Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/0108(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0112/2010

Rozpravy :

PV 21/09/2010 - 3
CRE 21/09/2010 - 3

Hlasování :

PV 21/09/2010 - 5.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0322

Rozpravy
Úterý, 21. září 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

6. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Pablo Arias Echeverría (A7-0226/2010)

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE). (HU) Elektronický obchod se v současnosti stal nedílnou součástí internetu, ale bohužel zde stále existují patrné nedostatky zejména tehdy, jedná-li se o přeshraniční obchod. Nekoordinované vnitrostátní předpisy mohou závažně omezovat volný pohyb zboží v celé Evropě. Podle průzkumů si v roce 2009 jeden ze tří evropských spotřebitelů koupil určité zboží elektronickou cestou, ale pouze 7 % tak učinilo v jiném členském státě. Další průzkum jasně ukazuje, že 60 % pokusů o přeshraniční nákup je neúspěšných, protože dodavatel může odmítnout buď transakci, nebo dodání. Evropa se může pyšnit 500 miliony spotřebitelů, jejich přítomnost na internetu je ale málo citelná. Musíme se vynasnažit, abychom vytvořili podmínky také pro jednotný, fungující, elektronických trh. Proto jsem zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Paní předsedající, děkuji, že jste mi dala příležitost objasnit moje stanoviska ohledně tohoto hlasování. Myslím, že se všichni shodneme, že toto je velmi důležité: v oblasti elektronického obchodu stále existuje příliš mnoho překážek. Je důležité, abychom mohli v celé EU nakupovat přes internet jak digitální, tak fyzické zboží. Vítám veškeré iniciativy, které v EU prolomí překážky, aby toho mohlo být dosaženo. Je to pravděpodobně jednou z pozitivních stránek Evropské unie.

Zároveň zde však probíhá mnohem významnější obchodování, které je spojeno se zbytkem světa, a doufám, že tedy neusilujeme o právní předpisy v globálním měřítku, ale o lepší koordinaci mezi různými jurisdikcemi, abychom zajistili, že prolomíme překážky a že občané ze zemí Evropské unie budou moci využívat výhodnějších cen ve zbytku světa a nakupovat produkty, zboží a služby ze zbytku světa přes internet.

Zároveň bychom si měli uvědomit, že kvůli nadmíru dostatečné šířce pásma a dostatečným kapacitám na uchovávání a údaje se budou ceny přibližovat k nule a časem se ceny za některé digitální produkty sníží na nulu.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, moji voliči z podnikatelské sféry budou na takovou zprávu pohlížet s unavenou rezignací. Obsahuje všechny banální a otřelé fráze, které spojujeme se směrnicemi EU: „elektronický obchod je hybná síla internetu“; „důležitý katalyzátor pro dosahování cílů EU stanovených ve strategii pro vnitřní trh EU 2020“; „všichni účastníci musí spolupracovat“. To nijak nevede k usnadnění skutečného obchodování a volného obchodu. Není třeba směrnic a nařízení k tomu, aby mezi sebou podniky mohly nakupovat a prodávat: právě to totiž dělají, aniž by to muselo být výslovně uzákoněno.

Když jeden z mých voličů obchoduje přes internet se společností na druhém konci světa, z Austrálie nebo Nového Zélandu, zvládají to bez regulační nadstavby jednotného trhu EU. Ve skutečnosti tak činí s mnohem menším počtem problémů, než kdyby se pokoušeli jednat prostřednictvím změti evropských pravidel, což možná vysvětluje, proč byl za roky našeho členství v Evropské unii náš obchod v přebytku vůči všem kontinentům na světě kromě Evropy. Nyní to možná vysvětluje, proč se vzestupem technologické revoluce moji voliči znovu objevují své globální poslání.

 
  
  

Zpráva: Christine De Veyrac (A7-0195/2010)

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jak tato zpráva jasně ukazuje, objem letecké dopravy se již několik let soustavně zvětšuje. Přes velký pokrok v oblasti bezpečnosti tento nárůst zvyšuje nebezpečí leteckých nehod.

Evropské předpisy o vyšetřování leteckých nehod jsou stanoveny ve směrnici z roku 1994, která byla vypracována v době, kdy ještě neexistovala Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Proto plně podporuji záměr zpravodajky, který se týká stanovení jasného právního rámce, a to prostřednictvím nového nařízení, jež učiní z agentury EASA hlavního činitele v oblasti letecké bezpečnosti v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). (ES) Paní předsedající, nařízení zdokonaluje bezpečnostní vyšetřování toho, jak se v budoucnosti vyvarovat nehodám, a dále zdokonaluje koordinaci prostřednictvím zřízením sítě a zavedením péče určené pro oběti a jejich rodiny, jsem ale zklamaná, že do zprávy nebyla začleněna tato dvě témata: zaprvé, zásada „spravedlivého posouzení“, aby nebyl personál trestán za rozhodnutí učiněná v souladu s jejich zkušenostmi a odbornou přípravou a současně mu za žádných okolností nebyla tolerována vážná nedbalost, svévolné porušení povinností nebo činy směřující k destrukci; zadruhé, požadavek týkající se samoregulačního kodexu, aby bylo možné zabránit zveřejňování citlivých informací, které se mohou dostat do rukou médiím, a vyhnout se tedy bezdůvodnému utrpení dotčených rodin.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák (ECR). (CS) Vážená paní předsedající, víme, že stávající systém Společenství pro vyšetřování nehod v civilním letectví není zcela optimální. Za posledních několik let došlo k výraznému nárůstu dopravy, rozšíření Evropské unie o další státy a existují dokonalejší vyšetřovatelské metody. Cílem tohoto nařízení je proto reagovat na vzniklou situaci a zajistit efektivnější předcházení leteckým nehodám.

Navrhované nařízení umožňuje zapojení agentury EASA, která existuje od roku 2002 a je odpovědná za certifikaci letadel, do procesu vyšetřování nehod, vytvoření evropské sítě orgánů pro vyšetřování bezpečnosti civilního letectví, navrhuje změny v charakteru a rozsahu předávání zpráv z šetření, včetně zajištění požadavku na dostupnost seznamu cestujících na palubě havarovaného letadla. Projednávaný text je výsledkem kompromisu Parlamentu s Radou. Česká republika v Radě s kompromisem vyjádřila souhlas. Zpráva má technický charakter a přispěje k větší bezpečnosti v letectví. Proto jsem tuto zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D).(PL) Výbuch sopky na Islandu, k němuž došlo v dubnu, ukázal, že celý evropský kontinent je vlastně závislý na letecké dopravě. V současnosti neexistuje jiná alternativa. Ani železniční doprava, ani žádný jiný druh dopravy nebyl schopný leteckou dopravu nahradit, proto je nutné zabývat se otázkou její bezpečnosti a spolehlivosti. V případě leteckých incidentů – právě o to se zajímáme – nebo leteckých katastrof je naprosto zásadní dokázat efektivně určit příčiny, aby bylo nejprve možné stanovit odpovědnost. Co je však ještě důležitější, musíme být schopni předcházet incidentům, zejména nebezpečí srážek a katastrofám v této mimořádně významné oblasti dopravy.

Rád bych vyjádřil své uznání zpravodajce a stínovým zpravodajům za to, že se ve zprávě zabývají velkou škálou otázek. Zdůraznili oblasti odpovědnosti a způsoby, jak řešit problémy. Je to dobré nařízení. Získalo moji podporu.

 
  
  

Zpráva: Alejo Vidal-Quadras (A7-0112/2010)

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, za poslední roky mnoho členských států zažilo častá narušení dodávek zemního plynu, což ukazuje, že vzrůstající závislost Evropské unie na zahraničních dodávkách energie může poškodit dlouhodobé hospodářské a politické zájmy členských států.

Plně podporuji myšlenku, že zabezpečení dodávek energie by mělo být považováno za zásadní faktor celkové bezpečnosti Evropské unie a že zabezpečení dodávek plynu v EU, zejména v krizových situacích, tedy musí být považováno za strategický cíl.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval ve prospěch této zprávy a stejně jako zpravodaj doufám, že bude toto nařízení uplatněno rychle.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou, k níž došlo loni v zimě, měla negativní dopad na evropské občany a evropské hospodářství a odhalila rozsah zranitelnosti Evropské unie a její závislost na dodávkách ze zahraničí.

Unie by měla vytvářet svoji energetickou politiku v duchu solidarity, a zajistit tak v celé EU zabezpečení dodávek energie v souladu s novými pravomocemi, které jí dává Lisabonská smlouva. Co se týče náhlých výpadků v dodávkách plynu, souhlasím s názorem zpravodaje, který posílil ustanovení článku o možnosti vyhlášení stavu nouze ve Společenství pro vymezenou geografickou oblast, jinými slovy v zemi, která např. zažívá krizi spojenou s úplným poklesem dodávek plynu, ačkoli pokles na úrovni EU nedosahuje hranice 10 %. Považuji rovněž za správné, aby byl vytvořen zvláštní mechanismus Společenství, který bude uplatňován na regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Zabezpečení dodávek plynu bylo, je a bude na dlouhou dobu otázkou, která je zásadní pro mezinárodní politickou situaci, ale která je především zásadní pro zajištění správných životních podmínek pro evropské obyvatele, protože jim zaručuje odpovídající množství tohoto významného přírodního zdroje. Myšlenky, které autor zprávy navrhuje, jako je zlepšení systému pro vyhlašování stavu nouze spojením kritérií s určitou zeměpisnou oblastí, vymezení přesných hraničních hodnot, které členským státům umožní činit zásahy na trhu, a centralizace a posílení ochrany údajů týkajících se obchodních a dodavatelských informací, bezpochyby zlepší zabezpečení dodávek a zajistí jejich nepřetržitost. Tento problém je obzvláště významný pro hospodářství, která jsou založena na plynu jakožto zdroji energie, a v Evropě jich máme spoustu. Zprávu jsem pochopitelně podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Přijali jsme významnou zprávu o zabezpečení dodávek zemního plynu. Opatření navrhovaná ve zprávě představují krok správným směrem, ale společnosti či hospodářství neposkytují úplný pocit bezpečí. Zkušenosti z posledních let ukazují, že mnoho členských států jedná ve vlastním zájmu a neusiluje v této oblasti o budování skutečné, koordinované a vzájemně prospěšné evropské politiky.

Měli bychom se snažit o to, abychom dosáhli oddělení těžby od přepravy, a měli bychom odstranit monopoly a vyloučit otázky týkající se plynu z oblasti mezinárodní politiky. Zásadními kroky, jež je třeba přijmout, jsou diverzifikace zdrojů a zásobovacích tras zemního plynu, rozvoj infrastruktury, spolupráce subjektů, které se zabývají oblastí zemního plynu a spolupracují na nadnárodní úrovni. Podle mého názoru je tento dokument začátkem vytváření společné energetické politiky.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere (PPE).(LV) Děkuji, paní předsedající. Zabezpečení dodávek zemního plynu je jedním z nejvýznamnějších aspektů hospodářské a strategické bezpečnosti Evropy. Schopnost vystupovat v otázkách energetické politiky jednotně vůči dodavatelům energie je jedním z našich klíčových cílů. Velice oceňuji to, čeho dosáhl komisař Oettinger, ale domnívám se, že pět nebo sedm let, které mají být podle něj určeny k diskusi se členskými státy, je příliš dlouhé období. Společná energetická politika je naléhavě potřebná. Je nutné zabezpečit diverzitu zdrojů dodávek, zejména pro pobaltské státy, protože jediný dodavatel – Rusko – využívá svého monopolního postavení, aby mohl zasahovat do politického dění států, které jsou na něm závislé. Je třeba vytvořit propojení dodávek plynu v Evropě, a to na základě zásady solidarity, která je základní kamenem politiky Evropské unie. Situace, kdy bychom diverzifikovali dodavatele plynu, ale plyn by musel být stále veden přes Rusko, by byla nepřijatelná. Evropa musí rozvinout přímou spolupráci se středoasijskými a zakavkazskými státy, musí vyhledávat projekty zaměřené na horninami zadržený plyn a plyn z břidlic a na alternativní zdroje energie. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, také jsem hlasoval ve prospěch tohoto opatření. Nastal čas, aby Evropská unie jasně upravovala energetickou bezpečnost a dodávky energie: spor z loňského roku nám ukázal míru naší závislosti na energii ze třetích zemí.

Nařízení schválené zde v Parlamentu konečně řeší tento problém a v rámci úsilí o předcházení budoucím krizím činí v oblasti energetické bezpečnosti významný krok vpřed. Členské státy jsou vyzvány, aby zajistily odpovídající energetické pokrytí pro domácnosti a chráněné odběratele, jinými slovy pro zásadní struktury a služby. Jsou vyzvány rovněž k tomu, aby sestavily preventivní plány a plány pro stav nouze.

Činíme tedy pokrok směrem k zásadě státní subsidiarity, která je Unii a mojí parlamentní skupině tak drahá. Podporuji zejména pozměňovací návrh 62. Závěrem vás chci upozornit, pokud dovolíte, na prozíravost mojí země, která otevřela několik komunikačních kanálů se zeměmi, jež mají velké zásoby plynu.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). (LT) Evropský parlament dnes přijal nařízení o zabezpečení dodávek zemního plynu. Je to velmi významný krok směrem k provádění společné energetické politiky Evropské unie. Je to krok k energetické solidaritě mezi členskými státy Evropské unie a k větší regionální spolupráci.

Hlasovala jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože se domnívám, že nám toto nařízení umožní zajistit, aby energetické ostrovy Evropské unie, jako jsou například pobaltské státy, stále disponovaly plynem, až ti, kteří monopolizují jeho dodávky, jednostranně uzavřou kohoutky.

Toto nařízení rovněž připravuje cestu pro financování Evropské unie určené na projekty v oblasti energetické infrastruktury, které budou přispívat k odstranění energetické izolace. Avšak ustanovení nařízení, která plánovala přísnější sledování činností dodavatelů ze třetích zemí, jako je Gazprom, především v oblasti hospodářské soutěže, byla zamítnuta, a nařízení se omezuje na obecná ustanovení.

Druhým, stejně tak významným aspektem je ochrana životního prostředí. Vzhledem k tomu, že nařízení umožňuje, aby byly projekty třetích zemí financovány z prostředků Evropské unie, doufám, že si Evropská komise pospíší s uplatněním nezávislého nástroje pro posouzení dopadu na životní prostředí.

 
  
  

Zpráva: Csaba Sógor (A7-0231/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, účelem této dohody je posílení spolupráce mezi vládami dotčených zemí s cílem uspíšit postup zpětného přebírání neoprávněně pobývajících osob a učinit tak na základě jasného vymezení všech nezbytných technických ustanovení: žádosti o zpětné převzetí, důkazních prostředků, lhůt, způsobů předání a přepravy.

Hlasoval jsem ve prospěch dohody, protože jsem přesvědčen, že je nezbytná jako základní nástroj v boji proti nelegální migraci v Evropské unii.

Dohoda obsahuje doložku o nedotknutelnosti v souladu s dalšími mezinárodními právními předpisy a pravidly pro ochranu údajů: státy musí splnit příslušné závazky vyplývající z mezinárodních právních předpisů, jako je např. zásada nenavracení, a ponesou odpovědnost za vyhoštění před svými vnitrostátními soudy.

Zásada nenavracení má také procesní dopady, pokud je od států požadováno, aby vyhodnotily riziko špatného zacházení, včetně případů nepřímého vystěhování do zprostředkující země.

Touto dohodou se zřizuje – a tím skončím – Smíšený readmisní výbor, a v tomto bodě bych rád zdůraznil, paní předsedající, že Evropský parlament bohužel nebude jeho součástí. Vyzývám proto Evropskou komisi, aby nás pravidelně a řádně informovala o své činnosti.

 
  
MPphoto
 

  Joe Higgins (GUE/NGL). – Je opravdu ironické, že Evropský parlament dnes hlasuje o dohodě, na jejímž základě budou ubozí pákistánští občané, kteří jsou bez prostředků, vypovězeni z Evropské země zpět do vlasti, jež je zpustošena ničivými povodněmi. Dlouhodobě sužovaní chudí lidé, zemědělci a pracovníci z Pákistánu trpí ještě více než kdy před tím, 20 % jejich země je zpustošeno povodněmi, úroda je zničena, dobytek usmrcen, děti mají hlad a je zasaženo více než 20 milionů lidí.

Bylo by mnohem vhodnější, kdybychom diskutovali o tom, jak můžeme bojovat proti chudobě v Pákistánu, jak ji zmírnit a ukončit např. donucením Mezinárodního měnového fondu, aby zrušil zdrcující dluh, který je uvalen na Pákistán, aby zrušil osobní dluh uvalený na pákistánské pracovníky a chudé tím, že tyto dluhy odvolá, a aby navýšil pomoc určenou na zmírnění utrpení, přičemž je nutné, aby tato pomoc nebyla předávána skrz zkorumpovanou vládu, ale na základě demokratické kontroly zemědělců, pracovníků a chudých, kteří jsou skutečnými oběťmi této situace. To by pro trpící pákistánský lid představovalo mnohem vhodnější reakci.

 
  
MPphoto
 

  Gerard Batten (EFD). – Paní předsedající, zdržel jsem se hlasování o dohodě mezi Evropskou unií a Pákistánem. Dohoda by pravděpodobně posílila schopnost národních států, nebo bych měl říct členských států, navracet ilegální přistěhovalce do Pákistánu. Na první pohled by se zdálo, že je to pro Spojené království žádoucí, ale měla by to být pouze Británie jako nezávislý svrchovaný národní stát, kdo rozhodne o tom, kdo může či nemůže překročit její hranice.

Hlasování ve prospěch této dohody by znamenalo přenést toto právo na Evropskou unii, což je něco, co nemohu v žádném případě učinit. Británie musí získat kontrolu nad svou politikou přistěhovalectví, a to legálního i nelegálního, a nikoli převádět tuto kontrolu na Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens Rohde (ALDE). – Rád bych uvedl, že dnešní hlasování o dohodě o zpětném přebírání mezi EU a Pákistánem dánské liberály velmi potěšilo. Konečně bylo po několika letech jednání mezi Komisí a Pákistánem dosaženo dohody, která umožňuje zpětné přebírání migrantů, kteří přestali splňovat podmínky vstupu nebo pobytu na území kteréhokoli členského státu EU.

Tato dohoda je významným nástrojem v boji proti nelegální migraci do Evropské unie, zejména proto, že Pákistán je významnou zemí původu a transitu migrantů. Na základě této dohody Pákistán souhlasí, že převezme zpět své vlastní státní příslušníky a za určitých podmínek také státní příslušníky třetích zemí. Tato dohoda zlepší bezpečnost na evropském území.

 
  
  

Zpráva: Metin Kazak (A7-0238/2010)

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem ve prospěch zprávy poslance Kazaka o vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem, která byla odhlasována v rámci Výboru pro mezinárodní obchod i zde v Parlamentu. Ačkoli celní bariéra mezi Tureckem a Evropou byla vybudována již před dlouhou dobou, mnoho překážek a bariér v obchodu mezi oběma stranami je stále v platnosti.

Chceme-li přispět ke konkrétnímu a pozitivnímu nárůstu obchodu, Turecko musí zohlednit postoj Parlamentu, a musí tedy zajistit sblížení tureckých právních předpisů s acquis Společenství, co se týče volného obchodu, musí uplatňovat zvláštní postupy pro boj proti padělkům – což se dotýká také odvětví významně spojených s oblastí veřejného zdraví, jako jsou léčiva – a musí zajistit volný pohyb zboží v celní oblasti zrušením zatěžujících dovozních postupů, které poškozují evropský výrobní a zemědělský průmysl.

Musí se také vyhnout diskriminačním praktikám vůči evropským odvětvím, pokud jde o veřejné zakázky, a respektovat dohody přijaté Světovou obchodní organizací.

 
  
MPphoto
 

  Dimitar Stoyanov (NI).(BG) Paní předsedající, přirozeně jsem hlasoval proti zprávě poslance Kazaka, a to z důvodů, které jsem Parlamentu představil. Nemohu hlasovat ve prospěch zprávy sestavené zpravodajem, který je prakticky zadlužený za celé své vzdělání, jež stálo velkou spoustu peněz a uhradila jej přímo turecká vláda. Podle mého názoru to představuje střet zájmů. Podle mě to znamená, že zpráva nemohla být sestavena objektivně, a proto jsem hlasoval záporně.

Rád bych poznamenal ještě další věc. Můžeme si povšimnout, že tato zpráva obsahuje body, které nesouvisí ani s obchodem, ani hospodářstvím. Zpráva zmiňuje a schvaluje poslední změnu turecké ústavy, v níž nespatřuji nic jiného než vítězství islamistů nad lidmi, kteří si přejí, aby bylo Turecko laickou zemí. Bohužel to bylo vojsko, kdo – společně se soudním systémem, dodal bych – zajišťoval laickou povahu Turecka.

Turecko mělo vždy sklony vydat se na cestu islámu a nyní tyto sklony ukazuje více než kdy jindy a já jsem hlasoval proti této zprávě, protože nesouhlasím s tím, že tuto situaci schvalujeme.

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, role Turecka jako světového obchodního hráče se v posledních letech zvýšila, a to zejména proto, že země více využívá svého jedinečného geopolitického postavení.

Vytvoření celní unie s Evropskou unií v roce 1996 přispělo k prohloubení hospodářských vztahů. Od této doby bylo dosaženo poměrně vysokého stupně integrace trhu, zejména co se týče volného pohybu zboží. Nedávným pozoruhodným úspěchem v procesu integrace bylo přijetí nového tureckého celního kodexu a zavedení systému všeobecných preferencí.

Nemůžeme popřít, že Turecko se v posledních letech stalo klíčovým obchodním partnerem Evropské unie. Zaujímá totiž sedmé místo mezi předními dovozními trhy EU a páté místo mezi vývozními trhy.

Turecko se stalo investiční základnou pro evropské podniky, přičemž jeho integrace do dodavatelského a výrobního řetězce EU posílila, a to často v souvislosti se sektory s vysokou přidanou hodnotou.

Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, paní předsedající, protože souhlasím s myšlenkou, že nejprve je třeba zdokonalit fungování celní unie. Proto podporuji tento vztah mezi Tureckem a Evropskou unií.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, mezi Evropskou unií a Tureckem existují komplexní obchodní vztahy. Od roku 1996 existuje také celní unie, a navzdory tomu všemu je zde stále několik obchodních překážek. Proto mě obzvláště těší, že Parlament dnes vyzval Tureckou republiku, aby zrušila své příliš složité dovozní postupy a sjednotila svůj systém kvót pro zpracované zemědělské produkty, jež nejsou v souladu s podmínkami celní unie.

Zadruhé musíme spolupracovat rovněž na tom, abychom zajistili, že zemědělské produkty dovážené z Turecké republiky budou splňovat tytéž normy jako produkty pocházející z Evropské unie.

Dnes jsem hlasoval ve prospěch této zprávy. Je však pravda, že je před námi ještě mnoho práce. Pusťme se do toho!

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, blahopřeji zpravodaji k odvedené práci a především k jeho přístupu k tomuto tématu, protože s Tureckem diskuse o jeho přistoupení k Unii vedeme již po mnoho let. Je to tedy složitá situace.

Není nutné připomínat, že Turecko pro Evropu představuje vynikajícího obchodního partnera, v čemž mu napomáhá jeho pozice přirozené brány do Asie. Evropská unie je největším obchodním partnerem Turecka. Statistiky jsou dobré; jsou uklidňující.

Tyto obchodní vztahy je třeba zdokonalit, a proto souhlasím s body 16 a 20, které vyzývají Turecko ke zrušení licencí na dovoz a zrušení zákazu na dovoz některých farmaceutických výrobků.

Na závěr souhlasím také s tím, že celní unie by měla být posílena a rozšířena, aby byl obchod stále více přínosný.

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen (ECR). (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem ve prospěch zprávy poslance Kazaka, protože zlepší hospodářské a obchodní vztahy s Tureckem. Posílí sousedská pouta mezi Evropskou unií a Tureckem. A právě to potřebujeme.

Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacím návrhu 1, který předložila skupina Evropa svobody a demokracie. Sdílím jejich názor, že Turecko by nemělo přistoupit k Evropské unii, ale zpráva poslance Kazaka se touto otázkou nezabývá. To je důvod, proč jsem se zdržel hlasování o tomto pozměňovacím návrhu a proč jsem vlastně hlasoval ve prospěch zprávy, protože koneckonců musíme posilovat dobré sousedské vztahy s Tureckem.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Navzdory zlepšení ve vztazích mezi Unií a Tureckem se v této oblasti stále vyskytují potíže, které mají formu celních i necelních překážek, jež je třeba společně s dalšími formalitami a postupy zjednodušit. Na obou stranách existují problematické otázky. Zahrnují nerespektování práv duševního vlastnictví a problém padělání výrobků na straně našeho partnera.

Na partnerství s Tureckem nám skutečně záleží, takže bychom se měli pečlivě zajímat o příčiny narušování obchodu před tím, než se z nich stane vážnější problém. Je možné, že kvůli mnohaletému čekání na to, než Unie přijme společný postoj ke členství této země, Turecko nyní začíná hledat alternativní spojence? Vztahy mezi ekonomikami Unie a Turecka by bylo třeba analyzovat také s ohledem na demografickou strukturu obou stran a na prognózy do budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI). (NL) Hlasoval jsem samozřejmě ve prospěch pozměňovacího návrhu skupiny Evropa svobody a demokracie a proti zprávě poslance Kazaka, protože je naprosto možné zachovat si s Tureckem optimální obchodní vztahy, aniž by tato země přistoupila k Evropské unii.

Zdá se, že zpravodaj chodí okolo této otázky se zavřenýma očima, když píše, že výsledek nedávného referenda v Turecku posílí demokratizaci této země. Nesporné je naopak to, že islamisté z politické strany AKP si definitivně naklonili mocenskou základnu této strany ve svůj prospěch. Po zavedení islámu do každodenního pouličního a společenského života nyní připravili cestu pro úplnou islamizaci tureckých veřejných institucí. Vyvraťme veškeré pochybnosti: změny turecké ústavy, které byly schváleny, nejsou ničím jiným než jednoznačným útokem na armádu a ústavní soud jakožto poslední laické instituce v Turecku.

 
  
  

Zpráva: Esther de Lange (A7-0241/2010)

 
  
MPphoto
 

  Licia Ronzulli (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, pokud jde o zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů, zpráva, která byla dnes schválena, je krok správným směrem. Pojem biologické rozmanitosti byl konečně spojen s pojmem odpovědného řízení.

Máme-li zachránit naši planetu a zachovat ji pro budoucí generace, musíme neprodleně přijmout prováděcí politiky týkající se ekologické kompatibility. Poté, co jsme nedokázali naplnit náš cíl zamezení ztrátě biologické rozmanitosti do roku 2010, musíme tento desetiletý odklad využít k tomu, aby státy a instituce opravdu zvýšily úsilí v oblasti osvěty.

Environmentální dědictví Evropské unie od makchie až po jehličnaté lesy, se může z hlediska biologické rozmanitosti chlubit vskutku jedinečným bohatstvím flóry a fauny. Zamezení ztrátě tohoto environmentálního dědictví – již hodlám končit – je povinností, kterou dlužíme sobě i budoucím generacím.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE). (SL) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti.

Zpráva navrhuje mnoho pozitivních požadavků, ale jejím klíčovým zjištěním je to, že požadovaných výsledků nebylo dosaženo z důvodu nedostatečné politické vůle. To je také důvodem, proč nebyly právní předpisy řádně prováděny; vyskytují se zde nedostatky v údajích, sledování a financování je nedostatečné a integrace do odvětvových politik je nízká.

Potřebujeme, aby podávání zpráv bylo jasnější, mělo by se týkat jak osvědčených postupů, tak zemí, jež v této oblasti nejsou úspěšné. Evropská komise by zde neměla zaujímat politickou úlohu, ale úlohu čistě profesionální. Musíme chránit přírodu a budoucnost lidstva, nikoli vlády jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů a boj za předcházení jejich další degradaci představují výzvy, které mají pro naši společnost nevyčíslitelnou hodnotu. Zastavení ztráty biologické rozmanitosti není pouze naší morální povinností, je také povinností z politického a hospodářského hlediska: musíme pečovat o naši planetu, aby na ní mohly žít i budoucí generace.

Jak je v politice EU v oblasti životního prostředí obvyklé, nabízí směrnice v této oblasti potřebnou flexibilitu pro přizpůsobení prováděcích opatření místní situaci. Důvodem pro tento přístup jsou bezpochyby zásady subsidiarity a proporcionality, ale rozdíly mezi členskými státy jsou často tak velké, že tím trpí účinnost směrnic.

Souhlasím se zpravodajkou, když uvádí, že také v důsledku přístupu k biodiverzitě, který se často zaměřuje na oddělené sektory, je velmi rozděleno i financování opatření zaměřených na biodiverzitu a ekosystémy rozpočtem EU.

Zatímco rozdělené financování může mít velmi pozitivní účinek díky tomu, že lze čerpat z různých zdrojů, povinné spolufinancování a výběrový přístup vede například v strukturním řízení a řízení záležitostí venkova k tomu, že tyto prostředky skutečně používají pro potřeby biologické rozmanitosti jen členské státy, které činí vědomé rozhodnutí v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) V Evropské unii hrozí vyhynutí více než 42 % savců, 43 % ptáků, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % ryb a míra ztráty se má do roku 2050 zdesetinásobit.

Bohužel se zdá, že občané Evropské unie si naléhavost situace neuvědomují, a Evropská komise se k těmto údajům staví lhostejně. Svědčí o tom nedostatek odhodlání důsledně a náležitě vymáhat uplatňování směrnic na ochranu životního prostředí a neochota zahájit proti členským státům řízení pro porušování předpisů. Pokud nám upřímně záleží na tom, abychom svým dětem a budoucím generacím předali životní prostředí alespoň zčásti takové, jaké máme dnes, nemůžeme si dovolit dále otálet nebo se vyhýbat tomu, abychom jednali. Podporuji tedy navrhované kroky, které mohou napomoci k zabránění nenapravitelným škodám na životním prostředí.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů tvoří základ pro zásobování rostoucí světové populace jídlem a surovinami. Je také zásadně důležité, abychom naše úsilí přizpůsobili změně klimatu. Biologická rozmanitost na celém světě je ohrožena, zejména pak lidskou rasou. Musíme proto zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a snažit se napravit způsobené škody. Nejlepším způsobem ochrany biologické rozmanitosti je její udržitelné využívání. V tomto případě to znamená, že evropští zemědělci by měli být našimi spojenci, nikoli protivníky. V budoucnu bychom je měli stále více považovat za naše spojence.

Dovolte, abych přesto skončil pozitivně. V oblasti, již zastupuji, ve Svobodném státě Sasko, jsme úspěšně po 200 letech navrátili do přírody vlky. To je dobrým příkladem a musí jej následovat další.

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) Životní prostředí a jeho biologická rozmanitost v současnosti čelí problému, který souvisí se způsobem výroby a životním stylem, jež na přírodu pohlíží pouze jako na komoditu a prostředek k uspokojování lidských potřeb.

Vzhledem k tomu, že nyní bohužel ignorujeme etický a ekologický význam biologické rozmanitosti, měli bychom ji alespoň důsledně oceňovat. Hospodářská hodnota přírody se v současném systému stanovení cen odráží pouze málo, nebo vůbec. Abychom zabránili finančním a dalším ztrátám, měli bychom přijmout vhodné právní předpisy a také prosazovat význam biologické rozmanitosti mezi občany Evropské unie. Většina občanů nepochybně považuje ztrátu biologické rozmanitosti za vážný problém, ale bohužel si neuvědomují, že se jich osobně týká. Jednou z důležitých příčin pasivity běžných občanů v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti je nedostatek informací o tom, co mohou udělat.

Z tohoto důvodu jsem hlasovala ve prospěch předložené zprávy a také souhlasím se zpravodajkyní v tom, že v této oblasti je naléhavě potřebné vést kampaň na zvýšení povědomí občanů.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Bohatství přírody je největším jměním, které lidstvo má. Jako lidé se bohužel velkou měrou přičiňujeme o ztráty, kterými toho bohatství trpí. Vytváření programů, jako je Natura 2000, je krokem, který jsme přijali, abychom přírodu chránili před námi samými. Pozornost je třeba rovněž věnovat přísnějším právním předpisům a vysokým pokutám pro osoby nebo společnosti za to, že vědomě přispívají k ničení rozmanitosti evropského přírodního bohatství.

Podporuji také část zprávy poslankyně de Langeové, která hovoří o společné zemědělské politice odměňující zemědělce, kteří poskytují doplňkové ekosystémové služby. Zemědělci milují zemi a milují a chrání přírodu a chrání ji, i když jim nejsou poskytovány žádné dodatečné bonusy. Finanční podpora je však zásadní, pokud zemědělci nemají nést veškeré náklady spojené s ochranou biologické rozmanitosti sami.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). (LT) Zachování biologické rozmanitosti souvisí s mnoha dalšími politikami EU. Odvětví rybolovu, energetiky i zemědělství mají v tomto případě dopad na vážný stav Baltského moře. Podle výzkumu je toto moře, které je prakticky vnitřním mořem Evropské unie, jedním z nejvíce znečištěných.

Evropská komise vyjadřuje obavy nad úbytkem biologické rozmanitosti, ale není pro řešení faktorů, které tento proces způsobují, vyvíjeno dostatečné úsilí. Pokud jde o Evropskou unii, je asi nutné uvést, že každý členský stát EU musí splnit svůj úkol. Každý musí usilovat o zajištění udržitelné politiky rybolovu a řádného fungování sítě Natura 2000 s cílem snižovat znečištění, a to jak emise CO2, tak znečištění odpadními vodami, a dále s cílem snižovat množství pesticidů a fosfátů.

Právě tyto faktory v tomto případě významně přispívají k eutrofizaci Baltského moře, což způsobuje úbytek biologické rozmanitosti. K tomuto znečištění výrazně přispívá nezodpovědné provádění tzv. komerčních energetických projektů v Baltském moři a nedostatečná kritika vůči tomuto provádění.

 
  
  

Zpráva: João Ferreira (A7-0227/2010)

 
  
MPphoto
 

  Giommaria Uggias (ALDE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, naše hlasování ohledně této zprávy bylo velice rozmanité a bohaté na myšlenky, jak zlepšit naši činnost zaměřenou na prevenci přírodních katastrof.

Je to založeno na úvaze, že současná preventivní opatření se bohužel ukázala jako nevhodná nebo nebyla uplatňována. To znamená, že čelíme dvojí potřebě: uplatňovat některá vylepšená vnitrostátní a evropská opatření s požadavkem na změnu podmínek přístupu k Fondu solidarity a stejně tak důležité potřebě, aby regionální a místní orgány věnovaly větší pozornost prevenci katastrof. Tato zpráva je vyzývá, aby prevenci katastrof lépe začleňovaly do nástrojů plánování a operačních programů. Představuje to krok vpřed, jeden z mnoha, které činíme v zájmu lepších politik zachování krajiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, vylidňování venkova, desertifikace a zvýšená četnost katastrofálních jevů, jako jsou extrémní deště, sucho, krupobití, požáry atd., nutí členské státy zasahovat prostřednictvím svých omezených zdrojů a omezených prostředků. Nejdůležitější otázkou, kterou bych zde rád zdůraznil, je přežití zemědělství, protože jej často postihují přírodní katastrofy, jež prudce snižují příjmy jednotlivých zemědělských podniků.

Evropská komise se tedy musí zavázat k vytvoření evropského systému veřejného zemědělského pojištění, aby se tak lépe zvládala rizika a nestabilita příjmů zemědělců související s přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem, jak je uvedeno v bodě 37 návrhu pana Ferreiry, v jehož prospěch jsem právě hlasoval.

 
  
  

Zpráva: Eleni Theocharous (A7-0192/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Pomáhat těm nejchudším je jednou z nejdůležitějších funkcí Evropské unie. O tom nelze pochybovat a blahopřeji autorce zprávy, že se tím zabývala. Jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova však cítím povinnost upozornit na bod 54 zprávy, v němž zpravodajka doporučuje revizi dotační politiky v rámci společné zemědělské politiky.

Souhlasím, že revize systémů podpory je žádoucí, ale nemůžeme dovolit, aby se opakovala situace, která vyplynula z reformy trhu s cukrem. Tato reforma měla podpořit nejchudší producenty ze třetích zemí, ale prospěch z ní získali vlivní jihoameričtí vlastníci pozemků, a nikoli vlastníci nejmenších plantáží. Buďme proto opatrní a před rozhodnutím o zavedení jakékoli reformy proveďme pečlivé analýzy. Hlasoval jsem proti bodu 54, ale zprávu jako celek jsem podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI). (NL) Tato zpráva je vlastně celkem vyvážená, ale i přesto jsem hlasoval proti. Ačkoli je zpráva vyvážená, zakládá se na předpokladu, že když budeme prostě nadále poskytovat stále více peněz Africe, zejména subsaharské Africe, a pomáhat jí, pak tento kontinent tuto pomoc nakonec také přijme. To může být z politického hlediska správné tvrzení, ale mám obavu, že neodráží skutečnost.

Když se podíváme, jak mnoho finančních prostředků jsme investovali do subsaharské Afriky od 40. let 20. století, zjistíme, že hovoříme o mnoha miliardách dolarů nebo eur, a výsledkem je dnes pouze větší chudoba a větší utrpení. Domnívám se, že bychom měli nadále rozvíjet pomoc při mimořádných událostech, ale jinak bychom měli takovou dlouhodobou pomoc systematicky omezovat.

Především musíme zajistit, abychom zamezili systematickému úniku kapitálu ze severní Afriky do bohatých zemí. Ilegální únik kapitálu za posledních čtyřicet let dosahuje částky přibližně 1,8 bilionu USD! Ani si neumíte představit, co by mohly tyto prostředky znamenat pro subsaharskou Afriku.

 
  
MPphoto
 

  Vito Bonsignore (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, blahopřeji zpravodajce k její práci. Evropská unie byla vždy oddána myšlence podporovat rozvojové země a zpráva, o níž jsme dnes hlasovali, nám připomíná, že toho, co můžeme udělat, je před námi ještě velmi mnoho.

Abychom zlepšili podmínky v těchto zemích, musíme podporovat rozvoj norem pracovního práva, norem bezpečnosti práce – u tohoto tématu bych rád zdůraznil, že oceňuji bod 38, který poukazuje na význam rovnosti žen a mužů pro hospodářský úspěch států. Ženám musíme zajistit spravedlivý přístup do světa práce.

Jak zpravodajka správně zdůrazňuje v bodě 37, Evropská unie musí využít všechny dostupné prostředky, aby se podílela na vymýcení dětské práce, která je jednou z největších překážek ve snižování chudoby. Tato zpráva zahrnuje několik hlavních a významných otázek. Hlasoval jsem tedy v její prospěch.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Paní předsedající, myslím, že se zde v Parlamentu shodneme. Nemyslím, že by někdo mohl nesouhlasit s myšlenkou snižování chudoby a tvorbou pracovních příležitostí v rozvojových zemích.

Před několika lety jsem vedl seminář na Pobřeží slonoviny, kde jsem mluvil k mladým africkým politikům. Ptal jsem se, jak bychom jim my z Evropské unie mohli pomoci. Dali mi řadu odpovědí. Zaprvé uváděli, že bychom se měli ujistit, že pomoc, kterou jim posíláme, nepomáhá zkorumpovaným vládám udržet se u moci. Právě to je příliš často problémem.

Zadruhé uváděli, že bychom měli podporovat otevřené trhy a liberalizaci a přitom se ujistit, aby se odpoutaly od státních monopolů, jež jim poskytují špatné služby. Zatřetí bychom měli provést reformu společné zemědělské politiky – nebo se jí zbavit – a zbavit se dotací, které zemědělcům v EU umožňují stanovovat levnější ceny než zemědělci z rozvojových zemí. Říkali také, že bychom se měli oprostit od myšlenek na opatření pro úpravu daní na hranicích, což je v podstatě ekologický imperialismus, který drží dovozy z rozvojových zemí mimo hru.

Závěrem diskutujeme o směrnici o správcích alternativních investičních fondů. Evropská lidová strana, socialisté a Zelení usilují o zákaz investic v rozvojových zemích. S takovým druhem ekonomického nesmyslu se musíme vypořádat.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, s potěšením jsem hlasoval ve prospěch této zprávy, která ukazuje, že neopomíjíme chudé lidi ve světě, i když zažíváme hospodářský pokles.

Zároveň musím říci, že před několika lety jsem byl v Africe jako dobrovolný pracovník; každý den jsem si kupoval noviny a byl jsem překvapen počtem článků, které kritizovaly nevládní organizace. Nešlo o to, že by neodváděly dobrou práci, ale že se pokoušely prosazovat svou vlastní kulturu, představy a názory na svět a nutily je místním obyvatelům.

Nastal čas, abychom vedli diskusi. V rámci této diskuse bychom měli nejen navázat kontakt s vládami těchto zemí, ale hlavně bychom měli jednat s místními představiteli, sociálními organizacemi, ministry, knězi a jinými a prostřednictvím peněz, které vydáváme do těchto zemí, bychom měli konat dobro.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: László Surján (A7-0249/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, aby bylo zajištěno vyčlenění finančních zdrojů na pokrytí změn v plánu pracovních míst úřadu OLAF a začlenění této změny do rozpočtu na rok 2010.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vykonává v boji proti podvodům na evropské úrovni záslužnou činnost. Posílení prostředků, kterými disponuje, a jeho pracovní síly odůvodňuje navýšení jeho rozpočtu, což ochotně podporuji. Samozřejmě bych byl raději, kdyby se ukázalo, že to není nezbytné, a kdyby měl OLAF k dispozici více prostředků a zaměstnanců hned teď, aby mohl vykonávat důležitý úkol, jímž je pověřen. Silnější, nezávislejší a aktivnější úřad OLAF je nezbytný pro EU, která chce být transparentnější a pochopitelnější pro evropskou veřejnost.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh opravného rozpočtu č. 5 k souhrnnému rozpočtu na rok 2010 (č. 5/2010) se týká změn v plánu pracovních míst Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), revize prognózy tradičních vlastních zdrojů, základů daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu (HND), zohlednění příslušných oprav ve prospěch Spojeného království i jejich financování a revize financování snížení HND ve prospěch Nizozemska a Švédska v roce 2010, což vede ke změně rozdělení příspěvků členských států z vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Pravidla pro výpočet těchto vlastních zdrojů jsou podrobně uvedena v příslušných právních předpisech. Pokud jde o úřad OLAF, Komise navrhuje dalších dvacet stálých míst na pozici administrátorů (AD) vzhledem k tomu, že úřad má nyní příležitost k tomu, aby dokončil úpravu plánu pracovních míst náborem odpovídajícího počtu úspěšných uchazečů na místa stálých úředníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Rád bych zde vyjádřil, že rozhodně nesouhlasím se způsobem, jakým nyní úřad OLAF funguje. Ačkoli je nutné bojovat proti podvodům, mělo by tak být činěno způsobem, který je pro evropské občany prospěšný, a tedy nezávislým a účinným způsobem, jenž chrání osobní údaje všech občanů.

V současném stavu úřad OLAF není schopný tyto požadavky splňovat. Tento text se však specificky zaměřuje na přeměnu dočasných pracovních smluv na stálé pracovní smlouvy. Žádnému zaměstnanci bez ohledu na to, kde pracuje, by nemělo být odepřeno právo na patřičnou smlouvu. Proto se zdržím hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Cílem Evropského úřadu pro boj proti podvodům je chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům, korupci a jakýmkoli dalším protiprávním činnostem, včetně nekalých praktik páchaných v evropských institucích. Vzhledem k tomu, jak důležitý úkol vykonává, mu tedy musí být poskytnuty materiální a lidské zdroje potřebné pro dosažení jeho cílů. Navzdory krizi, již EU zažívá, je přijetí tohoto opravného rozpočtu oprávněné, aby OLAF disponoval prostředky, které jsou nutné pro jeho řádné fungování.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Zdržel jsem se hlasování, protože sice souhlasím s vytvořením dodatečných dvaceti stálých míst pro pracovníky zaměstnané v Evropském úřadu pro boj proti podvodům na základě dočasných smluv, nedomnívám se, že by rozpočtová nerovnováha Spojeného království měla být v současnosti stále napravována. Oprava rozpočtové nerovnováhy byla Spojenému království udělena v roce 1984, protože bylo považováno za znevýhodněnou oblast. Dále si nemyslím, že je spravedlivé, že od roku 2002 Německo, Nizozemsko, Švédsko a Rakousko platí pouze 25 % z toho, k čemu se zavázaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Na základě nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 Unie povolila privilegovaný bezcelní přístup na trh EU pro téměř všechny produkty pocházející ze zemí a území, které využívají procesu stabilizace a přidružení za účelem revitalizace ekonomik západního Balkánu. Toto nařízení bylo následně po četných změnách kodifikováno nařízením Rady (ES) č. 1215/2009.

Obchodní preference byly uděleny na období končící ke dni 31. prosince 2010 a v současné době se vztahují na Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Kosovo v případě všech produktů, které spadají do rámce uvedeného nařízení. Ukončením obchodních preferencí by zúčastněné země přišly o objektivní hospodářskou výhodu při obchodování s EU.

V této souvislosti je cílem tohoto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady změnit nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, aby bylo možné prodloužit jeho platnost do 31. prosince 2015, a učinit určité úpravy vyplývající ze vstupu dohod o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou a Srbskem v platnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasování o rozpočtu bylo velmi významné. Vzhledem k tomu, že postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2010 se týká změn v plánu pracovních míst úřadu OLAF, aniž by byly požadovány dodatečné finanční prostředky, a revize prognózy tradičních vlastních zdrojů (TVZ, tj. cel a dávek z cukru), základů DPH a HND, zohlednění příslušných oprav ve prospěch Spojeného království i jejich financování a revize financování snížení HND ve prospěch Nizozemska a Švédska v roce 2010, což vede ke změně rozdělení příspěvků členských států z vlastních zdrojů do rozpočtu EU, vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2010 je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2010 a vzhledem k tomu, že Rada přijala svůj postoj dne 13. září 2010, jsme vzali na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2010 a schválili postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2010 beze změny a pověřili svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. x/2010 za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Komise navrhuje dalších dvacet stálých míst administrátorů (AD) pro Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), protože úřad má nyní příležitost k tomu, aby dokončil úpravu plánu pracovních míst náborem odpovídajícího počtu úspěšných uchazečů na místa stálých úředníků.

Evropský parlament v posledních letech opakovaně a naposledy dne 5. května 2010 vyjádřil názor, že úřad OLAF by měl postupně nabýt úplné a neomezené institucionální nezávislosti, aby bylo zajištěno, že jeho činnosti budou moci být úmyslně či neúmyslně omezeny skutečností, že jeho zaměstnanci a vedení tvoří součást struktury Evropské komise.

 
  
  

Zpráva: Pablo Arias Echeverría (A7-0226/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože se domnívám, že elektronický obchod nemůže stát na okraji vnitřního trhu, jelikož je významným pokrokovým odvětvím pro hospodářský růst v Evropě.

Elektronický obchod může přispět k rozvoji znalostní ekonomiky, zajistit přidanou hodnotu a příležitosti evropským společnostem a spotřebitelům a může posílit konkurenceschopnost našeho hospodářství v souvislosti se strategií Evropa 2020, a to i prostřednictvím rozvoje a podpory nových způsobů podnikání pro malé a střední podniky. V loňském roce si jeden ze tří spotřebitelů v Evropě koupil minimálně jednu věc přes internet, ale jen 7 % evropských spotřebitelů tak učinilo v jiném členském státě.

Tento trend musí být zvrácen a myšlenka vytvoření evropské značky důvěry, již obhajuje zpravodaj, by mohla být při dosahování tohoto cíle užitečná. Potřeba vytvořit bezpečnou a inovativní metodu on-line plateb rovněž může přispět k posílení důvěry evropských spotřebitelů v elektronické služby v ostatních členských státech. Přirozeně je třeba rozšířit a demokratizovat přístup k internetu v EU. Komise musí usilovat o to, aby odlišnost pravidel na ochranu spotřebitelů nepředstavovala překážku pro rozvoj elektronického obchodu v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Vzhledem k tomu, že pro cíle strategie EU nazvané Evropa 2020 je zásadní, aby byl elektronický obchod rozšířen v celé Evropě, podporuji to, co zpráva uvádí ohledně provádění opatření na podporu a posílení elektronického obchodu na vnitřním trhu.

Elektronický obchod je obzvláště důležitý pro podnikatele a malé a střední podniky. Elektronický obchod a evropský elektronický vnitřní trh podnikatelům a malým podnikům napomohou k poskytování vysoce kvalitních inovativních služeb, které budou spotřebitelům vyhovovat, a to posílí jejich konkurenceschopnost v celosvětovém hospodářství.

Je třeba dosáhnout cílů pro širokopásmové připojení a každý v EU musí mít přístup ke službám širokopásmového připojení do roku 2013. Vítám přístup zprávy k této otázce.

Podporuji rovněž to, co zpráva uvádí o reklamě na elektronický obchod a o podpoře zákazníků, aby se informovali o svých právech. Je důležité, aby evropští zákazníci při on-line nákupech tomuto systému důvěřovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Potenciál vnitřního trhu, pokud jde o elektronický obchod, není z mnoha důvodů úplně rozvinutý. Spotřebitelé nevěří v bezpečnost elektronického trhu a mnoho z nich nenakupuje on-line, protože pravidla na ochranu spotřebitele a úroveň ochrany se značně odlišují. Domnívám se, že musíme zvýšit důvěru spotřebitelů v on-line trh tím, že je budeme informovat o jejich právech a bezpečných metodách plateb a že zajistíme ochranu spotřebitelů v oblastech bezpečnosti a ochrany osobních údajů.

Souhlasím s návrhem na vytvoření a uplatňování evropské značky důvěry, která by kupujícím poskytovala větší důvěru v internet. Některé podniky rovněž nedokáží využívat elektronický trh kvůli určitým potížím. Musíme tedy vytvářet iniciativy, abychom podnikatele pobízeli k obchodování přes internet tím, že zlepšíme mechanismy plateb využívané na internetu, musíme např. zjednodušit oznamovací povinnost, pokud jde o daň z přidané hodnoty (DPH), sjednotit poštovní a bankovní poplatky a účinněji řešit spory mezi dodavateli a spotřebiteli.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Stav elektronického obchodu se v současné době neustále mění. Již není vznikající technologií a stále více se stává široce rozšířenou realitou. Je to velmi důležitý prostředek k prosazování přeshraničního obchodu, zlepšení přístupu k širší škále kvalitnějších produktů a konkurenčnímu snižování cen.

Nicméně deset let po přijetí směrnice o elektronickém obchodu přeshraniční obchod nevzrůstá tak rychle jako domácí elektronický obchod, 60 % pokusů o přeshraniční internetové objednávky selže z technických a právních důvodů.

Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože vymezuje problémy, které dopadají na evropský elektronický obchod, a protože naznačuje cestu směrem k vytvoření skutečného jednotného on-line trhu pro Evropu. Aby bylo možné toho dosáhnout, je třeba lépe provádět evropské právní předpisy, a to ve prospěch všech evropských spotřebitelů a maloobchodníků, přitom je nutné zvýšit úsilí o dosažení vyšší úrovně ochrany pro uživatele elektronického obchodu, dát těmto uživatelům důvěru, aby mohli využívat jednotný trh v celém jeho potenciálu, a informovat je o jejich právech ohledně elektronického obchodování a ohledně toho, jaké ochraně se těší.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy kvůli výhodám, jež získají malé a střední podniky, a kvůli rozvoji digitální společnosti a také kvůli tomu, že navrhuje kroky proti roztříštěnosti trhu a usiluje o zavedení jednotných pravidel.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Zřízení skutečného jednotného on-line trhu pro Evropu je jednou z velkých výzev, jimž v současnosti čelíme. Zejména v situaci stávající hospodářské krize je pro Evropu tím spíš důležité, aby usilovala o zrušení překážek, které brání elektronickému obchodu. V současnosti tvoří trh EU 500 milionů spotřebitelů. Tato situace se ale v objemu provedených on-line transakcí vůbec neodráží. Důvodem není nezájem evropských spotřebitelů, ale to, že když už se rozhodnou provést nákup on-line, setkávají se se všemožnými problémy a nakonec se stane to, že transakci nelze provést. Číselné údaje uvedené ve zprávě o elektronickém obchodu jsou v tomto ohledu případné.

Co se týče elektronického obchodu, mezi členskými státy se v současnosti vyskytuje příliš mnoho rozdílů, je to tedy situace, která způsobuje jedině nespokojenost spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že tato zpráva dále konstatuje, že elektronické obchodování společně s inovativními službami a ekologickými průmyslovými odvětvími nabízí největší potenciál růstu a zaměstnanosti pro budoucnost, a představuje proto novou cílovou hranici pro jednotný trh, je nutné bez prodlení zavést do praxe opatření navrhovaná Komisí doplněná o opatření, která navrhl Parlament.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Elektronický obchod představuje významné přispění internetu k hospodářské činnosti. V tomto odvětví je tedy důležité odstranit veškeré překážky v jednotném trhu, protože roztříštěný soubor vnitrostátních pravidel tomuto výnosnému odvětví brání v rozvoji. Se zpravodajem souhlasím v tom, že zdůrazňuje nedostatky elektronického obchodu s ohledem na spotřebitele. Je politováníhodné, že 61 % přeshraničních transakcí nemůže být dokončeno, protože on-line obchody neposkytují služby ve spotřebitelově zemi. K tomu se ještě připojují obavy uživatelů týkající se bezpečnosti plateb. Schopnost provádět nákupy on-line obvykle závisí na kvalitě připojení k internetu. Měl by být kladen důraz na zvyšování počtu uživatelů internetu, zejména zlepšováním kvality výkonu připojení a nabízením atraktivnějších cen. Je rovněž důležité zvyšovat důvěru spotřebitelů při jejich on-line nákupech. Stejně jako zpravodaj souhlasím s vytvořením evropské značky důvěry a s lepším dohledem nad sítí, zejména z hlediska ochrany osobních údajů. Zvláštní úsilí by mělo být vyvinuto také na ochranu nezletilých, kteří používají internet.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vnitřní trh pro elektronický obchod je pro Evropu zásadní, zejména pokud má dosáhnout cílů stanovených ve strategii EU 2020. Vyskytují se zde však stále překážky, které je nutné překonat. Tato zpráva navrhuje opatření, která jsou právě na to zacílena. Opatření, která považuji za obzvláště zajímavá, zahrnují kontrolu porušování autorských práv na internetu a vytvoření bezpečného a inovativního systému on-line plateb, který nebude ukládat poplatky, jež by mohly výběr ohrozit nebo omezit. Bude tedy jednodušší bojovat proti pirátství, povzbuzovat podniky k obchodování přes internet a také usnadnit přístup uživatelů k internetu a podpořit jejich důvěru v internet.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Elektronický obchod představuje trh, který má pro EU v 21. století rozhodující význam, a to zejména při plnění cílů strategie Evropa 2020. Čelíme obrovské výzvě spočívající ve vytvoření skutečně jednotného on-line trhu pro Evropu, který Evropské unii umožní být konkurenceschopnou na globálním trhu. Důvěra evropských podniků a spotřebitelů v digitální oblast je omezená kvůli zbytečným překážkám, které v elektronickém obchodu brání. Jedná se o roztříštěnost evropského trhu, nedostatečnou bezpečnost pro spotřebitele, nedostatečnou bezpečnost transakcí, nedostatečné mechanismy nápravy atd. Je zásadní, abychom zjednodušili přeshraniční pravidla a nalezli praktická řešení pro otázky, jako jsou např. autorská práva, ochrana spotřebitele, pravidla pro označování a příslušné odvětvové předpisy, poplatky za elektronický odpad a recyklační poplatky a on-line vykazování a účtování.

Stávající právní předpisy, jako je směrnice o službách, je nutné plně provést ve vnitrostátním právu a uplatňovat je. Komise musí zároveň dokončit hodnocení právních předpisů EU týkajících se jednotného digitálního trhu a předložit veškeré iniciativy, které se jeví jako nezbytné, aby bylo možné vypořádat se s hlavními překážkami. Podporuji třináct doporučení Komise, jejichž cílem je vytvoření politik a postupů v oblasti přeshraničního elektronického obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Elektronický obchod je zásadní pro rozvoj vnitřního trhu: odstraňuje informační bariéry, a přibližuje se tak k ideálu dokonalé hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitelů. Má schopnost rozšířit potenciální trh pro malé vnitřní producenty, kteří by jinak neměli možnost obchodovat v jiných zemích EU, má schopnost je chránit a podporovat tvorbu pracovních příležitostí ve výrobním odvětví.

Dále zmenšuje vzdálenost mezi centrálními a odlehlými oblastmi, což zlepšuje kvalitu života ve venkovských oblastech díky posílení dodávek produktů, a prosazuje jednotné normy pro prodávané zboží díky umísťování stejných produktů na několik trhů. Je tedy důležité vypořádat se s hlavními překážkami v používání internetu k prodeji zboží a překonat tyto překážky: jde o bezpečnost a záruky. Vzhledem k tomu, že fyzické hranice neexistují, musí tento úkol připadnout příslušným nadnárodním subjektům, kterými jsou na našem území evropské orgány.

Tato zpráva poskytuje obchodníkům rámec pravidel pro provozování své činnosti a pro plánování investic, spotřebitelům poskytuje jistotu ohledně záruk, které jsou jim uděleny, a producentům umožňuje učinit další krok v boji proti krizi. Konečně!

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) V důsledku míry on-line podvodů, která je stále dost vysoká, panuje vůči je on-line nakupování i nadále značná nedůvěra. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení, které vyzývá Komisi k vytvoření evropského systému včasného varování včetně příslušné databáze, jehož cílem bude zamezit nezákonným obchodním praktikám, bojovat proti podvodným aktivitám a zvýšit bezpečnost spotřebitelů při on-line transakcích, přičemž je nutné zohledňovat ochranu osobních údajů. Podle mého názoru je nutné věnovat zvláštní pozornost smlouvám uzavíraným na dálku, aby bylo možné chránit práva spotřebitelů v době nárůstu nakupování zboží a služeb on-line např. v odvětví cestovního ruchu a dopravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Podpora větší pružnosti v elektronickém obchodování a větší důvěry spotřebitelů v on-line transakce na vnitřním trhu s více než 500 miliony spotřebitelů neumožní pouze využití hospodářského potenciálu digitálního jednotného trhu, ale rovněž podnítí vznik nových tržních segmentů pro malé a střední podniky, čímž případně povede k vytváření pracovních míst. Rozdíly mezi domácím a přeshraničním elektronickým obchodem znamenají, že spotřebitelé, zejména spotřebitelé žijící v odlehlých a nejvzdálenějších regionech a spotřebitelé se sníženou pohyblivostí, nemohou tohoto obchodu využívat, nemohou využívat přístupu k široké škále zboží a služeb. Chtěl bych však zdůraznit, že je naléhavě potřeba, aby byla směrnice o službách – prostředek, ¨pomocí něhož může být digitální jednotný trh dokončen – řádně provedena ve všech členských státech; musí být důrazněji vymáhána především s ohledem na zákaz diskriminace zákazníků na základě jejich státní příslušnosti. Rád bych zdůraznil, že pro dokončení digitálního jednotného trhu pro elektronický obchod musí být plně funkční „jediné kontaktní místo“. Stejně tak důležitá jsou však také opatření jako harmonizace poštovních a bankovních poplatků v Evropské unii, zjednodušení přiznání k dani z přidané hodnoty z prodeje na dálku nebo zvýšení počtu registrací domény .eu.

 
  
MPphoto
 
 

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože z obecného hlediska ji mohu podpořit. S potěšením jsem si povšiml zejména toho, že většina mých pozměňovacích návrhů byla ve výboru přijata. Malým a středním podnikům se takto dostane podpory, aby byly na trhu elektronického obchodu aktivnější. Zároveň se zpráva podle mého názoru zbytečně zabývá otázkou liberalizace poštovních služeb, proti níž jsem ve výboru vznesl námitku. Na této námitce trvám a nadále odmítám výzvu k liberalizaci a rozhodně opakuji svou výzvu vůči Komisi, aby liberalizaci poštovních služeb zastavila.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Jako stínový navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podporuji rozvoj elektronického obchodu, který je nedílnou součástí evropského elektronického podnikání. Dokončení jednotného trhu informačních a komunikačních technologií v EU v budoucnu napomůže k překonání problémů, jimž elektronický obchod v současnosti čelí. Evropa se musí stát v tomto odvětví významným globálním činitelem. Aby bylo možné toho dosáhnout, stávající potíže musí být naléhavě a jednotně vyřešeny.

Mluvím teď o rozdílných sazbách DPH, právních předpisech o ochraně spotřebitele a především o vyloučení diskriminace zákazníků v oblasti elektronického obchodu v několika členských státech, které se dopouštějí někteří obchodníci a poskytovatelé služeb. Evropa musí podporovat své občany, kteří se chtějí aktivně podílet na on-line světě tím, že bude poskytovat snadný přístup ke vzdělávacím programům a evropským finančním prostředkům, které jsou zvláště zaměřeny na nákup hardwaru, softwaru a přístupu k internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod. Jedním z cílů strategie EU 2020 je podpora znalostního hospodářství. Aby bylo možné tohoto cíle plně dosáhnout, je nezbytné, aby Evropská komise představila opatření zaměřená na zvýšení rychlosti širokopásmových služeb a na větší racionalizaci cen za tyto služby v celé EU. Je nezbytné sjednotit pravidla a postupy, aby mohli obchodníci zabývající se prodejem na dálku působit i na jiných trzích, než jsou trhy vyskytující se v rámci hranic jejich členského státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ve sdělení ze dne 19. května 2010 nazvaném Digitální agenda pro Evropu Komise vyjádřila své přání zjednodušit on-line transakce a učinit je takovými, aby vytvářely pocit důvěry v digitální technologie. Podle údajů uvedených se zprávě jedna třetina Evropanů již někdy provedla nákup on-line, ale pouze 7 % spotřebitelů se rozhodne pro přeshraniční transakce a pouze 12 % tomuto druhu transakce důvěřuje. Je tedy naléhavě nutné posílit bezpečnost spotřebitelů (nebo jejich vnímání bezpečnosti), pokud jde o tyto transakce, abychom podpořili rozvoj trhu, který má obrovský potenciál, prostřednictvím transakcí, jež jsou pro spotřebitele jednodušší, výhodnější a v mnoha případech levnější. Pro řádný jednotný elektronický trh je zásadní, aby se spotřebitelé při on-line nákupech cítili bezpečně a aby společnosti pochopily ohromný potenciál on-line obchodování, zvýšily svou on-line dostupnost a odstranily přeshraniční překážky.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Volnému pohybu zboží v Evropě výrazně brání roztříštěné soubory vnitrostátních předpisů. Údaje o stavu elektronického obchodování v EU ukazují, že v roce 2009 si jeden ze tří spotřebitelů v Evropě koupil minimálně jednu věc přes internet, ale jen 7 % evropských spotřebitelů tak učinilo v jiném členském státě. Nezveřejněný výzkum EU ohledně postupů využívaných při elektronickém obchodování ukázal, že 60 % pokusů zákazníků koupit si zboží mimo hranice EU je neúspěšných, a to z důvodu zamítnutí transakce či dodání zboží ze strany prodejce, ačkoliv v polovině z 11 000 zjištěných případů mohl nakupující ušetřit minimálně 10 % nákladů při on-line nákupu v zahraničí (a to včetně nákladů na dopravu). Musím proto zdůraznit, že je nutné vytvořit komplexní právní a regulační rámec, který může překonat přeshraniční překážky, posílit přidanou hodnotu a regulovat riziko činnosti, která se neustále mění a téměř stále se rozvíjí. Neustálá pozornost a sledování jsou tedy nutností, prioritou musí být spolehlivost komunikací a transakcí. Pro upevnění elektronického obchodu je zásadní pracovat na zlepšení bezpečnosti a důvěry podniků a spotřebitelů, především pokud jde o platby a služby týkající se dodávání a vracení.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva o elektronickém obchodu obsahuje několik nesrovnalostí a nepřiměřeně trvá na vytvoření vnitřního trhu. Uznáváme význam elektronického obchodu, ale k tomu, aby se nestal nositelem nových závažných problémů, je třeba vyvinout ještě velké úsilí.

Jak jsme zdůraznili během rozpravy, je důležité objasnit mnoho otázek, zejména jde o ochranu autorských práv, ochranu práv dětí a spotřebitelů a bezpečnost.

Je pravda, že zpráva předkládá řadu návrhů na zlepšení důvěry všech subjektů v trh elektronického obchodu, ale ne všechny z nich jsou nejvhodnější a ne všechny plně zohledňují veškeré zájmy a práva, o něž se jedná v tomto procesu, který by mohl být velice složitý.

Je pravda, že je potřeba více zprůhlednit dodavatelský řetězec elektronického obchodu tak, aby spotřebitel vždy znal identitu dodavatele, název jeho obchodní firmy, zeměpisnou adresu, kontaktní údaje a daňové identifikační číslo. Práva dětí a mladých lidí a lidí s různými závislostmi ale musí být vždy zaručena.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Elektronický obchod vytváří tržní příležitosti, zejména pro malé a střední podniky. Elektronický obchod může hrát významnou roli při posilování konkurenceschopnosti irského a evropského hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této přelomové zprávy, protože je významným krokem k plnému provedení a integraci jednotného evropského trhu. V době globalizace a digitalizace si Evropská unie nemůže dovolit zaostávat ve vytváření účinného vnitřního trhu pro elektronický obchod, který by se mohl stát konkurenceschopným také na globální scéně. Doufejme, že po této zprávě budou následovat další kroky, které budou stimulovat vytvoření celoevropského digitálního trhu. Takový vývoj přispěje rovněž k přehodnocení a obnovení zásadně důležitých činností v oblasti výzkumu a vývoje.

Především musíme monitorovat a sledovat provádění zprávy o elektronickém obchodě, abychom zajistili, že občané EU budou mít snadnější přístup k digitálnímu podnikání jako podnikatelé i jako zákazníci. Opatření stanovená v této zprávě by měla značně usnadnit podnikání napříč členskými státy za podmínky, že vnitrostátní vlády skutečně pokročí ve sjednocování předpisů týkajících se smluv a vypořádají se s protichůdnými právními předpisy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Vítám výzvu k posílení elektronického obchodu v rámci EU. Evropská unie však musí povzbuzovat k tomu, aby tak bylo činěno s ohledem na evropské právní předpisy, a je zásadní, aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. (FI) Ráda bych poděkovala svému kolegovi panu Echeverríovi za jeho vynikající zprávu, v jejíž prospěch jsem s radostí hlasovala. Elektronický obchod je novým mezinárodním odvětvím, a v důsledku toho se musí Evropská unie ujmout významné role v harmonizaci norem a postupů. Ráda bych zmínila zejména ty body zprávy, které nás vyzývají k zajištění, aby bylo v celé Unii dostupné kvalitní a komplexní širokopásmové připojení. Má-li být elektronický obchod úspěšný, tento cíl má zcela zásadní význam.

Zajistit pro všechny občany EU možnost širokopásmového připojení do roku 2013 a superrychlého širokopásmového připojení do roku 2020 jsou ambiciózní cíle, ale jsou zásadní pro zlepšení kvality života občanů. Chtěla bych také poděkovat zpravodaji za jeho poznámky ohledně ochrany spotřebitelů a práva na soukromí v prostředí elektronického obchodu. Tato záležitost musí být v budoucnosti důkladně přešetřena, zejména s ohledem na služby pro děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. (CS) Ač je dnes internet nejrychleji se rozvíjejícím maloobchodním kanálem a počet nakupujících přes internet každoročně narůstá, tak bohužel stagnuje počet přeshraničních transakcí uskutečněných mezi členskými státy. Skoro lze říci, že v oblasti B2C neexistuje v Unii vnitřní trh. V případě zvýšení přeshraničního prodeje zboží prostřednictvím elektronického obchodu věřím, že jedním z významných stimulátorů může být úplná harmonizace spotřebitelského práva, tedy odstranění národních výjimek, v kombinaci s liberálním pojetím ochrany spotřebitele. Velký problém však vidím v oblasti omezování přístupu k on-line službám na základě IP adres některých států. V této oblasti v zásadě neexistují legislativní bariéry, a přesto je elektronický vnitřní trh v tomto segmentu omezován.

Jsem toho názoru, že v tomto případě by Komise měla využít všechny své exekutivní nástroje a zasáhnout proti umělému vytváření bariér na vnitřním trhu, kterým je právě blokování IP adres. Zpráva také hovoří o cílech pro rok 2020 v oblasti přístupu k širokopásmovému připojení. Osobně nemám v oblibě takové proklamativní cíle, navíc v sektoru, který se vyvíjí dynamicky, a je proto velmi obtížně předpověditelné, jakým směrem se bude v horizontu deseti let vyvíjet. I přes tuto výtku však považuji zprávu za vyváženou, a proto jsem ji v hlasování podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy poslance Ariase Echeverríi, protože se domnívám, že elektronický obchod je klíčovým trhem politiky EU, kde mohou a musí být stanoveny určité zásahy na zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU v souvislosti se strategií EU 2020.

Skutečně se domnívám, že za účelem plného využití příležitostí, které nabízí evropský jednotný trh, bychom měli dále rozvíjet elektronický trh, jenž má potenciál pozitivně působit na spotřebitele i na konkurenceschopnost podniků. Podobně podporuji to, že byla do zprávy zahrnuta evropská známka důvěry nezbytná k zajištění spolehlivosti a kvality zboží umístěného na přeshraniční elektronický trh.

V době krize a finančních potíží, ve které v současnosti pracujeme, musíme podporovat nástroje, které mohou mít výrazný pozitivní vliv na zaměstnanost a růst, mezi něž můžeme zahrnout elektronický obchod. Proto si v tomto ohledu myslím, že zpráva, kterou jsme dnes přijali, je pozitivním výsledkem nejen pro společnosti a malé a stření podniky, ale také především pro spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE) , písemně.(PT) Jednotný trh byl vždy jedním z velkých cílů, o jejichž dosažení Evropská unie usiluje. Přeshraniční elektronický obchod může v současnosti významně přispět k dalšímu rozvoji jednotného trhu. Na domácí úrovni již velká většina spotřebitelů nakupování on-line uznává, ale totéž neplatí pro elektronický obchod mezi členskými státy, zejména kvůli nedostatku vzájemné důvěry mezi nakupujícím a prodávajícím. Pro rozvoj trhu v oblasti elektronického obchodu je tedy zásadní zvýšit důvěru všech subjektů. Pro vytvoření atmosféry větší důvěry musí být provedeny evropské právní předpisy v této oblasti. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože se domnívám, že elektronický obchod a překonání překážek, které stále brání jeho rozvoji, má pro hospodářství zásadní význam. Volnému pohybu zboží v Evropě výrazně brání roztříštěné soubory vnitrostátních předpisů a 60 % pokusů zákazníků koupit si zboží za hranicemi jejich členského státu je neúspěšných.

Cílem je vytvořit skutečný evropský on-line jednotný trh. Díky pozměňovacímu návrhu skupiny Evropa svobody a demokracie (Liga severu) zpráva obsahuje zmínku o potížích, jakým čelí lidé žijící v ostrovních a horských oblastech, pokud jde o přístup k internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zpráva je využívána k prosazování rozsáhlejší harmonizace daňových právních předpisů a kolísání cen v odvětví poštovních a finančních služeb na úrovni EU. Proto jsem hlasoval proti tomuto textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Nedávné sdělení Komise určilo budoucí strategie na snížení roztříštěnosti a posílení růstu v oblasti elektronického obchodu.

Ačkoli objem elektronického obchodu na vnitrostátní úrovni vzrůstá, úroveň přeshraničních nákupů je stále nízká a v roce 2009 dosahovala pouze 7 %. Hlavní překážky souvisí s jazykem a praktickými a právními problémy.

Souhlasím s přístupem zprávy, která určuje pět priorit, které mají toto odvětví podporovat: zlepšit přístup k internetu, překonat roztříštěnost on-line trhu, zvýšit důvěru spotřebitelů, podporovat obchodníky, aby nabízeli své produkty přes internet, a zaručit bezpečnost dětí, které internet používají. K tomu všemu by mělo docházet v rámci jasného a jednotného právního kontextu navrženého tak, aby sloužil především veřejnosti. Domnívám se, že základní pobídkou bude důvěra veřejnosti, kterou bychom měli podporovat a posilovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Internet se stal nejrozšířenější formou prodeje na dálku. Na základě informací, které Komise poskytla v odpovědi na mou otázku (E 4964/2010), v loňském roce více než třetina spotřebitelů EU (37 %) využila internet k nákupu nebo objednání zboží a služeb k soukromému užití. Ve srovnání s rokem 2008 to představuje zvýšení o 5 procentních bodů a ve srovnání s rokem 2006 zvýšení o 10 procentních bodů. Spotřebitelé nicméně stále nemají dostatečnou důvěru v přeshraniční nakupování a rozdílné vnitrostátní právní předpisy odrazují společnosti od investic do přeshraničního obchodu. V míře rozšíření prodeje na dálku v členských státech tedy existují značné rozdíly. V současné situaci, kdy zažíváme hospodářský pokles, je však posílení této formy obchodu velmi důležité. Cílem této konkrétní zprávy je vypořádat se s roztříštěností vnitřního trhu pro oblast elektronického obchodu prostřednictvím návrhů, jako je přijetí jednotných předpisů a postupů, které prodejcům na dálku umožní obchodovat i za hranicemi jejich země. V době, kdy tradiční obchodní transakce stagnují, mohou být nové technologie a příležitosti, které přinášejí, cenné pro vytváření nových a alternativních obchodních iniciativ, a proto jsem hlasoval ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, ačkoli považuji podporu elektronického obchodu za důležitou a rozšíření dobrých internetových sítí a služeb pro celou populaci, dokonce i pro nejvzdálenější regiony, považuji za nezbytné.

Souhlasím také s tím, že je zásadně důležité bojovat proti diskriminaci, jíž trpí mnoho občanů, kteří si přejí nakupovat on-line. Jedná se zejména o diskriminaci na základě toho, v jakém členském státě se nacházejí nebo na základě e-mailové adresy, kterou používají k provádění transakce.

Souhlasím s mnoha návrhy předloženými v této zprávě. Nelituji ale, že některé členské státy směrnici o službách plně neprovedly ve vnitrostátním právu, nepodporuji politiku Komise v odvětví poštovních služeb a nevítám strategii EU 2020: tyto základní volby jsou ve velké míře odpovědné za složitou sociální situaci, s níž se EU v současnosti potýká.

Budoucí modely odvětví komunikací, a dokonce i elektronického obchodu budou jistě lepší, pokud se budou více zaměřovat na občany a jejich práva a nebudou podřízeny pouze obchodním zájmům.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy poslance Ariase Echeverríi o elektronickém obchodu: elektronický obchod je jedním z odvětví, jež budou mít největší dopad na růst a zaměstnanost v následujících desetiletích, a Evropská unie musí tento potenciál plně využít.

Připomeňme si, že elektronický obchod usnadňuje a podporuje vznik nových tržních segmentů pro malé a střední podniky, které by jinak neexistovaly.

Mimoto podporuji myšlenku, že při vytváření našich politik a zákonných rámců týkajících se elektronického obchodu jsme věnovali zvláštní pozornost potřebám zranitelných spotřebitelů, kteří by jinak neměli přístup k obrovskému výběru spotřebního zboží. Mám na mysli spotřebitele, kteří jsou izolováni nebo kteří jsou méně pohybliví, občany s nízkými příjmy nebo jednotlivce žijící v méně přístupných, vzdálených a okrajových oblastech.

Znění jsem ve výboru pozměnil tak, aby zdůrazňovalo potřebu rozvíjet vzdělávací nástroje pro on-line spotřebitele: musíme zdokonalit dovednosti v digitálním prostředí u co největšího počtu lidí a zvýšit jejich povědomí o jejich právech a povinnostech (klíčová práva spotřebitele na internetu, elektronický obchod a zejména předpisy o ochraně údajů).

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V této významné zprávě o elektronickém obchodu mimo jiné zdůrazňujeme, že je důležité zvyšovat důvěru v přeshraniční internetové platební systémy (např. kreditní a debetní karty a elektronické peněženky) podporou široké škály platebních metod, posilováním interoperability a vytvářením společných norem, odstraněním technických překážek, podporou nejbezpečnějších technologií pro elektronické transakce, harmonizací a zpřísněním právních předpisů o soukromí a bezpečnosti, bojem proti podvodným praktikám a informováním a vzděláváním veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Velice dobře si uvědomujeme množství a druhy nevýhod, jimž zejména v Itálii čelí občané, kteří žijí a bydlí v horských a ostrovních obcích. Vybudování vnitřního trhu v oblasti elektronického obchodu by zjednodušilo přístup k internetu a zlepšilo jeho kvalitu v zemích a regionech EU, které nemají dobré připojení.

Je důležité vyvíjet iniciativy určené k podpoře podniků v tom, aby nabízely své produkty přes internet, a zároveň chránit uživatele, zejména děti, prostřednictvím vhodných záruk na zajištění bezpečnosti. Nemůžeme dovolit, aby nečestní obchodníci případné uživatele podváděli; je tedy třeba provádět cílené a časté kontroly.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) Doufám, že tato zpráva je jasným signálem k tomu, aby Evropská komise přijala další kroky pro zlepšení on-line obchodu v Evropské unii. Vyzýváme k harmonizaci a zjednodušení administrativních postupů, které nám ve své současné podobě účinně brání v nakupování ze zahraničních internetových stránek, i když je jejich nabídka zajímavá. Požadujeme rovněž záruku, že širokopásmové internetové připojení bude do roku 2013 dostupné v celé EU. Tento návrh již dlouho není pouhou fantazií. Nejen že je to stále více možné, ale navíc již není nutné každého přesvědčovat o tom, jaké prospěšné účinky by měl všeobecný přístup k internetu na vnitřní trh.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Nemohla jsem tuto zprávu podpořit, přestože obsahuje několik pozitivních prvků, zejména pokud jde o ochranu zájmů spotřebitele a uznání zájmů malých a středních podniků na trhu v oblasti elektronického obchodu.

Odsuzuji především ty, kteří blahopřejí Komisi k provádění třetí směrnice o poštovních službách, jejímž cílem je liberalizace poštovních služeb, což povede k dalším škodám na poštovních službách v EU, a nikoli, jak uvádí zpráva, ke snížení cen a lepším službám.

Nemohu ani litovat skutečnosti, že některé členské státy dosud směrnici o službách plně neprovedly ve vnitrostátním právu, protože chci, aby Komise rychle připravila zprávu, která nastíní dopad provádění tohoto textu na klima.

Lituji, že se tento text z velké části nese v duchu otevřenosti vůči konkurenci, což jsme odsoudili, když jsme zamítli Lisabonskou smlouvu.

 
  
  

Zpráva: Christine De Veyrac (A7-0195/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože jejím cílem je zlepšit prevenci nehod v letectví a pomoci obětem a jejich rodinám. Bezvýhradně podporuji přístup, jaký zaujala zpravodajka, která vyzývá k provádění analýz incidentů na evropské úrovni, což doposud nebylo činěno. Zpráva rovněž navrhuje zlepšení v oblasti pomoci obětem a jejich rodinám, jako je zavedení maximálně dvouhodinové prodlevy, během níž je nutné sdělit rodinám jména cestujících na palubě. Rozhodnutí nyní závisí na ministrech dopravy, kteří, jak doufám, tento právní předpis co nejdříve přijmou.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Objem letecké dopravy se neustále zvyšuje a riziko nehod i přes zlepšení v bezpečnostních normách také narůstá, a proto je třeba pozměnit a aktualizovat evropské právní předpisy týkající se vyšetřování nehod.

Vítám to, co zpráva uvádí o právech obětí a jejich rodin. Rodina oběti má právo obdržet příslušné informace co nejdříve. Letecké společnosti musí mít pro případ krize účinný operační plán. Důležitým praktickým opatřením by bylo stanovit leteckým společnostem povinnost jmenovat osobu, která by byla hlavním prostředníkem pro účely koordinace, poskytování důležitých informací a podporu rodin cestujících.

Praktická opatření, k nimž zpráva vyzývá, budou nápomocná v případě nehody, důležitá jsou zejména opatření ohledně pomoci obětem a jejich rodinám a o skupinách, jež jednají jejich jménem. V odvětví civilního letectví v Evropě musí být zajištěny vysoké bezpečnostní normy a musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom snížili počet nehod.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podporuji tento návrh. V současnosti platná směrnice EU, která upravuje vyšetřování nehod a incidentů v civilním letectví, byla schválena v roce 1994. Letecký trh a situace v letectví se však změnily, a proto musíme přijmout nové nařízení EU odpovídající současné situaci. Nejprve musí být zřízena síť orgánů pro vyšetřování bezpečnosti. Tyto orgány by zahrnovaly vnitrostátní vládní instituce a instituce EU (Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)) a byly by odpovědné za zlepšování kvality vyšetřování, klasifikaci a analýzu informací, podporovaly by spolupráci mezi vnitrostátními vládními institucemi a přispívaly ke zlepšování bezpečnosti letectví. Práva cestujících a jejich rodin navíc musí být vymezena jasněji.

Cílem nařízení je zavést pro letecké společnosti povinnost co nejrychleji vypracovat seznam cestujících, nejdéle pak do dvou hodin po nehodě, což se bude vztahovat nejen na letecké společnosti, které létají do EU, ale také na letecké společnosti, které provozují lety do Evropy. Nařízení má za cíl zavést pro letecké společnosti povinnost žádat cestující, aby při rezervaci letenky určili kontaktní osobu pro případ nehody. Pro rodiny obětí musíme vytvořit takové podmínky, aby byly přednostně informovány o průběhu vyšetřování bezpečnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože navrhuje řešení problémů způsobených nedávnými leteckými nehodami, a to nejen z technického hlediska, ale také především v souvislosti s poskytnutím záruk rodinám obětí. Zpráva rovněž objasňuje úlohu agentury EASA a vnitrostátních orgánů při spravedlivém a nestranném vyšetřování příčin nehod.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Objem letecké dopravy se soustavně zvětšuje, a přes pokrok v oblasti bezpečnosti zprávy stále uvádějí neustálý nárůst počtu leteckých nehod. Je načase, aby Evropská unie důkladněji a také přesněji regulovala toto odvětví.

Proto důrazně podporuji cíl zpravodajky zaměřený na prevenci neblahých leteckých nehod a na zlepšení vyšetřování nehod. Příslušné právní předpisy totiž pochází z roku 1994, kdy Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) ještě ani neexistovala.

Hlasoval jsem tedy ve prospěch tohoto nařízení, které se snaží udělit agentuře EASA vedoucí roli v oblasti letecké bezpečnosti, a souhlasím zejména s cílem zajistit všeobecný přístup k citlivým informacím.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) V průběhu několika posledních let došlo k pozoruhodnému nárůstu objemu letecké dopravy. Přes četná technologická zlepšení se riziko nehod zvýšilo. Je tedy nezbytné přizpůsobit právní předpisy EU této situaci. Proto vítám návrh paní De Veyracové přizpůsobit směrnici o prevenci nehod z roku 1994 stávající situaci na leteckém trhu. Vytvoření sítě vnitrostátních vyšetřovacích orgánů umožní omezit rozdíly mezi členskými státy, zejména propojením zdrojů a výměnou osvědčených postupů. Je rovněž nutné chránit práva obětí a jejich rodin. Podporuji požadavek zpravodajky ohledně povinnosti leteckých společností dodat seznam cestujících do jedné hodiny po oznámení nehody, který by se neměl vztahovat pouze na letecké společnosti EU, ale na všechny letecké společnosti, které působí v Evropě. Závěrem vítám návrh zpravodajky označovat Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví jako „poradce“, jestliže se podílí na vyšetřování bezpečnosti. Je důležité, aby nařízení agentuře nedávalo během vyšetřování bezpečnosti možnost být zároveň soudcem i souzeným.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE) , písemně.(PT) Je zásadně důležité zajistit v odvětví letecké dopravy v Evropě bezpečnost a omezit počet nehod a incidentů prostřednictvím vyšetřovacích a preventivních postupů. Hlasovala jsem ve prospěch tohoto nařízení, protože se domnívám, že podporuje vytvoření prostředí, jež podněcuje k bezprostřednímu podávání zpráv o nehodách, protože vyzývá k účinnému, rychlému a vysoce kvalitnímu bezpečnostnímu vyšetřování, pokud jde o bezpečnost evropského letectví. Souhlasím, že vyšetřování by měla být prováděna vnitrostátním orgánem nebo jinými orgány odpovědnými za bezpečnostní vyšetřování. Za důležité považuji také zřízení evropské sítě orgánů na posílení kvality vyšetřovacích metod a odborné přípravy vyšetřovatelů. Dalším bodem, který považuji za významný, je to, že by měly být stanoveny normy pro včasné poskytování informací o osobách a nebezpečných věcech na palubě v době nehody, dále by měla být zlepšena pomoc pro oběti a jejich rodiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Výsledkem navýšení objemu letecké dopravy je větší riziko leteckých nehod. I přes zavedená zlepšení v oblasti bezpečnosti jsou ve stávajícím systému vyšetřování nehod stále mezery. Systém bezpečnosti v této oblasti je založen na zpětné vazbě a ponaučení vyvozených z nehod a incidentů. Je důležité posilovat koordinaci mezi orgány odpovědnými za bezpečnostní vyšetřování, a to konkrétně zřízením evropské sítě. Aby bylo možné určit možné nedostatky v bezpečnosti a přijmout opravná opatření, musí tato síť zajistit naprostou nezávislost těchto vyšetřování a také vysokou úroveň jejich účinnosti, pečlivosti a kvality.

V oblasti civilního letectví v Evropě je důležité zajistit účinná preventivní opatření a vysokou úroveň bezpečnosti a vynaložit veškeré úsilí na omezení počtu nehod a incidentů, aby byla zajištěna důvěra veřejnosti v leteckou dopravu. Zvláštní pozornost musí být věnována jak bezpečnostnímu vyšetřování, tak i otázce posílení pomoci obětem leteckých nehod a jejich rodinám a všechny evropské letecké společnosti pro ně musí mít připraveny krizový plán a plán pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Pravidelně nás děsí, když slyšíme zprávy o nové letecké havárii. Doufám, že nové nařízení o vyšetřování a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví úspěšně naplní požadavky na bezpečnost cestujících formou opatření, které bude jasnější než směrnice 94/56/ES, již nahrazuje. Domnívám se, že ve středu pozornosti musí být kontroly, spolupráce a výměna informací pro preventivní účely. Výsledky provedených vyšetřování nehod by navíc měly být uchovávány v centrální evidenci a analyzovány za účelem zlepšování bezpečnosti letecké dopravy a účinnějšího zvládání kritických situací. V této věci si myslím, že by měli mít evropští cestující možnost jmenovat kontaktní osobu pro případ nehody, což je ve Spojených státech běžnou praxí. V neposlední řadě se domnívám, že pohotovostní služby, které se podílí na zásahu a poskytují pomoc obětem a jejich rodinám, musí podléhat přísnější koordinaci a kontrole.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o návrhu nařízení o vyšetřování a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví, protože zavádí nové předpisy, které umožní posílení prevence nehod, transparentnosti a rychlosti vyšetřování v případě nehody.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že počet letů a cestujících v civilním letectví se již několik let výrazně zvyšuje, a přestože tento jev doprovází pokles počtu leteckých nehod a incidentů, bezpečnost musí být i nadále ve středu našich zájmů, a to jednou provždy. Rovněž vzhledem k tomu, že směrnice upravující vyšetřování leteckých nehod pochází z roku 1994 a že od té doby se v civilním letectví mnohé změnilo, se mi revize tohoto nařízení zdá naléhavě nutná.

Souhlasím se zpravodajkou, když hovoří o potřebě důkladnější koordinace a větší míry zapojení do vyšetřování leteckých nehod. EU se stává stále jednotnější a s ohledem na to, že důsledky letecké nehody nemají vliv pouze na jeden členský stát, nedává smysl, že vnitrostátními orgány pro letectví spolu stále téměř nejsou v kontaktu.

V této souvislosti si myslím, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví by mohla získat novou roli.

Závěrem se domnívám, že se jedná o jednu z oblastí, v níž je koordinovaná a ucelená činnost Evropské unie nutná, aby byla zajištěna bezpečnost všech cestujících v evropském vzdušném prostoru.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně.(PT) Letecká doprava v současnosti nepochybně hraje rozhodující roli v mobilitě občanů a dynamice globálního hospodářství. Ve společnosti, která se stále více vymezuje na základě globalizace a priority výhodně využít čas a prostor, se bude její význam a dopad zajisté zvyšovat. V současném prostředí globální krize a silného tlaku na snižování nákladů a výdajů je třeba disponovat účinným regulačním a kontrolním rámcem na ochranu zájmů uživatelů. Bezpečnost představuje pro uživatele oblast nejvyšší důležitosti a má velký dopad na stanovování tarifů. Proto zdůrazňuji, že tato zpráva přispěla ke kvalitě a nezávislosti vyšetřování nehod a incidentů v civilním letectví, protože harmonizuje vyšetřovací kapacity členských států a zároveň zajišťuje, aby byly evropské právní předpisy v této oblasti správně uzpůsobeny a byly aktuální s ohledem na změny, k nimž v tomto odvětví dochází, a na přítomnost nových aktérů, jako je Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Chtěl bych však zdůraznit, že prioritou by měla být prevence nehod a že právě prevence by měla sloužit jako vodítko pro vyšetřování a jako nástroj pro určení problémů a umožnění jejich řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovali jsme ve prospěch zprávy, protože uznáváme důležitost vyšetřování nehod a incidentů a prevence v civilním letectví.

Za pozitivní považujeme skutečnost, že členské státy dostaly aktivní roli, zejména prostřednictvím svých příslušných vyšetřovacích orgánů, které společně vytvoří evropskou síť vnitrostátních orgánů pro tuto oblast. Tato síť je navrhována s konkrétními cíli: formulovat návrhy pro příslušné vnitrostátní orgány, sdílet informace o vyšetřovacích metodách, koordinovat a organizovat odbornou přípravu pro vyšetřovatele z každého členského státu, vyvíjet společné metodiky vyšetřování pro EU a vytvářet a řídit rámec pro sdílení zdrojů.

Budoucnost této sítě budeme sledovat, protože se domníváme, že její fungování se musí striktně držet výše zmíněných cílů a odpovídat režimu účasti členských států prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů, jak je stanoveno v návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Nezávislejší bezpečnostní vyšetřování v případě letecké nehody, lepší pomoc rodinám obětí a optimální ochrana údajů a soukromí během vyšetřování; všechna tato opatření zlepší leteckou bezpečnost a představují faktory, které mě přesvědčily, abych hlasovala ve prospěch této zprávy. S radostí jsem podpořila tento text, který leteckým společnostem ukládá povinnost sestavit seznam cestujících do dvou hodin po nehodě, aby mohly být informovány rodiny. Zřízení evropské sítě orgánů odpovědných za vyšetřování bezpečnosti navíc představuje velmi dobrou myšlenku, která umožní, aby byla předkládána doporučení ohledně politiky letectví a leteckých předpisů, a co je důležitější, umožní sdílení zdrojů a výměnu osvědčených postupů. Je to důležitý text a já vítám tento význačný krok vpřed, jenž se týká zajišťování stále vyšších norem bezpečnosti cestujících.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Objem letecké dopravy se v posledních letech soustavně zvětšuje. To s sebou samozřejmě přináší zvýšené riziko nehod a je zásadně důležité, aby byly zavedeny vhodné postupy pro minimalizaci těchto rizik. Tato zpráva usiluje o zlepšení legislativního rámce, a proto jsem ji podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasím se zprávou, protože objem letecké dopravy se rok od roku soustavně zvětšuje. Nejdůležitějším cílem je bezpečnost letů a letectví. V současnosti je obzvláště důležité zajistit letovou bezpečnost pro cestující, chránit cestující, posádku, pozemní personál, veřejnost a majetek před leteckými nehodami a zaručit bezpečnost letadla. V případě leteckých katastrof je nutné vyšetřovat nehody nezávisle, aby bylo možné odhalit nedostatky v oblasti bezpečnosti a umožnit přijetí opatření, která je odstraní. Je třeba omezit rozdíly ve vyšetřovacích kapacitách členských států. Evropským právním předpisem, který v současnosti upravuje vyšetřování nehod, je směrnice z roku 1994. Vzhledem k tomu, že letecký trh se změnil a je složitější, je nezbytné předložit nové právní předpisy o nových subjektech, jako je např. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Nové nařízení musí stanovit jasný právní rámec pro účast agentury na vyšetřováních bezpečnosti. Vytvoření sítě vnitrostátních vyšetřovacích orgánů by mělo zároveň umožnit omezit rozdíly existující ve vyšetřovacích kapacitách na úrovni EU. Tato síť by rovněž mohla zlepšit kvalitu vyšetřování a vytvořit právní rámec pro spolupráci vnitrostátních orgánů pověřených vyšetřováním bezpečnosti. Je rovněž důležité a nezbytné uplatňovat na evropské úrovni návrhy, jejichž cílem je zlepšit bezpečnost letectví nebo vyšetřovací postupy. Nejdůležitější věcí je zajištění letecké bezpečnosti a včasná a vhodná pomoc obětem leteckých nehod a jejich rodinám. Znamenalo by to významnou pomoc blízkým příbuzným obětí, kteří jsou často ztraceni v množství zúčastněných stran a postupů v okamžiku, kdy navíc musí snášet bolest související se ztrátou blízkého člověka.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Zapojením Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) vzniknou užší vazby mezi vnitrostátními orgány pro bezpečnostní vyšetřování. Agenturám v celé Evropě to napomůže ke sdílení svých zdrojů a zjištění a doufejme, že to pomůže zabránit budoucím nehodám.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Podpořil jsem zprávu paní De Veyracové, protože bezpečnost civilního letectví v Evropě považuji za jednu z nejvýznamnějších otázek, které se v současnosti nacházejí na programu EU. Cílem, který si stanovujeme pro nové nařízení, je omezit počet leteckých nehod na minimum, zlepšit bezpečnostní normy, plně chránit občany a zároveň usilovat o budování jejich důvěry v leteckou dopravu.

Významná část opatření, na niž bych vás rád upozornil, je věnována vyšetřováním leteckých nehod, která musí být prováděna bez jakéhokoli nátlaku, aby mohly příslušné orgány rozhodnout naprosto nestranně. Navíc souhlasím s rozhodnutím začlenit do opatření řadu ustanovení, jež se týkají rychlého poskytnutí informací o všech osobách (a nebezpečných věcech) na palubě letadla, jak ze zřejmých bezpečnostních důvodů, tak za účelem zlepšení pomoci obětem a jejich rodinám. Text rovněž dává cestujícím možnost uvést jméno osoby, která má být v případě potřeby kontaktována.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože se domnívám, že její konečná podoba představuje vynikající kompromis. Práva obětí a jejich rodin a pomoc, která jim má být poskytována, bude zaručovat skutečnost, že každý členský stát bude muset vypracovat vnitrostátní nouzový plán pro případ nehody a bude muset zajistit, aby každá letecká společnost zaregistrovaná na jeho území disponovala plánem pro poskytování pomoci obětem nehod v civilním letectví. Nový právní předpis zaručí, že vyšetřování leteckých nehod budou vedena bez nátlaku vyvíjeného ze strany regulačních orgánů či orgánů osvědčování, provozovatelů letů nebo jiných orgánů, u nichž může dojít ke střetu zájmů. Hlášení získaná vyšetřovacím orgánem a hlasové nebo obrazové záznamy z pilotní kabiny nebo kontrolních jednotek letecké dopravy budou využívány výhradně pro účely vyšetřování s výjimkou případů, kdy je nutné sdělit tyto informace soudním orgánům. To zúčastněným osobám umožní hovořit s vyšetřovateli otevřeně. Oceňuji úsilí zpravodajky v této záležitosti a doufám, že v budoucnu Evropská unie podepíše dohodu o bezpečnosti civilního letectví také se státy, které nepatří do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE) , písemně.(PT) Evropským právním předpisem, který v současnosti upravuje vyšetřování nehod, je směrnice z roku 1994. Vzhledem k velkým změnám, k nimž v tomto odvětví za poslední roky došlo, tento právní předpis již nesplňuje současné potřeby. Přes některá zásadní zlepšení v oblasti bezpečnosti z posledních let znamená soustavný nárůst objemu letecké dopravy zvýšení rizika leteckých nehod. Je proto nezbytné navýšit investice nejen pro účely bezpečnosti, ale také prevence, a je nezbytné vyžadovat od leteckých společností – zejména od nízkonákladových společností – aby zisku nebylo dosahováno na úkor bezpečnosti. Je rovněž velmi důležité učinit prioritu z potřeby podporovat oběti a pomáhat rodinám obětí. Proto jsem hlasoval, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Tato iniciativa je velice důležitá, a proto jsem ji podpořil. Doufám, že projekt v průběhu svého vývoje zohlední i incidenty, při nichž nedošlo k nehodě nebo katastrofě. Mám na mysli výjimečné situace, kdy jsou cestující ohroženi kvůli působení lidského faktoru. Sám jsem byl očitým svědkem takového incidentu, když se v lednu 2010 letadlo společnosti Air Baltic, v němž jsem cestoval, pokoušelo vzlétnout z letiště v Rize třikrát. Po třetím pokusu bylo letadlu nařízeno provedení „dodatečných kontrol“. Do nařízení musíme zavést prostředky, pomocí nichž budou cestující moci podávat stížnosti ohledně incidentů, při kterých se letecké společnosti snaží utajit škody způsobené na letadle nebo jiné výjimečné situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Vzdušný prostor je v současnosti stále více přeplněný. V důsledku toho dochází k incidentům a nehodám v oblasti letecké bezpečnosti stále častěji. V EU je třeba incidenty tohoto druhu úplně a především rychle vyřešit.

Musíme rovněž myslet na rodiny obětí, které byly v minulosti často ponechány svému zármutku. Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože účinná spolupráce mezi všemi členskými státy EU, pokud jde o leteckou bezpečnost a řešení incidentů, je zásadní.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Cílem vytvoření sítě vnitrostátních vyšetřovacích orgánů je umožnit v budoucnu omezení rozdílů ve vyšetřovacích kapacitách na úrovni EU. Záměrem je to, abychom společně dokázali zlepšit kvalitu vyšetřování a poskytnout právní rámec spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro vyšetřování bezpečnosti, a  zlepšit tak bezpečnost civilního letectví. Tato plánovaná opatření by měla přispět ke zlepšení letecké bezpečnosti. Hlasoval jsem tedy ve prospěch zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy paní poslankyně De Veyracové, protože se domnívám, že pro toto odvětví představuje výrazný krok vpřed. Cílem návrhu nařízení o vyšetřování a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví je posílit transparentnost informací, které jsou poskytovány vnitrostátním orgánům pro civilní letectví. Představuje také nezbytnou aktualizaci norem, které jsou v současnosti uplatňovány a které pochází z roku 1994.

Je rovněž důležité zmínit opatření, která stanoví vytvoření účinného komunikačního systému mezi vnitrostátními orgány s cílem podpořit koordinaci a lepší výměnu shromážděných údajů. Přístup k citlivým informacím je regulován tak, aby příslušné orgány mohly požádat o spolupráci všechny osoby zúčastněné při incidentu nebo nehodě.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Objem letecké dopravy se již několik let soustavně zvětšuje, ale přes některá zásadní zlepšení v oblasti bezpečnosti tento nárůst pouze zvyšuje nebezpečí leteckých nehod. V takové situaci je nezbytné zajistit, aby byly nehody předmětem nezávislých vyšetřování, která mohou s jistotou určit nedostatky v oblasti bezpečnosti a umožní přijetí nápravných opatření.

Evropským právním předpisem, který v současnosti upravuje vyšetřování nehod, je směrnice z roku 1994: od doby přijetí tohoto textu se tento druh dopravy změnil a je složitější. Působení nových subjektů, jako je například Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), navíc zdůraznilo rozdíly ve vyšetřovacích kapacitách členských států a stalo se důvodem, proč je potřeba předložit nové a lépe vyhovující právní předpisy.

Vytvoření sítě vnitrostátních vyšetřovacích orgánů by mělo umožnit omezit rozdíly existující ve vyšetřovacích kapacitách na úrovni EU. Tato síť by rovněž mohla zlepšit kvalitu vyšetřování a vytvořit právní rámec pro spolupráci vnitrostátních orgánů. Domnívám se, že tyto kroky by mohly účinně přispět ke zlepšení bezpečnosti letectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Podpořil jsem zprávu paní poslankyně De Veyracové, jejímž cílem je zlepšit bezpečnostní normy v oblasti civilního letectví. V této souvislosti je zásadní, aby byly objasněny přesné příčiny incidentů a nehod. Za tímto účelem musí být zajištěno nezávislé vyšetřování; jinými slovy, vyšetřování musí být prováděna bez jakéhokoli nátlaku ze strany orgánů, jež jsou příslušné pro regulaci či osvědčování leteckých operací a mohou nést určitou odpovědnost za to, co se stalo. Vytvoření sítě orgánů odpovědných za bezpečnostní normy v oblasti civilního letectví v Evropě rovněž umožní prosazování osvědčených postupů prostřednictvím výměny informací a doporučení předložená touto sítí zdokonalí evropské předpisy v tomto odvětví. Tento text obsahuje ustanovení určená ke zlepšení přístupu k rodinám obětí v případě nehody, příkladem je požadavek, aby letecké společnosti předložily úplný seznam cestujících maximálně do dvou hodin po nehodě, a zákaz zveřejnit tento seznam, dokud nejsou informovány rodiny, a pouze nemají-li proti tomu žádné námitky. To jsou dva významné kroky vpřed a já je vítám.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Skupina Verts/ALE předložila ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch několik pozměňovacích návrhů, jako jsou např. lepší vymezení „předběžných zpráv“, větší nezávislost vyšetřování, a to také z finančního hlediska, lepší dostupnost záznamů z palubních zapisovačů letových dat, lepší informace pro rodinné příslušníky obětí, revize tohoto nařízení v blízké budoucnosti, včetně odhalování citlivých bezpečnostních informací soudním orgánům a osvědčených postupů členských států a vyšetřovacích orgánů. Většina z těchto pozměňovacích návrhů byla přijata, ačkoli jejich znění bylo oslabeno dohodnutými kompromisy. Vzhledem k tomu, že během hlasování na plenárním zasedání nedošlo k žádným zásadním změnám, zachováváme naše pozitivní stanovisko jak vůči legislativnímu usnesení, tak vůči pozměněnému návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Objem letecké dopravy se od doby přijetí evropské směrnice, která upravuje vyšetřování leteckých nehod a pochází z roku 1994, prudce zvýšil. Přestože došlo k zásadním zlepšením v oblasti bezpečnosti, tento nárůst přirozeně vedl k větší pravděpodobnosti, že dojde k nehodě. Doprovází ho rovněž větší technologická složitost a vznik nových subjektů, jako je Evropská agentura pro bezpečnost letectví.

Zdá se mi nezbytné, aby letecké nehody podléhaly nezávislým a transparentním vyšetřováním s cílem napravit nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochránit cestující. Prosazování sítě vnitrostátních orgánů na úrovni EU odpovědných za vyšetřování by rovněž mohlo napomoci k omezení rozdílů ve vyšetřovacích kapacitách členských států.

Také pomoc obětem a jejich rodinám musí být v každé zemi prioritou, přičemž je nutné zajistit, aby všechny letecké společnosti zaregistrované v každé zemi disponovaly plánem pomoci. Jsem spokojený s prací zpravodajky Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stejně tak jsem spokojený s dohodou, které jsme dosáhli s Evropskou radou na konci června, a proto jsem tuto zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože jejím záměrem je posílit nezávislost a transparentnost vyšetřování incidentů a nehod v letectví.

Těší mě, že byl tento text přijat. Mělo by to urychlit postup vyšetřování, zlepšit informace poskytované rodinám obětí a zároveň díky těmto vítaným opatřením zajistit soukromí osob. Tento text tedy umožní reagovat na požadavky rodin obětí, které jsou konfrontovány s vyšetřováním, jež u nich často navozuje pocit bezmoci.

Tento nový právní předpis EU by měl umožnit poskytování lepších informací rodinám obětí nehod. Ustanovení budou lépe chránit soukromí osob, protože informace musí být nejprve sděleny rodinám, a to do dvou hodin, a letecké společnosti (ze Společenství i mimo něj) musí daným orgánům předkládat seznam cestujících na palubě letadla.

Přijaté znění také přispěje ke zlepšení a urychlení vyšetřování, aniž by byl vyvíjen jakýkoli nátlak ze strany orgánů odpovědných za regulaci a kontrolu leteckého odvětví. To bude možné díky dostupnosti různých dokumentů týkajících se letu a nyní povinnému zveřejňování závěrečné zprávy o vyšetřování nejpozději do dvanácti měsíců po incidentu nebo nehodě příslušného letadla.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Výsledky dnešního hlasování o zprávě paní poslankyně De Veyracové mě potěšily. Přijetí tohoto dokumentu jsem samozřejmě podpořil. Stávající systém vyšetřování nehod v civilním letectví je nyní již šestnáct let starý. Během této doby se objem letecké dopravy v evropském vzdušném prostoru výrazně zvětšil. Rovněž riziko nehod vzrostlo. Komisím pro vyšetřování nehod by mělo být zaručeno, že nebudou ovlivňovány zainteresovanými stranami a nebude na ně vyvíjen nátlak v souvislost s časovými možnostmi, politikou, médii a soudními orgány. První prioritou by mělo být zjištění příčiny nehody a určení způsobů, jak obdobným událostem v budoucnosti předcházet, a nikoli nalezení viníka.

Neocenitelnou roli v zajištění bezpečnosti hraje také vyšetřování příčin nehod, které se potenciálně mohly stát. Je tedy důležité co nejrychleji zavést systémy řízení bezpečnosti a programy spravedlivého posouzení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, které zahrnují dobrovolné a nesankcionované hlášení každé nesrovnalosti, jež je zaznamenána piloty, posádkou pilotní kabiny, dispečery řízení leteckého provozu a pozemním personálem. Kvůli strachu z disciplinárních nebo trestních sankcí není bohužel mnoho závažných problémů a incidentů nikdy ohlášeno.

 
  
  

Zpráva: Alejo Vidal-Quadras (A7-0112/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Všichni si pamatujeme plynové krize z roku 2006, 2008 a 2009. Vyústily v přerušení dodávek plynu pro miliony Evropanů, kteří se stali oběťmi rozmíšky mezi Ruskem a Ukrajinou. Vítám práci, již poslanci odvedli v rámci tohoto tématu. Toto usnesení umožňuje propojení sítí a lepší krizové řízení. Podle mě je to vynikající příklad toho, co může dokázat evropská solidarita. Společně, bok po boku, jsme nepochybně mnohem silnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Spotřeba zemního plynu se v posledním desetiletí v Evropě dramaticky zvýšila. V souvislosti se snížením objemu domácí těžby plynu a zvýšením poptávky roste rovněž závislost na dováženém plynu. Když jsem v roce 2009 hovořil ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku při příležitosti předložení tohoto návrhu nařízení, zdůraznil jsem, že nebude možné vytvořit bezpečný a jednotný trh s energií, dokud v Evropské unii existují energetické ostrovy, které zcela závisí na jediném externím dodavateli plynu a nemají přístup k evropské infrastruktuře. Otázka zabezpečení dodávek plynu bude relevantní i v budoucnosti. Proto jsem hlasoval ve prospěch této zprávy, jejímž cílem je zlepšit zabezpečení dodávek plynu pro jednotlivé členské státy a EU jako celek. Zvláště významné je to, že dokument poznamenává, že některé členské státy se stávají tzv. plynovými ostrovy, protože jsou nedostatečně propojeny s infrastrukturami ostatních členských států a to brání ve vytvoření účinně fungujícího vnitřního trhu s plynem. Domnívám se, že díky tomuto dokumentu jsme učinili první krok směrem ke skutečné evropské energetické integraci, která je zaměřena na budování přeshraničních propojení, diverzifikaci zdrojů dodávek energie a energetických tras a na uplatňování iniciativ v oblasti energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Evropská unie potřebuje udržitelný trh s plynem, diverzifikaci sítí, transparentní, podpůrný vnitřní trh a spolehlivé sledování dodávek ze třetích zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Politika Evropské unie v oblasti energetické bezpečnosti by jí měla umožňovat předvídat krizové situace podobné například plynové krizi z roku 2009, a nikoli na ně pouze reagovat. Narůstající závislost EU na vnějších zdrojích energie pocházejících převážně z politicky nestabilních zemí, jejichž chování je nepředvídatelné, může mít dopad na hospodářské zájmy členských států. Vzhledem k energetické zranitelnosti EU je nutno přijmout komplexní energetickou politiku, která sloučí vnitřní hlediska s těmi vnějšími. Veškerá opatření na zajištění řádného fungování vnitřního energetického trhu by měla být doprovázena aktivní diplomacií, jež se zaměří na prohloubení spolupráce s hlavními producentskými, tranzitními a spotřebitelskými zeměmi.

Zajištění nepřetržitých dodávek plynu pro státy EU, zejména v krizových situacích, musí být společným strategickým cílem. Je naprosto nezbytné vypracovat vnitrostátní plány, které budou obsahovat preventivní a nouzová opatření. Účinnost těchto plánů zajistí jejich koordinace na úrovni EU. Ze střednědobého hlediska bude nejúčinnější metodou ochrany před narušením dodávek plynu existence velkého konkurenceschopného vnitřního trhu, vybaveného dobře rozvinutými propojeními a infrastrukturami.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Zabezpečení dodávek plynu pro EU je zásadním faktorem při nezbytném rozvíjení evropské energetické strategie. Ve stávající situaci energetické závislosti je důležité sjednotit producenty, distributory, spotřebitele a veřejné orgány tak, aby mluvili jednomyslně, a je třeba zajistit, aby Unie nebyla v energetické geopolitice slabým článkem.

V tomto ohledu stejně jako zpravodaj vítám návrh nařízení o zabezpečení dodávek zemního plynu. Toto nařízení společně s právními předpisy o vnitřním trhu s energií napomůže ke snížení zranitelnosti Unie vůči narušení vnějších dodávek plynu. Také to posílí vedoucí úlohu evropských plynárenských společností ve světě.

Zpravodaj zdůrazňuje zásadní úlohu podniků v řízení plynových krizí. Podporuji jeho návrh posílit tuto úlohu v rámci systému včasného varování. Co se týče vyhlášení stavu nouze Společenství, sdílím názor zpravodaje, že 10% hranice navrhovaná Komisí nezohledňuje možný scénář 100% přerušení dodávek zemního plynu v některých oblastech. Mělo by tedy být možné vyhlásit stav nouze Společenství pro určitou zeměpisnou oblast.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE) , písemně.(PT) Toto nařízení je příspěvkem k řešení krize v oblasti dodávek zemního plynu v Evropě. Stanovit předpisy na zajištění a zlepšení řízení dodávek plynu v Evropě je zásadně důležité. Domnívám se, že aby bylo možné zlepšit řízení nouzových situací v Unii, je nutné zajistit zvýšenou kapacitu propojení mezi členskými státy a dále lepší koordinaci činností. Stejně tak souhlasím s tím, že je v nařízení kladen důraz na to, aby členské státy a Komise sestavily preventivní plány a plány pro stav nouze. Reakce na nouzové situace by také měla být pružnější, aby bylo možné vypořádat se s krizemi, které se liší co do délky nebo intenzity.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Otázka dodávek plynu do EU je strategickou prioritou, zejména pak v době, kdy se závislost na dovozech výrazně zvýšila. Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou a trvale vysoká nepředvídatelnost, která obestírá chování těchto východních evropských partnerů, Evropskou unii nutí přijímat opatření na diverzifikaci svých zdrojů dodávek plynu a tranzitních tras. Navzdory četným diskusím k tomuto tématu se klíčové projekty, jako je Nabucco, bohužel stále nacházejí v počáteční fázi, což znamená, že závislost přetrvává, a ve spojitosti s touto otázkou tedy přetrvává i zranitelnost Evropy. Doufám, že toto nařízení, jež je účinnější než směrnice 2004/67/ES, kterou nahrazuje, protože ho lze uplatnit přímo, bude pro projekt Nabucco a další alternativní řešení určitým impulsem a zároveň umožní reagovat rychle, koordinovaně a účinně v případě přerušení dodávek.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Snížení energetické závislosti EU by mělo být přední prioritou naší společné energetické politiky. Všichni víme, co je třeba udělat, abychom toho dosáhli, a tato potřeba se shoduje se závazky učiněnými v rámci boje proti změně klimatu: musíme dosáhnout 20% úspor energie, a to zejména zvýšením naší energetické účinnosti, a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 % do roku 2020, zároveň musíme naše zdroje energie diverzifikovat. Evropa také musí v odvětví energetiky zaručit solidaritu každému svému členskému státu, čehož je třeba dosáhnout zlepšením v řízení zásob plynu a ropy ve členských státech a zajištěním výstavby infrastruktur, aby bylo možné dodat energii do zemí, které se potýkají s nedostatkem. Máme-li čelit energetické a environmentální výzvě a napomoci k vytváření růstu v nadcházejících desetiletích, potřebujeme evropskou veřejnou politiku financovanou společně Evropskou unií a členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o návrhu nařízení o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu, protože se domnívám, že koordinovanější činnost na evropské úrovni je potřeba, aby bylo možné lépe zvládat případné budoucí krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zemní plyn v současnosti představuje více než čtvrtinu energie dodávané do Evropské unie a více než polovina z toho pochází od dodavatelů mimo EU. V roce 2020 bude více než 80 % využívaného plynu dováženo a již dnes jsou některé členské státy na dovozu plynu stoprocentně závislé.

Na základě toho vznikají vážné otázky ohledně zabezpečení dodávek, což ukázala nedávná krize. Tato situace samozřejmě vede k tomu, že evropská opatření jsou nezbytná, aby zajistila existenci dostatečné infrastruktury s kapacitou předcházet neočekávaným problémům v dodávkách plynu a řešit tyto problémy. Je rovněž naléhavě nutné, abychom se zaměřili se na problémy, které vznikají s ohledem na zabezpečení dodávek zemního plynu v Evropě, a na rizika spojená s tranzitem.

Stávající návrh se – z dobrého důvodu – zakládá na třech základních tématech, která odůvodňují můj hlas v jeho prospěch. Jedná se o: i) přímou použitelnost nového nařízení EU; ii) vypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze v případě přerušení dodávek a iii) posílení úlohy Evropské komise v oblasti koordinace nouzové činnosti a vyhlašování nouzového stavu na úrovni EU nebo na regionální úrovni, přičemž je nutné dodržovat zásadu solidarity mezi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně.(PT) Toto nařízení o zabezpečení dodávek zemního plynu a zrušení směrnice 2004/67/ES poskytuje konkrétní odpověď na skutečný problém, jemuž Unie čelí. Tato situace vyšla najevo během plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou loni v zimě, kdy tím byly závažně ovlivněny miliony Evropanů i samotné naše hospodářství. Záruky ohledně dodávek energie, zejména plynu, jsou nezbytné pro hospodářskou a sociální stabilitu a blahobyt. Vzhledem ke krizím, jejichž svědky jsme byli v Evropě a k nimž obvykle dochází v době, kdy lidé energii nejvíce potřebují, aby se vypořádali s extrémně chladným počasím, tento nový evropský právní předpis zajišťuje schopnost koordinovaně reagovat na evropské úrovni, jak s cílem poskytnout spotřebitelům dané služby, tak s cílem vypořádat se s přerušeními ve vnějších dodávkách. Provedení tohoto nařízení tedy napomůže k významnému snížení zranitelnost EU vůči narušení vnějších dodávek a také posílí vedoucí úlohu evropských plynárenských společností ve světě a geopolitické postavení Unie jakožto strategického globálního hráče. Vítám rovněž požadavek týkající se plánů preventivních opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Uznáváme obavy vyjádřené s ohledem na zabezpečení dodávek zemního plynu, kvůli čemuž musí hrát členské státy aktivní roli, zejména prostřednictvím svých příslušných orgánů, ale záležitost, jež byla vznesena v souvislosti s plynem z Ruska, považujeme za přehnanou. Pokud se bojíte problémů, řešením je jednat o tom a diverzifikovat zdroje dodávek a produkce, a nikoli využít tuto záminku k prohlubování evropské integrace a k další koncentraci a centralizaci rozhodování, především pokud jde o rozhodování o infrastrukturních projektech, které podporují integraci vnitřního trhu s plynem.

Jak jsem uvedla v rozpravě, nejvýznamnější otázkou pro budoucnost je očekávaná ropná krize, kvůli níž by měla Evropská unie aktivně prosazovat nahrazení rafinovaných ropných produktů ve svých vozidlech. Nejlepší náhradou těchto produktů je zemní plyn.

Navíc bychom neměli zapomínat, že existuje zemní plyn nefosilního původu: biometan vyráběný z odpadu. Několik evropských zemí ho skutečně již vyrábí, zejména pak Švédsko, Švýcarsko a Španělsko. Je to řešení, které by mělo být podporováno prostřednictvím investic EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Klíčovými otázkami této zprávy byla regionální transparentnost, solidarita a spolupráce. Zabezpečení dodávek zemního plynu musí být zajištěno z důvodu hospodářského rozvoje a politické stability Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (S&D), písemně.(PL) Zabezpečení dodávek zemního plynu závisí na diverzifikaci tras a zdrojů dodávek. Cílem je přitom vyhnout se tomu, aby třetí země získaly monopolní postavení, a také využít tržní mechanismy a odstranit důsledky přerušení vzniklých na dodavatelských trasách. Je nezbytné přísně rozlišovat mezi různými uživateli plynu: domácími uživateli, plynovými elektrárnami a průmyslem. V nařízení je kladen důraz na to, aby velcí uživatelé měli možnost rychle přejít na jiná paliva. Nemělo by se však zapomínat na to, že není snadné dosáhnout toho, aby plynové turbíny využívaly jiná paliva. Dalším problémem je nedostatečně jasný vztah mezi solidaritou a tržními principy.

Je naléhavě potřebné jasně vymezit zásady pro stanovení cen plynu v případě dodávek za stavu nouze. EU nedisponuje dostatečným množstvím vlastního plynu, ale přechází k využívání tohoto paliva, zatímco uhlí, kterým disponuje, brzy nebude využíváno – ani v takových situacích – kvůli tomu, že Evropské komise věří v nepravděpodobnou hypotézu antropogenního vlivu uhlí na klima. Rusko se tímto netrápí, a protože se spoléhá na vysokou vnější poptávku, přizpůsobuje své vlastní energetické systémy na využívání uhlí a jaderné energie. Toto nařízení jsem podpořil, ale musíme si uvědomit, že řeší pouze malou část problému energetické bezpečnosti.

Neblahá ustanovení klimatického a energetického balíčku nevyhnutelně povedou k tomu, že má země, Polsko, přijde o svou současnou energetickou bezpečnost. Zanedlouho může Polsko čelit až 10% nedostatku ve svých energetických potřebách.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Nařízení o zabezpečení dodávek zemního plynu je významným krokem k uvedení zásady solidarity členských států do praxe, pokud jde o otázku politiky zabezpečení dodávek plynu. Zejména náš region, který je do velké míry závislý na jednom dodavateli, bude mít prospěch z opatření, která byla schválena jakožto součást tohoto nařízení. Tato otázka má také zásadní význam pro správné fungování vnitřního trhu. Nařízení napomůže k zabránění vzniku plynových krizí a k jejich řešení, a v důsledku toho zajistí, aby mohl vnitřní trh správně fungovat a nadále se rozvíjet. Polsko bude mít ze společné plynové politiky prospěch.

Díky ustanovením tohoto nařízení se bude moci Polsko v nouzových situacích spolehnout na podporu Unie a co je důležitější, díky opatřením, jako jsou preventivní plány a plány pro stav nouze, které přijme každý členský stát, se bude podílet na politice EU k této otázce. Zvláštní význam mají ustanovení o povinnosti vyhlásit stav nouze pro Unii (jestliže vyhlásí stav nouze dva členské státy) a začlenění kritéria geopolitického rizika do celkového posouzení rizika v otázce zabezpečení dodávek plynu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože zajištění diverzifikovaných a nepřetržitých dodávek plynu a ochrana spotřebitelů se stávají obzvláště významnými tématy. Během plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou velmi trpěly miliony evropských občanů i hospodářství EU. Energetická bezpečnost je jednou z nejvýznamnějších priorit EU. Aby bylo možné jí dosáhnout, k politice EU je třeba přistupovat jednotně a koordinovaně. Na regionální a přeshraniční úrovni tedy musí docházet ke spolupráci a rozhodnutí musí být přijímána flexibilně. Energetická politika, která byla dříve založena čistě na vnitrostátních zájmech, se tedy konečně posouvá na evropskou úroveň. Energetické společenství se musí zakládat na konkurenceschopnosti, udržitelnosti, a zejména na zabezpečení dodávek. Toto nařízení významně sníží zranitelnost EU vůči narušení vnějších dodávek a posílí vedoucí úlohu evropských plynárenských společností ve světě a geopolitické postavení Unie. Litva zároveň musí usilovat o diverzifikaci zdrojů energie: diskuse o výstavbě nové jaderné elektrárny musí mít řádné základy a nemůže zůstat pouze u slov, protože to bezpochyby také ovlivňuje energetické mosty se západem a výstavbu terminálů zkapalněného zemního plynu. Čím více alternativ Litva zavede, pokud jde o zdroje energie, tím bude větší její zabezpečení. Musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom zajistili, že v budoucnu nebudeme spotřebiteli ruské energie, ale obchodními partnery poskytujícími kanály pro tok energie z východu na západ.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že ve světě existuje pouze omezené množství zemního plynu, je zásadní, aby byly zabezpečeny jeho dodávky pro ty, kteří ho nejvíce potřebují. Na základě tohoto rozhodnutí může být pro zvláště postižený zeměpisný region vyhlášeno použití plánu Unie pro stav nouze. Napomůže to těm, jejichž dodávky plynu budou náhle ohroženy, a zranitelným spotřebitelům energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy poslance Vidal-Quadrase o návrhu nařízení, protože úsilí vyvinuté na posílení koordinace členských států s cílem zavést opatření na zabezpečení dodávek zemního plynu považuji za prospěšné.

Spotřeba plynu v Evropě v průběhu posledních desíti let rychle rostla a kvůli snížení domácí produkce a následnému vzrůstu dovozů vznikla potřeba zabývat se otázkami souvisejícími s tímto odvětvím koordinovaným způsobem. Evropská komise vzhledem k této nové situaci považovala za nutné překročit rámec ustanovení směrnice 2004/67/ES, která je v současné době v platnosti, a dosáhnout větší harmonizace vnitrostátních právních předpisů.

Souhlasím s ústřední myšlenkou tohoto nařízení, jejímž záměrem je zabezpečit pro podniky a zákazníky dodávky plynu i v případě přerušení dodávek, a to podporou investic vydaných zejména do infrastruktury.

Domnívám se, že je zásadní disponovat dostačující a diverzifikovanou plynárenskou infrastrukturou, zejména v regionech, které nemají přístup ke zdrojům dodávek energie. Závěrem bych rád zdůraznil požadavek vypracovat vnitrostátní plány pro stav nouze a určit mechanismy solidarity, které mají být aktivovány v případě stavu nouze na úrovni EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Ve světě, kterému v poslední době dominují výkyvy cen ropy a přerušení dodávek zemního plynu, v Evropské unii narůstají obavy ohledně nedostatečné energetické bezpečnosti. Stále více si uvědomujeme, jak zranitelní vůči těmto otřesům jsme. V důsledku toho je nutné přijmout konkrétní kroky pro přijetí účinné energetické politiky.

Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože se domnívám, že energetická bezpečnost musí být považována za klíčovou součást celkové bezpečnosti Evropské unie, a myslím, že zajištění stálých dodávek plynu představuje v EU strategický cíl. V rámci vnitrostátních plánů musí být vypracována preventivní a nouzová opatření a zároveň je třeba zohlednit potřebu koordinovat tyto plány na úrovni EU.

Podporuji návrh nařízení o dodávkách zemního plynu a zrušení směrnice 2004/67/ES. Úplné a bezodkladné provedení takového nařízení společně s právními předpisy z oblasti vnitřního trhu značně sníží rozsah zranitelnosti Evropské unie na celosvětové úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Zabezpečení dodávek zemního plynu ze strany Evropské unie by mělo všem Evropanům zajistit přístup k energii, jež má uspokojit jejich základní potřeby, jako je vaření a vytápění, a zajistit tento přístup pro základní veřejné služby, jako jsou nemocnice a školy. Mělo by to rovněž zajistit zachování pracovních míst.

Právě to musí být priority a pro jejich uplatňování jsou potřebné veřejné politiky. Bezpečnost veřejnosti nesmí být podřízena trhu nebo bojům o kontrolu zdrojů. V tomto ohledu je zásadní prevence a také solidarita mezi členskými státy v době energetické krize nebo katastrofy.

Energetická bezpečnost dokazuje důležitost decentralizace, rozmanitosti a blízkosti výrobních procesů a také integrace vnitrostátních rozvodných sítí. Mikrovýroba je tedy považována za nejlepší záruku zabezpečení dodávek energie pro potřeby veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Zpráva poslance Vidal-Quadrase, která stanoví nové nařízení EU o zabezpečení dodávek zemního plynu, je jistě účinným nástrojem, jak zabránit vzrůstajícímu riziku, že dodávky plynu budou v případě krize zastaveny.

Je to mechanismus, který by umožnil vysokou úroveň ochrany pro rodiny, aniž by jakýmkoli způsobem narušoval trh, jenž bude nadále řídit dodávky. Zpráva si podporu při hlasování zasluhuje také kvůli tomu, že se velmi podrobně zabývá některými doposud nejasnými klíčovými body. Mám na mysli preventivní opatření a ujednání v případě nouzového stavu. Dodavatelé, kteří využívají slabosti našeho systému během krize, budou muset napříště překonat mnohem složitější překážku.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tento text činí ze zemního plynu každodenní komoditu. Zemní plyn každodenní komoditou není. Je zdrojem energie, a proto představuje společný kapitál všech lidí. Vyznačuje se tím, že je fosilním palivem. Z těchto dvou důvodů musí být využíván umírněně s ohledem na ochranu našeho ekosystému a v souladu s obecným zájmem evropských občanů a lidstva.

Vystavovat zemní plyn konkurenční a spekulativní logice vnitřního trhu s plynem a pokoušet se zvýšit počet jeho vstupních a výstupních bodů je naprostým bláznovstvím a bude to ku prospěchu pouze akcionářům z oblasti plynárenství. Avšak pokoušet se prosazovat pokračování této logiky i v případě přerušení dodávek je výsměchem vůči evropským občanům. Nastal nejvyšší čas, abychom zřídili veřejné energetické centrum, které bude přinášet evropským občanům užitek.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE) , písemně.(PT) Zemní plyn se stává v celé Evropě stále důležitějším zdrojem energie. Minulé události ukázaly význam zabezpečení dodávek plynu, protože EU je do velké míry závislá na plynu z východní Evropy, zejména z Ruska. Je tedy třeba přijmout konkrétní opatření s cílem zřídit vnitřní trh pro plyn a zavést na tomto trhu účinnou hospodářskou soutěž, aby EU mohla dosáhnout nejvyšší míry zabezpečení dodávek pro všechny členské státy. Aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, musíme k zabezpečení dodávek tohoto paliva zaujmout společný účinný přístup, který musí být založen na pravidlech transparentnosti, solidarity a politik, které jsou slučitelné s fungováním vnitřního trhu. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože Evropská unie by se neměla spoléhat na náladu, jakou právě mají přední tranzitní země Ukrajina a Bělorusko. Jsem přesvědčen, že tímto hlasováním vysíláme jasný signál těm, kteří chtějí z uhlovodíků při jejich přepravě získat dodatečný zisk na základě spekulace a vydírání. Rovněž bych uvítal, kdyby byla v souvislosti s tímto nařízením přešetřena otázka jednotné ceny za ropu pro všechny členské státy EU. Německo v současnosti získává plyn za třetinovou cenu, než jakou platí Lotyšsko.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Pro EU je důležité, aby dosáhla určité nezávislosti, co se týče dodávek plynu ze třetích zemí, a spolupráce v rámci Unie je tedy významná tam, kde to má smysl. Na druhou stranu základní pravomoci týkající se energetické politiky by měly zůstat na vnitrostátní úrovni a zde zpráva v některých ohledech zachází příliš daleko. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože souhlasím s názorem, že EU se musí poučit ze své nedávné minulosti a musí být připravena v případě, že by se opakovala krize dodávek plynu. Jak vidíme, samotná vnitrostátní opatření ne vždy dokáží vyřešit přerušení dodávek.

Členské státy EU musí připravit a koordinovat plány krizového řízení jak na regionální úrovni, tak na úrovni Společenství. Některé členské státy jsou bohužel zatím závislé na jediném dodavateli plynu. Pokud by nastala krize, taková situace by byla obzvláště nebezpečná pro regiony, které nejsou napojeny na transevropskou plynárenskou síť. Tyto „energetické ostrovy“ obzvláště potřebují finanční podporu Společenství, aby mohly napojit své plynárenské sítě na jednotný systém EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Bezvýhradně podporuji zprávu poslance Vidal-Quadrase. Dodávky plynu, a tedy energie, jsou pro Evropskou unii a její rozvoj a blahobyt zásadní.

Je proto nezbytné zaujmout evropský přístup a přijmout evropskou strategii. V sázce je příliš mnoho a nemůžeme připustit, aby se vyřešením této záležitosti zabývaly jednotlivé vnitrostátní systémy. Souhlasím se společnou energetickou strategií s cílem zřídit jasný a udržitelný energetický systém schopný posílit potenciální dodávky.

Společný přístup však nesmí představovat jediného partnera pro dodávky. Viděli jsme, jakou úlohu hraje otázka energetiky v geopolitické oblasti a jak může ovlivňovat vztahy mezi státy. Domnívám se tedy, že pro to, aby bylo možné předcházet krizím a stavům nouze, by bylo vhodné využívat všechny dodavatelské kanály z východu, z Kavkazu nebo protějšího pobřeží Středozemního moře a jednat o nich. To by zabránilo situaci, kdy by se EU znovu stala zranitelnou, pokud jde o energii, a znamenalo by to potvrzení naší mezinárodní geostrategické úlohy..

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Mezi všemi druhy dostupných fosilních paliv je zemní plyn palivem, které vydává nejméně CO2, což mu přisuzuje klíčovou roli v procesu přechodu Evropy na nízkouhlíkový energetický systém. Plyn v současnosti v Evropě pokrývá čtvrtinu primární spotřeby energie, přičemž téměř 60 % spotřebovaného plynu pochází z dovozů. Ačkoli nárůst poptávky po plynu by se mohl stabilizovat mimo jiné díky cílům EU pro rok 2020 týkajícím se podílu energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů, pokles domácí produkce by stále mohl vést k tomu, že závislost EU na dovozu plynu by zůstala stejně vysoká, nebo by se dokonce ještě zvýšila. Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou, k níž došlo v lednu 2009 a která vedla ke dvoutýdennímu 30% snížení dodávek plynu do EU, jasně zdůraznila, že ve stávající situaci, kdy závislost na dovozu plynu a rizika spojená s dodávkami a tranzitem rostou, je nutné revidovat v současnosti platnou směrnici o zabezpečení dodávek zemního plynu a dokončit vytváření plně deregulovaného vnitřního trhu s energií, přičemž je třeba naléhavě vyžadovat přijetí opatření, která posílí zabezpečení dodávek plynu v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Všichni si pamatujeme přerušení dodávek plynu z Ruska na Ukrajinu, ke kterému došlo v zimě na přelomu let 2008 a 2009 a v důsledku něhož byly přerušeny dodávky plynu do sedmnácti členských států a velmi mnoho občanů zůstalo bez možnosti vytápění, zatímco venkovní teploty dosahovaly svého minima. Musíme se vynasnažit, aby se taková situace již nikdy neopakovala. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy svého kolegy, pana Vidal-Quadrase, o návrhu nařízení o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu v Evropě. Vítám skutečnost, že do nového právního předpisu byla zavedena záruka zabezpečení dodávek ze strany plynárenských společností pro chráněné odběratele (pro domácnosti a poskytovatele základních služeb, jako jsou nemocnice) po dobu 30 dní v případě krize. Je to skutečný pokrok. Také možnost Evropské komise vyhlásit stav nouze pro Unii nebo stav nouze na úrovni regionu umožní využít rychlých koordinovaných opatření pro co nejrychlejší vyřešení jakékoli budoucí krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Právní předpis, který byl dnes přijat, je vítaným, ačkoli opožděným krokem směrem k řešení cyklických přerušení v našich dodávkách plynu. Konečné znění zachází mnohem dále, než se původně předpokládalo. Zásadní je to, že Komisi činí odpovědnou za celoevropskou koordinaci během nouzových situací. Zabývá se rovněž potřebami jednotlivých zákazníků a zajišťuje, že v případě přerušení dodávek bude pro všechny evropské domácnosti k dispozici minimálně 30denní zásoba plynu, a vyžaduje, aby byla všechna propojovací zařízení vybavena technologií zpětného toku, což umožní na krize reagovat pružněji. EU však bohužel chybí ucelená strategie týkající se úlohy plynu v evropské energetické politice.

Plyn bude mít nepochybně svou roli v přechodu EU k hospodářství založeném na obnovitelných zdrojích energie a EU se musí v tomto ohledu chovat více strategicky. Úhel pohledu na plyn se mění, a to jak kvůli novým zdrojům dodávek a novým zdrojům (jako je plyn z břidlic), tak kvůli novým opatřením, jež ovlivňují poptávku, jako jsou právní předpisy EU o energetické účinnosti budov. Zelení se domnívají, že Komise musí posoudit tento vývoj a provést řádnou analýzu dodávek plynu a úlohy plynu, a to před energetickým summitem EU, který se uskuteční v únoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Podporujeme zprávu o dodávkách plynu, protože jejím cílem je snížení zranitelnosti Evropské unie a zaručení dodávek plynu pro domácí uživatele, malé a střední podniky a poskytovatele základních sociálních služeb i v  obtížných situací.

Zpráva rovněž zdůrazňuje otázku transparentnosti, protože pouze na základě poskytování odpovídajících informací bude možné přijímat účinná rozhodnutí. Závěrem zdůrazňuje, že k zajištění toho, aby měly všechny členské státy přístup k dostatečnému množství plynu pro své odběratele v případě krize, je nezbytný duch solidarity. Tento přístup zaujímá také předseda Buzek, který zorganizoval schůzku 27 vnitrostátních parlamentů Unie a Evropského parlamentu týkající se zřízení evropského energetického společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – V posledních letech došlo napříč EU k několika přerušením dodávek plynu, které byly způsobeny spory mezi dodavateli a tranzitními zeměmi, včetně sporu ohledně plynu mezi Ruskem a Ukrajinou z ledna 2009. Tato přerušení ukazují na to, že je neodkladně potřeba, aby EU diverzifikovala své dodávky plynu. Vítám zejména to, že zpráva vyzývá k posouzení přínosu zařízení LNG. Ve městě Milford Haven ve Walesu máme v terminálu South Hook nejmodernější zařízení, které může výrazně přispět ke zmírnění závislosti EU na dovozech plynu, jež často pochází z nestabilních a nedemokratických částí světa.

 
  
  

Zpráva: Csaba Sógor (A7-0231/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Všichni víme o nedávné přírodní katastrofě, která zasáhla Pákistán; obrovské škody na půdě, zničená úroda, více než 10 milionů vysídlených osob a tisíce mrtvých. Naším úkolem je pomoci této zemi a vyvíjet koordinační iniciativy založené na solidaritě, aby bylo možné zasažené území rychle obnovit.

Nesmíme však pustit ze zřetele potřebu učinit z evropského prostoru bezpečné místo, protože toto území bylo bohužel celé roky poškozováno nepřetržitým tokem nedovoleného přistěhovalectví a nelegálním obchodováním. Dohoda o postupech zpětného přebírání osob, jíž bylo dosaženo po osmi letech vyjednávání mezi Evropskou komisí a Pákistánem, navrhuje jasnější rámec spolupráce a společné odpovědnosti a je považována za prostředek, který potlačí nelegální obchodování a obchodování s lidmi. Tato dohoda zamezí tomu, aby docházelo k repatriacím, na něž EU nedohlíží.

Členské státy budou muset nejprve splnit příslušné závazky vyplývající z mezinárodních právních předpisů, jako je např. zásada nenavracení, což bude mít procesní dopady, protože od států je požadováno, aby vyhodnotily riziko špatného zacházení v zemi původu.

Pákistánu rovněž zaručíme, že s ním budeme trvale spolupracovat, a zajistíme pobídky pro programy technické pomoci a programy v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a boje proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Uzavření dohody s Pákistánem je pozitivním krokem, který Evropa musí učinit v zájmu rozhodné politiky boje proti nedovolenému přistěhovalectví. Evropané po nás v současnosti vyžadují větší bezpečnost a přísnou politiku kontroly migračních toků, které sužují naše země. Každý text, který stejně jako tento usnadňuje postupy pro návrat osob, jež nejsou z právního hlediska oprávněné pobývat na území EU, by měl být vřele vítán jako kolektivní odpověď Evropy na požadavky našich občanů.

S ohledem na připomínky vyjádřené některými kolegy poslanci, které se týkají životních podmínek, v nichž se mohou ocitnout osoby navrácené do Pákistánu, si myslím, že ačkoli je to významná otázka, neměla by být překážkou v uzavření dohody, ve které se EU v každém případě zaváže, že od Pákistánu v budoucnu získá nezbytné minimální záruky, pokud jde o lidská práva a zacházení s uprchlíky. Evropa bude muset směřovat své diplomatické a politické úsilí na tuto oblast, ale to neznamená, že by měla sama upustit od záruk, které občané vyžadují: od záruk bezpečnosti a dodržování právních předpisů. Hlasovala jsem tedy ve prospěch zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Evropský parlament schválil dohodu mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob, která umožní vyhoštění velkého počtu pákistánských státních příslušníků neoprávněně pobývajících v Evropě. Dohody se třetími zeměmi, které vymezují postupy zpětného přebírání osob neoprávněně pobývajících v Evropě, sice potřebujeme, Pákistán však představuje zvláštní případ. Islámábád ve skutečnosti ještě neratifikoval Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Dohoda se vztahuje rovněž na osoby, které prošly přes Pákistán, mnozí z nich jsou Afghánci, jež nyní bude snadnější posílat zpět do válkou zničené země, z níž uprchli. To je nepřijatelné. Letošní letní povodně navíc uvrhly Pákistán do nejhorší krize v jeho dějinách. Stávající situace je taková, že bezpečný návrat do země, která má již nyní potíže s obrovským přílivem vysídlených osob, není možný. Vytvoření lidské a rozumné politiky přistěhovalectví je jednou ze základních výzev společnosti a musí být učiněno na základě řádného dodržování právních norem. Proto, dokud Pákistán neratifikuje Ženevskou úmluvu, nemohu podpořit tuto dohodu o zpětném přebírání osob.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Je všeobecně známo, že Pákistán je zemí původu mnoha nelegálních přistěhovalců. Je tedy třeba vytvořit rychlé a účinné prostředky, aby bylo možné kontaktovat jeho orgány.

Jsem si vědom výhrad, které mají k této dohodě levicoví zástupci zde v Parlamentu, ale domnívám se, že si pletou nedovolené přistěhovalectví s právem na azyl a dobré osobní pocity s dobrou veřejnou politikou.

Souhlasím se zněním usnesení. Tato dohoda mezi EU a Pákistánem není pouze o tom, co nazýváme zpětným přebíráním: je dobré pochopit, že je rovněž dvoustrannou dohodou s cílem vydat nelegální přistěhovalce druhému státu, nebo chceme-li, vyhostit tyto přistěhovalce z příslušných území.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně.(PT) Cílem dohody je zlepšit spolupráci mezi vládami členských států EU a Pákistánem, aby bylo možné urychlit postup zpětného přebírání osob. Za tímto účelem dohoda na plně recipročním základě stanoví povinnost zpětně přebírat vlastní státní příslušníky a za určitých podmínek státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti. Zahrnuje rovněž potřebná technická ustanovení týkající se readmisního řízení. Pákistán je významnou zemí původu nebo transitu migrantů, kteří nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky vstupu, zdržování se nebo pobytu ve členském státě EU. Ačkoli vyjednávání trvala deset let, vítám přijetí této dohody, která je lepší než předchozí dohody ad hoc k této záležitosti a bude mít pozitivní účinky nejen na vztahy mezi EU a Pákistánem, ale také na vztahy v celém regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Naše hlasování proti podepsání dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob je opodstatněné především tím, že dohoda vytváří situaci právní nejistoty. Důležitějším důvodem je ale naše kritika politiky přistěhovalectví, již stanoví Evropská unie.

Její právní složitost nezaručuje dodržování práv přistěhovalců: činí z nich zločince, což odsuzuje mnoho organizací; zavazuje Pákistán, aby přijímal své státní příslušníky, kteří se nachází v situaci, kdy porušují právní předpisy; a snaží se Pákistán učinit odpovědným za přijetí všech Afghánců, kteří cestovali přes tuto zemi.

Zadruhé je tato dohoda dalším zjevným příkladem přetvářky, která převládá v rozhodnutích EU, jež se chce zbavit svých závazků, pokud jde o zhoršující se situaci jak afghánských občanů po invazi USA a za trvalé okupační války NATO, tak pákistánských občanů ve válce, která se nyní rozšířila do Pákistánu.

Pro EU jsou lidé, kteří prchají před válkou, hladem a bídou, aby pro sebe a své rodiny našli slušné životní podmínky, nelegálními přistěhovalci nebo dokonce teroristy. Pro EU jsou přistěhovalci, kteří prchají před zločiny NATO a kteří jsou lákáni zločineckými gangy a využíváni jako levná pracovní síla za podmínek přibližujících se otroctví, nelegálními přistěhovalci a je nutné je vyhostit. Tento postoj je nepřijatelný.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem proti dohodě mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání. Tato dohoda je dvanáctá svého druhu, ale první, kterou má Evropský parlament schválit. Přes četné žádosti směřované Evropské komisi nebylo předloženo žádné posouzení předchozích dohod nebo zprávy o nich, což by nám umožnilo udělat si jasnou představu o podmínkách, za jakých jsou takové dohody uplatňovány. Zejména v případě Pákistánu, kde je politická situace mimořádně křehká, je tato dohoda problematická v několika ohledech. Pákistán, který není proslulý svým svědomitým dodržováním lidských práv, není stranou mezinárodních úmluv o uprchlících a osobách bez státní příslušnosti. To mělo být nezbytným předpokladem při jednáních. V dohodě je navíc stále několik nejasných míst: neobsahuje žádnou záruku, že jsou z její oblasti působnosti vyloučeni nezletilí, a postupy a lhůty jsou poněkud nesrozumitelné. Schválením této dohody Evropský parlament vytváří neblahý precedens a promrhal tak možnost prezentovat se jako orgán, který se zajímá o dodržování lidských práv a vyžaduje v takových dohodách větší transparentnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti tomuto doporučení. Ačkoli Pákistán přijímá více uprchlíků než jakákoli jiná země na světě, není signatářem Ženevské úmluvy o uprchlících. EU nesmí přistupovat k vyhošťování, když nebere žádné ohledy na základní práva vyhošťovaných osob; musíme zajistit, aby byla lidská práva zaručena.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovala jsem proti této zprávě, protože dohoda mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob umožní posílat lidi do země, která nepodepsala Ženevskou úmluvu z roku 1951, která nerespektuje lidská práva a jejíž vnitřní situace nenabízí navráceným osobám nezbytnou míru bezpečnosti.

EU rovněž nebude respektovat právo na azyl, jestliže bude posílat nazpět do Pákistánu občany jiných zemí, například Afghánistánu, kteří se do EU dostali přes Pákistán, na základě čehož by mohla být taková osoba předmětem řady vyhoštění z jedné země do jiné, nad čímž EU nebude mít žádnou kontrolu. Tato dohoda o zpětném přebírání osob navíc neobsahuje záruky nebo mechanismy sledování; je plná právních mezer a nejasností a dostatečně nerespektuje ochranu osobních údajů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tento Parlament při několika příležitostech odsoudil Pákistán za jeho diskriminační politiky a perzekuci, která je zde páchána, zejména proti afghánským uprchlíkům. Ani ne před měsícem zanechaly děsivé povodně miliony Pákistánců bez domova.

Tato dohoda opovrhuje veškerou lidskou realitou. Kromě toho, že je v rozporu s článkem 13 Všeobecné deklarace lidských práv, je tato dohoda stejně jako všechny dohody tohoto typu dokonce v rozporu se zásadou ochrany uprchlíků. Hlasování ve prospěch této zprávy by bylo popřením mezinárodního práva a humanismu, o němž EU stále tvrdí, že je jeho dědičkou Hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Boj proti nedovolenému přistěhovalectví byl pro EU vždy prioritou. Vyjednání dohody s Pákistánem, která byla právě přijata, trvalo mnoho let a zdá se mi, že je to vyvážený dokument, jehož cílem je vyhostit pouze osoby, které se v EU nachází nelegálně. Nezabývá se tedy žadateli o azyl nebo osobami, jejichž záměrem je usadit se v EU a za tímto účelem usilují o to, aby orgány hostitelské země vyřešily jejich situaci. Nelegální přistěhovalce tedy nemůžeme zaměňovat s osobami, jejichž cílem je legálně se usadit v EU. Je proto velmi důležité nadále na Pákistán vyvíjet nátlak, aby tato země ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Boj proti nedovolenému přistěhovalectví by měl být pro každý stát samozřejmostí spíše než formou nátlaku. Dohody o zpětném přebírání osob jsou zásadní pro zajištění toho, aby byly postupy předání jasné v případě, že je žádost o azyl zamítnuta. Zkušenosti ukazují, že jinak mohou výsledné spory trvat celé roky a nelegální přistěhovalci mohou tohoto zpoždění využít, přejít do ilegality a vytratit se. Musíme bojovat proti zneužívání azylového systému a falešným žadatelům o azyl v celé EU a agentuře pro ochranu vnějších hranic Frontex musíme udělit větší pravomoci. Ekonomičtí migranti musí být navráceni do jejich země původu, což znamená, že je nutné sestavit a zavést do praxe důsledný evropský repatriační program. Podporuji dohodu s Pákistánem jakožto další krok k zastavení stále obtížněji kontrolovatelného přílivu ekonomických migrantů s jejich mylnými sny o ráji.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Dohody o zpětném přebírání osob se třetími zeměmi jsou významným nástrojem pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví do Evropské unie a napomáhají k zajištění bezpečnosti Unie. Pákistán je významnou zemí původu nebo transitu migrantů, kteří nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky vstupu, zdržování se nebo pobytu v EU. Cílem dohody je podpořit spolupráci mezi správami žádajícího a dožádaného státu, aby se proces zpětného přebírání osob urychlil a byl účinnější. Hlasoval jsem tedy ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože dohoda mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob umožní posílání osob do země, která nepodepsala Ženevskou úmluvu z roku 1951, která nerespektuje lidská práva a jejíž vnitřní situace nenabízí navráceným osobám nezbytnou bezpečnost. EU rovněž nebude respektovat právo na azyl, jestliže bude posílat nazpět do Pákistánu občany jiných zemí, například Afghánistánu, kteří se do EU dostali přes Pákistán, na základě čehož by mohla být taková osoba předmětem řady vyhoštění z jedné země do jiné, nad čímž EU nebude mít žádnou kontrolu. Dohoda o zpětném přebírání osob navíc neobsahuje záruky nebo mechanismy sledování; je plná právních mezer a nejasností a dostatečně nerespektuje ochranu osobních údajů.

Nedávné povodně, k nimž došlo v této zemi, představují další důvod pro obavy o osud navrácených osob. Teprve před dvěma týdny Evropský parlament vyjádřil své obavy ohledně humanitární situace v Pákistánu, která je důsledkem této katastrofy. Jestliže bude tato nepřípustná dohoda přijata, přetvářka pravice vyjde najevo; můj hlas k tomu nepřispěje.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Stejně jako 385 mých kolegů poslanců jsem hlasovala ve prospěch dohody mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob, která upravuje navracení osob neoprávněně pobývajících v EU.

Po osmi letech jednání mezi Komisí a Pákistánem tento nástroj doplňuje 11 dalších dohod o zpětném přebírání osob, které výrazně posilují azylovou a přistěhovaleckou politiku, již Evropa hodlá vytvořit. Jedná se tedy o právní rámec, který je založený na mezinárodním právu, a zejména na zásadě nenavracení: žádná osoba nesmí být vyhoštěna do státu, „kde by její svoboda byla ohrožena z důvodů její rasy, náboženského vyznání, státní příslušnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému názoru“.

Kritikům této dohody bych chtěla říci, že její výhodou je přinejmenším to, že je důsledná a účinná na úrovni EU, protože členským státům nic nebrání v tom, aby uzavíraly dvoustranné dohody. Naše migrační politika je komplexní a zahrnuje boj proti nedovolenému přistěhovalectví, od něhož je třeba při každé možné příležitosti odrazovat.

Je to nejlepší způsob, jak chránit rádoby migranty, kteří si přejí dosáhnout „evropského eldoráda“ a kteří se ve většině případů stanou oběťmi bezohledných pašeráků, nezákonného obchodování všeho druhu a hospodářského vykořisťování.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (FR) Hluboce lituji hlasování ve prospěch této dohody. Pákistán je zemí, kde již nyní pobývá největší počet uprchlíků na světě, a která ani nepodepsala Ženevskou úmluvu o uprchlících. Touto dohodou se členské státy zaměřují v první řadě na afghánské státní příslušníky: vracet do vlasti oběti války, na níž se členské státy podílejí, je vrchol cynismu a nemravnosti.

Evropská komise nám navíc stejně jako pákistánské orgány nebyla schopna vysvětlit proveditelnost a dopad této dohody: nikdo o tom nemá žádnou představu. Od mých kolegů poslanců je nezodpovědné, že se vzdávají našich nových privilegií, jež nám uděluje Lisabonská smlouva, a že slepě přijímají podřadné záruky Evropské komise týkající se dohody, jež potenciálně může porušovat lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Podporujeme zprávu o uzavření dohody mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob. Tato dohoda pomáhá posílit boj proti nedovolenému přistěhovalectví do EU a usnadňuje postup vyhoštění pákistánských občanů pobývajících v EU neoprávněně a jejich navrácení do jejich země původu. Naším cílem by mělo být rozšířit tento druh dohody na další země, z nichž rovněž běžně přicházejí nelegální migranti.

V dočasných azylových střediscích se po určení občanství neoprávněně pobývající osoby často plýtvá časem na získání povolení k repatriaci od země původu poté, ,a to vede k překročení maximální doby pobytu. Dohody, jako je ta, již jsme dnes schválili, sníží čekací dobu, a bude tedy jednodušší a méně nákladné řídit repatriaci nelegálních přistěhovalců.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Evropský parlament poprvé od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost hlasoval o dohodě o zpětném přebírání osob. Tyto dohody představují symboly migračních politik, které přispívají k budování evropské pevnosti a odhánějí lidi, kteří jsou nuceni uprchnout na naše území z důvodu chudoby a války, aby zde našli útočiště.

Parlament nyní disponuje nástroji, kterými může donutit Radu a Komisi, aby svá slova přeměnily ve skutky.

Dohoda, jež nám byla předložena, se vyznačuje četnými nedostatky a neobsahuje žádnou záruku, pokud jde o situaci osob, které budou poslány zpět do Pákistánu. Velmi dobře víme, jak jsou v Pákistánu, který ani nepodepsal Ženevskou úmluvu z roku 1951, respektována lidská práva.

Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice vyzývá k tomu, aby bylo provedeno posouzení stávajících dohod o zpětném přebírání osob, protože by to poukázalo na ničivé důsledky těchto politik, které opovrhují lidskými bytostmi, jež neměly to štěstí, aby se narodily na území EU.

Evropský parlament si tímto hlasováním své postavení nezlepší: nyní ztratil příležitost se nahlas vyjádřit k tomu, jak by měla být rozprava o lidských právech uplatněna v praxi.

 
  
  

Zpráva: Metin Kazak (A7-0238/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. – Pozměněné znění umožňuje mnoha občanům v EU a poslancům Evropského parlamentu, kteří je zastupují, dát najevo svou nespokojenost a nesouhlas se členstvím Turecka a s tím související politickou unií. Nechceme však, aby se tak dělo na úkor podpory volného obchodu s Tureckem – a bez celních překážek –, takže většina zprávy zůstala beze změny. Mnohé volby jsou nepatřičné: dohody o volném obchodu umožňují existenci celních překážek. Celní unie je na vnitřní úrovni odstraňují, ale na vnější úrovni je umožňují, a dokonce staví. A celní unie samozřejmě omezují svobodu obchodního jednání svých členů a zakazují jim taková jednání. Přes tyto obavy ohledně koncepce celních unií s ohledem na situaci Turecka souhlasíme s tou částí zprávy, která se týká celní unie, protože těm, kteří nesouhlasí s úplným členstvím Turecka v EU, umožňuje, aby se k tomu svým hlasem náležitě vyjádřili. Je třeba poznamenat, že proti vstupu Turecka do politické unie nakonec hlasovalo pouze 38 ze 736 poslanců Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Turecko dělá velké pokroky k otevřenějšímu a demokratičtějšímu vývoji země nejen z hospodářského a obchodního hlediska, ale také z hlediska dodržování zásad právního státu.

Turecko představuje klíčového hospodářského a obchodního partnera EU, zaujímá sedmé místo na předních dovozních trzích EU a páté místo na jejích vývozních trzích. Navzdory svému jedinečnému geopolitickému postavení a roli ve světě Turecko stále trvá na zachování technických překážek obchodu a stále nadměrně využívá ochranných opatření.

Ještě je třeba vyvinout velké úsilí v boji proti padělkům, ve zprůhlednění veřejných zakázek a otevření Turecka vůči zahraničním podnikům a je zde třeba umožnit volný pohyb zboží. Obdobné úsilí musí být vyvinuto v oblasti lidských práv. Stále zde ve skutečnosti přetrvává diskriminační politika vůči kurdské menšině a práva žen a odborových organizací jsou stále porušována. Zásady respektování univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod tedy představují základní priority a v této oblasti je třeba odvést ještě mnoho práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Vzhledem k tomu, že celní unie mezi Tureckem a Evropskou unií byla vytvořena v roce 1996, jsou hospodářské a obchodní vztahy mezi těmito dvěma stranami vysoce rozvinuté. Turecko je sedmým největším obchodním partnerem EU a EU je nejvýznamnějším obchodním partnerem Turecka. Obchod musíme posilovat. Obchod však musí být prospěšný pro obě strany. Proto jsem hlasovala ve prospěch pozměňovacích návrhů předložených mou skupinou, skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), které vyzývají k větší vzájemnosti. Turecko musí přestat používat antidumpingové nástroje k protekcionistickým účelům, musí přehodnotit své technické překážky obchodu a zlepšit uplatňování práv duševního vlastnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože Turecko se stalo sedmým největším obchodním partnerem Evropské unie a EU je největším obchodním partnerem Turecka. Turecko vystupuje jako spojující článek mezi oblastmi Středomoří, Blízkého východu, Asie, Černého moře a Kavkazu a v roce 1963 uzavřelo dohodu o přidružení, která směřovala ke vzniku celní unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Dotčené téma je čistě obchodní a hospodářské povahy, ale konec konců nemůžeme přehlížet skutečnost, že hovoříme o zemi, která čeká na přistoupení k EU a ohledně jejíhož vstupu jsou vznášeny námitky.

K tomu, abych hlasovala proti této zprávě i přes to, že oceňuji pozitivní aspekty prohlubování obchodních vztahů se zemí, která zaznamenává vysoký růst, mě nicméně přesvědčilo politické hledisko. Zlepšování hospodářských vztahů s určitou zemí se nesmí proměnit v danajský dar jakožto prostředek, jak se domáhat přistoupení státu k EU, čehož se v tomto případě obávám.

Obávám se, že schválení nedávného ústavního referenda v Turecku ze strany Parlamentu je pro tureckou vládu politickým povzbuzením. Domnívám se však, že bychom se měli vážně omezit pouze na budování obchodních vztahů s Tureckem, i když je nutné věnovat náležitou pozornost dopadům na náš systém zemědělství a nebezpečí, že Evropa může být zaplavena přílivem padělaných výrobků (v této oblasti Turecko zaujímá druhé místo za Čínou).

V současnosti však Turecko představuje pro evropskou identitu a politickou solidaritu větší nebezpečí než kdy jindy a všichni bychom měli být přesvědčeni, že je mnohem lepší, když tato země zůstane mimo hranice Evropy, což je jenom přirozené.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Statistiky ukazují, že Evropská unie je zdaleka největším obchodním partnerem Turecka. Objem obchodu se však v posledních letech snížil ve prospěch rozvojových zemí. S ohledem na tento objem a stabilní vazby mezi Tureckem a Evropskou unií je třeba věnovat jejich obchodním a hospodářským vztahům náležitou pozornost.

V této souvislosti by měly být přijaty nezbytné kroky pro další rozvoj těchto vztahů. Celní unie, která byla mezi Tureckem a Evropskou unií vytvořena před čtrnácti lety a která není doposud dokončena, musí být zefektivněna. S ohledem na to je nutné okamžitě obrátit pozornost k nevyřešeným problémům a Turecko s EU by měly hlouběji propojit své obchodní politiky, zejména v oblasti dohod o volném obchodu a v regionálním obchodu. Tyto kroky by měly vést k situaci, z níž budou mít prospěch obě ekonomiky. Obzvláště důležité je to, aby EU věnovala Turecku větší pozornost, protože jeho role se v posledních letech rozšířila, zejména proto, že Turecko lépe využívá své jedinečné geopolitické postavení a vystupuje jako spojující článek mezi oblastmi Středomoří, Blízkého východu, Asie, Černého moře a Kavkazu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Turecko je strategickým partnerem Evropské unie. Kromě toho, že Turecko přímo obchoduje s našimi zeměmi – ačkoli je toto obchodování významné – leží těsně vedle našich jihovýchodních hranic, je členem stejné obranné aliance jako většina členských států EU a umožňuje nám přístup k energetickým zdrojům a surovinám. Nedávné ústavní referendum navíc představuje krok směrem k přijetí acquis communautaire a zaslouží si patřičné uznání.

Velkou předností této zprávy je, že se zaměřuje na aspekt, který je pro Unii nejdůležitější, a zdůrazňuje jeho zásadní význam společně s pozitivními prvky. Ukazuje zejména, jak se vztahy s touto zemí odehrávají na mnoha úrovních. Je obtížné shrnout jejich složitost v rámci jediného rozhodnutí těchto orgánů o tom, zda jsou přípustné, či nikoli.

Všechny tyto úvahy tvoří základ, na němž lze budovat cestu Turecka směrem k Evropě, a rovněž poskytují dobrý důvod, proč se domnívat, že Turecko je již mnohem blíže, než nám mohou napovídat smlouvy. Myslím, že ku prospěchu obou stran by bylo vhodné vydat se cestou, kterou stanovil zpravodaj.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) Zpráva o obchodních vztazích s Tureckem poukazuje na největší úspěchy i potíže obchodu mezi EU a Tureckem. Od roku 1963 mělo Turecko s EU uzavřenou dohodu o přidružení, která směřovala ke vzniku celní unie v roce 1996. Založení celní unie přispělo k vysoké integraci trhu a Turecko se stalo jedním z klíčových obchodních partnerů EU. Např. v roce 2009 Turecko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 33,6 miliardy EUR a z EU dovezlo zboží v hodnotě 40,4 miliardy EUR. I přes tyto úspěchy by mohlo případné rozšíření celní unie o služby a veřejné zakázky i odstranění současných problémů, jako je např. nedostatečné uplatňování práv duševního vlastnictví ze strany Turecka, přispět k dalšímu rozvoji obchodních a ekonomických vztahů mezi EU a Tureckem.

Dle předložené zprávy komplexní reformě celní unie brání kandidatura Turecka na přistoupení k EU. Je tedy nutné zvážit, která z uvedených možností integrace a spolupráce by byla pro obě strany prospěšná a v době hospodářské krize pro ekonomiky užitečnější. Zpravodaj dle mého názoru uvedl všechny podstatné problematiky a zpráva jako celek není jednostranně zaměřená. Z těchto důvodů ji podpořím svým hlasováním.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Úplné uplatňování celní unie mezi EU a Tureckem, jež byla zavedena v roce 1996, závisí na odstranění přetrvávajících byrokratických a celních a necelních překážek. Za stejně důležité považuji to, že vzhledem k nízké účasti žen na trhu práce musí Turecko učinit z otázky zaměstnanosti žen ústřední bod svých hospodářských a sociálních politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Nigel Farage (EFD), písemně. – Pozměněné znění umožňuje mnoha občanům v EU a poslancům Evropského parlamentu, kteří je zastupují, dát najevo svou nespokojenost a nesouhlas se členstvím Turecka a s tím související politickou unií. Nechceme však, aby se tak dělo na úkor podpory volného obchodu s Tureckem – a bez celních překážek –, takže většina zprávy zůstala beze změny. Mnohé volby jsou nepatřičné: dohody o volném obchodu umožňují existenci celních překážek. Celní unie je na vnitřní úrovni odstraňují, ale na vnější úrovni je umožňují, a dokonce staví. A celní unie samozřejmě omezují svobodu obchodního jednání svých členů a zakazují jim taková jednání. Přes tyto obavy ohledně celních unií vzhledem k situaci Turecka s celní unií souhlasíme, protože těm, kteří nesouhlasí se členstvím Turecka, je umožněno, aby tento svůj názor vyjádřili.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropská unie a Turecko jsou významnými obchodními partnery již mnoho let. Toto partnerství, které je vzájemně přínosné, na turecké straně poškozuje několik překážek, které usilují o omezení přístupu evropských produktů na jeho trhy tím, že stanoví správní a byrokratické podmínky.

Doufám, že tyto překážky budou odstraněny, že Turecko přijme odhodlané kroky k boji proti padělání evropských výrobků a bude hájit legitimní práva tvůrců týkající se výnosů z jejich tvůrčích procesů a že obchodní a hospodářské vztahy mezi EU a Tureckem budou růst a sílit.

Jak jsem již měl příležitost uvést, bez ohledu na budoucí podobu vztahů mezi EU a Tureckem doufám, že se tyto země budou sbližovat a vydají se cestou dialogu a účinné spolupráce a že Turecko bude i nadále směřovat ke svobodě a demokracii po vzoru Západu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V roce 1963 Turecko a Evropské hospodářské společenství (EHS) podepsaly dohodu o přidružení, která přispěla k vytvoření celní unie v roce 1996. Tento akt umožnil prohloubení hospodářských vztahů prostřednictvím celní unie. Pravidla celní unie se vztahují na všechny průmyslové produkty a zpracované zemědělské produkty. V roce 2009 vzrostla hodnota vývozů Turecka do EU na 33,6 miliard EUR a dovozy z EU dosáhly hodnoty 40,4 miliard EUR. Podle statistik Světové banky se Turecko stalo zemí se sedmnáctou největší ekonomikou na světě a šestou největší ekonomikou v Evropě; tato země byla na dvacáté příčce příjemců toků přímých zahraničních investic. Celní unie vytvořená v roce 1996 se nevztahuje na zemědělské produkty a oblasti, jako jsou veřejné zakázky. V oblasti veřejných zakázek Turecko stále nabízí tureckým účastníkům nabídkových řízení 15% cenové zvýhodnění. Naléhavě vyzývám Turecko, aby zjednodušilo byrokratické postupy, odstranilo přetrvávající celní a necelní překážky a zbytečné překážky obchodu mezi EU a Tureckem.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva usiluje o upevnění hospodářských a obchodních vztahů s Tureckem a jejím cílem je ve skutečnosti podmanit tuto zemi zájmům EU. Odkazy jsou jasné a je jich mnoho: odstranění přetrvávajících celních a necelních překážek mezi EU a Tureckem, pokračování v otvírání obchodních a investičních režimů, posilování schopnosti Turecka odolat nátlaku domácího protekcionismu a rozšíření celní unie tak, aby zahrnovala zemědělské produkty a oblast služeb a veřejných zakázek.

Rozvíjení těchto hospodářských a obchodních vztahů prospívá pouze velkým monopolům z EU a Turecka a je nepochybně škodlivé pro pracovníky, kteří by tak v zájmu zvyšování konkurenceschopnosti ztratili svá práva, a pro malé a střední podniky a zemědělce, kteří čelí zvýšení produkčních nákladů a snížení příjmů a cen za jejich produkty.

Nátlak kladený na Turecko, aby dodržovalo zavedené dohody, je ale pozitivní skutečností. Zahrnuje to urovnání vztahů se všemi zeměmi EU, včetně Kypru. Hospodářské a obchodní vztahy nesmí být upřednostňovány před zájmy občanů a jakýkoli pokrok ve vztazích s Tureckem musí být podmíněn ukončením turecké okupace severní části Kypru.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Podle mého názoru tato zpráva obsahuje nápadnou chybu, protože uvádí, že turecká ekonomika je šestou největší v Evropě. Toto tvrzení je v každém případě rozhodně vyloučeno ze zeměpisného hlediska, protože téměř celé území Turecka se nachází na asijském kontinentu.

Pozměněné znění, v němž Parlament vyjadřuje své potěšení nad výsledkem nedávného referenda v Turecku, rovněž oslabuje neutralitu vztahu, protože mu přidává na politickém významu a vzdaluje se od výhradně ekonomického posuzování. Obávám se, že z těchto důvodů nemohu přijetí zprávy pana poslance Kazaka podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Hlasovali jsme ve prospěch návrhu usnesení předloženého skupinou Evropa svobody a demokracie, ačkoli je neuspokojivý. Jasně však tvrdí, že prohlubování stávajících vztahů mezi EU a Tureckem nahradí myšlenku přistoupení této země k Evropské unii a potvrdí její zastaralost.

Jakékoli budoucí prohlubování vztahů mezi Tureckem a EU ale musí být striktně závislé na uznání Kypru ze strany Turecka, které neustále popírá jeho existenci a část jeho území protiprávně vojensky okupuje. Turecko, hrdá země a bývalý spojenec proti hrozbě komunismu, je mostem mezi Evropou a Asií. Je mostem, ale ze zeměpisného, demografického, historického ani kulturního hlediska není evropskou zemí.

Uznejme na závěr, že sliby učiněné v roce 1963 v Ankaře ze strategických důvodů v době, kdy vrcholila studená válka, již nejsou relevantní a že my – jak Evropané, tak Turci – bychom ztratili méně času, kdybychom uvážili privilegované partnerství spíše než členství, které si naši občané nepřejí a rovněž mnoho Turků je proti němu.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Turecko je významným obchodním partnerem Evropské unie. V přímém srovnání je Turecko zemí na sedmém místě v dovozech, co se týče obchodování s EU-27, a na pátém místě ve vývozech. V roce 2009 celkový objem obchodu dosahoval hodnoty téměř 80 miliard EUR. Z hlediska Turecka je Evropská unie jeho nejsilnějším obchodním partnerem, jak ve vývozech, tak v dovozech, a je daleko před zeměmi jako Rusko, Čína a Spojené státy. Tyto zdravé hospodářské a obchodní vztahy být zachovány a nadále rozvíjeny. Zejména vytvoření společné celní unie v roce 1996 bylo v tomto ohledu důležitým krokem. Nicméně musíme odstranit nesrovnalosti, jakou jsou antidumpingová opatření nebo diskriminace zahraničních společností ze strany Turecka, jež jsou v rozporu s platnými dohodami. Také v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví je třeba vyvinout velké úsilí, aby se dosáhlo souladu se Smlouvami. Rozhodně podporuji zprávu z vlastní iniciativy pana poslance Kazaka, která odhaluje problémové oblasti v našich obchodních vztazích s Tureckem a vyzývá k jejich odstranění.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Marie Le Pen (NI), písemně. (FR) Zpráva pana poslance Kazaka se nás snaží přesvědčit, že celní unie zřízená dohodou o přidružení mezi EHS a Tureckem v roce 1963 je úspěšná, pokud jde o hospodářskou a obchodní integraci mezi současnou Evropskou unii a Tureckem, že mimo jiné umožnila podporu evropského růstu, a tedy i francouzského růstu. Nehledě na to, že Turecko splnilo své závazky v tomto procesu pouze ve velmi omezené míře, jsme v průběhu desetiletí zaznamenali přesun výroby a početnou ztrátu pracovních míst. V rámci mezinárodního spojenectví to zdaleka nepředstavuje hospodářskou a sociální výhodu pro naši zemi a naše evropské sousedy. Avšak namísto toho, aby to tato zpráva uznala, zachází dokonce tak daleko, že kritizuje využívání vnitrostátních technických předpisů a norem jako prostředků na ochranu vnitrostátních trhů; norem, které zpravodaj považuje za nepřiměřená antidumpingová opatření, jež tedy omezují turecký obchod s Evropou. Záměrem toho všeho je samozřejmě posílení procesu přistoupení Turecka k EU, tentokrát z hlediska průmyslových a obchodních přínosů pro europeanisty, internacionalisty a ultraliberály dychtivé po zisku. Vše, co by mohlo směřovat k podobnému cíli, jasně odmítáme.

 
  
MPphoto
 
 

  Morten Løkkegaard (ALDE), písemně. (DA) Rád bych zdůraznil, jak mě těší, že Evropský parlament nyní může souhlasit s výzvou k ještě užší hospodářské spolupráci s Tureckem i přes výrazný skepticismus mezi velkou částí evropského obyvatelstva, pokud jde o posílenou integraci mezi EU a Tureckem. Tento skepticismus je naprosto pochopitelný. Pro Turecko bylo po mnoho let obtížné dokázat splnit požadavky, které EU zcela správně stanoví, co se týče členství. Evropa však musí nadále usilovat o budoucí členství Turecka.

S přibližně 75 miliony obyvatel Turecko představuje pro evropské vývozce obrovský trh a již nyní je sedmým největším obchodním partnerem Evropy. Turecko kupuje velký podíl vývozů EU, což v EU vytváří růst a pracovní místa. Od Turecka kupujeme levné zboží, což našim spotřebitelům nabízí levnější a rozmanitější škálu zboží v regálech supermarketů. Jinými slovy je Turecko pro evropské hospodářství důležité.

Ke růstu integrace mezi Tureckem a EU však dochází pouze s ohledem na obchodování se zbožím. Odvětví služeb zůstává pozadu, a proto chci vyzvat, aby bylo odvětví služeb začleněno do dohody o obchodu. Zároveň je třeba na Turecko naléhat, aby odstranilo překážky zejména ve volném pohybu zboží. To je nezbytné, aby mohla pokračovat jednání o přistoupení. Pokud k tomu nedojde, těžko si lze představit, že budeme s Tureckem postupně spolupracovat stále úžeji. Členství Turecka v EU je stále dlouhodobým cílem. Je tedy důležité, abychom byli schopni řešit naše vzájemné problémy společně a aby Turecko plnilo své povinnosti stanovené v dohodě o přistoupení.

Doufám, že i přes skepticismus mezi velkou částí evropského obyvatelstva vůči členství Turecka v EU můžeme k Turecku přistupovat jako k blízkému obchodnímu partnerovi a partnerovi v oblasti spolupráce a že Turecko neodrazujeme tím, že vedoucí představitelé velkých zemí EU při četných příležitostech odmítají jeho budoucí přistoupení.

Turecko potřebujeme, a to nikoli pouze z hospodářského hlediska. Turecko je významným regionálním aktérem na Blízkém východě a významným partnerem v oblasti spolupráce, co se týče NATO. Neodmítejme tedy Turecko a rozvíjejme místo toho naši spolupráci, zejména pak prostřednictvím posílené hospodářské spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je skutečnou ódou na celní unii a nepodmíněný volný obchod, na dohody o volném obchodu mezi Tureckem a třetími zeměmi, dohody Světové obchodní organizace a na realizaci projektu Nabucco. I přes některá zlepšení vyplývající z pozměňovacích návrhů, které předložila levice, zejména ohledně sociálně-hospodářské situace, nezaměstnanosti mladých lidí a žen a ohledně práv odborů, i přes pozitivní odkaz na povinnosti Turecka, co se týče dodatkového protokolu dohody o přidružení, nemůžeme podpořit zprávu, jejíž složení není slučitelné s naší vizí. Chtějí z Turecka učinit 28. stát na volném trhu, aniž by této zemi byla udělena plná práva a povinnosti členského státu Evropské unie. Jsme proti této nové strategii odkladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Evropská unie představuje pro Turecko předního obchodního partnera. Ačkoli je tedy objem obchodu obrovský, zpráva neváhá zdůrazňovat problémy, které v našich obchodních vztazích existují.

Jedním z těchto problémů, který bychom rozhodně neměli přehlížet, je skutečnost, že Turecko ještě nesplnilo povinnost uplatňovat dodatkový protokol dohody o přidružení, a to již pátým rokem, a neodstranilo všechny překážky bránící volnému pohybu zboží. Jeho brány například zůstávají zavřené pro zboží z Kypru.

Tyto a další záležitosti, jež byly do velké míry zdůrazněny pozměňovacími návrhy skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), umožnily lépe vyvážit zprávu, která v každém případě správně neobsahuje žádné odkazy na jakákoli hlubší spojení mezi Evropskou unií a Tureckem, jež by byla politické povahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Turecko je, stejně jako všechny státy, svrchovaným státem a musí být respektováno. Je nepřijatelné, aby si Evropská unie dovolila vyhrožovat mu přerušením vyjednávání o přistoupení, které je navíc spíše nežádoucí vzhledem k požadované sociální a daňové harmonizaci na základě přístupu shora dolů.

Tento Parlament by nebyl hoden přátelství, jež mu vyjadřují turečtí občané, kdyby hlasoval ve prospěch zprávy, která je nutí zničit svá pracovní místa v zemědělství (50 % pracovních míst v Turecku) zákazem všech daní na zemědělské produkty a která prosazuje práva investorů spíše než práva občanů. Hlasuji proti tomuto textu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Je dobře známo, že Turecko představuje jednoho z hlavních obchodních partnerů EU. Tento vztah je letitý a pochází z roku 1963; byl posílen vytvořením celní unie v roce 1993, což je stanoveno v prvotní dohodě. Navzdory všemu zde existuje mnoho byrokratických překážek, které brání v tom, aby byly obchodní a hospodářské vztahy pro obě strany ještě výhodnější. Turecko proto musí vyvinout dodatečné úsilí v boji proti takovým překážkám a učinit tak pro všeobecné blaho.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Rád bych, aby Turecko považovalo toto usnesení za určitou zálohu, a proto jsem hlasoval kladně. Pokud nebude Turecko v budoucnu spolupracovat se strukturami EU v otázkách Kypru a Arménie, pak budu hlasovat proti jakémukoli zmírnění ve prospěch Turecka. To, že Turecko nedokáže byť jen uznat arménskou genocidu z počátku minulého století, kdy byly zavražděny miliony nevinných lidí, není normální. Současná turecká blokáda Arménie je pro Evropskou unii špatným signálem. Záloha je zaplacena; čekejme nyní na pozitivní změny na turecké straně.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Otázku členství v EU bychom si v podstatě ani neměli klást, a to kvůli odlišným kulturním a náboženským postojům, které mají již nyní tendenci ohrožovat sociální mír v Unii. Přistoupení k EU se týká nejen hospodářských vztahů. Vede také k politickým a kulturním problémům a k přesně k takovým náboženským a sociálně-politickým názorům, které se snaží proniknout do EU a které nejsou slučitelné s Evropou, jež se vyznačuje západní křesťanskou tradicí. Vzhledem k tomu, že jen mezi lety 1996 a 2005 Turecko získalo z dotací EU 1,3 miliardy EUR, musí být možné zahájit diskuse o strategickém partnerství. Uvažovat o zavedení lépe fungující celní unie s cílem zlepšit obchodní vztahy s Tureckem je ztrátou času, dokud turecká vláda neplní své stávající povinnosti, co se týče Kypru. Proto jsem dnes hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti zprávě, protože pan Kazak studoval ve Francii díky grantu, který mu udělil turecký stát, takže se zde jedná o jasný střet zájmů.

Za vhodnější tedy považuji, aby bylo usnesení navráceno do výboru a aby byl zpravodaj nahrazen. Text rovněž popisuje turecké hospodářství jako evropské hospodářství namísto asijského. Nerad bych si myslel, že nárůst obchodování mezi EU a Tureckem by mohl být využíván jako záminka pro přistoupení Turecka k Evropské unii. Nechceme Eurábii!

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Nuttall (EFD), písemně. – Pozměněné znění umožňuje mnoha občanům v EU a poslancům Evropského parlamentu, kteří je zastupují, dát najevo jejich nespokojenost a nesouhlas se členstvím Turecka a s tím související politickou unií. Nechceme však, aby se tak dělo na úkor podpory volného obchodu s Tureckem – a bez celních překážek –, takže většina zprávy zůstala beze změny. Mnohé volby jsou nepatřičné: dohody o volném obchodu umožňují existenci celních překážek. Celní unie je na vnitřní úrovni odstraňují, ale na vnější úrovni je umožňují, a dokonce staví. A celní unie samozřejmě omezují svobodu obchodního jednání svých členů a zakazují jim taková jednání. Přes tyto obavy ohledně koncepce celních unií s ohledem na situaci Turecka souhlasíme s tou částí zprávy, která se týká celní unie, protože těm, kteří nesouhlasí s úplným členstvím Turecka v EU, umožňuje, aby se k tomu svým hlasem náležitě vyjádřili. Je třeba poznamenat, že proti vstupu Turecka do politické unie nakonec hlasovalo pouze 38 ze 736 poslanců Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) v posledních měsících byla vízová politika členských států EU vůči tureckým obchodníkům významnou otázkou. Poté, co dosáhla uvolnění vízových požadavků s Francií, podepsala Istanbulská obchodní komora (ITO) letos v únoru dohodu rovněž s Itálií. Podle této dohody bude obchodníkům uděleno schengenské vízum pro více vstupů, které je platné po dobu pěti let, jestliže předloží doporučující dopis od ITO. Toto vízum jim umožňuje cestovat do všech států schengenského prostoru. Německo bylo následně – neprávem – kritizováno kvůli své restriktivní vízové politice. EU by namísto toho měla brát pochybnosti Německa ohledně takových vízových liberalizací vážně. V rámci EU je Německo zemí, která nese nejtěžší břemeno, co se týče tureckých migrantů. Riziko, že tzv. vízum pro obchodníky povede přes zadní vrátka k trvalému pobytu, je vysoké. Není to turecká obchodní komora, ale země určení, kdo by měl v jednotlivých případech rozhodnout, zda bude vízum pro obchodní účely uděleno, či nikoli. Problémem je jednoduše to, že liberální vízová politika Francie a Itálie otevřela dveře rovněž do zbývajících zemí schengenského prostoru. To je vážným porušením národní svrchovanosti. V souvislosti s rozvojem obchodních vztahů s Tureckem musí Komise tento problém naléhavě uvážit.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zpráva uvádí, že v souvislosti s přístupovými jednáními by měla být nejprve prohloubena celní unie s Tureckem. Celní unie by tedy měla být rozšířena např. na odvětví zemědělství a služeb a oblast veřejných zakázek. Probíhající jednání se netýkají pouze hospodářských vztahů. Týkají se rovněž politických a kulturních otázek a odlišných náboženských a sociálně-politických názorů, které nejsou slučitelné s Evropou, jež se vyznačuje západní křesťanskou tradicí. Turecko po celé roky získává miliardy v rámci přístupové pomoci, což je na podporu strategického a obchodního partnerství více než dostatečné. Je nezbytné, aby prohlubování celní unie s Tureckem doprovázel pokrok Turecka, co se týče otázky Kypru, dále pokrok v oblasti lidských práv a demokracie a pokrok týkající se svobody náboženského vyznání a svobody slova. Turecko má v těchto otázkách před sebou ještě dlouhou cestu. Hlasoval jsem tedy proti zprávě, která představuje další plíživý krok směrem k budoucímu úplnému členství Turecka v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože obsahuje určité body, které považuji za významné. Turecko již pátým rokem plně neprovedlo dodatkový protokol k dohodě o partnerství ani neodstranilo překážky bránící volnému pohybu zboží.

Ankara musí posílit ochranu práv duševního vlastnictví a uplatňovat evropské normy na boj proti padělání. Na závěr je nutné také zásadně omezit obchodní překážky, zejména u zemědělských produktů. Pokud si Turecko opravdu přeje pokračovat v diskusích a jednáních s cílem přistoupit k Evropské unii, musí nejprve respektovat určité základní body, z nichž hlavními je otázka Kypru a otázka obchodních záruk a předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Role Turecka v rámci světového obchodu výrazně posílila, protože vystupuje jako spojující článek mezi oblastmi Středomoří a sousedními oblasti.

V této souvislosti nám celní unie umožnila dosáhnout poměrně vysoké úrovně integrace mezi trhy EU a Turecka. Celní unie se vztahuje na všechny průmyslové produkty a zpracované zemědělské produkty a její úspěšnost lze vysledovat ze statistik: Turecko zaujímá sedmé místo na předních dovozních trzích EU a páté místo na jejích vývozních trzích. Celní unii ale doposud nelze označit za dokončenou a zdá se, že čelí problémům týkajícím se přetrvávajících technických překážek obchodu a nadměrného využívání ochranných opatření.

V této souvislosti je s ohledem na význam vztahů mezi Tureckem a EU cílem tohoto návrhu věnovat náležitou pozornost obchodním a hospodářským vztahům mezi oběma stranami, přičemž je nutné přijímat iniciativy nezbytné k dalšímu posilování kvality těchto vztahů a zdokonalit fungování celní unie. Tyto kroky by mohly být prospěšné pro obě ekonomiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu vzhledem k velkému objemu obchodu a pevným vazbám, které existují mezi Tureckem a Evropskou unií. Turecko se stalo jedním z klíčových obchodních partnerů EU, zaujímá sedmé místo na předních dovozních trzích EU a páté místo na vývozních trzích. Turecko se svými dvěma třetinami celkových přímých zahraničních investic (PZI) pocházejících z EU stalo investiční základnou pro evropský obchod, přičemž jeho integrace do dodavatelského a výrobního řetězce EU posílila, a to často v souvislosti se sektory s vysokou přidanou hodnotou. V roce 2009 Turecko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 33,6 miliard EUR a dovezlo z ní zboží v hodnotě 40,4 miliard EUR. Vítám skutečnost, že 99 % tureckých podniků jsou malé a střední podniky , které poskytují 70 % pracovních příležitostí v Turecku. Turecko musí vyvinout úsilí a co nejrychleji provést mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco a přitom definovat společnou vnější energetickou strategii a otevřít jednání o energetické kapitole, což by dále zintenzívnilo spolupráci v oblasti energetiky. Domnívám se, že obchodním a hospodářským vztahům mezi Tureckem a EU musí být věnována taková pozornost, jakou si zaslouží.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je skutečnou ódou na celní unii a nepodmíněný volný obchod, na dohody o volném obchodu mezi Tureckem a třetími zeměmi, dohody Světové obchodní organizace a na realizaci projektu Nabucco. I přes některá zlepšení vyplývající z pozměňovacích návrhů, které předložila levice, zejména ohledně sociálně-hospodářské situace, nezaměstnanosti mladých lidí a žen a ohledně práv odborů, i přes pozitivní odkaz na povinnosti Turecka, co se týče dodatkového protokolu dohody o přidružení, nemůžeme podpořit zprávu, jejíž složení není slučitelné s naší vizí. Chtějí z Turecka učinit 28. stát na volném trhu, aniž by této zemi byla udělena plná práva a povinnosti členského státu Evropské unie. Jsme proti této nové strategii odkladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnešní hlasování o této zprávě zdůrazňuje, že vzhledem k významnému objemu obchodu a hluboce zakořeněným vztahům mezi Tureckem a EU je nutné věnovat jejich obchodním a hospodářským vztahům náležitou pozornost a v této souvislosti by měly být přijaty kroky nezbytné k dalšímu zdokonalování těchto vztahů. Doposud přetrvává několik technických problémů, které musí být vyřešeny, a v tomto ohledu by měly být podniknuty bezprostřední kroky k jejich odstranění. Je třeba zdokonalit fungování celní unie; je nutné okamžitě obrátit pozornost k nevyřešeným problémům a Turecko s EU by měly hlouběji propojit své obchodní politiky, zejména v oblasti dohod o volném obchodu a v regionálním obchodu. Tyto kroky by měly vést k všeobecně prospěšné situaci, která bude užitečná pro obě ekonomiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Podpořil jsem zprávu o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Tato zpráva ukazuje, jak důležitý je obchod mezi EU a Tureckem. V roce 2008 dosahoval hodnoty přinejmenším 100 miliard EUR. Tato zpráva se zabývá slabými stránkami a správně uvádí skutečnost, že se zde vyskytuje velmi mnoho problémů, jež je třeba vyřešit. Tato zpráva je nestranně vyjmenovává. Správně opakuje, že politika EU usiluje o prosazování „demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod“. Turecko by rovněž mělo usilovat o plné uznání práv odborových organizací v souladu se standardy EU a úmluvami Mezinárodní organizace práce, samozřejmě s ohledem na právo sdružovat se, právo na stávku a právo na kolektivní vyjednávání.

Evropská unie na sebe však musí vzít odpovědnost, pokud jde o vízovou liberalizaci, nikoli pouze v případě řidičů nákladních automobilů, ale také v případě obchodníků a žen, turistů, studentů a seniorů. Náš vztah vůči Turecku musí být čestný, spravedlivý a upřímný. To znamená, že musíme nadále nahlas a jasně opakovat vzkaz, že EU splní svůj slib a umožní členství Turecka v Unii, jakmile tato země splní všechna kodaňská kritéria.

 
  
MPphoto
 
 

  Rui Tavares (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je skutečnou ódou na celní unii a nepodmíněný volný obchod, na dohody o volném obchodu mezi Tureckem a třetími zeměmi, dohody Světové obchodní organizace a na realizaci projektu Nabucco. I přes některá zlepšení vyplývající z pozměňovacích návrhů, které předložila levice, zejména ohledně sociálně-hospodářské situace, nezaměstnanosti mladých lidí a žen a ohledně práv odborů, i přes pozitivní odkaz na povinnosti Turecka, co se týče dodatkového protokolu dohody o přidružení, nemůžeme podpořit zprávu, jejíž složení není slučitelné s naší vizí. Chtějí z Turecka učinit 28. stát na volném trhu, aniž by této zemi byla udělena plná práva a povinnosti členského státu Evropské unie. Jsme proti této nové strategii odkladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem, protože Turecko nepředstavuje pouze zemi, která se má připojit k EU, ale také je strategickým partnerem Evropské unie. Celní unie s Tureckem je jedním z nejužších a nejrozvinutějších obchodních vztahů, které kdy EU navázala se třetími zeměmi. EU stojí za 88 % celkových přímých zahraničních investic v Turecku. Vzhledem ke svému geostrategickému postavení je Turecko jednou ze zemí, která se významně podílí na diverzifikaci zdrojů dodávek energie a dodavatelských tras EU. V tomto ohledu bych ráda zdůraznila význam projektu Nabucco a vyzýváme Turecko, aby provádělo mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco. Turecko rovněž vyzýváme k tomu, aby investovalo do obrovského potenciálu, jejž mu nabízí jeho obnovitelné zdroje energie. Oblast Černého moře má zvláštní geostrategický význam pro energetickou bezpečnost EU a diverzifikaci jejích zdrojů energie vzhledem k tomu, že se nachází v blízkosti Kaspického moře, Blízkého východu a Střední Asie. Po přistoupení Rumunska a Bulharska k EU se Unie stala důležitým aktérem v tomto regionu. V této souvislosti se domnívám, že EU by měla vypracovat strategii pro oblast Černého moře, v níž bude hrát velmi významnou roli také Turecko.

 
  
  

Zpráva: Esther de Lange (A7-0241/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů je naléhavou potřebou, kterou opomíjíme, nebo jí spíše nevěnujeme příslušnou pozornost.

Některé studie naznačují, že ztráta blahobytu v důsledku ztráty biologické rozmanitosti představuje v současné době přibližně 50 miliard EUR ročně, ale to je především záležitost ekologická, nikoli ekonomická. OSN vyhlásila rok 2010 rokem biologické rozmanitosti, přičemž zdůraznila mezinárodní povahu této záležitosti a její zásadní význam, a to zejména při plnění rozvojových cílů tisíciletí. EU se rovněž zavázala, že zajistí, aby se zachování biologické rozmanitosti stalo součástí mnoha politik EU. Dále přijala směrnici o přírodních stanovištích, která zabezpečuje postupné vytváření ekologické sítě zvláště chráněných oblastí známých jako Natura 2000.

Myslím si, že všechny členské státy musí zlepšit řízení a respektování biologické rozmanitosti, zachovávání stavuji krajiny a chráněných oblastí, udržování a rozvíjení kontinuity mezi chráněnými krajinnými, mořskými a zemědělskými oblastmi s vysokou přírodní hodnotou. EU musí rovněž poskytnout více finančních prostředků na vypracování studií a na nové iniciativy a věnovat větší pozornost zajištění souladu s evropskými nařízeními a směrnicemi, které se konkrétně zabývají zachováním biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Langeové, protože věřím tomu, že pro ochranu biologické rozmanitosti lze přece jen udělat mnoho. Podporuji zejména tu část zprávy, v níž se uvádí, že „má-li být úspěšně vyřešena krize týkající se tří oblastí – zabezpečení potravin, ztráty biologické rozmanitosti a změny klimatu – je třeba uceleného přístupu a budoucí strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, která bude plně integrována do strategií pro boj proti chudobě a hladu a pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně“.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Tato zpráva vytvořená z vlastní iniciativy Parlamentu odsuzuje nedostatečný pokrok v ochraně biologické rozmanitosti. Z důvodu nedostatku politické vůle, financí, provádění evropských právních předpisů atd. nebylo dosaženo ani naprosto minimálního cíle „zastavení ztráty biologické rozmanitosti“ stanoveného pro rok 2010 a cíl byl odložen až na rok 2020. Tato zpráva pak navrhuje seznam opatření, která je třeba zavést, aby bylo zajištěno dosažení tohoto naléhavého cíle. Jelikož jsem znepokojena stavem našeho životního prostředí a podporuji přístup navrhovaný zpravodajkou, paní Langeovou, hlasovala jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Podpořil jsem tuto zprávu a s plným přesvědčením jsem pro ni hlasoval. Musíme jednat tak, abychom zastavili ztrátu biologické rozmanitosti způsobenou lidskou činností. Všichni litujeme toho, že ani göteborská agenda, ani Natura 2000 nedosáhly svých cílů. Jsem přesvědčen, že při dosahování cílů biologické rozmanitosti hrají zemědělci důležitou úlohu. Jsem také přesvědčen, že bude třeba dát k dispozici finanční zdroje na programy pro zachování biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Nynější tempo ztráty biologické rozmanitosti je alarmující. Zpravodajka ve skutečnosti odhaduje, že rychlost vyhynutí druhů je padesátkrát až tisíckrát vyšší než obvykle. Na evropské úrovni je cílem sítě Natura 2000 přispívat k zachování biologické rozmanitosti pomocí zachování přírodních stanovišť a divoké flóry a fauny. Zpravodajka nicméně patřičně odsuzuje rozdíly mezi členskými státy při provádění a výkladu směrnic o síti Natura 2000. Problematická je i roztříštěnost ve financování oblasti biologické rozmanitosti. Na většině výdajů se ve skutečnosti podílí fondy EZFRV, společná rybářská politika, politika soudržnosti a sedmý rámcový program pro výzkum. V příštím víceletém finančním rámci bude třeba nalézt synergie. Nakonec vítám nedávné sdělení Komise týkající se dlouhodobé strategie pro biologickou rozmanitost. Bylo by užitečné, kdyby na základě tohoto sdělení a s ním souvisejících konzultací byly zformulovány přesné politické cíle a byla zavedena příslušná opatření na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Nedostatky zjištěné v boji za biologickou rozmanitost vyžadují reakci na evropské úrovni a já věřím, že toto usnesení k této reakci přispěje. Vítám proto jasné stanovisko, v němž se uvádí, že zastavení ztráty biologické rozmanitosti představuje nezbytné minimum, jehož má být dosaženo do roku 2020. K jeho dosažení jsou nezbytná různá opatření a v usnesení jsou předkládána některá z nich, z nichž bych ráda zdůraznila větší přeshraniční spolupráci a větší ocenění biologické rozmanitosti, a to zejména z environmentálního a z biologického hlediska. V této oblasti bych chtěla především podtrhnout význam biologické rozmanitosti a pružnost ekosystémů při omezování účinků změny klimatu a při přizpůsobení se změně klimatu. Zadruhé jsem přesvědčena, že je důležité, aby se v tomto usnesení vzalo na vědomí, že udržitelný hospodářský rozvoj musí být neoddělitelný od ochrany přírody. Věřím také, že při rozvoji environmentální infrastruktury je důležité prokázat schopnost vytvářet pracovní místa.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně.(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropská unie využívá obrovské množství přírodních zdrojů, jako jsou lesy, různé druhy stromů, suchozemští a mořští živočichové, jenž se vyvíjejí v celé řadě klimatických podmínek a v jejich vývoji jim brání chování, jež není vždy korektní. Naštěstí byly před nějakou dobou stanoveny určité hranice a faktory, které zabraňují zachování tohoto nezměrného bohatství, byly omezeny.

Za úvahu však stojí, že biologická rozmanitost představuje ideální vzájemný kontrolní mechanismus mezi živočišnými, rostlinnými a nerostnými složkami přírody. Dovoluje zachovat rovnováhu, která napomáhá potravní různorodosti, předchází některým přírodním katastrofám a pomáhá v boji proti změně klimatu a proti skleníkovému efektu. Podporuji schválení této zprávy, neboť se jedná o první krok směrem od pouhého vyhlašování zásad, které jsou přirozeně téměř jednomyslně podporovány, k učinění konkrétních kroků na záchranu biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Údaje o trendech v biologické rozmanitosti jsou nesmírně varovné. Od nynějška do roku 2050 může tempo ztráty jednotlivých druhů vzrůst až desetkrát. V Evropě je 42 % savců, 43 % ptáků, 45 % motýlů, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % sladkovodních ryb ohroženo vyhynutím. Tato situace je nepřijatelná nejen z etického, ale i z ekologického a hospodářského hlediska. Proto musí Evropská komise zajistit lepší začlenění problematiky biologické rozmanitosti do různých oblastí činnosti, zejména do zemědělství, regionální politiky, průmyslu, rozvojové spolupráce a výzkumu a inovací. Cílem Unie musí rovněž být posílení mezinárodního úsilí o zastavení ztráty biologické rozmanitosti, což napomůže dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015. Evropský parlament přijal tuto zprávu téměř jednomyslně a stejně si bude muset počínat při jednání o reformě společné zemědělské politiky, rybářské politiky nebo nové finanční perspektivě.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Zastavení ztráty biologické rozmanitosti není jen naším etickým úkolem, pojem péče o planetu nás zavazuje k tomu, abychom zachovali planetu v takovém stavu, aby mohla sloužit potřebám budoucích generací, ale je i reakcí na zjevné ekologické a hospodářské skutečnosti. Nedávné studie ukázaly, že finanční náklady na ztrátu biologické rozmanitosti dosahují v současné době 50 miliard EUR ročně (neboli o něco méně než 1 % HDP Evropské unie) a mohly by do roku 2050 vzrůst na 14 000 miliard EUR, což představuje 7 % odhadovaného ročního HDP. Pro EU je rozhodující mít aktivní roli při rozhodování o vizích a cílech v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2010 na celosvětové úrovni. Proto bylo nezbytné vytvořit vizi a cíle spojené se zachováním a udržitelným využíváním biologické rozmanitosti v celé EU po roce 2010, jak je stanoveno ve zprávě, která byla dnes přijata.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti, neboť je potřeba mít ambiciózní opatření, která umožní zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a obnovu ekosystémů, a to zejména pomocí přístupu, na jehož základě se v celé EU omezí odvětvové politiky a biologická rozmanitost bude uznána za základní prvek při zmírňování změny klimatu a při přizpůsobování se této změně.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Abych citoval zpravodaje, ztráta biologické rozmanitosti ohrožuje dodavatele potravin, možnosti pro rekreaci a cestování, naši schopnost řešit problémy změny klimatu a zdroje dřeva, léků a energie. Proto souhlasím s tím, že pro EU jako celek, a zvláště pro oblasti, na něž se vztahují politiky Unie, je třeba nalézt udržitelnou strategii na ochranu biologické rozmanitosti a zachování ekosystémů. Myslím si, že je to obzvláště důležité v oblasti zemědělství a rybolovu a právě z tohoto důvodu sleduji s mimořádnou pozorností připravované reformy společné rybářské politiky a společné zemědělské politiky. A to proto, že odpovídající a udržitelné zachování biologické rozmanitosti, jakkoli je zásadní a žádoucí, nemůže být brzdou udržitelnosti a rozvoje zemědělství a rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) OSN vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. EU bohužel nesplní svůj cíl pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti. Ztráta biologické rozmanitosti pokračuje alarmujícím tempem. Je vypočítáno, že tempo ztráty se zvyšuje a směřuje k tomu, že do roku 2050 bude desetkrát rychlejší než v současnosti. V EU je 42 % savců, 43 % ptáků, 45 % motýlů, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % sladkovodních ryb ohroženo vyhynutím. V hodnocení akčního plánu ES pro biologickou rozmanitost v polovině období Komise uvádí, že u 50 % druhů a 80 % stanovišť, která jsou v evropském zájmu, je stav ochrany nepříznivý. Ztráta biologické rozmanitosti je nepřijatelná nejen z etického, ale i z ekologického a hospodářského hlediska, neboť připravujeme budoucí generace o možnost využívat zdravou biologickou rozmanitost. Evropské politiky v oblasti ochrany biologické rozmanitosti musí býk koordinovány a integrovány s jinými odvětvovými politikami, zejména s politikami v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, ale i s politikami v oblasti předcházení přírodním katastrofám, aby byla zajištěna maximální ochrana biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva jasně upozorňuje na několik významných skutečností: neúplné provádění právních předpisů, neúplnou a nízkou integraci odvětvových politik, nedostatečné vědecké poznatky a mezery ve znalostech, nedostatek politické vůle, nedostatečné financování a nedostatek účinných nástrojů s cílem poskytovat pomoc při řešení konkrétních problémů, jako jsou invazivní druhy.

Obecně sdílíme obavy a požadavky vyjádřené ve zprávě. Zahrnutí návrhů, které jsme předložili v průběhu rozpravy ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, do několika jejích kapitol vidíme jako pozitivní, zejména těch návrhů, které se týkají financování a začlenění biologické rozmanitosti do příslušných odvětvových politik.

Musíme však zdůraznit a ostře odmítnout zahrnutí odkazu na možné inovativní systémy pro placení ekosystémových služeb do zprávy, přestože jsou do zprávy zahrnuty jen jako náměty k úvaze. Je to nepřijatelná komercionalizace přírody. Ztráta biologické rozmanitosti je jedním z důsledků kapitalistického systému, který je založen na vykořisťování a komercionalizaci přírody a jejích zdrojů bez ohledu na jejich přirozené schopnosti obnovy.

V rámci tohoto systému nebude možné najít řešení tohoto ani jiného ekologického problému, které by bylo spravedlivé a účinné.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu z vlastní iniciativy, neboť Evropská unie musí udělat vše, co je v jejích silách, aby od nynějška do roku 2020 zastavila ztrátu biologické rozmanitosti a obnovila ekosystémy. Je mi velmi líto, že cíle zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2010 nebylo dosaženo. Evropská komise musí zajistit lepší začlenění problematiky biologické rozmanitosti do ostatních oblastí činnosti, zejména do zemědělství, regionální politiky a politiky soudržnosti, průmyslu, rozvojové spolupráce a výzkumu a inovací.

Jen samotné veřejné výdaje nám neumožní dosáhnout hlavního cíle Unie, a proto se musí tento aspekt biologické rozmanitosti stát součástí zodpovědnosti jednotlivých podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. – (FR) Osmdesát procent biologické rozmanitosti Francouzské republiky se nalézá na jejích zámořských územích (v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích). Dvaačtyřicet procent území ostrova Réunion bylo organizací UNESCO vyhlášeno za světové dědictví. To všechno jsou objektivní důvody, proč je potřeba, aby Evropská komise vyvinula obzvláštní úsilí na ochranu biologické rozmanitosti a na podporu tohoto skutečného potenciálu v nejvzdálenějších regionech a v zámořských zemích a územích. Francouzské nejvzdálenější regiony a evropské zámořské země a území nyní nejsou způsobilé k programům Natura 2000 a Life+. Tento nedostatek musíme napravit.

Proto jsem navrhl, aby v rozpočtu na rok 2011 byla vyhrazena zvláštní rozpočtová linie. Tato rozpočtová linie pokryje zavedení konkrétního programu zvaného BEST pro nejvzdálenější regiony a zámořské země a území s cílem chránit a podporovat biologickou rozmanitost. Tento program byl podpořen na závěr konference na Réunionu a Evropská rada za francouzského předsednictví jej podpořila. Nadešel čas, aby se tato iniciativa proměnila ve skutečnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Předmět této zprávy je velmi rozsáhlý a zachování biologické rozmanitosti zasahuje do mnoha oblastí různých politik. EU může oprávněně zasahovat do mnoha problémů životního prostředí. Mnoho problémů se ale stejně tak nejlépe řeší na místní úrovni a je třeba plně respektovat zásadu subsidiarity. Zpráva vyzývá k jasným opatřením v mnoha oblastech a je důležité, aby to Komise i členské státy vzaly na vědomí.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem se zprávou, neboť ztráta biologické rozmanitosti je vážnou hrozbou. Biologická rozmanitost, která má zásadní význam pro vyvážený rozvoj a snížení chudoby, je důležitá pro naši planetu, pro životní úroveň člověka, jeho přežití a kulturní integritu. V důsledku lidské činnosti však biologická rozmanitost mizí bezpříkladným tempem. Tuto tendenci by bylo možné změnit, kdyby mohly mít místní populace prospěch ze zachování biologické rozmanitosti a z jejího vyváženého užívání. Stojí za povšimnutí, že jednotlivá odvětví většinou způsobují ztrátu biologické rozmanitosti z toho důvodu, že se neklade dostatečný důraz na jednotlivé aspekty biologické rozmanitosti v odvětvové politice, včetně zachování přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu, regionální politiky a územního plánování, lesnictví, energetiky a dopravy, cestovního ruchu, rozvoje a hospodářské spolupráce. Je mimořádně důležité a nezbytné zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v Evropě. K dosažení tohoto cíle napomáhají různé druhy vnitrostátní a evropské politiky a politiky EU. Mnohé z nich se zaměřují na ochranu hlavních druhů a stanovišť, ale pro zachování biologické rozmanitosti je nejdůležitější vzít v úvahu její potřeby a vypracovat a zavést politiku v příslušných odvětvích. Jsem velmi rád, že existuje cíl zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do roku 2020, co nejvíce je obnovit a urychlit příspěvek EU k odvrácení celosvětové ztráty biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Rok 2010 je rokem biologické rozmanitosti. Zprávou paní de Langeové ukazuje Parlament pozitivní rozhodnutí v oblasti zachování biologické rozmanitosti. Podporuji tuto zprávu zaměřenou do budoucnosti, neboť jsem si jista, že iniciativy na zachování biologické rozmanitosti jsou důležité, abychom se v budoucnosti vyhnuli konfliktům. Zdravé životní prostředí, biologická rozmanitost, ochrana úrodné půdy a čistých vod jsou základními předpoklady pro zajištění dodávek potravin i pro budoucí generace celosvětové populace. Bez zemědělců si však biologickou rozmanitost nelze představit. Zemědělství již nyní významně přispívá k ochraně životního prostředí a klimatu, například skladováním CO2 v půdě nebo přirozeným obhospodařováním půdy. V budoucnu bude třeba věnovat těmto zemědělským službám dostatečné uznání a podporu, aby byly i nadále ve veřejném zájmu. Proti úbytku zemědělské půdy způsobenému stále větším asfaltováním a betonováním pro stavbu cest, budov a průmyslových zařízení musíme v celé Evropě zajistit opatření na záchranu zemědělství.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, protože si myslím, že boj proti ztrátě biologické rozmanitosti a neustálému pustošení ekosystémů pomocí strategie udržitelného rozvoje se musí stát jedním z milníků legislativní činnosti Evropské unie. Biologická rozmanitost je základním zdrojem existence lidstva na zemi a blahobytu budoucích generací. Právě z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tento návrh usnesení.

Podle všech údajů, které máme k dispozici, bude příroda do roku 2050 ochuzena až na hranici nenávratného poškození, nebudou-li přijata nezbytná opatření na zastavení ztráty biologické rozmanitosti způsobené člověkem. EU si klade minimální cíl zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2020 pomocí strategie, která je sladěná a sjednocená se strategiemi na boj proti chudobě a hladu a na zmírnění změny klimatu. Vyzvali jsme rovněž Komisi, aby biologické rozmanitosti zaručila důležitější místo mezi ostatními politikami EU.

Kromě programu LIFE potřebujeme stanovit i nové nástroje, které fungují v součinnosti s jinými politikami v rámci různých oblastí, jako je rybolov, zemědělství a životní prostředí obecně. Závěrem naprosto souhlasím s realizací rozsáhlé informační kampaně k tomuto tématu zaměřené na občany Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nekontrolovatelná rychlost ztráty biologické rozmanitosti způsobené člověkem je znepokojivá. Na biologickou rozmanitost je třeba pohlížet jako na nejspolehlivější barometr stavu životního prostředí. Vzhledem k tomu, že EU zaznamenává alarmující údaje o ztrátě biologické rozmanitosti, kdy je 42 % savců, 43 % ptáků, 45 % motýlů, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % sladkovodních ryb ohroženo vyhynutím, jsem přesvědčen, že právní předpisy, které jsou v současné době prováděny, a jejich vynucování, jsou důležité a zásadní pro zachování biologické rozmanitosti. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Plně souhlasím s autory zprávy, že zachování biologické rozmanitosti je nejen etickou povinností, ale má i ekologickou a hospodářskou hodnotu a zásadní význam pro zmírňování změny klimatu. Myslím si, že návrhy na změnu programu Natura 2000 jsou potřebné.

Týká se to zejména těch návrhů, které kladou důraz na tvorbu rezistentních ekosystémů, které mohou reagovat na tlak a které plní důležité funkce ekosystému, nejen těch, které se zaměřují na ochranu stanovišť a druhů v rámci programu. Je třeba chápat i pohled členských států, které uskutečňují rozsáhlé infrastrukturní plány. Aktuální potřebou je vytvořit rozumný kompromis mezi ochranou životního prostředí a rozvojem infrastruktury. V důsledku rozvoje nesmí docházet k poškození přírody. Příroda však zároveň nesmí bránit rozvoji.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Podporuji zprávu paní de Langeové, neboť se zabývá problémem, který je citlivý, důležitý a zásadní pro přežití naší planety, tedy i budoucích generací. Potřeba zachovat a chránit biologickou rozmanitost před zánikem podporuje rovněž politiku přizpůsobení se změně klimatu a celosvětový boj proti hladu a na podporu zabezpečení potravin.

Parlament musí tedy tento problém vzít vážně na vědomí, zejména ve světle skutečnosti, že cíle zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 nebylo dosaženo. Termín byl nyní prodloužen do roku 2020 v souladu s pokyny Rady a Komise. Souhlasím s varováním, které zpravodajka adresuje všem orgánům a členským státům, které vyzývá, aby hrály vedoucí úlohu při zavádění důležitých místních politik, jimiž se provádí zásady EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) S nadšením vítám tuto zprávu o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti. Všichni uznáváme, že je to velmi důležité dílo v ekologické, hospodářské a sociální sféře, a podtrhuje tentýž význam v tak různorodých odvětvích, jakými jsou zemědělství, rybolov a cestovní ruch.

Dnes bych chtěla zdůraznit jiný aspekt, který sice nebyl v rozpravě opominut, ale nedostalo se mu dostatečné pozornosti. Narážím na skutečnou hodnotu biologické rozmanitosti a na morální povinnost, která nás vyzývá k její ochraně a obraně. Je to lidstvo, které má nad biologickou rozmanitostí největší pravomoc a má zároveň největší zodpovědnost za její ochranu a za předání tohoto svěřeného dědictví budoucím generacím, aby je mohlo užívat a nadále se o ně starat. EU tak plní své povinnosti tím, že vytváří právní předpisy na zachování biologické rozmanitosti. Tato záležitost si nepochybně zaslouží mou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Ztráta biologické rozmanitosti pokračuje alarmujícím tempem: celosvětově je v současné době míra vyhynutí mnohem vyšší než míra přirozená. Komise uvádí, že 50 % druhů a 80 % stanovišť, která jsou v evropském zájmu, mizí.

Cíl zastavení ztráty biologické rozmanitosti je velmi důležitý pro omezení následků změny klimatu, neboť pozemní a mořské ekosystémy pohlcují přibližně polovinu antropogenních emisí CO2. Podle mého názoru však bohužel mezinárodní a evropské iniciativy a dohody mající za cíl zastavení ztráty biologické rozmanitosti nepřinesly výrazné výsledky a zdá se, že evropská veřejnost není v tomto ohledu dostatečně dobře informována.

V tomto roce byly navrženy nové iniciativy, jejichž cílem je zastavení úbytku ekosystémů, a Komise předložila čtyři politické možnosti, jejichž součástí je i obnova biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni. Doufám, že se do konce roku 2010 dočkáme zveřejnění návrhu nové strategie EU pro biologickou rozmanitost, jejíž součástí bude i několik legislativních návrhů. Ve svých závěrech z 15. března se Rada ve složení ministrů životního prostředí shodla na novém hlavním cíli, jímž je zastavení úbytku ekosystémů v EU do roku 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Rok 2010 byl na celém světě vyhlášen Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. Biologická rozmanitost má jako světový přírodní kapitál zásadní význam pro existenci lidského života na Zemi a sociální blahobyt, a to přímo i nepřímo prostřednictvím služeb ekosystému, kterých využíváme. Chtěla bych zdůraznit, že při provádění strategie Evropa 2020 je důležité zachovat biologickou rozmanitost, nikoli pouze kvůli potenciálu pracovních míst, které může vytvořit, ale rovněž do té míry, v níž přispívá k účinnému a udržitelnému využívání přírodních zdrojů. Jsem znepokojena tím, že se nepodařilo splnit celosvětový cíl snížit tempo ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 tak, jak bylo stanoveno na světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002, a dosáhnout cíle snížit chudobu a hlad a zlepšit zdraví a životní úroveň lidí v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí. Jsem přesvědčena, že hlavním důvodem nečinnosti evropských občanů v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti jsou jejich nedostatečné vědomosti, jak bylo zdůrazněno v nedávném průzkumu Eurobarometru: jen 38 % Evropanů zná význam pojmu „biologická rozmanitost“, zatímco 28 % zná toto sousloví, ale ne jeho význam, přičemž 17 % respondentů se domnívá, že se jich ztráta biologické rozmanitosti dotýká již nyní.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Činnost člověka způsobuje omezování biologické rozmanitosti šíleným tempem. V Evropě je ohrožena téměř polovina savců a u ptáků je situace podobná. Bude-li tento trend pokračovat tempem, které bylo zjištěno v průběhu posledních několika desetiletí, zůstane nám nenávratně poškozené přírodní prostředí. Jelikož mne tato situace velmi znepokojuje a vzhledem k tomu, že mezinárodní politická agenda se bojem proti omezování biologické rozmanitosti nezabývá s takovou naléhavostí, jak by měla, podporuji zprávu své kolegyně, paní de Langeové. Ve zprávě se objevuje několik nápadů na posílení boje proti ztrátě biologické rozmanitosti v Evropě a výzva k zavedení konkrétních politik na podporu investic ze strany veřejného i soukromého sektoru, které mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ti, kdo poškozují biologickou rozmanitost, musí být naopak odrazeni. Tento boj na straně EU, má-li být skutečně účinný, musí být doprovázen mezinárodní aktivitou a rozhodující je, aby Komise a členské státy podporovaly začlenění ochrany biologické rozmanitosti do celosvětových procesů, jako jsou rozvojové cíle tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – (FR) Unie musí převzít zodpovědnost za ostudný neúspěch strategie 2010 v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti. Od nynějška do roku 2020 nesmí ti, kdo rozhodují, opakovat stejné chyby, musí udělat více než pouhá prohlášení o úmyslu a musí začít konat. Proto Parlament vyzývá především k naléhavému zavedení tří klíčových opatření: přijetí integrovaného přístupu ve všech odvětvových politikách (zemědělství, rybolovu, dopravě, průmyslu atd.); skoncování s porušováním evropských právních předpisů v oblasti životního prostředí ze strany členských států; vyčlenění 0,3 % HDP na opatření na ochranu biologické rozmanitosti.

Hlasování Parlamentu o této zprávě je vynikajícím začátkem. Rada a Komise se jí musí chopit a bez dalších zmatků zajistit, aby byl překonán mrtvý bod, v němž uvízla rámcová směrnice o půdě, aby byly k dispozici dostatečné finanční prostředky na správu stanovišť Natura 2000 a aby byla zavedena ekologická podmíněnost státní podpory. Nezakrývejme skutečnost, že řada věcí uvízla v mrtvém bodě v důsledku skutečnosti, že úspěch strategie na zastavení ztráty biologické rozmanitosti vyžaduje hloubkovou revizi našeho modelu hospodářského rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Rozhodně jsem podpořil návrh usnesení o biologické rozmanitosti a rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, neboť to povzbudí představitele vlád k činnosti. Rok 2010 je rokem biologické rozmanitosti. Za posledních 40 let se biologická rozmanitost snížila o jednu třetinu. Téměř polovina savců a ptáků je ohrožena vyhynutím. Evropský parlament má zájem na tom, aby pokles biologické rozmanitosti byl do roku 2020 zastaven.

Z tohoto důvodu musíme od nynějška prověřovat dopad všech evropských dotací a politik na biologickou rozmanitost, aby finanční prostředky mohly být vyčleněny na opatření, která budou mít pozitivní vliv na životní prostředí. V polovině října se bude konat desátá konference k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Problém je, že evropští ministři životního prostředí rozhodnou o evropském stanovisku až čtyři dny před začátkem konference o biologické rozmanitosti. Již v polovině března 2010, kdy se konala konference CITES, bylo zřejmé, že je potřeba uspořádat rozsáhlejší předběžné konzultace. Dohadovat se o stanovisku EU a Společenství čtyři dny před začátkem konference znamená, že je skutečně pozdě na uzavírání spojenectví se stejně smýšlejícími zeměmi. Problematika biologické rozmanitosti musí být na vyšší příčce žebříčku evropských priorit. Ochranu biologické rozmanitosti musíme začlenit do své zemědělské politiky a politiky rybolovu a musíme poskytnout dostatečné finanční prostředky na ochranu přírody.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Povinnost chránit biologickou rozmanitost našich zdrojů má etickou povahu vzhledem k rostoucímu ohrožení ekosystémů a k riziku nenávratného poškození životního prostředí. Obavy spojené se zachováním biologické rozmanitosti mají i svůj sociální a hospodářský základ, neboť udržitelný rozvoj je spojen s hospodářskou stabilitou. Proto je důležité začlenit tento cíl ochrany biologické rozmanitosti do různých oblastí činnosti na evropské úrovni, v neposlední řadě i do boje proti změně klimatu, do cílů strategie Evropa 2020 a do cíle tvorby pracovních míst. Na to je třeba mít k dispozici finanční prostředky.

Nemohu nezmínit zásadní úlohu rybolovu v zemi, jako je Portugalsko, a proto obhajuji skutečnost, že společná rybářská politika musí usnadnit dodržování právních předpisů, které se použijí v oblasti biologické rozmanitosti a jsou zaměřeny na udržitelnost odvětví. V jiných oblastech činnosti, jako je zemědělství, lesnictví, cestovní ruch, výzkum a inovace, které jsou stěžejní v nejvzdálenějších oblastech, vyžaduje možnost jejich použití rozvoj udržitelného hospodářství a ekologických zájmů společně s politikami účinného využívání zdrojů a udržitelné spotřeby a výroby.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Je politováníhodné, že EU nesplnila své cíle zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2010, neboť ochrana naší biologické rozmanitosti je velmi významná z etického, ale i z ekologického a hospodářského hlediska.

Je to věc, která nemůže záviset jen na veřejných výdajích, ale musí být i součástí strategií odpovědnosti podniků po celé EU, aby se zastavilo další ničení ekosystémů a aby byly pokud možno znovu obnoveny. Podporuji návrh na zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2020 zejména proto, že můj volební obvod, Wales, může nabídnout velmi rozmanité ekosystémy.

Věřím také, že dosažení tohoto cíle umožní EU být celosvětovou vůdčí silou v úsilí o ochranu a zachování biologické rozmanitosti a potvrdit rozvojovým zemím svůj závazek v oblasti rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Rok 2010 měl být rokem, kdy se Evropská unie měla konečně začít zabývat biologickou rozmanitostí. Je třeba říci, že její strategie v této oblasti skončila bídným neúspěchem navzdory závazkům, které přijímala opakovaně od roku 2001 zejména proto, aby řešila hrozbu vyhynutí mnoha druhů.

Proto jsem podpořila zprávu paní de Langeové, kterou Evropský parlament přijal 21. září. Zpráva odsuzuje průměrné výsledky EU a vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby alespoň přešly od záměrům k činům.

Přijímá zejména tři klíčová opatření a vyzývá k jejich okamžitému provádění: integrovaný přístup k biologické rozmanitosti ve všech dotčených odvětvových politikách (zemědělství, rybolovu, dopravě atd.), uplatňování a dodržování právních předpisů z oblasti životního prostředí ze strany členských států a navýšení finančních prostředků na opatření v této oblasti nad rámec stanovený nástrojem LIFE. V současné době však členské státy dostatečně nepodporují projekty LIFE.

Naši občané navíc musí dostat informace o tom, v jakém stavu se nachází biologická rozmanitost a jaká závažná rizika ohrožují naše ekosystémy. Jen 17 % občanů Evropy si uvědomuje závažnou ztrátu biologické rozmanitosti.

 
  
  

Zpráva: João Ferreira (A7-0227/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Letos v létě se k nám dostalo bezpočet zpráv o přírodních katastrofách, které zasáhly dvě různé země, Rusko a Pákistán.

Pravdou je, že jde o nepředvídatelné a nekontrolovatelné přírodní katastrofy, ale pravdou je i to, že lidská činnost někdy napomůže ke zhoršení stavu životního prostředí. Znečištění, kyselý déšť, průmyslové znečištění, sesuvy půdy v souvislosti s problematikou územního plánování a výstavby měst a desertifikace některých oblastí jsou jen některými důsledky naší činnosti.

Vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy ohrožují ekosystémy a biologickou rozmanitost, ovlivňují udržitelný rozvoj a narušují sociální soudržnost, je důležité šířit osvědčené preventivní postupy a zvyšovat znalost místního zeměpisného, hospodářského a sociálního kontextu.

Důležité je také mapovat nebezpečí a rizika v Evropě, uplatňovat vhodné zemědělské a průmyslové postupy a posilovat propojení mezi různými systémy včasného varování. Myslím si rovněž, že je nezbytné rychleji a s větší flexibilitou uvolňovat stávající prostředky z Fondu solidarity a dále zjednodušovat správní pravidla tak, aby přírodní katastrofy mohly být zvládány v co nejkratším čase.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Ferreiry, která je důležitým krokem v oblasti řízení přírodních katastrof, neboť v sobě slučuje prevenci předcházení těmto katastrofám, příčiny a faktory, které zvyšují náchylnost k těmto katastrofám, a tvorbu společného fondu EU. Víme, že prevence je lepší než léčba. Proto si myslím, že omezování rizika katastrof zachrání životy.

Předložila jsem tedy pozměňovací návrh, který získal podporu a v němž žádám o vypracování metod financování, které podpoří činnosti související s předcházením katastrof na základě vyhodnocování a omezování rizik ještě předtím, než ke katastrofě dojde, a jejichž cílem bude poskytování mikrofinancování a makropojištění pro nízkopříjmové skupiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Bouře Xynthia, záplavy na Madeiře, lesní požáry v Řecku – obyvatelé Evropy jsou pravidelně zkoušeni přírodními katastrofami s nevyčíslitelnými humanitárními a hospodářskými důsledky. Tato parlamentní zpráva z vlastní iniciativy nám připomíná, že proaktivní přístup je efektivnější a méně nákladný než pouhé reagování na katastrofy, a uvádí seznam opatření, která je třeba přijmout. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je velmi přínosná a že by se jí Evropská komise měla nechat co nejdříve inspirovat, zejména pokud jde o prevenci lesních požárů. Podle mého názoru je nyní dalším krokem zřízení evropských sil civilní ochrany, které budou schopny pomáhat členským státům vypořádat se s velkými přírodními katastrofami.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně.(LT) Hlasoval jsem pro tento dokument. V posledních letech byly členské státy EU postiženy značným množstvím katastrof. Proto potřebujeme posílit význam prevence. Vzhledem k tomu, že členské státy nesou první a hlavní odpovědnost za ochranu svých občanů a za oblast prevence katastrof, je rozsáhlejší spolupráce, lepší koordinace úsilí a posílení solidarity a vzájemné pomoci v oblasti prevence plně ospravedlnitelné. Souhlasím s návrhem uvedeným v dokumentu, že na úrovni EU je nezbytné vytvořit vhodný finanční rámec pro prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, který posílí a propojí stávající nástroje, jako je politika soudržnosti, regionální politika a politika rozvoje venkova. Pro členské státy je životně důležité posílit kapacity výzkumu a vývoje v oblasti prevence a řízení katastrof a zlepšit v této oblasti koordinaci a spolupráci mezi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Tato zpráva je úzce spojena se zprávou o biologické rozmanitosti, a já jsem samozřejmě hlasoval pro ni. Katastrofy mají přeshraniční rozměry. Proto potřebujeme evropskou síť, v jejímž rámci mohou spolupracovat celostátní, regionální a místní orgány. Svým hlasem jsem podpořil myšlenku, že je třeba revidovat Fond solidarity. Hlasoval jsem i pro zavedení společné metodiky pro mapování nebezpečí a rizik.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Vzhledem k tomu, že čísla v posledních letech ukazují rychlý nárůst počtu přírodních katastrof a s tím spojené ohromné hospodářské a společenské náklady, musí se členské státy naléhavěji zabývat výzkumem a rozvojem, aby v budoucnu předešly podobným událostem a snížili jejich počet. S touto představou musí členské státy podnítit specifický mechanismus koordinace a spolupráce. Proto je na jedné straně důležité posílit systémy včasného varování v členských státech, vytvořit a konsolidovat stávající propojení mezi různými systémy včasného varování, na druhé straně prozkoumat a navrhnout adaptační opatření na venkově i ve městech vzhledem ke zvýšenému výskytu extrémních povětrnostních událostí. Rozsah a opakovaný výskyt katastrof je často způsoben spíše politikami, v jejichž důsledku jsou vztahy mezi lidmi a prostředím narušeny.

Prevence takových katastrof musí být začleněna do důležitých odvětvových politik s cílem podpořit vyvážené využívání půdy a hospodářský rozvoj v souladu s přírodou. Na úrovni EU je třeba vytvořit finanční rámec pro prevenci katastrof, který nahradí stávající nástroje, včetně těch, které figurují v politikách EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Za prvních šest let existence Fondu solidarity EU bylo podáno 62 žádostí o finanční pomoc. Téměř jedna třetinu žádostí lze zařadit do kategorie „katastrofy velkých rozměrů“.

Jsem například rád, že Fond solidarity zasáhl v mém regionu, v Bretani, po bouři Xynthia. Evropská solidarita je zásadní pro řízení hospodářských, sociálních, ekologických a humanitárních důsledků přírodních katastrof.

Zpravodaj nám připomíná, že předcházení katastrofám se musí stát prioritou při spolupráci členských států v této oblasti. Tak byl předložen návrh na vytvoření sítě národních, regionálních a místních orgánů k výměně osvědčených postupů v oblasti preventivních opatření. Připojuji se k výzvě zpravodaje na vytvoření finančního rámce na úrovni EU vhodného k prevenci přírodních katastrof s cílem posílit a koordinovat stávající nástroje.

V prevenci katastrof hraje zásadní úlohu politika soudržnosti. Přispívá k vyrovnání nerovností mezi regiony v této oblasti zejména tím, že zlepšuje schopnosti rizikových regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Stále častěji jsme svědky ničivé síly přírodních katastrof. Toto usnesení, pro něž jsem hlasovala, poukazuje na některé důležité kroky. Z nich bych chtěla zdůraznit spolupráci mezi členskými státy při sdílení praktických znalostí v oblasti řízení katastrof se zvláštním důrazem na prevenci. Vnitrostátní průzkumné a rozvojové agentury by rovněž měly mít k dispozici mechanismy pro koordinaci na této úrovni.

Vítám i zohlednění přírodní charakteristiky a omezení izolovaných regionů, regionů s nízkou hustotou obyvatelstva a regionů postižených vylidňováním, horských a pohraničních regionů i odlehlých a nejvzdálenějších regionů. Těmto regionům by měla být vlastně věnována zvláštní pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V posledních několika desetiletích došlo k prudkému nárůstu počtu a zvýšení závažnosti přírodních a lidskou činností způsobených katastrof, které byly zaznamenány v EU. Podle údajů z OSN je trendem neustálé zvyšování ohroženosti, například v důsledku změny klimatu, intenzivního využívání půdy a rozvoje průmyslu a měst.

V současnosti existují již různé nástroje EU pro různé aspekty prevence. Ukázalo se však, že tyto nástroje nejsou dostatečné a jejich provádění má občas daleko k dokonalosti, čímž je zpochybněno uplatňování skutečně strategického přístupu k prevenci katastrof ze strany EU.

Zatímco odpovědnost za ochranu obyvatelstva a za předcházení katastrofám nesou především členské státy, jsou toto jevy, které nerespektují hranice a ve většině případů jsou svými rozměry nadnárodní. Proto je velmi důležité podporovat účinný a solidární přístup na evropské úrovni. Nepochybuji o tom, že proaktivní přístup přinese efektivnější a hospodárnější výsledky než strategie pouhého reagování na katastrofy.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat problematice nárůstu nucené migrace z regionů postižených ekologickou degradací, kdy se takovým uprchlíkům musí dostat ochrany a pomoci při přesídlování.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Jsem přesvědčena, že představitelé zemědělství musí hrát v řízení katastrof úlohu zaměřenou na posouzení a přijímání nápravných opatření odpovídajících skutečnému stavu tohoto odvětví. Je to nezbytné pro účinnou koordinaci dostupných zdrojů, které napomohou upevnit postupy Evropské unie při poskytování rychlé reakce.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Kolik musí přijít ještě katastrof po tsunami v Indickém oceánu v roce 2004, zemětřesení na Haiti v lednu 2010 a únorové bouři Xynthia, než najdeme ve Společenství konečně nějaký přístup k prevenci přírodních katastrof? Přírodní i lidmi způsobené katastrofy jsou stale častější, a proto musíme zajistit větší účinnost a lepší koordinaci vnitrostátních opatření a větší flexibilitu evropských opatření. Kromě prevence chci znovu zdůraznit, že od roku 2006 máme zprávu pana Barniera o zřízení jednotky rychlé reakce pro přírodní katastrofy. Co nám brání ji schválit? Co nám brání ji používat?

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně.(PT) Je zjevné, že v současné době dochází k přírodním katastrofám v Evropě stále častěji, což vyžaduje prevenci, reakci a koordinované postupy na evropské úrovni. Věřím tomu, že základním předpokladem této koordinace musí být komplementarita jednotlivých úrovní reakce na tyto pohromy. Myslím si také, že je nezbytné posoudit Fond solidarity a zhodnotit způsob jeho mobilizace tak, aby mohl být pružnější a mohl se přizpůsobit charakteristikám jednotlivých regionů, pro něž je určen, a rozdílům mezi nimi.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Členské státy EU jsou stíhány stále větším počtem přírodních katastrof a mnohé z nich jsou značně rozsáhlé. Za povšimnutí stojí, že za prvních šest let existence Fondu solidarity EU bylo podáno 62 žádostí o finanční podporu z 21 různých zemí. Tyto přírodní katastrofy ohrožují biologickou rozmanitost, ovlivňují udržitelný rozvoj a narušují sociální soudržnost. Vylidňování venkova a desertifikace jsou jen některými z příčin těchto katastrof, a tyto procesy jsou takovými katastrofami ještě zhoršovány. Změna klimatu tyto přírodní katastrofy ještě zhorší. Řešení zahrnuje prevenci a podporu nejzranitelnějších regionů. Tato prevence musí být součástí logiky spolupráce a koordinace na evropské úrovni a posilování evropské solidarity. Proto jsem zastáncem vytvoření vhodného finančního rámce pro prevenci katastrof. Tento rámec musí posílit a podpořit vazby mezi stávajícími nástroji a politikou soudržnosti, politikou rozvoje venkova, regionální politikou, Fondem solidarity, sedmým rámcovým programem a programy Life+. Další finanční výhledy musí tento cíl jasně odrážet. Rád bych vás také přesvědčil, že je třeba revidovat nařízení o Fondu solidarity tím, že se přizpůsobí kritéria charakteristikám každého regionu a příslušné katastrofy.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně.(PT) V roce, kdy bylo několik evropských zemí sužováno katastrofami s dalekosáhlými dopady na obyvatelstvo, území, hospodářství a životní prostředí, je přijetí této zprávy zvláště důležité. Tato skutečnost přispěla k lepšímu všeobecnému pochopení významu prevence katastrof a ke kolektivnímu vědomí významu jejího posílení. Porovnali jsme nedávné zkušenosti vyplývající z těchto katastrof s analýzou jejich příčin a důsledků, které tvoří důležitou součást této zprávy.

Do zprávy jsme se snažili zařadit širokou škálu pokynů a doporučení, která lze aplikovat na různé typy katastrof. Široký souhlas ve prospěch této zprávy v průběhu diskuse a hlasování vyslal nesporný signál, který uznává, že nyní je nezbytné, aby Evropská komise a Rada uvedly navrhovaná opatření do praxe.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – Chtěla bych poděkovat poslanci Ferreirovi za iniciativu, kterou vyvinul v souvislosti s návrhem usnesení Evropského parlamentu k této tak široké a významné problematice. Jako polská občanka jsem viděla a zažila traumatizující dopady přírodních katastrof, zejména záplav, na blahobyt mého vlastního národa. Jako evropská občanka navíc uznávám význam solidárního mechanismu prevence na evropské úrovni. Chtěla bych také využít této příležitosti a zdůraznit, že máme konkrétní nástroje, které zavazují členské státy k rozvoji mechanismů prevence proti přírodním katastrofám, konkrétně směrnici o záplavách.

Nedávný polský příklad ukazuje důsledky nedostatečně správného provedení tohoto právního aktu. Přírodní katastrofy nedělají rozdíl mezi snahou o prevenci a o reakci, a ani by neměly dělat rozdíly. Věřím tomu, že pokud je v sázce lidský život, stejně jako životní prostředí, hospodářství a bezpečnost národa nebo region, stává se záležitost méně politickou, a tím více morální. S těmito úvahami a s hlasem pro tento návrh usnesení bych se chtěla připojit ke svým kolegům.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Požáry v Portugalsku, záplavy v Sasku, lesní požáry v Řecku, Xynthia v západní části Francie – těchto několik posledních let nám ukázalo, jak důležité je mít skutečnou evropskou strategii na řešení přírodních katastrof a jak prospěšné by to bylo: strategii prevence, ale i strategii reakce a reakčních schopností Evropské unie tváří v tvář takovým katastrofám. Proto jsem rozhodně hlasovala pro tuto zprávu, která vyzývá k evropskému přístupu k této problematice, tedy k přístupu na úrovni Společenství, k přístupu globálnímu, koordinovanému a vyváženému, v souladu se základní zásadou evropské solidarity. Upřímně doufám, že Komise rychle předloží konkrétní návrhy na posílení spolupráce a výměnu zkušeností mezi členskými státy v této oblasti s cílem umožnit lepší komunikaci mezi příslušnými orgány, zlepšit postupy, urychlit mobilizaci Fondu solidarity Evropské unie a především zajistit začlenění prevence katastrof do příštího finančního výhledu Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva pana Ferreiry upozorňuje na řadu možných příčin katastrof, z nichž jsou možná z dlouhodobého hlediska nejzávažnější katastrofy, v nichž figuruje jaderný materiál. Rozsáhlé oblasti EU dodnes stále trpí důsledky černobylské havárie a já jsem přesvědčen, že neexistuje nic takového jako bezpečná jaderná energie. Řada vlád v celé EU má v úmyslu budovat nové jaderné elektrárny, čímž prostě zvyšují pravděpodobnost budoucích jaderných havárií. Moje politická strana a skotská vláda jsou skálopevně přesvědčeny, že naše energetické potřeby nesmí záviset na jaderné energii.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, neboť v uplynulých letech čelily členské státy EU řadě katastrof, které měly značný a trvalý dopad na životní prostředí a hospodářství postižených oblastí. Hovoříme-li o ztrátě lidských životů, není často snadné škody vyčíslit. Zpráva zdůrazňuje potřebu revize Fondu solidarity a podtrhuje nezbytnost vytvořit vhodný finanční rámec pro prevenci katastrof, který bude pro prevenci katastrof a řešení jejich následků disponovat přiměřenými finančními zdroji. To by posílilo a propojilo stávající nástroje, jako je politika soudržnosti, politika rozvoje venkova, regionální politika, Fond solidarity, sedmý rámcový program a programy Life+. Zpráva vyzývá Evropskou komisi, aby posoudila možnost navržení systematičtějšího slučování dostupných zdrojů tak, aby byla zvýšena účinnost mechanismů prevence v celé EU. Jsem velmi rád, že byla konečně uznána potřeba vytvořit evropský systém veřejného zemědělského pojištění. Komise by měla předložit návrh evropského systému veřejného pojištění, aby se tak lépe zvládala rizika a nestabilita příjmů zemědělců související s přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem. Tento systém musí být ambicióznější než stávající model, jelikož je třeba vyhnout se velkému počtu různých systémů pojištění v EU, které způsobují obrovský nepoměr mezi příjmy zemědělců. Považuji za nezbytné, aby systém minimální částky odškodnění pro případ přírodních nebo člověkem způsobených katastrof byl rovněž dostupný pro zemědělce ve všech členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Evropský rámec pro prevenci katastrof by byl velmi užitečný při prevenci přírodních a člověkem způsobených katastrof. Jižní a západní část Irska byla v loňském roce postižena mnoha katastrofami, takže tato iniciativa je velmi významná. Vítám zaměření na vzdělávací programy a projekty na zvyšování informovanosti veřejnosti a plány na posílení nástrojů včasného varování. Tato zpráva klade velký důraz na prevenci a zdůrazňuje významnou úlohu celostátních, regionálních a místních orgánů při prevenci. Vzhledem k tomu, že tyto orgány jsou v případě přírodních a člověkem způsobených katastrof první, kdo reaguje, měly by mít vedoucí úlohu při jejich prevenci.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Naše země jsou sužovány katastrofami se zničujícími dopady na obce a na ekosystémy. Rozsah těchto katastrof se odráží ve stále častějším výskytu extrémních klimatických jevů, o lidských chybách při vyváženém regionálním plánovaní ani nemluvě. Zpráva jde správným směrem, neboť uznává rozhodující význam prevence ze strany EU. Je pravdivá i v tom, že trvá na potřebě spolupráce a koordinace mezi členskými státy.

Je ovšem také důležité posílit schopnost Evropské unie konkrétně reagovat zejména tím, že se zaváže používat na prevenci katastrof a na boj proti nim na evropské úrovni nástroje, které jsou propojeny s nástroji členských států a s místními a obecními strategie. Chceme-li dosáhnout nejlepších výsledků při nejrozumnějším využívání zdrojů, nesmíme zapomenout na žádný stupeň reakce a jednotlivé reakce se musí vzájemně doplňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně.(IT) Zpráva ke sdělení Komise o přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem je hodna přijetí bez zvláštního komentáře. Neustálá vzájemná výměna informací a osvědčených postupů by bezpochyby přinesla zlepšení v oblasti odborných znalostí a zlepšila by zásahovou schopnost všech subjektů.

Přeshraniční spolupráce na několika úrovních ať již makroregionální, nebo regionální by zvýšila účinnost stávajících metod prevence. Je třeba zdůraznit i význam dobrovolnických činností a z toho důvodu je třeba vystupňovat spolupráci mezi jednotlivými členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Prevence přírodních katastrof, a tím i katastrof způsobených člověkem, by měla být jednou z priorit EU, i když to není jednoduchý úkol. Stále častěji se objevuje argument, že například intenzivní využívání půdy, nekontrolovaný růst průmyslu a měst, vylidnění venkova, desertifikace a rostoucí výskyt extrémních meteorologických jevů vedou k tomu, že jsou členské státy zranitelnější jak při přírodních katastrofách, tak i při katastrofách způsobených člověkem. Proto je pro nás pro všechny důležité spojit síly a bojovat proti výše uvedeným faktorům, aby se takové katastrofy, které způsobují velké škody na majetku a jsou zodpovědné za nenapravitelné ztráty na životech, neopakovaly tak často.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť problematiku prevence katastrof způsobených člověkem považuji za vrcholně důležitou. Naprosto zásadní je navýšit finanční prostředky na programy zaměřené na zachování přírodních zdrojů v Evropě. Lesy, jezera, řeky – z toho všeho se stal obchod. Kromě tohoto usnesení musíme vypracovat společný rámec EU a přísně kontrolovat tento lhostejný spotřební postoj k přírodním zdrojům.

S tímto přístupem jsem se setkal ve své domovině, v Latgale, kde se barbarsky ničí lesy. Lotyšská vláda „torpéduje“ projekty EU na ochranu jezer a řek. Lotyšské právní předpisy umožňují vyhubení vzácných druhů ryb, a není nikdo, kdo by za to nesl zodpovědnost. Hlasoval jsem pro v naději, že se tento signál z EU dostane až k lotyšské vládě.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Stále častější výskyt extrémních klimatických jevů způsobuje v EU přírodní katastrofy, které postihují zvláště těžce venkovské obyvatelstvo. A jsou to právě členské státy, které musí na pomoc při katastrofách a na jejich prevenci věnovat větší prostředky.

Zejména je důležité zajistit, aby se obětem těchto katastrof dostalo rychlé podpory v době, kdy se dostanou do potíží, a to včetně finanční pomoci. Spolupráce mezi všemi členskými státy v EU na sdílení zkušeností a praktických opatření by byla ideálním řešením. Zdržel jsem se hlasování, neboť zpráva je podle mého názoru příliš široce pojatá a nestanoví žádné konkrétní kroky, které by bylo třeba podniknout.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu, neboť záplavy, které postihly letos na jaře a v létě téměř celou Evropu, ukázaly, jak důležitá je prevence katastrof, nemluvě o záplavách, které postihují některé členské státy každoročně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu také proto, že staví do popředí souvislost mezi přírodními katastrofami a zemědělstvím a navrhuje základní řešení některých problémů, se kterými se musíme vypořádat.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Členské státy Evropské unie byly v posledních letech zasaženy přírodními katastrofami, které měly tragické následky. Před několika měsíci se Polsko a několik dalších zemí ve střední Evropě stalo obětí zničujících záplav. Neuplyne ani měsíc, aby média nepřinesla nějakou zprávu o katastrofě, která postihla obyvatele Evropy. Musíme však vyvinout určité úsilí a zamyslet se nad kroky, které musíme učinit, abychom byli schopni předcházet přírodním katastrofám.

Zpráva právem ukazuje, že základní příčinou přírodních katastrof je bezohledné chování člověka k přírodnímu prostředí, které jej obklopuje. Podporuji i návrh obsažený ve zprávě na vytvoření vhodného finančního rámce na úrovni Evropské unie na ochranu před katastrofami způsobenými člověkem. Myslím si také, že návrh na posílení spolupráce mezi celostátními, regionálními a místními orgány v oblasti boje proti přírodním katastrofám, je oprávněný.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Na dnešním plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem hlasoval pro zprávu o prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem v EU. Jde o mimořádně důležitou iniciativu, která má před sebou velký kus cesty směrem k prevenci takových událostí, jako jsou lesní požáry, záplavy, události způsobené rozmary počasí a technologické a průmyslové nehody. Základním cílem je vytvoření vhodného finančního rámce pro prevenci katastrof, který by byl začleněn do finančního výhledu na období 2014–2020 a kladl by zvláštní důraz na poskytování podpory nejizolovanějším a nejméně obydleným regionům. Ze zprávy vyplývá snaha vytvořit primárně vyváženou politiku rozvoje venkova pomocí vytvoření evropského systému veřejného zemědělského pojištění určeného k prevenci problémů způsobených přílišným množstvím různých systémů pojištění v EU. Mají-li být zemědělci ve všech členských státech schopni obnovy po škodách způsobených takovými katastrofami, musí zároveň dostat minimální náhradu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Musíme mít na paměti, že katastrofy obvykle ve větší míře postihují ty nejpotřebnější, kteří nemají k dispozici prostředky, aby mohli ochránit sami sebe, své rodiny nebo svůj majetek. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože na úrovni EU je nezbytné vytvořit vhodný finanční rámec pro prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, který posílí a propojí stávající nástroje, jako je politika soudržnosti, regionální politika a politika rozvoje venkova. Při financování ze strany EU by mělo být prioritní zavádění souborů preventivních opatření ze strany členských států, jejichž cílem je obvykle náprava stavů, které mohou vest k rizikům, ochrana osídlených oblastí, sledování bezpečnosti velkých infrastruktur a vypracování a revidování právních předpisů týkajících se bezpečnosti výstavby a využívání půdy.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně.(PT) Naše země jsou sužovány katastrofami se zničujícími dopady na obce a na ekosystémy. Rozsah těchto katastrof se odráží ve stále častějším výskytu extrémních klimatických jevů, o lidských chybách při vyváženém regionálním plánovaní ani nemluvě. Zpráva jde správným směrem, neboť uznává rozhodující význam prevence ze strany EU. Je pravdivá i v tom, že trvá na potřebě spolupráce a koordinace mezi členskými státy.

Je ovšem také důležité posílit schopnost Evropské unie konkrétně reagovat zejména tím, že se zaváže používat na prevenci katastrof a na boj proti nim na evropské úrovni nástroje, které jsou propojeny s nástroji členských států a s místními a obecními strategiemi. Chceme-li dosáhnout nejlepších výsledků při nejrozumnějším využívání zdrojů, nesmíme zapomenout na žádný stupeň reakce a jednotlivé reakce se musí vzájemně doplňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) V uplynulých několika letech se členské státy Evropské unie staly obětí mnoha přírodních nebo člověkem způsobených katastrof: požárů, bouří, záplav, sucha atd. Humanitární, hospodářské a sociální náklady spojené s těmito katastrofami, které jsou nejčastěji přeshraniční, jsou neuvěřitelné. Jelikož si myslím, že je důležité zaujmout k prevenci takových katastrof celoevropský postoj, podporuji zprávu svého kolegy, pana poslance Ferreiry. Musíme prohloubit spolupráci mezi členskými státy a slučovat jejich zdroje tak, aby byla zvýšena účinnost mechanismů prevence v celé EU, a musíme rovněž zajistit, aby byla prevenci těchto katastrof věnována větší pozornost, a to napříč různými politikami EU. Kromě toho musíme podporovat lepší koordinaci a spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o výzkum a vývoj týkající se prevence přírodních a člověkem způsobených katastrof.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – My, Zelení, podporujeme tuto zprávu, neboť uvádí, že přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem mohou mít velmi vážné důsledky pro hospodářský a sociální rozvoj regionů a členských států, a zdůrazňuje, že hlavním cílem prevence katastrof je ochrana lidského života a zajištění bezpečnosti a fyzické nedotčenosti osob, ochrana základních lidských práv, životního prostředí, ekonomické a sociální infrastruktury, včetně základních služeb, obydlí, komunikací, dopravy, a kulturního dědictví. Zdůrazňuje, že proaktivní přístup je efektivnější a méně nákladný než pouhé reagování na katastrofy, zastává názor, že znalost místního zeměpisného, hospodářského a sociálního kontextu má pro prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem zásadní význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Ponecháme-li stranou skutečnost, že členské státy nesou první a hlavní odpovědnost za ochranu svých občanů a za oblast prevence katastrof, souhlasím s postojem zpravodaje, kdy vyzývá k lepší koordinaci a větší spolupráci mezi místními, regionálními a vnitrostátními orgány v souladu se zásadou subsidiarity.

Přístup Společenství musí jako ústřední zahrnovat snahu o vyrovnání stávajících nerovností mezi regiony a členskými státy v této oblasti. Je rovněž důležité posuzovat prevenci z širšího hlediska s ohledem na různé politiky Unie, včetně zavedení odpovídajícího finančního plánu.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Podpořila jsem usnesení ke sdělení Komise o přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. V tomto roce jsme v Evropě zažili velmi kruté mrazy, záplavy, vlny tropických veder a tornáda. Miliony Evropanů trpěly. Podobné události nastanou i v budoucnosti. Tváří v tvář tomuto nárůstu počtu katastrof není dobrovolná spolupráce členských států a dočasná pomoc EU při prevenci, reakci a řešení dopadů katastrof nadále dostatečná. Potřebujeme globální strategii Unie, v jejímž rámci bude zaveden protokol pro jednotný postup u každého druhu katastrofy, zejména u těch, které se často opakují (lesní požáry, záplavy a sucho).

Vzájemná solidarita zemí je zásadní a je třeba věnovat zvláštní pozornost regionům, které jsou méně privilegované ve smyslu zeměpisné polohy, hustoty obyvatelstva a hospodářských a sociálních podmínek. Tato strategie se musí odrazit v novém finančním rámci na období 2014–2020. V této souvislosti je třeba propojit stávající nástroje pomoci, jako je politika soudržnosti, politika rozvoje venkova, regionální politika, Fond solidarity, sedmý rámcový program a programy Life+.V návaznosti na předchozí usnesení Evropského parlamentu je třeba uvažovat o vytvoření Evropské observatoře pro sledování sucha a o rozvoji zvláštní iniciativy v oblasti ochrany lesů a prevence požárů. Znovu rovněž vyzývám Parlament a Komisi, aby neprodleně vypracovaly nový návrh na další zjednodušení správních pravidel a zvýšení flexibility Fondu solidarity Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Rui Tavares (GUE/NGL), písemně. – (PT) Naše země jsou sužovány katastrofami se zničujícími dopady na obce a na ekosystémy. Rozsah těchto katastrof se odráží ve stále častějším výskytu extrémních klimatických jevů, o lidských chybách při vyváženém regionálním plánovaní ani nemluvě.

Zpráva jde správným směrem, neboť uznává rozhodující význam prevence ze strany EU.  To rovněž platí i pro to, jak trvá na potřebě spolupráce a koordinace mezi členskými státy.

Je ovšem také důležité posílit schopnost Evropské unie specificky reagovat, zejména tím, že se zaváže používat na prevenci katastrof a na boj proti nim na evropské úrovni nástroje, které mají vazbu na nástroje členských států a na místní a obecní strategie. Chceme-li dosáhnout nejlepších výsledků při nejrozumnějším využívání zdrojů, nesmíme zapomenout na žádný stupeň reakce a jednotlivé reakce se musí vzájemně doplňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně.(PT) Je-li pravda, že odpovědnost za prevenci a zvládání katastrof má především každý členský stát, pak jsem přesvědčen, že evropské orgány by měly podpořit spolupráci mezi členskými státy pomocí systematizace a optimalizace dostupných zdrojů a zlepšením komplementarity opatření jak na úrovni EU, tak i na regionální úrovni.

Cílem této strategie by mělo být vyrovnávat nerovnosti mezi regiony, co se týče jejich schopnosti chránit vlastní obyvatelstvo a vlastní investice do výzkumu, prevence, předvídání a řešení těchto jevů se zvláštním zaměřením na nejvzdálenější regiony. V případě katastrofy by přirozená omezení těchto regionů, které jsou často vystaveny více rizikům současně, jako je tomu v případě Madeiry, měla umožnit použití různých finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti a podmínky aktivace těchto nástrojů by měly být pružnější.

Je mi jasné, že Fond solidarity by měl být revidován, aby bylo možno jej rychleji mobilizovat, a jeho kritéria způsobilosti by měla být pružnější. Tato zpráva, kterou podporuji, tato hlediska zohledňuje. Chtěl bych připomenout všechny oběti vážné přírodní katastrofy, ke které došlo na Madeiře v únoru 2010, i všechny jejich rodinné příslušníky a znovu připomenout, že je mimořádně naléhavé aktivovat Fond solidarity na obnovu Madeiry.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, neboť jsem přesvědčena, že EU musí v této oblasti nutně přijmout opatření. Investice do prevence katastrof jsou nutné, neboť náklady na preventivní opatření jsou obvykle mnohem nižší než náklady na nápravná opatření.

Vzhledem k přeshraniční povaze takových katastrof, jako byly záplavy v roce 2002, lesní požáry v roce 2007 a letošní letní záplavy, potřebujeme soubor účinných nástrojů na prevenci, zásahy a kroky ke zmírnění účinků katastrof. Na základě zvláštních opatření, o nichž Komise uvažuje, by mělo dojít k určení rizikových oblastí a renaturalizaci koryt řek, obnově a ochraně povodí, mokřadů a s nimi spojených ekosystémů, čištění a reorganizaci lesů, zalesňování, ochraně pobřeží, prevenci a zmírňování dopadů zemětřesení a vypracování seznamu osvědčených postupů umožňujících výměnu informací mezi zúčastněnými stranami.

Důležitým krokem ke zlepšení účinnosti nástrojů v rámci stávající politiky prevence katastrof musí být zvýšení flexibility používaných postupů a urychlení přístupu k Fondu solidarity EU tak, aby se požadované prostředky dostaly k postiženým osobám co nejrychleji.

 
  
  

Zpráva: Eleni Theocharous (A7-0192/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Jsem přesvědčena, že je třeba věnovat větší pozornost systémům sociální ochrany s cílem předcházet chudobě a řešit sociální problémy, pomáhat tak stabilizovat hospodářství a zachovávat a posilovat zaměstnanost. Přednost musí dostat opatření, která mají napomáhat splnění základních sociálních potřeb, podporovat ochranu dětí a zranitelných žen, které jsou velmi vážně postiženy krizí, a rizikové mládeže, málo placených dělníků, nekvalifikovaných a migrujících dělníků, zemědělských dělníků a zdravotně postižených osob.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Podporuji skutečnost, že zpráva vyzývá všechny rozvojové země, aby se připojily k Agendě důstojné práce Mezinárodní organizace práce, a vyzývá k uplatňování práva na zákaz nucené práce a na zákaz práce dětí, a to bez výjimky.

Odhaduje se, že v celém světě pracuje 218 milionů dětí. Z nich 126 milionů vykonává nebezpečnou práci. Osudem dětí vyloučených ze vzdělávacího systému a nucených k práci proti své vůli bude chudoba. Je třeba zavést důležitá opatření na boj proti dětské práci, na náhradu dětských pracovních míst pracovními místy pro dospělé a na to, aby dětem bylo umožněno získat řádné vzdělání.

Mezinárodní společenství se musí zavázat, že vyvine veškeré úsilí, aby odstranilo dětskou práci, a ke splnění tohoto závazku musí být stanovena jasná opatření.

Podporuji i to, co zpráva uvádí o pokrytí základních potřeb lidí v rozvojových zemích, a o tom, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění potravin a přístupu k čisté pitné vodě.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Souhlasím se zprávou. Pro snížení chudoby v rozvojových zemích není nezbytné pouze podporovat zaměstnanost, ale také vytvářet nová udržitelná pracovní místa. K tomu je třeba přijmout opatření na koordinaci makroekonomické politiky a zaměřit se na stabilitu reálných výstupů, příjmů a zaměstnanosti. Malé a střední podniky, zejména v odvětví zemědělství, potřebují účelné financování, jako jsou mikroúvěry, mikropojištění a veřejná finanční podpora. Komise a dárcovské země by měly prozkoumat stávající možnosti, pokud jde o inovační a doplňkové zdroje financování rozvoje, a nalézt nové možnosti, které by umožnily rozvojovým zemím diverzifikovat vlastní zdroje příjmů a realizovat účinné, konkrétní a funkční programy výdajů. Zvláštní důraz je kromě toho třeba klást na řešení jednoho z největších problémů v rozvojových zemích – na boj s dětskou prací a na to, aby všechny děti měly příležitost dostat základní vzdělání. Toho lze dosáhnout zavedením práva na zákaz nucené práce.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. – (RO) I já jsem podpořil tuto zprávu a hlasoval jsem pro ni. Ve Smlouvě o EU je zakotvena povinnost bojovat proti chudobě. Rozvojové země se potýkají s největšími sociálními problémy. Souhlasím s tím, že vlády chtějí udělat prioritu z ochrany dětí, zranitelných žen, zemědělských dělníků a zdravotně postižených osob. Podpořil jsem i potřebu vyčlenit v národních rozpočtech rozvojových zemí a v rozvojové pomoci EU alespoň 20 % výdajů na zdravotnictví a základní vzdělání.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro zprávu, neboť v ní Evropský parlament vyzývá ke snižování chudoby v rozvojových zemích, kde hlad, podvýživa a vyloučení z přístupu k potravinám a základním veřejným službám postihují miliony obyvatel těchto zemí.

Dalším velkým problémem rozvojových zemí je skutečnost, že většina jejich obyvatel nemá vhodné sociální zabezpečení, i když se systémy sociální ochrany osvědčily jako silné nástroje pro snížení chudoby a zlepšení sociální soudržnosti.

Chtěla bych upozornit zejména na problém dětské práce, neboť jde o jednou z největších překážek dokončení základního vzdělání a snížení chudoby a brání zdravé výchově a potřebnému vzdělávání těchto dětí.

Proto souhlasím s tím, že Parlament vyzývá k podpoře vzdělání a k zavedení politiky v oblasti dětské práce prostřednictvím posílení mezinárodní pracovní skupiny pro dětskou práci a vzdělání. Dále je velmi důležité, aby se mezinárodní společenství, všechny dotčené státy a EU zavázaly, že učiní vše, co je v jejich silách, aby vymýtily dětskou práci, což je velmi naléhavý úkol. Všechny rozvojové strategie by navíc měly věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším osobám na okraji společnosti, zejména ženám, dětem, starším lidem a zdravotně postiženým osobám.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Jsem přesvědčen, že nyní, kdy se v New Yorku koná mezinárodní summit o dosahování rozvojových cílů tisíciletí a kdy Evropský parlament přijímá zprávu o snižování chudoby v rozvojových zemích, je důležité zdůraznit úlohu mikroúvěrů při dosahování těchto cílů. Mikroúvěr obecně znamená poskytnutí malých půjček podnikatelům, kteří nemají přístup k tradičním bankovním půjčkám. V rozvojových zemích uvádí mikroúvěr do praxe mnoho ekonomických mikroprojektů, které podporují tvorbu bohatství, a následně i rozvoj. Základní financování projektů pomáhá v dotyčných zemích vytvářet hospodářskou síť a zapojovat malé místní subjekty. Mikroúvěr tak umožňuje těmto subjektům, aby byly zodpovědné za svůj vlastní rozvoj, a umožňuje snížit jejich závislost na tradiční rozvojové pomoci. Tím, že mikroúvěr ovlivňuje tak různá odvětví, jako je zemědělství, řemesla a sociální hospodářství, může napomoci hmatatelnému dopadu na místní rozvoj. Proto vyzývám Evropskou komisi a členské státy, aby k těmto odpovědným prostředkům rozvojové pomoci přistupovaly se vší vážností.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Aby tyto rozvojové země mohly reagovat na pohromu chudoby, musí se nacházet v odpovídající hospodářské situaci. Tato zpráva posiluje význam zjednodušení byrokracie, podpory úspor a přístupu k úvěrům a posílení regionální integrace. Uvádí rovněž naléhavou nezbytnost podpory zapojení organizací občanské společnosti do vytváření a monitorování veřejné politiky, posilování úlohy příslušných zastupitelských organizací a posílení právního a společenského postavení žen. Jsem rovněž přesvědčena, jak je uvedeno ve zprávě, že součástí politiky zaměstnanosti by mělo být investování do ekologických pracovních míst a do ekologického průmyslu, například zaváděním systémů využívajících obnovitelnou energii a energetickou účinnost. Navíc, pokud jde o dárcovské země, zpráva zdůrazňuje zjednodušení postupů při poskytování pomoci a inovační zdroje financování. To považuji za nejdůležitější.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Statistiky týkající se chudoby a podvýživy vydávané příslušnými orgány nejsou jen pouhými čísly. Za těmito procenty a absolutními hodnotami jsou lidé, kteří se sotva protloukají nebo trpí vážnými nemocemi v důsledku nedostatku potravin nebo jejich špatné kvality.

K závazku snižovat chudobu je třeba přistupovat s co největší zodpovědností a není možné jej omezit na několik sloganů a prázdných vyjádření. Musíme dané problémy prozkoumat pečlivě a nalézt řešení, která uvedou v soulad zájmy rozvojových a rozvinutých zemí, zájmy společností a zájmy spotřebitelů, zájmy osob podnikajících v průmyslu a zemědělců – a vůbec všech dotčených skupin. Zajisté nedovolíme ostatním, aby se volně rozlétli, zatímco nám by svázali křídla, ale zátěž musí být přiměřeně rozdělena podle našich sil a schopností. Proto je na podporu mechanismu růstu a rozvoje důležité ukázat osvědčené postupy tržního hospodářství a poskytnout zároveň správné podněty a správnou průpravu, jak se dostat z pasti chudoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Poprvé v historii je miliarda lidí postižena hladem. Jen v tomto roce rozšíří řady těch, kdo již trpí extrémním hladem, 64 milionů lidí. Tato skutečnost nás nutí zaměřit se na tvorbu pracovních míst v rozvojových zemích, neboť jde o nejúčinnější způsob potírání chudoby a sociálního vyloučení. Na základě toho je třeba poskytovat důslednější pomoc na podporu vzdělávacího procesu a na zastavení masivního odchodu kvalifikovaných pracovních sil. Nedávná krize cen potravin poukázala na napětí způsobené nedostatečným zabezpečením dodávek potravin v chudých zemích. Větší pozornost je proto třeba věnovat zemědělství, neboť v rozvojových zemích zajišťuje jediné živobytí pro většinu obyvatelstva, které je ze 75 % soustředěno ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která uvádí přehled hlavních problémů v oblasti tvorby pracovních míst a snižování chudoby na cestě ke lhůtě pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Opakuje se v ní výzva, aby členské státy EU splnily své závazky v oblasti pomoci. Zpráva navíc věnuje zvláštní pozornost správě věcí veřejných a budování kapacit a snaží se podpořit větší zapojení zúčastněných subjektů. Soustředí se i na pomoc malým a středním podnikům (MSP) v rozvojových zemích pomocí budování infrastruktury a přenosu technologií. Není nezbytné pouze podporovat zaměstnanost, ale také vytvářet kvalitní pracovní místa. Všechny rozvojové země by měly podepsat Agendu důstojné práce MOP a iniciativu OSN o minimální úrovni sociální ochrany, aby zajistily přijatelné pracovní standardy, vysokou úroveň komplexního sociálního zabezpečení, které se bude vztahovat i na nejchudší osoby na okraji společnosti. Zvláštní pozornost je skutečně třeba věnovat boji proti dětské práci. Tato zpráva požaduje bezplatný a plný přístup ke vzdělání pro všechny, tj. k základnímu a vyššímu vzdělání i k odbornému vzdělávání, aby se místní obyvatelé mohli stát kvalifikovanými pracovníky, neboť bez vzdělání jsou děti odsouzeny k životu v chudobě a hospodářství ke stagnaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Zpráva, o které se dnes hlasovalo, zdůrazňuje význam uplatňování mezinárodních pracovních standardů v rozvojových zemích, poskytování odpovídajících finančních prostředků mikropodnikům, zejména v odvětví zemědělství, boje proti korupci a zapojení sociálních partnerů do hospodářského rozvoje.

Stanoví rovněž, že vzdělání má být přístupné všem, neboť rozvoj lidských zdrojů musí být součástí všech rozvojových strategií a je zásadní pro tvorbu pracovních míst. Pokud jde o dárcovské země, zpráva je vyzývá, aby splnily sliby, že do roku 2015 vydají 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc a že budou koordinovat rozvojové politiky mezi Komisí a členskými státy EU.

Připomínám, že v roce 2005 Světová banka odhadovala, že 1,4 miliardy lidí žije v extrémní bídě, to znamená za méně než 1,25 USD na den. Týká se to především subsaharské Afriky (51 %). Poté následují obyvatelé jižní Asie (40,3 %). Navíc 2,5 miliardy lidí stale žije v takzvané mírné chudobě, to znamená za méně než 2 USD na den.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), písemně. (FR) Včera jsme byli svědky zahájení summitu OSN o provádění rozvojových cílů tisíciletí. Přestože došlo k pokroku, do cíle, který byl v oblasti snižování chudoby stanoven do roku 2015, máme ještě daleko.

Abychom jich dosáhli, je nevyhnutelně nutné vytvářet pracovní místa v rozvojových zemích, neboť podle nedávné společné zprávy MMF a MOP je v roce 2010 ve světě více než 210 milionů nezaměstnaných, protože od roku 2008 krize způsobila ztrátu 30 milionů pracovních míst. MOP vyzývá k tomu, aby zaměstnanost nebyla nadále považována za výsledek ostatních politik, ale aby byla primárním cílem a pilířem strategií růstu.

Udržitelný rozvoj, podpora pracovních míst a podpora důstojné práce vyžadují podporu diverzifikace hospodářství, dodržování norem MOP, soubor práv v oblasti sociální ochrany pro všechny, investice do veřejných služeb a řešení základních potřeb, jako je přístup k vodě, zdravotnictví a zajištění potravin. Větší zaměstnanost bude i předpokladem stability a posílení demokracie. To je hlavní myšlenka zprávy paní Theocharousové.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť obhajuje posílení právního a sociálního postavení žen s cílem zabránit diskriminaci a využít potenciál žen pro rozvoj hospodářství a společnosti v rozvojových zemích. I podpora rovnosti žen a mužů v těchto zemích je investicí do zajištění hospodářského úspěchu. Je také nutné zajistit, aby základní vzdělávání a veřejné zdraví byly i nadále základem rozvojové politiky. Nynější hospodářská krize nemůže ospravedlnit žádné snižování mezinárodní pomoci v těchto odvětvích.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Není možné zabývat se tímto problémem, aniž bychom zmínili skutečnost, že Evropská unie je největším poskytovatelem pomoci pro rozvojové země. Navzdory úsilí, které již vyvinula, je třeba přiznat, že v této oblasti zbývá ještě mnoho práce a že tyto země jsou nadále sužovány chudobou a nezaměstnaností. Po získání nezávislosti začali vedoucí představitelé mnoha z těchto zemí používat protievropskou rétoriku. Takové argumenty jsou dnes samozřejmě do velké míry zastaralé. Bohužel informace o korupci, dodržování lidských práv a svobod v rozvojových zemích, které se k nám dostanou, mají k ideálu daleko.

Unii se daří zachovat úroveň pomoci a bojovat za převzetí osvědčených postupů. Nesmí ve svých požadavcích polevit a nesmí samozřejmě jednat s těmi, kdo mají prospěch ze strádání jiných.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) V boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je nezbytné jasné odhodlání k celkovému rozvoji lidské bytosti a k pozvednutí hospodářských a mocenských vztahů na morální základ. Bylo by třeba podporovat širší definici chudoby, která zahrnuje deprivaci, sociální vyloučení a nedostatečné zapojení tak, jak byl předložen ve zprávě OSN o celosvětové sociální situaci v roce 2010 „Rethinking Poverty“. Vlády rozvojových zemí by měly diverzifikovat svá hospodářství pomocí udržitelného rozvoje, usnadněním vzniku podniků – zejména malých a středních podniků – a bojem proti byrokracii a korupci. Dárci a partnerské země by měli zajistit, aby se zemědělství, zejména pak drobní zemědělci a malé a střední ekologické zemědělské podniky, stalo jednou z priorit rozvojového programu. Musí se zavázat k poskytování vzdělání a odborné přípravy, k boji proti dětské práci a ke stanovení přijatelných pracovních standardů a vysoké úrovně komplexního sociálního zabezpečení. Dětská práce je překážkou základního vzdělání a snížení chudoby. Je třeba posílit koordinaci mezi agenturami a mezirezortní spolupráci a koordinaci politik v oblasti podpory vzdělání a boje proti dětské práci. Zasazuji se i o podporu většího úsilí o zajištění rovnosti žen a mužů.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Konečná verze této zprávy obsahuje pozitivní a negativní body, které jsou ve vzájemném rozporu.

Vychází ze špatného předpokladu, když silný a udržitelný hospodářský růst podřizuje potřebám obchodu. Důvodem hospodářského růstu musí být lidé. Právě pracující lidé vytváří bohatství a hospodářský růst a výroba musí být zřízena pro ně, nikoli pro zisk, a musí splňovat jejich sociální potřeby. Zaměření výroby na zisk místo na potřeby lidí způsobuje chudobu a nezaměstnanost, zatímco údajným cílem této zprávy je právě boj proti chudobě.

Můžeme nalézt i pozitivní body, zejména tam, kde zpráva hovoří o přehodnocení privatizačních politik, pokud jde o oblasti, jako je voda, základní hygiena a služby obecného zájmu, podpora veřejných služeb a potřeba odstranění daňových rájů.

Pokud jde o nás, jsme přesvědčeni, že navrhovaného cíle lze dosáhnout pouze v případě, že dojde k restrukturalizaci hospodářských a obchodních vztahů, že se neprodleně skoncuje s neoliberalismem, s dohodami o liberalizaci uzavřenými v rámci Světové obchodní organizace a s platnými nebo rozjednanými dohodami o volném obchodu, pokud budou smazány zahraniční dluhy rozvojových zemí a úroky z těchto dluhů a pokud budou zrušeny politiky strukturálních změn vnucené mezinárodními finančními institucemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Mezi mnoho dobrých bodů obsažených v této zprávě o rozvojových zemích patří výzva k přehodnocení privatizačních politik, zejména pokud jde o oblasti, jako je voda a hygiena. Jsem přesvědčen, že toto přehodnocení se stejnou měrou týká rozvinutého světa, a myslím si, že vodohospodářské služby jsou tak zásadní a důležité, že by nemělo být povoleno, aby existovaly za účelem soukromého zisku, ale jen pro veřejný prospěch.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Podpořil jsem zprávu, neboť snížení chudoby a tvorba pracovních míst jsou největšími problémy, s nimiž se svět dnes musí vypořádat, a jsou předpokladem vyrovnaného rozvoje a hospodářského růstu, zejména v rozvojových zemích. Jsem rád, že se ve zprávě objevují výzvy k přehodnocení privatizačních politik týkajících se zejména oblastí, jako je například likvidace odpadů a nakládání s nimi, voda a vytápění, správy majetku a dalších společensky významných služeb. Poskytování veřejných služeb musí být pod přísnou kontrolou rad a vlád. Služby musí být stejně dosažitelné a stejně kvalitní pro všechny bez ohledu na příjem nebo příslušnost k sociálním skupinám. Stále častější privatizace subjektů poskytujících veřejné služby, například ve Vilniusu, je příčinou velkých obav. Je snadné zničit stávající služby a infrastrukturu jejich poskytovatelů. Co se však stane, jestliže obchodní subjekt přestane konkrétní službu poskytovat nebo ji bude poskytovat za přemrštěnou cenu? Hlavním cílem zúčastněných subjektů je dokázat, že stát nebo místní úřad nedokáže poskytovat službu tak efektivně, jako soukromé společnosti, a tak se služby privatizují. Kdo může říci, že tím nejsme ovlivněni? Veřejné služby jsou pro lidi příliš citlivé a důležité, než aby mohly být bezhlavě svěřeny do soukromých rukou. Zachování a rozvoj těchto služeb se musí stát prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Tato zpráva podává přehled hlavních problémů spojených s tvorbou pracovních míst a snižováním chudoby ve světle finanční krize. Vyzývá členské státy, aby splnily své závazky v oblasti pomoci, jak bylo ujednáno v rámci rozvojových cílů tisíciletí. Jejím cílem je navíc podpora většího zapojení zúčastněných subjektů do drobného vlastnictví půdy a zaměřuje se na pomoc malým a středním podnikům (MSP) v rozvojových zemích prostřednictvím zřizování infrastruktury a přenosu technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Evropská unie je vyzývána k urychlení celosvětového boje proti chudobě a hladu, neboť přibližně 1,4 miliardy lidí trpí extrémní chudobou. Příčin je řada. Je smutnou skutečností, že v důsledku politického vývoje, nedostatečného respektování demokracie a právního státu a zeměpisného znevýhodnění mohou rozvojové země samy jen omezeně využívat příležitosti. Aby byla rozvojová pomoc skutečně úspěšná, je třeba podniknout kroky zaměřené na podstatu problému. Tato zpráva zdůrazňuje, jak je důležité, aby rozvojové země rozšiřovaly svá výrobní odvětví a omezovaly přílišnou byrokracii a korupci, podporovaly vzdělávání, zaváděly mezinárodní sociální a výrobní normy a poskytovaly finanční prostředky mikropodnikům, zejména v odvětví zemědělství. Pro zemi a její obyvatelstvo je nejdůležitější zajišťování potravin. Nezávislost země je tím vyšší a pravděpodobnost konfliktu je tím menší, čím více je země schopna zajišťovat své vlastní potraviny. Základní podmínkou je zachování a podpora zemědělské výroby a ochrana půdy a vody.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť jsem přesvědčen, že není nezbytné pouze podporovat zaměstnanost, ale také vytvářet kvalitní pracovní místa. Malé podniky a mikropodniky, zejména v odvětví zemědělství, potřebují k zachování stávajících pracovních míst a k vytváření nových pracovních míst odpovídající financování a mikroúvěry.

V tomto směru podporuji výzvu adresovanou Komisi a členským státům, aby zvýšily veřejnou finanční podporu pro malé podniky, mikropodniky a zemědělce v rozvojových zemích, jak to požaduje Globální pakt o pracovních místech přijatý Mezinárodní organizací práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Jsem pro zprávu o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích, zejména pokud jde o podnět k uznání příspěvku sociálního hospodářství (např. družstev) k vytváření pracovních míst a podporu důstojné práce v rozvojových zemích a podnět k zařazení sociálního hospodářství do rozvojových programů a strategií spolupráce EU.

Pro rozvojové země je také důležité podepsat Agendu důstojné práce MOP, aby pracující v těchto zemích mohli konečně využívat přijatelné pracovní standardy.

Neprodleně musíme zastavit nesmyslný závod, jehož výsledkem je vykořisťování dětí, a místo něj podpořit vzdělávání jako základ budoucnosti nových generací.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva je přijatelná. Přestože nezpochybňuje liberalizaci obchodu a spoléhá na WTO, může značný počet navrhovaných opatření podstatně zlepšit životní podmínky občanů jižních zemí.

Mezi mnoho pozitivních bodů této zprávy patří podpora systémů sociální ochrany, začlenění sociálního hospodářství do smluv o spolupráci, obrana kvalitního zdravotnictví pro všechny a bezplatný přístup všech k základnímu a vyššímu vzdělání a odbornému vzdělávání, ochrana přístupu k pitné vodě a podněty EU k respektování volebních preferencí občanů.

Zpráva se staví i za zřizování nezávislých parlamentů se skutečnými legislativními, rozpočtovými a kontrolními pravomocemi. Uplatňování těchto doporučení by snad mohla umožnit splnění chvályhodných úmyslů uvedených v této zprávě z vlastního podnětu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že EU je oblastí, kde se uplatňuje solidarita, je pochopitelně jejím zájmem chudoba a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích. Všichni víme, že tohoto cíle bude dosaženo pouze na základě pevného a udržitelného růstu ve stabilním prostředí. Proto je nezbytné, aby rozvojové země diverzifikovaly svá hospodářství pomocí rozvoje zpracovatelského průmyslu a aby se vyhnuly přílišné administrativní zátěži, aby se tak z malých a středních podniků mohla stát hnací síla zaměstnanosti a růstu. Jestliže EU úspěšně přenese tyto hodnoty do rozvojových zemí, bude hrát rozhodující úlohu při snižování chudoby a při vytváření pracovních míst v těchto zemích. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Musíme se podílet na procesu, jehož cílem je naučit rozvojové země, aby vytvářely svůj vlastní HDP a pro vlastní potřebu, a podporovat tak hospodářský rozvoj těchto zemí. Tak bychom měli být schopni zastavit migraci celých etnických skupin do Evropy. Důležité je, aby obyvatelé rozvojových zemí pochopili, že si musí vybudovat svou vlastní domovinu, nikoli hledat ráj v Evropě. Musíme pomoci svým bratrům v rozvojových zemích, aby se naučili být nezávislí a úspěšní. Myslím si, že bychom měli sdílet své znalosti a zkušenosti, a proto jsem hlasoval pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zpráva Výboru pro rozvoj o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích se ubírá správným směrem. Západní průmyslové země musí zavést opatření, která umožní méně rozvinutým zemím uspokojovat své vlastní potřeby a budovat své vlastní silné národní hospodářství. Významnou roli v tomto směru hraje schopnost vyrábět dostatek potravin pro vlastní obyvatelstvo. Tyto země musí mít také možnost diverzifikovat své hospodářství, aby nebyly závislé na dovozu.

K tomu jsou zapotřebí zejména malé a střední podniky, které budou vytvářet nova pracovní místa. Na situaci se musíme dívat kriticky a v případě potřeby musíme v EU zrušit některé vývozní dotace, kterými se podporuje zemědělství v Evropě, ale které přispívá k ničení zemědělství v rozvojových zemích. Je třeba zrušit i daňové ráje. Navzdory mnoha pozitivním opatřením uvedeným ve zprávě jsem se zdržel hlasování, neboť až přijde na určování zaměření rozvojové pomoci, nebudou tato opatření pochopitelně povinná. Prohlášení o záměru situaci nijak neposunou a ohromné částky z peněz určených na pomoc budou nadále mizet v důsledku korupce.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Pokud jde o otázku snižování chudoby v rozvojových zemích, Evropský parlament by měl zdůraznit sociální standardy, které mají vliv na životní úroveň lidí, kteří žijí v těchto zemích. Povinností Evropské unie je bojovat proti fenoménu dětské práce a nucené práce. Je třeba rovněž připomenout, že pro miliony lidí žijících v rozvojových zemích je základem jejich živobytí zemědělství.

Plně podporuji i návrh obsažený ve zprávě, který se týká podpory drobného zemědělství. Za upozornění stojí i skutečnost, že do zprávy je začleněna výzva k dodržování tradice společného využívání půdy k zemědělství, která lidem po staletí zajišťuje relativně dobrou životní úroveň.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Evropská unie má výhradní právo vydávat právní předpisy a soustředit se na potřeby a požadavky svého vlastního území, ale nemůže a nesmí zapomínat na svou odpovědnost vůči ostatnímu světu, zejména vůči rozvojovým zemím.

Zpráva paní Theocharousové si klade právě tento cíl: snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích je důležité pro obyvatele těchto zemí, ale je důležité i pro naše vlastní občany. Ve většině případů však chudoba a hledání práce nutí tisíce zoufalých lidí cestovat v naději, že naleznou lepší budoucnost.

Proto jsem přesvědčen, že by měla být podpořena strategie, jejímž cílem je vytvářet určité místní podmínky a která představuje přínos pro přijímající země i pro Evropskou unii, která ji podporuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Předmět této zprávy je vysoce aktuální a naléhavý, ale i důležitý a strategický. Aktuální a naléhavý je proto, že je obecně známo, že míra chudoby se v celém světě zvyšuje, a totéž platí pro propast mezi bohatými a chudými, která se prohlubuje. Důležitý a strategický je proto, že investice Evropy do snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích hraje rozhodující úlohu ze společenského hlediska tím, že podporuje sociální spokojenost, z hospodářského hlediska tím, že podněcuje ekonomiku, a z morálního hlediska tím, že je výrazem hodnot, v něž věříme.

Moje podpora této zprávě v jejím stávajícím znění však není nijak umenšena potřebou splnit tytéž požadavky i v Evropě. Jsem zastáncem těchto požadavků nejen z důvodů uvedených výše pro rozvojové země, ale z důvodu a s pocitem, že jsme si vzájemně povinováni pevnější solidaritou, ale i proto, že jsem přesvědčena, že my, Evropané, nemůžeme pomoci ostatním, nejsme-li sami ve výhodném postavení.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Silný udržitelný hospodářský rozvoj ve stabilním prostředí pomáhá vytvářet bohatství a dostatečné množství kvalitních pracovních míst, což je nejjistější a nejudržitelnější cesta ven z chudoby. Hlad, podvýživa a vyloučení milionů lidí z přístupu k potravinám a základním veřejným službám jsou důsledky špatných hospodářských, zemědělských a obchodních politik podporovaných a prováděných v těchto zemích. Rozvojové strategie musí věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším osobám na okraji společnosti, zejména ženám, dětem, starším lidem a zdravotně postiženým osobám.

Na základě toho si myslím, že rozvojové země musí: klást větší důraz na boj proti dětské práci, aby byla místo ní vytvářena kvalitní a udržitelná pracovní místa pro dospělé a aby bylo dětem umožněno přiměřené vzdělání; upřednostnit opatření na podporu naplnění základních sociálních potřeb a podporovat ochranu dětí a zranitelných žen, které jsou velmi vážně postiženy krizí, jakož i rizikové mládeže, nekvalifikovaných, migrujících a málo placených dělníků, zemědělských dělníků a osob se zdravotním postižením.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť klade mimo jiné důraz na boj proti dětské práci; vyzývá Evropskou unii, aby uznala příspěvek sociálního hospodářství; vyzývá rozvojové země, aby rozšířily vlastnictví půdy mezi chudými a lidmi zbavenými majetku, a to například tím, že poskytnou osobám nezákonně obývajícím budovy v chudinských čtvrtích vlastnické tituly k půdě, na které tito lidé žijí; brání svobody sdružování v odborech a práva na kolektivní vyjednávání; bojuje proti různým formám diskriminace; a vyzývá k přehodnocení privatizačních politik, zejména pokud jde o oblasti, jako je voda, hygiena a služby obecného zájmu, a přezkum společenské úlohy států v rozvoji řádné správy věcí veřejných, včetně úlohy státních podniků jakožto zaměstnavatelů a poskytovatelů sociálních služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – To, že jsme se nakonec zdrželi hlasování, vyplývá ze skutečnosti, že bylo přijato původní znění odstavce 94, které vyzývá Komisi a členské státy, aby „vyvinuly soudržný přístup, který bude dodržovat zásady volného trhu a zajistí reciprocitu v oblasti obchodu“.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Přestože jde o pozitivní zprávu, která uplatňuje přístup, že pomoc začíná doma, jako nejlepší způsob, jak podpořit chudé obyvatelstvo po celém světě, jde tato zpráva ještě dále a vyzývá k tomu, aby jednotlivé země podávaly zprávy o daních, k dalšímu vynakládání finančních prostředků na zabránění účinkům změny klimatu a k revizi zemědělských dotačních politik.

Sněmovna rovněž schválila pozměňovací návrh, v němž je pomoc evropským zemědělcům poskytovaná Evropskou unií činěna zodpovědnou za zničení trhů v rozvojových zemích. Přestože podporuji většinu návrhů uvedených v usnesení, které rovněž zdůrazňuje potřebu globální koordinace pomoci, hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Podpořila jsem zprávu o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích. Boj proti chudobě je hlavní prioritou strategie 2020, která stanoví směry činnosti EU na několik dalších let. Tento cíl se týká i 120 milionů Evropanů, kteří žijí v současné době v chudobě. Abychom mohli účinně bojovat proti chudobě v rozvojových zemích, musíme ji vymýtit v Evropě.

V tomto ohledu je důležitý vzdělávací aspekt. Vzdělávání a zvyšování kvalifikace jsou nejlepším způsobem, jak najít práci, a tedy i jak zlomit život v bídě a nedostatku. V rozvojových zemích je zvláště důležité zajistit přístup dětí ke vzdělání bez ohledu na pohlaví. Dokonce i v zemích, kde je příjem na hlavu relativně vysoký, je některým sociálním skupinám bráněno v přístupu ke vzdělání – národnostním menšinám a dívkám. V nejchudších zemích navštěvuje školu přibližně jen polovina všech dětí.

V rámci svých programů pomoci by Unie měla dělat více pro to, aby zajistila bezplatné výukové materiály, jídlo a školní autobusy. Důležité jsou i právní předpisy v oblasti vzdělávání a sociální péče o děti a podpora příležitostí zahraničního vzdělávání pro studenty i rozvoj zajímavých programů, které by podněcovaly mladé lidi k návratu do vlasti, aby po získání kvalifikace pracovali pro dobro své vlastní společnosti. Důležité je i rozpoutat informační kampaň na zvýšení povědomí o problému nucené dětské práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržela jsem se hlasování o této zprávě, která obsahuje, mírně řečeno, sporná ustanovení.

Tato zpráva na jedné straně vyzývá k přehodnocení privatizačních politik, zejména v oblasti veřejných služeb, podporuje investiční opatření v jejich prospěch, potvrzuje pozitivní dopad nezákonného obývání budov a sociálního hospodářství na rozvoj a zmiňuje potřebu zavést úmluvy MOP o mezinárodních pracovních normách.

Zároveň však většina v Parlamentu přijala odstavec, který považuji za nepřijatelný a který vyzývá členské státy a Komisi, aby dodržovaly zásady volného trhu.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí