Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o pokutách za porušení antimonopolních pravidel ukládaných Komisí.
Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, jako vždy mě velice těší, že zde s vámi mohu být, ať je to ve dne nebo v noci. Hovořím za svého kolegu a přítele pana Almuniu, který se zdržel na pracovní večeři konané mezi Čínou a Evropskou unií. Vaše sněmovna Komisi požádala, aby objasnila svoji politiku týkající se pokut udělovaných v boji proti praktikám, které narušují hospodářskou soutěž. Těší mě, že jménem Komise mohu tuto politiku představit.
Jak víte, Komise je povinna bojovat proti praktikám, které narušují hospodářskou soutěž, a pokutovat je, pokud škodí společnostem a spotřebitelům na vnitřním trhu.
Primárním nástrojem, který máme k dispozici, je naše pravomoc ukládat pokuty společnostem, jež jsou účastníky kartelů, které přijímají restriktivní obchodní praktiky nebo zneužívají svého dominantního postavení. Tyto pokuty se stanoví v souladu s našimi pokyny pro výpočet pokut. V současnosti platné znění bylo přijato teprve před čtyřmi lety.
Nabízíme rovněž možnost snížení pokut pro společnosti, které jsou ochotné spolupracovat při našich vyšetřováních, např. když nás upozorní na existenci kartelu, a dále pro společnosti, které souhlasí s tím, že se s Komisí dohodnou. To všem stranám šetří mnoho času a finančních prostředků. Rozhodně není možné nutit společnosti, aby vyplatily více než 10 % svého celkového ročního obratu, což je strop pro výši pokut, jež lze uložit.
Pokuty jsou tedy, vážení poslanci, naším primárním nástrojem. Zavedení sankcí pro jednotlivce, zejména správních sankcí, by však v budoucnosti nemělo být vyloučeno. Několik členských států takové sankce skutečně povoluje. Musíme se podrobně zabývat právními a politickými důsledky takového vývoje.
Je zapotřebí mít formální právní rámec? Článek 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 stanoví právní základ pro pokuty uložené Komisí, ale nestanoví pokyny pro výpočet pokut. Článek 23 stanoví základní principy, včetně stropu pro obrat, což jsem právě zmínil, zatímco pokyny podrobně uvádí, jak se tyto zásady uplatňují.
V mnoha evropských právních systémech je poměrně běžnou praxí mít širokou škálu možných sankcí, které stanoví zákon, a také správní pokyny pro výpočet konečné pokuty. Pokud jde o uplatnění pravidel hospodářské soutěže, platí to v Německu, Spojeném království a Nizozemsku. Vzhledem k této situaci nepovažujeme za opodstatněné navrhovat nové právní předpisy o pokutách ukládaných Evropskou unií v případech týkajících se hospodářské soutěže.
Druhá otázka se týká toho, zda je nutné revidovat pokyny před tím, než se budeme zabývat výší ukládaných pokut. Byl bych rád, kdybyste si udělali představu o tom, kolik kartely stojí evropské hospodářství. Podle našich odhadů dosahovala škoda způsobená osmnácti kartely, které byly odstraněny mezi lety 2005 a 2007, výše téměř 8 miliard EUR. Studie dále ukazují, že kartely způsobily 10% až 30% zvýšení cen, je to tedy je lákavá vyhlídka, které by bylo těžké odolat, kdyby nebyly důrazně uplatňovány právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, což je naše práce.
Naše pokuty jsou stanovovány na úrovni, která spravedlivě trestá předcházející protiprávní jednání. Jsou vysoké, ale odrážejí způsobenou škodu a protiprávní zisk, jehož dosáhli členové kartelu. Naše pokuty musí rovněž účinně odrazovat společnosti od budoucí účasti na takových praktikách, které narušují hospodářskou soutěž. Proto opakuji, že nepovažujeme za opodstatněné měnit pokyny pro výpočet pokut z roku 2006.
Třetí a poslední otázkou je, zda by neměla být výše pokut snížena během krize. Buďte si jisti, že velmi důkladně zohledňujeme finanční situaci společností, které v některých případech tvrdí, že jsou v platební neschopnosti, a že jsme řadě z nich pokuty výrazně snížili. Například při nedávných rozhodnutích o sanitární keramice pro koupelny nebo o oceli s vysokou pevností v tahu jsme uplatnili snížení od 25 do 75 %.
Vážení poslanci, naším zájmem není vyloučit společnosti z trhu. Je to vlastně zcela naopak. Pravidla hospodářské soutěže se často uplatňují, aby umožnila novým společnostem proniknout na trh a běžným způsobem na něm za rovných podmínek vykonávat svou činnost.
Klaus-Heiner Lehne, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, nejdříve bych chtěl Komisi poděkovat za pružnost, kterou právě projevila. Pan komisař Barnier poukázal na skutečnost, že v určitých odvětvích, ve stavebnictví, došlo vzhledem k zásadnímu hospodářskému poklesu v tomto odvětví k výraznému posunu při stanovování pokut a umožnění odložených plateb – nelze říci „slev“. Domnívám se, že je to vzhledem ke zvláštní hospodářské situaci, v níž se nachází mnoho společností, od Komise rozumná reakce. Bez ohledu na tuto vítanou pružnost Komise je však nepochybně nutné položit si základní otázku, zda systém na určení pokut, který v současnosti používáme, v každém případě stále odpovídá zásadám právního státu.
Dovolím si říci, že o tom lze pochybovat. Důvodem je to, že nařízení Rady (ES) č. 1/2003, které stanoví tak široký rozhodovací rámec, aniž by byla v tomto právním nástroji stanovena specifická kritéria, Komisi jasně dává takovou svobodu jednání, že téměř můžeme pojmout podezření, že učiněná rozhodnutí se nemusí nezbytně zakládat na právních předpisech a že namísto toho mohou ve značné míře zahrnovat určité prvky libovůle. Tribunál Evropské unie s tímto postupem a touto metodou rozhodování bohužel doposud souhlasil a nekritizuje je.
Dokážu si však představit – a skutečně se nacházíme ve změněné situaci, protože velmi brzy přistoupíme k Evropské úmluvě o lidských právech a na základě Lisabonské smlouvy je nyní závazná Listina základních práv –, že by se judikatura případně mohla s ohledem na toto změnit. Proto si myslím, že by to opravdu mělo být uváženo, a vítám skutečnost, že Komise se zamýšlí nad změnou ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v této oblasti s ohledem na kritéria a další druhy sankcí, aby byla ustanovení upřesněna a aby bylo možné stanovit přísnější kritéria, a to i pokud jde o stanovení sankcí. Osobně se domnívám, že je to nezbytné, aby se zamezilo nedostatkům v právním státu, které v Evropě spatřuje mnoho odborníků.
Antolín Sánchez Presedo, jménem skupiny S&D. – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, téma pokut je velice významné. Jde o reakci na chování narušující hospodářskou soutěž a tato reakce musí být účinná a rozhodná. Slabá nevhodná reakce bude pobídkou a podnětem k porušování předpisů. Pokuty tedy musí odrazovat ty, kteří porušují předpisy, ale také působit jako obecný prostředek k odrazení od takového jednání pro všechny subjekty. Musí být jasné, že protiprávní jednání v hospodářské soutěži nepřináší těm, kteří se ho dopouštějí, žádné výhody nebo přínosy.
Je pravda, že Komise má při uplatňování pokut širokou diskreční pravomoc. Tato volnost rozhodování však neznamená, že může jednat svévolně, protože zde existují předpisy, limity a kritéria, je zde postup se zárukami a v každém případě existuje soudní kontrola.
Smlouva, nařízení (ES) č. 1/2003, pokyny z roku 2006 a sdělení o programu shovívavosti – rovněž z roku 2006 – představují rámec, který funguje docela dobře.
Systém by však mohl být vylepšen. Zkušenosti s jeho využíváním, doporučení odborníků a obavy oprávněně vyjádřené institucemi a některými subjekty nám doporučují vypořádat se s některými problémy. Mohla by být vylepšena transparentnost a předvídatelnost a jejich dopad na malé a střední podniky, rovněž by mohla být prodiskutována zaměstnanost a udržitelnost podniků. Uvážena by měla být také pružnost týkající se výše částky a plateb, a to v souvislosti s programy shovívavosti a rovněž s otázkou, jak překonat rozdíly mezi systémy v jednotlivých členských státech.
Systém by byl navíc kompletní, kdyby do něj byly doplněny další vhodné nástroje: např. zdůraznění osobní odpovědnosti, uvážení dalších druhů nápravných prostředků – nejen s cílem ukončit jednání narušující hospodářskou soutěž, ale také s cílem předcházet jeho budoucímu opakování – a možnost předkládání soukromých žalob o náhradu škody jak pro jednotlivce, tak skupiny.
Všechny tyto otázky musí být řešeny důsledně, systematicky a pozitivně, aniž by vznikaly pochybnosti o způsobu, jakým funguje politika hospodářské soutěže.
Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, souhlasím s mnohým, co uvedli předchozí řečníci. Vítám prohlášení Komise, protože jestliže jsem slyšela dobře, Komise je opravdu nakloněna žádosti Parlamentu, která byla začleněna do loňské zprávy o politice hospodářské soutěže a která se týkala propracovanějšího souboru nástrojů s ohledem na antimonopolní politiky.
Pozornost byla zaměřena především na pokuty a výši pokut, ale měli bychom být opatrní, aby se tato věc nezměnila na ideologickou rozpravu. Jedná se zejména o to, abychom měli soubor nástrojů, který bude účinným prostředkem k odrazení od praktik, které narušují hospodářskou soutěž. Jak jste správně uvedli, škoda na našem hospodářství a pro spotřebitele je značná. Domnívám se, že pokuty by měly být přiměřené, jestliže si však společnosti na pokuty stěžují, pak jedinou věcí, kterou by neměly dělat, je zapojovat se do kartelů. To je nejlepší záruka, že nebudou čelit vysokým pokutám.
V loňském roce jsme požádali, aby Komise předložila návrhy propracovanějších nástrojů. Požádali jsme vás, abyste předložili návrhy, které se budou týkat otázek, jako jsou osobní odpovědnost (kterou jste zmínil), transparentnost a odpovědnost firem, kratší postupy, právo na obhajobu a na spravedlivé řízení a mechanismy na zajištění účinného fungování žádostí o shovívavost a také programy na dodržování právních předpisů společnostmi a rozvíjení evropských standardů. Zajímalo by mě, zda Komise hodlá tyto návrhy předložit. Uvědomujeme si, že je to velice složité, protože se jedná o vnitrostátní pravomoci a pravomoci EU. Myslím si ale, že máme společný cíl, kterým je řádné fungování trhu.
Jean-Paul Gauzès (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, vzpomínám si, že před několika lety jsem se ptal tehdejší komisařky pro hospodářskou soutěž, zda ví o nějakém posouzení, které by bylo provedeno v souvislosti s vlivem stanovených pokut na spotřebitele a k této záležitosti; tehdejší komisařka na začátku naší schůze výboru uvedla, že na pokutách vybrala mnoho milionů eur. Její odpověď zněla, že to nebylo hodnoceno. Zdá se, že od té doby jste provedli studie, abyste zjistili, k jakým škodám skutečně došlo.
Rád bych vás však upozornil na dvě záležitosti. První je to, že stanovení pokuty je založeno na obratu skupiny. Společnost, která porušila pravidla hospodářské soutěže – a já ji neomlouvám –, však může být poměrně malou společností v rámci skupiny. To mě trápí, a zejména to platí v případě, že jsou do skupiny zapojeny oddělené právní subjekty.
Zadruhé, pane komisaři – a jste to vy, kdo to řekl, nikoli váš kolega – často hovoříte o nutnosti prevence a o tom, že prevence je lepší než represe a každopádně je účinnější. Takže se ptám, zda tyto velmi vysoké pokuty, které vždy zaplňují titulní stránky novin, jakmile jsou oznámeny, skutečně hrají nějakou úlohu, pokud jde o prevenci. A zajímalo by mě, zda by v oblasti prevence nebylo účinnější zaměřit se spíše na počet kontrol než na výši pokut.
Jak tomu bylo nedávno ve Francii, vynesené rozsudky mohou nepochybně stanovovat finanční částky, které ke svému splacení potřebují 4 roky či 5000 let. Domnívám se, že bychom se neměli fixovat na tato čísla. Musíme se specificky zaměřit na důsledky pro společnost v době nejisté hospodářské situace.
Porušovat pravidla hospodářské soutěže není správné. Je naprosto správné, že je uplatňována sankce, ale tato sankce musí být skutečně přiměřená, proto jsme chtěli vědět, zda Komise tato pravidla změní či nikoli. Myslím, že jste říkal, že tomu tak nebude, a to je ostudné.
Peter Skinner (S&D). – Paní předsedající, nevím o společnostech, které by měly splácet pokuty 400 let, zní to spíše poněkud drakonicky. Nicméně si, pane komisaři, uvědomuji, že vy dnes večer nemusíte vytvářet politiku za pochodu. Za tímto účelem předložím k tématům, o nichž dnes večer hovoříme, několik otázek komisaři Almuniovi.
Rád bych učinil dvě krátké poznámky. Zaprvé bych chtěl požádat, aby Komise předložila posouzení dopadů týkající se pokynů z roku 2006. Pochopil jsem, že útvary pana Almunii již oznámily, že je to možné. Těším se, až je uvidím. Možná potřebuji pouze aktuální informace, ale cítil bych se jistější, kdyby tomu tak bylo.
Zadruhé jsme dnes večer slyšeli, že veškerá pozornost je zaměřena na pokuty – a pokuty jsou ukládány společnostem, které porušují podmínky hospodářské soutěže. Pokuty mohou být navýšeny, ale to je neodrazuje. Stejně to dělají.
V tom, co děláme, musíme být vynalézaví. Pokud jde o stanovování cen, mohou být např. malé společnosti na navazujících trzích docela často postiženy důsledky, které způsobily společnosti, jež ceny stanovily, a přestože to není jejich chyba, musí čelit těmto konkrétním pokutám.
Co kdyby se Komise na chvíli zamyslela nad sociálním dopadem? Co kdyby se Komise zamyslela nad odlišnými přístupy? Např. ustanovení ve Spojeném království umožňují namísto uložení pokuty zbavit vedoucí pracovníky způsobilosti vykonávat řídicí funkce, takže jsou opravdu postiženi zúčastnění viníci a je možné zachovat pracovní síly a společnosti – možná je to inteligentní filosofie, z níž bychom mohli čerpat a využít ji jako model pro to, co bychom mohli udělat, nebo dokonce jako prototyp.
Jsou zde další příklady – jak jsme slyšeli z celého sálu, od ostatních zemí – kde jsem si jistý, že bychom mohli učinit totéž. Pokud při tom použijeme trochu inteligence, můžeme udělat mnoho, abychom zajistili, že pracovní síla společností nebude rovněž zasažena špatnými praktikami vedoucích pracovníků, kteří přijali tuto kartelovou filosofii.
Catherine Stihler (S&D). – Paní předsedající, budu stručná. Vítám to, co dnes večer uvedli moji kolegové. Pravomoc, kterou máme, pokud jde o pokuty za porušení antimonopolních pravidel, je skutečnou pravomocí k rozvrácení kartelů, předcházení praktikám, které narušují hospodářskou soutěž, a upřednostnění spotřebitele.
Ráda bych Komisi položila tři otázky, stejně jako pan Gauzès a ostatní. Zaprvé, co můžeme zlepšit v oblasti prevence? Zadruhé, sledujeme – jak uvedl pan Skinner – osvědčené postupy používané v různých členských státech? Návrh pana Skinnera ohledně obecné spoluviny a ohledně toho, co můžeme udělat v případě vedoucích pracovníků, je zásadní. Zatřetí, můžeme mít časový plán pro budoucí návrhy?
Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, články 81, 101 a 102 se týkají těchto otázek ohledně kartelů, stanovování cen, stanovování predátorských cen atd. Je to samozřejmě něco, čehož bychom se měli obávat, ale často je složité dokázat, že kartely skutečně existují. Viděl jsem například titulek, který zněl „Antimonopolní opatření: v roce 2009 mírně klesly ceny automobilů“, ale ceny oprav a údržby nadále stoupaly navzdory krizi, navzdory snížením v platech a navzdory spíše deflaci než inflaci. Je toto kartel?
Když v mojí zemi zaprší, cena dobytka automaticky klesá. Myslím si, že se rozhodně musíme zabývat pokyny, jak z hlediska stanovení dlouhodobých trendů, tak z hlediska stávajících trestů, které hodláte uplatňovat. Myslím, že pan Skinner učinil velmi zajímavý návrh, když řekl, že „bychom měli nechat platit vedoucí pracovníky“. Řekl bych, že bychom měli používat i pokuty: používejme obojí. Zajisté před sebou máme spoustu práce, ale vydáváme se správným směrem.
Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Paní předsedající, právě jsem vyslechl všechny argumenty a požadavky a pečlivě je přetlumočím svému kolegovi panu Almuniovi, který vám mým prostřednictvím sdělil, že nepovažuje za opodstatněné navrhovat úplně nové právní předpisy ohledně pokut, protože stávající nařízení (ES) č. 1/2003, o kterém jsem již hovořil, může být v dohledné budoucnosti velmi užitečné.
Co se týče pokynů, Komise průběžně sleduje jejich uplatňování a je otevřena jakýmkoli návrhům na zlepšení a z tohoto hlediska může být to, co někteří uvedli, mimořádně přínosné.
Pane Lehne, pane Gauzèsi, pane Skinnere, nemáme nic proti určité míře pružnosti v našich postupech kontroly uplatňování právních předpisů v rámci limitů, které stanoví pokyny judikatury, aby bylo možné zohlednit hospodářskou situaci, která je stále složitá. Opakuji však, že pan Almunia v současnosti nepovažuje za potřebné revidovat pokyny z roku 2006. Je spokojený se způsobem, jakým tyto pokyny fungují. Během současné krize se ukázaly jako dostatečně pružné a umožnily nám zohlednit obtížnou finanční situaci, jíž čelí některé společnosti, jak někteří z vás zmínili.
Komise je vázána těmito pokyny pro výpočet pokut. To znamená, že společnostem zajišťují právní jistotu, protože Komise se od nich nesmí odchýlit, pokud k tomu nemá vhodné důvody. Pokud se Komise odchýlí od pokynů, podstupuje riziko, že soudy její rozhodnutí zruší.
Paní in ’t Veldová, pokud jde o jiné sankce než pokuty, měli bychom posoudit, do jaké míry by bylo možné případně je začlenit do našeho stávajícího právního rámce. Ačkoli jsou ve členských státech alternativní sankce zavedeny, zdá se, že jsou používány pouze v menšině případů a pokuty jsou i nadále primární formou sankce.
Tato rozprava by se měla řídit dvěma zásadami. Zaprvé, individuální sankce nesmí zpochybňovat náš stávající systém kontroly protiprávního jednání, zejména program shovívavosti. Zadruhé, skutečnost, že vedoucí představitelé nebo pracovníci společnosti byli individuálně sankciováni, což je tedy možné, žádným způsobem nezmenšuje odpovědnost společnosti, jestliže porušila pravidla hospodářské soutěže.
Závěrem se Komise domnívá, že stávající úroveň pokut a jednotné uplatňování práva hospodářské soutěže Evropské unie představují dobrý prostředek, jak na vnitřním trhu odradit od jednání, které narušuje hospodářskou soutěž.
Jedna poznámka, pane Lehne. Máme správní systém pro zajištění řádného provádění pravidel hospodářské soutěže. Tento systém má navíc mnoho výhod. Rovněž máme judikaturu Soudního dvora, která tento systém podporuje.
Pan Sánchez Preseda zmínil transparentnost a to mě nepřekvapuje, vezmeme-li v úvahu další diskuse, které s ním vedeme ohledně dohledu. Jsou zde možná zlepšení. Máme pružné pokyny, jak jsem právě zmínil, a zejména pak musím uvést, že letos byly zavedeny osvědčené postupy.
Paní in ’t Veldová a paní Stihlerová přišly s otázkou propracovanějších programů a propracovanějších nástrojů. Touto záležitostí se můžeme zabývat prostřednictvím programů pro dodržování předpisů, které jsou velice vítané. Dobře vím, že společnosti, tedy podle našeho názoru, berou tyto programy dodržování předpisů vážně a že tyto programy mohou napomoci k prevenci, která skutečně je, pane Gauzèsi, stále levnější než náhrada škody nebo trest.
Pan Skinner a pan Kelly hovořili o společnostech, které někdy trpí v důsledku těchto trestů, a o sociálních problémech, jež to může způsobit. Velice se zajímáme o vývoj v členských státech, zejména v malých a středních podnicích, a sledujeme jej. Proto chceme navrhnout, jak je uvedeno v naší bílé knize, že budeme působit v oblasti žalob o náhradu škody, abychom kontrolovali, jak účinné jsou, a abychom posoudili jejich dopad. Z tohoto důvodu Komise zanedlouho zahájí veřejnou konzultaci k této záležitosti.
Předsedající. – Rozprava je ukončena.
Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)
George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Evropská unie ukládá stále častěji stále vyšší pokuty kartelům a společnostem, které zneužívají svého postavení na trhu. Výše pokut, které Komise uložila, v roce 2009 překročila částku 2 miliard EUR. Vítám pohotovou reakci evropské výkonné moci. Zároveň si musíme položit otázku, zda je stávající sankční systém dostatečně komplexní. Komise hraje dvojí roli, a to žalobce i soudce. Nepříznivé dopady uložených pokut se navíc dotýkají pracovníků společností, které byly sankciovány, protože tito pracovníci přicházejí o práci. To znamená, že lidé, kteří právní předpisy neporušili, se stávají nepřímými oběťmi. V důsledku toho se domnívám, že je třeba sestavit soubor propracovanějších opatření pro případy porušení antimonopolních pravidel, jejichž cílem bude jednak prosazovat transparentnější postupy prostřednictvím jmenování nezávislé soudní moci, jednak zavést možnost individuálně trestat vedoucí pracovníky odpovědné za protiprávní jednání společností.