Rozpravy

Středa, 6. října 2010 - Brusel

10. Světový den boje proti trestu smrti (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je vyjádření Rady, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ke Světovému dni boje proti trestu smrti.

Dříve, než dám slovo panu Chastelovi, přečtu vám úryvek z dopisu adresovaného poslancům Evropského parlamentu dětmi Sakineh. Tento dopis mi byl zaslán prostřednictvím AKI International záměrně v době naší rozpravy o Světovém dni boje proti trestu smrti.

Zde je ten úryvek: „Chtěli bychom vám poděkovat za vaši snahu a pozornost, kterou jste věnovali případu naší matky Sakineh. V prvé řadě bychom vás chtěli požádat o morální podporu. Naší jedinou nadějí zůstává mezinárodní společenství, a proto bychom chtěli požádat Evropský parlament, aby se do věci rozhodným způsobem vložil a použil všech jemu dostupných prostředků, aby pomohl naší mamince. Naléhavě vás žádáme, abyste nás neopouštěli a vyslyšeli naši žádost o pomoc. Konečně, v naději, že primitivní tresty, jako je kamenování a věšení, budou navždy odstraněny z celého světa, vám posíláme naše vřelé pozdravy.“

  Olivier Chastel, jménem Catherine Ashton (vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, jak paní předsedající právě uvedla, mluvím před tímto Parlamentem ohledně Světového a evropského dne boje proti trestu smrti jménem vysoké představitelky, baronky Ashtonové.

Jak sami víte, udělování trestu smrti ve světě stále představuje kontrastní obraz. Na jednu stranu je dnes velká většina států pro zrušení trestu smrti, ať v právním řádu nebo v praxi, a je povzbuzující vidět, že počet těchto států nepřestává růst. Vskutku pozorujeme velmi výraznou tendenci ke zrušení a omezení používání trestu smrti ve většině zemí.

Na druhou stranu počet poprav a způsob provádění trestu smrti na celém světě zůstávají naneštěstí znepokojující: 5 679 poprav zaznamenaných v roce 2009 představuje 5 679 nadbytečných poprav. A s padesáti osmi zeměmi a oblastmi, které stále používají trest smrti, není naše práce stále ještě u konce.

Navíc, všichni víme, že tam, kde trest smrti zůstává v platnosti, existují vážné problémy, pokud se jedná o dodržování mezinárodních pravidel a norem, především pokud jde o omezení trestu smrti na nejzávažnější trestné činy, vyloučení nezletilých pachatelů z pole jeho působnosti a záruky spravedlivého procesu.

Závěr je jasný: v této problematice není místo pro úslužnost. Proto musíme využívat všech dostupných prostředků, diplomatické cesty i veřejného povědomí, k dosažení našeho cíle a proto také vysoká představitelka učinila z kroků Evropské unie směřující ke zrušení trestu smrti svou osobní prioritu.

Co to znamená ve skutečnosti? Budoucí Evropská služba pro vnější činnosti bude bezpochyby schopna se opřít o skutečnost, že Evropská unie je již v současnosti první mezi institucemi podporujícími boj proti trestu smrti, ale evropská služba bude pro nás rovněž představovat nejlepší příležitost pro realizaci našeho potenciálu.

Posílí zejména naši schopnost vystupovat jednotně, což nám poskytne příležitost mobilizovat a propojit všechny dostupné nástroje pro boj proti trestu smrti, které v Evropě máme.

Evropská unie navíc rovněž zlepšuje způsob spojení sil s ostatními mezinárodními a mnohostrannými organizacemi aktivními v prosazování zrušení trestu smrti.

Rezoluce žádající moratorium na udělování trestu smrti, se kterou tento podzim počítá pětašedesáté Valné shromáždění Organizace spojených národů, by měla odrážet pokrok směrem k celosvětovému zrušení trestu smrti. Jedná se o posílení a rozšíření tendence směřující ke zrušení trestu smrti pozorované ve všech regionech světa. Úzká spolupráce mezi Evropskou unií a Radou Evropy je dalším trumfem v našem boji proti trestu smrti.

V tomto ohledu, a to jako velmi konkrétní příklad, spojíme naše úsilí, abychom povzbudili Bělorusko ke zrušení trestu smrti, zejména prostřednictvím organizace společných akcí v Minsku na tento světový den.

Dámy a pánové, jelikož hluboce věříme, že zrušení trestu smrti je nezbytné pro ochranu lidské důstojnosti a dodržování lidských práv, stavíme se proti používání trestu smrti ve všech případech a za všech okolností a nepřestaneme žádat jeho celosvětové zrušení.

Celosvětové zrušení trestu smrti je a zůstane jedním z prioritních cílů naší vnější činnosti v oblasti lidských práv, a já zde proto jménem baronky Ashtonové potvrzuji naše odhodlání udržet Evropskou unii v první linii boje za celosvětové zrušení trestu smrti.

  Předsedající. – Musím upřesnit, že na základě návrhu Konference předsedů bude probíhat rozprava, ve které bude moci vystoupit pouze jeden řečník za politickou skupinu. Proto nebude možné dostat slovo na základě postupu „zvednuté ruky“. Je to škoda, protože tato rozprava je velmi důležitá.

  Eduard Kukan, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, Evropská unie je založena na hodnotách a dodržování lidských práv, které je třeba neustále bránit a chránit na celém světě. Právo na život je jejich naprostým základem. Světový den boje proti trestu smrti nám připomíná, že jsou stále na světě státy, které pokračují ve vykonávání trestu smrti. To je důvodem, proč je třeba, abychom pokračovali v našem úsilí a zintenzívnili boj proti této praxi.

Mohutný odpor EU proti trestu smrti nás staví do čela tohoto boje. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament je prvním orgánem EU, který se zapojuje do tohoto úsilí, je naší povinností působit na ostatní státy, abychom dosáhli celosvětového zrušení trestu smrti.

Pro Evropskou lidovou stranu je boj proti trestu smrti na celém světě hlavní prioritou vnější politiky v oblasti lidských práv. EU by měla neustále zvyšovat povědomí o tomto tématu a podporovat iniciativy, které mohou vést k celosvětovému zrušení trestu smrti.

Když to říkám, chtěl bych také požádat vysokou představitelku, Komisi a členské státy, aby dále povzbuzovaly země, které zatím neratifikovaly Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, aby tak učinily. Ty členské státy, které neratifikovaly protokol č. 13 k Evropské úmluvě o lidských právech, by tak měly učinit.

Bohužel musím konstatovat, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která stále používá trest smrti v praxi. Měli bychom učinit vše, co je v našich silách, abychom tuto situaci změnili. Stejně tak by EU měla neustále zvyšovat povědomí o zrušení trestu smrti, a to jak při dvoustranných jednáních, tak na mezinárodních fórech.

Závěrem, EU musí být inspirací pro zbytek světa. Jen několik málo dní před Světovým dnem boje proti trestu smrti je zřejmě tím správným okamžikem, abychom to znovu potvrdili jako náš postoj.

  Ana Gomes, jménem skupiny S&D. – (PT) Bělorusko, Čína, Írán, Saúdská Arábie a Súdán: co mají tyto státy společného, pokud jde o dodržování lidských práv a základních svobod? I nadále sdílejí primitivní a odpornou praxi: trest smrti. Některé země používají tuto barbarskou metodu potají, aniž by zveřejňovaly své statistiky o trestu smrti; takovými jsou například Čína, Egypt, Írán, Malajsie, Súdán, Thajsko a Vietnam. Pouze jeden členský stát Evropské unie má ve svých vnitrostátních právních předpisech ustanovení umožňující udělit pro určité trestné činy za výjimečných okolností trest smrti, a v tomto usnesení Parlament vybízí Lotyšsko, aby urychleně přijalo kroky ke zrušení tohoto právního předpisu.

Parlament je toho názoru, že by Evropská unie měla využívat každé možnosti k podpoře zrušení trestu smrti, především na dvoustranných a mnohostranných summitech a setkáních, a obzvláště v Organizaci spojených národů; při vyjednávání mezinárodních dohod v průběhu oficiálních návštěv; nebo při rozhovorech s třetími zeměmi v rámci politik vnějších opatření, spolupráce a finanční pomoci. Pro členské státy Evropské unie je důležité usilovat o provádění rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů o mezinárodním moratoriu.

Vysoká představitelka, baronka Ashtonová, by měla dát Evropské službě pro vnější činnost pokyny k aktivní podpoře celosvětového zrušení trestu smrti. Je před námi ještě dlouhá cesta. Navzdory všemu již 154 zemí zrušilo ve svých právních řádech nebo v praxi trest smrti.

Do delegací Evropské unie musí být zařazen dostatečný počet úředníků zaměřených na lidská práva a oddaných práci na celosvětovém zrušení trestu smrti. Vyzývám vysokou představitelku k prosazování systému pro identifikaci všech občanů EU odsouzených k trestu smrti v kterékoli zemi na světě a k mobilizaci veškerého úsilí k tomu, aby byli zachráněni před popravou. Pokud jde o vnitřní politiku EU v této oblasti, Parlament doufá, že bude rychle dosaženo revize směrnic Evropské unie týkajících se trestu smrti, jež je plánovaná na příští rok.

Pokud jde o zahraničí, Unie nesmí pouze splňovat svou povinnost vyplývající z Listiny základních práv spočívající v zajištění toho, že nikdo nebude vypovězen nebo vydán do země, ve které mu hrozí trest smrti, ale musí také zajistit, že žádné informace zasílané třetím zemím v rámci mezinárodních dohod o výměně dat nevystavují nikoho riziku odsouzení k trestu smrti.

V tomto usnesení Evropský parlament ozřejmuje svůj odpor k nejbrutálnějším formám výkonu tohoto typu trestu, jako je kamenování. Toto usnesení obsahuje jména některých mužů a žen, kteří jsou ve svých zemích v celách smrti: nechť světlo civilizace a slitování zachrání jejich životy. Tento Parlament proto vyzývá Komisi, aby využívala veškerých možných prostředků a jednala k jejich záchraně.

  Marietje Schaake, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, jsem hrdá na to, že Evropská unie, jako společenství hodnot, ve kterém je trest smrti zrušen, je pevně odhodlána hrát důležitou roli v rušení trestu smrti na celém světě.

V jednáních se zeměmi ucházejícími se o členství a v rozhovorech s jinými zeměmi, ať jde o Spojené státy nebo o Írán, trvale prosazujeme de iure i de facto zrušení tohoto nejvíce nelidského trestu. Vliv trestu smrti na prevenci trestné činnosti ani není prokázán. Proto je jeho výkon ještě více zpochybňován. I když by nejzávažnější trestné činy neměly být bez trestu, trest smrti jako takový představuje porušení lidských práv, konkrétně práva na život, tak jak jsou vyhlášena ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Věříme ve stíhání trestných činů podle mezinárodního práva, ale to musí vždy podléhat pravidlům spravedlivého a řádného procesu. Příliš často tomu tak není, a v každém případě Organizace spojených národů stanovila, že trestná činnost související s drogami nesplňuje podmínky pro to, aby byla nejzávažnější trestnou činností.

Organizace spojených národů se také vyjádřila ve prospěch moratoria na trest smrti a je to velmi důležité prohlášení. OSN zároveň zápasí o svou důvěryhodnost, když je Írán členem Rady pro práva žen.

EU by stále měla vystupovat jednotně a postupovat strategičtěji, když přijde na řešení důležitých témat v oblasti lidských práv, jako je zrušení trestu smrti.

Právě dnes a v tuto chvíli, kdy zde hovoříme, probíhá v Bruselu kulturní summit Čína-EU. Tomuto důležitému kroku by se mělo zatleskat, ale zároveň nemůžeme přehlédnout skutečnost, že Čína je na prvním místě v počtu trestů smrti, a to ani neznáme jejich skutečný počet z důvodu nedostatku transparentnosti a v důsledku skutečnosti, že někteří lidé nejsou klasifikováni jako lidé. Pokud jde o počet poprav nezletilých, Čínu předčí pouze Írán, a zabíjení dětí nemůže být ospravedlněno za žádných okolností. Oslava kultury nám připomíná nepostradatelnou svobodu projevu, ale příliš mnoho lidí na celém světě je vystaveno trestu smrti nebo strachu z něj v důsledku slov, která vyjádřili.

EU by také měla zesílit svou odpovědnost a poskytovat útočiště lidem ze zemí, ve kterých je vykonáván trest smrti. Program azylových měst (Shelter Cities) by měl být zaveden tak rychle, jak jen to bude možné.

  Barbara Lochbihler, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, každoroční usnesení proti trestu smrti je opravdu velmi působivým příkladem, jak moc toho EU udělala a dělá v boji za zrušení trestu smrti na celém světě. Musíme připustit, že je vykonáváno stále příliš mnoho poprav – velmi mnoho poprav – jak uvedl zástupce místopředsedkyně Komise. Neměli bychom však zapomínat, že světový boj proti trestu smrti je příběhem úspěchu. V současnosti pouze 43 států ukládá trest smrti. EU je na mezinárodní úrovni jedním z nejdůležitějších aktérů ženoucích tento boj dopředu a zahrnujících jej také do všech dvoustranných vztahů; a my si nemůžeme dovolit omezit naše úsilí.

Snad bychom měli zvážit, zda bychom neměli jednat cílenějším způsobem, protože různé země a různé vlády jsou různě strukturovány, a může tak být třeba, abychom používali rozličné strategie. Bude odlišná v Japonsku, kde vrcholní politici bojují ve volbách a používají trest smrti tak často, jak jen je to možné. Potřebujeme tam jinou strategii, než tu, kterou přijmeme pro Írán nebo Bělorusko. Můžná musíme postupovat krok za krokem; například zužovat okruh těch, kterým může být trest smrti uložen, tak abychom vyloučili nezletilé a ty, kteří mají potíže s učením, nebo omezit rozsah trestných činů, za než může být trest smrti uložen. Například v Číně mohou být lidé stále popraveni za to, co je čistě trestným činem proti majetku. Toto mohou být kroky na cestě k našemu skutečnému cíli, kterým je úplné zrušení trestu smrti. EU musí být poněkud důmyslnější ve svém přístupu.

Co však v žádném případě nemůžeme dělat, i když přijmeme rozdílné přístupy k různým zemím, je používat rozdílné standardy a klást rozdílné požadavky na země, ve kterých je stále trest smrti.

Letošní usnesení proti trestu smrti se zaměřuje na konkrétní stát, kterým jsou Spojené státy. Jako příklad bych tu chtěla uvést jeden případ. Je to případ Mumia Abu-Jamala, který čeká na popravu přes 20 let. Není bohatý, je Afroameričan a v době spáchání trestného činu byl novinářem, jehož myšlenky a spisy byly politicky radikální. Ohledně jeho procesu vyšly najevo odůvodněné pochybnosti a nedostatky. V tomto případě žádám EU, aby učinila vše, co může, a použila všechny prostředky, které má k dispozici, aby zajistila, že tento trest smrti nebude vykonán a že se Abu-Jamalovi dostane spravedlivého procesu.

  Sajjad Karim, jménem skupiny ECR . – Paní předsedající, ačkoliv zde stojím pod záštitou skupiny ECR, mé poznámky plně vycházejí z mých vlastních přesvědčení. Vítám rozpravu, která se dnes v tomto Parlamentu koná, neboť je zcela zřejmě projevem naší oddanosti základní hodnotě naší Unie.

Loni státy popravily nejméně 714 lidí. Z toho je vyloučena Čína, která v tomto ohledu neposkytne transparentní údaje. Mnoho z těch států, které stále mají trest smrti jako nástroj trestání, nemá mechanismus k poskytování spravedlivého procesu těm, kdo jsou obviněni z trestných činů, za které je možné uložit trest smrti. Rozdíl mezi těmi státy, které mají trest smrti a používají jej, a těmi, které si zachovávají moc jej uložit, ale ve skutečnosti trest smrti nevykonávají, není tak dramatický, jak by se někdo mohl zprvu domnívat. Číslo, které jsem dříve uvedl nezahrnuje všechny ty, kteří sedí a čekají na to, jak se jejich osud vyvine; řada z nich je ve skutečnosti nevinná a byla jim upřena možnost spravedlivého procesu.

Takže, zatímco máme tuto rozpravu, je to rozprava velmi osobní. Není to jenom o těch, kteří čelí odsouzení a trestu smrti, ale společně s nimi také o všech dalších, kteří jsou tímto zasaženi, jejich rodiny a tolik dalších lidí ve společnosti, jednoduše proto, že lidé čelí popravě bez jakékoli možnosti spravedlivého procesu. Měli bychom se zaměřit také na řešení těchto případů.

  Søren Bo Søndergaard, jménem skupiny GUE/NGL. – (DA) Paní předsedající, návrh usnesení, který dnes projednáváme, vyjasňuje náš kategorický nesouhlas s trestem smrti. Neexistují jednoduše žádné výmluvy pro státy, které chladně a promyšleně zabíjejí bezbranné lidi, kteří jsou v jejich moci. Trest smrti je proto sám o sobě trestným činem. Často však je něčím ještě více. Když lidé, kteří byli odsouzeni k smrti, čekají roky v žalostných podmínkách, trest smrti je také formou mučení. Když je trest smrti používán k zastrašování lidí, aby nepovstali proti útlaku a diktatuře, jak jsme viděli například v Íránu, trest smrti je také formou terorismu.

Jak paní Lochbihlerová zcela správně poznamenala, afroamerický novinář Mumia Abu-Jamal je dnes symbolem boje za zrušení trestu smrti – „hlas bezhlasého“, jak byl nazván, když byl obviněn z vraždy bílého policisty v roce 1981 a odsouzen k smrti. Tento muž téměř třicet let čeká na smrt po soudním procesu, který charakterizovaly chyby a nedostatky a který měl rasistický podtext. Do návrhu usnesení proto také zapadá zdůraznění případu Mumia Abu-Jamala jakožto jednoho z konkrétních případů, na který by se, mezi jinými věcmi, měli v následujícím období zaměřit zástupci EU v jednáních s americkými orgány, americkou vládou a samozřejmě také s americkým prezidentem. Tento příklad není méně důležitý, protože pochází ze Spojených států, které samozřejmě jsou spojencem EU v mnoha oblastech – ve skutečnosti je možná ještě důležitější, protože v boji proti trestu smrti není žádné místo pro dvojí normy. V boji proti trestu smrti se uplatňuje pouze jedna norma: bezpodmínečné „ne“ trestu smrti.

  Mara Bizzotto, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, všichni se shodneme na skutečnosti, že Evropa musí používat svůj morální a politický vliv k prosazování cíle spočívajícího ve zrušení trestu smrti. Pokud však nemáme zůstat ve fázi abstraktních deklarací o zásadách, Evropská unie musí opravdu začít používat konkrétní nástroje, které jí jsou k dispozici.

Evropa musí mít například na paměti, že mnoho třetích zemí, které stále vykonávají trest smrti těmi nejbrutálnějšími a nejbarbarštějšími způsoby, jsou země, se kterými Unie uzavřela lukrativní ekonomické a obchodní dohody. Evropa musí tyto země především upozornit na to, že se podpisem takových dohod zavázaly dodržovat minimální standardy základních práv. Tento požadavek je běžně ignorován, zatímco se Evropa dívá na opačnou stranu.

Začněme proto mluvit jasně o trestu smrti s Čínou, Egyptem, Indií, Pákistánem, Jemenem, Bangladéšem a tak dále, a nuťme tyto země ctít závazky, které na sebe vzaly, pokud jde o úctu k lidské důstojnosti. Evropa doposud jenom kázala. Můžeme pouze doufat, že začne co nejdříve uvádět svá slova v skutek, neboť jde o něco, v čem zatím naneštěstí nedokázala v řadě případů uspět.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, k osmému Světovému dni boje proti trestu smrti myslím s pohnutím na všechny ty, kteří nebyli smrti ušetřeni: na 200 000 nevinných nenarozených dětí, kterých se každý rok ve Francii zbavujeme; na Natachu Mougelovou, mladou devětadvacetiletou ženu zavražděnou před několika týdny recidivistou, který ji ubodal šroubovákem; na čtyřleté dítě, jehož hrdlo bylo podříznuto před několika dny jen kousek od mého domu v Meyzieu; na postaršího muže ubodaného v lednu v Roquebrune mužem, který již byl trestně stíhán pro napadení nožem; na šest až sedm set nevinných lidí zavražděných každý rok ve Francii a mnoho tisíc dalších v Evropě a na celém světě; na Marie-Christine Hodeauovou, Nelly Cremelovou, Anne-Lorraine Schmittovou a mnoho jim podobným, jejichž jedinou chybou bylo zkřížit jednoho dne cestu kriminálníkovi, kterého v mnoha případech zákon osvobodil po prvním ohavném činu; na všechny oběti těch jako Dutroux, Evrard a Fourniret, jejichž životy byly natrvalo zničeny, pokud o ně zrovna nepřišly; na všechny mrtvé v Londýně, v Madridu a jinde, kteří se stali oběťmi slepého terorismu.

Myslím na ně, protože nikdo neorganizuje světový den pro oběti, ale takový den je organizován pro jejich katy, kteří si často ve skutečnosti smrt zaslouží.

V právním státě, a pouze v právním státě, trest smrti není zločinem státu. Pomáhá chránit s konečnou platností společnost a obyvatelstvo před zločinci, pro které je někdy také jediným způsobem vykoupení.

  Olivier Chastel, jménem Catherine Ashton (místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, mohu vám pouze poděkovat za vaše rozličná vystoupení, neboť takřka všechna z nich podporují naše kroky. Je mi jasné, že se všichni shodneme na důležitosti, kterou musí Evropská unie přikládat činnosti vedoucí ke zrušení trestu smrti.

Jak jsem již řekl dříve, a ještě jednou to zopakuji, pro vysokou představitelku paní Ashtonovou je to její osobní priorita.

Upřímně doufáme, že Evropská unie spolu se svými partnery dosáhne uspokojivého výsledku, jak jsem již řekl, na pětašedesátém Valném shromáždění Organizace spojených národů, kterým by byla rezoluce, jež by ještě více posílila směřování k celosvětovému moratoriu.

Protože hluboce věříme, že zrušení trestu smrti je klíčové pro ochranu lidské důstojnosti a dodržování lidských práv, stavíme se proti použití trestu smrti ve všech případech a, opakuji, za všech okolností a nepřestaneme žádat jeho celosvětové zrušení.

Jak jsem vám před chvílí řekl, závěr v této otázce je jasný: není zde místo pro úslužnost, a proto budeme používat všechny dostupné prostředky k realizaci našich cílů.

  Předsedající. – Obdržela jsem pět návrhů usnesení ⁽¹⁾ podaných v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční ve čtvrtek 7. října 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Trest smrti porušuje základní právo člověka na život a není pro něj žádné ospravedlnění. Různé studie ukázaly, že trest smrti nemá žádný vliv na vývoj počtu násilných trestných činů. Proto bych chtěla zdůraznit, že Evropa a celý svět musí podniknout jednotné kroky zaměřené na úplné zrušení trestu smrti ve státech, kde je ještě stále často používán, stejně jako proti jeho znovuzavedení. Na konci roku 2009 toto opatření ponechávaly v platnosti vlády 43 států, včetně jednoho v Evropě. Tato skutečnost by nám měla být námětem k zamyšlení. Máme moc přesvědčit vlády a občany celého světa, aby přestali používat tento akt mučení, který je nepřijatelný pro státy, které dodržují lidská práva. Toto je prioritním cílem a lze toho dosáhnout pouze prostřednictvím úzké spolupráce mezi státy, zvyšováním veřejného povědomí a vzděláváním. Vítám usnesení Evropského parlamentu ke Světovému dni boje proti trestu smrti, které zdůrazňuje, že úplné zrušení trestu smrti zůstává jedním z hlavních cílů Evropské unie v oblasti lidských práv.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Trest smrti představuje ten nejhorší druh krutého, nelidského a ponižujícího trestu. Opravdu, nezapomínejme, že trest smrti zasahuje především znevýhodněné lidi. Jsem proti trestu smrti ve všech případech a za všech okolností a chtěl bych zdůraznit, že zrušení trestu smrti přispívá k posílení lidské důstojnosti a postupnému vývoji lidských práv. Toto usnesení bylo načasováno tak, aby se krylo s Evropským a Světovým dnem boje proti trestu smrti, které spadají na 10. října. EU je vůdčím institucionálním aktérem a hlavním dárcem v celosvětovém boji proti trestu smrti a její činnost v této oblasti představuje klíčovou prioritu její vnější politiky v oblasti lidských práv. Od roku 1997 se EU v Organizaci spojených národů úspěšně zasazovala o každoroční rezoluci Komise pro lidská práva žádající zrušení trestu smrti, a v mezičaseo stanovení moratoria na jeho používání. Vyzývám orgány EU, aby znásobily své úsilí a používaly všech nástrojů diplomacie, pomoci a spolupráce, které jim jsou dostupné, a pracovaly za účelem zrušení trestu smrti.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Trest smrti je nevratným, nelidským trestem, který porušuje lidská práva. Je krutým a ponižujícím a je trestem, ke kterému může být odsouzena nevinná osoba. Nebylo prokázáno, že by trest smrti výrazným způsobem předcházel kriminalitě nebo ji snižoval. Je nanejvýš politováníhodné, že je stále používán ve 43 zemích. Zákaz trestu smrti je jednou z prioritních oblastí politiky EU v oblasti lidských práv. Jsem ráda, že na tento den, na Světový den boje proti trestu smrti, vyjadřuje Evropský parlament pevné stanovisko proti trestu smrti, který by měl být zakázán všude na světě. Nemůže být považován za žádných okolností za řádnou spravedlnost. Děkuji vám.

  Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – Když si připomínáme Světový a Evropský den boje proti trestu smrti, chtěla bych připomenout, že se tento Parlament staví jednotně proti trestu smrti. Je tomu tak proto, že trest smrti narušuje základní lidskou důstojnost a odporuje mezinárodním právním předpisům o lidských právech. Studie ukazují, že chybí důkazy o tom, že by trest smrti měl výrazný odstrašující účinek, pokud jde o trestné činy, zatímco nepřiměřeně zasahuje znevýhodněné občany. Navzdory těmto faktům je na celém světě přes 20 000 lidí v celách smrti; desítky z nich jsou občané evropských států. Z tohoto Parlamentu musíme nadále vystupovat proti popravám za všech okolností a podporovat bezpodmínečné mezinárodní moratorium na trest smrti. Je také třeba, abychom podporovali státy v poskytování přesných a oficiálních statistik o jejich uplatňování trestu smrti. Podle našich smluv musí Parlament vyjadřovat svůj souhlas s mezinárodními dohodami se třetími zeměmi. Když tak činíme, měli bychom mít na paměti postoj těchto zemí k trestu smrti.

  Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – Světový den boje proti trestu smrti je důležitou záležitostí, která nám připomíná nešťastnou skutečnost, že 43 zemí na celém světě si stále ponechává trest smrti. Bezvýhradně souhlasím s panem předsedou Jerzy Buzkem, který v úvodu tohoto plenárního zasedání uvedl, že smrt opravdu nikdy nemůže být považována za akt spravedlnosti. Vítám usnesení Evropského parlamentu, které znovu opakuje odhodlání Evropské unie zasazovat se o zrušení trestu smrti na celém světě a které vyzývá státy uplatňující trest smrti, aby vyhlásily okamžité moratorium na popravy. Byla bych nicméně ráda, kdyby se tento rozvláčný závazek odrážel konkrétněji v jednotlivých politikách Evropské unie a jejích členských států ve vztahu ke třetím zemím. Zdůraznit důležitost této problematiky 10. října každého roku je přínosné, ale musíme jít dále, abychom viděli skutečný pokrok. Evropská unie musí jednat soudržně a musí mít zrušení trestu smrti ve svém programu jako skutečnou prioritu, aby mohla dostát svému obrazu světlonoše lidských práv a lidské důstojnosti.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) V současnosti používá trest smrti 43 států. Většina rozsudků trestu smrti je vykonána v Číně, Íránu a Iráku. Samotná Čína představuje 5 000 rozsudků trestu smrti nebo 88 % všech poprav na světě. Jsou i členské státy EU, ve kterých je většina obyvatel pro trest smrti. Na celém světě je těchto zemí ještě více. Hlavním argumentem je, že takový trest zjevně odrazuje potenciální zločince a snižuje kriminalitu. Statistiky však říkají něco jiného. Souhlasím s tímto usnesením, protože se domnívám, že trest smrti patří do muzea. Důrazné výzvy Bělorusku – poslední zemi v Evropě používající trest smrti – aby jej zrušilo při nejbližší příležitosti, jsou oprávněné. Poprava tam nadále zůstává státním tajemstvím. Příbuzní odsouzených na smrt nevědí, jestli jsou ti odsouzení stále na živu, nebo ne, protože těla popravených nejsou navracena rodičům nebo dětem.

  Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Ačkoli je již kampaň proti trestu smrti jednou z priorit Evropské unie v oblasti lidských práv, vytvoření nové Evropské služby pro vnější činnost nabízí dobrou příležitost pro to, abychom lépe formulovali význam, který na úrovni EU této problematice přikládáme. Abychom byli schopni vést účinnou kampaň, je pro nás důležité rozlišovat mezi pokrokem učiněným některými státy na straně jedné a kritickou situací v jiných zemích na straně druhé. Proto, ačkoliv se zabýváme trvalým používáním trestu smrti ve Spojených státech, musíme uznat, že tam v posledním desetiletí došlo k 60% poklesu počtu poprav. Na druhou stranu musíme tvrdě odsoudit čínskou vládu, která v roce 2009 popravila více lidí, než zbytek světa dohromady. Naprosto odsuzuji skutečnost, že poté, co byl rok 2009 prvním rokem v moderní historii, kdy v Evropě nebyl k smrti odsouzen jediný člověk, běloruské úřady odsoudily k smrti dvě osoby a je pravděpodobné, že je letos popraví. Na závěr se domnívám, jako předseda Buzek, že trest smrti nemůže být za žádných okolností nahlížen jako akt spravedlnosti.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Používání trestu smrti je založeno na mylném přesvědčení, že tvrdost trestu odrazuje druhé od páchání trestných činů. Ve skutečnosti to není krutost trestu, která hraje klíčovou roli v prevenci, ale nevyhnutelnost. Proto je důležité mít účinný systém vyšetřování a stíhání zločinců. Klíčové je, aby si ti, kteří poruší zákon, byli vědomi toho, že budou dopadeni a potrestáni.

V roce 2009 byl nejvyšší počet poprav proveden v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Severní Koreji a ve Spojených státech. Nebylo pozorováno, že by používání trestu smrti snížilo počet nejzávažnějších trestných činů. To je důvod, proč civilizované země v průběhu jejich společenského vývoje upustily od používání testu smrti, tak jako prvně opustily jeho konkrétní formy, jako například lámání v kole, roztrhání koňmi, upálení na hranici a naražení na kůl. Neboť jde o praktiky, které probouzejí nejnižší instinkty a činí společnost brutálnější.

V Polsku zastávají obnovení trestu smrti pravicové konzervativní strany, které kladou rovnítko mezi vládnutím a zastrašováním společnosti. Takové metody vytvářejí ve společnosti strach a nejistotu, co se stane zítra; to pak následně způsobuje, že jsou vedeni k ještě větší brutalitě a kriminalitě. Trest smrti má proto opačný účinek, než ten, který byl zamýšlen. Je proto klíčové řádně informovat lidi o tomto problému a zvyšovat povědomí ve společnosti o tom, že trest smrti neřeší problém nejzávažnějších trestných činů.

  Csaba Sógor (PPE), písemně. – (HU) Trest smrti je postaven mimo zákon v členských státech Rady Evropy, a proto také ve všech členských státech EU, ale i nadále je běžnou praxí v mnoha zemích světa. Smutné je, že trest smrti je ukládán nikoli v případě běžných trestných činů, ale za zásadové, odvážné vyjádření politických a náboženských názorů nebo za porušení kulturních zvyklostí. Evropa postupně uznala, že nemůže schvalovat zákony dovolující ukončení lidského života násilnými prostředky. Nastal čas, aby pevně prosazovala toto moudré poznání a rozšířila je do těch zemí světa, které v současnosti neuvažují tímto způsobem. Kulturní rozmanitost a rozdílné pohledy na svět jsou zdrojem obohacení pro lidskou civilizaci a žádný právní předpis nemůže ospravedlnit používání trestu smrti.

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Naneštěstí „člověk není krásné zvíře“, pokud mohu citovat velkou polskou filosofku Barbaru Skargaovou. Mezi námi občany svobodných a demokratických členských států Evropské unie je mnoho těch, kdo podporují trest smrti. Je to děsivé, ale pravdivé.

Naštěstí se trest smrti nenachází v právních předpisech Evropské unie a žádná vláda státu Unie, ani ta nejvíce populistická, jej nemůže zavést. Evropská unie by však prostřednictvím svých hodnot a způsobů jejich prosazování měla rozšiřovat svůj vliv do dalších zemích, což chce skutečně dělat. Je proto důležité, abychom jednali na globální úrovni. Světový den boje proti trestu smrti navrhovaný belgickým předsednictvím je možná krokem tímto směrem. Doufám, že zaměří naši pozornost na tuto důležitou problematiku a posílí úctu ke každé lidské bytosti, ale že také posílí naši zodpovědnost za standardy v oblasti lidských práv jak v Evropské unii, tak v těch částech světa, kde je trest smrti používán.

  Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Evropská unie zavedla zákaz používání trestu smrti. Je to konečný výsledek procesu, který se odehrává v zemích Evropy, ačkoliv je na kontinentu stále mnoho příznivců trestu smrti. Nemyslím si, že by bylo úlohou Evropského parlamentu, aby přijímal stanovisko k odstrašujícímu účinku trestu smrti, zejména proto, že četné studie, které byly v poslední době provedeny, především na univerzitách ve Spojených státech, ukazují, že trest smrti může sloužit jako odstrašující prostředek. Naší úlohou je postarat se o to, abychom zajistili, že jsou naše společnosti bezpečné.

Pokud jde o právní předpisy, které v současnosti v Evropské unii převládají, měli bychom pamatovat na to, že stejně jako požadujeme respektování našich rozhodnutí, tak bychom také měli respektovat názory, se kterými se setkáváme v jiných demokratických společnostech, a neměli bychom těmto společnostem vnucovat naši představu spravedlnosti. Společnosti ve Spojených státech, v Japonsku a v Jižní Koreji mají právo na to, stanovit si právní předpisy podle toho, jak uznají za vhodné. My v Evropě bychom nicméně měli pamatovat na to, že odmítnutí trestu smrti nesmí znamenat přílišnou shovívavost ve vztahu k nejvíce zavrženíhodnému trestnému činu, k trestnému činu vraždy – v takových případech potřebujeme tvrdé tresty, které jsou odrazující a které izolují pachatele, jako například trest odnětí svobody na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Protože pokud chceme žít v bezpečné společnosti, musíme mít tvrdé zákony proti těm, kdo porušují základní lidské právo – právo na život – a kdo jsou navíc často připraveni porušit jej znovu a zabít nevinné lidi.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – V našem dalším úsilí úplně zrušit provádění trestu smrti je důležité uvědomit si, že na celém světě je 58 států, které stále používají trest smrti při stanovování trestů v trestních řízeních, a hrstka dalších, které jej používají ve zvláštní situacích, jako je vynášení rozsudků v době války. Evropská unie pracovala svědomitě jako celek na zrušení této nelidské praktiky a naše pokračující úsilí nám přinese bohaté ovoce. Je však před námi práce, kterou je třeba udělat: máme evropské sousedy, kteří ještě plně nezrušili tuto praxi a my bychom měli i nadále soustředit své úsilí na úplné zrušení trestu smrti. Jsem přesvědčen, že prostřednictvím trvalé komunikace a odhodlání budeme úspěšní. Ačkoliv je jasné, že praxe trestu smrti porušuje základní lidská práva, mnoho kultur po celém světě má právní předpisy, které jsou založeny na jiných faktorech, jako například náboženství, tradice a kontrola. Tyto faktory činí zrušení trestu smrti stále více obtížnější, ale je naší povinností, nejen jako členů Evropského parlamentu, ale jako příslušníků lidské rasy, abychom pokračovali v našem neúnavném úsilí tuto praxi ukončit.

(1) Viz zápis