Esther de Lange, zpravodajka. – Pane předsedo, chtěla bych vás požádat, aby se při konečném hlasování – hlasování o celém usnesení – hlasovalo jmenovitě.
Předseda. – Vznášíte tuto žádost jménem politické skupiny?
Esther de Lange, zpravodajka. – Ano, pane předsedo, a diskutovala jsem o tom také se stínovými zpravodaji.
Předseda. – Žádáte o to poněkud se zpožděním, ale můžeme hlasovat jmenovitě, pokud nikdo nebude proti tomu. Je někdo proti tomu? Pane Battene, jste proti tomu?
Gerard Batten (EFD). – Pane předsedo, nesouhlasím s tím, ale nikoliv z důvodu, že bych nesouhlasil se jmenovitým hlasováním, nýbrž proto, že bychom měli mít, jak jsem v této sněmovně řekl již mnohokrát, soubor pravidel, která platí pro všechny stejně. Kdyby se někdo z nás přihlásil a požádal by, zda bychom mohli hlasovat jmenovitě o něčem jiném, bylo by to zamítnuto. Platí-li určitá pravidla, musíme se jimi řídit.
(Žádost byla zamítnuta)
- Po hlasování:
Esther de Lange, zpravodajka. – Pane předsedo, při vší úctě, tento postup již předtím probíhal. Můžeme během hlasování požádat o jmenovité hlasování, a bude-li proti 40 poslanců, nebudeme hlasovat jmenovitě, ale zatím jsem viděla, že proti byl jen jeden.
Předseda. – Rád bych to v klidu vysvětlil. Postup, o němž hovoříte, se týká ústních pozměňovacích návrhů, protože pro jejich předkládání není stanovena žádná definitivní lhůta. Žádáte-li o jmenovité hlasování, platí jiné pravidlo, nikdo ve sněmovně se proti tomu nemůže postavit. V případě, kterým se teď zabýváme, byla stanovena lhůta pro předkládání pozměňovacích návrhů a tuto žádost jste nevznesla ve stanoveném čase. Toto jsou pravidla, která naleznete v jednacím řádu. Byla-li stanovena lhůta pro předkládání návrhů, nikdo se nemůže stavět proti. Usnesení bylo přijato. Chtěl bych blahopřát paní de Lange k její práci na tomto usnesení.