Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 9. září 2010 - Štrasburk

2. Zlepšení tvorby právních předpisů

  Předsedající. – Prvním bodem jednání je zpráva (A7-0215/2010) o zlepšení tvorby právních předpisů – 15. roční zpráva Evropské komise v souladu s článkem 9 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality (2009/2141(INI)) (A7-0215/2010), kterou jménem Výboru pro právní záležitosti předkládá paní Geringer de Oedenbergová.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg , zpravodajka. – (PL) Pane předsedající, v souladu se zásadou subsidiarity pracujeme všude tam, kde je to potřebné, na vytváření právních předpisů Unie. Tyto právní předpisy musí být správně provedeny do právních řádů jednotlivých členských států a musí být jasné, transparentní a srozumitelné občanům. V praxi to ovšem nebývá tak jednoduché. Evropské právo bývá často označováno za zmatené a nepřesné a bývá mu vytýkáno, že ponechává příliš velký prostor výkladu.

Častá zpoždění, k nimž v souvislosti s provedením právních předpisů dochází, vedla k vytvoření článku 260 Lisabonské smlouvy, což je ustanovení, které Evropské komisi umožňuje, aby členským státům, které neprovádějí evropskou legislativu nebo ji neprovádějí ve stanovených lhůtách, uložila sankce. V této souvislosti mě velmi zaujala myšlenka programu „smart regulation“ (inteligentní regulace), kterou vloni ve svých politických pokynech představil pan Barroso. Domnívám se, že zavádění programu „smart regulation“ je věc, kterou by se Komise měla skutečně zabývat, a ráda bych využila toho, že zástupce Komise je tu dnes mezi námi, a zeptala se ho, co se v této záležitosti děje.Jakým způsobem Komise tuto myšlenku realizuje? Věřím, že nešlo jen o módní byrokratické heslo. Další věc, kterou předseda Barroso přislíbil, bylo hodnocení ex post. Souhlasím s tím, že je potřeba důkladněji sledovat, co se děje s právními předpisy Unie poté, co byly přijaty. Jsou tyto předpisy provedeny správně a pokud nejsou, proč při správném provedení dochází ke zpoždění? Jsou nové předpisy srozumitelné občanům? Nebudou-li mít evropské právní předpisy pozitivní vliv na hospodářství, životní prostředí a společnost, ztratí veškerá naše práce smysl. S tím souvisí další otázka, kterou chci Komisi položit: co se děje s hodnoceními ex post? Jak se liší od stávajících mechanismů, kterých se používá ke sledování provádění právních předpisů? Další otázkou je posouzení dopadů, které doprovází návrh každého nového zákona.

Parlament opakovaně upozornil na skutečnost, že navrhuje-li Komise nové legislativní akty, musí provádět podrobné analýzy jejich provádění, které se budou zakládat na věrohodných údajích.

Ve své zprávě jsem se problémem posuzování dopadů zabývala ze dvou hledisek: zaprvé z hlediska obsahu, tedy jaké důsledky navrhovaných legislativních aktů by Komise měla sledovat. V této souvislosti bych Komisi ráda požádala, aby zkoumala zejména sociální důsledky svých iniciativ. Odpovědi na otázky, jaký dopad by měl určitý legislativní návrh na evropský trh práce a na zaměstnanost jednotlivých věkových skupin obyvatelstva a v jednotlivých odvětvích, jsou v souvislosti s hospodářskou krizí velmi důležité. Domnívám se, že toto hledisko nebylo doposud v dostatečné míře analyzováno. Na druhé straně bych chtěla poukázat na otázku nezávislosti posuzování dopadů, která bezprostředně souvisí s problémem zlepšení tvorby právních předpisů.

Ve své zprávě zdůrazňuji, že orgánu, který sleduje kvalitu posuzování dopadů a který, jak víte, byl zřízen na žádosti Parlamentu, je třeba zaručit naprostou nezávislost a odpovídající prostředky. Mám na mysli výbor pro posuzování dopadů, který je složen z nejvyšších představitelů Komise a který podává zprávy předsedovi Komise.

Velmi opatrně se zároveň stavím k otázce, mají-li být k posuzování dopadů využíváni odborníci zvenčí, protože Parlament ve skutečnosti nedokáže zaručit jejich nezávislost. Ve zprávě se zabývám rovněž programem pro snižování administrativní zátěže. Veřejné mínění si Evropskou unii často spojuje se složitou a zbytečnou byrokracií. Velmi mne proto těší, že Komise hodlá tuto administrativní zátěž snížit do roku 2012 o celých 33 %. Zaslechla jsem však zprávy o tom, že v některých případech vedly administrativní úlevy ve prospěch podniků ke zhoršení úrovně, například v oblasti bezpečnosti práce. Žádám proto Komisi, aby se tímto problémem zabývala z globálního hlediska. Ke škrtům v administrativních výdajích nesmí docházet na úkor sociálních norem Evropské unie.

Ve zprávě se také zabývám prací skupiny nezávislých zúčastněných stran na nejvyšší úrovni pro oblast administrativní zátěže, které předsedá pan Stäuber. Domnívám se, že práce této nezávislé skupiny měla až doposud velmi dobré výsledky, a potěšila mě proto zpráva o tom, že její funkční období bude prodlouženo až do roku 2013. Věřím, že Parlament bude i nadále pravidelně informován o tom, jak tato skupina hodnotí uskutečňování programu pro snižování administrativní zátěže na evropské úrovni.

Závěrem bych také chtěla něco říci k otázkám souvisejícím s Lisabonskou smlouvou a jejím vstupem v platnost a zejména s tím, jak bude v praxi vypadat posilování kontaktů s vnitrostátními parlamenty a uskutečňování iniciativ občanů. Věřím, že spolupráce mezi parlamenty se nebude omezovat pouze na otázky související se sledováním dodržování zásady subsidiarity, ale přispěje rovněž k lepšímu provedení evropských právních předpisů. Co se týče občanských iniciativ, domnívám se, že miliony občanů čekají, jaké stanovisko Parlament k této věci zaujme. Vím, že Výbor pro ústavní záležitosti na této věci intenzivně pracuje, a věřím, že první čtení tohoto dokumentu proběhne ještě před koncem roku. Nyní se těším na plodnou diskusi.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. − Pane předsedající, dovolte mi, abych paní Geringer de Oedenbergové poděkoval za její vynikající zprávu. Z mých úvodních poznámek jí bude hned zřejmé, že Komise s ní ve většině bodů souhlasí. Úsilí Evropského parlamentu a silný důraz, který klade na program inteligentní regulace, je nám velmi sympatické, protože je to zcela jednoznačně krok vpřed.

Velice mne těší, že vám dnes mohu oznámit, že Komise v úterý podnikla poslední kroky ke stažení 59 dosud nerealizovaných návrhů, které byly součástí pracovních programů na rok 2010 a kterými se nadále již nebudeme zabývat, protože vidíme, že nejsou aktuální nebo již nesplňují svůj původní účel. Tímto způsobem také ctíme závazek, k němuž jsme přistoupili při jednáních o rámcové dohodě.

Chtěl bych vás také ujistit o tom, že Komise přijme sdělení o inteligentní regulaci 6. října a rovněž i výroční zprávu o zlepšení tvorby právních předpisů, ve které se budeme podrobně zabývat otázkami subsidiarity. Jsem přesvědčen, že tyto dokumenty budou podrobně řešit problémy, které ve své zprávě zmínila paní Geringer de Oedenbergová, takže se omezím jen na několik klíčových bodů.

První bod, na němž se myslím všichni shodneme, a finanční krize je toho jasným důkazem, je regulace, která má pozitivní a nezbytnou úlohu spočívající v tom, že zajišťuje pro všechny udržitelnou prosperitu trhů. Zároveň také naprosto souhlasím s paní Geringer de Oedenbergovou, že musíme velmi opatrně zvažovat podobu našeho zákonodárství, protože nechceme podnikům, a zejména pak malým a středním podnikům, ukládat zbytečnou administrativní zátěž. Děláme maximum proto, abychom snížili administrativní zátěž ve stávajících právních předpisech a rovněž v předpisech, které nyní připravujeme.

V souvislosti s inteligentní regulací jsou to zejména čtyři hlavní činnosti, kterými se nyní chceme velmi usilovně zabývat. Chceme pokračovat s posuzováním dopadů. Chceme udělat co nejvíce pro to, abychom dále zlepšovali kvalitu. Chceme pracovat na zjednodušení právních předpisů, které jsou v tuto chvíli již na papíře. Budeme se nadále snažit o snižování administrativního zatížení podniků a chceme rovněž provádět hodnocení již používaných právních předpisů, abychom viděli, jak je tato legislativa účinná.

Musím říci, že v některých bodech se spolu rozcházíme, omezím se ale jen na dvě otázky. První se týká nezávislého orgánu, který je odpovědný Parlamentu. My jsme se způsobem, jak se v současnosti provádí posuzování dopadů v rámci Komise, spokojeni. Komise je, jak dobře víte, odpovědná Evropskému parlamentu, takže Parlament je jakožto zákonodárce orgánem, který nakonec kontroluje kvalitu právních předpisů.

Druhou otázkou je přepracování právních předpisů. Jak víte, mezi Komisí a Parlamentem nyní formou korespondence mezi oběma našimi předsedy probíhá výměna názorů, z níž je patrné, že nynější situace, která nastala po změně jednacího řádu Evropského parlamentu, přináší otázky týkající se používání techniky přepracování. Bude-li tato situace přetrvávat, přestane mít využívání této techniky za účelem iniciativ na zjednodušení právních předpisů a úprav stávající legislativy smysl.

Jinak se ovšem domnívám, že v ostatních věcech je mezi námi naprostá shoda a že je naším společným cílem je vytvářet legislativu, která bude inteligentní, účinná a maximálně přínosná pro naše občany i pro naše podniky.

  Tadeusz Zwiefka, zpravodaj ke stanovisku Výboru pro ústavní záležitosti. – (PL) Pane předsedající, předně bych chtěl paní zpravodajce poblahopřát a poděkovat jí za vynikající týmovou práci během přípravy této zprávy. Těší mne také to, že konečná podoba tohoto dokumentu obsahuje z velké části mé stanovisko, které bylo vypracováno ve Výboru pro ústavní záležitosti. Za dobu mnohaletého fungování nejprve Evropských společenství a následně Evropské unie jsme pochopili, že jednotné předpisy EU platné pro všechny členské státy mají ve světě volného pohybu zboží, služeb a osob větší účinek než spletitá a velmi často nesmírně složitá legislativa na úrovni 27 členských států.

Nové a stávající právní předpisy však pro lidi, které tyto předpisy používají, nesmí vytvářet žádné další překážky. Měly by regulovat oblasti života, ale neměly by bránit činnosti. Základní myšlenkou je zjednodušovat právní předpisy Unie a vytvářet vstřícné právní prostředí, které bude občanům usnadňovat orientaci v evropské regulační džungli. Zjednodušování právních předpisů však za žádných okolností nesmí vést ke snižování stávajících standardů v této oblasti, mělo by vést naopak k jejich zvyšování. Letošní zpráva upozorňuje na určitý počet změn, které Evropské unii přináší Lisabonská smlouva a které budou mít významný vliv na celý zákonodárný proces Unie.

Významnější úloha Evropského parlamentu, jakož i evropská legislativní iniciativa a další omezování administrativní zátěže pro malé a střední podniky, to vše povede přirozeně k tomu, že občané EU si budou více všímat samotného procesu, jeho kvality a účinnosti. Skutečnost, že Parlament se nyní významnějším způsobem podílí na legislativním procesu Evropské unie, s sebou samozřejmě nese větší míru odpovědnosti. Občané budou proto Parlament vnímat jako instituci, která má reálný vliv na tvorbu vznikajících právních předpisů, a budou proto také bedlivěji sledovat práci nás poslanců Evropského parlamentu. Další důležitou otázkou je tudíž zaručení nezávislých a komplexních posouzení dopadů. Stanovisko našeho výboru k této věci se v tomto bodě liší od názoru paní zpravodajky. Všichni ale zajisté chceme, abychom měli k dispozici objektivní a spolehlivý základ, který by nám umožnil zaznamenávat naše směřování a činit rozhodnutí o budoucí legislativě. Neměli bychom také zapomínat na to, že dobrá je taková legislativa, která zaručí účinné provádění a následné uplatňování příslušných ustanovení práva EU v jednotlivých členských státech, což je v celé Evropské unii bohužel stále ještě poměrně závažným problémem.

  Raffaele Baldassarre , jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zpráva paní Geringer de Oedenbergové upozorňuje na otázku, která má zásadní význam pro evropský integrační proces: na potřebu vytvářet jednoduché, jasné zákony, kterým občané EU porozumí.

Nemohu nesouhlasit s klíčovými cíli, jež paní zpravodajka vytyčila, především s dodržováním zásad subsidiarity a proporcionality, významnou úlohou posuzování dopadů a snižováním administrativní zátěže.

Co se týče posuzování dopadů, velmi rád bych zdůraznil, že Výbor pro právní záležitosti pracuje aktivně na tom, aby Evropská komise mohla vytvořit mechanismy, které by zaručily a zajistily nezávislost prováděných analýz. Je to zcela zásadní otázka: zajištění přísnějších kritérií nestrannosti posuzování dopadů by přispělo k důvěryhodnosti legislativních návrhů EU a zjednodušilo by proces jejich přijímání.

Za zcela zásadní považuji dále také snahu o jednoznačné snižování administrativní zátěže, která z legislativy Evropské unie vychází. Evropská komise by chtěla tuto zátěž snížit do roku 2012 o 25 %, což by znamenalo zvýšení evropského HDP o 1,4 %, tj. o 150 miliard EUR.

Podstatná část administrativní zátěže EU ve skutečnosti vzniká v důsledku neúčinnosti a neefektivity úředních postupů prováděných na vnitrostátní úrovni. Uvedu příklad: V důsledku 72 legislativních aktů na úrovni EU vzniklo 486 informačních povinností, což vedlo k přijetí více než 10 000 prováděcích předpisů na úrovni jednotlivých členských států.

Na jedné straně je třeba ve větší míře sledovat provádění práva Evropské unie, na druhé straně je však také zásadní větší spolupráce mezi Radou a jednotlivými členskými státy.

Necháme-li nyní stranou záležitosti týkající se zásady subsidiarity, chtěl bych závěrem říci, že užší spolupráce vnitrostátních parlamentů může rozhodujícím způsobem přispět k větší účinnosti právních předpisů EU a přiblížit je potřebám občanů EU.

  Evelyn Regner, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, naše zpravodajka, paní Geringer de Oedenbergová, předložila ambiciózní zprávu. Pokud se jí budou řídit všichni ti, kdo se podílejí na tvorbě evropských právních předpisů, podaří se nám dosáhnout nemalého úspěchu. Jedná se především o věrohodnost evropského práva. Jde nám o to, abychom výrazným způsobem zlepšili právní prostředí. Jedná se o to, aby evropské právní předpisy byly transparentnější, soudržnější a účinnější.

Dvě věci jsou v této zprávě obzvláště důležité. Zjednodušování právních předpisů – zlepšení tvorby právních předpisů – nesmí vést ke zhoršení evropských norem, které zaručuje současná legislativa. S ohledem na to je zlepšení tvorby právních předpisů nutno chápat v souvislosti s další iniciativou, s iniciativou pro inteligentní či lepší regulaci. Součástí každé legislativní iniciativy by měly být náležité konzultace zúčastněných stran, a to zejména v případě, že tato iniciativa bude mít vliv na zaměstnanost a sociální politiku.

Velmi důležitý je pro mě – stejně tak jako pro všechny ostatní, kdo na této zprávě pracovali, – rovněž důkladně propracovaný systém posuzování dopadů. Potřebujeme systém, který bude jednoznačně zaručovat nezávislost a věrohodnost prováděných opatření. Z minulosti máme v této věci několik velmi špatných zkušeností. Mám na mysli směrnici o službách a jednostranné posuzování dopadů, k němuž tehdy docházelo, zejména na straně Komise.

Lisabonská smlouva nyní obsahuje horizontální sociální doložku. Já sama ji chápu jako základ toho, proč v systému posuzování dopadů věnujeme zvláštní pozornost tomu, aby byly důkladně konzultováni sociální partneři, jak to zde již bylo zmíněno, a to s ohledem na dopady na zaměstnanost a sociální záležitosti.

  Alexandra Thein, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, co máme na mysli, když mluvíme o zlepšení tvorby právních předpisů? Chceme vytvářet jednoduché a transparentní zákony, které budou srozumitelné pro občany a podniky v EU. V tomto ohledu je důležité především dodržování zásad subsidiarity a proporcionality. Na evropské úrovni chceme regulovat jen to, co nelze regulovat na úrovni vnitrostátní nebo místní.

Důležitým prvkem zlepšování tvorby právních předpisů je především to, abychom měli jasnou představu o dopadech chystaných předpisů. Jedině tak můžeme dosáhnout co nejlepších výsledků a zároveň omezit na minimum jakékoli negativní dopady. Komise proto musí připravovat posuzování dopadů opravdu velmi pečlivě. Je také správné, že pod tlakem Evropského parlamentu došlo ke zřízení nezávislého výboru, který bude sledovat kvalitu posuzování dopadů, s tím, že tento výbor bude odpovědný Evropskému parlamentu.

Regulace si společnosti, úřady i občané spojují s náklady, ať to jsou již náklady, které vznikají v souvislosti s poskytováním informací, označováním výrobků či plněním povinností v oblasti monitorování. Jsou-li tyto náklady příliš vysoké, přestává mít daná politika příznivý dopad. Máme proto ambiciózní cíl, který je zároveň i správným cílem, snížit administrativní náklady tím, že do roku 2012 snížíme byrokratickou zátěž o 25 %. Abychom toho cíle byli schopni dosáhnout, musíme jednat na evropské úrovni, a naše vyhlídky na dosažení tohoto cíle jsou dobré. V tomto bodě bychom se nicméně měli zmínit i tom, že dobrá třetina – a někteří tvrdí, že dokonce dvě třetiny – této administrativní zátěže spojené s evropskou legislativou vzniká ve skutečnosti v důsledku toho, že členské státy při provádění právních předpisů EU přijímají příliš velké množství zbytečných administrativních a byrokratických opatření. Orgány EU a členské státy by proto spolu měly aktivně spolupracovat, aby této zbytečné byrokracii zabránily. Provádění právních předpisů Společenství je také nutno důkladně a aktivně sledovat. Vnitrostátní parlamenty by měly především také plnit svou povinnost vyplývající z Lisabonské smlouvy a samy se tohoto procesu účastnit.

  Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, když na sebe narazí 27 právních řádů a těchto 27 právních řádů má začít společně fungovat, lze jedině očekávat, že nastanou potíže. Na evropské zákonodárství se proto také snáší spousta kritiky, na kterou musíme reagovat. Součástí této reakce musí být klíčové prvky, jako je posuzování dopadů, které bude skutečně nezávislé a bude zohledňovat všechny zúčastněné strany, nikoli pouze hospodářství, průmysl a různé lobby. To považuji za zcela zásadní.

Druhým bodem, který se stal terčem velmi ostré kritiky, je provádění právních předpisů Společenství na vnitrostátní úrovni. Právě v této fázi provádění či možná spíše nedostatečného provádění evropských právních předpisů do vnitrostátního práva nastává velká spousta potíží. Právě v této prováděcí fázi tedy musíme situaci zlepšit a odpovědět účinným, transparentním a jasným způsobem na obavy občanů. Stížnosti občanů jsou největším impulsem pro inovaci evropského práva.

  Sajjad Karim, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, předně bych rád poděkoval své kolegyni zpravodajce za její zprávu a za všechno, co do ní začlenila.

Zlepšení tvorby právních předpisů je výzvou, která má zcela zásadní význam pro budoucnost EU a jež je důležitá pro občany našich členských států. Značná část naší jinak dobré legislativy, na níž v této sněmovně pracujeme, má bohužel zcela opačný výsledek, v první řadě v důsledku velkého počtu naprosto zbytečných pravidel, která jsou nicméně stále ještě součástí našich sbírek zákonů, a administrativní zátěž, kterou představují pro páteř hospodářství EU, tedy pro malé a střední podniky. Těší mne, že to dnes Komise v této sněmovně uznala. Problémem jsou zadruhé také ony místy naprosto nerozumné iniciativy, s nimiž k nám Komise čas od času přichází, které nevedou k ničemu jinému než ke zneuznání naší skutečné práce a k tomu, že tyto pošetilé nápady jsou zcela právem smeteny ze stolu.

Máme-li od Lisabonské smlouvy pokročit vpřed, je důležité, abychom se soustředili na řadu problémů, které zde uvedla moje kolegyně. Jako stálý zpravodaj pro sledování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality vám především mohu říci, že je zásadně důležité, aby naše vnitrostátní parlamenty hrály v tomto legislativním procesu odpovídající roli, avšak bez potřebných podkladů, na nichž bychom mohli založit svůj výklad, nebudeme mít ani my možnost sehrát naši roli tak, jak bychom toho jinak byli schopni.

Vítám pokrok v oblasti posuzování dopadů. Mělo by se ověřovat také to, zda proběhly konzultace se všemi zúčastněnými stranami a zda byla dodržena zásada subsidiarity. Vítám také, že zpráva požaduje, aby byla definována inteligentní regulace. Posouzení dopadů by se měla předkládat výboru hned na začátku, aby si Parlament a Komise mohly sdělit svá stanoviska ještě předtím, než se k jakémukoliv posuzování přistoupí.

Moje skupina stručně řečeno velice podporuje, abychom postupovali v souladu s těmito zásadami: evropské orgány musí dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality, ve všech legislativních návrzích musí být zdůvodněno, proč je daná pravidla nejvhodnější přijímat právě na této úrovni; ke všem legislativním návrhům musí být připojeno posouzení dopadů, které bude ve větší míře nezávislé; Komise by měla všechna posouzení předkládat výboru hned na začátku; a my musíme zajistit, aby přijímaná rozhodnutí byla co nejblíže občanům.

  Morten Messerschmidt, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, děkuji paní zpravodajce za vynikající práci, která obsahuje řadu důležitých bodů. Obzvláště si cením toho, že byla věnována velká pozornost zásadám subsidiarity a proporcionality. Bohužel však musíme zalkat nad tím, že v důsledku toho, co navrhuje Komise, nakonec nebude dosaženo cílů, které vytyčila Lisabonská smlouva. Je vskutku politováníhodné, že byl vypuštěn celý oddíl věnovaný otázce kontroly prováděné vnitrostátními parlamenty, který se celý týká zásady proporcionality, a litovat lze rovněž i toho, že jsme s Lisabonskou smlouvou nedošli až do cíle, který stanovila, a pokud si většina parlamentů určitou část legislativy nepřeje, protože je v rozporu se zásadou subsidiarity, měly by mít tyto parlamenty samozřejmě možnost tuto část legislativy odmítnout. Jediné, co se nám podařilo vytvořit, jsou žluté a oranžové karty – což je ve skutečnosti věc naprosto neúčinná a vzhledem k autonomii a suverenitě vnitrostátních parlamentů je to spíše žert než reálný právní nástroj.

To vše je důvodem k lítosti, ale i tak se domnívám, že nás může těšit, že jsme nyní zahájili tuto rozpravu, že jsme upozornili na tyto důležité prvky a že se nám během procesu, který nyní Komise zahajuje, snad podaří dospět do stavu, kdy členské státy budou skutečně respektovány a kdy nezůstane u pouhého konstatování, že se vnitrostátní parlamenty domnívají, že byla porušena zásada subsidiarity, nýbrž dojde k tomu, že se skutečně zastavíme a pochopíme, že v takovém případě musíme najít nějaký jiný způsob řešení.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Chtěl bych navázat na to, co zde zmínili oba kolegové poslanci, kteří zde mluvili přede mnou, zvlášťě co se týče nových pravomocí, které vnitrostátním parlamentům přiznává Lisabonská smlouva a jež jim umožňují zasáhnout v případě, že se domnívají, že určitý zákon nedodržuje konkrétně zásadu subsidiarity. To byl jeden z příznivých aspektů Lisabonské smlouvy a dostalo se mu také velké pozornosti. Nyní se ovšem ukáže, jestli to bylo víc než jen populismus, jehož cílem bylo získat pro Lisabonskou smlouvu větší podporu veřejnosti.

Pokud jste to mysleli vážně, když jste říkali, že vnitrostátní parlamenty musí mít určitou úlohu při rozhodování o tom, je-li určitý zákon ve shodě se zásadou subsidiarity, musí být právě nyní navržen postup, který vnitrostátním parlamentům umožní spojit síly a podniknout jednotnou akci. Je-li tedy k rozhodnutí proti určitému zákonu z důvodu jeho neshody se zásadou subsidiarity požadována dvoutřetinová většina všech vnitrostátních parlamentů, znamená to, že je požadována většina velmi výrazná. Má-li být zajištěno, že tato zásada bude skutečně uplatněna, musí být nyní navržen jednotný postup, kterým se budou řídit všechny vnitrostátní parlamenty. Jedině tehdy bude skutečně možné toto pravidlo uplatňovat. Proto vyzývám belgické předsednictví, které bude pořádat konferenci vnitrostátních parlamentů COSAC, aby v tomto směru učinilo nezbytná opatření.

  Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Pane předsedající, o této věci zde hovoříme opakovaně a až do omrzení rok co rok, probíráme ji ze všech možných stran a chtěl bych připomenout, kolik práce v této souvislosti odvedli v předchozích volebních obdobích paní Frassoniová a pan Medina Ortega.

Domnívám se nicméně, že bychom si ze zprávy paní Geringerové – která je vynikající a já jí k ní blahopřeji – měli vzít nejen literu, jež je velmi důležitá, a cíle, ale také ducha, ve kterém je tato zpráva sepsána a který by se měl proniknout do každého, kdo se podílí na fungování Evropské unie. Pokud k tomu nedojde, skončíme opět u toho, že budeme stále dokola, až do omrzení řečnit o tom, co se děje a jak se to děje špatně.

Rád bych proto věřil, že dnešní poznámky pana komisaře nejsou jen důkazem politické vůle, ale že se na ně můžeme s důvěrou spolehnout. Věřím vám, pane komisaři, a věřím i tomu, že tato zpráva i vaše úsilí významně přispějí k dosažení 25 % cílů a dalších cílů, které jsou v této zprávě a v duchu této zprávy velmi dobře stanoveny.

  Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Pane předsedající, rád bych řekl pár slov o zásadě subsidiarity. Politiky je samozřejmě ze zásady nutno provádět na regionální a místní úrovni. Jedině tak mohou být politiky skutečně srozumitelné občanům a tento důležitý nástroj přímé demokracie lze opravdu adekvátně uplatňovat jedině na této úrovni. V tom spočívá celá zásada subsidiarity a právě z tohoto důvodu také zásada subsidiarity vyžaduje odůvodněné stanovisko. Proto bychom měli vždy uvést argumenty založené na kvantitativních a kvalitativních ukazatelích, abychom zdůvodnili, proč má být daná politika prováděna na úrovni EU a nikoli na místní úrovni.

V současnosti je však problém právě v tom – a tímto problémem bych se zde chtěl nyní zabývat –, že se tento požadavek odůvodněného stanoviska soustavně přehlíží. V některých případech lze ve zprávě Komise najít informaci o tom, že tyto úkoly byly již dříve realizovány na vnitrostátní úrovni. Na zdůvodnění toho, proč je lépe danou regulaci provádět na úrovni EU, se tak uvádějí nedostatečné argumenty.

Právo kontrolovat dodržování zásady subsidiarity, které nyní zavedla Lisabonská smlouva, není podle mého názoru dostatečné; vnitrostátní parlamenty nemají potřebné pravomoci, a toto kontrolní právo je proto nakonec jen právem zdánlivým. Vyzývám proto Komisi, aby se řídila mnohem důsledněji zásadou subsidiarity a náležitým způsobem plnila požadavek odůvodněného stanoviska.

  Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Děkuji zpravodajce za kvalitně zpracovanou zprávu. Dovolte mi k ní několik poznámek. Komise v posledních letech činí řadu kroků vedoucích ke zlepšení právní regulace a já osobně jí v tom velmi fandím. I přesto, že mnohdy na vlastní oči vidím, že ne vždy se jí to daří, jak bych si přál. Občas mám v této ctihodné instituci pocit, že pravá hemisféra vidí obsah „better regulation“ diametrálně odlišně od hemisféry levé. Rád bych také vyzdvihnul výsledky práce skupiny nezávislých zúčastněných stran na nejvyšší úrovni pro snižování administrativní zátěže, kterou vede Edmund Stoiber.

V jedné věci si dovolím se zprávou nesouhlasit. A to s výzvou o navýšení počtu pracovníků výboru Komise pro posuzování dopadů. Dle mého názoru bychom se raději měli zamyslet, jak Komisi v této záležitosti pomoci. A to například tím, že v rámci současných kapacit bychom zde v Evropském parlamentu zřídili výbor pro odstraňovaní byrokratické zátěže, který by v rámci své činnosti posuzoval hodnocení dopadů, stejně tak jako by posuzoval snižování administrativní zátěže předložených právních norem. Činnost takového výboru by Komisi ulehčila její nelehký úkol, aniž by se to projevilo na provozní výdajové stránce Parlamentu.

  Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Chtěl bych paní zpravodajce poblahopřát a rovněž poděkovat panu komisaři za jeho podporu. Lisabonskou smlouvou začala nová éra pro evropskou spolupráci a rovněž i pro Parlament. Máme nyní významnější úlohu, ale to s sebou nese i větší díl odpovědnosti. Je třeba, abychom se pokusili maximálně využít každé příležitosti, kdy můžeme doporučit zlepšení kvality legislativy. Obzvláště důležité jsou ty body zprávy, které vyzývají k tomu, aby do posuzování dopadů byly účinnějším způsobem zahrnuty malé a střední podniky. Podpora podnikání zahrnuje zajištění rozumného regulačního rámce a jednoduché administrativy. Co se týče souhrnů posouzení dopadů, poskytují pomoc pro práci Parlamentu. Legislativa EU nyní přikládá velký význam účinné spolupráci mezi institucemi a vnitrostátními parlamentu a ubírá se tak správným směrem. Naše únorové usnesení zaručuje, že Parlament bude dostávat komplexní a stejné legislativní informace.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, chceme lépe vytvářet zákony, ale protokol subsidiarity nefunguje: účast regionálních a vnitrostátních parlamentů se nestala skutečností.

Od té doby, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, zaslala Komise podle vlastních statistik vnitrostátním parlamentům 27 členských států Unie 26 legislativních podnětů. Z celkového množství 702 možných odpovědí jich však obdržela pouze 52, čili pouze něco přes 7 %.

Z těchto 52 doručených stanovisek je deset rakouských, dvě jsou z českého Senátu, jedno ze osmnáct ze Senátu Italské republiky, tři jsou z italské Poslanecké sněmovny, dva jsou z polského Senátu a patnáct ze Shromáždění Portugalské republiky.

Komise navíc nemá žádné informace o tom, že by se vypracování a přijímání těchto stanovisek účastnily regionální parlamenty, což je také možnost, kterou stanoví Lisabonská smlouva.

  Alfreds Rubiks (GUE/NGL) . – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Celkem vzato mne velmi těší, že mohu podpořit to, co je formulováno v této zprávě, protože vystupuje-li Parlament a Evropská unie jako celek na obhajobu dodržování lidských a občanských práv za hranicemi Evropské unie, je o to důležitější, abychom stejným způsobem jednali i sami vůči sobě. Často se, pokud vím, nedohlíží na to, jakým způsobem se tyto dokumenty s celoevropskou platností, včetně dokumentů z oblasti lidských práv, uplatňují v praxi. Uvedu zde jen jednu skutečnost. V Lotyšsku, které zde zastupuji, se 2. října konají parlamentní volby. V těchto parlamentních volbách bude upřeno hlasovací právo více než…

(Předsedající řečníka přerušil, protože uplynul stanovený čas.)

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Úvodem bych chtěl ocenit, že jak Evropská komise, tak příslušné výbory Evropského parlamentu – Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti, registrují skutečnost, že právní prostředí Evropské unie je nesmírně komplikované, v mnoha případech až nepřehledné, a že je třeba učinit velmi razantní kroky k jeho zkvalitnění a zjednodušení. Uvědomuji si náročnost tohoto úkolu, protože rozdíly mezi správními a justičními systémy jednotlivých členských států vytvářejí velmi různorodé a mnohdy navzájem neslučitelné struktury. Tato situace by však v žádném případě neměla narušovat právní jistotu našich občanů či komplikovat jejich právo na spravedlivé a kompetentní posouzení jejich problému.

V zájmu lepšího pochopení provázanosti evropského právního prostředí a právních prostředí vnitrostátních musí Evropská unie vynaložit mnohem větší úsilí na to, aby byl proces tvorby právních předpisů, jakož i následný samotný výkon regulací a práva jednoduchý, přehledný a srozumitelný pro občany ve všech zemích Evropské unie.

Další důležitou úlohou pak ještě bude zabezpečit vytvoření sítí kvalitních akreditovaných institucí, specializované přípravy odborníků…

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, zdá se, že legislativní proces v té podobě, v jaké se uplatňuje zde v Parlamentu, je koncipován tak, aby jednotlivým poslancům nedával možnost vytvořit si svůj vlastní úsudek.

Legislativní a pozměňovací návrhy jsou přepisovány či přeřazovány do jiných souborů pozměňovacích návrhů či jsou na poslední chvíli novým způsobem rozděleny. Poslanci z velkých stranických skupin, kteří chtějí jen bezmyšlenkovitě poslouchat, se tím nemusí trápit, protože se slepě drží pokynů své strany nebo vedení skupiny.

Nezávisle uvažující poslanci Evropského parlamentu, ať již z velkých nebo z malých skupin, kteří si předtím, než o něčem hlasují, chtějí utvořit nezávislý názor, se někdy musí rozhodovat mezi tím, jestli se zúčastní dopolední rozpravy, která předchází hlasování, a klíčová rozhodnutí ponechají na svých asistentech, nebo se těchto debat účastnit nebudou, aby se mohli sami rozhodnout.

Tímto způsobem nemůže fungovat demokratická instituce.

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, ráda bych poblahopřála paní zpravodajce k její zprávě. Zpráva velmi správně zdůrazňuje, že tvorba jednoduchých a jasných předpisů, které jsou pro občany EU srozumitelné, má zásadní význam. Ale i přes tyto požadavky vytváříme zde v Evropském parlamentu sami zprávy, prohlášení a usnesení, jejichž jazyk je velmi složitý a pro běžné občany obtížně srozumitelný. Velké množství dokumentů, které zde připravujeme, je napsáno nesrozumitelným právnickým jazykem. Stejným jazykem jsou napsána i usnesení, ve kterých informujeme třetí země o našich hodnotách a mluvíme o porušování lidských práv. Domnívám se proto, že Evropský parlament by se měl připojit ke kampani za srozumitelný písemný projev, kterou nyní vede Evropská komise. Cílem kampaně je lidem ukázat, jak vytvářet srozumitelně formulované písemné dokumenty.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Sledovala jsem tuto velmi důležitou a zajímavou diskusi ze své kanceláře a chci poděkovat paní kolegyni Geringerové i vám, pane místopředsedo Evropské komise. Já si myslím, že je velmi dobře, že Evropská komise zřídila skupinu na nejvyšší úrovni, která řídí Evropskou komisi při redukci byrokracie.

Každá země má svoji vlastní kulturu, ale to, že jste předsedou této skupiny na nejvyšší úrovni zvolili významného německého politika Edmunda Stoibera, je velmi dobře, protože je to právě Německo, které může být příkladem při redukci byrokracie v politice, která platí jak na úrovni vnitrostátní, tak i na té evropské.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. − Pane předsedající, pokusím se odpovědět na tolik otázek, na kolik mi bude stačit vymezený čas, ale rád bych předně poděkoval všem poslancům Evropského parlamentu za jejich jednoznačnou a silnou vůli vytvářet inteligentnější a lepší regulaci. Domnívám, že to je to, co Evropská unie a naše členské státy potřebují. Chtěl bych také poděkovat paní zpravodajce za to, že zdůraznila, jak důležité je pracovat s posuzováním dopadů, která jsou připravována pro Komisi.

Velmi pozitivní precedenty přináší práce Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a věříme, že i ostatní výbory budou ve své činnosti pravidelně a důkladně využívat naše posouzení dopadů, tak jako to dělá tento výbor. Budeme se samozřejmě snažit, abychom kvalitu posuzování dopadů i nadále zlepšovali a předkládali je vždy zároveň s příslušným legislativním návrhem.

Velmi důležité je i to, že musíme zkoumat dopady navržených pozměňovacích návrhů. Jsem rád, že i ve zprávě byla tato skutečnost zdůrazněna. Velmi často dochází k tomu, že je navržen určitý právní předpis a my ho změníme významnými pozměňovacími návrhy, které jsou často přijímány ve spěchu. Daný právní předpis se tak může změnit skutečně k lepšímu, ale může se také změnit k horšímu, a to bychom měli mít na paměti.

Naprosto souhlasím s těmi poslanci, kteří zde řekli, že posouzení dopadů musí být nestranná. Právě o to se v Komisi nyní snažíme. Velmi úzce při tom spolupracujeme se skupinou vedenou panem Stoiberem. Máme velmi dobrý výbor pro posouzení dopadů, který se skutečně snaží o prosazení nové kultury, pokud jde o vnitřní fungování Komise. Vyjádřil jsem to velmi neurčitě, ale mohu vám říci, že více než 30 % návrhů zaslaných příslušným útvarům je výborem pro posouzení dopadů odmítnuto a vráceno zpět za účelem zlepšení kvality právních předpisů.

Co se týče malých a středních podniků, domnívám se, že jsme zde před dvěma dny hovořili o tom, jak důležité je snížit jejich zatížení, a to zejména právě zatížení malých a středních podniků, aby mohly využívat výhod jednotného trhu. Jsem velmi rád, že vám mohu říci, že náš cíl snížit administrativní zátěž do roku 2012 o 25 % bude definitivně překročen.

Vidím, že můj čas již vypršel, takže bych chtěl ještě jednou poděkovat paní zpravodajce za velmi kvalitní zprávu a všem poslancům EP za jejich snahy vytvářet inteligentnější a lepší legislativu.

  Předsedající. − Pane Šefčovi, Komise není ve skutečnosti nijak časově omezena, své omezení si určuje sama. Možná bych vám to neměl říkat, protože je dobře, když si komisaři myslí, že mají na svůj projev omezený čas, takže pak mluví přiměřeně dlouhou dobu, ale v každém případě je to tak, jak říkám.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg , zpravodajka. – (PL) Závěrem této rozpravy bych chtěla upřímně poděkovat všem kolegům poslancům a panu Šefčovičovi za plodnou diskusi. Jsem ráda, že jsem na této zprávě o zlepšení tvorby právních předpisů měla možnost pracovat právě v tomto roce, protože je to první rok od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a je to také rok, kdy Evropská rada přijala strategii EU 2020. Oba tyto dokumenty ovlivní celou řadu aspektů týkajících se zlepšení tvorby právních předpisů a tato zpráva představovala dobrou příležitost k hledání řešení problémů, které s sebou tato věc přináší. V průběhu práce na této zprávě jsem se sešla s mnoha různými skupinami a snažila jsem se naslouchat názorům ze světa obchodu i ze světa různých zaměstnaneckých skupin, odborů a organizací, jako je například Evropská odborová konfederace (angl. zkr. ETUC).

Domnívám se, že úplný konsensus, k němuž došlo při hlasování ve Výboru pro právní záležitosti, svědčí o tom, že se nám podařilo najít rozumný kompromis mezi očekáváními všech politických skupin. Ráda bych zde poděkovala všem kolegům a kolegyním z řad poslanců za jejich prvotřídní spolupráci a ráda bych ještě dodala, že tato spolupráce byla výjimečná, protože se na ní podílely všechny politické skupiny, což se v této sněmovně stává zřídkakdy. Věřím také, že výsledek hlasování na dnešním zasedání bude příznivý.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Komisí prováděná posouzení dopadů by se měla zaměřovat na to, abychom vytvářeli kvalitní právní předpisy, a my všichni proto máme velký zájem na tom, aby i samotné posuzování dopadů bylo kvalitní.

Posuzování dopadů by se mělo řídit těmito hlavními zásadami: měly by sloužit jako legislativní návod a nesmí nahrazovat či omezovat úlohu politicky odpovědných tvůrců rozhodnutí; každá analýza nákladů a přínosů by kromě hospodářských hledisek měla zohledňovat rovněž sociální, zdravotní a environmentální dopady.

Co se týče otázky nezávislého výboru pro posuzování dopadů, domnívám se, že nejlepší metodou by bylo zajistit, aby se tento výbor skládal z různých zainteresovaných subjektů, které by veřejně deklarovaly své zájmy, čímž by se předešlo střetu zájmů. Se zpravodajkou souhlasím dále i v tom, že vysoké procento posouzení (více než 30 %), která výbor zamítne hned v první fázi, svědčí o tom, že útvary Komise musí stále ještě zlepšovat kvalitu své práce. Výbor by měl v rámci tohoto procesu samozřejmě pouze podávat informace a neměl by vynášet jakékoliv politické soudy. Závěrem bych chtěla požádat předsedu tohoto výboru, aby se jednou za rok, vždy po uveřejnění výroční zprávy výboru pro posouzení dopadů, dostavil na Výbor pro životní prostředí.

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) O tom, jak tvořit lepší zákony, vedeme v Unii debaty každý rok. Jedině jasně formulovaná, soudržná a snadno srozumitelná legislativa totiž může být účinným způsobem provedena v rámci právního řádu členských států. V oblasti snižování administrativní zátěže má velký význam především materiál v rámci iniciativy „e-Komise 2006–2010“ a v rámci strategie „e-2010“, jichž cílem je modernizovat evropskou správu. Elektronická komunikace se stala součástí našeho života a tak tomu bude i v budoucnu. Díky elektronické komunikaci budeme schopni ušetřit čas, odstranit řadu administrativních překážek a snížit spotřebu přírodních surovin, čímž budeme účinněji chránit životní prostředí. Musíme proto zaměřit své úsilí a prostředky na její větší rozšíření a pamatovat při tom na pomoc zdravotně postiženým a starším osobám, kterým je třeba tyto věci usnadnit. Pravidelně se obracíme na Evropskou komisi s žádostí, aby zjednodušila a urychlila postupy umožňující využívání doplňkových nástrojů EU, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity EU. Na přírodní pohromy a vážné hospodářské problémy, k nimž dochází v členských státech, reagují instituce EU stále ještě velmi nepružně a pomalu. Je nejvyšší čas, abychom vytvořili nové nástroje a abychom se vyvarovali dřívějších nedostatků. Účinnost legislativy není dána jen tím, že je napsána jasným a srozumitelným způsobem, ale rovněž i tím, jakým způsobem je uveřejněna a uplatňována.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Stojíme před obrovskou výzvou, která dokonale odpovídá předmětu této zprávy. Tato výzva spočívá v tom, abychom evropskou občanskou iniciativu – nástroj, který lidem dává možnost přímo zasahovat do evropské agendy – vložili do rukou občanů. V debatě, která na toto téma probíhá, všichni hovoříme o nezbytnosti co největšího zjednodušení tohoto nástroje, tak aby občané měli skutečně pocit, že mají reálnou možnost uplatnit své návrhy, aniž by při tom uvízli v nepřehledné spleti evropských postupů. Na druhé straně však chceme zabránit zneužití tohoto nástroje a chceme uchránit Evopskou komisi před nadměrným zatížením. Je zde napětí mezi myšlenkou maximální jednoduchosti a zachováním určitých norem a naší úlohou je nalézt tu správnou rovnováhu.