Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 19. října 2010 - Štrasburk

17. Databáze týkající se rasového a etnického původu v EU (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o:

–otázce k ústnímu zodpovězení Komisí, kterou předložili poslanci Monika Flašíková Beňová, Claude Moraes, Kinga Gőncz a Sylvie Guillaume jménem skupiny S&D o databázích týkajících se rasového a etnického původu v EU (O-0143/2010 – B7-0553/2010).

– otázce k ústnímu zodpovězení Komisí, kterou předložili poslanci Hélène Flautre, Raül Romeva i Rueda a Judith Sargentini jménem skupiny Verts/ALE o databázích týkajících se rasového a etnického původu v EU (O-0146/2010 – B7-0554/2010)

– otázce k ústnímu zodpovězení Komisi, kterou předložili poslanci Renate Weber, Nathalie Griesbeck, Sophia in ‘t Veld, Sonia Alfano, Cecilia Wikstrőm, Louis Michel, Sarah Ludford, Gianni Vattimo, Leonidas Donskis, Alexander Alvaro, Niccoló Rinaldi, Ramon Tremosa i Balcells, Metin Kazak a Marielle De Sarnez jménem skupiny ALDE o databázích týkajících se rasového a etnického původu v EU (O-0154/2010 – B7-0556/2010) a

– otázce k ústnímu zodpovězení Komisí, kterou předložili poslanci Rui Tavares, Cornelia Ernst, Marie-Christine Vergiat, Cornelis de Jong, Nikolaos Chountis, Marisa Matias a Eva-Britt Svensson jménem skupiny GUE/NGL o databázích týkajících se rasového a etnického původu v EU (O-0155/2010 – B7-0557/2010).

  Monika Flašíková Beňová, autorka. – (SK) Podle nedávných informací z veřejných sdělovacích prostředků provozuje francouzská policie databázi MINS, která se zaměřuje na Romy a kočovníky.

Nevládní organizace předložily stížnost týkající se vytvoření nezákonné a utajované databáze na uchovávání osobních údajů v souvislosti s rasovým a etnickým původem a oznámily, že se odvolají k příslušným orgánům. Francouzské orgány však existenci takové databáze popírají. Ministr pro otázky přistěhovalectví předtím také oznámil, že biometrické údaje o vyhoštěných Romech mají být uchovávany v databázi OSCAR a v nové databázi, která se vytváří. Uvádí se, že také Holandsko a další země Evropské unie registrují údaje o etnickém a rasovém původu. v souvislosti s tím Evropská rada projednává návrh závěrů týkajících se mobilních zločineckých skupin velmi rozporuplným způsobem, aniž by o této iniciativě informovala Evropský parlament.

Chci se Vás, paní komisařko, zeptat: co udělá Komise s ohledem na důkazy o existenci databáze MENS ve Francii, aby tyto informace ověřila?. Pokud Komise zjistí, že databáze porušuje zásadu nediskriminace, jaká opatření přijme pro nápravu situace? Nebo zváží Komise zahájit řízení vůči členským státům v souvislosti s porušováním právních předpisů a s ohledem na nedávný vývoj v jiných členských státech, pokud jde o vytváření nebo existenci databází souvisejících s rasovým nebo etnickým původem. Zahájí Komise vyšetřování s cílem získat informace o takových databázích a prověří, zda jsou v právním souladu se zásadou nediskriminace? A moje poslední otázka je: co udělá Komise s cílem zabezpečit, aby členské státy v rámci svých administrativních a trestně právních postupů nepoužívali etnické profilování?

  Hélène Flautre, autorka. – (FR) Dobrý večer, paní předsedající, komisařko, paní Redingová, jste dnes po právu potěšeni odpovědí Francie na řízení Evropské komise pro porušení práva, která přišla za pět minut dvanáct a která předložila legislativní program pro zavedení procesních práv, jak to vyžaduje směrnice o volném pohybu.

Podle vašeho úsudku jsou tyto sliby vážně míněny a ve výsledku bylo řízení pro porušení práva pozastaveno – na rozdíl od úplného zrušení. Vzali jsme na vědomí vaše připomínky, ale jako členové Evropského parlamentu bychom chtěli mít možnost kontrolovat tyto závazky. To znamená mít informace o daných slibech a harmonogramu, které poskytly francouzské orgány. Nezapomeňme však, že jste požádala Francii o informace o jednotlivcích, kteří byli eskortováni na hranice a museli opustit zemi, aby bylo zahájeno šetření, které má potvrdit, že tyto administrativní postupy nebyly diskriminační. Jaký daleko je toto šetření? Dostala jste odpověď?

Tak, jako tisk odhalil informace o darebném a diskriminačním srpnovém oběžníku, byly nedávno zveřejněny informace o databázi, která obsahuje osobní data, včetně údajů o etnickém a rasovém původu. Nezviklal tento nový nález vaší důvěru ve sliby dané francouzskými orgány a přesnost informací, které poskytly?

Paní Redingová, nemyslíte si, že dalším logickým krokem je, abyste nám nyní sdělila, jaký je současný stav probíhajícího přezkumu dokumentů, které si vyžádala Komise, jež se týkají jak údajných diskriminačních praktik ve Francii, tak i případného porušení norem na ochranu osobních údajů ustanovených v právních předpisech Společenství?

Domnívám se, že současní občané Evropy mají právo požadovat zodpovědnou Komisi, která může zveřejňovat své úspěchy, ale bude také důsledně a vytrvale pokračovat v řízení proti francouzským orgánům. Koneckonců to obecně děláte pro všechny členské státy Evropské unie, které, jak se všeobecně uznává, získaly špatné návyky ve vztahu k Romům.

Měla bych také podotknout, že samotná Národní komise pro informatiku a svobody (CNIL) potvrdila existenci čtyř nelegálních složek, které obsahují osobní údaje, ve kterých jsou jednotlivci popsáni jako Cikáni nebo Romové.

  Sophia in 't Veld, autorka. – Paní předsedající, je nám známo, že paní komisařka je velmi odhodlaná a odvážná žena. Paní komisařko, není snadné vás držet zpátky a obvykle nemáte zapotřebí, aby vás někdo k něčemu popostrčil. Pokud něco chcete, jdete si jasně za svým cílem. Přála bych si, abyste stejné odhodlání prokázala i v tomto konkrétním případě.

Právě tento týden jste zveřejnila sdělení Komise o účinném provádění Listiny základních práv. V něm stojí, že Komise plně využije svých pravomocí a zajistí uplatňování práva Evropské unie členskými státy v plném souladu se základními právy a bez váhání zahájí řízení pro porušení práva.

V případě Francie by mě zajímalo, proč Komise spoléhá výhradně na prohlášení vlády, když se s odstupem času ukázalo, jak podotkla Hélène Flautreová, že řada z nich byla nedůvěryhodná. Proč Komise nezahájí své vlastní vyšetřování? Žádali jsme o to už v minulosti. Víte, že v této sněmovně podporu většiny. Uvědomujeme si, že mnoho členských států je proti, ale my stojíme za vámi, paní Redingová.

Ráda bych se zmínila o situaci ve Francii, v Itálii – kde se situace zdá být ještě vážnější – a v mojí vlastní zemi. Nejprve by mě zajímalo, zda je existence těchto databází potvrzena. Máme důkazy o tom, že existují nebo neexistují? Existuje nějaký seznam? v případě Nizozemí vím, že takový seznam existuje, protože obce, které databáze vytvořily, jsou na ně docela hrdé; jsou přesvědčené, že odvedly dobrou práci. Pravděpodobně to udělaly s dobrými úmysly. Pokud databáze skutečně existují, přiklonila byste se k názoru, že se jedná o legální nebo nelegální aktivitu? Pokud je vše legální, nepotřebujeme žádnou diskusi. Pokud je to nelegální, musíme zahájit řízení pro porušení práva. Je to tak jednoduché.

Komise se nezdráhá ani v jiných oblastech. Například jste se přímo střetli s opozicí, když jste chtěli upravit roamingové sazby mobilních operátorů. Pokud existují kartely, neváhá Komise ani vteřinu. Domnívám se, že by Komise měla jednat. Paní Redingová, nastal čas, aby Evropská unie dokázala, že je společenstvím hodnot a že zasáhne, dojde-li k porušování základních práv. Občané nás sledují.

Stejně jako Hélène Flautre bych vás chtěla požádat, abyste předstoupila před Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a vysvětlila nám, jaká je současná situace a jaké kroky hodlá Komise podniknout. I já, jako poslankyně Evropského parlamentu a občanka Evropy, očekávám, že získám neomezený přístup k veškeré korespondenci, která proběhla s Francií a případně dalšími členskými státy.

  Cornelia Ernst, autorka. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, jaká je situace v Evropě v oblasti boje proti diskriminaci a za rovné zacházení s Romy? Když se nyní dozvídáme, že francouzské četnictvo, ale i další země, vytváří etnicky motivované databáze zaměřené na Romy – a já se domnívám, že existence samotných databází je zakázaná – a do určité míry se tak děje z důvodů prevence, tak to už je opravdu příliš. Jak ve Francii, tak v Evropské unii je existence databází, které se primárně používají ke shromažďování osobních údajů o rasovém a etnickém původu lidí, jednoduše zakázaná vzhledem k vysokému riziku jejich zneužití a možnosti diskriminace. Sběr údajů tohoto druhu může probíhat pouze za určitých – ke konkrétnímu účelu určených – okolností, které berou v úvahu nediskriminaci. Je naprosto zásadní, aby nedocházelo ke kriminalizaci Romů. Etnicky motivované databáze za účelem prevence kriminality jsou nezákonné. Romové nesmí být předmětem zvláštního sběru údajů kvůli svému způsobu života a my od Komise, jinými slovy od vás, paní Redingová, očekáváme, že odmítnete jakoukoliv formu sběru údajů o etnické nebo rasové příslušnosti a budete tvrdě pracovat, abyste zajistila ukončení této praxe v dotčených zemích.

Upřímně řečeno se sama sebe stále častěji ptám, zda kromě mluvení se v Evropském parlamentu i v rámci celé Evropské unie děje ještě něco jiného, a co jsme, kromě mluvení, konkrétně dokázali udělat pro zlepšení situace Romů v Evropě. Na případu sběru osobních údajů je zřejmé, že Romové se stali obětními beránky, se kterými se v mnoha členských státech Evropské unie nezachází přímo v rukavičkách. Jsou deportováni do Kosova, čímž Francie už měsíce porušuje smlouvy Evropské unie, porušuje zásadu nediskriminace – a Komise se tváří, že je spokojená se slibem francouzské vlády – a zde mám velmi odlišný pohled na věc od předchozího řečníka – že připraví podmínky pro zavedení směrnice o volném pohybu do začátku roku 2011. v zájmu slušnosti je však třeba říct, že Francie musí deportace Romů zastavit a stejně tak je důležité, aby Romům, kteří již byli nespravedlivě deportováni, byl umožněn návrat.

V souvislosti s databázemi bych se vás chtěla zeptat: jaké průkazné informace máte, jaké kroky podniknete, pokud databáze v této podobě skutečně existují a budete v tom případě iniciovat řízení pro porušení práva?

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, domnívám se, že je proti lidským právům, abychom tu seděli tak dlouho do noci a diskutovali o důležitých tématech, o nichž bychom měli diskutovat během dne a ne uprostřed noci, kdy by normální lidé měli odpočívat doma a jít spát.

Během minulých týdnů proběhlo mnoho diskusí, mnoho skandálů a mnoho různých aktivit a já si myslím, že Evropský parlament by se měl podívat, k čemu došlo ve Francii a jakým způsobem reagovala Evropská komise na situaci, která byla svým způsobem historickou událostí. v dosavadní historii Evropské unie je to poprvé, kdy začal soudní spor kvůli právům.

Iniciovali jsme soudní pře kvůli obchodu, ekonomice, financím, ale toto je poprvé, kdy jsme na základě Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv, která je její součástí, jasně řekli dost.

Komise – hlasy všech 27 komisařů – dne 29. září rozhodla o zahájení řízení pro porušení práva proti Francii na základě neuplatňování práv lidských bytostí, práv jednotlivých občanů.

Není nutné, abych mluvila o tlacích, které od té chvíle byly vyvíjeny, ale Komise jednohlasně prohlásila, že zahájí proti Francii soudní řízení a dá jí ultimátum. Pokud Francie neposkytne do dne 15. října pozitivní a přijatelnou odpověď, bude zahájeno soudní řízení. Jedná se o standardní postup se všemi členskými státy.

K čemu tedy došlo? Francie odpověděla. A bylo to poprvé a jedinečné z hlediska způsobu řešení problémů, a já osobně se domnívám, že se jednalo o první okamžik Evropy občanů.

Jednoho dne to zhodnotí historici. Nacházíme se uprostřed řízení, uprostřed sporu, tudíž můžeme mít na věc jiný pohled.

Objektivně vzato, co Francie udělala? Udělala přesně to, o co ji požádala Komise. Podle směrnice z roku 2004 existují věcná práva, takzvaná procesní práva, jejichž cílem je chránit občany před nepřijatelnými zásahy orgánů, jsou-li uvězněni. A tato procesní práva nebyla zavedena do francouzských právních předpisů. Proto jsme Francii řekli: do dne 15. října musíme znát způsob, jakým hodláte změnit francouzské zákony a zavést procesní práva obsažená ve směrnici z roku 2004 a předložit nám věrohodný harmonogram jejich provedení do francouzských právních předpisů.

Toho jsme dosáhli. Stalo se to hodinu před vypršením daného limitu, ale informace jsme dostali. Od soboty, od 8 hodiny ranní ji studují odborníci z mého štábu a dnes jsem dospěla k závěru, že Francie splnila všechny právní podmínky Komise – i když samozřejmě nebyly ještě provedeny do francouzské legislativy, protože nejdřív musí projít Senátem a teprve poté mohou být fakticky provedeny do francouzského práva a skutečně uplatněny.

Rozhodli jsme se, že nás informace předložené francouzskými orgány uspokojily, ale případ nemůžeme uzavřít, protože sliby, určité právní prvky a navrhované zákony nebyly dosud provedeny. Proto jsme prohlásili, že případ zmrazíme, ale ponecháme ho otevřený. Tak to zůstane až do doby, kdy francouzská vláda bude tyto právní předpisy skutečně uplatňovat v každodenní praxi.

To považuji za určité vítězství. Měli bychom se zamyslet nad tím, k čemu došlo. Francouzi teď budou tvrdit, že žádný problém nikdy neexistoval. Pravdou ale je, že tu problém byl a oni nám předkládají zákon, který se chystají změnit. Uvidíme, jestli to opravdu udělají. Já jsem přesvědčena, že ano.

Druhá otázka se týká zacházení s určitými jednotlivci během léta a toho, zda se jim coby evropským občanům dostalo procesních záruk nebo zda byli diskriminováni.

Proč jsem nezahájila řízení pro porušení práva jako v případě těch na základě právních předpisů? Jednoduše proto, že chceme-li jednat, může to být pouze na základě právních důkazů. Nemůžeme jednat jenom na základě pocitu, jen protože jsme přesvědčeni, že dochází k něčemu špatnému. Potřebujeme právní důkazy, a proto jsme francouzskou vládu požádali o složky těchto osob.

Nyní máme k dispozici velké množství složek. Odborníci z mého štábu je právě analyzují a informovali mě, že určitě budou mít na francouzskou vládu doplňující otázky, a až dostanou odpovědi, budou schopni analýzu dokončit během 4 týdnů.

K dnešku máme tyto dva případy. To je, myslím, velmi důležitá skutečnost, protože bych chtěla poslancům upřímně říct, že uplatňování směrnice z roku 2004 o volném pohybu není nejlepší. Díky pevnému postoji Komise jsme svědky toho, že i další země pokulhávající v uplatňování směrnice – které na tom nejsou tak špatně jako Francie, ale nejsou bez chyby – začínají mluvit o tom, že ji budou řádně uplatňovat.

Něco se změnilo. Domnívám se, že Evropa konečně pochopila, že si neděláme legraci a že je nutné vážně se zabývat právy našich občanů a hodnotami naší společnosti.

K otázce Francie by to stačilo, protože Komise přijala v této záležitosti rozhodnutí, ale nejedná se o zcela uzavřenou otázku a řízení je stále otevřené.

Nyní bych se chtěla věnovat otázce údajné databáze francouzského četnického sboru, která má obsahovat určité údaje o etnické příslušnosti. Za prvé, Komise velmi pozorně sleduje vývoj v této záležitosti. Francouzské orgány nás znovu ujistily, že všechno je v naprostém pořádku, jen používají jiný systém, protože existuje francouzský zákon o ochraně údajů a zacházení s nimi, jehož kontrolu v souladu s našimi pravidly provádí francouzská Národní komise pro informatiku a svobody (CNIL). CNIL podle těchto pravidel provedla minulý týden kontrolu a vydala předběžnou veřejnou zprávu. S výsledky šetření CNIL jste byli seznámeni. Já jsem je četla také. V tisku však někdy nejsou prezentovány jako celek, jelikož komise CNIL také ve vší vážnosti prohlásila, že sice databáze nemusí obsahovat informace o etnickém původu, ale potvrdila existenci databází, které nebyly příslušnými orgány schváleny.

Pokud jde o soulad s právními předpisy Evropské unie, je třeba se ujistit, že poskytnuté informace popisují situaci, která spadá do působnosti směrnice o ochraně údajů. To může být pouze případ týkající se přistěhovalectví. Pro tuto oblast existuje řada záruk a ochranných opatření, které se vztahují na takzvané „citlivé údaje“. Ty se mohou zpracovávat pouze ve výjimečných případech nebo v případech veřejného zájmu a podléhají odpovídajícím zárukám, které musí poskytnout dotčená země.

V případě, že zpracování údajů nespadá do působnosti směrnice o ochraně údajů, může být uplatněno rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech z roku 2008.

Zde však máme stále problém, protože tato rámcová směrnice vstoupila v platnost teprve 27. listopadu tohoto roku. Pravomoci Komise vyplývající z této směrnice jsou tedy poněkud omezené.

Zodpovím také velmi konkrétní otázky, které zde byly položeny a týkají se nejen případu Francie. Existují i další členské státy, kde bychom mohli potvrdit možnou existenci databází obsahujících údaje o etnickém a rasovém původu?

Dle směrnice o ochraně údajů se oprávnění ke zpracování citlivých dat uděluje výjimečně a musí o něm být informovány vnitrostátní orgány pro ochranu údajů. Takovým orgánem je ve Francii CNIL. A výjimky z důvodu významného veřejného zájmu musí být oznámeny i Komisi.

V případě oznámení jsou vnitrostátní orgány pro ochranu údajů i Komise schopny posoudit, zda daná opatření jsou v souladu s pravidly ochrany údajů, a zde máme výsledek předběžné analýzy CNIL, která jasně říká, že o potřebná oprávnění nikdo nežádal. Proto bychom měli nechat výkon soudní práce ve Francii na justičních orgánech, které k tomu nejen mají oprávnění, ale nesou za ni také odpovědnost.

Jak je na tom Nizozemsko? Byly tam databáze, v nichž se zpracovávaly osobní údaje, jejichž existenci Nizozemsko oznámilo Komisi v roce 2005 a 2006. Nejkontroverznější z nich se týkala trestné činnosti mládeže karibského původu. Tato databáze již byla vymazána.

Jedna obec v Nizozemsku nedávno plánovala vytvořit složku s údaji o etnické příslušnosti, ale v reakci na doporučení holandských orgánů na ochranu údajů se rozhodla projekt zrušit. To potvrzuje, že systém v rámci směrnice o ochraně údajů – kde jsou zodpovědné vnitrostátní orgány pro ochranu údajů – funguje.

Mimochodem bych chtěla Evropskému parlamentu sdělit, že pracuji na reformě směrnice o ochraně údajů, částečně s cílem posílit nezávislost vnitrostátních orgánů na ochranu údajů a jejich možnosti zasahovat v rámci Evropy.

To bude muset stačit. Musím zkrátit svůj projev, protože po půlnoci už nejsou k dispozici tlumočníci, proto zde svůj projev ukončím.

  Véronique Mathieu, jménem skupiny PPE. – (FR) Paní předsedající, paní Redingová, dámy a pánové, byla jsem potěšena, když jsem dnes slyšela, že kolegium komisařů nemá v úmyslu pokračovat v řízení pro porušení práva proti Francii v souvislosti se směrnicí 2004/38/ES. Nicméně na nedávné schůzce Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jsem se vás na tuto záležitost ptala a již tam jsem vás informovala, že Francie předložila veškeré informace v letech 2006 a 2007 spolu s harmonogramem provádění směrnice 2004/38/ES.

Teď, v roce 2010, se však tváříte překvapeně, když jste zjistila, že procesní práva jsou nedostatečná. Na moji otázku, paní Redingová, jsem od vás nikdy nedostala odpověď, proto bych ji ráda slyšela nyní.

Ráda bych řekla jednu věc na téma složky Mens. Domnívám se, že opozici i ostatní poslance začíná tato debata unavovat. Prokázat, že tato tvrzení se nezakládají na pravdě, je velmi jednoduché. Máte závěry zprávy vypracované CNIL pro předsedu vlády. Předpokládám, paní Redingová, že stejně jako já dostanete i zprávu vrchního velitele národního četnictva. Zmínila jste mnohé body, které považujete za nevyhovující.

Prosazujete lidská práva, ale neměli bychom se omezovat jen na práva menšin. Měli bychom chránit práva všech lidí, všichni máme nárok na respekt. Ve Francii také máme čest a já se vám zaručuji, že žádný soubor Mens nikdy neexistoval. Paní Redingová, komise CNIL prováděla vyšetřování s důrazem na klíčová slova Cikáni i Romové a nenašla žádné důkazy o tom, že by četnický sbor Francie vlastnil jakékoliv soubory tohoto druhu.

Jediná kritika, která může směřovat na četnický sbor Francie, je za nepřiznání existence databáze, ale soubory v ní obsažené neuchovávají žádné informace o původu. Jde pouze o to, že četnický sbor Francie má několik souborů, které…

(Předsedající požádala řečnici o ukončení projevu)

Nechte mě, prosím, dokončit mé poznámky. Jsem jedinou řečnicí za skupinu PPE, proto bych ocenila možnost promluvit jejím jménem.

Tyto složky obsahují informace o skupinách jednotlivců, kteří nemají trvalé bydliště a domov; neobsahují však žádné údaje o etnickém původu. Přestože CNIL nevydala žádné prohlášení, byla bych ráda, kdybyste alespoň uznala, že ne…

(Pokřik)

Je to však pravda a já bych byla ráda, kdybyste tuto skutečnost uznala. Také bych ocenila, paní Redingová, kdybyste odložila svoji nedůvěru vůči francouzské vládě. Váš postoj se stále více blíží nezdravé posedlosti.

  Sylvie Guillaume, jménem skupiny S&D. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, etnické profilování není v členských státech novou praxí, ale v posledních letech zjevně došlo k jeho rozšíření ve jménu boje proti terorismu, udržování práva a pořádku a dokonce boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Nedávné odhalení existence databáze s údaji o Romech a kočovnících ve Francii ukázalo, jak je důležité, aby Komise pokračovala ve svém vyšetřování, aby získala další informace o těchto databázích, ale také aby potvrdila, zda jsou v souladu se zákonem a slučitelné se zásadou nediskriminace.

Paní komisařko, nesdílím zcela vaše nadšení, pokud jde o odpověď Francie před několika dny, ale chápu, proč jste se takto vyjádřila.

Říkáte nám, že Francie tvrdí, že má plány na provedení směrnice o svobodě pohybu a že nám předloží harmonogram. V otázce této velmi diskutované směrnice a jejího provedení existují dvě možnosti: buď Francie učinila čistě formální závazek, což by znamenalo, že Komise nedostala odpověď a zapomněla na předchozí dění, anebo Francie předložila kompletní odpověď, a v tom případě bychom chtěli znát podrobnosti. Zmínila jste harmonogram provedení směrnice, na kterém se pracuje. V současné době provádí Francie směrnici o svobodě pohybu jako součást pátého přezkumu svých přistěhovaleckých zákonů během sedmi let. Jsem přesvědčena, že přezkum zajde daleko za evropské zásady volného pohybu. V důsledku toho se domnívám, že bude třeba tento proces velmi pečlivě sledovat.

Dovolte mi, abych svůj projev uzavřela vyslovením naděje, že Komise zachová svůj pevný postoj a podpoří zásadu nediskriminace. Doufám, že se nenecháte ukolébat smířlivými dohodami nebo dokonce pouhými sliby, i když pocházejí od francouzské vlády.

  Nathalie Griesbeck , jménem skupiny ALDE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, vím, že už je hodně pozdě, ale v rámci dnešní večerní rozpravy dochází k poměrně vášnivému střetu názorů. Navzdory jasnému vysvětlení, které jste nám předložila, byly dnes ráno objeveny nové francouzské internetové informační stránky obsahující – samozřejmě nezákonnou – databázi Romů s velmi podrobnými a rozsáhlými informacemi, včetně příjmení, jmen, přezdívek, údajů o rodičích, společenských kontaktech, státních poznávacích značkách a typech aut a jmen partnerů. Francouzské orgány opět tvrdily, že si existence těchto souborů nebyly vědomy.

Bez ohledu na to, zda se informace na webové stránce ukážou být pravdivé, v konečném důsledku existuje základní riziko diskriminace spojené s existencí těchto databází ve Francii a v dalších evropských zemích.

Paní komisařko, s ohledem na vaše připomínky a vaši pověst rozhodné osoby, co hodláte udělat? Jaké další důkazy vám máme předložit, abyste začala jednat a reagovala na selhání při uplatňování zásady nediskriminace? Jinými slovy, aniž bych se snažila být kontroverzní, zkusme dodržovat zákony ve Francii, v členských státech Evropské unie a mezi těmi, kdo jsou součástí této polovičaté evropské demokracie.

Vyslechli jsme informace o vyhošťování ve Francii v průběhu tohoto léta, o oběžníku vydaném 5. srpna – který byl naštěstí později stažen – o složce Mens i o dalších případech. S velkým zájmem jsme si vyslechli argumenty, které jste dnes večer předložila. Sdělila jste nám, že jste spokojena se slibem Francie z minulého týdne změnit vnitrostátní právní předpisy v souladu s evropskou směrnicí z roku 2004.

Stejně jako moji kolegové bych chtěla získat přístup k těmto dokumentům, abychom mohli sdílet váš názor a vaše odhodlání k obnovení právního státu. Podle vašich poznámek z dnešního odpoledne to téměř vypadá, že jste kapitulovala.

Na závěr této dlouhé diskuse bych chtěla zdůraznit, že posloužila jednomu účelu; ukázala na prvořadou potřebu řešit podstatu problému podporou vnitrostátního úsilí a evropských politik jako součásti právního státu, na jehož existenci je evropská demokracie založena.

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Paní předsedající, paní komisařko, když jste vyřkla svůj slavný výrok „už toho bylo dost“, mnoho kolegů v této sněmovně, ale především lidí z širší veřejnosti vám tleskalo.

To vyvolalo obrovskou míru očekávání mezi námi všemi, kteří ještě stále věříme v evropský projekt. Někdo z Komise se konečně odvážil postavit silným členským státům v otázce základních práv, které vždy byly nejdůležitější otázkou slovně, ale ne vždy co se týká jejich jednání.

Trochu nás překvapilo, že bylo řízení zahájeno pouze na základě volného pohybu a nikoliv na základě diskriminace, a lze říci, že jsme přesně nepochopili důvody. Jsem přesvědčen, že se do jisté míry jednalo o nedostatek, ale přesto jsme stále tleskali vašemu tehdejšímu odhodlání.

Dnešní rozhodnutí proto poněkud zmátlo nejen nás, ale všechny ty, kteří doufali ve vaši odvážnou odpověď. To je umocněno tím, že vaše důvěra ve francouzskou vládu se ukázala být přinejmenším diskutabilní.

Za druhé to umocňuje skutečnost, že v rámci přezkumu směrnice o volném pohybu dochází ke snaze zavést určité definice a vymezit pojem kočovných skupin, což by do jisté míry znovu umožnilo jejich kriminalizaci.

Jsem přesvědčen, že zklamání, které někteří z nás pociťují, by nemělo být ještě prohlubováno. Proto vás žádáme, abyste nám umožnila uchovat si naději, kterou jste nám dala svým výrokem „už toho bylo dost“, protože si myslíme, že problém nezmizel a že je potřeba se v této záležitosti francouzské vládě i dalším vládám postavit.

  Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní komisařko, diskuse se týká základních práv, jako jsou nediskriminace a volný pohyb. Změnila se však v debatu o zásadních ustanoveních, kterými se řídí naše práce v evropských orgánech. Jde o to zjistit, zda členské státy jednají v dobré víře, zda poskytují evropským orgánům věrohodné informace a tak dále. Navíc se debata s ohledem na tuto skutečnost stočila na otázku, zda jsou naše evropské orgány schopny zajistit, aby byly dodržovány zásady i ustanovení, a zda dokážeme mluvit jasně a zda jsme schopni je nekompromisně bránit, je-li toho třeba.

Domnívám se, že se nám již dostalo jasné odpovědi na otázku jednání v dobré víře. Určité členské státy, zejména Francie, v dobré víře nejednaly. Opakovaně popírají existenci dokumentů, jejichž kopie se posléze objeví na veřejnosti. Stalo se to již během léta a nyní opět, tentokrát s databázemi. Jak někdo může popírat jejich existenci, když na francouzské webové stránce byla dnes zveřejněna databáze s názvem Romové obsahující informace o místech původu a další údaje o romských občanech, včetně těch pocházejících z Evropské unie: z Bukurešti, Bělehradu a Temešváru?

Odpověď na druhou otázku je také velmi důležitá. Prohlásila jste, paní komisařko, že jsme byli svědky historického okamžiku a že historici napíšou, že to bylo poprvé, kdy se Komise vyjádřila naprosto jasně. Mám o tom pochybnosti, paní komisařko, a to jsem historik. Mám velké pochybnosti, protože dokonce i novináři je mají. Den poté, co Francie předstoupila před Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, napsaly některé noviny, například Financial Times, že Komise Francii nebude stíhat. Další noviny psaly opak. Dokonce ještě dnes se ve zprávách objevuje, že řízení proti Francii bylo pozastaveno, a jinde zase, že od něho bylo upuštěno.

Pokud Komise nemluví jasně – a je zřejmé, že její slova nejsou chápána jednoznačně –, chtěl bych říct, že bude-li chtít mluvit jasněji, Evropský parlament jí bude velkým spojencem. Bude-li Komise váhat, Evropský parlament neopomene případ sledovat: nedovolíme, aby se tato záležitost, která se stala během léta, jednoduše vytratila. V této sněmovně se o ní bude stále mluvit.

  Kinga Göncz (S&D). – (HU) Můžeme si všimnout, že krize podkopala pocit bezpečí mnoha evropských občanů. To vytváří příznivé podmínky nejen pro rozvoj a šíření extremismu, ale také pro politické projevy označující určité etnické skupiny za hrozbu bezpečnosti a spojující přistěhovalce s trestnou činností. Francouzská vláda zahájila odsun Romů z Francie na základě etnického původu, což je nepřípustné. Máme dobrý důvod předpokládat, jak zmínili někteří kolegové, že četnický sbor ve Francii stejně jako další evropské státy dosud neukončily sběr údajů o etnickém původu.

Pokud se to prokáže, pak upřímně doufáme, že Komise se zachová jako opravdový ochránce smluv a Listiny základních práv a zahájí řízení pro porušení závazků. Policie hraje důležitou roli při udržování veřejného pořádku, ale nemůžeme dovolit, aby se etnické profilování stalo standardní policejní praxí. Podkopává to důvěru menšin v demokratické instituce a může se stát základem pro diskriminaci. Většina Romů v Evropě žije v chudobě a kromě toho ještě musí snášet diskriminaci. Zatímco ve strategii Evropa 2020 máme ambiciózní plány pro boj s chudobou, jsme často svědky boje proti chudým, který je rozhodně potřeba zastavit.

  Catherine Grèze (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, paní Redingová, dnes jste nám s nadšením řekla, a teď vás cituji, že reakce Francie dokazuje, jak účinným společenstvím práva je Evropská unie, nebo, a opět vás ocituji, že nyní musíme pracovat na dosažení praktických opatření a výsledků založených na našich sdílených evropských hodnotách. V rukou mám kopii konsolidovaných smluv a Listiny základních práv a doufám, že mi prominete, když plně nesdílím vaše nadšení.

Jaké důkazy jsou třeba, aby Komise v této záležitosti přistoupila k dalším krokům? Jaké důkazy jsou třeba k odsouzení diskriminačního zacházení a vyhánění, kterým jsou Romové v současnosti vystaveni ve Francii a v dalších evropských zemích?

Je pravdou, že Komise zavedla celou řadu opatření na podporu integrace Romů, zejména s využitím strukturálních fondů. Nicméně se mi zdá, že tím, že si Komise odmítá přiznat, co se děje, si sama pod sebou podřezává větev.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Paní předsedající, paní Redingová, musím přiznat, že i já se dnes večer cítím zklamaná. Mnoho z nás zaznamenalo vaše předchozí prohlášení a dokonce vás i podporovalo. Nyní se dozvídáme, že řízení pro porušení svobody pohybu bylo pouze pozastaveno. Tématem dnešní rozpravy je nicméně diskriminace. Chcete důkazy, paní Redingová, a požádala jste o ně pouze francouzskou vládu. To nám říkáte pokaždé, když se vás na tuto záležitost zeptáme.

Musím se ve vší úctě přiznat, paní komisařko, že začínám pochybovat, zda vám záleží na tom, co říkáme. Tento víkend jsem navštívila Marseille, kde jsem se setkala se sdruženími, která pracují s romskou komunitou. V této oblasti se angažuji již mnoho let a musím říct, paní komisařko, že jsem byla zděšena, když jsem se dozvěděla o situaci Romů v oblasti Marseille. Paní Redingová, Romové ve Francii mají strach, začali se schovávat. Neodvažují se opustit svoje provizorní tábory. Jejich děti se bojí chodit do školy. Sdružení je nedokážou najít a nejsou tak schopná sledovat jejich společenskou a zdravotní situaci. To jsou informace přímo z terénu, paní komisařko. Taková je současná situace Romů ve Francii.

Co se týká složky Mens, měli bychom tento případ nechat být. Četnický sbor oznámil, že složka byla smazána. Pokud si ale přečtete zprávu komise CNIL pozorně, paní komisařko, zjistíte, že kontroly, které CNIL uskutečnila, se zmiňují o etnickém původu. Vyžádejme si tedy inspekční zprávy. CNIL je seriózní subjekt. Vyžádejte si všechny inspekční zprávy vypracované CNIL a …

(Předsedající řečnici přerušila)

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – (ES) Paní předsedající, paní komisařko, Evropský parlament přijal 9. září usnesení, které rozpoutalo aktuální a potřebnou diskusi. Evropský parlament odvedl dobrou práci.

Rozdíl mezi vašimi důraznými prohlášeními – v souladu s požadavky Evropského parlamentu – a odůvodněními, která nám předkládáte dnes večer, vede některé z nás k jedinému možnému závěru, kterým je zklamání z toho, že nedošlo k řízení proti Francii. Je třeba podotknout, že diskuse se netýkala Francie jako takové a ani nebyla namířena proti ní; jednalo se o diskusi o základních zásadách evropské integrace, jako je volný pohyb osob, protože Evropa neznamená jen volný pohyb zboží a kapitálu, ale především volný pohyb Evropanů, který je jejich právem, bez diskriminace a samozřejmě bez diskriminace na základě etnického původu.

To znamená, že případné dokončení vyšetřování týkajícího se údajů o etnickém původu je prací Komise. Je však nutné podotknout, že tato práce ještě není dokončena, protože zahrnuje i to, aby Evropský parlament zůstal obezřetný vůči pokušení populismu, který spíše než řešení problémů sociálního vyloučení a odpovědí na ně hledá obětní beránky.

Vedle boje proti populismu a jeho pokušení obnáší tato práce také snahu o začlenění lidí, kteří žijí ve společenské izolaci, pohybují se dlouhodobě na okraji společnosti a samozřejmě také romského obyvatelstva.

Evropský parlament musí podporovat konferenci o začlenění romského obyvatelstva. Také by měl jasně říct, že práce ještě není hotova, ve skutečnosti sotva začala, a máme před sebou dlouhou cestu. To znamená, že i když se řízení proti Francii nakonec nebude konat, tato diskuse měla smysl, protože se ukázala jako aktuální a potřebná.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Jak jste si všichni vědomi, rok 2010 měl být Evropským rokem boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení, diskriminaci a xenofobii. Domnívám se však, že ve skutečnosti jsme tento boj prohráli, přinejmenším letos.

Situace v oblasti základních práv v Evropské unii se spíše stává stále kritičtější, než aby se zlepšovala. Na pozadí hospodářské a finanční krize dochází u vlád v několika členských státech k nárůstu projevů diskriminace: deportace a vznik databází občanů romského původu jsou problémy, o kterých zde již byla řeč. Pokud Komise není schopna zaručit výkon základních práv v Evropské unii, její obraz jako obránce těchto práv utrpí značnou újmu. Takové riziko si tento orgán nemůže dovolit.

Paní místopředsedkyně Redingová, bude Komise vyšetřovat další hlášené případy diskriminace v členských státech? Bude Komise schopná uzavřít vyšetřování s ohledem na politický tlak, kterému je vystavena?

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Právo Evropské unie i mezinárodní právo jasně zakazují diskriminaci na základě etnického původu. Přesto jsou některé členské státy často podezřívány ze skryté diskriminace menšin žijících na jejich území. V tuto chvíli nechci mluvit o skryté diskriminaci, ale rád bych vás upozornil na stávající zákon, který otevřeně znevýhodňuje etnickou menšinu. I přesto, že nová slovenská vláda provedla změny zákona o ochraně národního jazyka jdoucí správným směrem, zákon stále stanoví pokuty. Proto může zastrašovat a udržovat občany, jejichž mateřským jazykem není slovenština, v nejistotě. Ve svém stanovisku k tomuto zákonu Benátská komise jasně vysvětlila, že je v rozporu s Evropskou chartou regionálních a menšinových jazyků a omezuje používání menšinového jazyka na neúnosnou míru. Rád bych požádal Komisi, paní komisařku a Evropský parlament, aby důkladně prověřily a odsoudily jakoukoliv praxi na území Evropské unie, jež může být zneužita k etnické nebo rasové diskriminaci.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Před měsícem vyjádřil Evropský parlament znepokojení nad masovým vyháněním občanů romského původu a odmítl jakoukoliv souvztažnost mezi trestnou činností a přistěhovalectvím. Rumunsko od roku 2007 podporovalo evropskou strategii začleňování Romů, myšlenku, jež byla středem zájmu na zářijové schůzce Evropské rady.

Chtěla bych zdůraznit, že jsme dosud nedosáhli uspokojivého řešení. Naopak zprávy v médiích o existenci složky Mens ve Francii znovu otevírají diskusi o dodržování zásady nediskriminace. Domnívám se, že Komise musí zahájit šetření v jednotlivých členských státech, aby zajistila, že správní postupy nejsou výsledkem profilů získaných podle etnických kritérií.

Chtěla bych svůj projev uzavřít uvítáním oficiálního závazku, který v pátek přijala francouzská vláda, že se podrobí evropským právním předpisům o volném pohybu. Francie a Rumunsko musí jednat společně s cílem usnadnit sociální začlenění Romů a získat potřebné finanční prostředky.

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dnešní diskuse znovu dokládá, jak důležité bylo rozhodnutí Evropského parlamentu z 9. září; jinými slovy, dle našeho názoru se Francie – členský stát – dopustila porušení základních práv, v tomto případě diskriminací lidí na základě jejich etnického původu, a my jsme vás vyzvali k akci. Jasně, s nadšením a rozhodností jste nám sdělila, co všechno jste do nynějška udělala, za což se vám také dostalo naší silné podpory. Dle našeho mínění jste však udělala krok zpátky, protože výzva k zahájení řízení pro porušení smlouvy na základě diskriminace kvůli etnickému původu byla znova podpořena dokumenty, které zmínili někteří z předchozích řečníků a o nichž přinesly zprávy dnešní francouzské noviny. Je naprosto jasné, že došlo k diskriminaci Romů na základě jejich etnického původu a nebyla tak porušena jen jejich svoboda pohybu. Znovu tak vyzývám k přijetí opatření a zahájení řízení.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Bezpečnostní složky si jako přirozenou součást svojí preventivní práce vytvářejí databáze o lidech, kteří se podílí na nezákonné činnosti.

Databáze se vytváří v souladu s vnitrostátním právem, přístup k uchovávaným datům mají jen oprávněné osoby a shromážděné informace je možné použít jen v souvislosti s ochranou společnosti před trestnou činností. Jsem přesvědčen, že tak jako v případě bezpečnostních složek v jiných zemích, tak i bezpečnostní analytici ve Francii a Nizozemsku se zajímají jen o ty informace, které pro svoji práci opravdu potřebují. Informace o etnickém nebo rasovém původu mezi ně standardně nepatří. Případnou přílišnou snahu bezpečnostních složek je určitě možné přezkoumat a myslím si, že podle výsledku pak citlivě uspořádat tak, aby to bylo přijatelné pro Evropskou unii.

  Csanád Szegedi (NI). – (HU) Dámy a pánové, Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) už v roce 2006 navrhovalo, aby bylo možné v rejstříku trestů uvést etnický původ jednotlivce, abychom v případě potřeby mohli věnovat pozornost cikánským zločincům. Za tímto názorem si stále stojíme. V té době levicově liberální média prohlásila Jobbik za extremistickou stranu. O čtyři roky později jsme ve Francii svědky sestavování seznamů v souvislosti s vyhoštěním Cikánů. Sledujeme, že v Nizozemsku jsou považováni za bezpečnostní hrozbu a také tam se dostávají na světlo databáze. Dále pozorujeme, že ve vazebních zařízeních ve Finsku zaznamenávají etnický původ cikánských pachatelů.

A teď mi dovolte položit otázku jedné ze zpravodajek, slovenské dámě, která se tak hlasitě smála maďarským obětem. Připadá mi nesmírně pokrytecké, že odsuzuje shromažďování údajů o Cikánech, zatímco jako slovenská politička podporuje rasistický jazykový zákon, který trestá lidi na základě etnického původu za to, že mluví svým mateřským jazykem.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, velmi stručně, případ proti Francii nebyl opuštěn. Byl pouze odložen, protože musíme počkat na uplatnění zákona v praxi a nemůžeme posuzovat legislativní návrhy. Ty jsou přijatelné, ale musí být realizovány, abychom mohli případ uzavřít. Proto zůstává stále otevřený.

Co se týká etnických databází, které kontroluje CNIL, nezávislý francouzský orgán na ochranu údajů, v souladu s francouzským právem a v tomto případě i v souladu s evropskými směrnicemi, musíme spoléhat na nezávislé vnitrostátní orgány na ochranu údajů, protože podle evropského práva jsou právě ony zodpovědné za provádění kontroly. Domnívám se, že francouzský nezávislý orgán na ochranu údajů se ukázal jako velmi schopný.

místopředsedkyně Komise. − (FR) S ohledem na vše, co jsem řekla, se domnívám, že je velmi důležité si připomenout skutečné problémy, o které jde.

Mimo Francii žije v Evropě 10 milionů Romů, kteří jsou největší evropskou menšinou. Sama pocházím ze země s 500 000 obyvateli. Pro srovnání, abyste si uvědomili rozsah tohoto problému: v Evropě žije 10 milionů Romů. Ve většině členských států žijí v naprosté chudobě. Čelí problémům v oblasti bydlení, vzdělání, zdravotnictví a zaměstnání a pro mě je naprostým skandálem, že tyto problémy dosud nejsou vyřešené. Doufám proto, že současné aktivity budou pokračovat – domnívám se, že bychom je měli vítat, protože tento druh diskriminace nemůžeme tolerovat.

Současné aktivity poslouží členským státům přinejmenším jako budíček. Nezapomněla jsem, že na ministerskou schůzku v Córdobě v dubnu tohoto roku vyslaly zástupce na ministerské úrovni pouze 3 z 27 členských států. Za rok svoláme další ministerskou schůzku, v návaznosti na podrobné šetření a práci pracovní skupiny o situaci Romů a otázce využití evropských fondů, abychom si udělali obrázek o skutečné situaci. Jak jsem řekla, po roce svoláme další ministerskou schůzku, abychom přesně věděli, jaké závazky přijaly členské státy s ohledem na vnitrostátní strategie k problematice Romů v rámci širšího evropského kontextu.

Doufám, že současná, poměrně ošklivá situace napomůže alespoň tomu, že Romové už nebudou při vytváření politiky boje s extrémní chudobou odsouváni do ústraní.

Pokud tentokrát neuspějeme, i když k tomu máme příležitost, příští generace poslanců Evropského parlamentu budou absolvovat úplně stejné diskuse jako my během posledních několika týdnů. To nechceme dopustit, a proto bychom měli okamžitě jednat.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Etnické profilování není v členských státech novou praxí, ale v posledních letech je na vzestupu, zejména po teroristických útocích v Madridu a Londýně. Avšak jediným členským státem, který se touto záležitostí zabývá a přijal novou legislativu, je Spojené království. Vytváření profilů v rámci specifických databází může mít legitimní účely a být v souladu s právními předpisy. Pokud jsou však kritéria pro sběr údajů zaměřená pouze na rasu, etnický původ nebo náboženství, měly by být považovány za diskriminační, a tudíž nezákonné. Vnitrostátní orgány mohou na svém území legitimně provádět kontrolu totožnosti a sledování k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a za účelem prevence trestné činnosti a monitorování nelegálního přistěhovalectví. Fyzická a etnická charakteristika osob by však neměla být považována za znamení, že se jedná o zločince nebo že se daná osoba zdržuje v dané zemi nezákonně. S každým člověkem by se mělo zacházet individuálně a kromě jeho rasy nebo etnického původu musí existovat další důvod pro zanesení jeho údajů do databáze nebo pro rozdílné zacházení s ním.