Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 8. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Radě)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B7-0454/2010).

Následující otázky jsou určeny Radě.

Otázka č. 1, kterou pokládá Vilija Blinkeviciute (H-0355/10)

Předmět: Osoby se zdravotním postižením a strategie Evropa 2020

Strategie Evropské unie pro růst a zaměstnanost na následující desetiletí přijatá Evropskou radou má Evropě pomoci vzpamatovat se z krize a posílit její úlohu v kontextu EU i na mezinárodní úrovni, a to podporou konkurenceschopnosti, produktivity a sociální soudržnosti. Je však krajně politováníhodné, že na osoby se zdravotním postižením, které v současnosti tvoří 12 % obyvatelstva EU, se v uvedené strategii zapomnělo. I když rada nepřetržitě vyzývá k tomu, aby při řešení otázek souvisejících se zdravotním postižením bylo integraci takto postižených osob věnováno vice pozornosti, nejsou ve strategii Evropa 2020 stanoveny žádné konkrétní úkoly, cíle nebo závazky, na jejichž základě by se mohly zlepšit životy více než 65 milionů Evropanů se zdravotním postižením. Téměř 78 % osob se zdravotním postižením není začleněno do trhu práce a nemá možnost vydělat si na živobytí. Většina z nich je závislá na dávkách, které byly bohužel v důsledku recese rovněž sníženy.

Jak hodlá Rada zaručit zaměstnanost osob se zdravotním postižením a jejich účast na trhu práce za rovných podmínek? Nedomnívá se Rada, že je nutné přijmout zvláštní pokyny týkající se politiky zaměřené na problematiku zdravotního postižení nebo zvláštní strategii s jasně určenými cíli a závazky?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. (FR) Rada je odhodlána zlepšit pracovní příležitosti a účast na trhu práce pro všechny občany, a to včetně lidí se zdravotním postižením.

Některé z klíčových cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 schválené Evropskou radou 17. června 2010 se zaměřují konkrétně na osoby se zdravotním postižením: jsou navrženy s cílem podporovat zaměstnanost, zlepšovat dosaženou úroveň vzdělání a prosazovat začlenění do společnosti, v neposlední řadě snižováním chudoby.

Strategie Evropa 2020 také výslovně poukazuje na osoby se zdravotním postižením ve stěžejní iniciativě „Evropská platforma pro boj proti chudobě“. Tato iniciativa bude mít dopad jak na úrovni EU ve formě návrhů Komise a programů boje s diskriminací, včetně diskriminace osob se zdravotním postižením, tak na úrovni jednotlivých států. Členské státy budou muset definovat a provést cílená opatření pro konkrétní rizikové skupiny, jako jsou například osoby se zdravotním postižením.

V souladu se závěry Evropské rady z června 2010 musí členské státy ihned jednat, aby tyto priority provedly na vnitrostátní úrovni. Požaduje se také, aby tuto strategii podpořily všechny společné politiky. Tento celostní přístup má za cíl snížit sociální vyloučení lidí se zdravotním postižením, přičemž tento cíl se objevuje také v usnesení o novém Evropském rámci pro oblast zdravotního postižení přijatém Radou v červnu. Zmíněné usnesení vyzývá členské státy a Komisi, aby se otázky zdravotního postižení staly nedílnou součástí všech stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 a aby bylo využito lidského kapitálu osob se zdravotním postižením, v neposlední řadě zavedením vhodných opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti.

Ve svém usnesení Rada také vyzvala Komisi k vytvoření nové evropské strategie týkající se zdravotního postižení pro nadcházející desetiletí v součinnosti se zdravotně postiženými a jejich zastupujícími subjekty v návaznosti na strategii Evropa 2020 a další klíčové dokumenty.

 
  
MPphoto
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D).(LT) Pane ministře, děkuji za vaši odpověď, nicméně bych ráda uvedla, že hlas 65 milionů zdravotně postižených z Evropské unie stále není dostatečně slyšet. Proto také pokládám následující otázku: neměli bychom urychlit přijetí směrnice o boji proti diskriminaci ve všech členských státech EU, abychom zajistili, že zdravotně postižení lidé budou moci žít jako plnohodnotní občané? Moje otázka by tedy zněla takto: jaký je stav směrnice o boji proti diskriminaci?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. (FR) Pracovní skupina Rady pro sociální otázky v současné době zkoumá návrh Komise na novou směrnici ohledně uplatnění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženství či víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.

Směrnice musí být členskými státy přijata jednomyslně. Řada předsednictví odvedla na tomto návrhu spoustu práce a v této fázi není současné předsednictví schopno předpovědět, jak dlouho budou diskuze pokračovat, ani jaký bude jejich výsledek.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Rád bych vám poděkoval za informace, bohužel však byly velmi všeobecného rázu. Mluvil jste o relevantních záležitostech, ale já bych rád položil konkrétní otázku: plánují se dodatečné výdaje na vzdělávání lidí se zdravotním postižením, a kolik peněz bude k dispozici? Bez dodatečného financování, bez finanční pomoci v evropském měřítku bude velmi obtížné těmto lidem pomoci.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Ráda bych se vás zeptala, jaký je časový harmonogram a jaké jsou záměry Rady ohledně předpisů o právech cestujících v autobusech. Narážím především na lidi se zdravotním postižením a sníženou pohyblivostí.

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. (FR) Pokud jde o financování, povede se debata o souhrnném rozpočtu vztahující se k otázce toho, jak budou moci budoucí rozpočty zahrnout různé stěžejní iniciativy a vývoj legislativy přijaté jako součást strategie Evropa 2020. Protože strategie obsahuje několik nových politik ve prospěch lidí se zdravotním postižením, budeme muset zvážit, jak budou moci být rozpočtové prostředky vynaloženy tak, aby se tyto nové politiky zohlednily.

V případě vývoje právních předpisů musíme zvážit, čím může Komise přispět v rámci stávající legislativy. Rada se v podstatě snaží poskytovat aktivní ochranu lidem se zdravotním postižením ve shodě se svými pravomocemi stanovenými ve smlouvách. Například před 10 lety přijala Rada směrnici zakazující diskriminaci v zaměstnání, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení. Rada má samozřejmě v úmyslu na tomto tématu dále pracovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 2, kterou pokládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (H-0358/10)

Předmět: Úpravy rozpočtu a soukromé zadlužení

Cílem úsilí vynakládaného na provádění hospodářských reforem na evropské úrovni je zlepšit stav veřejných financí a uvést členské státy do rozpočtové rovnováhy. Současně se provádějí opatření na ozdravení finančního sektoru obecně a konkrétněji bankovního sektoru, který přímo souvisí s reálnou ekonomikou. Toto úsilí se však týká pouze veřejného zadlužení, nikoli zadlužení soukromého, které je druhou složkou celkového zadlužení země. Jak se odráží soukromé zadlužení na sociální situaci v jednotlivých členských státech a jak je vzájemně propojeno veřejné a soukromé zadlužení? Jaká opatření hodlá Komise přijmout v případě, že soukromé zadlužení a) je vyšší než veřejné zadlužení a b) nadále poroste? Jakým způsobem má Rada v úmyslu řešit tento trend, vzhledem k tomu, že v Paktu o stabilitě a růstu způsob řešení problému veřejného zadlužení není stanoven?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. (FR) Současné postupy dohledu nad makroekonomickou situací a rozpočtem stanovené v článcích 121 a 126 Smlouvy představují úhelný kámen koordinace hospodářské politiky.

Evropská rada ustavila v březnu 2010 pracovní skupinu, jíž předsedal úřadující předseda Rady a která byla složena ze všech členských států, Evropské komise a Evropské centrální banky. Pracovní skupina byla pověřena analýzou opatření potřebných k vytvoření vylepšeného rámce řešení krize a lepší rozpočtové disciplíny prozkoumáním všech možností posílení legislativního rámce.

Tato pracovní skupina v červnu předložila Evropské radě zprávu o pokroku. Zpráva vyzdvihovala potřebu zesíleného rozpočtového dohledu, zejména prostřednictvím většího důrazu na vývoj a úrovně zadlužení, ale také zohledněním celkové udržitelnosti dluhu ve světle Paktu růstu a stability.

Pracovní skupina také prosazovala přijetí účinnějších postupů makroekonomického dohledu za účelem zjištění makroekonomických nerovnováh v dřívějším stádiu a následné tvorby doporučení navržených k tomu, aby se zabránilo zhoršení situace a zamezilo se vzniku lavinových efektů.

Nakonec pak budeme muset definovat specifické ukazatele, ačkoli soukromé zadlužení bude nepochybně klíčovým problémem. Na zasedání Rady 8. června a zasedání Evropské rady 17. června byly cíle nastíněné pracovní skupinou schváleny. Pracovní skupina má předložit svou závěrečnou zprávu a závěrečná zjištění na říjnovém zasedání Evropské rady. Poté budeme schopni zahájit proces přijímání nových legislativních textů EU nebo případného novelizování stávající legislativy. Předsednictví rozhodně učiní veškeré takovéto iniciativy svou prioritou.

 
  
MPphoto
 

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE).(EL) Děkuji panu ministrovi za snahu o zodpovězení mé otázky, bohužel jsem však nepochopila něco, co jste právě v odpovědi na mou otázku uvedl: je soukromé zadlužení začleněno do nových plánů - tím myslím, pane ministře, ty, pro které jste se rozhodli v říjnu – a je zde v rámci plánované správy ekonomických záležitostí prostor pro novou interpretaci Paktu stability, metod jeho uplatnění a soukromého zadlužení? Byla bych vděčná, kdybyste moji otázku mohl zodpovědět.

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. (FR) Jak jsem řekl, proces byl uveden do pohybu, pracovní skupina se schází a vlastně se sešla před dvěma dny. Před říjnovým zasedáním Rady proběhne ještě jedno až dvě setkání, a je tedy příliš brzy na to, abychom začali rozebírat podrobnosti způsobu budoucího uplatňování dluhových kritérií ve spojení s Paktem růstu a stability. Jakmile budeme mít závěry pracovní skupiny o hospodářském dozoru a jakmile tato skupina na říjnovém zasedání předloží svou zprávu Radě, budeme schopni v souladu s tím zahájit proces přijímání či novelizování evropské legislativy, a to bude možná zahrnovat řešení otázek soukromého zadlužení.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka 3, kterou pokládá Silvia-Adriana Ticau (H-0361/10)

Předmět: Revize sítě TEN-T

Evropská komise uspořádala ve dnech 7. a 8. června 2010 v Zaragoze ministerskou konferenci, jejímž cílem bylo zahájit proces revize sítě TEN-T. Tento proces bude probíhat zejména ve druhém pololetí tohoto roku a na začátku příštího roku. Jeho cílem má být vypracování metody umožňující určit základní síť TEN-T a uzlové body pro propojení této sítě s dopravní infrastrukturou zemí sousedících s Evropskou unií. Na závěr tohoto procesu by se měly všechny druhy dopravy více podílet na dopravě napříč Evropou, měla by být zajištěna intermodalita mezi různými druhy dopravy a zejména zavedeny vhodné systémy financování.

Vzhledem k tomu, že tento proces se časově shoduje převážně s belgickým předsednictvím Rady Evropské unie, mohla by Rada uvést, jaký harmonogram a jaká opatření hodlá přijmout belgické předsednictví, pokud jde o proces revize sítě TEN-T?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. (FR) V závěrech ze svého zasedání v červnu  2009 Rada uvedla, že vítá vydání zelené knihy Komise o přezkumu politiky o TEN-T za účelem lepší integrace transevropské dopravní sítě sloužící společné dopravní politice a vyzvala Komisi k předložení návrhu na novelizaci pokynů ohledně TEN-T daným orgánům.

Hlavním nový rysem návrhu je dvoufázový přístup k plánování: stále bude existovat základna TEN-T sestávající z docela hustých sítí železnic, silnic, vnitrozemských vodních cest, přístavů a letišť tvořících tuto jednotnou síť, kdy by většina z výše zmíněných sítí byla součástí vnitrostátních sítí, které by pak byly zahrnuty do centrální sítě. Tato centrální síť by umožnila plánování na skutečně evropské úrovni se zaměřením na soustavné zvyšování účinnosti zdrojů sítě a na dosažení podstatného celkového snížení emisí skleníkových plynů spojených s dopravou.

V červnu Rada zaznamenala informaci poskytnutou předsednictvím a Komisí ohledně výsledků Dnů TEN-T, každoroční ministerské konference o transevropské dopravní síti, která se konala v Zaragoze 8. a 9.  června 2010. Diskuze se zaměřovaly především na to, jak přepracovat plánovací a implementační rámec pro budoucí TEN-T a na to, jak účinně zmobilizovat financování.

Komise se nyní zabývá veřejnou konzultací o budoucí transevropské dopravní politice, aby vypracovala kritéria a podmínky pro celkové a centrální plánování sítě. Konzultace skončí 15. září a výsledky budou předloženy Výboru pro financování TEN-T 30. září.

Možnosti plánování se poté prodiskutují jak bilaterálně – tedy mezi Komisí a příslušnými členskými státy – tak na multilaterálním základě formou schůzí výboru k prodiskutování přezkumu pokynů týkajících se TEN-T.

Komise počátkem roku 2011 vydá posouzení dopadů navrhovaného přezkumu pokynů ohledně TEN-T. Návrh pokynů k TEN-T by měl být dostupný v květnu nebo červnu 2011.

Protože návrh pokynů ještě nebyl představen, a s ohledem na aktuálně probíhající veřejné konzultace a na multilaterální a bilaterální diskuze naplánované na konec roku 2010, není belgické předsednictví v současné době s to učinit jakýkoli pokrok ohledně revize TEN-T.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Jedním z cílů revize sítě TEN-T je integrovat transevropskou dopravní síť s dopravní infrastrukturou sousedních zemí.

Myslím, že je pro nás důležité tento proces urychlit, protože s koncem tohoto roku a začátkem příštího roku se blíží přezkum v polovině období, a je důležité, abychom byli schopni přidělit finanční prostředky také do roku 2013 a samozřejmě též naplánovat budoucí finanční výhled.

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady..(FR) Samozřejmě, že problém, na který poukazujete, je značný a nepochybně bude jedním z ohledů spojujících v současnosti probíhající studii a plány prováděné způsobem, jímž budou sítě transformovány, upravovány a navrhovány.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL).(EL) Vážená paní předsedající, pane ministře, nedávno byl vydán dopis od předsedy výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch, v němž uvádí, že v rámci rozpočtových škrtů uložených Řecku podle Memoranda o porozumění mezi Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií má řecká vláda v úmyslu zavřít řadu železničních tratí, jež jsou součástí sítě TEN-T a které nedávno obdržely finanční prostředky ze strukturálních fondů za účelem modernizace.

Protože je toto rozhodnutí nepřípustné z důvodů ochrany životního prostředí, z důvodů týkajících se omezování silničního provozu a z důvodů porušení legislativy EU, velmi rád bych se zeptal, zda má Rada v úmyslu zkoumat stížnosti vznesené předsedou výboru a zda má v úmyslu požádat o zrušení jakéhokoli podobného rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Rád bych odkázal na otázku, jež byla položena před chvílí. Výstavba sítě TEN-T má pro Evropskou integraci zásadní důležitost. Je velmi drahá. Proto musí být prováděna velmi důsledně.

S ohledem na tuto skutečnost mám jednu otázku: je v předběžných rozpočtových odhadech na období 2014–2020 naplánováno navýšení prostředků dostupných pro tento účel?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Co se týče první otázky o snížené schopnosti Řecka investovat do sítí, mám na jednu stranu za to, že řešení tohoto problému je v kompetenci Komise, avšak můžeme se o tomto tématu informovat. Na druhou stranu nemám žádnou konkrétní odpověď na to, jak na sníženou kapacitu Řecka reagovat. Můžeme však kontaktovat útvary Komise, abychom zjistili, jak na tuto otázku odpovědět konkrétněji.

Pokud jde o znepokojení týkající se koheze a finančních prostředků, jež mají být poskytnuty, vás odkazuji na finanční rámec pro období 2014-2020 a předkládám tuto otázku Parlamentu. Budete rovněž požádáni o vyjádření názoru na toto téma, v souladu se zásadou spolurozhodování o rozpočtových záležitostech, a spoléhám na to, že do pořadu jednání zahrnete diskuze o budoucím rozpočtu a zdrojích, které nám umožní dosáhnout této proslulé koheze v souvislosti s cíli týkajícími se dopravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předseda. – Otázka 4, kterou pokládá Georgios Papanikolaou (H-0362/10)

Předmět: Hodnocení otevřené metody koordinace

V roce 2000 zavedla Rada koncepci otevřené metody koordinace v oblastech spadajících do pravomocí členských států (zaměstnanost, sociální ochrana, sociální začlenění, vzdělávání, mládež a odborná příprava) s cílem zlepšit spolupráci mezi těmito státy, umožnit výměnu zkušeností pomocí vyměňování osvědčených postupů a posílit konvergenci politik různých států.

Mohla by tedy Rada odpovědět na následující otázky?

Považuje Rada tuto strategii za úspěšnou? Mohla by představit nějaké konkrétní výsledky?

Domnívá se předsednictví, že je nezbytné koncepci otevřené metody koordinace přezkoumat nebo zrevidovat?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Ve svých závěrech ze dne 30. listopadu 2009 Rada uvedla, že otevřená metoda koordinace aktivně přispěla jak ke hladkému fungování trhů práce, tak k sociálnímu začlenění. Výměna osvědčených postupů v oblasti zaměstnávání se ukázala, a v budoucnu se ještě ukáže, jako obzvláště užitečná. Bude nutné účinně sledovat hlavní směry politik zaměstnanosti, které Rada na doporučení Parlamentu – které jste dnes vydali – brzy přijme, a v kontextu nového řízení dát klíčovou roli Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), o které by v rámci evropského semestru měla rozhodnout zejména Evropská rada.

V loňském roce, kdy Rada navíc přijala nový strategický rámec pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, poznali noví členové, že dosažení hlavních strategických cílů definovaných v daném rámci zahrnovalo účinné využívání otevřené metody koordinace, což dokazuje, že v oblastech, které spadají do jejich vnitrostátní jurisdikce, i nadále podporují tuto zvláště užitečnou metodu.

Nedávná společná zpráva o pokroku za rok 2010 vypracovaná Radou a Komisí o provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ vyzdvihuje značný pokrok, kterého se díky otevřené metodě koordinace dosáhlo na poli evropské koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Ve svých závěrech ze dne 7. června 2010 Rada podobně upozornila na zájem vyjádřený v současných obecných diskusích o strategii Evropa 2020 na úplném rozvoji integrovaného přístupu prostřednictvím společného postupu na evropské úrovni, a to za použití rámce stanoveného otevřenou metodou koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění, jakožto mechanismu, který prokázal svůj značný potenciál.

Nicméně předsednictví, jež má před sebou nové výzvy a perspektivy, které představuje zejména provádění strategie Evropa 2020, s ohledem na sledování plnění cíle stanoveného Evropskou radou v oblasti snižování chudoby a sociálních aspektů hlavních směrů politik zaměstnanosti, a to zejména zásady 10, během neformálního zasedání ministrů sociálních věcí dne 9. července vyzvalo členské státy, aby zahájily proces zvažování posílení otevřené metody koordinace.

Rada již ve svém usnesení z listopadu 2009, kterým se zavádí obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže 2010–2018, stanovila určitý počet obecných zásad, které musí dodržovat všechny politiky a činnosti týkající se mladých lidí, a to v rámci obnovené a integrovanější metody koordinace. Za tímto účelem předsednictví uspořádá dne 14. září konferenci a Rada EPSCO by měla toto téma z podnětu předsednictví opětovně prodiskutovat dne 21. října a vytvořit k tématu zaměstnanosti a sociálního začleňování určité závěry.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Děkuji vám za odpověď, nicméně bych byl rád, kdybyste mi vyjasnil následující: je pravda, že otevřená metoda koordinace v důležitých oblastech – které také vyjmenováváte: vzdělávání, zaměstnanost, odborná příprava, otázky týkající se mladých lidí – představuje velmi důležitý nástroj, který máme k dispozici v rámci subsidiarity a pravomocí v Evropské unii.

Moje otázka zní: mohli bychom čas od času dostat zprávu o této metodě, abychom si mohli vyměňovat názory a abychom také byli informováni na politické úrovni? Dále, jak by se Evropský parlament mohl na tomto postupu aktivněji podílet, abychom na něj lépe upozornili?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) O tom jsem se zmínil v poslední části své odpovědi. Jak jsem říkal, Rada EPSCO bude na podnět předsednictví dne 21. října tuto otázku znovu projednávat a měla by v problematice zaměstnanosti a sociálního začlenění dosáhnout určitých závěrů, které vám samozřejmě postoupíme.

 
  
MPphoto
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D).(LT) Děkuji vám za odpověď na otázku významu otevřené metody koordinace, pane ministře, chtěla bych nicméně zdůraznit, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě, a musíme tak, když je v celé Evropské unii obrovská nezaměstnanost a vzrůstá sociální vyloučení, bojovat proti chudobě. Jak velký vliv má podle vás otevřená metoda koordinace na snižování chudoby a stačí, když si, řekněme, vyměňujeme osvědčené postupy a vidíme, jak skandinávské země věnují velkou pozornost boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení? Sníží toto chudobu v pobaltských státech?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Účinnější vzájemná koordinace a učení by skutečně mělo mít pozitivní dopady. Právě jste zdůraznila jeden z aspektů při dosahování společných cílů v sociálních otázkách. V obecné rovině je pravda, že pokud jde o hospodářský růst, zaměstnanost a boj proti chudobě – který je prioritou v roce 2010 – mohou politiky aktivního začleňování kromě snižování chudoby také zvýšit nabídku práce. Reformy důchodových systémů také mohou zvýšit úroveň zaměstnanosti a posílit veřejné finance. Totéž platí i o systémech zdravotní péče.

Věřím proto, že v průběhu roku 2010, který je věnován boji proti chudobě, budeme tuto vzájemnou koordinaci a učení schopni realizovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předseda. – Otázka 5, kterou pokládá Nikolaos Chountis (H-0366/10)

Předmět: Memorandum o porozumění, které uzavřelo Řecko s EU a MMF, a prudce rostoucí inflace

Memorandum o porozumění, které Řecko podepsalo s MMF a EU jasně stanoví, že pro to, aby řecké hospodářství bylo konkurenceschopnější, je jednou z povinností řecké vlády snížit inflaci na úroveň, která je pod průměrem eurozóny. V květnu však inflace dosáhla 5,4 % ve srovnání s 1,6 % v eurozóně, čímž se dále v Řecku narušil disponibilní příjem osob výdělečně činných a významným způsobem se narušila konkurenceschopnost řeckého hospodářství. Tento obrovský nárůst inflace je způsoben zvýšeným přímým i nepřímým zdaněním, které zavedly EU a MMF, a také pokračující nekontrolované spekulace. Souhlasí Rada s tím, že fiskální opatření zavedená EU a MMF velkou měrou přispěly k této inflační spirále, která dále narušuje konkurenceschopnost řeckého hospodářství? Jaká strukturální opatření Rada doporučí řecké vládě s cílem omezit inflaci?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Rada v různých mnohostranných mechanismech dohledu často zdůrazňovala dlouhodobé strukturální problémy řecké ekonomiky. Dne 16. února 2010 Rada v souladu s postupem při nadměrném schodku doporučila, aby Řecko zavedlo soubor opatření ke zlepšení fungování komoditních trhů a podnikatelského prostředí, k udržení růstu produktivity a zaměstnanosti, ke zlepšení efektivity a míry využití prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, k odstranění nadměrného schodku rozpočtu země a zajistilo dlouhodobou životaschopnost svých veřejných financí.

První zprávu o zavádění těchto opatření předložilo Řecko dne 16. března a druhou v květnu. V rámci mechanismu finanční stabilizace v hodnotě 110 miliard EUR, které Řecku společně s MMF poskytly členské státy eurozóny, provedly v červnu Komise a Mezinárodní měnový fond předběžnou analýzu. Analýza byla dokončena v srpnu, nicméně Komise svou závěrečnou zprávu Radě formálně nepředložila.

Komise oznámila členským státům eurozóny předběžné výsledky analýzy, a pokud se ekonomika bude vyvíjet v souladu s předpoklady, které tvoří základ ozdravného programu, jenž podporuje mechanismus finanční stabilizace, bude mít zvýšení míry inflace dle odhadu Komise negativní dopad na komoditní trhy. Rada proto bude pečlivě sledovat situaci a bude i nadále přijímat vhodná opatření, aby pomohla řeckým orgánům podpořit hospodářský růst a udržet zdravou rozpočtovou politiku.

Domnívá-li se Komise, že změny v ekonomice budou odpovídat základním předpokladům ozdravného programu, který podporuje mechanismus finanční stabilizace, je pravděpodobné, že růst míry inflace, jak jsem řekl, bude mít negativní vliv na trhy. Totéž platí pro rozpočet a Rada bude situaci ohledně rozpočtu pozorně sledovat.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL).(EL) Obávám se, pane ministře, že jste neodpověděl na otázku, kterou jsem vám položil. Opatření uložená Řecku v rámci Memoranda o porozumění – postup, který jste popsal v Memorandu o porozumění s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií – jsou rozporuplná. Ve snaze vytvářet příjmy státu sice ukládá daně, ty se však nemohou vybírat, protože pracovníci ani malé podniky nemají žádný další příjem, a zatímco mluví o snižování inflace, plánují zvýšení příjmů pomocí nových daní tak, že zvýší DPH na běžné zboží a topný olej.

Otázka, na kterou se vás chci zeptat, je následující: Řecku bylo na včerejším zasedání Rady ECOFIN podle mých zdrojů doporučeno, aby zavedlo nové daně zvyšující příjmy a tato opatření se projevují jako prudká inflace. Proto se vás chci zeptat, jestli zmíněné jednání Rady ECOFIN projednávalo taková nápravná opatření, zda je Evropská unie navrhla, která by v Řecku zabránila prudké inflaci, před daněmi zvyšujícími příjmy?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Nemohu přesně říct, jakého rozhodnutí Rada ECOFIN dosáhla za posledních několik hodin, ale Rada v průběhu různých multilaterálních mechanismů dohledu skutečně opakovaně kritizovala dlouhodobé strukturální problémy řecké ekonomiky. Rada ve svých doporučeních, aby členské státy v roce 2009 zaváděly hlavní směry hospodářské politiky, konstatovala, že Řecko musí zvýšit své úsilí k nápravě makro-ekonomické nerovnováhy a napravit strukturální nedostatky ve svém hospodářství, a to v souladu s Lisabonskou strategií pro zaměstnanost a růst.

Rada doporučuje, aby Řecko zvýšilo svou konkurenceschopnost v odvětví profesionálních služeb, jakož i své investice do výzkumu a vývoje, aby efektivněji využívalo strukturálních fondů, provedlo reformu veřejné správy a zavedlo řadu opatření na trhu práce v rámci integrované strategie flexikurity.

Jediné, co mohu říct je, že řecké orgány potvrdily, že jejich prioritou je několik plánovaných strukturálních reforem v celé řadě oblastí, a plně si uvědomují problémy, které tím v zemi vytvoří.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Pan ministr, můj vážený přítel, pan Chountis, ve své otázce uvádí, že inflace v červenci byla 5,4 % a v srpnu měla být 5,5 %, a zdá se, že s nově přijatými opatřeními, která se vztahují k běžnému zboží – jak můj vážený přítel zcela správně dříve uvedl -, bude velmi obtížné inflaci snížit. Zároveň nám tvrdíte, že se v Radě opět hovoří o opatřeních a nových daních.

Má otázka zní: máme konkrétnější opatření na podporu růstu jak na straně Rady, na straně Evropy a podpůrného mechanismu, tak na straně Řecka. Máme konkrétní časový plán?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) I když chápu, že nekontrolovatelná inflace představuje řadu problémů, a že pokud tato inflace bude pokračovat, bude potřeba upravit několik finančních mechanismů, mohu říci pouze to, že Řecko je členem eurozóny, s ostatními členskými státy sdílí odpovědnost za zajištění stability eurozóny a že hospodářská politika Řecka, stejně jako jakéhokoli jiného členského státu, je záležitostí celé EU. Všechny členské státy mají provádět řádné vnitrostátní politiky, v souladu s Paktem stability a růstu a hlavními směry hospodářské politiky. Řecko by proto mělo převzít odpovědnost za účinné řešení těchto problémů tak, aby se snížilo riziko ohrožení řádného fungování měnové a hospodářské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 6, kterou pokládá Laima Liucija Andrikieneová (H-0368/10).

Předmět: Priority belgického předsednictví v souvislosti s OSN a jejími orgány

Jaké jsou priority belgického předsednictví EU v souvislosti s OSN obecně a konkrétně v souvislosti s Radou OSN pro lidská práva? Došlo již ke sloučení zastoupení Rady EU a Evropské komise v Ženevě, nebo tento proces stále probíhá?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Rada přijala na svém zasedání dne 14. června 2010 v rámci přípravy na 65. zasedání Valného shromáždění OSN priority Evropské unie.

Chtěl bych poukázat na to, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zastupuje Unii na půdě mezinárodních organizací ve věcech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Priority, které Rada přijala, se soustřeďují na následující otázky.

Především jde o větší podporu Organizace spojených národů – Evropská unie přispěje k posílení mnohostranného systému zejména zlepšováním v oblasti zastoupení, transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti OSN.

Druhou prioritou bude příspěvek k mezinárodnímu míru a solidaritě. Evropská unie se chce zaměřit na zvýšení profilu svých postojů a příspěvků v oblasti krizového řízení v rámci příslušných orgánů OSN, zejména Rady bezpečnosti.

Třetí prioritní oblastí je životní prostředí a udržitelný rozvoj, s hlavním cílem splnit rozvojové cíle tisíciletí.

Čtvrtá priorita se dotýká lidských práv. Evropská unie je jedním z nejvěrnějších obránců lidských práv a jedním z předních aktérů v této oblasti na půdě OSN již od doby svého vzniku. Evropská unie se bude aktivně zasazovat o to, aby se lidská práva promítala do všech aspektů činnosti OSN, přičemž zdůrazňuje, že lidská práva jsou pevně provázána s ostatními cíli OSN v oblasti bezpečnosti a rozvoje.

A poslední pátou prioritou je reformování systému OSN za účelem zlepšení fungování tohoto systému, jeho účinnosti, transparentnosti a přiměřeného zastoupení. Co se týče přezkumu provedeného Radou pro lidská práva, Evropská unie se podílí na formálním i neformálním postupu konzultací. Unie bude nadále podporovat třetí výbor pro zachování jeho schopnosti jednat, neboť jemu jsou jako jedinému univerzálnímu subjektu svěřeny pravomoci v oblasti provádění norem pro ochranu lidských práv. Tato schopnost musí být náležitě chráněna.

Pokud jde o otázku diplomatických zastoupení, od 1. prosince 2009 se veškerá zahraniční zastoupení Evropské komise za hranicemi EU stala delegacemi Evropské unie. V případě Ženevy přijaly delegace Unie a styčný úřad generálního sekretariátu Rady Evropské unie dočasná pracovní opatření a čekají, až se vytvoří Evropská služba pro vnější činnost.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Dovolte mi na úvod upozornit, že neustálými zmatky v souvislosti se zastoupením EU v Ženevě a v New Yorku riskujeme, že oslabíme schopnost EU účinně jednat a konstruktivně spolupracovat s partnery.

Zadruhé, v návaznosti na rozsáhlou vnitřní diskusi o prioritách v rámci přezkumu, který bude proveden Radou pro lidská práva v roce 2011, musí nyní belgické předsednictví a vysoká představitelka zajistit, aby se všem aktivitám navenek vůči ostatním členským státům OSN dostalo potřebných finančních prostředků i politické pozornosti.

Je rovněž třeba ujmout se vedoucí úlohy při přijímání mnoha důležitých rezolucí, zejména rezoluce o trestu smrti, a dále pracovat na jednání o smlouvě o mezinárodním obchodu se zbraněmi.

Ocenila bych v této věci bližší vysvětlení.

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Chtěl bych říci jen tolik, že Belgie, která v současnosti předsedá Evropské unii, je členem Rady pro lidská práva a rozhodně učiníme kroky, kterými budeme na vaše obavy reagovat.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Paní předsedající, vedli jsme dnes poměrně intenzivní diskusi o tom, jakým způsobem lze podpořit snahu Rady o nalezení úspor v rozpočtu na rok 2011, a mimo jiné jsme se v ní samozřejmě podrobně zabývali i nově restrukturalizovanou Evropskou službou pro vnější činnost.

Domníváte se, že bychom se měli snažit, aby byla činnost v rámci OSN zefektivněna do té míry, že by mohla Evropská unie na její půdě promlouvat jedním hlasem a díky tomu jsme dosáhli úspor, které budeme moci velice účinně využít v jiných oblastech? Je belgické předsednictví připraveno předložit návrhy úspor v této oblasti, aby mohla být větší účinnost společného evropského zastoupení dosažena?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Zvláštní kapacity již v New Yorku i Ženevě vytvořeny byly. Přesto odpověď na vaši otázku je ano, je naléhavě nutné vytvořit Evropskou službu pro vnější činnost, a dovolím si upozornit, že tato činnost jednoznačně souvisí i s Parlamentem, přinejmenším co se týká finančního zabezpečení při jejím vzniku.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 7, kterou pokládá Liam Aylward (H-0373/10).

Předmět: Posilování biologické rozmanitosti v EU

Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl prohlášen mezinárodním rokem biologické rozmanitosti a s ohledem na nadcházející konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Nagoji, může Rada nastínit své priority týkající se ochrany a posílení biologické rozmanitosti? Jaká je situace v oblasti prosazování akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost a jakou úlohu bude podle názoru Rady biologická rozmanitost sehrávat ve strategii EU 2020?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Na základě sdělení Komise nazvaného „Varianty koncepce a cíle EU v souvislosti s biologickou rozmanitostí po roce 2010“ přijala Rada dne 15. března 2010 závěry nazvané Biologická rozmanitost po roce 2010 – EU a globální vize a cíle a mezinárodní přístup a sdílení břemene.

Rada ve svých závěrech ze zasedání uvedla, že je hluboce znepokojena tím, že cílů biologické rozmanitosti pro rok 2010 se nepodařilo dosáhnout ani na úrovni Evropské unie ani celosvětově, ztráta biologické rozmanitosti pokračuje nepřijatelným tempem a toto má velmi vážné environmentální, hospodářské a společenské důsledky. Rada však zdůraznila, že tyto cíle sehrály klíčovou úlohu ve vytváření užitečných opatření ve prospěch biologické rozmanitosti.

Rada vytyčila dlouhodobou vizi, podle níž budou do roku 2050 nejen biologická rozmanitost v Evropské unii, ale i služby ekosystému, které poskytuje, její přirozený kapitál, chráněny, ceněny a patřičně obnovovány, a to s ohledem na vnitřní hodnotu biologické rozmanitosti a na její zásadní příspěvek k dobrým životním podmínkám lidí a hospodářské prosperitě, s nimiž bude možné zabránit katastrofálním změnám způsobeným ztrátou biologické rozmanitosti.

Kromě toho Rada stanovila prvořadý cíl omezit ztrátu biologické rozmanitosti a degradaci služeb ekosystému v Evropské unii do roku 2020 a zajistit jejich obnovu v maximální možné míře a zároveň posílit příspěvek Evropské unie k předcházení ztráty biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku.

Z hlediska priorit Evropské unie v oblasti ochrany a posilování biologické rozmanitosti Rada konstatovala, že největší dopady na zhoršování biologické rozmanitosti mají ničení, tříštění a degradace stanovišť. Co se týká příčin této situace v souvislosti se stanovišti, Rada zdůraznila škodlivé změny ve využívání půdy, nadměrnou těžbu a neudržitelné využívání přírodních zdrojů, invazivní exotické druhy, nelegální obchod s druhy ohroženými vyhynutím, acidifikace oceánů a jednoznačně znečištění ovzduší. V důsledku změny klimatu by se také některé tyto problémy, například počet druhů ohrožených vyhynutím, mohly postupně dále zhoršovat.

Pokud jde o strategii Evropa 2020, hlavní směry hospodářských politik, které Rada přijala, vyzývají členské státy a Unii, aby zavedly opatření, proměnily environmentální výzvy v příležitosti k růstu a využívaly přírodní zdroje účinněji, a tím také přispěly k biologické rozmanitosti.

Úloha biologické rozmanitosti byla zdůrazněna rovněž v závěrech ze zasedání Rady z března 2010, kde se uvádí, že existuje naléhavá potřeba tento dlouhodobý trend ztráty biologické rozmanitosti a degradace ekosystému zvrátit. Evropská rada dlouhodobou vizi biologické rozmanitosti do roku 2050 a cíl do roku 2020 obsažený v závěrech tohoto zasedání Rady ze dne 15. března 2010 podporuje.

 
  
MPphoto
 

  Liam Aylward (ALDE). – Je nanejvýš znepokojivé, že se z ministrovy odpovědi dozvídáme o nedostatečném pokroku v dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti, které jsme si stanovili.

Avšak vzhledem k té skutečnosti, že k posílení biologické rozmanitosti mohou výrazně přispět opatření v oblasti rozvoje venkova a společné zemědělské politiky, jaká opatření zamýšlí Rada zavést, aby evropským zemědělcům, kteří jsou největšími ochránci životního prostředí, v jejich důležitém poslání, kterým je zlepšovat ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti, pomohla?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Myslím, že nejlepší opatření, které lze na ochranu kvalitního zemědělství přijmout, je jeho trvalá podpora. Spoléhám na všechny poslance, kteří se – přestože je účast velmi nízká – zúčastní následné rozpravy o rozpočtu, že v rozhodnutích, které tento Parlament přijme, vyjádří společné zemědělské politice finanční podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 8, kterou pokládá Mairead McGuinnessová (H-0375/10).

Předmět: Neformální zasedání Rady ministrů ve složení pro zemědělství, září 2010

Jaké závěry vyvodilo belgické předsednictví z konference na nejvyšší úrovni v rámci společné zemědělské politiky, která se konala v červenci v Bruselu? Může se předsednictví vyjádřit k nadcházejícímu neformálnímu zasedání Rady ministrů ve složení pro zemědělství, které se bude konat ve dnech 19.–21. září? Co na tomto zasedání Rady navrhne předsednictví členským státům ohledně společné zemědělské politiky po roce 2013?

Mohla by Rada kromě toho informovat poslance o jakémkoli vývoji na úrovni Rady, pokud jde o probíhající jednání s Mercosurem?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Zaprvé bych rád Komisi k úspěchu při veřejných konzultacích o společné zemědělské politice (SZP) po roce 2013 poblahopřál. Obdržela téměř 6 000 příspěvků od široké veřejnosti, zúčastněných subjektů, nezávislých výzkumných center nebo jiných výzkumných institucí. Tyto konzultace dostály svým slibům.

Kromě toho souhrn těchto příspěvků ukázal, že o budoucnost evropského zemědělství se zajímá celá naše společnost. O společnou zemědělskou politiku se jistě nezajímají jen zemědělci.

Jak víte, tyto veřejné konzultace vyústily v konferenci o SZP po roce 2013, kterou Komise uspořádala ve dnech 19. – 20. července. Jako celek sehrávají všechny tyto příspěvky, jednání u kulatého stolu a diskuse na konferenci značnou úlohu při zkvalitnění zaměření debat.

Pokud se týká Rady, asi víte, že v posledních dvou letech vedli ministři zahraničí konzultace vyhlašované všemi zúčastněnými předsednictvími – Francie, České republiky, Švédska a Španělska. Nyní jsme dosáhli cílové roviny a toto současné předsednictví se snaží posunout naši diskusi co nejvíce kupředu. Je velmi důležité, aby byly dnešní realita SZP a výzvy SZP do budoucnosti náležitě brány v potaz  během další zásadní rozpravy, která bude vedena o rozpočtovém rámci EU pro období 2014 – 2020.

Jak víte, byla budoucnost SZP zařazena na pořad jednání neformálního setkání ministrů zemědělství EU, které se bude konat ve dnech 19. – 21. září v Belgii, jako hlavní bod. K účasti na tomto setkání byl pozván i předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova pan De Castro, který by měl naše neformální rozhovory vést. Předsednictví letos v létě věnovalo velkou pozornost výsledku červencové konference a vytvořilo souhrnný dokument, který bude během několika příštích dnů dokončen.

Zpráva, kterou předsednictvo vypracovalo a jíž se hodláme podrobněji zabývat při našich navazujících diskusích, potvrzuje význam cílů SZP definovaných Lisabonskou smlouvou: zajistit dodávku bezpečných a vysoce kvalitních potravin pro všechny evropské občany; podpořit udržitelné hospodářství v celé Evropě; chránit životní prostředí a krajinu; a přispívat k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí, jak jsme o tom diskutovali v souvislosti s předchozí otázkou.

Kromě toho zpráva, kterou předsednictví vypracovalo, potvrdila také skutečnou přidanou hodnotu společné zemědělské politiky na evropské úrovni a význam SZP v kontextu strategie Evropa 2020.

Na plánované diskuse bude v říjnu navazovat závěrečná politická diskuse o budoucnosti SZP na zasedání Rady ve složení pro zemědělství. Rada tedy, stejně jako Evropský parlament, k provedení tohoto postupu konzultací významně přispěla. Jsem si jist, že Komise rovněž uznává, že Rada a Evropský parlament odvedly obrovské množství práce, a jsem si jist, že vyvine maximální úsilí a předloží sdělení, které si získá podporu obou orgánů. Jakmile bude sdělení k dispozici, zahájí předsednictví diskuse s Radou.

Pokud jde o jednání o dohodě o volném obchodu se zeměmi Mercosuru, rád bych na úvod podotkl, že zásadní význam takové dohody sice je uznáván, ale Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a ministři zemědělství zkrátka a dobře sdílí stejný názor, pokud jde o případná rizika, která bude taková dohoda mít pro citlivá odvětví zemědělství EU. Jste si také vědomi toho, že Rada v květnu vzala na vědomí obavy, které vyjádřil ve společném memorandu značný počet členských států.

Zadruhé bych rád upozornil na to, že Komise musí postupovat v souladu s mandátem pro jednání. Kromě toho komisař Cioloş Radu v květnu ujistil, že Komise zajistí, aby jednání se zeměmi Mercosuru byla v souladu se SZP a základními zájmy zemědělství EU.

Na závěr bych rád zdůraznil, že Rada bude jednání se zeměmi Mercosuru i nadále pečlivě sledovat, zejména prostřednictvím Výboru pro obchodní politiku. Další kolo jednání je naplánováno na říjen a mohu vás ujistit, že předsednictví bude dohlížet na to, aby byl mandát pro jednání přísně dodržován.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Odpověď byla podrobná, neboť podrobná byla i otázka. Já vám za to děkuji, a zvlášť vám děkuji také za vaše komentáře týkající se jednání se zeměmi Mercosuru. Doufám, že Komise a vlastně i Rada zaznamenaly připomínky, které vznesl Parlament v rozpravě na toto téma.

Vaše odpověď mému kolegovi panu Aylwardovi ohledně biologické rozmanitosti a vaše poznámky k rozpočtu pro zemědělství mne vedou k tomu, abych se vás výslovně zeptala na názor Rady. Zjišťuji, že sedm členů Rady chce seškrtat rozpočet na příští rok, což pro budoucnost rozpočtu zemědělství po roce 2013 nevěstí nic dobrého. Můžete se k tomu prosím vyjádřit?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Řada členských států by si, podle mých informací, přála rozpočet na příští rok omezit, ale Rada tyto škrty nepodporuje. Včera jste možná zaznamenali prezentaci rozpočtu na rok 2011 belgickým ministrem financí a pravděpodobně už také budete obeznámeni s rozpočtovým výhledem na rok 2011, neboť diskuse s Parlamentem probíhají. Musím říci, že vaše analýza změn v evropském rozpočtu mne neoslovila.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Paní předsedající, v současnosti vedeme diskuzi o rozpočtu na rok 2011 a Rada a Komise v této souvislosti společně navrhly, že by finanční prostředky z Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci, jehož součástí je i Program Inteligentní energie – Evropa, Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií a Program pro podnikání a inovace, spolu s prostředky ze sedmého rámcového programu a prostředky na zemědělství měly být dostupné pro vědecké projekty související s činností pokusného termonukleárního reaktoru ITER v oblasti jaderné fúze. Jaký je výchozí postoj belgického předsednictví k této věci?

 
  
MPphoto
 

  Liam Aylward (ALDE). – Paní předsedající, může pan ministr vzhledem k neobvyklému rozhodnutí Komise opětovně zahájit jednání se zeměmi Mercosuru říci, zda Rada nějakým způsobem hodnotila nebo posuzovala škodlivé dopady těchto rozhodnutí na evropské zemědělce, a zejména na zemědělce v mé zemi, v Irsku, které je závislé na 90 % vývozu svých hovězích produktů, jež jsou vyráběny v souladu s nejpřísnějšími normami, které Komise nařizuje, ale pro státy Mercosur nejsou tyto normy platné?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Pokud jde o vaši první otázku, mohu vás v současnosti odkázat pouze na souhrnné údaje rozpočtu. Dobře rozumím, proč má Parlament na paměti řadu projektů v oblati inovací, hospodářské soutěže a technologií. Diskuse je ale na samém počátku, avšak od 1. prosince budete mít možnost některé aspekty rozpočtového výhledu na příští rok od začátku do konce změnit. Pro stanovení toho, co byste chtěli jako poslanci Evropského parlamentu v tomto rozpočtu zdůraznit a upřednostnit, vás proto odkazuji na tuto rozpravu o rozpočtu.

Pokud jde o druhou otázku týkající se zemí Mercosuru, jak jsem uvedl, předsednictví si je plně vědomo obav, které Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova v souvislosti s rozhodnutím obnovit jednání vyjádřil.

Zkrátka bych rád zdůraznil, že Komise je při těchto jednáních vázána svým mandátem pro jednání a každý pozitivní výstup jednání by měl přinést výhodu zemědělské produkci EU, zejména ve smyslu podpory a ochrany evropských zemědělských produktů a rovněž v oblasti chráněných zeměpisných označení.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 9, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0379/10)

Předmět: Perspektiva přistoupení balkánských zemí k EU.

Jak Rada vnímá perspektivu přistoupení zemí z balkánského regionu, z jihovýchodní Evropy k Evropské unii? Vidí Rada možnost, aby se některé z těchto zemí staly součástí Unie během příštího finančního výhledu, čili v období 2014–2020?

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Cílem naší politiky vůči zemím západního Balkánu je přispět ke stabilitě tohoto regionu a pomoci těmto zemím zajistit trvalý mír, demokracii, stabilitu a prosperitu.

V roce 1999 se EU rozhodla zahájit proces stabilizace a přidružení – rámec pro proces přidružení, jenž může vyvrcholit případným vstupem těchto zemí –, aby tak více rozšířila jejich přípravu pro členství v EU. Tyto přípravy jsou zásadní pro stabilitu, urovnání sporů a budoucnost tohoto regionu. Přípravy se vyvíjejí a nabývají konkrétní podoby podle zásad Soluňské agendy a v souvislosti s obnoveným konsenzem o rozšíření, který stanoví spravedlivé a přísné podmínky.

Rada proto opakovaně stvrdila pevný závazek Evropské unie vůči přípravám zemí západního Balkánu na členství v EU, včetně nedávného potvrzení v Radě pro zahraniční věci při setkání v Sarajevu dne 2. června.

Během několika let podepsala EU se zeměmi tohoto regionu šest dohod o stabilizaci a přidružení, z nichž čtyři již vešly v platnost. V říjnu roku 2009 Komise navrhla zahájit přístupová jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Pokud se týče přístupových jednání s Chorvatskem, která byla zahájena v říjnu roku 2005, ta jsou již v závěrečné fázi. EU se i nadále politicky angažuje v tomto procesu všemi svými prostředky: byly realizovány tři mise společné bezpečnostní a obranné politiky – dvě v Bosně a Hercegovině a jedna v Kosovu – a byli vysláni tři zvláštní zástupci do Skopje, Prištiny a Sarajeva.

Finanční pomoc v roce 2010 překročí 900 milionů EUR a v roce 2013 dosáhne 1 miliardy EUR. Celkově Evropská unie poskytla zemím tohoto regionu od roku 1991 finanční pomoc ve výši přesahující 13 miliard EUR.

Co se týče termínů přistoupení, ty závisejí zcela na splnění kodaňských kritérií a podmínek stanovených procesem stabilizace a přidružení. Tento proces předepisuje jednoznačný postup: dohoda o stabilizaci a přidružení, stanovisko Komise k žádosti o členství, status kandidátské země, přístupová jednání a konečně přistoupení.

Rada hodlá co nejrychleji přikročit k závěrečným fázím procesu, ale je na vládách jednotlivých zemí tohoto regionu, aby plnily dané podmínky, aby zachovávaly – nebo dokonce urychlily – tempo nezbytných reforem a aby dokázaly čelit zásadním výzvám. Země v tomto regionu by měly zvýšit své úsilí ve věci boje proti korupci a organizovanému zločinu, v otázkách budování správních kapacit a dořešení otevřených záležitostí.

Cílů procesu stabilizace a přidružení nebude dosaženo, pokud občané a vlády tohoto regionu neprojeví odhodlání a rozhodnost k převzetí aktivní role. Budoucnost tohoto regionu konečně závisí na jeho obyvatelích a vládách. Spolupráce zemí tohoto regionu a politika dobrých sousedských vztahů jsou hlavními faktory v urovnání a vyřešení dvoustranných sporů. Takovéto politiky jsou jádrem postoje EU k tomuto regionu a od roku 1995 jsou ze strany EU systematicky prosazovány. V tomto kontextu Rada dne 14. června dotčené země vyzvala, aby dořešily nevyřešené záležitosti se sousedními zeměmi.

Chtěl bych zakončit zdůrazněním, že v listopadu roku 2009 Rada přijala rozhodnutí o povolení bezvízového styku pro občany tří států tohoto regionu a že v současné době pracuje na obdobném rozhodnutí pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny. Doufám, že také Evropský parlament a Rada toto rozhodnutí letos přijmou.

Na závěr – Rada se v současné době nemůže vyjádřit k dopadu rozšíření na současný rozpočet EU a na rozpočet na roky 2014-2020, protože stále od Komise očekává návrh příštího finančního výhledu.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Paní předsedající, děkuji vám za vynikající práci při předsedání našemu řízení. Je to příklad pro ostatní. Pane Chasteli, nejsem si jist, zda mám odložit své sako, abyste se cítil pohodlněji. Mezi námi panuje jistá nerovnováha.

To, o čem jste hovořil, je – popravdě – této komoře dobře známo a já jsem očekával mnohem konkrétnější odpověď. Která země je nejblíže vstupu do Evropské unie: Srbsko, které je velmi důležité z politického hlediska a je hospodářsky dobře rozvinuté, Černá Hora nebo snad Makedonie? Prosím vás, pane Chasteli, abyste nám dal konkrétní odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady.(FR) Víte, pokud řeknu, která z oněch tří zemí je nejblíže, pokud ukáži na jednu zemi – tu, která učinila největší pokrok v přípravách –, neznamená to, že tato země bude tou příští zemí, která vstoupí do EU. Ještě je totiž třeba v mnohém učinit pokrok a toho je možné dosáhnout velmi rozdílnými rychlostmi.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Otázky, které nebyly pro nedostatek času zodpovězeny, budou zodpovězeny písemně (viz příloha).

Doba vyhrazená pro otázky tímto skončila.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:00 a pokračovalo ve 21:00)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Alejo VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

(Zasedání bylo přerušeno v 19:00 a pokračovalo ve 21:00)

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí