Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 19. října 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B7-0552/2010).

Následující otázky jsou určeny Komisi.

Část první

 
  
  

Otázka č. 18, kterou předkládá Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (H-0482/10)

Předmět: Basilejská kritéria (III) a evropské banky

Dne 12. září 2010 oznámil Basilejský výbor, že v rámci posilování stability finančního systému stanoví nová kritéria(1). Tato kritéria počítají mj. se zvýšením množství kmenových akcií / objemu rizikově váženého aktiva.

Otázky pro Komisi zní: Domnívá se Komise, že zavedení Basileje III je nutné v důsledku stávající finanční krize nebo z potřeby napravit nedostatky ve struktuře, které nebylo možno napravit v rámci Basileje II? Jaké důsledky bude mít zavedení Basileje III na zajištění likvidity evropskými bankami na trhu? Domnívá se Komise, že následkem zavedení Basileje III bude urychlení fúzí mezi bankami? Nedomnívá se, že tato novela ve větší míře znevýhodní malé banky ve vztahu k velkým bankovním skupinám? Měla by být tato kritéria výsledkem rozsáhlejší rozpravy v rámci skupiny G20, aby byly ve finančním sektoru na světovém trhu nastoleny základy spravedlivější hospodářské soutěže?

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Vážený pane předsedající, přeji vám všem dobrý večer. Pane předsedající, před malou chviličkou jsem se vrátil z Lucemburku, kde zasedala Rada pro hospodářské a finanční věci a dosáhla zde jednomyslné dohody o návrhu směrnice o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech.

Zmiňuji se o tom nyní před Parlamentem, protože tento návrh dokumentu, který zůstane pouhým návrhem, dokud ho tu sami neprojednáte v rozpravě, vděčí za mnohé Evropskému parlamentu, práci vašeho zpravodaje pana Gauzèse a mnoha předloženým pozměňovacím návrhům zařazeným do závěrečného hlasování Rady ministrů, zejména těm, které se vztahují k souboru opatření pro dohled, k němuž rovněž velkou měrou přispěl Evropský parlament.

Nyní budeme pochopitelně s Parlamentem pracovat na tom, abychom dokončili dohodu o regulaci zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů. Tento sektor bude evropské regulaci podroben poprvé a já bych vám již nyní chtěl poděkovat za práci, kterou jste na tomto návrhu směrnice odvedli.

Paní Kratsa-Tsagaropoulou mi položila otázku ohledně diskusí, které probíhají v Basileji a které se vztahují k tématu regulace, o němž jsem se právě zmínil. Bankovní reforma je velice důležité téma a já znovu vítám závazek Parlamentu, který se projevil ve vynikající práci pana Karase – o tom jste zde hovořili před dvěma týdny. Budete vyzváni k tomu, abyste předložili své stanovisko k navrhované čtvrté směrnici o kapitálových požadavcích, která vám bude představena na jaře roku 2011, aby byla v Evropě zavedena dohoda Basilej III.

Dámy a pánové, když řeknu, že jsme čelili a dosud čelíme nevídané finanční krizi, která ještě neskončila, je to eufemismus. Podle Mezinárodního měnového fondu se ztráty bank spojené s krizí vyšplhaly na konci roku 2010 na 2 300 miliard eur, z nichž polovinu tvoří ztráty evropských bank. Tato krize, která začala ve finančním sektoru, uvrhla evropské hospodářství do těžké recese. Evropský HDP se jen v letošním roce snížil o 5,7 % neboli o 700 miliard eur.

Musíme znovu obnovit důvěru a stabilitu v bankovním sektoru a zajistit, aby reálné hospodářství, obchod, zaměstnanost a růst i nadále poháněla důvěryhodnost. Evropská unie a členské státy přijaly bezprecedentní soubor krizových opatření, která byla v té době, a není to tak dlouho, financována daňovými poplatníky. Komise tudíž schválila státní podporu ve výši 4 100 miliard, což se rovná 35 % evropského HDP. Tato podpůrná opatření ve spojení s fiskálními politikami, které měly vyvést Evropu z recese, navýšila schodek a veřejný dluh.

Dámy a pánové, naši občané a daňoví poplatníci už jednou zaplatili – mají snad platit podruhé? Já si to nemyslím a doufám, že k tomu nedojde, protože by to nebylo spravedlivé. Naší politikou je předvídavost, protože prevence je vždy levnější než léčba. Musíme předejít tomu, aby se opakovala krize i její katastrofální důsledky, a právě z důvodu, abychom přenesli tuto potřebu předvídavosti a prevence do našich obezřetností politik, budeme v Evropě zavádět basilejské předpisy (III).

A ve stejném duchu chceme Evropě poskytnout i prevenční rámec pro řešení bankovních krizí, který se bude také zakládat na stanoviscích Parlamentu. Konkrétně mám nyní na mysli práci, kterou odvedla paní Ferreirová.

Skupina G20 pověřila ve svém rozhodnutí z 2. dubna 2009 Basilejský výbor pro bankovní dohled důkladným zlepšením basilejských předpisů (II) tam, kde to je nezbytné, aby se zvýšila odolnost bank a posílila finanční stabilita. Vedoucí představitelé EU vyjádřili 19. a 20. března 2009 tomuto cíli svou podporu. Basilejské předpisy (III) sestavili v Basilejském výboru odborníci z regulačních a dozorčích orgánů 27 nejvýznamnějších bankovních trhů za velice aktivní účasti Komise, která jednala jménem všech členských států Evropské unie.

Analýza, kterou vypracovala naše Komise a Basilejský výbor, ukazuje, že díky očekávanému snížení četnosti výskytů bankovních krizí i rizik, které tyto krize představují nové předpisy posílí finanční stabilitu, omezí procyklický efekt a přinesou značné hospodářské i sociální výhody pro celou řadu zainteresovaných stran. Tato reforma pomůže zejména dlužníkům, společnostem a jednotlivcům, ale také věřitelům, vládám, malým a středním podnikům a obecně všem našim občanům.

Tyto výhody se projeví až v průběhu času kvůli postupnému zavádění nových předpisů a přechodným opatřením, které 12. září 2010 oznámila skupina guvernérů a šéfů bankovního dohledu.

Totéž platí o požadavcích likvidity. Na předpisy v oblasti likvidity do roku 2015 vztahuje pozorovací období. Paní Kratsa-Tsagaropoulou se mě ptala, jestli tato nová pravidla urychlí fúze mezi bankami – to není cílem této reformy, ale jestliže některé banky těmto novým předpisům nevyhoví včas, a budou tudíž muset provést fúzi se svými konkurenty, či dokonce se svými partnery, povede to k větší ochraně jejich vkladatelů a věřitelů a ke zvýšení finanční stability.

Rozumím i vašim obavám, že tyto nové předpisy nepřiměřeně postihnou menší banky. Kvantitativní studie o dopadu předpisů Basilej III na bankovní sektor, kterou vypracoval Evropský výbor orgánů bankovního dohledu, prokázala, paní Kratsa-Tsagaropoulou, že malé banky budou novými předpisy ve skutečnosti postiženy méně než 50 největších bankovních skupin v Evropské unii. To je z větší části dáno tím, že malé banky mají vyšší počáteční kapitalizaci a jednodušší obchodní model.

A konečně, Komise považuje za velmi důležité, aby byla na mezinárodní úrovni nastolena spravedlivá hospodářská soutěž. V této fázi nepovažuji za rozumné, aby skupina G20 zahajovala další velkou debatu o všech předpisech vymezených v kontextu Basileje III, protože tyto předpisy jsou výsledkem zdlouhavých a vyvážených diskusí. Na druhou stranu, politická správa skupiny G20 a Rada pro finanční stabilitu jsou pro Evropu nástrojem, který jí umožňuje zajistit, aby všichni účinně prováděli basilejskou dohodu řádně a včas. Tak zní má odpověď na vaši velice důležitou otázku.

 
  
MPphoto
 

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE).(EL) Vážený pane předsedající, uznávám, že odpověď pana komisaře Barniera byla skutečně vyčerpávající. Nezapomněl ani na jedinou otázku, což nebývá u odpovědí Komise pravidlem. Chtěla bych vám, pokud mohu, pane komisaři, položit doplňující otázku o likviditě bank v rámci předpisů Basilej III. Domníváte se, že likvidita nebude přímo ovlivněna, protože trh již trpí nedostatkem likvidity bank a protože ona opatření budou uplatňována postupně? Proč se Komise domnívá, že likvidita nebude ovlivněna, a to v době, kdy ji trh tak zoufale potřebuje?

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Vážený pane komisaři Barniere, velice by mě zajímalo, jaký dopad má Basilej II na americký trh, kde nyní spousty – stovky – malých bank zbankrotovaly? Jaký dopad má na velké banky? Jaká je ve Spojených státech situace kolem Basileje III? Budou tam tyto předpisy zavedeny ve stejnou dobu jako v Evropě, nebo je Spojené státy zavedou před námi? Jaký je harmonogram pro zavedení Basileje II a Basileje III ve Spojených státech?

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Vážený pane komisaři, chtěl bych vám poděkovat za tyto informace, které jsou důležité, protože představují finanční situaci v Evropě a finanční situaci bank – a těmito věcmi se Evropská komise zabývá každý den. Naštěstí jsme v této oblasti svědky jistého zlepšení. Mám tedy velmi stručnou otázku: řekl jste, že na jaře roku 2011 oznámí Evropská komise nové návrhy. Nechtěl byste trochu podrobněji pohovořit o tom, jaké budou základní rysy těchto návrhů?

 
  
MPphoto
 

  Michel Barnier, člen Komise.(FR) Vážený pane předsedající, paní Kratsa-Tsagaropoulou mi položila otázku ohledně likvidity. Chtěl bych zopakovat, že finanční krize ukázala, že banky s nadbytkem likvidity upustily od půjčování na mezibankovním trhu, protože velice prozíravě shromažďovaly likviditu pro vlastní potřebu. Tento problém se navíc ještě zhoršil kvůli nepochopení finanční odolnosti ostatních institucí. Podle mého názoru pomohou nové požadavky na likviditu vyřešit problém nedostatku likvidity na trzích jak tím, že zlepší řízení rizik v oblasti likvidity bank, tak i tím, že posílí jejich hotovostní rezervy.

Přechodná opatření naplánovaná Basilejským výborem předpokládají, že koeficient krytí likvidity bude povinný až od roku 2015, paní Kratsa-Tsagaropoulou, takže podle mého názoru by banky měly mít dostatek času na to, aby vyhověly jeho požadavkům a omezily veškeré nežádoucí dopady na trhy během přechodného období.

Pane Rübigu, zmínil jste se o Basileji II. Rád bych nám všem připomněl, že ve Spojených státech, o kterých jste mluvil, nebyla Basilej II dosud provedena, dodal bych, že nebyla provedena dokonce ani Basilej 2,5. Při své první návštěvě USA ve dnech 9. a 10. května 2010 jsem se rovněž domluvil, či spíše uzavřel dohodu s americkým ministrem financí – s nímž mám další schůzku příští týden –, abych zajistil, že Spojené státy provedou Basilej 2,5 v polovině roku 2011.

Pane Rübigu, vaše otázka je velice důležitá, protože nám dává příležitost prohlásit, že máme mezinárodní závazky. Američané hráli při vypracovávání basilejských norem důležitou roli. Jsou do tohoto postupu úzce zapojeni, a tudíž by bylo nepochopitelné… pokusím se použít pozitivnější formulaci. Bylo by zcela normální, kdyby se tato společná rozhodnutí prováděla společně, paralelně. Mám tuto souběžnost na paměti. A kromě toho se o ní přesvědčím za pár dní během své druhé návštěvy.

Obecně řečeno, v otázce dopadu Basileje III jak na velké, tak i na menší banky začneme velice opatrně vypracovávat mikroekonomické a makroekonomické studie dopadu, aniž bychom improvizovali, a já využiji veškerých rozpětí flexibility, s jejichž pomocí vyvineme dobrá opatření i dobrá rozhodnutí, která budou řádně promyšlená.

Pan Zemke mi položil otázku ohledně časového rozvržení. Pane Zemke, na jaře roku 2011 vypracujeme legislativní texty, návrh směrnice s názvem čtvrtá směrnice o kapitálových požadavcích (CRD 4). Poté, co provedeme všechny studie dopadu, posouzení basilejských opatření, mikroekonomické a makroekonomické studie dopadu, posouzení dalších opatření, která mám neustále na paměti a která zahrnují vnější i vnitřní dohled, o čemž jsem již dříve hovořil, tato směrnice řádně zavede v bankách systém předcházení rizikům, načež přijde na řadu transatlantické posouzení.

Abych odvedl dobrou práci, potřebuji několik měsíců: musím naslouchat Parlamentu i stranám zúčastněným ve finančních službách, podniknout ty správné kroky a přijít s kvalitními návrhy. Toho všeho se dočkáte na jaře roku 2011, CRD 4 i legislativních textů.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 19, kterou pokládá Enrique Guerrero Salom (H-0484/10)

Předmět: Schůzka na vrcholné úrovni EU-Afrika na téma zabezpečení dodávek potravin

16. října tohoto roku jsme oslavili Světový den výživy. Organizace FAO nedávno varovala, že navzdory mírnému zlepšení, je situace i nadále nepřijatelná, pokud jde o počet osob, které na světě trpí chronickým hladem (925 milionů osob tento rok, přičemž v roce 2009 to bylo 1 023 milionů lidí). Nedostatečné zajištění dodávek potravin ohrožuje dosažení cíle 1 rozvojových cílů tisíciletí, a to zejména v subsaharské Africe. Před nadcházející vrcholnou schůzkou EU–Afrika (konanou v Tripolisu ve dnech 29 a 30. listopadu) požaduje mnoho zúčastněných stran, aby strategické partnerství více zdůrazňovalo zabezpečování dodávek potravin, přičemž by toto téma zohledňovalo problémy spojené s přístupem k potravinám, infrastrukturou, vlastnictvím půdy a přizpůsobováním se změně klimatu. Považuje Komise za nezbytné, aby bylo v rámci společné strategie EU-Afrika zavedeno nové specifické partnerství týkající se bezpečnosti dodávek potravin? Hodlá posílit a koordinovat průřezové otázky, které jsou obsaženy ve stávajících partnerstvích a je třeba se jimi zabývat, mají-li být zabezpečeny dodávky potravin?

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs , člen Komise. – Vážený pane předsedající, tato otázka se týká velice důležitých témat. Zajištění přístupu k výživným potravinám pro všechny občany je hlavním cílem rozvojové spolupráce. Snížení počtu hladovějících osob o polovinu je tudíž zaslouženě prvním z osmi rozvojových cílů tisíciletí, které světové společenství přislíbilo splnit do roku 2015.

Zabezpečení dodávek potravin i nadále zůstane pro Evropskou unii prioritou číslo jedna v jejích vztazích s Afrikou, kde se mnoha zemím tento rozvojový cíl tisíciletí 1 nedaří plnit, kde více než 70 % populace žije ve venkovských oblastech a kde zhruba 90 % zemědělské produkce obstarávají drobní zemědělci na rodinných farmách.

Zabezpečení dodávek potravin bylo prioritou již prvního akčního plánu EU-Afrika v rámci partnerství pro rozvojové cíle tisíciletí a my budeme navrhovat, aby zůstalo prioritní oblastí i v dalším akčním plánu, který se v současné době připravuje.

Rovněž zajistíme, aby byla v novém akčním plánu přisouzena náležitá důležitost meziodvětvovým aspektům, které se přímo vztahují k zabezpečení dodávek potravin, jako je například výzkum, obchod a regionální integrace.

Pozornost, kterou Evropská unie věnuje zabezpečení dodávek potravin, jde ruku v ruce s tím, jakou důležitost přisuzují zemědělství a zabezpečení dodávek potravin afričtí představitelé.

Společným akčním rámcem pro tuto oblast je Souhrnný program pro rozvoj zemědělství v Africe a my ho budeme i nadále podporovat.

Proto se domnívám, že máme již v této fázi dostatek mechanismů na to, abychom zajistili dodávky výživných potravin, a že není v rámci společné strategii EU-Afrika nutné zavádět nové specifické partnerství pro zabezpečení dodávek potravin.

Jak jsem již řekl, tento aspekt je mimo jiné obsažen v partnerství pro rozvojové cíle tisíciletí.

 
  
MPphoto
 

  Enrique Guerrero Salom (S&D).(ES) Vážený pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám za odpověď, která bude velice užitečná pro schůzku na vrcholné úrovni Evropská unie-Afrika.

Chtěl bych se vás zeptat, zda nám můžete podat nějaké další informace o tom, jaké diskuse probíhaly na schůzce na vysoké úrovni, která se konala v New Yorku a byla věnována rozvojovým cílům tisíciletí, ve vztahu k zabezpečení dodávek potravin, a zda získal Výbor pro zajišťování potravin ve světě Organizace OSN pro výživu a zemědělství nezbytný podnět ke koordinaci celosvětového boje s hladem.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, asi před rokem, v srpnu 2009, zřídila Komise mechanismus FLEX pro zranitelné země a vyčlenila 500 milionů eur na boj s dopadem, který měla globální hospodářské krize na méně stabilní africké země, na období 2009 až 2010.

Zhodnotila Komise tento program, aby zjistila, zda byly tyto peníze nakonec řádně využity? Chtěl bych sněmovně připomenout, že tento projekt je určen drobným zemědělcům na nákup hnojiv a osiva, aby tak v dlouhodobém horizontu zvýšili výnos svých farem a ve střednědobém horizontu zabezpečili dodávky potravin.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Nad rámec čísel, která zde uvedl náš vážený kolega pan Guerrero Salom, bych chtěl dodat, že z 829 milionů obyvatel subsaharské Afriky trpí hladem asi 240 milionů, to jest 30 % populace. Když si však uvědomíme, že produkce potravin a zemědělská produkce se v druhé polovině 20. století zvýšily 2,6 krát, začne nám být jasné, že se za posledních padesát let zvýšily více než během předchozích 10 000 let.

Proto se domnívám, že je nezodpovědné pokračovat v pěstování bavlny jako primárního produktu například v Burkině Faso, když 49 % obyvatel země hladoví. Pane komisaři, neměla by se v rámci rozvojových politik vrátit produkce potravin na první místo mezi prioritami rozvojové politiky?

 
  
MPphoto
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. Stručně k otázce o schůzky na vrcholné úrovni k rozvojovým cílům tisíciletí. Domnívám se, že nejdůležitějším výsledkem této schůzky na vrcholné úrovni je jasná dohoda mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi o dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, zejména pak rozvojového cíle tisíciletí 1, to jest snížení světové chudoby o polovinu a rovněž zlepšení aspektů, které se týkají zabezpečení dodávek potravin. Je nad slunce jasnější, že nyní musíme přijmout celou řadu opatření, abychom rozvojové cíle tisíciletí splnili.

V odpovědi na otázku pana Papanikolaoua: máme v podstatě dva nástroje. FLEX byl určen hlavně pro země v krizi. Rovněž jsme uvolnili potravinový nástroj ve výši 1 miliardy eur na podporu drobných zemědělců, což v boji s potravinovou krizí přineslo bezpochyby mnoho výsledků. V mnoha zemích se situace kolem dodávek potravin zlepšila. Problém spočívá v tom, že toto zajišťování dodávek potravin je jednorázovým opatřením, takže naše pomoc je omezena pouze na dobu krize.

Tím se dostáváme k otázce, kterou mi položil pan Tarabella. Zabezpečení dodávek potravin je jednou z oblastí, kterou v každém případě navrhnu v zelené knize jako stěžejní oblast zájmu Evropské unie, zejména proto, že s potravinovým nástrojem máme velice dobré zkušenosti. Víme, co by se mělo udělat, a měli bychom se všemi silami snažit dosáhnout produktivního růstu, který se bude zakládat i na zemědělských strukturách, které v Africe dosud fungují.

 
  
MPphoto
 
 

Část druhá

  Předsedající. – Otázka č. 20, kterou pokládá Marc Tarabella (H-0453/10)

Předmět: Kontrola uplatňování práv cestujících v letecké a železniční dopravě

Na základě nařízení (ES) č. 261/2004(2) a 1371/2007(3) byla všem cestujícím v letecké a železniční dopravě v Evropské unii poskytnuta velmi důležitá obecná základní práva. Kontrolou uplatňování těchto nařízení pověřil každý členský stát nezávislou organizaci.

Jak může Komise zajistit, zejména s ohledem na někdy chaotické zvládání situace cestujících v letecké dopravě po výbuchu islandské sopky, aby kontrolní orgány uplatňovaly tato nařízení jednotně a aby měly dostatečné prostředky k rychlému zásahu?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Jak již pan poslanec řekl, nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech cestujících v železniční přepravě, nařízení (ES) č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě – a ještě dodám nařízení (ES) č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob se sníženou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě – uznávají jistá minimální, společná práva pro občany, kteří cestují v železniční či letecké dopravě,

Správné uplatňování těchto nařízení musí zajišťovat vnitrostátní subjekty odpovědné za prosazování nařízení určené k tomuto účelu v jednotlivých členských státech. Tyto subjekty musí přijmout veškerá přiměřená opatření, s jejichž pomocí zajistí, že budou práva cestujících plně respektována. Úkolem Komise je zajistit, aby členské státy správně uplatňovaly a vymáhaly právní předpisy Evropské unie, a to tak, že bude neustále monitorovat jejich činnost.

Vnitrostátní subjekty odpovědné za prosazování nařízení nemají podle těchto předpisů zákonnou povinnost podávat zprávy. Plní požadavky Komise v souladu s obecnou zásadou loajální spolupráce členských států s orgány Evropské unie, která je zakotvená ve Smlouvě.

Co se týče krize způsobené sopečným prachem, Komise na ni reagovala rychle a udělala vše, co bylo v jejích silách, aby zajistila, že práva cestujících v letecké dopravě budou v souladu se závěry mimořádného zasedání Rady, které se konalo 4. května 2010, v celé Evropské unii uplatňována a vymáhána jednotně a harmonizovaně. Aby Komise tohoto cíle dosáhla, připravila a schválila ve spolupráci s členskými státy výkladové pokyny a udržovala úzký kontakt s nimi i se všemi zainteresovanými stranami.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D).(FR) Vážený pane komisaři, jistě oceníte, že přijetím nařízení o právech cestujících v letecké, železniční a nedávno i námořní dopravě získali evropští občané oprávněnou naději, že budou konečně nalezena rychlá finanční řešení pro případy, kdy dojde ke zrušení či zpoždění letů i k dalším závažným komplikacím. Tito občané jsou o to více zklamáni, když se dozvídají, že se například dosud nikdo nezabýval tisíci stížností, například těmi, které byly podány po výbuchu sopky, o kterém jste se zmiňoval.

Členské státy neposkytují provozní služby ani efektivní regulační služby, které by donutily společnosti k tomu, aby tyto předpisy prováděly, a finančně tyto společnosti penalizovaly v případě, že by tak nečinily. Například v Belgii neuvalila hospodářská regulační služba od 1. února 2006 jedinou pokutu ani jedné letecké společnosti, což dokazuje, že současná situace neřeší problémy spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 

  Ádám Kósa (PPE).(HU) Mám jen krátkou otázku. Jaký je váš názor na různá odvětví dopravy, na rozdíly v tom, jak nakládají s právy cestujících? Má otázka zní: má pan komisař nebo celá Komise v plánu zavést jednotnou správu práv cestujících a jednotnou kontrolu toho, jak jsou v různých odvětvích dopravy vymáhána?

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D). – Situace kolem výbuchu sopky ukázala, že některé země Evropské unie, zejména ty nové, nemají na výběr. Nemají žádné železniční spojení se západní Evropou, a to ani s vaší zemí, pane komisaři, ani s mou.

Urychlila tato situace práci na projektu Rail Baltica?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Za prvé, co se týče krize způsobené výbuchem sopky a práv cestujících, máme k dispozici komplexní přehledy, které ukazují, že letecké společnosti se ve většině případů chovaly zodpovědně a cestující racionálně a rozumně, takže většina těchto problémů se již vyřešila. Stížnosti a problémy tu samozřejmě budou vždycky, ale nikdo nechce ukládat leteckým společnostem pokuty: důležité jsou nezbytné náhrady škod.

Pokud vím, zabýváme se těmi nároky, které nebyly náležitě posouzeny. S vnitrostátními subjekty odpovědnými za prosazování nařízení jsme v kontaktu, ale celá věc je i tak v jejich rukou a situace nevypadá vůbec špatně.

Co se týče další otázky, ano, usilujeme o harmonizovaná pravidla pro práva cestujících ve všech druzích dopravy. 30. listopadu zde proběhne konzultace, v jejímž rámci budeme s Radou diskutovat o velice kontroverzním tématu práv cestujících v autobusové dopravě. Již máme právní předpisy týkající se práv cestujících v železniční dopravě, ty jsou však méně ambiciózní. Co se týče leteckých společností, ano, usilujeme o harmonizovaný přístup.

Na téma Rail Baltica chci říci, že se budu o rozvoj tohoto projektu snažit ze všech sil, a doufám, že budeme moci spolupracovat s vámi i se všemi našimi zeměmi na tom, aby byl tento projekt úspěšný.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. Otázka č. 21, kterou pokládá Marian Harkin (H-0455/10)

Předmět: Směrnice 2002/15/ES

Poté, co Parlament během svého hlasování dne 16. června 2010 zamítl návrh Komise na úpravu pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, jaká je stávající situace v souvislosti s tímto návrhem?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Aktuální situace je taková, že poté, co Parlament tento návrh zamítl, se ho Komise 30. června 2010 rozhodla stáhnout.

Vzhledem k tomu, že dotyčná směrnice nyní zahrnuje i otázku samostatně výdělečně činných řidičů, je na členských státech, aby ukázaly, že splňují podmínky svých právních závazků a prosazují pravidla pro samostatně výdělečně činné řidiče.

Komise si od členských států vyžádala informace, které se týkají provádění a uplatňování této směrnice ve vztahu k samostatně výdělečně činným řidičům. Komise rozhodne o všech dalších nezbytných krocích, až bude mít k dispozici zpětnou vazbu a až bude provedena její analýza.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji vám za odpověď. Jen mě napadlo, jestli máte nějaké návrhy nebo pokyny, ve kterých členským státům navrhnete, jak mají sledovat pracovní dobu samostatně výdělečně činných řidičů, zejména dobu, kterou stráví čištěním či údržbou svých vozidel nebo administrativou, která se k dotyčnému zaměstnání vztahuje, neboť se domnívám, že něco takového bude velice obtížné sledovat.

A dále, budete zkoumat hospodářsko-společenský dopad na samostatně výdělečně činné řidiče, vzhledem k tomu, že jejich doba řízení se nyní podstatně sníží?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Nemáme dosud žádnou představu o tom, jak takové pokyny vypracovat. Rozhodně jde o nesmírně složité téma a my o něm budeme diskutovat s členskými státy. Z právního hlediska jsou ustanovení v této směrnici platná a je nutné je dodržovat, ale v současné době uvažujeme o pokynech a analyzujeme zpětnou vazbu a až poté uvidíme, co můžeme dělat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 22, kterou pokládá Georgios Koumoutsakos (H-0462/10).

Předmět: Bezpečnost silničního provozu v období 2011-2020: specifická opatření pro školní autobusy a jejich řidiče

V Evropské unii umírá při dopravních nehodách každoročně 35 000 osob a 1 700 000 osob je při nich zraněno. Tato statistika však obsahuje jeden údaj, který vyvolává ještě větší obavy: více než 1 100 obětí dopravních nehod v Evropské unii jsou děti (údaj z roku 2008). Mohla by Komise s ohledem na evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu v období 2011–2020, který předložila, a s vědomím toho, že každý den jezdí miliony dětí školními autobusy do školy i zpět, odpovědět na tyto otázky: 

Jaké konkrétní iniciativy a kroky hodlá ve spolupráci s členskými státy podniknout, aby zajistila účinnější prevenci silničních nehod, jejichž oběťmi jsou děti? Má Komise v úmyslu přijmout pro vozidla používaná jako školní autobusy a pro profesionální řidiče těchto typů autobusů přísnější bezpečnostní předpisy a zavést důslednější kontroly kvality (zavedením technologicky pokročilých zařízení, častějšími kontrolami odborné způsobilosti a zkušeností řidičů a rovněž jejich osobnostních předpokladů například prostřednictvím psychologických testů)?

Otázka č. 23, kterou pokládá Jim Higgins (H-0466/10)

Předmět: Cíle bezpečnosti silničního provozu v EU

Je Komise znepokojena tím, že počet osob, které ročně zahynou na silnicích EU, je stále nepřijatelně vysoký – v roce 2009 došlo v celé EU k 35 000 smrtelným nehodám? Je Komise znepokojena tím, že evropský akční plán pro bezpečnost silničního provozu, jehož cílem bylo snížit v letech 2001 až 2010 počet úmrtí na silnicích z 50 000 na 25 000, selhal? Mohla by Komise sdělit, jakým způsobem zajistí, aby cíle revidovaného programu EU pro bezpečnost silničního provozu v letech 2011 až 2020 byly skutečně splněny?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Komise souhlasí tím, že počet osob, které ročně zahynou na silnicích po celé Evropské unii, je stále nepřijatelně vysoký

V roce 2009 zahynulo na silnicích Evropské unie asi 35 000 osob, což odpovídá počtu obyvatel malého města.

Komise však nesouhlasí s názorem pana poslance Higginse, že evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu na roky 2001 až 2009 selhal. Počáteční cíl splněn nebyl. Měl za následek značnou mobilizaci všech zúčastněných stran. V tomto období bylo v Evropské unii zachráněno 78 000 životů a 2 miliony obětí celkem.

Kromě toho nelze vyčíslit, kolik bolesti bylo díky němu ušetřeno a kolika osobním i rodinným tragédiím se zabránilo. V nedávno přijatých „politických směrech pro bezpečnost silničního provozu na období 2011–2020“ Komise navrhla pokračovat v plnění cíle, jímž je snížení počtu osob, které zahynou na silnicích v Evropské unii, na polovinu, přičemž výchozím bodem budou výsledky získané v roce 2010.

K dosažení tohoto cíle bude zapotřebí, aby se zvýšila míra efektivity vnitrostátních politik i politik Evropské unie v oblasti bezpečnosti silničního provozu. To vyžaduje i silný politický závazek všech členských států, zejména těch, které mají špatnou bilanci bezpečnosti, což by se mělo odrážet v rozvoji komplexních vnitrostátních strategií pro bezpečnost silničního provozu, které budou vycházet z postupů, které se osvědčily jinde. Bude rovněž zapotřebí vyvinout mimořádné úsilí, aby se snížil počet dopravních nehod v oblastech, kde je postup pomalejší, jako je například bezpečnost motocyklistů či bezpečnost venkovských cest.

Důležitou roli bude hrát i technologický vývoj, zejména takzvané inteligentní dopravní systémy.

Co se týče specifického tématu předcházení dopravním nehodám, jejichž oběťmi jsou děti, a to zejména ve školních autobusech, nemělo by uniknout pozornosti, že v posledním desetiletí došlo v této oblasti k výraznému pokroku, neboť se počet úmrtí dětí mladších 15 let snížil o 70 %.

Komise si je nicméně plně vědoma toho, že je zapotřebí zajistit vysokou úroveň ochrany dětí, které patří do obzvláště zranitelné kategorie uživatelů.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Koumoutsakos (PPE).(EL) Pane komisaři, děkuji vám za odpověď. I přesto vám svou otázku položím, pane komisaři, protože každý den cestují miliony žáků ze školy a do školy ve vozidlech, která plní funkci školních autobusů. Jedná se doslova o výkvět evropské mládeže. Vzhledem k tomu se domnívám, že bychom měli přijmout přísnější technické bezpečnostní normy pro tato vozidla, zavést přísnější a častější kontroly, abychom zajistili, že tyto normy budou dodržovány, a samozřejmě i přísnější prověrky odborných dovedností řidičů těchto autobusů.

Pane komisaři, domnívám se, že Komise by měla v tomto směru zvážit přijetí iniciativy. Jsem si jist, že evropské veřejné mínění by to velice uvítalo, protože se jedná, jak jsem již řekl, o velice zranitelnou skupinu, která je v srdcích i v myslích všech evropských občanů.

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE).(GA) Naprosto nesouhlasím s panem komisařem v tom, že situace je uspokojivá. Jak sám uznal, v roce 2009 zahynulo 35 000 lidí. Takový je výsledek strategie pro bezpečnost silničního provozu v Evropské unii v letech 2000 až 2010, o 15 tisíc více úmrtí než ve sníženém cíli, který stanovila Komise. Ptám se pana komisaře, zda má on nebo Komise nějaký plán či nějaké nové nápady, jak tuto situaci zlepšit. Současné snahy nefungují. Selháváme.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Počet 35 000 úmrtí způsobených dopravními nehodami odpovídá tomu, jako kdyby každý rok zmizelo ze světa jedno malé evropské město, což považuji za nesmírně vážnou věc. 57 % obětí dopravních nehod tvoří chodci, cyklisté a motocyklisté. Domnívám se, že tento problém ve školní výuce citelně chybí (vzhledem k tomu, že zde padla i otázka týkající se školních dětí). Z tohoto důvodu se ptám, jaká opatření hodlá Komise přijmout, aby šířila osvětu mezi těmi, kteří jsou v silničním provozu vystaveni riziku.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Mám pro pana komisaře velice konkrétní otázku, která se týká tématu školních autobusů. Zvážila by Komise návrh, aby na jednom sedadle v autobuse sedělo pouze jedno dítě a aby všechny děti mladší 15 let povinně používaly ve školních autobusech bezpečnostní pásy?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Nejprve k tématu autobusů. Máme přísná nařízení, která upravují technické normy u autobusů a zejména u školních autobusů. Neslyšel jsem o žádných konkrétních problémech se školními autobusy jako takovými. Situaci budeme pochopitelně sledovat, a abych odpověděl na poslední otázku, navrhujeme přísné dodržování pravidel, aby všechny děti byly správně usazeny na sedadlech a aby používaly bezpečnostní pásy. Ve vztahu k bezpečnosti silničního provozu jsem však nezaznamenal žádné signály, že by téma školních autobusů bylo špatně řešeno.

Zahynulo 30 000 osob, z čehož jsme pochopitelně všichni smutní. Každé úmrtí je tragédií, ale s tím, že tento akční plán pro bezpečnost silničního provozu selhal, rozhodně nesouhlasím. V Evropě klesl počet obětí nehod o 40 %. V mé zemi se počet obětí za posledních 15 let snížil čtyřnásobně. Šli jsme toutéž cestou. Pro ty z vás, které zajímají naše plány: krátce před letní přestávkou jsme přijali směry politik, které mají podobu nového akčního plánu pro bezpečnost silničního provozu, a máme tentýž cíl – snížit počet obětí nehod o polovinu.

Je zde popsána celá řada opatření, která nám mohou pomoci v dosažení tohoto cíle, a to včetně výcviku osob, které jsou v silničním provozu nejzranitelnější. Mezi ty nejzranitelnější vždy patří starší lidé, chodci, cyklisté a také motocyklisté, kteří si pochopitelně zaslouží zvláštní pozornost, protože tvoří jedinou skupinu, kde počet obětí stoupl – v ostatních skupinách tento počet klesl.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 24, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0464/10)

Předmět: Přílišná hustota dopravy v Baltském moři

Mezinárodní nevládní organizace World Wide Fund for Nature v srpnu tohoto roku oznámila, že zintenzivnění komerční aktivity v oblasti Baltského moře očekávané v průběhu příštích 20 let bude mít pro toto moře zásadní negativní dopady. Objem plavby, průmyslové činnosti na volném moři a cestovního ruchu má být více než zdvojnásoben. V odvětví cestovního ruchu se očekává zvýšení počtu cestujících lodní přepravy z dnešních 5 milionů osob na 20 milionů. Do roku 2030 se počet plavidel zvýší ze současných 4000 na 9000. Pravděpodobnost nehod s dopady na životní prostředí se úměrně zvýší. V současnosti se počet plavidel každoročně zvyšuje o více než 150. V případě úniku ropných látek do Baltského moře jsou – na rozdíl od jiných moří – rychle zasaženy pláže. Voda tohoto moře se obnovuje pouze jednou za 30 let.

Jaký je názor Komise na nebezpečí, které představuje přílišný objem plavby na Baltském moři a jaká opatření navrhuje k přijetí členským státům ležících se na pobřeží Baltského moře s cílem vyřešit tento problém? Souhlasí Komise s návrhem uvedené nevládní organizace omezit komerční dopravu v Baltském moři?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – V mých dokumentech se čísla zřejmě poněkud liší, ale na otázku pana Paleckise samozřejmě rád odpovím.

Námořní doprava v Baltském moři se v posledních letech v důsledku rychlého hospodářského růstu značně zintenzivnila. V Evropské unii dnes zároveň funguje jeden z nejmodernějších regulačních rámců pro námořní bezpečnost na světě. Třetí balíček o námořní bezpečnosti, který Parlament a Rada přijaly na jaře roku 2009, znatelně zlepšil monitorovací a informační systém Evropské unie umožňující sledování lodní dopravy. Funguje ve všech mořích, která omývají Evropu, a zavádí přísné inspekce na lodích, které připlouvají do přístavů Evropské unie, což je rovněž známo pod názvem státní přístavní inspekce. Obsahuje specifická opatření pro Baltské moře, jako jsou například požadavky na bezpečnou navigaci v zimě a vylepšené normy pro lodě týkající se ledu.

Komise úzce spolupracuje se všemi baltskými státy Evropské unie, aby zajistila bezproblémové provedení těchto nových opatření. Technickou podporu poskytuje i Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA). Kdyby došlo k nehodě, EMSA má v Baltském moři trvale umístěna záložní plavidla a vybavení pro zásahy proti znečištění. A to navíc k opatřením pro zásah proti znečištěním, které již v baltských státech v praxi fungují.

Komise rovněž udržuje ustavičný dialog s Ruskou federací, jehož prostřednictvím chce zajistit, aby se bezpečnostní pravidla v Baltském moři uplatňovala systematicky. V tomto rámci se Komise chystá ve spolupráci s ruskou administrativou spustit pilotní projekt, který spočívá ve sledování námořní dopravy v Baltském moři. Bezpečnosti a zabezpečení se věnuje i nedávno přijatá strategie Evropské unie pro region Baltského moře.

Samozřejmě bych rád reagoval na tento zajímavý návrh na snížení námořní dopravy v Baltském moři, avšak každé omezení námořní dopravy musí být před svým schválením pečlivě zváženo a musí být v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu i dalšími mezinárodně schválenými úmluvami. Mezinárodní námořní organizace již uznává Baltské moře jako obzvláště citlivou mořskou oblast a tento status s sebou nese konkrétní požadavky na námořní dopravu, které mají pomoci snížit riziko nehod a chránit mořské prostředí.

Rovněž bych chtěl podotknout, že námořní doprava je relativně ekologickým druhem dopravy. Další omezení komerční dopravy v Baltském moři by mohla potenciálně prosadit jiné, méně ekologické druhy dopravy, což by mělo za následek zvýšení emisí.

 
  
MPphoto
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D). – Jsem rád, že se pan komisař zmínil o spolupráci s Ruskem. Co se týče ekologických norem pro lodě, kterým zemím se podle vašeho názoru daří je plnit a kterým se to naopak daří méně?

 
  
MPphoto
 

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Je velice těžké říci něco podstatného a přitom nemít žádné důkazy o tom, které země jsou lepší než ty ostatní. Baltské země jsou obecně velice vnímavé k otázkám ochrany životního prostředí i námořní dopravy. Víte sám, že severské země iniciovaly a nejvíc ze všech prosazovaly zvláštní rozhodnutí o snížení obsahu síry v lodních emisích, ale skutečně nemám důkazy, abych mohl říci, že ta či ona země je lepší než jiná.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane komisaři, vy jste příkladným zástupcem své funkce, neboť vaše odpovědi jsou přesné, užitečné i stručné. To je v době vyhrazené pro otázky velice vhod.

 
  
  

Otázka č. 31, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0461/10).

Předmět: SZP po roce 2013 - rozdělení přímých podpor

Parlament usoudil, že základ pro platbu na plochu nebyl dostatečný k tomu, aby zajistil spravedlivé rozdělení přímých podpor v rámci SZP po roce 2013, a požádal proto Komisi, aby navrhla dodatečná objektivní kritéria a posoudila jejich potenciální dopad se zohledněním složitosti odvětví zemědělství a rozdílů mezi jednotlivými členskými státy (zpráva poslance Lyona o budoucnosti SZP po roce 2013).

Mohla by Komise uvést, jaká opatření v této záležitosti přijala? Mohla by sdělit, jaká kritéria rozdělení přímých podpor posuzuje?

Otázka č. 32, kterou pokládá Giovanni La Via (H-0481/10)

Předmět: Opatření zaměřená na prevenci eroze půdy v rámci SZP po roce 2013

Ve střední, východní a jižní Evropě se stále zvyšuje počet neštěstí způsobených hydrogeologickou nestabilitou.

Evropský parlament ve svém usnesení o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157 (INI) ze dne 5. května 2010 zdůrazňuje význam „ochrany půdy (zachovávající její organické složky) proti vodní a vzdušné erozi“…„při nadcházející reformě této politiky…“.

Jaké kroky hodlá Komise v nové společné zemědělské politice učinit, aby podnítila opatření zaměřená na prevenci eroze půdy?

Otázka č. 33, kterou pokládá Nadezhda Neynsky (H-0487/10).

Předmět: Nový rámec společné zemědělské politiky EU na období 2014-2020

Pokud nedojde ke značnému zvýšení cílených dotací pro Bulharsko, je možné, že se jeho zemědělství zhroutí. To se zvláště významně projevuje v době krize. V současné době Bulharsko a Rumunsko, které přistoupily k EU v roce 2007 jako poslední, dostávají necelých 40 % výše dotací na zemědělství ve srovnání s tím, co dostávají staré členské státy, jako je Německo, Francie aj. Vyrovnání dotací na sto procent má podle dohody o členství těchto dvou zemí v EU nastat až v roce 2016.

Má Evropská komise v úmyslu urychleně zvýšit dotace pro Bulharsko při projednávání nového rámce společné zemědělské politiky EU na období 2014–2020, o němž se nyní jedná, a pokud ano, budou změněna kritéria?

Otázka č. 34, kterou pokládá Sandrine Bélier (H-0490/10)

Předmět: Zohlednění biodiverzity při reformě SZP

Ve zprávě přijaté dne 21. září (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2010-0325&language=CS" ) Parlament jasně upozornil na neúspěšnost evropské strategie, jejímž cílem bylo zastavit do roku 2010 ztrátu biodiverzity. Stále intenzivnější zemědělství, rostoucí objem používaných pesticidů a umělých hnojiv, zvětšování rozlohy zemědělských podniků, rozvoj monokultur: to vše škodí zvláště biodiverzitě, jejíž stav je znepokojivý.

Musíme jednat, a to rychle. Jak připomíná uvedená zpráva, je rozhodně třeba přijmout průřezový přístup: ochrana našeho přírodního kapitálu a jeho obnova nemohou být záležitostí pouze politik v oblasti životního prostředí. Jak připomíná uvedená zpráva, je rozhodně třeba přijmout průřezový přístup: ochrana našeho přírodního kapitálu a jeho obnova nemohou být záležitostí pouze politik v oblasti životního prostředí.

Udržitelné využívání biodiverzity v zemědělství vyžaduje pevný závazek ve prospěch ekologicky udržitelné budoucnosti. Je třeba využít reformy SZP a zvrátit současný vývoj, což by umožnilo zajistit ochranu biodiverzity a její obnovení. Biologická podmíněnost je důležitým prvkem této změny.

Může Komise s ohledem na neúspěch úsilí o zastavení ztráty biodiverzity do roku 2010 uvést, jaká kritéria pro ochranu biodiverzity budou začleněna do SZP po roce 2013? Je možné využít této nové politiky pro obnovení biodiverzity v zemědělství?

Otázka č. 35, kterou pokládá Janusz Wojciechowski (H-0502/10)

Předmět: Spravedlivé rozdělování plateb v rámci SZP

Evropský parlament ve zprávě George LYONA o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 přijaté dne 8. července 2010 uvedl, že „vyzývá ke spravedlivému rozdělování plateb SZP a trvá na tom, že by toto rozdělování mělo být spravedlivé jak vůči zemědělcům ze starých, tak z nových členských států“.

Jaké kroky podniká Komise a jaká řešení hodlá představit, aby došlo k provedení požadavku spravedlivého rozdělování plateb SZP mezi staré a nové členské státy?

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) Rád bych zároveň odpověděl najednou na pět otázek, které se týkají stejného tématu.

Celková výše přímých plateb v členských státech Evropské unie odráží jejich zemědělskou produkci a průměrnou úroveň pomoci za určité historické období. Právě kvůli tomu, že pro určení výše přímých plateb byly použity historické odkazy, tato přímá pomoc není v současnosti rovnoměrně rozdělena mezi členské státy, regiony a mezi různé kategorie zemědělců.

Země EU-12, tím mám na mysli 12 nejnovějších členů Evropské unie, se nacházejí uprostřed postupného zavádění finančních zdrojů, jinými slovy, postupně provádějí přímé platby.

V zemích EU-10 dosáhnou přímé platby 100 % úrovně Evropské unie v roce 2013. Co se týče Bulharska a Rumunska, dvou členských států, které přistoupily jako poslední a na něž se vztahují tatáž pravidla, ty začnou přímé platby postupně zavádět v roce 2016, přičemž začaly v roce 2007 na 25% úrovni těchto plateb.

Nicméně všechny členské státy evropské dvanáctky, to znamená všechny nové členské státy, také mají příležitost navýšit přímé platby EU pomocí vnitrostátních dotací v rámci mezí, které jsou jasně stanoveny v nařízení a ve smlouvách o přistoupení.

Na základě podnětu Rady během kontroly stavu společné zemědělské politiky (SZP) v roce 2008 a během reformy SZP v roce 2003 se Komise zabývá možnými způsoby vývoje systému přímých plateb, především co se týče rozdílných úrovní plateb mezi členskými státy.

Pro období po roce 2013 Komise prozkoumá a ohodnotí různé možnosti reformy systému přímých plateb. Změny, které musí být provedeny v systému přímých plateb a konkrétněji ve způsobu, jak jsou tyto platby rozdělovány, aby byl zajištěn spravedlivější přístup ke všem členským státům a nejrůznějším kategoriím zemědělců, jsou ústředním bodem diskuse o budoucnosti SZP. Nicméně ještě zbývá nalézt odpovědi na otázky, jaké metody a jaká kritéria použít, abychom začali pracovat na poskytování spravedlivější podpory. Jednou z důležitých otázek týkajících se budoucího rozdělení přímé podpory mezi členskými státy bude určit, jak přejít ze stávající situace ke spravedlivějšímu rozdělení v budoucnosti a zároveň se vyhnout dramatickým změnám, které by mohly mít závažné ekonomické důsledky pro určité regiony nebo pro určité systémy produkce.

SZP po roce 2013 také bude muset řešit mnoho otázek týkajících se životního prostředí, včetně zhoršování kvality půdy v Evropě, což je dnes velmi závažný problém, jejž ještě umocňuje problém změny klimatu.

Biodiverzita je také hlavní prioritou pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v rámci strategie Evropa 2020. Ačkoli se nám nepodařilo dosáhnout cíle, který spočíval v zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, došlo ke zřejmému pokroku a SZP k tomu přispěla nemalou měrou.

V současnosti SZP podporuje udržitelné hospodaření s půdou prostřednictvím přímých plateb, jež jsou podmíněnysouladem s požadavky v oblasti životního prostředí, jako jsou osvědčené postupy v oblasti zemědělství a životního prostředí týkající se eroze půdy, půdních organických složek a struktury půdy, a také prostřednictvím konkrétních opatření zaměřených na rozvoj venkova, především plateb pro agro-environmentální opatření, která přesahují základní podmínky stanovené v rámci dobrého zemědělského a ekologického stavu.

Abychom navíc zajistili lepší hospodaření s půdou v Evropě a pomohli zachovat organické půdní složky, Komise předložila v roce 2006 návrh rámcové směrnice o půdě. Jedním z cílů je určit příčiny eroze a předcházet jí. Tento návrh také bere v potaz nástroje, které má k tomuto účelu k dispozici SZP.

Co se týče biodiverzity, SZP v současnosti odkazuje na soulad s ekologickými požadavky, včetně směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích, jejichž porušení se trestá sankcemi. Tyto sankce spočívají ve snížení přímé pomoci a omezení konkrétních opatření pro rozvoj venkova, především plateb pro oblasti Natura 2000 a agro-environmentálních plateb.

Co se týče SZP po roce 2013, Komise si je plně vědoma množství problémů souvisejících s životním prostředím, jež nás čekají, a v současnosti se zabývá zkoumáním různých způsobů, jak lépe začlenit ekologické otázky do všech nástrojů SZP na základě prvního a druhého pilíře. Také probíhá hodnocení dopadu, aby bylo možné připravit legislativní návrhy pro SZP po roce 2013, a na listopad 2010 je naplánováno sdělení všeobecně popisující budoucnost společné zemědělské politiky. Toto sdělení předložím Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dne 17. listopadu.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papastamkos (PPE).(EL) Pane komisaři, jsem si jist, že si uvědomujete základní rozdíly mezi jednotlivými regiony a členskými státy Evropské unie v oblasti zemědělství. Mám tím na mysli, kromě jiného, rozsah, strukturu a typologii zemědělských podniků a to, jaký přínos představuje zemědělství pro zaměstnanost a hospodářství v znevýhodněných oblastech a hospodářsky slabších regionech. Z toho důvodu se domnívám, že bychom neměli vymezovat pomoc oblastem jednotně, čímž myslím na úrovni Evropské unie. Můžete nám zaručit, pane komisaři, že pro rozdělení přímé pomoci budou použita objektivní kritéria?

 
  
MPphoto
 

  Giovanni La Via (PPE).(IT) Vážený pane předsedající, jsem vděčný panu komisaři za odpovědi týkající se eroze půdy, ale rád bych mu položil jednu doplňující otázku.

Vzhledem k tomu, že důležitou otázkou ve středomořských regionech je existence holé půdy kvůli lesním požárům a požárům, jež jsou charakteristické pro středomořskéstáty, nemyslí si pan komisař, že je načase změnit způsob, jakým jsou vypočítávány agro-environmentální prémie, a zavést doplňkové konkrétní prémie pro zemědělské podniky, které se snaží rozvíjet a dodržovat ekologicky ohleduplné zemědělské postupy, jejichž hlavním cílem je předcházet požárům v zemědělských podnicích a na zemědělské půdě?

 
  
MPphoto
 

  Nadezhda Neynsky (PPE).(BG) Jak jste se zmínil, Bulharsko a Rumunsko, které k Evropské unii přistoupily v roce 2007jako poslední, v současnosti dostávají pouhých 40 % ze zemědělských dotací, jež jsou poskytovány starým členským státům, jako je Německo, Francie a jiné.

Uvedl jste, že vyrovnání dotací neproběhne dříve než v roce 2016, což během krize staví tyto dva nově přistoupivší státy do nanejvýš nespravedlivé pozice. Ve skutečnosti to ohrožuje jak samotné zemědělství, tak i velké procento obyvatelstva, jež se zemědělskou prací zabývá. Nemyslíte si, že tento faktor, tedy hospodářská a finanční krize, by měl být v konkrétním případě těchto dvou členských států zohledněn?

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) Co se týče první otázky, pane Papastamkosi, samozřejmě si myslím, že mezi členskými státy, mezi regiony i mezi různými kategoriemi zemědělců panují rozdíly. Proto jsem také několikrát zopakoval, že podle mého názoru není paušální systém – tím myslím jednotná suma na hektar pro všechny tyto kategorie – vhodným řešením.

Z toho důvodu vypočítáváme na základě současného historického referenčního systému dotace podle míry produkce z doby před 10, 15 nebo 20 lety. Od tohoto systému chceme upustit a chceme jej nahradit objektivními měřítky. Avšak musíme také dát pozor na to, aby byla rovnováha nastolena postupně a úsporně, aby ti, jež tento systém omezuje, mohly tuto změnu zapracovat ekonomicky. Proto je mým hlavním záměrem skutečně navrhnout objektivní měřítka, která by měla být určitým způsobem zkombinována s výchozí pozicí, abychom zajistili zvládnutelný přechod.

Pane La Vio, problémy, na něž upozorňujete, se samozřejmě dají chápat v kontextu druhého pilíře programu na rozvoj venkova pro agro-environmentální opatření. Naším záměrem je zachovat tento druh agro-environmentálních opatření, která zohledňují specifickou povahu určitých regionů, a oblast, o níž hovoříte, je postižena erozí a je možné, že určité křoviny zde mohou zachvátit požáry.

Členské státy budou mít prostřednictvím nařízení, které hodláme navrhnout pro období po roce 2013, příležitost zohlednit tyto specifické problémy v rámci environmentálních opatření a uplatnit v dané oblasti systém zvláštní pomoci. Proto jsem toho názoru, že flexibilita je užitečná pro dosažení určitého cíle, tím mám na mysli řádné hospodaření s přírodními zdroji, aby členské státy mohly v rámci druhého pilíře využívat zvláštní nástroje. Domnívám se, že tento problém může být vyřešen právě v rámci této flexibility, kterou můžeme členským státům nabídnout.

Co se týče Rumunska a Bulharska, během jednání o přistoupení těchto dvou členských států smlouva určila systém postupného zavádění – jinými slovy systém pro postupné zvyšování přímé pomoci. V roce 2008 jsme během kontroly stavu SZP řekli, že během reformy pro období po roce 2013 vezmeme v potaz otázku vyrovnání úrovně plateb, možná to uděláme o něco rychleji. Proto si myslím, že bychom tuto otázku měli mít na paměti. Musíme nalézt vhodné rozpočtové řešení, abychom tento postup mohli v případě nutnosti urychlit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 36, kterou pokládá Karin Kadenbach (H-0476/10)

Předmět: Společná zemědělská politika a podmíněnost

Podmíněnost je důležitým prvkem společné zemědělské politiky, díky níž je většina plateb v rámci SZP podmíněna dodržováním určitých pravidel v oblasti životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Zpráva Účetního dvora č. 8/2008 obsahuje zjištění, že „členské státy se neujaly své odpovědnosti a neuplatnily účinné systémy kontroly a sankcí. V důsledku toho systém kontroly dostatečně nezajišťuje, že zemědělci budou pravidla dodržovat“. Zpráva dále uvádí, že „údaje o kontrolách a přestupcích poskytnuté členskými státy jsou nespolehlivé a monitorování ze strany Komise je nedostatečné“.

Může Komise sdělit Parlamentu, jaké kroky podniká pro to, aby podpořila členské státy v účinnějším uplatňování a posílení podmíněnosti? Byl v tomto směru zaznamenán nějaký pokrok?

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) Jak zdůraznila zpráva Účetního dvora z roku 2008, Komise si je velmi dobře vědoma, že členské státy by systém podmíněnosti mohly uplatňovat lépe.

Avšak také bych rád vyzdvihnul skutečnost, že zpráva Účetního dvora pokrývá dvouleté období, jež začíná krátce po zavedení dobrého zemědělského a ekologického stavu.

Od prvního roku uplatňování systému podmíněnosti v roce 2005 Komise zavedla celou řadu iniciativ, které mají na jedné straně za cíl pomoci členským státům a na straně druhé mají zajistit, aby státy jednaly v souladu se svými právními závazky. Komise poskytuje pomoc prostřednictvím mnohačetných výměn týkajících se těchto témat a prostřednictvím diskusí v nejrůznějších fórech zaměřených na řešení těchto specifických otázek.

V příslušném řídícím výboru proběhly rozhovory o nařízeních, došlo i k velice odborným diskusím, které pořádala skupina odborníků právě na téma systému podmíněnosti a v určitých specializovaných workshopech proběhly také diskuse o metodách dohledu.

Od roku 2004 Komise navíc pravidelně zveřejňuje dokumenty s pokyny, které členským státům pomáhají přizpůsobit své vnitrostátní systémy. Komise také bedlivě sleduje právní závazky členských států na základě informací z auditů prováděných v samotných členských státech, jež jí tyto státy posílají. Pokud se během auditu zjistí nedostatky, dojde k finanční opravě nákladů dotčených členských států v případě, že by hrozilo riziko zemědělskému fondu. To se v minulosti stalo a na základě toho probíhá několik řízení, a to i v současné době.

Komise je přesvědčena, že všechny tyto iniciativy vedly k výraznému zlepšení ve fungování systému podmíněnosti, především pak od doby, kdy byla zveřejněna zjištění Účetního dvora v jeho zprávě z roku 2007. Budeme samozřejmě dále pokračovat v našem úsilí v této oblasti, jelikož Komise na hladké fungování tohoto systému, jenž je základním kamenem společné zemědělské politiky, klade velký důraz.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D).(DE) Vážený pane předsedající, jsem velmi vděčná panu komisaři za jeho velice obsáhlou odpověď. Mám nyní ještě jednu stručnou otázku týkající se podmíněnosti a biodiverzity, o níž jste se dnes také zmiňoval. Rozumné zemědělství může pomoci zachovat biodiverzitu a zastavit vymírání druhů. Avšak nemělo by být pouze úkolem komisaře pro životní prostředí, aby na tyto otázky upozorňoval. Pane komisaři, má otázka pro vás konkrétně zní: Co uděláte pro to, abyste zvýšil informovanost zúčastněných stran – a tím myslím osoby pověřené politickým rozhodováním, spotřebitele a především samotné zemědělce – o tom, jakou hodnotu má biodiverzita a s ní spojené služby ekosystému?

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Jestliže zde existují problémy se současným systémem podmíněnosti, jak hodláme řešit další potenciální problémy, pokud zvýšíme požadavky v ekologické části prvního pilíře? Tato informace pochází z uniklého dokumentu o reformě SZP? Ráda bych se dozvěděla, jaký na to máte názor.

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) V současné době pozoruji, že právě daňoví poplatníci, nevládní organizace, spotřebitelé jsou ve skutečnosti velice citliví vůči tomuto problému a kladou na zemědělce obrovské požadavky.

Nicméně také se domnívám, že musíme být schopni poskytnout zemědělcům prostředky k tomu, aby mohli informovat o úsilí, jež vyvíjejí, a to i ve chvíli, kdy prodávají své produkty. V systému jakosti, který se používá v zemědělsko-potravinářském sektoru a jejž nyní revidujeme, také dáme zemědělcům možnost vyžívat lépe své produkty a informovat o veškeré práci, která za nimi stojí, a o všech prvcích, které je třeba zohlednit, včetně otázek spjatých s biodiverzitou. To se týká zejména projednání nejrůznějších zemědělských výrobních systémů, jelikož tato rozmanitost v oblasti zemědělských výrobních systémů znamená, že můžeme projednávat i otázky týkající se životního prostředí a bioddiverzity. Co se týče společné zemědělské politiky, podpora rozmanitosti výrobních systémů a přímý kontakt mezi zemědělci, výrobci a spotřebiteli je dalším ze způsobů, jak mohou zemědělci prostřednictvím produktů, které prodávají, lépe informovat o všech podmínkách, které musí splňovat.

Také se již používají jiné metody. Propojení zemědělské výroby s venkovskou turistikou představuje další příležitost pro zemědělce, jak dát vědět o všem, co dělají, aby zachovali zemi a krajinu prostřednictvím své výrobní činnosti. Domnívám se, že všechny tyto nástroje, které jsou obsaženy ve společné zemědělské politice a které by mohly být v budoucnosti posíleny, mohou zemědělci lépe využít, aby dali vědět o úsilí, které při své práci vynakládají.

Nyní několik slov k druhé otázce. Pravidla a nařízení týkající se životního prostředí nebo činností, které zemědělec vykonává, aby zohlednil řádné hospodaření s přírodními zdroji, se podle mého názoru nijak neliší od hospodářských a sociálních otázek.

V návrzích, které budeme předkládat a o nichž budeme hovořit po 17. listopadu, jde hlavně o to, nepřenášet pozornost z hospodářských a sociálních otázek na samotné otázky ekologické, nýbrž začlenit ekologické otázky dále do způsobu přemýšlení zemědělce, abychom jednou v budoucnu mohli skutečně hovořit o konkurenceschopném zemědělství. Zemědělci musí být konkurenceschopní z hospodářského i ekologického hlediska, jinými slovy, musí být schopni hospodařit s přírodními zdroji, s půdou a vodou, s nimiž pracují, ale současně také mít na paměti sociální aspekty vztahující se k vytváření nebo zachovávání pracovních míst v prostředí venkova.

Mohu vás ujistit, že nehodláme v důsledku našeho zaměření na ekologické aspekty, nebo spíše na řádné hospodaření s přírodními zdroji v rámci společné zemědělské politiky, jakkoli ohrozit schopnost zemědělců být ekonomicky konkurenceschopní, jelikož bereme v potaz sociální stránku věci.

Až budeme mít k dispozici patřičné dokumenty, budu vám to moci dokázat na konkrétních příkladech v návrzích, na kterých nyní pracujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 37, kterou pokládá Nikolaos Chountis (H-0483/10)

Předmět: Záruční fond pro řecké zemědělce a rybáře

Řecké ministerstvo pro rozvoj zemědělství a potravin oznámilo, že byl vytvořen a od září 2010 bude v provozu Úvěrový záruční fond pro malé a velmi malé podniky pro zemědělce (TEMPME), který bude poskytovat finance stejně, jako jsou finance poskytovány malým podnikům a mikropodnikům v průmyslu a obchodě. Ministerstvo uvedlo, že tento fond je určen ke krytí příspěvků na úroky a k navýšení kapitálu v celkové výši 100 milionů EUR pro zemědělství a 50 milionů EUR pro rybolov. Vzhledem k tomu, že toto opatření umožní zemědělcům a rybářům snížit jejich investiční náklady a výši majetkové účasti, přestože ekonomika prochází obtížným obdobím, se táži Komise: Informovala řecká vláda Komisi o uvedeném akčním plánu? a) V případě, že ano, spolufinancuje tuto činnost? Jaká je výše její finanční účasti? Jaké podmínky musí případní příjemci podpor splňovat pro to, aby mohli využívat tohoto programu? b) V případě, že řecká vláda Komisi neinformovala, domnívá se Komise, že by bylo užitečné začlenit tuto činnost do národního strategického referenčního rámce?  Má Komise v úmyslu upozornit řeckou vládu na tuto možnost?

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) Program na rozvoj venkova na období 20072013 pro Řecko, který spolufinancuje Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, ve své nynější podobě neobsahuje záruční fond pro malé a velmi malé podniky.

Řecké orgány nepředložily generálnímu ředitelství Komise pro zemědělství žádost, aby program pozměnilo a začlenilo do něj tento záruční fond.

Je zapotřebí zdůraznit, že podle zásady subsidiarity navrhují obsah opatření v rámci programu na rozvoj venkova v souladu s nařízením o rozvoji venkova právě členské státy.

Podle článku 19 nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) mohou být programy na rozvoj venkova revidovány na žádost členských států poté, co změnu odsouhlasí monitorovací výbor daného členského státu a prozkoumá a schválí Komise.

Co se týče řeckého odvětví rybolovu, vnitrostátní orgány informovaly Komisi o tom, že mají v úmyslu vytvořit nový nástroj na pomoc malým podnikům v odvětví rybolovu. Podle řeckých orgánů bude tento nástroj spadat pod již zavedený finanční systém.

Řecké orgány také informovaly Komisi o svém záměru spolufinancovat tento nástroj prostřednictvím operačního programu pro odvětví rybolovu v Řecku na období 20072013.

Vzhledem k tomu, že v rámci operačního programu pro rybolov existuje plán na zavedení finančních nástrojů, Komise podporuje vytvoření takových finančních nástrojů, aby mohla být vytyčena klíčová opatření pro operační program, pakliže tato opatření budou v souladu s právními předpisy v dané oblasti, konkrétně s články 34 a 37 nařízení (ES) č. 498/2007.

Částka, která bude poskytnuta pro tento nástroj z Evropského rybářského fondu, by mohla dosáhnout 35 milionů eur. Monitorovací výbor výše zmíněného operačního programu pak vytvoří kritéria pro výběr příjemců těchto finančních prostředků.

Řecké orgány dokončují akční plán, který bude také zahrnovat podmínky pro fungování tohoto finančního nástroje. Komise očekává, že tento finanční nástroj, který bude využívat spolufinancování z Evropského rybářského fondu, bude zaveden do praxe do konce roku 2010.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL).(EL) Vážený pane komisaři, vaše odpověď byla velmi obsáhlá a já vám za ni děkuji. Mám jednu doplňující otázku: učinila tedy řecká vláda konkrétně tento návrh – vy jste vysvětlil určité aspekty mé otázky – a závisí to, co jste řekl – čímž myslím, zda bude tato situace platit od roku 2010 – na tom, zda řecká vláda předloží tuto žádost včas, aby body, o nichž jste se zmínil, mohly být spolufinancovány?

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) Abych to vyjasnil, tato otázka měla dvě části: jedna se týkala zemědělského odvětví, malých a velmi malých podniků v zemědělství, a druhá pak byla zaměřena na odvětví rybolovu.

Odpovídám vám tedy, že řecká vláda dosud nepředložila žádost o takovýto nástroj pro malé a velmi malé podniky v zemědělském odvětví, ačkoli podala žádost o nástroj pro odvětví rybolovu. Na základě žádosti od řecké vlády by tedy nástroj pro odvětví rybolovu mohl být připraven do konce roku 2010. Co se týče odvětví zemědělství, nemohu vám poskytnout žádné bližší informace, jelikož řecká vláda ještě nepodala žádnou žádost. Vysvětlil jsem vám, že se jednalo o rozhodnutí vlády. Vláda může tento návrh učinit, pakliže řecký monitorovací výbor rozhodne, že pozmění program pro rozvoj venkova.

Nicméně doposud jsme takový návrh týkající se odvětví zemědělství neobdrželi.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 40, kterou pokládá Seán Kelly (H-0458/10)

Předmět: Akvakultura v EU

Udržitelné a konkurenceschopné odvětví akvakultury v EU může nabídnout způsob, jak pokrýt velkou a rostoucí poptávku po výrobcích z ryb a plodů moře v EU a současně snížit vyčerpávání volně žijící populace a množství dovážených produktů z třetích zemí, které jsou často na trhy EU dopravovány letecky na vzdálenost tisíce kilometrů.

Akvakultura nyní představuje 20 % celkové produkce ryb v EU a tento podíl je od roku 2000 víceméně konstantní. Došlo však k poklesu v produkci měkkýšů a korýšů.

Může Komise uvést, jak hodlá s ohledem na sledovatelnost, kvalitu a problematiku CO2 v souvislosti s dovozem velkého množství měkkýšů ze vzdálených třetích zemí podporovat akvakulturu v EU, zejména pokud jde o měkkýše?

 
  
MPphoto
 

  Maria Damanaki, členka Komise. – Akvakultura Evropské unie je na čelním místě v otázce udržitelného rozvoje. Komise i já musíme připustit, že odvětví akvakultury si zaslouží větší uznání pro svůj přínos a hodnoty. Komise proto přijala sdělení nazvané Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu, které vymezuje tři strategické cíle, o něž mají usilovat veřejné orgány: podpora konkurenceschopnosti odvětví akvakultury, zachování jeho udržitelnosti a zlepšování jeho řízení.

V tomto sdělení Komise představuje několik opatření, která mají přijmout veřejné orgány na všech úrovních – evropské, vnitrostátní i regionální –, aby se vyřešily problémy, kterým toto odvětví čelí.

Abychom podpořili udržitelný rozvoj evropské akvakultury, včetně produkce měkkýšů a korýšů, Evropská unie disponuje obsáhlými právními předpisy týkajícími se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Na mezinárodní scéně jsme velice aktivní při zavádění norem pro zdraví zvířat a bezpečnost potravin u produktů akvakultury, včetně měkkýšů a korýšů, jež jsou nezbytné pro mezinárodní obchod.

Komise také zřídila referenční laboratoř EU pro nemoci měkkýšů, která každoročně získává finanční prostředky, a má zajistit koordinaci vnitrostátních laboratoří v členských státech a poskytovat vědeckou podporu Komisi.

Komise, spolu s dotčenými členskými státy, také pečlivě monitoruje abnormální úhyny pozorované za posledních několik let u ústřic a podnikla opatření na kontrolu viru, který má pravděpodobně s těmito úhyny přímou souvislost.

Co se týče celkové strategie pro akvakulturu EU, Komise by také ráda upozornila na rozpravu, jež se konala v Parlamentu v červnu roku 2010 a jež byla založena na zprávě připravené panem Guido Milanem. Komise oceňuje podporu, kterou Parlament vyjadřuje udržitelné akvakultuře, a velkou pozornost, jež jí věnuje.

Komise je toho názoru, že činnosti související s udržitelnou akvakulturou by měly být přiměřeně podporovány prostřednictvím společné rybářské politiky a že tento aspekt by měl být obsažen v reformované společné rybářské politice.

Komise je přesvědčena, že toto odvětví potřebuje naši pomoc, aby jeho organizace fungovala účinněji. Především chceme posílit meziodvětvové organizace a organizace producentů, aby se lépe propojily předpovědi týkající se produkce s potřebami trhu a abychom zajistili vyšší hodnotu pro jejich produkty prostřednictvím marketingu a označování.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE) – Děkuji vám, paní komisařko, za vaši podrobnou odpověď. V reakci na ni chci pouze říci, že nedávné průzkumy v Irsku ukázaly, že mnoho dovážených ryb bylo špatně označeno, takže lidé, kteří si mysleli, že jedí například tresku, jedli ve skutečnosti úplně jinou rybu. Chci se jen zeptat, zda si je Komise takových věcí vědoma. Co s tím můžeme učinit v krátkodobém horizontu, pakliže vůbec něco můžeme učinit, , kromě toho, že rozvíjíme naši vlastní akvakulturu, což je velice, velice důležité? Ocenil bych vaši odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Vážený pane předsedající, jsem potěšen odpovědí paní komisařky Damanaki, že akvakultura bude hrát důležitou roli v nové společné rybářské politice.

Rád bych jen paní komisařce připomenul, že rozvoj akvakultury s sebou přináší obrovský potenciál pro vytváření pracovních míst, především v oblastech, kde je velmi vysoká míra nezaměstnanosti. Věřím, že Komise zde může sehrát významnou roli. Může se ujmout informování členských států o názorech paní komisařky a může navrhnout členským státům, že ačkoli nemůžeme ohrozit kvalitu potravin, rozhodně bychom se měli zasadit o to, že v každé zemi se bude zabývat akvakulturou jeden orgán, a nikoli že si ji budou přehazovat nejrůznější oddělení a agentury.

 
  
MPphoto
 

  Maria Damanaki, členka Komise. – Souhlasím s panem Gallagherem, že v odvětví akvakultury se nám otevírají obrovské příležitosti. Můžeme vytvořit mnoho pracovních míst. Proto plánujeme věnovat akvakultuře samostatnou kapitolu v naší reformě SRP. Také bych ráda zmínila, že se chystáme zajistit zvláštní linii finančních prostředků. To je nejdůležitější.

Také bych ráda informovala pana Kellyho, že jsme si vědomi těchto problémů, a já s ním souhlasím, že co se týče vysledovatelnosti našich výrobků, máme před sebou ještě velký kus práce. Proto máme jednu kapitolu v reformě SRP věnovanou právě označování výrobků. Komise se snaží zajistit rovnocenné podmínky na celém světě pro náš rybolov a pro rybolov, který produkuje výrobky, které jsme zavázáni importovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka č. 41, kterou pokládá Ioannis A. Tsoukalas (H-0459/10)

Předmět: Využívání zdrojů Evropského rybářského fondu

Vzhledem k tomu, že Komise musí vždy na konci roku předložit zprávu o provádění nařízení Rady (ES) č. 1198/2006(4) o Evropském rybářském fondu, a s ohledem na současnou finanční krizi, které čelí řada členských států do velké míry závislých na odvětví rybolovu, mohla by Komise zodpovědět následující otázky:

Jak hodnotí dosavadní provádění tohoto nařízení? Které členské státy by mohly být příkladem osvědčených postupů?

Využívají členské státy Evropský rybářský fond dostatečně? Do jaké míry se fondu podařilo od jeho zřízení v roce 2007 splnit cíle a jaké změny jsou nezbytné?

Jak hodnotí Komise dosavadní provádění řeckého národního strategického plánu pro rozvoj rybolovu? Jaká je míra provádění projektů a jaká je míra využívání daných prostředků?

 
  
MPphoto
 

  Maria Damanaki, členka Komise. – Chtěla bych poděkovat panu Tsoukalasovi za jeho otázku, protože toto je pro nás vskutku velmi důležitá otázka, a já musím říci jasně a otevřeně, že provádění Evropského rybářského fondu zatím nedosáhlo plánovaného tempa. Nejsme s tím spokojeni.

Certifikované průběžné platby, které zaslaly členské státy Komisi, nyní činí 5 % celkového přidělení zdrojů ERF. Nicméně údaje, které jsme obdrželi nedávno od členských států na základě výročních zpráv, ukazují, že do konce roku 2009 bylo konkrétním projektům přiděleno 18,2 % z celkového množství finančních prostředků ERF. To je povzbudivé.

Co je důležité, tato čísla zahrnují prémie spadající nejen pod osu 1, ale také pod ostatní osy. Pouze osa 4 Trvale udržitelný rozvoj pobřežních rybářských oblastí bohužel zaostává kvůli dlouhému postupu zavádění, který je nutný pro vytvoření partnerství.

Důvody pro tuto situaci zahrnují: za prvé, pozdní přijetí nařízení ERF, za druhé, zpožděné přijetí operačních programů, z nichž některé byly přijaty až v druhé polovině roku 2008, za třetí, problémy při zřizování řídicích a kontrolních systémů, jejichž schválení je základní podmínkou pro zasílání plateb Komisi, a za čtvrté, důsledky finanční a hospodářské krize v odvětví rybolovu.

V této fázi provádění je příliš brzy na to hodnotit, zda se ERF podařilo dosáhnout jeho cílů. Více informací přinese až průběžné hodnocení, které má být hotovo na konci roku 2011.

Je také obtížné vyzdvihnout osvědčené postupy, jelikož členské státy mají z ERF k dispozici velice odlišné sumy a tyto částky byly přiděleny jednotlivým osám různým způsobem, což velmi ovlivňuje míru čerpání. Například osu 1 nazvanou Opatření pro adaptaci rybářské flotily Společenství je velmi snadné začlenit. U těch ostatních to tak snadné není.

Na schůzce generálních ředitelů organizované belgickým předsednictvím loni v září doporučila Komise jako nápravu pro problémy s čerpáním, především pak problému přístupu ke kapitálu, techniky finančního inženýrství, jako je využití mediátorů nebo zjednodušení postupů a formulářů žádostí.

Na příští schůzce výboru ERF budou k dispozici prezentace o využití těchto možností. Provádění řeckého operačního programu pro období 2007–2013 je opožděno. Nerada to říkám, ale je skutečně zpožděno.

Do 15. září 2010 uskutečněné platby dosáhly pouhých 5 000 600 eur, které tvoří jen 2 % celkového množství finančních prostředků vyčleněných ERF. Dvě procenta jsou opravdu velmi málo. Tato neuspokojivá situace pramení především z problémů se zřizováním řídicích a kontrolních systémů a ze zpoždění v zavádění základních opatření v rámci operačního programu.

Finanční krize je také důvodem některých zpoždění, především co se týče opatření v rámci osy 2.

Komise v současnosti připravuje svou výroční zprávu o provádění ERF v roce 2009, která poskytne další informace a souvislosti týkající se otázek, které položil vážený poslanec.

 
  
MPphoto
 

  Ioannis A. Tsoukalas (PPE).(EL) Děkuji vám, paní komisařko, za vaši vyčerpávající odpověď. V souvislosti s tím, že jste hovořila o otřesné ekonomické situaci a o možném selhání zvýšení efektivity Evropského rybářského fondu, rád bych využil této příležitosti a zeptal se, zda bude naprostý zákaz rybolovných zařízení, jako jsou plavidla s nevody, spadat pod ustanovení o náhradě pro rybáře, kteří přijdou o práci, nebo zda by v souladu s nařízením mohla být dvouletá výjimka z pravidel Evropského rybářského fondu rozšířena, aby byly zabezpečeny proveditelné sociální podmínky.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE) – V této otázce jste byla požádána, abyste uvedla, které členské státy mohou sloužit jako příklad osvědčených postupů, a mě by také zajímalo, které členské státy by mohly sloužit jako příklad špatných postupů? Je ve vaší pravomoci to říci a snad i vyjmenovat důvody pro tento rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími?

 
  
MPphoto
 

  Maria Damanaki, členka Komise. – Vážený pane předsedající, abych nejdříve odpověděla panu Kellymu, chtěla bych říci, že obecně platí, že pro země, které mají lepší systém pro kontrolu dodržování a mají k dispozici všechny nástroje, je mnohem snazší čerpat finanční prostředky. To je obecné pravidlo. Obecně řečeno musím přiznat, že země Středomoří – země na jihu – mají větší problémy.

Specifický problém má Řecko. Musíme se skutečně ujistit, že dokážeme pomoci každému, abychom docílili lepšího čerpání. Máme v plánu podniknout kroky vedoucí ke zjednodušení pravidel pro čerpání. Z toho důvodu budeme mít v reformě SRP linii finančních prostředků, které budou členské státy moci mnohem snáze čerpat.

Co se týče otázky pana Tsoukalase ohledně nařízení o Středomoří, rozhodli jsme se, že toto nařízení o Středomoří je třeba provést. Musíme toto nařízení provést již od prvního června a již není cesty zpět. Kdybychom chtěli toto nařízení pozměnit, potřebovali bychom dva nebo tři roky bez jakéhokoli systému kontroly dodržování, proto toto nařízení provedeme.

Již spolupracuji s řeckými orgány. Vysvětlila jsem jim, že budou muset toto nařízení provést bez dalšího prodlení. To samozřejmě znamená, že všechna ustanovení o zvláštních typech rybolovných zařízení, která příliš zatěžují životní prostředí, budou muset být splněna. Také to znamená, že tím vyčerpáme rozpětí našich finančních možností, abychom jim poskytli finanční prostředky jako kompenzaci. To bych ráda zdůraznila v souvislosti s loděmi, jež využívají nevody nebo vlečné sítě, a se všemi typy rybolovných zařízení: budou nám muset ukázat, že dodržují naše nařízení. Uděláme, co bude v našich silách, abychom vyčerpali naše finanční rozpětí, a tím jim umožnili pořídit si lepší rybolovné nástroje a zlepšit selektivitu jejich rybolovných zařízení.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Otázky, které nebyly pro nedostatek času zodpovězeny, budou zodpovězeny písemně (viz příloha).

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:30 a pokračovalo v 21:00).

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI
Místopředsedkyně

 
  

(1)http://www.bis.org/press/p100912.pdf
(2)Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1.
(3)Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14.
(4)Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí