.

  Bairbre de Brún (GUE/NGL). – (GA) Vážený pane předsedající, i já vítám tuto důležitou zprávu, přestože jsem lehce zklamaná, neboť nepodává vizi pro společnou zemědělskou politiku (SZP), která by zastavila vylidňování venkova a zajistila, že aktivní zemědělci budou moci poskytovat zboží a služby, které požaduje společnost.

Potřebujeme SZP, která zajistí potraviny vysoké kvality vyráběné podle vysokých standardů, péči o půdu a její zachování a ochranu vody, půdy a biologické rozmanitosti; společnou politiku, která zajistí pracovní příležitosti ve venkovských oblastech a posílí venkovské hospodářství, a takovou politiku, která podpoří boj proti změně klimatu.

Je nezbytné, abychom provedli změny v SZP a pomohli tak těm, kteří to naléhavě potřebují. Největší podíl dotací získávají velcí vlastníci a producenti. Řádný rozpočet pro SZP je také důležitý, a já panu Lyonovi děkuji.

  Giancarlo Scottà (EFD). – (IT) Vážený pane předsedající, pane komisaři, pane Lyone, dámy a pánové, za těchto okolností potřebují zemědělské podniky silnou podporu, aby mohly provádět inovace a prosperovat.

Úloha zemědělců se musí radikálně změnit: prostřednictvím systemizace zemědělské výroby se ze zemědělců stávají zemědělští podnikatelé a podporují tak hospodářský rozvoj. Domnívám se, že je to zásadně důležité pro obnovu nesčetného množství opuštěných pozemků za účelem jejich využití při vytváření malých, uzavřených zemědělských odvětví – jinými slovy, systémů, které spojují pěstitelství přímo s odbytem. Tyto systémy mohou fungovat a rozšířit se po celé Evropské unii.

Domnívám se, že v rámci nové společné zemědělské politiky (SZP) by Komise měla podporovat vytváření zemědělských družstev, aby tak snížila výrobní náklady a umožnila zemědělcům být konkurenceschopnějšími. Komise se musí zavázat k tomu, že stanoví dostatečný rozpočet na to, abychom těchto cílů dosáhli. Financování nové SZP musí být vázáno na výsledky, aby se předešlo finančnímu plýtvání a různým druhům spekulací.

Kromě toho se spousta mladých lidí navrací v době této krize opět k zemědělství. Potýkají se však s různými překážkami: půda je příliš drahá a provádění politik rozvoje venkova je obtížné; skutečnost, že čekací doby na přidělení pozemků jsou dlouhé a že jsou poskytovány spíše na základě příjmů, než koncepcí mladých podnikatelů, brání této skupině využít svého potenciálu. Domnívám se, že Komise musí zaujmout podpůrný a pružný přístup, aby mladým zemědělcům pomohla. Musí být zahájena také informační politika, a to nejprve ve školách a na univerzitách za účelem podpory …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Sdílím pocity svých kolegů, kteří vyzdvihli kvalitu této zprávy a poukázali na širokou shodu, které bylo dosaženo ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Na jedné straně se jedná o ambiciózní zprávu, neboť se pokouší nalézt řešení současných hlavních problémů. Na straně druhé jde o vyváženou zprávu, která se snaží reagovat na oprávněné obavy nových členských států týkající se spravedlivého využívání výhod, které poskytuje společná zemědělská politika.

Rád bych zdůraznil zvláště ty body, které se týkají struktury společné zemědělské politiky. SZP se musí i v budoucnu zakládat na svých dvou pilířích. Jejich zrušení by mělo za následek ohrožení SZP nebo její přeměnu na politiku postrádající jakoukoli možnost zásahu do modernizaci zemědělství či do zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Zrušení pilíře rozvoje venkova by bylo chybou a zpomalilo by modernizaci zemědělství v celé Evropě, ale nejvíce ze všeho by se dotklo nových členských států.

Dalším klíčovým bodem je zachování rozpočetu SZP přinejmenším ve stejné výši jako nyní. Evropští zemědělci jsou nuceni dodržovat nejvyšší standardy kvality, což se odráží na kvalitě potravin, jež evropští občané konzumují, a na naší globální konkurenceschopnosti. Zemědělci však potřebují podporu, aby mohli těmto standardům vyhovět. Dobře strukturovaná, náležitě financovaná společná zemědělská politika pro Evropany znamená bezpečné a kvalitní potraviny.

Věřím, že hlasování o této zprávě umožní, aby Parlament vyslal Radě a Komisi jasný a jednoznačný signál o tom, že my, v hledem k našemu postavení, zastupujeme občany Evropy.

  Paolo De Castro (S&D). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v průběhu několika příštích let bude muset evropský zemědělský systém čelit mnoha problémům: rostoucí poptávka po potravinách bude muset být uspokojována prostřednictvím udržitelného využívání přírodních zdrojů, avšak se stále větším na životní prostředí.

Tato vyhlídka, která upevňuje vztah mezi zemědělským sektorem a produkcí veřejných statků, dává zemědělství novou strategickou důležitost: vytvoření budoucí společné zemědělské politiky (SZP) je dnešním řešením těchto důležitých úkolů, před kterými naše společnost stojí, a politika sehraje rozhodující roli v tom, jak zareaguje na tuto již skutečnou potravinovou krizi. Proto je třeba vyrábět více, ale současně méně znečišťovat životní prostředí. Je to nesnadný cíl, který bude Evropská unie muset v několika příštích letech splnit.

Na základě těchto předpokladů odvedl Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, kterému mám tu čest předsedat, kus usilovné a praktické práce – na kterou pan Lyon ve spolupráci se všemi skupinami vynikajícím způsobem dohlížel – a která byla dnes ve formě zprávy předložena Parlamentu. Je to zpráva, o níž jsme přesvědčeni, že pomůže položit základy budoucí SZP a poskytne Evropské komisi jasné ukazatele, aby mohla na konci roku připravit sdělení o budoucnosti SZP po roce 2013.

  Liam Aylward (ALDE). - Vážený pane předsedající, i já bych rád poděkoval svému kolegovi Georgiovi Lyonovi za jeho vynikající práci na této zprávě. Před SZP stojí mnoho úkolů a v rozšířené Evropě je nezbytné, aby EU zachovala silnou a řádně financovanou zemědělskou politiku, která dostojí svému závazku vůči zemědělcům, venkovským oblastem i společnosti a zabezpečí dodávky potravin. Je rovněž důležité, aby nedošlo ke znovuznárodnění SZP prostřednictvím spolufinancování. Společná zemědělská politika musí zůstat společnou evropskou politikou.

Za posledních 50 let zvýšila SZP svoji výkonnost, přispěla k zajištění odpovídající životní úrovně zemědělců, zajistila plynulé zásobování a poskytla spotřebitelům kvalitní potraviny za přiměřené ceny. Evropští občané mají ze zemědělství značný prospěch z hlediska dodávek potravin, ochrany životního prostředí, boje proti změně klimatu, udržitelných venkovských oblastí a podpory farmářských rodin.

Aby SZP mohla i nadále plnit své závazky vůči evropským občanům a uspokojovat jejich požadavky, musí být pevně podporována, a to samozřejmě znamená silný rozpočet. Za druhé, pro budoucí SZP by měly být nejdůležitější zásadami transparentnost a proporcionalita. Evropská zemědělská politika by měla poskytovat podporu zemědělcům s tím cílem, aby vyráběli vysoce kvalitní potraviny, a neměla by představovat překážku či nepřiměřenou administrativní zátěž

A konečně, evropští zemědělci produkují potraviny nejvyšší kvality a dodržují nejvyšší standardy. U všech potravin dovezených do EU musí být garantováno, že odpovídají stejné kvalitě a standardu jako výrobky EU. Musíme také zajistit rovné podmínky, spravedlivou hospodářskou soutěž a následnou životaschopnost evropského zemědělství.

  Hynek Fajmon (ECR). – (CS) Největší nespravedlnost současné společné zemědělské politiky spočívá v tom, že dotace jsou rozdělovány nerovným a neférovým způsobem mezi staré a nové členské státy. Letos dostávají zemědělci v nových členských státech, které vstoupily v roce 2004, pouze 70 % toho, co zemědělci ve staré Evropské unii, v tzv. patnáctce. Bulhaři a Rumuni dokonce pouze 40 %. Přitom všichni fungují na společném trhu Evropské unie. Jsem přesvědčen o tom, že tuto nespravedlnost je nutné co nejdříve odstranit. Všichni zemědělci v celé Unii musí mít rovné postavení a stejné dotační podmínky. Proto podporuji pozměňovací návrh č. 6, který žádá, aby tohoto cíle bylo co nejdříve dosaženo, a doufám, že jej kolegové podpoří.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Vážený pane předsedající, společná zemědělská politika byla navržena proto, aby ochránila nezávislost Evropy, pokud jde o výrobu potravin. V 70. letech bylo na zemědělství určeno téměř 70 % rozpočtových prostředků EU. V návaznosti na sérii reforem týkajících se hospodářské soutěže klesly rozpočtové výdaje na zemědělství pro účetní období 2007–2013 na 35 %.

Dnešní revidovaná SZP je navrhována na základě stejných podmínek pro konkurenceschopnost jak ji navrhovala předchozí politika. Je urážející, že je hospodářské krize využíváno jako záminky pro krácení dotací zemědělcům. A právě ti jsou dnes obviňováni za současnou krizi.

Základním cílem nové SZP by měla být podpora celosvětového modelu slučitelného se zdravými potravinami, ochranou životního prostředí a bojem proti emisím oxidu uhličitého. Nesmíme zapomínat na to, že agrochemický model konvenčního zemědělství nese velkou odpovědnost za skleníkový efekt a změnu klimatu a musí být změněn, předně proto, že se obrací proti zemědělcům, lidem a biologické rozmanitosti planety.

  John Stuart Agnew (EFD). - Vážený pane předsedající, vyjadřuji zájem pracujícího zemědělce. Plány pro budoucí SZP musí fungovat po praktické stránce a musí být dostupné. V armádě říkají „neprozradíš-li jména, nepřijde trest“; člen skupiny PPE však ve výboru hlasoval proti zprávě. Důvodem může být to, že za dnešního stavu financí je otázka nákladů obávaným tématem, a nadšení v souvislosti s cíli nezemědělské povahy v rámci druhého pilíře, které vyznívá ze zprávy, odvádí peněžní prostředky zemědělců na jiné účely.

Zpráva je posedlá změnou klimatu, a tato posledlost by mohlo vést k přijetí opatření, které donutí zemědělce obdělávající půdu vypustit zplodiny z traktoru do půdy, zvýšit spotřebu paliva, a tak poškodit podzemní vody v podloží. Moje vlastní zkušenost, kdy jsem byl svědkem pokusů jednoho podnikatele vylévat znečištěnou vodu do půdy, aby vyhověl předpisům EU, mi říká, jaké problémy na nás čekají. Od zemědělců, kteří chovají přežvýkavý dobytek, může být vyžadováno, aby omezili emise metanu tak, že seno a siláž nahradí dražšími porcemi krmiva na obilovinovém základě. Pokud tu má být SZP, ať zemědělcům pomáhá a neomezuje je.

  Esther Herranz García (PPE). - (ES) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, za posledních několik měsíců zahájíme řádnou rozpravu o nové společné zemědělské politice (SZP). Je důležité, abychom dospěli k uspokojivé dohodě a doufám tedy, že se belgickému předsednictví podaří dosáhnout toho, v čem neuspělo španělské předsednictví. Věřím, že belgické předsednictví bude umět nasměrovat diskuse takovým způsobem, aby členské státy uvážili, zda chtějí v budoucnosti zachovat skutečně silnou SZP s dostatečnými rozpočtovými prostředky na to, aby mohly být uspokojeny potřeby 27 členských států, jak nových, tak těch starých. Doufám také, že tomu nebude jako v roce 2005, kdy nedostatek finančních prostředků zapříčinil, že úprava musela být provedena bez jakékoli předchozí přípravy.

V připravované reformě SZP si zahráváme se životaschopností odvětví, které nejenže poskytuje nehmotné statky a služby, jako je například péče o životní prostředí, ale musí zaručit i dodávky potravin evropským občanům. V minulosti jsme byli svědky znepokojivých situací nedostatku potravin, což je důvodem, proč by měl Evropský parlament učinit ze zabezpečení dodávek založených na produkci EU hlavní cíl příští reformy, aniž by ponechával stranou další požadavky, jako je boj proti změně klimatu.

  Stéphane Le Foll (S&D). – (FR) Vážený pane předsedající, chápu, že jste strávil krátkou a šťastnou noc. Děkuji panu komisaři za to, že naslouchal této rozpravě a chtěl bych poblahopřát panu Lyonovi k práci, kterou vykonal v souvislosti se zprávou, kterou dnes ráno předkládá.

Co je zde cílem? Pomoci lidem, aby si uvědomili, že v dnešním světě jsou zemědělství, potraviny a životní prostředí výzvami pro celou Evropu. To je cílem. Co tím míníme? Aby bylo odmítnuto znovuznárodnění SZP a zvýšena míra spolufinancování, to je první věc. Zachování takového rozpočtu na zemědělství, pomocí kterého bude možno se vypořádat s těmito výzvami a s důležitou otázkou zajištění dodávek potravin, to je věc druhá. Zajistit schopnost zemědělství poskytovat takové veřejné statky, které žádá společnost, je bodem třetím. . Čtvrtým bodem, o němž se domnívám, že je zásadní, je regulace a předcházení nestabilitě trhu. K tomuto tématu se musíme vrátit a je stále potřeba, abychom zašli trošku dále.

Můj poslední bod se týká prvního a druhého pilíře. Varuji všechny, kteří tuto strukturu hájí – a možná mají pravdu – že, v rámci diskusí o rozpočtu existuje konec konců riziko, že dojde k podstatné redukci prvního pilíře a vše bude převedeno do druhého pilíře postaveném na spolufinancování, což by bylo v rozporu s cílem, který jsme stanovili a který se týká zamezení znovuznárodnění společné zemědělské politiky. Říkám to dnes ráno, neboť je to součástí rozpravy, kterou vedeme.

Pane komisaři, rád bych svůj příspěvek ukončil jednoduchou myšlenkou. SZP byla vytvořena současně s Evropským hospodářským společenstvím. Nyní jsme v Evropské unii. Opravdu se domnívám, že bychom měli mít hlavní politiku …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Richard Ashworth (ECR). - Vážený pane předsedající, v tomto měnícím se světě je velmi důležité, aby se společná zemědělská politika neustále měnila, aby mohla reagovat na výzvy budoucnosti a ne, aby přetrvávala v minulosti.

Reformovaná společná zemědělská politika bude mít stěžejní význam při vyrovnávání se s otázkami, jako je zajištění dodávek potravin, nestabilita trhu a změna klimatu, ale chtěl bych se zmínit o třech dalších otázkách, které jsou podle mého mínění neméně důležité.

Zaprvé musíme rozpoznat, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout cílů společné zemědělské politiky, je vytvořit životaschopné, dynamické zemědělské odvětví, a já si myslím, že bychom tento cíl neměli pouštět ze zřetele.

Zadruhé, pokud se těchto cílů chystáte dosáhnout, musí být konečná podoba společné zemědělské politiky jednodušší, spravedlivější a transparentnější.

A konečně, společná zemědělská politika musí za vynaložené peníze přinášet hodnotu. Všechny národy a všechna odvětví procházejí v současné době hospodářsky nepříznivým obdobím, a já nabádám tento výbor k obezřetnosti, aby byl ve svých očekáváních od evropského rozpočtu zcela realistický. Podle mého názoru to znamená, že bychom měli zajistit, aby finanční prostředky byly využívány efektivně. Pan zpravodaj vypracoval znamenitou zprávu. Blahopřeji mu k jeho práci a s radostí ji podporuji.

  John Bufton (EFD). - Vážený pane předsedající, budoucí společná zemědělská politika se bude více snažit o propojení s politikou v oblasti změny klimatu. V mém volebním obvodu, Walesu, budou stávající systémy a druhý pilíř nahrazeny plánem Glastir, který se zaměřuje na cíle v oblasti změny klimatu a na problematiku ukládání emisí oxidu uhličitého. Zemědělcům budou vypláceny podpory na hektar na ochranu vodních zdrojů, zalesňování půdy a tak dále. Při reformování SZP po roce 2013 je důležité, aby se z prvního pilíře nestala oběť cílům nového druhého pilíře.

Systém jednotných plateb pro zemědělské podniky je nepostradatelný pro mnoho zemědělců, již jsou závislí na dotacích, a právě ty by jim mohly být okamžitě odebrány. Pokud budou welští zemědělci nespokojeni s opatřeními plánu Glastir, budou jim nabídnuty šetrné alternativy, nebo budou potrestáni za to, že tento plán nepřijali? Volba bez variant není vůbec žádnou volbou.

Wales má za sebou dlouhou historii zemědělství a mnoho obyvatel je na zemědělství silně závislých. Současné reformy zemědělské politiky založené výhradně na ideologii o změně klimatu by mohly ohrozit welšskou zemědělskou tradici a hospodářskou budoucnost samotného Walesu.

  Iratxe García Pérez (S&D). - (ES) Vážený pane předsedající, usilujeme o to, aby se současná společná zemědělská politika (SZP) přizpůsobila pro celou řadu let, a nyní vstupujeme do nové fáze tohoto procesu nepřetržité reformy.

Pane komisaři, zpráva pana Lyona uznává, že zemědělství jako strategické odvětví může přispět k prioritám nové strategie Evropa 2020. Po roce 2013 chceme mít silnou SZP, která si zachová svůj obvyklý charakter, aniž by negativně ovlivnila specifickou povahu některých odvětví nebo regionů. Tak jako v současnosti bude nadále zaměřena na trh. Rostoucí nestabilita trhu spojená s požadavky plynoucími z mezinárodních závazků Unie může nepříznivě dopadnout na příjmy zemědělců.

Potřebujeme vhodnou záchrannou síť. Přímá pomoc musí být plně financovaná z rozpočtu Unie, a aby SZP mohla čelit novým výzvám a cílům, které před ní leží, musí na ni být vyčleněny adekvátní rozpočtové prostředky přinejmenším ve stejné výši jako pro rok 2013, neboť další škrty by mohly ohrozit její účinnost.

Pane komisaři, naši zemědělci budou muset znovu vyvinout úsilí, aby se přizpůsobili změnám, a proto by jim mělo být vždy poskytnuto náležité přechodné období.

Chtěla bych poděkovat panu Lyonovi a všem stínovým zpravodajům za jejich práci. Vypracovali zprávu, kterou my v Parlamentu můžeme schválit a která bude pozitivním signálem pro ukončení nejistoty, kterou zažívají evropští zemědělci.

  Předsedající. - Vysktl se problém: o slovo během zasedání požádalo postup „zvednutím ruky“ 23 poslanců. Jak víte, jednací řád stanoví udělit slovo pouze pěti. Kromě toho očekávaná délka této rozpravy měla být 57 minut, a my jsme do této chvíle vyčerpali již 59 minut, a to ještě nedostal slovo pan komisař a zpravodaj, aby tuto rozpravu uzavře.

Jelikož shledávám tuto otázku důležitá – důkazem je i neobyčejně vysoký počet těch, kteří požádali o slovo – umožníme vystoupit dalším deseti poslancům, což je dvojnásobný počet, než který je stanoven.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Vážený pane předsedající, pane Cioloşi, upuštění od historického základu pro stanovování výše podpory a zavedení nového a spravedlivého rozdělování prostředků společné zemědělské politiky mezi zemědělce z celé Evropské unie, aniž by bylo rozlišováno mezi „starými“ a „novými“ členskými státy, je jednou z nejdůležitějších výzev pro společnou zemědělskou politiku po roce 2013.

Podporuji dvoupilířový model podpory, v rámci kterého jsou platby, jež jsou určeny pro rozvoj a modernizaci zemědělských podniků, vypláceny zemědělcům a nikoli vlastníkům, kteří přijmou peníze, ale neinvestují je do zemědělství, a tím tak brání nezbytné změně. I když společná zemědělská politika přijme nové výzvy, musí zachovat svoje hodnoty, pokud jde o péči o životní prostředí a zajišťování dodávek potravin. Kromě toho navrhuji, abychom se nedotýkali již vyzkoušených a otestovaných nástrojů pro regulaci trhu. Například mléčných kvót. Pokud je zrušíme, čím je nahradíme? Existují samozřejmě určité představy, ale nemáme žádnou jistotu…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Chtěla bych poblahopřát zpravodaji, stínovým zpravodajům a všem, kteří se zapojili do tohoto projektu, jenž je obzvláště důležitý pro budoucnost SZP.

V globalizovaném světě musí Evropská unie se svým trhem Společenství přijmout jednotné opatření, aby zajistila dodávky potravin a podporovala obnovitelné zdroje. Musí též bojovat proti změně klimatu a vyvinout v oblasti výzkumu více úsilí při hledání těch nejlepších variant, které by mohla využít.

SZP musí nabídnout perspektivu a stabilní rámec, který podpoří rozvoj zemědělské výroby prostřednictvím zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, a také zajistit, že trh bude náležitě fungovat, čímž zaručí nezávislost na strategických dodávkách.

Domnívám se, že je zásadní, abychom zachovali dva pilíře společné zemědělské politiky a jasně stanovili hranice pro první pilíř, který bude dostatečně silný na to, aby zajistil spravedlivou životní úroveň zemědělcům ve všech členských státech…

(Předsedající řečníka přerušil)

  José Bové (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane předsedající, nejprve bych samozřejmě rád poděkoval zpravodaji, panu Lyonovi, se kterým jsme všichni spolupracovali na základě vzájemné dohody s cílem posunout se kupředu, a rád bych stručně pár slovy řekl, že důkaz je zjevný.

Je jím ta skutečnost, že Evropa je dnes čistým dovozcem zemědělských surovin. Musíme mít ambiciózní zemědělskou a potravinářskou politiku, abychom mohli zajistit, že potravinové požadavky našich občanů budou splněny.

Kromě toho, SZP musíme dnes reformovat ze tří důvodů. Je to SZP, která je nespravedlivá z hospodářského, sociálního i environmentálního hlediska. Z hospodářského hlediska: objem prostředků vyplácených výrobcům je nižší než jejich výrobní náklady a SZP musí umožnit, aby byl tento problém vyřešen. Ze sociálního hlediska: podpory jsou nespravedlivě rozdělovány mezi země, regiony a zemědělce. Osmdesát procent podpor je přiděleno 20 % zemědělců. Z hlediska životního prostředí: potřebujeme SZP, jež respektuje půdu, jež respektuje…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Peter van Dalen (ECR). - (NL) Vážený pane předsedající, stručně řečeno, o společné zemědělské politice platí následující: nyní máme více zemí, více priorit a méně peněz. Znamená to tedy, že SZP vyžaduje důkladnou reformu a taková reforma si žádá začít úplně od začátku. Jelikož potraviny jsou nejdůležitějším kolektivním jměním zemědělského odvětví, jejich výroba musí být zabezpečena zejména za účelem zajišťování dodávek potravin v průběhu příštích desetiletí.

Vedle toho chceme mít v Evropě kvalitní potraviny a přikládáme velký význam dobrým životním podmínkám zvířat a životnímu prostředí. Naši zemědělci ještě pořád nejsou za to, že takto slouží veřejnému zájmu, odměněni ze strany trhu. Jejich globální konkurenti se nemusejí potýkat s takovými požadavky, a pokud ano, požadavky, které musejí splnit, jsou mnohem nižší. Proto musíme zasáhnout tam, kde trh selhává. Skutečnost, že zpráva požaduje podporu přidělovanou na hektar, je pozitivní věcí. Zabrání dalšímu nárůstu zemědělství a vyhlídka na dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí se tak stane reálnější. Tímto způsobem můžeme naše zemědělce odměnit.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Všichni víme, že společná zemědělská politika Evropské unie je velmi složitou a citlivou problematikou. Pokračování v uplatňování takzvaného historického sytému plateb, pokud jde o podporu zemědělství – i po rozšíření EU – vneslo do evropské hospodářské politiky značné disproporce. Proto je třeba do systému rozdělování finanční podpory pro zemědělce vnést co nejdříve objektivní a spravedlivá kritéria, která vytvoří správné podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž mezi zemědělci na jednotném evropském trhu.

Prostředky musejí být rozdělovány řádným a vyváženým způsobem, aby zemědělci ve všech zemích EU měli právo na stejnou úroveň podpory a mohli mezi sebou spravedlivě soutěžit.

Proto bychom, podle mého názoru, měli podpořit pozměňovací návrh číslo 6 k předložené zprávě, který pomůže zavést spravedlnost v mechanismu podpory pro evropskou zemědělskou výrobu.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zemědělská politika potřebuje soudržný rámec. Ten musí posílit EU jako celek a současně zohlednit i regionální rozdíly. Druhý faktor je obzvláště důležitý pro moji zemi, Rakousko, pokud se jedná o zvláštních environmentálních a investičních programech.

Zemědělská politika stojí před obrovskými výzvami. Odhady naznačují, že světová populace vzroste na 9 miliard lidí, a zároveň budeme čelit důsledkům změny klimatu, jako je nedostatek vody a sucho. Za účelem vyřešení těchto problémů je nezbytné nejen to, aby byla vnitřní spolupráce EU účinnější, ale aby fungovala soudržným způsobem v celosvětovém měřítku.

  Seán Kelly (PPE). - Vážený pane předsedající, dnešní diskuse byla v otázkách zemědělství ze všech stran sněmovny velmi povzbudivá. Vítám obzvláště skutečnost, že byla zdůrazněna fakta: že by mladí lidé měli být podporováni k podnikání v zemědělství, což je naprosto zásadní; že by se SZP neměla znovu znárodňovat a že by, jak uvedl pan komisař, měly být zachovány dva pilíře, neboť bez existence prvního pilíře by nebylo třeba pilíře druhého  z toho důvodu, že by se obdělávání půdy stalo nevýnosným a nebyly by tedy zaručeny veřejné statky, a, jak uvedla paní Doddová, musíme se podívat na to, co míníme pojmem „spravedlivý“, a zohlednit zvláště rozdílné výše nákladů a kupní sílu přímo v Unii.

Pan Lyon také sám upozornil na historický systém plateb. Myslím si, že je velmi důležité, aby bylo právě teď zemědělcům jasně naznačeno, co se bude pravděpodobně dít, aby tak nebyli ponecháni vzrušeným spekulacím, nevědíce, zda mají nakoupit nebo prodat zásoby založené na historickém modelu. Uvítal bych tedy, kdyby pan komisař dal v této souvislosti jasný signál co nejdříve.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, i já bych rád poděkoval a poblahopřál našemu kolegovi poslanci, panu Lyonovi, za jeho vynikající zprávu, která představuje první pozitivní krok směrem k přepracování SZP.

Cílem nové SZP je mít významnou evropskou zemědělskou, potravinářskou, sociální a environmentální politiku, nikoli Evropu, která se celá vyznačuje nespoutaným volným trhem. Chceme, aby SZP byla legitimnější, pokud jde o veřejné prostředky, ke kterým se zavázali a které přijali daňoví poplatníci, spravedlivější v rozdělování evropských finančních prostředků mezi 27 členských států a mezi zemědělce, a účinnější, pokud jde o řádné využívání veřejných peněz.

Aby byly zajištěny dodávky potravin spotřebitelům, budou muset být zavedeny nové veřejné mechanismy pro regulaci zemědělské výroby. Líbí se nám silná SZP, která má potřebné rozpočtové prostředky k tomu, aby dosáhla svých cílů. Proto zpráva pana Lyona zcela správně zdůrazňuje, že se před SZP objevily nové úkoly, se kterými se bude potýkat a které souvisejí zvláště se změnou klimatu, správou vodních toků, obnovitelnou energií, biologickou rozmanitostí a půdní erozí.

Tato zpráva žádá jednodušší a zodpovědnější SZP, která účinněji reaguje na potřeby evropských zemědělců v zájmu soudržnosti a zachování …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, společná zemědělská politika (SZP) je nepostradatelná a ještě po dlouhou dobu tomu tak bude, v neposlední řadě pokud jde o otázky zaměstnanosti. Zaměstnanost v zemědělství v Evropě za posledních méně než 10 let poklesla o 25 % a došlo ke ztrátě téměř 4 milionů pracovních míst. Pokud chceme tuto naléhavou otázku nezaměstnanosti vyřešit, nemůžeme dovolit, aby se SZP odklonila od původního směru a musíme do ní investovat tak, že zaručíme přiměřené zdroje, což povede k trvalému růstu. Nová SZP bude tedy muset zajistit přinejmenším stejnou úroveň financování jako v minulosti.

To, co však od vás dnes, pane komisaři, požadujeme, není zaručit stejnou úroveň financování, nýbrž její zvýšení. Poslední podmínkou, která nezávisí na dohodě je, aby stávající objem finančních zdrojů byl rovnocenný, ale požadavek se týká zvýšení – podstatného zvýšení – financování zemědělství. Zpráva pana Lyona obsahuje některé velmi pozitivní prvky, opatření na omezení cenové volatility, na podporu odvětví za účelem zajištění spravedlivého příjmu zemědělcům a na zaručení toho, že současné …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Luís Paulo Alves (S&D). – (PT) Vážený pane předsedající, i my podporujeme silnou společnou zemědělskou politiku zaměřenou nejen na zemědělce, ale také na více než 500 milionů občanů Evropy, která má k dispozici ambiciózní rozpočet, prostřednictvím kterého je možné řešit narůstající problémy a ze kterého čerpají všechny evropské regiony. Zajištění této vize je rozhodující pro oblast Azory, kde je zemědělství nenahraditelným pilířem udržitelného modelu pro rozvoj.

Tato nová SZP by měla upustit od historického systému plateb, protože to značně poškodilo Portugalsko a portugalské zemědělce. Nová SZP by měla zohlednit specifický charakter zemědělství a poskytnout soubor nástrojů pro regulaci trhu a zamezení rizik a měla by být schopná zajistit řádné fungování trhu a stabilitu zemědělské výroby.

SZP po roce 2013 by měla zvýšit konkurenceschopnost evropského modelu zemědělství tím, že na domácím trhu zajistí řádné rozdělení hodnot na základě vztahů potravinového dodavatelského řetězce a že otevře vnější trhy …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předsedající. - Mám dvě žádosti o slovo týkající se dodržování jednacího řádu. Paní McGuinnessová vystoupí jako první.

  Mairead McGuinness (PPE). - Vážený pane předsedající, jen poznámka k pořadí. Vím, že další kolegové budou sdílet mé znepokojení ohledně „postupu zvednutím ruky“, a všichni jste v tomto ohledu v právu, ale poslanci, kteří jsou ve Výboru pro zemědělství a kteří ve skutečnosti na tomto spisu dlouho pracovali a kteří u této rozpravy byli od jejího samotného zahájení, si z mého pohledu zaslouží, aby byly jejich dobře uvážené názory vyslechnuty, a já jsem nemohla upoutat vaši pozornost, protože jste se na mne nepodíval, ačkoli jsem se střetla se šesti páry očí okolo vás, pane předsedající. Když mám slovo, mohu požádat Komisi, aby se vyjádřila k možnosti přesunutí znevýhodněných oblastí do prvního pilíře? K této otázce předložím písemné prohlášení. Doufám, vážení kolegové, že můj názor podpoříte.

  Předsedající. - Vážená paní McGuinnessová, ujišťuji vás, že jsem se na vás díval téměř celou dobu a že jsem viděl, že žádáte o slovo.

Problém je však v tom, že problematika není upravena tímto způsobem. Jinými slovy není strukturovaná tak, aby přednost byla dávána členům příslušného výboru, ale je uspořádána tak, aby byli upřednostněni ti poslanci, kteří „zvednou ruku“ a upozorní tak na sebe předsedajícího jako první. Taková jsou pravidla jednacího řádu. Kromě toho je stanoveno, že vystoupí pět poslanců, ale my jsme dali slovo deseti.

Je to velmi důležitá otázka. Čas pro skupiny byl rozdělen mezi poslance tak, aby každý mohl mít minutu, ale téměř nikdo nehovořil méně než minutu a půl, a nelze tedy, jak bychom všichni chtěli, vyhovět každému, kdo si přeje přispět do rozpravy mimo čas přidělený své příslušné skupině.

Nyní bude hovořit pan Obermayr, rovněž ohledně dodržování jednacího řádu.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Vážený pane předsedající, předpokládám, že jste měl na mysli mě. Chtěl bych navázat na to, co uvedla předchozí mluvčí. Chtěl bych vám samozřejmě poděkovat za vaši laskavost, že jste umožnil vystoupit deseti poslancům namísto pěti. Máme samozřejmě pochopení pro vaše časová omezení, ale já doufám, že vy nás pochopíte také. Toto je velmi důležitá otázka. Některé části Evropy jsou značně zatíženy a mimořádně ohroženy. To je samozřejmě nad rámec práce výborů.

Zadruhé jste dal najevo, že problém týkající se postupu „zvednutím ruky“ nebyl vyřešen. Žádáme, aby tato otázka byla vyřešena co nejdříve, protože nevím, máme-li se začít řadit do fronty den předem, či s třídenním předstihem předložit připomínky, a pak tu strávit noc, abychom se konečně dostali ke slovu. Pokud má vystoupit 10 mluvčích, je také důležité, aby nám bylo sděleno, kteří to budou.

Bylo by užitečné a spravedlivé zavést patřičnou strukturu co nejdříve. Takto budete zažívat méně stresu a budete o to oblíbenější, budete-li moci nechat vystoupit více poslanců. My budeme také spokojeni, že máme řešení, které je vůči nám spravedlivé. Naléhavě vás prosím o pochopení a znovu vám děkuji za vaše pochopení.

  Předsedající. - Máte naprostou pravdu. Tento nápad upozornit na sebe předsedajícího zvednutím ruky je nepochybně zcela subjektivní, jelikož předsedající má sice oči, ale jeho vidění není prostorové jako u plazů, což znamená, že ti, kteří jeho pozornost upoutají, jeho pozornost upoutají. Hodně v tom mohou pomoci pracovníci sekretariátu. Přesto však máte pravdu: toto je otázka, ke které nebylo přistupováno rozvážným způsobem – rozumím tomu – ze strany předsednictva Parlamentu.

Paní McGuinnessová například říká, že členové příslušného výboru by měli mít přednost, a to se mi zdá naprosto rozumné, v tomto ohledu však nebylo zavedeno žádné opatření. Jediné ustanovení je to, které říká, že předsedající řídí rozpravu tak, jak považuje za vhodné, což předsedajícího samozřejmě staví do mimořádně obtížné pozice.

Kromě toho se jednacím řadem neřídí samotní poslanci, jelikož při žádosti o slovo nepoužívají modrou kartu. Modrá karta se má používat pro přerušení právě hovořícího řečníka za účelem položit mu/jí otázku, která nezabere více než 30 vteřin. Jsou tu však poslanci, kteří zvedají modrou kartu každou chvíli.

Budeme muset uspořádat krátké školení pro poslance, aby se naučili, že se modrá karta používá ke zvláštním účelům, a aby dotyčný poslanec získal během rozpravy s postupem „zvednutí ruky“ slovo, musí se přihlásit nebo zvednout svou bílou kartu nebo využít některých jiných mechanismů než je modrá karta.

Nechci však prodlužovat rozpravu. Vzdálili jsme se poměrně dost našemu tématu, a zatímco jsme trávili čas nad touto otázkou, mohly zaznít další dva nebo tři příspěvky.

  Dacian Cioloş, člen Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, nejsem si jist, zda bylo položeno mnoho otázek. Samozřejmě jsem zaznamenal, že byly potvrzeny některé zásady, jež, jak jsme viděli, se dobře odrazily ve zprávě.

Hlavní myšlenkou, kterou jsem si odnesl  z této rozpravy je, že potřebujeme společnou zemědělskou politiku – společnou zemědělskou politiku – která musí být politikou Společenství a že musíme mít také rozpočet, jenž bude odpovídat cílům, které jsme pro oblast zemědělství vytyčili. Proto se domnívám, že potřebujeme realistický rozpočet. Realistický rozpočet dle mého názoru spočívá v tom, že je  v souladu s cíli stanovenými pro zemědělskou politiku.

To, na co upozorňujeme, je, že od našich zemědělců vyžadujeme stále více. Samozřejmě že také požadujeme, aby poskytnuté prostředky byly efektivněji využívány a přesněji odůvodňovány. Mimochodem, jak vidím, je přítomen můj kolega, pan Lewandowski, komisař pro rozpočet. Je možné, že se dostavil právě proto, aby nám potvrdil, že SZP bude mít rozpočet, jenž bude odpovídat cílům, které jsme pro ni stanovili.

Z této rozpravy jsem si odnesl rovněž poznatek, že pokud zemědělství – společná zemědělská politika – má dosáhnout cílů, které jsme pro ni vymezili, musíme zohlednit všechny rozdíly mezi všemi typy zemědělské výroby, které existují v Evropské unii. Tyto odlišnosti musíme vzít v potaz, aby v dotyčných regionech mohly tyto různé typy zemědělské produkce pomoci dosáhnout cílů, jež se týkají nejen zásobování trhu, výroby a zajišťování zásobování trhu, ale i toho, abychom začali náležitěji uznávat důležitost životního prostředí, řízení přírodních zdrojů a potenciálu pro hospodářský růst ve venkovských oblastech. Musíme se zamyslet nad tím, jak k tomu může zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví přispět.

Přijal jsem také tu skutečnost, že všechny plány týkající se budoucnosti společné zemědělské politiky by měly podpořit mladé lidi, měly by nabídnout perspektivu těm, kteří se chtějí začlenit a investovat do zemědělství, aby bylo zřejmé, že zemědělská činnost má budoucnost a abychom také dosáhli našich cílů.

Chci také vyslat jasnou zprávu o přímých podporách a odpovědět na otázku pana Kellyho. Myslím si, že není pochyb o tom, že pokud máme mít spravedlivější zemědělství a transparentnější a účinnější společnou zemědělskou politiku, musíme určit jasná kritéria pro rozdělování těchto přímých podpor v souladu s cíli, které se chystáme stanovit. Proto, podle mého názoru, historický sytém plateb nevytváří spravedlivá, transparentní a objektivní kritéria. Tento historický systém musíme nahradit mnohem jasnějšími cíli, které stanoví určitou míru spravedlnosti a umožní, aby rozmanitost zemědělské výroby, jež existuje v Evropské unii, byla lépe zohledněna. To poskytne členským státům a regionům prostředky k tomu, aby dosáhly lepší návratnosti prostředků, kterými disponují.

Na závěr bych znovu rád zdůraznil, že potřebujeme společnou zemědělskou politiku pro Evropu. Musíme mít společnou zemědělskou politiku pro celou Evropskou unii a samozřejmě i společnou zemědělskou politiku, která nebude bránit ostatním regionům světa v tom, aby rozvíjely svou vlastní zemědělskou výrobu.

  George Lyon, zpravodaj. − Vážený pane předsedající, nejprve bych se chtěl jen krátce zmínit k některým klíčovým tématům, které během této rozpravy nadnesli kolegové. Nová strategická důležitost výroby potravin a SZP: rozhodně. Dva pilíře: přesně tak, souhlasím s tím. Výroba potravin jako základ SZP: ano, to je přesně to, na čem se SZP zakládá. Všechno ostatní je jen doplněním, abychom zajistili, že budeme mít ziskový zemědělský sektor, schopný prospívat životnímu prostředí, řešit problematiku změny klimatu a všechny další úkoly, které jsme si vytyčili ve zprávě.

Silný rozpočet: ano, zajisté; spravedlivý vůči starým i novým členským státům: tolik poslanců tohle označilo za spornou otázku, a je to záležitost, kterou se musíme zabývat. Rozpočet musí být nestranný a transparentní, pokud jde o otázku rozdělování finančních prostředků mezi členské státy, které musejí splnit úkoly strategie Evropa 2020. Je zcela nezbytné, aby na zemědělství a SZP bylo pohlíženo jako na součást řešení s cílem dosáhnout těchto cílů a ne jako na součást problému.

Chtěl bych vyjádřit uznání svým stínovým zpravodajům, panu Michelovi Dantinovi, panu Häuslingovi, panu Olejniczakovi a Jimovi Nicholsonovi. Ohromně se nám spolupracovalo při sestavování této zprávy, o které si myslím, že je velmi kvalitní a že podává jasnou vizi toho, kam Parlament chce, aby SZP po roce 2013 směřovala. Řekl bych, že se tento Parlament staví do velmi vlivné pozice, pokud jde o projednávání a vyjednávání s Komisí a Radou pro zemědělství. Řekl bych vám, pane komisaři, stůjte na naší straně a zajistíme, že tuto vizi společně naplníme.

(Potlesk)

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční dnes, ve čtvrtek 8. července 2010 v 12:00.

Chtěl bych se ještě jednou omluvit těm poslancům, kterým jsme nemohli dát slovo. Jak říká paní McGuinnessová, své příspěvky mohou podat písemně.

Tuto otázku předložím předsednictvu, jelikož je z těch, které musejí být ujasněny. Předsednictvu též navrhnu – a doufám, že to všichni podpoříte – že během jednání s  postupem „zvednutí ruky“ by slovo nemělo být udělováno poslancům, kteří nejsou přítomni na začátku rozpravy, kdy zpravodaj či zpravodajka představuje svoji zprávu nebo když vystupuje komisař či komisařka. Dochází k tomu, že poslanci jsou rozhořčeni, že jim nebylo umožněno vystoupit, ale nezůstanou, aby vyslechli buď komisaře/komisařku nebo zpravodaje/zpravodajku, když vysvětlují a přednášejí závěry. Pokud jde o dosažení důslednosti, musí být vyvinuto úsilí, ale to musíme vyvinout všichni.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejdůležitějších politik Evropské unie pokud uvážíme, že zemědělské výdaje činí přibližně 43 % rozpočtu EU. Cílem SZP je podle článku 33 Smlouvy o založení Evropského společenství zajistit přiměřené ceny evropským spotřebitelům a důstojnou životní úroveň zemědělcům.

Následkem současné hospodářské a finanční krize je snížení příjmů zemědělců v letech 2008 a 2009 průměrně o 12,2 %, stanovení přísnějších podmínek pro přístup k úvěrovému financování a zvýšení míry nezaměstnanosti ve venkovských oblastech. Míra volatility cen výrobků na zemědělských trzích se prudce zvýšila a očekává se, že nadále poroste. Proto se domnívám, že v rámci budoucí SZP by mělo být přijato opatření pro nastavení minimální úrovně záchranné sítě, aby mohla být zvládnuta nejistota spojená s kolísáním tržních cen a poskytnuta rychlá a účinná řešení hospodářské krize v odvětví.

Podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství se do roku 2050 světová populace zvýší ze současných 6 miliard na 9 miliard a tuto zdvojnásobenou poptávku po potravinách bude provázet požadavek na zvýšení světové produkce potravin. Proto bude zajišťování dodávek potravin pro budoucí zemědělství hlavním úkolem a bude povinností Unie, aby je v zájmu evropských občanů i nadále zabezpečovala.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Přizpůsobit SZP novým sociálním a hospodářským podmínkám je nevyhnutelným krokem. Abychom byli schopni jej učinit, musíme skutečně zodpovědět některé klíčové otázky. Naprosto souhlasím s tím, že musíme zaručit zajišťování dodávek potravin. Do jaké míry však chceme být nezávislí a jak moc jsme za to ochotni zaplatit?

SZP doposud udržovala na vysoké úrovni ceny potravin, které jsou v jiných zemích levnější. EU nemůže podporovat volný obchod, když chrání svůj vlastní zemědělský trh. Musí být nalezena taková řešení, která EU umožní prosadit vlastní globální standardy kvality, aby rozdíly mezi cenami zemědělských výrobků v různých zemích byly zmenšeny.

Nejvíce mne však znepokojuje dopad, který měly reformy SZP na zemědělce. Prostřednictvím plateb oddělených od produkce se docílolo jen toho, že přímé platby se dostaly k velkým vlastníkům půdy, kteří rozhodně neprovozují zemědělskou činnost. Oddělení plateb od produkce je nezbytné proto, aby se zamezilo nadprodukci. Vyzývám nicméně Komisi k předložení spravedlivějších kritérií, aby zemědělci mohli být skutečnými příjemci podpor ze SZP. Potřebujeme mít pro zemědělce pobídky, zejména za účelem podpory mladých lidí k přestěhování se do venkovských oblastí. To se však nestane, pokud budeme zachovávat současný systém přímých plateb, který je směšný.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Společná zemědělská politika (SZP) je schopna nabídnout řešení mnoha problémů, jež se v současné době dotýkají evropských zemědělských podniků, a to je zjevnější ve státě, v Irsku, který není členem EU, kde existují rovnocenné snahy, jak pokud jde o dosažení spravedlivé a řádné dohody ohledně SZP, tak o pokrok ve formě provedení nezbytných změn v zemědělství 21. století. Abychom však získali důvěru a loajalitu evropských zemědělců, musí jim nová SZP nabídnout stabilitu a spravedlivé ceny, jaké jsou v současné době stanoveny pro statky, které vytvářejí. Evropští občané na oplátku dostanou nejen bezpečné produkty vysoké kvality se zárukou, že byly vypěstovány podle vysokých standardů EU pro praxi, ale budou mít prospěch i ze společenských a kulturních aspektů SZP, jako jsou ty, jež jsou obsaženy ve druhém pilíři. EU si musí udržet především důvěru evropských zemědělců. Zemědělci si uvědomují, že s touto novou dohodou přichází změna a jsou současně připraveni ji přijmout. Aby byl tento dobrý vztah využit, musí instituce EU dospět k dohodě, která bude pokroková a přitom řádná a spravedlivá vůči všem.

  Béla Glattfelder (PPE), písemně. – (HU) Evropa bude po roce 2013 potřebovat stále účinnou a společnou zemědělskou politiku. To je důvod, proč by měl být rozpočet EU na zemědělství zachován alespoň ve stávající výši.

Evropa má zvláštní odpovědnost za zajišťování bezpečnosti potravin na světě. Je to z toho důvodu, že v Evropě mohou být produkovány nejbezpečnější potraviny podle nejpřísnějších předpisů ochrany životního prostředí. Hlavním úkolem SZP je tedy chránit zemědělskou výrobní kapacitu Evropské unie.

Proto je nezbytné zajistit, že se nesníží přímé platby.

V případě dotací pro rozvoj venkova v rámci druhého pilíře musí být zaručeno, že budou využívány především pro zemědělské účely.

Zemědělci by měli být chráněni před extrémními výkyvy intervenčních cen, ke kterým během posledních několika let obvykle docházelo. Potřebujeme intervenční nástroje pro trh a v určitých sektorech, jako je například odvětví vína a mléka, je třeba přijmout opatření na omezení nabídky. To by snížilo ztráty zemědělců, ke kterým dochází v důsledku kolísání cen.

Evropský obchod s potravinami je mnohem soustředěnější než potravinářský průmysl nebo zemědělská výroba. Stovky zemědělců velmi často soutěží s velkým řetězcem hypermarketů a jejich vyjednávací pozice jsou mnohem horší. To je důvodem, proč musíme zlepšit spolupráci mezi zemědělci. Vyžaduje to však výjimku z přísných pravidel hospodářské soutěže EU v oblasti zemědělství.

Dovozy ze třetích zemí by měly podléhat stejně přísným předpisům v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a dalším předpisům, jaké dodržují evropští zemědělci.

  Elisabeth Jeggle (PPE), písemně. – (DE) Zpráva z vlastního podnětu pana Lyona zapojuje Parlament do raného stádia diskuse týkající se budoucnosti SZP. Chtěla bych všem zúčastněným poděkovat za odvedenou práci. Pro celé Společenství byly formulovány cíle zaměřené na budoucnost.

Pokud chceme zajistit komplexní a udržitelný rozvoj zemědělství v celé Evropě, musí být, podle mého názoru, zváženy tři základní věci. 1. Je nezbytné, abychom zajistili, že SZP bude po roce 2013 dostatečně financovaná a že sestavíme odpovídající rozpočet.

2. Vyzkoušená a otestovaná dvoupilířová struktura se stejně silným prvním i druhým pilířem musí být zachována. Jediným způsobem, jak můžeme zachovat evropský model zemědělství je zajistit, aby výroba našich potravin probíhala v souladu s nejvyššími standardy na základě prvního pilíře a, v rámci druhého pilíře poskytnout dobré vyhlídky týkající se rozvoje venkovských oblastí, vytváření pracovních míst a infrastruktury pro zemědělce i osoby neprovozující zemědělskou činnost, muže i ženy a zvláště pro mladé lidi.

3. Velké výkyvy na liberalizovaných trzích a důsledky změny klimatu stále vyžadují existenci záchranné sítě. Následkem změny klimatu nám vyvstaly nové cíle v souvislosti s tržní orientací, bezpečností produktu, ochranou zvířat a potřebou chránit životní prostředí a biologickou rozmanitost. Tváří v tvář těmto výzvám je dobrá zemědělská politika tou nejlepší politikou pro budoucnost a je v zájmu všech našich občanů.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Toto usnesení předpokládá přechodné období z režimu historického základu pro určování výše plateb přímých podpor do následujícího finančního plánovacího období. Nabízíme tedy možnost přechodného období. Takové období je nezbytné, ale plných sedm let by bylo nepřiměřeně dlouhé přechodné období. Prodlužovat zavádění nové metody by mohlo nepříznivě dopadnout na dosažení důležitého cíle reformy SZP – poskytovat podporu, jež je cílená, spravedlivá, vyvážená, jednoduchá a transparentní. Jedním z argumentů pro zachování rozpočtu SZP na úrovni roku 2013 jsou oprávněná očekávání nových členských států, že podpora v rámci SZP bude v jejich případě srovnatelná s tou, která je poskytovaná starým členským státům. Jsem přesvědčena, že SZP může být silná a skutečně společná jen tehdy, pokud jejím cílem bude zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi evropskými zemědělci. Nenarušená hospodářská soutěž v Evropě je rovněž předpokladem pro konkurenceschopnost evropských zemědělců na světových trzích. Chtěla bych vyzdvihnout politickou vůli vyjádřenou v usnesení, která se týká posílení postavení prvovýrobců v potravinovém dodavatelském řetězci, aby organizace sdružující prvovýrobce mohly fungovat efektivněji a aby mohly za stejných podmínek diskutovat s velkými maloobchodními společnostmi i s podniky zpracovatelského průmyslu. Doufám, že prvek rozvoje venkova bude v rámci SZP posílen a že hlavní pozornost ve strategii rozvoje venkova bude zaměřena na venkovské obyvatelstvo, na zlepšení životního prostředí, modernizaci a restrukturalizaci zemědělství, posílení soudržnosti a zlepšení odbytu zemědělských výrobků a konkurenceschopnost, na zachování pracovních míst a jejich vytváření ve venkovských oblastech a na změnu klimatu, obnovitelnou energii a biologickou rozmanitost.

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2013 je pro nás mimořádně významná. Na SZP závisí mnoho důležitých skutečností – struktura rozpočtu Evropské unie a budoucnost zemědělství, zemědělci a venkovské oblasti. Celý Evropský parlament si musí uvědomit význam SZP pro budoucnost EU. Zásadní je samozřejmě otázka přímých plateb, tak jako potřeba odstranit jejich rozdílnou výši v jednotlivých zemích. Rozdíly ve výších plateb v různých členských státech jsou dnes příliš velké. Tato skutečnost podrývá smysl zásady solidarity, rovnosti a principu sounáležitost. Tím, co zemědělci potřebují ze všeho nejvíce, je jistota stabilních příjmů, a to jak v současnosti, tak v dlouhodobém výhledu. Bez nich je velmi nesnadné modernizovat zemědělské podniky a bude obtížné zachovat příznivý vliv zemědělství na přírodní a kulturní prostředí. Přičiňme se tedy, abychom pomohli zajistit, že budoucí změny ve společné zemědělské politice povedou ke stabilním příjmům pro evropské zemědělce. Děkuji mnohokrát.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. – Vítám tuto zprávu, která je prvním krokem při přezkoumávání podoby a povahy společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Tato zpráva zdůrazňuje, že po roce 2013 společná zemědělská politika existovat bude, že by měla zůstat společnou politikou a že by její rozpočet měl být zachován přinejmenším na stávající výši. Zpráva si stojí za tím, že tato politika by měla být politikou EU číslo jedna a odmítá snahy o její znovuznárodnění. Zemědělci by neměli mít starosti o to, zda Parlament rozumí jejich obavám. SZP po roce 2013 by měla podporovat aktivní producenty a odměňovat je za potraviny, které vyrábějí, a za mnohé veřejné statky, které společnosti poskytují – včetně dobrých životních podmínek zvířat a ekologických norem. Opatření na podporu trhu budou nezbytná při poskytování přiměřených záchranných sítí proti extrémní nestabilitě trhu, která je jevem, jenž bude pro trh v budoucnu pravděpodobně charakteristický. Pouhým sedmi procentům zemědělců v EU je pod 35 let věku – to jasně ukazuje, že musíme zajistit podmínky, které udrží mladé lidi u provozování zemědělské činnost. Je nezbytné, abychom se v rámci SZP po roce 2013 pevně soustředili na mladou generaci a postarali se tak o rozvoj zemědělství pokrokovým a účinným způsobem.

  Ivari Padar (S&D), písemně. – (ET) Na začátku chci poděkovat svému kolegovi, panu Lyonovi, za sepsání velmi vyvážené zprávy. Domnívám se, že nám pomohla vytvořit již dobrý základ pro diskusi, jež proběhne v blízké budoucnosti. Změna zemědělské politiky je asi jedním z největších úkolů tohoto plenárního zasedání. Je pravdou, že plody těchto právních předpisů budeme moci začít sklízet mnohem později, možná za deset let. Ačkoli nejdůležitějším úkolem zemědělství je zajišťovat potraviny, získává jako důležitý veřejný zájem stále větší uznání, ať už se projevuje v sociální, environmentální či kulturní politice. Ve skutečnosti je to poměrně malá část populace, která živí 100 % obyvatel, využívá půdu hospodárným způsobem a stará se o sociální rovnováhu ve venkovských oblastech v celé Evropské unii. Zpráva je dobrým podkladem pro další diskuse. Děkuji

  Ulrike Rodust (S&D), písemně. – (DE) Děkuji panu zpravodaji. Mnohé myšlenky mojí skupiny byly zapracovány do předkládané zprávy a nyní jsme dosáhli velmi dobrého výsledku.

Naším nejdůležitějším cílem musí být zajištění vysoce kvalitní výroby potravin.

V rámci diskuse ohledně organizace agrární reformy se často hovořilo o kompenzaci za veřejné statky. Tato debata se, podle mého názoru, ubírá správným směrem.

Pouze tehdy, budou-li občané EU přesvědčeni o tom, že se opravdu snažíme a že finanční prostředky nejsou vypláceny jednoduše paušálně, dostane se společné zemědělské politice uznání, jaké si zasluhuje.

Rozvoj venkovských oblastí hraje významnější roli než kdy jindy. S cílem zabránit zničení a dezertifikaci našeho zemědělství musíme vyvinout další nástroje, které zastaví vylidňování venkova.

Venkovské oblasti s činorodým prvkem jsou atraktivním prostředím pro život nejen pro zemědělce, ale i pro lidi, kteří nechtějí žít ve městech.

Abychom mohli navenek vyslat jasný signál, měli bychom zprávu v jejím stávajícím znění schválit velkou většinou.

  Csaba Sógor (PPE), písemně. – (HU) Když evropský integrační proces začal, zajišťovala společná zemědělská politika nejen dodávky potravin pro populaci, ale položila i základy moderního evropského zemědělství a dalších specifických politik. Evropská unie se však nedávno rozšířila o 12 nových členských států. To znamená, že EU získala novou zemědělskou populaci v počtu 7 milionů lidí a doplnila tak již stávajících 6 milionů,, které měla před rokem 2004. Vedle toho se rozloha zemědělské půdy EU, která činila 130 milionů hektarů, po přijetí nových členských států zvětšila o 40 % na 185 milionů. Když byly nové státy přijímány, očekávaly, že jejich zemědělci časem dosáhnou stejné úrovně podpory ze SZP jako zemědělci ve starých členských státech. Toho však může být docíleno pouze tehdy, jestliže prostředky věnované na zemědělskou politiku nebudou po roce 2013 kráceny. EU musí brát ohled na odlišné poměry v členských státech a jejich potřeby, protože evropské zemědělství bude podporovat zájmy členských států, zemědělců a občanů jedině tehdy, nebudou-li prostředky v důsledku rozdílné úrovně modernizace přidělovány nespravedlivě.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D), písemně. – (HU) Společná zemědělská politika vyžaduje zásadní a odvážnou reformu, která zohlední zvláštní postavení nových členských států. Zachování SZP je v očích evropských daňových poplatníků zcela rozumné a obhajitelné při jednáních s ministerstvy financí, a pokud to můžeme demonstrovat vedle evropské bezpečnosti potravin, může zemědělství společnosti poskytovat i veřejné statky v sociální oblasti a oblasti životního prostředí. Domnívám se, že pouze důsledná reforma může společnou zemědělskou politiku zachránit. Zemědělské investice nových členských států by měly být podporovány dotacemi, jinak bude evropské zemědělství fungovat na základě dvou nebo, vezmeme-li v úvahu situaci v Rumunsku a Bulharsku, třech různých stupních rozvoje. To dále zvýší rozdíl mezi starými členskými státy EU-15 a 12 novými členskými státy. Dosažení ekologického zemědělství v Evropě a vytváření veřejných statků v oblasti životního prostředí vyžaduje nové investice, zejména v nových členských státech. Zemědělci by neměli být trestáni, ale mělo by se jim dostat finančních pobídek, aby si díky nim mohli zakoupit stroje, jež umožní obdělávání půdy, které je šetrné k životnímu prostředí i půdě, nahradit genofond za pěstované druhy a investovat do ochrany životního prostředí a čištění vody.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Při reformě SZP nesmíme zapomínat na zásady integrace, solidarity a sounáležitosti. Přímé platby se významně dotýkají zajišťování dodávek potravin. Nejenže pomáhají stabilizovat příjmy zemědělců, ale kompenzují i náklady v souvislosti s povinností dodržovat stále se zvětšující požadavky, které jsou v oblasti zemědělství předepisovány. Pokud neodstraníme rozdíly v úrovni přímých podpor, tento nástroj – hlavní finanční nástroj SZP – bude dále rozdělovat Evropskou unii na staré a nové členské státy. Upuštění od historického systému plateb by nebylo pouze symbolickým gestem ve smyslu plnější integrace, ale přispělo by i k zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže na jednotném trhu Společenství. Kromě toho je nezbytné, aby strategie rozvoje venkova byla i nadále ústředním prvkem SZP a podporovala hospodářský a sociální rozvoj v širším slova smyslu. Zásadní úloha je plněna prostřednictvím nepřetržité restrukturalizace a modernizace zemědělských podniků a také mnoha inovací s účelem zvýšit účinnost a zlepšit konkurenceschopnost v rozšířené Unii. Silný druhý pilíř je příležitostí pomoci mladým zemědělcům zahájit zemědělskou činnost a také vylepšit kvalitu života, aktivovat společnost a zlepšit postavení žen ve venkovských oblastech.

4. Důsledky opětovného zahájení jednání se zeměmi Mercosur o uzavření dohody o přidružení pro zemědělství v EU – příprava příštího summitu EU-Brazílie, který se má konat dne 14. července 2010 v Brasilii (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o:

– otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi o důsledcích opětovného zahájení jednání se zeměmi Mercosur o uzavření dohody o přidružení pro zemědělství v EU, kterou pokládají paní McGuinnessová, pan Deß, pan Papastamkos, paní Mathieuová, paní Nedělchevová, pan Dantin, pan La Via, paní Jeggleová, pan Jahr, paní Klaßová, paní Köstingerová, paní De Lange, pan Silvestris, paní Lullingová, pan Glattfelder, paní Herranz Garcíová, pan Mato Adrover, pan Dorfmann, pan Kalinowski, pan Daul, paní Patrão Nevesová, pan Siekierski, pan Béchu, pan Niculescu, pan Mayer a pan Audy jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), pan Nicholson a pan Wojciechowski jménem skupiny Evropských konzervativců a liberálů, pan Bové jménem skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance, pan Lyon jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, pan Capoulas Santos a paní Kadenbachová jménem skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (O-0079/2010/rev. 2 - B7-0315/2010), a

– otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi o přípravách příštího summitu EU-Brazílie, která se má konat dne 14. července 2010 v Brasilii, kterou pokládá pan Yáñez Barnuevo García jménem skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (O-0091/2010 - B7-0317/2010).

  Mairead McGuinness, autorka. − Pane předsedající, děkuji vám za vaše vysvětlení v rámci vašeho jednominutového projevu, ale mohla bych této příležitosti využít: mám procesní námitku. Byla jsem mezi autory první otázky k ústnímu zodpovězení. Nejsem příliš nadšená z toho, že o tom teď vedeme společnou rozpravu, v rámci které se projednávají dvě otázky současně. Už od května se snažím o to, aby se otázka unie Mercosur dostala na pořad jednání. Myslím, že by to neměla být společná otázka, a chci vyjádřit svůj nesouhlas s touto naprostou nehorázností, ke které dnes dopoledne došlo. Nevím, jak k tomu došlo či proč k tomu došlo. Jsem tím ale velice zklamána. Mohu se k tomu během rozpravy ještě vrátit? Ráda bych dostala nějaké vysvětlení a doufám, že mě ostatní kolegové podpoří.

  Předsedající. – Paní McGuinessová, jako dlouholetá poslankyně této sněmovny víte, že o tom, že rozprava bude uspořádána tímto způsobem, rozhodla Konference předsedů, a proto také takto probíhá. Vaši nespokojenost v této věci beru přirozeně na vědomí, ale chtěl bych vás požádat, abyste pochopila, že to nyní nemůže být předmětem diskuse, protože by v takovém případě nemohl vystoupit nikdo z poslanců, kteří zde mají hovořit.

  James Nicholson , autor. − Pane předsedající, domnívám se, že se ocitáme v problematické situaci, protože neproběhly konzultace. Býval bych si myslel, že jako autoři otázky týkající se unie Mercosur bychom se mohli dočkat alespoň takové slušnosti, že se s námi bude konzultovat, proč k tomu došlo. Jsem si vědom toho, že Konference předsedů je alfou a omegou všeho, ale vy jste, pane předsedající, vynikajícím členem předsednictva tohoto Parlamentu a já věřím, že předsednictvu vyřídíte zprávu, že když se má v tomtoParlamentu vést rozprava o zemědělství, musíte na to vyhradit dostatek času.

Dnes dopoledne na to jednoznačně dostatek času nebylo. Viděli jste, jaký je o to zájem, a viděli jste, jaký je to problém. Nemohli bychom se dobrat toho, že tento Parlament bude fungovat s ohledem na poslance Parlamentu, a nikoli s ohledem na správu Parlamentu? Jsme lidé, které si náš lid zvolil jako své zastupitele, nejsme žádná administrativa, která bere tučné mzdy…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Předsedající. – Pane Nicholsone, vzali jsme vaše slova na vědomí a vaše výhrady přirozeně postoupíme parlamentnímu předsednictvu. Rozpravy neorganizuje administrativa. Administrativa pomáhá politickým orgánům s organizací rozprav.

  Mairead McGuinness, autorka. − Pane předsedající, nejde o to, že je léto a že jsme všichni podráždění. Jde o to, že to, co říkáme, má svoji váhu, a že svoji práci bereme vážně. Chci si vzít 30 vteřin, protože mám dvě prázdné stránky. Položila jsem Komisi pět otázek. Nechci hovořit dříve, než dostanu odpovědi. Vezmu si slovo opět na konci této rozpravy.

  Předsedající. – Mnohokrát vám děkuji, paní McGuinnessová. Čas, který jste nyní nevyužila, vám pak nahradím.

  James Nicholson , autor. − Pane předsedající, řekl bych, že nedávné rozhodnutí Komise opětovně zahájit jednání se zeměmi Mercosur o dohodě o volném obchodu mnohé lidi překvapilo. Jelikož nyní vstupujeme do období, kdy budeme svědky reformy SZP, a zrovna jsme o tom hovořili, je každému jasné, že zemědělství bude hlavní součástí této dohody.

Uznávám sice, že služby Komise mají ve své pravomoci, aby opětovně zahájily jednání, ale udělaly by mnohem lépe, kdyby o svých úmyslech informovaly Parlament. Tahle záležitost může v řadě odvětví evropského zemědělského průmyslu otevřít Pandořinu skříňku, a mám proto vážné pochybnosti o tom, že je moudré, abychom se v budoucnu pouštěli do jakéhokoliv dalšího jednání.

V Brazílii a Argentině se i nadále vyskytují vážné problémy, pokud jde o zpětnou sledovatelnost zvířat a další zdravotní a bezpečnostní záležitosti. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) došla ve své poslední zprávě o návštěvě ve státě Santa Catarina k závěru, že dobytek přepravovaný z Argentiny do Brazílie, ba dokonce i mezi jednotlivými státy Brazílie, byl kontrolován jen velmi zřídka. Zrovna tak se uvádí, že nedošlo k prosazení pravidel na označování dobytka. A to jsou jen některé příklady z mnoha dalších, které bych mohl na základě zprávy FAO z minulého října uvést.

Pane komisaři, musím říci zcela na rovinu, že budete-li se chtít i nadále ubírat touto cestou, budete se na každém kroku setkávat s odporem. Dokáži do určité míry porozumět tomu, proč se to může jevit jako přitažlivá možnost, protože jednání ve Světové obchodní organizaci (WTO) příliš nepostupují, skutečně se ale domnívám, že Světovou obchodní organizaci (WTO) to může zničit. Dosáhne-li Mercosur v jednání s EU úspěchu, proč by pak tyto země měly ještě pokračovat v jednání s WTO?

Je třeba, abyste pochopili, že se nebude nijak snižovat úroveň norem týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat či jejich zpětného sledování. Spotřebitelé a výrobci v Evropské unii musí být chráněni a k tomu, domnívám se, nepovede obchodní dohoda s unií Mercosur. Její výsledek bude ve skutečnosti zcela opačný.

  José Bové, autor. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, opětovné zahájení jednání s unií Mercosur v době, kdy se Evropská unie chystá znovu definovat svou zemědělskou politiku, je známkou nebezpečné nedůslednosti Komise. Již nyní Evropa dováží 500 000 tun hovězího masa. Pokud by došlo k ještě většímu otevření trhu, bylo by to v neprospěch chovatelů dobytka v méně příznivých oblastech Evropy, aniž by přitom bylo zaručeno zohlednění zdravotních a sociálních norem. To je pro nás nepřijatelné.

Evropa kupuje 38 milionů tun sóji a krmiva pro dobytek. Tyto dovozy, pocházející z Brazílie a Argentiny, odpovídají monopolnímu obhospodařování více než 19 milionů hektarů, které jsou soustředěny v rukou tří podniků: Cargill, ADM a Bunch. Mezi lety 2001 a 2004 bylo v důsledku pěstování sóji zničeno 1,2 milionů hektarů tropického a rovníkového pralesa. Je to jedna z hlavních příčin zvyšování emisí skleníkových plynů a ztráty biologické rozmanitosti.

Evropský parlament se rozhodl vypracovat zprávu o obnovení autonomie v produkci rostlinných bílkovin používaných jako krmivo pro dobytek. Toto rozhodnutí je motivováno potřebou vytvořit zemědělství, které bude šetrné k životnímu prostředí, a bojovat proti změně klimatu. Návrh této dvoustranné dohody tyto snahy zcela zhatí. Evropská komise tak zase jednou své zemědělství a své zemědělce prodává pod cenou, aby zařídila příležitostné zisky společnostem poskytujícím služby. Tyto výhody nebudou v zájmu rodin zemědělců ze zemí Mercosuru, nýbrž pouze rodin ze zemědělsko-průmyslových skupin. Přesvědčivý důkaz o tom lze najít ve zprávě skupiny Tyson, podnikové korporace ze Spojených států, která je těžkou vahou na mezinárodním trhu s masem a která oznámila, že v Brazílii učinila investice – cituji, a je to skutečně v její zprávě – aby této země využila jako základny pro vývoz do Evropy.

Některé další podniky, jako například Doux Group, tento krok předpokládaly a koupily proto v roce 1998 brazilskou Frangosul Group. Velký počet drůbežářů, především v Británii, za tuto dohodu zaplatil svou cenu.

Zdá se, jako by Evropa zesilováním svých útoků proti zemědělcům chtěla i nadále pokračovat ve své politice přemísťování výroby. Tento šílený trend musíme zastavit, a to tak, že našim občanům budeme nabízet kvalitní, místně vyráběné potraviny.

  George Lyon, autor. − Pane předsedající, opravdu se pokusím být stručný. Opětovné zahájení jednání s unií Mercosur vyvolává reálné obavy.

Zastupuji zde Skotsko, které má rozsáhlou produkci hovězího masa. Je to vysoce nákladný systém a je důležité, aby tento systém i nadále fungoval, nemá-li se Skotsko dočkat toho, že kvůli zaplavení trhu levným zbožím z dovozu budou jeho venkovské oblasti z větší části opuštěny. Máme vážnou obavu, že bychom se mohli dočkat toho, že skotská produkce hovězího masa padne za oběť potřebě vyjednat a uzavřít dohodu se zeměmi unie Mercosur.

Rád bych proto v této souvislosti vznesl několik otázek, které nejsou jen záležitostí Skotska, ale právě tak i záležitostí Irska či Francie a vůbec celé Evropy. Především bych se rád zeptal, proč před tímto oznámením neproběhla, jak se zdá, žádná konzultace s Parlamentem ani s parlamentním Výborem pro zemědělství. Už jen z ohledu na etiketu bychom o tomto oznámení měli být informováni předem a napomohlo by to i tomu, aby se v této věci mezi vámi a Parlamentem vytvářely přijatelné vztahy.

Zadruhé, na jaké zemědělské produkty se bude vztahovat mandát vyjednavačů? Může mi, prosím vás, někdo sdělit, v jakých mezích mohou vést jednání? Kolik tun hovězího masa? Jak velký budou mít přístup na trh? Je stanovena nějaká sazba nebo jsou stanoveny nějaké minimální sazby? Může mi, prosím vás, někdo říci, jaký je jejich mandát?

Další dva body. Kdy bude provedena studie s hodnocením dopadu, aby se zjistilo, jaký dopad mohou takového dohody mít, bez ohledu na jejich rozsah? Předtím, než něco podepíšeme, bychom měli přinejmenším vědět, jaký to bude mít dopad, a to především v době, kdy vedeme jednání o nové podobě SZP a rozhodujeme se o tom, jak se bude rozhodovat o budoucí podpoře zemědělských podniků. Tyto dvě věci spolu velmi těsně souvisejí, a musíme proto vědět, jaký bude dopad.

A konečně se chci zeptat, jak se na této věci podílí komisař pro zemědělství? Až doposud jsme se toho dozvěděli jen velmi málo o tom, jakou bude mít při jednáních roli a zda je to on, kdo odpovídá za mandát vyjednavačů. Bude Parlament před uzavřením jakékoliv konečné dohody předem konzultován? Chtěl bych znát odpovědi na tyto otázky.

  Předsedající. – Chtěl bych všechny upozornit na to, že dosavadní řečníci, kteří zde přednesli své příspěvky, včetně pana Capoulase Santose, jsou autory první otázky, která je předmětem této rozpravy, a že řečník, který vystoupí po něm, pan Yáñez-Barnuevo García, je autorem otázky druhé.

  CSLuis Manuel Capoulas Santos, autor. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Latinská Amerika jako celek a zejména pak země Mercosuru jsou strategickými partnery Evropské unie. Máme společnou historii a společné společenské hodnoty. Jde navíc o geopolitickou oblast, v níž svoboda, demokracie a dodržování lidských práv činí pozoruhodné pokroky. Prohlubování politických a kulturních vazeb a maximalizace oboustranného prospěchu v oblasti hospodářství dává proto velmi dobrý smysl.

Vítám proto evropské rozhodnutí opětovně zahájit jednání o dohodě o přidružení s unií Mercosur, i když přitom zároveň lituji a odsuzuji nedávná ochranářská opatření ze strany Argentiny, která jsou v naprostém rozporu s duchem otevřenosti, kterou projevuje evropská strana.

Musím nicméně Komisi varovat před možnými negativními důsledky pro evropské zemědělské odvětví, pakliže by tato jednání nebyla vedena s náležitou péčí. Všichni jsme si dobře vědomi, jak velmi nerovný je náš obchod uskutečňovaný se zeměmi Mercosuru a s ním spojené výrobní podmínky a požadavky na zemědělce na obou stranách Atlantiku.

Vedle otázek, které byly předloženy písemně, zejména otázka, která se týká toho, jak chce Komise řešit problém citlivých produktů, bych chtěl z tohoto důvodu vědět, jak hodlá Komise reagovat na pochopitelné opatření ze strany Argentiny.

  Luis Yáñez-Barnuevo García, autor. – (ES) Pane předsedající, dnes si můžeme blahopřát: první blahopřání patří španělskému ministrovi zahraničních věcí, panu Moratinosovi, jemuž se podařilo zajistit určitému počtu kubánských politických vězňů návrat do Španělska, jinými slovy se mu to v tuto chvíli právě daří; a dále také panu Guillermu Fariñasovi, politickému vězni, který těmto vězňům držením hladovky a díky své vytrvalosti a obětavosti tuto svobodu vydobyl.

Abych se však obrátil k otázce, kvůli níž jsme se zde dnes sešli, především bych rád poblahopřál Radě za to, že zahájila jednání o významné obchodní dohodě, která má zároveň svůj politický rozměr a která se týká spolupráce mezi Evropskou unií a unií Mercosur, jak se o tom rozhodlo na madridském summitu, který se konal dne 18. května tohoto roku. Není pravda, co zde bylo řečeno, protože Parlament těmto jednáním opakovaně vyjádřil svou podporu, a to jednak v rámci delegace pro vztahy se zeměmi unie Mercosur, v rámci delegace pro evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění (EuroLat) a jednak i na samotných plenárních schůzích při několika parlamentních zasedáních. Hovoříme zde o tom, co by se mohlo a mělo stát největší obchodní dohodou, která kdy byla na světě uzavřena, která přinese rozvoj, blahobyt, pokrok a zaměstnanost 800 milionům lidí a která nevídanou měrou přispěje ke zvýšení výměny komodit, zboží a služeb mezi těmito dvěma regiony.

Zemědělství je pouze jednou částí této makrodohody. Během jednání bude třeba usilovat o dosažení vyvážených dohod, nikoli ovšem na pozadí mentality protekcionismu, který je nepřítelem rozvoje a blahobytu; protekcionismu evropského a rovněž i protekcionismu některých zemí Mercosuru. Průmysl a služby každopádně představují 97 % hrubého domácího produktu Evropy, zemědělství pouze 2,1 %. K obavám je proto třeba zaujmout přístup odpovídající jejich rozměrům a jejich oprávněnosti.

Pane komisaři, nadcházející summit Evropské unie – Brazílie, který se má konat dne 14. července, by měl napomoci k prosazení a urychlení těchto jednání, jejich dokončení je nyní, v době hospodářské krize, kterou nyní procházíme, ještě důležitější; tato dohoda bude příspěvkem k řešení této krize.

  Karel De Gucht, člen Komise. − Pane předsedající, vzhledem k tomu, že se jedná o společnou rozpravu, a se svolením pana předsedy, bych se chtěl hned na začátku tohoto zasedání vyjádřit jak k zemědělským důsledkům dohody o přidružení s unií Mercosur, tak k nadcházejícímu summitu. Milerád tak budu odpovídat v jakékoli formě, pro jakou se pan předseda rozhodne.

Začnu otázkou unie Mercosur. Znovuotevření jednání o dohodě o přidružení s unií Mercosur má pro EU nesmírný význam, a to jak politický, tak hospodářský. Z politického hlediska je Mercosur největším integračním projektem v Latinské Americe, a není proto třeba zvlášť zdůrazňovat geopolitický význam posilování našich vazeb s tímto kontinentem. Máme již uzavřené dohody s Chile a s Mexikem, nedávno jsme dokončili jednání s Kolumbií, Peru a Střední Amerikou, je proto zcela logické, že se budeme angažovat i v jednání s unií Mercosur.

Z hospodářského hlediska by dobře vyjednaná dohoda mohla přinést významný prospěch jak EU, tak unii Mercosur. Nemůžeme si v této nelehké době dovolit přehlížet možnosti nových pracovních míst a růstu, které tato dohoda oběma regionům nabízí.

Mercosur je velká a hospodářsky dynamická jednotka, která jako celek vytváří HDP ve výši 1 300 miliard EUR s tím, že podle odhadů by její HDP mělo dosahovat v roce 2010 růstu 5 % a v roce 2011 4 %. Pro EU je to důležitý partner, jehož význam stále roste. Z hlediska evropského vývozu se řadí na úroveň Indie a před země, jako je Kanada či Korea. Během čtyř let, které předcházely nástupu krize, se vývoz z EU do zemí Mercosuru každoročně zvýšil o více než 15 %.

Mercosur je klíčovým partnerem také z hlediska přímých zahraničních investic. Investice EU v zemích Mercosuru činí více než 165 miliard EUR – více než investice EU v Číně, Indii a Rusku dohromady. Vzhledem k velikosti Mercosuru a jeho potenciálu a vzhledem ke skutečnosti, že Mercosur je dosud poměrně chráněným trhem, mohly by v rámci dohod s významnými obchodními partnery EU, jako je Korea nebo Indie, které byly v poslední době ze strany EU uzavřeny nebo na kterých se nyní pracuje, hospodářské zisky pro evropský obchod patřit k těm nejvýznamnějším.

Znovuotevření těchto jednání je také projevem snahy obou regionů o další podporování volného obchodu a odmítání protekcionismu. Komise toto rozhodnutí přijala po důkladném prozkoumání celé věci a po detailní interní debatě. Při přijímání tohoto rozhodnutí Komise pozitivně ocenila postoje, které Mercosur zaujal během neformálního dialogu na technické úrovni k otázkám, jako je obchodování se zbožím, přidělování veřejných zakázek či odvětví některých služeb.

Rád bych k tomu dále řekl, že hned poté, co kolegium toto rozhodnutí přijalo, jsem šel do Výboru INTA, kde jsme znovuotevření těchto jednání  podrobně projednávali. Mohl bych také ještě dodat, že Rada je toho názoru, že s Evropským parlamentem jsem jednal mnohem lépe nežli s nimi, takže nebyli vůbec potěšeni. Učinili jsme tak na základě mandátu, který máme, tudíž jsme žádný nový mandát nepotřebovali. Bylo to řádné rozhodnutí kolegia a Parlament byl o věci hned vzápětí důkladně informován.

Je ovšem třeba jasně říci, že výhledově je postoj našich partnerů z Mercosuru takový, že umožňuje znovuotevření jednání, ale to samozřejmě ještě není zárukou jejich úspěšného výsledku. To je něco docela jiného. Stručně řečeno budeme muset dojednat dohodu, která bude ambiciózní, a to především v odvětvích, jako je obchod se zbožím a službami či duševní vlastnictví včetně zeměpisných označení.

První setkání s unií Mercosur se konalo minulý týden v Buenos Aires. Toto kolo jednání bylo spíše technického rázu, abychom si po více než pětileté přestávce uvědomili svou výchozí pozici a zjistili, kde jednání v roce 2004 skončila, jednání, která se týkala procesních záležitostí a možností dalšího postupu vyjednávání. O vývoji těchto jednání budeme samozřejmě Evropský parlament a Radu v plné míře informovat.

Co se týče vašich konkrétních otázek, Komise pracuje na základě pokynů pro vyjednávání přijatých Radou v roce 1999. Z těchto pokynů Komisi plyne úkol vyjednat s unií Mercosur vyváženou a všestrannou dohodu s cílem podstatným způsobem liberalizovat všechny oblasti obchodu v souladu se závazky EU v rámci WTO. To platí pro všechny oblasti, na které se tato dohoda bude vztahovat, včetně zemědělství.

Komise si je velmi dobře vědoma toho, že otázka zemědělství v těchto jednáních je velmi citlivá, a bude brát při vyjednávání s Mercosurem tento aspekt v úvahu. Nezapomínejme také, že i my máme zemědělské zájmy, které chceme v Mercosuru prosazovat, jako je víno, sýry, ovoce a zelenina a zeměpisná označení. Jsme si v této souvislosti vědomi toho, že ve většině citlivých odvětví bude možná nutno učinit doprovodná opatření. Je ovšem ještě příliš brzy na to, abychom zde vedli diskusi o tom, nač by se tato opatření mohla vztahovat. Vyjednávání bylo teprve zahájeno a k diskusím o podstatných věcech jsme se zatím ještě nedostali.

Své nabídky týkající se zemědělství jsme v tuto chvíli ještě nepředložili a byla tu vznesena otázka – nevím kým – ohledně toho, jaké je v tomto ohledu postavení komisaře pro zemědělství. Tím, kdo rozhoduje o tom, co v rámci zemědělství budeme nabízet, není komisař pro obchod. Na tom se musím s komisařem pro zemědělství shodnout já, a pokud se na tom neshodneme, pak o tom bude jednat kolegium komisařů a to pak také učiní rozhodnutí. Takový je tedy postup, takže pan Dacian Cioloş je do těchto diskusí plně zapojen.

Uvědomujeme si také, že budeme muset vzít v úvahu dřívější nabídky, které EU v oblasti zemědělství předložila při jednání v Dohá s tím, že Mercosur by měl patřit mezi hlavní příjemce. Dovolte mi, abych v této souvislosti vysvětlil, že opětovné zahájení jednání s unií Mercosur nijak nepodrývá naši snahu o úspěšné dokončení DDA. V zásadě pouze vyjednáváme dohody o volném obchodu, které jsou v souladu s pravidly WTO a které na základě, z něhož vycházejí, jímž je acquis WTO, mají mnohem větší rozsah než jednání v Dohá. Domnívám se, že pokud správně zvolíme, bude možné úspěšně dokončit obě jednání.

Co se týče bezpečnosti potravin, není třeba zvlášť zdůrazňovat, že dovážené výrobky musí plně odpovídat požadavkům EU na bezpečnost potravin. Budiž jasně řečeno, že se nikdo nesnaží o to, abychom vyjednali podmínky, které budou na úkor našich zdravotních a bezpečnostních požadavků, a to ani v případě Mercosuru ani v žádném jiném případě! EU rozhodně nepřistupuje k žádnému obchodnímu jednání s tím, že bude v EU snižovat úroveň ochrany. Pravidla WTO nám dávají právo stanovit si vlastní úroveň ochrany za předpokladu, že se bude zakládat na uznávaných vědeckých důkazech – to je nezcizitelné právo.

A konečně co se týče dopadů možné dohody, posouzení udržitelných dopadů obchodní dohody mezi EU a Mercosurem bylo již provedeno a je veřejně dostupné od března 2009. Komise navíc toto posouzení dopadů v nadcházejících měsících doplní o tématicky více zaměřenou ekonomickou studii.

Nyní mi dovolte, abych promluvil o summitu EU–Brazílie; nejprve shrnu naše vztahy. Brazílie má nezpochybnitelné mezinárodní postavení, které vyplývá z její rozlohy, počtu obyvatel a hospodářského výkonu. Podporuje mnohostrannost, je členem G20 a je klíčovým aktérem v celosvětových diskusích o změně klimatu, hospodářské správě, reformě OSN, obchodních záležitostech a vymýcení chudoby. Brazílie mimoto často funguje jako neformální spojení mezi západními a rozvíjejícími se a rozvojovými zeměmi. Brazílie je jednou z devíti zemí, s nimiž EU uzavřela strategické partnerství. Toto partnerství bylo uzavřeno v roce 2007 a společný akční plán, který tomuto partnerství dává podobu konkrétních opatření, v roce 2008.

Množství společných iniciativ, úroveň vzájemného porozumění a prohlubování vztahů, které zahrnuje 18 probíhajících dialogů, svědčí o naší spokojenosti s prováděním společného akčního plánu. Toto bude již čtvrtým summitem EU–Brazílie, na němž nám půjde o to, abychom provedli inventuru dosaženého pokroku v našich vztazích a jednali o nejdůležitějších celosvětových výzvách. Nyní pro takové hodnocení nastala nejvhodnější chvíle, neboť funkční období prezidenta Luly se blíží ke konci.

Co se týče otázek životního prostředí, naplánovali jsme spolupráci s ohledem na kodaňský summit, který se konal loni v prosinci, a bioenergetickou iniciativu, na níž se podílí Brazílie, EU a Africká unie. Nadcházející konference o změně klimatu a biologické rozmanitosti v Cancúnu a v Nagoji jsou na předních místech pořadu jednání summitu, protože koordinace s Brazílií má zásadní význam pro úspěšný výsledek.

Dále také na návrh prezidenta Luly, který zazněl v létě na madridském summitu EU–Mercosur, se s Brazílií pokoušíme najít možnost společného stanoviska, které bychom zastávali na konferenci v Cancúnu. Komise Africké unie přijala náš společný návrh na trojstrannou spolupráci v oblasti bioenergetiky a věřím, že brzy budeme znát jejich odpověď.

Z hlediska spolupráce na mnohostranných fórech se snažíme docílit před summitem G20 v Soulu koordinace s Brazílií s cílem získat její podporu pro dosažení odpovídajícího zastoupení EU v systému OSN a cílevědomě se zasadit o dokončení kola jednání v Dohá. Brazílie usiluje o posílení svého vlivu v rámci celosvětového systému řízení a potřebuje naši podporu, aby mohla získat stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Jakožto rychle se rozvíjející ekonomika zaujímá Brazílie k EU velmi odlišný postoj ve vztahu k reformě Světové banky a MMF.

Celkem vzato je tedy zcela zřejmé, že jakožto celosvětově významní partneři máme společné úkoly a musíme hledat způsoby, jak překonat rozdílná stanoviska a hledat vzájemnou shodu. Na summitu potvrdíme svou snahu usilovněji bránit šíření jaderných zbraní a podporovat užší spolupráci. Brazílie se postavila proti sankcím namířeným proti Íránu, které loni v červnu přijala Rada bezpečnosti OSN. EU nicméně uvítala snahy Brazílie a Turecka, které vedly k teheránskému prohlášení, s tím, že sice poukázala na jeho nedostatky, ale současně zdůraznila i jeho hodnotu jako potenciálního nástroje k budování důvěry, který Íránu nabízí, aby se chopil příležitosti a přistoupil opět k vážným jednáním. Z taktického hlediska se sice rozcházíme, ale nacházíme společné východisko spočívající v zásadách obsažených ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a v tom, že je v zájmu Íránu, aby dokázal mírové účely svého jaderného programu.

V první části svého projevu jsem se ve větším rozsahu věnoval otázce jednání s Mercosurem, ale tato jednání budou samozřejmě předmětem diskuse na summitu. Já v Brasilii bohužel nebudu, ale vzhledem k tomu, že jsme se setkali teprve nedávno, abychom po dlouhé přestávce zahájili první rozhovory technického rázu, není pravděpodobné, že na summitu dojde k přijetí definitivních rozhodnutí o tomto jednání. Summit bude věnován rovněž regionálním otázkám: otázce Kuby, Hondurasu, Paraguaje a Venezuely. Na pořadu jednání je úloha a pomoc Brazílie při stabilizaci situace v Paraguaji, její odmítavý postoj k uznání nové honduraské vlády, její politika vůči Kubě a Venezuele.

A konečně také dokončujeme nesnadnou práci, která se týká některých otázek, jejichž řešení by měl přinést summit.. Jedná se zaprvé o podpis horizontální dohody o civilním letectví a dohody o letecké bezpečnosti. Za druhé o vyhlášení společného pracovního programu o trojstranné spolupráci s rozvíjejícími se zeměmi. Za třetí bude 14. července v Bruselu podepsáno prohlášení o záměru mezi Komisí a brazilskou Národní justiční radou posílit trojstrannou spolupráci v oblasti volební podpory a reformy soudnictví.

Naše vztahy s Brazílií ovšem nekončí u summitu; máme současně i další iniciativy, které dávají našim dvojstranným, regionálním a celosvětovým snahám plnější rozměr, ale už dávno jsem vyčerpal vyměřený čas. Další příklad se budu snažit uvést v odpovědi na vaše otázky.

  Georgios Kumutsakos, jménem skupiny PPE. – (EL) Pane předsedající, co se týče zemí Mercosuru, chtěl bych zdůraznit, že v odvětví zemědělské výroby má Evropská unie značný schodek v obchodní bilanci. Argentina přesto brání dovozu potravin ze třetích zemí, čímž vážně poškozuje vývoz evropských zemědělských potravinových produktů, mj. řeckého broskvového džemu. Rád bych se pana komisaře zeptal, jestli minulý týden během prvního kola jednání v Buenos Aires tento problém nadnesl. A dále, nevyvolává postoj Argentiny otázky týkající se neslučitelnosti jejích opatření s pravidly a závazky Světové obchodní organizace?

Krátká odbočka: pane komisaři, byla dokončena jednání s andskými a středoamerickými zeměmi. Abych byl upřímný, Evropa učinila v oblasti zemědělství ústupky, které vyvolávají vážné obavy a konkrétní otázky. Jak je zdůvodněna skutečnost, že Evropa v odvětví produkce rýže a cukru přidělila těmto zemím kvóty, které přesahují jejich výrobní kapacity? Je součástí těchto dohod také doložka čistého vývozce, aby se zabránilo vytváření obchodních trojúhelníků? Může nám Komise zaručit, že ceny dováženého ovoce a zeleniny zůstanou na stejné výši?

Rád bych se svým hlasem, pane komisaři, také připojil k hlasům ostatních kolegů poslanců, kteří zde hovořili o potřebě užší meziinstitucionální spolupráce mezi Komisí a Evropským parlamentem. Komise si musí uvědomit, že s Lisabonskou smlouvou se podmínky meziinstitucionální spolupráce změnily a změnila se také meziinstitucionální kultura. Čím dříve se tímto směrem vydáte, tím produktivnější a korektnější bude spolupráce mezi těmito dvěma institucemi.

  Edite Estrela, jménem skupiny S&D. – (PT) Pane předsedající, první summit EU–Brazílie, o jehož uspořádání se zasadilo portugalské předsednictví v roce 2007, vyplnil nevysvětlitelnou mezeru. Brazílie byla jedinou zemí BRIC, s níž Evropa neměla strategické partnerství.

Posilování dialogu mezi EU a Brazílií dává velmi dobrý smysl, protože nám umožňuje prohlubovat spolupráci v klíčových oblastech, jako je energetická bezpečnost, udržitelný rozvoj, biologická rozmanitost, změna klimatu ad.

Počet obyvatelstva Brazílie a její hospodářský rozvoj a politická stabilita z této země činí klíčového aktéra na mezinárodní scéně.

S ohledem na nadcházející 4. summit EU–Brazílie je třeba zdůraznit rovnováhu mezi oslavami dosaženého pokroku a hledáním dalších možnosti rozvoje tohoto partnerství, tak abychom byli schopni čelit společným výzvám a uvádět v soulad svá stanoviska, například v souvislosti s konferencí OSN o změně klimatu, která se bude konat koncem letošního roku v Mexiku. Tento summit je rovněž příležitostí k tomu, abychom pokročili v jednání s Mercosurem a mohli uzavřít dohodu o přidružení a překonat současné rozdíly.

  Marielle De Sarnez, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, ve sněmovně právě proběhla rozprava o společné zemědělské politice, při níž jsme opakovaně zdůrazňovali význam podpory evropského modelu, který je ve světovém měřítku zcela jedinečný.

Komise však ve stejné době rozhodla, a to bez jakékoliv předchozí veřejné debaty, o opětovném zahájení jednání s unií Mercosur, s čímž jsou spojena zničující rizika pro naše zemědělství a především pro chov zvířat, který se již nyní potýká s velkými obtížemi. Objem dovozu hovězího masa se zvýší o 70 %, dovoz drůbežího masa o 25 %. Toto zboží bude proudit do Evropy ve velkých objemech a za nižší ceny, protože jeho produkce nesplňuje stejné zdravotní, environmentální a sociální požadavky.

Pane komisaři, chtěla bych vám proto sdělit, čeho se obávám. Naše zemědělství se nachází ve velkých obtížích. Jeho další destabilizace bude mít vážné důsledky. Nemůžeme rozvíjet evropskou obchodní politiku bez toho, abychom zohledňovali a chránili jeden z našich nejdůležitějších statků. Komise musí toto sdělení a tento požadavek vyslechnout.

  Elie Hoarau, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, mnoho kolegů poslanců je znepokojeno následky, které může mít na evropské zemědělství znovuotevření jednání o dohodě o přidružení s unií Mercosur.

Moje skupina i já tyto obavy sdílíme. Panují skutečně obavy – a jako poslanec EP zastupující vzdálený region mám zkušenost s dohodami o dovozu banánů – že dohoda s Mercosurem může řadě odvětví evropského zemědělství zasadit drtivý úder. Proto je zcela zásadní, aby bylo provedeno posouzení dopadů. Panují rovněž obavy, že vlivem této dohody se zemědělství v zemích Mercosuru začne více orientovat na produkci – že se na ni začne orientovat poněkud příliš – a to na úkor malých zemědělských podniků v těchto zemích. Je tedy třeba najít rovnováhu, aby tato dohoda neproměnila Latinskou Ameriku a Evropu ve velmoci, které bude charakterizovat dogmaticky obchodní přístup.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, čínské intervence ve Střední a Jižní Americe se staly novým podnětem pro jednání EU. Země Mercosuru, kde žije více než 200 000 milionů spotřebitelů, kteří, jak víme, sdílejí naše hodnoty a zájmy, představují nejvýznamnější trh pro naše domácí produkty v Latinské Americe. Cílem je zóna volného obchodu, která je s celkovým počtem 700 milionů obyvatel a objemem obchodu 100 miliard EUR vůbec největší na světě.

To je přirozeně důležitý argument ve prospěch dohody o volném obchodu, což je něco, co bychom měli ze zásady podporovat. Je nicméně otázkou, proč máme dohody zvlášť s Mexikem, s Čile, Mercosurem, Peru a Kolumbií, proč nemáme místo toho jednu společnou dohodu. A zároveň pokud se budou uzavírat jednotlivé dohody, tak bychom je měli uzavřít i s menšími státy a nezůstávat pouze u obchodních sdružení. To zcela zjevně postrádá konzistenci.

Nesmíme také ztrácet ze zřetele obavy zemědělského odvětví z dovozu levného masa. Musíme si uvědomit, že své vlastní zemědělce zatěžujeme byrokratickými pravidly a předpisy, aby dodržovali normy týkající se kvality, ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, pro maso produkované v zemích Mercosuru to však neplatí. Nesmíme už žádným dalším způsobem podlamovat soběstačnost EU, která již tak není samozřejmá, a musíme předejít tomu, abychom přiměli evropské zemědělce k tomu, aby opouštěli svá hospodářství.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Pane předsedající, všechny nás těší, že došlo k osvobození politických vězňů na Kubě. Pokud jde ovšem o blahopřání, neslyšel jsem, že by někdo blahopřál katolické církvi a především Parlamentu k tomu, jakou v této věci sehrál úlohu, která měla klíčový význam pro rozhodnou obranu všech těch, kdo na Kubě bojují o svou svobodu a důstojnost.

Co se týče otázky Mercosuru, je k tomu třeba říci na vysvětlenou několik věcí. Jak to zde již vysvětlil pan komisař De Gucht, Komise předložila některé pokyny pro vyjednávání vztahující se na uzavírání dohod o přidružení mezi Evropskou unií a Mercosurem a Rada a Parlament tyto pokyny přijaly. Jednání šest let vázla na mrtvém bodě a je známo, že k jejich znovuotevření došlo v rámci vrcholného summitu hlav států a předsedů vlád Evropské unie, Latinské Ameriky a Karibiku, rovněž s podporu Parlamentu.

Cílem je v tuto chvíli dosáhnout vyvážené dohody, která bude zohledňovat zájmy všech odvětví Evropské unie. Nechápu, proč by některá odvětví či zájmové skupiny měly z těchto jednání vyjít v nevýhodném postavení. Nebylo tomu tak za posledních 10 let a není žádný důvod, aby tomu tak bylo v budoucnu. Bude to záležet na pevném postoji našich vyjednávačů. Je každopádně jasné, že kdyby taková situace měla nastat, musela by Komise postiženým odvětvím poskytnout kompenzační opatření.

Tak tomu bylo v případě třetích zemí, v případě afrických, karibských a tichomořských zemí a rovněž v případě nedávných dohod s Andským společenstvím. Hlavním důvodem, proč tomu tak v případě těchto zemí bylo, je potřeba chránit producenty v Evropské unii, v tomto případě producenty banánů.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Libor ROUČEK
Místopředseda

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, kolegium komisařů během svého zasedání dne 4. května 2010 rozhodlo o opětovném zahájení jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosuru. Vše nasvědčuje tomu, abychom se domnívali, že bude-li výsledkem těchto jednání dohoda, ocitnou se evropští zemědělští producenti před vážnými problémy, a to zejména v odvětví produkce hovězího a drůbežího masa a produkce obilovin, ovoce a zeleniny. Následné katastrofální dopady by mohla být i v dalších odvětvích, jako je například produkce vepřového masa. Na tomto místě vás musím varovat před nerovnou hospodářskou soutěží, která může na integrovaném trhu třetího světa probíhat.

Evropa se chce prezentovat jako průkopník v nárocích na zdraví, hygienu, sledovatelnost, na zohledňování životního prostředí a zejména pak také na sociální normy, které prosazuje tím, že od výrobců požaduje, aby splňovali požadavky velmi přísného systému vzájemné podmíněnosti, avšak produkce hovězího masa – přesněji řečeno produkce brazilského hovězího masa – dosud zcela nesplňuje veterinární a zdravotní normy.

Přistoupíme-li na to, že budeme ze zemí Mercosuru dovážet výrobky, které neodpovídají evropským normám, riskujeme, že na sebe budeme muset vzít s ohledem na zájmy spotřebitelů těžké břemeno, a riskujeme, že uplatňováním dvojího metru budeme trestat evropské výrobce.

Pane komisaře, chtěl bych vás požádat, abyste byl v této věci velmi opatrný.

  Liam Aylward (ALDE). – Pane předsedající, bude-li mít Mercosur větší přístup na trh EU, zničí to odvětví naše národního průmyslu, obzvláště – v mém případě, v případě, který je mou hlavní starostí: produkci hovězího masa v Irsku a jinde. Nejde o žádný planý poplach. Irsko vyváží 90 % své produkce hovězího masa a hovězí kvóta, o kterou usiluje Mercosur, bude pro irskou hovězí produkci znamenat přímou konkurenci.

Evropští zemědělci se musí řídit přísnými zdravotními a bezpečnostními kritérii. Všechny tyto normy, které jsou jim uloženy, dodržují a zaručují spotřebitelům vysokou kvalitu a bezpečnost svých výrobků.

Komise v minulosti soustavně ujišťovala evropské spotřebitele a poslance této sněmovny o kvalitě produktů dovážených do Evropské unie. Zemědělské organizace a poslanci EP však dokázali, že postoj Komise, pokud jde o rovnocennost kvality a úrovně produktů dovážených a produktů vyráběných v EU, je mylný, a v důsledku toho se pak množství vývozních jednotek v Brazílii snížilo z 3000 na méně než 1000.

Má otázka je tedy, pane komisaři, následující: jak může Komise vzhledem k předchozí zkušenosti a vzhledem k tomu, že mise Potravinového a veterinárního úřadu (FVO) se v současnosti provádějí jen sporadicky, spotřebitelům zaručit, že všechny výrobky dovážené do Evropské unie budou stejně kvalitní a budou splňovat normy Evropské unie? Dovolím si, pane komisaři, pouze poznamenat, že dosavadní výsledky ve mně žádnou velkou naději či důvěru do budoucna nevzbuzují.

  Daniel Caspary (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, byla znovuotevřena jednání se zeměmi Mercosuru a pokud budu interpretovat kritiky, které tu dnes zazněly, správně, spočívá hlavní problém v tom, že Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o tom nebyl informován. Souhlasím s tím, že musíme v Evropském parlamentu zlepšit koordinaci ve všech těchto záležitostech.

Zahájení jednání s Mercosurem je pro naše kolegy poslance ve Výboru pro zemědělství pochopitelně velmi důležitou záležitostí. Leč právě tak jako vznikl informační deficit v souvislosti s touto záležitostí ve Výboru pro zemědělství, tak rovněž ani moji kolegové z Výboru pro mezinárodní obchod nebyli informováni o předložení dnešní otázky k ústnímu zodpovězení. Domnívám se, že každý z nás, předsednictvo i parlamentní skupiny, my všichni se musíme ve větší míře zasadit o to, abychom zajistili, že budeme prosazovat skutečně konzistentní politiky a že všechny příslušné výbory nás budou pravidelně informovat.

Chtěl bych zdůraznit především jednu věc. Jsem skutečně velmi rád, že Komise znovu zahájila jednání. Tato sněmovna podpořila znovuotevření těchto jednání v Salafrancově zprávě ze dne 5. května tohoto roku. To jinak řečeno znamená, že Komise dělá přesně to, k čemu se Parlament převážnou většinou rozhodl. Chtěl bych nicméně zdůraznit, že nechceme dohodu za každou cenu. V úvahu musí být přirozeně vzaty zájmy zemědělství, průmyslu a odvětví služeb jako celku. Dokladem toho, že jsme schopni zohlednit zájmy zemědělského odvětví v dohodách o volném obchodu, je například dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou, která se v zemědělském odvětví setkala s velmi příznivým ohlasem a která přinesla nové obchodní příležitosti.

Příznivý ohlas jsme dostali také v souvislosti s dohodou o volném obchodu se Střední Amerikou, kde se také otevírají nové trhy, například v odvětví mléčné výroby. Byl bych velmi rád, kdyby Komise v nadcházejících týdnech zvýšila své úsilí a dokázala zohlednit všechny zájmy, to znamená jak zájmy průmyslu a odvětví služeb, tak i zájmy zemědělství.

  Iratxe García Pérez (S&D). – (ES) Pane předsedající, k opětovnému zahájení jednání mezi Evropskou unií a unií Mercosur dochází za příznivých okolností, které umožní obnovení dialogu v oblasti obchodních vztahů.

Znovuzahájeny byly zatím pouze rozhovory a je dobře, že Komise si díky dnešní rozpravě dostatečně uvědomí, co si myslíme.

Evropská unie vstupuje do jednání s tím, že se jí podaří dosáhnout výhodných podmínek v odvětví, jako je produkce vína, olivového oleje, speciálních druhů masa a konzervovaného ovoce a zeleniny, lze ovšem logicky předpokládat, že tyto výhody nemohou v žádném případě vynahradit dopady, které lze předvídat v oblasti evropské živočišné a rostlinné výroby, jako je produkce cukru či obilovin.

Chtěl bych Komisi požádat, aby se snažila dosáhnout dohody, která bude celkově vyvážená a která bude brát v úvahu citlivost některých produktů. Měla by zahrnovat nezbytné mechanismy pro předcházení jakýmkoliv nedostatkům, mj. přísné kontroly zdravotní a fytosanitární kvality dovážených produktů.

Další důležitou věcí bude zabránit tomu, aby se výsledky překrývaly s tím, co bylo dojednáno v Dohá, a tomu, aby Evropská unie poskytovala dvakrát tytéž úlevy v oblasti zemědělství. K tomu chci dodat, že připojuji svůj hlas ke kritikám restriktivních opatření přijatých Argentinou proti některých evropským produktům, a věřím, že Komise provádí rozhodné kroky, aby tuto situaci v brzké dobře vyřešila.

  Albert Deß (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, země Mercosuru jsou pro nás zcela jednoznačně významnými obchodními partnery. Neměli bychom však, pane komisaři, dopustit, aby tento obchod se zeměmi Mercosuru probíhal pouze jedním směrem. Zcela nesprávně se také na veřejnosti velmi často tvrdí, že Evropa své zemědělské trhy uzavírá. Kupujeme přitom více než 90 % afrického zemědělského vývozu a 45 % zemědělského vývozu ze Střední a Jižní Ameriky. Evropa se zahraničnímu obchodu rozhodně neuzavírá.

Co by si podle mě, pane komisaři, zasloužilo kritiku, je informační politika. Ta nebyla a není dobrá. Jako tvůrce zemědělských politik jsem se o zahájení těchto jednání dočetl poprvé až ve chvíli, kdy jsem otevřel noviny. Do budoucna bychom se neměli spoléhat na tisk, pokud jde o předávání našich informací. Naléhavě vás žádám, abyste zemědělské odvětví reprezentované zde v Parlamentu informoval o postupu jednání.

Další bodem, k němuž chci kriticky vyjádřit, je skutečnost, že cílem je v tomto případě volný obchod, který se nezakládá na platných normách. Jak je možné, že v Evropě požadujeme dodržování přísných standardů na ochranu spotřebitele, zvířat a životního prostředí, ale v případě dovážených výrobků tyto standardy nevyžadujeme? V této souvislosti mi dovolte uvést jeden příklad. V loňském roce schválil Parlament právní předpisy týkající se přípravků na ochranu rostlin, která je ve světovém měřítku vůbec nejpřísnější. V Evropě je zakázáno množství aktivních složek. Nemůžeme mít, pane komisaři, do budoucna situaci, kdy se do Evropy dovážejí potraviny ze zemí, ve kterých se používají aktivní složky, jež jsou v Evropě z důvodu ochrany spotřebitele zakázány. Ochrana spotřebitele je nedotknutelná a při jednáních bychom na to měli pamatovat. Pokud tomu tak bude, pak se našich konkurentů nemusíme obávat a své postavení si my, evropští zemědělci, budeme proti konkurenci schopni uhájit.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane komisaři, existuje jedno maďarské rčení, že čím delší je vysvětlení, tím spíš vám dotyčný lže. Neříkáte pravdu! Evropská komise má jen jednoho jediného komisaře, která si zaslouží uznání, a to pana Daciana Cioloşe, který řekl, že si musíme vybrat mezi WTO a Mercosurem, jinak že evropské zemědělství zničíme. A to je, pane De Guchte, pravda. Co se vás týče, španělské předsednictví a Komise porušily Lisabonskou smlouvu, protože z toho vyřadily Evropský parlament. Pan Gaspari sice může říkat, že Výbor pro zahraniční věci vám k tomu poskytl oprávnění, ale Parlament mu k tomu nedal mandát. To je ten druhý důvod, proč jsem se ptal. Chtěl bych také mimochodem dodat, že nové členské státy na tom mohou jedině tratit. Jsme zastánci liberalizace, ale pokud v této věci Španělsko a Portugalsko mají své zvláštní zájmy, měly by z toho vynechat Evropskou unii. Měly by si to vyřídit samy. Není vůbec třeba, aby se pro to vytvářel nějaký celoevropský rámec.

  Béla Glattfelder (PPE). – (HU) Evropská komise vymezila vyjednávací pravomoci zhruba před 11 lety. Svět se však za posledních 11 let změnil. Do popředí se dostaly otázky ochrany životního prostředí a klimatu a změnila se i sama Evropská unie, protože počet jejích členských států se zvýšil z 15 na 27. Evropská komise nevzala tyto změny v úvahu. Nepožadovala vymezení nových pravomocí. To je vážná chyba. Jednání založená na 11 let starých pravomocích nemohou pokračovat; musí být ukončena. Je třeba vymezit nové pravomoci s tím, že budou zohledněny zájmy 12 členských států, které vstoupily do EU v průběhu posledních let, a současně i globální otázky týkající se ochrany klimatu, ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Bez náležitě definovaných pravomocí lze dojít leda k nepřijatelným dohodám.

  Mairead McGuinness, autorka. − Pane předsedající, udělala jsem dobře, když se jsem rozhodla počkat se svým příspěvkem, dokud nebudu znát to, co bych mohla, jak jsem doufala, považovat za odpovědi. Vyjádření Komise bylo sice dlouhé – delší než projev kohokoliv z nás tady ve sněmovně – ale na svých pět velmi přímých otázek jsem se bohužel nedočkala žádných konkrétních odpovědí.

Co se týče pravomocí, dovolím si říci, že pravomoci z roku 1999 jsou již poněkud zastaralé, a většina poslanců stávajícího Parlamentu tu kolem roku 1999 ani nebyla. Běžte se postavit zpátky k rýsovacímu prknu. Některé z věcí, o kterých jsem chtěla mluvit, tu již zmínil můj předřečník.

Protože jste se nezabýval otázkou posouzení dopadů, tedy kromě toho, že jste nám sdělil, že nějaké posouzení dopadů jste již provedli, dovolte mi, abych vám některé z těchto dopadů na naše zemědělské výrobce uvedla. Na Fóru masných výrobců Mercosuru, kde je zastoupena Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay, bylo vyjednávačům důrazně řečeno, aby nepromarnili příležitost, která se jim nyní nabízí. Postavte si to do protikladu k radosti či spíše k obavám, nervozitě a vzteku mezi výrobci v EU.

Dojde k tomu, že na venkově v celé Evropě budou lidé přicházet o práci a že se sníží kapacita naší potravinářské výroby. Podívejte se, jaké dopady to bude mít na životní prostředí, což je oblast, zejména změna klimatu, ve které se Evropa považuje za vůdčí sílu, na problémy vlastnictví půdy v těchto zemích, kácení pralesů, dopady na původní obyvatelstvo a nucenou práci a konkrétně pak na hovězí maso.

Protože pro ty z vás, kdo si to neuvědomují, je to útok na vysokou kvalitu našeho trhu s hovězím masem. Pokud tuto část našeho trhu oslabíme, zničíme produkci hovězího masa a trh s hovězím masem v Evropské unii. USA a Japonsko na dohodu nepřistoupí, protože chrání své výrobce a chrání i vysokou úroveň jejich výrobků, které si cení.

Tento Parlament ukládá našim výrobcům přísné normy vztahující se na produkci potravin. V minulosti se nám naše výrobce nedařilo chránit. Ukázalo se, že Komise na svůj úkol nestačí, a my nemůžeme připustit, aby vznikla takováto dohoda na úkor výroby v EU, a to ještě v době, kdy provádíme reformu naší zemědělské politiky. Zemědělská a obchodní politika se spolu nijak neshodují. Tento Parlament musí trvat na tom, aby byly ve shodě.

  Christophe Béchu (PPE). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych pouze říci, že jsme si možná pořad svého dnešního jednání nezorganizovali úplně nejlépe.

Pokud by dohody o volném obchodu měly znamenat to, že dovolíme, aby do Evropy přicházely výrobky, které nerespektují naše sociální ani naše environmentální normy, pak nebude mít reforma společné zemědělské politiky žádný smysl.

Je evidentní, že nemůžeme nadále zastávat tento pokrytecký přístup, kdy na jedné straně našim zemědělcům ukládáme environmentální omezení týkající se zdraví, bezpečnosti a sledovatelnosti s tím, že musíme chránit spotřebitele, a na druhé straně dopouštíme, aby se na náš kontinent volně dovážely výrobky, které tyto normy nesplňují.

Přesně o tom se vedou diskuse v zákulisí jednání s Mercosurem. Přestože nám bylo řečeno, že Parlament byl velmi dobře informován a že tyto záležitosti byly v maximální možné míře jasné a transparentní, způsob, jakým byly tyto věci zahájeny, v nás nevyvolává dobrý dojem, že by šlo o jednání, které se koná zároveň s jinými jednáními probíhajícími na půdě WTO. S ohledem na konzistentnost a s ohledem na ochranu spotřebitelů a našich zemědělců se domnívám, že po této cestě už dál pokračovat nemůžeme.

  Spyros Danellis (S&D) . – (EL) Pane předsedající, uzavření obchodní dohody s Mercosurem bude sice přínosné pro obě strany, ale bude mít ohromné dopady na odvětví zemědělství. Tohoto rozměru si je vědom i předseda Komise, pan Barroso, který prohlásil, že Komise má v úmyslu přijmout zvláštní opatření proti nepříznivým dopadům, které se projeví především v odvětví zemědělství.

Upřímně řečeno, některá odvětví zemědělství jsou již nyní poškozována dvojstrannými dohodami a zemědělská výroba Evropské unie, na kterou se vztahují přísnější požadavky, navíc není chráněna s ohledem na svou vyšší kvalitu proti levnější produkci třetích zemí.

Jak chcete, pane komisaři, tento problém řešit a jaký druh objektivních kritérií chce Komise uplatnit, aby zajistila, že nebude docházet ke stupňování této diskriminace různých zemědělských odvětví?

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, dnes dopoledne, jak víte, diskutujeme o SZP po roce 2013, tuto naši diskusi však z větší části narušuje otázka znovuotevření jednání s Mercosurem. Ptám se, jak to spolu souvisí?

Před několika týdny, poté, co bylo oznámeno, že opětovně zahajujete jednání s Mercosurem, jsem se s vámi krátce sešel. Během tohoto setkání jste řekl, že pokud má být uzavřena nějaká ambiciózní dohoda, pak bude pravděpodobně nezbytné udělat ústupky v zemědělství. Proto jsem krajně znepokojen. Mluvíme zde již o možných ústupcích v zemědělství a já bych byl rád, kdybyste to objasnil.

Ve své odpovědi jste mluvil o nadcházejících summitech o změně klimatu. Provádíte v souvislosti se zvyšováním dovozu zemědělských produktů ze zemí Mercosuru nějaká hodnocení, která by se týkala otázek, jako je unikání uhlíku, odlesňování, ztráta biologické rozmanitosti? Pocházím z Irska, kde 90 % našeho hovězího masa vyvážíme. Nedávné šetření ukázalo, že brazilské emise se pohybují mezi troj- až osminásobkem jejich irského ekvivalentu. Budete v posouzení dopadů brát něco z toho v úvahu?

  Giancarlo Scottà (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, španělské předsednictví se rozhodlo tuto dohodu podepsat. Toto rozhodnutí vyvolalo značné obavy, jak jsme zde již slyšeli, a moji kolegové poslanci, kteří tuto otázku vznesli, žádají vysvětlení, jaké budou mít tato jednání dopady na evropské výrobce a výrobky.

Rád bych poukázal na to, že bude-li mezi těmito dvěma stranami navázán vztah na bázi volného obchodu, bude tím umožněno dovážet do Evropy výrobky obsahující antibiotická růstová činidla, která nebyla v dostatečné míře testována, a geneticky modifikované zemědělské výrobky, které by mohly ohrozit bezpečnost potravin produkovaných zemědělci. Vyzývám proto Komisi, aby přijala autoritativní postoj a ochránila kvalitní evropskou produkci. Komise se také musí snažit zajistit, aby přísné evropské výrobní normy byly uznány i na mezinárodní úrovni a aby tyto normy byly uplatňovány na veškeré dovážené produkty.

A konečně se také domnívám, že Komise by měla zohlednit obavy, které vyjadřují různá sdružení v tomto odvětví, a zajistit transparentní a férové jednání, které nepoškodí evropské hospodářství.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, velice mne znepokojuje, že Komise tvrdošíjně pokračuje v obchodních jednáních na základě pravomocí z roku 1999, které budou mít nepochybně nepříznivý dopad na zemědělství v celé EU.

Obětovat zemědělství v zájmu zisků v jiných oblastech je jednoduše nepřijatelné. Produkce hovězího masa ve Spojeném království v současnosti zažívá propad výrobních cen. Dojde-li následkem těchto rozhovorů k nárůstu objemu dovozu, jsem přesvědčena, že budeme svědky exodu zemědělců z tohoto průmyslového odvětví. Jak se Evropa o tyto lidi postará? Je snad spravedlivé, že naši zemědělci musí konkurovat zemím, jejichž výrobci nemusejí splňovat stejné nároky na kvalitu, bezpečnost a sledovatelnost jako zemědělci v Evropské unii? Komise, která o sobě tvrdí, že jedná v nejlepším zájmu svých občanů, tak musí také jednat. Musíme tyto rozhovory ukončit a postarat se o naše zemědělce.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Jednání se zeměmi Mercosuru byla přerušena v roce 2004. V letošním roce byla opětovně zahájena a jsou vedena na základě pravomocí z roku 1999. Takto významnému rozhodnutí by měla předcházet politická diskuse v Evropském parlamentu a v Radě. Chápu, že v těchto rozhovorech jde o mnoho, protože země Mercosuru představují velmi rozsáhlý trh, trh pro evropské průmyslové výrobky a služby. Měli bychom však přitom chránit i zájmy našich zemědělců a zemědělského a potravinářského odvětví.

Bude-li se zeměmi Mercosuru uzavřena dohoda o preferenčním obchodu, mohlo by to mít škodlivé důsledky, mj. v odvětví produkce drůbežího masa, hovězího a vepřového masa, v odvětví produkce cukru a mléčných výrobků a rovněž v lihovarnictví. Kdyby k tomu došlo, bylo by nezbytné navrhnout ve prospěch zemědělců určité způsoby odškodnění. Odborníci odhadují, že uzavření takovéto dohody by mohlo pro zemědělce znamenat velmi značné ztráty na zisku. Tyto ztráty budou ještě vyšší, bude-li tato dohoda uzavřena jako dvoustranná a zároveň i na úrovni WTO.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, jako jedna ze signatářek této otázky bych se chtěla vrátit k jednomu specifickému problému, a sice k  problému bezpečnosti potravin.

Ve svých dnešních úvodních poznámkách jste nám sdělil, že produkty dovážené do EU musejí splňovat naše požadavky a že WTO nám dává právo uplatňovat své právní předpisy, pakliže se zakládají na vědeckých důkazech. Pokud ovšem vezmu v úvahu naši zemědělskou produkci a produkty samotné, tak všechno nelze vědecky dokázat. Důležité jsou například i celkové podmínky chovu zvířat a rovněž i celkové podmínky fungování zemědělství.

V Evropě máme řadu vynikajících právních předpisů, které se týkají budoucnosti biologické rozmanitosti. Chtěli bychom znát vaše odpovědi na to, jakým způsobem chcete v této obchodní dohodě těmto zásadám bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitele, ochrany zvířat a životního prostředí dostát. Politici se musí být schopni rozhodovat i v případě, že vědecké důkazy neexistují. Nechceme klonované maso ze zemí Mercosuru.

  Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jeden francouzský socialistický politik kdysi řekl: „Když jste v menšině, jste právně vzato na omylu.“ Pochopil jste, že podle našeho mínění tyto pravomoci už nemají platnost. Musíme tyto pravomoci, pane komisaři, obnovit, a je politováníhodné, že Rada, která by k tomu měla vydat nezbytné pokyny, tu není přítomna.

Chtěl bych vás také upozornit na politické aspekty Mercosuru. V obchodu je klíčová důvěra. Na základě čeho může Mercosur, politicky vzato, jednat s Evropskou unií? Na světě jsou tři takové oblasti: Evropská unie, která chce integrovaný obchod, Severoamerická dohoda o volném obchodu a Mercosur. Mercosur byl na summitu v roce 2007 téměř rozpuštěn. Země nesouhlasí s členstvím. Venezuela do Mercosuru málem nevstoupila.

Jak můžeme vyjednávat v takto politicky nestabilní oblasti? Nejprve si ověřme politickou stabilitu Mercosuru a pak teprve pak můžeme začít uzavírat obchodní dohody.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, domnívám se, že o udržitelnosti toho zde již bylo řečeno opravdu hodně. Diskutujeme o ní už dvě hodiny, ale jedna věc je opravdu neudržitelná a je to problém, který se opakuje s každým předsedajícím: to, že nevíme, kdy máme požádat o slovo tak, aby naší žádosti bylo vyhověno.

Už podruhé jsem byl přehlédnut, ačkoli jsem se o slovo hlásil dlouhou dobu. Myslím si, že to je urážlivé. Je zjevně nutné, abychom od každého předsedajícího, včetně toho předchozího, požadovali, aby stanovil jasná pravidla, a aby předsedající přihlédl k tomu, kdy máme v rámci postupu zvednuté ruky žádat o slovo.

Pro mě je to nepřijatelné, abych šel ihned po skončení rozpravy, poté, co je uzavřen předchozí bod pořadu jednání, se vší zdvořilostí žádat o to, abych mohl něco říci, ale byl přitom ignorován. Buďte tak laskavi a sdělte nám, kdy nás budete ignorovat. Buďte tak laskavi a sdělte nám, že v tuto chvíli není rozhodně žádoucí, aby se někdo vyjadřoval k tak důležitému tématu, jakým je udržitelnost. Zde je situace zjevně neudržitelná, když musíme žádat každého předsedajícího, aby nám udělil naše parlamentní právo a dovolil nám mluvit. Chtěl bych v tomto směru vznést rozhodnou žádost o vysvětlení, protože takové zacházení není spravedlivé.

  Předsedající. − Kolegové, na vysvětlenou, mám na seznamu přibližně 18 lidí. Chápu, že by si každý rád vzal slovo, ale na postup zvednuté ruky máme pět minut – jednu minutu na každého –, takže mohu vybrat pět řečníků. Dnes jsem vybral osm řečníků. Snažil jsem vybírat spravedlivě podle zastoupení politických skupin, takže, pokud jste si všimli, byli vybráni tři řečníci ze skupiny PPE, dva řečníci ze skupiny PSE, jeden řečník ze skupiny ALDE, jeden ze skupiny EFD a jeden z nezařazených poslanců. Takže si myslím, že jsem udělal maximum.

  Karel De Gucht, člen Komise. − – Pane předsedající, pokusím se odpovědět na některé otázky, protože položeno bylo mnoho otázek, ale na řadu z nich jsem odpověděl už ve svém úvodním projevu.

Ze všeho nejdříve k otázce pravomocí. Několik poslanců kritizovalo skutečnost, že pracujeme na základě pravomocí z roku 1999. Pokyny z roku 1999 nám ukládají – cituji – „vyjednat s unií Mercosur vyváženou a všestrannou dohodu s cílem podstatným způsobem liberalizovat všechny oblasti obchodu v souladu se závazky EU v rámci WTO. To platí pro všechny oblasti, na které se tato dohoda bude vztahovat, včetně zemědělství.“ To platí stále. To je stále naším úkolem, takže k těmto pravomocem lze sotva co přidat.

Mezitím se objevil problém se změnou klimatu a svět se od té doby změnil. Ano, také jsme si toho všimli a budeme to brát během vyjednávání v úvahu. Není to důvodem ke změně pravomocí.

Jeden poslanec tu dále také řekl, že by tu měla být Rada a že by nám Rada měla dát pokyny. Rada nám nemusí dávat pokyny. Máme pravomoci k jednání a pokud jednání skončí a případně dosáhneme výsledku, tak my parafujeme, Rada podepisuje a Parlament ratifikuje. My od Rady žádné pokyny nedostáváme. A je to dobře, protože toto je záležitost Společenství a ve výlučné kompetenci Evropské unie, a Komise má tudíž velmi jasné kompetence. A toho se také budeme držet.

Jsem připraven vést dlouhé diskuse o kterémkoli z těchto bodů. Vedl jsem takovou diskusi ve výboru INTA a jsem připraven do výboru INTA opět zajít. O průběhu vyjednávání, o tom, co je jeho předmětem, a tak dále, budete průběžně informováni, ale každý má zastávat svou úlohu a my budeme zastávat úlohu, kterou v tomto směru jako Komise máme zastávat.

Pokud jde o problém ochranářských opatření přijatých Argentinou, EU má k těmto opatřením a postupům samozřejmě své výhrady a okamžitě jsme Argentinu požádali o vysvětlení. Generální ředitelství pro obchod zaslalo dne 12. května svému argentinskému protějšku dopis. Delegace EU v Buenos Aires podala formální demarši a proběhlo několik schůzek s velvyslanectvím Argentiny a jejím velvyslancem v Bruselu, kde jsme vyslovili své silné znepokojení. Trvali jsme také na tom, aby závazek odmítat protekcionismus ve všech jeho formách byl přímo začleněn do společného communiqué EU–Mercosuru.

Minulý týden v Buenos Aires jsme toto téma otevřeli při dvoustranném jednání s příslušnými argentinskými orgány, v tisku a v rámci prvního kola jednání EU–unie Mercosur. Naše poselství bylo velmi pádné a velmi jasné. Dali jsme najevo, že tato opatření bez ohledu na to, jestli se opírají o psaný právní základ či nikoliv, jsou proti duchu jednání o dohodě o volnému obchodu (FTA) s EU a že hrozí, že budou mít jednoznačně nepříznivý dopad na vyjednávací proces.

Měli jsme dále v úmyslu o této záležitosti s Argentinou jednat dne 6. července ve společném výboru, Argentina však minulý týden oznámila odložení termínu schůzky. Budeme trvat na tom, aby se tato schůzka konala co nejdříve.

Je na první pohled patrné, že tato opatření Argentiny navíc nejsou v souladu s jejími závazky v rámci G20 a případně i s jejími závazky vůči WTO. Budeme tuto věc i nadále pozorně sledovat a v případě, že by tato opatření a tyto kroky měly být trvalejšího rázu, provedeme jejich pečlivou analýzu, na jejímž základě se pak rozhodneme o nejlepším možném řešení tohoto problému.

Postoj Komise je i nadále takový, že ochranářská opatření jsou obzvláště v současném celosvětovém hospodářském rámci nežádoucí, přičemž velmi pozitivním prvkem, který zde byl zmíněn, je fakt, že máme vůči Argentině schodek.

A nyní cukr:

člen Komise. − (FR) Komise si je plně vědoma toho, že cukr je citlivá otázka, a to je také důvod toho, proč byly Kolumbii a Peru nabídnuty jen omezené tarifní kvóty při nulové povinnosti a skromném objemu a bez snížení sazby použitelné mimo celní kvótu. Podobné kvóty jsou stanoveny i v rámci jednání se Střední Amerikou. Množství cukru stanoveného pro dovoz z Kolumbie, Peru a Střední Ameriky představuje v úhrnu méně než 2 % evropské spotřeby.

Co se týče ochrany rostlin, environmentálních a dalších opatření…

člen Komise. − Ve svých prohlášeních jsem dal velmi zřetelně najevo, že se budeme dbát požadavků týkajících se bezpečnosti potravin, a jedná se přitom o požadavky, které lze vymáhat v rámci WTO. To také budeme dělat. Pokud se podíváte na dovoz hovězího masa – a to je částečně také odpověď na to, co zde říkal pan Tarabella, který z tohoto zasedání mezitím odešel – zjistí, že v návaznosti na problémy, k nimž v případě brazilského hovězího masa došlo v souvislosti se sanitárními a fytosanitáními opatřeními (SPS), se objem dovozu výrazně snížil. Čili tyto požadavky uplatňujeme: sledujeme jejich plnění, uplatňujeme je a budeme tak činit i nadále.

Měli bychom si ovšem uvědomit, a to i zde v Evropském parlamentu, že určité množství evropských požadavků vyplývá z rozhodnutí, která mají pouze interní platnost, a že jsou výsledkem politického procesu, na kterém se velkou měrou podílel Evropský parlament, a že tyto požadavky nemůžeme uplatňovat prostřednictvím WTO.

Musíme se držet těch požadavků, které můžeme uplatňovat v rámci WTO a požadovat od WTO jejich dodržování: v případě bezpečnosti potravin budeme takto rozhodně postupovat. Pokud jde o ostatní požadavky, zde si musí Evropská unie ozřejmit, co opravdu chce. Měla by si uvědomit, že bude-li takové požadavky uplatňovat na naše zemědělství, odrazí se to po hospodářské i finanční stránce. Nejsou to ovšem požadavky, které bychom mohli uplatňovat na jiné země.

Pokusil jsem se odpovědět na většinu otázek, které se mezi dotazy poslanců opakovaly, ale jsem samozřejmě připraven na další diskusi. Předpokládám, že o Mercosuru nevedeme v tomto shromáždění diskusi naposled.

  Předsedající. − Pane komisaři, jsem si jist, že to skutečně není naposledy.

Společná rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Opětovné zahájení jednání mezi Mercosurem a EU, k němuž došlo v září, je proces, který má pro EU veliký význam. Na jedné straně je důležité, že EU v době, kdy v multipolárním světě získávají stále větší vliv země BRIC, navazuje výsadní vztah se zeměmi Latinské Ameriky, v nichž investuje více než Rusko, Indie a Čína dohromady. Ve spojení se zvláštní obchodní dohodou by to mohlo zajistit konsolidaci ohromné hospodářské výhody celosvětového rozměru. Na druhé straně jsme do určité míry otevřeni obchodu zemědělskými produkty a určitým způsobem vymezeným pravidlům týkajícím se zdraví a ochrany rostlin, která jsou pro směnu mezi oběma uskupeními potřebná. Konkurenceschopnost Mercosuru na zemědělských trzích v posledních letech zesílila a vzrostla, a je tedy třeba provést studii o dopadech dohody na evropské zemědělství, které nyní nesmí utrpět v žádném případě už žádné další otřesy. To znamená, že se nesmíme pustit do procesu, který povede k příliš rychlým závěrům, aniž bychom vzali v úvahu potenciálně nepříznivé dopady na evropské zemědělství, a nesmíme připustit ani přílišný protekcionismus, který by oslabil významné postavení EU v této oblasti světa.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Opětovné zahájení jednání se zeměmi Mercosuru bez toho, aby proběhla konzultace s členskými státy, byla velmi nečistá hra. Jednání byla přerušena v roce 2004, kdy začalo být zřejmé, že obchod mezi EU a členskými zeměmi Mercosuru by mohl mít nepříznivé důsledky pro naše zemědělství. Rizikem ztrát jsou nejvíce ohrožena odvětví produkce hovězího, vepřového a drůbežího masa a produkce mléka, ovoce, zeleniny, cukru a lihovin. Odhaduje se, že podepsání dohody by způsobilo ztráty pohybující se mezi několika miliardami eur a až několikanásobky této částky. Liberalizaci obchodu mezi Unií a Mercosurem musí předcházet přesná analýza dopadů takové dohody na trh Společenství a pečlivé uvážení celé věci se zástupci zúčastněných stran. Otevírání našeho trhu dovozu nemusí být celkem vzato špatnou iniciativou, ovšem jen tehdy, budou-li ve všech zemích platit stejné normy. V opačném případě zaplatí cenu ústupků učiněných v rámci WTO naši zemědělci.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Rozhovory s Mercosurem představují potenciální hrozbu pro budoucnost evropského zemědělství. Musím říci, že postoj Komise k této záležitosti byl a je i nadále děsivý. Vypadá to téměř, jako by plánovali dohodu s tím, že použijí zemědělské normy jako platidlo, za které si koupí dohodu se zeměmi Mercosuru. Tento přístup považuji za děsivý. Zemědělci budou, zdá se, prvními oběťmi obchodních dohod, ale budou také prvními, kdo bude obviňován v případě, když obchodní dohody nebudou fungovat. Rád bych se od Komise dočkal konzistentnějšího a ohleduplnějšího postoje k budoucnosti odvětví rodinných zemědělských podniků. Povzbudivé je zjištění, že velký počet poslanců EP zabývajících se zemědělstvím ze všech skupin podporují ochranu zemědělství. Výhrady Parlamentu nelze, pane komisaři De Guchte, nechat stranou a chtěl bych vás se vší naléhavostí vyzvat, abyste s námi veškeré případné dohody ve větší míře konzultovali, pakliže si přejete, aby je Parlament podepsal.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Zdá se, že jednání s Mercosurem sledují jeden jediný cíl: nechat bezbranné evropské zemědělství napospas. Nezajímá mě, jak závratné zisky z toho bude mít průmysl a odvětví služeb – zajímá mě, jak vysoké ztráty to bude znamenat pro zemědělství. Nikdo v tuto chvíli nedokáže odhadnout, jaké škody může případná dohoda se zeměmi Mercosuru způsobit domácím zemědělským producentům. Zemědělství je citlivé odvětví a nelze je při jednáních ponechat bez ochrany. Totéž platí pro evropské spotřebitele, kteří se musejí potýkat s potravinami, jež nejsou vyráběny v souladu s přísnými výrobními standardy EU. Na jedné straně je to riskantní pro zdraví občanů EU, protože podmínky, za jakých se dovážené potraviny vyrábějí, jsou nejasné, a na druhé straně je to nerovné zacházení s evropským zemědělstvím, protože výroba v EU a její zpracovatelské standardy se na zemědělské produkty ze zemí Mercosuru nevztahují. Je-li někdo ochoten vydat cokoli, jen když z toho bude mít nějaký zisk či výhodu, pak na to máme jedno rčení: „Prodal by i vlastní babičku“. Svou babičku, pane komisaři, klidně prodat můžete, ale neprodávejte naše evropské zemědělství.

  Tokia Saïfi (PPE) , písemně. – (FR) Znovuotevření jednání s Mercosurem, k němuž došlo na základě jednostranného rozhodnutí Evropské komise, nevěstí pro evropské zemědělství, které nyní prodělává bezprecedentní krizi, nic dobrého. Necháme-li stranou fakt, že před znovuotevřením těchto jednání neproběhla žádná politická debata, dává tato dohoda zcela zřejmě všanc zájmy našeho evropského zemědělství. Poté, co všechno jsme v červenci 2008 v rámci jednání v Dohá nabídli, nemůže být v zemědělství řeč už o žádných dalších ústupcích.

Už tam jsme se dotkli „stropu“ a jít ještě dál by pro naše zemědělství znamenalo smrt. Komise snad nemá tak morbidní úmysly, nejsem si však zcela jistá tím, jestli Komise dokáže zajistit, aby EU neplatila za stejnou věc dvakrát. Narážíme-li na pokusy o zavedení protekcionismu, je zajisté tou nejlepší odpovědí na hospodářskou krizi otevřít se obchodu, ovšem nikoli za každou cenu a nikoli na úkor EU. Jako členka Výboru pro mezinárodní obchod, kterou její funkce opravňuje dohodu o volném obchodu mezi EU a unií Mercosur schválit nebo zamítnout, budu proti laciné dvoustranné dohodě, která by obětovala evropské zemědělství a zbytku evropského hospodářství přinesla jen málo uspokojivý pokrok.

5. Režim pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy společné rybářské politiky (SRP) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva poslance Alaina Cadeca, přednesená jménem Výboru pro rybolov, o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy společné rybářské politiky (SRP) (2009/2238(INI)) (A7-0207/2010).

  Alain Cadec, zpravodaj. − (FR) Pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, jednou ze základních myšlenek této zprávy je zásadní propojení společné obchodní politiky a společné rybářské politiky.

S ohledem na tuto skutečnost můžeme jenom uvítat, že komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, paní Damanakiová, se kterou jsme v pravidelném kontaktu, a komisař pro obchod, pan De Gucht, se sešli v lavicích Komise. Jaká čest, dva komisaři přítomní jednání o jedné zprávě! Musím říct, že toto dvojnásobné zastoupení Komise je překvapivé a lichotivé, a navíc i poněkud neobvyklé.

Vraťme se ale k samotné zprávě. Dovoz produktů rybolovu a akvakultury ze třetích zemí představuje více než 60 % spotřeby v Evropské unii. Tato znepokojivá míra závislosti EU na dovozu je výsledkem dvou faktorů: za prvé došlo k poklesu produkce EU a za druhé se trh EU stále více otevírá dovozu v důsledku obchodní politiky praktikované Komisí během posledního desetiletí.

Tento vývoj znepříjemňuje život rybářům v EU, pro které je paradoxně stále těžší prodávat své úlovky za lukrativní ceny i přesto, že poptávka u většiny druhů převyšuje nabídku. Evropští rybáři přijímají různá ekologická, sociální a hygienická omezení, která jsou na ně uvalena, ale velmi nelibě nesou skutečnost, že tato omezení se neuplatňují stejným způsobem i na obrovské množství produktů dovážených ze třetích zemí.

V sázce je zde prostě a jednoduše přežití ekonomicky životaschopného evropského odvětví rybolovu coby poskytovatele pracovních příležitostí v rámci celého odvětví a dodavatele bezpečných a kvalitních potravin, který přispívá k zachování kulturní identity našich pobřežních regionů.

Dámy a pánové, o přežití evropského rybolovu nelze diskutovat. Naše požadavky jsou v podstatě následující: Za prvé zachování významné celní ochrany produktů rybolovu a akvakultury ze strany Evropské unie tak, aby výhody udělené určitým třetím zemím, zejména těm rozvojovým, měly stále význam a aby mechanismy Světové obchodní organizace stále účinně zajišťovaly dodávky pro náš zpracovatelský průmysl. Tyto výrobky musíme ochránit před minovým polem cel pomocí švýcarského vzorce a požadovat, aby se k nim přistupovalo jako k citlivým produktům.

Za druhé obchodní výhody udělené určitým třetím zemím musí být přinejmenším závislé na jejich dodržování přísných ekologických, sociálních a hygienických norem.

Za třetí požadujeme, aby zodpovědnost za vedení jednání o obchodu s produkty rybolovu a akvakultury přešla z kompetence komisaře pro obchod pod komisařku pro námořní záležitosti a rybolov. To umožní lépe zohlednit specifické vlastnosti těchto produktů. Myslím, že teď je ideální doba k revizi základních bodů této zásadní debaty. Nacházíme se vskutku na prahu důležité reformy společné rybářské politiky (SRP).

Dále musíme poznamenat, že jednací kolo z Dohá v rámci Světové obchodní organizace dospělo do mrtvého bodu, což nám dává příležitost přehodnotit některé špatně načasované ústupky, ke kterým se chystala Komise jménem Evropské unie přistoupit. Navíc z podnětu zde přítomného komisaře De Guchta Evropská komise právě otevřela období veřejných konzultací s cílem vytvořit nové pokyny pro společnou obchodní politiku v rámci strategie Evropa 2020. Evropský parlament má od nynějška spolurozhodovací pravomoc ve vztahu k obchodní i rybářské politice a má v úmyslu zajistit, aby byl jeho hlas vyslyšen a jeho názor v těchto otázkách respektován.

Podle mého názoru by prvním takovým projevem mělo být to, že Komise i Rada skutečně vezmou v potaz doporučení obsažená v této zprávě. V každém případě budeme v nadcházejících měsících velmi pozorní a já osobně hodlám pokračovat v práci na této problematice.

  Maria Damanaki, členka Komise. − Pane předsedající, nejdříve bych chtěla poděkovat panu Cadecovi a výborům Evropského parlamentu, které tuto zprávu z vlastního podnětu sponzorovaly. Vyjádřil jste politování, že zelená kniha o reformě společné rybářské politiky nevěnovala dostatek pozornosti otázkám, jež jste zde zmínil. Mým cílem dnes je vás ujistit, že Komise se zavázala k práci s plným respektováním všech politik, které by mohly mít dopad na reformu společné rybářské politiky. Jak jsem již prohlásila dříve, cílem reformy je zvrátit trend negativní spirály, na které se nyní nacházíme. Máme odvětví rybolovu, které není ekologicky udržitelné a které nemá ani dobré hospodářské výsledky. Potřebujeme silné rybářské oblasti, které zajistí udržitelné využívání zdrojů a zároveň umožní našim rybářům, jejich rodinám a zainteresovaným komunitám slušné živobytí.

Potřebujeme rybářské oblasti, které jsou připravené čelit současným i budoucím výzvám trhu, a to jak národního, tak mezinárodního. Vyslechla jsem vaše obavy z nekalé soutěže ze strany třetích zemí a neexistence rovných podmínek, pokud jde o sociální podmínky, požadavky na ekologii a udržitelnost a zákony na ochranu zdraví. Dovolte mi říci, že stejné obavy zazněly od členských států, jež se účastnily posledního jednání Rady pro zemědělství a rybolov. Na tyto otázky potřebujeme odpověď.

Zatímco měníme pravidla evropského rybolovu v souvislosti s naší reformou společné rybářské politiky (SRP), jedním z největších problémů, které nás čekají, bude právě zajištění rovných podmínek pro všechny výrobky uvedené na trh Evropské unie. V tomto ohledu bychom například měli všichni společně pracovat na úplném a účinném provádění naší legislativy proti nelegálnímu, neregulovanému a nehlášenému rybolovu.

Chtěla bych také říci, že zůstáváme odhodláni i nadále podporovat dodržování všech mezinárodních zásad a nástrojů dobré správy námořních záležitostí a rybolovu našimi partnery, stejně jako zodpovědné chování v oblasti ochrany životního prostředí a sociálních podmínek.

Velmi podporuji Vaši výzvu k větší promyšlenosti našich politik. Potřebujeme pracovat společně a s globální a integrovanou vizí. Jak již zde bylo zmíněno, dvě třetiny ryb spotřebovaných v Evropě pochází z dovozu, aby byla zajištěna stálá dodávka surovin pro náš zpracovatelský průmysl a spravedlivé ceny pro spotřebitele. Jednu třetinu trhu Evropské unie však stále zásobuje evropský rybářský sektor, který představuje pracovní příležitosti a také součást sociální struktury v mnoha regionech Evropy. Zatímco se nacházíme uprostřed zásadní reformy naší společné rybářské politiky, obchodní politika EU by měla i nadále brát v úvahu komplexní povahu evropského rybářského sektoru a jeho ekonomickou a sociální realitu. Těším se na úzkou spolupráci se svým kolegou, panem De Guchtem, při zajištění potřebného času na nutné úpravy s přihlédnutím k tempu probíhající reformy společné rybářské politiky.

S odkazem na jednání Světové obchodní organizace věnujeme pečlivou pozornost probíhajícím diskusím o dotacích. Jsme toho názoru, že bychom měli být vždy schopni podporovat ekologické a na inovace zaměřené iniciativy našich členských států. Co se týče revize tržní politiky, souhlasím s návrhem zprávy, že nová tržní politika společné rybářské politiky by měla přehodnotit nástroje současné organizace společného trhu. Revize by měla usilovat o posílení výrobních organizací v jejich schopnosti lepšího propojení nabídky s poptávkou z hlediska kvality a množství. Bude také podporovat zásobování trhu a jeho stabilitu a přezkoumá ustanovení marketingových norem a informování spotřebitelů.

To nás přivádí k označování výrobků. Spotřebitelé chtějí mít více informací o mořských produktech, které kupují. Chtějí vědět, kde byla ryba ulovena a kde pěstována, a také zda produkty respektují životní prostředí a zda rybolov probíhal udržitelným způsobem. Komise je připravena pracovat na legislativních iniciativách, které spotřebitelům potřebné informace poskytnou.

Na závěr ještě poznámka k akvakultuře. Komise je plně odhodlána dosáhnout cílů vytyčených strategií pro udržitelný rozvoj akvakultury, jak jsme již projednávali ve zprávě Evropského parlamentu. Sdílím rovněž názor, že rozvoj akvakultury v Evropské unii může vést ke snížení závislosti na dovozu a lepší reakci na neustále rostoucí spotřebitelskou poptávku.

Ještě než skončím, chtěla bych zdůraznit, že dnešní rozprava bude důležitým příspěvkem k reformě společné rybářské politiky, avšak zároveň vyšle i důležitý politický signál – pozitivní signál – mužům a ženám v evropském rybářském odvětví, kteří jsou připraveni na tvrdší disciplínu, ale také očekávají poselství naděje pro svou budoucnost.

  Karel De Gucht, člen Komise. − Pane předsedající, Komise vítá rozhodnutí Evropského parlamentu připravit zprávu z vlastního podnětu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury. Debata zahájená Evropským parlamentem poskytuje dobrý základ, abychom začali uvažovat o tom, jak přistupovat k obchodním jednáním v souvislosti s reformovanou společnou rybářskou politikou.

Chtěl bych vyzvat poslance Evropského parlamentu, aby vzali v úvahu následující postřehy k otázkám vzneseným v návrhu zprávy Evropského parlamentu.

Komise si je vědoma zvláštní povahy odvětví rybolovu a jeho důležitosti, zejména pro pobřežní komunity. Tento citlivý přístup je brán v úvahu při provádění společné obchodní politiky.

Rád bych zdůraznil, že obchodní politika EU musí sladit rozdílné zájmy různých částí rybářského odvětví, kterých se tato politika týká, včetně producentů, zpracovatelů a spotřebitelů. Komise si při provádění své obchodní politiky pro produkty rybolovu a akvakultury klade za cíl dosažení vyvážených výsledků mimo jiné mezi politikou odpovídající nabídky, situací a zájmy evropských producentů a požadavky spotřebitelů, přičemž bere v úvahu také potenciální cíle rozvojové politiky.

Všichni uznáváme, že Evropská unie je silně závislá na dovážených produktech rybolovu a akvakultury, aby byla schopná uspokojit poptávku trhu tvořeného nejen spotřebiteli, ale také zpracovatelským průmyslem. Vzhledem k současným trendům a potenciálnímu nárůstu závislosti je současná reforma společné rybářské politiky pro Evropskou unii vhodnou příležitostí k posílení hospodářské výkonnosti tohoto odvětví a jeho schopnosti konkurovat na globální úrovni.

Vzhledem k současným globálním trendům v mezinárodním obchodě, jak na multilaterální, tak na bilaterální/regionální úrovni, bychom neměli ignorovat pravděpodobnost, že širší globalizace bude v budoucnu pokračovat. V rámci jednání o režimu volného obchodu Komise brala, bere a měla by brát v úvahu komplexní povahu evropského odvětví rybolovu během jednání o přístupu na trh a zajistit rovnováhu mezi rozdílnými zájmy, kterých se týká obchodní politika, jak jsem před chvílí zmínil. V souvislosti s těmito globálními trendy v mezinárodním obchodě bude Komise usilovat o zajištění dostatečného času k provedení potřebných úprav s přihlédnutím k tempu probíhající reformy společné rybářské politiky.

Dovolte mi, abych stručně zmínil jeden z hlavních návrhů uvedených ve zprávě, který se týká možnosti vyjmutí rybích produktů z jednání o přístupu na trh s nezemědělskými produkty (NAMA) v rámci rozvojové agendy z Dohá (DDA). Budu k vám ohledně tohoto bodu velmi upřímný. V této fázi jednání, kromě toho, že je velmi obtížné vydělit rybí produkty z jednání o přístupu na trh s nezemědělskými produkty, by další přístupy jako vytvoření specializované vyjednávací skupiny mohly vyústit v obrovský tlak na Evropskou unii na další liberalizaci našeho trhu.

Komise bere na vědomí výzvu k převedení zodpovědnosti za jednání o produktech rybolovu a akvakultury z kompetence komisaře pro obchod na komisařku pro námořní záležitosti a rybolov, která je obsažena v návrhu zprávy. Podle zásady kolegiality, kterou se řídí práce Komise, jsou všichni její členové společně zodpovědní za přijatá rozhodnutí a opatření. To také znamená, že komisař a generální ředitelství pro obchod, kteří odpovídají za jednání o produktech rybolovu a akvakultury, nejednají sami, nýbrž úzce spolupracují s komisařkou a generálním ředitelstvím pro námořní záležitosti a rybolov, kteří jsou přímo zapojeni do všech fází jednání.

Komise chce ujistit Evropský parlament, že v průběhu obchodních jednání bere v úvahu specifické potřeby odvětví rybolovu. Komise skutečně v rámci jednání brání zájmy evropského odvětví a jak je to jen možné, zohledňuje jeho citlivost, i když je vystavena silnému tlaku ze strany našich obchodních partnerů.

Při ochraně zájmů odvětví rybolovu v EU v průběhu obchodních jednání se Komise také snaží o odstranění jakýchkoli překážek pro obchod na straně našich obchodních partnerů, které by mohly ohrozit exportní potenciál průmyslu EU, s cílem zajistit rovné podmínky v rámci bilaterálního i multilaterálního obchodu s produkty rybolovu.

Nakonec zpráva vyjadřuje znepokojení zainteresovaných stran, pokud jde o zajištění rovných podmínek pro výrobky z Evropské unie a z dovozu ze třetích zemí. Evropská unie je pevně odhodlána prosazovat jak pracovní, tak ekologické normy v rámci obchodních jednání s třetími zeměmi současně s otevíráním trhu – například v rámci kapitoly o udržitelném rozvoji obsažené v našich obchodních dohodách nebo na řadě mezinárodních fór, která se těmito otázkami zabývají, jako jsou Organizace spojených národů (OSN), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a regionální organizace pro řízení rybolovu, jichž se Evropská unie aktivně účastní.

Rád bych svůj příspěvek zakončil poukazem na svou vůli a přístupnost k další diskusi s váženými poslanci Evropského parlamentu o roli Komise v obchodních jednáních, která se týkají produktů rybolovu a akvakultury.

  Yannick Jadot, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod. − (FR) Pane předsedající, komisaři, myslím, že musíme vzít na vědomí konvergenci výborů tohoto Parlamentu pro rybolov a pro mezinárodní obchod v této věci a v návrzích předložených v souvislosti s ní.

Jak již bylo řečeno, rybolov je velmi důležitým odvětvím pro územní plánování, zaměstnanost a kulturní identitu v Evropě. Je to také odvětví, které má značně silný dopad na rybolovné zdroje, přičemž v současné době je naprostá většina populace ryb vystavena nadměrnému rybolovu. Lidé si příliš často myslí, že konečným cílem evropské společné rybářské politiky je přizpůsobit odvětví rybolovu globalizovanému obchodu s produkty z ryb, jejichž extrémně krutých důsledků, ať sociálních, hospodářských nebo ekologických, jsme dnes svědky.

Z tohoto důvodu aktivně prosazujeme daleko silnější začlenění sociálních a ekologických kritérií do obchodních dohod o produktech rybolovu. Podporujeme myšlenku vyjmutí těchto produktů z pravidel pro přístup na trh s nezemědělskými produkty (NAMA), protože ryby nejsou ponožky nebo pračky, a jsou naprosto klíčové pro potravinou bezpečnost a biologickou rozmanitost. Aby však bylo jasno. Jelikož přinášíme tuto myšlenku na mezinárodní jednání, naše evropská politika musí jít příkladem a musíme směřovat k tomu, abychom měli lépe placené rybáře, kteří nedrancují populace ryb, ať už v našich teritoriálních vodách nebo tam, kde si koupíme práva na rybolov.

  Antonello Antinoro, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat panu Cadecovi za jeho vynikající práci, kterou odvedl v tak důležité otázce, jakou je režim pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do Evropské unie.

Připravil jsem si svůj projev například o potřebě soustředit se na zajištění toho, aby dovážené produkty splňovaly stejné hygienické předpisy a stejné požadavky, nicméně vidím, že o tom už mluvili jiní, takže opakovat to samé by nemělo smysl a jenom bychom tak plýtvali časem. Musím však zmínit zásadní aspekt, který jsem vnímal v projevu komisaře De Guchta a o kterém mluvil předchozí řečník, a sice současnou existenci drobných konfliktů mezi pravomocemi, které tito dva komisaři mají nebo by mít měli.

Veškeré pokrytectví stranou, jsem přesvědčen, že je důležité to zdůraznit, protože jak už bylo řečeno, odvětví rybolovu hraje zásadní roli, pokud chceme zajistit, aby naši rybáři neustále nesnižovali svoji kapacitu možného úlovku, protože jsme je k tomu donutili v zájmu našich moří. Chceme-li zajistit, aby lidé dále nenahlíželi na naše rybáře jako na takříkajíc evropskou popelku, budeme muset této věci věnovat větší pozornost.

Komisařka Damanakiová a komisař De Gucht oba vyjádřili svůj záměr se této otázce plně věnovat, avšak já se domnívám, že je důležité mít pouze jeden přístup k věci. Také si myslím, že pohled komisařky pro námořní záležitosti a rybolov se vším, co to následně obnáší v Evropském parlamentu, je zásadní pro zajištění vyřešení problému a toho, že se tato zpráva stane důležitým výhledem do budoucna.

  Luis Manuel Capoulas Santos, jménem skupiny S&D. – (PT) Pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, jak všichni víme, produkty rybolovu a akvakultury tvoří důležitou součást stravy v Evropě, což znamená, že více než 60 % těchto produktů musíme dovážet, abychom uspokojili naše potřeby, jak správně uvedla komisařka Damanakiová. Tento jednoduchý fakt názorně ilustruje důležitost zprávy poslance Cadeca, s nímž jsem jako stínový zpravodaj měl tu čest pracovat při hledání co nejširší shody na ochraně tohoto odvětví, pracovních příležitostí, které poskytuje, a především evropských spotřebitelů.

Z tohoto důvodu Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu podporuje klíčové předpoklady a hlavní závěry zprávy, zejména s ohledem na obavy a doporučení o potřebě zajistit zdravotní nezávadnost a bezpečnost dovážených produktů rybolovu a akvakultury, stejně jako ekologická kritéria, která musí být vyžadována pro jejich lov, produkci a zpracování.

Zpráva se správně zabývá i dalšími problémy, které si zaslouží podporu, avšak kvůli nedostatku času je zde nemohu vysvětlovat. Z těchto důvodů bude moje skupina samozřejmě hlasovat pro přijetí zprávy. Navíc bych chtěl panu Cadecovi pogratulovat k vynikající práci, kterou odvedl.

  Pat the Cope Gallagher, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, nejprve chci pogratulovat panu Cadecovi za přípravu této zprávy. Pokles cen ryb v minulých letech je přímým důsledkem konkurence způsobené dovozem volně žijících i chovných ryb. Producenti těchto výrobků nepodléhají stejně přísným hygienickým normám a režimům v oblasti ochrany přírody jako producenti evropští. Vstupují na evropský trh s cenou, která je pro evropské producenty nevýdělečná.

Tento problém je třeba řešit v souvislosti s reformou společné rybářské politiky a já jsem si jistý, že komisařka Damanakiová k tomu tímto způsobem přistoupí. Jak uvedli oba komisaři, dochází tu k obrovské závislosti na dováženém zboží, ale podívám-li se na svou vlastní zemi, která dováží 46 000 tun ročně za 181 milionů EUR, zdá se, že spotřebitelé nemají povědomí o dovážených rybách oproti těm volně žijícím.

Máme-li tento problém vyřešit, musíme najít náhradu za dovoz, abychom jeho podíl snížili ze současných 66 % na 50 %, řekněme během 10 let, avšak abychom toho dosáhli, musíme zjednodušit byrokracii, která toto odvětví v současnosti svazuje, a zajistit, aby všechna generální ředitelství a skutečně i všechny vládní resorty a jednotlivé členské státy pracovaly společně v nejlepším zájmu tohoto odvětví.

  Isabella Lövin, jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám zprávu pana Cadeca o dovozu ryb do Evropské unie. Vlastní evropská produkce se snížila alarmujícím tempem – jen od roku 1997 o 26 %. Více než 60 % všech ryb spotřebovaných dnes v Evropě pochází z dovozu. Tak by to ale nemuselo být. Pokud bychom hospodařili s našimi zdroji ryb alespoň podle maximálního udržitelného výnosu, mohly by se úlovky evropských rybářů oproti dnešnímu stavu zdvojnásobit a současně bychom přispěli k vytvoření silné a životaschopné populace ryb.

S tímto cílem na mysli nyní musíme zajistit, abychom naše problémy s nadměrným rybolovem nepřenesli do dalších zemí. Zpráva poslance Cadeca zmiňuje několik důležitých nástrojů, které může Evropská unie použít. Prvním z nich je nařízení o nelegálním, neregulovaném a nehlášeném rybolovu (NNN). Všechny ryby na trhu EU musí být opatřeny schválenými dokumenty, které uvádějí, kde, kdy a kým byly uloveny. Jedná se o první krok, který ale nejde dostatečně daleko. Ve velké části světa je nelegální rybolov problémem, na jehož řešení nemají chudé země zdroje. V zemích s vysokou mírou korupce není pro vývozce ryb problém opatřit si potřebné dokumenty. Proto na sebe musí EU coby největší světový dovozce ryb vzít odpovědnost tím, že bude poskytovat hmotnou a technickou finanční podporu a zdroje, aby umožnila dodržování pravidel a jejich kontrolu v rozvojových zemích.

Druhý nástroj již existuje na půdě Organizace spojených národů. Máme dobré mezinárodní dohody, ale je také potřeba je uvádět v praxi. V roce 2006 se EU věnovala mimo jiné otázce prováděcí dohody kodexu chování pro zodpovědný rybolov v rámci Organizace pro výživu a zemědělství OSN. V těchto aktivitách musíme pokračovat.

  Marek Józef Gróbarczyk, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, rád bych srdečně poděkoval panu Cadecovi za takto odvážnou zprávu, která má mimořádný význam pro společnou rybářskou politiku, již v současné době budujeme. Už během práce na zprávě jsme pozorovali mnohé oblasti společné rybářské politiky, které se podle našeho názoru zásadně lišily od názoru Komise, což se bohužel týká i její konečné podoby. Podle mínění rybářů by tato zásadní zpráva měla mít velký vliv na strukturu budoucí společné rybářské politiky, pokud jde o organizaci trhu.

Paní Damanakiová, na mnoha schůzích jste opakovala, že namísto kritiky při projednávání jednotlivých přenosných kvót bychom měli předložit návrhy na řešení podle budoucí politiky. Jsem přesvědčen, že využití myšlenek obsažených v této zprávě je alternativou ke koncepci, kterou nám vnucuje Komise.

  Diane Dodds (NI). - Pane předsedající, komisaři, nejprve chci za tuto zprávu poděkovat jejímu zpravodaji. Dne 24.  července 2008 v reakci na hospodářskou krizi, které čelila evropská rybářská flotila, schválila Rada pro zemědělství a rybolov Evropské unie dočasná a zvláštní opatření zaměřená na podporu a restrukturalizaci flotily. Právě když se mnozí rybáři snažili těchto opatření využít, zasáhly je důsledky globální recese. Hodnota norských humrů a langust, které naši rybáři v Severním Irsku prodávají do dalších částí Evropy, prudce klesla. A to ve stejné době, kdy se měkkýši a ryby z dovozu stávaly stále dostupnějšími.

Evropa potřebuje ryby. Potřebujeme dovoz ryb, ale podle mě ne za každou cenu. Na jednu stranu chtějí mí kolegové zastavit jakékoli dotace pro rybáře. Nastává však rozpor, protože zatímco se snažíme o odstranění dotací, evropská politika umožňuje dovoz neregulovaných produktů rybolovu a akvakultury, který podkopává existenci udržitelného a hospodářsky životaschopného odvětví rybolovu, o které usilujeme.

Evropa nemůže mít obojí. Je tu nedostatek soudržnosti a právě kvůli zlepšení tohoto stavu podporuji zprávu poslance Cadeca.

  Carmen Fraga Estévez (PPE). – (ES) Pane předsedající, zpráva reaguje na frustraci a nedostatečnou ochranu odvětví rybolovu v Evropské unii.

Komisaři, toto odvětví nežádá protekcionismus, ale vzhledem k předchozí lhostejnosti těch, kteří vedli Generální ředitelství pro obchod, mu nyní jde o to, aby se nepotopilo ještě hlouběji.

V tomto ohledu zejména podporujeme požadavek vyjádřený ve zprávě poslance Cadeca, aby jednání o kapitole rybolovu byla převedena z kompetence Generálního ředitelství pro obchod na Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, stejně jako je tomu u zemědělství, protože tu také jde o produkty, které jsou obzvlášť citlivé, čehož klasickým příkladem je tuňák.

Co se týče tuňáka, máme tu skandální příklad upuštění od pravidel původu bez jakýchkoliv podmínek v dohodách s Papuou Novou Guineou a Fidži, což jenom nahrává našim hlavním konkurentům Thajsku a Filipínám.

Komisaři, jste si vědom toho, že kromě zaškrcení odvětví v Evropské unii díky vaší politice vstupuje Papua Nová Guinea do fáze vytváření pracovních míst s velmi nízkou kvalitou a nulového udržitelného rozvoje? Jste obeznámen se zprávami nevládních organizací, které působí v oblasti, o práci dětí, zdravotně závadných podmínkách a nedostatku hygieny v továrnách, katastrofálním dopadu na životní prostředí pobřeží Madangu a nelegálním rybolovu? Je vaší povinností tomu zabránit?

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). - Pane předsedající, chování poslanců tohoto Parlamentu je dnes ostudné. Něco takového by se nestalo v žádném jiném parlamentu na světě. Neexistuje-li úcta k předsedovi výboru pro rybolov a k rybolovu obecně, pak navrhuji, abyste odložil zasedání do té doby, kdy lidé budou tento Parlament respektovat a ukončí svoje schůzky.

(Potlesk)

  Předsedající. − Pane Gallaghere, musíme pokračovat. Chtěl bych požádat naše kolegy a kolegyně o klid, abychom mohli pokračovat ještě 10 minut a dokončit práci na této důležité zprávě.

  Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní Damanakiová, evropská rybářská politika čelí obrovským výzvám. Naši rybáři se musí potýkat s ubývajícími populacemi ryb a zároveň se musí vypořádat s ne vždy spravedlivou konkurencí na globálním trhu. Naléhavě musíme zavést radikální reformy, abychom zastavili nadměrný rybolov v evropských vodách a zajistili přežití rybolovu v Evropě.

Souhlasím s komisařkou Damanakiovou, že bychom toho po našich rybářích neměli chtít příliš, když na jednu stranu po nich budeme požadovat radikální reformy, zatímco na straně druhé budeme liberalizovat obchod. Obě tyto věci prováděné najednou dostanou naše rybáře pod velký tlak. Nejlepším způsobem, jak zvýšit konkurenceschopnost, je umožnit obnovu populací ryb. Další způsob, který umožní přežití evropského rybolovu, je lepší marketing. Za určitých okolností jsou evropští spotřebitelé připraveni zaplatit za evropské ryby víc, budou-li lépe informováni o jejich původu.

  Britta Reimers (ALDE). – (DE) Pane předsedající, komisaři, chtěla bych panu Cadecovi poblahopřát k jeho úspěšné a vyvážené zprávě. Chtěla bych mu také poděkovat za jeho vynikající spolupráci.

V rámci regulace dovozu produktů rybolovu a akvakultury do Evropské unie se vyskytuje řada zásadních problémů. S objemem 12 milionů tun a hodnotou 55 miliard EUR je trh produktů rybolovu v Evropské unii největším na světě. Tento trh rychle roste a je čím dál více závislý na dovozu ze třetích zemí. Kontrola podmínek, za kterých jsou tyto produkty ze třetích zemí vyráběny a dováženy, je pro nás proto důležitá.

Do nynějška jsme v plénu předložili dva pozměňovací návrhy. Ty se týkají nutnosti našeho uznání specifičnosti hospodářské situace v okrajových regionech Evropy. Z potíží však neobviňujeme pouze samotnou liberalizaci trhu. Uvedení obrovského množství produktů rybolovu na trh Evropské unie, který byl popsán jako nespravedlivý, také nemá přímý vliv na...

(Předsedající řečnici přerušil)

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Pane předsedající, nemám příliš mnoho času, proto bych chtěl zdůraznit jenom jedno z témat zprávy poslance Cadeca. Ryby by neměly být posuzovány stejným způsobem jako ostatní průmyslové výrobky, nýbrž by měly spadat pod obchodní pravidla Světové obchodní organizace, která se zabývají citlivými produkty. Obchodní politika Evropské unie věnuje specifické povaze tohoto odvětví a zájmům výrobců v EU pouze okrajovou pozornost. Je proto dobré posoudit, zda je vhodné vyjmout produkty rybolovu z pravidel pro přístup na trh s industriálními nezemědělskými produkty s cílem usnadnit harmonizaci obchodu s produkty rybolovu s požadavky, které platí pro potraviny a citlivé výrobky.

  Catherine Trautmann (S&D). – (FR) Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát našemu kolegovi poslanci Cadecovi k jeho vynikající práci.

Text předložený dnes k hlasování znamená určitou změnu pojetí volného obchodu naší institucí. Aniž bychom byli protekcionisty, můžeme popsat zde obhajovanou linii jako méně naivní.

Všichni se shodneme, že evropská produkce je nedostatečná a že místo okamžitého řešení dovozem se musíme především snažit o zvýšení ochrany a regenerace populací ryb, včetně využití akvakultury, abychom zajistiti udržitelnost odvětví a pracovní místa v Evropské unii s ním spojená, a také o menší závislost evropského rybolovu na třetích zemích.

Pokud jde o dovoz, musíme zajistit, aby evropský trh s produkty rybolovu a akvakultury netrpěl kvůli nekalé konkurenci v důsledku méně přísných hygienických a sociálních podmínek a směšně nízkých cel. Z tohoto důvodu jsem pro evropské označení v souladu s našimi ekologickými a sociálními normami.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE). – (PT) Pane předsedající, komisaři, v současné době je Evropa se 60 % všech spotřebovaných ryb pocházejícími z dovozu největším světovým trhem produktů rybolovu a akvakultury. Produkce ryb v Evropské unii v současnosti nestačí a ani v blízké budoucnosti nebude stačit uspokojovat poptávku po těchto produktech; proto se jejich dovoz stal nutností.

V této souvislosti je třeba zabezpečit dva zásadní aspekty: za prvé vytvořit potřebné podmínky a zajistit, aby evropští spotřebitelé měli přístup ke kvalitním dováženým produktům rybolovu a akvakultury, a za druhé vytvořit rámec pro spravedlivou soutěž jak pro dovážené produkty, tak pro ty, které pocházejí od rybářů v Evropě.

Je proto nezbytné, aby produkty rybolovu a akvakultury dovážené do Evropské unie splňovaly stejné ekologické, sociální, hygienické a kvalitativní normy, které jsou předepsané pro výrobky pocházející z EU. Rovněž je potřeba reforma společného trhu produktů rybolovu a akvakultury, zejména revize mechanismů využívaných v boji proti postupnému odstraňování cel a rostoucí konkurenceschopnosti dovozu.

Tato zpráva Evropského parlamentu pod obdivuhodným vedením pana Cadeca přichází právě včas a zvažuje řadu důležitých návrhů pro udržitelný rozvoj rybolovu a odvětví s ním souvisejících, včetně marketingu.

  Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, komisařko Damanakiová, komisaři De Guchte, děkuji vám za vaši účast v této rozpravě nad velmi důležitou zprávou o režimu dovozu.

Rybolov představuje důležitou otázku, ve vztahu k níž je nutné zdůraznit dva základní problémy: skutečnost, že nejsme soběstační, a skutečnost, že často dochází k nekalé soutěži, z čehož vyplývá, že je potřeba ochránit rybolov v Evropě a zabránit nekalé soutěži.

Ráda bych komisaři pro obchod řekla následující: nemůžete nadále považovat produkty rybolovu za „necitlivý produkt“, neměly by se proto nadále řídit pravidly pro přístup na trh s nezemědělskými produkty, nemůžeme je považovat za průmyslové výrobky, musíme je zařadit do kategorie „citlivé výrobky“ a musí spadat pod pravidla Světové obchodní organizace a Organizace pro výživu a zemědělství OSN.

Nebudeme-li ryby považovat za „citlivý produkt“, nemůžeme se chovat podle zásad udržitelného rozvoje, nemůžeme zaručit zachování určitých druhů a nemůžeme ani vykonávat skutečnou tržní činnost.

  Robert Atkins (ECR). - Pane předsedající, znovu se vaším prostřednictvím obracím na Konferenci předsedů, aby se někdo konečně ujal organizace. Původně nám bylo řečeno, že hlasování se bude konat ve 12 hodin. To se však každých pět minut posouvá o dalších pět minut. To je ale velmi nevhodné, protože mnoho z nás musí stihnout letadlo, je to výsměch Evropskému parlamentu. Někdo se už konečně musí ujmout řízení.

(Potlesk)

  Předsedající. − Naznačili jsme, že hlasování bude posunuto na 12:15 nebo 12:20, tak nás prosím nechte pokračovat reakcemi komisařů. Jsem si jistý, že budeme moci hlasovat ve 12:20.

  Maria Damanaki, členka Komise. − Pane předsedající, nemohu se ujmout řízení, ale mohu být velmi stručná.

Chtěla bych říci, že se zabýváme všemi obavami, které poslanci a poslankyně vyjádřili. Jak jsme pan De Gucht i já už zmínili, snažíme se najít rovnováhu. Potřebujeme životaschopné odvětví rybolovu, ale zároveň máme určité závazky vůči Světové obchodní organizaci a dalším mezinárodním organizacím. Chtěla bych všechny ujistit, že děláme vše pro to, aby reforma společné zemědělské politiky zajistila našim rybářům co nejlepší budoucnost.

  Alain Cadec, zpravodaj. − (FR) Pane předsedající, považuji chování kolegů poslanců za naprosto ostudné a v našem Parlamentu nepřijatelné. Co tu předvádíte, je skandální. Stydím se za vás. Jde vám jen o to, abyste odhlasovali a odjeli domů. Pracujeme tu na důležité zprávě, tak mějte alespoň tu slušnost, že budete buď poslouchat, nebo z této sněmovny odejděte.

Nicméně, dámy a pánové, po mém menším výlevu nepochybuji, že za několik minut bude většina z vás hlasovat pro přijetí zprávy, a jelikož mám tu příležitost, musím poděkovat našim kolegům ve výboru pro rybolov, zejména jeho předsedkyni, paní Fraga Estévezové, která souhlasila s tím, že se této problematiky ujmeme, a svěřila mi přípravu zprávy.

Chtěl bych také poděkovat stínovým zpravodajům panu Capoulas Santosovi, paní Reimersové, panu Gróbarczykovi a paní Lövinové za jejich příspěvky ke všem diskusím a pozměňovacím návrhům.

Rovněž bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli do této zprávy, a zástupcům odvětví, kteří mi umožnili provádět výzkum, zejména představitelům Generálního ředitelství pro obchod a Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov. Mám na mysli Zoltana Somoguye a Miriam Garcia Ferrerovou z Generálního ředitelství pro obchod a Pierra Amilhata, Christiana Rambeaua a Juana Ranca z Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, a chtěl bych poděkovat také vám, paní Damanakiová, za vaši účast zde, i vám, pane De Guchte, i když nejsem zcela spokojený s vašimi odpověďmi – které ale nejsou skutečnými odpověďmi, jelikož jste je pronesl ještě před mým projevem.

V každém případě bych chtěl také poděkovat Mauru Belardinellimu z naší skupiny, Ollivieru Gimenezovi, mým asistentům Emilii Herrbachové a Vincentu Guerrovi, a věnovat zvláštní uznání Philippu Musquarovi, který mi se zprávou velmi pomohl a asistoval u jejího zrodu.

Ukončím svůj projev tím, že vám předem poděkuji za vaše hlasy.

  Předsedající. − Pouze vysvětlím, že pan De Gucht neodpověděl kvůli přílišnému hluku v této místnosti, za který bych se oběma komisařům chtěl omluvit.

Rozprava je ukončena.

Hlasování proběhne zanedlouho.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK
předseda

6. Hlasování

  Předseda. − Dalším bodem programu je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

***

Chtěl bych vám něco sdělit. Vpravo vedle mne sedí paní Eva Dudzinska, která v Evropském parlamentu strávila téměř 35 let. Posledních 10 let byla její činnost úzce spojena s plenárními zasedáními. Nyní odchází do důchodu. Chtěl bych jí poděkovat a popřát jí do budoucna vše nejlepší.

(Potlesk)

6.1. Dohoda mezi EU a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z EU do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (A7-0224/2010, Alexander Alvaro) (hlasování)

– Před hlasováním:

  Alexander Alvaro, zpravodaj. – (DE) Pane předsedo, moji kolegové poslanci snad pochopí, že poté, co Evropský parlament v únoru tuto dohodu odmítl, je nyní potřeba jasně říci, že se nám mezitím ve spolupráci s Komisí podařilo text značně vylepšit.

Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat kolegům poslancům ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance a skupiny Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, kteří se na tom podíleli, za jejich pomoc při vytváření dohody, která vznikala za obtížných podmínek a která chrání právo našich občanů na soukromí a také právo na bezpečnost. Chtěl bych připomenout, že jsme tak měli první příležitost vdechnout život Lisabonské smlouvě a že to není jen neživý text.

– Po hlasování:

  Předseda. – Chtěl bych poděkovat a poblahopřát panu Alvarovi a také předchozí zpravodajce, paní Hennis-Plasschaertové, a všem kolegům poslancům, kteří této dohodě věnovali tolik úsilí. Velice vám děkuji.

  Rui Tavares (GUE/NGL). - Pane předsedo, upozorňuji vás na pozměňovací návrh k této zprávě, který požaduje, aby Rada a Komise jednaly s Parlamentem při jmenování zástupce EU, který má být vyslán do Washingtonu provádět kontrolu extrahování údajů. Dovolil bych si vás poprosit, abyste osobně co nejdříve kontaktoval Radu a Komisi tak, aby jmenování proběhlo pod řádným parlamentním dohledem.

  Předseda. – Děkuji z připomenutí. Budu je v této věci kontaktovat.

6.2. Evropská služba pro vnější činnost (A7-0228/2010) (hlasování)

  Předseda. – Chtěl bych poblahopřát zpravodaji, panu Brokovi, a také našim vyjednavačům: panu Brokovi, panu Verhofstadtovi a panu Gualtierimu. Byl to velký kus práce, na němž se podílelo také mnoho výborů Evropského parlamentu. Dosáhli jsme širokého konsensu. Chtěl bych všem poděkovat. Rád bych také zdůraznil, že v blízké budoucnosti budeme mít dvě významné zprávy, které připravuje paní Gräßleová a pan Rapkay, takže na této záležitosti musíme dále pracovat.

6.3. Kosovo (B7-0409/2010) (hlasování)

– Před hlasováním:

  Jelko Kacin (ALDE). - Pane předsedo, v pondělí došlo k pokusu o atentát na našeho kolegu, Petara Miletiće, který je členem kosovského Shromáždění a vedoucím skupiny srbské menšinové liberální strany Samostalna Liberalna Stranka. Pan Miletić byl dvakrát postřelen a zraněn.

Je jedním z nás, poslancem. Dojde-li kdekoli k útoku na poslance, představuje to útok na demokracii. Tento útok byl zaměřen proti úsilí dosáhnout trvalé stability v oblasti západního Balkánu. Pan Miletić leží na jednotce intenzivní péče v nemocnici v Mitrovici. Popřejme mu rychlé a plné uzdravení a vyjádřeme mu svou plnou politickou a lidskou podporu.

(Potlesk)

  Předseda. – Všichni s vašimi slovy souhlasíme.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 11:

  Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, žádám, aby byla z textu odstraněna slova „všichni lidé“, když se v podstatě hovoří o dialogu. Poslední věta by proto měla být: „domnívá se, že obě strany by měly k dialogu přistupovat pragmaticky ve prospěch Kosova a Srbska“.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o odstavci 4:

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). - (DE) Chtěla bych jen požádat o to, aby byl do textu uveden oficiální název poradního stanoviska Mezinárodní soudního dvora.

–. Přečtu text v angličtině. Oficiální znění je „the Accordance with International Law of the Unilateral Declaration of Independence by the Provisional Institutions of Self-Government of Kosovo“.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Po hlasování o pozměňovacím návrhu 5:

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). - Pane předsedo, toto se týká násilných událostí, ke kterým došlo v nedávné době v Kosovu, přičemž můj kolega, pan Kacin, již o jedné z nich hovořil. Šlo o událost z minulého pondělí, kdy byl postřelen etnický srbský poslanec kosovského parlamentu, pan Petar Miletić. Společně s tímto Parlamentem mu přeji velmi rychlé uzdravení.

Došlo tam i k dalšímu incidentu, který nebylo možné před uzavřením pozměňovacích návrhů zmínit, takže přečtu tento ústní pozměňovací návrh: „Je velice znepokojen smrtelným výbuchem na severu Mitrovice dne 2. července během demonstrací proti otevření střediska státní správy, jenž zabil jednoho člověka a zranil deset dalších osob, a útokem ze dne 5. července na etnicky srbského člena poslanecké sněmovny Kosova; důrazně odsuzuje veškeré akty násilí a vyzývá strany, aby jednaly zodpovědně; naléhá na misi EULEX, aby učinila veškeré úsilí ke zmírnění napětí a zamezení dalšímu násilí, a vyzývá kosovskou policii, aby s pomocí mise EULEX začala s nestranným vyšetřováním událostí, s cílem postavit pachatele před soud.“

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

6.4. Albánie (B7-0408/2010) (hlasování)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 2:

  Libor Rouček (S&D). - Pane předsedo, měníme jedno slovo: výraz „all electoral material“ bude nahrazen textem „the electoral material“, takže „all“ bude nahrazeno „the“.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

6.5. Situace v Kyrgyzstánu (B7-0419/2010) (hlasování)

6.6. HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konference o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010) (B7-0412/2010) (hlasování)

– Před hlasováním:

  Michael Cashman (S&D). - Pane předsedo, vzhledem k důležitosti tohoto hlasování před vídeňskou konferencí žádám, aby se v závěrečném hlasování hlasovalo jmenovitě.

  Francesco Enrico Speroni, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, moje skupina je proti.

(Žádost byla zamítnuta.)

  Astrid Lulling (PPE). – (FR) Uklidněme se! Protože občané Lucemburska hovoří a píšou francouzsky a německy, dovolte mi, abych vás před hlasováním o tomto velmi citlivém usnesení upozornila na skutečnost, že v odstavci 17 je mezi francouzským a německým zněním obrovský rozdíl.

V německé verzi je uvedeno, že členské státy a Komise jsou vyzývány…

– (DE) podporovat opatření v oblasti bezpečných potratů

– (FR) … podporovat opatření pro bezpečné potraty. Dozvěděla jsem se, že ve francouzském ani v anglickém textu není tato část věty uvedena.

Pane předsedo, kdybyste mohl objasnit, zda je původním textem francouzský text, mnoha poslancům by to během hlasování určitě pomohlo se rozhodnout.

  Předseda. – Všechny překlady opravíme tak, aby byly v souladu s originálními texty. Prověříme to. Děkuji.

  Michael Cashman (S&D). - Pane předsedo, vzhledem k tomu, že jsme právě přistoupili k hlasování, se chci zeptat, zda politická strana, která vznesla námitku, by mohla tuto námitku stáhnout a umožnit nám při závěrečném hlasování hlasovat jmenovitě.

  Francesco Enrico Speroni, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, opakuji, že jsme proti.

(Žádost byla zamítnuta)

– Po hlasování:

  Gay Mitchell (PPE). - Pane předsedo, nechci jednání zdržovat a jsem rád, že pan Cashman má tak dobrý hlas. Myslím, že by bylo dobré, kdybychom v této sněmovně měli v záležitostech tohoto typu volnost hlasování. Pak bude možné stanovit skutečný názor Parlamentu. Na jedné straně je sněmovna bičována a na jedné straně je možné volné hlasování. Pokud chceme opravdu zjistit názor Parlamentu na záležitosti tohoto typu, měli bychom mít v celé sněmovně volné hlasování.

(Potlesk)

– Po hlasování:

  Michael Cashman (S&D). - Pane předsedo, pokud se v této sněmovně o někom mluví, měla by daná osoba mít právo reagovat. Mluvilo se tady o mně. Chci proto panu Mitchellovi a dalším říci, že když se kterákoli strana rozhodne hlasovat, každý z nás má svůj vlastní svobodný hlas, a sněmovna hlasovala demokraticky.

(Potlesk)

6.7. Vstup Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a úloha Evropské unie (B7-0413/2010) (hlasování)

6.8. Budoucnost SZP po roce 2013 (A7-0204/2010, George Lyon) (hlasování)

– Před hlasováním:

  Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Pane předsedo, nežádala jsem o slovo proto, abych vznesla faktickou připomínku, ale proto, že chci požádat vás, pane předsedo, a také kolegy poslance, abyste si uvědomili toto: je tady problém s překladem. Předložila jsem pozměňovací návrh ke zprávě pana Lyona, bod odůvodnění Ae: „vzhledem k tomu, že SZP musí směřovat k zachování a rozvoji multifunkčního, udržitelného zemědělství v Evropě. V překladech bylo bohužel použito slovo „extenzivní“. Avšak slovo „flächendeckend“ v německém překladu má zcela odlišný význam. Znamená „ve všech regionech Evropy“. Zemědělství („flächendeckend“ zemědělství) by mělo existovat i v horských oblastech. Slovo „extensive“ má úplně jiný význam.

  Předseda. – Děkuji, že jste na to upozornila. Texty opravíme a sladíme je s originálem.

– Po hlasování o odstavci 44:

  George Lyon, zpravodaj. − Pane předsedo, zdá se, že není úplně jasné, o čem tady vlastně hlasujeme. Tlumočníci nám řekli, že o odstavci 44, ale vy jste oznámil, že byl přijat odstavec 45. Jsou ohledně toho nejasnosti, je potřeba, abyste je vyřešil a uvedl hlasování na pravou míru a správně oznamoval, o čem se bude hlasovat.

  Předseda. – Jak jsem řekl, hlasujeme o odstavci 44. Opakuji: pozměňovací návrh nebyl vzat v potaz a odstavec 44 byl přijat. To je výsledek hlasování.

  Pablo Arias Echeverría (PPE). – (ES) Pane předsedo, právě jsme hlasovali o odstavci 44, a i když jsem hlasoval pro, zaznamenal jsem „proti“, protože to nebylo úplně jasné: bylo nám řečeno, že hlasujeme o odstavci 45, přitom ve skutečnosti jsme hlasovali o odstavci 44.

  Předseda. – Dámy a pánové, máte-li tedy tolik námitek – poslouchejte mne, prosím, budeme o odstavci 44 hlasovat znovu. Hlasujeme o odstavci 44. Ani mně nebylo hlasování jasné, protože jste nezvedli ruce.

– Před hlasováním o odstavci 59:

  Elizabeth Lynne (ALDE). - Pane předsedo, potřebujeme to vysvětlit. Nevím, jestli je to špatně oznamováno, nebo jestli je to problém tlumočení, ale v angličtině máme opět 52. Nebyli jsme vyzváni k hlasování o odstavci 59, takže nevíme, kde jsme.

  Předseda. – Nyní hlasujeme o odstavci 59. V tuto chvíli je na monitoru 59. Je to samostatné hlasování.

– Před hlasováním o bodu odůvodnění C:

  Elizabeth Lynne (ALDE). - Pane předsedo, chtěla bych jen říci, že před bodem odůvodnění C je bod odůvodnění AE. O bodu AE jsme zatím nehlasovali.

  Předseda. – My tu máme úplně jiné informace. Nyní musíme hlasovat o bodu odůvodnění C.

– Před hlasováním o bodu odůvodnění AE:

  Albert Deß (PPE). – (DE) Pane předsedo, protože bylo na začátku tohoto hlasování vysvětleno, že originálem je německá verze, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) se obejde bez dílčího hlasování. Moje skupina je schopna hlasovat pro bod odůvodnění Ae.

  Předseda. – Pane Deßi, vysvětlím to. Žádost nebyla vznesena jen ze strany skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), ale vznesla ji i jiná politická skupina, proto budeme pokračovat podle plánu a přistoupíme k dílčímu hlasování, protože to požadovala i jiná skupina.

  Albert Deß (PPE). - (DE) V tom případě žádám svou skupinu, aby hlasovala dvakrát pro. Protože originálem je německý text, nemusíme hlasovat v druhém hlasování proti.

  Předseda. – Dámy a pánové, předsedové, poslouchejte prosím pozorně.

6.9. Režim pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP (A7-0207/2010, Alain Cadec) (hlasování)

7. Oprava (článek 216 jednacího řádu): viz zápis

PŘEDSEDAJÍCÍ: László TŐKÉS
místopředseda

8. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Alexander Alvaro (A7-0224/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání údajů o finančních transakcích pro účely sledování financování terorismu.

Jsme si dobře vědomi toho, jakou hrozbu představuje terorismus pro naši vlastní bezpečnost i pro bezpečnost našich partnerů na druhé straně Atlantiku. Nemusím vám asi připomínat všechny teroristické útoky, k nimž došlo na evropské půdě během posledních deseti let. Je také zřejmé, že naši američtí partneři jsou velmi důležitým strategickým spojencem, a to nejen v oblasti globální bezpečnosti, ale i ekonomicky a také v dalších oblastech.

Závazek k takovému strategickému partnerství jasně v této sněmovně vyjádřil před několik měsíci viceprezident Joe Biden. Měli bychom být proto hrdi na to, že jsme konečně souhlasili s dohodou, která je tak důležitá pro úsilí zaměřené na sledování teroristických aktivit, zejména proto, že nová dohoda byla významným způsobem zlepšena a že byl do značné míry zohledněn vysvětlující výklad ze strany Evropského parlamentu.

  Gerard Batten (EFD). - Pane předsedající, je mnoho důvodů, proč hlasovat proti tomuto usnesení, ale je jich až příliš mnoho na to, abych je stihl vyjmenovat během pouhých 60 vteřin. Musíme se samozřejmě postavit proti terorismu, ale nemůže to sloužit vládám jako výmluva k tomu, aby své občany špehovala. Příslušné důvěrné informace patří občanům, nikoli Evropské unii, Parlamentu nebo dokonce národnímu státu.

Každá taková dohoda by měla být uzavřena mezi svrchovanými národními státy, které budou mít prostřednictvím demokratického procesu odpovědnost vůči vlastním občanům. V každém případě se jedná o jednostrannou dohodu a my nemáme důvod se domnívat, že Spojené státy ji budou ctít. Dohoda porušuje britský zákon o ochraně údajů, který zakazuje předávat si bez souhlasu informace se zahraničními třetími stranami. Britská vláda má v této oblasti ustanovení o výjimkách a doufám, že překoná svou obvyklou bezzásadovost, postaví se proti tomu a bude hlasovat proti, jak jsem hlasoval i já.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Podpořil jsem zprávu pana Alvara. Máme-li být v boji proti terorismu efektivní, musíme mít funkční nástroje. Jedním z velmi důležitých preventivních nástrojů je sledování a snížení objemu finančních prostředků, které dostávají a vlastní teroristé. Peníze jsou ve skutečnosti velmi často podnětem pro teroristickou činnost. Nejsou-li peníze, teroristickou činnost to brzdí, což je samozřejmě cílem našeho snažení. Lepší sledování toku peněz může být zásadní překážkou teroristické činnosti a příprav na teroristické akce, proto jsem velmi rád, že se nám podařilo dospět ke shodě a že jsme dohodu i zprávu přijali.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedo, hlasoval jsem pro zprávu pana Alvara. Podle mého názoru je velmi důležité, abychom proti terorismu mohli bojovat společně, a je velmi důležité, aby země, které mají stejné hodnoty, mohly spolupracovat. Je důležité posílit transatlantické vazby mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, a jak víme, máme stejné hodnoty.

Je zřejmé, že tady musí být dodržovány právní předpisy týkající se ochrany údajů, ale musí existovat i určitá hranice: v případě terorismu se nemůžeme za ochranu údajů schovávat. V tomto ohledu to musí být velmi jasné. Věřím a doufám, že tímto způsobem můžeme pokračovat v boji proti terorismu a nastolit tak na tomto světě mír.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedo, je vždy potřeba velmi citlivě nastavit rovnováhu mezi občanskými svobodami a bezpečností. Od útoků na budovy Světového obchodního centra před devíti lety jsme podle mého názoru již několikrát nastavili tuto rovnováhu špatně.

Nastavili jsme ji špatně kvůli chybné rovnici v politice, kdy si politici myslí, že jejich činnost musí být přímo úměrná rozsahu veřejného pobouření a nikoli potřebě odstranit zjištěné problémy. Tuto chybu udělala tato sněmovna, ale nebyla v tom sama. Stejnou chybu udělaly i vnitrostátní parlamenty na obou stranách Atlantiku.

Při této příležitosti jsme však podle mého názoru dosáhli správné rovnováhy. Dali jsme si načas, předložili jsme rozumné záruky a myslím si, že umožňujeme bezpečnostním silám světa, aby v boji proti terorismu účinně spolupracovaly, aniž bychom museli platit nepřijatelnou cenu z hlediska občanské svobody. Je to přesně ten typ záležitostí, na které by se měla soustředit Evropská unie: přeshraniční záležitost, kterou nemůžeme nechat na členských státech. Kdyby se EU o tyto záležitosti celou dobu starala, neměli bychom my ostatní takový problém.

Zpráva: Elmar Brok (A7-0228/2010)

  Joe Higgins (GUE/NGL). – (GA) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě o Evropské službě pro vnější činnost. Evropská služba pro vnější činnost musí být zasazena do kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a změn této společné politiky provedených na základě Lisabonské smlouvy.

Lisabonská smlouva poskytuje více prostředků na posílení průmyslu v oblasti výroby munice a vojenského průmyslu v Evropě a díky stejné smlouvě se budou moci velké evropské země, které jsou vojenskými mocnostmi, snáze zapojovat do vojenských misí. Není pochyb o tom, že nejsilnější mocnosti v Unii budou ochotny zapojit se v budoucnu do vojenských operací mimo Evropu, pokud to podle jejich názoru bude v jejich ekonomickém zájmu, tak jak to dělají Spojené státy.

Služba pro vnější činnost bude nástrojem na podporu hospodářských, politických a vojenských zájmů evropského kapitalismu, což nepřispěje ke světovému míru, právě naopak.

  Tunne Kelam (PPE). - Pane předsedající, podpořil jsem zprávu Elmara Broka. Jednotným postojem Evropského parlamentu jsme naplno využili nové příležitosti, které nabízí Lisabonská smlouva. Podporuji zejména politický a finanční dohled Evropského parlamentu nad Evropskou službou pro vnější činnost. Jsem spokojen, že vysoká představitelka vyslovila souhlas s vytvořením tak zvláštní struktury v oblasti lidských práv a demokracie, jakou je vedení EEAS. Nejdůležitější však je, že budeme i nadále podporovat praktickou realizaci adekvátní zeměpisné rovnováhy, a to s pomocí personálu EEAS složeného ze zástupců všech 27 členských států. Tento proces teprve začíná. Myslím, že je důležité, aby byla do přezkumu v roce 2013 zahrnuta také tato záležitost rovného zastoupení.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) je zásadním krokem, historickým krokem v přípravě a vývoji zahraniční politiky EU.

Ve zprávě vítám zejména pasáž, která zdůrazňuje důležitost zajištění větší politické soudržnosti vnější činnosti EU jako celku, a to prostřednictvím konzultací mezi EEAS a diplomatickými službami členských států. Tím bychom zamezili duplicitním činnostem a zároveň zajistili dlouhodobě konzistentní podporu strategických zájmů a základních hodnot EU v zahraničí.

  Diane Dodds (NI). - Pane předsedající, hlasovala jsem proti této zprávě. Zatímco jsou zde mnozí v extázi z toho, že bude vytvořena EEAS jakožto další milník na cestě k EU, britští voliči jsou stále rozčilenější nad erozí národní suverenity a jsou zmateni z myšlenky, že by britská zahraniční politika měla – nebo mohla – sloužit někomu, koho si britský lid nezvolil.

Náš ministr zahraničí se nyní zavazuje, že bude úzce spolupracovat s vysokou představitelkou, protože EEAS bude mít značný vliv na budoucí úspěch globální role Evropy. Britským daňovým poplatníkům nebude lhostejná ani ironie toho, že stejná vláda, která chce po ministerstvech vidět účinky 40% škrtů ve výdajích, zároveň podporuje službu, která nás podle odhadů bude stát 900 milionů EUR a kterou britští daňoví poplatníci nepotřebují ani nechtějí. Ti z nás, kteří v roce 2008 ze zásady nesouhlasili s vytvořením EEAS, jsou stále proti.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, v hlasování o vytvoření Služby Unie pro vnější činnost jsem podpořila pozměňovací návrhy, které jsou zaměřeny na začlenění vnitrostátních parlamentů do dohledu nad tímto útvarem. Mimoto jsem hlasovala v souladu s postojem své skupiny k dané věci. Je zřejmé, co je teď potřeba: je načase, aby EU byla jasněji uznána nejen jako globální plátce, ale také jaké globální hráč. Změna je nutná, jak ukazuje naše role největšího poskytovatele financí v rámci OSN, role, která zůstala do značné míry bez povšimnutí.

Doufám, že změna této role se projeví také ve struktuře Rady bezpečnosti OSN. Doufejme, že mezinárodní organizace, jako je tato, budou schopny zrevidovat své představy týkající se současných globálních struktur.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Evropská služba pro vnější činnost nabízí možnost zvýšení účinnosti, jednotnosti a strategické soudržnosti zahraniční politiky Evropské unie. Je nejvyšší čas, abychom prokázali, že umíme pracovat koordinovaným způsobem a že se náš vliv ve světě nezmenšil. Evropská služba pro vnější činnost bude představovat společný postoj celé Evropské unie. Nicméně nebudou-li přitom zohledněny a sladěny zájmy a citlivé záležitosti jednotlivých členských států, nebude tato služba schopna účinně fungovat. Tento přístup se musí stát prioritou zahraniční politiky Evropské unie. Jednoznačným základním principem při vytváření služby musí být adekvátní geografické zastoupení. Musíme zajistit, aby byly v tomto útvaru od samého začátku jeho činnosti profesionálně a také poměrně zastoupeny diplomatické služby jednotlivých členských států. Kompromis, který byl použit, tedy smysluplné zastoupení, klade zvláštní odpovědnost na založení této služby tak, aby byly v nově zřízeném útvaru skutečně řádně zastoupeny všechny členské státy, a jsem vděčná panu Brokovi za jeho úžasnou práci na této zprávě. Děkuji.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, dnes jsme učinili rozhodnutí, které urychlí vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Chci upozornit na některé důležité problémy, které bychom měli vzít v úvahu.

Za prvé, zahraniční politika vyžaduje koordinaci mnoha dalších oblastí a je těžké ji oddělit například od práce v oblasti rozvojové politiky, obchodní politiky, řízení globálních finančních institucí nebo hospodářských záležitostí v globalizovaném světě. Za druhé by diplomatická služba EU měla odrážet povahu Unie. Odpovědnost za významné regulační, dohledové a rozpočtové funkce spočívá nadále na Evropském parlamentu. Za třetí, velké znepokojení vyvolává nejasná situace ohledně toho, kdo Evropskou službu pro vnější činnost řídí. To může vést k vytvoření dalšího orgánu Unie. Za čtvrté je zde nedostatek jasně vymezených kompetencí v oblasti forem spolupráce s diplomatickými službami členských států. A za páté a za poslední, připomeňme si, že dobrá diplomacie se vytváří až v průběhu mnoha let. EEAS by měla stavět na hodnotách a identitě Evropské unie.

Na závěr bych chtěl říci, že Unie by měla být na světové úrovni lépe připravena na krizové řízení a civilní a vojenský potenciál v oblasti...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o Evropské službě pro vnější činnost, protože vím, že je výsledkem Lisabonské smlouvy, reformní smlouvy. Přesto mám několik otázek a cítím určité obavy týkající se této nové služby. Hned v prvních dnech, kdy začala být služba vytvářena, bylo řečeno, že bude nákladově neutrální. Teď však všichni víme, že bude stát evropské daňové poplatníky hodně peněz.

Vysoká představitelka evidentně potřebuje zdroje. Při zřizování nových orgánů, nových systémů vždy ale stojí za to hned na začátku říci, o co jde, abychom nepůsobili dojmem, že postupujeme na základě toho, co by mohlo být viděno jako dobře míněná lež.

V této souvislosti mi dělá starosti to, že v důsledku této služby budou mít velké členské státy na chod věcí ještě větší vliv. Proto doufám, že při výběru lidí na různé pozice v tomto útvaru bude moci být spravedlivě zastoupena celá Evropa a svou roli budou hrát i vnitrostátní parlamenty Evropy. Tímto způsobem bychom mohli zajistit fungování služby spravedlivějším způsobem.

  David Martin (S&D). - Pane předsedající, vítám hlasování o Evropské službě pro vnější činnost, avšak když jsme teď k tomuto hlasování přistoupili, je podle mého názoru důležité, abychom se přestali věnovat postupům a strukturám a dostali se k činnosti služby. Když má nyní Catherine Ashtonová k dispozici svůj tým, je důležité, aby uvedla základní evropské hodnoty do praxe.

V centru její pozornosti musí být lidská práva. Slíbila, že v každém zastoupení v zahraničí bude pracovník pro záležitosti týkající se lidských práv. Tento slib musí ještě splnit, nicméně musí existovat také systém, na jehož základě bude tento pracovník centrálu informovat, abychom tak zajistili návaznost přístupu ke způsobu, jakým Evropská unie řeší otázky lidských práv.

V současné době vedeme s mnoha zeměmi, zejména s Čínou, dialog o lidských právech, který je zcela nesmyslný. Má-li se Služba pro vnější činnost z hlediska peněz i námi vynaloženého úsilí vyplatit, musí začít plnit sliby týkající se evropských hodnot a zejména lidských práv.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, na těchto rozpravách o vytvoření Evropské služby pro vnější činnost je něco podivuhodného, téměř dojemného: jako by Evropská unie již neměla celý aparát diplomatických služeb. Jeďte do kterékoli třetí země a najdete tam velvyslanectví EU, která se tyčí nad velvyslanectvím kteréhokoli členského státu. Diplomatické sbory Evropské unie již vytlačily diplomatické služby jednotlivých států. Baronka Ashtonová má oproti Williamu Hagueovi, britskému ministrovi zahraničí, přibližně dvojnásobný plat a řídí asi dvacetkrát větší rozpočet, než je rozpočet ministerstva zahraničí Britského společenství.

To by nemuselo být zas tak špatně, pokud by byla společná zahraniční politika Evropské unie prokazatelně lepší než zahraniční politika členských států. Jenže tomu tak není. Co dělá? Izoluje Tchaj-wan a snaží se zavděčit tyranům v Pekingu, odmítá se zabývat proticastrovskými disidenty na Kubě, snaží se zavděčit ajatolláhům v Teheránu, posílá peníze Hamásu. Myslím, že bychom to mohli zvládat lépe. Jsme čtvrtou největší vojenskou mocností na této planetě a pátou největší ekonomikou na světě. Myslím, že můžeme vést vlastní zahraniční politiku tak, aby vyhovovala našim vlastním zájmům!

  Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, hlasovala jsem proti zprávě pana Broka, a to ze čtyř důvodů. Struktura útvaru má několik slabin, které při podrobnějším zkoumání stále vzbuzují velké obavy.

Druhým bodem je skutečnost, že velvyslanec Evropské unie bude v budoucnu spravovat finance Komise. Tím budou tyto finance vystaveny mnoha rizikům a pojistky proti nim jsou stále velmi nejasné.

Třetím bodem je vzdání se práv tohoto Parlamentu v nařízení Rady. V tomto procesu se de facto spolupodílíme na rozhodování, ale přesto jsme umožnili, aby nařízení Rady předjímalo naše parlamentní práva. V souvislosti s mojí agendou – finančním nařízením – bych proto chtěla říct, že dnešní rozhodnutí nepovažuji pro sebe za závazná.

Čtvrtým bodem je otázka, jak budeme v Parlamentu navzájem mezi sebou jednat. Během posledního parlamentního období jsme přijali parlamentní reformu a také postupy, nyní jsme je ale všechny pošlapali a to dokonce se souhlasem předsednictva a předsedy Parlamentu. K čemu je provádění parlamentní reformy, která stanoví postupy, když – dojde-li na věc – tyto postupy porušujeme a neřídíme se jimi?

Z těchto důvodů nemohu hlasovat pro tuto zprávu.

Návrh usnesení: Kosovo (B7-0409/2010)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) O usnesení Kosovo jsem hlasoval jinak než skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Neměl jsem bohužel jinou možnost, než hlasovat proti tomuto textu.

V tomto usnesení souhlasím s řadou základních věcí a myslím, že je můžeme všichni podpořit. Obyvatelé Kosova musí mít možnost žít v životaschopné demokracii se spravedlivým, nestranným soudním systémem a ve společnosti, v níž neexistuje korupce a ve které jsou dodržována lidská práva, zejména práva menšin. Stručně řečeno, chtěl bych, aby provincie Kosovo – jakožto jeden z kandidátů západního Balkánu na členství v EU – byla trvale stabilní a hospodářsky se rozvíjela.

Jsem však ze země, která nezávislost Kosova neuznala. Z tohoto pohledu považuji řadu zmínek v tomto textu týkajících se funkcí státu, jako například země, vlády, občanů, hranic a tak dále, za nepřijatelné.

Mrzí mne, že nebyla věnována větší pozornost postoji států, které neuznávají nezávislost Kosova.

  María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, jak jsme uvedli při jiných příležitostech, hlas španělské socialistické delegace nelze v žádném případě chápat tak, že implicitně či explicitně akceptujeme mezinárodní uznání jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova.

Stejně tak chceme svým hlasem proti vyjádřit nesouhlas s požadavkem Parlamentu, aby členské státy Evropské unie daly mezinárodní uznání území, jehož odtržení není podpořeno usnesením Rady bezpečnosti OSN ani dohodou mezi stranami. Zastáváme názor, že platné mezinárodní právo je určeno tím, co je stanoveno v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1244/99.

Nezpochybňujeme však evropské vyhlídky Balkánu a jeho obyvatel a věříme, že meziregionální dialog, který byl podpořen španělským předsednictvím Rady na konferenci na vysoké úrovni, která se konala dne 2. června v Sarajevu, může být účinnou cestou směřující k tomuto cíli.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro usnesení. Chtěla bych ocenit skutečnost, že se Evropský parlament zapojil do diskuse s Komisí a Radou o velmi důležité otázce týkající se budoucnosti Kosova.

Kosovo lze považovat za poslední dílek do složité politické mozaiky balkánského regionu. Je proto nezbytně důležité, abychom tento dílek dali na správné místo a celý proces vedli harmonickou a mírovou cestou. Nezávislost Kosova uznalo již 69 zemí, včetně 22 členských zemí EU. Je důležité si uvědomit, že vyhlídky na začlenění do EU jsou pro balkánské země nejsilnější motivací k tomu, aby provedly potřebné reformy, a slouží také jako faktor stability celého regionu.

Kosovo není výjimkou. Pokud tedy chceme zakotvit Kosovo v Evropě a zajistit na Balkánu regionální stabilitu, je naprosto nezbytné, abychom navrhli společný přístup k celé oblasti, zejména ke Kosovu.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, jako zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěl poděkovat paní Lunacekové za její vynikající spolupráci. Text, který jsme dnes přijali, je mnohem lepší text vypracovaný výborem, protože jsme v textu dali jasně najevo, že rozdělení Kosova není řešením. To je zásadní bod. Požadujeme – jak tomu již bylo v případě návrhu předloženého výborem –, aby Kosovo uznalo i zbývajících pět členských států. Je to logický postup, protože již v letech 2005 a 2007 vyzval Evropský parlament třemi čtvrtinami hlasů k uznání Kosova. Většina členských států tak již učinila.

Do této situace tedy musíme vnést světlo, protože potřebujeme dát zřetelně najevo, že o statusu Kosova se nebudou konat žádná nová jednání. V médiích dnes byla citována slova pana Panzeriho, kterého si velmi vážím a který řekl, že je pro o obnovení jednání o statusu Kosova. To by bylo velmi nebezpečné, a je proto nezbytné, abychom to vyjasnili a aby tato zpráva posílila nedělitelnost a uznání Kosova, jakož i zapojení Kosova do procesu prověřování, jinými slovy do předvstupní strategie.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, od prvních dnů existence Pařížské a Římské smlouvy povýšil evropský projekt cíl supranacionalismu nad svobodu či demokracii a je třeba přiznat, že exportuje svou ideologii. V Kosovu ve skutečnosti udržujeme protektorát a totéž děláme i v Bosně, a to za jediným účelem umělého stmelování multietnického státu.

Byl jsem jedním z prvních zastánců nezávislosti Kosova. Považoval jsem jej za velmi jasný případ: když více než 90 % lidí hlasovalo v referendu pro samosprávu, měla by jim být poskytnuta. Určitě bychom však měli rozšířit tuto zásadu na národnostní menšiny v rámci tohoto území a měli bychom se zaměřit na etnografické hranice – jinými slovy bychom měli umožnit srbskému obyvatelstvu, které je prakticky seskupeno v blízkosti Srbska, aby mohli dělat de iure to, co dělají de facto, a aby měli vládu v rukou svých vlastních krajanů.

Je zde konflikt mezi supranacionalismem a demokracií. Můžete držet pohromadě multietnický stát – jak tomu bylo v případě Jugoslávské federace, a také Osmanské říše, Habsburské říše a Sovětského svazu, ale jakmile umožníte lidem hlasovat, rozhodnou se pro demokratické sebeurčení. Měli bychom to uznat.

Návrh usnesení: Albánie (B7-0408/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem také pro toto usnesení, protože si myslím, že bychom měli zopakovat naši podporu snaze zemí v oblasti Balkánu o evropskou integraci v rámci procesu stabilizace a přidružení.

Albánie je zcela jistě zemí, která učinila v souvislosti s reformním procesem hmatatelný pokrok. Je však také zemí, která musí dále pracovat na tom, aby se více přiblížila úrovni norem a přístupových kritérií EU. Je třeba vyvinout značné úsilí k upevnění demokracie a právního státu a zajištění trvale udržitelného rozvoje země. Politická krize po parlamentních volbách v červnu 2009 je odsouzeníhodná. Musíme dát našim albánským partnerům jasně najevo, že plně fungující reprezentativní orgány, z nichž nejdůležitějším je parlament, jsou páteří konsolidovaného demokratického systému a možná i nejdůležitějším politickým kritériem pro integraci do EU.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, bývalí komunističtí socialisté v Albánii se snaží destabilizovat tamní úspěšnou vládu. My to odmítáme, avšak pokusy naprosto o totéž nyní bohužel probíhají i v Makedonii. Před dvěma dny byl v této sněmovně vůdce opozičních socialistů v zemi, pan Crvenkovski. Vedl důvěrné rozhovory s komisařem Fülem a pak – což je proti všem pravidlům EU – byla z těchto vnitřních rozhovorů vydána tisková zpráva s tvrzením, že komisař souhlasil s tím, že má právo vést vnitřní politickou polemiku. To však možné není a také jsem to včera panu Fülemu řekl. Komisař EU nesmí být zneužíván k socialistické propagandě a k vnitřním politickým záměrům.

Makedonská vláda má demokratickou legitimitu. Pracuje na prvotřídní úrovni a vede zemi na cestu směřující ke členství v Evropské unii. Opozice má právo odporovat, ale nemá právo zneužívat k tomuto účelu Evropskou unii.

Návrh usnesení: Situace v Kyrgyzstánu (B7-0419/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, hlasovala jsem pro usnesení, protože bych se chtěla připojit ke svým kolegům a odsoudit násilí, které minulý měsíc propuklo v Kyrgyzstánu.

Je odsouzeníhodné, že stovky ozbrojených Kyrgyzů vtrhly do ulic měst, střílely na civilisty a podpalovaly obchody, přičemž cíle útoků si vybíraly čistě na základě etnického původu. Chtěla bych vyjádřit soustrast rodinám přibližně 300 mrtvých a 2 000 zraněných nebo hospitalizovaných. Je důležité, aby EU nadále vyvíjela na kyrgyzské orgány tlak, aby násilné činy vyšetřily věrohodným, nestranným a nezávislým způsobem.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) V důsledku červnové etnické agrese v jižním Kyrgyzstánu přišly stovky lidí o život, tisíce jich byly zraněny a desítky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy. Tato situace svědčí o tom, že je potřeba, aby se Evropská unie aktivněji zapojila do řešení těchto událostí ve Střední Asii. Pomoc Kyrgyzstánu by měla být zaměřena na lidi, nikoli na konkrétní vládu. Velvyslanec Kyrgyzstánu, pan Azilov, trval dokonce i na zasedání středoasijské delegace dne 22. června na tom, že násilí nebylo projevem etnických čistek a že v zahraničních médiích nebyla tato situace prezentována a posuzována objektivně. Uzbekistán má na tuto otázku jiný názor. Jak je uvedeno ve zprávě, několik aktivistů prosazujících v Kyrgyzstánu lidská práva bylo bez řádného důvodu zatčeno. Při hodnocení strategie Evropské unie vůči stávající politické moci v Kyrgyzstánu je třeba mít tyto skutečnosti na paměti. Rozhovory se musí konat souběžně ve všech státech v této oblasti, především se sousedy Kyrgyzstánu – Ruskem a Čínou. Tyto země mají v tomto regionu rovněž značný vliv. Zpráva vyzývá vládu Kyrgyzstánu, aby konflikt vyšetřila věrohodným a odpovědným způsobem a případně za přítomnosti zahraničních pozorovatelů. Proto podporuji tuto zprávu, protože toto prošetření je naprosto nezbytné. Děkuji.

Návrh usnesení: HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konference o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010) (RC-B7-0412/2010)

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Po třiceti letech aktivní politiky Evropské unie, zejména v afrických státech, dnes předložená zpráva konstatuje nárůst počtu lidí s HIV/AIDS. Ve zprávě se uvádí, že jen v roce 2008 přibylo 2,7 milionů infikovaných lidí. Evropská unie investovala miliardy eur a počet nakažených roste.

Ptám se, není to důvod k zamyšlení, zda náhodou neděláme něco špatně? A to už 30 let? Ukazuje se, že proti šíření HIV/AIDS pomáhá nikoli rozdávání prezervativů, ale spíše partnerská věrnost.

Podobně není řešením ani právo na potrat, vždyť medicína už dnes dokáže zajistit, aby i žena nakažená virem HIV mohla mít zdravé dítě. Naši afričtí přátelé nám často říkají: „Nejenže jsme chudí, ale vy chcete, aby nás bylo navíc málo.“

Politika sexuálních a reprodukčních práv Africe nepomůže. Proto budu žádat Evropskou komisi, aby vyhodnotila efektivitu vynakládání finančních prostředků na boj proti HIV/AIDS.

Návrh usnesení: Vstup Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a úloha Evropské unie (RC-B7-0413/2010)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Raději jsem se zdržel hlasování o tomto usnesení, protože lhůta stanovená v článku 2 textu, který se také týká Rumunska, je možná příliš restriktivní vzhledem k ženevským jednáním týkajícím se úmluvy o zákazu určitých druhů konvenčních zbraní.

Mechanismus OSN podle mého názoru poskytuje adekvátní mnohostranný rámec pro posouzení a projednání mezinárodního právního nástroje, který bude řídit používání kazetové munice v době, kdy je do jednání zapojeno 110 států.

Zpráva: George Lyon (A7-0204/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, společná zemědělská politika je úspěšná. Potěšila mne proto široká podpora v Parlamentu, protože jsme již dosáhli mnoho: zaprvé, stabilních dodávek potravin obyvatelstvu, zadruhé, zachování a ochrany kulturní krajiny, a zatřetí, obnovy důležitých zdrojů a ochrany životního prostředí, flóry a fauny.

Existují samozřejmě další nové úkoly. Patří k nim ekologický růst, obnovitelné zdroje energie a boj proti hladu ve světě. Díky společné zemědělské politice vytváříme do jisté míry zdroj pracovních míst v celé EU, který je nezávislý na velikosti nebo typu podniku. Zpráva pana Lyona definuje tyto úkoly společné evropské zemědělské politiky velmi dobře a výslovně uznává její dvoupilířovou strukturu. Nyní musíme společně pracovat na tom, abychom těmto politickým úkolům poskytli vhodné finanční zdroje.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Lyona, protože souhlasím s tím, že je potřeba vypracovat společnou zemědělskou politiku, jež – zaprvé – bude pokračovat v rozsáhlém reformním procesu, který probíhá v posledních letech, a zadruhé poskytne konkrétní a inovativní řešení mnoha výzev, kterým budeme čelit v nadcházejících letech.

Domnívám se, že pět základních prvků uvedených ve zprávě – tedy zajištění dodávek potravin, udržitelnost, zemědělství v celé Evropě, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí a v neposlední řadě i ekologický růst – představuje skvělou výchozí pozici pro zajištění budoucnosti společné zemědělské politiky, která zohledňuje neustálý rychlý vývoj nejen v Evropě, ale také – přesněji řečeno – na celém světě.

  Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, prostřednictvím zprávy pana Lyona o budoucnosti evropské zemědělské politiky jsme umožnili, aby bylo zformulováno jasné stanovisko a aby byly Komisi poskytnuty jasné a proveditelné standarty.

Hlasovala jsem pro zprávu a jsem ráda, že má v této sněmovně širokou podporu. S rostoucími nároky na zdravé životní prostředí, zdravé potraviny a prozíravost a udržitelnost zemědělské výroby musí být Evropská unie připravena poskytnout také těmto zásadním oblastem dotace a podporu.

Evropa má povinnost zajistit svým občanům dodávky potravin. Evropská unie se nachází v oblasti s přirozeně příznivým klimatem, proto má také odpovědnost zajistit, aby dodávky potravin byly poskytnuty lidem na celém světě. Přitom však musí spolupracovat lépe a ve větším souladu se zbytkem světa. Evropa musí zajistit vhodnou obživu pro lidi žijící na venkově. Jednu věc však musíme mít na paměti: v případě potřeby bychom mohli potraviny také importovat, ale ne způsobem, který vyhovuje našim podmínkám. Musíme zde vytvářet a udržovat zdravé životní prostředí. Naši zemědělci potřebují spravedlivou mzdu.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Tuto zprávu jsem podpořil, avšak chtěl bych říct, že jsem pro to, aby byly v obtížných situacích zachovány částečné intervence na zemědělských trzích. Není to v rozporu s principy volného trhu.

Musíme věnovat větší pozornost rozvoji venkovských oblastí, rozšiřování infrastruktury, záležitostem týkajícím se vzdělávání a demografické situaci. Počet mladých zemědělců nadále klesá, zatímco počet starších zemědělců se stále zvyšuje. Životní podmínky a životní úroveň na farmách a ve venkovských oblastech jsou výrazně nižší – mnohem nižší a mnohem horší – než v městských oblastech. Kromě toho jsou příjmy rodin pracujících v zemědělství na úrovni přibližně 60 % příjmů rodin, které se živí jiným způsobem. Zemědělci proti tomu protestují.

Stručně řečeno, měli bychom usilovat o udržitelný rozvoj zemědělských a venkovských oblastí.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Podporuji toto usnesení, protože klade důraz na několik záležitostí, které jsou předpokladem pro budoucnost společné zemědělské politiky a které si zaslouží podporu. Usnesení zdůrazňuje, že musí být zachovány finanční prostředky pro politiku alespoň během dalšího dlouhodobého finančního období. Zadruhé vyžaduje, aby byly přímé platby zemědělcům plně financovány z rozpočtu Evropské unie. Za třetí se zmiňuje o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, což je v současnosti nejvýznamnější věc, která v prozatímní společné zemědělské politice chybí. I když moje země, Lotyšsko, je již poměrně dlouho členským státem Evropské unie, naši zemědělci dostávají dotace přibližně ve výši 90 EUR na hektar, zatímco řečtí zemědělci dostávají zhruba 550 EUR a němečtí a francouzští zemědělci více než 300 EUR na hektar. Tyto destruktivní nesrovnalosti narušují hospodářskou soutěž a trh celé Evropské unie. Mimoto prohlubují i propast mezi novými a starými členskými státy, ignorují principy soudržnosti, zpožďují jejich provádění a brzdí hospodářský rozvoj zemí. Nová politika musí být koncipována spravedlivě a s rovnoměrnou podporou, aby byly destruktivní rozpory odstraněny a aby byla v celé Evropské unii zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, musím říct, že jsem hlasoval pro zprávu pana Lyona. U několika bodů jsem měl takříkaje národní výhrady nebo jsem hlasoval trochu jinak. Musíme si uvědomit, že ačkoli tento návrh pana Lyona je pro zemědělství a jeho reformu v Evropské unii vynikající a komplexní, společná zemědělská politika není ve všech ohledech přímo vhodná pro každou situaci – říkám to jako příslušník malého státu, Finska, kde jsou podmínky pro práci v zemědělství velmi odlišné od podmínek ve velkých členských státech, jako je Francie a Německo. Když jsem hlasoval, představil jsem proto několik výjimek.

Doufám, že Evropský parlament a Unie budou moci v budoucnu věnovat větší pozornost také drobnému zemědělství, malým zemím a zemědělství provozovanému v těchto zemích, protože zemědělství je svým způsobem národní politikou životního pojištění. Každý členský stát potřebuje své vlastní zemědělství a musí zajistit, aby bylo zachováno.

  David Martin (S&D). - Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Lyona, protože vlády v celé Evropě snižují své rozpočty. Ve Spojeném království byly zdravotním sestrám a učitelům sníženy platy a důchody. Snižují se počty policistů a jsou propouštěni vězni, protože si nemůžeme dovolit držet je ve vězení. Přesto jsou tady v Evropském parlamentu zástupci konzervativních a liberálních stran, které tvoří vládu Spojeného království a jsou schopni hlasovat pro zachování výdajů na zemědělství do roku i po roce 2013 na úrovni roku 2013.

To je podle mého názoru zcela nepřijatelné. Podle mne je špatné, aby byli pracovníci v zemědělství omezeni tak, jak není omezena žádná jiná část společnosti. Pokud je v pořádku, že se státní úředníci musí vypořádat se snížením příjmů, pak je také v pořádku, aby se se stejným snížením příjmů museli vypořádat i ostatní lidé v naší společnosti. Vláda ve Velké Británii a vlády po/v? celé Evropě říkají, že jsme v tom společně/na tom všichni stejně??. Pokud jsme v tom společně, musíme všichni společně trpět.

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, myslím, že když političtí lídři Evropy viděli na konci druhé světové války své země zpustošené válkou, lze pochopit, proč chtěli podpořit myšlenku zajištění dodávek potravin a společné zemědělské politiky.

Pokud se však zaměříme na politiku prováděnou o 60 let později, podívejme se na cenu, kterou stojí občany EU. Podívejme se na skutečnost, že občané platí třikrát: nejprve formou daní platí za byrokracii, dále formou daní platí za dotace a za třetí formou vyšších cen, které musí platit v obchodech. Jistě, o reformě společné zemědělské politiky bychom neměli mluvit, ale měli bychom se raději snažit ji zrušit. Zrušení společné zemědělské politiky by umožnilo, aby efektivně pracující zemědělci prosperovali. Daňoví poplatníci by si tak mohli ponechat více vlastních peněz a použít je smysluplněji a mohly by být také sníženy ceny pro spotřebitele.

Reforma nestačí – je čas společnost zemědělskou politiku zrušit.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem pro zprávu pana Lyona. Je vyvážená a zaručuje a zajišťuje, že v celé Evropě mohou lidé pracovat v oblasti zemědělství a výroby potravin, a zajišťovat tak dodávky potravin pro své občany.

V několika bodech jsem hlasovala jinak než moje skupina, protože se domnívám, že v některých situacích potřebujeme trh regulovat a zasahovat do něj. Je to potřeba kvůli zajištění dodávek potravin a také udržitelného rozvoje.

Zpráva: Alain Cadec (A7-0207/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu a zvlášť důležité byly pro mne dvě oblasti této zprávy. První je ekologického, sociálního a kvalitativního charakteru. V tomto ohledu je důležité, aby dovážené produkty splňovaly stejné požadavky jako výrobky Evropské unie, protože k čemu je řízení rybích populací udržitelným způsobem, když rybí populace ve světových oceánech budou ostatními obchodními partnery téměř vyhubeny?

Druhým aspektem je aspekt ekonomický. Pokud soběstačnost v rámci EU je pouze 40 % a populace ryb na světových trzích jsou ohroženy, pak je jasné, že i zde máme obzvláště dobrou příležitost pro akvakulturu. Měli bychom toto hospodářské odvětví rozvíjet, poskytovat mu vědeckou podporu a především jej strukturovat udržitelným způsobem, protože v odvětví akvakultury jsou také pracovní místa a v konečném důsledku i přidaná hodnota naší Evropské unie.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Děkuji. Tato zpráva zdůrazňuje, že musí být zachována ekologická a ekonomická životaschopnost odvětví rybolovu Evropské unie, včetně neprůmyslového rybolovu, který musí být prováděn v konstantním objemu v pobřežních vodách a musí být takového typu, jež pomůže zachovat kulturní identitu příslušného regionu, zajistí pracovní místa ve všech fázích výroby a dodávky bezpečné a vysoce kvalitní zemědělské produkce. Realita je bohužel taková, že lotyšští rybáři dostávají z Evropské unie tak hubené kvóty a tak skromnou podporu, že bude hospodárnější, když čluny sešrotujeme a rybolov ukončíme. Když je v zemi s pobřežím dlouhým 550 km likvidováno tradiční hospodářské odvětví, je to opravdu tragická situace. Poškozován je i drobný rybolov jako celek, protože máme politiku Evropské unie, která podporuje průmyslové výrobce provozující rybolovné postupy, jež jsou často škodlivé pro životní prostředí. Z tohoto důvodu jsem podpořila tuto zprávu, která vyzývá ke změně současné situace.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto pěknou zprávu, kterou vypracoval pan Alain Cadec, a již dříve jsem se zúčastnil rozpravy v Evropském parlamentu, ale nebyl čas upozornit na několik věcí, takže využívám této příležitosti, abych řekl pár slov.

Zaprvé, primární povinností Evropské unie je postarat se o své občany, zejména o ty, kteří působí v odvětví rybolovu, protože v něm pracují již roky a jejich předkové se rybolovem zabývali stovky a tisíce let, proto je musíme chránit.

Zadruhé, výrobky přicházející do Evropské unie by měly být v porovnání s produkty pocházející ze zemí EU na stejné – nebo možná vyšší – úrovni.

Závěrem chci říct, že musíme mnohem více pracovat na podpoře akvakultury. Velmi by to pomohlo tento problém vyřešit.

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, chtěl bych poděkovat vám i všem vašim kolegům za trpělivost. Musím říct, že když jsem se s myšlenkou společné rybářské politiky (CFP) setkal poprvé, myslel jsem si, že písmeno C ve zkratce CFP znamená komunistická („communist“), nikoli společná („common“) rybářská politika. Ve skutečnosti tady vidíme myšlenku centrálního plánování, kdy centrální plánovači rozhodují o tom, jak velké úlovky mohou mít rybáři v jednotlivých státech, což je – podobně jako komunismus – katastrofa. Vede to k tomu, že jsou vyčerpány populace ryb a stále více rybářů si stěžuje na nedostatečné přidělených kvót.

Určitě je čas, abychom se poučili ze zkušeností v oblasti úspěšné ochrany a zachování rybích populací. Podívejme se na systémy založené na vlastnických právech na Islandu a na Novém Zélandu, kde, jak uvedl předchozí řečník, se starají o pobřežní komunity, protože jsou jim dána práva na neomezenou dobu, na jejichž základě mohou prodávat, obchodovat nebo které mohou přenechat budoucím generacím. To je jistě nejlepší řešení, protože je úspěšné a zachovává rybí populace, na rozdíl od systému společné rybářské politiky, který v Evropě dramatickým způsobem selhává.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Alexander Alvaro (A7-0224/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasovali jsme proti této hanebné dohodě o teroru, která v rámci „protiteroristické spolupráce“ poskytuje tajným službám Spojených států osobní údaje o všech obyvatelích EU. Představitelé kapitálu v Evropském parlamentu, kteří hlasovali pro „dohodu SWIFT“, neznají její obsah, protože „tajný“ text měli možnost číst pouze „důvěryhodní“ poslanci EP, zatímco Evropský parlament jej za posledních šest měsíců dvakrát zamítl. Byli přesvědčeni, že USA zaručily, že „tajné služby zajistí ochranu osobních údajů“.

Schválení „dohody o teroru“ potvrzuje, že Evropský parlament údajně demokraticky legitimizuje tyto hluboce reakční, evropeizující politiky nedbající na řadové voliče. Navíc hraje i vedoucí roli v institucionalizaci legislativního rámce státního terorismu a represí, což potlačuje demokratická práva a základní svobody. Žádná „dohoda o teroru“ nerespektuje základní svobody. Tato opatření jsou zaměřena na boj a odpor národů, jejich předvoje, komunistického hnutí, a radikálních sil, které se odmítají klanět barbarství vykořisťovatelského kapitalistického systému. Dokud bude kapitál a jeho politická tvář stupňovat opatření zaměřená na potlačování práv pracovníků a upevňování a zajišťování vlastní suverenity, tím větší bude odpor, neposlušnost a nevyhnutelný boj za svržení moci monopolů a jejich reakčních odborů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V únoru 2010 Evropský parlament odmítl podepsat dohodu mezi EU a Spojenými státy americkými o předávání údajů o finančních transakcích a žádal o obnovení jednání. Dnes jsou podmínky této dohody výrazně lepší a v zájmu evropských občanů. Tentokrát jsem proto hlasovala pro dohodu, zejména proto, že umožňuje v dlouhodobém horizontu vytvořit výhradně evropský systém získávání dat. Tato dohoda je tedy jen dočasným řešením, které umožní Evropské unii a Spojeným státům bojovat proti terorismu, ale nelze ji považovat za definitivní.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Rozhodl jsem se zdržet hlasování o dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o předávání bankovních údajů prostřednictvím systému SWIFT pro účely boje proti terorismu. Dohoda je oproti předchozí verzi významným krokem kupředu. Když Parlament nechal hlasitěji zaznít svůj hlas, podařilo se mu získat řadu záruk, které posilují ochranu údajů a práv dotčených osob.

Podle mého názoru je však volba Europolu jako orgánu odpovědného za předávání dat nevhodná. Europol není nezávislým orgánem, ale policejní agenturou, a pochybuji, že je schopen sledovat nestranně, zda jsou žádosti amerických úřadů o předávání údajů ve shodě s pravidly. Vzhledem k tomu, že předávané osobní údaje mají velmi citlivý charakter, nemohl jsem hlasovat pro tuto dohodu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Je fakt, že v důsledku událostí z 11. září 2001 nepovažuje žádná lidská bytost svůj pocit jistoty a fyzického bezpečí za samozřejmost. Jádrem každého opatření, jehož účelem je obnovení důvěry mezi Evropany, je proto ochrana osobních informací: je velmi důležité zajistit, aby tyto informace zůstaly soukromé, ale jejich zpracování – zejména pokud jde o finanční informace – je významným prostředkem boje proti mezinárodnímu terorismu. Proto jsem hlasovala pro zprávu pana Alvara o dohodě, která vymezuje podmínky, za kterých bude mít od 1. srpna americké Ministerstvo financí přístup k finančním údajům zhruba 8 000 institucí a bank ve 200 zemích, což bude řízeno Společností pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT). S ohledem na nezbytné záruky, jako je možnost, aby evropští občané mohli podávat správní odvolání a aby s nimi bylo zacházeno stejně jako s občany USA, a dále tvrdý zásah proti době, během níž jsou informace uchovávány, je spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy v tomto případě náležitým holdem negativním dopadům globalizace.

  Emine Bozkurt (S&D), písemně. − (NL) Delegace PvdA (nizozemské labouristické strany) v Evropském parlamentu tuto dohodu podporuje v naději, že se v blízké budoucnosti dočkáme ukončení hromadného předávání údajů o evropských občanech. V dohodě je uvedeno, že Evropa bude vyvíjet vlastní systém shromažďování a třídění bankovních údajů. Budeme tak mít možnost předávat údaje na individuální bázi. Budeme-li mít data pod dohledem, budeme moci lépe chránit práva našich občanů. Evropská komise předloží takovýto návrh během jednoho roku a my bychom měli být schopni zavést do tří let vlastní systém. Od toho okamžiku se stane relevantní otázka reciprocity. Naši evropští dohlížeči budou v USA moci ověřit, co se každý den děje se všemi evropskými bankovními údaji. Europol bude pověřen ověřováním a schvalováním žádostí USA. Nyní se pod tlakem Evropského parlamentu schyluje k revizi dohody, kterou jsme již uzavřeli. Nebyla splněna všechna naše přání, ale dosáhli jsme záruky, že USA nebudou moci jen tak strkat nos do našich dat. Nová dohoda uvádí do rovnováhy ochranu soukromí a zajištění bezpečnosti. Naším prvořadým zájmem bude mezitím nadále boj proti terorismu.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Alvara o nové dohodě SWIFT, která vymezuje podmínky pro převod některých bankovních dat uchovávaných systémem SWIFT na Ministerstvu financí USA jako součást boje proti terorismu. Díky nově svěřeným pravomocem na základě Lisabonské smlouvy jsme od jejího vstupu v platnost nutili Komisi, aby se Spojenými státy znovu projednala vyváženější dohodu. I když je tato dohoda uspokojivá, v některých bodech je stále co zlepšovat. Dnešní pozitivní hlasování není bianko šek Američanům: zejména v souvislosti s postupem, kterým se mění pravomoci Europolu, bude Parlament v následujících měsících i nadále velmi pozorně sledovat jmenování nezávislého orgánu působícího ve Washingtonu a vytvoření evropského Programu sledování financování terorismu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro novou zprávu týkající se systému SWIFT, protože s Evropskou radou a se Spojenými státy byly vyjednány záruky, které v dohodě předložené Evropskému parlamentu před čtyřmi měsíci nebyly uvedeny. Tato dohoda o předávání bankovních údajů Spojeným státům stanoví, že EU musí vytvořit systém umožňující zabránit hromadnému předávání údajů, což v předchozí dohodě stanoveno nebylo.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o předávání bankovních údajů Evropskou unií Americe, a to ze stejných důvodů, na základě kterých jsem byl já a moje skupina proti předchozímu pokusu o zavedení této dohody, bez ohledu na „technická zlepšení“ navržená ve zprávě. Evropský parlament by neměl pod záminkou „boje proti terorismu“ dohodu Evropské komise o předávání osobních údajů vládě a tajným službám USA schválit. Jsem proti neústupnému požadavku Komise na předávání obecných informací o finančních transakcích Spojeným státům americkým, protože tím dochází k nerespektování osobních údajů, což jsou právě ty informace a materiály, které budou použity bez jakékoli základní kontroly tajnými službami USA pro jejich vlastní účely.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. − Strana UKIP dnes hlasovala proti zprávě pana Alvara, protože nechceme dát EU větší moc nad osobními údaji. Toto opatření povede k hrubému porušení soukromí. Důvěrné a soukromé finanční údaje patří jednotlivcům a nikoli EU nebo Evropskému parlamentu.

Jsme rozhodně proti šíření terorismu, ale musí být chráněn důvěrný charakter osobních informací, jestliže nic nenasvědčuje předchozímu nesprávnému počínání. Pokud má Velká Británie uzavřít dohodu s USA, musí to být dohoda plně reciproční a nikoli téměř jednostranná, kterou podepsala EU. Je to záležitost, o které by měly rozhodnout národní vlády, nikoli Evropský parlament.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V únoru jsem hlasoval proti dohodě, protože porušovala zásady nezbytnosti a proporcionality a také integritu a bezpečnost evropských finančních údajů. Tato nová dohoda je lepší než ta předchozí. Došlo k určitému zlepšení, například se jedná o přesnější definici terorismu, vyloučení údajů Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), mechanismus sledování a uznání práv evropských občanů. Tato dohoda však i nadále umožňuje hromadné předávání údajů. Volba Europolu je špatná. Europol není soudním orgánem ani orgánem zabývajícím se ochranou údajů. Nové funkce by bylo možné Europolu přidělit jen změnou právního základu a na základě vstupů od Evropského parlamentu. Znění článku 20 Dohody snižuje účinnost uznávání různých práv, která byla zohledněna na žádost Parlamentu. Těším se, že Komise předloží iniciativu s cílem vytvořit Evropský program pro sledování financování terorismu (TFTP), a očekávám, že tento program poskytne solidnější řešení umožňující, aby získávání údajů probíhalo pouze v rámci EU. Ze všech těchto důvodů jsem se rozhodl zdržet se hlasování, protože stále nemohu s klidným svědomím připustit, že tato dohoda dosáhla přijatelné úrovně.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Boj proti terorismu musí být pro Evropskou unii prioritou. V této souvislosti je proaktivní spolupráce se Spojenými státy, zejména v oblasti předávání informací, naprosto nezbytná, protože umožní zvýšit účinnost boje proti terorismu, zabránit dalším útokům a zajistit bezpečnost evropských občanů. Proto jsem hlasoval pro opatření navrhovaná v této zprávě. Změny provedené v této dohodě nejen odrážejí většinu obav, které vyjádřil Evropský parlament, když dohodu 11. února zamítl, ale vyjadřují také potřebu přiměřenosti při zacházení s těmito údaji, zejména pokud jde o jejich zpracování, uchovávání a následné odstranění. Zdůrazňuji také, že nová dohoda dává evropským občanům posílené záruky týkající se ochrany údajů, a sice právo na odvolání proti soudním a správním rozhodnutím, právo na transparentnost a předávání informací dotčeným občanům a vymezení oblasti použití dat omezené na činnosti přímo spojené s terorismem nebo jeho financováním.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Když Evropský parlament před šesti měsíci odmítl dohodu mezi EU a USA o předávání a zpracovávání bankovních údajů – takzvanou dohodu „SWIFT“, jednal jako ochránce základních práv. Díky činnosti poslanců, zejména naší skupiny, byla vypracována nová verze. Obsahuje významná základní zlepšení, jako je například odstranění hromadného předávání údajů. Bude tedy poskytnuta větší ochrana právům jednotlivců a současně bude uznána důležitost sledování finančních údajů v boji proti terorismu. Proto jsem se rozhodla hlasovat pro uzavření nové dohody. Nadále však budu věnovat zvláštní pozornost těmto bodům: výsadám evropských orgánů zabývajících se ochranou údajů a volbě Europolu jako kontrolního orgánu, účinnosti „práva na odškodnění“ lidí, jejichž práva na ochranu soukromí byla znevážena, a sledování a hodnocení relevantnosti dat předávaných americkým úřadům.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro uzavření nové dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely Programu sledování financování terorismu, protože jsem měla pocit, že nový návrh, který předložila Komise, nabízí občanům EU větší záruky, zejména pokud jde o ochranu údajů. Vlastně jsem přesvědčena, že při předávání osobních údajů evropských občanů do třetí země na základě bezpečnostních důvodů musí být vždy respektovány procesní záruky a práva obhajoby a musí být zajištěn soulad s platnými vnitrostátními a evropskými zákony o ochraně údajů.

První verze dohody před několika měsíci byla příliš vágní a podobné záruky nenabízela. Proto jsme řekli ne. Dnes jsem potěšena, že byly zohledněny naše návrhy na zlepšení, k nimž patří zavedení podobného systému výměny na evropské úrovni a záruka, že následné sledování bude svěřeno evropským úředníkům, kteří musí být schopni postavit se proti získávání údajů na půdě USA.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. − Podpořil jsem dohodu mezi EU a USA o zpracování a předávání údajů o finančních transakcích z EU do USA pro účely Programu sledování financování terorismu. Díky značnému úsilí zpravodaje a členů výboru LIBE bylo nynější znění dohody oproti předchozí verzi dohody výrazně vylepšeno. Zvláštní význam pro budoucnost boje proti terorismu a zároveň pro zajištění základních práv občanů na ochranu osobních údajů má článek 2 týkající se vypracování právního a technického rámce pro získávání údajů v EU. Komise by tento úkol měla splnit svědomitě a včas. Doplnění článku 2 dohody má potenciál významně snížit množství údajů hromadně odesílaných k analýze prováděné za hranicemi EU. Články 15 a 16 zajistí, že bude posílen přístup občanů k nápravným opatřením a větší transparentnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o dohodě SWIFT o předávání bankovních údajů do USA, protože jsem přesvědčena, že dohoda sjednaná s Radou a USA nyní obsahuje záruky týkající se ochrany údajů občanů, přičemž eliminuje možnost předávání prvotních údajů do třetích zemí. Jedná se o důležitou dohodu v boji proti terorismu, která zajistí, že budou chráněny základní svobody evropských občanů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Fenomén terorismu a rostoucí dopad, který má tento fenomén na evropskou společnost, vyvíjí tlak na základní hodnoty, jako je respekt k soukromí jednotlivců a nutnost zachovat kolektivní bezpečnost.

V této souvislosti byla již dříve touto sněmovnou odmítnuta dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracování údajů, protože ji Parlament nepovažoval za dostatečnou. Nová verze je oproti předchozí verzi vylepšena. Doufám, že tato dohoda poskytuje důvody proto, aby mohla být uzavřena a že strany vědí, jak správně interpretovat její ustanovení tak, abychom zabránili teroristům v jejich finančních aktivitách a abychom proti nim bojovali.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Prostřednictvím pokroku v tomto procesu se pozitivně projevují přínosy a výhody institucionální spolupráce v úspěšném upevňování evropské integrace. Poté, co Evropský parlament vyjádřil své obavy a doporučení, byla se Spojenými státy uzavřena vyvážená dohoda týkající se předávání a zpracovávání údajů o finančních transakcích, především s ohledem na to, že se jedná o proces v rámci Programu sledování financování terorismu.

Chtěl bych zdůraznit, že do dohody byly doplněny záruky ochrany práv občanů, podmínky, které je při předávání informací do zemí třetích stran nutno vždy dodržet, a rizika nepřípustného využívání informací a hospodářské špionáže. Byla také zaručena možnost nápravy u takových případů předávání dat, které mohou být následně posouzeny jako nepřípustné. Tato dohoda zajistí lepší regulaci postupů a spolupráce, která je užitečná a prospěšná pro institucionální vztahy s USA.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je nepřijatelné, že čtyři měsíce poté, co Parlament zamítl dohodu SWIFT, se Parlament a Rada pod záminkou boje proti terorismu dohodly s orgány USA na uzavření dohody, která nezaručuje bezpečnost ani soukromí. Je politováníhodné, že většina Parlamentu nyní hlasovala pro tuto dohodu.

Panuje velká nejistota okolo výměny databází a přístupu do nich, ať již ze strany orgánů USA nebo agentur v EU, což by mohlo vést k nekontrolovatelným hrozbám. Pachatelé trestných činů a nevinné osoby, podezřelí a osoby, které podezřelé nejsou, ti všichni budou zataženi do procesu, u něhož – jak se ukazuje – není žádným způsobem zaručeno, že bude účinný.

Jak jsme již řekli, provádění této dohody znamená, že budou zachována chybná opatření, která jsou přijata jako součást takzvaného boje proti terorismu za účelem potlačování práv.

Podporujeme potřebu bojovat proti všem formám trestné činnosti, ale při tomto boji je nutné se zaměřit především na původ a prevenci těchto jevů, a nikoli klást důraz na vágní bezpečnostní opatření, která porušují občanské svobody a základní práva a záruky občanů, což dále oslabuje demokracii, v níž žijeme.

Neakceptujeme výměnu svobody za větší bezpečnost, protože v konečném důsledku přijdeme o obojí. Raději budeme podporovat bezpečnější společnost s rozsáhlými demokratickými právy a svobodami.

  Evelyne Gebhardt (S&D), písemně. − (DE) Boj proti terorismu vyžaduje mezinárodní spolupráci řízenou dohodami, které však nesmí narušovat základní práva občanů stanovená v Evropské listině základních práv. K těmto právům patří v moderní době zejména také ochrana údajů, která není dohodou SWIFT sjednanou se Spojenými státy zajištěna dostatečně. Boj proti terorismu se nesmí stát záminkou pro nedostatečnou ochranu údajů. K dalším závažným nedostatkům v této dohodě patří například kontrola bankovních údajů bez soudního souhlasu, dlouhé doby uchovávání údajů, což je neslučitelné s německým ústavním právem, a dále dohoda neposkytuje lidem dostatečnou možnost bránit se u soudu proti neoprávněnému používání údajů. To vše představuje závažné porušení základních práv. Evropská unie však nemá dovoleno neoprávněně omezit stávající základní práva. Proto tuto dohodu SWIFT stále odmítám.

  Sylvie Goulard (ALDE), písemně. – (FR) Dnes jsem po pečlivém zvažování hlasovala pro revidovanou dohodu SWIFT. Tento kompromis jistě není dokonalý, ale musíme spojit požadavky boje proti terorismu s dodržováním občanských svobod. Tato nová verze také přináší vylepšení, zejména pokud jde o účel předávání dat.

Co se týče tak citlivé otázky, jakou je ochrana osobních údajů, přivítala bych ještě větší přísnost, zejména u následujících bodů: udělení odpovědnosti nezávislému orgánu – nikoli Europolu – za kontrolu souladu použití údajů nebo účinnosti práva na náhradu škody u osob, jejichž práva byla porušena.

Ze solidarity se svou politickou skupinou, které vděčíme za únorovou bitvu, a tedy i za velkou část dosaženého pokroku, jsem se rozhodla tuto dohodu podpořit. Společně s kolegy budu velmi pozorně sledovat provádění podmínek této dohody ze strany USA, ale budu také velmi ostražitá vůči závazkům Rady a Komise. Nebudou-li sliby splněny, budu obhajovat ukončení dohody, jakmile dojde na její přezkum.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Velmi pozorně sleduji jednání mezi EU a USA o dohodě SWIFT od okamžiku, kdy byla naposledy odmítnuta v důsledku kroků vedených skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Evropskému parlamentu, který od února vytrvale uplatňuje své nové pravomoci, se podařilo dosáhnout významného pokroku a získat další záruky: „dvojí“ přístup podpořený naší skupinou, pravidelné revize dohody, počáteční hodnocení za šest měsíců, zprávu o pokroku po třech letech, právo na přístup a právo na opravu, možnost blokovat předávání některých dat, dohled nad získáváním dat evropským orgánem v USA atd.

I když došlo k obrovskému pokroku, tato dohoda není dokonalá a obsahuje četné nedostatky. Až po velkých úvahách jsem se rozhodla hlasovat pro tuto novou dohodu, protože je nezbytné zavést právní rámec pro boj proti terorismu a protože koneckonců směřujeme k budoucímu evropskému systému pro kontrolu předávání dat, což umožní získávání dat na evropské půdě. Od této chvíle je na evropských orgánech, aby prováděly přísnou a obezřetnou kontrolu plnění podmínek smlouvy.

  Matthias Groote a Bernhard Rapkay (S&D), písemně. − (DE) Delegace německé sociální demokracie (SPD) v Evropském parlamentu je pro boj proti mezinárodnímu terorismu a poskytování trvalé ochrany osobních údajů s nejvyšším možným stupněm odhodlání a účinnosti. Vzhledem k důležitosti ochrany údajů se delegace SPD nerozhodovala snadno. Po dlouhém a pečlivém zvažování však nyní můžeme hlasovat pro dohodu: sociální demokraté dokázali zajistit, že bude přímo na půdě amerického Ministerstva financí vytvořena stálá evropská monitorovací služba v kombinaci se získáváním dat – včetně nástroje umožňujícího získávání dat zabránit. Nejvyšší prioritou pro nás bylo omezit předávání velkého objemu dat. Na data v rámci SEPA se dohoda nevztahuje, na většinu případů předávání dat nemá dohoda žádný vliv.

Pětiletá lhůta pro uchovávání dat má být každoročně přezkoumávána, přičemž všechny údaje, které nejsou potřeba, mají být odstraněny dříve, než tato lhůta vyprší. Kromě toho dohoda stanovuje každoroční přezkum dodržování všech norem o ochraně údajů za účasti orgánů dohledu nad ochranou údajů. I když bychom byli raději, kdyby byla úloha sledování a předávání dat svěřena soudnímu orgánu, musí Europol vykonávat svůj mandát ke schválení předávání dat, který je uveden v dohodě, a to na základě přísné kontroly EU. Ačkoli má Europol spolehlivý systém ochrany údajů, je třeba jej harmonizovat s Lisabonskou smlouvou, aby mohl vykonávat své povinnosti pod plnou demokratickou kontrolou.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Alvara o dohodě mezi EU a USA o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely boje proti terorismu, protože mám pocit, že tato dohoda nyní vytváří rovnováhu mezi cíli v oblasti bezpečnosti v boji proti terorismu a cíli svobody v oblasti ochrany soukromí občanů.

Na rozdíl od dohody SWIFT předložené v únoru, kdy jsem hlasovala proti, poskytuje tato dohoda větší ochranu osobních údajů: občané budou mít právo na přístup a opravu údajů, které se jich týkají, mají zaručeno právo na správní a soudní odvolání a bylo zavedeno několik omezení a restrikcí souvisejících s přenosem dat.

Nicméně Parlament bude muset být i nadále ostražitý vůči změně pravomocí Europolu, který je zodpovědný za kontrolu předávání dat, a také vůči budoucímu zavedení Evropského programu sledování financování terorismu.

  Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. − (SV) Skupině progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se společně se španělským předsednictvím podařilo vyjednat zlepšení dohody o výměně bankovních údajů se Spojenými státy. Bylo omezeno množství bankovních údajů, které budou předávány (nebudou předávány údaje o transakcích prováděných v rámci EU), a převody v reálném čase budou prověřovat a schvalovat pracovníci jmenovaní EU.

I když určitého pokroku bylo v jednání dosaženo, stále přetrvává zásadní problém hromadného předávání bankovních údajů. To znamená, že údaje o nevinných občanech budou i nadále předávány orgánům USA, což je podle nás, švédských sociálních demokratů, nepřijatelné. Dále spatřujeme závažné nedostatky z právního i praktického hlediska v tom, že je dovoleno, aby byl orgánem, který má převody sledovat, právě Europol.

Z těchto důvodu jsme se rozhodli pro dohodu s USA o předávání bankovních údajů nehlasovat.

  David Martin (S&D), písemně. − Vzhledem k výsadám a výhradám, které EU v souvislosti s dohodou SWIFT o předávání údajů o finančních transakcích zajistila, nyní s radostí tuto dohodu podporuji. Jsem potěšen zejména tím, že naše skupina pomohla zajistit záruky týkající se zákazu náhodných kontrol, přímého dohledu nad programem ze strany pracovníka EU a roční hodnocení doby uchovávání údajů. Nepřetržité sledování této dohody však bude mít zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno, že podmínky zůstanou pro tento Parlament a evropské občany přijatelné.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu, protože si myslím, že podpora dohody sjednané mezi Evropskou komisí a Spojenými státy je správným krokem a znamením velkého smyslu pro zodpovědnost.

Předávání osobních údajů je v Evropě s její bolestnou zkušeností z totalitních režimů, které tyto údaje chrlily a zneužívaly jich, velmi citlivou záležitostí. Na základě nové dohody bude možné předávat určitý objem bankovních údajů americkým úřadům, a to za předpokladu, že data budou předána v souladu s přísnými pravidly o ochraně osobních údajů, což máme my poslanci EP povinnost sledovat. S těmito informacemi je možné se seznámit pouze tehdy, pokud je to považováno za důležité pro účely protiteroristického vyšetřování: přístup k těmto datům ze strany orgánů Spojených států je možný pod podmínkou, že předložení uspokojivé důkazy.

Tato nová dohoda je vítězstvím všech evropských orgánů, zejména Evropského parlamentu. Naše žádosti o zvýšenou ochranu soukromí evropských občanů byly skutečně splněny, takže Evropanům je nabízena dvojí záruka: zaprvé úplná transparentnost způsobu, jehož prostřednictvím jsou údaje poskytovány a používány, a zadruhé řádné postupy pro odvolání, které zajistí, že bude chráněno soukromí Evropanů. Jedná se o uspokojivé záruky, pomocí nichž bude zajištěno, že tyto dva požadavky – bezpečnost a ochrana soukromí – mohou být splněny a zaručeny.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti této zprávě. Je to totiž totéž, jako bychom dali Spojeným státům souhlas zasahovat za spoluúčasti orgánů, jako je SWIFT, do Evropy. Dohoda podporuje možnost předávat do Spojených států osobní údaje každého občana – tak rozsáhlý je rozměr stanovený v dohodě mezi Radou a Spojenými státy. Nevyžaduje žádnou skutečnou záruku ochrany těchto údajů nebo možnosti nápravy. Tato zpráva a dohoda, kterou tato zpráva ratifikuje, jsou symbolem zotročení Evropy americkým imperialismem.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Boj proti terorismu se dotýká EU stejně jako celého demokratického světa. Všechny mechanismy, které pomáhají odhalit případné útoky, jsou pro úspěch tohoto boje zásadní. Dohoda SWIFT je v boji proti terorismu velmi mocnou zbraní, protože zpřístupňuje důvěrným informacím týkajícím se finančních převodů mezi jednotlivými zeměmi. Opětovné sjednání této dohody s USA je pro EU příležitostí, aby účinně přispěla k odhalování nových teroristů a potenciálních útoků. V současné době mají USA velký zájem o spolupráci a podporují uzavření dohody, která účinně chrání přenášená data a v níž je zahrnuta maximální možná reciprocita. Projekt nabízející řešení, který byl dnes schválen, je pro nadcházející obtížná jednání s USA dobrým výchozím bodem.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem znovu proti dohodě SWIFT o zpracovávání evropských bankovních dat a jejich předávání do Spojených států pod záminkou boje proti terorismu, protože se domnívám, že požadavek Spojených států je nepřijatelný a ohrožuje svobody a práva evropských občanů. Prostřednictvím tohoto návrhu se nejkonzervativnější síly snaží svázat nám ruce a nohy a vydat nás napospas zájmům USA, aniž by pomyslely na bezpečnost nebo soukromí občanů. Evropský parlament nemůže připustit, aby byla pod záminkou boje proti terorismu negativně ovlivněna občanská práva a svobody Evropanů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Ochrana údajů prostřednictvím dohody SWIFT je prostým podvodem. Uchovávání neomezených datových balíčků po tak dlouhou dobu bez jakéhokoli soudního zásahu je v rozporu s naším chápáním moderního státu založeného na právním řádu. Že by měl zrovna evropský policejní orgán Europol – který má v rámci boje proti terorismu na datech vlastní zájem – sledovat dodržování pravidel pro ochranu údajů a skutečné případy podezření související s terorismem, to je jako svěřit pořádek v kurníku lišce. Navíc představa, že komisaři pro ochranu údajů, které se sami často projevili jako bezzubí, mohou dosáhnout v USA zablokování nebo odstranění dat, je naprosto směšná. Nemáme tedy ani zdaleka jakékoli šance na zvýšení ochrany údajů, a proto dávám dohodě SWIFT jasné „ne“.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Alvara, protože ji považuji za důležitou pro boj proti terorismu. Terorismus je hrozbou, a proto je třeba jej potírat. Spojené státy jsou v boji proti terorismu klíčovým partnerem, s nímž musíme spolupracovat na identifikaci a zastavení případného financování, což je právě to, co teroristy živí.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Pod rouškou boje proti terorismu jsou údaje o účtech poctivých občanů Evropy hromadně převáděny do Spojených států. Znovu zpackaná dohoda SWIFT na této situaci mění jen velmi málo. Nemůžeme svým občanům slíbit dostatečnou ochranu údajů, protože: - citlivá data jsou uchovávána nikoli podle jednotlivých případů, u nichž existují důvody pro podezření, nýbrž hromadně; - údaje budou svévolně uchovávány po celých pět let; - dodržování předpisů pro ochranu údajů má být zajištěno prostřednictvím Europolu, i když tato agentura má zájem právě na těchto datech. Výkonný orgán tedy sleduje sám sebe – to má být opravdu nezávislý kontrolní orgán? - Občané EU, jejichž práva budou porušena, nebudou mít de facto žádnou možnost úspěšně podniknout právní kroky. Občané by se nejprve museli vypořádat s náklady na zahájení soudního řízení ve Spojených státech! To, co bylo nejprve v únoru oslavováno jako úspěch Evropského parlamentu, se nyní stává velkým krachem. Dokonce i zpravodaj připouští, že není zcela spokojen. Dohoda neposkytuje žádnou skutečnou, účinnou ochranu údajů, a měla by proto být odmítnuta.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Konečná dohoda splňuje většinu požadavků Parlamentu, chrání bezpečnost i soukromý život občanů EU a zajišťuje právně závazná řešení zkoumaných problémů. Dohoda také předznamenává novou etapu pravomocí Evropského parlamentu, přičemž zajišťuje evropský demokratický dohled nad mezinárodními dohodami. Kromě závazku zlepšit tuto dohodu přijaly Rada a Komise právní závazek vytvořit právní a technický rámec umožňující získávat data na půdě EU. Tento závazek v polovině období zajistí ukončení hromadného předávání údajů americkým úřadům. Zřízení evropského systému získávání dat představuje velmi důležité zlepšení, protože další hromadné předávání údajů představuje odklon od principů, o něž se opírají právní předpisy a zvyklosti v EU.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Na dnešním plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem hlasoval pro novou dohodu SWIFT. Je to velmi důležitá dohoda, která si klade za cíl prostřednictvím boje proti nelegálnímu financování vymýtit terorismus a organizovaný zločin. Je důležité, aby tato nová dohoda poskytovala také záruku respektu k osobním údajům evropských občanů. Nová dohoda hovoří o potřebě vytvořit evropský TFTP (Program sledování financování terorismu). Jde o závazek, který musí být splněn do pěti let. Evropský parlament, Komise a Rada mají proto povinnost přistoupit okamžitě k plnění tohoto závazku, aby tak měla Evropa v nejbližší době ještě lepší nástroje k ochraně bezpečnosti svých občanů.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro, protože souhlasím s dosaženou dohodou a dále proto, abych splnil svou povinnost a odpovědnost podpořit dohodu mezi EU a USA. Jsme si vědomi toho, že je třeba zachovat rovnováhu mezi respektováním soukromí jednotlivců a nutností zajistit kolektivní bezpečnost, ale fenomén terorismu, s nímž mnoho Evropanů každý den žije, vyžaduje mimořádná opatření. Nutně se musím zmínit o tom, že kvůli svému zapojení do vnitřního volebního procesu mé národní strany, Partido Social Democrata, jsem nemohl hlasovat pro předchozí dohody tak, jak jsem měl v úmyslu. Jsem si vědom toho, že tato otázka je v Evropě vnímána jako citlivá. Je tomu tak v důsledku zkušeností, které zanechaly stopy na lidech žijících dříve v totalitních režimech, které neoprávněně pronikaly do soukromí svých občanů. To však není tento případ. Oprávněně bojujeme proti terorismu novými, modernějšími způsoby, což je jediná cesta, jak zajistit ochranu základních svobod evropských občanů. Tato dohoda umožňuje předávání bankovních údajů, ale zahrnuje také řádné bezpečnostní a ochranné záruky. Jsou stanovena přísná pravidla ochrany osobních údajů, na jejichž základě je dostupnost osobních údajů podmíněna předložením důkazu, že příslušné orgány provádějí protiteroristické vyšetřování.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Přijetí nové dohody SWIFT většinou Parlamentu je ranou zasahující jednání o závazné ochraně základních práv v mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnosti. První návrh byl sice určitým způsobem vylepšen, ale stále existuje zásadní kritika týkající se jednak hromadného předávání dat bez původního podezření, a dále příliš dlouhých dob uchovávání údajů. Velká koalice konzervativců, sociálních demokratů a liberálů tedy přijala standardy, které jsou v porovnání se stávajícími zásadami právního státu nižší, riskuje vznik nařízení, které je v rozporu s právem EU. My Zelení jsme proto proti nové dohodě a jako progresivní síla usilujeme o to, aby v transatlantické spolupráci byla zajištěna větší ochrana soukromí a princip právního řádu.

Jako zpravodaj Evropského parlamentu pro všeobecnou dohodu o ochraně údajů plánovanou komisařkou pro spravedlnost paní Viviane Redingovou budu osobně spolupracovat s vládou Spojených států a Kongresem USA na závazných pravidlech v této oblasti. Proto s lítostí sleduji, že Evropský parlament oslabuje svůj vliv na Spojené státy tím, že dnes přijal dohodu SWIFT. Skutečná změna směrem k závazné ochraně základních práv v boji proti terorismu vyžaduje větší odvahu a úsilí.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Nechci, aby byl můj hlas proti nové dohodě v žádném případě chápán jako „ne“ boji proti terorismu. Teroristickým činům je třeba bránit a každý teroristický čin musí být co nejdůrazněji odsouzen. Na druhé straně stojí ochrana práv občanů. Práva občanů nejsou předem hotová věc – musíme za ně bojovat. Jsem přesvědčena, že kdybychom měli k dispozici delší fázi diskusí o této dohodě, byly by pak obě strany – USA a Evropa – schopny dosáhnout zcela uspokojivého výsledku.

Zpráva: Elmar Brok (A7-0228/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Poslanci řecké komunistické strany hlasovali proti společnému návrhu usnesení konzervativců, liberálů a sociálních demokratů o vytvoření Evropské služby pro vnější činnost, protože je založen na reakční „Lisabonské smlouvě“. Obsahuje ustanovení o militarizaci EU (civilně-vojenský výbor, centrum krizového řízení, satelitní centrum, vojenský výbor, evropská armáda, EULEX atd.) s cílem použít americkou preventivní válečnou doktrínu. Jedná se o nástroj strategie a válek NATO. Dává EU právo zapojit se pod záminkou boje proti terorismu do vojenských a civilních intervencí, a to i uvnitř členských států. Evropská služba pro vnější činnost ještě více omezuje etnokratická svrchovaná práva členských států, a to tím, že přenáší na EU odpovědnost téměř ve všech politických oblastech státu. Bude nástrojem pro použití priority práva Společenství nad vnitrostátními právními předpisy. Posiluje mechanismy imperialistické intervence a represivní mechanismy EU (Frontex atd.) a vytváří mechanismy nové (např. evropský veřejný žalobce). Odsuzujeme nepřijatelný, skrytý postup zástupců Evropského parlamentu, Komise, předsednictví, vysoké představitelky a místopředsedy Komise, jehož cílem je zakrýt zhoršující se nepřátelství a odpor mezi hlavními imperialistickými mocnostmi.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem kompromis, který vyjednali moji kolegové Elmar Brok a Guy Verhofstadt s vysokou představitelkou, Radou a Evropskou komisí, a tedy i vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Tento kompromis byl předmětem rozsáhlých jednání a v současné době jej považuji za vcelku uspokojivý a vyvážený. Umožňuje Evropskému parlamentu, aby posílil své výsady a zachoval metodu Společenství. Dnes bylo nejvíce ze všeho potřeba zajistit rychlou realizaci tohoto návrhu o Evropské službě s cílem ponechat prostor pro nominace a opustit nevyhovující systém, který byl používán během posledních měsíců.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Jednání o vytvoření jediného nezávislého orgánu EU, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě, se nyní chýlí ke konci. Doufám, že Rada rovněž dodrží dohodu a rozhodnutí o Evropské službě pro vnější činnost bude na konci července přijato. Musíme zajistit, aby Evropská služba zahájila svou činnost co nejdříve a aby její provoz přispíval k formování evropské zahraniční a bezpečnostní politiky na vysoké úrovni, k zajištění soudržnosti vnější činnosti EU a k posílení role Evropské unie na mezinárodní scéně. Evropský parlament musí usilovat o posílení parlamentní kontroly tím, že bude provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a aktivně vykonávat legislativní funkce a funkce tvorby a plnění rozpočtu. Musíme zajistit, aby byla činnost Evropské služby založena na zásadě rozpočtové neutrality a abychom zabránili duplicitě úkolů, funkcí a zdrojů Evropské služby s dalšími orgány. Dále musíme vyřešit otázku odpovědností za záležitosti týkající se použití rozpočtových prostředků EU i za rozdělení pravomocí.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, kterou zpracoval pan Brok, protože představuje důležitý krok na cestě k zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost.

Evropský parlament bude hrát důležitou roli ve fungování Evropské služby pro vnější činnost, protože před každou misí EU ve třetích zemích s ním budou tyto záležitosti nejprve konzultovány. Kromě toho bude rozpočet Evropské služby podléhat politické kontrole Parlamentu.

Rumunsko je připraveno nabídnout služby pracovníků s potřebnými odbornými znalostmi pro práci v Evropské službě pro vnější činnost bezprostředně od okamžiku, kdy bude útvar zřízen. Moje země dala najevo své odhodlání pro evropské mise pro řešení krizí. Poskytli jsme celkem více než 200 odborníků, policistů, vojenských policistů, diplomatů, soudců a vojáků pro většinu civilních a vojenských misí Evropské unie.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že jako součást politiky přijímání zaměstnanců musí být respektovány zásady kompetence a zeměpisné rovnováhy.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) S novými kompetencemi, které Evropská unie získala přijetím Lisabonské smlouvy, se EU musí opírat o silnou diplomacii. Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) představuje v tomto směru významný pokrok.

Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o EEAS, protože aby mohla vysoká představitelka úspěšně plnit své poslání, naléhavě k tomu potřebuje příslušnou diplomatickou moc. Ve svém rozhodnutí vycházím ze závěrů konference v Madridu ze dne 21. června, kde byla nalezena institucionální rovnováha.

Evropský zájem obsažený v původním návrhu byl zachován. Komise, Rada a Parlament nyní budou moci spolupracovat na vytvoření účinné a operativní evropské diplomatické služby. Jsem přesvědčen, že následná jednání o vytvoření EEAS budou tuto rovnováhu respektovat.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Některé aspekty vytvoření Evropské služby pro vnější činnost byly od samého počátku nejasné a kontroverzní. Měli bychom s určitým znepokojením prozkoumat případné rozpory, které mohou vzniknout mezi činností budoucí diplomatické služby EU a činností tradičně prováděnou členskými státy. Členské státy již nebudou mít možnost definovat svou vlastní zahraniční politiku? Tato situace, která mne znepokojuje, nemusí nastat bezprostředně, ale pořád stojí za to, abychom se zeptali sami sebe, jaký dopad ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude mít vytvoření takovéto evropské služby. Když to řeknu jasně: je-li úmyslem v podstatě napodobit model USA, kdy zahraniční politiku řídí přímo a výhradně federální vláda, která je nadřazena hlavám 50 států, pak je třeba mít na paměti, že vláda USA je volena lidmi a její zahraniční politice je každé čtyři roky udělována demokratická legitimita, kterou Evropská komise, Evropská rada – a dokonce ani budoucí Evropská služba pro vnější činnost – nemají. Tím, že jsem hlasovala proti zprávě pana Broka, proto vyjadřuji, že dávám přednost mezivládní evropské zahraniční politice, protože kdybychom se spoléhali se na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na evropské úrovni, nebyla by zaručena supranacionalita rozhodnutí přijatých v této citlivé oblasti.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropští daňoví poplatníci budou mít větší kontrolu nad tím, jakým způsobem bude Evropská služba pro vnější činnost vynakládat finanční prostředky EU. Je chvályhodné, že Evropský parlament dostal v této oblasti větší rozpočtové pravomoci právě v době, kdy bude rozpočet Evropské služby podléhat kontrole ze strany zákonodárného sboru. Evropská unie v současné době zaměstnává přibližně 7 000 diplomatů a úředníků, kteří zajistí, aby měly cíle EU přednost před národními a dokonce i mezivládními cíli. Všichni zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost budou politicky odpovědni Evropskému parlamentu, který má po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rozšířené pravomoci. Parlament dosáhl vítězství v tom, že se mu podařilo prosadit představu, že velká část práce Evropské služby pro vnější činnost by měla zahrnovat prosazování lidských práv a zachování míru ve světě. To názorně dokazuje, že Evropská unie se vědomě ujímá své mimořádně důležité role vývozce základních lidských práv, která jsou právě teď v mnoha zemích světa bohužel záměrně porušována.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o vytvoření a fungování Evropské služby pro vnější činnost. Jedná se o velmi důležitý krok při posilování role Evropy ve světě a pro koordinaci politik zahraničních vztahů 27 členských států. Evropský parlament se při jednáních s Radou a Komisí snažil posílit unijní rozměr Evropské služby pro vnější činnost, což by mělo vést k posílení role samotného Parlamentu v politické a rozpočtové oblasti tohoto nového subjektu.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS), protože tato služba je vytvářena obskurními postupy, přičemž její kompetence jsou nejasné a je velmi omezena role Evropského parlamentu, jediného voleného orgánu EU, která se týká pouze rozpočtových záležitostí. Proti EEAS jsem dále hlasoval proto, že je navržena tak, aby byla nástrojem pro další militarizaci Evropské unie, neboť zahrnuje i vojenskou akci, dokonce i v případech humanitární pomoci a intervence. Evropská unie by neměla spojovat svou zahraniční politiku nebo politiku solidarity v případě krize s vojenskou akcí a militarizovanými strukturami a mechanismy. Měla by navrhovat politiky a orgány, které budou chránit autonomní a mírovou roli v mezinárodních vztazích, jež bude na hony vzdálená americkému vojenskému oportunismu a intervencím. Při svých krocích by měla respektovat mezinárodní právo a Chartu OSN usilující o svět míru a solidarity.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacím návrhu 80, protože musí být zaručena kontrola vnitrostátních vlád nad EEAS, zatímco tento pozměňovací návrh zaručil právo na totéž také Evropskému parlamentu. Pro suverénní stát je nepřijatelné, aby měla evropská organizace kontrolu nad jeho zahraniční službou. Takovou činnost by neměl dělat Evropský parlament.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) S obrovským uspokojením jsem hlasoval pro zprávu pana Broka. Po několika měsících, kdy v Parlamentu probíhala jednání s Radou a Komisí, konečně vidíme stoupat bílý dým. Doufám, že Evropská služba pro vnější činnost bude nyní uplatňovat Listinu základních práv v souladu se smyslem a účelem Lisabonské smlouvy tak, aby byla v rozvojové politice a ve způsobu přidělování zahraničí pomoci EU upřednostňována metoda Společenství a aby si členské státy (a – přesněji – některá ministerstva zahraničních věcí některých členských států) vzaly k srdci vytvoření tohoto nového subjektu, jakož i vznik nových kompetencí a atributů, které byly v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost uděleny vysoké představitelce. Doufám také, že nepřetrvává to, co některé členské státy nebo osoby odpovědné ve vládách těchto zemí chápou jako zasahování do oblasti svých kompetencí, jako národa nebo vlády, a že portugalská vláda bojuje za zastoupení, které nám propůjčí prestiž díky kvalitě, kompetencím, atributům a poměrnému počtu zapojených pracovníků jednotlivých států. Jako poslanci této sněmovny nechceme službu, která je výsledkem mezivládních kontrol a rovnováhy; chceme službu, která patří Evropské unii.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. − (IT) Společná zahraniční politika a společná hospodářská politika jsou nezbytnými cíli evropského integračního procesu. Neměli bychom zapomínat na to, že pro urychlení integračního procesu, který se zastavil v Nice, byla zvolena také jednotná měna. Vzhledem k tomu, jakým způsobem je Evropská služba pro vnější činnost vytvářena, existuje nebezpečí, že přijme ochromující přístup „nicnedělání“ namísto toho, aby nastartovala řádný sjednocující proces.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Vítám změněnou zprávu pana Broka. Bylo naprosto nezbytné odolat návrhu na to, abychom rozvojovou politiku učinili součástí naší zahraniční politiky. Potřebujeme autonomní rozvojovou službu odpovědnou autonomnímu komisaři pro rozvojovou a humanitární pomoc. Jak vyplývá z této zprávy, komisař pro rozvoj je nyní odpovědný za celý cyklus programování, plánování a provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a Evropského rozvojového fondu (ERF). Musíme zajistit, aby při provádění byla respektována podstata a znění dohody. Stále existují některé prvky návrhu, které by mohly být vykládány různě. Nicméně změny, které představil Evropský parlament, posílí pravomoc Komise nad provozním rozpočtem, a zaručí tak parlamentní kontrolu a jasnou linii demokratické odpovědnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o vytvoření a fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), protože dohoda, jíž bylo dosaženo, posiluje u této služby identitu Společenství a její politickou a rozpočtovou odpovědnost vůči Parlamentu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V listopadu 2006 přijal Parlament usnesení, v němž uznává strategický význam evropských jazyků univerzální komunikace – angličtiny, španělštiny, portugalštiny a francouzštiny, v pořadí podle počtu mluvčích – jako nástroje pro komunikaci a prostředku vedoucího k solidaritě, spolupráci a hospodářským investicím. V roce 2008 Evropská komise uznala, že tyto jazyky jsou důležitou spojnicí mezi lidmi a zeměmi z různých oblastí světa.

V době, kdy stanovujeme strukturu a fungování EEAS, je podle mého názoru naprosto nezbytné, aby tato služba plně využívala komunikační kapacitu světových evropských jazyků, které jsem zmínil, a přijala je jako pracovní jazyky. Pravidla a postupy, kterými se řídí používání jazyků v této službě, ukážou její odhodlání k externí komunikaci.

Vzhledem k tomu, co jsem teď uvedl, nemohu jinak než se  z vytvoření EEAS radovat a doufám, že bude přinášet takové výsledky, že splní naděje, které jsou do ní vkládány. Evropská unie může získat mnoho díky kompetentní a účinné EEAS, která má potenciál stát se hlasem EU na světové scéně a aktivně spolupracovat s diplomatickými službami členských států.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit strukturu a fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), orgánu, který bude na Unii funkčně nezávislý, v jehož čele bude stát vysoký představitel a který bude vytvořen na základě čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, ve znění Lisabonské smlouvy. V zahraniční politice Unie hraje svou roli také Evropský parlament, zejména pokud jde o politické kontrolní funkce (uvedené v čl, 14 odst. 1 Smlouvy o EU), a také legislativní a rozpočtové funkce přidělené na základě smluv.

Vysoký představitel musí pravidelně konzultovat s Evropským parlamentem také hlavní aspekty a základní rozhodnutí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a měl by zajistit, že budou náležitě zohledněny postoje Parlamentu, přičemž v plnění tohoto úkolu mu pomáhá Evropská služba pro vnější činnost. Měli by definovat zvláštní ustanovení týkající se přístupu poslanců Evropského parlamentu k důvěrným informacím v oblasti SZBP. Protože nemám žádné námitky, hlasoval jsem pro schválení tohoto rozhodnutí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, která je výsledkem jednání mezi Radou a většinou v Parlamentu a která se týká jednoho z hlavních bodů Lisabonské smlouvy a federálního pilíře v Evropské unii, jež má nyní právní povahu, jak je uvedeno v Evropské ústavě. Je stanoveno, že tato služba bude zahrnovat více než 5 000 lidí na velvyslanectvích EU v různých zemích po celém světě.

Situaci zhoršuje fakt, kterého jsme si povšimli: nebyly přijaty návrhy naší skupiny, zvláště ty, které prosazují, že součástí Evropské služby pro vnější činnost by neměly být vojenské struktury EU a že by neměly být ani institucionálně propojeny. Právě k tomu došlo u zpravodajských služeb EU.

Zvlášť znepokojující je zamítnutí návrhu, který jsme představili Radě a který navrhoval ukončit rozvoj a zrušit vojenské a civilně-vojenské struktury v rámci její pravomoci a také zastavit financování vojenské a civilně-vojenské činnosti. Máme tedy velký důvod k obavám o budoucnost Evropské unie a o cestu, kterou se ubírá.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) V Laekenu před devíti lety byla během předchozího belgického předsednictví zahájena práce na ústavní smlouvě, jejímž cílem bylo posílit zahraniční politiku Evropské unie tak, aby byla soudržná a viditelná na mezinárodní scéně. Navzdory mnoha komplikacím souvisejících s reformou smluv EU mají dnes Belgičané možnost završit své úsilí a zahájit činnost Evropské služby pro vnější činnost – při příležitosti prvního výročí vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009. My, jakožto poslanci Evropského parlamentu posíleného Smlouvou, v tom můžeme být nápomocni. Po mnoha měsících jednání delegace Evropského parlamentu s paní Ashtonovou, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se EEAS vyvíjí takovým způsobem, jaký zastává Parlament. Zpráva pana Broka a pan Verhofstadta je důležitým dokumentem, který veškerou tuto práci shrnuje a zaslouží si podporu. Čeho se Parlamentu podařilo v jednání s vysokou představitelkou dosáhnout? Zaprvé diplomatické služby Evropské unie, nikoli mezivládní služby, což dává jistotu, že 60 % pracovníků bude jmenováno Evropskou unií. Zadruhé politického a rozpočtového dohledu ze strany Parlamentu nad EEAS, což znamená možnost provádět přijímací pohovory s kandidáty na místa vedoucích delegace a kontrolovat finance tohoto orgánu, jak to děláme i v případě Komise a Rady. Zatřetí rovné rozdělení pracovních míst z hlediska státní příslušnosti a pohlaví a také přezkum personálního složení služby v roce 2013 s cílem napravit jakoukoli nerovnováhu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) S potěšením kvituji dohodu mezi třemi evropskými orgány a baronkou Ashtonovou o zřízení Evropské služby pro vnější činnost. Jde o vyváženou službu, pokud jde o strukturu a složení, jejímž cílem bude pomáhat baronce Ashtonové v její funkci vysoké představitelky Evropské unie. Mimoto dojde v jejím důsledku k posílení politických a rozpočtových kontrolních pravomocí Evropského parlamentu. Upřímně doufám, že tato služba bude využívána nejlepším možným způsobem v zájmu Evropské unie, která tak bude prokazovat skutečnou politickou soudržnost a na mezinárodní scéně bude vyjadřovat jednohlasný postoj. Její význam se může jedině zvýšit a její kroky budou legitimnější a účinnější.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Návrh baronky Ashtonové je nepřijatelný. Znamená standardizaci evropské diplomacie pod záštitou její osoby a Komise a neguje pravomoci členských států v této oblasti. Nepatrným kladem této zprávy je, že volá po tom, aby mezi zaměstnanci evropské diplomacie byly zastoupeny všechny členské státy, přičemž tito pracovníci budou k dispozici baronce Ashtonové a Komisi. Takto jsme v této Evropě omezeni – abychom prosili o právo mlčet, ale spravedlivě! Budu hlasovat proti tomuto textu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Přijetí Lisabonské smlouvy s sebou přineslo vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), čímž byly položeny základy silné evropské diplomatické služby. Cílem vytvoření EEAS je zajistit soudržnost vnější činnosti Evropy a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti zprávě o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS), protože se domnívám, že tento orgán bude institucionalizovat militarizaci Evropské unie. Svým hlasem proti jsem chtěl vyjádřit celkový odmítavý postoj vůči vyjednávacímu procesu o vytvoření EEAS, protože zpravodajové a baronka Ashtonová podlehli tlaku některých členských států a zcela zapomněli na demokratická pravidla. Z EEAS se stane orgán sui generis působící mimo základní mechanismy kontroly jakéhokoli demokratického systému. Podle mého názoru je potřeba zajistit, aby Evropský parlament byl jediným demokraticky voleným orgánem EU a aby národní parlamenty měly nad EEAS nejen rozpočtovou, ale i politickou kontrolu. Moje skupina je obzvláště znepokojena výrazně vojenskou orientací EEAS a skutečností, že by pod evropskou bezpečnostní a obrannou politiku přešla větší část civilní složky evropské zahraniční politiky – přesněji řečeno vše, co se týká rozvojové spolupráce a řešení konfliktů. Právě z těchto důvodů skupina konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, která je odhodlaná prosazovat hodnoty míru a demilitarizace EU, vytvoření EEAS nepodporuje.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Po složitých diskusích o Evropské službě pro vnější činnost, které v posledních týdnech probíhaly v příslušných parlamentních výborech a různých politických skupinách, bych chtěla poděkovat našemu kolegovi panu Brokovi za jeho intenzivní úsilí v této záležitosti. Dnešní hlasování je základem pro silnou diplomatickou službu na úrovni Evropské unie. Bude tak posílena identita této služby v rámci Společenství a bude zaručena její politická a rozpočtová odpovědnost vůči Evropskému parlamentu. Navíc nejméně 60 % zaměstnanců této nové služby budou tvořit úředníci EU. Je však politováníhodné, že slyšení zvláštních zástupců pro zahraniční věci, která se konala v Evropském parlamentu, zůstávají „neformální“ povahy. Doufám, že tato záležitost bude během několika let vyřešena. Navzdory všemu je posílena pravomoc Evropského parlamentu týkající se přezkumu, zejména pokud jde o mise společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) financované z rozpočtu EU.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Rozhodl jsem se hlasovat pro zprávu o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) a plně podporuji vytvoření této klíčové inovace Lisabonské smlouvy a toto – pro budoucnost Evropy – historické rozhodnutí. Jen sedm měsíců po vstupu nové smlouvy v platnost se nám společně podařilo dosáhnout konsensu zajišťujícího politickou a rozpočtovou odpovědnost nové služby vůči Evropskému parlamentu. Tato kontrolní role zaručí skutečně demokratickou kontrolu služby, která považuji za mimořádně významnou.

Tato zpráva zajistí zeměpisnou rovnováhu a také lepší koherenci různých aspektů EEAS. Nejde o duplicitu diplomatických služeb v rámci EU, ale o posílení diplomatických služeb EU. Taková dohoda je jasným důkazem odhodlání Evropské unie zmobilizovat své síly a podporovat své hodnoty mnohem účinnějším způsobem. Evropské unii to umožní, aby na mezinárodní scéně vyvíjela reálný vliv. Je to příležitost pro Evropskou unii, ale i pro členské státy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Včasná koordinace různých oblastí vnější politiky EU ze strany Komise je samozřejmě důležitá. Vytvoření Evropské služby pro vnější činnost pod vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku a místopředsedy Evropské komise má potenciál zvýšit účinnost vnější činnosti Unie na světové scéně, s primárním cílem zabránit nejednotnosti a duplicitě činností a zajistit dlouhodobou konzistentnost při prosazování strategických zájmů a základních hodnot EU v zahraničí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Jako člen Výboru pro ústavní záležitosti, v němž jsme o Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) široce diskutovali a kde jsem mohl vyjádřit své názory, a jako člen skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) dávám této zprávě svou podporu a svůj hlas. Evropský parlament představil svůj jednotný postoj politickým skupinám, které musí ve společném zájmu maximálně využít nových kompetencí svěřených Lisabonskou smlouvou zejména této sněmovně v oblasti politické i finanční kontroly EEAS. Znovu vyjadřuji svou počáteční a opakovanou obavu, kterou jsem vyjádřil i prostřednictvím návrhů na změnu plánů zprávy a kterou lze shrnout jako nutnost zajistit geopolitickou rovnováhu evropské služby, jejíž činnost má být zanedlouho slavnostně zahájena. Chtěl bych zdůraznit závazek vysoké představitelky vytvořit tým založený na geografické rovnováze ze zástupců všech 27 členských států, nepřipouštějící jakoukoliv diskriminaci a podporující rovný přístup.

  Bernhard Rapkay (S&D), písemně. − (DE) Jako zpravodaj Výboru pro právní záležitosti pro Evropskou službu pro vnější činnost bych chtěl zdůraznit, že zpráva, která dnes byla dohodnuta, nemá – i v důsledku změny článku 6 návrhu vysoké představitelky – v rozpravách o úpravě služebního řádu naprosto žádnou závaznost pro mě jako zpravodaje ani pro Evropský parlament jako celek. Jedná se zejména o poznámky pod čarou v textu, které dnes byly přijaty. Zpráva o legislativním návrhu, který byl konzultován pouze s Evropským parlamentem, nemůže mít závazný účinek v oblastech, v nichž má Evropský parlament na základě odlišného právního základu pravomoc spolurozhodování.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Souhlas Parlamentu dláždí cestu soudržnější a účinnější evropské zahraniční politice, která lépe splňuje očekávání občanů, ačkoli jsme mohli mít i lepší Evropskou službu.

Mrzí nás, že paní Ashtonová, Komise a několik národních vlád neměly odvahu přijmout ambicióznější řešení. Podporujeme kompromis, protože Parlamentu se podařilo původní návrh paní Ashtonové značně vylepšit. Příkladem těchto zlepšení je silná struktura lidských práv, opatření pro rozvojovou politiku a proti renacionalizaci politik Společenství, posílená demokratická kontrola, transparentnější rozpočet pro zahraniční záležitosti a rovné postavení mezi ženami a muži při náboru pracovníků.

Řešení však není bezchybné. K jeho slabým místům patří nejasně definované struktury krizového řízení, nedostatek stálých zástupců paní Ashtonové a omezený rozsah konzulárních služeb EEAS pro občany. Nyní bude hodně záviset na tom, jak bude kompromis prováděn – je to teď opět na paní Ashtonové, členských státech a Komisi. Musí spolupracovat na vytvoření společného esprit de corps a překonat rozvratné soupeření.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Jako vždy je obtížné uspokojit a vyvážit různé zájmy a postoje. V nynější tahanici bychom však neměli a nesmíme pustit ze zřetele nadřazený cíl spočívající v dosažení účinné a koherentní externí politiky EU. Je třeba vyjasnit následující faktory: • Zaměstnanci – kdo a kolik? • Rovnost – zaměstnanci by měli být vybíráni na základě zásad rovnosti mezi ženami a muži. • Jaké bude mít EEAS pravomoci? • Rozpočtový dohled by měl být svěřen Evropskému parlamentu. • Záležitost velmi důležitá pro daňové poplatníky: jak vysoké budou náklady? V každém případě by se tyto náklady měly pohybovat v rámci rozumných a srozumitelných limitů. V této souvislosti musíme využít synergií tak, abychom dosáhli maximální kvality a úspor nákladů.

Návrh usnesení: Kosovo (B7-0409/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Parlamentní skupina, k níž patří Komunistická strana Řecka, hlasovala proti návrhu usnesení, protože usiluje o uznání nezákonného odtržení Kosova vynuceného silou a zbraněmi NATO a nátlakem ze strany EU a dalších imperialistických ozbrojených sil. Usnesení zprošťuje NATO viny z válečného konfliktu a rozdělení Srbska a podporuje dlouhodobou přítomnost jednotek NATO na základnách v Kosovu i na celém území a zásahy směřující k sjednocení Evropy pomocí nasazovaní svých ozbrojených sil v rámci mise EULEX. Toto usnesení se snaží ovlivnit výnos Mezinárodního soudního dvora v Haagu o zákonnosti odtržení Kosova. Imperialistická politika EU, která usnesení podporuje, zhoršuje problémy pracujících v Kosovu, vykořisťování, korupci, kriminalitu a úroveň restrukturalizace kapitalismu, a nabízí tak možnost imigrace jako jediný způsob úniku. Prohlubuje nestabilitu regionu, útisk Srbů i obyvatel Kosova celkově a problémy způsobené přítomností mise EULEX a organizace NATO.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Kosovo se nachází ve velice citlivé geografické oblasti, ke které by EU měla neustále směřovat svou pozornost. Nejdříve bych ráda poukázala na naprosto nedostatečnou míru shody v rámci EU, co se týče politického směru, kterým bychom se v souvislosti s touto zemí měli ubírat, což toto usnesení kritizuje. Pět členských států Evropské unie ještě neuznalo nezávislost Kosova, i přesto, že je to požadováno již od roku 2008. Proto potřebujeme jednotné politické stanovisko, zejména v oblasti tak základní, jako je vydávání víz, nejenom kvůli vnitřní soudržnosti Evropské unie, ale také kvůli její důvěryhodnosti v očích ostatních zemí. Také se domnívám, že evropský integrační proces je pro všechny státy v této oblasti velice důležitý z hlediska stabilizace tohoto regionu, stabilizace, která je v zájmu našeho společenství jako celku. V případě Kosova jsou vyhlídky na přistoupení k Evropské unii silným motorem pro provádění potřebných reforem, zejména reforem v oblasti dodržování lidských práv, které již byly představeny a které musíme podporovat. Samozřejmě podporuji toto usnesení, které se těmito důležitými body zabývá.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti návrhu usnesení o možnosti vstupu Kosova do Evropy, protože považuje Kosovo za nezávislý stát a také k němu tak přistupuje. Usnesení se neřídí rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 a dokonce vyzývá pět členských států EU, včetně Řecka, které ještě neuznaly jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, aby tak učinily, jinými slovy, aby porušily rezoluci OSN. Usnesení dále nepomáhá situaci řešit a nenapomáhá upevňování stability a míru v oblasti. Usnesení dokonce vyzývá k větší přítomnosti misí EULEX v Kosovu.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení. Toto usnesení, vyhodnocení situace a navrhovaný směr potvrzují, že všichni, kdo se stavěli proti odtržení Kosova, měli pravdu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Kosovo stále nebylo jednomyslně uznáno všemi členskými státy. Opatrnost, se kterou někteří k tomuto novému státu přistupují, má zřejmě politické a strategické příčiny, avšak i příčiny mnohem prozaičtější, vycházející zejména ze znepokojení ohledně vysoké míry korupce a organizovaného zločinu na tomto území, které nedovolují prohlásit Kosovo za stát, který má skutečně fungující právní řád.

Bylo by dobré, aby Kosovo stejně jako další balkánské státy poskytlo důkazy, že se vydalo cestou, ze které není návratu, cestou směřující k přijetí takových politik a reforem, které na jedné straně podporují proevropský směr a na straně druhé upevňují vlastní politickou strukturu a pokládají takové základy, aby občané mohli přijmout demokracii a odmítat násilí, především proti příslušníkům určitých etnických skupin, jako způsob řešení konfliktů. Kosovo má před sebou dlouhou cestu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Toto stávající usnesení zmiňuje vyhlášení nezávislosti Kosova dne 17. února 2008, které uznalo 69 států, a podporuje členské státy, aby spolupracovaly na společném přístupu ke Kosovu, vzhledem k jeho plánovanému přistoupení k EU. Jsem přesvědčen, že i přes problémy spojené s dědictvím ozbrojeného konfliktu vidina možného vstupu do EU představuje obrovskou motivaci pro provádění reforem v Kosovu, a žádám, aby byla provedena skutečná opatření k prosazování lidských práv a posilování právního řádu, aby tato vidina byla pro občany Kosova reálnější.

  Joao Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Sama skutečnost, že několik členských států stále neuznalo nezávislost Kosova, je pro nás dostatečným důkazem, že obsah tohoto usnesení je nepřijatelný. Většina v tomto Parlamentu bohužel opětovně kryje akt, který je dle mezinárodního práva nezákonný. Jak je zmíněno v pozměňovacím návrhu předloženém skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a zamítnutém většinou, obnovený dialog a jednání v souladu s mezinárodním právem představuje jediný možný způsob, jak dosáhnout v této oblasti stability a trvalého míru.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Návrh usnesení paní Lunacekové zřetelně ukazuje, že vývoj, který tato země učinila, není nijak zásadní, a já jsem přesvědčen, že kvůli zmiňovaným problémům není její přistoupení k EU příliš reálné, protože by prohloubilo heterogenní charakter Unie, ke kterému přispívá poslední rozšíření. Podobně, jako jsem zmínil v souvislosti s integrací Albánie do EU, si myslím, že se právě nacházíme na rozcestí: Evropa si musí vybrat, zda bude jen uskupením vycházejícím pouze z geografického uspořádání nebo zda se chce stát organičtějším, soudržnějším a kompaktnějším celkem složeným ze států, které i při své různosti nacházejí společné vlastnosti, které jsou v souladu s evropským ideálem. Důležitá skutečnost, že pět členských států neuznalo nezávislost této země, i nadále zůstává překážkou, kvůli které je v současnosti vstupu Kosova do Evropy paradoxní. Z těchto důvodů nemohu návrh usnesení paní Lunacekové podpořit.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. − (CS) Návrh usnesení o evropském integračním procesu v případě Kosova je dokument, jehož autor zřejmě nežije v reálném světě a netuší, že Kosovo není uznávaným členem mezinárodního společenství. Snaha nahradit tlak na zlepšení vnitřní hospodářské situace, umožnění soužití původních obyvatel, tj. Srbů, Goranců, Romů a dalších národností v současné době s většinovými Albánci, zabránění šikaně menšinových obyvatel a tvrdý postup proti klanům distribuujícím drogy po celé Evropě, to jsou klíčové otázky, které mohou přispět ke zlepšení situace na území a posílení přeshraniční spolupráce. Dodnes se nepodařilo obnovit evidenci obyvatel, dodnes je země plně závislá na zahraniční hospodářské pomoci. Chybí politické vůle zajistit alespoň spravedlivé komunální volby a podmínky pro fungování obecních úřadů. Boj proti korupci a organizovanému zločinu podobně jako decentralizace a reforma veřejné správy na tomto území je zatím zcela formální záležitostí. Proto také dosud nemá žádný skutečný dopad na situaci v zemi. Bující rozsáhlá korupce, pašování zbraní a drog vnáší do regionu neklid. Je podivné, že na tomto území je používána měna euro. Zejména z toho hlediska, že ani zdánlivě nejsou splněny elementární předpoklady pro takové užívání společné evropské měny. Je zřejmé, že s podobným návrhem skupina GUE/NGL nemůže souhlasit.

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně − (RO) Začátkem týden jsem byl nemile překvapen zprávami z tisku, že v kosovském parlamentu ozbrojený muž čtyřikrát vystřelil na srbského poslance. Tento útok se odehrál čtyři dny po výbuchu během srbské demonstrace ve městě Mitrovica. EU se musí zabývat postupným budováním demokracie a posilováním stability v Kosovu. Z tohoto důvodu by měl návrh usnesení vzít do úvahy především skutečnou situaci v provincii, jako je zdlouhavé provádění reformy soudního systému a problémy evropských misí při komunikaci s místními orgány v Prištině. Regionální spolupráce zemí západního Balkánu je zásadní pro jejich hospodářský rozvoj, především však pro budování vzájemné úcty a úcty k právnímu řádu. Zejména spolupráce Bělehradu a Prištiny, hlavně na místní úrovni, je pro občany velice důležitá, především v nejvíce narušených odvětvích, jako je životní prostředí, infrastruktura a obchod. V neposlední řadě, co se týče uznání statutu Kosova, by mělo být z tohoto usnesení, o kterém diskutujeme, zřejmé, že nevyjadřuje stanovisko všech členských států EU.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pět členských států EU, včetně Francie, neuznalo nezávislost Kosova. Je proto nepřijatelné předkládat dnes zprávu, která obhajuje integraci Kosova do EU. Obyvatel této provincie si vážím natolik, že nechci, aby kromě vypořádávání se s následky nedávných konfliktů museli plnit kodaňská kritéria. Budu hlasovat proti tomu nepřijatelnému a pobuřujícímu návrhu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Stabilita tohoto regionu a začlenění zemí západního Balkánu do EU bylo vždy jednou z priorit EU. V průběhu tohoto nelehkého vývoje se několik států regionu dostalo blíže k EU rychleji než státy jiné – Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Černá Hora. Z nejrůznějších důvodů probíhá tento proces v Kosovu pomaleji a jeho občané stále nemohou cestovat do zemí EU bez víz. Tuto situaci musíme velice rychle vyřešit a naše úsilí závisí zcela na samotném Kosovu, které za tímto účelem musí provést potřebné reformy.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení o Kosovu, protože přesvědčuje pět členských států, které ještě neuznaly jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova, aby tak učinily. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice vždy byla proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova, protože představuje akt, který je v rozporu s mezinárodním právem. Usilujeme naopak o znovuzahájení rozhovorů, které by byly přijatelné pro obě strany, na základě rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244/99 v souladu s mezinárodním právem, protože představují jedinou možnost pro dosažení míru a stability v regionu.

  Francisco José Millán Mon a José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE), písemně. – (ES) Jménem španělské delegace v rámci skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bychom rádi oznámili, že důvodem našeho hlasování o usnesení týkajícího integrace Kosova do Evropy je skutečnost, že toto usnesení považuje Kosovo za nezávislý stát v běžných podmínkách, aniž by vzalo do úvahy skutečnost, že status tohoto území je v rámci mezinárodního společenství stále velice problematický – poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ještě není k dispozici – a Kosovo stále nebylo uznáno pěti členskými státy Evropské unie, včetně Španělska.

  Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Evropský parlament dnes vyslal jasný signál, že budoucnost nezávislého Kosova spočívá v jeho začlenění do EU. To je povzbuzující signál pro vládu i občany Kosova. Navíc je to jasný požadavek, aby pět členských států EU, které ještě Kosovo jako stát neuznaly, tak neprodleně učinily, aby se zvýšila účinnost naší podpory. Zřetelná většina poslanců EP odmítla další diskuse o statusu Kosova a čeká na prohlášení Mezinárodního soudního dvora (ICJ), které bude k dispozici v červenci. Parlament v tomto usnesení podporuje co nejrychlejší zahájení rozhovorů o zrušení vízové povinnosti. Občanům Kosova by již neměla být upírána svoboda cestování, kterou EU pravděpodobně zaručí ostatním státům v tomto regionu do konce tohoto roku. Ve svém usnesení žádám o co nejrychlejší vyřešení tohoto bodu, aby občané Kosova mohli vystoupit ze své regionální i mezinárodní izolace.

Návrh usnesení: Albánie (B7-0408/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Komunistická strana Řecka hlasovala proti návrhu usnesení, protože nesouhlasí se vstupem Albánie do EU ze stejných důvodů, ze kterých je proti vstupu a stávajícímu členství Řecka v této imperialistické mezinárodní unii. Vstup bude přínosem pro sjednocování Evropy a pro stav finančních prostředků Albánie, zejména v oblasti energií, těžby a dopravy, i pro agresivní imperialistické plány EU a NATO na úkor pracujících, chudých zemědělců a malých a středně velkých podniků.

Návrh usnesení vyžaduje, aby byl podporován a posílen balíček kapitalistické restrukturalizace, který byl v tomto státě zaveden pochybným, proti obyčejným občanům zaměřeným politickým systémem buržoazních stran ve spolupráci s EU. Tento útok proti občanům, který vyústil v lidová povstání v devadesátých letech dvacátého století, má za následek privatizace, obrovskou míru nezaměstnanosti, migraci, odchody z venkova do měst, zvýšenou míru vykořisťování, kriminality a korupce. Usiluje o bezprecedentní neskrývaný zásah do vnitřních záležitostí země a systému politické opozice a vyzývá k zavedení protidemokratických nařízení do způsobu práce politických stran a parlamentu. Politika EU a buržoazních sil v Albánii usilující o vstup do EU prohlubují problémy spojené s rozvojem země, s postavením pracujících, s odlivem finančních prostředků i migrací a představují pro bezpečnost této oblasti obrovské riziko.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Během hlasování o návrhu usnesení týkajícího se začlenění Albánie do EU jsem se rozhodla podpořit dvě hlavní myšlenky. Na jedné straně podporuji myšlenku dlouhodobého začleňování této země, které je ospravedlnitelné zejména obrovským úsilím a již dosaženým pokrokem. V důsledku byly učiněny nadějné kroky směřující k boji s korupcí a k upevňování demokracie v Albánii. Na druhé straně stále zbývá mnoho práce v souvislosti s upevňováním demokracie či dokonce s udržitelným rozvojem této země. Politická krize, která v Albánii vypukla po parlamentních volbách v červnu 2009, nám všem ukázala, že tato země stále může upadnout do vážných problémů. Proto bude potřebovat veškerou naši podporu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Tato zpráva jasně dokazuje, co může způsobit evropská propaganda, pokud se rozhodne přehlížet chyby spáchané v minulosti, je pravda, že zpráva pana Chountise upozorňuje na problémy v Albánii, zároveň to však vypadá, jakoby říkala, že máme povinnost do Evropské unie přijmout balkánské státy, jakoby to bylo psáno ve hvězdách a nikdo by proti tomu nemohl nic namítat. Naprosto nesouhlasím: Albánie má v současné době obrovské problémy týkající se vnitřní politické stability a vysokou míru korupce. Vstup Albánie do EU by jí k těm problémům, se kterými se Unie již musela a musí potýkat po velkém rozšíření, které prakticky zdvojnásobilo počet členských států, způsobil ještě další. Neexistuje jediný důvod, kromě touhy evropských úředníků po moci a po centralismu, abychom trvali na vstupu Albánie do EU s ohledem na současnou situaci této balkánské republiky, nevidím žádný přínos, který by vstup Albánie mohl pro proces integrace EU mít.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že Albánie by měla pokročit na své cestě směrem k možnému vstupu do EU. Unie by měla vytrvat ve své strategii postupného rozšiřování za přísných podmínek. Měla by být hnací silou při zavádění důležitých reforem v zemích, které jsou kandidáty či možnými kandidáty na členství v Unii. Každý však ví, že cesta do Unie je náročná. Podmínky pro vstup do EU jsou jasné a dobře známé, avšak ne vždy snadno splnitelné. V případě Albánie zbývá ještě dlouhá cesta, což zpráva jasně zmiňuje. Nejdříve musí splnit kodaňská kritéria, včetně procesu upevňování demokratických institucí. V tomto směru bych rád vyzdvihl a podpořil úsilí premiéra Saliho Berishy při hledání účinného řešení stávající politické krize a zároveň upozornil na špatné jednání na straně socialistické opozice. Tempo, jakým jednotlivé země postupují na své cestě do Evropské unie, je tak určeno samotnou kandidátskou či případnou kandidátskou zemí. Doufám, že Albánie bude postupovat směrem k Unii rozhodně a bez váhání.

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Přestože jsem hlasovala pro tuto zprávu, myslím si, že albánský lid by měl sám rozhodnout, zda si přeje do EU vstoupit.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Albánie není mezi zeměmi nestabilního západního Balkánu výjimkou a je si vědoma toho, že tato krize může ohrozit prováděné reformy, které usilují hlavně o prohlubování vztahů s Evropskou unií. Pokud si vzpomenete na éru diktátora Envera Hodžy, je zřejmé, že Albánie může poskytnout málo záruk, že vytrvá na své cestě k posílení rozvoje a úcty k právnímu řádu a osobním svobodám do té míry, aby byly v souladu s evropskými normami. Důležitým krokem mohl být vstup země do NATO, stále to však pro EU není dostatečné proto, aby Albánii považovala za dobrého kandidáta na přistoupení.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Přestože usnesení připouští, že Albánie učinila v průběhu reforem pokrok, klade důraz na potřebu dalšího obrovského úsilí, které je nutné vynaložit na upevnění demokracie a právního řádu a zajištění udržitelného rozvoje v zemi. Věřím, že vidina vstupu do Evropské unie podnítí několik reforem na západním Balkáně a podpoří region v udržování míru, stability a předcházení konfliktům, při zlepšování dobrých sousedských vztahů a při zajišťování ekonomických a sociálních potřeb prostřednictvím udržitelného rozvoje. Pokrok jednotlivých zemí k členství v EU však závisí na jejich úsilí plnit kodaňská kritéria a podmínky nutné pro proces stabilizace a přidružení, které, jak věřím, tato země úspěšně plní.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Právě kvůli přátelství s Albánci jsem hlasoval proti tomuto návrhu. Jak můžeme chtít, aby vstoupili do Evropské unie, která hájí zájmy vlastních finančně privilegovaných vrstev nade vše ostatní? Žádné rozšiřování není možné, pokud EU podporuje soupeření mezi národy a brání zájmy privilegovaných. Postkomunistická Albánie navíc prokázala jen velmi malou schopnost bojovat s organizovaným zločinem, který je v zemi velice rozšířen. Hlasoval jsem proti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Stabilita regionu a začlenění zemí západního Balkánu do EU bylo pro Unii vždy prioritní. Naděje na integraci do EU proto nutí tyto země vyvíjet další úsilí při provádění potřebných reforem, aby splnily stanovené cíle a staly se plnohodnotnými členy EU. Měl by být kladen důraz na snahu těchto zemí o upevňování míru, stability a předcházení konfliktům v regionu, stejně jako na upevňování dobrých sousedských vztahů. Albánie je v pokročilé fázi integračního procesu a již zodpověděla dotazník Komise týkající se přípravy stanoviska k požadavku na vstup do Evropské unie.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení o Albánii, protože potvrzuje, že Parlament podporuje možnost vstupu Albánie do EU, pokud dosáhne odpovídající úrovně politické stability a důvěryhodnosti a bezezbytku splní kodaňská kritéria. Poukazuje na pokrok učiněný v rámci reforem, zdůrazňuje, že je nutné vynaložit další úsilí na upevňování demokracie, právního řádu a udržitelného rozvoje v zemi. Usnesení vítá přijetí návrhu na zrušení vízové povinnosti a žádá zavedení bezvízového styku pro občany Albánie do konce roku 2010. Klade důraz na oddělení moci a úctu k nezávislému soudnictví a vyzývá, aby bylo v tomto směru dosaženo viditelného pokroku. Korupce, organizovaný zločin a obchodování s lidmi patří v této zemi, ke které usnesení zaujímá stanovisko, mezi nejzávažnější problémy. Zpráva se rovněž zabývá právy menšin, Romy, právy odborů a sociální situací, právy žen a komunikací vlády s občanskou společností ohledně návrhů zákonů a prováděných reforem. Podporuje rozvoj a využívání energie z obnovitelných zdrojů, veřejnou dopravu a právní úpravu pro oblast životního prostředí.

  Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Mám radost, že toto usnesení bylo přijato, hlavně z toho důvodu, že bere na vědomí pokrok dosažený v souvislosti se soudním systémem, avšak zdůrazňuje, že provádění reforem je stále teprve v raném stádiu; zastává názor, že soudní reforma, včetně výkonu soudních rozhodnutí, je nezbytným předpokladem pro vyřízení žádosti Albánie o členství v EU, a zdůrazňuje, že je důležité, aby pravomoci v demokratické společnosti byly odděleny; vyzdvihuje skutečnost, že transparentní, nestranné a účinné soudnictví, nezávislé na jakémkoli tlaku ze strany politiků či jiných subjektů, je zásadní pro právní stát, a vyzývá k neprodlenému přijetí komplexní dlouhodobé strategie pro tuto oblast, jejíž součástí bude plán pro přijetí nezbytných právních předpisů a prováděcích opatření; vyzývá opozici, aby se podílela na vypracování této strategie a plně podpořila reformu soudnictví; dále zdůrazňuje, že pro oblast soudnictví je třeba zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohlo v celé zemi efektivně fungovat; očekává nové iniciativy Komise v oblasti pomoci a vítá v tomto ohledu nedávné slavnostní otevření soudu pro závažné trestné činy v Tiraně.

  Soren Bo Sondergaard (GUE/NGL), písemně. − (DA) Hlasoval jsem pro usnesení, protože obsahuje mnoho správných výzev ke zlepšení situace v Albánii. Můj souhlas by však v žádném případě neměl být vykládán jako přímá či nepřímá výzva albánskému lidu, aby vstoupil do EU. Toto rozhodnutí závisí pouze na samotném albánském lidu.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − I přesto, že jsem hlasovala pro tuto zprávu, jsem pevně přesvědčena, že sám albánský lid by měl rozhodnout, zda si přeje či nepřeje do EU vstoupit.

Návrhy usnesení: Kosovo (B7-0409/2010) a Albánie (B7-0408/2010)

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Albánie i Kosovo učinily pokrok při prosazování demokratických reforem a upevňování právního řádu a zajišťování udržitelného rozvoje v zemi. Musíme však i nadále usilovat o plnění cílů zejména v souvislosti s bojem proti korupci a organizovanému zločinu, posilováním administrativních kapacit státních orgánů a upevňováním nadřazenosti práva. Politické napětí v Albánii spojené s výsledky parlamentních voleb, které trvá již rok, narušuje snahy země stát se členským státem EU. Politické síly v Albánii musí zahájit konstruktivní dialog a shodnout se na výsledcích voleb a podobě volebního zákona, a zaručit tak nový, zcela transparentní volební proces. Hlasoval jsem pro obě usnesení, protože také vyzývají členské státy EU, aby hledaly nové způsoby vzájemné komunikace s těmito balkánskými zeměmi. Jedním z takových způsobů je podpora přímého kontaktu mezi občany na základě studijních výměn pro žáky, studenty a vědce.

  Ernst Strasser (PPE), písemně. − (DE) Rádi bychom učinili následující připomínky týkající se zrušení vízové povinnosti zmiňované v tomto usnesení. V zásadě bychom měli výjimku pro země západního Balkánu podpořit. Základním předpokladem však je, že veškeré stanovené podmínky budou bezezbytku splněny.

Návrh usnesení: Situace v Kyrgyzstánu (B7-0419/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení předložený několika politickými skupinami. Usnesení potvrzuje, že je důležité uvolnit mnohem větší částku, než byla dosud Kyrgyzstánu vyplacena, aby bylo především možné reagovat na naléhavou žádost OSN, jehož cílem je shromáždit 71 milionů USD na mimořádnou pomoc. Navíc jsem přesvědčena, že je nutné této zemi poskytnout nejen mimořádnou pomoc, ale také nástroje nutné ke stabilizaci stávající situace a zajištění, že se podobné události nebudou opakovat. Měli bychom tedy předložit nějaké nástroje, které by napomohly znovu nastolit v Kyrgyzstánu bezpečnost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) I přes úspěchy na oficiální politické úrovni zůstává Kyrgyzstán nestabilní a konfliktní zemí a nevypadá to, že by se situace v brzké budoucnosti měla uklidnit. Tato země, která po rozpadu Sovětského svazu získala nezávislost, ukázala, že není schopna přijmout lepší normy týkající se lidských práv a úcty ke svobodám jednotlivce.

Věřím, že Evropská unie dokáže zaujmout stabilizační roli prostředníka, a že by se měla v této v podstatě poválečné situaci aktivně podílet na obtížných úkolech, jako je skutečné nastolení míru a demokratizace v zemi, která sousedí s Ruskem a Čínou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Toto usnesení vyjadřuje hluboké znepokojení nad tragickými a násilnými střety, ke kterým nedávno došlo v jižním Kyrgyzstánu, a vyjadřuje soustrast rodinám všech obětí. Upozornil bych na skutečnost, že usnesení vyzývá, aby bylo vyvinuto maximální úsilí s cílem vrátit situaci k normálu a aby byly zajištěny veškeré podmínky potřebné k tomu, aby se uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby (IDP) mohli dobrovolně, bezpečně a důstojně vrátit do svých domovů. Vyzývá také Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodními organizacemi navýšila humanitární pomoc a zahájila krátkodobé a střednědobé programy obnovy zničených obydlí a náhrady zničeného majetku a projekty obnovy ve spolupráci s kyrgyzskými orgány a dalšími dárci s cílem vytvořit příznivé podmínky pro návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob (IDP).

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Vzhledem k nepokojům a střetům, ke kterým došlo 11. června v jižním Kyrgyzstánu, především ve městech Oš a Džalal-Abad, během nichž zemřelo zhruba 300 lidí a více než 2 000 bylo zraněno, se domnívám, že by Evropský parlament jako ochránce demokracie, práva a pořádku a dodržování lidských práv měl při každé takové události rázně zakročit, a snažit se tak zabránit destabilizaci, které jsme nyní svědky v Kyrgyzstánu. Rád bych proto vyjádřil svou solidaritu a podporu kyrgyzskému národu tím, že podpořím toto usnesení a budu hlasovat pro jeho přijetí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Sleduji násilné střety, ke kterým nedávno došlo v jižním Kyrgyzstánu ve městech Oš a Džalal-Abad, s velkým znepokojením. Vzhledem k závazkům EU v tomto regionu, zejména v rámci strategie pro Střední Asii, proto musíme přijmout závazky pomoci Kyrgyzstánu. Situace je tak závažná, že je nutné výrazně navýšit humanitární pomoc poskytovanou EU, aby se dostala ke všem, které tento vážný konflikt zasáhl.

  Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Vítám přijetí tohoto usnesení, zejména z toho důvodu, že vyzývá k výraznému navýšení humanitární pomoci ze strany EU poskytované lidem zasaženým nedávnými násilnosti v jižním Kyrgyzstánu a k komplexnímu využívání nástroje stability, a také proto, že klade důraz na naše přesvědčení, že z dlouhodobého hlediska bude nutné změnit míru zapojení EU v jižním Kyrgyzstánu; znovu opakuje výzvu Parlamentu Komisi, aby připravila návrhy na rozdělení finančních prostředků v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, který byl vytvořen proto, aby EU mohla lépe reagovat na novou situaci v Kyrgyzstánu, a že zastává názor, že důraz na lidskou bezpečnost je pro politiku EU pro Střední Asii stěžejní.

Návrh usnesení: HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konference o AIDS (Vídeň, 18.–23. července 2010) (RC-B7-0412/2010)

  John Attard-Montalto, Louis Grech a Edward Scicluna (S&D), písemně. − Maltská pracovní delegace hlasovala pro společný návrh usnesení o přístupu EU k HIV/AIDS, zejména protože se věnuje základním otázkám a prioritám, které souvisejí s globálním a tragickým problémem postihujícím – ve velmi značné míře – životy mnoha lidí, zejména žen a dětí, v chudých regionech jako subsaharská Afrika, kde žije s HIV/AIDS 22,4 milionu lidí. Ačkoli se – na první pohled – jeví, že usnesení nijak přímo nepodporuje potraty, moje delegace nepodporuje vyjádření, která by mohla potraty omlouvat.

  Carlo Casini (PPE), písemně. − (IT) Opět se nacházíme v politováníhodné situaci, ve které jsou argumenty navrhující nespravedlivá řešení v otázce práva na život používány v diskusi o skutečném a závažném problému (v tomto případě o boji proti HIV), a znemožňují tak hlasování pro návrh. Používání slov „sexuální a reprodukční zdraví“ se nyní stalo prostředkem, jak přesvědčit parlamenty, aby podporovaly potraty. Nesmíme se nechat podvést.

Všichni, včetně mě samotného, musíme samozřejmě podporovat sexuální a reprodukční zdraví, ale když tato slova naznačují jiný, ve skutečnosti opačný stav věcí (přičemž zabití lidské bytosti se vykládá jako právo ženy na svobodu), je třeba odhalit podvod. Potraty ve světě jsou skutečnou tragédií, ale v naší Evropě jsou skutečnou tragédií rovněž! Hlasuji-li proti usnesení, nemám v úmyslu bránit širokému úsilí v boji s AIDS, ale postavit se proti způsobu a obsahu, které jsem zmínil.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení o HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS, protože je třeba zvýšit úsilí v prosazování prioritního přístupu k HIV/AIDS v zájmu celosvětového veřejného zdraví a v usnadňování všeobecného přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a zaměstnanosti pro lidi postižené tímto virem. Je důležité potlačovat stigmatizaci a diskriminaci nositelů HIV/AIDS a zaručit ochranu jejich práv.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Politické skupiny by měly najít širokou shodu ve věci, jako je tato, a měly by se zříci snahy používat ji ve prospěch té či oné agendy. Vzhledem k tomu, že společný návrh usnesení byl podepsán pouze levicovými a extrémně levicovými stranami v Parlamentu, lze snadno pozorovat, že byl tento cíl bohužel podkopán. Měli bychom se starat o lidi, jejich nemoc a utrpení, které jim působí, a jejich dopad na společnost, zejména v nejméně rozvinutých zemích. Musíme usilovat o nalezení lepších řešení v boji s touto pohromou a ve zmírňování jejích účinků ve prospěch těchto lidí.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Pohroma AIDS zůstává celosvětovým závažným humanitárním problémem, a vyžaduje proto jednotnou odpověď na globální úrovni, která mobilizuje státy, instituce a společnosti různých regionů a kontinentů. Společenská stigmatizace, která v této otázce přetrvává, a pokračující šíření nemoci s vysokou mírou úmrtnosti a zvlášť zničujícími následky pro nejméně vyspělé země a země s nejhorší humanitární situací musí vzbudit zájem a úsilí orgánů EU a členských států, jež musí poskytnout skutečné zdroje pro komplexní a účinný přístup, který dokáže zajistit potřebnou harmonizaci opatření pro prevenci a vhodnou léčbu této nemoci. Nicméně nesouhlasím s tím, aby boj proti HIV byl spojován s tak citlivou otázkou jako potraty.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Usnesení zaujímá široký přístup k problému HIV/AIDS podporovaný aktuálními údaji. Zdůrazňuje klíčové otázky, které samozřejmě podporujeme, včetně obhajoby všeobecného přístupu ke zdravotní péči a potřeby, aby se s ním vlády ztotožnily, a zpřístupnění veřejných zdravotních služeb pro všechny; potřeby podpory, ochrany a respektování lidských práv, zejména práv na sexuální a reprodukční zdraví, pro nositele HIV/AIDS; zaměření pozornosti na ekonomické, právní, sociální a technické překážky společně s trestním právem a opatřeními, která zabraňují účinné reakci na HIV; potřeby přiměřeného a pružného financování výzkumu nových preventivních technologií, včetně vakcín a mikrobicidů; výzvy k členským státům a Komisi, aby zvrátily znepokojující úbytek financování, které se zaměřuje na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv v rozvojových zemích.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) S důrazem a přesvědčením jsem hlasovala pro toto usnesení, které v předvečer příští mezinárodní konference o AIDS ve Vídni od členských států Evropské unie požaduje, aby přijaly nové zákony, které zajistí dostupné a účinné léky proti HIV, aby podpořily více osvětových kampaní v rozvojových zemích, zvýšily financování výzkumu nových vakcín a mikrobicidů a bojovaly proti diskriminaci pacientů. Na světě žije více než 33 milionů lidí s AIDS, kteří mají velmi omezený přístup k antiretrovirálním lékům, a já doufám, že mezinárodní konference příští týden těchto několik doporučení zohlední.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Zdálo se, že je třeba, abychom my, poslanci Evropského parlamentu, před příští mezinárodní konferencí o AIDS, jež se uskuteční v červenci ve Vídni, vyslali silný signál vládám. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení, které vyzývá Komisi a Radu, aby zvýšily své úsilí, s nímž se zaměřují na HIV/AIDS jako na celosvětovou prioritu v oblasti veřejného zdraví, a to tak, že začlení lidská práva do samého středu prevence, léčby a podpory.

Podíl nemocných, kteří jsou léčeni, je dnes stále ještě příliš malý a je zapotřebí zákonů, které zajistí dostupné a účinné léky proti HIV. Silně odsuzuji dvoustranné obchodní dohody, které nadále staví obchodní zájmy před zdraví a obcházejí dohodu podepsanou se Světovou obchodní organizací. A jak usnesení zdůrazňuje, musíme také bojovat proti veškeré legislativě, která kriminalizuje přenášení HIV a podporuje stigmatizaci a diskriminaci nemocných.

A konečně, statistiky podílu postižených žen a mladých dívek ukazují nezdar současných preventivních opatření, a podle mého názoru je proto důležité přijmout naprosto realistický přístup, tedy zvýšit financování výzkumu nových vakcín a mikrobicidů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) HIV/AIDS je stále jednou z hlavních celosvětových příčin úmrtí, protože v roce 2008 mu padly za oběť 2 miliony lidí, a předpokládá se, že v příštích desetiletích zůstane závažnou celosvětovou příčinou předčasné úmrtnosti. Počet nově infikovaných pacientů předstihuje rozmach léčby, kterou roku 2009 nedostaly dvě třetiny lidí, kteří ji potřebovali, což znamená, že k žádoucí účinné léčbě nemělo přístup 10 milionů potřebných lidí. Tvrdím proto, že EU musí učinit vše proto, aby zajistila větší investice do oblastí výzkumu, léčby a vzdělávání, aby se tato situace zlepšila. Rovněž je třeba podporovat ukončení stigmatizace a diskriminace nositelů HIV/AIDS. Dále tvrdím, že EU musí být obzvláště citlivá k problému subsaharské Afriky, která je s 22,4 miliony lidí žijících s HIV/AIDS nejvíce postiženým regionem.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro společné usnesení všech skupin v Parlamentu o HIV/AIDS, protože se zabývá důležitými prvky tohoto problému, jako je například obhajoba všeobecného přístupu k veřejným zdravotním službám pro všechny občany. Usnesení rovněž požaduje, aby vlády splnily svůj závazek, že zpřístupní veřejné zdravotní služby všem občanům. Usnesení rovněž ochraňuje sexuální zdravotní a reprodukční práva těch, kteří jsou HIV pozitivní. Zdůrazňuje rovněž potřebu financování, které odpovídá požadavkům výzkumu nových preventivních opatření, včetně vakcín.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Do dnešních dnů je HIV/AIDS celosvětovou pohromou, se kterou si téměř nevíme rady. Zejména rozvojové země mají neustále velké množství nově infikovaných osob a v důsledku toho vysokou míru úmrtnosti. Avšak i v Evropské unii je registrováno stále více nově infikovaných lidí a počet nehlášených případů může být mnohem větší. Strach z vědomí, že mám tuto nemoc a musím žít se stigmatem, je stále velmi rozšířený. Nejen v EU se provádí intenzivní výzkum, který by měl tuto nemoc zastavit. Protože výzkum v oblasti HIV/AIDS má zásadní význam, hlasoval jsem pro usnesení.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) V předvečer příští mezinárodní konference o AIDS, která se uskuteční ve Vídni od 18. do 23. července 2010, musím vyjádřit svou podporu dnes přijatému usnesení, které vyslalo silný signál národním vládám. Je skutečně důležité vytvořit novou legislativu, která zajistí dostupné a účinné léky proti HIV, včetně antiretrovirálních a dalších bezpečných a účinných léků. Chci zdůraznit, že pouze 23 % pacientů postižených HIV v Evropě a Střední Asii ví o antiretrovirální léčbě. Například pobaltské státy jsou zeměmi Evropské unie, které nejvíce potřebují prosadit opatření prevence AIDS. Proto vyzývám Agenturu Evropské unie pro základní lidská práva, aby shromáždila více informací o situaci lidí s HIV/AIDS a zajistila, aby tito nemocní měli právo na plnohodnotný společenský, sexuální a reprodukční život.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, podávám toto vysvětlení svého hlasování, protože ačkoli jsem hlasoval pro většinu odstavců, chtěl bych zdůraznit, že jsem se zdržel hlasování o odstavci 17. Zdržel jsem se, protože francouzská verze – na rozdíl od portugalské verze – naznačovala možnost, že mezi prostředky k podpoře sexuálního a reprodukčního zdraví by mohlo patřit schválení potratů. Jako obhájce práva na život nemohu s čistým svědomím hlasovat pro. Rád bych zdůraznil, že frázi „sexuální a reprodukční zdraví“ nelze obrátit a používat jako způsob přesvědčování parlamentů, aby podpořily potraty. Nicméně chci znovu zdůraznit svou naprostou podporu boji proti HIV/AIDS.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Společné usnesení bylo přijato tak, jak bylo vyjednáno, 400 hlasy pro a 166 hlasy proti, ačkoli skupina PPE požadovala oddělené hlasování o sexuálních a reprodukčních právech, což činí pokaždé. Rovněž to ukazuje, že skupina PPE je v této otázce rozdělena. Tento výsledek mě těší, zejména protože všechny naše návrhy týkající se sexuálních a reprodukčních práv jsou v usnesení.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Infekce HIV/AIDS je celosvětovým fenoménem a nemá nic společného ani s tak zvanými rizikovými skupinami, ani se zvláštními regiony. V současnosti není problémem drogově závislých nebo homosexuálů, ale problémem všech. Nejvíce ohroženi jsou mladí lidé, vzdělaní lidé, bílí lidé a lidé pracující pro velké společnosti.

Téměř polovina lidí žijících s HIV jsou ženy. Jsou vnímavější k nákaze, protože virus přechází mnohem snadněji z mužů na ženy než naopak. XVIII. mezinárodní konference o AIDS ve Vídni ve dnech 18. – 23. července tohoto roku zdůrazní nutnost posílení informační kampaně zaměřené na ženy a mladé lidi. Ženy musí mít všeobecný a snadný přístup k informacím o zdravotních aspektech sexu, o reprodukci a lékařských službách. Důležitá je rovněž volná distribuce léků proti HIV, které by zabránily přenosu nemoci z matky na dítě, těhotným ženám. Zásadní jsou pro prevenci HIV/AIDS školní vzdělávací programy o sexuálních a reprodukčních právech.

Nejviditelnějšími důsledky nedostatečné sexuální výchovy ve školách jsou případy infekce HIV a dalších pohlavních nemocí mezi mladými lidmi a předčasné, neplánované těhotenství mladých žen. Epidemie HIV/AIDS by měla být vzhledem ke svému rozsahu a smrtelné nebezpečnosti i vysokému procentu případů mezi mladými lidmi dostatečným důvodem pro zavedení řádné sexuální výchovy na školách. Proto jsem hlasovala pro přijetí usnesení o HIV/AIDS a XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS.

  Charles Tannock (ECR), písemně. − Skupina ECR je vehementním zastáncem lidských práv pro všechny bez ohledu na rasu, pohlaví a sexuální orientaci. Důrazně podporujeme pokrok v léčbě, prevenci a přístup ke zdravotní péči pro všechny a prosazování informovanosti a vzdělání v boji proti HIV a AIDS.

Domníváme se však, že reprodukční práva, která zahrnují potraty, jsou věcí svědomí jednotlivce a že návrhy v tomto usnesení zasahují příliš dalece do práva svrchovaného státu přijmout program pro svou vlastní politiku zdravotní péče a potratů.

Z těchto důvodů se skupina ECR rozhodla zdržet se hlasování o tomto usnesení.

Návrh usnesení: Vstup Úmluvy o kazetové munici v platnost dne 1. srpna 2010 a úloha Evropské unie (RC-B7-0413/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Úmluva o kazetové munici je zaměřena na zákaz používání, výroby, shromažďování a přepravy této kategorie zbraní a stanoví pravidla pro jejich odstranění a likvidaci. Podpořila jsem společný návrh usnesení, který vyzývá všechny členské státy, aby podepsaly tuto úmluvu a umožnily tak, aby ji dodržovala Unie. Je proto důležité přijmout potřebná opatření, aby země, které ještě úmluvu nepodepsaly, tak učinily. Pro členské státy, které již úmluvu podepsaly, je vstup v platnost příležitostí přijmout potřebná opatření pro provádění úmluvy, jako je likvidace zásob, zničení zbytků zbraní, poskytnutí pomoci obětem atd.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Podepsal jsem a hlasoval jsem pro návrh usnesení o vstupu Úmluvy o kazetové munici v platnost a úloze EU, nejen protože se jedná o otázku nejvyšší důležitosti, ale také protože Řecko je bohužel jednou ze zemí, které tuto úmluvu ani nepodepsaly. Tuto úmluvu by měly všechny členské státy neprodleně uplatňovat. Kazetová munice zpravidla přináší vysokou míru úmrtnosti a představuje vážné riziko pro občany, zejména při použití v blízkosti obytných oblastí. Má stále tragické následky, a to i po skončení konfliktu, protože použití této munice způsobuje zranění a smrt mnoha občanů, jelikož nevybuchlé granáty, které zůstávají v zemi, často objeví děti a jiné nic netušící nevinné oběti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Všechny země, které mají stále v paměti svou účast ve válkách, znají zničující následky kazetové munice. Podpora jejich zákazu a zničení ze strany Parlamentu je zcela oprávněná. Obávám se však, že ochota politiků a ratifikace úmluvy několika státy nemusí postačovat ke skutečnému dosažení žádoucích výsledků.

Přesto se nepochybně jedná o důležitý krok správným směrem a Evropská unie a její členské státy mají povinnost jej podporovat.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Vzhledem k nezastupitelné roli Evropské unie v obraně míru, bezpečnosti a úcty ke svobodě, životu a lidským právům a v obraně kvality lidského života podporuji toto usnesení a zdůrazňuji potřebu pozitivní a rychlé odpovědi na výzvu všem členským státům, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o kazetové munici „neprodleně“. Chci zdůraznit skutečnost, že kazetová munice je mimořádně smrtící zbraní a představuje vážné riziko pro civilní obyvatelstvo i v období po konfliktu. Nejčastějšími oběťmi tohoto druhu výbušného materiálu jsou bohužel děti. Schvaluji úsilí Evropy v boji proti šíření zbraní, které zabíjejí bez rozdílu, a doufám, že členské státy a orgány EU přijmou v této souvislosti vůči třetím zemím jednotný a odhodlaný postup.

  Paweł Robert Kowal (ECR), písemně. – (PL) Náš návrh usnesení je vyvážený. Podporuje úsilí členských států, které podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o kazetové munici, ale zároveň uznává, že některé členské státy s ohledem na svou situaci nebudou v této době moci úmluvu podepsat. Náš text vyzývá tyto země (včetně například Polska), aby přijaly opatření pro dodržování požadavků (jako například významné omezení množství nevybuchlé munice a menší oblast rozptylu), které v důsledku omezí potenciální ztráty na civilním obyvatelstvu – jako součást dodatkového protokolu k Ženevské úmluvě o konvenčních zbraních. Tuto cestu si zvolilo Polsko a další členské státy EU, jako například Finsko, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Slovensko a rovněž USA.

  Sabine Lösing a Sabine Wils (GUE/NGL), písemně. − Body odůvodnění společného usnesení bohužel obsahují pozitivní odkaz na Evropskou bezpečnostní strategii (EBS) a společnou bezpečnostní a obrannou politiku, kterou já a moje skupina odmítáme. Avšak vzhledem k velmi vysoké důležitosti Úmluvy o kazetové munici (CCM) přijaté 107 zeměmi jsme já a skupina GUE/NGL společné usnesení o vstupu CCM v platnost a úloze EU podepsali, protože toto společné usnesení je třeba považovat za velký úspěch, který by měl vést k zákazu kazetové munice.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Podepsání Úmluvy o kazetové munici dvaceti členskými státy je dobrým projevem úsilí EU bojovat proti šíření zbraní, které zabíjejí bez rozdílu. Nemůžeme zapomínat, že tento druh zbraně je hlavní příčinou úmrtí tisíců civilistů, protože zabíjí bez rozdílu, zejména děti a ostatní lidi, kteří jsou nevinní a nevědí o nebezpečí.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Společné usnesení bohužel obsahuje pozitivní odkazy na Evropskou bezpečnostní strategii a společnou bezpečnostní a obrannou politiku, kterou já i moje skupina odmítáme. Avšak vzhledem k velké důležitosti Úmluvy o kazetové munici (CCM) schválené 107 zeměmi jsme já a moje skupina, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, společné usnesení o vstupu této úmluvy v platnost a úloze Evropské unie rovněž podepsali. Věřím, že společné usnesení lze považovat za pokrok směrem k zákazu kazetových bomb, a proto jsem pro něj hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Kazetová munice patří k těm nejzáludnějším zbraním, protože při nasazení zabíjí zejména nevinné lidi. Kromě toho jsou náhodným odpálením nevybuchlého zařízení ohroženy děti, které tak mohou být vážně zraněny. CCM (Úmluva o kazetové munici), kterou podepsalo 20 členských států, použití těchto zbraní zakazuje a požaduje, aby je země, které je mají ve svých arzenálech, zničily. Souhlasil jsem s tímto usnesením, protože CCM je prvním krokem správným směrem k trvalému zákazu těchto smrtonosných zbraní. Hlasoval jsem proti usnesení, protože nevěřím, že dohoda může přinutit země, aby zakázaly kazetovou munici.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Evropský parlament svou převážnou většinou vyslal silný signál proti tomuto zákeřnému ohrožení lidí ve válečných a krizových oblastech. Tisíce lidí jsou dodnes postiženy kazetovou municí: téměř výhradně civilisté, a zejména mnoho dětí, které si často spletou bomby s míči a hračkami. Evropský parlament tak zaujal jedinou možnou pozici vůči této nevybíravé a nehumánní zbrani: jednotné „ne“ kazetové munici v Evropě i celém světě. Evropský parlament požaduje, aby členské státy a kandidátské země, které dosud nepodepsaly nebo neratifikovaly mezinárodní dohodu o zákazu kazetové munice, tak učinily co nejdříve, nejlépe do konce roku. My Zelení jsme byli úspěšní ve svém požadavku, aby země, které dosud nebyly jmenovány, jmenovány byly – aby mohla občanská společnost vyvíjet tlak tam, kde je ho nejvíce třeba. Tuto dohodu musí ještě podepsat a ratifikovat Estonsko, Finsko, Řecko, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Turecko. Bulharsko, Kypr, Česká republika, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko tuto dohodu podepsaly, ale ještě ji musí ve svých národních parlamentech ratifikovat.

  Geoffrey Van Orden (ECR), písemně. − Skupina ECR vehementně podporuje veškeré úsilí o omezení utrpení vojáků i civilistů, a proto hlasovala pro toto usnesení. Zastáváme však názor, že nelze ničím omezovat operační účinnost a bezpečnost našich ozbrojených sil. Měli bychom si tedy jasně uvědomit, že „kazetová munice“, jak ji definuje Úmluva o kazetové munici, nezahrnuje munici, která se sama zničí nebo deaktivuje: jinými slovy, tu, kterou budou používat odpovědné ozbrojené síly našich národů.

Osobně neschvaluji znění odstavce 10, kterým je vyzývána vysoká představitelka, aby vyvinula veškeré úsilí v zájmu „přistoupení Unie k CCM“. Jedním z mnoha nešťastných důsledků Lisabonské smlouvy je, že samotná EU může nyní přistupovat k mezinárodním úmluvám. To by mělo být výsadou svrchovaných národů, nikoli organizace jako EU, i když je zřejmé, že existují lidé, kteří se bohužel snaží EU ve svrchovaný stát proměnit.

Zpráva: George Lyon (A7-0204/2010)

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejdůležitějších politik Evropské unie a po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nelze její reformu, stejně jako žádný nový právní předpis v oblasti zemědělství, schválit bez souhlasu Parlamentu.

Zemědělci produkují zboží, které užívá společnost jako celek, ale nejsou jediní, kteří jsou společnou zemědělskou politikou ovlivněni, protože existuje vztah mezi zemědělstvím, životním prostředím, biologickou rozmanitostí, změnou klimatu a udržitelnou správou přírodních zdrojů, jako jsou voda a půda; existuje rovněž zřejmé spojení mezi zemědělstvím a správným ekonomickým a sociálním rozvojem rozsáhlých venkovských oblastí EU. Zemědělci rovněž zajišťují potraviny, které potřebujeme k životu.

Toto původní usnesení o budoucnosti společné zemědělské politiky představuje příspěvek nás, poslanců Evropského parlamentu, k debatě o reformě společné zemědělské politiky v souvislosti se zavedením nového víceletého rozpočtu v roce 2013 a o stanovení základních zásad, kterými by se měl řídit proces tvorby nové společné zemědělské politiky. Tímto hlasováním se Parlament zaměřil na řešení nových výzev, jako jsou boj proti změně klimatu, bezpečnost potravin, kvalita potravin, konkurenceschopnost podniků a příjmy zemědělců.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 podporuje politiku sjednocení Evropy, která likviduje chudé zemědělce ze středně velkých podniků a posiluje velkou kapitalistickou zemědělskou produkci. Společná zemědělská politika, „kontroly stavu“ reformy a rozhodnutí Světové obchodní organizace měly dramatický dopad na chudé střední zemědělské podniky. Než Řecko vstoupilo do EHS/EU, zemědělskou produkci vyváželo; dnes utrácí 2,5 miliardy euro na dovoz produktů, které by mohlo vyrábět. Každým rokem je v zemědělském odvětví zrušeno dvacet tisíc pracovních míst, výroba klesá, zemědělský příjem poklesl mezi roky 2000 a 2008 o 20 % a 75 % zemědělských podniků má roční hrubý zisk mezi 1 200 EUR a 9 600 EUR.

Zpráva posuzuje bolestivé důsledky pro malé a střední zemědělské podniky jako úspěch. Cílem zprávy je přizpůsobení společné zemědělské politiky strategii monopolního kapitálu pro zemědělské hospodářství, jak je uvedeno ve strategii EU 2020: „konkurenceschopné zemědělství“, velký korporační majetek v zemědělském hospodářství, které soustředí půdu a dotace Společenství na úkor chudých středních zemědělských podniků, a neúprosný boj o podíl na jednotných evropských a celosvětových trzích. Rozhodnutí Komise pozastavit nebo zrušit dotace/podporu Společenství pro zemědělství ve všech členských státech, které nesplní požadavky finanční kázně Paktu o stabilitě, jde podobným směrem.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V členských státech EU je v současnosti 13,6 milionu občanů zaměstnaných přímo v zemědělském, lesnickém a rybářském odvětví, přičemž dalších 5 milionů lidí pracuje v zemědělsko-potravinářském průmyslu. Na úrovni EU ročně vytvoří produkty v hodnotě více než 337 miliard EUR.

Vzhledem k tomu, že se EU musí postarat o bezpečnost potravin pro své občany a dlouhodobý rozvoj zemědělských odvětví, musí zemědělství projít velkými změnami, aby si zachovalo produktivitu v době, kdy se bude muset přizpůsobit přísnějším ekologickým omezením, než která v současnosti platí.

Opatření omezující obdělávání půdy, která mají bojovat se změnou klimatu, zmenší velikost obdělávaných oblastí a zatíží zemědělskou výrobu dalšími podmínkami, které budou zaměřeny na omezení dopadu na životní prostření a podnebí. Společná zemědělská politika EU se bude muset navíc přizpůsobit novým ekonomickým a sociálním podmínkám na místní a regionální úrovni, které zohlední zvýšení energetických nákladů.

Tato zpráva správně identifikovala hlavní problémy, se kterými se bude muset společná zemědělská politika vypořádat po roce 2013, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lyonova zpráva chce zajistit a zlepšit budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2013 tím, že ji přizpůsobí souvislostem hospodářské krize a vážných finančních potíží, jimž čelí členské státy, plátci daní, zemědělci i spotřebitelé. Evropská unie proto bude muset reagovat na zvýšený demografický tlak a vyšší poptávku z vnitřního trhu. Nejde tu však pouze o zintenzivnění výroby, jak se uvádí v této zprávě, pro kterou jsem hlasovala. Zásadní výzvou, se kterou se bude muset společná zemědělská politika a naši zemědělci vyrovnat, bude výroba většího množství potravin s menším množstvím půdy, vody a energie. Na plenárním zasedání bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Hlasovala jsem zejména pro pozměňovací návrh 1, který požaduje vysokou výživnou hodnotu zemědělských produktů. Hlasovala jsem však proti pozměňovacímu návrhu 2, který požadoval zrušení dvoupilířové struktury společné zemědělské politiky.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Pozadím reformy společné zemědělské politiky je hospodářská krize a vážné finanční potíže, kterým čelí členské státy, plátci daní, zemědělci a spotřebitelé. Nová společná zemědělská politika se bude muset přizpůsobit proměnlivým evropským a celosvětovým souvislostem a vyrovnat se s mnoha výzvami. Evropské zemědělství musí zajistit bezpečnost potravin pro své vlastní spotřebitele a přispívat k výživě stále rostoucí světové populace. To bude velmi složité, protože energetická krize, rostoucí náklady energie a potřeba omezit emise skleníkových plynů budou působit proti zvyšování výroby. Vliv změny klimatu navíc vyloučí možnost zahrnutí velkých ploch další půdy do výroby a v důsledku toho bude muset zemědělství EU i celého světa vyrobit větší množství potravin s menším množstvím půdy, vody a energie. Domnívám se, že základním stavebním kamenem společné zemědělské politiky by přesto mělo být zajištění konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči dobře dotovaným obchodním partnerům, jako jsou USA, Japonsko, Švýcarsko nebo Norsko, tím, že poskytne zemědělcům EU dobré obchodní podmínky. Také musí nadále podporovat zemědělskou činnost v Evropě, aby zajistila místní výrobu potravin a vyvážený územní rozvoj.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − (NL) Zpráva z vlastního podnětu mého kolegy pana Lyona je důležitá. Evropská komise nyní zná postoj Evropského parlamentu k tomuto tématu a bude jej muset náležitě zohlednit při předkládání nových návrhů. Pokud jde o mou stranu, společná zemědělská politika bude existovat i po roce 2013. Zemědělství je pro naše občany důležité. Bezpečnost potravin, krajina, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat, podnebí atd. jsou otázky, k nimž může zemědělství zásadním způsobem přispívat. Pevnou politiku však bude třeba podporovat dostatečnými finančními prostředky. Existují výzvy, o kterých jsme již hovořili, a objeví se nové, se kterými se budeme muset vyrovnat. Unie je nyní tvořena velkým množstvím členských států. Schvaluji tuto zprávu, protože požaduje úměrné fondy, které by měly být zemědělství přiděleny v rozpočtu po roce 2013. Vzhledem k tomu, co již bylo řečeno, budou nutné některé změny. Především potřebujeme zjednodušení předpisů a méně byrokracie. Navíc budeme muset pokročit od modelu, kde ne všichni zemědělci dostávají podporu, k modelu, kde je podpora odvozena od výměry. V tomto ohledu bude přechodné období, ve kterém budeme postupovat obezřetně, velice důležité.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Programové období 2007–2013 se nyní chýlí ke konci a nová společná zemědělská politika se s ohledem na naše zemědělce bude muset vyrovnat s velmi důležitou výzvou: bude muset zaručit přinejmenším stejnou úroveň finančních zdrojů jako v minulosti a rovnoměrně je distribuovat mezi staré a nové členské státy nejen na základě počtu hektarů, ale i podle dalších objektivních hodnotících kritérií. Hlasovala jsem pro Lyonovu zprávu, protože plně podporuji její cíl regionalizace a zachování podpory ve formě vázaných plateb pro zranitelné zemědělské oblasti a odvětví. Věřím také v důležitost politiky podpory zemědělských označení a ve zjednodušení, v dodržování norem EU u produktů dovážených ze třetích zemí a v posilování pozice různých stran v potravinářském řetězci.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva přisuzuje zemědělské politice strategickou úlohu, pokud jde o bezpečnost potravin a udržitelný rozvoj. Rozvoj zelených technologií v oblasti zemědělství má velký potenciál pro tvorbu pracovních míst a tyto technologie budou rozhodujícím přínosem pro cíle strategie Evropa 2020. Evropský parlament v této zprávě vyjádřil svůj postoj k reformě a financování společné zemědělské politiky po roce 2013. Zpráva se rovněž zabývá vztahy mezi zemědělskou politikou a bojem proti změně klimatu.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. − (DA) Zpráva jako celek: „My, dánští sociální demokraté, jsme se rozhodli hlasovat proti zprávě o zemědělské politice EU po roce 2013, protože nevěříme, že správně vyjadřuje touhu po reformě, která je jinak velmi potřebná. Byli bychom rádi, kdyby EU ukázala cestu a zastavila všechny platby vývozních dotací nejpozději do roku 2013 – bez ohledu na opatření jiných obchodních partnerů Světové obchodní organizace. O tom se zpráva nezmiňuje. V souvislosti s platbou dotací bychom byli rádi, kdyby byly stanoveny vyšší požadavky pro životní prostředí, podnebí a udržitelnost, než jsou neambiciózní požadavky, které jsou v platnosti dnes. O tom se zpráva nezmiňuje. Také bychom byli rádi, kdyby byla na zemědělskou podporu vyčleněna významně nižší část rozpočtu EU. Ani o tom se zpráva nezmiňuje. Vzhledem k těmto skutečnostem jsme my, dánští sociální demokraté, nemohli podpořit závěrečnou zprávu o zemědělské podpoře EU po roce 2013.“

Pozměňovací návrh 3: „My, dánští sociální demokraté, se domníváme, že dotace EU by měly být z evropské zemědělské politiky odstraněny. Volný a spravedlivý obchod by měl být vůdčí zásadou pro oblast zemědělství založeného na udržitelnosti. Hlasovali jsme proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože se domníváme, že samotný pozměňovací návrh je sporný, když požaduje, aby byla podpora EU poskytována tak, aby nenarušovala volný a spravedlivý obchod. Narušování volného a spravedlivého obchodu je však přesně to, co dnes systémy podpory EU dělají.“

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Dala jsem rozhodné „ano“ zachování rovnoměrného rozdělování plateb v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 zemědělcům z nových i starých členských států, které by pomohlo odstranit nespravedlnost vůči členským státům, které se připojily teprve nedávno, včetně Rumunska.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nacházíme se na křižovatce, na níž určíme, jaká musí být budoucí reforma společné zemědělské politiky. Je to otázka, která se týká samozřejmě Evropanů, ale i občanů celého světa. Proto by tato reforma neměla být záležitostí odborníků, ale spíše zemědělců a spotřebitelů. Musíme znovu promyslet obecné cíle nové společné zemědělské politiky. Evropané chovají nová očekávání, pokud jde o výrobu a dodávku potravin. Chtějí zemědělství, které bere ohled na životní prostředí, zachovává vysoké normy z hlediska kvality, vysledovatelnosti, bezpečnosti potravinářských výrobků a uhlíkové stopy. Tato nová politika by také měla být součástí globální vize s jedinou hlavní výzvou: měla by umět reagovat na zdvojnásobení poptávky po výrobě a dodávce potravin, k němuž dojde do roku 2050, za podmínek charakterizovaných nedostatkem vody, omezením ploch orné půdy a novou energetickou dohodou vynucenou bojem proti změně klimatu. Celosvětová organizace zemědělských trhů musí být přehodnocena s ohledem na dvě hlavní inspirace společné zemědělské politiky: zaručení bezpečnosti potravin a zachování životaschopnosti malých zemědělců a jejich rodin jak u nás, tak v nejchudších zemích světa.

  Diane Dodds (NI), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ale musím zdůraznit, že moje trvalá podpora závisí na tom, jak nyní Komise zohlední a zajistí řadu cílů:

1. Musíme mít takový rozpočet pro společnou zemědělskou politiku, který dokáže našim zemědělcům poskytnout životaschopný a bezpečný příjem a spotřebitelům bezpečnost potravin.

2. Musíme zachovat platby podle pilíře 1, které odměňují zemědělce za práci a zajišťují odvětví přímými platbami.

3. Musíme určit, co myslíme spravedlivým rozdělováním společné zemědělské politiky, a posoudit výrobní náklady. Platby na plochu, které odměňují Severní Irsko méně než stávající úrovně, zničí odvětví, které je již nyní na hranici životaschopnosti. Regionální přizpůsobení je zásadní.

4. Musíme zachovat tržní kontrolní opatření, která kontrolují kolísání cen a zajišťují ziskovost.

  Leonidas Donskis (ALDE), písemně. – (LT) Usnesení Evropského parlamentu o společné zemědělské politice je ambiciózní a cílenou reformou. Má můj hlas i hlas skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Nejdůležitější je, že uznává nespravedlnost vůči zemědělcům z nových členských států. Toto usnesení nás vyzývá, abychom vyhověli očekávání 12 nových členských států, které se připojily po roce 2004, a při rozdělování peněz Evropské unie k nim přistupovali spravedlivě. Protože pravomoci Evropského parlamentu se v tomto ohledu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zvětšily, doufám, že se Rada nevrátí k nerovným přímým platbám zemědělcům ze starých a nových členských států a neschválí žádné další všeobecné financování, které by mohlo poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU. Nová společná zemědělská politika by měla zajistit, aby zemědělci dostávali účinnou a cílenou podporu, která by prospívala širší společnosti, zejména spotřebitelům. Soustředí pozornost na bezpečnost potravin a dodávku vysoce kvalitních produktů za přiměřenou cenu. Jako liberál mohu současný rozpočet společné zemědělské politiky podpořit pouze v případě, že nová společná zemědělská politika vytvoří přidanou hodnotu, místo aby narušovala trh, že zajistí větší konkurenceschopnost EU vůči jejím obchodním partnerům, vytvoří pracovní místa a podpoří vyvážený rozvoj zemědělství a venkova a zachová životní prostředí a krajinu. Reformy navrhované Evropským parlamentem jsou pozitivním krokem, který já i rodina evropských liberálů vítáme a s nadějí očekáváme.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013, protože je třeba posílit opatření společné zemědělské politiky a zajistit přiměřený rozpočet, který by reagoval na výzvy, kterým čelí evropské zemědělství, jako je změna klimatu, bezpečnost a kvalita potravin a konkurenceschopnost odvětví.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 69 tohoto návrhu, protože ohrožuje celkovou koncepci společné zemědělské politiky a zájmy portugalského zemědělství, jelikož navrhuje zrušení financování strukturálních opatření, aniž by bylo zaručeno, že bude nahrazeno prostřednictvím změn prvního pilíře. Tento návrh navíc přináší procedurální obtíže v souvislosti s budoucím rozdělováním fondů Unie zemědělcům, protože současný systém ve své nynější podobě je třeba zjednodušit, nikoli ještě více zkomplikovat. Chtěl bych také zdůraznit skutečnost, že portugalský stát promarnil stovky milionů eur z fondů prvního pilíře. V důsledku zrušení druhého pilíře a převedení některých opatření z druhého do prvního pilíře přestanou být podporována mnohá opatření, která v současnosti podporována jsou, zejména z důvodu zřejmé rozpočtové neprůchodnosti, a důsledkem bude oslabení společné zemědělské politiky. Po pravdě řečeno, nechápeme, jaký prospěch by mohl přinést možný převod fondů společné zemědělské politiky na jiná opatření. Namísto toho podporujeme opatření, která zabezpečí jedinou skutečně společnou politiku, která v EU existuje.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Společná zemědělská politika zvýšila produktivitu, zajistila bezpečnost dodávek a poskytla spotřebitelům kvalitní potraviny za přiměřené ceny. Nová společná zemědělská politika se bude muset vypořádat s novými a naléhavými výzvami a měla by připravit rámec pro budoucnost založenou na stabilitě, předvídatelnosti a pružnosti v době krize.

Reforma společné zemědělské politiky by měla být nově posouzena v souvislosti s hospodářskou krizí a bojem se změnou klimatu i zachováním konkurenceschopnosti z celosvětového hlediska. Očekává se, že zemědělské odvětví bude moci výrazně přispět k dosažení priorit nové strategie Evropa 2020, pokud jde o boj se změnou klimatu, inovaci a tvorbu nových pracovních míst prostřednictvím zeleného růstu a pokračující zajištění bezpečnosti potravinových dodávek pro evropské spotřebitele díky výrobě bezpečných a vysoce kvalitních potravin.

Domnívám se však, že pro společnou zemědělskou politiku by mělo být prioritou vytváření tak zvaných veřejných statků první generace a její vůdčí zásadou potravinová svrchovanost, aby byly členské státy soběstačné. Chtěl bych rovněž podpořit tržní regulaci v mlékárenském průmyslu, a to od výroby po uvedení na trh. V této souvislosti se domnívám, že zásadní je zachování kvót na mléko.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Kromě jiných aspektů by hluboké změny, kterými musí projít společná zemědělská politika, měly zahrnovat přijetí zásady práva na potraviny a potravinovou svrchovanost; upřednostnění potravinové soběstačnosti a schopnosti zemí a regionů rozvíjet produkci, která by odpovídala jejich vnitrostátním nebo regionálním potřebám; a podporu činností, které prosazují místní produkci a respektují místní životní prostředí, chrání vodu a půdu, zvyšují produkci potravin, které neobsahují geneticky modifikované organismy, a podporují biologickou rozmanitost osiva pro zemědělce a rozmanitost druhů domácího zvířectva. To byl hlavní účel jednoho z mnoha pozměňovacích návrhů, které jsme předložili k projednávané zprávě.

To, že hlavní politické skupiny v Parlamentu zamítly tento pozměňovací návrh a zásady, které obsahuje, jen zdůrazňuje, jakou cestou se chtějí vydat. Zmiňuje se o ní i tato zpráva. Obhajuje sice některé důležité aspekty, jako jsou odmítnutí opětovné nacionalizace společné zemědělské politiky, odmítnutí snížení celkového rozpočtu a obhajoba spravedlivějšího přerozdělování podpory mezi země a producenty, ale zachovává stanovisko, které převládalo v dřívějších reformách společné zemědělské politiky – jde o úplnou liberalizaci zemědělských trhů a podřízení společné zemědělské politiky zájmům vyjednávání EU ve Světové obchodní organizaci. Takové stanovisko považujeme za nepřijatelné.

  Anne E. Jensen (ALDE), písemně. − (DA) Tři členové dánské liberální strany dnes hlasovali pro zprávu o zemědělské politice EU po roce 2013. Zpráva se zaměřuje na modernizaci a zefektivnění zemědělství, na zajištění zlepšení ve vztahu k životnímu prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat, na příspěvek zemědělství k energetické a klimatické politice i jednodušší pravidla pro zemědělské odvětví. S několika tvrzeními, která se týkají zemědělského rozpočtu EU, nesouhlasíme a dánská liberální strana bude nadále usilovat o postupné zastavení zemědělské podpory EU. Obecně však zpráva představuje upevnění a další rozvoj reforem zemědělské politiky EU, které byly provedeny v posledních letech.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Nová společná zemědělská politika by měla pro evropské zemědělství platit od roku 2014. Lyonova zpráva je předehrou intenzivních vyjednávání o společné zemědělské politice po roce 2013, k nimž dojde v příštích třech letech. Evropský parlament má v souvislosti se zemědělskou reformou EU poprvé plnou pravomoc spolurozhodování a bude jednat jako důležitý vyjednavač mezi členskými státy, Radou a Evropskou komisí. Svými prvními návrhy v Lyonově zprávě Evropský parlament stanoví velmi zřetelný směr: jasnou oddanost společné zemědělské politice s jejími dvěma pilíři, přímými platbami a rozvojem venkova, které si rovněž zaslouží, aby byly zachovány v zemědělském modelu po roce 2013. Pouze společná zemědělská politika, jejíž financování v příštím finančním plánovacím období bude zachováno minimálně na úrovni rozpočtu na rok 2013, může zaručit multifunkční zemědělství v celé Evropě a díky němu i dodávku potravin dobré kvality. Pro mou zemi, Rakousko, je třeba nalézt přiměřený model, zejména takový, který ochrání malé struktury a zajistí životaschopnou rovnováhu pro horské oblasti. Kromě produkce potravin zemědělství rovněž významně přispívá k zachování kulturní krajiny. Podporuji Lyonovu zprávu, protože můj pozměňovací návrh pro ochranu zemědělství v celé EU a v horských oblastech do ní byl začleněn a přinese mladým zemědělcům příznivé vyhlídky do budoucnosti.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Domnívám se, že evropské zemědělství potřebuje společnou politiku, která bude nadále jako taková bránit nevyhnutelným nerovnostem mezi členskými státy a zaručovat, že společná zemědělská politika bude financována zcela a spravedlivě z evropského rozpočtu. Hlasoval jsem proti opětovné nacionalizaci společné zemědělské politiky, protože nová politika bude vyžadovat dostatečné financování, má-li být lépe podporována s ohledem na velké výzvy, se kterými se bude muset v nadcházejících letech vyrovnat toto odvětví, jež má zásadní význam pro bezpečnost potravin EU. Bezpečnost potravin je spotřebitelským právem, které musí být zaručeno stejně jako veřejné statky „druhé generace“, jako jsou životní prostředí, regionální rozvoj a dobré životní podmínky zvířat.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Vítám tuto zprávu, která se zabývá budoucností zemědělství, avšak nesdílím názor, že společná zemědělská politika úspěšně dosáhla cílů důstojné životní úrovně, stabilizace trhů, výroby vysoce kvalitních potravin za přiměřené ceny, rozvoje hospodářské činnosti ve venkovských oblastech a záruky naší potravinové bezpečnosti a svrchovanosti. Skutečnost je zcela jiná. Stačí se pouze podívat na situaci tak velkého zemědělského národa, jakým je Francie, která na svých účtech zaznamenala snížení příjmu o 34 %.

Podobně jako v minulosti nebude společná zemědělská politika po roce 2013 schopna chránit naše zemědělce před spekulanty a dravou globální konkurencí ani vyrovnávat přebytky mezinárodních monopolů potravinářského průmyslu a obřích distributorů. Společná zemědělská politika po roce 2013 zůstane zaklíněna mezi ultraliberální a internacionalistickou tržní logikou Evropské komise a budoucí „zelenou“ společnou zemědělskou politikou, která bude ve skutečnosti sloužit neokapitalistům ekologického podnikání. To je logika, která obětuje venkovský ráz naší krajiny, ale nikoli pro dobro chudých zemí nebo znevýhodněných či dezertifikovaných oblastí v Evropě, a která ospravedlňuje co nejrychlejší opětovnou nacionalizaci společné zemědělské politiky.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Zemědělství je a zůstane pro hospodářství Evropské unie strategickým odvětvím, které se bude muset vyrovnat s budoucími výzvami a zaručit Evropanům nezávislost a potravinovou bezpečnost prostřednictvím své společné politiky. Hlasoval jsem pro tuto zvlášť důležitou zprávu, protože se domnívám, že v nadcházejícím programovém období bude společná zemědělská politika potřebovat podporu konsolidovaného, dobře strukturovaného rozpočtu, který bude úměrný výzvám, které před námi leží. Domnívám se, že musíme vybudovat těsné vazby mezi politikou rozvoje venkova a regionální politikou, abychom zajistili určitý soulad s intervencemi stejného druhu, které se v konkrétním regionu provádějí, a abychom tak podpořili územní soudržnost v rámci Evropské unie. Rovněž se domnívám, že je třeba posoudit územní vlastnosti a priority regionů. Musíme podporovat společné normy a cíle tím, že zohledníme zvláštní povahu každého regionu. To nám umožní vybudovat v Evropě dynamické, multifunkční a udržitelné zemědělství.

  Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o společné zemědělské politice po roce 2013, protože se domnívám, že Evropský parlament vybavený od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost novými pravomocemi touto skvělou zprávou jasně prokazuje, že se ujímá svých nových odpovědností.

Parlament je nakloněn zachování společné zemědělské politiky, která je hodna toho jména, a to i po roce 2013, s rozpočtem, který bude přinejmenším rovnocenný se stávajícím rozpočtem, aby zajistil vysoce kvalitní produkci a bezpečnost dodávek v 27 členských státech. Těší mě, že moje pozměňovací návrhy v tomto smyslu našly své místo v tomto textu.

Moje výzva, abychom zachovali určitá tržní opatření, která působí jako bezpečnostní síť pro zemědělce a ceny jejich produktů, se rovněž setkala s velkou podporou. Musíme být schopni zabránit krizím z nadprodukce, mimo jiné proto, abychom ochránili zemědělskou činnost ve všech evropských regionech. Rovněž je žádoucí, abychom si ponechali určité nástroje pro řízení výrobního potenciálu některých odvětví.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro Lyonovu zprávu o budoucnosti společné zemědělské politiky, a zejména pro zachování jejích dvou pilířů. Dnešní hlasování v plénu o Lyonově zprávě je velmi důležité a symbolické, protože poslanci Evropského parlamentu jsou první, kdo zaujímají stanovisko a představují svůj návrh společné zemědělské politiky po roce 2013. Neochvějně věřím, že pan komisař Cioloş zohlední výsledky tohoto hlasování v návrzích, které předloží Evropská komise v listopadu.

Hlavní priority evropského zemědělství, jako jsou bezpečnost potravin, tržní regulace a územní plánování, jsou znovu jasně potvrzeny, stejně jako jejich důsledky pro rozpočet, který musí odpovídat ambicím společné zemědělské politiky. Nesmíme zapomínat na podpůrná opatření pro biologickou rozmanitost. Biologická rozmanitost musí být v centru ustanovení společné zemědělské politiky, protože její ochrana již není luxusem, jde-li o zachování druhů a stanovišť.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. − (IT) Krize v roce 2009 ukázala slabost systému opatření na podporu zemědělství. Její dopady pocítili zemědělci na příjmech, jejichž úroveň, která je již o 50 % nižší než průměr Evropské unie, se ještě snížila o 12 %. Strategický plán na období po roce 2013 musí být úměrný důležitosti odvětví, které zaměstnává přibližně 30 milionů pracovníků. Musí zahrnovat posílení společné zemědělské politiky, přiměřenou fiskální politiku a zachování jejího rozpočtu vzhledem k mnoha blahodárným vlivům zemědělství na životní prostředí, zdraví a změnu klimatu. Je třeba zaručit přiměřené spotřebitelské ceny a přiměřený příjem pro zemědělce pomocí cílených podpor. Zemědělství musí mít větší roli ve strategii EU 2020 a je třeba připravit plány pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Nestabilita trhu se zvyšuje spolu s nárůstem opatření, která mají zaručit bezpečnost a udržitelnost produktů, protože tato situace evropské producenty ve vztahu k dovozcům konkurenčně znevýhodňuje. Bude obtížné zajistit přiměřené spotřebitelské ceny a spravedlivou odměnu, nebudou-li zavedena přísnější pravidla, která by zaručovala respektování zásady evropské preference.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. − Evropský parlament má podle Lisabonské smlouvy větší pravomoci, zejména v oblasti zemědělské politiky. S většími pravomocemi přichází odpovědnost a schválení Lyonovy zprávy o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 ukazuje, že Parlament bere svou odpovědnost vážně. Jsme si vědomi, že společná zemědělská politika musí být zachována, že musí být vytvořen přiměřený rozpočet a že výroba potravin je součástí svazku „veřejných statků“, které zemědělci poskytují a za které musí být odměňováni. Hlasovali jsme pro zachování struktury dvou pilířů. Opatření na podporu trhu jsou považována za důležitou část společné zemědělské politiky. Zamítli jsme všechny pokusy o opětovnou nacionalizaci této politiky. Zpráva vyzývá k posunu od historického systému plateb do roku 2020 a požaduje výpočet na základě plochy a objektivní kritéria, která by nahradila současný režim. V tomto smyslu musí Komise přijít s novými myšlenkami – ale je třeba ostražitosti. Lyonova zpráva počítá s pružností států při přizpůsobování společné zemědělské politiky místním, regionálním a vnitrostátním potřebám, včetně potřeby znova zavést vázané platby ze zvláštních důvodů. Naší hlavní prioritou je zajištění rozpočtu – podaří-li se nám toho dosáhnout, můžeme začít vážně diskutovat o podrobnostech.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Předností tohoto textu je, že si uvědomuje nedostatky trhu a obhajuje boj proti změně klimatu. Tím jeho přednosti končí. Navzdory uvědomovaným nedostatkům text podporuje liberalizaci trhů, přizpůsobování zemědělců tržním signálům, konkurenceschopnost evropského zemědělství na světových a regionálních trzích a zelený kapitalismus. Tento rámec nenapomáhá boji se změnou klimatu více než trh s uhlíkem, biopaliva a geneticky modifikované organismy, na které je tento text hrdý. Naopak podporuje produktivismus a zničení pěstování místních plodin zde i v celém světě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu 69 tohoto návrhu, protože ohrožuje celkovou koncepci společné zemědělské politiky a zájmy portugalského zemědělství, jelikož navrhuje zrušení financování strukturálních opatření, aniž by bylo zaručeno, že bude nahrazeno prostřednictvím změn prvního pilíře. Tento návrh navíc přináší procedurální obtíže v souvislosti s budoucím rozdělováním fondů Unie zemědělcům, protože současný systém ve své nynější podobě je třeba zjednodušit, nikoli ještě více zkomplikovat. Chtěl bych také zdůraznit skutečnost, že portugalský stát promarnil stovky milionů eur z fondů prvního pilíře. V důsledku zrušení druhého pilíře a převedení některých opatření z druhého do prvního pilíře přestanou být podporována mnohá opatření, která v současnosti podporována jsou, zejména z důvodu zřejmé rozpočtové neprůchodnosti, a důsledkem bude oslabení společné zemědělské politiky. Po pravdě řečeno, nechápeme, jaký prospěch by mohl přinést možný převod fondů společné zemědělské politiky na jiná opatření. Namísto toho podporujeme opatření, která zabezpečí jedinou skutečně společnou politiku, která v EU existuje.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Současná společná zemědělská politika napomáhá delokalizovanému a spekulativnímu průmyslovému systému výroby, který prospívá velkým zemědělským provozům a nikoli malým producentům. Oddělené platby zvýhodňují velké vlastníky půdy a ohrožují malé a rodinné podniky. EU svou hospodářskou politiku navzdory neúspěchu Lisabonské strategie nezměnila. Neusiluje o bezpečnost potravin, ale o konkurenceschopnost, která zvýhodňuje pouze velké mezinárodní monopoly. Domnívám se, že zemědělské odvětví musí být v rámci Evropy považováno za strategické. Proto jsem přesvědčen o potřebě zásadní reformy společné zemědělské politiky, která by malým producentům zajistila přístup k podpoře, půdě, osivu a vodě, a podporovala tak sociální, produktivní a udržitelný zemědělský model.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Několik posledních desetiletí se vyznačovalo masivním poklesem zemědělství v celé EU. Společná zemědělská politika byla nesčetněkrát reformována a pokaždé se pravidla zemědělské podpory ještě více zkomplikovala a byrokratické výdaje vzrostly. V této souvislosti je rovněž problematické, že EU předepisuje vysoké normy kvality a ochrany zvířat a životního prostředí, ale přitom umožňuje dovoz ze zemí, ve kterých tato pravidla neplatí a produkce je přirozeně mnohem levnější. Má-li být zachována bezpečnost potravin a soběstačnost v rámci EU, alespoň částečně, je nezbytné, aby byly zachovány malé zemědělské struktury a zemědělství v odlehlých regionech. Zjednodušení společné zemědělské politiky má smysl pouze tehdy, když není provázeno restrukturalizací, která nutí ještě více zemědělců, aby provozovali zemědělství jako vedlejší činnost, nebo dokonce aby zemědělský podnik uzavřeli, a urychluje zánik zemědělství. Zjednodušení uvedená v této zprávě nepochybně usnadní zemědělcům život, a proto jsem ji podpořil.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Podporuji strukturu a přístup Lyonovy zprávy. Tato zpráva z vlastního podnětu je důležitým základem pro stanovení pokynů, kterými se chce Evropský parlament řídit ve vztahu k budoucí zemědělské politice až do zveřejnění sdělení Komise na konci roku. Parlament navíc poprvé jednohlasně naznačuje prostředky, kterými chce zahájit konstruktivní dialog o obsahu a prioritách, které bude třeba určit, aby byla zajištěna konkurenceschopná zemědělsko-potravinářská produkce a udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Evropské zemědělství čelí mnoha výzvám, které mají významný vliv na hospodářství mnoha členských států. Jsou však také předmětem diskuse z hlediska rozpočtu přidělovaného Evropské unii, protože cílem je, aby se tyto výzvy proměnily v příležitost k růstu zemědělského odvětví a rozvoji mnoha evropských zemědělců.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Vítám, že Evropský parlament přijal Lyonovu zprávu, jež je výsledkem skvělé práce, kterou její zpravodaj odvedl za pomoci stínových zpravodajů i s přispěním všech poslanců, kteří předkládali pozměňovací návrhy, účastnili se diskuse a napomohli k dosažení shody. Tato zpráva je skutečným projevem shody, které je možné dosáhnout mezi poslanci ze všech 27 členských států a různých politických skupin, což je zvláště významné samo o sobě, a ještě více v souvislosti s novými pravomocemi Parlamentu v procesu spolurozhodování. Zpráva, která je konečným výsledkem několika kol vyjednávání, zaujímá stanovisko, které bude formovat budoucí společnou zemědělskou politiku a které považujeme za zásadní: neomezovat rozpočet, vyhnout se opětovné nacionalizaci společné zemědělské politiky, zachovat dva pilíře společné zemědělské politiky, zavést nový systém přidělování grantů, rozlišovat mezi veřejnými statky první a druhé generace, neznemožnit Radě, aby odvolala rozhodnutí zrušit kvóty na mléko, vybudovat bezpečnostní síť, zvýšit průhlednost potravinářského řetězce a zjednodušit společnou zemědělskou politiku. Nyní je důležité sledovat práci v Evropské komisi, dokud nebude v listopadu zveřejněno konečné sdělení.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, ale ke svému hlasování chci podat toto vysvětlení: u odstavce 44 o řízení trhu jsem hlasoval proti první části odstavce navrženého zpravodajem a pro jeho druhou část, která nakonec vyjadřuje rozhodnutí Parlamentu, jež je nakloněné portugalským strategickým zájmům. Verze navržená zpravodajem ve skutečnosti vytvořila možnost zrušení kvót na mléko, i když je její interpretace přehnaná. Uvědomuji si a podporuji pozici portugalského zemědělského odvětví, které opětovně zdůrazňovalo přesvědčení, že ukončení systému kvót na mléko by mohlo vážně poškodit portugalské producenty. 93 % mléka vyrobeného v EU se ve skutečnosti prodává na evropském trhu a představuje významný podíl v příjmu mlékárenských společností EU. Kvóty na mléko umožní zachování a udržitelný růst produkce mléka ve 27 členských státech; to přispěje k přizpůsobení nabídky poptávce (evropské i mezinárodní) v mlékárenském odvětví a umožní stabilizaci cen a udržitelné příjmy. Zrušení tohoto systému bez alternativního návrhu povede k zastavení produkce v méně konkurenceschopných zemích; do této kategorie patří Portugalsko.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Skupina Verts/ALE dokázala prosadit významné množství pozměňovacích návrhů, které se soustředily na ekologické a sociální přizpůsobení přímých plateb, opatření proti změně klimatu, širší a obecnější přístup k územnímu rozvoji venkova a spravedlivý příjem pro zemědělce. Rovněž jsme dokázali prosadit jasné rozlišení různých úrovní konkurence při produkci a prodeji potravinářských produktů a podpořili jsme jasné vyjádření, že současný základ historických výnosů a příjmu podle plateb zemědělcům bude nahrazen začleněním zásady „veřejných statků“ do výpočtů přímých plateb. Přijetí této zprávy nás proto velmi uspokojuje.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Podpořila jsem tuto zprávu, jelikož se domnívám, že společná zemědělská politika EU musí zůstat společnou evropskou politikou a nemá dojít v této oblasti v dalším období k opětovné renacionalizaci. Důležitým cílem společné zemědělské politiky musí být srovnání podmínek pro zemědělce v EU, zejména pokud jde o přímé platby.

  Brian Simpson (S&D), písemně. − Evropský parlament se znovu zřekl svých odpovědností, když nedokázal reformovat společnou zemědělskou politiku. Domnívám se, že by tato zpráva měla být přejmenována na zprávu o „zvyšování dotací nevýkonným zemědělcům“. Proč by měly být peníze plátců daní používány na stabilizaci trhů, umělé udržování vysokých cen a podporu zemědělství v hospodářsky obtížných obdobích, když zemědělci již dostávají od daňových poplatníků jiné dotace? Za stranu EPLP se domnívám, že má tato zpráva po všech stránkách daleko k tomu, aby prosazovala ambiciózní změny. Trestá výkonného a podporuje nevýkonného zemědělce. Trestá rozvojové země tím, že prosazuje odložení postupného odstranění vývozních náhrad, což je ten nejhorší druh nehorázného protekcionismu. Nedokáže se zaměřit na hlavní problém udržitelnosti venkova a strnule lpí na systému přímých plateb, který působí jako brzda podpory rozmanitosti a ochrany venkova. Budeme hlasovat proti této zpackané zprávě v naději, že jednoho dne bude efektivní zemědělství odměňováno, řízení krajiny bude považováno za důležité, spotřebitelé nebudou odrazováni uměle vysokými cenami a rozvojový svět dostane spravedlivý díl. O tom by měla být reforma společné zemědělské politiky.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože má strategický význam pro země jako Portugalsko a okrajové evropské regiony a Parlament vyvinul ohromné úsilí, aby ji odhlasoval v prvním roce tohoto volebního období.

Společná zemědělská politika je klíčovou částí finančního a rozpočtového rámce EU na období po roce 2013 a zaslouží si podrobnou analýzu. Domácí zemědělská produkce, která může značně přispívat k bezpečnosti potravin a obchodu se třetími zeměmi i snížení obchodního deficitu členských států, je klíčovým aspektem této politiky.

Evropští zemědělci zaručují vysokou úroveň bezpečnosti a kvality ve výrobě potravin, dodržují přísná pravidla týkající se ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a za to by měli být odměňováni, nikoli trestáni. Abychom toho dosáhli, musíme třetím zemím, s nimiž má Evropská unie obchodní dohody, stanovit podmínky, které musí být podobné normám, jež musí dodržovat producenti na evropském vnitřním trhu.

Domnívám se, že stále potřebujeme zemědělský rozpočet, který bude spravedlivě přidělovat finanční prostředky a věnovat zvláštní pozornost regionům jako Madeira a Azory, které mají neustále problémy s odlehlostí a ostrovní polohou, malou rozlohou, nepříznivým klimatem a zeměpisnou situací, a měly by proto dostávat trvalou podporu.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Dobrá zemědělská politika je taková, která vychází z toho, co potřebuje spotřebitel, ne z toho, co by chtěl producent. Pouze 5 % obyvatel EU včetně Slovenska je zaměstnáno v zemědělství, ale všichni, celých 100 %, jsme spotřebitelé zemědělské výroby. Z pohledu spotřebitele je důležitá kvalita a cena. To platí nejen u aut nebo televizorů, ale i když jde o chléb, zeleninu, maso nebo mléko. Společná zemědělská politika však tuto problematiku staví úplně na hlavu, protože vychází z potřeb zemědělců. Předložená zpráva tak v duchu dosavadního přístupu EU věnuje příliš mnoho pozornosti důsledkům a ignoruje příčiny. Jeden příklad za všechny: nízký zájem mladých lidí o práci v zemědělství a život na venkově chce uměle zvyšovat pobídkami a dotacemi. Přitom fungující trh a konkurenční prostředí by tento problém vyřešily přirozeně. Možná jediným alespoň částečným pozitivem zprávy je požadavek spravedlnosti, která je důležitá zejména pro Slovensko a nové členské státy. Pokud se totiž EU rozhodne pokračovat i po roce 2013 v dosavadní nákladné a neefektivní politice podpory zemědělců, měla by platit stejná pravidla pro všechny.

Zpráva: Alain Cadec (A7-0207/2010)

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Odvětví rybolovu je v EU strategickým zdrojem, který zajišťuje dodávky obyvatelstvu a významně přispívá k místnímu rozvoji, zaměstnanosti a zachování kulturních tradic pobřežních společenství. V posledních letech jsme bohužel zaznamenali postupný pokles produkce, v neposlední řadě kvůli některým ustanovením EU na ochranu mořského ekosystému, jako například nařízení o Středomoří, které by mělo podporovat udržitelnější rybolov, ve skutečnosti však způsobilo útlum celého odvětví. Naši rybáři jsou nuceni omezit rybolov, ale poptávka roste, a proto roste i dovoz ze třetích zemí. Má-li být zabráněno nekalé hospodářské soutěži a ochráněni spotřebitelé, musí dovážené produkty dodržovat stejná pravidla jako produkty EU. Dovážené produkty jsou ve skutečnosti často levnější, ale mají také horší kvalitu a nelze zaručit jejich bezpečnost. Proto je důležité posílit spravedlivý, průhledný a udržitelný obchod v odvětví, k čemuž patří také zavedení přísných kritérií pro vydávání osvědčení a označování, pokud jde o kvalitu a vysledovatelnost produktů rybolovu a akvakultury.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem této zprávy z vlastního podnětu, která se soustředí na opatření pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU, je zachování odvětví rybolovu a akvakultury v Evropské unii, která jsou dlouhodobě ekologicky odpovědná a ekonomicky životaschopná. V podstatě jsme svědky růstu dovozu produktů pocházejících z rybolovu a akvakultury na úkor naší produkce ve Společenství. Podobně jako zpravodaj považuji za rozhodující, abychom produkci ve Společenství obnovili. Uvědomujeme si však, i s ohledem na zpravodaje, že to musí být provedeno v souladu s udržitelným hospodařením; například množství ulovených ryb musí být v rámci řízení přírodních zdrojů omezeno. Dále je zřejmě potřeba podporovat odpovědnou spotřebu, v níž by měla přednost kvalita a životaschopnost produkce.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − (NL) Zpráva mého kolegy pana poslance Cadeca přichází v pravý čas. Přichází po konzultacích o zelené knize o reformě společné zemědělské politiky (SZP) a s dostatečným předstihem před novými legislativními návrhy Evropské komise. Dovoz produktů rybolovu a akvakultury se výrazně zvýšil, ale tento nárůst byl nezbytný. Spotřeba ryb v Evropě stále roste a tuto zvýšenou poptávku nelze dostatečně uspokojit ani dalším zvýšením množství ulovených divokých ryb, ani evropským chovem ryb. Je však velmi důležité, aby tento dovoz odpovídal stejným požadavkům jako produkty evropského rybolovu, a tuto vyváženost požadavků nemůžeme omezit pouze na bezpečnost potravin. Domnívám se, že musíme vzít v úvahu i ekologické a sociální podmínky. Dovoz je nutný. Nepodporuji tajný protekcionismus, ale musíme bránit nekalé soutěži. Velké množství levných dovážených ryb nyní ohrožuje evropskou produkci, a to pokud jde jak o rybolov, tak i chov ryb. Proto budu hlasovat pro tuto zprávu z vlastního podnětu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Cedeca. Domnívám se, že v tomto historickém okamžiku má otázka režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury, či spíše problém stanovení podmínek uvádění produktů z oblastí mimo EU na jednotný trh, zásadní význam. Vzhledem k tomu, že 60 % vnitřní poptávky nyní pokrývá dovoz a že se očekává, že tato poptávka do roku 2030 významně vzroste, musí Evropa reagovat na otázky a oprávněné obavy zainteresovaných stran v odvětví. Sdílím proto názor pana Cadeca: potřebujeme šetření a sledování, aby vývoj opatření EU v této oblasti nevyústil v rozdílný přístup k producentům z členských států a třetích zemí.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva se zabývá dovozem produktů rybolovu a akvakultury do EU a podmínkami, které by jej měly upravovat. Dovážené produkty musí odpovídat stejným kritériím jako produkty vyrobené v EU. Zpráva požaduje vytvoření ekoznačky pro produkty rybolovu. To by znamenalo, že spotřebitelé by měli informace o původu produktů a hygienických, sociálních a ekologických podmínkách, za nichž byly uloveny.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem ke strategickému významu odvětví rybolovu jak pro zásobení obyvatelstva, tak pro potravinovou rovnováhu různých členských států i EU jako celku se domnívám, že podobně jako zemědělské odvětví je odvětví rybolovu strategicky významným odvětvím, které závisí na zachování a udržitelném využívání přírodních zdrojů.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Vzhledem k tomu, že zemědělství, rybolov a akvakultura se neřídí pouze zásadami volného obchodu, nedokáže produkce EU uspokojit evropskou poptávku a 60 % poptávky v současnosti pokrývají dovážené produkty. Musíme však zajistit, že budoucí režim dovozu do EU umožní nalézt spravedlivou rovnováhu, aby evropská produkce, která je již v krizi, netrpěla nekalou soutěží z třetích zemí. Při jednáních Světové obchodní organizace (WTO) by měly být produkty rybolovu považovány za „citlivý produkt“ stejně jako některé zemědělské produkty, což by usnadnilo zachování dovozních cel u produktů ze třetích zemí. Takto by byli evropští rybáři chráněni rozumným a pružným clem a ekoznačkou. Rozvojové země musí mít zároveň možnost rozvíjet vlastní rybolov. Má-li k tomu dojít, musíme posoudit význam mezinárodních dohod umožňujících nákup licencí k rybolovu v rozvojových zemích a povolujících loďstvům třetích zemí průmyslový rybolov podél jejich pobřeží, čímž je připravují a obrovskou část přírodních zdrojů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy společné rybářské politiky (SRP), protože se domnívám, že otázkám souvisejícím s dovozem produktů rybolovu a akvakultury do EU by měla být s ohledem na tyto pokračující reformy společné rybářské politiky věnována zvláštní pozornost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Poté, co jsme na předchozím zasedání hlasovali pro zprávu pana Milany o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury, máme nyní hlasovat o další zprávě, která se týká režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury.

Podle této zprávy Evropa v současnosti dováží 60 % ryb, které spotřebuje. Navíc se očekává, že spotřeba od nynějška do roku 2030 dále poroste, a tento nárůst bude pokryt téměř zcela zvýšením dovozu.

Bez ohledu na to, zda evropská produkce může pokrýt naši poptávku (což se zdá nemožné nyní i v budoucnu), je pravdou, že budoucí reforma společné rybářské politiky (SRP) musí otázku dovozu zvážit a hledat lepší řešení, ať už bude spočívat ve zvýšení evropské produkce (nejen zvýšením objemu úlovků, ale také investicemi do akvakultury), v nařízení, aby dovážené ryby odpovídaly stejným normám jako ryby ulovené nebo vyprodukované v EU, nebo v tom, že spotřebitel dostane dostatečné informace o původu ryb. Jak zpravodaj uvádí, jedná se o otázku, kterou bude třeba při reformě společné rybářské politiky vážně posoudit.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Trh EU, který představoval přibližně 12 milionů tun a 55 miliard EUR v roce 2007, je největším světovým trhem s produkty rybolovu a akvakultury před Japonskem a Spojenými státy. Tento trh, který od roku 2005 rychle rostl, je stále závislejší na dovozu. Jeho úroveň soběstačnosti je nyní ve skutečnosti nižší než 40 % – jinými slovy, míra závislosti na dovozu je vyšší než 60 %. Předpovědi spotřeby naznačují, že poptávka by mohla do roku 2030 vzrůst přibližně o 1,5 milionu tun a že tento nárůst bude třeba pokrýt téměř výhradně dodatečným dovozem.

Schvaluji návrh nařízení, které by sjednotilo všechna ustanovení Společenství o akvakultuře v jediném dokumentu, stejně jako jsem učinil na červnovém plenárním zasedání. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že Portugalsko je největším spotřebitelem ryb na hlavu v Evropě, se domnívám, že akvakultura je strategickou prioritou EU. Proto mě obzvlášť těší, že se prosazuje politika udržitelné akvakultury, která by v odvětví produktů rybolovu a akvakultury snížila závislost na dovozu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Práci na shromažďování a třídění údajů, kterou tato zpráva umožnila, je třeba ocenit, protože nám pomáhá vytvořit si správný názor na situaci, která je v mnoha ohledech znepokojující, jak tato zpráva oprávněně poznamenává.

Udržitelné odvětví rybolovu a akvakultury v zemích EU je z hospodářského, ekologického a sociálního hlediska neslučitelné s obchodní politikou, kterou EU provádí. Deregulace a liberalizace mezinárodního obchodu a jeho směrování ke konkurenční a nikoli komplementární logice (která by jej měla řídit) znamená podporování zájmů dovozců a distributorů, ale současně odsouzení tisíců producentů k likvidaci a vynucenému opuštění jejich živností, zvýšení potravinového deficitu a ohrožení základních kritérií potravinové a ekologické bezpečnosti a kvality.

Odvětví rybolovu a akvakultury je (podobně jako zemědělství) životně důležitým strategickým odvětvím, které není slučitelné s obchodním přístupem a vyžaduje regulaci obchodu, k čemuž patří možnost použití nástrojů na ochranu obchodu, jak je navrženo ve zprávě. Chtěli bychom také zdůraznit, že je naléhavě zapotřebí reformy společné organizace trhu s produkty rybolovu, kterou rovněž podporujeme.

  Christofer Fjellner (PPE), písemně. − (SV) Dnes jsem hlasoval proti zprávě z vlastního podnětu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU. Plně podporuji potřebu změny a oživení odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Zpráva však tvrdí, že problémy lze do jisté míry řešit poskytnutím ochrany proti konkurenci z vnějšího světa. Evropský rybolov nemůže dlouhodobě přežít s protekcionismem a dotacemi. Problémy v odvětví rybolovu a akvakultury v EU by měly být řešeny v souladu s připravovaným přezkoumáním společné rybářské politiky.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Je čas napravit podcenění a zpoždění z minulosti. Rybolov je v našem hospodářském a sociálním systému klíčovým odvětvím a jako takové jej musíme respektovat. S ohledem na příští reformu společné rybářské politiky jsme povinni přijmout rozhodné opatření pro zajištění příjmů, stability trhů a lepšího odbytu produktů, včetně produktů akvakultury. Dále musíme věnovat větší pozornost aspektům bezpečnosti potravin, abychom ochránili spotřebitele.

Proto jsem hlasovala pro toto usnesení; vzhledem k negativnímu vlivu liberalizace trhů na místní hospodářství zdůrazňuje strategickou důležitost přiměřené celní ochrany. Skutečně musíme omezit konkurenci nízkonákladových dovozů produktů ze zemí mimo EU, které často nesplňují ekologické, sociální, zdravotní a kvalitativní normy.

Rovněž musíme zavést přísná kritéria pro vydávání osvědčení a označování s ohledem na vysledovatelnost produktů, abychom spotřebitele informovali o zeměpisném původu prodávaných produktů, podmínkách, za nichž byly vyprodukovány nebo uloveny, a především o jejich kvalitě. A konečně bych chtěla zdůraznit, že na trhu, který je většinově závislý na dovozu, již nelze ospravedlnit stahování produktů z trhu za účelem jejich likvidace. Takto ušetřené peníze by mohly být poskytnuty na programy prováděné organizacemi producentů.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Udržitelný rozvoj evropské akvakultury, chovu ryb a přírodních rybníků a vytvoření lepších základních podmínek jsou důležité pro konkurenceschopnost evropského odvětví rybolovu. Kvalita dovážených produktů rybolovu je v této souvislosti mimořádně důležitá. Vzhledem k trvalému nárůstu dovozu ze třetích zemí musíme zajistit, aby tento dovoz také odpovídal evropským normám. Evropské odvětví rybolovu má normy vysoké kvality a značné odborné znalosti a to jsou přednosti, které musíme trvale chránit. V této souvislosti vítám směrnici NNN pro potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, která vstoupila v platnost v lednu. Je to důležitý krok k odstranění všeobecných narušení hospodářské soutěže a k podpoře poctivých rybářů, kteří dodržují zákony. Podporuji zprávu pana Cadeca, která osvětluje dalekosáhlé a důležité aspekty evropského odvětví rybolovu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP, protože se domnívám, že je důležité mít pravidla, která jsou v souladu s požadavky odvětví. Evropská unie je největším světovým trhem s produkty rybolovu a je dobře známo, že produkce EU sama o sobě nemůže uspokojit vnitřní poptávku. Musíme proto přednostně zajistit, aby dovoz ze třetích zemí odpovídal ekologickým, zdravotním, sociálním a kvalitativním normám přijatým Evropskou unií, abychom zabránili nekalé hospodářské soutěži ze strany dovážejících zemí v podobě levných, nekvalitních produktů. Zpráva, kterou dnes Parlament přijal, také důrazně vyzývá k uplatnění přísnějších a průhledných kritérií, pokud jde o kvalitu, vysledovatelnost a označování produktů rybolovu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Trh EU jakožto největší světový dovozce produktů rybolovu má spolu s dalšími velkými zeměmi, které dovážejí ryby, společnou politickou odpovědnost zajistit, že obchodní pravidla Světové obchodní organizace budou respektovat ty nejvyšší možné celosvětové normy řízení a zachování rybolovu. EU musí usilovat o udržitelné zvýšení produkce ryb z akvakultury, aby v odvětví produktů rybolovu a akvakultury omezila dovoz. Jsem obzvlášť znepokojen možností dovozu geneticky modifikovaných ryb a jejich uvádění na trh: domnívám se, že musíme jejich prodeji v EU zabránit. Proto schvaluji přísná opatření pro vydávání osvědčení, která by mohla tyto problémy účinně řešit. Rovněž podporuji myšlenku energické podpory výzkumu a vývoje v oblasti evropské akvakultury, protože představuje pouze 2 % světové produkce.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Každý stát si musí v zájmu svého přežití zachovat potravinovou soběstačnost. Rybolov je důležitý jako zdroj potravy a také poskytuje nejrůznější pracovní příležitosti. Podobně jako v zemědělství předepisujeme domácím rybářům vysoké normy pro ochranu životního prostředí, dobré životní podmínky zvířat a kvalitu produktů, které se přirozeně odrážejí v ceně. V případě dovozu však můžeme dodržování svých vlastních pravidel kontrolovat jen stěží. O to důležitější je, abychom měli jasná pravidla pro dovoz, ale také pro označování a kvalitu potravin, a abychom nepodporovali konkurenci domácího hospodářství. Také si musíme dát pozor, abychom si v případě akvakultury nevstřelili gól do vlastní branky tím, že bychom dále zvyšovali zatížení ekosystémů nebo způsobili nezaměstnanost domácích rybářů, místo abychom zajistili větší ochranu životního prostředí. Navrhovaná opatření jsou krokem správným směrem a hlasoval jsem pro zprávu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Otázka režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU, a zejména podmínek, za nichž mohou být dováženy produkty pocházející ze zemí mimo Unii – souběžně nebo v konkurenci s produkty evropského rybolovu a akvakultury –, je velmi důležitá a každá analýza těchto odvětví evropského hospodářství se jí nutně musí zabývat. Úprava této oblasti má zásadní význam vzhledem k úrovni evropské soběstačnosti, která je v současnosti velice nízká, protože více než 60 % poptávky pokrývá dovoz.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tato zpráva byla původně obranou protekcionistického stanoviska vůči dovozu, většinou z toho důvodu, že rybáři EU by měli mít přednostní přístup na trh EU, kromě případů, kdy nemohou zajistit dostatečné úlovky, a v tom případě by zpracovatelé EU měli mít možnost dovážet. Protože se domníváme, že příliš intenzivní mezinárodní obchod vede k nadměrnému využívání a snižování rybích populací, jelikož se země snaží zvýšit vývoz, měli jsme dobrý důvod k nalezení společného východiska. Přijali jsme skutečně značné množství pozměňovacích návrhů, z nichž nejdůležitější zdůrazňoval, že ačkoli mezinárodní obchod s rybími produkty může vést k vyšší bezpečnosti potravin v rozvojových zemích, vedl rovněž k nárůstu rybolovu za účelem zásobení vývozního trhu, což může urychlit úbytek rybích populací. Další pozměňovací návrhy zdůraznily, že musíme posílit řízení zdrojů a dohled nad rybolovem a zajistit odpovědnou spotřebu, a konstatovaly, že dodávky ryb pocházejí z divokých přírodních zdrojů, jež jsou co do množství omezené, což znamená, že je omezeno množství ryb, jež lze ulovit, vyvézt a spotřebovat.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Strategie Společenství pro udržitelný rozvoj akvakultury byla nedávno schválena. Nyní je ovšem třeba regulovat oblast dovozu produktů rybolovu a akvakultury, protože EU je v současnosti největším trhem s těmito produkty ve světě. Nemáme však dostatečnou produkci, která by uspokojila poptávku, a proto je EU závislá na tomto dovozu. Musíme tedy upravit jeho podmínky, abychom zajistili, že kvalitní a dobré postupy, které jsou požadovány od producentů Společenství, budou rovněž požadovány od třetích zemí.

Souhlasím se zpravodajem v otázce celní ochrany. Domnívám se, že není praktické, zejména v této době, rušit celní sazby a očekávat, že naše produkty budou alternativou a konkurencí produktů ze třetích zemí.

Jak jsem uvedl dříve, otázka rybolovu a akvakultury je jednou z priorit, které stanovila Madeira v plánu hospodářského a sociálního rozvoje, jenž je nyní v platnosti a podle nějž region podporuje konkurenceschopnost v odvětví udržitelným řízením zdrojů, diverzifikací rybí produkce, zhodnocením produktů z hlediska kvality a školením osob pracujících v rybolovu s cílem zvýšit produktivitu.

Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Dnes jsem schválil Cadecovu zprávu, která zvažuje mnoho důležitých hledisek ochrany trhu EU s produkty akvakultury v souvislosti s reformou společné rybářské politiky. Podpořil jsem tuto zprávu, protože jsem chtěl zdůraznit zejména jednu hrozbu, o které se zmiňuje: nedostatek pravdivých a vyčerpávajících informací pro spotřebitele o zdravotních vlastnostech, složení a původu konkrétních druhů ryb. Nemají-li spotřebitelé dostatečné informace, je jediným argumentem na trhu cena. Evropští producenti nabízejí produkty, které mají ve srovnání s dováženými produkty často mnohem vyšší kvalitu, ale v nerovném boji jsou odsouzeny k porážce. Proto je třeba zpřísnit právní předpisy týkající se označování. Děkuji vám.

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno ve 14.10 a pokračovalo v 15.00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu

11.1. Zimbabwe, zejména případ Faraie Maguwua

  Předsedající . − Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích usnesení o Zimbabwe, zejména o případu Faraie Maguwua⁽¹⁾.

  Anneli Jäätteenmäki, autorka. – (FI) Paní předsedající, o porušování lidských práv v Zimbabwe se v tomto Parlamentu už dříve diskutovalo. Bohužel jsme nuceni tento problém řešit znovu. Tentokrát se jedná o případ obránce lidských práv Faraie Maguwua, který je v současné době vězněm svědomí. Byl zatčen a uvězněn za to, že hájil lidská práva svých spoluobčanů a poskytl médiím informace o porušování lidských práv ve své zemi.

Evropský parlament požaduje, aby byl propuštěn na svobodu a aby bylo porušování lidských práv v Zimbabwe prošetřeno a samozřejmě ukončeno. Tento případ je přímo do očí bijící a obzvláště nepříjemný, protože se týká utrpení člověka, který sám brání lidská práva jiných lidí.

  Véronique De Keyser, autorka. – (FR) Paní předsedající, v pozadí případu Faraie Maguwua je celá problematika těžby diamantů.

Zimbabwe se dobrovolně zapojilo do Kimberleyského procesu, jenž umožňuje účastnickým státům prodávat diamanty na mezinárodním trhu jen pod tou podmínkou, že zisky z tohoto obchodu nefinancují ozbrojený konflikt. Na schůzi Kimberleyského procesu, která se konala v Tel Avivu ve dnech od 20. do 21. června, se však účastníci nebyli schopni shodnout na otázce, zda by do Kimberleyského procesu neměla být začleněna také lidská práva. Několik mezinárodních nevládních organizací odsoudilo porušování lidských práv v zimbabwských diamantových dolech, jehož se dopouštějí bezpečnostní služby. Farai Maguwu, ředitel Střediska pro výzkum a rozvoj v Manicalandu, organizace zabývající se lidskými právy, byl jedním z jejich informátorů. Právě kvůli údajnému porušení ustanovení o státní bezpečnosti byl Maguwu 3. června zatčen a od té doby je vězněn ve velice špatných podmínkách. Toto je prostě nepřípustné.

Tímto usnesením požadujeme jeho okamžité propuštění na svobodu, demilitarizaci těžby, začlenění ustanovení o lidských právech do Kimberleyského procesu a přerozdělení diamantového bohatství lidem, například přes nezávislý účelový fond.

Vyzýváme také Komisi a Radu k obzvláště veliké obezřetnosti v záležitostech týkajících se řádné správy a demokracie v Zimbabwe a v dialogu mezi námi a touto zemí, v němž zatím nedošlo k dostatečnému pokroku.

  Judith Sargentini, autorka. − (NL) Paní předsedající, zabýváme se zde dvěma problémy, nebo přesněji jednou osobou a jedním problémem. Zaprvé jednáme o Faraiovi Maguwuovi, člověku a obránci lidských práv, který byl v Zimbabwe zatčen a ve vězení poté vystavován špatnému zacházení. Zadruhé se zabýváme podivnou úlohou, kterou v této věci sehrál pozorovatel Kimberleyského procesu. Přestože tento pozorovatel má za úkol dohlížet na situaci v Zimbabwe, navázal kontakt se zimbabwskou vládou a využil informací získaných od pana Maguwua, kvůli čemuž se pan Maguwu ocitl v nepříjemném postavení. Nakonec se tedy musíme zabývat i samotným Kimberleyským procesem.

Ve své předchozí pozici lobbistky za organizace pro rozvoj jsem se účastnila jednání o zavedení tohoto systému. Ukázalo se, že se jedná o velice účinný systém. Zcela zastavil nebo alespoň snížil tok peněz, které pocházely z obchodu s diamanty a byly využívány na podporu konfliktů v Kongu, Angole, Sieře Leone a Libérii. Nyní ale se vystavujeme riziku, že bude Kimberleyský proces zneužit k uzákonění porušování lidských práv samotnými režimy. Na ty se toto usnesení nevztahuje, a proto požadujeme změnu. Toto usnesení vysílá zprávu, že se jedná pouze o konfliktní diamanty, nebo také krvavé diamanty. Diamanty se těží opravdu v děsivých podmínkách. Tato změna by byla ohromným krokem vpřed, protože by nám to umožnilo odsoudit nejen situaci v Zimbabwe, ale také porušování lidských práv, jehož se už dlouhá léta dopouští angolský režim na Lundech. V tomto ohledu jsme ale byli zatím neúspěšní, protože v Kimberleyském procesu spolupracují státy, které nepohlížejí příliš vlídně na to, že by jim ostatní země zasahovaly do jejich vnitrostátních záležitostí. Tento podnět Evropského parlamentu by ale mohl být prvním v sérii podnětů, které tuto situaci změní.

  Alain Cadec, autor. − (FR) Paní předsedající, nejdříve zmíním, že v porovnání s dnešním ránem je v této sněmovně konečně trochu míru a klidu!

Dámy a pánové, podpořil jsem usnesení o situaci v oblasti lidských práv v Zimbabwe, zejména o případu Faraie Maguwua, protože náš Parlament se nemůže stavět zády k porušování lidských práv a základních svobod, k němuž v Zimbabwe dochází už po několik desetiletí.

Farai Maguwu, ředitel Střediska pro výzkum a rozvoj, byl zatčen úřady své země poté, co odsoudil porušování lidských práv na diamantových polích. Tím ale pouze využil svého práva na svobodu projevu a celkově práva na hledání informací o lidských právech a základních svobodách. Parlament požaduje, aby byl propuštěn na svobodu a aby Zimbabwe respektovalo politická práva a základní svobody, aby se občanská společnost mohla beze strachu projevovat.

Zimbabwe musí dále svědomitě dodržovat závazky ohledně produkce diamantů v rámci Kimberleyského procesu, aby tak uniklo ze začarovaného kruhu finanční podpory ozbrojeného konfliktu.

  Marie-Christine Vergiat, autorka. − (FR) Paní předsedající, v jednacím sále je ticho, možná až příliš, a já osobně lituji, že se o tuto problematiku nezajímá více z nás. Řekneme-li, že je situace v Zimbabwe tragická, je to bohužel slabé slovo. Je tragická z hlediska hospodářství, společnosti a hlavně demokracie, právního státu a respektování lidských práv. Poslední volby se odehrávaly v atmosféře strachu. Uvěznění Faraie Maguwua, ředitele Střediska pro výzkum a rozvoj, po rozhovoru s panem Chikanem, pozorovatelem Kimberleyského procesu, je bohužel jen další epizodou v dlouhé historii porušování lidských práv v této zemi.

Obzvláště hrůzné jsou podmínky při těžbě na diamantových polích v Marange: nucená práce, mučení, pašování, dokonce i vraždy – to vše pod vojenskou kontrolou a ku prospěchu přátel pana Mugabeho. Tyto podmínky byly opětovně odsuzovány nevládními organizacemi, včetně organizace pana Mugabeho. Právě proto je tolik překvapivé, že pan Chikane předložil pozitivní zprávu, v níž došel k závěru, že těžba v této lokalitě vyhovuje požadavkům stanoveným Kimberleyským procesem. Na schůzi uspořádané v Tel Avivu mezi zasedáními se nepodařilo dosáhnout v návaznosti na tuto zprávu nějakého rozhodnutí. Paní komisařko, můžete nám potvrdit, že se Evropská unie skutečně postavila proti obnovení legálního vývozu diamantů ze Zimbabwe, přestože nebylo dosaženo všeobecné shody mezi členskými státy, a učiní tak i na konferenci v Petrohradu, že bude bojovat za začlenění respektování lidských práv do Kimberleyského procesu a že udělá vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že členské státy přijmou nezbytná opatření a zabrání tak dovozu diamantů ze Zimbabwe, dokud tam budou obvyklé takovéto poměry? Můžete nám pomoci pochopit, proč se pan Chikane rozhodl dát této zemi zelenou, přestože se zdá, že agenti tajných služeb zabavili některé poznámky v jeho dokumentaci?

Evropská unie je hlavním přispěvatelem humanitární pomoci Zimbabwe. Proto musí být její postoj k této problematice příkladný. Musí si zachovat své stanovisko. Můžete nám sdělit, jaké bude stanovisko Evropské unie v Petrohradu?

  Geoffrey Van Orden, autor. − Paní předsedající, od svého zvolení v roce 1999 jsem se ze všech sil snažil posílit opozici tohoto Parlamentu vůči rozsáhlému seznamu příkoří, kterých se dopustil na zimbabwském lidu Mugabe a jeho stoupenci. Musím podotknout, že v tomto směru se všichni shodneme.

Dnes jednáme o soustavném zneužívání dělníků na diamantových polích Zimbabwe, jehož se dopouští vládní bezpečnostní síly. Zimbabwe je řádným členem Kimberleyského procesu, což je neformální orgán řídící světový obchod se surovými diamanty, který dosud nepodnikl téměř žádné kroky, aby tomuto zneužívání zamezil. Tímto vyzývám Kimberleyský proces, aby zvážil opatření proti Zimbabwe za neplnění závazků, a připojuji se k odsouzení nedávného uvěznění Faraie Maguwua, muže svědomí, který se odvážil odhalit násilí páchané zimbabwskými bezpečnostními silami v Chiadzwě.

Zimbabwská vláda musí okamžitě propustit pana Maguwua i ostatní politické vězně na svobodu a měli bychom si připomenout, že právo na svobodu slova bylo jedním z hlavních závazků odsouhlasených všemi stranami v loňské všeobecné politické dohodě. V současné době pokrývá mezinárodní pomoc základní zdravotní péči a potravinové potřeby velké části zimbabwské populace. Zimbabwská vláda by měla využít zřejmě velmi značných zisků z těžby diamantů a vytvořit diamantový svěřenecký fond na rozvoj hospodářství a financování zdravotnictví, školství a sociálního zabezpečení, o něž se v současné době starají mezinárodní dárci.

Zimbabwe musí bohužel urazit ještě dlouhou cestu, než budeme moci říct, že jeho lid žije ve svobodě a demokracii a v souladu s všeobecně uznávaným právním státem. Nadchází čas dramatické změny a EU a země jižní Afriky by měly vyvíjet větší tlak, aby byla v Zimbabwe nastolena řádná správa.

  Michael Gahler, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, skutečnost, že byl Farai Maguwu uvězněn kvůli zveřejnění informací o podmínkách na diamantových polích v Marange, ukazuje, kdo má opravdovou moc, kde se dodnes nacházejí praví nositelé moci v Zimbabwe a že vláda národní jednoty, tato vynucená koaliční vláda, kontroluje ve skutečnosti pouze starou část, čili oblast, kde žijí ti, kdo mají Mugabeho podporu.

Proto si myslím, že je důležité, abychom nadále odsuzovali tyto podmínky a jakožto Evropská unie stále vedli černou listinu těch, kteří nadále utlačují lid Zimbabwe.

Jsou to totiž ti, kdo uvěznili Faraie Maguwua, kteří současně vydělávají na těžbě diamantů a přivlastňují si zisk z prodeje a nedělí se o něj s ostatními lidmi prostřednictvím státního rozpočtu. Proto doufám, že tuto situaci drtivou většinou odsoudíme a že EU i Jižní Afrika konečně vyzvou k ukončení těchto poměrů.

  Michael Cashman, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, poměry v Zimbabwe se zlepšily, ale bohužel ne dostatečně. Byli jsme svědky tvrdého zásahu proti Maguwuovi a dalším obráncům lidských práv, a také zatýkání a uvěznění lesbiček, gayů a bisexuálů, kteří se zabývali poradenstvím o HIV a jeho prevencí.

Pokud povstanu a promluvím jako Angličan, nebudou si toho všímat. Ignorují nás, protože jsme Evropané. Ale chtěl bych africkým zemím sdělit něco, co je nasnadě: vy víte, že to, co se děje v Zimbabwe, je špatné. Pokud s tím společně něco neuděláte, ztratíte veškerou morální autoritu na kontinentu i ve světě. Mluvíme zde o tom, že jsou Afrika a její budoucnost ve vašich rukou. Afrika, která jen stojí a přihlíží, zatímco jsou lidé zatýkáni za to, že se pokoušejí upozorňovat na porušování lidských práv a hájit obyčejné muže a ženy, je spoluviníkem tohoto bezpráví.

  Paweł Robert Kowal, jménem skupiny ECR. – (PL) Paní předsedající, stále hledáme účinné metody, jak ovlivnit země, jež nejsou členy Evropské unie. Jak je ovlivnit, aby změnily svou politiku a zavázaly se dodržovat lidská práva. Tyto metody by neměly mít žádný dopad na obyvatelstvo těchto zemí nebo humanitární pomoc. Naopak je nutné najít inteligentní způsob, jak vyvíjet tlak na režim prezidenta Mugabeho, aby se podobné situace, jako je případ Faraie Maguwua, už nikdy neopakovaly.

Problematika ochrany lidských práv se dotýká naší základní důvěryhodnosti. Zde musíme říct jasně ano, nebo ne. Lidská práva jsou buďto dodržována, nebo nejsou. Nesmíme se spokojit jen s malými pokroky. Mám dojem, že v některých projevech bylo znát určitou spokojenost s malými pokroky. Jasně jsme řekli, že vláda prezidenta Mugabeho nemá žádnou legitimitu a její činy jsou odsouzeníhodné – to bychom měli prohlásit co nejotevřeněji a nejzřetelněji.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Chtěl bych se také připojit k těm, kdo zde vyzývají k okamžitému propuštění Faraie Maguwua na svobodu. Musíme odsoudit podmínky, jimž je ve vězení vystaven, a porušení jeho základních lidských práv během soudního řízení.

Jak víte, organizace občanské společnosti hrají zásadní úlohu, nejen při zajišťování úspěchu Kimberleyského procesu, ale také při celkové ochraně demokracie v Zimbabwe.

Tato země ale nemůže postupovat na cestě k demokracii, dokud budou aktivisté za lidská práva umlčováni, zatímco na porušování práv upozorňují i mezinárodní sdělovací prostředky.

Chtěl bych také zdůraznit, že je povinností zimbabwských úřadů nezaujatě vyšetřit porušování lidských práv, k němuž dochází na diamantových polích, a poslat viníky před soud. Klíčovým slovem je zde transparentnost. Zimbabwští občané mají právo na informace, což znamená, že úřady musí dodržovat závazky, které Zimbabwe přijalo, když se dobrovolně stalo členem Kimberleyského procesu.

  Ana Gomes (S&D). – (PT) Případ Faraie Maguwua dokládá krutý útlak v Zimbabwe a také potřebu rozšíření pole působnosti Kimberleyského procesu. Diamanty by měly být certifikovány jen v tom případě, že nejsou ve vztahu jak k válečným zločinům, tak i porušování lidských práv, včetně porušování páchaného vykořisťovatelskými zeměmi a podniky.

Využívání diamantů sehraje svou roli při boji proti chudobě a při dosahování rozvojových cílů tisíciletí. Podle Global Witness vyvezla Afrika v roce 2008 ropu a nerosty v hodnotě 393 miliard USD, což odpovídá devítinásobku celkové hodnoty obdržené mezinárodní pomoci. Spravedlivé využívání přírodních zdrojů pro dobro místních obyvatel může být klíčovým prvkem pro posílení právního státu, prosazení sociální odpovědnosti podniků a z toho vyplývající zaručení lidských práv.

Jak už několik poslanců podotklo, je tomto ohledu nezbytné, aby Evropská unie přijala mechanismy pro boj s korupcí při využívání nerostů, zejména pomocí online petice na stránce www.stopcorruption.eu. Chtěla bych všechny vyzvat, aby tuto petici podepsali.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, velice mě těší, že se dnes dostal na pořad jednání případ Faraie Maguwua, protože se jedná pouze o špičku ledovce, a jak říká pěkné rčení: ryba páchne od hlavy. Robert Mugabe, kdysi politicky schopný bojovník za práva černošského obyvatelstva, je dnes ve své zemi brutálním diktátorem zodpovědným za kolaps hospodářství, hladomory a politický teror.

Jeho pozemková reforma začala chaoticky a nakonec vyústila ve vyvlastnění bílých farmářů, země leží ladem a 94 % obyvatelstva je nezaměstnaných. Nakonec je nutno říct, že každý, kdo v dnešní době zatkne aktivisty, jako je pan Maguwu, vyhrožuje jim uvězněním a mučením a ohrožuje jejich rodiny, nesplňuje ani ty podmínky, jež je třeba splnit v rámci Kimberleyského procesu.

Souhlasím s předchozím řečníkem, že musíme do Kimberleyského procesu začlenit ochranu lidských práv. Místo abychom kladli požadavky a jen si stěžovali, měli bychom jednat zásadově, podporovat ostatní státy a uvalit sankce na Zimbabwe a vyvíjet tak na něj tlak, případně ho dokonce i vyloučit z Kimberleyského procesu.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Paní předsedající, všichni víme, že diamanty mohou být požehnáním, ale také prokletím. Přejeme si blahobyt Zimbabwe i jeho obyvatel a doufáme, že díky změnám v Zimbabwe jednou dojde k jeho úplné a konstruktivní přeměně. Dnes ale budeme mluvit o někom, pro koho mohou být diamanty prokletím. Farai Maguwu byl zatčen za zveřejňování informací poškozujících stát. Ve skutečnosti se stává často, že úřady některých zemí nechápou, že jejich dobrá pověst není poškozována těmi, kdo upozorňují na porušování lidských práv a zveřejňují o nich informace, ale těmi, kdo lidská práva porušují. Proto je ve vlastním zájmu Zimbabwe, aby Faraie Maguwua propustilo na svobodu, a já doufám, že zimbabwské úřady uposlechnou naší výzvy.

Známe konstruktivní příklady využívání diamantů pro správný rozvoj. Takovým příkladem je třeba Botswana. Proto je naše výzva, aby byly zisky z obchodu s diamanty použity na zdravotní péči, vzdělání a sociální zabezpečení, oprávněná a proveditelná.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Dnes projednáváme případ týkající se zatčení a uvěznění Faraie Maguwua, k němuž došlo více než před měsícem. Tento případ je projevem nedostatečného pokroku v oblasti dodržování lidských práv v Zimbabwe. Upozorňuje také na vážnou situaci na diamantových polích na východě země, kde jsou proti armádě často vznášena obvinění z páchání zločinů, násilného jednání a hrubého zacházení.

Za posledních 30 let Mugabeho režim přivedl Zimbabwe k bankrotu a způsobil humanitární katastrofu. Krvavé diamanty jsou důkazem cynismu vládnoucích kruhů, které postrádají zábrany a respekt ke svým vlastním občanům.

Zimbabwe porušuje prodejní normy stanovené Kimberleyským systémem certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Věřím, že je povinností Evropské unie nabídnout aktivnější podporu této organizaci, aby byl posílen morální aspekt obchodu s diamanty a zamezilo se nelegálnímu obchodu s diamanty, jenž financuje konflikty a ozbrojené skupiny a pochází z barbarského vykořisťování.

Požadujeme okamžité propuštění Faraie Maguwua na svobodu a vyzýváme evropskou diplomacii, aby zvážila uvalení tvrdých sankcí na režim v Harare, aby bylo stíhání aktivistů za lidská práva a krvavé otroctví na diamantových polích ukončeno.

  Tunne Kelam (PPE). - Paní předsedající, uběhlo téměř pět týdnů od doby, kdy byl Farai Maguwu zatčen zimbabwskými úřady. Od té doby je držen ve vězení v neznámých podmínkách, připraven o svá osobní práva.

Těší mě, že se tento Parlament dokázal shodnout na otázce jeho okamžitého propuštění na svobodu, ale obávám se, že jeho uvěznění by mohlo ohrozit výsledky schůze v Tel Avivu a Kimberleyský proces.

Jak už se zmínil náš kolega pan Van Orden, jsou dělníci v diamantových dolech soustavně vystaveni hrubému zacházení, a situace v Zimbabwe je velice typická – vysoké zisky z vývozu nerostů se nijak neodráží na životních podmínkách obyvatelstva, jež nadále zůstává v chudobě a nemoci. Souhlasím také s tím, že africké státy by měly hrát s ohledem na zlepšování podmínek v Zimbabwe důležitou roli. Podporuji dialog mezi Zimbabwe a Evropskou komisí pod podmínkou, že bude pan Maguwu propuštěn na svobodu a zimbabwské úřady budou dodržovat závazky Kimberleyského procesu.

  Charles Tannock (ECR). - Paní předsedající, během 30 let, které uplynuly od Mugabeho nástupu k moci, se Zimbabwe změnilo z živitele jižní Afriky na chudého příbuzného. V posledních deseti letech se vývoj Zimbabwe vyznačoval systematickým a úmyslným ožebračováním většiny z 12 miliónů obyvatel Zimbabwe. Někteří Mugabeho příznivci, zejména armádní velitelé, oproti tomu nesmírně zbohatli, protože ovládli vyvlastněnou zemědělskou půdu a nerostné zdroje.

Farai Maguwu se statečně snažil odhalit zabíjení bez soudního rozsudku a porušování lidských práv ze strany armády, která má pod kontrolou mnoho zimbabwských diamantových dolů. Bohatství z těchto dolů je potom samozřejmě použito na podporu Mugabeho stoupenců. Proto by mělo být zamítnuto opětovné přijetí Zimbabwe do Kimberleyského procesu. EU by se dále měla pokusit zpřísnit a rozšířit sankce proti těm, kteří se v Zimbabwe obohacují z obchodu s takzvanými krvavými diamanty. Farai Maguwu, jenž uplatňoval své právo na svobodu projevu, by měl samozřejmě být okamžitě propuštěn z vězení.

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE). – (PL) Paní předsedající, rozhodnutí z roku 2000, které bylo přijato vládami zainteresovaných států a mezinárodním diamantovým průmyslem v roce 2003 v Kimberley, bylo motivováno úctyhodným úmyslem ukončit obchod s krvavými diamanty. Bylo dosaženo dohody ohledně povstaleckých hnutí, které využívaly peníze získané z prodeje diamantů k financování nezákonných válečných konfliktů, jejichž cílem je svržení zákonně zvolených státních orgánů. Hnutí tohoto typu jsou příčinou vnitřní destabilizace a konfliktů, jež v současné době probíhají v mnoha afrických zemích.

Proto jsme znepokojení zprávami o porušování lidských práv a úmrtí mnoha civilistů poté, co armáda a policie získaly kontrolu nad diamantovým dolem v Marange. Vyzýváme zimbabwskou vládu, aby v souladu s usneseními Kimberleyského procesu použila všechna nezbytná opatření a obnovila normální provoz dolu. Dále odsuzujeme nezákonná zatčení, ke kterým v zemi dochází, a požadujeme propuštění Faraie Maguwua na svobodu.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Kimberleyský proces je iniciativa vytvořená zástupci vlád, diamantovým průmyslem a občanskou společností za tím účelem, aby se konečně zastavil mezinárodní obchod s takzvanými krvavými diamanty.

Už v roce 2008 byly na diamantových polích v Marange zjištěny známky závažného porušování pravidel Kimberleyského procesu. Farai Maguwu je jedním ze statečných obránců lidských práv, kteří ve své zemi zaznamenávají případy nucené práce, mučení a násilí. Zimbabwská vláda se dobrovolně zapojila do Kimberleyského procesu a my musíme trvat na tom, aby plnila povinnosti, které z toho vyplývají.

  Kristalina Georgieva, členka Komise. − Paní předsedající, jsem velice vděčná za tuto dnešní rozpravu ve sněmovně.

Schůze Kimberleyského procesu, která se konala mezi zasedáními v Tel Avivu od 21. do 24. června, byla těžce poznamenaná zatčením pana Faraie Maguwua. Komise sdílí obavy Evropského parlamentu a trvá na tom, aby bylo panu Maguwuovi plně přiznáno jeho zákonné právo na obhajobu. Delegace EU jeho situaci bedlivě sleduje. Je v kontaktu s právníky pana Maguwua, což odpovídá naší místní strategii podporovat obránce lidských práv a posilovat jejich ochranu.

Také jsme vyzvali Zimbabwe, aby znovu potvrdilo svůj závazek vůči úloze občanské společnosti v Kimberleyském procesu. Přestože se mandát Kimberleyského procesu zaměřuje na zamezení obchodu s konfliktními diamanty, je jasné, že tento proces nemůže probíhat ve vakuu a opomíjet otázku lidských práv. Toto zde bylo dnes velice jasně vyjádřeno, tím spíš, pokud uznáme, že princip dodržování lidských práv tvoří samotný základ cíle Kimberleyského procesu.

Co se týče samotné schůze v Tel Avivu, EU podpořila pokračující provádění rozhodnutí z jednání ve Swakopmundu a společný harmonogram uvedení těžební spolupráce v Marange do souladu s pravidly Kimberleyského procesu, včetně použití takzvaného kontrolovaného vývozního mechanismu. Věříme, že větší zapojení Zimbabwe do Kimberleyského procesu je nejlepší volbou, nejen k zajištění technického souladu těžební oblasti Marange s Kimberleyským procesem, ale také k posílení správy tohoto klíčového hospodářského odvětví a konečně i ke zlepšení situace v oblasti lidských práv v Marange.

Právě proto vyzývá EU Zimbabwe, aby si udrželo pevný závazek vůči Kimberleyskému procesu a společnému harmonogramu a marangské diamanty tak mohly v budoucnu přispět k hospodářskému rozvoji Zimbabwe. Naším cílem je, aby účastníci Kimberleyského procesu a Zimbabwe zvýšili své úsilí a dosáhli všeobecné shody ohledně tohoto složitého problému v duchu dialogu a spolupráce, jenž tomuto procesu vždy vévodil.

Závěrem – je důležité, že je Parlament informován o tom, že baronka Ashtonová, vysoká představitelka a místopředsedkyně, na zasedání zimbabwských ministrů zastupujících vládu národní jednoty dne 2. července připomněla, že pro dosažení normalizace vztahů s EU je klíčové zavést všeobecnou politickou dohodu, jež se bude zabývat lidskými právy, právním státem a demokratickými principy.

Jak už bylo řečeno, přisuzujeme velký význam tomu, aby Zimbabwe respektovalo právní stát a lidská práva. Tato otázka se projednávala při různých příležitostech a na různých fórech. Komise ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti financuje širokou škálu činností v Zimbabwe a bude tak činit i nadále. Budeme se neustále snažit najít a podporovat způsoby, jak vytvořit a udržet otevřené prostředí, v němž jsou lidská práva a svobody plně respektovány.

S ohledem na stanovisko Komise vůči obchodu s diamanty ze Zimbabwe jsme požádali o provedení auditu stávající diamantové zásoby předtím, než budeme dále pokračovat v jednáních o částečné obnově vývozu. EU je pozvána na neveřejné zasedání významných zainteresovaných stran, jež svolalo předsednictví Kimberleyského procesu a které proběhne při příležitosti zasedání Světové rady pro diamanty dne 14. července v Petrohradu, kde budeme o této otázce dále jednat.

  Předsedající . − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat za okamžik.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – Připojuji se k výzvám k propuštění Faraie Maguwua na svobodu. Byl zatčen, protože poskytoval informace Kimberleyskému procesu. Dobrovolně se vydal do rukou policie poté, co byli příslušníci jeho rodiny zbiti, zatčeni a uvězněni a zaměstnanci jeho organizace byli nuceni se skrývat. Svévolné zadržení pana Maguwua je pokusem zimbabwské vlády o zastrašení obránců lidských práv a svobodných občanů této země, aby jim tak zabránila ve zveřejnění skutečných poměrů v Marange. Farai Maguwu musí být okamžitě propuštěn z vězení. Vláda by měla jeho organizaci vrátit všechny zabavené počítače, záznamy a materiály, přestat pronásledovat zaměstnance této organizace a zahájit nezávislé vyšetřování okolností vedoucích k zatčení a uvěznění pana Maguwua. Komise a Rada musí tento požadavek bezodkladně projednat a prosazovat ho bez jakýchkoliv ústupků.

(1) Viz zápis.

11.2. Venezuela, zejména případ Maríi Lourdes Afiuniové

  Předsedající. - Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích usnesení týkajícího se Venezuely, zejména případu Marie Lourdes Afiuniové⁽¹⁾.

  Santiago Fisas Ayxela, autor. - (ES) Paní předsedající, v souladu s venezuelským právem a s názorem pracovní skupiny Organizace spojených národů pro nezákonné zadržování udělila soudkyně Afiuniová podmínečné propuštění Eligiu Cedeñovi. Vedlo to k jejímu uvěznění ve věznici s nejvyšším stupněm bezpečnostních opatření, v podmínkách ohrožujících její život. President Chávez požádal veřejně žalobce, aby usiloval o co nejvyšší trest, a Národní shromáždění, aby schválilo retroaktivně působící zákon zvyšující její trest.

Amnesty International a vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřili nad tímto postupem velké znepokojení.

Dámy a pánové, toto není ojedinělý případ. Právě naopak, tento případ je příkladem autokratického a autoritářského směřování režimu, který současně s pořádáním zdánlivě demokratických voleb zavírá opoziční média, nařizuje konfiskace a zatýkání politických oponentů, čímž ukazuje naprostou neúctu k lidským právům a právnímu státu.

Proto jsme požádali o okamžité propuštění soudkyně Afiuniové.

  Renate Weber, autorka. - Paní předsedající, opět v tomto Parlamentu probíráme situaci ve Venezuele – ne proto, že bychom chtěli, ale proto, že musíme.

Od našeho posledního usnesení se situace nezlepšila; právě naopak. Samotná myšlenka právního státu mizí pod velkým tlakem vyvíjeným na soudce a soudnictví; je tak ovlivňován výkon celé řady lidských práv – od svobody projevu, především pak tisku, až po soukromé vlastnictví.

Článek 26 venezuelské ústavy velmi jasně stanovuje, že soudnictví je nezávislé a prezident je garantem této nezávislosti. Prezident Hugo Chávez však stále více prostřednictvím svých projevů přikazuje žalobcům a soudcům, jak mají jednat a rozhodovat.

Již několik soudců se stalo obětmi takového prezidentského chování. Někteří byli zbaveni funkce, další pak opustili zemi. Případ soudkyně Marie Lourdes Afiuniové je pouze tím posledním a nejvíce význačným v tom smyslu, že soudkyně byla uvězněna a obviněna pro rozhodnutí, které učinila. Jak by mohli soudci projednávající její případ jednat nezávisle, když prezident jejich země, místo aby čekal na soudní proces a zhodnocení důkazů soudy, veřejně označuje soudkyni Afiuniovou za banditku a žádá o nejvyšší možný trest?

Maria Lourdes Afiuniová strávila posledních sedm měsíců na místě, kde je ohrožena nejen její tělesná integrita, ale také samotný život. Nachází se ve vězení s více než dvaceti spoluvězeňkyněmi, které v průběhu let odsoudila za velmi závažné trestné činy. Není zde pochyb o tom, že tento postup byl zvolen proto, aby byla ponížena a aby jí byl nahnán strach.

Vzhledem k tomu, že od venezuelských soudů neočekávám mnoho, vyzývám prezidenta Cháveze, aby umožnil její propuštění.

autorka. - (ES) Presidente Chávezi, soudkyně Afiuniová musí být okamžitě propuštěna. Bez zbytečných prodlev se musí uskutečnit spravedlivý proces se všemi zárukami nezbytnými pro to, aby se mohla bránit proti obviněním vzneseným obžalobou. Jednal byste tak spravedlivě vůči soudkyni Afiuniové a zároveň byste učinil významné dobročinné gesto.

  Véronique De Keyser, autorka. - (FR) Paní předsedající, jedná se v případě venezuelské soudkyně Marie Lourdes Afiuniové o boj s korupcí, což je ta oficiální verze, nebo o perzekuci politické oponentky, což je verze New York Times prezentovaná jejich dopisovatelem, Simonem Romerem?

Jistě si tato otázka zaslouží být položena, neboť obě možnosti jsou běžné v režimech sledujících tvrdou linii. Moje skupina se nicméně rozhodla stáhnout svůj podpis z kompromisního návrhu a je připravena předložit své vlastní usnesení. Vážení kolegové, myslím, že jste ve svém návrhu zašli příliš daleko a na rozdíl od vás nechci využít tohoto případu, který musí být podle mého názoru vyjasněn, ke kritice celého venezuelského režimu.

O co se zde jedná? Soudkyně Afiuniová zprostila ve zvláštním řízení obžaloby bankéře obžalovaného z krádeže 27 milionů USD státní agentuře na základě falešné dovozní smlouvy. Po tomto zproštění byla zadržena a uvězněna. Je pravdou, že podmínky v jakých je vězněna jsou naprosto příšerné, podobně jako ve všech venezuelských věznicích. Nevedeme zde však naléhavou rozpravu o věznicích. Nuže, to vše ještě nedělá ze soudkyně Afiuniové aktivistku za lidská práva – ona sama se na toto téma nikdy nevyjádřila.

Tak jako vy požaduji spravedlivý a rychlý proces se všemi zárukami obhajoby, pokračování boje proti korupci, která existuje uvnitř soudnictví, a striktní oddělení politiky a soudnictví. V tom všem s vámi souhlasím, ale nemohu s vámi souhlasit ve zbývajících bodech.

  Raül Romeva i Rueda, autor. - (ES) Paní předsedající, jsem stejného názoru jako paní De Keyserová. Když jsme byli před několika dny požádáni, abychom projednali tuto záležitost jako urgentní, uvedl jsem, že konkrétní případ soudkyně Afiuniové si zasluhuje pozornost. Možná ne ve formě mimořádného usnesení. Možná ve formě dopisu, který by jednotliví poslanci mohli podepsat a který by dával najevo naše znepokojení a vyjadřoval žádost, kterou vznášíme – nebo spíše kterou bychom měli vznášet a kterou teprve musíme vznést – žádost o naplňování právních záruk ve všech soudních řízeních, včetně případu soudkyně Afiuniové.

Toto bylo záměrem – a s tímto záměrem naše skupina také představila návrh usnesení, ve kterém přicházíme s několika body, které se shodují s několika vyjádřenými názory a které je, domnívám se, důležité připomenout.

V průběhu tohoto procesu jsme nicméně zjistili, že spíše než s usnesením týkajícím se konkrétního porušení lidských práv či s konkrétní situací, kterou soudkyně v této době prochází, máme co do činění s nepodloženým tvrzením z pohledu venezuelské opozice.

Ničí pozornosti neunikne, že budeme mít velmi brzy volby. Navíc ničí pozornosti neunikne, že toto usnesení bude ve Venezuele použito politicky – politicky!–

Naprosto postrádám náklonnost či politické sympatie k panu Chávezovi – naprosto. Nechci však také, aby byl Evropský parlament využit pro kampaň opozice, která se momentálně snaží použít jednotlivý případ k poškození věrohodnosti celé politiky, se kterou je možné souhlasit více či méně, ale která musí být vždy předmětem politické diskuse. Dnes však nevedeme tuto diskusi, kterou může být potřeba uskutečnit v jiném kontextu, ale ne dnes, ne zde, ne teď.

Usnesení o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu mají velmi specifický mandát a velmi specifický účel – a vy jste právě strávili spoustu času tím, že jste využili tohoto prostoru pro jiné věci, které nemají nic společného s individuálními a specifickými zprávami o porušování lidských práv. Zdá se mi, že, v zájmu lidských práv se nad tímto potřebuje zamyslet celý Parlament a všechny skupiny.

  Charles Tannock, autor. - Paní předsedající, zdá se, že čirá demagogie venezuelského prezidenta Hugo Cháveze nezná hranic. Zaměřil se nyní na nezávislost justice, která tvoří další překážku toho, aby převzal úplnou moc. Zatčení a uvěznění soudkyně Marie Lourdes Afiuniové-Morové představuje jeho nejtroufalejší a nejnestoudnější pokus umlčet opozici a podkopat dělbu moci a právní stát.

Jak může tato soudkyně doufat ve spravedlivý proces je nad mé chápání. Chávez ji již nazval banditkou, obvinil ji z braní úplatku a řekl, že by měla jít na 30 let do vězení. Řekl také, že Simón Bolívar by ji byl býval nechal zastřelit, což je nesmírně štvavý výrok v Chávezově stále více diktátorském režimu a, z mého pohledu, bezohledný popud k násilí.

Toto jednání však Chávezovi prochází, a to hlavně proto, že zůstává hysterickým kritikem Spojených států, a je proto oblíbený mezi mnohými na evropské levici a v tomto Parlamentu. Tento paradox i nadále podkopává společné snahy EU odkrýt znepokojivý vývoj směrem k totalitarismu ve Venezuele.

(Potlesk)

  Bernd Posselt (PPE). - (DE) (otázka na základě zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu položená panu Romevovi i Ruedovi) Paní předsedající, chtěl bych se zeptat pana Romevy, jestli ví, že jednací řád zmiňuje nejen lidská práva, ale že předmětem této debaty jsou také demokracie a právní stát. Mimo to, je mu známo, že pan Chávez představuje nebezpečí pro demokracii a právní stát?

  Raül Romeva i Rueda, autor. – (ES) Pane Posselte, jde o otázku priorit. Před dvěma měsíci jsme zde právě tuto otázku probírali v kontextu mimořádného usnesení o Venezuele. To, co zde konkrétně říkám je, že bychom si měli udělat jasno ohledně toho, co je důležité a jaké jsou priority. Pokud je třeba, abychom diskutovali o Venezuele ve Výboru pro zahraniční věci, budiž, ale neměli bychom využívat tohoto zasedání k věcem, které nemají nic společného se základními, specifickými a včasnými zprávami o porušování lidských práv.

  Joe Higgins, autor. - Paní předsedající, toto usnesení, které vzbuzuje zdání, že je o lidských právech ve Venezuele, ukazuje obrovské pokrytectví pravicových stran v tomto Parlamentu. Pravým záměrem zde není hájit lidská práva, ale ve skutečnosti jde o to, pokročit ve svržení vlády Hugo Cháveze ve Venezuele a podpořit pravicovou opozici hájící zájmy velkých podniků ve Venezuele; tato opozice stále kontroluje široké oblasti soukromých médií a průmyslu a velkých pozemků – a jejími členy jsou ti, kteří se před necelými deseti lety pokusili o otevřený převrat.

Chávezova vláda vykonala jistá pokroková opatření, která zlepšila životy těch nejvíce zbídačených částí společnosti, ale to také znamenalo, že se Chávez postavil neoliberálním ekonomickým politikám, které Evropská Unie a Spojené státy vnucují mnoha státům v Latinské Americe: politikám jako deregulace, liberalizace a privatizace jejich ekonomik, ze kterých mají prospěch v prvé řadě velké mezinárodní společnosti se sídlem v EU a ve Spojených státech. To je důvod, proč se setkáváme s touto pomlouvačnou kampaní.

Žádám, aby bylo zacházeno se soudkyní Afiuniovou a se všemi vězni ve Venezuele s důstojností a aby jim byl poskytnut co nejspravedlivější proces. Já a mí socialističtí kolegové ve Venezuele, například Socialismo Revolucionario, máme velké problémy s některými aspekty Chávezovy politiky: rostoucí tendence směrem k byrokratizaci a stalinské tendence snažící se zneužít a zdiskreditovat opozici pocházející z levice ve Venezuele a z dělnického hnutí. Chceme, aby hlavní zdroje ve Venezuele zůstaly ve veřejném vlastnictví, ale aby se tak dělo v rámci skutečného režimu kontroly a správy demokratických dělníků; takto bude položen základ dostatečného bohatství a služeb nezbytných k proměně životů většiny lidí ve Venezuele, bude učiněn konec strašným problémům jako je chudoba a kriminalita a všem budou též poskytována plná demokratická sociální a lidská práva.

  Bogusław Sonik, jménem skupiny PPE. – (PL) Paní předsedající, v tomto Parlamentu si často klademe otázku, před kterou jsme stavěni také v našich volebních obvodech: Jak účinná je vaše práce v oblasti ochrany lidských práv? Potěšil mne projev komunistického poslance, který řekl, že projevy v tomto Parlamentu mohou vyústit ve svržení režimu – a přál bych si, aby diktátorské režimy v Bělorusku, v Zimbabwe a všude, kde lidé pod jejich vládou trpí, padly na základě toho, co je řečeno v tomto Parlamentu.

Smutkem mne naplňuje také přístup paní De Keyserové a pana Romevy i Ruedy. Před dvěma měsíci jste řekli to samé – že toto není ani správné místo ani správný čas pro to, abychom mluvili o Venezuele. Toto však je ten čas a to místo a my bychom měli chránit tyto lidi bez ohledu na naše lišící se politické sympatie. Prezident Chávez a jím kontrolovaný aparát se neustále dopouštějí četných aktů politické perzekuce a obtěžování zástupců demokratické opozice. V tomto kontextu žádám o propuštění soudkyně Afiuniové a vyzývám vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby poslala – již končím – venezuelským orgánům petici vyjadřující obavy Evropské unie v souvislosti s porušováním lidských práv, demokratických principů a zásad právního státu.

  Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, jsem ráda, že Evropský parlament zařadil případ soudkyně Afiuniové na pořad svého jednání a že se vyjadřuje proti porušování lidských práv ve Venezuele.

A co více, naléhavě žádám venezuelskou vládu, aby respektovala venezuelský lid, stejně jako mezinárodní úmluvy týkající se lidských práv, a aby podnikla skutečné kroky k pravé demokracii, ve které jsou a budou respektována lidská práva a právní stát.

Případ soudkyně Afiuniové je smutnou připomínkou negativního přístupu Venezuely k lidským právům. Zadržení soudkyně Afiuniové je zásahem do jejích základních osobnostních práv a velmi závažným ohrožením nezávislosti soudní moci.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Paní předsedající, již před šesti měsíci jsme zde měli příležitost probírat pokračující rozpad demokracie ve Venezuele. Obzvláště viditelný a znepokojivý vývoj představuje vládní útok na tisk a svobodu internetu a rušení novin, rádiových kanálů, internetových stránek a televizních stanic. Pravděpodobně neznáme všechna fakta, ale stejně se musíme podívat na problémy a principy spojené s touto situací. V otevřeném pronásledování paní Afiuniové se prezident Chávez ujal role, ve které útočí na nezávislost justice, ačkoliv by měl být jejím ochráncem číslo jedna.

Dělba moci je základem demokracie a ústavního státu; svoboda médií je pak nezbytnou pro demokracii a respektování základních svobod. Svobodné veřejné vyjádření názoru a myšlenek je zárukou účasti v demokratickém procesu a umožňuje svobodné a regulérní volby a dobrou správu věcí veřejných. Doufám, že by zde nikdo netvrdil opak.

  Monica Luisa Macovei (PPE). - Paní předsedající, demokracie ve Venezuele je v ohrožení a já bych ráda připojila další případ, který souvisí s omezováním svobody projevu vládou a s tím, jak vláda kontroluje občanskou společnost.

Jednou ze současných situací s důsledky pro celý region je pokus Venezuely pozměnit návrh usnesení o účasti občanské společnosti v Organizaci amerických států v červnu 2010. Venezuela chtěla podřídit účast občanské společnosti vnitrostátnímu právu. Je zde již jeden nepříjemný precedent. Podobnou klauzuli v Prováděcí smlouvě k meziamerické úmluvě proti korupci používala Venezuela k tomu, aby zabránila nevládním organizacím informovat o korupci v této zemi.

Komise a Rada musí přesvědčivě a otevřeně podpořit občanskou společnost ve Venezuele a musí s velkým zájmem sledovat nadcházející parlamentní volby. Legitimita příštího parlamentu je v této době upadající demokracie klíčová. Nakonec bych se chtěla připojit k výzvě k propuštění dotyčné soudkyně.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Chtěla bych zopakovat, že ochrana lidských práv pro nás vždy byla a zůstává prioritou. Proto je pro nás přirozené zabývat se podmínkami, za nichž se taková soudní řízení uskutečňují, a vězněním.

Domnívám se, že musíme zajistit, aby bylo soudní řízení spravedlivé, transparentní a v souladu se základními normami právního státu. Obdobně si však nemyslím, že by pro nás bylo vhodné používat podobné případy, se kterými nejsme vždy dopodrobna seznámeni, jako záminky pro vnitřní politický boj.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Jsem rozhořčený ze způsobu, jakým prezident Chávez vládne ve Venezuele. Jeho styl levicového vládnutí totiž připomíná nejhorší komunistické vlády střední a východní Evropy v době před pádem berlínské zdi.

Maria Lourdes Afiuniová byla nespravedlivě uvězněna a její základní práva, jako je svoboda soudního rozhodování, byla porušena. Na tomto případě je vidět, že soudnictví není nezávislé a Venezuela a Chávez jsou výsměchem demokracie.

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Paní předsedající, není to poprvé, a bojím se, že to nebude ani naposledy, co mluvím o Venezuele a o porušování lidských práv, ke kterým dochází v této krásné zemi.

Ve svém minulém projevu jsem se zmiňoval o novinářích. Dnes hovořím o soudcích jako je soudkyně Afiuniová – a jako vždycky o obyčejných Venezuelcích, kteří, stejně jako tisíce tamějších kanárů, chtějí žít v míru a ve svobodě. Tito lidé touží po zabezpečení své země a svých záležitostí bez neustálé nejistoty toho, „co se stane zítra“.

Venezuela se pro mnohé stala útočištěm. Dnes je to, bohužel, země, kde jsou svoboda projevu a další svobody a práva pouhými vzpomínkami. Dnes zde mluvíme o lidských právech a o těch, kdo je porušují. Nechť jde odsud naše podpora soudkyni Afiuniové a všem, kteří ve Venezuele žijí, společně s naší nadějí, že se politické svobody opět stanou skutečností.

  Kristalina Georgieva, členka Komise. - Paní předsedající, EU velmi pečlivě sleduje situaci ve Venezuele. V této souvislosti bych chtěla poznamenat, že sdílíme zde vyjádřené znepokojení nad okolnostmi zatčení a věznění soudkyně Marie Lourdes Afiuniové a nad následnými vyjádřeními venezuelských orgánů ohledně jejího zatčení.

Je důležité poukázat na to, že zvláštní zpravodaj OSN pro nezávislost soudců a právníků a pracovní skupina OSN pro nezákonné zadržování kvalifikovali zatčení soudkyně Marie Lourdes Afiuniové jako hluboce znepokojující ránu pro soudcovskou nezávislost. Odborníci OSN pokračovali uvedením, že odvetná opatření za výkon ústavně zaručených funkcí a vytváření atmosféry strachu uvnitř soudnictví a právnických profesí nesledovaly žádný jiný cíl než podkopání právního státu a bránění spravedlnosti; vyjádřili se tedy pro nutnost okamžitého a bezpodmínečného propuštění soudkyně Afiuniové. Mezikontinentální americká komise pro lidská práva vydala ochranné opatření ve prospěch soudkyně Marie Lourdes Afiuniové; zdůraznila odpovědnost za ochranu jejího života a fyzické integrity a také za její přesun na bezpečné místo. Ačkoliv venezuelské orgány uvedly, že je držena odděleně od běžných vězňů, jak již bylo zmíněno, stále je za mřížemi Národního institutu ženské orientace, mezi jehož vězeňkyněmi mohou být lidé, které odsoudila.

V kontextu našeho dialogu s venezuelskými orgány jsme vždy kladli důraz na důležitost naprostého dodržování mezinárodních povinností a závazků týkajících se lidských práv, včetně svobody projevu, respektování právního státu a především neporušování soudcovské nezávislosti. Tato témata byla neústupně vznášena v rámci našeho dialogu s venezuelskými orgány, a ačkoli tyto orgány prohlašovaly, že uvěznění soudkyně Afiuniové je v souladu s venezuelským právem, na základě posouzení OSN a Mezikontinentální americké komise pro lidská práva a na základě našeho vlastního úsudku jsme cítili, že jde o věc, která nás hluboce znepokojuje.

Se znepokojením sledujeme znovu se objevující sklon k politické polarizaci v této zemi. Zářijové parlamentní volby jsou obecně považovány za milník pro budoucnost této země; nyní je tedy vhodný čas pro to, aby EU vyzdvihla důležitost konání těchto voleb v poklidném, transparentním a demokratickém prostředí. Chtěla bych využít této příležitosti a zdůraznit, že EU povzbuzuje všechny účastníky, aby se zapojili do volebního procesu v duchu tolerance, občanskosti a úctě k pluralitě názorů.

Budeme nadále pečlivě sledovat vývoj ve Venezuele v kontextu a na základě našeho závazku podporovat a posilovat demokracii a šířit lidská práva a základní svobody všude na světě, včetně Venezuely.

(Potlesk)

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat za okamžik.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Případ Marie Lourdes Afiuniové je naprosto šokujícím pro každého zastánce demokratických hodnot. Poukazuje na to, že právní stát je ve Venezuele pouze bezobsažným pojmem. Od té doby, co k moci nastoupil Hugo Chávez, vzrostla politizace soudnictví. Justiční orgány si obvykle nedovolí mluvit proti vládě. Když k tomu dojde, má to drastické důsledky. Je nepřijatelné, aby byla takovým odvetným opatřením vystavena soudkyně, která pouze dělá svou práci spočívající v zaručování základních práv občanů. Venezuelská vláda musí urychleně propustit soudkyni Afiuniovou a zastavit útoky na nezávislost justice.

Zároveň musíme zasadit tento případ do kontextu zářijových parlamentních voleb. Kriminalizace činů vládních kritiků musí být ukončena stejně jako snahy o omezení svobody projevu a tisku. Sklon Chávezova režimu k autoritářství je znepokojivý a podle mého názoru bychom se to neměli bát říkat.

(1) Viz zápis.

11.3. Severní Korea

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o sedmi návrzích usnesení o Severní Koreji⁽¹⁾.

  Bastiaan Belder, autor. − (NL) Paní předsedající, represe jakékoli potenciální kritiky zavedeného pořádku v Severní Koreji je tak silná, že na veřejnost neproniknou žádné informace o jednotlivých disidentech či aktivistech. To je jako břitva ostrý závěr otevřeného dopisu ze dne 14. června, který byl ministrům zahraničních věcí Evropské unie adresován pěti organizacemi zabývajícími se lidskými právy. Je rovněž měřítkem toho, jak vážná je situace v Kim Čong-ilově vyhladovělém impériu. Nemáme k dispozici žádná jména disidentů či aktivistů na území Severní Koreje. Tyto informace k nám musí proniknout. Tamější situace je se situací v bývalém Sovětském svazu či v Ceausescově Rumunsku neporovnatelná.

Otevřený dopis ze dne 14. června naléhavě žádá evropské vládní úředníky, aby v reakci na neustálé porušování základních práv severokorejských občanů uvnitř i vně hranic jejich země dělali mnohem více. Ve společném usnesení Evropského parlamentu lze nalézt různá konkrétní doporučení. Výborně! Připomínejme například nadále na všech evropských politických úrovních Číně její smluvní odpovědnost vůči severokorejským uprchlíkům.

Z celého srdce rovněž podporuji odstavec 14 zmíněného usnesení. Komise chrání práva severokorejských pracovníků v průmyslovém komplexu Kaesong začleněním významově jednoznačné doložky o této otázce do dohody o volném obchodu s Jižní Koreou.

Paní předsedající, Severní Korea oficiálně tvrdí, že svým 24 milionům obyvatel zaručuje náboženskou svobodu. Ve skutečnosti je však dle svědectví uprchlíků kdokoliv, kdo je zpozorován, jak šíří bible nebo se účastní tajných modlitebních setkání, odvezen do pracovního tábora nebo dokonce popraven. Počátkem tohoto měsíce jsme zjistili, že Son Jong Nam byl v severokorejském vězení umučen k smrti za hlásání evangelia svým korejským bližním. Jaké jsou důkazy jeho zločinu: 20 biblí a 10 pásek s modlitbami? Mohlo by se zdát, že toto je věc, ze které má severokorejské vedení doslova smrtelnou hrůzu.

  Gerald Häfner, autor. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, je dobře, že jsme se dnes chopili příležitosti projednat situaci v Severní Koreji, v zemi, která se tak razantně odřízla od dohledu zbytku světa, že jen pár lidí ví, co se v ní skutečně děje, v zemi, v níž lidé v podstatě nevědí, co se děje v onom zbytku světa.

Rád bych se zaměřil na dvě věci. První je stav lidských práv v Severní Koreji, kde lidé mizí z ulic a zbytky svých životů tráví v táborech; kde někdy i lidé z druhé generace tráví celé své životy uvězněni v táborech, protože jejich rodiče údajně spáchali zločiny; kde jsou lidé veřejně popravováni a ostatní jsou povinni tyto popravy sledovat, a mnoho dalšího. Domníváme se, že je nejvyšší čas na to, aby bylo postavení lidských práv v Severní Koreji přešetřeno nezávislou komisí tak, jak jsme navrhli ve společné zprávě.

Je zde ještě druhý bod, který bych chtěl zmínit. Dostat se pryč z této země, uprchnout, je absurdně těžké. Jedním z nejstěžejnějších a nejsamozřejmějších lidských práv by mělo být právo mít možnost zvolit si místo k životu a právo volného pohybu. Přesto však v současné době zastáváme pozici, že ti, kteří dokáží opustit Severní Koreu, často nejsou v ostatních zemích přijati a mnoho z nich je posláno zpět.

Rád bych tudíž naléhavě vyzval zejména velvyslanectví EU, aby přijímala lidi, kterým se na tato velvyslanectví podařilo uprchnout, a aby jim pomohla dostat se do bezpečnějších zemí, kde by našli dostatečnou podporu a mohli začít nový život. Při zvažování naší pozice je důležité s těmito lidmi počítat. To, co se v Severní Koreji v současné době děje, je otřesné.

  Miroslav Mikolášik, autor. − Paní předsedající, jelikož je tamní porušování lidských práv označováno za nejhorší na světě, je Korejská lidově demokratická republika cokoliv, jen ne demokratická. Při mém osobním setkání se zástupci občanské společnosti na Korejském poloostrově se mi naskytl další bolestný důkaz o nesmírně rozrušujícím a kritickém porušování lidských práv v této zemi. Jsem hluboce zklamán tím, že postavení lidských práv v KLDR se od posledního usnesení Evropského parlamentu nezlepšilo, ba naopak, spíše se zhoršilo. V koncentračních táborech je stále uvězněno přes 150 000 politických vězňů, kteří jsou vystavováni nuceným pracím, mučení a úmyslnému hladovění. Mimoto jsem šokován praxí uplatňování viny z důvodu spoluúčasti, která má za následek zatýkání a uvězňování celých rodin i s dětmi. Proto musí EU a její členské státy vyvinout na vládu KLDR větší diplomatický a politický tlak, aby respektovala lidská práva svých obyvatel.

Dovolte mi skončit jednou myšlenkou. Musíme zároveň zamezit bilaterálním a multilaterálním sankcím s vážným negativním dopadem na obyčejné a zchudlé obyvatele Severní Koreje, kteří soustavným hladověním a útlakem již trpí.

(Potlesk)

  Janusz Wojciechowski, autor. – (PL) Paní předsedající, je velmi dobře, že se Evropský parlament zajímá o situaci v Severní Koreji, protože tato situace je v naší společnosti důvodem toho nejvyššího znepokojení.

V nedávné době jsme měli při mistrovství světa ve fotbale FIFA možnost vidět severokorejské sportovce. Byli jsme ohromeni zejména jejich prvním utkáním, při kterém předvedli vyrovnanou a tvrdou hru proti Brazílii. V následujících utkáních si tak dobře nevedli. Proč mluvím o této sportovní události? Existují zprávy, podle nichž při účasti Severní Koreje ve finále mistrovství světa před 40 lety (při které severokorejští hráči dosáhli skvělého úspěchu) nebylo vedení severokorejského režimu dostatečně spokojeno s jejich výkonem. Hráči se poté potýkali s represemi a byli drženi v táborech nucených prací. K této skutečnosti upoutávám pozornost proto, abychom se podívali na situaci nynější a pokusili se zajistit, aby se nic podobného již nestalo. K tomu potřebujeme apel a nátlak ze strany sportovních institucí, protože mají jisté možnosti, jak na severokorejské vedení vyvinout nátlak, aby se tentokrát nic podobného nestalo. Obáváme se, co se s těmito sportovci bude dít dále.

  Jaromír Kohlíček, autor. – (CS) Korejská lidově demokratická republika je již řadu let představována jako říše spojená s těmi nejhoršími prohřešky proti lidským právům. Jistě je třeba souhlasit s návrhem usnesení v bodech, které vyzývají k zastavení veřejných poprav, zrušení trestu smrti stejně jako k zastavení mučení a k propuštění politických vězňů.

Na druhou stranu výzvu k zajištění přístupu k jídlu a k humanitární pomoci pro všechny občany, kteří to potřebují, považuji za pokrytectví. Je totiž notoricky známo, že Severní Korea má dlouhodobě problémy se zajištěním dostatečného množství potravin, a pokud se nemýlím, podobné problémy mají v řadě zemí Afriky a Asie, a přesto podobné výzvy Evropský parlament vůči vládám těchto zemí nepřijímal.

To nic nemění na faktu, že je nedostatek potravin a že tento nedostatek je objektivně velkým problémem a způsobuje podvýživu a na ni navazující zdravotní problémy části obyvatel země. Situace je nesporně vážná a já vůbec nejsem přesvědčen o tom, že některá navrhovaná opatření usnesení přinesou významné zlepšení. Kritika vznesená autory, kteří ji prosadili vůči Číně, je klasickou pokryteckou obezličkou, která má ukázat politiku dvojího metru uplatňovanou autory. Ve směru Severní Koreji je výzva k přijímání uprchlíků zeměmi Evropské unie, naopak vůči všem jižním sousedům Evropské unie se aplikuje readmisní dohoda. Pokud právě tohle není metoda dvojích standardů, potom už opravdu nevím, jak tyto pokrytecké formulace nazvat.

V celém usnesení není ani náznak snahy o uvolnění napětí a demilitarizaci Korejského poloostrova, to jsou totiž ty potřebné kroky správným směrem. Pro takto formulované usnesení celá skupina GUE/NGL nemůže hlasovat.

  Kristian Vigenin, autor. − Paní předsedající, ze všeho nejdříve bych rád zdůraznil, že v tomto Parlamentu panuje ohledně situace v Severní Koreji všeobecná shoda. Dosáhnout společného usnesení bylo velmi jednoduché a jak vidíte, stojíme za ním tak jednotně, že k usnesení nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy.

Na druhou stranu bych rád vyzdvihl jeden bod – který byl v rámci mé skupiny projednáván i včera - a to, že použití postupu naléhání není v těchto otázkách nejlepším způsobem, protože v Severní Koreji se nestalo nic naléhavého. Možná bychom měli věnovat více času přípravě ucelenějšího usnesení a podrobnějšímu projednání možných doporučení a komplexnějších řešení, která můžeme nabídnout.

Nechci opakovat, co již bylo v usnesení ohledně vážného porušování lidských práv v Severní Koreji řečeno. V současnosti na světě pravděpodobně neexistuje žádná podobná země. Rád bych však zdůraznil, že ze všech těchto porušování lidských práv jsou nejodpornější veřejné popravy, kterým jsou přítomny děti. Nemyslím si, že bychom měli tato porušování lidských práv jakýmkoli způsobem seřazovat podle jejich důležitosti či závažnosti, nicméně toto je něco skutečně velmi odporného.

V našem usnesení jsme připustili, že v této záležitosti může svou roli sehrát Čína. Změny v Číně včetně změn v oblasti lidských práv nám nemusí připadat dostačující, nicméně jsou dobrým příkladem, a Čína může eventuálně využít své vztahy k podnícení některých změn v Severní Koreji. Toto by mělo být jedno z příštích témat našich jednání s Čínou v rámci našeho bilaterálního dialogu.

Za poslední mi dovolte říci, že jmenování zvláštního představitele EU pro Severní Koreu by mohlo být velmi dobrým krokem k tomu, abychom byli v této záležitosti schopni prosazovat komplexnější přístup.

  Monica Luisa Macovei, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, v Severní Koreji zůstává vážným problémem obchodování s lidmi. Až 80 % Severokorejců se údajně stává oběťmi obchodování s lidmi. Ženám hrozí zejména prostituce, znásilnění, dohodnuté sňatky a sňatkoví obchodníci. Mnoho obětí obchodování s lidmi neumí čínsky a fakticky jsou tito lidé drženi jako vězni.

Právní postavení Severokorejců a čínská vládní politika zadržování a posílání uprchlíků zpět do Severní Koreje zvyšuje pravděpodobnost, že se uprchlíci stanou oběťmi obchodování s lidmi za účelem nucené práce či sexuálního vykořisťování. Ani od čínských ani od severokorejských úřadů se jim nedostává žádné ochrany a od mezinárodního společenství se jim v jejich obtížné situaci dostává jen malého uznání. Čína musí změnit své zákony tak, aby oběti před obchodováním chránily, místo toho, aby je vracely zpět do Severní Koreje. Za poslední, jsou-li lidé zabíjeni, mučeni a nezákonně vězněni, je to vždy velmi naléhavá záležitost.

  David Martin, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, v Evropském parlamentu panuje téměř jednotný postoj, a to ten, že postavení lidských práv v Severní Koreji je příšerné. Nebudu tedy dále rozvíjet to, co již sdělili ostatní kolegové.

Opravdovou otázkou je, co s tím můžeme dělat? Jen proto, že se Severní Korea rozhodla být Gretou Garbo mezinárodního společenství – „chceme být o samotě” – neznamená, že bychom je o samotě měli nechat. V Severní Koreji je 24 milionů lidí, kteří potřebují naši pomoc. V souladu s usnesením bych rád navrhl čtyři věci, které můžeme udělat.

Zaprvé musíme pokračovat s poskytováním humanitární pomoci, avšak musíme zajistit, že se pomoc dostane k lidem a že žádným způsobem nepodpoří režim. Zadruhé bychom měli pokračovat ve zvyšování našeho financování nevládních organizací, které se do Severní Koreje snaží dostat pomoc, a zejména těch nevládních organizací, které se do Severní Koreje snaží dostat informace. V zemi, kde nejsou dostupné žádné informace, je zaopatření rádiem zcela zásadní záležitostí. Zatřetí bychom měli požádat Catherine Ashtonovou, aby jmenovala zvláštního představitele pro dialog s Číňany, Rusy a Organizací spojených národů s cílem udržovat nátlak na Severní Koreu. Za poslední bychom měli udělat vše, co je v našich silách, pro uprchlíky. Jak již řekli ostatní kolegové, ze Severní Koreje prchají lidé a těmto lidem se nedostává pomoci, kterou si zaslouží.

  Marek Henryk Migalski, jménem skupiny ECR. – (PL) Věci se bohužel nemají tak, jak pan Vigenin a pan Martin uvedli. Bohužel není pravda, že jsme zde v sále ohledně této záležitosti dohodnuti, protože před chvílí jsme ze strany komunistů slyšeli, že mají k našemu postoji jisté výhrady. To je politováníhodné, protože v této otázce bychom, zdá se, měli být sjednoceni.

Pocházím ze země, ve které byli u moci komunisté. Jako mladý dospělý člověk jsem byl svědkem, čeho jsou komunisté schopni, a pamatuji si naději, s jakou jsme čekali na hlas svobodného, západního světa. Někdy jsme přecenili jeho důležitost, ale s radostí a nadějí jsme čekali na to, že se někdo nahlas zastane našich práv. Myslím, že jako občané svobodného světa bychom měli zajistit, aby byl tento hlas dnes slyšet. Jak řekl pan Häfner, k tomu je v Severní Koreji potřeba zajistit alespoň existenci svobodných sdělovacích prostředků a přístup k nim. O to bychom - samozřejmě ve spolupráci se Spojenými státy – měli usilovat, protože pouze prostřednictvím takové spolupráce budeme schopni zajistit, aby měli Severokorejci přístup ke svobodným sdělovacím prostředkům. To je něco, co bychom měli zabezpečit.

  Thomas Mann (PPE). – (DE) Paní předsedající, my, fotbaloví fanoušci, v současné době zažíváme, co je dobré na sportu : týmový duch, radost z vítězství a, tak jak tomu bylo včerejšího večera, úctu k družstvu soupeře. Přesto všechno jsme se dočkali toho, že fotbalisté byli činěni osobně odpovědnými za porážky.

Vedou se neustálé dohady o tom, že po časném opuštění mistrovství světa museli severokorejští reprezentanti konat nucené práce – to je doufejme nepravdivá informace. Vyzývám severokorejskou vládu, aby jasně sdělila přesné místo pobytu fotbalistů. Pokud si uvědomíme, že jde o zemi, kde vedení státu trestá jakoukoli kritiku, kde je deset tisíc lidí mučeno a týráno a kde je bezpočet lidí podvyživených, skutečnost, že o ně máme obavy, je jen stěží překvapující.

EU musí v dialogu s takzvaným Drahým vůdcem Korejské lidově demokratické republiky neustále pokračovat. Je zapotřebí učinit přítrž nucené práci a mučení a zrušit trest smrti a veřejné popravy. Ani působivá fotbalová vítězství nemohou skrýt realitu současného stavu. Severní Korea stále pokulhává ve všech oblastech: lidská práva, naději na přežití a úctě k jednotlivci.

  Charles Tannock (ECR). - Paní předsedající, izolace KLDR je takového rozsahu, že o porušování lidských práv, které se tam v současné době odehrává, se můžeme jen dohadovat. Od utečenců občas uniknou nějaké zprávy a realita je skutečně hrůzostrašná. Charakteristickými znaky Kim Čong-ilova krutovládného režimu se zdají být tábory nucených prací, despotická zatýkání a mučení. Trest smrti se obvykle používá zcela bez ohledu na právní řád.

Severní Korea nám všem neustále dělá nesmírné starosti. Nejen kvůli vnitřním poměrům, ale kvůli veškerému agresivnímu a vznětlivému, až paranoidnímu chování na mezinárodní scéně. Pchjongjang bohužel disponuje jadernými zbraněmi a usiluje o spolupráci s dalšími zločinnými režimy ve světě, jakým je například Írán. I nedávné potopení jihokorejské námořní lodě bylo bezpochyby dobře promyšleným útokem Severní Koreje.

V tomto ohledu je třeba, aby se ČLR jako člen Rady bezpečnosti OSN chopila odpovědnosti vyvíjením nátlaku na Severní Koreu. Myslím si nicméně, že trvalé zlepšení postavení lidských práv v Severní Koreji je možné jen prostřednictvím změny režimu a demokratizace a doufejme i prostřednictvím případného znovusjednocení s demokratickou Jižní Koreou.

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE). – (PL) Paní předsedající, mám velmi složité jméno a jsem zvyklá na to, že se lidem obtížně vyslovuje.

Historie ukazuje, že v zemích ovládaných totalitním režimem je porušování lidských práv na denním pořádku, v Severní Koreji je však situace přímo děsivá. Vláda Korejské lidově demokratické republiky existenci jakýchkoli problémů s porušováním lidských práv popírá. To je však v naprostém rozporu s očitými svědectvími uprchlíků a přeběhlíků. Jsou tam pracovní tábory, jež jsou pro mnoho tisíc Korejců, kteří se odvážili kritizovat totalitní zřízení nebo kteří jsou politicky „nebezpeční“, místy mučení, otrocké práce a hladu. V Koreji je člověk ponížen na pouhou věc bez svobodné vůle či bez možnosti svou vůli otevřeně vyjádřit. Víme například o manželských párech, které byly donuceny k rozvodu, protože manželé patřili k různým společenským třídám.

Obracím se tedy na všechny země, které mají se Severní Koreou jakékoli ekonomické vazby, aby na tamní vládu vyvinuly nátlak, jímž dají najevo, že situace mnoha tisíc Korejců není světu lhostejná a že nadále nezůstane jen záležitostí Severní Koreje.

  Jacek Protasiewicz, (PPE). – (PL) Paní předsedající, Severní Korea a Kuba jsou posledními pozůstatky komunismu ve světě. Je nešťastně tragické, že 20 let po pádu tohoto zločinného systému v Evropě jsou země, kde lidé ve jménu této zvrácené ideologie umírají hlady, kde jsou lidé mučeni, vězněni a nuceni pracovat v pracovních a koncentračních táborech.

Snem mnoha Severokorejců je zkrátka uprchnout ze své vlastní země. Jako lidé svobodného světa jsme povinni – zejména skrz vztahy s Čínskou lidovou republikou, protože tyto vztahy se rozvíjejí – zajistit, aby tito uprchlíci nebyli vraceni korejským úřadům, protože to pro ně znamená přísný trest vězení či jednoduše smrt. Zaměřuji se na tuto stránku našeho usnesení, protože nevěřím v účinnost výzev Evropského parlamentu ani výzev celého svobodného světa volajících po zastavení porušování lidských práv v Severní Koreji. Jelikož nemůžeme dosáhnout efektivního zlepšení situace v Koreji samotné, dovolte nám učinit vše možné pro to, aby ti, kterým se podařilo uprchnout z tohoto vězení, měli šanci na lepší život – třeba i v Číně, státu na hony vzdáleném evropským standardům svobody, demokracie a úcty k lidským právům. Přesto je tam však život lepší než v Severní Koreji.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Postavení lidských práv v Severní Koreji dává obzvlášť vážný důvod k obavám. Vedoucí představitelé této země zakázali jakoukoliv formu politické opozice, demokratické volby, svobodu tisku a vyznání.

Utrpení obyvatel Severní Koreje způsobené nemožností přístupu k základním potravinám či humanitární pomoci nás nemůže nechat klidnými. Zvláště se obávám o postavení severokorejských žen a dětí, jelikož více než třetina z nich trpí podvýživou.

Podle zpráv je více než 150 000 Severokorejců stále drženo v šesti pracovních táborech. Nedostává se jim žádné lékařské péče a dostávají jen velmi málo jídla. Měnová reforma v listopadu roku 2009 ve skutečnosti selhala a vedla ke zvýšení stupně chudoby obyvatelstva.

Myslím, že Evropská unie musí vyjádřit svou podporu zřízení vyšetřovacího výboru OSN, který porušování lidských práv v Severní Koreji dosvědčí.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D). – (PL) Paní předsedající, Organizace spojených národů a mnohé nevládní organizace neustále mezinárodnímu společenství podávají informace o represích, jež se dotýkají desetitisíců Severokorejců. Mučení a odsuzování k nucené práci v pracovních táborech, často kvůli politickým názorům, je tam na denním pořádku. Významná část obyvatelstva trpí podvýživou a nedostatkem vhodné lékařské péče a severokorejská vláda odmítá veškeré formy spolupráce s orgány Organizace spojených národů, což obyvatelům Severní Koreje znemožňuje přístup k jakékoli mezinárodní humanitární pomoci.

Myslím, že Evropský parlament má morální povinnost vyzvat vedoucí představitele Korejské lidově demokratické republiky, aby tyto praktiky co možná nejdříve ukončili. Vzhledem k obrovskému vlivu Čínské lidové republiky na politiku Pchjongjangu by navíc Komise měla povýšit tyto záležitosti na součást dialogu Evropské unie a Číny. Abychom mohli lépe koordinovat náš postup, bylo by dobrým nápadem jmenovat zvláštního představitele Evropské unie pro Severní Koreu.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Korejská lidově demokratická republika je snad už posledním přežívajícím pozůstatkem 2. světové války. Ideologické rozdíly a mocenské zájmy rozdělily korejský národ na dva státy, jejichž vůdci dodnes soupeří o svá práva a svůj filosofický názor na svět.

Na sevru Korejského poloostrova tak vzniklo jedno obrovské ghetto, v němž jsou uvězněny miliony Korejců, kteří mohou pod militantní správou svého režimu o svobodném životě jen snít.

Severokorejští vůdci pod záminkou, že je země ve válečném stavu, stále drží své občany v tomto militantním režimu. Jak tedy Korejcům v této situaci pomoci?

Aktivnějším společným postupem světových mocností. Právě tyto mocnosti Korejce rozdělily, a proto nyní musí společně na vůdce Severní Koreje vyvinout důrazný tlak, i pod hrozbou trestního stíhání za zločiny proti lidskosti, aby severokorejskému lidu dopřáli svobodu.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) V Severní Koreji se odehrává tolik porušování lidských práv, že je všechna nelze vyjmenovat. Nejvážnějšími z nich jsou pravděpodobně hladovění obyvatelstva a nerovnoměrná distribuce potravin mezi ty, kteří jsou režimu blízcí a ty, kteří nejsou.

Podle Amnesty International trpělo minulý rok hladem zhruba 9 milionů občanů Severní Koreje, tedy více než třetina obyvatelstva.

Za hluboce znepokojující považuji i situaci týkající se kolektivních trestů, při nichž jsou někdy až tři generace rodinných příslušníků posílány do věznic, v nichž, jak již zmínil pan Tannock, vládne brutalita, mučení, nucené práce a veřejné popravy. Většina těch, kteří jsou do těchto táborů posláni, už se z nich nikdy nedostane. Pokud mají tito lidé děti, mohou tyto děti strávit zbytky svých životů ve vězení.

Rád bych závěrem řekl, že ačkoli severokorejská vláda souhlasila se zapojením do univerzálního periodického hodnocení prováděného Radou pro lidská práva Organizace spojených národů, je strašné, že doposud nepřijala žádné z doporučení, která v tomto rámci obdržela.

  Tadeusz Zwiefka (PPE). – (PL) Paní předsedající, do seznamu navýsost dramatických vyprávění o Severní Koreji musíme přidat jednu položku. Tou myslím vydírání a vyhrožování jadernými zbraněmi, které Kim Čong-il v jistém smyslu používá k paralyzování zbytku světa. Ačkoli neochotně, západní svět raději od dění na Korejském poloostrově odvrátil svou pozornost. Musíme proto hovořit výslovně o zločinech páchaných v současnosti a obnovit naše výzvy. Mezinárodní společenství musí nalézt takovou podobu sankcí, které budou samotní obyvatelé Severní Koreje pociťovat co nejméně. Přesto však nesmíme klamat sami sebe: veškeré sankce, které na režim dopadnou, nevyhnutelně zanechají své stopy i na společnosti.

Myslím si tudíž, že jediným v současné době účinným opatřením může být - zejména co se týká pomoci uprchlíkům - spolupráce s nejbližšími sousedy Severní Koreje, protože v budoucnu budeme schopni jednat za lidi, kteří k tomu v současné době nemají vůbec žádnou příležitost jen tehdy, pokud budeme mít o stavu komunistického režimu přesné informace.

  Kristalina Georgieva, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych Evropskému parlamentu poblahopřála k tomu, že se pustil do této rozpravy. Pokud dovolíte, ráda bych rozpoznala mladého chlapce za sedadlem č. 582, protože budoucnost Severní Koreje se týká budoucnosti našich dětí.

Je velmi smutné zaznamenat, že v posledních sedmi letech, tedy od přijetí první rezoluce v kontextu OSN odsuzující žalostné postavení lidských práv v Severní Koreji, byl ke zlepšení situace učiněn jen velmi malý, pokud vůbec nějaký krok. Komise plně sdílí zájem na potřebě zaměřit se na velmi závažné postavení lidských práv v této zemi, jak je vyjádřeno ve společném návrhu usnesení, který zde dnes projednáváme.

EU pracuje na zlepšení situace v mezinárodním kontextu již od roku 2003, kdy v Ženevském výboru pro lidská práva iniciovala první usnesení odsuzující situaci v Korejské lidově demokratické republice, která, jak již mnozí zmínili, příliš demokratická není. Dále EU v našem bilaterálním politickém dialogu se Severní Koreou pokračuje ve vyzdvihávání problematiky lidských práv. Jak již několik řečníků poukázalo, vyzdvihujeme tuto problematiku i při našich jednáních s Čínou, zejména pak problematiku nuceného návratu severokorejských občanů, kteří do Číny vstoupili ilegálně. Budeme v tom pokračovat. Tito lidé si jednoduše nezaslouží, aby se na ně pohlíželo jako na „ekonomické migranty“.

Mnoho prvků začleněných v tomto návrhu usnesení je tak již součástí politiky lidských práv EU ohledně Severní Koreje. Velice vítáme sblížení názorů členů Evropského parlamentu a Komise. Plně souhlasíme s tím, co je třeba udělat, včetně bodu, na který poukázal nejeden řečník, totiž že potřebujeme zachovat existenci stávajících programů, abychom v Severní Koreji pomohli většině ohrožených lidí čelících strašlivému utrpení. Neměli bychom je trestat za hříchy jejich vůdců.

Všeobecně se shodneme na tom, jak to provést, avšak jsou zde tři body, na které má Komise poněkud odlišný pohled – a ráda bych vysvětlila, které to jsou a proč se v pohledech na tyto body lišíme.

Prvním je návrh zahrnout do smlouvy o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou doložku o monitorování severokorejských pracovníků pracujících v průmyslovém komplexu Kaesong. Sjednaný text této smlouvy o volném obchodu uvádí možnost navržení vnějších výrobních zón. Obě strany uznávají, že tyto zóny by mohly posílit mír na poloostrově, avšak před tím, než by takové zóny mohly být smlouvou o volném obchodu uznány, musí být jednou ze stran navrženy a následně uváženy zvláštním výborem představitelů obou stran. Za současných politických poměrů je však nepravděpodobné, že bude návrh učiněn, jakmile smlouva o volném obchodu vstoupí v účinnost. Přesto bych vás ráda ujistila, že Komise se bude těmito rozsáhlými příležitostmi k projednání této problematiky zabývat v pozdější fázi.

Druhý návrh obsažený v návrhu usnesení se zabývá možností nominace zvláštního zmocněnce EU pro Severní Koreu, a mnoho řečníků dnes tento návrh podpořilo. EU je zavázána posilovat své přispění k mezinárodní koordinaci a Vysoká představitelka/místopředsedkyně se o toto velmi zajímá. Nyní však zvažuje všechny možnosti v kontextu dvou hlavních variant. První je revize mandátu všech zvláštních představitelů EU a druhou je založení Služby pro vnější činnost. V tomto kontextu by Vysoká představitelka/místopředsedkyně usilovala o vzrůstající účast EU na mezinárodní koordinaci.

Třetím bodem je návrh usilovat o založení vyšetřovací komise OSN. Evropská komise si odůvodnění tohoto návrhu v návrhu usnesení hluboce cení. Zároveň se domníváme, že v této fázi by bylo rozumné vynaložit veškeré naše úsilí na podporu mandátu nového, nedávno jmenovaného zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Severní Koreji, pana Marzukiho Darusmana, který byl Radou pro lidská práva OSN zmocněn k tomu, aby se věnoval záležitosti lidských práv v Severní Koreji. S tímto na mysli potřebujeme zajistit, aby se mu pro výkon jeho práce dostalo veškeré podpory. Z pozice Komise dnes tuto cestu vnímáme jako lepší.

(Potlesk)

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat záhy.

Písemná prohlášení (článek 149)

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Situace ohledně lidských práv a humanitární pomoci v Severní Koreji pro Evropskou unii jakožto pro mezinárodního hráče celosvětově prosazujícího lidská práva stále zůstává ožehavým tématem zájmu. Na druhou stranu rezoluce Organizace spojených národů ze dne 25. března 2010 vyjádřila znepokojení ohledně vážného porušování občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv v Korejské lidově demokratické republice. To, že severokorejská vláda přijala rozhodnutí odmítnout spolupracovat s OSN skrze mechanismy podporující lidská práva, včetně mandátu zvláštního zpravodaje pro stav lidských práv v Severní Koreji, je politováníhodné.

Je povinností EU naléhat na Severní Koreu, aby respektovala lidská práva. EU rovněž musí samostatně pracovat na tom, aby obyvatelům této země pomohla prostřednictvím pokračování programů humanitární pomoci, udržování komunikačních kanálů uvnitř Severní Koreje a udělování azylu severokorejským uprchlíkům, kteří se dostanou do členských států.

Jmenování zvláštního představitele EU pro Severní Koreu by nám umožnilo blíže sledovat postavení lidských práv v této zemi a zajistilo by lepší koordinaci reakcí členských států na tuto problematiku.

(1) Viz zápis.

12. Hlasování

  Předsedající. − Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

12.1. Zimbabwe, zejména případ Faraie Maguwua (B7-0415/2010) (hlasování)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 6:

  Ana Gomes (S&D). - Paní předsedající, ráda bych navrhla, abychom při odkazu na Africkou chartu lidských práv a práv národů používali „kterou Zimbabwe ratifikovalo“ namísto „jíž je Zimbabwe řádným členem”.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

12.2. Venezuela, zejména případ Maríi Lourdes Afiuniové (B7-0414/2010) (hlasování)

12.3. Severní Korea (B7-0416/2010) (hlasování)

13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

14. Členství ve výborech: viz zápis

15. Žádost o zbavení parlamentní imunity: viz zápis

16. Složení Parlamentu: viz zápis

17. Ověření pověřovacích listin: viz zápis

18. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

19. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 123 jednacího řádu): viz zápis

20. Předání textů přijatých během zasedání: viz zápis

21. Termíny příštích zasedání: viz zápis

22. Přerušení zasedání

  Předsedající. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Zasedání bylo ukončeno v 16:35.)

Může Rada uvést, zda-li plánuje nějaká opatření, jejichž cílem bude zajištění transparentnosti v potravinářském řetězci, zejména pokud jde o úlohu a moc velkých řetězců supermarketů v EU, a případně o jaká opatření se jedná?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada si je plně vědoma toho, že pro lepší fungování potravinářského řetězce je nutné nalézt přijatelná a účinná řešení, a jedním takovým řešením jsou opatření, jež zvýší transparentnost systému.

Již několik let patří nestálost cen, zaznamenávaná v potravinářském řetězci, mezi prioritní témata politického programu orgánů EU. Rada pozorně sleduje důsledky nerovnováhy v potravinářském řetězci, jež vyplývá z toho, že výhradním partnerem milionů zemědělců je jen několik distributorů.

Na svých zasedáních ve dnech 18. ledna a 29. března se Rada jasně vyjádřila, že je nezbytné zajistit, aby byl mezi zemědělci a velkými distributory vytvořen udržitelný a vyvážený vztah. Rada se domnívala, že transparentnost celého potravinářského řetězce je pokládána za klíčový faktor v podpoře hospodářské soutěže a boji proti kolísavosti cen.

Pokud jde o konkrétní opatření, předsednictví ve svých závěrech ze dne 29. března 2010 ke sdělení Komise „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ Komisi vyzvalo, aby navrhla vhodná opatření ke zvýšení transparentnosti potravinářského řetězce. Součástí opatření bylo zejména důslednější sledování tvorby cen, a to prostřednictvím analýzy nákladů, mechanismů a přidané hodnoty, v souladu s právními předpisy o hospodářské soutěži a o ochraně obchodního tajemství. Předsednictví zdůraznilo, že je důležité spíše maximálně využívat již dostupných statistických údajů než ukládat nové a nákladné povinnosti týkající se sdělování informací, aby se zabránilo bezdůvodným administrativním nákladům.

Pokud Komise předloží tyto návrhy konkrétních opatření, Rada je ve vhodnou dobu posoudí.

Jak Rada hodnotí dodržování lidských práv a politickou situaci v Čečensku? Domnívá se, že má tento region naději na mírový a demokratizační proces za přispění mezinárodního společenství?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada sdílí obavy váženého poslance o dodržování lidských práv a politickou situaci v oblasti severního Kavkazu a zejména v Čečensku, a nadále celou situaci pozorně sleduje. EU a Rusko se v rámci svého dialogu o politické situaci a stavu lidských práv, jenž byl například nedávno předmětem summitu EU-Rusko konaného ve dnech 31. května a 1. června v Rostově na Donu, pravidelně zabývá významem přispění ke zklidnění situace v regionu, podpory socioekonomického rozvoje, boje proti beztrestnosti a dodržování lidských práv, jehož součástí je i ochrana novinářů a aktivistů, kteří hájí lidská práva.

Cílem několika programů pomoci EU v Rusku je společenské a ekonomické oživení celé oblasti severního Kavkazu, podpora lidských práv a rozvoj občanské společnosti. Rusko dodnes nepožádalo o žádnou mezinárodní pomoc pro konkrétní mírový a demokratizační proces, jak naznačuje vážený poslanec.

Jaký je postoj belgického předsednictví k jednání s Mercosurem, vzhledem k tomu, že devět členských států již vyslovilo v souvislosti s obnovením těchto jednání obavy?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Vážená poslankyně si je jistě vědoma toho, že jednání mezi Evropskou unií a Mercosurem uvízla před šesti lety na mrtvém bodě. V roce 2009 však byly opět navázány neformální kontakty na technické úrovni. Na základě výsledků tohoto neformálního dialogu, zejména dvou posledních schůzí, jež se uskutečnily ve dnech 18.–19. března 2010 v Buenos Aires a 26.–27. dubna 2010 v Bruselu, se Komise dne 4. května rozhodla obnovit jednání s Mercosurem. Na šestém summitu EU – Latinská Amerika v Madridu hlavy států a předsedové vlád zemí Evropské unie a Latinské Ameriky připomněli význam jednání, která byla právě znovu zahájena.

Belgické předsednictví naznačilo své hlavní priority v této oblasti v osmnáctiměsíčním programu Rady připraveném španělským, belgickým a maďarským předsednictvím. V souladu s tímto programem bude kladen velký důraz na uzavření a podpis dohod o přidružení se zeměmi Střední Ameriky a podpis mnohostranné dohody se zeměmi Andského společenství, a rovněž bude kladen důraz na obnovu jednání o dohodě o přidružení s Mercosurem a jejich pokrok.⁽¹⁾ Belgické předsednictví si je plně vědomo obav vyjádřených v souvislosti s rozhodnutím Komise obnovit jednání. Jak jste zmínila ve své otázce, na květnovém zasedání Rady ve složení pro zemědělství předložilo devět členských států společný dokument, který během zasedání podpořilo několik dalších členských států a v němž státy vyjádřily obavy z důsledků dohody mezi EU a Mercosurem pro evropské zemědělství. I my jsme si plně vědomi stanovisek vyjádřených na zasedání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu dne 1. června.

Současně bych rád upozornil, že pokud jde o jednání s Mercosurem, Komise je vázána mandátem k jednání schváleným v roce 1999. Jak prohlásil předseda Barroso dne 4. května, s rozhodnutím obnovit jednání souvisí řada připojených podmínek, zejména v oblasti udržitelného rozvoje, práv k duševnímu vlastnictví a zeměpisných označení. V případě negativního dopadu na některá odvětví, především odvětví zemědělství, budou zavedena i konkrétní opatření.

Dobře víme, že komisař Cioloş připustil, že jsou to pro odvětví zemědělství EU citlivá jednání.

Jsme si náležitě vědomi závazku Komise dodržet mandát stanovený v roce 1999 a pozorně sledovat, zda dohoda nemá jakýkoli negativní dopad, zejména pokud jde o nezranitelnější produkty.

Co se týče celkových výhod jakékoli dohody s Mercosurem o volném obchodu, EU by samozřejmě neuzavřela žádnou dohodu, která by šla proti obecnému hospodářskému zájmu EU nebo která by ohrozila vývoj kola jednání o rozvoji z Dohá v rámci WTO.

Stejně jako v případě jiných jednání o obchodu bude Rada na základě zpráv Komise pozorně sledovat vývoj těchto jednání a zajistí, aby podmínky stanovené v jejích směrnicích pro jednání byly splněny. Aby byla jednání EU-Mercosur úspěšná, musí se zabývat všemi aspekty, zejména klíčovými oblastmi, jako jsou průmyslové zboží, služby a zemědělství, ochrana práv k duševnímu vlastnictví, včetně zeměpisných označení a veřejných zakázek.

Evropská unie přijala řadu iniciativ zaměřených na podporu podnikání mladých lidí, jako je například program Erasmus určený pro mladé podnikatele. Ekonomická krize, která postihla mnoho členských států, s sebou však přináší nové výzvy, mezi něž patří i potřeba podporovat a finančně zabezpečovat mladé lidi, kteří by rádi založili vlastní podnik.

Je Rada ochotna přijmout iniciativy zaměřené na spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, aby tak v celé Evropské unii usnadnila přístup mladých podnikatelů k finančnímu systému?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada neobdržela od Komise žádný návrh ani doporučení, aby mladí lidé měli přednostní přístup k finančním prostředkům, a mohli si tak založit vlastní podniky.

V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), bylo na úrovni EU přijato několik mechanismů, jež mají usnadnit přidělování prostředků stávajícím malým a středním podnikům na iniciativy, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost těchto podniků a jejich potenciál růstu.

Nejprve je třeba zmínit Program pro podnikání a inovace, který je součástí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013). Přístup programu spočívá v podpoře nejvíce inovativních společností („gazel“), které vykazují skvělé výsledky a u nichž je největší pravděpodobnost, že budou úspěšné a dosáhnou rychlého růstu.

Program Erasmus pro mladé podnikatele a další podobné iniciativy jsou výborně navrženy, neboť mladým lidem umožňují získat prvotní dovednosti a zkušenosti, které potřebují, aby si mohli založit vlastní podnik, a měli tak větší šanci uspět.

Evropský nástroj mikrofinancování Progress navíc poskytuje mikroúvěry malým podnikům a rovněž tak lidem, kteří přišli o práci a chtějí založit vlastní podnik. V rámci tohoto nástroje, jehož původní rozpočet činí 100 milionů EUR, by mělo být ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, např. Evropskou investiční bankou, k dispozici 500 milionů EUR ve formě půjček.

Některé členské státy v současnosti neschvalují směrnici Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)0426) (směrnice o boji proti diskriminaci). V dubnu loňského roku přijal Evropský parlament legislativní usnesení o návrhu směrnice o boji proti diskriminaci. Tuto směrnici však musí jednomyslně schválit všech 27 zemí EU. Diskriminace je složitý fenomén a je třeba se jí zabývat na různých úrovních. Národní vlády proto musí dodržovat, chránit a uplatňovat právo osob na nediskriminaci.

Nedomnívá se Rada, že – vzhledem k tomu, že v Evropě žije již více než 65 milionů zdravotně postižených osob – je nezbytně nutné urychlit přijetí této směrnice ve všech členských státech EU, aby bylo zdravotně postiženým zajištěno, že budou žít jako plnohodnotní občané? Jaký postoj zastává Rada k přijetí samostatného právního aktu týkajícího se zdravotně postižených osob? Přestože budou jejich práva na základě evropské směrnice o boji proti diskriminaci chráněna, je totiž stále ještě potřebný zvláštní právní rámec EU zabývající se právy zdravotně postižených osob.

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada si je vědoma zásadního významu otázek vznesených váženou poslankyní. Rada již přijala směrnici, jež v oblasti zaměstnanosti a práce zakazuje diskriminaci na základě různých důvodů, včetně zdravotního postižení.

Rada navíc dne 26. listopadu 2009 přijala rozhodnutí týkající se uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Některé členské státy tuto úmluvu ještě neratifikovaly. Nová strategie pro osoby se zdravotním postižením, kterou Komise navrhuje, proto bude mít rozhodující význam při provádění této úmluvy.

Rada a její členské státy vyzývají v usnesení přijatém dne 7. června 2010 členské státy a Komisi, aby v rozsahu svých příslušných pravomocí podpořily ratifikaci a uplatňování úmluvy OSN, aby dále usilovaly o schválení kodexu chování a případně přizpůsobily právní předpisy EU a vnitrostátní předpisy ustanovením této úmluvy.

Rád bych vás informoval, že orgány Rady se stále zabývají posouzením návrhu Komise na směrnici o boji proti diskriminaci, kterou vážená poslankyně zmiňuje ve své otázce. Jak vážená poslankyně upozorňuje, tato směrnice nemůže vstoupit v platnost, dokud není v Radě jednomyslně schválena. Rada proto nemůže předjímat výsledek jednání nebo délku jejich trvání.

A na závěr, co se týče zvláště samostatného právního aktu o ochraně práv zdravotně postižených osob, je nutno uvést, že Rada může jako tvůrce právních předpisů jednat pouze na základě návrhu Komise. Do této chvíle Komise nepředložila v této záležitosti žádný návrh.

Všeobecně panují obavy, že se v dluhové pasti mohou postupně ocitnout i další státy eurozóny, protože euro stále oslabuje. Nečinnost ECB jen posílila obavy, že řecký dluh způsobí destabilizaci bankovního sektoru. Mohla by Rada nastínit, jaké kroky budou učiněny na evropské úrovni ke zvýšení důvěry v naši měnu?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) V souladu s článkem 127 Smlouvy o fungování Evropské unie je za provádění měnové politiky zodpovědný Evropský systém centrálních bank (ESCB), jenž je tvořen Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami. Základním úkolem ESCB je udržovat cenovou stabilitu a chránit hodnotu eura. Rada si je vědoma obav souvisejících s finanční stabilitou eurozóny a i nadále důsledně sleduje rozpočtové politiky členských států na základě postupu při nadměrném schodku s cílem zajistit životaschopnost jejich veřejných financí. Prostřednictvím strategií na podporu hospodářského růstu a omezení výdajů je nezbytně nutné dosáhnout krátkodobé a střednědobé konsolidace rozpočtu, kterou musí doprovázet provádění dlouhodobých politik, jejichž cílem je odstranit jakékoli překážky růstu.

Za účelem zachování finanční stability v eurozóně bylo v posledních měsících vytvořeno několik nástrojů, které mají pomoci těm členským státům eurozóny, jež se potýkají s obtížemi. Patří k nim nástroj stability pro Řecko, evropský mechanismus stabilizace a evropský nástroj finanční stability.

Jak nástroj stability pro Řecko, tak evropský nástroj finanční stability jsou dočasné mechanismy, jimiž se řeší současná situace. Předpokládá se, že hospodářské politiky zemí eurozóny a celé EU budou ještě více harmonizovány. Za tímto účelem připravuje pracovní skupina, vytvořená na březnovém zasedání Evropské rady, opatření nezbytná pro vytvoření lepšího rámce řešení krizí a větší rozpočtovou kázeň a v říjnu předloží závěrečnou zprávu.

V této souvislosti se pracovní skupina již rozhodla posílit Pakt o stabilitě a růstu prostřednictvím lepšího rozpočtového dohledu zaměřeného na prevenci a na účinnější rozpětí sankcí za nedodržování paktu a prostřednictvím důslednějšího sledování úrovně a procenta veřejného dluhu. Existuje také shoda v otázce nutnosti častějšího sledování makroekonomické nerovnováhy.

Skupina má v úmyslu provést do října podrobnější analýzu těchto otázek, aby bylo možné vypracovat konkrétní opatření. Dalším úkolem skupiny je projednat možnost zavedení stálého mechanismu řešení krizí a posílení správy.

Evropská rada na svém červnovém zasedání uvítala zprávu o pokroku v oblasti správy ekonomických záležitostí, kterou vypracoval předseda pracovní skupiny, a shodla se na počátečním souboru hlavních směrů: posílit preventivní a opravné aspekty Paktu o stabilitě a růstu, pokud to bude nezbytné prostřednictvím propojení procesu stabilizace se střednědobými sankcemi. Vyzvala pracovní skupinu a Komisi, aby tyto hlavní směry neprodleně zpřesnila a začala uplatňovat.

Může Rada Evropskému parlamentu sdělit aktuální informace o tom, jakého pokroku bylo dosaženo v probíhajících jednáních na Radě o návrhu, který se týká uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada samozřejmě zaznamenala, že Parlament přijal dne 24. dubna 2009 usnesení, v němž jako nástroj plánování a řízení podporujete předchozí systém povolování, a to za předpokladu, že je to systém transparentní, předvídatelný, nediskriminační a že o něm pacienti obdrží přesné informace. Pokud jde o jednání Rady o návrhu, jenž se týká uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, byla na zasedání Rady dne 8. června 2010 kvalifikovanou většinou přijata politická dohoda.

Tato dohoda obsahuje několik nových prvků týkajících se zejména dvojího právního základu návrhu směrnice (články 114 a 168 SFEU), rozsahu působnosti směrnice a výjimky, pokud jde o její uplatňování, ustanovení o kvalitě a bezpečnosti, výpočtu skutečných nákladů, podmínek předchozího systému povolování, úhrady nákladů za léčbu zajištěnou poskytovateli zdravotní péče, se kterými není uzavřena smlouva, úhrady nákladů na zdravotní péči důchodců žijících v zahraničí a spolupráce členských států, např. v oblasti elektronické zdravotní péče.

Text politické dohody je nyní revidován po stránce jazykové a právní s cílem umožnit Komisi připravit si do prvního čtení svůj postoj a své odůvodnění. Dohoda bude Evropskému parlamentu formálně předložena v září 2010 a jednání, jejichž cílem bude dosáhnout shody ve druhém čtení, se uskuteční za belgického předsednictví.

Mezinárodní tisk obsáhle referoval o tzv. operaci Evropa, přičemž vyšlo najevo, že se „evropský soudní systém“, „Výbor pro lidská práva Evropského parlamentu“, „Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva“ a evropské vlády staly terčem kampaně, kterou ve znamení „očerňování“, „neutralizace“ a „justiční války“ vedla zpravodajská služba DAS, jež přímo podléhá prezidentu Kolumbie Alvaru Uribemu. Tato informace potvrzuje další odhalení, že proti evropským organizacím a občanům byla spáchána řada protiprávních činů, a to nejen na kolumbijské půdě, ale i na samotném evropském území: pořizování fotografií, sledování, infiltrace akcí pořádaných občanskou společností atd. Očerňující kampaně namířené proti evropským nevládním organizacím a jednotlivcům kvůli tomu, že se angažují za ochranu lidských práv v Kolumbii, koordinovala a podporovala DAS.

Jak Rada reagovala na skutečnost, že na evropském území proběhla tzv. operace Evropa?

Může Rada uvést, které evropské zpravodajské služby s DAS na uskutečnění této operace v Evropě spolupracovaly?

Považuje Rada i nadále kolumbijskou vládu za vhodného partnera, s nímž by měla být uzavřena dohoda o volném obchodu?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada bere obvinění, ke kterým se vztahuje otázka váženého člena Parlamentu, velmi vážně a celé věci věnuje patřičnou pozornost. Dělá tak zvláště na základě informací, které jí poskytly delegace EU a ambasády členských států působící na místě. Rada uvítala nedávná rozhodnutí kolumbijské vlády v této věci, zvláště ta týkající se nového mandátu služby DAS, její nové struktury a organizačních změn uvnitř tohoto orgánu. Rada také byla informována o tom, že byly zahájeny právní kroky proti několika bývalým vysokým představitelům této organizace.

EU si předsevzala, že při rozhovorech o lidských právech s kolumbijskými úřady, které se vedou dvakrát ročně, bude pravidelně vyjadřovat své obavy  týkající se všech otázek v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod.

Rada také pečlivě sleduje informace o údajné akci DAS s názvem „Operace Evropa“, ke které se vztahuje otázka váženého člena Parlamentu, zatím ale k celé záležitosti nepřijala formální stanovisko. Co se týče problému údajného zapojení zpravodajských služeb členských států zmiňovaného v této otázce, Rada si není žádného takovéhoto obvinění vědoma. Je třeba poznamenat, že tato otázka nespadá pod pravomoci Rady. Rada proto není schopna k těmto otázkám vyslovit verdikt, protože spadají přímo do pravomocí členských států.

Závěrem bych k poslední otázce váženého člena Parlamentu ráda zdůraznila, že Rada bude požádána o stanovisko k návrhu dohody vyjednanému Komisí, jakmile k tomu nadejde čas, po té, co obdrží odpovídající návrh rozhodnutí o uzavření této dohody. Rada samozřejmě zváží všechny faktory, relevantní v tomto kontextu, aby mohla dospět k rozhodnutí o tomto návrhu dohody.

V této souvislosti Rada zmiňuje, že k této záležitosti se bude muset vyjádřit i Parlament a to v souladu s opatřeními stanovenými Smlouvou.

Spojené státy v současné době zažívají jednu z nejhorších ekologických katastrof své historie, kterou způsobuje únik ropy v Mexickém zálivu.

Vzhledem k tomu, že jakýkoli únik ropy na evropském pobřeží by měl nevyhnutelně mezinárodní dopad, co činí Rada pro zajištění toho, aby členské státy podnikly veškerá preventivní opatření zabraňující podobné katastrofě a aby byly schopny rychle, koordinovaně a účinně reagovat v případě, že by k takové situaci přece jen došlo?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

I když jsou za své politiky prevence odpovědné především členské státy, Rada se domnívá, že by bylo vhodné zavést v duchu solidarity doplňková opatření na úrovni EU, jež by podpořila opatření přijatá za účelem předcházení katastrofám na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Rada v závěrech o rámci Společenství pro předcházení katastrofám v EU, který byl přijat v listopadu roku 2009⁽¹⁾, vyzvala Komisi, aby přijala ve spolupráci s členskými státy první soubor opatření k posílení politiky prevence. V rámci těchto opatření je navrženo zejména následující: do konce roku 2010 vypracovat pokyny Společenství pro hodnocení a mapování rizik; do konce roku 2012 vytvořit celkový přehled největších přírodních rizik a rizik způsobených člověkem napříč odvětvími, s nimiž se Unie pravděpodobně bude muset v budoucnosti vypořádat; a určit pokyny pro stanovení konkrétních minimálních norem pro všechny možné situace v souvislosti s ochranou před katastrofami, zvláště pro ty druhy rizik, jež jsou obvyklé ve více členských státech či v regionech více než jednoho členského státu.

V případě, že by bylo pobřeží Evropské unie postiženo únikem ropy, má Unie k dispozici několik mechanismů, jež mohou napomoci k rychlé, koordinované a účinné reakci.

Mezi odpovědnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) patří poskytnout další prostředky na podporu mechanismů pro reakci, jež mají členské státy k dispozici v případě znečištění, pokud by o to požádaly. Evropská agentura pro námořní bezpečnost, která může využívat služeb rezervní flotily k odstranění ropných produktů na základě smlouvy v celé Evropské unii, tak může doplnit zdroje členských států pro boj se znečištěním moře.

Kromě toho v případě, že v Unii nebo mimo Unii dojde k závažné mimořádné události, může členským státům pomoci Komise prostřednictvím svého Monitorovacího a informačního střediska (MIC) v rámci mechanismu civilní ochrany EU, který se vztahuje na znečištění moře v důsledku námořních havárií. Tento mechanismus byl aktivován na žádost orgánů USA poté, co došlo k úniku ropy v Mexickém zálivu.

A konečně Komise na svém zasedání dne 31. května 2010 informovala Radu, že její služby zahájily prověřování platných právních předpisů Evropské unie v této oblasti s cílem omezit na co nejmenší možnou míru rizika vzniku katastrofy podobné katastrofě v Mexickém zálivu.

Cestovní ruch patří k základním odvětvím evropského hospodářství. Představuje 5 % HDP celé EU a v Evropě poskytuje pracovní místa přibližně 5,2 % jejích pracovních sil. Vzhledem k současné hospodářské situaci je nezbytné toto odvětví podporovat a prosazovat.

 V Lisabonské smlouvě je cestovní ruch výslovně zmiňován a jedním z cílů vytyčených v této smlouvě je prosazování EU jako jedné z předních světových turistických destinací. Smlouva proto Unii uděluje specifické pravomoci v této oblasti a stanoví, že rozhodnutí mají být přijímána kvalifikovanou většinou. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie doplňuje Unie „činnost členských států v oblasti cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v této oblasti“ (hlava XXII Cestovní ruch, článek 195).

Co bylo dosud učiněno za účelem podpory cestovního ruchu v EU, jeho rozvoje a zvyšování jeho konkurenceschopnosti? Jaká opatření jsou přijímána na evropské úrovni s cílem podporovat toto odvětví v době hospodářské krize?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Politika cestovního ruchu v EU by měla doplňovat tyto politiky ve členských státech, protože právě na nich leží hlavní odpovědnost za provádění této politiky.

Prostor pro akce na podporu odvětví cestovního ruchu v EU, jeho dalšího rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti, byl dosud omezen, neboť než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, Unie nedisponovala žádnými formálními pravomocemi v oblasti cestovního ruchu. V roce 2006 a 2007 nicméně Komise přijala dvě sdělení⁽¹⁾, jejichž hlavním cílem bylo zlepšit konkurenceschopnost evropského cestovního ruchu a vytvořit více pracovních příležitostí a zvýšit jejich kvalitu, a to pomocí udržitelného růstu cestovního ruchu v evropském i celosvětovém měřítku.

V souvislosti s opatřeními, která EU přijala navzdory hospodářské krizi a jejichž cílem byla podpora cestovního ruchu, můžeme uvést přípravnou akci zaměřenou na sociální cestovní ruch, která byla zahájena pod názvem CALYPSO v roce 2009 s rozpočtem ve výši 1 milionu EUR pro rok 2009 a s bude trvat minimálně tři roky.

Evropská podniková síť (EEN) byla zřízena na evropské úrovni, aby podpořila odvětví cestovního ruchu a posílila vazby s průmyslem, příslušnými organizacemi, orgány veřejné moci, turistickými destinacemi a s akademickým prostředím.

Dále bychom vás chtěli informovat, že dne 15.dubna 2010 se konala neformální schůzka ministrů cestovního ruchu. Ministři na setkání přijali „Madridské prohlášení“ s názvem „Vstříc společensky odpovědnému modelu cestovního ruchu“. Ministři zdůraznili svůj zájem na rozvoji konsolidované politiky cestovního ruchu na úrovni EU v souladu se zásadou subsidiarity, a podporu odpovědného a etického cestovního ruchu, s  ohledem na sociální, ekologickou, kulturní a ekonomickou udržitelnost. Navrhovali také použití nových nástrojů a nového přístupu zaměřeného spíše na znalosti a inovace v oblasti cestovního ruchu, zejména prostřednictvím využívání nových technologií, vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů.

Jaká konkrétní opatření přijme Rada v průběhu příštích šesti měsíců, aby zajistila, že na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu v Cancúnu bude dosaženo komplexní dohody?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada má začít pracovat na postoji Evropské unie před konferencí v Cancúnu, které budou předcházet dvě přípravná setkání: v Bonnu v srpnu 2010 a v Číně v říjnu 2010.

Na svém zasedání ve dnech 25.-26.března 2010 došla Evropská rada k závěru, že komplexní mezinárodní právní dohoda je jediným účinným prostředkem k dosažení cíle, kterým je udržení nárůstu globální teploty pod hranicí 2°C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, a že je třeba dát nový impuls mezinárodnímu vyjednávacímu procesu. Na cestě za tímto cílem se Rada shodla, že je vhodné uplatnit přístup postupného dosahování cílů vycházející ze závěrečného dokumentu z Kodaně. Za prvé, nadcházející schůzka, která se bude konat v Bonnu, by měla nastínit plán s cílem posunout jednání kupředu. Za druhé, na konferenci smluvních stran, která se bude konat v Cancúnu, by měla být přinejmenším učiněna určitá konkrétní rozhodnutí, aby se tak závěrečný dokument z Kodaně mohl integrovat do vyjednávacího procesu vedeného v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a bylo možno zaměřit se na zbývající problémy, například v oblasti adaptace, lesů a technologií, a na sledování, podávání zpráv a ověřování si informací. EU je připravena přispět k tomuto procesu: EU a její členské státy budou ctít závazky, které učinily, a v období 2010-2012 poskytnou 2,4 miliardy EUR ročně.

Konkrétněji, co se týče zmiňovaného procesu vedeného v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Evropská rada se jím i nadále cítí vázána a požádala, aby se tento proces vhodně doplnil a stal se součástí diskuzí i na ostatních fórech zabývajících se konkrétními otázkami. Za tímto účelem EU zintenzívní své úsilí ke zvyšování povědomí s ohledem na třetí země. Předsednictví a Komise se budou aktivně radit s dalšími partnery a podají zprávu Radě. V této souvislosti může Předsednictví s jistotou potvrdit, že klimatické změny budou i nadále jedním z klíčových problémů řešených na setkání Evropské unie a jejích hlavních partnerů v průběhu několika příštích měsíců.

Vytvoření patentu pro celou EU je jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020. Má belgické předsednictví v úmyslu zaměřit se v průběhu příštích šesti měsíců na toto důležité téma?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Rada si je vědoma skutečnosti, že zlepšení patentového systému v Evropě je předpokladem pro stimulaci růstu prostřednictvím inovací a pro pomoc evropským podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, aby se vyrovnaly s hospodářskou krizí a mezinárodní konkurenci. Zlepšení patentového systému je vnímáno jako klíčový prvek vnitřního trhu a mělo by být založeno na dvou pilířích - vytvoření patentu Evropské unie (dále jen „patent EU“) a zavedení konsolidovaného a specializovaného integrovaného soudního úřadu, který by měl na starosti řešení sporů týkajících se evropských patentů. Tím se posílí prosazování patentové ochrany a zvýší se právní jistota.

Bohužel ani 10 let po předložení tohoto návrhu Komisí se nám nepodařilo vytvořit právní rámec nezbytný pro dosažení tohoto cíle.

Je ale nutno říci, že už nejsme daleko. V prosinci loňského roku, jsme se dohodli na znění nařízení týkajícího se vytvoření patentu EU a došli jsme k řadě závěrů týkajících se dalších s tím souvisejících otázek.

Ve skutečnosti, jak víte, je toto nařízení pouze jedním z prvků potřebných k vytvoření patentu EU. Rada stále ještě nestanovila pravidla pro používání úředních jazyků v tomto dokumentu. Pokud má k vytvoření patentu EU dojít, je vzhledem k odst. 2 čl. 118 Smlouvy o fungování EU stanovení těchto pravidel nutné. Dne 1. července 2010 Komise předložila návrh týkající se používání jazyků. Belgické předsednictví bude usilovat o dosažení pokroku v jednání. Kromě toho je nutné vyřešit ještě další aspekty, kterými jsou například přiměřená úroveň ročních poplatků za patenty EU nebo stanovení vhodného poměru, ve kterém budou část daní vybírat vnitrostátní patentové úřady. Nesmíme také zapomenout na vytvoření evropského patentového soudu nebo případné změny, které je třeba provést v Evropské patentové úmluvě.

Jsme rádi, že Lisabonská smlouva dala Evropskému parlamentu větší roli v legislativním procesu. S tím navíc souvisí to, že jsme vzali na vědomí vaše usnesení ze dne 5. května, které jako váš postoj v prvním čtení potvrzuje vaše stanovisko z roku 2002.

Belgické předsednictví hodlá v Radě zintenzívnit úsilí, jehož cílem je zřídit právní rámec vhodný k vytvoření patentu EU. Co se týče vnitřního trhu, je tento cíl jednou z priorit belgického předsednictví.

Jak Rada hodnotí první šestiměsíční zkušenost se spoluprací – po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost – mezi členským státem předsedajícím Radě (konkrétně Španělskem) a předsedou Evropské rady? Je všeobecně známo, že tato spolupráce byla poznamenána kompetenčními spory v době, kdy ustanovení smlouvy nebyla dostatečně přesná. Jaké závěry byly učiněny s výhledem na příští belgické předsednictví?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Smlouva jasně stanovuje role Evropské Rady a Rady EU.

Proto podle odst. 1 čl. 15 Smlouvy o Evropské unii Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Nevykonává legislativní funkci.

Odst. 1 čl. 16 Smlouvy o Evropské unii definuje role Rady Evropské unie takto: „Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce tvoření politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.“

Navíc, odst. 6 čl. 16 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že „Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost činností jednotlivých složení Rady. Ve spolupráci s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost.“

Tato nová ustanovení byla poprvé zavedena v rámci španělského předsednictví. Od samého začátku tohoto předsednictví docházelo k velmi úzké spolupráci mezi předsedou Evropské rady a předsednictvím Rady, a byl tak zajištěn soulad v práci Evropské rady a Rady.

Dne 8. ledna se proto předseda Evropské Rady v Madridu setkal se španělským premiérem Zapaterem, a položili zde základy pro další spolupráci. I nadále se pravidelně setkávali. Předseda Evropské rady se rovněž setkával alespoň jednou za měsíc s předsedou Rady pro všeobecné záležitosti a podle potřeby i s předsedy jednotlivých složení Rady. To znamenalo, že Evropská rada a Rada byly schopny koordinovat své kroky a spolupracovat.

Dalším dobrým příkladem této vynikající spolupráce mezi oběma orgány bylo vytvoření nové strategie Evropa 2020. Předsednictví Rady totiž vždy zajišťuje, že se různá složení Rady řádně drží zásad stanovených Evropskou radou v únoru a březnu.

Červnová Evropská rada dokázala dokončit tuto novou strategii díky významnému úsilí v rámci španělského předsednictví na podporu různých složení Rady, především ale Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele a Rady pro vzdělávání, mládež a kulturu.

Praktické mechanismy zavedené v rámci španělského předsednictví a vedoucí k optimalizaci této spolupráce samozřejmě budou v rámci belgického předsednictví zachovány a rozvíjeny.

Jaká vyjednávání a kroky týkající se dalších a dodatečných sankcí vůči Íránu ze strany členských států Evropské unie zvažuje Rada v současné chvíli, kdy se Rada bezpečnosti OSN dohodla na novém režimu sankcí namířeném proti Íránu?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na červencovém dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2010.

(FR) Na svém zasedání dne 17. června Evropská rada zdůraznila své prohlubující se obavy z íránského jaderného programu. Uvítala přijetí rezoluce 1929 Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) zavádějící nová restriktivní opatření vůči Íránu.

Evropská rada si uvědomuje současnou situaci a prohlásila proto, že zavedení nových restriktivních opatření je nevyhnutelné. Evropská rada připomněla své prohlášení ze dne 11. prosince 2009 a v návaznosti na to, co již Rada pro zahraniční věci vykonala, Radu pro zahraniční věci poté vyzvala, aby přijala na svém příštím zasedání dne 26. července opatření s cílem provést opatření obsažená v rezoluci 1929 Rady bezpečnosti OSN. Vyzvala rovněž Radu, aby přijala doprovodná opatření s cílem podpořit prostřednictvím jednání rezoluci ohledně všech nevyřešených obav týkajících se vývoje citlivých technologií na podporu jaderných a raketových programů, ve kterém se Írán angažuje. Tato jednání by se měla zaměřit na následující oblasti:

odvětví obchodu, zejména zboží dvojího užití a další omezení týkající se pojištění obchodu, finanční odvětví včetně zmrazení majetku dalších íránských bank a omezení v oblasti bankovních a pojišťovacích služeb;

íránské odvětví dopravy, zejména společnost Islamic Republic of Iran Shipping Line (IRISL) a její dceřiné společnosti a letecká nákladní doprava;

klíčová odvětví plynárenského a ropného průmyslu a zákaz nových investic, technické pomoci a přenosu technologií, zařízení a služeb souvisejících s těmito odvětvími, zejména ve vztahu k rafinaci, zkapalňování a technologii zkapalněného zemního plynu;

a nové zákazy udělování víz a zmrazení aktiv, zejména pro příslušníky Islámské revoluční gardy (IRGC).

Evropská unie je odhodlána usilovat o diplomatické řešení problematiky íránského jaderného programu. Vyzývá Írán, aby projevil vůli k vybudování důvěry mezinárodního společenství a reagoval na výzvu k obnovení jednání. EU také znovu potvrdila platnost návrhů, které učinila Íránu v červnu 2008.

O íránském jaderném programu a dalších otázkách společného zájmu je třeba vážně jednat. Evropská rada zdůrazňuje, že vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je připravena v tomto smyslu znovu zahájit rozhovory.

Rada v nedávné době obnovila ratifikační proces v rámci dohody o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem. Tento proces byl pozastaven částečně v důsledku toho, že Srbsko nevydalo osoby podezřelé z válečných zločinů Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Konečné začlenění Srbska do EU je cílem zásadního významu. Vzhledem k tomu, že jsou však obžalovaní Ratko Mladič a Goran Hadžič dosud na svobodě, jaké prostředky hodlá Komise nyní použít k zajištění nejen toho, aby spolupráce Srbska s ICTY pokračovala v plné míře, ale také toho, aby byly zatčeny zbývající osoby obžalované z válečných zločinů?

(EN) Rozhodnutí o zahájení ratifikačního procesu v rámci dohody o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem značí velmi pozitivní vývoj. Úplná dohoda o stabilizaci a přidružení znamená, že Srbsko se bude nadále přibližovat všem politikám EU prostřednictvím právně závazné dohody. Komise nyní doufá v rychlý a bezproblémový ratifikační proces.

Co se týče spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), tato podmínka zůstává v platnosti po celou dobu integračního procesu Srbska do EU. Úplná spolupráce s ICTY je zásadním prvkem dohody o stabilizaci a přidružení a EU může dohodu kdykoli pozastavit, pokud Srbsko tyto zásadní prvky nebude splňovat.

Pan Brammertz se osobně zúčastnil zasedání Rady pro zahraniční věci, které se konalo dne 14. června 2010. Z operativního hlediska je nutné vyvinout další úsilí a Komise očekává, že srbské orgány plně zohlední doporučení pana Brammertze, aby dosáhly dalších pozitivních výsledků.

Komise bude nadále úzce sledovat spolupráci Srbska s ICTY a nepřestane vybízet srbské orgány, aby vyvíjely maximální úsilí, dokud zbývající dvě osoby na útěku, které čelí obžalobě před ICTY – konkrétně se jedná o Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče – nebudou zadrženy a dopraveny do Haagu.

Na závěr, Komise se i nadále bude těmito otázkami podrobně zabývat v rámci svého konstruktivního dialogu se srbskými orgány, a bude se jimi zabývat rovněž ve své výroční zprávě, jež bude zveřejněna v listopadu 2010.

V poslední době se Řecko potýká s rozsáhlými protesty námořníků proti záměrům vlády Panhelénského socialistického hnutí zrušit omezení kabotáže týkající se výletních lodí plujících pod vlajkou třetích zemí, které nejsou členy Společenství. Podle údajů Evropské rady výletních lodí pracovalo v oblasti výletních plaveb v Evropě v roce 2008 více než 50 000 námořníků. Tvrzení ohledně „zdravé konkurence“, která by napomáhala rozvoji cestovního ruchu, jsou odůvodňována údaji prokazujícími, že většina výletních lodí je registrována pod vlajkou cizího státu v registrech členských států Evropské unie a třetích zemí; důsledkem této skutečnosti jsou zoufalé pracovní podmínky, za nichž jsou námořníci nelidsky vykořisťováni. 83 % plavidel patří pěti sdružením námořních monopolů.

Domnívá se Komise, že zrušení omezení kabotáže u výletních lodí prospěje monopolním společnostem v tomto odvětví, které dosahují obrovských zisků nelítostným vykořisťováním námořníků? Bude ještě intenzivněji pokračovat masový hon na řecké námořníky pracující na výletních lodích?

(EN) Jak Komise uvedla již dříve ve své odpovědi na otázku k ústnímu zodpovězení H-0227/10, právní předpisy EU vyžadují od členských států, aby umožňovaly kabotáž včetně výletních plaveb pro lodě plující pod vlajkou států EU, ale to již neplatí pro lodě, které neplují pod vlajkou států EU. Členské státy to nicméně mohou umožnit. Komise nemá v úmyslu zasahovat do rozhodnutí Řecka, které umožňuje kabotáž týkající se výletních plavidel lodím plujícím pod vlajkou třetích zemí, ani nehodlá spekulovat o hospodářských přínosech takové volby.

Sociální pravidla EU, která se vztahují na lodě z jiného členského státu, se shodují s těmi, která se uplatňují na lodích plujících pod řeckou vlajkou. Tato pravidla zajišťují přiměřený soubor minimálních požadavků, které zabraňují tomu, aby pracovní podmínky byly „zoufalé“, jak uvedl pan poslanec.

Komise by mimoto chtěla zdůraznit, že směrnice 1999/63/ES⁽¹⁾ o provádění dohody o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené sociálními partnery se vztahuje na námořníky všech námořních plavidel, soukromých nebo veřejných, která jsou registrována na území některého členského státu a zpravidla využívána pro obchodní námořní plavby. Směrnice stanoví minimální požadavky týkající se pracovních podmínek námořníků, zejména maximální týdenní pracovní dobu, minimální věk pro práci v noci nebo na palubě lodi, placenou dovolenou za rok... Směrnice 1999/95/ES⁽²⁾ navíc zajišťuje ověřování a prosazování toho, aby byla směrnice 1999/63/ES dodržována na plavidlech, která využívají přístavy členských států, aby došlo ke zlepšení námořní bezpečnosti, pracovních podmínek a zdraví a bezpečnosti námořníků na palubách plavidel. Vztahuje se tedy na všechna plavidla, která využívají přístavy členského státu bez ohledu na místo registrace.

Za účelem prosazování směrnice 2009/13/ES⁽³⁾ a za účelem zajištění uplatňování norem pro práci na moři, které směrnice stanoví na plavidlech EU a plavidlech, která neplují pod vlajkou EU, a využívají přístavy EU, jestliže je v platnosti Úmluva o práci na moři, se počítá se stejným mechanismem.

V březnu tohoto roku bylo přijato rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytování mikroúvěrů v rámci nástroje Progress. Komise přislíbila, že toto rozhodnutí vstoupí v platnost letos v létě a že od počátku příštího roku budou moci poskytovatelé úvěrů v jednotlivých státech začít s poskytováním úvěrů, jakmile obdrží prostředky z Evropského investičního fondu. Komise již nějaký čas jedná s Evropským investičním fondem (EIF) o konkrétních podmínkách převodu prostředků (čl. 5 odst. 2 rozhodnutí), ale stále není známo, kdy jednání skončí, ačkoli se Komise zavázala informovat Radu o jejich průběhu. Mohla by Komise sdělit, jak dlouho ještě jednání s EIF potrvají a kdy se předpokládá ukončení jednání?

(EN) Komise paní poslankyni s radostí sděluje, že zdroje z evropského nástroje mikrofinancování Progress (EPMF) budou rozděleny na dvě části:

záruky na mikroúvěry (do výše 25 000 EUR) udělené konečným příjemcům;

půjčky a vlastní kapitál pro finanční zprostředkovatele, aby mohly rozšířit své možnosti poskytování mikroúvěru konečným příjemcům.

Jednání s Evropským investičním fondem (EIF) o provádění části nástroje EPMF týkající se záruk bylo dokončeno. Po podepsání rámcové dohody EIF zahájí výzvu k vyjádření zájmu pro zprostředkovatele a učiní tak první týden v červenci. Výzva bude přístupná pro finanční zprostředkovatele ze všech členských států a zveřejněna na internetových stránkách EIF (http://www.eif.org). Jejím výsledkem bude zpřístupnění půjček, které budou zaručeny prostřednictvím zdrojů EU. Na tuto část týkající se záruk bude pro EPMF vyčleněn příspěvek Unie ve výši 25 milionů EUR.

Jednání ohledně druhé části v současnosti probíhá. Vyžaduje zřízení zvláštního investičního nástroje, na němž by se měly podílet Evropská investiční banka (EIB), EIF a Komise. Tato druhá část EPMF má být zahájena do konce roku 2010. Zbývající část příspěvku Unie (75 milionů EUR) bude investován do tohoto zvláštního nástroje, jenž má být zřízen letos na podzim. Očekává se, že Evropská investiční banka doplní příspěvek Unie až do výše 100 milionů EUR.

Další informace o EPMF jsou dostupné na: http://www.ec.europa.eu/epmf"

.

S vytvořením sekretariátu, který realizaci velkých regionálních strategických projektů poskytne provozní podporu, získala Unie pro Středomoří nový impuls k činnosti. Komise a Evropská investiční banka navíc v příštích letech zajistí odpovídající finanční prostředky pro odvětví energetiky a vodního hospodářství, pro potřeby infrastruktury, dopravy a pro rozvoj podniků. Pokud však jde o politiky migrace v Evropské unii, ani Unie pro Středomoří nebyla v tomto směru příliš efektivní.

Může Komise objasnit, jaká opatření byla zavedena ke zlepšení spolupráce s třetími zeměmi v otázce řízení migračních toků?

Vzhledem k tomu, že se mimoto blíží stanovování finančních výhledů na období 2014–2020, co má Komise v úmyslu učinit pro to, aby zajistila dostatečné finanční zdroje, které by mohly být využity k podpoře spravedlivých migračních politik v evropsko-středomořské oblasti?

(EN) Komise se podílí na plnění ambiciózních cílů, které stanoví Stockholmský program. Tento program v oblasti migrace předpokládá zahájení a uplatňování několika nových iniciativ jak v oblasti legální migrace, tak v otázce boje proti nedovolenému přistěhovalectví a v otázce posílení vnějších hranic. Do těchto cílů spadá nedávný návrh Komise⁽¹⁾ o posílení kapacit Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) a návrhy o sezónních pracovnících a dočasně vyslaných zaměstnancích, jež budou brzy přijaty.

V souvislosti se třetími zeměmi Stockholmský program prosazuje další rozvoj spolupráce se zeměmi původu nebo tranzitu, pokud jde o migraci, v souladu s globálním přístupem k migraci. V této souvislosti se Komise domnívá, že řízení migračních toků v oblasti Středomoří má klíčový význam a věnuje tomuto tématu prioritní pozornost.

Úsilí Komise se projevilo posíleným dialogem a spoluprací, které jsou jak bilaterální, tak regionální povahy, se zeměmi severní a subsaharské Afriky, odkud pocházejí migrační toky směřující do Středomoří. Komise mimoto financuje projekty, jejichž cílem je podpora lepšího řízení migrace včetně projektů zaměřených na boj proti nedovolené migraci, na snadnější využívání legálních kanálů migrace, na spojení mezi migrací a rozvojem, na prosazování práv migrantů a podporu dodržování práv uprchlíků.

Iniciativy EU v oblasti migrace, které Komise podporuje ve středomořských zemích, jež nejsou členskými státy EU, jsou financovány jak prostřednictvím finančního nástroje EU, který je navržen pro účely spolupráce s určitým regionem (do roku 2006 program MEDA a od roku 2007 evropský nástroj sousedství a partnerství), tak prostřednictvím finančního nástroje EU, který je navržen pro účely spolupráce EU se třetími zeměmi v oblasti migrace (do roku 2006 program Aeneas, nyní tematický program).

Aniž by byl předjímán výsledek diskusí o budoucím finančním rámci na období 2014–2020, Komise se domnívá, že pro EU bude mít zásadní význam, aby disponovala dostatečnými finančními prostředky, aby mohla integrovaným a vyváženým způsobem odpovídat na výzvy, jimž čelí v oblasti migrace, a aby umožnila silnou spolupráci se všemi svými partnery, zejména ve Středomoří.

Cestovní ruch je třetím největším hospodářským odvětvím v EU, pokud jde o obrat a počet pracovních míst: jeho podíl na HDP EU činí 5 %, působí v něm na 2 miliony podniků, většinou malých a středních, a zaměstnává 9,7 milionu lidí v EU.

Formulovala Komise se zřetelem k této skutečnosti nějaké strategie na podporu cestovního ruchu v EU na světových trzích, konkrétně ve vztahu ke skupině zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), jejichž rostoucí bohatství a životní úroveň by měly skýtat odvětví cestovního ruchu v EU značné a stále se rozšiřující obchodní možnosti?

(FR) Evropská unie zůstává první světovou destinací cestovního ruchu – přijelo do ní 370 milionů zahraničních turistů, což je 40 % všech turistických cest po celém světě⁽¹⁾, z toho 7,6 milionů turistů pocházelo ze zemí BRIC (Brazílie, Rusko, India a Čína). Došlo tedy k jasnému zvýšení oproti roku 2004, kdy EU navštívilo 4,2 milionu osob. Čína je obzvláště dobrým příkladem, protože i přes hospodářskou krizi počet čínských turistů cestujících do zahraničí v roce 2009 vzrostl o 5,2 % na 42,2 milionu v porovnání s rokem 2001, kdy tento počet dosáhl 7 milionů. Ještě větší nárůst byl zaznamenán v oblasti jejich výdajů, které například mezi lety 2008 a 2009 vzrostly o 16 %, tedy přibližně na 42 miliard USD.

Podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu by se v příštích letech měly návštěvy zahraničních turistů v Evropě podstatně zvýšit. Evropský průmysl cestovního ruchu však čelí stále silnější mezinárodní konkurenci – nově se rozvíjející a rozvojové země i přes svůj potenciál jakožto zdroje pro cestovní ruch v Evropě lákají čím dál více turistů.

S hledem na tuto konkurenci musí Evropa nabídnout udržitelný a kvalitní cestovní ruch a vypracovat společnou strategii, aby ve třetích zemích vylepšila obraz a viditelnost Evropy jako místa mnoha turistických destinací, zejména pak v zemích BRIC vzhledem k jejich velkému potenciálu jakožto míst, odkud lidé cestují do Evropy. Aby tak mohla Evropa učinit, musí zajistit konkurenceschopnost a udržitelnost evropského cestovního ruchu⁽²⁾. Mimoto bude zásadní posílit spolupráci se zeměmi, jejichž obyvatelé s tím, jak se zvyšuje jejich životní úroveň, mohou tvořit významný zdroj návštěvníků evropských destinací.

S ohledem na intenzitu mezinárodní konkurence, ale také na potenciál mnoha třetích zemí jakožto míst, odkud lidé cestují do Evropy, je nezbytné úspěšně dokončit akce, jež mají stimulovat turistickou poptávku po Evropě.

Aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, nové sdělení „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch”, které bylo přijato dne 30. června, navrhuje strategii pro vylepšení obrazu a viditelnosti Evropy jakožto souboru udržitelných a kvalitních turistických destinací⁽³⁾:

– ve spolupráci s členskými státy vytvořit skutečnou známku „Evropa“, která by mohla doplňovat propagační činnost na vnitrostátní a regionální úrovni a umožnila by, aby evropské destinace byly snáze odlišitelné od ostatních mezinárodních destinací

– propagovat portál „visiteurope.com“ s cílem zvýšit atraktivitu Evropy jako místa mnoha udržitelných a kvalitních turistických destinací, a to zejména v rozvíjejících se ekonomikách

– podporovat společné propagační akce na velkých mezinárodních akcích nebo na velkých veletrzích či výstavách cestovního ruchu

– posílit účast Evropské unie na mezinárodních fórech, zejména ve Světové organizaci cestovního ruchu, OECD, T20 a Euro-Med

– propagovat obraz a viditelnost Evropy jakožto souboru udržitelných a kvalitních turistických destinací na světových trzích, zejména v zemích BRIC (ale také ve Spojených státech a Japonsku), a to společnými iniciativami se členskými státy a evropským průmyslem.

Komise ve strategii Evropa 2020 navrhla konkrétní záměry v oblasti boje proti nezaměstnanosti, v oblasti financování výzkumu a v boji proti změně klimatu, opomněla však úlohu kultury ve zvyšování prosperity Evropy v širším slova smyslu. Podle její zprávy z července 2009 obrat v odvětví kultury v Unii v roce 2003 činil 654 miliardy EUR, což představuje 2,6 % HDP Unie. Muzea v Paříži vytvářejí obrat, který se pohybuje mezi 1,84 a 2,64 miliardami EUR, a zajišťují každoročně přibližně 43 000 pracovních míst. Vliv kultury na hospodářský rozvoj je dnes nezpochybnitelný. Kultura vytváří pracovní místa a přispívá k turistické atraktivitě regionů.

Jakým způsobem hodlá Komise využít potenciál kultury a tvůrčího odvětví v rámci strategie Evropa 2020? Proč není kultura v návrhu strategie jasnou prioritou? Má Komise na mysli pouze podporu procesu digitalizace? Proč se ve sdělení nehovoří o prioritách, jako je ochrana kulturního dědictví Unie?

(EN) Komise sdílí názor paní poslankyně, že kultura a jí příbuzná odvětví představují významný hnací sílu evropského hospodářství, zejména pak pro dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020. V dokumentu Komise nejsou výslovně uvedeny, protože strategie Evropa 2020 není zaměřena na jednotlivá odvětví. Kultura a kulturní a tvůrčí odvětví však mají jasnou roli přinejmenším ve čtyřech stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020, jedná se o iniciativy: „Inovace v Unii“, „Digitální program“, „Průmyslová politika pro éru globalizace“ a „ Program pro nové dovednosti a pracovní místa“.

Veřejná konzultace o zelené knize o „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“, která byla přijata dne 27. dubna 2010, napomůže Komisi, aby těmto odvětvím zajistila příznivé prostředí a podpořila jejich přispění k výše uvedeným iniciativám. Komise získané vstupy využije k vypracování operativních závěrů, které budou použity buď s pomocí stávajících nástrojů EU, nebo jako součást příštího finančního výhledu. Cílem je získat programy a politiky EU, které budou mít vliv na kulturní a tvůrčí odvětví – ale také na odvětví kultury jako celek – a které budou vhodné pro daný účel.

V této souvislosti Komise zahájí různé iniciativy již v roce 2010 a 2011 a jejich účelem bude podpora tvůrčích odvětví. Program MEDIA zřídí záruční fond pro oblast audiovizuální tvorby a představí podporu určenou na digitalizaci kinematografie. Cílem Aliance evropských tvůrčích odvětví (European Creative Industries Alliance – ECIA) v souvislosti s Rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace bude uvolnění intenzivnější a lepší podpory určené na budoucí rozvoj tvůrčích odvětví, a to prostřednictvím vzájemného učení a pilotních projektů.

Komise plně souhlasí s tím, že evropské kulturní dědictví hraje významnou roli nejen v kulturních a sociálních oblastech, ale rovněž jako zásadní zdroj hospodářského a teritoriálního rozvoje. Komise to aktivně podporuje v rámci evropského programu pro kulturu, prostřednictvím programu EU Kultura na období 2007–2013 a dalších programů financování EU, jedná se zejména o strukturální fondy politiky soudržnosti. Navíc vznikají nové nástroje. Komise nedávno přijala návrh, aby Evropská unie zavedla označení „evropské dědictví“. Tento návrh byl jedním z prvních návrhů, které přijala nová Komise poté, co se ujala své funkce, a jeho cílem je zdůraznit pamětihodnosti, které oslavují a symbolizují evropskou integraci, evropské myšlenky a historii. Komise pevně věří, že toto označení má potenciál k tomu, aby se stalo výraznou a cennou iniciativou pro Evropskou unii.

Ve směrnici Rady 2001/88/ES⁽¹⁾ ze dne 23. října 2001 (jež je uvedena ve směrnici Rady 2008/120/ES⁽²⁾)je stanoveno, že počínaje rokem 2013 musí být všechny prasnice chovány ve výběhu. Počítáno zpětně od roku 2013 měly členské státy k dispozici 12leté přechodné období.

Připouští Komise v této souvislosti, že případné zrušení či revize zmíněných ustanovení v současné době by poškodila hospodářskou soutěž i zemědělce, kteří na základě uvedených předpisů uskutečnili rozsáhlé reformy?

Zpřístupní popř. sestaví Komise údaje, z kterých vyplývá, jak velký je podíl volně chovaných prasnic v jednotlivých členských státech a k jakému vývoji došlo od schválení příslušných předpisů?

Byla pro státy, které se do spolupráce v rámci EU zapojily teprve po schválení předpisů, stanovena přechodná opatření?

Co hodlá Komise učinit pro to, aby byly tyto předpisy dodržovány? Jaké případné sankce jsou k dispozici?

(EN) Komise souhlasí s panem poslancem, že odložení lhůty, která je stanovena na 1. ledna 2013 a uvedena ve směrnici Rady 2008/120/ES⁽³⁾ týkající se ustájení skupin prasnic a prasniček, by pěstitelům, kteří usilovali o dodržení této lhůty, přineslo konkurenční nevýhodu.

Komise nedisponuje dostupnými údaji o podílu prasnic a prasniček, které jsou v EU v současnosti ustájeny ve skupinách. Zprávy kontrolního útvaru generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele, GŘ SANCO, (Potravinový a veterinární úřad – PVÚ se sídlem v Grange v Irsku) ukazují, že některé členské státy jsou na dodržení lhůty končící 1. lednem 2013 lépe připraveny než jiné.

Všechny nové členské státy věděly o této lhůtě končící 1. lednem 2013. Programy financování EU navíc kandidátským zemím poskytly možnosti, aby daná zařízení odpovídajícím způsobem modernizovaly.

Členské státy jsou primárně odpovědné za provádění směrnice 2008/120/ES. Komise jako strážkyně Smluv musí zajistit, aby členské státy uplatňovaly právní předpisy EU. Za tímto účelem PVÚ pravidelně provádí v členských státech kontroly na místě. Tyto kontroly jsou zaměřeny na hospodářství s chovem prasat a je posuzován kontrolní systém zavedený členskými státy s cílem zajistit uplatňování právních předpisů EU.

Existují-li dostatečné důkazy, které prokazují, že správní praxe členského státu z obecného hlediska a soustavně nerespektuje ustanovení směrnice, Komise může uvážit zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Po Francii, Velké Británii a Irsku se nyní i Německo rozhodlo zavést poplatek z mezinárodních letenek. Poplatky se liší podle různých kritérií, jako je cena, hluk a spotřeba.

Tyto poplatky vytvářejí mezi různými evropskými letišti nerovné podmínky. Hodlá Komise v této souvislosti přijmout opatření, kterými by tento typ zdanění koordinovala na evropské úrovni?

Chystá se Komise přezkoumat úpravu daně z přidané hodnoty platnou pro letecké odvětví vzhledem k tomu, že tyto poplatky částečně kompenzují skutečnost, že z mezinárodních letenek se žádná daň z přidané hodnoty neodvádí?

(EN) Komise důsledně přistupuje k zajištění toho, aby daně vztahující se na letecké odvětví odváděné v členských státech nepředstavovaly překážky v účinnosti vnitřního trhu, pokud jde o letecké služby.

Z tohoto důvodu Komise přešetřila různé daně, které v nedávných letech zavedly členské státy, aby zajistila, že tyto daně nenarušují vnitřní trh tím, že uvalují nepřiměřenou zátěž na provozování přeshraničních leteckých služeb ve srovnání se službami provozovanými v rámci členského státu.

Letiště a služby, které jsou na nich provozovány, však působí v politickém prostředí, které se řídí zčásti evropskými a zčásti vnitrostátními nebo regionálními předpisy. Existence lišících se režimů zdanění zavedených v členských státech týkajících se letenek a leteckých tarifů navíc sama o sobě nepředstavuje překážku ve spravedlivé hospodářské soutěži mezi letišti.

Pokud jde o zdanění letenek / leteckých tarifů, měl by být zohledněn rovněž odst. 3 čl. 1 směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS⁽¹⁾, který stanoví, že členské státy mohou uplatňovat nepřímé daně na poskytnutí služeb (jako jsou letenky / letecké tarify), jestliže tyto daně nemají povahu daní z obratu a nevedou k formalitám souvisejícím s překročením hranic.

Komise by rovněž ráda poukázala na pracovní dokument svých útvarů ze dne 1. září 2005⁽²⁾, který obsahuje analýzu, jakým způsobem by mohly členské státy EU používat příplatky solidarity k letenkám jakožto zdroje rozvojové pomoci, aby tak napomohly k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Tento dokument byl projednán Radou pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), která však tuto možnost vyloučila.

Komise se hodlá zabývat nedostatky ve stávajícím systému daně z přidané hodnoty (DPH), aby mimo jiné vytvořila účinnější jednotný trh, předcházela podvodům a bojovala proti nim, posílila výběr DPH a pomohla podnikům k větší konkurenceschopnosti. Za tímto účelem má Komise v úmyslu přeložit do konce tohoto roku zelenou knihu, a po té bude pravděpodobně následovat zasedání na vysoké úrovni se členskými státy. Na názory se budeme dotazovat také veřejnosti, podniků a odborníků z oblasti DHP, a to prostřednictvím veřejné konzultace a konference. Výsledkem bude sdělení, jež bude vydáno v roce 2011 a stanoví nové priority v oblasti DPH.

Před krátkou dobou odhalil kolumbijský a mezinárodní tisk existenci operace kolumbijské tajné služby„Operación EUROPA“. Tato operace měla za cíl zdiskreditovat a ovlivňovat evropský soudní systém, podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu a Vysokou komisařku OSN pro lidská práva, jakož i další jiné orgány, různé nevládní organizace a evropské občany.

Věděla Komise o skutečnosti, že se oficiální orgány Kolumbijské republiky aktivně snaží podrývat autoritu evropských orgánů a zdiskreditovat je? Jaké důsledky budou mít tato odhalení na uzavírání smlouvy o volném obchodu mezi EU a Kolumbií?

(EN) Komise ví o těchto tvrzeních a přistupuje k nim velmi vážně. Toto téma proto opakovaně vznesla při svých dialozích s kolumbijskou vládou a mimo jiné během návštěvy ředitele orgánu DAS (správní útvar pro bezpečnost), Felipeho Muñoze, v Komisi v březnu, ale také prostřednictvím kontaktů mezi naší delegací a DAS a dalšími vládními útvary.

Komise vyrozuměla, že vyšetřování těchto případů – a příslušné spisy o nelegálním sledování – byly předány nejvyššímu státnímu zastupitelství (Fiscalía) pro účely trestního vyšetřování. Toto vyšetřování stále probíhá a již vedlo k zatčení a/nebo odvolání mnoha úředníků útvaru DAS a proti některým z nich byla sepsána trestní či disciplinární obvinění.

Komise rovněž vyvozuje, že byla zahájena řada interních reforem, jež mají zabránit opakování takového skandálu a které zahrnují zrušení útvaru DAS, zřízení nové agentury, jež bude podléhat parlamentní kontrole, a kdy dále dojde k vyčištění archivů útvaru DAS. Na základě výslovné žádosti kolumbijské vlády se bude na tomto procesu podílet Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva v Bogotě.

Komise se domnívá, a to částečně na základě minulých zkušeností, že kolumbijská vláda je připravena pomoci s objasněním skutečností týkajících se těchto událostí a je ochotná k výměnám názorů ohledně kroků, které mohou být přijaty k jejich vyřešení. Komise si také povšimla, že dne 27. dubna 2010 kolumbijský velvyslanec na společném zasedání delegace EP pro vztahy se zeměmi Andského společenství a podvýborem pro lidská práva Evropského parlamentu uvedl, že kolumbijská vláda bude připravena vyslat pro účely hlubší výměny názorů s Evropským parlamentem ředitele útvaru DAS pana Muñoze do Bruselu.

Vykořisťování námořníků monopolními uskupeními námořních podniků se stává všeobecným. Svědčí o tom zejména události, k nimž dochází na plavidlech ROPAX 1 a ROPAX 2 plujících pod britskou vlajkou a náležejících námořnímu podniku V – SHIPS”/”Adriatic Lines & Spa, který je údajně usazen v Itálii a zajišťuje pravidelné námořní spojení mezi řeckým Korintem a italskou Ravennou. Posádky, čítající 33 respektive 29 námořníků (zatímco podle příslušných právních předpisů by jich mělo být nejméně 48), jsou složeny výlučně z Rumunů, kteří nejsou pojištěni a pobírají ubohé mzdy, zatímco pracují pod režimem teroru, který si vynucují jejich zaměstnavatelé a agenti pracovních kanceláří. Tito námořníci jsou pod obrovskou pracovní zátěží, která je porušováním Mezinárodní úmluvy 180 o organizaci pracovní doby, a to takovým způsobem, že je na moři ohrožen i sám jejich život. Podnik, který je vlastníkem plavidel, se však nespokojuje s porušováním současných nedostatečných právních předpisů, ale dokonce hodlá zahájit soudní proces s námořníky, kteří se proti němu legitimně postavili.

Jaký postoj hodlá Komise zaujmout s ohledem na vykořisťování námořníků provozovateli uvedených plavidel? Pobírá tento podnik dotace Společenství na pravidelné služby, které zajišťuje svými plavidly ROPAΧ 1 a ROPAX 2? Odsuzuje Komise chování tohoto podniku poškozující námořníky?

(EN) Komise si není vědoma zvláštní situace, kterou popisuje pan poslanec.

Komise zdůrazňuje, že směrnice 1999/63/ES⁽¹⁾ stanoví jasné minimální standardy týkající se pracovní doby a doby odpočinku na palubě každého námořního plavidla, které je registrováno na území některého členského státu a zpravidla využíváno pro obchodní námořní plavby. Všechny členské státy provedly tuto směrnici do svého právního řádu. Podle článku 3 směrnice členské státy „musí přijmout veškerá nezbytná opatření, která jim umožní kdykoli zaručit výsledky stanovené touto směrnicí“. Směrnice 199/63/ES nařizuje na úrovni EU stejné standardy jako ty, které jsou obsaženy v úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 180. Komise připomíná, že podle práva EU jsou členské státy odpovědné za zajištění toho, aby vnitrostátní právní předpisy, které provádějí směrnice EU, byly uplatňovány správně a účinně.

Na základě článku 153 SFEU nemá EU žádné pravomoci v oblasti odměny za práci. Avšak právní ustanovení EU o volném pohybu pracovníků, které zakazují diskriminaci založenou na státní příslušnosti, jsou platné.

Pokud se situace, jíž pan poslanec popisuje, potvrdí, Komise vyzve dotčené strany, aby usilovaly o nápravu, a jestliže to bude nutné, pak i prostřednictvím vnitrostátních mimosoudních nebo soudních řízení.

Co se týče financování, tato společnost není podporována z prostředků, které přímo spravují útvary Komise.

Evropská unie nabízí Rusku „partnerství pro modernizaci“ a zároveň si přeje posílit Východní partnerství.

Do jaké míry cíle „partnerství pro modernizaci“ posílí soudržnost politiky EU v rámci Východního partnerství?

Do jaké míry „partnerství pro modernizaci“ předpokládá aplikovat zásadu podmíněnosti v rámci rozvoje hospodářských vztahů a pokroku týkajícího se dodržování lidských práv, zejména práva na svobodu projevu a svobodu tisku?

Plánuje Unie hájit zásadu proporcionality vůči občanům Ruské federace a zemí přidružených k Východnímu partnerství, co se týče zrušení víz?

(EN) Cílem Východního partnerství je podpora politického přidružení a hospodářské integrace mezi šesti zeměmi východního sousedství a EU. Stejně jako partnerství pro modernizaci s Ruskem, tak i Východní partnerství v podstatě usiluje o podporu komplexního domácího reformního úsilí. Obě iniciativy spolu tedy vzájemně souvisí a vzájemně se podporují.

Aby bylo jakékoli reformní a modernizační úsilí úspěšné, musí být založeno na zásadě právního státu, demokratických hodnotách a dodržování práv občanů a do svých činností musí aktivně zapojovat občanskou společnost. Proto mezi prioritní oblasti partnerství pro modernizaci mezi EU a Ruskem patří účinné fungování soudnictví, posilování boje proti korupci a podpora dialogu s občanskou společností.

Otázka liberalizace vízového režimu představuje dlouhodobý cíl EU, pokud jde o Rusko a země Východního partnerství. Ačkoli regionální soudržnost je skutečně významným prvkem naší vízové politiky, uskutečnění cíle liberalizace vízového režimu závisí především na podmínkách dobře řízené a bezpečné mobility, které jsou zaváděny v každé jednotlivé zemi.

Co se týče budoucího vývoje, nedávno jsme se dohodli s Ukrajinou na tom, že přistoupíme k plnohodnotnému dialogu o vízech a budeme pracovat na sestavení akčního plánu, který stanoví technické podmínky, jež má Ukrajina splnit před možným zavedením cestovního režimu bez vízové povinnosti. Co se týče Ruska, usilujeme o postupný pokrok na základě přístupu zaměřeného na výsledky. Jsou také přijímány postupné kroky podporující mobilitu občanů a liberalizaci vízového režimu jakožto dlouhodobý cíl, pokud jde ostatní země Východního partnerství.

V belgickém tisku se objevila řada zpráv o tom, že jedna soukromá osoba vyvinula mobilní on-line systém plánování jízd určený pro cestující po železnici. Tento muž poskytl svou aplikaci bezplatně na internetové stránce s adresou www.irail.be. Podobnou aplikaci nedávno vytvořila sama společnost NMBS a nyní tvrdí, že byla porušena její práva duševního vlastnictví, autorská práva i zneužita její databáze.

Vychází-li Komise z předpokladu, že cílem je trvale funkční, integrovaná evropská dopravní síť, zastává také myšlenku, že cestujícím by měly být volně k dispozici veškeré možné informace i v případě, že se tak neděje vlastními oficiálními komunikačními cestami? Domnívá se Komise, že by právě takové aplikace měly být podporovány v zájmu dosažení integrovaného systému poskytování informací a prodeje jízdenek pro všechny druhy dopravy?

(EN) Komise není informována o přesných skutečnostech případu, který je zmiňován v otázce. Ačkoli je pravda, že určité databáze si kvůli investicím vydaným na získání informací, jež jsou v těchto databázích obsaženy, zasluhují ochranu autorských práv, ochrana je obvykle zamítnuta, jestliže údaje nejsou získávány z různých nezávislých zdrojů. Jednou ze zásadních otázek je tedy to, zda železniční dopravce zveřejňuje vlastní údaje nebo údaje shromážděné z několika dalších zdrojů (viz British Horseracing Board proti William Hill, 9. listopad 2004, věc C-302/02).

Co se týče otázky informací, které mají být cestujícím volně k dispozici, článek 10 a příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě obsahují ustanovení ohledně mechanismů objednávek pro transevropské železniční cestování, jejichž cílem je lepší koordinace a standardizace mezi systémy objednávek železničních dopravců v různých členských státech. Po železničních podnicích a prodejcích přepravních dokladů bude požadováno, aby využívali počítačový informační a rezervační systém pro železniční přepravu, jak vyžaduje článek 10 nařízení.

Úspěšné vytvoření integrovaného informačního systému a systému prodeje přepravních dokladů pro všechny druhy dopravy by představovalo významný krok vpřed v otázce budování jednotného evropského dopravního prostoru a občanům a firemním zákazníkům by to nabízelo účinné, udržitelné a spolehlivé dopravní služby. Ve svém akčním plánu pro městskou mobilitu⁽¹⁾ Komise stanovila konečný cíl poskytnout uživatelům internetový cestovní portál veřejné dopravy na úrovni EU, přičemž zvláštní pozornost bude věnována hlavním uzlům v síti TEN-T. Na základě toho Komise velmi aktivně podporuje výzkum, vývoj a zavádění integrovaných informačních systémů o cestování a systémů prodeje přepravních dokladů.

V této oblasti existuje řada slibných projektů v otázce výzkumu a vývoje (např. iTravel, WISETRIP, LINK) a tato věc získala zvláštní prioritu v akčním plánu o inteligentních dopravních systémech a v navrhované směrnici o inteligentních dopravních systémech. V akčním plánu o inteligentních dopravních systémech je věnována zvláštní pozornost jednoduchému přístupu k dopravním a cestovním údajům a výměně těchto údajů s cílem poskytovat cestujícím služby „od domu k domu“. Na internetových stránkách EUROPA (viz Transport / Intelligent Transport Systems / Road / ITS Action Plan) bude brzy zveřejněn věstník ze specializovaného semináře, který se konal dne 21. června 2010. Jakmile bude přijata směrnice o inteligentních dopravních systémech (COD/2008/0263), Komise vypracuje závazné specifikace pro multimodální informace o cestování.

Komise rovněž hodlá v roce 2011 přijmout zvláštní společný standard pro železnice (známý jako „Telematické aplikace pro cestující – Technické specifikace pro interoperabilitu“), který bude zahrnovat napojení na ostatní druhy dopravy⁽²⁾, což je prvním krokem ke splnění tohoto cíle. Budou-li mobilní dopravní aplikace moci být vyvíjeny v souladu s tímto standardem, bude to pro mobilitu občanů prospěšné. Zpřístupnění přesných údajů v reálném čase je v tomto procesu klíčovou záležitostí. Komise uváží způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout.