Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 8. září 2010 - Štrasburk

16. Produkty z klonovaných zvířat v potravinovém řetězci (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o produktech z klonovaných zvířat v potravinovém řetězci.

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, jsem rád, že jsem dostal příležitost, abych představil postoj Komise vůči citlivé otázce klonování zvířat pro účely potravinové produkce.

Předně chci zdůraznit, že neexistují žádné důkazy ve prospěch obav o bezpečnost potravin získaných z klonovaných zvířat. Jsou zde však otázky spojené s dobrými životními podmínkami zvířat, které vyžadují další zvážení. Tyto obavy budou nicméně pravděpodobně postupem času utichat, s tím, jak se vyvíjí a zlepšuje technologie. Je zde pochopitelně i etický rozměr této záležitosti. Chtěl bych ale říci, že ten není v pravomoci zákonodárství EU. Další otázkou této obecné rozpravy jsou práva spotřebitelů znát výrobní proces a pravděpodobné dopady na obchod související s podniknutím určitých kroků v této oblasti.

Nejdůležitější záležitostí pro Komisi je zhodnotit potřebu, dostupnost a přiměřenost možných regulačních opatření pro používání klonovacích technologií a pro klonovaná zvířata a produkty. Samozřejmě jsem plně obeznámen se stanoviskem Parlamentu o využití technologie klonování v potravinové výrobě v Evropě. Vážený poslanecký sbor by chtěl rozšířit zákaz i na potomky klonovaných zvířat.

Komise zastává stanovisko, že by se potraviny z klonovaných zvířat neměly uvádět na trh bez předchozího schválení, neboť jsou považovány za nové potraviny a podléhají tedy platnému nařízení o nových potravinách. Je vhodné dodat, že s ohledem na hodnotu klonovaných zvířat je velmi nepravděpodobné, že by byla využívána přímo pro potravinářské účely.

Situace týkající se potomků klonovaných zvířat je nicméně poněkud odlišná. Tato zvířata nelze odlišovat od zvířat z konvenčních chovů. Tento aspekt také musí být brán v potaz při jakýchkoli krocích navržených Komisí.

Pokud se vrátíme k současnému stanovisku, Komise si je vědoma, že nařízení o nových potravinách není přiměřeným právním rámcem pro ošetření všech aspektů otázky klonování. Zejména výroba a prodej jiných produktů než potravin, jako jsou vajíčka, sperma a embrya, nemohou být zahrnuty do nařízení o nových potravinách, jež se týká výhradně povolování před uvedením na trh potravinářských výrobků.

Jak jistě vážení poslanci vědí, vypracováváme nyní zprávu, která se bude zabývat všemi aspekty využití klonování pro účely potravinářské výroby. Tato zpráva bude zpřístupněna v listopadu. Bude sloužit jako užitečná platforma pro budoucí diskuse mezi jednotlivými orgány.

Těším se na to, že s Parlamentem i Radou povedeme další diskuse, které povedou k dosažení úspěšné dohody.

  Pilar Ayuso, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat panu komisaři za jeho výklad týkající se klonování zvířat pro potravinářské účely.

Parlament i Komise jsou zajedno, že nařízení o nových potravinách opravdu nebylo patřičným rámcem pro řešení této otázky. Dohodli jsme se na tom, což vysvětluje, proč byla tato otázka vyňata z oblasti působnosti použití nařízení.

Jsme si také všichni vědomi, alespoň podle všech vědeckých výborů, že maso z klonovaných zvířat a z jejich potomků splňuje veškeré požadavky na bezpečnost potravin. Problém spatřuji pouze zde. Konkrétně v tom, že nelze odlišit, zda maso pochází či nepochází z klonovaného zvířete či z potomků klonovaného zvířete, nebo ze zvířete, které naklonované nebylo. Proto je nutné – zásadně nutné – uplatňovat označování a sledovatelnost, aby byl spotřebitel řádně informován.

Spotřebitelé chtějí – a mají právo – vědět, zda maso, které jedí, pochází z klonovaného zvířete či nikoliv, nehledě na to, aby věděli, zda je to zdravé nebo není. Mohou totiž konzumaci takového masa odmítat z důvodů, o nichž jste také hovořil, totiž kvůli dobrým životním podmínkám zvířat či z důvodů etických.

S ohledem na danou situaci se tedy zdá, že výroba a konzumace klonovaných zvířat bude v Evropě pravděpodobně zakázána, zejména se jedná o výrobu. A tak tedy hodláme výrobcům zamezit využití nové technologie, která je vhodná pro reprodukci zvířat a která může navíc vytvářet zisky, protože se pochopitelně klonuje takové zvíře, které má určité zvláštní vlastnosti. Něco podobného bylo ve Španělsku provedeno se zápasnickými býky, kde, jak víte, byli naklonováni dva zápasničtí býci.

A to se chystáme zakázat! Hodláme jim odepřít možnost používat tuto technologii? V tom případě totiž naši zemědělci, naši chovatelé dobytka ztratí konkurenceschopnost. Bylo by to dobré, kdybychom v Evropě mohli zakázat dovoz masa z klonovaných zvířat a jejich potomků z jiných zemí. Ale zakážeme to? Nemůžeme. Světová obchodní organizace takový zákaz nepřijme. Budeme se tedy nacházet v absurdní situaci, kdy bude našim chovatelům dobytka odepřeno využití nových technologií, které by zvýšily jejich konkurenceschopnost, ale zároveň budeme v Evropské unii bez jakéhokoliv omezení jíst takto získané maso, ať již označené či neoznačené.

Toto je věc, která mě znepokojuje a myslím si, že je nutné najít řešení. Proč to chceme zakázat? Proč chceme zakázat našim chovatelům dobytka využívat tuto technologii, když v zápětí budeme tyto potraviny přijímat zvenčí, protože jejich dovoz zakázat nemůžeme?

  Luis Manuel Capoulas Santos, jménem skupiny S&D. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, také bych rád poděkoval za informace, které jste nám sdělil. Dámy a pánové, všechny formy biotechnologie vyvolávají obavy veřejnosti, která je k těmto otázkám obzvláště citlivá. Klonování zvířat není výjimkou. Je na nás, jako na politických činitelích, abychom podnítili dostatečně informovanou diskusi, a mohli tak vytvořit nepředpojatý rozbor této záležitosti. Je důležité poznamenat, že zde nyní hovořím o klonování zvířat pro potravinářskou výrobu. Z hlediska bezpečnosti potravin se tato záležitost řídí stávajícími nařízeními a o přezkumu nových potravin se v Parlamentu široce diskutuje.

Díky událostem z letošního léta ve Velké Británii se toto téma stalo předmětem veřejné diskuse, a ukázal se tak zjevný nesoulad mezi evropskými právními předpisy a jejich uplatňováním na vnitrostátní úrovni. Vědecké zprávy vypracované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin směřují k závěru, že se v případě hovězího a vepřového dobytka vyskytují patologické změny související s vývojem klonů, což vyvolává otázky ohledně dobrých životních podmínek zvířat. Evropská skupina pro etiku je shledala natolik závažnými, že označila klonování zvířat pro potravinářskou výrobu za neospravedlnitelné.

Z hlediska bezpečnosti potravin tytéž vědecké zprávy docházejí k závěru, že neexistuje prokazatelný rozdíl mezi kravským mlékem a hovězím a vepřovým masem ze zdravých klonů a jejich potomků ve srovnání se stejnými produkty z normálních zvířat. V těchto zprávách se nicméně zdůrazňuje, že je k dispozici pouze omezené množství údajů a že nebylo možné provést rozsáhlé studie klonů po celou dobu jejich života a života jejich potomků. To do dosud učiněných závěrů vnáší jisté pochybnosti a znamená to, že je třeba na základě vědeckých poznatků v této diskusi pokračovat, abychom mohli na otázky veřejnosti dát jasné odpovědi, aniž bychom nezodpovědně omezovali možnosti vědy.

Proto vítám přítomnost pana komisaře a těším se na jím předloženou zprávu o nařízení, které je třeba uplatnit v souvislosti s technologií klonování i s produkty, které již existují.

  George Lyon, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, myslím, že je důležité – jak řekli mnozí a jak řekl ve svém příspěvku i pan komisař – že pro lidi neexistuje žádné zdravotní riziko spojené s produkty z potomků klonovaných zvířat. Zdůrazňuji zde slovo „potomků“ klonovaných zvířat, nehovořím tedy o zvláštní otázce klonovaných zvířat samotných, neboť se jedná o dvě rozdílné záležitosti.

Chtěl bych se zde dnes – jak jsem učinil už včera, když jsem se s vámi, pane komisaři, neformálně setkal – zmínit o situaci, v níž se na začátku letošního léta ocitla skotská rodina Innes. Jedná se o dlouho zavedenou farmářskou rodinu velmi dynamických a pokrokových zemědělců, kteří se vždy snažili využívat ty nejlepší genetické zdroje z celého světa. Koupili plemenného býka ze Spojených států, u něhož se ukázalo, že měl ve své linii klon. Ptali se tehdy na všechny právní otázky ohledně využití tohoto zvířete a zda může být využito v rámci jejich hospodářství. Nechápali, že by v tom měl být jakýkoliv problém, protože se jednalo o potomka klonovaného zvířete, nikoliv o samotné klonované zvíře. Od tohoto býka mají nyní ve svém hospodářství 90 plemenných krav, které mají v této oblasti hodnotu 200 000 GBP.

Až když začali uvažovat o prodeji mléka od těchto krav, když dosáhly dostatečného stáří pro jeho produkci, narazili na problém. Současný výklad stávajících nařízení ze strany Spojeného království je takový, že je do britského potravinového řetězce zakázáno dodávat nejen produkty z klonovaných zvířat, ale i produkty z jejich potomků. Tento výklad zavedla britská agentura pro potravinové normy Food Standards Agency. Znamená to, že tato zvířata nemají žádnou hodnotu, leda pokud by byla přemístěna do jiného členského státu, kde existuje jiný výklad týkající se těchto zvířat a kde by bylo možné mléko od těchto krav dodávat do potravinového řetězce, anebo pokud by byla prodána zpět do USA.

Problém je v tom, že mezi členskými státy panuje v těchto ohledech nedostatečný soulad. Domnívám se, že je jak v zájmu spotřebitelů, tak zemědělců, abychom v tomto získali určitou jistotu. Pokud se týká stanoviska Parlamentu, zašli jsme, myslím, příliš daleko, když jsme prohlásili, že maso, mléko a další produkty z potomků klonovaných zvířat by mělo být vyloučeno ze systému. Myslím, že je to špatně a že by v tom měl být učiněn určitý posun. Zdá se mi, že musíme přijmout skutečnost, že všechny vědecké důkazy nasvědčují tomu, že mezi potomky klonovaných zvířat a jakýmikoliv jinými zvířaty není žádný rozdíl. Potomci klonovaných zvířat by tedy měli být zařazeni do potravinového řetězce.

Doufám, že během nastávajících několika měsíců dojdeme ke kompromisu a vneseme do této velmi citlivé a emotivní záležitosti jistotu, která uklidní spotřebitele i zemědělce.

  Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, váš výklad byl sice velmi vyčerpávající a zajímavý, jsem však udiven, že jste vůbec nezmínil událost letošního léta, která do určité míry poskytuje základ pro tuto rozpravu. Hovořím o události, k níž došlo ve Skotsku: určitý počet býků a krav narozených z embryí dovezených ze Spojených států, bylo zjištěno, že maso minimálně jednoho z těchto býků se určitě dostalo do potravinového řetězce a že část tohoto masa skončila v mém volebním obvodě v Belgii. O tom jste neřekl nic a já bych opravdu rád slyšel váš komentář k této záležitosti, protože se koneckonců jedná o velmi závažnou událost. Vy sám jste řekl, že součástí tohoto problému je, že spotřebitelé mají právo vědět, odkud pochází jídlo, které kupují. Někteří obyvatelé v mém volebním obvodě tuto zprávu nedostali. Jedli maso z býků dovezených ze Skotska, kteří se narodili z dovezených embryí. Chtěl bych proto slyšet, co k tomu můžete říct.

Víte, že celá tato rozprava se také týká dohodovacího řízení ohledně nařízení o nových potravinách, které začalo předevčírem a jehož zpravodajem je Kartika Liotardová. Víte, že vedeme v této záležitosti s Radou velký spor. Troufám si říci, že jste také dobře obeznámen s tím, že pro výsledek celého dohodovacího řízení – který bude znám někdy v listopadu, možná začátkem prosince, ale v každém případě ještě letos – bude mít rozhodující roli stanovisko Komise. V předchozí rozpravě v červenci jste oznámil, že sestavíte zprávu, a zde vás budu citovat v angličtině: „by November 2010“ (do listopadu 2010). Nyní ale říkáte „někdy v listopadu“, což znamená na samém konci dohodovacího řízení. Doufám, pane komisaři, že vy a váš úřad budete poněkud dynamičtější, pokud se týká zaujetí postoje k této otázce. My totiž, jako vyjednavači, budeme potřebovat vaše stanovisko k tomu, abychom dosáhli dohody s Radou.

Navíc jste neřekl nic nebo téměř nic o stanovisku Parlamentu, které vyznívá ve prospěch moratoria. Někteří komisaři, vaši kolegové, mezitím, co mi hovoříme, lobbují u našich kolegů, aby nesouhlasili s moratoriem, protože to by způsobilo ohromnou obchodní válku, možná ještě v širším měřítku, než byla banánová válka, kterou jsme vedli na poli obchodu s ostatními zeměmi. Mohl byste se k tomu prosím vyjádřit?

Konečně se obracím na své kolegy poslance, kteří tvrdí, že zde nejsou naprosto žádná rizika pro veřejné zdraví a říkám: Ano, chtěl bych věřit, že je tomu tak. Ale dovolte mi řídit se ještě nějakou dobu doporučením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, které uvádí, že ačkoliv možná neexistují důvody pro pochybnosti, je vědecké dokazování v této záležitosti ve své podstatě stále jaksi příliš málo obsáhlé. Připouštím, že se jedná o doporučení z roku 2008. Brzy bychom měli dostat nová doporučení, ale rád bych je viděl dříve, než se odvážím vynést jakýkoliv závěrečný soud.

  Janusz Wojciechowski, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, dnešní výměna názorů ukazuje, že rozprava o právních nařízeních klonování zvířat bude složitá. Myslím, že s těmito technologiemi potravinářské výroby je to jako bychom skákali do bazénu, aniž bychom se předem podívali, jestli je v něm voda. Týká se to genetických modifikací, šlechtění geneticky modifikovaných plodin a klonování. Věda k tomuto tématu neřekla své poslední slovo. Věda nám poskytuje ohromné příležitosti, ale nemáme k dispozici celý obraz dalekosáhlých dopadů využití těchto nových technologií: jaký dopad budou mít na biologickou rozmanitost, na rovnovážný stav jednotlivých druhů a na zdraví lidí a zvířat. Některé signály naznačují, že klonování není prospěšné pro zdraví dotčených zvířat, že tato zvířata nejsou zdravá a že je klonování často spojeno s jejich utrpením.

Proto je třeba být v těchto záležitostech opatrný. Stále ještě nevíme dost na to, abychom mohli podstoupit tak veliké riziko. Proto jsem pro zachování zákazu klonování zvířat pro účely potravinářské výroby v Evropské unii.

  Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Pane předsedající, již v květnu jsem veřejně vyjádřila své obavy, že by se maso z klonovaných zvířat mohlo dostat na evropský trh. Tehdy to Komise bagatelizovala. Tento parlament, který zde zastupuje evropské občany, dva a půl roku podporoval a 7. července znovu podpořil drtivou většinou můj požadavek na zákaz klonovaného masa. Proto se nejedná o to, jak pan komisař navrhl, aby občané snadno rozpoznali klonované maso, pokud se jim dostane na talíř. Faktem nicméně zůstává, že klonované maso se nyní dostalo do potravinového řetězce. Neslyšela jsem od pana komisaře nic o tom, jak hodlá zajistit, aby se to neopakovalo. Jediná věc, kterou řekl, je, že budeme muset zase čekat, tentokrát do doby někdy v listopadu. Už mám toho neustálého čekání opravdu dost.

Mám také dotaz na vás, pane komisaři Dalli. Jistě nenecháte bez odezvy to, že pan komisař De Gucht v zákulisí hlásá, že by zákaz zahrnutí klonovaných zvířat do potravinového řetězce požadovaný Parlamentem vedl k obchodní válce se Spojenými státy, Brazílií a Argentinou. Raději bych vedla obchodní válku, než válku, při které zbytečně teče krev. Klonování je neetické a ke zvířatům extrémně kruté. Klonování vede ve velkém měřítku k porodům mrtvých plodů nebo zvířat, která je nutné pro různé deformity utratit. Zatímco Komise vyčkává, povede dvojznačnost právních předpisů k těmto praktikám, které proniknou i do Evropské unie. Komise by měla neodkladně přijít s novými právními předpisy a ještě dnes uvalit moratorium na produkty z klonovaných zvířat a jejich potomků, jak to požaduje Parlament.

Konečně chci vyzvat pana komisaře De Guchta, aby přestal hájit zájmy Spojených států a jejich biotechnologického průmyslu. Proboha, pane komisaři, vy jste byl jmenován, abyste zastupoval obecné zájmy Evropské unie a jejích občanů a jako člen Komise nemáte přijímat pokyny žádné jiné vlády, orgánu, instituce nebo úřadu; a to pouze cituji ze Smlouvy o Evropské unii. Zhoršila se situace opravdu natolik, že Evropa umožňuje podkopávat naši politiku na újmu našim občanům a beze strachu o odezvu ze strany Světové obchodní organizace? Pokud ano, stydím se za současný stav Evropské unie.

  John Stuart Agnew, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, jistě rád uslyšíte, že budu mluvit jen minutu. Stojíme před velmi podobnou situací, jako byl spor o geneticky modifikované plodiny. V každém případě je pravda, že objektivní vědecké testy bezpečnosti dopadly úspěšně, ale v každém případě jsme se setkali se subjektivním a emocionálním odporem, pro nějž nemůže žádný kvalitativní test stanovovat zákony.

V případě geneticky modifikovaných plodin přenechala nyní Komise rozhodování na zvolených vládách jednotlivých členských států, kde se také všechna tato rozhodnutí pochopitelně činit mají. K tomuto vývoji došlo až po dlouhých letech patové situace a svalování odpovědnosti mezi různými orgány EU. Není nijak překvapivé, že současné právo EU je ve věci komerčního využití potomků klonovaných zvířat zmatečné a jistě není úkolem tohoto parlamentu, aby tyto zmatky rozhojňoval dalším nařízením EU.

Správným postupem je umožnit členským státům, z nichž má každý svou velmi odlišnou kulturu, aby rozhodovaly samy za sebe, zda povolí nebo nepovolí komerční výrobu těchto produktů. Ty země, které ji nechtějí, musí mít naprostou volnost v možnostech způsobu označování dováženého zboží, a to bez zásahů ze strany EU. Využití různých režimů zajištění bude v těchto zemích vytvářet příležitosti pro místní zemědělce.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, vítám stanovisko pana komisaře, které zde dnes večer k této záležitosti zaznělo. Jak upozornil pan George Lyon, v nedávné době se ve Velké Británii vynořilo několik otázek okolo obchodování s potomky klonovaných zvířat. Nedostatečná jednotnost ve sděleních mezi pokyny Komise a britské agentury pro potravinové normy Food Standards Agency způsobila veliký zmatek. Musím říci, že tomu tak nebylo vinou Komise, ale přineslo to mnohé potíže výrobcům a dozajista to mělo dopad na důvěru v bezpečnost potravin.

Je neudržitelné a nelogické, aby britská agentura pro potravinové normy pohlížela na produkty z potomků klonovaných zvířat jako na nové potraviny v rámci Spojeného království, zatímco v ostatních zemích v Evropě tomu tak není. Ráda se dozvídám, že se mezi Komisí a britskou agenturou pro potravinové normy vedly o tomto tématu diskuse, které měly za cíl pokusit se ujasnit záležitosti jak z pohledu producentů, tak i spotřebitelů.

Je třeba upřesnit povahu nových potravin v souvislosti s problematikou klonovaných zvířat a potomků klonovaných zvířat. S jednotným přístupem k této záležitosti v celé Evropě – a to i nad rámec dovozů ze třetích zemí – se musí učinit konec i protichůdným doporučením, která se doposud vyskytovala ve Spojeném království. Jak víme, je důvěra ve zdroje i bezpečnost potravin zásadní. Vítám snahu Komise udržet tuto důvěru v bezpečnost potravin.

  Horst Schnellhardt (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Dalli, v průběhu diskuse o vašem nařízení o nových potravinách před letní přestávkou jsme rozhodli nezahrnovat otázku klonovaného masa do tohoto nařízení. Místo toho jsme se rozhodli, že vyzveme Komisi, aby přijala dodatečné nařízení. Proto vítám skutečnost, že dnes pan Dalli předkládá návrhy toho, kterým směrem by se mělo nařízení ubírat. Chápu dnešní diskusi jako základ pro očekávané nařízení, které Komise v listopadu přijme. Proto je také tak důležité, že zde dnes vedeme tuto diskusi.

Dobře víme, že nás tlačí čas, a to bylo také dnes několikrát zmíněno. Například ve Spojených státech je minimálně 150 klonovaných kusů dobytka, které jsou chovány pro plemenné účely. A pak tu byly události, ke kterým došlo ve Velké Británii v průběhu naší letní přestávky. Nikdo zatím neosvětlil, zda byla tato záležitost jen výplodem okurkové sezóny, nebo zda na ní skutečně něco bylo. Chtěl bych každopádně všem připomenout, z jakého důvodu jsme požadovali přijetí zvláštního nařízení.

Na jedné straně jsme řekli, že není úplně jasné, zda je klonované maso skutečně zcela neškodné. To je podpořeno skutečností, že byla provedena pouze srovnání různých materiálů, jinými slovy porovnání masa z neklonovaných a klonovaných zvířat. Proto také dosud nemáme skutečný důkaz, což potvrdil i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Musíme provést více testů a vyčkat na výsledky.

Zmínili jsme ale i druhý aspekt této záležitosti, totiž etický rozměr a dobré životní podmínky zvířat. Není správné říkat, že v této oblasti nemáme žádná práva. Lisabonská smlouva otázku dobrých životních podmínek zvířat zahrnuje a lze se na ni odvolat, pokud v této oblasti shledáme pochybení nebo pokud budou zvířata vystavena soustavnému nebezpečí. Máme-li se zde vyslovit pro zákaz, musíme si toto pochopitelně vyjasnit a dostat odpovídající důkazy. To považuji za nezbytné.

Pokud přijdete do supermarketu a podíváte se na označení hovězího masa, také si nebudete moci nijak ověřit, zda jsou uvedené informace správné. Takže lze také na označení přidat příslušný údaj označující, že maso je klonované. Máme registr zvířat, který nám umožňuje vysledovat, odkud zvíře pochází, aniž by bylo označeno. Můžeme zjistit každý detail i dále o předcích daného zvířete. A tak máme v ruce prostředek, jak zjistit, zda maso pochází z klonovaného nebo z neklonovaného zvířete. Říká se, že člověk zmizet může, ale zvíře nikoliv, protože se uchovávají všechny údaje o něm.

Pokud se tedy rozhodneme umožnit prodej klonovaného masa, máme pro to prostředky a měli bychom je využít. Je možné zjistit, zda je maso klonované či nikoliv, ale potřebujeme ucelenou sledovatelnost a přísné označování, které by bylo v zájmu spotřebitelů. Navíc ale nezapomínejte na otázku dobrých životních podmínek zvířat. To považujeme za velmi, velmi důležité.

  Linda McAvan (S&D). – Pane předsedající, zajímalo by mě, zda by pan komisař Dalli mohl přesně osvětlit, s čím před nás hodlá v listopadu předstoupit. Hovoří o zprávě, ale to, o čem jsme tu slyšeli, je skutečné právní vakuum, které zemědělce staví do neřešitelné situace, protože vůbec není jasné, co aktuálně platné právní předpisy znamenají. Chceme víc než diskusi a zprávu v listopadu. I pokud Komise předloží nové návrhy, může trvat 18 měsíců, než budeme mít nový zákon.

Pro mezidobí, než budeme mít nový zákon a než budeme mít v těchto otázkách jasno, bych velmi doporučovala, abychom uvalili na produkty z klonovaných zvířat moratorium. Chci zopakovat, co řekl pan Schnellhardt v souvislosti s výrokem pana komisaře, že do právních předpisů nemůžeme zatahovat etické otázky. Není to pravda. Lisabonská smlouva obsahuje ustanovení, které uvádí, že všechny politiky EU musí brát v úvahu dobré životní podmínky zvířat. Zajímalo by mě, zda pan komisař četl zprávu Evropské skupiny pro etiku. Pro kolegy, kteří nevědí, co to je, uvádím, že se jedná o skupinu ustavenou panem předsedou Barrosem, aby dohlížela na etické aspekty politiky EU. Tato zpráva jasně uvádí, že existují značné obavy ohledně utrpení zvířat v souvislosti s klonováním a potravinami. Uvádí se v ní, že je třeba provést další studie dlouhodobých dobrých životních podmínek klonovaných zvířat a jejich potomků.

Další záležitostí, kterou pan komisař nezmínil, je biologická rozmanitost. Pokud budeme mít stáda zvířat, která všechna pocházejí ze stejného klonu, mohlo by to podle této zprávy vytvořit velké problémy s křížením a způsobilo by to tak větší zranitelnost dodávek v rámci potravinového řetězce. Také se zde upozorňuje na problém, že klonované maso povede k nárůstu konzumace masa, což bude mít závažné dopady na životní prostředí. Závěr tohoto etického výboru – jenž je vlastním etickým výborem Komise – zní, že je zapotřebí širší veřejné debaty, než umožníme uvedení masa z klonovaných zvířat na trh.

Pane komisaři, potřebujeme tuto rozpravu. Potřebujeme, abyste se nyní zastavil, abyste nestavěl zemědělce do této neřešitelné situace a abyste zákonné předpisy ujasnil. Na to nemůžeme čekat dva nebo tři roky. Je třeba, abyste jednal rychle a vyhlásil moratorium ihned, a až potom vedl příslušnou debatu o příslušném právním předpisu.

  Martin Häusling (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane Dalli, dámy a pánové, byl jsem velmi překvapen tím, co jste řekl, pane Dalli. Dělal jste, jako by se nic nedělo. V červenci zaujal Parlament velmi jasné stanovisko a vyzval vás, abyste vyhlásil moratorium. Od té doby se nestalo nic. Žádali jsme vypracování návrhu právního předpisu a ani v tomto případě se nic nestalo. Dotaz, který jsem položil v květnu, kdy jsme se ptali, kolik je v systému klonovaných zvířat a kolik potomků klonovaných zvířat, jasně ukázal, že jste naprosto neinformovaný. V odpověď jste řekl, že to nevíme, že to nemůžeme říci a že o tom nemáme ponětí. Jinými slovy, vy nevíte, co se děje, ale děláte, jako bychom mohli dále čekat do listopadu na vaši zprávu. To nestačí. Vyzývali jsme vás, abyste jednal, ale dosud jste neudělal nic.

To, co řekl pan Leinen, není pravda. Parlament se vyslovil velmi jasně pro moratorium na druhou generaci. Nemůžeme to nyní jednoduše zamítnout. Musíme velmi jasně říct, že i toto je problém, protože všechny studie ukazují, že tato technologie zkrátka nebyla dostatečně prověřena. Neprovádějí se žádná dlouhodobá zkoumání. Vzhledem k tomu, co se stalo doposud, se jasně ukazuje, že při klonování zvířat dochází k závažnému porušování právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, a to včetně příslušných předpisů Evropské unie. Skutečnost, že pouze 15 % zvířat přežívá a je schopno přežít, představuje jasné porušení směrnice EU o dobrých životních podmínkách zvířat. V rámci EU uplatňujeme zásadu obezřetnosti a tu musíme také brát vážně. Dokud budou přetrvávat zdravotní rizika a dokud tuto technologii plně nevyvineme, nesmíme v této oblasti experimentovat.

Veřejnost se jednoznačně staví proti klonování pro účely potravinářské výroby. Evropští obyvatelé na výrobu klonovaného masa nečekají a nečekají na ni ani zemědělci. Veřejnost naopak k tomu všemu zaujímá velmi kritický postoj a my ostatně nesmíme ohrozit kritické povědomí spotřebitelů. Veřejnost od nás očekává mnohem víc. Očekává se od nás, že se tohoto tématu zhostíme s velikou péčí, a ne že zkrátka řekneme, že je to nová, inovativní technologie a že ji začneme využívat. K novým technologiím musíme zaujímat velice kritický postoj, ale já mám podezření, že na to Komise není připravena. Jak je tomu i v jiných oblastech, má Komise neotřesitelnou víru v pokrok. Je však třeba se ptát: Ubíráme se správnou cestou? Jednáme v zájmu spotřebitelů a zemědělců? Domnívám se, že nikoliv. Proto byste měli odpovědně zvážit vyhlášení moratoria a položit na stůl návrh právního předpisu, na který čekáme. Případ ze Skotska potvrdil neschopnost Komise jednat a ukázal, jak málo v takových případech Komise učiní. Nestalo se vůbec nic.

Abych se ještě vrátil k obchodním otázkám. My jsme se v Evropské unii vyslovili velmi jasně proti používání hormonů. Na svém postoji jsme pevně trvali a to samé můžeme udělat i v jiných případech. Neznamená to, že se sami vystavujeme riziku, že budeme nuceni přijmout obchodní omezení.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Evropský parlament jednal o klonování zvířat pro zajištění zdroje potravin už v září roku 2008. V hlasování bylo přijato usnesení, v němž poslanci žádají úplný zákaz klonování zvířat určených na potravinářské zpracování v Evropské unii, jakož i zákaz dovozu klonovaných zvířat a výrobků z nich.

Přijatý text usnesení zohlednil obavy mnohých evropských odborníků, zejména pokud se jedná o zdravotní rizika spojená s využíváním klonovaných zvířat v potravinářském průmyslu. Klonování s sebou totiž přináší vážné problémy spojené zejména s vysokým výskytem špatného zdravotního stavu a úmrtnosti klonovaných zvířat již v raném věku.

Vědecká a technická zjištění Světové organizace pro zdraví zvířat dospěla k výsledku, že z pouhých 6 % klonovaných embryí byly odchovány zdravé dlouhodobě přežívající klony. Je to dáno zejména tím, že klon má od samého začátku genetický věk originálu. Pokud je tedy originálem sedmiletá kráva, klon bude tele, jehož geny mají od počátku věk sedm let. Klonování rovněž poškozuje genom jedince, což následně způsobuje větší náchylnost klonu k chorobám a k parazitům.

Problémy s klonováním se netýkají pouze zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, ale pochopitelně i důvěry spotřebitelů k potravinám, které mohou pocházet z takovéto výroby. I když americký úřad pro potraviny a léčiva Food and Drug Administration tvrdí, že maso a mléčné výrobky z klonovaných zvířat, prasat, ovcí, hovězího dobytka a jejich potomků jsou podle jeho názoru stejně spolehlivé jako produkty vyrobené ze zvířat chovaných běžným způsobem, nepovažuji za moudré, vážený pane komisaři, uvádět jen z komerčních důvodů takovéto produkty na trh a bezdůvodně vystavovat evropskou veřejnost riziku důsledků plynoucích ze vstupu výrobků z klonovaných zvířat a jejich potomků do potravinového řetězce.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, bylo nezpochybnitelně prokázáno, že uvedení masa z klonovaných zvířat na trh s sebou nese zvýšené riziko pro zdraví lidí, a to zejména proto, že klonovaná zvířata a jejich potomci jsou náchylnější k nejrůznějším chorobám. Proto musí být stávající zákaz uvalený na produkty z klonovaných zvířat rozšířen i na jejich potomky. Ve prospěch rozšíření zákazu můžeme také uvést etické důvody a zahrnout i argumenty týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

Navíc musíme co nejdříve zajistit, aby se spotřebitelům dostalo komplexních informací o původu masa, které kupují. Spotřebitelé musí mít možnost volby nekupovat určité produkty. Nadto musíme zabezpečit, aby lidé nebyli zasypáni výrobky tohoto druhu.

Jak jsme právě slyšeli, našly si produkty z potomků klonovaných zvířat cestu do potravinového řetězce ve Velké Británii. Je ale možné, že tento případ z Británie není jediný. Bohužel je pravděpodobné, že občané evropských zemí klonované maso jedí, aniž by o tom věděli. To je nepřijatelné.

  Renate Sommer (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Dalli, jsem velkou zastánkyní zeleného genetického inženýrství, ale klonování je něco úplně jiného. Tyto dvě věci nemohou být srovnávány. S klonováním souvisí kruté zacházení se zvířaty, jak již řeklo mnoho mých kolegů. V diskusi, již jsme vedli před letní parlamentní přestávkou, jsem vysvětlovala, že jen část zvířecích klonů je schopna přežít. Mnohé z těch, které zpočátku přežívají, hynou ve velmi raném věku za velkého utrpení. Mají deformované končetiny i orgány. Mají oslabený imunitní systém a jsou náchylné k chorobám. To má za následek bolest, utrpení a trýznivou smrt. Můžeme si vzít toto na svědomí? Pokud opravdu zastáváme zásady dobrých životních podmínek zvířat, můžeme podporovat takové metody? Ne, nemůžeme. Právě proto jsme se v červenci rozhodli, že nechceme klonované maso nebo produkty z klonovaných zvířat. Náš postoj je důsledný.

Je pravda, že víme, že produkty z klonovaných zvířat a jejich potomků pravděpodobně neškodí lidskému zdraví – a já osobně se domnívám, že jsou vhodné pro lidskou konzumaci –, ale produkce masa konvenčními metodami nevykazuje žádné kvantitativní nedostatky. Proč bychom tedy měli využívat klony? Toto kruté zacházení se zvířaty je naprosto zbytečné. Evropští obyvatelé to nechtějí a nechtějí ani tyto produkty. Nepotřebujeme je. Není jediný důvod pro zavedení klonovaného masa v Evropské unii.

Přesně proto chceme jasné nařízení, které se týká výhradně klonovaných zvířat a jejich potomků. Chci zákaz klonování a klonovaných produktů v Evropské unii a věřím, že jej dokážeme prosadit. Pochopitelně se to musí týkat i dovozu. Chci mít jistotu, že mi nikdo v tichosti nebude moci podsouvat klonované maso jen proto, že není označené, jako se to stalo ve Skotsku. Nevěřím tomu, že je možné vysledovat původ všeho masa. To možná lze v případě hovězího. Vzhledem k produkovaným množstvím vepřového ale není možné říci, zda bylo mezi předky toho kterého prasete klonované zvíře.

Je to základní etická otázka. Někteří další poslanci hovořili o tom, že se musíme zabývat etickými otázkami, neboť jsme za ně zodpovědní. Je to pochopitelně i otázka dobrých životních podmínek zvířat, ale týká se to i jiné záležitosti. Zkušenosti ukazují, a já se v praxi věnuji chovu a toto téma jsem studovala, že všechny funkční reprodukční metody otestované na chovech dobytka se nakonec dostanou i do humánní medicíny. Proto si už dnes musíme klást otázku, zda chceme a zda můžeme schválit klonování lidí v dost možná nepříliš vzdálené budoucnosti. Já nechci ani nemohu. I kdyby se jednalo o můj vlastní klon vytvořený na „náhradní díly“, který by mi možná mohl v budoucnu poskytnout životně důležitý orgán, ani tehdy bych si něco takového nepřála. A nemyslím si, že je to přehnaná hororová vize. Věřím, že by k tomu mohlo v nepříliš vzdálené budoucnosti dojít, pokud bychom klonování povolili.

Proto musíme urychleně zakázat nejen klonování, ale i přijmout zákaz vztahující se na klonovaná zvířata a jejich potomky v celé EU. Nebojím se Světové obchodní organizace. Můžeme to prosadit. Navzdory našemu transatlantickému partnerství nemusíme napodobovat všechno, co dělají USA.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane komisaři, za poslední rok, od té doby, co jste se stal komisařem, jsem vás poznal jako člověka, jenž chrání zdraví evropských spotřebitelů a evropských občanů. Hovořili o tom kolegové přede mnou – jak Linda McAvanová a paní Sommerová, tak i můj kolega Capoulas Santos. Argumenty byly předloženy. Slyšeli jsme argumenty týkající se zdravotní péče, že ačkoliv byly provedeny výzkumy v USA, chtěli bychom provést objektivní evropský výzkum, který by nebyl ovlivněn žádnou americkou zájmovou skupinou a který by skutečně prokázal, že tyto produkty nejsou škodlivé pro zdraví. Ale i pokud je pravda, že nejsou zdraví škodlivé, může vědecký výzkum pokračovat. Už jsem ale také slyšel, že pro pokračování ve výzkumech není důvod. Jako plnoprávný člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova věřím, že se v evropském zemědělském průmyslu nenajde nic, co by ospravedlnilo dodávání produktů z klonovaného masa na pulty našich obchodů.

Také bylo řečeno – a já s tím plně souhlasím –, že v tomto systému se nacházejí právní mezery. Chtěl bych připomenout nedávný případ, kdy jsem vás oslovil ve věci marockého ovoce a zeleniny. Ukazuje to, že musíme své trhy chránit také před dovozem. Jak Linda McAvanová, tak i zmínili otázky dobrých životních podmínek zvířat; plně souhlasím s kolegy, kteří vystoupili přede mnou, že vědu nesmíme zastavit. Ale v určitém bodě musíme stanovit hranici a zakázat klonování, protože ani já, ani mí asistenti by neradi potkali můj klon. To je eticky neudržitelné a my vyzýváme Komisi, aby vyhlásila moratorium.

  Françoise Grossetête (PPE). – (FR) Pane předsedající, diskuse, kterou zde dnes večer vedeme, jasně ukazuje, o jak citlivou záležitost se jedná. Diskutovali jsme o tom nedávno, stále o tom i dnes večer hovoříme a budeme o tom hovořit znovu, až nám předložíte své sdělení k této věci, pane komisaři. Jsem každopádně přesvědčena, že při řešení tak citlivé záležitosti, jako je otázka produktů z klonovaných zvířat v potravinovém řetězci, je třeba zaujmout velmi pevný postoj.

Hodně se hovoří o zdravotních rizicích. Chtěla bych jen zdůraznit, že náš současný postoj je založen na stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, podle něhož v současné době neexistuje nic, co by ve srovnání s konvenčně chovanými zvířaty ukazovalo na to, že by produkty pocházející z klonovaných zvířat nebo jejich potomků představovaly nějaké nové či dodatečné riziko pro zdraví nebo pro životní prostředí.

Musíme být tedy obezřetnější. Nesnažme se proto zamítat názory jedné nebo druhé strany, předtím než se nám do rukou dostanou skutečné vědecké důkazy. Musíme si dávat pozor, abychom nezaujali obrannou pozici, nebo ještě hůř, abychom nezůstali na neměnném stanovisku k této problematice, která je – jak ukázaly i naše diskuse – tolik složitá a která vyžaduje podrobné zkoumání, zejména pokud se jedná o mezinárodní obchodní pravidla.

Ve skutečnosti jste měl, pane komisaři, pravdu, když jste říkal, že je riziko v Evropě omezené. Máme průmysl založený na konvenčním chovu dobytka, který je bezesporu dostačující. Ale co když zemědělci dovezou sperma, které pochází ze Spojených států a které je z klonovaných zvířat? I zde potřebujeme všechny dostupné záruky, abychom byli s to zaručit, že budou splněna pravidla Světové obchodní organizace, a aby nebyly možnosti vytvořit podmínky pro nekalou soutěž. Naši zemědělci čekají na tyto odpovědi a ostatně jsou to oni, kdo se nachází v problematické situaci.

Souhlasím se svými kolegy, když nám říkají, že spotřebitelé si rozhodně nepřejí jíst maso z těchto zvířat. Nemám ale vůbec pochybnosti o vůli pana komisaře Dalliho vnést do této záležitosti světlo a odpovědět na všechny otázky, jež ještě dnes zůstávají nezodpovězené. Již teď mám plnou důvěru v to, co nám k tomu pan komisař řekne, a očekávám jeho zprávu.

Evropští spotřebitelé musí vědět, co jedí, a sledovatelnost je v této věci zásadní. Pokud to máme zajistit, potřebujeme však přesné vědecké analýzy, jež nám umožní podniknout informované kroky, abychom tak dokázali najít vhodné řešení ve věcech dovozu potravin z klonovaných zvířat a jejich potomků do našeho potravinového řetězce.

Právě proto si předtím, než učiním rozhodnutí, počkám na sdělení pana komisaře Dalliho, které je plánováno na listopad.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D). – (RO) Nedávno jsem se dozvěděla alarmující zprávu, že produkty z klonovaných zvířat ze Severní Ameriky pronikly do evropského potravinového řetězce.

Evropský parlament opakovaně vyjádřil názor, že je třeba tyto potraviny zakázat, a to z celé řady důvodů týkajících se etiky a životního prostředí. A my budeme v době jednání o nařízení o nových potravinách i nadále v této otázce zaujímat silný a jednotný postoj.

Důkazy předložené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a Evropskou skupinou pro etiku ukazují na existenci závažných zdravotních problémů, které postihují jak klonovaná zvířata, tak jejich náhradní matky.

Zvýšená konzumace masa by zároveň mohla mít zničující účinky z hlediska ochrany životního prostředí, a velký počet klonovaných zvířat by ovlivnil biologickou rozmanitost, čímž by se zvýšila náchylnost zvířat k epidemiím a ohrozilo by se tak zabezpečení potravin.

Vyslechli jsme již argumenty týkající se obchodu a pravidel Světové obchodní organizace. Bylo nám řečeno, že nemůžeme zakázat vstup těchto potravin do Evropské unie, aniž bychom porušili své závazky stanovené WTO. Ale Evropská unie se rozhodla zamezit přístupu určitých produktů, pokud existují pochybnosti o prospěšnosti pro spotřebitele nebo obavy, že jsou spotřebitelé uváděni v omyl. Vezmeme v úvahu všechny zákonné možnosti pro uvalení takového zákazu.

Podíváme-li se na tuto situaci celkově, musíme trvat na tom, aby předpisy WTO také zohledňovaly otázky týkající se etiky a ochrany životního prostředí.

Existují závažné argumenty proti potravinám pocházejícím z klonovaných zvířat. Neexistují naopak jasné důkazy o výhodách, které by přinášely. Je načase, aby Komise navrhla konkrétní řešení tohoto problému, které by zároveň zohledňovalo postoj tohoto fóra reprezentujícího evropské občany. Nesmíme povolit experimenty, které dávají v sázku zdraví občanů nebo životní prostředí.

  Anne Delvaux (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych vyjádřit své zásadní výhrady k této otázce.

My – EU – na jedné straně obhajujeme zásady větší transparentnosti potravin pro spotřebitele a snažíme se zavést systém pro sledovatelnost masa ze zemědělského podniku až na stůl, a tak zavádíme pro chovatele dobytka velmi přísné normy na chov a porážení a kontroly pro co možná nejvyšší záruky ohledně původu a kvality potravin. Ale na druhé straně jsme se letos v létě dozvěděli, že britští spotřebitelé nevědomky jedli klonované maso. Je dokonce možné, že v mé zemi, v Belgii, se konzumuje maso ze třetí generace, o němž nám tvrdí, že nemá s klonovaným masem nic společného. Je tohle to, co máme na mysli, pokud hovoříme o „sledovatelnosti“?

Dovolte mi vzít to trochu humorně: co se mě týče, nechci mít na talíři klonované hovězí po burgundsku a geneticky modifikovanou mrkev! A zvlášť když jsem si to nevybrala. A tento názor v celé EU evidentně převažuje, neboť všechny průzkumy Eurobarometru zabývající se otázkou klonování zvířat pro účely potravinářské výroby opakovaně potvrzují velmi jasný odpor evropských občanů proti tomu.

Zde je první argument, který jsem chtěla zmínit proti přítomnosti produktů z klonovaných zvířat v potravinovém řetězci: nemůžeme na jedné straně požadovat, aby měli spotřebitelé větší zodpovědnost a chtít po nich, aby se více informovali o tom, co jedí, a na druhé straně opomíjet jejich přání nejíst klonované maso.

Můj druhý argument se týká zdraví. Je pravda, že žádná vědecká studie nám neposkytla žádný důkaz o potenciálně negativním dopadu konzumace klonovaného masa, masa z potomků klonovaných zvířat nebo dokonce z mléka klonovaných zvířat. Nic se v této věci neprokázalo, což se týká i dlouhodobé bezpečnosti konzumace těchto potravin. Proto jsem přesvědčena, že zásada obezřetnosti by měla stále platit.

Můj třetí a poslední argument se týká etických otázek, což jste na začátku své řeči zmínil i vy. EU chce být v otázkách ochrany zvířat v první linii. Dnes odpoledne Parlament opět hlasoval pro omezení pokusů na zvířatech, aby se tak bolest a utrpení způsobované zvířatům minimalizovalo. V každém případě nikdo nepopírá skutečnost, že klonování způsobuje zvířatům utrpení. Je třeba vzpomenout na případ ovce Dolly a na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z července 2008, které uvádí, že vliv na zdraví a dobré životní podmínky značné části klonovaných zvířat byl shledán jako nepříznivý, často závažný a s fatálními následky.

Paní McAvanová se také odvolávala na stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, které mělo pochybnosti o tom, zda je klonování zvířat pro účely potravinářské výroby z etického hlediska oprávněné, zejména když není ospravedlněné potřebou rozmanitosti potravin. Přesně naopak: existují opodstatněné obavy, že podpora potravin z klonovaných zvířat bude mít díky nadměrnému využití omezeného počtu zvířat v plemenných chovných programech nepřímý vliv na genetickou rozmanitost. Něco podobného se již stalo v jiných potravinářských odvětvích; zmizely například desítky odrůd rajčat. V roce 1900 tu bylo na 7 000 odrůd, z nichž nám dnes zbylo 150 a jen 70 jich je komerčně dostupných. Navíc velký počet těchto odrůd jsou odrůdy geneticky modifikované.

Je tohle ten pokrok, který chceme? Tak zní otázka, kterou si musíme položit.

  Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane komisaři, nepamatuji si v tomto parlamentu takovou shodu v průběhu jakékoliv jiné rozpravy. Proč je tomu tak? Z toho velmi prostého důvodu, že mezi občany Evropské unie panuje naprostá shoda, naprostá shoda v postoji proti klonovaným produktům. Vy a mí vážení kolegové hovořili o nebezpečí ze strany Světové obchodní organizace. Je to argument, který v této komoře slýcháme zas a znovu a je to politický argument.

Komise a její právní poradci by ale neměli zdůrazňovat tyto obavy, ale naopak zjistit, jak lze dosáhnout moratoria, po kterém toto plénum volá, aniž bychom na tyto problémy narazili. Musíme se skutečně rozhodnout, co je pro nás důležitější: zda Světová obchodní organizace, nebo Lisabonská smlouva, jež zavádí zásadu obezřetnosti, která stanoví zákaz obchodování na Evropském trhu s takovými produkty, u nichž nejsou vědecké údaje dost jasné na to, aby bylo možno zaručit jejich bezpečnost pro uvedení na trh. A my nevíme, jak se to přesně s klonovanými produkty má.

Toto moratorium potřebujeme proto, jak se shoduje celý Parlament, pane komisaři, neboť nesmíme experimentovat se zdravím evropských občanů.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, já osobně nejsem přesvědčen o nutnosti, morálnosti, bezpečnosti či sledovatelnosti původu v případě klonovaných zvířat.

Co se týče nutnosti, již několik let se snažíme podporovat spíše extenzivní než intenzivní výrobu a je zde dostatek možností, jak zajistit přirozenou reprodukci a další možnosti, jak zabezpečit nárůst populace zvířat, pokud by to bylo třeba. Co se týká morálnosti, jak řekla i paní Sommerová, je-li morálně přijatelné klonovat zvířata, pak je jen otázkou času, kdy bude morálně přijatelné klonovat lidi. Na světě je již teď dost podivných existencí i bez toho, abychom klonovali další!

Pan Staes zmínil otázku bezpečnosti a já s ním souhlasím. Jak můžeme nyní s definitivní platností prohlásit, že potomci klonovaných zvířat jsou z hlediska konzumace pro lidi bezpeční? Nemyslím si, že bychom to mohli říci. Konečně co se týče otázky sledovatelnosti, jedním z našich velkých úspěchů v Evropské unii je, jak řekla Anne Delvauxová, že dokážeme vysledovat původ potravin ze zemědělských podniků až na stůl. Co hodláme dělat nyní: zaručit, že dokážeme vysledovat původ potravin od klonu do domu? Myslím, že toto bychom dělat neměli. Naším cílem by mělo být klonování eliminovat, nikoliv je podporovat.

  Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Dalli, k prvnímu případu, kdy proniklo klonované maso na pulty supermarketů, došlo ve Velké Británii. Tomuto případu se dostalo široké mediální pozornosti a na jedné straně vzbudil nejistotu mezi spotřebiteli a na druhé straně neopodstatněná obvinění. Protože britská agentura pro potravinové normy nebyla s to přijít s uspokojivým vysvětlením, byla celá záležitost okamžitě svalena na ohlašovací zvyky zemědělců.

Pane Dalli, výsledky zdržení legislativního postupu EU nesmějí být svalovány na zemědělce. V Evropě dosud musely mít licenci jen produkty z klonovaných zvířat, a nikoliv produkty z jejich potomků. Evropský parlament jasně vyjádřil své stanovisko ve svém nařízení o nových potravinách. Zásada obezřetnosti musí být uplatňována zejména v případě potravin.

Nehledě na etické otázky je třeba říci, že pro zabezpečení dodávek potravin maso z klonovaných zvířat nepotřebujeme. Pokud se jedná o zacházení s klonovanými potravinami, zjevně existují mezi stanovisky jednotlivých orgánů závažné rozdíly. Proto musíme naléhavě vyzvat Komisi, aby dosáhla shody ve prospěch spotřebitelů i výrobců a aby přijala příslušná opatření.

  Karin Kadenbach (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane Dalli, vědecké údaje určují základ pro přijímání politických rozhodnutí. Já to však vnímám tak, že bychom se vyhýbali politické odpovědnosti, pokud by výsledek vědeckého bádání potvrzující dosažitelnost té či oné záležitosti znamenal, že musíme danou věc provést. Mým úkolem není dělat to, co je technicky možné, ale zastupovat zájmy mých voličů. Drtivá většina z nich – a to se týká celé Evropské unie – nechce mít na talířích klonované maso.

Nejedná se jen o otázku toho, že nebude poškozeno zdraví lidí. Vejce z klecových chovů také nepředstavují riziko pro zdraví lidí, přesto však EU v tomto případě zasáhla rychle a účinně. Podobný zásah očekávám i v případě masa a masných výrobků z klonovaných zvířat, a to i ze zvířat z druhé generace.

Dobré životní podmínky zvířat i etické otázky jasně hovoří proti klonovanému masu. Uvidíme, co budou v budoucnu říkat vědci zabývající se zdravím. Potřebujeme moratorium, které se bude vztahovat i na produkty ze zvířat druhé generace. Musíme říci jasné ne produktům z klonovaného masa.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, udržování nejvyšších možných standardů v potravinářské výrobě v Unii znamená, že jsme schopni zajistit vysokou kvalitu produktů a splnit očekávání spotřebitelů. Výsledky současných vědeckých výzkumů ukazují, že co do kvality se maso z klonovaných zvířat nijak neliší od masa ze zvířat z konvenčních chovů. Přesto představují otázky samotného klonování a využití těchto technologií v potravinářské výrobě velmi závažné problémy. Musíme se snad s našimi moderními technologiemi v potravinářské výrobě uchýlit ke klonování? Proto je v zájmu zemědělců, výrobců potravin i spotřebitelů, aby byly tyto záležitosti regulovány, a to nejen proto, aby nepředstavovaly hrozbu pro zajištění dodávek potravin, zdraví spotřebitelů nebo konkurenceschopnost evropského zemědělství. Měla by být zohledněna i etická a morální dilemata občanů sjednocené Evropy, která vyvstávají v souvislosti s pokrmy vyrobenými z masa klonovaných zvířat.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, poznamenal jsem si čtyři důvody proti klonovanému masu, ne všechny ale lze řešit vědeckou cestou.

Zaprvé, obyvatelé Evropské unie nechtějí jíst maso z klonovaných zvířat. To se týká i produktů z potomků klonovaných zvířat. Zadruhé, nedospělo se k žádnému závěru v otázce, zda představuje konzumace klonovaného masa riziko pro zdraví lidí. Zatřetí, bylo prokázáno, že klonování je škodlivé pro zdraví zvířat. Začtvrté, proti klonování zvířat za účelem potravinářské výroby je třeba se postavit z etických důvodů.

Proto musíme zaujmout silnou pozici proti provádění klonování zvířat pro účely potravinářské výroby a používání klonovaného masa. Musíme nyní co možná nejrychleji zavést opatření upravující kontrolu klonovaného maso. To od nás obyvatelé Evropy očekávají. Přinejmenším je nutné klonované maso jasně označovat.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, neoprávněné, neidentifikované a nezjištěné proniknutí produktů z klonovaných zvířat do potravinového řetězce musí jasně vyvolat obavy. Je to obzvláště znepokojující vzhledem k tomu, že o této skutečnosti jsme se dozvěděli jen několik týdnů poté, co Parlament znovu hlasoval pro zákaz uvádět tyto produkty na trh EU. V současné době se nám to jeví jako správné a odpovídající preventivní opatření.

Kroky EU v této oblasti by měly být vedeny především vůlí bránit veřejné zájmy, zachovat vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a prostřednictvím podpory dobrých životních podmínek zvířat zajistit bezpečnost pro dodávky potravin a pro životní prostředí. Tyto hodnoty by měly mít před všemi ostatními přednost. Pokud bude obchodování s těmito produkty v budoucnu povoleno, bude též potřeba dodržovat zásady transparentnosti, informovanosti a možnosti volby pro spotřebitele. Tak tomu bohužel v současné době není, což se například týká potravin s částečným obsahem geneticky modifikovaných organismů nebo zvířat, která jsou takovými organismy krmena.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Ráno jsme vedli rozsáhlou debatu o ochraně zvířat využívaných k vědeckým účelům, na pokusy, které mohou pomoci při objevování a léčení závažných chorob u lidí. Většina, velká většina kolegů odmítla utrpení zvířat, která by se využívala pro tyto účely. Přitom je ale jasné, že klonování zvířatům působí veliké utrpení. Přes 95 % pokusů o klonování selže. Vyskytují se vážné vrozené choroby, fyziologická postižení a tato zvířata předčasně hynou. Většina spotřebitelů je proti tomu, aby se takové maso vyskytovalo v potravinovém řetězci.

Jak řekla paní kolegyně Sommerová, je tu ještě jeden závažný problém. Rozvoj reprodukčního klonování zvířat znamená otevření dveří k reprodukčnímu klonování člověka. To nejen odporuje přirozenému zákonu, ale zakazuje to i Lisabonská smlouva. Ptám se, zda by někteří chtěli už nyní v tomto bodě Lisabonskou smlouvu změnit. Pane komisaři, stanovisko Evropské komise musí být jednoznačné.

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, nepřekvapuje mě, že tato otázka na sebe strhla tolik pozornosti a tak obsáhlou rozpravu, a velmi děkuji vám všem, že jste vyjádřili své názory. Různá stanoviska, která zde zazněla, ukazují potřebu hlubokého porozumění těmto otázkám, abychom mohli přijímat informovaná a přiměřená rozhodnutí.

Jak jsem řekl ve svém úvodním prohlášení, Komise má v plánu přijmout koncem tohoto roku souhrnnou zprávu, v níž budou vytyčeny klíčové otázky, které přispějí do diskusí o klonování. Doufám, že poslouží k objasnění této složité záležitosti a že se stane platformou pro institucionální rozpravy a diskuse, které budou následovat.

Zdůrazňuji, že zlepšení stávající situace lze dosáhnout jen prostřednictví konsensu mezi všemi orgány EU. Tato diskuse probíhá již od ledna roku 2008 a já se těším, že společně v této věci dosáhneme pokroku a že vezmeme v potaz konečný cíl, jímž je shoda ohledně praktického postupu vpřed, který nám dobře poslouží v budoucích letech.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) O etických, zdravotních či hospodářských argumentech proti konzumaci potravin pocházejících z klonovaných zvířat jsme hovořili již v Evropském parlamentu a tyto argumenty stále platí stejným způsobem. Existuje ale i další, přinejmenším stejně důležitý argument: evropští občané nechtějí mít „klonované“ produkty na svých talířích. Jsou proti myšlence, že by měli krmit své děti potravinami, jež pochází z laboratoří experimentální genetiky. Průzkum Eurobarometru provedený v roce 2008 ukazuje, že většina Evropanů se staví proti klonování zvířat, zejména pro účely potravinářské výroby. 84 % z nich je přesvědčených, že k tomu, abychom mohli používat klonovaná zvířata pro účely potravinářské výroby, nemáme dostatečné zkušenosti ohledně dlouhodobých dopadů na zdraví a ohledně zabezpečení dodávek potravin. 75 % občanů považuje klonování pro účely potravinářské výroby za nepřijatelné z důvodu etického. Jedná se o vysoká čísla, která vysílají velmi silný signál. Lidé nechtějí jíst produkty získané pomocí klonování, nemají důvěru v tyto metody a nesouhlasí s nimi. Musíme doplnit a vylepšit právní předpisy EU tak, aby již nebylo nikdy možné vyvíjet tlak na zásady a rozhodnutí, v něž věříme, a obcházet je.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Regulace používání nových technologií v potravinářské výrobě představují vítaný krok kupředu. Ale při podpoře inovací nesmíme zapomínat ani na nebezpečí. Jedním z nich je obchodování s klonovanými zvířaty, s jejich potomky a s produkty získanými z klonovaných zvířat. Tato záležitost nám zatím stále působí značné problémy týkající se několika různých aspektů. Jedná se o požadavky na dobré životní podmínky zvířat zakotvené v Lisabonské smlouvě, o právo spotřebitelů na informace o původu produktů a o otázky etické. Dosud máme ve všech těchto oblastech více otázek než odpovědí. A proto, dokud se nedají diskuse o klonovaných zvířatech vedené jednotlivými orgány Evropské unie do pohybu, musíme pečlivě kontrolovat obchodování s těmito zvířaty, jejich potomky a produkty z nich.