Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/0108(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0112/2010

Předložené texty :

A7-0112/2010

Rozpravy :

PV 21/09/2010 - 3
CRE 21/09/2010 - 3

Hlasování :

PV 21/09/2010 - 5.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0322

Rozpravy
Úterý, 21. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

3. Zabezpečení dodávek plynu (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je zpráva Aleja Vidal-Qaudrase za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES (KOM(2009)0363 - C7-0097/2009 - 2009/0108(COD)) (A7-0112/2010).

 
  
MPphoto
 

  Alejo Vidal-Quadras, zpravodaj. (ES) Pane předsedo, v posledních letech jsme byli opakovaně svědky toho, jak jsou členské státy zranitelné v energetických záležitostech, což platí zejména o dodávkách plynu.

Narušení dodávek do severní a východní části Evropské unie v letech 2005–2006 a 2008–2009 se stalo opravdovou noční můrou. Vzhledem k tomu, jak byly poslední zimy v Evropě kruté, máme o to větší povinnost udělat vše, co je v našich silách, abychom se v budoucnosti podobným situacím, je-li to možné, vyhnuli.

Většina dodávek energie v Evropské unii pochází z dovozu; diplomacie tedy v této strategické oblasti může sehrát důležitou roli. Jsme si dobře vědomi toho, jaké úsilí Komise v této oblasti vyvinula, a velmi je oceňujeme, nicméně musíme se vybavit mechanismy, jejichž přímá účinnost bude vyšší.

Nesmíme ztrácet ze zřetele, že během krizí v oblasti dodávek, které nás potkaly, bránila pravidla vnitrostátních trhů a nedostatečná propojenost tomu, aby postiženým členským státům byla v plné míře poskytnuta uspokojující pomoc.

Nařízení, o kterém budeme hlasovat, má být rázným vykročením k řešení tohoto problému. Věnovali jsme mnoho času tomu, abychom v této otázce dosáhli pokroku a abychom překonali obtíže plynoucí z rozdílných pohledů jednotlivých členských států. Bylo to zdlouhavé a obtížné vyjednávání.

Dohoda, o níž dnes budeme hlasovat, svědčí o tom, že členské státy dokázaly překonat své partikulární zájmy a přijmout evropštější perspektivu. Po schválení tohoto nařízení budeme mít v rukou účinný nástroj ke zvýšení bezpečnosti dodávek plynu v celé Evropské unii.

Po úspěšném výsledku trialogu s radou Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku toto nařízení jednomyslně schválil.

Chtěl bych při této příležitosti poděkovat všem stínovým zpravodajům za výbornou práci, která se náležitě odráží v textu zprávy, a rovněž všem členům výboru, kteří vyjádřili svá stanoviska. Značná část jejich důležitých pozměňovacích návrhů byla začleněna do textu zprávy.

Chtěl bych poděkovat také Evropské komisi za cennou pomoc, kterou poskytla spolutvůrcům právních předpisů, a ocenit velkorysou spolupráci ze strany španělského předsednictví Rady, jež nás stále informovalo o tom, jak pokračuje jeho práce.

Toto nařízení zajišťuje bezpečnost všem evropským občanům, kteří od nynějška budou v případě krize lépe chráněni. Kromě toho ponechává členským státům určitou míru volnosti, která jim umožní zařadit mezi chráněné odběratele další subjekty, například veřejné služby.

Legitimní snaha členských států ochránit odběratele na svém vnitrostátním trhu však musí být v rovnováze se závazkem solidarity vůči občanům ostatních členských států Unie.

V případě krize ukládá toto nařízení plynárenským společnostem za povinnost zajistit dodávky chráněným odběratelům na období nejméně 30 dnů. Kromě toho členské státy musí vybudovat nebo zlepšit svoji infrastrukturu tak, aby se prohloubila integrace vnitřního energetického trhu a snížil výskyt energetických ostrovů.

Jedním z největších úspěchů toto nařízení je, že ukládá povinnost, aby propojení plynovodů všech členských států měla zpětný tok, a tím splňovala kritéria jako například potřebnost a rentabilita. Prostřednictvím krátkodobých investic a za přijatelnou cenu umožní zpětný tok dosáhnout v rámci Evropy nebývalé diverzifikace dodávek. Zde se nabízí jako příklad plynovod Jamal, jenž přes Bělorusko zásobuje Polsko, Českou republiku, Slovensko a Německo.

Dalším úspěchem Parlamentu je, že byla přiznána důležitá role Komisi, která získává právo veta vůči určitým opatřením, jestliže bude mít za to, že by tato opatření mohla ohrozit bezpečnost dodávek do jiných členských států.

Komisi navíc připadne rozhodující úkol koordinovat členské státy v krizových situacích tím, že bude zaštiťovat Koordinační skupinu pro otázky plynu. Toto nařízení je opravdovým řešením skutečného problému. Posiluje bezpečnost dodávek plynu a ukládá všem tržním subjektům povinnost spolupracovat v budoucnosti při řešení závažných problémů s dodávkami plynu.

Řádné a účinné fungování trhu, vybudování propojení a diverzifikace dodavatelů a tras jsou nejlepší ochrannou před budoucími krizemi.

Pane předsedo, nařízení o zabezpečení dodávek plynu představuje zásadní kvalitativní změnu v tom, že členské státy upouštějí od výhradně vnitrostátních systémů a plně přijímají ambiciózní evropský přístup.

Je pravdou, že evropské svědomí v některých členských státech probudily až dvě krize, jež měly závažné následky, ale vede-li jejich ústupek ke stejným výsledkům jako opravdová lítost, velmi to vítáme.

Na závěr, pane předsedo, toto nařízení představuje historický milník na cestě k zabezpečení dodávek plynu v Unii a je nezvratným důkazem toho, že náš velký integrační projekt má cenu. Správné a rychlé uplatňování tohoto nařízení bude pro naše dodavatele zemního plynu, kteří jsou většinou našimi přáteli, velmi důrazným sdělením, že v Unii již v oblasti dodávek plynu neplatí zásada „každý sám za sebe“. Nahradila ji zásada „všichni za jednoho a jeden za všechny“.

 
  
MPphoto
 

  Günther Oettinger, člen Komise.(DE) Pane předsedo, dámy a pánové, plynu náleží v naší energetické politice důležité místo a strategie pro tuto oblast je jasná. Za prvé, bezpečnost dodávek plynu je zapotřebí zajistit účinným evropským legislativním rámcem. Za druhé, zdroje a trasy dodávek plynu z dovozu bychom měli diverzifikovat. Musíme rovněž dále budovat a posílit nezbytnou infrastrukturu a při jednáních se svými energetickými partnery a tranzitními zeměmi zaujmout společný přístup k evropským zájmům. Základem toho všeho musí být dobře fungující vnitřní trh.

Plynová krize v lednu loňského roku a červnový vývoj vztahů mezi Moskvou a Minskem potvrdily, že naše strategie v oblasti plynu se ubírá správným směrem. Proto jsem vděčný, že vyjednávání o návrhu Komise v Parlamentu a s členskými státy dospělo během jediného roku ke konstruktivnímu závěru. To je pro podniky a občany Evropské unie dobrá zpráva. Chtěl bych poděkovat zvláště Evropskému parlamentu a rovněž vám, pane poslanče Vidal-Quadrasi, že jste se v této věci angažovali. Byl jste přesvědčen o tom, že těchto výsledků bude možné dosáhnout, a také jste toto úsilí dovedl až k přesvědčivému závěru. Chtěl bych vyjádřit vděčnost rovněž členským státům za to, že byly ochotny předat část svých pravomocí a stát se součástí evropského rámce.

Tento návrh nařízení je prvním právním předpisem založeným na obsáhlém článku o energetice v nové Lisabonské smlouvě. Vcházíte na nové území a využíváte své nově získané obsáhlé pravomoci. Nikdo není schopen zaručit, že nebudou přerušeny dodávky plynu. O to je důležitější, abychom učinili nezbytná bezpečnostní opatření. Domníváme se, že úzká spolupráce s členskými státy v oblasti plynu je nyní nezbytnější, než byla dosud. Radíme v současnosti Polsku, aby hned na začátku zajistilo, aby jeho nová smlouva s Ruskem o dodávkách zemního plynu byla v souladu s evropským právem a nevyžadovala formální nedodržení smluvních postupů.

Vítáme, že tato sněmovna požaduje společný evropský přístup, rychlejší preventivní opatření, nové technické možnosti jako například kapacitu zpětného toku, rozvoj infrastruktury a společnou evropskou vnější energetickou politiku. Podporujeme rovněž návrh Parlamentu sledovat a zřídit vnitřní trh. Povinné minimální standardy pro každou domácnost jsou známkou solidarity a odpovědnosti, jež Evropa přijímá vůči svým občanům. V celé Evropě budou povinně skladovány zásoby plynu na 30 dnů pro případ, že by nastaly mimořádné situace, například narušení infrastruktury, teplotní výkyvy nebo poptávkové špičky. Zabezpečení na období třiceti dní sice není žádnou opravdovou záchrannou sítí, ale je základem, z něhož se můžeme vydat vstříc zimě a možným budoucím krizím s větší jistotou.

Měli bychom stále více hovořit jedním hlasem, budovat tak, svoje postavení zevnitř, jak to nyní činíme, a navenek vystupovat jednotně.

Mnohá opatření, která jsou součástí tohoto nařízení, již byla uskutečněna, například ta, která se týkají plynárenské infrastruktury nebo kapacity zpětného toku. V současné době prostřednictvím peněz, které na ten účel přidělil Parlament, podporujeme 31 projektů v oblasti plynu. Celková částka 1,4 miliardy EUR pomáhá uvolnit mnohonásobek veřejných i soukromých finančních prostředků. V posledních měsících jsme dosáhli mnoha věcí, které se toto nařízení snaží uskutečnit. Hodně však zbývá ještě udělat. Jsem přesvědčen, že toto nařízení nebude v této oblasti posledním slovem. Proto mám zájem o to, aby po dvou třech letech byl proveden prozatímní přezkum tohoto nařízení, aby případně toto nařízení pokračovalo a aby během dvou až tří let byly poopraveny a rozšířeny odpovídající plány.

Přáli bychom si, aby toto nařízení bylo použito hned po svém přijetí. Komise chce podniknout včasné kroky, aby zajistila, že v našich vnějších vztazích v oblasti energie zaujmeme společný přístup. Role Koordinační skupiny pro otázky plynu, kterou řídí Komise a která se schází jednou měsíčně, bude v důsledku tohoto nařízení posílena. Vítáme, že spolupráce nebude probíhat pouze na evropské úrovni, ale také na regionální úrovni. Jako příklad uveďme pilotní projekt, do něhož jsou v rámci plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP) zapojeny tři pobaltské státy, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Stručně řečeno, potřebujeme regionální řešení začleněná do celkové evropské dimenze.

Mohu vás ujistit, že Komise chce, aby se uskutečnila rozsáhlá diskuse o infrastruktuře. Infrastrukturní balíček, jejž vám hodláme předložit v listopadu, je k tomu spolu s příštím finančním obdobím vhodnou příležitostí.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.(PL) Evropští občané očekávají od Evropské unie opatření a rozhodnutí, jimiž bude viditelně a konkrétně vyjádřena naše vůle společně řídit nadnárodní infrastrukturu. Toto nařízení zmíněná očekávání splňuje. Týká se to zejména dopravy a možnosti kamkoliv v Evropě rychle cestovat vysokorychlostními železničními spoji, silničními a leteckými spoji. Týká se to rovněž bezpečnosti včetně energetické bezpečnosti.

Několik let v Parlamentu požadujeme, aby dodávky energie byly považovány za strategické politické téma. Evropa nesmí být závislá na jednom dodavateli, nicméně takto tomu je ve střední a východní Evropě, jež dostává většinu dodávek z Ruska. Gazprom vytvářením problémů s dodávkami plynu opakovaně ukázal, že plyn považuje za strategický nástroj k posilování vlivu Moskvy. Jakožto Poláci, jakožto polští poslanci Evropského parlamentu jsme poukazovali na egoistický charakter severního plynovodu – investice, která byla zahájena bez konzultace s členskými státy Evropské unie.

Projednávané nařízení o solidaritě v oblasti dodávek plynu je vyjádřením evropského vědomí, že pouze společně můžeme vybudovat účinný a vzájemně výhodný systém dodávek a distribuce plynu. Systém, v němž nebude žádná země, bude-li bez plynu, odkázána jen na sebe. Aby však mohla být ustanovení tohoto nařízení realizována, bude zapotřebí politické vůle vlád a rovněž finančního úsilí Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Sandra Kalniete, navrhovatelka stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. (LV) Děkuji vám, pane předsedo. Tato zpráva je velmi důležitá a jsem potěšena, že usnesení Parlamentu vyjadřuje obavy těch členských států, které jsou v oblasti energie izolovány, protože jsou velkou měrou závislé na dodávkách ze třetích zemí a jejich infrastruktura není propojena s ostatními členskými státy Evropské unie. Doufám, že přijetí tohoto nařízení umožní rozvíjet projekty v oblasti společné energetické politiky. Za Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jsem potěšena tím, že Parlament tento návrh v různých bodech vylepšil. Za prvé, skupina odběratelů, kterým jsou zaručeny dodávky za mimořádných okolností, byla upřesněna a jasně definována. Za druhé, působnost evropské zásady solidarity byla omezena, posílena a konkretizována tak, aby byla zdůrazněna regionální spolupráce a rozšířeny pravomoci a zodpovědnost Komise. Poslední bod, při řešení narušení dodávek byly jednoznačně upřednostněny tržní nástroje před netržními mechanismy. Netržní mechanismy budou použity jen tam, kde trh není schopen zaručit dodávky chráněným odběratelům. Na závěr bych chtěla poděkovat panu poslanci Vidal-Quadrasovi za vynikající spolupráci.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Saryusz-Wolski, navrhovatel stanoviska Výboru pro zahraniční věci. – Pane předsedo, energetická bezpečnost je jedním z klíčových prvků zabezpečení budoucnosti. Jedná se o veřejné dobro, které má EU povinnost poskytovat svým občanům. Otázkou není, jestli má Společenství jednat, nýbrž jakým způsobem má jednat, aby zajistilo členským státům bezpečnost v oblasti energie. K tomuto účelu jsou zapotřebí dvě věci: za prvé, řádné legislativní nástroje a, za druhé, politická vize a vůle použít tyto nástroje.

Pokud jde o legislativní balíček, jenž pan zpravodaj Vidal-Quadras vyjednal velmi účinně, odhaduji, že dvou třetin cílů v oblasti zajištění energetické bezpečnosti pro celou EU bylo dosaženo. Balíček přináší ambiciózní předpisy o infrastruktuře, zavádí systém reakce Společenství na mimořádné situace a začleňuje zásadu solidarity, jak je uvedeno v článku 194 Smlouvy, jako závazné ustanovení.

Některé důležité věci však byly opomenuty, zvláště ve vnějším rozměru energetické politiky EU. Nařízení neuvádí nic o roli vysoké představitelky a jen vágně se zmiňuje o jižním koridoru, plynovodu Nabucco, a o spolupráci s našimi partnery v evropské politice sousedství a partnerství.

Celkově však text přináší značný pokrok – nebo spíše by mohl přinést, bude-li nařízení náležitě plněno.

(Předseda řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Herbert Reul, jménem skupiny PPE.(DE) Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat poslancům tohoto Parlamentu, kteří tak usilovně pracovali na tomto projektu, a zvláště panu poslanci Vidalu-Quadrasovi. Jedná se o důkaz toho, že evropský politický systém je schopen reagovat na krize a poskytovat užitečná řešení.

Podobné situace v oblasti bezpečnosti dodávek nastaly již vícekrát. V důsledku toho se problém bezpečnosti dodávek stal zřejmějším. Byli jsme přinuceni jednat a učinili jsme nezbytné kroky. Nalezli jsme řešení, která nejsou jednoduchá, zahrnují nové nástroje a, což mě zaujalo nejvíce, nezavádějí v Evropě pouze standardy v oblasti infrastruktury, nevytvářejí pouze společná pravidla pro plány preventivních opatření a pro plány pro stav nouze, nezaručují pouze to, že budeme moci v budoucnosti našim občanům zabezpečit dodávky na 30 dnů, na což právem poukázal pan komisař Oettinger, ale dokazují rovněž, že jsme schopni nalézt kompromisy, ze kterých vzcházejí schůdná řešení. Jednání byla náročná, ale nyní je jasné, že pozornost se upírá na roli a zodpovědnost podniků, které budují a spravují přepravní soustavy. Další důležitou věcí je zajistit, aby příslušné politiky byly pružné a abychom nepožadovali něco, co se nevyplatí a co již není ani rozumné, ani účelné, tedy umožnit například flexibilitu i při budování kapacity zpětného toku. Netrváme na tom, že všechno se musí udělat za každou cenu, nýbrž ponecháváme si prostor pro posouzení jednotlivých případů a pro zlepšení spolupráce v regionech.

Stejně důležitý je odkaz na to, že členské státy si musí být vědomi své zodpovědnosti, ale pokud nejsou schopny nalézt nezbytná řešení, bude to dodatečný úkol pro Komisi. Role Komise byla posílena, ale nerozhoduje pouze ona. Přijímat rozhodnutí je jejím úkolem tehdy, když již jiná řešení nejsou možná, a má rovněž poslední slovo. Potřebujeme flexibilitu a systémy, které udrží zátěž v rozumných mezích. V neposlední řadě musíme zajistit, aby byla k dispozici řešení. Z Bruselu je to pro evropské občany dobrá zpráva.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedo, chtěl bych samozřejmě nejprve srdečně poděkovat panu poslanci Vidal-Quadrasovi za pozitivní zprávu a zejména za plodnou spolupráci se stínovými zpravodaji. Rád bych rovněž poděkoval předsedovi výboru, jenž vedl schůzky se španělským předsednictvím.

Dosáhli jsme dobrého výsledku. To, oč tu jde, je samozřejmě solidarita na evropské úrovni, to je hlavní věc, společná výstavba plynovodů, kapacita zpětného toku a především ochrana ohrožených odběratelů. Na toto vše, jak tu bylo řečeno, se přímo vztahují právní předpisy. Někteří lidé se vůči tomu stavěli kriticky, ale je to velmi důležité, protože nám to umožňuje vyslat jasný signál.

Pan komisař Oettinger již začal pohlížet do budoucnosti a řekl, že to není poslední slovo. V tomto ohledu bych jej chtěl podpořit. Měli bychom pokročit ještě o něco dále. Skupina Jacquese Delorse nedávno zveřejnila zprávu zabývající se možností vytvořit evropské energetické společenství. Vím, že náš předseda tuto myšlenku velmi podporuje. Jsem potěšen, že zastává tento názor, protože se domnívám, že kdybychom beze změn Smlouvy vytvořili evropské společenství v oblasti energetických záležitostí, bylo by to významným přínosem pro pokrok a pokračování evropského sjednocování. Je rovněž důležité, abychom se neutápěli v diskusích o změnách Smlouvy. Solidarita musí mít skutečně přednost.

Druhým bodem je jednotný vnitřní i vnější postoj. Co mám na mysli oním „vnitřním postojem“? Myslím na to, kolik infrastruktury ještě musíme vybudovat. Hovořil o tom rovněž pan komisař Oettinger. Čím více se budeme orientovat na solární a větrnou energii, tím více budeme muset budovat svou infrastrukturu, protože kromě vyšší zásobní kapacity bude rovněž zapotřebí, abychom zajistili, že nebude-li zrovna k dispozici dostatek solární nebo větrné energie, budou ji moci nahradit jiní výrobci energie. Proto je velmi důležité, aby Evropa měla tuto společnou infrastrukturní síť.

Je samozřejmě zapotřebí, abychom jednotně vystupovali i navenek. Náš trh je rostoucí měrou jednotný, zatímco v jiných zemích tomu tak není. Rusko nemá společný otevřený trh. Místo toho má statní monopoly. Chceme-li čelit tomuto systému, musíme tak činit společně na základě společné evropské vnější energetické politiky, ale možná také na základě společného přístupu evropských plynárenských podniků, abychom si vymohli lepší ceny a lepší podmínky a samozřejmě také abychom dosáhli výstavby infrastruktury, například plynovodu Nabucco. Právě toto je pro mě důvodem, proč se v současné době vydat směrem ke společné evropské energetické politice.

 
  
MPphoto
 

  Adina-Ioana Vălean, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, nejprve bych chtěla blahopřát panu poslanci Vidal-Quadrasovi k jeho vynikající práci na této důležité zprávě. Každá zima nám připomíná, že jsme závislí na dodávkách plynu z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí. Bezpečnost dodávek energie se pro Evropu stala prioritou, což velmi vítáme.

Tento právní předpis je dobrým krokem, který povede ke snížení zranitelnost Evropy a našim občanům přinese jistotu, že v případě vážného narušení dodávek bude plyn nadále k dispozici, že jeho ceny budou přijatelné a že převáží solidarita. Je však zapotřebí udělat ještě více. Musíme nadále diverzifikovat trasy a zdroje dodávek. Bezpečnost dodávek energie znamená něco jiného pro Rumuna, něco jiného pro Holanďana a něco jiného pro Fina. Naše odlišné geopolitické podmínky vyžadují evropský přístup a evropský přístup vyžaduje úplné dokončení energetického trhu.

Není žádným překvapením, řekneme-li, že protekcionismus je v EU nadále příčinou mnoha překážek. Poškozuje trh a tím, že udržuje vysoké ceny a snižuje bezpečnost dodávek, poškozuje odběratele. Prohlásí-li však politik, že politici by se neměli vměšovat do energetické politiky, je to překvapivý výrok. Právě toto nahlas a jasně říkám. Dennodenně slyšíme o pochybných smlouvách, o obchodech za zavřenými dveřmi, o monopolech a o politických dohodách.

V Rumunsku formuluje podobu naší energetické strategie několik lidí z bezpečnostní rady vedené prezidentem. Komu se zodpovídají? Rumunům nikoliv. Demokracie? Pro Rumuny nikoliv. Následky této politiky však nakonec nesou rumunští občané, když na konci roku přijde vyúčtování za plyn a bude obsahovat nemalou částku.

Je na čase požadovat, aby členské státy vykonávaly energetickou politiku transparentněji, zodpovědněji a demokratičtěji. Jinak nebudeme moci zlepšit podmínky pro odběratele. Nechť ceny reguluje trh – udělá to nepochybně lépe než politici. Je zapotřebí, aby Komise odstranila překážky a vzorce chování, za něž je zodpovědný protekcionismus.

 
  
MPphoto
 

  Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Pane předsedo, blahopřeji panu poslanci Vidalu-Quadrasovi a všem kolegům, kteří se podíleli na těchto jednáních. Chtěl bych blahopřát rovněž španělskému předsednictví, které nám skutečně pomohlo, abychom se v této oblasti výrazně posunuli kupředu. Dosáhli jsme rozumné rovnováhy mezi vnitřním trhem a plánováním do budoucna a mezi regionální úrovní a Evropoou jako celkem. Jsem také rád, že oblasti, v níž jsme dosáhli největšího pokroku, náleží v tomto nařízení významné místo.

Chtěl bych se dotknout tří bodů a zaměřit se při tom na budoucnost. Za prvé, co se týče infrastruktury, zde spatřujeme potenciál zejména v tom, budovat v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku propojení mezi severem a jihem. Je velmi důležité, aby sever a jih byly více propojeny. Pokud jde o zásoby plynu, je zapotřebí zvážit hlediska, na něž upozornil pan poslanec Swoboda. Vstoupí-li na trh s elektrickou energií více plynu, což je pravděpodobné, potřebujeme zásoby s možností rychlého čerpání. Musíme vyhodnotit svou infrastrukturu z hlediska toho, zda máme zásoby plynu s možností pomalého nebo rychlého čerpání, protože se musíme více zaměřit na zásoby s možností rychlého čerpání.

Za druhé, podle mého názoru nám úplně chybí spolehlivé údaje, které by mohly být základem pro odhad budoucí poptávky po plynu. Jaký bude dopad směrnice EU o budovách? Jaké důsledky bude mít skutečnost, že země velikosti Německa oznamuje, že od roku 2050 budou všechny její budovy, staré i nové, budovami s nulovou spotřebou energie? Model PRIMES není dostatečně detailní ani nezávislý, protože jej vytvořil stejný člověk, jenž vypracoval scénáře pro asociaci EURELECTRIC. Znamená to, že potřebujeme spolehlivější údaje, abychom zabránili zbytečným investicím.

Za třetí, dne 4. února 2011 se sejdou hlavy států. Myslím si, že Komise by nám před tímto důležitým summitem, jenž se bude konat 4. února, měla předložit dokument, který bude obsahovat nový odhad světového trhu s plynem. Po objevení ložisek plynu z břidlic v USA je dostupné větší množství zkapalněného zemního plynu. Co by to znamenalo pro nás, kdybychom v Evropě objevili ložiska plynu z břidlic? Je zapotřebí, aby Komise vedoucím představitelům států poskytla odhad současného stavu světového trhu s plynem. Podle mne je situace mnohem lepší, než tomu bylo před dvěma nebo třemi lety.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR.(PL) Blahopřání je zcela na místě, protože pan poslanec Vidal-Quadras není jen hlavní oporou kompromisu dosaženého s Radou, ale je rovněž hlavní oporou mimořádně širokého konsensu politických sil tohoto Parlamentu. To je velmi důležité. Skupina Evropských konzervativců a reformistů tento kompromis podporuje i navzdory tomu, že Evropský parlament původně navrhoval opatření, jež byla mnohem ambicióznější, zvláště v oblasti budování infrastruktury, ale také v oblasti zapojení Evropské unie do řešení krizí včetně krizí, jež mají mezinárodní rozměr.

Lze říci, že původní verze usnesení ukládala podnikům i členským státům mnohem více povinností. Verze, o níž dnes jednáme, dává na výběr více možností. Zbývá jen doufat, že to nebude záminkou k tomu, aby se nadále pokračovalo v politice lhostejnosti – a to jak na straně členských států, tak i na straně podniků. Lhostejnosti k tomu, jak Rusko ve střední Evropě plyn zneužívá jako zbraň. Zbývá jen doufat, že Komise bude s plným odhodláním bojovat proti tomu, aby Gazprom zneužíval své monopolní postavení, protože Gazprom vedou také politické důvody k tomu, aby si chtěl zachovat nejen úplnou kontrolu nad plynovody, včetně těch, které se nacházejí na území Evropské unie, ale také úplnou kontrolu nad surovinou, a to i po jejím prodeji na trhu EU. Děje se tak na úkor společného trhu, děje se tak na úkor konkurence a práv odběratelů a děje za tak na úkor rozvoje moderních technologií v plynárenském průmyslu.

Nařízení by samozřejmě mohlo být lepší, ale vůči krizi dodávek plynu stále představuje nejvýznamnější příležitost a záruku pro energetickou politiku Unie, a proto by dnes při hlasování mělo získat co nejširší podporu tohoto Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL.(FR) Pane předsedo, je zapotřebí, abychom si zajistili energetickou bezpečnost a nezávislost? Ano, je. Abychom si však úplně zajistili bezpečnost a nezávislost, je naprosto nezbytné, abychom chránili zemní plyn a další zdroje energie před vážnými problémy způsobovanými spekulativními trhy tím, že je prohlásíme za veřejné statky a nastolíme celní dohody, které respektují lid ze zemí výroby a poskytují bezpečnost evropským odběratelům. To by mohlo být úkolem Evropské energetické agentury, na kterou by dohlížel Parlament a Rada.

Unie nesmí jednat jako zástupce nadnárodních plynárenských a ropných společností, zvláště poté, co jsme byli svědky havárie u floridského pobřeží. Nadnárodní společnosti se nestarají o zájmy spotřebitelů. Slouží pouze svým akcionářům. Vůči právům obyvatel zemí vyrábějících plyn nakládat svobodně s produkty pocházejícími z jejich vlastního podzemí mají jen pohrdání.

Na rozdíl od našeho zpravodaje nejsem přesvědčen, že svobodná činnost trhu a soukromých společností působících v plynárenském průmyslu zajistí v Unii dodávky plynu. Abychom zabezpečili dodávky všem občanům Unie, musíme znárodnit velké plynárenské skupiny a vytvořit z těchto subjektů skupinu evropského zájmu pod mezinárodním a zejména veřejným dohledem.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD.(EL) Pane předsedo, pane poslanče Vidale-Quadrasi, dovolte mi blahopřát vám k vynikající zprávě, která uvádí náš vnitřní trh do pořádku. Chtěla bych však upřesnit následující věc: Evropa v žádném případě nezajistila alternativní dodavatele plynu, ani tento závažný problém nevyřešila.

Naopak, podívám-li se, jaké dodavatele potřebujeme, aby plynovody, které v Evropě plánujeme, mohly fungovat, zdá se mi, že jde stále o jednoho dodavatele. Aby bylo jasno, v jak dokonalém sevření se nacházíme, Rusko uzavřelo smlouvy o dodávkách plynu se všemi potenciálními evropskými dodavateli – dokonce i s Iránem. Nemám vůči tomu námitek, ale v tom případě, pane komisaři, potřebujeme, abyste připravili s panem komisařem Tajanim návrh o obchodních vztazích s Ruskem opírajících se o vzájemné zájmy, máme-li do toho také vnést hospodářské hledisko.

Ptám se: Uvažovali jste o rychlejší realizaci akčního plánu pro oblast zkapalněného zemního plynu (LNG)? Jeho dodavatelé jsou v severní Africe a v Perském zálivu. Máte v úmyslu zvýšit počet terminálů LNG ve Středomoří? Alternativní dodavatelé existují a chtěla bych vás požádat, abyste této záležitosti věnovali náležitou pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Béla Kovács (NI).(HU) Dámy a pánové, s rozšířením obchodu se zemním plynem do celého světa a s jeho internacionalizací se objevilo riziko, že konflikty, ať již jejich povaha bude mezinárodní, politická nebo hospodářská, budou mít přímý nebo nepřímý dopad na jednotný trh s plynem, ohrozí jeho fungování a v důsledku toho bezpečnost dodávek. Všechny modely trhu s plynem dokážou uchopit problémy s kapacitou a řízením dodávek, problémy v technické a technologické oblasti a problémy s výkyvy cen pouze z krátkodobého hlediska a pokouší se minimalizovat náklady na služby jako celek. Je proto nutné definovat, že bezpečnost dodávek znamená, že všichni odběratelé, kteří potřebují stálé dodávky plynu, budou mít zaručeno, že budou mít stále k dispozici potřebný objem plynu za přijatelné ceny. Při formulování politiky v oblasti bezpečnosti dodávek je zapotřebí pamatovat zvláště na domácnosti, které jsou závislé na teplotních podmínkách a které nemají možnost využít energii z jiných zdrojů. Tito odběratelé nemohou nijak bojovat za bezpečnost svých dodávek. Na současném plně liberalizovaném trhu s plynem je povinností státu, jeho vlády a regulačních orgánů, aby zajistili, aby rámcová smlouva o službách obsahovala všechny přípustné požadavky týkající se dané služby.

 
  
MPphoto
 

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE).(LV) Pane předsedo, pane komisaři, závislí jsme všichni. Evropa je závislá na dodávkách energií ze třetích zemí. Zvláště závislí jsme v odvětví plynárenství a zde samozřejmě značnou měrou závisíme na jedné dodavatelské zemi – totiž na Rusku. Víme, že Rusko jako dodavatelská země se může chovat problematicky. Například v důsledku sporu mezi Ruskem a Ukrajinou zůstaly některé členské státy v lednu 2009 bez dodávek plynu. Jaké je řešení? Řešení je samozřejmě dvojí. Zaprvé, jak zde řekli různí řečnící, diverzifikace dodávek. Zadruhé, budování vnitřního trhu s propojeními. Hovoříme-li tu o společné evropské energetické politice, míníme tím, že je nutné vybudovat fungující vnitřní trh, který by nás chránil. V čem je problém? Problém je v tom, že v Evropě v současnosti existuje několik zemí a regionů, které jsou zcela izolovány od ostatních částí Evropské unie. Zvláště pobaltské země jsou zcela izolovány a úplně závislé na dodávkách plynu z Ruska. Následkem toho například odběratelé v pobaltských zemích platí za zemní plyn o 30 % více než stejní odběratelé v Německu. Jsem tudíž upřímně přesvědčen, že toto nařízení, k němuž dala podnět Komise a jež pan poslanec Vidal-Quadras dovedl ke zdárnému konci, je krokem správným směrem. Směr je správný, ale je zapotřebí dojít až k výsledkům. Prostřednictvím investic do infrastruktury musíme ukončit izolaci některých členských států, aby mohl vzniknout společný trh a aby existovaly nezbytné předpoklady pro volný vnitřní trh, jenž zaručí bezpečnost dodávek plynu. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Teresa Riera Madurell (S&D).(ES) Pane předsedo, pane komisaři, Parlamentu se zde dnes připomíná, že lednová krize roku 2009 odhalila víc než jen naši energetickou závislost. Zjistili jsme, že tento problém významnou měrou vzniká u nás samotných. Španělsko například nemůže pomoci postiženým členským státům, i když má zdroje.

Chtěla bych vám připomenout, dámy a pánové, něco, co se vám možná bude jevit jako samozřejmá věc, totiž že vnitřní solidarita vyžaduje, aby bylo plyn uvnitř Unie možné snadno transportovat bez technických nebo smluvních překážek a především prostřednictvím přeshraničních propojení, která mají v současnosti daleko k dokonalosti.

Hodnota tohoto nařízení spočívá právě v tom, že jasně spojuje bezpečnost dodávek s budováním propojení a zdůrazňuje, že je zapotřebí diverzifikovat zdroje a odstranit energetické ostrovy.

Dovolte mi, pane předsedo, abych svůj projev zakončila blahopřáním Komisi, panu poslanci Vidalu-Quadrasovi a španělskému předsednictví k tomu, že v rekordním čase dokázali dát solidaritě v energetických záležitostech konkrétní obsah.

 
  
MPphoto
 

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE).(DE) Pane předsedo, nejprve bych chtěl poděkovat panu komisaři Oettingerovi a blahopřát panu poslanci Vidalu-Quadrasovi k jeho zprávě. Vzniku tohoto velmi kvalitního textu pomohlo také španělské předsednictví. Zemní plyn je důležitý a jeho důležitost stále roste. Pan poslanec Turmes ve svém projevu řekl, že musíme změnit hledisko našich úvah o dané situaci. V zemi, kterou zastupuji, je polovina domácností odkázána na zemní plyn, ale jen 40 % jeho objemu pochází z Ruska.

Proto je důležité a také správné doplnit stávající směrnici dalším právním předpisem. Získáme tím plány preventivních opatření, preventivní opatření a plány pro stav nouze se třemi krizovými stupni. Nechceme, aby se opakovaly výjevy, kterých jsme byli svědky během zimní plynové krize v roce 2009. Nechceme, aby naši evropští partneři a země sousedící s Evropou mrzli. Z toho důvodu představuje tato zpráva díl naší odpovědnosti, která se nevztahuje pouze na členské státy EU, ale také na sousední země.

Dámy a pánové, tento právní předpis je dobrý, ale potřebujeme také další trasy. Proto vítám, že pan komisař Oettinger oznámil, že veškerá opatření v oblasti infrastruktury, z nichž některá zde byla zmíněna, například plynovod Nabucco, plynovod Nord Stream a plynovod South Stream, budou podpořena. Umožní nám to diverzifikaci a bude tím zajištěno, že nebudeme záviset na jediném zdroji dodávek. Potřebujeme však zásobníky. Potřebujeme větší zásoby. V Německu máme zásoby na sedmdesát dní, ale v každé zemi tomu tak není. Ve všech zemích musíme v tomto ohledu zpřísnit normy. Další otázkou je skladba zdrojů energie. Ta zůstává naším nejnaléhavějším úkolem, jenž se musíme snažit společně řešit. Velmi vám děkuji a doufám, že nový právní předpis bude úspěšný.

 
  
MPphoto
 

  Evžen Tošenovský (ECR). (CS) Pane předsedo, pane komisaři, v lednu 2009 Evropou hýbal problém omezených dodávek plynu z Ruska, nazýváme to plynovou krizí z ledna 2009. Měli bychom být ale velmi opatrní, protože tato situace nezasáhla zdaleka celou Evropskou unii, a z analýz vyplývá, že se spíše jednalo o strukturální problém. Neměli bychom se tedy nechat nerozumně unášet až příliš velkou snahou o regulaci, protože zvýšení velkého až nadměrného počtu uložení dodávek či regulací při reakci na dodávky by znamenalo zvýšení ceny plynu a mohlo by zkomplikovat samozřejmě situaci koncovým odběratelům a zhoršilo by i konkurenceschopnost.

Myslím si, že se ve zprávě podařilo najít velmi rozumný výsledek, aby byla zachována pružnost celého řešení. Stejně tak se mi velmi líbí názor pana komisaře Oettingera, že je nutné po čase zhodnotit dopady zprávy na cenu plynu a posoudit, jaké celkové dopady měla přijatá opatření na trh s plynem.

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera (EFD).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, výroba plynu v Evropě stále klesá, ale poptávka po energii v blízké budoucnosti vzroste v souvislosti s hospodářským oživením, jež všichni očekáváme.

Proto je velmi důležité, zvláště v krizových dobách, v nichž dodávky plynu závisejí na vnějších geopolitických faktorech, provádět politiky, jež zajistí velké a bezpečné zásoby.

Toto nařízení velmi zlepší koordinaci mezi důležitými subjekty v plynárenském odvětví a zabrání tomu, aby se opakovaly podobné situace, jaké nastaly během rusko-ukrajinské krize, aniž by však byly zpochybněny pravomoci jednotlivých členských států v oblasti energetiky.

Blahopřeji zpravodaji, panu Vidalu-Quadrasovi, a děkuji mu, že zohlednil některé pozměňovací návrhy, které pro nás mají velký význam. Rovněž jsem rád zaznamenal slova pana komisaře, jimiž vybízel k větší a užší regionální spolupráci v tomto odvětví a děkuji mu za jeho zájem.

 
  
MPphoto
 

  Nick Griffin (NI). – Pane předsedo, právníci jsou supi: přispěchají tam, kde se stala nehoda, aby vydělali na cizím neštěstí. Vynikají v tom zejména obhájci Evropské unie: od smyšlenky o lidmi způsobeném globálním oteplování až po zemětřesení a lesní požáry, každá krize se stává záminkou k uchvácení většího dílu moci.

Rusko-ukrajinská plynová krize byla umělým problémem způsobeným vměšováním neokonzervativců do východoevropské politiky. Odpovědí je přestat „dráždit medvěda“ a nechat evropské národy svobodně nakupovat plyn, který nám Rusko potřebuje prodat. Místo toho tato krize slouží jako záminka k tomu, aby se EU zmocnila kontroly nad dodávkami plynu a chytila nás do pasti vzájemné závislosti se záměrem vnutit nám Unii, kterou by voliči nikdy neschválili.

Nejde zde o dodávky plynu. Jedná se o plíživou diktaturu socialistického superstátu, jenž se snaží lstí dosáhnout toho, čeho nemůže dosáhnout demokratickou cestou. Až svleče masku rozumné nutnosti, zavede nový fašismus, nikoliv jemně a s ohledy, ale naprosto bezohledně. Proto ti, kdo milují svobodu, budou hlasovat proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Amalia Sartori (PPE).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, ráda bych poděkovala panu poslanci Vidalu-Quadrasovi za jeho vynikající zprávu a za jeho značnou a uznávanou vyjednávací schopnost, díky níž hlasujeme při prvním a zároveň jediném čtení o nařízení, jemuž se dostává široké podpory.

Společně se svojí delegací a skupinou budu s radostí hlasovat pro toto nařízení, protože ve srovnání s dosavadními politikami nepochybně představuje značný pokrok, a to i přesto, že se jedná jen o jeden důležitý krok na cestě neustálé práce na nových a ambiciózních politikách, jak oznámil pan komisař.

Vítám, že se Parlament veřejně a oficiálně staví za politiku solidarity na vnitřním trhu, což je rovněž varováním pro ty, kteří s touto oblastí v posledních letech velmi často spekulovali. Je však zapotřebí, abychom diverzifikovali koridory, dodávky a kvalitu zdrojů. V tomto smyslu se domnívám, že by se otázce jižního koridoru mělo dostat velkorysejší pozornosti.

Podporuji názor a naprosto souhlasím s tím, že trh v boji proti rizikům v oblasti dodávek představuje jedinou skutečnou záruku. Trh v této oblasti musí existovat, a proto se musíme snažit zabezpečit konkurenční prostředí a zavedením nařízení, směrnic, financování, velkého počtu sítí a zdrojů dodávek zajistit, aby v oblasti zdrojů i sítí neexistoval v tomto odvětví již žádný monopol.

 
  
MPphoto
 

  Marek Siwiec (S&D).(PL) Bezpečnost dodávek plynu je mimořádnou a strategickou otázkou. Pracovaly na ní celkem čtyři výbory. Říkáte, že výbory se jí zabývaly krátce, ale celkově je to dlouhá doba – výbory vydaly stanoviska a probíhala výměna názorů. Jednalo se o mimořádnou otázku, protože se dotýkala geopolitické oblasti, technologie a techniky, ale především také charakteru evropské solidarity. Kam až chceme při budování společného trhu v této oblasti zajít? Kam až chceme zajít ve společném jednání? Kam až sahá ochota velkých a schopných vzít v krizové situaci pod svá křídla slabé a nepřipravené?

Bylo dosaženo kompromisu. Kompromisu, jenž je, jak už tomu u kompromisů bývá, vítaný. Je dobře, že existuje. Když si však vzpomenu na to, jak ambiciózní byly první záměry, uvědomuji si, že jsme chtěli jít dále. Pro skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu je nejdůležitějším slovem v názvu této zprávy slovo „zabezpečení“. Jedná se však o zabezpečení s malým „z“, o zabezpečení dodávek pro běžné občany, kteří platí složenky, čtou denní tisk a dozvídají se, že jim někdo může jednoduše vypnout plyn. Myslím si, že z hlediska jejich zájmů, z hlediska lidí, kteří se obávají, každou zimu se obávají, že jim někdo vypne plyn nebo že za něj budou muset více platit, se jedná o zprávu, která trochu zmírní jejich strach, a je velmi dobře, že byla navržena právě takto.

Řekněme si však také na rovinu, že v otázce, kdo může u dodávek plynu vyhlásit stav nouze a za jakých podmínek, nedošlo k žádné shodě. Navrhovalo se, aby to mohla učinit jedna ohrožená země. Když první návrh hovořil o tom, že to mohou učinit dvě země, také neuspěl. V současnosti máme mlhavou definici, která uvádí, že o této záležitosti budou jednat blíže neurčené orgány. Shrnu-li to, jedná se pouze o krůček, ale správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Norica Nicolai (ALDE).(RO) Chtěla bych zdůraznit pouze dvě věci, a to, že země dodávající plyn a tranzitní země jsou důležité. Zároveň bych ráda blahopřála zpravodaji k tomu, že nám dal možnost diskutovat o této otázce, i k tomu, jakým způsobem se této záležitosti zhostil.

Jakožto zpravodajka pro Turkmenistán se domnívám, že tato země je pro Evropskou unii jedním z nejdůležitějších dodavatelů, má totiž velké zásoby a může se vůči Evropské unii otevřít tak, jako se již otevřela dalším asijským zemím, konkrétně Číně. Myslím si, že všechny evropské projekty včetně projektů Nabucco a White Stream závisí na vztazích s touto zemí. V této souvislosti se domnívám, že je velmi užitečné při zachování norem požadovaných Evropskou unií zlepšovat vztahy s dodavatelskými zeměmi. Zapojování těchto zemí do strategického partnerství s Evropskou unií nejen v oblasti hospodářské, ale také v oblasti demokracie, je vztahem, který je zapotřebí v zahraniční politice Evropské unie pěstovat.

Za druhé bych chtěla zdůraznit, že moje země, Rumunsko, je důležitou tranzitní zemí. Domnívám se, že Rumunsko i Bulharsko mohou mít stabilizační roli.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Energetická bezpečnost je v současnosti jednou z nejdůležitějších podmínek suverenity. Proto musí Evropská unie v této oblasti co nejdříve dospět k soudržné politice. Směrnice z roku 2004 o krizi v oblasti dodávek plynu, jež v současné době platí, je vůči současným ohrožením naprosto nevyhovující, protože není schopna ochránit země, zejména středoevropské a východoevropské země, před tím, aby jim byly na mnoho týdnů sníženy dodávky plynu. O tom, o jak vážnou hrozbu se jedná, jsme se bolestně přesvědčili během dvou plynových krizí mezi Ruskem a Ukrajinou v letech 2008 a 2009.

Mohli bychom říci: „pozdě, ale přece“. Je nutné přivítat, že přijetím tohoto nového nařízení konečně začínáme budovat společnou energetickou politiku. Toto nařízení by mělo pomoci vytvořit mechanismy, jež nám v případě další krize v oblasti dodávek plynu umožní koordinovat postup, a přispět ke zlepšení síťové infrastruktury, která propojí plynárenské soustavy členských států. Kompromis, jenž byl dohodnut s Radou, určitě není ideální. Podle mého názoru byla opatření původně navrhovaná Evropským parlamentem podstatně lepší. Přesto si myslím, vezmeme-li v úvahu současný nedokonalý právní stav, že by předložené návrhy měly být schváleny.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Nařízení o bezpečnosti dodávek plynu reaguje na problémy, které nám odhalila energetická a plynová krize na začátku loňského roku.

Předloha nařízení připravená Komisí navrhla řadu opatření s ambiciózním cílem dosáhnout vyššího stupně energetické bezpečnosti pro celou Evropskou unii. V mnoha otázkách jsme však původní znění návrhu museli v parlamentních výborech upřesňovat nebo zlepšovat. Parlament musel upřesnit roli podniků při postupech ve stavu nouze, přepracovat rozsah využití zpětných toků a dořešit proporcionalitu dělby nákladů na nové, přeshraniční investice do infrastruktury. Upřesnil podmínky mechanismu Společenství na automatické vyhlašování stavu nouze, jenž spojil s plány preventivních opatření a plány pro stav nouze členských států. Parlament rovněž navrhl upravit zacházení s citlivými obchodními informacemi, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Navzdory velkému úsilí zpravodaje i parlamentních výborů však zůstaly mnohé otázky nevyřešeny. Mezi nimi zejména definice chráněných odběratelů a použití normy infrastruktury N-1. Po přijetí této směrnice se ještě těmto otázkám budeme muset věnovat.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE). (SL) Dnes projednáváme pravděpodobně jeden z nejdůležitějších dokumentů tohoto plenárního zasedání. Mnozí naši spoluobčané v nejchladnější části zimy 2009 museli mrznout, protože jejich radiátory netopily. Právě v těchto stavech nouze, při nichž jsou v Evropě vážně narušeny dodávky plynu, můžeme projevit evropskou solidaritu.

Projednávané nařízení je důkazem toho, že v naší práci nám leží na srdci blaho jednotlivých občanů. Nařízení stanovuje, že všechny domácnosti připojené k plynárenské distribuční síti jsou „chránění odběratelé“. Podle tohoto nařízení bude nutné učinit opatření také k tomu, aby domácnosti měly v období stavu nouze zabezpečeny dostatečné dodávky. Znamená to, že budeme muset posílit infrastrukturu v členských státech i mezi nimi. Budeme muset zajistit řádné fungování plynovodů, to znamená zpětné toky. Budeme muset rovněž navrhnout účinný plán preventivních opatření pro stav nouze.

Zde bych chtěla vyzvat Evropskou komisi, aby naléhala na členské státy, aby včas splnily požadavky nařízení. Jsem ráda, že zpravodaj vyslechnul argumenty jednotlivých členských států a zohlednil jejich specifické poměry. Tato řešení se tedy týkají také Slovinska, kde stávající soustava s kombinovanými dodávkami plynu z Ruska a Alžírska dostatečně splňuje požadovaný standard, i když vykazuje určité nedostatky vůči normě N-1.

Na závěr bych také ráda blahopřála panu zpravodaji Aleju Vidalu-Quadrasovi, jenž obratně vedl jednání v Parlamentu a mezi orgány. Odvedl opravdu skvělou práci a doufám, že bude podpořena velkou většinou hlasů.

 
  
MPphoto
 

  Anni Podimata (S&D).(EL) Pane předsedo, dovolte, abych nejprve blahopřála panu poslanci Vidalu-Quadrasovi k tomu, že významně přispěl, aby bylo v prvním čtení dosaženo detailního kompromisu s Radou.

Nové nařízení tím, že rozšíří opatření na evropské úrovni, posílí pravomoci Koordinační skupiny pro otázky plynu, zavede kritéria pro včasné varování a výstrahu a pochopitelně zavede ustanovení na ochranu odběratelů a zkvalitnění služeb, zvláště pro nejzranitelnější členy společnosti, kteří musí být naší nejvyšší prioritou, přispěje k vyřešení závažných systémových nedostatků v bezpečnosti dodávek zemního plynu v EU.

Chtěla bych však upozornit na to, jak Parlament opakovaně zdůrazňoval, že musíme překonat roztříštěný přístup k otázce bezpečnosti dodávek energie a přijmout soudržnou evropskou politiku v energetickém odvětví. Začneme tím, že posílíme regionální spolupráci a podpoříme projekty, které umožní diverzifikovat energetické zdroje a trasy, například plynovody Nabucco a ITGI, což jsou projekty, které si nekonkurují, nýbrž se spíše doplňují a mohou v zajištění bezpečnosti dodávek do EU sehrát roli katalyzátorů.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Strejček (ECR). (CS) Pane předsedající, loňská energetická krize byla nepříjemná, nicméně neukázala strukturální selhání trhu. Proto jakékoli nadměrné regulace plynového trhu nebo trhu s dodávkami plynu nejsou nutné, neboť by ve finále znamenaly zvýšení ceny plynu pro koncového zákazníka. Dovolte mi v tomto kontextu tři poznámky: zaprvé, je třeba velmi obezřetně definovat okruh tzv. chráněných zákazníků, aby nedošlo k definici příliš široké, což by určitě vedlo ke zvýšení koncové ceny plynu. Zadruhé, je třeba postupovat velmi opatrně při definování povinného období, po které musí dodavatelé zajistit plyn, tedy ne těch 60 dnů, ale snad jen těch 30 dnů, neboť to by samozřejmě znamenalo obrovské budování velkých zásobníků, což se promítne do koncové ceny plynu. Zatřetí, je samozřejmě třeba stanovit přesnou definici tzv. nejchladnějšího období.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE).(PL) Rád bych vyjádřil své uznání panu zpravodaji Vidalu-Quadrasovi, jenž před rokem stanul před mimořádně náročným úkolem připravit zprávu o otázkách energetické bezpečnosti v oblasti zabezpečení dodávek plynu do Evropské unie. Evropský parlament i Rada jsou si plně vědomi společně vypracované dohody. Nařízení o bezpečnosti dodávek plynu má být nástrojem, na jehož základě Evropská komise, členské státy a jejich orgány a také plynárenské podniky budou muset v dostatečném předstihu přijmout preventivní opatření proti následkům narušení dodávek plynu. Jak jsme zde z úst zpravodaje slyšeli, jedná se o právní předpis, jenž je odpovědí na skutečný problém, kterému čelí Evropská unie.

Rád bych se vyjádřil k současné situaci a upozornil na to, že může nastat nová krize. Jde tu o to, co se děje na základě nové smlouvy mezi Polskem a Ruskem. Zde před Evropskou komisí leží nový naléhavý úkol. Polsko se v současné době změnilo v bitevní pole, na němž Evropská komise a Ruská federace svádějí boj o provádění třetího balíčku pro liberalizaci trhu s plynem. Chce-li Komise testovat situaci, měla by si k tomu vybrat zemi s diverzifikovanou strukturou dodávek plynu, a ne Polsko, jehož možnosti jsou v této oblasti velmi omezené. Polsku v současné době hrozí vážná energetická krize spočívající v tom, že mu budou chybět dodávky plynu v objemu 1,7 miliardy krychlových metrů. Hrozí tudíž kolaps polského hospodářství. Očekáváme od Evropské komise podporu při řešení vzniklých problémů. Je nutno připomenout, že Polsko funguje jako tranzitní stát a není koncovým prvkem ruské soustavy. Doufám, že vývoj situace na východních hranicích Evropské unie přispěje k tomu, že většina členských států ocení význam a důležitost zajištění bezpečnosti dodávek plynu.

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D).(RO) Evropská unie si nemůže dovolit být závislá na vnějším monopolu v oblasti dodávek plynu. Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2009 nám ukázala, jak jsme bez náležité společné evropské strategie zranitelní.

Důsledky tohoto stavu byly jasně patrné na dopadu na evropskou ekonomiku a na skupiny odběratelů, kteří byli zranitelní. Tato vnější krize EU poukázala rovněž na to, do jaké míry jsou členské státy na sobě vzájemně závislé. Proto se domnívám, že je zapotřebí navrhnout společnou strategii, která bude prosazovat diverzifikaci tras a zdrojů dodávek plynu do EU, aby výsledkem byla dostatečná kapacita pro případ krize.

Solidarita mezi členskými státy, známá zásada Lisabonské smlouvy, je absolutně nezbytným předpokladem evropského mechanismu v oblasti dodávek plynu. Projekt Nabucco jako součást tohoto mechanismu získává vysokou strategickou důležitost. Evropská unie ho musí zvláště podpořit, protože nabízí jedinou schůdnou alternativu vůči ruskému energetickému monopolu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Rodi KRATSA-TSAGAROPOULOU
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Paweł Robert Kowal (ECR).(PL) Chtěl bych panu zpravodaji velmi poděkovat za to, že dosáhl kompromisu, což je v otázkách z energetické oblasti zvláště náročné. Chtěl bych poděkovat také panu komisaři Oettingerovi za to, že se angažuje v dohodě mezi Polskem a Ruskem o dodávkách plynu. Vysoce si ceníme toho, že Evropská komise v této záležitosti zastává důležitou roli.

V současné době je energie v Evropě faktorem, jenž rozhoduje o nezávislosti mnoha států, a proto mne překvapuje, že se zde ve sněmovně ozývají hlasy, které tvrdí, že hovoříme pouze o energii, že se jedná pouze o hospodářskou otázku a že naše diskuse se týká jen těchto záležitostí. Nikoliv, mnoho evropských zemí považuje energetickou otázku za faktor, jenž určuje jejich nezávislost, a to právem, protože tak tomu skutečně je. Potřebuje-li se o tom někdo přesvědčit, nechť si přečte nějaký ruský dokument o této otázce.

Rusové zaujali v energetických otázkách dva odlišné přístupy. Jeden je zaměřen výhradně na hospodářskou stránku, druhý má zase přímý vztah k aspektům politickým a bezpečnostním. Chybí-li nám tedy něco, je to větší zapojení, a to se týká i zapojení těch agentur Evropské komise, které zodpovídají za vnější vztahy, abychom v této oblasti mohli rovněž používat dva přístupy.

 
  
MPphoto
 

  András Gyürk (PPE). (HU) Souhlasím s těmi poslanci, kteří jsou toho názoru, že prostřednictvím tohoto nařízení o dodávkách plynu budeme schopni účinněji předcházet narušením dodávek plynu. A za to panu zpravodaji děkuji. Za zvláště důležitá považuji ustanovení o chráněných odběratelích. Jsem rád, že původní přísná definice byla rozšířena tak, aby se zvláštní ochraně těšily také dálkového vytápění a malé a střední podniky. Nejde tu vůbec o zanedbatelný počet odběratelů: jen v samotném Maďarsku je 600 000 domácností odkázáno na sítě dálkového vytápění. Ochrana malých a středních podniků je rovněž důležitá, protože jak jsme viděli v prvních dnech roku 2009, tyto podniky se mohou velice snadnou ocitnout na pokraji bankrotu, dojde-li k narušení dodávek plynu.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám připomenul, že jakkoliv je přijetí nařízení o dodávkách plynu důležitým krokem, nemůže nahradit investice do energetiky. Minulý týden zaslaly čtyři nové členské státy komisaři pro energetiku Güntheru Oettingerovi dopis, v němž jménem visegrádské skupiny žádají EU, aby navýšila finanční zdroje pro investice do energetiky, zejména s ohledem na příští sedmiletý finanční rámec. S obsahem dopisu lze jen souhlasit. Pro EU spočívá možnost zajistit si dostatečné dodávky plynu skutečně v tom, že začne budovat alternativní dodavatelské trasy. Tento záměr by se měl, podle mého názoru, odrazit nakonec také v rozpočtových číslech.

 
  
MPphoto
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE). (FI) Paní předsedající, upřímně děkuji kolegovi poslanci Vidalu-Quadrasovi za výbornou práci, kterou vykonal. Ať se nám to líbí nebo ne, fungování Evropy stále více závisí na plynu, a tento plyn nám dodává právě Rusko. Proto nestačí pouze to, aby byly v pořádku vztahy EU s dodavatelem plynu. Máme-li být připraveni na krizové situace, které sami nevyvoláme, je rovněž zapotřebí, abychom změnili vnitřní infrastrukturu EU a právní předpisy. Zabezpečení dodávek vyžaduje, aby členské státy všem hráčům na trhu určily roli a oblasti odpovědnosti. Nedávná minulost ukazuje, že je to zapotřebí.

Míra závislosti Evropy je velmi znepokojující. 40 % spotřeby zemního plynu v Evropě nyní pokrývá dovoz a prognózy předpovídají, že by tato závislost do roku 2020 mohla vzrůst až na 70 %. Důsledkem bude hospodářská i politická závislost, což není zdravé. V budoucnosti může situaci zlepšit výroba zkapalněného zemního plynu, jehož cena se snížila, a také nedávno vyrobený plyn z břidlic, jenž byl objeven v různých částech světa včetně Polska. Doufejme, že se tím zvýší bezpečnost dodávek a rozšíří možnosti nákupu plynu. Pomůže rovněž, budeme-li vyvíjet účinné formy obnovitelné energie.

Nedávné spory mezi Ruskem a jeho sousedy ukázaly, v jak zoufalém stavu se nachází naše vnitřní bezpečnost dodávek. Proto je zapotřebí učinit konkrétní opatření, například zajistit, aby bylo možné plyn mezi členskými státy přepravovat i v opačném směru, nebo na základě zásady solidarity zajistit, abychom měli v krizových situacích dostatečné zásoby rovněž pro své sousedy. Je rovněž důležité, abychom si byli vědomi toho, že důležité okolnosti v jednotlivých členských státech se liší a vzali tuto skutečnost v potaz.

 
  
MPphoto
 

  Zigmantas Balčytis (S&D). (LT) Nejprve bych rád poblahopřál zpravodaji k přípravě této velmi důležité zprávy. Narůstající závislost na dovážené energii, zvláště na plynu, je jednou z nových výzev, kterým EU čelí v oblasti bezpečnostní politiky, a její překonání bude vyžadovat společné úsilí EU a nás všech.

Zvláště důležitou roli bude muset sehrát Evropská komise, a to nejen při řešení krizových situací, ale také při utváření energetické politiky EU obecně a zvláště při domlouvání smluv o dodávkách plynu s dodavateli ze třetích zemí.

Pane komisaři, byl bych opravdu velmi nerad, aby podmínky stanovené ve smlouvě mezi Polskem a Ruskem o plynovodu Jamal nebo způsob, jímž byla tato smlouva uzavřena, fungovaly v souvislosti s dnes projednávaným dokumentem jako špatný příklad pro všechny budoucí strategie. Jedině budeme-li hovořit jedním hlasem, budeme-li koordinovat opatření všech členských států a budeme-li k sobě solidární, pomůžeme vytvořit požadovaný vnitřní energetický trh, jenž bude bezpečný, jednotný a spravedlivý k odběratelům.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Paní předsedající, dnešní rozprava svědčí o tom, že Evropa se poučila z opakovaných krizí dodávek. První zkušeností nezávislého Estonska bylo, že mu Rusko v prosinci 1992 zastavilo veškeré dodávky plynu a ropy. Tato zkušenost nás nicméně posílila.

Dnes jsme svědky povzbuzující spolupráce především mezi Parlamentem a Komisí. Chtěl bych vám poděkovat, pane komisaři Oettingere, za váš rázný a zodpovědný přístup k těmto naléhavým úkolům. Jedná se o slibný pokus začlenit solidaritu do praktických mechanismů EU. Důležité je, že se chystáme zavést společné standardy v oblasti infrastruktury a dodávek a že narůstá odpovědnost Komise a sílí její koordinační role. Stále však potřebujeme především integrovanou síť EU pro dodávky plynu. Chtěl bych proto, aby byla věnována pozornost návrhu pana poslance Turmese zlepšit naše propojení mezi severem a jihem a zajistit do budoucna skladovací zařízení.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Je důležité, aby EU v zájmu energetické bezpečnosti reagovala na úrovni Společenství, ale jisté kroky musí učinit také členské státy, které dosud nenormalizovaly svoje dvojstranné politické vztahy s Ruskem. Maďarsko dováží osmdesát procent plynu z Ruska, takže maďarští odběratelé jsou na něj odkázáni ve velmi vysoké míře. Zvláště zranitelní jsou uživatelé dálkového vytápění. Z toho důvodu si Maďarsko rozhodně přeje diverzifikaci zdrojů dodávek a přepravních tras. Jednoznačně podporujeme a budeme i nadále podporovat výstavbu plynovodů Nabucco a South Stream a zároveň s tím podporujeme využívání zdrojů EU. Nejlevnější by však pro nás bylo zajištěné a stabilní řešení přepravy přes Ukrajinu. Žádáme Komisi, aby zajistila, že EU bude jednat na úrovni Společenství, bude fungovat jako prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou a vynutí si systém záruk, jež se budou vztahovat na ukrajinskou přepravní trasu.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, chtěl bych panu Oettingerovi připomenout dvě věci, které v rámci této rozpravy již zmínili jiní kolegové poslanci. Za prvé, pan poslanec Turmes upozorňoval na otázku předpověditelnosti vývoje poptávky po plynu. V této souvislosti o problematice dodávek plynu uvažujeme jednostranně.

Pane komisaři Oettingere, chtěl bych se vás zeptat, jak toto druhé základní hledisko v rámci výhledu do budoucnosti hodláte začlenit do strategie. Za druhé, v návaznosti na poznámku pana poslance Swobody bych se chtěl dotknout myšlenky energetického společenství v Evropské unii. Skupina odborníků Notre Europe, kterou založil Jacques Delors, se před nedávnem zabývala tímto tématem. Podobnou věc učinila již před několika lety bývalá komisařka Michaele Schreyerová. Považujete to za jasný cíl své práce, pane komisaři Oettingere?

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Paní předsedající, chtěla bych v této rozpravě o zabezpečení dodávek zemního plynu zdůraznit, že světové zásoby zemního plynu jsou již velmi diverzifikované; to je zapotřebí vzít náležitě na vědomí.

Z hlediska budoucnosti je však důležitější jiná otázka: předpokládaná ropná krize, kvůli níž by Evropská unie měla ve svém vozovém parku aktivně prosazovat, aby rafinované ropné produkty byly nahrazeny něčím jiným, přičemž nejlepší náhradou je zemní plyn.

Nesmíme však zapomínat na to, že existuje zemní plyn, který není fosilního původu: biometan, jenž se získává z odpadu. Dokonce jej některé evropské země vyrábějí, zvláště Švédsko, Švýcarsko a myslím, že i Španělsko. To je možnost, kterou by měla EU v rámci svých investic podpořit pobídkami, a tuto záležitost bychom měli při této rozpravě na paměti.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Paní předsedající, v důsledku rostoucí poptávky po zemním plynu většina dodavatelů plynu oznámila výrazné zvýšení cen. Hovoří se o dvojnásobku velkoobchodní ceny plynu. Proto je podle mého názoru pravděpodobné, že Moskva tuto zimu vyvolá další plynovou krizi. V minulosti nebyla EU pravděpodobně ve své roli prostředníka dostatečně důrazná. Vzhledem k současným sporům o rozdělení kompetencí mezi novými vedoucími představiteli EU, se budou členské státy zasažené krizí cítit opět ponechány na holičkách.

Špatné řízení krize ze strany EU má další důsledky. Jaderné elektrárny, které byly odstaveny, se opět uvádějí do provozu a v Polsku plánují investovat do terminálu na zkapalněný zemní plyn, jenž bude přímo konkurovat baltskému plynovodu. I když se včera ohlášené nákupní sdružení může jevit rozumným řešením, základní problém se tím nemění. Až dojde k dalšímu sporu o plyn, uvidíme, zda evropský systém včasného varování není jen plýtváním papírem a zda kompetenční chaos, který nastal po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, lze vyřešit. Skutečnost je taková, že naši závislost na ruském plynu nelze jednoduše ukončit a ani projekt Nabucco toho na této situaci moc nezmění.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Pan komisař Oettinger řekl, že tento dokument je po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost prvním dokumentem, který se zabývá oblastí energetiky. Energetická solidarita byla skutečně cílem mnoha zemí, včetně mé vlasti, Polska, jehož dosažení si slibovali od Lisabonské smlouvy. Plynové krize, zvláště ta z roku 2009, ale i ty dřívější, však ukázaly, že bez energetického trhu, bez infrastruktury včetně propojení, nových sítí a nových zdrojů dodávek, bez koordinační role Evropské komise a především, což bych chtěl zvláště zdůraznit, bez politické vůle Komise, Rady a členských států plynovým krizím nezabráníme. V současné době Polsko dosud nemá uzavřenou dohodu o dodávkách zhruba 2,5 miliard krychlových metrů plynu.

Nařízení by mohlo být lepší, dokonalejší, zvláště co se týče povinností, například povinností Evropské komise, role místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a role členských států. Pan komisař Oettinger potvrdil, že za dva až tři roky bude zapotřebí provést určité zhodnocení tohoto nařízení s cílem posoudit jeho účinnost. Toto také svědčí o tom, že jsme do něj nezahrnuli vše.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Energetická bezpečnost Evropské unie je závislá na diverzifikaci zdrojů a tras dodávek energie. Myslím si, že Evropská unie by měla více investovat do energetické infrastruktury a energetické účinnosti. Pokud jde o energetickou infrastrukturu v plynárenském odvětví – a zde mám na mysli budování nových plynovodů, při této příležitosti bych chtěla zdůraznit, jak důležitý je pro energetickou bezpečnost Evropské unie projekt Nabucco –, tak bylo by důležitým krokem pro Evropskou unii investovat do nových ložisek plynu, do lepšího propojení členských států, do vybavení zpětnými toky a do výrobních zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů energie.

Chtěla bych upozornit na to, že Lisabonská smlouva vytvořila nový rámec pro solidaritu mezi členskými státy v případě energetické krize. Chci rovněž pochválit pana poslance Vidal-Quadrase za jeho práci, protože toto nařízení představuje skutečný pokrok a zvyšuje energetickou bezpečnost Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE). (HU) Pan poslanec Vidal-Quadras a komisař Oettinger si zasluhují poděkování za to, že umožnili vznik této důležité zprávy. Toto nařízení uvítají zvláště středoevropské země, z nichž některé jsou zcela závislé na dovozu plynu z Ruska. Tím se nevytváří jen stav závislosti, ale také nebezpečný politický nástroj. Ve srovnání s fosilními palivy produkuje zemní plyn nejnižší emise CO2, a proto hraje důležitou roli v boji Evropy proti změně klimatu. Definici stavu nouze pro EU je však zapotřebí přehodnotit, protože nastává až při 10 % snížení dodávek z dovozu. To by totiž mohlo představovat veškerý dovoz členského státu, například Slovenska. Bylo by rozumnější, aby se stav nouze vyhlašoval v určitém geografickém regionu. Zajištění stálých dodávek plynu za přijatelnou cenu musí být prioritou rovněž v krizové situaci. Podle mého názoru může tato zpráva podstatně přispět k dosažení tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Enciu (S&D).(RO) V první řadě bych rovněž rád poděkoval panu poslanci Vidal-Quadrasovi za jeho úsilí při vypracování návrhu této důležité zprávy. Všichni jsme si vědomi toho, jak důležité jsou pro Evropskou unii dodávky energie. Komise a pan komisař Oettinger se musí nadále aktivně zapojovat do řešení otázek, na nichž závisí pokrok projektů v oblasti diverzifikace zdrojů dodávek plynu, a nabídnout politická řešení a co nejštědřejší finanční zdroje.

Klíč k zajištění bezpečnosti dodávek energie do Evropy spočívá v energetické infrastruktuře, v propojeních a kapacitě zpětných toků, ve skladovacích zařízeních a, to je nejdůležitější, ve sledování a řízení založeném na solidaritě mezi členskými státy. Důležité by rovněž bylo, aby pokračovaly diskuse o budoucím evropském energetickém společenství.

 
  
MPphoto
 

  Danuta Jazłowiecka (PPE).(PL) Nařízení, o němž dnes hlasujeme, je milníkem v budování společné energetické politiky. Jasně to dosvědčují ustanovení o energetické solidaritě. Zaručují funkčnost právních nástrojů, které umožní společnou, jednotnou reakci ve stavu nouze. Je pravdou, že text, o němž budeme hlasovat, se liší od ambiciózní vize předložené Parlamentem. Dává však naději, že v budoucnu bude fungovat účinný nouzový mechanismus. Samotná skutečnost, že jsme rychle dosáhli dohody s Radou v oblasti, kde se křížily rozdílné zájmy členských států, je zapotřebí vnímat pozitivně.

Ráda bych zde vyjádřila poděkování našemu zpravodaji, panu poslanci Vidal-Quadrasovi, jenž byl od samého začátku vstřícný k návrhům opatření od svých kolegů poslanců a byl otevřený tomu, aby byl nalezen kompromis, který bude pro všechny přijatelný. Nařízení rovněž ukazuje, že Evropský parlament při rozepři mezi orgány sehrává klíčovou roli a že má dost odvahy bojovat za opatření, jež se kvůli neshodě panující mezi členskými státy jeví jako nereálná.

 
  
MPphoto
 

  Edit Herczog (S&D). (HU) Blahopřeji panu komisaři a Parlamentu ke spolupráci na přípravě tohoto dokumentu se širokým záběrem. Ačkoliv se jedná o krok správným směrem, je rovněž zřejmé, že právní předpis představuje pouze předpoklad pro investice. Vytvoříme-li dostatečnou motivaci pro evropské investice, může nám to také pomoci dostat se z krize ven. Toto nařízení může rovněž být hmatatelným důkazem toho, že spolupráce neznamená vzdát se státní suverenity, nýbrž že prohlubuje svobodu evropských občanů. V Maďarsku je toto velmi žhavým tématem. My, maďarští socialisté, jsme odhodláni budovat evropskou energetickou bezpečnost. Před rokem předseda maďarské vlády slíbil, že učiní Maďarsko v energetické oblasti plně nezávislým. Jakožto socialističtí poslanci Evropského parlamentu jsme rádi, že změnil svůj názor a že také vidí budoucnost v energetické bezpečnosti a spolupráci EU.

 
  
MPphoto
 

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Paní předsedající, od roku 2006, během kterého došlo poprvé k narušení dodávky plynu z Ruska, se energetická bezpečnost stala v programu činnosti EU hlavním bodem. Nejedná se jen o hospodářskou záležitost, ale také o vysoce politické téma, protože má velký dopad na zahraniční politiku EU, a tím pádem i na její mezinárodní postavení. Přestože se o této skutečnosti obecně ví, EU prakticky není schopna zastavit růst své závislosti na dodávkách energie od subjektů s vyhraněnými politickými zájmy, které neváhají zneužívat rostoucí zranitelnost EU. Tato situace je důsledkem odporu ze strany některých nových důležitých členů.

Bylo by však chybné říci, a tím se blížím k závěru, že v současné době neexistuje žádný systém energetické bezpečnosti – existuje, jenže individuální, nikoliv kolektivní. Každá země EU se chce chránit sama prostřednictvím výhodných vztahů s jednotlivými dodavateli, o jejichž projevy přízně jsou občas schopny nelítostně soupeřit.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela (EFD).(EL) Paní předsedající, několik kolegů poslanců se v této sněmovně zmiňovalo o tom, že plynovod Nabucco je velmi důležitým projektem pro energetickou bezpečnost v Evropě, proto bych chtěla pana komisaře požádat, aby nám sdělil, pokud může, do jaké fáze projekt Nabucco dospěl a jakého pokroku zde bylo dosaženo.

 
  
MPphoto
 

  Günther Oettinger, člen Komise.(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, tato rozprava, která se ze začátku věnovala otázce plynu a jeho skladování, postupně nabývala obecnějšího charakteru a přešla k celkové energetické politice. Na dodávkách plynu jsme samozřejmě závislí. To však neplatí jen o plynu, ale rovněž o dalších zdrojích energie, například stejnou měrou o ropě, o uhlí ze světového trhu a o jaderných surovinách. Dokonce i v oblasti obnovitelné energie roste naše závislost na zemích se skladovacími zařízeními, například na Švýcarsku či Norsku. Evropa je závislá na jiných státech. Proto otázka energetické účinnosti, tedy cílenějšího využívání energie bez plýtvání, bude stále nabývat na významu. V příštích měsících s vámi chceme důkladně prodiskutovat závěry.

Zaznělo zde rovněž téma energetického společenství. Domnívám se, že Evropská unie se musí stát účinnějším energetickým společenstvím založeným na solidaritě. Přístup zvolený Jacquesem Delorsem nám ukazuje směr, kterým bychom se měli vydat. Já však radím, abychom v příštích letech k vytvoření vnitřního trhu využili nové nástroje, totiž abychom jako právní základ aktivně použili článek 194 a abychom využili i další možnosti. Zatím nemáme skutečný vnitřní trh s elektřinou a plynem. Členské státy, jedny více, jiné méně, vedou o vnitřním trhu hezké proslovy, ale ve skutečnosti pro něj nic nedělají a místo toho se zaměřují na svoji vnitrostátní průmyslovou politiku. Měly by používat zmíněné nástroje. Pak budeme za čtyři či pět let působit věrohodně, když budeme k členským státům a občanům mluvit o dalším rozvinutí právního základu.

Co se energetického společenství týče, jsem přesvědčen, že Švýcarsko, Norsko, Srbsko, Chorvatsko – a obecně země bývalé Jugoslávie – spolu s Marokem, se zeměmi Maghrebu, s Blízkým východem, s Gruzií, s Moldavskem, s Ukrajinou a zvláště s Tureckem společně náleží do úzce spjatého energetického společenství.

Zazněly tu žádosti o prognózy pro energetický trh a trh s plynem. V rámci plánu na období do roku 2050 chceme předložit řadu různých alternativ. Je zřejmé, že dokud skladba zdrojů energie zůstává především záležitostí členských států, závisí naše prognóza o tom, kolik plynu bude použito na výrobu elektřiny a jakou budeme mít spotřebu plynu, na číslech, která nám poskytnou politikové členských států. Za tuto oblast neponeseme výhradní odpovědnost. Chceme však připravit návrh naší spotřeby plynu v nadcházejících desetiletích. V současné době spotřebujeme více než 400 miliard krychlových metrů plynu. Vzroste v letech 2030 nebo 2040 toto číslo na 500 nebo 600 miliard nebo klesne na 300 miliard? Pro předpověď našich potřeb v oblasti infrastruktury a naší závislosti na třetích zemích je tato otázka velmi důležitá.

Pokud jde o otázku závislosti, nesmíme zapomínat na to, že máme ještě vlastní významná ložiska plynu. Ta však budou během 15 až 20 let vyčerpána. Typickým příkladem je zde Nizozemí. Je pravdou, že jsme závislí především na Rusku, které v současné době pokrývá 25 % evropského trhu s plynem. Čtvrtina plynu u nás pochází z ruských ložisek. Je to velký podíl, ale stále ještě jde o únosné množství. Je však jasné, že u Lotyšska, Litvy, Bulharska, Polska a Rumunska toto číslo výrazně přesahuje 50 % a dosahuje až ke 100 %, zatímco u Portugalska činí 0 %. Existuje tu tak předěl mezi východem a západem, který závisí na tom, jak daleko nebo blízko od ložisek plynu na Sibiři ta která země leží. Značné dodávky dostáváme z Alžírska a z Norska a měli bychom zmínit rovněž dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z Blízkého východu, z Kataru, které k nám putují prostřednictvím lodí nebo terminálů.

Pokud jde o závislost na Rusku, považuji Rusko navzdory všem problémům za partnera. V listopadu povedeme dialog o energetice mezi EU a Ruskem za deset let trvání. Skutečností je, že jsme na sobě závislí. Proč tomu tak je? Protože se Rusové více než z 50 % podílejí na financování plynovodu Nord Stream, což je investice přesahující čtyři miliardy EUR, je v jejich zájmu, aby tímto plynovodem přitékal plyn, jinak se jim tato investice nevyplatí. Navíc Rusové nám chtějí prodávat plyn, aby měli evropskou měnu na nákup aut, průmyslových závodů, strojů, vyspělé techniky a technologií, které umožní rozvoj ruského hospodářství. Proto si myslím, že při společných jednáních je naše závislost vzájemná a nejsme bezbranně vystaveni vydírání.

Další oblastí, o které se musíme zmínit, je diverzifikace a snižování naší závislosti na jiných zemích. Na jedné straně je zapotřebí provést renovaci stávajících plynovodů, aby se nezvyšovala naše technická závislost. Na druhé straně se musíme zaměřit na nové oblasti. Myslím si, že naše závislost na Rusech by měla být závislostí pouze na ruském plynu. Rusové by měli být našimi partnery v oblasti prodeje vlastního plynu a obchodování s ním, ale nikoliv plynu ze třetích zemí. Největší ložiska zemního plynu se nacházejí v oblasti Kaspického moře. Ruský plyn je pro mě úzce spjatý s naším partnerem Ruskem, ale nemyslím si, že dodávky plynu z oblasti Kaspického moře by k nám měly vést přes Rusko. Rusové by nám měli prodávat vlastní plyn, a nikoliv obchodovat s plynem ze třetích zemí. Dodávky plynu z Alžírska a Norska se k nám nedostávají přes Rusko. Evropská unie proto musí vytvořit co nejkratší přímé propojení s oblastí Kaspického moře, jež nebude procházet žádnými oklikami a nebude nás zbytečně činit závislými na ruském obchodním systému. K tomu, abychom toho mohli dosáhnout, však potřebujeme solidaritu. Chtěl bych se proto zeptat všech členských států včetně Rakouska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Polska: Jsme připraveni hledat společné řešení v jižním koridoru, které by bylo v evropském zájmu? Nebo jsme nejednotní? To je rozhodující věc. Jsme-li jednotní a nepřijmeme-li jiné nabídky, jež značnou měrou nejsou v evropském zájmu, můžeme v oblasti Kaspického moře dosáhnout výrazného pokroku. Velmi usilovně pracujeme na projektu Nabucco. Každý týden máme pracovní zasedání a dne 1. října se uskuteční schůzka na vysoké úrovni s Turkmenistánem a Ázerbájdžánem. Rozhodnutí nemůžeme učinit sami. Učiní jej investoři. Můžeme však učinit vše, co je v našich silách, abychom toto rozhodnutí, které bude spočívat na členských státech a našich sousedech včetně Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie, zprostředkovali. Jsem stále toho názoru, že projekt Nabucco je na dobré cestě.

Říkáte, že je zapotřebí, abychom více investovali. Může tomu tak být, ale mohu vám slíbit, že dobře využijeme každé euro, které Evropský parlament a členské státy v evropském rozpočtu přidělí na spolufinancování infrastruktury v oblastech, v nichž by se nevyplatilo pouštět se do něčeho na vlastní pěst. Již brzy budete rozhodovat o dalším finančním období. V této souvislosti si musíme pohovořit o prioritách. Chceme-li vydat více peněz na infrastrukturu, musíme rovněž zvýšit příjmy, což asi nebude úplně schůdné, nebo musíme utratit méně peněz v jiných oblastech. Jsem zvědavý, jak toto jednání mezi různými pracovními oblastmi rovněž zde v Parlamentu bude probíhat.

Ještě jednou vám děkuji za podporu. Dosáhli jste v této oblasti pokroku a společně jsme přesvědčili členské státy. Jsem rád, že vám všem mohu říci, že toto nařízení rychle uplatníme a ve zprávě, která by měla být předložena za čtyři roky, provedeme analýzu jeho silných a slabých stránek a vyslovíme konečné závěry, zda má smysl toto nařízení dále rozvíjet a doplnit jeho obsah.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes, v úterý dne 21. září, ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně.(RO) Přijetím této zprávy se zásadně zlepší legislativní rámec politiky energetické bezpečnosti EU. Vzhledem k energetické krizi, které Evropa čelí, je prioritou diverzifikace zdrojů energie. Domnívám se, že v oblasti dodávek plynu je zcela nezbytné podporovat alternativní důvěryhodné projekty v oblasti Kaspického moře. Vzhledem k tomu, že plnou kapacitu plynovodu Nabucco bude možné využít až od roku 2018, stává se projekt AGRI naprostou nutností. Tento plynovod napojí prostřednictvím energetického koridoru Ázerbájdžán-Gruzie-Rumunsko evropský trh na zdroje plynu z oblasti Kaspického moře. Vedoucí političtí představitelé čtyř zúčastněných států podepsali minulý týden v Baku prohlášení. Předpokládá se, že zejména vzhledem k tomu, že Rumunsko již začalo provádět studii o proveditelnosti terminálu v přístavu Konstanca, první dodávky plynu z Ázerbájdžánu se uskuteční do tří let. Navíc náklady na realizaci jsou ve srovnání s plynovodem Nabucco poloviční. Vzhledem k zárukám v oblasti energetické bezpečnosti, které poskytuje tato dohoda, doufám, že EU bude tomuto projektu věnovat náležitou pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně.(RO) Tématem dnešní rozpravy je bezpečnost dodávek plynu. Diskutujeme o této otázce, neboť se blíží zima. Krize v oblasti dodávek zemního plynu mezi Ruskem a Ukrajinou v lednu 2009 ukázala, že závislost na dovozu plynu v celé Evropě vzrostla. Tentokrát se zvýšila také rizika spojená s dodávkami a přepravou. Proto jsou v Evropě zapotřebí investice do infrastruktury. Jak dlouho bude realizace této infrastruktury trvat? Určitě několik let. Můžeme si vůbec dovolit takový časový úsek, když každou zimu nastává nová plynová krize? Kolik ústupků do té doby budeme muset ještě Ukrajině a Rusku učinit? Domnívám se, že bychom měli nalézt a připravit alternativní řešení nejen v oblasti zdrojů, ale také v oblasti sítí, které bude spojovat vnitřní i vnější hlediska. Hovořím-li o „alternativním řešení“, mám na mysli plynovod odborníky nazývaný „White Stream“, jenž by vedl přes Ázerbájdžán, Gruzii, Černé moře, Rumunsko a Bulharsko. Navíc všechna opatření, která mají zajistit řádné fungování vnitřního energetického trhu, by měla být doprovázena aktivní energetickou diplomacií.

 
  
MPphoto
 
 

  Jolanta Emilia Hibner (PPE), písemně.(PL) Chtěla bych vyjádřit panu poslanci Vidal-Quadrasovi uznání za jeho práci a angažovanost ve prospěch nařízení o zabezpečení dodávek plynu. Jsem potěšena, že v tomto mimořádně důležitém dokumentu se podařilo dosáhnout tak dobrého kompromisu. Zájmy všech členských států v těch nejdůležitějších otázkách byly sladěny a Evropská unie díky tomu bude schopna reagovat na případné narušení dodávek plynu pohotově a solidárně. Zpráva se věnuje nejdůležitějším otázkám týkajícím se ochrany členských států před možným narušením dodávek plynu a dobré spolupráce EU v oblasti preventivních opatření a opatření pro stav nouze.

Důležitou změnou je povinnost Komise a členských států spolupracovat na unijní úrovni, aby se zabránilo možnému vzniku stavu nouze. Na základě tohoto nařízení nyní bude moci Komise na žádost jediné země v regionu postiženém přerušením dodávek plynu vyhlásit stav nouze. Navržený kompromis prostřednictvím nových nástrojů rychlé reakce posiluje úlohu Evropské komise. V této podobě nařízení poskytuje záruky bezpečnosti dodávek plynu i zvláště citlivým regionům. Je však nezbytné investovat do rozvoje infrastruktury, aby ustanovení tohoto nařízení nezůstala jen na papíru.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE), písemně.(PL) O vstupu Lisabonské smlouvy v platnost hodně hovoříme v souvislosti s Evropskou službou pro vnější činnost. Pozornost si však zaslouží opatření, jež se přijímají v oblasti energetické politiky. Článek 194 Lisabonské smlouvy v této oblasti stanovil jasné priority: vytvoření jednotného energetického trhu, zajištění bezpečnosti dodávek plynu, energetické účinnosti a úspor energie a podporu propojení energetických sítí a opatření, která sníží závislost na dovozu energie. Zpráva poslance Vidal-Quadrase o zabezpečení dodávek plynu představuje důležitý krok ke splnění cílů Smlouvy. Odráží se v ní duch evropské solidarity, jež je dnes tak důležitá. Dokumenty tohoto druhu jsou v době, v níž se tolik hovoří o národních zájmech a o odstředivých tendencích, které rozdělují Unii, důležitým signálem pro občany. Zpráva ukazuje, že Evropský parlament ve spolupráci s Evropskou komisí realizuje evropské hodnoty spolupráce a solidarity. Dalším krokem tímto směrem je dokument Evropské komise nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“. Blížíme se tím vytvoření komplexní energetické politiky v rámci strategie Evropa 2020, ale také realizaci cílů Lisabonské smlouvy. Zpráva, kterou jsem navrhla a na níž teď v Parlamentu pracuji, také ukazuje, že v oblasti energetiky je zvláště důležitá metoda Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně.(RO) Bezpečnost dodávek bude v budoucnosti záviset na vývoji palivové skladby, vývoji výroby v Evropské unii a třetích zemích, které jsou dodavateli EU, a na investicích do skladovacích zařízení a do diverzifikace tras a zdrojů dodávek v Evropské unii i v zahraničí. Jsem rád, že Parlament mohl pozměnit návrh nařízení tak, aby zahrnoval článek, jenž se výslovně zmiňuje o projektu plynovodu Nabucco. Tato skutečnost potvrzuje, že orgány Evropské unie budou politické stránce a financování projektu plynovodu Nabucco v budoucnosti přikládat zvláštní význam. Co se konkrétního přínosu tohoto nařízení týče, zaručuje evropským domácnostem dodávky plynu i během krize, aby již nedošlo k podobným situacím jako v lednu 2009, kdy řada členských států byla zcela bez dodávek plynu. Evropská komise bude muset koordinovat tyto potenciální situace stavů nouze a zajistit, aby byl chráněn každý členský stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně.(LV) Je jasné, že Evropská unie by neměla být závislá na tom, jakou nohou ukrajinský nebo běloruský prezident ráno vstane z postele. Je jasné, že Evropská unie by neměla být závislá na pletichách zbytečných prostředníků, kteří chtějí vydělat na spekulacích a machinacích v oblasti dodávek plynu. Je jasné, že dodávky plynu se nesmí stát politickým nástrojem ke sledování úzkých státních zájmů. Co si však máme myslet o tom, že cena zemního plynu je v Lotyšsku ve srovnání s Německem trojnásobná? Dochází k tomu, že Lotyšsko a Německo, členské státy EU, mají rozdílné možnosti pro rozvoj svého hospodářství. Skutečnost, že Lotyšská republika prodělává těžkou krizi a že její HDP a příjem na obyvatele je ve srovnání s Německem jen desetinový, nutí položit si otázku, zda mají všechny členské státy EU stejné podmínky pro rozvoj. Tuto otázku je zapotřebí rychle řešit, alespoň pokud jde o společné ceny plynu pro všechny členské státy EU. Bez toho se slovní spojení „sjednocená Evropa“ stává problematickým.

 
  
MPphoto
 
 

  Algirdas Saudargas (PPE), písemně. (LT) Chtěl bych vyslovit svůj souhlas s kolegy poslanci a přivítat skutečnost, že takto důležité nařízení bude schváleno za tak krátký čas. To opět potvrzuje, že existuje-li skutečný problém, Evropa je schopna jednat rychle a účinně.

Nařízení o zabezpečení dodávek plynu posiluje zásadu solidarity mezi členskými státy, což znamená další krok směrem ke společné energetické politice. Pravděpodobně všichni doufáme, že se krize z roku 2009 nebude znovu opakovat a že nebudeme muset použít mechanismy popsané v nařízení, ale co se ve skutečnosti přihodí, je věcí jinou. Před nedávnou dobou, v červnu, dodávky plynu do Litvy kvůli sporům mezi Ruskem a Běloruskem klesly na polovinu a to nás přesvědčilo, že toto nařízení je správně načasováno.

Často jsem poukazoval na to, že pro izolované trhy s plynem závislé na jednom dodavateli, jako jsou například naše trhy v pobaltských státech, bude toto nařízení účinné jen tehdy, pokud budou tyto trhy zapojeny do společné plynárenské soustavy Evropské unie. Soukromé investice často nedostačují na položení nových plynovodů, které jsou zapotřebí, a proto se neobejdeme bez dodatečného financování.

Chtěl bych poděkovat kolegům, kteří to pochopili a zohlednili tuto skutečnost při vyjednávání o tomto nařízení, a Komisi, která se oficiálně zavázala, že problém energetických ostrovů vyřeší v balíčku energetické infrastruktury. Teď již zbývá jen požadovat po členských státech, aby řádně plnily toto nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně.(PL) Přijetím nařízení o zabezpečení dodávek plynu se otevírá cesta k tomu, aby v budoucnu byl vytvořen na úrovni EU společný trh s plynem. Důležitými ustanoveními obsaženými v tomto dokumentu jsou zavedení povinnosti, aby všechny členské státy vypracovaly plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, zavedení povinnosti vyhlásit stav nouze pro Unii, pokud dva členské státy vyhlásí stav nouze, a uplatnění kritéria geopolitického rizika při celkovém posouzení rizik bezpečnosti dodávek plynu v EU. Díky vytvoření kapacit pro obousměrnou přepravu plynu získá země, která bude ohrožena nedostatkem dodávek energie, pomoc od jiné země, jež má v dané chvíli dostatečné zásoby plynu. To je bezpochyby počátkem uplatňování opatření založených na zásadě spolupráce a solidarity. Skutečnost, že nařízení poukazuje na otázku diverzifikace zdrojů energie, umožní, aby členské státy na tomto poli zesílily své aktivity, a pomůže projektům, které již byly zahájeny, jako například Nabucco. Shrnu-li to, díky opatřením navrženým ve zprávě a zvýšeným investicím do infrastruktury budeme schopni se chránit nebo se účinněji bránit takovým situacím, jakou je ta, která nastala na Ukrajině v roce 2008. Představa, že bychom se mohli stát zcela nezávislými na dodávkách ruského plynu je iluzí, ale můžeme alespoň posílit své postavení při vyjednávání s Ruskem. Chtěla bych poděkovat všem, kteří přispěli k nalezení kompromisu v otázce, jež je důležitá pro celou Unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) Kompromis, jenž vyjednal Evropský parlament, je skutečným krokem k realizaci ustanovení Lisabonské smlouvy. Vytváří výchozí podmínky pro praktické uplatňování solidarity mezi členskými státy v případě narušení dodávek plynu, což považujeme za svůj úspěch. Ustanovení o přepravní infrastruktuře, systém krizové reakce na unijní úrovni, společné posouzení rizik, na jehož základě budou vytvořeny plány preventivních opatření a plány pro stav nouze, začlenění geopolitického hlediska do tohoto posouzení, to vše svědčí nejen o tom, že poslanci Evropského parlamentu vyjednávali úspěšně, ale vytváří také základ pro to, aby energetická politika byla větší měrou politikou Společenství. O to Parlament usiloval již v minulém funkčním období.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimir Urutchev (PPE), písemně.(BG) Od událostí ledna 2009, kdy byly přerušeny dodávky plynu na trase Rusko-Ukrajina-EU uplynulo teprve 18 měsíců. Bulharsko tehdy bylo nejvíce postiženou zemí, ale celá EU si uvědomila, jak zranitelné jsou zejména středoevropské a východoevropské státy v oblasti bezpečnosti dodávek plynu. Proto vítám přijetí zprávy poslance Vidal-Quadrase, jež přináší celoevropskou legislativní odpověď na výskyt a následky těchto plynových krizí. Kromě komplexního charakteru tohoto legislativního usnesení bych rád vyzdvihnul následující body: bude vytvořena integrovaná plynárenská soustava EU s obousměrným tokem plynu mezi jednotlivými zeměmi, bude zaručen přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením a v případě vyhlášení nejvyšší krizové úrovně, úrovně „stavu nouze“, bude realizována přeshraniční přeprava plynu. Splnění těchto požadavků bude v případě mé země, Bulharska, hlavně znamenat, že budou vytvořena propojení se sousedními státy, Bulharsko bude mít více možností skladovat na svém území plyn a bude dostupná i jiná alternativa než jen závislost na jediném vnějším dodavateli plynu. Toto nové právní nařízení EU vlastně znamená ukončení monopolu Gazpromu na dodávky do naší země, což musí nastat během příštích čtyř let. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Blahopřeji zpravodaji k velmi dobře připravenému dokumentu. Po dlouhých a obtížných jednáních se podařilo dosáhnout celoevropského kompromisu. Za zvláště důležité body této dohody považuji povinnost členských států připravit do dvou let plány preventivních opatření a plány pro stav nouze a rovněž povinnost vyhlásit stav nouze pro Unii, pokud dvě země vyhlásí stav nouze. Dalším úspěchem vyjednávání je zavedení povinnosti do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost umožnit v plynovodech obousměrný tok. Ještě jednou zpravodaji blahopřeji. Tento dokument představuje krok směrem k opravdovému evropskému energetickému společenství.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí