Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2072(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0236/2010

Předložené texty :

A7-0236/2010

Rozpravy :

PV 06/09/2010 - 20
CRE 06/09/2010 - 20

Hlasování :

PV 07/09/2010 - 6.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0303

Rozpravy
Pondělí, 6. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

20. Financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A7-0236/2010), kterou předkládá pana Portas jménem Rozpočtového výboru o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2010/2072 (INI).

 
  
MPphoto
 

  Miguel Portas, zpravodaj.(PT) Paní předsedající, zpráva, kterou předkládám, je výsledkem kompromisu mezi skupinami s velmi odlišnými názory na politiku zaměstnanosti a na ochranu před nezaměstnaností. Chtěl bych proto poděkovat stínovým zpravodajům, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Rozpočtovému výboru za ochotu spolupracovat na dosažení dohody, která může přinést užitek obětem hromadného propouštění v Evropské unii.

Tato dohoda vychází ze dvou předpokladů: prvním z nich je, že sociální dopady krize budou i nadále patrné, a to i v případě hospodářské obnovy, která zatím zdaleka není zaručena. Hromadné propouštění tedy není minulostí a bohužel bude i nadále ovlivňovat společenský život v našich zemích. Z tohoto důvodu je první volba jednoduchá: chceme nebo nechceme do roku 2020 prodloužit působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který představuje jediný nástroj, jejž Evropa zaměřuje na osoby postižené hromadným propouštěním? Tato zpráva nabízí jasnou odpověď: ano, chceme nezaměstnaným vyslat jasný signál; ano, souhlasíme s tím, že je třeba je podpořit prostřednictvím programů, jež jim umožní rekvalifikaci a opětovné začlenění do pracovního procesu; a ano, myslíme si, že by měli dostat další šanci a že my, za tuto oblast zodpovídající politici, jim to dlužíme.

Druhým předpokladem je, že ve způsobu, jímž tento fond fungoval, se v jeho počátcích objevila řada nedostatků, avšak změny jeho řízení přinesly nárůst počtu žádostí o jeho využití. Ještě je příliš brzy na to, abychom zahájili hodnocení, můžeme však označit a určit hlavní problém. Od chvíle, kdy dojde k hromadnému propouštění, uplyne zpravidla 12–17 měsíců, než se do daného státu dostanou finanční prostředky, a v některých případech mnohem více. Máme k dispozici fond, jímž lze reagovat na naléhavé sociální potřeby a který pracuje šnečím tempem. Jedná se mi právě o sociální důsledky: zpomalené reakce způsobují, že mnoho pracovníků nakonec z prostředků fondu nemá prospěch, a navíc odrazují regiony a státy, které to nejvíce potřebují, od příprav žádostí.

Vlády pak tyto žádosti neuvedou do praxe, dokud nejsou schváleny v Bruselu, jelikož v opačném případě by byly nuceny převzít iniciativu a v době rozpočtových škrtů poskytnout vnitrostátní finanční prostředky. Z toho důvodu zpráva navrhuje řadu krátkodobých opatření, jimiž dojde ke snížení zoždění na 50 % a díky nimž se fond od roku 2013 stane trvalým nástrojem.

Paní předsedající, dámy a pánové, některé členské státy, které mají z fondu největší prospěch, se brání jeho zjednodušení: obávají se, že k urychlení bude nakonec třeba stále více peněz. Buďme upřímní: toto riziko je reálné, ať už fond reaguje pomalu nebo rychle. Riziko, že nastane dlouhé období průměrného růstu, existuje, jelikož to závisí na tom, jaký dopad budou mít politiky úsporných opatření na obnovu našich hospodářství.

Nicméně dnes hovoříme o něčem jiném: o postoji Evropy vůči hromadnému propouštění a o otázce, zda jeho oběti pokládáme na oltář rozpočtových omezení a zda jsme schopni těmto lidem věnovat alespoň tolik pozornosti, kolik jsme dali finančnímu systému, jejž zachránily naše daně.

