Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 20. září 2010 - Štrasburk

20. Právní předpisy EU zaměřené na zachování biologické rozmanitosti (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Esther de Langeové jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti [2009/2108(INI)] (A7-0241/2010).

  Esther de Lange, zpravodajka. – (NL) Touto zprávou z vlastního podnětu Evropský parlament bije na poplach v otázce biologické rozmanitosti: bohatosti našich druhů a ekosystémů. Míra vyhynutí druhů je vyšší než kdy dříve: 30 % obojživelníků, více než 40 % savců, ptáků, motýlů a plazů a dokonce více než 50 % sladkovodních ryb je ohroženo vyhynutím. To je samozřejmě nepřijatelné, a to nejen z ryze biologického nebo ekologického hlediska. Podle mého názoru máme mravní povinnost zanechat zemi v takovém stavu, aby se z ní mohli radovat ještě naše děti a vnuci.

A konečně je i v našem hospodářském zájmu, abychom investovali do biologické rozmanitosti. Zdravé ekosystémy mimo jiné vážou CO2, poskytují čistou vodu a zajišťují lepší sklizně a více surovin. Degradace těchto ekosystémů nás z celosvětového hlediska ročně stojí 50 miliard EUR a je jisté, že tento účet poroste. My, Evropská unie a členské státy, jsme v této oblasti žalostně selhali. K dosažení svého cíle zastavit snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 máme velmi daleko.

Klíčovou otázkou tedy nyní je, jak zajistíme dosažení nového cíle, který jsme si vytkli pro rok 2020. Především se samozřejmě jedná o otázku politické vůle, ale moje zpráva také přináší řadu zvláštních návrhů. Například je třeba skoncovat s omezeným přístupem. Politika v oblasti přírody a rozpočty jsou od sebe stále příliš odděleny a je třeba to změnit integrovaným přístupem. Biologická rozmanitost by měla být nejen součástí evropské politiky v oblasti přírody, ale i dalších politik, například rybářské, zemědělské a regionální politiky. Uvědomuji si, že první kroky v tomto směru byly učiněny, ale musíme jít dále. V tomto ohledu nabízí možnosti například reforma společné zemědělské politiky poskytováním odměny za sociální služby nebo náhrady zemědělcům za udržitelnou výrobu uvnitř nebo poblíž přírodních rezervací.

Dále se domnívám, že musíme vytvářet situace, na nichž získávají obě strany a hospodářství a ekologie mohou kráčet ruku v ruce: ty rovněž nabízejí možnosti pro evropská zelená pracovní místa.

Rovněž bychom měli zajistit lepší spolupráci a vzájemné propojení lokalit sítě Natura 2000. Příhraniční přístup v současnosti většinou schází, ačkoli zvířata a rostliny neberou žádné ohledy na hranice států. Kromě toho vyzýváme Komisi, aby se výrazněji ujala své vůdčí role a byla srozumitelnější. Konec konců například rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o provádění projektu sítě Natura 2000, jsou velmi značné.

Celkem vzato tedy podporujeme návrhy Evropské komise a ambice, pokud jde o zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2020; to je vlastně naprosto nejnižší úroveň těchto ambicí. K našim ambicím by však měla patřit i obnova biologické rozmanitosti. Kromě toho je samozřejmě třeba věnovat více pozornosti biologické rozmanitosti na mezinárodní úrovni. Proto se musí Evropa projevit hlasitě, srozumitelně a jednohlasně na konferenci, která se uskuteční příští měsíc v Nagoji.

Pokud jde o nové plány, hodnocení dopadu jsou velmi důležitá z hlediska jak ekologických, tak socioekonomických vlivů – a to nikoli jako zdržovací taktika, nikoli jako výmluva, ale jako způsob zajištění srozumitelnosti.

A konečně rovněž vyžadujeme od Evropské komise novou politiku, například pokud jde o invazivní nepůvodní druhy. Konec konců ochrana jednoho druhu si může vyžádat aktivní opatření u druhého. Pokud nebudou ve Spojeném království přijata opatření proti rozšíření veverky šedé, má původní rezavá veverka obecná jen malé vyhlídky. Rovněž vypuštění tisíců divokých křečků v Jižním Limburku mělo malý účinek, jestliže jedna liška jich spotřebuje tři sta za rok. V několika příštích letech se od nás zkrátka očekávají ambice a realismus.

Na závěr bych ráda poděkovala stínovým zpravodajům za konstruktivní spolupráci, jejímž důsledkem bylo jednomyslné přijetí této zprávy ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a také panu komisaři Potočnikovi, který se nemohl zúčastnit dnešního jednání, protože jedná v New Yorku o tématech biologické rozmanitosti. Doufám však, že pan komisař De Gucht, který mohl tento projev dokonce vyslechnout ve své mateřštině, jej svému kolegovi poctivě zopakuje.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, v době našeho jednání se pan komisař Potočnik účastní rokování Organizace spojených národů o Mezinárodním roku biologické rozmanitosti v New Yorku, a proto doufám, že omluvíte jeho dnešní osobní nepřítomnost.

Připadl mi proto úkol, abych jménem Komise poděkoval paní Langeové za přípravu této velmi aktuální zprávy o ochraně biologické rozmanitosti a provádění právních předpisů EU v oblasti přírody. Rád bych zdůraznil slovo „aktuální“, protože EU se v současnosti nachází na politické křižovatce, pokud jde o politiku biologické rozmanitosti a ochrany přírody.

Komise sdílí s poslanci Evropského parlamentu hluboké znepokojení z mimořádně rychlého tempa úbytku biologické rozmanitosti způsobeného lidskou činností. Komise si uvědomuje a se znepokojením sleduje rozsáhlou degradaci služeb ekosystému, které biologická rozmanitost poskytuje a na kterých závisí naše přežití.

Od přijetí cíle do roku 2010 jsme v EU vykonali řadu věcí, na které můžeme být hrdi. Síť chráněných oblastí EU Natura 2000 se rozrostla na téměř 20 % území EU a stále se rozšiřuje na souši i na moři. Přesto jsme však nedokázali dosáhnout předchozího cíle EU pro zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010. Bez ohledu na tento nezdar a obtížné diskuse o nebývalé hospodářské krizi v Evropě schválilo jarní zasedání Evropské rady novou vizi a cíl v oblasti biologické rozmanitosti.

Náš nový cíl je velmi ambiciózní. Vyzývá EU, aby do roku 2020 zastavila ztrátu biologické rozmanitosti a degradaci služeb ekosystému, aby pokud možno obnovila rovnováhu systémů a více se zapojila do snah o odvrácení ztráty celosvětové biologické rozmanitosti. Předseda Barroso nedávno ve svém projevu o stavu Unie vyjádřil podporu tomuto programu, tedy záležitosti, kterou považuje za nanejvýš důležitou a kterou je třeba neodkladně řešit.

Víme, jaké byly hlavní problémy dosažení daných cílů. Jedním z klíčových problémů je samotná povaha politiky biologické rozmanitosti. Biologická rozmanitost je složitá otázka zasahující více oblastí zároveň. Je to problém, za který má odpovědnost mnoho subjektů, a toto široké rozptýlení odpovědnosti je nevýhodou, protože se záležitost nakonec zjednoduší na obvyklý problém, že není koho vinit, jsou-li vinni všichni.

EU se nyní v tomto směru proměňuje a mnohá opatření, která mají velmi vážný dopad na biologickou rozmanitost, se aktuálně přezkoumávají. Je to i případ společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politiky soudržnosti. Nacházíme se tedy na velmi důležité křižovatce, z níž se můžeme vydat správnou cestou spočívající v důsledném zařazení kritéria biologické rozmanitosti do těchto politik a nalézt „bezpečnou cestu domů“, nebo na níž můžeme udělat chybu, vydat se jinou cestou a již nikdy nedojít do konečného bodu – dohodnutého cíle do roku 2020 – a čelit nezvratné ztrátě biologické rozmanitosti a potenciálním katastrofickým důsledkům.

Usnesení se velkou měrou věnuje velmi znepokojivým trendům snižování biologické rozmanitosti v Evropě i na celém světě, velkým tlakům, kterým jsou vystaveny biologické druhy a ekosystémy, možným řešením, hodnotě služeb ekosystému a jejich velice silným vazbám na rozvojové cíle tisíciletí i boj proti změně klimatu.

Máme před sebou obrovský úkol zachovat život na naší planetě, ale neměli bychom se nechat zastrašit velikostí tohoto úkolu. Komise určitě zastrašena není a připravíme novou strategii EU pro dosažení cíle v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

Komise také pracuje na sdělení o financování sítě chráněných oblastí Natura 2000. Lepší využívání dostupných fondů určitě zajistí vyšší biologickou rozmanitost a prospěch z ochrany přírody.

Plně souhlasíme s velmi silným důrazem, který tato zpráva klade na základní potřebu důsledného provádění právních předpisů v oblasti přírody, bez nichž nebudeme nikdy schopni dosáhnout svého nového cíle.

Těšíme se na jednání s poslanci Parlamentu a spolupráci na tvorbě balíčku opatření, která nám umožní dosáhnout našeho nového cíle v oblasti biologické rozmanitosti. Rád bych využil této příležitosti a vyzdvihl velmi cenný příspěvek k této rozpravě, kterým je zpráva paní de Langeové.

  Isabella Lövin, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro rybolov. – (SV) Pane předsedající, ráda bych poděkovala paní de Langeové za její práci na této zprávě. Velice mě těší, že Výbor pro rybolov podporuje stanovisko, které zdůrazňuje obrovský význam dosažení souladu mezi různými oblastmi politiky. Během 50 let bude vyloveno 70 až 90 % všech velkých dravých ryb ve světových oceánech, což je téma, které musí brát EU velmi vážně, protože bude ohrožena odolnost ekosystémů v našich mořích. Tyto ekosystémy přitom nyní zoufale potřebujeme, abychom byli schopni absorbovat oxid uhličitý a zajistit tak část řešení, jež má zabránit změně klimatu.

EU musí být na podzim v Nagoji předním iniciátorem řešení této otázky, i pokud jde o reformu společné rybářské politiky. Výbor pro rybolov těší, že může zdůraznit potřebu územního plánování námořních prostor a integrované námořní politiky. Již nemůžeme připustit, aby různá odvětví pracovala nezávisle, jako by příroda nebyla vzájemně propojená, a cíle, které jsme si stanovili, abychom zastavili snižování biologické rozmanitosti, musíme brát vážně i v naší rybářské politice.

  Richard Seeber, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, chtěl bych blahopřát paní de Langeové ke skvělé zprávě a rovněž stínovým zpravodajům ke skvělé spolupráci. Fakta a čísla jsou na stole. Jsou obsažena v této zprávě a je jasné, že máme morální povinnost zachovat biologickou rozmanitost, ale máme rovněž ekologické a hospodářské závazky.

Bylo by pošetilé, kdybychom v této oblasti nebyli v budoucnosti úspěšnější. Vidím pouze jeden problém, a tím je přijetí ze strany občanů. Zejména když hovoříme o síti Natura 2000, uvědomujeme si, že v některých státech jsme byli při zavádění a provádění těchto sítí velmi úspěšní, kdežto v jiných státech již méně. Komise by skutečně měla věnovat více pozornosti tomu, aby byly všude, a to i v tomto případě, uplatňovány stejné normy. Mnozí občané nemají problém s ochranou biologické rozmanitosti, rozumějí tomu. Nechápou však skutečnost, že v některých státech se tento problém řeší velmi polovičatě, zatímco v jiných příliš důrazně. Podaří-li se nám vytvořit stejná pravidla pro všechny, získáme politickou podporu lidí, což je nezbytná podmínka toho, aby byla tato politika dlouhodobě úspěšná.

Vyzývám proto Komisi, aby předložila pokyny, které nám v této oblasti konečně poskytnou jednotná pravidla. Právě vy, pane předsedající, znáte velmi dobře zemi, v níž se právě v této oblasti biologické rozmanitosti některé věci řeší velmi nedbale, a Evropa je stále obviňována, že nedokáže měřit všem stejným metrem.

  Jo Leinen, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nebudu ukazovat prstem na některou konkrétní zemi, neboť se domnívám, že prst ukazuje na nás všechny, protože strategie EU pro rok 2010 nefungovala a my musíme přemýšlet o nových přístupech pro nové desetiletí do roku 2020. Za několik týdnů se v Nagoji uskuteční konference OSN smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a já doufám, že nebude podobným zklamáním jako konference OSN o změně klimatu v Kodani. Na tak významné celosvětové konferenci o ochraně přírody již prostě nesmí dojít k dalšímu nezdaru a EU musí v tomto směru sehrát hlavní roli. Musíme prosadit ambiciózní celosvětový program pro zachování biologické rozmanitosti. Musíme prokázat solidaritu ve financování těchto opatření a EU musí mluvit jedním hlasem, nikoli 27 různými hlasy.

Byla zmiňována studie o ekonomice ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB). Každý rok je ztraceno 50 miliard EUR v důsledku úbytku biologických druhů. V tomto případě jsou 0,2 % finančních zdrojů z rozpočtu EU na ochranu přírody velmi skrovným a nicotným počinem. Ve střednědobém finančním programu musíme prostě získat více peněz na zachování biologických druhů. Pokud jde o solidaritu EU se zbytkem světa, potřebujeme rovněž nástroj, který bychom mohli použít pro poskytnutí vyrovnání za druhy, které odebíráme, zejména za léčivé rostliny. Rozvojové země potřebují náhradu.

Domnívám se také, že klíčem k úspěchu je posuzování biologické rozmanitosti jako úkolu zasahujícího do různých oblastí. Zemědělství, lesnictví, rybolov, využívání mořských oblastí – všechny tyto oblasti je nyní třeba posuzovat z hlediska biologických druhů. Směrnice o ochraně půdy rovněž získá novou důležitost. Půda je úložištěm pro CO2 a změny půdy představují velmi negativní scénář.

Parlament bude obhajovat biologickou rozmanitost. Blahopřeji zpravodajce.

  Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE. – (NL) Také já bych rád poděkoval zpravodajce za její práci na této zprávě, jejímž smutným podnětem byl nezdar naší vlastní evropské strategie pro biologickou rozmanitost. Tato strategie měla od roku 2000 zastavit snižování biologické rozmanitosti. Neskončila nezdarem, ale spíše naprostým fiaskem. Nakonec se nám ani nepodařilo zpomalit tempo tohoto snižování. Jako lidské kobylky pokračujeme v plundrování naší planety a zdá se, že náš hlad je nenasytný.

Že bychom neudělali nic? Samozřejmě, že ne. Program Natura 2000 zaznamenal velké úspěchy v mnoha členských státech. Některých výsledků bylo dosaženo, ale ty byly až příliš omezené. Je to zřejmé ze stále rostoucího seznamu ohrožených druhů zvířat. Bylo proneseno mnoho chápajících projevů, například Evropskou radou – další budou jistě připojeny zítra v generálním shromáždění Spojených národů – ale když jde do tuhého, titíž lidé jednají jinak. Když bota tlačí a je třeba přijmout skutečné rozhodnutí, jsou najednou rybáři považováni za důležitější než přežití mnoha druhů ryb, konkrétnímu zemědělci je povoleno zvětšit farmu na úkor citlivé přírodní lokality, nebo je dřevařský průmysl považován za důležitější než zachování lesů.

Z vlivných studií víme, že nás tato špatná rozhodnutí dlouhodobě stojí 7 % ročního hrubého národního produktu, což představuje 14 bilionů EUR – tedy číslo s 12 nulami – každý rok! Těžko si lze představit větší sumu. V příštích měsících máme příležitost ukázat, že to myslíme vážně – a to nejen s definováním nové strategie pro biologickou rozmanitost, ale i s definováním nové zemědělské politiky, nové rybářské politiky, nových obchodních dohod. O osudu naší flóry a fauny bude skutečně rozhodnuto v jiných oblastech.

Ať tedy titíž ministři dále pronášejí své ušlechtilé projevy a při té příležitosti drží hlavu pěkně zpříma a projeví odvahu pro přijetí správného rozhodnutí. Jinak zůstane nová strategie pro biologickou rozmanitost pouze papírovým tygrem stejně jako ta minulá. Jednu věc vím jistě, že na rozdíl od skutečných tygrů papíroví tygři nikdy nevyhynou – lidská rasa jich vytváří víc než dost.

  Sandrine Bélier, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, je Mezinárodní rok biologické rozmanitosti a letos se od nás požaduje, abychom vyřešili trojitou krizi. Tři vzájemně propojené výzvy vyžadují jednotný a ucelený přístup, máme-li je zvládnout a dostat se z ekologické krize, která má přímý dopad na náš hospodářský a sociální model.

Tato trojitá krize se týká zabezpečení potravin, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti. Chtěla bych připomenout, že biologická rozmanitost nemá žádný cenový ekvivalent, ale její ztráta, snižování a destrukce přinášejí náklady, které přispívají ke zvyšování chudoby a plodí nerovnost a značné ztráty z hlediska hospodářství, blahobytu a kultury.

Jak již bylo řečeno – a nyní to víme jistě – 40 % světové ekonomiky přímo závisí na službách poskytovaných přírodou a 60 % z nich je ve strmém úpadku. Za posledních 40 let ztratila Evropa 30 % ze své biologické rozmanitosti. Tato ztráta je v současnosti vyčíslena na 1 % hrubého domácího produktu EU – 50 miliard EUR ročně – a může dosáhnout 14 000 miliard EUR v roce 2050, nebudeme-li jednat, protože tento pokles se zrychluje a příčiny nezdaru předchozích politik EU v této oblasti jsou dobře známy a jsou jasně uvedeny ve zprávě. Zpráva uvádí i opatření, která je třeba přijmout. Doufáme proto ve velkou podporu při hlasování a rádi bychom paní de Langeové za zprávu poděkovali.

Nyní musíme od slov a úmyslů přejít k činům; od cílů k prostředkům. Nemohu skrýt zklamání z několika věcí: z nedostatku vnímavosti ze strany Rady a Komise i přes naléhavou potřebu jednat; zklamání z toho, že Rada stále blokuje směrnici o půdě č. IV; zklamání, že biologická podmíněnost veškerého financování z veřejných zdrojů byla ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zamítnuta pouze o jeden hlas; a zklamání, že výzvy spojené s biologickou rozmanitostí nebyly ve větší míře zahrnuty do strategie EU 2020, aby bylo zaručeno udržitelné východisko z krize pomocí hospodářského modelu, který je šetrnější k životnímu prostředí.

Měli bychom být důslední. Ještě je čas, abychom pochopili a postarali se o to, aby byl náš přírodní kapitál zachován a rozmnožen. To je investice, která se v budoucnu vrátí.

  Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) S lítostí jsme přijali skutečnost, že právě nyní – v roce 2010, v Mezinárodním roce biologické rozmanitosti – nebylo vytčených cílů dosaženo. Biologická rozmanitost v Evropě a na celém světě se rychle snižuje, a to je znepokojivé. Biologická rozmanitost je podstatou božího stvoření a přirozeným bohatstvím světa. Je základem naší potravy a surovin, které využíváme, stejně jako zárukou stálého klimatu.

Proto je čas, abychom přestali mluvit – včetně této sněmovny – a začali vážně a společně konkrétně jednat. Komise, členské státy i Parlament musí mluvit jedním hlasem, má-li být dosaženo ambiciózního cíle pro rok 2020, totiž zastavení snižování biologické rozmanitosti, a celosvětové vize, která zaručí ochranu, docenění a obnovu ekosystémů.

  João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Definování ucelené ekologické sítě na evropské úrovni, spojení důležitých a reprezentativních stanovišť – z nichž mnohá jsou ohrožena – je důležitou podmínkou zaručení ochrany biologické rozmanitosti, avšak samo o sobě nestačí.

Pro fungování této sítě je třeba uvolnit dostatek finančních zdrojů, aby bylo možné nejen sledovat rizikové faktory a ochranu stávajících oblastí, ale i obnovit znečištěné oblasti a změnit jejich zařazení. Je proto politováníhodné, že vytvoření sítě Natura 2000 nebylo doprovázeno vytvořením zvláštních finančních nástrojů pro správu oblastí, které jsou do ní zařazeny; to je skutečnost, která byla a stále je zásadním důvodem ohrožení její užitečnosti. Škrty ve finančním nástroji EU pro životní prostředí v rozpočtu na rok 2010 – ve stejném rozpočtu, který zaznamenal zvýšení vojenských výdajů – jsou rovněž politováníhodné.

Účinná ochrana biologické rozmanitosti ve všech svých nesčetných aspektech však rovněž vyžaduje zařazení do řady důležitých odvětvových politik a právě tyto politiky, které Evropská unie provádí, od zemědělské po obchodní, naléhavě vyžadují zásadní přeformulování. Využívám skutečnosti, že člen Komise odpovědný za toto portfolio se účastní našeho jednání. Je toho zapotřebí mnoho udělat a investovat do politik Evropské unie ve prospěch biologické rozmanitosti.

  Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, je skutečně politováníhodné, že zde dnes máme zprávu o biologické rozmanitosti, která uvádí, že se musíme starat o naši planetu. To by mělo být samozřejmé. Protože se však zřejmě sami nedokážeme postarat o půdu, vodu, hory, rostliny a zvířata, máme tu nyní důkladnou a obsáhlou zprávu, která zaujímá kritické stanovisko vůči každodennímu snižování biologické rozmanitosti. Proto souhlasím se zpravodajem, že společná rybářská politika musí zachovat biologickou rozmanitost. Bude vyžadovat změny, avšak ty jsou nezbytné.

Totéž platí pro zemědělství. Není dobré jít dále cestou používání pesticidů. I zde musí být ochrana biologické rozmanitosti začleněna do tohoto odvětví, aby se stala jeho přirozenou součástí.

Důležitým hráčem je průmysl. Je obtížné být konkurenceschopný na celosvětové úrovni a přitom brát ohled na přání Parlamentu. Lidem činným v průmyslu, zemědělství a rybolovu bych však rád řekl, že i oni jsou obyvateli tohoto světa a že i jejich děti by měly mít možnost slyšet zpívat ptáky. Nejdůležitější věcí je však to, aby všichni občané EU každý den proměňovali všechna tato krásná slova o úctě k přírodě v činy.

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE). – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že v roce biologické rozmanitosti jsme hodně mluvili o katastrofě, která se odehrává, ale velmi málo o řešeních. Myslím si, že společnost potřebuje řešení a nové způsoby přístupu k tomuto problému.

Především by rozdělení Evropy do biogeografických oblastí mělo být převedeno do zvláštní politiky, protože problémy v různých oblastech Evropy nejsou stejné. Pro oblast biologické rozmanitosti bychom tedy měli mít mikropolitiku, protože biologická rozmanitost je lokálním tématem.

Zadruhé je hrozné, že bychom se měli obrátit zády ke všem opatřením ohledně půdy a opouštění zemědělské půdy, když trofické cykly zvířat vyžadují podrobné prostudování každé oblasti. To nebylo provedeno. Příliš se neví, že v mnoha oblastech bude po vysázení určitých stromů více ptáků a po vysázení určitých rostlin bude také více hmyzu. Odborníci připouštějí, že nedostatek hmyzu je velkou tragédií snižování biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o ptáky. Vůbec se nemluví o problémech s půdou, hmyzem a organickou bohatostí půdy. Mluvit o půdě je v Evropě zřejmě zločinem.

Konečně bych ráda řekla, že vlastníci půdy mají zásadní význam. Pozměňovací návrh o zainteresovaných subjektech, který jsem předložila ve výboru, byl zamítnut. Máme-li však ptáky nebo zvířata, nebudou mít zemědělci, kteří pěstují rostliny, kterými se tito živočichové živí, co říci? Nebude mít co říci vlastník jejich stanoviště? Nebudou mít co říci zemědělci? Domnívám se, že tento způsob ideologického diktátorství musí v Evropě skončit, chceme-li dosáhnout lepší biologické rozmanitosti.

  Andres Perello Rodriguez (S&D). – (ES) Pane předsedající, paní de Langeová říká, že zvon bije na poplach, a má pravdu. Kromě poplachu slyšíme zaznívat frustraci, například v projevech v Parlamentu, protože jsme nedosáhli rozvojových cílů tisíciletí.

Pravdou je, že v sázce je mnoho. Naše přïrozené životní prostředí je tak křehké, že pokud se jednoho dne velká ryba rozhodne, že již nebude požírat malé ryby, budeme za to muset zaplatit zdravím a blahobytem.

Evropská unie stojí v současnosti v čele boje proti změně klimatu a už nějakou dobu je lídrem v oblasti propagace potřebných opatření a ochrany. Jak však nesplněné cíle naznačují, zdá se, že byl nedostatek vůle nejen pro provádění a koordinaci, které zde byly rovněž zmíněny, ale také pro rozšíření za hranice našich mimořádně omezených zvláštních chráněných oblastí.

Biologická rozmanitost samozřejmě není nějaký muzejní exponát, který lze uzavřít do ghetta a pouze tu a tam zkontrolovat, jak tomu občas podle všeho je. Biologická rozmanitost je živoucí a nemá žádné hranice, týká se tedy celé planety v podobě dominového efektu, což znamená, že padne-li jeden hrací kámen, ostatní padnou také.

Chci také upozornit na potřebu globální vůle více orientované na Unii, zejména pokud jde o půdu, protože využívání subsidiarity jako jediného způsobu správy půdy nebo lesa by mohlo být jedním z nových, hrůzostrašných nepřátel biologické rozmanitosti. Proto upozorňuji na odstavec 67 a možný výsledek hlasování a žádám vás, abyste zamítli druhou část, protože jsem přesvědčen, že společná politika pro půdu by pomohla zachránit celé evropské území, které je – k lepšímu nebo k horšímu – tak různorodé, které tolik postrádá politickou vůli ze strany členských států a tolik potřebuje vyšší míru účasti Evropské unie v nejširším smyslu slova: více Unie i pro půdu.

  Bas Eickhout (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, rád bych poděkovat své kolegyni, paní de Langeové, za zprávu o evropské biologické rozmanitosti. Evropa přesto zatím nedokáže snižování biologické rozmanitosti zastavit. Je to vážná otázka, která vyžaduje pozornost, a paní de Langeová po této pozornosti oprávněně volá.

My, Parlament, podporujeme Komisi v jejím úsilí alespoň zastavit snižování biologické rozmanitosti do roku 2020. To ovšem něco znamená, protože jinak budeme muset v roce 2020 znovu přiznat, že cíle nebylo dosaženo. Znamená to změnit naši zemědělskou politiku a způsob, jakým vydáváme peníze na rybářskou politiku; znamená to změnit infrastrukturní politiku a také přístup k regionálnímu rozvoji.

O všech těchto věcech se bude diskutovat ve finančních výhledech pro nadcházející období a předpokládám, že paní de Langeová i pan van Dalen, kteří o biologické rozmanitosti pronesli tak pěkná slova, dají svým slovům konkrétní formu v našich rozhovorech o těchto finančních výhledech. Konec konců je důležité, že my – Evropa – skutečně posilujeme a chráníme svou politiku biologické rozmanitosti. Jinak zůstane jen další prázdnou slupkou.

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, tato zpráva velmi moudře uznává úlohu zemědělců v zachování biologické rozmanitosti a jejich přispění k osvědčeným postupům v oblasti životního prostředí obecně.

Při našich diskusích o nadcházející reformě společné zemědělské politiky je jedním z hlavních argumentů v rozpravě nové soustředění na odpovědnost zemědělců v tomto ohledu a způsob jejich kompenzace za tento přínos životnímu prostředí či veřejné statky, které poskytují.

Domnívám se, že musíme změnit přístup k této otázce. Rád bych, aby byli zemědělci podporováni v tom, aby se zapojovali do agroenvironmentálních opatření, než aby se podrobovali přísným pravidlům podmíněnosti.

V tomto smyslu jsem spíše zastáncem cukru než biče. Zpráva paní de Langeové přichází s myšlenkou doplňkové přímé platby vztažené na plochu, což je podle mého názoru velmi zajímavá myšlenka, která by podpořila zemědělce, aby pro ochranu životního prostředí dělali více.

Nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že potřebujeme směrnici o půdě. Nemyslím si, že ji potřebujeme. Máme k dispozici dostatek nástrojů. Musíme se postavit čelem výzvám, které se v současnosti v této oblasti objevují, a nepochybuji, že se nám to v reformách podaří.

  Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) I já bych ráda poblahopřála zpravodajce, paní de Langeové, za její úsilí při zpracování a uspořádání této dokumentace.

Ať již zahrnuje zachování přirozených ekosystémů, regulaci klimatu, vodu a vzduch, úrodnost půdy nebo výrobu potravin, paliv, vláken a léků, to vše závisí na biologické rozmanitosti. Evropská komise, a zejména členské státy musí aktivně přispívat k zachování přírodního bohatství potřebného pro udržitelný rozvoj komunit zajištěním obnovitelných zdrojů a krajinné i rekreační hodnoty, ochrany a ekologické rovnováhy potřebné pro zachování zdravého životního prostředí.

Navýšení zdrojů přidělených finančnímu nástroji EU pro životní prostředí by bylo vítanou zprávou, ačkoli stále představuje malou část rozpočtu EU. Potřebujeme další investiční programy a musíme najít cesty, jak povzbudit investice, jež prospívají biologické rozmanitosti, a jak na druhé straně bránit investicím postihujícím biologickou rozmanitost, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Musíme zavést osvědčené postupy, pokud jde o efektivitu a přidanou hodnotu projektů.

Sdílím se zpravodajkou stanovisko, že je třeba požádat Komisi o posouzení všech faktorů, které mají vztah k udržitelnosti projektů, a zavedení systematického sledování těchto projektů.

  Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Pane předsedající, když poslouchám své kolegy poslance zde v této sněmovně, zjišťuji, že se v otázce naléhavosti této záležitosti široce shodují. To je jistě pravda, nicméně v tom případě potřebujeme odvahu k tomu, abychom se skutečně dostali k jádru problému.

Program OSN na ochranu životního prostředí vypočítal, že investice do biologické rozmanitosti může vynášet dividendy: každé investované euro se může třikrát až pětasedmdesátkrát vrátit. To znamená, že investice do biologické rozmanitosti mohou rovněž představovat značnou ekonomickou přidanou hodnotu. Pokud by tomu tak však bylo, bude nám skutečně zapotřebí odvahy, abychom důsledně dodržovali tento přístup ve všech odvětvích, včetně rybolovu, zemědělství a strukturálních fondů. Ačkoli jsme za posledních 10 nebo 15 let udělali velký pokrok v oblasti zemědělství, náš konečný cíl je ve skutečnosti stále velmi vzdálený.

V případě potřeby může zemědělství pomoci podporovat biologickou rozmanitost, místo aby ji ničilo. Proto je naší skutečnou výzvou, které se musíme zhostit v celé EU, nejen využívání Finančního nástroje EU pro životní prostředí (LIFE), ale také důsledné dodržování tohoto přístupu ve všech možných odvětvích.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, důležitost této zprávy odráží potřebu vystupňovat úsilí v oblasti biologické rozmanitosti. Je politováníhodné, že cíle EU schváleného v Gothenburgu v roce 2001, jímž byla stabilizace ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, nebylo dosaženo. Důsledky snižování biologické rozmanitosti ohrožují naši budoucnost a náš blahobyt a mají přímé hospodářské dopady. Správné používání právních předpisů pro síť Natura 2000 hraje důležitou roli v naplňování cílů týkajících se biologické rozmanitosti.

V této souvislosti vyzývám členské státy, aby daly maximální přednost aplikaci sítě Natura 2000. Rovněž je důležité, aby Komise zajistila větší začlenění otázek biologické rozmanitosti do ostatních politik, například do politiky zemědělství, rybolovu, regionální politiky, turismu a rozvoje. Rozpočet pro vědecký výzkum životního prostředí a biologické rozmanitosti musí být navýšen v rámci 8. rámcového programu, aby byl přiměřený těmto výzvám. Z těchto důvodů je třeba stanovit nový ústřední cíl pro rok 2020, který se zaměří na zabránění snižování biologické rozmanitosti v EU a na celosvětové úrovni.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, v jedné písni se zpívá, že „všichni boží tvorové mají ve sboru své místo, někteří zpívají vysoko a někteří zpívají nízko a někteří jen tleskají rukama“. Bohužel jsme svědky toho, že mnoho božích tvorů je na pokraji vyhynutí, především kvůli činnostem člověka, homo sapiens. Je čas, abychom vnesli do celé této otázky nějaký smysl.

Plně souhlasím s paní de Langeovou a dalšími řečníky, že máme nejvyšší čas něco udělat. Hospodářské argumenty jsou nezvratné: ztráta 50 miliard EUR nyní, tj. 1 % hrubého domácího produktu, která v roce 2050 vzroste na 14 bilionů EUR , pokud nic neuděláme.

Může to být situace, z níž budou mít prospěch obě strany, je však zapotřebí dvou věcí. Souhlasím s panem Nicholsonem: určitě cukr, pokud jde o rybáře a zemědělce, ale také vzdělání, zejména pokud jde o mladé lidi.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Generální shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. Příslušné oslavy poskytují příležitost k provedení celosvětové kampaně pro zvýšení povědomí společnosti o biologické rozmanitosti. Podle údajů Eurobarometru z dubna 2010 jen 38 % dotázaných lidí zná definici pojmu biodiverzita. Potřebujeme zvýšit povědomí o významu biologické rozmanitosti ve vztahu ke kvalitě lidského života a zdůraznit úspěchy, kterých bylo dosud dosaženo v oblasti ochrany přírodních zdrojů, a také podpořit další, intenzivnější úsilí v boji se snižováním biologické rozmanitosti.

Dny dědictví, které obecně oslavují historické nebo architektonické dědictví, nebo to, čemu Francouzi říkají patrimoine, jsou velmi úspěšné. Domnívám se, že by Komise měla prosadit podobnou iniciativu a ustanovit dny oslavující naše přírodní dědictví, aby vzrostla viditelnost a důležitost biologické rozmanitosti. Také se domnívám, a v tomto ohledu bych chtěl zdůraznit, že vzhledem k nadcházející konferenci stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Nagoji má pro Evropskou unii zásadní význam, aby vyjádřila svoje stanovisko ke strategii v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2020 z hlediska své finanční politiky a konsensu mezi členskými státy ohledně opatření, která budou muset v budoucnu začlenit do vnitrostátních právních předpisů.

  Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, s velkým darem přírody musíme zacházet udržitelným a odpovědným způsobem. V tomto ohledu se také domnívám, že přírodu lze chránit hospodařením. Hospodaření s půdou a ochrana biologické rozmanitosti nejsou protichůdné pojmy. Naopak, integrované hospodaření vytváří stanoviště.

Lze to vidět například v mé zemi a účinky jsou znásobeny v neobhospodařovaných oblastech, kde byly uzavřeny vinice. Do těchto oblastí se vrací Apollo, vzácný druh motýla. Žije ve zdech, ke kterým je volný přístup, spíše než ve křoví. Zavádění integrované ochrany rostlin a možnost zaměření ochrany rostlin na jednotlivé patogeny jsou obzvlášť příznivé pro biologickou rozmanitost. Za zvláštní služby zemědělství rovněž potřebuje zvláštní odměnu. Musíme zajistit, aby ji dostávalo v budoucnu prostřednictvím dobré společné evropské zemědělské politiky.

Iniciovali jsme již mnoho zákonných ustanovení. Některá z nich je určitě ještě třeba prověřit. Také jsme si vědomi, že se evropské předpisy neprovádějí ve stejné míře ve všech členských státech. V tomto ohledu potřebujeme větší závazky jejich dodržování a jednotné kontroly týkající se jejich provádění. Pokud jde o ochranu půdy, členské státy mohou začít již nyní. Nemusí všechny čekat na evropskou směrnici.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Jsem velice vděčný paní de Langeové, protože mohu připojit vlastní osobní zkušenost s touto otázkou. Mnoho maďarských zemědělců se na mě obrátilo v minulém roce a stěžovalo si na snížení příspěvků na pastviny v rámci společné zemědělské politiky, nejsou-li odstraněny původní stromy a keře. Byl to zřejmý rozpor mezi podporou zemědělství a biologickou rozmanitostí. Na jedné straně platíme zemědělcům, aby zřizovali umělé ptačí budky, zatímco na druhé straně je podporujeme, aby likvidovali přirozená stanoviště ptáků a jiných zvířat. Dalo by se to shrnout jedním maďarským rčením: pravá ruka neví, co dělá levá. Proto je velmi důležité, aby měla biologická rozmanitost prioritu při přezkumu programu Natura 2000 v příštím roce, při reformě SZP a přípravě nové vodohospodářské politiky v roce 2011-2012.

  Rovana Plumb (S&D). – (RO) Chtěla bych poblahopřát zpravodajce k významné zprávě. Musím se zmínit o klíčovém nástroji EU pro ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémů, kterým je síť Natura 2000 pokrývající 18 % rozlohy EU a 17,84 % v případě Rumunska.

Podle finančních odhadů Komise se roční náklady na řízení sítě Natura 2000 zvýší na 6,1 miliardy EUR, v případě Rumunska na 342 milionů EUR. Je-li tedy naším cílem ochrana biologické rozmanitosti, domnívám se, že Komise musí zvýšit finanční prostředky vyčleněné na ochranu biologické rozmanitosti v novém víceletém finančním rámci počínaje rokem 2014 a provést střednědobé vyhodnocení stávajícího rozpočtového rámce, zejména nebylo-li dosaženo cíle pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010.

  Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zachování biologické rozmanitosti je důležitou a aktuální otázkou, třebaže ji bohužel mnozí podceňují.

Velké množství občanů 27 členských států nechápe vážné nebezpečí ztráty biologické rozmanitosti a ani možné dopady na klima, životní prostředí a hospodářství našich zemí.

Jsem si jistá, že je na nás, abychom plně a účinně uplatňovali platné evropské právní předpisy, integrovali zdroje financování s politikami pro zachování biologické rozmanitosti v Evropě a zjednodušili pravidla přístupu k finančním zdrojům pro projekty na místní úrovni. Hovořím o programu LIFE, který zmiňovala paní Antonescu.

Kromě toho musí být zachování suchozemských i mořských stanovišť prioritou evropské agendy, ale také všech členských států, které musí pracovat na sjednocení svých opatření. Na všech místních úrovních musí být ochrana biologické rozmanitosti kritériem.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že Parlament je odpovědný za vyslání silného signálu Evropě, pokud jde o zlepšení kvality našeho života, ale hlavně života budoucích generací.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Rád bych na pozadí této zprávy zazvonil na poplach ve znepokojivé situaci. Podle řady nedávno provedených studií byl zaznamenán nebývalý nárůst úmrtnosti ryb v Černém moři. Největšími znečišťovateli, kteří ovlivňují mořskou biologickou rozmanitost v této oblasti, jsou řeky Dněpr, Don, Dněstr a Dunaj, jejichž vinou se do Černého moře každoročně dostane 600 000 tun fosforu a 340 tun anorganického dusíku. Skupina odborníků odhadla, že vinou sirovodíku by mohl mořský život z Černého moře zhruba za 30 let úplně zmizet.

Domnívám se, že by měl evropský program poskytnout těmto otázkám vrcholnou prioritu. Proto vítám zprávu, o které jsme dnes v Parlamentu rokovali, a rovněž blahopřeji její zpravodajce.

  Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Chtěl bych poblahopřát paní de Langeové za její skvělou zprávu. Naše rozprava o biologické rozmanitosti je mimořádně důležitá, avšak zdá se, že jsme při jednání zapomněli na jednu velmi důležitou otázku, totiž geneticky modifikované plodiny. Tyto plodiny představují pro biologickou rozmanitost vážné nebezpečí. V Evropě se zatím pěstuje málo geneticky modifikovaných plodin, ale jsme pod tlakem, abychom intenzivnější pěstování těchto plodin umožnili. To je velice nebezpečná vyhlídka. Je to obraz zemědělství, které představuje vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost.

Ztráta biologické rozmanitosti je právě tou cenou, kterou bychom zaplatili, kdybychom měli povolit rozsáhlé monokultury geneticky modifikovaných plodin. Proto by měla Evropská unie přijmout opatření, která tomu zabrání. Je sice pravda, že politicky řečeno – jak vyvozuji ze stanovisek různých skupin – zákaz v celé EU není v současnosti možný, ale určitě bychom měli zvážit stažení dotací Evropské unie z oblastí, ve kterých se pěstují geneticky modifikované plodiny, protože by z peněz Evropské unie neměly být dotovány.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, biologická rozmanitost se týká nás všech. Jednotné směrnice jsou důležité, protože problémy ničení ekosystémů se ztrátou biologické rozmanitosti se nezastavují na hranicích. Proto podporuji výzvu určenou Komisi i členským státům ke zlepšení mnohých aspektů svých rozhodovacích struktur a dodržování předpisů.

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, biologická rozmanitost je měřítkem různorodosti živočišných a rostlinných druhů v biosféře: je výsledkem dlouhých evolučních procesů.

Evoluce je mechanismem, který za dobu delší než 3 miliardy let umožnil životu přizpůsobit se proměnlivým podmínkám na Zemi a který musí nadále fungovat, aby mohl podporovat formy života v budoucnosti. Je třeba jej chápat nejen jako výsledek evolučních procesů, ale také jako zásobárnu, z níž evoluce čerpá, aby mohla uskutečnit všechny genetické a morfologické změny, které dávají vzniknout novým žijícím druhům.

Biologická rozmanitost je životní pojistkou pro naši planetu, a proto musí být její ochrana zajištěna bez omezení, jelikož je univerzálním dědictvím, které může lidstvu poskytovat bezprostřední výhody, jako například zachování klimatické rovnováhy, jak na místní, tak na planetární úrovni, jako zdroj poskytovaného materiálu, který nám umožňuje získat základní znalosti, abychom porozuměli biologickým mechanismům, které jsou podobné těm lidským, nebo udržitelné využívání rostlin a živočichů pro potravní a lékařské účely.

Její ochrana je naprosto oprávněně jedním z evropských cílů po roce 2010, roce biologické rozmanitosti.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi, abych nejprve odpověděl na několik aktuálních otázek a potom učinil několik závěrečných poznámek.

Především, pokud jde o společná pravidla pro oblast biologické rozmanitosti, Komise pracuje s členskými státy a zainteresovanými subjekty na vývoji směrnic pro klíčová odvětví se vztahem k přírodě, například větrnou energii, přístavy a ústí řek. Plánujeme také komunikační kampaň pro program Natura 2000.

Nová strategie biologické rozmanitosti se bude velmi cíleně soustředit na posílení integrace s klíčovými politikami EU, které se dotýkají biologické rozmanitosti, zemědělství, rybolovu a regionálního rozvoje. Je zaměřena na rozvoj měřitelných záměrů a dosažitelných cílů pro určení prioritních činností do roku 2020. Ty budou uvedeny v nové strategii činností Komise.

Pokud jde o ochranu půdy, předložený návrh Komise pro rámcovou směrnici je zablokován. Považujeme to za klíčovou mezeru v naší politice pro využívání a udržitelnost zdrojů. Naprosto sdílíme vaše obavy z degradace půdy a jejích ekologických důsledků. Buďte ujištěni, že usilovně pracujeme na dosažení jakéhokoli pokroku na toto téma v Radě.

Konečně jsem pak potěšen tím, že Komise a poslanci Parlamentu mají stejné názory na naléhavost a důležitost zastavení snižování biologické rozmanitosti a obnovení služeb ekosystému. Očividně se rovněž shodujeme v důvodech, které bohužel vedly k našemu selhání v dosažení cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2010. Výzva tohoto usnesení je jasná a jednoznačná: již nesmíme selhat. Nemůžeme se postavit tváří v tvář občanům EU v roce 2020 a přiznat, že EU nevyčerpala všechny své možnosti ve snaze zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v Evropě.

Rád bych skončil tím, že připomenu poslancům Parlamentu heslo naší kampaně pro biologickou rozmanitost vedené v celé EU a zahájené letos, které v tomto roce biologické rozmanitosti zní: „Všichni jsme na jedné lodi“. Pouze společně dokážeme zvolit mezi hromadným vyhynutím a planetou, která je bohatá a plná rozmanitosti života.

Všechny vaše připomínky předám komisaři odpovědnému za tuto oblast, panu Potočnikovi. Jak všichni víte, účastní se v New Yorku velké konference právě na toto téma.

  Esther de Lange, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, ráda bych poděkovala kolegům poslancům za příspěvky z různých úhlů. Všechny tyto příspěvky v každém případě ukázaly důležitost jednotného přístupu či zařazení kritéria biologické rozmanitosti do ostatních politik. Vítám načrtnutý záměr evropského komisaře, že tyto okolnosti vezme v úvahu a ve své strategii na ně bude klást velký důraz. Doufám proto, že tato strategie například zajistí potřebnou průhlednost ve vztahu k velkým rozdílům mezi členskými státy, na kterou poukazoval pan Seeber.

Pokud jde o zařazení kritéria biologické rozmanitosti do ostatních politik, byly učiněny všechny potřebné poznámky ohledně zemědělské politiky. Odvětví, které obhospodařuje více než 50 % krajiny, musí v každém případě sehrát roli při nalezení řešení tohoto úkolu. Stejně je třeba zmínit rybářskou a strukturální politiku, a abych přímo odpověděla panu Eickhoutovi, ano, toto zařazení kritéria biologické rozmanitosti do ostatních politik se samozřejmě týká i financování, a pro mě není vůbec důležité, z jakého fondu bude toto financování hrazeno nebo zda nazýváme věci pravými jmény, pouze zda bude účinné. Zatímco v minulosti jsme vždy zabili jednu mouchu jednou ranou, tedy dosáhli jsme jednoho politického cíle s jedním finančním výdajem, v naší budoucí politice budeme muset zabít daleko více – tři – mouchy jednou ranou. Jeden výdaj v této oblasti bude muset zajistit dosažení politických cílů nejen v konkrétním dotčeném odvětví, ale i v dalším, a pokud možno ještě i ve třetím. Všechno bude o situacích, z nichž budou mít prospěch obě strany, v neposlední řadě z finančního hlediska.

Byla již zmíněna důležitost mezinárodního přístupu a úspěchu v Nagoji příští měsíc. Na téma půdy bych se ještě chtěla zmínit o jedné věci. Pan Perello Rodriguez řekl, že jednotný přístup k politice ochrany půdy v Evropě je velmi důležitý. To je poslední věc, kterou bychom chtěli, protože půda v různých oblastech Evropy je naprosto odlišná. Srdečně jej zvu, ať mě přijde navštívit a podívá se, kde žiji, tři metry pod úrovní moře. Jsem si jista, že problémy s půdou jsou zde zcela odlišné od problémů na Iberském poloostrově. Zpráva zdůrazňuje důležitost politiky ochrany půdy a vyzývá členské státy, aby se chopily své odpovědnosti, avšak jednota v této oblasti je podle mého názoru velmi nebezpečná.

Už jen poslední poznámka: nyní jsme hovořili pouze o veřejné intervenci, úkolech veřejných orgánů a veřejných financí. Nehovořili jsme však o sociální odpovědnosti podniků (SOP), kterou je ovšem také třeba zahrnout do této diskuse. Konec konců pokrok v této diskusi bude možný, pouze budou-li spotřebitelé ochotni platit spravedlivou cenu za udržitelné, poctivě vyrobené zboží.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra (úterý, 21. září 2010).

Písemná prohlášení (Článek 149)

  János Áder (PPE) , písemně. – (HU) Pane předsedající, všichni musíme bohužel uznat skutečnost, že cíl zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 nebyl splněn. Podle některých odhadů se ukazatel míry biologické rozmanitosti za posledních 40 let snížil o 30 %, přičemž příčiny tohoto nadměrného snížení biologické rozmanitosti se nezmírnily. Vzhledem k těmto skutečnostem je naším prvním úkolem co nejrychlejší nalezení řešení příčin snižování biologické rozmanitosti v rámci odvětvových politik. To je velká výzva pro politiky, protože existuje mnoho dalších důležitých hospodářských a sociálních zájmů, které působí proti úsilí směřujícímu k zachování biologické rozmanitosti. Nesmíme však zapomínat na to, že v procesu zachování vlastního blahobytu a hospodářského rozvoje nemůžeme připravit budoucí generace o prospěch z biologické rozmanitosti. Myslím, že je třeba zdůraznit část zprávy, která vyzývá k zastavení snižování genetické rozmanitosti a stavů původních druhů. Čím by byla maďarská krajina bez šedého skotu, prasete mangalica, maďarského strakatého skotu nebo maďarské kropenaté slepice? Dále bych mohl zmínit jablka törökbálint, ořechy milota nebo švestky beszterce. Ochrana genetické rozmanitosti v zemědělství a chovu domácích zvířat má zásadní význam pro mnoho evropských zemí s ohledem na hospodářskou, sociální, ekologickou hodnotu a v neposlední řadě hodnotu bezpečnosti potravin původních domácích druhů. A konečně, pokud jde o program LIFE+, navrhuji, aby Komise pečlivě zvážila zvýšení míry spolufinancování EU, protože mimořádně vysoký příspěvek požadovaný od členských států má za následek špatné přijímání tohoto programu.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Zachování biologické rozmanitosti má zásadní význam. Odhaduje se, že celosvětová míra vymírání je zhruba padesátkrát až tisíckrát vyšší než obvyklá přirozená míra. V EU je ohroženo vyhynutím 42 % savců, 43 % ptáků a 52 % sladkovodních ryb. Odhaduje se, že míra snižování bude do roku 2050 desetkrát větší. Musíme zajistit, aby pokles biologické rozmanitosti nepokračoval současným hrozivým tempem.

Jak jsem řekl Radě při posledním jednání, je velice znepokojivé, že cíle EU stanovené v Gothenburgu v roce 2001 týkající se zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 nebyly splněny. Máme-li se vyhnout závažným environmentálním, ekologickým a hospodářským ztrátám, musíme věnovat náležitou pozornost základní hodnotě biologické rozmanitosti.

Schvaluji dlouhodobou vizi obnovy biologické rozmanitosti EU do roku 2050, ale abychom jí dosáhli, musí být hlavním bodem na pořadu jednání o budoucnosti zemědělství a životního prostředí, která v současnosti probíhají, a musí být přijata konkrétní opatření pro dosažení konečných výsledků.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Podmíněnost je součástí společné zemědělské politiky a přináší s sebou mnoho důsledků pro ochranu půdy. Také poskytuje kontrolní a sankční mechanismus pro snížení přímé podpory v případě nedodržení stanovených norem, které se týkají nejen ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, rostlin a živočichů, ale i dobrých životních podmínek zvířat. Podmíněnost se vztahuje na požadavek uchovat krajinu v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Domnívám se, že podmíněnost musí být použita na platby přímé podpory pro příjmy a na většinu environmentálních plateb poskytovaných jako součást rozvoje venkova. Členské státy rovněž musí tuto praxi zavést na vnitrostátní nebo regionální úrovni při zachování stávajícího společného rámce EU.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Ztráta biologické rozmanitosti pokračuje extrémním tempem. Míra vyhynutí některých druhů je 50 – 1000krát vyšší než přirozená. Zastavení ztráty biologické rozmanitosti se pro nás musí stát prioritou zaprvé z etického důvodu, protože planetu bychom měli zachovat udržitelnou i budoucím generacím, zadruhé z ekologického důvodu, neboť škála interakcí mezi druhy živých organismů je nezbytná pro zajištění obyvatelnosti naší planety, zatřetí z ekonomického důvodu, poněvadž příroda a její původní rozmanitost nám poskytuje základní zdroje k životu – potraviny, vodu, palivo, vlákno – i obnovuje úrodnost půdy či zajišťuje opylení rostlin. Udržení biodiverzity je pro nás podstatné také z důvodu snížení projevů a následků změny klimatu, neboť pozemní a mořské systémy pohlcují CO2 a jsou jediným přírodním mechanismem pro zachycování a ukládání uhlíku. Směrnice v oblasti životního prostředí umožňují přizpůsobení prováděcích opatření místní situaci. Je třeba ale dbát na to, aby rozdíly mezi členskými státy nebyly v ochraně biodiverzity výrazné. Je třeba stanovit principy ochrany, které musí být splněny vždy. Také je nutné rozšířit ochranu biologické rozmanitosti o oblast rybářství. Zvláštní roli pro účinnou ochranu biodiverzity mají zemědělci. Vzhledem k růstu populace bude třeba zvýšit produkci, ale zároveň podpořit život na venkově a udržet biologickou rozmanitost tak, aby tyto tři aspekty byly v rovnováze.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. EU však bohužel svého cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2010 nedosáhne. Snižování biologické rozmanitosti pokračuje znepokojivým tempem. Je vypočítáno, že míra snižování se zrychluje na úroveň, která bude do roku 2050 desetkrát vyšší než v současnosti. V EU je 42 % savců, 43 % ptáků, 45 % motýlů, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % sladkovodních ryb ohroženo vyhynutím. V přezkumu provádění akčního plánu Společenství v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období v roce 2008 Komise konstatovala, že 50 % druhů a až 80 % stanovišť, jejichž ochrana je věcí evropského zájmu, je ve špatném stavu. Tato ztráta biologické rozmanitosti je nepřijatelná, nejen z etického hlediska, ale i z ekologického a hospodářského hlediska, protože připravujeme budoucí generace o možnost mít prospěch ze zdravé biologické rozmanitosti. Evropské politiky pro ochranu biologické rozmanitosti musí být koordinovány a integrovány s ostatními odvětvovými politikami, zejména s těmi, které se týkají zemědělství, lesnictví a rybolovu, a politikami pro předcházení přírodním pohromám, aby byla zajištěna maximální ochrana biologické rozmanitosti.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Začlenění politiky biologické rozmanitosti do činností, na které se vztahují právní předpisy EU, musí být uznáno pro jeho hospodářskou hodnotu. Chtěla bych přispět k této zprávě zdůrazněním odměňování za dodatečné služby podporující biologickou rozmanitost, které poskytují zemědělci. Toto opatření by mělo mít podobu „bonusové“ podmíněnosti, kde se odměňují činnosti prováděné nad rámec povinností. Zcela správně také zdůrazňujeme potřebu podpory genetické rozmanitosti používáním tradičních zemědělských odrůd typických pro určité regiony.

Tato otázka je důležitá a mám s ní vlastní zkušenosti, protože tradiční mléčný skot chovaný v oblasti Vosges, mém rodném regionu, vymizí, nebude-li včas poskytnuta vnější pomoc. Také bych velmi ráda zdůraznila, že projekty financované v rámci programu Life+ musí být prováděny z hlediska udržitelnosti, protože bohužel zjišťujeme, že některé projekty se přestávají provádět, jakmile se skončí s jejich financováním.

Konečně pak sdílím názor, že sběr údajů nelze zanedbávat, a chtěla bych přivítat vytvoření státní instituce pro sledování zvěře ve Francii. Tato instituce sleduje migraci a přezimování druhů, které putují po souši, zejména díky průzkumu prováděnému myslivci, který dokazuje – pokud by důkazu bylo zapotřebí – že myslivci se aktivně účastní ochrany biologické rozmanitosti.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémů je pro společnost nedocenitelná. Smyslem našeho závazku je, abychom zachovali naši planetu v takovém stavu, který zaručí živoucí životní prostředí i pro příští generaci. Současná situace bohužel není povzbudivá. Biologická rozmanitost se drasticky snižuje. Současné tempo vymírání druhů po celém světě může být až tisíckrát větší než přirozené tempo. Pokud s tím nic neuděláme, tato hodnota se může podle vědců do roku 2050 zdesetinásobit. Destrukce ekosystémů může mít také za následek emise značného množství skleníkových plynů, což může vést k dalšímu zvyšování globálního oteplování a snižování schopnosti Země vázat oxid uhličitý. Nejdůležitějším nástrojem, který má Unie k dispozici pro ochranu biologické rozmanitosti, je síť Natura 2000, jež je tvořena evropsky významnými lokalitami určenými členskými státy. Jejím nejdůležitějším cílem je přispět k biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Aby však tato dohoda fungovala efektivně, je třeba naléhavě harmonizovat právní předpisy, včetně koordinovaných a jednoznačných opatření rozplánovaných na úroveň členských států.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Velký úbytek stavů včel, k němuž došlo v posledních letech, přičemž stále není jasné, zda bylo jeho příčinou snížení biologické rozmanitosti nebo geneticky modifikované plodiny, nám mimo jiné ukazuje, že je stále mnoho věcí, o nichž nevíme. Nejenže jsou většinou stále neznámé vlivy biologické rozmanitosti na stabilitu ekosystémů; ani na regionální úrovni nevíme, jak proměnlivá je konkrétní oblast. Rok biologické rozmanitosti 2010 proto měl být využit k tomu, abychom získali znalosti, které nám chybějí, a také abychom zvýšili povědomí – na jedné straně, aby země a místní orgány mohly vzít biologickou rozmanitost v úvahu při plánování udržitelného rozvoje a při ochraně mokřin a vodních těles i ve spojení s obnovou přírody a na druhé straně, aby se těchto činností mohli zúčastnit i běžní občané. Vzpomeňme si třeba jen na příklad křídlatky japonské, která byla nejprve okrasnou rostlinou v zahradách, ale která se nyní rozrostla a vytěsnila původní vegetaci a její kořenové systémy značně poškozují struktury zpevnění břehů. Za žádných okolností nesmíme dopustit, abychom trpěli zemědělskými nebo lesnickými monokulturami. Zemědělskou reformu můžeme využít k tomu, abychom od hromadné výroby přešli k větší udržitelnosti a podpoře ochrany krajiny. Také potřebujeme strategie, aby ochrana klimatu v podobě energetických kultur a biologická rozmanitost již nesoupeřily o stejnou pěstební oblast.

  Pavel Poc (S&D), písemně. – (CS) Vítám předloženou zprávu a věřím, že naznačuje některé kroky směřující správným směrem. Na druhou stranu mi chybí podstatně kritičtější přístup k dosavadním aktivitám v tomto směru a ambicióznější postoj směrem k budoucnosti. Je třeba si konečně přiznat, jaký je skutečný stav věcí. Evropské unii se nepodařilo splnit cíle pro zastavení ztráty biodiverzity do roku 2010. Jak evropská legislativa, tak obecný přístup k této problematice se stále pohybuje na úrovni ochrany druhů. Je nutné pokročit k ochraně ekosystémů včetně ekosystému planetárního. Je nutno si bez náboženské nebo ideologické předpojatosti uvědomit, že člověk je součástí planetární biosféry a že lidský druh nemůže bez planetárního ekosystému existovat. Současné palčivé problémy včetně otázky skleníkových plynů, ničení půdy, ohrožení mořských ekosystémů, nedostatku potravin a dalších lze shrnout pod jediný společný jmenovatel, a to je populační tlak druhu Homo sapiens. Pokud nebudeme na celý problém nahlížet z pohledu ekologie našeho vlastního druhu přesahujícího daleko do sociální, ekonomické a politické oblasti, pak v roce 2020 zjistíme, že cíle pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti opět nebyly naplněny, a co hůř, zjistíme, že planetární ekosystém je opět dále na cestě ke stavu neúnosnému pro další existenci našeho vlastního druhu.