Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 6. října 2010 - Brusel

12. Příspěvek biologické rozmanitosti a ekosystémů k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – Konference o biologické rozmanitosti – Nagoja 2010 (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o následujících zprávách:

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Jo Leinen jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Radě, o klíčových cílech konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se bude konat ve dnech 18.–29. října 2010 v Nagoji (O-0111/2010 – B7-0467/2010);

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Jo Leinen jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Komisi, o klíčových cílech konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se uskuteční ve dnech 18.–29. října 2010 v Nagoji (O-0111/2010 – B7-0468/2010);

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou podkládá Michèle Strifflerová jménem Výboru pro rozvoj Radě, o příspěvku biologické rozmanitosti a schopností ekosystémů k rozvoji a dosažení rozvojových cílů tisíciletí (O-0107/2010 – B7-0464/2010);

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Michèle Strifflerová jménem Výboru pro rozvoj Komisi, o příspěvku biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb k rozvoji a dosažení rozvojových cílů tisíciletí (O-0108/2010 – B7-0465/2010).

  Karin Kadenbach , zastupující autora. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, před několika dny jsem se setkala se skupinou novinářů a hovořili jsme o otázkách, které byly tento podzim mému srdci zvlášť blízké. Jednou z nich je, zcela oprávněně, biologická rozmanitost. Jak víte, v Nagoji se zanedlouho bude konat Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, a mám tu čest a potěšení zúčastnit se jí v rámci parlamentní delegace a jako spoluautorka rezoluce o biologické rozmanitosti, o které se bude v Nagoji hlasovat. Rozmlouvala jsem tedy s novináři a byla jsem dotázána, jak si můžeme dovolit takový luxus, jako je, řekněme, záchrana bobra. V mé vlasti, Dolním Rakousku, se podařilo zachránit druhy ohrožené vyhubením, které se nyní rozptylují do širšího okolí – k jisté mrzutosti zemědělců a lesníků, jejichž city vůči bobrům jsou poněkud odlišné.

Zatímco Evropská unie a mnohé agentury v členských státech za podpory nevládních organizací vynakládají obrovské úsilí na ochranu druhů, tento rozhovor znovu ukázal, že mnozí lidé považují ochranu a udržení biologické rozmanitosti za jakýsi luxus. Ptají se, zda EU nemá na práci nic naléhavějšího než zachraňovat pár ohrožených orchidejí nebo živočišných druhů. |Má snad nějaký význam, ptají se často lidé, zda je v zoologické zahradě k vidění 500, nebo jen 499 různých živočichů? Dámy a pánové, pro tyto lidi je téma zachování druhů a biologické rozmanitosti stěží jednou z priorit. Buďme upřímní; téma biologické rozmanitosti není ani zdaleka tak důležitým bodem politické agendy, jako je například téma hospodářského růstu nebo bezpečnosti. Mělo by jím však být, protože důležitost této problematiky podceňujeme.

Problematika zachování druhů – a to je důvod, proč o tom hovořím – není jakousi charitativní institucí pro ubohou drobnou havěť, bez které bychom se měli snadno obejít. Nechci, abyste mě nesprávně pochopili: zachování druhů jistě souvisí s láskou k flóře a fauně, ale v zásadě se týká bezpečnosti, politiky na trhu práce a migrační politiky. Při diskusích o biologické rozmanitosti se totiž často zapomíná na význam, který mají živočichové a rostliny pro náš ekosystém. Jsou poskytovateli přírodních služeb a udržují náš ekosystém v chodu. Jen díky množství různých druhů a jejich vzájemnému působení nejsou naše pobřeží zničená erozí, nedochází k sesuvům půdy a vodní masy mají samočistící schopnost. Hovoříme zde o jednom ze základních prvků udržitelného rozvoje, s důležitým zbožím a službami, jako je poskytování potravin, vázání uhlíku a regulace vodních toků – faktory, jež tvoří základ hospodářské prosperity, sociálního blahobytu a kvality života. Pokud druhy vyhynou, poruší se přírodní rovnováha – což vyvolá nebezpečný dominový efekt. Nahrazení služeb, jež tyto rostliny a živočichové poskytují, je nákladná záležitost. A konečně, určité oblasti a přírodní stanoviště se stávají neobyvatelnými nebo již nemohou být nadále využívány. V důsledku toho hrozí, že tato stanoviště již nebudou moci ekosystému své cenné zboží a služby poskytovat. A nejen to; všichni se obáváme možných dalších důsledků, jako je nezaměstnanost, nedostatečná bezpečnost a emigrace.

Ochrana druhů je tak zcela nepochybně problematikou, která se dotýká řady politických oblastí. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin to nedávno zdůraznil a intenzivně usiloval o to, aby se seznámil s postojem Evropského parlamentu. Ráda bych uvedla několik čísel. Vědci odhadují, že nahrazení těchto přírodních služeb a řešení důsledků, jako je nezaměstnanost a migrace, by si vyžádalo 7 % hrubého světového příjmu. Jestliže vás to nešokuje, existují ještě další čísla. Podle nejnovější studie vypracované Evropskou komisí je 25 % evropských živočišných druhů ohroženo vyhubením. Ve stejné studii se také uvádí, že pobřežní ekosystémy Evropy jsou trvale devastovány. Podobně chátrají také některé oblasti se značnou biologickou rozmanitostí. A naopak, oblasti rozvíjející se v důsledku lidské činnosti, jako jsou průmyslové zóny, obytné komplexy a dopravní infrastruktura, se od roku 1990 rozšířily o 8 %.

Dámy a pánové, jak je vám známo, ne všichni účastníci jednání v Nagoji jsou zajedno v tom, čeho by tato konference měla dosáhnout. Rozvinuté země chtějí velké cíle, nevládní organizace chtějí ambiciózní cíle, zatímco hospodářské subjekty se – podle očekávání – spokojují s realistickými cíli. Dle mého názoru musí EU v Nagoji nasadit laťku vysoko a, stejně jako zde v Evropě, musí usilovat o větší zapojení podnikatelských kruhů – zejména průmyslových odvětví a oborů, jež spotřebovávají velké množství biologických zdrojů. EU se může rozhodnout, zda chce být dobrým, nebo špatným příkladem.

Dámy a pánové, máme již říjen a mnoho lidí v Evropě dosud vůbec neslyšelo o tom, že tento rok byl vyhlášen mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. Zajistěme společně, aby se biologické rozmanitosti dostalo takové pozornosti, jakou zasluhuje a jakou potřebuje, má-li nám i do budoucna poskytovat své ekologické služby. Dovolte mi zopakovat jedno často citované indické přísloví: „Až bude pokácen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka, až bude ulovena poslední ryba, teprve pak zjistíte, že peněz se nenajíte.“

  Gay Mitchell, zastupující autora. – Paní předsedající, jsem rád, že mohu vystoupit v této rozpravě.

V minulém týdnu jsem vedl parlamentní delegaci na summitu OSN o dosaženém pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí. Po celou dobu trvání summitu a na každé doprovodné akci mne naplňovalo úžasem nadšení mých kolegů, vlád, mezinárodních organizací a obyčejných lidí, kteří jsou odhodláni dosáhnout ambiciózních cílů stanovených v roce 2000. Určitého pokroku bylo dosaženo a na mnohé můžeme být hrdi, ale je třeba udělat ještě mnohem více.

Rychle se zlepšuje přístup ke vzdělání. Účast na školní výuce v subsaharské Africe dosáhla 76 % a v severní Africe 94 %. Zlepšuje se přístup k pitné vodě. Do roku 2015 bude mít 86 % obyvatel rozvojového světa přístup k nezávadné pitné vodě – což je v porovnání se 71 % v roce 1990 nárůst. Ve čtyřech regionech – severní Africe, Latinské Americe a Karibiku, východní Asii a jihovýchodní Asii – byly cíle v přístupu k pitné vodě již splněny. Zlepšuje se přístup k energii. V severní Africe je téměř všeobecný přístup k elektrické energii.

Jistého pokroku již bylo jednoznačně dosaženo, je však třeba vykonat ještě mnohem více. Od náměstka tajemníka Organizace spojených národů jsme se dozvěděli, že v příštích pěti letech musíme skutečně nasadit sprint v cílové rovince. Jedna miliarda dětí žije v chudobě, 1,4 milionu dětí ročně umírá, jelikož tyto děti nemají přístup k nezávadné pitné vodě, a dalších 2,2 milionu dětí ročně umírá, protože nebyly očkovány vakcínami, jež jsou v rozvinutém světě tak snadno dostupné a které my máme již více než 30 let.

Cíl 7 rozvojových cílů tisíciletí má zajistit udržitelnost životního prostředí. Tento cíl sestává z několika dílčích cílů. Snad nejobsažnější je cíl 7b: „do roku 2010 zastavit úbytek biologické rozmanitosti a dosáhnout podstatného snížení tempa úbytku“. K ukazatelům biologické rozmanitosti mimo jiné patří podíl lesní plochy na rozloze státu, emise CO2, podíl celkového množství využívaných vodních zdrojů, spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu a podíl využívaných lovišť ryb v rámci bezpečných biologických limitů. Snížení ztráty biologické rozmanitosti je proto klíčovou složkou rozvojových cílů tisíciletí.

Sedmdesát procent světové chudiny žije ve venkovských oblastech a jejich přežití a prosperita na biologické rozmanitosti přímo závisí. Také městská chudina je na biologické rozmanitosti závislá, a to na službách ekosystému, jako je udržování kvality vzduchu a vody a rozklad odpadu. Stěží lze pochybovat o tom, že biologická rozmanitost a změna klimatu postihnou v první řadě světovou chudinu. Postihnou země jako Tuvalu na polynéských ostrovech – zemi, která je pouhých čtyři a půl metru nad mořskou hladinou – a Maledivy, kde prezident Nasheed letos uspořádal zasedání vládního kabinetu pod vodou, aby upoutal pozornost na to, že koncem tohoto století by se tato země skutečně mohla ocitnout pod vodou.

Vyzývám členské státy a Komisi, aby dodaly nový podnět globální alianci proti změně klimatu a jejímu podpůrnému aparátu, skrze nějž posílí budování kapacit v rozvojových zemích a jejich znalostní základny v souvislosti s očekávanými dopady ztráty biologické rozmanitosti a účinně je začlení do rozvojových plánů a rozpočtů.

Rovněž jsem poukázal na skutečnost, že programy zaměřené na ochranu biologické rozmanitosti a snižování chudoby musí reagovat na prvořadé potřeby chudého obyvatelstva a klást větší důraz na řízení životního prostředí na konkrétních místech, zajistit přístup ke zdrojům biologické rozmanitosti, provedení pozemkové reformy a uznání zvykové držby půdy.

Do roku 2050 bude na zemském povrchu žít o dvě miliardy obyvatel více, a 90 % z nich se narodí tam, kde se dnes nachází rozvojový svět. Dovolíme-li, aby v těchto zemích přetrvávala nejhorší chudoba, dojde k rozsáhlé migraci z jihu na sever a nerovnost může dokonce vyvolat světový konflikt.

Mnozí z nás nevěřili, že by za našeho života mohla padnout Berlínská zeď. Nyní jsou země dříve ovládané Sověty našimi partnery v EU, a považujeme to za samozřejmost. Padnout může také zeď chudoby mezi severem a jihem a můžeme vytvořit svět, který bude lepší a bezpečnější – místo, kde můžeme mít nové partnery a prostředí bezpečné pro nás všechny.

PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS
Místopředsedkyně

  Joke Schauvliege, úřadující předsedkyně Rady. – (NL) Paní předsedající, vážení poslanci, především vám děkuji za možnost dnes se vyjádřit k tomuto velmi důležitému tématu, totiž k biologické rozmanitosti. Ve svých závěrech ze dne 15. března 2010 nazvaných „Biologická rozmanitost: globální a evropská vize a cíle a mezinárodní systém přístupu a sdílení přínosů po roce 2010“ Rada zdůraznila, že biologická rozmanitost by měla být zachována a mělo by se zamezit nevratnému poškození ekosystémů a jejich funkcí, v neposlední řadě proto, aby byla zajištěna sociální a hospodářská stabilita a bylo dosaženo rozvojových cílů tisíciletí.

Rada připomněla, že biologická rozmanitost má zásadní význam pro celosvětový boj proti hladu a pro zajištění bezpečnosti potravin a že také rozhodujícím způsobem přispívá k tvorbě prosperity a snižování chudoby. Ve většině rozvojových zemí je spojitost mezi ochranou ekosystémů na jedné straně a zaměstnaností, příjmem a životní úrovní na straně druhé mnohem užší než v EU.

Na 10. zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti chce EU prostřednictvím realistického a ambiciózního přístupu aktivně a konstruktivně přispět ke globálnímu konsensu o opatřeních, jež bude třeba přijmout na podporu biologické rozmanitosti po roce 2010. Půjde mimo jiné o opatření, jimiž lze rozvinout perspektivu strategického plánu na období po roce 2010, který může mít například časový horizont do roku 2020, vizi, která může mít časový horizont do roku 2050, perspektivu z hlediska dílčích cílů a důležitých mezníků souvisejících s měřitelnými ukazateli, a konečně perspektivu zavedení vhodných prostředků monitoringu, hodnocení a následné kontroly.

Zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů na vysoké úrovni, které se konalo v New Yorku před dvěma týdny, dne 22. září, bylo dobrou příležitostí vyzvat mezinárodní společenství, aby uznalo kritický stav biologické rozmanitosti v celém světě, a také zdůraznit potřebu bránit základ života na Zemi v zájmu lidstva a budoucích generací a přijmout vhodná opatření na všech úrovních.

Pokud jde o technickou podporu pro nejméně rozvinuté země, Rada se domnívá, že v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti, proti změně klimatu a proti rozšiřování pouští je nezbytné rozvíjet a přenášet osvědčené postupy a technologie. Důležité je dosáhnout koordinovaného postupu a uspokojivě a účelně využívat zdroje.

Pokud jde o financování, Rada je toho názoru, že vytvoření efektivního rámce pro politiku po roce 2010 a stanovení nového strategického plánu pro úmluvu o biologické rozmanitosti si vyžádá odpovídající mobilizaci prostředků ze všech možných zdrojů, které zahrnou veřejné i soukromé finance a k nimž budou patřit nové formy financování a finanční prostředky na opatření v rámci boje se změnou klimatu. Rada zastává názor, že je třeba věnovat pozornost uvolňování finančních prostředků na podporu biologické rozmanitosti, a za tím účelem změnit, zrušit nebo přeorientovat subvence, které poškozují biologickou rozmanitost. Nezbytným a prvořadým cílem je i nadále integrace biologické rozmanitosti do činností podnikatelských kruhů a do jiných odvětvových politik.

Rada již dávno, v závěrech ze dne 5. prosince 2006, jimiž reagovala na Pařížské poselství o biologické rozmanitosti, poukázala na to, že biologická rozmanitost a udržování služeb ekosystémů by měly být zahrnuty do politického dialogu s partnerskými zeměmi a  regiony. Tito partneři měli být v rámci procesu vyzváni, aby blíže specifikovali potřeby a upřednostnili je ve vnitropolitických a regionálních strategiích a plánech. Rada je i nadále přesvědčena, že integrace služeb ekosystémů a biologické rozmanitosti do programů rozvojové spolupráce a následná finanční podpora je jedinou cestou k dosažení hmatatelných výsledků.

Ačkoli existuje jasná souvislost mezi Århuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na jedné straně a biologickou rozmanitostí na straně druhé, je třeba si uvědomit, že tato úmluva byla vypracována v rámci Hospodářské komise pro Evropu Organizace spojených národů (UNECE). Tato úmluva je otevřená přistoupení jiných zemí, než jsou členové UNECE, avšak naši rozvojoví partneři v současné době nejsou jejími smluvními stranami.

Chtěla bych vám poděkovat za váš zájem a těším se na vaši rozpravu, v níž se, jak jsem přesvědčena, objeví mnoho nových prvků.

  Janez Potočnik, člen Komise. – Paní předsedající, strategické cíle Evropské unie pro Nagoju jsou stanoveny v závěrech Rady ze dnů 22. prosince 2009 a 15. března 2010 a budou dále rozpracovány a upřesněny na zasedání Rady pro životní prostředí dne 14. října 2010. Pro Evropskou unii jsou prioritní zejména tři otázky.

První je přijetí nového strategického plánu k této úmluvě na období 2011–2020. Měly by se do něj promítnout nejlepší dostupné vědecké poznatky o stavu biologické rozmanitosti a zároveň by měl poskytnout efektivní prováděcí rámec, který bude dostatečně ambiciózní, aby inicioval aktivnější činnost všech smluvních stran Úmluvy. To je zcela nezbytné, máme-li zabránit vyhubení dalších druhů a umožnit, aby biologická rozmanitost i nadále poskytovala důležité zboží a služby, na kterých my všichni, a zejména chudí lidé, závisíme.

Druhou strategickou prioritou Evropské unie je dokončit jednání o protokolu o přístupu a sdílení přínosů, což zásadním způsobem přispěje k zachování a udržitelnému využití biologické rozmanitosti po roce 2010 a odpovídá závazku, který všechny smluvní strany Úmluvy přijaly na COP 8 v roce 2006. Toto očekávání do značné míry sdílejí smluvní strany rozvojových zemí, přičemž mnohé z nich to považují za svou nejvyšší prioritu.

Třetí prioritou je zajistit mobilizaci dostatečných prostředků, jež umožní realizaci politického rámce biologické rozmanitosti včetně nového strategického plánu. EU se v rámci cíle, jejž v letošním roce přijala pro oblast biologické rozmanitosti do roku 2020, jako celek zavázala zvýšit svůj příspěvek k odvrácení globální ztráty biologické rozmanitosti, ale domnívám se, že můžeme být poměrně hrdi na to, co v současnosti již děláme. V období 2002–2008 poskytovala Evropská unie na podporu globální biologické rozmanitosti každoročně více než 1 miliardu USD, přibližně 740 milionů EUR, a to hlavně prostřednictvím tematického programu pro životní prostředí a přírodní zdroje v rámci nástroje rozvojové spolupráce, ale také prostřednictvím Evropského rozvojového fondu, přičemž oba tyto programy obsahují příslušná ustanovení týkající se biologické rozmanitosti.

Členské státy také významně přispěly k nedávnému doplnění Světového fondu životního prostředí, přičemž na podporu biologické rozmanitosti se vyčleňuje 1,2 miliardy USD. To představuje 28% nárůst v porovnání s předchozím doplněním a nová iniciativa ve výši 1 miliardy EUR v rámci rozvojových cílů tisíciletí, kterou minulý měsíc oznámil předseda Barroso na Valném shromáždění OSN v New Yorku, může bezpochyby biologické rozmanitosti také prospět.

Komise v současné době aktualizuje své vlastní údaje o rozvojové spolupráci související s biologickou rozmanitostí, k čemuž používá stejnou metodiku, jako použila při vyčíslení finančních prostředků souvisejících s klimatem, a samozřejmě vyzýváme členské státy ke stejnému postupu, abychom mohli v Nagoji předložit souhrnný údaj.

Je třeba, abychom zvážili také jiné způsoby, jak můžeme přispět k rozhodnějšímu provádění úmluvy o biologické rozmanitosti a pomoci smluvním stranám rozvojových zemí splnit závazky, jež z ní vyplývají, zejména nový strategický plán pro období po roce 2010, který bude v Nagoji přijat. Hodláme v Nagoji spolu se svými partnery zkoumat způsoby a prostředky, jak toho dosáhnout.

Ztráta biologické rozmanitosti, jak bylo již zmíněno, není pro zmírnění chudoby novou hrozbou. Cíl na rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti byl v rozvojovém plánu tisíciletí č. 7 zakotven již v roce 2002 a samotná EU při mnoha příležitostech výslovně zdůraznila důležité vazby mezi biologickou rozmanitostí a rozvojem. Ještě minulý měsíc předseda Barroso ve svém prohlášení na zasedání na vysoké úrovni o biologické rozmanitosti v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů podotkl, že naše schopnost skoncovat s chudobou a hladem a zlepšit zdraví dětí a matek závisí na tom, zda bude dlouhodobě k dispozici čerstvá voda, potraviny, léky a suroviny, jež poskytuje příroda.

Opětovně na to poukazuje zpráva o rozvojových cílech tisíciletí za rok 2010, rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů souvisejících se zajišťováním potravin a pracovní program Komise pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje na období 2010–2013, který obsahuje konkrétní cíl v oblasti biologické rozmanitosti a doprovodných ukazatelů jako součást operačního rámce pro posílení soudržnosti politik EU s rozvojovými cíli.

Novým aspektem jsou možná rostoucí znalosti a pochopení ohledně ekonomických dopadů ztráty biologické rozmanitosti a toho, v jaké míře tato ztráta podkopává vyhlídky na zmírnění chudoby v dlouhodobém měřítku. Mezinárodní studie Ekonomické aspekty ekosystémů a biologické rozmanitosti ukazuje, jak draho přijde ztráta biologické rozmanitosti a poškozování ekosystémů našemu hospodářství, včetně hospodářství rozvojových zemí. Takže to již není otázka morální, je to fakticky otázka kvality našeho života, a přesto zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů není považováno za jednu z rozvojových priorit.

Doufejme, že studie Ekonomické aspekty ekosystémů a biologické rozmanitosti přispěje ke změně této situace a k tomu, aby více našich partnerů v rozvojových zemích věnovalo otázce zachování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání větší pozornost ve svých rozvojových strategiích; ale i v případech, kdy toto téma není ústředním bodem strategií podpory zemí a regionů, evropská rozvojová politika vyžaduje, aby ekologická a udržitelná správa přírodních zdrojů byla považována za průřezovou otázku, kterou je třeba začlenit do všech rozvojových činností. Nástroj pro rozvojovou spolupráci i Evropský rozvojový fond mají vyčleněny prostředky pro řešení otázek biologické rozmanitosti.

Na závěr chci říci, že pokud jde o mechanismy pro zajištění práva na přístup k informacím a zapojení veřejnosti do rozhodování  ohledně biologické rozmanitosti, EU plně podporuje návrh usnesení COP 10 o strategickém plánu, který vyzývá smluvní strany a další vlády, aby umožnily široké a efektivní zapojení do plné realizace cílů úmluvy a strategického plánu. Věříme také, že protokol o přístupu a sdílení přínosů by měl strany úmluvy zavázat, aby vytvořily vnitrostátní rámce, jež umožní tuzemským a místním společenstvím včas a kvalifikovaně rozhodovat, zda umožní přístup ke svým tradičním znalostem, či nikoli.

Podpořil bych vše, co bylo řečeno autory dotazů, a jsem skutečně vděčen za jejich hodnotné příspěvky.

  Esther de Lange, jménem skupiny PPE. – (NL) Paní předsedající, paní Schauvliegeová, pane komisaři, nejdůležitější, oč vás požádáme zítra ve svém usnesení, budou ambiciózní, ale realistické cíle v Nagoji. Bylo by rozumné dohodnout se tam na opatřeních, která budou nejen chránit biologickou rozmanitost, ale také bojovat proti dopadům změny klimatu, pomohou dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí – o tom již bylo dnes dost řečeno – a vytvoří zelená pracovní místa, v neposlední řadě i v Evropské unii. Trefit čtyři mouchy jednou ranou – tomu říkám zhodnocení peněz.

Abychom toho však dosáhli, musí Evropská unie vystupovat jednotně. Řeknu vám upřímně: jsem v tomto ohledu poněkud skeptická. Slyšela jsem mnoho zmínek o prohlášení Rady z předchozích let a z března tohoto roku, ale slyšela jsem málo konkrétního. Chtěla bych nicméně doufat, že myšlení Komise, ale i Rady, od všeobecných proklamací v prohlášení ze dne 15. března pokročilo dopředu. Alespoň v to doufám – uvidíme 14. října. Doufám také, že se poučíme z minulých chyb; že se na další mezinárodní summit nevypravíme s neurčitým a všeobecným mandátem, a že tam my, Evropská unie, znovu nevyplýtváme všechen čas na vzájemné konzultace o tom, jak reagovat na vývoj, aniž bychom si ponechali čas na zaujetí vůdčího postavení, k němuž nás mimo jiné vyzvala paní Kadenbachová.

Poslední bod, na který bych ráda upozornila, se týká začlenění biologické rozmanitosti do jiných politik. My, Parlament, jsme k takové soudržnosti v oblasti životního prostředí a dalších politik vyzvali v nedávné zprávě o biologické rozmanitosti v Evropské unii; stejně tak musíme začlenit biologickou rozmanitost na mezinárodní úrovni. Biologická rozmanitost se netýká jen životního prostředí nebo rozvojových cílů tisíciletí; také v jiných oblastech, jako je Světová obchodní organizace (WTO), musí být zájmům neobchodní povahy, jako je biologická rozmanitost, dána vyšší priorita. Pane komisaři, vím, že biologická rozmanitost vám leží na srdci. Doufám, že tuto zprávu o mezinárodním začlenění předáte svým partnerům na mezinárodní úrovni.

  Michael Cashman, jménem skupiny S&D. – Paní předsedající, byl jsem také s panem Mitchellem v OSN a zastupoval jsem Parlament v otázce rozvojových cílů tisíciletí. Chci poblahopřát Komisi k tomu, co dělá, ale zároveň informovat sněmovnu, že EU sice v těchto otázkách zaujímá vedoucí postavení v mezinárodním měřítku – v oblasti biologické rozmanitosti, změny klimatu a samozřejmě v oblasti zmírňování chudoby v rámci rozvojových cílů tisíciletí – ale, což je zajímavé, v OSN má pouze status pozorovatele. To se musí změnit, protože celosvětově jdeme v těchto otázkách v čele.

Máme Rok biologické rozmanitosti, ale navrhoval bych, aby každý rok byl rokem biologické rozmanitosti. Naši občané – možná na galerii hostů, možná ti, kdo nás sledují ze svých domovů – se budou ptát, co to má s nimi společného. Bez povědomí veřejnosti a bez lepší informovanosti se nic nezmění. Musí si uvědomit, že rajčatová konzerva, kterou si vyberou v supermarketu, by tam bez biologické rozmanitosti nebyla. Potřebujeme komplexní informovanost o tom, co to znamená. Jak to perfektně vystihl pan Mitchell, tato zeď chudoby – a, mohu li dodat, vyloučení – musí padnout.

Hovoříme v této sněmovně o politické soudržnosti, ale dovolte, abych některé z těchto otázek jen letmo zmínil: bez politické soudržnosti v otázkách přístupu k energii v rozvojovém světě, odlesňování, změny klimatu, bezpečnosti potravin, reformy všeobecné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, spekulace s půdou, přírodních zdrojů a přístupu k vodě nikdy neuchráníme biologickou rozmanitost a nikdy neskoncujeme s utrpením světové chudiny.

  Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, zatímco diskutujeme o evropském postoji na summitu v Nagoji, za zdmi této sněmovny probíhá hon: nelítostný hon za zdroji, hon za ropou a plynem, za nerosty, za dřevem, za potravinami a vodou, hon za zdroji, které nám všechny poskytuje příroda.

V jeho rámci chtějí čínští investoři vybudovat dálnici protínající národní park Serengeti, aby mohli využívat zdroje střední Afriky. Saúdští investoři vynakládají miliardy dolarů na budování 6 000 km silnic dešťovými lesy Konga, aby tam mohli otevřít obrovské závody na výrobu palmového oleje.

Všichni chceme zastavit ztrátu biologické rozmanitosti, ale v reálném světě tento hon za zdroji naše cíle maří. Taková je realita. Jediným způsobem, jak zastavit ztrátu biologické rozmanitosti, je tedy radikální změna našeho chování.

Potřebujeme biologickou rozmanitost kvůli potravě, příbytku, lékům, čistému vzduchu, vodě atd. Bez ní prostě nemůžeme přežít. Blížíme se kritickému bodu, za kterým bude škoda již nezvratná, a co víc, tento pohyb se zrychluje. V tom vidím naléhavost summitu v Nagoji, a stejnou naléhavost očekávám od ministrů a zástupců Komise, kteří na něm budou přítomni.

K tomu, aby bylo této naléhavosti dosaženo, politické deklarace a usnesení bohužel nebudou stačit. Potřebujeme mnohem větší tlak. Proto jsem, spolu s mnoha kolegy na celém světě, zahájil internetovou kampaň. Chci, aby se k této otázce mohli vyjádřit všichni lidé, protože lidi to zajímá. Zajděte na Facebook, abyste zastavili ztrátu biologické rozmanitosti a tuto kampaň podpořili. Spolu s mnoha kolegy předložím těm, kdo budou v Nagoji rozhodovat, tisíce podpisů, aby si uvědomili, že lidé jsou na jejich vytrvalosti a houževnatosti závislí, a aby v Nagoji dosáhli úspěchu.

  Sandrine Bélier, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, paní Schauvliegeová, pane komisaři, dámy a pánové, závazky přijaté v roce 1992 v Riu a v roce 2002 v Johannesburgu nejsou dodržovány. Naše strategie zaměřené na zastavení ztráty biologické rozmanitosti nebyly úspěšné, a příčiny tohoto neúspěchu známe.

Klima se mění, biologická rozmanitost se snižuje a lidstvo musí být připraveno přizpůsobovat se stále rychlejším a obtížnějším způsobem. V Nagoji, několik týdnů před Cancúnem, má Evropská unie možnost zasadit se o přizpůsobení našeho modelu hospodářského rozvoje tak, aby mohl čelit výzvám 21. století.

Deregulace klimatu, zastavení ztráty biologické rozmanitosti a boj proti chudobě: tyto tři výzvy a reakce, skrze něž jim budeme schopni čelit, spolu úzce souvisejí. Jsme povinni navrhnout a zavést nový rozvojový model, který je spravedlivější, rovnější a udržitelnější.

Takže mluvme jasně a prakticky. Usnesení Parlamentu určuje tři základní výzvy, jež nyní vyvolávají jisté otázky ohledně postoje Komise a Rady.

První výzvou samozřejmě je zahájit zachování a obnovu biologické rozmanitosti. To předpokládá dostatečné financování, ukončení veškeré veřejné pomoci, jež biologickou rozmanitost poškozuje, a navýšení rozpočtu, který navrhujeme vyčlenit, na desetinásobek. Je však Evropská unie připravena uvolnit 0,3 % svého HDP na svou politiku zastavení ztráty biologické rozmanitosti a přesvědčit země OECD, aby učinily totéž?

Druhou výzvou je cena, kterou lidstvo zaplatí za ztrátu biologické rozmanitosti a již teprve začínáme vyčíslovat. Má se za to, že je to přibližně 1 % světového HDP, ale toto číslo nezohledňuje sociální, kulturní, morální a vědeckou hodnotu biologické rozmanitosti.

Je Evropská unie připravena postavit se proti monetizaci živých bytostí? Je odhodlána bránit společné dědictví lidstva a potvrdit, že přírodu nelze vyjádřit penězi a že není na prodej?

A konečně třetí výzvou je zastavit drancování genetických zdrojů podniky a průmyslovými odvětvími. Jedním řešením je regulovat přístup ke genetickým zdrojům způsobem, který bude plně respektovat zejména práva původních a místních společenství.

Evropská unie přece bude mít v těchto jednáních zvlášť velkou odpovědnost. Je s ohledem na tuto skutečnost připravena za prvé, bránit zásadu, že nikdo nemá patent na život, a za druhé, podpořit splacení ekologického dluhu zemím Jihu, a to jednoznačnou podporou myšlenky, že systém, který má být přijat, je třeba zavést se zpětnou platností?

  Nirj Deva, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, biologická rozmanitost není abstraktní pojem, který používají obskurní vědci při zkoumání některých zvláštností životního prostředí. Biologická rozmanitost je samotné jádro našeho přežití, přežití lidského rodu na této planetě.

Vezměme si například nedávné výpočty provedené doktorem Pavanem Sukhdevem, které se týkají ztráty biologické rozmanitosti a její ceny. Jeho závěry ukazují, že jen odlesnění – ztráta plic Země, které přeměňují oxid uhličitý na kyslík a umožňují nám dýchat – stojí každý rok 4,5 biliony USD. Každoročně ztrácíme 4,5 bilionu USD na náhradách vzniklé škody, což je cena výrobního procesu kyslíku. To přibližně odpovídá výši obratu newyorské burzy.

Kdybychom každý rok ztratili aktivum ve výši obratu newyorské burzy, jsem si jist, že každý v této místnosti by byl na nohou, ale protože se jedná o biologickou rozmanitost, nikomu to, jak se zdá, nevadí. Je to obrovská finanční částka nezbytná k nahrazení kyslíku, který jsme ztratili vykácením těchto stromů.

Vezměme si zhroucení lovu tresky na Newfoundlandu v 90. letech dvacátého století. Náhrady vzniklé škody dosáhly 2 miliard kanadských dolarů. Ztratíme-li – a to se děje – část farmaceutického genetického materiálu, který pochází z biologické rozmanitosti, ztratíme tím suroviny v hodnotě 640 miliard dolarů. To je velmi závažný problém a potřebujeme seriózní osoby, které přijmou seriózní rozhodnutí.

  Kartika Tamara Liotard , jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Paní předsedající, za dva týdny všichni zamíříme do Nagoji v Japonsku, abychom tam jednali o biologické rozmanitosti. Jsem zvědavá, zda na jídelníčku, který nám budou servírovat naši hostitelé, bude tuňák obecný nebo velryba. Nicméně tam opět proběhne velká diskuse o tom, zda budeme nejprve projednávat otázku peněz nebo hovořit o cílech. Rozvojové země by daly přednost tomu, abychom se nejdříve zabývali finanční otázkou, a EU by preferovala, aby se zpočátku diskutovalo o cílech.

Jedno je však jisté, totiž to, že ztrátu biologické rozmanitosti musíme zastavit za každou cenu. Náklady v případě nečinnosti přesáhnou podle odhadů do roku 2050 částku 4 000 miliard USD. Nečinnost proto není řešením, a proto mne znepokojuje, že například nová holandská vláda chce snížit rozpočet na rozvojovou pomoc – jeden z nejdůležitějších finančních zdrojů na boj proti ztrátě biologické rozmanitosti v rozvojových zemích – o 1 miliardu EUR.

Chce-li EU v Nagoji skutečně něčeho dosáhnout, musí se ujmout vedení a raději sama vypracovat návrh rozumné zemědělské a rybářské politiky, než vyčkávat a přijít s návrhy k tomuto tématu až po Nagoji. Při reformě zemědělské politiky musíme hledět dál, než je pouhá udržitelná zemědělská politika, a musíme zaujmout pevný postoj. Vyzývám proto Komisi, aby převedla to, na čem se dohodneme v Nagoji, v návrhy, které lze změřit a kontrolovat, a aby vypracovala dlouhodobou vizi, a tak předešla vzniku situace, kdy bychom v roce 2011 opět museli říkat, že ztrátu biologické rozmanitosti jsme nedokázali zastavit.

  Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Paní předsedající, biologická rozmanitost má – prostě a jasně – dopady na všechno. Na konferenci v Nagoji proto musíme bojovat o její zachování. Protože však neustále kácíme lesy, obděláváme panenskou půdu a přehrazujeme řeky, zjevně neexistují dostatečné znalosti a schopnosti, přijde-li na zahrnutí přírodních stanovišť a ekosystémů do vnitrostátních právních předpisů. Biologickou rozmanitost planety nepříznivě ovlivňuje vše od moderního zemědělství, rybolovu, rozvoje bytové výstavby, silničních sítí až po mnohá průmyslová odvětví. Ve špatném stavu je mořský život. Více než 60 % všech ryb a měkkýšů konzumovaných v EU bylo uloveno mimo ni. Máme nadměrný úlovek ryb a s obnovou jejich stavů jsou momentálně velké problémy. Baltské moře je znečištěné více než kdy v minulosti. Těhotným ženám ve Švédsku bylo doporučeno, aby nejedly ryby ulovené v jejich zemi. Členské státy EU možná přijaly opatření ke zlepšení přírodních podmínek, ale kde je ostatní svět? Co můžeme učinit, abychom pomohli jiným částem světa dosáhnout pokroku v jejich rozvoji? Globální biologická rozmanitost se v důsledku lidských činností bude snižovat – ať máme globální oteplování, nebo ne. Nesmíme zde však klást nerealistické požadavky. Biologické rozmanitosti nejlépe prospěje, zůstaneme-li realisty. Je proto nejvyšší čas, abychom nalezli praktická a realistická řešení pro zachování zdravého životního prostředí na Zemi.

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (NI). – (RO) Úvodem bych chtěl zdůraznit, že je naprosto nezbytné, aby Evropská unie na zasedání COP 10 v Nagoji přijala jasný a jednotný postoj k otázce biologické rozmanitosti. Nepřijetí takového pevného, důsledného postoje by vedlo k dalšímu skandálnímu výsledku, jako byla konference CITES v březnu 2010. Proto bych byl rád, aby doporučení předložená Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin byla přijata bez výhrad, neboť mohou poskytnout nejlepší vodítko, jež Evropská unie může využít pro vypracování návrhu oficiálního postoje, který naši představitelé budou moci tento měsíc v Nagoji plně podpořit.

Kromě těchto úvah nesmíme zapomínat, že v sázce není jen důvěryhodnost Evropské unie jako jasně myslícího, odpovědného partnera v procesu přijímání globálních rozhodnutí, ale také a především budoucí osud planety.

  Richard Seeber (PPE). – (DE) Paní předsedající, dovolte mi začít jednou drobností. Pan komisař Potočnik – kterého chovám ve vysoké úctě – uvádí čísla v dolarech, poté je, pravda, převádí na eura. Také pan Deva uvádí údaje v dolarech. Nemám o tom detailní přehled, ale vlastně nám to ukazuje, že diskuse o biologické rozmanitosti zjevně dosud do Evropy nedorazila. My v Evropě pravděpodobně ještě nejsme schopni vytvořit si o tom vlastní mínění a myslím si, že by bylo dobré vzít tuto rozpravu dostatečně vážně a zcela konkrétně si přeložit také číselné údaje. Vedeme tu totiž elitární diskusi, která se dle mého názoru odpoutala od toho, co se skutečně odehrává v domovech našich občanů. A domnívám se, že dokud se nám nepodaří dostat tuto diskusi do domovů a domácností v Evropě, nemáme naději na získání politické váhy zde, v Parlamentu. To znamená: domnívám se, že bychom nyní měli zvolit komunikační strategii, která toto téma, jak jsem již uvedl, přinese  lidem, a až zjistíme jejich reakce, můžeme si stanovit si také konkrétní cíle.

Pan komisař zmínil velice konkrétní cíle. Doufám, že je prosadí také v Nagoji, a doufám také, že Společenství bude vystupovat jednotně. To je na těchto mezinárodních konferencích vždy velkou výzvou.

Domnívám se také, že samotné peníze nestačí. Mnozí kolegové poslanci požadují vyčlenit další finanční prostředky. To může být jedna cesta, ale pro dosažení úspěchu nestačí. Za druhé, jak bylo řečeno, je třeba změnit komunikační strategii; a za třetí, musíme zlepšit kvalitu údajů, které máme. Je jasné, že mnoho údajů dosud chybí, a domnívám se, že v této oblasti by Společenství mohlo učinit ještě leccos konkrétního se svým problémem ve výzkumu.

Jak víte, mým oblíbeným tématem je voda. Rozjíždíme-li například novou rybářskou politiku, máme ještě dodatečně co dohánět, pokud jde o druhy, jež potřebují ochranu. Ministři pro rybolov pravděpodobně znovu schválí příliš vysoké rybářské kvóty a biologická rozmanitost bude opět odsunuta stranou. Domnívám se tedy, že tím naše sněmovna získává reálnou příležitost ukázat, že své výroky myslíme vážně. A uvidíme, jak budou tyto návrhy pak vypadat.

  Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, představitelé Rady, my v této sněmovně skutečně vášnivě diskutujeme o cílech a o plnění nových cílů v oblasti biologické rozmanitosti. Avšak ve stejné chvíli, kdy vedeme tuto rozpravu, hrozí, že se jednání zcela zhroutí, a na vině budeme my, na vině bude Evropská unie. Proto se chci obrátit na Radu a vyzvat ji ke změně jejího postoje.

Potřebujeme „odblokovat“ jednání o protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů (ABS). Pokud to neuděláme, nejen že fakticky poneseme vinu za pokračování situace, která podporuje biologické pirátství a je v současnosti zločinem na místních společenstvích a na přírodních zdrojích; promrháme také další příležitost pro životní prostředí, jednání se zhroutí a budeme mít druhou Kodaň.

Proto naléhavě vyzývám Radu, aby se tímto problémem detailně zabývala. Musíme změnit svůj postoj dříve, než to bude Evropská unie, která poprvé ve své historii zapříčiní zhroucení jednání o životním prostředí.

  Chris Davies (ALDE). – Paní předsedající, v průběhu této rozpravy je výzva, které čelíme, snažíme-li zvrátit ztrátu jedinečných druhů života, stále zjevnější a tíživější. Na konferenci o biologické rozmanitosti zazní mnohé o potřebě přijmout správná opatření, ale pokud se všichni spokojíme s přijetím deklarace plné zbožných přání, dosáhneme velmi málo.

Doufám, že můžeme stanovit soubor cílů a mechanismů finanční podpory – které jsou nepochybně spojeny s přístupem k biologickým zdrojům – tak, aby měly nějaký smysl. Doufám, že dokážeme zajistit, aby byly stanoveny postupy pro hodnocení a potvrzení plnění, a doufám, že dokážeme přijmout ustanovení o častém přezkumu cílů a o zlepšování těchto postupů, k němuž bude muset později dojít.

Je zcela jasné, že není v silách této konference zastavit ztrátu biologické rozmanitosti; její tempo je prostě příliš rychlé. Dokážeme-li však alespoň zavést mechanismy a systém, který nakonec tuto ztrátu zpomalí a jednoho dne snad i zvrátí, bude to hodnoceno jako úspěch.

  Bas Eickhout (Verts/ALE). – (NL) Paní předsedající, především bych rád upřímně poděkoval panu komisaři Potočnikovi za jeho zanícení pro uchování biologické rozmanitosti. Víme, že má srdce na pravém místě a že o to intenzivně usiluje. Z tohoto pohledu, pokud jde o závazek Evropy vůči Nagoji, vypadají věci nadějně. Musíme se však ještě shodnout na cílech v dílčích oblastech, jako je rybolov, zemědělství a lesnictví. Ve všech těchto oblastech stále ještě očekáváme ambiciózní cíle, v neposlední řadě i ze strany Evropy.

Ještě důležitější však je, že nakonec, po návratu z Nagoji, to musí být převedeno do evropské politiky. V příštím roce budeme přezkoumávat naši zemědělskou a rybářskou politiku. Pan komisař nám řekl, že se také snaží zajistit, aby se v nich jednoznačně objevil pojem „biologická rozmanitost“. Rada však mlčí. Mám proto otázku k úřadující předsedkyni paní Schauvliegeové, co hodlá dělat Rada v blízké budoucnosti. Můžeme samozřejmě v Nagoji dát hezké sliby, ale co uděláme v blízké budoucnosti se svou vlastní rybářskou a zemědělskou politikou? To bude nyní skutečně důležitě; jinak naše sliby v Nagoji budou jen prázdnými slovy.

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Paní předsedající, zítra budeme hlasovat o návrhu usnesení ke konferenci v Nagoji a ve svém vystoupení bych rád upoutal pozornost na pozměňovací návrh 1, který jsme, paní de Langeová a já, předložili jménem našich dvou skupin. Tento pozměňovací návrh opětovně potvrzuje zásadu, že formy života a životní procesy nesmí podléhat patentovým právům. Proto požaduje výjimku pro pěstitele, která umožní volné šlechtění rostlinných odrůd.

Bez ní hrozí, že přežít budou schopny jen podniky s největším množstvím peněz a s největšími patentovými portfolii. Pouze ty by pak rozhodovaly, které odrůdy budou dodávány na trh, a to by rozhodně biologické rozmanitosti neprospělo. Proto vás důrazně vyzývám, abyste věnovali pozornost pozměňovacímu návrhu 1 a podpořili ho při zítřejším hlasování.

  Oreste Rossi (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, ve dnech 18.–29. října se v Japonsku bude konat COP 10 o biologické rozmanitosti a je důležité, aby Parlament věděl, co hodlá Rada navrhnout za účelem ochrany a zaručení biologické rozmanitosti.

Výzkum ukázal, že při studiu 4 000 rostlin bylo celých 22 % označeno za ohrožené. To znamená, že každé páté rostlině hrozí vymizení a – což je další alarmující statistický údaj, – že zmizí také mnohé rostliny, které dosud ani nebyly objeveny. Totéž platí i o mnoha živočišných druzích. Zároveň hrozí, že v případě rostlin ztratíme aktivní přísady, které jsou zásadně důležité pro průmyslová odvětví zabývající se vývojem nových produktů, jež mohou pomoci v boji proti dosud nevyléčitelným chorobám. Pokud jde o živočichy, budou-li vyhubeni, ztratíme typické znaky, které jsou pro naši planetu důležité.

Letos v září schválil Evropský parlament nařízení EU k tomuto tématu jasnou většinou hlasů, která nutně zavazuje Radu ke stejnému přístupu. Neměli bychom zapomínat, že boj proti chudobě, a tedy i proti hladu, je veden také zachováváním bohatství našich přírodních zdrojů, naší neocenitelné flóry a fauny, bohatství, které si nemůžeme dovolit ztratit a pro jehož zachování musíme učinit vše, co je v našich silách.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Paní předsedající, v roce 2002 přijali představitelé vlád z celého světa závazek do roku 2010 výrazně snížit ztrátu biologické rozmanitosti. Tento cíl byl předkládán a zdůrazňován na různých mezinárodních fórech, přesto jej bohužel nebylo dosaženo.

Tempo této ztráty z naší planety se zrychlilo až k bodu, kdy probíhá nejméně 100krát rychleji než přírodní cykly, a za posledních 50 let dosáhlo bezprecedentních hodnot. V Evropě je ohrožen vyhubením každý šestý savec a zmizí-li jeden druh, může to vyvolat dominový efekt u všech ostatních. Za posledních 30 let bylo na této planetě ztraceno nejméně 30 % všech živočišných a rostlinných druhů.

Bez ambiciózních cílů, které je třeba okamžitě přijmout, bude ztráta biologické rozmanitosti, ke které dojde ode dneška do roku 2050, Evropu stát 1 100 miliard EUR – což zaznělo již vícekrát a potvrdil to i Světový fond pro ochranu přírody (WWF). Z toho důvodu, jak zdůraznila ve své otázce paní Strifflerová, představuje ochrana biologické rozmanitosti důležitý prvek rozvojových cílů tisíciletí a strategie Evropa 2020.

Podporovat biologickou rozmanitost znamená mít k dispozici více zbraní pro boj s extrémní chudobou a hladem díky provádění politik udržitelnosti životního prostředí, jež zachovají naši bohatou a úrodnou planetu. Potřebujeme novou strategickou vizi a nové cíle, jež zohlední neustálou ztrátu druhů a budou ztělesňovat význam, který tomuto problému přikládáme.

  Edite Estrela (S&D). – (PT) Hovoříme-li o zachování biologické rozmanitosti, hovoříme také o boji proti změně klimatu, bezpečnosti potravin, veřejném zdraví, boji proti chudobě, dosažení rozvojových cílů tisíciletí a udržitelném rozvoji planety; jinými slovy, o naší společné budoucnosti.

Jak bylo v této sněmovně již řečeno, Evropská unie musí na konferenci v Nagoji vystupovat jednotně a udělat vše, co bude moci, pro dosažení dobrých výsledků. K tomu, abychom zachránili nejohroženější druhy flóry a fauny, je zapotřebí politické vůle. Někteří poslanci již také řekli, že náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti jsou v řádu 50 miliard EUR ročně: jinými slovy, přibližně 1 % hrubého domácího produktu. Rovněž tu však zaznělo – a existují studie, které to potvrzují –, že do roku 2050 se tyto náklady mohou zvýšit na 7 % hrubého domácího produktu, ale návratnost investic do zachování biologické rozmanitosti je 100krát větší.

Biologická rozmanitost je důležitá pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení, například vzhledem k úloze pozemních a mořských ekosystémů jako hlavních úložišť uhlíku. Doufáme proto, že z konference vzejdou dobré výsledky. Doufá v to evropská veřejnost, a také my doufáme, že tyto výsledky zvýší její informovanost o těchto výzvách, kterým musíme všichni čelit.

  Paul Nuttall (EFD). – Paní předsedající, „biologická rozmanitost“ je výraz, kterým se, jak často slýchám, navzájem častují eurokraté, poslanci parlamentu a lobbisté po celém Bruselu. Pochybuji však o tom, že kdokoli zde ji skutečně dokáže definovat, protože vsadím poslední groš na to, že to nedovede nikdo z vás.

Kupodivu si myslím, že má smysl, abyste rozuměli tomu, o čem hovoříte, tvoříte-li právní předpisy pro celou EU.

Avšak co onen pohodlně neurčitý a nejednoznačný výraz „biologická rozmanitost“ vlastně znamená? Protože pravda je taková, že neexistuje žádný přesný počet druhů, ať již na usedlosti v Cumbrii nebo v předměstí Liverpoolu, ba ani v lese v Cheshire, a vyzývám Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, aby buď předložil nějakou přesnou definici, nebo aby takové nepřesné výrazy přestal používat.

A, dovolte mi otázku, kde je hranice oblasti biologické rozmanitosti? Dá se vůbec použít pro příbřežní mořská prostředí? A pokud ano, proč tolik chcete budovat monstrózní větrné elektrárny, které škodí volně žijícím živočichům a dokonce ani nefungují!

Buďme upřímní, nemáte nejmenší ponětí. V tom, co navrhujete, není jasné myšlení, soudržná politika a ani logika. Chystáte-li se kázat, což právě činíte, pohlédněte nejprve do zrcadla, udělejte si pořádek ve vlastním domě a začněme od katastrofy, kterou je společná rybářská politika.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Chris Davies (ALDE). – Paní předsedající, divil bych se, kdyby pan poslanec souhlasil s tím, že doslova každý den na této planetě ztrácíme jedinečné formy života a že je nutné postupovat mezinárodně, chceme-li tomu čelit? V jeho poznámkách jsem neslyšel nic, co by nasvědčovalo tomu, že s tím souhlasí, ale vyzývám ho, aby svůj postoj této sněmovně vysvětlil.

  Paul Nuttall (EFD). – Paní předsedající, uspořádejme si pár faktů. Chcete-li příklady druhů, které vymírají, existuje k tomu množství pochybných statistických údajů – vezměte si například ledního medvěda. Lidé stále říkají, že populací ledního medvěda ubývá. Avšak ve skutečnosti je populace ledního medvěda dnes větší, než byla v 40. letech dvacátého století.

Souhlasím, že druhy mizí, ale nedomnívám se, že Evropská unie – která je zásadně nedemokratická, lidí v Británii se na to nikdy nikdo neptal, – je fórem, které by mělo o této záležitosti rozhodovat. Rozhodovat by se mělo v národních státech.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane komisaři Potočniku, chtěl bych kolegy poslance varovat před vírou, že Evropská unie může dosáhnout svého cíle. Je správné, abychom v Nagoji chtěli zaujmout vedoucí postavení při ochraně biologické rozmanitosti, ale dokonce ani Evropská unie není schopna ztrátu biologické rozmanitosti zastavit. Buďme proto opatrní a podívejme se, jaké jsou naše vlastní cíle. Pan komisař Potočnik, který pochází ze slovinské zemědělské rodiny – sám pocházím z maďarské zemědělské rodiny –, by také chtěl upoutat pozornost na velký rozpor mezi biologickou rozmanitostí a zemědělskou regulací. Na jedné straně poskytujeme zemědělcům podporu, aby zakládali umělá hnízdiště pro ptáky, ale na druhé straně v rámci podpory pastvin nařizujeme, že plocha stromů a keřů nesmí zabírat více než jednu třetinu a že zemědělci musí všechny stromy nad tento limit vykácet. Jinými slovy, počet stanovišť ptáků a jiných živočichů snižujeme. Budoucí společná zemědělská politika musí sladit biologickou rozmanitost se zemědělskými subvencemi. Plně souhlasím se zprávou v tom, že musíme určit hodnotu aktiv ochrany životního prostředí, včetně tržní hodnoty biologické rozmanitosti, která se určuje velmi obtížně. Proto je velmi důležité, abychom v budoucnu zemědělce povzbuzovali a odměňovali, neboť trh to nečiní.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Zajištění udržitelnosti životního prostředí je jedním z rozvojových cílů tisíciletí, který má přímé, závažné důsledky pro lidský život. Znečištění a bezohledné využívání zemědělské půdy, lesů a vodních zdrojů způsobují změnu klimatu, která ohrožuje přírodní zdroje planety.

Chtěla bych se zmínit o jedné z nejzávažnějších hrozeb, totiž o stále obtížnějším přístupu k vodním zdrojům, který lidstvo staví před pochmurné vyhlídky, že v roce 2050 bude přibližně 45 % světového obyvatelstva ohroženo nedostatkem vody.

Valné shromáždění OSN bohužel až letos deklarovalo, že právo na čistou, kvalitní pitnou vodu a právo na hygienickou očistu jsou základními lidskými právy, která jsou potřebné k životu. Tato deklarace však je přijímána v době, kdy již více než čtvrtina obyvatelstva planety nemá přístup k pitné vodě a k přiměřené hygieně. Míra nemocnosti a úmrtnosti v důsledku pití vody nevhodné k lidské spotřebě zůstává za těchto okolností znepokojivě vysoká, zejména u dětí. Proto se domnívám, že Evropská unie musí na konferenci v Nagoji prosazovat mnohem rychlejší a účinnější řešení těchto problémů v rozvojovém světě, jež prohlubují chudobu a bezvýchodnost.

Myslím si, že historická odpovědnost, kterou mají rozvinuté země za materiální a ekologický stav planety, by měla posloužit jako další argument na podporu politik, jež budou směřovat proti dosavadnímu trendu, který povzbuzuje k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů v rozvojových zemích závislých na vývozu surovin.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, 18. října začne v Japonsku desátá mezinárodní konference o biologické rozmanitosti. Evropská unie se ji zúčastní, nehledě na to, že cíle stanoveného v roce 2001, totiž zastavit do roku 2010 ztrátu biologické rozmanitosti, nebylo dosaženo.

Studie z poslední doby ukazují, že naše přírodní zdroje jsou vážně ohroženy, zejména mořské oblasti zemí Středomoří. Evropská unie iniciovala důležitá opatření pro boj proti změně klimatu, ale musí vyvinout větší úsilí o ochranu biologické rozmanitosti: závazek Komise navýšit financování programu Natura 2000 a zaujmout rozhodnější postup při výkonu kontrolních pravomocí, které jí byly úmluvou svěřeny.

Jaká opatření jsou přijímána, aby se snížilo zaostávání při plnění směrnic Natura 2000?

  Daciana Octavia Sârbu (S&D). – (RO) Uvážíme-li nejen dopad ničení biologické rozmanitosti na životní prostředí, ale i dopady sociální a finanční, důležitost nadcházející konference v Nagoji nelze podcenit.

V Maďarsku došlo k ekologické katastrofě, při níž zahynuly čtyři osoby, bylo zasaženo sedm měst a ekosystémy několika řek a která hrozila i zasažením Dunaje a delty Dunaje v Rumunsku. Poskytuje nám nejen smutné pozadí pro dnešní rozpravu, ale také vážný podnět pro přijetí silnějších opatření na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti. Nadešel čas, abychom znovu oživili diskusi o zákazu používání nebezpečných látek v těžebním průmyslu, aby se s těmito tragédiemi skoncovalo.

Usnesení o biologické rozmanitosti, které předložil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, obsahuje mnoho důležitých bodů. Ráda bych však poukázala na některé, které považuji za zásadní.

Za prvé, hlavním cílem jednání by mělo být přijetí ambiciózních, konkrétních cílů, které se dotýkají více oblastí a oborů činnosti od stavebnictví a dopravy až po lesnictví a zemědělství.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Jako člen Výboru pro životní prostředí jsem hluboce znepokojen výsledky posledních studií, v nichž se objevují alarmující statistiky v oblasti ztráty biologické rozmanitosti v Evropské unii.

Naléhavost tohoto problému vyžaduje zintenzivnění úsilí na úrovni EU a členských států, považuji tedy za zásadní, aby na konci října Komise a členské státy na konferenci v japonské Nagoji vystupovaly jednotně a zvýšily tak účinnost svých postupů a dosahování měřitelných, realistických a časově závazných cílů. Rád bych také zdůraznil, že je třeba cíleně informovat soukromý sektor o hospodářských výhodách boje za ochranu biologické rozmanitosti a o návratnosti investic do její ochrany. Ztráta biologické rozmanitosti totiž již nyní snižuje úroveň blahobytu občanů a způsobuje hospodářství miliardové škody, které do roku 2050 mají vystoupat do výše několika miliard.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Evropu lze rozčlenit do devíti rozdílných biogeografických regionů podle podobných klimatických, topografických, geologických a vegetačních rysů.

Podunají patří ke 20 největším ekoregionům na světě. Biologická rozmanitost tohoto regionu je mimořádně bohatá. Představuje domov pro 2 000 rostlinných a 5 000 živočišných druhů. Dunajská delta je od roku 1991 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a v Podunají existuje několik zvláště chráněných oblastí a zvláštních oblastí ochrany v rámci sítě Natura 2000.

Vzhledem k tomu, že Dunaj a dunajská delta mají jedinečný a křehký ekosystém, který je domovem pro vzácné druhy rostlin ohrožené znečištěním, domníváme se, že je důležité, aby Evropská komise v některých případech zlepšila schopnosti předpovídat povodně, extrémní sucho a havarijní znečištění a reagovat na ně.

Evropská unie přijala některá opatření na ochranu rozmanitosti, a zejména biologické rozmanitosti. Příroda není jen důležitou součástí evropského dědictví a neposkytuje pouze hospodářské výhody, ale nabízí také mnohé cenné služby, jako je čištění vody, ochrana před povodněmi, prevence erozí půdy, opylování zemědělských plodin a rekreační činnosti.

Obdělávání půdy, rychlý postup urbanizace a rozvoj dopravní infrastruktury mají nepříznivý dopad na přírodní stanoviště a například rozsáhlé odvodňovací systémy zredukovaly velkou část přírodních vodních ploch.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Paní předsedající, místo aby následné konference o ochraně biologické rozmanitosti nabízely řešení, zabývají se v lepším případě jakousi dosti chabou bilancí aktuálního stavu v této oblasti. Je to otázka peněz, nebo zodpovědnosti? Řekl bych, že obojího.

Lesy, v nichž se nachází většina druhů, ohrožuje mimo jiné korupce a lhostejnost. Korupce – za kterou jsou odpovědni jak vůdci rozvojových zemí, tak ti, kdo ze špatné veřejné správy těží, – vysvětluje neúspěch v této oblasti jen částečně. Pokud jde o lhostejnost, připomeňme si, že naše stravovací návyky nejsou v tomto ohledu vůbec neutrální.

Jak můžeme být zodpovědnější? Protože nemám dost času, uvedu jen jeden příklad: certifikace lesů. Modely jsou připraveny. Může mi Komise říci, zda podle jejího názoru omezení dovozu nebo zavedení dvou systémů certifikace lesů pomáhá snížit škody v této oblasti? Máte k dispozici hodnocení, a pokud ano, mohli byste nám říci, jaké jsou hlavní závěry?

  Isabella Lövin (Verts/ALE). – Paní předsedající, má-li mít EU v Nagoji nějakou důvěryhodnost, musí nejen navrhnout strategické plány, ale také rozvíjet své současné domácí politiky.

Kompromisní návrh, který Komise nyní připravuje, aby umožnila vývoz silně ohroženého evropského úhoře, druhu uvedeného v příloze II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES), ačkoli jasně splňuje podmínky přílohy I Úmluvy, není nic jiného než ostuda. Stavy evropského úhoře, společné stavy, poklesly od roku 2007 o 40 %.

Má-li si EU uchovat v Nagoji nebo na příštím zasedání CITES vůbec nějakou důvěryhodnost, nemůže existovat jiná volba, než uplatnění úplného zákazu vývozu a dovozu úhořů. Neměla by naslouchat malému rybářskému odvětví, které chce vyvážet mladé úhoře – ohrožené mladé úhoře – do Japonska za současnou cenu 600 EUR za kilogram.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Zachování biologické rozmanitosti, což je důležitější než jakékoli hospodářské úvahy, je etickým imperativem a základní podmínkou pro budoucnost samotného lidského druhu.

Chce-li Evropská unie dosáhnout praktických výsledků, a ne jen opakovat nesmyslné deklarace záměrů, musí se před konferencí v Nagoji poučit ze svých neúspěchů v této oblasti a vydat se správnou cestou. Bude muset mimo jiné zásadně změnit své odvětvové politiky. Je třeba zastavit a zvrátit snižování rozmanitosti pěstovaných druhů a odrůd a zužování genetické základny, na které závisí potraviny. Podporu musí mít využívání zemědělských odrůd typických pro dané regiony. Musíme bojovat proti homogenizaci zemědělské produkce, intenzivním modelům šířícím choroby a proti ústupu od zemědělství malého a středního rozsahu, což jsou důsledky současné zemědělské a obchodní politiky. To je jen několik příkladů. Biologická rozmanitost a řada vyrovnaných vztahů v oblasti životního prostředí, jež jsou na ní závislé, představují součást dědictví naší planety: společný majetek, který za žádných okolností nesmí padnout do soukromých rukou; společný majetek nevyčíslitelné hodnoty, jejž každý musí mít právo využívat ke svému prospěchu.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, rok 2010 je Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. Na evropské úrovni již máme skvělé nástroje pro ochranu biologické rozmanitosti; zde mám na mysli program vytváření sítí Natura 2000 nebo směrnici o přírodních stanovištích. Avšak každá myšlenka je jen tak dobrá jako její provedení a to, musím bohužel říci, je v mnoha členských státech neuspokojivé.

Jako členové Petičního výboru trvale věnujeme pozornost závažným problémům přírodních stanovišť zapsaných na seznamu Natura 2000. Na nadcházející konferenci v Japonsku se členské státy a Komise společně musí ujmout vedoucí úlohy. Ale dříve nebo později to lidé přestanou brát vážně, nebudou-li naše slova následovat viditelná opatření.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Biologická rozmanitost je obtížný a  složitý problém, který je samozřejmě důležitý v Evropské unii i celosvětově. Vyvolává však ještě další problém: jak nastolit rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a hospodářským růstem? To je snad všeobecný problém, který nám působí největší starosti.

Je známo, že ztráta biologické rozmanitosti je většinou spojena s nezodpovědnou lidskou hospodářskou činností. Vždy lze tvrdit, že požadavky ochrany životního prostředí poškozují konkurenceschopnost, protože normy Evropské unie jsou vysoké, zatímco normy jiných zemi nikoli, což vede k jistým problémům v této oblasti, a samozřejmě je obtížné udržet rovnováhu. Přesto by mohly existovat určité preventivní prostředky. Hovořím o činnostech prováděných v Evropské unii a o využití analýz ke zdůvodnění těchto činností.

Je důležité, aby tyto analýzy a posouzení dopadů na životní prostředí byly kvalitní a nezávislé. Samozřejmě, realisticky vzato bude obtížné dosáhnout v Nagoji shody, ale přesto bych ráda popřála Evropské unii a členovi Komise mnoho zdaru.

  Luís Paulo Alves (S&D). – (PT) Vítám tuto rozpravu s Radou a Komisí, při které můžeme prodiskutovat plány a hlavní strategické cíle Evropské unie pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti v předvečer Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Doufám, že Evropská unie dokáže na této konferenci zaujmout silný a důsledný postoj a navrhne konkrétní opatření, jejichž přijetím se zajistí, že ochrana biologické rozmanitosti bude moci přispět k udržitelnému rozvoji. Chtěl bych poukázat na to, že zachování biologické rozmanitosti má zásadní význam pro kvalitu ekosystémů, má přímé dopady na základní funkce, jako je výroba potravin nebo dostupnost vody a zabraňuje sesuvům půdy a povodním.

A konečně bych ocenil politické odpovědi, jejichž cílem bude zajistit integraci biologické rozmanitosti do činností hospodářských odvětví, jako je zemědělství, lesnictví, rybolov a turismus, a jež budou mít odvahu a ambici uchránit toto neocenitelné, ale mimořádně křehké dědictví – jako jsou v mém regionu Azorské ostrovy – před vnějšími zájmy, které je slepě ohrožují.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Paní předsedající, v tomto týdnu jsme se dozvěděli úžasnou zprávu o tom, že v moři bylo objeveno více než 20 000 nových druhů. To je to, za co konference v Nagoji převezme odpovědnost, nejen aby tyto druhy dál existovaly, ale také aby bylo objeveno ještě více druhů a aby nevymizely dříve, než se o nich dozvíme.

Důvěryhodnost Evropské unie – Komise, Rady a členských států – však nebude vystavena zkoušce jen v Nagoji. Stejně tomu bude o měsíc později v Paříži na zasedání mezinárodní komise pro zachování atlantických tuňákovitých ryb, kde se bude rozhodovat o budoucnosti tuňáka obecného, který patří mezi vysoce ohrožené mořské druhy.

Myslím, že je důležité vyžadovat důslednost, protože vyjádření Komise k zachování biologické rozmanitosti jsou dobrá, skutečně, velmi dobrá, ale musí být důsledná i v jejich začleňování do odvětvových politik, například do rybářské politiky.

Bude důležité a nezbytné sledovat, jak bude tato důslednost, kterou chceme, v níž doufáme – a již žádáme pro Nagoju –, zachována v Paříži, jelikož skutečně chápeme, že zachovat tuňáka obecného znamená zachovat nejen jednoho živočicha, ale také způsob života, kulturu a především způsob nazírání na svět, který je lidstvu vlastní.

  Mairead McGuinness (PPE). – Paní předsedající, tato rozprava je velmi zajímavá, protože právě docházíme k závěru, že ztráta biologické rozmanitosti je problémem pro rozvinutý svět a v rozvojovém světě. Pan Mitchell velmi výmluvně hovořil o tom, jaké potíže čekají rozvojový svět, dojde-li k ústupu biologické rozmanitosti. Hovořil také pozitivně o tom, kde bylo dosaženo zlepšení. Abychom zajistili světu bezpečnost potravin, potřebujeme udržitelné zemědělství v udržitelném životním prostředí.

Myslím, že jiný kolega se zmínil o tom, že jsme snad vně svých vlastních řad nedostatečně hovořili s těmi, kdo řídí zemědělské podniky a ekosystémy, o významu biologické rozmanitosti. Nezaplatili jsme za ni v cenách, které platíme za naše zboží. Jak bylo řečeno, musíme vyjádřit biologickou rozmanitost v tržních cenách, myslíme-li to s dosažením zvratu ve ztrátě biologické rozmanitosti vážně.

  Janez Potočnik, člen Komise. – Paní předsedající, po vyslechnutí všeho, co poslanci Parlamentu řekli, bych jim především chtěl poděkovat, protože si myslím, že zprávy a informovanost, jež sdílejí nejen se mnou, ale, jak doufám, i s celou evropskou veřejností, jsou více než jasné.

Nejprve bych chtěl říci, že bychom neměli nic skrývat. Cílů v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2010 se nám dosáhnout nepodařilo, jsme za to zodpovědní a máme co zlepšovat.

Existují v zásadě dvě linie, podle kterých bychom měli a můžeme postupovat. Jednou je naše evropská linie, druhou je mezinárodní linie v Nagoji, ke které jste toho měli více na srdci. Avšak brzy po Nagoji předložíme návrh evropské strategie týkající možností řešení této závažné otázky, a pak se samozřejmě budeme muset zabývat mnoha problémy, které jste dnes zdůraznili. Bude muset zahrnovat základní linii, kterou my nyní konečně máme. Bude muset obsahovat měřitelné cíle, ne mnoho, ale několik, jež jsou nejblíže tomu, čeho bychom rádi dosáhli: nejlepší zástupné hodnoty, o které bychom rádi usilovali. Proč několik? Je totiž nezbytné, aby jim bylo od základů porozuměno, díky čemuž budeme moci sdílet chápání biologické rozmanitosti.

V Evropě jsme již dosud lecčeho dosáhli. Jsem velmi opatrný, hovoříme-li o provádění programu Natura 2000. Myslím si, že Natura 2000 ještě v budoucnu poskytne nějaké výhody, ale hovoříme-li o naší strategii, myslím si, že musíme být stejně ambiciózní, jako když vycházíme ven a hovoříme o mezinárodních jevech.

Mnozí z vás hovořili o financování. Otázku financování nepodceňuji, ale nezaměřujte svou rozpravu jen na ni. Jde o mnohem víc než jen o pouhé financování a o mnohem víc než jen o nové peníze na podporu biologické rozmanitosti. Jde o subvence poškozující životní prostředí. Jde také o soukromé financování. Jde o mnohé z toho, co jste v této sněmovně přijali.

Typickým příkladem, jak můžeme také v Evropě skutečně pomoci zemím, jež vyvážejí dřevo, a dokonce je i finančně podpořit, je nezákonná těžba dřeva. Dle mého názoru je nesmírně důležité, abychom to pochopili.

Jak se o tom někteří z vás zmínili, skutečně a zásadně se jedná o otázku etickou a morální, ale pro ty, kdo to nechápou, je stále více očividné, že je to otázka kvality našeho života a otázka našeho hospodářského úspěchu. Je důležité, aby i toto bylo pochopeno, protože, pokud si vzpomínáte, to byl bod obratu v diskusi o změně klimatu.

Myslím si, že je také důležité, aby vlády, nejen v Evropě, také naši partneři na celém světě, velmi dobře pochopili, jak je to důležité, a aby si také stanovili priority podle témat, o kterých v této sněmovně dnes vedeme rozpravu.

Další otázkou, o které bych se chtěl zmínit, je přístup a sdílení přínosů (ABS). Poté, co jsem v New Yorku diskutoval prakticky se všemi našimi partnery, pro mne ABS představuje důležitou, ne-li průlomovou otázku pro Nagoju. Takže bychom měli udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že tam dojde k průlomu. Můžete mít samozřejmě jiný názor, ale nejedná se pouze o vás, a po všech diskusích, které jsem nedávno absolvoval s členskými státy, mohu potvrdit, že členské státy mají silnou vůli v tomto bodě dosáhnout průlomu.

Další otázku budeme muset v budoucnu také prodiskutovat, a to, jak ji budeme řešit, je úzce spojeno se zodpovězením některých jiných otázek. Víte, že existovaly dvě úmluvy z Ria. Jedna se týkala změny klimatu a druhá biologické rozmanitosti, a existoval také samostatný problém odlesnění, velmi důležitý problém.

Stále více se osamostatňují a vyvíjejí se odděleně; stále více chápeme, že bychom je měli začít znovu spojovat. Mnohé z otázek týkajících se zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se souvisejí s biologickou rozmanitostí. Red Plus se stejně tak týká změny klimatu, jako řešení problému biologické rozmanitosti. Takže stanovíme-li priority ohledně toho, jak budeme využívat peníze vyčleněné na činnosti Red Plus, zařaďme k nim také otázky biologické rozmanitosti. A stejně tak, hovoříme-li o rozvojových cílech tisíciletí. V New Yorku jsem se setkal s Helen Clarkovou a rozmlouval s ní o tom, jak může Komise v budoucnu lépe spolupracovat s UNDP, abychom zajistili větší vzájemné propojení těchto otázek.

Další otázka, již někteří z vás zdůraznili a která je dle mého názoru základem všech otázek, je integrace biologické rozmanitosti, začlenění biologické rozmanitosti do jiných politik. Plně sdílím názor, že chceme-li hovořit o společné zemědělské politice, rybářské politice, soudržnosti a jiných politikách, musíme zohlednit také tento úhel pohledu. Hovoříme-li o společné rybářské politice – kterou budete brzy projednávat, o níž budete brzy diskutovat –, myslím si, že bychom měli více rozvinout koncepci veřejného statku. Domnívám se, že zemědělcům by mělo být částečně splaceno to, co pro nás dělají: poskytují potraviny a jsme jim za to vděčni, ale měli bychom jim být také vděčni za zachování biologické rozmanitosti. Čeká nás důležitá rozprava na toto téma.

Nagoja a Cancún jsou záležitosti, které spolu dost úzce souvisejí. Nejde jen o biologickou rozmanitost; nejde jen o změnu klimatu; jde také o úspěch multilateralismu a globální správy. Takže je velmi důležité, abychom tam dosáhli úspěchu. Žádná vaše výzva, abychom vystupovali jednotně, není opomenuta. Děláme vše, co je v našich silách, aby  se staly realitou, a zde bych chtěl poděkovat belgickému předsednictví za to, že k tomu zaujímá velmi konstruktivní postoj.

Dalším momentem, o kterém bych se rád zmínil, a to už se téměř blížím ke konci, je poznámka o eurech a dolarech. Přijal jsem ji pozitivně, ale poněkud se obávám, že hovoříme-li o biologické rozmanitosti a o mezinárodní pomoci, budeme více hovořit o eurech než o dolarech.

Takže z Cancúnu se konečně musíme vrátit s něčím, co bude úspěchem, co můžeme považovat za úspěch a co bude spojeno s řešeními, protože ve hře je prostě příliš mnoho. Máme odpovědnost, ale myslím si, že je spravedlivé říci, že ji mají i jiní. Ale mít Parlament pevně za sebou je skutečně užitečné.

PŘEDSEDAJÍCÍ: LÁSZLÓ TŐKÉS
Místopředseda

  Joke Schauvliege, úřadující předsedkyně Rady. - (NL) Pane předsedající, vážení poslanci, ráda bych poděkovala všem řečníkům, kteří zdůraznili význam biologické rozmanitosti. To je velmi důležitá zpráva, která se nesla napříč touto rozpravou. Ve svém úvodu jsem již hovořila o mnoha aspektech, které zde byly zmíněny. Existují určité body, o nichž bych chtěla pohovořit podrobněji.

Za prvé, přístup a sdílení přínosů (ABS). Zde je důležité poznamenat, že Rada se zavazuje dokončit protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů (protokol ABS) na 10. zasedání Konference stran (COP 10) Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD),  jelikož se bude jednat o velmi důležitý příspěvek k dosažení všech cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti. Vypracování a provádění protokolu ABS nutno považovat za nedílnou součást procesu souvisejícího s biologickou rozmanitostí. V této oblasti bylo již dosaženo pokroku na nedávných jednáních v Montrealu, ale je pravdou, že před COP 10 zbývá ještě vyřešit některé další problémy. Bude to vyžadovat dostatečnou flexibilitu všech partnerů na jednáních, a stejně tak interně, v rámci EU.

Za druhé, pokud jde o návrh usnesení Evropského parlamentu, toto usnesení pojednává o nejdůležitějších prvcích politiky biologické rozmanitosti: o naléhavé potřebě zasáhnout, o hospodářských aspektech ekosystémů a biologické rozmanitosti, o celkovém poslání, vizi, cílech a ukazatelích Úmluvy o biologické rozmanitosti a o jejím strategickém plánu a také o specifičtějších aspektech, jako je ABS a součinnost tří úmluv z Ria a tak dále. Tyto prvky se shodují s postoji, které se formují v Radě pro konferenci v Nagoji. Závěry k tomu přijme Rada pro životní prostředí dne 14. října.

Co se týče balíčku a začlenění do odvětví, jako je zemědělství a rybolov, ráda bych vám připomněla, že Rada dne 15. března výslovně požádala Komisi o návrh balíčku. Z toho, co řekl před chvílí pan komisař, chápu, že se tím Komise intenzivně zabývá a že s tím tedy můžeme počítat.

Rada bude požádána, aby závěry týkající se biologické rozmanitosti přijala na svém zasedání 14. října – tj. v příštím týdnu. Ty pak poslouží jako politické vodítko pro říjnové jednání v Japonsku. Na základě těchto závěrů pak budou nastoleny důležité otázky pro COP 10 a také pro postoj Rady k následujícím bodům: revidovaný a aktualizovaný strategický plán k Úmluvě o biologické rozmanitosti, jednání o uzavření protokolu ABS, strategie pro mobilizaci financí, zejména prostřednictvím inovativních finančních mechanismů, odvětvové začlenění a součinnost potírání změny klimatu a desertifikace s politikami na podporu biologické rozmanitosti.

Chtěla bych poděkovat všem, kdo zdůraznili význam tohoto bodu. Chci také poděkovat komisaři za konstruktivní spolupráci, které se nám až dosud dostalo, a také za příjemnou spolupráci, které se nám pravděpodobně dostane v rámci příprav i přímo na místě, v Nagoji.

  Předsedající. – Obdržel jsem jeden návrh usnesení⁽¹⁾ předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 7. října 2010.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Biologická rozmanitost je a zůstane pro Evropskou unii důležitou otázkou, protože biologická rozmanitost jde ruku v ruce se zajištěním dodávek potravin v Evropě, a proto představuje vyhlídku na pozitivní budoucnost pro příští generace. Evropské zemědělství je si vědomo důležitosti své úlohy podporovatele a ochránce biologické rozmanitosti. Díky ukládání CO2 do půdy nebo hospodaření s půdou, které se blíží přírodním podmínkám, naši evropští zemědělci aktivně přispívají k zachování biologické rozmanitosti. Veškeré toto úsilí však bude zbytečné, bude-li povědomí veřejnosti malé nebo nulové. Musíme dosáhnout toho, aby si evropští občané uvědomovali zásadní důležitost biologické rozmanitosti pro náš venkov, pro naše hospodářství, pro naše životy a pro budoucnost našich dětí, a vést je k praktickým krokům. Evropská unie nebude ušetřena vyhubení širokého spektra druhů. Již dnes jsou četné projevy života vážně ohroženy. Přistupme nyní k činům a stanovme linii pro budoucnost s bohatstvím druhů.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Rád bych v kontextu této rozpravy zdůraznil velký význam projektu „Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti“ (TEEB), jejž financují některé členské státy a který vyčísluje finanční hodnotu přírody a náklady vzniklé v důsledku ztráty biologické rozmanitosti. TEEB nám umožňuje zvýšit povědomí o rozsahu existujících hrozeb a připravit budoucí řešení v této oblasti. Rád bych jen připomněl několik skutečností předložených v nedávných zjištěných TEEB. Cena odlesňování roste a dosahuje přibližně 4,5 bilionů USD ročně. Podle jiných odhadů, také z poslední doby, do roku 2000 zmizela více než jedna čtvrtina původní světové biologické rozmanitosti a do roku 2050 se očekává ztráta dalších více než 10 %. Za těchto okolností by načasování summitu v Nagoji nemohlo být lepší. Dále se domnívám, že také tato parlamentní rozprava přichází v pravý čas, protože nám umožňuje na evropské úrovni sladit náš postoj pro nadcházející summit.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Tento rok je klíčový pro vystupňování globálního úsilí a závazků, jejichž cílem je zastavit ztrátu biologické rozmanitosti. Musíme této příležitosti využít, vytvořit vizi a vytyčit některé jasné cíle v oblasti biologické rozmanitosti a jejího udržitelného zachování v období po roce 2010. Musíme zaujmout pevný společný postoj a zajistit aktivní zapojení Evropské unie do budoucích mezinárodních jednání. Dlouhodobá globální vize musí zohlednit vazby mezi biologickou rozmanitostí, službami ekosystémů, změnou klimatu, boji proti desertifikaci, hospodářskou prosperitou a zdravím a blahobytem občanů. Dosažení navrhovaných cílů v oblasti biologické rozmanitosti závisí na mobilizaci nezbytných prostředků, aby bylo možné adekvátně provádět opatření na podporu ochrany a udržitelného využívání přírodních zdrojů. V této souvislosti Rumunsko podporuje větší zapojení soukromého a veřejného sektoru do hledání inovativních řešení a mechanismů financování biologické rozmanitosti.

  Pavel Poc (S&D) , písemně. – (CS) Homo sapiens produkuje ze všech biologických druhů nejvíce odpadu. Průmyslové znečištění, občanský odpad, produkce CO2, hluk, světelný smog, tepelné znečištění a všechny další známé i neznámé odpadní produkty naší civilizace tvoří obrovskou ekologickou stopu. Působení naší druhové ekologické stopy nedovoluje některým dalším biologickým druhům v rámci planetárního ekosystému nadále existovat. To je podstatou dnešního poklesu biologické rozmanitosti. Biologická rozmanitost je definující podmínkou existence planetárního ekosystému v tom metastabilním stavu, který známe a který umožňuje existenci naší vlastní civilizace. Vzájemná závislost a provázanost naší existence s ostatními životními formami na planetě je opomíjena, podceňována a bagatelizována. Pokud poklesne biologická rozmanitost, poklesne tlumící kapacita planetárního ekosystému. Tento ekosystém se stane méně odolným a více náchylným ke změnám včetně změn skokových. V určité fázi se pak překlopí do jiného stavu. Je ovšem otázkou, zda tento nový stav dovolí udržení naší civilizace, případně stávajícího počtu lidí na planetě, popřípadě zda umožní samotnou existenci našeho biologického druhu.

V současné době již nejde o ochranu jednoho nebo druhého druhu živočichů, dokonce ani o ochranu kteréhokoli jednotlivého ekosystému. Jde o ochranu našeho vlastního druhu, našeho vlastního ekosystému. Bohužel se stále chováme jako pacient nemocný rakovinou. Lžeme sami sobě a neděláme opatření, která by nám mohla zachránit život.

(1) Viz zápis.