Rozhodnutí v této zprávě vychází z etiky, z toho, jak pohlížíme na naše bližní a jak chápeme Evropu. Chtěl bych, aby Evropa byla jednoznačně sociální.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Chtěla bych uvést několik skutečností ohledně financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Devíti členským státům, včetně Rumunska, které je před dopady globalizace méně chráněno, se zatím nepodařilo získat přístup k prostředkům z tohoto fondu. Jedním z důvodů je skutečnost, že kritéria způsobilosti jsou značně restriktivní, a to i poté, co v roce 2009 prošla přezkumem.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je užitečným nástrojem za předpokladu, že je flexibilní. Chtěla bych však upozornit na skutečnost, že příslušné rumunské orgány dosud nepřijaly legislativní rámec, který je pro přístup k fondu nezbytný. Všechno se to děje v době, kdy v průběhu dvou uplynulých let Rumunsko zaznamenává plynulý nárůst počtu nezaměstnaných, zatímco v létě oznámilo nejvyšší počet restrukturalizačních opatření v celé EU.

Domnívám se, že přístup Rumunska k Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci a lepší vstřebání strukturálních a předvstupních fondů mohlo zmírnit dopady hospodářské krize na tento stát.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Stihler (S&D). – Děkuji vám, paní předsedající, že jste mi umožnila přednést stručný příspěvek. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má rozhodující význam a je třeba jej podporovat a chránit. Potřeby pracujících lidí, kteří se ocitnou bez práce, aniž by za to jakkoli mohli, vyžadují naši podporu.

Nedávno mě kontaktoval jeden volič, který měl o tento konkrétní fond zájem, a skutečnost, že koalice konzervativců a liberálů vyzývá ke zrušení fondu, jen vykresluje novou vládu ve Spojeném království. Doufám, že tento bezohledný přístup k fondu, který pomáhá pracujícím, ještě není definitivní a že jej přehodnotí. Potřeba podporovat a chránit, a rovněž upravovat tam, kde je to nutné, pro nás má rozhodující význam.

Tento fond má mou podporu. Chci, aby byl chráněn a podporován, a také bych uvítala ujištění o tom, že bude využíván co nejvhodnějším způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, nejprve bych rád poděkoval panu Portasovi za práci, kterou odvedl. Ve svém volebním obvodu se podílím na dvou oblastech, v nichž jsme využili Evropský globalizační fond, a musím říci, že se z velké části jedná o velmi pozitivní vývoj. Komise byla tak laskava, že vyslala své zástupce, kteří jej vysvětlili zaměstnancům společnosti Waterford Crystal. Jeden z nich se vyjádřil, že je to jako dárek Evropské unie, a právě tak to bylo zamýšleno.

Využití fondu však přineslo zklámání ohledně toho, co lidé očekávali. Částečně je to kvůli státním agenturám, přičemž s jednou z nich – FÁS – je Komise dobře obeznámena, neboť v minulosti se jí zpovídala ze zpronevěry finančních prostředků. Tato skutečnost zpochybnila její vztah k zaměstnancům.

I my však máme sklony být nepružní, především v případech, kdy se lidé snaží začít podnikat, a také co se týče času, jejž fondu věnujeme. Termín zahájení se rovná datu podání žádosti, zatímco by to mělo být datum, kdy jsou převedeny finanční prostředky. Podobné věci je třeba řešit. Doufám, že lze posílit flexibilitu této situace.

 
  
MPphoto
 

  Frédéric Daerden (S&D).(FR) Paní předsedající, dámy a pánové, rozpravy v rámci Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Rozpočtového výboru připravily půdu pro dobře sestavený návrh zprávy.

Vítám způsob, jímž přispívá do diskuse o budoucnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Zabývá se například nezbytným podílem sociálních partnerů na přípravě dokumentace a tím, že je třeba věnovat pozornost začlenění malých a středních podniků, kteří působí jako subdodavatelé velkých společností, v nichž dochází k propouštění.

Kromě toho se domnívám, že do budoucnosti je třeba vážně uvažovat o možnosti zřídit nezávislý fond s vlastními platbami a položkami závazků. Jednoduše se jedná o vytvoření sociální Evropy, o kterou tolik usilujeme, a zajištění dostatečných prostředků.

Někteří lidé o tom nechtěli ani slyšet, a proto bylo požádáno o dílčí hlasování ohledně vypuštění tohoto oddílu. Nepopíše-li zpráva všechny možnosti zlepšení financování těchto fondů, bude to mít neblahý dopad na rozpravu. Dámy a pánové, z toho důvodu apeluji na vaši touhu o další zdokonalování tohoto nástroje a vyzývám k tomu, abychom si nenechali ujít žádnou příležitost a hlasovali ve prospěch celého odstavce 16, který se této záležitosti týká.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Paní předsedající, chtěla bych zdůraznit další tři otázky. První se týká preventivních opatření, která je třeba přijmout s cílem zabránit nadnárodním společnostem v přemísťování, bojovat s nezaměstnaností a navýšit úrovně zaměstnání s příslušnými právy. Druhá se vztahuje k využití tohoto fondu, který v žádném případě nesmí posloužit jako záminka nebo výmluva pro propouštění, jehož příčinou je restrukturalizace nebo přemístění nadnárodních společností, ani jej jakkoli usnadnit. Třetí odkazuje na potřebu navýšit podíl spolufinancování EU z 65 % na alespoň 80 %, čímž se fond zpřístupní členským státům s největšími finančními potížemi a nejpotřebnějším nezaměstnaným bude rychle a efektivně pomoženo, což se doposud nedělo a nedaří se to ani nyní.

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise.(FR) Paní předsedající, dámy a pánové, za prvé bych chtěl jménem Komise poblahopřát zpravodaji, panu Portasovi, k vynikající práci, kterou odvedl při přípravě této velmi ucelené zprávy, a ke spolupráci, kterou navázal se zpravodaji z ostatních výborů, jejichž úkolem bylo předložit svá stanoviska.

Tato zpráva je velmi aktuální, jelikož ji lze snadno začlenit do toho, na čem nyní Komise pracuje s cílem dodržet dva termíny. Za prvé je to skutečnost, že na konci roku 2011 vyprší takzvaná výjimka z důvodu krize, díky níž může Evropský fond pro přizpůsobení globalizaci podporovat zaměstnance, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize, a může poskytovat spolufinancování ve výši 65 %. Musíme zvážit, zda je nutné tuto výjimku prodloužit, nebo se vrátit k 50% míře spolufinancování propouštění, které souvisí se situací na trhu.

Druhý termín je konec roku 2013, kdy bude třeba přezkoumat nařízení o Evropském fondu. V tomto ohledu bude ke klíčovým otázkám patřit rozhodnutí, zda tento fond bude začleněn do příštího víceletého finančního rámce nebo ne.

S potěšením přijímáme skutečnost, že zpráva pana Portase podporuje důvody, které vedly k vytvoření tohoto fondu, a že zdůrazňuje nutnost si tento nástroj ponechat. Tato zpráva ve skutečnosti navrhuje, aby v budoucnosti bylo jednou z možností vytvoření trvalého nástroje, a vyzývá Komisi, aby v souladu s tím předložila návrh.

Pan Portas navrhuje, aby hodnocení v polovině období, které má proběhnout v průběhu roku 2011, bylo předloženo a dokončeno do 30. června 2011. To je problematické kvůli změně nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, neboť zprávy o prvních případech, které budou schváleny po přijetí pozměněného nařízení, budou k dispozici až na začátku listopadu roku 2011. Samozřejmě můžeme využít předchozí závěrečnou zprávu k přezkumu kritérií, která v nařízení nebyla pozměněna, jako je úspěšnost opatření, která spadají do působnosti fondu, jejich srovnávací analýza, postupy při konzultacích se sociálními partnery a analýza dopadu, který má fond na své příjemce.

Zpráva konstatuje, že doposud je uplatnění fondu značně omezené. Finanční příspěvek byl schválen pouze u sedmadvaceti případů a zastoupení různých odvětví je rovněž malé. Devíti členským státům se nepodařilo podat žádost. Z celkové uvolněné částky 1,5 miliard EUR bylo využito pouze 80 milionů. V případě prvních jedenácti žádostí Komise požádala o vrácení téměř 40 % poskytnuté částky.

Chtěl bych v souladu se zprávou zdůraznit, že tato čísla se týkají pouze těch žádostí, které byly schváleny v rámci původního nařízení, a že, jak zpráva správně poznamenává, změna nařízení vedla k výraznému nárůstu počtu žádostí o podporu z tohoto fondu, zejména co se týče zaměření na zaměstnance a na rozpočet.

Zpráva oprávněně vyzývá k různým zlepšením, která se týkají především zkrácení intervalu od chvíle, kdy jsou zaměstnanci propuštěni, do vyplacení příspěvků z fondu. Komise je odhodlána tyto postupy urychlit a zjednodušit, ale některá uváděná zlepšení vyžadují vyšší stupeň organizace ze strany všech zúčastněných: Komise, členských států a rozpočtového orgánu.

Některá tato zdržení by mělo být možné omezit prostřednictvím úzké koordinace mezi Komisí a Evropským parlamentem, především co se týče otázek spojených s časovým rozvrhem. Členské státy by měly být vyzvány, aby předkládaly žádosti co nejdříve poté, co je oznámeno propouštění. Co se týče Komise, ta by měla členským státům poskytovat více informací a poradenství a měla by si pro vlastní hodnocení vytyčit tříměsíční až čtyřměsíční lhůtu.

Bereme na vědomí žádost, aby byl předložen návrh, jímž bude výjimka z důvodu krize prodloužena do konce víceletého finančního rámce. Souhlasím s tím, že na období po roce 2013 by měla být otázka Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přezkoumána v celkovém kontextu jednání o příštím víceletém finančním rámci a že vytvoření trvalého fondu by mělo patřit k projednávaným možnostem.

Zpráva je plná nápadů a návrhů a stane se užitečným příspěvkem v procesu vypracovávání nového nařízení. Komise rovněž naplánovala sérii konzultačních setkání s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami. Jsem si jist, že se zpravodaj a další poslanci do těchto konzultací rovněž zapojí, neboť cílem je tento fond zlepšit a zvýšit jeho efektivitu, aby se z něj do budoucna stal nástroj, který svědčí o evropské solidaritě s pracovníky, kteří byli propuštěni.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 7. září 2010 ve 12:30.

Písemná prohlášení (Článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Podporuji tuto zprávu o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, jelikož v plné míře souhlasím s myšlenkou rychlejšího uvolnění prostředků z tohoto fondu, již prosazuje zpravodaj. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci vznikl jako prostředek pro boj s negativními dopady globalizace na zaměstnance, které postihlo hromadné propouštění, a pomáhá jim nalézt nová pracovní místa prostřednictvím podpory individuálních programů, jejichž cílem je opětovné začlenění propuštěných pracovníků do trhu práce. Tento fond má k dispozici částku maximálně 500 milionů EUR ročně, kterou členské státy nikdy v plné výši nevyčerpaly. V současné době uplyne zpravidla 12–17 měsíců od chvíle, kdy dojde k hromadnému propouštění do poskytnutí finančních prostředků z fondu členskému státu, který o ně požádal. Na základě návrhů zpravodaje, aby byl postup jednodušší a flexibilnější, bychom mohli čas nezbytný na uvolnění prostředků z fondu zkrátit na polovinu. Chceme-li reagovat na nárůst nezaměstnanosti v důsledku hospodářské a finanční krize, je nezbytné, aby se fond stal trvalým podpůrným nástrojem, který je skutečně flexibilní a specifický. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci mohl sloužit k podpoře nových dovedností pro nová vysoce kvalitní udržitelná pracovní místa, a tím přispěl ke zlepšení konkurenceschopnosti EU v kontextu globalizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni Collino (PPE), písemně.(IT) Globalizace představuje významnou příležitost pro nás a naše děti, zároveň nám však nahání strach, jelikož vytváří způsoby rozdělování bohatství, které lze jen s obtížemi kontrolovat a jejichž spravedlivé řízení je náročné.

Vyrazíme-li za naše hranice a riskujeme-li svou identitu, znamená to, že musíme vybudovat pevnější kultury, v nichž bude nadále vzkvétat vzájemná úcta a upřímné porozumění. K věcem, které si přednostně zaslouží náš zájem, musí patřit zájmy rodin, které se náhle ocitnou bez příjmů v důsledku stále obtížnější ekonomické situace.

Tyto rodiny musí nalézt řešení v Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který se rovněž musí stát efektivním nástrojem pro budoucí hospodářský rozvoj Evropské unie. Uprostřed ekonomické krize si nemůžeme dovolit, aby naše prováděcí opatření nebyla dostatečně flexibilní, jelikož by to nevyhnutelně vedlo k dalším škodám pro naše občany, ne pro naše politiky.

Stále existuje vysoký počet nedokončených projektů, které byly prosazeny, ale nikdy nedošlo k jejich realizaci, což by nás mělo vést k přehodnocení, do jaké míry mohou naše programy a trvalé fondy samy o sobě stačit, a k podstatnému zvážení, jakou hodnotu by přineslo zavedení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci coby stabilního nástroje pro zásahy ze strany EU v oblasti zaměstnanosti souběžně s Evropským sociálním fondem.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci představuje nástroj nezbytný ke zvrácení současného trendu, kdy občané EU kvůli globalizaci a finanční krizi přicházejí o zaměstnání. Podporuji také názor, že současnou podobu fondu lze ještě dále vylepšit. Od jeho zřízení již sice došlo k pokroku v souvislosti s urychlením a zjednodušením postupu podávání žádostí, domnívám se však, že vzhledem k závažnosti finanční krize toho budeme muset pro optimalizaci jeho fungování udělat ještě více, než dosáhneme cílů, pro jejichž naplnění byl fond vytvořen. Ti, kteří příslušné finanční prostředky opravdu potřebují, by měli mít možnost dostat je zavčas, neboť se tak sníží na minimum negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti. Naléhavě proto vyzývám Komisi, aby prověřila možnost zahájit postup podání žádosti v okamžiku, kdy je propuštění oznámeno, a nikoli v okamžiku, kdy se uskutečnilo, jak je tomu v současné době. Rád bych se však také dověděl více podrobností o provádění programu a zejména o jeho dlouhodobých dopadech. Program a priori ukazuje, jaké jsou přínosy fondu ve srovnání s jeho náklady; podporuji proto návrh vytvořit z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v rámci nového víceletého finančního rámce nezávislý fond s vlastními prostředky na platby a prostředky na závazky.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně.(EL) Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi začít tím, že poblahopřeji panu zpravodaji, Miguelovi Portasovi, k jeho zprávě a Pervenche Berèsové k jejímu významnému příspěvku jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Trvající hospodářská krize a její politováníhodné důsledky potvrdily, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má jako nástroj sociální politiky EU za těchto okolností ještě větší přidanou hodnotu. Zvláštní význam má cílená finanční podpora, kterou fond poskytuje v rámci programů přeškolení a opětovného začlenění pro zaměstnance postižené hromadným propouštěním. Z toho důvodu je třeba, jak je uvedeno ve zprávě, zachovat prozatímní změny, jimiž byla rozšířena působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které byly zavedeny v roce 2009 a jejichž platnost vyprší v roce 2011, až do roku 2013. Nezapomínejme, že díky těmto změnám bylo možné vyjádřit skutečnou solidaritu se zaměstnanci, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Rovněž je však nezbytné provést rozsáhlé hodnocení Evropského globalizačního fondu, které poslouží jako základ pro předkládání a posuzování konkrétních návrhů na jeho zjednodušení s cílem, aby fungoval rychleji a efektivněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně.(DE) Proces financování z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stále trvá 12–17 měsíců. Tuto dobu by bylo možné zkrátit za předpokladu, že by členské státy jednaly, jakmile by se objevil náznak hromadného propouštění. Členské státy jsou povzbuzovány k tomu, aby nalezly a rovněž využily všech možných součinností, díky nimž bude v případě hromadného propouštění možné rychleji a účinněji zasáhnout na evropské úrovni prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Komise je vybízena k tomu, aby zvýšila informovanost o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci a aby jej zviditelnila členským státům a potenciálním příjemcům. V průběžné zprávě, kterou Komise předkládá Parlamentu, je Komise vyzvána, aby mimo jiné zařadila do zprávy úspěšnost při opětovném začleňování, hodnocení zvýšování kvalifikace příjemců a analýzu koordinace mezi různými programy financovanými z evropských prostředků. Součástí návrhu rozpočtu pro rok 2011 jsou poprvé výdajové položky na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Prostředky na jeho financování by neměly pocházet výhradně z převodů z evropského strukturálního fondu; za tímto účelem je třeba vyčlenit jiné rozpočtové linie. Chtěla bych výslovně zdůraznit, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci nesmí být za žádných okolností považován za zálohu pro nadnárodní společnosti, ale měl by být využit výhradně na podporu zaměstnanců postižených hromadným propouštěním.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí