Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 21. září 2010 - Štrasburk

13. Doba vyhrazená pro otázky (Komisi)

  Předsedající. – Následujícím bodem jednání je doba vyhrazená pro otázky (B7-0462/2010).

Následující otázky jsou určené Komisi.

Část 1

Otázka 21, kterou pokládá Vilija Blinkeviciute (H-0405/10)

Předmět: Nová opatření EU pro boj proti násilí páchanému na ženách

Prostřednictvím stockholmského programu, který Evropský parlament schválil v roce 2009, a prostřednictvím usnesení EP o odstranění násilí páchaného na ženách byla Komise vyzvána k přijetí doplňujících opatření pro boj proti násilí páchanému na ženách, přičemž by se měla zaměřit především na prevenci a lepší informování veřejnosti. Komise byla vyzvána, aby předložila výsledky studie a průzkumu, jež byly v této oblasti provedeny, a aby začala připravovat novou směrnici o boji proti násilí páchanému na ženách.

Kdy budou výsledky této studie a průzkumu k dispozici a jaké jsou bezprostřední plány Komise, pokud jde o vypracování budoucí směrnice?

  László Andor, člen Komise. – Násilí páchané na ženách představuje porušování základních práv a Komise opět potvrzuje své odhodlání zajistit, aby dodržování základních práv bylo jádrem našich činností.

Násilí vůči ženám nemůže být ospravedlňováno na základě zvyklostí, tradice či náboženského přesvědčení. Komise potvrzuje své silné odhodlání potírat násilí páchané na ženách. Odráží jej ve svém sdělení z dubna 2010 o Stockholmském programu, ve kterém klade důraz na ochranu obětí trestných činů, včetně ženských obětí násilí a mrzačení pohlavních orgánů.

S ohledem na závazky našeho akčního plánu, kterým se provádí Stockholmský program, Komise v současné době pracuje na své strategii pro potírání násilí páchaného na ženách. Komise plánuje, že v první polovině roku 2011 přijme strategii pro potírání násilí páchaného na ženách. Činnosti spojené s prevencí a zvyšováním povědomí o této problematice budou klíčovým bodem strategie Komise.

V březnu Komise představila Chartu žen, čímž upevnila svůj závazek podporovat rovnost žen a mužů a potírat násilí páchané na ženách. Jak bylo projednáno na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 15. června, tato charta navrhuje zavést koordinovaný a účinný politický rámec pro potírání násilí na ženách.

Jsme odhodláni posílit svou činnost jak v oblasti legislativních, tak měkkých opatření, abychom vymýtili násilí páchané na ženách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a využili všech prostředků, kterými Evropská unie disponuje. Místopředsedkyně Redingová dnes oznámila strategii pro rovnost žen a mužů. Komplexní postup směřující k potírání násilí na ženách je klíčovým bodem této strategie.

Komise spatřuje silné propojení mezi dokumenty týkajícími se násilí páchaného na ženách a legislativním balíčkem týkajícím se práv obětí. Opatření obsažená v tomto legislativním balíčku výrazným způsobem napomohou ochraně ženských obětí násilí.

Komise uvítala přijetí usnesení Parlamentu o násilí páchaném na ženách a rovnosti žen a mužů, včetně usnesení Parlamentu o odstranění násilí páchaného na ženách. Komise zaznamenala návrh Parlamentu na vytvoření směrnice o potírání a prevenci násilí páchaného na ženách. Jednou z právě probíhajících studií je studie proveditelnosti vyhodnocující možnosti, příležitosti a potřeby evropského právního rámce zaměřeného na potírání násilí založeného na pohlaví a násilí páchaného na dětech. Výsledky této studie a dalších probíhajících studií budou prezentovány na konferenci na vysoké úrovni o násilí páchaném na ženách, kterou bude organizovat Komise ve spolupráci s belgickým předsednictvím ve dnech 25. a 26. listopadu 2010 v Bruselu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám za vaši vyčerpávající odpověď na mou otázku, stále však postrádám dostatečně spolehlivé a srovnatelné informace jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni, které by vyhodnotily skutečnou současnou situaci v oblasti násilí páchaného na ženách.

Připravila Komise akční plán na shromažďování statistických údajů a provádění statistik s cílem získat srovnatelné údaje o násilí páchaném na ženách z celé Evropské unie? Pokud nebudeme znát skutečnou situaci, situace v členských státech se rozhodně nezmění.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Ženy často ze strachu mlčí o domácím násilí. Je dobře známo, že to je rostoucí problém v muslimských zemích, jako je zejména Turecko. Amnesty International odhaduje, že třetina až polovina všech žen v této zemi je ve svých rodinách vystavována fyzickému násilí.

Moje otázka zní, zda při přípravě této studie jste věnovali pozornost tomu, jak tento fenomén přesahuje hranice Evropské unie, a zda jste se v této souvislosti zabývali problémy domácího násilí v Turecku.

  László Andor, člen Komise. – Zcela souhlasím s důležitostí shromažďování spolehlivých údajů a získávání příslušných ukazatelů v této oblasti. Mohu váženého pana poslance ujistit, že shromažďování údajů a získávání příslušných ukazatelů bude zahrnuto ve strategii, o které jsem hovořil ve své úvodní odpovědi.

Mohu rovněž ujistit poslankyně a poslance Parlamentu, že se zabýváme jak vnitřními, tak vnějšími otázkami spojenými s potíráním násilí páchaného na ženách. Zejména pak máme velké možnosti a oprávnění projednávat tyto otázky důrazným způsobem se zeměmi, se kterými Evropská unie vede přístupová jednání či udržuje jiné intenzivní kontakty.

  Předsedající. – Otázka 22, kterou pokládá Marian Harkinová (H-0414/10)

Předmět: Nařízení (ES) č. 1083/2006

Vezmeme-li v úvahu nařízení (ES) 1083/2006⁽¹⁾ a vlivy stávající hospodářské krize spolu s vlivy globalizace na úrovně zaměstnanosti v zemích EU, jaká konkrétní opatření nebo kontroly Komise zavedla, aby zajistila, že ty podniky, které v jednom členském státě propouští zaměstnance, neobdržely za posledních pět let v jiném členském státě žádné finanční prostředky ze strukturálních fondů?

  László Andor, člen Komise. – Rád bych poděkoval vážené paní poslankyni za její otázku. Jak víte, strukturální fondy, jako je Evropský regionální a rozvojový fond a Evropský sociální fond, podléhají sdílenému řízení.

Řídící orgán určený členským státem je zodpovědný za spravování a provádění operačních programů. Řídící orgány mají zajišťovat, aby operace byly pro spolufinancování vybírány v souladu s kritérii danými operačním programem a pravidly členského státu a EU.

Nařízení č. 1083/2006 definující obecná ustanovení Evropského regionálního a rozvojového fondu, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti uvádí dva odkazy týkající se přemísťování výroby.

První se nachází v bodu odůvodnění 42, který uvádí, že při hodnocení hlavních projektů produktivních investic by Komise měla mít veškeré nezbytné informace, aby mohla zvážit, zda finanční příspěvek poskytnutý z fondů nepovede k výrazné ztrátě pracovních míst ve stávajících lokalitách Evropské unie, aby tak zajistila, že finanční prostředky Společenství nepůjdou ve prospěch přemísťování výroby v rámci Evropské unie.

Druhý odkaz je v článku 57, který stanovuje, že řídící orgány nebo členské státy musí zajistit, aby spolufinancované investice fungovaly po dobu alespoň pěti let od dokončení operace.

Pokud některá operace nesplní tento požadavek, měla by finanční příspěvek poskytnutý EU vrátit. Řídící orgány musí ve svých výročních zprávách o provádění informovat Komisi o operacích, které nesplnily požadavky na udržení investice stanovené v tomto článku, a Komise o nich musí informovat ostatní členské státy.

Komise a členské státy musí zajistit, aby podniky, které musí nebo musely zpětně vrátit finanční prostředky, nezískaly po převedení výrobní činnosti mezi regiony v rámci členského státu nebo do jiného členského státu příspěvek z fondů.

Při monitorování reorganizačních činností napomáhá Komisi Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek spolu s Evropským monitorem pro restrukturalizaci. V případě režimů státní podpory také platí požadavek, aby investice byla udržitelná po dobu pěti let u regionálních investičních podpor a podpor zaměstnanosti. Komise vytvořila internetový nástroj pro vyhledávání státních podpor, který poskytuje informace o státních podporách a zaznamenaných případech blokových výjimek.

Závěrem, v souladu s požadavky zveřejnění musí členské státy sdílející řízení fondů Evropské unie zveřejnit seznam příjemců operací a odpovídajících částek veřejných finančních prostředků.

Informace o příjemcích z Evropského sociálního fondu lze nalézt na internetových stránkách tohoto fondu. Jsou zde odkazy na internetové stránky tohoto fondu v členských státech.

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji, pane komisaři, za vaši velmi vyčerpávající odpověď. Je důležité, aby v naší průmyslové politice fungovala soudržnost.

Chci se vás zeptat na jednu konkrétní otázku. Hovořil jste o bodu odůvodnění 42 a řekl jste, že finanční prostředky Společenství nebudou nepodporovat přemísťování výroby a že projekty, na které směřují spolufinancované investice, se musí udržet dobu pěti let. Jsou však nějaké kontroly, které by ukázaly, co se děje po poskytnutí finančních prostředků, aby tak bylo zajištěno, že společnost, která je příjemcem těchto prostředků, nepropustí zaměstnance v žádném z ostatních 26 členských států? Existují nějaké kontroly, které by ukázaly, zda k tomu dochází, a pokud ano, jaké z toho plynou důsledky?

  László Andor, člen Komise. – Mohu říct, že pro tento účel existují mechanismy a monitorování. Evropský sociální fond funguje v každém členském státě a různé kanceláře spolu vzájemně komunikují. Jsme proto schopni současně sledovat, co se děje v různých členských státech, a pokud dojde k nějaké neregulérnosti, jsme schopni odpovídajícím způsobem předávat informace a v případě potřeby požadovat nápravu.

  Předsedající. – Jelikož autor není přítomen, otázku23 vynecháme.

Část 2

Otázka 24, kterou předkládá Marc Tarabella (H-0404/10)

Předmět: Důsledky liberalizace trhu s energií pro spotřebitele

Na posledním Fóru občanů o energii se Komise veřejně zavázala zlepšit služby nabízené spotřebitelům. Všechny průzkumy zveřejněné poslední dobou totiž ukazují, že trh s energií je pro spotřebitele zcela neprůhledný a že na tomto trhu došlo ke zvyšování cen, jež je naprosto neslučitelné se zdravou konkurencí.

Jaká opatření má Komise v úmyslu přijmout, aby se faktury za energii pro občany konečně zprůhlednily a aby občané mohli porovnávat ceny?

Proč odmítá Komise přinutit sektor energetiky, aby dodržoval přísná a jasná pravidla, která by snížila astronomický počet stížností předkládaných oběťmi liberalizace?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Existují různé důvody k tomu, abychom zaměřili svou pozornost na ceny energií a analyzovali jejich obecný nárůst, ke kterému došlo v nedávné době. V rámci evropského soutěžního práva Komise neustále podniká řadu opatření týkající se vzájemného propojení, naposledy v případech německých společností E.ON a RWE na trhu s elektřinou a plynem, v případě GDF na trhu s plynem a v případě švédských společností v oblasti propojení. Věříme, že tato opatření budou mít zmírňující vliv na ceny energií v Evropě.

Počátkem tohoto měsíce jsem měl příležitost zdůraznit ministrům energetiky, že ustanovení týkající se vnitřního trhu s energií ukládá ochranu spotřebitele jako konkrétní cíl a že chceme učinit vše, abychom mohli jasně definovat společné povinnosti, co se týká kvality a cen, transparentním, nediskriminačním a reprodukovatelným způsobem.

Vyúčtování pro spotřebitele se obecně řídí vnitrostátními ustanoveními, proto jsou členské státy zodpovědné za obsah účtů, jejich podobu a strukturu, a mohou je podle toho upravovat. Vyúčtování pro spotřebitele bylo projednáno na Fóru občanů o energii s cílem vyměnit si osvědčené postupy a provést vzájemné srovnání. Ustanovili jsme pracovní skupinu pro nalezení nejlepších řešení otázek spojených s vyúčtováváním. Příslušná zpráva je běžně dostupná.

Třetí legislativní balík týkající se vnitřního trhu s energií obsahuje také nová ustanovení týkající se četnosti odečtu měřidel a inteligentního měření. Obojí chceme podporovat. Před třemi lety byl zahájen proces veřejné konzultace nazvaný „Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“. Práva spotřebitelů jsou upravena a právně zakotvena v řadě směrnic i v četných vnitrostátních prováděcích opatřeních. V této otázce budeme nadále spolupracovat s ministry energetiky.

  Předsedající. – Chci pouze učinit poznámku, že musíme toto zasedání ukončit ve 20:30h. Dostaneme se proto pravděpodobně k otázkám pana Tarabelly, paní Ticăuové, pana Chountise a pana Iacolina, ale pochybuji, že se dostane i na ostatní.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, studie zveřejněná včera Belgickou národní bankou dokazuje extrémní nestálost cen elektřiny v Belgii, ale také odhaluje řadu závažných problémů souvisejících s nedostatečnou transparentností ve stanovování cen pro spotřebitele. Plně potvrzuje velký nárůst problémů, které vznikly u výrobců po liberalizaci trhu. Belgický federální regulační orgán veřejně vyjádřil své znepokojení nad nedostatečnou konkurencí na tomto trhu.

To vše pouze ukazuje naléhavou potřebu vzniku charty spotřebitelů energie, o které jste právě uvedl, že se již tři roky připravuje, aby nakonec liberalizace neumožnila všechny druhy zneužití na úkor spotřebitelů. Můžeme doufat, že učiníte rozhodnutí s cílem uspíšit vytvoření této charty spotřebitelů?

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Chtěla bych zmínit transparentnost vyúčtování spotřeby energie evropských domácností a zeptat se vás, zda zamýšlíte vytvořit společný rámec a učinit některá doporučení týkající se minimálního množství informací, které musí vyúčtování energií obsahovat, aby jim spotřebitel nejen snadno rozuměl, ale aby pro něj byla i dostatečně jasná.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, je přirozené skvělé, že váš přístup je založený na transparentnosti – nebo abych to lépe upřesnil, že se zabýváte nedostatečnou transparentností; bez transparentnosti nemůže fungovat zdravá konkurence a bez zdravé konkurence nemohou být spokojení spotřebitelé. Nyní pokládám svou otázku. Někteří distributoři plynu odmítají vynaložit maximální možnou snahu, aby tak ztížili svým konkurentům a dalším hráčům vstup na trh. Chystá se Komise učinit opatření, aby zastavila tento fenomén, a pokud ano, jakou formou?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Všechny vaše dotazy jsou oprávněné a důležité a ukazují, že jsme dosud nedosáhli svého cíle. Liberalizace trhu s energií dává smysl, pouze pokud bude fungovat konkurenceschopnost a transparentnost a pokud budou fungovat propojení od místa výroby k místu spotřeby. Naše legislativní balíky pro vnitřní trh s energií proto jdou správným směrem. Řada řízení o nesplnění povinnosti ukazuje členským státům, kde dosud nesplnily své prováděcí povinnosti. Doufáme, že druhým balíčkem pro vnitřní trh dosáhneme v dohledné budoucnosti svého cíle. Co se týká třetího legislativního balíčku pro vnitřní trh, čekáme na příští jaro, tj. do doby, kdy všechny členské státy musí uvést, jak a kdy bude provádění ukončeno.

Bylo zmíněno, že některá stávající přenosová vedení nejsou plně využívána, přestože je po nich poptávka, jinými slovy, že některé strany jsou vyloučeny z jejich používání. Byli bychom vděčni za konkrétní informace o tomto problému. Co se týká přístupu třetích stran k přenosové síti, budeme velmi houževnatě stíhat každého, kdo by bránil našim společným snahám o to, aby všechna přenosová vedení byla volně dostupná všem za stejných podmínek. To se vztahuje také na plyn, kde přenosové sítě mají ještě hodně co dohánět.

Co se týče dalších aspektů, předložíme počátkem příštího roku předběžnou zprávu o vnitřním trhu, která se zabývá směry, kterými musíme a kterými chceme jít, aby každý – ať v dotčených společnostech, na úrovni vnitrostátních politik či v Parlamentu – byl informován o tom, že v případě plynu a elektřiny se hodně hovoří o vnitřním trhu, v praxi však dochází k jeho popírání a neuplatňování.

Transparentnost při vyúčtovávání – to je přesně to, co chceme. Jsme závislí na tom, zda ji členské státy uplatňují odpovídajícím způsobem, a budeme na jejím dosažení pracovat. Domnívám se, že vedle vnitřního trhu jsou dalšími důležitými tématy vzdělávání a informovanost spotřebitelů a domácí technologie pro spotřebitele, včetně klíčového systému inteligentního měření. Všechny tyto tři faktory – neustálé domácí monitorování, odpovídající způsobilost a konkurence – představují tři faktory, které nám umožní uspokojit zájmy spotřebitelů na vnitřním trhu.

  Předseda. – Otázka 25, kterou pokládá Silvia-Adriana Ticauová (H-0417/10)

Předmět: Regionální spolupráce v oblasti energetiky

Komise prohlásila, že v roce 2010 vydá sdělení, které by obsahovalo doporučení a příklady osvědčené praxe, pokud jde o iniciativy regionální spolupráce v oblasti energetiky. V tomto roce Komise zveřejní i zprávu o realizaci evropského plánu na obnovu hospodářství, která bude obsahovat i hodnocení stadia realizace projektů v oblasti energetiky.

Chtěla bych Komisi položit otázku, zda iniciativy regionální spolupráce v oblasti energetiky budou obsahovat také rozvoj „inteligentní energetické infrastruktury“ (tzv. smart grids) na makroregionální úrovni, čímž by přispěly k omezení spotřeby energie a umožnily v rámci decentralizovaného systému využívat obnovitelné zdroje energie.

S ohledem na to, že v roce 2010 by členské státy mohly upravit své operační programy, bych se chtěla Komise rovněž dotázat, kdy kolegium komisařů přijme toto sdělení?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vítáme váš zájem o rozvoj inteligentní energetické infrastruktury, tzv. smart grids. V současné době jsou naše praktické zkušenosti s inteligentními energetickými infrastrukturami omezené, a výsledky našich studií proto musí být interpretovány s opatrností. Studie, na kterou Komise poskytla prostředky před dvěma lety, došla k závěru, že inteligentní energetické infrastruktury by mohly omezit primární spotřebu energie na evropském trhu s energií o téměř 9 % během deseti let. Na základě našich průměrných cen za elektřinu by to vedlo k úspoře téměř 7,5 miliard EUR ročně. Navíc vidíme výhody pro trh a spotřebitele v oblastech technologie a bezpečnosti. Inteligentní energetické infrastruktury využívají inteligentní monitorování, které umožňuje, aby toky elektřiny mohly být sledovány s větší přesností, čímž by se omezily ztráty na přenosových sítích a zvýšila se bezpečnost dodávek a spolehlivost sítí. Umožňují také spotřebitelům, aby účinněji kontrolovali svou vlastní spotřebu energie.

Tyto výhody něco stojí. Proto je zapotřebí velkých investic – jak veřejných, tak soukromých. Některé členské státy již podnikly první kroky k zavedení těchto přenosových sítí. Například Švédsko a Itálie již vybavily téměř všechny své spotřebitele inteligentními měřícími systémy. Pilotní projekty probíhají ve Francii, Německu, Nizozemí, Španělsku a ve Velké Británii.

Komise podporuje úplné zavedení inteligentního měření a rozvoj odpovídajících přenosových sítí nad míru stanovenou novou směrnicí. Za tímto účelem jsme v listopadu minulého roku ustanovili pracovní skupinu zabývající se inteligentními energetickými infrastrukturami. Zástupci průmyslu, regulační orgány a sdružení spotřebitelů prověřují jejich vhodnost pro daný účel, zabýváme se podněty a požadavky a prošetřujeme, ve kterých oblastech je zapotřebí provést legislativní úpravy, a řešíme, zda by byly užitečné další technologické normy. Výsledky pracovní skupiny budou Parlamentu představeny příští rok.

Sdělení týkající se regionálních iniciativ, o kterém se zmínila vážená paní poslankyně, má řadu cílů a nezaměřuje se pouze na inteligentní energetické infrastruktury. Cílem připravovaného sdělení Komise k tomuto tématu je konzultovat s regulačními orgány v členských státech a s ostatními zúčastněnými stranami stanoviska Komise týkající se regionální infrastruktury pro elektřinu a plyn. Jinými slovy, chceme dosáhnout přiměřeně vyvážených cílů, úkolů, pokrytí regionů a řízení regionálních iniciativ. V tomto směru musíme zdůraznit práci ACER, Evropské agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, která bude zahájena během příštího jara.

Celkově chceme dosáhnout evropských energetických cílů ne pouze v Evropě, ale také v rámci regionálních partnerství. Naše opatření tyto cíle výslovně podporují.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Za předpokladu, že inteligentní energetické sítě budou mít velký přínos ve zvyšování energetické účinnosti a napomohou zjistit oblasti, ve kterých dochází k velké spotřebě energie, a oblasti, ve kterých je energetická infrastruktura nedostatečně rozvinuta – pokud vůbec existuje –, chtěla bych se vás zeptat, jaké investiční záměry zvažujete. Nemám na mysli pouze přezkum v polovině období, ale také finanční výhled do budoucna.

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Jak víte, příslušné zdroje obsahuje plán SET, který jste schválili. Během následujících týdnů bude Komise muset rozhodnout – nejprve v přezkumu, poté výhledově – zda a na co budeme navrhovat uvolnění finančních prostředků z rozpočtu na investice do energetického sektoru, a následně budeme muset vést konzultace na toto téma a získat souhlas od vás a členských států. Aniž bych chtěl něco považovat za samozřejmost, mohu obecně říct, že věřím, že financování dané plánem SET a plány obnovy by mělo pokračovat v oblastech, kde se ukázalo jako přínosné. Jinými slovy, budu bojovat za to, abychom zajistili, že získáme trvalé finanční prostředky pro investice do infrastruktury – nejen investice pro Evropu, ale také investice na dodatečné vybavení na lokální úrovni a do domácností – a počítám v tomto ohledu s vaší podporou.

  Předsedající. – Nyní se přesuneme k otázce 26, kterou pokládá pan Chountis a přednese pan Hadjigeorgiou. Je pravděpodobné, že se dostaneme k otázce pokládané panem Iacolinem, ale obávám se, že otázky 28, 29, 30 a 31 budou zodpovězeny písemnou formou. Předem se omlouvám těm kolegyním a kolegům, kteří jsou zde nebo čekají ve svých kancelářích.

Otázka 26, kterou pokládá Nikolaos Chountis (H-0419/10)

Předmět: Liberalizace trhu s energiemi v Řecku

V originále je uvedeno lignite (...) generation plant – jedná se tedy o elektrárnu spalující lignit (hnědé uhlí), nikoliv uhlí černé; v textu tedy dale převádím jako ,lignitová elektrárna‘

Během nedávné návštěvy v Řecku, která se uskutečnila s cílem zhodnotit zavádění memoranda podepsaného Řeckem, Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, představitelé Komise požadovali, aby řecká vláda privatizovala 40 % černouhelných a vodních elektráren Státního elektrárenského podniku (DEI), stejně jako oddělení vlastnictví energetické přenosové sítě, a to pod záminkou „úplné realizace projektů liberalizace velkoobchodního trhu s elektřinou“ a zahájení racionalizace účtování cen spotřebitelům“.

Mohla by Komise objasnit, co znamená „racionalizace účtování cen spotřebitelům“? Považuje ceny účtované podnikem DEI za nízké?

Spadá žádost Komise týkající se prodeje elektráren podniku DEI do rámce jejích kompetencí a pravomocí?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Hovoříte o řeckém energetickém trhu a jeho restrukturalizaci. Dá se předpokládat, že otevření tohoto trhu konkurenci umožní, aby zdroje byly distribuovány účinněji, a tím byl zajištěn růst a pracovní místa v oblasti energetiky, a dále, že bude mít dopad také na další oblasti hospodářství. Je na Řecku, aby si zvolilo nejlepší způsob restrukturalizace svého energetického trhu v rámci právního rámce Evropské unie týkajícího se vnitřního trhu s energií. Oddělení vlastnictví, které se týká vlastnictví energetické přenosové sítě a její restrukturalizace, je účinným prostředkem, jak podporovat konkurenceschopnost. V současné situaci mohou Řecko vést k privatizaci energetické sítě, ať již úplné či částečné, také rozpočtové důvody. Totéž platí pro prodej některých lignitových a vodních elektráren a státního energetického podniku. Jak již bylo uvedeno, jedná se o příjmy a konkurenci. Jak to vše bude provedeno v souladu s právním rámcem Evropské unie, je otázkou pro řecký stát.

Jeden relevantní aspekt se týká vhodných opatření s cílem vyvážit skutečnost, že Státní elektrárenský podnik jako jediný provozovatel má v současné době zisky z chodu elektráren. Co se týká lignitových elektráren, Řecko nyní zaostává v prováděcím procesu a musí a bude muset splnit své závazky plynoucí z rozhodnutí učiněných Komisí v řízeních o hospodářské soutěži. Dialog s řeckou vládou ohledně této problematiky je na dobré úrovni. Domnívám se, že je to důležité. Tamější vláda v současné době plní důležitá nařízení v rozpočtové a měnové oblasti, a proto je o to naléhavější, aby bylo zajištěno dobré partnerství mezi právem Evropských společenství a Komisí na straně jedné a řeckou vládou na straně druhé.

Co se týká cen pro spotřebitele, vláda stanovila řadu kategorií cenových tarifů. Nejsou jednotné a v řadě případů nezohledňují velkoobchodní ceny, jinými slovy náklady spojené s výrobou energie. Tamější ministerstvo proto v současné době pracuje na racionalizaci cenových tarifů. Dle našeho názoru by se účtování cen pro spotřebitele obecně mělo opírat o náklady, aby tak dávalo spotřebitelům motivaci šetřit energiemi a přimělo dodavatelské společnosti investovat správně. Ceny elektřiny v Řecku jsou v současné době velmi nízké z části vlivem efektivní výroby v lignitových elektrárnách, levné elektřiny z vodních elektráren díky vysokým dešťovým srážkám v posledních dvou letech a snížené poptávky kvůli hospodářské krizi. V následujících letech se objeví jiné faktory, jako je rostoucí používání dražších pohonných hmot, jako je plyn, a rostoucí náklady na životní prostředí, proto ceny energie v Řecku porostou. Roky s průměrnou mírou dešťových srážek sníží výkonnost vodních elektráren, následkem čehož ceny také porostou. Ceny se budou řídit těmito faktory bez ohledu na liberalizaci trhu.

Vzhledem ke strukturálním faktorům ovlivňujícím vývoj cen je o to důležitější, aby systémy byly vytvořeny co možná nejúčinněji a aby každý nárůst cen pro podniky a domácí spotřebitele byl minimální.

  Takis Hadjigeorgiou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, aktualizované memorandum Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie pro Řecko uvádí, že vláda musí zavést mechanismus, který by zajišťoval, aby vyúčtování elektřiny upravené tímto mechanismem postupně odráželo velkoobchodní tržní ceny z období od současnosti do nejpozději června 2013.

Jinými slovy, vyzýváme řeckou vládu, aby zvýšila cenu elektřiny na úkor spotřebitelů, obzvláště zranitelných členů společnosti, a hospodářství.

Jaký dopad budou mít tato opatření na výkon a růst v Řecku? Dostanou tato opatření, tyto vyšší účty Řecko z krize a zpod dohledu Mezinárodního měnového fondu?

Závěrem, teprve minulý týden jsme obdrželi odpověď pana Rehna týkající se spirálovitě rostoucí inflace, která dosáhla 5,6 %. Jaký dopad budou tato opatření mít na inflaci?

  Anni Podimata (S&D). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, ve své odpovědi jste hovořil o oddělení vlastnictví přenosových systémů. Chtěla bych, pokud můžete, abyste potvrdil, že Řecko, jako všechny členské státy Evropské unie, si může svobodně na základě ducha a litery směrnice 72/2009/ES vybrat jeden ze tří rovnocenných modelů pro oddělení vlastnictví přenosových systémů a že není na Komisi, aby navrhovala členským státům, který z těchto tří modelů by měly přijmout.

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane komisaři, Státní elektrárenský podnik je ziskovou a relativně zdravou společností navzdory výraznému poklesu zisků v letošním roce způsobeném zejména hospodářskou recesí a sníženou spotřebou.

Mám velmi konkrétní dotaz: dříve než Komise učinila tyto návrhy, provedla nějaké studie týkající se důsledků, které podobný návrh může mít, pokud jde o postavení společnosti na trhu s energií a o dopad na zaměstnanost a její ziskovost?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Sleduji vývoj v Řecku s velkým zájmem a také respektem: respektem k vládě, která řeší, jak vybřednout ze svého současného postavení, která podnikla rozsáhlá opatření – úspory, škrty ve výdajích, reformy – a která činí vše, co může, v partnerství s Komisí a s evropskými i světovými orgány, aby konsolidovala svůj rozpočet a tím přispěla ke stabilitě eura.

My se přirozeně díváme na celkový obraz, ale je zřejmé, že nemůžeme zrušit pravidla, která se vztahují na každého na vnitřním trhu, nebo vyhlásit moratorium na dobu několika let. Není proto mým právem, ale spíše povinností, abych uspíšil vývoj směrem k vnitřnímu trhu, od monopolu směrem k liberalizaci a konkurenceschopnosti, a tím posílil postavení spotřebitelů. Pravidla vnitřního trhu existovala mnohem dříve, než jsem nastoupil do Komise. Oddělení vlastnictví je několik let staré. Musím podle toho v dané politice pokračovat.

Jsem jistě připraven interpretovat toto memorandum spíše pragmatickým než restriktivním způsobem; jinými slovy, dát řecké vládě co možná nejvíce prostoru pro manévrování, aby rozvinula trh a učinila opatření. Například v případě oddělení vlastnictví netvrdíme, že přenosové sítě musí být prodány. Požadujeme transparentnost a žádáme, aby bývalým vlastníkům sítí, kteří jsou stále aktivní na trhu s energií, již déle nebylo umožňováno zasahovat do provozních činností dceřiné společnosti, aby bylo zajištěno, že do přenosové sítě bude mít přístup každý, kdo o něj bude mít zájem – včetně konkurentů na trhu s plynem a elektřinou.

Souhrnně, Komise se snaží být spravedlivá k všeobecnému zájmu, k potřebám Řecka. To se týká nejen rozpočtu, ale také trhu s energií.

  Předsedající. – Otázka 27, kterou pokládá Salvatore Iacolino (H-0420/10)

Předmět: Ropné vrty ve Středozemním moři

Jen několik měsíců po nehodě v Mexickém zálivu hodlá společnost British Petroleum v rámci dohody z roku 2007 údajně zahájit práci na pěti nových ropných vrtech v libyjských teritoriálních vodách přibližně 600 km od pobřeží Sicílie, Malty a Řecka. Vzhledem k neobyčejné biologické rozmanitosti Středozemního moře, jeho povaze uzavřeného moře bez důležité výměny vod, může Komise zodpovědět následující otázky:

Má v úmyslu zpřísnit kontroly mořských vrtů a pokud ano, jakým způsobem tak hodlá učinit? Domnívá se, že by bylo možné vyhlásit na vrty ve Středozemním moři moratorium? Hodlá naléhat na Libyi, aby vzala na vědomí nadnárodní dopady na životní prostředí?

Má v úmyslu definovat skutkovou podstatu trestného činu proti životnímu prostředí na evropské úrovni, čímž by zamezila nebezpečným činnostem na území členských států?

Zváží, zda by bylo možné vypracovat závazný kodex chování pro ropné společnosti působící v Evropě, který by chránil veřejnost, životní prostředí a podnikatelské činnosti, jež byly v průběhu let úspěšně provedeny, tak jako tomu je v případě Středozemního moře?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) Pane předsedající, vážení poslanci, dámy a pánové, tato otázka zůstává na důležitém místě mé agendy. Před nedávnem, dne 7. července, jsme zde v plénu projednávali pět klíčových oblastí činnosti pro zajištění celosvětově nejvyšší možné úrovně bezpečnosti pobřežních operací v Evropě a v sousedních regionech. Nyní zkoumáme, jaká opatření jsou nezbytná a vhodná. Jedním z hledisek jsou zkoušky a kontroly. Chceme zajistit, aby se v celé Evropské unii uplatňovaly nejvyšší bezpečnostní standardy. To vyžaduje úzkou spolupráci – užší než v současnosti – s vnitrostátními regulačními orgány v členských státech a mezi nimi navzájem; tyto orgány nyní nesou značnou odpovědnost a odpovídají za inspekce a předpisy a jejich dodržování.

Chceme zajistit, aby členské státy uplatňovaly jednotné kontroly pobřežních činností, které budou stejně přísné po celé Evropě. Podle stávající legislativy spadá do pravomoci členských států i povolování pobřežních činností. Již před létem jsem nabádal k opatrnosti ohledně pobřežních činností a k tomu, abychom na této věci průběžně pracovali či ji podrobili udělování licencí, zejména pokud se pracuje za extrémních podmínek a okolností. Některé členské státy Evropské unie, včetně Itálie, se rozhodly přijmout tento preventivní přístup. Komise poté podnikne kroky k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti po celém světě. V tuto chvíli se bavíme především o evropských regionech, zejména o Středomoří. Zde máme v oblasti životního prostředí společné zájmy, neboť havárie ve vodách Evropské unie by mohla mít zničující následky na jižním pobřeží Středomoří a naopak. Proto jsme v kontaktu s příslušnými ministerstvy v Alžírsku a v Libyi a ministrům jsme navrhli aktivní spolupráci v této oblasti. Kvalita životního prostředí ve Středomoří je neoddělitelná.

Komise pracuje na navržení vysokých bezpečnostních standardů po celém světě. Jsme proto v kontaktu s orgány Spojených států a s Kapitolem a vedeme s nimi diskusi. Evropská legislativa by měla podle mého názoru obsahovat jasná pravidla odpovědnosti. V této oblasti jsou možná zlepšení zejména v rozšíření geografické působnosti existujícího práva životního prostředí, což by umožnilo větší dosah v otázkách biologické rozmanitosti a následných škod. Směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí nabude účinnosti koncem tohoto roku. Bude-li to nutné, podáme další legislativní návrhy.

Co se týče kodexu chování pro společnosti působící ve Středomoří, my i členské státy chceme a musíme zajistit, aby průmysl přijal všechna možná opatření ke zlepšení bezpečnosti, aby zavedl nejvyšší možnou úroveň prevence a vypracoval plány na obnovu po haváriích. Toto se musí udělat nejen pro vody Evropské unie, nýbrž pro všechny vody, včetně těch, které s EU sousedí. Toto hledisko musíme zkoumat v povolovacím řízení a požadovat důkaz toho, že provozovatel je technicky schopen zvládnout kritické situace. Musíme požadovat i důkazy finanční způsobilosti; jinými slovy, že v nejhorším případě je provozovatel schopen nést náklady spojené se vzniklou škodou. Obnova škod po havárii by mohla být případně zahrnuta do povinného pojištění.

V horizontu několika týdnů Komise předloží sdělení o bezpečnosti těžby ropy a plynu v pobřežních oblastech, které bude obsahovat opatření podobná výše uvedeným, která zajistí nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti občanů Evropské unie a životního prostředí. Toto sdělení předložíme parlamentnímu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, ve kterém bychom rádi vedli hlubší konzultace na toto téma.

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych podal upřesnění: záruky, které nabídl pan komisař, byly kladně přijaty, což musím potvrdit. Nedomníváte se však, pane komisaři, že je možné podniknout další kroky vůči libyjským orgánům, aby moratorium, o kterém jsme hovořili, mohlo být skutečně zavedeno, a nemyslíte si, že tuto účinnou spolupráci by bylo možné ještě výrazněji rozvinout v rámci Středomořského akčního plánu?

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, jaké máme mezinárodní nástroje k zavedení konkurenčního systému a schvalovacího řízení po celém světě, které dá každému rovné šance, ale i stejná rizika a náklady? V mnoha schvalovacích řízeních jsme již byli svědky toho, že už prostě nejsme schopni vytvořit nezbytné struktury. Jde nám o to, aby naše schvalovací řízení byla efektivní a rychlá, ale přesto důkladná a řádná, ale i o to, abychom měli čas na realizaci projektů. To je obzvláště důležité.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Sice nebudu moci položit svoji otázku, nicméně mne velice zajímá otázka předchozí. Vítám snahu Evropské komise o zavedení náležitě posíleného legislativního rámce ochrany životního prostředí a otázek spojených s těžbou ropy v Evropské unii.

Má otázka je velmi podobná: s jakým problémem se potýká Středozemní moře? Má otázka se týká Baltského moře a třetích zemí, které nejsou členy Evropské unie. Jsem přesvědčena, že se Evropská unie se svými úkoly vypořádá, ale jakým způsobem zajistíme dialog s třetími zeměmi a může Evropská komise nějak pomoci jednotlivým zemím ke spolupráci se sousedními zeměmi?

  Günther Oettinger, člen Komise. – (DE) V prvé řadě jde o to, přijmout za své ty nejvyšší standardy, které jsou ve světě technicky možné, ať už prostřednictvím členských států či na evropské úrovni. Rád bych zde zmínil, že Spojené království má vysoké standardy a vysokou úroveň know-how. To samé platí i o naší partnerské zemi Norsku. Ve sdělení chceme členským státům navrhnout, aby uznaly nejvyšší standardy v oblastech schvalování, bezpečnosti provozu, nouzových plánů a školení a dalšího vzdělávání personálu za obecně závazné v celé Evropě.

Zadruhé tuto otázku předložíme v kontextu našich zahraničních kontaktů, které se vztahují k oblasti energetiky. Už jsme tak učinili vůči Libyi a, bude-li to nezbytné, otevřeme toto téma znovu. To vše lze spojit s dalšími diskusemi – těch, které se týkají Černého a Baltského moře, s partnerskými zeměmi, jako například Ruskem.

Zatřetí chceme působit na evropské hráče. Budeme-li předpokládat, že podnik jako je Shell, Total či BP má standardy, které si sám stanoví a které my určíme jako závazné pro hlubokomořskou těžbu na území Evropské unie, pak se domnívám, že stejné standardy jako ty, které se uplatňují v Severním moři, jsou možné technicky i z hlediska nákladů i v Libyi. Jinými slovy, nedovolíme evropským podnikům, aby snížili své standardy při činnosti v jiných částech světa. Tímto se pokusíme zajistit, aby evropské podniky exportovaly technické standardy považované v Evropě za možné, čímž přispějeme k ochraně Středomoří a jiných oblastí.

  Předsedající. – Omlouvám se, ale otázky číslo 28 až 32 budou zodpovězeny písemně. Jak jsem řekl na začátku, jsme dnes pod časovým tlakem. Nyní přejděme k otázkám na paní Georghegan-Quinnovou. Začněme otázkou číslo 33, kterou pokládá pan Tsoukalas. Očekávám, že se dostaneme alespoň k otázce 35 a poté uvidíme, jak na tom budeme.

Otázka 33, kterou pokládá Ioannis A. Tsoukalas (H-0401/10)

Předmět: Nutnost radikální restrukturalizace evropského rámce pro financování výzkumu

Složité a zdlouhavé postupy, které financování výzkumu vyžaduje, vůbec nemotivují výzkumné pracovníky, aby žádali o unijní financování. Nedávná prohlášení Komise týkající se zjednodušení rámcového programu pro výzkum podle všeho zastávají metodu postupného zlepšování. Ve skutečnosti je však zapotřebí provést ve způsobu, jakým Unie plánuje, financuje a řídí výzkum, opravdovou administrativní revoluci.

Jaké návrhy zjednodušení rámcového programu hodlá Komise v souvislosti s financováním výzkumu předložit? Jak se staví k myšlence provázat financování s dosaženými výsledky? Co si myslí o případném vytvoření administrativního a logistického rámce pro jednotné řízení, a to na evropské i vnitrostátní úrovni? Jaká konkrétní opatření navrhne pro podporu vysoce rizikového výzkumu v Evropě? Co má v plánu udělat, aby zvrátila neustávající odliv mozků?

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Letos v dubnu přijala Komise sdělení o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum, ve kterém navrhla celou řadu opatření včetně postupných zlepšení, ale i hlubokých změn, které vyžadují přepracování právního rámce výzkumu Evropské unie a opětovné vyvážení mezi důvěrou a kontrolou a mezi přijetím rizika a zabránění riziku.

Jedna z možností, které Komise předložila k diskusi s ostatními orgány a zúčastněnými stranami, se týká zavedení přístupu založeného na výsledcích a používání jednorázových sum pro celé projekty. Tento přístup by odstranil povinnost vytvářet podrobné výkazy o nákladech tím, že by zavedl jednorázové sumy pro celé projekty a platby by vázal výlučně na zprávy o vědeckotechnickém pokroku. Komise si je však vědoma toho, že takovýto přístup má potenciální nevýhody, například délku vyjednávacích postupů, a že zúčastněné strany na něj mají odlišné názory.

Komise proto navrhuje důkladně prozkoumat všechny podrobnosti týkající se provádění a potenciální dopady dříve, než se začnou připravovat konkrétní legislativní návrhy. Průměrná doba pro udělení grantu v Sedmém rámcovém programu, RP7, je okolo 340 dní, což je přibližně o jeden měsíc méně než v Šestém rámcovém programu, RP6. Komise sice uznává, že existuje prostor pro další urychlení příslušných procesů, srovnání s vnitrostátními podporovateli výzkumu však ukazuje, že, srovnáme-li projekty srovnatelné složitosti, doba jednoho roku pro udělení grantu rozhodně není neobvyklá.

Ve snaze o vytvoření Evropského výzkumného prostoru představuje administrativní harmonizace mezi vnitrostátními a evropskými systémy financování výzkumu dlouhodobý cíl, který sdílí i Komise. Programy ERA-NET v Šestém a Sedmém rámcovém programu k tomuto cíli přispívají a iniciativy společného plánování přinesou další pokrok.

Jako další krok byla nedávno založena platforma pro společné zásady externího financování v programech ERA. Vysoce rizikové a vysoce výnosné projekty se očekávají zejména ve zvláštním programu „Myšlenky“, který provádí Evropská rada pro výzkum. Předběžné analýzy ukazují, že proces výběru navržený Evropskou radou pro výzkum je velmi úspěšný, pokud jde o získávání prostředků na tyto projekty, které jsou sice vysoce rizikové, ale zároveň slibují velký výnos.

Akce Marie Curie jsou klíčovým nástrojem k obrácení vytrvalého trendu odlivu mozků výzkumných pracovníků. Od roku 1994 umožnily vytvořit okolo 50 000 nových výzkumných míst v Evropě na všech kariérních stupních a s přitažlivými mzdami. Při celkovém rozpočtu Sedmého rámcového programu ve výši 4,7 miliardy EUR vybaví Marie Curie přibližně 50 000 vědců, včetně 10 000 doktorandů, schopnostmi inovace, které zlepší jejich kariérní vyhlídky jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru a připraví je na jejich budoucí povolání.

Nakonec došlo k restrukturalizaci a zjednodušení reintegračních grantů Marie Curie do jediné akce pro granty pro profesní integraci, která se zaměřuje konkrétně na otázku odlivu mozků.

  Ioannis A. Tsoukalas (PPE). – (EL) Pane předsedající, děkuji paní komisařce za její odpověď. Účelem mé otázky bylo upoutat pozornost na skutečnost, že Evropa je navzdory svým pompézním a ambiciózním plánům v dosahování lisabonských cílů na samém počátku. Výsledkem toho je 30 % podíl asijských a tichomořských zemí na trhu v oblasti vědeckých publikací a jejich citací v tomto roce, ve srovnání s 28 % Spojených států a Evropou držící se na chvostu.

Vysoké standardy, které pan Oettinger požaduje pro těžbu, by se možná měly uplatňovat i na výzkum.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní komisařko, finanční rámec pro výzkum se v poslední době stal v souvislosti s projektem ITER předmětem bouřlivých diskusí. Vášnivě se debatuje o škrtech v Sedmém rámcovém programu pro výzkum a v programu CIP. Všechny parlamentní skupiny přitom škrty v této oblasti odmítají. Umíte si představit nový finanční rámec pro projekt ITER, který by byl znovu projednán na mezinárodní úrovni?

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Má otázka se týká vyhrazení části, řekněme 15 %, prostředků na výzkum pouze na konkurenci mezi malými a středními podniky, neboť v mnoha případech malé a střední podniky nemají možnost zajistit spolufinancování či o ně soutěžit s velkými společnostmi. Ráda bych se vás také zeptala, zda uvažujete o vytvoření souboru společných pravidel pro různé zdroje financování výzkumu, aby se univerzity mohly snáze dostat k těmto fondům.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Pane předsedající, ráda bych poděkovala poslancům, kteří položili otázky. Ve skutečnosti se jedna z nich, ta poslední, dělí na dvě podotázky. Proto tedy na ni, pokud paní poslankyně dovolí, odpovím tímto způsobem.

Je důležité zdůraznit politickou stránku, a to že potřebujeme interinstitucionální dohodu ohledně činnosti výzkumných programů EU. Proto velmi úzce spolupracujeme s dvěma příslušnými výbory Parlamentu – Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku a Výborem pro rozpočtovou kontrolu – a společně i s Účetním dvorem na tom, abychom zavedli společnou politiku, která se bude zabývat těmito velmi důležitými otázkami.

Pravidla, která budou ovládat fungování našich evropských výzkumných programů, musí být jasně stanovena a, což je velmi důležité, musí být konzistentní. Žadatelé o výzkumné programy – ať už se jedná o vzdělávací instituce třetího stupně, vědecká střediska či společnosti ze soukromého sektoru – musí přesně vědět, jakým způsobem jim budou iniciativy Evropské unie na financování výzkumu po praktické stránce pomáhat.

Proto máme v Komisi politiku zjednodušování a komunikace, která je nyní velmi energicky projednávána a diskutována, neboť si uvědomujeme, že musíme své politiky v této oblasti ještě více zjednodušit. Zjednodušení těchto programů je pro nás klíčovou politickou prioritou – pro mě a pro Komisi jako celek – a musíme pracovat jasně, rozhodně a ve spolupráci s Parlamentem, abychom byli schopni dosáhnout tohoto dalšího zjednodušení.

Co se týče otázky na projekt ITER, jedná se o otázku, která nás svým způsobem trápí – a nejen tuto Komisi, nýbrž trápila Komisi předchozí. Tato otázka, která vyžaduje komplexní odpověď. Komise podala návrh. O tomto návrhu se vede diskuse a velmi dobře si uvědomuji pocity v Parlamentu vůči projektu ITER s ohledem na to, odkud tyto finance jdou, jde však o průkopnický projekt, který může, bude-li úspěšný, přinést nevídaný užitek – a to nejen Evropě, nýbrž celému světu. Jak víte, tento projekt se netýká jen EU, ale je jedním z těch, ve kterých máme mezinárodní partnery.

Pracujeme proto velmi opatrně, energicky a ve vzájemné součinnosti se svými mezinárodními partnery, abychom mohli v tomto projektu pokročit dále. Nepochybuji o tom, že s vaší spoluprácí a podporou se nám to podaří.

  Předsedající. – Jak již jsem řekl v úvodu, jsme pod časovým tlakem a v 20:15 hodlám pokročit k otázkám na pana Hahna. Obávám se, pane Kelly, že se k vaší otázce 36 nedostaneme, a ani k následujícím otázkám 37, 38, 39, 40 a 41.

Otázka 34, kterou pokládá Georgios Papanikolaou (H-0407/10)

Předmět: Hodnocení působení Evropské rady pro výzkum

Evropská rada pro výzkum zahájila oficiálně činnost dne 27. února 2007 v Berlíně. Základním úkolem Evropské rady pro výzkum je financovat programy špičkového výzkumu, k čemuž v rámci sedmého rámcového programu disponuje do roku 2013 rozpočtem 7,5 miliard EUR. Hlavním cílem této iniciativy je podporovat invenci, a v konečném důsledku nové výrobky a služby, a zachovat tak konkurenceschopnost hospodářství Evropské unie na světové úrovni.

Mohla by Komise v této souvislosti odpovědět na následující otázky: Vzhledem k tomu, že Evropská rada pro výzkum působí již tři roky, jaké hmatatelné výsledky zatím přinesla, pokud jde o zvýšení evropské konkurenceschopnosti? Vedlo její působení ke zvýšení invence a inovací na evropské úrovni?

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Strategie Evropa 2020 byla navržena tak, abychom dosáhli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Úlohou Evropské rady pro výzkum je podílet se na dosažení všech těchto tří bodů. Je jasné, že inteligentní růst znamená rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích. To vyžaduje, abychom posílili každý článek řetězce inovací, od základního výzkumu až po uvedení produktu na trh.

Klíč k budoucí prosperitě Evropy spočívá v kvalitě jejích myšlenek a schopnosti přetvořit je ve výrobky, procesy a služby, které si budou chtít koupit lidé po celém světě.

K tomu, abychom dosáhli vzniku inovací v Unii, musíme splnit první podmínku, kterou je posílení vědomostní základny a podpora vynikající kvality a přesně to Evropská rada pro výzkum již dělá.

V pozoruhodně krátké době si Evropská rada pro výzkum získala celosvětové uznání jako agentura světové třídy pro financování výzkumu. To potvrdil nezávislý průzkum provedený v červenci 2009 porotou složenou z šesti předních odborníků, a ačkoli první projekty začaly až v druhé polovině roku 2008, mnoho z nich již vykazuje velmi slibné a využitelné výsledky.

Například výzkumní pracovníci z Imperial College v Londýně zveřejnili průlomové výsledky týkající se kvality kostních tkání vypěstovaných v laboratoři, které lze implantovat do skutečných kostí, a tím napomoci k jejich hojení. Založili novou společnost, která vyrábí bioaktivní materiály, které lze použít místo kostních štěpů, a léčit tak kostní onemocnění či komplikované zlomeniny.

Výzkumný tým z Frankfurtské univerzity publikoval důležité výsledky, které ukazují, jak lze zlepšit krevní oběh zablokováním určitých genetických standardizovaných sekvencí. To má obrovský potenciál pro novou léčbu srdečních infarktů a výzkumníci si již podali žádost o patent na svoji metodu.

Projekty, jejichž účelem je přinést odpovědi na základní otázky výzkumu, takto generují zcela nové myšlenky, které podporují inovace a jsou nezbytné pro to, abychom se vypořádali s hlavními společenskými výzvami.

Evropská rada pro výzkum v neposlední řadě úspěšně funguje jako měřítko konkurenceschopnosti vnitrostátních systémů inovací. V řadě zemí, například ve Francii, Polsku, Portugalsku a Švédsku, pomohla nastartovat reformy vnitrostátních systémů financování. Tím, že ve svém vzájemném hodnocení a ve výzkumu, který financuje, stanovila měřítka kvality světové úrovně, zvýšila Evropská rada pro výzkum status, viditelnost a přitažlivost evropského hraničního výzkumu.

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Děkuji vám, paní komisařko, za vaši odpověď. Výzkum je bezpochyby přímo spojen s inovacemi a inovace jsou nezbytným předpokladem pro růst. K tomu, co jste uvedla, bych se vás chtěl zeptat na toto: zmínila jste Londýn, Polsko, Švédsko a, pokud si dobře vzpomínám, ze států jižní Evropy jste zmínila jen Portugalsko.

Jsou k dispozici ještě další informace zejména ve vztahu k zemím jižní Evropy, které se týkají slibných nových myšlenek a využívání komunitárních fondů pro výzkum? Pokud víme, že tyto země mají velmi nízké ukazatele, klademe důraz i na růst? Samozřejmě mám na mysli Řecko, Španělsko a další země jižní Evropy.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Bohužel nemám konkrétní informace, že otázka pana poslance se týkala zemí na jihu. Nicméně bych ráda podotkla, že Evropská rada pro výzkum posuzuje žádosti čistě na základě excelence. Není rozhodné, o jakou se jedná zemi, o jaké výzkumné středisko – ve vztahu k udělování grantů není žádná z těchto otázek brána v úvahu. Rada zkoumá věci čistě z hlediska jejich excelence.

Domnívám se, že právě proto získala svoji dobrou mezinárodní pověst tak rychle, neboť je známo, že její rozhodnutí jsou založena čistě na hledisku excelence. To je věc, kterou musíme podpořit a dále rozvíjet. Evropská rada pro výzkum by měla dále pokračovat ve spolupráci s evropskými podniky.

Ráda bych podotkla, že Evropská rada pro výzkum otevře příští rok možnost financování ověření konceptu, jehož cílem bude překonat nedostatek finančních prostředků v raných fázích procesu inovace, kde například potenciální komerční koncepty vyžadují ověření testováním, pomocí prototypů, určením vhodného trhu nebo vytvořením chráněného práva duševního vlastnictví. Rozhodně je velmi důležité podpořit Evropskou radu pro výzkum v jejím rozvoji a v tom, aby se stala katalyzátorem po celém světě.

Je rovněž zajímavé sledovat, jak mnoho členských států, včetně těch na jihu, studuje koncepci Evropské rady pro výzkum a zvažuje, jestli by se možná neměli zamyslet nad vytvořením rady pro výzkum na svém vlastním území.

  Předsedající. – Otázka č. 35, kterou pokládá Pat the Cope Gallagher (H-0409/10)

Předmět: Zapojení malých a středních podniků do výzkumných programů EU

Může Komise nastínit, co dělá pro to, aby zvýšila úroveň zapojení malých a středních podniků do výzkumných programů EU?

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Komise se zavázala zvýšit účast malých a středních podniků na evropských výzkumných programech a pomoci jim v konečné fázi uvést plody svých inovací na trh. Tato otázka pro Komisi představuje prioritu a prioritou zůstane až do konce jejího mandátu.

Zaprvé, Komise je odhodlána co nejvíce zpřístupnit programy malým a středním podnikům tím, že co nejvíce zjednoduší postupy a zároveň zabezpečí vhodné finanční řízení. V tomto ohledu již došlo k přijetí několika konkrétních kroků, jako například k omezení požadavku na osvědčení o auditu, snížení počtu předběžných kontrol finanční způsobilosti a ochranných opatření a zredukování požadavků na podávání zpráv o projektu. Je však třeba učinit více.

Komise předložila sdělení o zjednodušení, které bylo 29. dubna tohoto roku formálně předáno Parlamentu a Radě a které navrhuje několik krátkodobých a dlouhodobých opatření, včetně zavedení vyplácení jednorázových částek na úhradu osobních nákladů vzniklých vlastníkům-vedoucím pracovníkům malých a středních podniků.

Komise tato opatření předloží co nejdříve, a bude-li to nezbytné, navrhne změny právního rámce.

Zadruhé, Komise do posledního sedmého rámcového programu, který byl zveřejněn 20. července, zahrnula řadu opatření, která se zaměřují přímo na malé a střední podniky, včetně vyhrazených rozpočtů.

Očekává se, že podíl malých a středních podniků na rozpočtu programu spolupráce vzroste ze současných 14,7 % na 15,7 %, což mírně převyšuje cíl 15 % stanovený v legislativě k rámcovému programu. Samozřejmě stále existuje prostor pro zlepšení a Komise bude dále pozorně sledovat pokrok těchto nových opatření.

Zatřetí, další iniciativou, která také podporuje malé a střední podniky, je Eurostars, výzkumný a rozvojový program spojený s programem Eureka, na kterém se podílí 26 členských států a šest přidružených zemí. Podporuje malé a střední podniky zabývající se výzkumem a vývojem v projektech, které jsou blíže trhu.

Začtvrté, Evropská podniková síť, založená v roce 2008 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, poskytuje služby malým a středním podnikům a podporuje jejich účast v sedmém rámcovém programu.

Přesněji řečeno, tato síť společně s vnitrostátními kontaktními místy, s nimiž se plně doplňuje, pomáhá malým a středním podnikům – poskytuje jim podporu pro zvyšování informovanosti a pro budování kapacit pro účast v sedmém rámcovém programu, pobízí malé a střední podniky k podávání návrhů do tohoto programu, podporuje vyhledávání partnerů, pořádá společné akce určené pro malé a střední podniky a vede konzultace pro začlenění témat pro výzvy týkajících se malých a středních podniků do pracovních programů.

Očekáváme, že prostřednictvím těchto opatření sedmý rámcový program přinese po dobu své existence přímý užitek okolo 20 000 malých a středních podniků.

Závěrem bych zmínila, že na rok 2011 se plánuje spuštění e-learningové platformy, která je navržena přímo pro malé a střední podniky. Jejím cílem je usnadnění přístupu malých a středních podniků k projektům pro výzkum a vývoj a využití jejich výsledků prostřednictvím poskytování bezplatné on-line odborné přípravy, uzpůsobených informací a komunikačního fóra.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – (GA) Děkuji vám, paní komisařko, za vaši vyčerpávající odpověď. Malé živnosti a malé podniky jsou páteří hospodářství Evropské unie. Jak víte, podpora tohoto sektoru je nezbytně důležitá, jestliže chce Evropská unie do budoucna zlepšit svou hospodářskou situaci.

Evropa 2020 činí z výzkumu a podnikání ústřední body hospodářských strategií Evropy.

Není však pravdou, že je mimořádně důležité zvýšit úroveň zapojení malých a středních podniků do sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj? Proto bych se chtěl zeptat paní komisařky, co dalšího může Evropská komise udělat pro zvýšení schopnosti tohoto sektoru získat financování z každoročních výzkumných programů Evropské unie.

  Brian Crowley (ALDE). – Okamžitě mě napadají tři poznámky: 90 % nových výrobků, které vznikají z programů orientovaných na výzkum, přichází z malých a středních podniků. Přesto je jedním z největších problémů, se kterým se tyto podniky potýkají, celá oblast ochrany práv duševního vlastnictví.

Existují mezi vaším ředitelstvím a ostatními ředitelstvími plány či koordinace pro řešení této otázky? Zadruhé, zaměřujete se konkrétně i na nové oblasti kvantové fyziky a na technické uchovávání dat jako na nové příležitosti pro financování výzkumu a vývoje?

  Seán Kelly (PPE). – Zaprvé si myslím, že se paní komisařka k mé otázce možná dostane, ale pokud ne, tak s tím nemám problém, neboť toto s ní souvisí.

Toto téma přišlo na řadu dříve, než jsem očekával.

Má otázka je následující: V jakých oblastech je podle vašeho názoru možné získat rychlé výsledky, a  zhodnotit tak skvělou práci, kterou odvádíte, a iniciativu, kterou vyvíjíte při plnění vašich pracovních povinností, aby lidé viděli, že vaše práce přináší užitek a samozřejmě abychom co nejdříve mohli vytvořit pracovní místa a průmyslová odvětví?

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – (GA) V prvé řadě bych ráda řekla panu Gallagherovi, že mě velmi těší, že mi při mé první návštěvě Parlamentu v době vyhrazené pro otázky dal příležitost odpovědět v mém rodném jazyce.

Dá se očekávat, že Výkonná agentura pro výzkum, které byl v červnu 2009 udělen autonomní status, významně přispěje k urychlení procesu rozhodování a ke zvýšení jeho efektivity a že zlepší služby rámcového programu, jež spadají do působnosti této agentury. To se samozřejmě týká především programu na podporu malých a středních podniků.

V rámci agend pro spolupráci pro rok 2011 byly zavedeny konkrétní nové politiky, které by měly přimět malé a střední podniky a jejich partnery ve výzkumu k většímu zapojení. Pokrok v těchto politikách budeme pozorně sledovat a tuto snaha budeme vyvíjet i v rámci agend pro roky 2012 a 2013.

Ve sdělení o zjednodušení z 30. dubna lze najít další možné způsoby zjednodušování pravidel a postupů – před chvílí jsem o tom hovořila. Některé politiky lze použít za současného právního a regulačního rámce okamžitě, například takzvaný „portál účastníků výzkumu“; jedná se o jeho spuštění, optimalizaci struktury a harmonogram výzev k podávání návrhů a o přizpůsobení velikosti konsorcia.

Sama Komise se v současné době zabývá druhým okruhem politik, jako například možnými úpravami pravidel Komise, jež by umožnily vyšší průměrné osobní náklady, použití obecných zásad namísto zvláštních pravidel a přezkoumání pravidel účetních postupů.

členka Komise. – Vážený pan poslanec Crowley má bezpochyby pravdu, když hovoří o velkém množství nových projektů a když říká, že jednou z mnoha obtíží, se kterými se malé a střední podniky potýkají, jsou práva duševního vlastnictví.

Předsedám skupině komisařů pro inovace a jedním z mých kolegů je samozřejmě pan komisař Barnier, který se o celou tuto oblast mimořádně zajímá. Velmi úzce spolupracujeme – a já doufám, že to zjistíte v říjnu, kdy bude zveřejněna vlajková loď politiky inovací – ve snaze najít řešení mnoha problémů, se kterými se malé a střední podniky – ale i jiné subjekty – potýkají, a to právě ve vztahu k právům duševního vlastnictví.

Co se týče technického uchovávání dat, samozřejmě existuje mnoho příležitostí, které lze využít, a je mnoho soukromých společností, které toto jako oblast příležitostí vnímají. Byli bychom rádi, kdyby se Komise po zveřejnění vlajkové lodi politiky inovací vážně pokusila o předložení smělých a odvážných návrhů – ty pak, jak víme, budou muset být projednány –, které budou řešit tyto otázky, problémy a překážky a postaví se k nim čelem.

Doufám, že společnosti, které mají zájem o podobné záležitosti, si povšimnou, že Komise je připravena kladně reagovat, a my potřebujeme jejich podporu.

Pan Kelly zmínil rychlé výsledky a zhodnocení práce. Ty vzejdou z vlajkové lodi inovací. Domnívám se, že v ní najdete otázky, o kterých zde jednáme, včetně standardů, regulací, duševního vlastnictví a patentů. Myslím, že poté, co bude tato hlavní politika zveřejněna, zjistíte, že jsme se zabývali všemi problémy, včetně rizikového kapitálu, jenž je velkým problémem pro mnoho malých společností. Tyto otázky jsme v souvislosti s tím, co by mělo být ve zmíněné politice, diskutovali s výzkumnými středisky, univerzitami, veřejnými i soukromými společnostmi a poslanci Evropského parlamentu.

Předložení politiky však věci neřeší. Musíme ji sledovat, musíme ji podporovat a musíme zabezpečit, aby ti, jimž je tato politika určena, byli připraveni s námi spolupracovat, což platí samozřejmě i pro poslance Evropského parlamentu.

  Předsedající. – Otázka č. 42, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0400/10)

Předmět: Strategie pro Podunají a euroregiony

Jakou úlohu hraje ve strategii pro Podunají spolupráce Bavorska a Rakouska s Českou republikou a jaké jsou možnosti kulturní politiky a politiky cestovního ruchu při podpoře příslušných euroregionů ze strany EU?

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Děkuji vám za vaši otázku. Perspektiva spolupráce mezi Bavorskem, Rakouskem a Českou republikou je skutečně výtečnou příležitostí na další rozvoj tohoto regionu, ve kterém žije celkově na 5 milionů osob. Mimořádnou roli při podpoře tohoto euroregionu mohou hrát především kulturní politika a politika cestovního ruchu. Tento region má ve strategii pro Podunají svou zvláštní roli; o tom se hovořilo již v rámci její přípravy. Obzvláště velká pozornost se věnovala oblasti cestovního ruchu v tomto regionu. Zazněly zajímavé návrhy i v oblasti kulturní spolupráce, například ohledně mezikulturního dialogu.

Pokud jde o podporu těchto regionů, pro tuto oblast České republiky, Rakouska a Bavorska existují různé programy spolupráce, na něž byly pro současné období vyčleněny dotace ve výši téměř 430 milionů eur. To je slušná částka a nyní je na příslušných regionech, aby ji co nejlépe využily. Myšlenka brzkého vytvoření struktur evropského sdružení pro přeshraniční spolupráci se mi zdá jako dobrý způsob, jak tuto přeshraniční spolupráci rozšířit.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Mnohokrát vám děkuji za velmi dobrou odpověď, pane komisaři. Mezitím však vyvstala nová otázka: Plzeň se v roce 2015 pravděpodobně stane evropským hlavním městem kultury. Chtěl bych se vás jen zeptat, zda lze konkrétně posílit kulturní rozměr tohoto euroregionu a zda považujete euroregion za správnou platformu pro činnosti tohoto druhu?

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Vážený pane poslanče, bezpochyby. Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že právě kulturní spolupráce se neobejde bez regionální přeshraniční spolupráce, neboť oblast kultury překračuje správní hranice regionů. Proto bych velmi uvítal, kdyby se toto stalo těžištěm regionální spolupráce euroregionu Dunaj-Vltava. Nominace Plzně na evropské hlavní město kultury představuje dodatečný impuls, který lze hodnotit jen kladně.

Otázka č. 43, kterou pokládá Brian Crowley (H-0412/10)

Předmět: Žádost irské vlády o pomoc oblastem postiženým povodněmi

Jaký je stav žádosti o pomoc oblastem postiženým povodněmi z Evropského fondu solidarity, kterou irská vláda předložila v lednu roku 2010 Komisi?

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Vážený pane poslanče, těší mě, že vám mohu oznámit, že před několika dny mohla Komise vydat v této věci pozitivní vyjádření, ve kterém navrhuje finanční podporu v hodnotě přes 13 milionů eur – jak jsem řekl, jde o návrh, neboť jak sám dobře víte, nyní je potřeba souhlas nejen Parlamentu, ale i Rady.

Pokud dovolíte, v krátkosti bych zrekapituloval, k čemu došlo. K prvním škodám a k jejich oznámení došlo 19. listopadu 2009. Žádost byla doručena 27. ledna 2010, v poslední možný den před vypršením desetitýdenní lhůty. Následně bylo potřeba provést různá šetření. Komise proto zaslala 24. března dotaz irským orgánům, jenž byl 15. června řádně zodpovězen. Problém spočíval v tom, že zjištěná úhrnná škoda nedosahovala prahové hodnoty pro národní katastrofu. Proto bylo třeba vyšetřit, zda lze tyto události považovat za regionální katastrofu. To si vyžádalo další vyšetřování a hodnocení, která jsou nyní již dokončena.

Jak jsem řekl, dosáhli jsme pozitivního výsledku. Tento návrh jsme 14. září postoupili Parlamentu a Radě a v případě, že jej schválí, Evropská unie uvolní částku přes 13 milionů eur na úhradu nákladů, které vznikly veřejnému sektoru v souvislosti s touto pohromou.

  Brian Crowley (ALDE). – Pane předsedající, i já bych chtěl poděkovat panu komisaři za jeho odpověď. Domnívám se, že jednou z největších potíží jsou pokračující náklady škod, neboť krátce po zmíněných listopadových záplavách došlo k další sérii záplav. V Bandonu, mém rodném městě, ve kterém žije 5 000 obyvatel, je stále 19 obchodů, které vinou záplav a škod, které utrpěly, doposud neobnovily svou činnost. Možná bychom se proto měli vedle okamžitého financování zabývat i dlouhodobými plány řízení.

  Seán Kelly (PPE). – Děkuji vám, pane komisaři, za vaši odpověď i za finanční prostředky, které jste poskytl i navzdory tomu, že jsme nedosáhli prahové hodnoty pro národní katastrofu.

Zvážil byste proto změnu kritérií pro stanovení prahové hodnoty pro národní katastrofu? Jsou-li totiž stejná kritéria pro každou zemi, je jasné, že národní katastrofa pro menší zemi se podstatně liší od národní katastrofy velké země.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pouze bych chtěl poděkovat panu komisaři, jeho předchůdci a jeho aparátu, kteří velmi úzce spolupracovali s irskými úředníky jak v Bruselu, tak v Dublinu a zejména s ministrem financí, který, jak jste zmínil, podal žádost téměř na poslední chvíli.

I když se jedná o malou částku, velice si jí ceníme: jedná se o třicet milionů, které by nám možná chyběly. Byl bych však rád, kdybyste svým kolegům navrhl snížení prahové hodnoty pro národní katastrofy, neboť tato prahová hodnota pro Irsko činí téměř jednu miliardu a my se této částce ani zdaleka nepřiblížili.

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Děkuji vám, pánové, za vaše slova uznání, která budu s potěšením tlumočit svým kolegům, kteří na tom velmi tvrdě pracovali. Pravidla Fondu solidarity stanoví, že prahová hodnota činí 0,6 % hrubého národního důchodu, což by nyní v případě Irska činilo 935 milionů eur. Zároveň existuje strop pro škody ve výši 3,5 miliardy eur, který se uplatní na pět největších států, jejichž prahová hodnota pro škody by jinak dosahovala zcela jiných rozměrů. To je jedním z důvodů, proč Komise v roce 2005 podala návrh na úpravu Fondu solidarity, a to především ve dvou ohledech. Zaprvé šlo o sblížení prahové hodnoty či hodnot, jehož výsledkem by bylo snížení prahové hodnoty pro národní katastrofu a sjednocení kategorií národní a regionální katastrofy. Nehodlám zakrývat skutečnost, že v průměru dostáváme dvojnásobný počet žádostí, než kolika jsme schopni vyhovět – nikoli z finančních důvodů, nýbrž proto, že způsob posuzování neumožňuje Evropské unii, aby se na náhradě vzniklých nákladů podílela. Naším cílem bylo proto zjednodušit, a tím i urychlit tento proces.

Jak jste si všimli – například v této věci, která se týká Irska – řízení může trvat osm, devět nebo i deset měsíců. Ve zmíněném případě bude trvat ještě několik týdnů, než budou prostředky skutečně vyplaceny, takže od té doby uplyne rok. Částečně je to spojeno s tím, že Fond solidarity je mimorozpočtovým fondem.

Naším druhým cílem bylo rozšířit kritéria katastrofy. V současnosti se Fond solidarity vztahuje pouze na přírodní pohromy. Chceme jej rozšířit i na technologické katastrofy.

Rada tyto různé návrhy v roce 2005 zamítla. Vzhledem k neblahému počtu katastrof jsem však nyní vyvinul novou iniciativu. Můj úřad připravuje přepracovaný návrh, který zohledňuje i zkušenosti z posledních pěti let. Doufám, že země, které v posledních měsících z této evropské solidární pomoci čerpaly, se nyní budou podílet na případné úpravě, aby Evropa získala do budoucna širší, ale především rychleji reagující Fond solidarity.

  Předsedající. – Otázka č. 44, kterou pokládá Richard Howitt (H-0445/10)

Předmět: Nedostatek finančních prostředků určených místním komunitám závislým na regionálních fondech EU

Z rozhodnutí britské vlády zrušit agentury regionálního rozvoje ve Spojeném království vyplývá, že evropské financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a programů pro rozvoj venkova, které v mém východoanglickém volebním okrsku byly dříve zprostředkovávány Agenturou pro rozvoj východní Anglie (East of England Development Agency), bude nyní muset do Spojeného království směřovat alternativní cestou.

Jelikož veškeré změny systému řízení a kontroly programů EU musí být schváleny Komisí, může Komise uvést, jaká jednání se již s vládou Spojeného království v této otázce uskutečnila, a potvrdit, zda nemůže dojít k pozastavení plateb EU předtím, než Komise udělí souhlas se změnami systému řízení a kontroly? Jaká prozatímní opatření mohou být zavedena k zajištění toho, aby místní obyvatelé a komunity v mém regionu a dalších oblastech Spojeného království, které z uvedených evropských fondů čerpají, netrpěli nedostatkem financí v důsledku rozhodnutí britské vlády o zrušení agentur pro regionální rozvoj?

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Nová britská vláda se zavázala zavést nový hospodářský model se silným důrazem na místní úroveň. Zatím není jasné, jakou podobu bude mít toto nové uspořádání. Proto vám prozatím nemohu dát žádnou definitivní odpověď. Uvidíme, jaké bude nové uspořádání – správní orgány – a případně odpovídajícím způsobem upravíme příslušné programy. Ač mám jisté obavy, doufám, že to nebude znamenat velká zdržení při provádění projektů.

  Richard Howitt (S&D). – Děkuji vám, pane předsedající, za vaši nestrannost a podporu tohoto demokratického procesu. Budu rychlý a budu respektovat časový limit.

Pane komisaři, ve své otázce jsem se ptal na to, zda již došlo ke konzultacím mezi Komisí a vládou Spojeného království ohledně jejich nových plánů. To je velmi věcná otázka. Došlo vůbec k nějakým konzultacím, a pokud ano, k jakým? Domnívám se, že tato otázka je zcela legitimní.

Připustíte dnes v této sněmovně, že požadavky nařízení o strukturálních fondech na adicionalitu a partnerství jsou stěžejní a že se bez váhání postaráte o to, aby byly splněny v jakémkoli novém uspořádání?

  Johannes Hahn, člen Komise. – (DE) Odpověď je velmi prostá: k dnešnímu dni nedošlo k žádnému kontaktu v této věci. Koncepce spolufinancování, máte-li na mysli toto, se musí uplatňovat i v budoucnu.

  Předsedající. – Otázky, které nebyly pro nedostatek času zodpovězeny, budou zodpovězeny písemně (viz příloha).

Doba vyhrazená pro otázky skončila.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:30 a pokračovalo ve 21:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Miguel Angel MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

(1) Úř.věst. L 210, 31. 7. 2006, s. 25