Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2070(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0245/2010

Rozpravy :

PV 06/10/2010 - 18
CRE 06/10/2010 - 18

Hlasování :

PV 07/10/2010 - 11.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0355

Rozpravy
Čtvrtek, 7. října 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

13. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Veronique Mathieu (A7-0253/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Lucas Hartong (NI).(NL) Pane předsedající, moje kolegyně paní Mathieuová ve své zprávě navrhla, abychom prozatím odmítli udělit Evropské policejní akademii absolutorium za plnění jejího rozpočtu na rozpočtový rok 2008. Má skupina, delegace nizozemské Strany svobody (PVV), se domnívala, že tento přístup je zcela správný. Abych byl konkrétní, dokument o policejní akademii od začátku do konce připomíná napínavou detektivku s Herculem Poirotem. Špatná správa, účetnictví nahrávající podvodům, mnoho finančních nesrovnalostí a zejména „kreativní“ čerpání rozpočtu, neoprávněné využívání finančních prostředků, a takto mohl bych pokračovat dál. Ve skutečnosti byla situace tak špatná, že nakonec byl nucen zasáhnout Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Skutečnost, že právě probíhá vyšetřování a že jsou proti podvodům podnikány určité kroky, je pozitivní. Nebylo by ale bývalo lepší, kdybychom těmto podvodům byli zabránili již od samého začátku? Jak jsme vůbec mohli dopustit, aby se tohle stalo? Proč byly provedené kontroly tak očividně nedostatečné? Opět se jedná o situaci, kdy naši občané mohou jen přihlížet a nevěřícně kroutit hlavou. Jménem nizozemských občanů vás výslovně žádáme, abyste přestali s celou touhle šarádou s evropskou policií a jednoduše přenechali skutečnou policejní práci Herculům Poirotům z jednotlivých členských států.

 
  
  

- Návrh usnesení: Nedostatečná ochrana lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo (RC-B7-0524/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto iniciativu, abych odsoudila masové porušování lidských práv i znásilňování využívané jako válečná zbraň proti ženám, chlapcům, děvčatům a malým dětem, abych ty, kdo jsou do toho zapleteni, pohnala k odpovědnosti, abych Organizaci spojených národů vyzvala k většímu odhodlání poté, co neuspěly aktivity v rámci stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo,, abych žádala politické řešení ozbrojeného konfliktu, k němuž je třeba znovu zahájit dialog o mírovém procesu, a abych region Velkých jezer vyzvala k většímu odhodlání při prosazování míru a stability v regionu.

 
  
  

- Návrh usnesení: Světový den boje proti trestu smrti (RC-B7-0541/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, s potěšením jsem hlasoval pro tento návrh. Na minulém plenárním zasedání jsme odhlasovali žádost íránské vládě, aby odložila popravu ukamenováním odsouzené Sakine Muhammadí Áštíáníové. Vláda popravu odložila až do přezkoumání případu, avšak ono přezkoumání je velmi zvláštní. Ona žena byla nyní údajně shledána vinnou z vraždy navzdory faktu, že z této vraždy byl již shledán vinným nějaký muž. Ten byl propuštěn na základě toho, že děti Áštíáníové vrahovi jejího otce odpustily.

Toto obvinění z vraždy vychází ze soudních dokumentů, které jakožto důkaz nemohou obstát. Je třeba, abychom využili našeho vlivu a vyvinuli větší tlak na íránskou vládu, aby popravu definitivně odložila, a abychom Áštíáníové případně poskytli azyl v Brazílii, který jí nabídl brazilský prezident.

 
  
  

- Návrh usnesení: Nedostatečná ochrana lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo (RC-B7-0524/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE).(SV) Pane předsedající, podle zpráv OSN bylo v roce 2009 ve východním Kongu spácháno nejméně 8 300 případů znásilnění využívaného jako válečná zbraň. Během prvního čtvrtletí roku 2010 bylo znásilněno 1 244 žen. Každý den tedy dochází v průměru ke 14 znásilněním, o nichž víme, a vedle těchto čísel je tu ještě obrovský počet nenahlášených znásilnění. Fakt, že znásilňování nadále pokračuje, aniž by ho mezinárodní společenství ostře odsoudilo, je otřesný. A za to, co se v Kongu děje, nese svůj díl odpovědnosti také Evropa.

Sexuální násilí a násilí založené na příslušnosti k pohlaví musí být vždy považováno za válečný zločin a zločin proti lidskosti. Je skandální, že mezinárodní společenství tak dlouho přivírá oči nad útoky, jimž jsou vystavovány konžské ženy a děti. Proto mne velice těší odhodlání, které projevila zvláštní zástupkyně OSN Margot Wallströmová. Její činnost pomůže tomu, aby svět obrátil svůj pohled ke Kongu a k jeho vládě. Nyní je už nejvyšší čas, abychom všichni otevřeli oči. Proto jednoznačně podporuji toto usnesení, jež dnes tato Sněmovna odhlasovala. Už nikdy se k ženám a dětem Afriky neobracejme zády.

 
  
  

- Návrh usnesení: Opatření EU v oblasti těžby ropy a průzkumu ložisek ropy v Evropě (RC-B7-0540/2010)

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro toto bezpochyby důležité usnesení, protože zvyšuje úroveň ochrany a záruk týkajících se budoucích vrtných plošin ve všech mořích, ale především v mořích s křehkými ekosystémy a v těch, jež se vyznačují určitými specifiky, k nimž je nutné náležitě přihlížet.

Stejně tak důležitá je i snaha upozornit na odpovědnost a finanční závazky provozovatelů, kteří vykonávají tuto výnosnou činnost, jež vyžaduje nezbytná bezpečnostní opatření, abychom v našich mořích zabránili tomu, k čemu již jinde, například v Mexickém zálivu, došlo.

Ochrana životního prostředí samozřejmě neznamená odpírání práva věnovat se podnikatelské činnosti, avšak vyžaduje obezřetný přístup, jak jej nazval pan komisař Oettinger, ve spolupráci se třetími zeměmi, abychom zajistili bezpečnost našich moří.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, problematiku průzkumu ložisek ropy v Evropě pokládám za nesmírně důležitou. Z tohoto důvodu jsem k tomuto tématu v červenci předložila písemnou otázku. Vážná událost, která se stala v dubnu v Mexickém zálivu, je varovným signálem, který si nemůžeme dovolit podcenit. Hrozí totiž, že k podobným příhodám může dojít také v Evropě.

Dne 21. května byla v Severním moři kvůli nebezpečí vážné nehody evakuována plošina, z níž se každoročně vytěží 200 milionů tun ropy. Nesmíme, dámy a pánové, nikdy zapomenout na to, že kdyby katastrofa tohoto druhu nastala v uzavřeném moři, jako je Středozemní moře, jeho neocenitelné bohatství v podobě biologické rozmanitosti by bylo nepředstavitelným způsobem ohroženo, jak právě zdůraznil pan Iacolino.

Podle údajů Evropské komise v roce 2008 vytěžily ropné plošiny v našich mořích kolem 200 milionů tun ropy. Pro ekonomiku, jež se nutně musí zbavit závislosti na fosilních palivech, jsou tato čísla stále příliš vysoká. Média nedávno referovala o závazku dánské vlády dosáhnout do roku 2050 úplné nezávislosti na těchto typech zdrojů energie. Toto předsevzetí bude znamenat mnoho obtížných rozhodnutí, ale musí sloužit jako důležité měřítko pro veškeré budoucí politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí.

 
  
  

- Návrh usnesení: Konference o biologické rozmanitosti – Nagoja 2010 (B7-0536/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, bych rád zdůraznil především svou podporu pozměňovacímu návrhu 11, který požaduje, aby budoucí strategie Komise zahrnovaly opatření, jež oficiálně uznávají právo domorodých národů spravovat přírodní zdroje na jejich území a mít prospěch z jejich využívání.

 
  
  

- Zpráva: Veronique De Keyser (A7-0245/2010)

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě a jsem připraven vysvětlit důvody svého rozhodnutí. Tato iniciativa má nepochybně své klady, jelikož věnuje značnou pozornost světu, zejména subsaharskému světu, v němž právo na zdravotní péči dosud není náležitě zaručeno.

V porovnání s důležitějšími tématy, k nimž podle mého názoru patří ochrana matek a dětí, přesněji řečeno ochrana těhotných matek a jejich nenarozených dětí, byl však kladen zvláštní důraz na aspekty reprodukčního zdraví, nad čímž jsme vyjádřili určité znepokojení.

Jsem nicméně přesvědčen, že v budoucích aktivitách prováděných Parlamentem můžeme zvýšit pozornost věnovanou těm komunitám, v nichž je, jak opakuji, míra dětské úmrtnosti dosud zvlášť vysoká a nelze ji déle tolerovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) Nemohla jsem hlasovat pro zprávu paní De Keyserové z  prostého důvodu, neboť nerozumím tomu, co evropská politika koncepce plánovaného sexuálního a reprodukčního zdraví znamená.

Ráda bych zmínila svou osobní zkušenost. Jeden významný profesor, gynekolog, opustil svoji univerzitní kariéru a finančně i odborně investoval do zlepšení zdravotního stavu populace v subsaharské Africe. Postavil kliniky, v nichž operují ženy trpící píštělem po komplikovaném porodu. Po několika letech, kdy již pomohl mnoha ženám, požádal Evropskou unii o finanční prostředky, aby mohl rozšířit svou činnost. Odpověď byla zamítavá a odůvodnění absurdní. Ve svých projektech údajně nesplnil požadavky týkající se podpory sexuálního a reprodukčního zdraví. Nevím, co by mohlo sexuální a reprodukční zdraví žen podpořit víc než léčba píštělů v oblasti pohlavních a vylučovacích orgánů. Logicky tedy předpokládám, že podle evropských institucí sexuální a reprodukční zdraví znamená pouze politiku potratů a antikoncepce. To jsou důvody, proč jsem tuto zprávu podpořit nemohla.

 
  
  

- Návrh usnesení: Regionální politika a politika soudržnosti EU po roce 2013 (B7-0539/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jan Březina (PPE). (CS) Hlasoval jsem pro usnesení o budoucnosti politiky soudržnosti. Chci vyzdvihnout, že se tímto tématem intenzivně zabýváme již teď, když ještě nejsou k dispozici oficiální programové dokumenty. Dáváme tím najevo odhodlání být klíčovým a nepominutelným aktérem rozhodování o nových pravidlech pro strukturální fondy na období po roce 2013.

Neztotožňuji se však s tím, že považujeme za nutné, aby měl Evropský sociální fond svá vlastní pravidla. Spatřuji v tom nebezpečí otevření prostoru pro vyjmutí sociálního fondu z politiky soudržnosti s cílem přiblížit jej bohatším zemím a naopak jej vzdálit z dosahu těch chudších. Takový vývoj si nepřeji a nemůže si ho přát nikdo, komu záleží na silné a účinné politice soudržnosti. Pro vlastní pravidla pro Evropský sociální fond mám pochopení do té míry, do jaké by se týkala úkolů a tématického vymezení jeho činnosti. Naopak pravidla v oblasti geografické způsobilosti, cílů, řízení, monitorovacích a konkrétních mechanismů by měla zůstat společná.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro toto usnesení a rád bych k tomu učinil tři poznámky. Za prvé, bude zcela zásadní propojit budoucí politiku soudržnosti se strategií EU 2020 a náležitě ji pozměnit, jelikož jedině toto propojení může zajistit udržitelný ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst. Potřebujeme rovněž posílit úlohu sociálních opatření v rámci politiky soudržnosti, abychom mohli čelit měnící se demografické situaci.

Za druhé, nutně potřebujeme radikálně zjednodušit pravidla financování, abychom zlepšili dostupnost fondů EU na místní úrovni a na úrovni nevládních organizací. Často narážíme na přehnanou byrokratickou důslednost, jež zabere více času a energie, než zabralo vypracování projektů.

Za třetí, při přípravě rámce pro následující finanční období bude důležité včas a na stejné úrovni zapojit představitele regionů i obchodního sektoru.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Jean Lambert (A7-0261/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Návrh nařízení, jehož cílem je zajistit, aby se na státní příslušníky třetích zemí vztahovala stejná pravidla pro koordinaci nároků na sociální zabezpečení jako na občany EU podle revidovaných pravidel obsažených nyní v nařízení (ES) č. 883/2004 a v jeho prováděcím nařízení, představuje pro Evropskou unii příležitost zaručit všem občanům patřičnou úroveň sociální ochrany. Musíme znovu zdůraznit, jak je důležité zajistit, aby se všem občanům Evropy i třetích zemí v souvislosti s poskytováním sociálního zabezpečení dostalo stejného zacházení, neboť tento princip je obsažen v Chartě základních práv a představuje nástroj, který pomáhá dokončit proces zjednodušování stávajících pravidel. Sdílení, zachovávání a rozšiřování hodnot, na nichž je EU založena, jako je respekt k lidským právům, musí nezbytně doprovázet společná pravidla, jež jsou uplatňována naprosto stejným způsobem bez jakýchkoli podmínek či omezení. Proto hrdě a rozhodně podporuji postoj Itálie, jenž schvaluje toto nařízení, jelikož nám umožní dosáhnout jednotného systému pro provádění nařízení (ES) č. 883/2004, a doufám, že všechny ostatní členské státy rovněž přehodnotí svůj postoj a bez odkladu přenesou tato nová pravidla do svých vnitrostátních právních předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto doporučení předložené Výborem pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu, protože po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a po změnách ve svých právních základech je Evropská unie opět povinna přezkoumat pravidla platná pro občany třetích zemí. Toto doporučení Parlamentu se vztahuje k návrhu nařízení, jehož záměrem je zajistit, aby se na státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU a nacházejí se v situaci přeshraničního charakteru, vztahovala stejná pravidla pro koordinaci nároků na sociální zabezpečení. Toto doporučení Parlamentu navrhuje schválit nařízení předložené Radou, a to bez dalších odkladů, jelikož toto nové nařízení by zjednodušilo dohled nad postupy a zaručilo by stejné zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU, v oblasti sociálního zabezpečení. Z hlediska boje proti nelegálnímu přistěhovalectví do Evropy toto nařízení dále vyjasňuje práva členských států s ohledem na jejich pravomoci týkající se rozhodnutí povolit jednotlivci pobyt na svém území.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Státní příslušníci třetích zemí legálně pobývající v některé ze zemí Unie, kteří mají co do činění s právním systémem jiného členského státu, se často ocitají v situacích, kdy nejsou chráněni nebo kdy mají vzájemně neslučitelná práva. Takovým situacím je nutné neprodleně zabránit. Aby se s těmito lidmi zacházelo spravedlivě, měli by mít práva a povinnosti, které jsou pokud možno srovnatelné s těmi, jež mají občané zemí EU. Tuto rovnost v právech a povinnostech lze dostatečně ospravedlnit a koordinaci právních systémů lze považovat za záležitost spravedlnosti, zejména pokud se týká sociálních dávek.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Záměrem tohoto usnesení je zajistit, aby se na státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají na území členského státu EU a nacházejí se v situaci přeshraničního charakteru týkající se nejméně dvou členských států, vztahovala stejná pravidla pro koordinaci nároků na sociální zabezpečení jako na občany EU v souladu s revidovanými pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 883/2004 a v jeho prováděcím nařízení (nařízení (ES) č. 987/2009).

Když byl návrh Komise předložen poprvé, byl Evropský parlament konzultován a schválil dva pozměňovací návrhy, které nahrazují odkazy na Listinu základních práv a zdůrazňují rovněž vysokou úroveň sociální ochrany jako cíl Evropské unie, který je obsažen ve stávajícím nařízení (ES) č. 859/2003. Hlasoval jsem pro toto usnesení, abych zajistil přijetí nového nařízení zaručujícího stejné zacházení se státními příslušníky třetích zemí legálně pobývajícími v EU v oblasti sociálního zabezpečení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Stejně jako to obhajovala zpráva pana Jeana Lamberta, i já považuji za zcela nezbytné, aby státní příslušníci třetích zemí a jejich rodiny, kteří legálně pobývají v Evropské unii, měli stejná práva a výhody jako evropští občané, pokud jde o přístup k sociálnímu zabezpečení. Tímto hlasováním Evropský parlament ukončil nepřijatelnou situaci diskriminace. Jsem nicméně zklamána, že některé země, jako například Dánsko a Spojené království, se na těchto koordinačních režimech pro státní příslušníky třetích zemí nepodílejí. Jak může Evropská unie úspěšně vytvořit zjednodušené a harmonizované postupy pro státní příslušníky zemí, které nejsou členy EU, když se některé členské státy tímto společným přístupem odmítají řídit? Nepochybně hrozí reálné nebezpečí „Evropy à la carte“, avšak musíme jednat i navzdory neochotě těch, kteří se nedokážou oprostit od svých národních identit.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Cílem tohoto návrhu nařízení je zajistit, aby se na státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají na území EU a nacházejí se v situaci přeshraničního charakteru týkající se nejméně dvou členských států, vztahovala stejná pravidla pro koordinaci nároků na sociální zabezpečení jako na občany EU v souladu s výše uvedenými nařízeními. Přijetí tohoto právního předpisu představuje významný krok k zajištění rovného zacházení se státními příslušníky třetích zemí na území EU. Tito lidé bývají na našem území často oběťmi značné diskriminace a na základě tohoto právního předpisu se budou moci pohybovat v EU se stejnými zárukami, pokud jde o jejich nároky na sociální zabezpečení, jako občané EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Krzysztof Lisek (PPE), písemně. (PL) Dámy a pánové, byl jsem nesmírně potěšen pozitivním výsledkem dnešního hlasování v Parlamentu o uvolnění vízového režimu pro země západního Balkánu. Po zrušení vízové povinnosti pro občany Srbska, Černé Hory a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v prosinci 2009 jsme netrpělivě očekávali příslušná rozhodnutí týkající se Bosny a Hercegoviny a Albánie. Otevření Evropské unie dalším balkánským národům přinese všem zúčastněným mnoho pozitivních výsledků. Za prvé to představuje nevídaný pokrok pro obyčejné občany, kteří se nyní mohou sami poznávat Evropskou unii a mohou svobodně cestovat ve všech členských státech. Za druhé se jedná o další nesmírně důležitý krok směřující ke stabilizaci situace v regionu a k vytvoření pozitivního prostředí pro další reformy a budoucí integraci všech balkánských zemí do Evropské unie. Měli bychom však učinit příslušná rozhodnutí o vízové povinnosti pro občany Kosova. Obyvatelé této země by neměli zůstat jediným, zcela izolovaným národem na Balkáně a výhody spojené se svobodným cestováním po celé Evropě by měly být poskytnuty i jim. Jsem velice potěšen iniciativou Evropského parlamentu zrušit vízový režim pro Bosnu a Hercegovinu a Albánii. Představuje další krok k začlenění balkánských zemí do Evropy a má mou jednoznačnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tento text zajišťuje poskytování sociální ochrany státním příslušníkům třetích zemí po celé EU. V tomto smyslu představuje krok vpřed. Je však politováníhodné, že naprosto ignoruje situaci nelegálních přistěhovalců. Lidé, kteří žijí v EU nelegálně, mají také právo na ochranu. V Evropě i jinde by mělo být zakázáno prohlásit, že nějaký člověk, ať už je to kdokoli, nebude chráněn.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Státní příslušníci třetích zemí, kteří na území EU pobývají legálně, by neměli být předmětem diskriminace jakéhokoli druhu. V případě potřeby musí mít rovněž přístup k sociálnímu zabezpečení bez jakýchkoli konfliktů mezi různými právními systémy členských států. Proto je tak důležité tento předpis přijmout.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Záměrem tohoto návrhu nařízení je zajistit, aby se na státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají v EU a nacházejí se v situaci přeshraničního charakteru týkající se nejméně dvou členských států, vztahovala stejná pravidla pro koordinaci nároků na sociální zabezpečení jako na občany EU podle revidovaných pravidel obsažených nyní v nařízení (ES) č. 883/2004 a v jeho prováděcím nařízení (nařízení (ES) č. 987/2009). Když byl návrh Komise představen poprvé, byl Evropský parlament konzultován a schválil dva pozměňovací návrhy, které nahrazují odkazy na Listinu základních práv a poukazují rovněž na vysokou úroveň sociální ochrany jako cíl Evropské unie, který je obsažen ve stávajícím nařízení 859/2003. Oba tyto pozměňovací návrhy byly začleněny do postoje Rady v prvním čtení dne 26. července 2010 jako body odůvodnění 4 a 7. Rada navrhuje malý počet pozměňovacích návrhů: obsahují body odůvodnění týkající se účasti některých členských států na základě právního základu čl. 79 odst. 2 písm. b) návrhu (body odůvodnění 17, 18, 19). Dánsko se bohužel koordinačních opatření pro státní příslušníky třetích zemí neúčastní. Irsko se rozhodlo zúčastnit, ale Spojené království se rozhodlo pro neúčast, a proto bude i nadále používat stávající pravidla.

 
  
  

- Zpráva: Inés Ayala Sender (A7-0254/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Podporuji návrh na jmenování pana Lazarose Stavroua Lazaroua členem Účetního dvora. Jeho schopnosti v oblasti veřejné správy, výzkumného programu „International Tax Program“ (ITP) a ekonomie jsou vynikající stejně jako jeho bohaté zkušenosti v oblasti dohledu nad veřejnými účty, jejich monitorování a kontroly i v oblasti boje proti podvodům ve své zemi a také na evropské úrovni. Na základě jeho slyšení i toho, jak vykonává své povinnosti, bych chtěl zdůraznit, že uznává a oceňuje význam zavádění IT systémů a automatizovaných služeb, jakož i decentralizaci postupů s cílem zvýšit efektivnost, průhlednost a spolehlivost veřejných informací a institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ačkoli bylo hlasování tajné, bez váhání přiznávám, že jelikož pan Lazaros Stavrou Lazarou splňuje podmínky stanovené v článku 286 odstavci 1 Smlouvy o fungování EU, zaujali jsme kladné stanovisko k návrhu na jeho jmenování členem Účetního dvora.

 
  
  

- Zpráva: Inés Ayala Sender (A7-0255/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Návrh na jmenování Gijse M. de Vriese členem Účetního dvora je nepochybně přínosem pro tuto instituci, zejména při zajištění institucionální spolupráce v Evropské unii a hodnocení zdrojů orgánů dohledu v členských státech. Ze zkušeností pana de Vriese s prací pro nizozemský účetní dvůr, vládu jeho země a Evropský parlament bych zdůraznil jeho úsilí při kontrole legality postupů pro zadávání veřejných zakázek, jeho odhodlání v boji proti podvodům a korupci jakož i to, že je zárukou spolehlivosti, nezávislosti a účelnosti rozhodovacích postupů Účetního dvora.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ačkoli bylo hlasování tajné, bez váhání přiznávám, že jelikož Gijs M. de Vries splňuje podmínky stanovené v článku 286 odstavci 1 Smlouvy o fungování EU, zaujali jsme kladné stanovisko k jeho jmenování členem Účetního dvora.

 
  
  

- Zprávy: Inés Ayala Sender (A7-0254/2010) a (A7-0255/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Účetní dvůr je orgánem, jež kontroluje příjmy a výdaje Evropské unie, aby prověřil jejich legalitu, a prověřuje řádné finanční řízení. Působí přitom zcela nezávisle. V tomto duchu se návrhy na jmenování osob, kteří mají být jeho členy, musí řídit kritérii způsobilosti a nezávislosti.

Z podnětu Rady byly do Účetního dvora navrženy osoby z několika zemí EU. Všichni předložili své životopisy, vyplnili písemný dotazník a zúčastnili se slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Většina z nich náležitě obhájila návrh na jmenování do Účetního dvora, kde budou zdatně a nezávisle plnit své povinnosti.

 
  
  

- Zpráva: Barbara Matera (A7-0259/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Stejně jako sama zpravodajka se i já domnívám, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci musí podporovat pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn ve struktuře celosvětového obchodu. Skutečnost, že rozpočtový orgán v roce 2010 schválil již osm návrhů na uvolnění prostředků z tohoto fondu, poukazuje na flexibilitu postupů a dokazuje, že se nám podařilo nalézt nové prostředky a dostatečně rychle je rozdělit členským státům. Vítám rovněž fakt, že Komise nalezla jiný zdroj prostředků na platby než nevyužité prostředky ESF.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Podporuji tuto iniciativu pomáhající lidem, které 82 podniků v Galicii propustilo ze zaměstnání, znovu vstoupit na trh práce. To však za žádných okolností podniky nezbavuje povinností stanovených ve vnitrostátní legislativě a v kolektivních dohodách.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti s případy týkajícími se 703 propuštěných pracovníků z 82 podniků, jejichž činnost spadá do oddílu 14 (výroba oděvů) klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Galicie, jsem hlasovala pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím, že v souladu s článkem 6 nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl EFG podpořit opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků na trh práce. Rovněž opakuji, že pomoc z EFG nesmí nahradit aktivity, které jsou povinností společností podle vnitrostátního práva či kolektivních dohod, ani opatření k restrukturalizaci společností či odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Celkem 702 propuštěných pracovníků z 82 textilních podniků ospravedlňuje žádost španělských úřadů o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Rostoucí počet propuštěných pracovníků v galicijském textilním a oděvním průmyslu posiluje dojem, že všechny jeho evropské protějšky se nacházejí v podobně slabém postavení (zejména v mé zemi, kde bylo toto odvětví zvlášť těžce zasaženo) v důsledku mezinárodní konkurence především ze strany rozvojových zemí, kde jsou nižší výrobní náklady. Světová krize, kterou nyní pociťujeme, přispěla ke zhoršení této situace. Doufám, že pracovníci, kteří byli propuštěni, budou brzy moci opět pracovat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V souvislosti s dopadem této celosvětové ekonomické a finanční krize na trh práce bych rád zdůraznil význam náležitého využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). EFG je bohužel využíván jen velmi málo: z 500 milionů EUR letos dostupných prostřednictvím fondu bylo na financování podpůrných programů pro propuštěné pracovníky vyžádáno jen 11 %. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti je tato situace znepokojivá a nepochopitelná.

Rád bych rovněž upozornil na skutečnost, že v důsledku opakovaných varování a zpráv byl vytvořen jiný zdroj prostředků na platby než nevyužité prostředky ESF. Vzhledem k dopadům této krize, které jsou zvlášť závažné v textilním odvětví, bych rád zdůraznil význam tohoto programu s rozpočtem 1 844 700 EUR na podporu 703 pracovníků propuštěných z 82 společností v textilním odvětví Galicie. V porovnání s touto iniciativou španělské vlády považuji za politováníhodné, že portugalská vláda tímto způsobem nezasáhla v distriktech Braga a Viana do Castelo, které s Galicií sousedí a mají vysokou míru nezaměstnanosti v důsledku úpadku několika společností.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Byly podány další tři žádosti o uvolnění prostředků z Fondu solidarity a všechny se týkaly uzavření továren v Evropě, mezi nimiž byla i galicijská textilní továrny ve Španělsku. Celkem bylo propuštěno dalších několik set pracovníků. Stojí za to si znovu připomenout, že toto odvětví zažívá vážnou krizi také v Portugalsku, kde trpí zvlášť silně důsledky liberalizace světového obchodu, a přesto nebyly učiněny žádné kroky potřebné k jeho ochraně. Tyto dopady se nyní mohou ještě zhoršit v důsledku rozhodnutí posílit liberalizační opatření pro asijské textilní výrobky. Tento krok byl učiněn pod záminkou poskytnutí humanitární pomoci Pákistánu, ačkoliv ve skutečnosti plní přání hlavních dovozců v Evropské unii. Každá nová žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu zvyšuje naléhavost opatření, která obhajujeme a jež jsou zaměřena na efektivní boj proti nezaměstnanosti, oživení ekonomické aktivity, odstranění pracovních míst bez sociálního zabezpečení a zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy. Tato opatření zahrnují rovněž boj proti přemisťování společností a celkově vyžadují naprosté opuštění neoliberálních politik, které v zemích EU očividně způsobují ekonomickou a sociální katastrofu.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Materové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro pracovníky v oděvním průmyslu ve Španělsku. Jak jsem prohlásila v září v průběhu rozpravy o budoucnosti EFG po roce 2013, jsem zklamána, že tento fond vytvořený na podporu pracovníků propuštěných „z důvodu recese či globalizace“ v současné době není v evropském rozpočtu finančně zajištěn. Skutečně se nedomnívám, že využívání finančních prostředků z ostatních evropských programů k financování EFG představuje dlouhodobě schůdné řešení. Když tedy Rozpočtový výbor hlasoval pro uvolnění prostředků z EFG pro španělské zaměstnance zmíněné ve zprávě paní Materové, spolu s belgickým socialistickým poslancem panem Daerdenem jsem upozornila na potřebu stanovit pro toto financování samostatnou rozpočtovou kapitolu. V sázce je věrohodnost Evropské unie při podporování občanů postižených ekonomickou nestabilitou.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zdržuji se hlasování, protože beru ohled na pracovníky ve španělském textilním průmyslu, kteří byli obětováni ve jménu posvátné globalizace. V situaci, do níž se dostali v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií, by bylo možné hlasovat proti nicotné částce, kterou jim evropské elity poskytují. I to málo, co jim dávají, nicméně může zmírnit jejich strádání. Ovšem logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je i tak nadále nepřijatelná. Podporuje přemisťování textilní výroby. Schvaluje touhu po zisku sociálně nezodpovědných multimilionářů, jako je Manuel Jove. V království eurokratů představuje sounáležitost jedinou cenu, kterou je třeba zaplatit za čisté svědomí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je její součástí. Tato podpora je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přemisťování podniků, k němuž dochází v souvislosti s globalizací. Stále více společností se přemísťuje a využívá přitom snížených pracovních nákladů v různých zemích, zejména v Číně a v Indii, často na úkor zemí, jež respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přemisťování společností, a hraje zásadní úlohu při usnadnění přístupu k novému zaměstnání v budoucnosti. EFG již v minulosti využily jiné země EU, takže bychom nyní měli poskytnout tuto pomoc 703 pracovníkům propuštěným z 82 podniků v oděvním průmyslu v regionu Galicie. Takové jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Těší mě, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je využíván v již zmíněných postižených regionech a naprosto s tím souhlasím. Domnívám se totiž, že celý proces od přípravy žádosti přes zpracování a získání konečného rozhodnutí rozpočtového orgánu byl dosud podle zkušeností mnoha zemí dosti těžkopádný a složitý.

Například v roce 2009 se požadované příspěvky z fondu pohybovaly okolo 5 552 700 EUR a 30 žádostí podaných 13 členskými státy se týkalo 17 odvětví. V minulém roce však rozpočtový orgán schválil 10 finančních prostředků z EFG, které činily celkem 52 349 000 EUR, což představuje pouhých 10,5 % maximální roční sumy, kterou lze z tohoto fondu využít.

Jedním z důvodů je především nedostatek zkušeností s postupy fondu a dlouhé období finanční nejistoty při čekání na rozhodnutí rozpočtového orgánu.

Věřím, že zjednodušené postupy posuzování a rozhodování zavedené na konci roku 2009 zjednoduší a urychlí podávání žádostí o podporu z tohoto fondu a zajistí účinnou pomoc zaměstnancům, kteří přišli o práci v důsledku změn ve struktuře světového obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Pro tento případ platí totéž co pro předchozí dánský případ. Zaměstnanci, kteří nejsou propouštěni vlastní vinou, nýbrž kvůli finanční a ekonomické krizi vyvolané spekulanty v USA a ve Spojeném království, potřebují rychlou pomoc. Španělsko již 5. února 2010 předložilo žádost o finanční pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s propouštěním v 82 podnicích, jejichž činnost spadá do oddílu 14 (výroba oděvů) klasifikace NACE (2. revize) v jediném regionu NUTS II Galicie (ES11) ve Španělsku, a tuto žádost ke dni 11. května 2010 doplnilo o další informace. Žádost splňuje požadavky pro rozhodnutí o finančním příspěvku stanovené v článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise navrhuje uvolnit částku ve výši 1 844 700 EUR. Prostředky z EFG by tedy měly být uvolněny pro poskytnutí finančního příspěvku na žádost předloženou Španělskem. Proto jsem hlasoval pro zprávu paní Materové.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. (ET) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jakož i pro následující dvě zprávy týkající se uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Domnívám se, že Evropská unie musí podporovat lidi, kteří ztratili zaměstnání v důsledku celosvětové finanční a ekonomické krize. Dnešní zprávy ukázaly, že pomoc potřebují jak země s ekonomickými problémy, jakou je Španělsko, tak i jedna ze zemí s nejbohatším systémem sociálního zabezpečení v Evropě – Dánsko. Zároveň musím bohužel s lítostí konstatovat, že až dosud jsme neměli příležitost hlasovat pro podobnou zprávu týkající se Estonska. Doufám, že naše vláda se poučí z kroků ostatních členských států a rovněž se bude podílet na podpoře našich nezaměstnaných.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) V únoru 2010 Španělsko předložilo žádost o pomoc při využívání prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s propouštěním v 82 firmách z galicijského regionu působících v oděvním odvětví. Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z EFG na poskytnutí pomoci propuštěným pracovníkům. Deregulace obchodu v textilním a oděvním průmyslu způsobila dalekosáhlé změny ve struktuře celosvětového obchodu, jejichž výsledkem je obecný trend přemisťování výroby z EU do zemí jako Čína a Maroko, kde jsou nižší výrobní náklady. Ekonomická krize rovněž v textilním průmyslu způsobila velké množství bankrotů, což vedlo k obrovské vlně propouštění. V letech 2007–2009 bylo v Galicii propuštěno 32 700 pracovníků, z nichž 4 414 působilo v textilním průmyslu, a 80 % z tohoto počtu tvořily ženy. Jsem přesvědčena, že postupy pro přidělování finančních prostředků se musí zjednodušit, aby byl EFG snadno dostupný pro firmy postižené dopadem finanční a ekonomické krize a změnami ve struktuře celosvětového obchodu. Musím zdůraznit důležitou roli, kterou EFG hraje při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, stejně jako Španělsko a Dánsko i Litva si je vědoma potenciálního prospěchu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Litva získala z EFG pomoc v celkové výši 2,9 milionů EUR, které byly vyčleněny pro pracovníky v odvětví stavebnictví a výroby zařízení pro domácnost, jež byla krizí těžce zasažena. Přesto tento fond stále ještě neprokázal svůj přínos. Byl vytvořen jakožto rychlé protiopatření, avšak kvůli byrokracii se jeho využívání nyní zpomalilo a zkomplikovalo. Hlavní nedostatek představuje nezbytné uvolnění prostředků z fondu. Schválení žádosti trvá v průměru 294 dnů. Jak tento týden napsal deník Financial Times, více než 37 000 pracovníků v celé Evropě stále čeká na pomoc z tohoto fondu. Do dnešního dne bylo z celkové dostupné částky ve výši 2 miliard EUR z EFG vyplaceno pouhých 140 milionů EUR. Peníze z fondu jsou navíc rozdělovány nerovnoměrně. Na projekty v zemích, v nichž je hrubý domácí produkt nižší než průměr EU, je poskytováno pouze 6 % plateb. EFG musí být flexibilnější, pokud se dále nechceme utápět v nejistotě. Mnohé členské státy včetně Litvy jsou vhodnými kandidáty pro ostatní fondy, které vyžadují méně spolufinancování a byrokracie.

 
  
  

- Zpráva: Barbara Matera (A7-0258/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s případy týkajícími se 1 443 propuštěných pracovníků ve třech podnicích skupiny Danfoss Group, jejichž činnost spadá do oddílu 27 a 28 klasifikace NACE (2. Revize) v regionu NUTS II Syddanmark, jsem hlasovala pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím, že fungování a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly být hodnoceny v kontextu celkového posuzování programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 v rámci procesu přezkumu víceletého finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Další podpora pro propuštěné pracovníky se ukazuje jako nezbytná i v zemi, u níž by si jen málokdo dokázal představit, že bude zasažena takovými problémy, jelikož je obecně považována za konkurenceschopnější na celosvětovém trhu než většina ostatních členských států. Přesto Dánsko nyní pociťuje dopady globalizace, která ho zasahuje v odvětvích, o nichž bychom se mohli domnívat, že budou odolnější vůči konkurenci, jako je výroba elektrického zařízení a výroba strojů a zařízení. Tato znepokojivá skutečnost nás upozorňuje na vážnost ekonomické krize, s níž se potýkáme, a na potřebu nalézt účinnější a kreativnější způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy a zároveň pomáhat propuštěným pracovníkům znovu získat práci. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je jedním z těchto mechanismů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Rád bych zdůraznil potenciální přínos tohoto plánu pomoci financovaného z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro opětovné začlenění propuštěných pracovníků na pracovní trh a do společnosti ve zvlášť tragických případech, jako je případ krachu tří podniků skupiny Danfoss Group. Všechny tyto podniky se nacházely v dánském Syddanmarku a všechny zkrachovaly v roce 2009 během tří měsíců, což postihlo 1 443 pracovníků v daném odvětví – výrobě strojů a elektrických zařízení, které bylo touto krizí zasaženo zvlášť těžce.

Znovu bych rád zdůraznil, že EFG je vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v Evropě bohužel využíván jen velice zřídka. Z finančních prostředků ve výši 500 milionů EUR, které jsou letos prostřednictvím EFG dostupné, jich bylo na financování plánů pomoci pracovníkům, kteří byli propuštěni právě v důsledku celosvětové finanční a ekonomické krize, vyžádáno jen 11 %. Rád bych nicméně zdůraznil skutečnost, že v reakci na následná upozornění a zprávy byl vytvořen jiný zdroj prostředků na platby než nevyužité prostředky ESF.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Materové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro pracovníky skupiny Danfoss Group v Dánsku. Jak jsem prohlásila v září v průběhu rozpravy o budoucnosti EFG po roce 2013, jsem zklamána, že tento fond vytvořený na podporu pracovníků propuštěných „z důvodu recese či globalizace“ v současné době není v evropském rozpočtu finančně zajištěn. Skutečně se nedomnívám, že využívání finančních prostředků z ostatních evropských programů k financování EFG představuje dlouhodobě schůdné řešení. Když tedy Rozpočtový výbor hlasoval pro uvolnění prostředků z EFG pro dánské zaměstnance zmíněné ve zprávě paní Materové, spolu s belgickým socialistickým poslancem panem Daerdenem jsem upozornila na potřebu stanovit pro toto financování samostatnou rozpočtovou kapitolu. V sázce je věrohodnost Evropské unie při podporování občanů postižených ekonomickou nestabilitou.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zdržuji se hlasování, protože beru ohled na dánské pracovníky, s nimiž si globalizace ošklivě zahrála. V situaci, do níž se v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií dostali, má člověk snadno pocit, že je naprosto oprávněn hlasovat proti nicotné sumě, kterou jim evropská byrokracie neochotně poskytuje. Avšak i tak malá částka může jejich strádání zmírnit. Logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci tím však není o nic méně opovrženíhodná. Schvaluje přemisťování, které skupina Danfoss Group uskutečnila, aby zvýšila své zisky.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je její součástí. Tato podpora je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přemisťování podniků, k němuž dochází v souvislosti s globalizací. Stále více společností se přemísťuje a využívá přitom snížených nákladů práce v různých zemích, zejména v Číně a v Indii, často na úkor zemí, jež dodržují práva pracovníků.

EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přemisťování podniků, a hraje zásadní úlohu při usnadnění přístupu k novému zaměstnání v budoucnosti. EFG již v minulosti využily jiné země EU, takže bychom nyní měli poskytnout tuto pomoc 1 443 pracovníkům propuštěným ze tří podniků skupiny Danfoss Group, jejichž činnost spadá do oddílu 27 a 28 klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II, Syddanmark. To jsou důvody mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropská unie zavedla legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytnout další podporu pro zaměstnance postižené důsledky dalekosáhlých změn ve struktuře světového obchodu a pomoci je znovu začlenit na trh práce. Je také možné pomoci zaměstnancům, kteří byli propuštěni v důsledku celosvětové finanční a ekonomické krize. To považuji za zvlášť důležité.

Dánsko nyní podalo žádost o uvolnění prostředků v celkové výši 8 893 336 EUR. Týká se to 1 443 propuštěných pracovníků (z nichž 1 010 má být předmětem podpory) ve třech podnicích skupiny Danfoss Group, jejichž činnost spadá do oddílu 27 a 28 (výroba elektrických zařízení, výroba strojů a zařízení j. n.) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II, Syddanmark, v průběhu čtyřměsíčního referenčního období od 1. března 2009 do 30. června 2009. Hlasoval jsem pro plánovaná opatření, protože bych chtěl zajistit, aby byla rychle poskytnuta podpora postiženým pracovníkům, a dále z důvodu evropské solidarity mezi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. (DA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož peníze z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci dostanou pracovníci postižení hromadným propouštěním. Domnívám se však, že s tímto konkrétním fondem je spojena celá řada problémů. Například nejvíce peněz vyplacených z fondu připadá na nejbohatší země v EU. Můj hlas by neměl být vnímán ani jako schvalování „zlatého dolu dotací“ EU. Považuji za plýtvání peněz, když Dánsko posílá EU peníze jen proto, aby poté, co projdou byrokratickým systémem, byly poslány zpět do Dánska.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro skupinu Danfoss Group z Dánska, jelikož se domnívám, že uvolňování prostředků z EFG je za současné ekonomické krize absolutní nutností. Dne 8. září 2009 Dánsko podalo žádost o finanční pomoc spočívající v uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propuštěním 1 443 pracovníků z podniků skupiny Danfoss Group. Ekonomická a finanční krize vedla k poklesu poptávky po mechanických a elektronických zařízeních. V EU se trendy ve výrobě strojů a zařízení ve 4. čtvrtletí 2008 dramaticky změnily, a to jak v Dánsku, tak i v Německu, kde došlo k poklesu výroby o více než 25 %. Prodej mechanických a elektronických zařízení podniků Danfoss v roce 2008 klesl v Evropě až o 52 %, v USA o 48 % a v asijsko-tichomořské oblasti o 23 %. Kvůli konkurenci v tomto odvětví ze strany asijských firem, jejichž mzdové náklady jsou podstatně nižší než náklady v EU, skupina Danfoss Group postupně přemístila svou výrobu z Dánska do třetích zemí, což má vážný dopad na trh práce. Vyzývám Komisi, aby vypracovala ambiciózní a ekologickou průmyslovou politiku schopnou zaručit konkurenceschopnost EU na celosvětovém trhu a zachovat v EU pracovní místa.

 
  
  

- Zpráva: Barbara Matera (A7-0257/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) V souvislosti s žádostmi Dánska o pomoc týkající se 198 případů propouštění ve společnosti Linak, jež působí v odvětví elektroniky a strojírenství v regionu NUTS II Syddanmark, jsem hlasovala pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Evropské komise i s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Evropským parlamentem. Souhlasím s tím, že Komise v rámci vysvětlení motivů pro tento návrh předkládá srozumitelné a detailní informace o příslušné žádosti, analyzuje kritéria způsobilosti a vysvětluje důvody, které vedly k jeho schválení v souladu s žádostmi formulovanými Parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Dopady globalizace byla zasažena další dánská společnost působící v odvětví elektroniky a strojírenství – Linak. Nejvíce jsou touto událostí postiženi nejméně kvalifikovaní pracovníci. Podnik se navíc nachází v regionu tvrdě postiženým krizí, což dává vrcholným politickým představitelům zvláštní důvod k obavám. Další obavy vyvolávají v tomto i v jiných případech starší pracovníci, a proto je potřeba, aby tito pracovníci mohli využívat podpůrná opatření určená speciálně pro ně.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k dopadu současné ekonomické a finanční krize na trh práce jsem hlasoval pro uvolnění 1 213 508 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na plán podporující opětovné začlenění na pracovní trh 198 lidí propuštěných ze společnosti Linak A/S, výrobce elektronických zařízení v dánském regionu Syddanmark. Znovu upozorňuji na velice ojedinělé využívání EFG navzdory vysoké míře nezaměstnanosti v Evropě. Opětovně zdůrazňuji, že je třeba, aby EFG měl své vlastní financování, jež by za tímto účelem zahrnovalo vlastní rozpočtovou linii.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Materové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro pracovníky společnosti Linak A/S v Dánsku. Jak jsem prohlásila v září v průběhu rozpravy o budoucnosti EFG po roce 2013, jsem zklamána, že tento fond vytvořený na podporu pracovníků propuštěných „z důvodu recese či globalizace“ v současné době není v evropském rozpočtu finančně zajištěn. Skutečně se nedomnívám, že využívání finančních prostředků z ostatních evropských programů k financování EFG představuje dlouhodobě schůdné řešení. Když tedy Rozpočtový výbor hlasoval pro uvolnění prostředků z EFG pro dánské zaměstnance zmíněné ve zprávě paní Materové, spolu s belgickým socialistickým poslancem panem Daerdenem jsem upozornila na potřebu stanovit pro toto financování samostatnou rozpočtovou kapitolu. V sázce je věrohodnost Evropské unie při podporování občanů postižených ekonomickou nestabilitou.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zdržuji se hlasování, protože beru ohled na dánské pracovníky skupiny Linak Group, kteří byli obětováni na oltář globalizace. V situaci, do níž se v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií dostali, můžeme mít pocit, že vzhledem k hanebné výši této almužny je potřeba hlasovat proti. Avšak i tak malá částka může pomoci zmírnit jejich strádání.

Nicméně logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je nadále nepřijatelná. Schvaluje důvody, které vedou přední mezinárodní společnost, jako je Linak, k přemístění s cílem zvýšit své zisky a která nemá ani dost slušnosti na to, aby výši těchto zisků zveřejnila.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je její součástí. Tato podpora má zásadní význam při pomoci nezaměstnaným a obětem přemisťování, k němuž dochází v souvislosti s globalizací. Počet společností, které se přemisťují a využívají přitom snížené pracovní náklady v různých zemích, především v Číně a Indii, je stále vyšší, což má nepříznivý dopad na země, které dodržují práva pracovníků.

EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří se stanou oběťmi přemisťování společností, a hraje zásadní úlohu při usnadnění přístupu k novému zaměstnání. EFG již v minulosti využily jiné země EU a nyní by měl být použit na pomoc 198 propuštěným pracovníkům ze společnosti Linak, jež je součástí odvětví elektroniky a strojírenství v regionu NUTS II Syddanmark. To je důvod mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Těší mě, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je využíván v již zmíněných postižených regionech a naprosto s tím souhlasím. Domnívám se totiž, že celý proces od přípravy žádosti přes zpracování a získání konečného rozhodnutí rozpočtového orgánu byl dosud podle zkušeností mnoha zemí dosti těžkopádný a složitý. Například v roce 2009 se požadované příspěvky z fondu pohybovaly okolo 5 552 700 EUR a 30 žádostí podaných 13 členskými státy se týkalo 17 odvětví. V minulém roce však rozpočtový orgán schválil 10 finančních prostředků z EFG, které činily celkem 52 349 000 EUR, což představuje pouhých 10,5 % maximální roční sumy, kterou lze z tohoto fondu využít. Jedním z důvodů je především nedostatek zkušeností s postupy fondu a dlouhé období finanční nejistoty při čekání na rozhodnutí rozpočtového orgánu. Věřím, že zjednodušené postupy posuzování a rozhodování zavedené na konci roku 2009 zjednoduší a urychlí podávání žádostí o podporu z tohoto fondu a zajistí účinnou pomoc zaměstnancům, kteří přišli o práci v důsledku změn ve struktuře světového obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. (DA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož peníze z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci dostanou pracovníci postiženi hromadným propouštěním. Domnívám se však, že s tímto konkrétním fondem je spojena celá řada problémů. Například nejvíce peněz vyplacených z fondu připadá na nejbohatší země v EU. Můj hlas by neměl být vnímán ani jako schvalování „zlatého dolu dotací“ EU. Považuji za plýtvání peněz, když Dánsko posílá EU peníze jen proto, aby poté, co projdou byrokratickým systémem, byly poslány zpět do Dánska.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na podporu osob propuštěných z rodinné firmy Linak A/S, která se nachází v dánském Sønderborgu. Dne 8. září 2009 Dánsko podalo žádost o finanční příspěvek ve výši 1 213 508 EUR (65 % celkového požadovaného rozpočtu) na podporu 139 zaměstnanců propuštěných z firmy Linak A/S. K tomuto propouštění došlo současně s další velkou vlnou propouštění ve skupině Danfoss Group v Sønderborgu v jižním Dánsku. Jsem přesvědčena, že členské státy zodpovídají za opětovné začlenění každého propuštěného pracovníka do zaměstnání. EFG nabízí členským státům příležitost podporovat pracovníky postižené celosvětovou finanční a ekonomickou krizí a významnými změnami ve struktuře celosvětového obchodu. V období od března 2008 do března 2010 ztratilo v Rumunsku zaměstnání 381 296 pracovníků, z nichž 13 667 pocházelo z jediné župy Galaţi. Domnívám se, že i ostatní členské státy, které dosud o uvolnění prostředků z EFG nepožádaly, k nimž patří i Rumunsko, musí analyzovat a následovat příklad států, které EFG využily na podporu pracovníků propuštěných kvůli ekonomické a finanční krizi.

 
  
  

- Zprávy: Barbara Matera (A7-0259/2010) a (A7-0258/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Vítám plenární hlasování o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve prospěch španělských a dánských občanů. Tento evropský fond byl vytvořen v roce 2006 a jeho cílem je poskytovat pomoc zaměstnancům propuštěným v důsledku procesu restrukturalizace. V roce 2009 došlo ke změně pravidel, aby bylo možné lépe využívat prostředky přidělené fondu, které až dosud nebyly vůbec využívány. Závazek pomoci prostřednictvím tohoto fondu více než 1 500 španělským a dánským zaměstnancům je proto velmi dobrou zprávou. Stojí za to zdůraznit význam a relevanci tohoto fondu v době ekonomické recese, kterou nyní zažíváme. Ačkoli je tento fond časově omezený, měl by být zachován alespoň do té doby, dokud se bude jevit prospěšným.

 
  
  

- Zprávy: Barbara Matera (A7-0259/2010), (A7-0258/2010) a (A7-0257/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – EFG představuje v EU fond zásadního významu, jehož rozsah byl rozšířen s cílem poskytovat podporu těm, kteří byli propuštěni v důsledku krize. Je naprosto nezbytné, aby tyto prostředky byly účelně a účinně dostupné těm, kteří je skutečně potřebují. Z tohoto důvodu jsem souhlasil se zpravodajkou a hlasoval pro tyto zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto důležitým hlasováním žádá Evropský parlament zúčastněné orgány, aby vyvinuly nezbytné úsilí a umožnily rychlejší uvolňování prostředků z EFG. Připomíná závazek těchto orgánů zajistit bezproblémový a rychlý postup pro přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG a poskytovat jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a ekonomické krize. Upozorňuje na úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce. Zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG by mělo být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání. Opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahradit kroky, které jsou odpovědností společností na základě vnitrostátního práva či kolektivních dohod, ani opatření k restrukturalizaci společností či odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Tři zprávy paní Materové, o nichž dnes hlasujeme, se týkají podpory pro 82 podniků v oděvním průmyslu ve španělském regionu Galicie a dvou podniků v odvětví elektroniky a strojírenství v dánském regionu Syddanmark. Schválená finanční pomoc poskytne podporu celkem 2 344 lidem a pomůže je znovu začlenit na trh práce.

 
  
  

- Zpráva: Veronique Mathieu (A7-0253/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro odmítnutí udělení absolutoria řediteli Evropské policejní akademie za plnění rozpočtu na finanční rok 2008 na základě výborné zprávy, kterou vypracovala moje přítelkyně a kolegyně paní Véronique Mathieuová, členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Všechny argumenty uvedené v této zprávě toto rozhodnutí ospravedlňují. Jsem nicméně překvapen, že nebyly schváleny roční účetní závěrky, přestože k nim Evropský účetní dvůr nemá vážné připomínky. Ačkoliv zpráva mé kolegyně Véronique Mathieuové schválená Výborem pro rozpočtovou kontrolu navrhuje tři hlasování (o absolutoriu, účetní závěrce a o usnesení), připadá mi zvláštní, že ve skutečnosti byly k plenárnímu hlasování předloženy pouze dva body: absolutorium a usnesení. To považuji za velmi podivné, jelikož uzavření účtů naprosto nic nebránilo. Ocitáme se tak v bizarní účetní situaci, kdy máme říjen 2010, finanční rok 2009 skončil a do konce finančního roku 2010 zbývá již jen několik týdnů, a přitom stále nejsou uzavřeny účty z roku 2008. A kdo se v tom má potom vyznat!

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Doporučení odborného výboru odmítnout udělení absolutoria této evropské instituci se setkalo s všeobecnou podporou, což znamená, že reputace této „policejní akademie“ bude navždy pošpiněna. Tato tragikomická situace, kdy Evropské policejní akademii není na základě jistých podvodných finančních aktivit uděleno absolutorium, nám ukazuje, že korupce nezná mezí. Jinými slovy instituce, jež byla ustavena pro to, aby nás chránila před zločinci (nepřímo prostřednictvím odborného školení policistů), končí na lavici obžalovaných.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, abych odmítl udělení absolutoria Evropské policejní akademii za plnění jejího rozpočtu na finanční rok 2008, jelikož vyšetřování ohledně zneužití finančních prostředků dosud neskončilo. Hlasoval jsem pro zprávu také proto, že i já považuji za nepřijatelné, aby organizace financovaná Evropskou unií po tolika letech stále neměla spolehlivou a průhlednou správu svých financí. Nový ředitel akademie sice představil akční plán, který však není dostačující a není ani tak detailní, jak by být měl. Závěrem chci říct, že odmítnutí udělení absolutoria akademii bude jasným poselstvím o potřebě zlepšit její modus operandi, aby skončila špatná správa finančních prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem ke zjištěným nesrovnalostem a neschopnosti Evropské policejní akademie objasnit Parlamentu svou rozpočtovou a finanční situaci souhlasím s rozhodnutím zpravodajky odmítnout udělení absolutoria řediteli akademie za plnění rozpočtu na finanční rok 2008.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Evropská policejní akademie má potíže s dodržováním standardů řádného řízení, které se očekávají od každého regulačního orgánu. Od roku 2006 opakované audity zjistily problémy s dodržováním nařízení, jež se týkají financí, personálu a účetního systému této instituce, jakož i nesrovnalosti ve správě jejího rozpočtu, lidských zdrojích, postupech při zadávání veřejných zakázek a ve standardech uplatňovaných pro výdaje na pořádání kurzů. Podle usnesení můžeme v akademii očekávat zlepšení až v roce 2014, kdy bude plně zaveden její víceletý plán. Nedomnívám se, že akademie potřebuje minimálně devět let (2006–2014) na to, aby dosáhla přijatelné úrovně řádného řízení, jež se od regulačního orgánu očekává.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Na základě informací o činnosti Evropské policejní akademie a špatné správě účtů podporuji návrh paní Mathieuové odmítnout udělení absolutoria řediteli akademie za plnění rozpočtu ve finančním roce 2008. Jsme zaplaveni obrovským množstvím často zbytečných agentur EU, avšak CEPOL je významnou institucí pro boj proti trestné činnosti a pro udržování bezpečnosti i veřejného pořádku. Statistiky z roku 2007 udávají, že CEPOL mohl čerpat z ročního finančního rozpočtu ve výši 7,5 milionů EUR. Vzhledem k obtížné ekonomické a finanční situaci, které v současné době čelíme, je v zájmu všech občanů, aby se mohli spolehnout na účinné agentury EU, které jsou schopny využívat jim přidělený rozpočet průhledným a odpovědným způsobem. Kontrolní úloha, kterou Evropský parlament plní, je důležitá při uplatnění veta tam, kde jsou procesy řízení nejasné, jako je tomu v tomto případě. Z tohoto důvodu budu hlasovat pro návrh zpravodajky.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Evropská policejní akademie (CEPOL), která se stala agenturou EU v roce 2006, od svého ustavení čelí vážným problémům s dodržováním minimálních norem týkajících se řádné správy, jimiž se řídí všechny agentury EU. Hlasoval jsem pro zprávu i rozhodnutí odmítnout udělení absolutoria za plnění rozpočtu v roce 2008 a je to poprvé, co bylo absolutorium použito proti konkrétní organizaci. Pochybuji nicméně o významu absolutoria i o jeho užitečnosti jakožto nástroje použitého s dvouletým zpožděním a v situaci, jako je tato, kdy mohlo dojít ke změně řízení i personálu. Je tedy zcela zásadní, abychom prošetřili, zda velmi malé agentury mohou být efektivní a mohou se svým nepočetným personálem splnit administrativní požadavky příslušných finančních nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Minulý týden Výbor pro mezinárodní obchod jednomyslně hlasoval pro odklad udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské policejní akademie (CEPOL) na rok 2008 a proti uzavření účtů téže agentury. Kvůli vážným nedostatkům týkajícím se dodržování finančních a personálních nařízení hlasoval drtivou většinou proti udělení absolutoria agentuře CEPOL, a tedy i proti řádnému uzavření rozpočtu na rok 2008, také Evropský parlament. Je příjemné vědět, že Parlament v tomto postupu pro udělování absolutoria splnil svůj úkol a vyslal jasný signál proti nezodpovědnému a špatnému hospodaření. Ráda bych paní Mathieuové k této zprávě poblahopřála.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Všechny evropské instituce, které jsou závislé na rozpočtu Evropské unie, musí být přísně kontrolovány Účetním dvorem a všemi subjekty s kontrolní funkcí. Kontrola musí prověřit, zda jsou finanční prostředky Společenství náležitě využívány, zda tyto instituce plní své stanovené cíle a zda nedochází k plýtvání s některými zdroji.

Obecně řečeno, na základě hodnocení dosud známých kontrol můžeme až na vzácné výjimky konstatovat, že příslušné instituce využívají dostupné finanční prostředky řádně a plní své stanovené cíle. Nicméně podle mínění zpravodajky tomu tak není v případě Evropské policejní akademie, a to vzhledem k různým nesrovnalostem a nedostatkům v jejích auditech. To je důvod mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto hlasováním EP odmítá udělit řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu akademie na finanční rok 2008.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, zpravodajka oprávněně vyjadřuje znepokojení nad nedostatečně průhlednými postupy Evropské policejní akademie při zadávání zakázek. Doufejme, že vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) bude komplexní a svědomité a pomůže celou záležitost osvětlit. Tato otázka nicméně souvisí s mnohem větším problémem – s častým nedostatkem integrity a profesionality v policejních a bezpečnostních silách v celé Evropě. Organizace Amnesty International a Human Rights Watch informovaly o zvlášť vysokém počtu případů po celé Evropě, kdy policie překročila své pravomoci a použila nezákonné metody vyšetřování. Ve většině případů se příslušným institucím nepodařilo dodržet mezinárodní standardy týkající se provádění vyšetřování a potrestání osob, které porušily zákon, což zvyšuje úroveň beztrestnosti. Oběti se často stávají snadnými cíli kvůli svému menšinovému postavení, ať už vzhledem ke svému etnickému původu či politickým názorům. Silné policejní síly potřebují silný a spravedlivý právní stát a nezávislou justici. Evropská policejní akademie má vznešené cíle: prosazování společných evropských standardů policejní práce, přeshraniční spolupráci v boji proti zločinu a podporu právního státu a legislativy. Ať už se tak stane prostřednictvím tohoto či jiného fóra, nejdůležitější je, aby těchto cílů bylo dosaženo.

 
  
  

- Zpráva: Tanja Fajon (A7-0256/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Toto usnesení Parlamentu je zvlášť významné pro zrušení vízového režimu pro Bosnu a Hercegovinu a Albánii. Bezvízový režim vede k naplnění jedné z hlavních a základních svobod v Evropě – svobody pohybu ve všech členských státech. Je velmi důležité vyvinout veškeré úsilí k tomu, abychom občanům Bosny a Hercegoviny a Albánie co nejdříve zajistili bezvízové cestování. V posledních několika měsících učinily Bosna a Hercegovina i Albánie významný pokrok a s oběma zeměmi byla vedena důležitá jednání. Jakmile bude těmto zemím poskytnut bezvízový režim, mladí lidé budou moci cestovat, vzdělávat se a studovat v zahraničí. Kromě toho by se snížilo riziko rostoucího etnického a politického napětí, posílila by se politická a ekonomická spolupráce v regionu a zvýšila by se podpora veřejnosti Evropské unii i perspektivě evropské integrace.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Od pádu berlínské zdi sice uplynulo jedenadvacet let, ale Evropa pořád zůstává rozdělená a její občané stále potřebují víza, aby mohli v EU svobodně cestovat. Pocházím ze země, která žila téměř půlstoletí pod tím nejtvrdším komunistickým režimem odpírajícím jakékoli právo na svobodné cestování. Rumunsko následně potřebovalo 15 let k tomu, aby přesvědčilo Evropu, že jeho občané nejsou občany druhé kategorie a měli by mít toto základní lidské právo. EU neobhajuje a nikdy neobhajovala umělé vytváření dělicích linií, naopak odstraněním hranic přivedla všechny Evropany k jednomu stolu. Evropský parlament soustavně podporuje myšlenku zrušit režim ukládající vízovou povinnost, jelikož si je vědom psychologického dopadu stávající situace na ty, kteří si stále musí kupovat víza, aby mohli navštívit své rodinné příslušníky pobývající v zemích EU, odjet na studia nebo prostě jen cestovat. Po 21 letech od sjednocení Evropy je již nejvyšší čas skoncovat s vízy pro obyvatele Evropy, kteří by chtěli v EU cestovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tento legislativní návrh, abych stvrdila význam, jaký má pro občany Albánie i Bosny a Hercegoviny udělení práva svobodného pohybu v Evropské unii prostřednictvím systému osvobození od vízové povinnosti, který má letos nabýt účinnosti. Jedná se o proces navazující na nedávné události v Srbsku, Černé Hoře a Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Toto hlasování podle mého názoru představuje významný krok k evropské integraci i politické a ekonomické spolupráci v tomto regionu. Je však nadále důležité směřovat naše úsilí k tomu, abychom pokročili s liberalizací vízového systému v Kosovu, jež představuje jedinou oblast na západním Balkánu, pro kterou se zahájení jednání prozatím neplánuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť věřím v nezadatelné právo svobodného pohybu pro všechny občany, v právo na svobodný pohyb bez ohledu na státní příslušnost. Tato zpráva konečně činí další krok směrem ke zrušení vízové povinnosti pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny. Nesmíme však přehlížet politováníhodnou skutečnost, že pokud státy chtějí dosáhnout uvolnění vízové povinnosti, musí používat biometrické pasy, které odmítám, protože podle mého mínění porušují zásadu ochrany osobních údajů občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro přijetí návrhu nařízení, protože pomůže splnit některé z předchozích závazků EU týkajících se svobodného pohybu osob na celém kontinentu. Umožní občanům některých zemí západního Balkánu pocítit, že i oni jsou součástí procesu sjednocování evropského kontinentu. Jsem přesvědčena, že nemůžeme pokročit v našem přání vytvořit evropskou identitu a občanství, aniž bychom odstranili překážky bránící svobodnému pohybu mezi členskými státy EU a jejich sousedy na kontinentu. Vítám porozumění pro poskytnutí této výhody Albánii a Bosně a Hercegovině. Umožníme-li občanům těchto zemí a té jejich spoluobčanům z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska využívat práva svobodného pohybu v EU, pomůžeme tím zacelit některé rány z nedávné minulosti. Toto jsou některé z argumentů, na základě kterých jsem hlasovala.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Balkán se svou reputací „evropského soudku s prachem“ zůstává navzdory pokroku dosaženému v posledních letech především potenciálním ohniskem napětí mezi etniky, které doprovází politická nestabilita a ekonomická i sociální krize. Bosna a Hercegovina je toho nejnovějším příkladem, neboť přes veškeré učiněné úsilí zde mezi komunitami dosud rozdělenými ranami války stále přetrvává konfrontační atmosféra.

Jsem přesvědčen, že odstranění zdí, které kontinent dosud rozdělují, oživí v této části Evropy proces reforem a smíření. Jak je uvedeno ve zprávě, od zrušení vízové povinnosti pro Srbsko, Černou Horu a Makedonii v prosinci loňského roku učinily Bosna a Hercegovina i Albánie významný pokrok a jejich izolace a vyloučení jsou tedy již dále neospravedlnitelné. Otázkou, jež nicméně zůstává v tomto regionu nevyřešena, je problém Kosova, které mnohé země včetně členů EU dokonce ani neuznávají za nezávislý stát. Tento aspekt musí být v blízké budoucnosti předmětem našeho zájmu, jelikož by mohl vytvořit nebezpečný precedens pro etnicky motivované separatistické aktivity.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) S velkým potěšením hlasuji pro to, aby Evropská unie uznala a ověřila příhodné podmínky pro liberalizaci vízového systému pro nové státy na našem kontinentu, v tomto případě pro Bosnu a Hercegovinu a Albánii. Lituji však, že Evropská unie stejným způsobem nevítá i další státy, zejména Ukrajinu a Chorvatsko, a že země, které se zrodily z někdejšího SSSR a získaly svou suverenitu a nezávislost, nejsou považovány za hodné téhož uznání pouze z toho důvodu, že byly dříve právě součástí SSSR.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Fajonové, protože výsledky hodnoticích misí i zpráv ukázaly, že Albánie i Bosna a Hercegovina učinily pokrok při plnění stanovených požadavků, což umožnilo tyto země zařadit na seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od povinnosti mít vízum pro vstup do schengenského prostoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Všichni, kdo pamatují napětí a konflikty, které pustošily západní Balkán, nemohou nevidět, že nyní bylo dosaženo značného pokroku na cestě k nastolení míru a stabilizace v tomto regionu. Je zcela přirozené, že Unie by měla chtít pomoci odstranit překážky, které ji oddělují od většiny balkánských států, a umožnit jejich státním příslušníkům přístup do EU bez vízové povinnosti. Zrušení překážek pohybu osob podporuji jakožto zásadní věc, a odstranění zmíněných překážek proto schvaluji. Zároveň jsem přesvědčen, že usnadnění pohybu státní příslušníků zemí Balkánu na území Evropské unie by mělo být doprovázeno lepší přeshraniční spoluprací a plodnější výměnou informací se zeměmi jejich původu, což by umožnilo vypořádat se s rozšířením trestné činnosti gangů pocházejících z tohoto regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Jednoznačně podporuji záměr zrušit víza pro všechny země západního Balkánu. Odstranění víz pro občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska v prosinci 2009 bylo důležitým krokem v jejich začleňování do Evropy. Systém osvobození od vízové povinnosti má velký význam pro životy lidí, vzhledem k tomu, že upevňuje vztahy mezi lidmi a umožňuje posílení zásady svobodného pohybu jakožto jednoho ze základních evropských práv.

Záruka, že v nejbližší budoucnosti, tj. na začátku podzimu 2010, Evropská unie osvobodí od vízové povinnosti i tyto dvě země, a především Bosnu a Hercegovinu, sníží riziko větší politické a etnické nestability, posílí politickou a ekonomickou spolupráci v regionu a zvýší podporu veřejnosti Evropské unii i perspektivě evropské integrace a rovněž rozšíří obzory jejích obyvatel a zmírní extremistické a protievropské nálady. Hlasoval jsem pro toto usnesení o osvobození od vízové povinnosti, aby z něj Bosna a Hercegovina i Albánie mohly mít prospěch co nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Podporujeme co nejrychlejší zrušení vízové povinnosti pro státní příslušníky Bosny a Hercegoviny a Albánie. Tato možnost byla těmto zemím odepřena v roce 2009, kdy začalo odstraňování vízového režimu pro všechny země západního Balkánu.

Toto rozhodnutí „odměňuje“ schopnost těchto zemí „provést nezbytné reformy.“ Tímto údajně otevíráme „dveře“ zemím, které „které se snaží, jak mohou, aby se nám zavděčily“. Vystává tedy otázka: jakou cenu za to národy oněch zemí platí? Ti, kdo dnes prohlašují, že tyto balkánské státy odměňují, jsou stejní lidé, kteří včera dělali, co mohli, aby rozbili Jugoslávii a zničili to, čeho její národy dosáhly. Ruce hlavních mocností EU a NATO jsou poskvrněné zločiny, které tam spáchaly během operace, jíž se podařilo zasít nenávist a konflikt mezi národy, které se dávno předtím rozhodly spojit v odhodlání vybudovat vlastní zem. Proto nepodporujeme odstranění toho, co z Jugoslávie zbývá, což prosazují ti, kteří se chtějí zmocnit jejího bohatství, vykořisťovat její národy a využít její geostrategické polohy, což je dávným snem velkého kapitálu v EU. Již bylo oznámeno, že další oblastí, která bude do režimu začleněna, bude Kosovo – společný protektorát EU a NATO v tomto regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Já i hnutí, k němuž patřím, naprosto nesouhlasíme s návrhem paní Fajonové, aby byli občané Bosny a Hercegoviny a Albánie při přechodu vnějších hranic Evropské unie osvobozeni od vízové povinnosti. Domnívám se, že takové opatření je nezodpovědné a ohrožuje bezpečnost evropských občanů, jelikož podceňuje politické problémy i obtíže v oněch zemích a naopak přeceňuje chabý a neuspokojivý pokrok dosažený v posledních letech. V Albánii dosud nebyl ustaven žádný právní systém proti organizovanému zločinu a velice vysoké míře korupce. Podobným problémům čelí i systém trestního práva v Bosně a Hercegovině, kde je úroveň spolupráce mezi policejními a soudními orgány velmi slabá. Vízová politika umožňuje určitou míru sledování a výběru toho, komu ze třetích zemí je povolen vstup. Bez kontroly, kterou tento systém zajišťuje, riskujeme, že nastanou situace, které ohrožují bezpečnost našich občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Toto hlasování je jasným signálem, který Evropský parlament vysílá Albánii a Bosně a Hercegovině, a to signálem perspektivy budoucího členství v Evropské unii. Umožníme-li zrušení víz pro státní příslušníky těchto dvou zemí, nepochybně tím podpoříme mobilitu mladých studentů a posílíme ekonomickou i politickou spolupráci v balkánském regionu, kde již některé země jako Srbsko, Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie tohoto režimu využívají. Přesto se nenechme oklamat. Toto hlasování Parlamentu v žádném případě neznamená schvalování politiky současné albánské vlády, pro niž nadále platí požadavky stanovené v červenci. Cílem tohoto opatření je především vytvořit spojení mezi národy. Je samozřejmě politováníhodné, že Kosovo kvůli neshodám mezi členskými státy ohledně uznání jeho nezávislosti není začleněno do tohoto procesu probíhajícího mezi Evropskou unií a zeměmi Balkánu. To se musíme snažit změnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Evropský parlament dnes vydal jasný signál vyjadřující podporu politice zrušení vízového režimu pro země západního Balkánu, a pokračuje tak v kurzu nastoupeném v loňském roce, kdy Parlament upustil od povinných víz pro státní příslušníky Srbska, Černé Hory a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Ono rozhodnutí představovalo významný pokrok na cestě k evropské integraci těchto zemí, které ukázaly, že jsou schopné pustit se do významných reformních procesů. Dnešním hlasováním o zprávě paní Fajonové jsme přijali návrh Komise zrušit vízovou povinnost také pro Albánii a Bosnu a Hercegovinu. Domnívám se, že diferencovaný přístup mohl v podstatě zhoršit etnické a politické rozpory, které jsou pro tento region charakteristické. Jediným regionem, jenž do procesu uvolňování vízového režimu není začleněn, je Kosovo. Tato výjimka v podstatě vyplývá z přetrvávajících problémů, které se týkají uznání nezávislosti oné země a které, jak doufám, mohou být brzy vyřešeny. Na závěr musím podotknout, že zrušení víz, jež je cílem této zprávy, se týká zásadního aspektu života lidí v tom smyslu, že jim skutečně umožňuje využívat práva svobody pohybu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marine Le Pen (NI), písemně. (FR) Společná zpráva Europolu, Eurojustu a Frontexu odhaduje, že do Evropské unie každý rok vstupuje 900 000 ilegálních přistěhovalců. Tento dokument uvádí, že významnou část ilegálních přistěhovalců přicházejících z Balkánu tvoří zločinci obchodující s drogami, zbraněmi a s lidmi.

Ačkoliv jsou některé z těchto zemí nadále značně nestabilní z geopolitických, náboženských či dokonce etnických důvodů, zpráva socialistky paní Fajonové nedoporučuje nic menšího než zrušení vízového systému pro všechny země západního Balkánu. Kromě faktu, že toto privilegium odporuje schengenským dohodám i samotným principům fungování Evropské unie a mechanismům pro členství v EU, podle mého názoru nepřichází v úvahu, abychom povolili volný pohyb osobám ze zemí, jako je Bosna a Hercegovina nebo Albánie.

Dovolávání se tohoto „základního práva“ je ve skutečnosti jen pomýlená utopie. Evropská unie se již potýká s masivním a nekontrolovaným přistěhovalectvím, jež vážně poškozuje identitu i ekonomiku a společnost národů, které ji tvoří. Měli bychom naopak lobovat za základní právo lidí ponechat si kontrolu nad svými hranicemi a činit suverénní rozhodnutí o tom, kdo může nebo nemůže vstoupit do jejich země.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Zpráva paní Fajonové o návrhu nařízení uvádějícího seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, i těch zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, musí být vnímána pozitivně, jelikož představuje vhodný výsledek dohod o zmírnění vízových požadavků, které EU uzavřela v roce 2007 s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Makedonií, Černou Horou a Srbskem. Vzhledem k potřebě pokračovat v systematických kontrolách i po liberalizaci je třeba zdůraznit, že toto opatření nepochybně sehraje důležitou úlohu při vytváření stability. Souhlasím dále se zpravodajkou, že bezprostřední dopady tohoto jevu na kvalitu života lidí pomohou podpořit státní a vládní instituce a politiky v jejich úsilí provádět reformy, které jsou pro jejich přistoupení k Evropské unii nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Pokud máme uvažovat o rozšíření bezvízového režimu pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny, mohli bychom debatovat o domněnce, podle níž Albánie učinila pokrok při potlačování vlivu organizovaného zločinu. Tak tomu ale není. Nicméně vysvětlující prohlášení zpravodajky i stanovisko Výboru pro zahraniční věci obhajují uvolnění vízového režimu s Kosovem, a jsou tedy nepřijatelnou provokací. Proto hlasuji proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU měla vždy zájem na tom, aby se občané žijící v blízkosti jejích zeměpisných hranic mohli svobodně pohybovat po jejích členských státech. Tato možnost byla postupně poskytnuta i třetím zemím, a nyní tak mohou občané zemí, které nejsou členy EU, cestovat po EU, aniž by k tomu potřebovali vízum.

Cílem nynějšího usnesení je osvobození občanů Albánie a Bosny a Hercegoviny od vízové povinnosti dle příkladu ostatních zemí západního Balkánu, konkrétně Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska. Pokrok, který tyto dvě země v posledních měsících učinily, vedl EU ke zrušení nutnosti vstupních víz pro jejich občany, což pomůže snížit riziko větší politické a etnické nestability, posílit politickou i ekonomickou spolupráci v tomto regionu, zvýšit podporu veřejnosti Evropské unii i perspektivě evropské integrace, rozšířit obzory jejich obyvatelstva a zmírnit extremistické a protievropské nálady. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Podporuji návrh Komise zrušit vízový režim pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny. Vízový režim by za žádných okolností neměl izolovat občany západního Balkánu ani jim zakazovat vstup do Evropské unie, která je jejich nejbližším sousedem. Rozhodnutí uvolnit vízový režim je výsledkem pokroku, který tyto dvě země učinily především v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Jedná se o rozhodnutí, jež bude mít velký psychologický dopad na obyvatelstvo, například na studenty, kteří až dosud museli stát ve frontě na konzulátech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. (LV) Hlasoval jsem pro konečnou verzi zprávy paní Fajonové. V této souvislosti bych rád objasnil, že jsem proti bezvízovému režimu pro občany Kosova, jelikož se domnívám, že je nutné se na této otázce dohodnout se srbskou stranou. Plně souhlasím se stanoviskem, jež zaujala Rada bezpečnosti OSN, která nezávislost Kosova neuznala. Rovněž věřím, že dokud nezávislost Kosova neuzná Srbsko, nemáme právo činit jakékoli kroky směřující byť jen k nepřímému uznání tohoto regionu. Mnohé členské státy EU, jak známo, nezávislost Kosova neuznaly. Jsem přesvědčen, že k této otázce musíme zaujmout uvážlivější přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Uvolnění vízového režimu v roce 2009 ve skutečnosti ukázalo, že pro mnohé lidi na Balkáně bezvízové cestování znamená, že mají ve všem volnou ruku. Bezpočet lidí využil liberálnějších vízových podmínek k cestování do Evropské unie. Kolik z těchto lidí se skutečně vrátilo do své vlasti poté, co uplynula povolená doba jejich pobytu, nikdo neví. Zdá se, že dotyční lidé nechápou, že uvolnění vízového režimu vůbec nesouvisí s pracovními místy nebo s právem na pobyt v cizí zemi. Výsledky zamezení neoprávněného vstupu do EU prostřednictvím dohod o zpětném přebírání osob neuvidíme, dokud bude nadále zneužíváno uvolnění vízového režimu. S tím je potřeba rychle skoncovat. Vážný problém pro nás v tomto směru představuje především Kosovo. EU nebyla schopna rozhodnout, co považuje za důležitější nebo co pokládá za správné a vhodné – územní celistvost či právo na sebeurčení národů, a jelikož jsme tak dlouhou dobu ignorovali problém mnohonárodnostních států, máme tu teď rozdělený balkánský stát. Využívání vízové dohody k tomu, aby bylo – nepřímo – téměř vynuceno uznání Kosova, přestože ho některé členské státy neuznaly, odporuje zásadě subsidiarity a porušuje práva členských států, což bychom měli co nejrozhodněji odmítnout. Vzhledem k výše uvedeným důvodům jsem hlasoval proti zprávě paní Fajonové.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť jakožto rumunský občan velmi dobře vím, jak důležitá je svoboda pohybu. Jedná se o nejdůležitější svobodu, na níž je Evropská unie založena, i o největší právo, jaké evropský občan má. Rozšíření tohoto principu na Albánii a na Bosnu a Hercegovinu je významný krok na cestě k evropské integraci.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Plně podporuji návrh předložený Evropským parlamentem a Radou, který se týká zrušení povinnosti pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny mít při překračování vnějších hranic krátkodobé vízum. Zmíněné země učinily velký pokrok v plnění požadavků Evropské unie. Po zrušení vízové povinnosti bude Komise v souladu se svým návrhem náležitým způsobem dohlížet v těchto dvou zemích i ve všech zemích západního Balkánu, které již opustily „negativní seznam“ a byly přesunuty na „pozitivní seznam“, na to, zda jsou opatření plánovaná těmito zeměmi v rámci liberalizace vízových předpisů prováděna efektivně a soustavně. Komise rovněž zdůrazňuje, že základním požadavkem pro dokončení procesu liberalizace vízového režimu v těchto zemích je zavedení biometrických pasů, které zaručí bezpečnost a zabrání nelegálnímu přistěhovalectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem proti úspěšnému završení procesu uvolňování vízového režimu pro Albánii a Bosnu a Hercegovinu. Podporuji kritické stanovisko, jež zaujali Francouzi během schůze COREPER dne 29. září: stěžovali si, že doba mezi návrhem Komise a posouzením je příliš krátká a pak tuto záležitost postoupili Parlamentu a požádali o více času k vyhodnocení kritérií. Stále existuje příliš mnoho nevyřešených otázek, proto nelze souhlasit se zrušením vízové povinnosti při vstupu státních příslušníků Albánie a Bosny a Hercegoviny do EU. Tyto záležitosti se týkají především boje proti korupci a organizovanému zločinu, nedostatku biometrických pasů, přistěhovalectví a kontrol na hranicích. V souvislosti s poslední zmíněnou záležitostí bych vám chtěl připomenout, že v březnu loňského roku Belgie vrátila zpět do vlasti několik set Srbů a Makedonců albánského původu, kteří v Evropě žádali o azyl poté, co byla v prosinci zrušena vízová omezení pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnešní hlasování otevírá cestu opožděnému, avšak velice vítanému začlenění Bosny a Albánie do režimu EU pro bezvízové cestování. Určitě to povzbudí jejich občany, kteří získají stejná práva a výhody jako jejich sousedi. Rada by nyní měla rychle jednat a schválit jejich začlenění. Jsme nicméně znepokojeni neochotou k tomuto kroku ze strany některých členských států, zejména Francie. Bosna a Albánie nyní plní kritéria EU pro odstranění vízové povinnosti ve skutečnosti lépe, než je plnily Srbsko a Makedonie v době, kdy před rokem docílily bezvízového cestování. Pokud by se Rada neřídila stanoviskem Evropského parlamentu a Evropské komise, vyslala by občanům Bosny a Albánie naprosto špatný signál.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Jsme proti této zprávě, neboť ustanovení, že státní příslušníci Albánie a Bosny a Hercegoviny by měli být zproštěni povinnosti vlastnit vízum při překračování vnějších hranic členských států, považujeme za riskantní. Domníváme se, že to platí zvláště v případě Albánie, kde je organizovaný zločin hluboce zakořeněn a mohl by se následně rozšířit po celé EU. Navzdory tomu se pan Frattini vyjádřil ve prospěch uvolnění vízového režimu, tedy ve prospěch rozhodnutí, jež je neslučitelné s rozhodnutím, které již učinily Francie, Nizozemsko a Dánsko.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko byly nedávno zařazeny na pozitivní seznam příslušného nařízení, což znamená, že jejich občané nemusí mít pro vstup na území Evropské unie vízum. Albánie a Bosna a Hercegovina také činí pokroky, takže jakmile splní kritéria pro osvobození od vízové povinnosti, budou této povinnosti zproštěny a opustí negativní seznam. Je zcela zásadní rozhodnout o tom, že budoucí občan Unie má základní právo v Evropské unii cestovat. Aby se tato liberalizace uskutečnila, je stále nezbytné posílit boj proti organizovanému zločinu v obou zemích a vypracovat strategii podporující začlenění repatriovaných státních příslušníků v případě Albánie a harmonizaci trestního práva podle federálního trestního zákoníku v případě Bosny a Hercegoviny. Možnost cestovat v blízké budoucnosti bez nutnosti víz přispěje k posílení politické i ekonomické spolupráce a ke snížení rizika napětí v regionu. Podpora EU mimoto nepochybně pomůže rozšířit obzory lidí. Z výše uvedených důvodů hlasuji pro tento dokument.

 
  
  

- Návrh usnesení: Nedostatečná ochrana lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo (RC-B70524/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Damien Abad (PPE), písemně. (FR) Vzhledem k tomu, že v Demokratické republice Kongo nedošlo k žádnému zlepšení situace v oblasti lidských práv a tato situace se ve skutečnosti naopak zhoršuje, a vzhledem k tomu, že každý den dochází k systematickému porušování lidských práv, zejména v souvislosti s nezákonnými popravami, únosy, sexuálními útoky a mučením, považuji za nezbytné hlasovat pro toto usnesení vypracované Evropským parlamentem. Zisky, ekonomika, těžba a půdní zdroje jsou pod kontrolou ozbrojených skupin a konflikty pokračují v Demokratické republice Kongo již celá léta navzdory přítomnosti mise Organizace spojených národů. Je proto nezbytné požádat vládu DRK, aby obnovila stabilitu a bezpečnost v zemi, a zahájila tak mírový proces.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) V dnešním plenárním hlasování jsme převážnou většinou přijali usnesení odsuzující nedostatečnou ochranu lidských práv v Demokratické republice Kongo (DRK). Odsoudili jsme tak násilí a zejména hromadné znásilňování páchané v zemi během léta. Musíme bezodkladně posílit boj proti beztrestnosti a především skoncovat s veškerým porušováním lidských práv, ať už je jakéhokoli druhu. Je třeba provést nezávislé vyšetřování, aby byli viníci postaveni před soud. Dále s politováním konstatujeme, že mírové síly Organizace spojených národů, jež jsou na místě přítomny, nebyly schopny toto násilí zastavit. Jejich přítomnost je nicméně nezbytná, a proto jim musíme umožnit, aby v DRK dokončily svůj mandát.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Demokratická republika Kongo musí neprodleně jednat, aby splnila své závazky v oblasti porušování lidských práv. V současné době většina ozbrojených hnutí využívá znásilňování a násilí jako prostředky k dosažení vojenských a ekonomických cílů. V důsledku těchto násilných činů ženy často přicházejí o své místo ve společnosti, o schopnost postarat se o své děti a někdy dokonce přijdou o život. Civilní obyvatelstvo nadále nesnesitelně trpí a žije v chudobě. Demokratická republika Kongo musí podniknout veškerá možná opatření, aby zabránila dalším útokům proti civilnímu obyvatelstvu a zajistila posílení odpovědnosti za porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Zároveň je důležité podporovat mír a stabilitu v regionu prostřednictvím uplatňování stávajících regionálních nástrojů a většího úsilí při rozvoji regionální ekonomiky. Je nesmírně důležité, aby Radou přijatý akční plán pro rovnost pohlaví v oblasti rozvojové spolupráce zajistil, že bude ve všech politických oblastech přihlíženo k aspektu rovnosti pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Demokratická (?) republika Kongo je dějištěm humanitární tragédie, jež se sice odehrává mimo naše zraky, ale není tím o nic méně srdcervoucí. Doufám, že iniciativa Evropského parlamentu vydat prohlášení, jež jednoznačně odsuzuje všechny válčící strany konfliktu v Demokratické republice Kongo, a rozeslat je mnoha adresátům, včetně generálního sekretariátu OSN, povede ke zlepšení situace civilního obyvatelstva, které je skutečnou obětí této nesmyslné války. Informace o situaci v Demokratické republice Kongo jsou zvlášť znepokojující, jelikož mimořádně brutální činy jsou páchány v samotné blízkosti tábora mírových sil OSN. Celkem 1 244 žen znásilněných během pouhých tří měsíců letošního roku představiteli všech sil zúčastněných v tomto konfliktu rozhodně není jenom statistický údaj. Každá z těchto žen si prochází svou vlastní tragedií. Ještě otřesnější je, že tato situace se jim může kdykoli stát znovu a ony se nemohou spolehnout na žádnou ochranu. Situace v Demokratické republice Kongo poskytuje další argument pro oficiální uznání jakékoliv formy násilí páchaného na základě pohlaví za zločin proti lidskosti a válečný zločin.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Navzdory snahám vedeným misí OSN v Demokratické republice Kongo (DRK) i nesmírně obtížné práci, kterou odvádějí humanitární organizace, porušování lidských práv stále trvá. Situace je znepokojující, neboť vede k hromadnému znásilňování civilních obyvatel členy ozbrojených milic, nepřijatelnému utrpení, chudobě, vysídlování lidí a zhoršení situace v uprchlických táborech, jakož i k nuceným odvodům civilního obyvatelstva a dětských vojáků.

Konžská armáda nadále postrádá lidské, technické i finanční zdroje k tomu, aby mohla plnit své poslání. Toto usnesení posiluje prioritní úlohu výcviku a přiměřených platů s cílem reformovat konžskou armádu a zlepšit její organizaci. Dále zdůrazňuje potřebu zdvojnásobit úsilí ukončit aktivity ozbrojených skupin a pohnat k odpovědnosti ty, kdo zodpovídají za porušování lidských práv. Stejně tak podporuje potřebu navázat úzkou spolupráci mezi vládou DRK a mezinárodním společenstvím a vzít v úvahu účast žen na řešení tohoto konfliktu. V zájmu mírového procesu je třeba bezprostředně obnovit dialog, a z tohoto důvodu jsem hlasovala pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Je nezbytné zastavit eskalaci násilí proti místním komunitám i projevy hromadného ničení, jako je vypalování domů, škol, kostelů nebo dokonce celých vesnic, k nimž v Demokratické republice Kongo dochází. Znásilňování a jiné formy sexuálního násilí na ženách a dětech (asi 14 případů znásilnění denně podle údajů vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) jsou využívány jako válečné zbraně. Nesmíme dopustit, aby se rozšířil všeobecný pocit beztrestnosti v souvislosti se zločiny, které ve skutečnosti představují velmi závažná porušení základních práv. Pachatelé musí být postaveni před soud a usvědčeni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Opakuji výzvu adresovanou Organizaci spojených národů a konžské vládě, aby byla zahájena vyšetřování. Doufám také, že Rada bezpečnosti OSN neprodleně přijme opatření k tomu, aby účinně zabránila dalším útokům na civilní obyvatelstvo a poskytla obětem veškerou pomoc, kterou potřebují. Vítám přijetí zákona v USA o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů („conflict minerals“) a doufám, že EU bude schopna iniciovat podobný právní předpis.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Se zájmem a s obavami sleduji situaci panující v Demokratické republice Kongo, zneužívání civilního obyvatelstva, především žen, a používání znásilnění jako zbraně v konfliktech mezi různými vojenskými skupinami účastnícími se skutečné občanské války. Podílela jsem se na přípravě tohoto usnesení Evropského parlamentu o nedostatečné ochraně lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo s cílem nalézt způsob, jak osoby odpovědné za tyto činy přimět k tomu, aby respektovaly občanská práva a svobody, lidskou důstojnost a také mezinárodní závazky, které tato země přijala.

Vítám iniciativu Spojených států, které nedávno přijaly zákon o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů („conflict minerals“), i oprávněnou žádost navrhovatelů tohoto usnesení, aby Komise a Rada zvážily podobnou legislativní iniciativu jakožto další nástroj, pomocí něhož lze ovlivnit rozhodnutí těch, kdo zodpovídají za tak hanebné a barbarské činy. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Musíme bezodkladně nalézt politické řešení ozbrojeného konfliktu v Demokratické republice Kongo (DRK), aby se obyvatelstvo východního Konga konečně dočkalo bezpečnosti a stability. Takový je cíl usnesení, které dnes přijal Evropský parlament poté, co byla 1. října zveřejněna zpráva vysokého komisaře pro lidská práva, jež uvádí seznam 617 nejzávažnějších porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, jichž se během 10letého období dopustili státní i nestátní aktéři v DRK. Desítky tisíc lidí byly v tomto desetiletí zavražděny a mnoho dalších bylo znásilněno, zmrzačeno či se stalo oběťmi jiné formy násilí. Evropská unie je ochotna podpořit veškeré úsilí vlády DRK i zemí v regionu Velkých jezer na podporu míru i stability v této oblasti tím, že klade důraz na usmíření, osobní bezpečnost, reformovaný a posílený soudní systém a na návrat a začlenění uprchlíků a vysídlených osob v zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, jelikož odsuzuji násilí páchané na ženách a dětech v Demokratické republice Kongo. Je třeba neprodleně zintenzívnit boj proti beztrestnosti a okamžitě zastavit násilí a porušování lidských práv v této zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Demokratická republika Kongo zažívá hlubokou nestabilitu pramenící z umělého charakteru jejích hranic a nenávisti uvnitř země. Rozrůstání válečných hnutí a jimi páchané ukrutnosti tvoří jednu z nejsmutnějších kapitol dějin Afriky. Výčet tragédií a porušení lidských práv a spravedlnosti narůstá tak rychle, že je nestačí zaznamenávat ani ti nejlépe informovaní pozorovatelé. Mezinárodní společenství nedávno vyburcovala vlna hromadných znásilnění, jež musíme považovat za odporná a která si zaslouží naše odsouzení a jednoznačné zavržení. Na používání tohoto druhu násilí jako válečné zbraně, což bohužel není ničím novým, musíme odpovědět jedině jeho bezvýhradným odsouzením a účinným stíháním těch, kdo jsou za něj fyzicky i morálně odpovědní. Kongo potřebuje mír a stabilitu, čehož však nebude možné dosáhnout, dokud nebudou pachatelé, kteří se dopustili těch nejodpornějších porušení lidských práv a dosud se těší skandální beztrestnosti, jednoznačně identifikováni a exemplárně potrestáni.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Atul Khare, asistent generálního tajemníka OSN odpovědný za mírové operace, informoval Radu bezpečnosti OSN, že od 30. července do 4. srpna se více než 500 lidí stalo obětí hromadného znásilnění páchaného v provincii Severního Kivu Demokratickými silami za osvobození Rwandy (FDLR), povstaleckou skupinou kmene Hutuů a milicemi Mai Mai.

Jednoznačně odsuzuji toto hromadné znásilňování, jakož i jiná porušení lidských práv a vítám žádost adresovanou Organizaci spojených národů a vládě DRK, aby provedly nestranné a důkladné vyšetřování všech událostí a zaručily, že ti, kdo zodpovídají za porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, budou pohnáni k odpovědnosti za své činy a stíháni podle mezinárodního práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Jednoznačně odsuzujeme znásilňování žen a dětí i veškeré porušování lidských práv páchané v Demokratické republice Kongo (DRK). S těmito činy bude možné skoncovat jedině tehdy, až bude ukončena přítomnost cizích vojsk a vnější vměšování do dění v této zemi, neboť tyto faktory konflikt přiživují. Mise OSN a EU již ukázaly, že nejsou řešením, nýbrž součástí problému. Naše politická skupina navrhuje výzvu k „ukončení misí EUPOL a EUSEC v Konžské demokratické republice, které nesporně přispěly k eskalaci násilí a zhoršení situace v zemi tím, že poskytovaly výcvik bezpečnostním silám, které páchaly zločiny na vlastním civilním obyvatelstvu“.

Většina této sněmovny raději tento návrh odmítla a přidala se na stranu těch, kdo si přejí pokračování konfliktu a mají z něj prospěch. Míru lze dosáhnout jedině prostřednictvím politické dohody mezi různými zainteresovanými stranami jak v této zemi, tak mimo ni. Dohoda musí samozřejmě zahrnovat zejména Rwandu a Ugandu, které narušují suverenitu a nezávislost DRK a na konfliktu se aktivně podílejí. Především však musí zahrnovat Spojené státy a Evropskou unii, které mají největší prospěch z válečného hospodářství, jež je udržováno prodejem důležitých minerálů, které americké a evropské společnosti používají při výrobě součástek do počítačů a mobilních telefonů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Závažné porušování lidských práv včetně systematického a hromadného znásilňování, které se odehrává v Demokratické republice Kongo, je skutečně šokující. Ačkoli jsou pravomoci sněmovny v této oblasti omezené, je důležité, abychom tato zvěrstva společně odsoudili, a proto jsem dnešní usnesení podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Sabine Lösing (GUE/NGL), písemně. (DE) Co nejostřeji odsuzuji hromadné znásilňování i závažné porušování lidských práv v Demokratické republice Kongo. Velice vítám začlenění a přijetí tohoto odsouzení do společného návrhu usnesení. Přesto jsem hlasovala proti společnému návrhu usnesení, neboť konžské vojenské a policejní jednotky cvičené misemi Evropské unie EUPOL a EUSEC od roku 2005 se do značné míry na těchto zločinech také podílely a nadále se na nich podílejí. Společný návrh usnesení tyto výcvikové mise výslovně podporuje a vítá. Jsem pro okamžité ukončení těchto misí, jelikož negativním způsobem přispívají k eskalaci násilí a zhoršení situace v zemi výcvikem bezpečnostních sil, které se opakovaně podílely na závažném porušování lidských práv konžského obyvatelstva. Armáda a policie cvičená EU navíc podporuje represivní aparát zkorumpovaného režimu prezidenta Kabily.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU nemůže zůstat nedotčena různými ozbrojenými konflikty, k nimž ve světě občas dochází. Násilí v Demokratické republice Kongo se vleče již několik let a způsobilo smrt, vysídlení či bezdomovectví milionů lidí.

Proto je nesmírně důležité vyzvat všechny, kdo se tohoto konfliktu účastní, aby zastavili vojenské akce, a obyvatelstvo těchto regionů tak mohlo opět žít v míru. Je velice důležité, abychom nadále podporovali mise Organizace spojených národů vyslané na místo s cílem zmírnit strádání veškerého obyvatelstva se zvláštním důrazem na starší osoby, ženy a děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. (LV) Docela nedávno se v Demokratické republice Kongo stalo více než 500 lidí obětí hromadného znásilnění. Vinu za toto hromadné znásilňování nesou členové různých ozbrojených skupin ve východní části DRK. Plně podporuji toto usnesení Evropského parlamentu. Zároveň bych rád dodal, že jelikož se tábor mírových sborů OSN nacházel docela blízko města, v němž se tyto sexuálně motivované útoky odehrály, a OSN přesto této šokující události nezabránila, musíme zaujmout postoj k působení základen OSN ve východní části DRK. Musíme zjistit jména odpovědných velitelů OSN. Lze se rovněž ptát, zda důstojníci a vojáci z oné základny OSN znají důvod, proč tam byli vysláni. Zdá se mi totiž, že ho neznají a že tento masový zločin vysmívající se mezinárodnímu právu byl spáchán kvůli jejich mlčení. Je trestuhodné, když OSN není schopna plnit své vlastní poslání.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Brutální zvěrstva, jež se nadále odehrávají v Demokratické republice Kongo, slovy nelze popsat. Jediné, co můžeme učinit, je popsat je jedno po druhém. Hromadné znásilňování, mrzačení, svévolné násilí, drancování, odporné vraždy, nemluvě o tom, že ve státě, který se nachází v naprostém rozkladu, jsou každý den pošlapávány ty nejzákladnější svobody. K absenci jakékoli akce či reakce můžeme přidat beztrestnost, jež je důsledkem neexistujícího právního systému, a na vině jsou také konžské orgány, které se nezhostily své základní povinnosti chránit své občany a namísto toho rezignovaly. Toto usnesení, třetí svého druhu, je určeno konžským orgánům a také evropským a mezinárodním orgánům, které se již dále nemohou odmítat angažovat. Mají povinnost jednat a chránit obyvatelstvo zejména prostřednictvím mise Organizace spojených národů v Demokratické republice Kongo (MONUSCO), jež je přítomna přímo na místě. Musí pomoci obnovit mír a stabilitu v regionu a přispět k vybudování státu, který je schopný plně vykonávat své základní funkce a konečně zajistit respektování právního řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Doufám, že si hlavní aktéři v této oblasti povšimnou toho, o čem jsme právě hlasovali. Ostře odsuzujeme hromadné znásilňování i další porušování lidských práv, jichž se mezi 30. červencem a 4. srpnem na nejméně 500 ženách a dětech v provincii Severního Kivu dopustily Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR), povstalecká skupina kmene Hutuů a milice Mai Mai, jakož i porušování lidských práv v jiných regionech Severního a Jižního Kivu. Vyzýváme všechny aktéry, aby zintenzívnili boj proti beztrestnosti a za okamžité ukončení násilí a zneužívání lidských práv v DRK, zejména v Severním Kivu. Upozorňujeme na potřebu dalšího úsilí k ukončení činnosti místních i zahraničních ozbrojených skupin na východě DRK. Vyzýváme rovněž OSN a vládu DRK, aby provedly nestranné a důkladné vyšetřování zmíněných událostí, a zajistily tak, že ti, kdo zodpovídají za porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, budou pohnáni k odpovědnosti a stíháni podle konžského a mezinárodního práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Mnohé země světa bohužel nemají žádnou úctu k základním lidským právům. Naopak se proviňují zločiny proti lidskosti, válkami, sexuálním násilím a dalším násilím nejrůznějšího druhu páchaným na mužích, ženách a dětech. V Demokratické republice Kongo se mezi červencem a srpnem stalo jen v těžební oblasti na východě země více než 500 lidí včetně dětí, dívek a žen starých až 75 let obětí hromadného znásilnění. K tomu všemu došlo v blízkosti tábora OSN. Nejenže OSN nezakročila, ale dokonce předstírala, že neví o tom, co se dělo několik týdnů. Podle interních odhadů dosud zemřelo asi 6 milionů lidí. Nemohu než bezvýhradně podpořit toto usnesení, jímž se Parlament postavil na stranu těch nejslabších a nejbezbrannějších.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem usnesení o nedostatečné ochraně lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo. Domnívám se, že by mělo být bezodkladně a přednostně přijato. Na začátku prosince se bude v Kinshase konat smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU. Toto usnesení by mohlo být pro orgány a obyvatele Konga důležitým signálem. Signálem, že Evropská unie má v úmyslu zintenzívnit své úsilí stabilizovat situaci v tomto regionu, prověřit stávající mechanismy pomoci, klást větší důraz na reformy soudnictví a především se rázně postavit proti násilí na ženách i dětech a skoncovat s beztrestností těch, kdo jsou za něj odpovědní.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Jsem velice potěšen přijetím usnesení o nedostatečné ochraně lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo. Toto usnesení osvětluje a odsuzuje četná porušení lidských práv páchaná jako válečná zbraň proti konžským ženám. Tyto ukrutnosti již dlouho pustoší tuto zemi. Znovu zdůrazňuji potřebu bojovat proti beztrestnosti, jež v tomto regionu vládne, a žádám Komisi, aby co nejdříve připravila legislativní iniciativu, jež bude vycházet z amerického zákona o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů („conflict minerals“).

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Dámy a pánové, jsem velice znepokojen událostmi v Demokratické republice Kongo, kde byly v posledních několika měsících znásilněny stovky, ne-li tisíce žen a dětí. Jsem konsternován nejen jako politik, ale i jako otec a muž. Je to strašné. Viníci musí být nalezeni, stíháni a potrestáni v souladu s mezinárodním právem. Jakožto mezinárodní společenství jsme selhali. Selhali jsme však rovněž mnohem blíže našim domovům, na našem vlastním území. Vždy chvatně odsuzujeme porušování lidských práv mimo Evropskou unii a požadujeme, aby byly neprodleně podniknuty příslušné kroky. Když se však pozornost obrátí k porušování lidských práv v EU, reakce bývá většinou zdrženlivá. EU bude zasažena obrovskou krizí důvěry, pokud se jí nepodaří zmenšit rozpor mezi chvályhodným odsuzováním zločinů páchaných mimo EU a kroky podnikanými doma v oblasti lidských práv. K tomu by nemělo docházet. Lisabonská smlouva přinesla nové příležitosti k posílení lidských práv, zvláště Chartu základních práv EU, která je nyní závazná nejen pro orgány EU, ale také pro členské státy. Je tedy v našich možnostech toto vakuum v oblasti lidských práv v EU napravit, ale musíme začít jednat.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE), písemně. (SK) Vážené kolegyně a kolegové, mezi 30. červencem a 4. srpnem došlo ve východní části Konga k rozsáhlému porušování lidských práv a sexuálnímu násilí vůči dětem, ženám a také mužům. Porušování lidských práv a mezinárodního práva pokračuje dodnes a znepokojivým tempem se šíří po celém regionu. Evropská unie přijala dlouhodobý závazek vůči celému africkému regionu Velkých jezer, jehož část leží i v Demokratické republice Kongo. Naše snahy o mír a stabilitu v regionu však dosud nepřinesly žádné hmatatelné výsledky. Dnešní usnesení je další výzvou tohoto Parlamentu, aby došlo k zastavení útoků na civilní obyvatelstvo ve východních provinciích Konga a aby byla obětem poskytnuta základní zdravotní, sociální, humanitární a právní pomoc. Každý ozbrojený konflikt má politické řešení, ale musí tu být vůle takové řešení nalézt. Bezpečnost a stabilita východního Konga proto leží především na bedrech konžské vlády. Ekonomická a humanitární pomoc je sice důležitá, ale sama o sobě nestačí. Jsem ráda, že tento Parlament hlasy svých poslanců opět jednoznačně potvrdil, že náš závazek vůči Kongu zahrnuje i jasné prohlášení na obranu lidských práv pokaždé, když jsou v tomto regionu porušována. Proto jsem předložené usnesení podpořila a věřím, že Evropská komise nalezne účinné mechanismy, jak tato doporučení uvést do praxe.

 
  
  

- Návrh usnesení: Světový den boje proti trestu smrti (RC-B7-0541/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) V posledních týdnech Evropský parlament a celé mezinárodní společenství spojily síly k obraně Sakineh Áštíáníové a také k obraně všech mužů a žen, kteří žijí ve stejných podmínkách v Íránu i ve všech ostatních částech světa, v nichž jsou nadále porušována základní práva. V současné době existuje ve světě 154 zemí, které trest smrti zrušily. Devadesát šest z nich ho zrušilo pro všechny trestné činy, osm ho zachovalo pouze pro výjimečné zločiny, jako jsou zločiny spáchané v době války, šest vyhlásilo moratorium na popravy a 44 ho zrušilo de facto, což znamená, že se jedná o země, kde nebyla alespoň za 10 let zaznamenána žádná poprava nebo které přijaly závazek, že nebudou trest smrti používat. Mnoho zemí nečiní žádný rozdíl mezi lidmi, kteří byli uznáni vinnými, a v několika málo zemích jsou dosud popravováni i dětští delikventi. Všechny tyto případy jsou flagrantním porušením mezinárodního práva zakotveného v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Proto znovu zdůrazňuji, že jsem v každém případě a za všech okolností proti trestu smrti, v naději, že bude co možná nejdříve zrušen.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně (RO) V posledních letech byl učiněn slibný pokrok na cestě ke zrušení trestu smrti. Počet zemí, které trvale přestaly používat tento druh trestu, se zvýšil na 95. Pravidelně je tedy ve světě používán fakticky jen ve dvou regionech: v Asii a v severní Africe. K těmto výsledkům podstatně přispěly rezoluce OSN žádající celosvětové moratorium. EU zůstává nadále největším zdrojem financí určených pro organizace bojující proti trestu smrti. Jsem však přesvědčena, že se konkrétním iniciativám podnikaným těmito organizacemi musí dostat nezbytné politické podpory. Jelikož jim tento návrh usnesení Evropského parlamentu v tomto ohledu zajišťuje významnou podporu, hlasovala jsem pro jeho přijetí. Navzdory pozitivnímu pokroku však 58 zemí trest smrti nadále zachovává a statistiky počtu lidí odsouzených k tomuto trestu jsou alarmující. V loňském roce bylo popraveno více než 700 lidí, a tento údaj navíc nezahrnuje několik tisíc lidí, o nichž se předpokládá, že byli odsouzeni k smrti v Číně. Ráda bych proto zdůraznila potřebu zvýšit úsilí při ovlivňování mezinárodního veřejného mínění. Se zavedením trestu smrti by souhlasila dokonce i značná část občanů v některých členských státech EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) U příležitosti Světového dne boje proti trestu smrti, který se již osmým rokem uskuteční dne 10. října, bychom jakožto poslanci Evropského parlamentu rádi přijali usnesení zdůrazňující náš závazek zrušit trest smrti a naše přání být svědky toho, že myšlenka odmítnutí trestu smrti bude přijata na celém světě. Ačkoliv 43 zemí světa stále trest smrti používá, toto usnesení vyzývá členské státy, které ho nadále používají, aby vyhlásily moratorium na popravy. Jeho cílem je dosáhnout úplného zrušení na celém světě, což je jednou z priorit politiky Unie v oblasti lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Na světě existuje mnoho zemí, jež nadále používají trest smrti, včetně těch, které s Evropou uzavřely obchodní a hospodářské dohody, jež obsahují takzvané doložky o lidských právech. Když pomyslíme, že existují země, v nichž jsou vykonávány veřejné popravy oběšením, ukamenováním či pomocí metod, jež se rovnají mučení, musíme být dojati nadějí, že texty podobné tomu, o němž jsme dnes hlasovali, vyburcují celou Evropu, která příliš často zapomíná na svou ekonomickou a politickou moc a zdráhá se ji na mezinárodní scéně využít k tomu, aby prosadila respektování lidské důstojnosti ve třetích zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Trest smrti je jedním z nejstarších trestů ukládaných za velmi závažné zločiny, který v některých zemích dosud nebyl zrušen. Trest smrti je nanejvýš krutý, nelidský a ponižující trest, který porušuje právo na život zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V současné době trest smrti zachovává 43 zemí světa. Evropský parlament proto tyto země neprodleně vyzývá, aby podnikly okamžité kroky vedoucí k ukončení této praxe. Znepokojení vyvolává zejména ukládání trestu smrti nezletilým a osobám s mentálním postižením. Ukládání tohoto trestu těm nejzranitelnějším lidem by mělo být co nejrychleji zrušeno. Je velmi důležité, aby se vládní instituce zemí zabývaly sledováním problémů souvisejících s trestem smrti, aby mohly být konkrétní případy projednány s příslušnými státními orgány a zváženy případné iniciativy za zrušení trestu smrti.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropská unie je plně zavázána dosáhnout jednoho ze svých prioritních cílů v oblasti lidských práv – úplného zrušení trestu smrti v celém světě. Tuto skutečnost potvrdí i prohlášení o Světovém dnu boje proti trestu smrti přijaté plénem legislativního orgánu Evropské unie. Fakt, že mnohé státy dosud uplatňují trest smrti, nejkrutější, nejnelidštější a nejvíce ponižující ze všech druhů trestů, i u žen a dokonce u nezletilých, se vymyká našemu chápání. Ještě obtížněji to lze pochopit proto, že neexistují žádné důkazy svědčící o tom, že trest smrti zabraňuje zločinům více než jiné formy trestů. Je důležité, aby Evropská unie pokračovala ve svých opatřeních podporujících spolupráci mezi státy, neboť jedině prostřednictvím spolupráce, vzdělávání a informačních kampaní budeme moci splnit své přání zrušit trest smrti v celém světě. Klíč k dosažení nejžádanějšího cíle Evropské unie v oblasti lidských práv spočívá rovněž v aktivitách nevládního sektoru, který upozorňuje na nespravedlivá soudní řízení, jež ukládají ostudně kruté tresty, jako tomu bylo v případě íránského chlapce, jemuž bylo v době spáchání údajného zločinu pouhých 16 let.

 
  
MPphoto
 
 

  David Campbell Bannerman a Nigel Farage (EFD), písemně. Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP) uznává, že existují legitimní argumenty pro i proti trestu smrti. UKIP se nicméně domnívá, že rozhodnutí o zrušení či zachování trestu smrti je rozhodnutím, jež spočívá výhradně na příslušném národním státu, a nikoli na nedemokratické EU. UKIP si je vědoma pokusů EU vměšovat se do politik ostatních zemí týkajících se této oblasti. EU nemá právo nutit jakoukoli zemi, aby zachovala nebo přijala zrušení trestu smrti. UKIP rovněž zaznamenala způsob, jímž EU zastavila jakoukoli debatu o tomto tématu v evropském kontextu, a to navzdory veřejnému mínění v této věci. Zachování či zrušení trestu smrti je a mělo by zůstat rozhodnutím učiněným výhradně na úrovni národního státu prostřednictvím demokratických prostředků. Každý stát zachovávající trest smrti by měl nicméně zajistit patřičné postupy při shromažďování důkazů, výslechu vězňů a spravedlivém soudním řízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Ve světě, ve kterém 43 zemí stále zachovává trest smrti a v němž jsou děti nuceny sledovat veřejné popravy, musí Evropa nadále požadovat ukončení těchto praktik, které představují kruté a nepřijatelné porušování práva na život. Hlasovala jsem pro toto usnesení, neboť věřím, že by EU měla využívat diplomatické nástroje k tomu, aby přispěla ke zrušení trestu smrti vyvíjením tlaku na vládní orgány, aby na trest smrti uvalily moratorium za účelem jeho úplného zrušení. Toto usnesení vyzývá Radu a Komisi, aby předložily hlavní směry souhrnné evropské politiky, která by se měla týkat desítek evropských občanů odsouzených k trestu smrti ve třetích zemích, a aby jim poskytly informační a právní pomoc, kterou považuji za stejně důležitou. Rovněž uznávám význam schválení Světového dne boje proti trestu smrti a Evropského dne boje proti trestu smrti.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Hodnota lidského života a četné případy justičních omylů, které nám zanechala historie, jsou více než dostatečným důvodem pro to, abychom proti trestu smrti bojovali. Zrušení trestu smrti v celém světě je jednou z priorit Evropské unie. Evropský den boje proti trestu smrti je každý rok stanoven na 10. října. Rozhodně podporujeme aktivity směřující ke zrušení trestu smrti v celém světě a snažíme se docílit toho, aby byl tento princip všeobecně přijat. Podle organizace Amnesty International dosud ve světě existuje 58 zemí, které trest smrti nezrušily, a 18 z nich v roce 2009 vykonalo popravy. Samotná Čína popravila víc lidí než všechny ostatní země dohromady. Jediná země v Evropě, jež stále uplatňuje trest smrti, je Bělorusko. Evropský parlament byl první evropskou institucí, jež na počátku 80. let zahájila kampaň proti trestu smrti, a EU je v současné době hlavním institucionálním aktérem boje proti trestu smrti, jakož i hlavním zdrojem financování těchto snah. Musíme bojovat za přijetí moratoria na popravy, dokud nebude trest smrti konečně vymýcen.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Jedním z prvních opatření přijatých prozatímními orgány v Bukurešti po zhroucení Ceauşescuova režimu v důsledku lidových povstání v Temešváru a v Bukurešti bylo zrušení trestu smrti. Bylo to smířlivé gesto, především vůči politickým obětem totalitních režimů, které v Rumunsku vládly od 30. let dvacátého století. Připomínám tuto událost z nedávných dějin Evropy, protože usnesení Evropského parlamentu o Světovém dnu boje proti trestu smrti je odpovědí na praktiku, která se v 21. století již přežila. Trest smrti je dosud součástí legislativy mnoha zemí včetně těch, které aktivně prosazují občanská práva a svobody na celosvětové úrovni.

Trest smrti nejenže nepůsobí jako odstrašující prostředek a nesnižuje míru kriminality, ale navíc s sebou přináší velmi reálný problém možných justičních omylů, které by poslaly nevinné lidi na smrt. Výzvu členských států Evropské unie, aby země, jež tento trest dosud používají, přijaly moratorium na vykonávání poprav, považuji za jedno z hlavních pozitiv tohoto usnesení. To mne přimělo hlasovat pro jeho přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) V letošním roce použilo trest smrti 12 zemí navzdory tomu, že tento nelidský trest odsoudila většina zemí světa i mezinárodních institucí včetně Organizace spojených národů. Domnívám se, že tlak vyvíjený na zrušení trestu smrti v oněch 43 zemích, v nichž je stále součástí národní legislativy, se musí stát jednou z priorit politiky Evropské unie pro prosazování lidských práv a zejména součástí činnosti nové Evropské služby pro vnější činnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Jako občan Portugalska, jedné z prvních zemí světa, jež v roce 1867 zrušila trest smrti, považuji trest smrti za nelidské a nejkrutější popření lidských práv. Proto s uspokojením hlasuji pro tento návrh usnesení. Podpora lidské důstojnosti a následný boj za zrušení trestu smrti jsou a musí zůstat cíli politiky Evropské unie v oblasti lidských práv. V zájmu celosvětové a účinné evropské politiky týkající se trestu smrti by EU měla prostřednictvím svých institucí a zejména prostřednictvím úřadu vysokého představitele mluvit jedním hlasem. Ustavení celosvětového moratoria na využívání a ukládání trestu smrti ve všech regionech světa není jen zásadním krokem na cestě ke zrušení trestu smrti v celém světě. Je to především rozhodující krok k větší úctě k lidstvu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Osmý Světový den boje proti trestu smrti, který se koná dne 10. října 2010, je pro Evropský parlament příležitostí znovu zdůraznit, že zrušení trestu smrti v celém světě zůstává pro Evropskou unii prioritou v době, kdy je dosud praktikován celkem v 18 zemích. V roce 2009 bylo popraveno více než 700 lidí, když nepočítáme tisíce poprav, k nimž došlo v Číně. Popravy, respektive rozsudky smrti nikdy nevedly ke snížení míry zločinnosti, a proto by Evropská unie měla při jednání se zeměmi, které dosud uplatňují tento trest odporující Všeobecné deklaraci lidských práv, podporovat alternativní tresty existující v jejich systémech trestního práva. Parlament dále vyjádřil hluboké znepokojení nad vykonáváním trestu smrti na nezletilých a na lidech trpících mentální nezpůsobilostí a vyzval, aby bylo bezodkladně a definitivně zastaveno.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, jelikož prosazuje, aby Evropská unie využívala všech dostupných nástrojů diplomacie a rozvojové pomoci k tomu, aby prosadila zrušení trestu smrti. Portugalsko může být v tomto ohledu příkladem hodným následování, jelikož se stalo první evropskou zemí, jež před více než 140 lety začlenila zrušení trestu smrti do své ústavy. Tak tomu bohužel není ve více než 40 zemích světa, kde porušování práva na život zakotveného ve Všeobecné deklaraci lidských práv stále přetrvává.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Trest smrti je nepřijatelným porušením skutečné důstojnosti každého člověka a nezcizitelné a neopakovatelné hodnoty každého života. Zaslouží si proto naše důrazné odsouzení a bezpodmínečné odhodlání každého z nás tento trest vymýtit. Doufám, že se více zemí připojí ke skupině států, které této praktiky navždy zanechaly. Nehledě na závažnost konkrétních jednotlivých činů, které by teoreticky mohly poskytnout podnět či dokonce oprávnění k takovému trestu, se domnívám, že zrušení trestu smrti představuje obrovský krok kupředu pro civilizaci a charakteristický rys trestních systémů, které usilují o oddělení spravedlnosti od pomsty a k nimž se řadí i systémy členských států Unie. Je nezbytné zachovat toto ustanovení neusilující o pomstu a zajistit, aby se i s těmi nejhoršími zločinci zacházelo důstojně, i když si to nezasluhují. Pomsta ve stylu oko za oko a zub za zub by skutečně nebyla hodna našeho společného dědictví v podobě úcty k lidskému životu, jež naši vrcholní polici tak často přehlížejí. Myslím nyní také na všechny ty, kdo postrádají jakékoliv záruky ohledně spravedlivého soudního řízení a jsou nahodile či záměrně zabíjeni těmi nejbarbarštějšími metodami a za těch nejnemilosrdnějších okolností.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Osmý den boje proti trestu smrti se bude konat 10. října. Vítám toto usnesení Evropského parlamentu, jelikož jej považuji za správný krok následující po nedávných usneseních o trestu smrti v Číně, Nigérii, Severní Koreji a Íránu. Rozšíření trestu smrti ve světě je důvodem k obavám a stanovení skutečného rozsahu tohoto jevu je obtížné, zejména ve výše uvedených zemích, kde demokracie buď neexistuje, nebo je značně omezena. Je důležité, aby Evropská unie v této věci zaujala jednoznačný postoj a využila všechny možné právní i politické nástroje k tomu, aby upozornila mezinárodní společenství na tuto otázku a odsoudila porušování mezinárodního práva. Z těchto důvodů budu hlasovat pro tento návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Přestože stojí EU v čele celosvětové kampaně proti trestu smrti, příliš mnoho zemí včetně řady těch, k nimž máme silné ekonomické, sociální a kulturní vazby, nadále lidi popravuje. Jsem toho názoru, že trest smrti do 21. století nepatří, a proto podporuji dnešní výzvu k moratoriu na popravy.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Zrušení trestu smrti v celém světě je prioritou tohoto Parlamentu a zvláštní prioritou skupiny socialistů a demokratů. Jedná se o porušení lidských práv nepřijatelné za všech okolností a jsem rád, že Parlament tento návrh s tak velkou podporou schválil. Jako nejaktivnější a nejvýznamnější zastánce zrušení trestu smrti ve světě měla EU povinnost podporovat občanskou společnost i organizace po celém světě prosazující toto základní lidské právo. Zbývá učinit ještě mnohé v podpoře zemí, které trest smrti zrušily de facto, aby tento postup kodifikovaly ve svých právních předpisech, a také ve snižování počtu udělovaných a vykonávaných rozsudků trestu smrti v ostatních zemích a v podpoře kampaní za odvolání trestu smrti, především tam, kde výsledky soudního řízení nejsou považovány za právně kvalitní. Jedná se o základní hodnotu naší Unie, kterou musíme veřejně a často bránit, kdekoli je to možné.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Světový den boje proti trestu smrti připadající na 10. října je dalším důkazem vedoucí role Evropy v bitvě za civilizaci. Toto usnesení si zaslouží být přijato, jelikož upozorňuje na nesčetné problémy a anomálie, které dosud přetrvávají ve 43 zemích světa. Správně zdůrazňuje, že bitvy, které jsme dosud vybojovali, vedly ke hmatatelným výsledkům: stále rostoucí počet zemí v této souvislosti schválil několik mezinárodních úmluv. V neposlední řadě podporuji žádost adresovanou vysoké představitelce baronce Ashtonové, aby měla na paměti, že hlavní politickou náplní tohoto usnesení musí být přijetí celosvětového moratoria jakožto rozhodujícího kroku ke zrušení trestu smrti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V posledních letech byla EU hlavním institucionálním aktérem v boji proti trestu smrti. Tento boj je prioritou její zahraniční politiky týkající se lidských práv. Pravdou je, že ve světě dosud existuje více než 40 zemí, které trest smrti vykonávají. Jelikož jedna z těchto zemí, Bělorusko, leží v Evropě, považujeme za nezbytné vyvinout veškeré úsilí k dosažení zrušení trestu smrti na celém světě vzhledem k tomu, že se jedná o nejkrutější, nejnelidštější a nejvíce ponižující trest, který porušuje právo na život stanovené ve Všeobecné deklaraci lidských práv. To je důvod mého hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Podpořil jsem toto usnesení, protože mé svědomí mi jako člověku velí bojovat za zrušení trestu smrti. Je to boj, který svádějí všichni humanisté. Zrušením trestu smrti posílíme lidskou důstojnost a učiníme pokrok v otázce lidských práv. Relativizaci hodnoty lidského života nelze ničím ospravedlnit. Za tímto účelem bych vám rád připomněl, že Evropa, území demokracie, byla v tomto boji za zrušení trestu smrti průkopníkem. Je tedy povinností Evropy učinit tento legitimní boj svou prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Podpořil jsem toto usnesení, jelikož trest smrti považuji za mírný trest pro ty, kdo spáchali závažné nelidské zločiny. Vzhledem k předchozím negativním zkušenostem nejsem přesvědčen o tom, že Lotyšsko jakožto členský stát EU toto usnesení provede. Lotyšská republika dosud neuplatnila odstavec 74 usnesení Evropského parlamentu z 11. března 2004 o situaci cizích státních příslušníků v Lotyšsku. Více než 330 000 lidí v Lotyšsku nadále zůstává bez právního statusu. To znamená, že jeden z členských států EU téměř nebere ohled na stanovisko Evropského parlamentu a celé Evropské unie. Pokud se týká Evropské komise a Evropského parlamentu, ti se chovají, jako by bylo všechno v pořádku. Opravdu zvláštní přístup… To je důkazem, že v Evropské unii platí dvojí standardy. Evropská unie vyjadřuje své znepokojení nad porušováním lidských práv v Demokratické republice Kongo, zatímco porušování lidských práv na území EU se jí patrně zdá naprosto v pořádku.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE), písemně. – Jménem irské delegace ve skupině EPP podporujeme zrušení trestu smrti, a proto jsme hlasovali pro usnesení o Světovém dnu boje proti trestu smrti. Hlasovali jsme však proti pozměňovacím návrhům k tomuto textu, jelikož je považujeme za nedomyšlený nástroj, příliš obecně vypracovaný, který by na trest smrti neměl žádný dopad a mohl by přispět k tomu, že mnoho lidí přijde o život v důsledku nezákonného obchodu s drogami.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. (PL) Trest smrti je tím nejnelidštějším a nejbrutálnějším trestem. Představuje porušení toho nejzákladnějšího lidského práva – práva na život. Proto věřím, že zrušení trestu smrti musí být jednou z priorit Evropské unie, abychom mohli podporovat demokracii a lidská práva na celém světě. V Evropě má zákaz trestu smrti pevný základ, jelikož je zaručen v protokolech 6 a 13 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropská úmluva naprosto odmítá uplatňování trestu smrti, a to bez ohledu na okolnosti. Aktivity EU v této oblasti představují hlavní prioritu její zahraniční politiky v oblasti lidských práv. EU soustavně požaduje zrušení tohoto smrti v celém světě, a proto v maximální možné míře poskytuje finanční podporu organizacím občanské společnosti usilujícím o zrušení trestu smrti. Od roku 1994 bylo v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na podporu projektů tohoto druhu vyčleněno více než 15 milionů EUR.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Čas, který věnujeme různým sociálním záležitostem, vždy skýtá příležitost zamyslet se nad debatou doprovázející nějakou důležitou otázku a především opakovaně upozornit na nastávající změny chování způsobené přijetím nových hodnot či novou interpretací hodnot starých, které jsou určujícími faktory při vytváření společnosti, v níž chceme žít.

Trest smrti je jedním z nejodpornějších legalizovaných činů a myslím, že ho nelze ospravedlnit žádným předchozím jednáním. Dokonce ani vražda neospravedlňuje trest smrti udělený za zabití, neboť to znamená potrestat jeden hanebný čin tím samým činem, který je sice z právního hlediska legální, jelikož jej nařídil soud, ale není legitimní z hlediska etického.

V této souvislosti jednoznačně vítám usnesení o vyhlášení Světového dne boje proti trestu smrti v naději, že může znamenat další krok k jeho faktickému zrušení v celém světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – EP opět připomíná své dlouholeté odmítání trestu smrti ve všech případech a za všech okolností a znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispěje k posílení lidské důstojnosti a k postupnému rozvoji lidských práv. EP odsuzuje veškeré popravy, ať už se odehrávají kdekoli, a důrazně vyzývá EU i její členské státy, aby prosazovaly naplňování rezoluce OSN o všeobecném moratoriu na popravy směřujícím k úplnému zrušení ve všech státech, které trest smrti dosud vykonávají. Žádá Radu a Komisi, aby podnikly kroky k postupnému omezení jeho využívání a zároveň trvaly na tom, aby byl trest smrti prováděn podle minimálních mezinárodních standardů. Vyjadřuje hluboké znepokojení nad ukládáním trestu smrti nezletilým a osobám s mentálním postižením a požaduje jeho okamžité a úplné zastavení.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (ECR), písemně. – Delegace britské Konzervativní strany všem svým členům tradičně ponechávala volnou ruku při hlasování o otázce trestu smrti. Domníváme se, že používání trestu smrti by mělo být pro každého jednotlivce otázkou svědomí.

Chtěli bychom nicméně zdůraznit, že ačkoliv jednotliví poslanci trest smrti podporují, věříme, že by měl být vyhrazen pouze pro ty nejohavnější hrdelní zločiny, a kategoricky odsuzujeme jeho vykonávání na nezletilých.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Dnešní schválení tohoto usnesení, ještě před nedělním osmým Světovým dnem boje proti trestu smrti, je opět výzvou Evropského parlamentu k úplnému moratoriu na všechny popravy adresovanou těm zemím, které tento barbarský druh trestu dosud používají. Posiluje rovněž mínění Evropského parlamentu, podle něhož by měli být všichni evropští občané zbaveni hrozby popravy.

 
  
  

- Návrh usnesení Evropského parlamentu o činnosti EU v oblasti průzkumu ložisek ropy a těžby ropy v Evropě (B7-0540/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Únik ropy do Mexického zálivu způsobený na jaře havárií vrtné plošiny Deepwater Horizon vedl ke vzniku tohoto usnesení, jehož návrh vypracoval Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a jehož cílem je upozornit na naléhavou problematiku prevence úniku ropy. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení; neboť je důležité, abychom stanovili přísná evropská pravidla pro předcházení nehodám vrtných plošin a aby Evropská unie zpřísnila právní předpisy týkající se odpovědnosti za životní prostředí. Nicméně lituji, že v celé Evropské unii nebylo přijato moratorium na nové ropné vrty, že nebyly zavedeny nové normy a že byly ve dnešním hlasování většinou členů zamítnuty. Zavedení moratoria by ve skutečnosti bylo v souladu s politikou prevence a zpřísnění bezpečnostních opatření pro ropné plošiny a bylo by v souladu s politikou Baracka Obamy, která chce do prosince roku 2010 prosadit podobné moratorium ve Spojených státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Nedávná katastrofa v Mexickém zálivu, která způsobila únik milionů barelů ropy do moře, přitáhla pozornost celého světa k tématu, které je pro Evropskou unii zásadní. Tato událost ukázala, že při těžbě ropy z mořských hlubin musí být dodržována přísná opatření na ochranu životního prostředí. Evropa však musí zůstat v tomto odvětví konkurenceschopná a pokračovat v pátrání po ropě, aby mohla diverzifikovat své energetické zdroje. Proto podporuji přijetí nových bezpečnostních zásad, používání přísných společných norem a zavedení fondů solidarity, z nichž bude plynout náhrada způsobené škody pro oběti havárií. Tato opatření naléhavě potřebujeme také kvůli geomorfologickému charakteru našich moří, jako je Středozemní moře, a kvůli těžbě, která v současné době probíhá na libyjském a egyptském pobřeží. Pokud by tam došlo k úniku ropy, způsobilo by to ekologickou katastrofu, kterou bychom stěží napravovali a která by měla mimořádně závažné důsledky pro ekonomiku a životní prostředí mnoha evropských zemí. Na závěr bych chtěl zmínit, že nepodporuji návrh moratoria, protože jsem přesvědčen, že dohody se třetími zeměmi a jejich ropnými společnostmi by byly účinnější. Tento postup by usnadnil rozšíření bezpečnostních norem a investice do prevence a technologického výzkumu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Je důležité, aby EU zajistila ochranu svého pobřeží a byla schopná předcházet těmto problémům a reagovat na ně. Platné právní předpisy musí zpřísnit úroveň bezpečnosti průzkumu ložisek ropy a těžby ropy. Evropská agentura pro námořní bezpečnost, která se nachází v Lisabonu, poskytuje Evropské komisi a členským státům podporu a technickou pomoc při rozvoji a uplatňování právních předpisů Společenství týkajících se námořní bezpečnosti a ochrany, kterou lze využít i v případě znečištění z námořních lodí.

Letos v červnu jsem předložila komisařům Oettingerovi, Kallasovi a Georgievové písemný návrh na rozšíření oblasti působnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost a zavedení mechanismů bezpečnostní kontroly evropských ropných plošin v Severním, Černém a ve Středozemním moři a také návrh, aby tato agentura převzala odpovědnost za předcházení ekologickým katastrofám souvisejícím s těžbou ropy. Tento návrh umožňuje úspory finančních, lidských a technických zdrojů. Vítám reakce komisařů, kteří prokázali ochotu přezkoumat regulaci Evropské agentury pro námořní bezpečnost, a vyzývám Evropskou komisi, aby vyvinula úsilí potřebné k dosažení tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Nedávná nehoda v Mexickém zálivu, která byla způsobena výbuchem námořní vrtné plošiny, je sama o sobě dostatečným argumentem pro všechny, kdo mají jednat a hlasovat o usnesení Evropského parlamentu o opatření EU v oblasti průzkumu ložisek ropy a těžby ropy v Evropě. Jak je v textu usnesení zdůrazněno, ani Evropa není chráněna před takovými událostmi se zničujícím dopadem na životní prostředí, protože většina těžby ropy a těžební činnosti probíhá v Severním moři. V současnosti se tato činnost rozšiřuje i do oblasti Černého moře, které má rovněž nemalé problémy způsobené lidskou činností. Jak je uvedeno v usnesení, je úkolem Komise navrhnout přísnější zásady a prosadit je na úrovni EU, aby se zabránilo nehodám ropných plošin. Tyto zásady mohou znamenat důležitý krok k zabránění možným nehodám a haváriím. To jsou některé z důvodů, které mě vedou k hlasování pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) EU se musí poučit z havárie plošiny Deepwater Horizon a zajistit, aby ve všech lokalitách průzkumu ložisek ropy na mořském dně byly dodržovány přísné bezpečnostní normy. S ohledem na rizika námořního těžebního průmyslu a na pochybnosti o řešení a možných následcích takové události v Evropě podporujeme usnesení požadující moratorium „na veškerou novou těžbu ropy na volném moři ve vodách EU“. Žádáme rovněž Komisi, aby provedla konkrétní posouzení a aby ve spolupráci s členskými státy pracovala na akčním plánu zaměřeném na zlepšení bezpečnostních norem pro stávající vrtné plošiny. A v neposlední řadě chceme mít jistotu, že znečišťovatelé moří budou právně odpovědní a že oběti, jako jsou rybáři, dostanou příslušné odškodnění.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení o opatření EU v oblasti průzkumu ložisek ropy a těžby ropy v Evropě, protože považuji za nutné posílení bezpečnosti a zlepšení pracovních podmínek na ropných plošinách na volném moři na území Evropské unie s cílem předcházet ekologickým katastrofám, jako byla katastrofa v Mexickém zálivu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k významu těžby ropy pro země, které ji provádějí, a vzhledem k souvisejícím rizikům (jak vidíme z hrozných následků nechtěného úniku ropy) je nezbytné, aby Unie vytvořila podmínky pro co nejbezpečnější průzkum ropných ložisek. Proto musí existovat příslušná legislativa, která stanoví základní bezpečnostní normy pro těžbu ropy a zemního plynu na volném moři, tak aby byla zajištěna bezpečnost těžby a dodávek v Evropské unii. V této souvislosti, jako Portugalec, musím vzpomenout havárii tankeru Prestige, která měla velký dopad na španělské břehy a její následky pocítilo pobřeží Portugalska i Francie. Vyzývám proto, aby se navrhovaná opatření neomezovala pouze na průzkum ložisek ropy a těžbu ropy, ale aby platila i pro přepravu a dodávky ropy. Nehody tankerů jsou bohužel běžnější, než bychom si přáli, a proto je důležité přezkoumat bezpečnostní normy i v této oblasti, a snížit tak pravděpodobnost takových havárií.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Únik ropy z plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu je pro Evropskou unii a její členské státy důraznou pobídkou, aby neprodleně přezkoumaly všechny aspekty průzkumu ložisek ropy a těžby ropy v EU a aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která by zabránila podobné ekologické katastrofě v našich vodách. Je proto nutné a nezbytné přijmout společný přeshraniční evropský systém prevence ropných úniků a řešení v případě havárie.

Chtěl bych důrazně požádat Komisi, aby předložila zprávu o úrovni znečištění životního prostředí a o biologické situaci Mexického zálivu, aby přezkoumala schopnost EU okamžitě reagovat na havárie zařízení na volném moři a aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala evropský akční plán. Vítám požadavek na vypracování legislativy, která zajistí zavedení přísnějších bezpečnostních norem pro všechny vrtné plošiny a vrty na území EU. Avšak i kdyby tyto normy byly zavedeny v celé EU, nesouhlasím s moratoriem na novou těžbu ropy na volném moři ve vodách EU vzhledem k nepřiměřenosti tohoto opatření ve srovnání s dopady, které by mohlo mít na celé odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Obecný význam usnesení je pozitivní v tom, že upozorňuje na nutnost prevence a nezbytné podpory v případě ekologických katastrof v důsledku úniku ropy. Zajištění nezávislosti a kvality posuzování dopadů na životní prostředí a určení odpovědnosti je důležité pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a životního prostředí, prevenci znečištění mořského a pobřežního prostředí v důsledku rizikových činností na mořském dně, ochranu biologické rozmanitosti a zajištění prosperity místního zemědělství a rybolovu pro obyvatele pobřežních oblastí. Musíme však kritizovat skutečnost, že usnesení na toto téma zcela opomíjí otázky fyzických limitů zásob ropy, obrovskou a znepokojující závislost lidstva na tomto primárním zdroji energie, potřebu spravedlivého a pečlivého řízení stávajících zásob a nutnost hledat alternativní zdroje energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Nejvyšší úroveň preventivních opatření, ochrany životního prostředí a bezpečnosti těžby ropy v Evropě představují zásady největšího významu, z nichž nemůžeme slevit. Musíme zejména vyvodit nezbytné závěry z katastrofy v Mexickém zálivu, abychom předešli podobným událostem v mořích a pobřežních vodách Evropské unie.

Nicméně Parlament dnes prokázal zdravý rozum, když zamítl krajní požadavky na moratorium na veškerou novou těžbu ropy na volném moři v evropských vodách. V sázce je přežití a budoucnost našeho evropského ropného průmyslu v době krize, ale také naše potřeba energetické nezávislosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Tento návrh usnesení vyzývá k posílení bezpečnostních norem pro ropné plošiny v EU a zlepšení schopnosti EU reagovat na případný únik ropy ve vodách EU. Jedná se o neodkladnou záležitost vzhledem k nedávné katastrofě v Mexickém zálivu způsobené výbuchem plošiny Deepwater Horizon a následným únikem ropy. Toto usnesení by mělo požadovat, aby bylo zavedeno moratorium na novou těžbu ropy na volném moři až do té doby, než budou zlepšeny normy a než budou splněny. Pevně věřím, že těžební společnosti v celé Evropě musí zlepšit pracovní podmínky a způsob, jak toho lze dosáhnout, je zavedení jednotných, vysoce náročných bezpečnostních norem pro vrtné plošiny na území celé EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože věřím, že je nezbytné důkladně prozkoumat všechny aspekty spojené s těžbou ropy a průzkumem ropných ložisek v Evropské unii. Domnívám se, že je nezbytné přijmout regulační opatření, která zabrání tomu, aby v našich mořích došlo k takovým ekologickým katastrofám, jaké v poslední době zasáhly Spojené státy. Pokud by někdy mělo dojít k podobné havárii ve Středozemním moři, v němž – jak je známo – dochází k výměně vody velmi pomalu, následovala by ekologická katastrofa s velmi vážnými důsledky. S ohledem na přezkoumání stávající evropské legislativy v této oblasti, která je v mnoha ohledech nedostatečná, je nezbytné přijmout opatření k zajištění maximální bezpečnosti. Proto se připojuji k výzvě Komisi, aby bedlivě sledovala vyšetřování prováděné orgány Spojených států, a mohla tak lépe stanovit a zavést vysoce kvalitní preventivní opatření, která by zároveň zajistila ochranu biologické rozmanitosti v mořích a pobřežních vodách.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčen, že Evropa naléhavě potřebuje společný evropský přeshraniční systém prevence úniků ropy a reakce na ně. Vzhledem k tomu, že vody EU sousedí i se zeměmi, které nejsou součástí Evropské unie, a nejsou tedy vázány právními předpisy EU upravujícími odpovědnost a nápravu škody, musí Evropská komise vytvořit strategii prevence nehod na vrtných plošinách a rozšířit působnost směrnice SEVESO II i na vrtné plošiny. Současná legislativa upravující odpovědnost za škody na životní prostředí obsahuje několik vážných nedostatků, a proto jsem přesvědčen, že musí být zavedeny nové právní předpisy, které by zahrnuly veškerá rizika spojená s těžbou ropy na volném moři a které budou řádně regulovat odpovědnost v případě ropných havárií. Vzhledem k tomu, že neexistuje fond, z něhož by se čerpala náhrada škody v případě ropných havárií, musí Komise zahrnout do směrnice o odpovědnosti za životní prostředí ustanovení o povinném finančním zajištění.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Jednoznačně podporuji přísné bezpečnostní normy pro těžbu ropy v celé EU a zejména požadavek, aby se ropné společnosti řídily jednotnými normami ve všech zemích, v nichž působí – stávající rozdíly mezi členskými státy jsou nepřijatelné a nespravedlivé. Závěry vyšetřování havárie plošiny Deepwater Horizon musí být po zveřejnění pečlivě prozkoumány, a zejména je třeba dbát na přezkum bezpečnostních norem při udělování licencí na nové vrty. Vzhledem k vysoké úrovni norem, které platí ve Skotsku pro ropné vrty v Severním moři, si nemyslím, že jednotné moratorium na nové vrty je tím nejlepším řešením. Vhodnější by bylo soustředit se na podrobné bezpečnostní kontroly při rozhodování o udělení nových licencí.

 
  
MPphoto
 
 

  Barbara Matera (PPE), písemně. (IT) Je prokázáno, že mezi průzkumem ložisek ropy a těžbou ropy a minulými a budoucími změnami životního prostředí existuje úzká vazba, která je předmětem probíhajícího vědeckého výzkumu. Včasná názorná ukázka stavu, který zde bude v roce 2080 v důsledku těchto aktivit, pro nás může být varováním, že pro celý svět je nastavena časovaná bomba, která neušetří nikoho, včetně nás. S těžbou ropy na volném moři je nepochybně spojena celá řada rizik, která nikdo až donedávna nebral v úvahu. Hrozba katastrofy, jako byla ta v Mexickém zálivu, nás nemůže nechat lhostejnými. Dnes je nezbytné, aby Evropská unie posílila a sjednotila úroveň bezpečnostních norem na těžbu ropy ve všech 27 členských státech, a to nejen pro stávající plošiny, ale i pro ty, které mají být vyřazeny z provozu. Zadruhé, musíme určit a regulovat odpovědnost provozovatelů, přičemž prvním krokem by měl být zákaz pronájmu zařízení třetím stranám. Proto souhlasím s tím, co uvedl zpravodaj, a požaduji přímý zásah Komise a Rady, aby bylo dosaženo srozumitelnosti, transparentnosti, jednotnosti a tedy bezpečnosti na našem území a v této konkrétní problematice, a v tomto úsilí, dámy a pánové, nesmíme polevit.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zdržuji se hlasování, protože tento dokument neobsahuje jedinou zmínku o budoucnosti bez benzínu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Různé nehody, k nimž došlo v oblasti průzkumu ložisek ropy a těžby ropy, jsou upozorněním na nebezpečí spojená s touto činností. Nicméně nedávná a mimořádně závažná nehoda v Mexickém zálivu opravdu zdůraznila nutnost používat nové a odlišné metody předcházení podobným situacím, neboť takové havárie mohou ohrozit rovnováhu životního prostředí a biologickou rozmanitost celých regionů a následné škody postihnou každého. Evropská unie proto musí přijmout nezbytná opatření, aby zajistila, že ropný průzkum a těžba ropy v Evropě se uskutečňuje v souladu s nejlepšími bezpečnostními předpisy, a zabránila tak případným škodám na životním prostředí a lidských životech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. (LV) Plně jsem podpořil tento návrh usnesení. Domnívám se, že je nezbytné zvýšit odpovědnost těžebních společností tak, aby v případě nehody byly náklady na čištění a případnou náhradu škody na životním prostředí hrazeny z pojištění a rezervního fondu prevence nehod. Důležité jsou také 100% bankovní záruky a přísnější pravidla pro udělování licencí na ropný průzkum a těžbu ropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Ropná katastrofa v Mexickém zálivu jasně ukazuje, že upřednostňování finančních hledisek velmi snadno vede k opovrhování bezpečnostních předpisů a zdravého rozumu. V severovýchodním Atlantiku jsou podmínky podobné podmínkám v Mexickém zálivu, a tedy i rizika jsou podobná. Diskuse o bezpečnosti v Evropě je ještě důležitější s ohledem na skutečnost, že těžba ropy a průzkum ložisek probíhá převážně ve vodách Severního moře a že vzhledem ke zpřísnění bezpečnostních požadavků ve Spojených státech a v rozporu se závazky vyplývajícími z úmluvy OSPAR nebyly sousední státy schopné dosáhnout dohody. Diskuse je důležitá i proto, že v době vysokých cen ropy je zvláště výnosné vytvářet špatně přístupná ropná pole a těžit za velmi nepříznivých podmínek, jako například ze stále větší hloubky. Proto vítám skutečnost, že na úrovni EU existuje snaha najít vhodné bezpečnostní normy, a hlasoval jsem pro návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť se zabývá velmi důležitým tématem. Chtěl bych však zdůraznit, že problém je třeba řešit na obecnější úrovni. Evropská komise v současné době reviduje legislativu EU týkající se odpovědnosti za životní prostředí a v této souvislosti by měla navrhnout řešení, jak předcházet ekologickým katastrofám podobným té, k níž nedávno došlo v Maďarsku v důsledku úniku velkého množství červeného kalu.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Vzhledem k následkům havárie v Mexickém zálivu si myslím, že usnesení o opatřeních EU v oblasti průzkumu ložisek ropy a těžby ropy v Evropě, které dnes přijal Parlament, je nesmírně důležité.

Jako členka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku musím zdůraznit, že těžba ropy a zemního plynu z mořského dna je důležitá pro zabezpečení dodávek energie v EU. Hlubinná těžba ropy a plynu zde neprobíhá za tak extrémních podmínek jako v Mexickém zálivu. Musí však být přijata veškerá vhodná opatření. Proto se musíme soustředit na prevenci a mít aktuální legislativu, která bude účinně uplatňována a dokáže zabránit přírodním katastrofám. Nemůžeme však přehlížet skutečnost, že tento druh těžby a produkce s sebou vždy nese rizika. Proto musíme vypracovat systém, který dokáže reagovat na možné havárie, jako byla havárie v Mexickém zálivu.

Toto usnesení je krok správným směrem, protože podporuje pokrok v EU v oblasti prevence i reakce.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Je Evropský parlament ochoten hlasovat pro moratorium na veškeré nové ropné vrty na volném moři? To by dokázalo, že jsme se poučili z lidské a ekologické tragédie způsobené ropnou havárií, k níž došlo 20. dubna v Mexickém zálivu: 11 mrtvých, 800 milionů litrů uniklé ropy a zničení biologické rozmanitosti. To je jediná skutečná politická otázka dnešního hlasování. Odmítnutím moratoria plenární zasedání Parlamentu vydalo jasnou zprávu, která však nijak neřeší obavy lidí. Nicméně je naprosto zřejmé, že těžba na volném moři je riskantní a že musí být přijata veškerá dostupná preventivní opatření: posílení principu odpovědnosti za životní prostředí, zavedení zvláštního evropského fondu, do něhož budou povinně přispívat provozovatelé těžebního zařízení na moři, zejména v případech, kdy jsou vrty prováděny v Arktidě v podmínkách extrémního chladu a ve velkých hloubkách. Jedna věc je jasná: tím, že Evropský parlament odmítl hlasovat pro zákaz nové těžby ropy na volném moři, zaostává za Evropskou komisí, která je pro zavedení moratoria de facto, jak 7. července oznámil ve svém projevu komisař Oettinger.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Od dubna do září 2010 uniklo do vod Mexického zálivu po výbuchu ropné plošiny Deepwater Horizon téměř pět milionů barelů ropy. Tato havárie vážně poškodila hospodářství i ekosystém v celé oblasti. Celkem bylo ohroženo přes 400 druhů živočichů – velryby, delfíni, kapustňáci, volavky, volavky bílé atd. Vzhledem k tomu, že v Evropské unii je mnoho ropných plošin – v Severním moři je jich více než 500 – musíme na evropské úrovni udělat vše pro to, abychom zabránili takové katastrofě na našem území. Hlasováním pro toto usnesení požaduji, aby byly vytvořeny přísné evropské předpisy pro prevenci nehod na ropných plošinách a aby byla vytvořena legislativa, která zajistí, že budou platit jednotné přísné bezpečnostní normy pro všechny evropské ropné plošiny a těžební aktivity od Atlantiku až k Černému moři. Kromě toho vítám rozhodnutí Komise o „zátěžovém testu“ těžby ropy ve vodách EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (FR) Riziko vážných nehod ve vodách Evropské unie je vysoké a Evropa zkrátka není vybavena na to, aby se dokázala s ničivými následky takových nehod vyrovnat. Komise to během konzultací sama uznala. Počet ropných vrtů na volném moři narůstá geometrickou řadou a rizika tedy rovněž narůstají, ale bezpečnostní opatření jsou do značné míry nedostatečná. V této souvislosti mohlo tato rizika snížit pouze dočasné moratorium na veškerou novou těžbu ropy na volném moři ve vodách EU a mohlo také vyslat jasný signál týkající se naší závislosti na fosilních palivech. Znovu tedy budeme závislí na malé spolehlivosti a důvěryhodnosti ropného průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Po havárii neblaze proslulé plošiny v Mexickém zálivu, která způsobila ekologickou katastrofu kvůli prasklině v potrubí vrtné soustavy, vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropskou komisi, aby věnovala pozornost těžbě ropy v moři, zejména plošinám ve vodách EU. Byl bych raději, kdyby Výbor pro životní prostředí šel ještě dále a vyžádal si podobné záruky od dalších evropských států, které nejsou členy EU, jako je Norsko, jehož 90 % HDP je spojeno s těžbou ropy z moře. EU je světovou ekonomickou mocností a musí být schopna požadovat, aby země, které nejsou členskými státy, ale považují EU za svého hlavního partnera, dodržovaly bezpečnostní opatření platná pro činnost v nebezpečných mořských hlubinách.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Přírodní katastrofa v Mexickém zálivu způsobená potopením vrtné plošiny Deepwater je ideální příležitostí pro zvážení evropského akčního plánu, který by podobným událostem zabránil. Nepředstavitelné škody, které utrpěl ekosystém Mexického zálivu a jižního pobřeží Spojených států v důsledku úniku ropy, by pro nás měly být silným podnětem k jednání. Zaprvé musí Unie zlepšit svou schopnost rychle reagovat, pokud taková katastrofa nastane. Měli bychom zajistit vhodný koordinační systém pro jednotlivé státy, který by zvýšil účinnost boje s únikem ropy a odstraňování následných škod. Zadruhé je nezbytně nutné zlepšit dohled nad bezpečností stávajících i nově budovaných zařízení. Měli bychom například zlepšit sledování procesu udělování licencí na ropné vrty nebo na pronájem zařízení třetím stranám. Zatřetí musí být vytvořen vhodný právní rámec, který bude upravovat odpovědnost a náhradu škody, protože ve stávající legislativě existuje celá řada právních mezer. Měli bychom také zvážit vytvoření fondu, z něhož by se v takových situacích hradila protikrizová opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Podpořila jsem toto vyvážené usnesení, které nezakazuje těžbu ropy z mořského dna v budoucnu, ale upravuje ji tak, aby bylo zajištěno dodržování evropských bezpečnostních norem, které patří mezi nejpřísnější na světě. Tyto normy musí podle mého názoru zajistit udržitelné dodávky energií do Evropy a bezpečnost a stálost činností prováděných na moři. Všichni si pamatujeme hrozné fotky černé vody v Mexickém zálivu, tragické ztráty na lidských životech, utrpení občanů postižených katastrofou a obrovské škody vzniklé v důsledku výbuchu plošiny Deepwater Horizon. Z toho důvodu opětovně vyzývám k vytvoření evropského systému civilní ochrany, který lze rychle a účinně nasadit po katastrofách takové závažnosti. Těžba na volném moři v hlubokých vodách je důležitá pro získávání vzácných frakcí z ropy. Její dopad na životní prostředí však musí být pod kontrolou a my musíme zajistit, aby nepředstavovala hrozbu pro budoucnost mořských a pobřežních oblastí a biologické rozmanitosti. To je velká výzva pro mezinárodní a environmentální obraz Evropské unie, která má v této oblasti velmi pozitivní výsledky.

 
  
  

- Návrh usnesení: Konference o biologické rozmanitosti – Nagoja 2010 (B7-0536/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, a to po rozpravě s Radou a Komisí, během níž jsme probírali plány a hlavní strategické cíle Evropské unie týkající se zastavení ztráty biologické rozmanitosti, v předvečer konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Doufám proto, že EU k této konferenci zaujme pevný a jednoznačný postoj s představami o konkrétních opatřeních, která budou přijata k zajištění příspěvku ochrany biologické rozmanitosti k trvale udržitelnému rozvoji. Rád bych vám připomněl, že zachování biologické rozmanitosti má zásadní význam pro kvalitu ekosystému, má přímý vliv na základní funkce, jako je výroba potravin a vody, a zabraňuje sesuvům půdy a povodním. Doufám také, že politická rozhodnutí zaměřená na zajištění propojení biologické rozmanitosti s hospodářskou činností, jako je zemědělství, lesnictví, rybolov a cestovní ruch, budou odvážná a dostatečně ambiciózní, aby ochránila toto nedocenitelné a velmi křehké dědictví – jako například v mém regionu, na Azorských ostrovech – před jinými zaslepenými zájmy zvenčí, které je mohou ohrozit.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o cílech EU v oblasti biologické rozmanitosti. Vzhledem k postupnému vymírání druhů, a tedy biologického bohatství na Zemi, si musíme stanovit náročné cíle týkající se ochrany živočichů a rostlin a zároveň zajistit, aby lidstvo mohlo i nadále využívat přírodní zdroje. V souladu s tím se Parlament vyslovil pro cíle, které umožní zachování zdrojů díky přísnému regulačnímu systému a podpoře nových technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Hlasoval jsem pro tento návrh před 10. zasedáním konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se tento měsíc koná v Nagoji v Japonsku. Odhaduje se, že biologické druhy vymírají stokrát až tisíckrát rychleji, než je přirozené, a že je to především způsobeno činností člověka. Je velkým zklamáním, že nebylo dosaženo cíle zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2010. Zemědělská půda tvoří 45 % celkové plochy EU a představuje cenné prostředí, v němž se nachází velké množství biologických druhů. Zemědělství přispívá k biologické rozmanitosti EU a mnoho živočišných a rostlinných druhů nyní závisí na zemědělství a zemědělských praktikách. Například pastva ovcí a skotu udržuje rozmanitost rostlin na otevřených pastvinách. Otázky biologické rozmanitosti se musí brát v úvahu při provádění zemědělských praktik. Musí být podporována ekologická zemědělská opatření zajišťující udržitelné využívání biologické rozmanitosti. Účastníci konference v Nagoji se musí zabývat tím, jaký význam má zemědělství pro životní prostředí, a tato otázka by měla do budoucna být klíčová i při debatě o rozpočtu společné zemědělské politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s tímto usnesením. Vzhledem k současné situaci, kdy se biologická rozmanitost za posledních 40 let snížila o 30 %, a vzhledem k odhadům do budoucnosti, že ke ztrátě biologické rozmanitosti bude docházet desetkrát rychleji, je nutné podniknout rozhodné kroky k zachování biologické rozmanitosti a podpoře jejího udržitelného využívání. Ztráta biologické rozmanitosti představuje hrozbu pro bezpečnost potravin a zvyšuje riziko vyčerpání energií a změny klimatu. Abychom předešli negativnímu dopadu těchto procesů, musí Komise a členské státy spolupracovat na přípravě udržitelné strategie EU pro udržení biologické rozmanitosti, která by byla slučitelná s cíli boje proti chudobě, udržitelného nakládání s odpady a omezení změny klimatu. K provedení plánovaných opatření a strategií budou nevyhnutelně nutné odpovídající finanční prostředky. Podpora z veřejného sektoru bude pravděpodobně nedostatečná. Proto je nutné přitáhnout investice ze soukromého sektoru a najít nové zdroje financování. Při schvalování nového víceletého finančního rámce je také nutné vzít v úvahu návrhy plánů a ujistit se, že pro tyto plány jsou k dispozici potřebné finanční prostředky.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Usnesení o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se bude konat v Nagoji, má v roce 2010 zvláštní význam vzhledem k tomu, že OSN vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti, a vzhledem k tomu, že nebyl splněn globální cíl výrazně snížit rychlost ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 ani cíle EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti.

Měli bychom se snažit o zachování biologické rozmanitosti a o udržitelné využívání a spravedlivé rozdělování přínosů, které nám plynou z genetických zdrojů, a věřím, že je to obsaženo i v tomto usnesení. Komise a členské státy musí na 10. zasedání konference smluvních stran zastávat jednomyslný postoj a jejich vnitřní rozhodování musí být pohotové. Velmi důležité je zejména posílit diplomatické vztahy s třetími zeměmi.

Závěrem se domnívám, že je důležité, aby Komise a členské státy začlenily environmentální prvek do svých vztahů se třetími zeměmi a uvědomily si důležitost jednotného přístupu a koncepce „zelené diplomacie“.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Nagoji, protože jsem pevně přesvědčena, že zachování biologické rozmanitosti napomáhá udržitelnému růstu rozvojových zemí. Vzhledem k tomu, že nebyl dosažen cíl stanovený pro rok 2010, a sice snížit podstatnou měrou ztrátu biologické rozmanitosti, ani cíl EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti, jsou další opatření zaměřená na dosažení těchto cílů ještě naléhavější.

Dalším problémem je nezákonné využívání genetických zdrojů, které má ve většině případů negativní dopad na cílovou zemi těchto praktik. Souhlasím s tím, že otázky ochrany biologické rozmanitosti jsou jen zřídka předmětem veřejné debaty. Proto podporuji návrh vyjádřený v textu usnesení o potřebě trvalejší a cílené snahy ohledně šíření informací o ochraně biologické rozmanitosti mezi občany. Musíme tyto otázky pochopit a podporovat. Domnívám se, že stejně důležité je, aby se ochrana biologické rozmanitosti stala součástí občanské výchovy v našich zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Vzhledem k tomu, že zastavení ztráty biologické rozmanitosti není naléhavým bodem evropských a mezinárodních politických programů, vítám zavedení a přijetí souboru specifických ukazatelů vycházejících z vědeckých údajů a určených pro měření pokroku dosaženého v oblasti biologické rozmanitosti v souvislosti s plněním strategických cílů a úkolů Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) V takto citlivé záležitosti, jakou je zachování přírodního dědictví biologické rozmanitosti v evropském i celosvětovém měřítku, je důležité, aby se členské státy a Komise shodly na postoji, který Evropská unie zaujme na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Proto vítám tento návrh usnesení. Komplexnost spočívající v zachování biologické rozmanitosti vyžaduje mnoho mechanismů, řešení a úsilí.

Věřím proto, že podpora součinnosti různých světových organizací, členských států a nevládních organizací napomůže vytvořit nástroje pro zachování biologické rozmanitosti v rámci politiky ochrany životního prostředí, která tento cíl podporuje. Nakonec bych rád podotkl, že je třeba zdůraznit ekonomické přínosy plynoucí z tržní podpory zachování biologické rozmanitosti a začlenění otázek životního prostředí do politiky vztahů mezi členskými státy a Komise se třetími zeměmi, kterou známe také pod pojmem „zelená diplomacie“.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Je politováníhodné, že i přes sliby, které EU učinila během summitu EU v roce 2001 v Göteborgu, se dosud nepodařilo zastavit ztrátu biologické rozmanitosti. Toto usnesení nám připomíná, že biologická rozmanitost hraje klíčovou roli v boji proti celosvětovému hladu a v zajištění potravin a že je předpokladem pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Všechny členské státy by nyní měly v plném rozsahu zavést právní předpisy systému Natura 2000 a směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích a podniknout opatření na ochranu biologické rozmanitosti moří. Tato politika podporující biologickou rozmanitost musí být uplatňována na evropské i mezinárodní úrovni a tyto úvahy se musí stát zejména součástí politiky rozvojové spolupráce a vnější činnosti Unie a musí být začleněny do všech budoucích dohod uzavřených v rámci WTO.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem již zmínil v souvislosti se zprávou paní de Langeové, která byla předložena k hlasování na posledním dílčím zasedání, souhlasím s tím, že EU musí najít udržitelnou strategii ochrany biologické rozmanitosti a zachování ekosystémů, nejen v Unii jako celku, ale zejména v oblastech, na něž se vztahuje politika Společenství. Podle mého názoru je to obzvláště důležité v oblasti zemědělství a rybolovu, a proto pečlivě sleduji přípravu reforem společné rybářské politiky a společné zemědělské politiky. Přiměřená a udržitelná ochrana biologické rozmanitosti je sice důležitá a žádoucí, avšak nesmí být brzdou udržitelného rozvoje zemědělství a rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. Bohužel Evropské unii se nepodaří dosáhnout cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2010; úbytek biologické rozmanitosti pokračuje závratnou rychlostí. Předpokládá se, že míra tohoto úbytku se do roku 2050 desetinásobně zrychlí. Taková ztráta biologické rozmanitosti je nepřijatelná nejen z morálního, ale také z ekologického a ekonomického hlediska, protože připravuje budoucí generace o výhody plynoucí ze zdravé biologické rozmanitosti. Je důležité, aby Komise a členské státy byly zajedno, zrychlily a zefektivnily vnitřní rozhodovací procesy a dosáhly rychlého konsensu o postoji EU na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by také věnovat více prostředků a času diplomatickému úsilí ve vztahu k třetím zemím.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto usnesení obsahuje několik bodů, které jsou přínosné a důležité, ale i jiné body, které jsou nejednoznačné a nejasné. A obsahuje dokonce i takové body, které jsou nepříznivé, až znepokojující. Sdílíme obavy vyplývající z nesplnění evropských a celosvětových cílů podstatnou měrou snížit ztrátu biologické rozmanitosti. Vítáme body zprávy týkající se sdílení přínosů genetických zdrojů, odmítnutí možnosti, že by formy života a životní procesy měly být předmětem patentů, podpory ochranu tradičních znalostí a postupů domorodých národů, spojení mezi genetickou rozmanitostí a globálním zajištěním potravin, posouzení dopadu biopaliv a upozornění na problematiku nepůvodních druhů. Nicméně rozhodně odmítáme a kritizujeme záměr přejít na nové formy soukromého vlastnictví přírody a přírodních zdrojů, jako je zavedení „platby za ekosystémové služby“, kterou toto usnesení na několika místech obhajuje. Měli bychom také upozornit na nejednoznačné a nejasné formulace, jako je obhajoba toho, že „se hodnoty biologické rozmanitosti a příležitosti vyplývající z její ochrany a udržitelného využívání stanou součástí národních účtů a politik a strategií v oblasti rozvoje a snižování chudoby“.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Hlasování pro návrh usnesení o strategických cílech EU pro 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se bude konat od 18. do 29. října 2010 v japonské Nagoji, je důležitý hlavně proto, že na toto významné setkání musíme přijet s jednotným evropským postojem, který může podpořit co nejvíce dalších účastnických zemí. Rozhodující úlohu v celosvětových dohodách, kterých bude dosaženo, můžeme hrát pouze tehdy, budeme-li mít jasnou představu o našich cílech a návrzích. Toto usnesení správně zdůrazňuje potřebu rychlého zásahu, abychom dosáhli cíle snížení ztráty biologické rozmanitosti v širším měřítku prostřednictvím dostupných zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Závratná rychlost, s jakou ztráta biologické rozmanitosti způsobená člověkem postupuje, je znepokojující. Biologickou rozmanitost lze považovat za nejspolehlivější barometr stavu životního prostředí. EU se musí vypořádat s alarmujícími údaji o ztrátě biologické rozmanitosti, podle nichž hrozí vyhynutí 42 % savců, 43 % ptáků, 45 % motýlů, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % sladkovodních ryb. Věřím, že právní úprava, která byla právě zavedena, je zásadní a rozhodující pro zachování biologické rozmanitosti i pro její posílení. V oblasti ochrany biologické rozmanitosti si proto musíme klást ambiciózní úkoly, abychom dosáhli strategických cílů pro rok 2020. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Biologická rozmanitost je základem existence lidstva, z čehož plyne, že biologická rozmanitost a přírodní stanoviště musí být zachovány. Ztrátou biologické rozmanitosti a zánikem ekosystémů jsou postiženy zvláště chudé vrstvy obyvatelstva, které k přežití potřebují přírodní zdroje. V zájmu vlád západních zemí by mělo být zachování této rozmanitosti a přijetí opatření, která by zvýšila povědomí o této záležitosti. V dlouhodobé perspektivě totiž může být zachování biologické rozmanitosti prospěšné i z ekonomického hlediska. Zdržel jsem se hlasování, protože cíle jsou stanoveny příliš vysoko a EU jako vedoucí síla může svých cílů dosáhnout pouze tehdy, jestliže také velké země, jako je Čína, budou připraveny změnit svůj způsob myšlení.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Evropská unie je znepokojena rychlostí, s jakou dochází ke ztrátě biologické rozmanitosti, a skutečností, že celosvětový cíl výrazně snížit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2010 nebyl splněn. Abychom ambiciózních cílů dosáhli, musíme co nejdříve přijmout konkrétní ukazatele založené na vědeckých údajích, s jejichž pomocí dokážeme měřit pokrok vedoucí ke strategickému cíli. Podle studií, které byly dosud provedeny, se odhaduje, že hospodářské ztráty vyplývající ze ztráty biologické rozmanitosti v současné době činí přibližně 50 miliard EUR ročně (téměř 1 % HDP) a do roku 2050 vzrostou na 14 bilionů EUR. Proto Evropská unie považuje tento problém za velmi naléhavý. Souhlasím s názorem, že mezi ochranou klimatu, dosažením rozvojových cílů tisíciletí a zastavením ztráty biologické rozmanitosti existuje mnoho vazeb. Opatření na ochranu biologické rozmanitosti mají pozitivní vliv na přizpůsobení se změně klimatu a jejímu předcházení. Souhlasím s výzvou obsaženou v usnesení, abychom se snažili o posílení součinnosti a provázanosti mezi biologickou rozmanitostí a politikou v oblasti klimatu. Abychom však pomohli předcházet těmto celosvětovým problémům, je třeba výrazně zvýšit celosvětové finanční prostředky na ochranu biologické rozmanitosti, zvláště za využití stávajících finančních zdrojů i nových a inovativních zdrojů, včetně nových a inovativních tržních nástrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Biologická rozmanitost je bohaté dědictví, které jsme zdědili od předchozích generací a které bychom měli zachovat pro generace budoucí. Bez ohledu na antropologická hlediska je důležité, abychom v biologické rozmanitosti viděli tuto skrytou hodnotu.

V současné době hrozí vyhynutí každému pátému živočišnému či rostlinnému druhu. To je děsivé číslo, které nás vyzývá k přijetí vhodných opatření na obranu a ochranu biologické rozmanitosti.

Z těchto důvodů vítám usnesení, jehož smyslem je podpora účinného a rozhodného plnění cíle stanoveného pro rok 2010 podstatnou měrou snížit ztrátu biologické rozmanitosti a které systematizuje různé cesty k bezodkladnému přijetí opatření na ochranu biologické rozmanitosti a zároveň stanoví nové cíle pro rok 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Evropská unie musí na mezinárodní scéně zaujmout stejně nekompromisní postoj k ochraně biologické rozmanitosti jako k boji proti změně klimatu. Úkol zachovat biologickou rozmanitost bude v Nagoji stejně obtížný jako snaha zvrátit zničující postup globálního oteplování v Cancúnu. Současné údaje nám připomínají rozsah úkolu: od roku 1970 vyhynulo 30 % živočišných a rostlinných druhů. Ztráta biologické rozmanitosti v Evropě pokračuje i přesto, že jako výsledek sílícího povědomí o vážnosti situace byly na téměř 18 % evropského území zřízeny ekologické zóny nazvané „Natura 2000“. Co můžeme v Nagoji ve dnech 18.–29. října 2010 očekávat? V nejlepším případě to, že Evropská unie bude hovořit jednomyslně. Musí mít také odvahu hovořit o tématech, která mohou vyvolat rozhořčení, a to i s Japonskem, hostitelskou zemí, která nesmí nadále beztrestně používat neudržitelné a barbarské způsoby lovu velryb a delfínů. Musíme také vydat jasný signál: nejlepší způsob, jak chránit rozmanitost druhů, je začlenit tuto záležitost do ekonomické činnosti, jako je obchod, cestovní ruch a doprava.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přestože jsme původně chtěli text podpořit, pozměňovací návrh č. 1 k bodu 16, předložený skupinami PPE a GUE/NGL, nakonec přiměl naši skupinu, aby se zdržela hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Biologická rozmanitost ovlivňuje život každého z nás. Nicméně proces ztráty biologické rozmanitosti v důsledku lidské činnosti na celém světě postupuje zvyšujícím se tempem. K příznakům tohoto procesu patří masové odlesňování, úbytek populací ryb a vymírání dalších živočišných druhů. Vědci odhadují, že do konce 21. století může vyhynout 15–40 % biologických druhů. Měli bychom si uvědomit, že ztráta biologické rozmanitosti má nepříznivý vliv na fungování ekosystémů a úlohy, které plní, jako je zajištění potravin, čištění vody, hnojení půdy, ochrana před povodněmi a výroba energie. Biologická rozmanitost je ohrožena mnoha faktory, např. změnou klimatu, nekontrolovanou stavbou příměstských sídlišť a invazivními nepůvodními druhy. Rád bych se však soustředil na jeden specifický problém. Mám na mysli zemědělství, které se často uvádí jako faktor představující hrozbu pro biologickou rozmanitost. Jistě lze konstatovat, že průmyslové zemědělství není k životnímu prostředí šetrné. Myslím si však, že mnohem větší hrozbou pro životní prostředí je ukončení zemědělské činnosti. V poslední době jsme svědky takového procesu. Stále nižší ziskovost zemědělské výroby způsobená mimo jiné cenovými výkyvy znamená, že lidé se od zemědělství odvracejí, což způsobuje zánik života na velkých plochách.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Od 18. do 29. října se bude v Japonsku konat konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. Cíl roku 2010, tedy zastavit ztrátu biologické rozmanitosti, nebyl splněn na celosvětové ani na evropské úrovni.

Jak zdůrazňuje usnesení Evropského parlamentu, pokud urychleně nepodnikneme kroky, které tento proces zvrátí, bude ztráta biologické rozmanitosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu značná a nekontrolovatelná.

Parlament požaduje, aby formy života a životní procesy nebyly předmětem patentů a aby bylo zastaveno drancování genetických zdrojů obchodními společnostmi a průmyslem, a to zejména v rozvojových zemích.

Ochrana biologické rozmanitosti je zásadní pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Proto jsem podpořila usnesení včetně změn navržených skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance.

Za několik týdnů se koná v Cancúnu konference o změně klimatu. Je tedy nejvyšší čas, aby mezinárodní společenství, a vzhledem ke svému závazku k ochraně životního prostředí především Evropská unie, začaly věnovat pozornost zprávě nazvané „Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti“ a doporučením, které jsou v ní obsaženy, na konferenci v Nagoji.

Je mimořádně důležité neustále zdůrazňovat, že boj za biologickou rozmanitost, boj proti změně klimatu a boj proti chudobě jsou navzájem úzce propojené, stejně jako jsou propojená řešení těchto problémů.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Přestože studie odhadují aktuální ekonomické náklady vzniklé v důsledku ztráty biologické rozmanitosti na přibližně 50 miliard EUR ročně, tato záležitost není součástí mezinárodního politického programu. Na evropské úrovni již existují výborné nástroje a my je musíme cíleně prosazovat a koordinovat s opatřeními v oblasti ochrany klimatu, aby nám investice přinesly maximální užitek. Investice do ochrany biologické rozmanitosti se vyplatí.

 
  
  

- Zpráva: Othmar Karas (A7-0251/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Dohody Basilej II upravují bankovní činnost, zejména to, kolik vlastních prostředků musí mít banky k dispozici, aby byla zajištěna jejich platební schopnost. Evropský parlament v tomto usnesení podporuje dlouhodobé řízení rizik a zisků a také některé předpisy, které jsou přizpůsobeny velikosti bank, aby nejdůležitější banky neměly pocit, že se jich předpisy netýkají, a dále Evropský parlament zastává názor, že by neměly přenášet náklady na přizpůsobení se novým právním předpisům na fyzické osoby. Parlament je navíc znepokojen tím, že rámec Basilej II nemusí být dodržován jednotným způsobem na celém světě. Naléhá na Evropskou komisi, aby podnikla kroky vedoucí k větší harmonizaci. Myslím, že tato doporučení míří správným směrem: snižují riziko budoucích krizí a brání fyzické osoby. Proto jsem hlasovala jednoznačně pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Vítám vynikající práci zpravodaje pana Karase při přípravě nesmírně cenné zprávy z vlastního podnětu o reformě rámce Basilej II na posílení bankovního systému v souvislosti s finanční krizí. Evropa musí hrát v této fázi jednání větší roli, abychom se vyhnuli případné penalizaci evropského hospodářského systému a narušení hospodářské soutěže. Oproti systému v USA je evropský systém financován především prostřednictvím bankovních úvěrů, avšak finanční krize, která v několika posledních letech postihla Evropu, a z ní vyplývající nedostatečná likvidita vedly k dramatickému snížení úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům tvořících páteř našeho hospodářství. Hlasoval jsem pro tento dokument, protože jsem přesvědčen, že v jednáních o reformě rámce Basilej II musí EU usilovat o dosažení rovných podmínek se Spojenými státy v oblasti účetních standardů, parity požadavků mezi obchodními a investičními bankami, jednoznačné definice likvidity a větší transparentnosti týkající se úlohy ratingových agentur. Chceme-li zvládnout náročná období, která nás v budoucnu čekají, musíme se postarat o to, abychom od nynějška měli větší množství kvalitnějšího kapitálu a vyšší likviditu. Zároveň by bylo vhodné přijmout proticyklická opatření a vytvářet hospodářské přebytky.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s tím, že bychom měli řešit otázku finančních institucí, které jsou „příliš velké na to, aby zbankrotovaly“, kdy bychom měli stanovit kapitálové požadavky a proticyklické ochranné rezervy úměrné velikosti, úrovni rizika a obchodnímu modelu dané finanční instituce. Chtěla bych vyzvat k tomu, aby byla vypracována hloubková studie kapitálových nástrojů v období před krizí a po ní, v níž by byla vyhodnocena důležitost jednotlivých kapitálových nástrojů a jejich význam v krizové situaci. Vůdčí úlohu při vypracovávání a provádění opatření týkajících se kapitálových požadavků a pravidel pro standardy proticyklických ochranných rezerv na úrovni EU by měl hrát budoucí Evropský orgán pro bankovnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, protože i když je v ní problém teoreticky uznán a je podpořena potřeba revidovat rámec Basilej II a posílit dohled nad finančním systémem a bankami, zuby nehty se brání přijetí přísných pravidel. Zpráva podceňuje rozsah, v jakém se banky podílely na krizi, a to zejména v posledních letech svou přílišnou shovívavostí a spekulativními tendencemi. Pokud chceme mít evropské hospodářské politiky, které podporují trvale udržitelný růst a v konečném důsledku i řešení sociálních potřeb, potřebujeme nový pohled na povahu a roli finančního systému.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro celý balík opatření navrhovaných v této zprávě. Proticyklické nařízení vyžaduje standardizovaná kritéria, která zajistí komplexní a pečlivé sledování finančních trhů a tržního prostředí ze strany orgánů dohledu. K těmto kritériím patří zejména výměna informací, synchronizace regulačních opatření a sledování expozice a rizik v reálném čase, včetně požadavku na auditní stopy všech operací na finančních trzích. Klíčovou součástí reakce na krizi je proto vytvoření vysoce kvalitních standardů likvidity, které by však měly být dostatečně diferencovány, aby zohledňovaly zvláštnosti obchodních modelů bank a jejich rizikových profilů. Budoucí Evropský orgán pro bankovnictví by proto měl hrát vůdčí úlohu při vypracování a provádění opatření týkajících se kapitálových požadavků a pravidel pro standardy proticyklických ochranných rezerv na úrovni EU.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože jsem přesvědčen, že dohled a regulace účastníků finančního trhu jsou naprosto zásadní pro ochranu zájmů veřejnosti a finanční a ekonomickou stabilitu nezbytnou pro rozvoj a pokrok. Krize, kterou v současné době procházíme, navíc ukazuje, že bankovní kapitál byl – pokud jde o solventnost a kapitálovou přiměřenost – jednoznačně nedostatečný. Kapitálové požadavky a proticyklické ochranné rezervy by měly být přiměřené vzhledem k velikosti, úrovni rizika a obchodnímu modelu finanční instituce. Na druhou stranu bych rád zdůraznil výzvu a upozornění Basilejskému výboru týkající se důležitosti nezbytných úprav právního rámce tak, aby evropské hospodářství a bankovní sektor, které se vyznačují silnou vzájemnou závislostí, nebyly těmito kroky ohroženy a nedostaly se do nevýhodné konkurenční situace na globálním trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Pokusy o zlepšení mezinárodního finančního systému na úrovni Basilejského výboru, G20 a Evropské unie považuji za naprosto neužitečné.

Zářijová dohoda o objemu a kvalitě kapitálu, který jsou banky povinny mít, byla vítána jako velký pokrok a velké vítězství nad sektorem, které bylo proti těmto opatřením a hrozilo přerušením poskytování úvěrů. Avšak bylo to zřejmě Pyrrhovo vítězství, neboť po této dohodě ceny na burze cenných papírů v odvětví téměř nevzrostly, což nebylo dobré znamení.

Banky mají splnit nová opatření do roku 2019 a do té doby se může stát cokoliv. Pro tento systém jsou i nadále klíčové analýzy rizik, o jejichž naprosté neúčinnosti již víme. Problém likvidity a koeficientů zadluženosti nebyl vyřešen o nic víc než problém podrozvahových aktiv a sekuritizace. Navíc nejsou dotčeny finanční instituce, které nedostávají finanční prostředky z veřejného sektoru, jako jsou hedgeové fondy, i přesto, jak jsou samy o sobě i jejich perverzní způsob fungování nebezpečné.

Stručně řečeno nebylo vyřešeno – a ani nebude vyřešeno – nic, dokud se systém místo záplatování zásadním způsobem nezmění.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne E. Jensen (ALDE), písemně. (DA) Poslanci dánské liberální strany hlasovali pro zprávu pana Karase (A7-0251/2010). Zpráva se zabývá řadou základních bodů a výzev zaměřených na to, aby byl rámec Basilej III prováděn co nejvhodnějším způsobem a s ohledem na rozdíly ve finančních systémech. Nicméně poslanci dánské liberální strany s politování konstatují, že nebyla více zohledněna dánská doporučení týkající se ochrany dánského modelu hypotečních úvěrů. Některé návrhy pro rámec Basilej mohou značným způsobem poškodit účinné modely hypotečních úvěrů v Evropě, včetně dánského.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Basilejský výbor usiluje o reformu rámce Basilej II s cílem posílit odolnost bankovního systému. Návrh výboru si klade za cíl zlepšit kvalitu vlastního kapitálu a zvětšit a posílit pokrytí kapitálového rámce. Výbor chce zavést také koeficient zadluženosti umožňující zkrotit nadměrné vytváření zadlužení v systému a další doplňující proticyklická opatření, jako jsou kapitálové rezervy vytvořené v ekonomicky příznivé době. Dále jsou navrhovány globální normy pro řízení likvidity.

Avšak i když na mezinárodní úrovni existuje pevné odhodlání revidovat rámec Basilej, je velmi důležité, aby při revizi byla nalezena správná rovnováha mezi různými obchodními modely, investičním a tradičním retailovém bankovnictví, různými právními formami a převažujícím financováním podnikového sektoru prostřednictvím bankovních úvěrů v Evropě.

Mimoto musí Evropský parlament hrát aktivní roli a výrazně ovlivnit revizi pravidel, která jsou již projednávána v Basilejském výboru. Evropský parlament jako demokraticky volený evropský orgán, který bude později spolurozhodovat o schválení návrhu Komise týkajícím se směrnice o kapitálových požadavcích (4. směrnice o kapitálových požadavcích), by měl být zapojen do procesu projednávání v rané fázi.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Hlasuji pro zprávu pana Karase z důvodu přesnosti, s níž můj kolega zaznamenal pokrok, kterého bylo dosaženo v souvislosti se směrnicí o kapitálových požadavcích, ale i kritické záležitosti, které nás nutí tuto reformu urychleně provést. Za prvé souhlasím s tím, že je třeba zajistit aktivní a především „včasnou“ roli Evropského parlamentu v jednáních tak, aby byla zabezpečena jakási „demokratická kontrola“, která umožňuje přijmout opatření odpovídající pokud možno požadavkům všech firem. Musíme udělat vše pro ochranu koncových uživatelů finančních služeb, a nová dohoda proto musí umožnit systém, který nenutí banky přenést své provozní náklady právě na koncové uživatele.

 
  
MPphoto
 
 

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. – V centru finanční krize byly banky přijímající nadměrné riziko a neschopné držet dostatek kapitálu k pokrytí těchto rizik. Kolaps těchto bank způsobil krizi, kvůli níž nadále těžce strádají občané na celém světě. Občané za to platí dvakrát, jelikož po platbě daňových poplatníků na pomoc těmto bankám z nesnází následuje bolestivá recese a škrty ve výdajích. Chceme-li zabránit tomu, aby se krize opakovala, je třeba zásadním způsobem revidovat finanční regulační rámec, jehož součástí musí být silnější kapitálový rámec bank. Návrhy na zlepšení směrnice o kapitálových požadavcích jsou proto klíčovým úkolem pro vytvoření stabilních a odpovědných bank. Tato zpráva podporuje cíle a návrhy stanovené skupinou G20 a Basilejským výborem zaměřené na to, aby banky držely dostatečné množství kapitálu vhodné kvality a aby měly likviditu a stabilní financování nutné pro zvládnutí tvrdých podmínek na trhu. Poslanci labouristické strany hlasují pro tuto zprávu, protože podporuje reformní proces, avšak nepodporujeme výzvy k oslabení návrhů přijatých Basilejským výborem. Doporučujeme, aby byla v případě potřeby provedena další studie o dopadu opatření, avšak s ohledem na zajištění jejich úplného, striktního a včasného provádění na mezinárodní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tento text neodpovídá výzvám, které přináší současná krize a její ekonomické a sociální důsledky. Je nezbytně nutné radikálně změnit pravidla bankovního systému, nikoli přijmout polovičatá opatření pro jejich ochranu. Basilejská dohoda stanoví směšně nízkou úroveň kapitálových požadavků a nezakazuje ani jeden z nástrojů spekulace. Hlasoval jsem proti této skryté spekulaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Globální finanční krize, která i nadále působí problémy v hospodářství všech zemí, potvrzuje, že chceme-li v budoucnu podobným situacím předejít, je nanejvýš důležité mít silný bankovní sektor. K vytvoření silného bankovního sektoru má přispět rámec Basilej II a revize směrnice o kapitálových požadavcích, a to podmínkami, které nám v budoucnosti umožní přestát krize podobné té, kterou jsme nedávno zažili.

Cílem této zprávy je zlepšit kvalitu vlastního kapitálu a rozšířit a posílit kapitálové požadavky na krytí rizik (např. úvěrového rizika protistrany vyplývajícího z derivátů, repo operací atd.). Jejím cílem je také zavést koeficient zadluženosti, a omezit tak nadměrné zadlužování v bankovním systému, a zavést další doplňující proticyklická opatření, jako je vytváření kapitálových rezerv v příznivém hospodářském období. V neposlední řadě zpráva navrhuje globální standardy pro řízení likvidity. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčena, že:

– finanční instituce, které jsou „příliš velké na to, aby zbankrotovaly“, by měly být schopny čerpat z proticyklického kapitálu, který je úměrný velikosti a úrovni podnikatelského rizika;

– Basilejský výbor a Komise by měly vyjasnit zacházení s oboustrannými finančními dohodami o vzájemném držení akcií;

– měl by být proveden hloubkový průzkum kapitálových nástrojů v období před krizí a po ní s cílem vyhodnotit důležitost jednotlivých kapitálových nástrojů a jejich význam v budoucí krizové situaci;

– klíčovou součástí reakce na krizové situace jsou normy pro vysoce kvalitní likviditu;

– je nutné vymezit kritéria pro vysoce kvalitní likvidní aktiva;

– Komise by měla veškeré státní dluhy eurozóny bez ohledu na konkrétní rating dané země zahrnout mezi vysoce kvalitní likvidní aktiva;

– Evropský orgán pro bankovnictví, který má být vytvořen, by měl hrát vůdčí úlohu při vypracování a provádění opatření týkajících se kapitálových požadavků a pravidel pro standardy proticyklických ochranných rezerv;

– proticyklické nařízení vyžaduje harmonizovaná kritéria, aby bylo zajištěno komplexní a důkladné monitorování finančních trhů a tržního prostředí orgány dohledu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva vysvětluje postoj EP týkající se nadcházející revize mezinárodních norem a směrnic o požadavcích týkajících se kapitálu a likvidity v bankovním systému, které jsou přijímány Basilejským výborem (mezinárodní fórum vytvořené centrálními bankami a orgány dohledu nad bankovním sektorem), a dále závazků skupiny G20 v této věci. Tyto normy mají být provedeny a přizpůsobeny právnímu rámci EU prostřednictvím revize směrnice o kapitálových požadavcích. Legislativní návrh Komise je plánován na první čtvrtletí roku 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Rád bych potvrdil, že tuto zprávu podporuji. Jak Komise ví, Parlament se vždy domníval, že ujednání o dohodě Basilej II neodrážejí dostatečně parlamentní proces. Vzhledem k tomu, co vše je v sázce mezi velkými finančními národy, je při přehodnocování takových záležitostí, jako jsou ukazatele kapitálové přiměřenosti a ukazatele finanční zadluženosti, potřeba většího dohledu ze strany Parlamentu. Tato zpráva pomohla napravit nerovnováhu institucionálního zapojení EP a Komise to musí uznat.

 
  
MPphoto
 
 

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. (DA) Plně podporuji skutečnost, že zpráva uznává, že existují hypoteční obligace a jiné druhy vydávaných cenných papírů, které jsou v podstatě stejně likvidní a bezpečné jako státní dluhopisy. Plně proto také vítám, že zpráva nepřímo podporuje dánský model hypotečních úvěrů, i když se domnívám, že Dánsko by mělo být v textu výslovně zmíněno. Důvodem, proč jsem se zdržel hlasování, je to, že zpráva v zájmu konkurenceschopnosti v EU nevyzývá k zavedení finanční regulace, která by byla přísnější oproti zbývající části západního světa, včetně Spojených států.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Zářijové přijetí balíčku finančního dohledu EU spočívalo především ve vytvoření orgánů a mechanismů pro vysoce obezřetnostní dohled v oblasti bankovnictví ve spolupráci se sítí vnitrostátních orgánů dohledu. Zpráva z vlastní iniciativy, o níž jsme dnes hlasovali, je zaměřena na téma, které podle mého názoru svým způsobem spadá do této nové struktury a které považuji za rozhodující pro každé hospodářství. Stanovení množství a kvality vlastních zdrojů je jistě velmi citlivá věc, kterou je třeba analyzovat z hlediska jejího dopadu, zejména na hospodářskou obnovu v Evropě, a z hlediska obecných souvislostí. Protože naše podniky jsou financovány především bankovním sektorem, který je jedním z pilířů hospodářství, je podle mého názoru naprosto zásadní, aby banky řídily svá rizika a zisky v horizontu dlouhodobé obezřetnosti. Navíc se domnívám, že tyto záležitosti by měly být projednány aktivně a v rámci transatlantické spolupráce. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s jejím celkovým obsahem, v němž spatřuji další krok k vytvoření nových unijních mechanismů pro plánování, koordinaci a dohled v hospodářské, rozpočtové a sociální oblasti EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Současná finanční krize ukázala, že mnoho bank přijalo rizika, aniž by měly dostatek kapitálu na jejich krytí. Tato nezodpovědnost nadále stojí evropské občany mnoho peněz, a to jak z hlediska záchrany bank, tak i škrtů ve výdajích v důsledku následné recese. Každá revize finančního regulačního rámce musí obsahovat návrhy na zlepšení směrnice o kapitálových požadavcích, a je tedy zásadní pro vytvoření stabilních a odpovědných bank. Tato zpráva podporuje cíle a návrhy stanovené skupinou G20 a Basilejským výborem, které by měly zajistit, že banky budou mít dostatečné množství kapitálu vhodné kvality a také likviditu a stabilní financování nezbytné pro to, aby dokázaly úspěšně fungovat ve tvrdých podmínkách na trhu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuje reformní proces, ale nebudu podporovat žádné výzvy k oslabení návrhů přijatých Basilejí. Chtěl bych také navrhnout, aby byla v případě potřeby provedena další studie o dopadu opatření, přičemž cílem by vždy mělo být zajištění jejich úplného, striktního a včasného provádění na mezinárodní úrovni.

 
  
  

- Zpráva: Veronique De Keyser (A7-0245/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Mezinárodní společenství se až do této chvíle nestaví k celé věci lhostejně, ale uskutečnilo řadu kroků vyjadřujících solidaritu, které podporují národy v Africe. Nicméně úroveň rozvoje této části je stále nižší než v západním světě. Vezmeme-li v úvahu, že délka života afrického občana může být i o 30 až 40 let kratší než délka života Evropana, lze říci, že tato záležitost zůstává i nyní vážným problémem. Kolegové poslanci, podporuji řešení navrhovaná ve zprávě paní De Keyserové a chci zdůraznit, že skutečné řešení problému Afriky spočívá stejným dílem ve vytvoření základů pro systém zdravotní péče a v poskytování rychlé pomoci. Mám-li parafrázovat slavný výrok, tak podle mého názoru „pokud nabízíte pacientovi lék, pomůžete mu na jeden den. Nabídnete-li mu základy pro systém zdravotní péče, pomůžete na celý život nejen jemu, ale i jeho dětem“. A to je právě důvod, proč podporuji vyváženou politiku pro poskytování finančních prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto, Louis Grech a Edward Scicluna (S&D), písemně. Delegace maltské labouristické strany hlasovala pro zprávu o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a celosvětovém zdraví, která podporuje nejdůležitější záležitosti a priority pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí a snížení extrémní chudoby do roku 2015 o polovinu. Odsuzujeme mrzačení ženských pohlavních orgánů, násilí a znásilnění, k nimž stále v některých oblastech dochází. Plně také souhlasíme se záležitostmi, kterými se tato zpráva zabývá. Jedná se zejména o nejnaléhavější problémy subsaharské Afriky týkající se zdraví a o obecnou otázku, jak na tomto kontinentě zlepšit poskytování služeb v oblasti zdravotní péče a systémy sociálního pojištění. Naše delegace však nesouhlasí s podporou potratů uvedenou v bodě 6 této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. – Tato zpráva se zabývá řadou otázek. Velké znepokojení však vzbuzuje bod 6, který se týká potratů. Jsem proti potratům a nemohu podpořit dokument, který tyto praktiky prosazuje. Proto jsem se rozhodl hlasovat proti zprávě v tomto znění.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. (SV) Dnes, tedy 7. října 2010, hlasovali švédští konzervativci proti zprávě (A7-0245/2010) o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a o celosvětovém zdraví. Avšak chtěli bychom upozornit na to, že zpráva se podle našeho názoru zabývá životně důležitým tématem: dostupnost zdravotní péče je základním předpokladem pro rozvoj. Stovky tisíc dětí v subsaharské Africe každoročně umírají na nemoci, které nejsou smrtelné pro každého, kdo má k dispozici základní péči. Podle našeho názoru však tato zpráva nepřináší odpověď na otázku, jak tuto základní péči zajistit. Je fakt, že občanská společnost hrála a v mnoha zemích i nadále hraje velmi významnou roli poskytovatele péče. Pro každého, komu leží na srdci dobré životní podmínky chudých lidí, není kategorické odmítnutí práce vykonávané soukromými poskytovateli péče a nevládními organizacemi správným řešením této problematiky. Zároveň bychom chtěli zdůraznit, že samozřejmě podporujeme vyjádření uvedené ve zprávě ohledně reprodukčního zdraví žen a odsouzení mrzačení pohlavních orgánů a strašného násilí, které je na ženách stále pácháno.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Hlavním přínosem usnesení o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a o celosvětovém zdraví je podle mého názoru skutečnost, že usnesení se touto problematikou zabývá na základě specifik dotčené oblasti. Realizovat model organizace systémů sociální ochrany, který je specifický pro západní civilizaci, v úplně jiných podmínkách je skutečným problémem. Mnohé projekty určené pro rozvojové země skončily neúspěchem právě proto, že byly postaveny na absolutistickém, západocentrickém přístupu, ať už ze strany Evropy nebo Spojených států. V důsledku toho bylo plýtváno prostředky a dotčeným zemím vznikly další problémy. Vzhledem ke specifické situaci v této oblasti je mnohem jasnější, že se zdravím nemůžeme zacházet jako se zbožím. Proto je potřeba určit formy zdravotní péče, které mohou být poskytnuty na neziskovém principu a které budou inspirovány hodnotami solidarity a demokracie. Pokrok dosažený v průběhu času, i prostřednictvím příspěvků členských států EU, lze zmařit přijetím ukvapeného přístupu založeného na komerčních aspektech. Mám pocit, že usnesení tuto problematiku řeší spravedlivým a uceleným způsobem, a proto jsem pro něj hlasovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která se – vzhledem k závazkům EU dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a snížit do roku 2015 extrémní chudobu o polovinu – snaží vyřešit nejnaléhavější problémy související se zdravotní péčí v subsaharské Africe a odpovědět na otázku, jaké systémy by mohly být v této oblasti zavedeny.

Tato zpráva zkoumá, jak lze vytvořit univerzální, přístupné a finančně dostupné systémy zdravotní péče a jak můžeme využít osvědčené postupy používané v Evropě. Zpráva je zaměřena zejména na vzájemné zdravotní pojišťovny, které již byly vytvořeny a dobře fungují v několika afrických státech.

Cílem vzájemných zdravotních pojišťoven není nahradit roli státu, ale nabídnout alternativu, která umožňuje překonat překážky v přístupu ke zdravotní péči a zajistit všem občanům bez ohledu na jejich příjmy lepší přístup ke kvalitní zdravotní péči. Tyto pojišťovny jsou také schopné přizpůsobit pojištění sociálním a hospodářským charakteristikám populací stínové ekonomiky, které zůstávají vyloučeny z formálních systémů a komerčního pojištění, a z toho důvodu tyto systémy představují přiměřenou reakci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout cíle všeobecného pojištění v zemích s malými nebo středními příjmy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Afrika je vyčerpaná následky krize, přírodních katastrof, extrémní chudoby, válek a epidemií, a je proto nanejvýš nutné, abychom pomohli zavést udržitelnou politiku v oblasti zdravotní péče. Proto jsem podpořila tuto zprávu, která umožňuje vytvořit systémy zdravotní péče financované kombinovaným způsobem ze státních prostředků, na základě mezinárodní solidarity a prostřednictvím účasti občanů. Abychom toho dosáhli, musí evropské země dodržet svůj slib, že na spolupráci vyčlení v roce 2010 alespoň 0,7 % HDP. EU musí podpořit četné stávající iniciativy vzájemné podpory, jejichž cílem je posílit dostupnost zdravotní péče. Členské státy jsou vyzývány, aby poskytly své odborné znalosti a větší technickou a finanční podporu vládám rozvojových zemí s cílem zavést a rozšířit systémy sociálního zabezpečení. A v neposlední řadě zde má svou roli i Evropská investiční banka, a to při poskytování úvěrových záruk, spolufinancování investic do klinik a poskytování části finančních prostředků pro zdravotní pracovníky. Jedině prostřednictvím tohoto společného úsilí bude Afrika moci využívat výhod udržitelného systému zdravotní péče, který bude dostupný všem.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), písemně. (FR) Posílení systémů zdravotní péče v subsaharské Africe je důležitým faktorem rozvojové politiky. Vyřešení nedostatků v systémech zdravotní péče ovlivní také zdraví lidí na celém světě, a to prostřednictvím lepšího vzdělávání zdravotníků, vhodných preventivních kampaní a nižších nákladů na léčbu. Díky tomu dojde k úbytku závažných epidemií, jako je HIV, tuberkulóza a úplavice. Není přijatelné, aby soukromé společnosti bránily v přístupu ke zdravotní péči v zájmu zisku, a rozhodně není přijatelné ani to, aby konzervativní náboženská hnutí odmítala sexuální a reprodukční zdravotní politiku a zpochybňovala právo na potrat, a ohrožovala tak zdraví milionů žen. Chceme-li zlepšit systémy zdravotní péče v subsaharské Africe i na celém světě, je nezbytné, aby Evropská unie více držela krok s ostatními členy mezinárodního společenství. Role EU spočívá zejména v podpoře vzniku neziskových struktur vzájemného zdravotního pojištění založených na solidaritě, čímž umožní podporu přístupu ke kvalitní zdravotní péči. Proto jsem podpořil přijetí zprávy paní De Keyserové.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně.(SV) Je důležité, aby měli lidé v zemích na africkém kontinentu přístup ke službám zdravotní péče. Proto je dobré, že vedeme rozpravu o systémech zdravotního pojištění a o tom, jak lze zorganizovat zdravotní péči v zemích s malými příjmy.

Vyznění a postoj zprávy však mohly být mnohem lepší. Je například politováníhodné, že v Evropě stále převažují myšlenky, které umožňují napsat, že „společenské a humanitární podmínky, v jakých žijí některé skupiny obyvatel, způsobují, že tito občané nechápou vždy pojem zabezpečení“.

Domníváme se také, že zpráva má v určitých ohledech zastaralý přístup k soukromému zdravotnímu pojištění a nezávislým poskytovatelům zdravotní péče. V některých částech Afriky je dnes naprosto nezbytné, aby tito nezávislí poskytovatelé mohli i nadále působit, a aby tak vůbec nějaká zdravotní péče byla k dispozici.

Domníváme se, že cíl zprávy je i přes tyto nedostatky dobrý a že zpráva obsahuje vhodný počet rozumných iniciativ. Rádi bychom také podpořili progresivní pracovní síly v humanitárních organizacích obhajující právo žen na reprodukční zdraví. Proto jsme se rozhodli hlasovat pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a celosvětovém zdraví, protože potvrzuje, že je třeba, aby mezinárodní společenství splnilo své závazky dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a aby Evropská unie dostála svému závazku zintenzívnit podporu zdravotnických služeb v subsaharské Africe. Musím zdůraznit, že je důležité podporovat rozvoj udržitelných modelů vzájemného pojištění, které by měly být založeny na solidaritě – mezi severem a jihem a mezi jejich členy – a které by zároveň z dlouhodobého hlediska měly usilovat o získání autonomie a o financování z vlastních zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Subsaharská Afrika je i nadále oblastí s nejnižší průměrnou délkou života při narození (z 20 zemí s nejnižší průměrnou délkou života jich je 19 v Africe), s nejvyšší úmrtností a úmrtností matek a dětí. Je také oblastí s nejvyšším počtem úmrtí v důsledku infekce HIV, která v některých zemích u dospělé populace přesahuje 15 %. Tyto údaje, které musíme označit za šokující, nás upozorňují, že je naléhavě nutné řádně směřovat humanitární pomoc těmto zemím do oblasti zdravotnictví a poskytování základní zdravotní péče ve velmi zanedbaných komunitách. Svou roli v tom má hrát i Evropská unie a jednotlivé členské státy, ne proto, že tato situace krajní potřeby mohla být způsobena koloniální minulostí afrického kontinentu, jak uvádí zpráva, ale proto, že my Evropané jsme s Afrikou propojeni zvláštními pouty přátelství a solidarity, na která nesmíme zapomínat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Vážné problémy afrického lidu a extrémní potřeba zdravotní péče jsou nesporné a nesporná je i důležitost účinného zásahu ze strany rozvinutého světa, který umožní zajistit lepší životní podmínky na kontinentu poznamenaném řadou pohrom, od přírodních katastrof přes války a konflikty až po despotické diktatury. Je však nepřijatelné využívat této situace a prosazovat zavádění základních a neobchodovatelných lidských hodnot, jako je tomu v případě práva na život. Zavedení nových, rozvratných myšlenek nepřispěje k řešení problémů zaostalé Afriky. Proto jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva obsahuje aspekty, které považujeme za důležité, jako je například přesvědčení, že zdraví není zboží, a obava ohledně toho, že „se zdravím se stále více nakládá jako se zbožím“. Vítáme, že zpráva obhajuje právo žen rozhodovat bez nátlaku o otázkách souvisejících s jejich reprodukčním zdravím, ať už se jedná o početí, antikoncepci, potrat či pohlavně přenosné choroby. Neméně důležitá je i skutečnost, že zpráva upozorňuje na problém nedostatku kvalifikovaných zdravotnických pracovníků v mnoha afrických zemích. Namísto snahy pomoci udržet tyto pracovníky v zemích, odkud pocházejí, naopak některé evropské země přispívají k většímu odlivu mozků, neboť lákají mnoho těchto odborníků k odchodu ze země. Ve zprávě mohla a měla být více rozpracována problematika „vnějších faktorů“, které „mohou dramaticky omezit manévrovací prostor států (…) a hluboce ovlivnit zdraví obyvatel“. Rozhodně nemůžeme ignorovat programy strukturálních změn, zahraniční dluh nebo škrty a privatizace zaměřené na dosažení životaschopnosti i v oblasti zdravotnictví, kde již nyní existují obrovské nedostatky. Nemůžeme ignorovat ani způsob, jakým se EU snaží za každou cenu nařizovat dohody o hospodářském partnerství, které hospodářství těchto zemí ještě více oslabí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Výměna informací je důležitá bez ohledu na to, jaké oblasti politiky se týká. Avšak v oblasti zdravotní péče je výměna informací mezi zeměmi a regiony naprosto nezbytná, protože umožní snadněji zjistit, které faktory jsou univerzální, přístupné a cenově dostupné nejen v oblasti, pro niž byly určeny, ale i v jiných oblastech. I vzhledem k tomu vítám tuto zprávu, protože ukazuje osvědčené postupy získané na základě evropských zkušeností a umožňuje nám zjistit, co je použitelné v subsaharské Africe.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Podpořil jsem zprávu o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a o celosvětovém zdraví, protože se domnívám, že je nezbytné hájit právo na zdraví jakožto základní lidské právo. Bohužel dobře víme, že průměrná délka života Afričana je minimálně o 30 let kratší než průměrná délka života Evropana, a tento rozdíl sám o sobě vystavuje model solidarity mezi severem a jihem zatěžkávací zkoušce. Je také dobře známo, že většina obyvatel subsaharské Afriky, zejména těch, kteří žijí ve venkovských oblastech, si nemůže léky kvůli jejich ceně dovolit. Zpráva, o které jsme dnes v Parlamentu hlasovali, dává přednost udržitelným zdravotnickým službám financovaným z veřejných prostředků nebo na základě mezinárodní solidarity. V této souvislosti může Evropská unie hrát důležitou roli v podstatě tím, že přijme vhodné opatření umožňující vystavět základy průhledného systému financování založeného na ukazatelích v oblasti zdraví odvozených z reálných potřeb obyvatel. Podle mého názoru je navíc nutné nadále provádět programy zaměřené na vzdělávání obyvatelstva v oblasti prevence a včasné diagnózy chorob. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že hlavní roli musí hrát v tomto směru místní orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Je naprosto nezbytné, abychom i nadále postupovali společně a spojili úsilí, aby tak byly účinně využity investice ze strany Evropské unie do zdravotních systémů v subsaharské Africe s cílem trvale snížit velkou nerovnováhu, která v současné době mezi tímto kontinentem a ostatními světadíly existuje, zejména co se týká porodů, délky života a výskytu HIV.

Je však důležité, aby zaznělo varování vedoucím představitelům těchto zemí, aby dostupné finanční prostředky využívali ke stanoveným účelům a aby zajistili, že tyto prostředky nebudou zneužívány k jiným typům aktivit, protože problémy se v systémech zdravotnictví v některých zemích často zhoršují právě kvůli špatné správě. Chtěl bych také zdůraznit, že by měla být nadále zachována a podporována porodnost v těchto zemích a nemělo by být snadné podstoupit dobrovolné přerušení těhotenství. I když bychom rozhodně měli respektovat práva žen, hlavním faktorem míry porodnosti by neměla být opakující se praxe přerušení těhotenství. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Podporuji zprávu o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a o celosvětovém zdraví. Zdraví není zboží. V návaznosti na zprávu z roku 2010 o rozvojových cílech tisíciletí a vzhledem k tomu, že do stanoveného termínu zbývá pět let, je odpovědností každého z nás podporovat partnerské země v provádění vnitrostátních politik v oblasti zdraví. Výdaje na zdravotnictví nepředstavují náklady, ale z hlediska udržitelného sociálně-ekonomického rozvoje jsou pro tyto země nezbytnou investicí.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Jak můžeme přijmout skutečnost, že rozdíl v průměrné délce života Afričana a Evropana může být až 30 či 40 let? Existuje mnoho faktorů, jako je špatná veřejná správa, přírodní katastrofy a extrémní chudoba, které přispívají k vytváření znepokojivé situace – situace, kdy jsou zdravotní ukazatele v Africe jedny z nejděsivějších na světě. Jak je uvedeno ve zprávě, podle Světové banky je nepravděpodobné, že rozvojové země budou v blízké budoucnosti schopny financovat vlastní národní systémy zdravotnictví z daňových příjmů. V této souvislosti by obrovský úkol, který představuje zdravotní péče v subsaharské Africe, mohly pomoci vyřešit neziskové systémy se smíšeným financováním pocházejícím ze státních zdrojů, mezinárodní podpory a účasti veřejnosti. Je pravda, že některé africké země již začaly s pomocí mezinárodního společenství provádět slibné iniciativy. Nicméně Evropská unie hraje ve vytváření systémů zdravotní péče založených na solidaritě zvláštní úlohu v tom, že poskytuje poradenství a financování systémů základní zdravotní péče a také přístup k lékům. Musí podporovat rovněž programy vzdělávání obyvatelstva v oblasti prevence a včasné diagnózy onemocnění.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva se zabývá nedostatkem zdravotního pojištění v subsaharské Africe, což způsobuje problémy většině obyvatel při získání přístupu ke zdravotní péči. Zdravotní péči mají k dispozici lidé, kteří si ji mohou dovolit. Velká většina obyvatel subsaharské Afriky, zejména ve venkovských oblastech, si nemůže dovolit zdravotní péči a léky ani nejběžnějšího typu, a to i přes existenci nevládních organizací a dalších vládních programů poskytujících služby. Takže hlavním poselstvím zprávy je, že je potřeba zavést zdravotní pojištění, které bude založeno na systému solidarity a umožní obyvatelstvu získat přístup ke zdravotní péči. Zpráva v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila a prosazovala systém zdravotního pojištění propojením orgánů státní správy, všech zúčastněných stran a dárců.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Každý rok zemře téměř 10 milionů dětí mladších pěti let, z nichž 4 miliony jsou novorozenci mladší jednoho měsíce. Kojenecká úmrtnost je téměř zcela soustředěna do chudých zemí, zejména v subsaharské Africe. I dnes zemře ve světě každou minutu jedna žena kvůli komplikacím spojeným s těhotenstvím nebo porodem. Hlavními příčinami úmrtí jsou krvácení, infekce a hypertenzní krize. Ze statistických údajů Světové zdravotnické organizace vyplývá, že riziko úmrtí v důsledku těhotenství je u žen v rozvojových zemích oproti rozvinutým zemím 36krát vyšší. V posledních několika letech se počet úmrtí snížil o 34 %, avšak tento údaj dosahuje sotva poloviny hodnoty potřebné pro splnění 5. rozvojového cíle tisíciletí. Více pozornosti je třeba věnovat pomoci lidem, kteří jsou vystaveni většímu riziku, tedy ženám žijícím ve venkovských oblastech a nejchudším rodinám, etnickým menšinám, domorodým skupinám a lidem žijícím v zónách konfliktů. Je třeba více investovat do systémů zdravotní péče, a zajistit tak, aby byla konečně všem lidem k dispozici kvalitnější péče.

 
  
MPphoto
 
 

  Alf Svensson (PPE) , písemně. (SV) V dnešním hlasování v Evropském parlamentu jsem hlasoval proti zprávě z vlastního podnětu o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a celosvětovém zdraví. Zpráva se zabývá vysoce důležitým tématem – je jasné, že dostupnost zdravotní péče je základním předpokladem rozvoje. Stovky tisíc dětí v subsaharské Africe každoročně umírají na nemoci, které nejsou smrtelné pro nikoho, kdo má přístup k základní péči. Pro nás v rozvinutém světě je to ostuda. Podpora zaměřená na zlepšení přístupu ke zdravotní péči je nutná. Tato zpráva však podle mého názoru nedává přijatelnou odpověď na otázku, jak toho dosáhnout. Je fakt, že občanská společnost, zejména organizace založené na víře, historicky hrály – a v mnoha zemích na jih od Sahary nadále hrají – velmi důležitou roli poskytovatele péče. Postup uvedený v této zprávě, tedy kategorické odmítnutí úsilí soukromých poskytovatelů péče a nevládních organizací, rozhodně není správnou cestou řešení tohoto problému pro kohokoli, komu skutečně leží na srdci dobré životní podmínky chudých. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Prostřednictvím usnesení o systémech zdravotní péče v subsaharské Africe a o celosvětovém zdraví Evropský parlament „připomíná právo žen bez nátlaku rozhodovat o otázkách souvisejících s jejich reprodukčním zdravím, ať už se jedná o početí, antikoncepci, potrat či pohlavně přenosné choroby“. Avšak s politováním konstatuji, že toto opatření bylo přijato pouze nepatrnou většinou – 313 proti 229. Jedná se o základní právo, za které bojovaly a bojují tisíce žen v Evropě a na celém světě, přičemž často riskují své životy. I když postoj menší části mých kolegů důrazně odsuzuji, dnešní hlasování mne velmi potěšilo.

 
  
  

- Návrh usnesení: Regionální politika a politika soudržnosti EU po roce 2013 (B7-0539/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Společně s mými kolegy jsem přesvědčena, že musíme využít úspěchu regionální politiky Evropské unie. To znamená, že tato politika bude muset projít evolucí, ne revolucí. Musí zůstat silnou, dobře financovanou politikou, která je skutečným nástrojem hospodářského rozvoje ve všech našich regionech. Chceme zjednodušená pravidla vyjádřená nejen slovy, ale i činy. Pevně věříme, že zvláštní pozornost by měla být věnována nejvzdálenějším městům a regionům. Když jsem pracovala na tomto usnesení, jak na úrovni pracovní skupiny, tak i ve Výboru Evropského parlamentu pro regionální rozvoj, podařilo se mi dosáhnout významného pokroku na dvou frontách: budou důkladněji zohledněny potřeby potenciálních příjemců a pojem HDP nebude zbytečně považován za posvátný. Domnívám se, že HDP by mělo zůstat hlavním kritériem pro přidělování finančních prostředků, ale zároveň bychom měli zvážit i jiná kritéria. Z dosaženého kompromisu mám radost, a proto jsem hlasovala pro tento text. Přijetím tohoto usnesení velkou většinou jsme spojili síly a vyslali velmi jasné poselství Evropské komisi a evropským ministrům.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro usnesení o politice soudržnosti a regionální politice EU po roce 2013. Tento text obsahuje zásadní prohlášení, jako například to, že je potřeba zachovat po roce 2013 politiku soudržnosti, která je nezbytnou podmínkou pro sjednocení členských států. Domnívám se, že musíme být velmi opatrní s ohledem na požadavky, aby byl v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) rozvoj venkova koordinován s rozvojovými cíli soudržnosti a řízen na regionální úrovni s cílem zajistit, aby odpovídal daným potřebám. Je bezpochyby možné dosáhnout regionální přiměřenosti uzavíráním smluv bez závazného nástroje. Naprosto souhlasím s tím, že politika soudržnosti by neměla být znovu přesunuta na vnitrostátní úroveň. Politika soudržnosti by neměla být vnitrostátní ani regionální. Měla by být evropská. Měli bychom pokročit od politiky soudržnosti založené na znovusjednocení Evropy k politice soudržnosti založené na evropském plánování a rozvoji. Ambicí související s Evropou výsledků, které občané očekávají, je to, abychom z Unie učinili z ekonomického a sociálního hlediska nejkonkurenceschopnější a nejvíce ekologicky udržitelný region na světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Cílem politiky soudržnosti EU je snížit rozdíly v úrovni rozvoje mezi evropskými regiony a dosáhnout hospodářské a sociální soudržnosti, což je velmi důležité pro život a rozvoj venkovských oblastí. Hlasoval jsem pro toto usnesení a je velmi důležité, aby EU i nadále podporovala udržitelný růst ve venkovských a odlehlých oblastech. Irsko od roku 1973 získalo prostřednictvím Fondu pro regionální rozvoj a Výboru pro soudržnost přibližně 10 miliard EUR. Podporuji slova, kterými se usnesení zmiňuje o nutnosti pečlivě zvažovat důležitost regionálního rozvoje a zohlednit jej v rozpočtu EU a o podpoře silné evropské regionální politiky vhodnými finančními prostředky, což umožní dosáhnout sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Politika soudržnosti po roce 2013 musí odpovídat potřebám evropských regionů, čímž přispěje k růstu a úspěšnému rozvoji společenství EU. Musí být zjednodušenou a transparentní politikou. Musí existovat synergie s politikou regionálního rozvoje a koordinovaný přístup řízený na regionální úrovni, aby bylo dosaženo konkrétních politických cílů a aby byly spravedlivě rozdělovány peníze.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Podpořil jsem toto usnesení. Politika soudržnosti je zvlášť důležitou součástí politiky EU, jejímž cílem je snižování rozdílů v úrovni rozvoje evropských regionů a zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Účinně prováděná regionální politika přináší celé EU a jejímu hospodářskému růstu velkou přidanou hodnotu. Evropský parlament již několikrát vyjádřil svůj názor, že politika soudržnosti je v současnosti vytvářena na pozadí celosvětových problémů, které mají na regiony EU různý dopad. Je proto nutné podstatně zlepšit celkovou koordinaci politiky soudržnosti na úrovni EU. Složitost a závažnost požadavků a pravidel platných pro politiku soudržnosti patří ve skutečnosti mezi hlavní překážky, které brání využití potenciálu těchto nástrojů. Chceme-li zajistit, aby bylo při provádění politiky soudržnosti dosaženo jejích cílů, musí být tato politika dostatečně flexibilní tak, aby byla přizpůsobena specifickým vlastnostem jednotlivých regionů, které tak budou moci zvládnout specifické hospodářské a sociální potíže.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Politika soudržnosti je nejúčinnějším dostupným nástrojem pro uplatňování evropských politik na regionální úrovni. Dnes přijatý návrh usnesení obsahuje důležité aspekty, kterými je úzce provázán se strategickými cíli EU do roku 2020. Co se týče přidělených prostředků, rozpočtový rámec na období 2014–2021 musí podporovat ambiciózní politiku soudržnosti. Vzhledem k dopadům hospodářské krize na méně rozvinuté regiony musí být navíc hlavní důraz v budoucnu nadále kladen také na cíl konvergence. V případě Rumunska provádění této politiky umožňuje, aby byla vytvořena správná konvergence s ostatními státy EU, zejména proto, že všech osm rozvojových regionů v mé zemi může využívat dotace ze strukturálních fondů. Získání a maximální využití těchto finančních prostředků by během následujících pěti let mělo přinést 15% nárůst HDP. Nicméně v důsledku nízké administrativní kapacity správních oddělení na ministerstvech je míra využití těchto prostředků nadále jednou z nejnižších v Evropě. Proto se domnívám, že by bylo užitečné reorganizovat stávající správní struktury na úrovni ministerstev a při výběru personálu uplatňovat přísná kritéria kvalifikace. Navíc si myslím, že prioritními aspekty této politiky musí být makroregionální strategie, jako je například strategie Dunaj.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože Evropská unie musí nyní začít plánovat, jak financovat a koordinovat soudržnost a regionální politiku EU po roce 2013. Souhlasím s názorem Evropského parlamentu, že nyní musíme plánovat a přidělovat peníze EU vyčleněné na strukturální fondy tak, aby byl v novém dlouhodobém finančním období přidělen dostatek finančních prostředků umožňujících zajistit harmonický rozvoj všech regionů EU. Evropa je jednotná, a proto je velmi důležité dosáhnout cíle politiky soudržnosti – snížit rozdíly v úrovni rozvoje evropských regionů a zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Souhlasím s názorem Parlamentu, že politika soudržnosti by měla být více orientována na výsledky a že bychom měli usilovat o větší účinnost a užitečnost, protože jedině pak bude tato politika mnohem vhodnější a prospěšnější pro spotřebitele. K dosažení tohoto cíle musíme zásadním způsobem zlepšit administrativní postupy, zvýšit finanční kontrolu, koordinovat vnitrostátní a regionální postupy a zajistit, aby byly flexibilnější a jednodušší. Chceme-li dosáhnout cíle strategie Evropa 2020, musíme provádět politiku soudržnosti a regionální politiku a zajistit, aby tato politika byla nezávislá a zahrnovala všechny evropské regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Je důležité zvýšit rozpočet EU, ale je důležité také zlepšit pružnost a zjednodušit pravidla používání, aby bylo možné rozpočet lépe plnit. EU by měla mít politické priority, které přispívají k hospodářskému růstu a vytváření většího počtu lepších pracovních míst, a dále by měla mít politiky přispívající ke konkurenceschopnosti, například v oblasti vědeckého výzkumu a inovací.

Chtěla bych vyzvat k tomu, aby struktura politiky soudržnosti pro období po roce 2013 nabídla jednoduchý, spravedlivý a transparentní režim přechodu zohledňující zkušenosti z minulosti a aktuální vývoj sociální a hospodářské situace dotčených regionů a aby jim umožnila pokračovat v jejich cestě k růstu a rozvoji. Rozpočet EU by měl být vypracován v souvislosti s evropským politickým programem. Na programu všech evropských lídrů je například energie, přesto oproti roku 1980 nyní investujeme do vědeckého výzkumu čtyřikrát méně. Domnívám se, že strategie EU 2020 je dobrým výchozím bodem a základem pro práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Domnívám se, že Evropský sociální fond by měl být nadále součástí nařízení o obecných ustanoveních o fondech politiky soudržnosti. Myslím si však, že je potřeba, aby fungoval podle vlastních pravidel.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Evropská unie od svého založení podporuje jako základní hodnoty mír a prosperitu, prostor svobody a bezpečnosti a jednotný trh a prostřednictvím udržitelného rozvoje také sociální, hospodářskou a územní soudržnost. Dnes by se těmito hodnotami, na něž jsme hrdí, měl nadále řídit budoucí evropský integrační proces, samozřejmě společně s politikou regionálního rozvoje. Rok 2013 je za dveřmi.

Pro dosažení tohoto cíle je proto důležité úsilí každého jednotlivce, protože současná situace v Evropě je poměrně složitá a dochází k významným změnám, které provázejí přijetí Lisabonské smlouvy. Nepříznivé globální klima také změnilo priority EU, jejichž cílem je teď dát do pořádku specifické a hospodářské problémy, které je potřeba řešit, avšak to nemůže odvrátit naši pozornost od základních principů regionální politiky EU. Struktura politiky soudržnosti po roce 2013 by měla jasně odrážet skutečnost, že politika soudržnosti není politikou přerozdělování finančních prostředků mezi členské státy a regiony, ale je – nebo by měla být – politikou zaměřenou na sociální, hospodářský a územní rozvoj EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Přijetím usnesení o politice soudržnosti a regionální politice EU po roce 2013 podpořil Evropský parlament žádosti předložené regiony, které se právě účastní setkání v rámci Dnů otevřených dveří v Bruselu. Parlament chce před pátou zprávu o soudržnosti, jež má být vydána v listopadu a která stanoví hlavní cíle regionální politiky EU po roce 2013, vyslat důrazný politický signál. Sociální krize, kterou v současné době procházíme, dává politice regionálního rozvoje zvláštní rozměr. Pokud se mají regiony i nadále vypořádávat s tímto obdobím hospodářské restrukturalizace, potřebují vhodný rozpočet. V zájmu zajištění úspěchu strategie EU 2020 musí být do celé věci více zapojeny také regiony a Evropská komise musí i nadále zjednodušovat postupy pro přístup k prostředkům. A v neposlední řadě musí být politika soudržnosti také předmětem lepší komunikace tak, aby evropští občané rozuměli tomu, jak důležitou úlohu hrají strukturální fondy ve velkých projektech rozvoje regionů a sociální soudržnosti. Jedná se o jednu z iniciativ na místní úrovni, kterou Evropa musí podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení o politice soudržnosti a regionální politice EU po roce 2013. Provádění politiky soudržnosti, která přispívá ke stabilnímu, udržitelnému hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Evropské unii, má zásadní význam pro úspěch strategie Evropa 2020. I když je tato politika pro dosažení cílů této strategie důležitá, měla by být samostatná a poskytovat rámec pro vytvoření silné synergie mezi všemi evropskými politikami.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem měl příležitost již několikrát zmínit, politika soudržnosti EU má zásadní význam, protože přispívá ke zmírnění rozdílů v jednotlivých regionech EU 27, ke snížení nerovnováhy a podpoře evropské konkurenceschopnosti. Je velmi důležitá zejména pro podporu rozvoje nejvíce znevýhodněných oblastí, pro zvýšení účinnosti přidělování finančních prostředků na inovace, technologie a vzdělání a pro provádění opatření na podporu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. V této oblasti by měly být hnací silou také cíle strategie Evropa 2020, a proto vítám doporučení podpořit větší využití dostupných prostředků technické pomoci za účelem posílení kapacit malých a středních podniků a nevládních organizací.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem politiky soudržnosti je snížit rozdíly v úrovni rozvoje evropských regionů a mobilizovat potenciál růstu, což umožní dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Tato politika má zásadní význam pro proces evropské integrace, úsilí o modernizaci a udržitelný růst. V souladu s duchem smluv vyžadují tyto znaky uplatňování regionální politiky na úrovni EU v celé EU, která zahrnuje všechny evropské regiony.

Pro nejvzdálenější regiony, příhraniční regiony, regiony se zvláštními geografickými rysy a ostatní regiony, které čelí specifickým problémům v oblasti rozvoje, musí i nadále platit specifická ustanovení. Současná akumulace problémů, které je třeba řešit v krátkodobém a dlouhodobém horizontu a kterým Evropská unie čelí, vyžaduje přijetí upravené strategie EU 2020, která zajistí rámec pro stabilní a udržitelný hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Evropě. Provádění politiky soudržnosti je nezbytné pro úspěch této strategie. Chtěl bych upozornit na skutečnost, že územní soudržnost znamená přístup zaměřený na územní rozvoj, a proto by měla být zajištěna dostatečná flexibilita umožňující přizpůsobit politiku regionálním zvláštnostem a podpořit méně rozvinuté regiony v jejich úsilí o překonání sociálních a ekonomických problémů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto usnesení má několik pozitivních aspektů, zejména v tom, že trvá na cílech politiky soudržnosti zaměřených na snížení rozdílů v úrovni rozvoje evropských regionů a mobilizaci potenciálu růstu za účelem dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Jedná se o oblast, která podporuje úsilí o modernizaci a udržitelný růst a je také projevem jisté solidarity. Měl by na ni být tedy kladen větší důraz. Je nezbytné, aby byl regionální rozměr plně zohledněn v navrhované revizi rozpočtu EU a v budoucím finančním rámci, protože jinak bude obtížné sociální, hospodářské a územní soudržnosti dosáhnout.

Přijetím specifických opatření je potřeba přizpůsobit politiku soudržnosti nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise musí navrhnout trvalá opatření opírající se o přiměřené financování, které lze přizpůsobit potřebám každého nejvzdálenějšího regionu s cílem pomoci jim překonat trvalá znevýhodnění. Pro příhraniční regiony, regiony se zvláštními geografickými rysy a ostatní regiony, které čelí specifickým problémům v oblasti rozvoje, musí i nadále platit specifická ustanovení. Nicméně nechceme, aby byla politika soudržnosti podřízena prioritám strategie EU 2020, která zdůrazňuje konkurenceschopnost, deregulaci, přizpůsobení se a podnikání vždy na úkor soudržnosti a konvergence.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Nyní se rozhoduje o budoucí politice soudržnosti a v celé Evropě přitom roste nezaměstnanost a snižuje se objem veřejných financí. Například v irském regionu BMW (příhraniční, vnitrozemské a západní oblasti) HDP pravděpodobně opět klesne na 75–100 % evropského HDP. Musí být provedena opatření pro období po roce 2013, která zohlední změněnou ekonomickou situaci v Irsku, zejména v regionu BMW. Programy 2. cíle musí být v budoucnosti zaměřeny na posílení kapacity regionů tak, aby mohly účinně přispět k udržitelnému hospodářskému rozvoji v Irsku a v Evropě, který bude ekologičtější a promyšlenější. Regionální lety do regionu BMW jsou hospodářskou a sociální nutností. Musí být tudíž zachováno financování závazku veřejné služby, protože tyto vnitrostátní lety by bez těchto peněz nemohly být provozovány. Podpora EU pro přeshraniční spolupráci musí pokračovat. Přeshraniční spolupráce může napomoci vyřešit roztříštěnost trhu práce, obchodních sítí a infrastruktury v příhraničních regionech.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Politika soudržnosti je základním principem evropské integrace, protože zajišťuje rovnoměrný rozvoj a snižuje rozdíly v rámci EU a současně chrání i sociální a územní soudržnost. Lisabonská smlouva posílila politiku soudržnosti, a proto je v zájmu nás všech, aby budoucí politika soudržnosti podporovala rozvojový potenciál celé EU, podporovala větší konkurenceschopnost evropského hospodářství a zvyšovala kvalitu našeho života.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) V důsledku vytvoření strategie Evropa 2020 v Radě a v návaznosti na přijetí dokumentu o budoucnosti politiky soudržnosti Výborem Evropského parlamentu pro regionální rozvoj máme vhodnou a dobře načasovanou zprávu zaměřenou na obnovu centrální role politiky soudržnosti. Ve zprávě se správně zdůrazňuje význam regionálního rozměru poté, co byl podle nové smlouvy zaveden dodatečný územní statut hospodářské a sociální soudržnosti, a zpráva také patřičně zmiňuje klíčové principy soudržnosti – víceúrovňovou veřejnou správu, partnerství a integrovaný přístup. Ze všech těchto důvodů hlasuji pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Bez ambiciózní politiky soudržnosti, jakou Evropská unie vždy uplatňovala, by se nepodařilo snížit stávající rozdíly mezi geograficky znevýhodněnými regiony a všemi ostatními oblastmi. Posílení těchto politik v nynější fázi, kdy je kvůli krizi opožděno plnění náročného úkolu snižování rozdílů, má zásadní význam pro dosažení cílů stanovených v rámci strategie EU 2020 a pro to, aby EU dosáhla jednoho z hlavních pilířů solidarity, který již umožnil rozvoj a pokrok ve většině evropských regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Rád bych paní Hübnerové vyjádřil upřímnou úctu a poděkoval jí za toto usnesení, které vypracovala jménem Výboru pro regionální rozvoj. Usnesení ve velmi příhodnou dobu upozorňuje na problematiku týkající se využívání finančních prostředků EU určených na regionální rozvoj a na možnosti, jak zajistit podmínky, za kterých by tyto prostředky mohly být použity flexibilněji a přitom byla zohledněna zeměpisná poloha zemí a základní ukazatele jejich hospodářské efektivnosti. V mé zemi, v Lotyšsku, jsou prostředky vyčleněné na provádění politiky soudržnosti bohužel používány velmi neefektivním způsobem. Korupce rozšířená mezi úředníky na lotyšském ministerstvu hospodářství a ministerstvu pro místní rozvoj a místní samosprávu prakticky brzdí obě iniciativy jednotlivců i jakékoli kroky směřující k účinnému využívání finančních prostředků EU. Vzhledem k tomu, že v Lotyšsku chybí informační kampaně o fondech soudržnosti mají tamní obyvatelé prakticky nulové povědomí o příležitostech, které EU nabízí. Hlasoval jsem pro toto usnesení, abych se o něj mohl opřít, až budu některým lotyšským ministrům a úředníkům vysvětlovat, že je čas začít pracovat v EU a samozřejmě ve prospěch Lotyšska. Příležitosti umožňující obnovu Lotyšska, které byly promarněny, jsou trestným činem na budoucích generacích.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zásadou politiky soudržnosti v rámci EU je poskytovat podporu umožňující pozvednout chudší regiony na stejnou úroveň, jako mají bohatší regiony. Politika soudržnosti by měla být uplatňována s cílem vyrovnat důsledky nerovnoměrného ekonomického rozvoje. Nicméně musíme zajistit, aby finanční prostředky byly jednotlivým regionům přidělovány spravedlivým a transparentním způsobem. Měla by být jasně definována kritéria pro vyplácení dotací. Větší pozornost musíme věnovat okrajovým venkovským regionům. Hlasuji proti usnesení, protože v něm není dostatečně jasně uvedeno, do jaké míry budou dotace monitorovány a podle jakého vzorce mají být rozdělovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Návrh usnesení o politice soudržnosti a regionální politice Evropské unie po roce 2013 je jasným signálem Evropského parlamentu Evropské komisi ohledně minimálních požadavků na podstatu této politiky pro příští programové období. Cílem politiky soudržnosti je snížit rozdíly v úrovni rozvoje evropských regionů a zvýšit potenciál růstu, který umožní dosáhnout ekonomické, sociální a územní soudržnosti. Politika soudržnosti, která je projevem evropské solidarity, hraje velmi důležitou roli v programu strategie Evropa 2020. Její účinné provádění je naprosto nezbytné pro další modernizaci a zajištění trvalého, stabilního hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropě. Jejím cílem je také zvýšit konkurenceschopnost a zlepšit kvalitu života občanů EU. Já jsem rozhodně pro odmítnutí jakýchkoli snah o opětovné přesunutí politiky soudržnosti na vnitrostátní úroveň nebo její rozdělení do sektorů a sektorálního rozptýlení jejích zdrojů. Pozornost by měla být věnována nutnosti víceúrovňové správy a důležitosti spolupráce s regiony tak, aby politika soudržnosti byla uživatelsky co nejpříjemnější, a pozornost by měla být věnována také nutnosti lepší koordinace rozvoje venkova s rozvojovými cíli v oblasti soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (FR) Cílem regionálních politik soudržnosti je zajistit co nejlepší životní podmínky obyvatel. Aby bylo možné tyto politiky účinně hodnotit a zlepšit rozhodování týkající se přidělování evropských finančních prostředků, musí mít EU kromě HDP i ukazatele související se sociální oblastí a životním prostředím. Používat jako jediné kritérium pro rozhodování hospodářský růst již nestačí. Politika soudržnosti je projevem solidarity mezi evropskými regiony. Decentralizované řízení této politiky je nejefektivnějším způsobem, jak reagovat na specifické podmínky a požadavky jednotlivých regionů, a samo o sobě přidá klíčovou hodnotu vnitrostátním politikám zaměstnanosti. Proto jsme důrazně proti jakýmkoliv plánům o opětovné přesunutí řízení Evropského sociálního fondu na vnitrostátní úroveň. Opětovné přesunutí řízení na vnitrostátní úroveň by nemělo být jedinou možností, jak tomuto fondu dát větší váhu a zviditelnit jej.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi úrovněmi rozvoje regionů Unie je důležitý. V návaznosti na přijetí strategie Evropa 2020 musíme vytvořit rámec s příznivými podmínkami pro stabilní hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Usnesení dále vyzývá k tomu, aby byl rozvoj venkova koordinován s rozvojovými cíli v oblasti soudržnosti a řízen na regionální úrovni, aby bylo zajištěno, že je přizpůsoben potřebám těchto regionů. V důsledku krize bohužel existuje v Evropě mnoho venkovských oblastí, které byly odsunuty na okraj zájmu, a byly tedy vylidněny. Takový stav způsobuje degradaci území, což zintenzivňuje hydrogeologickou nestabilitu. EU musí dát regionům možnost do tohoto stavu zasáhnout pomocí cílených dotací zaměřených na opětovné zalidnění oblastí potýkajících se s demografickým poklesem. Pouze tímto způsobem budeme schopni zajistit nová pracovní místa a lepší regionální rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Politika soudržnosti je významným pilířem evropské solidarity. Právě prostřednictvím této politiky dosahujeme cíle snižování regionálních rozdílů a podporujeme harmonický rozvoj celé Evropské unie. Pro nadcházející období 2014–2020 musí být vytvořen takový rámec, který dokáže zlepšit účinnost regionální politiky. Je třeba podporovat víceúrovňovou správu s větším zapojením regionálních a místních orgánů do zákonodárného procesu, jak to vyžaduje nová Lisabonská smlouva, a dodržování zásady subsidiarity, protože rozhodnutí musí být prováděna na úrovni co neblíže lidem. Nesmíme zapomínat na specifické podmínky nejvzdálenějších regionů, jako je například Madeira, odkud pocházím. Tato skupina evropských regionů se potýká s velmi specifickými rozvojovými problémy a musí mít i v budoucnu možnost využívat zvláštní ustanovení týkající se provádění evropských politik. Bylo by také vhodné zavést další ukazatele jako doplnění hrubého domácího produktu, který musí být i nadále hlavním kritériem pro určení způsobilosti pro pomoc v rámci regionální politiky. Tyto ukazatele musí zohledňovat specifické vlastnosti regionů tak, aby poskytovaly úplný obraz o reálné situaci každého regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Vítám přijetí tohoto usnesení, kterým se stanoví obecné zásady Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) na programové období 2014–2020. Domnívám se, že upozorněním na regionální charakter fondu EFRR znovu potvrzujeme, že při provádění regionální politiky je třeba vzít v úvahu specifické rysy regionů. Avšak je naprosto nezbytné, aby řídící orgány přihlížely ke skutečnému stavu v regionech a vytvořily oblasti politiky pro EFRR, které skutečně splňují potřeby obcí a místních hospodářských subjektů. Je třeba uznat, že v řízení EFRR v našich regionech existují výrazné rozdíly, a proto žádám, aby byly normy v této oblasti harmonizovány na evropské úrovni. Stejně tak je důležité nabídnout ve střednědobém horizontu více prostoru pro změnu oblastí politiky v závislosti na hospodářských a sociálních podmínkách a vývoji v regionech tak, aby EFRR mohl přinášet skutečnou přidanou hodnotu po celé programové období. EFRR je podle mého názoru vynikajícím katalyzátorem růstu, zaměstnanosti a územní soudržnosti a musí se stát významným nástrojem pro účinnou podporu strukturálních rozvojových projektů přinášejících prospěch veřejnosti a našim regionům.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Tato zpráva vyzývá k tomu, aby byl po roce 2013 uplatňován jednoduchý, spravedlivý a transparentní režim. Jedním z klíčových úkolů pro politiku soudržnosti a regionální politiku je změna klimatu, která bude mít v různé míře značný dopad také na území Rakouska, protože k odvětvím, která budou postižena nejvíce, bude patřit cestovní ruch, ale i zemědělství a lesnictví. Jak je uvedeno v návrhu usnesení, omezené zdroje musí být soustředěny na klíčové priority a je třeba také najít společná řešení společných problémů.

 
  
  

- Návrh usnesení: Budoucnost Evropského sociálního fondu (B7-0535/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví toto: „Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“ Proto si myslím, že je důležité zvýšit účinnost a viditelnost Evropského sociálního fondu (ESF), což znamená zvýšit účinnost a viditelnost sociálního rozměru regionální politiky EU. Částka ve výši 10 miliard EUR každoročně investovaná do sociální Evropy (celoživotní vzdělávání, sociální začlenění, adaptace pracovníků atd.) musí být využita způsobem, který je v souladu s cíli strategie EU 2020, a musí přispět ke skutečnému pokroku. Avšak ESF musí být i nadále nedílnou součástí regionální politiky EU, čímž bude zajištěno, že kvůli větší diferenciaci mezi fondy nedojde k tomu, že vše bude složitější. Hlasovala jsem pro tento text, protože tyto záležitosti předkládá jasným způsobem a důrazně apeluje na Evropskou komisi: ESF se musí stát klíčovým nástrojem politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Souhlasím s tímto usnesením. Politika udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropě je velmi důležitá. Provádění této politiky by mělo být podporováno reformami v oblasti vzdělávání, odborného vzdělávání a vzdělávacích a rekvalifikačních programů tak, aby mohly být přizpůsobeny potřebám trhu práce, měla by být podporována malými a středně velkými podniky. Je velmi důležité, aby plánované nástroje fungovaly společně koordinovaným a vzájemně se posilujícím způsobem, aby tak bylo možné dosáhnout co nejlepších výsledků. Na úrovni EU hraje Evropský sociální fond (ESF) klíčovou roli ve zlepšování situace v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek a v oblasti zapojení pracovníků na trhu práce. Avšak samotná podpora ze strukturálních fondů nestačí. Chceme-li vytvořit efektivní a účinný systém financování sociálních programů, je potřeba zkombinovat podporu ze strukturálních fondů s jinými stávajícími programy, jako je například evropský nástroj mikrofinancování Progress, jehož prostřednictvím jsou poskytovány mikroúvěry malým podnikům a podpora začínajícím podnikatelům, a další nástroje.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Evropský sociální fond je klíčovým nástrojem pomáhajícím posílit hospodářskou a sociální soudržnost ve státech EU. Maximální finanční podpora z fondu by pomohla posílit pocit solidarity mezi evropskými občany, zejména v nových členských státech. Evropská unie vyčlenila z Evropského sociálního fondu na období 2007–2013 pro Rumunsko přibližně 3,5 milionu EUR. Operační programy jsou zaměřeny na dvě oblasti. První oblast se týká rozvoje lidských zdrojů a druhá je určena ke zlepšení veřejných služeb a politik infrastruktury prostřednictvím programu „Rozvoj administrativních kapacit“. V této souvislosti je potřeba posílit potenciál strukturálních fondů zjednodušením a zlepšením příslušných postupů. Hlavním cílem je pomoci členským státům vytvořit co nejlepší pracovní příležitosti a dosáhnout co nejaktivnějšího zapojení občanů ve společnosti. V budoucnu bude nutné, aby Evropský sociální fond hrál důležitou roli v podpoře strategie Evropa 2020, což bude zcela jistě vyžadovat, aby byla přijata opatření na úrovni EU i jednotlivých států.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Budoucnost Evropského sociálního fondu bude jednoznačně záviset nejen na tom, jaký postoj zaujímají evropští činitelé s rozhodovacími pravomocemi k budoucnosti kontinentu, ale také na způsobu, jakým jsou schopni využít zkušeností z minulosti, z minulosti, která nám nyní jasněji než kdy jindy ukazuje, že model doposud uplatňovaný evropskými orgány v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a práce již neodpovídá potřebám současné ekonomiky. Strategie EU 2020 i její hlavní nástroj, sociální fond, musí zohlednit skutečnost, že aby mohly politika zaměstnanosti a vzdělávací politika učinit výdaje evropských fondů udržitelnými, musejí být zaměřeny na naplnění místních potřeb a posílení a udržení malých a středních podniků jakožto základního kamene evropského hospodářství. V oblasti sociálního fondu a celé strategie EU 2020 budeme muset v budoucnu mnohem více než doposud věnovat pozornost místnímu rozměru a malým podnikům, které tvoří 99 % hospodářské struktury Evropy. V očekávání, že se změní pohled Unie na tyto životně důležité otázky, jsem hlasovala pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení předložené Výborem Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci, protože zejména v době hospodářské a sociální krize je nutné posílit Evropský sociální fond (ESF) a zvýšit jeho účinnost, jelikož tento fond je jedním z hlavních finančních nástrojů Evropské unie v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Navíc je velmi důležité zlepšit finanční postupy ESF, protože by to umožnilo členským státům snadnější a účinnější využívání ESF k investicím do dovedností, zaměstnanosti, vzdělávání a rekvalifikačních aktivit směřujících k vytvoření většího počtu lepších pracovních míst. Ráda bych také upozornila na skutečnost, že je velmi důležité, aby Komise přidělovala peníze z EU určené pro ESF cíleně, protože pouze tehdy tento nástroj pomůže přímo lidem získat zaměstnání, najít lepší pracovní místa, překonat chudobu, předejít sociálnímu vyloučení a žít naplno. Navíc jen účinnější a silnější ESF může vést ke splnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a přispět ke snížení nezaměstnanosti a chudoby v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. (CS) Usnesení o budoucnosti Evropského sociálního fondu jsem podpořila hned z několika důvodů. Předně oceňuji, že usnesení Evropského parlamentu uznává, že strukturální fondy z velké části zůstávají hlavním nástrojem financování cílů v oblasti sociální politiky. Současně podporuji žádost adresovanou Komisi, která zdůrazňuje potřebu provázanosti s jinými programy a podporu soudržnosti víceletých rámcových programů, jako je Daphne, Progress, program veřejného zdraví a program „Evropa pro občany“. Neméně důležitá je výzva Komisi ke zvýšení potenciálu strukturálních fondů zjednodušením a zlepšením postupů a pružnosti s důrazem na dimenzi sociální integrace s cílem pomoci členským státům optimalizovat výsledky sociální politiky a politiky zaměstnanosti a dosažení udržitelného růstu. V neposlední řadě jsem podpořila toto usnesení Evropského parlamentu, neboť zdůrazňuje, že regionální politika EU a sociální politika EU tvoří vzájemně propojený celek a pro úspěch strategie Evropa 2020 je nezbytné předložit jednoznačný rámec pro dosažení provázanosti veškerých evropských politik a strukturálních fondů, k čemuž usnesení vyzývá Komisi.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Evropský sociální fond hraje v oblasti sociální soudržnosti rozhodující roli, protože přispívá k zařazování pracovníků na pracovní trh v evropských regionech. Jeho činnost zaměřená na malé a střední podniky, vzdělávání a odbornou přípravu je pro úspěch strategie EU 2020 zásadní. Role Evropského sociálního fondu by však mohla být posílena více. Budoucí podoba strukturálních fondů v období 2014–2020 bude muset zohlednit specifické vlastnosti tohoto fondu. Mohly by být provedeny některé úpravy. Je však důležité, aby Evropský sociální fond fungoval v rámci obecných nařízení o strukturálních fondech, jak je tomu ostatně i dnes. Pokud by byl Evropskému sociálnímu fondu poskytnut vlastní právní rámec, došlo by tím nevyhnutelně k tříštění evropských politik a vytváření zbytečných komplikací příjemcům podpory z ESF. Evropská politická soudržnost musí jít ruku v ruce s integrovanou vizí cílů a prostředků, což vyžaduje větší součinnost mezi nástroji. Evropský sociální fond by měl proto i nadále spadat pod nařízení o obecných ustanoveních pro fondy a měl by mít určitě vlastní pravidla, ale v žádném případě ne vlastní rozpočet.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Evropský sociální fond hraje důležitou roli při zvyšování pracovních a profesních příležitostí, při podpoře v adaptaci dovedností pracovníků na požadavky pracovního trhu, zařazování pracovníků na pracovní trh a při podpoře sociálního začleňování. Je důležité, aby členské státy využívaly Evropský sociální fond k investicím do dovedností, zaměstnanosti, odborné přípravy a rekvalifikací s cílem vytvořit větší počet pracovních míst.

Cílů a úkolů stanovených ve strategii EU 2020 může být dosaženo využitím tohoto nástroje na podporu malých a středních podniků a přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám těchto podniků. Velký důraz musí být kladen na modernizaci vzdělávacího systému, odborného vzdělávání a přípravy, na důstojnou práci, včetně boje proti nejisté práci a práci načerno, na rovnost mužů a žen, zajištění podmínek pro sladění pracovního a soukromého života a na zajištění toho, aby lidé, kteří byli z pracovního trhu vyloučeni, do něj byli začleněni.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, protože i když požaduje reformu a posílení Evropského sociálního fondu, vydává fond do služeb strategie EU 2020. Všichni víme, že Evropský sociální fond byl „zřízen za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a životní úrovně v členských státech a regionech EU, a jako takový prosazuje hospodářskou a sociální soudržnost“. Nicméně dnes, kdy v důsledku hospodářské krize upadá EU ještě hlouběji do recese a nezaměstnanosti, dochází k uzavírání podniků a továren a zvyšuje se chudoba a sociální vyloučení, přestože byl rok 2010 v EU vyhlášen rokem boje proti chudobě, visí nad těmito cíli otazník. Priority všech evropských fondů, včetně Evropského sociálního fondu, musí být přezkoumány ve prospěch občanů a podniků v Evropě a nesmí sloužit strategii EU 2020, která navazuje na prokazatelně neúspěšnou Lisabonskou strategii. Některé body této zprávy, jako je nastavení systémů vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy tak, aby vyhovovaly potřebám podniků, jednoznačně slouží potřebám trhu, nikoli občanům Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Vzhledem k tomu, že strukturální fondy i nadále do značné míry poskytují hlavní nástroj financování sloužící k plnění sociálních cílů, domnívám se, že je potřeba konsolidovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost zlepšením zaměstnanosti a pracovních příležitostí, a to prostřednictvím podpory vysoké úrovně zaměstnanosti a poskytnutím většího počtu kvalitnějších pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že Evropský sociální fond by měl být hlavním finančním nástrojem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020. Je nezbytné, aby členské státy využívaly tento fond k investicím do vzdělávání a rekvalifikačních aktivit s cílem zvýšit kvalifikace lidí a vytvořit větší počet lepších pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k současné situaci v oblasti zaměstnanosti v Evropě, kdy míra nezaměstnanosti dosahuje v různých členských státech rekordních hodnot, se domnívám, že cílů strategie Evropa 2020 může být dosaženo využíváním Evropského sociálního fondu (ESF) k podpoře malých a středních podniků a k přizpůsobení vzdělávacího systému a odborného vzdělávání a přípravy potřebám podniků s cílem zlepšit zaměstnatelnost lidí. Úspěch strategie Evropa 2020 je závislý na konkurenceschopnosti evropských podniků a odvětví a také na dynamice našeho hospodářství ve světě po krizi. Abychom tohoto úspěchu dosáhli, musíme soustředit své úsilí na zajištění životaschopnosti a dynamiky podniků (zejména malých a středních podniků a technologických a vědeckých odvětví) a na odpovídající vzdělávání našich občanů. ESF by podle mého názoru měl sloužit těmto cílům, a proto plně podporuji důraz, který toto usnesení klade na význam vzdělávání a odborné přípravy jako prostředku boje proti chudobě, nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, a to vytvářením bohatství a zvyšováním konkurenceschopnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k dopadům současné hospodářské a sociální krize na sebe boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení upoutal značnou pozornost evropské veřejnosti a evropských institucí. V této souvislosti je Evropský sociální fond (ESF) dvojnásob důležitý pro možnost dosáhnout cílů strategie EU 2020. Dnes je kladen zvláštní důraz na vzdělávání a odborné dovednosti, aby mohlo být dosaženo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, a také na inovace a dynamiku malých a středních podniků. Cílem je prosazovat větší počet lepších pracovních míst, a vymýtit tak chudobu a sociální vyloučení. Proto bych chtěl zopakovat, že je důležité a nezbytně nutné, aby se zvýšila pružnost, jednoduchost a přizpůsobivost ESF na úroveň ostatních strukturálních fondů tak, aby mohl lépe reagovat na novou evropskou realitu a nové sociální problémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Domnívám se, že Evropský sociální fond (ESF) by měl podporovat opatření přijatá členskými státy s cílem posílit zaměstnanost, podporovat kvalitu práce ve všech ohledech (školení, pracovní podmínky, smluvní vztahy, pracovní doba a organizace práce) a přispět ke snížení sociálních nerovností a rozdílů v rozdělení příjmů.

Zvýšení finančních prostředků ESF může pomoci dosáhnout cílů v oblasti sociálního začlenění, boje proti chudobě, sociálního vyloučení a vzdělávání a odborné přípravy a zároveň významně přispět k hospodářské a sociální soudržnosti.

Usnesení, které dnes přijal Evropský parlament, vyzdvihuje některá z těchto opatření. Klade důraz na základní záležitosti, na které by se měl ESF soustředit, a upozorňuje na potřebu zachovat „úsilí o dosažení sociální soudržnosti“. Potřebujeme však mnohem více než jen finanční prostředky ESF. Musíme změnit politiky. Musíme se zbavit Paktu stability a růstu a nahradit jej skutečným programem zaměřeným na pokrok a sociální rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Od roku 1973, kdy se Irsko stalo členem Evropské unie, získalo z Evropského sociálního fondu finanční podporu přesahující 7 miliard EUR. Tyto peníze byly použity především k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže. V rámci operačního programu EU pro rozvoj lidských zdrojů v Irsku poskytne Evropská unie Irsku na období 2007–2013 prostřednictvím Evropského sociálního fondu 375 milionů EUR. Celkový rozpočet tohoto programu je 1,36 miliardy EUR. Tyto peníze jsou používány na vzdělávací kurzy pro nezaměstnané, zdravotně postižené, pro osoby, které předčasně ukončily školní docházku, a pro osoby na okraji společnosti. Žijeme v éře globalizace. Abychom vyřešili výzvy a příležitosti, které globalizace irským pracovním silám přináší, jsou prostředky z Evropského sociálního fondu využívány v Irsku také na podporu vzdělávacích programů v oblasti celoživotního vzdělávání, které lze přizpůsobit tak, aby reagovaly na situaci globalizovaného trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF). ESF je klíčovým faktorem evropské sociální soudržnosti, protože podporuje zaměstnanost, zapojení pracovníků na pracovní trh a odborné vzdělávání. V tomto textu jsme jasně vyjádřili nesouhlas s návrhem Evropské komise na oddělení Evropského sociálního fondu od jiných fondů. Vlastně by se mělo postupovat přesně opačným směrem – tento fond by měl být úzce propojen s ostatními fondy, zejména s nástroji regionální politiky, aby se zvýšila jeho účinnost. Vyslovili jsme se pro to, aby se ESF stal efektivnějším, jednodušším a transparentnějším nástrojem, který musí i nadále působit jako silný katalyzátor vytváření sociální Evropy. ESF jako celek musí být možné využít v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a musí být možné jej uplatnit pro splnění cílů EU v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Evropský sociální fond (ESF) je hlavním rozpočtovým nástrojem EU přispívajícím k sociálnímu začlenění a k začlenění pracovníků na trh práce. Nicméně je jasné, že toto usnesení je příliš zaměřeno na roli ESF podporující zaměstnanost a nedostatečně se věnuje jeho klíčové úloze při podpoře začleňování zranitelných skupin, což moje skupina socialistů a demokratů vždy důrazně podporuje. Je nanejvýš důležité zaměřit podporu z ESF na zranitelné skupiny, které v důsledku hospodářského poklesu trpí nejvíce.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva proklamuje obranu důstojné práce a boj proti nejisté práci. Proklamace jsou jedna věc, avšak stále potřebujeme získat prostředky, které bychom k tomu mohli použít. Strategie Evropa 2020 míří od těchto proklamací opačným směrem. Jaký dopad ve skutečnosti mají všechny tyto řeči? Žádný. K čemu sepisovat seznam problémů týkajících se chudých lidí a nezmínit se přitom o problémech způsobených bohatými? Tento text je pokryteckým kázáním.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropský sociální fond (ESF) je nástrojem par excellence, který umožňuje vytváření nových pracovních příležitostí, podporuje adaptaci dovedností pracovníků na požadavky pracovního trhu a zařazování pracovníků na pracovní trh, přičemž podporuje i sociální začlenění. Je proto naprosto nezbytný pro to, aby Evropská unie dosáhla cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 v oblasti sociálních otázek a zaměstnanosti. Posílení tohoto důležitého nástroje má pro nás tedy zásadní význam, abychom správně naplňovali navrženou strategii, posílenou podporou malým a středním podnikům, které jsou hnací silou celého hospodářství a jsou primárně odpovědné za hospodářský a technologický rozvoj i vytváření nových pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) V Lotyšsku se financování z Evropského sociálního fondu stalo předmětem politických a ekonomických spekulací. Z prostředků vyčleněných na vzdělávání a rekvalifikaci se obohacují někteří nepoctiví úředníci. Nově zřízená školicí střediska a další instituce, jež nemají licenci, slouží prostě jako „pračky peněz“ vyčleněných na vzdělávání nezaměstnaných lidí a dalších skupin osob s nízkými příjmy, zatímco odborná kvalifikace školitelů často nedosahuje potřebných norem. Poplatky účtované některými „školicími středisky“ jsou vyšší než na Lotyšské univerzitě. Evropský sociální fond musí za tento zanedbaný stav platit. Podpořil jsem toto usnesení. Silně na mne zapůsobil zejména bod 15, ve kterém Evropský parlament „vyzývá Komisi, aby zvýšila potenciál strukturálních fondů zjednodušením a zlepšením postupů… s cílem pomoci členským státům optimalizovat výsledky sociální politiky a politiky zaměstnanosti a dosáhnout udržitelného růstu“. Hlasoval jsem „pro“ v naději, že by mohl být vytvořen mechanismus monitorování, který by tvrdě zakročil proti

nepoctivým politickým činitelům.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Prostřednictvím Evropského sociálního fondu je vyvíjena snaha snížit hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy. Začít v této souvislosti s opatřeními v oblasti kvalifikace se jeví jako mnohem progresivnější krok směřující k zajištění pracovních míst a zařazení evropských pracovníků na pracovní trh. Musíme plně využít potenciálu, který již máme, tak aby odvětví obchodu a průmyslu nemohly přijímat velký počet levných zahraničních odborníků pod záminkou, že zde máme nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V této souvislosti by měly být odmítnuty také různé „karty“, o nichž se uvažuje. Pokud však rozdělení odpovědnosti a provádění projektů vede k tomu, že v mnoha regionech vznikají problémy, a pokud například francouzský vzdělávací program PPP čeká kvůli změně kompetencí v bruselské byrokracii již tři roky na platby, pak fond neplní své poslání. V každém případě musíme dát jasně najevo, že je třeba věnovat více pozornosti malým a středním podnikům jakožto „skutečným“ zaměstnavatelům. Protože toto usnesení v zásadě tyto aspekty splňuje, nicméně má několik nedostatků, zdržel jsem se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání hlasovali o návrhu usnesení o budoucnosti Evropského sociálního fondu. Jak všichni dobře víme, Evropský sociální fond hraje klíčovou roli v podpoře strategie Evropa 2020, jejímž hlavním cílem je zlepšení začlenění, snížení chudoby, zvýšení zaměstnanosti a úrovně vzdělávání, což má v konečném důsledku vytvořit nová a lepší pracovní místa. Z tohoto pohledu lze chápat primární význam fondu jako politického nástroje a jeho dvojí hodnotu, a to v podpoře politiky zaměstnanosti a politiky soudržnosti na straně jedné a v reálném a harmonickém regionálním rozvoji na straně druhé. Tento poslední aspekt je podle mého názoru zvláště důležitý v tom, že Evropu nemůžeme nazývat opravdu úplnou, soudržnou a jednotnou, pokud všechny komunity, které tato Evropa zahrnuje, nebudou skutečně vyspělé a nedosáhnou takové úrovně růstu, která je co nejstabilnější a zároveň co nejjednotnější. Nesmíme zapomínat zejména na regiony jižní Evropy – uvolnění finančních prostředků regionům východní Evropy, i když je spravedlivé a správné, nesmí být na úkor těch regionů, které jsou srdcem a duší Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podpořili jsme text, který mimo jiné konstatuje, že Evropský sociální fond (ESF) hraje klíčovou úlohu pro zvýšení zaměstnanosti a pracovních příležitostí, podporu adaptace dovedností pracovníků na požadavky pracovního trhu, zařazení pracovníků na pracovní trh a posílení sociálního začlenění. Poukazuje na čtyři hlavní zásady v oblasti zaměstnanosti, které přijal Evropský parlament, a vítá, že mezi tyto cíle patří i podpora zaměstnanosti a boj proti chudobě s ohledem na budoucí začlenění či opětovné začlenění do pracovního života prostřednictvím vzdělávání. Zdůrazňuje také, že významný pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů strategie Evropa 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek, má zásadní význam pro to, aby tato strategie byla důvěryhodná.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Usnesení je velmi důležité, protože upozorňuje, že Evropský sociální fond plní zásadní úlohu při zlepšování zaměstnanosti a kvality práce. Přikládá velký význam vzdělávacímu systému a odbornému vzdělávání, důstojnému zaměstnání, rovnosti žen a mužů a zajištění toho, aby lidé, kteří jsou v současnosti z pracovního trhu vyloučeni, na něj získali přístup. Krize bohužel ztížila situaci mladým lidem, kteří se snaží vstoupit na pracovní trh, a způsobila, že starší pracovníci ztrácejí zaměstnání. Je důležité zvýšit potenciál strukturálních fondů na podporu osob, které mohou být vyloučeny, a optimalizovat tak výsledky sociálních politik a vytváření udržitelného růstu ve prospěch všech.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je podporovat pracovní příležitosti a geografickou a profesní mobilitu pracovníků v Evropské unii a usnadnit změnu v odvětví průmyslu a změny ve výrobních systémech. V této souvislosti má největší význam odborné vzdělávání a rekvalifikace, zejména v období hospodářské krize a rostoucí nezaměstnanosti, které zažíváme v současnosti. Cílem ESF je zvýšit pracovní příležitosti pracovníků a přispět ke zlepšení jejich životní úrovně. Jedná se tedy o základní nástroj. Vytváření pracovních míst a podpora zaměstnatelnosti jsou prostředkem k dosažení cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti v rámci Evropské unie. Měla by být podporována součinnost mezi různými politikami EU tak, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 v oblasti růstu a zaměstnanosti. Nicméně nejsem pro to, aby byl ESF finančním nástrojem odděleným od ostatních strukturálních fondů a aby měl vlastní pravidla a rozpočet. Jsem toho názoru, že snadněji dosáhneme součinnosti, pokud k takovému rozdělení evropských fondů nepřistoupíme a namísto toho se zaměříme na zlepšení koordinace mezi různými nástroji a na zefektivnění jejich využití.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – V rámci současné rozpravy o budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2013 stanovuje toto usnesení závazek Evropského parlamentu zajistit, aby byl Evropský sociální fond nadále součástí celkové strategie financování politiky soudržnosti. Je však potřeba větší pružnosti a zjednodušení pravidel týkajících se tohoto fondu. ESF může být hlavním nástrojem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 tím, že bude zaměřen na dovednosti a zaměstnanost v celé EU. Pro dosažení těchto cílů musíme zajistit, aby ESF zůstal i nadále součástí politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Evropský parlament hlasoval pro usnesení o budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF).

V době, kdy je ESF zpochybňován zejména předsedou Komise, který by jej chtěl začlenit do mnohem většího fondu s rozdrobenými cíli, je velmi důležitá podpora Evropského sociálního fondu ze strany Evropského parlamentu.

Usnesení podporuje úlohu ESF v regionální a sociální politice EU a žádá, aby byly zjednodušeny postupy pro přidělování finančních prostředků. Tyto vysoce restriktivní postupy bezpochyby neumožňují rozdělení finančních prostředků způsobem, který skutečně odpovídá potřebám obyvatel, a jejich důsledkem je také nevyužívání přidělených prostředků zejména ve Francii, což je samo o sobě skandální.

Mrzí mne však, že usnesení obnovuje mimo jiné dogma „aktualizace vzdělávacích systémů“ a žádá, aby byly tyto systémy přizpůsobeny výhradně potřebám podniků s cílem zlepšit přístup na pracovní trh.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Evropský sociální fond hraje klíčovou úlohu při zlepšování situace v oblasti zaměstnanosti a vytváření pracovních míst. Podporuji priority, které návrh usnesení požaduje a jež se týkají aktualizace vzdělávacích systémů (včetně jejich rozšíření na školení, které je přizpůsobeno potřebám malých a středních podniků), podpory důstojné práce a samozřejmě rovnosti žen a mužů vytvářením podmínek pro sladění pracovního a rodinného života. Je třeba vyvinout maximální úsilí k zajištění toho, aby politiky a nástroje EU společně fungovaly koordinovaným a vzájemně se posilujícím způsobem (bod 13 zprávy).

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Zápis z tohoto denního zasedání bude předložen Evropskému parlamentu ke schválení na začátku následujícího dílčího zasedání.

Pokud nejsou žádné námitky, usnesení přijatá na dnešním zasedání budou ihned předána příjemcům a orgánům, které jsou v nich jmenovány.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí