Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 22. září 2010 - Štrasburk

6. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Reimer Böge (A7-248/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, v tomto důležitém okamžiku bych chtěl složit poklonu Evropskému parlamentu, a zejména zpravodaji Bögemu, který se postupně etabloval jako strážce stabilní rozpočtové politiky Evropské unie. Důležitá jsou podle mne tato hlediska. Zaprvé, evropský rozpočet se i nadále obejde bez úvěru, a tak by to mělo zůstat. Zadruhé, finanční výhled – jinými slovy sedmiletý finanční rámec – poskytne členským státům větší jistotu při plánování. Zatřetí si my i členské státy budeme muset zvyknout na to, že máme menší prostor pro vytváření finančních rezerv. To dle mého názoru, tedy začtvrté, znamená, že pokud členské státy přenesou na Evropskou unii další pravomoci, musíme se v budoucnosti řídit zásadou, že členské státy zároveň poskytnou potřebné finanční prostředky.

Zpráva: László Surján (A7-0250/2010)

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, všichni známe oblíbené přirovnání k bicyklu – myšlenka Evropské unie se musí stále ubírat vpřed, jinak se skácí. Vždy jsem si myslel, že se hodí přirovnání k dravému žraloku – musí plavat, jinak se udusí – to ale nechme stranou.

Zabývejme se tím, proč tomu tak je. Pravda je taková, že Evropská unie se stala mechanismem k přerozdělování peněz. Musí nasávat nové a nové finanční prostředky, aby mohla odměňovat své protěžované klientské skupiny. Jakmile s tím přestane, bicykl se skutečně skácí a žralok se utopí. Proto hrajeme toto velkolepé divadlo, proto v době, kdy se každá vnitrostátní vláda snaží omezit výdaje, jediný rozpočet, rozpočet Evropské unie, neustále roste.

V mé zemi, kdy každé odvětví hledá ve svém rozpočtu úspory v rozmezí od 25 – 40 procent, jeden rozpočet poroste, a to o 60 % – o naše čisté příspěvky do rozpočtu Evropské unie. Místo abychom stimulovali hospodářství, odebíráme peníze i pracovníky našemu výrobnímu sektoru a dáváme je byrokracii. To lidi jen utvrdí v názoru, že se z Evropské unie stala banda zlodějů.

Zpráva: Linda McAvan (A7-0153/2010)

  Anna Záborská (PPE). – (SK) V otázce informovanosti o nežádoucích účincích léčiv nejde jen o to, jak budou postupovat výrobci léčiv. Nejde jen o to, co bude uvedeno na příbalových letácích, případně na internetu.

Chtěla bych zdůraznit osobní kontakt pacienta s lékařem a lékárníkem. Každodenní zkušenost ukazuje, že na trhu je skupina farmaceutických výrobků, u nichž často úmyslně nejsou uvedeny informace o nežádoucích účincích. Přípravky jsou často volně dostupné v lékárnách a ženy je užívají bez předchozího poučení. Jen málo lékařů informuje o tom, že hormonální antikoncepce zvyšuje hladinu stresového hormonu, je příčinou tromboembolické choroby, rakoviny prsu, dělohy a jater, centrálních mozkových příhod, problémů s otěhotněním, a to i po vysazení antikoncepce. Buďme upřímní a informujme o veškerých farmaceutických výrobcích rovnocenně a pravdivě.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Milí kolegové, dovolte mi jako lékařce zdůraznit význam dnes odhlasovaného nového nařízení umožňujícího sdílení informací o nežádoucích účincích léčiv v celé Evropské unii. Ačkoliv zdravotnictví nepatří do kompetencí EU, členské státy se dokázaly shodnout na potřebě a detailech toho, jak vytvářet společnou databázi, do které budou ukládat a tím sdílet a vyhodnocovat informace o klinických zkušenostech při používání léčiv EU. To je skvělá zpráva pro evropské pacienty a také to dokládá výhody prohlubování integrace evropských států. Oceňuji práci zpravodajů z výboru ENVI, protože dosáhli dohody ve všech sporných bodech, zvláště jsem ráda, že návrh Komise vylepšili, pokud jde o pečlivější ochranu osobních dat.

Zpráva: Linda McAvan (A7-0159/2010)

  Jens Rohde (ALDE). – Pane předsedající, dnes jsme hlasovali o dvou dokumentech týkajících se farmakovigilance, díky nimž budeme mít bezpečnější a účinnější systém monitorování léčiv. Kompromisy, kterých bylo v těchto dvou dokumentech dosaženo, jsou vyvážené. Nový systém bude náležitě zohledňovat rizika i přínosy léčivých přípravků.

Tento systém plně zohledňuje také to, že je nezbytná kontrola, aniž by ale vznikala přílišná byrokracie, a především se zjednodušuje centralizovaný postup pro registraci léčivých přípravků. Kompromis pomáhá zabezpečit financování systému, včetně toho, že Evropská agentura pro léčivé přípravky má možnost si za své služby účtovat poplatky. Pochopitelně se jedná o kompromis, ovšem vezmeme-li v úvahu, jak rozdílné byly naše názory na počátku, myslím si, že se nám podařilo najít rozumné řešení.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Gratuluji zpravodajce k textu, který připravila jako novelu dvou směrnic o farmakovigilanci.

Je důležité, abychom využili vše, co nám tyto novely nabízejí. Obavy některých členských států z nefunkčnosti systému vyvrátíme jen tehdy, bude-li podávání zpráv o nepříznivých účincích koordinované. Časové ztráty při poskytování informací mezi členskými státy musí být minimální.

Ještě jedna poznámka: podle statistik jsou častěji nemocní starší a staří lidé. Tedy lidé, kteří poměrně přirozeně trpí zhoršením zraku. Je marné, že budou příbalové letáky obsahovat veškeré informace, často i zbytečné, když je pacienti nedokážou přečíst ani s brýlemi, které běžně používají, protože písmo je tak malé.

  Michèle Rivasi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, ráda bych k obsahu textu, o kterém jsme hlasovali – a musím nejprve poblahopřát paní McAvanové ke kvalitní práci – upozornila na to, že se zapomnělo na osoby, které jsou využívány jako pokusní králíci pro testování přípravků.

V podstatě byl jeden bod zanedbán a vzhledem k tomu, že shody bylo dosaženo v prvním čtení, nebudou k němu ani předkládány ústní pozměňovací návrhy: je to otázka osob, které jsou využívány jako pokusní králíci pro klinický test léčivého přípravku nebo očkovací látky prováděný před registrací, aby se ověřila škodlivost přípravku nebo vakcíny nebo určil poměr mezi přínosy a riziky.

Mezi tyto osoby mohou patřit muži, ženy, děti, starší osoby; v textu se následným sledováním případných vedlejších účinků léčiv na lidské zdraví zabýváme.

Skutečně bych chtěla poukázat na to, že jsou tito lidé, kteří se účastní klinických testů, opomíjeni, pokud jde o použití látky, která jim byla podána nebo aplikována injekčně, a její dopady se s velkou pravděpodobností projeví teprve za deset, dvacet nebo třicet let.

Na tyto lidi, kteří se využívají jako pokusní králíci, se ve farmakovigilanci zapomnělo, a je naší povinností to připomenout a zmínit právě zde.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, tuto zprávu o racionalizaci systému farmakovigilance pro humánní léčivé přípravky velice podporuji. Jsem si jista, že Evropská unie může pro tuto oblast skutečně představovat přidanou hodnotou, a díky spolupráci můžeme pacientům zajistit větší bezpečnost.

Ani po provedení řádné registrace nemůžeme zaručit, že se u léku neprojeví nežádoucí účinky, a já se domnívám, že úplný bezpečnostní profil léčivých přípravků můžeme znát teprve poté, co vstoupí na trh. Musíme tedy dál zůstat bdělí. Ustanovení návrhu o posílení systému EU pro sledování bezpečnosti léčivých přípravků zlepší také bezpečnost pacientů. Bude podporován rozvoj databáze pro shromažďování informací o nežádoucích účincích léčiv Eudravigilance. Po zřízení nového evropského internetového portálu pro bezpečnost léčiv získají občané lepší přístup k jasným a srozumitelným informacím o otázkách bezpečnosti.

Jedná se o první ze tří částí balíčku na posílení farmaceutické legislativy EU a na řešení jejích slabých míst a myslím si, že je to dobrý první krok.

Zpráva: Christa Klaß (A7-0239/2010)

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Navzdory tomu, že biocidní produkty, například dezinfekční či konzervační přípravky, jsou součástí našeho každodenního života, při jejich nesprávném použití nebo nedostatečné registraci mohou tak představovat značné riziko pro lidi, zvířata i životní prostředí.

V zájmu ochrany zdraví a životního prostředí je proto zapotřebí, aby výrobky evropských i neevropských výrobců splňovaly jednotné normy EU. Je zapotřebí zdůraznit, že přínosy vstupu těchto výrobků na trh a jejich použití musí mnohonásobně převyšovat rizika, přičemž stávající rizika by měla být nejvyšší možnou měrou odstraněna.

Osobně podporuji vyšší míru harmonizace vnitrostátních postupů uznávání výrobků v rámci EU a v prvé řadě vyšší ochranu spotřebitele a jeho lepší informovanost. Zabezpečit jasné, výstižné a srozumitelné označení je nevyhnutelné především pro výrobky, s nimiž přicházejí do styku spotřebitelé - laici.

  Anna Záborská (PPE). – (FR) Pane předsedající, toto usnesení vřele vítám. Horské regiony a řídce osídlené oblasti obohacují zeměpisná specifika, přírodu a kvalitu života.

Mám na mysli zejména regiony na Slovensku a zvu vás, vážení kolegové, abyste navštívili naše Vysoké Tatry a na vlastní oči spatřili krásu tohoto regionu.

Nad rámec opatření tohoto usnesení, které je nutné neprodleně provést, bych ráda, aby se veřejné orgány zavázaly pomáhat těmto regionům. V každodenním životě jsou prioritou města a městská společenství. Veřejné služby jsou poskytovány ve městech a městských oblastech, malá města a vesnice v řídce osídlených oblastech se bez nich ale zpravidla musí obejít. Přitom i malá města a vesnice mají svou životní úroveň a ta by neměla být podceňována.

  Alajos Mészáros (PPE). - (HU) Je mi potěšením, že jsem mohl tuto zprávu, kterou považuji za velmi důležitou, podpořit. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění a mezinárodní mobilitě musíme věnovat zvláštní pozornost riziku šíření patogenů a chorob. Opatření, která přijímáme, musí být účinná, zároveň ale musíme zajistit, aby nebyla škodlivá pro životní prostředí. S těmito materiály musíme zacházet s náležitou péčí. Biocidy jsou zapotřebí, máme-li dodržovat naše přísné zdravotní a hygienické normy, a jsou rovněž součástí každodenního života lidí. Nicméně si myslím, že je důležité, abychom i o této regulaci v budoucnosti hovořili, neboť schvalování a prodej těchto produktů musí podléhat obzvláště přísným kritériím.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, biocidy jsou používány především v oblasti hygieny a úklidu, ale jsou také obsaženy v nábytku a ve stavbách. Biocidy poskytují ochranu proti bakteriím, škůdcům, hmyzu, skladištním škůdcům, myším a krysám. V budoucnosti budou muset biocidy splňovat minimální normy platné pro celou EU. Jsem zpravodajce Klaßové velmi vděčný, že uvedla, že toto nařízení bude mít stejný vliv na spotřebitele a na výrobce. Jinými slovy toto nařízení ovlivní účinnost výdajů, spravedlivé rámcové podmínky a přiměřené náklady na registraci. Pokud se nám to skutečně podaří, dosáhneme dalšího kroku na cestě k harmonizaci evropského trhu, což je v zájmu nejen podniků, ale i našich spotřebitelů.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, musela jsem utišit dítě. Zprávu, kterou jsme dnes přijali a která obsahuje některé pozitivní prvky, doufám brzy provedeme.

Zejména bych chtěla vyjádřit svou spokojenost nad tím, že se snažíme chránit malé a střední podniky, obzvláště co se týče možnosti obstarat si informace o složení výrobku, neboť zde je přístup malým podnikům často zapovězen, a to nejen ve smyslu cen.

Odvedli jsme spoustu práce v našem úsilí o zjednodušování postupu udělování souhlasu s uvedením daných výrobků na trh, zejména pokud jde o časový rámec, podle nějž příslušné orgány přijímají svá rozhodnutí. A na závěr, doufám, že je možné touto cestou dále pokračovat, přičemž harmonizace evropského vnitřního trhu musí vyústit v to, že na povrch vyplují skutečné kvality podniků a zlepší se hospodářská soutěž.

Zpráva: Peter Skinner (A7-0170/2010)

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Vítám balíček návrhů na vytvoření účinnějšího, integrovanějšího a udržitelnějšího systému finančního dohledu v rámci EU, jehož cílem je řešit selhání evropského finančního dohledu, které se projevilo v době nedávné finanční krize k překvapení nás všech.

Předkládaný návrh nařízení ustanovující novou strukturu finančního dohledu plně podporuji, protože předešlé negativní zkušenosti jasně ukázaly, že je zapotřebí regulace, účinnější dohled i hloubkové reformy této oblasti. Věřím, že pomocí zvýšení konkurence na základě podpory vytvoření rovných a transparentních podmínek pro všechny, jako je zabezpečení jednotné regulace, se podaří zaručit přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v Evropské unii.

Zpráva: Sylvie Goulard (A7-0168/2010)

  Joe Higgins (GUE/NGL). – (GA) Pane předsedající, zdržel jsem se hlasování o zřízení nového orgánu pro evropský finanční systém, neboť nové uspořádání nijak zásadně nemění způsob, jakým finanční systém funguje dnes, a nedostane finanční trhy pod kontrolu. V prvé řadě toto uspořádání neukončí spekulace a nepřiměřené zisky ve velkých bankách a spekulativní tzv. hedgeové fondy.

Například včera v Irsku finanční trh půjčil irské vládě 1,5 miliardy EUR, avšak o čtyři procenta dráž, než kdyby šlo o vládu německou. V důsledku to znamená, že pracující této země budou těmto institucím platit miliony navíc.

Zřízením nového orgánu se nic nezmění. Na finanční problémy Evropy neexistuje žádný jiný lék, než že se celý systém stane veřejným vlastnictvím a dostane se pod demokratickou kontrolu.

  Edward Scicluna (S&D). – Pane předsedající, rád bych poblahopřál všem zpravodajům k jejich práci na mimořádně důležitých reformách v oblasti dohledu nad evropským finančnictvím. Toto radikální přepracování finanční architektury EU byl pro Hospodářský a měnový výbor obrovský počin.

Krize ukázala, že náš regulatorní rámec není dostatečně pevný a že trhy nejsou vždy schopny samoregulace a navíc jsou vystaveny nekontrolovanému systémovému riziku. Velmi mne těší, že dojde ke zřízení Evropského výboru pro systémová rizika, jenž bude fungovat jako systém včasného varování před systémovým rizikem a nerovnováhou.

Pokud jde o evropské orgány dohledu, jsem rád, že byla nalezena rovnováha, která neoslabuje úlohu členských států. Nyní musíme zajistit, aby tyto tři instituce měly potřebné lidské i finanční zdroje a mohly svou práci řádně vykonávat.

Na závěr bych chtěl říci, že Parlament vynaložil mimořádné úsilí a projevil politickou ochotu k tomu, aby nalezl kompromis s Radou a zajistil tak, že byl tento naléhavě potřebný balíček reforem nyní schválen a na počátku roku 2011 by měl být uveden do praxe.

  Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, těší mne, že byla tato zpráva přijata. Jedním ze strategických cílů evropských orgánů pro následující roky je oživení vnitřního trhu.

Hospodářská krize ukázala, jak nedostupný tento cíl je za situace, kdy je náš trh finančních služeb roztříštěný. Všechny druhy finančního zprostředkování, infrastruktury a trhů jsou skutečně vzájemně provázány a pro systém jako celek jsou potenciálně nezbytné, a to do té míry, že selhání jednoho z těchto aspektů může mít dopad na makroúrovni a může mít ničivé důsledky.

Hospodářská obnova, na niž Evropané netrpělivě čekají, je založena na finančním odvětví, které je zdravé a pevné právě kvůli přiměřené míře regulace a kontroly.

Podle mého názoru je přijetí balíčku pro finanční dohled, a zejména zřízení Evropského výboru pro systémová rizika důležitým krokem k naplnění potřeby harmonizovaného systému dohledu v Evropě, jehož cílem bude nastolení důvěry mezi podniky a občany.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Pane předsedající, jsem ráda, že se podařilo dokončit vytvoření podmínek pro účinný dohled nad finančními trhy, jejichž selhání stálo na počátku hospodářské krize. Vítám, že Evropa buduje nástroje, s jejichž pomocí snad bude schopna krizím v budoucnosti předcházet, a proto jsem všechny zprávy v balíčku o finančním dohledu nad finančními trhy podpořila. Cílem by mělo být lepší dodržování pravidel dobrého hospodaření, kam nepatří ani rozpočtová rozmařilost, ani navyšování dluhů na úkor budoucích generací. I z tohoto důvodu odmítám návrh předsedy Komise Barrosa na vypsání evropských bondů, který zmínil v nedávném projevu v Evropském parlamentu, když mluvil o odměnách pro státy, které pravidla dobrého hospodaření dodržují. Šlo o uvažované odměny ve formě evropských dluhopisů.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, vzdálené burácení, které jsme slyšeli, to je bombardování EU, první útok na prosperitu londýnské City, jejíž prosperita je tahounem okolního hospodářství v mém volebním obvodu.

Nová architektura dohledu, kterou tato sněmovna právě s obrovským rozdílem schválila, není přiměřenou léčbou diagnostikovaného problému. Nikdo dost přesvědčivě neprokázal – a nikdo se nepokusil ani vážně tvrdit – ,že opatření, která provádíme, by před dvěma lety zabránila finanční krizi. To, co jako obecný model dnes vidíme, je spíše nutnost provádět opatření hnaná závistí, hněvem vůči postavení Londýna a záští ke kapitalismu.

Můžete nekonečně mnoho lidí obvinit z prasknutí úvěrové bubliny – můžete vinit banky, můžete vinit regulátory, můžete vinit vlády za to, že držely úrokové míry příliš dlouho příliš nízko – nemůžete ale vinit správce soukromého majetku, kteří byli spíše oběťmi a kteří své ztráty pocítili na vlastní kůži a neškemrali o záchranu.

Lidé z těchto odvětví nebudou jen tak sedět a čekat, až komisař Barnier vyšle své inspektory. Již teď emigrují do Švýcarska, do Šanghaje, do Singapuru – a opouštějí Londýn, i celou EU, v chudobě.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, jsem poslancem Evropského parlamentu za Londýn a mnozí moji voliči – jak si dovedete představit – jsou velmi znepokojeni tím, jaký bude dopad toho všeho nejen na největší finanční centrum Evropy, ale na dvě jeho největší finanční centra: Londýn je domovem City i Canary Wharf Group.

Zabýváme-li se finanční krizí, je velmi snadné se chytit do pasti – konkrétně do té, v níž uvízl tento Parlament i všechny instituce – totiž že řešením je větší regulace. Zapomínáme na to, že regulace hrála úlohu ve vytváření primárních podmínek krize – říkala bankám, aby půjčovaly nedůvěryhodným zákazníkům. Jakmile jeden z deseti těchto zákazníků selhal, měli jsme nakročeno ke krizi. Kromě toho musíme pochopit rozdíl mezi regulací a dohledem. Je možné tvrdit, že regulátoři mají k dispozici nástroje, neužívají je však řádně.

Jednou z výhod, které jsme tu slyšeli, je to, že vznikne jednotný soubor pravidel pro Evropu. Skutečně velmi zajímavé; problém ale, jak víme, spočívá v tom, že mnohé země EU často pravidla porušují a neplatí své pokuty. Jak můžete nastolit rovné podmínky pro všechny, když většina hráčů porušuje pravidla?

Zpráva: Marielle Gallo (A7-0175/2010)

  Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Pane předsedající, děkuji paní zpravodajce, že se snažila přijmout některé návrhy, a samozřejmě za to, že bránila autorské právo, s čímž souhlasím. Avšak vzhledem k tomu, že provedení určitých výměn je ve zprávě definováno jako sankcionovatelné porušení právních předpisů, že je uznávána pravomoc poskytovatelů udělovat tresty a že spousta výměn je vyňata, aby nepřinesla porušení povinností, nemůžeme hlasovat pro dvě vzájemně rozporné zprávy.

Zpráva paní Galloové vyvolala velký zájem a mohla by být vyvážená, jádro rozpravy se ale příliš urputně točí kolem argumentů pro a proti francouzskému zákonu známému pod zkratkou HADOPI, který umožňuje trestat porušení pravidel odpojením od internetu. Neproběhla dosud opravdová debata na evropské úrovni, která by brala v úvahu jiný směr vývoje ve vnitrostátních právních řádech.

Doufám, že nalezneme společný postoj ve skupině Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a že rovněž dosáhneme většiny v Parlamentu v rámci rozprav a ohledně pozměňovacích návrhů k návrhu směrnice, kterou, jak uvedl komisař Barnier, Komise brzy tomuto Parlamentu předloží. My se při té příležitosti pokusíme dospět k vyváženějšímu postoji, než je ten současný, jenž by zohlednil práva uživatelů internetu i zásadní potřebu respektování práva na duševní vlastnictví.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Pane předsedající, zpráva kolegyně Galloové rozdělila Parlament na tři tábory. Žádná zpráva nenabídla tolik potřebnou a vyváženou právní úpravu duševního vlastnictví. Zpráva kolegyně Galloové řeší pirátství v digitálních sítích jednostranně a opomíjí opatření proti padělkům, které opravdu ruinují náš průmysl, ačkoliv stanoviska výborů IMCO a ITRE navrhla praktická opatření. Dále navrhuje jakousi harmonizaci trestních postihů za porušování duševního vlastnictví, aniž by ale řešila, že odborná veřejnost chápe trestní právo jako výlučnou doménu členských států. Oceňuji však, že zpráva zdůrazňuje prevenci a vzdělávací kampaně. Na návrhu usnesení skupiny ALDE oceňuji, že pečlivěji řeší práva a povinnosti, zejména poskytovatelů internetového připojení, bylo však předloženo na poslední chvíli. Je výrazně inspirován návrhem skupiny PPE a bohužel do debaty nepřinesl žádné inovativní podněty. Návrh usnesení, který předložila mimo jiné kolegyně Castexová, je komplexnější a aktuální ohledně jednání o ACTA. Oceňuji též cílenější opatření proti padělaným lékům. Nesouhlasím ale s omezením mandátu pro Evropské středisko pro sledování padělání a pirátství. Proto jsem žádný ze tří návrhů usnesení nakonec nepodpořila.

  Lena Ek (ALDE). – (SV) Pane předsedající, můj pohled na zprávu paní Galloové je následující. Žádná ze zpráv, o nichž dnes tato sněmovna hlasovala, není dobrá, a proto jsem hlasovala proti všem třem těmto zprávám. Vyskytuje se v nich řada problémů. Porušení ochranné známky je například směšováno s porušením autorského práva, lidé volají po regulaci a dohledu a zároveň je podporován nepřiměřený systém náhrad, a přitom se připouští, že je nutné nejprve zkoumat účinky platných předpisů.

Podle mne lze naopak základní práva a svobodný trh vzájemně kombinovat. Jestliže ohrozíme princip prostého přenosu, ohrozíme tím současně dobře známou dynamickou povahu internetu. Pokud by poskytovatelé internetových služeb měli být odpovědní za soulad obsahu se zákonem, nutilo by je to minimalizovat riziko tím, že by provoz monitorovali a filtrovali ho. Vedlo by to k obezřetným společnostem, které by nemohly růst ani přijímat nové pracovníky, a s problémy by se potýkaly nové společnosti při získávání přístupu na internet.

Opuštění principu prostého přenosu by rozšířilo povinnosti poskytovatelů internetových služeb, kteří by tak vystupovali i jako dohlížitelé. Nikde jinde ve společnosti není hlasatel odpovědný za obsah. Stejně tak nikde jinde ve společnosti neupozorňujeme občany při každém využívání dané služby, aby neporušovali právo. Představte si, kdyby například při prodeji poštovních známek bylo povinností informovat o tom, že je zakázáno posílat dopisy obsahující antrax.

Naopak z celého srdce podporuji komisařku Kroesovou a její digitální agendu. Z její vlajkové iniciativy vyplynulo, že je možné kombinovat tržní pohled s dodržováním základních práv, a to i na internetu.

Příkladem toho, jak se internet zhroutil kvůli restriktivním zásahům do svobody projevu a dohledu, je Čína. Nevydávejme se stejnou cestou. Země severní Evropy nám ukázaly cestu v podobě dobrovolných dohod a účinné hospodářské soutěže. Musíme se inspirovat severem, nikoli východem.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, nejprve bych chtěl zpravodajce Galloové poděkovat za její zprávu. Je velice důležité, že dnes vytváříme celoevropská společná pravidla pro práva duševního vlastnictví, neboť když zvažujeme situaci v Evropě, je pravda, že v Evropě potřebujeme inovace. Potřebujeme tvořivost. Inovace a tvořivost přinášejí skutečnou přidanou hodnotu. Není nutno zdůrazňovat, že jestliže máme být schopni zajistit dostatečný tok inovací a tvořivosti, jejichž výsledkem jsou tvůrčí řešení, je nezbytně nutné inovace a tvořitost chránit a rozvíjet. Je zcela zřejmé, že nemůžeme akceptovat, když jsou porušována práva duševního vlasnictví. V současnosti se tento problém objevuje v průmyslu, v mnoha tvůrčích odvětvích a ve sportu.

Vítám proto, že tato zpráva paní Galloové je prvním krokem správným směrem. My jako zákonodárci samozřejmě nemůžeme přivírat oči nad pirátstvím nebo krádežemi, k nimž dochází na internetu nebo kdekoli jinde. Musíme zajistit tvůrčím odvětvím klid. Mají-li ony schopnost vytvářet a inovovat, můžeme my proti soustavnému porušování práv duševního vlastnictví zakročit a případně uložit sankce, pokud k porušení dojde, a můžeme takovým způsobem vytvořit evropskou přidanou hodnotu prostřednictvím tvůrčích odvětví.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, stejně jako mnozí poslanci Parlamentu napříč politickým spektrem jsem i já měl k této zprávě své výhrady, zejména proto, že se v ní směšuje problém filesharingu se zdravotními riziky spojenými s padělaným zbožím, což je zhruba stejné, jako vyjadřovat názor na padělaná léčiva a letadla. Tyto dvě věci nejsou srovnatelné a měly by být jasně odděleny.

Potřebujeme se rovněž dohodnout na terminologii, pokud jde o rozdíl mezi produkty a službami ve světě hmotném a produkty a službami ve světě bitů – digitální ekonomice. Musíme si uvědomit, že ve světě, ve kterém došlo k navýšení zpracovatelské kapacity, ve světě méně nákladného ukládání dat, ve světě plošného širokopásmového připojení se prostě setkáváme s tím, že se mnohé digitální produkty blíží nule.

Ačkoli mnozí umělci na to reagují a hledají si jiné způsoby, jak vydělat peníze produkcí svých děl, zatímco část svého obsahu rozdají, bohužel hudební průmysl jako celek zaostává a pořád ještě chce zřejmě lidi přimět k tomu, aby se vrátili o řadu let zpět do dob fyzických médií. Je čas, aby se hudební průmysl probudil a přizpůsobil své obchodní modely éře digitální ekonomiky.

Návrh usnesení B7-0518/2010

  Edward Scicluna (S&D). – (MT) Pane předsedající, v Evropském parlamentu zastupuji Maltu a Gozo a proto je mi toto téma velmi blízké. Začnu problematikou ostrova Gozo – je škoda, že zatímco maltská vláda přijala prohlášení 36, jehož cílem bylo zajistit budoucnost Goza, během jednání o přistoupení Malty k EU se zvláštní finanční fondy nikdy nestaly skutkem. Obyvatelé ostrova Gozo by však měli v této záležitosti cítit jistou na základě tohoto usnesení, v němž se požaduje celoevropský rámec pro horské regiony a ostrovy; není to jen politické opatření, jedná se v něm o řadu politik Unie, které mají dopad na rozvoj ostrovů. Konkrétně toto usnesení požaduje, aby Komise a členské státy zajistily, že ostrovy budou moci v novém finančním rámci pro rozpočtové období 2014–2020 využívat zvláštních fondů. Především jsou však všem těmto horským a ostrovním regionům společné určité společné prvky, které jsou výlučně spojené s daným regionem a jsou odlišné od prvků jiných regionů, někdy dokonce uvnitř jednoho státu. Velmi mne těší, že toto usnesení požaduje programy a politiky Unie, které by ostrovům umožnily obstát v konkurenci a reagovat na výzvy, jimž čelí. Dále oceňuji, že se v tomto usnesení říká, že členské státy, včetně Malty a Kypru, které leží v jižní části Evropy, si zaslouží své regionální programy rozvoje. Usnesení tedy deklaruje záměr chránit zájmy členských států, a zejména ostrovů jako Gozo. Proto toto usnesení podporuji.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Plně podporuji postoj Parlamentu k horským regionům, ostrovům a řídce osídleným oblastem. Obvykle se jedná o oblasti, které mají zvláštní přírodní význam, úsilí by proto mělo být zaměřeno tak, aby podpora, jež jim je poskytnuta, byla spojena s prvkem ochrany jejich přirozeného bohatství. Měli bychom podporovat tyto regiony tak, aby mohly efektivně využívat své nejlepší atributy inovativním způsobem, zároveň bychom se ale měli zabývat zajištěním náležité ochrany jejich přirozeného bohatství.

Dále bych chtěl poukázat na obtížnou situaci, v níž se nacházejí zemědělci v těchto oblastech, kde jediným nebo jedním z mála způsobů obživy je právě obdělávání půdy. Zemědělcům bychom měli věnovat zvláštní péči. Tato solidarita se nesmí omezovat jen na finanční podporu, ale může zahrnovat i podporu vzdělávání mladých lidí a podporu inovativních technologií.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Reimer Böge (A7-0248/2010)

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Vyjadřuji panu zpravodaji uznání za práci, kterou odvedl. Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť jsem přesvědčen, že v tak obtížné hospodářské situaci, jako je ta současná, nemůže Evropská unie fungovat s nepružnými nástroji – a víceletý finanční rámec se ukázal jako nepružný.

Nemusím připomínat, že úzkoprsost některých orgánů (Rady a Komise) v žádném případě není takovou reakcí, jakou evropští občané očekávali. Za dveřmi této sněmovny přišly miliony pracovníků o práci. Potřebují naši podporu. Rozpočet EU musí být skutečně evropský.

Je podle mého názoru nezbytně nutné, ne-li zcela zásadní, aby v náročných hospodářských podmínkách existovala vyšší rozpočtová pružnost, tak aby EU mohla hmatatelným způsobem reagovat nejen na aktuální potřeby, ale rovněž na ty, které nebyly v době přijímání rozpočtu předvídány. Závěrem bych řekl, že nastala chvíle, kdy je třeba vybavit EU vlastními finančními zdroji.

  David Casa (PPE), písemně. – Vzhledem k tomu, že předmětný návrh může mít dalekosáhlé důsledky, a tomu, že je třeba se dále zamyslet nad evropským mechanismem finanční stabilizace, souhlasím se závěry, k nimž došel zpravodaj. Proto jsem se rozhodl hlasovat pro jeho průběžnou zprávu.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Bögeho – chci tak odsoudit neudržitelnou finanční situaci, v níž se v současnosti nacházíme. Zatímco na jedné straně Lisabonská smlouva svěřuje Evropské unii nové pravomoci a členské státy požadují, aby se realizovaly velké evropské projekty, jak byly jimi oznámeny, Komise a Rada odmítají přehodnotit limity výdajů, což nedává vůbec žádný smysl a odhaluje to jejich úzké pojetí evropského projektu. Recese si žádá Evropu silnější – abychom toho dosáhli, měl by být za účelem posílení evropského rozpočtu nahrazen dosavadní omezený a neudržitelný finanční rámec. Je načase, abychom dostáli našim Smlouvám, které stanoví, že zdroje Unie by měly být takové, aby umožňovaly odpovídající financování jejích cílů. Společně s velkou většinou poslanců Evropského parlamentu podporujeme názor, že potřebujeme vlastní zdroje, jako např. eurobondy. Členské státy by měly uznat, že přidaná hodnota evropských politik je zcela zásadním nástrojem k omezování vnitrostátních výdajů.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie se EU musí vybavit prostředky, které potřebuje k dosažení svých cílů a provádění svých politik. Kromě toho jsou tu se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nové oblasti činnosti, například Evropská služba pro vnější činnost. Proto se domnívám, že pouhé přesměrování zdrojů nebo přehodnocení priorit v rámci současného víceletého finančního rámce k naplnění nových potřeb EU nebude stačit. To znamená, že je velmi důležité zaručit přezkum víceletého finančního rámce a mechanismy pružnosti zakotvené v interinstitucionální dohodě. EU potřebuje větší pružnost, která jí umožní vytvořit rezervy a manévrovací prostor, aby mohla rychle a účinně reagovat na naléhavé a nepředvídané situace. Z tohoto důvodu hlasuji pro tuto zprávu a její doporučení.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) Podle našeho názoru je důležité, aby bylo možné poskytnout dostatečné zdroje například na novou strategii EU pro růst a zaměstnanost nazvanou Evropa 2020, ale zároveň je nutné, aby rozpočet EU dokázal splnit nezbytné požadavky související například s pomocí a s bojem proti změně klimatu. Navíc má na základě Lisabonské smlouvy EU nyní řadu nových oblastí pravomoci, například v zahraniční politice, sportu, vesmírném výzkumu, energetice a cestovním ruchu. Přesto se domníváme, že tyto oblasti by měly být z velké části financovány z finančních prostředků stávajícího rozpočtu EU, například z rozpočtu na zemědělství, aby se celkový objem rozpočtu EU nenavyšoval.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Mít pouze roční rozpočet je s účinným plánováním a naplňováním činnosti Evropské unie neslučitelné. Je dobré vytvářet víceletý finanční rámec, kterým lze zajistit orgánům dostatečné finanční prostředky k plnění jejich povinností a poslání.

Příprava průběžného hodnocení plnění víceletého finančního rámce vedla k nynější zprávě, přičemž na jejím základě bylo sestaveno usnesení, o němž jsme hlasovali. Toto usnesení obsahuje řadu obecně pociťovaných obav, které sdílím i já, konkrétně ohledně selhání víceletého finančního rámce a toho, zda je Unie v současnosti z hlediska financí schopná dosáhnout svých cílů.

Kritika, která je namířena proti Evropské unii, je často způsobena nedostatečnou transparentností jejích účtů. Odstranění tohoto podezření a povzbuzení občanů a politických subjektů, aby se v rámci oblasti působnosti Unie aktivněji angažovali, je podmíněno plným zveřejněním rozpočtů Unie a víceletého plánování, stejně jako záleží na tom, jak jsou příslušné rozpočty udržitelné a jak jsou respektovány všechny strany zúčastněné v tomto rozpočtovém procesu, mezi něž pochopitelně počítám i Evropský parlament.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) V letech 2007 až 2009 byly limity stanovené v platném víceletém finančním rámci naplněny nebo překročeny. Důležité projekty jako Galileo, potravinový nástroj a plán evropské hospodářské obnovy se v posledních čtyřech letech současného víceletého finančního rámce posunuly vpřed jen za použití stávajících rezerv nebo nástrojů poskytovaných interinstitucionální dohodou. Zbývající rezervy aktuálního finančního rámce jsou pro zbytek období nedostatečné. Dostupné rezervy v okruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) budou činit necelých 50 milionů EUR ročně a celkově ve všech okruzích klesnou tyto rezervy na 436 milionů EUR v roce 2012 a 435 milionů EUR v roce 2013. Uvedené částky se však budou ještě snižovat z důvodu existujících závazků, které dosud nejsou součástí rozpočtu. Lisabonská smlouva přinesla nové pravomoci a orgány, přičemž v současnosti by s použitím nezbytných finančních prostředků mělo být zahájeno i provádění strategie Evropa 2020, která již byla přijata a zasazuje se o inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto jsme pro revizi současného víceletého finančního rámce, již považujeme za prioritu, společně s jeho pružným řízením.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva požaduje, aby byly co nejdříve přijaty nástroje, které potřebujeme pro provádění rozpočtových opatření Lisabonské smlouvy. To znamená, že rozpočet Unie bude ještě víc podřízen potřebám neoliberalismu, federalismu a militarismu – to jsou tři základní osy probíhajícího evropského integračního procesu, který je nyní zakotven a zdokonalen v této smlouvě.

Vzhledem k tomu, že náš postoj v této věci je obecně znám, nemůžeme jinak, než hlasovat proti zprávě. Vždy jsme kritizovali skrovnost tohoto současného víceletého finančního rámce, kde byl objem strukturálních fondů snížen na 0,37 % hrubého národního důchodu EU. Toto snížení znamenalo škrty v sociálních a environmentálních programech a ve výzkumné, vzdělávací a kulturní oblasti.

Proto bojujeme za navýšení finančních prostředků víceletého finančního rámce a za přehodnocení jeho cílů. Podporujeme rozpočet Unie na služby skutečné hospodářské a sociální soudržnosti, na služby plné zaměstnanosti s právy, na investice a veřejné služby, ochranu životního prostředí, spolupráci a mír.

Proto odmítáme vnímání rozpočtu Unie jako nástroje ve službách komercializace dalších a dalších aspektů sociálního života, liberalizace, nejistoty pracovních míst, strukturální nezaměstnanosti, vnějších zásahů a války.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Rozpočet EU je životně důležitý pro pomoc a podporu irského venkova a příjmů zemědělců. Mezi lety 2010 a 2013 budou ve prospěch irských zemědělců, venkovských společenství a irského potravinářského odvětví vynaloženy přibližně 2 miliardy EUR. V současnosti probíhají klíčová rozpočtová jednání, která mají vést k dohodě o objemu finančních prostředků, které budou odvětví zemědělství poskytnuty po roce 2013.

Z vysoké úrovně každoročního financování irského zemědělství je zcela zřejmé, že tato jednání jsou pro Irsko a konkrétně irský venkov životně důležitá.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Zpráva pana Bögeho jasně doporučuje, že by finanční stukturování projektů EU za účelem usnadnění plánování nemělo být závislé na nevyužitých rozpočtových prostředcích. Prostředky, které nebyly využity nebo se nevyhradí na mimořádné situace v jednom odvětví, by zkrátka neměly být využívány v jiných oblastech, jak tomu často je v případě odvětví zemědělství. Změny v rozpočtu EU na zemědělství nesmí mít za důsledek nepřímé rozpočtové škrty na rok 2010. Podporuji tudíž návrh, aby při revizi víceletého finančního rámce byly vytvořeny rezervy. Použití rezerv by kromě toho mělo být jasně vymezeno předem a nemělo by být možné převádět rezervy do jiných politických oblastí.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva požaduje nové zdroje pro provádění nových politik Evropské unie. Jsou to politiky, které se odvíjejí přímo od Lisabonské smlouvy, o jejíž liberální zaslepenosti a nedemokratické povaze již nikdo nepochybuje. Hlasuji proti této zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva přinesla EU nové pravomoci v několika oblastech, především ve vnější činnosti, sportu, oblasti kosmu a v boji proti změně klimatu. EU si musí zajistit dostatečné zdroje, aby byla schopna dosáhnout svých cílů a realizovat své politiky. Víceletý finanční rámec, který schvaluji, je v tomto ohledu vytvářen tak, aby umožnil EU přiměřené finanční plánování pro dosažení ambiciózních politických cílů, které byly vytyčeny.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přijetím tohoto usnesení EP žádá Radu a Komisi, aby braly v úvahu následující doporučení: a) aby spolupracovaly s Evropským parlamentem v zájmu urychleného přijetí nových nástrojů nutných k provedení rozpočtových opatření Lisabonské smlouvy a revize současného víceletého finančního rámce tak, aby poskytoval mimořádné zdroje nutné pro plnění iniciativ, které nebyly předvídány v době, kdy byl současný víceletý finanční rámec přijat; b) aby postupovaly plně v souladu s čl. 312 odst. 3 SFEU, podle nějž finanční rámec stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu, a čl. 312 odst. 5, který uvádí, že „Evropský parlament, Rada a Komise činí během celého procesu vedoucího k přijetí finančního rámce všechna nezbytná opatření k usnadnění tohoto přijetí“ – a mnoho dalších.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) V této zprávě se pan Böge kriticky zabývá jednotlivými problémy, s nimiž se současný víceletý finanční rámec potýká, a konkrétně se odkazuje na rámcové podmínky stanovené v článcích 311 a 312 Smlouvy o fungování Evropské unie. S ohledem na nynější hospodářskou situaci musí naše úsilí směřovat k případnému přeskupení priorit v rámci rozpočtu a zároveň bychom měli mít na paměti evropskou přidanou hodnotu rozpočtu EU.

Zpráva: László Surján (A7-0250/2010)

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Současná tržní nestabilita a mimořádná zranitelnost některých členských států z hlediska jejich finančních trhů plně ospravedlňuje vytvoření evropského mechanismu finanční stabilizace. Doufám sice, že bude používán co nejméně, což by znamenalo, že členské státy jsou schopny vypořádat se s krizí samy, musím ale zdůraznit, že tento mechanismus může hrát důležitou roli v případě závažných finančních problémů.

Vytvoření rozpočtové linie, která by umožnila, aby záruky evropského nástroje pro finanční stabilitu byly mobilizovány v tomto rozpočtovém roce, by mělo tu výhodu, že by umožnilo Unii projevit solidaritu a rychleji reagovat na veškeré problémy, které v mezičase vznikly. Současně je to i signálem důvěry vyslaným vůči finančním trhům v otázce společného závazku EU k zajištění bezpečnosti a stability trhů a ve snaze pomoci vyřešit situace finančního krachu.

Navzdory těmto výhodám se domnívám, že je nutné seriózní a velmi podrobné posouzení jeho dopadu na účty Unie, který, myslím si, bude značný. Před rychlostí musíme upřednostnit kvalitu, bude-li to třeba.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Tento opravný rozpočet je výsledkem iniciativy Rozpočtového výboru a jeho předsedy využít opravný rozpočet k zavedení změny zaměřené na vytvoření linie „pour memoire“ (p.m.) za účelem financování záruk poskytovaných evropským mechanismem finanční stabilizace. Připomínáme, že evropský mechanismus finanční stabilizace vznikl v květnu 2010 nařízením Rady přijatým na základě čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) bez účasti Parlamentu a je tvořen mechanismem, který Unii umožňuje vypůjčit si finance na kapitálovém trhu a poskytnout dále půjčku členským státům, které jsou ve finančních obtížích. Evropský rozpočet bude zasahovat jedině v případě, že členský stát, který půjčku obdržel, ji není schopen splácet. Proto tento opravný rozpočet na finanční rok 2010 zahrnuje vytvoření nové rozpočtové položky 01 04 01 03 pro záruky ze strany EU, čemuž odpovídá na straně příjmů článek 802. Označení pour mémoire je navrhováno pro závazky i výdajové položky, i pro příjem.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V červenci jsem hlasoval proti mechanismu finanční stabilizace, který si vysnila Rada a jenž by způsobil, že udělování nových evropských půjček by bylo podřízené realizaci hospodářských a finančních reforem, které ukládá Mezinárodní měnový fond (MMF). Svědky jeho dramatických následků jsme byli v Řecku. Dnes se po nás žádá, abychom hlasovali pro vytvoření finanční struktury, která zakotvuje a tím pádem zajišťuje používání tohoto škodlivého mechanismu. Hlasuji tedy jednoznačně proti zavádění takové struktury.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hospodářská a finanční krize, která zamořila celý svět včetně EU, přinesla mnohé výzvy – mimo jiné je třeba, aby EU reagovala na spekulativní útoky proti slabším ekonomikám, které by mohly ohrozit jednotnou měnu. Z tohoto důvodu bylo nezbytně nutné vytvořit evropský mechanismus finanční stabilizace, který by zajistil podporu pro ty členské státy, které se cítí těmito útoky ohroženy. Aby mohl být mechanismus začleněn do rozpočtu, je nutné přijmout opravný rozpočet, který je opodstatněn mimořádnými, nevyhnutelnými a nepředvídanými okolnostmi.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Pomoc Řecku nám byla prezentována jako výjimka ze zákazu záchranných opatření udělená na základě článku 136. Článek 136 však neumožňuje poskytnutí úvěru Řecku – umožňuje pouze opatření v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv. Tyto nejenže nejsou v SFEU umožněny – jsou dokonce zakázány. Ustanovení tudíž neopravňuje k extenzivnějším opatřením. Ministři financí zemí eurozóny se rozhodli Řecku pomoci poskytnutím úvěru za průměrnou úrokovou míru ve výši 5 %. To znamená, že úvěr byl poskytnut za politicky motivovanou úrokovou míru, která je nižší než tržní míra, a tedy představuje nedovolenou podporu. Pomoc Řecku byla tedy z právního hlediska mimořádně kontroverzní, ne-li přímo nezákonná. Pokud jde o vlastní následky, obávám se, že pokud budou země eurozóny i nadále odpovědné za dluhy jiných členských států, pak euro do deseti let přestane existovat. Z toho důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přijetím tohoto usnesení Evropský parlament a) bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 7/2010; b) schvaluje beze změn postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 7/2010 a pověřuje svého předsedu, aby prohlásil, že opravný rozpočet 5/2010 se pokládá za přijatý s konečnou platností, a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; a c) pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem proti vytvoření této nové rozpočtové linie, neboť dotyčnou „linii“ přijaly již Rada a Komise v souvislosti s balíčkem opatření na ochranu finanční stability eurozóny a s odkazem na tzv. „nouzová ustanovení“, aniž by ovšem Evropský parlament byl jakkoli zahrnut do diskuse. Dokud nebude zřejmé, odkud by tyto peníze měly pocházet, i kdyby měly takovou žádost podat členské státy, nemohu za takovou rozpočtovou linii za žádných okolností přijmout odpovědnost.

Zpráva: Sharon Bowles (A7-0247/2010)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. – Hlasuji-li pro toto opatření, neznamená to, že bych schvaloval systém daně z přidané hodnoty. Je jasné, že v případě časového plánu pro zavedení elektronického postupu vrácení daně a jednotné žádosti o vrácení daně se jednalo o projekt v praxi nerealizovatelný – a ve svém důsledku by to mohlo pro mnoho daňových poplatníků a malých podniků znamenat ztrátu. Toto důležité opatření to uznává, a uznává tak i ústřední úlohu členských států – bezpochyby jim vrací pravomoci, i kdyby pouze na šest měsíců. Zároveň brání nerealistickému časovému plánu, kdy by malé a střední podniky ve Spojeném království a dalších členských státech finančně trpěly, a to kvůli neschopnosti ze strany EU. Z uvedených důvodů hlasuji pro.

  John Bufton, David Campbell Bannerman, Derek Roland Clark a Nigel Farage (EFD), písemně. – Hlasujeme-li pro toto opatření, neznamená to, že bychom schvalovali systém daně z přidané hodnoty. Je jasné, že v případě časového plánu pro zavedení elektronického postupu vrácení daně a jednotné žádosti o vrácení daně se jednalo o projekt v praxi nerealizovatelný – a ve svém důsledku by to mohlo pro mnoho daňových poplatníků a malých podniků znamenat ztrátu. Toto důležité opatření to uznává, a uznává tak i ústřední úlohu členských států – bezpochyby jim vrací pravomoci, i kdyby pouze na šest měsíců. Zároveň brání nerealistickému časovému plánu, kdy by malé a střední podniky ve Spojeném království a dalších členských státech finančně trpěly, a to kvůli neschopnosti ze strany EU. Z uvedených důvodů hlasujeme pro.

  David Casa (PPE), písemně. – Zpravodajka přivítala návrh Komise, který se týká nezbytných změn pro účely usnadnění vrácení DPH v případě, že některá z dotčených stran transakce má sídlo mimo EU. Mám dojem, že se jednalo o nevyhnutelný a pozitivní krok, a tak jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Koncem roku, kdy podniky zpracovávají své účetnictví, jejich účetní bilance vypovídají zajímavý příběh o práci, prodejích, uhrazených daních a mnoha dalších věcech.

Popisují výchozí stav před rokem a konečný stav o dvanáct měsíců později, nezachycují ale cestu, kterou bylo nutné podstoupit mezi tímto prvním a druhým bodem, ta pro daňové účely nemá význam, pro samé přežití podniků je však zcela zásadní. V běžném řízení podniku není nikterak snadné udržet průběžný peněžní tok a účty, které budou krýt náklady, ale které dočasně snižují stupeň likvidity podniku.

V prvé řadě není, s ohledem na to, aby se podniky, až pomine krize, kterou jsme všichni pocítili, účinně zotavily, vhodné, aby platily daň z přidané hodnoty v předstihu, když nejsou schopny vyplatit své zaměstnance a dodavatele. Nepochybně je to nejlepší cesta, jak zabránit daňovým únikům, avšak jen do té doby, než jsou postiženi pracovníci, kteří musí utrácet a udržovat peníze v oběhu. Proto vítáme urychlení vracení DPH a zjednodušení postupů, jak uvádí tato zpráva.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu, neboť mám pocit, že návrh, který se snaží zjednodušit proces vracení DPH zavedením elektronického postupu, je užitečný. Myslím si, že hlasování pro bude ve prospěch daňových poplatníků, neboť jim tak pomohu zajistit jejich právo na odpočet DPH.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro doporučení uvedená v této zprávě. Zjednodušení procesu vracení DPH, jímž se zabývá směrnice o vrácení daně z přidané hodnoty, přispívá ke zvýšení integrace vnitřního trhu. Jelikož bylo shledáno, že odpovědné za zpoždění ve splnění některých lhůt jsou ve skutečnosti členské státy, které zprovoznily své internentové portály pozdě nebo měly jiné technické problémy, rád zdůrazňuji, že díky tomu nedojde k ohrožení práva osob povinných k dani na odpočet DPH. Ochrana práva osoby povinné k dani na odpočet DPH se v hospodářské situaci, v níž se Evropská unie nyní nachází, stala mimořádně důležitou a případnou. Prodlení při vracení DPH společnostem, které vykonávají svou činnost v rámci vnitřního trhu, může u těchto společností vést k velkým těžkostem, zejména ve věcech jejich finančních potřeb a dopadne jako lavina na obnovu hospodářství EU a fungování vnitřního trhu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že navrhované změny platné směrnice o vrácení daně z přidané hodnoty a zároveň umožnění přijetí určitých prováděcích opatření s cílem zlepšit fungování internetových portálů jsou dva nesmírně důležité úspěchy. Se zřetelem k vyšší účinnosti a zjednodušení platných daňových předpisů, snížení nákladů a integritě vnitřního trhu je naléhavě potřeba, aby byla tato opatření pro elektronický postup vrácení DPH v některých členských státech urychleně provedena.

Nemůžu než souhlasit se zpravodajkou, která konstatuje, že jakékoli prodlení při vracení DPH by mohlo mít velmi závažné finanční důsledky pro společnosti na vnitřním trhu, zejména za nynější situace, kdy každé zvýšení finanční zátěže může být katastrofální.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro, neboť se domnívám, že tato zpráva velmi pozitivně přispívá ke zlepšení účinnosti a transparentnosti daňových postupů v rámci Evropské unie. Chtěl bych poukázat na to, jakým způsobem zpráva brání práva osob povinných k dani, zejména pokud jde o odpočet a vracení DPH. Provádění opatření, jejichž cílem je usnadnit a ulehčit byrokratickou zátěž evropských společností vykonávajících činnost v různých členských státech, je spolu se standardizací postupů nezbytně nutné pro konsolidaci vnitřního trhu a zároveň se podílí na evropské hospodářské obnově. Zpoždění při provádění opatření týkajících se elektronického postupu vrácení DPH v některých členských státech je politováníhodné. Je zřejmé, že má v současné hospodářské situaci prodlení při vracení DPH pro společnosti provozující činnost na vnitřním trhu závažné finanční důsledky.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pokud jde o to pomoci podnikům snáze získat zpět daň, jsem pro. Pokud jde o schvalování rozhodnutí rozšiřovat DPH namísto daně uvalené na příjmy, s tím nesouhlasím. V liberální Evropě je obezřetnost na místě. Zdržím se hlasování.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Směrnice Rady 2008/09/ES (směrnice o vrácení daně z přidané hodnoty) se snaží zjednodušit proces vracení DPH a snížit administrativní zátěž zavedením elektronického postupu, který by osobám povinným k dani umožnil, aby předkládaly jednotnou žádost o vrácení. Prodlení při provádění této směrnice ve většině členských států však bylo příčinou stížností několika společností, proto je nyní nezbytně nutné provést určité změny, abychom ochránili práva osob povinných k dani, jelikož víme, že prodlení při vracení daně z přidané hodnoty může mít závažné důsledky pro společnosti, které vykonávají činnost na vnitřním trhu, a tudíž mít vliv na zpomalení hospodářské obnovy EU. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro, neboť se domnívám, že je nezbytné vytvořit jednotnou metodiku pro podávání žádosti o vrácení DPH. Doufám, že sjednocení metodiky podávání žádostí o vrácení DPH povede k situaci, kdy by se sazba DPH odvíjela od ukazatele HDP dané země. V dnešním Lotyššsku brání zvýšená sazba DPH hospodářskému rozvoji, v důsledku čehož se krize dále prohlubuje a obyvatelstvo se propadá do chudoby. Společně s DPH byly zvýšeny veškeré daně, což brání v rozvoji podnikům i hospodářství jako celku. Doufám, že zajištění logického a jasného způsobu podávání žádosti o vrácení DPH příznivě ovlivní daňovou politiku EU jako celek.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vrácení daně z přidané hodnoty je z finančního hlediska mimořádně důležité, a to zejména pro malé a střední podniky. V důsledku selhání počítačového systému se nyní musíme obávat, že bude na straně osob povinných k dani jejich právo na odpočet ohroženo. Proto by byl žádoucí odklad lhůty stanovené původně na září 2010, a to na březen 2011, jak požaduje zpravodajka. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť se v ní jasně hovoří o tom, jaké dopady může mít opoždění plateb a jaké hospodářské důsledky by to mohlo mít.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro, neboť tato směrnice zjednoduší postup pro vrácení DPH, a především snižuje administrativní zátěž zavedením elektronického postupu, který osobám povinným k dani umožňuje předložit jednotnou žádost o vrácení v členském státě usazení. Je zapotřebí jakýmkoli prodlením při vracení DPH zabránit, neboť mohou mít závažné finanční důsledky pro osoby vykonávající činnost na vnitřním trhu, a narušovat tak hospodářskou obnovu v EU a správné fungování vnitřního trhu.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zpráva obsahuje zlepšení v oblasti elektronického postupu pro vrácení daně z přidané hodnoty. Kromě toho se řeší technické problémy při vracení daně z prodeje. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský parlament svým dnešním hlasováním: 1) schvaluje návrh Komise v pozměněném znění; 2) vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem; 3) vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 4) vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; a 5) pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Zpráva: Linda McAvan (A7-0153/2010)

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Systém farmakovigilance EU se v posledních letech změnil a práce různých členských států je nyní lépe koordinovaná. Platná legislativa má nicméně stále mezery a tak Komise navrhla změny pro posílení farmakovigilance v EU a k racionalizaci postupů.

Tato zpráva nejenže hájí změny navržené Komisí, ale v některých oblastech přináší i jejich zdokonalení, například: posílení úlohy Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, který musí mít pravomoc doporučit opatření Výboru pro humánní léčivé přípravky; posílení úlohy zdravotnického personálu ve smyslu dobrovolného hlášení nežádoucích účinků léčivých přípravků; posílení úlohy pacientů v oblasti přímého hlášení nežádoucích účinků léčivých přípravků; požadavek, aby veškeré nežádoucí účinky léčivých přípravků (nejen ty závažné) byly příslušnými orgány a společnostmi hlášeny do databáze Eudravigilance, což znamená, že informace o nežádoucích účincích léčivých přípravků z celé EU budou poprvé centrálně shromažďovány na jednom místě; a požadavek, aby příbalové informace pro pacienty jasněji uváděly hlavní údaje o daném léku.

Ze všech uvedených důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu. Není pochyb o tom, že farmakovigilance je pro evropskou politiku veřejného zdraví prioritní otázkou.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Farmakovigilance hraje důležitou úlohu z hlediska evropského veřejného zdraví, přičemž nežádoucím reakcím na léky je každoročně přičítáno téměř 200 000 úmrtí. Klinické testy nepostačují k odhalení vedlejších účinků všech léčivých přípravků, které mají být uvedeny na trh. Ještě v živé paměti máme případy Thalidomide a Vioxx.

Vítám návrh na změnu právní úpravy EU týkající se neprodleného zahájení soudního stíhání v případě, kdy hrozí nebezpečí v souvislosti s léky uvedenými na trh a je nutné reagovat rychle a koordinovaně. Komise se správně rozhodla nahradit stávající pracovní skupinu pro farmakovigilanci Poradním výborem pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance (PRAAC). Většina odborníků potvrdila, že aktuálně systém pracovní skupiny pracuje spíše ad hoc, zaměřuje se pouze na léky schválené ústředním postupem a nemá takové postavení, aby bylo zajištěno, že podle jeho nálezu bude postupovat Výbor pro humánní léčivé přípravky, který na celý systém dohlíží. Vítám návrh jmenovat dva další zástupce do Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, kteří budou zastupovat pacienty a zdravotnický personál.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Prostřednictvím opatření, která jsme dnes odhlasovali, zajistíme lepší ochranu evropských pacientů a zároveň jim zaručíme podrobnější informace o nežádoucích účincích některých léčivých přípravků.

Jsem přesvědčen, že vytvoření centralizované databáze propojené s vnitrostátními databázemi, jak zpravodajka předpokládá, je účinným nástrojem k zajištění toho, aby každý evropský občan věděl o veškerých nežádoucích účincích léčivých přípravků, které jsou v EU používány. Evropská unie má povinnost své občany maximálně informovat, a to i v oblasti zdraví – jedině tak si lidé mohou kvalifikovaně vybírat.

Jsem si poměrně jist, že kvalitní politika farmakovigilance je účinným nástrojem nepřímé prevence případů otravy či nesprávného užívání léčivých přípravků. Proto může černý symbol se slovy „tento léčivý přípravek podléhá následné kontrole“ umístěný na dotčených léčivých přípravcích, které procházejí přísnější kontrolou, zajistit větší bezpečnost, a stejně tak přesnější informace pro občany. Z uvedených důvodů jsem hlasoval pro oba dokumenty, které zpravodajka McAvanová předložila.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť je pro mne nepřijatelné chtít dosahovat žalostně nízkých úspor výdajů na úkor bezpečnosti pacientů a kvality produktů. Původní návrhy Evropské komise směřovaly k tomu, aby se omezil stávající systém svěřením ústřední úlohy společnostem, pokud jde o vytváření seznamů, varování, analýzy a poskytování informací ohledně vedlejších účinků jejich léčiv. Úhelným kamenem účinnosti a zvyšování bezpečnosti pacientů je nezávislost sítí farmakovigilance a výborů. Kompromis dosažený s Radou obsahuje zlepšení z hlediska transparentnosti, a co je důležitější, předchází tomu, aby se nedostatečně testovaná léčiva dostávala na trh, jak ze začátku Evropská komise navrhovala.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění, pokud jde o farmakovigilanci humánních léčivých přípravků, nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky. Hlasovala jsem takto z toho důvodu, že shoda nalezená s Radou umožní vytvořit účinný a transparentní evropský systém farmakovigilance, zejména prostřednictvím nového evropského internetového portálu pro bezpečnost léčivých přípravků a nových prostředků, aby mohli sami pacienti hlásit nežádoucí účinky příslušným vnitrostátním orgánům.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Farmakovigilance je systém pro sledování bezpečnosti léčivých přípravků poté, co byly povoleny pro veřejné použití. Každý rok zemře v Evropské unii v důsledku nežádoucích reakcí na léčivé přípravky 197 tisíc lidí. Prioritou je proto vytvoření kvalitního systému farmakovigilance založeného na tom, že zdravotnický personál, společnosti i sami pacienti budou hlásit veškeré nežádoucí účinky. V tomto nařízení jsou zakotvena pravidla pro centralizovaný postup v souvislosti s novými léčivými přípravky nebo s přípravky pro boj proti rakovině, HIV nebo degenerativním chorobám, přičemž centralizovaný systém je upraven ve směrnici 2001/83/ES. Jsem proto zastáncem posílení spolupráce v oblasti farmakovigilance, což umožní vytvořit komplexnější „rejstřík“ nežádoucích účinků léčivých přípravků a zabrání duplicitnímu sledování týchž nežádoucích účinků v různých členských státech. Vítám opatření, která byla navržena za účelem povzbuzení zdravotnického personálu, aby dobrovolně hlásil nežádoucí účinky léčivých přípravků svému příslušnému orgánu. Obzvláště bych chtěl zdůraznit vytvoření internetového portálu pro každý členský stát (článek 106 směrnice), kde každý, kdo se s nimi bude chtít seznámit, bude mít k dispozici veškeré příslušné informace vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto internetové portály na vnitrostátní úrovni budou propojeny s evropským internetovým portálem, který bude spravovat Evropská agentura pro léčivé přípravky (článek 26 nařízení) a bude dostupný ve všech úředních jazycích EU.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) V současné době trpí v Evropské unii příliš mnoho pacientů vedlejšími účinky léčivých přípravků. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, která se snaží problém řešit. Dokument plánuje spustit na vnitrostátní a evropské úrovni internetové stránky, kde budou pacienti moci hlásit vedlejší účinky a vytvářet tak databázi. Pro účely transparentnosti bude na příbalové informaci všech léčivých přípravků, které vyžadují následné testování, uveden černý symbol. Krátce řečeno je tento text podstatným krokem vpřed na cestě k podmínkám stanoveným pro vyšší ochranu pacientů – tím, že jim poskytne praktické informace o užívání léčiv a jejich vedlejších účincích.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Farmaceutický průmysl je jedním z nejdůležitějších odvětví dnešní společnosti, a to jak z hlediska hospodářského, tak společenského a vědeckého. EU není výjimkou a toto odvětví je pro ni zdrojem hospodářského růstu a udržitelné zaměstnanosti a kromě toho přispívá k obecným dobrým životním podmínkám evropské veřejnosti. Avšak navzdory platným právním předpisům v EU každý rok zemře podle odhadů 197 tisíc osob na následky nežádoucích účinků léčivých přípravků. Vzhledem k tomu je životně důležité mít soudržnou, kvalitní a odvětvově orientovanou legislativu. Prvořadým cílem tohoto návrhu je zlepšit postupy pro povolení a sledování humánních a veterinárních léčivých přípravků, s cílem zabránit postižení osob a zvířat vedlejšími účinky léčivých přípravků, k němuž došlo v minulosti. Souhlasím s nově přijatými opatřeními, která představují jednoznačnou přidanou hodnotu v podobě praktických řešení ve prospěch spotřebitele.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zdraví obyvatel je klíčovým politickým zájmem a také nadále by tomu tak mělo být. Farmaceutické firmy každý rok uvádějí na trh řadu nových léčivých přípravků zlepšujících život a zdraví. Podle zpravodajky zemře v důsledku nežádoucích účinků léčivých přípravků 197 tisíc lidí ročně. Proto bychom měli neprodleně provést velmi důkladný přezkum postupu při registraci nových léčivých přípravků a co možná nejrychleji prověřit podrobné informace o nežádoucích účincích. Dále bychom měli umožnit pacientům samým, aby mohli jednoduchým způsobem poskytnout zprávu nejen farmaceutickým společnostem, ale i příslušným orgánům na vnitrostátní úrovni. Hlasoval jsem pro zprávu a novou právní úpravu, která je podle mého názoru dostatečnou zárukou, že bezpečnost pacientů bude zajištěna.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní McAvanové, neboť se domnívám, že v oblasti veřejného zdraví je nezbytně nutná koordinace politik na evropské úrovni. Sledování léčivých přípravků znamená, že bude zajištěna zdravotní bezpečnost a zlepšena účinnost evropského systému zdravotnictví.

Jde o naši povinnost vůči občanům Unie, abychom sledovali bezpečnost léčivých přípravků po jejich uvedení na trh, stejně jako zlepšili evropské právní předpisy s ohledem na cíle zprávy paní McAvanové. Souhlasím se strukturou i obsahem zprávy, jež se zaměřuje na užší spolupráci mezi členskými státy, zřízení Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance a větší transparentnost systému farmakovigilance, který by měl naslouchat jednotlivým občanům, aby bylo usnadněno stažení nebezpečných léčivých přípravků z trhu a vytvářen základ pro lepší systém zdravotnictví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť téma, jímž se zabývá – farmakovigilance – nabývá ve vědecky a technologicky rozvinutých společnostech stále více na důležitosti, zejména ve vztahu k biomedicínskému výzkumu. Předchozí ustanovení v nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi, jednak posiluje a jednak aktualizuje, aby lépe vyhovovala dnešním potřebám.

V tomto ohledu bych chtěla zdůraznit zejména význam spolupráce mezi členskými státy. Protože rejstřík informací o nežádoucích účincích léčivých přípravků mnohem většího rozsahu ve svém důsledku znamená, že bude možné rychleji podchytit ojedinělé problémy. Jinými slovy se tím ještě zvýší účinnost farmakovigilance. Je třeba zdůraznit také další věc, která s tím souvisí, totiž že podle nově navrhovaného systému se musí veškeré tyto nežádoucí účinky léčivých přípravků hlásit Evropské agentuře pro léčivé přípravky. Rozšíření kritérií v této oblasti a centralizace orgánů napomohou biomedicínskému výzkumu a budou velmi cenné pro společnost.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Léčivé přípravky sehrávají klíčovou úlohu ve zdraví evropských občanů; přesto ale mohou mít škodlivé účinky, které jsou podle údajů Evropské komise příčinou 5 % všech hospitalizací.

Farmakovigilance je postup a vědní obor zabývající se sledováním bezpečnosti léčivých přípravků a zahrnující mimo jiné shromažďování a zpracovávání informací o bezpečnosti přípravku, veškeré posouzení informací pro identifikaci jakýchkoli záležitostí týkajících se bezpečnosti, kroky, které je nutné podniknout, a také vyhodnocení přijatého postupu a výsledků, jichž bylo dosaženo. Komise chce zlepšit současný systém farmakovigilance a jejím cílem je zjednodušit postupy, zvýšit transparentnost a lépe vymezit dotčeným stranám jejich úlohu a úkoly.

Podle mého názoru zde však je prostor pro další změny, zejména co se týče ochrany spotřebitele a ochrany údajů – spotřebitelům a zdravotnickému personálu by například měl být umožněn plný přístup do evropské databáze Eudravigilance proto, aby se zabránilo opakování výskytu nežádoucích účinků léčivých přípravků, a měli by mít možnost využít pro oznámení nikoli jen internetu, ale i jiných formátů, jako je elektronická pošta, fax nebo telefon. Kromě toho si myslím, že bychom měli dál financovat takovýto systém sledování jen z veřejných zdrojů, aby mohla být uznána odpovědnost příslušných orgánů.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Farmakovigilance je postup a vědní obor zabývající se sledováním bezpečnosti léčivých přípravků, do něhož patří zejména shromažďování a zpracovávání informací o bezpečnosti léčivých přípravků, hodnocení příslušných informací s cílem odhalovat problémy související s bezpečností, kroky, které je nutné podniknout, což také znamená poskytování informací o povaze problému a hodnocení provedeného postupu a dosažených výsledků. Podle platných právních předpisů EU je možné léčiva registrovat dvěma způsoby: a) prostřednictvím centralizovaného postupu, kdy farmaceutická společnost podá žádost k Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMEA), jak stanoví nařízení (ES) č. 726/2004; nebo b) prostřednictvím systému vzájemného uznávání, kde se jedna země ujme aktivní role při hodnocení nového léku a koordinuje kroky s ostatními členskými státy na základě vzájemného uznávání. Podporuji tuto zprávu, neboť by též spotřebitelé a zdravotnický personál měli mít neomezený přístup k centrální evropské databázi Eudravigilance, aby se předešlo opakovanému výskytu nežádoucích účinků léčivých přípravků, kterému lze zabránit tím, že budou snadno dostupné ověřené informace. Je to účinný prostředek, jak řešit nesrovnalosti v informacích o nežádoucích účincích léčivých přípravků mezi jednotlivými členskými státy. Veřejný přístup do databáze Eudravigilance je zapotřebí k tomu, aby bylo možné obnovit důvěru občanů ve schopnost zdravotnických orgánů chránit veřejné zdraví.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Návrhy, které byly dnes přijaty, sice přinesou zlepšení z hlediska veřejného zdraví, Zelení jsou ale znepokojeni ustanoveními o povolovacím řízení. Navrhovaná centralizace schvalování přípravků na evropské úrovni byla ušita na míru požadavkům lobby tohoto odvětví a je možné, že na úkor přísného hodnocení přípravku. Z tohoto důvodu se Zelení zdrželi závěrečného hlasování. Schvalování na úrovni EU by nemělo vést k méně přísným normám. Návrhy, které byly dnes přijaty, by na evropské úrovni vedly ke schvalování množství biocidních přípravků, poskytujícímu tomuto odvětví neomezený přístup na veškeré trhy EU, bez toho, aniž by byl současně zajištěn dostatečný objem zdrojů, který by umožnil všechna tato povolování zvládnout. Zelení jsou znepokojeni tím, že bude mít Evropská agentura pro chemické látky oproti současnému stavu nižší objem peněz a podstatně méně času na to, aby zajistila přísné povolovací řízení. Útěchou může být jen to, že poslanci Evropského parlamentu podpořili požadavek Zelených, aby členské státy měly právo zavést přídavné kontroly týkající se používání biocidů.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Navzdory požadavku na důkladné klinické testování a registraci mají léčivé přípravky závažné vedlejší účinky, jež si v Evropské unii velmi často vyžádají hospitalizaci a dokonce často vedou k úmrtí.

Těší mne, že Evropský parlament přijal právní předpis o farmakovigilanci, který posiluje ustanovení, která evropská legislativa v této oblasti, konkrétně ohledně humánních léčivých přípravků, již obsahuje.

Pacienti budou moci napříště hlásit jakékoli nežádoucí účinky léčivého přípravku přímo. Současně se informování o léčivých přípravcích zlepší vytvořením evropského internetového portálu. Vítám ustanovení upravující ochranu osobních údajů. Tato ustanovení zlepší bezpečnost a kvalitu léčiv pro pacienty.

I nadále ale ještě potřebujeme dosáhnout zlepšení ve financování farmakovigilance, která je stále závislá na poplatcích laboratoří (a tedy i jejich dobré vůli), a v zajištění nezávislosti Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance ve vztahu k Evropské agentuře pro léčivé přípravky, která vydává většinu registrací pro léčivé přípravky v Evropské unii.

Řada je nyní na straně Komise, zejména co se týká zlepšení příbalové informace pro pacienty.

Zpráva: Linda McAvan (A7-0159/2010)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Přijetí tohoto balíčku bude mít na celou oblast bezpečnosti pacientů mimořádný vliv, neboť pacienti budou prostřednictvím vzniklých databází, které budou obsahovat aktualizované detailní informace i překlady příbalových informací do všech jazyků EU, mnohem lépe informováni o lécích dostupných na trhu a určených pro humánní užití. Opatření zavedená tímto balíčkem výrazně zlepší situaci v oblasti farmakovigilance v Evropě, a to je důvodem, proč jsem pro tuto zprávu hlasovala.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Systém farmakovigilance EU se v posledních letech změnil v tom smyslu, že práce členských států je nyní lépe koordinovaná. Platná legislativa má nicméně stále mezery, a tak Komise navrhla změny pro posílení farmakovigilance v EU a k racionalizaci postupů.

Tato zpráva nejenže hájí změny navržené Komisí, ale v některých oblastech přináší i jejich zdokonalení, například: posílení úlohy Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, který musí mít pravomoc doporučit opatření Výboru pro humánní léčivé přípravky; posílení úlohy zdravotnického personálu ve smyslu dobrovolného hlášení nežádoucích účinků léčivých přípravků; posílení úlohy pacientů v oblasti přímého hlášení nežádoucích účinků léčivých přípravků; požadavek, aby veškeré nežádoucí účinky léčivých přípravků (ne jen ty závažné) byly příslušnými orgány a společnostmi hlášeny do databáze Eudravigilance, což znamená, že informace o nežádoucích účincích léčivých přípravků z celé EU budou poprvé centrálně shromažďovány na jednom místě; a požadavek, aby příbalové informace pro pacienty jasněji uváděly hlavní údaje o daném léku.

Ze všech uvedených důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu. Není pochyb o tom, že farmakovigilance je pro evropskou politiku veřejného zdraví prioritní otázkou.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o farmakovigilanci. Hlasovala jsem takto z toho důvodu, že shoda nalezená s Radou umožní vytvořit účinný a transparentní evropský systém farmakovigilance, zejména prostřednictvím nového evropského internetového portálu pro bezpečnost léčivých přípravků a nových prostředků, aby sami pacienti mohli hlásit nežádoucí účinky příslušným vnitrostátním orgánům.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Bezpečnost spotřebitele je pro mne mimořádně důležitou záležitostí, zejména pokud jsou dotčenými spotřebiteli pacienti, kteří hledají léky, které je mají léčit nebo přinejmenším podstatně zlepšit jejich zdraví.

Proto se domnívám, že kompromisní dohoda, která byla dosažena na základě nových pravidel farmakovigilance, je velmi důležitá, neboť poskytuje Evropské agentuře pro léčivé přípravky v této oblasti centralizovanou pravomoc, a to především cestou vytváření databáze farmakovigilance. Širší, lepší a integrovanější přístup k informacím může mít zásadní význam pro snížení intenzity a četnosti některých nežádoucích účinků a pro zlepšení a urychlení postupů pro pozastavení prodeje léčivých přípravků, u kterých se projevily závažné škodlivé účinky, nebo pro jejich stažení z trhu.

Dalším bodem, který považuji v tomto rozhodnutí za významný, je vytvoření snadno dostupého internetového portálu, kde by všichni Evropané mohli nalézt příbalovou informaci k jakémukoli léku, a to ve svém jazyce. Právo pacientů na bezpečnost a informace je podle mne i základní právo, a budu proto věnovat mimořádnou pozornost dalším návrhům farmaceutického balíčku, kterými se tato sněmovna teprve bude muset zabývat.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Farmakovigilance je systém, který se používá ke sledování bezpečnosti léčivých přípravků poté, co byly povolené pro veřejnost. Každý rok zemře v Evropské unii v důsledku nežádoucích reakcí na léčivé přípravky 197 tisíc lidí. Prioritou proto je vytvoření kvalitního systému farmakovigilance založeného na tom, že zdravotnický personál, společnosti i sami pacienti budou hlásit veškeré nežádoucí účinky. V nařízení č. 726/2044 jsou zakotvena pravidla pro centralizovaný postup v souvislosti s novými léčivými přípravky nebo přípravky pro boj proti rakovině, HIV nebo degenerativním chorobám, zatímco centralizovaný systém je upraven současnou směrnicí. Jsem proto zastáncem posílení spolupráce v oblasti farmakovigilance na úrovni EU, což umožní vytvořit komplexnější „rejstřík“ nežádoucích účinků léčivých přípravků a zabrání duplicitnímu sledování týchž nežádoucích účinků v různých členských státech. Vítám opatření, která byla navržena za účelem povzbuzení zdravotnického personálu, aby dobrovolně hlásil nežádoucí účinky léčivých přípravků svému příslušnému orgánu. Obzvláště bych chtěl zdůraznit vytvoření internetového portálu pro každý členský stát (článek 106 směrnice), kde budou všem, kdo se s nimi bude chtít seznámit, k dispozici veškeré příslušné informace vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto internetové portály na vnitrostátní úrovni budou propojeny s evropským internetovým portálem, který bude spravovat Evropská agentura pro léčivé přípravky (článek 26 nařízení).

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Farmakovigilance, tedy hodnocení, rozpoznávání a prevence nežádoucích účinků léčivých přípravků, je mimořádně důležitá, zejména s ohledem na to, že takové účinky jsou pátou nejčastější příčinou úmrtí v nemocnicích, tedy v Evropské unii způsobí zhruba 197 tisíc úmrtí ročně.

Celý proces je třeba provádět transparentněji a příslušné orgány musí mít odpovídající zdroje. Činnost těchto orgánů musí být vedena výhradně nejlepším zájmem pacientů a veřejného zdraví, musí se tedy jednat o veřejné orgány nezávislé na komerčních zájmech.

Je nezbytné, aby existoval systém zapojující i zdravotnický personál a pacienty, jehož prostřednictvím bude možné bezpečně a spolehlivě hlásit nežádoucí účinky léčivých přípravků.

Sdílíme stanovisko zpravodajky, že členské státy musí být i nadále klíčovými aktéry systému farmakovigilance v EU. Příslušné orgány každého členského státu by proto měly i nadále jednat jako referenční střediska pro všechna spontánní hlášení nežádoucích účinků léčivých přípravků.

Souhlasíme i s tím, že členské státy musí být neprodleně informovány v případě, že společnost ohlásí nežádoucí účinky léku, k nimž došlo na jejich území, v rámci databáze EU (Eudravigilance) a že by měl být vytvořen výstražný systém, jak navrhuje zpravodajka.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Zdržela jsem se hlasování o zprávě paní McAvanové o farmakovigilanci, neboť základem účinnosti a bezpečnosti by pro pacienty, kteří užívají léčivé přípravky, měla být nezávislost výborů pro farmakovigilanci. K tomu jsou nevyhnutelně třeba veřejné prostředky, které tento dokument již nezajišťuje, neboť nadále by měla být tato činnost financována převážně laboratorními poplatky, což je systém, který je problematický a zpochybňovaný. Třebaže kompromis, kterého bylo dosaženo s Radou, přináší určitá zlepšení, co se týče testování léčivých přípravků a transparentnosti postupů, nemohla jsem tento dokument podpořit.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť již dlouho potřebujeme poskytovat pacientům správné informace. Smrt způsobená vedlejšími účinky léčivých přípravků byla v posledních letech pátou nejčastější příčinou úmrtí v EU, a opatření, jako je to, které nyní navrhuje Parlament, tedy nelze dále odkládat.

Hlasoval jsem tudíž pro to, aby byla nemocným zajištěna kvalita života, aby pacienti měli jistotu ohledně případných nežádoucích účinků, aby léčivé přípravky byly skutečným pomocníkem každého, kdo trpí, a konečně, aby bylo možné léčivé přípravky v případě problémů neprodleně stáhnout z trhu. V naší Evropě jde v případě vytvoření jednotného internetového portálu ve všech jazycích o obrovskou inovaci a velkou pomoc pro všechny evropské pacienty, kteří se tak oprávněně mohou cítit jednotní v ochraně svého zdraví.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Farmaceutický průmysl je jedním z nejdůležitějších odvětví dnešní společnosti, a to jak z hlediska hospodářského, tak společenského a vědeckého. EU není výjimkou a toto odvětví je pro ni zdrojem hospodářského růstu a udržitelné zaměstnanosti a kromě toho přispívá k obecným dobrým životním podmínkám evropské veřejnosti. Avšak navzdory platným právním předpisům v EU každý rok zemře podle odhadů 197 tisíc osob na následky nežádoucích účinků léčivých přípravků. Vzhledem k tomu je životně důležité mít soudržnou, kvalitní a odvětvově orientovanou legislativu. Jelikož cílem tohoto návrhu je zlepšit informování veřejnosti o užívaných přípravcích a jejich vedlejších účincích, a se zřetelem k tomu, že ohledně pozměňovacích návrhů k původnímu návrhu byla nalezena všeobecná shoda, souhlasím s nově přijatými opatřeními. Nakonec zde existuje přidaná hodnota v podobě praktických řešení ve prospěch spotřebitele.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť se domnívám, že lidé by měli mít informace k dispozici ve svém mateřském jazyce. Pro více než 40 % obyvatel Lotyšska je jejich mateřským jazykem ruština. Navzdory tomu není u léčivých přípravků prodávaných v Lotyšsku informace v ruštině dostupná. Mnozí starší lidé v mé zemi lotyšsky vůbec neumí. Přesto lotyšské orgány rozhodně používání ruštiny zakazují a nedovolují ji ani v informaci o používání léčiv. Podporuji toto usnesení v naději, že se tímto problémem bude znění legislativního balíčku zabývat.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Farmakovigilance je označení pro systém sledování bezpečnosti léčivých přípravků poté, co byly registrovány. Máme-li být schopni zaručit pacientům nejlepší možnou ochranu, měly by být informace o nežádoucích účincích léčivých přípravkůshromažďovány z celé EU rychle a bez zbytečné byrokracie. Jedině tak lze přijmout rychlou akci a následně přijatý postup hodnotit. Kromě toho by pro pacienty mělo obrovský přínos, kdyby mohli nalézt informace o nežádoucích účincích léčivých přípravků na centralizovaném místě. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť jejím cílem je, aby v oblasti farmakovigilance byla přijímána rychlá a byrokracií nezatížená opatření.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Farmakovigilance se používá ke sledování bezpečnosti léčivých přípravků poté, co byly registrovány, a sehrává proto důležitou úlohu ve veřejném zdraví. Při klinickém testování mohou zůstat skryty ty vedlejší účinky léčivých přípravků, které se vyskytují zřídka a objeví se teprve po dlouhodobém užívání nebo po interakci s jinými léky. Podle odhadů proto zemře v EU každý rok zhruba 197 tisíc osob v souvislosti s nežádoucími účiky léčivých přípravků. Systém pro hlášení nežádoucích účinků a hledání zákonitostí v těchto účincích jsou tedy podstatnými prvky z hlediska účinné zdravotní politiky. Posílením spolupráce v oblasti farmakovigilance na úrovni EU se rejstřík hlášených nežádoucích účinků léčivých přípravků rozšíří, čímž bude možné rychleji podchytit ojedinělé problémy, zabrání se souběžnému sledování týchž nežádoucích účinků léčivých přípravků v různých členských státech a v případě potřeby bude možné rychle stáhnout nebezpečná léčiva z trhu. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (PT) Farmakovigilance je systém pro sledování bezpečnosti léčivých přípravků poté, co byly povoleny pro veřejné použití. Podle platných právních předpisů EU je možné léčivé přípravky registrovat dvěma způsoby: a) prostřednictvím centralizovaného postupu, kdy farmaceutická společnost podá žádost k Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMEA); nebo b) prostřednictvím systému vzájemného uznávání, kde se jedna země ujme aktivní role při hodnocení nového léku a koordinuje kroky s ostatními členskými státy na základě vzájemného uznávání. Pravidla decentralizovaného postupu jsou stanovena ve směrnici 2001/83/ES. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť díky ní budou evropští pacienti lépe chráněni a informováni o použití léčivých přípravků a jejich škodlivých účincích. Nová úprava umožňuje vytvoření internetových stránek na vnitrostátní i evropské úrovni, které budou specificky zaměřeny na léčiva a budou schopny nabídnout více informací pacientům. Ti naopak dostanou možnost informovat o škodlivých účincích léčivých přípravků vnitrostátní orgány.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Návrhy, které byly dnes přijaty, sice přinesou zlepšení z hlediska veřejného zdraví, Zelení jsou ale znepokojeni ustanoveními o povolovacím řízení. Navrhovaná centralizace schvalování přípravků na evropské úrovni byla ušita na míru požadavkům lobby tohoto odvětví a je možné, že na úkor přísného hodnocení přípravku. Z tohoto důvodu se Zelení zdrželi závěrečného hlasování. Schvalování na úrovni EU by nemělo vést k méně přísným normám. Návrhy, které byly dnes přijaty, by na evropské úrovni vedly ke schvalování množství biocidních přípravků a poskytly by tomuto odvětví neomezený přístup na veškeré trhy EU, bez toho, aniž by byl současně zajištěn dostatečný objem zdrojů, který by umožnil všechna tato povolování zvládnout. Zelení jsou znepokojeni tím, že bude mít Evropská agentura pro chemické látky oproti současnému stavu nižší objem peněz a podstatně méně času na to, aby zajistila přísné povolovací řízení. Útěchou může být jen to, že poslanci podpořili požadavek Zelených, aby členské státy měly právo zavést přídavné kontroly týkající se používání biocidů.

Zpráva: Christa Klaß (A7-0239/2010)

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji tento návrh, jehož cílem je zdokonalení platné právní úpravy týkající se výroby a používání biocidních přípravků. Odpovědné používání biocidů v rozumné míře je každodenní součástí našich životů, neboť nám pomáhají bránit šíření chorob a zajistit vysoké standardy zdraví a hygieny. Je však velmi důležité, aby byla právními předpisy zajištěna vysoká míra ochrany v oblasti jejich výroby a používání. Toho lze dosáhnout tím, že se stanoví jednotné povinné normy pro biocidní přípravky, a to jak pro spotřebitele, tak výrobce. V zájmu ochrany spotřebitelů je nezbytně nutné zajistit spolehlivý systém označování látek a přípravků, což odpovídá míře souvisejícího rizika, ať už se jedná o biocidní přípravky vyrobené v Evropské unii nebo mimo ni. Je rovněž nutné jasněji vymezit informace, které by měly být uváděny v označení, a stanovit konkrétní místo, kde by označení mělo být umístěno, s cílem poskytovat platné a relevantní informace.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť biocidy, které jsou používány k boji proti škůdcům a choroboplodným zárodkům, musí být bezpečnější, což znamená především z hlediska vlivu na životní prostředí. Pro uvádění nových biocidních přípravků na evropský trh bude zavedeno jednodušší povolovací řízení. Hlasoval jsem pro zákaz většiny jedovatých chemických látek, zejména těch karcinogenních, těch, které mají negativní vliv na plodnost či ovlivňují geny nebo hormony.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je pravděpodobně oblastí s největší mobilitou obyvatel a vyznačuje se vysokou hustotou obyvatelstva, zejména v městských oblastech. Tyto podmínky zvyšují pravděpodobnost přenosu zárodků a chorob, což činí z biocidů nezbytnou součást našeho života, přičemž jejich účelem je ochránit vysoké standardy zdraví a hygieny. Biocidy musí být účinné – a z toho důvodu může být nakládání s nimi i nebezpečné.

Nové nařízení o biocodních přípravcích ale musí platit pro soukromé společnosti, které je vyrábí, bez rozdílu, aby to nevedlo k situaci, kdy by tyto společnosti neměly k dispozici suroviny pro jejich výrobu. Tato situace by byla poněkud nešťastná v době, kdy jsou tyto látky tolik potřebné. Zpráva předložená v průběhu plenárního zasedání Parlamentu jasně ukázala, že návrh nařízení, který předložila Komise, potřebuje značná zlepšení, aby bylo možné cílů, tak jak je i ona navrhovala, dosáhnout. Toto nové nařízení musí zohlednit tři velice důležité oblasti – ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele a bezpečné a praktické uplatňování ze strany výrobců.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Rozhodný postoj k biocidům by měl přispět k ochraně zdraví, aniž by to vedlo k nechtěným ohrožením. Toto usnesení předkládá pozměňovací návrhy k návrhu Komise o biocidech a má zaručit standardizaci platných právních předpisů na evropské úrovni a jejich přizpůsobení novému technickému vývoji, z čehož je od samého počátku zřejmá jeho důležitost.

Domnívám se, že v prvé řadě je nezbytné zaručit ochranu životního prostředí a zvířat s důrazem na zásadu předběžné opatrnosti. Toto usnesení současně zintenzivňuje poskytování užitečných informací profesionálním i dalším uživatelům a posiluje rovněž význam oblasti výzkumu a vývoje, což bych ráda zdůraznila.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť biocidy, které jsou používány k boji proti škůdcům a choroboplodným zárodkům, musí být bezpečnější, což znamená především z hlediska vlivu na životní prostředí. Pro uvádění nových biocidních přípravků na evropský trh bude zavedeno jednodušší povolovací řízení. Hlasovala jsem pro zákaz většiny jedovatých chemických látek, zejména těch karcinogenních, těch, které mají negativní vliv na plodnost, či ovlivňujících geny nebo hormony.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlavním cílem tohoto návrhu nařízení je zvýšení bezpečnosti biocidních přípravků, které jsou užívány nebo uváděny na trh v Evropské unii, a zjednodušení povolovacího řízení v celé Evropské unii. Za tím účelem se návrh nařízení, který Komise předkládá, snaží sjednotit platné evropské právní předpisy a aktualizovat je, a to jak v zájmu spotřebitelů, tak výrobců.

Cílem tedy je reformovat současný systém rozšířením jeho působnosti tak, aby zahrnoval i materiály a předměty, které byly ošetřeny biocidními přípravky, zavedením celoevropského povolení přípravků, které představují „nízké riziko“, omezením testování na zvířatech, sjednocením požadavků na poskytování údajů, rozšířením pravomocí Evropské agentury pro chemické látky a zajištěním jednotného uplatňování právní úpravy v celé Evropské unii.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Předložená zpráva má za cíl sjednotit stávající evropské právní předpisy a současně je přizpůsobit technickému vývoji. Biocidní přípravky a prostředky jsou v naší společnosti již nepostradatelné, neboť pomáhají splňovat vysoké zdravotní a hygienické nároky. Celá řada mikroorganismů se stala vůči původním přípravkům již rezistentní, a proto současné biocidní prostředky jsou kvůli zvýšené účinnosti stále více nebezpečné. Plně schvaluji záměr zpravodajky zohledňovat nejen praxi ze strany výrobců, ale zejména také ochranu spotřebitele a životního prostředí. Je nezbytné rozšířit předpisy o biocidních přípravcích rovněž na výrobce mimo EU. Není přípustné, abychom od našich výrobců za cenu zvyšujících se nákladů požadovali vyšší hodnoty pro ochranu spotřebitele i životního prostředí a od jiných výrobců mimo EU a mimo Evropu, kteří do EU toto zboží dovážejí, nepožadovali nic.

Spotřebitelé, kteří biocidní přípravky na území EU zakoupí, musí mít jistotu, že zboží splňuje minimální standardy bez ohledu na to, zda jej zakoupí v Polsku či Německu, či zda původně pochází z EU nebo z Číny. Zpráva je jasně formulovaná, požaduje konkrétní a proveditelné legislativní úpravy i zohledňuje vliv na životní prostředí. Z těchto důvodů budu pro její přijetí hlasovat.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění biocidních přípravků na trh a jejich používání. Učinila jsem tak proto, že posiluje pravidla pro povolení, prodej a používání biocidů v EU s cílem chránit zdraví zvířat i lidí a životní prostředí v souladu se zásadou předběžné opatrnosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vysoké hygienické standardy, na něž si naše civilizace postupně zvykla, vyžadují prakticky nepřetržité a stále intenzivnější využívání biocidních přípravků. Současně požadujeme, aby byly tyto přípravky ještě účinnější a agresivnější, což znamená, že nakládání s nimi je stále nebezpečnější.

Právě z toho důvodu musí přístup k regulaci uvádění na trh a využívání biocidních přípravků věnovat ochraně spotřebitele a uživatele náležitou pozornost. Znovu opakuji to, co jsem již řekl při jiných příležitostech – pravidla pro tuto oblast musí být v celé Evropské unii jednotná a platná, jinak se nám nepodaří účinně zaručit ani ochranu všech evropských spotřebitelů ani ochranu životního prostředí, což je neméně důležitá otázka.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Účelem tohoto nařízení je standardizovat platnou úpravu na evropské úrovni a přizpůsobit ji nejnovějšímu technickému vývoji. Spotřebitelé by měli mít možnost zjistit, zda výrobky, které kupují, splňují jednotné minimální normy pro vnitřní trh EU, bez ohledu na to, ve kterém členském státě byly vyrobeny. To znamená, že jasné označování ošetřených materiálů a výrobků je stejně tak důležité, jako odpovídající povolení biocidních přípravků, bez ohledu na to, zda pocházejí ze zemí uvnitř nebo mimo EU. Evropský trh s biocidními produkty dosahuje objemu zhruba 890 milionů EUR ročně, což se rovná přibližně 27 % světového trhu. Tři velké společnosti ovládají zhruba 25 % evropského trhu. Je proto nezbytné nastolit rovnováhu mezi zájmy velkých společností a zájmy malých a středních podniků. V odvětví, jemuž dominuje několik velkých průmyslových výrobců, je nutné více pomáhat malým a středním podnikům. Může se tak stát prostřednictvím osvobození malých a středních podniků od daně při uvedení biocidních přípravků na trh. Kromě toho by členské státy měly na vnitrostátní úrovni vytvořit podpůrnou službu, která by doplňovala pokyny vydané Evropskou agenturou pro chemické látky.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Skutečnost, že jsme se v prvním čtení zdrželi hlasování, dokládá naši starost o některé kritické otázky, které většina této sněmovny ignorovala, s ohledem na to, že je skutečně třeba, aby členské státy chránily své občany před škodlivými vlivy aktivních biocidních látek, které jsou na trhu používány, na zdraví a životní prostředí.

Evropská agentura pro chemické látky, která bude odpovědná za vědecké posouzení toho, zda lze užívání biocidů na trhu povolit, nyní bude mít tři měsíce namísto původně navrhovaných devíti na vypracování stanoviska podloženého závěry hodnocení a na jeho předložení Komisi. Nemyslíme si, že takové zkrácení bude ku prospěchu přísného přístupu, který je nezbytný k tomu, aby bylo chráněno veřejné zdraví a životní prostředí. Doufáme, že v průběhu dalších jednání s Komisí a Radou bude možné tuto otázku ještě přehodnotit.

Těší nás, že členské státy dostaly možnost zohlednit různé regionální rozdíly a místní podmínky životního prostředí, a stalo se tak také v souvislosti s dodržováním zásady subsidiarity. Vítáme rovněž navrhované postupy pro nanomateriály a zvýšenou míru ochrany zranitelných skupin, jako jsou děti a těhotné ženy.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Znění, o němž hlasujeme, je oproti původnímu návrhu podstatně vylepšeno a já skládám poklonu paní Klaßové za účinnou mediaci. Jsem opravdu potěšena tím, že se podařilo dosáhnout cílů lepší ochrany údajů pro podniky a postupného zavádění centralizovaného povolovacího řízení na evropské úrovni pro uvádění těchto přípravků na trh.

Upřesnění přísnějších požadavků pro označování zároveň jednoznačně pomůže spotřebitelům v tom, aby se mohli informovaněji a bezpečněji rozhodovat. Jdeme správným směrem, stále ale máme před sebou kus cesty – regulační rámec pro výzkum a vývoj není v souladu s další regulací tohoto odvětví, například se směrnicí REACH.

Dále ještě nebyl oznámen nezbytný finanční balíček pro Evropskou agenturu pro chemické látky, aby mohla plnit své nové povinnosti v oblasti hodnocení. V této souvislosti očekávám od Komise upřesnění, a to i s ohledem na náročnou pracovní náplň již tomuto orgánu svěřenou směrnicí REACH.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tento dokument. Díky tomuto právnímu předpisu, který Evropský parlament schválil v prvním čtení, budou biocidy pro použití proti parazitům a choroboplodným zárodkům bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Celkovým účelem tohoto návrhu nařízení je aktualizovat pravidla Společenství pro řadu přípravků od odpuzovačů hmyzu až po chemické přípravky pro úpravu vody (pesticidy používané v zemědělství jsou upraveny samostatným právním předpisem). Poprvé se úprava dotýká rovněž materiálů ošetřených biocidy.

Dále jsme přijali zákaz nejjedovatějších látek, zejména těch, které jsou karcinogenní, mají škodlivý vliv na plodnost nebo zasahují do genů nebo hormonální hladiny, přičemž jsme současně posílili požadavek, aby další nebezpečné látky byly postupně nahrazeny jejich méně škodlivými alternativami.

Budoucí systém povolování biocidů centralizovaný na úrovni Evropské unie bude zaváděn postupně a dosáhne se jím rovněž lepší soudržnosti na úrovni 27 členských států, a tím i větší bezpečnosti.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Účelem biocidů je poskytovat ochranu proti hmyzu, škůdcům a bakteriím a známe je z každodenní praxe i řady zemědělských použití. Pro zvýšení bezpečnosti při využívání biocidů i proto, abychom mohli zavést systém kontroly, je logické, že tyto látky musí v celé EU podléhat stejným testům a normám. Jako zástupkyně zemědělců v Evropském parlamentu jsem zastánkyní odpovědného používání biocidů. Tento návrh je dobrým základem jednotné právní úpravy na úrovni EU. V zájmu spravedlivé hospodářské soutěže jsem rozhodnou zastánkyní toho, aby všechna plánovaná nová opatření pro biocidy platila i na dovoz ze třetích zemí. Zemědělství však musí nadále plnit svou funkci produkovat bezpečné potraviny a krmivo za rozumnou cenu. Obzvláště pozorně je nutné posoudit návrhy, které mají přímý dopad na produkci a výrobní náklady. Použití vhodných opatření pro boj proti škůdcům nesmí být komplikováno nebo prodražováno v důsledku nevýhodného poměru nákladů a přínosů. V každém případě musí nové nařízení uspokojit přání spotřebitelů i požadavky výrobců.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Postavení biocidů bylo odjakživa poněkud rozporuplné, pravděpodovně proto, že není vždy snadné je určit a definovat. Je však jisté, že biocidy mají v našem každodenním životě bohaté využití, a je proto nezbytné porozumět jejich skutečnému vlivu na bezpečnost a na zdraví nás všech.

Z uvedených důvodů jsem hlasoval pro zjednodušení a harmonizaci regulace zaměřené na evropský průmysl a na členské státy, které tak budou mít aktualizovanou právní úpravu, která bude odpovídat jejich novým veřejným potřebám. Spuštění systému pro harmonizaci kritérií pro udělení souhlasu pomůže k odstranění duplicitního hodnocení rizik spojených s přípravky, které již byly povoleny. Jde o další významný krok vpřed, který Parlament učinil na cestě k ochraně zdraví občanů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Každoročně je na trh uvedeno zhruba 90 milionů tun biocidních přípravků, které mají za cíl likvidovat škůdce a zárodky. Obavy Evropské unie v této záležitosti jsou tedy zcela přirozené, neboť jí jde o to, aby biocidy byly bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí. V souladu s tím se snaží posílit ochranu lidského zdraví zákazem nejjedovatějších chemických látek, jako jsou karcinogeny nebo látky negativně ovlivňující plodnost. Dále se snaží posílit ochranu zvířat a životního prostředí. Avšak kromě přijetí tohoto návrhu by bylo podle mne zapotřebí i komplexní osvědčování přípravků, které jsou do EU dovezeny. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Nařízení o uvádění biocidních přípravků na trh a jejich používání, o němž jsme dnes hlasovali, nám umožňuje učinit další krok směrem k centralizovanému systému registrace biocidních přípravků. Systém registrace chemických látek zavedený směrnicí REACH ukazuje, že zamítnutí oddělených systémů registrace na úrovni členských státu je zcela oprávněné. V současnosti se často setkáváme se situací, kdy konkrétní přípravek nelze uvést na trh členského státu čistě z toho důvodu, že tento stát uplatňuje složitá a neopodstatněná nákladná povolovací řízení. Na druhé straně zatímco zjednodušíme uvádění biocidních přípravků na trh, musíme zajistit i to, aby byla současně zachována i vysoká míra ochrany vzhledem k tomu, že tyto přípravky představují značné zdravotní riziko.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Biocidy jsou nedílnou součástí naší civilizace a jsou nepostradatelné pro naplnění našich náročných norem pro zdraví a hygienu; biocidy musí být účinné, aby se předcházelo chorobám a infekcím, současně mohou ale být vysoce nebezpečné: z toho důvodu je nutné s nimi optimálně nakládat.

Nové nařízení o používání biocidů musí zajistit, aby výrobci, nebo spíše střední podniky, mohli toto nařízení na své výrobky uplatnit, aniž by to pro ně znamenalo znevýhodnění v hospodářské soutěži. Navíc spotřebitelé i výrobci materiálů obsahujících biocidy musí mít možnost se opřít o minimální normy platné pro celou Evropskou unii. Podle mého názoru je návrh nařízení předložený Komisí, má-li dosáhnout vytyčených cílů, jako je odstranění nedostatků platné směrnice, zlepšení povolovacího řízení a usměrnění rozhodovacího procesu při současném rozvíjení vyšší míry ochrany, nutné podstatně zdokonalit a pozměnit.

Nová ustanovení musí zohlednit tři zásadní oblasti – ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele a bezpečné a praktické uplatňování ze strany výrobců. Nové nařízení bude rovněž stanovovat zjednodušený postup povolování přípravků, bez zbytečných nákladů a přemrštěných poplatků.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Nové nařízení rovněž stanovuje zjednodušený postup pro povolování přípravků v závislosti na jistých podmínkách, aby se v nich uskutečnilo povolení bez zbytečných nákladů a přemrštěných poplatků. Je také revizí platné směrnice z roku 1998 a ústřední úlohu při povolování svěřuje Evropské agentuře pro chemické látky. Podporuji postupné zavádění centralizovaného povolovacího řízení: do roku 2013 pro přípravky s nízkým rizikem a do roku 2017 pro všechny druhy biocidů. Kritéria pro vyloučení nebezpečných aktivních látek (karcinogenů, mutagenů, látek poškozujících reprodukci, perzistentních a bioakumulativních) lze zvažovat teprve ve chvíli, kdy bude k dispozici plán jejich substitutů. Následně tedy, pokud bude povolován biocid, jež bude obsahovat aktivní látku vhodnou pro substituci, bude lhůta omezena na tři roky a budou muset existovat alternativy, které nepoškozují životní prostředí ani lidské zdraví. Toto nové nařízení musí zohlednit tři velice důležité oblasti – ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele a bezpečné a praktické uplatňování ze strany výrobců.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Nové evropské nařízení o biocidech není jen záležitostí vnitřního trhu. Je to rovněž otázka ochrany zdraví a životního prostředí. Takový je ve zkratce vzkaz, který dnes Evropský parlament vyslal.

Samozřejmě bylo nutné vyhovět některým požadavkům výrobců ohledně těchto přípravků proti škůdcům, jako je přístup na evropský trh, lhůta pro povolovací řízení, nezdvojování testů a soulad s právními předpisy pro pesticidy. To však v žádném případě není bianko šekem pro výrobce. Je zde jasně potvrzena zásada substituce nejškodlivějších látek. To se týká zejména perzistentních, bioakumulativních a toxických látek a látek narušujících funkci žláz s vnitřní sekrecí.

Uznává se, že odpovědnost nesou všichni zúčastnění, zejména výrobci, kteří uvádí na trh předměty ošetřené určitým biocidem. Nezapomínejme na skandál s toxickými pohovkami! Mrzí mne však jedna věc, a to je zamítnutí pozměňovacího návrhu, který uváděl, že výrobci by měli platit roční poplatek, jehož výše by byla snížená pro malé a střední podniky, aby umožnili Evropské agentuře pro chemické látky se sídlem ve Stockholmu plnit její úkoly. Jedna věc je jasná: s omezenými finančnímu prostředky bude jen stěží možné provádět spolehlivé testy, a tedy snížit zdravotní riziko pro uživatele.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – (FR) Zdrželi jsme se hlasování o této zprávě, neboť pozitivní posun v oblasti ochrany lidského zdraví a životního prostředí přemazaly ústupky ve prospěch průmyslu, což ohrožuje fungování Evropské agentury pro chemické látky. Lze souhlasit s tím, že v průběhu let by veškeré biocidní přípravky mohly procházet centralizovaným řízením. To je ale nepřijatelné, je-li drasticky zkrácen čas pro vědecké posouzení a zároveň jsou omezeny finanční zdroje.

Nikdo nemůže očekávat více práce, vykonané rychleji a s nižšími náklady, aniž by se to podepsalo na její kvalitě. Hlasování odhalilo skutečné záměry pravice a pravého středu – méně přísné hodnocení veškerých biocidních přípravků, s přímým přístupem na celý vnitřní trh na úkor zdraví lidí. Jen malou útěchou je, že zůstane zachováno svrchované právo členských států na omezení nebo zákaz používání biocidních látek. Je na členských státech, aby zajistily vysokou úroveň ochrany.

Zpráva: Peter Skinner (A7-0170/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro následující zprávu, protože jsem přesvědčen, že tím, co Evropa skutečně potřebuje, je orgán finančního dohledu, jakožto složitá, přesto však efektivní struktura schopná dominovat finančním institucím Evropské unie a zajistit, aby řádně fungovaly. S ohledem na to hodnotím velmi příznivě zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, protože se domnívám, že to je jediný způsob, jak můžeme zlepšit současnou úroveň regulace na evropském vnitřním trhu a zaručit neúplatnost a řádné fungování trhů a současně zachovat stabilitu finančního systému a zajistit koordinaci evropského a mezinárodního monitorování. Rizika finančních systémů můžeme zjišťovat jen pomocí lepšího monitorování, které nám poskytne včasná varování před krizemi, jako byla ta, jež poškodila svět v roce 2008. Tato mocná krize vyvolala potřebu reformy tohoto odvětví, aby se co nejvíce zvýšila hospodářská soutěž prostřednictvím skutečně kompetentních orgánů dohledu, které budou skutečně schopny dosáhnout tolik potřebné změny v tomto důležitém odvětví.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, tvoří součást balíčku finančního dohledu. Tento balíček zřizuje tři evropské orgány pro dohled nad konkrétními sektory finančního odvětví: bankami, pojišťovnictvím a finančními trhy. Plně jsem tuto zprávu a balíček finančního dohledu jako celek podpořila, protože podle mě představují zásadní a především nezbytný krok kupředu. Jeho prostřednictvím se nám dostává poučení z recese a jejích dramatických dopadů na hospodářství a pracovní místa, způsobených selháními stávajícího finančního systému. S tímto novým rámcem dohledu je cílem stabilizovat finanční systém a zaručit jeho stabilitu.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) bude nést odpovědnost za řešení řady praktických otázek, jako jsou pojistné smlouvy o neživotním pojištění a pojistné smlouvy o životním pojištění, které představují určitý druh investice, a zaměstnanecké penzijní pojištění. Vezmeme-li v úvahu, že trh pojištění v nových členských státech rozvíjeli zahraniční evropští investoři, výbor pro dohled nad těmito přeshraničními sítěmi bude mít nepostradatelnou úlohu při zajišťování zabezpečení pro občany všech členských států. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění bude rovněž moci zasahovat na úrovni vnitrostátního orgánu dohledu v případech, kdy se tyto orgány setkají s obtížemi při důsledném provádění technických norem EU.

Jsem přesvědčena, že tato iniciativa společně s pravomocí orgánu EIOPA řešit neshody mezi vnitrostátními orgány dohledu v případech, kdy je právních předpisy nutí spolupracovat nebo dojít k dohodě, znamená krok kupředu při řízení integrace finančních služeb v Evropě. Stručně řečeno, je to vyvážený systém, který si zasluhuje plnou podporu.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože budou vytvořeny tři nové evropské orgány dohledu (ESA), které nahradí stávající výbory pro dohled. Budou mít pravomoci daleko přesahující poradenskou působnost stávajícího systému. V budoucnosti mohou získat i další pravomoci díky doložce o přezkumu. Bude zřízen i Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), s cílem provádět monitorování a vydávat varování ve věci kumulace rizik v evropské ekonomice.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Výkonnost evropského finančního systému závisí na pečlivém řízení rizik a přesném hodnocení strukturální stability celého odvětví. Nový orgán dohledu znamená, že orgány Unie jasně přebírají odpovědnost za zajištění prevence krizí, kroků odrazujících od parazitování a za monitorování chování a postojů.

S ohledem na stále narůstající integraci našich vnitrostátních trhů a související nevyhnutelné snižování obranných překážek je nutné jednat společně s cílem vyvážit hrozby, ať vnitřní či vnější.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Souhlasím s návrhem Komise na zřízení nových decentralizovaných evropských agentur pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a myslím si, že jejich zřízení je ještě vítanější na pozadí stávajících podmínek hospodářské a finanční krize, která Evropu zasáhla v roce 2008.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Stejně jako v případě předešlých zpráv o zřízení evropských orgánů finanční regulace také hlasuji pro návrh na zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Chtěl bych znovu zdůraznit, jak je důležité zajistit Evropské unii, a zvláště vnitřnímu trhu, evropské orgány dohledu, aby minimalizovaly hospodářský a finanční dopad budoucích situací zatěžujících naše finanční trhy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jestliže jsme se z nedávné krize něco naučili, a to bez ohledu na své politické přesvědčení nebo světové názory, je to nutnost reformovat institucionální strukturu dohledu zřízením evropských orgánů a přitom přehodnotit celou koncepci makroekonomického a mikroekonomického dohledu.

Dohoda, které jsme dosáhli a o které dnes hlasujeme, obsahuje nesčetné kladné body. Jedním z nich je zřízení nezávislých evropských orgánů pro dohled nad bankami, pojišťovnami a finančními trhy. Tyto orgány nenahradí vnitrostátní orgány dohledu, ale budou s nimi spolupracovat ve snaze uskutečňovat jejich mandát k obezřetnostnímu dohledu a analýze systémových rizik, aby tak zabránily tomu, aby byly evropský bankovní sektor a finanční trhy zasaženy další krizí podobných rozměrů, jako byla ta, které jsme právě čelili.

Jak jsem měl možnost již nespočetněkrát říci, osobně se evropských orgánů dohledu nebojím. Domnívám se, že je nutné, aby byly schopny naplňovat svůj mandát jak nezávisle, tak i kompetentně, aby tak posilovaly důvěru trhů a jejich subjektů, v tomto případě zvláště v pojišťovnictví a penzijním sektoru.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Pro ochranu transparentnosti a důvěryhodnosti evropských trhů a institucí vůči veřejnosti je naprosto nezbytné posílit pravomoci, zdroje a autonomii evropského dohledu nad trhy pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění. To zajistí účelnost současné reformy, na níž se nyní orgány EU podílejí v oblasti dohledu nad finančními trhy, aby se předešlo dalšímu riziku krize, jako byla ta, která nyní ovlivňuje celosvětové hospodářství a která měla zvláštní dopad na evropskou společnost. Komise předložila sérii návrhů s cílem vybudovat v Evropské unii efektivnější, integrovanější a udržitelnější systém finančního dohledu. Základem tohoto přístupu je Evropský systém orgánů finančního dohledu. Proto Komise navrhuje zřízení tří nových evropských decentralizovaných agentur: Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Je třeba upozornit, že náklady související se zřízením těchto tří agentur budou v letech 2011–2013 v evropském rozpočtu představovat zhruba 59 699 000 EUR.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je součástí takzvaného balíčku finančního dohledu. Při hlasování o zprávě jsme měli na paměti způsob, jakým Rada, Komise a Parlament sám zpožďovaly opatření v této oblasti a omezovaly se na přijímání rozhodnutí, která nemění základní problém, jímž jsou finanční spekulace, včetně otázky pojištění státního dluhu, který funguje jako derivát vysoce spekulačního charakteru. Dokud zmíněné orgány tuto praxi neukončí, bude zřízení evropských orgánů v těchto oblastech vlastně zbytečné.

Náš hlas proti zprávě je především protestem proti skutečnosti, že dosud čekáme na návrhy týkající se zrušení daňových rájů, uvalení daně z pohybu kapitálu nebo uzavření trhu s deriváty.

To znamená, že hlavní mechanismy finančních spekulací na trhu zůstávají a že nyní přijatá opatření mají spíše usnadnit kontrolu hlavním silám a jejich finančním skupinám nad členskými státy se slabšími ekonomikami než přímo řešit a ukončit problém finančních spekulací.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Evropský parlament pravidelně požaduje rovné příležitosti pro všechny agentury činné na úrovni EU. Současně je zjevné, že EU utrpěla významné neúspěchy ve svém dohledu nad integrovanými finančními trhy. Hlasuji pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Jsem přesvědčen, že musí existovat orgán, který bude chránit stabilitu finančního systému, solventnost a likviditu finančních institucí, transparentnost trhů a finančních produktů a nabízet vkladatelům a investorům ochranu. Rovněž věřím, že tento orgán nemůže pracovat bez přístupu k příslušným informacím, které potřebuje, týkajícím se transakcí a ekonomických agentur.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) je součástí návrhů Komise založených na doporučeních Larosièrovy zprávy z února 2009. Larosièrova zpráva navrhovala posílení rámce dohledu s cílem snížit riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Vítám zřízení orgánu EIOPA jako evropskou reakci k zajištění vysoké, účelné a jednotné úrovně regulace a dohledu v celé Evropě. Tento celoevropský orgán bude provádět dohled nad vnitrostátními orgány dohledu v sektoru pojišťovnictví a bude zajišťovat, aby existovala vhodná a přiměřená ochrana pro investory a pojištěné spotřebitele v EU. Orgán bude přijímat rozhodnutí, která se budou přímo vztahovat na finanční instituce, a může upozorňovat Komisi na nebezpečné produkty nebo transakce na trhu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, protože jsem přesvědčen, že je nutné zacelit mezery, které dnes existují v oblasti koordinace, jednotného uplatňování právních předpisů EU a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

Nedávná finanční krize skutečně ukázala nedostatečnost některých vnitrostátních modelů dohledu, které nebyly schopny se účinně vypořádat s problematickými situacemi, které vznikly na evropských finančních trzích. Proto nemohu než přivítat a podpořit rozhodnutí o posílení rámce dohledu na základě zásahu, jehož cílem je určit nástroje schopné v budoucnosti předcházet vzniku rizik výkonnosti ve finančním systému.

S novou architekturou finančního dohledu vyplníme mezery v tomto odvětví, budeme se snažit zlepšit fungování vnitřního trhu a nakonec i zajistit jednotnou vysokou úroveň regulace a dohledu při trvajícím zohlednění potřeb jednotlivých členských států.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Systémy pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění by měly zaručovat členské státy. Evropa v době snižování veřejných příjmů a výdajů zjevně tímto směrem nejde. Zelená kniha, kterou Komise předložila dne 7. července ve věci starobních důchodů, nám to má připomenout. S ohledem na to si naprosto nelze představit, že by Evropský orgán dohledu mohl provádět dohled nad odvětvím tohoto druhu. Hlasuji proti tomuto textu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize upozornila na zásadní nedostatky ve finančním dohledu, jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu používaly vnitrostátní pohled a nepřizpůsobily se globalizaci, ke které v rámci finančního systému došlo a v níž různé finanční skupiny provádějí své operace přeshraničně, se systémovými riziky, která jsou s tím spojena. Proto při uplatňování právních předpisů EU neexistovala žádná spolupráce, koordinace či jednotnost. Cílem této směrnice je tedy zlepšit fungování vnitřního trhu zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech příjemců. Proto je zásadní ochránit integritu, účinnost a bezproblémové fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Zřízení evropského orgánu v odvětví pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění je nezbytné k dosažení účinného modelu dohledu spolu s mnoha dalšími mechanismy monitorování, o nichž je skutečně naléhavě nutné rozhodnout a je nezbytné je zavést.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Finanční krize vlastně vynesla na světlo četné nedostatky finančního systému. Zvláště v citlivé oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění je nutné zajistit, aby se nepoužívaly rizikové finanční produkty a konstrukce odolné jako domečky z karet. Například nedávno vyhlásila konkurs on-line pojišťovna, která nechala své zákazníky a jejich nároky zcela bez povšimnutí. Vlny stížností odhalily i závažné nedostatky v poskytovaném poradenství, při němž byly zákazníkům prodávány rizikové finanční balíčky jako bezpečné řešení jejich zaměstnaneckého penzijního pojištění. Chceme-li brát povinnost dohledu vážně, bude nutné zabývat se těmito druhy problémů, které v Evropské unii vypluly na povrch, a vytvořit spravedlivé podmínky. Potřebujeme přísnější finanční dohled. Zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění se nezdá být optimálním řešením, je to však lepší než nic, a proto jsem hlasoval pro.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V době, kdy banky a pojišťovny provozují přeshraniční činnost, je čistě vnitrostátní forma dohledu nad těmito společnostmi nedostatečná, jak ukazuje současná ekonomická a finanční krize. Jako pozitivní prvek je však třeba vnímat skutečnost, že v případě závažných rozpočtových problémů si členské státy ponechaly pravomoc činit konečná rozhodnutí. Tato zpráva však zachází příliš daleko směrem k evropské hospodářské správě, a proto jsem se zdržel hlasování.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy, které k návrhu předložil Parlament.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Jsem potěšena závazky, které přijala má politická strana během finanční krize za široké podpory Evropského parlamentu. Bylo naprosto nezbytné, abychom Evropský systém orgánů finančního dohledu revidovali. Nedostatečná koordinace mezi vnitrostátními orgány dohledu zvyšovala budoucí riziko pádu finančních institucí. Zřízením tří nových evropských orgánů odpovědných za dohled nad tím, jak banky, finanční trhy a pojišťovny a penzijní společnosti fungují, jsme stanovili komplexní rámec finančního dohledu. Evropský orgán pro bankovnictví tak bude banky regulovat standardním a koordinovaným způsobem a se skutečnou donucovací pravomocí bude mít poslední slovo v případě neshody s vnitrostátními bankovními regulačními orgány. Zajištění solventnosti finančních institucí a umožnění větší transparentnosti finančních trhů a produktů také zaručí lepší ochranu investorů, podniků, střadatelů a spotřebitelů. Tento nový nástroj proto nebude privilegiem několika málo finančních expertů, ale bude skutečně a dobře sloužit ke skutečnému prospěchu všech.

Zpráva: Sylvie Goulard (A7-0168/2010)

  Damien Abad (PPE) , písemně. – (FR) Zřízení evropského finančního dohledu bylo navrženo v září 2009 Evropskou komisí a vycházelo z práce skupiny, které předsedal Jacques de Larosière. Od 1. ledna 2011 bude proto Unie mít k dispozici „řídicí věž“ pro zjišťování finančních rizik a bude mít možnosti, jak v případě potřeby jednat. Tato úloha bude svěřena třem novým orgánům dohledu pro bankovnictví, finanční trhy a pojišťovnictví a Evropskému výboru pro systémová rizika. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že Evropská unie potřebuje orgán konkrétně odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad jejím finančním systémem, který bude schopen určovat rizika pro finanční stabilitu a v případě potřeby vydávat varování a formulovat doporučení k řešení takových rizik. Ochrana poskytování veřejných služeb, povzbuzování inovací, zlepšené financování malých a středních podniků, to jsou tři hlavní cíle pro konečné dosažení udržitelného a spravedlivého růstu.

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro následující zprávu, protože jsem přesvědčen, že současný systém EU má ve věci makrofinančního dohledu několik vad, a protože jsem přesvědčen, že tento problém je příliš významný na to, aby byl opomenut. Iniciativy prováděné se záměrem tento problém řešit by měly být vítány. Pokud byla vůbec k něčemu dobrá, posloužila finanční krize, která nedávno poškodila svět, bezesporu k tomu, že nás upozornila na křehkost našich ekonomických systémů, na trvalé ekonomické riziko, v němž žijeme, a na křiklavou potřebu vytvořit orgán pověřený makroekonomickým dohledem v rámci EU. Proto hodnotím pozitivně skutečnost, že pro tuto zprávu hlasovali poslanci ze všech politických skupin a že byla zpráva přijata naprostou většinou, což je dobrý doklad obecného zájmu o fiskální svrchovanost. Jsem přesvědčen, že pro tento nový systém finančního dohledu je mimořádně důležité, aby při své činnosti nenarušoval financování ekonomiky a současně chránil jednotný trh, umožňoval Evropské unii zachovat si své postavení a včas varoval před rizikovými situacemi. Z těchto důvodů jsem pro zřízení Evropského výboru pro systémová rizika.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, tvoří součást balíčku finančního dohledu. Tento balíček zřizuje tři evropské orgány pro dohled nad konkrétními sektory finančního odvětví: bankami, pojišťovnictvím a finančními trhy. Plně jsem tuto zprávu a balíček finančního dohledu jako celek podpořila, protože podle mě představují zásadní a především nezbytný krok kupředu. Jeho prostřednictvím se nám dostává poučení z recese a jejích dramatických dopadů na hospodářství a pracovní místa, způsobených selháními stávajícího finančního systému. Tento nový rámec dohledu má podpořit cíl stabilizovat finanční systém a zaručit jeho stabilitu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Nedávná hospodářská krize vyvolala mnoho otázek, na které musíme urychleně odpovědět, a ukázala, že ačkoli má Evropská unie četné nástroje koordinace hospodářské politiky, nebyly tyto nástroje dosud plně využívány a stávající systém řízení má značné mezery. Zřízení Evropského výboru pro systémová rizika je důležitou změnou, protože dosud nikdo neprováděl makroekonomickou analýzu na evropské úrovni, jejímž prvořadým cílem by bylo hodnotit systémová rizika. Úzká spolupráce mezi výborem ESRB a subjekty, které mají příslušné informace (vnitrostátní orgány dohledu a evropské orgány odpovědné za každé odvětví) je základem vytvoření jednotného „makro-mikro“ dohledu.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Požadoval jsem, aby měl Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) zvýšené pravomoci pro zajištění rychlé a jasné komunikace. Výbor ESRB vytvoří společný soubor ukazatelů, aby bylo možné standardně kategorizovat rizika jednotlivých přeshraničních finančních institucí a určit druhy rizik, která se u nich mohou vyskytovat. Výbor ESRB vypracuje i systém „semaforu“ pro zohlednění různých stupňů rizika. Poradní vědecký výbor bude mít mezi svými členy odborníky s cílem zvýšit schopnost výboru ESRB odhadovat kumulaci rizik a mít k dispozici co nejširší odborné zkušenosti. Po dobu prvních pěti let bude výboru ESRB předsedat prezident Evropské centrální banky, aby mu dodal dostatečně vysoký význam a důvěryhodnost, které potřebuje.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Hlasoval jsem pro reformu finančního dohledu v EU, přestože mám k přijatému řešení nejednu výhradu. Potřeba regulace byla příliš povýšena nad potřebu svobodného tržního prostředí pro banky a finanční sektor. Pravomoci národního a evropského regulátora jsou vymezeny velmi nejasně a hranice mezi nimi je silně rozostřená. To může vést v lepším případě k právní nejistotě všech hráčů na finančním trhu, v horším případě pak ke zneužití pravomoci evropského regulátora, proti němuž bude prakticky nemožné se účinně bránit.

Vzhledem k neexistenci jednotného finančního trhu EU je sporná oprávněnost existence silných nadnárodních orgánů dohledu vybavených pravomocí rozhodovat o jednotlivých subjektech finančního trhu v členských státech. Budeme-li v EU takto posedlí regulací, jako jsme toho nyní svědky v případě finančních trhů, nezbude nám než přihlížet tomu, jak nás z globálního hřiště vytlačuje Čína. Té sice vyčítáme nekalé soutěžní chování, ona přitom již dávno netěží jen ze štědrých státních podpor, levné pracovní síly a nedodržování standardů ochrany životního prostředí, ale prosazuje se i díky inovacím a moderním technologiím. A to by nás mělo znepokojovat a varovat.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Většina ekonomů je přesvědčena, že prognózy se jen vzácně vyznačují přiměřenou jistotou; proto je jediným zbývajícím ochranným opatřením monitorování a vlastní ochrana. Evropský parlament spolu s Radou ministrů hospodářství a financí a příslušnými komisaři odvedli vynikající kus práce.

Nepředstírejme, že to stačí nebo že to může vymazat minulost, ale v budoucnosti budeme moci mít důvěru v bankovní a finanční sektor, protože makroobezřetnostní dohled je svěřen orgánu, který má odpovědnost za monitorování celého evropského trhu, celé eurozóny, a nikoli jen jejích dílčích částí, které již nyní nejsou platné.

Kromě toho se monitorování tímto orgánem rozšíří ze zemí EU na všechny země, jejichž měna je nějakým způsobem vázána na euro, a proto i na naše podniky a všechny ty, kdo s nimi obchodují.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Při hlasování pro tuto zprávu jsem požadovala, aby měl tento Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) zvýšené pravomoci pro zajištění rychlé a jasné komunikace. Výbor ESRB vytvoří společný soubor ukazatelů, aby bylo možné standardně kategorizovat rizika jednotlivých přeshraničních finančních institucí a určit druhy rizik, která se u nich mohou vyskytovat.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro většinu návrhů této zprávy a pro zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB). Evropský parlament, vědom si své odpovědnosti a s využitím nových pravomocí, které mu svěřila Lisabonská smlouva, musí být vyzván k plnění klíčové úlohy při zdokonalování rámce dohledu Evropské unie. Protože není možné vyřešit nedostatky stávající struktury dohledu, na které poukázala současná finanční krize, stala se ještě naléhavější nutnost vytvořit mechanismy pro makroobezřetnostní dohled schopné zaručit stabilitu evropských finančních trhů. Je rovněž důležité chránit soudržnost jednotného trhu i vybavit Evropskou unii nástroji, které jí umožní bránit euro a jiné mezinárodní měny na globální úrovni. Rovněž bych chtěl zdůraznit důležitý přínos, který výbor ESRB představuje díky návrhu, aby prováděl makroekonomickou analýzu na evropské úrovni, aby mohl analyzovat potenciální systémová rizika. S ohledem na nedostatky mikroobezřetnostního dohledu na úrovni členských států jsem přesvědčen, že úzká spolupráce mezi výborem ESRB, centrálními bankéři, orgány dohledu a „reálnou ekonomikou“ bude nejen legitimizovat kroky výboru ESRB, ale také významně přispěje k efektivitě těchto opatření.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jestliže jsme se z nedávné krize něco naučili, je to nutnost reformovat institucionální strukturu dohledu zřízením evropských orgánů a přitom přehodnotit celou koncepci makroekonomického a mikroekonomického dohledu.

Jak jsem měl možnost již nespočetněkrát říci, osobně se zřízení evropských orgánů dohledu nebojím. Domnívám se, že je nutné, aby vůbec existovaly a byly schopny naplňovat svůj mandát nezávisle i kompetentně, aby tak posilovaly důvěru trhů a jejich subjektů.

V tomto konkrétním případě má zřízení Evropského výboru pro systémová rizika zajistit Evropské unii účinný systém dohledu bez narušení hospodářského růstu, chránit jednotný trh před rizikem roztříštění a konečně také prostřednictvím rozvoje evropského makroobezřetnostního dohledu pomoci řešit problém roztříštěné individuální analýzy rizik na vnitrostátní úrovni, a přitom zlepšit účinnost mechanismů včasného varování a umožnit, aby byla hodnocení rizik převedena do konkrétních opatření.

Zřízení tohoto Evropského výboru pro systémová rizika je proto třeba uvítat a já doufám, že vynikající naplňování jeho mandátu bude východiskem pro lepší dohled v Unii.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zřizování struktur schopných preventivního zásahu podloženého trvalým a pečlivě zdůvodněným hodnocením by mělo být prioritou procesu rozhodování a tvorby politik Evropské unie ve stávajícím rámci pro reakci na stávající krizi, kdy je naprosto nezbytné zajistit účinnost makroobezřetnostního dohledu Unie nad finančním systémem. Protože Evropský výbor pro systémová rizika je schopen sledovat a hodnotit rizika finančního systému v obdobích, kdy je systém považován za normálně fungující, mohl by být zárukou finanční stability, která je naprosto nezbytná k tomu, aby se reálná ekonomika rozvíjela, přinášela růst, bohatství a pracovní místa. Chtěl bych upozornit na snahu zpravodaje zajistit vyvážený a realistický návrh prostřednictvím účinného dohledu, který bude chránit financování ekonomiky, jednotný trh a zájmy a cíle Evropské unie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Při hlasování o této a jiných zprávách zařazených do balíčku finančního dohledu jsme měli na paměti způsob, jakým Rada, Komise a Parlament sám zpožďovaly opatření v této oblasti a omezovaly se na přijímání rozhodnutí, která nemění základní problém, kterým jsou finanční spekulace, včetně spekulace se státním dluhem.

Náš hlas proti zprávě je především protestem proti skutečnosti, že dosud čekáme na návrhy týkající se zrušení daňových rájů, vybírání daně z pohybu kapitálu nebo zrušení trhu s deriváty.

To znamená, že hlavní mechanismy finančních spekulací na trhu zůstávají a že nyní přijatá opatření mají spíše usnadnit kontrolu pro hlavní síly a jejich finanční skupiny nad členskými státy se slabšími ekonomikami než přímo řešit a ukončit problém finančních spekulací.

Provádění těchto opatření může mít zprvu kladný účinek, jejich dopad je však příliš omezený a nebudou-li přijata základní opatření, čas ukáže, že spekulace budou pokračovat.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Vítám návrh Evropské komise na zřízení nového subjektu nazvaného Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) v reakci na finanční, hospodářskou a sociální krizi, která postihla celou Evropskou unii. Výbor ESRB bude pracovat pod záštitou Evropské centrální banky a bude sledovat a hodnotit rizika pro stabilitu finančního systému jako celku. Kromě toho bude výbor ESRB vydávat včasná varování před systémovými riziky, která se mohou kumulovat, a v případě potřeby vydávat doporučení k přijetí opatření na řešení těchto rizik. Ve výboru ESRB budou pracovat vedoucí představitelé Evropské centrální banky, národních centrálních bank, evropských orgánů dohledu i vnitrostátních orgánů dohledu. Výbor ESRB bude tedy prostřednictvím svých úloh v makroekonomickém dohledu pomáhat při předcházení budoucím krizím.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Jsem přesvědčen, že expertní skupina pod vedením Jacquese de Larosièra provedla velmi kvalitní analýzu příčin krize a jejího řešení na evropské úrovni. Přesto mám z Komisí navrženého legislativního balíčku určité obavy. Osobně si dovedu představit vznik Evropské rady pro systémová rizika. Tato instituce může dle mého názoru mít určité opodstatnění. Unie nějaký strategický orgán tohoto typu potřebuje. Navíc věřím, že již ze své podstaty u této instituce nehrozí, že by se jednalo o rozbujelou byrokratickou strukturu. Zcela odlišný názor však mám na Evropský systém orgánů finančního dohledu. Z návrhu je patrné, že se buduje robustní a složitý byrokratický moloch, u nějž v tuto chvíli nemáme jistotu, že jeho široké kompetence nebudou uplatňovány na úkor kompetencí členských států. Pokud se Evropský systém orgánů finančního dohledu nemá vymknout svým původním záměrům, musí být jeho kompetence formulovány natolik precizně, že nevznikne sebemenší pochybnost o tom, že každodenní dohled nad finančními trhy zůstane i nadále v rukou členských států a jejich nezávislých vnitrostátních dohledových orgánů, a to vše při zachování fiskální odpovědnosti jednotlivých členských států. Protože legislativní balíček jako celek tyto parametry nesplňuje, nemohu pro něj hlasovat.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize upozornila na zásadní nedostatky ve finančním dohledu na mikroobezřetnostní i makroobezřetnostní úrovni. Modely dohledu se nepřizpůsobily globalizaci, ke které v rámci finančního systému došlo a v níž různé finanční skupiny provádějí své operace příhraničně se systémovými riziky. Proto při uplatňování právních předpisů EU neexistovala žádná spolupráce, koordinace či jednotnost. Cílem této směrnice je tedy zlepšit fungování vnitřního trhu zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech zúčastněných osob; popravdě její jedinou chybou je to, že nejde dost daleko. Proto je zásadní ochránit integritu, účinnost a bezproblémové fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Jsem přesvědčen, že zřízení Evropského výboru pro systémová rizika je nezbytné k dosažení účinného modelu dohledu a k tomu, aby se předešlo systémovému riziku vyvolávanému přeshraniční povahou velkých finančních skupin. Je však třeba provést mnoho dalších kroků, aby se zabránilo opakování skutečně nemorálních situací z nedávné minulosti, které poškodily ekonomiky, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky a důvěryhodnost systému.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Plně podporuji zprávu a opatření, která byla zavedena za účelem dosažení větší stability trhu. Zpráva byla nutná k ochraně jednotnosti vnitřního trhu. Ochrana vnitřního trhu je nezbytná.

Mám však pochyby o monitorování, které budou evropské centrální banky muset provádět; v minulosti tak centrální banky, které byly povinny monitorovat, často nečinily, a významná část krize vznikla jejich vinou. Dal bych přednost jinému kontrolnímu subjektu. Proto jsem hlasoval pro text, ale zdržel jsem se hlasování o legislativním usnesení.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V době, kdy banky a pojišťovny provozují přeshraniční činnost, je čistě vnitrostátní forma dohledu nad těmito společnostmi nedostatečná, jak ukazuje současná hospodářská a finanční krize. Jako pozitivní prvek je však třeba vnímat skutečnost, že v případě závažných rozpočtových problémů si členské státy ponechaly pravomoc činit konečná rozhodnutí. Tato zpráva však zachází příliš daleko směrem k evropské správě ekonomických záležitostí, a proto jsem se zdržel hlasování.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zdržel jsem se hlasování. Na jedné straně je kompromis dosažený ve věci makroobezřetnostního a mikroobezřetnostního dohledu krokem kupředu v porovnání se stávajícím nedostatkem jakéhokoli hodnocení nebo regulace finančního rizika v rámci celé Evropské unie. Na druhé straně však předkládaná řešení neodpovídají problémům, které mají řešit. Návrh dostatečně nezohledňuje vzájemnou provázanost nesčetných subjektů a produktů, které tvoří finanční systém, ani jejich vztah k reálné ekonomice. Nic z toho nelze zúžit na řešení tvořené součtem jednotlivých částí, které tvoří základ architektury dohledu.

Kromě toho se nelze vyhnout skutečnosti, že sama Evropská centrální banka může představovat prvek systémového rizika, protože přijímá bankovní aktiva jako záruku svých úvěrů. A konečně, Evropský výbor pro systémová rizika je nakonec jen slabým článkem v systému, který soustředí účinnou moc v dohodách uzavíraných mezi státy v jejich vlastním zájmu, a tím rozšiřuje mezivládní přístup, kterým se v současné době evropská integrace vyznačuje, na finanční sféru.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy, které k návrhu předložil Parlament. Vzhledem k integraci mezinárodních finančních trhů je na straně Unie nutný silný závazek na globální úrovni. Evropský výbor pro systémová rizika by měl čerpat odborné zkušenosti z vědeckého výboru na vysoké úrovni a přijímat všechny globální odpovědnosti nutné k tomu, aby byl hlas Unie ve věcech finanční stability slyšet, zejména prostřednictvím spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem, Radou pro finanční stabilitu a všemi partnery ve skupině G-20.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika, protože se jedná o významnou součást nové architektury finančního trhu v Evropské unii a tento balíček představuje zásadní krok k regulaci finančních trhů. Jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro právní záležitosti k Evropskému výboru pro systémová rizika, ačkoli bych byla raději, kdyby měl více práv i práv s větší mocí zasáhnout, považuji zřízení Evropského výboru pro systémová rizika za úspěch. V budoucnosti by mělo být na evropské orgány dohledu přeneseno více práv. Makroobezřetnostní dohled dává smysl jen na nadnárodní úrovni. Pro sedmadvacet jednotlivých orgánů dohledu by bylo složité hodnotit rizika na globálním finančním trhu.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Finanční krize ukázala, že mikroobezřetnostní dohled vnitrostátních orgánů není sám o sobě dostačující k rozpoznání a odvrácení systémově závažných rizik. Musíme zavést účinný evropský systém dohledu, který bude schopen monitorovat a posuzovat možná rizika pro finanční stabilitu a těmto rizikům bránit. Zpráva jasně upozorňuje na to, jak je důležité zachovat soudržnost evropského jednotného trhu. Je však také velice důležité chránit vnitřní trh před zbožím ze zemí, které nepodporují hodnoty, jako je demokracie, ekologie a sociální záruky, a proto je zboží z těchto zemí levnější a naše evropské podniky nebudou schopny mu za takových podmínek konkurovat. Souhlasím poznámkami, které tento týden uvedl předseda Barroso: „Máme lidi. Máme podniky. A ti všichni potřebují otevřený a moderní jednotný trh“. Vnitřní trh je největším bohatstvím Evropy, nevyužíváme však jeho plný potenciál. Pouze 8 % z evropských 20 milionů malých a středních podniků je zapojeno do přeshraničního obchodu. Ještě méně se jich účastní přeshraničních investic. Evropský výbor pro systémová rizika by byl hlavním pilířem struktury dohledu EU, a tak by pomáhal dosáhnout harmoničtějšího fungování vnitřního trhu. Spolu s uvedenými hodnotami byl evropský jednotný jedním z hlavních důvodů pro přistoupení Litvy a ostatních spřízněných členských států k Evropské unii. Jakékoli významné rozdělení nebo nedorozumění by narušilo desetileté úsilí o odstranění hranic a překážek.

Zpráva: Antolín Sánchez Presedo (A7-0163/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože finanční krize odhalila chyby finančních trhů na globální úrovni a evropské trhy nebyly výjimkou, což znamená, že ve stále integrovanější globální ekonomice nezůstaly imunní. Souběžně s návrhy na vytvoření integrované úrovně dohledu na mikro a makro úrovni tato zpráva navrhuje balíček revizí odvětvových směrnic, zvláště v oblasti bankovnictví a cenných papírů, s cílem přizpůsobit směrnice nové architektuře bankovního dohledu. Protože se skupina G-20 také zavázala budovat silnější, globálně soudržnější rámec dohledu a regulace pro budoucí finanční sektor, reakce Evropské unie musí být ambiciózní, musí se zabývat konkrétními případy, poskytovat odpovědi na otázky makroekonomického i mikroekonomického dohledu i otázky celosvětové regulace a zaměřovat se na harmonizaci a spolupráci ve věci systémových rizik na globální úrovni. Je to pro nás jedinečná příležitost zavést naše politické cíle týkající se integrovaného dohledu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V této věci se Evropský parlament jasně staví za užší integraci finančního dohledu na evropské úrovni. Vítám to, protože jsem přesvědčena, že Evropa byla povinna v této věci jednat, aby ukázala evropským občanům, že podnikáme důrazné a hmatatelné kroky ke stabilizaci odvětví bankovnictví. Proto jsem podpořila zprávu a kompromis dosažený s Radou, protože cílem je, aby tyto orgány byly funkční k 1. lednu 2011. Budu doufat, že tyto orgány budou schopny plně vykonávat své pravomoci v praxi.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro balíček finančního dohledu z níže uvedených důvodů. Zřízení těchto tří orgánů musí být doprovázeno jednotným souborem pravidel, aby se zajistila důsledná harmonizace a jednotné uplatňování; to napomůže účinnějšímu fungování vnitřního trhu. Orgány musí zajistit vysokou, účinnou a jednotnou úroveň regulace a dohledu při zohlednění zájmů všech členských států a různorodé povahy finančních institucí. Problematika, která je předmětem technických norem, by měla být skutečně technická, a příprava norem vyžaduje odborné znalosti odborníků v oblasti dohledu. Technické normy přijaté jako akty v přenesené pravomoci by měly dále rozvíjet, upřesňovat a určovat podmínky důsledné harmonizace a jednotného uplatňování pravidel obsažených v základních nástrojích přijímaných Evropským parlamentem a Radou a doplňovat nebo měnit jiné než podstatné prvky legislativního aktu. Tato směrnice by měla určit situace, ve kterých může vznikat potřeba řešit procedurální nebo věcnou otázku týkající se souladu s právem Unie a orgány dohledu přitom nemusí být schopny danou záležitost vyřešit samy. V takové situaci by měl některý z orgánů podílejících se na dohledu předložit záležitost příslušnému evropskému orgánu dohledu.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jejím hlavním cílem je ochrana spotřebitelů. V reakci na složitou povahu stávajících finančních služeb jsem naléhavě požadoval, aby byla ochrana spotřebitele jádrem činnosti evropských orgánů dohledu. Budou mít pravomoc vyšetřovat určité druhy finančních institucí, finančních produktů, jako jsou toxické produkty, nebo finančních činností, jako jsou nekrytý krátký prodej, i hodnotit rizika, která takové instituce mohou představovat pro finanční trhy, a v případě potřeby vydávat varování. V některých konkrétních případech stanovených ve finančních právních předpisech mohou evropské orgány dohledu zakázat nebo omezit určité rizikové finanční produkty nebo činnosti, nebo dokonce požádat Komisi, aby předložila legislativní návrhy, které takové činnosti nebo produkty zakáží trvale.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro zprávu, kterou Evropský parlament schvaluje zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Tento orgán by měl usilovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, především zajištěním vysoké, efektivní a jednotné úrovně regulace a dohledu při zohlednění různých zájmů všech členských států, o ochranu pojištěných a ostatních oprávněných osob, o zajištění integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, o ochranu stability finančního systému a o posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni ve prospěch hospodářství jako celku, včetně finančních institucí a dalších zúčastněných stran, spotřebitelů a zaměstnanců. V tomto dokumentu Evropský parlament vyzývá Komisi, aby analyzovala, jak by bylo možné dosáhnout pokroku upevňujícího integrovanější strukturu dohledu nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním souběžně se snahou o vybudování jednotného trhu finančních služeb. Vzhledem k tomu, že reálné a závažné riziko pro stabilitu vnitřního trhu vzniklo ze střednědobého hlediska v důsledku finanční a hospodářské krize, požaduje Parlament i dohled nad mezinárodními orgány na úrovni EU a vypracování evropského mechanismu pro překonávání krizí, kterým může EU čelit.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Rostoucí propojení vnitrostátních trhů, mezinárodní nebo alespoň nadnárodní povaha mnoha hlavních subjektů na finančních trzích, a zvláště hospodářská a finanční krize, která je nyní pociťována na celém světě, odhalily potřebu přehodnotit, nově formulovat či dokonce přepracovat způsob fungování dohledu na evropské úrovni.

V tomto kontextu systémového přizpůsobování současné situaci jsou tři evropské orgány, které jsou předmětem tohoto usnesení, zejména důležité, protože jim byly svěřeny zvláštní odpovědnosti v rámci nové struktury, která má být více schopna čelit výzvám, které se dnes objevují a mají dopady na životy všech v Evropské unii.

Doufám, že nová architektura, která je nyní navrhována, bude z praktického hlediska úspěchem, a že naše společné úsilí o minimalizaci rizik a ochranu transparentnosti a skutečného stavu na trzích se nespokojí s nyní nalezenými řešeními. Také doufám, že budeme vždy ochotni učit se ze zkušeností a zohledňovat osvědčené postupy, abychom pomohli zlepšit to, co zlepšení potřebuje.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pravomoci tří takzvaných evropských orgánů dohledu se neomezují na to, co by člověk podle jejich názvu předpokládal. Měly by podléhat Radě členských států. Neměly by být schopny provádět jakákoli opatření bez předchozího souhlasu Rady vyjma změny jejich plánu činnosti, který od nich vyžaduje, aby chránily investory, střadatele a fungování vnitřního trhu ve spolupráci s mezinárodními orgány. Hlasuji proti tomuto textu. Pravomoci evropských orgánů dohledu a jejich cíle je třeba revidovat.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Od zahájení akčního plánu pro finanční služby hrál Parlament ústřední úlohu při budování jednotného trhu finančních služeb, aktivně prosazoval harmonizaci, transparentnost a spravedlivou hospodářskou soutěž a současně zajišťoval ochranu investorů a spotřebitelů.

Již dlouhou dobu před finanční krizí Parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na evropské úrovni a současně poukazoval na závažná selhání dohledu EU nad stále integrovanějšími finančními trhy. Ve všech svých zprávách vyzýval Parlament Evropskou komisi, aby analyzovala, jak by bylo možné dosáhnout pokroku směřujícího k integrovanější struktuře dohledu. Rovněž upozornil na potřebu účinného dohledu nad systémovými a obezřetnostními riziky hlavních subjektů na trhu.

S cílem dosáhnout pokroku směřujícího k integrovanější struktuře dohledu vydala Komise legislativní návrhy, které měly vybudovat novou síť evropských orgánů dohledu, založenou na třech pilířích: prvním pro odvětví bankovnictví, druhým pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a třetím pro cenné papíry a trhy. A konečně by měl být zřízen i Evropský výbor pro systémová rizika, který bude sledovat a posuzovat potenciální hrozby pro finanční stabilitu.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Zřízení jednoho či více orgánů je nutné, k odhalení známek anomálií a prognóze nástupu problémů na finančních trzích však nestačí. Druhý krok spočívá v nastavení těchto orgánů, aby jim byly přiděleny funkce a úkoly, které nebudou nadbytečné, ale konkrétní a dosažitelné.

Nové instituce nemají ukazovat prstem, vybírat si ty odpovědné a trestat je, ale studovat trhy a upozorňovat na kritické situace, ukazovat nežádoucí trendy a chování a následně navrhovat řešení. Cílem by neměly být sankce, protože žádná finanční pokuta nemůže nikdy obnovit důvěru. Musíme se spíše zaměřit na prevenci problému, předvídavá řešení a na určování těch ukazatelů, které mohou víc než jiné naznačovat vznik možných problémů. Tato zpráva analyzuje následné kritické situace a snaží se je řešit návrhem mechanismu, který má jako postup ex ante a postup založený na našich znalostech velmi vysokou šanci dobře fungovat.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) V reakci na složitou povahu stávajících finančních služeb jsem hlasovala pro to, aby se ochrana spotřebitele stala jádrem činnosti evropských orgánů dohledu. Budou mít pravomoc vyšetřovat určité druhy finančních institucí, finančních produktů, jako jsou toxické produkty, nebo finančních činností, jako je nekrytý krátký prodej, i hodnotit rizika, která takové instituce mohou představovat pro finanční trhy, a v případě potřeby vydávat varování. V některých konkrétních případech stanovených ve finančních právních předpisech mohou evropské orgány dohledu zakázat nebo omezit určité rizikové finanční produkty nebo činnosti, nebo dokonce požádat Komisi, aby předložila legislativní návrhy, které takové činnosti nebo produkty zakáží trvale.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění se stal po hospodářské a finanční krizi naprostou nutností. Krize upozornila na nedostatky nástrojů dohledu nad trhem a zranitelnost občanů Evropy, zvláště vkladatelů, investorů nebo přispěvatelů. Ti potřebují získat větší ochranu. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je dohled nad institucemi v oblasti pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění a zvláštní pozornost, kterou je podle mě nutno věnovat přeshraničním agenturám. Podporuji zprávu kolegy Petera Skinnera o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, zejména proto, že Evropský parlament již dlouhou dobu před vypuknutím krize varoval před povrchností kontroly stále integrovanějších finančních trhů. Jsem přesvědčena, že text, který Evropský parlament předložil, je přiměřenější vzhledem k potřebě prevence a lepšího zvládání dalších případných krizí, zvláště prostřednictvím opatření zaměřených na zvýšení transparentnosti na finančních trzích.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro všechna opatření obsažená v této zprávě o pravomocích evropských orgánů dohledu (ESA). I když zpráva odhalila chyby finančních trhů, je současná situace evropské a světové ekonomiky pro Evropskou unii dobrou příležitostí k vypracování silnějšího rámce dohledu a regulace, který bude více v souladu s potřebami globalizované ekonomiky. Reakce Unie na krizi musí být odvážné, jak na úrovni makroobezřetnostního dohledu a regulace, tak na úrovni mikroobezřetnostní. Myslím, že nová architektura dohledu by měla být založena na zásadě obezřetnosti, protože uznávám zásadní složitost jejího projektu. Je také důležité, aby evropské orgány dohledu byly účinně schopny přesáhnout hranice monitorování systémových rizik vnitrostátních finančních institucí a aby byly schopny hodnotit jak přeshraniční a systémová rizika na evropské úrovni, tak mezinárodní systémová rizika.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) K ukončení finanční krize, která otřásla světem, destabilizovala naši ekonomiku, zhoršila nezaměstnanost a urychlila naši zadluženost, potřebujeme regulaci a dohled. Proto bylo důležité, abychom ukázali svou podporu a hlasovali pro šest zpráv navrhujících náročnou a rozsáhlou reformu správy ekonomických záležitostí. Tato dohoda je prvním krokem k nezávislým a silným orgánům, které v zájmu Evropanů potřebujeme. Tímto hlasováním jsme převzali svou odpovědnost, protože dne 1. ledna 2011 budou zřízeny tři orgány pro dohled nad trhy, bankovnictvím a pojišťovnictvím i Evropský výbor pro systémová rizika, kterému bude předsedat prezident Evropské centrální banky.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jak je nyní kvůli důsledkům současné hospodářské a finanční krize jasné, pokračující proces evropské integrace je plně závislý na své schopnosti nalézt řešení pro posílení pravomocí integrovaných struktur dohledu na evropské úrovni. Státní svrchovanost ve stále větší míře závisí na nadnárodních zásazích prostřednictvím struktur Unie, které mají zdroje a pravomoc, jež jim umožňují jednat a stanovovat strategie mimo vliv izolovaných vnitrostátních tužeb a potřeb. Proto znovu opakuji svou podporu upevňování pravomocí evropských struktur pověřených jednáním a dohledem v různých finančních sektorech Evropy, jak tomu je v případě Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Návrh Evropské komise na aktualizaci řady směrnic o bankovnictví a cenných papírech způsobem, který jim umožní přizpůsobit se nové evropské architektuře finančního dohledu, je třeba uvítat. Nový rámec finančního dohledu by měl přesáhnout oblast individuálního rizika finančních institucí regulovaných vnitrostátními orgány dohledu a měl by se zaměřit na širší hranici systémových rizik a současně v mezinárodním měřítku prosazovat evropskou spolupráci v oblasti systémových rizik.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize upozornila na zásadní nedostatky ve finančním dohledu, jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu se nepřizpůsobily globalizaci, ke které v rámci finančního systému došlo a v níž různé finanční skupiny provádějí své operace přeshraničně se systémovým rizikem. Proto při uplatňování právních předpisů EU neexistovala žádná spolupráce, koordinace či jednotnost. Cílem této směrnice je tedy celkově zlepšit fungování vnitřního trhu zajištěním vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochranou vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Proto je zásadní ochránit integritu, účinnost a bezproblémové fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Zřízení evropského systému orgánů finančního dohledu a definování jeho pravomocí je nezbytné k dosažení účinného modelu dohledu ve všech odvětvích. Je však třeba provést mnoho dalších kroků, aby se zabránilo opakování skutečně nemorálních situací z nedávné minulosti, které poškodily ekonomiky, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky a důvěryhodnost systému.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V době, kdy banky a pojišťovny provozují přeshraniční činnost, je čistě vnitrostátní forma dohledu nad těmito společnostmi nedostatečná, jak ukazuje současná hospodářská a finanční krize. Jako pozitivní prvek je však třeba vnímat skutečnost, že v případě závažných rozpočtových problémů si členské státy ponechaly pravomoc činit konečná rozhodnutí. Tato zpráva však zachází příliš daleko směrem k evropské správě ekonomických záležitostí, a proto jsem se zdržel hlasování.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Tato směrnice by měla určit situace, ve kterých může vznikat potřeba řešit procedurální nebo věcnou otázku týkající se souladu s právem Unie a orgány dohledu přitom nemusí být schopny danou záležitost vyřešit samy. V takové situaci by měl některý z orgánů podílejících se na dohledu předložit záležitost příslušnému Evropskému orgánu dohledu (ESA). Tento Evropský orgán dohledu by měl jednat v souladu s postupem stanoveným v této směrnici.

Zpráva: José Manuel García-Margallo y Marfil (A7-0166/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Finanční krize ukázala na nepřiměřenost finanční regulace na a slabost mechanismů pro dohled nad trhem. Všichni víme, že spolupráce mezi vnitrostátními orgány dohledu nebyla dostačující pro jednotný vnitřní trh, který je prostorem, v němž skutečně neexistují hranice. Proto věřím, že nový evropský orgán dohledu umožní lépe předcházet budoucím krizím, protože potřebujeme pružnější instituce pro rychlejší reakce. Jsem přesvědčen, že Evropský výbor pro systémová rizika bude sehrávat významnou roli při bdělém sledování a hodnocení potenciálních rizik pro naši finanční stabilitu. Potřebujeme sérii pravidel, která nám poskytne rovné podmínky i větší ochranu lépe přizpůsobenou našim vkladatelům, spotřebitelům, daňovým poplatníkům a malým a středním podnikům. Je naprosto nezbytné chránit postavení těch, kdo touto krizí trpí nejvíce, a zajistit úvěrové zdroje pro budoucí krize. Musíme rovněž věnovat zvláštní pozornost velkým finančním subjektům, které jsou obvykle označovány jako „příliš velké na to, aby zkrachovaly“, a mohou, jak vidíme, přivodit kolaps celého globálního finančního systému.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský orgán pro bankovnictví, tvoří součást balíčku finančního dohledu. Tento balíček zřizuje tři evropské orgány pověřené dohledem nad finančním odvětvím: bankami, pojišťovnictvím a finančními trhy. Stejně jako zprávy pánů Skinnera a Giegoldse o dalších dvou orgánech dohledu jsem plně podpořila tuto zprávu i balíček finančního dohledu jako celek, protože podle mého názoru představuje zásadní a především nutný krok kupředu (viz vysvětlení hlasování o Skinnerově zprávě).

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Vyjadřuji svou chválu zpravodaji za jeho trvalou snahu a dosažený kompromis. Nyní se obecně uznává, že první finanční krize a následně hospodářská krize ukázaly, jak důležité je pro Evropu hovořit jednohlasně: tváří v tvář hospodářské krizi nemůže být EU rozdělená.

Viděli jsme, že evropské finanční právní předpisy byly nedostatečné a že mechanismy dohledu se ukázaly jako neúčinné. Tato zpráva se proto pokouší uvedené nedostatky napravit: snaha o zřízení skutečně evropského orgánu s jasnými odpovědnostmi je velmi chvályhodná. Snaha o zřízení mechanismu pro řešení budoucích krizí si též zasluhuje ocenění.

Naší povinností je především chránit zájmy občanů a investorů, z nichž někteří zjistili, že v některých případech mizí jejich úspory v nenávratnu: proto je správné zřídit fond EU, předem financovaný finančními institucemi, který bude (podle pozměňovacího návrhu 137) chránit vkladatele. Proto jsem přesvědčen, že tato zpráva je z hlediska svých cílů vyvážená, včetně částí, kde určuje jasnou úlohu malých a středních podniků, které dnes stále platí za tuto krizi nejvyšší cenu (viz pozměňovací návrhy 169–170). Proto jsem hlasoval pro.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Systém bankovnictví, který plní zásadní společenskou a hospodářskou úlohu, má sklon usilovat o mnohočetné cíle a často způsobuje nežádoucí dopady.

Jestliže je hlavním cílem zúčastněných subjektů tvorba bohatství, pak se některé zúčastněné subjekty mohou snažit o podporu systému podnikání, kterému trvale schází likvidní prostředky, nebo o tvorbu bohatství prostřednictvím finančních nástrojů, které napomáhají úsporám. Aniž by byla zpochybněna nedotknutelnost každého z těchto cílů, nelze zanedbávat případný dopad manažerských rozhodnutí v těchto společnostech na okolní hospodářskou a sociální strukturu.

Proto je úkolem politiků chránit požadavky jednotlivých aktérů a současně požadovat, aby se nikdo nezpronevěřoval svým vlastním morálním a společenským povinnostem. Evropská unie je proto povinna zajistit nezbytný dohled, aby všechny uvedené subjekty mohly dosáhnout svých cílů bez jakýchkoli střetů s ostatními zúčastněnými. Zřízení orgánu, který by byl schopen tento cíl skutečně prosadit, je třeba přivítat.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro většinu návrhů této zprávy a pro zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví. Finanční krize odhalila mnoho slabin finančního dohledu, zejména pak systému bankovnictví v Unii. S ohledem na tuto skutečnost si evropská veřejnost uvědomila, že Parlament a Komise přijímají naléhavá opatření. Následně, ve fázi, v níž se nacházíme nyní, je na nás, abychom vypracovali preventivní mechanismy, které nám umožní lépe přizpůsobit evropské hospodářství potenciálním budoucím šokům. Proto je zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví zásadním přínosem pro finanční dohled, protože tento orgán bude pověřen vypracováním modu operandi a modelu správy pro zvládání krizí, počínaje od nutnosti časného zásahu až po nutná řešení možných případů platební neschopnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože přináší mnoho inovačních návrhů ve věci dohledu nad finančními institucemi, zvláště přeshraničními institucemi. Myslím, že je důležité, že je v tomto dokumentu věnována zvláštní pozornost velkým finančním institucím, protože jejich pád by mohl zapříčinit kolaps celého finančního systému. Zřízení evropského fondu, který bude předem financován finančními institucemi, aby chránil vkladatele a pomáhal zachránit instituce, které budou mít potíže, v případech, kdy by jejich krach mohl zničit celý systém, je podle mého názoru vhodné řešení pro zaplnění mezer a nápravu neúčinných prvků systému, který nás dovedl do současné hluboké krize.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jestliže jsme se z nedávné krize něčemu přiučili, tak je to nutnost reformovat institucionální strukturu dohledu zřízením evropských orgánů a přitom přehodnotit celou koncepci makroekonomického a mikroekonomického dohledu. Výsledkem toho je Evropský orgán pro bankovnictví.

Finanční krize závažně poškodila důvěru v bankovnictví, a proto trhy – a Evropané obecně – naléhavě potřebují obnovit svoji víru v to, že jejich banky jsou zdravé a silné, a zejména obnovit důvěru v orgány dohledu. Proto je úloha přisouzená do budoucnosti tomuto novému Evropskému orgánu pro bankovnictví tak rozhodující.

V této věci nelze být na pochybách: jestliže existují finanční instituce, jejichž krach by mohl vést ke kolapsu celého finančního systému, nemůžeme nadále setrvávat v nečinnosti.

Jak správně řekl kolega pan García Margallo y Marfil, který sehrál zásadní úlohu při přípravě této dokumentace o dohledu: „Máme jen dvě možnosti: zvýšené pravomoci pro vnitrostátní orgány dohledu nebo více Evropy. Více protekcionismu nebo více vnitřního trhu.“ V této věci vůbec nepochybuji o tom, kterou cestou bychom se měli vydat: je třeba více Evropy a více vnitřního trhu,  s pečlivým a kompetentním dohledem.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropský orgán pro bankovnictví upevní efektivitu důkladné reformy stávajícího systému dohledu nad finančními trhy, do něhož se nyní zapojují orgány EU. Zajistí to strukturální základ pro zásahy s pravomocí dostatečnou k tomu, aby se předešlo opakování této poslední celosvětové finanční krize, které by mohlo být pro společnost a globální ekonomiku neúnosné. Přijetí systému dohledu založeného na práci vnitrostátních orgánů je skutečně naprosto nevhodné, protože pravomoc těchto orgánů končí na jejich státních hranicích, zatímco subjekty trhu jsou finanční instituce, jejichž činnosti se odehrávají v celém evropském prostoru bez hranic. Proto musím ocenit pozornost, kterou zpravodaj věnuje významu malých a středních podniků a evropskému aspektu návrhu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se o další zprávu zařazenou do balíčku finančního dohledu, která je založena na návrhu nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví jako nedílné součásti Evropského systému orgánů finančního dohledu.

V jednom ze článků návrhu je uvedeno, že cílem orgánu je chránit veřejný zájem tím, že přispěje k zajištění krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stability a účinnosti finančního systému pro ekonomiku, občany a společnosti Unie.

I v tomto případě jde o rozhodnutí, která nemění základní problém, který představují finanční spekulace. Pokud se neuzavře trh derivátů a nezruší se daňové ráje, bude zřízení Evropských orgánů v těchto oblastech vlastně zbytečné.

Náš hlas proti zprávě je především protestem proti skutečnosti, že dosud čekáme na návrhy na zrušení daňových rájů, uvalení daně z pohybu kapitálu nebo uzavření trhu derivátů.

Z tohoto finančního balíčku jasně vyplývá, že se pokouší vytvořit iluzi toho, že problémy krize jsou řešeny, aniž by se však zabýval základními otázkami, které finančním skupinám umožňují dosahovat obrovských zisků ze spekulací, včetně spekulací se státním dluhem členských států s méně odolnými ekonomikami.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) je součástí návrhů Komise založených na doporučeních Larosièrovy zprávy pocházející z února 2009. Vítám zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, protože evropská reakce na finanční a hospodářskou krizi vyvolala reálná a závažná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Tento celoevropský systém dohledu má navázat úzkou spolupráci a vybudovat koordinaci mezi vnitrostátními a evropskými orgány, aby byla zajištěna stabilita finančního systému EU, a vyplní mezery mezi jednotlivými vnitrostátními režimy. Nová rada složená z vedoucích představitelů Evropské centrální banky bude monitorovat makroekonomická rizika vznikající v celé Evropě a zasahovat proti nim. Evropský orgán pro bankovnictví bude vydávat rozhodnutí přímo použitelná na finanční instituce a bude upozorňovat Komisi na nebezpečné produkty nebo transakce na trhu. Kromě toho bude Evropský orgán pro bankovnictví hrát klíčovou úlohu při určování systémových rizik a bude se účastnit případného řešení krize.

  Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro vynikající zprávu, kterou předložil pan Garcia-Margallo a která tvoří významnou součást balíčku finančního dohledu. Naše naprosto jasné požadavky – dva roky po začátku celosvětové finanční krize – charakterizují náročný projekt. Budoucí Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zkombinuje kontrolní orgány vnitrostátních poskytovatelů finančních služeb. Je to nezbytný předpoklad pro získání kontroly nad stále provázanějšími finančními trhy. Musí být vypracovány závazné technické normy, aby vznikl jednotný evropský soubor právních předpisů. Cílem je účinně zabránit narušením hospodářské soutěže na finančních trzích a ukončit nadměrné spekulace. Transakce na finančním trhu se musí stát transparentnější. K tomu potřebujeme sledovat rizikové produkty, jako jsou deriváty a krátké prodeje. V zájmu spotřebitelů a malých a středních podniků není přijatelné, aby subjekty trhu ve velké míře skrývaly bez jakékoli kontroly svou činnost před finančním dohledem nad trhem. My, poslanci Evropského parlamentu, jsme dobře využili svého politického vlivu, který máme ode dne 1. prosince 2009, kdy Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. Prokázali jsme jednotu napříč skupinami a nalezli jsme řešení, která jasně představují evropskou přidanou hodnotu. Žádnou krizi nelze vyřešit tak, že budou státy jednat osamoceně. Je čas na účinný bankovní dohled, který bude stále bránit tomu, jak řekl pan komisař Barnier, aby krize přerostla v katastrofu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize upozornila na zásadní nedostatky finančního dohledu jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu používaly vnitrostátní perspektivu a nepřizpůsobily se globalizaci, ke které v rámci finančního systému došlo a v níž různé finanční skupiny provádějí své operace přeshraničně, se systémovými riziky, která jsou s tím spojena. Proto při uplatňování právních předpisů EU neexistovala žádná spolupráce, koordinace či jednotnost. Cílem této směrnice je tedy zlepšit fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké úrovně dohledu a obezřetnosti regulace a ochraně vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Proto je zásadní ochránit integritu, účinnost a bezproblémové fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Jsem přesvědčen, že zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví je nezbytné k dosažení účinného modelu dohledu. Je však třeba provést mnoho dalších kroků, aby se zabránilo opakování skutečně nemorálních situací z nedávné minulosti, které poškodily ekonomiky, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky a důvěryhodnost systému.

  Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Z hlediska Polska i Evropské unie jako celku je nanejvýš důležité, abychom disponovali jednotnými právními předpisy. Dnes byla v platnost uvedena řada nařízení, která jsou součástí balíčku finančního dohledu. Finanční krize odhalila řadu slabin globálního finančního systému, včetně nedostatku vhodného dohledu nad finančními institucemi v Evropě. V reakci na tyto nedostatky jsme přijali návrhy, které mají posílit dohled nad finančními trhy v EU.

Polsko bylo od samého počátku pro jmenování silných a nezávislých orgánů dohledu, které by byly oprávněny vydávat závazná rozhodnutí na nadnárodní úrovni. Bylo pro nás důležité, aby orgány dohledu, které mají být svou povahou evropské, byly velmi silnými orgány a aby měly velmi širokou škálu pravomocí.

Do značné míry se nám podařilo tohoto cíle dosáhnout. Je také třeba poznamenat, že nalezená řešení jsou uspokojivá. Jsou to řešení, která slaďují národní zájmy 27 členských států. Zásluhy za to ve velké míře náleží Evropskému parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu poprvé hovořili ve věci financí jednomyslně a dospěli k dohodě ohledně legitimity přijatých rozhodnutí.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V době, kdy banky a pojišťovny provozují přeshraniční činnost, je čistě vnitrostátní forma dohledu nad těmito společnostmi nedostatečná, jak ukazuje současná ekonomická a finanční krize. Jako pozitivní prvek je však třeba vnímat skutečnost, že v případě závažných rozpočtových problémů si členské státy ponechaly pravomoc činit konečná rozhodnutí. Tato zpráva však zachází příliš daleko směrem k evropské hospodářské správě, a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Současná finanční krize vynesla na světlo něco, co Parlament kritizoval již před mnoha lety: nedostatek přiměřené finanční regulace a slabiny mechanismů dohledu nad trhem.

Parlament varoval, že má-li se předejít krizi systému, je nutné sledovat tři cíle: liberalizaci, posílení kontrolních mechanismů a harmonizaci zdanění úspor. S cílem vyplnit regulační mezery a napravit slabiny systému dohledu Komise doporučuje zřízení sítě vnitrostátních orgánů dohledu a zavedení jednotného souboru pravidel na ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v Evropské unii.

Řešení typu „Evropa“ by znamenalo dát kolegiím orgánů dohledu právo diktovat pravidla, jejichž dodržování by bylo povinné, pokud by vnitrostátní orgány dohledu nebyly schopny dojít k dohodě. Zpráva Parlamentu rovněž navrhuje zřízení evropského fondu financovaného z příspěvků finančních institucí na ochranu vkladatelů a pro záchranu institucí, které se ocitnou v potížích, pokud by jejich krach mohl způsobit zhroucení celého systému. Hlavním cílem této zprávy je zřídit mechanismus pro řešení budoucích krizí, který sníží pravděpodobnost toho, že by se evropští daňoví poplatníci museli potýkat s důsledky zhroucení finančního systému.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s příslušnými pozměňovacími návrhy, které předložil Parlament.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V době hospodářské a finanční krize by Evropská unie měla přijmout důrazná opatření na evropské úrovni zvýšením kontroly nad bankovními institucemi a jejich finančními trhy. Zřízení čtyř nových orgánů by se mohlo ukázat jako platná alternativa, která zaručí úzkou spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu.

Nešlo by o orgány odpovědné za sledování celého odvětví v jejich jurisdikci, ale o specifické finanční instituce složené ze zástupců na nejvyšší úrovni vnitrostátních orgánů dohledu, které by pomáhaly harmonizovat normy a předpisy jednotlivých členských států EU. Evropský orgán dohledu bude konkrétně posuzovat dostupnost úvěrů a úvěrové náklady pro spotřebitele a malé a střední podniky.

Na konci jednání skupiny G20 nebyla ani zvážena myšlenka zdanění bank, kterou důrazně prosazovali předseda Barroso a prezident Van Rompuy. V Evropě stále vystavené krizi musíme jednat společně, abychom vytvořili společná pravidla na evropské úrovni.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Krize odhalila slabiny rámců dohledu v Unii, které rozdělovaly státní hranice, a poukázala rovněž na nutnost lepšího dohledu nad nadnárodními finančními institucemi. Evropští političtí činitelé považovali za nezbytné zavést harmonizovaný systém finančního dohledu. Po celý rok probíhaly intenzivní práce a byla znatelná snaha vybudovat evropskou strukturu pro tento systém dohledu. Od samého počátku Parlament naléhavě požadoval silný dohled nad finančními trhy a přesvědčoval Radu a Komisi, aby přijaly jeho stanovisko. Byly zřízeny tři nové orgány dohledu, jejichž pravomoci daleko překročí poradní povahu stávajících výborů pro dohled.

Funkcí čtvrtého orgánu, Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), bude pečlivě pozorovat situaci na trhu a vydávat varování v případě rostoucího rizika v rámci evropské ekonomiky. Hospodářská a měnová unie vyžaduje vybudování dobře fungujícího evropského systému orgánů finančního dohledu a výsledek dnešního hlasování je důležitým krokem tímto směrem.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, během finanční krize se jasně vyplaval na povrch nedostatek přiměřené finanční regulace v Evropě a špatný vývoj dohledu nad trhem. Pravděpodobně vám nemusím připomínat, že Litva je jednou ze zemí nejhůře zasažených světovou finanční krizí. Růst Litvy byl založen téměř výhradně na úvěrových finančních prostředcích povzbuzovaných levnými úvěry, především od zahraničních věřitelů, kteří hledali rychlý zisk. Když krize začala, podnikání se bylo stěží schopné znovu postavit na nohy. Je zjevné, že naprosto nemá cenu nadále používat mechanismy, jejichž neúčinnost se během krize prokázala. Teď potřebujeme silnou a náročnou politiku pro vybudování efektivnějšího, integrovaného a udržitelného evropského systému dohledu. Jsem potěšen pozměňovacími návrhy, které byly předloženy k návrhu Komise, který byl vypracován hlavně z pohledu bankovnictví, bez zohlednění stanoviska těch, kdo potřebují úvěry.

Je důležité, abychom začlenili i malé a střední podniky, protože jejich podnikání závisí na bankovním financování více než činnosti velkých podniků. Doufám, že budeme schopni vybudovat spolehlivou evropskou instituci s jasnými pravomocemi a mechanismem pro zvládání krize, který zajistí, že již žádní evropští daňoví poplatníci nebudou čelit nejvyšší možné zátěži po překonání jakékoli krátkodobé změny ve finančním systému.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Tato zpráva a odpovídající zprávy, o nichž se hlasuje v rámci balíčku finančního dohledu, ohlašuje novou éru finanční regulace, kdy již banky nebudou moci využívat šedých zón regulačních režimů a EU bude schopna poskytnout lepší ochranu před rizikovými finančními produkty a činnostmi. Tyto zprávy by měli přivítat zejména spotřebitelé, protože zřízení nových evropských orgánů dohledu znamená, že EU bude nyní schopna regulovat přeshraniční činnost finančních institucí a zajistit, aby zájmy spotřebitelů byly v popředí rozhodnutí bank.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Jsem potěšena závazky, které přijala má politická strana během finanční krize za široké podpory Evropského parlamentu. Bylo naprosto nezbytné, abychom Evropský systém orgánů finančního dohledu revidovali. Nedostatečná koordinace mezi vnitrostátními orgány dohledu zvyšovala budoucí riziko pádu finančních institucí. Zřízením tří nových evropských orgánů odpovědných za dohled nad fungováním bank, finančních trhů a pojišťoven a penzijních společností jsme stanovili komplexní rámec finančního dohledu. Evropský orgán pro bankovnictví tak bude banky regulovat standardním a koordinovaným způsobem. Se skutečnou donucovací pravomocí bude mít poslední slovo v případě neshody s vnitrostátními bankovními regulačními orgány. Zajištění solventnosti finančních institucí a umožnění větší transparentností finančních trhů a produktů také zaručí zlepšenou ochranu investorů, podniků, střadatelů a spotřebitelů. Tento nový nástroj proto nebude privilegiem několika málo finančních expertů, ale bude sloužit ke skutečnému prospěchu všech.

Zpráva: Ramon Tremosa i Balcells (A7-0167/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že evropský finanční trh nemůže přežít ani odpovídajícím způsobem fungovat, jestliže se budou mechanismy finančního dohledu v prostoru Evropské unie a v jejím rámci nadále lišit. Domnívám se, že je nezbytné, aby EU vypracovala novou finanční architekturu zahrnující silný finanční dohled, který bude fungovat stejným způsobem ve všech jednotlivých zemích Evropy. Vytvoří tak mechanismy pro předcházení krizím podobným té, kterou právě zažíváme, pomocí včasné reakce a příspěvku k řešení systémových problémů, které na našich velkých trzích přetrvávají. Je zcela nezbytné tyto mechanismy posílit, protože bez nich bude Evropa nadále podporovat velké finanční znevýhodnění, které narušuje námi tolik žádanou stabilitu cen a finančních trhů. Pouze pomocí regulace a dohledu nad bankovními a finančními systémy v celé EU a pečlivého a důvěrného sdílení údajů můžeme dosáhnout větší konkurenceschopnosti a stability na globálním trhu a upevnit silnější a bezpečnější ekonomiku.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Ještě jednou schvaluji kompromis dosažený s Radou ve věci balíčku „finančního dohledu" (viz mé vysvětlení ke zprávám, které předložili pánové Skinner, Goulard, Sánchez Presedo, García-Margallo y Marfil a Giegold), zejména ve věci úlohy ECB. Evropská centrální banka prokázala svou schopnost bojovat s finanční krizí účinně a odpovídajícím způsobem. Musí hrát ústřední úlohu v Evropském výboru pro systémová rizika, protože v sázce je jeho důvěryhodnost a efektivita.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Evropská centrální banka (ECB) dosud prokazovala, že ví, jak dělat svou práci řádně. Boj proti inflaci vzali ve Frankfurtu vážně a od uvedení eura do oběhu nebyl nikdy zaznamenán nárůst cen systematicky převyšující stanovenou cílovou hodnotu.

O to vše se zasloužila vysoká profesionalita technických pracovníků ECB i trvalé výměny informací s finančním a akademickým světem s cílem zajistit účinné sledování politik a jistotu schopnosti se kdykoli vyrovnat s nejnovějším vývojem. Kromě toho pověst, kterou získala instituce Eurotower, částečně díky významnému dědictví Bundesbank, znamenala, že rozsah krize v Evropě bylo možné omezit a bylo možné zjistit, že existovaly určité náznaky, na které dosud neměl nikdo pravomoc reagovat.

Evropská centrální banka je proto nejlepším kandidátem na převzetí hlavní úlohy v novém systému evropského dohledu. Aniž bychom měli příliš vysoké naděje, můžeme jistě od institutce, která dosud prokázala svou kvalifikaci, způsobilost a znalosti, očekávat vynikající výsledky.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že pro finanční dohled potřebuje evropský rozměr. Ve svých očekáváních však nemůžeme být naivní. Nová finanční struktura nám neumožní zcela se vyhnout hospodářským a finančním krizím. Na druhou stranu bude mít Evropská unie právní rámec podporující rychlejší zásah. Evropská centrální banka je institucí, která během hospodářské krize prokázala svou schopnost rychlým a účinným jednáním. Proto vítám skutečnost, že nově vytvořený orgán, Evropský výbor pro systémová rizika, bude zaštítěn ECB. Lituji však rozhodnutí neudělit výboru ESRB pravomoc ukládat sankce členským státům nebo finančním institucím.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Navrhovaná architektura finančního dohledu a architektura regulace, která je nyní v Unii projednávána, nebude schopna účinně fungovat, bude-li dohled na vnitrostátní úrovni nadále roztříštěný. Na základě této zásady hlasuji pro tuto zprávu. Jistě nebude možné se budoucím krizím zcela vyvarovat. Je však možné zmírnit jejich sociální a hospodářský dopad na Unii tím, že vypracujeme přesněji vyladěné mechanismy mikro a makroobezřetnostního dohledu. Evropský výbor pro systémová rizika jako orgán makroobezřetnostního dohledu, proto bude hrát klíčovou úlohu. Jakkoli však nemůže ukládat opatření či sankce členským státům nebo finančním institucím, bude důvěryhodnost jeho kroků zajištěna zejména díky prestiži a dobré pověsti Evropské centrální banky.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jestliže jsme se z nedávné krize něčemu přiučili, tak je to nutnost reformovat institucionální strukturu dohledu zřízením evropských orgánů a přitom přehodnotit celou koncepci makroekonomického a mikroekonomického dohledu.

Osobně, jak jsem měl možnost nespočetněkrát říci, nemám z existence evropských orgánů dohledu strach. Domnívám se, že je nutné, aby existovaly a byly schopny plnit své mandáty nezávisle a kvalifikovaně, čímž budou posilovat důvěru trhů a jejich subjektů. Evropa nezbytně musí vybudovat specializované kapacity pro makroobezřetnostní dohled, které by zjišťovaly systémové riziko – jinými slovy zjišťovaly riziko pro finanční stabilitu na evropské úrovni – a v případě nutnosti vyhlásily poplach a zajistily sledování situace.

Struktura dohledu, kterou nyní přijímáme, a zvláště pak Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), který nebude moci ukládat sankce členským státům nebo finančním institucím, však do velké míry závisí na tom, zda bude Evropská centrální banka (ECB) schopna provádět svou činnost a plnit úkoly jí přidělené. Jsem přesvědčen, že prestiž a pověst ECB bude přidanou hodnotou nového výboru ESRB.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Potřeba zajistit podmínky pro silnější a účinnější evropský dohled nad finančními trhy vedla k velkému úsilí Parlamentu, které se stalo zjevnější a oceňovanější v době, kdy současná hospodářská a finanční krize pokročila. Systém dohledu na vnitrostátní úrovni založený na individualistickém pohledu každého členského státu se ve stále větší míře ukazoval jako nefunkční a nespolehlivý s ohledem na globální pokrytí finančních trhů, které se v rámci svého rozvoje stále více navzájem sjednocují. Proto podporuji tento návrh legislativního usnesení Parlamentu. S přiměřeným zázemím technické podpory a s využitím kapacity a zdrojů Evropské centrální banky bude Evropský výbor pro systémová rizika hrát nepochybně rozhodující úlohu, která Evropské unii umožní jednat dříve a rychleji prostřednictvím analýzy informací o trendech a určování možných rizik. To bude nezbytné pro předcházení novým krizím nebo, budou-li krize nevyhnutelné, pro zmírňování jejich škodlivého dopadu a rychlé nalézání způsobů, jak takový trend zvrátit.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Jakkoli může být logické budovat orgán dohledu pro systémové riziko, mnohem méně logické je podřizovat jej dohledu Evropské centrální banky (ECB). Orgán tohoto druhu by měl být skutečně na mezistátní úrovni. V případě tohoto návrhu tomu tak rozhodně není. Orgán, kterému předsedá prezident ECB, která slepě sleduje svou euroliberální doktrínu ve prospěch soukromých subjektů, neudělá nikdy nic, co by bylo v rozporu s jejich zájmy. Hlasuji proti této zprávě, která stvrzuje kontrolu ECB nad Evropským výborem pro systémová rizika.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Potřeba reagovat na budoucí finanční krizi a potřeba nových modelů makro a mikroobezřetnostního dohledu vedly ke zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) a Evropského systému orgánů finančního dohledu. Efektivitu tohoto nového systému však zajistí jen prestiž Evropské centrální banky (ECB), protože nový výbor ESRB nebude moci ukládat sankce členským státům nebo finančním institucím a jeho varování nebudou závazná. Úkolem této nové architektury dohledu, kterou bude koordinovat a nad níž bude dohlížet ECB, bude předvídat budoucí krizové scénáře tak, aby bylo možné přijmout preventivní opatření s cílem zabránit vzniku nových krizí. Rovněž bude nutné zajistit, aby byla výběrová řízení pro funkce vyššího vedení v celém systému založena na kritériích skutečné schopnosti a zásluh a nikoli na politicky výhodném rozdělení moci mezi členskými státy.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) EU vytváří rámec na ochranu finanční stability. Aby se vyhnula riziku nových a závažných finančních krizí, potřebuje Evropa institucionální rámec, který by řešil otázky platební neschopnosti důležitých finančních institucí v rámci systému.

Bude zřízen nový makroobezřetnostní orgán dohledu, Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), a nový mikroobezřetnostní orgán dohledu, Evropský systém orgánů finančního dohledu. Jejich účinnost zaručuje autorita ECB, protože nový výbor ESRB nebude moci ukládat sankce členským státům nebo finančním institucím a jeho doporučení nebudou závazná. V důsledku toho účinnost orgánů závisí na výlučné pověsti ECB a uznávaných odborných zkušenostech jejích zaměstnanců.

Hlavním cílem této architektury dohledu je předcházet v budoucnu vzniku dramatických situací, jako je krize, kterou nyní zažíváme, a zaručit finanční stabilitu. Hlavní část úspěchu nové politiky regulace a dohledu pro finanční trh bude spočívat právě v propojení mikro a makro dohledu. Sekretariát výboru ESRB tak bude hrát důležitou roli při zaručení účinné a rychlé výměny příslušných údajů.

Zpráva: Sven Giegold (A7-0169/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Evropský parlament hrál vždy dominantní a ústřední úlohu při budování jednotného trhu finančních služeb, aktivně prosazoval harmonizaci, transparentnost a hospodářskou soutěž s cílem zajistit větší a lépe přizpůsobenou ochranu těm, kdo ji nejvíce potřebují, jako jsou drobní investoři a spotřebitelé. Již s pravidelností jsme vyzývali k vytvoření skutečně rovných podmínek a poukazovali na některé případy selhání finančního dohledu nad trhem. Proto naléhavě žádám Evropskou komisi, aby prozkoumala nejlepší možnou cestu k integrovanější struktuře dohledu souběžně s citlivým procesem budování stále dynamičtějšího a integrovanějšího jednotného trhu finančních služeb. Doufám, že s touto zprávou pomůžeme vytvořit orgán Unie, který účinným způsobem převezme úkol přispět k procesu důkladné evropské harmonizace a který se stane příkladem pro svět.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy tvoří součást balíčku finančního dohledu. Tento balíček zřizuje tři evropské orgány pověřené dohledem nad finančním odvětvím: bankami, pojišťovnictvím a finančními trhy. Stejně jako v případě zpráv, které předložili pánové Skinner a García-Margallo y Marfil o ostatních dvou orgánech dohledu, jsem plně podpořila tuto zprávu i balíček finančního dohledu jako celek, protože podle mého názoru představuje zásadní a především nutný krok kupředu (viz vysvětlení hlasování o Skinnerově zprávě).

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy je součásti strategie EU, která má posílit úlohu evropského výkonného dohledu nad trhem s cílem předcházet vzniku situací vedoucích k systémovým rizikům takového druhu, jaké způsobily otřes finančních trhů po září 2008 a následný otřes ekonomikami téměř každé země. Novým rysem tohoto orgánu však není to, že získá pravomoci centralizovaného dohledu, protože z tohoto hlediska sem můžeme zařadit všechny ostatní orgány tvořící Evropský systém orgánů finančního dohledu, ale to, že bude evropskému orgánu poprvé svěřena odpovědnost za přímý dohled nad subjekty trhu, což také předpokládá podíl na vydávání povolení, vyšetřování a ukládání sankcí.

Dochází k tomu v době, kdy byl předešlý systém dohledu omezen na prostou regulaci a přípravu návrhů, které byly následně předávány příslušným orgánům v členských státech. Tváří v tvář tomuto úkolu chci upřímně vyjádřit jak ocenění, tak zvědavost, a těším se, až zjistím, jak budou ustanovení směrnice prováděna a co se změní v důsledku zřízení této agentury (jinými slovy směrnice o ratingových agenturách, podle níž jsou hlavní subjekty nejen mimořádně významné, ale jsou i velkými celosvětovými subjekty).

  David Casa (PPE), písemně. – Tento nový evropský orgán dohledu bude nyní tvořit součást evropské struktury dohledu pro finanční dohled. Konkrétně bude odpovídat za mikroobezřetnostní dohled nad specifickými institucemi. ESMA bude hrát zvlášť důležitou úlohu při regulaci a dohledu nad ratingovými agenturami. Jsem velmi potěšen tím, čeho v této věci dosáhl výbor ECON. Hlasoval jsem pro zprávu ve znění, které vypracoval zpravodaj.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ačkoli současný pokrok nenaplňuje sliby dané v roce 2009 na summitech skupiny G20, kde se evropští vůdci zavázali dosáhnout účinné a přísné regulace finančních produktů a institucí. Tento balíček právních předpisů však není náhradou za nedostatek řádné hospodářské správy. Bez fiskální harmonizace, bez společné průmyslové politiky, bez silných iniciativ pro růst a zaměstnanost stále nebudeme schopni odolat tlaku trhu nebo zajistit, aby bohatství vyprodukované v Evropě bylo spravedlivě rozdělováno mezi všechny občany.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze stejných důvodů a také proto, že mu přikládám stejný význam, jaký přikládám zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví. Činím tak proto, že zranitelnost trhů v důsledku silných spekulací, k nimž v posledních letech dochází ve finančních centrech, a v důsledku zhroucení evropských podniků i následných dopadů na dynamiku vnitřního trhu a hospodářství, Unie ukázala potřebu posílit regulaci evropských a světových trhů. Prokázaly to i případy, jako byla věc Lehman Brothers, která odhalila slabiny Unie v globalizovaném světě. Rovněž jsem přesvědčen, že zřízení Evropského fondu pro stabilitu, které navrhuje tato zpráva, by mohlo být platným příspěvkem ke sledování finančních institucí nejvíce vystavených riziku.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože obhajuje reformu finančních trhů EU tím, že zaručuje dohled a stanoví účinnější pravidla pro lepší určování rizik ve finančním systému. Podporuji tato opatření, protože zřizují jednotný evropský orgán dohledu nad přeshraničními institucemi na úrovni EU a evropský mechanismus pro řešení krizí, které tyto instituce postihují.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jestliže jsme se z nedávné krize něčemu přiučili, bez ohledu na své politické přesvědčení nebo světové názory, tak je to nutnost reformovat institucionální strukturu dohledu zřízením evropských orgánů a přitom přehodnotit celou koncepci makroekonomického a mikroekonomického dohledu.

Dohoda, které jsme dosáhli a o níž dnes hlasujeme, má nesčetné kladné aspekty. Jedním z nich je zřízení nezávislých evropských orgánů pro dohled nad bankami, pojišťovnami a finančními trhy. Tyto orgány nenahradí vnitrostátní orgány dohledu, ale budou s nimi spolupracovat a budou se snažit naplnit jejich mandát v oblasti obezřetnostního dohledu a analýzy systémových rizik, aby předešly tomu, že by evropský bankovní sektor a finanční trhy byly zasaženy další krizí podobných rozměrů, jaké měla krize, které čelíme.

Protože finanční trhy byly krizí těžce zasaženy, je nezbytně nutné obnovit důvěru. Do velké míry to bude záviset na úloze orgánů dohledu, které budou muset plnit své mandáty kvalifikovaně a efektivně, aby dodaly potřebnou důvěru investorům a podnikům.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Má-li existovat účinná regulace finančních a spekulačních trhů, a s ohledem na okolnosti, jež vedly k této krizi, jež má závažné důsledky pro Evropu a rozvinuté země, je nezbytné zajistit účinné a efektivní zásahy na úrovni transakcí s cennými papíry v souladu se snahou Parlamentu a jiných evropských institucí. Cílem je vytvořit strukturální základ pro monitorování, hodnocení, dohled a zásahy, které budou v efektivním právním rámci předcházet opakování situací podobných těm, které vedly k vypuknutí současné hospodářské, finanční a sociální krize. V této souvislosti bude třeba Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zajistit nejen vhodnou právní subjektivitu, ale i právní, správní a finanční nezávislost, aby byla zajištěna bezpečnost a stabilita trhů a transparentnost transakcí, aby se předešlo novým systémovým rizikům.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Nové agentury zlepší stávající spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a přispějí k důslednějšímu přístupu ve věci dohledu v odvětví finančních služeb. Nové agentury budou schopny zvládnout slabiny stávajícího systému dohledu a zajistit, aby problémy, jež se po jistou dobu vyskytovaly v některých evropských zemích, již znovu nenastávaly. Tyto změny doplní opatření, která již zavedla irská vláda pro posílení regulace irského odvětví finančních služeb.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Protože jsem nebyl ve Štrasburku, neboť jsem zastupoval Evropský parlament na výročním zasedání meziparlamentního shromáždění Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které se konalo v Hanoji ve dnech 20. – 25. září, nemohl jsem o balíčku finančního dohledu hlasovat. Chci zdůraznit, že má mou plnou podporu.

  Sylvie Guillaume (S&D ), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro Giegoldovu zprávu o Evropském orgánu pro cenné papíry a trhy, protože Evropská unie se naléhavě potřebuje nástroje pro dohled nad finančními trhy, aby se předešlo novým finančním a hospodářským krizím. Zřízení tohoto orgánu a orgánů vytvořených podle zbývajících částí „balíčku dohledu“ nám umožní přejít od prosté koordinace vnitrostátních orgánů, jejichž zájmy se někdy značně liší, ke skutečně evropským orgánům. Činnosti ratingových agentur, které jsou ve velké míře odpovědné za odstartování finanční krize, tak budou od nynějška podléhat přímému evropskému dohledu. Je to bezesporu krok správným směrem, přestože stále zbývá urazit dlouhou cestu.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) jako součást návrhů Komise navazujících na doporučení Larosièrovy zprávy z února 2009 je třeba přivítat. Tento orgán významně posílí dohled nad finančním odvětvím v Evropě. Orgán ESMA bude vydávat rozhodnutí, která se budou vztahovat finanční instituce a bude varovat Komisi před nebezpečnými produkty nebo transakcemi na trhu. Kromě toho bude orgán ESMA hrát klíčovou úlohu při určování systémových rizik a bude se podílet na řešení v případě vzniku krize. Kromě toho bude orgán ESMA v mimořádné situaci moci v rámci svých pravomocí přijímat prostou většinou hlasů rozhodnutí zavazující vnitrostátní orgány dohledu k přijetí určitých opatření. Tato opatření musí přispívat ke stabilitě a řádnému fungování finančních trhů.

  Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Můj hlas pro je výsledkem mé spokojenosti s dohodou, které bylo dosaženo s Evropskou radou. Zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy představuje velmi důležitý výsledek pro Evropský parlament, který využil své odborné znalosti s cílem zlepšit kvalitu nařízení, je to však výsledek, na který je zvlášť hrdá skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté).

Skutečně jsme se vždy snažili vyplnit velké mezery v regulaci v této oblasti a napravit křehkost systémů dohledu. Bylo velmi důležité zajistit integraci Evropského výboru pro systémová rizika s evropskými orgány dohledu a postoupit větší pravomoce na nové orgány. Bude to rozhodující přínos pro zajištění řádného evropského rozměru těchto nástrojů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize upozornila na zásadní nedostatky ve finančním dohledu, jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu používaly vnitrostátní perspektivu a nepřizpůsobily se globalizaci, ke které v rámci finančního systému došlo a v níž různé finanční skupiny provádějí své operace přeshraničně, se systémovými riziky, která jsou s tím spojena. Proto při uplatňování právních předpisů EU neexistovala žádná spolupráce, koordinace či jednotnost. Cílem této směrnice je tedy zlepšit fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké úrovně dohledu a obezřetnostní regulace a ochraně vkladatelů, investorů a všech oprávněných osob. Proto je zásadní ochránit integritu, účinnost a bezproblémové fungování finančních trhů, zachovat stabilitu a udržitelnost veřejných financí a posílit mezinárodní koordinaci a spolupráci v oblasti dohledu. Zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy je nezbytné k dosažení účinného modelu dohledu. Je však třeba provést mnoho dalších kroků, aby se zabránilo opakování skutečně nemorálních situací z nedávné minulosti, které poškodily ekonomiky, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky a důvěryhodnost systému.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčen, že Evropské unie se ocitla v této krizi do velké míry proto, že neexistoval dostatečný dohled nad cennými papíry, zdroji bank a penzijními fondy. Musíme nejen provádět dohled nad finančními trhy a určovat rizika, ale i vyvinout mechanismus, který by bránil finančním spekulacím a podvodnému finančnímu výkaznictví.

Teprve tehdy bude Evropské unie schopna včas reagovat na situaci v různých členských státech: zde mám na mysli Lotyšsko, Řecko a Maďarsko, kde celá situace vypovídala téměř o zanedbání. Stejně tak je potřeba určit jména lidí, kteří poskytli nepravdivé informace na úrovni EU a skrývali skutečný vnitřní stav v jednotlivých zemích EU.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V době, kdy banky a pojišťovny provozují přeshraniční činnost, je čistě vnitrostátní forma dohledu nad těmito společnostmi nedostatečná, jak ukazuje současná ekonomická a finanční krize. Jako pozitivní prvek je však třeba vnímat skutečnost, že v případě závažných rozpočtových problémů si členské státy ponechaly pravomoc činit konečná rozhodnutí. Tato zpráva však zachází příliš daleko směrem k evropské hospodářské správě, z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zdržel jsem se hlasování. Na jedné straně je systém makro a mikroobezřetnostního dohledu krokem kupředu v porovnání se současnou situací, kde je dohled roztříštěn na jednotlivé země. Návrh právní úpravy evropských orgánů dohledu však neuvádí, jak naložit s finančními společnostmi, které jsou již tak velké a diversifikované, že je Unie nemůže nechat padnout s ohledem na systémové riziko, které dnes představují. Tento dokument by měl jasně stanovit, že takové společnosti by měly být rozděleny a části podnikání, které se zabývají netransparentními finančními produkty, by měly být ukončeny.

Kromě toho se dokument dostatečně důrazně nezabývá problémem ratingových agentur. Parlament měl jasněji říci, že cenu státního dluhu nemůže určovat ratingový oligopol, který sám sebe označuje za „tržní“ subjekt.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy, které k návrhu předložil Parlament. Orgán musí jednat s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu, mimo jiné především díky zajištění vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s ohledem na zájmy všech členských států a na rozdílnou povahu finančních institucí.

Zprávy: Peter Skinner (A7-0170/2010), Sylvie Goulard (A7-0168/2010), Antolín Sánchez Presedo (A7-0163/2010), José Manuel García-Margallo y Marfil (A7-0166/2010), Ramon Tremosa i Balcells (A7-0167/2010) a Sven Giegold (A7-0169/2010)

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský parlament dnes přijal právní předpisy, které zřizují nové finanční orgány dohledu EU (pro bankovnictví, pojišťovnictví, penze, cenné papíry a trhy) a Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB). Dnešní hlasování nejen zřizuje finanční dohled na úrovni EU, je i milníkem na cestě k vybudování nové finanční architektury EU a k silnější regulaci evropských finančních trhů. Celoevropská regulace je jedinou možnou odpovědí na náročné úkoly, jimž v odvětví financí čelíme, a jedinou prevencí návratu k finančnímu chaosu. Zdůrazňuje to význam EU v době, kdy svou hlavu zvedá „renacionalizace“. Orgány dohledu budou důležitější, než se původně předpokládalo, a díky vytrvalosti Evropského parlamentu budou mít skutečné pravomoci.

Díky spojenectví poslanců Evropského parlamentu ze všech politických skupin se podařilo zajistit, aby orgány získaly skutečné pravomoci navzdory odporu některých členských států, které se z finanční krize odmítly poučit. Bohužel se zdá, že Parlament bude muset nadále bojovat, aby pro nové orgány zajistil možnost provádět smysluplný dohled. Znamená to zajistit, aby nové orgány byly dostatečně personálně zajištěny a aby měly přímé dohledové pravomoci nad tržní infrastrukturou (jako jsou ústřední protistrany a registry obchodních údajů). Skupina Zelených již na plnění tohoto cíle s ostatními hlavními politickými skupinami pracuje.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Závěrečné hlasování o „finančním balíčku“ znamenalo konec jednání s Parlamentem o minimální evropské regulaci v oblasti financí. Hlasovala jsem proti tomuto finančnímu balíčku, protože předkládané odpovědi nebyly pro řešení současné krize dostatečné a ještě méně byly schopny zabránit krizím budoucím.

Nestačí zřídit nové orgány pro regulaci finančního odvětví, zvláště pokud takové orgány vykazují závažné nedostatky. Složení generální rady Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) mluví samo za sebe, protože jsou zde pouze zástupci Evropské centrální banky (ECB), Komise a vnitrostátních centrálních bank.

Opatření, která přijal Evropský parlament, jsou přinejlepším prvním krokem k vybudování řádného systému kontroly finančních institucí.

Je čas postavit se realitě a spatřit skutečné sociální škody, které způsobil tzv. hospodářský a finanční realismus. Předkládaná řešení nejsou úměrná krizi a napřináší žádný užitek.

Zpráva: Marielle Gallo (A7-0175/2010)

  Damien Abad (PPE), písemně. – (FR) Zpráva upozorňuje na negativní dopad padělání a porušování práv duševního vlastnictví on-line v tvůrčím odvětví jako celku na pracovní místa a evropskou ekonomiku jako celek. Jsem přesvědčen, že pro další ochranu duševního vlastnictví je nutné učinit legální obsah na internetu lákavějším. Kromě toho jako člen Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele věřím, že je nezbytné informovat spotřebitele o rizicích, která padělané zboží představuje z hlediska zdraví i bezpečnosti. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu a jsem nadále přesvědčen, že v boji proti padělání je třeba vyvíjet činnost prostřednictvím informačních kampaní, zaměřených zvláště na mladé lidi.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu, kterou předložila Marielle Gallo. Jedná se o zprávu z vlastního podnětu, tedy nikoli legislativní povahy, s přístupem, který se dle mého názoru jeví vyvážený. Podle mě je problém v této věci následující: na jedné straně potřebujeme chránit práva duševního vlastnictví, protože tato práva zaručují dynamickou a vzkvétající kreativitu a inovace, na druhé straně však musíme rozvíjet legální služby, které co největšímu počtu lidí umožní snadný přístup k tvůrčímu obsahu na internetu. Nyní čekám, až Evropská komise navrhne vzory pro tyto dva požadavky, jmenovitě pro ochranu autorských práv a současné zaručení širokého přístupu k tvůrčímu obsahu. Stejně jako zpravodajka si myslím, že je třeba provést studie ke zhodnocení vývoje a možných zlepšení digitálního trhu v Evropě prostřednictvím konzultací se zúčastněnými stranami a za pokračující účasti Evropského parlamentu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Porušování práv duševního vlastnictví představuje skutečnou hrozbu pro naše ekonomiky a společnosti, protože inovace a kreativita mají pro evropské hospodářství značnou přidanou hodnotu. Fenomén porušování práv duševního vlastnictví on-line nabyl znepokojivých rozměrů, zejména v odvětvích s tvůrčím obsahem, a stávající právní rámec není schopen nabídnout držitelům práv na internetu účinnou ochranu a zároveň zajistit rovnováhu mezi zájmy všech stran, včetně zájmů spotřebitelů. Vítám návrh na zřízení střediska pro sledování, které by se stalo nástrojem pro sběr a výměnu údajů a informací o všech formách porušování práv duševního vlastnictví, pomohlo nám objevit skutečný rozsah porušování práv duševního vlastnictví on-line a přijmout na úrovni EU potřebná opatření pro boj proti padělání a jinému porušování práv duševního vlastnictví on-line.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Chtěl bych ocenit úsilí, které vynaložil Výbor pro právní záležitosti, a práci zpravodajky, která vedla k přijetí této zprávy.

Ačkoli má zpráva podobu nelegislativního usnesení, vysílá Parlament Komisi vzkaz, že umělce je třeba chránit, zvláště národní umělce, kteří jsou nejvíce ohroženi zánikem jejich činnosti v důsledku pirátství na internetu.

Níže uvádím seznam rumunských umělců, kteří si přejí, aby byla tato zpráva schválena: TAXI, MORANDI, Elena Gheorghe, George Nicolescu, Florin Chilian, Cleopatra Strătan a Pavel Strătan, NICO, PROCONSUL, CLASS, Claudia Cream, HI-Q, VOLTAJ, Cristina Rus, DIRECŢIA 5, SMILEY, HARA, SIMPLU, SISTEM, Ştefan Hruşcă, Delia Matache, DJ PROJECT, Laurenţiu Duţă, Mihai Mărgineanu, DEEPCCSTRAL, Cătălin Josan, XONIA, Z.O.B., PLANET MOLDOVA, KEO, NEXTEK, Andreea Bălan, Deepside Deejays, Aisa & DJ Yaang, Liviu Hodor, Arsenium, Andreea Bănică, BUG MAFIA, Leya, Sasha Lopez, Celia, David Deejay, GeoDaSilva, Giulia Anghelescu, SUNRISE INC, IMPACT, Alina Crişan, DJ LAYLA DYA, DJ Sava, No 7, Lili Sandu, Lavinia, Guess Who, Grasu XXL, Nelu Strătan, PARAZIŢII.

Jsem rád, že jsem mohl trochou přispět k úspěchu vyvážené zprávy, a to jak prostřednictvím stanovisek přijatých ve Výboru pro právní záležitosti, tak v rámci skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté).

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Porušování práv duševního vlastnictví představuje hrozbu nejen pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, ale i pro všechna průmyslová odvětví, zejména pro odvětví tvůrčí a inovační.

Je proto důležité, aby byla opatření uvedená v tomto usnesení uplatněna, zvláště opatření týkající se podpory a vzdělávání pro podniky ve věci získávání patentů a boje proti padělání výrobků, i opatření týkající se veřejných informačních kampaní na evropské, vnitrostátní a místní úrovni věnovaných negativnímu dopadu padělání a pirátství na hospodářství a společnost. Rovněž souhlasím s tím, že je třeba zesílit kampaně pro zvyšování informovanosti veřejnosti zaměřené na mladé evropské spotřebitele.

Chtěla bych také zdůraznit, že je důležité navrhnout nové platební nástroje, aby byl usnadněn legální nákup obsahu, čímž by v EU došlo k nárůstu legálního stahování.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, protože přirovnáváním sdílení souborů pro nekomerční účely k padělání a krádeži vedou Marielle Gallo a evropské právo miliony uživatelů internetu, kteří poslouchají hudbu a sledují filmy, k porušování zákona. Přitom staví umělce proti jejich vlastnímu obecenstvu, aniž by jim zaručovali jakékoli peníze navíc. V rozporu s tím, o čem se nás snaží přesvědčit, evropské právo nehájí umělce, ale spíše velké společnosti a jejich zastaralý ekonomický model. Tato zpráva není ničím jiným, než pokračováním politiky francouzské vlády, která se obává více o zisky velkých nahrávacích společností a světa zábavního průmyslu než o základní svobody občanů. Tento postoj nemůže obstát vůči úkolům, které znamená tvorba v digitálním věku.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Struktura evropského systému produkce a jeho mezinárodní konkurenční výhoda úzce souvisí s inovacemi a v širším smyslu s lidským kapitálem. Výzkum a vývoj pro nová řešení nebo nové postupy k řešení problémů představují základ blahobytu a prosperity evropských členských států v nadcházejících desetiletích.

Zajisté se suroviny nebo nízké náklady na pracovní sílu, nezasloužily o to, že se Evropské unii nyní daří přinášet bohatství. Tu pravou zásluhu můžeme přičíst tvorbě nápadů, vzdělávání poskytovatelů služeb a schopnosti přicházet s novými myšlenkami, které jsou pro trh užitečné. Je proto naprosto nezbytné, pokud jde o naši trvalou přítomnost na mezinárodní scéně, stimulovat tvorbu duševního vlastnictví prostřednictvím spravedlivých výnosů, zajištěných dočasným právem na výhradní užívání. Tato zpráva zejména správně kritizuje padělání a pirátství a navrhuje opatření pro boj s těmito dvěma metlami. Současně jsem pro přijetí opatření ad hoc pro internet a kulturní odvětví, aby se předešlo masovým jevům, s nimiž lze obtížně bojovat, a aby bylo propagováno poctivé chování.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Internetové pirátství dosáhlo skutečně alarmujících rozměrů a ovlivňuje práva duševního vlastnictví. Hlasovala jsem však proti tomuto návrhu usnesení, protože nezaručuje rovnováhu mezi zájmy všech zúčastněných stran a znamená riziko poškození práv spotřebitelů. Existuje riziko uvalení cenzury na oblast, která získala obrovskou úlohu v životě občanů právě díky svobodě projevu. Jsem proto přesvědčena, že k této otázce je nutno přistupovat spravedlivěji, ne pouze jako k jednostrannému problému. S ohledem na to si myslím, že je třeba věnovat větší pozornost příležitostem evropských spotřebitelů k legálnímu nákupu materiálu namísto jeho nelegálního stahování.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Při hlasování o zprávě paní Gallo o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu byla sladěna dvě vzájemně se doplňující práva. Jedním je konkrétní právo duševního vlastnictví autora a/nebo vydavatele vytvořeného díla a druhým je obecnější právo uživatelů díla samého na informovanost.

Evropská unie nemůže být jen vnitřní trh, kde podniky fungují a chrání zboží a služby, které dodávají, je to i společný prostor občanství a svobody, kde se mohou občané vyjadřovat a informovat se sami i navzájem. Podřídit vše soukromým zájmům, vytvořit nadměrné, neodůvodněné a nespravedlivé hranice pro volné šíření duševních výtvorů by znamenalo se nesprávně zpronevěřit sdílenému prostoru, kde vyjádření myšlenky nabývá významu veřejného statku.

Je proto důležité, aby byla duševní tvorba chráněna, stejně tak je ale důležité, aby metody její ochrany nebyly přílišné, aby byla tato tvorba plně dostupná, a to co nejsnadněji a nejrychleji, celému společenství, počínaje společenstvím na internetu.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Pro většinu lidí se pojem „vlastnictví“ týká vždy hmotného majetku. Příliš často však zapomínáme, že i z duševní tvorby musí vycházet vlastnické právo: tedy autorské právo. Umělci, spisovatelé, skladatelé, autoři a tvůrci duševních výtvorů všeho druhu by tak měli mít legitimní možnost získat odměnu za užití jejich děl, zatímco spotřebitelé by měli mít přístup k legální a různorodé škále obsahu na internetu. Zpráva paní Gallo, která byla předložena k hlasování dnes, ve středu 22. září, jasně říká jedno: fenomén internetového pirátství, proti němuž se držitelé práv duševního vlastnictví zdají bezmocní, se stále šíří. Je proto potřebný systém ochrany literárních a uměleckých autorských práv, který bude zohledňovat práva a povinnosti uživatelů a základní svobody a který bude podporovat inovace v rámci právní jistoty ku prospěchu spotřebitelů i držitelů práv. Proto jsem pro text, který byl dnes odpoledne předložen k hlasování.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Ve Francii stejně jako v Evropě tvorba, výzkum a inovace stále čekají. Je třeba vrátit jistotu a důvěru všem zúčastněným stranám. Proto je otázka práv duševního vlastnictví legitimní. Našimi hlasy jsme proto vyjádřili své stanovisko v boji proti padělkům (zvláště léků), zvyšování povědomí mladých lidí o problematice duševního vlastnictví a na podporu malých a středních podniků. Na druhou stranu jsme nakonec hlasovali proti zprávě paní Gallo, abychom znovu potvrdili rozdíl mezi sdílením souborů mezi uživateli internetu pro soukromé účely a padělky pocházejícími z výdělečných sítí.

Litujeme toho, že přijatá zpráva nezohlednila naše stanoviska, která byla důrazně hájena v Parlamentu a ve Francii (telekomunikační balíček a tzv. zákon Hadopi) a která požadují soudní rozhodnutí před uvalením jakékoli sankce uživateli internetu. V tomto posledním velmi citlivém bodě musí zúčastněné strany dospět k nestranickým návrhům, bez technologických předsudků a schopným nakonec zajistit základní svobody, vyjasňující dodržování majetkových práv a usnadňující tvorbu.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, protože se domnívám, že zpráva paní Gallo nezaručuje zásadu neutrality a ochrany osobních údajů. Nijak nerozlišuje mezi přenosem souboru pro komerční a soukromé účely. Komise musí při tvorbě právního rámce sankcí, které mají být ukládány za porušování práv duševního vlastnictví, přihlédnout k závažné povaze a sociálnímu a ekonomickému dopadu vzniklému příslušným porušováním. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že je nepřijatelné, aby byly závažné trestné činy s možným velkým dopadem na zdraví a integritu osob zařazeny do stejné kategorie jako trestní sankce za přestupky s omezeným ekonomickým dopadem i za pirátství zahrnující internetové mediální produkty.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Zdržela jsem se hlasování o této zprávě, protože si nemyslím, že dosáhla rovnováhy mezi dodržováním práv umělců, potřebou boje proti padělání a pirátství a svobodou přístupu na internet.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Umělecká, vědecká, průmyslová a kulturní díla si zasluhují ochranu, a právě z tohoto důvodu existují mezinárodně uznávaná práva duševního vlastnictví. Tato práva zaručují integritu díla nebo vynálezu a musí je chránit před paděláním a pirátstvím. Moderní technologie, zvláště pak internet, však učinily pirátství a padělání snazší a přístupnější.

Všichni víme, jak snadné je nelegální stahování nebo nákup padělaného zboží on-line a jak takové chování ovlivňuje zejména tvůrčí odvětví. Souhlasím se zpravodajkou, která zmiňuje, že je nutné vzdělávat spotřebitele, aby dodržovali práva duševního vlastnictví a odmítali padělání a pirátství, jakkoli se jim může zdát snadné a triviální.

Jsem také přesvědčen, že by bylo velmi důležité vytvořit digitální vnitřní trh, aby se obsah na internetu stal legálně dostupným, jako způsob boje s internetovým pirátstvím. Jsou to aktivní a pozitivní opatření pro boj s pirátstvím a paděláním, která jsou v souladu s přístupem, který bychom podle mě měli v této věci zaujmout.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Ochrana práv duševního vlastnictví je záležitost, která by měla mobilizovat celou Evropskou unii v zájmu progresivní a spravedlivé společnosti a rozvoje konkurenceschopné ekonomiky. Přijetím této zprávy Evropský parlament významně přispívá k zaplnění mezer, které stále existují v právním rámci, aby zvrátil současný stav častého porušování autorských práv na internetu. Je důležité vytvořit podmínky pro účinné zásahy v evropském prostoru zajištěním větší spolupráce mezi členskými státy a vnitrostátními orgány ve věci společného rámce pro zásahy, zejména pokud jde o trh bez hranic, kterým je internet. Evropské středisko pro sledování padělání a pirátství musí hrát klíčovou úlohu při stálém zlepšování účinnosti boje proti porušování autorských práv na mezinárodním trhu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva obsahuje řadu rozporů. Ačkoli se zde na jedné straně vyskytují body, které zasluhují naši plnou podporu, zejména v případech, kdy zpráva hájí autorská práva, zpráva dokonce uvádí, že prosazování kreativity a podpora kulturních odvětví nejsou prováděny proti zájmům tvůrců, ale na druhé straně zasahuje do oblasti patentů a dohody ACTA (obchodní dohoda o boji proti padělání), aniž by brala v úvahu specifickou povahu jednotlivých sektorů. Proto jsme se nakonec zdrželi hlasování.

Chceme tak dát najevo, že uznáváme existenci problémů s autorskými právy a že tato práva potřebují ochranu v různých oblastech včetně práv na internetu.

Víme, že je nutné bojovat s paděláním a pirátstvím, musíme však také mít na paměti rozdíly mezi odvětvími a nesměšovat autorská práva s patenty, zejména ve věcech softwaru či léků.

Podporujeme požadavek, aby se Komise snažila nalézt rovnováhu mezi různými zúčastněnými zájmy, ačkoli si nejsme jisti, že jí bude dosaženo. Budeme nadále pozorně sledovat vývoj, zvláště pokud jde o ochranu autorských práv a kulturních odvětví v zemích, jako je Portugalsko, aniž bychom zapomínali na jiné zájmy, například na zájmy znevýhodněných skupin a národů.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Zpráva paní Gallo o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu obecně obsahuje materiál, který již byl vyjádřen ve sdělení Komise a který potvrzuje potřebu dvojí ochrany, ochrany těchto práv na jedné straně a ochrany spotřebitelů na straně druhé.

Je to důležitá zpráva především pro malé a střední podniky (které jsou v mém regionu velmi rozšířené), pro něž je často nemožné bránit se proti porušování práv duševního vlastnictví. Dále podporuji ochranu, kterou chce zpráva zajistit soukromému uživateli tím, že považuje „soukromou kopii” za výjimku z porušování a podporuje informační kampaně zaměřené na spotřebitele ve věci zákonnosti (nebo nezákonnosti) produktů získaných v hmotné podobě či prostřednictvím internetu. Vzhledem k obsahu zprávy a k vynikající práci, kterou odvedla paní Gallo, budu hlasovat pro tuto zprávu.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Předložil jsem pozměňovací návrh k tomuto usnesení, který se týká většího důrazu na důležitá hospodářská odvětví, na nichž jsou dotčená společenství vysoce závislá. Článek 174 Lisabonské smlouvy uvádí územní soudržnost jako nový cíl Evropské unie. To znamená, že Evropská unie musí věnovat větší pozornost ekonomickým a sociálním potřebám lidí žijících v horských oblastech, na malých příbřežních ostrovech a ve vzdálených oblastech.

Jsem pevně přesvědčen, že EU by měla na tyto potřeby dát ihned odpověď a provést konečná opatření. Zvláštní pozornost zasluhují rybáři pracující při pobřeží a u malých ostrovů na malých plavidlech. Drobný rybolov je životně důležitý pro odlehlé regiony, kde neexistují žádná alternativní pracovní místa. V Irsku je většina lodí činných v těchto oblastech menších než 15 metrů délky a druh a množství ryb, které loví, nemají žádný významný vliv na celkové populace ryb.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Jsem rozhodně pro ochranu práv autorů a domnívám se, že v současné době jsou jejich práva často chráněna jen povrchně (na papíře), zatímco technologie usnadňuje vyhýbat se právním předpisům o autorských právech. Jsem také proti kriminalizaci uživatelů internetu, kteří si vyměňují soubory pro soukromé použití – myslím si, že stejně jako v případě organizací spotřebitelů je to výsledek toho, že neexistuje jiná možnost, která by byla jasná a legální a kterou by uživatelé internetu mohli snadno využít. Bylo by lepší, kdybychom na internetu usnadnili legální přístup k chráněnému materiálu, například pomocí platformy provozované v celé EU a nabízející takový materiál zdarma nebo za symbolický poplatek, u níž by náklady na licenční poplatky kryli zadavatelé reklamy. S tvůrčím myšlením musíme přizpůsobit právní předpisy realitě 21. století. V našem usnesení, které bylo bohužel zamítnuto, jsme navrhovali podporu nových ekonomických modelů, které by umožnily realistické financování a jasné zásady pro rozdělování příjmu mezi autory. Zpráva paní Gallo je omezující ve svém přístupu ke stahování souborů z internetu, které trestá stejně jako výrobu padělaných léků nebo náhradních dílů do automobilů, což je zcela neúměrné.

Navrhovaná nelegislativní opatření pro zlepšení prosazování práva jsou pro mě důvodem k obavám v souvislosti se základními právy. Myslím si, že přijetím usnesení paní Gallo vyslal Parlament veřejnému mínění velmi špatný signál o tom, jak chápe rovnováhu mezi právy duševního vlastnictví a základními právy. Doufám, že při diskusi o návrzích konkrétních legislativních aktů se zdravý rozum zase vrátí.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Je jasné, že práva duševního vlastnictví je třeba chránit. Je jasné, že porušování těchto práv musí být trestáno, protože poškozuje zájmy našich tvůrců, naše ekonomiky a naše podniky. Přesto jsme však nemohli schválit zprávu paní Gallo, protože několik málo poznámek o padělání fyzického zboží, proti kterému Komise bojuje jen polovičatě, je ve skutečnosti zaměřeno proti stahování dat z internetu, což bohužel ovlivňuje miliony lidí.

Pravdou je, že paní Gallo je volenou zástupkyní strany, která ve Franci prosadila tzv. zákon Hadopi. Nic v její zprávě vlastně neuvádí, zda opatření, která zpravodajka silně hájí, budou obsahovat nějakou záruku soudního řízení a opravné prostředky proti případnému porušování práv. Neexistuje zde ani žádná záruka práva na soukromé kopírování. Nemůžeme kriminalizovat, sledovat nebo obviňovat miliony evropských uživatelů internetu na základě toho, že se kulturní průmysl usilovně snaží přizpůsobit novým technologiím a předkládat občanům maloobchodní nabídky hodné toho názvu.

  Sylvie Goulard (ALDE), písemně. – (FR) Z vlastního podnětu vypracovaná zpráva o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu byla přijata 328 hlasy proti 245, 81 poslanců se zdrželo hlasování. Paní Gallo (skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté)) nepochybně získala většinu, rozprava však byla nejasná; nepodařilo se jí překonat rozpory ani vytyčit cestu k jakýmkoli právním předpisům. Já jsem navíc hlasovala proti. Tento text nedosahuje nalezení správné rovnováhy mezi dodržováním základních svobod a ochranou práv duševního vlastnictví; není v souladu s technologickou realitou. Ačkoli je pravda, že ani alternativní usnesení, která předložili poslanci ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, nebyla plně uspokojivá, jejich kladem bylo odstranění špatných a nevhodných řešení. Abych byla konstruktivní, podpořila jsem přesto některá ustanovení pro boj s paděláním (zejména v oblasti léčivých přípravků), zvyšování povědomí mladých lidí o problematice duševního vlastnictví a podporu malých a středních podniků. Je čas na zásadní práci napříč stranami bez technologických předsudků, aby byly konečně uvedeny do souladu základní svobody, tvorba a dodržování práv duševního vlastnictví autorů a umělců.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoli jsem podpořila pozměňovací návrhy ve prospěch boje s paděláním, zvyšování povědomí mladých lidí o problematice duševního vlastnictví a podpoře inovací v malých a středních podnicích, hlasovala jsem přesto proti zprávě z vlastního podnětu o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu. Tato zpráva vlastně hodila do jednoho pytle soubory sdílené pro soukromé účely mezi uživateli internetu a produkty padělání pocházející ze strukturovaných výdělečných sítí. Kromě toho vyjadřuji velké politování nad tím, že tato zpráva nijak nezmiňuje zásadní požadavek na soudní rozhodnutí před uvalením jakékoli sankce vůči uživatelům internetu. Hlasováním proti této zprávě jsem chtěla ukázat svůj nesouhlas s textem, který nebyl schopen dosáhnout rovnováhy mezi ochranou základních svobod a dodržováním práv duševního vlastnictví.

  Matthias Groote (S&D), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti této zprávě paní Gallo, protože nemohu podpořit opatření, u nichž existuje byť jen mizivá šance, že povedou k zablokování přístupu lidí na internet nebo ke ztrátě neutrality internetu. Zpráva kromě toho nijak nerozlišuje mezi komerčním a nekomerčním sdílením souborů, a tím kriminalizuje soukromé uživatele internetu. Zpráva také neobsahuje definici slova „pirátství“, která by mohla působit proti takové ukvapené kriminalizaci. Zpráva se naopak uchyluje k požadavkům velmi kontroverzní dohody ACTA a požaduje urychlení jednání. Takovou zprávu nemohu podpořit.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti zprávě paní Gallo, která dle mého názoru podporuje skutečný „hon na piráty“ a bohužel připomíná čistě francouzskou debatu o tzv. zákoně Hadopi. Text, který vychází výhradně z donucování a který byl ve Štrasburku odhlasován, nebezpečně hází do jednoho pytle padělání fyzického zboží – zejména léčivých přípravků – a sdílení digitálních souborů pro nekomerční účely. Miliony uživatelů internetu, kteří používají vzájemné sdílení souborů typu „peer-to-peer“ a poslouchají hudbu a sledují filmy, se tak zřejmě stávají potenciálními zločinci. Mí socialističtí kolegové a já jsme hájili alternativní stanovisko, které podporuje přístup přizpůsobený současné realitě, který pak chrání základní svobody spotřebitelů. Naše strategie by neovlivnila výnosy z autorských práv, protože jsme navrhli vypracování nových obchodních modelů, které by autorům nabízely odměnu za použití jejich díla na internetu. Jako francouzští a evropští socialisté budeme muset zůstat velmi bdělí, aby nebyly základní svobody dále oklešťovány.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Hlasovala jsem pro zprávu paní Gallo o dodržování práv duševního vlastnictví. Stanovisko přijaté výborem podporuje inovace, zaměstnanost v tvůrčím odvětví a bezpečnost spotřebitelů. Na druhé straně určuje i fenomén padělání v jeho různých podobách a hrozbu vyplývající z pirátství. Domnívala jsem se, že zpráva je celkově vyvážená, a proto jsem hlasovala proti alternativním návrhům usnesení. Doufám, že tato dnes přijatá zpráva paní Gallo podpoří vybudování silnějšího základu pro spravedlivý a vyvážený rozvoj hodnotových řetězců obsahu v informační společnosti.

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Chci poděkovat své kolegyni paní Gallo za velmi důkladnou zprávu. Ačkoli její obsah rozdělil stanoviska skupin, byla zde nepopiratelná snaha obecně informovat veřejnost o vlivech tvůrčích odvětví na zaměstnanost a ekonomiku i o jejich závislosti na vhodných ochranných mechanismech. Z toho důvodu jsem hlasovala pro návrh. Pokud jde například o obavy těch, kdo jsou znepokojeni otázkou ochrany soukromí, zpráva paní Gallo nenavrhuje žádný nový právní předpis kromě sankcí, ale snaží se zdůraznit význam duševního vlastnictví pro ekonomiku Evropské unie. Rovněž vyzývá, aby byl v rámci stávajících právních předpisů vybudován spravedlivý a řádný systém pro zaručení základních práv týkajících se ochrany majetku, svobody projevu a jednotlivce.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Problematika dodržování práv duševního vlastnictví a jeho vymáhání je velmi palčivým problémem, který trápí celou řadu evropských podnikatelů. Je proto třeba ocenit, že Komise se tomuto problému ve svém sdělení náležitě věnuje. Ke znění zprávy navržené Parlamentem mám však několik zásadních výhrad. Na rozdíl od zprávy se ztotožňuji s názorem Komise, která je také názoru, že současný rámec pro prosazování občanského práva v EU je účinný a harmonizovaný v míře nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu a že není třeba v této věci činit další legislativní opatření. Důsledně si dovoluji varovat před voláním po vytvoření evropského právního rámce umožňujícího vytvoření možnosti postupu proti porušovatelům práv duševního vlastnictví. V této věci je, myslím, správné respektovat nástroje členských států. Pokud si Francie v této oblasti zřídila svůj nástroj vtělený do digitální gilotiny, tak jej plně respektuji. Avšak velmi si nepřeji rozšířit takto kontroverzní nástroj na celoevropskou úroveň. Jsem také velmi zdrženlivý k vytváření nových institucí, jako je Středisko pro sledování padělání a pirátství, stejně tak jsem velmi zdrženlivý ve věci přínosu mnohostranné Obchodní dohody o boji proti padělání (ACTA) bez zapojení států, které jsou největším zdrojem porušování práva duševního vlastnictví. Z těchto a dalších důvodů jsem hlasoval proti navrženému znění zprávy.

  Isabella Lövin (Verts/ALE), písemně. – (SV) Stejně jako několik dalších členů skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance jsem se rozhodla podpořit zprávu paní Gallo, protože jako novinářka a spisovatelka pocházející z umělecké rodiny jsem přesvědčena, že je mimořádně důležité řešit problémy zvýšeného porušování práv duševního vlastnictví. Bez možnosti přiměřených příjmů umělců, spisovatelů, skladatelů, filmových tvůrců, fotografů a hudebníků budeme mít kulturně a intelektuálně chudou společnost, velmi vzdálenou zelenému a kulturnímu potenciálu růstu, který je podle mě základem zelené ideologie. Také bych chtěla upozornit, že zprávu podpořily evropské organizace zastupující více než milion kulturních pracovníků v Evropě, včetně Evropské federace novinářů a Rady evropských spisovatelů. Téměř 25 let jsem byla ve Švédsku členkou Svazu švédských novinářů a mnohokrát se mi dostalo pomoci při ochraně mých autorských práv před zneužitím a komerčním a uměleckým porušováním a vytržením ze souvislostí. Během té doby jsem byla také členkou organizace ALIS (Správa literárních práv ve Švédsku). Mým prvním rozhodnutím před hlasováním byla podpora alternativní zprávy, kterou předložila skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a která nepožadovala obecná trestněprávní opatření a celkově byla vyváženější než zpráva paní Gallo. Když byla tato zpráva v hlasování odmítnuta, zůstala zpráva paní Gallo jedinou možností, jak podpořit práva držitelů autorských práv na to, aby dostali za svou práci zaplaceno.

  Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Padělání zůstává na evropském trhu obrovským problémem. Bohužel, ačkoli jde o téma, o němž se již diskutuje mnoho let, jen málo lidí si uvědomuje strašný dopad porušování autorských práv na naše ekonomiky. Je třeba začít zvyšovat povědomí orgánů o tom, že musí pečlivě zvážit možnosti pro nalezení konkrétních a uspokojivých řešení.

Zpráva rovněž upozorňuje a naléhavě žádá Komisi, aby přijala skutečné kroky k boji proti pirátství na internetu. Není to snadné, je to však nutné pro dosažení rovnováhy mezi svobodným přístupem k internetu a bojem proti pirátství. Zpráva paní Gallo tomuto cíli dokonale vyhovuje, a proto hlasuji pro tuto zprávu.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text uznává práva duševního vlastnictví vytvořená francouzskou revolucí v roce 1789. Stanoví však právo na soukromý výkon spravedlnosti pro provozovatele, postup podle tzv. ancien régime. Protože nesouhlasím s tzv. zákonem Hadopi ve Francii, hlasoval jsem proti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V celé historii byla práva duševního vlastnictví vždy porušována. Díky technickému pokroku, k němuž dochází v oblasti informačních technologií, zejména na internetu, se však tento problém stal závažnějším. Je také třeba zdůraznit, že jakékoli porušování práv duševního vlastnictví velmi poškozuje hospodářský růst a je hlavní příčinou tzv. „paralelní ekonomiky“ a veškerých z ní vyplývajících škod. Pouze pomocí přísného prosazování práv duševního vlastnictví je možný vývoj technických a vědeckých inovací, objevy nových patentů a růst kulturního odvětví; to vše znamená velký přínos pro růst ekonomik EU. Jsem přesvědčen, že přijetím této zprávy významně přispíváme k dosažení uvedených cílů. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávu paní Gallo, která jasně hájí ochranu práv duševního vlastnictví. Tato práva jsou na mnoha frontách ohrožena nebo nejsou respektována. Postižen není jen průmysl, ale i tvůrčí odvětví, sport a hudební odvětví. V této souvislosti bylo zmíněno i neoprávněné nahrávání materiálů chráněných autorským právem na internet. Protože dochází zejména k rostoucímu počtu přeshraničních případů porušování práv duševního vlastnictví, je třeba vytvořit evropský právní rámec s cílem předcházet této problematice.

V tomto ohledu zpráva zajišťuje, že všechna opatření k prosazování práv duševního vlastnictví musí být v rámci demokratické společnosti nezbytná, úměrná a přiměřená. To bylo pro mě zvlášť důležité. Zajistí to, aby na jedné straně získala autorská práva silnější ochranu a na straně druhé aby nebyla vytvářena zbytečná omezení pro legálně jednající soukromé spotřebitele.

  Vital Moreira (S&D), písemně. – (PT) Osobně jsem hlasoval pro zprávu paní Gallo o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu, protože jsem přesvědčen, že k této důležité otázce zaujímá spravedlivý a vyvážený postoj.

Práva duševního vlastnictví si zasluhují stejnou ochranu jako práva ostatní. Tvůrci a výzkumní pracovníci i společnost, které jejich tvorbu uvádějí na trh, mají na takovou ochranu nárok. Evropské hospodářství je také založeno na kreativitě, výzkumu a inovacích.

Souhlas, který s porušováním práv duševního vlastnictví vyjadřují někteří anarchisté a levičáci pod záminkou svobody na internetu, nelze odůvodnit. Stejně jako urážky na cti a pomluvy nebo rasová nenávist nepřestávají být nezákonné jen proto, že k nim dochází na internetu.

Ani porušování práv duševního vlastnictví se nesmí stát přijatelné. Právo na soukromé kopírování již zajišťuje dostatečnou ochranu jednotlivce pro držení kopií chráněných děl. Neměli bychom však přistupovat na potlačování práv tvůrců k jejich dílům, zejména proto, že pirátství a padělání často ohrožuje zdraví a bezpečnost spotřebitelů.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Plně souhlasím s tím, co zpráva paní Gallo uvádí o uplatňování práv duševního vlastnictví, a připojuji se k výzvě Komisi, aby urychleně pracovala na revizi právních předpisů na ochranu platných práv duševního vlastnictví na vnitřním i vnějším trhu.

Ve věku digitalizace naší společnosti je nezbytně nutné nalézt legislativní a nelegislativní opatření, která zaručí trvalou rovnováhu mezi svobodným přístupem na internet a bojem proti padělání a pirátství. Jen tak můžeme usnadnit přístup evropských odvětví na digitální trh bez geografických hranic, pomocí řešení otázek udělování licencí pro více území, které nyní brání tomu, aby byly naše výrobky prodávány legálně a aby naši spotřebitelé získávali přístup k informacím, které potřebují pro bezpečný nákup na internetu.

Plně souhlasím, že (jak uvádí zpráva paní Gallo), velmi důležitou úlohu mají evropské celní orgány, které dnes musí být schopny přijímat konkrétní opatření pro zablokování zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Z tohoto důvodu žádám Komisi, aby vypracovala celní politiku, která by se zabývala problémy spojenými s majetkovými právy, a aby vedla intenzivnější rozpravu a jednání o obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA).

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu paní Gallo, protože duševní vlastnictví musí být chráněno stejně silně jako hmotný majetek. Bez ohledu na podobu, které nabývá, je duševní vlastnictví hnací silou rozvoje, inovací a hospodářského růstu. Z toho důvodu musí mít v programu činnosti orgánů zvláštní místo. Platí to zvláště v Evropské unii, která má určitý potenciál pro generování inovací. Nepochybně je tomu tak, že pokud chybí účinná ochrana duševního vlastnictví, rozhodnou se odborníci provádět svůj výzkum v jiných zemích.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Hlasovala jsem proti zprávě paní Gallo z následujících důvodů. Dle mého názoru je zpráva polovičatá a nevyvážená. Moje skupina proto také vypracovala protiusnesení. To přináší lépe promyšlený a vyváženější přístup k debatě o autorském právu. Dle mého názoru představuje nelítostná kriminalizace uživatelů internetu – v případě stahování hudby jde zejména o děti a mládež – skutečné nebezpečí. Jedním z důležitých aspektů, který ve zprávě paní Gallo schází, je rozlišení mezi nekomerčním sdílením souborů a porušováním autorských práv pro komerční účely. Samozřejmě je třeba nápady tvůrčích profesí chránit a vhodně odměňovat a je nutné trestat ty, kdo z těchto nápadů nelegálně těží. Jsem přesvědčena, že je nutné přejít od zastaralých právních způsobů myšlení a nalézt rovnováhu mezi rovným přístupem ke znalostem a spravedlivým odměňováním za služby v oblasti hudby, literatury a filmu. Usnesení, které předložila skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, tento přístup uplatňuje – zpráva skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) však nikoli.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnes přijaté usnesení navrhuje archaickou jednotnou reakci na případy porušování duševního vlastnictví a nebere na vědomí změněnou realitu duševního vlastnictví. Je politováníhodné, že poslanci Evropského parlamentu nebyli ochotni připustit zjevný rozdíl mezi trestným činem padělání a porušování autorských práv. Je absurdní stavět na jednu úroveň například soukromé stahování hudby a padělání komerčních výrobků prováděné v rámci organizované trestné činnosti. Musíme najít nová řešení, která budou zohledňovat různé druhy práv duševního vlastnictví a odrážet jejich dopady na práva spotřebitelů na bezpečnost či zdraví. Je však také jasné, že musíme nalézt i nové modely odměňování umělců ve změněném prostředí.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V globálním světě, kde se neřízený a nechráněný internet vymyká kontrole, hrají padělání a pirátství prim. Neuznávat hodnotu duševního vlastnictví, nezbytné komodity pro podniky, znamená selhat při podpoře inovací a růstu zajištěním spravedlivé odměny za odvedenou práci.

Padělání značek je samostatná záležitost, která poškozuje podniky nejen ekonomicky, ale může být škodlivá i z hlediska bezpečnosti spotřebitele. Dalším kladným prvkem je umožnění legálního stahování z internetu pro osobní potřebu. Činit tak pro zisk znamená trestný čin. Proto jsme hlasovali pro.

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. – (FR) Tuto zprávu jsem podpořila kvůli jejímu obsahu i kvůli vyváženému přístupu přijatému i přes tlak ze strany některých internetových subjektů, tlak ze strany socialistů, protože hra na efekt musí jednoho dne skončit. Ačkoli tato zpráva není právně závazná, pokládá základy pro evropské úvahy o duševním vlastnictví v digitálním věku a zdůrazňuje různé aspekty, které bych chtěla potvrdit. Pirátství a sdílení souborů prováděné v měřítku milionů uživatelů má škodlivý vliv na kulturní ekonomiku, na tvůrčí odvětví a pracovní místa. Ačkoli o číslech, která máme, se debatuje, problém nadále přetrvává. Proto zpráva žádá Evropskou komisi, aby nám poskytla spolehlivé údaje. Někdo tvrdí, že mezi cenou kulturních děl v právním systému a jejich „bezplatnou“ dostupností na trhu dochází k selhání trhu. Musíme však prokázat odpovědnost. Ilegální stahování se nemůže stát legálním jen trikem „zastánců základních práv“ odůvodňovaným ochranou svobody jednotlivce. Snahu by měla vyvinout i kulturní odvětví, která by měla mít skutečně přitažlivé ceny, přizpůsobené nové digitální poptávce a respektující spravedlivé odměňování autorů.

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Ve své zprávě o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu paní Gallo upozorňuje na úlohu a význam práv duševního vlastnictví, patentových práv, boje proti padělání v oblastech citlivých z hlediska zdraví a bezpečnosti, tvorby a distribuce formátů přístupných osobám se zdravotním postižením, tvorby jednotného trhu v digitálním prostředí, internetové průmyslové špionáže a krádeží dat, které jsou průmyslovým vlastnictvím. To vše jsou mimořádně významné otázky, které vyžadují specifická opatření.

Paní Gallo zdůrazňuje, jak důležité je přizpůsobit evropský legislativní rámec v oblasti práv duševního vlastnictví současným trendům ve společnosti i technickému rozvoji. Navrhuje zřízení Evropského střediska pro sledování padělání a pirátství. Největší příčinou sporů jsou ustanovení o porušování práv duševního vlastnictví a prodeji padělaných výrobků na internetu. Paní Gallo žádá všechny zúčastněné strany, aby přijaly konkrétní opatření pro varování a poučení lidí o hodnotě autorského práva a o dopadu porušování práv duševního vlastnictví a padělání na pracovní místa a růst, a zdůrazňuje význam vzdělávání mladých lidí v této oblasti. S ohledem na výše uvedené jsem se rozhodla zprávu podpořit, protože přispívá k lepší ochraně práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem proti zprávě paní Gallo, protože k doplnění právního rámce práv duševního vlastnictví je třeba užívat spíše legislativní nástroje než nezávazná opatření. Inovace a kreativita se povzbuzují dodržováním práv duševního vlastnictví. Provádění digitální agendy vyžaduje ochranu práv spotřebitelů i dodržování autorských a souvisejících práv. Evropské právní předpisy se musí urychleně přizpůsobit technologickému pokroku a vývoji informační společnosti. Jsem přesvědčena, že je nutný přezkum směrnice 2001/29/ES s cílem zajistit, že právní rámec pro ochranu autorských práv v informační společnosti bude na úrovni EU harmonizovaný. Tento přezkum je nutný, protože v členských státech byly pozorovány případy odlišného provádění článků 5, 6 a 8 směrnice 2001/29/ES, což vedlo k různým výkladům a rozhodnutím soudů v členských státech. Komise a členské státy se musí urychleně zabývat nutností rozvoje vnitřního trhu vybudováním jednoduchého, přístupného rámce udělování licencí na úrovni EU. V rámci stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jsem požadovala podporu možností, které nabízí digitální televize, jako je titulkování, které držitelům licencí k určitému dílu umožňuje šířit toto dílo v několika jazycích, a tím je dát k dispozici v celé Evropské unii.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Mé zamítnutí této zprávy by rozhodně nemělo být vykládáno jako odmítnutí legislativní iniciativy na ochranu duševního vlastnictví. Jsem jen nespokojena se způsobem, jakým jsou problémy v této oblasti práva řešeny. Účinná opatření proti porušování práv duševního vlastnictví jsou nezbytná a je třeba je přijmout. Jen z tohoto jediného důvodu musí být způsob řešení této záležitosti daleko propracovanější. Běžné občany nelze směšovat s organizovanou trestnou činností – to je nevhodné a neúměrné.

Návrh usnesení B7-0518/2010

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Horské oblasti a řídce osídlené oblasti čelí specifickým problémům, a proto vyžadují zvláštní podporu od regionálních programů. Měřítkem pro způsobilost k obdržení podpory a pro strukturální fondy musí nadále zůstat HDP, aby méně rozvinuté země dále získávaly pomoc a podporu. Potřebujeme ekonomický růst, který se bude odrážet ve zlepšování kvality života. V důsledku toho bude strategie pro horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti zajišťovat přidanou hodnotu opatření přijatých k překonání problémů, kterým tyto oblasti čelí.

Usnesení vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že tyto oblasti budou nadále využívat zvláštních ustanovení v novém víceletém finančním rámci, a proto jsem usnesení podpořila.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Toto usnesení bere na vědomí vstup Lisabonské smlouvy v platnost, uznává zásadu územní soudržnosti jako klíčového cíle Evropské unie a nutnost zvýšit objem pomoci poskytované oblastem, které jsou znevýhodněny svou zeměpisnou polohou (horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti). Hlavní ustanovení tohoto usnesení vyzývá k „vytvoření specifického evropského integrovaného a flexibilního politického rámce, který by se zaměřoval na horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti na základě jejich společných rysů“. Jako členka parlamentního výboru odpovědného za evropskou politiku soudržnosti mám za to, že je třeba pro tyto oblasti učinit víc a že je třeba plánovat zvláštní opatření s cílem poskytnout pomoc těmto oblastem.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože obsahuje užitečné návrhy pro pomoc oblastem s geografickým nebo demografickým znevýhodněním při řešení problémů, kterým tyto oblasti čelí. Tyto oblasti vykazují hospodářské výsledky nižší než je průměr EU a mají nízký HDP a vysokou míru nezaměstnanosti. Politika soudržnosti je nejúčinnějším modelem pro rozvoj oblastí potýkajících se s obtížnými podmínkami, protože podporuje přímo jejich sociální a ekonomický pokrok.

Ačkoli horské oblasti a ostrovy vykazují určité společné problémy, například obtížná přístupnost nebo závislost na malém počtu hospodářských činností, nemají tato území stejná omezení rozvoje. Z toho důvodu jsem přesvědčena, že podpora EU musí zohledňovat zvláštní rysy každé oblasti. Takové cílené strategie by usnadnily dosažení skutečného sbližování se zbytkem Evropské unie a zlepšily by životní podmínky velkého počtu evropských občanů, z nichž 10 % žije v horských oblastech a 3 % na ostrovech. Je také důležité, aby oblasti s přírodním znevýhodněním co nejlépe využívaly finanční podporu, kterou EU poskytuje prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Některé členské státy včetně Rumunska musí prokazatelně zlepšit svůj systém přístupu k evropským fondům a jejich používání.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti čelí zvláštním problémům, které si zasluhují zvláštní pozornost; patří k nim špatná přístupnost, dodávky energie a regionální integrace i změna klimatu a problémy migrace.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčena, že významné rysy, kterými se tyto oblasti odlišují od ostatních, znamenají, že se tyto oblasti musí řídit zvláštními strategiemi a programy regionálního rozvoje. Jejich základem musí být zvláštní rysy a potenciál daných oblastí.

Chtěla bych také zdůraznit, že uplatňované statistické ukazatele musí být přizpůsobeny každé oblasti a nesmí se omezovat na ekonomické faktory. Díky tomu bude možné získat přesnější obraz rozvoje těchto oblastí.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Vítám, že Lisabonská smlouva řadí územní soudržnost k základním cílům Evropské unie vedle soudržnosti hospodářské a sociální, protože to vede k viditelnějšímu a kvantifikovatelnému projevu evropské solidarity. Politika soudržnosti Evropské unie musí zahrnovat všechny oblasti Unie, zejména pak ty, které se vyznačují zvláštními geografickými rysy, jako jsou portugalská souostroví Madeira a Azorské ostrovy. Jsem přesvědčen, že rozdíly v rozvoji mezi členskými státy a jejich vnitřním rozvoji budeme schopni vyřešit pouze v případě, že budeme mít specifický, flexibilní a integrovaný rámec evropské politiky s právními a finančními důsledky, který se bude schopen přizpůsobit nejvhodnějšímu měřítku zásahu pro danou oblast a současně zajistit řešení společných problémů, jako jsou globalizace, změna klimatu a demografické trendy.

Podporuji toto usnesení a vyzývám Komisi i členské státy, aby zajistily, že tyto oblasti budou moci nadále využívat konkrétní opatření, zvláště pak v novém víceletém finančním rámci, a aby vypracovaly opatření a programy EU přizpůsobené každé konkrétní oblasti s cílem dosáhnout strukturální úpravy těchto oblastí a učinit je konkurenceschopnější a schopné čelit novým výzvám.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Každý desátý evropský občan žije v horské oblasti. Některé z těchto oblastí, zejména v nových členských státech, jsou znevýhodněné oblasti, kde má chudoba a nedostatečná infrastruktura závažný dopad na životní podmínky lidí. Tyto oblasti musí zůstat prioritou evropské politiky soudržnosti, jejíž specifické nástroje je třeba přizpůsobit konkrétní povaze a závažnostem problémů, kterým horské oblasti čelí. Hlasovala jsem pro usnesení, protože jsem přesvědčena, že EU musí přijmout účinná opatření založená na solidaritě, aby především zajistila přístup místních obyvatel ke zdravotním a sociálním službám a aby také využila turistický a ekonomický potenciál, který nabízí evropské hory, s cílem vytvořit pracovní místa bez dopadu na environmentální rovnováhu.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Zásada územní soudržnosti byla upevněna v nařízeních o strukturálních fondech na období 2007–2013 a je jedním z nových klíčových cílů, které pro Evropskou unii stanovila Lisabonská smlouva usilující o zajištění harmonického rozvoje EU snižováním regionálních rozdílů a odstraňováním překážek bránících rozvoji, včetně překážek, které souvisejí s přírodním nebo geografickým znevýhodněním. Toto usnesení uvádí, že horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti tvoří homogenní skupiny regionů a mají některé významné společné rysy, kterými se odlišují od jiných oblastí, že si tyto oblasti zaslouží specifické programy regionálního rozvoje, a poukazuje také na specifickou situaci malých ostrovních členských států, které se nacházejí v okrajových oblastech Unie. Mohl bych doplnit i problematiku rybářských a venkovských oblastí, včetně ostrovů při západním pobřeží Irska a pobřeží oblasti Donegal. Usnesení dále požaduje vytvoření specifického evropského integrovaného a flexibilního politického rámce, který by se zaměřoval na horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti na základě jejich společných rysů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o evropské strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí, protože jsou nutná zvláštní opatření, jejichž cílem bude překonat znevýhodnění a využít potenciál těchto oblastí v souladu s cílem územní soudržnosti, který zavádí Lisabonská smlouva.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Mezi všemi regionálními nerovnosti a rozdíly v rámci Evropské unie si zvláštní pozornost zasluhuje situace horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí. Tyto oblasti čelí specifickým obtížím z důvodu svých geografických a demografických podmínek, a proto si zasluhují diferencované zacházení v rámci politiky soudržnosti a regionálního rozvoje.

Politiky soudržnosti stanovené ve smlouvách nemohou být jen politickým cílem, který se odráží jen v právních předpisech EU. Musí to být konkrétní, objektivní politiky určené k dosažení udržitelného rozvoje všech oblastí, včetně těch, které mají z přirozených důvodů větší problémy a jsou geograficky vzdálenější (v případě ostrovů) nebo nepřístupnější (v případě horských oblastí).

Tato problematika je pro mě, jako pro Portugalce, zvlášť důležitá, a proto doufám, že Komise vezme toto usnesení na vědomí a provede návrhy v něm obsažené.

  João Ferreira (GUE/NGL ), písemně. – (PT) Dotyčné usnesení mohlo nastínit pokyny a doporučení pro oblasti se strukturálními a geografickými omezeními, která jsou brzdami jejich ekonomického a sociálního rozvoje. Bohužel zůstává toto usnesení povrchové a v analýze tohoto problému se nedotýká skutečně důležitých bodů.

Tím, že odkazuje jen na územní soudržnost, přehlíží význam základního pilíře ekonomického a sociálního rozvoje: hospodářskou a sociální soudržnost. Dokument „vítá začlenění územní soudržnosti jako nového cíle Unie” – ustanovení obsažené v Lisabonské smlouvě.

Jak jsme již vícekrát než jednou upozornili, musí být pro nové cíle soudržnosti vyčleněny nové finanční zdroje, aby se zabránilo tomu, že se tyto cíle stanou ve smlouvách jen nedodržovaným ustanovením nebo pouhým výrazem propagandy. Nestalo se tak. Současné fondy přidělené pro cíl konvergence se ukázaly jako nedostatečné a politiky, které EU prováděla, stávající nerovnosti jen prohloubily, namísto aby je odstranily.

I když mají horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti společná omezení a znevýhodnění, je třeba každé z nich zajistit zvláštní zacházení s ohledem na její rozdíly a konkrétní rysy. Můžeme jen litovat, že schází konkrétní zmínka o nejvzdálenějších regionech.

  Salvatore Iacolino (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro usnesení o evropské strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí, protože jsem přesvědčen, že je důležité znovu otevřít otázku územní soudržnosti a harmonického rozvoje všech geografických částí, které tvoří Evropskou unii.

Jsem přesvědčen, že pouze větší koordinace a posílená spolupráce mezi evropskými orgány, členskými státy a místními orgány může zajistit konkurenceschopnost geograficky a demograficky znevýhodněných území. Je také nutné mít na paměti specifičnost každé oblasti, aby byly spravedlivě a efektivně přerozdělovány zdroje pro regionální rozvoj. Zvláštní pozornost musí Evropská unie věnovat ostrovům, aby je vymanila z marginality, jež je často spojována s izolovaností ostrovů.

Proto by politika soudržnosti měla využívat i jiné politiky, které mohou mít významný dopad na budoucnost těchto území. Mám na mysli například nástroje pro regulaci přílivu migrantů, kteří naostrovech, jako je Sicílie, silně ovlivňují sociální a ekonomický rozvoj regionu.

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro bod 3 (pozměňovací návrh 1, který předložila skupina Zelených/Evropské svobodné aliance), protože se domnívám, že HDP by měl být jedním z hlavních kritérií, spíše než jediným kritériem pro rozhodování o způsobilosti k pomoci v rámci regionální politiky.

Hlasovala jsem pro první části bodu 4 a pro druhou část, protože si myslím, že právní a finanční rámec je pro regionální politiku zaměřenou na horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti nezbytný.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Definice evropské strategie ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí se příhodně chápe úkolu spočívajícího v úpravě prováděcích opatření politiky soudržnosti na základě hodnocení dalšího kritéria, tedy „území“. Tomuto zásahu se dle mého názoru daří rozvíjet „zvláštní pozornost“ věnovanou oblastem s územními specifiky, kterou přináší článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, aniž by však byla snížena klíčová úloha hrubého domácího produktu na obyvatele jako srovnávacího ukazatele pro přidělování zdrojů.

Cílem prohlášení Komise je mimo jiné zjednodušit organizaci správy, která by jinak byla spojena s rizikem ztráty účinnosti evropských intervenčních opatření. To by však mělo být doprovázeno důraznější snahou o zmírnění kontrolních postupů, které skutečně narušují funkčnost systému.

Transparentnost výdajů není cílem, kterého bychom se mohli vzdát, je však třeba jí naplňovat prostřednictvím méně byrokratického systému monitorování schopného lépe reagovat na potřeby systému, který stále není harmonizovaný, aby mezi evropskými zeměmi nevznikaly další nerovnosti.

  Nuno Melo (PPE) , písemně. – (PT) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost učinil zásadu územní soudržnosti významější a ukázal zvláštní zájem o nerovnsoti existující mezi jednotlivými oblastmi. Horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti by se měly těšit zvláštnímu statusu, který jim umožní překonávat jejich podstatná omezení. Proto, aby byly tyto oblasti lépe přizpůsobeny, je nezbytná evropská strategie prosazující sociální a hospodářský rozvoj nejméně rozvinutých oblastí; toho je třeba dosahovat pomocí specifických programů, které těmto oblastem umožní překonat jejich zaostalost. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V různých dokumentech se stále zdůrazňuje, že venkovské oblasti, nejvzdálenější regiony, v tomto případě horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti, si vyžadují zvláštní strategii či dokonce dotace. Současně se však přijímá řada opatření, která urychlují odchod z těchto oblastí. Zamysleme se jen nad problémy s infrastrukturou, jako je veřejná doprava či poštovní služby, v jejichž důsledku jsou jednotlivé oblasti ve stále větší míře odříznuty od vnějšího světa a obyvatelé jsou nuceni využívat soukromé automobily a podobná řešení. Jestliže nechceme zanedbaná území bez lidí, nestačí jen tyto oblasti samostatně dotovat, například v rámci ochrany území. Je třeba naopak dosáhnout udržitelné rovnováhy mezi geografickými a ekonomickými znevýhodněními. S ohledem na to je třeba myšlenky obsažené v návrhu usnesení podpořit.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Horské oblasti se rozkládají v celé EU a znakem těchto regionů, zvláště alpské oblasti, je zaměření na zemědělství a lesnictví. Problémy mimo jiné vznikají v důsledku stárnoucího obyvatelstva, problémů s infrastrukturou a přístupností a dostupností služeb. Zemědělci v horských oblastech jsou pod zvláště velkým tlakem, protože jejich výdaje jsou vysoké a jejich příjmy poměrně nízké. Hrají však velmi důležitou úlohu při ochraně krajiny, udržitelné správě, produkci ekologických potravin a alpském cestovním ruchu. To je třeba vzít řádně na vědomí a je nutné specifické problémy horských oblastí zkoumat. EU musí začít chránit budoucnost horského zemědělství, a tedy celého alpského regionu. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Robert Rochefort (ALDE ), písemně. – (FR) V důsledku svých zvláštních rysů čelí horské oblasti specifickým problémům, zejména z důvodů rychle stárnoucího obyvatelstva, dopravní obtíží, překážek pro dodávky energie a nedostatečné regionální integrace. Jako zástupce francouzského jihozápadního volebního obvodu v Evropském parlamentu a vzhledem ke své zvýšené citlivosti vůči problémům, kterým čelí oblast Pyrenejí, jsem hlasoval pro usnesení o evropské strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí. Text konkrétně požaduje vytvoření specifického evropského integrovaného a flexibilního politického rámce, který by se zabýval problémy těchto oblastí, aby jim umožnil lépe překonat trvalá znevýhodnění těchto oblastí a přizpůsobit jejich model rozvoje tak, aby byly co nejlépe využity jejich přednosti. Usnesení rovněž požaduje lepší koordinaci čtyř strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a ostatních evropských finančních nástrojů s cílem maximalizovat jejich efektivitu, a tak usnadnit hospodářský rozvoj těchto oblastí. Tyto cíle podporuji.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský parlament silně podpořil toto usnesení, v němž vítáme začlenění územní soudržnosti jako nového cíle Unie i nový článek 174. Přijetím usnesení Evropský parlament vyjadřuje, že se domnívá, že ustanovení článku 174 by se měla odrazit ve specifických strategiích rozvoje a konkrétních opatřeních, jejichž cílem bude znevýhodnění překonat a využít potenciál těchto oblastí; je toho názoru, že horské regiony, ostrovy a řídce osídlené oblasti tvoří homogenní skupiny regionů a mají některé důležité společné rysy, kterými se odlišují od jiných oblastí; domnívá se, že si zaslouží specifické programy regionálního rozvoje; v této souvislosti poukazuje také na zvláštní situaci malých ostrovních členských států, které se nacházejí v okrajových oblastech Unie.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsme pro toto prohlášení, protože je důležité určit společnou evropskou strategii ekonomického a sociálního rozvoje horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí. Měli bychom povzbuzovat iniciativy založené na modelu euroregionu, který oblasti se společnými zájmy mezi Itálií a Francií. Právě kvůli své geografické poloze představují okrajové oblasti problémy pro obyvatelstvo, které v nich žije, pro ekonomiku Evropy je však nutné je zachovat a chránit jako oblasti důležité z hlediska ochrany přírody.

  Debora Serracchiani (S&D ), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčena, že je nutné mít na úrovni EU specifickou evropskou strategii pro rozvoj horských oblastí a ostrovů: strategii, která zohledňuje aspekty, jako je podpora hospodářství a struktur, politika zaměstnanosti, ochrana přírodních zdrojů, civilní obrana a politika ochrany životního prostředí a politika energetická.

Zásada územní soudržnosti je jedním z nových klíčových cílů, které pro Evropskou unii stanovila Lisabonská smlouva s cílem snížit regionální rozdíly a odstranit přírodní nebo geografické překážky. K tomu jsou nezbytné konkrétní kroky a zvláštní rozvojové strategie. Je nezbytné vytvářet rovné příležitosti těchto regionů a zbytku Evropské unie. Jednou z takových příležitostí by mohla být podpora udržitelného cestovního ruchu, která by tak vytvořila důležitý zdroj obživy pro obyvatele těchto oblastí. I madridské prohlášení evropských ministrů ze dne 15. dubna 2010 zdůrazňuje efektivnější koordinaci opatření prováděných v oblasti politiky cestovního ruchu a propagace zaměřené na více inovační, udržitelný a sociální cestovní ruch v Evropě.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) V Evropské unii existuje mnoho regionálních rozdílů na úrovni rozvoje. Jako výraz evropské solidarity usiluje cíl územní soudržnosti o odstranění těchto rozdílů, prosazuje harmonický rozvoj pomocí finančních prostředků strukturálních úprav a přizpůsobuje jednotlivé odvětvové politiky specifické povaze každého regionu.

Horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti jsou zvláště znevýhodněné oblasti a jejich sociální a ekonomický rozvoj je určen jejich přírodními a geografickými rysy. Proto je nutné jim věnovat zvláštní pozornost, zejména tím, že vedle hrubého domácího produktu budou zohledňovány různé ukazatele, které řádně odrážejí zvláštní rysy každého regionu; budou odstraněna striktní kritéria způsobilosti pro programy přeshraniční spolupráce; budou koordinovány různé zdroje financování a bude rozvíjen vertikální přístup zahrnující všechny úrovně správy.

V tomto ohledu ze stejných důvodů vyplývá, že nejvzdálenější regiony, které mají s těmito oblastmi některé rysy společné, si stejnou měrou zasluhují, aby na ně byly uplatněny návrhy obsažené v tomto usnesení podle konkrétní povahy dotčeného regionu.

  Joachim Zeller (PPE), písemně. – (DE) Nehlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože jsem přesvědčen, že jsme nyní svědky eskalace „strategií“ – pro Dunaj, Baltské moře, Černé moře a Středomoří, pro boj se změnou klimatu a jinými podobnými problémy – v takové míře, že budeme brzy potřebovat strategii pro strategie, abychom je mohli všechny sledovat. Podpora pro vzdálené oblasti byla začleněna do Lisabonské smlouvy, a proto má svůj vlastní právní princip a je i zvláštním prvkem, na který se zaměřuje politika soudržnosti za podpory četných iniciativ Komise a rozhodnutí Rady a Parlamentu. Potřebujeme jasná rozhodnutí na evropské úrovni ve věci pokračování politiky soudržnosti a regionální politiky po roce 2013. Bude přitom zohledněna i podpora pro horské oblasti, ostrovy a řídce osídlené oblasti. Nepotřebujeme však záplavu návrhů usnesení o jednotlivých otázkách, které slouží jen k narušení skutečného cíle a pro které nyní neexistuje žádný důvod.