Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 20. září 2010 - Štrasburk

19. Obchodní a ekonomické vztahy s Tureckem (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva o obchodních a ekonomických vztazích s Tureckem (A7-0238/2010), kterou předloží Metin Kazak jménem Výboru pro mezinárodní obchod.

  Metin Kazak, zpravodaj. – (BG) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, Turecko figuruje mezi nejvýznamnějšími obchodními partnery Evropské unie, což je hlavním důvodem vypracování této zprávy. Podle oficiálních statistik je Turecko 17. nejsilnější světovou a šestou nejsilnější evropskou ekonomikou, a je také sedmým největším obchodním partnerem Evropské unie. V roce 2008 dosáhl obchod mezi Tureckem a Evropskou unií nejvyšší úrovně a představoval 100 miliard EUR ročně.

V této souvislosti můžeme shrnout hlavní body a směry stanovené zprávou Komise pro obchod do několika bodů:

Zaprvé, byť celní unie platná od roku 1996 je nepochybným úspěchem v oblasti hospodářské a obchodní integrace mezi Evropskou unií a Tureckem, překážky necelní povahy přetrvávají, stejně jako nadměrná a složitá byrokracie, což by Turecko mělo neprodleně řešit.

Zadruhé, Komise by měla i nadále udržovat dialog a úmluvu s Tureckem v oblasti obchodu, zejména v rámci Smíšeného poradního výboru a Smíšeného výboru pro celní unii. Máme-li brzy najít řešení vážných problémů, je třeba efektivněji využívat těchto platforem.

Turecko musí zastavit své diskriminační praktiky vůči zahraničním podnikům: při zadávání veřejných zakázek Turecko uděluje 15% preferencí tureckým kandidátům.

Evropská unie má dohody o volném obchodu se třetími zeměmi, se kterými se je Turecku zatím nepodařilo uzavřít. To negativně ovlivňuje turecké hospodářství, neboť partneři Evropské unie mají tím pádem jednostranný, privilegovaný přístup na turecký trh.

Chápeme nesnáze Turecka při uzavírání takových dohod a vyzýváme Komisi a Radu, aby zajistily, že Turecko bude začleněno do posouzení dopadů v rámci připravovaných dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, a aby došlo k předání informace o postoji Evropské unie a o stavu jednání o těchto dohodách.

Zapáté, vážným problémem v bilaterálních obchodních vztazích je padělané zboží. Kvůli němu je Turecko méně přitažlivé pro přímé zahraniční investice, a proto je třeba, aby tato země fakticky uplatňovala nové právní předpisy týkající se duševního vlastnictví.

Zašesté, Turecko je vlivnou regionální mocností a hraje velmi významnou úlohu v regionech Černého moře a Kavkazu, Středomoří, Středního východu a Střední Asie. Evropská unie by z těchto regionálních platforem mohla mít značný prospěch, jelikož umožňují přístup na nové trhy a poskytují nové příležitosti, jež přispějí k upevnění hospodářských vazeb mezi těmito oblastmi a Evropskou unií.

Zasedmé, měli bychom poukázat na hlavní výzvu, jíž turecký pracovní trh čelí, a to je nízká účast žen, které jsou často zaměstnávány v šedé ekonomice. Turecko tudíž potřebuje zaměstnanost žen začlenit do středu své hospodářské a sociální politiky.

Komise a Rada musí přezkoumat vízové procedury, které brání pohybu tureckých podnikatelů a řidičů kamionů, a brání tudíž obchodu. Zároveň je třeba, aby Komise ověřila, zda členské státy jednají v této věci v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora.

Také v dalších aspektech figurujících v této zprávě dosáhly politické skupiny Evropského parlamentu kompromisu, ovšem já jsem na sebe navíc vzal úkol předložit dva pozměňovací návrhy týkající se aktualizace statistických údajů o chudobě a nezaměstnanosti v Turecku spolu se stručnou poznámkou o referendu o ústavní reformě, která by dle očekávání měla podpořit demokratizační proces vTurecku a vést k účinnějšímu provádění zásad volného trhu.

Dámy a pánové, doufám, že se nadcházející rozprava v rámci plenárního zasedání ponese v takovém duchu spolupráce a konstruktivnosti, jaký panoval na jednání ve Výboru pro mezinárodní obchod.

  Karel De Gucht, člen Komise – Pane předsedo, vážení poslanci, rád bych poděkoval panu Kazakovi za přípravu této vyvážené a jasné zprávy o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Chci dále poděkovat členům Výboru pro mezinárodní obchod za jejich cenné příspěvky k této zprávě.

Zpráva se v zásadě týká celní unie EU-Turecko, jsou v ní ovšem zahrnuty i další otázky – silniční doprava, kvóty a víza atd. – u nichž se jako komisař pro obchod raději nebudu příliš zdržovat.

Nemusím tomuto shromáždění připomínat, že Turecko je velmi významným ekonomickým a politickým protějškem EU. Ano, Turecko je sedmým obchodním partnereme EU a EU je hlavním obchodním partnerem Turecka. Turecko je navíc jedinou výraznou obchodní zemí, se kterou EU pojí celní unie. Turecko je nadto kandidátskou zemí. To vše dokládá vskutku jedinečné bilaterální vztahy.

Obchodní vztahy EU-Turecko jsou právně ošetřeny celní unií. Celní unie je, jak zpráva uvádí, důležitým nástrojem rozvoje našich bilaterálních obchodních vztahů, jež jsou prospěchu oběma stranám. Přetrvává ovšem řada potíží, z nichž mnohé vyplývají z nesprávného provádění celní unie Tureckem, což má za následek značné a rostoucí a dlouhá léta neřešené problémy v oblasti obchodu. Naproti tomu Evropská unie celní unii plně zavedla.

Před několika lety nabídla Komise Turecku příležitost prohloubit celní unii a uzavřít další dohody, které by se mimo jiné týkaly služeb a veřejných zakázek. Tuto naši nabídku ale Turecko nepřijalo.

Komise je připravena učinit nezbytné kroky, aby i nadále docházelo k posilování bilaterálních obchodních vztahů s Tureckem. Jsem připraven dále zvážit s Tureckem způsoby, jak řešit obavy Turecka z dohod o volném obchodu, které EU uzavřela se třetími zeměmi. Na technické úrovni dochází k značnému posunu v zajištění informovanosti tureckých parterů o tom, jak postupuje vyjednávání o smlouvách o obchodu s jinými zeměmi. Do příslušných studií o posouzení dopadů jsme také začlenili odkaz na celní unii EU-Turecko. Pravidelně povzbuzujeme Turecko, aby nás včas informovalo o citlivých bodech a o svých obavách. Dále informujeme své partnery v rámci smluv o volném obchodu (FTA) o celní unii EU-Turecko a trváme na tom, aby tito partneři taktéž uzavřeli dohodu o volném obchodu s Tureckem. Tento závazek je obvykle zahrnut v příslušné dohodě o volném obchodu, a to buď jako zvláštní článek, či ve formě prohlášení.

Je pravdou, že čelíme problémům s některými členskými státy, které se zdráhají tuto formulaci zahrnout do naší dohody o volném obchodu. To mne netěší, ovšem mohu vás ujistit, že se budu nadále zasazovat o to, aby celní dohoda EU-Turecko dobře fungovala i nadále.

Dovolte mi, abych velmi jasně řekl, že čelíme jistému odporu a neochotě Turecka plně zavést celní unii. Tato zpráva jasně podtrhuje ty oblasti a ta opatření, která Turecko přijalo a která ale nejsou v souladu s celní unií. Věřím, že tato zpráva napomůže Turecku učinit nezbytné kroky k tomu, aby zlepšilo celkové fungování celní unie a postoupilo v jednáních o dodatkových dohodách, jež by posílily naše bilaterální obchodní a ekonomické vztahy.

Rád bych také využil této příležitosti a informoval vás, že se osobně zasazuji o posílení obchodních vztahů Turecka a EU. V červnu tohoto roku mne kontaktoval turecký ministr zahraničního obchodu a dohodli jsme se na pravidelném kontaktu. Nedávno mne pozval na setkání v Ankaře, k němuž by mělo dojít v nadcházejících měsících – a já toto pozvání přijmu v naději, že rychle, udržitelně a přátelsky pokročíme v řešení přetrvávajících obchodních problémů.

Děkuji vám za pozornost.

  Godelieve Quisthoudt-Rowohl, jménem skupiny PPE – (DE) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, Evropská unie má v Turecku silného obchodního partnera a naopak. Ačkoliv Turecko v posledních letech značně rozvinulo svůj obchod, my jako Evropská unie jsem stále jeho nejvýznamnějším obchodním partnerem. To, co je dobré, lze nicméně ještě vylepšit, a to je účelem této zprávy.

Vyzýváme proto Turecko, aby snížilo své vysoké tarify, jež se týkají kupříkladu zemědělských výrobků, a aby odstranilo zbývající mimocelní překážky volného pohybu zboží. Obchod by byl usnadněn také zjednodušením postupů a byrokracie. Turecku se ovšem také v poslední době podařilo určité věci zlepšit, jak pan komisař zmínil. Došlo by nicméně k mnohem výraznějšímu přílivu zahraničních investic, kdyby se podařilo zdokonalit právní předpisy vztahující se k duševnímu vlastnictví a kdyby Turecko skutečně tyto předpisy následně dodržovalo. Tyto zákony nebyly v Turecku účinně prováděny. Je také třeba, abychom na Turecko apelovali, aby plně provádělo Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení. Stále existují překážky bránící volnému pohybu zboží, a ty je třeba odstranit.

Kdykoliv zde v Parlamentu hovoříme o Turecku – včetně Výboru pro mezinárodní obchod – jedná se často o velmi emotivní diskusi. Proto bych chtěl poděkovat panu zpravodaji, že úspěšně a ve vynikající a otevřené spolupráci se stínovými zpravodaji sestavil tento text způsobem, který odráží názory nás všech, což bylo patrné při hlasování ve Výboru. Velice vám děkuji, pane Kazaku.

  Francesca Balzani, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Evropskou unii pojí s Tureckem silné obchodní vazby. Celní unie umožnila, aby objem obchodu mezi Evropskou unií a Tureckem dosáhl významné částky 100 miliard EUR očně.

Nadto, díky svému geopolitickému postavení představuje Turecko významný průsečík oblasti Středomoří, Středního východu, Asie a Kavkazu a Černého moře. Turecko je také zemí, jež je v rozporu s Evropou v tom, že má zcela odlišnou demografickou dynamiku, je to mladá země a jako jedna z prvních řešila krizi a náročné reformy, které byly vzhledem k takové dynamice nutné.

Jedná se tudíž o doplňkovou zemi, neboť se od Evropské unie liší v mnoha ohledech, a existuje zde tudíž obrovský vzájemný potenciál, a na to se musíme soustředit. Musíme být obezřetní, abychom tento potenciál nepromrhali, ale abychom jej naopak proměnili v plodné investice.

Je pravdou, že Evropská unie představuje významného obchodního partnera, ovšem Turecko se stále více obrací na Rusko, Afriku a Střední východ. Celní unie se také ještě nevztahuje na zadávání veřejných zakázek či služeb a v rámci mezinárodního obchodu existují stále velké překážky.

Musíme proto pracovat na odstranění překážek bránících tomuto potenciálu – a věřím, že zpráva, kterou dnes projednáváme a o které budeme v několika málo dnech hlasovat, míří tímto směrem – neboť existují oblasti, v nichž se musíme skutečně zasadit o růst tohoto potenciálu: energetika, životní prostředí, síťové služby a infrastruktura. Tato zpráva tudíž představuje významný krok a myslím, že práce pana Kazaka by měla být podpořena a ráda bych mu za ni poděkovala.

  Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedo, komisaři, dámy a pánové, vítám zprávu pana Kazaka, která nám v zásadě sděluje, že Evropská unie má v rukou významný nástroj pro další rozvoj vztahů s Tureckem, včetně vztahů politických, a tím nástrojem je obchodní politika.

O stěžejní geostrategické poloze Turecka mezi Středomořím, Středním východem, střední Asií a Kavkazem již byla řeč. Turecký básník Nâzım Hikmet napsal báseň: „tato země má tvar hlavy klisny, jež tryskem běží z daleké Asie do Středozemního moře“. My bychom si přáli, aby ona klisna, tedy Turecko, byla skutečnou osou vztahů s těmito oblastmi, pro něž je Turecko jedním z center.

Aby se tak ale stalo, je třeba stabilizovat politické a obchodní vztahy s Arménií, je třeba uzavřít otázku Kypru a chtěl bych zdůraznit bod 11 zprávy pana Kazaka o řízení a uplatňování celní unie s ohledem na tu část Kypru, která je obsazena Tureckem. Takže, ne všechno je dokonalé. Paní Balzaniová také poukázala na fakt, že existují jisté problémy zvláště v oblasti padělání, v oblasti obrany a ochrany duševního vlastnictví a v uplatňování celní unie v oblasti služeb a zadávání veřejných zakázek.

Rád bych poděkoval panu Kazakovi. Středomoří směřuje ke změně a my jej chceme změnit společně s Tureckem, od něhož Mezinárodní měnový fond očekává růst přibližně 37% do roku 2020, což je zpráva, která nám říká vše, co potřebujeme vědět.

  Franziska Keller, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, i já bych ráda poblahopřát zpravodaji k této velmi dobré zprávě, která také ukazuje, jak důležitým obchodním partnerem je Turecko pro EU a naopak, a jak důležitá je celní unie.

Na obou stranách, jak v Turecku, tak v EU, musíme řešit ještě mnoho problémů. V Turecku je třeba posílit mimo jiné práva pracovníků. Ale i zde v Evropské unii musíme řešit problémy a jedním z nich je uvolnění vízového režimu: měli bychom liberalizovat víza nejen pro řidiče kamionů a pro obchodníky, ale také pro studenty, turisty a další osoby, aby došlo k posílení spolupráce mezi státy, ale také mezi lidmi. Co se týče dohody o volném obchodu, musíme plně zapojit Turecko do jednání, protože jej dohoda o volném obchodu velmi ovlivní.

Obecně platí, že náš vztah s Tureckem by měla charakterizovat čestnost, což zahrnuje i velmi jasné prohlášení, že EU je odhodlána držet své sliby a uvítá Turecko jako člena EU, jakmile budou splněna kodaňská kritéria.

  Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedo, referendum o ústavní reformě v Turecku mělo kladný výsledek, ale to je jen krůček na cestě k univerzální osobní a politické svobodě a svobodnému sdružování v odborech.

Část Kurdů a mnoho dalších obyvatel se zdrželo hlasování či hlasovali proti referendu, právě proto, že požadují více výrazných zlepšení a samozřejmých práv. Je politováníhodné, že stále neexistují právní předpisy, které by byly v souladu se standardy Mezinárodní organizace práce a které by zavedly plné respektování práv odborových organizací, kolektivní vyjednávání a právo na stávku.

Jako politická skupina chceme zdůraznit, že pokrok nelze měřit pouze tím, jaké hospodářské a obchodní vztahy daná země má. Vítáme skutečnost, že Evropský parlament také tuto zprávu použil k tomu, aby vyslal Turecku konzistentní sdělení. Selektivní používání – či spíše nepoužívání – Dodatkového protokolu k Dohodě zakládající přidružení EU/Turecko, aniž by vážně ovlivnilo jednání o přistoupení, je nepřijatelná.

Proto, chce-li Turecko obchod mezi tureckými komunitami na Kypru a EU, namísto toho, aby hledalo nepřímé cesty, jak subjekt uznat, což je na základě mezinárodního práva a rezolucí OSN nezákonné, nechť přijme návrh prezidenta Kyperské republiky, Demetrise Christofiase, aby byla prostřednictvím OSN navrácena Famagusta jejím zákonným obyvatelům a aby byl obchod v městském přístavu prováděn pod záštitou Evropské unie.

Tento návrh nemá žádný skrytý motiv a mohl by výrazně napomoci posílení hospodářství turecké komunity na Kypru a zároveň by mohl být výchozím bodem pro širší snahu o sblížení obou komunit na ostrově.

  William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Pane předsedo, zpráva popisuje Turecko jako zemi se šestou největší ekonomikou v Evropě. Tedy, pravdou je, že celková rozloha Turecka činí více než 300 000 čtverečních mil, z čehož pouhá 3,5% – méně než 10 000 čtverečních mil – je skutečně v Evropě. Jen EU může označit Turecko za evropskou zemi!

EU má s Tureckem celní unii od roku 1995, což je velmi neobvyklé. Další takové země jsou jen Monako a Andorra. Dovolte mi klíčovou poznámku. Existence a skutečný úspěch celní unie činí z členství Turecka v EU, které vede k úplné politické unii, – se všemi dalekosáhlými důsledky, které z toho plynou – zcela a naprosto zbytečnou věc. Je to něco, o čem se budou v Evropě brzy vést spory.

  Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Pane předsedo, máme před sebou zprávu o volném obchodu a hospodářských vztazích s Tureckem. Od vytvoření celní unie s touto zemí v roce 1996 vykázalo obchodování mezi Tureckem a evropskými zeměmi značný vzrůst.

Nizozemská Strana pro svobodu (PVV) považuje volný obchod za něco, co je třeba přivítat, a podporuje návrhy na odstranění technických a byrokratických překážek bránících obchodu. Z volného obchodu těžíme my všichni, tedy jak Turecko, tak země Evropy. Současně ať je ale jasné, že spolupráce s Tureckem má být omezena na obchodní vztahy. Strana PVV je proti vstupu této země do Evropské unie. Evropa může obchodovat s celým světem, se zeměmi jako jsou Spojené státy, Izrael a Japonsko, ovšem to neznamená, že by se tyto země měly také stát členy Evropské unie.

Volný obchod s Tureckem v žádném případě nelze považovat za odrazový můstek k členství Turecka v EU. PVV nemá žádných námitek proti Turecku jako obchodnímu partnerovi Evropské unie, ale kategoricky odmítá dalekosáhlou evropskou integraci a členství Turecka v EU.

  Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Jako parlamentní zpravodajka pro Turecko bych ráda poblahopřála autorovi této zprávy k jasnosti jeho návrhů. Já s ním souhlasím: celní unie je velkým přínosem jak pro Turecko, tak pro evropské podnikatele.

Nicméně, jak pan komisař také řekl, tato celní unie má být teprve dokončena a v mnoha bodech není zdaleka dokonalá. Příležitosti a výzvy pro naše obchodní vztahy s Tureckem jsou zřejmé. Zbývající překážky ztěžující obchod a technické potíže je třeba neprodleně odstranit; a další harmonizaci také umožní, pokud budeme pokračovat v acquis communautaire. Kromě toho je obzvlášť důležité, abychom neustávali v boji s padělanými výrobky, protože to je obrovským trnem v oku mnoha výrobců evropských značek a padělky, včetně hraček, mohou být skutečně nebezpečné, v neposlední řadě pro občany Turecka.

Je třeba se vyjádřit také k tématu sociální ekonomiky, zvláště pokud jde o práva odborových organizací. Malý krůček kupředu byl už v oblasti sociální ekonomiky učiněn. Máme společné zájmy v oblasti energetiky, a proto bychom se na ně měli zaměřit. Pak je tu cestování s vízy. Příliš často jsem byla svědkem toho, že lidé měli v Turecku potíže, protože s nimi bylo zacházeno odlišně, a chtěla bych, aby se pozornost pana komisaře zaměřila i sem.

Nadále zásadně platí, že Turecko musí plně uplatňovat Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení. Jeho ratifikací by byla odstraněna obrovská překážka dalších obchodních vztahů, z nichž by mělo prospěch jak Turecko, tak Evropa. Je dobře, že nyní máme tuto zprávu, a všechny politické otázky a odpovědi bychom měli znovu vznést v příští zprávě, kterou vypracuje Výbor pro zahraniční věci.

  Kader Arif (S&D). – (FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve mi dovolte obecnou poznámku o této zprávě, která dle mého názoru odráží náš vztah s Tureckem. Byť musím poblahopřát panu zpravodajovi i stínovým zpravodajům za jejich práci, chci říci, že ta zpráva je nejasná. Odráží naši nerozhodnost ve vztahu k Turecku.

Jak byly pozměňovací návrhy postupně přijímány, v rámci Výboru pro mezinárodní obchod byla stále – téměř podprahově – patrná jedna otázka, která byla ale do značné míry mimo rámec hospodářských a obchodních vztahů s Tureckem: jsme pro vstup této země do EU či proti němu?

To odráží jisté nevyslovené váhání: mělo by Turecko být považováno pouze za další třetí zemi, se kterou se mohou dobře vyvíjet obchodní vztahy, nebo za kandidáta na přistoupení, což vyžaduje zvláštní povinnosti, které musí být oběma stranami splněny?

Je skutečně těžké říci, zda tato zpráva přesně odráží skutečný stav našich vztahů s Tureckem, a zejména, zda vlastně definuje strategii EU v této věci. Záleží na tom, na které straně barikády stojíme: chceme prostě privilegované partnerství nebo si přejeme, aby Turecko skutečně přistoupilo?

Jen bych chtěl varovat před protichůdnými signály, které vysíláme. Nemůžeme udržovat dvojznačný přístup, plánovat společný osud a zároveň se obávat, že se Turecko se jakoby oddaluje od EU. Partnerství vyžaduje upřímnost, ale také důvěru. K tomu je třeba otevřenosti, protože Turecko skutečně ještě musí vynaložit snahu, aby byly zajištěny radikální reformy a plněny závazky. To nicméně také vyžaduje důvěru, a je třeba, abychom poskytli podporu a vysílali pozitivní signály.

Když Turci před několika dny hlasovali o reformě své ústavy, učinili to, co od nich EU požaduje: postupně uvádějí své právní předpisy v soulad s našimi standardy tak, aby se mohli stát plně kvalifikovaným členským státem. Bude to ještě dlouhá a náročná cesta, ale zdržme se toho, abychom tvořili další překážky a odkláněli naše vztahy s Tureckem od jejich cíle, jímž je členství.

(Řečník souhlasil, že v souladu s pravidlem 149 odst. 8 odpoví na otázku položenou zvednutím modré karty)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, byl řečník obeznámen s tím, že reformovaná ústava, na kterou odkazoval, také zapříčinila výrazné ohrožení nezávislosti soudnictví, a je to tedy něco, co schvaluje?

  Kader Arif (S&D). – (FR) Pane předsedo, já vidím jen dobré věci, které z takové reformy, která je vždy značně složitá, plynou. Signál, který napovídá, že armáda je méně mocná a demokracie se vyvíjí, je pro mne důležitým signálem vyslaným směrem k EU.

Člověk může vždy kritizovat a soudit, že některé věci nebyly provedeny, ale krok vpřed zůstává krokem vpřed. Nejsem povahou pesimista a myslím, že všechny kroky, jež Turecko učinilo, míří správným směrem a že vyjadřují touhu přistoupit. Snažme se proto o jeho podporu.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedo, chtěla bych poblahopřát zpravodajovi, panu Kazakovi. Toto je vynikající zpráva a na rozdíl od předchozího řečníka, pana Arifa, si nemyslím, že by měla řešit vše na nebi i na zemi, protože jde o konkrétní zprávu o obchodních a hospodářských vztazích. Jedním z problémů EU je, že když je tvořena zpráva, vyjmenovává všechno možné, a nakonec neříká nic o ničem. Zde jsou témata týkající se zprávy jasně stanovena, a za to chci panu Kazakovi poděkovat.

Celní unie uzavřená mezi EU a Tureckem v roce 1996 umožnila Turecku zakotvit na evropských trzích a být silným obchodním partnerem pro všechny evropské země a EU. Je však politováníhodné, že je celní unie stále sužována nejrůznějšími problémy. Turecké úřady často vyžadují pracovní povolení a licence na dovážené zboží, což je v rozporu se smlouvou. Samozřejmě víme, že země EU nesou rovněž svůj díl viny. Řešit tuto situaci znamená učinit opatření na obou stranách.

Pan zpravodaj zde zmínil padělané výrobky. Toto téma bude třeba ještě mnohem více zpracovat. Jedním z velkých problémů Turecka je samozřejmě jeho šedá ekonomika, jež dosahuje až 50 až 70 % celkové ekonomiky země, což samozřejmě ovlivňuje obchod a hospodářství, a na tom Turecko musí zapracovat.

V budoucnu musí být věnována zvláštní pozornost obchodním a hospodářským vztahům mezi Tureckem a EU a musí být dosaženo větší funkčnosti celní unie na všech úrovních. Turecko potřebuje EU, ale EU také potřebuje Turecko.

  Niki Tzavela (EFD). – (EL) Pane předsedo, také já bych chtěla poblahopřát panu Kazakovi k jeho objektivní zprávě. Dovolte mi nicméně učinit dvě praktické připomínky.

První se týká bodu 26 o dodávkách energie. Věřím, že jak Komise, tak Evropský parlament přecenily význam Turecka v rámci energetického odvětví. Turecko energii nevyrábí. Turecko je výjimečným kanálem, jímž energetické sítě vedou. Pro nás to neřeší žádné zvláštní problémy, existují i další sítě, kterými může být energie dodávána.

Měli bychom být realisty a uznat, že v rámci energetického odvětví je vše, o čem jednáme (Nabucco a podobně) pouhým slohovým cvičením, protože tato země sama o sobě nás energií zásobovat nemůže. Naopak, je to země se silným průmyslem, který potřebuje energii, a z tohoto úhlu pohledu bychom na ni měli nahlížet.

Druhý bod, který bych chtěla zmínit, se týká obchodu: nemůžeme hovořit o otevření obchodu s Tureckem, když v této zemi zažívá boom obchod s napodobeninami evropského zboží. Kamkoliv půjdete, uvidíte ve výlohách, na tureckých tržištích a v bazarech skutečně velmi dobré napodobeniny evropského zboží. Turecko je navíc zemí, kterou napodobeniny z Dálného východu vstupují. Dokud nevyřešíme překážky v obchodu s Tureckem, problémy, které poškozují evropský trh, nebudeme moci pokročit v jiných oblastech diskuse.

  Georgios Papastamkos (PPE). – (EL) Pane předsedo, uznáváme význam obchodních vztahů EU s Tureckem. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) se neodchýlila od zodpovědné pozice a pomáhá, jak jen to jde, aby vyvážila původní text zprávy, o níž diskutujeme.

Vyzýváme Turecko, aby plně, neprodleně a nediskriminačně plnilo všechny své závazky plynoucí z Dodatkového protokolu Dohody o přidružení EU-Turecko a připomínáme, že neučiní-li tak, může dojít k vážnému ohrožení dalšího průběhu jednání.

I já bych se připojil k panu Rinaldimu a k paní Tzavelové a upozorním na skutečnost, že Turecko je jednou z předních zemí vyrábějících napodobeniny zboží, které je v EU zabaveno – opakuji, jednou z předních zemí –, a že neuplatňuje účinným způsobem pravidla na ochranu duševního vlastnictví.

Vnější činnost EU, včetně společné obchodní politiky, usiluje o zachování demokratických principů a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva, o budování partnerství se třetími zeměmi, které tyto hodnoty sdílejí.

Tento základní deklaratorní princip Lisabonské smlouvy musí být aplikován do písmene. Musíme mít vždy na paměti, že Evropská unie s Tureckem nevyjednává, to Turecko vyjednává své přistoupení s Evropskou unií. Náklady na přizpůsobení spočívají na Turecku samém. Quod erat demonstrandum.

  George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Turecko je sedmým největším obchodním partnerem Evropské unie a jedinou kandidátskou zemí, která má výhodu celní unie s EU.

Turecko má tím pádem s Evropskou unií zvláštní vztah, kde obchodní a hospodářská integrace hraje důležitou úlohu. Na tomto pozadí musí oba partneři spolupracovat, aby sladili svou obchodní politiku, zejména co se týče podpisu dohod o volném obchodu se třetími zeměmi.

Celní unie musí být rovněž posílena začleněním zemědělských výrobků, služeb a zadávání veřejných zakázek, stejně jako řešením otázky víz pro turecké obchodníky, kteří chtějí vstoupit do Evropské unie.

V době, kdy jsou stále citelné dopady ekonomické krize, je spolupráce dvou oblastních sil na hospodářské a obchodní úrovni ještě potřebnější. Evropská unie musí dát Turecku jasnější signál, aby mohlo úspěšně přejít na základní evropské hodnoty.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Turecko je jedna ze zemí, která již delší dobu jedná o přistoupení do Evropské unie. Jednání jsou zdlouhavá a komplikovaná i proto, že kulturním tradicím turecké komunity jsou civilizační hodnoty současné Evropy velmi, skutečně velmi vzdálené.

Korektní obchodní partnerství může napomoci rozvoji spolupráce v oblastech, kde turečtí občané a turecké společnosti najdou společné zájmy s Evropany a vytvoří oboustranně výhodné pracovní či obchodní vazby. Na základě takových dobrých vztahů je potom možné budovat i lepší mezilidské vztahy a dále rozvíjet vzájemnou důvěru. Je proto třeba s tureckými přáteli otevřeně hovořit o všech problémech, které trápí nás Evropany jako sousedy a obchodní partnery Turecka. Je třeba jim například důrazně vysvětlit, že každý, kdo umožňuje uvést na trh falešné výrobky, je obyčejný zloděj, protože sprostě okrádá vlastníky autorských práv, patentů či jiných složek duševního vlastnictví. Rovněž je třeba jim vysvětlit, že v celní unii není místo pro chytračení a vytváření všelijakých technických či celních bariér proti obchodním partnerům. Proto jsem přesvědčen, že i v těchto obchodních záležitostech je ještě třeba naše turecké přátele trpělivě vést k civilizovanému a korektnímu jednání.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Nejprve bych rád poděkoval zpravodajovi, panu Kazakovi, za jeho dobré úmysly a snahu sepsat objektivní zprávu o obchodních vztazích s Tureckem. Zpráva se týká nejkontroverznějších otázek ve vztahuk negativním aspektům bilaterálních vztahů, což je pro mne ten důvod, proč je tato zpráva cenná.

To nejdůležitější je zajistit, aby Turecko nadále přizpůsobovalo své hospodářské právní předpisy standardům Evropské unie. Praktiky, jako je 15% cenové zvýhodnění pro domácí zájemce ve veřejných soutěžích, diskriminují zahraniční investory. Složité postupy a formality, překážky volného pohybu zboží či celní bariéry a neustálá zpoždění v provádění dodatkového protokolu brání dialogu. Pouze úplné provádění všech přijatých dohod posune vývoj pozitivních obchodních vztahů a usnadní proces přistoupení k Evropské unii. Věřím, že Turecko úspěšně tento úkol splní a přeji mu hodně úspěchů v provádění dalších reforem.

  Mara Bizzotto (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, z hospodářského hlediska je pro Evropu dobré prohloubit své obchodní vztahy s rychle rostoucími blízkými zeměmi. Evropská unie nicméně, alespoň teoreticky, vždy vedla obchodní politiku se třetími zeměmi, které zohledňují sociální a humanitární aspekty.

Tyto doložky musí nutně provádět Turecko, země, která se znovu více islamizuje, kde se situace žen postupně zhoršuje, kde bylo v roce 2009 v rámci domácího násilí zabito více než 1500 žen, a kde křesťané žijí ve strachu z útoku islámských extremistů. Vzpomeňte si na brutální vraždu monsignora Padovese.

Parlament ve zprávě vyzývá Turecko, aby převzalo vedoucí úlohu v podpoře otevřeného a spravedlivého obchodu. Jedna věc je jasná: musíme se zabývat vedoucí politickou úlohou, již se Turecko snaží v arabském světě vybojovat, a musíme se zabývat přátelstvím, které Turecko udržuje s Iránem a teroristickými skupinami, jako je hnutí Hamás.

V každém případě, má-li fungovat obchodní politika, budiž. Obchodní politika se ale nesmí proměnit v trojského koně, který by usnadnil vstup Turecka do Evropy.

  Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedo, Evropská unie má s Tureckem velmi dobré hospodářské vztahy a je samozřejmě důležité s Tureckem dále rozvíjet obchod a dosáhnout tak udržitelného hospodářského růstu jak pro Evropskou unii, tak pro Turecko. V této souvislosti vítám zprávu z vlastního podnětu, jež se zabývá současným vývojem obchodních vztahů, byť tento vývoj nepřináší jen samá pozitiva. V této souvislosti bych chtěla zmínit například boj proti padělání, dovozní omezení na farmaceutické výrobky, ale také nesrovnalosti v oblasti zadávání veřejných zakázek, které je třeba hodnotit kriticky.

Chtěla bych ale zmínit zejména protekcionistická opatření, která Turecko přijalo v oblasti obchodu se zemědělskými výrobky, což je v rozporu s ustanoveními celní unie. Zaměstnanost v zemědělském odvětví v Turecku dosahuje více než 26%. Je tudíž pochopitelné, že zemědělství a zemědělci, kteří jsou v této oblasti zaměstnaní, mají v Turecku zvláštní význam. To ale nesmí být v žádném případě na úkor evropských zemědělských podniků či pokynů celní unie. Existující překážky musí být co nejdříve odstraněny v souladu se stávajícími dohodami. Nespravedlivá opatření, jež omezují obchod, nesmí bránit vývozu vysoce kvalitních zemědělských výrobků z Evropské unie. Je třeba, aby toto bylo naprosto jasné.

  Danuta Jazłowiecka (PPE). – (PL) Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem trvají téměř 50 let a prošly mnoha vzestupy a pády, obdobími úzké spolupráce i obdobími krize. Již více než deset let spojuje Turecko s Evropskou unií celní unie, základ vzájemné obchodní a hospodářské spolupráce a, jak pan Kazak uvádí ve zprávě, ještě zbývá ji plně provádět. Překážky existují na obou stranách a musíme vyzvat jak Turecko, tak členské státy, aby je odstranily.

Turecko se pomalu stává hlavním hráčem v oblasti, kterou považujeme za klíčovou, a tedy bez něj snahy o diverzifikaci zdrojů či dodávky zemního plynu a dosažení stability na Blízkém východě nikdy nepřinesou kýžené ovoce. Důležitost úzké spolupráce s Tureckem bude stále vzrůstat. Čína se stále více zajímá o úlohu Turecka jakožto vstupu na Střední východ a Kavkaz. Pokud se nám nepodaří překonat překážky bránící vzájemným obchodním vztahům, můžeme o Turecko přijít, stejně jako jsme přišli o Afriku.

Na lidech lze pomalu spatřovat známky únavy z mnohoznačných prohlášení a z dalšího a dalšího odkládání rozhodnutí o přistoupení Turecka. Jak ukázaly nedávné průzkumy veřejného mínění, turecká společnost ztrácí o členství v Evropské unii zájem. Úplná celní unie by se mohla stát nástrojem pro vytvoření užších vztahů a mohla by vytvořit silné obchodní a hospodářské vazby, a to především s ohledem na obtížně definovatelný časový rámec přistoupení Turecka k Evropské unii.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Pane předsedající, obchodní a hospodářské vztahy EU s Tureckem jsou také předmětem politického významu. Nicméně i přes uznání tohoto faktu EU činí stále větší potíže vyvrátit dojem, že s Tureckem hraje hru „kdo s koho“. Nechce platit cenu přerušení jednání o přijetí, očekává, že Turecko tak učiní jako první, vyčerpané délkou a složitostí těchto jednání.

Dobrou zprávou je, že dle nejnovějších údajů jsou Turci stále nespokojenější s EU a navzdory její vedoucí pozici hlavního hospodářského partnera ji další partneři, jako Rusko, Čína, Spojené arabské emiráty, USA a Irán rychle dohánějí. Je tudíž třeba, aby úspěch našich obchodních vztahů s Tureckem nezastínil potřebu konečného rozhodnutí, zda přijmout Turecko do EU či nikoliv, a to s ohledem na dopad takového rozhodnutí na mezinárodní postavení EU.

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, rozhodně nesouhlasíme s opatřením, které dále liberalizuje obchod mezi Evropskou unií a Tureckem, zvláště v odvětví zemědělství.

Náklady na pracovní sílu jsou tam mnohem nižší než zde, tudíž otevření hranic jejich výrobkům by znamenalo poškození evropských podniků a nekalou hospodářskou soutěž. Představa, že jste pro vstup Turecka do Evropské unie, a tudíž zjednodušujete obchod, je mylná.

Jsme přesvědčeni, že politický, administrativní a sociální systém Turecka je od toho našeho příliš vzdálený. Z hlediska uznávání náboženské svobody jsme také od sebe na hony vzdálení. Být v Turecku křesťanem znamená být odlišný. Náboženská nesnášenlivost patrná v hlavním městě a podobně i ve velkých městech se stává pravidlem na předměstích a ve venkovských oblastech. Odmítáme proto znevýhodnit naše podniky tím, že Turecku zjednodušíme obchodování s našimi zeměmi.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedo, hovoříme-li zde ve sněmovně o životaschopných obchodních vztazích a vylepšení celní unie s Tureckem, je třeba to brát jako součást procesu sbližování této země s Evropskou unií, a také jako součást procesu, jenž má dle širokých skupin v této sněmovně vést k přistoupení Turecka k Evropské unii. Víme také, že kritikové přistoupení vždy hovoří o privilegovaném partnerství, které má být alternativou tohoto přístupu, a musím říci, že Turecko v podstatě skrze celní unii takové partnerství má, a že bude samozřejmě chtít vydělat na jiné – politické – úrovni. Zvážíme-li trvající nevůli Turecka uznat arménskou genocidu, vezmeme-li v úvahu fakt, že Turecko stále ještě není ochotno řešit otázku Kypru v zájmu Evropy a posoudíme-li fakt, že kurdští obyvatelé jsou stále diskriminováni, pak si uvědomíme, že samo zlepšení obchodních vztahů evropeizaci Turecka neumožní.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Ráda bych úvodem přivítala pozitivní výsledky ústavního referenda, které se konalo dne 12. září. Ukazuje to odhodlání tureckého obyvatelstva k demokratickému systému, což je v Evropě jediná přijatelná volba.

Obsah této zprávy potvrzuje, že je třeba harmonizovat obchodní politiku Turecka a EU. Zavedení účinných opatření s cílem odstranit zbývající technické překážky v rámci celní unie by napomohlo Turecku v jeho evropské cestě. Tato země ukázala obrovskou schopnost zotavit se z hospodářské krize. Zatímco celosvětová poptávka klesala, objem zahraničního obchodu Turecka se zdvojnásobil a tempo jeho hospodářského růstu v příštích letech se odhaduje na 7 %.

Musím zdůraznit, že vztahy mezi Rumunskem a Tureckem se významně rozšířily. Obě země jsou největšími obchodními partnery v oblasti Balkánu, s ročním objemem obchodu přesahujícím sedm miliard USD. Turecko má také klíčový vliv na realizaci energetických projektů rozvoje infrastruktury v EU jako celku, jako je projekt Nabucco.

  Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Pane předsedo, Turecko těží ze své dlouhodobé celní unie s EU. Avšak aby byla celní unie ještě více funkční, je třeba neprodleně řešit mnohé nevyřešené otázky.

Turecko se musí více snažit sladit své obchodní podmínky a regionální obchod: musí omezit byrokracii, padělky a porušování lidských práv odborů a menšin, musí řešit nízkou účast žen na trhu práce a podporovat zaměstnanost mladých lidí.

Co je ovšem ještě důležitější, musí plně provést Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení, zrušit embargo na kyperské lodě a letadla, uznat Kyperskou republiku, sladit se s acquis communautaire a dodržovat úmluvu Mezinárodní organizace práce s ohledem na odbory, právo na stávku a kolektivní vyjednávání.

  Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, také bych rád poblahopřál panu Kazakovi k jeho velmi dobré a objektivní zprávě.

Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou skutečně mimořádně důležité, proto k nim musíme přistupovat velmi opatrně. Musíme nicméně také upozornit na oblasti, které je třeba zlepšit.

Rád bych poukázal na dvě z těchto věcí: znovu jsme vznesli otázku, zda Turecko je evropská či neevropská země. Určitě chceme, aby Turecko bylo zemí evropskou, aby se jednou mohlo stát členem evropské rodiny. Nicméně, jde-li o pirátské výrobky, imitace výrobků a nedostatečnou ochranu práv duševního vlastnictví, Turecko je jistě více zemí asijskou než evropskou.

Druhým bodem, o němž chci hovořit, je celní unie: celní unie leží v srdci evropského úsilí, úsilí o dosažení sjednocení Evropy. Je nemyslitelné, aby kandidátská země plně neuplatňovala celní unii a aby existoval členský stát, s nímž Turecko odmítá přistoupit na celní unii, jak učinilo v případě Kyperské republiky.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Stavros LAMBRINIDIS
Místopředseda

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedo, z výše řečeného je zřejmé, že nad touto zprávou panuje velká shoda. Rád bych pouze řekl pár slov o následujících tématech: problémy Turecka při uzavírání dohod o volném obchodu s partnery v Evropě, otázka víz a prosazování práv týkajících se duševního vlastnictví.

Začnu posledním bodem, prosazování práv týkajících se duševního vlastnictví a padělání bylo v diskusi zmíněno několikrát. Týká se to také mne a Komise bude v těchto záležitostech nadále vyvíjet tlak. Po více než dvou letech opakovaných žádostí Turecko nakonec nedávno souhlasilo s vytvořením pracovní skupiny pro projednávání otázek práv týkajících se duševního vlastnictví. To je první pozitivní krok a doufám, že tato pracovní skupina napomůže dosažení pokroku v těchto důležitých otázkách.

Zadruhé, co se týče problémů s uzavíráním dohod o volném obchodu, jimž Turecko čelí, tato země řadu let tvrdí, že trpí negativními účinky a nesnázemi spojenými s uzavřením dohod o volném obchodu s některými z partnerů členských států EU. Je nicméně třeba zdůraznit, že množství kritických problémů s uzavíráním dohod o volném obchodu je velmi omezené. Navíc, přes opakované výzvy ze strany útvarů Komise, Turecko nepředložilo relevantní údaje, které by tyto negativní účinky na turecké hospodářství potvrdilo.

Kromě toho je třeba poznamenat, že Komise již působí zcela v rámci dohody o celní unii, a dokonce nad rámec svých závazků tím, že pomáhá Turecku zahajovat jednání o dohodách o volném obchodu se svými partnery. Jsme připraveni se s Tureckem řádně zamyslet nad způsoby, jak řešit jeho obavy v této věci; zda by to znamenalo zapojit tureckou vládu k diskusi Evropské komise v projednávání dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, je ovšem věc jiná.

Pokud jde o vízové otázky, celní unie se na ně nevztahuje. Komise zvažuje způsoby, jak by bylo dále možné zjednodušit mobilitu osob mezi EU a Tureckem, a to zejména rychlým zavedením nového vízového řádu EU, který tureckým žadatelům o víza nabídne praktické vylepšení. Komise rovněž zdůrazňuje své odhodlání zapojit se do dialogu, který může vést k dalšímu zlepšení mobility, jakmile k tomu Rada dá svolení. Požadavkem ale bude smlouva o předávání osob mezi EU a Tureckem.

  Metin Kazak, zpravodaj. – Pane předsedo, chtěl bych poděkovat všem kolegům, stínovým zpravodajům a komisaři panu De Guchtovi za mimořádně cenné rady a názory, které napomohly diskusi o zprávě o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem.

 Na základě diskuse lze myslím konstatovat, že vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií jsou skutečně důležité pro obě zúčastněné strany a je bezpochyby nutné na nich stavět. Domnívám se, že na otázku, předloženou některými kolegy, zda jsou tyto vztahy spojeny s případným členstvím Turecka v Evropské unii, je můj postoj takový, že čím hlubší a úspěšnější budou obchodní jednání, tím úspěšněji se budou vyvíjet jednání o členství Turecka.

Turecko a Evropská unie mají jednoznačně před sebou mnoho práce, než budou ustanovení celní unie skutečně plně prováděna a uplatňována, ale jsem přesvědčen, že zde hlavním požadavkem je stejným dílem dobrá vůle a poctivost, a to jak na straně Evropské unie, tak na straně Turecka.

Rád bych ještě jednou poděkoval všem, kdo přispěli k této diskusi, a věřím, že problémy, které byly vzneseny, budou Výborem pečlivě zváženy, a že dají skutečný impuls, nový rozměr a nový náboj všem nevyřešeným otázkám v konzultačním mechanismu celní unie s cílem umožnit vbrzku jejich řešení.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý, 21. září ve 12:00.

Písemná prohlášení (pravidlo 149)

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – Důrazně podporuji zprávu o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Podpora propojenosti EU s Tureckem tím, že dojde k posílení obchodních a ekonomických vazeb, prospěje oběma stranám. Byla zdůrazněna vážnost krize nezaměstnanosti mladých lidí v Turecku; odstranění zbytečných překážek obchodu a složitých postupů, což povede k vyššímu objemu obchodu a bude opět pozitivně ovlivňovat úroveň zaměstnanosti. Měla by být podporována snaha o dokončení celní unie, zejména pak její prohloubení s cílem zahrnout zemědělské výrobky. Takový vývoj by byl znamením, že Turecko se zavazuje dokončit nezbytné reformy. Usnesení dále vyzývá k opatřením, která by do vztahů EU-Turecko vznesla jistou vítanou dynamičnost.