Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 21. září 2010 - Štrasburk

4. Summit EU-Čína dne 6. října 2010 (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o summitu EU-Čína dne 6. října 2010 [2010/2862(RSP)].

  Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, rád se zde dnes účastním diskuse o přípravě 13. summitu EU-Čína. Letos je tento summit zvláště významný, protože slavíme 35. výročí navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou a poprvé používáme strukturu stanovenou Lisabonskou smlouvou.

Minulý týden na zasedání Evropské rady hlavy států a předsedové vlád rokovali o výzvách a příležitostech, které EU přináší jednání s takovými strategickými partnery, jako je Čína. Přípravou k tomu bylo neformální zasedání ministrů zahraniční EU (Gymnich), jehož jsem se předminulý víkend zúčastnil spolu s místopředsedkyní Komise/vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku baronkou Ashtonovou a s některými dalšími komisaři. Je zapotřebí, abychom při jednání vystupovali jednotněji a soudržněji, a k tomu máme dobrou vůli. Musíme si lépe uvědomovat, co od strategických partnerů chceme, a 27 hlasy sdělovat totéž.

Vztahy mezi EU a Čínou za posledních 35 let zaznamenaly obrovský vývoj, zvláště v hospodářské oblasti. Jsme vzájemnými důležitými obchodními partnery. Evropské podniky těží z trvalého čínského růstu, ale je zapotřebí učinit více pro to, aby se čínský trh ještě více otevřel, a zlepšit dodržování pravidel například v oblasti veřejných zakázek a práv duševního vlastnictví.

Tento 13. summit EU-Čína je prvním summitem, který se koná v rámci struktury vytvořené po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Chceme hledět do budoucnosti a zabývat se jako partneři takovými globálními výzvami, jakými jsou změna klimatu, nezbytnost udržení otevřených trhů a přístupu k surovinám, mezinárodní stabilita a právní stát.

Budeme mluvit o úloze různých politických a odvětvových dialogů mezi EU a Čínou. Budeme hovořit o dohodě o partnerství a spolupráci, především o jejím rozměru, který poskytne právní a institucionální rámec pro další rozvoj našeho partnerství.

Lidská práva se vinou zahraniční politikou EU jako červená nit. Přestože se naše pohledy stále výrazně liší, je důležité, abychom na nadcházejícím summitu hovořili o lidských právech a o právním státu. Můžeme také stavět na některých pozitivních příkladech, například na právnické škole EU a Číny.

13. summit EU-Čína se bude konat několik týdnů před dvěma klíčovými mezinárodními událostmi, totiž před listopadovým summitem skupiny G20 v Soulu a prosincovým summitem o změně klimatu v Cancúnu. Důležitým cílem této schůzky bude nalézt s Čínou společné východisko, abychom její postoj sladili s našimi prioritami.

Je rovněž důležité, abychom odstranili neporozumění a navázali více osobní vztahy. V souvislosti se summitem se proto poprvé bude konat kulturní fórum. Rovněž proto bude rok 2011 vyhlášen Evropsko-čínským rokem mládeže s cílem posílit vzájemné porozumění mezi mladými Evropany a Číňany a podpořit mezikulturní dialog. Tento záměr bude v roce 2012 pokračovat Evropsko-čínským rokem mezikulturního dialogu.

Summit následuje po roce, který byl z hlediska politického dialogu velmi bohatý, naplněný několika důležitými schůzkami na vysoké úrovni, jež se konaly letos již dříve, například návštěva kolegia komisařů v čele s předsedou Barrosem nebo návštěva Číny baronkou Ashtonovou začátkem září v rámci prvního kola strategického dialogu. Na listopad je naplánována schůzka hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni. Komisaři Almunia, Rehn a já povedeme delegaci EU tvořenou několika komisaři.

Vážení poslanci, naším společným cílem je, aby se Čína dále rozvíjela, stávala se otevřenější a transparentnější, dodržovala mezinárodní normy v oblasti lidských práv, dopřála mezinárodním a evropským podnikům rovné podmínky a spolupracovala při řešení globálních výzev. Abychom dosáhli tohoto cíle, musíme uskutečňovat a prohlubovat naši spolupráci. To nám umožní dosáhnout pokroku v našich vztazích a v rámci toho se zabývat otázkami, které jsou pro nás a pro Čínu obtížné.

Říjnový summit je pro nás nejbližší příležitostí provést inventuru našeho vztahu a hovořit o tom, kam ho chceme v následujících letech dovést.

  Ioannis Kasoulides, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, globalizovaný multilaterální svět a výzvy jako změna klimatu, bezpečnost dodávek energie, zamezení šíření jaderných zbraní, Irán a Severní Korea, problémy v oblasti kolektivní bezpečnosti, například terorismus a pirátství, a mírové úsilí v nestabilních oblastech, například na Blízkém východě, ospravedlňují strategické partnerství mezi Čínou a EU.

EU je největším obchodním partnerem Číny a Čína je druhým největším obchodním partnerem EU. Čína je největším zdrojem dovozu průmyslově vyráběného zboží. Obchodní deficit vůči Číně je částečně důsledkem problémů v přístupu na čínské trhy. Velmi důležitými body v úsilí o modernizaci dohody o partnerství a spolupráci jsou mimocelní překážky vůči trhům, práva duševního vlastnictví a přístup k veřejným zakázkám.

V našem vztahu s Čínou sledujeme vzájemné zájmy, ale také své hodnoty. V kontextu politického dialogu a rovného partnerství EU podporuje přechod Číny k otevřené společnosti založené na zásadách právního státu a dodržování lidských práv. Hájíme lidská práva obyvatel Tibetu a dalších čínských provincií, ale respektujeme přitom územní celistvost Číny. Vítáme nedávné dohody s Tchaj-wanem, ale respektujeme politiku jedné Číny. Světová hospodářská krize potvrdila celosvětovou vzájemnou závislost.

Vítáme hospodářský pokrok Číny a oživení jako stabilizačního faktoru a v zájmu nedeformovaného celosvětového měnového řádu naléhavě žádáme o další posílení renminbi.

  Libor Rouček, jménem skupiny S&D. – (CS) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, státy Evropské unie i Čína jsou vystaveny mnoha společným globálním výzvám a problémům: překonání celosvětové hospodářské krize, změny klimatu, terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, nekontrolovaná migrace a mnohé další výzvy. Žádnou z těchto výzev, žádný z těchto problémů nevyřešíme sami. Nutná je spolupráce, nutné je hledání partnerů pro společné řešení a v této oblasti Evropská unie a Čína jsou těmito přirozenými strategickými partnery. Očekáváme proto, že na nadcházejícím summitu si oba partneři uvědomí svoji globální odpovědnost a navrhnou konkrétní kroky a konkrétní řešení, alespoň pro některé z těchto výzev a problémů.

Právě dnes, kdy v New Yorku probíhá pod záštitou OSN jiný summit, a to summit o celosvětové chudobě, si myslím, že stojí za připomenutí, že Evropská unie a Čína jsou obzvláště vhodnými partnery i pro řešení tohoto problému – potírání celosvětové chudoby. Poslanci skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rovněž očekávají, že na summitu EU-Čína dne 6. října se evropští zástupci jasně vyjádří k některým dvojstranným problémům: k rozvoji a podpoře vzájemného obchodu, přístupu evropského zboží a služeb na čínský trh, samozřejmě včetně veřejných zakázek, ochraně duševního vlastnictví, ochraně pracovněprávních standardů, lidských práv, rozvoji turistiky, rozvoji výměny mezi studenty, mládeží apod.

  Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, summit Číny a Evropské unie je ukázkovým příkladem vztahu dvou přátel, kteří mají důvody ke vzájemné spokojenosti. V některých ohledech mají na co vzpomínat, protože Evropa i Čína přispěly k tomu, že svět je bezpečnější a více vzkvétá.

Obchodní politika je v tomto spojeném úsilí klíčovým faktorem, ač má určité nedostatky a i když je pravdou, že za posledních pět let se evropský obchodní deficit ztrojnásobil. Pro Evropskou unii je tento stav neudržitelný, nicméně asi neodvratný vzhledem k neustálému čínskému sociálnímu a ekologickému dumpingu, vzhledem ke světovému primátu v padělání léků, vzhledem k jejímu trhu uzavřenému službám, vzhledem k neochotě připojit se k obchodní dohodě proti padělání (ACTA) a vzhledem k instinktivnímu sklonu provozovat uzavřenou politiku dokonce i v oblasti lidských práv: od útisku Tibetu, jenž je kulturně, duchovně a etnicky utlačován, přes tvrdohlavé odmítání uznat skutečnou svrchovanost Tchaj-wanu až po potlačování svobody projevu ve sdělovacích prostředcích a na internetu a ostudné soustavné používání trestu smrti.

To vše je pro nás již stará politika – a musíme to našim čínským přátelům říci –, protože proč bychom měli urážet inteligenci čínského lidu, jehož civilizace vždy udržovala krok s dobou? Čína se od nás může jen máločemu naučit. Ba naopak: veškerá konkurenční výhoda, ze které Číňané těží, a to i v oblasti obchodní politiky, vyplývá z toho, že Čína má 1,5 miliardy obyvatel a jediného ministra zahraničí, 1,5 miliardy obyvatel a jednu fiskální politiku, 1,5 miliardy obyvatel a jednu měnu. Evropa 27+1, která v jednáních s Čínou neustále klopýtá, se má ještě mnoho co učit a musí si vydobýt svoji jednotu.

  Reinhard Bütikofer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři De Guchte, sdílím vaši základní premisu, že Evropská unie musí usilovat o strategické partnerství s Čínou. Ovšem vzápětí poté, co řekneme tuto větu, začneme téměř vždy zase hovořit o čínském trhu. Domnívám se, že tak zužujeme horizont svého přístupu k tomuto strategickému přátelství. Podceňujeme Čínu a naši vlastní evropskou odpovědnost.

Proto bych se rád dotknul některých otázek, které přesahují nepochybně velmi důležité hospodářské vztahy mezi námi a Číňany. Během nedávné návštěvy ve Vietnamu učinila Hillary Clintonová, ministryně zahraničních věcí USA, překvapivý tah týkající se bezpečnosti v Jihočínském moři a zaujala postoj, který by se Evropanům měl určitě líbit. Jeho součástí je zavedení multilaterální strategie řízení konfliktů v této složité oblasti, která má pro nás rovněž hospodářský význam. Zaujímá k tomu Evropa nějaký postoj? Souhlasíme s tímto přístupem nebo na tuto věc nemáme žádný názor?

V Cancúnu se již brzy bude konat další summit o klimatu. Posledně se Číňané, řečeno se špetkou ironie, nevyznamenali obzvláštní vstřícností. V tomto ohledu bychom měli být také více sebekritičtí. Máme evropskou strategii, jak spolupracovat s Číňany na tom, abychom se, pokud jde o Cancún a následné kroky, dostali dále? Je zřejmé, že s americkým příspěvkem k této otázce v důsledku vnitřních politických problémů do značné míry nelze počítat.

Hospodářsko-politickým otázkám se musíme samozřejmě věnovat také. Když však hovoříte o surovinách a vzácných zeminách, Parlament by se rád něco dozvěděl o vaší strategii v této oblasti. Chceme Číně hrozit sankcemi Světové obchodní organizace (WTO)? Jste přesvědčen, že je to správná cesta? Hledáme strategii spolupráce, jejíž součástí například bude, že pomůžeme řešit Číňanům problémy v této oblasti kupříkladu přenosem technologií? Byl bych rád, abychom nemluvili pouze o strategickém partnerství, ale také o strategii a o strategických evropských cílech, jejichž prostřednictvím budeme toto partnerství budovat.

  Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Milé kolegyně, vážení kolegové, již více než 30 let zahraniční pozorovatelé nevycházejí z údivu při sledování tempa růstu čínského národního hospodářství. Rozvojová země, ve které rozhodující většina obyvatel žila z naturálního zemědělství, v tomto období dobíhá jinde dlouhodobě nevídaným tempem ekonomického rozvoje své staleté zpoždění proti vyspělým státům světa. Někteří státníci a političtí komentátoři zapomínají, že se stále jedná o rozvojovou zemi, ve které cca 70 % obyvatel dnes živí své rodiny naturálním zemědělstvím, tedy pokud se urodí, rodina se nají, pokud ne, znamená to hlad. Lze tedy současné vývojové stadium Číny z tohoto hlediska přirovnat ke 2. polovině 19. století v průmyslových zemích. Jedině pokud budeme mít tuto základní věc stále na mysli, budeme schopni při summitu dosahovat oboustranně výhodných dohod, aniž bychom se pouštěli na tenký led předbíhání historie, neřku-li tlačili partnery do velkého skoku v některé z projednávaných oblastí. V takovém případě totiž bude čínská strana velmi málo ochotna na tlak ze strany EU přistoupit. Ten, kdo ví, jaké byly výsledky velkého skoku v 60. letech, ten to jistě pochopí.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Čínský trh je pro evropské podniky lákavý. Panuje tu však zákon džungle týkající se často novelizovaných nařízení s retroaktivním účinkem, která brání evropským podnikům v cestě na lákavý trh.

Písemné stanovisko Evropské obchodní komory v Pekingu, jež bylo zveřejněno začátkem září, tedy poměrně nedávno, to na 647 stranách a prostřednictvím 380 doporučení čínské vládě velmi důkladně objasňuje. Proto očekávám, že Rada a Komise zajistí, aby tento dokument, jenž je pro zlepšení vztahu mezi EU a Čínou klíčový, byl na pořadu jednání na nadcházejícím summitu EU-Čína. Evropská obchodní komora právem od Rady a Komise požaduje jeden zřetelný evropský hlas, jenž bude v této zemi skutečně zastupovat a hájit zájmy evropských podniků.

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Paní předsedající, chtěl bych důrazně upozornit na postoj Číny vůči Severní Koreji. Během nedávné návštěvy diktátora Kim Čong-ila v Číně čínský prezident Chu Ťin-tchao prohlásil, že chce zvýšit objem obchodu se Severní Koreou. Moji skupinu, nizozemskou Stranu svobody, tato skutečnost velmi znepokojuje.

Zatímco chceme, aby se tento nelidský režim co nejdříve zhroutil, poskytuje Čína Severní Koreji ve skutečnosti oporu. V současnosti žijí v Číně Severokorejci, zvláště severokorejští křesťané, jako uprchlíci a velmi se bojí. Jakmile je čínská policie objeví, jsou okamžitě odesláni zpět do Severní Koreje, kde skončí v pracovních táborech. Je mezi nimi i mnoho dětí. V době, kdy Severní Korea provádí jaderné zkoušky a nechává vlastní obyvatelstvo hladovět, se jí dostává politické podpory Číny.

Chtěl bych znát názor Komise, zda má Evropská unie udržovat obchodní vztahy s Čínou, jež takovým způsobem šlape na lidská práva a nepřestala s repatriací severokorejských uprchlíků. V této souvislosti EU naléhavě žádám, aby na blížících se jednáních zařadila Severní Koreu mezi nejdůležitější body politické agendy.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Paní předsedající, dnešní rozprava je opravdovou příležitostí k tomu, abychom si položili otázku, jak na základě čínského hospodářského potenciálu a našeho systému hodnot budovat strategické partnerství s Čínou, zejména s ohledem na lidská práva, která musí mít univerzální charakter.

Garton Ash, vynikající britský komentátor, řekl, že vztahy s Čínou přinášejí čtyři problémy, které všechny v angličtině začínají na písmeno „t“: obchod (trade), Tchaj-wan, Tibet – zde bych rád Parlamentu připomenul skutečnost, že v roce 2008 byl summit EU-Čína zrušen – a nakonec v souvislosti s otázkou lidských práv Tchien-an-men.

Zcela evidentní je, jak zde řekl pan poslanec Kasoulides, že žádnou z výzev, kterým svět v současnosti čelí, například globalizaci, digitální ekonomiku, reformu finančního systému, bezpečnostní otázku, boj proti šíření jaderných zbraní – stačí se podívat na případ Iránu –, zachování životního prostředí a přírodních zdrojů nebo bezpečnost dodávek energie, nelze řešit bez spolupráce s Čínou.

Spojené státy dokázaly s Čínou navázat strukturovaný vztah, i když nikoliv bez problémů. Prezident Bush udělil dalajlamovi Zlatou medaili Kongresu, nicméně vztahy mezi oběma zeměmi nadále fungují.

Pane komisaři, budeme jakožto Evropská unie, vzhledem k tomu, jaký má Čína význam na světové scéně, v Radě bezpečnosti OSN, ve skupině G 20 a ve skupině zemí BRIC, schopni s ní budovat a upevňovat vztah? Ještě důležitější je, paní předsedající, otázka, zda bude Evropská unie v případě čínského poněkud ojedinělého systému státního kapitalismu schopna urovnávat cestu ke svobodě?

Myslím si, paní předsedající, že toto je ta nejdůležitější otázka, a přál bych si, pane komisaři, abyste na nadcházejícím summitu bránil náš hodnotový systém, ale zároveň abyste prokázal i určitou míru pragmatismu.

  Henri Weber (S&D). – (FR) Paní předsedající, uvítal bych, kdyby se takto důležité rozpravy byla zúčastnila baronka Ashtonová nebo alespoň někdo z Rady.

Blahopřeji Číně. Rozhodla se, že bude stát v čele v oblasti zelených technologií. 38 % prostředků ze svého vydatného plánu na oživení investovala do těchto nových odvětví. Již v současnosti je největším světovým výrobcem a vývozcem solárních panelů a větrných turbín.

Neměli bychom žádný důvod nebýt spokojeni s tímto novým směrem, jenž pomůže v Číně i ve světě snižovat míru znečištění, kdyby výroba probíhala v souladu s pravidly WTO. Jenže tomu tak není.

Čínským vývozním společnostem se dostává vysoké podpory od státních bank a místních orgánů. Některé trhy v oblasti zelených technologií jsou sice otevřeny zahraničním podnikům a zahraničním investicím, ale mnohé zůstávají omezeny kvótami a některé jsou dokonce uzavřeny. Taková nespravedlivá hospodářská soutěž ohrožuje naše evropská průmyslová odvětví.

Pane komisaři, Čína podepsala dohody WTO. Evropská unie musí zajistit, aby věrně dodržovala daná pravidla.

  Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Paní předsedající, myslím, že je nejvyšší čas, abychom uvažovali o otázce vzájemných vztahů Evropy a Číny a dokonce definovali novou strategii. Vyslovím tři návrhy.

Za prvé, jak řekl předseda Evropské rady, potřebujeme reciprocitu. Čínské podniky například nemohou v Evropě nadále zřizovat své pobočky, když je evropským podnikům upírán přístup na čínský trh. Musíme si vybrat. Očekávám, že v tomto směru budou učiněna opatření.

Za druhé, Unie nemůže dále tolerovat dumping v sociální, zdravotní a ekologické oblasti a nereagovat na něj, protože právě ten je až v příliš mnoha případech hlavní příčinou toho, že výroba se přenáší za hranice Evropy. Kromě toho směšné nízké mzdové náklady a strašné pracovní podmínky by Komise již neměla dále považovat za „přirozenou konkurenční výhodu“. Trvám na tom, pane komisaři, aby Komise v tomto bodě změnila svůj postoj.

A za třetí, nemůžeme dál zavírat oči nad otázkou lidských práv. Skutečnost, že Peking otevřeně podporuje například Irán, Severní Koreu nebo Barmu, je nepochybně problémem. Cílem Evropské unie vždy bylo podporovat vznik demokracie a demokratických států. V této věci bychom opět neměli vůbec ustupovat.

  Heidi Hautala (Verts/ALE). – (FI) Paní předsedající, v poslední době jsme mohli vycítit rozpaky Evropské unie z rostoucí moci Číny. Odrazilo se to rovněž v našem dialogu o lidských právech. Chtěla bych konstatovat, že dialog o lidských právech, který jsme vedli s Čínou, se dostal do určité krize. Je zapotřebí, abychom nalezli řešení této krize.

Chtěla bych upozornit na to, že předseda vlády této země, jež je ve světové politice stále silnějším hráčem, zcela nedávno řekl, že hospodářské úspěchy Číny by mohly přijít vniveč, pokud nebudou provedeny politické reformy. Zašel dokonce tak daleko, že řekl, že občané by měli mít právo na přístup k informacím, právo podílet se na rozhodování, právo projevovat veřejně své názory a mělo by jim být umožněno kontrolovat státní moc.

Chtěla bych, aby se o těchto otázkách na summitu EU-Čína opět vážně diskutovalo. Protože nám čínští představitelé stále opakují, že země jedná v souladu s potřebami většiny, musíme být schopni ukázat, že stateční jedinci, z nichž někteří jsou v současnosti kvůli svým názorům ve vězení, jsou ve skutečnosti lidmi, kteří mluví za většinu občanů, protože upozorňují na všechny problémy, k nimž dochází. Mezi ně patří mléčná aféra, špatně postavené školy a aféra s HIV/AIDS. Tímto způsobem bychom snad mohli s Čínou navázat nový dialog v oblasti lidských práv.

Mohli bychom rovněž uznat, že v čínském soudním systému byly provedeny určité pozitivní reformy a že mučení je stále větší měrou odsuzováno. Takto bychom se mohli propracovat k řešení tohoto vážného problému. Mohli bychom rovněž poukázat na to, že v Číně se poslední dobou snížil počet trestných činů, za které je udělován trest smrti. To vše nám dává o to větší důvod pokračovat s Čínou v intenzivním dialogu o lidských právech.

  Joe Higgins (GUE/NGL). – Paní předsedající, tomuto summitu EU-Čína přikládají velký význam nadnárodní společnosti se sídlem v Evropě, které chtějí mít volnější ruku k tomu, aby mohly ze svých čínských aktivit sklízet větší zisky – větší zisky z lopoty čínských zaměstnanců, z nichž desítky milionů jsou nelidsky vykořisťovány, jsou ve vlastní zemi migranty a jsou jim upírána lidská práva nebo práva pracujících. Náklady na ně přijdou velké podniky ve srovnání s náklady na americké pracovníky jen na 2,7 %.

Summit je důležitý rovněž pro čínský režim, jenž chce zvýšit objem obchodu s EU. Nechť si pan komisař pro obchod hovoří diplomaticky: jde o tvrdě represivní režim, jenž stále pošlapává lidská práva, politická práva a práva pracujících. Čínští pracující se však nyní bijí o svobodu a nezávislost odborů, které budou bojovat skutečně za jejich zájmy.

V posledních měsících zvláště mladí čínští pracující v celé zemi uskutečnili vlnu stávek, jimiž dali najevo režimu a velkým západním společnostem, že se s nimi nebude zacházet jako s anonymními kolečky v bezcitném soukolí kapitalistické výroby a že nehodlají být západními podniky vykořisťováni. Kéž by je v jejich boji za spravedlnost evropští pracující podporovali až do konce.

  Daniel Caspary (PPE). – (DE) Paní předsedající, podporuji všechny řečníky, kteří přede mnou v souvislosti s komunistickou diktaturou v Číně hovořili o hodnotách, svobodě a lidských právech. Dnes bych se však chtěl soustředit na hospodářské otázky. Čína již není rozvojovou zemí. Je nyní druhou největší ekonomikou světa.

V roce 2009, jenž byl rokem hospodářské krize, dosáhl hospodářský růst Číny 9 % a v první polovině roku 2010 překonal 11 %. Musíme se proto dotknout řady témat. Stinnou stránkou hospodářských vztahů mezi EU a Čínou jsou stále přetrvávající obchodní překážky, a to zvláště na čínském trhu. V posledních týdnech a měsících se na mě obracelo stále více podnikatelů, kteří si stěžovali, že se v Číně zhoršuje podnikatelské ovzduší. Mnohé trhy, například ve strojírenském průmyslu nebo ve finančním odvětví, zůstávají uzavřeny. Přímé investice narážejí na úskalí a ochrana duševního vlastnictví je stála velice zanedbávána. Hojně se vyskytují mimocelní překážky a čínská povinná certifikace, například v oblasti informačních technologií, evropským podnikům značně ztěžuje život. Omezený přístup k systému veřejných zakázek, omezený přístup na trh se surovinami, narůstající množství stížností na dumpingové postupy, vývozní dotace, vývozní omezení a pirátská výroba a padělání jsou dalšími příklady neuspokojivého stavu naší současné spolupráce s Čínou.

Čína je však rovnocenným partnerem a musí převzít odpovědnost za účinné fungování světového hospodářství. Čína nesmí uzavírat svůj trh zahraničním podnikům. Pane komisaři De Guchte, na výboru jste řekl, že Evropská unie by měla být „otevřená, ale nikoliv naivně“. S vaším názorem se plně ztotožňuji a chtěl bych otevřeně říci, že se mi líbí přímost, s níž se často vyjadřujete. Prosím, mluvte takto i v Číně.

Komise musí pozorněji sledovat zájmy našich evropských podniků a účinněji je zastupovat. Kromě toho Komise musí Čínu konečně přesvědčit, aby dodržovala závazky, které má jakožto člen Světové obchodní organizace. Velmi mi záleží na tom, aby Čína a Evropa navázaly dobré partnerství. Aby toho však mohlo být dosaženo, musí se obě strany chovat jako partneři.

  Emilio Menéndez del Valle (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, Čína je prakticky na všech kontinentech v oblasti vývozu a investic v ofenzivě. Obchod a investice výrazně vzrostly. Prognózy předpovídají, že v roce 2014 Čína předstihne Evropu a stane se druhým největším trhem pro latinskoamerický vývoz a v roce 2015 bude Latinská Amerika nakupovat více v Číně než Evropě.

Podle mého názoru, je však potřeba vůči těmto prognózám vyslovit určitou výhradu, totiž že Evropská unie by mohla takový vývoj zbrzdit, pokud naše dohody o partnerství se středoamerickými zeměmi, mnohostranná obchodní dohoda mezi EU, Peru a Kolumbií a budoucí dohoda se zeměmi Mercosuru povzbudí oboustranný obchod mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou.

Na posledním summitu EU-Čína obě strany podpořily trojstranný dialog mezi Evropskou unií, Čínou a Afrikou a dohodly se, že budou hledat možné oblasti spolupráce. Nemyslí si Komise, když tu navíc Rada chybí, že by měl být na příštím summitu podpořen podobný dialog mezi Evropskou unií, Čínou a Latinskou Amerikou?

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Paní předsedající, Čína je nyní pohádkově bohatým státem, jenž v důsledku hospodářského růstu pohybujícího se v jednotlivých letech mezi 8 až 15 % stále sílí. Právě výkon hospodářství vydobil pro Čínu označení montovna světa, zatímco Spojené státy již několik desetiletí přijímají roli hlavního spotřebitele.

Čína vyrábí a prodává a tím, že USA vedle prodaného zboží poskytuje spotřebitelský úvěr, stimuluje americkou spotřebu. Proto se na Čínu, jež povzbuzuje americkou spotřebu více než svoji vlastní, obracejí žádosti ze zbytku světa.

Mezi Spojenými státy a Čínou existuje taková strategická vzájemná závislost, že jakákoliv změna tohoto podivného partnerství by neměla dopad jen na tyto dvě země. Co se týče vztahů mezi EU a Čínou, ty jsou sice podstatné, ale v důležitých oblastech je toho pojí méně.

Dokud bude v zájmu Číny a Spojených států omezovat vývoz Evropské unie příliš silným eurem, budeme v nevýhodném postavení. Zároveň je Čína od doby, kdy se stala členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, silou, se kterou je na poli mezinárodních vztahů třeba počítat.

Tato země, která se v průběhu letošního roku stala druhou největší vojenskou mocností, vyžaduje naši pozornost ve více než jen jednom ohledu. Stabilita je nyní závislá rovněž na Číně. Dovolte mi dodat, že kvůli všem těmto důvodům a otázkám naléhavě potřebujeme evropskou strategii pro oblast vnějších vztahů.

  Crescenzio Rivellini (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, na summitu EU-Čína se bude řešit mnoho důležitých témat. Domnívám se, že jedním z nejdůležitějších témat je volný a spravedlivý obchod a postupná definitivní integrace Číny jakožto odpovědného a spolehlivého partnera do světové hospodářské scény.

Ačkoliv Čína přistoupila k WTO již před deseti lety, nebo přesně řečeno dne 11. listopadu 2001, a těšila se zásadním výhodám, na poli závazků a zlepšeních, kterými by mezinárodním investorům usnadnila přístup do některých odvětví svého trhu, se nezachovala recipročně.

Žádných zásadních změn nebylo dosaženo zvláště co se týče problematiky otevření trhu veřejných zakázek, s duševním vlastnictvím a padělky, s dotacemi vývozu a měnového trhu. Mezinárodní podniky jsou vystaveny prakticky stejným potížím, přestože Čína vstoupila do WTO, a to opakuji, před mnoha lety.

Čínský trh se neustále zvětšuje. Agresivní politika Číny v oblasti vývozních dotací, instrumentální využívání vývozů usnadněné hodnotou její měny a lovecké výpravy do Afriky za účelem drancování surovin jsou skutečnosti, které znepokojují ty, kdo se obávají globální hospodářské nerovnováhy, jež by mohla zničit světový mír.

Proto je nyní na místě, abychom si položili určité otázky: Bylo dobrým nápadem nechat Čínu vstoupit dne 11. listopadu 2001 do WTO, aniž by nejprve souhlasila s povinnostmi, jež bude mít? Zdalipak komisař pro obchod odpoví na tuto otázku: Co se děje s jednáními o nové dohodě o partnerství a spolupráci, na kterých jsme se dohodli v prosinci 2005, která začala v lednu 2007 a potom, pokud vím, kvůli hospodářským aspektům ustrnula?

Mohl by být summit, který se uskuteční dne 6. října, příležitostí uzavřít dohody, jež mezinárodním podnikům umožní volný přístup na trh? Bude na této blížící se schůzce možné jednat o udělování povolení pro vstup na čínský trh, především pokud jde o veřejné zakázky a soutěže, aniž by mezinárodní podniky musely předávat své technologické poznatky?

Těším se na konkrétní odpovědi pana komisaře pro obchod na všechny uvedené otázky a na jeho názory na nadcházející summit.

  Derek Vaughan (S&D). – Paní předsedající, pro EU bude mít tento summit velký význam. Musíme udělat vše pro to, aby byl stejně důležitý rovněž pro Čínu. Nepochybuji o tom, že Čína si přeje silnou sjednocenou Evropu. Přeje si, aby svět byl multipolární, nikoliv bipolární. To bychom měli uvítat.

Musíme proto zajistit, aby EU k mnoha důležitým otázkám zaujímala pevný a koordinovaný přístup, například k obchodním vztahům a k právům duševního vlastnictví, ale také ke změně klimatu a energetice, pomůže nám to získat přístup na obrovský a rostoucí čínský trh. Zvláště energetika je pro EU i Čínu zásadní otázkou. Domnívám se proto, že spolupráce v takových oblastech, jako jsou čisté energetické technologie, je důležitým tématem, o kterém bychom měli hovořit. Měli bychom jednat o výměně např. v oblasti technologií zachycování a ukládání uhlíku (CCS). Pomůžeme tím zlepšit životní prostředí a prospějeme tím naší energetické politice.

  Elmar Brok (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři De Guchte, strategické partnerství vyžaduje, aby každý z partnerů mluvil jedním hlasem. Jeden z těchto partnerů, Evropská unie, však tuto podmínku bohužel v mnoha oblastech nesplňuje, zvláště to platí o hospodářských otázkách. Víme, že součástí strategického partnerství je společná odpovědnost obou partnerů. Proto je mimořádně důležitá otázka partnerství v otázkách vnější a bezpečnostní politiky, v oblasti regionální bezpečnosti a v záležitostech jako například Irán a Severní Korea. Zejména v těchto dvou posledních oblastech dochází k vývoji, jenž vede Čínu k přijímání větší míry zodpovědnosti.

Je však zapotřebí, abychom nesli společnou odpovědnost za obchodní a hospodářské normy, za všeobecně platná lidská práva a za ekologické a sociální otázky. Myslím si, že Čína, jež politicky i hospodářsky posiluje, se v těchto otázkách nesmí schovávat za rozvojové země. Obrovský hospodářský růst Číny od roku 1980 si zasluhuje náš obdiv. V 18. století hrubý národní produkt Číny dosahoval jedné třetiny světového HNP a, řekněme si to na rovinu, nyní spěje zpět k tomuto postavení. Takto je tomu v současnosti s 8 % obyvatel světa. Jedná se o dramatickou změnu situace, jež z politického hlediska povede k přesunu moci v oblasti hospodářství. Finanční krize to ukázala velmi zřetelně.

Znamená to však, že vše bude fungovat jen tehdy, bude-li Čína připravena své trhy skutečně otevřít. V oblasti veřejných zakázek a udělování licencí musí přestat vylučovat ostatní. Musí začít uplatňovat autorské právo a uplatňovat je řádným způsobem. Musí přestat podmiňovat uzavírání smluv předáním znalostí, které Čína považuje za nezbytné.

Jsem přesvědčen, že naším úkolem na tomto summitu je pokusit se Číně udělit status tržního hospodářství, protože to považuji pro dosažení pokroku v těchto oblastech za klíčovou otázku.

  Edite Estrela (S&D). – (PT) Paní předsedající, tento summit musí být příležitostí k tomu, aby se Evropská unie a Čína dohodly na společných postojích na konferenci o změně klimatu v Cancúnu. Je důležité, abychom se poučili z toho, co se stalo v Kodani. Je nepochopitelné, že Spojené státy vyjednaly s Čínou, Indií, Brazílií a Jihoafrickou republikou minimalistickou dohodu, zatímco ambiciózní návrh Evropské unie zůstal bez povšimnutí.

Evropa opět musí v boji proti změně klimatu zaujmout vůdčí postavení a musí pozitivně ovlivnit své strategické partnery. V tomto boji náleží velmi důležité místo Číně, a to nejen kvůli tomu, že je nejlidnatější zemí světa a má vzkvétající hospodářství, ale také proto, že již produkuje největší množství emisí skleníkových plynů na světě a je největším spotřebitelem uhlí.

Čína navrhuje, že do roku 2020 sníží emise CO2, bude více využívat obnovitelné energie a zvětší plochu lesů. To je ovšem jen začátek a nestačí to. Chceme-li zachránit naši planetu, musíme být ambicióznější.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Dámy a pánové, některé cíle Evropská unie stanovila správně. Jiné jsou však anachronické. Za jeden z takových případů považuji to, že Čína není uznávána jako tržní hospodářství. Někteří řečníci zde zmínili důležitost přístupu na trh. Chtěl bych pana komisaře De Guchta upozornit na to, že většina evropských potravin se na čínský trh může dostat jedině přes Hongkong. Bylo by dobré, kdyby Komise podnikla v tomto ohledu také určité kroky. Někteří řečníci se dotknuli tématu spolupráce v oblasti změny klimatu. Ano, nedostatečná spolupráce rovněž přispěla k nezdaru kodaňského summitu. Poslední bod se týká oblasti lidských práv: Je správné, že hájíme autonomii Tibetu, že se zastáváme menšin, ale nezapomínejme na to, že 700 milionů venkovanů a 200 milionů migrujících pracovníků nemá žádnou zdravotní péči, sociální zabezpečení ani důchody a školní vzdělávání jejich dětí nebylo vyřešeno.

  Victor Boştinaru (S&D). – Paní předsedající, chtěl bych dnes ještě jednou připomenout, co stále říkám: vztahy mezi EU a Čínou jsou velice důležité pro obě strany a pro celý svět. Dnes, když pokračuje rychlý růst Číny a EU dosud zápasí s krizí, to platí o to více.

EU potřebuje Čínu a Čína potřebuje EU. EU s Pekingem dosud neuzavřela skutečnou strategickou dohodu. Doufám, že nadcházející summit konečně bude tou pravou příležitostí, abychom hovořili jedním hlasem a vytvořili strategický přístup k našim vztahům s Čínou.

Pane komisaři, blíží se důležitá jednání. V rámci strategického partnerství jsou letos na podzim a příští rok na jaře zásadní tyto otázky: Za prvé, Evropa a Čína musí navázat silné a účinné partnerství ve skupině G 20. Za druhé je tu Cancún, kam si musíme odnést ponaučení z kodaňského nezdaru EU v oblasti změny klimatu. Za třetí je tu otázka mezinárodní rozvojové pomoci, nejen pro Afriku, v níž musíme spolupracovat na tom, aby rozvojové cíle tisíciletí nezůstaly jen zbožným přáním, ale staly se realitou.

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych vznést procesní námitku. Celou dobu jsem doufal, že by se snad ještě Rada mohla dostavit. Rozprava je již téměř u konce a Rada se zde bohužel vůbec neukázala. Znamená to, že Rada nepovažuje za důležité hovořit s Parlamentem o strategických vztazích s Čínou? Nebo jak tomu máme rozumět? Jak můžeme Radě dát na srozuměnou, že Parlament má právo hrát v těchto strategických vztazích určitou roli?

  Elmar Brok (PPE). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych zde opět poukázat na dohodu mezi Evropským parlamentem a místopředsedkyní Komise/vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V této dohodě stojí, že komisař nebo komisařka může plně zastupovat místopředsedkyni a hovořit jejím jménem rovněž v otázkách různého stupně důležitosti, a to i v jejím působení coby předsedkyně Rady ministrů zahraničí. Předpokládám, že právě toto pan komisař De Gucht udělal. Znamená to, že na straně Rady opět dochází k dvojímu výkonu funkce. Pan komisař De Gucht zde dle mého názoru zastupuje baronku Ashtonovou v plném rozsahu jejích funkcí.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Všichni víme, že Evropská unie není jediná, kdo si uvědomuje možnosti, jež z hlediska dosažení větší konkurenceschopnosti a blahobytu přináší inteligentní zelené hospodářství.

Čína je jednou ze zemí, které si stanovily podobné priority a investují do vznikajících odvětví, zelených technologií, informačních a komunikačních technologií a inteligentních sítí. Kromě snahy o úzkou spolupráci v těchto hospodářských odvětvích považuji za další prioritní oblast, které je zapotřebí se věnovat, obchod. Ten je jednou z hnacích sil růstu, zaměstnanosti a investic v EU i v Číně. V rámci oboustranné spolupráce musíme přijmout opatření, která sníží překážky bránící obchodu a toku investic a která podpoří obchod založený na jasně definovaných standardech.

Měli bychom rovněž posílit hospodářské a politické vztahy, které jsme navázali s Čínou, jedním z našich hlavních strategických partnerů.

  Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Čína je důležitým hospodářským a obchodním partnerem Evropské unie.

Podporuji samozřejmě užší strategické partnerství, ale musí být založeno na důvěře a reciprocitě. Nesmíme však v samém spěchu, s nímž se snažíme vytvářet dobré obchodní vztahy, společný výzkum, společná opatření v oblasti ochrany životního prostředí a jiné věci zapomínat na sociální podmínky v Číně. Obyvatelstvo Číny představuje téměř čtvrtinu světové populace a navzdory tomu, že za posledních dvacet let vedly sociální změny v Číně ke zlepšení, nesmíme zapomínat, že je zapotřebí, abychom se v Číně angažovali ve prospěch vývoje ke skutečně otevřené a demokratické zemi.

Mluvíme o 1,5 miliardy lidí, kteří si zaslouží, aby jim byla zaručena základní lidská práva a svobody. Je však zapotřebí připomenout, že příští rok je v rámci evropsko-čínských vztahů rokem mládeže a v Evropské unii bude tento rok rokem dobrovolnictví. Považuji proto za nezbytné, abychom se zaměřili na vytvoření co nejvíce propojených projektů a podpořili zvláště výměnu mladých lidí, protože mladá generace je budoucností nás všech. Budeme-li již nyní vytvářet podmínky pro spolupráci, bude to v budoucnosti lepší.

  Charles Tannock (ECR). – Paní předsedající, Čínská lidová republika zůstává krutou komunistickou diktaturou, ale kapitalistická Čína dosahuje každý den dalšího hospodářského rekordu. Brzy předstihne Japonsko, které je druhou největší světovou ekonomikou, a je již překvapivě vůbec největším obchodním partnerem Brazílie. Čína se skutečně globalizuje.

Všichni víme, jak nenasytně baží po afrických přírodních zdrojích a jak podporuje obžalovaného válečného zločince súdánského prezidenta Bašíra a Mugabeho diktaturu v Zimbabwe. Obávám se, že v Súdánu hrozí boj o moc, v němž Čína bude podporovat sever a Američané podpoří jih v jeho úsilí o nezávislost.

Doufám, že se na tomto summitu bude hovořit rovněž o ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a o reformě nechvalně známých pracovních táborů Laogai. Dobrou zprávou podle mne je – a to hovořím jako předseda skupiny přátel Tchaj-wanu v rámci EP –, že komunistická Čína, Čínská lidová republika, se nyní vůči Tchaj-wanu chová s větším respektem a v průlivu došlo ke zmírnění napětí.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, pan komisař Čínu správně označil za strategického partnera, ale řekněme si to upřímně: tento vztah je jednostranný.

Evropa má strategický význam pro Čínu, což znamená, že Čína zaujímá vůči nám jasný a velmi bojovný postoj. Ví, co od Evropy chce, a dostává to. Čína si vymýšlí pravidla tak, aby jí vyhovovala.

Ve skutečnosti jsme podřízeni její vůli. Naší volbou je nevybírat si, nestanovovat si v oblasti hospodářství, obchodu a tím méně v oblasti lidských práv skutečné a prozíravé podmínky. Před otázkou lidských práv zavíráme oči, abychom nemuseli čelit pravdě o Tibetu, světovému rekordu v počtu trestů smrti a obecně čínské pověsti v oblasti lidských práv. Když už si nesměle stanovíme určité podmínky, necháme Čínu, aby je všechny soustavně pošlapávala.

Na závěr bych chtěla říci toto, pan komisař to vyjádřil mnohem lépe než já, když položil zásadní otázku: Co chceme od Číny? Co chce Evropa od Číny? Možná je na čase, abychom si vážně položili tuto otázku.

  Enrique Guerrero Salom (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, během následujících několika týdnů Evropská unie uspořádá tři důležité summity: první bude s Čínou, druhý se Spojenými státy a třetí s Afrikou. Zároveň uplyne rok od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a bude se připravovat zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost.

Nadešel čas, aby Evropa na světové scéně přijala roli globálního hráče, aby neuzavírala pouze hospodářská partnerství, ale vstupovala také do politických vztahů,  v nichž půjde o otázky šíření jaderných zbraní, změny klimatu, bezpečnosti a role Číny v Africe a Latinské Americe.

Proto nadešel čas, abychom uspořádali summit, který se bude lišit od těch předchozích. Tento summit je již třináctý v pořadí, ale bude prvním, na němž Evropa musí hovořit jedním hlasem.

  Rachida Dati (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych chtěla vyjádřit souhlas s postojem kolegů poslanců vůči nepřítomnosti Rady na tomto zasedání Parlamentu. Musím konstatovat, že mi to od Rady připadá poněkud nezodpovědné.

Na blížícím se summitu dne 6. října se musí Evropská unie a Čína bezpodmínečně a rozhodně snažit učinit společný pokrok v otázce změny klimatu. Loni touto dobou jsme zde ve sněmovně již byli plně zaměstnáni tím, že jsme naléhali na Evropu, aby v Kodani udělala vše, co je v jejich silách, aby byla uzavřena ambiciózní a závazná dohoda. Viděli jsme, že výsledky zdaleka nesplnily naše naděje a očekávání.

Abychom nyní mohli vyvíjet tlak na naše partnery nebo je přesvědčit, musíme ukázat, že naše odhodlání je zcela neoblomné, musíme například ukázat, že uděláme vše pro to, abychom dostáli svým závazkům vůči zemím Jihu. Zde je jasnou odpovědí – slyšela jsem včera projev prezidenta Sarkozyho v OSN – zavedení inovačního financování.

Neměli bychom například odmítat zavedení uhlíkové daně na našich hranicích. Fungovala by jako pobídka vůči těm zemím, které v oblasti změny klimatu nechtějí přijmout dostatečné závazky. Nejednalo by se pouze o pohrůžku, protože by nám pomohla chránit naše pracovní místa a podniky a pomohla by nám lépe se vypořádat s postkrizovým obdobím.

  Andrew Henry William Brons (NI). – Paní předsedající, během prvních tří měsíců loňského roku Spojené království z Číny dovezlo zboží, jehož hodnota byla více než čtyřnásobkem hodnoty zboží, které tam vyvezlo.

Celá EU je rostoucím čínským hospodářstvím podobně ohrožena. V roce 2009 EU z Číny dovezla zboží v hodnotě 215 miliard EUR, ale vyvezla do ní zboží pouze v hodnotě 82 miliard EUR. Asi bychom očekávali, že tento obchodní deficit byl vynahrazen příznivým přebytkem obchodu se službami, ale tento přebytek činil pouhých 5 miliard EUR. Tím, že vítáme globalizaci a své trhy otevíráme zboží vyrobenému za nízké mzdy, jimž prostě nemůže konkurovat, dovolujeme Číňanům, aby ničili průmyslová odvětví a pracovní místa evropských států. Musíme přestat dovážet zboží, které ničí naše průmyslová odvětví a pracovní místa našich občanů.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Přípravy na nadcházející summit jsou velmi důležité, protože témata, o nichž se bude diskutovat, určí směr politiky a naše priority na další období spolupráce. Zvláště důležité je zachovat požadavky na normy jakosti v oblasti ochrany životního prostředí, kam spadá ochrana klimatu, ale také v sociálních a socio-politických záležitostech a v problému dodržování lidských práv.

Je třeba velmi vážně analyzovat potíže s přístupem na čínský trh, dodržování práv duševního vlastnictví a zásady pro udělování veřejných zakázek, které používá čínská vláda. Dialog a spolupráce v oblasti kultury a Evropsko-čínský rok mládeže je třeba uvítat. V našem přístupu k Číně je zapotřebí více jednoty mezi členskými státy. Jenom tak bude naše politika účinná.

  Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Paní předsedající, Evropa čelí důležité výzvě ve vztazích s rychle se rozvíjejícími zeměmi: naše vztahy musí mít řád.

Evropská unie má u svého nejdůležitějšího partnera, Číny, obchodní, politické, strategické a humanitární zájmy.

Vývoz Španělska do Číny činí 500 milionů EUR a dovoz z Číny 580 milionů EUR. Vývoz autonomní oblasti Valencie činí 60 milionů EUR a dovoz z Číny 25 milionů EUR. To představuje kladnou bilanci ve výši 240 %.

Autonomní oblast Valencie je velkým vývozcem do Číny, na celkovém španělském vývozu se podílí 12 %. Dováží obuv, hračky a elektrické spotřebiče. Čína je třetím největším zákazníkem autonomní oblasti Valencie. Dováží kožené zboží, obuv a plastové výrobky.

Proto je zapotřebí snažit se otevřít trh, zlepšit záruky kvality dovozů, zvýšit vývozy a pomoci našim podnikatelům v oblasti obchodu a pracovních míst. Kromě toho musí být součásti dohody zlepšení v oblasti životního prostředí, lidských práv a boje proti chudobě.

  Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, pane De Guchte, souhlasím do značné míry s tím, co řekl předseda delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou, pan poslanec Rivellini. Přes veškerou kritiku dosavadní práce Evropské unie, kterou vždy pojímám jako konstruktivní, se domnívám, že summity s Čínou mají ústřední význam a že bychom měli stále mít na paměti, čeho bylo dosaženo v helsinském procesu. Zde došlo ke změně na základě sbližování. Domnívám se, že dosud existují důležité oblasti, týká se to obchodu a Světové obchodní organizace (WTO), kde se naše názory rozcházejí. Chtěl bych vás přesto požádat, abyste věnoval zvláštní pozornost otázce Afriky. Číňané se bohužel cíleně snaží při stavebních pracích na důležitých projektech v Africe podkopat standardy lidských práv. Doufám, že budete moci poukázat i na tuto záležitost.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Čína je nepochybně důležitým obchodním partnerem Evropské unie a jejích členských států a obchodní vztahy se vzhledem k pozoruhodnému růstu čínského hospodářství v posledních letech prohloubily.

Pro budoucí vztahy mezi Unií a Čínou je důležité vytvořit skutečné partnerství založené na vzájemném uznání, ale také na společných hodnotách. Evropská unie ve světě brání lidská práva, a proto musí aktivně prosazovat svoji lidskoprávní agendu a důsledně dbát, aby se dodržovala základní lidská práva a hodnoty.

Osobně se domnívám, že v této oblasti nesmíme činit kompromisy a zdůvodňovat je tím, že by mohlo dojít k narušení obchodu. EU má morální povinnost vyvíjet tlak na čínskou vládu, aby přijala závazky, jež povedou k výraznému zlepšení lidských práv v této zemi, a aby především neprodleně a bezpodmínečně přijala moratorium na trest smrti, který Čína stále zneužívá k likvidaci svých politických odpůrců.

  László Tőkés (PPE). – Paní předsedající, jak víme, EU je největším obchodním partnerem Číny a podporujeme její hospodářské reformy, ale nezapomínejme na to, že tyto reformy nemohou postupovat kupředu bez reforem v oblasti dodržování lidských práv.

Evropa úspěšně učinila tečku za svou více než padesátiletou zkušeností s komunistickou totalitou, která připravila lidi o identitu a narušila přirozený průběh tolika životů. Proto se musíme v dialogu s Čínou i na nadcházejícím summitu důsledně zaměřovat na selhání komunistické Číny v oblasti dodržování lidských práv.

Naše prohlášení musí vyjadřovat pevnější a jasněji definovaný postoj, abychom se mohli smysluplně angažovat v otázkách, jako jsou svoboda tisku a náboženského vyznání, diskriminace etnických menšin, problém Tibetu, Ujgurů a trestu smrti. Proto žádám představitele EU, aby byly lidskoprávní otázky lépe začleněny do vztahů EU-Čína.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Před nadcházejícím summitem mezi Evropskou unií a Čínou je důležité, aby si Komise a Rada uvědomily povahu vztahu těchto dvou aktérů z mezinárodněpolitického hlediska.

Z evropského hlediska se rostoucí význam Číny stále více jeví jako hrozba než jako příležitost a už jen zklamaně pozorujeme, že se nám nedaří realizovat náš původní záměr, jímž bylo pozitivně ovlivňovat vnitřní vývoj Číny a její mezinárodní chování.

Z čínského pohledu se Evropská unie jeví především jako hospodářská a technologická velmoc a Čína nemá ambici zasahovat do aktivit Unie, je však citlivá na výroky představitelů Unie o tom, kam by měla sama směřovat. Celá napjatá dynamika evropsko-čínských vztahů pramení z toho, že kromě vzájemných pragmatických, strategických a geopolitických zájmů se Unie snaží na Čínu působit z pozice normativní mocnosti. Unie tudíž nepotřebuje Čínu jen kvůli svým bezpečnostním a hospodářským zájmům, ale i proto, aby Čína podporovala a uskutečňovala představy Unie o mezinárodních vztazích a lidských právech.

  Helga Trüpel (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, Čína zažívá obrovský růst a je plná protikladů. Je zemí, jež se stává v globálním kontextu stále mocnější.

Je pravdou, že potřebujeme vlastní evropskou strategii, která bude určovat, jak máme postupovat. Musíme jasně vyjádřit své zájmy a vysvětlit, že si přejeme multipolární globální vztahy. Máme zájem nalézt řešení problémů v oblasti klimatické politiky. Chceme celkovou udržitelnost, ale nechceme vést diskusi v koloniálním stylu. Chtěli bychom, aby náš vztah s Čínou byl založen na rovnosti. Chtěla bych však stejně říci, že lidská práva jsou všeobecně platná. Čína dosud nedodržuje normy v oblasti lidských práv a neumožňuje svobodu tisku. Proto musíme nadále kritizovat čínskou vládu. Zastávám názor, že bychom neměli rušit zbrojní embargo. Musíme odsoudit tábory nucených prací Laogai. Musíme požadovat odvolání zákazu odborů a kulturní autonomii pro mnohé menšiny, zejména pro Tibeťany a Ujgury.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Paní předsedající, vítám rozhovory na vysoké úrovni, které se mají konat mezi Čínou a Evropskou unií a doufám, že budou velmi úspěšné.

– Myslím si, že je riskantní nevěnovat pozornost Číně a že bychom z toho vyšli s daleko větší škodou. Máme velkou šanci nastolit rovnováhu, zvláště v oblasti vzájemných ujednání o obchodu s Čínou, což naše podniky a občané velmi potřebují.

Vím, že existují problémy v oblasti lidských práv, práv pracujících, Severní Koreje, ale země můžete ovlivnit jedině tím, že s nimi pěstujete vztahy. Nepěstujete-li s nimi vztahy, ztratíte pro ně význam. Domnívám se, že máme velkou příležitost ukázat, že Evropa dokáže mluvit jedním hlasem – jedním mocným hlasem. Kdyby tomu tak bylo na nadcházejícím summitu, svět by si toho povšimnul a Evropská unie by se stala významnější a vlivnější.

Byl jsem rád, že jsem před dvěma lety navštívil olympijské hry v Pekingu. Čína je příjemná země, v níž žijí báječní lidé. Čím více budeme aktivní, tím to pro ně i pro nás bude lepší.

  Olga Sehnalová (S&D). – (CS) Vážený pane komisaři, kolegyně a kolegové, korektní vztahy mezi EU a Čínou založené na vzájemném respektu musí umět vnímat a porozumět rozdílnosti obou našich kultur. Klíčem je upřímná a nepovrchní snaha o vzájemné poznávání. Osobní zkušenosti a budování lidských kapacit včetně odstraňování jazykových bariér jsou k tomu nezbytnou podmínkou. Proto jsem přivítala společné prohlášení 12. summitu EU-Čína v Nanjingu v listopadu 2009, které hovoří o posílení spolupráce na poli vzdělávání, podpoře talentů, společném výzkumu, podpoře výuky jazyků včetně závazku vyvinout maximální úsilí k podstatnému zvýšení výměn studentů. Protože mi není známo, zda a jakého konkrétního pokroku bylo v tomto směru dosaženo jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, chci znovu apelovat na zásadní posílení této oblasti jako nezbytné podmínky efektivního mezikulturního dialogu.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Paní předsedající, je skutečností, že Čína, která je již druhou největší hospodářskou a vývozní velmocí na světě, spěje k postavení supervelmoci a přitahuje k sobě ze strany USA rostoucí pozornost. V důsledku toho bude muset Evropa brzy bojovat s Čínou o přízeň USA, jenže její přitažlivost již upadá.

Za těchto okolností roste důležitost vlastních vztahů EU s Čínou, a to nejen z obchodního a hospodářského hlediska, ale také z politického hlediska a možná i z vojenského hlediska. Aby však tomu nic nebránilo, musíme překonat zřetelnou dělbu práce mezi orgány EU na jedné straně, kterým ve vztahu s Čínou často připadá role „zlého policajta“, a jednotlivými členskými státy na druhé straně, které se ve vztahu s touto vzrůstající velmocí předhánějí v tom, kdo bude „hodným policajtem“.

  Předsedající. – Ještě ke vzkazu, který jsem obdržela od Rady: Chci upřesnit, že pan komisař De Gucht bude hovořit za baronku Ashtonovou a že podle dohody s Evropským parlamentem baronka Ashtonová zastupuje Evropskou komisi a Radu. Tímto upřesněním odpovídám na připomínku poslance, který si stěžoval na nepřítomnost Rady.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, děkuji vám, že jste objasnila tu situaci, že dnes vlastně zastávám dvě funkce, neboli nosím dva klobouky, jak říkají Angličané (mimochodem, vlastním minimálně dva klobouky, jeden zimní z tmavohnědého sametu a jeden letní, panamský klobouk). Řekla jste, paní předsedající, že takto je to upraveno dohodou s Parlamentem. Ve skutečnosti je to důsledkem Lisabonské smlouvy. Abychom zabránili nedorozuměním, když se účastním takovéto rozpravy, je důležité, abyste místo označení „Komise“ uváděli označení „místopředsedkyně/vysoká představitelka“. Tím by se všem poslancům dalo na srozuměnou, jakou konkrétní funkci já – nebo kdokoliv jiný – v takovémto druhu rozpravy zastupuji. Jinak to však byla velmi plodná rozprava. Ve zbývajících minutách před hlasováním se pokusím zodpovědět některé otázky.

Dovolte mi začít otázkou změny klimatu, o níž se zmínil pan poslanec Bütikofer. Je skutečně velmi důležité, že v otázce změny klimatu spějeme s Čínou ke společné shodě. To je na pořadu jednání summitu, který se má konat dne 6. října.

Tím se dostávám k poněkud obecnější poznámce o strategickém partnerství. Mnozí poslanci se ptali, co toto strategické partnerství vlastně znamená. Pro mě to znamená, že Čína, která je jednou z nejdůležitějších světových ekonomik, největší zemí na světě, supervelmocí, členem Rady bezpečnosti OSN, hospodářským tahounem a stále důležitější vojenskou velmocí, má s Evropskou unií, Spojenými státy a dalšími zeměmi spoluodpovědnost za světové záležitosti. Toto by podle mě ve skutečnosti mělo znamenat strategické partnerství. Netýká se jen politiky, hospodářství, změny klimatu nebo surovin, ale spíše spoluodpovědnosti za správu světových záležitostí. Jsme otevřeni k takovéto spolupráci s Čínou.

Byly tu zmíněny rovněž některé stávající problémy v hospodářské oblasti. Například pan poslanec Belder poukázal na to, že Evropská obchodní komora v Pekingu vytvořila zprávu o obchodních překážkách. Mimochodem, nezveřejnila ji poprvé, tuto zprávu vydávají každý rok. Existuje rovněž kratší verze než tato publikace o 627 stranách, která nabízí shrnutí této zprávy. S komorou jsme v častém styku. Během své poslední návštěvy v Číně jsme spolu podrobně hovořili. Zúčastnili jsme se rovněž schůzky s čínským vedením, na níž evropští podnikatelé mohli čínskému vedení klást otázky. Jsme tedy stále velmi dobře informováni o tom, co se v tomto ohledu děje. Jsou zde problémy, zejména s povinnou certifikací, problém s domácími inovacemi a velmi široký problém se surovinami, jenž se netýká jen těžebního průmyslu, ale také bavlny, papíru atd. Toto je velmi široké téma a měli bychom je nadále velmi pozorně sledovat. Bude jedním z hlavních témat hospodářského dialogu na nejvyšší úrovni, který s Čínou proběhne v listopadu.

Zazněly tu konkrétní otázky o reciprocitě, mezi jinými od paní poslankyně De Sarnezové. Na konec října připravujeme sdělení o obchodu. V něm navrhneme nový nástroj, bude se podobat nástrojům na ochranu obchodu, který na základě zprávy umožní, abychom zasáhli – není to zaměřeno výslovně proti Číně, nýbrž proti všem – takto: pokud by určitá země uzavřela trhy se státními zakázkami našim výrobkům a našim podnikatelům, mohli bychom odvetou udělat totéž s našimi trhy a uzavřít je těmto zemím. Jsem velkým příznivcem otevřenosti, ale otevřenost rovněž vyžaduje, aby existovala reciprocita. Evropská komise v tomto ohledu učiní opatření – opakuji, že není zaměřeno výslovně proti Číně, ale Číny se určitě bude týkat.

Byl zde zmíněn rovněž dumping. Nezaznamenali jsme žádný velký nárůst dumpingových aktivit ani protidumpingových řízení, ale velmi pozorně tuto věc sledujeme. Bude-li to zapotřebí, učiníme nezbytná opatření. Například minulý týden jsme přijali opatření vůči hliníkovým kolům a budeme tuto věc dále pozorně sledovat.

Pan poslanec Brok se ptal na udělení statusu tržního hospodářství. To je skutečně velmi delikátní téma. Jedna z otázek, kterou bychom si měli položit, je, zda bychom neměli změnit svůj přístup ke statusu tržního hospodářství. Status tržního hospodářství je vlastně formálním hodnocením založeným na splnění pěti kritérií. Udělení statusu tržního hospodářství bylo vždy jedním z hlavních čínských požadavků vůči nám a epanovala tu určitá představa, že bychom status tržního hospodářství mohli využít jako licitační prostředek k prosazení ožehavých zájmů EU. Čína však nikdy nenaznačila, co by nám byla ochotna nabídnout výměnou za status tržního hospodářství. Je jasné, že by nebylo v našem zájmu, udělit jí tento status zadarmo. V Číně máme rostoucí problémy v oblastech přístupu na trh, investičních příležitostí pro naše firmy, státních zakázek a přístupu k surovinám. Museli bychom se dočkat zlepšení v těchto oblastech, abychom uvažovali o změně našeho přístupu k udělení statusu tržního hospodářství. Dovolte mi dodat, že na základě vstupu Číny do WTO od roku 2016 bude mít Čína automaticky přiznán status tržního hospodářství.

Pan poslanec Rivellini, mezi jinými, se ptal na dohodu o partnerství a spolupráci. Rozhovory pokračují. Pokud jde o obchod, byli jsme v Pekingu minulý týden. Pokud jde o politické otázky, témata jsme zúžili na lidská práva, Tchaj-wan a migraci. Jedná se mimochodem o probíhající proces a podobně jako pan poslanec bych uvítal jeho včasný závěr.

Dovolte mi se na závěr věnovat lidským právům, otázce, o které se zmiňovali mnozí poslanci. O otázkách lidských práv se bavíme při pravidelných politických setkáních a zvláště během dialogu s čínskými orgány o lidských právech, jehož poslední kolo proběhlo v Madridu dne 26. června. Například na 12. summitu EU-Čína v Nanjingu jsme se těchto otázek dotkli během rozhovorů i na tiskové konferenci. O lidských právech a právním státu se bude samozřejmě hovořit i na summitu v Bruselu.

EU uznává, že Čína učinila pokrok v oblasti hospodářských a sociálních práv. Oceňujeme úspěchy čínského vedení ve zlepšování ekonomické situace milionů občanů, což názorně dokládá způsob, jímž se Čína vypořádala s hospodářským poklesem. Tyto úspěchy však nejsou doprovázeny podobným pokrokem v oblasti občanských a politických práv. Vzhledem ke globální roli Číny a jejím závazkům plynoucím ze Všeobecné deklarace lidských práv se na mezinárodní úrovni od Číny velmi očekává, že by měla dodržovat mezinárodně uznávané standardy ve všech oblastech lidských práv. Naléháme na Čínu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, což by bylo nejzřetelnější známkou toho, že se Čína zavazuje dodržovat lidská práva.

Na závěr otázka Tibetu. EU respektuje svrchovanost a územní celistvost Číny včetně Tibetu, ale lidská práva jsou všeobecně platná a situace v Tibetu vyvolává legitimní znepokojení mezinárodního společenství. Jsme znepokojeni tím, že velké množství tibetských intelektuálů a spisovatelů je v současnosti obžalováno z trestného činu. Vyzýváme Čínu, aby v souladu s čínskou ústavou a ustanoveními čínského práva o lokální autonomii umožnila Tibeťanům plně užívat jejich základní politická, náboženská, hospodářská a kulturní práva.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

(Zasedání bylo na několik minut přerušeno)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK
předseda