Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2046(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0240/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 07/09/2010 - 6.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0295

Rozpravy
Úterý, 7. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

7. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Kurt Lechner (A7-0218/2010)

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) Velice vám děkuji, pane předsedající, požádala jsem o vysvětlení hlasování ohledně zprávy z vlastního podnětu poslance Lechnera, protože ji považuji za mimořádně důležitou a předpokládám, že nyní následuje vysvětlení hlasování ke zprávě poslance Lechnera, protože jste mě oslovil. Opravdu velice děkuji.

Dámy a pánové, ve stručnosti: zpráva z vlastního podnětu poslance Lechnera, o níž jsme diskutovali včera večer, je podle mého názoru mimořádně důležitá. Tato zpráva navrhuje propojení obchodních rejstříků nebo obdobných rejstříků právnických a fyzických osob v jednotlivých členských státech s cílem zabezpečit důvěryhodný a spolehlivý zdroj informací o subjektu pro jeho případné obchodní partnery, spotřebitele nebo věřitele, a tak dosáhnout transparentnosti a právní jistoty v rámci právních a obchodních vztahů.

Předpokladem fungování jednotného trhu je stanovení základního souboru údajů o každém registrovaném subjektu, a tedy i propojení obchodních rejstříků. Tuto zprávu jsem podpořila také proto, že navrhuje integrovat systém evropských obchodních rejstříků do tzv. projektu e-justice, který zajistí lepší provádění tohoto opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, jsem si jistý, že si vzpomenete na úžasnou scénu z filmu Doktor Živago, kde si buržoazie a aristokraté vychutnávají šampaňské v hřejivém zlatém světle restaurace, zatímco venku v husté tmě se lidé bouří. Když jsem dnes ráno poslouchal naši rozpravu, nebylo to poprvé, kdy mi to připomínalo tuto filmovou scénu.

Právě provedený průzkum Eurobarometr ukázal, že důvěra v EU je na historicky nejnižší úrovni. Tomu, že je Evropská unie přínosná, nyní věří menšina občanů EU. Ale od pana Verhofstadta, pana Daula a dalších jsme slyšeli, že je to způsobeno tím, že nevyvíjíme dostatečné úsilí, protože občané si přejí, aby toho Evropa dělala více. Od předsedy Komise jsme slyšeli, že to všechno je chyba národních států. Předpokládám, že součástí lidské povahy je nedávat si vinu za vlastní neoblíbenost, bylo by ale hezké slyšet určité náznaky, že tato krize mohla souviset s eurem, s prováděním záchranných operací, s naprostou nespravedlností v rozhazování veřejných prostředků s arogancí, s jakou pomíjíme výsledky voleb.

Dovolte, abych skončil slovy Edmunda Burkeho, která se jeví jako neobvykle výstižná pro naší současnou nespokojenost: „Když půltuctu kobylek poschovávaných někde v trávě rozezní kus země svým dotěrným cvrkotem, zatímco tisíce kusů dobytka potichu odpočívají ve stínu stromů, jen si, prosím, nemyslete, že ti, kteří jsou tak slyšet, jsou zde jedinými obyvateli.“

 
  
  

Zpráva: Pablo Zalba Bidegain (A7-0210/2010)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Achillovou patou dohody s Koreou je obtížně kontrolovatelná a přitom očekávaná újma pro evropský průmysl díky navracení cla či osvobození od cla pro výrobky dovážené do Koreje především z Číny. Jde o bezprecedentní uvolnění trhu, které navíc nemá žádnou reciproční výhodu pro EU. Proto nepodporuji uzavření takové dohody s Koreou. Zpráva Výboru pro mezinárodní obchod se pokouší na problémy upozornit a zajistit snazší zavedení případných ochranných opatření. Dohoda by měla být v tomto článku upravena, než ji budeme ratifikovat. Jinak si podřezáváme vlastní větev, na které se drží evropský, nejen automobilový, průmysl. Odložení hlasování vítám, je to dobrá cesta.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, rád bych se ujistil, že ti, kteří si přejí hovořit během vysvětlení hlasování ke dvěma zprávám, tak budou moci učinit.

Poukazuji na zprávu poslance Bineva a zprávu poslance Winklera. Vzhledem k tomu, že jsme začali s následujícími zprávami, chtěl jsem se ujistit, že mi bude umožněno promluvit, jinak…

(Předsedající sdělil mluvčímu, že v souladu s čl. 170 odst. 3 jednacího řádu není možné podat vysvětlení hlasování ke dvěma uvedeným zprávám.)

Takže k těmto dvěma zprávám nebudou podána žádná vysvětlení hlasování.

 
  
  

Zpráva: José Bové (A7-0225/2010)

 
  
MPphoto
 

  Paolo Bartolozzi (PPE).(IT) Děkuji, pane předsedající, a promiňte. Ve svém projevu bych chtěl zdůraznit, jak postupná eroze příjmů evropských zemědělců navzdory rostoucím ziskovým maržím zemědělsko-průmyslového odvětví způsobuje znepokojující hospodářské vyloučení pracovníků v zemědělství a následné opuštění zemědělských činností.

Vyžaduje to tedy změnu směru, což uznává samotná Evropská komise a což zkoumaná zpráva předložená dnes dopoledne k hlasování v Parlamentu – jíž bych rád vyjádřil svoji podporu – zdůrazňuje prostřednictvím hojných vysvětlení a návrhů na legislativní a také resortní úrovni.

Skutečně musíme bojovat proti celosvětové spekulaci s komoditami a zabezpečit dodávky. Navíc musí být zajištěna větší transparentnost cen, nejen proto, aby byla zemědělcům zaručena spravedlnost a důstojnost, ale aby se vyrovnaly rovněž závažné nerovnováhy, které vznikly vzhledem k jejich vyjednávacím silám, a zabránilo se nekalým postupům mezi jednotlivými operátory.

Zemědělství musí být uznáno za hospodářsky a sociálně stabilní odvětví a v evropském a celosvětovém obchodním kontextu musí znovu nabýt sílu.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, domnívám se, že jsme dnes učinili správné rozhodnutí, které je dobré pro zemědělce, dobré pro spotřebitele, ale také dobré pro evropské hospodářství jako celek. Nejvýznamnějším hlediskem této zprávy z vlastního podnětu je politický signál, který vydává. Je to signál pro hodnotový řetězec, že i zemědělci, a vlastně zejména zemědělci, mají právo na přiměřenou odměnu za svou práci. Stávající situace nemůže pokračovat.

Nemám absolutně nic proti nabízení a nákupu levných, cenově výhodných potravin, ale důraz se zde klade na cenovou výhodnost. Avšak každý, kdo prodává potraviny pod jejich energetickou hodnotou, jinými slovy, jestliže tepelné využití potravin přinese více peněz než jejich prodej, pak v systému něco nefunguje správně. V tomto případě nebude hospodářská soutěž spravedlivá. Není-li hospodářská soutěž spravedlivá, musí zasáhnout politika. Právě to je obsahem návrhu, který jsme dnes přijali.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, také jsem podpořila zprávu poslance Bového a mohu zopakovat to, co řekl můj kolega pan Jahr.

Zpráva vysílá velmi silný signál každému, jak v politice, tak napříč celým hospodářským řetězcem, že Parlament bude jednat. Včera večer jsme vedli intenzivní rozpravu. Ne každý souhlasí s celým obsahem této zprávy, ale všichni souhlasíme, že zemědělci nemohou být nadále utiskováni. V současnosti je z nich doslova sdírána kůže. Získávají stále méně a méně z konečné ceny, kterou všichni platíme za potraviny v supermarketech, a tuto situaci je třeba zastavit.

Musíme se zabývat úlohou dominantních aktérů. Potřebujeme ombudsmana pro potravinářské odvětví a musíme zjistit, jak globální trh působí na naše producenty potravin. Musíme přešetřit právo hospodářské soutěže. Těší mě, že tato zpráva byla zde v Parlamentu náležitým způsobem prodiskutována a podpořena. Je to významný krok, jak podpořit rétoriku poslední doby.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Podpořila jsem zprávu o spravedlivých příjmech zemědělců a jsem ráda, že se Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu zabýval špatným fungováním potravinového řetězce, resp. rozpory mezi nízkými výkupními cenami pro farmáře a vysokými cenami pro spotřebitele. Dovolte mi však také zde znovu zdůraznit, že existuje nepřípustná diskriminace a nerovná soutěž pro farmáře z EU 12 kvůli vyšším dotacím pro EU 15. K českým zákazníkům se těžko dostávají např. mléko, zelenina, vejce a další komodity od českých zemědělců, protože nadnárodní řetězce upřednostňují lépe dotované, a tudíž levnější zboží ze zemí EU 15. To se musí co nejdříve změnit.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere (PPE).(LV) Děkuji, pane předsedající. Domnívám se, že tato zpráva, která pojednává o spravedlivých příjmech zemědělců, je naprosto zásadní, zejména protože ceny zemědělské produkce rostly mnohem prudčeji, náklady rostly mnohem prudčeji než částka, kterou zemědělci dostanou za svoji produkci. V této situaci jsou to velké maloobchodní řetězce, kdo v celém tomto procesu vlastně o nic nepřichází. Ráda bych řekla, že cílem Evropské unie vždy bylo zvyšovat příjmy zemědělců, ale vidíme, že je nemožné splnit tato kritéria v oblasti rozvoje venkova. Zdroje vyčleněné na zemědělství neustále rostou, ale výsledky jsou nulové. Zemědělci z několika nových členských států EU, včetně Lotyšska, značně zaostávají ve srovnání s průmyslovými producenty a ve srovnání s jejich kolegy v hospodářsky silnějších evropských zemích, které si mohou dovolit poskytovat jim dodatečnou podporu. Tímto způsobem je rovněž značně bráněno v uplatňování zásady soudržnosti Evropské unie. Rovněž zvláště vítám prohlášení uvedené ve zprávě, že je třeba jednoznačným způsobem zveřejňovat zisky, které v případě dodavatelských řetězců a velkoobchodníků vzrůstají na úkor zemědělců. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, těší mě, že mohu podpořit tuto zprávu. Název „spravedlivé příjmy zemědělců“ vše vyjadřuje, naznačuje, že příjmy jsou v současnosti a již po dlouho dobu nespravedlivé.

Naštěstí činíme krok správným směrem. Zisky musí být spravedlivě rozděleny mezi producenty, zpracovatele a maloobchodníky, čemuž tak v současnosti není. Tato zpráva přinejmenším vyšle správný signál a na základě toho můžeme pokročit vpřed.

Až toho dosáhneme, doufám, že získáme silnou a dobře financovanou společnou zemědělskou politiku, aby byla do budoucnosti zajištěna životaschopnost rodinných farem a zabezpečeny dodávky potravin. Dnes se nám podařilo udělat dobrý první krok. Doufejme, že tento úkol řádně splníme.

 
  
  

Zpráva: Miguel Portas (A7-0236/2010)

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE).(SL) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Pro mnohé je evropská solidarita abstraktním pojmem, je to však mechanismus, který by měl jednotlivým evropským občanům přinášet prospěch, a to zejména nyní, kdy jsou v úzkých a v těžké situaci.

Ukázalo se však, že fond nefunguje správně, a proto očekávám, že Komise vezme vážně požadavek na přezkum v polovině období týkající se fungování fondu a požadavek na revizi nařízení.

Mám výhradu ohledně nezávislosti fondu; týká se jeho neomezeného trvání. Domnívám se, že tento fond je politickou reakcí na stávající a budoucí situaci, Evropská unie by měla podporovat zaměstnanost prostřednictvím jiných nástrojů. Musí zajistit konkurenceschopnost evropského hospodářství. Musíme být opatrní, abychom nezřídili mechanismus, který by nahrával těm, jež se nezvládají přizpůsobit měnícím se globálním okolnostem. Právě v tomto smyslu jsem hlasovala.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Pane předsedající, jako stínová zpravodajka za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) pro tuto zprávu z vlastního podnětu bych nejprve ráda poděkovala zpravodaji za významnou práci, kterou odvedl na začátku, zejména společně se všemi politickými skupinami.

Domnívám se, že tato zpráva obsahuje několik významných bodů pro zdokonalení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) s ohledem na přezkum v polovině období. Tyto návrhy v oblasti provádění jsou v souladu s mými vlastními zjištěními, k nimž jsem dospěla v případech, které jsem zkoumala během roku 2010 v rámci Rozpočtového výboru, a shodují se s potřebou zjednodušit a urychlit postupy související s fondem.

S ohledem na zvláště složitou hospodářskou situaci evropských podniků a rostoucí počet žádostí o podporu ze strany členských států jsem se domnívala, že je podstatné zdůraznit ve zprávě to, že působnost fondu musí být prodloužena do roku 2013 pro pracovníky, kteří v důsledku hospodářské krize přišli o práci.

Od evropských orgánů se tedy vyžaduje, aby vyslaly silný signál s cílem povzbudit hospodářské oživení, a EFG představuje pro naše občany významnou zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Inese Vaidere (PPE).(LV) Děkuji vám, pane předsedající. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen s cílem snížit hrozbu nezaměstnanosti a rozšířit nové pracovní příležitosti dostupné pro občany, kteří jsou zasaženi globalizací, stále zde existuje znepokojení nad tím, že 500 milionů EUR vyčleněných každý rok pro potřeby fondu pro přizpůsobení se globalizaci, je tak málo využíváno, a že nejméně devět zemí ještě nepředložilo ani jedinou žádost. Je jasné, že na pozitivní začátek, kdy Komise poté, co vypukla krize, rozhodla o zjednodušení a usnadnění mechanismu pro vydávání plateb z fondu a rovněž o jeho zlepšení, je třeba navázat. V této činnosti je však nutné pokračovat. Domnívám se, že se to týká zejména případu nových členských států, v nichž se nachází mnoho malých a středních podniků, kde nepřichází o práci mnoho lidí v rámci jednoho podniku, ale kde ve velkém počtu podniků dohromady přichází o práci mnoho lidí. Právě v tomto hledisku je třeba dále pokročit, aby mohl být Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci skutečně uplatňován na země, jejichž hrubý domácí produkt je nižší než průměr Evropské unie. Děkuji.

 
  
  

Zpráva: José Bové (A7-0225/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Dnes jsme přijali důležitou zprávu o spravedlivých příjmech zemědělců a lepším fungování potravinového řetězce v Evropě. Účinné fungování potravinového řetězce vychází nejen ze vzdálenosti, již musí urazit zemědělské produkty z pole do místa zpracování, do velkoobchodu, maloobchodu a na stůl spotřebitele, ale také z jeho zvláštní povahy a složitosti. Zemědělská produkce do značné míry závisí na přírodních a klimatických podmínkách, které mohou zemědělci ovlivnit jen velmi omezeně. Potravinářský průmysl diktuje ceny zemědělcům, ale distributoři se chovají stejným způsobem vůči zpracovatelům a spotřebitelům. Proto je důležité analyzovat ceny a sledovat jejich transparentnost. Nepředstavuje to porušování práva volného trhu, ale monopolní vliv prostředníků je omezen. Na finanční trhy jsou nyní uváděny instituce pro dohled a monitorování. Někteří si přejí, aby byly dohled a monitorování z oblasti zemědělského trhu odstraněny. Tito lidé si neuvědomují skutečnost, že producenti jsou malí a nezávislí a že při porovnání se silnými obchodními zájmy zaostávají a mají velké ztráty.

 
  
  

Zpráva: Tadeusz Zwiefka (A7-0219/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI).(FR) Pane předsedající, zpráva pana poslance Zwiefky svědčí o velké dovednosti a značném množství odvedené práce, pokud jde o zkoumání stávající legislativy, mezinárodních úmluv – zejména Haagské úmluvy – a judikatury, jejíž některé aspekty, což je skutečně třeba uvést, jsou místy protichůdné.

Ve skutečnosti však tato zpráva řeší pouze část problému. Existuje-li jedna oblast, v níž je evropská legislativa naprosto legitimní, není to harmonizace hmotného práva, což by vedlo ke standardizaci práva napříč všemi členskými státy, ale harmonizace pravidel řídících příslušnost – aby se nejprve vědělo, který soud je příslušný – a dále harmonizace pravidel pro kolizní normy; jinými slovy, pravidel, která stanoví rozhodné právo.

Které právo bude rozhodné v případě smluv, včetně situace, kdy se osoby nacházejí na různých místech? V případě majetku, nezávisle na tom, zda je nemovitý, movitý či nehmotný, jakým je například průmyslové vlastnictví? V případě smluv, i když se smluvní strany nacházejí na různých místech?

Všechno toto je třeba upravit, pane předsedající, prostřednictvím evropských právních předpisů. Dokud nebudeme disponovat takovýmto zákoníkem v oblasti mezinárodního práva soukromého, budeme čelit značným obtížím. Tato zpráva se zasloužila o jejich částečné řešení, pokud jde o doložku vykonatelnosti.

 
  
  

Zpráva: Antonyia Parvanova (A7-0221/2010)

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Souhlasím s autorkou zprávy, že ženy z etnických menšin uvnitř Unie trpí různými formami diskriminace a že je naší povinností usilovat o zlepšení jejich podmínek, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání, na pracovní trh, k sociálnímu zabezpečení a také ke zdravotní péči. Zpráva však také požaduje, aby Komise shromažďovala statistické údaje členěné podle etnické příslušnosti. Ale Listina základních práv a svobod výslovně nedovoluje shromažďovat údaje členěné podle rasy.

Dovolte mi tedy dvě otázky: Je Komise schopna takové analýzy zajistit, aniž by porušila mezinárodní právo, či je zde snaha změnit příslušný článek listiny, aby se mohly takové analýzy dělat? Je si autorka a vůbec celá tato sněmovna vědoma této konfliktní situace? Přesto jsem zprávu podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě poslankyně Parvanovové o zařazení žen patřících k etnickým menšinám do společnosti, protože tato zpráva – společně s téměř všemi politicky korektními iniciativami tohoto druhu – je kontraproduktivní. Například to, kam až zachází zpravodajka, aby se vyhnula používání termínu „islám“, hraničí se směšností. Dalším příkladem je uznání toho, že ženy patřící k etnickým menšinám jsou diskriminovány muži z těch samých menšin. Zpráva uvádí, že neexistuje žádné ospravedlnění pro násilí na základě zvyků, tradic či náboženských hodnot, ale vyhýbá se tomu, aby jasně identifikovala a přímo uvedla, že mnoho zásad, které islám dodržuje, nelze začlenit do naší evropské společnosti. Dokud se my, Evropský parlament, nevynoříme z této fáze zapírání, všechna opatření, jejichž cílem je začlenění žen z islámských zemí, budou od začátku odsouzena k neúspěchu.

 
  
  

Zpráva: Sirpa Pietikäinen (A7-0237/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Na starší lidi se v současnosti často mylně pohlíží jako na lidi neefektivní a nezpůsobilé práce, ačkoli právo EU zakazuje diskriminaci na základě věku. Zapomíná se na velkou přidanou hodnotu, kterou přispívají národnímu hospodářství, a to díky jejich mnohaletým zkušenostem. V této souvislosti se ženy vzhledem k přetrvávající diskriminaci na základě pohlaví nachází na trhu práce v obzvláště obtížné situaci. Podle statistik navíc ženy žijí déle než muži, to znamená, že jsou ve větším rozsahu dotčeny problémem chudoby a nižších důchodů, což je způsobeno tím, že na stejných pozicích pobíraly menší plat než muži. Všechny tyto problémy jsou zvláště patrné ve venkovských oblastech. V této souvislosti mě těší, že budou vydána usnesení, která nás upozorňují na tento problém a mobilizují nás k nepřetržitému úsilí o zlepšení stávající situace.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, podporuji tuto zprávu a chci upozornit zejména na tři body, o nichž se domnívám, že jsou skutečně důležité vzhledem k horečnému úsilí poskytovat starším lidem péči spíše než starat se o ně v rámci komunity nebo v jejich domovech. Body 17, 19 a 25 jsou v tomto ohledu obzvláště povzbudivé. Musíme zajistit, aby v péči o starší lidi panoval přístup založený na právech. Musíme zajistit, aby starší lidé mohli žít nezávisle ve svých vlastních domovech a aby v tom byli podporováni. Neměli bychom dovolit, aby se na starších lidech, kteří jsou přesouváni do oblasti péče v soukromém sektoru, vydělávalo.

Chci rovněž upozornit na bod 13, týkající se sladění práce a péče. Ráda bych připomněla tomuto Parlamentu a mnoha parlamentům v celé Evropě – i mimo ni –, že se musíme zaměřit na sladění politické práce a péče. Velmi ráda bych provedla průzkum toho, kolik lidí v tomto Parlamentu pečuje o rodinného příslušníka a zároveň zaujímá politickou úlohu. Je to jistě ojedinělé.

 
  
MPphoto
 

  Erminia Mazzoni (PPE).(IT) Pane předsedající, hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože obsahuje několik velmi důležitých zásadních prohlášení.

Prvním je to, že ačkoli je stárnutí běžně chápáno v negativním smyslu, starší osoby představují hospodářský a sociální zdroj, který využíváme, ale neuznáváme; že hospodářská krize má vážnější důsledky pro ženy, zejména pro starší ženy; že v souvislosti se začleněním by neměla existovat diskriminace na základě věku a že ženy jsou více vystaveny riziku chudoby a především dostávají nižší důchod, přestože jsou pilířem blahobytu.

Tato zpráva navrhuje významný způsob, jak napomoci vdechnout život Evropě národů, a tedy Evropě lidí, všech lidí. Daná metoda znamená vyvinutí přístupu, který vymezí posouzení, statistiky a údaje založené na povědomí o nerovnosti mezi muži a ženami v pokročilejším věku, která je způsobena zejména nahromaděním znevýhodnění na základě pohlaví během celého života. Zpráva rovněž chápe přijetí koncepce celého života, ve které se uvažuje o spojení otázky stárnutí a pohlaví, jako správnou cestu pro další vývoj politik zaměřených na stárnutí.

V tomto usnesení jsou vyžadovány tři zásadní a významné aspekty: mechanismus k zajištění akumulace důchodových práv i v době, kdy osoba pečuje o rodinného příslušníka; zohlednění problematiky rovnosti pohlaví při reformě důchodových systémů a úpravě věku odchodu do důchodu a poskytování odměny za péči o rodinného příslušníka.

Je to velmi významná informace, protože jednotlivé členské státy, a zejména Itálie, přizpůsobují své národní důchodové systémy, aby splnily evropské pokyny. Toto jsou skutečné evropské pokyny.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Já jsem hlasovala proti této zprávě, protože prošel návrh, že by státy měly zohlednit specifickou situaci starších lesbických, bisexuálních a transexuálních žen. Znamená to, že by měly mít výsostnější postavení než ostatní starší ženy? Včera jsem v diskuzi zdůraznila, že příčinou vyššího rizika chudoby u žen v důchodovém věku je to, že se staraly o rodinu, vychovaly děti, a proto jsou jejich výdělky celoživotně v průměru nižší než výdělky mužů, a že se to musí změnit. Ale s jejich sexuální orientací to přeci nemá nic společného.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, tuto zprávu jsem s potěšením podpořil. Byl jsem jedinou osobou, která se včera večer zúčastnila rozpravy a vlastně nehovořila. Důvod, proč jsem se nevyjádřil, byl takový, že jsem měl pocit, že název je určitým způsobem chybný. Spíše než abychom hovořili o úloze žen ve stárnoucí společnosti, jsme ve skutečnosti diskutovali o přístupu k starším ženám ve společnosti, která stárne.

Některé z věcí, na něž bylo poukázáno, byly samozřejmě naprosto oprávněné, zejména se jedná o nerovnost mezi důchody mužů a žen, což není v demokratické společnosti přípustné. Je zde ale velká a naléhavá potřeba vést další diskuse o úloze jak mužů, tak žen ve stárnoucí společnosti. Musí to být zohledněno zejména tehdy, kdy jde o přípravu rozpočtu. Nemyslím si, že se tak v minulosti dělo. Ekonomické důsledky stárnoucí společnosti nebyly řádně zohledňovány. Je naléhavé, tak učinit, jestliže mají tyto plány vyjít.

 
  
  

Zpráva: Morten Løkkegaard (A7-0223/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Pane předsedající, zůstal jste vy, já a několik dalších. Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože se domnívám, že je důležitá pro vztahy mezi politiky, pokud jde o jejich odpovědnou pozici, a voliči a to celé může představovat ústřední prvek naší zastupitelské demokracie. Myslím si, že to všechno je důležitým požadavkem pro zajištění úplné, vědomé a demokratické účasti občanů na integračním procesu EU.

Bohužel je třeba poznamenat, že také poslední evropské volby zaznamenaly nízkou volební účast, což je celkem běžné ve všech evropských zemích – a nikoli pouze v Evropě. Jasně to ukazuje, jak málo informací občané získávají o evropských politikách a otázkách a bohužel jak izolováni se cítí být od našeho orgánu.

Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí novou formu účasti občanů na rozhodovacím procesu Evropské unie, je důležité, abychom usilovali o zacelení této mezery. Tento orgán se vlastně musí snažit o zajištění neomezeného bezplatného přístupu ke všem veřejným informacím, které vydává Evropská komise.

Na závěr musím zdůraznit, jak zásadní je zajistit, aby evropské orgány spolupracovaly s občany a příslušnými vnitrostátními orgány za účelem zlepšení komunikace. Toho všeho je navíc třeba dosáhnout podporou členských států v tom, aby aktivněji informovaly občany o záležitostech, které se týkají naší Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Morten Løkkegaard (ALDE) . – (DA) Pane předsedající, v první řadě mě těší, že jsme dnes přijali zprávu o lepší komunikaci v EU. Hlasoval jsem také ve prospěch společného návrhu usnesení se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, protože tato zpráva nám dává pevný základ. Zpráva zahrnuje prakticky všechny návrhy, které byly přijaty v březnu ve Výboru pro kulturní otázky. Rád bych však řekl, že mezitím bylo předloženo mnoho kompromisů, v jejichž případě jsem přirozeně doufal, že budou zachovány až do konečného hlasování. Nebylo to možné, protože mocné lobbistické síly na poslední chvíli oslabily odhodlání některých zúčastněných stran. Budu to ale brát na vědomí a vidím, že tyto návrhy vyústily v tak dobrou rozpravu, že nyní můžeme přistoupit ke 46 návrhům, jež povedou k lepší komunikaci v EU, což mě těší.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, jako bývalá novinářka, jsem tuto zprávu podpořila obzvláště ráda. Vzhledem k tomu, že znám obě strany této diskuse – dříve jako novinářka a nyní jako politička – si myslím, že je nebezpečné přirovnávat informace k žurnalistice. V tom musíme být velmi opatrní.

V této chvíli jsem znepokojena tím, že hospodářská krize připravuje velký počet novinářů o práci. V Irsku se tomu děje. Místním novinám a rozhlasovým stanicím ubývají zaměstnanci a je zde tlak na to, aby se lidí zbavovaly. Znamená to, že kvalita žurnalistiky utrpí, protože nikdo nebude mít čas a zdroje na vyhledávání událostí a na kvalitní reportáže k aktuálním otázkám.

Obávám se, že Evropa bude zaostávat, protože místní události jsou pokryty, a evropské nikoli, jestliže se netýkají občanů z našich členských států. To je výzva pro zvolené poslance tohoto Parlamentu – dělat práci, kterou děláme tak, aby byla důležitá pro naše mateřské země, protože na tom velmi záleží.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák (ECR). (CS) Pozitivem této zprávy určitě je, že opakovaně uznává rostoucí úlohu vnitrostátních parlamentů a zdůrazňuje princip subsidiarity. Obsahuje také různé návrhy, jako je zvýšení transparentnosti, zveřejňování informací, usnadnění akreditace novinářů apod., které jsou určitě hodny podpory. Na druhou stranu jsou její součástí teze, které jsou více než sporné. Zpráva navrhuje vytvořit skupinu korespondentů, jejichž úkolem by mělo být pokrýt problematiku Evropské unie výchovnějším způsobem. Požaduje také, aby každý členský stát měl specializovaný úřad pro záležitosti EU, jehož úkolem bude vysvětlovat dopady politik Evropské unie. Současně navrhuje navýšit rozpočtové položky pro informační kanceláře Parlamentu. Myslím si, že lepšího účinku lze dosáhnout větší efektivitou a novými metodami, a nikoli navyšováním rozpočtu. Proto jsem tuto zprávu odmítl.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere (PPE).(LV) Děkuji, pane předsedající. Velice vítám skutečnost, že tato zpráva nám připomíná povinnost hromadných sdělovacích prostředků informovat občany o tom, co se děje v Evropské unii, a že otázky, jimž Evropská unie čelí, by měly být součástí školních osnov. V situaci, kdy o Evropské unii celkově existuje obrovské množství informací, se úloha informačních kanceláří Parlamentu ve členských státech stává ještě významnější. Ráda bych také zdůraznila nutnost kontrolovat, co se děje v těchto kancelářích a jak účinně jsou vynakládány finanční prostředky, které těmto kancelářím poskytuje Evropská unie. Důraz, který zpráva klade na televizní stanici Euronews, je rovněž obzvláště vítán. Ráda bych zdůraznila, že tato stanice by měla vysílat přesně tak, jak uvádí zpráva: vysílat ve všech úředních jazycích Evropské unie. Například v Lotyšsku se informace na této stanici vysílají v ruštině, ale žádné informace nejsou dostupné v úředním jazyce – v lotyštině. Nezávislá žurnalistika má zvláštní úkol. Ráda bych také navrhla, abychom zavedli společné právní předpisy Evropské unie, které by nám umožnily identifikovat skutečné hromadné sdělovací prostředky také v těch státech, kde politická schopnost zavést takové národní právní předpisy prostě chybí. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, tato zpráva a usnesení, o nichž jsme dnes hlasovali, o nových médiích a žurnalistice se měly zabývat způsoby, jak nová média mění žurnalistiku. Namísto toho se vlastně staly seznamem požadavků poslanců Evropského parlamentu, kteří si přejí zlepšit své novinové sloupky a kteří chtějí manipulovat s tím, jak moc se píší zprávy o EU. Návrhy zahrnují evropské vzdělávací programy pro novináře, více finančních prostředků pro informační kanceláře Parlamentu a ještě více prostředků pro komunikační politiku EU.

Věřím ve svobodu projevu. Věřím také v nezávislou věrohodnou žurnalistiku. Nutit novináře a nezávislé provozovatele veřejnoprávního vysílání k tomu, aby se zabývali otázkami EU s cílem podpořit evropskou ideu a poskytovat jim na to finanční prostředky, představuje nestoudnou propagandu, a proto jsem hlasovala proti této zprávě a tomuto usnesení. Kvůli úctě k tomu, co bylo jen přehlídkou marnosti, jsme zmeškali příležitost zabývat se způsoby, jak podpořit demokratické zapojení prostřednictvím sociálních médií.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A7-0222/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro zprávu polské kolegyně, paní poslankyně Geringer de Oedenbergové, o návrhu kodifikace nařízení Evropského paramentu a Rady z října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Evropské unie, jež bylo pozměněno v letech 1968, 1976, 1992 a dvakrát v roce 2004. Komise svým útvarům v dubnu 1987 nařídila, aby nejpozději po desáté změně vždy provedly kodifikaci příslušných legislativních aktů, ale zároveň zdůraznila, že se jedná o minimální požadavek a že v zájmu jasnosti a správného pochopení ustanovení se mají útvary Komise snažit kodifikovat dokumenty, za které zodpovídají, v ještě kratších lhůtách. Přestože v interinstitucionální dohodě ze dne 20. prosince 1994 byla zavedena zrychlená pracovní metoda, kodifikace evropských právních předpisů se bohužel opožďuje. Toto zpoždění má dopad na naše občany i členské státy, zvláště na veřejnou správu, právnické profese, studenty a vyučující práva atd. Příliš mnoho ustanovení bylo opakovaně pozměněno a jejich text je v současnosti rozptýlen v původních dokumentech a následných pozměňujících aktech.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Ve snaze prosazovat svůj mezivládní a oblastní pohled na politiku EU vždy do posledního dechu hájím zásadu subsidiarity a stavím se proti byrokratické a administrativní zátěži, kterou EU často nakládá na členské státy, občany a podniky.

Nemohu tudíž jinak než hlasovat pro zprávu poslankyně Geringer de Oedenbergové, jež nám připomíná, jak důležité je „zlepšování tvorby právních předpisů“. Toho lze dosáhnout částečně tím, že dříve, než bude návrh příslušného právního aktu Komisí předložen jako oficiální legislativní návrh, bude provedeno důkladnější posouzení dopadu právních postupů.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Tento nový návrh zahrnuje kodifikaci nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Tento návrh zachovává obsah kodifikovaných aktů a usiluje o jasnost při uplatňování právních norem v oblasti volného pohybu pracovníků. Evropská unie musí dosáhnout dlouhodobého cíle a zajistit volný pohyb pracovníků ve všech členských státech. Všichni pracovníci musí disponovat právem na volný pohyb a na získání zaměstnání v členských státech.

Evropská unie musí zajistit, aby mobilita pracovní síly byla transparentnější, a musí pracovníkům pomáhat ke zlepšování jejich životních podmínek a získání skutečné opory ve společnosti, a proto diskriminace na základě státní příslušnosti a podmínek zaměstnávání musí být bez výjimky odstraněna. Mezi členskými státy musí docházet k lepší spolupráci v oblasti uplatňování pružnějších podmínek zaměstnávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Svoboda pohybu představuje základní právo a je prostředkem pro rozšíření možností, jak zlepšit pracovní a životní podmínky. Toto právo musí být ve všech členských státech přiznáno stálým, sezónním a příhraničním pracovníkům nebo těm, kteří vykonávají svoji činnost za účelem poskytování služeb. Hlasuji pro toto usnesení, neboť si uvědomuji, že přispívá k tomu, aby služby zaměstnanosti poskytovaly pomoc státním příslušníkům jiných členských států, k rovnosti zacházení a k právu na všeobecné, učňovské a odborné vzdělávání dětí státních příslušníků členského státu, kteří jsou nebo byli zaměstnáni v jiném členském státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Cílem tohoto nařízení je nahradit nařízení z roku 1968 o volném pohybu pracovníků a různé akty, které do něj byly začleněny. Jedná se tedy o proces kodifikace, v němž podle stanoviska poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise nebyly učiněny žádné podstatné změny. Otevřeně podporuji tuto iniciativu, jejímž cílem je zjednodušení a vyjasnění právních předpisů Unie, které byly předmětem častých změn a jsou rozptýleny do několika aktů. Pouze takto budeme schopni zajistit větší transparentnost právních předpisů Unie, učiníme je pro běžné Evropany dostupnější a srozumitelnější, což našim občanům přinese nové příležitosti a možnost mít prospěch z konkrétních práv, která mají, a umožníme tudíž vytváření Evropy občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsme ve prospěch této zprávy, aby bylo zajištěno, že k občanům z jednoho členského státu, kteří pracují na území jiného členského státu, se přistupuje stejně jako k pracovníkům, kteří z této země pocházejí, pokud jde o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, v neposlední řadě s ohledem na odměnu za práci, propouštění a návrat na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení se bez podstatných změn prostě a jednoduše omezuje na kodifikaci stávajících textů o volném pohybu pracovníků v Unii, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí. Chtěl bych však dodat, že tento volný pohyb předpokládá větší politickou integraci. Pouze nová sociální koncepce v Evropské unii, která může všem Evropanům zaručit minimální sociální práva, umožní volný pohyb pracovníků bez vzniku sociálních problémů, v neposlední řadě bez sociálního dumpingu.

Domnívám se, že tento volný pohyb vyžaduje, aby v oblastech zdravotní péče, vzdělávání a sociálních podpor byly zavedeny nezbytné minimální normy, které by měly být zaručeny na úrovni EU. Co se týče sociálních práv, zavedení těchto minimálních norem zvýší jednotnost pracovních podmínek a přispěje k usměrnění chodu podnikání s manuální prací.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Vítám tuto zprávu, která si správně všímá důležitosti Švýcarska a Evropského hospodářského prostoru (EHP) pro obchodní záležitosti EU. Zpráva výslovně uvádí, že tento Parlament plně respektuje příčiny zvláštní povahy vztahů mezi Švýcarskem a EU. Zašel bych dále a vybídl bych k úplnému respektování občanů všech čtyř zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) při rozhodování jejich zemí o vztazích s EU.

Oblastí společného zájmu EU a zemí EHP, která nespadá do působnosti dohod o vnitřním trhu, je rybolov. V posledních měsících Island jednostranně stanovil kvótu na populace makrel, což může ohrozit samotnou udržitelnost tohoto rybolovu. I když silně podporuji koncepci národní kontroly rybolovu, tato kontrola musí fungovat na základě regionální spolupráce a mezinárodního práva. Naléhavě žádám islandskou vládu, aby se setkala se svými sousedy s cílem dosáhnout oboustranně uspokojivého a odpovědného vyřešení této situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. Tento postup zachovává volný pohyb pracovníků ve Společenství, což je jeden z největších výdobytků EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Volný pohyb pracovníků v Unii je jedním z hlavních cílů všech členských států a vede k rozvoji hospodářství všech zemí EU. V této oblasti tudíž nemůže existovat jakákoliv diskriminace. Proto je velmi důležité, aby veškerá nařízení umožňující dosažení tohoto cíle byla dokonale stanovena a kodifikována. Přijetí tohoto nařízení umožní směrovat všechny členské státy k tomu, aby koordinovaly své politiky zaměstnanosti. To jsou důvody mého hlasování..

 
  
MPphoto
 
 

  Alajos Mészáros (PPE), písemně.(HU) Evropská komise přikládá velký význam zjednodušování a posilování transparentnosti práva EU, aby bylo snadněji a jednodušeji dostupné pro občany členských států. Tohoto cíle ale nelze dosáhnout, dokud ve velké míře existují podstatně pozměněná a rozptýlená nařízení. V této situaci je v některých případech potřeba provést značný výzkum, aby bylo možné určit, který právní předpis je v platnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady o zaměstnanosti v Evropské unii bylo rovněž několikrát změněno, tento text je rovněž nutné kodifikovat. Domnívám se, že je důležité, abychom tento předpis a obdobné předpisy EU kodifikovali co nejdříve. Proto jsem hlasoval ve prospěch tohoto nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Bulharsko a Rumunsko se připojily k Evropské unii příliš brzy. Značné sociální a ekonomické rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi, zvláště v případě Bulharska a Rumunska, vedou uvnitř EU k obrovské migraci pracovních sil z východu na západ. Obhajovat to volným pohybem pracovníků není v tomto případě korektní argument, protože rozdíly jsou tak obrovské, že na trzích práce ve starých členských státech dochází ke vzniku problémů s levnou pracovní silou a integrací. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože se jedná o velmi významné téma, a to zejména v době, kdy se v EU diskutuje o mobilitě romských občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně. (CS) Podpořila jsem nařízení EP a Rady o volném pohybu pracovníků uvnitř EU, a to ve znění, které zohlednilo právní námitky EP. Přijetí již v prvním čtení urychlí platnost tohoto nařízení, což je důležité. Nicméně musím konstatovat, že některé členské státy stále kladou různé překážky pro volný pohyb lidí v EU, a to na různých úrovních a pod různými záminkami a porušují tak Smlouvu o fungování EU. Chci zde upozornit na aktuální neodůvodněné šikanování českých řidičů ze strany německé policie v příhraničí. Včerejší pracovní setkání policejních špiček obou zemí moc nevyřešilo a navíc skončilo slovní roztržkou, které si všímají i média. Žádám Komisi, aby se tomu již zcela vážně začala věnovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Byla to čistě technická, ale nikoli kontroverzní zpráva. Proto jsme ji my, skupina Zelených, podpořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která bude chránit volný pohyb pracovníků v EU. Vnitřní trh je závislý na kvalifikovaných pracovnících, kteří se mohou pohybovat mezi členskými státy bez překážek, a proto jsem tuto zprávu podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Zjednodušení a objasnění evropské legislativy je nanejvýše důležité pro to, aby byly právní předpisy pro veřejnost srozumitelnější a dostupnější. Snadné porozumění právním předpisům lidem umožní lepší znalost práv, jimiž disponují a která jim tedy přináší nové příležitosti.

Kodifikace ustanovení, která jsou rozptýlená a podléhala častým změnám, je nezbytná, aby bylo možné zajistit srozumitelnost a transparentnost evropské legislativy a její přiblížení veřejnosti.

Je to ještě důležitější v otázce volného pohybu pracovníků: jde o problematiku, která se stala jednou z nejvýznamnějších oblastí budování evropské integrace a poskytla občanům členských států nové příležitosti, protože mají právo svobodně pracovat v jiném členském státě, je jim zaručeno stejné zacházení a veškerá diskriminace je zakázána.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, protože se domnívám, že svoboda pohybu je základním principem EU a vnitřního trhu. Vyzývám Evropskou komisi a Radu, aby využily této příležitosti, kdy bylo přijato toto nařízení, a žádám členské státy, aby odstranily stávající překážky, jimž čelí rumunští a bulharští pracovníci. Stávající překážky, které brání volnému pohybu pracovníků z členských států, které se k EU připojily po 1. květnu 2004, stanoví omezení práv občanů z těchto zemí. Mohou vést rovněž k nelegální práci a sociálnímu dumpingu. Odstranění těchto překážek bude chránit migranty a stejně tak místní pracovníky. Dosažením tohoto cíle se zajistí také ochrana základních principů EU a jejich dodržování. Doufám, že jak Komise, tak členské státy projeví nezbytnou politickou vůli.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, volný pohyb je základním právem pracovníků a jejich rodin. Tato zpráva vhodně poznamenává, že pohyb pracovní síly v Evropské unii by měl být jedním z prostředků, pomocí něhož mohou občané EU zlepšovat své životy a pracovní podmínky. Je to otázka jak svobody, tak důstojnosti. V tomto ohledu mělo přistoupení k EU na moji zemi, Litvu, obrovský dopad. S výjimkou několika zemí můžeme teoreticky svobodně pracovat v jakémkoli členském státě EU.

Nyní zažíváme nejlepší léta nízkonákladové letecké společnosti Ryanair, která usnadňuje cestování. Občané mohou létat ze tří největších litevských letišť do více než 40 evropských měst. Je to jak požehnání, tak i prokletí. Panuje zde velké znepokojení, že kvůli neustálé migraci Litva zažívá odliv mozků. Téměř 60 000 Litevců žije ve Spojeném království, zatímco v roce 2001 jich tam žilo méně než 5 000.

Přibližně 90 000 Litevců žije v Irsku. Jsme malý národ a poté, co jsme těmto občanům poskytli vzdělání a investovali do jejich studií, ztrácíme nyní své nejaktivnější dvacetileté a třicetileté občany. My, Litva a některé další členské státy EU, musíme vyvinout větší úsilí, chceme-li zastavit tento nebezpečný trend.

 
  
  

Zpráva: Slavi Binev (A7-0212/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Jak dotčená zpráva jasně uvádí, padělání eura je skutečnou a významnou hrozbou.

Právě z tohoto důvodu by přijetí zvláštního nařízení mohlo značně pomoci ke snížení oběhu padělaných mincí, a to prostřednictvím zavedení společných postupů ověřování pravosti mincí v oběhu a uplatňování kontrolních mechanismů těchto postupů ze strany úřadů. Hlasoval jsem tedy ve prospěch zprávy poslance Bineva a rád bych mu poděkoval za odvedenou práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení stanovuje opatření nutná k ochraně eura proti padělání. Mimo jiné vyžaduje, aby úvěrové instituce a některé další hospodářské subjekty, například přepravci hotovosti, ověřovaly pravost eurobankovek a euromincí, které přijaly a hodlají vrátit zpět do oběhu. Vyžaduje rovněž, aby rozpoznaly padělky. Absence povinného společného standardu pro ověřování pravosti mincí má však za následek různé zvyklosti v jednotlivých členských státech, což znamená, že nedokážeme zajistit měně jednotnou ochranu v celé Unii. Jakožto zpravodajka své skupiny jsem s panem poslancem Binevem na tomto návrhu nařízení velmi úzce spolupracovala. Stejně jako pan poslanec Binev návrh Evropské komise podporuji a hlasovala jsem v souladu s tím.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Existence mechanismů a legislativního rámce, které zajišťují, aby byla jakákoli měna v oběhu ověřována ze strany příslušných úřadů, je zásadním prvkem ochrany finančních institucí a trhů před podvody. Zaručení platnosti měny a jejího oběhu vyžaduje rovněž vhodný přístup, který je třeba zajistit na vnitrostátní úrovni. S ohledem na to je důležité zavést závazná pravidla, která uvedou do souladu proces ověřování pravosti eura a kontrolu těchto postupů. Aby byla zajištěna účinnost postupů, měli by se těmito záležitostmi zabývat příslušně kvalifikovaní odborníci, kteří jsou v této oblasti odborně vyškoleni. Mimoto se domnívám, že zmíněná harmonizace je zásadní, má-li na straně spotřebitelů a na straně trhu jako celku panovat větší důvěra v eurozónu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Padělání euromincí je vážnou hrozbou, zvláště u mincí nejvyšší hodnoty. Absence povinného společného rámce pro ověřování pravosti mincí může být překážkou pro ochranu kovových mincí. Nařízení, jež bylo právě přijato, představuje právně závazný nástroj umožňující vytvoření společného postupu ověřování pravosti euromincí.

Jedním z hlavních cílů tohoto nařízení je zajistit, aby subjekty ručily za to, že euromince, které se vrací do oběhu, projdou procesy ověřování pravosti. Ověřování pravosti by se mělo provádět prostřednictvím strojů pro třídění mincí zařazených do seznamu uvedeného v čl. 5 odst. 3 nebo prostřednictvím personálu náležitě vyškoleného v souladu s postupy stanovenými členskými státy. Dále vzhledem k tomu, že ověřování pravosti euromincí nevyhnutelně způsobí náklady subjektům zapojeným do tohoto procesu, například úvěrovým institucím a řadě dalších subjektů jako např. přepravcům hotovosti, navrhuji, aby jim bylo umožněno uložit manipulační poplatek.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Toto nařízení se přijímá kvůli boji proti padělání eurobankovek a euromincí a kvůli postupům ověřování pravosti euromincí, aby mohl být zaveden povinný společný rámec pro ověřování pravosti mincí. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Zpráva se zabývá problémem oběhu padělaných mincí.

Do nynějška členské státy používaly pro stahování padělaných mincí z oběhu různé postupy. V této souvislosti je cílem návrhu zajistit v celé eurozóně účinné provádění společných postupů ověřování pravosti euromincí v oběhu a zajistit kontrolu těchto postupů ze strany úřadů. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože se domnívám, že jednotné postupy v celé Evropě jsou nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Jako člen Hospodářského a měnového výboru jsem sledoval legislativní proces k této zprávě, kterou jsem podpořil, a aktivně jsem se na něm podílel.

Všeobecná jednota systémů používaných v Evropě k boji proti padělání mincí je něčím, o co velice usilujeme především poté, co jsme dosáhli vynikající úrovně ochranných opatření v boji proti padělání bankovek. Na základě návrhu, který máme nyní přijmout, bude možné kontrolovat a sledovat oběh a množství padělaných mincí v jednotlivých členských státech, které v současnosti pro tyto účely nedisponují standardizovanými, dostatečně bezpečnými systémy. Proti problému padělání skutečně musíme důrazně bojovat prostřednictvím účinných, nejmodernějších nástrojů, abychom zabránili vzniku velké zátěže, jež by postihla naše občany, obchodní subjekty a nakonec naše vlastní vnitrostátní rozpočty.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Padělání euromincí je závažnou hrozbou zejména pro mince nejvyšší nominální hodnoty.

Neexistence závazného společného rámce pro ověřování pravosti mincí může v některých členských státech představovat překážku v tom, aby mohly dotčené instituce aktivně vyhledávat padělky; v celé EU tak vznikají rozdíly, pokud jde o úroveň ochrany poskytované dané měně.

Navrhované nařízení představuje právně závazný nástroj, který je nyní nezbytný pro zavedení společné metody ověřování pravosti euromincí, jež bude uplatňována dotčenými institucemi, a dále pro zavedení nezbytných kontrol členskými státy. V tomto ohledu usiluje stávající návrh o to, aby byly v celé eurozóně účinně prováděny společné postupy pro zlepšení kontroly a vymýcení padělaných mincí.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Všechny padělané mince a mince nezpůsobilé k oběhu musí být z oběhu staženy a zaslány příslušným vnitrostátním orgánům, aby mohly být zničeny.

Hlasovali jsme ve prospěch tohoto znění zprávy navzdory skutečnosti, že neobsahuje opatření na ochranu občanů, kteří drží padělané peníze v dobré víře a kteří musí přihlížet tomu, jak jejich banka tyto peníze po vložení zabaví. Jsou to často starší lidé, kteří byli podvedeni těmi, kdo uvedli falešnou měnu do oběhu, a proto musíme zavést systém, který umožní jim alespoň část zabavených peněz vrátit. Je také třeba zavést přísnější opatření vůči padělatelům a těm, kteří uvádějí padělané mince do oběhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která navrhuje zavedení společných opatření pro zajištění účinného zakročení proti padělání v zemích eurozóny. V současnosti neexistují žádná pravidla, která by harmonizovala stahování mincí nezpůsobilých k oběhu a ověřování jejich pravosti. Taková pravidla by pomáhala chránit spotřebitele před paděláním mincí, a proto jsem tuto zprávu podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, hlasovala jsem ve prospěch zprávy poslance Bineva, jejímž cílem je zavést společné postupy jak pro ověřování padělaných mincí, tak pro manipulaci s mincemi nezpůsobilými k oběhu.

Banky a příslušné finanční instituce mají v současnosti povinnost provádět ověřování pravosti přijatých bankovek a mincí před tím, než je vrátí do oběhu. Zjistí-li, že jsou mince padělané, musí být tyto mince staženy z oběhu. Postupy pro vysledování padělaných mincí se nicméně v jednotlivých zemích Evropské unie liší, a proto se domnívám, že je správné podpořit tuto iniciativu, jejímž cílem je zajistit jednotnou ochranu měny v celé eurozóně.

 
  
  

Zpráva: Iuliu Winkler (A7-0242/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Souhlasím s poskytnutím makrofinanční pomoci Moldavské republice, protože je jednou ze zemí, která byla důsledky globální hospodářské krize zasažena nejtíživěji. Jak zpráva uvádí, toto opatření by vlastně mělo napomoci k pokrytí potřeb země v oblasti vnějšího financování v letech 2010 a 2011. Především by však mělo posílit reformní úsilí Moldavska prostřednictvím poskytnutí podpory hospodářskému programu vlády a její snaze o začlenění do EU. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podporuji tento návrh o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice. Moldavsko je jednou ze zemí Východního partnerství, která byla nejsilněji postižena globální krizí, přičemž došlo k výraznému snížení produkce, zhoršení fiskální pozice země a zvýšení jejích potřeb v oblasti vnějšího financování. Domnívám se tedy, že bude-li pomoc poskytnuta včas, napomůže zemi k rychlejšímu a účinnějšímu zvládnutí důsledků finanční krize a uleví její platební bilanci a rozpočtu.

Prostřednictvím podpory hospodářského stabilizačního programu vlády a podpory úsilí o začlenění do EU budou rovněž vytvořeny podmínky pro posílení reforem, které jsou v zemi prováděny. Pro zajištění účinnosti a transparentnosti poskytnuté pomoci je však potřeba posílit v této oblasti dohled a kontrolu ze strany Evropské komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Globální hospodářská krize měla na hospodářství Moldavské republiky závažný dopad. Tato země má mezi zeměmi Východního partnerství Evropské unie jeden z nejnižších příjmů na osobu. Vzhledem k tomu, že EU se zavázala země Východního partnerství podporovat a že nová vláda Moldavské republiky prokázala vůči Evropské unii jasnou otevřenost, se domnívám, že poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice ve formě grantu až do výše 90 milionů EUR je iniciativou, která je více než potřebná.

Musím zmínit, že navrhovaná pomoc je obzvláště přínosná, protože tísnivou hospodářskou situaci Moldavské republiky letos v létě ještě zhoršily těžké povodně. Je důležité uvést, že v dubnu byla podepsána mezivládní dohoda, na jejímž základě nabídlo Rumunsko Moldavsku nevratnou finanční pomoc ve výši 100 milionů EUR určenou na podporu infrastruktury Moldavské republiky. Na závěr bych ráda řekla, že finanční pomoc ze strany EU bude použita na podporu politického a hospodářského začlenění Moldavské republiky do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem proti této zprávě zejména z věcných a praktických důvodů. Myšlenka nabídnout Moldavské republice pomoc se může obecně jevit jako dobrý nápad v tom smyslu, že podpora zemím, které jsou Evropě blízké, nám rovněž může pomoci vyhnout se problémům způsobeným chudobou a následnou imigrací, která se dotýká našeho kontinentu. Hlasovala jsem nicméně proti návrhu, a to ze dvou důvodů. Zaprvé značně pochybuji o skutečném a vážném využití finančních prostředků, které by EU měla poskytnout. I přes prohlášení a ujišťování, která jsme získali od moldavských orgánů, víme, že tato země je zasažena velice rozšířenou korupcí a její hospodářský a finanční systém je stále velmi zastaralý. Neexistuje tedy dostatečná záruka, že evropské prostředky budou využívány rozumně a svědomitě. I kdybychom navíc měli dostatečné záruky účinného využití daných prostředků, navrhovaná částka by byla stále nedostatečná. Nechápu, jakým způsobem může 90 milionů EUR, o nichž se pojednává ve zprávě, nějaké zemi skutečně pomoci vydat se na cestu k vnitřní modernizaci a hospodářskému a politickému oživení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Moldavská republika je jedním z evropských států, který byl hospodářskou krizí zasažen nejsilněji. Kišiněvské orgány navíc již více než rok čelí politické nejistotě, která jen zhoršuje účinky hospodářské krize dopadající nejen na obyvatelstvo, ale také na veřejné finance. Bude-li Moldavsku poskytnut grant ve výši přibližně 90 milionů EUR, jejichž užití, které bude sledováno, je učeno výhradně na pokrytí potřeb platební bilance a financování státního rozpočtu, napomůže to Moldavsku k dosažení makroekonomických cílů stanovených Mezinárodním měnovým fondem, přičemž bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu podpořena důvěryhodnost této země na světových finančních trzích.

Vítám skutečnost, že Parlament a Komise hodlají zavést kontrolní mechanismy, aby zajistily, že grant EU dosáhne svého zamýšleného určení. Moldavsko se nachází v obtížné politické situaci a s vyhlídkou na blížící se předčasné volby zde může vzniknout pokušení učinit určitá populistická politická gesta. Vítám rovněž záruky předsedy vlády Filata, a jeho odhodlání splnit závazky, které mohou mít na moldavské hospodářství jedině pozitivní dopad. Mezinárodní společenství musí Moldavsku prokázat dobrou vůli, protože prochází obtížným obdobím. V zájmu Evropské unie je nabídnout Moldavsku pomocnou ruku, aby se tak na její východní hranici nacházel hospodářsky a politicky stabilní stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zdržel jsem se hlasování o této zprávě o finanční pomoci Moldavsku, přestože se domnívám, že EU by měla finanční pomoc poskytnout, aby mohlo Moldavsko splnit své hospodářské povinnosti. Financování je ale bohužel závislé na dodržení podmínek, které pro tuto zemi stanoví MMF. Skutečnost, že EU spojila poskytnutí finanční pomoci s nutností, aby se tato země podrobila politikám předepsaným MMF, je morálně a politicky nepřijatelná. Neblahé důsledky činnosti MMF jsou patrné v Řecku a v jiných zemích, v nichž MMF působil nebo stále působí, a my jsme proti tomu.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice. Jako stínový zpravodaj za svou skupinu jsem žádal, aby byla finanční pomoc ve výši až 90 milionů EUR udělena co nejrychleji. Moldavská republika, země zahrnutá do Východního partnerství, byla silně zasažena finanční a hospodářskou krizí. Zároveň provádí významné politické reformy, které je třeba upevnit a doplnit je o praktické uplatňování evropských norem. Proto považuji poskytnutí finanční pomoci za prostředek pro zrychlení reformního procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k dopadu, jaký má současná hospodářská a finanční krize na Moldavsko a jeho cestu sbližování s EU, po níž se tato země snaží jít, si myslím, že by bylo pro EU rozumné, aby se rozhodla makrofinanční pomoc poskytnout. Solidarita se zeměmi zahrnutými do evropské politiky sousedství by neměla být využívána jako příležitost, jak odlehčit nutnosti EU vykonávat řádnou kontrolu nad způsobem, jakým je její pomoc využívána, a vyžadovat odpovědnost ze strany místních orgánů, které pomoc obdrží.

Pokud nebude daná pomoc přísně sledována, nebude k ničemu, a na země, které jako Moldavsko usilují o stabilizaci svých institucí a posílení demokracie a právního státu, dokonce může mít škodlivé účinky.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Makrofinanční pomoc Moldavsku, která je nyní navrhována, nepředstavuje formu ryze nezištné pomoci, právě naopak: tato pomoc je podmíněna dohledem ze strany Mezinárodního měnového fondu a jeho požadavky a klíčovými zásadami a cíli hospodářské reformy stanovenými v memorandu o ekonomické a finanční politice. Jedná se zejména o: propouštění a zmrazení pracovních míst ve veřejném sektoru; zavedení opatření vedoucích k dalšímu oslabení pracovních vztahů, omezení práv pracovníků, zvýšení věku pro odchod do důchodu, vyšší ceny energií, privatizaci, zmrazení platů ve veřejném sektoru, nižší pomoc pro zemědělce, vyšší přímé a nepřímé zdanění, uzavírání škol a podřízení univerzit soukromému financování a o deregulaci a další liberalizaci vnitřních a vnějších investic.

Tyto důvody jsou více než dostatečné pro to, abychom poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku nepodpořili. Tento balíček opatření ještě více zdůrazní vyčerpanost země, která je již dnes jednou z nejchudších zemí daného regionu. Jestliže budou EU a MMF podporovat tento drastický útok na práva moldavských občanů, bude třeba říci: kdo by potřeboval nepřátele, když má „přátele“, jako jsou tito?

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně.(PL) Podpořil jsem zprávu o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice. Pomoc pro Moldavskou republiku je významnou otázkou, protože může mít značný vliv na budoucnost této země jako součásti Evropy. Polský prezident Bronisław Komorowski minulý týden během návštěvy v Evropském parlamentu uvedl, že spolupráce s Moldavskem by se měla stát prioritou naší zahraniční politiky.

Mnoho poslanců toto prohlášení poněkud překvapilo, ale Moldavsko je konec konců evropským státem a jednou se může stát členským státem Evropské unie. Právě proto bychom měli s Moldavskem spolupracovat a nad představami o jeho budoucnosti bychom měli vážně uvažovat. Doufám, že současná ústavní krize v Moldavsku bude brzy překonána a že nové volby představí parlament, jenž bude schopný učinit historické změny.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Evropská unie se těší dobrým politickým a hospodářským vztahům s Moldavskou republikou a je důležité, aby tyto vztahy byly zachovány a rozšiřovány. Z tohoto důvodu je třeba poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice, která byla tvrdě zasažena hospodářskou krizí, schválit. Finanční prostředky přislíbené Evropskou unií jsou spojeny s jasnými podmínkami a dostanou se do správných oblastí. Tato finanční pomoc společně s finančními prostředky MMF napomůže ke stabilizaci státního rozpočtu Moldavské republiky a bude mít pozitivní účinek na jednání o dohodě o přidružení s touto zemí. Podporuji balíček makrofinanční pomoci, který pomůže posílit politické a hospodářské vazby a nakonec nebude prospěšný pouze pro Moldavsko, ale také pro celou EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Hospodářství Moldavské republiky bylo vážně zasaženo globální finanční krizí, na což upozorňuje zhoršení stavu jejího rozpočtu a rostoucí potřeba vnějšího financování. V důsledku oslabení hospodářské situace požádala Moldavská republika Evropskou unii o makrofinanční pomoc. Hlasoval jsem ve prospěch udělení této pomoci, protože se domnívám, že Evropská unie se musí společně s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a dalšími mezinárodními institucemi podílet na zmírnění obtížné situace, v níž se Moldavská republika nachází. Tato pomoc řádně podpoří kišiněvskou vládu, pokud jde o financování schodku platební bilance a dalších rozpočtových potřeb. Toto opatření zároveň posílí dvoustranné vztahy mezi tímto státem a Evropskou unií a umožní EU, aby projevila svoji solidaritu státu, který je signatářem Východního partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, kterou předložil náš kolega Iuliu Winkler, protože souhlasím s udělením makrofinanční pomoci Moldavské republice, abychom jí pomohli v boji s hospodářskou krizí. Evropská komise navrhuje poskytnout 90 milionů EUR alespoň ve třech tranších. Financování EU doplní finanční podporu MMF a Světové banky, na něž se tato země obrátila. Záměrem evropské makrofinanční pomoci je urychlit reformní proces v Moldavské republice, a to prostřednictvím podpory hospodářského programu vlády a jejího úsilí o přistoupení k EU.

Sdružení pro evropskou integraci v čele s úřadujícím prezidentem Mihaiem Ghimpuem a předsedou vlády Vladem Filatem znovu potvrdilo svůj závazek prosazovat demokratické reformy a uplatňovat evropské normy. Jako člen Parlamentního shromáždění Euronest a jako Rumun pevně věřím, že v zájmu celé Evropské unie je mít za východní sousedy stabilní, prosperující a přátelské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Stabilizace moldavské ekonomiky a její oživení jsou podporovány finanční pomocí Mezinárodního měnového fondu. Vzhledem ke zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám požádalo Moldavsko Unii o makrofinanční pomoc. Program makrofinanční pomoci je rovněž nezbytný pro zlepšení stability evropských států, které se potýkaly s nedávnou globální krizí a dolehly na ně její dopady na jejich hlavní obchodní partnery. Finanční nerovnováha se týká rozpočtů a platební bilance. Tato pomoc je důležitá, aby Moldavsko zvládlo tuto krizi vyřešit co nejuceleněji. EU proto musí být solidárním prostorem. To jsou důvosy mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Hospodářství Moldavské republiky bylo vážně zasaženo mezinárodní finanční krizí, v jejímž důsledku došlo k výraznému snížení produkce, zhoršení fiskální pozice země a zvýšení jejích potřeb v oblasti vnějšího financování. Vzhledem k tomu, že tato země bezprostředně sousedí s EU a má silné vazby s Rumunskem, které patří mezi členské státy EU, je stabilizace situace v regionu a rychlé ukončení rozsáhlé migrace podložené ekonomickými důvody rovněž do velké míry zájmem EU.

Stabilizace ekonomiky Moldavské republiky a její oživení jsou podporovány také prostřednictvím finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF). Evropská komise musí zajistit, aby byla makrofinanční pomoc Unie po právní a obsahové stránce v souladu s opatřeními, která byla přijata v různých oblastech vnější činnosti, a s ostatními příslušnými politikami Evropské unie. Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Aby se zajistilo, že Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor budou moci sledovat provádění tohoto rozhodnutí, Komise by je měla pravidelně informovat o vývoji týkajícím se pomoci a poskytovat jim příslušné dokumenty. Mělo by to zajistit správné uplatňování rozhodnutí a opatrné zacházení s penězi daňových poplatníků. Z tohoto důvodu jsem hlasoval ve prospěch rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně.(PL) Jsem velmi spokojen s dnešním přijetím zprávy poslance Winklera o makrofinanční pomoci Moldavské republice. Jednou z našich základních rolí, již máme jako členské státy Evropské unie, je s využitím všech možných prostředků podporovat ty země, které od nás pomoc potřebují. Tato záležitost je důležitá v tom, že je nezbytné se pečlivěji věnovat našim partnerům z východu, včetně Moldavska.

Silná Evropa je Evropou, která je jednotná a solidarita chápaná v obecném smyslu, včetně hospodářské solidarity, v ní představuje základní zásadu. Podle mého názoru bude stabilní hospodářství v Moldavsku zajisté významným faktorem, který zde napomůže ke zlepšení politických vztahů.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pokud jde o makrofinanční pomoc, Zelení doposud zastávali politiku, podle níž je třeba ověřit, zda existují skutečné politické důvody, proč by makrofinanční pomoc neměla být udělena. Vzhledem k tomu, že co se týče Moldavské republiky, nevyskytují se zde žádné zvláštní problémy, není žádný důvod pro zamítnutí makrofinanční pomoci. Skupina Zelených tedy hlasovala ve výboru ve prospěch zprávy a totéž učinila dnes na plenárním zasedání. Zelení však nadále zdůrazňují, že od Komise očekáváme, že pro svou politiku makrofinanční pomoci konečně stanoví rámec.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Stavíme se velice skepticky vůči tomu, aby na sebe Evropa brala břemeno finančních příspěvků určených zemím mimo EU.

Jedna věc je jednat v souladu s velmi oblíbeným heslem politické strany Lega Nord „Pomáhejme doma“. Jedná se o projekty, které mají pomáhat obyvatelstvu prostřednictvím humanitárních opatření, o boj proti chudobě a finanční plány na ochranu dětí. Něco naprosto jiného však je poskytovat makrofinanční pomoc národnímu státu. Je jasné, že akce tohoto druhu neposkytnou přímou pomoc chudým, ale státnímu systému, který není schopný spravovat vlastní finance. Hlasovali jsme tedy proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE), písemně.(PL) Podpora politiky sbližování mezi členskými státy EU a Moldavskem vyžaduje úsilí celé Unie. Unie by měla vyvíjet tlak na Rusko, aby Moldavsku umožnilo učinit nezávislé rozhodnutí ohledně Podněstří, které je nedílnou součástí Moldavské republiky. Měly by být vytvořeny takové podmínky, aby mohla být pomoc Evropské unie v regionu účinně využita.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Jako stínový zpravodaj za Evropskou lidovou stranu ke zprávě o dohodě o přidružení s Moldavskou republikou vítám, že balíček o poskytnutí makrofinanční pomoci EU Moldavské republice byl přijat naprostou většinou hlasů. Proevropská vláda Moldavské republiky tuto pomoc naléhavě potřebuje a hlasování Evropského parlamentu o této pomoci je silným signálem podpory EU vyjadřované současným moldavským orgánům a jejich úsilí o zmírnění negativních důsledků četných krizí.

Doufám, že podpora EU určená evropským silám a evropské cestě Moldavské republiky se tak stane pro její obyvatele viditelnější a že bude znovu zdůrazněno poselství, že Moldavská republika se bude nadále těšit konkrétní podpoře ze strany EU ve veškerém jejím úsilí o přiblížení se normám a hodnotám EU, jako je řádná správa věcí veřejných a posilování demokratických institucí.

Na závěr znovu opakuji své politování nad nepřípustně zdlouhavým procesem rozhodování o udělení makrofinanční pomoci EU Moldavsku a naléhavě vyzývám orgány EU, aby se poučily ze zkušeností získaných v tomto roce a takovým zpožděním se v budoucnosti vyhnuly.

 
  
MPphoto
 
 

  Iuliu Winkler (PPE), písemně. – Jako zpravodaj k návrhu makrofinanční pomoci Moldavské republice vítám hladké přijetí zprávy na plenárním zasedání velkou většinou hlasů, což odráží jednomyslnou podporu politické skupiny v EP. Moldavská republika je jednou ze zemí Východního partnerství, které globální krize postihla nejvíce. Tato pomoc přispívá k úsilí o překonání krize a napomáhá pokrýt potřeby vnějšího financování země. Navíc jsem přesvědčen, že přispívá k posilování moldavských reforem a k úsilí této sousední země o začlenění do EU. V souladu s klíčovými zásadami a cíli skupiny PPE jsem předložil pozměňovací návrhy, jež mají zvýšit účinnost a transparentnost pomoci a odpovědnost za ni a týkají se zejména systémů řízení veřejných financí v Moldavské republice.

Zpráva stanoví Evropské komisi povinnost pravidelně informovat EP o vývoji týkajícím se řízení pomoci a poskytovat mu příslušné dokumenty. Hlasování na plenárním zasedání EP se vyznačuje hlubokým evropským smýšlením; rád bych zdůraznil jednomyslné hlasování o této zprávě ve Výboru pro mezinárodní obchod. Rovněž Výboru pro zahraniční věci chci poděkovat za jeho podporu, která přispěla k rychlému přijetí této zprávy.

 
  
  

Zpráva: Danuta Maria Hübner (A7-0232/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, jejímž cílem je posílení konkurenceschopnosti hospodářských subjektů na Azorech, aby bylo možné zajistit stabilnější zaměstnanost, a překonat tak hospodářské nevýhody, které vyplývají z jejich zeměpisné polohy.

Toto dočasné pozastavení cel umožní místním hospodářským subjektům na Azorech a Madeiře bezcelně dovážet určité množství surovin, částí a součástí a hotových produktů a bude se vztahovat na oblasti, jako je rybolov, zemědělství, průmysl a služby. V nepříznivém hospodářském prostředí to umožní posílení konkurenceschopnosti a v dlouhodobém horizontu také vytvoření příhodného rámce pro investory.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má Evropský parlament v evropském legislativním procesu skutečnou roli. Po přijetí této zprávy bude Evropský parlament informován o každém návrhu změn v oblasti aktů v přenesené pravomoci (článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie). To je důležitý bod, protože Parlament musí mít možnost zapojit se do diskuse o občasných nezbytných technických úpravách seznamu výrobků, na které se vztahuje dočasné pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků do autonomních oblastí Madeiry a Azor.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) S nadšením hlasuji ve prospěch obsahu této zprávy. Zareagovat na specifické problémy nejvzdálenějších regionů Unie přijetím nezbytných opatření je v době hospodářské krize zvláště důležité. Zeměpisná izolovanost autonomních oblastí Madeiry a Azor uvaluje na hospodářské subjekty, které zde působí, značné obchodní nevýhody. Tyto nevýhody mají negativní dopad na demografický vývoj, zaměstnanost a sociální a hospodářský rozvoj.

Regionální hospodářství Madeiry a Azor výrazně závisí na cestovním ruchu, což je poměrně nestálý hospodářský zdroj podmíněný mnoha faktory, jež příslušné místní orgány ani portugalská vláda nejsou schopny kontrolovat ani posílit. Hospodářský rozvoj Madeiry a Azor proto trpí omezeními, které z této skutečnosti vyplývají.

Za těchto okolností je nepochybně důležité podporovat hospodářská odvětví, která na průmyslu cestovního ruchu závisí méně, a tím vyrovnat výkyvy tohoto odvětví, a stabilizovat tak zaměstnanost v tomto regionu. Podporu potřebují zejména malé a střední podniky a zemědělci, kterým to umožní investovat a vytvářet v daném regionu stabilní zaměstnanost.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o „dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků do autonomních oblastí Madeiry a Azor“, protože v souvislosti s mezinárodní krizí je stále naléhavější posilovat konkurenceschopnost místních hospodářských subjektů a zajistit v těchto nejvzdálenějších regionech stabilní zaměstnanost.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem k témuž tématu uvedl v lednu, domnívám se, že dočasné pozastavení všeobecných cel je zásadní pro posílení konkurenceschopnosti hospodářských subjektů v portugalských autonomních oblastech Madeira a Azory, čímž bude na těchto ostrovech zajištěna stabilnější zaměstnanost.

Přijetí této výjimky je pro vývoj těchto portugalských autonomních oblastí rozhodující, protože obě jsou do velké míry závislé na cestovním ruchu, a jsou tedy kvůli nestálosti tohoto odvětví velice zranitelné. Znamená to, že jejich plný hospodářský rozvoj omezují vlastnosti jejich místního hospodářství a jejich zeměpisná poloha. S ohledem na to jakákoli pobídka pro místní odvětví rozhodně představuje nezbytnou podporu vedoucí ke zlepšení životních podmínek místních obyvatel a otvírá na těchto ostrovech cestu k vytváření pracovních míst, což je zásadní pro udržení obyvatel na ostrovech a pro vytváření podmínek pro rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Na žádost regionálních orgánů Madeiry a Azor ze srpna a prosince 2007 o dočasné pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2019 Parlament přijímá nařízení Rady a zároveň zavádí požadavek uvědomit a informovat Parlament, pokud je přijat akt v přenesené pravomoci nebo pokud Rada hodlá vznést námitku.

Souhlasíme s pozastavením, o které tyto dva regiony požádaly, protože to představuje významné opatření pro jejich rozvoj a také jejich malé a střední podniky, místní zemědělce a producenty; je to uznáním nevýhod, jež vyplývají z toho, že jsou jedním z nejvzdálenějších regionů. Proto jsme hlasovali ve prospěch zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Vítám přijetí této zprávy, která se zaměřuje na realitu nejvzdálenějších regionů. Hospodářství těchto regionů jsou křehká kvůli samotné povaze těchto regionů a jejich velmi specifickým vlastnostem. To vyžaduje konkrétní reakce, které musí být těmto zvláštním vlastnostem uzpůsobené. Opatření, která nyní byla schválena, mají za cíl posílit konkurenceschopnost místních hospodářských subjektů, což by mělo napomoci malým a středním podnikům a místním zemědělcům při investicích a vytváření pracovních míst. V autonomních oblastech Madeiry a Azor to podpoří stabilnější zaměstnanost. V souvislosti s všeobecně rozšířenou hospodářskou krizí se jedná o zvláštní opatření, jehož cílem je povzbudit hospodářskou činnost a zaměstnanost ve střednědobém horizontu, a o významné přispění k soudržnosti a sbližování v Evropě. Pozastavení cel bude trvat deset let a bude se vztahovat na širokou škálu produktů, jako jsou hotové produkty pro průmyslové využití, suroviny, části a součásti pro využití v zemědělství, při zpracování nebo průmyslové údržbě. Ačkoli není možné přesně posoudit dopad těchto opatření, protože jsou součástí souboru dalších opatření uzpůsobených s ohledem na specifické problémy těchto autonomních oblastí, Evropská komise odhaduje, že tato dohodnutá opatření budou mít dopad na její vlastní zdroje a příjmy, a to ve výši přibližně 0,12 % ročně během období 2010–2019.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože v sázce jsou zásadní zájmy dvou portugalských regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně. (CS) Milí kolegové, dovolte mi využít tento prostor, abych se pozastavila nad tím, že Komise ve svém návrhu nařízení zapomněla, že po Lisabonské smlouvě nemůže obcházet Evropský parlament, pokud jde o součinnost při přenášení pravomocí při přijímání aktů tohoto charakteru. Jakoby zapomněla, že již platí Lisabonská smlouva. Děkuji zpravodajům, kteří doplnili nezbytné články tak, že před přijetím aktů v přenesené pravomoci v oblasti cel musí Komise předem EP informovat a zohlednit naše názory. Věřím, že to Komisi poučí i v jiných případech.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Regionální orgány Madeiry a Azor požádaly o dočasné pozastavení cel společného celního sazebníku, aby v těchto nejvzdálenějších regionech Unie došlo k posílení konkurenceschopnosti místních hospodářských subjektů a zajištění stabilnější zaměstnanosti. Vliv navrhovaného pozastavení bude omezen na dotčené regiony a podpoří místní malé a střední podniky a zemědělce při investicích a vytváření pracovních míst v těchto nejvzdálenějších regionech. V případě původní zprávy Výbor pro regionální rozvoj návrh podpořil. Byly předloženy (zjednodušený postup – čl. 46 odst. 2 jednacího řádu) a přijaty pozměňovací návrhy, jež se týkaly: začlenění dodatečných produktů do původního návrhu (přidán nový kód KN) a stanovení nového data vstupu nařízení v platnost (1. únor 2010 namísto 1. ledna 2010) a stanovení jeho účinnosti do 31. prosince 2019. Při dnešním hlasování skupina Zelených hlasovala pro, protože podporujeme opětovnou konzultaci a začlenění povinnosti informovat Evropský parlament.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Dočasné pozastavení všeobecných cel na některé průmyslové výrobky dovážené na Madeiru a Azory představuje opatření, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost místních hospodářství, a zajistit tak v těchto dvou nejvzdálenějších regionech Evropské unie zaměstnanost. Pozastavení je vázána na konečné užití výrobků a přináší přínos pouze pro hospodářské subjekty těchto regionů. Jeho cílem je přilákání investic nabídnutím dlouhodobé perspektivy do budoucna, což v těchto regionech umožní dosáhnout stabilního hospodářského a sociálního prostředí.

Návrh umožňuje pozastavení cel nejen pro odvětví, která se nachází v zónách volného obchodu, těžit z něj budou moci všechny typy hospodářských subjektů, které se v těchto regionech nachází. Soubor produktů byl rovněž rozšířen tak, aby zahrnoval hotové produkty pro průmyslové využití, suroviny a další materiály a také části a součásti pro využití v zemědělství, při zpracování nebo průmyslové údržbě.

Hospodářství odlehlých regionů jsou křehká a vyznačují s velmi specifickými vlastnostmi, což vyžaduje zvláštní reakce, které jsou uzpůsobeny zvláštnostem těchto regionů. Ačkoli je politováníhodné, že se dokument nezaměřuje na větší počet výrobků, představuje pro hospodářství odlehlých regionů pozitivní pobídku, a proto jsem hlasoval v jeho prospěch.

 
  
  

Zpráva: László Surján (A7-0240/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že tento návrh nepožaduje žádné dodatečné výdaje, ale pouze objasňuje využití prostředků na správní a operační výdaje, což oddíl III rozpočtu zkonkrétňuje a zpřesňuje, jsem stejně jako zpravodaj s tímto rozhodnutím Rady vyjádřil svůj souhlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Lisabonská smlouva dala Parlamentu nové povinnosti. Tato situace přináší dodatečnou administrativní práci, v důsledku čehož poslanci potřebují kvalifikované síly, které budou působit jako poradci. Z této nové situace plynou dva problémy: nutnost zaměstnat více asistentů je spojena se zvýšením nákladů a s potřebou dodatečného prostoru, aby mohli své povinnosti vykonávat v dobrých pracovnách podmínkách. To vede k růstu nákladů. Ty se v této době krize špatně obhajují, ale má-li být práce Parlamentu vynikající, Parlament k tomu potřebuje nezbytné finanční a lidské zdroje.

 
  
  

Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0244/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Povinností Parlamentu je chránit nezávislost mandátu poslanců této sněmovny a tato nezávislost nemůže být vydána všanc. V tomto případě, v němž poslanec čelí obviněním z trestných činů v souvislosti s nepravdivými údaji v účetních zápisech, jež se týkají financování politické strany v období před jeho zvolením do Evropského parlamentu, obvinění nijak nesouvisí s jeho činností ve funkci poslance tohoto Parlamentu. V tomto případě jej tedy budeme muset zbavit imunity. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Zdržel jsem se hlasování týkajícího se imunity našeho kolegy Viktora Uspaskiche, protože imunitu nepovažuji za něco nepodstatného. Buď imunitu máte, nebo ne. Imunita dává poslancům možnost vykovávat svou práci a chrání je před případným nátlakem. Domnívám se, že imunita nemůže být odebrána bez rozsudku Evropského soudního dvora.

Nejsem přesvědčen o tom, že se litevský soud zachoval spravedlivě, protože vláda a prezident Litvy se často zmiňují o vysoké míře korupce v Litvě. Jakou máme záruku, že rozsudku bylo dosaženo objektivně? Pokud se dnes rozhodneme zbavit Viktora Uspaskiche imunity, pak musíme vyjmout koncepci imunity z jednacího řádu Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Hlasoval jsem proti tomu, aby byl pan Uspaskich zbaven imunity, protože po bližším přezkoumání dokumentů je jasné, že tento čin je proti panu Uspaskichovi namířen ze stranicko-politických důvodů. Jako člen ruské menšiny byl on i jeho strana v Litvě vystaven opakovaným veřejným útokům ze strany vlády. Nyní je obviněn, že po dobu tří let chybně účtoval stranické finance. Je zajímavé, že žádné soudní řízení nebylo zahájeno proti pokladníkovi. Pan Uspaskich byl navíc předsedou strany pouze v prvním roce, a pouze během tohoto roku tedy nesl odpovědnost. Nesprávný způsob, jakým se k dané věci postavil Evropský parlament, kdy byla panu Uspaskichovi dokonce odepřena možnost představit svůj názor nebo podat stanovisko ve Výboru pro právní záležitosti, tento obraz doplňuje. Zdá se tedy, že socialistický zpravodaj je do tohoto politického procesu jasně zapojen. Je třeba to zamítnout, protože ke každému případu se musí přistupovat na základě kritérií právního státu, čemuž tak alespoň v tomto případě nebylo.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto téma bylo přidáno na program prvního zářijového dílčího zasedání na poslední chvíli. Minulý týden Výbor pro právní záležitosti rozhodl, že pan Uspaskich bude zbaven imunity. Naše skupina souhlasila s rozhodnutím Výboru pro právní záležitosti, protože se jedná o případ související s falšováním účetních dokladů, pokud jde o financování politické skupiny, a nikoli o případ související s vyjádřenými názory nebo s hlasováním při výkonu jeho povinností poslance Evropského parlamentu. Tento názor jsme dnes na plenárním zasedání vyjádřili tím, že jsme hlasovali ve prospěch zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Zpráva poslance Rapkaye je protizákonná. Evropský parlament porušil moje právo na obhajobu. Poskytl jsem zpravodaji podstatné důkazy o politickém pronásledování, on však svévolně odmítl předat moje důkazy ostatním členům Výboru pro právní záležitosti.

Nebyl mi umožněn přístup k návrhu rozhodnutí ani jsem se k němu nemohl vyjádřit během zasedání výboru. Nebylo mi umožněno zmínit se o skutečnosti, že jsem oficiálně uznán jako oběť politického pronásledování v Rusku, ani se vyjádřit k precedentům Evropského parlamentu. V návrhu rozhodnutí zpravodaj předložil chybné znění a výklad Ústavy Litevské republiky – na poslance Sejmu (litevského parlamentu) se vztahuje imunita, rovněž pokud jde o činnosti prováděné před volbami. Během zasedání mi nebylo umožněno, abych se k této záležitosti vyjádřil.

Evropský parlament navíc porušil své závazné precedenční právo. EU nikdy v minulosti nezbavila poslance imunity v situaci, v jaké se nacházím já: za prvé, jsem oficiálně uznán jako oběť politického pronásledování; za druhé, jak uznal samotný Sejm, Státní odbor bezpečnosti, který útok zahájil, je zpolitizovaný – jak dosvědčil jeden z vedoucích představitelů odboru, příkaz k zahájení útoku vydal mluvčí Sejmu; za třetí, státní zástupci mi zakazují setkat se s voliči – cestovat do jiného města v Litvě, ale během samotných voleb mi dovolili odjet na dovolenou, účastnit se sportovních událostí a navštěvovat místa náboženského významu; za čtvrté, podle precedentů, které stanoví případy Herkotz, Blumenfeld, Venelzi, Amadei, Gaibisso, Marchiani nemůže být politický vedoucí představitel činěn odpovědným za účetnictví.

S ohledem na toto protizákonné rozhodnutí podám stížnost u Evropského soudního dvora a toto rozhodnutí bude zrušeno.

 
  
  

Doporučení: Salvatore Iacolino (A7-0209/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, v současné historické situaci je globalizace očividná ve všech oblastech každodenního života a to se bohužel týká i trestné činnosti. Jak zpráva dovedně vysvětluje, statistické údaje o soudní spolupráci v trestních věcech mezi jednotlivými členskými státy a Japonskem ukazují, že navzdory tomu, že neexistuje právní rámec, pociťují evropské a japonské orgány nutnost vzájemné spolupráce.

Proto jsem považoval za svou povinnost hlasovat ve prospěch této zprávy a při této příležitosti bych rád poděkoval panu Iacolinovi za vynikající práci, kterou odvedl.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Mezinárodní spolupráce v trestních věcech je v současnosti cílem, který by měla EU sledovat s co největším úsilím. Stávající nárůst organizované trestné činnosti, která je provozována v mezinárodním měřítku, nutí státní, vnitrostátní a mezinárodní organizace k tomu, aby zaváděly dohody, které usnadňují byrokratické a správní formality a zjednodušují postupy vyšetřování a stíhání trestných činů. Dohoda mezi Evropou a Japonskem, o níž máme hlasovat, nabízí dostatečné záruky dodržování právních předpisů a práv jednotlivce. Je to především historická příležitost, protože poprvé právně potvrzuje vůli obou subjektů dosáhnout spolupráce v trestních věcech a otázkách boje proti trestné činnosti. Proto jsem hlasovala ve prospěch zprávy poslance Iacolina.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Cílem této dohody je zavést účinnější spolupráci na úrovni vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi členskými státy EU a Japonskem. Domnívám se, že podepsání této dohody je důležité nejen proto, že umožňuje vytvoření jasného a promyšleného právního rámce, který bude upravovat tuto spolupráci, ale také proto, že zatím v této oblasti neexistují mezi členskými státy a Japonskem ani dvoustranné dohody. Výzvy, které současně vyplývají z globalizace, stále více vedou k potřebě reagovat na ně na nadnárodní úrovni: boj proti trestné činnosti je toho jasným příkladem, v němž hraje spolupráce a pomoc mezi různými státy mezinárodního společenství zásadní roli.

Podle této dohody lze předložit formální žádost nebo se může jednoduše jednat o dobrovolnou výměnu informací, například svědeckých výpovědí a prohlášení, evidenčních záznamů, bankovních výpisů, nebo může jít například o lokalizaci a identifikaci osob. Oslovený stát má vždy možnost zamítnout tuto žádost na základě jednoho z „tradičních“ důvodů pro zamítnutí, ale před zamítnutím žádosti o právní pomoc musí mezi dotyčnými státy proběhnout fáze konzultací.

Proto podporuji tuto dohodu, která umožňuje účinnější právní pomoc a zároveň poskytuje dostatečnou míru jistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Organizovaná trestná činnost se již po dlouhou dobu šíří za hranice jednotlivých zemí a nyní zasahuje do mnoha oblastí světa. Tato situace, jež je realitou současnosti, vyžaduje koordinovanou, jednotou odpověď ze strany mezinárodních organizací, zemí a lidí, kteří jsou oběťmi trestných činů. Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech je dalším krokem v tomto směru. Státy, které se řídí zásadami právního státu, mají povinnost zajistit, aby hranice, které je oddělují ve smyslu mezinárodního práva, nebyly zločinci využívány jako způsob, jak utéci před spravedlností, vyhnout se trestu a odepřít jejich obětem spravedlivé vyrovnání.

Čím účinnější bude policie a soudní orgány jednotlivých zemí, tím přínosnější bude výměna informací a přijetí osvědčených postupů pro všechny strany a tím prospěšnější bude vzájemná právní pomoc pro nás všechny. Doufám, že se tak stane.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Rada v únoru 2009 schválila zahájení jednání směřujících k uzavření dohody o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Evropskou unií a Japonskem. Uzavření této dohody schválila Rada svým rozhodnutím ze dne 30. listopadu 2009 na základě článků 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii. V návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost byl Parlament, jak je stanoveno v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, požádán, aby schválil rozhodnutí Rady.

Dohody jsou vytvořeny podle vzoru jiných, již uzavřených dohod o právní spolupráci a týkají se zejména spolupráce v oblasti vedení vyšetřování a získávání důkazního materiálu a také dalších činností, jako je předávání zpráv zemi, která o to požádá. Mezi nejdůležitější ustanovení dohody se řadí zaznamenávání svědeckých výpovědí či prohlášení, možnost využít při výsleších videokonferencí, získávání evidenčních záznamů, dokumentů a bankovních výpisů a dále lokalizace a identifikace osob a získávání důkazního materiálu, který byl zadržen zákonodárnými, správními či soudními orgány osloveného členského státu nebo jeho místními orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Úprava právní spolupráce v trestních věcech s cílem zjednodušit vyšetřování, a účinně tak bojovat proti přeshraniční trestné činnosti: to je cíl a účel mezinárodních dohod o vzájemné právní pomoci a v tomto případě i dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech. Není těžké si představit obtíže, s jakými se může potýkat evropský vyšetřovatel (soudní, policejní nebo celní orgán) při shromažďování důkazů ve třetí zemi, a globalizace a přeshraniční trestná činnost v současnosti znamenají, že spolupráce mezi státy, právní rámec a operační rozhraní mezi evropskou unií a třetími zeměmi jsou v oblasti trestních věcí zásadní. Přidaná hodnota této dohody je nesporná: vedení vyšetřování, získávání důkazního materiálu, zaznamenávání svědeckých výpovědí, získávání bankovních dokumentů a identifikace nebo lokalizace osob jsou oblastmi, v nichž se od nynějška kvůli větší účinnosti a rychlosti plánuje formální zavedení spolupráce mezi Evropskou unií a Japonskem. Parlament tedy ochotně schválil uzavření této mezinárodní dohody a já to velice vítám.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Nejprve bych rád poblahopřál panu Iacolinovi k odvedení vynikající práce.

Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože se domnívám, že velký počet postupů právní spolupráce v trestních věcech mezi jednotlivými členskými státy a Japonskem v posledních letech odráží potřebu jednotného právního a legislativního rámce, a to především kvůli tomu, že z nepochopitelných důvodů mezi členskými státy EU a Japonskem neexistují dvoustranné dohody.

Dohoda je vytvořena podle vzoru jiných, již uzavřených dohod o právní spolupráci a týká se zejména spolupráce v oblasti vedení vyšetřování a získávání důkazního materiálu a také další činnosti, jako je předávání zpráv zemi, která o to požádá. Cílem ustanovení této dohody je poskytovat co nejúčinnější právní pomoc, která by umožňovala řešit současné problémy a zároveň by poskytovala dostatečnou míru jistoty.

Pokud jde o důvody zamítnutí žádosti, rád bych poukázal na význam ustanovení, které chrání členské státy proti možnému zneužití dohody v rámci řízení zabývajícího se zločiny, za něž lze uložit nejvyšší trest. Je to zcela v souladu s postojem, který Evropská unie několikrát potvrdila a který vyzývá ke zrušení trestu smrti či alespoň k tomu, aby na něj bylo vyhlášeno moratorium.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Globalizace, která charakterizuje naši dobu, se projevuje nejen v oblasti hospodářství, ale zasahuje nyní také další oblasti, v neposlední řadě zločinnost. Proto je stále na pořadu dne soudní spolupráce členských států v trestních věcech. Pokud jde o Japonsko, evropské a japonské právní orgány vzájemně spolupracovaly navzdory tomu, že k tomu neexistuje právní rámec. Je tedy velmi důležité zahájit jednání o uzavření dohody o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Evropskou unií a Japonskem. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Chtěl bych poděkovat panu poslanci Iacolinovi za výbornou práci, kterou odvedl na této zprávě. Zpráva má vynikající soudní a procesní základ, představuje přesvědčivý pokrok v oblasti právní spolupráce – nejen s Japonskem – a doufám, že bude sloužit jako vzor pro budoucí zprávy o právní pomoci s dalšími třetími zeměmi.

Evropským občanům se v cizině často stává, že spáchají trestný čin, někdy aniž by věděli, že porušují zákony hostitelské země. V každém případě je zapotřebí, aby měly zaručenu právní a soudní pomoc počínaje překladem, možností hovořit vlastním jazykem a možností dosáhnout pomoci a součinnosti ve vlastním jazyku. Musíme samozřejmě počítat s určitými potížemi danými rozdílností právních systémů, ale domnívám se, že určité záruky je zapotřebí poskytnout a dodržet ve všech případech.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Globalizace, která charakterizuje dobu, v níž žijeme, se projevuje ve všech oblastech každodenního života, včetně trestné činnosti.

Statistické údaje o postupech právní spolupráce v trestních věcech mezi jednotlivými členskými státy a Japonskem ukazují, že navzdory tomu, že pro to neexistuje právní rámec, jsou evropské a japonské právní orgány nuceny vzájemně spolupracovat.

S přihlédnutím k tomu, že neexistují dvoustranné dohody mezi členskými státy Evropské unie a Japonskem, a s vědomím výhod spojených s harmonickým a promyšleným právním rámcem Rada v únoru 2009 schválila zahájení jednání směřujících k uzavření dohody o právní pomoci v trestních věcech mezi Evropskou unií a Japonskem.

Závěrem lze říci, že tato dohoda poskytuje podle všeho vyšší úroveň ochrany než jiné podobné dohody, včetně dohod, které byly uzavřeny teprve nedávno. S ohledem na výše uvedené neexistují žádné zvláštní důvody, které by bránily přijetí dohody.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Je to další zásadní krok směrem k vytvoření všeobecné právní spolupráce se třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Je správné usilovat v oblasti boje proti trestné činnosti o spolupráci mezi Evropskou unii a zeměmi mimo EU, protože globalizace vede k rozšiřování vnitrostátních zločinných sítí, stačí jen pomyslet na mafii nebo triády.

Posilování těchto dohod a rozšiřování jejich platnosti na země s vysokou mírou trestné činnosti by také mohlo vést k omezení šíření trestné činnosti v Evropské unii. Hlasovali jsme tedy pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Rui Tavares (GUE/NGL), písemně. (FR) Podle zprávy Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) z roku 2008 „Japonsko nadále odsuzuje zločince k trestu smrti a vězní je po celá desetiletí ve věznicích, kde panují tajnosti a izolace“. Počet poprav se za poslední roky zvýšil, zejména pak v roce 2008. Od roku 1986 zde nedošlo k jediné obnově řízení v případě, v němž byl uložen trest smrti. Dohoda, kterou hodlá EU uzavřít, se netýká postupů pro vydávání stíhaných osob.

Umožňuje však získávání různého důkazního materiálu užitečného pro vynesení případných rozsudků. Zahrnuje to dočasný převoz zadržené osoby pro podání svědectví. Článek 11 umožňuje členských státům EU žádost o pomoc za určitých podmínek zamítnout, ale nezakazuje vyhovění žádosti, jestliže by výsledkem řízení mohl být trest smrti.

Souhlasím s právní spoluprací v trestních věcech, pokud jsou respektována práva na obhajobu, procesní záruky a lidská práva. V případě Japonska je situace přinejmenším rozpačitá. Proto nemohu podpořit tuto novou dohodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem ve prospěch znění, který předložil pan Iacolino, protože představuje velmi významnou dohodu o právní spolupráci a skutečný krok k modernizaci mezinárodního právního systému, jehož cílem je boj proti organizované trestné činnosti.

Evropské a japonské orgány pociťují nutnost spolupracovat v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a tato mezinárodní dohoda bezpochyby zajišťuje, že vytvoření harmonického a promyšleného právního rámce pro vzájemnou právní spolupráci v trestních věcech mezi Evropskou unií a Japonskem bude výhodné.

Ráda bych zdůraznila, že dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem zaručuje vyšší úroveň ochrany než jiné podobné dohody, které byly uzavřeny v oblasti soudní spolupráce.

 
  
  

Zpráva: Kurt Lechner (A7-0218/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Propojení obchodních rejstříků je vhodným opatřením na podporu další integrace hospodářského prostoru v celé EU a na posílení právní jistoty podniků a spotřebitelů. Obchodní rejstříky jsou obvykle spravovány na vnitrostátní a regionální úrovni. Avšak v zájmu větší právní jistoty a transparentnosti i úspor nákladů a času je při stále intenzivnější přeshraniční hospodářské činnosti nutné zajistit lepší propojení obchodních rejstříků.

Vypuknutí současné finanční krize znovu odhalilo, jak je důležité, aby byly všechny finanční trhy transparentní. Vzhledem k opatřením na oživení finančního odvětví by zvýšení příležitostí využívat nejnovější informace o společnostech umožnilo pomoci obnovit důvěru ve všechny evropské trhy.

V tomto ohledu jsou obchodní rejstříky velmi důležité; evidují, prověřují a uchovávají informace o společnostech týkající se záležitostí, jako je právní forma společnosti, sídlo, kapitál a totožnost osob oprávněných společnost zastupovat, a zpřístupňují je veřejnosti. Budou tedy vytvořeny podmínky pro to, aby věřitelé, obchodní partneři a spotřebitelé získávali oficiální a spolehlivé informace o společnostech v přeshraničním měřítku, a byla tak zajištěna transparentnost a právní jistota na všech trzích EU.

 
  
MPphoto
 
 

  António Fernando Correia De Campos (S&D), písemně. (PT) Propojení obchodních rejstříků je zásadní, a to vzhledem k tomu, že současná roztříštěnost nepoškozuje pouze podnikatelskou sféru, ale také vede k nedostatečné důvěře spotřebitelů. Zvláště významné jsou problémy, které tato roztříštěnost vytváří pro malé a střední podniky, jež jsou součástí páteře evropského hospodářství, přispívají k vytváření pracovních míst, hospodářskému růstu a sociální soudržnosti v EU a v přeshraničních vztazích; tyto příčiny způsobují jednotnému trhu EU zjevné problémy.

Zcela souhlasím s vytvořením jediného místa přístupu k informacím, které musí být dostupné ve všech jazycích EU a řádně zveřejňovány, aby byl prostřednictvím obchodního rejstříku EU zajištěn přístup k vysoce kvalitním, spolehlivým a aktuálním informacím.

V současném kontextu, kdy jsou přijímána rozsáhlá opatření na překonání krize, může být tento nástroj přidanou hodnotou při posilování důvěry 500 milionů Evropanů v jednotný trh a při zlepšování přeshraničních obchodních vztahů. Proto vítám zprávu, o níž se dnes zde v Parlamentu hlasuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Mluvíme-li o vnitřním trhu, musíme pochopit, že jedním z jeho důsledků je intenzivnější přeshraniční obchod. To je žádoucí a hodno podpory, ale také to s sebou přináší potřebu poskytovat veřejnosti oficiální a spolehlivé informace o společnostech, které působí v EU. Nedostatečná jednotnost údajů uložených v různých obchodních rejstřících znamená rovněž právní nejistotu. To neprospívá ani podnikům, ani spotřebitelům v EU. Je tedy nezbytné vytvořit centralizovaný evropský portál se standardizovaně uloženými datovými záznamy všech členských států.

Dosáhne se tak zvýšení transparentnosti, účinnosti a právní jistoty a posílení důvěry 500 milionů evropských spotřebitelů, což je zásadní, má-li Evropa překonat krizi. Na závěr bych stejně jako Hospodářský a měnový výbor rád znovu upozornil, že je nutné se vyhnout tomu, aby se z nového systému či portálu pro evropské podniky stala dodatečná administrativní zátěž. Tento systém by měl usnadňovat životy všech účastníků trhu, a nikoli představovat další byrokratickou překážku, již je třeba překonávat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V zájmu větší právní jistoty a transparentnosti je při stále intenzivnější přeshraniční hospodářské činnosti nutné zajistit lepší propojení obchodních rejstříků. Vedlo by to rovněž k úsporám nákladů a zvýšení účinnosti. Propojení obchodních rejstříků je vhodným opatřením na podporu další integrace hospodářského prostoru v celé EU a na posílení právní jistoty podniků a spotřebitelů.

Obchodní rejstříky jsou spravovány na vnitrostátní a regionální úrovni a uchovávají informace pouze o společnostech, které jsou evidovány v dané oblasti – zemi nebo regionu –, jež k tomuto rejstříku přísluší. V současnosti již existují různé mechanismy, jak obchodní rejstříky propojit: projekt evropského obchodního rejstříku (EBR) a projekt Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě (BRITE). EBR a BRITE jsou dobrovolné projekty a BRITE je pouze výzkumným projektem. Jediné místo přístupu k obchodním informacím o všech evropských společnostech by šetřilo čas i náklady. Proto by měla být zvážena povinná účast všech členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. (CS) Podporuji iniciativu Evropské komise na propojení obchodních rejstříků. Věřím, že možnost přeshraničního sdílení informací je cestou jak nejen oživit vnitřní trh, ale hlavně jak zvýšit jeho důvěryhodnost a posílit právní jistotu všech aktérů působících na vnitřním trhu. Nelze také opomenout výrazný dopad na snížení administrativní zátěže podnikatelů. Podle skupiny proti administrativní zátěži vedené Edmundem Stoibrem by umožnění přeshraničního elektronického přístupu k obchodním informacím každoročně uspořilo administrativní náklady na straně podnikatelů ve výši až 160 milionů eur.

Přesto si v jedné věci dovolím apelovat na Komisi, aby při implementaci tohoto záměru důsledně dbala na interoperabilitu a technickou neutralitu celého řešení. Nerad bych, abychom na jedné straně uspořili 160 miliónu EUR na administrativní zátěži a na straně druhé pak srovnatelnou částku utratili za implementaci a technické řešení propojení obchodních rejstříků.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Není pochyb o tom, že v důsledku hospodářské globalizace je zapotřebí propojení obchodních rejstříků. Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou veškeré informace o podnicích spravovány výhradně na vnitrostátní a regionální úrovni, rostoucí potřeba přístupu k informacím o podnicích v přeshraničním kontextu vyžaduje, aby byl přístup k informacím rozšířen na všechny členské státy. Propojení obchodních rejstříků je velmi důležité proto, aby nedocházelo k hospodářským ztrátám a problémům, které postihují všechny zúčastněné strany, ať již samotné společnosti, nebo jejich zaměstnance, spotřebitele i veřejnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zejména v podnikatelské sféře je zásadní, aby byly některé údaje veřejně dostupné. V tomto ohledu je smysluplné spravovat obchodní rejstříky na vnitrostátní a regionální úrovni – jednak aby byla zajištěna právní jistota, a jednak aby byla dodržena zásada subsidiarity – přeshraniční přístup k údajům by ale měl být umožněn. Musí být zajištěna interoperabilita, a to zejména pro společnosti, které působí přeshraničně například v důsledku přesunu sídla společnosti nebo fúze. Administrativní spolupráce nesmí za žádných okolností vést k byrokratickým překážkám a rovněž musí být uváženy problémy týkající se jazyka a kvality. V tomto ohledu by to mělo připravit cestu pro směrnici o službách. Co se však týká především odborných předpokladů, přeshraniční spolupráce není zcela uspokojivá.

V Rakousku jsou například vyžadována intenzivní školení a zkoušky, aby bylo možné podnikat jako turistický průvodce, ale v jiných zemích tomu tak není. Stanovení ekvivalencí a kontroly slibované pro vyřešení takových problémů jsou značně nepřiměřené. Se zřetelem na vysokou kvalitu odborného vzdělávání v Rakousku jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch projednávané zprávy.

Propojení obchodních rejstříků je vhodným opatřením na podporu další integrace hospodářského prostoru v celé EU a na posílení právní jistoty pro podniky a spotřebitele. Informace obsažené v obchodním rejstříku nelze srovnávat s informacemi obvykle dostupnými v hospodářském prostředí. V jednotlivých členských státech mají rozdílnou výpovědní hodnotu a právní význam, na což musí být uživatelé při vyhledávání údajů bezpodmínečně upozorněni.

Vzhledem ke specifické povaze věci by mělo propojování rejstříků a přístup k údajům probíhat v jednotném prostředí, ke kterému by měl být snadný přístup a mělo by umožňovat jednoduché používání. Na závěr lze říci, že předpokladem skutečné úspěšnosti projektu je zapojení všech členských států, což by mělo být stanoveno jako povinnost, jakmile budou dostatečně vyvinuty technické normy.

 
  
MPphoto
 
 

  Evelyn Regner (S&D), písemně. (DE) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o propojení obchodních rejstříků, protože jako stínová zpravodajka za skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, jsem se zpravodajem, panem Lechnerem, dospěla k uspokojivému kompromisu. Moje hlavní obavy jsou následující –

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva poslance Lechnera je zprávou z vlastního podnětu, která nevyvolává sporné otázky a kterou jsme bez problémů podpořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Myšlenka propojení obchodních rejstříků tak, aby k nim měly přístup zainteresované strany, je v souladu s požadavky transparentnosti, jež předkládají obchodní sdružení.

Globalizace vede k tomu, že se podniky neustále pohybují v rámci EU a mimo ni, a skutečnost, že jakákoli zainteresovaná strana může volně nahlížet do těchto rejstříků, je správná věc. Příliš často se stává, že falešné společnosti páchají podvody právě tak, že využívají možnosti, že je nelze s jistotou jako společnost identifikovat, a proto je možné tuto iniciativu považovat jedině za příhodnou.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Soullie (PPE), písemně. (FR) Ráda bych poblahopřála zpravodaji k tomuto výbornému textu, který byl v tomto Parlamentu přijat velkou většinou hlasů. Jako navrhovatelka stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k propojení obchodních rejstříků bych ráda zdůraznila význam této zprávy. Údaje o obchodu v Evropské unii jsou zásadní pro pozitivní vývoj a růst našeho jednotného trhu a já se těším na legislativní návrhy Komise k této otázce.

Povinná účast všech členských států ve společném obchodním rejstříku by byla přínosem pro celou Unii. To však bude možné pouze tehdy, jestliže bude věnována pozornost tomu, aby našim podnikům nevznikla dodatečná administrativní zátěž, a jestliže soukromé údaje budou náležitě chráněny, aby se zachovalo prostředí důvěry.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože jsem přesvědčena, že propojení obchodních rejstříků může přispět ke zlepšení transparentnosti právních a obchodních transakcí. Obecným cílem tohoto projektu bylo zjednodušit přístup tržních subjektů k informacím. ´Každému by mělo být umožněno zjistit, kdo skutečně stojí za určitou společností nezávisle na tom, jaká je její právní forma. Na základě toho by bylo toto propojení také v zájmu ochrany spotřebitelů a věřitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Portase o propojení obchodních rejstříků, protože uvažovat o povinném sloučení evropských obchodních rejstříků všech evropských států s cílem odstranit stávající překážky v mobilitě podniků v EU je dobrou myšlenkou.

Zavedení jediného evropského portálu, účinného portálu přístupného ve 27 členských státech EU, který umožní všem občanům přístup k informacím o evropských podnicích, jakožto brány k obchodním rejstříkům je rozhodně správným způsobem, jak zefektivnit rozvoj společností v Unii.

 
  
  

Zpráva: Elisabeth Schroedter (A7-0234/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože se domnívám, že nové udržitelné hospodářství musí být založeno na dostupnosti kvalifikovaných pracovních příležitostí, které podporují inovace v odvětvích, jež jsou pro budoucnost Evropy strategicky prospěšná, zejména pak v energetice a výzkumu. Přidaná hodnota těchto oblastí vědění, možnosti přesunutí, které nabízejí, a způsob, jakým mohou být umístěny jak v okrajových, tak ústředních regionech Evropy, nabízejí obrovský potenciál s ohledem na nové technologie a jejich schopnost přizpůsobit se novému prostředí a lidstvu.

Bude zásadní investovat do odvětví, která podporují předcházení účinkům změny klimatu a jejich zmírňování. Přímořské regiony zde budou hrát důležitou roli stejně jako alternativní prostředky pro výrobu energie, přičemž bude využito přírodních zdrojů každého regionu v Evropě.

Poznatky spojené s ekologickými inovacemi jsou budoucností nového hospodářství, protože je třeba výrazně se zaměřit na uplatňování poznatků na nové hospodářské potřeby. To znamená, že poznatky mohou poskytnout přidanou hodnotu, ale k vytváření pracovních příležitostí mohou přispívat pouze prostřednictvím součinnosti mezi výzkumnými, produkčními a distribučními centry, která zajišťují pracovní příležitosti v nejrůznějších oblastech od výzkumu po služby a obchod.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Nejistota zaměstnání na pracovním trhu má v současnosti značný dopad na pracovní situaci mladých lidí v Unii. Vítám důraz, jaký zpráva za tímto účelem klade na přístup na pracovní trh, na zlepšení pracovních příležitostí pro mladé lidi a na zdokonalení vzdělávacích programů.

Mladí lidé musí mít možnost využívat pracovního trhu a já obzvláště vítám zlepšení v oblasti vztahů mezi vzdělávacími centry, vysokými školami a podnikatelským sektorem. Tyto vztahy mladým lidem pomohou při vstupu na trh práce a budou vytvářet pracovní příležitosti pro absolventy a kvalifikované mladé lidi.

Za druhé podporuji to, co zpráva uvádí o zavedení víceúrovňové koordinace mezi evropskými, vnitrostátními a regionálními programy financování.

Nesouhlasím ale se ustanovením o přechodu od mechanismů přímé podpory k rozvoji venkova a ekologicky udržitelnému zemědělství, protože přímé mechanismy představují nejlepší způsob, jak podpořit příjmy zemědělců.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Abychom v EU dosáhli udržitelného hospodářství, musíme zajistit vyvážený hospodářský a sociální rozvoj. Zásadní je dosáhnout menší závislosti hospodářského růstu na spotřebě zdrojů a energie, snížit emise, které poškozují klima, a bojovat tedy proti globálnímu oteplování. Musíme rovněž usilovat o využití potenciálu k tvorbě zelených pracovních míst v odvětví služeb a v odvětví sociální ekonomiky. Aby toho bylo dosaženo, Komise by měla vypracovat strategii pro vytváření zelených pracovních míst, kterou by měly respektovat regionální orgány při přijímání strategií regionálního rozvoje. Provádění této strategie by mělo být financováno z prostředků EU a vnitrostátních a regionálních prostředků, jejichž rozdělení by se mělo pečlivě koordinovat. Pomoc by byla využívána na provádění výzkumu a vývoje, na přizpůsobení inovací a infrastruktury a na vytváření nových technologií například v oblastech obnovitelné energie a energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Finanční krize nadále uvádí Evropu a mnoho světových regionů do stavu stagnace, aniž by se politici tázali sami sebe, jak krizi vyřešit. Mnoho z nich si navíc myslí, že jednoduše stačí přečkat bouři a situace se pak vrátí do stavu, který panoval před zářím 2008.

Tento názor nesdílím. Jestliže z našich diskusí vyloučíme otázku životního prostředí, tytéž příčiny povedou ke stejným důsledkům. Životní prostředí představuje příležitost k vytvoření nového modelu rozvoje. Je zde značný potenciál pro nové pracovní příležitosti, pokud se vybavíme prostředky, jež nám umožní zaujímat v otázce udržitelného hospodářství vedoucí postavení.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože povzbuzuje k vytváření udržitelných pracovních míst, jinými slovy pracovních míst, která zohledňují potřeby současné generace takovým způsobem, který neohrožuje příležitosti budoucích generací. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že tato pracovní místa musí vést k sociálnímu blahobytu, takže by měla sloužit lidem a přírodě. Cílem nového udržitelného hospodářství by měla být všeobecná ekologická a sociální udržitelnost a vytváření dlouhodobých vyhlídek pro posilování konkurenceschopnosti, sociálního blahobytu a lepší ochranu životního prostředí. V souvislosti s přibýváním nejistých pracovních smluv v oblasti zaměstnávání lidí s nižší kvalifikací, vyvstává zejména otázka kvality pracovních míst, tato zpráva tedy podporuje také vytváření kvalitních pracovních míst.

Tato pracovní místa musí zajišťovat stabilní a sociálně orientovanou práci a věnovat zvláštní pozornost zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, důstojnosti práce a požadavkům na kvalifikaci. Proto vyzývám členské státy, aby vytvářely pracovní místa nejen pro pracovníky s vyšší kvalifikací, ale aby také vytvářením dobrých pracovních podmínek posílily prestiž pracovních míst pro pracovníky se střední a nižší kvalifikací. Souhlasím také s iniciativou přizpůsobit strategie celoživotního vzdělávání požadavkům starších zaměstnanců, aby bylo možné zajistit vyšší míru účasti rovněž pro pracovníky nad 55 let.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Pro rozvíjení potenciálu k tvorbě nových pracovních příležitostí má v novém udržitelném hospodářství rozhodující úlohu politika soudržnosti EU, protože napomáhá odstraňovat regionální rozdíly a podporovat hospodářství. S ohledem na to by měly být na regionální a místní úrovni ve větší míře využívány evropské strukturální fondy pro iniciativy na vytváření nových, udržitelných a trvalých pracovních míst. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) napomáhá k vytváření regionálních uskupení prostřednictvím propojení výzkumu, inovací a infrastruktury na místní úrovni v rámci nových technologií.

Regionální a místní orgány mají nejlepší postavení a nejvíce možností pro vytváření podmínek nezbytných pro rozvoj uskupení, která mohou být rozhodujícím podnětem pro místní hospodářský rozvoj a mohou vytvořit nová pracovní místa v regionech. Malé a střední podniky rovněž hrají klíčovou úlohu při podpoře inovací v Evropě. Měly by být podporovány ve využívání Evropského sociálního fondu k podpoře podnikatelského ducha a schopností.

V dosažení těchto cílů však tvoří překážku nedostatek koordinace mezi programy financování EU a vnitrostátními a regionálními programy financování. Pro dosažení větší součinnosti různých společných politik je tedy potřeba zavést lepší koordinaci na více úrovních.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože si uvědomuji, jaký význam má pro hospodářství usilující o udržitelnost vytváření „zelených pracovních míst“. „Zeleným pracovním místem“ by také mělo být takové pracovní místo, které přispívá k úsporám energie a šetření přírodních zdrojů, k využívání obnovitelných energií, k zachování ekosystémů a ke snížení dopadu, jenž má vytváření odpadu a znečišťování ovzduší. Pozitivní vedlejší vliv podpory těchto odvětví je ve skutečnosti značný a měl by se rozvíjet. Zároveň je zapotřebí zajistit přiměřené pracovní podmínky a odborné vzdělávání a přípravu lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože kritizuje strategii EU 2020, která se zcela opomíná otázky nezaměstnanosti a sociální soudržnosti, a protože vyzývá ke změnám v Evropském fondu pro regionální rozvoj a Evropském sociálním fondu tak, aby skutečně podporovaly zaměstnanost a spravedlivé sociální začlenění. Cílem zprávy je rovněž zahájení diskuse o zvláštních opatřeních, která se týkají vytváření kvalitních pracovních míst s plnou mzdou a sociálním pojištěním prostřednictvím podpory ekologicky a sociálně udržitelného růstu, a jejich následné přijetí.

V této souvislosti se zpráva zasazuje o posílení úlohy veřejného sektoru prostřednictvím podpory jeho udržitelného rozvoje a veřejných služeb a infrastruktur, které budou splňovat ekologické a sociální normy. Zpráva dále obhajuje nové průmyslové a vzdělávací politiky a politiky rozvoje dovedností, které budou podporovat rovnost pohlaví a silnou úlohu zástupců pracovníků, a tím vytvoří životaschopné hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. Podporuji tuto zprávu, která uvádí, že při optimalizaci potenciálu tvorby pracovních míst je současně zapotřebí věnovat zvláštní pozornost důstojné práci a ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. V zájmu předjímání změny a prevence nezaměstnanosti je nezbytná podpora sociálního dialogu a kolektivních dohod (které často v nových odvětvích neexistují) společně s posilováním sociálních jistot, systémů sociálních dávek a aktivních odvětvových iniciativ odborné přípravy, rovnosti žen a mužů a trhu práce podporujícího sociální začlenění. Zpráva se opírá o definici zelených pracovních míst Mezinárodní organizace práce, podle níž jsou zelená všechna pracovní místa, která podporují udržitelný rozvoj. Aby byl přechod sociálně spravedlivý, měli by se zaměstnanci na tomto procesu podílet jako partneři. Zpráva požaduje, aby byli zástupci zaměstnanců zapojeni do ekologizace pracovišť, jak ji definuje Mezinárodní organizace práce, s cílem dosáhnout toho, aby se pracoviště, společnosti a odvětví staly udržitelnějšími. Vyšší míra udržitelnosti jakožto jeden z prosazovaných cílů by měla být zařazena do finančního výhledu jednotlivých fondů, včetně strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Vytváření udržitelných pracovních míst společně s postupným přechodem ke kvalitním pracovním místům šetrným k životnímu prostředí a s investicemi do takových míst musíme zařadit mezi priority programu činnosti EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o „rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství“, protože tvrdí, že o vytváření zelených pracovních míst se nesmí uvažovat pouze v souvislosti s vyčíslením jejich přínosů. Je také důležité vědět, jak zajistit dobré pracovní podmínky a jak lze přechod k udržitelnému hospodářství provést sociálně spravedlivým způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Počet parlamentních výborů, které se podílely na sestavení zprávy, tedy šest, poukazuje na velký význam, jaký má v současnosti zaměstnanost, a na to, že pojmu udržitelnosti se nyní v politických diskusích nelze vyhnout. Udržitelnost hospodářství a jeho potenciál k tvorbě pracovních příležitostí představují problémy, jež jsou společné pracovníkům, podnikatelům a politikům, technickým pracovníkům a laikům, ochráncům životního prostředí a průmyslníkům a mnoha dalších. Jedním z hlavních problémů jsou zde právě náklady na udržitelnost a to, jak jsou rozděleny.

Zajímalo by nás, do jaké míry tato potřeba, která není vždy patrná nebo dostatečně dosažitelná, má nepříznivý dopad na organizační schopnost trhů a jejich schopnost vyvíjet iniciativu nebo nezavádí další potíže do hospodářství, které již těžce zasáhla krize a nejistota. V současnosti je stále více potřeba, aby udržitelnost byla více než všeobecným pojmem, a tedy něčím, čeho lze těžko dosáhnout. Měla by být spíše proveditelným předpokladem pro dosažení změny lidského chování ve světě, a to také z hospodářského hlediska, aby mohla prospívat všem, nikoli pouze několika radikálům.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Rozvoj je udržitelný, jestliže uspokojování potřeb dnešní generace neohrožuje možnost uspokojování potřeb generací budoucích. Potřebujeme přístup, jenž slučuje posuzování hospodářských, sociálních a ekologických záležitostí, zintenzivnění sociálního dialogu, zvýšení sociální odpovědnosti podniků a přijetí zásady předběžné opatrnosti a zásady „znečišťovatel platí“. Je zapotřebí myslet v dlouhodobém horizontu a klást si přitom za cíl konkurenceschopnost a sociální, hospodářskou, územní soudržnost a soudržnost životního prostředí. Prosazujeme proto investice do lidského a sociálního kapitálu a kapitálu životního prostředí a do technologických inovací a nových ekologických služeb.

S tímto závazkem přijímáme naši roli v boji proti změně klimatu. EU se zavázala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 20 %, pokryje svou energetickou spotřebu z 20 % z obnovitelných zdrojů a zvýší energetickou účinnost o 20 %. Podle šetření Mezivládního panelu pro změnu klimatu lze omezit celosvětové oteplování na 2°C jedině za předpokladu, že průmyslové země sníží emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80–90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Proto prosazujeme vytváření „zelených pracovních míst“, která přispívají k udržitelnému růstu založenému na sociální spravedlnosti a ekologické účinnosti, a podporu zaměstnanosti ve venkovských oblastech s cílem zabránit desertifikaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva z vlastního podnětu obsahuje v různých oblastech pozitivní prvky a převzala část stanoviska, za něž jsem byla odpovědná ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, ačkoli dostatečně nezdůrazňuje potřebu věnovat větší pozornost specifikům každého členského státu. Vyzdvihnu několik jejích pozitivních hledisek:

- domnívá se, že nové udržitelné hospodářství v EU musí zajistit vyvážený hospodářský a sociální rozvoj, a zdůrazňuje význam veřejného sektoru.

- požaduje ambiciózní, udržitelnou průmyslovou politiku s důrazem na účinné využívání zdrojů a poukazuje na to, že ekologické hospodářství musí nabízet perspektivy důstojných a dobře placených pracovních míst, která jsou zaměřena na energetickou účinnost nebo která přímo přispívají k průmyslové diverzifikaci.

- upozorňuje, že přechod k novému udržitelnému hospodářství je velmi komplexním jevem, a vyžaduje proto, aby byla zvláštní pozornost věnována osobám postiženým deindustrializací, a to zavedením odpovídající mechanismů finanční podpory a integrovaných zásahů, jež budou zaměřeny na udržitelný rozvoj a hospodářství více založené na inovacích, které bude schopné vytvářet slušná a dobře placená pracovní místa zaručující práva zaměstnanců a snižovat sociální nerovnosti i asymetrie mezi jednotlivými regiony na základě konzultací se sociálními partnery, přičemž je důležitá zvláště podpora pro malé a střední podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Je vhodné, že o této zprávě hlasujeme dnes, v den, kdy skotská vláda oznámila, že Skotsko je v polovině cesty ke splnění cílů na rok 2020 pro emise skleníkových plynů. V nedávné zprávě se zdůrazňuje, že samotné větrné elektrárny na moři mohou ve Skotku nabídnout kolem 48 000 pracovních míst, a skotská vláda je oddána zaujímat v EU přední postavení mezi zeměmi, jež vyvíjejí úsilí o vytváření nových pracovních příležitostí v udržitelném hospodářství. Je nešťastné, že vláda ve Westminsterském paláci nadále diskriminuje skotské dodavatele energie tím, že na ně uvaluje sankce v podobě poplatků za přístup do rozvodné sítě, čímž brzdí rozvoj, který má význam pro celou EU. Hlasoval jsem ve prospěch výzev obsažených v této zprávě a naléhavě vyzývám vládu Spojeného království, aby tomu věnovala pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Nárůst počtu krátkodobých smluv s horšími pracovními podmínkami je v současnosti zřejmý zejména mezi mladými lidmi. Představuje to závažnou překážku, která stojí v cestě stabilnímu životu občanů, a v důsledku toho také v cestě udržitelnému hospodářství. Ekologické trendy ve vývoji a inovace průmyslu mají napomoci k růstu zaměstnanosti a zároveň přispět k ochraně životního prostředí.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin tvrdí, že pokud se v zemědělství stanoví jako nezbytný požadavek zavedení technologií šetrných k životnímu prostředí, přispěje to k nárůstu zaměstnanosti a příjmů zemědělců. Je to zajímavé tvrzení, které je bezpochyby hodno diskuse a hlubší analýzy. Podporu si rovněž zaslouží návrh vést informační kampaně za účelem zvýšení povědomí občanů o důležitosti ekologie.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. − Energetická udržitelnost je jedním z hlavních problémů, kterým společnosti v Evropě v současnosti čelí, a má rovněž potenciál stát se v příštích letech hlavním zdrojem zaměstnanosti. Podporuji tuto iniciativu, protože podporuje vytváření pracovních míst a chrání práva zaměstnanců.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Pomalu ustupující hospodářská krize by měla Evropskou unii povzbudit k tomu, aby své zdroje spravovala s větší opatrností a konkurenceschopností. To je možné pouze tehdy, je-li k hospodářství přistupováno udržitelným způsobem, který přináší širokou řadu vedlejších pozitivních přínosů pro životní prostředí a pro naše občany. Musíme vytvořit stabilní všeobecné podmínky, za nichž bude moci potenciál pro zaměstnanost v ekologickém hospodářství EU vzkvétat, a zajišťovat tak trvalý hospodářský rozvoj. Hlasuji ve prospěch této zprávy, protože hospodářský růst, ochrana životního prostředí a sociální soudržnost jsou na sobě závislé a vzájemně se doplňují. Cílem by neměla být pouze tvorba nových, udržitelných zelených pracovních míst, ale také podpora ekonomiky a společnosti jako celku, aby hrály v tomto novém hospodářství svoji roli. Musíme plně využít potenciál ekologického hospodářství a zároveň přispívat k celosvětovému postavení Evropy, která bude vzorem pokrokové, udržitelné a ekologické hospodářské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) V důsledku krize se hospodářský růst a zaměstnanost staly bezprostřední prioritou Evropské unie. Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože se domnívám, že je zásadní vyvinout dobře zacílené úsilí na zvýšení úrovně zaměstnanosti prostřednictvím politik na podporu aktivního stárnutí a začleňování mladých lidí, lidí se zdravotním postižením, legálních migrantů a dalších zranitelných skupin na trh práce. Tyto politiky musí být společně s kvalitním vzděláváním a odbornou přípravou doplněny účinnými pobídkami, jež podporují celoživotní vzdělávání a nabízejí možnosti pro zlepšování kvalifikací.

Dalším segmentem, který nesmíme přehlížet, jsou mladí absolventi. Musíme podněcovat silná partnerství mezi členskými státy a sociálními partnery, jež pomohou těmto mladým lidem při hledání jejich prvního zaměstnání nebo jim nabídnou možnosti dalšího vzdělávání, včetně učňovského vzdělávání. V tomto ohledu členské státy musí uvolnit a plně využít dostupné finanční prostředky EU, zejména pak prostředky z Evropského sociálního fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. (RO) Opatření navržená na tvorbu nových pracovních míst potřebujeme zejména nyní, když členské státy čelí vážné hospodářské a sociální krizi. V této souvislosti hraje politika soudržnosti EU zásadní roli v oblasti rozvíjení potenciálu pro vytváření nových pracovních příležitostí v udržitelném hospodářství tím, že se sníží rozdíly mezi regiony a bude vytvořena společnost s plnou zaměstnaností. Regiony musíme povzbuzovat k tomu, aby využívaly strukturální fondy k financování vnitrostátních, místních a regionálních projektů a aby stejně tak využívaly Evropský sociální fond za účelem vytváření lepších vzdělávacích a pracovních příležitosti.

Evropský sociální fond představuje řešení vhodné pro členské státy, které chtějí investovat do zlepšování dovedností, a tak zajišťovat zaměstnanost a vzdělávací aktivity, odborné přeškolování a kariérní poradenství pro nezaměstnané s cílem vytvářet více lepších pracovních míst. Požádala jsem Evropskou komisi, aby na podporu obcí a regionů v členských státech poskytla finanční prostředky pro pilotní projekt zaměřený na zajišťování školení a usnadňování výměny modelů osvědčených postupů pro ty, kteří se přímo podílejí na řízení a uplatňování evropských fondů na místní a regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE), písemně. (DE) Dnes jsem hlasoval ve prospěch zprávy z vlastního podnětu poslankyně Schroedterové o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství. Ústředním zájmem zprávy jsou tzv. zelená pracovní místa. Jedná se o pracovní místa, která se nacházejí téměř ve všech příslušných průmyslových odvětvích a odvětvích služeb a která přispívají k udržitelnému hospodářství. Ochrana životního prostředí se může stát hnací silou hospodářství, pokud dostatečně zavčas vytvoříme předvídatelné rámcové podmínky podporující investice. Zavedení četných dodatečných kritérií pro zadávání veřejných zakázek je v rozporu s deklarovaným cílem EU, který se týká bezodkladného snižování byrokracie. Těší mě, že jsme se dokázali shodnout na omezení nárůstu na minimální sociální normy. Většina evropských společností v celosvětovém měřítku bezpochyby představuje průkopníky úspěšné politiky ochrany životního prostředí. Abychom jim zaručili spravedlivou hospodářskou soutěž, musíme zabránit tomu, aby byla výroba přesouvána z EU do třetích zemí, které mají nižší normy v oblasti ochrany životního prostředí. Evropská komise a členské státy musí pro boj proti tomuto trendu přijmout pohotová a důrazná opatření. Můj související pozměňovací návrh dnes získal většinovou podporu.

Na pracovišti je třeba prosazovat nediskriminační a rovné zacházení. Sankční mechanismy a kvóty v tomto ohledu nepředstavují správnou cestu. Povinný 40% podíl žen ve správních radách společností je nereálným požadavkem, a proto tento návrh nikdo nepodpořil. Ženy nepotřebují kvóty. Potřebují lepší příležitosti, aby se mohly věnovat své kariéře. Proto je nutné odstranit překážky, které ženám brání v profesním rozvoji.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Koncepce zaměstnanosti v novém udržitelném hospodářství vytvořila nové paradigma pro hospodářské rozpočty, které byly doposud považovány za důležité pro rozvoj a vytváření pracovních míst. Udržitelné hospodářství předpokládá velké změny v potenciálu zaměstnanosti, protože podniky z odvětví energetické účinnosti budou hrát celosvětově zásadní roli při vytváření nových pracovních míst. Německý příklad je v tomto ohledu velmi názorným dokladem úspěšnosti tohoto odvětví při vytváření nových pracovních míst. Je proto důležité, aby se ostatní země EU řídily německým příkladem s cílem dosáhnout v celé Evropě multiplikačního efektu na zaměstnanost v udržitelném hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Ve zprávě EU opět vidíme hezká slova. Hovoří například o optimálním potenciálu k tvorbě pracovních míst pro muže a ženy v novém udržitelném hospodářství, o důstojné práci, sociálně spravedlivé transformaci a pokrytí požadavků na kvalifikaci. EU si však musí být zároveň vědoma, že právě kvůli rozšiřování směrem na východ tlak na trh práce v určitých odvětvích podstatně vzrostl, aniž by došlo k jakémukoli zlepšení. Navíc především v posledních několika letech došlo ke značnému nárůstu nejistých pracovních podmínek, například jde o dočasnou práci zprostředkovanou přes agentury, práci na částečný úvazek, málo placená nejistá zaměstnání a předstíranou samostatně výdělečnou činnost. Zárukou získání pracovního místa již v současnosti není ani velice kvalitní vzdělání.

Dokud se bude mluvit o zelených kartách pro pracovníky ze třetích zemí, aby se do oblasti obchodu a průmyslu dodala levná pracovní síla, namísto aby se usilovalo o poskytnutí odpovídajících kvalifikací místním obyvatelům, toto všechno pravděpodobně zůstane prázdnými slovy. Požadavky se jeví jako správné, ale na papíře můžete tvrdit, co chcete. Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat, že po této zprávě budou následovat odpovídající opatření, která tyto požadavky skutečně zrealizují, jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní poslankyně Schroedterové, protože souhlasím s poselstvím a přístupem této zprávy.

Udržitelný rozvoj zohledňuje potřeby dnešní generace tak, aby nebyla ohrožena možnost uspokojování potřeb generací budoucích. Kromě uvážení hospodářských a ekologických zájmů závěry Rady stanoví investice do lidského a sociálního kapitálu a také inovací s cílem vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost, blahobyt a sociální soudržnost.

Další velmi důležitý bod dokumentu se navíc týká definice zelených pracovních míst. Tato pracovní místa se neomezují pouze na oblasti zaměstnanosti, jež jsou přímo spojeny s ochranou životního prostředí. Zahrnují všechny oblasti, které přispívají k přechodu k udržitelnému způsobu hospodaření prostřednictvím úspor energie, využívání obnovitelných energií a zabraňování vytváření odpadu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Udržitelný růst musí být založený na sociální spravedlnosti a ekologické účinnosti. Transformace evropských hospodářství na hospodářství ekologicky účinná na každé úrovni, tedy na úrovni místní, vnitrostátní, regionální i evropské, povede k významným změnám ve výrobě, distribuci a spotřebě. Podporuji uspořádání informačních a osvětových kampaní, aby se zdůraznilo, že naše strategie pro přechod k ekologickému, udržitelnému hospodářství je sociálně spravedlivá a že napomůže ke zvýšení úrovně zaměstnanosti.

Ráda bych zdůraznila, že v rámci vytváření zelených pracovních míst v celé Evropě je nutné podporovat biologickou rozmanitost, především při vytváření sítí Natura 2000. Vyzývám Komisi, aby do roku 2011 navrhla strategii zahrnující jak legislativní, tak nelegislativní opatření na podporu vytváření zelených pracovních míst, která jsou zdrojem růstu a prosperity pro všechny.

Žádám Komisi a členské státy, aby začlenily politiky zaměřené na přeškolování pracovníků pro zelená pracovní místa do všech ostatních politik EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Rozvoj zelených pracovních míst v Evropě je zásadní. Tato pracovní místa jednak umožňují podporu udržitelného růstu, a jednak se podílí na plnění ambiciózních kvantifikovaných cílů, které si EU stanovila s ohledem na boj proti změně klimatu. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy mojí kolegyně paní Schroedterové, protože tato zpráva obhajuje uplatňování opatření na podporu těchto míst. Pro navýšení počtu zelených pracovních míst by měly být podniky povzbuzovány zejména k investicím do čistých technologií; mám na mysli především uplatňování daňových úlev pro malé a střední podniky. Je třeba povzbuzovat regiony, aby využívaly evropské strukturální fondy a Fond soudržnosti pro vytváření nových, udržitelných a trvalých pracovních míst. Musíme se však postarat o to, aby byly vnitrostátní systémy odborné přípravy a vnitrostátní vzdělávací systémy uzpůsobeny k naplnění poptávky po kvalifikovaných pracovnících a k zajištění toho, že pracovníci, jejichž pracovní místa jsou těmito strukturálními změnami v hospodářství ohrožena, budou přeškoleni.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně (CS) Zdržela jsem se hlasování o zprávě o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství, protože nesdílím názor zpravodajky, že snížení emisí o 90 % za 40 let vyřeší nezaměstnanost. Jistě to podporuje zavádění nových technologií, ale to neznamená jednoznačně pracovní místa pro evropské občany. Jsme součástí liberalizovaného globálního trhu a ten nabízí podnikům, obcím i spotřebitelům nové technologie také z Asie, které těm evropským konkurují zejména nízkými cenami. To neznamená, že bychom neměli zvedat normy pro zlepšení životního prostředí, jenom nežijme v bludu, že to je lék na nezaměstnanost.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Oslavuji skutečnost, že Evropský parlament dnes přijal zprávu o potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v udržitelném hospodářství, kterou vypracovala moje německá kolegyně ze skupiny Zelených Elisabeth Schroedterová. Jak uvedla po hlasování, Zelení dlouho obhajují, aby se Evropa zavázala ke skutečnému tzv. zelenému Novému údělu a urychlila přechod k ekologickému hospodářství, což je jedinou životaschopnou reakcí na stávající hospodářskou krizi. Je tedy dobré, že velká většina poslanců Evropského parlamentu z různých politických skupin podpořila tuto zprávu, jež zdůrazňuje obrovský potenciál k tvorbě nových zelených pracovních míst a přeměně stávajících pracovních míst na zelená pracovní místa v celé Evropě a jež za tímto účelem činí doporučení.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Ačkoli podporujeme některé zásady obsažené v této zprávě, hlasovali jsme proti.

Rozvoj nových pracovních míst v ekologických odvětvích, využívání obnovitelných zdrojů, obnova ekosystémů a energetické úspory jsou žádoucí a je třeba je podporovat. Nesmíme ale dovolit, aby byly náklady na přechod k udržitelným pracovním příležitostem přenášeny na naše podniky, zejména ne nyní v době krize.

Společnostem, které se zajímají o úplný nebo částečný přechod do ekologicky udržitelného odvětví, by měly být zpřístupněny zdroje financování. Postupy pro náhradu systémů, které produkují vysokou míru znečištění, za systémy s malým dopadem na životní prostředí musí být také zjednodušeny, protože jak se v Itálii často stává, lidé jsou proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Edward Scicluna (S&D), písemně. – S potěšením jsem podpořil tuto zprávu. Je důležité, aby hospodářská a sociální krize neodradila členské státy od přechodu k udržitelnějšímu nízkouhlíkovému hospodářství, které bude efektivní z hlediska využívání zdrojů. Naše hospodářství tak budou odolnější, konkurenceschopnější a méně závislá na dovozu, který je stále dražší. Komise by na zelená pracovní místa měla klást zvláštní důraz, a to zejména protože Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj prokázala, že v odvětví služeb a výroby zboží zaměřené na životní prostředí mohou najít pracovní uplatnění lidé s rozmanitými dovednostmi a schopnostmi, včetně pracovníků s nízkou kvalifikací. Rovněž bych uvítal, kdyby členské státy zavedly systémy financování a daňové pobídky, a nasměrovaly tak malé a střední podniky k zeleným politikám zaměstnanosti. Přestože Evropská strategie zaměstnanosti vymezí pojem „zelená pracovní místa“ v širokém rozsahu, mělo by se rozlišovat mezi věcmi, jako je omezování znečištění, recyklace, hospodaření s vodními zdroji, ochrana přírody, tvorba environmentálních technologií a technologií pro výrobu obnovitelné energie a environmentální výzkum a vývoj. Ekologické hospodářství může zajistit hospodářský růst a vypořádat se s narůstající nejistotou zaměstnání, která se v EU vyvinula v průběhu posledních desetiletí, a to zejména mezi mladými lidmi. Aby bylo možné toho dosáhnout, potřebujeme vhodné programy odborné přípravy a vzdělávání. Pouze poté budeme moci rozvíjet potenciál k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Evropská rada definovala rozvoj jako udržitelný, jestliže plní potřeby dnešní generace, aniž by byla ohrožena možnost uspokojování potřeb budoucích generací. Ve zprávě se hojně hovoří o vytváření zelených pracovních míst. Mimořádně důležitou skutečností je, že zde existuje velký potenciál k tvorbě nových pracovních příležitostí v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Německo je v Evropě dobrým příkladem odpovědného plnění takové politiky. Při přechodu k udržitelnému hospodářství musíme věnovat pozornost rovněž sociální spravedlnosti, protože to zajistí, že občané tuto změnu přijmou. Vhodná odborná příprava a systematické zlepšování kvalifikací pracovníků jsou v tomto ohledu rovněž důležité. Udržitelný rozvoj vyžaduje nejen dodržování norem z oblasti životního prostředí, ale také pracovních norem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Zpráva o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství má moji plnou podporu. Paní Schroedterová odkazuje na definici Mezinárodní organizace práce, která uvádí, že pracovní míso je zelené, jestliže přispívá k udržitelnému způsobu hospodaření a k sociální Evropě, tato definice se tedy nevztahuje jen na pracovní místa z oboru vyspělých technologií v odvětví energetiky a managementu životního prostředí, na něž odkazuje Komise. Jedním cílem je například ambiciózní, udržitelná průmyslová politika s důrazem na efektivní využívání zdrojů a na slušná a dobře placená pracovní místa. Doporučuje se, aby se zvýšila účast průmyslového odvětví, aby byly regionální orgány povzbuzovány k zohlednění tohoto cíle v právních rámcových podmínkách, v kontrolních nástrojích v rámci tržního hospodářství, v dotacích a při zadávání veřejných zakázek, a aby reakce lépe odpovídaly nejen na potřebu nových dovedností, ale také na potřebu zavedení sociálního dialogu či kolektivních smluv v nových odvětvích.

V nových odvětvích se vyvíjí velký tlak na produktivitu a je zde malý sklon k zaručení dobrých pracovních podmínek. V důsledku toho není jednoduché přesvědčit pracovníky v tradičních odvětvích s tradicí dobré sociální ochrany ke změně daného odvětví. Unie je povinna bojovat proti globálnímu oteplování, a je tedy nutné disponovat dobrou strategií pro sociálně spravedlivý přechod k ekologičtějšímu hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která vyzývá k vytvoření evropské strategie zaměstnanosti pro udržitelné hospodářství. Zpráva rovněž podporuje výzvy Rady k přezkumu dotací, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, a zdůrazňuje potřebu důstojné práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství, protože se domnívám, že členské státy musí přejít ke konkurenceschopnému, účinnému nízkouhlíkovému hospodářství. Proto vyzývám EU, aby vytvořila udržitelnou průmyslovou politiku a zapojila průmyslová odvětví do ekologických inovací, aby se snížila závislost hospodářského růstu na spotřebě zdrojů a energie a omezily se škodlivé emise. Myslím, že pro tvorbu pracovních příležitostí v ekologicky účinném hospodářství musíme investovat do energetické účinnosti a do využívání obnovitelných zdrojů energie a environmentálních technologií v budovách, v odvětví dopravy a v zemědělství. Naléhavě vyzývám k tomu, aby byla jako součást strategie EU 2020 vytvořena evropská strategie zaměstnanosti pro dosažení udržitelného hospodářství, přičemž je zde třeba zdůraznit roli regionálních orgánů.

Navíc vyzývám k vyvinutí účinných systémů financování a daňových pobídek, které by pomáhaly malým a středním podnikům zajišťovat ekologické inovace a výrobní procesy. Závěrem se domnívám, že politika zaměstnanosti může hrát zásadní roli v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a naléhavě vyzývám členské státy, aby využívaly Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na podporu nových dovedností, jež jsou nezbytné pro ekologicky účinný hospodářský rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Vážené dámy a pánové, snaha o udržitelné hospodářství není pouze ekologickou nutností, je to také jeden z hlavních pilířů naší strategie o sociální Evropě. Takové změny ale budou přínosné pouze tehdy, pokud budou sociálně spravedlivé a ve svém důsledku povedou ke zvýšení zaměstnanosti, zlepšení pracovních podmínek a posílení sociálního zabezpečení.

Udržitelné hospodářství tedy musí zahrnovat nejen sociální a ekologickou, ale také technologickou a ekonomickou udržitelnost. To by si nemělo vzájemně protiřečit.. Potřebujeme více tvůrčích opatření.

Vezměme si např. energetickou účinnost. V Litvě bylo stavební odvětví jedním z odvětví, která hospodářská krize zasáhla nejsilněji. Většina starých budov v Litvě je velmi neekonomická – dovážená energie je využívána neefektivně, na což ukazují vysoké účty obyvatel za vytápění.

Je pravděpodobné, že vnitrostátní projekty na provedení izolace budov a zvýšení jejich energetické účinnosti povedou k tomu, že peníze se vrátí zpět na trh prostřednictvím platů a investic ve stavebním odvětví. Zároveň to Litvě zajistí menší závislost na dovážené energii.

To je samozřejmě jeden z příkladů a nemusí být nutně uplatnitelný ve všech členských státech. Ukazuje ale, že zejména v průběhu krize musíme myslet kreativněji a musíme spojit naše síly tam, kde je třeba položit základy pro udržitelnou budoucnost.

 
  
  

Zpráva: Rafal Trzaskowski (A7-0216/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. (CS) Zprávu o EHP-Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu jsem podpořila především proto, že upozorňuje a vybízí Evropskou komisi k celé řadě kroků směřujících k usnadňování a prohlubování ekonomické spolupráce mezi Evropskou unií a Švýcarskem. Zpráva především zcela správně poukazuje na zbytečně složitý systém 120 bilaterálních dohod v jednotlivých ekonomických sektorech mezi Švýcarskem a EU. Snaha maximálně se snažit o zjednodušení a přiblížení právních předpisů je správná, zejména pokud jde o odstraňování překážek přístupu na švýcarský trh podnikům z EU a naopak. Zpráva např. poukazuje na celkem zbytečný právní požadavek pro podniky vstupující na švýcarský trh týkající se složení finanční kauce. Dle mého názoru jde o zbytečnou překážku, kterou je vhodné odstranit a na kterou zpráva oprávněně poukazuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože důsledné vybudování vnitřního trhu a jeho účinné fungování jsou stejně důležité pro EU i její obchodní partnery, zejména členské státy Evropského sdružení volného obchodu. Švýcarsko, čtvrtý nejdůležitější obchodní partner EU co do objemu, má svůj model hospodářské integrace bez přistoupení založený na dvoustranných odvětvových dohodách. Tato skutečnost pro ně vytváří dodatečné problémy, protože na rozdíl od Dohody o Evropském hospodářském prostoru neexistuje v těchto dvoustranných dohodách ustanovení o automatickém mechanismu pro přizpůsobení jejich obsahu změnám příslušného acquis communautaire EU.

I přes pozitivní vývoj z hlediska Dohody o volném pohybu osob mezi členskými státy EU a Švýcarskem existují v uplatňování Dohody o volném pohybu osob otázky, které vyžadují další pozornost. Proto se domnívám, že je třeba vzít využít všechny možnosti, které směřují ke zlepšení uplatňování Dohody o volném pohybu osob a v neposlední řadě i k větší harmonizaci při jejím uplatňování a většímu sblížení právních předpisů Unie a Švýcarska týkajících se vnitřního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Švýcarsko má svou historii a zvláštní charakteristiky, které se odrážejí nejen ve způsobu, jak se vnitřně spravuje, ale i ve zvoleném způsobu udržování vztahů s ostatními státy a v námitkách a výhradách, které v těchto vztazích uplatňuje. Švýcarská neochota k začlenění do větších mezinárodních organizací nebo k uzavírání často trvale závazných smluv, které se dotýkají jeho domácího právního systému, je dlouhodobá a žádnou novinkou není ani jeho upřednostňování vlastních občanů a společností sídlících v zemi na úkor zahraniční konkurence, která tak často bezdůvodně trpí právními a administrativními překážkami.

Švýcarsko je však přesto důležitým partnerem Evropské unie a podepsalo již více než sto dvoustranných dohod týkajících se jejich vzájemných vztahů. Švýcarské rozhodnutí zůstat mimo Evropský hospodářský prostor sice nepomohlo urychlit a zjednodušit hospodářské vztahy EU s touto zemí, ale ani nijak nezabránilo jejich celkově pozitivnímu vybudování. Doufám, že tyto vztahy budou sílit a růst.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Všechny čtyři členské státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) představují významné obchodní partnery Evropské unie, přičemž Švýcarsko a Norsko jsou podle objemu čtvrtým a pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU, a náleží do společné kulturní oblasti, co se týče sdílení klíčových hodnot a kulturního a historického dědictví.

Vzhledem k tomu, že nová nařízení Lisabonské smlouvy by mohla vést k pomalejšímu provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu ve státech Evropského hospodářského prostoru (EHP) a ESVO, souhlasím, že je nutné, aby Komise formalizovala postup oznamování nových pravidel a právních předpisů EU, které spadají do oblasti působnosti Dohody o EHP, aby se zmenšila prodleva mezi přijímáním nových právních předpisů a jejich možným přejímáním státy EHP/ESVO.

Souhlasím rovněž, že parlamenty států EHP/ESVP by měly být více propojeny s legislativním procesem EU, pokud jde o návrhy s významem pro EHP. Navrhuji tudíž, aby Komise poskytovala vnitrostátním parlamentům států EHP/ESVO legislativní návrhy, které jsou zasílány vnitrostátním parlamentům v členských státech EU ke konzultaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Jako předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Švýcarskem a EHP rozumím tématům, o nichž tato zpráva hovoří. Evropské sdružení volného obchodu má čtyři členské státy: Švýcarsko, Island, Norsko a Lichtenštejnsko. V roce 1994 se podpisem Dohody o EHP staly tři z těchto čtyř zemí součástí vnitřního trhu. Švýcarsko v referendu 50,3 % hlasů proti a 49,7 % hlasů pro rozhodlo, že součástí EHP nebude. Švýcarsko se tedy rozhodlo, že bude mít samostatné vztahy se zbytkem Evropy, a uzavřelo přibližně 120 dvoustranných dohod s EU.

Tyto dohody se vztahují na volný pohyb osob, silniční dopravu, civilní letectví, vědecký výzkum, technické překážky obchodu, trhy veřejných zakázek a zemědělské otázky. Švýcarsko je druhým nejdůležitějším hospodářským partnerem EU a švýcarské společnosti zaměstnávají více než jeden milion lidí po celé EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože vítám dosažený pokrok v liberalizaci poskytování přeshraničních služeb mezi EU a Švýcarskem, a zejména pozitivní vliv Dohody o volném pohybu osob. Trvalý nárůst počtu vyslaných pracovníků a samostatně výdělečně činných poskytovatelů služeb z EU, kteří pracují ve Švýcarsku, mezi lety 2005 a 2009 (podle statistiky dojíždí do Švýcarska ze zemí EU a ESVO každý den za prací přibližně 200 000 přeshraničních pracovníků) se ukázal jako vzájemně výhodný. Domnívám se, že v příštím období budou muset švýcarská vláda a kantonální orgány čerpat ze zkušeností EU a EHP s deregulací odvětví služeb na základě směrnice o službách.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Švýcarsko s Islandem, Norskem a Lichtenštejnskem jsou členy Evropského sdružení volného obchodu a jsou důležitými obchodními partnery EU. Island, Norsko a Lichtenštejnsko však ještě dále upevnily své obchodní vztahy s EU tím, že přijaly Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Protože Švýcarsko je co do objemu čtvrtým nejdůležitějším obchodním partnerem EU, je nesmírně důležité, aby přijalo dohodu EHP. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Tato zpráva nevěnuje dostatečnou pozornost svrchovanosti Švýcarska. Z toho důvodu jsem hlasoval proti ní.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Je naprosto zásadní, abychom vytvořili skutečný Evropský hospodářský prostor, jak stanoví Smlouva z Porta.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – My Zelení jsme podpořili tuto zprávu, která obsahuje řadu údajů o překážkách uplatňování pravidel vnitřního trhu ze strany Švýcarska a států EHP. Zejména formuluje tyto myšlenky: po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by měla Evropská komise poskytnout vnitrostátním parlamentům všech států EHP ESVO legislativní návrhy, které jsou zasílány ke konzultaci vnitrostátním parlamentům EU. Státy EHP ESVO by měly vyčlenit příslušné zdroje pro provádění směrnice o službách, zejména pro zřízení jednotlivých kontaktních míst, a státy EHP ESVO by mimo jiné měly zintenzivnit svou účast v diskusích o směrnici o právech spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, protože odstraňuje překážky volného obchodu mezi zeměmi EU a důležitými evropskými obchodními partnery.

Domníváme se, že zejména pokud jde o Itálii, větší uplatňování pravidel vnitřního trhu ze strany Švýcarska může mít pozitivní dopad na naše společnosti a naše pracovníky. Musíme přivítat rozhodnutí, že Švýcarsko se již rozhodlo významně omezit bankovní tajemství, aby vyhovělo potřebě transparentnosti požadované Evropskou unií.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která doporučuje větší spolupráci a sdílení osvědčených postupů a pokyny ohledně změn, které musí být provedeny v období po Lisabonu. Zpráva je optimistickým příslibem, protože uvádí průměrnou míru nedostatků v provádění předpisů ve výši 0,7 %, což zhruba odpovídá členským státům EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) Velice mě těší, že Parlament přijal tuto zprávu tak velkou většinou. Doufám, že vaše hlasy pro její přijetí rovněž znamenají, že stejně jako já podporujete dva hlavní cíle zprávy. Zaprvé jsme já i Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů chtěli zařadit nečlenské státy EU z Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko na pořad jednání výboru, který se zabývá srdcem EU, tedy vnitřním trhem. Doufám, že tito partneři, kteří jsou konec konců největšími hospodářskými partnery Unie, zde zůstanou natrvalo. Druhým cílem bylo konečně řešení konkrétní překážek dosažení této spolupráce, zejména těch, které existují mezi Bruselem a Bernem. Doufám, že hlasování Parlamentu v této věci přesvědčí obě strany, jak Evropskou komisi, tak orgány Švýcarské konfederace, aby přehodnotily mechanismy, které v současnosti regulují jejich spolupráci.

 
  
  

Zpráva: Pablo Zalba Bidegain (A7-0210/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Dohody o volném obchodu umožňují signatářským zemím využívat výhod obchodování se širokým sortimentem výrobků a stavět na svých relativně silných stránkách. Proto jsem ráda, že Evropská unie brzy uzavře dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou. Musíme však být vždy velmi ostražití, pokud jde o podmínky navrhované obchodní dohody. V tomto případě se musíme vyvarovat náhlých změn, které by potenciálně mohly destabilizovat obchodní toky. Proto potřebujeme ochranné doložky, které by v neposlední řadě chránily náš automobilový průmysl. Jsem, co se praktické stránky týče, ráda, že zpráva byla přijata, protože obsahuje požadavek poslanců Evropského parlamentu, aby na žádost členského státu, Evropského parlamentu, tuzemské poradní skupiny, právnické osoby, sdružení jednajícího jménem výrobního odvětví Unie a zastupujícího alespoň jeho jednu čtvrtinu nebo z podnětu Komise bylo možné zahájit šetření nárůstu dovozu. Pokud se ukáže, že evropští výrobci jsou vážně postiženi prudkým nárůstem dovozu určitého produktu, bude možné zavést ochranná opatření formou ochranného cla.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o provádění dvoustranné ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou. Ochranná doložka zabezpečí evropský průmysl a pracovní místa před jakýmkoli možným poškozením způsobeným dovozem z Koreje. Zvlášť důležitými hledisky jsou důsledné sledování vývozních toků a okamžitá náprava jakýchkoli nesrovnalostí při dodržování zásad spravedlivé hospodářské soutěže. Proto se domnívám, že Parlament musí dát Radě a Komisi najevo, že si přeje přijmout toto nařízení co nejrychleji.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Parlament schválil změny v ochranné doložce, která má být součástí dohody o volném obchodu s Jižní Koreou. Jednalo se však pouze o první hlasování. Závěrečné hlasování bylo odloženo na dílčí zasedání, které se bude konat ve dnech 18.–21. října, abychom si ponechali prostor pro dosažení dohody s Radou při prvním čtení. Všechny studie posouzení dopadu vypracované Evropskou komisí prokázaly, že větší obchodní užitek než EU z toho bude mít Jižní Korea. Tím nejmenším, co mohla Komise udělat, bylo připravit pro nás hodnověrnou ochrannou doložku. Jsme přesvědčeni, že náš požadavek na zavedení oblastních ochranných opatření je oprávněný, protože dopad otevření trhu EU pro jihokorejské výrobky se bude pravděpodobně v jednotlivých členských státech významně lišit. Je daleko snadnější předpovědět dopad evropského vývozu na zemi s 50 miliony obyvatel (ve srovnání s 500 miliony). Je rovněž nezbytné, aby Parlament a příslušná výrobní odvětví měla právo z ochranných důvodů dát podnět k zahájení šetření a aby měl Parlament větší slovo při schvalování nebo zamítání ochranných opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Doufám, že Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou bude vzájemně prospěšná a že omezení volného obchodu budou pro obě strany minimální. Ochranná opatření mají zabránit vážnému poškození průmyslu EU. Dvoustranné ochranné doložce, která vychází z dohody podepsané s Jižní Koreou v říjnu, by měla být věnována větší pozornost, aby různé aspekty jejího provádění byly řádně vyjasněny a aby odpovídala požadavku transparentnosti a zahrnovala i protistranu.

Tyto doložky by měly být jakožto překážky volného obchodu omezeny na nutnou míru, aby nedocházelo k větším škodám, a měly by být přiměřené a úměrné situacím, pro které byly vytvořeny. Doufám, že evropský průmysl dokáže, že je stále odolnější a kreativnější, takže se k této možnosti nebudeme muset uchýlit.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady zřizuje právní nástroj pro provádění ochranné doložky Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou byla uzavřena dne 15. října 2009. Dohoda zahrnuje dvoustrannou ochrannou doložku, která zajišťuje možnost znovu uplatnit doložku nejvyšších výhod, pokud se v důsledku liberalizace obchodu dovoz zvýší natolik a bude se uskutečňovat za takových podmínek, že tím výrobnímu odvětví v Unii vyrábějícímu obdobný nebo přímo konkurenční produkt vznikne nebo začne hrozit vážná újma. Má-li být toto opatření funkční, musí být tato ochranná doložka začleněna do právních předpisů EU, a to nejen proto, že je zapotřebí upřesnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření, ale také proto, že je třeba stanovit práva zúčastněných stran.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Přijetí této ochranné doložky, která je přiznáním tragických následků liberalizace a deregulace světového obchodu, neodstraňuje hrozby a obavy, které s sebou volný obchod mezi EU a Jižní Koreou přináší, pokud jde o budoucnost různých odvětví hospodářské činnosti. Obzvlášť pravdivé je to v některých členských státech, například v Portugalsku, a v regionech, které na těchto odvětvích závisejí nejvíce.

Vzpomeňme na textilní a oděvní průmysl, který je touto dohodou obzvlášť postižen; vzpomeňme na studii Generálního ředitelství pro zaměstnanost a nadace Eurofound, která uvádí scénáře, jež počítají se snížením počtu pracovních míst v Unii v tomto odvětví o 20 až 25 % do roku 2020, a dokonce přichází se scénářem, podle něhož zanikne 50 % pracovních míst, které v současnosti v Evropské unii existují. Vzpomeňme také na odvětví jako elektronika a průmysl vyrábějící součásti motorových vozidel.

Neoliberální fundamentalismus EU nadále obětuje pracovní místa a výrobní kapacity na oltář volného obchodu v zájmu zisků svých nadnárodních společností; nadále zhoršuje schodky a podporuje vnější závislost na cizích trzích a chronickou a rostoucí nerovnováhu v obchodu. Tato ideologie nadále ospravedlňuje útoky na práva pracovníků, sociální dumping a zbídačení milionů malých výrobců a mnoha malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Tato dohoda je první obchodní dohodou uzavřenou po Lisabonské smlouvě, první dohodou, kterou Evropský parlament schválí, proto je důležité, aby bylo hlas Parlamentu slyšet. Abychom potvrdili nové pravomoci Parlamentu při definování obchodní politiky EU, hlasovali jsme pro pozměňovací návrhy předložené parlamentním Výborem pro mezinárodní obchod (INTA), ale rozhodli jsme se nehlasovat pro znění usnesení jako celku, abychom se pokusili dosáhnout lepší dohody s Radou, lepší dohody, ve které by mělo být přezkoumáno několik hlavních bodů: chceme skutečnou ochrannou doložku, účinnou doložku, která umožní předcházet situacím, kdy může dojít k „vážné újmě“ výrobců Evropské unie. Pak je tu otázka práva Parlamentu na iniciativu zahájit šetření podle ochranné doložky.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou má obrovský význam pro hospodářský rozvoj členských států EU. Je však zapotřebí dvoustranných ochranných doložek, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže a byla zachována rovnováha mezi dovozy a vývozy obou smluvních stran. Tyto doložky umožňují zabránit vážné újmě, která by potenciálně mohla vzniknout některým výrobním odvětvím v EU, pokud by se prudce zvýšil dovoz určitých produktů. Mají-li tato opatření být funkční, musí být zmíněná doložka začleněna do právních předpisů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Ve srovnání s jinými zeměmi, s nimiž Evropská unie vyjednávala nebo již uzavřela dohody o volném obchodu, má bývalá japonská kolonie Jižní Korea vyšší standardy sociální a pracovní legislativy. Je důležité a rovněž přiměřené, aby bylo možné přijímat ochranné doložky na omezenou dobu na regionální úrovni v jednotlivých členských státech EU. Minulá zkušenost ukázala, že je důležité, zejména v souvislosti s dovozem a vývozem zboží, abychom mohli zasahovat a přijímat všechny potřebné strukturální úpravy či podobná opatření.

Rovněž je zásadní, aby vývozy a dovozy v oblastech s největším potenciálním dopadem byly sledovány, abychom zabránili vážnému poškození průmyslových odvětví v Unii. Uzavírání obchodních dohod v zásadě podporuje hospodářský růst v rámci EU, a proto jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. (IT) Plně podporuji text usnesení navrhující nařízení, které umožňuje uplatnit ochrannou doložku v případech, kdy jihokorejské dovozy mohou způsobit vážnou újmu evropským výrobcům a zpracovatelskému průmyslu při použití dohody o volném obchodu.

Regionální použití této doložky je důležité, protože umožňuje, aby nejen členské státy, ale i průmyslová odvětví a Parlament požádaly o zahájení šetření, která v krátkém časovém rámci ochrání evropské vývozy. Hlasovat pro Zalbovo usnesení nám umožňuje přijmout vůči Radě jasné a rozhodné stanovisko, které potvrzuje roli Parlamentu, jenž se na evropské obchodní politice podílí, a není jen jejím pouhým vykonavatelem.

Velmi nás překvapuje, že belgické předsednictví uvedlo návrh rozhodnutí o podpisu a dočasném použití smlouvy na pořad jednání na příštím zasedání Rady pro zahraniční věci, a to dříve, než Parlament zahájil diskusi o smlouvě a než se seznámilo s výsledkem hlasování Parlamentu o ochranné doložce, bez oficiálního třístranného rozhovoru, ačkoli ví o nejasnostech kolem konečného obsahu. Proto je třeba vyzvat všechny orgány, aby projevovaly větší vzájemnou úctu, jak stanoví Lisabonská smlouva.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Evropská unie je nejnáročnější výrobní oblastí na světě a nejprostupnějším trhem na světě. Tato situace vytváří mimořádně vážné problémy, především pro naše výrobce, kteří musí dodržovat široké spektrum právních předpisů, jež na ně těžce doléhají, a proto mají někdy vyšší výrobní náklady než jejich konkurence v jiných částech světa. Pokud tato konkurence získá volný přístup na naše trhy, vytvoří se systém nespravedlivé hospodářské soutěže, který nezvládnou ani výrobci, ani zpracovatelé, průmysl ani obchod; ze střednědobého hlediska to bude mít velmi škodlivý dopad na evropskou společnost.

V této souvislosti jsem s nadšením přivítala tuto zprávu o obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou. Zpráva obsahuje ustanovení o dvoustranné ochranné doložce, která zabraňuje vážnému poškození evropského průmyslu v případě vysokého objemu dovozů, a proto si je vědoma tohoto chronického problému a směřuje k přijetí přiměřených opatření pro jeho minimalizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, dne 23. dubna 2007 Rada pověřila Komisi, aby zahájila vyjednávání s Korejskou republikou s cílem uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou.

Dohoda byla podepsána dne 15. října 2009. Obsahuje dvoustrannou ochrannou doložku, která umožňuje znovuzavedení sazby podle doložky nejvyšších výhod (MFN), pokud v důsledku liberalizace obchodu vzrostou dovozy na takovou míru – v absolutních číslech nebo ve vztahu k domácí produkci – a budou probíhat za takových podmínek, že způsobí nebo budou hrozit, že způsobí vážnou újmu průmyslu EU, který vyrábí podobný nebo přímo konkurenční produkt.

Aby byla tato opatření funkční, musí být ochranná doložka začleněna do právních předpisů EU, v neposlední řadě protože je třeba vyjasnit procedurální aspekty uplatňování ochranných opatření a práva zainteresovaných stran. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který je před námi, představuje právní nástroj potřebný pro uplatňování ochranné doložky v dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou.

 
  
MPphoto
 
 

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou je pro EU velmi důležitou dohodou. Jako liberálové máme velmi pozitivní vztah k dohodám o volném obchodu a věříme v jejich pozitivní vliv na evropskou ekonomiku a obchod. Jsme proto velmi skeptičtí, pokud jde o regionální ochranné doložky, které chce Evropský parlament začlenit do dohody jako způsob omezení volného obchodu. Chceme naopak zdůraznit důležitost volného obchodu pro rozvoj EU. Má-li se EU stát konkurenceschopným hráčem v oblasti volného obchodu, Evropský parlament by měl usilovat o zjednodušení a vytváření příležitostí v obchodu se zbytkem světa prostřednictvím dohod o volném obchodu bez omezení.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zelení nepředložili pozměňovací návrhy k návrhu zprávy, protože vycházíme z návrhu, že v nadcházejícím postupu souhlasu budeme hlasovat proti dohodě o volném obchodu s Koreou jako takové z toho důvodu, že nesouhlasíme se situací, v níž je průmyslová krajina EU určována nahodile jedinou dohodou o volném obchodu. Kromě toho nesouhlasíme s vyjednanou výjimkou EU v dohodě o volném obchodu, která umožňuje vyvážet do Korey vozidla s vysokou spotřebou paliva, jež nevyhovují přísnějším korejským emisním limitům CO2 a harmonogramům. A konečně strategii EU 2020 vnímáme jako pokus o podporu takové průmyslové politiky v rámci celé EU, která by měla být provázena dočasným moratoriem na stávající dohody o volném obchodu, jež potenciálně odporují cílům této politiky.

V této situaci nicméně podporujeme formulaci přísných ochranných opatření a toto konkrétní opatření bude precedentem pro ostatní dohody o volném obchodu. Také jsme podpořili zpravodaje, který nesouhlasí se situací, v níž je korejské ochranné opatření navrženo výhradně v zájmu automobilového průmyslu, a který chce zajistit, aby bylo posouzeno celé spektrum obchodních vztahů a možných potřeb obchodních obranných mechanismů.

 
  
  

Zpráva: José Bové (A7-0225/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu jménem skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, protože se domnívám, že je potřebná pro nalezení nové rovnováhy vztahů v celém potravinovém řetězci a pro jejich transparentnost, aby byl vytvořen spravedlivý a konkurenční rámec osvědčených postupů a systém dohledu pro zajištění jeho hladkého fungování. Doufám, že Komise zohlední hlavní směry, které zde dnes Parlament přijal, a že budou součástí legislativního návrhu, který nám předloží do konce roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zpráva se omezuje na výpovědi o tragické situaci v potravinovém řetězci, která se stále zhoršuje, a kritizuje Komisi za nedostatky v její komunikaci. Souhlasí však s obchodním využitím potravin a navrhuje řešení v rámci zlepšené konkurenceschopnosti, transparentnosti a informovanosti na trhu s potravinami, aniž se zmiňuje o základní příčině problému, která spočívá v kapitalistickém způsobu výroby, který okrádá malé a střední farmy o plody jejich práce a pracující spotřebitele o jejich příjmy. Politika EU i řeckých vládních stran PASOK a Nové demokracie namířená proti venkovským oblastem podporovala nadvládu monopolů nad trhem s potravinami a vytvoření kartelů v potravinových produktech, jako například v mléčných výrobcích a mouce. V důsledku toho maloobchodní ceny explodovaly a dále zvyšovaly masivní zisky potravinářského průmyslu, přičemž pracující a venkovské rodiny si je prostě nemohou dovolit.

Potravinové potřeby lidu budou uspokojeny pouze tehdy, když pracující třídy, majitelé malých a středních farem a venkovské třídy budou společně bojovat proti monopolům tím, že se budou snažit porazit a odstranit politiku namířenou proti venkovu a její zástupce, dát moc do rukou lidu, převést výrobní prostředky do společenského vlastnictví a organizovat plánovanou zemědělskou výrobu podle potřeb pracujících a venkovských rodin v rámci lidového hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože, jak vhodně sděluje bod 3 zprávy, všech cílů souvisejících se zemědělstvím, jež jsou stanoveny v Římské smlouvě (vyšší produktivita, dostatečné zásobování potravinami, přiměřené spotřebitelské ceny, stabilizace trhu), bylo dosaženo, s výjimkou cíle spravedlivých příjmů pro zemědělce. Komise by proto měla náležitě zohlednit tuto skutečnost ve všech rozpočtových návrzích.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Naši zemědělci by měli mít možnost za svoji práci získat důstojný příjem a zároveň vyrábět potraviny, které splňují přísné jakostní normy a jsou pro spotřebitele cenově dostupné. Díky práci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova je zpráva poslance Bového vyvážená a navrhuje celou řadu řešení těchto výzev. Posílit organizace producentů, nabídnout v některých odvětvích standardní smlouvy a podpořit samoregulaci: to jsou podle mého názoru přístupy, které je dobré vyzkoušet. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) V roce 2009 poklesly příjmy zemědělců v průměru o 12 % a provozní náklady vzrostly o 3,6 %. Za současného stavu věcí nebudou již zemědělci dlouho schopni fungovat v potravinovém řetězci – kde od roku 1996 ceny pro spotřebitele ročně rostly o 3,3 %.

Potravinový řetězec je složitá struktura, která v současnosti nefunguje efektivně. Zemědělci nedostávají přiměřenou odměnu za čas a investice, které vkládají do výroby kvalitních potravin. Máme-li se spoléhat na zemědělce, kteří by měli zajišťovat dodávky potravin v Evropě, musíme reagovat na nestálosti trhu a porušování v potravinovém řetězci. Musíme zajistit spravedlivé příjmy pro zemědělce.

Musíme zaručit spravedlivé ceny pro zemědělce, náležitou transparentnost trhu a spravedlivé maloobchodní ceny pro spotřebitele. Komise musí prošetřit potravinový řetězec a především podpořit ty, kteří chtějí prověřit rozdělování ziskových marží, aby bylo možné přesně určit místo v potravinovém řetězci, kde porušování nepříznivě ovlivňuje konkurenci.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podpořil jsem tuto zprávu i obavy ze situace zemědělců EU, které vyslovuje. Celosvětová hospodářská a finanční krize a kolísání cen potravin a komodit způsobily zemědělským producentům značné těžkosti a vedou k tomu, že se spotřebitelům nedostává spravedlivého zacházení. Ačkoliv ceny potravin od roku 1996 každoročně vzrůstají o 3,3 %, ceny, které obdrží zemědělci, se zvyšují pouze o 2,1 %, zatímco jejich provozní náklady jsou o 3,6 % vyšší, což dokazuje, že potravinový řetězec nefunguje dobře. Průměrný příjem zemědělce se navíc v EU-27 v roce 2009 snížil o více než 12 %, což znamená, že zemědělci nejsou schopni dosáhnout nezbytného příjmu za svou práci. Zemědělci a zemědělsko-potravinářský průmysl nicméně musí navzdory tomu i nadále dodávat potravinářské produkty, které splňují velmi vysoké jakostní normy, a to za ceny, jež jsou pro spotřebitele dostupné. Souhlasím s tím, že v zemědělství je zapotřebí větší transparentnosti a že Evropská komise musí hrát hlavní roli a navrhnout předkládání povinných výročních zpráv největšími evropskými obchodníky, zpracovateli, velkoobchodníky a maloobchodníky o jejich podílech na trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Při každé zemědělské krizi zemědělci a spotřebitelé neodbytně požadují, aby byly jednou pro vždy důsledně zprůhledněny ceny a příjmy zemědělců v zemědělských výrobních řetězcích. Tato zpráva tyto tendence zohledňuje, a máme proto všechny důvody, abychom ji uvítali. Musím však vyjádřit lítost nad tím, že byl pouze o několik hlasů zamítnut návrh poskytovat družstvům, malým a středním farmám a organizacím producentů při zadávání veřejných zakázek preferenční zacházení.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Transparentnost, konkurenceschopnost a zásobování, to jsou některé z aspektů, jimiž se zabývá pan poslanec Bové, který požaduje, aby Komise a Rada učinily opatření ke zlepšení fungování potravinového řetězce v Evropě.

Rozhodla jsem se hlasovat pro zprávu poslance Bového, protože jsem pevně přesvědčena, že mezi kroky ke zlepšení účinnosti potravinového řetězce musí patřit odstranění nekalých obchodních praktik, sledování cen, větší zapojení producentů a spotřebitelů do vypracovávání kritérií kvality a místní hospodářský rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro zprávu o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce v Evropě, protože se domnívám, že této problematice je třeba v rámci EU věnovat zvýšenou pozornost. Mám však zároveň ke zprávě jednu výhradu. Považuji za chybu, že nevěnuje zvýšenou pozornost nerovné vyjednávací síle zemědělců v porovnání se zpracovateli. Zatímco potravinářský průmysl je integrovaný a ekonomicky silný, zemědělci jsou často rozdrobení a při obchodních jednáních nutně tahají za kratší konec. Přesto chce Evropská komise v rámci opatření na posílení hospodářské soutěže v rámci evropského potravinového řetězce podporovat hlubší integraci potravinářského průmyslu v rámci vnitřního trhu.

O způsobu, jak zemědělce učinit rovnocennými partnery zpracovatelskému průmyslu a obchodním řetězcům, zpráva prakticky mlčí. Dále mě zaujal požadavek na zastavení rozvíjení celostátních a regionálních režimů označování původu, které by měly být v politice jakosti nahrazeny novým rámcem pro zeměpisná označení. Osobně regionální režimy označování vnímám jako možný vhodný doplněk evropského systému označování, a to za předpokladu, že neomezují volný pohyb zboží na vnitřním trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Tato zpráva o cenách potravin a příjmech zemědělců v Evropě byla přijata Evropským parlamentem dnes, v úterý 7. září. Tato zpráva je výsledkem rozsáhlé spolupráce všech politických skupin s významným přínosem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

Vítám návrhy směřované Evropské komisi pro posílení pozice výrobců při vyjednáváních s distributory. Připojuji se ke zpravodajovu volání po přijetí evropských právních předpisů o hospodářské soutěži, které by zabránily zneužívání dominantního postavení.

Návrh na vytvoření standardních smluv obsahujících objemové a cenové doložky, které zemědělcům pomohou zajistit spravedlivé příjmy, je podle mého názoru opodstatněný. Potřebujeme novou tržní regulaci, která společné zemědělské politice poskytne nástroje pro lepší zvládání krizí.

Stejně jako v případě produktů rybolovu a akvakultury přikládám velký význam podpoře kvalitních výrobků a udržitelné výroby. Proto je důležité, aby výrobky dovážené ze třetích zemí splňovaly stejné požadavky jako evropské výrobky, abychom zabránili nespravedlivé hospodářské soutěži.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Protože na evropské i celosvětové úrovni se objevily problémy s potravinovým řetězcem, je třeba rychle nalézt jejich řešení. Tato zpráva předkládá některá řešení, z nichž bych zvláště vyzdvihla, že je třeba podporovat vyšší přidanou hodnotu evropské zemědělské a potravinářské produkce, že je důležité zvážit opatření, jejichž cílem je odradit od zneužívajících postupů, například zavedení sankcí a vypracování a zveřejnění seznamu podniků, které nedodržují správné postupy, a že bude vytvořeno Evropské středisko pro monitorování cen zemědělských produktů a marží. Považuji rovněž za nezbytné racionalizovat potravinový řetězec s cílem snížit dopad přepravy potravin na životní prostředí, propagovat odbyt místních potravin a dosáhnout udržitelného rozvoje venkovského hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu kolegy Bového, nejen protože se ubírá správnou cestou a obsahuje velmi důležité informace, ale také protože přináší mnoho důležitých změn velmi chabého původního textu Komise. Zpráva podporuje různorodost produktů, kulturní dědictví v zemědělství, maloobchodní prodejny a zařízení pro přímý prodej produktů zemědělci i pracovní místa a financování malých a středních farem a družstev způsoby, které zaručí potravinovou soběstačnost a ochranu životního prostředí. Zdůrazňuje potřebu zajistit spravedlivé příjmy pro zemědělce, a proto požaduje, aby Komise vzala v úvahu všechny rozpočtové návrhy. Zpráva žádá vylepšení právního rámce zahrnujícího soukromé štítky s označením kvality, která by zabránila jejich množení a poskytnout spotřebitelům transparentnější informace a producentům snazší přístup na trh.

Zpráva také považuje za důležité, aby byl na úrovni Společenství zakázán prodej za nižší cenu, než je nákupní cena, a vyzývá Komisi, aby přehodnotila kritéria, která se aktuálně používají k hodnocení protisoutěžního jednání, protože ačkoli může být Herfindahlův index vhodný k hodnocení rizika vzniku monopolu, nelze zjistit skutečnou úroveň protisoutěžního jednání smluvené nebo oligopolní povahy, ke kterým zjevně dochází v případě velkých obchodních řetězců.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Přednostním cílem společné zemědělské politiky (SZP) vždy bylo zajištění spravedlivých příjmů pro zemědělce. Při přezkoumání z podnětu Komise vyšlo najevo mnoho odchylek od původní zásady, které my všichni nemůžeme přehlédnout. Naši zemědělci jsou přesvědčeni, že jejich práce je z ekonomického hlediska podhodnocena.

Jejich přesun z první fáze potravinového řetězce do druhé fáze, v níž se dnes stávají důležitými hráči, již není považován za určující faktor stabilizace konečné ceny, kterou zaplatí spotřebitelé. Je nutné kontrolovat kolísání cen komodit, které akorát působí újmu spotřebitelům. Domnívám se, že je užitečné prověřit, jak se položky pohybují v dodavatelském řetězci, aby bylo možné zabránit zvyšování cen zboží, které je neslučitelné se spravedlivým rozdělením nákladů podle odvedené práce.

Je třeba ověřit, zda se asymetrie výrobních nákladů mezi první a druhou fází dodavatelského řetězce zvyšuje, a tím poškozuje spotřebitele. Bylo by nebezpečné uvést na trh výrobky za vyšší ceny, které by neodrážely zvýšení kvality. Spotřebitelé musí hrát vedoucí roli, aby byly zaručeny spravedlivé příjmy pro všechny subjekty v dodavatelském řetězci.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Vzhledem k tomu, že zemědělství je jedním z odvětví, která byla nejvíce postižena hospodářskou krizí, se domnívám, že Evropská komise musí přijmout a zaručit opatření, která povzbudí zemědělce k tomu, aby usilovali o udržitelnou a etickou výrobu, a která jim nahradí vynaložené investice. Tím by byla vytvořena rovnováha, která by pomohla zlepšit fungování evropského potravinového řetězce.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Potravinová krize a výsledná nestabilita cen potravin a základních produktů odhalily současné obavy o způsob, jak fungují potravinové řetězce na evropské a světové úrovni. Rovněž upozornily na rozdíl mezi ročním zvýšením cen potravin o 3,3 % a zvýšením cen, které zemědělci dostávají, o 2,1 % ve srovnání se zvýšením jejich nákladů o 3,6 %; tato skutečnost je odráží nedostatek transparentnosti v cenách v celém dodavatelském řetězci. Protože se domnívám, že vyvážené obchodní vztahy by nejen zlepšily fungování potravinového řetězce, ale také by z nich měli prospěch samotní zemědělci, hlasoval jsem pro obsah této zprávy.

Proto znovu říkám, že základním cílem společné zemědělské politiky by mělo být zachování konkurenceschopnosti evropského zemědělství a podpora zemědělské výroby v EU, aby byla zajištěna výroba potravin na místní úrovni a vyvážený územní rozvoj. To je však třeba uskutečnit, aniž by byla zanedbávána schopnost zaručit spravedlivé příjmy v zemědělském odvětví. Proto je možné podporovat výrobní systémy, které jsou udržitelné a etické, pouze pokud jsou zemědělci náležitě odměněni za investice a úsilí, které věnují v těchto oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Evropský parlament požaduje v rámci lepšího fungování potravinového řetězce spravedlivější příjmy zemědělců. Je nepřijatelné, aby se příjmy zemědělců soustavně snižovaly, zatímco zisky potravinářského průmyslu, nadnárodních velkoobchodníků a maloobchodníků rostou. Žádáme proto Evropskou komisi, aby zavedla některá praktická opatření (bojující proti dominantnímu postavení, nekalým obchodním a smluvním praktikám, odkládaným platbám atd.) s cílem vytvořit transparentní a účinné hospodářství, v němž se zboží prodává za spravedlivé ceny a zemědělci si mohou vydělat na živobytí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se zabývá problémem nespravedlivého rozdělování zisků v potravinovém řetězci, zejména pokud jde o spravedlivé příjmy pro zemědělce.

Průměrný příjem zemědělců poklesl v EU-27 v roce 2009 o více než 12 %, zatímco spotřebitelé platí stejné nebo stále vyšší ceny za konečné produkty, které nakupují, což dokládá nedostatek cenové transparentnosti v potravinovém řetězci a rostoucí nestálost cen komodit. V potravinovém řetězci je proto třeba usilovat o větší transparentnost, která ukončí nekalé postupy velkých supermarketů a zpracovatelského průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diane Dodds (NI), písemně. – Tuto zprávu v zásadě podporuji, protože se domnívám, že se zabývá nejdůležitějšími problémy v potravinovém řetězci. Musíme se nějak vypořádat se skutečností, že v systému v současnosti fungují deformované síly. Maloobchodníci mají příliš mnoho moci, což má za následek, že primární producenti fungují jako příjemci cen, nikoli jako tvůrci cen. Souhlasím se zásadami této zprávy, ale mám několik výhrad k řešením, která zpravodaj navrhuje. Nevěřím v nadměrnou regulaci. Ještě více byrokracie bude mít za následek pouze zvýšení tlaku a další výdaje ve stávajícím systému. Také nesouhlasím s orgánem, který by v celé EU sledoval všechny tržní transakce. Náklady spojené s takovým orgánem by byly neúnosné.

Tento úkol může zastávat veřejný ochránce práv pro supermarkety na úrovni členských států. Souhlasím s některými pozměňovacími návrhy skupiny ECR, ale obávám se, že rychlý přechod k volnějšímu trhu by poškodil výrobce v mém volebním obvodu. Jejich neochota postavit se moci maloobchodníků v dodavatelském řetězci určitě nezaručí trvalé dodávky potravin od primárních producentů.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o „spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“, protože je třeba přijmout opatření, která zaručí spravedlivější příjmy pro zemědělce, větší cenovou transparentnost pro spotřebitele a lepší fungování potravinového řetězce, zejména prostřednictvím legislativních návrhů, které napravují nespravedlivé rozdělování zisků v potravinovém řetězci, reagují na nestálost cen a snižují zranitelnost zemědělců.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Všichni souhlasíme s tím, že zemědělci jsou obzvlášť vystaveni nestálosti cen kvůli zvláštní povaze své práce. Zpráva přichází s některými dobrými myšlenkami na jejich ochranu, ale jiné pouze vyvolávají pochybnosti. Především, povinné předkládání zpráv o podílech na trhu představuje nebezpečí, že se bude jednat pouze o byrokratické opatření. Mám také určité pochyby o zdůrazňování zneužívání dominantního postavení a nekalých postupů v potravinovém dodavatelském řetězci, protože pokud skutečně dochází ke zneužívání a nekalým postupům, měly by být použity současné právní předpisy o hospodářské soutěži, aby byli hříšníci potrestáni.

Z téhož důvodu nevidím žádnou skutečnou potřebu nové úpravy vztahů mezi předpisy o hospodářské soutěži a společnou zemědělskou politikou. Pokud jde o soukromé obchodní značky, víme již, že spotřebitelům umožňují větší svobodu výběru, a studie ukazují, že spotřebitelé dávají těmto výrobkům přednost. Právě takto trh funguje. V této zprávě je tedy mnoho témat, která zasluhují další posouzení.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Příjmy zemědělců by měly být spravedlivé. Je nepřijatelné, že od roku 1996 se ceny, které obdrží zemědělci, zvyšují pouze o 2,1 %, zatímco jejich provozní náklady jsou o 3,6 % vyšší. Ceny potravin však každoročně vzrůstají o 3,3 %, což znamená, že zemědělci jsou znevýhodněni. Je alarmující, že průměrný příjem zemědělce se v EU-27 v roce 2009 snížil o více než 12 %.

S výjimkou cíle spravedlivých příjmů v zemědělství bylo dosaženo všech cílů, které souvisejí se zemědělstvím a jsou stanoveny v Římské smlouvě, tj. vyšší produktivity, dostatečného zásobování potravinami, přiměřených spotřebitelských cen, stabilizace trhu. Proto žádáme Komisi, aby vylepšila evropský nástroj pro sledování cen potravin s cílem vyhovět požadavkům spotřebitelů a zemědělců na větší transparentnost při utváření cen potravin. Žádám Komisi rovněž, aby rychle uskutečnila pilotní projekt vytvoření Evropského střediska pro monitorování cen zemědělských produktů a marží, na který Parlament a Rada vyhradily z rozpočtu na rok 2010 1,5 milionů EUR, a dodala mu údaje o cenách, maržích a objemech.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva nenaplňuje ambice, které její název naznačuje. V celém textu je navrženo málo – téměř nic – z konkrétních opatření, jak bychom měli dosáhnout spravedlivých příjmů pro zemědělce, text maximálně uvádí nejasná a dokonce dvojznačná vyjádření; předložení návrhů, s nimiž by měl přicházet Evropský parlament, přenechává Komisi.

Především, máme-li zajistit spravedlivé příjmy pro zemědělce, musíme se jasně rozejít s politikou liberalizace zemědělských trhů, o níž bylo rozhodnuto v rámci reformy společné zemědělské politiky, a vyjmout zemědělství ze Světové obchodní organizace a „dohod o volném obchodu“, jejichž postupy jsou pozitivní pro některé velké společnosti působící v řetězci a zhoubné pro malé a střední zemědělce. Cenová politika musí brát v úvahu citlivou povahu této činnosti a kromě jiných opatření stanovit spravedlivé minimální ceny vyplácené zemědělcům.

Potřebujeme kvantitativní sledování dovozů; musíme upřednostňovat vlastní produkci každé země a její potravinovou nezávislost, a tím upřednostňovat produkty EU. Supermarkety musí povinně prodávat významný podíl vnitrostátní produkce každé země a zvláštní pozornost je třeba věnovat úrovni jejich zemědělsko-potravinářské závislosti a jejich obchodní bilanci a zemědělsko-potravinářské rovnováze.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Zpráva pana Bového o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě je prvním důležitým krokem ke spravedlivějšímu přerozdělování příjmů a uznání skutečného významu výrobců, kteří byli v posledních letech nejvíce postiženi nekalými obchodními praktikami. Domnívám se, že je v tomto odvětví zapotřebí intervence a zavést opatření, která zvýší vyjednávací sílu výrobců. Jako většina evropských výrobců byli i výrobci v mém regionu tvrdě postiženi nerovnováhou příjmů v potravinovém řetězci a poklesem cen zemědělských produktů, který postihl mnoho plodin a stád. Celkový počet více než 91 000 podniků registrovaných v regionu Veneto v roce 2005 se snížil o 14 % a tento pokles prakticky představoval především malé výrobce; ty, kteří mají malý vliv na trhu. Proto budu hlasovat pro zprávu z vlastní iniciativy a doufám, že bude následovat návrh Rady, který bude stejně reflektovat nouzovou situaci postihující mnoho výrobců.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Vítám tuto zprávu – která byla dnes přijata – o zlepšení fungování potravinového řetězce.

Není pochyb, že v potravinovém dodavatelském řetězci jsou problémy a právě zemědělci v jejich důsledku trpí nejvíce. Ceny, které zemědělci dostávají, musí být stanoveny jasně a otevřeně. Žádám Evropskou komisi, aby zařadila doporučení této zprávy do sdělení o společné zemědělské politice po roce 2013, sdělení, které bude uveřejněno na konci roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, problém je prastarý a situace se zhoršuje se vzrůstající mocí a koncentrací dodavatelského řetězce.

Malí a střední zemědělští výrobci bojují o získání důstojného příjmu a spotřebitelé se musí vyrovnávat s neustálým zvyšováním cen. Není pochyb o tom, že pravidla v dodavatelském řetězci diktují velké obchodní řetězce, partner s veškerou vyjednávací silou. Je tedy třeba uplatnit přímá opatření proti nekalým obchodním praktikám a zavést mechanismy pro cenovou transparentnost stanovené touto směrnicí, pro kterou jsem z celého srdce hlasovala. Stále to však nepostačuje k tomu, aby zemědělci dostávali spravedlivé ziskové marže, o což SZP usiluje.

Musíme ještě lépe vyladit mechanismus kontroly cen; vytvořit pobídky pro zřizování organizací producentů, které zvýší vyjednávací sílu jednotlivých farem a zlepší organizaci potravinového dodavatelského řetězce, protože zohlední různou velikost farem a konkrétní vlastnosti různých trhů.

Abych to shrnula, chceme-li zaručit spravedlivé příjmy pro každou součást dodavatelského řetězce, zejména chceme-li zaručit kvalitu a chránit spotřebitele, musíme tento problém řešit účinněji a na globální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Cílem zemědělské politiky nemůže být pouze zaručení dostupných nebo nízkých cen pro spotřebitele. Musí jím být i zaručení spravedlivého příjmu zemědělců za jejich práci, podpora krátkých dodavatelských řetězců, povzbuzení spotřebitelů, výrobců, zpracovatelů a distributorů k tomu, aby mysleli „místně a sezónně“ – kvalitní výrobky atd. – a ukončení některých praktik odvětví velkoobchodní distribuce nebo zprostředkovatelů.

Jak jsme v tomto plénu již několikrát řekli, zemědělství, protože živí lidi, protože zachovává krajinu, protože je základem civilizace, je jiné než všechny ostatní hospodářské činnosti.

Jako takové by nemělo být předmětem pravidel hospodářské soutěže a již vůbec ne mezinárodních pravidel hospodářské soutěže. Je skandální sledovat, jak jsou zemědělské komodity, na kterých závisejí životy lidí, považovány za finanční produkty na vysoce spekulativních trzích. Zpráva pana Bového jde správným směrem. Je škoda, že kvůli proevropské většině v tomto plénu stále spadá do chybného koncepčního rámce Evropské unie a jejích dogmat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Hlasovala jsem rozhodně pro tento text, který vyzývá Evropskou komisi, aby přijala konkrétní opatření pro to, aby zemědělci získali spravedlivé příjmy a aby potravinový dodavatelský řetězec v Evropě fungoval lépe. Jde o důležité hlasování, protože zemědělci nedostávají spravedlivou odměnu za to, co vyprodukují, a jsou často prvními oběťmi nezřídka zneužívajících obchodních praktik. Tento text je pokrokem, protože uvádí, že vyjednávací pozice všech stran musí být vyrovnány a že spravedlivá hospodářská soutěž musí být zavedena na všech potravinových trzích, aby byly zaručeny spravedlivé příjmy pro zemědělce a zajištěna cenová transparentnost pro spotřebitele. Vítám proto přijetí tohoto textu, který je velkým krokem kupředu pro zemědělce i spotřebitele. Chceme-li zachovat dynamické zemědělství a chceme-li mít kvalitní potravinový dodavatelský řetězec v Evropě, ze kterého mají spotřebitelé prospěch, musí zemědělci dostávat více za to, co vyrábějí.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tento text, protože účinky „smluvního“ zemědělství zavedeného kupujícími by mohly oslabit vyjednávací pozici zemědělců.

Potřebujeme proto nový právní předpis, který těsněji propojí primární producenty s ostatními články řetězu a zaručí cenovou transparentnost pro spotřebitele.

Návrh na vytvoření standardních smluv, které obsahují objemové a cenové doložky, by umožnil posílit vyjednávací pozici producentů vůči navazujícím odvětvím. Tyto standardní smlouvy by mohly být nástrojem, který pomáhá předcházet praktikám, jako jsou změna smluvních podmínek, odkládání plateb a další prodej se ztrátou. V některých odvětvích by měly být tyto smlouvy dokonce povinné.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana poslance Bového o cenách potravin, protože musíme zajistit zemědělcům stabilní příjem a zároveň také chránit spotřebitelské ceny. Nedávné velké kolísání cen potravinových komodit, jako například v případě mléka, přitáhlo pozornost k zoufalé situaci, v níž se v současné době velké množství zemědělců nachází. Prodejní ceny klesají a zemědělci si již nemohou vydělat na důstojné živobytí. Pokud dojde k poklesu cen, pak z něj nikdy nemají prospěch spotřebitelé na druhém konci řetězce. Zároveň však, když ceny rostou, v neposlední řadě v důsledku činnosti spekulantů, tak se tyto pohyby vzhůru okamžitě projeví na koncové ceně. Je naléhavě zapotřebí, aby role zprostředkovatelů, především velkých distributorů, byla transparentnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je hrozné být svědkem toho, jak větší obchodní řetězce ve velkém měřítku odírají zemědělce. Bohatství by se mělo v rámci potravinového řetězce spravedlivě rozdělovat. Doufám, že Komise bude pohotová a navrhne mechanismus pro řešení problémů, o kterých se zmiňuje. Kdyby se tento podnět prosadil, velmi by existenčně pomohl irským zemědělcům, a proto jej podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Podporuji zprávu poslance Bového o lepším fungování potravinového řetězce. Zpráva se zabývá otázkami, které jsou klíčové pro budoucí rozvoj zemědělského odvětví, tedy pro zajištění kontrolovaných dodávek zdravých a čerstvých potravin pro evropské obyvatelstvo. Mezi hlavní zájmy zemědělců patří cenová transparentnost, spravedlivá soutěž, omezení zneužívání kupní síly, zlepšení smluv, posílení postavení skupin producentů a omezení spekulací se zemědělskými surovinami. Touto zprávou vysílá Parlament v době globální hospodářské krize jasný signál malým rodinným zemědělským podnikům. Zpráva je rovněž namířena proti všem subjektům v potravinovém řetězci, které přispívají k problémům s cenami. Musíme vyřešit problém, že vysoce ziskových marží dosahují v potravinovém řetězci pouze navazující články. Nesmíme dovolit, aby výrobní ceny zemědělců, které dostanou zaplaceny, nedosahovaly ani jejich výrobních nákladů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU bude mít silné zemědělství, které jí umožní být soběstačnou, pouze tehdy, pokud příjmy zemědělců budou spravedlivé a jejich produkty se budou prodávat za spravedlivou cenu. Velký tlak ze strany hlavních potravinových řetězců však vedl k poklesu nákupních cen od zemědělců a k růstu spotřebitelských cen produktů. Růst spotřebitelských cen se musí promítnout do nákupních cen od zemědělců, protože pouze tímto způsobem bude dosaženo vyvážených obchodních vztahů. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Marine Le Pen (NI), písemně. (FR) Na jedné straně sice vítám závěr, k němuž tato zpráva dochází, o katastrofální situaci v evropském zemědělství, na druhé straně však lituji, že jediným návrhem, který nám je předložen, je více a více Evropy, více evropských právních předpisů a více proevropských, byrokratických intervencí.

Vzhledem k našim různým místním, regionálním a národním identitám a tradicím a vzhledem k hlubokým rozdílnostem v postupech a potřebách různých hospodářských a sociologických světů zemědělců EU to, co vykonali proevropští občané, musí být naléhavě zpochybněno. Máme politiku, která selhala a která zapříčinila desertifikaci venkova, kvazimonopoly a nekalé praktiky velkoobchodních distributorů a kupujících společně s různými formami spekulace, které likvidují naše zemědělce.

Nepochybně je třeba podpořit zemědělce, aby mohli dostávat spravedlivé příjmy v rámci bezpečného, lépe fungujícího a kvalitního potravinového řetězce, ale zdravý rozum také říká, že je to třeba provést na úrovni jednotlivých členských států. Musíme znovu převést společnou zemědělskou politiku (SZP) na vnitrostátní úroveň a nepřidávat váhu liberálním, internacionalistickým argumentům Evropské komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE), písemně. (DE) Protože jsem nemohla promluvit během rozpravy o zprávě kolegy Bového a vyjádřit důvody, proč nehlasuji pro tuto zprávu, chtěla bych zde ještě jednou jasně prohlásit, že prozatím ještě žijeme v Evropské unii, a ne v Sovětském svazu.

Odmítám proto všechna řešení pana Bového, která nejsou slučitelná s naším sociálně tržním systémem hospodářství.

Souhlasím s identifikací vážných příčin problémů, jako je zneužívání rozhodující kupní síly, pozdní platby, omezený přístupu na trh a mnohé další, které vznikají mimo oblast špatného fungování potravinového řetězce.

Musíme proto jednat a skutečně jsme připraveni jednat. Musíme zajistit spravedlivé příjmy pro zemědělce bez znevažování zpracovatelského průmyslu nebo celosvětového obchodu. Na rozdíl od vnitrostátních orgánů má zpracovatelský průmysl a obchod co dělat se skutečnou ekonomikou. Je-li však podpora, na kterou mají zemědělci nárok a na kterou rozhodně spoléhají, vyplácena o více než 12 měsíců později, má tato trestuhodná praktika stejně negativní vliv na příjmy zemědělců jako některé praktiky používané zpracovatelským průmyslem a obchodem, které mají být přezkoumány.

Proto nebudu hlasovat pro tuto zprávu, pokud nejsou nesrovnalosti, které působí proti systému, úspěšně odstraněny.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias a Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovali jsme pro toto usnesení, protože obsahuje mnoho návrhů na vyrovnání mocenských vztahů mezi různými subjekty ve potravinovém dodavatelském řetězci. Malí a střední zemědělci jsou dnes slabým článkem tohoto řetězu a bez spravedlivých příjmů bude nemožné úspěšně bojovat s odchodem lidí z venkovských oblastí a zároveň reorganizovat drobné zemědělství a příslušný zpracovatelský průmysl z ekologického hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Souhlasím se všemi body zprávy pana Bového. Neproduktivní postoj Evropské komise vůči zemědělcům a její trvalé přání zvyšovat daně z výroby a dodávek, prodeje a skladování může vést k situaci, kdy podíl zemědělské výroby v Evropě klesne ve srovnání se současnou úrovní o 30 až 50 %.

Evropané by potom byli zcela závislí na dodávkách z Číny, Indie, Jižní Ameriky a Ruska, kde jsou náklady v tomto odvětví podstatně nižší. Zpráva pana Bového dává Evropské komisi jasně na srozuměnou, že poslanci Evropského parlamentu nedovolí panu Barrosovi a jeho komisařům vyvíjet tlak na zemědělce a připravovat je o příjem ve prospěch veřejných financí EU. Všechny, kteří chtějí ztěžovat a komplikovat život zemědělcům, musíme klepnout přes prsty.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) V potravinovém dodavatelském řetězci je něco špatně. Za prvé, prodejní cena nemá žádný vztah k tomu, co drobní zemědělci dostanou za svou tvrdou práci. Znovu a znovu jsme svědky zneužívání rozhodující kupní síly a nekalé praktiky. Distributoři musí sáhnout do vlastních kapes, například když mají řetězce supermarketů výroční oslavy nebo provádějí restrukturalizační plány. Malé podniky jsou nemilosrdně drceny a společnosti potom používají praktiky hanebného podvodného označování pro zastaralé produkty, jejichž vrcholem byl případ Gammelfleisch & Co.

Nechceme-li, aby naše zemědělské regiony trvale upadaly a počty zemědělců trvale klesaly, je nejvyšší čas, abychom přestali vyplácet zemědělské dotace velkým nadnárodním zemědělským společnostem a milionářům a místo toho je dali těm, kteří je potřebují k přežití. Není-li to možné kvůli centralismu EU a bruselskému mechanismu pro svalování viny, je převedení zemědělských dotací zpět na vnitrostátní úroveň jediným životaschopným řešením. Tato zpráva není schopna jakéhokoli skutečného zlepšení dané situace, ačkoli některé z přístupů, které obsahuje, jsou správné. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu, protože ji považuji za pozitivní pro italský potravinářský průmysl.

Především se domnívám, že je třeba přijmout nástroje na podporu rozvoje krátkých dodavatelských řetězců a trhů přímo řízených zemědělci, čímž se omezí počet zprostředkovatelů. Z toho budou mít užitek spotřebitelé, protože budou moci kupovat produkty za spravedlivější cenu. Vyzývám rovněž Komisi, aby přijala účinná opatření proti nespravedlivé hospodářské soutěži, která má negativní dopad na malé výrobce.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Vzhledem k hospodářské recesi a vrtochům klimatu čelí evropští zemědělci nevyhnutelným potížím. V souvislosti s kolísavými cenami základních produktů zemědělského a potravinářského odvětví vyvstávají vážné problémy. Sdělení Evropské komise se zmiňuje o cenové transparentnosti, hospodářské soutěži a lepší kvalitě produktů, ale některé důležité prvky chybějí, proto má velkou důležitost dnes přijaté usnesení, v němž Evropský parlament vyjádřením svého stanoviska upozorňuje na značně nerovnou vyjednávací sílu zemědělců, které vedla různé účastníky zemědělského trhu ke zneužívání stávající situace, deformaci příjmu zemědělců a uzavírání nespravedlivých smluv a kartelových dohod. Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že musíme zajistit lepší fungování potravinového řetězce a usilovat o spravedlivé příjmy pro zemědělce, podporu cenové transparentnosti v celém potravinovém řetězci, hospodářskou soutěž, zamezit kolísavosti cen a zajistit lepší výměnu informací mezi partnery na trhu vzhledem k novým výzvám jako je změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu kolegy Bového, která se zabývá závažným současným problémem a navrhuje prospěšná opatření pro jeho zmírnění. Hlasoval jsem však proti článkům navrhujícím opatření, která se naprosto míjejí s podporou ekonomické svobody a hospodářské soutěže. Nesmíme nikdy zapomínat, že spravedlivá hospodářská politika nemá žádnou alternativu. Tuto zásadu je třeba dodržovat i v zemědělství, navzdory zvláštní povaze tohoto odvětví. Znovu bych chtěl vyjádřit obavy z toho, že tato zpráva nijak nezmiňuje politiky rozvoje venkova. Doufám však, že spravedlivá, prospěšná opatření najdou oprávněné místo v budoucích legislativních návrzích Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Zpráva obsahuje některé velmi pozitivní a důležité prvky, například se snaží bojovat proti zemědělským monopolům, aby zajistila jistý příjem malým zemědělským podnikům. Jsem však proti přístupu zvolenému ve zprávě, jenž řeší problémy v zemědělství zaváděním dalších předpisů EU. Toto je chybná cesta. Co je třeba udělat, je vrátit rozsáhlé pravomoci zpět na vnitrostátní a oblastní úroveň, jež těmto problémům čelí nejbezprostředněji. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro zprávu EU o spravedlivých příjmech pro zemědělce, protože jednoho z hlavních cílů společné zemědělské politiky EU – zaručení přiměřených příjmů pro zemědělce – nebylo ještě dosaženo. Ačkoli ceny potravin v EU rostly od roku 1996 o 3,3 % ročně, ceny poskytované zemědělcům rostly pouze o 2,1 %, zatímco provozní náklady se zvyšovaly o 3,6 %, což dokazuje nerovnováhu v potravinovém řetězci kvůli dominantní pozici obchodníků v zemědělském odvětví, dodavatelů vstupů do zemědělství, zpracovatelů a maloobchodníků. Proto se domnívám, že je třeba podporovat rozvoj hospodářských organizací zemědělců a vytváření družstev, protože zvyšují vliv a vyjednávací sílu zemědělců. Souhlasím s návrhy předloženými v této zprávě, jejichž cílem je zajistit větší cenovou transparentnost v potravinářském odvětví, zejména s těmi, které se zaměřují na potlačení globálních spekulací s potravinovými komoditami, ovládání jejich kolísavých cen a zajištění lepšího toku informací o cenách a uzavírání smluv mezi partnery na trhu. Obzvlášť důležité je zabránit zneužívání kupní síly v potravinovém řetězci. Naprosto souhlasím s návrhem přijatým Výborem pro zemědělství na zavedení programů podporujících prodej produktů na místních trzích a poskytování preferenčního zacházení organizacím producentům, zemědělským družstvům a malým a středním podnikům při zadávání veřejných zakázek v potravinovém dodavatelském řetězci. Parlament bohužel tento návrh zamítl.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu z důvodů, které jsou vyjádřeny v jejím názvu: zajištění spravedlivých příjmů pro zemědělce. Ačkoli je to jeden z cílů společné zemědělské politiky, vždy přitahoval méně pozornosti než jiné cíle jako větší produktivita a celosvětová konkurenceschopnost evropského potravinářského průmyslu. Uvědomuji si faktory, které ovlivňují řádné fungování potravinového řetězce v Evropě. Začaly být zřejmé kvůli vysokému kolísání cen komodit v zemědělsko-potravinářském odvětví.

Zdá se, že tyto problémy jsou úzce spjaty se zvýšeným zaměřením na odvětví zpracovatelského průmyslu, velkoobchod, maloobchod a řetězce supermarketů, jejich rostoucí tržní sílu a různé praktiky zneužívání rozhodující kupní síly v potravinovém řetězci. Souhlasím se zpravodajem, když tvrdí, že nejlepším způsobem, jak reagovat na tyto problémy, je zajistit větší transparentnost cen v celém potravinovém řetězci, která by zvýšila konkurenceschopnost a zamezila kolísání cen, a také zlepšila tok informací mezi partnery na trhu o nabídce a poptávce.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože obsahuje konkrétní návrhy na zlepšení fungování potravinového řetězce a zajištění spravedlivých příjmů pro zemědělce.

Zlepšení fungování potravinových řetězců by mělo zahrnovat tyto prvky: diferenciaci a přezkum hygienických nařízení; decentralizaci a zjednodušení certifikace a kontrolních systémů; propagaci přímých vztahů producent-spotřebitel a krátké potravinové řetězce; zapojení producentů a spotřebitelů do vypracovávání kritérií pro kvalitní a spravedlivý obchod i kritérií environmentální udržitelnosti pro zadávání veřejných potravinových zakázek (stravovací služby) jako prostředků pro zlepšení kvality potravin a posílení místního hospodářského rozvoje, který současně redukuje „potravinové míle“ a závislosti na agrochemii; velké potravinové ztráty v potravinovém řetězci, které ve většině členských států představují až 30 % vyrobených a potravin uvedených na trh; důležitost vlivu Evropského programu potravinové pomoci na potravinový řetězec, který živí 43 milionů chudých lidí v Evropě a měl by být revidován, aby vzniklo užší propojení mezi místními producenty a spotřebiteli.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přivítal jsem přijetí zprávy kolegy Bového, která sice vítá návrhy Komise podporující vytváření organizací zemědělských producentů, ale zároveň říká, že výbor přesto zdůrazňuje, že přezkum právních předpisů o hospodářské soutěži by měl vzít v úvahu různé úrovně konkurenceschopnosti ve vztahu k trhům a dodavatelským řetězcům. Je tedy třeba vzít v potaz velikost nezávislých místních maloobchodníků, trhů, místních potravinových řetězců a potravinových systémů částečně zaměřených na samozásobování. Evropské právní předpisy o hospodářské soutěži by měly zvýšit vyjednávací sílu organizací producentů, což by jim umožnilo dosáhnout spravedlivých cen za svou produkci.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu kolegy Bového, protože je třeba, aby evropský trh s potravinami byl transparentnější. Dodavatelský řetězec skutečně nefunguje řádně a z tohoto nedostatku nejvíce těží spekulanti. Evropští zemědělci potřebují spravedlivé a bezpečné příjmy. Proto musíme zajistit, aby v potravinovém řetězci stále neprodělávali. Abychom v tom byli úspěšní, musíme jim zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž.

 
  
MPphoto
 
 

  Christel Schaldemose (S&D), písemně.(DA) Jménem dánských sociálních demokratů v Evropském parlamentu (Dan Jørgensen, Christel Schaldemose, Britta Thomsen a Ole Christensen). Dánští sociální demokraté se domnívají, že ceny potravin v EU by měly být srozumitelné a transparentní. Domníváme se však, že tato zpráva má jiný cíl, který by mohl vést ke zvýšení stávající zemědělské podpory a k další centralizované kontrole cen potravin. Proto jsme hlasovali proti konečnému znění usnesení, ačkoli podporujeme potřebu transparentních cen potravin a rozdělování příjmu v potravinářském odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. (CS) Vítám tuto zprávu jako iniciativu, která konečně otevírá otázku reálné situace v oblasti fungování potravinového řetězce v Evropě. Zemědělci musí čelit neustálému snižování farmářských cen ve většině produkčních sektorů, zatímco spotřebitelé naopak platí buď stejnou nebo dokonce vyšší konečnou cenu za finální výrobky v obchodní síti. Posílení vyjednávací pozice výrobců a spotřebitelů je nepochybně žádoucí, stejně jako obecně odstranění asymetrie vyjednávací síly mezi jednotlivými články potravinového řetězce. Toto téma by mělo být rovněž součástí diskuzí o nové SZP. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) S nadšením jsem podpořil zprávu pana Bového o spravedlivých příjmech pro zemědělce a lepším fungování potravinového řetězce. Existuje velký rozdíl mezi cenou, kterou zemědělci dostanou za své produkty, a cenou, kterou za ně spotřebitelé nakonec zaplatí. Co se děje s oním rozdílem se může každý dohadovat. Proto je dobré prosazovat transparentnější informace pro zemědělce i spotřebitele o tom, jak jsou určovány ceny potravin. Zpráva vyzývá Komisi, aby zjistila skutečné výrobní náklady zemědělců a cenu, kterou dostanou za své produkty, v zájmu transparentnosti ziskových marží všech článků potravinového řetězce. Zemědělci nesmějí být oběťmi netransparentního určování cen mezi řetězci supermarketů.

Přehled o výši zisků prostředníků a řetězců supermarketů z určitých produktů zajistí zemědělcům silnější vyjednávací pozici. Transparentnější informace v systému navíc umožní držet na uzdě řetězce supermarketů, které zneužívají své síly při určování cen. Transparentnost a spravedlivá hospodářská soutěž rovněž podpoří udržitelnější potravinový řetězec. V současnosti sledujeme, jak Flandry dovážejí rajčata ze Španělska a Španělsko dováží rajčata z Flander. Transparentnější ceny a ziskové marže umožní zabránit těmto neefektivním, ekologicky škodlivým praktikám.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Vítám přijetí skvělé zprávy pana Bového, ve které vyzýváme ke spravedlivějším příjmům pro naše zemědělce a k transparentnějšímu a lepšímu fungování potravinového řetězce v Evropě. S lítostí však vnímám většinovou pozici, kterou zaujala skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která tím, že ignorovala kompromisní pozměňovací návrhy vyjednané před několika měsíci, zamítla některé zásadní body této zprávy. Zamítnutí, mimo jiné, bodu 52, ve kterém se žádá o preferenční zacházení udělované organizacím producentů, zemědělským družstvům a malým a středním podnikům při zadávání veřejných zakázek, skutečně nenechává nikoho na pochybách; nyní je jasné, že byly upřednostněny zájmy distribučního a zpracovatelského odvětví na úkor našich producentů.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) S potěšením jsem přijal výsledky dnešního hlasování. Z ekonomického hlediska jsou dobrovolná sdružení výrobců nejúčinnějším způsobem, jak mohou zemědělci spolupracovat. Tyto organizace zvyšují vyjednávací sílu zemědělců na trhu, srovnávají jejich šance při vyjednáváních s potravinářským zpracovatelským průmyslem a umožňují optimalizaci výroby bez potřeby nadměrné vnější podpory. Mají-li zemědělci překonat konkurenci, musí ve větší míře spolupracovat. Spolupráce a koordinace v organizaci producentů umožňuje přijímat řadu iniciativ, jako je podpora regionálních produktů a organizování informačních kampaní pro spotřebitele i zajištění rozmanitosti výroby na trhu EU.

Skupiny také mohou nejlépe určovat potřeby v oblastech strategického plánování, racionalizace nákladů, zlepšení účinnosti zemědělské činnosti a organizace prodeje zemědělských produktů. Peníze vynaložené na skupiny výrobců budou mít příznivý vliv na využívání lidského a investičního potenciálu, a tím také na příjmy a tržní pozici farem na trhu.

 
  
  

Zpráva: Miguel Portas (A7-0236/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), protože plně podporuji stanovisko, že je třeba uvolňovat prostředky rychleji. Obzvlášť to platí v době, kdy je třeba reagovat na rostoucí nezaměstnanost, jež je důsledkem hospodářské a finanční krize, a proto by se EGF měl stát pružným a trvalým nástrojem k podpoře.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, EFG se osvědčil jako účinný nástroj pro řešení důsledků finanční krize na úrovni EU, zejména pokud jde o zaměstnanost. Zvýšení počtu žádostí o podporu a potíže při používání jeho aktivačního a prováděcího postupu vyžadují rychlé změny jeho procedurálních a rozpočtových ustanovení. Hlasoval jsem pro tuto zprávu v naději, že změny budou rychlé a pohotové.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je poskytnout pomoc pracovníkům, a to především z těch oblastí a odvětví, které byly nejvíce znevýhodněny novým globalizovaným hospodářstvím. K dispozici má prostředky ve výši až 500 milionů EUR ročně, které jsou určeny na opětovné zapojení lidí do pracovního procesu. Financování a fungování EFG je nutné zlepšit: musí být jednodušší, aby mohly být prostředky z EFG rychleji a snáze uvolněny. To je podstatou pozměňovacích návrhů, které jsem předložila k této zprávě na zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. EFG musí být účinným nástrojem evropské sociální politiky, která má své občasné mouchy. Proto jsem přesvědčena, že by měl být, i když ve zjednodušené podobě, zachován, a proto jsem podpořila zprávu poslance Portase.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Plně podporuji to, co tato zpráva říká o zkrácení doby poskytnutí finanční pomoci z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pracovníkům, kteří přišli o pracovní místa v důsledku globalizace nebo hospodářské krize. Pomoc z tohoto fondu je třeba poskytovat pohotově a účinně ve prospěch těchto pracovníků.

Je zřejmé, že zpoždění při využívání tohoto fondu by se mělo podstatně zkrátit. Zpráva jasně popisuje, jak lze zkrátit zpoždění mezi podáním žádosti a výplatou peněz, čímž by se zvýšila výkonnost fondu.

Vítám také to, co zpráva říká o vytvoření komunikační a administrativní struktury fondu na vnitrostátní úrovni, což by vedlo k větší informovanosti žadatelů o stavu a výsledku žádostí a o následujícím postupu po přidělení peněz.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podpořil jsem tuto zprávu. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci měl zpočátku pouze zmírňovat negativní dopady globalizace u nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných kategorií pracovníků v některých odvětvích, kteří ztrácejí zaměstnání v důsledku velkých změn v oblasti světového obchodu, jež vedou k závažnému hospodářskému otřesu. Ode dne 1. června 2009 se jeho oblast působnosti rozšířila na pracovníky, kteří ztrácejí zaměstnání přímo v důsledku hospodářské a finanční krize, a to u žádostí, jež byly předloženy v období mezi 1. květnem 2009 a 31. prosincem 2011. Ačkoliv se v poslední době zvyšuje počet žádostí, využívání prostředků z EFG zůstává omezeno pouze na nejchudší oblasti EU, v nichž je třeba nejvíce pomoci propuštěným pracovníkům. Toto nerovnoměrné využívání prostředků z EFG souvisí s rozdílnými strategiemi jednotlivých členských států. Podporuji ustanovení uvedená v této zprávě, že finanční podpora z prostředků EFG by měla být poskytována co nejrychleji a nejúčinněji, aby mohla pomoci co největšímu počtu pracovníků. Je třeba připravit a schválit nová opatření, aby členské státy mohly předkládat žádosti o uvolnění prostředků z EFG ihned, jakmile bude ohlášeno hromadné propouštění, a ne až poté, co bude vykonáno, a je třeba zkrátit dobu potřebnou k rozhodnutí o jejich udělení.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože negativní dopad hospodářské a finanční krize na zaměstnanost a pracovní trh v Evropě je stále značný a nadále dochází k hromadnému propouštění v různých odvětvích hospodářství, takže počet členských států EU, které podávají žádosti o finanční pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, se rovněž dramaticky zvyšuje. Současné postupy pro přidělování finanční pomoci jsou však příliš složité a získání finančních prostředků trvá příliš dlouho. V současné době trvá poskytnutí finanční pomoci členskému státu z EFG 12 až 17 měsíců a to znamená, že většina propuštěných pracovníků nedostane finanční pomoc včas a stává se rukojmím důsledků globalizace a krize. Proto nutně potřebujeme zjednodušit postupy tohoto fondu, protože pouze v tom případě bude možné zkrátit dobu získání finanční pomoci na polovinu. Dále je velmi důležité, aby orgány EU zajistily hladké a urychlené přijetí rozhodnutí v otázkách, které se týkají poskytování finanční pomoci, protože zpoždění těchto rozhodnutí může jen zhoršit současnou obtížnou situaci, v níž se pracovníci nacházejí.

Rovněž vyzývám členské státy, aby si vyměňovaly příklady osvědčených postupů, a zejména aby se učily od těch členských států, které již vytvořily vnitrostátní informační sítě EFG zahrnující sociální partnery a zainteresované strany na místní úrovni, takže mají k dispozici vhodný systém podpory pro případy hromadných ztrát pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je řešit nepříznivý dopad globalizace na nejzranitelnější a nejméně kvalifikované pracovníky, kteří ztratili pracovní místa z ekonomických důvodů. Tím více je jeho činnosti zapotřebí v podmínkách současné hospodářské krize. Přidaná hodnota EFG spočívá ve skutečnosti, že poskytuje viditelnou, přesně stanovenou a dočasnou finanční podporu na jednotlivé programy pro znovuzačlenění pracovníků do pracovního trhu.

Je důležité, aby odchylka přijatá v červnu 2009 s cílem poskytnout pomoc pracovníkům, kteří ztratí pracovní místa v důsledku hospodářské a finanční krize, byla prodloužena do konce současného víceletého finančního rámce. Pro urychlení a zjednodušení postupů je třeba účinnější koordinace činností Komise a Evropského parlamentu, aby se zkrátila lhůta rozhodovacího postupu.

Komise by proto měla vzít v úvahu parlamentní kalendář a informovat Parlament včas o obtížích při vyhodnocování žádostí členských států. Konečně, doufejme, že Komise zlepší podávání zpráv o čerpání prostředků z EFG pravidelným poskytováním informací Parlamentu o tom, jak členské státy tuto finanční pomoc využívají.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože souhlasím s výzvou adresovanou Evropské komisi, aby zefektivnila fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) včetně toho, aby mimo jiné provedla analýzu přidělené pomoci, která zohlední dopad EFG na síť příjemců pomoci a na malé a střední podniky potenciálně ohrožené plány na propouštění, jejichž zaměstnanci by mohli mít užitek z fondu. Souhlasím rovněž s návrhy Komise, jejichž cílem je zkrátit o polovinu dobu potřebnou pro uvolnění prostředků z EFG, konkrétně s tím, že Komise by měla mít k dispozici nezbytné lidské a technické kapacity za současného dodržování zásad rozpočtové neutrality, aby mohla účinně a rychle zpracovat žádosti předložené členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) V souvislosti s přezkumem finančních nástrojů Unie v polovině období jsem hlasovala pro toto usnesení, protože Rozpočtový výbor předložil návrh zprávy o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), tedy o opatření, které má podporovat rekvalifikaci a znovuzačlenění pracovníků, u nichž je jasně prokázána souvislost mezi propuštěním a globalizací či hospodářskou krizí, na pracovním trhu.

Nám, socialistům, studium zprávy odhalilo skutečnost, že pravice a levice vidí věci velmi různě. Podle socialistů je nutné ve využívání tohoto fondu pokračovat, protože bez ohledu na krizi má globalizace nepříznivý dopad na naši průmyslovou strukturu jako celek. Pravice se naopak domnívá, že tento fond by měl být časově omezený rokem 2013, protože věří, že globalizace může být dobrou věcí pouze v hospodářských podmínkách, které se znovu stabilizují.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu Miguela Portase, poslance Evropského parlamentu ze skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, který správně zhodnotil význam a úlohu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a současně doporučil a navrhl způsoby jeho plného využití, aby mohl poskytovat podporu propuštěným „obětem“ neoliberální globalizace a hospodářské krize, které mají obzvlášť tvrdý dopad na pracovníky v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Zvýšení počtu žádostí o poskytnutí pomoci z tohoto fondu a potíže spojené s uplatňováním postupu uvolňování prostředků a jejich čerpáním vyžadují rychlé změny jeho procedurálních a rozpočtových ustanovení. Vzhledem k rozdílnosti jednotlivých případů by Evropská komise měla vypracovat návrh, který zajistí větší flexibilitu při používání intervenčních kritérií platných pro jednotlivé členské státy a který zbarání tomu, aby nedocházelo k nerovnostem mezi členskými státy, pokud jde o přístup k tomuto nástroji.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm (S&D), písemně.(SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se dnes rozhodli hlasovat pro zprávu o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Fond pro přizpůsobení se globalizaci podporuje jednotlivé pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku působení globalizace, a poskytuje finanční pomoc pro rekvalifikaci a další vzdělávání, aby mohli být pracovníci snadněji znovuzačleněni do pracovního trhu.

Zpráva obsahuje konkrétní návrhy na zkrácení času potřebného k uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci na polovinu, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Také navrhuje, aby byli do tohoto procesu začleněni sociální partneři, jak během podávání žádosti, tak při provádění financovaných opatření. Kromě toho zpráva navrhuje prodloužit odchylku s cílem pomoci pracovníkům, kteří přišli o práci v důsledku finanční krize. Považujeme to za velmi důležitý nástroj pro zmírnění dopadů finanční krize a zamezení tomu, aby byli pracovníci trvale vyřazeni z pracovního trhu.

Bod 16 zprávy také navrhuje, aby Komise prověřila možnost vytvoření stálého fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Rádi bychom však zdůraznili, že text nenaznačuje žádné určité stanovisko v této věci. Vyjadřuje se pouze v tom smyslu, že Komise by měla prošetřit a vyhodnotit prospěšnost stálého fondu. Rovněž bychom chtěli zdůraznit, že politika pracovního trhu je odpovědností členských států. Fond pro přizpůsobení se globalizaci tedy nikdy nesmí nahradit opatření na vnitrostátní úrovni, ale měl by být považován za doplněk opatření, která přijímají členské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Nejistota kolem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) odhaluje jak různorodost, tak poměrně malý počet žádostí o pomoc z EFG a také nedostatky tohoto nástroje na podporu znovuzačlenění pracovníků, kteří byli propuštěni, do pracovního trhu. Je třeba důkladně prověřit, co způsobilo nedostatečné fungování fondu, a určit způsoby, jak usměrnit jeho využívání členskými státy, zejména těmi, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) S cílem zmírnit negativní dopady globalizace na pracovníky, kteří se stali oběťmi hromadného propouštění, a zaujmout k těmto pracovníkům solidární postoj Evropská unie vytvořila Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), aby mohla poskytovat finanční podporu na jednotlivé programy opětovného profesního začlenění pracovníků do pracovního trhu. EFG má k dispozici prostředky, jejichž výše nesmí překročit 500 milionů EUR ročně.

Vzhledem k hospodářské a sociální krizi je s podivem, jak málo byly prostředky z EFG využívány. Od roku 2007 až do poloviny roku 2009 totiž bylo čerpáno pouze 80 milionů EUR z 1,5 miliardy EUR, jež byly k dispozici pro 18 žádostí předložených za 24 431 pracovníků z osmi členských států. Po změnách provedených s EFG v květnu 2009 se počet předložených žádostí zvýšil z 18 na 46, výše požadovaných příspěvků z 80 na 197 milionů EUR a počet členských států z osmi na 18. Nicméně devět členských států dosud prostředky z EFG nevyužilo.

Navíc prostředky z EFG nejvíce čerpaly ty regiony EU, jež mají nejvyšší hrubý domácí produkt. Je zapotřebí provést přezkum příčin tohoto stavu, aby mohly být prostředky z EFG uvolňovány rychleji a častěji a aby se EFG mohlo transformovat do nezávislého fondu s vlastními zdroji jak v prostředcích na závazky, tak i v prostředcích na platby.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Využívání tohoto fondu prokázalo, že jsme měli pravdu, když jsme v jeho první fázi okamžitě kritizovali několik aspektů daného nařízení, které jsme poté znovu částečně připomněli při následném přezkumu, který Komise musela navrhnout, a tím uznala některé kritické připomínky, které jsme vznesli k původní verzi.

Proto souhlasíme s tím, že je třeba požádat Komisi, aby předložila svůj přezkum v polovině období k 30. červnu 2011 a současně i návrh revize nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, aby zmírnila „nejzřejmější nedostatky“ fondu.

Jak jsem však řekla ve svém projevu v jednacím sále, nesmíme zapomínat na preventivní opatření, která je nutné přijmout, abychom zabránili mezinárodním monopolům v přemísťování, zmírnili nezaměstnanost a zvýšili úroveň zaměstnanosti respektující práva pracovníků. Musíme zajistit, aby se tento fond nepoužíval jako jakási zástěrka pro propouštění či jeho umožnění motivované restrukturalizací společností nebo přemístěním nadnárodních společností.

Konečně, trváme na tom, že je třeba zvýšit spolufinancování EU z 65 % na nejméně 80 %, aby mohly fond využívat členské státy s největšími finančními problémy a aby byli rychle a účinně podporováni nezaměstnaní, kteří to nejvíce potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je úspěšný ve svém úsilí řešit dopady nezaměstnanosti velkého rozsahu v Irsku i Evropě. EFG byl vytvořen v roce 2007 v reakci na problémy a výzvy globalizace.

Tato iniciativa odpovídá 500 milionům eur ročně. Poskytuje podporu a pomoc regionům, kde došlo ke ztrátě více než 1000 pracovních míst v důsledku přemístění společností vzhledem ke změnám globálních podmínek. A opět Evropská unie řeší problém nezaměstnanosti v Irsku. EFG i Evropský sociální fond jsou v této souvislosti nezastupitelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu kolegy Portase. Podporuji její hlavní cíl, kterým je pokračování činnosti EFG, protože nehledě na krizi, kterou procházíme, má globalizace dlouhodobý nepříznivý dopad na pracovní místa v našem průmyslu, což evropská pravice odmítá připustit. Kromě toho jsem se podílela na změnách v tomto textu, aby byly při přidělování zdrojů z EFG zohledněny malé a střední podniky a subdodavatelé. Jejich zaměstnanci jsou zvlášť zranitelní, protože jsou závislí na nadnárodních společnostech, a proto je důležité, aby jim EFG poskytl reálné vyhlídky na profesní rekvalifikaci v případě propuštění. Těší mě rovněž, že bylo uznáno, že je třeba provést studie ve státních orgánech, které jsou odpovědné za vypracování dokumentace, aby se optimalizovalo využívání EFG, který je často málo známý a nevyužívaný, zejména ve Francii. Vzhledem k tomu, že evropská pravice odmítla podpořit činnost EFG po roce 2013, budu v rozpravě o další finanční perspektivě EU bojovat za jeho trvalé zachování.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Protože finanční prostředky pro pracovníky, kteří ztratili pracovní místa kvůli globalizaci nebo finanční krizi, by měly být uvolňovány rychleji, hlasovala jsem pro soubor doporučení zaměřených na zlepšení procedurálních a rozpočtových ustanovení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Tento fond byl vytvořen v roce 2006, ale bylo předloženo málo žádostí, zejména kvůli složitosti intervencí a kritériím spolufinancování. Proto jsme moji kolegové a já chtěli tento mechanismus upravit. Tento text tedy představuje značný pokrok, protože vyzývá Komisi, aby dále zjednodušila postup, a tím napravila nejnápadnější slabá místa, a vyzývá ke zkrácení lhůt. Tento fond byl navíc dosud financován z různých rozpočtových linií. Text navrhuje zvláštní linii pro tento fond v rozpočtu na rok 2011, což je významný vývoj. Proto vítám přijetí těchto doporučení, která mají zásadní význam v době, kdy jsou naši spoluobčané postiženi hospodářskou krizí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. − Po nedávných otřesech finančního světa, v jejichž důsledku mnoho lidí přišlo o pracovní místa, se vedle oblasti vytváření pracovních míst staly zásadně důležitými oblasti rekvalifikace a opětovného zapojování do pracovního procesu. Vítám, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl přehodnocen na nástroj sociální politiky EU. Co bych však požadoval, je, aby proces po předložení žádosti byl pružnější a aby se plány EFG vytvářely více na základě konzultací se samotnými pracovníky. To, co se stalo zaměstnancům společností Dell a Waterford Crystal v Irsku, by se nemělo víckrát opakovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Fond pro přizpůsobení se globalizaci je důležitým nástrojem pomoci těm, kteří nejsou schopni přizpůsobit se otevření trhů. Je to rovněž způsob, jak posílit důvěru v Evropskou unii, což je podle mého názoru bod, který je velmi důležité zdůraznit. Umožňuje nám ukázat, že tváří v tvář hospodářským změnám jsme neztratili ze zřetele ty, kteří nemohou dostatečně rychle reagovat na novou situaci. Považuji však rovněž za důležité, aby důvěra byla založena na zásadě vzájemnosti. Finanční prostředky vyhrazené pro lidi, kteří se i přes maximální úsilí stanou obětí změn na trhu, se musí skutečně dostat ke svým předpokládaným příjemcům. Důležité je, aby přidělování prostředků bylo transparentní a srozumitelné a aby se prostě nerozdělovaly podle zásady nahodilosti. Situace těchto lidí vyžaduje přeshraniční, regionální přístup, proto musí přidělování probíhat rychle. Je to jediný způsob, jak může Fond pro přizpůsobení se globalizaci dostát svému účelu a posílit důvěru v EU poskytnutím rychlé pomoci. Proto jsem podpořila tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, podpořil jsem zprávu o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), protože se domnívám, že je tento nástroj účinným zdrojem podpory pracovníků, kteří jsou v nouzi v důsledku finanční krize.

Fond byl vytvořen, aby poskytoval skutečnou podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni z příčin souvisejících s přemístěním jejich společností nebo v důsledku krize, s cílem pomoci jim k návratu na pracovní trh. zpráva z podnětu, o které jsme dnes hlasovali, odhaluje jisté kritické oblasti ve fungování fondu a předkládá některé návrhy, jak Komisi, tak členským státům, jejichž cílem přezkoumání fungování fondu, které by usměrnilo a urychlilo postupy pro přístup k němu.

Jeden základní bod, na který bych vás rád upozornil, se týká návrhu prodloužení odchylky zavedené v roce 2009 – která umožnila rozšíření oblasti činnosti fondu o zařazení hospodářské krize mezi požadavky – až do konce roku 2013.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Úkolem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku transformací probíhajících na úrovni světového hospodářství. Tento fond kromě toho od roku 2009 přispívá k podpoře těch, kteří jsou postiženi hospodářskou krizí, aby snížil míru nezaměstnanosti. Osobně se domnívám, že by bylo vhodné, aby byl tento fond změněn na stálý nástroj, který podporuje lidi hledající práci a doplňuje sociální politiku členských států.

Toto opatření by se mělo zaměřit na využití potenciálu každého pracovníka jako protiváha opatření prováděných na podporu společností. Nesmíme také zapomínat, že stále přetrvávají problémy s postupy uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a v prováděcích lhůtách.

Vzhledem k tomu, že hlavními záležitostmi propuštěných pracovníků je odborná rekvalifikace a dočasná podpora, je přijetí opatření pro zjednodušení postupů fondu naprostou nutností, aby byla pomoc uvolňována co nejrychleji a nejúčinněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je velmi důležitým nástrojem pomoci milionům nezaměstnaných v EU, kteří se nacházejí v této situaci kvůli přesunu podniků na jiné kontinenty. V souvislosti s krizí, kterou procházíme, a v důsledku vyšší míry hromadného propouštění je nezbytné tento nástroj zlepšit a najít nové zdroje financování. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Jsme svědky strukturálního nárůstu nezaměstnanosti v Evropě v důsledku hospodářského ochabnutí a politiky přemisťování.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je užitečným nástrojem, který může EU používat k poskytování podpory a solidarity pracovníkům, kteří ztratili pracovní místo. Do roku 2009 byl tento fond z byrokratických důvodů málo využíván a domnívám se, že žádost Komise o přijetí opatření pro zkrácení délky postupu uvolňování prostředků z fondu, má zásadní význam. Zvýší-li se flexibilita a dostupnost EFG, bude důležitým nástrojem sociální politiky členských států.

Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Rád bych vyjádřil podporu zprávě pana Portase. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je zásadním nástrojem pro poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku přemístění jejich společností. Ukázal se jako ještě důležitější nástroj pro pracovníky, neboť jim během nedávné krize pomáhal vrátit se na pracovní trh.

Zpráva pana Portase je zásadním počinem, který chce zlepšit a zjednodušit důležitý zdroj pro evropské občany. Je rovněž hmatatelným důkazem toho, jak se EU snaží pomoci zvládnout neutěšenou finanční situaci, zmírnit nezaměstnanost a podporovat své občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím se žádostmi adresovanými Evropské komisi, aby zjednodušila Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Tyto žádosti zahrnují vyhodnocení poskytnutých příspěvků, přičemž se bere v úvahu míra úspěšnosti znovuzačlenění a zvýšení odborné kvalifikace mezi příjemci, srovnávací analýzu financovaných opatření na základě jednotlivých žádostí podaných EFG a výsledky na základě znovuzačlenění i vliv EFG na jeho síť příjemců a malé a střední podniky, které jsou potenciálně ovlivněny plány propouštění a jejichž zaměstnanci mohou tohoto fondu využít.

Rovněž souhlasím se žádostí Komise, aby se vypracoval soubor hlavních směrů pro sestavení a zpracování žádostí o financování z EFG pro členské státy. Byly by zaměřeny na postup rychlého zpracování žádostí a širokou shodu zúčastněných stran týkající se jednotlivých kroků žádosti a opatření pro účinné znovuzačlenění pracovníků do pracovního trhu.

A konečně, souhlasím s žádostí směřovanou členským státům, aby vytvořily komunikační a administrativní strukturu pro EFG na vnitrostátní úrovni v součinnosti se všemi zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, a aby si vyměňovaly osvědčené postupy na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Pomoc poskytovaná EFG musí být dynamická a přizpůsobitelná stále se měnícím, často nečekaným situacím, které se na trhu objevují. Účelem tohoto fondu je poskytnout konkrétní, pohotovou pomoc usnadňující odbornou rekvalifikaci pracovníků, kteří ztratili pracovní místo v důsledku vážného hospodářského otřesu na pracovním trhu.

Vyzývám členské státy, aby zainteresovaly sociální partnery a podporovaly dialog se sociálními partnery a podnikateli hned od počátku při sestavování žádostí o příspěvek z EFG. Současně vyzývám členské státy, aby využívaly tohoto fondu pro podporu nových dovedností, díky nimž budou stávající pracovní místa ekologičtější a budou vytvořena nová ekologická pracovní místa, a aby podporovaly celoživotní vzdělávání, které umožní pracovníkům budovat osobní kariérní cestu a pomůže zvyšovat konkurenceschopnost EU v globalizovaném prostředí.

Rovněž podporuji fungování tohoto fondu po roce 2013 jako nezávislého fondu s vlastním rozpočtem. Komise a členské státy musí úzce spolupracovat při účinném sledování podpory poskytované nadnárodním společnostem a usilovném vytváření pracovních míst, která podporují práva pracovníků, aby nedocházelo k sociálnímu dumpingu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože souhlasím s tím, že vyzývá Komisi, aby zefektivnila fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) včetně toho, aby provedla analýzu přidělené pomoci, která vezme v úvahu míru úspěšnosti opětovné integrace a posouzení zvyšování kvalifikace příjemců pomoci. Souhlasím rovněž s návrhy Komise, jejichž cílem je zkrátit o polovinu dobu potřebnou pro uvolnění prostředků z EFG, konkrétně s tím, že by měly být dostupné všechny prostředky, aby byla zajištěna rychlejší a lepší komunikace s členskými státy, které jsou do tohoto procesu zapojeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Rozprava o této otázce nebyla vůbec snadná. Za posledních několik měsíců byly vzneseny otázky na tato témata: „reakce“ fondu (současně bez většího zřetele na řešení příčin zlepšením obecných strategií pro inovace a vzdělávání v globalizovaném světě, lepší zaměření a využívání Evropského sociálního fondu v členských státech a členskými státy); omezený počet podporovaných odvětví (zejména v dané době), především automobilové a textilní odvětví (15 a 13 žádostí v daném pořadí), kde mohou vyvstávat otázky jako například, zda je propouštění výsledkem „globalizace“ nebo nedostatku inovací v odvětví; zda / do jaké míry byla přijata opatření vnitrostátní podpory; paradox, že na jedné straně se fondu každý rok poskytuje (pouze) 500 milionů eur (z ušetřených závazků v rozpočtu EU), zatímco lze v zásadě podávat neomezený počet žádostí, jsou-li splněna kritéria žádosti (vyřizování podle pořadí); skutečnost, že pro malé a střední podniky je obtížnější získat prostředky z fondu; souvislost se státní podporou/daněmi. Nakonec však bylo přijato shodné stanovisko a zpráva byla schválena, včetně námi Zelenými.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem usnesení o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Je třeba zlepšit pravidla upravující fungování EFG, aby mohl být účinněji využíván. Doufám, že Komise využije návrhy Parlamentu, které umožní zkrácení postupu poskytování pomoci na polovinu. Růst nezaměstnanosti vyvolaný krizí způsobil, že finanční zdroje z EFG obzvlášť získaly na významu, protože zajišťují individuální podporu pro lidi, kteří byli propuštěni, a pro jejich návrat do pracovního trhu. Přísná kritéria udělování pomoci a příslušné zdlouhavé postupy znamenají, že členské státy plně nevyužívají možností, které mají k dispozici pro získání pomoci z EFG. Například v mé zemi, Polsku, byly podány pouze tři žádosti o finanční pomoc z EFG. Hlavním důvodem tohoto nízkého zájmu je právě zdlouhavost příslušných postupů.

Stejně jako zlepšení pravidel fungování fondu je nutné prodloužení – minimálně do konce současného finančního rámce – účinnosti kritéria podpory pro pracovníky, kteří ztratili pracovní místo v důsledku současné krize, a udržení míry spolufinancování na úrovni 65 %. Účinky krize budeme na pracovním trhu pociťovat ještě mnoho let, proto tato pomoc je a bude nezbytná. Ráda bych také upozornila Komisi a členské státy na koordinaci výměny osvědčených postupů na evropské úrovni, která umožní rychlý a účinný zásah EFG v případech hromadného propouštění.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Strukturální fondy se ukázaly jako nástroje neocenitelné hodnoty při omezování nerovnováhy v Evropě, v neposlední řadě podporou nejzranitelnějších nejvzdálenějších regionů. Vytvoření Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je známkou toho, že Evropská unie si uvědomuje, že globalizace přináší velké a ne vždy pozitivní změny a že má v Evropě nerovnoměrný dopad, protože některé regiony měly z tohoto procesu prospěch a jiné při něm výrazně ztratily.

Tento fond však nebyl tak využívaný, jak by si zasloužil, což je podle mého názoru důsledkem ohromného času, který uplyne od okamžiku, kdy členský stát podá žádost o podporu, do okamžiku, kdy prostředky z fondu skutečně obdrží. Toto zpoždění má vážné důsledky pro postižené rodiny a souvisí s vnitřní složitostí procesu podání žádosti o finanční prostředky, jejich uvolňování a poskytnutí; zjednodušení tohoto procesu je proto naléhavé a má naprostou přednost. Pouze tak bude možné dosáhnout cílů tohoto fondu účinným znovuzačleněním všech pracovníků, kteří jsou propuštěni v důsledku zásadních změn ve struktuře mezinárodního obchodu. Zpráva, o níž jsme dnes hlasovali, představuje úsilí o dosažení kompromisu mezi různými politickými skupinami, a proto jsem ji podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Podle posledních statistik EU vzrostl za poslední rok počet nezaměstnaných v EU-27 o 1,1 milionu kvůli hospodářské a finanční krizi. To vysvětluje, proč počet žádostí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci vzrostl v období od května 2009 do dubna 2010 z 18 na 46. Navíc ačkoli počet členských států žádajících o pomoc vzrostl z 8 na 18, zbývá ještě devět členských států, které se dosud na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci neobrátily.

Z těchto důvodů jsem hlasovala pro návrh usnesení Evropského parlamentu o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, protože hospodářská krize může mít nadále dopad na pracovní místa. Právě proto je důležité, abychom žádali Komisi, aby předložila finanční hodnocení využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v polovině období a přezkum příslušného nařízení, aby se výrazně snížila doba trvání postupu uvolňování prostředků z fondu.

Ráda bych také upozornila Komisi na propouštění ve veřejném sektoru, pro které není k dispozici podobný nástroj, ačkoli je ztráta těchto pracovních míst přímým důsledkem škrtů ve veřejných rozpočtech vyplývajících ze současné hospodářské a finanční krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Plně podporuji zprávu pana Portase o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Zabývá se mnoha otázkami, které zahrnují zlepšení účinnosti postupu podávání žádostí a rychlejší uvolňování prostředků z fondu, aby se poskytla podpora těm, kteří ztratili pracovní místo. Ačkoli Spojené království v současnosti nežádá o peníze z fondu (kvůli jeho srážkám), můžeme vidět, jak užitečný byl tento fond pro ostatní členské státy v obtížných hospodářských dobách.

Jsem pro vytvoření stálého fondu po roce 2013, aby byla zaručena pomoc těm, kteří byli postiženi změnami vyvolanými globalizací nebo finanční a hospodářskou krizí, a domnívám se, že je důležité, aby Komise prověřila možnost přetvoření EFG na nezávislý fond s vlastními prostředky na platby a závazky v novém víceletém finančním rámci (2013–2020).

 
  
  

Zpráva: Tadeusz Zwiefka (A7-0219/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Základem nařízení, o němž jsme dnes hlasovali, je Bruselská úmluva, která patří k nejúspěšnějším právním předpisům EU a položila základy evropského soudního prostoru. Uplatňování jednotných evropských pravidel opírající se o precedenční právo podporuje větší právní jistotu a předvídatelnost rozhodnutí a brání souběžným řízením. Jedním ze základních předpokladů fungování evropského soudního prostoru je volný pohyb soudních rozhodnutí. Proto souhlasím s postojem, který vyjadřuje dokument, totiž že je třeba provést přezkum tohoto nařízení s cílem zajistit účinný pohyb soudních rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Bruselské nařízení I slouží jako základ pro evropskou soudní spolupráci v občanských a obchodních věcech. Je to jeden z nejúspěšnějších legislativních aktů EU, který položil základy evropského soudního prostoru. Ukázal se jako velmi účinný pro usnadnění rozhodování přeshraničních soudních sporů pomocí systému soudní spolupráce založeného na globálních pravidlech soudní příslušnosti a také pro koordinaci souběžných soudních řízení a pohyb soudních rozhodnutí. Souhlasím, že je zapotřebí zavést zlepšení, jako je zrušení doložky vykonatelnosti ve všech oblastech, na které se nařízení vztahuje, a tím umožnit urychlení volného pohybu soudních rozhodnutí za předpokladu, že jsou poskytnuty všechny potřebné záruky.

Také se domnívám, že je důležité vytvořit evropskou soudní kulturu prostřednictvím odborné přípravy a různých sítí, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání a Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci, které by měly zlepšovat komunikaci mezi soudci. Je třeba vytvořit právní rámec, jenž má soudržnou strukturu a je snadno přístupný a jehož vzájemné vztahy mezi jednotlivými nařízeními zabývajícími se soudní příslušností, výkonem soudních rozhodnutí a platnými právními předpisy musí Komise přezkoumat.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic a Alf Svensson (PPE), písemně.(SV) Hlasovali jsme pro usnadnění soudních řízení pro stále mobilnější občany Evropy. To neznamená, že souhlasíme se všemi podrobnostmi a že bez výhrady podporujeme reformy, které mohou vyplynout ze zprávy kolegy Zwiefky v dlouhodobém horizontu. Například stále máme výhrady ke snaze zavést kolektivní odškodnění a také bychom rádi zdůraznili, že nelze zavést žádné změny ve spolupráci v občanských věcech, jež se projednává, které by postihly svobodu tisku ve Švédsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Protože si uvědomuji velký vliv nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o mezinárodním právu soukromém a potřebu přiměřeného právního rámce, který umožňuje uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jsem si podobně jako zpravodaj vědom toho, že přezkum tohoto nařízení vyvolává mimořádně důležité technické a právní otázky. Kloním se k názoru, že by měla být zrušena doložka vykonatelnosti, jak navrhuje zpráva, a mnoho návrhů, které jsou v ní obsaženy, považuji za zajímavé a pragmatické. Bude zajímavé sledovat diskusi o této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Usnesení se týká provádění nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (bruselské nařízení I) s ohledem na zelenou knihu Komise. Toto nařízení a jeho předchůdce Bruselská úmluva patří k nejúspěšnějším právním předpisům EU, protože položilo základy evropského soudního prostoru a slouží dobře občanům i podnikům. Podporuje právní jistotu a předvídatelnost rozhodnutí prostřednictvím uplatňování jednotných evropských pravidel.

Je však zapotřebí jej zmodernizovat. Souhlasím se zrušením doložky vykonatelnosti, protože to by urychlilo volný pohyb soudních rozhodnutí a stalo by se hlavním milníkem v budování evropského soudního prostoru. Toto zrušení však musí být vyváženo vhodnými ochrannými opatřeními, jejichž cílem je ochrana práv strany, proti níž je výkon rozhodnutí požadován. Jsem toho názoru, že Komise by měla podrobit přezkumu vzájemný vztah mezi jednotlivými nařízeními zabývajícími se soudní příslušností, výkonem soudních rozhodnutí a platnými právními předpisy a že obecným cílem by měl být právní rámec, jenž má soudržnou strukturu a je snadno přístupný.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně.(PL) Zpráva kolegy Zwiefky, o které jsme dnes hlasovali, souvisí se zelenou knihou Komise o posouzení bruselského nařízení I o příslušnosti a uznávání soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Diskuse o zelené knize nám do určité míry umožňuje připravit se na skutečný přezkum nařízení, který očekáváme v krátké době. Pro Parlament to bude obrovská výzva kvůli mimořádně složité, technické povaze tohoto nařízení. Parlament bude navíc k tomuto složitému a citlivému dokumentu přijímat rozhodnutí společně s Radou, poprvé řádným legislativním postupem. V současném stádiu mají politické skupiny najrůznější stanoviska k navrhovaným pozměňovacím návrhům, například v otázce doložky vykonatelnosti, a zejména příslušnosti ve věcech spojených s pracovními smlouvami.

Z tohoto důvodu se skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rozhodla nepodpořit zprávu v její současné podobě. Domnívám se však, že v budoucnosti se v této věci všechny politické skupiny zúčastní konstruktivní spolupráce, protože bruselské nařízení I je nařízením, které má zásadní význam pro společný trh. Účinný přezkum bruselského nařízení I ukáže, jak Parlament využívá svých nových pravomocí, o které konec konců tak dlouho usiloval.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně.(FR) Zpráva, kterou jsme přijali na včerejším zasedání Evropské parlamentu, je sice poněkud odbornější, ale je velmi důležitá pro stále větší integraci evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, evropského soudního prostoru, a tedy pro posílení evropského vnitřního trhu. Bruselské nařízení I přineslo v oblasti soudnictví značný pokrok: stanovuje příslušné soudní orgány v občanských a obchodních věcech v případě přeshraničních právních sporů a řídí uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech z ostatních členských států. Nyní jde o přezkum tohoto nařízení s cílem modernizovat jeho ustanovení a „zlepšit“ některé postupy: komunikaci mezi soudci, otázku úředních listin, otázku rozhodčího řízení a především otázku doložky vykonatelnosti. Nebudu zde v těchto složitých právních otázkách zabíhat do podrobností, ale napjatě očekávám změnu tohoto nařízení, a to takovou, která evropským občanům poskytne lepší právní ochranu: zlepšení „volného pohybu“ soudních a právních rozhodnutí, větší „vzájemnou důvěru“ mezi jednotlivými členskými státy co se týče příslušnosti a právních systémů a zejména posílení právní jistoty v Evropě a práv evropských občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. Tento podnět pomohl vytvořit soudní spolupráci v občanských a obchodních věcech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Zprávu jsem podpořil, protože v ní spatřuji pokrok v oblasti mezinárodního práva soukromého. Tato oblast práva potřebuje v důsledku větší míry propojení právních systémů modernizaci.

Pokud jde o podrobnosti, podporuji záměr zrušit doložku vykonatelnosti, ale jsem přesvědčen, že tento krok bude třeba zahájit mimořádným postupem spojeným s náležitými opatřeními na ochranu soudem uznaných dlužníků. Jsem rovněž proti tomu, aby bylo zrušeno vyloučení rozhodčího řízení z pole působnosti tohoto nařízení, domnívám se však, že vztah mezi rozhodčím a soudním řízením by měl být mnohem více prozkoumán a že dokud nebude proveden plný přezkum a důkladné konzultace, neměla by být myšlenka na ustavení výlučné příslušnosti pro soudní řízení podporující rozhodčí řízení u občanskoprávních soudů v členských státech uskutečňována.

Souhlasím rovněž s důrazem zpravodaje na to, aby předtím, než budou v této věci přijata jakákoli opatření, která by přesahovala návrhy obsažené v tomto návrhu zprávy, proběhly rozsáhlé konzultace a politická diskuse.

 
  
MPphoto
 
 

  Evelyn Regner (S&D), písemně. (DE) Hlasovala jsem proti zprávě o bruselském nařízení I, protože se domnívám, že v usnesení chybí několik důležitých bodů. Domnívám se, že ke zlepšení nařízení je třeba zaujmout komplexní přístup. Ten zahrnuje ochranu slabší strany prostřednictvím nařízení o pravomoci v soudním řízení, která jsou pro ni příznivější. Platí to jak pro pracovníky, tak pro spotřebitele, což je výslovný záměr nařízení. Žádný z mých pozměňovacích návrhů zaměřených na posílení pozice slabší strany se ve zprávě neobjevil. Domnívám se, že je třeba zřídit samostatné místo pro pracovní spory, abychom dosáhli ucelenosti v bruselském nařízení I a římském nařízení II. Římské nařízení II již stanoví, jaké právní předpisy je třeba používat pro náhradu škody s přeshraničním dopadem v případě stávek. Nechápu, proč nemůže právní spor pokračovat v členském státě, kde ke stávce došlo. Tím by byly stále ponechány otevřené dveře pro tzv. forum shopping. Mým cílem je zablokovat tuto cestu v širším legislativním procesu.

Jsem rovněž proti zavedení zásady „forum non conveniens“ (nepříslušného soudu) a „anti-suit injunctions“ (soudní zákaz vést řízení v téže věci u jiného soudu), protože se jedná o právní nástroje obecného práva, které již byly shledány jako neslučitelné s evropským rozdělením moci v několika rozsudcích Evropského soudního dvora.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ke zprávě pany Zwiefky o provádění a přezkumu nařízení „Brusel I“ předložila skupina PSE alternativní usnesení, které jsme se my, Zelení, rozhodli nepodpořit, protože zpráva je zprávou o provádění, která byla široce diskutována všemi stínovými zpravodaji ve výboru JURI. Alternativní návrh usnesení zdůrazňuje oprávněné body, které však přímo nesouvisejí s touto zprávou. Proto jsme dnes prostě hlasovali pro usnesení přijaté ve výboru JURI.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Nařízení, které jsme schválili, je vyvážené a navržené tak, aby poskytovalo jistotu, například při určování, který soudce v rámci evropského soudnictví má pravomoc v občanských a obchodních sporech u přeshraničních konfliktů.

Evropský parlament bude jednat jako spolutvůrce právních předpisů při všech budoucích úpravách tohoto nařízení. Změny se vlastně budou přijímat řádným legislativním postupem.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která doporučuje, aby platnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byla prodloužena do roku 2013, a důrazně navrhuje, aby se tento fond poté stal stálým fondem. EFG poskytuje finanční podporu pro rekvalifikaci pracovníků, kteří byli propuštěni. To je zvlášť důležité v současné době, kdy Evropa čelí hluboké hospodářské krizi, a proto jsem tuto zprávu podpořila – na rozdíl od svých konzervativních a liberálních kolegů, kteří chtějí tento fond zrušit.

 
  
  

Zpráva: Antonyia Parvanova (A7-0221/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Dnešním hlasováním, tedy v úterý 7. září 2010, pro zprávu z vlastního podnětu o zařazení žen patřících k etnickým menšinám do společnosti se Evropský parlament přiblížil jádru současné politické diskuse. Zařazení menšin do členských států je ve skutečnosti klíčovou otázkou a zasluhuje podporu evropských orgánů, tím spíše, že do konce Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení zbývá ještě několik měsíců. Proto vítám přijetí této zprávy, která slouží k oživení diskuse na úrovni EU a která má tu přednost, že spojuje otázky zařazení menšin a boje za rovnost mezi ženami a muži.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Řada komunit menšin žijících v EU, zejména jejich ženy a dívky, čelí nejrůznější diskriminaci, a jsou proto zranitelnější, pokud jde o sociální vyloučení a chudobu, než místní ženy. Být ženou určité etnické skupiny není v demokratické společnosti nevýhodou. Evropská unie se proto snaží zajistit ženám stále více práv a inovačními způsoby zvyšovat povědomí o právech žen. Komise i členské státy musí zajistit, aby byly současné právní předpisy o rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace řádně uplatňovány, aby měly etnické menšiny přístup k podpůrným službám a mohly se účastnit různých vzdělávacích programů. Otázky týkající se zařazení žen patřících k etnickým menšinám v Evropské unii do společnosti však zůstávají nevyřešeny.

Důsledná politika EU v oblasti integrace přistěhovalců ještě nebyla vytvořena, a proto vyzývám Komisi, aby urychleně předložila návrh pokynů EU, pomocí nichž by členské státy mohly ženám z etnických menšin zajistit lepší a rychlejší přístup k systému vzdělávání, zaměstnání, zdravotnickému systému, sociálním dávkám a finanční pomoci. Souhlasím se stanoviskem Parlamentu, že právní předpisy o rovnosti pohlaví musí být také plně uplatňovány v etnických menšinách.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva provádí analýzu sociální integrace žen v oblasti politiky Evropské unie. Zkoumá rovněž úlohu příslušnic etnických menšin. Tyto poznatky jsou důležité pro pochopení potíží, které mají tyto ženy s integrací, a to včetně žen z usazených či tradičních menšin i z nově usazených menšin, jako jsou přistěhovalci.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že je velmi důležité uspokojit legitimní potřeby příslušnic etnických menšin. Na úrovni EU je třeba přijmout konkrétní opatření, v neposlední řadě při přijímání politik zaměřených na sociální začlenění. Navíc, jak dokazuje zpravodajka, je nezbytné podpořit politickou a společenskou účast těchto žen v oblastech, jako je politické vedení, vzdělávání a kultura. To bude příspěvkem k boji proti nedostatečnému zastoupení žen v těchto oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje důležitost prověření politiky EU pro zařazení žen patřících k etnickým menšinám do společnosti a stanovení oblastí, kde funguje, i oblastí, kde je snaha o nalezení řešení problematická.

Žijeme v multikulturní společnosti tvořené různými kulturními, etnickými a náboženskými komunitami. Proto je třeba, aby politika pro začlenění státních příslušníků třetích zemí zahrnovala širší přístup s ohledem na pohlaví, aby zajistila, že budou zohledněny zvláštní potřeby žen patřících k etnickým menšinám.

Je zapotřebí uplatňovat cílený přístup k zařazení příslušnic etnických menšin do společnosti, nemá-li docházet k mnohočetné diskriminacivytváření stereotypů, stigmatizaci a etnické segregaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že ženy patřící k etnickým menšinám čelí nejrůznějším druhům diskriminace. Proto je třeba zvyšovat povědomí o právech žen, poskytnout jim možnost získat lepší postavení a inspirovat je k tomu, aby se v rámci svých komunit ujaly vedoucí úlohy; zároveň je to způsob, jak propagovat lidská práva. Zařazení do společnosti je sice výhradní odpovědností členských států, ale Komise musí otázku pohlaví zohledňovat při přijímání politik a opatření směřujících k začlenění do společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ve stále více multikulturní společnosti je politika pro zařazení menšin zvlášť platným způsobem boje proti diskriminaci, rasismu, násilí a vyloučení a marginalizaci menšin, které je vytlačují na okraj společnosti. Víme, že stigmatizace a vyloučení menšin plodí pouze nespokojenost a odpor, které v posledku vedou k porušování zákona a násilí.

Je na naší společnosti, aby nalezla možnosti začlenění bez diskriminace, přijetí bez vyloučení. To však neznamená, že bychom měli bez váhání souhlasit se všemi aspekty kultury, tradice nebo víry etnických menšin. Platí to zejména pro zvyky týkající se žen. Měli bychom proto důsledně bojovat se všemi kulturními praktikami založenými na diskriminaci pohlaví a všemi formami násilí, k nimž stále dochází vůči ženám patřícím k určitým etnickým skupinám. Začlenění rovněž znamená ochranu, a v tomto případě ochranu žen, zejména dívek, které jsou tak často tichými oběťmi praktik a tradic, které jednoduše nemůžeme přijmout.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Toto usnesení se zabývá politikami Evropské unie v oblasti sociální integrace příslušnic etnických menšin. V této oblasti bych chtěl vyzdvihnout, že je zapotřebí podporovat školní docházku, vzdělávání a odbornou přípravu těchto žen a jejich přístup na trh práce, abychom zabránili jejich sociálnímu vyloučení a diskriminaci.

Pouze začleňováním můžeme překonat stigmata a předsudky zapříčiněné národnostní segregací. Je pozoruhodné, že na úrovni EU neexistuje právně závazná politika EU týkající se sociální integrace, zejména proto, že za problematiku integrace odpovídají členské státy. Politika integrace se však na úrovni EU stává stále důležitější a s rostoucím významem hospodářských a sociálních aspektů demografického stárnutí roste i význam otázky integrace. Pravidla a zásady EU se však ve většině případů uplatňují pouze na občany EU, kteří jsou zároveň občany členských států. Příslušníci menšin, jež se usadili a získali právní status občana, jsou chráněni na základě pravidel a zásad Evropské unie. Tato ochrana by však měla být rozšířena také na přistěhovalce, kteří doposud nejsou občany členského státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Zařazení žen patřících k etnickým menšinám do společnosti je důležitou otázkou, protože tyto ženy jsou zranitelnější vůči sociálnímu vyloučení; dobrým příkladem tohoto jevu je ve skutečnosti současná situace, kdy dochází k nepřijatelnému kolektivnímu odsunu romských lidí z Francie.

Je třeba, aby boj proti všem druhům diskriminace byl ve středu pozornosti a aby byl obsažen v politice Unie, ať už je diskriminace založena na pohlaví, etnickém původu nebo barvě pleti.

Je tedy čas, abychom skoncovali s makroekonomickou politikou, která zhoršuje nezaměstnanost, sociální nerovnost a diskriminaci. Je třeba, jak říká zpráva, bojovat za skutečné začlenění do společnosti, zajistit kvalitní veřejné služby, které jsou univerzální a přístupné všem lidem obou pohlaví, včetně rodin přistěhovalců a dětí, konkrétně: ke vzdělání, zdraví, bydlení a sociální ochraně.

Už bylo dost bezobsažných prohlášení a prázdných slov: nutně potřebujeme opatření, která podporují důstojnost a rovnost, která dávají jasné odpovědi na sociální problémy a která nepřerůstají v xenofobní a diskriminační jednání; ty jsou ještě trestuhodnější, pocházejí-li od samotné vlády.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Nelze obhajovat „přijímání různých kultur“ a komunikaci menšin, žen atd. v jejich mateřském jazyce a jedním dechem chtít podporovat zařazení těchto menšin do společnosti.

V této otázce spočívá základní rozpor, protože minimálním požadavkem pro toto „zařazení“ je sdílení minimálních společných základů s hostitelskou společností, jimiž jsou společný jazyk a základní pravidla „soužití“, která začínají respektováním společenských zákonů a postupů hostitelské země.

Jedinou výjimkou z hluboce proevropské logiky této zprávy je polovičaté, nepřímé přiznání, že nelze ospravedlňovat násilí a diskriminaci z důvodů zvyků, tradic nebo náboženských stanovisek.

Otevřete oči: Evropané nejsou odpovědní za nejnásilnější a nejvíce diskriminační praktiky. Polygamie, obřízka, infibulace, zacházení s ženami jako podřadnými bytostmi atd. jsou praktiky komunit, které odmítají respektovat naše zákony a naše zvyky a které se dokonce snaží vnucovat nám své vlastní zákony a zvyky. To je výsledek politiky masového přistěhovalectví, kterou jste po desetiletí vnucovali našim spoluobčanům. Je čas učinit tomu všemu přítrž!

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro zprávu poslankyně Parvanové o sociální integraci žen patřících k etnickým menšinám. Diskriminace je bohužel procesem s rostoucí tendencí a příslušnice etnických menšin jsou jí tím více zasaženy. Zpráva požaduje, aby se unijní politiky úžeji zaměřily na diskriminaci těchto žen na základě pohlaví. Měly by mít možnost aktivního zapojení do života společnosti, a proto musí mít přístup ke vzdělání a na trh práce, protože ty mají klíčový význam pro jejich zrovnoprávnění.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), písemně. – Jako jeden ze stínových zpravodajů zprávy bych chtěla blahopřát doktorce Parvanové k přijetí její zprávy, která chce nabídnout řešení pro omezení znevýhodňování žen menšin, které je důsledkem příslušnosti k etnické skupině a je posilováno strukturami na základě pohlaví. Ačkoli ve většinové společnosti není zdaleka dosaženo rovnosti pohlaví, romské ženy mají ve srovnání se svými neromskými protějšky nižší průměrnou délku života, nižší úroveň vzdělání, výrazně nižší míru zaměstnanosti a vyšší míru chudoby. Pro dosažení plného začlenění do společnosti jsou základními nástroji statistiky pohlaví, ukazatele a referenční úrovně a rovněž statistické údaje rozdělené mimo jiné podle pohlaví a etnické skupiny; tyto nástroje jsou nepostradatelné pro přesné měření pokroku.

Shromažďování členěných údajů je předpokladem pro ochranu a podporu práv etnických menšin a musí dodržovat předpisy členských států o ochraně osobních údajů. Mezi úrovní vzdělání, rozsahem ekonomické činnosti a pravděpodobností vyhnutí se chudobě celé rodiny existuje velmi silná souvislost. Proto je především zapotřebí cílených politických opatření, která zlepší přístup romských žen ke vzdělání a registrovanému zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias a Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovali jsme pro toto usnesení, protože se mimo jiné domníváme, že potřebujeme strukturovanější koordinaci evropských politik v této oblasti, abychom zlepšovali začlenění žen z etnických menšin do společnosti a prosazovali význam vzdělávání hostitelské společnosti, aby přijímala různé kultury a byla varována před vlivem rasismu a předsudků. Pro tuto zprávu jsme hlasovali i proto, že vyzývá ženy patřící k etnickým menšinám, aby hrály aktivní politickou a sociální roli ve všech sférách společnosti, včetně politického vedení, oblasti vzdělání a kultury, a zvýšily tak své zastoupení v těchto oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropa je prostorem integrace a v takovém prostoru nesmí docházet k žádné formě diskriminace, zvláště ne takové, která je uplatňována vůči etnickým menšinám a nejsilněji vůči ženám patřícím k těmto menšinám. Cílem politiky EU v oblasti rovnosti žen a mužů je prosazovat rovnost mezi muži a ženami a tohoto cíle je ve většinové společnosti rostoucí měrou dosahováno. Nicméně příslušnice některých etnických menšin jsou oběťmi všech druhů diskriminace. Je proto třeba zvýšit veřejnou informovanost o těchto skutečnostech, aby bylo možné ženy patřící k etnickým menšinám plně začlenit. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně.(SK) Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, začlenění žen patřících k etnickým menšinám do společnosti považuji za nesmírně důležitou a citlivou oblast, ve které by členské státy Evropské unie měly prokázat svou vyspělost a skutečnou odhodlanost šířit hodnoty tolerance a rovnosti v každodenním životě.

Považuji za nepřípustné, aby příslušnice etnických menšin byly vystavené diskriminaci, sociálnímu vyloučení, stigmatizaci a dokonce segregaci. Proto se připojuji k výzvě, aby Komise a především členské státy, které nesou plnou odpovědost za politiku začleňování do společnosti, zajistily plné uplatňování stávajících právních předpisů v oblasti rovnosti pohlaví a nediskriminace.

Právní nástroje by měly být doplněny administrativními opatřeními, ale i osvětovými kampaněmi zaměřenými na odstranění stereotypů a na poskytnutí alternativy k sociálnímu vyloučení a chudobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zásadní význam pro sociální smír ve všech zemích má začlenění etnických menšin do veřejného života. Na rozdíl od této zprávy se však domnívám, že míč je na straně těch, kteří usilují o začlenění. Vzhledem k obtížné rozpočtové situaci v celé Evropě nemohu podpořit zprávu, která navrhuje nákladná a neúčinná opatření. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva vyzdvihuje téma, které si evropská veřejnost stále více uvědomuje, nejen kvůli tragickým situacím, k nimž dochází mimo Evropskou unii a které oslovují naše morální svědomí, ale i kvůli poznání, že problémy na této úrovni se objevují i mezi námi a vyžadují náš politický a občanský zásah.

Ženy patřící k etnickým menšinám často trpí tlakem ze strany rodinných příslušníků s větší autoritou, kteří lpí na zachování tradic, které ženy zotročují. Zpravidla mají nízkou úroveň vzdělání a málo informací o možných prostředcích, jak se prosadit proti rodinné autoritě a ve společnostech, do nichž se začleňují, a/nebo v hostitelské společnosti. Na této úrovni se také mohou setkat s xenofobními postoji.

Rozvíjení a prosazování evropské politiky rovnosti pohlaví by mělo pomoci jednou provždy minimalizovat případy závažné nespravedlnosti, které se dějí těmto ženám po celém světě a v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Je dobře známo, že protiromské postoje jsou v Evropě stále rozšířeny a Romové jsou pravidelným terčem rasistických útoků, nenávistných projevů, nezákonných vystěhování a vypovězení místními i ústředními orgány. Musím se zejména zmínit o nedávných akcích francouzských orgánů při vyhánění romské populace.

Vzhledem k tomu, že EU má mnoho mechanismů a nástrojů, které lze použít pro zajištění dodržování základních práv evropských občanů romského původu, pro zlepšení jejich přístupu k dobrému kvalitnímu vzdělání v rámci běžného systému vzdělávání a k pracovním místům, bydlení, zdravotnickým službám i sociálním a veřejným službám, a tedy pro jejich lepší začlenění do společnosti, vyzývám členské státy, aby:

- odstranily stereotypní postoje a diskriminaci romských žen a dívek, které jsou obětí mnoha forem diskriminace na základě etnického původu a pohlaví, zejména pokud jde o jejich právo na vzdělání, zaměstnání a zdravotní péči;

- plně uplatňovaly směrnice EU o boji s diskriminací a svobodě pohybu a podporovaly opatření a proaktivní programy na podporu začlenění romského obyvatelstva do sociální, politické, hospodářské a vzdělávací oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Velmi mě těší přijetí této zprávy, která konkrétně vyzývá k tomu, aby: členské státy dodržovaly základní práva etnických menšin a přistěhovalkyň, ať je jejich statut zákonný, či nikoli (B. 11); členské státy zajistily přístup k podpůrným službám zaměřeným na prevenci a ochranu žen před násilím, bez ohledu na jejich právní status (b. 17); Agentura pro základní práva zařadila celkové hledisko rovnosti pohlaví a práv žen do všech aspektů, včetně aspektů diskriminace z důvodu etnické příslušnosti a základních práv Romů (b. 22); Evropský institut pro rovnost žen a mužů shromažďoval údaje členěné podle pohlaví a etnické příslušnosti; vnitrostátní orgány zabývající se otázkou rovnosti pohlaví vytvořily nástroje a vzdělávací mechanismy v souvislosti s mnohočetnou diskriminací; a konečně byl přijat cílený postup proti mnohočetné diskriminaci, vytváření stereotypů, stigmatizaci a etnické segregaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Touto zprávou jsme velmi zmateni, a proto hlasujeme proti ní, protože ačkoli je správné upozorňovat ženy ze zemí mimo EU na jejich práva v jejich rodinách, kde často žijí segregovaným způsobem, nedokážeme si na druhé straně představit, že se budeme starat o ty, kteří jako hosté v naší zemi žijí lépe než naši vlastní občané, kteří vždy žili a platili daně v členských státech.

Právě dnes, kdy zvažujeme procentní podíl rezidentů ze zemí mimo EU a evropských občanů, kteří využívají zdarma sociálních služeb jako zdravotnictví, vzdělávání a bydlení, je tento poměr jasně ve prospěch prvních. To znamená, že lidé, kteří žijí, pracují a platí daně ve svých vlastních zemích, jsou na seznamu níže než ti, kteří do Evropy dorazili nedávno.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která chce posoudit politiku začleňování žen patřících k etnickým menšinám do společnosti v EU. To by umožnilo přijetí konkrétních opatření zaměřených na rovnost pohlaví v rámci etnických menšin a zajišťujících řádné uplatňování stávajících právních předpisů o boji proti diskriminaci v členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Tato zpráva klade otázku, zda jsou ženy, které jsou příslušnicemi etnických menšin, skutečně vyloučeny z opatření EU zaměřených na rovnost pohlaví kvůli nedostatku svého začlenění do společnosti. Ženy z etnických menšin byly mnoho let většinou neviditelné, ačkoli většina z nich je znevýhodněna ve dvou směrech, sociálně a ekonomicky.

 
  
MPphoto
 
 

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR upřímně podporuje zásadu rovného zacházení se všemi a tato zásada samozřejmě zahrnuje ženy, které patří k etnické menšině. Jsme však proti této zprávě z několika velmi konkrétních důvodů.

Zaprvé jsme proti jakémukoli dalšímu rozšiřování financování EU v oblasti sociálních věcí. V celé Evropě provádějí vnitrostátní vlády škrty ve veřejném sektoru a skupina ECR se domnívá, že EU by měla dělat totéž. Zadruhé jsme zásadně proti jakémukoli posunu směrem ke společné imigrační a azylové politice a domníváme se, že části této zprávy se zabývají imigrační a azylovou politikou, kterou lze nejlépe provádět a řídit na vnitrostátní úrovni. Zatřetí, otázky jako péče o děti, vzdělávání a zdravotní péče, včetně sexuální a reprodukční zdravotní péče, zůstávají v pravomoci členských států, a nikoli EU.

 
  
  

Zpráva: Sirpa Pietikäinen (A7-0237/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro schválení zprávy o úloze žen ve stárnoucí společnosti, protože se domnívám, že je načase zvýšit všeobecné povědomí o nerovnosti mezi muži a ženami v pokročilejším věku, která je způsobena zejména nahromaděním znevýhodnění na základě pohlaví během celého života. Dnes je každému zřejmé, že starší ženy jsou více vystaveny riziku chudoby, a to kvůli nižším důchodům, které pobírají v důsledku rozdílů v odměňování žen a mužů, nebo často z toho důvodu, že přestaly pracovat nebo přerušily svou kariéru, aby se mohly věnovat svým rodinám, a přišly tak mzdu nebo nárok na sociální zabezpečení. Během hospodářské recese je hrozba chudoby pro tyto ženy ještě vyšší.

Již bylo na čase, aby naše orgány zaujaly ke stárnutí pozitivnější postoj. S radostí tedy vítám podnět Komise, podle které by se rok 2012 měl stát rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Přijetí přístupu založeného na spojení otázky stárnutí a pohlaví by se mělo stát nepostradatelným nástrojem pro vytváření politik ve všech příslušných oblastech: hospodářské a sociální, v otázkách veřejného zdraví, v právech spotřebitelů, digitální agendě, rozvoji venkova a měst atd.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Paní poslankyně Pietikäinenová nám v této zprávě připomíná, že ženy jsou tradičně více vystaveny riziku chudoby a dostávají nižší důchod, a to z různých důvodů, jako jsou například rozdíly v odměňování žen a mužů, dále skutečnost, že musely přerušit zaměstnání nebo přestat pracovat, aby mohly plnit rodinné povinnosti, nebo skutečnost, že pracovaly v podniku manžela, většinou v obchodě nebo zemědělství, bez mzdy a sociálního zabezpečení. S těmito poznatky mohu pouze souhlasit. Jakožto předsedkyně sdružení Femmes au Centre (Ženy v centru pozornosti) pravidelně bojuji za to, aby se dostalo pozornosti sociálním nerovnostem, jež bývají někdy přehlíženy, a toto je podle mého názoru jedna z nich. V době, v níž vedeme diskusi o reformě našich důchodových systémů, je nezbytné vzít v úvahu rozdílné zacházení s muži a ženami.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se zákaz diskriminace na jakémkoliv základě stal součástí legislativní pravomoci Evropské unie. Je proto důležité šířit pozitivní vnímání stáří a vytvářet příležitosti, s jejichž pomocí budou starší osoby žít plnohodnotný život.

Jsem potěšena, že Parlament představil zprávu, jejímž cílem je jednat ve prospěch stárnoucí společnosti. Především je důležité věnovat dostatek pozornosti starším ženám žijícím v chudobě, protože jejich důchody jsou obvykle menší v důsledku nižších mezd v sektorech, ve kterých jsou ženy zaměstnávány. Starší osoby navíc představují velkou skupinu spotřebitelů. Poptávka po jim určených službách proto stoupá závratnou rychlostí a bude stoupat i v budoucnosti. Na cestě k jednoduše přístupným, vysoce kvalitním a cenově dostupným veřejným i soukromým službám ale existují překážky.

Pro Komisi je proto důležité aktivně regulovat dostupnost mnoha základních služeb, a zajistit tak kvalitu života, která pomůže zamezit fyzickému, psychologickému a ekonomickému zneužívání starších osob. Na stárnutí ve společnosti je často nahlíženo negativně kvůli problémům spojeným s věkovou strukturou pracovní síly a udržitelností sociální ochrany a zdravotnictví. Starší osoby jsou našim skutečným bohatstvím a poskytují důležitou podporu společnosti a rodině. Musíme jim tedy zaručit právo na důstojný a nezávislý život.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Ženy ve srovnání s muži čelí v pracovní oblasti větším problémům. Bezodkladně musíme odstranit diskriminaci, které jsou vystaveny při získávání pracovního místa, při budování své kariéry a v právu na spravedlivou mzdu. Rovněž zdravotnictví a sociální služby se musí zaměřit na specifické potřeby žen. Všechny tyto potíže rostou s věkem, což dokazuje, jak je tato zpráva důležitá. Zejména bych se přimlouvala za to, aby se využívaly poznatky a zkušenosti starších žen. Na závěr dodávám, že kontrolní mechanismy, které jsou stanoveny v této zprávě, mne opravňují, abych pro ni hlasovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark, Anna Ibrisagic a Alf Svensson (PPE), písemně. (SV) Včera, dne 7. září 2010, jsme hlasovali proti zprávě (A7-0237/2010) o úloze žen ve stárnoucí společnosti (2009/2205(INI)). Naším hlavním důvodem byl fakt, že nesouhlasíme s návrhem systému, ve kterém je všem občanům EU dáno právo na základní příjem, nebo s tím, že zpráva žádá opatření pozitivní diskriminace ve prospěch žen. Ve zprávě je také obsažen návrh, aby Evropský parlament vyzval členské státy k zavedení nových druhů dovolené, které by umožnily vzít si placené volno z důvodu péče o rodinného příslušníka, jiné než rodičovskou dovolenou. V tomto ohledu si přejeme zachovat zásadu subsidiarity. Zároveň bychom ale chtěli zdůraznit, že ve zprávě jsou části, se kterými souhlasíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože stárnutí naší společnosti je příliš často vnímáno negativně, ačkoliv starší lidé rovněž představují hospodářský zdroj i zdroj zásadních zkušeností. Starší lidé také častěji čelí riziku chudoby ve srovnání s obecnou populací: v roce 2008 byl podíl osob starších 65 let ohrožených chudobou v EU-27 zhruba 19 %, zatímco v roce 2000 to bylo 17 %.

Souhlasím, že je třeba zaujmout celkový a víceoborový přístup týkající se stárnutí a také vytváření příležitostí, zejména v oblasti trhů se zbožím a službami zaměřenými na potřeby starších osob a na potřeby neformálních pečovatelů o závislé osoby. Proto je třeba požádat Komisi, aby do konce roku 2011 připravila návrh akčního plánu, do kterého budou tato opatření zahrnuta.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) O nerovném postavení žen ve společnosti bylo již řečeno mnoho. Ženy jsou stále diskriminovány v pracovním životě nižší finanční odměnou za stejnou práci a okolnostmi nuceny často přerušovat kariéru či volit hůře placené zaměstnání v blízkosti bydliště rodiny. Nejprve z důvodu porodu / péče o dítě, následně o stárnoucí rodiče či nemocného člena rodiny. Ve většině případů jsou to ženy, které se „obětují“ péči o rodinu / děti na úkor své práce a kariéry. Je nutno říci, že společnost to od nich již stereotypně očekává. Následkem je finanční závislost na partnerovi, nižší či dokonce žádné sociální / důchodové zabezpečení pro stáří. Z těchto důvodů jsou ženy ve stáří ohroženy mnohem více než muži a z hlediska chudoby jsou nejohroženější skupinou ve společnosti.

K tomu přispívá také skutečnost, že ženy ve stáří pečují často ještě o své rodiče a zároveň vnoučata, tato péče je finančně nehrazená a ženy na ni vydávají veškeré své příjmy či úspory. Potenciál starších osob je nevyužíván. K tomuto přispívá i způsob života společnosti, kde mladí i staří žijí odděleně. V minulosti „velkých rodin“ měl každý svoji funkci a roli, ani nejstarší osoby nebyly vyčleňovány a odsouzeny žít v chudobě. Zprávu kolegyně Pietikäinen podporuji a budu pro její přijetí hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro schválení zprávy o úloze žen ve stárnoucí společnosti. Mezi mzdami mužů a žen je v Evropské unii rozdíl více než 17 %. Z části z tohoto důvodu a zčásti proto, že ženy často zůstávají během svého aktivního života v domácnosti, aby se věnovaly péči o děti nebo o jiné závislé členy rodiny, anebo proto, že se rozhodnou pracovat na částečný úvazek, se v důchodu rozdíl v příjmech žen a mužů ještě zvyšuje. Je tedy třeba, aby členské státy urychleně přijaly opatření, která při reformě důchodových systémů a úpravě věku odchodu do důchodu zohlední problematiku rovnosti pohlaví vzhledem k rozdílům mezi ženami a muži v pracovní oblasti a vyššímu riziku diskriminace starších žen na pracovním trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že jak zpráva uvádí, „pohlaví je významným faktorem stárnutí, jelikož střední délka života je o šest let delší u žen než u mužů“, a že evropská populace stárne, se nacházíme v situaci, kdy počet starších žen ve společnosti poroste. Budeme muset zajistit, aby tyto ženy žily v odpovídajících životních podmínkách a v mnoha případech vedly i aktivní život.

Nesmíme zapomenout na to, že jak nám správně připomíná tato zpráva, starší ženy jsou nejvíce ohroženy chudobou, a musíme se jim tedy zvláště věnovat. Spíše než nabízet řešení založená na sociální pomoci nebo na sociálním státě bychom měli ženám dát aktivní úlohu ve společnosti. Velká část z nich jsou odborně vzdělané ženy s rozsáhlými zkušenostmi, které mohou použít ve prospěch mladších. Další jsou babičky nebo prababičky a mohou ve svých rodinách převzít klíčovou úlohu v péči o děti, a pomoci tak mladým matkám lépe sladit rodinný a profesní život. Tyto role jsou nedocenitelné a pomohou nám povzbuzovat a chránit tyto ženy a vytvořit společnost založenou na skutečné mezigenerační solidaritě.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V souvislosti s fenoménem stárnoucí populace EU, která je považována za budoucí břemeno pro ekonomiky jednotlivých států, kdy potenciál starších lidí je často ignorován, jelikož se na ně stále častěji nahlíží jako na pasivní objekty spíše než na aktivní činitele, se toto usnesení zabývá řešením problému zranitelnosti starších žen. Chtěl bych zvláště poukázat na riziko chudoby, jemuž jsou starší ženy vystaveny, a proto souhlasím s pobídkami pro zaměstnávání starších lidí například formou vyplácení příspěvků zaměstnavatelům. Nesouhlasím však se zvláštními opatřeními pro starší lesbické, bisexuální a transsexuální ženy.

Po vstupu Listiny základních práv Evropské unie v platnost náleží zákaz diskriminace z jakéhokoliv důvodu do legislativních pravomocí Evropské unie. V souladu s článkem 21 Listiny se „zakazuje jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci“, zatímco článek 25 uvádí, že „Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě“. Jsem přesvědčen, že provádění těchto směrnic pomůže bojovat proti veškerým formám diskriminace.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Přestože tuto zprávu vnímám vesměs pozitivně, v mnoha ohledech mohla zajít ještě dále, zvláště tam, kde se zabývá analýzou příčin dvojí diskriminace, kterou trpí miliony žen v Evropské unii a která se s postupujícím stářím ještě zhoršuje, především u žen z řad přistěhovalců, u žen se zdravotním postižením, u žen pocházejících z menšin a u žen málo kvalifikovaných.

Pracující ženy, které jsou oběťmi diskriminace v podobě nízkých mezd, nedostatečného ocenění práce, k čemuž se v mnoha případech přidává diskriminace v podobě mateřství, dostávají menší důchody a žijí pod hranicí chudoby. Je na čase tuto situaci ukončit a změnit evropskou politiku, odvrátit se od neoliberálních politik a zaměřit se na zvýšení hodnoty práce, dodržování lidských práv a na zajištění přístupu ke kvalitním veřejným službám, především ke zdravotnictví a sociální ochraně, a k dostatečně vysokým důchodům, které zajistí ženám důstojný život.

Proto budeme i nadále bojovat za politiky, které ocení roli žen ve společnosti a plně respektují jejich práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro zprávu poslankyně Pietikäinenové o úloze žen ve stárnoucí společnosti, protože střední délka života je u žen vyšší než u mužů, ale zároveň jsou ženy s rostoucím věkem ohroženy větší mírou nejistoty. Lze to vidět na současné diskusi o důchodech ve Francii, rozdílech v odměňování žen a mužů a skutečnosti, že ženy musí přerušit zaměstnání nebo přestat pracovat, aby mohly plnit rodinné povinnosti, což vede k tomu, že dostávají nižší důchod. Zpráva nám připomíná, že komplexní směrnice proti diskriminaci je zapotřebí mnohem více než dříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Když vstoupily v platnost Listina základních práv Evropské unie v prosinci 2009 a Lisabonská smlouva na jaře 2010, Evropská unie se zavázala zamezit jakékoliv diskriminaci v EU, ať již se jedná o diskriminaci na základě sociálního postavení, rasy, barvy kůže nebo pohlaví. Evropští občané, hlavně starší ženy, jsou ale i nadále oběťmi diskriminace. Podporuji tuto zprávu, protože se domnívám, že je neobyčejně důležité postavit ženy ze všech věkových skupin na roveň mladším osobám. Starší ženy jsou znevýhodňované v mnoha oblastech veřejného života. Jedním ze zásadních příkladů je jejich závislost na veřejných službách, protože pokud jsou tyto služby špatně strukturované, přímo se to dotýká žen. Dalším znevýhodněním jsou nízké hladiny důchodů vypočítané na základě předchozích mezd, neboť muži mají většinou vyšší příjmy. Starší ženy by neměly být vnímány jako zátěž, ale spíše by měly být považovány za aktivní účastníky života v naší společnosti a takové postavení by měly mít i v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias a Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovali jsme ve prospěch tohoto usnesení, protože souhlasíme s jeho přístupem ke stárnutí, který je založen na právech, a především s tím, že hledí na starší osoby jako na zmocněné subjekty. Ženám je i nadále bráněno v kariéře, což vede k většímu počtu mužů na lepších a lépe placených pracovních pozicích. To je obzvláště patrné mezi staršími muži a ženami. Starší ženy navíc narážejí na nepřekonatelné překážky při hledání nového zaměstnání, protože v očích svých zaměstnavatelů nemají žádnou hodnotu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Stárnutí populace a nižší demografický růst, které se projevují v EU, vyvolávají obavy o udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Tyto obavy jsou však mnohem opodstatněnější u žen, protože starší ženy pociťují daleko intenzivněji nerovnost žen a mužů. Tato situace je zvláště znepokojivá, neboť ženy mají ve společnosti velmi důležitou úlohu, zejména co se týče jejich zásadní pomoci, jež společnosti a rodině poskytují jakožto pečovatelky o závislé osoby. Je tedy velmi důležité bojovat proti diskriminaci na základě věku, které jsou ženy nejvíce vystaveny. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Hlasoval jsem pro toto usnesení především proto, abych přitáhl pozornost společnosti ke starším ženám. Jejich důchody jsou často značně nižší než důchody mužů. Ženy se obyčejně dožívají vyššího věku, a ve stáří tak zůstávají samy. Jen málo politiků se zamýšlí nad tím, že mimo samotnou práci, ve které si vydělala na důchod, téměř každá žena pracovala i pro svou rodinu, vychovávala děti a vnuky. Jejich práce v této oblasti života je mnohem podstatnější než ta, kterou přispívají muži.

Vzhledem k tomu, že jsou ženy fyzicky slabší než muži, musíme starším, osamělým ženám věnovat náležitou péči. Je naší povinností zahájit diskuzi na toto téma, a upřít tak pozornost společnosti na nespravedlivé a někdy i lhostejné zacházení se „slabším pohlavím“. Hlasoval jsem pro zaměření naší pozornosti na naše matky a babičky, na ženy, které věnovaly celý život svým dětem a vnukům. Nesmíme je opustit, nesmíme na ně zapomínat.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zpráva o úloze žen ve stárnoucí společnosti řeší mnoho důležitých problémů, které by, myslím, neměly být posuzovány na základě odlišnosti pohlaví. Musíme načrtnout rámcové podmínky pro celou společnost, takové podmínky, které dovolí zaměstnancům pracovat tak dlouho, jak si budou přát, a žít nezávislý život co nejdéle. Jsem ale poměrně značně skeptický k otázce využití pozitivní diskriminace. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Z humanitárního hlediska bychom měli zlepšit služby a zdravotní péči pro starší ženy, které představují rychle se rozvíjející skupinu naší populace, a stále více posilovat jejich postavení, protože, stejně jako všichni ostatní Evropané, i ony mají právo vést zdravý, důstojný a nezávislý život. Z hospodářského hlediska bychom měli usilovat o vyšší úroveň zaměstnanosti a pružnější pracovní nabídku včetně většího počtu zaměstnání na částečný úvazek pro stárnoucí ženy. Zaměříme-li se na tento často opomíjený zdroj potenciálu a zkušeností, podnítíme hospodářský růst, snížíme chudobu starších osob, zlepšíme celkovou životní úroveň důchodců a zvýšíme společenskou soudržnost. Hlasoval jsem pro toto usnesení v naději, že řešení zmíněných otázek pomocí dvousečného přístupu by otevřelo cestu k řešení základnějších, ale neméně významných problémů. Těmi jsou nerovnost na pracovišti způsobená rozdílným pohlavím a věkem, špatně ohodnocená práce pečovatelů a nakonec i to, že v naší společnosti je při řešení otázek souvisejících s pohlavím a věkem již hluboce zakořeněna přednost stylu před podstatou. Věk, pohlaví a stárnutí blízkých by mělo vždy být považováno za dar, ne za trest.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zprávu paní poslankyně Pietikäinenové podporuji z řady důvodů. Obyvatelstvo Evropské unie stárne. Podle statistik žijí ženy déle než muži. Diskriminaci na základě věku v souvislosti s pracovním životem právní předpisy EU zakazují. Stávající legislativa však diskriminaci na základě věku na pracovišti přímo zcela neodstraní.

V obecné rovině ženy stále mívají potíže při budování své kariéry, což vede k velmi nerovné situaci, kdy jsou muži mnohem více zastoupeni na úrovni vysokého managementu, a to zejména mezi staršími muži a ženami. Mimo to je pro ženy častěji obtížnější najít nové zaměstnání a platí, že čím je žena starší, tím menší přidanou hodnotu pro zaměstnavatele obvykle představuje. Mimo ochrany na pracovišti musí být tedy starší ženy chráněny rovněž ve všech oblastech života, jelikož diskriminace na základě věku a pohlaví je v rozporu se základními právy.

V boji proti dvojí diskriminaci, které starší ženy často čelí, je zapotřebí vzít v úvahu hlediska nastíněná ve zprávě a učinit příslušné kroky.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva upozorňuje na problém, který je na Západě stále palčivější, vezmeme-li v úvahu všechnu práci navíc, kterou ženy tradičně vykonávají pro společnost, a fakt, že by se vše mohlo ještě zhoršit v kontextu obrácené demografické pyramidy. Vedle těchto témat je také zapotřebí vzít v úvahu, že ženy se průměrně dožívají delšího věku než muži a jejich průměrná délka života se stále zvyšuje. Ačkoliv tento fakt je sám o sobě pozitivní, často s sebou přináší pro stále větší počet žen nutnost starat se o sebe ve stáří.

V současnosti je pro dospělou ženu obvyklé starat se o své děti, rodiče a rodiče manžela. Později se stará o svá vnoučata, o svou matku a matku svého manžela, a přesto je na konci života osamělá, vdova, přičemž děti žijí příliš daleko v důsledku výjimečné mobility, která charakterizuje dnešní společnost. Nezbývá tedy nikdo, kdo by se postaral o ženu, která se starala o všechny ostatní.

Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože upozorňuje na tento problém, poukazuje na způsoby sledování situace a vysvětluje potřebu zásahu v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Stárnoucí populace je považována za budoucí přítěž národních ekonomik. Potenciál, který starší osoby nabízejí, je vskutku často opomíjen. S postupujícím stárnutím společnosti jsou ženy, které se dožívají vyššího věku než muži i v Rumunsku (v roce 2008 se ženy průměrně dožívaly 76 let, zatímco muži 69 let), stále více zranitelné, a to zvláště kvůli propadu příjmů velkých rodin. Pokud by starším ženám bylo dáno více příležitostí pracovat na částečný úvazek, zvýšilo by to jejich příjmy.

Starší ženy jsou více závislé na veřejných a soukromých službách a na zdravotnickém systému. Vyzývám členské státy, aby vytvořily služby, které by umožnily dlouhodobou domácí péči, což by ovlivnilo nejen ženy, které tuto péči poskytují, ale i osoby, o které se starají.

Kvalitu takovéto péče lze zajistit z přiměřených zdrojů a pomocí odborné přípravy ve zdravotnickém sektoru. Naléhavě vybízím členské státy k podpoře veřejných politik, které se především zaměří na řešení těchto problémů, a k vyčlenění odpovídajících zdrojů na zmenšení dlouhodobého dopadu těchto problémů. Za politickými iniciativami by měly následovat nové účinné programy a jejich uvedení do praxe.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Vzhledem ke stárnutí evropské populace pro EU vyvážení vnitrostátních důchodových systémů a převzetí odpovědnosti za závislost představuje značnou výzvu. Evropa musí jednat rychle a rozhodně, aby se vyhnula rychlému oslabení svého sociálního modelu a vzrůstající chudobě svých starších obyvatel, především žen, které, jak ukazují statistiky, žijí v chudobě častěji než muži.

Podporuji zprávu kolegyně Pietikäinenové, která především volá po opatřeních na účinnější boj proti věkové diskriminaci v zaměstnání, zvláště proti diskriminaci zaměřené na ženy. Navíc bych uvítal podporu mezigenerační solidarity, například podporu žen starajících se o vnoučata v době, kdy jejich rodiče jsou v zaměstnání. Dále bych rád podpořil myšlenku posílení soudržnosti v oblasti sociálního zabezpečení, včetně systémů důchodového zabezpečení, dovolené za účelem péče a práce na částečný úvazek.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vítám přijetí této zprávy, do které byly začleněny i specifické návrhy Zelených, mezi kterými jsou opatření na zohlednění problematiky rovnosti pohlaví při reformě důchodových systémů, opatření na podporu spravedlivějšího rozdělení neplacené péče mezi ženy a muže, upření vetší pozornosti na nemoci postihující především starší ženy, jakými jsou například revmatoidní artritida, a zaměření na problematiku starších přistěhovalců, lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Přijatá zpráva se týká tématu, které je i přes svou důležitost často přehlíženo.

Evropští občané se dožívají stále vyššího věku a období třetího věku je tak o celá léta delší, než tomu kdy bylo v minulosti. Na tuto část lidského života ale velmi často nahlížíme negativně, a necháme se tak ovlivnit předsudky společnosti ignorující zásobárnu zkušeností, kterou pro nás představují starší osoby, a chápající stárnutí jako skutečnou zátěž, která mění aktivního jedince v pasivní objekt.

Tento nebezpečný fenomén se především týká žen, které se průměrně dožívají vyššího věku než muži a které byly obzvláště tvrdě zasaženy současnou ekonomickou krizí, která drasticky omezila nabídku služeb pro ženy. Mnoho z nich je stále ohroženo chudobou a odsouzeno k vyžití z nedostatečného důchodu. V zájmu všech Evropanek, mladých i starých, doufám, že dnešní volba nás posune blíže ke zdůraznění jejich základní úlohy v dnešní společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Přestože plně podporuji potřebu rovných příležitostí v zaměstnání a stejných platových podmínek pro muže a ženy, domnívám se, že jsme měli více zdůraznit služby péče o rodinu, protože ve velké většině případů jsou to právě ženy, na nichž leží větší zodpovědnost za péči o děti a starší závislé osoby v rodině.

Pokud se podaří zlepšit služby, jak hospodářské tak strukturální, na pomoc rodinám, například školky pro děti, funkční a efektivní veřejnou dopravu, domácí péči o starší a nemocné osoby, uleví to ženám, zvláště těm zaměstnaným, od dalších povinností, se kterými se jinak musí potýkat. Jsme proti přijetí této zprávy, protože vyzývá k vytvoření akčního plánu, jehož zvláštní součástí by byla integrace lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podporuji zprávu poslankyně Pietikäinenové, protože ukazuje stárnutí společnosti v novém světle. Tento proces je obvykle prezentován výlučně v negativním světle. Diskuze kolem něj se zaměřují na náklady a zátěž. Následkem je diskriminace starších osob a především žen, které žijí déle a jsou více ohrožené chudobou, dostávají menší důchody a je pro ně složitější mít přístup k veřejným a soukromým službám. Statistiky ukazují, že poměr obyvatel Evropské unie starších 65 let se zvýší ze 17,1 % v roce 2008 na 30 % v roce 2060 a že poměr obyvatel nad 80 let vzroste ze 4,4 % na 12,1 %. Polský Ústřední statistický úřad tvrdí, že počet starších obyvatel v roce 2030 v Polsku bude tvořit 26 % celkové populace, což představuje 10 milionů osob.

Je nejvyšší čas, abychom změnili své chování ke starším osobám. Představují obrovský potenciál, který je třeba využít. Tento potenciál zahrnuje mimo jiné dlouholeté zkušenosti, intelektuální kapitál, znalosti a sociální dovednosti. Čím dříve si tyto kvality uvědomíme a začneme je využívat, tím přínosnější to bude pro nás, naše hospodářství a strategie EU. Proto také vítám podnět Komise vyhlásit rok 2012 rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Podporujme „stříbrnou ekonomiku“, investujme do starších občanů, bojujme proti stereotypům. Mělo by nás zajímat, že starší lidé mají vůli pracovat. Úroveň společnosti, její kultura a vyspělost je dána jejím vztahem ke starší generaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) V časech ekonomické krize jsou právě ženy nejvíce postižené jejími následky. Právě na nich leží zodpovědnost za to, aby rodina v obtížné situaci ze svého rozpočtu finančně vyžila. Počet pracujících se snižuje a poměr pracujících k důchodcům se postupně snižuje. Politika zaměřená na rodinu by měla být prioritou pro všechny členské státy. Pro ženy je složité sladit výchovu dětí a rodinný život s kariérou. Často slýcháme o diskriminaci žen kvůli jejich povinnosti postarat se o výchovu dětí. Tuto diskriminaci ženy zažívají jak během procesu přijetí do zaměstnání, tak pokud se v zaměstnání naskytne příležitost k povýšení. Většina vyšších pozic ve firmách je zastávána muži. Tento rozdíl se ukáže i později při výpočtu výše důchodu, který zase ovlivňuje kvalitu života. Dalším důležitým bodem je také věk odchodu do důchodu. Vzhledem k tomu, že ženy pracují celkově kratší dobu, se jim samozřejmě podaří nashromáždit méně sociálních výhod, což se také projeví na jejich životní úrovni a může vést k chudobě.

Rozdíl ve věku odchodu do důchodu dále znevýhodňuje ženy v jejich uplatnění na pracovním trhu. Ženy stejně staré jako muži jsou zaměstnavateli vnímány odlišně, protože zaměstnavatelé nechtějí zaměstnat ženu, která v blízké budoucnosti odejde do důchodu. Rozdílné výše důchodů jsou také způsobeny rozdílnou úrovní mezd. To je další rozdíl, který bychom měli odstranit.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože si klade za cíl chránit základní práva starších žen v EU. Starším ženám daleko více hrozí, že skončí v chudobě, a to kvůli menší akumulaci důchodů a vzhledem k tomu, že si častěji braly volno z důvodu péče o rodinného příslušníka. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zprávu podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Termín „stárnoucí společnost“ je často ztotožňován s nepředvídatelnou budoucí zátěží pro národní ekonomiky. Celá debata se jen zřídka zaměří na důchodový systém a péči o seniory. Jak tato zpráva ukazuje, kvůli svým rodinným závazkům mají ženy nárok na nižší důchod, a jsou tak ve stáří více ohroženy chudobou. Jedná se o spirálu, kterou musíme porušit tím, že budeme bojovat proti této neustálé změně pomocí komplexního přístupu, který se především zaměří na politiky v oblasti vzdělávání a pracovního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Přestože zpráva Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví upozorňuje na praktické obtíže, se kterými se setkávají ženy zajímající se o evropskou stárnoucí populaci, skupina ECR nemůže zprávu podpořit, protože se domníváme, že bojuje s problémy, které nepřísluší EU, ale parlamentům našich členských států. Především stojíme proti zásahu EU v otázkách týkajících se zdravotní péče, vzdělávání a odborné přípravy, důchodového systému, věku odchodu do důchodu a pečovatelských domů.

 
  
  

Zpráva: Morten Løkkegaard (A7-0223/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. (EL) V době zhoršující se kapitalistické krize se Evropský parlament snaží zmanipulovat svědomí pracujících a zorganizovat propagandu EU v soukromých i státních médiích, která umlčí hlas opozice, přizpůsobí jej zájmům kapitálu a uměle vytvoří dojem všeobecného souhlasu s imperialistickými plány. Tato zpráva propaguje cíl plného podřízení veřejnoprávních médií uniformní euro-propagandě a jejich propojení se soukromými mediálními monopoly. K dosažení tohoto cíle návrh obsahuje navýšení financování veřejnoprávních a soukromých médií ze strany Společenství, vytvoření a posílení centrálních kontrolních struktur a „filtraci“ zpravodajství. Podporuje vzdělávání novinářů, kteří budou sloužit zájmům kapitálu, zasahování do mediálních aktivit v jednotlivých členských státech pomocí Evropské audiovizuální observatoře, vyjadřuje podporu plánům EU posílením informačních – a propagandistických – kanceláří a posílením ideologicko-politických zásahů ve prospěch EU a prohnilého vykořisťovatelského systému, čímž znovu dokazuje, že nezávislost médií, jejich pluralismus a rozmanitost, jsou nestydatými pokusy o zmatení pracujících, které ale nemohou odstranit jediný nástroj, jakým lze naplňovat zájmy řadových voličů, kterými jsou rozvrácení a zničení tohoto nástroje, aby bylo zaručeno, že bude vyhověno současným potřebám řadových voličů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Podle mého názoru je vytvoření evropské veřejné sféry zcela zásadní. V žádném případě tu nejde o čistě akademickou rozpravu, nýbrž o otázku demokracie a ve hře je legitimita Evropské unie. Média a také nové sociální sítě jsou klíčovými nástroji pro rozvoj evropské veřejné sféry: my, poslanci Evropského parlamentu musíme informovat evropskou veřejnost o své práci prostřednictvím novinářů, ale také prostřednictvím svých internetových stránek a účtu na Facebooku, Twitteru atd. Lépe komunikovat o Evropě je dnes prioritou a tato zpráva, která se zaměřuje na odpovědnost médií v této oblasti, ale také na odpovědnost evropských orgánů, které musí udělat maximum pro to, aby usnadnily přístup k informacím o své práci a šířily je prostřednictvím médií, se těší mé plné podpoře.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Vlivem Lisabonské smlouvy Parlament nyní ovlivňuje každodenní život občanů EU silněji než kdykoliv v minulosti. Je proto zásadní, abychom vylepšili vztahy mezi Parlamentem, jeho poslanci, evropskými orgány a občany Evropské unie. Několik šetření Eurobarometru v řadě ukázalo, že občané Evropské unie se chtějí dozvědět více o evropských záležitostech a že chtějí být lépe informováni o tom, co se v Evropě děje.

Ve zprávě se také uvádí, že pokud se mají evropští občané aktivněji zapojit do evropských záležitostí, musí jim k tomu být médii a komunikačními centry předkládány jasné, relevantní informace. Především vítám vyjádření zprávy týkající se omezení „unijního žargonu“ a používání příliš technického jazyka.

Informace, které poskytují orgány evropským občanům musí být jasné, pochopitelné a relevantní. Z tohoto důvodu podporuji požadavek zprávy, že by Komise i nadále podporovala v současnosti uplatňovaný program pro informování na místní úrovni. Jedná se o přístup, jehož cílem je zlepšit viditelnost EU na místní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Vysvětlení fungování EU vyžaduje rozrušení zjednodušeného a systematického procesu, kterým je oblíbená zábava skládající se z opakování věčné věty: „Za to může Brusel“. Jakékoliv pokusy o vysvětlení fungování EU budou v tomto případě vítány. Vlády, politické strany, vzdělávací instituce a provozovatelé veřejnoprávního vysílání se musí zapojit, a větší měrou tak přispět k vysvětlování evropských záležitostí veřejnosti. Nová komunikační média mají potenciál dát evropské demokracii zcela novou náplň. Dejme se do práce!

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropské záležitosti jen zřídka proniknou do vnitrostátního tisku. Více prostoru jim je poskytnuto v mezinárodních médiích, která ale sleduje jen velmi malá část obecné populace. Nezájem o dění v Bruselu a ve Štrasburku se také odrazil v nízké volební účasti v evropských volbách.

Tento stav panuje v době, kdy v Evropě neexistuje žádná opozice vůči Evropské unii. Vztah Evropanů k Evropské unii by se dal pravděpodobně nejlépe popsat jako nezájem. Nacházíme se v paradoxní situaci, kdy se všechna rozhodnutí Bruselu a Štrasburku přímo odrazí v životě každého evropského občana.

Lisabonská smlouva postavila obyvatele Evropské unie do středu unijního zájmu a rozhodla se zahrnout je do rozhodovacího procesu na unijní úrovni, třebaže tomu tak je pomocí rozšíření pravomocí Parlamentu, jediného přímo voleného orgánu EU. K návrhu obsaženém ve zprávě projednávané na legislativním dílčím zasedání se přidává ještě možnost, kterou má každý poslanec EP, a koneckonců i každý politik ve členských státech, a kterou je právo vyjádřit jasně a srozumitelně podporu a vysvětlit dopad unijních rozhodnutí na domovský stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro alternativní návrh usnesení, protože zaprvé přiznává nedostatek průhlednosti a demokracie v evropských orgánech a z něj plynoucí potřebu vytvoření nových forem on-line médií a žurnalistiky. Jejich pomocí budou evropští občané lépe informováni o EU. Zadruhé tento návrh potvrzuje význam zajištění nezávislosti médií a svobody projevu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Pravomoci Evropské unie, především ty legislativní, se s přijetím Lisabonské smlouvy rozšířily.

Osmdesát procent vnitrostátních právních předpisů je založeno na rozhodnutích učiněných Evropským parlamentem. Občané EU si ale tento vliv na jejich každodenní životy neuvědomují. Místní média změnu situace nijak neusnadňují, protože se příliš koncentrují na dění v daném státě. Je nutné, abychom zlepšili výměnu informací týkajících se Evropy mezi novináři, rozšířit nabídku jazyků stanice Euronews a zlepšit komunikaci mezi evropskými poslanci a jejich voliči.

Pokud se nové technologie používají správně a moudře, mohou významně pomoci při šíření zpráv. Internet pomáhá při šíření novinek, především mezi mladými lidmi, kteří se následně cítí pevnější součástí společenského života. Mnoho jich píše blogy a vytváří diskusní fóra a webové stránky o Evropské unii, a podněcují tak konstruktivní debatu. Kritika je právo a povinnost občanů, pokud je tedy založená na faktech, ne na domněnkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Přístup občanů k informacím a komunikace mezi voliči a politiky jsou v každé demokratické společnosti důležitými faktory a jsou základním předpokladem pro to, aby občané mohli uplatňovat své právo na účast na veřejném životě. Jsem si vědom, že je důležité vytvořit základy pro evropskou veřejnou sféru formou „posílené [přítomnosti] evropských otázek [v sociálních médiích členských států] ve vnitrostátních sférách“, a proto celkově hlasuji pro tuto zprávu (případně s pozměňovacími návrhy předloženými v Parlamentu mou skupinou a ostatními skupinami). Transparentní a nezávislou „veřejnou sféru“, která by neměla být zaměňována s „manipulací sociálními médii“ nebo s „maskovanou“ kontrolou, k níž například, jak jsem přesvědčen, opakovaně dochází v mé zemi: připomněl bych „případ TVI“, na nějž jsem upozornil v této sněmovně.

Z této zprávy bych rád vyzdvihl požadavek, aby Evropská audiovizuální observatoř sledovala obsah veřejnoprávního a soukromého vysílání v členských státech a následně o něm informovala Parlament, a návrh účinněji integrovat EuroParlTV do strategie internetové komunikace Evropského parlamentu. První požadavek podporuji, protože se jedná o výborný příspěvek k politické činnosti, a druhý jako důležitý prvek komunikace.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o žurnalistice a nových médiích – vytváření evropské veřejné sféry, protože věřím, že je nezbytné vytyčit strategie, pomocí kterých přiblížíme evropskou veřejnost osobám v rozhodovacích pozicích v Evropské unii. V rámci podpory lepší průhlednosti a většího zapojení veřejnosti do politické debaty je třeba zlepšit komunikaci evropských orgánů, protože rozhodnutí činěná na evropské úrovni mají přímý dopad na život každého Evropana.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ačkoliv vytvoření evropské veřejné sféry je ve své podstatě pozitivní a nutné, sklouzlo směrem k nezájmu a lhostejnosti ze strany veřejného mínění ve členských státech. To se nezdá být v souladu s masivními investicemi do poskytování informací a jejich šíření jednotlivými orgány. Projekt evropské veřejné sféry se stále více vzdaluje myšlence původního projektu. Jak říká zpravodaj, podobná veřejná informační sféra bude muset vycházet zdola a být založena na upřímném odhodlání jednotlivců i veřejnosti vybudovat realitu, jejíž jsme součástí. Navzdory tomuto přesvědčení by se mělo usnesení více zabývat posilováním prostředků, kterými toho lze dosáhnout, spíše než se zaměřit na účinné pochopení toho, co stojí za odcizením a nezájmem ze strany veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva předkládá řadu návrhů s cílem zvýšit zapojení evropských občanů v záležitostech týkajících se Evropské unie. Je důležité podporovat účast občanů v procesu evropské integrace a snažit se s nimi komunikovat místo toho, abychom jim jednoduše pouze poskytovali informace. Takové informování, které pouze zpřístupní obsah, není zárukou toho, že u občanů členských států vyvolá zájem. Je proto velice důležité, aby subjekt „vysílající“ informace navázal dialog s občany pomocí zásad komunikace.

Občané EU mají k dispozici programy, prostředky a pomoc, avšak většina z nich o jejich existenci nemá tušení. Chtěl bych proto zdůraznit, že je zapotřebí zajistit přítomnost zpravodajů z členských států, kteří by byli mostem mezi děním v Bruselu a jeho dopadem na jejich země a regiony. EU sama o sobě je složitý komplex, který nelze jednoduše vysvětlit. Neexistuje žádné jednoduché řešení, jak vytvořit evropskou veřejnou sféru. Institucionální a technologický rámec však nikdy nebyl lepší. Lisabonská smlouva je důležitým krokem k demokratizaci EU a nová sociální média přinášejí občanům nové možnosti účasti v procesu evropské integrace.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Trend klesající účasti voličů v posledních evropských volbách opět ukázal, jak je naléhavě potřebné zdvojnásobit úsilí o překonání odstupu mezi EU a jejími občany. Hospodářská krize, jíž v současnosti procházejí země Unie, také vyžaduje, aby evropští občané skutečně podporovali evropské orgány a chovali k nim stálou důvěrou. V tomto kontextu, především zaváděním občanské iniciativy, Lisabonská smlouva podporuje vytváření demokratičtější Unie, ale tomu nestačí pasivně přihlížet, nýbrž je zapotřebí zavést komplexní komunikační politiku. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení, které podporuje vytvoření evropské veřejné sféry. Za to neseme jednoznačně odpovědnost my všichni: poslanci Evropského parlamentu, poslanci vnitrostátních parlamentů, politické strany, vzdělávací instituce a veřejnoprávní vysílací společnosti. Zde je však třeba dát pozor na to, že komunikovat více ještě neznamená komunikovat lépe. Vytváření evropské veřejné sféry se musí opírat o spolehlivé, věcné a nezávislé informace. Kromě hlediska kvality je zapotřebí ke sdělování informací zaujmout také pedagogický přístup s cílem učinit fungování evropských orgánů pochopitelnější, a tak i zajímavější.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Přestože zpráva poslance Mortena Løkkegaarda je pouze zprávou z vlastního podnětu, otevírá nový pohled na úlohu žurnalistiky a masových médií ve společnosti, která se stále mění.

Naše skupina s podporou skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, předložila alternativní usnesení, které odstranilo několik ustanovení obsažených v původní zprávě, například aby Evropská audiovizuální observatoř sledovala zprávy o EU vysílané veřejnoprávními a soukromými kanály v členských státech, nebo aby byla v Bruselu vytvořena skupina „nezávislých“ novinářů. Výsledná verze zprávy, i když není tak ambiciózní jako původní návrh, je realistická a vyvážená, a proto jsem ji spolu s ostatními kolegy poslanci podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně. (RO) Dovolte mi, abych poblahopřála panu Løkkegaardovi k sepsání této přesvědčivé zprávy. Komunikace v rámci Evropské unie je v tuto chvíli klíčem k integrované evropské politice. Pro evropské orgány však i nadále představuje problém. Evropané si musí být přímo vědomi skutečného dopadu rozhodnutí učiněných evropskými orgány. K tomu ovšem potřebují mít přístup k dostatečnému množství informací týkajících se důsledků evropských rozhodnutí na vnitrostátní, regionální a místní úroveň. V tom hrají neobyčejně důležitou roli provozovatelé veřejnoprávního vysílání.

Místní informační kanceláře evropských orgánů navíc při podpoře komunikace musí vystupovat mnohem aktivněji a koordinovaněji. Proto se domnívám, že je nezbytné, aby Evropská komise na institucionální úrovni podporovala a podněcovala formy komunikace, které již existují na vnitrostátní úrovni. Dále se musí Evropská komise pevněji spojit s provozovateli veřejnoprávního vysílání, a zajistit tak efektivnější využití zdrojů vyčleněných v rámci evropské komunikační strategie. Všichni jsme si vědomi toho, že členské státy zodpovídají za komunikaci. Evropské orgány se ale v tomto případě musí lépe a koordinovaněji zapojit.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Současný pokrok v technologiích nutí odborníky v mnoha oborech přizpůsobovat se nové situaci, pokud jde o jejich znalosti a schopnosti, ale i práci, kterou vykonávají. Masová komunikace je jednou z oblastí, kterou technické inovace významně ovlivnily. Projevilo se to odstraněním jasné hranice mezi novinářem a čtenářem, jejich role se nyní začínají prolínat. Z tohoto důvodu vítám návrh zprávy o žurnalistice a nových médiích.

Tato zpráva také zdůrazňuje touhu Evropského parlamentu přispívat k vytváření veřejné sféry na evropské úrovni a podporovat myšlenku zapojení se. Já sám pevně věřím, že musíme podporovat novináře v jejich snaze dodávat pravidelné informace z evropských orgánů a zároveň musíme pravidelně hodnotit, jak se nová média podílejí na vytváření evropské veřejné sféry. S nástupem nových komunikačních nástrojů a technologií je třeba vypracovat i evropský etický kodex pro žurnalistiku.

Zároveň je třeba dávat větší důraz na vzdělávací programy kurzů, které mohou připravit studenty na tento nový druh žurnalistiky. Jako projev uznání nových médií ze strany Evropského parlamentu podporuji skutečnost, že součástí ceny Evropského parlamentu za žurnalistiku, kterou udílíme každý rok, je kategorie nových médií.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Pro orgány EU je náročné komunikovat s evropskými občany, protože většina z nich nechápe, k čemu jsou užitečné jednotlivé orgány, z nichž se EU skládá. Je proto načase představit metody, které zvýší zapojení evropských občanů do záležitostí souvisejících s EU. Musíme nalézt způsoby komunikace, které dokážou vyvolat, podpořit a posílit evropskou diskusi a tok informací, ať již toho dosáhnou zintenzívněním diskuse o evropské problematice ve vnitrostátních sdělovacích prostředcích, anebo prostřednictvím evropské veřejné sféry. Vytvoření evropské veřejné sféry je tudíž zásadním krokem k tomu, aby všichni občané členských států lépe pochopili evropské dění.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Henryk Migalski (ECR), písemně.(PL) Podle mého názoru zpráva poslance Løkkegaarda o žurnalistice a nových médiích – vytváření evropské veřejné sféry obsahuje mnoho znepokojujících ustanovení, která omezují svobodu médií. Za nepřijatelné považuji hlavně odstavce 8, 14, 20, 23, 31 a 39 a body odůvodnění N a O. Podle mého názoru zpráva poslance Løkkegaarda zasahuje do novinářských svobod. Zpráva zdůrazňuje mezi jinými body i to, že provozovatelé veřejnoprávního vysílání mají povinnost informovat o Evropské unii. Rád bych také obrátil vaši pozornost k faktu, že tato zpráva žádá po Evropské unii další finanční závazky, protože navrhuje, aby se zvýšily výdaje z rozpočtu na parlamentní informační kanceláře.

Zpráva o žurnalistice a nových médiích také navrhuje, aby se EU stala součástí vzdělávacích programů. Domnívám se, že by se orgány EU neměly podílet na vytváření vzdělávacích programů, protože to by mělo být na odpovědnosti členských států. Se zpravodajem se neshodnu na roli médií v Evropské unii ani na uvalení dodatečné finanční zátěže na Unii a členské státy. Proto jsem se rozhodl hlasovat proti přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Hlasoval jsem pro přijetí parlamentního usnesení o efektivnějším šíření informací o Evropské unii mezi veřejností. Lidé v Lotyšsku neznají rozdíl mezi Radou Evropské unie, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Devadesát devět procent Lotyšů nechápe funkci a význam orgánů Evropské unie. Musíme vysvětlit smysl činnosti EU každému občanovi EU. Pokud tak velmi brzy neučiníme, volební účast v evropských volbách bude mizivá a lidé nebudou důvěřovat rozhodnutím a právním předpisům, které orgány EU přijmou.

Hlasoval jsem pro upření větší pozornosti na komunikační strategii EU. Jsem tudíž pro to, abychom informovali občany v co největší míře o tom, jak a za jakým účelem se vynakládají prostředky z rozpočtu EU. Pokud uspějeme a podaří se nám v tomto ohledu udělat co největší pokrok, je možné, že vzbudíme v lidech větší důvěru a evropští občané budou i odpovědněji přistupovat k evropským volbám. Pokud bude tato zpráva přijata, bude členství v Evropském parlamentu mnohem profesionálnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Dne 7. září jsem hlasoval pro přijetí návrhu usnesení Evropského parlamentu o žurnalistice a nových médiích – vytváření evropské veřejné sféry (A7-0223/2010). Podle výsledků několika průzkumů Eurobarometru jsou občané EU nedostatečně informováni o politikách a záležitostech EU. Stejné průzkumy ale ukázaly, že tyto informace jsou pro společnost zásadní. Účastníci průzkumů se také tvrdí, že právě tento nedostatek informací je jedním z hlavních důvodů, proč se lidé neúčastní voleb a nedůvěřují evropským orgánům. Aby byla komunikace účinná, musí jasně vysvětlit, že politická rozhodnutí přijatá na úrovni EU přímo ovlivňují každodenní životy evropských občanů, kteří stále vnímají EU jako příliš vzdálenou instituci, která má jen velmi malý vliv na řešení jejich skutečných problémů. Dále souhlasím, že, abychom vylepšili obecné znalosti o EU, je třeba do vzdělávacích programů začlenit evropská studia.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože nabízí způsoby, jakými se můžou evropští občané a společnost aktivněji podílet na vnitrostátním a veřejném životě prostřednictvím EU. Zatím se nám nepodařilo evropským občanům objasnit, že politická rozhodnutí přijatá na evropské úrovni jsou přímo spjatá s jejich každodenními životy. Ve sdělovacích prostředcích členských států není o EU poskytováno dostatečné množství závažných a kvalitních informací. Se zpravodajem se shodnu v tom, že by se měl zvýšit počet akreditovaných novinářů ze členských států v evropských orgánech. Například Litva v současné době nemá v evropských orgánech ani jednoho akreditovaného novináře. Měli bychom i nadále vzdělávat novináře a rozvíjet jejich znalosti složitého rozhodovacího procesu v EU. Televizní stanice Euronews by mohla začít vysílat ve většině jazyků EU a evropské orgány by mohly připravovat zprávy v sociálních médiích, jejichž popularita mezi mladými lidmi narůstá. Především podporuji zpravodajův názor, že je třeba respektovat svobodu a vydavatelskou nezávislost sdělovacích prostředků, hlavně právo provozovatelů veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání na sestavení programového schématu tak, jak to vyhovuje samotným stanicím. Vlády některých členských států ale omezují financování provozovatelů veřejnoprávního vysílání, a tím ovlivňují výběr zaměstnanců a obsahu vysílání.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Komunikace je v politice naprosto nezbytná. Podceňujeme-li tedy vysvětlování politiky, máme problém. Právě v této souvislosti má Evropská unie palčivý a obtížný úkol. Je načase najít nové systémy, pomocí nichž lze lépe zapojit evropské občany do záležitostí EU.

Tato zpráva se zamýšlí nad způsoby, které mohou aktivovat a podněcovat evropskou debatu a tok informací. Těmito způsoby můžou být rozsáhlá diskuze o evropských záležitostech šířená pomocí vnitrostátních sdělovacích prostředků nebo pomocí evropské veřejné sféry. Přestože podporuji ducha této zprávy, některé z bodů a požadavků mi připadají poněkud přehnané.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Od zavedení eura byl zaveden celý soubor opatření, jejichž účelem je ochrana měny proti padělání. Těmito opatřeními jsou legislativní podněty, technické nástroje a institucionální změny zaměřené na úzkou spolupráci mezi všemi orgány zapojenými do boje na vnitrostátní i evropské úrovni. Ve své nedávné odpovědi (E-0107/10) na mou otázku Komise konstatuje, že počet padělaných mincí je stále extrémně nízký a představuje maximálně 0,2 tisíciny celkového počtu mincí v oběhu. Navíc v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001 se uvádí, že technické a statistické údaje o padělaných bankovkách a padělaných mincích zjištěných v členských státech sbírají a registrují příslušné vnitrostátní orgány. Navzdory tomu současný návrh nařízení ještě více posiluje nástroje na boj s paděláním tím, že objasňuje postupy vedoucí k stanovení pravosti mincí a uvádí, jak nakládat s těmi, které nejsou vhodné k oběhu.

Zároveň umožňuje zavedení společných postupů pro ověřování a kontrolních mechanismů těchto postupů ze strany vnitrostátních orgánů. Tyto návrhy posilují opatření proti padělání, a to je důvod, proč jsem hlasoval pro příslušná ustanovení a zprávu jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslance Løkkegaarda o roli žurnalistiky a nových médií při vytváření skutečné „evropské veřejné sféry“. Jak stále dokola opakujeme, propast mezi evropskými orgány a veřejností se musí co nejrychleji odstranit. Připomeňme si při této příležitosti zoufale nízkou volební účast při evropských volbách. Všimněme si také, že všechny ukazatele toho, jak Evropané věří evropské integraci, nyní varovně blikají. Nejnovější průzkum Eurobarometru je v tomto ohledu zvláště výmluvný. Ukázalo se, že více než polovina dotazovaných zaujímá negativní postoj k členství jejich země v Evropské unii. Zajímavé je, že jsou zde zároveň obrovská očekávání, protože více než 80 % dotazovaných uvedla, že EU je jediným, zdůrazňuji jediným, řešením současných problémů.

Ve snaze lépe vysvětlit, co a jak Evropa dělá a jaké k tomu používá prostředky, což by vedlo k menšímu pocitu zklamání, se musíme především zaměřit na zlepšení komunikace a lepšího šíření evropských zpráv. Trvám ale na tom, že, jak je i zdůrazněno v přijatém znění, tento úkol musíme vykonávat v ovzduší důvěry, aniž bychom narušovali vydavatelskou nezávislost a novinářskou svobodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Většina pozměňovacích návrhů navrhovaných skupinou Verts/ALE byla přijata Výborem pro kulturu a vzdělávání v poměru 24 hlasů pro, 3 proti, 1 se zdržel.

Většina pozměňovacích návrhů skupiny Verts/ALE byla zařazena do kompromisních pozměňovacích návrhů. Tak tomu bylo i v případě odstavce 33, který říká, že orgány EU by měly decentralizovat evropskou politiku komunikace a přesunout ji na místní a regionální úroveň, a u odstavce 36, který zdůrazňuje, že by se měla hledat taková řešení, která vytvoří meziparlamentní vztahy mezi národními nebo regionálními parlamenty a Evropským parlamentem.

Dnes jsme hlasovali o alternativním usnesení navrhovaném skupinou S&D a podporovaném skupinami PPE a ALDE. Skupina Verts/ALE byla pro změny, kterými návrh prošel, a proto jsme nakonec pro zprávu hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Je správné snažit se vysvětlit občanům EU, co je Evropská unie, co dělají všechny její instituce a k čemu slouží.

Především bychom se měli snažit zajistit, aby naši občané byli tím hlavním, což mimo jiné znamená ponechat jim možnost volby svých zástupců. I dnes jsou představitelé nejdůležitějších funkcí, například vysoké představitelky pro zahraniční věci, předsedy Komise a předsedy Rady, jmenováni bez zásahu občanů. Vnitrostátní sdělovací prostředky by měly být podpořeny ve snaze vydávat zprávy o aktivitách jednotlivých poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou voleni evropskými občany, a proto je přímo zastupují.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, která navrhuje způsoby zvýšení občanského povědomí o evropských politikách a způsobech přijímání rozhodnutí pomocí různých dostupných mediálních nástrojů. Jakožto zvolená zástupkyně se domnívám, že pro každého občana je důležité vědět, jakým způsobem evropská politika ovlivňuje jeho každodenní život. Z toho důvodu jsem podpořila tuto zprávu.

 
  
  

Zpráva: Slavi Binev (A7-0212/2010, László Surján (A7-0240/2010), Salvatore Iacolino (A7-0209/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jedná se o technickou nekontroverzní zprávu a my, Zelení, jsme ji podpořili.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí