Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 19. října 2010 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK
předseda

(Zasedání bylo zahájeno v 09:05)

2. Akty v přenesené pravomoci (článek 87a jednacího řádu): viz zápis

3. Předložení dokumentů: viz zápis

4. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

5. Finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství s ohledem na Evropskou službu pro vnější činnost – Návrh opravného rozpočtu č. 6/2010: oddíl II – Evropská rada a Rada; oddíl III – Komise; oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost – Změna služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců těchto společenství (rozprava)

  Předseda. – Dalším bodem pořadu jednání je rozprava na tato témata:

- zpráva poslankyně Gräßlové a poslance Rivelliniho, jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, s ohledem na Evropskou službu pro vnější činnost (KOM(2010)0085 - C7-0086/2010 - 2010/0054(COD)) (A7-0263/2010),

- zpráva poslance Rapkaye, jménem Výboru pro právní záležitosti o změně služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců těchto společenství (KOM(2010)0309 - C7-0146/2010 - 2010/0171(COD)) (A7-0288/2010), a

- zpráva poslance Gualtieriho a Surjána, jménem Rozpočtového výboru, o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2010 na rozpočtový rok 2010, oddíl II – Evropská rada a Rada, oddíl III – Komise, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost. (13475/2010 – C7-0262/2010 – 2010/2094(BUD)) (A7-0283/2010).

Vážení kolegové, měl bych vás upozornit na to, že řada našich vážených hostů z Komise a Rady momentálně uvízla v dopravní zácpě, ale jsou již na cestě a měli by zde být během několika minut.

Chystáme se uzavřít poslední fázi fascinujícího legislativního a interinstitucionálního dobrodružství: čtyřstranná jednání o zřízení ambiciózní, efektivní, odpovědné a perspektivně uvažující Evropské služby pro vnější činnost.

Dnes budeme projednávat legislativní texty týkající se služebního řádu, finančního nařízení a opravného rozpočtu. Hlasování o těchto textech proběhne zítra. Tyto texty jsou úspěšným výsledkem měsíc trvajících intenzivních jednání mezi evropskými orgány, které ve vzájemné součinnosti usilovaly o dosažení společného cíle: zajištění toho, aby hlas Evropské unie zazněl a byl respektován na širší světové scéně. My, poslanci Evropského parlamentu, jsme brali své povinnosti velice vážně. Zaujali jsme ten názor, že ve vnějších činnostech, stejně jako v jiných oblastech, musí být určující zájmy a metody Společenství.

Těšíme se na dnešní závěrečnou rozpravu. Ještě více se ale těšíme na zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) dne 1. prosince 2010, pouhý jeden rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

  Ingeborg Gräßle, zpravodajka. – (DE) Vážený pane předsedo, vážený pane Chastele, vážená baronko Ashtonová, vážený pane Šefčoviči, vážený pane komisaři Lewandowski, dámy a pánové, co se mě týče, nemohu se dočkat, až tato služba zahájí svou činnost a doufám, že dosáhne mezinárodního úspěchu, což je důvod, pro který byla zřízena.

Příslušné orgány prokázaly, že jsou schopny se úspěšně zhostit výzev, s nimiž jsou konfrontovány. Do jejich řešení se zapojil také Parlament. Učinili jsme rychlá rozhodnutí – některá byla snad unáhlená. Tato služba je neprozkoumané území – terra incognita – a odchyluje se od některých doposud uplatňovaných základních principů právních předpisů upravujících rozpočet a pracovní podmínky. To nás v dlouhodobé perspektivě vystaví náročným problémům. Jako člena Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu mě smíšená povaha této služby i nadále neustále znepokojuje, nejenom z hlediska jeho efektivity, ale jednoduše také z hlediska naší schopnosti sledovat jeho činnost. Společná zpráva poslanců Rivelliniho a Gräßlové usiluje o řešení těchto problémů. Snažili jsme se dosáhnout nejlepšího možného řešení pro tuto službu, pro Parlament a pro daňové poplatníky. Vysvětlili jsme příslušné procesy a přidělili odpovědnost. Posílili jsme vliv Parlamentu ve vztahu k úkolům v oblasti zahraniční politiky, zvýšili jsme transparentnost prostřednictvím jasně vymezených povinností v oblasti výkaznictví a posílili jsme také odpovědnost. Vysvětlili jsme velvyslancům EU, že jejich úloha v ochraně finančních zájmů Evropské unie je klíčová, a je velice důležité, aby jim to vysvětlila také jejich vlastní služba. Vytvořili jsme synergie prostřednictvím společného používání účetního systému a přiznáváme internímu auditorovi Komise pravomoc sledovat, jakým způsobem jsou spravovány prostředky, které jsou potřebné k efektivnímu výkonu činnosti tohoto orgánu. Evropský rozvojový fond a jeho začlenění do rozpočtu zůstávají na pořadu jednání, stejně jako absolutorium pro Radu.

Chci poděkovat každému, kdo přispěl k tomuto výslednému výstupu: spoluzpravodajům a stínovým zpravodajům, kteří se společně podepsali pod kompromisní řešení. Chci také vyjádřit své upřímné díky vyjednávajícím partnerům belgického předsednictví. Odvedli dobrou práci.

Na službě jako takové nyní je, aby uskutečnila některá interní opatření. Nelze očekávat žádné úspory z titulu vyšší efektivity v důsledku sloučení jednotlivých složek. Služba předpokládala úspory ve výši 10 %, což není mnoho, ale tento cíl je jen těžko splnitelný ve vztahu k pozicím vedoucích pracovníků. Každý si šušká o „mexické armádě“. Nakolik profesionální může služba být, jestliže ani přesně neví, jaké jsou její úkoly? Možnosti definovat tyto úkoly podrobněji nebyly doposud využity a je velice důležité se k tomu velmi brzy vrátit. Značný význam by měl být přikládán vytváření různorodé struktury personálního složení. Dosavadní upřednostňování diplomatů z členských států nás znepokojuje. Jestliže jsou některé pozice inzerovány několikrát a operuje se opět starou koloniální mapou světa, budeme muset o této službě velice vážně diskutovat. Chtěli bychom službu ujistit o naší kritické podpoře a ostražitém dohledu ze strany Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Přeji jí úspěch, který potřebujeme pro posílení pozice Evropy ve světě.

  Crescenzio Rivellini, zpravodaj. – (IT) Vážený pane předsedo, vážená baronko Ashtonová, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že byla odvedena vynikající práce na finančním nařízení o Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) či, abych byl konkrétnější, na vymezení základních zásad a norem, jimiž se řídí rozpočet Unie pro tuto novou diplomatickou službu. V ESVČ, zřízené na základě Lisabonské smlouvy, budou působit zaměstnanci Rady, Komise a vnitrostátních diplomatických služeb, kteří budou zastupovat Evropskou unii ve všech zahraničně politických záležitostech.

ESVČ, v podobě, v níž byla původně navržena, až doposud trpěla řadou nedostatků vyplývajících z její složité, decentralizované struktury, rozvětvené po celém světě. Zejména odpovědnost finančních subjektů pověřených správou rozpočtů v hodnotě stovek milionů EUR byla i nadále nejasně vymezená a to pravděpodobně přispělo k nárůstu podvodů a korupce na úkor rozpočtu Unie.

Přestože Lisabonská smlouva významně rozšiřuje pravomoci Parlamentu a určuje jej jako jediný orgán zastupující evropské občany, rozprava o zřízení nové ESVČ byla nejprve vedena výhradně Komisí a Radou, které udělaly všechno pro to, aby prosadily její strukturu po mezivládní linii, v rozporu s metodou Společenství. Po dlouhých konzultacích s belgickým předsednictvím a Evropskou komisí bylo dosaženo dohody, která zvrátila počáteční ujednání v této věci a posílila roli Parlamentu tak, že mohl po právu zaujmout ústřední pozici v procesu projednávání této otázky evropskými orgány.

Následující připomínky mají zásadní význam. Komise předloží pracovní dokument, který bude tvořit přílohu návrhu rozpočtu, s komplexní prezentací, kromě jiného, všech správních a provozních výdajů spojených s vnějšími činnostmi Unie, včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky. V článku 1 je uveden výčet orgánů Evropské unie. K výročním zprávám o činnosti sestavovaným generálními řediteli Komise musí být připojeny formou přílohy seznamy vymezující odpovědnost. Vedoucí delegací jsou povinni účastnit se schůzí příslušných parlamentních výborů, společně s generálními řediteli. ESVČ by měla mít společného auditora a účetního s Evropskou komisí; tento mechanismus má být v roce 2013 podroben přezkumu. Členské státy se musí zavázat, že budou plně podporovat Unii při vymáhání jakéhokoli typu odpovědnosti dočasných zaměstnanců, kteří pracují pro Evropskou službu pro vnější činnost.

Následně musíme projednat některé důležité otázky, které budou nastoleny v průběhu tříletého přezkumu finančního nařízení. Jde například o udělení absolutoria orgánům a zahrnutí Evropského sociálního fondu do souhrnného rozpočtu. Výsledek jednání byl pozitivní, zejména pro Parlament, neboť výrazně přispěl k zajištění jeho klíčové pozice v tomto procesu. Skutečnost, že v nařízení je uveden výčet všech orgánů, což znamená, že absolutorium pro ostatní orgány je pouze otázkou času – lze hodnotit jako vynikající výsledek, stejně jako skutečnost, že nařízení stanoví stejného auditora a účetního pro oba orgány. Rád bych vyjádřil svou vděčnost každému za výsledky, jichž bylo dosaženo.

  Bernhard Rapkay, zpravodaj. – (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové a když říkám „dámy a pánové“, myslím tím i vás, baronko Ashtonová, pane Šefčoviči, váš tým a předsednictví Rady, protože v závěru dne jsme zde zažili atmosféru kolegiální spolupráce, bez níž by byl dosažený výsledek nemyslitelný.

S výsledkem jsem spokojený, alespoň pokud jde o tu část, za kterou jsem odpovídal a o níž mám celkovou představu. Řekl bych však, že to není zase tak překvapivé, protože nejsme úplně na začátku. Pane předsedo, měl jste skvělý nápad pravidelně svolávat zpravodaje k výměně názorů hned od počáteční fáze – v době, kdy vznikaly zprávy poslanců Broka, Verhofstadta a Gualtieriho. Díky tomu bylo všem zainteresovaným zřejmé, jaké kroky by měly být podniknuty později, a těm, kteří měli provést tuto pozdější práci, bylo jasné, na jaké dokončené přípravné práce navazuje. Šlo tedy v prvé řadě o použití organizačních aspektů dohody mezi Parlamentem a Radou v souvislosti se zřízením Evropské služby pro vnější činnost na služební řád v konkrétních oblastech působnosti, které tento řád upravuje. Říkám-li organizační, myslím tím, že organizace je politika a politika je organizace. S tímto zjištěním jsme pochopitelně byli v průběhu zevrubných jednání konfrontováni opakovaně, protože v tomto okamžiku již bylo zjevné, že jedna osoba může zřejmě vykládat určitý aspekt jedním způsobem a jiní jej mohou vykládat poněkud odlišně. Jsem ovšem přesvědčen, že atmosféra spolupráce přispěla k tomu, že jsme našli velice rozumná řešení těchto problémů.

Co jsme tedy fakticky potřebovali udělat ve věci úpravy politiky a jaké podmínky jsme potřebovali zakotvit do služebního řádu? Za prvé bylo třeba do něj začlenit rovné zacházení se třemi složkami zaměstnanců. Na tento aspekt poukazuji, neboť, jak je vám známo, smlouva stanovuje, že zaměstnanci ESVČ by měli být vybíráni z řad úředníků Komise, Rady a diplomatických služeb členských států. Zejména tato poslední jmenovaná složka představovala určitý problém, protože byla čímsi novým. Museli jsme vyřešit téměř antagonistický rozpor mezi přístupem Společenství a mezivládním přístupem. Je samozřejmé, že Rada a členské státy zaujímají spíše mezivládní přístup, zatímco my preferujeme přístup Společenství. Jsem přesvědčen, že mohu konstatovat, že jsme následně vypracovali řešení tohoto problému společně. V tomto ohledu tedy můžeme být velice spokojeni.

Aspektem, na který jsme museli brát zřetel a který musíme zohledňovat i v budoucnosti, je vyvážené zastoupení žen a mužů a vyváženost z hlediska zeměpisného původu. Chceme mít službu, která je moderní, a to i s ohledem na problém rovnosti žen a mužů. S potěšením konstatuji, baronko Ashtonová, že kromě povinných aspektů, které jsme začlenili do služebního řádu, jste nás ujistila, že učiníte další osobní prohlášení, které bude tvořit součást celého tohoto souboru opatření. To je již výrazný pokrok, jak ve věci aspektu rovného zastoupení žen a mužů, tak ve věci druhého aspektu zeměpisné vyváženosti.

Potřebujeme rovná práva a rovné povinnosti, a jejich předpokladem je loajálnost – a to bez výhrad, všech tří složek – vůči orgánu vysoké představitelky Unie, již v současné době představuje baronka Ashtonová. V tomto ohledu jsme měli trochu práce navíc ve věci práva veta diplomatických služeb v souvislosti s případnými prodlouženími smluv zaměstnanců přicházejících z diplomatických služeb. Tuto otázku jsme ale také vyřešili.

Existuje jeden problém, který by neměl být brán na lehkou váhu. Společně jsme se shodli na tom, že ve služebním řádu jej nelze uspokojivě upravit. Jde o to, že nová evropská diplomatická služba potřebuje také svého druhu svébytnou identitu. Každý, kdo zde pracuje, musí vyvíjet činnost směřující k témuž cíli a proto je také nesmírně důležitá společná forma odborného vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání. Pro některé z mých kolegů ve vyjednávacím týmu to bylo mimořádné důležité a já chápu proč. Právě jsem řekl, že jsme v tomto ohledu nebyli úspěšní. Bylo jasné, že nebude možné něco podobného začlenit do služebního řádu systematicky. Ale v této věci musím opět poděkovat vysoké představitelce Unie, neboť jsem byl informován, že i ona se k tomu chce vyjádřit a že to považuje za svou zásadní povinnost a naprostou nutnost a že učiní další prohlášení o závazku v tomto ohledu, které, přestože není součástí služebního řádu, bude zárukou pro nás a také pro ty, kdo tento aspekt považují za mimořádně důležitý v souvislosti s naší představou o budoucí činnosti společné Služby pro vnější činnost.

Se zřetelem ke všem těmto aspektům můžeme konstatovat, že jsme odvedli velmi dobrou práci a služba je nyní připravena k tomu, aby mohla od 1. prosince náležitě zahájit svou činnost.

  Roberto Gualtieri, zpravodaj. – (IT) Vážený pane předsedo, vážená baronko Ashtonová, vážení komisaři, dámy a pánové, Parlament schvaluje vytvoření nového oddílu rozpočtu pro Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a přidělení dalších finančních prostředků pro její zaměstnance. Tento postoj vyplývá ze zájmu, který má Parlament na zřízení ESVČ, protože Evropa tuto službu naléhavě potřebuje. Pochopitelně to ovšem neznamená, že se vzdá své role rozpočtového orgánu v rozpravě o povaze orgánu, který bude pověřen řešením krizí nebo o prioritách personální politiky, což dokládá rezerva, kterou jsme vytvořili v rozpočtu na rok 2011.

Předpisy, které/á hodláme přijmout, posílí výsledky dohody z Madridu a v některých případech jdou ještě dále, za což bych rád poděkoval panu Rapkayovi, paní Gräßlové a panu Rivellinimu. Musím také poděkovat baronce Ashtonové a panu Christophersenovi za jejich ochotu a otevřenost v našich diskuzích.

Služební řád zajišťuje, aby všichni zaměstnanci ESVČ měli stejná práva a stejné povinnosti bez ohledu na svůj původ, a požaduje po vysokém představiteli Unie, aby zajistil zeměpisnou vyváženost a vyvážené zastoupení žen a mužů. Tyto mechanismy budou závazné a Parlament zajistí jejich dodržování. Zároveň nepočítají se zavedením kvót, které by byly nejen obtížně proveditelné, ale také nesprávné. Finanční nařízení zajišťuje solidní systém kontroly a zachovává těsnou vazbu ESVČ na Komisi.

Vítám úspěch, jehož jsme dosáhli vytvořením zvláštních rozpočtových linií pro hlavní mise společné bezpečnostní a obranné politiky, jež představují významný pokrok, pokud jde o schopnost Parlamentu vykonávat kontrolu nad společnou zahraniční a bezpečnostní politikou.

Po zítřejším hlasování proto budeme mít ESVČ, která bude silnější, více komunitární a podléhající ve větší míře kontrole ze strany Parlamentu. Při provádění této kontroly budeme přísní a nároční, ale zároveň ji budeme vykonávat odpovědně a konstruktivně, protože jsme odhodláni pomoci vysoké představitelce Unie v plnění jejího nesmírně náročného úkolu spočívajícího v utváření reálné zahraniční politiky Evropské unie, která bude sloužit jejím hodnotám a zájmům.

  László Surján, zpravodaj. – (HU) Vážený pane předsedo, s potěšením konstatuji, že se tato rozprava odehrává v přítomnosti Rady a komisařů. V době, kdy jsme plánovali rozpočet na rok 2010, jsme nastolili otázku týkající se zdrojů pro vnější diplomatickou službu. Dostali jsme odpověď, že v tomto ohledu nejsou žádné zdroje potřebné, protože to lze vyřešit přerozdělením rozpočtových zdrojů. Jako členové Rozpočtového výboru jsme tomu ovšem fakticky nevěřili. Pravda je někde uprostřed. Většinu nákladů bylo opravdu možné vyřešit přerozdělením rozpočtových zdrojů, ale po sečtení nákladů spojených se dvěma pozměňovacími návrhy vznikají další náklady ve výši přibližně 44 milionů EUR. Tyto další náklady představují přibližně prostředky vyčleněné na výdaje na jedno čtvrtletí, zatímco jsme byli svědky toho, že zřízení služby doposud setrvává na úrovni 10 %. Přirozeně, že finanční prostředky, které, jak doufám, budou zítra schváleny, by pokryly období o něco delší, než období, na něž budou reálně čerpány. To s sebou nese nebo by mohlo nést určité úkoly, jako například pozměnění částky vyčleněných finančních prostředků. Podle našeho názoru to ale v současném okamžiku nemá smysl. Je mnohem důležitější tuto službu co nejdříve zřídit a vidět určité hmatatelné výsledky její činnosti, protože jedním z důležitých apelů Lisabonské smlouvy je požadavek, abychom Evropskou unii ve světě více zviditelnili.

Nicméně přestože jsme zavrhli nadbytečná opatření, formulujeme určitá očekávání, tak jak to již učinili předchozí zpravodajové. Domníváme se, že zeměpisná vyváženost je velice důležitá, pokud jde o zřízení služby, součástí našeho návrhu však není závazné vytváření rezerv, a to mimo jiné proto, abychom systému jako celku dali určitý podnět. Rádi bychom také získali záruku, že disponibilní prostředky budou používány proporcionálně z hlediska času a hospodárně, protože dnes jsme nuceni všude uplatňovat úsporná opatření.

A konečně bychom si přáli, aby byla realizována naprosto přímočará spolupráce se Službami pro vnější činnost členských států a aby nám tyto služby poskytovaly pomoc, neboť pokud budou tyto prvky zavedeny, umožní to uskutečnění určitých úkolů v zemích, ve kterých příslušný členský stát není zastoupený, ale naše evropská služba ano. Bude to také efektivní z hlediska nákladů pro dotčené členské státy a zcela nepochybně to přispěje ke zlepšení celkové atmosféry spolupráce. Pane předsedo, doufám, že Parlament podpoří hlasy svých poslanců navrhované přerozdělení rozpočtových zdrojů.

  Knut Fleckenstein (S&D). – (DE) Vážený pane předsedo, rád bych jenom velice krátce přerušil tuto rozpravu, abych informoval vás a své kolegy poslance, že včera večer tři teroristé zaútočili na čečenský parlament. Zabili přitom několik pracovníků ochranky a zajali rukojmí. Teroristé byli také zabiti. Parlament by měl tento teroristický čin zcela jednoznačně odsoudit, protože terorismus nelze ničím omlouvat. Soucítíme s rodinami obětí.

Chtěl jsem jenom stručně upozornit na to, co se stalo, zejména proto, že budeme tento týden opět projednávat otázky týkající se severního Kavkazu. Omlouvám se za přerušení rozpravy.

  Předseda. – Děkuji našemu kolegovi poslanci, panu Fleckensteinovi, za tuto informaci. Samozřejmě, že v souladu s tím, co jste právě řekl, odsuzujeme veškeré teroristické činy. Tento případ je pro nás mimořádně závažným teroristickým činem, protože byl namířen proti parlamentu. Plně souhlasíme s vašimi slovy a soucítíme s rodinami obětí a s těmi, kdo byli vystaveni utrpení. Vydám v této záležitosti oficiální prohlášení. Do tohoto okamžiku se ke mně informace o incidentu nedostala, ale brzy vydám oficiální prohlášení. Velice vám děkuji, pane Fleckensteine, za to, že jste nás na tuto skutečnost upozornil.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Vážený pane předsedo, děkuji panu Fleckensteinovi, že nás na tuto důležitou záležitost upozornil. Samozřejmě, že Komise také odsuzuje veškeré teroristické činy a jsem si jistý, že by v tomto smyslu na příslušný incident reagovala.

Pokud dovolíte, vrátím se k naší rozpravě a v úvodu bych rád poděkoval našemu zpravodaji, panu Rapkayovi, za vynikající práci, kterou odvedl při předložení tohoto návrhu této vážené sněmovně. Chtěl bych ocenit výtečnou spolupráci, kterou jsme v uplynulých měsících a týdnech realizovali v souvislosti s tímto složitým spisem. Dovolte mi, abych ocenil rovněž práci stínových zpravodajů, a také Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro zahraniční věci za jejich tvrdou práci a konstruktivní přístup. A v neposlední řadě, dovolte, abych vyjádřil mou vděčnost Cathy, jejímu týmu a službám Komise za jejich nesmírně tvrdou práci, díky níž, jak doufám, bude zanedlouho zřízena ESVČ.

Prací v tomto týdnu bude uzavřen složitý proces vytváření právních a rozpočtových předpokladů pro ESVČ. Navazují na stěžejní článek celého procesu – rozhodnutí ESVČ – a jsou s ním v plném souladu. Měl jsem tu čest, že jsem se mohl zúčastnit diskuze o zřízení ESVČ a zastupovat Komisi během proslulých čtyřstranných rozhovorů v Madridu. Jako přímý účastník rozhovorů mohu potvrdit význam přínosu zástupců Evropského parlamentu – pana Broka, pana Verhofstadta a pana Gualtieriho – k úspěšnému uzavření naší velice intenzivní rozpravy o této záležitosti. Myslím si, že jejich vstupy do naší rozpravy skutečně přispěly k tomu, že ESVČ bude opravdu účinnou a efektivní evropskou diplomatickou službou.

Totéž lze říci o práci našeho zpravodaje, pana Rapkaye. Změny služebního řádu se mohou jevit jako čistě administrativní záležitost, ale není tomu tak. Jsou nezbytným předpokladem k tomu, aby tato služba fungovala a skutečně sloužila evropským zájmům. Komise má za to, že kompromisní soubor legislativních opatření předložený vaším zpravodajem, panem Rapkayem, je velice dobrým výsledkem, který lze plně podporovat. Pozměňovací návrhy podle mého názoru přispěly ke skutečnému zlepšení celého textu.

Dovolte mi, abych upozornil jen na několik klíčových prvků návrhu. Jak je vám známo, zaměstnanci ESVČ budou v počáteční fázi vybíráni ze tří zdrojů uvedených ve smlouvě, a to z Komise, generálního sekretariátu Rady a diplomatů z členských států. Příslušné útvary Rady a Komise budou převedeny na ESVČ, zatímco stávající práva zaměstnanců pracujících v těchto útvarech budou v plném rozsahu zaručena. Diplomaté z členských států budou mít možnost se ucházet o zveřejněná volná místa. Jsem rád, že mohu konstatovat, že od 1. července 2013 se budou moci o místa v ESVČ ucházet za rovných podmínek i úředníci z jiných orgánů včetně Evropského parlamentu.

Úředníci v trvalém pracovním poměru a diplomaté z členských států budou mít v ESVČ stejná práva a povinnosti a budou se na ně vztahovat příslušná ustanovení služebního řádu s cílem zajistit jejich nezávislost a loajalitu vůči Evropské unii. Diplomaté z členských států budou mít smlouvy na dobu nejdéle deseti let. Členské státy kromě toho poskytnou diplomatům z členských států záruku okamžitého opětného dosazení do úřadu po ukončení jejich působení v Evropské službě pro vnější činnost.

Kompromisní znění návrhu obsahuje také ustanovení, která vyjadřují pevný závazek dosažení zeměpisné vyváženosti a vyváženého zastoupení žen a mužů v Evropské službě pro vnější činnost. Tato situace bude v roce 2013 podrobena přezkumu a zpráva vysoké představitelky Unie bude předložena Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Vím, že někteří z vás v této sněmovně by si bývali přáli, aby tyto návrhy obsahovaly důraznější opatření, zatímco jiní byli vehementně proti. Jsem přesvědčen, že změny v té podobě, v níž vám byly nyní předloženy, představují vyvážené řešení. Jednání o tomto spisu nebylo vždy jednoduché. Přípravný proces byl dost složitý, neboť vyžadoval konzultaci se zástupcem našich zaměstnanců, ale tvrdá práce a intenzivní jednání se zúročily a na svých pracovních stolech máte velice pozitivní konečný výsledek procesu vyjednávání pro vaši sněmovnu.

Doufám proto, že Evropský parlament zítra tyto změny přijme. Dovolte mi, abych na závěr vyjádřil silné odhodlání Komise zajistit bezproblémové zřízení ESVČ a její ochotu poskytnout veškerou nezbytnou podporu a pomoc této nové evropské službě. Doufám, že zítřek se zapíše jako významný den historického hlasování této sněmovny, které povede ke zřízení Evropské služby pro vnější činnost.

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Vážený pane předsedo, to o čem nyní diskutujeme, je slibný začátek dlouhého dne, bohatého na rozpočtové rozpravy. Zahájení činnosti Služby pro vnější činnost vyžadovalo změny finančního nařízení, ale poprvé byly tyto změny provedeny v rámci běžného legislativního postupu. To je také důvod, proč bude Parlament zítra měnit nařízení Rady.

Jsem opravdu rád, že se nám v průběhu trojstranného jednání v minulém týdnu podařilo dosáhnout dohody. Je to důkaz toho, že jsme schopni realizovat cíle vytyčené v Lisabonské smlouvě. Tato dohoda nám také umožnila dát Evropské službě pro vnější činnost solidní a včasný základ. Nechci zacházet do přílišných podrobností, ale umožňuje vytvoření samostatného oddílu rozpočtu, zajišťuje optimální odpovědnost vedoucích delegací a umožňuje také, aby dohled nad tímto oddílem rozpočtu pro Službu pro vnější činnost vykonával účetní a interní auditor Komise. Podléhá také přezkumu.

Chtěl bych poděkovat zpravodajům, paní Gräßlové a panu Rivellinimu za jejich konstruktivní a kooperativní přístup.

Pokud jde o opravný rozpočet č. 6, jsou obě složky rozpočtového orgánu nyní, jak doufám, v situaci, kdy mohou schválit opravný rozpočet beze změny. Je to také předpoklad pro velmi brzké zahájení činnosti Služby pro vnější činnost.

Důvodem pro první fázi obsazování nových pozic funkční skupiny AD je potřeba zvládnout bezprostřední úkoly navíc, ale do roku 2013 si klademe za cíl prosadit náš závazek, že zdrojem jedné třetiny zaměstnanců funkční skupiny AD mají být diplomatické služby členských států.

Vyzývám proto Parlament, aby podpořil opravný rozpočet, který již byl schválen Radou. Rád bych ještě jednou vyjádřil svoji vděčnost zpravodajům panu Surjánovi a panu Gualtierimu.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/místopředsedkyně Komise. – Vážený pane předsedo, beru si krátce slovo především proto, abych opravdu moc poděkovala zpravodajům – paní Gräßlové, panu Rapkayovi a panu Gualtierimu, za ohromný kus práce, kterou společně s mnoha dalšími poslanci této sněmovny odvedli, abychom se dostali až tam, kde jsme dnes dopoledne.

Vím, že tato jednání byla v některých okamžicích tvrdá, a vy jste byli tvrdí vyjednavači. Jsem přesvědčena, že výsledek, který zde máme před sebou, je pozitivní, v oblasti praktického provádění reálně odráží Lisabonskou smlouvu a zajišťuje podstatnou a důležitou roli Parlamentu pro budoucnost.

Byl to společný postup založený na vzájemné součinnosti a jsem mimořádně vděčná vám všem za odvedenou práci. A co je nejdůležitější, jsem přesvědčena, že jsme položili základy pro službu takovým způsobem, který v budoucnosti náležitě zapojí do činnosti služby Parlament, a zavázala jsem se již také k dodržování zásad transparentnosti a k přístupu, který hodlám při spolupráci s Parlamentem zaujímat.

Vysvětlila jsem také, že se jedná o službu, která musí odrážet šíři a hloubku Evropské unie. Jde o službu, v souvislosti s níž si přeji, aby na ni každý poslanec této sněmovny, každý členský stát a každý člen Komise byl skutečně hrdý. Přeji si, aby evropské hodnoty našly svůj výraz v zaměstnancích, které máme, ve velvyslancích, které jmenujeme, v lidech v ústředí našich orgánů a institucí. Budete mít mnoho příležitostí zajistit, aby byl tento závazek prosazován, zejména v souvislosti s přezkumem v roce 2013.

Vím také, že poslanci měli zájem na tom, abychom měli náležitá zařízení a kapacitu pro odborné vzdělávání. Máme pro tyto účely k dispozici právní základ a chceme tuto sněmovnu ubezpečit, že zajistíme, aby ti, kdo pocházejí z odlišných tradic, z odlišných zdrojů, společně vytvořili skutečně evropskou službu, do jejíž činnosti se znovu promítnou veškeré připomínky, které doposud zazněly v procesu jejího formování až do současnosti.

Chtěla jsem poděkovat zejména paní Lichtenbergerové a panu Saryuszi-Wolskému za práci, kterou odvedli ve věci odborného vzdělávání. Vím, že je mnohem více problémů, které musíme projednat, a těším se, že to v příštích týdnech a měsících společně s vámi a s ostatními udělám, ale ručím vám bezpodmínečně za to, že zajistím, aby odborné vzdělávání bylo součástí našeho přístupu k budování této služby. Říkám to v kontextu současné hospodářské situace a stavu klimatu, v němž tato služba vzniká, a můžete se na mě bezvýhradně spolehnout, že se bude jednat o službu efektivní z hlediska nákladů.

A na závěr bych chtěla podotknout, že tato služba nám umožňuje naplňovat naše aspirace a ambice ve světě. Naše kroky v zahraniční politice, v oblasti obchodu a rozvoje a v boji proti terorismu se týkají každého občana Evropské unie. Jedná se především o službu pro ně a já zde předstupuji před občany Evropy, abych deklarovala své odhodlání prosadit, aby tato služba naplňovala vaše ambice.

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážený pane předsedo, vážená baronko Ashtonová, vážení komisaři, vážení poslanci, dovolte mi, abych jménem Rady poděkoval zpravodajům Parlamentu, kteří věnovali tolik úsilí práci na různých spisech potřebných ke zřízení Evropské služby pro vnější činnost: paní Gräßlové a panu Rivellinimu za finanční nařízení, panu Rapkayovi za služební řád a panu Gualtierimu a panu Surjánovi za návrh opravného rozpočtu na rok 2010.

Po dosažení politické dohody z Madridu a vydání stanoviska Evropského parlamentu ze dne 8. července Rada ve složení pro všeobecné záležitosti, jak víte, přijala dne 26. července rozhodnutí, kterým se stanoví organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost. Za účelem řádného zřízení této služby je ovšem třeba přijmout tři nástroje, o kterých jsem se právě zmínil.

Na těchto různých spisech intenzivně pracoval Parlament, Komise, vysoká představitelka Unie i Rada a každá z těchto stran usilovala o to, aby dosáhla dohody co nejdříve, v rámci termínů, které byly stanoveny.

Nyní můžeme všichni oslavovat a navzájem si gratulovat k tomu, že jsme naši práci dovedli do úspěšného konce díky dohodám, jichž bylo dosaženo ve věci různých spisů, po hlasování Parlamentu zde, v průběhu tohoto zasedání. V pondělí 25. října Rada ve složení pro všeobecné záležitosti může přijmout tyto nástroje na politické úrovni. Evropská služba pro vnější činnost tedy může v souladu s plánovaným termínem zahájit činnost dne 1. prosince.

Všechno již dnes dopoledne v podstatě zrekapitulovali baronka Ashtonová, komisaři a zpravodajové. Pokud jde o mě, omezím se na komentář k historické povaze této události, která rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost ztělesňuje jeden z jejích nejvýznamnějších nových prvků. Zřízením Evropské služby pro vnější činnost bude výrazně posílena soudržnost a viditelnost vnější činnosti Unie.

Samozřejmě, že celá věc tím nekončí. Je to jenom začátek a náročnost tohoto úkolu odpovídá našim očekáváním, ale jsem si jistý, že můžeme počítat s tím, že vysoká představitelka Unie, baronka Ashtonová, se dané výzvy zhostí energicky a odhodlaně. V každém případě jí přeji v plnění tohoto úkolu hodně úspěchů.

Závěrem bych, pane předsedo, chtěla ještě jednou poděkovat Evropskému parlamentu za jeho obětavou práci a konstruktivní přístup, který byl v této záležitosti rozhodující.

PŘEDSEDAJÍCÍ: EDWARD McMILLAN-SCOTT
místopředseda

  Jacek Saryusz-Wolski, zpravodaj stanoviska Výboru pro zahraniční věci. – Vážený pane předsedající, můj výbor, Výbor pro zahraniční věci, se drtivou většinou vyjádřil ve prospěch silné ESVČ.

„Silnou“ se rozumí podléhající demokratické kontrole a kontrole ze strany Parlamentu. „Silnou“ se rozumí komunitární – tj. představující společenství všech 27 členských států, respektující zeměpisný rozměr a rozmanitost Unie dneška a nikoli včerejška. Před půl rokem zeměpisná vyváženost nebyla problémem. Dnes ano a bude jím i nadále a odstavec 7 našeho usnesení a čl. 6 odst. 6 na to poukáže. Dohlížet na to bude také dvě stě poslanců z nových členských států v této sněmovně. Byla mnohem více zdůrazněna zeměpisná vyváženost než v původním návrhu, přestože to nebylo dostatečné. Aritmetika není vždy to pravé a zákony a zeměpisné podmínky nelze přehlasovat. Jsme přesvědčeni, že všichni muži a ženy si jsou rovni a nikoli, že někteří si jsou si rovnější než jiní. To se týká i zahraniční služby Unie.

Lady Ashtonová, těšíme se na vaše opatření, která zjednají nápravu ve věci současné diskriminace vůči novým členským státům v orgánu, který se stane budoucí ESVČ.

  Göran Färm, zpravodaj stanoviska Výboru pro zahraniční věci. – (SV) Pro mě jako zpravodaje Výboru pro zahraniční věci ve věci finančního nařízení byla výchozím bodem dohoda z Madridu, ale také skutečnost, že některé oblasti vyžadovaly větší míru podrobností. Je to otázka posílení otevřenosti a transparentnosti rozpočtu prostřednictvím větší konkrétnosti položek, zejména pokud jde o politicky důležité úkoly, které kladou vysoké nároky na rozpočet.

Musíme zajistit právo na informace o celkových nákladech, včetně podílu členských států. Musíme zajistit uspokojivou kontrolu nad způsobem zacházení s přenesenými pravomocemi, tak, abychom neztratili kontrolu nad touto složitou organizací.

To se týká nejenom vlivu Parlamentu; jde především o právo občanů vykonávat kontrolu nad touto důležitou novou službou, kterou Unie nyní poskytuje.

V tomto ohledu jsme velice úspěšní. Vyžádalo si to určitý čas a tvrdě jsme se o to zasazovali, ale jsem přesvědčen, že můžeme také konstatovat, že jsme tím položili dobré základy, které umožní nové Evropské službě pro vnější činnost zlepšit roli EU ve světě, pod plnou a důkladnou kontrolou Parlamentu a občanů, a to je důležité.

  Filip Kaczmarek, zpravodaj stanoviska Výboru pro rozvoj. – (PL) Stanovisko Výboru pro rozvoj ke služebnímu řádu bylo přijato jednohlasně. Výbor pro rozvoj schvaluje změny předložené v návrhu zprávy Výboru pro právní záležitosti a zejména změny, jejichž účelem je zajistit, aby proces přijímání zaměstnanců do Evropské služby pro vnější činnost byl založen na objektivních a transparentních postupech stanovených ve služebním řádu a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Společenství. Návrh Komise je kromě toho vylepšen změnami navrženými hlavním zpravodajem, panem Rapkayem, které zavádějí ustanovení týkající se zaměstnanců Evropské služby pro vnější činnost a které byly začleněny do politické dohody. Týkají se zejména rovného postavení žen a mužů a zeměpisné vyváženosti mezi zaměstnanci a také vyváženého zastoupení zaměstnanců z institucí Evropské unie a zaměstnanců, kteří původně působili v diplomatických sborech členských států. Doufám, že nová Služba pro vnější činnost ocení autonomní povahu rozvojové spolupráce a nebude využívat tohoto problému jako formy „pobídky“ – nástroje pro realizaci zahraniční politiky. To bylo nejdůležitějším cílem práce Výboru pro rozvoj.

  Véronique De Keyser, zpravodajka stanoviska Výboru pro rozvoj. – (FR) Vážený pane předsedající, vážená baronko Ashtonová, jako mnoho jiných, i moje skupina chce docílit určité vyváženosti v zastoupení zaměstnanců Služby pro vnější činnost z hlediska zeměpisného původu, poměru žen a mužů a vyváženého zastoupení velkých a malých zemí.

Pořád dokola se vede kampaň za mezivládní faktor a faktor kvót a v konečném důsledku by uchazeči měli být posuzováni podle zásluh. Jsme si vědomi toho, že ani současná pracovní kritéria, ani možnosti personálního obsazování nepřispívají k požadované vyváženosti a že jí nelze docílit, jak jste řekl, jenom tak. Ovšem přestože se jakákoli nevyváženost týká určitých lidí – a připouštím, že dokonce i v našich řadách –, víme také, že vyvolává riziko zneužití těmi, kdo chtějí oslabit vaši pozici, baronko Ashtonová a odepřít vám podporu při řešení náročných budoucích problémů, které lze nepochybně očekávat.

Z tohoto důvodu vám moje skupina chce otevřeně vyjádřit svou podporu a naprostou důvěru, baronko Ashtonová. Musíme vám dát k dispozici prostředky k tomu, aby vaše organizace uspěla. Je nejvyšší čas, aby tato služba zahájila činnost, je ale pravda, že pokud za námi po dvou letech přijdete znovu se zásadním problémem názorových rozporů mezi vašimi zaměstnanci, který vyvolá drobný problém udělení absolutoria, myslím tím na vás i na nás, když říkám, že je třeba mu za každou cenu zabránit. Hodně štěstí!

  Kader Arif, zpravodaj stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, setkáváme se zde konečně po mnoha měsících práce a snažíme se položit základy budoucí Služby pro vnější činnost Evropské unie, ale obdobně jako někteří mí kolegové přede mnou bych rád poděkoval zpravodajům za kvalitu jejich práce.

Vzhledem k tomu, že naší společnou vizí je zavést skutečnou evropskou diplomatickou službu, která nebude jenom rozšířením diplomatických služeb 27 členských států, finanční nařízení a služební řád, o nichž budeme dnes diskutovat a zítra hlasovat, mají klíčový význam. Musejí nám poskytnout prostředek, jímž se zhostíme dvojí výzvy: hovořit jedním hlasem na mezinárodní scéně, ale zaručit také konzistentnost ve všech vnějších politikách Unie.

Se zřetelem k tomuto cíli lze konstatovat, že obchodní politika nespadá do kompetence vysoké představitelky Unie, ale jako bývalý komisař pro oblast obchodu jsem si jist, že dokáže navázat dialog, který je potřebný k zajištění toho, aby obchodní politika, tak jak je specifikována ve smlouvě, sledovala cíle Služby pro vnější činnost Unie, zejména udržitelný rozvoj, vymýcení chudoby a ochranu lidských práv.

A konečně bych chtěl zdůraznit, že měřítkem naší společné politické vůle budou vyčleněné rozpočtové zdroje; závisí na nich naše schopnost prosadit naši politiku na mezinárodní scéně.

  Nadezhda Neynsky, zpravodajka stanoviska Rozpočtového výboru. – (BG) I já bych chtěla poblahopřát paní Gräßlové, panu Rivellinimu a panu Rapkayovi k úspěšnému dokončení rozsáhlého úkolu.

Řekněme si zcela otevřeně, že zřízení evropské diplomatické služby je složitý politický proces, který musí odrážet vyváženost zájmů a zastoupení členských států a zároveň poskytovat příležitost k tomu, aby tato služba fungovala efektivně a změnila Evropu v klíčového hráče na mezinárodní scéně.

Zároveň bych chtěla vyjádřit politování nad tím, že návrh prosazující zeměpisnou vyváženost, který získal většinovou podporu ve Výboru pro zahraniční věci a v Rozpočtovém výboru a který je rovněž, což bych ráda zdůraznila, v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010, nebyl ve zprávě poslance Rapkaye dostatečně zmíněn.

Proto také apeluji na vás, lady Ashtonová, protože jste někým, kdo může pravděpodobně těžit nejvíce z motivace a energie Evropské unie jako celku. Odvažuji se dokonce věřit, že najdete způsob, jak zajistit, aby se tato zeměpisná vyváženost odpovídajícím způsobem odrážela ve vaší službě. Hodně štěstí!

  Edit Herczog, zpravodajka stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. – (HU) Jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu vítám zřízení tohoto nového orgánu, který představuje jedno z nejdůležitějších praktických provedení Lisabonské smlouvy. Nový orgán evidentně potřebuje rozpočet. Je ovšem přinejmenším stejně důležité definovat a dodržovat rozpočtové zásady a finanční pravidla, s ohledem na rozpočtovou a finanční odpovědnost. V minulých letech náš výbor vedl rozpravu o této věci s generálním ředitelstvím RELEX. Chtěla bych proto na tuto otázku položit zvláštní důraz. Je velice důležité zavést vhodné organizační a provozní předpisy. Je důležité mít na zřeteli, že je třeba zamezit duplicitě úkolů, funkcí a zdrojů a je třeba vzít v úvahu všechny alternativy k zajištění efektivity výdajů. Transparentní a jednoduchá organizační struktura a transparentní a jednoduché řízení zdrojů jsou zárukou, že tato nová organizace bude fungovat efektivně.

Její členové budou získáváni ze tří zdrojů: instituce EU, členské státy a odborníci přijímající země. Je mimořádně důležité, aby tento orgán tvořený členy institucí EU a zaměstnanci členských států uplatňoval v tomto ohledu úplnou rovnost. Domníváme se proto, že odborné vzdělávání je důležité a je velice důležité, aby teoretické principy a praktické provádění výběru zaměstnanců byly založeny na jednotných procesech a požadavcích. Rozpočtový výbor bude tento aspekt kontrolovat jednou ročně.

  Zigmantas Balčytis, zpravodaj stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. – (LT) Rád bych poděkoval všem svým kolegům zpravodajům, díky jejichž profesionalitě se nám podařilo poměrně rychle dosáhnout politické dohody mezi orgány Evropské unie a položit pevné základy pro zřízení Evropské služby pro vnější činnost. Nepochybuji ani v nejmenším, že činnost ESVČ bude stále efektivnější a přispěje k utváření evropské zahraniční a bezpečnostní politiky na vysoké úrovni a k posílení role Evropské unie na světové scéně. Fungování ESVČ musí být v souladu se zásadami efektivního a účinného finančního řízení. V letošním roce jsme na ESVČ vyčlenili další zdroje ve výši 9,5 milionu EUR, ale skutečné náklady bude možné vyhodnotit teprve po prvním roce činnosti, kdy bude Evropskému parlamentu předložena zpráva o veškerých výdajích spojených s činností ESVČ. Evropský parlament hraje také odpovědnou roli ve věci fungování ESVČ s cílem zajistit efektivní využívání finančních prostředků ESVČ a rovněž zaručit, aby prostředky daňových poplatníků Evropské unie vytvářely skutečnou přidanou hodnotu pro politiku Společenství a jeho občany.

  Tadeusz Zwiefka, jménem skupiny PPE. – (PL) Jsem si jistý, že nikdo v této sněmovně nemá nejmenší pochybnost o významu role, kterou bude Evropská služba pro vnější činnost hrát v práci Unie. Naše práce v několika minulých měsících se soustředila na zajištění toho, aby tato služba měla ten správný právní základ a vhodné nástroje, které by umožnily, aby její budoucí činnost byla efektivní. Pracovali jsme pod časovým tlakem a jednání byla často složitá. V mnoha otázkách jsme dosáhli dohody s Radou a Komisí a doufám, že kompromisní řešení, která jsme společně vypracovali, přinesou v konečném důsledku pozitivní výsledek. Výbor pro právní záležitosti měl za úkol navrhnout změny služebního řádu, které budou odpovídat potřebám nové služby a které také zaručí její nezávislost a vysokou úroveň její práce. Myslím si, že pozměňovací návrhy, které byly přijaty včera večer na schůzi Výboru pro právní záležitosti, takové záruky poskytují, přestože osobně je nepovažuji za úplně uspokojivé, zejména v jedné věci. Myslím si, že otázka zeměpisné vyváženosti, která je tak často zdůrazňována, by byla mohla být vyřešena mnohem lépe. Samozřejmě, že vítám prohlášení vysoké představitelky Unie, že bude věnovat zvláštní pozornost zajištění zastoupení občanů ze všech členských států v personálním obsazení služby a také vítám ustanovení, na jehož základě bude v roce 2013 předložena zpráva, v níž bude vysoká představitelka Unie informovat o práci služby.

Vychází se z předpokladu, že diplomacie Unie bude mít evropský charakter, a je pravda, že občanství jejích zaměstnanců by nemělo hrát zvláštní roli. Ale to, odkud pocházíme a jaké máme kořeny, utváří náš světový názor a to má významný vliv na naše vnímání světa kolem nás. Je skutečností, že v Unii doposud existují členské státy, které jsou nedostatečně zastoupeny ve všech institucích. Pokud má být Evropa ve své rozmanitosti jednotná, je nezbytné dát Evropě příležitost, aby mohla tuto rozmanitost náležitě pěstovat a vyjadřovat. To bylo také jádrem našich diskuzí o zeměpisné vyváženosti a nikoli, jak se někteří lidé mylně domnívají a nesprávně chápou, zajištění pevných kvót pro členské státy. Děkuji zpravodajům za dobrou spolupráci a paní Ashtonové přeji, aby se jí dařilo dobře využít výstupy naší činnosti v její práci.

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Vážený pane předsedající, nejprve bych rád upřímně poděkoval zpravodajům za vynikající práci, kterou odvedli, a za kompromisní řešení, jichž bylo dosaženo. Samozřejmě, že ne každý je ještě spokojen a také chápu určité znepokojení, zejména v otázce zeměpisné vyváženosti. Mohu však pana Saryusze-Wolského ubezpečit, že my všichni – nejenom noví členové této sněmovny – musíme zajistit lepší zeměpisnou vyváženost a že my všichni – nejenom ženy – musíme zajistit zdravou vyváženost zastoupení žen a mužů. To je nezbytné a já beru tyto sliby vážně. Budeme zcela určitě usilovat o prosazení těchto cílů.

Prvořadým cílem je otázka zajištění společné služby nejvyšší kvality pro Evropskou unii. Nevidím v tom žádný rozpor. Naopak, vše je třeba převést na společného jmenovatele, protože teď je čas jednat; právě teď je také čas prokázat naše odhodlání zajistit působnost Evropské unie na mezinárodní úrovni. V Íránu již vysoká představitelka Unie převzala vedoucí roli a je velice důležité, abychom zde dosáhli dobrých výsledků. Na Středním východě je pro nás důležité nejenom poskytovat finanční prostředky, ale také se přímo angažovat, a měli bychom to dělat pro věc samotnou, nejenom pro pouhou prestiž. Pokud jde o Rusko, musíme zajistit, abychom docílili pragmatického vztahu, ovšem takového, který je založený na určitých hodnotách, zejména v zájmu našich společných sousedů. Se Spojenými státy musíme jednat jako rovný s rovným. Pokud existují problémy, musíme je také řešit otevřeně tak, abychom se mohli postavit bok po boku Spojeným státům v boji proti terorismu a při korigování dopadů globalizace. Čína je nově vznikající velmocí a naším cílem není jejímu vzestupu bránit, ale ohrazujeme se proti určité formě nacionalismu, která s sebou nese jistou míru agresivity, zejména v tomto regionu v Asii. Chceme Čínu více zapojit do mezinárodního společenství, včetně mezinárodních institucí.

Pro vysokou představitelku Unie je to také bezesporu jeden z nejdůležitějších problémů, jež je třeba řešit, zejména zajistit, abychom v těchto nových mezinárodních multilaterálních institucích dosáhli také vhodné nové úpravy vztahů a nového rozdělení vlivu a pravomocí, které by Evropskou unii neomezovaly, ale naopak akceptovaly skutečnost, že existují také noví globální hráči. Toto vše jsou nesmírně náročné úkoly pro diplomatickou službu, pro jejichž plnění vysoká představitelka Unie potřebuje naši plnou podporu. Belgické předsednictví – jinými slovy vy, pane Chastele, – právě přislíbilo, že vysoké představitelce také poskytne náležitou podporu. To je pozitivní slib a slova blahopřání jsou jistě také potěšující, ale doufám, že ministři zahraničí také uznávají skutečnost, že nemá smysl podněcovat spory jednoho členského státu s druhým, ale že je zde pouze jedna možnost: ministři zahraničí, vysoká představitelka Unie a my v tomto parlamentu musíme být schopni ve vzájemné součinnosti fungovat jako silný zástupce Evropy vůči vnějšímu světu.

  Cecilia Wikström, jménem skupiny ALDE. – (SV) Především bych chtěla všem poděkovat, protože celou naši práci na této velice důležité věci prostoupil vynikající duch spolupráce.

Baronka Ashtonová před sebou v tomto okamžiku, kdy má být zřízena naše společná Evropská služba pro vnější činnost, jistě nemá snadný úkol. Ovšem společně s Radou a Komisí Parlament položil základy efektivní zastupující organizace, která bude schopna reálně zastupovat Evropu a evropské hodnoty a zájmy v celém světě.

Silnou stránkou EU je rozmanitost. Evropskou unii tvoří lidé z odlišného prostředí, s odlišnými dovednostmi a zkušenostmi. Vytvořením Služby pro vnější činnost, která využívá odborných znalostí mužů i žen přijatých ze všech našich členských států, využíváme také nejsilnější stránky a nejlepší zdroje Evropy. Zároveň musí být naprosto nade vší pochybnost, že právě dovednosti a kvalifikace mají rozhodující význam, pokud se jedná o jmenování do funkcí v nové Službě pro vnější činnost.

Evropský parlament má pěkné motto: jednotná v rozmanitosti. Jsou to slova, která s sebou nesou povinnosti a mají hluboký význam. Doufám, že pod vedením baronky Ashtonové se Služba pro vnější činnost rozvine ve skutečnou evropskou službu, která bude zastupovat občany ze všech našich členských států, ženy i muže. Ti, kdo mají působit v naší společné Službě pro vnější činnost, musejí být jednoznačně vyškoleni tak, aby zastupovali celou Unii. Z celého srdce přeji baronce Ashtonové úspěch v této důležité práci.

  Franziska Katharina Brantner, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážený pane předsedající, ráda bych poblahopřála všem, kteří byli do této věci zapojeni, k tomu, čeho jsme dosáhli a kde dnes jsme. Zachovali jsme metodu a priority rozvoje Společenství. Posílili jsme demokratickou kontrolu, zejména po linii společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Položili jsme základ službě otevřené začleňování založené na rovném postavení a na esprit de corps (soudržnosti). Děkuji vám, paní Ashtonová, za to, že jste se v rámci svých aktivních kroků zmínila o opatřeních v oblasti odborného vzdělávání v souvislosti s aspektem rovného postavení žen a mužů a zeměpisné vyváženosti. Chci poděkovat všem v této sněmovně, paní Ashtonové a předsednictví.

Vytvořili jsme ale skutečně moderní službu, která je něčím více než jen úhrnem 28 vnitrostátních diplomatických služeb? Jaká je přidaná hodnota Evropské služby pro vnější činnost?

Myslím si, že celý proces je doposud stále otevřený. V prvé řadě bude vyžadovat efektivní koordinaci napříč jednotlivými oblastmi politiky. Pořád ještě si přeji, aby byly zavedeny struktury k dosažení tohoto cíle.

Za druhé, musíme zlepšit postupy řešení krizí a předcházení konfliktům. To může být přidaná hodnota vytvořená Evropskou unií. Ta bude záviset na zavedení „vhodné struktury“ a na způsobu, jímž budeme využívat nově zřízené funkce a funkce vytvořené synergiemi napříč Radou a Komisí. Jestliže uvažujeme tímto směrem, potřebujeme opravdu více zástupců velvyslanců? Nebo snad spíše bude vaším úkolem, paní Ashtonová, poslat SMS zprávu? Žijeme v 21. století. Role bývalých diplomatů náleží do 19. století. Neměli bychom vést rozpravu o tom, zda tyto lidi opravdu potřebujeme a na co je potřebujeme?

Doufám, že váš plán zřízení diplomatické služby a vaše priority pro její personální obsazování budou odrážet přislíbenou hierarchii těchto priorit a přispějí k tomu, že tato služba skutečně přinese přidanou hodnotu – cosi, čím každá vnitrostátní diplomatická služba nedisponuje a co nemůže nabídnout. Pro nás existují dvě priority: předcházení konfliktům a civilní operace pro řešení krizí. Například vytvoření mediačního útvaru.

Pokud jde o lidská práva, chceme, aby nová služba byla v této oblasti silná, s kapacitou na nejvyšší úrovni. Rovné postavení žen a mužů nekončí prioritami v oblasti personálního obsazování. Jde také o systematické přihlížení k rovnému postavení žen a mužů a přisouzení velké míry důležitosti misím a pověřením. V tomto ohledu si myslím, že by bylo užitečné mít k dispozici přehled a přezkum stávajících misí společné bezpečnostní a obranné politiky, které byly uskutečněny, abychom se mohli poučit z minulosti pro budoucnost vaší služby, paní Ashtonová. Myslím si, že to pro nás pro všechny bude krok směrem vpřed.

Přeji každému hodně štěstí a jsem připravena k opětovné budoucí konstruktivní spolupráci.

  Zbigniew Ziobro, jménem skupiny ECR. – (PL) Unie je svazkem 27 států a tato skutečnost by se měla odrážet ve struktuře instituce, která má Evropskou unii zastupovat ve vnějších vztazích. Nesmíme vytvářet dojem, že některé země nejsou při vytváření nové služby respektovány. Tato služba by měla odrážet kulturní bohatství a odlišné národní tradice v Evropě, včetně oblasti diplomacie. Proto skupina poslanců Evropského parlamentu, včetně mě, připravila pozměňovací návrh, který počítá se zavedením faktoru zeměpisné vyváženosti. V situaci, kdy se zjistí, že uchazeči vybraní ve výběrových řízeních mají obdobnou úroveň odborné způsobilosti, rozhodujícím faktorem pro jejich jmenování by mělo být zeměpisné kritérium. Nejde tedy o nepružné řešení, které by automaticky předepisovalo zeměpisná kritéria tohoto typu při přijímání pracovníků pro budoucí službu, ale o flexibilní opatření s pomocnou funkcí. Přijetí tohoto ustanovení zmírní současné disproporce a umožní nám zajistit včas větší reprezentativnost. Chtěl bych zdůraznit, že toto řešení zachovává ústřední význam kritéria odborné způsobilosti, které je tak důležité pro ty, kteří tato opatření navrhli.

  Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Vážený pane předsedající vzhledem k tomu, že toto je dnes první projev poslance z mé skupiny, dovolte mi, prosím, abych v úvodu vyjádřil jménem skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, že podporujeme francouzské dělníky, kteří vstoupili do generální stávky proti opatřením prezidenta Sarkozyho s negativním dopadem na sociální oblast.

Oněmi důvody, na něž poukázal pan předseda ve svém úvodním projevu vysvětlujícím zpoždění představitelů Rady, jsou blokády. Blokád je celá řada a probíhá generální stávka, která, jak naše skupina doufá, bude velkým úspěchem a povede k tomu, že v celé Evropě bude zjednána náprava ve věci těchto politik zaměřených proti sociálním jistotám.

Děkuji svým kolegům poslancům za práci, kterou odvedli, ale chtěl bych je informovat, že naše skupina se zítra bohužel zdrží hlasování. Nebudeme hlasovat proti návrhu, ale nebudeme moci hlasovat ani pro jeho přijetí, protože jsme přesvědčeni, že jeho výsledná podoba bohužel neodpovídá našim původním záměrům. Šlo nám o prosazení komplexní kontroly Služby pro vnější činnost vykonávané touto sněmovnou. Pochopitelně, že nebylo možné měnit její strukturu, protože to nebylo předmětem jednání Sněmovny a pro nás tato struktura, která přejímá odpovědnost za bezpečnost a vnější politiku, není přesvědčivá.

Vybojovali jsme velice důležitý demokratický zápas ve vnitrostátních parlamentech – alespoň v tom mém – v oblasti bezpečnosti, abychom měli úplnou kontrolu, tak aby dokonce i jakékoli rozmístění vojska v zahraničí muselo podléhat komplexní parlamentní kontrole.

Do této míry kontroly máme tedy hodně daleko, a proto nebudeme zítra hlasovat pro přijetí návrhu. V každém případě bych vám rád na závěr poděkoval za práci, kterou jste v této věci odvedli.

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jestliže definujeme strukturu nové diplomatické služby, nesmíme opakovat chyby minulosti, ale měli bychom se snažit navrhnout racionalizovaný, nízkonákladový a především efektivní orgán. Nástroj ve službách evropské politiky – a já zdůrazňuji atribut „evropský“ – nesmí vybírat své zaměstnance na základě jejich zeměpisného původu nebo pohlaví, ale podle jejich kvality.

Souhlasím s tím, že by členské státy měly být zastoupeny ve struktuře nové služby a že by bylo vhodné, aby byly hojně zastoupeny ženy. Žádné z těchto kritérií však nemůže být upřednostňováno před kritériem zásluh a vynikajících odborných kvalit. Místo toho musíme zajistit striktně rovný přístup k těmto funkcím pro každého, bez diskriminace.

Pokud jde o odborné vzdělávání, existují místa jako je European University Institute (Evropský univerzitní institut) ve Florencii, která mají příslušnou odbornost, jež je předpokladem k poskytování vynikajícího odborného vzdělávání. Myslím si proto, že myšlenka vytvoření Evropské diplomatické akademie z ničeho by byla nevhodná a nákladná.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, máme-li být schopni zastupovat zájmy evropských států na mezinárodní scéně efektivnějším způsobem, je třeba prodiskutovat činnosti zahraniční politiky předem a následně o nich vnější svět informovat jedním hlasem. Prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost se nyní snažíme zasadit nástroje zahraniční politiky Unie do soudržného rámce. Zdroje, které již máme k dispozici, jsou sdruženy a jsou doplňovány o zdroje nové, aby byla jejich skladba úplná.

Jak je uvedeno ve zprávě našich kolegů poslanců, vzhledem k tomu, že tato struktura je nová, je třeba uplatňovat náročná ustanovení týkající se transparentnosti a rozpočtové a finanční odpovědnosti. Potřebujeme mít k dispozici podrobný přehled úkolů a pracovníků zaměstnaných v ESVČ.

Má-li se rozpočtová nezávislost Evropského parlamentu vztahovat také na ESVČ, musí být tato služba začleněna do struktury Komise a Evropskému parlamentu, jako rozpočtovému orgánu, musí být poskytnuty veškeré informace, které mu umožní účinnou kontrolu účetnictví ESVČ. Absolutorium, jež má být uděleno Radě, spadá i nadále do naší agendy.

ESVČ je oprávněna nést svůj název pouze v případě, že v ní budou rovnoměrně zastoupeny všechny členské státy. Na druhé straně musí být samozřejmě prioritou kvalifikace uchazečů. Tím se dostávám k podílu zastoupení žen. Na můj vkus je příliš nízký a vyzývám k tomu, aby do těchto pozic byly obsazeny kvalifikované ženy. Určitě je lze najít.

  Elmar Brok (PPE). – (DE) Vážený pane předsedající, vážená baronko Ashtonová, vážený pane komisaři, dámy a pánové, Franku Sinatrovi se říkalo „Hlas“. Čím by ale byl bez big bandu? Vy, baronko Ashtonová, jste nyní hlasem Evropy a díky Službě pro vnější činnost získáváte také skvělý orchestr. Doufám, že tento orchestr využijete k tomu, abyste zviditelnila hlas Evropy a chránila naše zájmy. Vzhledem k tomu, že prvořadou prioritou Evropy je zajistit mír v Evropě, dalším důležitým úkolem z hlediska mezinárodních výzev – od energetické bezpečnosti až po boj s terorismem, globalizaci a mnoho dalších úkolů – je starat se o zájmy Evropy ve světě. Vy a tato služba budete v tomto ohledu hrát zvláštní roli. Pokrok, jehož dosáhneme v zájmu našich občanů, proto bude velice silně záviset na vaší činnosti a na činnosti vašeho orchestru.

V tomto procesu se nám podařilo zlepšit úroveň spolupráce a kontroly Parlamentu a rovněž jeho práva na informace, včetně rozpočtové oblasti. Podařilo se nám zabezpečit zachování komunitárního charakteru politik Společenství, které naplňují charakteristiky těchto politik, a také zajistit, aby více než 60 % zaměstnanců služby byli úředníci Společenství. Jsem si jistý, že na rozdíl od Rady se nám podařilo zavést lepší zeměpisnou vyváženost a rovné zastoupení žen a mužů. Vlády tento krok neudělaly; suplovali jsme jejich práci. Kromě toho, jestliže to je nyní právně závazné a v roce 2013 musí být proveden také přezkum, pak tato sněmovna dosáhla vynikajícího výsledku – solidního kompromisu mezi příslušnými institucemi.

Musíme rovněž dodržovat požadavky spojené s tímto nástrojem. Učiníme tak s nezbytnou flexibilitou, ale vyvineme také tlak, který zajistí, abyste vy, baronko Ashtonová, mohla úspěšně plnit svůj úkol. Budete v tom mít naši podporu, ale můžete si být také jista, že budeme reagovat kriticky, pokud s vámi nebudeme v něčem souhlasit, protože jsem přesvědčen, že v této záležitosti můžeme být zajedno pouze v případě, že tento postoj zajistí našim občanům perspektivní budoucnost.

  Adrian Severin (S&D). – Vážený pane předsedající, úspěšně sjednocená Evropa se nikdy nestane skutečností bez prozíravé vize, jakým způsobem je třeba prosazovat naše společné zájmy mimo hranice Unie na globální úrovni.

Takovou vizi si nelze představit v dlouhodobém horizontu bez ambiciózní, odpovědné, efektivní a „komunitární“ Služby pro vnější činnost. Tato služba nebude efektivně fungovat, pokud její zaměstnanci nebudou přijímáni podle svých zásluh.

Věřím, že většina z nás se na těchto zásadách shodne. Problém ale spočívá v detailech. A právě tyhle detaily přispěly k tomu, že zpráva, která měla být původně technická, se stala podnětem k vypjaté politické diskuzi, která hrozí hlubokým názorovým rozkolem mezi námi.

Neexistuje žádný zásadní rozpor mezi „komunitárním“ přístupem a mezivládním přístupem, mezi zásluhami nebo kvótami, mezi starými a novými členskými státy. Vítězství „komunitárního“ přístupu ovšem vyžaduje, aby každý občan každého členského státu pociťoval, že je vůči němu uplatňován rovný přístup podle jeho zásluh.

Vítězství kritéria zásluh je třeba ověřit z hlediska vyváženosti výsledků výběru zaměstnanců, neboť jsem přesvědčen o tom, že Bůh rozděloval sklony ke konání záslužných činů i ke hříchu vyváženým způsobem mužům i ženám, starým i mladým, malým i velkým, slabým i mocným, lidem ze západu i z východu atd.

Jádrem věci je to, že někteří občané naší Unie – zejména z řad nových členů, ale nikoli výhradně z jejich řad – se cítí být diskriminováni. I v případě, že by neměli pravdu, měli bychom k jejich způsobu vnímání situace přistupovat s úctou a s péčí, protože naše jednota je svrchovaně důležitá.

Zpochybňována nejsou kritéria, ale nedostatečnost záruk, že tato kritéria budou náležitě zdokonalována a že bude v případě zjevné nevyváženosti zjednána náprava.

Mohu jenom doufat, že vysoká představitelka Unie napraví nevyváženosti v tomto procesu, které zřejmě vyvolaly zmíněné pochybnosti, a doufám také, že budoucí Evropská diplomatická akademie nebo podobný orgán nám pomůže vytvořit sbor evropských diplomatů, kteří budou kompetentní a loajální vůči našim společným zájmům a vůči evropským orgánům.

  Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedající, v této rozpravě, která se zaměřuje především na dohled nad Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a na její organizaci, nesmíme ztratit ze zřetele všeobecný zájem spojený s touto službou – jenž má, konec konců, velký význam. Zřízení této služby by mohlo znamenat jeden z největších posunů směrem ke skutečné právoplatné evropské zahraniční politice.

Dokonce i v mé vlastní zemi, která, jak se obávám, se stále více obrací do sebe, se v nové koaliční vládě projevují známky předávání úkolů této nově zřízené ESVČ. Je pravda, že se to doposud týkalo pouze konzulárních úkolů, ale jsem přesvědčen, že brzy si příslušní činitelé uvědomí, že i jiné diplomatické úkoly by byly nejlépe řešeny na evropské úrovni.

Pane předsedající, dnes se zaměřujeme zejména na finanční a organizační stránku ESVČ a to je důležitý aspekt. Dokud nebude zavedena dostatečná transparentnost a finanční odpovědnost, nebude tato služba plně funkční. Velice mě proto těší, že bylo dosaženo dohody mezi orgány a její reálného naplňování. Tato dohoda byla ohrožena vzhledem k tomu, že Parlament předkládal velice podrobné požadavky. My, Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, jsme do jisté míry těmto požadavkům oponovali.

Rád bych však poblahopřál zpravodajům. Bylo dosaženo kvalitního souboru legislativních opatření, který se bude těšit plné podpoře mé skupiny. Především doufám, že po zítřejším hlasování tento soubor legislativních opatření umožní velice rychlé uvedení služby do chodu.

  Charles Tannock (ECR). – Vážený pane předsedající, struktura hybridní ESVČ sui generis již byla charakterizována v mnohých rozpravách, ale vysoká představitelka Unie paní Ashtonová si zaslouží určité uznání za dosažení konsenzu umožňujícího pokrok v této věci v době, kdy byli vedoucí evropští političtí činitelé zaneprázdněni krizí v eurozóně. Britští konzervativci se postavili proti vytvoření této služby v obavě, že naruší privilegium Británie uplatňovat nezávislou zahraniční politiku. Nyní, když se tato služba stala politickou realitou, budeme s ní konstruktivně spolupracovat, abychom zajistili skutečné prosazování a ochranu britských zájmů.

Jednou z cest k tomuto cíli je lobbování za obsazení funkcí v této službě britskými úředníky EU a britskými diplomaty z Ministerstva zahraničí, neboť Spojené království je překvapivě nedostatečně zastoupeno v orgánech EU. Přestože v nové službě by mělo být odpovídajícím způsobem zastoupeno 27 členských států EU, musí být budována především na základě zásluh.

A konečně, členské státy provádějí výrazné škrty ve veřejných výdajích. EU musí citlivě reagovat na potřebu úsporných opatření, zejména pokud jde o rozpočet ESVČ. Je nezbytná rozpočtová neutralita, pokud si má Evropská služba pro vnější činnost získat a udržet důvěru a podporu všech evropských občanů.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL). – (CS) Formující se Evropská služba pro vnější činnost představuje zcela nový nástroj institucionalizace zahraniční politiky Evropské unie. V současné chvíli vidím dva základní problémy, které s tímto procesem souvisejí.

Především je zřejmé, že zahraniční a bezpečnostní politika zůstává součástí suvenerity členských států. Při rozhodování o principiálních otázkách stále platí právo veta, což znamená, že v případě zásadních rozhodnutí, jako byla intervence v Iráku či oddělení Kosova, žádná zahraniční politika Unie neexistovala. Vytvářená zahraniční služba bude tedy do značné míry zajišťovat neúplnou agendu a v případě zásadních politických rozhodnutí bude pouze sekundovat rozhodnutím jednotlivých států, či dokonce mlčet.

Jablkem sváru zůstává složení diplomatické služby a dostupné informace naznačují, že role nových členských států se v případě výběru do tohoto sboru, mírně řečeno, podceňuje.

  Marta Andreasen (EFD). – Vážený pane předsedající, přestože myšlenka zřízení Evropské služby pro vnější činnost nebyla v Evropě nikdy skutečně vítána, byrokratickému aparátu EU se podařilo přesvědčit občany o její užitečnosti díky argumentu, že bude rozpočtově neutrální.

Nyní si uvědomujeme, že rozpočtově neutrální není a že bude stát o 34 milionů EUR více než původně plánovaných 441 milionů EUR. A tento rozdíl vychází najevo ještě předtím, než je služba plně funkční.

Zpráva o finančním nařízení požaduje, aby hlavní účetní Komise a interní auditor Komise vykonávali tyto funkce i pro ESVČ, přestože v Madridu bylo dohodnuto, že ESVČ bude samostatná instituce s vlastními řídícími pracovníky pro oblast financí a auditu. Nesvědčí to zrovna o závaznosti červnových dohod z Madridu. V otázce struktury ESVČ se dnes utápíme v moři chaosu.

Provádění tohoto nového prvku Lisabonské smlouvy se jeví jako pěkně hanebné, ale musím říci, že mě to nepřekvapuje. Jako vždycky však náklady na tato „efektivní“ opatření ponese daňový poplatník.

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, jaký je to smutný – či dokonce tragický – den. Diskutujeme tu o financování nové Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) baronky Ashtonové. Nizozemci nikdy nedostali příležitost vyjádřit své stanovisko k Lisabonské smlouvě, a nyní je nám vnucována tato ESVČ, která spolkne miliony. Je to urážka demokracie.

ESVČ nás bude jen ve zbývající části tohoto roku stát miliony EUR navíc, a v novém roce tomu nebude jinak. Politické hobby eurokracie může být hodně nákladné, a přitom nám nic nepřinese. Chtěli bychom dát naprosto jednoznačně najevo, že nizozemská Strana svobody (PVV) nikdy za žádných okolností nepodpoří toto monstrum ze sklepení Evropské unie. Říkáme „ne“ ESVČ, „ne“ evropskému superstátu a „ano“ skutečné svobodě a demokracii, jež realizují samy suverénní členské státy.

  Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Dámy a pánové, jestliže diskutujeme o struktuře Evropské služby pro vnější činnost, nesmíme se vyhýbat otázce zachovávání správné zeměpisné vyváženosti při personálním obsazování služby, ani tuto otázku opomíjet. V současné době je počet zaměstnanců ze zemí „staré“ patnáctky výrazně a neúměrně vyšší než počet zaměstnanců z nových členských států. Uvedu některá čísla: před posledními jmenováními uchazečů ze 115 velvyslanců pouze dva byli ze zemí, které přistoupily k Unii od roku 2004. Z 29 velvyslanců, kteří byli jmenováni v nedávné době, jsou pouze čtyři z nových členských států.

Nesmíme dovolit, aby se takový způsob disproporčního personálního obsazování stal ve fungování budoucí Služby pro vnější činnost pravidlem. Bez náležitého zeměpisného zastoupení nejsme schopni vytvořit podmínky pro zřízení silné Služby pro vnější činnost, která by vyvíjela efektivní činnost v zájmu každého z nás. Na takovou službu také nebudeme moci být hrdí v tom smyslu, v jakém se vyjádřila vysoká představitelka Unie, lady Ashtonová. Jsem rovněž přesvědčen, že uplatňování přechodného období, v jehož průběhu se neúměrně nízké zastoupení nových členských států bude postupně zvyšovat, nám umožní efektivní a účinný přechod k situaci, kdy dosáhneme našeho cíle, jímž je prosazování statutu Evropské unie jako klíčového hráče na mezinárodní scéně.

  Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Dnešní zasedání je posledním zasedáním našeho parlamentu, v jehož průběhu můžeme prodiskutovat strukturu, financování a celkový provozní rámec Evropské služby pro vnější činnost. Od zítřka, kdy máme přijmout konečná rozhodnutí, budeme očekávat skutečné výsledky. Jsem samozřejmě pevně přesvědčen, i v kontextu dnešní rozpravy, že Evropský parlament bude evropským orgánem, který bude nové službě pomáhat, podporovat ji a předávat jí své podněty tak, aby byla skutečně efektivní a úspěšně se zasazovala o aktivnější, viditelnější roli Evropské unie na mezinárodní scéně.

Evropská služba pro vnější činnost je de facto zřejmě nejzjevnějším výsledkem Lisabonské smlouvy. Všichni z nás, kdo smlouvu podporovali, mají zájem na tom, aby tato služba byla také úspěšným projektem.

Dovolte mi poznamenat, lady Ashtonová, že jste převzala silně nevyvážený úřad a jak se bohužel ukázalo, stala jste se hlavním terčem kritiky. Na začátku roku, což je okamžik, od kterého jste ve funkci vysoké představitelky Unie a místopředsedkyně Komise, měly nové členské státy pouze jednoho vedoucího delegace v Evropské unii.

Kategoricky odmítám názor, že vzniká jakýkoli rozpor mezi kritérii kvalifikace a zeměpisné vyváženosti. Naopak, věřím, že zeměpisná vyváženost jde ruku v ruce s vyšší kvalifikací. Proto také doufám, že váš závazek bude od tohoto okamžiku naplňován v praxi.

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, Evropská služba pro vnější činnost je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v Lisabonské smlouvě. Za pouhých šest týdnů již baronka Ashtonová nebude v prvé řadě ministrem odpovědným za zřízení ministerstva zahraničí Evropské unie; místo toho bude ministrem zahraničí pro Evropu a to je jistě pozitivní. Tuto funkci začnete vykonávat 1. prosince a přejeme vám v tomto ohledu hodně úspěchů.

Vedli jsme mnoho rozprav a dokázali jsme prosadit řadu věcí. Byl to plodný politický zápas. Nedostatečnou demokratičnost v souvislosti s původním pojetím společné zahraniční a bezpečnostní politiky se podařilo odstranit, byla zavedena větší míra odpovědnosti a zlepšila se také úroveň veřejné rozpravy. Bude zavedena přísnější rozpočtová kontrola, byly vytvořeny předpoklady pro skutečně týmového ducha a diplomaté z členských států mohou, pokud si to přejí, setrvat v Evropské službě pro vnější činnost. Nebudou uplatňovány žádné zeměpisné kvóty – občas byste mohli nabýt dojmu, že je to zde ten nejdůležitější problém, ale zcela určité tomu tak není. Z kvót by mělo značný prospěch zejména Německo, ale i přesto jsem proti tomu. Bude zajištěna společná forma odborného vzdělávání. Jsem přesvědčen, že byly vytvořeny předpoklady pro úspěšnou ESVČ.

Jinými slovy, Evropský parlament je téměř spokojen. Byli bychom spokojeni stoprocentně, kdybyste nyní využili této příležitosti a skutečně zavedli vhodnou strukturu pro předcházení konfliktům a pro řešení krizí, v souladu s její přislíbenou podobou. Docílili bychom tak evropské přidané hodnoty od samého počátku.

  Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Jsme rozčarováni z toho, že návrhy většiny členů Výboru pro zahraniční věci týkající se vyváženého zeměpisného zastoupení při personálním obsazování Služby pro vnější činnost Unie se setkávají se závažnými problémy či přímo s rezolutním odporem. Projevují se také potíže při navrhování zásad pro přijímání pracovníků pro diplomatické kanceláře Unie. Zásada solidarity a rovnoměrného zastoupení, jíž se Unie dlouhou dobu řídila, nesmí být zastíněna sobectvím některých velkých členských států. Rozdělení pozic v diplomatických kancelářích je v rukou paní Ashtonové, která je dnes přítomna a která jmenuje jednotlivé zaměstnance výhradně podle vlastního uvážení. Z více než 100 diplomatických kanceláří v celém světě získal šestý největší členský stát Evropské unie, Polsko, pouze dvě. Měli bychom si tedy klást otázku, na základě jakých kritérií se paní komisařka rozhodovala, když jmenování rozdělovala tímto způsobem. Rád bych každého upozornil na to, že o struktuře rozpočtu vyčleněného na utváření diplomatické služby Unie ve skutečnosti rozhoduje naše sněmovna.

  Raffaele Baldassarre (PPE). – (IT) Vážený pane předsedající, po přijetí rozhodnutí Rady, jímž je zřizována organizace a jsou zaváděna pravidla fungování Evropské služby pro vnější činnost, jsme dnes vyzýváni k tomu, abychom toto rozhodnutí uvedli v platnost změnou finančního nařízení a služebního řádu úředníků Unie.

V tomto ohledu bych se rád zaměřil na aspekt zprávy, kvůli němuž jsme byli nuceni vést složitá jednání: problém zeměpisné vyváženosti ve složení evropského diplomatického sboru. Někteří poslanci by ve skutečnosti upřednostňovali jiná kritéria pro výběr zaměstnanců, a to na základě země původu a občanství. Tyto návrhy nebyly prosazeny vzhledem k přijetí vyvážených kompromisních pozměňovacích návrhů, které dokázaly vzít v úvahu faktor zeměpisné vyváženosti a vyváženého zastoupení žen a mužů, aniž byla zavedena kritéria výběru na základě země původu uchazeče. Varianta stanovení kvót podle jednotlivých zemí by ve skutečnosti nebyla vhodným nebo žádoucím řešením.

Po více než 50 letech evropské integrace je nyní utvářen první skutečný diplomatický sbor Unie. Musí být pro něj vytvořeny takové předpoklady, aby měl možnost rozvíjet společnou zahraniční politiku a sloužit zájmům Unie na mezinárodní scéně. Má-li být tento úkol úspěšně splněn, je maximálně důležité, aby jeho zaměstnanci zastupovali Unii a nikoli členské státy, jejichž občany jsou nebo jejichž diplomaty byli. To je linie, kterou Výbor pro právní záležitosti zaujal včera při přijetí zprávy poslance Rapkaye, a to je také linie, která, jak doufám, bude i nadále zastávána při hlasování v plénu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: SILVANA KOCH-MEHRIN
místopředsedkyně

  Zoran Thaler (S&D). – (SL) Potřebujeme silnou Evropskou unii, Evropskou unii všech 27 členských států, nejenom její menšinu. Přejeme Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) hodně úspěchů. Potřebujeme to my, občané Evropy, Evropská unie i celý svět.

Jak zajistíme, aby se ESVČ stala službou pro všechny občany Evropské unie? Jak zajistíme její efektivnost a úspěšnost, a požadavek, aby její personál byli ti nejlepší z nejlepších v Evropě? Pouze tehdy, pokud budou do jejích řad přijímáni diplomaté všech, opakuji všech, národností Evropské unie.

Síla a jednota Evropské unie není ničím ohrožována více než situací, kdy by EU byla v zásadě zastupována občany pouze šesti národností. Dvě třetiny současné služby, již převzala paní Ashtonová, tvoří diplomaté z pouhých šesti zemí. A co zbývajících 21 států? Co nové členské státy?

S politováním tedy musím konstatovat, že ustanovení přijatá Výborem pro zahraniční věci a Rozpočtovým výborem neschválíme, neboť tím se zasadíme o nápravu nejhoršího příkladu nevyváženosti nejméně za dobu deseti let, opakuji, deseti let.

Potřebujeme silnou Evropskou unii všech 27 členských států.

  Marek Siwiec (S&D). – (PL) Dnes se uzavírá absolutně výjimečný postup – postup zřízení nové evropské instituce. Zastupuji nové členské státy a fascinovaně jsem pozoroval, jaká je podstata integrace v praxi, jak se různé orgány navzájem přetahují a jak se konečně zrodilo cosi, jehož účelem je sjednotit prostřednictvím společné zahraniční politiky to, co Evropská unie tolik postrádá. Ukázalo se, že to je možné a Parlament byl součástí tohoto procesu. Jsme velice hrdí, že jsme se na tom aktivně podíleli. Nová služba je službou celé Evropské unie, nikoli pouze jednoho orgánu.

Tato integrace však byla kromě toho také integrací nových zemí se starými. Řekněme si to otevřeně – výsledek této zkoušky je relativně dobrý. Pokud dnes přetrvávají určité otázky a pochybnosti, je to proto, že komisařka a místopředsedkyně Komise musí zajistit, aby všechna rozhodnutí týkající se přijímání nových pracovníků byla transparentní a aby z nich bylo zjevné, že do funkcí byli jmenováni ti nejlepší lidé. Potom se nebudu zasazovat o rovnost zeměpisného zastoupení, neboť pro mě je rovné zastoupení znalostí a kvalifikace mnohem důležitější než rovnost zeměpisného zastoupení, ale vy, paní Ashtonová, musíte prokázat, že tomu tak skutečně je.

(Předsedající řečníka přerušila)

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Hovoříme zde dnes o projektu, který je unikátní; hovoříme o naší společné evropské zahraniční službě.

Musím říci, že každý z aktérů měl své hranice, za které nebyl ochoten jít, a přesto se zpravodajům podařilo připravit kompromis, který je přijatelný pro všechny, a věřím, že Evropský parlament ho zítra podpoří. Trochu mě mrzí, že většina vystupujících se věnovala jen jednomu tématu, a to zeměpisnému a etnickému zastoupení, a málokdo se zmínil o filozofii a myšlence, ze které tento projekt vychází. Evropská unie, dámy a pánové, ztrácí své geopolitické postavení a právě společná zahraniční služba je krok, který může vrátit Evropskou unii mezi hlavní velmoci.

Pevně věřím, že si baronka Ashtonová vybere tým, který bude skutečně dobře reprezentovat nejenom celou evropskou sedmadvacítku, ale bude hlavně reprezentovat Evropskou unii jako náš společný projekt.

  Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Vážená paní předsedající, Evropská služba pro vnější činnost převezme v budoucnosti hlavní roli ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie. Má-li v této roli obstát, je potřeba stanovit jasná pravidla, která umožní ESVČ dělat svou práci bez problémů a efektivně. Ráda bych zdůraznila zejména záruku sledování finančních transakcí ESVČ, tedy téma, které bylo srozumitelně vysvětleno ve zprávě poslankyně Gräßlové a poslance Rivelliniho. Klíčovými prvky jsou v této souvislosti především výroční prohlášení o věrohodnosti a zprávy o činnosti, které mají být předloženy Parlamentu a také pravomoc absolutoria Evropského parlamentu. Vítám také přístup, který činí členské státy odpovědnými za případné finanční nesrovnalosti spáchané příslušnými pracovníky z jednotlivých členských států. Tato zpráva má mou plnou podporu a představuje důležitý krok správným směrem.

  Richard Howitt (S&D). – Vážená paní předsedající, v úvodu bych chtěl dnes pogratulovat vysoké představitelce Unie za potvrzení dlouholeté parlamentní tradice přecházení mezi jednotlivými stranami. Většina politiků, kteří to učiní, v konečném důsledku ztrácí přátele, ale jsem si jist, že ona je naopak dnes získala.

I nadále se najdou někteří lidé v této sněmovně, kteří počítali minuty, jež jste strávila na jedné nebo druhé straně, aby vás obvinili z předpojatosti a samozřejmě, že i já mám své vlastní otázky týkající se této nové služby.

Chci, aby řešení krizí bylo v plném rozsahu začleněno do návrhu, chci, aby bylo systematicky přihlíženo k otázce lidských práv a aby tato otázka byla vázána na obchodní aspekty, a mám také pochopení pro to, co říká mnoho našich kolegů z východní Evropy, ale mám absolutní důvěru v to, že utváříte tuto službu plně v duchu smlouvy? Mám důvěru, že budete i nadále sbližovat všechny nejrůznější zájmy Evropské unie a hovořit za ně? Mám absolutní důvěru ve vaše celoživotní odhodlání prosazovat zásady rovnosti a rovnoměrného zastoupení?

Ano, mám, a bude ji mít i tento parlament při svém zítřejším hlasování.

  Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Nalezení kompromisu ve vztahu k finančním základům Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) bylo stejně složité jako Evropa sama.

Koordinace zájmů v každé situaci bude náročným úkolem, protože každý z nás je jiný a odlišná je i naše historie. Skutečností ovšem zůstává, že inteligence, zkušenost, moudrost a dobrá vůle jsou zcela nepochybně v celé Evropě rozloženy rovnoměrně, a to je základ, který nás ve skutečnosti spojuje a který nám otevírá budoucnost.

Myslím si, že by bylo velice pozitivní, kdybychom v budoucnosti věnovali stejnou míru pozornosti zahraniční politice, to jest roli Evropy v zahraniční politice na globální úrovni, jakou jsme doposud věnovali finančním otázkám.

Tato služba nebude utvářet zahraniční politiku; zahraniční politiku bude utvářet paní Ashtonová v součinnosti s jiným aktéry, mezi nimiž, a to vás mohu ujistit, je Parlament hlavní zúčastněnou stranou. Přeji vám samozřejmě hodně úspěchů ve vaší práci.

  Franziska Keller (Verts/ALE). – Vážená paní předsedající, chci se vrátit zpět k otázce přidané hodnoty, kterou může vytvořit Služba pro vnější činnost. Myslím si, že jednou z přidaných hodnot, kterou může či dokonce musí realizovat, je soudržnost politiky, k níž se paní Ashtonová zavázala.

Tato priorita se musí promítat v personální politice a zejména v oblasti odborného vzdělávání a také v oblasti rozvoje obecně, v oblasti lidských práv a předcházení konfliktům. Citlivosti pro tyto záležitosti nelze dosáhnout proklamacemi, vyžaduje spíše systematickou angažovanost a důkladné odborné vzdělávání. Takový přístup očekáváme od 1. prosince.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Evropská služba pro vnější činnost postupně rozvíjí svou práci. Dnes diskutujeme o finančním zabezpečení její činnosti.

V této souvislosti je třeba, vážená paní vysoká představitelko Evropské unie pro společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, si uvědomit, že finanční zdroje na financování práce všech institucí Evropské unie poskytují jednotlivé členské státy Evropské unie. I Evropská služba pro vnější činnost bude v konečném důsledku žít jen z peněz 27 členských států Evropské unie, a tuto skutečnost si musíte, baronko Ashtonová, dobře uvědomit.

Přestože při výběru diplomatů do této služby požadujeme především odbornost, kvalitu a zkušenosti, nemůžeme úplně vynechat i princip vyváženého zeměpisného zastoupení jednotlivých členských států. Nemít zastoupení ve významných vnějších činnostech Evropské unie může v dotčených zemích totiž vyvolat pocit nespravedlivosti či křivdy. Proto vás, vážená paní vysoká představitelko, prosím o citlivý přístup při výběru diplomatů.

  Francisco Sosa Wagner (NI). – (ES) Vážená paní předsedající, všichni se shodneme na tom, že Služba pro vnější činnost je historickou příležitostí pro evropskou integraci. Potřebujeme ji ale nahlížet z širšího hlediska, neboť není vhodná doba pro vnitřní spory o tom, které zdroje mají být v krátkodobém časovém horizontu převáděny nebo drženy, či na střety mezi různými evropskými institucemi.

Místo toho potřebujeme získat celkovou představu o tom, jaká by Evropská unie měla být ve světě; jinými slovy, potřebujeme udělat přesný opak toho, co se stalo před několika dny při udělení Nobelovy ceny, kdy z Evropy zaznělo příliš mnoho hlasů, z nichž ne všechny byly statečné. Chtěl bych poukázat na to, že jednou z výjimek byl předseda této sněmovny pan Buzek, který reagoval skvělým a chvályhodným prohlášením.

  Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/místopředsedkyně Komise. – Vážená paní předsedající, velice stručně z druhé strany sněmovny – a doufám, že jsem zde seděla ten správný počet minut – ještě jednou bych ráda moc poděkovala váženým poslancům za rozpravu, kterou jsem si vyslechla s velkým zájmem.

Odnáším si vjem silných emocí týkajících se zeměpisné vyváženosti a vyváženého zastoupení žen a mužů v kontextu služby, která má být skutečně evropská a jejíž členové budou jmenováni podle zásluh.

Odnáším si vědomí požadavku zvýšení kvality našeho řešení krizí a náležitého promítnutí tohoto aspektu do Evropské služby.

Odnáším si s sebou to, co jsem charakterizovala jako „stříbrnou nit“ lidských práv, která musí procházet vším, co ve službě děláme; a odnáším si také připomenutí hospodářských podmínek, v jejichž kontextu tuto službu sestavuji, a přání vážených poslanců, aby vznikla efektivní služba, která bude využívat zdroje náležitě a efektivně.

Především, po završení mnohaměsíčním procesu, si odtud odnáším přání této sněmovny, aby tato služba vznikla, aby odrážela potřeby voličů, které zastupujete a aby byla službou, jež jim bude dobře sloužit. Slibuji vám, že se budu snažit uplatňovat tyto představy ve všech činnostech této služby a promítat je do těchto činností.

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Vážená paní předsedající, chtěl bych jen krátce reagovat na projev paní Andreasenové – která zde již není přítomna – k zásadě rozpočtové neutrality.

Doufáme, že v dlouhodobějším horizontu tato zásada bude prosazena, společně s úsporami ve vnitrostátních diplomatických službách, v Komisi a v Radě a s týmž interním auditorem a účetním pro Komisi a pro Službu pro vnější činnost. Je to prozatímní dobré řešení, které má být do roku 2013 revidováno a finanční nařízení revizi neprejudikuje. S ohledem na to, že doufám, že zítřejší hlasování bude pozitivní, se zdržím dalších připomínek.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Vážená paní předsedající, já bych rovněž rád poděkoval váženým poslancům za jejich podporu, za nesmírně pozitivní atmosféru v průběhu této rozpravy a je také velice důležité poděkovat Radě za její významný vklad do celého procesu. Myslím si, že tato pozitivní atmosféra nás výrazně přiblížila zítřejšímu historickému rozhodnutí.

Dovolte mi tedy, abych vyjádřil ještě jednou svou vděčnost zpravodajům a zástupcům Parlamentu, protože jim vděčíme za pozitivní atmosféru dnešního dopoledne. Rád bych využil této příležitosti k tomu, abych popřál Cathy a její nové službě hodně štěstí a úspěchů a nám všem silnou, soudržnou a koordinovanou zahraniční politiku Evropské unie, protože jsme si jistý, že s Cathy a ESVČ Evropská unie dále zvýší svůj vliv na globální záležitosti.

Na závěr mi dovolte zopakovat, že Komise je od začátku připravena úzce spolupracovat a těžit z optimálních synergií, jichž mohou naše instituce a členské státy společně dosáhnout.

  Bernhard Rapkay, zpravodaj. – (DE) Vážená paní předsedající, po mém projevu na začátku této rozpravy mám skutečně pouze dvě další poznámky. Za prvé, a toto vyjádření vděku jsem si úmyslně ponechal na konec rozpravy, bych rád poděkoval všem stínovým zpravodajům za jejich přátelskou a konstruktivní spolupráci. Je prostě jednodušší vyjednávat, když víte, že vás vaši kolegové podporují. Z tohoto důvodu tato jednání nepatřila k nejsložitějším.

Moje druhá připomínka se ale týká faktu, který chci zopakovat ve vztahu k problému, který se opakovaně stával ústředním bodem naší rozpravy, a to otázky zeměpisné vyváženosti. Paní Neynsky to již řekla za mě, když uvedla, že kompromis vůbec nic o dané věci nevypovídá. Navrhl bych prostě, aby si tento text tiše a klidně přečetla, jakmile jej schválíme. Přečtěte text! Přečtení textu bude poučné. Uvidíte, že kompromisní řešení zcela nesporně obsahuje prohlášení – a skutečně velice přísná, právně závazná prohlášení – v této věci. Všechny vaše obavy by tím měly být ve skutečnosti rozptýleny.

  Roberto Gualtieri, zpravodaj. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, myslím si, že opravdový pocit uspokojení, který vyplynul z této rozpravy, dokládá, že poslanci si byli vědomi, jak náročný, avšak důležitý je úkol, s nímž jsme byli konfrontováni. Otázka, jak sjednotit funkce spojené s různými politikami a podléhající různým rozhodovacím postupům, aby byla vnější činnost Evropské unie konzistentnější, aniž by byla ohrožena komunitární povaha určitých politik a zároveň byly využity vstupy orgánů působících v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, nepředstavovala pouze problém evropského práva nebo vědních disciplín týkajících se veřejné správy či zkoušku kompetenčních vztahů mezi institucemi. Byl to nezbytný předpoklad, pokud jsme měli poskytnout vysoké představitelce Unie nástroj, který by mohl zvýšit potenciál Evropy na světové scéně, posílit její roli civilizované mocnosti a umožnit nám jednat efektivněji na Středním východě, v Africkém rohu, na Kavkazu nebo na Balkáně.

Myslím si, že jsme se této výzvy zhostili skvěle a náš pocit uspokojení je zcela oprávněný. Vysoká představitelka Unie se bude, jak věřím, při výkonu svých povinností těšit podpoře Parlamentu, která bude doprovázena vysokými nároky.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 20. října ve 12:30.

Písemné projevy (článek 149 jednacího řádu)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Toto hlasování jenom podtrhuje skutečnost, že mezi členskými státy neexistuje rovnost a v rámci žádné politické skupiny neexistuje solidarita. Po schválení pozměňovacího návrhu předloženého Skupinou progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který zavede „zásluhy“ jako kritérium výběru vedoucích delegací EU (diplomatů, kteří budou zastupovat Evropskou unii ve třetích zemích), jakmile jej Evropská služba pro vnější věci socialistky Catherine Ashtonové uvede do praxe, budeme svědky toho, že Rumunsko a další nové členské státy odejdou s prázdnou. Jsem zklamaný, že ani v této situaci jsme nedokázali dosáhnout konsensu mezi rumunskými poslanci Evropského parlamentu, který by prosazoval zájmy Rumunska. Očekával bych, že Adrian Severin jako bývalý ministr zahraničí (přestože tuto funkci vykonával pouze několik měsíců) bude podporovat zavedení určitých jednoznačných kritérií týkajících se přidělování funkcí vedoucích delegací (počet obyvatel, počet křesel v Evropském parlamentu a váha hlasů v Radě), místo vysoce subjektivního a vágního kritéria na základě „zásluh“. Zejména proto, že pokud je mi známo, inteligence je v celé EU rozložena rovnoměrně a není tomu tak, že by všichni chytřejší lidé byli soustředěni na západě a na východě zbyli pouze idioti. Pokud jde o diplomacii, Rumunsko má zástupce, kteří si zaslouží převzít funkce vedoucích delegací.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Evropská služba pro vnější činnost musí přispět ke splnění svého cíle stanoveného v Lisabonské smlouvě – účinného a konzistentního provádění vnějších činnosti EU.

Současný postup výběru zaměstnanců je zdlouhavý a složitý, pracovní pozice jsou obsazovány postupně, dokud není dosaženo počtu zaměstnanců potřebných k tomu, aby byla služba plně funkční. Řada nových členských států EU, zejména poslední dva, které přistoupily k Unii v poslední vlně rozšiřování, je nedostatečně zastoupena v oblasti zahraničních vztahů v rámci generálního ředitelství RELEX. Lady Ashtonová již vyjádřila své přání, aby ESVČ byla tvořena nejlepšími úředníky vybranými na základě odborných kritérií a nikoli podle zemí původu. Dovolte, abychom připomněli lady Ashtonové, že všechny členské státy EU požívají stejná práva, a proto musí být ve strukturách nové evropské diplomatické služby dostatečně zastoupeny, a to jak v její centrále v Bruselu, tak i v delegacích EU. Apelujeme proto na lady Ashtonovou, aby měla na zřeteli, že Evropská unie má 27 členských států. Musejí mít možnost přispívat prostřednictvím svých zástupců v ESVČ k dosažení cílů zahraniční politiky EU a k zajištění důvěryhodnosti této instituce v očích všech evropských občanů.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Zpráva poslance Rapkaye o změnách služebního řádu v souvislosti se zřízením Evropské služby pro vnější činnost, ESVČ, je velice důležitý dokument na cestě k vytvoření zahraniční politiky Unie. V několika dnech před přijetím zprávy se záležitost zeměpisné vyváženosti stala jablkem sváru. Kolegové poslanci z takzvaných starých zemí prosazovali názor, že diplomatický sbor EU, který je právě zřizován, by měl přijímat ty nejlepší z nejlepších, a že proces jejich přijímání by měl být založen výhradně na kritériích znalostí a zkušeností uchazečů (pouze na základě zásluh), zatímco my, jako poslanci z takzvaných nových zemí, jsme poukazovali na skutečnost, že v našich zemích také nechybějí vynikající odborníci, ale že jakkoli uplynulo šest let od přistoupení k EU, 10 nových zemí je stále výrazně nedostatečně zastoupeno ve strukturách Unie. Například podíl Poláků v generálním ředitelství Evropské komise pro vnější vztahy, které bude začleněno do ESVČ, činí pouze 2 %. Pojem zeměpisné vyváženosti ve znění navrženém zpravodajem podle mého názoru není dostatečně jasný a nemůže být považován za jasný právní základ pro přijetí opatření k nápravě této nevyváženosti. Z tohoto důvodu bohužel nemohu podpořit tuto zprávu, přestože, kromě této otázky, obsahuje mnoho cenných návrhů.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Evropský parlament využil své nové pravomoci tvořivým a odpovědným způsobem tím, že zavedl do struktury Evropské služby pro vnější činnost nové rovnováhy. Nemělo by se jednat o rovnováhy Evropy včerejška, ale o rovnováhy rozšířené EU, které se promítají v pozměňovacím návrhu 7. Jsem spokojený s tím, že vysoká představitelka Unie přijala většinu návrhů Parlamentu, včetně zásady parlamentního dohledu. Je maximálně důležité, aby faktor zeměpisné vyváženosti byl řešen komplexně a právně závazným způsobem, což znamená, aby v případě závažných problémů byl právně vymahatelný. Nejsme soupeři Komise, ale její spojenci a můžeme uspět pouze ve vzájemném partnerství. Pokud jde o náplň činnosti, zdůraznil bych budoucí odpovědnost delegací EU při sledování situace v oblasti lidských práv v dané zemi, včetně pravidelných kontaktů s držiteli cen Andreje Sacharova a kandidáty na tuto cenu. Je v našem společném zájmu učinit ESVČ v roce 2011 funkční. Těšíme se na zprávu vysoké představitelky Unie pro Evropský parlament o realizaci její činnosti za dva roky a jsme připraveni provést potřebné úpravy.

  Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, doufám, že vhodně vypracované předpisy týkající se Evropské služby pro vnější činnost zajistí její efektivní a produktivní fungování. Vybudování takto složitého subjektu, který řeší zásadní a stále významnější oblast pravomocí Evropské unie, je úkolem, který má v dnešní globální realitě nemalý význam. Je svrchovaně důležité zajistit, aby práce služby sloužila k posílení pozice Evropy. Za tímto účelem musíme zajistit, aby do jejích řad byli přijímáni lidé s mimořádnými kvalifikačními předpoklady, s příslušnými dovednostmi a zkušenostmi, tak, aby se na realizaci zahraniční politiky Evropské unie mohli podílet zástupci všech členských států. Vítám skutečnost, že zpráva poslance Rapkaye zohledňuje otázky, jako je podpora rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené ženy v určitých funkčních skupinách a zeměpisná vyváženost při přijímání zaměstnanců Evropské služby pro vnější činnost. Dobře organizovaná služba, která bude zaměstnávat přední odborníky ze všech členských států, vytvoří příležitost k posílení významu Evropské unie a k plnému využití jejího potenciálu na mezinárodní scéně.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Jsme v konečné fázi procesu přijímání rozhodnutí, která umožní zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost. Podporuji kompromis ve věci služebního řádu a finančního nařízení, který umožní vysoké představitelce Unie uvést tuto službu v prosinci do chodu.

Touto podporou ale nevystavuji vysoké představitelce Unie automaticky bianco šek. Vysoká představitelka musí splnit svůj závazek, který byl již opakovaně deklarován při mnoha příležitostech, a to zajistit, aby byly v Evropské službě pro vnější činnost rovnoměrně zastoupeny členské státy, jako je Rumunsko, které jsou v současné době nedostatečně zastoupeny ve strukturách institucí Komise a Rady pro oblast zahraničních věcí, které budou převedeny pod ESVČ. Nejde přitom o výkon vnitrostátní kontroly nad ESVČ, ale o zájem zahrnout faktor zeměpisné vyváženosti do kritérií pro přijímání pracovníků do služby. Toto kritérium a odborná způsobilost se navzájem nevylučují.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Francii
momentálně ochromují masové protesty a stávky v reakci na tvrdá úsporná opatření. Pokud dojde zároveň k nárůstu již tak dost rozbujelé státní správy, jak tomu bylo v Řecku, a k rozšiřování vládních úřadů bez ohledu na potřebu záchranných souborů opatření, lidé v Evropě tím budou zcela oprávněně znechuceni. EU se doposud vždy chlubila tím, že má štíhlou strukturu správních úřadů – což samozřejmě není pravda, vezmeme-li v úvahu jednotlivé subjekty. Padesát generálních ředitelů s královskou gáží 17 000 EUR měsíčně pro počátečních 30 zaměstnanců, 73 povýšení do funkce ředitele – mohli bychom snadno nabýt dojmu, že se jedná o samoobsluhu. Je samozřejmě důležité, aby zaměstnanec ESVČ měl tu správnou kvalifikaci. V tomto ohledu například kvóty stanovující poměr mužů a žen neslouží žádnému užitečnému účelu. Ale jak praví úsloví, „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, tak jistě nestojí za to dotknout se těch, kdo poskytují čisté příspěvky. Odmítnutí rozšířit používání němčiny jako pracovního jazyka v ESVČ také vyvolalo určité diplomatické spory. Není dobrý nápad je dále prohlubovat. ESVČ bude muset zajistit, aby EU již nebyla pouhým přívěskem Spojených států, protože doposud jsme Američanům dovolovali zasahovat do citlivých záležitostí EU, jako je nucené rozšiřování Unie o Turecko, a v důsledku toho jsme opomíjeli důležité partnery, jako je Rusko. Světový řád již neurčují pouze tyto velmoci; existují také nově vznikající velmoci, jako Čína. Tuto skutečnost nesmíme přehlížet.

  Kristiina Ojuland (ALDE), písemně. – Jsem ráda, že mohu uvítat po zevrubných a složitých rozpravách zřízení Evropské služby pro vnější činnost. Jedná se o dlouho očekávané opatření směřující k upevnění postavení Evropské unie jako kompetentního globálního aktéra. Jsem ale poněkud zklamána tím, že ačkoli jmenování do funkcí v ESVČ budou realizována prostřednictvím důkladného výběrového řízení na základě zásluh a se zřetelem k vyváženému zastoupení žen a mužů a zeměpisné vyváženosti, přesto nezaručuje proporcionální zastoupení občanů všech členských států. Je třeba poznamenat, že ačkoli budou soustředěny lidské zdroje z Komise, Rady a z členských států, a to třetina z každé z těchto institucí, některé členské státy jsou doposud v Komisi a v Radě nedostatečně zastoupeny, což může mít za následek výslednou nevyváženost ve službě. Plně souhlasím s tím, že službu by měli tvořit kompetentní odborníci, ale jsem si také více než jistá, že existují vhodní uchazeči – ženy i muži, ze všech členských států. Skutečnost, že Evropská unie je rovnostářskou organizací 27 členských států by se měla jasně projevit ve složení Evropské služby pro vnější činnost, abychom naše hodnoty uváděli do praxe.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D), písemně. – Dnes jsme projednali konečné kroky při vytvoření ESVČ a zítra se o nich bude hlasovat. Probíhala tvrdá jednání mezi třemi pilíři Unie: Radou, Komisí a Parlamentem, takže každý z těchto orgánů, přestože nebyl úplně spokojen, dokázal zajistit své hlavní zájmy. V průběhu celého procesu byl samozřejmě kladen důraz na zastoupení jednotlivých členských států v procesu personálního obsazování. Celé věci nepomohla ani skutečnost, že bez ohledu na probíhající jednání týkající se stanovení pravidel pro personální obsazování tento proces pokračoval se stejnou intenzitou dál, a v důsledku toho pouze některé země prosadily své zástupce do funkcí, o které se ucházely.

Myslím si ale, že hlavní problém nové služby spočívá spíše v její podstatě než v jejím složení: pokud chceme, aby členové ESVČ byli skutečnými Evropany, musíme jim nabídnout skutečně evropskou zahraniční politiku, kterou by mohli realizovat. V tomto ohledu multipolární struktura mezinárodního systému i současná krize představují závažné překážky, jež je třeba energicky řešit. Jinak bude ESVČ sledovat pouze národní cíle jednotlivých členů.

  Georgios Stavrakakis (S&D), písemně. – (EL) Evropský parlament doposud prokazoval, že jednoznačně podporuje zřízení Evropské služby pro vnější činnost i rychlé zahájení její činnosti. Myslím si, že kompromis, který byl dosažen s Radou ve věci práv Parlamentu, je uspokojivým kompromisním řešením pro všechny zúčastněné. Má nepochybně smysl a musíme získat zprávy o činnosti od vedoucích delegací při slyšení před příslušným parlamentním výborem v průběhu postupu výměny informací s Radou. ESVČ potřebuje také téhož interního auditora a schvalující osobu jako Evropská komise pro účely finanční kontroly. A konečně je důležité, aby se členské státy zavázaly k plné podpoře EU ve vynucování jakéhokoli rozpočtového závazku dočasných úředníků a k odsouhlasení zřízení samostatných rozpočtových linií pro výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky alespoň pro hlavní mise. Jsme přesvědčeni, že dosažený kompromis přispěje maximální měrou k dosažení transparentnější, racionálnější a efektivnější správy výdajů ESVČ v rámci rozpočtu Společenství.

6. Rozvojové aspekty Mezinárodního dne za vymýcení chudoby – Úloha minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazování společnosti otevřené sociálnímu začleňování v Evropě (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem jednání je společná rozprava na téma chudoby:

- Prohlášení Rady a Komise k rozvojovým aspektům Mezinárodního dne za vymýcení chudoby, a

- zpráva poslankyně Figueiredové, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti otevřené sociálnímu začleňování v Evropě (http://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=en&procnum=INI/2010/2039" ) (A7-0233/2010).

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jsme si samozřejmě velice dobře vědomi toho, že náročný problém, jenž představuje chudoba, nekončí na hranicích Unie a nelze jej řešit výlučně v jejich rámci.

Nedávný sled globálních krizí, který měl dopad na všechny země a nejsilněji zasáhl země nejchudší, ukázal, jak je svět propojený. Podpora rozvoje je proto nedílnou součástí reakce Evropy na dnešní globální výzvy a příštích pět let bude mít zásadní význam pro rozvojovou politiku v Evropě i ve světě.

V návaznosti na principy zakotvené v článku 208 Lisabonské smlouvy a Evropském konsensu o rozvoji jsme jasně prohlásili, že zastřešujícím cílem rozvojové spolupráce EU je vymýcení chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně rozvojových cílů tisíciletí.

Dosažení všech rozvojových cílů tisíciletí v kontextu udržitelného rozvoje je ovšem věcí kolektivní odpovědnosti, v jejímž rámci by všichni partneři měli dodržovat závazky, které přijali. Evropská unie je přesvědčena, že rozvojové země nesou také odpovědnost za vlastní rozvoj a mohou o něm rozhodovat samy a že je přede vším na nich, aby převzaly odpovědnost za dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Je proto důležité zdůraznit skutečnost, že k dosažení těchto cílů jsou potřebné globální strategie, včetně demokratické správy a řízení, ochrany lidských práv a právního státu, hospodářského růstu přispívajícího ke snížení chudoby, rozvoje soukromého sektoru, rozvoje obchodu, lidského a sociálního rozvoje a environmentální udržitelnosti.

Evropská unie nabádá partnerské země, aby urychleně zintenzívnily vlastní úsilí, zejména ve vztahu ke snižování chudoby a nerovnosti, a také v oblasti vytváření partnerství s občanskou společností, soukromým sektorem a místními úřady. Evropská unie jim nabídne zvýšenou podporu pro jejich úsilí zmobilizovat tuzemské zdroje pro účely rozvoje, zejména v souvislosti se zkvalitňováním veřejné finanční správy a stability a efektivity jejich fiskálních a daňových systémů.

22. září tohoto roku, po přijetí závěrečného dokumentu summitu k rozvojovým cílům tisíciletí, členské státy Organizace spojených národů také obnovily svůj závazek spolupracovat na zlepšování ekonomických a sociálních podmínek všech lidí a udělat vše, co je v jejich silách, k dosažení rozvojových cílů tisíciletí od tohoto okamžiku do roku 2015.

  Andris Piebalgs, člen Komise. – Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych vám nejprve poděkoval za tuto příležitost vyslovit se k závažnému problému chudoby a k otázce, co může Evropská unie udělat na globální úrovni prostřednictvím politiky rozvojové spolupráce. Ve druhé části tohoto prohlášení se budu zabývat také zprávou poslankyně Figueiredové.

Vymýcení chudoby je nejnaléhavější globální výzvou naší doby. Je to výzva, s níž je třeba se vypořádat, ne kvůli důvodům solidarity a povinnosti, jež jsou nasnadě, ale také za účelem dosažení celosvětové prosperity a stability. A to je v zájmu každého. V roce 2000 se přední světoví političtí činitelé shromáždili v sídle Organizace spojených národů v New Yorku a dohodli se na mezinárodní rozvojové agendě pro nadcházejících 15 let, na takzvaných rozvojových cílech tisíciletí. Kromě různých jiných rámcových cílů a záměrů se svět zavázal, že sníží extrémní chudobu o polovinu. V jaké situaci se nacházíme teď, pět let před lhůtou roku 2015?

Bylo dosaženo povzbudivého pokroku. Celkově se v období od roku 2000 do roku 2005 podařilo vymanit z chudoby 120 milionů lidí, což odpovídá ročnímu snížení chudoby o 2,4 %; není to ovšem důvod, abychom usnuli na vavřínech. I nadále žije 1,4 miliardy lidí v extrémní bídě a existují propastné rozdíly mezi regiony, zeměmi a skupinami obyvatel. Kromě toho nedávná a současná globální krize – od šoků, jež představuje vývoj cen potravin a ropy, až po hospodářskou nestabilitu a změnu klimatu – ohrožují výsledky dosažené v minulosti i budoucí vyhlídky.

Přede dvěma týdny summit k rozvojovým cílům tisíciletí potvrdil ambici světa bojovat proti chudobě. Poslanci Evropského parlamentu vedení Gayem Mitchellem významným způsobem k tomuto summitu přispěli a já jim velice děkuji za jejich účast a podporu. Rád bych také poděkoval Parlamentu za jeho podporu v celém přípravném procesu završeném přijetím zprávy poslance Cashmana. Pozornost, kterou tato sněmovna trvale věnuje rozvojovým cílům tisíciletí (RCT), posílila pozici EU v New Yorku a zvýšila její ambice. Domnívám se, že pro poslance Evropského parlamentu, kteří se summitu zúčastnili, byl jeho výsledek povzbudivý. Shromáždění se nesnažilo poukazovat na něčí vinu, naopak dodávalo novou energii, podněty a naději, pokud jde o dosažení stanovených cílů. Prokázalo, že RCT mají v politické agendě stále vysokou prioritu; summitu se zúčastnilo přibližně 110 hlav států nebo vlád. Evropská unie přispěla k úspěšnosti této akce tím, že se zasazovala o důrazný společný postoj našich 27 členských států.

Boj proti chudobě je také vysokou prioritou naší agendy v Evropské unii. Je součástí našeho evropského projektu. Je ústředním cílem rozvojové politiky Evropské unie v souladu s principy zakotvenými v Lisabonské smlouvě a je také aspektem, který má pevnou podporu evropských občanů, což je stejně důležité.

Jako přední světový dárce Evropská unie doposud významně přispěla k dosažení RCT. Abych uvedl jen dva příklady za všechny, samotná Evropská komise pomohla od roku 2004 zajistit školní výuku pro dalších 9 milionů dívek a chlapců a připojili jsme 31 milionů domácností k čisté pitné vodě. Jsem přesvědčen, že jsou to výsledky, na které můžeme být hrdí, ale je třeba, abychom udělali více, a jsme schopni udělat více.

V červnu přední evropští političtí činitelé pomáhali zvýšit přínos RCT tím, že se dohodli na ambiciózním plánu a souboru opatření. Plán vytyčuje jako priority opatření týkající se cílů, v souvislosti s nimiž jsme dosáhli nejmenšího pokroku a v těch oblastech a zemích, které nejvíce zaostávají, včetně těch, jež jsou zmítány konflikty a vnitřní nestabilitou. Plán také potvrzuje naše odhodlání splnit cíl 0,7% GNI do roku 2050, přes náročné ekonomické a finanční podmínky. Abychom toho dosáhli, musíme každoročně posuzovat pokrok, kterého bylo v této věci dosaženo.

Změnit do roku 2015 rozvojové cíle tisíciletí – zejména cíl týkající se vymýcení chudoby – v rozvojovou skutečnost tisíciletí bude i nadále zastřešující prioritou mé činnosti.

Všichni víme, že samotná pomoc nebude k dosažení rozvojových cílů tisíciletí dostatečná. Máme-li tyto cíle splnit, je také mimořádně důležité, abychom byli tvořivější při posílení dopadu naší pomoci, při prosazování udržitelnějšího růstu podporujícího sociální začleňování a při mobilizování dalších a doplňkových zdrojů financování rozvoje. Stejně důležitá je kvalita a efektivnost pomoci, včetně vyšší míry transparentnosti a odpovědnosti a také zajištění toho, aby politiky přímo nesouvisející s pomocí více podporovaly RCT.

Rozvojová pomoc musí být chápána jako katalyzátor, ne jako lék. Ještě žádná země nebyla nikdy transformována pouze prostřednictvím pomoci. Udržitelný pokrok závisí v prvé řadě na rozvíjení schopnosti určité země realizovat udržitelný růst podporující sociální začleňování. Rozvoj může být uskutečňován pouze zevnitř rozvojových zemí, nikoli zvenku, a naše rozvojové úsilí proto musíme zaměřit právě na přetváření zevnitř. V konečném důsledku právě v tom spočívá princip „vlastnictví“.

V listopadu mám v plánu zveřejnit zelenou knihu a zahájit veřejné konzultace s cílem shromáždit názory, jak zlepšit naše politiky a nástroje, abychom postupovali účinněji ve věci faktorů přispívajících k udržitelnému růstu podporujícímu sociální začleňování v partnerských zemích, a tím se vypořádali s nejzákladnějšími příčinami chudoby a vnesli výraznou přidanou hodnotu do naší rozvojové spolupráce. Věřím, že jako obvykle váš příspěvek k této rozpravě bude mít zásadní význam.

Rád bych poděkoval paní Figueiredové za její zprávu o systémech minimálního příjmu. Stěžejním bodem její zprávy je postulování základního práva lidí mít dostatečné zdroje, které by jim umožnily důstojný život. To je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie. Bylo jím inspirováno také několik nedávných iniciativ Komise v oblasti aktivního začleňování, zejména doporučení Komise z roku 2008 ve věci aktivního začleňování, které schválil Parlament a Rada. Doporučení stanoví integrované strategie aktivního začleňování založené na třech pilířích – a to trhy práce podporující sociální začleňování, přístup ke kvalitním službám a přiměřená finanční podpora formou sociálních příspěvků. Komise proto tuto zprávu vítá.

Zároveň plně respektujeme pravomoci členských států, pokud jde o strukturu a fungování systémů sociální ochrany obecně a systémů minimálního příjmu konkrétně. Přiměřený příjem je zásadním aspektem boje proti chudobě pro lidi, kteří nemohou pracovat. Představuje nezbytný doplněk trhů práce podporujících sociální začleňování v rámci boje proti chudobě v případě lidí, kteří mohou pracovat.

Zpráva zcela správně znovu zdůrazňuje základní princip finanční podpory formou sociálních příspěvků, jejichž výše musí být přiměřená i slučitelná s pobídkami k práci. Členské státy v současnosti přijímají opatření k fiskální konsolidaci s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Komise sdílí názor, že tato opatření musí vzít v úvahu potřebu chránit nejzranitelnější členy společnosti.

Evropská komise předloží do konce letošního roku Evropskou platformu proti chudobě, která stanoví konkrétní opatření na podporu členských států při dosahování cíle vymanit do roku 2020 nejméně 20 milionů evropských občanů z chudoby.

  Ilda Figueiredo, zpravodajka. – (PT) Vážená paní předsedající, chudoba a sociální vyloučení představují popření lidské důstojnosti a porušení základních lidských práv, ale v kontextu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení nám bohužel hrozí, že počet lidí žijících v chudobě dosáhne rekordní výše.

Pro bohatou Evropu, v níž zisky finančního sektoru a finančních skupin i nadále rostou a jsou skrývány v daňových rájích, je to otřesný krok směrem zpátky. V důsledku toho se šíří rostoucí vlna rozhořčení mezi miliony pracujících, žen, mladých lidí, obětí snižování mezd a nejistých, špatně placených pracovních míst, nezaměstnaných a důchodců s žalostnými důchody.

Na konci roku 2008 Eurostat uvedl, že i po zohlednění příspěvků na sociální péči by přibližně 85 milionům lidí hrozila chudoba; nicméně tato situace se bude neustále zhoršovat v důsledku dalších neoliberálních politik EU a takzvaných úsporných opatření, která přijímá několik členských států. Součástí těchto opatření je snižování mezd a omezování veřejných zdravotních služeb, škrty v oblasti školství a v jiných oblastech, snižování dávek sociální podpory a zvyšování daní u základního zboží, včetně potravin, což nyní probíhá také v Portugalsku, po Řecku, Irsku a jiných zemích.

Je nepřijatelné, aby Komise a Rada nadále vyvíjela tlak na členské státy z titulu iracionálních kritérií Paktu stability a růstu. Tyto instituce se zabývají pouze finančními, nikoli sociálními problémy, neboť všechny finanční prostředky určené na veřejnou podporu poskytly bankám a finančnímu systému a veřejnost naprosto ignorují. A co je nejhorší, nutí nyní pracující a chudé lidi, aby zaplatili za naléhavě potřebné finanční dotace z veřejných zdrojů, které vlády poskytly bankám za podpory vedoucích politických činitelů EU a za potlesku finančních skupin.

Je proto nutné stávající politiky přehodnotit, aby se zaměřily na řešení chudoby a sociálního vyloučení, tak jak to požadovaly miliony demonstrantů v celé Evropě, včetně zde ve Štrasburku.

Cíle a určující zásady Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení nemohou být pouhými slovy do větru. Závazek uskutečnit rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů, který EU přijala, nelze zapomenout.

Politiky by měly respektovat práva a společnou odpovědnost, podporovat soudržnost a zapojení lidí ohrožených chudobou nebo žijících v chudobě, přijímat konkrétní opatření a provádět je s cílem účinně předcházet chudobě a vymycovat ji a sociálně začleňovat bezdomovce a přistěhovalce, nemluvě o osobách se zdravotním postižením, a neměly by ohrozit budoucnost mladých lidí a dětí.

Strategie Evropa 2020 se bohužel omezuje pouze na vytyčení cesty směřující k vymanění se z chudoby pro 20 milionů lidí do roku 2020, což představuje krok směrem zpět od původních cílů takzvané Lisabonské strategie.

Mnohostranná povaha chudoby a sociálního vyloučení vyžaduje, aby makroekonomické politiky měly sociální rozměr jako nedílnou součást strategie k překonání krize. Znamená to změnu priorit a politik, zejména měnových politik, jako je Pakt stability a růstu, rozpočtových a fiskálních politik a politik v oblasti hospodářské soutěže a politik vnitřního trhu. Hospodářskou a sociální soudržnost a obranu lidských práv je třeba vytknout jako priority. To znamená, že by mělo být dosaženo přinejmenším vyváženého vztahu mezi hospodářskými politikami, zaměstnaností, sociálními a environmentálními politikami a spravedlivým rozdělováním bohatství a příjmů.

V této souvislosti jsou systémy minimálního příjmu efektivním nástrojem k zabezpečení sociálních jistot lidí a k omezení dopadů sociálního vyloučení a nezaměstnanosti. Tím je podporován přístup ke slušné práci, jsou posilovány sociální jistoty a je zamezováno extrémně nízkým mzdám, které vedou k růstu procentuálního podílu chudých pracovníků. Tyto systémy minimálního příjmu hrají důležitou roli v přerozdělování příjmů a zajišťují solidaritu a sociální spravedlnost, zejména v době krize, protože působí proticyklickým způsobem jako faktor společenské stabilizace, vytvářejí další zdroje k posílení poptávky a spotřeby na vnitřním trhu, a bojují tak proti recesi.

Systémy minimálního příjmu založené přinejmenším na 60 % mediánu příjmů v každé zemi by proto měly být nedílnou součástí strategie zaměřené na sociální začleňování zahrnující všeobecné politiky i konkrétní opatření pro nejzranitelnější skupiny ve společnosti z hlediska bydlení, zdravotní péče, vzdělání, odborné přípravy a sociálních služeb. To by pomohlo lidem vymanit se z chudoby a působilo by to zároveň jako prostředek sociálního začleňování a přístupu k pracovním místům pro všechny, kteří pro to mají předpoklady, za slušných pracovních podmínek, nikoli v onom otrokářství nové doby, jakým je nestálá a špatně placená práce, již jsou nuceny vykonávat miliony pracovníků, zejména žen a mladých lidí.

Výzva, s níž je konfrontována Komise, spočívá v předložení iniciativy a akčního plánu týkajícího se systémů minimálního příjmu s cílem vymanit děti, mladé lidi, dospělé a starší lidí z chudoby a přivést je na cestu k sociálnímu pokroku.

  Licia Ronzulli, jménem skupiny PPE. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, údaje o světové chudobě jsou znepokojivé, alarmující a neúprosné. Počet lidí žijících pod hranicí chudoby neustále roste, stejně jako se prohlubuje propast mezi těmi, kdo žijí v nouzi, a těmi, kdo se těší vysoké životní úrovni.

Podle nejnovější zprávy Organizace spojených národů o stavu světových měst dnes 827 milionů lidí žije v koloniích nuzných domků a tento počet se bude i nadále zvyšovat v průměru o 6 milionů každý rok. Jak již bylo zdůrazněno, pro Evropu to není nic nového: dnes žije téměř 80 milionů našich občanů v chudobě – 16 % obyvatel Unie – a dobrých 19 milionů z nich jsou děti.

Tento rok 2010 byl prohlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a to tvoří kontext zprávy, o které dnes diskutujeme. Trvala jsem na tom, aby konečné znění textu obsahovalo analýzu určitých aspektů, které považuji za mimořádně důležité, a jsem za to paní Figueiredové vděčná. Nedávná hospodářská krize měla za následek nárůst nezaměstnanosti. Bohužel měla nejtvrdší dopad opět na ženy. Boj s chudobou vyžaduje především politiky prosazující pracovní místa, zejména pro ženy a mladé lidi.

Každý by měl mít možnost mít dostatek finančních prostředků, který by mu zaručoval slušnou životní úroveň. To je skutečnost: minimální mzda může hrát důležitou roli v boji s chudobou tím, že nabídne každému příležitost aktivně se účastnit společenského, kulturního a politického života. Každý členský stát však musí mít svobodnou volbu rozhodnout se, zda zavede minimální mzdu: nesmí to být rozhodnutí přijaté na úrovni Unie.

Chceme-li dosáhnout skutečného sociálního začlenění a bojovat proti situacím ponížení a chudoby, nesmíme spoléhat pouze na opatření v oblasti sociálního zabezpečení: musíme se zaměřit na obecnější cíle. Je třeba se tedy zasazovat o kvalitnější strukturální reformy a společně utvářet prozíravější politiky zaměstnanosti, abychom povzbudili slabší části společnosti k zapojení do trhu práce.

  Thijs Berman, jménem skupiny S&D. – (NL) Vážená paní předsedající, paní Figueiredová to vyjádřila výtečně a já bych rád dodal jenom jednu věc. EU je založena na myšlence, že prosperita maximálního počtu lidí je zárukou hospodářského rozvoje pro všechny Evropany. Díky otevřenému trhu, ale také díky strukturálnímu financování – přerozdělování prosperity – se životní úroveň ve státech střední a východní Evropy zvyšuje a starší členské státy z toho těží. Všichni Evropané mají právo na důstojný život, stejně jako všichni občané na celém světě.

To je také důvod, proč v Lisabonské smlouvě figuruje cíl snížení chudoby. Je třeba dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a na mezinárodní úrovni můžeme postupovat přesně stejným způsobem jako ve vztahu k novým členským státům. Chudé země zvyšují svou prosperitu díky dodržování principů právního státu, protože to dodává podnikům odvahu zde investovat, jelikož mají jistotu, že budou dodrženy smluvní závazky. Celosvětové přerozdělování prosperity snižuje sociální napětí a riziko vzniku násilí a přílivu uprchlíků a rozšiřuje naše potenciální trhy.

Je proto nepochopitelné, že některé vlády členských států, jako například Nizozemí – moje vlastní země –, nyní neoprávněně zasahují do rozpočtu na rozvojové cíle a snaží se překroutit i tyto cíle. Činí tak z pomýleného, krátkozrakého sobectví. Snížení chudoby musí zůstat prioritou EU.

  Elizabeth Lynne, jménem skupiny ALDE. – Vážená paní předsedající, jsem přesvědčena, že zpráva o minimálním příjmu, kterou jsme schválili v hlasování Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, je nejlepším způsobem, jak docílit pokroku v této záležitosti, a věřím, že si získá nejširší podporu. Proto vás vyzývám, abyste zamítli pozměňovací návrhy 1 a 2.

Vždy jsem byla horlivým stoupencem zavedení minimálního příjmu ve všech členských státech a uvedla jsem to ve všech zprávách s tématem sociálního začlenění, které jsem vypracovala. Věřím ovšem, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím výměny osvědčených postupů. Podle mého názoru, pokud se pokusíme jít legislativní cestou, nepodaří se nám, aby se k nám všichni přidali, a nedosáhneme toho, co všichni chceme – slušné životní úrovně pro všechny, vymanění lidí z chudoby a zamezení bezdomovectví.

Ve zprávě Výboru pro zaměstnanost také vyjadřujeme názor, že nejefektivnější cestou z chudoby je umožnit všem přístup na trh práce. Jedním způsobem, jak toho lze dosáhnout, je zajistit, aby byla směrnice o zaměstnanosti účinně prováděna ve všech členských státech. Jestliže formulujeme politiku v oblasti chudoby a sociálního začleňování, musíme naslouchat lidem, kterých se tento problém dotýká nejcitelněji – jinými slovy, těm, kteří žijí v bídě nebo jsou bezdomovci. Musíme zajistit, aby členské státy splnily své cíle snížení chudoby nastíněné ve strategii EU 2020.

V této rozpravě bych chtěla také poukázat na to, že hovoříme o minimálním příjmu – jinými slovy, o mimopracovních dávkách, nikoli o mzdách.

  Karima Delli, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v Evropě žije 80 milionů lidí v chudobě, více než 5 milionů bezdomovců, miliony lidí v nevyhovujících bytových podmínkách, každé páté dítě je obětí chudoby a na druhém konci této stupnice najdeme co? Počet miliardářů se zvyšuje.

Nedávno, dne 17. října, jsme si připomněli Mezinárodní den za vymýcení chudoby a Evropský rok boje s chudobou a sociálním vyloučením pomalu končí, ale jaké konkrétní výsledky budeme moci ukázat? Jaká konkrétní řešení bude Evropa moci nabídnout těm, kdo jsou primárními obětmi krize, za kterou nenesou odpovědnost? Jakou naději můžeme nabídnout mé generaci, této evropské generaci, která je nucena nést hlavní břímě nezaměstnanosti, absence sociálních jistot a vyloučení, těmto mladým lidem, kteří mají k Evropě nedůvěru, kteří od Evropy, a tedy od vás hodně očekávají?

Máme povinnost reagovat na jejich každodenní obavy a na jejich úzkost ohledně budoucnosti. Lisabonská strategie neuspěla ve své snaze vymýtit chudobu. Nemůžeme již nečinně stát opodál a nechat věcem volný průběh. Nelze se spokojit s bezobsažnou rétorikou. Nastal čas, kdy je třeba jednat směle a projevit určitou politickou odvahu. Všechny organizace spolupracující s obětmi chudoby, ATD Fourth World, European Anti-poverty Network (EAPN), European Federation of National Organisations Working with the Homeless (FEANTSA), Emmaüs Europe, to požadují již 20 let!

Proto také žádáme Evropskou komisi o rámcovou směrnici, jejímž cílem je stanovit přiměřený minimální příjem. Tato rámcová směrnice zajistí oprávněný nárok na přiměřený minimální příjem a přístup k tomuto příjmu, tak, aby každému dítěti, dospělému nebo staršímu člověku žijícím v chudobě byla dána šance se z této situace vymanit, a aby jim tak bylo zaručeno jejich nezcizitelné právo žít důstojně.

Čas běží, dámy a pánové, a potřeba jednat nebyla nikdy naléhavější. Společně můžeme jednou provždy skoncovat s tou mimořádně ostudnou záležitostí, již představuje dlouhodobá chudoba. Chudoba, skoncovat s chudobou, to by nemělo být jenom politické heslo. Je to realita a doufám, že společně tento boj dovedeme do vítězného konce.

  Nirj Deva, jménem skupiny ECR. – Vážená paní předsedající, tuto rozpravu považuji za poněkud směšnou, téměř absurdní. Vyslechl jsem teď několik projevů a mluvili jsme o vymýcení chudoby, aniž alespoň jednou zaznělo, jakým způsobem vytvoříme větší bohatství. Chudobu nemůžeme vymýtit bez vytvoření bohatství, jinak provádíte pouhé přerozdělováním z jednoho zdroje do jiného, aniž je vytvářeno nové bohatství.

V mezinárodním měřítku z rozvojových zemí odtéká 880 miliard EUR v důsledku veškerých možných druhů korupce a jiných činností, které nejsou účetně vykázány, nepodléhají dani či nejsou náležitě uloženy v bankách. Jedná se o skandální přístup finančního společenství k mezinárodnímu prostředí rozvojové politiky. Těch 880 miliard EUR by mohlo v rozvojových zemích vytvářet ono potřebné bohatství.

V Evropě zaznamenáváme nárůst chudoby, protože se příliš necháváme svazovat regulací, čímž podvazujeme možnou tvorbu bohatství, v situaci, kdy bychom měli reagovat na výzvy přicházející z Indie a Číny. Tento přístup musíme přehodnotit.

  Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážená paní předsedající, při dnešním zasedání k tématu chudoby se úmyslně zaměřujeme na souvislost mezi globální chudobou a chudobou v členských státech Evropské unie. To ovšem před námi udělaly již stovky tisíc lidí. V nedávných týdnech a měsících stále rostoucí počet lidí demonstroval v ulicích evropských měst a vyzval k opatřením v tomto směru a den globálních akcí byl úmyslně uspořádán v termínu blízkém summitu Organizace spojených národů k rozvojovým cílům tisíciletí.

Na rozdíl od těchto lidí ovšem my, jako evropské instituce, ve všech našich strategiích i nadále zaujímáme vágní a nedůsledný postoj a vytváříme rámcové podmínky, které zase brání boji proti chudobě. Lisabonská smlouva a také strategie Evropa 2020 de facto vyloučily cíle v oblasti chudoby. Četné členské státy Evropské unie využívají výzvu k udržitelnosti veřejných financí jako argument k omezování sociálních služeb a přerozdělování prostředků prostřednictvím omezování zdravotnických služeb a škrtů v penzijních systémech, omezování nástrojů politiky zaměstnanosti a služeb poskytovaných nezaměstnaným, dětem a rodinám. Tímto způsobem postupujeme my sami v našich členských státech EU a v této sněmovně jednáme tak, jako bychom jednoduše potřebovali vést kampaň za to, aby lidé postižení chudobou již nebyli sociálně vylučováni. Zasazujeme se o to sami našimi politickými metodami.

Rád bych poukázal na fakt, že strategie Evropa 2020 a strategie udržitelnosti Evropské unie jsou navzájem protichůdné, a znemožňují tak bojovat proti globální chudobě.

  Derek Roland Clark, jménem skupiny EFD. – Vážená paní předsedající, chudoba, zejména počet lidí ohrožených chudobou, se zvyšovala v souvislosti s rozšiřováním EU a s každým novým členským státem se tento problém dále prohluboval, takže je nabíledni, jak bránit dalšímu nárůstu chudoby.

Jednou z našich odpovědí je zavést minimální příjem. Podporuji institut minimální mzdy, ale jenom za předpokladu, že o její výši rozhodne každá země samostatně. Celoevropská minimální mzda by situaci v této oblasti deformovala. Například ve Skandinávii musí být vytápění domácností dražší pro všechny příjmové skupiny než v jižní Evropě.

Jsem proti minimálnímu příjmu, protože ve svém důsledku jde o to, že veřejné finanční prostředky doplní nízkou mzdu: je to další zatížení daňového poplatníka v době hospodářské krize. Jak zabráníte některým zaměstnavatelům v tom, aby platili méně, než by mohli, protože vědí, že systém dávek dorovná příslušný rozdíl? Odpověď zní takto: větším zatížením předpisy a byrokracií pro podniky, jež postihne nejcitelněji malé a střední podniky, které zaměstnávají polovinu celkové pracovní síly.

A samozřejmě, že minimální příjem harmonizovaný v celé EU, bude následován harmonizovaným daňovým systémem, který vše zredukuje na šedou amorfní masu, zbavenou nejúžasnější vlastnosti Evropy: rozmanitosti.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Vážená paní předsedající, je znepokojivé, že tisíce lidí v EU žije na hranici chudoby, přestože má trvalé zaměstnání. Z tohoto hlediska je třeba maximálně uvítat pokusy zavést přiměřenou minimální mzdu. Minimální mzda má ovšem smysl pouze v případě, že je kombinována s doplňujícími opatřeními. Izolovaný přístup by mohl vést k poklesu počtu provozoven a ke zvýšení počtu lidí bez práce. A konečně, malé a střední podniky si nebudou moci dovolit platit zákonem stanovenou minimální mzdu, pokud daňové zatížení zůstane takové, jaké v současnosti je, a samozřejmě, že vyšší mzdy s sebou také nesou riziko zvýšení cen zboží a služeb. To by znovu roztočilo inflační spirálu.

Je proto třeba se zaměřit na úlevy v souvislosti s prací. Občanům EU musí opět stát za to pracovat. Minimální mzda je jistě dobrý nápad, ale měla by být poskytována v rámci smysluplného celkového souboru daňových úlev pro pracovníky a také pro malé a střední podniky v Evropě.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE). – (FR) Vážená paní předsedající, vymýcení chudoby je skutečně rozvojovým cílem tisíciletí, ale je také evropským cílem v Evropě.

V Evropě máme opravdu celkově nejvyšší průměrnou životní úroveň na světě, ale nikde jinde na světě nejsou takové rozdíly jako v rámci naší evropské společnosti a také ve vztahu mezi Evropou a Afrikou. Projevuje se zde nejpropastnější rozdíl v životní úrovni na světě. Je proto našim úkolem tyto rozdíly zmírnit.

Příliš mnoho Evropanů v Evropě nemá přístup k jídlu s dostatečnou výživovou hodnotou občas i po dobu celých dvou dnů. Příliš mnoho dětí strádá chudobou a čelí zdravotním problémům a problémům se vzděláním, jejichž příčinou je přetrvávající chudoba. Příliš mnoho žen si musí nechat líbit mzdové rozdíly, jsou opomíjeny, pokud jde o zaměstnání, postrádají jistotu pracovního místa a v této souvislosti je odborné vzdělávání jediným způsobem, jak je vrátit do společnosti a jak je vymanit z chudoby. Příliš mnoho starších lidí – a častěji spíše ženy – ve svém profesním životě zaostává.

Ve venkovských oblastech žije příliš mnoho lidí pod hranicí chudoby. Mnohé z našich politik pomoci v boji s chudobou jsou politiky zaměřené na obyvatele měst. V boji s chudobou musíme pomáhat také venkovské komunitě.

A tak vás vyzývám, boj s chudobou ...

(Předsedající řečníka přerušila)

  Frédéric Daerden (S&D). – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dnes je v Evropském parlamentu dominantním tématem boj se světovou chudobou. Je to důležité, ale jak podotkla paní Figueiredová, i v Evropě je chudoba až příliš rozšířená. Boj proti tomuto fenoménu je jednou z priorit stanovených ve strategii 2020. Ovšem jakkoli je dobré vytyčovat cíle, které by, mimochodem, měly být ambicióznější, je lepší, když jsou k dispozici nezbytné prostředky. A přiměřený minimální příjem pro každého v Evropě je jednoznačně jedním z těchto prostředků.

Vynikající zpráva naší kolegyně poslankyně vysvětluje účel minimálního příjmu v tomto boji a skutečně věci posouvá dopředu: Avšak bez legislativní iniciativy Komise, která by také uznala roli, již hraje minimální příjem, se obáváme, že členské státy nemohou splnit náš slib, že vymýtíme chudobu. Tato zpráva musí být proto následována rámcovou směrnicí, která by zohlednila vnitrostátní postupy.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pokud jde o mne, měl bych k této rozpravě tři důležité připomínky.

Za prvé, globalizace zvýšila nerovnost v rámci jednotlivých zemí, ale snížila nerovnost mezi národy, což dokládají úspěchy nově se rozvíjejících zemí. Na tuto skutečnost poukázal jeden z odborníků Mezinárodního měnového fondu na konferenci v Oslu, kde MMF spojil své síly s Mezinárodní organizací práce.

Je pravda, že doposud existují významné rozdíly mezi jednotlivými národy, bylo by ale chybné vinit z přetrvávající chudoby pouze globalizaci, pokud jde o nerovnosti v rámci našich zemí.

Situace v Evropě, a to je moje druhá připomínka, je velice specifická. Je to jediná velká ekonomická oblast, která si v minulých třech desetiletích přivykla masové nezaměstnanosti, jak uvedl profesor Fitoussi.

Strategie 2020 skutečně otevírá některé zajímavé perspektivy, jak řešit strukturální nezaměstnanost, ale Evropská unie musí najít cesty ke zvýšení úrovně zaměstnanosti v kontextu zvládání současné krize.

Mnozí z nás věří, že pokud se věci příliš vychýlí ve prospěch škrtů ve veřejných financích, cíl snížení rizik chudoby se stane pouhou chimérou.

Za třetí, náš přístup k boji s chudobou musí být mezinárodní i otevřený světu. Se zřetelem k perspektivě udržitelného rozvoje si již nemůžeme dovolit upřednostňovat jeden před druhým. Maltuziánský přístup, který spočívá v prosazení výdajů ve jménu solidarity je jednoduše...

(Předsedající řečníka přerušila)

  Jean Lambert (Verts/ALE). – Vážená paní předsedající, myslím si, že si jsme všichni velice dobře vědomi významu systémů minimálního příjmu v celé Evropské unii, přestože je zatím ne všechny členské státy zavedly. Víme také, že jsou často velké odchylky v efektivnosti, takže mnohdy neexistuje jasný základ pro částky, které jsou vypláceny, a že vyplacené částky nutně nedrží krok s nárůstem nákladů. Některé členské státy mají velmi omezený okruh příjemců, lidé tak nedostanou částky, na které mají nárok, a jiné zase tyto systémy příjmů omezují lhůtami, což se jeví jako dost bizarní aspekt něčeho, co má být bezpečnostní sítí.

Pevně věřím, že potřebujeme v celé Evropské unii společný rámec, který stanoví jasné zásady, jak tyto systémy vypracovat, a jasnou metodiku pro jejich vypracování. Neprosazujeme stejnou výši této dávky v každém členském státě, a pokud to někdo i nadále tvrdí, opakuje hlubokou nepravdu. Potřebujeme tyto systémy vypracovat, aby každý v Evropské unii mohl žít důstojně.

  Tadeusz Cymański (ECR). – (PL) Tuto rozpravu o chudobě vedeme v průběhu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Je důležité, aby naše úsilí a úsilí vlád a nevládních organizací bylo vytrvalé a nemělo pouze charakter kampaní a propagandy. Ze všech opatření navržených v projednávané zprávě má speciální význam návrh definovat minimální příjem ve vztahu k mediánu příjmů. Příčiny chudoby jsou různé a jsou často spojeny se společenskými nešvary a sociálním vyloučením. Avšak obzvláště bijící do očí a velice ostudná je skutečnost výskytu chudoby mezi pracujícími lidmi a dokonce i mezi těmi, kteří nemají děti nebo mají malý počet dětí. Taková situace je nepřijatelná, a proto kroky přijaté Evropskou komisí a Parlamentem v této záležitosti musí být mimořádně účinné, důsledné a rázné. Jestliže pomáháme lidem na různých kontinentech a odesíláme humanitární pomoc následně po živelních pohromách, měli bychom v prvé řadě jít příkladem tím, že projevíme solidaritu s lidmi, kteří trpí chudobou na území Evropské unie.

  Niki Tzavela (EFD). – (EL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, ráda bych upozornila na odvětví, ve kterém musíme přijmout preventivní politická opatření, chceme-li zamezit vzniku nové generace nouveaux pauvres v Evropě. Z nedávných studií vyplynulo, že existuje velký rozdíl mezi mzdami pracovníků a důchody, jež budou pobírat, takzvaná „penzijní propast“, která je zařadí mezi nouveaux pauvres. V celoevropském měřítku musejí pracující spořit 2 miliardy EUR ročně, aby tento rozdíl ve svém pojistném krytí vyrovnali a zajistili si slušnou životní úroveň v době odchodu do důchodu.

Důvodem této mé poznámky je snaha upozornit vás na tento velice závažný problém, s nímž jsou miliony evropských důchodců – evropští nouveaux pauvres – již v tuto chvíli konfrontovány.

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Vážená paní předsedající, zpráva o minimálním příjmu dobře odráží obsáhlou rozpravu, kterou jsme ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci vedli v otázce boje s chudobou a sociálním vyloučením. Letošní rok je sice Evropským rokem boje s chudobou, ale díky hospodářské krizi v mnohých členských státech stále roste nezaměstnanost a vyhrocují se sociální problémy.

Význačnými rysy evropské chudoby je dětská chudoba, rostoucí nezaměstnanost mladých lidí, méněcenné postavení žen na trhu práce, sociální vyloučení přistěhovalců, status etnických menšin, jako jsou Romové, a tíživá situace nezaměstnaných ve věku před odchodem do důchodu. Snížení chudoby je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020 a existoval záměr tento cíl uskutečnit prostřednictvím kvantitativně nastavených cílů, které by byly pro členské státy závazné. To má také svůj dobrý důvod, neboť výsledky úsilí omezit chudobu v minulém desetiletí byly prakticky nulové.

Většina výboru se nakonec rozhodla navrhnout, aby členské státy stanovily minimální příjem ve výši 60 % jejich stropu mediánu příjmů a někteří poslanci dokonce požadovali přijetí rámcového zákona o minimálním příjmu. Nepodporuji změny právních předpisů, neboť stanovení minimálního příjmu ignoruje lišící se struktury systémů sociálního zabezpečení členských států. V některých členských státech jsou součástí systému sociálního zabezpečení sociální služby s odlišnou hierarchickou strukturou, sociální služby vázané na příjem a také univerzální služby financované z daní. K otázce minimálního příjmu by se proto mělo přistupovat z hlediska zásady subsidiarity v členských státech a řešení by měla být hledána prostřednictvím výměny osvědčených postupů.

  Pervenche Berès (S&D). – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane Chastele, vážení komisaři, v kontextu 17. října, který je dnem akcí v boji proti chudobě, a tohoto roku akcí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení si můžeme připomenout, že v roce 2007, před krizí, žilo 17 % obyvatel Evropské unie pod hranicí chudoby. Neznáme aktuální údaje, ale víme, že jsou vysoké a že takovou situaci nelze tolerovat.

Ano, jsme důslední v našich závazcích, ano, věříme v to, co jsme přijali v našich základních právních předpisech, v článku 1 Listiny, ve kterém se uvádí, že každý má právo na důstojnost, v Lisabonské smlouvě, která stanoví jako cíl Evropské unie boj proti sociálnímu vyloučení, a ve strategii 2020, která vytyčuje boj proti chudobě jako jeden ze svých hlavních cílů. Nikdy jsme ale nedefinovali prostředky k provádění takové strategie, a proto neuspějeme a naši spoluobčané budou zklamáni.

Musíme přijmout legislativní iniciativu k minimálnímu příjmu a organizovat financování ...

(Předsedající řečníka přerušila)

  David Casa (PPE). – (MT) Jak již bylo řečeno, téma chudoby má v naší agendě vysokou prioritu. Všichni jsme seznámeni se statistickými údaji, procentuálními údaji a s rétorikou týkající se tohoto tématu; skutečnost, že tak velký počet občanů žije pod hranicí chudoby, je závažným problémem, který je třeba neprodleně řešit. Je skvělá věc dokázat bojovat proti chudobě tím, že vytváříme více pracovních míst a nabádáme k zavedení struktur, které nám mohou být nápomocné k dosažení našeho cíle. Součástí těchto iniciativ je záměr pomoci evropským občanům absolvovat potřebné odborné vzdělávání, které jim umožní vykonávat práci s přijatelným finančním ohodnocením. Požadujeme také potřebné finanční prostředky za účelem poskytnutí podpory zemím, které doposud v tomto ohledu zaostávají, aby i ony mohly splnit tyto cíle. Je tedy zřejmé, že potřebujeme povzbudit co nejvíce lidí, aby vstoupili na trh práce, zejména ženy. Tato zpráva důkladně vyhodnocuje danou situaci a velice rád bych zde poděkoval a poblahopřál zpravodajce k její velice užitečné práci. Musíme však zajistit, abychom se nehnali slepě vpřed, protože ustanovení smlouvy zakotvující zásadu subsidiarity je třeba i nadále dodržovat. Uplatňovat univerzální koncepci na celou Evropu není praktické řešení. Kromě toho nemáme doposud potřebný právní základ, který naše smlouva pro tyto účely požaduje. Členské státy by měly mít následně svobodu upravit tyto požadavky podle svých vlastních potřeb, bez jakéhokoli zatížení.

  Regina Bastos (PPE). – (PT) Vážená paní předsedající, Evropa v současné době prochází obdobím transformace v důsledku hospodářské, finanční a sociální krize. Stávající krize v určitých členských státech se zhoršily, společenské nerovnosti se dále prohloubily a tato situace vedla ke zvýšení počtu lidí žijících pod hranicí chudoby.

V Evropské unii je dnes více chudých lidí. Je zde více mužů a žen s příjmem nižším než 60 % průměrného platu v zemi, ve které žijí. Čelíme závažnému problému, který vyžaduje konkrétní a efektivní opatření. 80 milionů Evropanů žije na hranici chudoby nebo pod hranicí chudoby. Přestože se hranice chudoby v jednotlivých zemích EU liší, jistý je fakt, že tento fenomén se v naší Unii, která má jako své paradigma rozvoje nejvyspělejší sociální model na světě, dále rozšiřuje.

V Portugalsku žije přibližně 20 % lidí v chudobě nebo jsou ohroženi chudobou, a jejich příjem je pod hranicí 360 EUR měsíčně. Údaje o dětské chudobě v mé zemi jsou zdrcující. Portugalsko je jednou z osmi zemí s nejvyššími úrovněmi dětské chudoby.

Vítáme cíl vymanit do roku 2020 20 milionů lidí z chudoby, stejně jako vítáme úsilí podporovat zaměstnanost a sociální začleňování. Ráda bych poblahopřála zpravodajce k jejímu příspěvku a zdůraznila, že minimální příjem je žádoucí; stanovení jeho výše by mělo být odpovědností každého členského státu.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) V roce 1992 Organizace spojených národů prohlásila 17. říjen Mezinárodním dnem chudoby. V roce 2000 se mezinárodní organizace zavázala, že do 15 let sníží podíl lidí žijících v extrémní chudobě na polovinu. Dvě třetiny této doby již uplynuly. Zmíněné údaje jsou alarmující a my můžeme mít na tyto ukazatele vliv, v době, kdy jsou poptávka a očekávání velmi vysoké. Sedmdesát tři procent obyvatel EU vidí hlavní problém ve stále více se šířící chudobě ve svých zemích. Osmdesát devět procent občanů požaduje neodkladné přijetí opatření, které by řešilo tento problém, a 74 % předpokládá, že EU bude hrát důležitou roli při vymýcení chudoby. Na druhé straně 6 milionů občanů EU ztratilo v minulých dvou letech svou práci a dětská chudoba roste.

Přestože víme a často poukazujeme na skutečnost, že zaměstnanost je nejúčinnějším prostředkem boje proti chudobě, model sociální Evropy, který definoval Jean Monnet, byl zastíněn ekonomickými zájmy. Cílem hospodářského rozvoje je zajistit blahobyt občanů, ale tento rozvoj nemá smysl bez účinných sociálních opatření a drastického snížení současné úrovně chudoby. Je zřejmé, že sociální politika je v prvé řadě úkolem a odpovědností členských států. Přesto si však myslím, že musíme hledat odpovědi na nejpalčivější problémy společně, intenzivnějším používáním metody otevřené koordinace a umožněním výměny osvědčených postupů.

  Ivo Belet (PPE). – (NL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, každý šestý obyvatel Evropské unie je ohrožen chudobou: zejména mladí lidé do 17 let, ale zranitelní jsou také mnozí starší lidé. Chudoba postihuje stále větší počet lidí, a to i mezi Evropany, kteří mají práci. Jsem proto přesvědčen, že musíme převzít iniciativu také na evropské úrovni, dámy a pánové.

Hospodářský růst, lepší vzdělání a odborná příprava, více pracovních míst: samozřejmě, že tyto cíle bezvýhradně podporujeme, je ale jasné, že to samo o sobě nestačí a že potřebujeme speciální politiku boje proti chudobě. Jak již zde bylo řečeno, je to skutečně jedna z vlajkových lodí, jedna z priorit naší strategie EU 2020. Čeho se týká konkrétně? Týká se důstojného života – práva žít důstojně – a také potravin, bydlení, oděvů: základních věcí, které v naší prosperující Evropské unii v roce 2010 zjevně nejsou zaručeny.

Paní předsedající, dámy a pánové, proto jsem také přesvědčen, že je třeba přijmout opatření na evropské úrovni, aby byl zajištěn tento minimální příjem. Jak již uvedl paní Bastosová, nejedná se o nástroj, který musí být navržen stejným způsobem v celé Evropské unii. Členským státům je třeba dát dostatečný prostor, aby mohly zvolit své vlastní specifické řešení. Musíme ale i nadále zvyšovat tlak, abychom zabránili tomu, že zranitelné osoby budou ponechány bez střechy nad hlavou napospas chladu.

Proto výslovně požadujeme, aby byl ve všech státech Evropské unie zaveden systém zaručeného minimálního příjmu. Byl by to důležitý signál naděje pro všechny nejzranitelnější osoby v Evropě, ty, které v současné době trpí chudobou a sociálním vyloučením.

  Milan Zver (PPE). – (SL) Těší mě, že se snažíme nastolit tuto otázku chudoby a sociálního vyloučení také na úrovni evropských institucí. To je velice důležité.

Usnesení, které máme přijmout, míří přesně tímto směrem. Situaci charakterizuje velice dobře, ale poněkud méně úspěšné je v hledání jejího řešení.

Minimální příjem může být jednou součástí tohoto řešení a skutečně již existuje, v té či oné podobě, v sociálních politikách členských států. V tomto materiálu jsem se ale také setkal s návrhem všeobecného základního příjmu nebo nepodmíněného příjmu pro všechny.

To by ovšem bylo problematické, i z hlediska sociálního nároku. Není dobrý nápad, aby každý pobíral základní příjem pro běžný život, neboť bychom potom měli méně peněz pro ty, kdo potřebují skutečnou sociální pomoc.

Doufám, že na tomto plenárním zasedání …

(Předsedající řečníka přerušila)

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Cílů vytyčených Lisabonskou strategií – vytvoření více pracovních míst a vymýcení chudoby do roku 2010 – nebylo dosaženo. Proto musí Evropa i nadále pokračovat ve svém úsilí směřujícím k dosažení těchto cílů.

Jsem přesvědčena, že Evropská unie a členské státy musí zaměřit speciální pozornost na programy celoživotního vzdělávání. Nabízejí prostředek boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a pomáhají posilovat zaměstnatelnost a schopnost začlenění na trh práce.

Na druhé straně si myslím, že by evropská exekutiva měla analyzovat oblasti, ve kterých je rostoucí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, aby dokázala v budoucnosti prosazovat opatření směřující k vyrovnání tohoto nedostatku.

Jedním z možných opatření by bylo také rozšíření programu Erasmus, který je v současné době určen studentům, na jiné společensko-profesní skupiny, jako jsou například mladí lidé bez vysokoškolského vzdělání nebo nezaměstnaní zařazení do oborových rekvalifikačních programů.

  Antonyia Parvanova (ALDE). – (BG) Vzhledem k základní zásadě solidarity uplatňované Evropskou unií a v kontextu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení vyzývám k zavedení zaručené přiměřené výše minimálního příjmu ve všech členských státech EU, který podpoří lidi s nedostatečnými příjmy za účelem upevnění jejich ekonomického a sociálního začlenění a zajištění důstojného života.

Významného, účinného pokroku v boji proti chudobě dosáhneme pouze přijetím konkrétních opatření zaměřených na zavedení systémů minimálního příjmu. To nám umožní zaručit přiměřenou životní úroveň pro všechny evropské občany, jejíž součástí bude sociální zabezpečení a rovný přístup k sociálním službám poskytovaným státem, jako je například veřejná sociální péče, zdravotní péče a vzdělání.

A konečně bych ráda zdůraznila, že naše občany, zejména ženy a rizikové skupiny a také etnické menšiny budeme schopni chránit proti sociálnímu vyloučení pouze s pomocí rozsáhlé škály konkrétních politických řešení zajišťujících poskytování zdrojů na sociální zásahy a ochranu.

  Elisabeth Schroedter (Verts/ALE). – (DE) Vážená paní předsedající, chtěla bych ještě jednou apelovat na Komisi, aby zajistila, pokud vytvoří platformu proti chudobě, že nezůstane jednoduše jen u prázdných slov, ale že převezme iniciativy Parlamentu. Za prvé, je zde iniciativa, která požaduje posouzení, zda by měla existovat rámcová směrnice pro minimální příjem, tak, aby byl pro každého v Evropské unii zajištěn důstojný život. Za druhé, je zde iniciativa, která jde dále, než je pouhé kritérium HDP při přípravě strukturálních fondů; měřítkem příjmové nerovnosti je totiž při posuzování v tomto případě také koeficient Gini – stanovující, kde vzniká nevýhoda. To jsou věci, o kterých musíte nyní rozhodnout, pokud máme mít nějakou šanci je zavést. Požádal bych tedy pana komisaře, aby tyto dva body z plenárního zasedání zařadil na pořad jednání Komise a zajistil, aby Komise měla pro Evropský parlament odpověď v této věci.

  Elie Hoarau (GUE/NGL). – (FR) Vážená paní předsedající, až příliš mnoho let slavíme Mezinárodní den za vymýcení chudoby bez valných konkrétních výsledků a vystavujeme se riziku, že si tento den budeme připomínat ještě řadu desetiletí, pokud budou nadále uplatňovány tytéž politiky. Z tohoto hlediska se Evropa a západní svět obecně nemohou jednoduše orientovat jiným směrem.

Předpokladem boje proti chudobě je boj za spravedlivé rozdělení bohatství v rámci členských států i na mezinárodní úrovni. Je to také otázka respektování životního prostředí a prosazování zásady rovnosti všech lidských bytostí. Pokud po našich dnešních diskuzích nebudou následovat konkrétní opatření vycházející z toho, co jsme zde dnes slyšeli, obávám se, že prohlášení, jež jsme zde učinili, nebudou vyslyšena a zůstanou pouhými dobrými úmysly bez skutečného dopadu na utrpení a bídu v celém světě a v Evropě.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chudoba a sociální vyloučení pošlapávají lidskou důstojnost, jinými slovy základní lidská práva. Nejohroženějšími skupinami jsou rodiče v neúplných rodinách, děti a starší lidé. Ženy tvoří významný podíl obyvatel ohrožených chudobou, zejména v důsledku běžné diskriminace, která doposud všeobecně převládá v souvislosti se mzdami a důchody, a částečně vzhledem k nejistým pracovním podmínkám, jež jsou v případě žen velice časté.

Musíme přijmout opatření, která podporují investice na trhu práce, například vytvořit pracovní místa, podporovat programy Společenství, jako je program celoživotního vzdělávání. Ano, měli bychom stanovit minimální výši sociálních dávek, ale za předpokladu rozsáhlých kontrol a podmínek, abychom dokázali zamezit jakémukoli případnému zneužívání od samého začátku. Ano, měli bychom stanovit minimální příjem, ale pod podmínkou, že nesmí za žádných okolností vést k nové formě nepřímé nebo pozitivní diskriminace.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Přibližně 85 milionů lidí v Evropské unii je ohrožených chudobou a 17 % z 500 milionů obyvatel EU v roce 2008 žilo pod hranicí chudoby.

Vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení mají vícerozměrný charakter, je třeba systematicky zavádět jejich prevenci do jiných politik, aby byl všem občanům Evropské unie umožněn důstojný život. Boj proti chudobě vyžaduje nejenom aktivní podporu příjmových systémů a sociální ochrany, ale také vytváření důstojných a trvalých pracovních míst pro znevýhodněné pracovní skupiny. Zdůrazňuji, že zaměstnání by mělo být všeobecně považováno za nejúčinnější způsob ochrany proti chudobě, a proto by právě tvorba pracovních míst měla být jasnou prioritou Evropské unie i členských států. Zvláštní pozornost je třeba věnovat integraci mladých, ale i starších lidí do pracovního života.

  Proinsias De Rossa (S&D). – Vážená paní předsedající, minulou neděli jsem se v Irsku sešel se skupinou mladých lidí, kteří bojují o přežití v situaci chudoby. Ptali se mě, jako poslance tohoto parlamentu, na čí straně stojím. Jsem na jejich straně nebo na straně bankéřů? Položili mi tuto přímočarou otázku. Podali mi řadu svědectví o své situaci a požádali mě, abych je sdělil tomuto parlamentu. Sdělili mi, že již nemají zájem chodit k volbám, protože nevidí žádnou naději na změnu v případě, že by nadále volili. Říkají, že jsou již znechuceni tím, že se s nimi zachází jako s nulami, a že pociťují, že nemají pro společnost žádnou cenu.

Jsem přesvědčen, že musíme brát v potaz, co si tito mladí lidé myslí. Jsou naší budoucností. Nevidím žádný důkaz, že by Komise skutečně zajistila, aby členské státy, které jsou nabádány k fiskální konsolidaci, vzaly v úvahu skutečnost, že nesmíme tyto lidi – kteří již prožívají utrpení – vystavovat dalšímu strádání a přivodit lidem, kteří jsou v současném okamžiku na okraji, situaci chudoby. Je mimořádně důležité, abychom…

(Předsedající řečníka přerušila)

  Ilda Figueiredo, zpravodajka. – (PT) Vážená paní předsedající, chtěla bych poděkovat všem svým kolegům a také Komisi, Radě a belgickému předsednictví za jejich projevy, ale ráda bych zdůraznila tři aspekty, na které kladlo důraz také několik poslanců.

Především je třeba říci, že veškerá dobře míněná slova a veškeré dobré úmysly nestačí. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení musí mít svůj praktický rozměr. Musí dojít ke skutečné změně politik. Lidé musí být na prvním místě. Je třeba, aby si lidé uvědomovali, že bohatství vytvářejí pracující a že potřebují slušné mzdy, ale také fakt, že pro vytvoření většího bohatství potřebujeme více pracovních míst. Více pracovních míst, ovšem za předpokladu přiznání práv a spravedlivých mezd. Musí ale existovat ještě jiný způsob přerozdělování bohatství a příjmů a v této souvislosti je systém minimálního příjmu nesmírně důležitým nástrojem, který může být v tomto boji nápomocný díky tomu, že zachovává minimální příjmy, jejichž konkrétní výše se může v jednotlivých zemích lišit, ale které spojuje společný cíl…

(Předsedající řečníka přerušila)

  Andris Piebalgs, člen Komise. – Vážená paní předsedající, chudoba je tragédií pro jednotlivce i pro společnost. Chudoba vede k násilí, zločinu a konfliktu. Chtěl bych poděkovat Evropskému parlamentu za to, že boji s chudobou dal tak vysokou prioritu ve své agendě a dnešní rozprava prokazuje odhodlání Evropanů řešit tento náročný problém. Strategie Evropa 2020, zpráva poslankyně Figueiredové, činnosti v členských státech – to všechno jsou kroky správným směrem.

Rád bych zdůraznil, že dokud existuje globální chudoba – počet lidí, kteří jsou nuceni vyžít z prostředků pod hranicí jednoho dolaru denně, celkově dosahuje hodnoty 1,4 miliardy –, nemůžeme čekat, že tento problém vyřešíme uvnitř Evropské unie. To znamená, že politika rozvojových cílů tisíciletí má význam i pro nás.

Jsem přesvědčen, že se snažíme najít správné řešení a tím je hospodářský růst podporující sociální začlenění – našich partnerských zemí a také v Evropské unii. Uvědomuji si, že koncept hospodářského růstu podporujícího sociální začlenění může znít jako poněkud jednoduché řešení, ale přesně o to nám jde v procesu přehodnocení našich rozvojových politik. Strategie EU 2020 směřuje také tímto směrem.

  Olivier Chastel, úřadující předseda Rady. – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ve svém prvním projevu jsem se úmyslně zaměřil na rozvojový aspekt boje proti chudobě. Měl bych samozřejmě říci několik slov týkajících se Evropské unie. Belgické předsednictví je odhodláno navrhovat nástroje k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména prostřednictvím hlavních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020. Jedním z cílů této strategie, kterou schválila Rada dne 7. června 2010, je podporovat sociální začlenění, zejména snížením chudoby.

Tento cíl stanoví, že nejméně 20 milionů lidí by mělo být do roku 2020 vymaněno ze situace ohrožení chudobou nebo sociálního vyloučení na základě tří ukazatelů předložených Výborem pro sociální ochranu, to jest ohrožení chudobou, materiální deprivací a životem v domácnosti bez pracovního místa.

Kromě toho si Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení klade za cíl zvyšovat povědomí veřejnosti o tomto problému a předávat občanům stanovisko, že chudoba a sociální vyloučení podkopávají společenský a hospodářský rozvoj. Usiluje také o zpochybnění názoru, který posuzuje boj s chudobou výhradně prizmatem nákladů pro společnost, a o opětovné zdůraznění významu kolektivní odpovědnosti, nejenom pro politické činitele přijímající politická rozhodnutí, ale také pro ty, kdo se podílejí na činnostech ve veřejném a soukromém sektoru.

Belgické předsednictví se s velkým zájmem zapojilo do letošního Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Chtěl bych zmínit některé z iniciativ a akcí, které byly uspořádány. V září byla zorganizována konference o dětské chudobě. Účelem konference bylo dát prostor evropské diskuzi o přijetí doporučení týkajících se dětské chudoby, s cílem vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby, která přechází z generace na generaci.

Dnes byl uspořádán kulatý stůl v Bruselu, čímž reaguji na konkrétní podnět pana Daerdena. Jeho tématem bude realizace doporučení týkajících se aktivního začleňování s jeho třemi pilíři: minimální příjem, trh práce podporující sociální začlenění a přístup ke kvalitním službám.

Další konference na téma sociální ekonomiky se má uskutečnit ve dnech 27. a 28. října a jedna konference o bezdomovectví bude uspořádána ve dnech 9. a 10. prosince. A konečně, dne 17. prosince, v souvislosti se zasedáním Evropské rady, se uskuteční oficiální závěrečné zasedání k Roku boje proti chudobě, v jehož průběhu budou prezentovány osvědčené postupy a nejdůležitější události roku.

Vážená paní předsedající, dámy a pánové, takto belgické předsednictví uvádělo do praxe svůj záměr učinit sociální problémy nejdůležitější prioritou evropské politické agendy.

  Anna Záborská (PPE). – (FR) Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych uvítala na diplomatické galeriii delegaci mladých lidí z organizace International Movement ATD Fourth World. Blahopřeji jim ke všemu, co dělají v rámci boje s extrémní chudobou, a děkuji jim, že dnes přišli na toto plenární zasedání.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční ve středu 20. října ve 12:30.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Chudoba je velice závažný problém, který sužuje 85 milionů našich evropských spoluobčanů, a nikdo by k ní tedy neměl být lhostejný. Musí být v popředí našich priorit a zaslouží si kolektivní reakci, která zajistí, aby si naši evropští spoluobčané, kteří se ocitají v situaci sociální zranitelnosti, mohli zachovat alespoň trochu lidské důstojnosti.

Tento dalekosáhlý problém má negativní dopad na naše mladé lidi, na naše starší občany a stále více i na naše pracující, jež jenom v uplynulých dvou letech postihla ztráta 6 milionů pracovních míst a kteří trpí v důsledku nízkých mezd a nejistoty ohledně budoucnosti, a to i v případě, že si svá pracovní místa udrželi.

Bezesporu potřebujeme systémový přístup, který se zaměří na řešení příčin problémů a tyto příčiny vyřeší, neboť zamezí rodícím se problémům v samém jejich zárodku. Na druhé straně ovšem nemůžeme v současnosti okamžitě a bezodkladně reagovat na jejich důsledky. Z tohoto hlediska snaha zajistit, aby zranitelní členové naší společnosti dostávali minimální příjem na obživu a abychom bezodkladně reagovali na jejich potřeby s cílem umožnit jim vymanit se z této situace, není jenom nezbytnost, ale také požadavek, který bychom měli podporovat, a rovněž požadavek, jenž tato zpráva velice dobře obhajuje.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V roce 2009 Evropa nesla v plném rozsahu břímě globální hospodářské krize. Její dopad z hlediska hranice chudoby v celé Evropské unii v tomto období skutečně nemohl být škodlivější, zejména pro 17 % Evropanů žijících v roce 2008 pod hranicí chudoby. Je bohužel velice pravděpodobné, že se tento procentuální podíl zvýšil.

Teprve nyní, v roce 2010, začínáme vidět jiskřičku naděje, že by se celková hospodářská situace mohla začít zlepšovat. Nejdůrazněji se musíme zaměřit na Evropany, kteří pociťují nejtvrdší důsledky krize, zejména vzhledem k tomu, že rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Se zřetelem k cíli vymýtit do roku 2015 absolutní chudobu a chudobu mezi dětmi a rovněž k záměru výrazně snížit relativní chudobu chci i já zdůraznit naléhavou potřebu zavést hranice minimálního příjmu na úrovni Evropské unie. Tyto hranice umožní ochranu proti ohrožení chudobou a sociální začlenění pro všechny evropské občany.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) V kontextu toho, že si připomínáme Mezinárodní den za vymýcení chudoby a že letošní rok je vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě, bohužel musíme konstatovat smutnou skutečnost, že v Evropské unii žije 85 milionů lidí pod hranicí chudoby. Přestože nezaměstnanost je hlavní příčinou chudoby, mnoho Evropanů, dokonce i těch, kteří pracují, bojuje s chudobou každodenně a nemá možnost žít svůj život naplno. Je absurdní, že příjem, který pracující lidé pobírají, je nedostatečný k tomu, aby zajistil důstojný život jejich rodinám. Ráda bych vás upozornila na to, že hospodářský růst sám o sobě nesnížil chudobu ani sociální vyloučení a že obtížná hospodářská situace jenom přispívá ke zvyšování chudoby, ale systémy minimálního příjmu nám umožňují bránit nejzranitelnější lidi. Záruka minimálních příjmů je důležitým a účinným prostředkem k překonání chudoby, který podporuje sociální začlenění a přístup na trh práce a dává lidem možnost žít v důstojných podmínkách. Ráda bych upozornila na skutečnost, že ani v době krize by minimální příjmy neměly být nahlíženy jako prvek, který zvyšuje náklady, ale jako základní nástroj boje s krizí, protože včasné investice do boje proti chudobě vytvářejí maximální výhody prostřednictvím snižování dlouhodobých sociálních výdajů. Za účelem splnění závazku vytyčeného strategií Evropa 2020 vymýtit hrozbu chudoby a sociálního vyloučení přinejmenším pro 20 milionů lidí v Evropské unii proto musí Evropská komise přijmout konkrétní opatření a navrhnout evropské právní předpisy, které by zajistily minimální příjmy v celé Evropě v rámci boje proti chudobě.

  Kinga Gál (PPE), písemně. – (HU) V době celosvětové hospodářské krize, probíhajícího „Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ a tři dny po Světovém dnu výživy je obzvláště důležité, aby byla věnována patřičná pozornost problému dětské chudoby také na evropské úrovni. Každých šest vteřin umírá na Zemi jedno dítě hlady. V Evropě existuje několik milionů dětí trpících podvýživou. Podíl dětí žijících v chudobě, často s vícenásobným znevýhodněním, činí na úrovni EU 19 %, což je o 3 % vyšší podíl než v případě celkové populace. Tato potřeba zvláštní pozornosti vyplývá i z příslušných ukazatelů a strategie týkající se práv dětí na úrovni EU na to musí klást náležitý důraz. Světová hospodářská krize, s kterou jsme dnes konfrontováni, není pro nás jenom zátěží, ale také příležitostí. Je příležitostí ke tvořivému myšlení, k přehodnocení přístupu v podnikatelské činnosti, příležitostí ke změně paradigmatu v našem způsobu myšlení ve vztahu k ekonomice, společnosti a životnímu prostředí, jíž jsou naše společnosti stále přístupnější.

Sociální solidarita a místní iniciativy mohou přispět ke zmírnění dětské chudoby a podvýživy. Díky iniciativě „Dostatek jídla pro všechny děti!“, která byla nedávno zahájena v Maďarsku, dostává několik tisíc dětí každý den teplá jídla. Zároveň díky jiné iniciativě, kterou zahájil františkánský mnich Csaba Böjt v Transylvánii, je zajištěna strava pro téměř 2 000 dětí a dohled nad nimi v 18 dětských domovech a 40 pečovatelských domech. V souladu s názorem mezinárodní organizace Eurochild bych také ráda zdůraznila, že boj s dětskou chudobou by měl být řešen nejenom jako náročný ekonomický problém, ale také jako problém práv dítěte.

  Pascale Gruny (PPE), písemně. – (FR) Za prvé, skutečnost, že strategie 2020 reflektuje problém boje s chudobou, pro mě představuje významný pokrok. Hospodářská krize problém chudoby v nedávných letech ještě prohloubila. Evropská unie musí být schopna povzbudit členské státy, aby se s tímto problémem vypořádaly.

Za druhé, nejdůležitějším evropským nástrojem v boji proti chudobě je Evropský sociální fond (ESF). Jsem zpravodajkou Evropského sociálního fondu a podporuji jeho využívání, aby lidem, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, bylo umožněno znovu získat místo. Taková je úloha ESF od jeho založení podle Římské smlouvy a jeho prvořadým cílem musí být udržovat zaměstnanost.

Za třetí, jsem proti minimálnímu příjmu, pokud by nebyl podmíněn příspěvky. Tento příjem bych přiznala pouze lidem, kteří nejsou způsobilí k práci. Zaměstnanost je ideálním řešením, jak snižovat chudobu. Je to jediný způsob, jak každému vrátit důstojnost.

Za čtvrté, vlády členských států mají odpovědnost aktivně bojovat s chudobou. Úkolem Evropy je podporovat je v tomto úsilí a doplňovat jejich činnost, ne však zaujímat jejich místo. Evropa nemůže vyléčit všechny neduhy. Členské státy se musejí především postavit čelem ke své odpovědnosti.

  Zita Gurmai (S&D), písemně. – Hovoříme-li o chudobě, často zapomínáme na ty, jejichž práce je výrazně podhodnocena. V tomto ohledu má chudoba v Evropě doposud ženskou tvář. Tato znevýhodněná situace žen má strukturální charakter. Pracují méně, neboť práce v domácnosti není uznávána jako legitimní. Pokud pracují na trhu práce, jejich výdělek je z důvodu diskriminace a segregace nižší. Jen pro připomenutí: celkově rozdíl v odměňování žen a mužů v Evropě stále činí více než 17 % (což znamená, že ženy pracují o 17 % více za stejnou mzdu, kterou pobírají muži). A v konečném důsledku ženy vzhledem k výše popsaným okolnostem samozřejmě pobírají také nižší důchody. Není to nanejvýš nespravedlivé?

Tento začarovaný kruh můžeme rozetnout tím, že uznáme, že i nevýdělečná práce je skutečnou prací, tím, že budeme ženy vybízet ke vstupu na trh práce a k získání ekonomické nezávislosti, tím, že se pokusíme zamezit strukturálním příčinám segregace na trhu práce a tím, že budeme věnovat pozornost problémům žen při reformě našich penzijních systémů. Tento proces může být aktuálně nákladnější, ale z dlouhodobého hlediska zmírnění nerovnosti a chudoby přispěje zároveň k vyrovnanějšímu rozpočtu. Vyřešení problému chudoby žen by bylo přínosem pro nás pro všechny – nejenom pro ženy, ale také pro muže.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. – (CS) – Vítám otevření debaty o úloze minimálního příjmu jako nástroje v boji proti chudobě. Je nesporné, že v roce, který je vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je podobná aktivita zcela namístě. První otázkou, kterou si kladu, je vypovídací schopnost oficiálních údajů o nezaměstnanosti, průměrné mzdě, procentu lidí žijících v chudobě a stanovení hranice chudoby. Průměrná mzda je údaj z oblasti čísel nepravděpodobných, ne-li přímo lživých. Pokud sčítáme milionové platy různých manažerů a pracovníků s minimálním příjmem, může se údaj považovat za velmi nespolehlivý. V porovnání mezd by měli být zvlášť vedeni vedoucí a výkonní pracovníci. Navíc vztah mezi příjmem obyvatel – měřeno např. jako HDP na osobu – má k minimální mzdě velmi volný vztah. V Portugalsku a v České republice je – měřeno HDP – příjem obyvatel zhruba stejný. Minimální mzda se ale liší téměř o 50 %. Naprosto nepochopitelný je pro mé zpozdilé chápání ukazatel „hranice chudoby“ a „míra rizika chudoby“. Pokud se dočtu, že ve Švédsku je míra rizika chudoby pro populaci 12 %, v ČR 9 %, zatímco v Lucembursku 13 %, nestačím se divit. Přes tyto nedostatky má zpráva určitou vypovídací schopnost.

  Ádám Kósa (PPE), písemně. – (HU) Pokud jde o sporné otázky, které zde zazněly v souvislosti s minimálním příjmem, považuji za důležité zdůraznit, že se musíme rozhodovat nejenom o dnešku a o zítřku, ale také o popozítřku. Nečinnost je mnohem destruktivnější, než by si mnozí z nás pomysleli nebo než si mnozí z nás uvědomují. S touto skutečností jsou ovšem lidé žijící s postižením konfrontováni každodenně. Zvýšení příjmu o zlomek procenta je jim k ničemu, jsou-li nezaměstnaní. Je třeba za každou cenu zvyšovat a podporovat aktivitu. Kromě toho by měly být podporovány nauka o lidském stárnutí a výzkum životního stylu. Je třeba umožnit aktuálně přínosné, inovační investice přispívající ke zvýšení kvality každodenního života a podporující přizpůsobení a přístup na pracovní trh. Nemá smysl, abychom legalizovali a posilovali závislost, a rozšiřovali tím masy závislých osob a občanů v nouzi. To je také neustále se obnovující stigma, které je neúnosné.

Je stále těžší získat zdroje potřebné na sociální dávky z tenčících se veřejných zdrojů (daně). Neustále se zhoršuje situace lidí, jejichž potřeby reálně vyžadují podporu společnosti: těch, kteří jsou tělesně postižení, i těch, kteří žijí s vážným postižením: jsme svědky dalších a dalších příkladů rozsáhlého zneužívání, například v oblasti invalidních důchodů, které snižují úroveň sociálních dávek. Zpět k otázce stárnutí: míra závislosti se neustále zvyšuje, což znamená, že hodnota stávajících sociálních dávek se také sníží, vzhledem k nedostatečnému počtu aktivních občanů, kteří by zajistili patřičnou výši sociálních dávek a minimálního příjmu. Aktivních evropských občanů bude o miliony méně dokonce již v příštím desetiletí. Tento předpokládaný vývoj předznamenává zhoršení kvality života lidí, kteří jsou skutečně potřební, což by nemělo být tolerováno.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, ze statistik vyplývá, že problém chudoby má negativní dopad na 16 % občanů Evropské unie. K hlavním příčinám růstu počtu chudých lidí v členských státech EU patří absence odpovídajícího vzdělání a nedostatečné přizpůsobení schopností požadavkům trhu práce. Chudoba je také spojena s nesmírnou psychickou zátěží a se strachem, stresem a nemožností uskutečnit vhodné volby. V důsledku těchto faktorů musejí lidé postižení chudobou velice často bojovat ještě s jiným problémem – a to problémem sociálního vyloučení.

Děti z chudých rodin jsou ochuzeny o příležitosti, které mají děti z rodin lépe situovaných. Mladí lidé vyrůstající v takovém prostředí nemají ani příležitosti, ani správné vzory jednání, které by jim v budoucnosti umožnily vymanit se z tohoto uzavřeného kruhu chudoby. Rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Máme proto jedinečnou příležitost zasvětit celé mezinárodní společenství do problémů chudých a sociálně vyloučených a navrhnout konkrétní řešení.

  Katarína Neveďalová (S&D), písemně. – (SK) Tento rok je v Evropské unii věnovaný boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Položme si však otázku, co skutečně dělá EU, aby bojovala proti chudobě? V současné době žije v EU 80 milionů lidí pod hranicí chudoby, což představuje 17 % evropské populace. A navíc ohroženi v této skupině už dávno nejsou jen starší občané, ale hlavně mladí lidé. Zatímco celková nezaměstnanost v EU dosahuje v průměru 10 %, u mladých lidí je toto číslo dvojnásobně vyšší – 21 %, a v některých zemích, jako například ve Španělsku, dosahuje až 40 %. Chudobou jsou tedy nejvíce ohroženi mladí lidé. Proto je pro další vývoj EU důležité zabezpečit nejenom minimální příjem, ale určitě hlavně pracovní příležitosti pro mladé. Je velmi těžké pro člověka, který skončil vzdělávací proces, najít si zaměstnání. Můžeme se odvolávat na celoživotní vzdělávání, ale i to má primární cíl – připravit člověka na výkon povolání. Apeluji proto na představitele EU. Přijměte opatření ke zlepšení podmínek mladých lidí, a vychovejme tak zdravou společnost budoucnosti. Protože mladí lidé jsou budoucností Evropské unie a celého světa.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Chudoba a sociální vyloučení pošlapávají lidskou důstojnost a základní lidská práva. Hlavním cílem programů na podporu příjmů by mělo být vymanit lidi z chudoby a umožnit jim žít důstojně. Aktuální statistiky jsou hrozivé. Ve světě žije 1,4 miliardy lidí trpících chudobou, v Evropské unii je to přibližně 85 milionů občanů. Evropský parlament a členské státy by měly přijmout další opatření s cílem vytvořit více pracovních míst, zlepšit jejich kvalitu, zvýšit mzdy a zaručit také spravedlivé důchody, dávky a rodinné přídavky. Je nesmírně důležité zajistit všeobecný přístup k veřejným službám vysoké kvality. Jedním z návrhů Evropského parlamentu je stanovit hranici minimálního příjmu ve výši alespoň 60 % mediánu příjmů v daném členském státě. V Polsku činí výše minimálního příjmu v současnosti přibližně 42 % průměrného příjmu. Zvýšení minimální mzdy by pomohlo vymanit dospělé a starší lidi z chudoby, přiznat jim právo na důstojný život a poskytnout všem dětem příležitost k podpoře jejich rozvoje a získání vzdělání. Pokud jde o problém vzdělání, je obzvláště důležité přijmout účinná opatření, především za účelem boje proti faktorům, které přispívají k tomu, že jsou děti nuceny nedobrovolně předčasně opustit vzdělávací systém, a také ke zlepšení úrovně odborné přípravy. Jsem přesvědčen, že potřebujeme vytvořit východiska pro provádění konkrétních opatření a politických strategií za účelem rozšíření přístupu mladých lidí ke vzdělání, například prostřednictvím grantů nebo studentských půjček a dotací.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Cíl vytyčený ve strategii EU 2020 snížit počet Evropanů žijících pod hranicí chudoby o 25 %, což je více než 20 milionů lidí, musí přispět k definování vnitrostátních politik, které budou chránit občany před ohrožením chudobou.

Ženy představují významnou část populace ohrožené chudobou v důsledku nezaměstnanosti (jejich míra nezaměstnanosti vzrostla ze 7,4 % v roce 2008 na 9 % v roce 2009), povinnosti vykonávat péči, o kterou se nemohou podělit, zastávání nejistých špatně placených míst, mzdové diskriminace a menších důchodů. V Rumunsku žije v chudobě 25 % žen (ve srovnání s evropským průměrem činícím 17 %) a také 33 % dětí. Rumunsko má druhý největší podíl občanů žijících v chudobě v Evropské unii – 23 % populace. Minimální mzda činí sotva 140 EUR, zatímco průměrná hrubá mzda nepřesahuje 460 EUR.

Vyzývám členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, která budou zaměřena na vytvoření slušných, udržitelných pracovních míst a budou podporovat přiměřené systémy příjmu a sociální ochrany za účelem zabránění chudobě a snížení chudoby, zejména ve vztahu k extrémní chudobě, a také, aby navrhly střednědobé a dlouhodobé strategie, které zohlední aspekt rovnosti podmínek pro ženy a muže a budou promítnuty do všech oblastí politiky.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) V Evropské unii byl rok 2010 vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Každý šestý Evropan, neboli 17 % obyvatel, žije pod hranicí chudoby. V Polsku to je přibližně 6,5 milionu lidí. Chudoba může postihnout kohokoli. Ztratit práci nebo být vážně nemocný je samo o sobě dost krušné. Řady chudých se stále více rozšiřují i o lidi, kteří mají práci. Chudoba často postihuje děti, starší občany, mladé administrativní pracovníky, absolventy vysokých škol, rodiny s mnoha dětmi a lidi, kteří splácejí půjčky.

Je povinností Parlamentu přijmout účinná opatření předcházející příčinám chudoby a bojující proti nim. Našim cílem je snížit počet chudých do roku 2020 o 20 milionů. Hlavní prioritou vnitrostátních strategií boje proti chudobě by mělo být zajištění vhodné materiální podpory pro chudé, usnadnění přístupu na trh práce, poskytování příležitostí ke vzdělání a rovněž zajištění vysoké kvality veřejných služeb pro všechny.

Stejně důležité jsou i sociální a etické problémy. Chudoba je také stav mysli spojený se ztrátou důstojnosti a pocity ponížení. Ve skutečnosti je právě změna tohoto postoje jedním z nejdůležitějších aspektů boje proti chudobě. V tomto směru potřebujeme zajistit účinnou psychologickou péči a rychlou pomoc. Vnitrostátní strategie by měly být v souladu s iniciativami podporovanými Evropským sociálním fondem a projekty programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – PROGRESS. Nechť je rok 2010 příležitostí pro sociální dialog za účelem dosažení ratifikace Evropské sociální charty všemi členskými státy Evropské unie.

  Kathleen Van Brempt (S&D), písemně. – (NL) Jen pár dní po tom, co jsme si připomínali Mezinárodní den za vymýcení chudoby a dobré dva měsíce před koncem Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení má Evropský parlament příležitost nechat svůj hlas zaznít hlasitě a jednoznačně. Existuje jedna volba, kterou zde dnes musíme učinit: má být rok 2010 rokem krásných slov a prázdných slibů o snížení chudoby nebo přijmeme konkrétní opatření, která pomohou milionům Evropanů? Parlament může zvolit druhou možnost tím, že bude požadovat, aby Komise předložila návrh rámcové směrnice, kterou se stanoví zásada přiměřeného minimálního příjmu v Evropě. Konec konců, v Evropě existují v současné době ohromné rozdíly a některé země nemají stanoven vůbec žádný minimální příjem. Dokonce i v zemích, které jsou na tom lépe, jako je Belgie, jsou tyto minimální příjmy doposud často pod hranicí chudoby. Jsem přesvědčena, že každý si zaslouží rovné příležitosti. Kdykoli jsou lidé okolnostmi donuceni žít pod hranicí chudoby, jsou o tyto příležitosti ochuzeni a to se projevuje na různých úrovních (jako je zdravotní péče, bytová otázka a pracovní příležitosti). Kromě toho, jestliže chceme opravdu začít pracovat na dosažení cílů strategie EU 2020, nemůžeme si jednoduše dovolit nechat lidi na holičkách.

PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK
předseda

7. Slavnostní zasedání – Vystoupení generálního tajemníka Organizace spojených národů Bana Ki-Moona

  Předseda. – Vážený pane generální tajemníku, vážení hosté, kolegové, přátelé, je pro mě velkou ctí přivítat v Evropském parlamentu na jeho první oficiální návštěvě Jeho Excelenci generálního tajemníka Organizace Spojených národů, dr. Ban Ki-Moona.

Tato návštěva je velice dobře načasována. Minulý měsíc, na summitu Organizace spojených národů k rozvojovým cílům tisíciletí, jsme měli příležitost zhodnotit dosažené úspěchy a zvážit, co je ještě potřeba udělat. Minulou neděli jsme si připomínali Mezinárodní den za vymýcení chudoby. Dva měsíce nás dělí od Cancúnu. Očekáváme závaznou dohodu a některá klíčová rozhodnutí a praktické kroky. Jsme také svědky důležitého vývoje, který má dopad na globální bezpečnost, a rovněž vývoje na středním Východě, v Asii a v Africe.

Návštěva generálního tajemníka Organizace Spojených národů by však byla vždy příhodná, protože my, Spojené národy a Evropská unie máme společnou odpovědnost za globální problémy. Jak jste napsal před několika minutami do zlaté knihy Evropského parlamentu, jsme přirozenými spojenci. To je pravda; jsme naladěni na stejnou vlnu. Vy za několik minut přednesete svůj projev určený Parlamentu a našim občanům.

Evropský parlament byl vždy hybnou silou ambiciózních evropských politik. V tomto smyslu chápeme aspirace našich občanů. Chtějí Evropu solidarity, solidarity uvnitř Evropy, ale také solidarity se všemi lidmi na celém světě, solidarity s národy, které neustále pracují na tom, aby zajistily důstojný život svých občanů. Ale důstojnost neznamená jenom osvobození od hladu, nemoci a násilí. Znamená také svobodu realizovat ambice vzdělání a aktivního zapojení do společenského a politického života. Důstojnost je také svobodou přesvědčení a tolerance k rozdílům.

Vážený pane generální tajemníku, věříme, že tyto aspirace sdílíte s námi. Vaše neúnavné a horlivé prosazování hodnot, které mají Organizace spojených národů a Evropská unie společné, je pro nás velice důležité. Těšíme se na váš projev.

(Potlesk)

  Ban Ki-Moon, generální tajemník Organizace spojených národů. – (FR) Vážený pane předsedo, vážený pane Welle, vážení ministři, dámy a pánové, dobré odpoledne.

Je pro mne velkou ctí, že mohu pronést projev zde v Evropském parlamentu.

Dámy a pánové, byli jste vysláni do Štrasburku občany vašich zemí, abyste vybudovali silnější Evropu pro 21. století.

Já sám jsem zde, protože jste demokratickým hlasem evropských občanů, to jest téměř 500 milionů lidí.

Přijímáte rozpočty, schvalujete právní předpisy a vedete rozpravy s mimořádným espritem.

Jste zásadním spojovacím článkem mezi globální, regionální a místní úrovní.

Jste mocným nástrojem míru, stability a prosperity ve vašem vlastním regionu.

Hrajete také klíčovou roli při formulování politik, jejichž oblast působnosti daleko přesahuje vaše hranice.

Vaše odpovědnost bude určitě ještě posílena vzhledem k možnostem, které se otevírají díky Lisabonské smlouvě.

Tento pokrok nás velice těší.

Organizace spojených národů a Evropská unie jsou přirozenými partnery. Jsme opravdu důležití pro lidi v zemích celého světa.

Miliony chudých dívek a chlapců navštěvují školy, miliardy malých dětí jsou imunizovány proti smrtelným chorobám a tisíce vojáků udržují mír od Libanonu přes střední Afriku až po Kypr a dále: to vše díky našemu partnerství a mimořádné štědrosti a vedoucímu postavení Evropy. Tuto činnost je třeba dále prohlubovat a rozšiřovat.

Jsme konfrontováni s mnohými výzvami a četnými krizemi. Ve hře je ale ještě něco jiného – moment náhlého osvícení v celém světě. Jedna země za druhou, jeden vrcholný politický činitel za druhým si začíná uvědomovat, že optimální způsobem, jak řešit naše náročné problémy, je postavit se jim společně – společně s Organizací spojených národů a společně se všemi členy Evropské unie. Žádný národ, žádná skupina, žádný region to nedokáže osamoceně. Jestliže neseme společnou zátěž, budeme sdílet i kladné stránky.

Dnes bych tedy rád hovořil o solidaritě – o tom, jak Evropská unie a Organizace spojených národů mohou společně řešit skutečné obavy skutečných lidí. Všude jsme svědky projevů obav. Pracovních míst je nedostatek, stoupá napětí, lidé jsou ublížení, rozčilení a rozčarovaní. To vedlo k podkopání důvěry v instituce, vedoucí politické činitele a mezi sousedy. Je to doba zkoušek, dokonce i v prosperujícím regionu, jako je Evropa.

Věřím, že dokážeme touto zkouškou projít úspěšně. Společně jsme vytvořili rámec vize naší činnosti – přesně definující nejdůležitější výzvy naší doby. Zmobilizovali jsme globální podporu pro společnou činnost. Rád bych se vyjádřil jasně: jsme tím povinováni lidem, kteří zcela oprávněně požadují výsledky. Teď není čas na to, abychom jenom pronášeli projevy, ale doba si žádá, abychom tyto projevy uváděli do praxe a abychom realizovali konkrétní opatření.

Rád bych se zaměřil na tři globální výzvy: za prvé, vypořádat se s extrémní chudobou v celém světě; za druhé, postavit se změnám klimatu; a za třetí, utvářet svět bez jaderných zbraní.

Dovolte mi uvést konkrétní příklady. Za prvé, výzva chudoby. Minulý měsíc se vedoucí světoví političtí činitelé shromáždili na summitu Organizace spojených národů k rozvojovým cílům tisíciletí v New Yorku. Dobrá zpráva zní takto – podařilo se dosáhnout významného pokroku v boji s extrémní chudobou a hladem, v počtu dětí přijatých do škol a v ochraně zdraví dětí, čistotě vod a v boji proti malárii, tuberkulóze a HIV/AIDS.

Výsledky, jichž jsme dosáhli, jsou ovšem nevyvážené. Čelíme různým překážkám. Globální obchodní rozhovory uvázly na mrtvém bodě, a v důsledku toho došlo k zablokování dotací s negativními dopady a fixaci nespravedlivého režimu, který upírá rozvojovým zemím nové příležitosti. Rostoucí ceny činí nedostupnými základní léky pro mnohé z nejpotřebnějších lidí. Téměř jedna miliarda lidí uléhá každou noc s pocitem hladu. Jenom v letošním roce se dalších 64 milionů lidí ocitne v situaci extrémní chudoby.

Všechny tyto skutečnosti vyžadují obnovený tlak na dosažení cílů do vytyčené lhůty roku 2015. Na nedávném summitu k rozvojovým cílům tisíciletí jsme se dohodli právě na tomto záměru. Posílíme zdroje a odpovědnost. Chtěl bych ocenit ty členské státy Evropské unie, které přijaly náročné závazky, bez ohledu na vyvíjené fiskální tlaky. Můžeme si utáhnout opasky, aniž bychom zavírali oči před společnými výzvami.

Žádám všechny z vás, abyste podporovali Organizaci spojených národů v těch oblastech, kde je třeba bezodkladně a mimořádně naléhavě přijmout příslušná opatření. Musíme se zaměřit na růst, jehož ústředním zřetelem je podpora zaměstnanosti – slušné práce. Investice do čisté a obnovitelné energie mají klíčový význam pro vytvoření pracovních příležitostí a nastartování inovací. Tam, kde mají lidé hlad, musíme lidem pomoci, aby si dokázali pomoci sami.

Děkuji vám za váš příspěvek do nástroje na zajišťování potravin (Food Facility) Evropské unie částkou 1 miliardy EUR. Zdroje musíme vložit tam, kde budou mít největší dopad – zejména do zdraví a emancipace žen. Minulý měsíc jsme dokázali získat přísliby v hodnotě 40 miliard USD na dobu příštích pěti let pro naši Globální strategii pro zdraví žen a dětí. Je to ten nejhouževnatěji prosazovaný rozvojový cíl tisíciletí. Někdo by mohl říci, stanovte si snadné cíle, já ovšem nevěřím, že lze vítězství dosahovat tímto způsobem. Musíme usilovat o dosažení těch nejobtížněji dosažitelných cílů pro ty nejobtížněji dosažitelné lidi na nejobtížněji dosažitelných místech. Můžeme ušetřit životy více než 16 milionů žen a dětí.

Naší druhou velkou výzvou je změna klimatu. I v této oblasti měly vize a hlas Evropy stěžejní význam.

Vědci varují, že extrémní počasí, jehož jsme byli svědky v mnoha zemích, by mohlo být prvním dějstvím předznamenávajícím naši budoucnost. Byli jsme svědky ničivých požárů v Rusku a rozsáhlých záplav v Pákistánu. Musíme ale vždy postupovat uvážlivě, chceme-li spojovat konkrétní výkyvy počasí se změnami klimatu. Neměli bychom ani zavírat oči před tím, co je zjevné. Závěr je jasný: čím později zareagujeme, tím větší cenu za to zaplatíme – z hlediska konkurenceschopnosti, zdrojů a lidských životů. Musíme bezodkladně přijmout příslušná opatření ke snížení klimatických rizik, posílení naší odolnosti a podpoře rozvojových zemí v prosazování rozsáhlejšího uplatnění energie vyráběné ekologicky šetrným způsobem.

Kodaň nebyla dokonalá, ale vytvořila důležitá východiska pro další postup vpřed. Od té doby se podařilo docílit pokroku v řadě důležitých otázek praktické realizace, jako je přizpůsobení, technická spolupráce a kroky směřující ke snížení odlesňování. Pomalejší posun byl zaznamenán v závazcích týkajících se zmírňování dopadů změn klimatu, v oblasti dlouhodobého financování, sledování a ověřování a budoucnosti Kjótského protokolu. Na nadcházející konferenci Organizace spojených národů v Cancúnu musíme dosáhnout pozitivního posunu v těch otázkách, ve kterých existuje konsensus. Pokud jde o problémy, které jsou doposud nedořešené, musejí se vlády dohodnout na tom, jak budou postupovat, aby je vyřešily.

Vyzývám všechny strany, aby prokázaly flexibilitu, solidaritu a odvahu ke kompromisu, je-li to potřeba. Závisí na tom zdraví, bezpečnost a prosperita milionů lidí. Není času nazbyt.

V té nejbezprostřednější rovině mají klíčový význam pro posilování důvěry a podnícení aktivního jednání finanční prostředky. Mezi světem rozvojových a rozvinutých zemí stále zeje široká propast nedůvěry. Nejrychlejším způsobem, jak tuto propast překlenout, je poskytnout finanční podporu těm, kteří nemají žádné zdroje.

Vyzývám všechny rozvinuté země, včetně těch, které jsou zastoupeny v tomto váženém parlamentu, aby přispěly svým rovným dílem ve výši 30 miliard USD na urychlené financování, které bylo přislíbeno v Kodani na období 2010–2012. Mnozí to vidí jako lakmusovou zkoušku příslibu průmyslových zemí dosáhnout pokroku v širších jednáních. Musíme také do roku 2020 vytvořit finanční zdroje ve výši 100 miliard USD ročně v souladu s příslibem rozvinutých zemí učiněným v Kodani. Moje poradní skupina na vysoké úrovni pro financování opatření v oblasti klimatických změn se v letošním roce touto problematikou zabývala a předloží několik možností, jak do roku 2020 vytvořit finanční zdroje ve výši 100 miliard USD ročně pro rozvojové země.

Změny klimatu jsou klíčovou součástí širší agendy udržitelného rozvoje. Proto jsem v nedávné době zřídil nový panel na vysoké úrovni pro otázky globální udržitelnosti, jemuž spolupředsedají finský prezident Halonen a prezident Zuma z Jižní Afriky. Jejich úkolem bude propojovat mnohé různé body, které mají vzájemné vazby, a najít správnou cestu, jak se zhostit vzájemně propojených hospodářských, sociálních a ekologických výzev v nadcházejících desetiletích.

V souvislosti se všemi těmito aspekty bude mít zásadní význam vedoucí postavení Evropy – vaše vedoucí postavení. Evropa byla v minulosti vždy motorem růstu a změn. Nyní, když jednotlivé vlády nevyvíjejí žádný pohyb – když vlak v našich rozhovorech o změnách klimatu nebo o jiných problémech najel na nárazníky –, Evropa může být lokomotivou, která ho znovu uvede do chodu. Můžete tlačit, můžete táhnout a můžete dostat vlak zpátky na trať. Můžete se zasadit o to, abychom se pohybovali správným směrem.

Společně také postupujeme vpřed v procesu utváření nejenom čistšího světa, ale také světa bezpečnějšího. Toto je třetí globální výzva, k níž se chci dnes tady vyjádřit.

Poslanci tohoto parlamentu projevují velký zájem o cíl dosažení světa bez jaderných zbraní. Oceňuji, že se otevřeně vyslovujete k otázkám odzbrojení, kladete dobře načasované otázky a požadujete prosazení nového pokroku v této věci. Děkuji za vaše usnesení z dubna 2009, ve kterém jste podpořili celkové jaderné odzbrojení a citovali návrh Konvence o jaderných zbraních.

Dnes se projevuje nová dynamika v plnění odzbrojovacích závazků. Tento pokrok bude pokračovat tehdy – a pouze tehdy –, pokud budou při řešení vnitrostátních a regionálních otázek plně brány v potaz hlasy lidí a pokud se půl miliardy hlasů v Evropské unii vysloví jednotně k dané otázce, společně s hlasy z jiných oblastí.

Oceňuji a vítám vaši podporu pro můj pětibodový návrh týkající se jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a rovněž podporu mnohých předních politických subjektů, včetně Meziparlamentní unie. Pracujeme na odstranění dalších zbraní hromadného ničení, omezení obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a zamezení riziku, že by jaderné materiály mohly padnout do rukou teroristů. Změňme náš nevyzrálý věk s přemírou zbrojních arzenálů v bezpečnější svět pro všechny.

Jsou to velké výzvy a velké cíle – rozmanité problémy se společným jmenovatelem, jímž je globální solidarita. Jsme nerozlučně spjati a musíme se proto bránit tomu, abychom byli rozděleni – rozděleni v celosvětovém měřítku a rozděleni v rámci jednotlivých společenství.

Téměř před sedmi lety stál před vámi můj předchůdce Kofi Annan. Ve svém projevu úpěnlivě naléhal na Evropu, aby se chopila příležitostí, které jí nabízí přistěhovalectví, a aby se bránila těm, kteří démonizovali tyto nově příchozí jako „ty druhé“. Přál bych si, abych mohl dnes referovat o tom, že se situace v Evropě v uplynulých letech zlepšila, ale jako přítel Evropy musím vyjádřit rovněž hluboké znepokojení.

Je skoro klišé říkat, že vznik Evropské unie ukončil staletí válek a přinesl na kontinent trvalý mír, ale tento výrok je i nadále hlubokou pravdou a světlem naděje. Evropa sloužila jako výjimečný motor integrace spojující národy a kultury do jednoho celku, který znamená neskonale víc než úhrn jeho jednotlivých částí. Pro Evropu je ovšem „vydobytý mír“ příběhem spadajícím do minulého století.

Výzvou pro Evropu 21. století je „tolerance zevnitř“ Proces začleňování a budování společnosti tvořené rozmanitými prvky je úkol podobně složitý jako ten, s nímž se musela Evropa vyrovnat po druhé světové válce. Nic z toho není snadné. Přistěhovalci, ať již z Evropy nebo z třetích zemí, nepřiměřeně trpí nezaměstnaností, diskriminací a absencí rovnosti příležitostí na školách a na pracovišti. Vzniká nebezpečný trend – nová politika polarizace.

(Potlesk)

Někteří lidé zneužívají obavy lidí. Snaží se dovolávat liberálních hodnot z protiliberálních pohnutek. Obviňují přistěhovalce z porušování evropských hodnot.

(Potlesk)

Ale až příliš často je tomu tak, že ti, kdo obviňují druhé, sami podkopávají tyto hodnoty, a tím samotnou myšlenku, co to znamená být občanem Evropské unie.

Nejtemnější kapitoly Evropy byly napsány právě tímto jazykem. Dnes jsou hlavním terčem přistěhovalci muslimské víry. Evropa si nemůže dovolit stereotypy, které uzavírají mysl a plodí nenávist. Svět si nemůže dovolit, aby to Evropa dělala.

Secretary General of the United Nations. – (FR) Moderní Evropa je založená na lidských právech a na základních hodnotách lidskosti. Naší ambicí je proto sjednocený kontinent, který nebude rozdělen etnickými nebo náboženskými rozdíly. Unie, ve které všechny děti, bez ohledu na původ rodičů, mají stejnou šanci na úspěch.

Mám důvěru v evropský model, v Evropu, která představuje nejenom zeměpisný celek, ale také ideál. Procházíme obtížným údobím. Právě proto, že je obtížné, musíme i nadále projevovat solidaritu.

Musíme si poradit s globálními výzvami. Dnes jsem poukázal na tři z nich: boj s chudobou, změny klimatu a utváření světa bez jaderných zbraní.

Vyzývám vás, poslance Evropského parlamentu, abyste prokázali své vedoucí postavení a projevili solidaritu uvnitř i vně Evropy. Albert Schweitzer, slavný rodák z Alsaska, řekl, že prvním krokem při vymezování etických pravidel je pocit solidarity s jinými lidskými bytostmi.

Nepochybuji o tom, že Evropa, symbol solidarity, se s touto výzvou se ctí vypořádá.

(Parlament řečníka odměnil nadšeným potleskem).

  Předseda. – Vážený pane generální tajemníku, děkuji vám za vaše velice povzbudivá slova, jako například ta, že Evropská unie má vedoucí postavení, ctí principy solidarity a je také lokomotivou našeho globálního vlaku. Jsem si naprosto jistý, že vlak udržíme na trati. Pro oba naše subjekty – Organizaci spojených národů i pro Evropskou unii – jsou klíčovými atributy spojení a jednota. Říkáme, že jsme jednotní v rozmanitosti, tak tedy pojďme spolupracovat. Pojďme spolupracovat za lepší svět, pro všechny národy, Spojené národy. Ještě jednou vám moc děkuji.

(Potlesk)

PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI
místopředsedkyně

  Michał Tomasz Kamiński (ECR). – (PL) Dámy a pánové, před několika hodinami byl proveden brutální teroristický útok na jednu z kanceláří mé strany v Polsku. V důsledku tohoto útoku zemřeli dva lidé, včetně jednoho zaměstnance našeho parlamentu, který pracoval pro jednoho z našich kolegů poslanců. Doufám, že tento brutální akt politické agrese, který nemá v dějinách mé země obdoby a v jehož důsledku zemřeli dva lidé, Parlament odsoudí a že budou naprosto jednoznačně odsouzeny metody násilí a zabíjení politických oponentů.

(Potlesk)

  Předsedající. – Děkuji vám, pane Kamiński. Jak jste viděl, tato sněmovna vyjádřila svou solidaritu s oběťmi tohoto zcela nepřijatelného činu.

8. Hlasování

  Předsedající. – Dalším bodem na pořadu jednání je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis)

8.1. Statistické vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (A7-0217/2010, Brian Simpson) (hlasování)

8.2. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Nordjylland, Dánsko (A7-0270/2010, Barbara Matera) (hlasování)

8.3. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: NXP Semiconductors, Nizozemsko (A7-0269/2010, Barbara Matera) (hlasování)

8.4. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Qimonda, Portugalsko (A7-0271/2010, Barbara Matera) (hlasování)

8.5. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Cataluña automoción, Španělsko (A7-0272/2010, Barbara Matera) (hlasování)

8.6. Systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (A7-0260/2010, Carmen Fraga Estévez) (hlasování)

8.7. Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (A7-0262/2010, Jarosław Leszek Wałęsa) (hlasování)

8.8. Nejisté pracovní podmínky žen (A7-0264/2010, Britta Thomsen) (hlasování)

  Předseda. – Hlasování je ukončeno.

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0260/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Vážená paní předsedající, ráda bych také poděkovala zpravodajce a Radě za práci, kterou odvedli, aby bylo dosaženo dohody. Jsem přesvědčena, že se jedná o významný krok směrem vpřed z hlediska posunu v postavení, které Lisabonská smlouva přiznává Parlamentu a speciálně Výboru pro rybolov, a myslím si, že to bude rozhodující krok směrem vpřed, který zajistí, aby budoucích dohod ve věcech rybolovu bylo dosaženo prostřednictvím běžného legislativního postupu.

To je aspekt, na kterých bych ráda poukázala v souvislosti s touto dohodou.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Kontrola plavidel, která provozují nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, je nezbytná a měla by být prováděna účinně, efektivně a tak často, jak je to možné, se zvláštním zřetelem k oblastem, v nichž je riziko nezákonného rybolovu největší. To je také důvod, proč tolik potřebujeme nová kontrolní opatření zavedená nařízením, které bylo přijato. Systémy kontroly, které používají regionální organizace pro řízení rybolovu, by měly být provedeny do práva EU takovým způsobem, který by zabránil prodlevám a mezerám v právních předpisech, jež jsou důsledkem složitých postupů. Souhlasím také s názorem autorky zprávy, že omlouvání těchto prodlev nedostatečnou kapacitou lidských zdrojů je nepřijatelné.

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Vážená paní předsedající, hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože souhlasím se zpravodajkou, že systém kontroly a vynucování přijatý Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku musí být rychle proveden do práva EU. Mám na mysli zejména ta nová ustanovení, která konkrétně zavádějí nový systém státní přístavní inspekce, jenž účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena příslušným státem.

Jsem si ovšem naprosto jistý, že jakmile tyto změny budou provedeny do práva EU, budou muset být vyhodnocena některá kompromisní řešení a bude nezbytné provést některé úpravy, které vyplynou z tohoto vyhodnocení, pokud budou považovány za proveditelné z hlediska úmluvy jako takové.

Doporučení: Jarosław Leszek Wałęsa (A7-0262/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Vážená paní předsedající, tato dohoda bude také znamenat boj na obranu rybářů, boj s nezákonnými rybolovnými činnostmi, kontrolní opatření – jimiž se musí řídit politika v oblasti rybolovu – a další krok směrem k udržitelnému rybolovu.

Bude také znamenat větší míru kontroly a ochrany rybářů a tohoto odvětví v Evropě. Velice mě proto těší, že jsme této dohody dosáhli.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Základním cílem Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku je optimální využívání rybolovných zdrojů na území vymezeném touto úmluvou. Je třeba připomenout, že účelem úmluvy je zabezpečit rozsáhlou mezinárodní spolupráci a využívání vědeckého výzkumu s cílem zajistit maximální efektivitu využívání mořských rybolovných zdrojů.

Zásadní změny úmluvy se týkají zefektivnění struktury Organizace pro rybolov v severním Atlantiku, reformy vzorce příspěvku do rozpočtu, nových definic povinností různých stran a reformy postupu řešení sporů. Souhlasím se zpravodajkou a myslím si, že tyto změny budou prospěšné zájmům Evropské unie, která díky úmluvě, jež je předmětem této rozpravy, má povolení k rybolovu v těchto teritoriích.

Zpráva: Britta Thomsen (A7-0264/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Vážená paní předsedající, hlasovala jsem pro přijetí této iniciativy, protože když hovoříme o nejisté pracovní činnosti, hovoříme znovu o nerovnosti a diskriminaci, jíž ženy v Evropě trpí.

Hospodářská krize tuto nerovnost ještě prohloubila, protože měla dopad na hůře honorované práce vykonávané především ženami, včetně práce v domácnosti a pečovatelské služby, které podle výzkumů představují 31,5 % pracovních míst v podnicích, včetně prací na částečný úvazek. Rozdíl ve výši mezd má také stejný dopad v Evropě a absence sociálních jistot se projevuje rovněž v souvislosti s pracovními činnostmi vykonávanými ženami, které absolvovaly vyšší úroveň odborného vzdělávání.

Absence společné odpovědnosti, jež by měla být přejímána muži i ženami v domácnosti, je jedním z důvodů nedostatečných jistot a diskriminace. Musíme se zasazovat o zajištění vysoké kvality služeb péče o děti a starší osoby a o to, aby ženy měly přístup na trh práce za lepších podmínek. Chtěla bych ještě dodat, že přistěhovalkyně dělají práci vykonávanou evropskými ženami, takže máme možnost vstupu na trh práce.

Stručně řečeno, musíme i nadále usilovat o prosazení skutečné rovnosti.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Na trhu práce došlo k přesunu od standardních k nestandardním formám zaměstnání, proto vzniká potřeba zabránit upřednostňování nejlacinějších a pro zaměstnavatele nejvýhodnějších forem zaměstnání, ze kterých se stávají nejistá pracovní místa.

Zaměstnance, kteří se nacházejí ve zranitelném postavení na pracovních místech, která často nesplňují ani základní zdravotní a bezpečnostní normy a kde neexistuje ochrana proti diskriminaci, sociální ochrana a kolektivní zastoupení, je třeba chránit před nedůstojnými pracovními podmínkami a zneužíváním. Podporuji tedy ochranu pracovnic prostřednictvím zavedení minimálních sociálních norem pro zaměstnance, zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči a starobním důchodům a zaručení přiměřené mzdy a spravedlivé pracovní doby. Domnívám se, že členské státy by měly zabránit pomocí přísných kontrol práce, aby se běžná pracovní místa stávala nejistými.

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Vážená paní předsedající, současná hospodářská a finanční krize ještě umocnila problém žen zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek. Vzhledem k tomu, že často musejí skloubit pracovní závazky a závazky vůči rodině, dostávají se do horší vyjednávací pozice, což často vede k tomu, že mají horší pracovní podmínky.

Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože souhlasím s názorem, že je třeba s tímto problémem bojovat prostřednictvím výzvy členským státům a sociálním partnerům, aby ve velkém rozsahu sladili své právní předpisy a smluvní pravidla pro standardní a atypické formy zaměstnání, avšak současně měli na paměti reálné riziko možného nárůstu nehlášené práce. Vyzýváme proto Komisi a všechny členské státy, aby navrhly konkrétní nové strategie týkající se práce za nejistých podmínek, které by zohlednily vyrovnané zastoupení mužů a žen.

Tato zpráva také vyzývá Komisi, aby předložila návrh na uplatňování zásady stejné odměny pro muže a ženy. Musíme členským státům připomenout, aby neprodleně provedly směrnici 2006/54/ES do vnitrostátního práva. Vyzýváme proto členské státy, aby umožnily rozvoj sítí péče o děti a pečovatelských sítí a aby zavedly veškerá opatření s cílem umožnit ženám práci na plný úvazek, pokud se pro ni rozhodnou, a tím zlepšily podmínky pro jejich zapojení na trhu práce a jejich ekonomickou nezávislost.

  Andrea Češková (ECR). – (CS) Hlasovala jsem proti přijetí této zprávy o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek, neboť se domnívám, že práce na částečný úvazek, práce na dobu určitou a jiné obdobné typy smluvních forem jsou pro ženy na trhu práce přínosem, a to zejména pro ženy, které pečují o děti a chtějí mít zároveň zaměstnání. Tyto flexibilní formy práce jsou dle mého názoru opravdu přínosem a měli bychom je spíš podporovat tak, aby naopak zaměstnavatelé měli zájem je uzavírat, a tím dát ženám větší prostor se rozhodnout.

Zároveň nemohu souhlasit s tím, aby byly stanoveny jakékoli kvóty týkající se péče o dítě, např. aby do roku 2013 33 % dětí do tří let věku pobývalo v zařízeních kolektivní péče. Prosazuji princip svobody rodin, na nich je potřeba ponechat rozhodnutí o způsobu péče o děti.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Využívám tuto příležitost především z důvodu, že včera paní předsedající nebyla ochotna vyvolat všechny, kdo se chtěli přihlásit do diskuze, a to právě při tomto tématu, které je nesmírně důležité, protože zpráva poslankyně Thomsenové poukazuje na stále nejistější podmínky žen na trhu práce a také na zhoršující se sociální situaci.

Nejistota na trhu práce se týká žen všeobecně. Zejména v době globální krize jsou těmi prvními, na které krize dopadne, takzvané nestandardní pracovní úvazky, ať už v odvětví služeb nebo zemědělství. Vzhledem k tomu, že v těchto odvětvích pracují převážně ženy, propouštění se týká zejména jich. Toto je opět prostor, kde je třeba se vzepřít údajné logice trhu a ve jménu rovnoprávnosti, ale také ve jménu podpory koupěschopného obyvatelstva a poptávky je třeba pozitivně zasáhnout a například skoncovat s uzavíráním smluv bez udání pracovní doby.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Vážená paní předsedající, velká většina, která hlasovala pro přijetí zprávy, je důležitým varovným signálem vyslaným Parlamentem o problému žen zaměstnaných za nejistých podmínek. V Evropě doposud břemeno práce za nejistých podmínek nesou převážně ženy a tato situace se dále zhoršuje, protože mezinárodní krize má dopad na naše země. Evropská unie vždy prokazovala své odhodlání prosazovat politiku zrovnoprávnění v konkrétních právních předpisech provedených členskými státy do vnitrostátního práva a musí i nadále dělat vše, co bude v jejích silách, aby dosáhla skutečné rovnosti v přístupu k práci.

Tato zpráva z vlastního podnětu vysílá jasný signál Komisi a členským státům, že by měly zrušit nejistá pracovní místa a zvýšit sociální ochranu žen zaměstnaných za nejistých podmínek. Blahopřeji zpravodajce, paní Thomsenové.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Zprávu jsem podpořila, i když s určitými výhradami. Zpráva vnáší důležité světlo také do mé zprávy z předchozího volebního období, která hovoří o chudobě žen v Evropské unii. Je příkladem toho, že bereme vážně situaci ohrožených pracovních míst.

Mnohé ženy a rodiny si kladou otázky, zda evropská politika má praktická řešení a konkrétní politiky pro sociální problémy. Politika by neměla zasahovat do ekonomiky. Ekonomická svoboda je jednou z charakteristik společného trhu. Pokud však motiv zisku vede některé společnosti k tomu, že vyžadují od zaměstnanců práci v nebezpečných a nejistých podmínkách, je třeba, aby tomu zákonodárci zabránili. Musíme konečně uznat, že prací s nejistým zabezpečením je i práce žen v domácnosti. Pojišťovny to už vyčíslily a teď je řada na politicích. Vyzývám Komisi, aby předložila návrhy na uznání práce žen v domácnosti jako nepeněžní investice do národní prosperity.

  Mario Borghezio (EFD). – (IT) Vážená paní předsedající, toto je důležitá a významná zpráva týkající se ochrany žen. Velkým nedostatkem evropských institucí je ale to, že se v praxi neřídí svými deklarovanými teoretickými principy. Minulý týden v pátek a v sobotu se konala schůzka s hodnostáři nejdůležitějších evropských zednářských lóží, jíž se zúčastnil předseda Komise pan Barroso, předseda Parlamentu a předseda Evropské rady Van Rompuy, ale nezaznělo jediné slovo o tom, že většina z těchto lóží nedovoluje, aby do nich vstupovaly ženy. A co je závažnější, schůzka se konala na půdě Evropského parlamentu, za zavřenými dveřmi, a dokonce ani vlastní zaměstnanci Parlamentu na ni neměli přístup. To vše je v rozporu se zásadami transparentnosti, jimiž by se měly řídit všechny činnosti evropských orgánů.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Brian Simpson (A7-0217/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vítám tento návrh, protože jeho cílem je zavést povinný sběr údajů podle druhu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy poskytující užitečný obecný rámec vhodný pro podporu a sledování politiky podporující součinnost více druhů dopravy. V případě ostrovů by to mělo znamenat větší podporu pro spojení námořní a letecké dopravy, protože to jsou jediné dostupné druhy dopravy. Tento statistický průzkum by také umožnil lépe porozumět nákladům spojeným s nejvzdálenějšími regiony, z hlediska zboží i cestujících, což může ovlivnit rozhodnutí o jiných politikách týkajících se například transevropských sítí a v konkrétnější rovině „mořských dálnic“, jejichž součástí by byla námořní doprava mezi ostrovy a také mezi ostrovy a evropským kontinentem. Rád bych potvrdil svoji podporu pro stanovisko zpravodaje k možnosti přijetí současných ustanovení k novým pravidlům týkajícím se aktů v přenesené pravomoci zavedených Lisabonskou smlouvou s cílem posílit pravomoci Parlamentu v této oblasti.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Hlasuji pro přijetí zprávy poslance Simpsona, protože považuji statistické výkazy týkající se přepravy zboží a cestujících po moři za velice užitečné. Ve skutečnosti je sběr údajů podle druhu zboží již povinný pro evropské statistiky týkající se silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách.

Jak se ve zprávě jasně uvádí, „dostupnost úplných a jednotných statistik podle druhu zboží pro všechny druhy dopravy by poskytla obecný rámec vhodný pro podporu a sledování politiky podporující součinnost více druhů dopravy, tj. optimální kombinaci různých druhů dopravy v témže dopravním řetězci, a pro modernizaci nákladní dopravní logistiky.“

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Souhlasím s tímto návrhem nařízení, jehož účelem je pozměnit platnou směrnici tak, aby se sběr údajů podle druhu zboží stal pro statistiku námořní dopravy povinným. V současné době probíhá sběr těchto údajů na dobrovolném základě v 18 členských státech. Kromě toho je sběr údajů podle druhu zboží již povinný pro evropské statistiky týkající se silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách. Sběr údajů vytvoří možnost porovnávat náklad podle druhu dopravy a kombinovat různé druhy dopravy v témže dopravním řetězci a modernizovat nákladní dopravní logistiku. Předpokládá se, že sběr příslušných údajů nebude představovat pro respondenty žádnou další zátěž, jelikož dotčené členské státy by měly být schopny sestavit údaje s využitím již existujících zdrojů (například celních dokladů).

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Směrnice 2009/42/ES, která je v současné době v platnosti, vychází z principu dobrovolnosti sběru údajů pro statistiku námořní dopravy. Pozměnění této směrnice učiní sběr údajů podle druhu zboží povinným. Jsem spokojený s touto změnou, která nebude představovat žádnou další zátěž, vzhledem k tomu, že členské státy by měly být schopny sestavit údaje z již existujících zdrojů.

Je jistě rozumné, aby tato pravidla byla povinná pro námořní dopravu, neboť jsou již povinná pro silniční dopravu, železniční dopravu a dopravu po vnitrozemských vodních cestách. Kromě toho vítám i skutečnost, že zpravodaj navrhl změny týkající se vymáhání nařízení v souladu s postupem aktů v přenesené pravomoci. Parlament by měl využít tuto novou výsadu zakotvenou v Lisabonské smlouvě.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť souhlasím s tím, že existence úplných, standardizovaných statistik podle druhu zboží má klíčový význam pro všechny druhy dopravy. Tyto informace poskytují obecný rámec vhodný pro podporu a sledování politiky podporující součinnost více druhů dopravy, tj. optimální kombinaci různých druhů dopravy v témže dopravním řetězci a pro modernizaci nákladní dopravní logistiky. Chtěla bych vyzvat k tomu, aby všechny evropské statistiky o všech druzích dopravy byly shromažďovány podle společných koncepcí a norem za účelem dosažení nejvyšší možné srovnatelnosti mezi jednotlivými druhy dopravy.

  David Casa (PPE), písemně. – Tento návrh se týká sběru a registrace údajů týkajících se dopravy v členských státech, které mají mořské pobřeží. Návrh změní způsob sběru údajů tak, že budou uspořádány podle druhu zboží, jak tomu již je ve vztahu k jiným druhům dopravy. Věřím, že to je pozitivní vývoj a podpořit zpravodaje mi nečinilo žádný problém.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Přestože dokončení jednotného trhu bylo vyhlášeno již před nějakým časem, přetrvávající rozdíly mezi různými místy přístupu pro zboží i osoby i nadále prozrazují národní povahu hranic tohoto trhu. Členské státy se snad rozhodly v tomto ohledu ustoupit evropským institucím, ale takové rozdíly, které penalizují některé oblasti a upřednostňují jiné, nemohou nadále existovat. Tento další právní předpis, jehož cílem je harmonizovat způsob zacházení s přepravovanými osobami a zbožím, je dalším krokem na cestě k úplné integraci evropského společného trhu.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Členské státy Evropské unie musejí pomoci vytvořit evropskou databázi pro údaje v měsíčních intervalech o dopravě zboží a cestujících po moři a pro lodi, které je přepravují. To umožní specializované službě EU, Eurostatu, sestavovat evropské statistiky pro každý druh dopravy v souladu s normami EU. Využití těchto údajů pak pomůže vytvořit integrovaný evropský systém obsahující statistiky o této oblasti, za účelem dosažení maximální míry srovnatelnosti mezi druhy dopravy uplatňovanými v evropských zemích.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu je zavést povinný sběr údajů podle druhu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy a standardizovat určitý druh informací shromažďovaných a zpracovávaných v 27 členských státech. Jak uvádí zpravodaj, dostupnost úplných a jednotných statistik podle druhu zboží pro všechny druhy dopravy by poskytla obecný rámec vhodný pro podporu a sledování politiky podporující součinnost více druhů dopravy, tj. optimální kombinaci různých druhů dopravy v témže dopravním řetězci a pro modernizaci nákladní dopravní logistiky.

Vzhledem k významu bezpečné a efektivní dopravy zboží v mezinárodním obchodu podporuji návrh Komise.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu nařízení Parlamentu a Rady je pozměnit směrnici 2009/42/ES za účelem zavedení povinného sběru údajů podle druhu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy. V současnosti jsou tyto údaje shromažďovány na dobrovolném základě 18 členskými státy. Pět členských států nemá mořské pobřeží a údaje podle směrnice neposkytuje. Ve většině případů sběr příslušných údajů nebude představovat pro respondenty žádnou další zátěž, jelikož dotčené členské státy by měly být schopny sestavit údaje s využitím již existujících zdrojů, jako například celních dokladů. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť souhlasím s potřebou úplných a standardizovaných statistik podle druhu zboží pro všechny druhy dopravy za účelem poskytnutí obecného rámce srovnatelnosti v rámci EU.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem návrhu nařízení je zavést povinný sběr údajů podle druhu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy, neboť zpravodaj je přesvědčen, že ve většině případů sběr příslušných údajů nebude představovat pro respondenty žádnou další zátěž, jelikož dotčené členské státy by měly být schopny sestavit údaje s využitím již existujících zdrojů, jako například celních dokladů. Kromě toho sběr údajů podle druhu zboží je již povinný pro evropské statistiky týkající se evropské silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách.

Sdílíme názor, že existence statistik o všech druzích dopravy zboží a cestujících poskytne rámec informací, které budou vhodné pro definování politiky podporující interoperabilitu a součinnost více druhů dopravy, tj. optimální kombinaci různých druhů dopravy v témže dopravním řetězci přispívající k modernizaci a racionalizaci nákladní dopravní logistiky a podporující její udržitelnost. To samozřejmě závisí na srovnatelnosti dostupných statistik, která vyžaduje určitou harmonizaci norem a idejí.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Prostým cílem tohoto návrhu je zavést povinný sběr údajů podle druhu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy. Sběr údajů podle druhu zboží je již povinný pro evropské statistiky týkající se silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách a návrh by pomohl zlepšit harmonizaci v této oblasti. Sběr údajů nebude představovat pro respondenty žádnou další zátěž.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Účelem tohoto textu je pozměnit směrnici 2009/42/ES s cílem zavést povinný sběr údajů podle typu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy. V současnosti jsou tyto údaje shromažďovány na dobrovolném základě 18 členskými státy. Pět členských států nemá mořské pobřeží a údaje podle směrnice neposkytuje. Ve většině případů sběr příslušných údajů nebude představovat pro ty, kteří je poskytují, žádnou další zátěž, jelikož dotčené členské státy by měly být schopny sestavit údaje s využitím již existujících zdrojů (jako například celních dokladů). Sběr údajů podle druhu zboží je již povinný pro evropské statistiky týkající se silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách. Evropské statistiky o všech druzích dopravy musí být shromažďovány podle společných zásad a pravidel za účelem dosažení nejvyšší možné srovnatelnosti mezi jednotlivými druhy dopravy, což je také důvod, proč jsem hlasoval pro přijetí tohoto textu. Dostupnost úplných a jednotných statistik podle druhu zboží pro všechny druhy dopravy by poskytla obecný rámec vhodný pro podporu a sledování politiky podporující součinnost více druhů dopravy.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Plně jsem podpořil zprávu poslance Simpsona. Souhlasím s tím, že údaje o členění podle druhu zboží jsou nezbytné pro statistiky týkající se námořní dopravy. Tyto statistiky nabídnou vývozcům a dovozcům možnost najít nejlepší způsob dopravy nákladu. Sníží se díky tomu náklady na zboží pro evropské občany a vývozci budou moci účtovat ceny za zboží dodávané ze třetích zemí efektivněji. Tento druh statistických údajů pomůže zamezit nepředvídaným nákladům a podpoří oběh interního i externího zboží. Následně bych jej zavedl také v souvislosti s leteckou nákladní dopravou.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Statistiky jsou důležitým předpokladem schopnosti reagovat, protože poskytují určitá fakta, na kterých mohou být založena rozhodnutí. Ovšem v případě sběru statistických údajů je vždy důležité udržet rovnováhu mezi nezbytným shromažďováním faktů a administrativními náklady. Až doposud 18 členských států shromažďovalo údaje o dopravě zboží a cestujících na dobrovolném základě. Zavést navrhované řešení má smysl, pokud příslušné údaje nepředstavují další zátěž, jinými slovy, pokud jsou členské státy skutečně schopny shromažďovat tyto údaje za použití již existujících zdrojů údajů. Sběr úplných statistických údajů týkajících se dopravy zboží a cestujících pro veškeré zboží a pro všechny druhy dopravy pro účely srovnání mi připadá nadměrný vzhledem k administrativním nákladům s tím spojeným. Proto jsem tedy odpovídajícím způsobem hlasoval.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zpráva navrhuje řadu změn, jejichž cílem je přizpůsobit ustanovení o regulativním postupu s kontrolou novým ustanovením o aktech v přenesené pravomoci zavedených Lisabonskou smlouvou. Cílem zpravodaje bylo pozměnit příslušnou směrnici EU za účelem zavedení povinného sběru údajů podle druhu zboží pro evropské statistiky týkající se námořní dopravy. V současnosti jsou tyto údaje shromažďovány na dobrovolném základě 18 členskými státy. Pět členských států nemá mořské pobřeží a údaje podle směrnice neposkytuje.

Stojí za zmínku, že sběr příslušných údajů nebude představovat pro respondenty žádnou další zátěž, jelikož dotčené členské státy by měly být schopny sestavit údaje s využitím již existujících zdrojů (jako například celních dokladů). Sběr údajů podle druhu zboží je již povinný pro evropské statistiky týkající se evropské silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách. Vzhledem k potřebě vytvořit efektivní, koordinované komunikační a dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí (pro námořní dopravu, dopravu na pevnině a dopravu po vnitrozemských vodních cestách), přijetí opatření v oblasti sběru a analýzy údajů pro všechny druhy dopravy je skutečně nanejvýš relevantní.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslance Simpsona, protože pozměněním směrnice 2009/42/ES jsou dotvořeny příslušné právní předpisy týkající se sběru údajů o dopravě zboží a cestujících z Evropy a v rámci Evropy. Doposud byl sběr údajů povinný pouze pro silniční, železniční dopravu a pro dopravu po vnitrostátních vodních cestách, ale po pozměnění příslušné směrnice bude povinný také pro námořní dopravu a bude poskytovat řadu údajů o zboží vstupujícím do Evropské unie a opouštějícím Evropskou unii. Tyto údaje jsou nezbytné nejenom pro statistické účely. Po pozměnění směrnice budou počínaje od příštího roku k dispozici také údaje o námořní dopravě, což přispěje k větší transparentnosti, pokud jde o druhy dopravovaného zboží, a větší efektivitě dopravy konkrétního zboží, neboť srovnatelnost umožní najít nejefektivnější druhy dopravy pro každý druh zboží.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Záměrem návrhu je zavést povinný sběr údajů podle typu zboží pro statistiku námořní dopravy. V současnosti 18 členských států shromažďuje údaje o námořní dopravě na čistě dobrovolném základě, přičemž sběr údajů podle druhu zboží je již povinný pro evropské statistiky týkající se silniční dopravy, železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách.

Dostupnost úplných a jednotných statistik podle druhu zboží pro všechny druhy dopravy, včetně námořní, by poskytla obecný rámec vhodný pro podporu a sledování politiky podporující součinnost více druhů dopravy, tj. optimální kombinaci různých druhů dopravy v témže dopravním řetězci a pro modernizaci nákladní dopravní logistiky.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Cílem tohoto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady je pozměnit směrnici 2009/42/ES za účelem zavedení povinného sběru údajů podle druhu zboží pro statistiku námořní dopravy. V současnosti jsou tyto údaje shromažďovány na dobrovolném základě v 18 členských státech. Pět členských států nemá mořské pobřeží a žádné údaje podle dané směrnice neposkytuje. Ve většině případů nebude sběr příslušných údajů představovat pro respondenty žádnou další zátěž, jelikož dotčené členské státy by měly být schopny sestavit údaje s využitím již existujících zdrojů dat, jako například celních dokumentů. Skupina Verts/ALE hlasovala pro přijetí tohoto návrhu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že povinný sběr údajů podle druhu zboží za účelem shromažďování statistik námořní dopravy je nesmírně důležitý pro podporu součinnosti více druhů dopravy a možnost kombinace různých druhů dopravy. Vzhledem k tomu, že sběr údajů je již povinný pro statistiku týkající se jiných druhů dopravy – silniční, železniční a po vnitrozemských vodních cestách – myslím si, že společný rámec, jehož součástí je shromažďování statistik námořní dopravy, je vhodný a může také pomoci zajistit maximální srovnatelnost mezi různými druhy dopravy.

V souladu s návrhem Komise, by se revize směrnice 2009/42/ES měla uskutečnit v těchto intencích a měla by být použita na údaje od roku 2011, v souladu s dobrovolnými postupy, které již rozvíjí 18 členských států EU.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, tato otázka systematického sběru statistických údajů má pro nás mimořádný význam. V Litvě představuje doprava zboží po moři jenom malé procento veškerého dopravovaného zboží a lze toho proto v této oblasti dosáhnout mnohem více. Kromě toho naše odvětví cestovního ruchu v pobřežních oblastech má také velký potenciál růstu. Modernizací logistiky dopravy zboží a podporou součinnosti více druhů dopravy, tj. kombinací různých druhů dopravy v témže dopravním řetězci, máme příležitost zvýšit prosperitu pobaltského regionu. To je mimořádně důležité, máme-li do budoucna udržet konkurenceschopnost evropských přístavů, jako je litevský přístav Klajpeda. Užší spolupráce mezi pobaltskými státy přispěje k jejich sblížení, a trh v našem regionu tak bude více harmonický a přístupnější pro celou Evropskou unii. V současné době jsou pobaltské země do značné míry izolované od evropské dopravní sítě. Doufáme, že se objem dopravy mezi pobaltskými státy do roku 2020 zdvojnásobí, a musíme proto řešit nedostatek vhodné infrastruktury a přístupnosti. A co je nejdůležitější, musíme zajistit, aby sběr údajů nepředstavoval pro členské státy další zátěž. Nemáme co ztratit.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0270/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 951 osob ve 45 podnicích, které vyvíjejí činnost spadající do oddílu 28 (výroba strojů a zařízení) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Severní Jutsko (Nordjylland), hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s tím, že návrh Komise by měl v důvodové zprávě obsahovat jasné a podrobné informace o žádosti, analyzovat kritéria způsobilosti a vysvětlovat důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  David Casa (PPE), písemně. – EFG je důležitý strukturální fond v EU, který nám umožňuje poskytovat pomoc pracovníkům, kteří byli propuštění v důsledku velkých změn v globálních trendech. Tak tomu bylo v řadě členských států EU, jako například ve Španělsku, kde se ukázalo, že existence fondu je mimořádně prospěšná. Vzhledem k výše uvedenému souhlasím s rozhodnutími, která navrhl zpravodaj, a rozhodl jsem se, že budu hlasovat pro přijetí zprávy.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem ke změnám ve struktuře mezinárodního obchodu je nesmírně důležité, aby evropská ekonomika byla schopna efektivně zavádět nástroje na podporu pracovníků postižených těmito změnami, včetně pomoci při rychlém začlenění na trh práce. Vzhledem k tomu, že Dánsko předložilo žádost o pomoc v souvislosti s propuštěním 951 osob ve 45 podnicích v regionu Severní Jutsko (Nordjylland), rád bych připomněl řadu důvodů, které jsem uvedl ve vysvětlení svého hlasování o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve španělském regionu Katalánsko, abych vysvětlil, proč jsem hlasoval pro přijetí této zprávy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Toto je usnesení o návrhu rozhodnutí Parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.

Odvětví výroby strojů a zařízení pro loďařské odvětví v dánském regionu Severní Jutsko (Nordjylland) bylo zaskočeno změnami na trzích a světovou úvěrovou krizí, která vedla k dramatickému poklesu objednávek a výslednému propouštění ve více než 40 podnicích.

V regionech, jako je Severní Jutsko, které jsou mimořádně závislé na jednom odvětví, bývá oživení trhu a opětovné umístění pracovníků do jiných oblastí činností pomalejší a obtížnější. Jsem přesvědčen, že uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je v tomto případě oprávněné.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálnímu dopadu světové hospodářské krize, která měla mimořádně silný negativní dopad na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) rozhodující význam pro zmírnění tíživé situace mnoha evropských jednotlivců a rodin, který přispívá k jejich opětovnému sociálnímu začlenění a profesionálnímu rozvoji a zároveň poskytnutí nových zdrojů za účelem pokrytí potřeb podniků a oživení ekonomiky. Akční plán Dánska s cílem pomoci 951 pracovníkům propuštěným ze 45 podniků vyrábějících stroje a zařízení v malém regionu Severní Jutsko (Nordjylland) spadá do téhož rámce. V tomto případě 40 % propuštěných pracovníků pracovalo manuálně, v oblasti hutního průmyslu a výroby strojů a zařízení a 33 % pracovníků spadalo do kategorie nekvalifikované pracovní síly. Tato situace jasně ukazuje potřebu efektivního vyhodnocení technického a odborného profilu lidí postižených důsledky světové krize. Doufám proto, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí při zavádění opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje, jakým je EFG, z nějž jsou v současnosti uvolňovány velice nízké částky. V tomto roce byla podána žádost o uvolnění pouze 11 % z celkové částky 500 milionů eur.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Parlament byl znovu požádán, aby potvrdil platbu pomoci z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pracovníkům propuštěným v důsledku krize nebo přemístění. Tato pomoc bude znovu rozdělena mezi rozpočtové linie, které byly původně vyčleněny na jiné evropské programy, neboť Fond pro přizpůsobení se globalizaci nemá na základě současného finančního rámce žádné vlastní prostředky.

S cílem zamezit vzniku této situace jednou provždy, jsem pracovala v průběhu přípravy návrhu rozpočtu na rok 2011 na vytvoření rozpočtové linie pro prostředky na platby konkrétně pro Fond pro přizpůsobení se globalizaci. Parlament během hlasování o jeho čtení rozpočtu dne 20. října 2010 tedy schválil částku 50 milionů eur.

Tato částka, která je ve srovnání se skutečnými ročními potřebami symbolická, musí být ještě potvrzena, neboť Evropská rada původně zamítla návrh poskytnout Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci vlastní financování. Budu proto i nadále tuto otázku sledovat v naději, že se mi podaří dosáhnout rozpočtové a legislativní konsolidace tohoto mechanismu.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Musím paní Materové co nejsrdečněji poblahopřát k celkovému počtu čtyř zpráv o uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Rozšíření oblasti působnosti Fondu pro přizpůsobení se globalizaci tak, aby do ní spadali také pracovníci, byl důležitý krok, který nám umožnil přímo podporovat evropské občany. Účelem nástroje Fondu pro přizpůsobení se globalizaci je pomoci těm, které zastihly dopady globalizace nepřipravené. Pokud mají být uvolněné prostředky používány efektivně, musejí dosáhnout svého místa určení rychle a cíleně. To je jediný způsob, jak zajistit, abychom pomohli evropským občanům a posílili důvěru v Evropskou unii.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch Dánska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pro pracovníky v tíživé situaci v důsledku hospodářské krize.

EFG byl zřízen v roce 2006 jako nástroj praktické podpory pracovníkům, kteří byly propuštěni buď z důvodů souvisejících s přemístěním jejich podniků nebo, po změně z roku 2009, z důvodu hospodářské krize za účelem jejich opětovného začlenění na trh práce. Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 1 122 pracovníků ve 45 podnicích vyrábějících stroje v regionu Severní Jutsko (Nordjylland), v celkové výši 7 521 359 eur financovaných z EFG.

V závěru bych chtěl uvítat přijetí této zprávy, neboť prokazuje, že EFG je užitečným a efektivním zdrojem pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), konkrétně pro 951 propuštěných pracovníků ze 45 podniků, které vyvíjejí činnost spadající do oddílu 28 (výroba strojů a zařízení) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Severní Jutsko (Nordjylland). EFG poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhá jim při opětovném začlenění na trh práce. Dánsko podalo žádost o uvolnění finančních prostředků EFG pro propuštěné pracovníky v automobilovém odvětví, což je v souladu s nařízením upravujícím činnost fondu. Nyní musí být zajištěno, aby EFG podporoval pracovníky, kteří byli propuštěni, za účelem jejich opětovného začlenění na trh práce, a to bez ohledu na skutečnost, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Je velice důležité nezaujímat k procesu nezaměstnanosti přístup laissez faire. V této oblasti je nezbytné, aby lidé měli pocit, že je podporují vlády členských států i Evropská unie jako celek. Přestože jsem hlasoval pro přijetí zprávy, není mi stále jasné, jak by měla být částka podpory rozdělena. Proč Nizozemsko obdrží přibližně 3 000 eur na každého propuštěného pracovníka, zatímco Španělsko obdrží 1 000 eur a Dánsko 7 000 eur? Jsou snad náklady na rekvalifikaci v Dánsku sedmkrát vyšší než ve Španělsku? Bez ohledu na tento mimořádně znepokojivý problém, musím souhlasit se zpravodajkou, paní Materovou, že poskytnutí této finanční podpory je nezbytným a včasným opatřením. Je škoda, že vláda Lotyšska se na tomto programu nepodílí a nepodala si žádost o uvolnění prostředků z EFG. V Lotyšsku je v současnosti 180 000 nezaměstnaných.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 951 osob ve 45 podnicích, které vyvíjejí činnost spadající do oddílu 28 (výroba strojů a zařízení) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Severní Jutsko (Nordjylland), hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem.

Chtěla bych zdůraznit jako mimořádně důležité tyto aspekty: (1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporuje opětovné začlenění propuštěných pracovníků na trh práce, aniž zbavuje podniky jejich odpovědnosti; (2) v rámci uvolňování prostředků z EFG Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby, jak požadoval Parlament; (3) fungování a přidaná hodnota EFG by měly být hodnoceny v rámci obecného hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v průběhu přezkumu víceletého finančního rámce na 2007-2013 v polovině období; (4) návrh Komise obsahuje informace o žádosti, analyzuje kritéria způsobilosti a vysvětluje důvody, které vedly k jejímu schválení, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 951 osob ve 45 podnicích, které vyvíjejí činnost spadající do oddílu 28 (výroba strojů a zařízení) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Severní Jutsko (Nordjylland), hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s tím, že návrh Komise by měl ve své důvodové zprávě předkládat jasné a podrobné informace o žádosti, analyzovat kritéria způsobilosti a vysvětlit důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto hlasováním Evropský parlament bere na vědomí skutečnost, že Dánsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 951 osob ve 45 podnicích, které vyvíjejí činnost spadající do oddílu 28 (výroba strojů a zařízení) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Severní Jutsko (Nordjylland. Žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG. Ve svém usnesení Evropský parlament žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; a zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Společenství evropských sdružení loděnic (CESA) počítá s tím, že celosvětová poptávka v loďařském odvětví poklesne do roku 2014 v důsledku světové finanční krize, zatímco v budoucnosti se toto odvětví přemístí do oblastí s nižšími náklady, zejména do asijských regionů. Vzhledem k nedostatečné evropské politice na podporu loďařství je nepravděpodobné, že se objem výroby vrátí na úroveň před současnou krizí. Loděnice Damen v mém rodném městě Galaţi také pociťují dopady hospodářské a finanční krize, kvůli které bude jenom v roce 2009 propuštěno 600 pracovníků. V roce 2010 se očekává, že bude propuštěno dalších 500 pracovníků. Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), o něž požádalo Dánsko, za účelem čerpání částky 7 521 359 eur ke spolufinancování programu podpory pro 951 pracovníků propuštěných v regionu Severní Jutsko (Nordjylland) v období od 15. února 2009 do 14. listopadu 2009. Pracovníci byli propuštěni ve 45 podnicích vyvíjejících činnost v odvětví výroby strojů a zařízení pro loďařské odvětví.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) V tomto případě se jedná o otázku poskytnutí podpory podnikům v odvětví výroby strojů a zařízení ve středním regionu Severní Jutsko (Nordjylland). V tomto regionu v severovýchodním výběžku Severního Jutska bylo v období od 15. února do 14. listopadu 2009 propuštěno 951 lidí ve 45 podnicích. Za účelem podpory těchto pracovníků při jejich opětovném začlenění na trh práce, jsou z fondu uvolněny prostředky ve výši 7 521 359 eur.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0269/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Jak jsem měl příležitost vysvětlit v březnu letošního roku při hlasování o zprávě poslance Bögeho, využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci jako užitečného nástroje pro řešení důsledků hospodářské a finanční krize je velice cennou iniciativou, která představuje praktickou reakci formou finanční pomoci. Od té doby bylo přijato několik dalších žádostí, včetně té, kterou projednáváme. To myslím nejlépe dokládá užitečnost této iniciativy.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 512 pracovníků ve společnosti NXP Semiconductors Netherlands, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise, ve spojení s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s návrhem Komise, která v souvislosti s uvolňováním prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu (ESF) alternativní zdroje prostředků na platby, neboť Evropský parlament opakovaně připomínal, že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a termíny plnění, a je tedy nutné najít příslušné rozpočtové položky pro převod.

  David Casa (PPE), písemně. – EFG je důležitý strukturální fond v Evropské unii, který nám umožňuje poskytovat pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn v globálních trendech. Bylo nezbytné umožnit přístup k jeho prostředkům pracovníkům v Nizozemsku, byli propuštěni v odvětví elektroniky. Vzhledem k těmto skutečnostem souhlasím s rozhodnutími, která uvedla zpravodajka, a rozhodl jsem se hlasovat pro přijetí zprávy.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku restrukturalizace a přemístění musí být dynamická a flexibilní, aby mohla být realizována rychle a účinně. Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 512 pracovníků ve společnosti NXP Semiconductors Netherlands, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven, a vzhledem k důvodům, jež jsem uvedl při vysvětlení svého hlasování o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení globalizaci pro španělský region Katalánsko, hlasuji pro přijetí této zprávy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Znovu jsme konfrontováni s problémem rušení klíčového průmyslového podniku v jednom z měst, v tomto případě Nijmegenu, s přitěžující okolností, že se nepředpokládá vytvoření jakýchkoli jiných podniků se stejným potenciálem z hlediska zaměstnatelnosti.

Jestliže vezmeme v úvahu usnesení přijatá Parlamentem, porozumíme lépe rozsahu a rozměru problému v několika evropských státech. Tyto státy doposud neprokázaly, že jsou schopny čelit problému nedostatečné koordinace a ztráty atraktivnosti pro investice a inovace.

Pokud nebudou přijata žádná opatření v tomto směru, obávám se, že žádosti o uvolnění prostředků z fondu se budou dále rozrůstat a fond jako takový se může ukázat být nedostatečným nástrojem pomoci pracovníkům, kteří budou postiženi náhlými a neočekávanými změnami v jejich příslušných podnicích.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k dopadům současné světové hospodářské a finanční krize na průmyslovou činnost a konkrétní pracovní místa v odvětví elektroniky, musí existovat rychle reagující a účinný program podpory pro 512 pracovníků propuštěných ze společnosti NXL Semiconductors Netherlands v nizozemských regionech Gelderland a Eindhoven. Stojí jistě za to, poukázat v této souvislosti na regionální a sociální dopady vyplývající z propadu hospodářské činnosti v podniku v Nijmegenu v provincii Gelderland, který byl největším místním zaměstnavatelem a v němž po desetiletí působil velký počet nekvalifikovaných pracovníků. Z této situace vyplývá naléhavá potřeba vytvořit plán, který by pomohl při hospodářském oživení a rekvalifikaci těchto bývalých zaměstnanců za účelem jejich opětovného začlenění na trh práce. Chtěl bych zopakovat varovná slova o tom, že je třeba, aby evropské státy zajistily mechanismy, které by umožnily a urychlily uvolnění a čerpání prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG).

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch Nizozemska, protože se domnívám, že tento nástroj je cenným zdrojem podpory pro pracovníky v tíživé situaci v důsledku hospodářské krize.

EFG byl zřízen v roce 2006 jako nástroj praktické podpory pro pracovníky, kteří byli propuštěni buď z důvodů spojených s přemístěním jejich podniků nebo, po jeho pozměnění v roce 2009, z důvodu hospodářské krize, s cílem pomoci při jejich opětovném začlenění na trh práce. Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 1 590 pracovníků podniku NXL Semiconductors Netherlands, vyvíjejícího činnost v odvětví elektroniky v regionech Gelderland a Eindhoven, v celkové výši 1 809 434 eur financovanou z EFG.

Závěrem vítám přijetí této zprávy, jež prokazuje, že EFG je užitečným a účinným zdrojem pro boj s nezaměstnaností vzniklou v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o čerpání prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), konkrétně v souvislosti s propuštěním 512 pracovníků podniku NXP Semiconductors Netherlands, který vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven. EFG poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu a pomáhá jim při opětovném začlenění na trh práce. Nizozemsko podalo žádost o uvolnění finančních prostředků EFG pro propuštěné pracovníky v automobilovém odvětví, což je v souladu s nařízením upravujícím činnost fondu. Nyní musí být zajištěno, aby EFG podporoval pracovníky, kteří byli propuštěni, za účelem jejich opětovného začlenění na trh práce, a to bez ohledu na skutečnost, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 512 pracovníků ve společnosti NXP Semiconductors Netherlands, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise ve spojení s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem.

Chtěla bych zdůraznit jako mimořádně důležité tyto aspekty: (1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporuje opětovné začlenění propuštěných pracovníků na trh práce, aniž zbavuje podniky jejich odpovědnosti; (2) v rámci uvolňování prostředků z EFG Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu (ESF) alternativní zdroje prostředků na platby, jak požadoval Parlament; (3) fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v rámci obecného hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v průběhu přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007-2013 v polovině období; (4) návrh Komise obsahuje informace o žádosti, analyzuje kritéria způsobilosti a vysvětluje důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 512 pracovníků ve společnosti NXP Semiconductors Netherlands, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven, hlasoval jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise ve spojení s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s tím, že návrh Komise by měl v důvodové zprávě obsahovat jasné a podrobné informace o žádosti, analyzovat kritéria způsobilosti a vysvětlovat důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006, pokud jde o přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, měla být dynamická a měla být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 512 pracovníků ve společnosti NXL Semiconductors Netherlands, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven; vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG, Evropský parlament žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; a zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení globalizaci (EFG) v reakci na žádost podanou společností NL/NXP Semiconductors v Nizozemsku.

Dne 26. března 2010 Nizozemsko požádalo o finanční pomoc z EFG pro 512 z 590 pracovníků propuštěných ze společnosti NXP Semiconductors, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven. Celkový počet propuštěných pracovníků tvoří 425 mužů a 87 žen, z toho sedm pracovníků se závažnými zdravotními problémy nebo postižením (1,3 %). Nizozemsko zdůrazňuje závažný dopad tohoto propouštění, neboť společnost NXP Semiconductors je největším průmyslovým zaměstnavatelem v této oblasti a zaměstnávala již desítky let velký počet pracovníků s nízkou kvalifikací. Nedostatek pracovních příležitostí v obdobných podnicích v daném regionu bude představovat problém zejména pro pracovníky se specializovanou zkušeností v oblasti výroby polovodičů.

Uvolnění prostředků z EFG je důležité zejména s ohledem na začlenění propuštěných pracovníků na trh práce. Chtěla bych však upozornit Komisi a členské státy na potřebu navrhnout průmyslovou politiku, která bude udržitelná a vytvoří nová pracovní místa.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Od 1. května 2009 byla oblast působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci rozšířena. Je určen také pro poskytování podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí. V regionech NUTS II Gelderland a Eindhoven v Nizozemí bylo propuštěno 512 pracovníků společnosti NXP Semiconductors Netherlands. Na podporu těchto pracovníků byla uvolněna částka 1 809 434 eur.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0271/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, která schválila uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve výši 2,4 milionu eur pro Portugalsko, za účelem podpory pracovníkům propuštěným ze společnosti Qimonda. Tento krok následoval po podání portugalské žádosti o uvolnění prostředků z EFG v prosinci 2009. EFG byl zřízen jako nástroj pro poskytování dodatečné podpory pracovníkům postiženým důsledky významných změn ve struktuře mezinárodního obchodu. Účelem balíčku pomoci z EFG je zabezpečit postavení 839 pracovníků propuštěných ze společnosti Qimonda Portugal v období od 8. června do 8. října minulého roku. Tato částka pokryje následující opatření: uznání kvalifikace, odborná příprava, odborné vzdělávání a podpora zaměřená na vytvoření pracovních míst, podpora pro vlastní propagaci a pobídky pro náborový proces a zkušenosti získané na pracovišti. Jsem proto přesvědčen, že je nezbytné, abychom udělali vše, co je v našich silách k urychlení procesu uvolnění prostředků z EFG, se zřetelem k závazku, který přijaly evropské orgány ohledně zajištění rychlého a jednoduchého schvalování těchto rozhodnutí.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), v celkové výši 2 405 671 eur pro Portugalsko, pro 839 pracovníků společnosti Qimonda Portugal S.A. propuštěných v období od 8. června do 8. října minulého roku. Tyto prostředky jsou určeny na podporu propuštěných pracovníků společnosti Qimonda, prostřednictvím uznání kvalifikace, odborné přípravy, odborného vzdělávání a podpory za účelem založení podniků, pomoci při vlastním hledání práce a pobídek pro náborový proces a odbornou praxi získanou na pracovišti. Toto je druhý případ, kdy Portugalsko podalo žádost o uvolnění prostředků z EFG pro region Norte. V roce 2009 byly uvolněny prostředky ve výši 832 800 eur po propouštění v textilním odvětví. A konečně bych chtěla konstatovat, že mě mrzí, že se portugalská vláda nenaučila využívat potenciálu fondu. Zatímco bývalí zaměstnanci nizozemské společnosti NXP Semiconductors obdrží 3 534 eur na osobu a bývalí dánští zaměstnanci z regionu Severní Jutsko (Nordjylland) získají každý 7 908 eur, bývalí portugalští zaměstnanci společnosti Qimonda obdrží z pomoci poskytnuté z fondu pouze 2 867 eur na osobu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Portugalsko požádalo o pomoc v souvislosti s propouštěním 839 pracovníků společnosti Quimonda S.A., nadnárodní firmy, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionu NUTS II Norte, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise, ve spojení s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s tím, že fungování a přínos Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly být hodnoceny v rámci obecného hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006, a to v průběhu přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007-2013 v polovině období.

  David Casa (PPE), písemně. – EFG je důležitý strukturální fond v Evropské unii, který nám umožňuje poskytovat pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn v globálních trendech. Má-li tento fond efektivně fungovat, je maximálně důležité, aby byl k němu umožněn přístup tehdy, kdy je to třeba, a to včasným a účinným způsobem. Z těchto důvodů musím podporovat zpravodajku v jejích závěrech a proto jsem se rozhodl hlasovat pro přijetí zprávy.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Uzavření společnosti Qimonda ve Vila do Conde mělo okamžitý dopad na rozšíření nezaměstnaných v portugalském regionu Norte o dalších 1 000 osob. V té době byla již míra nezaměstnanosti v tomto regionu nejvyšší v zemi: v období od ledna do října 2009 úřady práce v severním regionu zaznamenaly průměrný příliv 22 000 nezaměstnaných měsíčně. Po propouštění ve společnosti Qimonda Portugal S.A. byla dne 17. prosince 2009 předložena žádost o pomoc pro 839 propuštěných pracovníků.

Na základě posouzení, které provedla, Komise dospěla k závěru, že byly splněny všechny nezbytné podmínky. Předložila tento návrh rozhodnutí za účelem uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu opětovného začlenění těchto pracovníků, kteří jsou oběťmi propouštění v přímé souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí, na trh práce.

Podporuji proto toto rozhodnutí, které umožňuje uvolnění prostředků ve výši 2 405 671 eur ze souhrnného rozpočtu EU na rok 2010 za účelem poskytnutí finanční podpory v reakci na portugalskou žádost. Rád bych také zdůraznil potřebu zajistit rychlé zpracování jejího přijetí.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), iniciativa předsedy Komise pana Barrosa z roku 2005, následně po zprávě Komise Evropské hodnoty v globalizovaném světě, má nyní novou podobu, která ji činí transparentnější, s širšími cíli zohledňujícími důsledky současné krize a s perspektivou kratší doby čekání na uvolnění prostředků, což, jak doufám, bude platit i pro tento případ.

Přestože jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu, považuji za politováníhodné, že portugalská vláda opět nevěděla, jak plně využít tento fond, na rozdíl od jiných zemí, které to dokázaly, což je nanejvýš zřejmé z částky prostředků požadovaných z EFG na osobu, jestliže analyzujeme použití fondu v jiných případech.

Dnes například proběhlo hlasování o jiných žádostech o podporu z EFG, které nabízí srovnání. Bývalí pracovníci nizozemské společnosti NXP Semiconductors obdrží 3 534 eur na osobu, bývalí dánští zaměstnanci v regionu Severní Jutsko (Nordjylland) obdrží každý 7 908 eur. Bývalí portugalští zaměstnanci společnosti Qimonda, jichž se týká pomoc z EFG, obdrží podporu z fondu ve výši pouze 2 867 eur na osobu. Tato částka je určena na opatření, jako je uznání kvalifikace, odborná příprava, odborné vzdělávání nebo podpora za účelem založení podniků, pomoci při vlastním hledání práce a pobídky pro náborový proces a odbornou praxi získanou na pracovišti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť jsem přesvědčena, že uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Portugalsko je nesmírně důležité za účelem podpory pracovníků propuštěných společností Qimonda. Částka 2,4 milionu eur, která má být uvolněna, nepochybně nebude dostačovat na řešení negativních dopadů propouštění, ale jistě významně pomůže. Proces uvolnění prostředků z fondu musí být jednoduchý a rychlý a jeho součástí by měly být programy odborného vzdělávání, které přispějí k efektivnímu opětovnému začlenění pracovníků postižených propouštěním na trh práce.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Portugalská společnost Qimonda, která je součástí německého koncernu s vedoucím postavením na trhu, byla v Portugalsku považována za příklad úspěšného podniku, který je v čele svého odvětví. Byl to největší portugalský vývozce a předtím, než se dostaly na veřejnost problémy, které vyústily v její platební neschopnost, chystala se investovat do nových technologií a získala prostředky financování z veřejných zdrojů na podporu výroby solárních panelů. Zaměstnanci společnosti Qimonda byli vysoce kvalifikovaní a měli vysokou míru produktivity a nic nenaznačovalo, že společnost přestane být v tak krátké době rentabilní. V roce 2008 společnost dokonce zvažovala možnost vybudování tří dalších závodů v Portugalsku, všechny v blízkosti města Vila do Conde. Region Norte, kde měla společnost Qimonda sídlo, je tradičně průmyslový a zavírání podniků a nezaměstnanost jej tvrdě postihla. Schopnost společnosti Qimonda získat tolik potřebné kvalifikované pracovníky do tohoto regionu nyní byla ohrožena.

Doufám, že prostředky uvolněné z fondu budou pro zaměstnance společnosti Qimonda dostatečným přínosem a že se jim podaří plně se začlenit na trh práce. Chtěl bych při této příležitosti vyjádřit svou solidaritu s nimi a s jejich rodinami.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Uzavření továrny Qimonda ve Vila do Conde ještě znásobilo vysokou nezaměstnanost na severu Portugalska. V tomto případě bylo propuštěno 900 pracovníků, z nichž velká většina měla nízké vzdělání: 36,6 % absolvovalo pouze základní vzdělání a jen 10,7 % postoupilo do terciárního vzdělávání. Je proto důležité poukázat na význam tohoto plánu pomoci pro 839 pracovníků, kteří byli propuštěni, za účelem zmírnění dopadů závažné hospodářské, finanční a sociální krize, která postihla tento region. Rád bych také zdůraznil význam opatření, jako je uznání kvalifikace, odborná příprava, pobídky pro vytváření pracovních míst a příležitosti získat novou praxi na pracovišti. Na druhé straně je politováníhodné, že v uplynulých dvou letech se jedná pouze o druhou žádost, kterou Portugalsko předložilo Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci za účelem získání přímé podpory pro pracovníky v regionu Norte. Tváří v tvář počtům nezaměstnaných a neradostnému stavu veřejných financí v Portugalsku, v kombinaci s hospodářskou recesí v roce 2011 související s nedávnými úspornými opatřeními, má vláda povinnost jednat kompetentněji při získávání těchto prostředků na podporu nezaměstnaných pracovníků určitým konkrétním způsobem.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Parlament schválil uvolnění prostředků ve výši 2,4 milionu eur z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na podporu pracovníků propuštěných ze společnosti Qimonda, na základě žádosti portugalské vlády ze dne 17. prosince 2009. Jedná se o uvolnění prostředků v celkové výši 2 405 671 eur z EFG pro Portugalsko za účelem pomoci 839 pracovníkům společnosti Qimonda Portugal S.A. propuštěným v období od 8. června do 8. října minulého roku. Odhadované celkové náklady na tento balíček pomoci činí 3,7 milionu eur; z toho 2,4 milionu eur neboli 65 % celkových nákladů, bylo požadováno z EFG.

Komise a Rada se bohužel neměly k zásahu, ve chvíli, kdy by ještě bývalo možné udržet společnost v chodu a zabránit této nadnárodní společnosti se sídlem v Německu v propouštění pracovníků. Tato ubohá podpora pro nezaměstnané je poskytována teprve nyní, pozdě.

Toto je 16. žádost, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2010 a její součástí budou následující opatření: uznání kvalifikace, odborná příprava, odborné vzdělávání a podpora za účelem vytváření pracovních míst, podpora při vlastním hledání práce a pobídky pro náborový proces a odbornou praxi získanou na pracovišti.

Pro region Norte, kde došlo k propouštění, již byla schválena podpora z EFG na základě předchozí žádosti z roku 2009 v souvislosti s propouštěním v textilním odvětví. Při této příležitosti byla uvolněna částka 832 000 eur.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch Portugalska, protože se domnívám, že tento nástroj je cenným zdrojem podpory pro pracovníky v tíživé situaci v důsledku hospodářské krize.

EFG byl zřízen v roce 2006 jako nástroj praktické podpory pro pracovníky, kteří byli propuštěni buď z důvodů spojených s přemístěním jejich podniků nebo po jeho pozměnění v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, s cílem pomoci při jejich opětovném začlenění na trh práce. Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 839 pracovníků společnosti Qimonda Portugal S.A., vyvíjející činnost v odvětví elektroniky, v celkové výši 2 405 671 eur financovanou z EFG.

Závěrem vítám přijetí této zprávy, jež prokazuje, že EFG je užitečným a účinným zdrojem pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), konkrétně pro 839 pracovníků propuštěných ze společnosti Qimonda AG, nadnárodní firmy vyvíjející činnost v odvětví elektroniky v regionu NUTS II Norte. EFG poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu a pomáhá jim při opětovném začlenění na trh práce. Portugalsko podalo žádost o uvolnění finančních prostředků EFG pro propuštěné pracovníky v automobilovém odvětví, což je v souladu s nařízením upravujícím činnost fondu. Nyní musí být zajištěno, aby EFG podporoval pracovníky, kteří byli propuštěni, za účelem jejich opětovného začlenění na trh práce, a to bez ohledu na skutečnost, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Portugalsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 839 pracovníků ze společnosti Qimonda S.A., která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionu NUTS II Norte, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise, ve spojení s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem

Chtěla bych zdůraznit jako mimořádně důležité tyto aspekty: (1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporuje opětovné začlenění propuštěných pracovníků na trh práce, aniž zbavuje podniky jejich odpovědnosti; (2) v rámci uvolňování prostředků z EFG Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu (ESF) alternativní zdroje prostředků na platby, jak požadoval Parlament; (3) fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v rámci obecných hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v rámci přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007–2013 v polovině období; (4) návrh Komise obsahuje informace o žádosti, hodnotí kritéria způsobilosti a vysvětluje důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je také v souladu s požadavky Parlamentu

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Samozřejmě, že hlasuji pro přijetí finančního rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro pracovníky propuštěné ze společnosti Qimonda v Portugalsku.

V tomto okamžiku je důležité uvést, že dané rozhodnutí přišlo příliš pozdě a že příslušné prostředky budou Portugalsku poukázány dokonce ještě později: nejdříve na konci listopadu nebo na začátku prosince. Nemuselo to probíhat tímto způsobem a nemělo to probíhat tímto způsobem. EFG může a měl by fungovat efektivněji; aby oběti hromadného propouštění nemusely čekat 17 měsíců na podporu, o níž se prohlašuje, že je naléhavě potřebná, jako tomu bylo v tomto případě.

Jestliže je Evropa i nadále tak vlídná k finančnímu kapitálu, nemůže být i nadále tak nepřívětivá vůči obětem krize.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Portugalsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 839 pracovníků ze společnosti Qimonda S.A., nadnárodního podniku, který vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionu NUTS II Norte, hlasoval jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise, ve spojení s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s tím, že návrh Komise by měl v důvodové zprávě obsahovat jasné a podrobné informace o žádosti, zhodnotit kritéria způsobilosti a vysvětlovat důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Portugalsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 839 pracovníků ze společnosti Qimonda AG, nadnárodní společnosti vyvíjející činnost v odvětví elektroniky v regionu NUTS II Norte. Žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG. Evropský parlament na základě svého hlasování žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG. Připomněl, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize. Zdůraznil úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je legislativní a rozpočtový nástroj Evropské unie, který byl zřízen za účelem poskytování dodatečné pomoci pracovníkům postiženým důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Vzhledem k tomu, že Portugalsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 839 pracovníků ze společnosti Qimonda S.A., nadnárodní společnosti, která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky v regionu NUTS II Norte, vítám přijetí zprávy Parlamentem. Doufám, že pomoc bude poskytnuta co nejdynamičtějším a nejefektivnějším způsobem, prostřednictvím jednoduchého a rychlého procesu s cílem umožnit pracovníkům postiženým propouštěním vyvolaným globalizací a hospodářskou a finanční krizí opětovné začlenění na trh práce.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) V nadnárodní společnosti Qimonda S.A., která vyvíjí činnost v odvětví elektroniky ve středním regionu Norte, bylo propuštěno 839 pracovníků v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Z částky 2 405 671 eur uvolněné z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci bude financován koordinovaný soubor individuálně uzpůsobených služeb, který bude doplněn vnitrostátními opatřeními a opatřeními, která přijme společnost Qimonda.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0272/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Podporuji poskytnutí pomoci ve výši 2 752 935 eur z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro region Katalánsko jako dodatečnou pomoc pro 1 429 pracovníků, kteří byli propuštěni z 23 podniků vyrábějících motorová vozidla, přívěsy a návěsy, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu. K propouštění došlo v období devíti měsíců, od 23. února 2009 do 22. listopadu 2009.

Tato pomoc musí být použita na podporu opětovného začlenění pracovníků, kteří byli propuštěni, na trh práce. Tito pracovníci ve 25 % případů nemají základní vzdělání nebo ukončené školní vzdělání a ve 40 % případů absolvovali pouze základní vzdělání. Z toho přibližně 75 % jsou muži a 25 % osob starší 55 let. Tato pomoc by neměla v žádném případě nahrazovat odpovědnost podniků vyplývající z vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv či opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví. Jak se uvádí ve zprávě Rozpočtového výboru, budeme muset získat podrobnější informace o tom, proč nebude 23 % pracovníků zahrnuto do základního výběru a zjistit jaká opatření budou nabídnuta právě těmto pracovníkům.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 1 429 osob ze 23 podniků vyvíjejících činnost spadající do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Katalánsko, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím také s tím, že by mělo být zajištěno, aby Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků na trh práce a ráda bych znovu poukázala na to, že podpora z EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Finanční podpora poskytovaná pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku globalizace musí být realizována případ od případu a mít za cíl jejich opětovné začlenění na trh práce. Je tedy důležité poukázat na skutečnost, že tato podpora nenahrazuje odpovědnost, která běžně přísluší podnikům, a jejím účelem také není financování a restrukturalizace podniků. Vzhledem k těmto skutečnostem společné prohlášení přijaté během třístranných rozhovorů orgánů zdůrazňuje význam zajištění maximální možné jednoduchosti a rychlosti přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 1 429 osob ze 23 podniků vyvíjejících činnost v regionu Katalánsko, hlasuji pro přijetí této zprávy.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Cataluña automoción/Španělsko, neboť umožní poskytnout dodatečnou pomoc katalánským pracovníkům postiženým důsledky velkých změn ve struktuře světové ekonomiky a zároveň pomohou při opětovném začlenění těchto pracovníků na trh práce.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Když uvažuji o krizi, která zasáhla toto odvětví, vybavím si vyprávění bývalého premiéra José Maríi Aznara, jak bývalý prezident Spojených států amerických, George W. Bush, užasle reagoval na informaci, že hlavním španělským vývozním artiklem nejsou zemědělské výrobky, ale automobily. Byl to pozitivní signál, že přežité stereotypy o ekonomikách jihovýchodní Evropy přestávají platit.

Bohužel světová krize zásadním způsobem narušila snahu modernizovat španělský průmysl vyvíjenou zejména vládou Lidové strany. Pokles poptávky po automobilech v Evropské unii je velice výrazný a výroba ve druhém čtvrtletí roku 2009 se snížila téměř o 40 %, což je situace, která ohrožuje trh práce další ztrátou pracovních míst, nejenom ve Španělsku, ale v celé Evropské unii.

Zmíněný negativní zvrat ve vývoji sleduji se znepokojením a doufám, že španělská ekonomika bude schopna na krizi přiměřeně zareagovat, přičemž tento fond bude jen jednou z forem této reakce.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Navrhovaný plán pomoci pro 1 429 bývalých zaměstnanců 23 výrobců motorových vozidel, přívěsů a návěsů ve španělském regionu Katalánsko je opatřením, které naléhavě vyžaduje technický a odborný rozvoj velkého počtu Evropanů, kteří byli přímo postiženi současnou světovou hospodářskou a finanční krizí. Přibližně 25 % pracovníků, kterých se tento plán týká, nemá školní vzdělání nebo nemá ukončené školní vzdělání a více než 40 % pracovníků absolvovalo pouze základní vzdělání. Nízká úroveň vzdělání a odborné přípravy pracovní síly v klíčových výrobních odvětvích v Evropě představuje závažný problém z hlediska cílů strategie Evropa 2020. Za účelem prosazování udržitelného, inteligentního růstu podporujícího sociální začlenění musí existovat strategie, která zajistí větší účinnost a rentabilitu zdrojů, jež mají k dispozici členské státy a evropská veřejnost, jako například prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). V případě EFG bylo vyčerpáno pouze o málo více než 10 % z částky 500 milionů eur vyčleněné v rozpočtu v letošním roce, což je nepřijatelné vzhledem k rozsahu nezaměstnanosti v Evropě a vzhledem k tomu, že hledání jiné práce je stále obtížnější.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch Španělska, protože se domnívám, že tento nástroj je cenným zdrojem podpory pro pracovníky v tíživé situaci v důsledku hospodářské krize.

EFG byl zřízen v roce 2006 jako nástroj praktické podpory pro pracovníky, kteří byli propuštěni buď z důvodů spojených s přemístěním jejich podniků nebo po jeho pozměnění v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, s cílem pomoci při jejich opětovném začlenění na trh práce. Zpráva, která byla dnes přijata, se týká žádosti o podporu pro 1 429 pracovníků v 23 různých podnicích v odvětví motorových vozidel, v celkové výši 2 752 935 eur, financovanou z EFG.

A konečně musím konstatovat, že dnešní hlasování o čtyřech zprávách týkajících se uvolnění prostředků z EFG, které zajistí podporu v celkové výši přibližně 14 milionů eur, prokazuje, že EFG je užitečným a účinným zdrojem pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy o čerpání prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), pro autonomní společenství Katalánsko, konkrétně v souvislosti s propuštěním 1 429 osob ze 23 podniků vyvíjejících činnost spadající do oddílu 29 (Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Katalánsko. EFG poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu a pomáhá jim při opětovném začlenění na trh práce. Španělsko podalo žádost o uvolnění finančních prostředků EFG pro propuštěné pracovníky v automobilovém odvětví, což je v souladu s nařízením upravujícím činnost fondu. Nyní musí být zajištěno, aby EFG podporoval pracovníky, kteří byli propuštěni, za účelem jejich opětovného začlenění na trh práce, a to bez ohledu na skutečnost, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 1 429 osob ze 23 podniků vyvíjejících činnost spadající do oddílu 29 (Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Katalánsko, hlasovala jsem pro přijetí usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise a s příslušnými pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem.

Chtěla bych zdůraznit jako mimořádně důležité tyto aspekty: (1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporuje opětovné začlenění propuštěných pracovníků na trh práce, aniž zbavuje podniky jejich odpovědnosti; (2) v rámci uvolňování prostředků z EFG Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu (ESF) alternativní zdroje prostředků na platby, jak požadoval Parlament; (3) fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v rámci přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007–2013 v polovině období; (4) návrh Komise obsahuje informace o žádosti, analyzuje kritéria způsobilosti a vysvětluje důvody, které vedly k jejímu souhlasu, což je v souladu s požadavky Parlamentu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Španělsko požádalo o pomoc pro 1 429 osob propuštěných ze 23 podniků vyvíjejících činnost spadající do oddílu 29 (Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Katalánsko. Žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG. Jako Katalánka jsem ráda, že Evropský parlament na základě hlasování žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG a připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize. Parlament také zdůraznil úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) V lednu 2010 Španělsko podalo žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s propuštěním pracovníků ze 23 podniků v regionu Katalánsko vyvíjejících činnost v odvětví výroby silničních motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z EFG určených k poskytování pomoci propuštěným pracovníkům. Tito pracovníci byli propuštěni v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí, která vyústila v bezprecedentní pokles poptávky po vozidlech ve Španělsku i v celosvětovém měřítku.

V období od února do listopadu bylo jenom v regionu Katalánsko propuštěno 2 330 pracovníků, z nichž 75 % byli muži a téměř 25 % bylo starší 55 let. Podporuji poskytnutí finanční podpory a odborného vzdělávání propuštěným pracovníkům s cílem zajistit jim nová pracovní místa na nejdelší možnou dobu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Toto uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci bude prospěšné pro 1 429 pracovníků v odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů ve španělském regionu Katalánsko. Komise navrhla, aby v tomto konkrétním případě byla uvolněna částka 2 752 935 eur z fondu s cílem podporovat opětovné začlenění bývalých zaměstnanců z celkového počtu 23 podniků na trh práce, neboť žádost, která byla v dubnu doplněna o další informace, splňuje podmínky pro finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Zprávy: Barbara Matera (A7-0270/2010, A7-0269/2010, A7-0271/2010, A7-0272/2010)

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Jsem velice potěšen tím, že se Evropský parlament dnes rozhodl podpořit velký počet lidí, kteří byli postiženi negativními dopady globalizace. Nyní je ovšem třeba, aby prostředky z tohoto evropského fondu byly poskytnuty rychle a bez byrokratických překážek s cílem pomoci těmto lidem najít si nové místo co nejrychleji. Toto je důležitý a velmi viditelný příspěvek Evropské unie, který těmto lidem jasně ukáže, že Evropská unie chce a je schopna pomoci také jednotlivcům v situacích nouze. Musíme ale také vyvinout maximální úsilí, abychom na proces globalizace působili racionálním způsobem. Je proto důležité, aby Evropská unie podporovala spravedlivé podmínky hospodářské soutěže v mezinárodních hospodářských vztazích. To umožní zamezit od samého počátku znevýhodnění určitých odvětví.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych v úvodu poblahopřát paní Materové k vynikající práci, kterou odvedla. Dnes jsem hlasoval pro přijetí čtyř žádostí o finanční podporu pro pracovníky, kteří přišli o práci ve Španělsku, Dánsku, Nizozemí a Portugalsku. Evropský Fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen v roce 2006 s maximálním stropem 500 milionů eur za účelem pomoci uchazečům o práci při hledání nových míst, financování konkrétních kurzů odborného vzdělávání, pomoci pracovníkům založit si vlastní podniky a poskytování dočasného doplňku příjmů formou příspěvků na mobilitu, příspěvků při hledání zaměstnání a příspěvků na odborné vzdělávání a opětovné začlenění na trh práce.

EFG prokazuje velkou míru flexibility a je využíván k poskytování pomoci v konkrétních případech v mnoha regionech v Evropě. Musíme ale udělat vše, co je třeba, abychom urychlili uvolňování prostředků z tohoto nástroje, zejména vzhledem k pozitivní úloze, kterou hraje v řešení dopadů hospodářské krize.

Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0260/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vítám tuto zprávu, která se zaměřuje na provádění této úmluvy a doporučení přijatých Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), umožňujících přijetí opatření pro kontrolu a vynucování pro všechna rybářská pravidla, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti zaměřené na rybolovné zdroje. Některá ustanovení byla do právních předpisů EU provedena každoročními nařízeními o celkových přípustných odlovech a kvótách a stanovisko zpravodajky by mělo být podporováno, pokud jde o odmítnutí této dříve uplatňované metody, neboť vytváří nejasnosti v právních předpisech EU a poškozuje důvěryhodnost EU. Je třeba dát nejvyšší prioritu provádění opatření regionálními organizacemi pro rybolov (OROP) v rámci boje s nezákonnou rybolovnou činností, aby systém kontroly a vynucování přijatý touto úmluvou mohl být rychle proveden do práva EU, aby byl Parlament v úplnosti a včas informován o všech fázích jednání s regionálními organizacemi pro rybolov a zároveň bylo zajištěno, že při jednáních budou přítomni pozorovatelé z této instituce.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Nejprve bych rád poblahopřál zpravodajce. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože souhlasím s tím, že systém kontroly a vynucování přijatý Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku musí být proveden do práva EU. Obecně vítám nové předpisy o kontrole plavidel, která provozují nezákonný a nehlášený rybolov, a tyto předpisy jsou předmětem zprávy, kterou jsme právě přijali.

Souhlasím také s novým systémem státní přístavní inspekce, který účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena státem vlajky rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany. Jsem ovšem přesvědčen, že jakmile budou tyto změny provedeny do práva Společenství, bude třeba vyhodnotit určitá kompromisní řešení a provést určité úpravy, pokud jsou považovány za proveditelné z hlediska úmluvy jako takové. A konečně jsem si jistý, že proces provedení příslušných změn do práva Společenství by bylo možné uskutečnit rychleji a efektivněji, pokud by byl Parlament průběžně informován o všech fázích jednání prostřednictvím účasti pozorovatelů z této sněmovny u jednacího stolu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Pro Evropskou unii je nesmírně důležité, aby zavedla systém EU pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Součástí navrhovaných předpisů by měla být opatření, která stanoví rybolovná práva a související podmínky ve vodách EU a pro plavidla EU ve vodách podléhajících omezením odlovů. Je nesmírně důležité, aby tato opatření byla v souladu s cíli společné rybářské politiky (SRP) a aby přispívala k udržitelnému rozvoji.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Z metodického hlediska je správné přezkoumávat a aktualizovat obsah úmluv tak, jako v tomto případě. Zároveň je ovšem namístě zpochybnit úlohu Parlamentu v tomto přezkumu. Kromě formálních záležitostí je třeba neustále sledovat fungování subjektů souvisejících s evropskými orgány s cílem zajistit, aby byly efektivní, účinné, moderní a schopné reagovat na výzvy, jejichž charakter se může změnit, jakmile bude podepsána příslušná dohoda.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o systému kontroly a vynucování platném v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), neboť zavádí nový systém opatření ke kontrole a vynucování s cílem zajistit zachování rybolovných zdrojů a vyvážené nakládání s nimi v tomto regionu. Součástí tohoto systému je zejména kontrola plavidel provozujících nezákonný, nehlášený nebo neregulovaný rybolov a systém kontroly, kterou bude vykonávat země přístavu vykládky produktů rybolovu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu, který rybolov pro Evropu má (jako ekonomická aktivita vytvářející pracovní místa a bohatství a jako zdroj potravy pro obyvatele), měli bychom vždy velice důkladně posoudit jakýkoli předpis, jehož záměrem je zavést nové a přísnější povinnosti pro evropské rybáře.

Cílem tohoto návrhu je aktualizovat předpisy EU, kterými se do práva EU provádí systém kontroly a vynucování přijatý úmluvou Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Účelem těchto opatření je především snaha zajistit, aby plavidla nesmluvních stran dodržovala pravidla úmluvy, včetně nového systému kontroly prováděné členským státem přístavu. Tím bude zamezeno vykládce zmrazených ryb v evropských přístavech, jejichž zákonnost nebyla ověřena.

Kromě toho zavádí nová opatření, jejichž součástí je kontrola plavidel provozujících nezákonnou, nehlášenou a neregulovanou rybolovnou činnost. Jsem přesvědčen, že tato opatření budou v konečném důsledku sloužit k ochraně evropských rybářů před prodejem ryb, které nevyhovují předpisům EU, na evropském trhu a to je věc, kterou je třeba uvítat.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro schválení tohoto dokumentu, neboť sdílím názor, že systém kontroly a vynucování přijatý Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) musí být proveden do práva EU. Pokud jde o nová pravidla, chci poukázat na kontrolu nezákonných a nehlášených rybářských plavidel, společně s novým systémem státní přístavní inspekce, který účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena státem vlajky rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany. V letech 2007 a 2008 Parlament nebyl zastoupen na výročním zasedání Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO). Nezbývá mi tedy než připomenout, že s ohledem na Lisabonskou smlouvu by Parlament měl být zastoupen v budoucích jednáních o mezinárodních úmluvách v této záležitosti.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navrhovaný systém kontroly obsahuje ustanovení na podporu dodržování opatření pro zachování rybolovných zdrojů a opatření pro vynucování ze strany plavidel nesmluvních stran s cílem zaručit, aby byla v plném rozsahu dodržována opatření pro zachování rybolovných zdrojů a jejich správu přijatá Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v Severozápadním Atlantiku (NEAFC). Týká se tedy odstranění mezer v systému kontroly, zejména ve vztahu k nezákonným, nehlášeným nebo neregulovaným rybolovným činnostem, a proto s ní souhlasíme.

Ve zprávě je vyjádřen názor, že členské státy, jejichž plavidla jsou oprávněna provozovat rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy NEAFC, by měly vyčlenit odpovídající zdroje pro inspekce v rámci tohoto systému. Je důležité poukázat na to, že kontrola rybolovných činností dnes klade na členské státy zvýšené nároky, ať již v rámci společné rybářské politiky (SRP) nebo v rámci regionálních organizací pro rybolov.

Jsme proto přesvědčeni, že by bylo vhodné přehodnotit finanční zdroje vyčleněné na kontrolu, zejména ve vztahu k maximálním podílům spolufinancování, které stanoví úprava finančních opatření společné rybářské politiky pro pořizování, vývoj a/nebo modernizaci kontrolních zařízení členskými státy. Z tohoto důvodu jsme navrhli zvýšení současného podílu z 50 % na 75 %, s přihlédnutím k probíhajícímu procesu revize tohoto nařízení.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku, jejímiž smluvními stranami se nyní stalo Společenství a EU, vstoupila v platnost v roce 1982.

Účelem úmluvy je zajistit dlouhodobé zachování a maximální využívání rybolovných zdrojů v severovýchodním Atlantiku, v zájmu společnosti, udržitelnosti a životního prostředí. Jsou navrhována kontrolní a prováděcí opatření s cílem provádět tuto úmluvu a doporučení přijatá Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Týkají se všech rybářských plavidel používaných pro rybolovné činnosti provozované v souvislosti s rybolovnými zdroji definovanými v této úmluvě.

Cílem tohoto návrhu je aktualizovat právní předpisy Unie. V roce 2006 NEAFC přijala nový systém zlepšování kontroly a provádění jejích doporučení. Jinou změnou je nový systém státní přístavní inspekce, který účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena státem vlajky rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany. Byla zavedena také nová opatření ve vztahu k regulaci plavidel provozujících nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu nařízení, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku, jejímž signatářem je Evropská unie, neboť jsem přesvědčen, že tento systém musí být začleněn do práva EU. V roce 2006 Komise pro rybolov v severozápadním Atlantiku přijala nový systém, jehož cílem bylo zlepšení kontroly a vynucování jejích doporučení a následně Evropská unie i Evropský parlament uvedly, že plně podporují přijetí těchto doporučení. Existuje zejména silná podpora pro nová ustanovení zavádějící systém státní přístavní inspekce, který uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena orgány příslušného státu. Stručně řečeno, tato řada doporučení přizpůsobuje původně uplatňovaný systém aktuálním požadavkům, a proto jsem přesvědčen, že by bylo užitečné, aby tato doporučení byla urychleně provedena do práva EU.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Boj proti nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti je nesmírně důležitý za účelem zachování udržitelnosti rybolovných zdrojů, společně se zajištěním větší míry spravedlnosti a rovnosti v rozdělování bohatství. Na těchto podmínkách závisí samotná existence rybářů.

Kontrola všech rybářských plavidel, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti v oblasti upravené úmluvou a také opatření pro vynucování mají v této souvislosti nesmírný význam. Zpráva míří tímto směrem. Do této iniciativy bychom se měli všichni zapojit a dále ji rozvíjet. Předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu by mělo být prioritou společné rybářské politiky.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Evropský parlament zdůraznil při několika příležitostech, že opatření k boji proti nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti uplatňovaná regionálními organizacemi pro rybolov (OROP) by měla mít vysokou prioritu. Zpravodajka proto zastává názor, že systém kontroly a vynucování přijatý Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) musí být urychleně proveden do práva EU. Nařízení Rady (ES), č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení IUU) vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2010. Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými pravidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství zavádí pro rybářská pravidla EU povinnost držet oprávnění k rybolovu, hodlají-li provozovat rybolovné činnosti mimo vody EU. Hlasoval jsem proto pro přijetí zprávy kolegyně Fragy, protože jsem přesvědčen, že je třeba kontrolovat nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Spolupráce při rybolovu v severozápadním Atlantiku znamená především spravedlivé kvóty pro všechny účastníky procesu. Zaváděný právní základ, který se má vztahovat na všechny účastníky, musí být založený na logice. Nikdo nesmí mít výlučná práva k využívání rybolovných zdrojů v Atlantiku. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy v naději, že tento právní předpis stanoví rovná rybolovná práva a rovnou odpovědnost za veškerá porušení omezení odlovů, kde nebudou žádní favorité, ani outsideři, jak tomu často bývá, jsou-li právní předpisy navrženy tak, aby upřednostňovaly zájmy velkých zemí EU.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Rostoucí příjmy a lepší infrastruktura vedou k vyšší spotřebě ryb také v rozvojových zemích. Množství ulovených ryb se již každoročně zvyšuje, a poroste proto i nadále. Studie prokázaly, že rozšiřující se populace ryb v oceánech a ve vnitrozemských vodách jsou především důsledkem akvakultury. Jsou používány stále častěji větší loďstva ve snaze chytat ryby ze stále menších populací. Za účelem zabránění nemilosrdnému nadměrnému odlovu je důležité zavést systémy kontroly a vynucování. Zprávy od rybářů, kteří jsou drženi v zajetí na volném moři jako sluhové a jsou nuceni se dřít do úmoru za extrémně nízké mzdy za podmínek, které nemají daleko k otroctví, jsou také důvodem ke znepokojení. Pokud chceme, aby naši potomci věděli, jak ryby chutnají, jsou kontroly nezbytné. Nicméně, alespoň částečné převedení rybářské politiky do kompetence členských států by bylo užitečné, aby bylo možné řešit regionální problémy komplexně. Hlasoval jsem se zřetelem k tomuto cíli.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zpráva poukazuje na Úmluvu o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku, která vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Byla rovněž zřízena Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) s cílem zajistit kontrolu doporučení stanovených v tomto dokumentu.

Zpráva zdůraznila význam přijetí nezbytných opatření k zajištění kontroly a vynucování ustanovení vztahujících se na všechna rybářská plavidla, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti v oblasti upravené úmluvou. Klíčovým požadavkem je provádět v této oblasti opatření za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu prosazovaná regionálními organizacemi pro rybolov (OROP). Je proto třeba přednostně změnit systém kontroly a vynucování přijatý NEAFC a tento systém musí být následně proveden do práva EU.

Zpravodajka také zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby rybářská plavidla EU byla povinna držet oprávnění k rybolovu mimo vody EU. Tato zpráva nám také umožní odstranit mezery v právních předpisech, které doposud existovaly ve vztahu k ustanovením o plavidlech Evropské unie, což zlepší důvěryhodnost Evropské unie v této oblasti a přispěje k boji proti nezákonnému rybolovu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) má prvořadý význam z hlediska aktualizace nařízení EU týkajících se provádění systému kontroly a vynucování přijatého NEAFC.

Stejně jako v jiných případech, kdy byla doporučení regionálních organizací pro rybolov (OROP) prováděna do práva EU upravujícího oblast rybolovu, také tento předpis usiluje o zavedení přísnějších kontrol v rámci boje proti nezákonnému rybolovu, o odstranění případných mezer v právních předpisech a o hájení základní zásady společné rybářské politiky (SRP): udržitelného rybolovu ve vodách EU i mimo ně.

Kromě toho, podle mého názoru text, který byl dnes schválen a odhlasován, obhajuje privilegia Parlamentu na základě běžného legislativního postupu a obsahuje nezbytné změny vyplývající z článků 290 (E) a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Vzhledem ke všem těmto důvodům budu hlasovat pro přijetí tohoto návrhu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku, jejíž smluvní stranou je i Evropská unie, byla schválena rozhodnutím Rady č. 81/608/EHS a vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Mohou být přijata opatření pro kontrolu a vynucování s cílem zajistit provádění doporučení přijatých Komisí pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NEAFC). Ta se týkají všech rybářských plavidel, která jsou nebo mají být používána pro rybolovné činnosti v oblasti upravené úmluvou.

Cílem tohoto návrhu je aktualizovat právní předpisy EU provádějící systém kontroly a vynucování NEAFC do práva Společenství. Aby bylo možné uplatňovat nový systém NEAFC, návrh předpokládá, že následně bude zrušeno nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 ze dne 16. prosince 1999, kterým byl zaveden první systém přijatý NEAFC v roce 1998.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasuji pro přijetí této zprávy, neboť přestože Evropa omezila či fakticky zakázala odlov určitých druhů ryb, existuje velký počet nezákonných rybářských plavidel, která nejen loví chráněné ryby, ale nedodržují ani směrnice EU týkající se ochrany pracovníků.

Přijetí této zprávy znamená, že nová doporučení, která vstoupila v platnost v období od roku 2007 do roku 2010, budou zakotvena v právních předpisech a jejich provedení do práva EU je důležitým nástrojem jak v boji proti nezákonnému rybolovu, tak v odstranění mezer v právních předpisech týkajících se plavidel EU. Dalším pozitivním aspektem je zavedení nového systému inspekce, který uzavírá evropské přístavy před vykládkami zmrazených ryb pochybného nebo nezákonného původu.

Doporučení: Jarosław Leszek Wałęsa (A7-0262/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k významu této úmluvy přispívající konzultacemi a spoluprací k optimálnímu využívání, účelnému řízení a zachování rybolovných zdrojů oblasti úmluvy v severozápadním Atlantiku a podporující návrhy na mezinárodní spolupráci, které by vedly ke zlepšení udržitelné správy mořských zdrojů vycházející ze základních poznatků vědeckého výzkumu, změna, která je zde předkládána je nezbytná, neboť zcela přepracovává úmluvu s cílem uvést ji do většího souladu s jinými regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji a začlenit do ní moderní koncepce řízení rybolovu. Klíčová jsou zejména následující pozitivní opatření: zjednodušení struktury úmluvy, modernizace výpočtu příspěvků do rozpočtu v souladu se zásadou „uživatel platí“ ve vztahu ke smluvním stranám, nově definované povinnosti, přezkum postupu rozhodování a postup pro řešení sporů ve vztahu k postupu rozhodování. Tato zlepšení jsou důležitá jako způsob budoucího prosazování společné rybářské politiky (SRP).

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o schválení změny Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku jménem Evropské unie, neboť tyto změny pozitivním způsobem přispívají k reorganizaci vnitřní struktury a přerozdělení pravomocí v Organizaci pro rybolov v severozápadním Atlantiku.

Jsem ovšem přesvědčena, že s ohledem na Lisabonskou smlouvu by Evropský parlament měl být zastoupen v dalších jednáních o mezinárodních úmluvách.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu, který rybolov pro Evropu má (jako ekonomická aktivita vytvářející pracovní místa a bohatství a jako zdroj potravy pro obyvatele), měli bychom vždy velice důkladně posoudit jakýkoli předpis, jehož záměrem je zavést nové a přísnější povinnosti pro evropské rybáře. V tomto případě byla ale navržena změna, která rozšiřuje rybolovná práva pro Evropskou unii na základě Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci v oblasti rybolovu v severozápadním Atlantiku, již lze uvítat. Hlasuji proto pro přijetí zprávy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, neboť sdílím názor, že systém kontroly a vynucování přijatý Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci v severozápadním Atlantiku musí být proveden do práva EU. Pokud jde o nová pravidla, chtěl bych poukázat na kontrolu nezákonných a nehlášených rybářských plavidel, společně s novým systémem státní přístavní inspekce, který účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena státem vlajky rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany. V letech 2007 a 2008 Parlament nebyl zastoupen na výročním zasedání Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO). Nemohu si proto odpustit poznámku, že s ohledem na Lisabonskou smlouvu by Parlament měl být zastoupen v dalších jednáních o budoucích mezinárodních úmluvách v této záležitosti.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Prvořadým cílem Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) je přispívat k udržitelné správě a zachování rybolovných zdrojů oblasti úmluvy NAFO, na základě spolupráce mezi státy.

Podporujeme a oceňujeme zásadu mezinárodní spolupráce a součinnosti v této oblasti, na pevných vědeckých základech. Jsme přesvědčeni, že změna úmluvy přijatá v letech 2007 a 2008, v souladu s těmito cíli, za účelem dosažení většího souladu s jinými regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji a začlenění moderních koncepcí řízení rybolovu do úmluvy, by měla být podporována.

Musíme ovšem poukázat na politováníhodné zpoždění Komise v souvislosti s výzvou Parlamentu, aby v této záležitosti rozhodl. Návrh Komise na provedení této změny do práva Unie je skutečně datován ze dne 8. března 2010. Trvalo tedy více než dva roky, než byl návrh dokumentu sestaven a předložen Parlamentu.

V budoucnosti může mít včasnější reakce a přijetí opatření zásadní význam a v optimálním případě by měla probíhat současně s vyjednávacími procesy jako takovými.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku byla podepsána v Ottawě dne 24. října 1978 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1979.

Prvořadým cílem Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) od okamžiku, kdy úmluva vstoupila v platnost, je přispívat konzultacemi a spoluprací k maximálnímu využívání rybolovných zdrojů v oblasti jejich ochrany, zachovat tyto zdroje a zajistit jejich náležitou správu a podporovat nové koncepce navrhující mezinárodní spolupráci, které by vedly ke zlepšení udržitelné správy mořských zdrojů na volném moři.

Smluvní strany úmluvy přijaly na výročním zasedání NAFO v letech 2007 a 2008 „Změnu Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku“. Tato změna úmluvu výrazně pozměňuje, uvádí ji do většího souladu s jinými regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji a začleňuje do ní moderní koncepce řízení rybolovu. Přispívá tak významně k efektivnosti její organizační struktury.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku byla podepsána v Ottawě dne 24. října 1978 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1979 po uložení listin o ratifikaci, přijetí a schválení sedmi signatáři u kanadské vlády. Prvořadým cílem Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) je přispívat konzultacemi a spoluprací k optimálnímu využívání, účelnému řízení a zachování rybolovných zdrojů oblasti úmluvy NAFO a podporovat návrhy na mezinárodní spolupráci, které by vedly ke zlepšení udržitelné správy mořských zdrojů na volném moři vycházející ze základních poznatků vědeckého výzkumu. Smluvní strany úmluvy přijaly na výročním zasedání NAFO v roce 2007 (v anglickém znění) a v roce 2008 (francouzské znění) Změnu Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku. Tato změna obsahuje celkovou revizi úmluvy a jejím prvořadým účelem je dosažení většího souladu s jinými regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji a začlenění moderních koncepcí řízení rybolovu do úmluvy, a z tohoto důvodu jsem hlasoval pro její přijetí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Otázku optimálního využívání a účelného řízení rybolovných zdrojů za účelem jejich zachování jsme posuzovali již před 30 lety. Nyní mají být předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) revidovány, nejen proto, aby bylo dosaženo jejich většího souladu s jinými regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji, ale aby byly ve větším souladu také s nejnovějšími poznatky, například s koncepcemi řízení rybolovu. Rybolovné kvóty a správa populací ryb jsou nezbytným předpokladem, jak zamezit nadměrnému odlovu zcela vyčerpávajícímu rybolovné zdroje ve vnitrozemských vodách a oceánech. Ovšem v tomto ohledu musíme také zajistit, aby organizace jako je NAFO zůstaly akceschopné díky racionalizované struktuře a dobré organizaci. Je také důležité zabránit neúměrným nákladům. Ze všech těchto důvodů je užitečné realizovat alespoň částečné obnovení kompetencí členských států v oblasti rybářské politiky s cílem umožnit komplexní řešení regionálních problémů. Hlasoval jsem se zřetelem k tomuto cíli.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Tento návrh aktualizuje právní předpisy EU provedením systému kontroly a vynucování přijatého Komisí pro rybolov v severozápadním Atlantiku do právních předpisů EU. Je přijat nový postup s cílem zlepšit kontrolu a vynucování doporučení týkajících se rybolovu a zejména nabádat plavidla nesmluvních stran, aby tato pravidla dodržovaly. Kromě toho zavádí nový systém státní přístavní inspekce, který účinně uzavírá evropské přístavy před vykládkami a překládkami zmrazených ryb, jejichž zákonnost nebyla ověřena státem vlajky rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiné smluvní strany.

Jsou zaváděna nová opatření ke kontrole plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov. Hlavním důvodem, proč jsem hlasoval pro přijetí zprávy, je její záměr předcházet a zamezit nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a odrazovat od něj.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zpráva poslance Wałęsy se týká změn Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku, která byla podepsána 24. října 1978 v Ottawě a vstoupila v platnost 1. ledna 1979. NAFO, tedy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, má za úkol zajistit účelné řízení, optimální využívání a zachování rybolovných zdrojů na základě konzultací a spolupráce. Hlavním úkolem této organizace je podporovat mezinárodní spolupráci s cílem zlepšit udržitelnou správu mořských zdrojů na volném moři vycházející ze základních poznatků vědeckého výzkumu. Zpravodaj zavádí pozitivní změny úmluvy, které přispějí k dosažení většího souladu současných předpisů s nástroji na mezinárodní a regionální úrovni.

Součástí navrhovaných změn je: modernizace struktury NAFO (spojení generální rady a Komise pro rybolov v jeden orgán), úprava systému příspěvků do rozpočtu, zavedení jasných pokynů ohledně práv a povinností smluvních stran NAFO, změny postupu rozhodování a zavedení nového postupu pro řešení sporů, který umožní efektivní řešení sporů, což bude v zájmu Evropské unie.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva poslance Wałęsy pozměňuje Úmluvu Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) z roku 1978 a představuje krok směrem vpřed v procesu spolupráce a řízení rybolovných zdrojů v severozápadním Atlantiku. Hlasoval jsem pro změnu úmluvy, protože vědecký výzkum zlepšuje mezinárodní spolupráci při využívání mořských zdrojů v této oblasti. Kromě toho schválení změny je signálem nové úlohy Parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, protože zdůrazňuje potřebu urychlit činnost schvalování a aktualizace úmluv.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prvořadým cílem Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) je zajistit účelné řízení a zachování rybolovných zdrojů v oblasti úmluvy NAFO. Evropská unie je jednou ze smluvních stran v této regionální organizaci pro rybolov (OROP) a stejně jako jiné smluvní strany, na výročním zasedání NAFO v roce 2007 přijala Změnu Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku. Účelem této změny je zjednodušit a modernizovat struktury této organizace, přizpůsobit ji současné realitě rybolovu, zavést nově definované povinnosti smluvních stran, a to států vlajky a států přístavů, a vyjasnit práva a povinnosti smluvních stran NAFO.

S ohledem na nejlepší zájmy Evropské unie, zejména rybolovná práva přiznaná Evropské unii na základě úmluvy, jsem přesvědčena, že schválení této změny je maximálně důležité, a danou změnu lze kritizovat pouze z titulu opožděnosti celého procesu.

Obdobně jako zpravodaj chci vyjádřit politování nad tím, že Komise předložila svůj návrh s prodlevou dvou let od přijetí této změny, k němuž došlo v průběhu jednoho z výročních zasedání NAFO v roce 2007.

Tato zpráva si zaslouží, abych hlasovala pro její přijetí.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Musím poblahopřát panu Wałęsovi k jeho vynikající zprávě a rád bych připomněl a zdůraznil fakt, že v prosinci 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. V souvislosti s nově získanými pravomocemi Výboru pro rybolov by měl být Evropský parlament dostatečně zastoupen v dalších jednáních o budoucích mezinárodních úmluvách.

V letech 2007 a 2008 Evropský parlament na výročních zasedáních Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku zastoupen nebyl. Parlament udělil souhlas v rámci svých pravomocí, ale zároveň by chtěl připomenout Radě a Komisi požadavky spojené s novými postupy a potřebu respektovat nové pravomoci Evropského parlamentu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku byla podepsána v Ottawě dne 24. října 1978 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1979 po uložení listin o ratifikaci, přijetí a schválení sedmi signatáři u kanadské vlády. Prvořadým cílem Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku je přispívat konzultacemi a spoluprací k optimálnímu využívání, účelnému řízení a zachování rybolovných zdrojů oblasti úmluvy NAFO a podporovat návrhy na mezinárodní spolupráci, které by vedly ke zlepšení udržitelné správy mořských zdrojů na volném moři vycházející ze základních poznatků vědeckého výzkumu.

Smluvní strany úmluvy přijaly na výročním zasedání NAFO v roce 2007 (v anglickém znění) a v roce 2008 (francouzské znění) Změnu Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku. Tato změna obsahuje celkovou revizi úmluvy a jejím prvořadým účelem je dosažení většího souladu s jinými regionálními úmluvami a mezinárodními nástroji a začlenění moderních koncepcí řízení rybolovu do úmluvy.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasuji pro přijetí doporučení k celkové revizi Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku, jelikož do znění úmluvy začleňuje moderní koncepce řízení rybolovných zdrojů. Změny zavádějí zjednodušující opatření na jedné straně a jasné vymezení odpovědnosti států vlajky a států přístavu na straně druhé.

Zpráva: Britta Thomsen (A7-0264/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podnikům by se mělo zabránit v tom, aby měnily trvalá pracovní místa na atypickou práci, která vede k absenci jistoty zaměstnání. Tato situace je ještě závažnější, vezmeme-li v úvahu nárůst počtu nehlášených zaměstnankyň a skutečnost, že mnoho žen nemá jinou volbu a musí přijmout práci za nejistých pracovních podmínek. Přesto se současný stav může jevit tak, že nejistá pracovní místa jsou nedostatečně obsazena ženami, vzhledem k tomu, že například placené domácí práce a pečovatelská služba nejsou brány v úvahu. Legislativní rámec by měl být uzpůsoben současnému stavu, který může vést k nejistým pracovním podmínkám, zejména nedobrovolné práci na částečný úvazek a ke skutečnosti, že podniky neinformují o absenci základních pracovních podmínek: úplné absenci jistoty zaměstnání, nízkých platech, absenci sociálního zabezpečení a příležitostí kariérního postupu nebo dokonce absenci kolektivního zastoupení pro pracovníky. Místo tohoto stavu je třeba podporovat úvodní a další odborné vzdělávání, poskytování lepších informací o právech a skutečné posuzování pracovního i rodinného života žen, vzhledem k tomu, že příjem žen je často neoprávněně považován za podružný zdroj rodinných příjmů, přestože je žena často v rodině jedinou výdělečně činnou osobou.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Strategie Evropa 2020 navrhuje zvýšit míru zaměstnanosti pro věkovou skupinu 20-64 let na 75 % a snížit počet lidí ohrožených chudobou. Za účelem dosažení těchto cílů by bylo také vhodné přijmout opatření proti všem formám nejistých pracovních podmínek, včetně práce bez písemné pracovní smlouvy, práce na méně než 10 pracovních hodin týdně a krátkodobých smluv na dobu určitou. A to se nezmiňuji o pracovních místech, kde nejsou dodržovány minimální zdravotní a bezpečnostní normy a kde je proto vyšší úrazovost a větší riziko onemocnění a různých nebezpečných situací.

Tyto typy smluv se všemi riziky s nimi spojenými jsou často zaměřeny na ženy, které jsou znevýhodňovány z titulu pohlaví, věku, skutečnosti, že mají rodinu nebo že jsou přistěhovalkyněmi. Evropská unie by měla zasáhnout tím, že přijme legislativní opatření s cílem zajistit rovnost žen a mužů a snížit segregaci mužů a žen na trhu práce. Členské státy by měly zase zvýšit kontrolu za účelem snížení počtu případů zneužívání žen, bojovat proti nehlášené práci a přijmout odrazující opatření vůči zaměstnavatelům.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Vítám skutečnost, že Evropský parlament inicioval tuto důležitou zprávu o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek. Jsou to zejména ženy, které obsazují nejistá pracovní místa, které často pracují za podmínek, jež nevyhovují ani povinným sociálním normám pro pracovníky. Ženy mají tendenci přijímat nedostatečně honorovaná pracovní místa, ve kterých mají možnost skloubit pracovní a rodinný život a jsou proto nuceny vzdát se sociálních záruk a souhlasit se špatnými pracovními podmínkami. Sociální zabezpečení je zásadní součástí konceptu tzv. flexikurity. Za účelem vyřešení těchto problémů je proto velice důležité vybídnout členské státy a sociální partnery, aby sladili své právní předpisy a smluvní pravidla týkající se pracovních podmínek. Členské státy musí snížit dvojí zatížení žen, které je jedním z důvodů nadměrného zastoupení žen s nejistým zaměstnáním. Je velice důležité zajistit rovný přístup všech zaměstnanců k sociálním službám a výhodám, včetně mateřské dovolené, zdravotní péče, starobních důchodů, vzdělávání a odborného vzdělávání, nezávisle na pracovních podmínkách.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji zpravodajce k tomu, že upozornila na aspekt světa pracovních podmínek, ve kterém doposud přetrvávají neúměrné rozdíly v postavení žen a mužů. Hospodářská a finanční krize bezesporu zhoršila podmínky pro pracovníky působící v nejistých pracovních místech, zejména žen, které nesou největší zátěž nejisté práce. Potvrdily to i údaje z nedávných průzkumů, ze kterých vyplynulo, že v 55 % podniků práci na částečný úvazek vykonávají pouze ženy. Bylo také vypočteno, že 31,5 % žen pracuje přesčas, ve srovnání s 8,3 % mužů, a nejistá práce s sebou nese vyšší úrazovost a větší riziko onemocnění a nebezpečných situací. Stručně řečeno, je to situace nerovnosti, ke které Evropská unie nemůže zůstat lhostejná.

Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, neboť souhlasím s potřebou bojovat proti tomuto problému a vyzývám členské státy a sociální partnery, aby ve velkém rozsahu sladili své právní předpisy a smluvní pravidla. Doufám také, že Komise a členské státy zlepší své sledování dodržování požadavků minimálních zdravotních a bezpečnostních norem na pracovišti. Je třeba udělat ještě mnohé proto, abychom mohli zaručit ženám rovný přístup na trh práce.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) V Evropské unii čistě popisný termín jako „ženy zaměstnané za nejistých podmínek“ v sobě ve skutečnosti skrývá dvě formy diskriminace, z nichž obě jsou velice závažné. První se týká problému práce žen, jímž se zabýval z moderního hlediska, z pohledu udržitelnosti, jiný spis v rámci tohoto dílčího zasedání. Druhá souvisí s dvojím trhem práce, který existuje v mnohých členských státech. Některým pracovníkům na tomto trhu práce jsou přiznána práva a právní a sociální ochrana, zatímco jiní jsou vydáni na milost a nemilost okolnostem, obvykle se vymykajícím jejich kontrole. Jestliže se podíváme na údaje objektivně, je stále zjevnější, že v budoucnosti bude součástí řádného pracovního místa také převzetí větších rizik, než tomu bylo doposud. Takové změny by ovšem měly být usměrňovány tak, aby se zamezilo spekulacím se smluvními podmínkami na úkor nejslabších jednotlivců, zejména těch, kteří se ocitají ve znevýhodněných situacích. Evropské orgány mají povinnost zamezit diskriminaci a dovolit každému, aby svobodně dosáhl vlastních profesních cílů, v souladu se svými schopnostmi, nadáním a sklony. Využívám této příležitosti k tomu, abych poukázala na to, že další výzkum nejistých prací vykonávaných ženami by byl užitečný pro plánování opatření zaměřených na odstranění překážek, aniž by tato opatření představovala příliš radikální zásah.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro boj proti nejisté práci, která se stává stále markantnějším rysem hospodářské krize. To pomůže efektivněji vymýtit situace absence jistoty zaměstnání, nízkých platů, ve většině případů nezdaněných, situace absence sociálního zabezpečení pro lidi zaměstnané na příležitostné bázi, a také vymýtit pracovní prostředí nevyhovující minimálním zdravotním a bezpečnostním normám a nedostatečnou ochranu pracovníků před úrazy.

Zároveň nám tato opatření pomohou účinněji bojovat proti diskriminaci genderového charakteru, která převládá v oblasti nejisté práce, kde jsou oběťmi těchto nelidských pracovních podmínek zejména ženy.

Zneužívání pracovníků při práci v domácnostech, kterou vykonávají zejména ženy, mzdová diskriminace žen a využívání přistěhovalkyň, které neznají svá práva a nejsou schopny je hájit; to je jen několik z mnoha důvodů, proč hlasovat pro přijetí těchto opatření, jejichž účelem je vypořádat se s touto otřesnou společensko-ekonomickou situací.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Jsem přesvědčena, že členské státy se musí zasazovat o to, aby mohly ženám nabídnout pracovní místa a možnost ochrany práv, jako je důstojný plat, mateřská dovolená, spravedlivá a pravidelná pracovní doba a nediskriminační pracovní prostředí prostřednictvím odborů. Domnívám se, že členské státy musejí trestat znemožňování účasti v odborových svazech a nabídnout také dostupné (nízkoprahové) poradenství ženám, které nemohou získat podporu od rady zaměstnanců, jako například ženy zaměstnané v soukromých domácnostech a v zemědělství.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která zdůrazňuje, že nejistou prací jsou neúměrně postiženy zaměstnankyně. Ve skutečnosti je to další argument ve prospěch nutnosti zlepšit ustanovení o mateřské a otcovské dovolené tak, aby muži a ženy měli možnost docílit vyváženého vztahu mezi pracovními a rodinnými závazky. Nejistou prací se rozumí nestandardní formy zaměstnání, pro něž jsou příznačné zejména tyto rysy: malá nebo žádná jistota zaměstnání, nízké platy, žádná práva na sociální zabezpečení, nulová ochrana proti diskriminaci a nevyhovující pracovní prostředí z hlediska minimálních zdravotních a bezpečnostních norem. Podle nejnovějších údajů, které jsou k dispozici, pracuje na částečný úvazek 31,5 % zaměstnaných žen, ve srovnání s pouze 8,3 % zaměstnaných mužů. Nejistá práce je nejen z velké části příčinou rozdílů v odměňování mezi ženami a muži, ale brání také vyhlídkám kariérního postupu na lepší místa a profesnímu rozvoji, neboť mnozí pracovníci jsou vázáni v podhodnocené nejisté práci. Do Evropské unie skutečně často přicházejí ženy z méně rozvinutých zemí a vykonávají nekvalifikovanou či dokonce nelegální práci. Nejistá práce okrádá nejslabší vrstvy našich společností, zbavuje lidi důstojnosti v práci a příležitosti vybudovat si důstojný život pro sebe a pro své rodiny.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nejistá práce není problém vztahu žen a mužů, přestože je její podíl mezi ženami vysoký, a jakýkoli pohled, který se snaží ji na tento problém redukovat, je zjednodušující.

Jak jsem již uvedl při několika jiných příležitostech, modely práce postrádající flexibilitu se neosvědčily. Příklad Spojených států ukazuje, že flexibilita není souznačná s nejistotou, ale spíše s dynamickým trhem práce. Více flexibility neznamená více nejistoty; ani zdaleka.

Po zkušenostech z krize si uvědomíme, že modely, na které jsme byli zvyklí, se neosvědčily, a že pokud chceme opravdu vytvářet pracovní místa, trh práce se bude muset začít zabývat atypickými smlouvami, ať už se týkají práce na částečný úvazek, příležitostné práce nebo dočasné práce na směny, práce z domova nebo tzv. teleworking, jako běžných způsobů práce, aniž ztratíme na jistotách to, co získáme na dynamice a flexibilitě. Jsem přesvědčen, že tímto způsobem mohou z flexibilnějších systémů, u kterých skloubení pracovního a rodinného života nebo mateřství neznamená tolik obětí jako u tradičních forem práce, těžit hlavně ženy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Současná hospodářská a finanční krize ještě zhoršila nezáviděníhodnou situaci zaměstnankyň, které se často ocitají v obzvláště zranitelném postavení z hlediska práce, neboť se musejí vypořádat s pracovními i rodinnými závazky. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože souhlasím s tím, že je třeba s tímto problémem bojovat, a vyzývám členské státy a jejich sociální partnery, aby navrhli nové a účinné strategie řešící nejistotu pracovních míst, s přihlédnutím k zásadě rovnosti žen a mužů. Chci zdůraznit výzvu Komisi uvedenou v tomto usnesení, aby předložila návrh na uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro přijetí této zprávy z vlastního podnětu, která zdůrazňuje aspekt vztahu žen a mužů v nejistém zaměstnání, odsuzuje určité situace a trvá na souboru opatření k boji proti diskriminaci žen. Celkově je pozitivní, ale obsahuje určité rozpory a prohlášení, s nimiž nesouhlasíme.

Nejdůležitější pozitivní návrhy v této zprávě jsou tyto:

Vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při vypracování kampaně za postupnou přeměnu nejistého zaměstnání na řádné zaměstnání;

vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly strategie týkající se nejistého zaměstnání za účelem vyzdvižení důstojných a „zelených“ pracovních míst a zohlednění vyrovnaného zastoupení mužů a žen.;

důrazně vyzývá Radu a Komisi, aby v pokynech pro politiky členských států v oblasti zaměstnanosti a v nové strategii pro rovnost žen a mužů určily charakteristické rysy nejistého zaměstnání.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Den po Mezinárodním dni za vymýcení chudoby a sociálního vyloučení jsem rezolutně hlasovala pro přijetí této zprávy o pracovnících s nejistým zaměstnáním. Taková je skutečnost: přes pozitivní vývoj v oblasti rovného zastoupení žen a mužů a rovnosti žen a mužů jsou ženy doposud zranitelnější než muži, pokud jde o zaměstnání. Ženy obsazují nejistá pracovní místa mnohem častěji než muži. Existují doposud četné rozdíly mezi muži a ženami, z hlediska potenciálních pracovních míst, kvality práce, příjmu a odměny.

Je proto nesmírně důležité, aby Komise aktivně podporovala rovné příležitosti mužů a žen v rámci politik zaměstnanosti, prostřednictvím budoucí strategie rovnosti žen a mužů, prostřednictvím postupné přeměny nejistého zaměstnání na regulérní zaměstnání a prostřednictvím podpory vnitrostátních iniciativ v tomto směru.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Pracovnímu životu žen a jejich profesní dráze často stojí v cestě stereotypní vnímání žen jako slabšího pohlaví, méně odolného stresu a schopného kdykoli přijít do jiného stavu, které si v důsledku toho může zařídit pracovní neschopnost či si vzít jiný druh volna častěji než muži. Kvůli tomu je také těžší pro ženy najít práci a ty, které práci mají, jsou placeny hůře než muži za stejnou práci. Hospodářská krize tyto problémy ještě zhoršila a ukázala míru, v níž jsou ženy na trhu práce vykořisťovány. Krátkodobé pracovní smlouvy a smlouvy na částečný úvazek s neplacenými přesčasy, to jsou jenom některé příklady postupů, které považuji za nepřijatelné.

Je proto nezbytné upozornit na potřebu dodržovat pracovní právo na základě rovnosti pro všechny zaměstnance. Musíme bojovat proti způsobu, jímž je obtížná situace, v níž se lidé ocitají, využívána k tomu, aby byli přinuceni pracovat v bezohledných a nezdravých podmínkách – zejména, pokud jde o ženy, které musí bojovat také proti stereotypům.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Thomsenové, protože jsem přesvědčen, že změna právních předpisů, které upravují pracovní podmínky žen vykonávajících nejistou práci, je nyní potřebná. V mnoha zemích došlo ke změně podmínek, které platily až donedávna, a na jejichž základě ženy vykonávaly nejistou práci. Často se stává, že u těchto žen je méně pravděpodobné, že budou informovány o svých právech a skončí v situaci, kdy budou více ohroženy ztrátou jakékoli právní ochrany a možností, že budou nespravedlivě propuštěny bez jakékoli šance na odvolání. Tomuto stavu věcí musí být dozajista učiněna přítrž, vzhledem k principu rovnocennosti, který by měl být přiznán stejnou měrou pracovníkům všeho druhu. Mužům a ženám proto musí být zaručen rovný přístup k možnostem odborného vzdělávání a rekvalifikace. To platí zejména pro ženy, které potřebují větší míru ochrany v době těhotenství a kojení a v okamžiku, kdy se vracejí do práce, který bývá často kritický.

  Jean-Marie Le Pen (NI), písemně. – (FR) V souvislosti s prací spojenou s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu má být zpráva socialistické poslankyně, paní Britty Thomsenové, z hlediska sociálního pokroku velkorysá. Jako obvykle je ovšem tento typ zprávy plný poněkud mlhavých, všeobecných návrhů, které jsou ve skutečnosti nepřijatelné, a vyvěrá ze silně levicových, ekologických a pro-imigračních konotací.

Není například možné vážně zvažovat možnost, že by usazování přistěhovalkyň mělo být podporováno, zejména v situaci, kdy není fakticky určeno, zda se jedná o legální nebo nelegální přistěhovalkyně. Pokud je pravda, že tyto ženy nebo tito muži jsou prvními oběťmi globalizace a ultraliberálního novodobého otroctví, pak cestou, jak zabránit jejich pádu do hrůzných pastí všemožného druhu (špatné zacházení, násilí nebo sexuální zneužívání), je v prvé řadě umožnit jim zůstat v zemi jejich původu.

Přistěhovaleckou politiku je proto třeba radikálně změnit tak, aby lidé, které láká exil z ekonomických důvodů, mohli zůstat doma, díky tomu, že přehodnotíme restriktivní mezinárodní pomoc, abychom umožnili těmto zemím získat politickou a ekonomickou stabilitu.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nejistota v souvislosti s pracovní činností má dopad nejenom na pracovní podmínky a vztahy, ale také na samotnou stabilitu a kvalitu života pracovníků. Nejisté pracovní podmínky v Evropě postihují více ženy než muže a umocňují tak rozdíly mezi ženami a muži na pracovišti, zejména z hlediska sociálních práv a platů. Tato situace je ještě závažnější u práce v domácnosti a práce vykonávané přistěhovalkyněmi.

V této krizi byli pracovníci s nejistým zaměstnáním prvními, koho postihla ztráta zaměstnání. Po nástupu recese a ztrátě pracovních míst v případě zaměstnanců s pracovní smlouvou se struktura zaměstnanosti stává ještě nejistější. Do tohoto cyklu je třeba radikálně zasáhnout. Je nezbytné zajistit rovnost mezi ženami a muži a sociální práva na pracovišti. Boj s nejistou prací a dvojí zátěží žen by měl být jedním z nejnaléhavějších cílů EU, a proto tuto zprávu podporuji, protože představuje krok správným směrem.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Thomsenové, která řeší problém žen zaměstnaných za nejistých podmínek, protože mě znepokojuje, že zejména ženy jsou zasaženy důsledky hospodářské krize. Krize měla velký dopad na nejistá pracovní místa, která jsou převážně obsazována ženami. Podporuji tento návrh usnesení, protože potřebujeme pokročit v boji proti přímé a nepřímé diskriminaci na základě pohlaví. Nejistou práci v současnosti vykonává neúměrně vysoký podíl žen a často jsou nuceny skloubit tyto práce s povinnostmi v domácnosti. Moje podpora je motivována mým odhodláním změnit současný nespravedlivý stav věcí, v jehož důsledku mají ženy omezenější možnosti přístupu k zaměstnání, většina z nich vykonává práce za méně jistých podmínek a i nadále vydělává méně než muži vykonávající stejnou práci. Ze všech těchto důvodů hlasuji pro přijetí tohoto návrhu usnesení, které, kromě jiného, zdůrazňuje potřebu zajistit rovnost žen a mužů a omezit segregaci na základě pohlaví na trhu práce a vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nehlášené práci její přeměnou na řádná pracovní místa.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Podporuji zprávu o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek, protože nemohu pochopit, že v 21. století přetrvávají výrazné rozdíly v pracovních podmínkách pro ženy v Evropské unii ve srovnání s muži, pokud jde o pracovní příležitosti, kvalitu práce, příjem a stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Nadměrné zastoupení žen mezi zaměstnanci na nejistých pracovních místech se bohužel zásadně odráží v setrvale velkých platových rozdílech mezi muži a ženami a já sdílím názor, že zlepšení kvality pracovních míst pro ženy sníží rozdíly v odměňování žen a mužů.

Jsem také přesvědčen, že všichni zaměstnanci na nejistých pracovních místech, včetně žen, by měli mít nárok na odborné vzdělávání a přípravu a že musí být zlepšen přístup ke kvalitnímu odbornému vzdělávání a přípravě pro dívky a mladé ženy. A konečně, je maximálně důležité, aby Komise i nadále podporovala členské státy při vypracování kampaně za postupnou přeměnu nejistého zaměstnání na řádné zaměstnání.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Rozdíly v odměňování mužů a žen se bohužel projevují zejména v době krize. Musíme výrazně rozšířit záběr této diskuze a následně vypracovat konkrétní návrhy úpravy pracovních vztahů pro pracující ženy. Musíme dodatečně zavést sociální záruky zejména pro matky samoživitelky, ženy se zdravotním postižením a ženy pracující v těžkém průmyslu. Společnost je povinna vyslat tímto způsobem zaměstnavatelům jasný signál, že je nepřijatelné využívat příležitostí ke snižování mzdy nebo pracovní doby na základě pohlaví. Musí být vytvořen zvláštní fond Evropské unie na podporu matek samoživitelek, v případě, že přijdou o práci a o zdroj příjmu. V tomto ohledu je iniciativa poslankyně Thomsenové velmi dobře načasovaná. Plně tuto zprávu podporuji jako začátek nového přístupu k řešení problémů, s nimiž jsou ženy konfrontovány ve vztahu k práci.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Tyto formy zaměstnání jsou problémem, kterému čelí především ženy, neboť neslučitelnost profesní dráhy a rodiny nutí mnoho žen akceptovat situace nejisté práce a následně v jejich životě vede nevyhnutelně k chudobě. V tomto ohledu nesmíme přehlížet skutečnost, že těmito formami práce jsou postiženi i muži a riziko chudoby může vzniknout i v případě práce na plný úvazek. Místní sociální systémy a sociální opatření jsou ovšem navrženy tak, aby zmírnily sociální dopady na tvrdě pracující místní obyvatelstvo, pokud to je třeba. Zpráva se příliš zaměřuje na přistěhovalkyně, které se často ocitají v situaci práce na částečný úvazek a nepřímo vybízí k podpoře jejich trvalého pobytu. Falešnými sliby obchodníků s lidmi, problémy globalizace – a v případě nelegálního vstupu do země – novými formami otrocké práce v podnicích jsou bezesporu postihovány zejména ženy. Pokračovat i nadále v podpoře importované chudoby není řešení. Jenom to zostřuje sociální problémy a může to trvale ohrozit sociální smír. Zaměřit se na podporu tohoto směru vývoje je nesprávná cesta. V konečném důsledku lze něco změnit pouze v místních poměrech, jinými slovy, v zemích původu jako takových. Tento způsob podpory „zadními vrátky“ je cosi, co je třeba co nejdůrazněji odmítnout.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Podniky reagovaly na současnou hospodářskou a finanční krizi omezováním dočasných pracovních míst, jako například u pracovníků se smlouvami na dobu určitou, a přijaly zaměstnance na základě jiných typů smluv, které nejsou na dobu neurčitou.

Toto usnesení bych podpořil, pokud by nevybízelo zaměstnavatele, aby podnikli konkrétní kroky k začlenění přistěhovalkyň. Všechna tato opatření považuji za diskriminující vůči našim zaměstnankyním. Proto jsem hlasoval proti usnesení.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zpravodaj definuje termín „nejisté práce“ jako formu zaměstnání s nízkou jistotou zaměstnání, nízkými platy, absencí sociálního zabezpečení a zaměstnaneckých výhod, absencí ochrany před diskriminací, omezenými vyhlídkami na lepší postavení na trhu práce, neexistujícím kolektivním zastoupením nebo nevyhovujícím pracovním prostředím z hlediska minimálních zdravotních a bezpečnostních norem.

Finanční a hospodářská krize učinila z nejisté práce ještě viditelnější a naléhavější problém. Podniky výrazně snížily počet dočasných pracovních míst a existuje obava, že na zrušená pracovní místa nebudou propuštění pracovníci znovu přijati. Tato situace měla bohužel největší dopad na ženy a problém je nejmarkantnější v odvětví služeb (hotely, pohostinství, školství, zdravotnictví, sociální práce) a zemědělství. Ženy zaměstnané v těchto odvětvích nejsou zaměstnány na plný úvazek, což znamená, že jejich platy a důchody jsou nižší, dostávají nižší sociální podporu a mají omezenější možnosti kariérního postupu. Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že pro ženy je obtížnější najít si práci než pro muže.

Kromě toho i nadále přetrvává výrazný rozdíl v odměňování žen a mužů (tento rozdíl činí přibližně 18 %, přičemž ženy si vydělají o pětinu méně na hodinu než muži). S přihlédnutím k výše uvedeným problémům jsem hlasoval pro přijetí zprávy, která navrhuje řešení této obtížné situace ve vztahu k politice zaměstnanosti.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Thomsenové. V případě hospodářského poklesu, jakým je například ten, který právě zažíváme, jsou určité skupiny pracovníků vždy postiženy nejcitelněji. Pracovníci zaměstnaní za nejistých podmínek ve skutečnosti čelí této krizi bez ochranných opatření, jimiž jsou zabezpečeni jiní pracovníci. Navíc v této kategorii jsou ženy dokonce ještě v kritičtějším postavení. Problém nejisté práce je mezi ženami hojně rozšířený, zejména v odvětví služeb a zemědělství, a existuje naléhavá potřeba přijmout účinná opatření ke změně této situace. Důvody proto jsou různé. Rozdíly v zaměstnání a v odměně za práci mezi muži a ženami jsou pro nás stále příliš velké na to, abychom mohli tvrdit, že bylo dosaženo rovnosti; což je také důvod, proč určitá účinná opatření, jako je mateřská dovolená, zdravotní péče a starobní důchody, by byly účinným způsobem, jak zastavit šíření nejisté práce. Ovšem výchozím bodem pro vymanění se z této situace nerovnosti v zaměstnání je nesporně odborné vzdělávání a příprava pro mladé ženy. A konečně, je třeba provést detailnější výzkum příčin, důvodů a nákladů v souvislosti s nízkou kvalifikací.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Nejistá pracovní místa jsou důležitým faktorem sociální nestability, která se v současnosti výrazně prohlubuje a vysoká míra nezaměstnanosti v několika zemích, včetně mé vlasti, Portugalska, i nadále roste.

Všechny formy nejistoty nebo nestability v zaměstnání tradičně postihují nejdříve a nejcitelněji manuálně pracující ženy s nižšími mzdami, dokonce i za stejnou práci, s vyšší mírou nezaměstnanosti a s větší nejistotou pracovních míst vzhledem k dlouhodobým sociálním faktorům, ale také konkrétně kvůli mateřství.

Negativní dopad této situace se neomezuje na již tak dost závažnou diskriminaci, jíž byly ženy vždy vystaveny: fakt, že ženám není umožněn rovný přístup ke světu práce, má dopad na jejich ekonomickou nezávislost a jejich autonomii jako jednotlivců.

V této souvislosti boj proti nejistotě pracovních míst, zejména v případě žen, představuje velice konstruktivní příspěvek k sociální stabilitě a rovnosti mužů a žen, jedné ze zásadních hodnot, které prosazuje Evropská unie.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Současná hospodářská a finanční krize také vyvolala nárůst počtu nejistých pracovních míst vykonávaných zejména ženami. Trvalá pracovní místa, která byla v průběhu hospodářské recese zrušena, již nepochybně nebudou obnovena, ale nahrazena atypickými a velmi atypickými pracovními smlouvami. Přispěje to k dramatickému zhoršení úrovně pracovních podmínek. V celé Evropské unii pracuje na částečný úvazek 31,5 % žen (30 hodin a méně týdně), ve srovnání s pouhými 8,3 % mužů.

Jsem přesvědčena, že udržitelnost důchodových systémů, úvěrové nástroje na svépomocné projekty a programy vytváření pracovních míst a objevování alternativních zdrojů příjmů mohou zlepšit nejisté pracovní podmínky žen.

Vyzývám Evropskou komisi a členské státy, aby navrhly proveditelné strategie týkající se nejisté práce za účelem vyzdvižení důstojných a „zelených“ pracovních míst a zohlednění vyrovnaného zastoupení mužů a žen. Naléhavě vyzývám všechny členské státy, aby zavedly jednoznačná opatření s cílem do roku 2020 snížit v každém členském státě rozdíly v odměňování žen a mužů o 10 %, včetně rozdílných důchodů, za účelem zlepšení životní úrovně, boje proti chudobě a zvýšení hospodářského růstu.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych paní Thomsenové poblahopřát k vynikající práci, kterou odvedla. Ženy jsou až příliš často nuceny akceptovat pracovní podmínky, které jsou vším, jenom ne přiměřenou odměnou. Je tedy třeba pečlivě sledovat situaci zaměstnankyň, zejména těhotných a kojících. Ženy, které se vrátí do práce po mateřské dovolené, musí mít jistotu, že se budou moci aktivně začlenit na trh práce.

Vyzývám také naléhavě členské státy k ostražitosti v souvislosti s případy jakéhokoli špatného zacházení se zaměstnankyněmi ze strany zaměstnavatelů. Pachatelé jakéhokoli zneužívání zaměstnaných žen musejí být co nejdříve postaveni před soud. Kromě toho bude třeba vypracovat novou evropskou strategii zaměstnanosti, na jejímž základě by ženy s nejistým zaměstnáním mohly být začleněny do systémů sociálního zabezpečení a ochrany zaměstnanosti.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Pracovníci s nízkými – nehlášenými nebo neoficiálními – mzdami, pracovníci bez nároku na sociální zabezpečení nebo na zaměstnanecké výhody, pracovníci bez vyhlídky na lepší postavení na trhu práce … Počet pracovníků vykonávajících nejistou práci v důsledku současné hospodářské krize narůstá. Mezi těmito pracovníky existují velké rozdíly v zastoupení mužů a žen. Podíl žen je neúměrně vysoký. S ohledem na potřebu zvýšit jejich ochranu jsem podpořil usnesení Evropského parlamentu o ženách zaměstnaných za nejistých podmínek. Vyzývám členské státy k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří zneužívají práci zaměstnanců nebo s nimi špatně zacházejí, byli co nejdříve postaveni před soud. Je třeba také přijmout opatření, která by zaručila pracovníkům vykonávajícím nejistou práci možnost ochrany práv, jako je důstojný plat, mateřská dovolená a spravedlivá a pravidelná pracovní doba. Věřím také, že barcelonské cíle týkající se péče o děti budou co nejrychleji uvedeny do praxe a že budou odstraněny překážky, které ženám brání pracovat počet hodin, který si přejí, a to na částečný úvazek nebo na plný úvazek.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tato zpráva má klíčový význam a jsem ráda, že ji Evropský parlament přijal, především proto, že poukazuje na genderové hledisko nejistého zaměstnání a připomíná odklon trhu práce od standardního pracovního poměru směrem k nestandardním formám zaměstnání, což vyžaduje opatření, která zabrání tomu, aby se z nestandardních typů pracovních míst stala místa s nejistými pracovními podmínkami; domnívá se, že v zájmu překonání těchto problémů je třeba členské státy a sociální partnery vyzvat k tomu, aby ve velkém rozsahu sladili své právní předpisy a smluvní pravidla pro standardní a atypické formy zaměstnání s cílem zamezit upřednostňování nejpohodlnější a nejlevnější formy práce, avšak současně musejí mít na paměti riziko možného nárůstu nehlášené práce; a důrazně vyzývá Radu a Komisi, aby v pokynech pro politiky členských států v oblasti zaměstnanosti a v nové strategii pro rovnost pohlaví určily charakteristické rysy nejistého povolání.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Ženy jsou současnou hospodářskou krizí postiženy citelněji, především proto, že představují citlivější kategorii v tom smyslu, že jejich práce se obvykle neomezuje jen na pracoviště, ale týká se také domova a rodiny. Nejistou práci vykonávají převážně ženy, které v důsledku toho postrádají jistotu pracovního místa, pobírají nízkou mzdu, mají horší sociální zabezpečení a nižší kvalifikaci.

Za tohoto stavu věcí ženy, které jsou připraveny vrátit se do práce poté, co byly uvolněny z důvodu nemoci nebo porodu, často zjistí, že jsou bez práce. Naše delegace tyto problémy, a chtěl bych doplnit, rovněž velmi obdobné problémy žen, které nejsou zaměstnané, ale samostatně výdělečně činné, považuje za velice závažné. Tuto zprávu bychom bývali mohli podpořit jako celek, kdyby neprosazovala politiky směřující k sociálnímu začleňování zaměstnankyň ze třetích zemí na úkor evropských občanů. Proto jsme hlasovali proti jejímu přijetí.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Podpořila jsem zprávu o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek. Hospodářská krize přispěla k destabilizaci trhu práce. Zaměstnavatelé snížili počet pracovních míst nebo zaměstnali dočasné pracovníky a nabídli jim horší finanční podmínky. Vlny propouštění také přispěly k tomu, že se mnoho lidí se ocitlo mimo trh práce. Situace je obzvláště složitá pro absolventy vysokých škol, starší lidi a ženy. Krize ještě prohloubila nerovnosti v podmínkách pro ženy a muže, které již existují v oblasti zaměstnávání. Tento vývoj zasáhl nejcitelněji ženy, které představují největší procento pracovníků vykonávajících činnost známou pod pojmem nejistá práce. Rozdíly v odměňování žen a mužů se zvýšily a prohloubila se také nerovnost v oblasti sociálního zabezpečení. Tato situace rovněž bránila profesnímu rozvoji žen a přispěla k posílení genderových stereotypů ve vztahu k práci. Ženy, působící v oblasti, která je známa pod pojmem nejistá práce, si proto zaslouží zvláštní ochranu.

Kromě jiného by měly být chráněny systémy sociálního pojištění a právními předpisy upravujícími ochranu pracovních míst. Důležité je také finanční zabezpečení žen v případě nezaměstnanosti nebo mateřství. Ženy vykonávající práci za nejistých podmínek by měly mít také možnost ochrany prostřednictvím odborů. Kromě toho ženám, které pracují výlučně v soukromých domácnostech, by měl být zaručen volný přístup k poradenství v oblasti sociálních práv. Chtěla bych také upozornit na nutnost úpravy právní situace sezónních pracovníků, kteří vzhledem k povaze své práce jsou více ohroženi různými nezákonnými praktikami.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Z nejnovějších studií vyplynulo, že na částečný úvazek pracuje 31 % zaměstnaných žen, ve srovnání s pouze 8,3 % zaměstnaných mužů. Pracovníci na částečný úvazek mají nižší příjem, a v důsledku toho pobírají také nižší důchody než pracovníci na plný úvazek. V pracovních týmech jsou zaměstnanci na částečný úvazek znevýhodněni, pokud jde o týmovou práci, což se také projevuje v okamžiku, kdy je navrhován služební postup nebo dochází k obsazování vyšších pozic. V řídících pozicích, na úrovni absolventů vysokých škol či pracovníků s vyšší kvalifikací, působí 36 % mužů, ve srovnání s pouhými 15 % žen se stejnou kvalifikací. Pokud jde o nižší příjem, je třeba se zmínit o tom, že v Evropě – bez ohledu na počet odpracovaných hodin nebo na různé pracovní smlouvy – rozdíl mezi muži a ženami činí v průměru 18 %.

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR je pevně a neochvějně přesvědčena, že rozhodnutí týkající se sociální politiky a pracovního práva by neměla být přijímána na úrovni Evropské unie, ale na úrovni členských států vnitrostátními a místními vládami. Uznáváme, že je důležité, aby byly dodržovány minimální normy zacházení s pracovníky na pracovišti, a těší nás, že Evropský parlament na tuto otázku upozorňuje, ale jsme přesvědčeni, že tyto normy by se měly vztahovat na muže i na ženy a že konkrétní doporučení týkající se například pracovních smluv a péče o děti, nespadají do kompetence Evropské unie.

10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:00 a znovu zahájeno v 15:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS
místopředseda

11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

12. Postoj Parlamentu k novému návrhu rozpočtu na rok 2011 pozměněném Radou – všechny oddíly – Návrh opravného rozpočtu č. 3/2010: oddíl III - Komise - BAM (doprovodná opatření týkající se banánů) (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem na pořadu jednání je společná rozprava o následujícím:

- zpráva poslankyní Jędrzejewské a Trüpelové, jménem Rozpočtového výboru, o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011 – všechny oddíly a návrzích na změnu č. 1/2011, 2/2011 a 3/2011 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011

(12699/2010 - C7-0202/2010 - 2010/2001(BUD)) (A7-0284/2010); a

- zpráva poslance Surjána, jménem Rozpočtového výboru, o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2010 na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise – BAM (doprovodná opatření týkající se banánů)

(13472/2010 - C7-0263/2010 - 2010/2048(BUD)) (A7-0281/2010).

  Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, zpravodajka. – (PL) Scházíme se dnes, abychom projednali rozpočet Evropské unie na rok 2011. Rok 2011 je výjimečným rozpočtovým rokem, a to z několika důvodů. Především je třeba říci, že rok 2011 je pátým rokem víceletého finančního rámce na roky 2007–2013, takže již víme hodně o tom, jak je tento víceletý rámec uskutečňován, které jeho části byly úspěšné a které nikoli a mnohé programy jsou již ve velice pokročilé fázi z hlediska cyklu jejich provádění.

Mezitím se toho v Evropské unii stalo hodně, neboť jsme přijali Lisabonskou smlouvu, která ukládá či přiřazuje Evropské unii nové oblasti její pravomoci. Dovolím si sama zde zmínit některé z nich, zejména ty, které jsou nákladné, a to nové oblasti pravomoci v boji se změnami klimatu a v energetické politice. Otevírá také nové oblasti pravomoci pro Evropskou unii na světové scéně, takže zde hovoříme o vytvoření diplomacie Unie, a existují nové pravomoci v oblasti průzkumu vesmíru a sportu a turistiky. Bohužel žádná z těchto nových úloh není sama od sebe vybavena příslušnými finančními prostředky. Tvrzení, že Evropská unie má nové ambice a nové plány, ale nemusí nutně mít nové finanční zdroje potřebné k uskutečnění těchto plánů a ambicí, není tak daleko od pravdy. Taková je tedy perspektiva na rok 2011.

Podle názoru Evropského parlamentu Evropská komise naplánovala činnosti ve svém návrhu prozíravě a na rok 2011 vyčlenila přiměřené zdroje. Rada – a tuto otázku jsme již zde projednali – dané zdroje snížila. Ráda bych zde stručně vysvětlila, co se stalo v Rozpočtovém výboru v průběhu našeho čtení. Jen připomínka: nová Lisabonská smlouva zavádí také nový rozpočtový postup. Nemáme již dvě šance. Ani Rada ani Evropský parlament již nemají dvě čtení. Máme jenom jedno čtení, a to je také důvod, proč obě složky rozpočtového orgánu musejí vyvinout zvláštní úsilí a prokázat mimořádnou disciplínu, protože ve skutečnosti každý z nás má jenom jednu šanci: Opakuji: nemáme již dvě čtení.

Zítra budeme hlasovat a budeme věnovat pozornost postoji vypracovanému Rozpočtovým výborem. Je důležité zdůraznit, že postoj vypracovaný Rozpočtovým výborem respektuje víceletý finanční rámec. Na rozdíl od předchozích let Evropský parlament přijme své čtení, které z hlediska plánovaných částek nevybočuje z rámce víceletého finančního výhledu. Tento postoj je inovační, ale stejnou měrou zohledňuje znepokojení Rady a situaci, v níž se Rada jako taková nachází. Situace, kdy v Radě sedm členských států odmítlo postoj Rady, neunikla pozornosti Parlamentu. Vyslechli jsme si projevy obav jistých členských států a samotné Rady a vzali jsme je v úvahu. Pozorně jsme vzali na vědomí postoj Rady, a čtení Parlamentu je proto disciplinované a nevybočuje z mezí víceletého finančního rámce. Na druhé straně ovšem samozřejmě nemůžeme zůstat lhostejní tváří v tvář skutečnostem, o nichž jsem se již zmínila, a to, že máme nové oblasti, za které musí Evropská unie převzít odpovědnost, ale že na tyto oblasti nejsou vyčleněné příslušné finanční prostředky. A co víc, Rada se zavázala ke značnému počtu opatření týkajících se například banánů, která počítají s náhradami pro výrobce banánů v souvislosti s ITER a jinými programy, jež vyžadují nové finanční zdroje, ale na které nové finanční zdroje vyčleněny nebyly. Zřejmě budou muset být financovány ze současných zdrojů. Právě v tomto ohledu, jako Evropský parlament, máme pochybnosti.

Při našem čtení bychom chtěli také ještě jednou zdůraznit trojúhelník priorit, trojúhelník týkající se mládeže, vzdělávání a mobility. Evropský parlament od března prohlašuje, že to bude náš seznam priorit na rok 2011 a že bychom chtěli, aby rozpočtové linie, které upřednostňují mládež, vzdělávání a mobilitu, byly přiměřeně financovány, tak, aby se našly také zdroje pro inovační podniky v oblasti mobility, mládeže a vzdělávání. Totéž se týká programů souvisejících s výzkumem a inovacemi. Víme, že v současném finančním rámci nejsou k dispozici dostatečné prostředky, což je také důvod, proč jsme provedli bolestné – přestože podle našeho názoru nezbytně nutné – škrty v programu ITER. Byla bych velice ráda, kdyby toto čtení Parlamentu bylo vnímáno jako disciplinované, ale také jako čtení, které umožňuje financování závazků Evropské unie na rok 2011.

  Helga Trüpel, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři Lewandowski, dámy a pánové, právě jsme si vyslechli projev zpravodajky pro rozpočet Komise o hlavních výzvách, s nimiž jsme konfrontováni. Budu nyní hovořit jako zpravodajka pro rozpočet Parlamentu a jiných, zejména menších orgánů.

Politický rozpor, který musíme řešit – a to se týká nejen rozpočtu Parlamentu, ale stejnou měrou i rozpočtu Komise – je následující: Lisabonskou smlouvou Parlament získal oblasti pravomoci v souvislosti s energetickou politikou a zahraniční politikou a pravomoc spolurozhodování ve vztahu k zemědělství. Máme větší slovo, pokud jde o politiku týkající se sportu a vesmíru. Jednoduše řečeno, naše pravomoci se zvýšily a to je pozitivní. Vždy jsme za to bojovali jako zaujatí stoupenci role Evropského parlamentu. Zároveň ovšem v členských státech čelíme situaci, která je přinutila k úsporným opatřením a k politikám snižování dluhů, a proto ve vztahu mezi těmito dvěma hlavními cíli – na jedné straně máme nové úkoly a na straně druhé, musíme dát najevo, že chápeme tlak, pod kterým se ocitají veřejné rozpočty – musíme najít přiměřenu politickou rovnováhu. Přesně o to jsem se snažila jako zpravodajka pro rozpočet Parlamentu, a sice najít skutečně přiměřenou rovnováhu mezi novými pravomocemi, a tím tedy novými požadavky na naši činnost a požadavky na další zaměstnance na jedné straně a potřebou vyslat signál občanům Evropské unie a vládám, že chceme také prosazovat sebekázeň a disciplinovanost.

Předsednictvo, v souladu se svými povinnostmi, předložilo návrhy, které náklady v rozpočtu Parlamentu by měly být navýšeny, aby Parlament mohl náležitě fungovat. Nyní jsme v Rozpočtovém výboru přijali rozhodnutí týkající se prostředků, jejichž částka v řádu 25 milionů eur je nižší, než původně navrhovalo předsednictvo. To znamená, že chceme omezit naše cestovné, částku vyčleněnou na studie, finanční prostředky na ochranku zde ve sněmovně a na informační technologie a nabídneme také menší počet míst pro služby knihovny. Spor vedeme o otázku, jaké finanční prostředky by měly být v blízké budoucnosti vyčleněny na asistenty poslanců Evropského parlamentu. Návrh zní, že na rok 2011 by tyto prostředky měly být opět zvýšeny o 1 500 eur. Chtěla bych říci naprosto jasně, že jako členka skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance tento návrh nepodporuji. Myslím si, že je v tomto okamžiku nepřiměřeně vysoký. V Rozpočtovém výboru většina souhlasila s tím, že potřebujeme více informací a že tyto finanční prostředky budou zpočátku drženy v rezervě, jinými slovy, nebudou uvolněny, ale že bude nutné přijmout další politická rozhodnutí v otázce, zda nyní chceme tyto prostředky uvolnit či zda považujeme za prozíravější je na rok 2011 nedávat k dispozici.

Kromě toho je pro mě velice důležité – protože máme samozřejmě značný zájem na tom, abychom zajistili, že naše evropské orgány budou šetrné k životnímu prostředí a pokud možno změnili naše chování – abychom vyzvali k novému přístupu k mobilitě, šetrnějšímu k životnímu prostředí. Má například existovat jízdenka pro městskou hromadnou dopravu v Bruselu a to je třeba dále projednat. Bylo by mimořádně pozitivní, kdybychom mohli významně omezit provoz našeho vozového parku, ale to také znamená, že zde v této sněmovně ve Štrasburku, bychom měli poslancům a jiným zaměstnancům Evropského parlamentu dát k dispozici více jízdních kol, abychom zde ve Štrasburku také mohli cestovat způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Druhý bod, který je pro mě nesmírně důležitý, je skutečnost, že jsme se s většinou v Rozpočtovém výboru snažili najít optimální rovnováhu. Nebrali jsme v úvahu pouze naše vlastní zájmy jako zástupců Parlamentu a zájem na odpovědném zvýšení rozpočtu, ale samozřejmě, že jsme se museli zaměřit také na jiné malé orgány: Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor, Účetní dvůr, evropského inspektora ochrany údajů a evropského veřejného ochránce práv. V tomto ohledu jsme zaujali odpovědný postoj, takže jsme nejenom dali k dispozici více pracovníků a zdrojů našemu orgánu, ale také jsme velmi zacíleným způsobem poskytli Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru určité navýšení finančních prostředků, přestože nikoli v plné požadované výši, protože pochopitelně i tyto orgány mají větší požadavky na pracovní sílu z titulu dalších přiznaných pravomocí vyplývajících z Lisabonské smlouvy. Zejména v případě malého orgánu, jakou je evropský inspektor ochrany údajů, což je funkce velice důležitá v souvislosti s mnohými rozpravami, které momentálně vedeme o tom, jak řešit ochranu údajů v digitálním světě – a tento důležitý orgán je doposud ve stadiu vzniku – je správné mu vyhovět v tom smyslu, že mu budou poskytnuta dvě nová místa. V tomto ohledu, dámy a pánové, bychom chtěli vysvětlit, že Rozpočtový výbor se snažil velice odpovědně docílit rovnováhy mezi opodstatněnou potřebou navýšení prostředků, jež podporujeme a jež musíme rovněž odůvodnit Radě na jedné straně, a pochopením skutečnosti, že určitá míra sebekázně je v současné době rozhodně patřičná na straně druhé.

  László Surján, zpravodaj. – (HU) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, dámy a pánové, mým úkolem je vyřešit rozpočtovou položku na rok 2010, pokud to bude možné, a posoudit návrh na změnu, opravný rozpočet. Tato záležitost souvisí se slibem daným Komisí před několika lety, a sice poskytnout přiměřené náhrady zemím produkujícím banány, a my musíme tento slib dodržet. Jediný drobný problém spočívá v tom, že v době, kdy Komise učinila toto rozhodnutí a vydala příslušné oznámení, neprodiskutovala to s žádnou jinou složkou rozpočtového orgánu na příslušných úrovních a doposud nepřišla s návrhem, který by byl přijatelný pro všechny dotčené strany. Částka, o kterou jde, činí 300 milionů eur, z toho 75 milionů eur by mělo být zaplaceno z rozpočtu na rok 2010. Otázka je, odkud bychom tyto prostředky měli vzít. A to je aspekt, ve kterém se Rada a Parlament doposud neshodnou, ani po třech neúspěšných trojstranných jednáních.

Bohužel nebylo možné dosáhnout čehokoli, co by se alespoň trochu blížilo dohodě, přestože je rozhodně potřebný kompromis, protože tyto platby by byly poskytnuty zemím v situacích, které, a to je třeba přiznat, tyto náhrady jednoznačně potřebují. Nemůžeme ovšem dosáhnout dohody s Radou, protože podle našeho názoru se ve skutečnosti jedná o nový úkol, který není zahrnut do předběžného návrhu rozpočtu a přesně pro tento typ situace jsme zavedli takzvaný nástroj pružnosti. Je určený přesně pro tyto účely, k řešení problémů jako je tento, a má vhodný právní rámec a také prostředky, které jsou připraveny k uvolnění. Rada ovšem měla za to, že vzhledem k současnému stavu věcí členské státy nejsou ochotny uvolnit prostředky z tohoto nástroje, neboť by to vyžadovalo další platby a vnitrostátní rozpočty nejsou v situaci, aby je mohly hradit. V Parlamentu jsme však zastávali názor, že naše stávající programy, jejichž realizace již probíhá, nemají momentálně předpoklady pro to, aby bylo možné z nich čerpat potřebné prostředky, a nedokázali jsme v tomto ohledu dospět ke kompromisnímu řešení. Proto k mé velké lítosti a s podporou drtivé většiny Rozpočtového výboru musím Parlamentu navrhnout, abychom my, Parlament, také zamítli opravný rozpočet č. 6, kompromisní návrh Komise, který nám byl předložen, a který Rada nepřijala.

Pane předsedající, v této rozpravě se ode mě také očekává, že dostanu slovo k projevu jménem Výboru pro regionální rozvoj. Dovolte mi, abych tyto dva projevy spojil a vzdal hold Komisi, neboť udělala vše, co bylo v jejích silách, v plném souladu s předpisy a s horními hranicemi stanovenými v rozpočtu na rok 2011. Všichni víme, že Evropská unie je nedostatečně financovaná. Finanční prostředky potřebné k plnění úkolů by měly být navýšeny. Musíme si ale také uvědomovat, že máme nedostatek finančních prostředků a že musíme prostředky, jež máme k dispozici, spravovat lépe. V souvislosti s regionálním rozvojem pro nás bylo velice nepříjemné být svědky toho, že Rada také zrušila nebo omezila naše výdaje na regionální rozvoj. Byli jsme svědky největšího snížení prostředků na platby za posledních deset let. Podle našeho názoru nebude možné tímto způsobem nadále fungovat. Proto bude teď následovat dohodovací řízení, v jehož průběhu, jak doufáme, se postoje sblíží a podaří se nám také zajistit přiměřený rozpočet pro země produkující banány. Děkuji vám za pozornost.

  Janusz Lewandowski, člen Komise. – Pane předsedající, toto je první rozpočet sestavovaný na základě Lisabonské smlouvy, jak uvedla zpravodajka, a vyvolává pochopitelný zájem, ani ne tak kvůli údajům v rozpočtu, ale kvůli institucionálnímu rozměru, který se váže k procesu sestavování ročního rozpočtu.

Samozřejmě, že vítáme skutečnost, že Parlament obnovil souhrnnou úroveň návrhu rozpočtu v závazcích i v platbách – tj. rozdíl téměř 8,62 milionu eur v závazcích a přibližně 3,6 milionu eur v platbách mezi hlasováním Parlamentu a hlasováním Rady.

Podle upravené prognózy si jsme téměř jistí, že naše programování bylo správné, že realizace činnosti zvláštních fondů soudržnosti v této fázi finančního výhledu postupuje optimálním tempem a účty musejí být uhrazeny v příštím roce; proto přepracováváme naši prognózu na rok 2011. Nicméně přesto bych vás chtěl upozornit také na potřebu obnovit návrh rozpočtu pro účetní závěrku zemědělských výdajů minulých let. V případě, že budou škrty zachovány, bude to fakticky znamenat, že část prognózy zemědělských výdajů nebude pokryta.

Vítáme také změny, které byly v tomto ohledu navrženy parlamentními výbory. Postoj, který zaujal Parlament, jak uvedla zpravodajka Jędrzejewska, je zcela jednoznačný. Zaměřuje se na horizontální změny a na politické priority spadající v prognóze pod okruh 3b o mládeži a mobilitě mládeže.

Jsou navrhovány také jiné změny nad rámec návrhu rozpočtu a některé z nich by mohly být provedeny, pokud by pro ně existoval právní základ. Zašleme vám náš dopis o proveditelnosti k oběma těmto změnám a také k pilotním projektům a přípravným činnostem Parlamentu, o kterých se hlasovalo v parlamentním výboru.

Mrzí nás, že Parlament do návrhu doplnil velký objem rezerv. Rozsah mzdových rezerv (75 milionů eur, z toho 41 milionu eur se netýká úpravy mezd o 1,85 %) i množství podmínek, jež se k nim vážou – v některých případech dokonce ani nesouvisejí s personálními otázkami – je znepokojivý.

Děláme maximum pro to, abychom podmínky splnili a rezervy mohly být zrušeny nejpozději v průběhu dohodovacího řízení.

A konečně Komise oceňuje přístup Parlamentu nepřekračovat stropy víceletého finančního rámce. Bylo toho dosaženo například na úkor určitých škrtů v programu ITER, ve kterém potřebujeme více prostředků, a nikoli méně, a na vnější činnosti, kde je situace stejná.

Chápu to jako výzvu k diskuzi a položka bude vypořádána v průběhu dohodovacího řízení o globálním balíčku.

Při této příležitosti také poukazuji na opravný rozpočet č. 3, o kterém se již zmínil zpravodaj Surján. Jde o doprovodná opatření týkajících se banánů a zpravodaj Parlamentu zatím pouze opětovně potvrdil postoj Parlamentu, který je velmi vzdálený postoji Rady. Rada je pro přesun prostředků, Parlament je pro větší využívání nástrojů pružnosti, ale v tomto ohledu je opět v sázce důvěryhodnost našich orgánů tváří v tvář zemím AKT. Měli bychom proto v nadcházejícím dohodovacím řízení usilovat o kompromis.

Jako obvykle bude návrh rozpočtu doprovázen nebo již je doprovázen, kromě opravného rozpočtu na tento rok a opravného rozpočtu týkajícího se banánů na příští rok, návrhem na změnu opravného rozpočtu pro Službu pro vnější činnost, návrhem na změnu opravného rozpočtu pro nové orgány dohledu, které již byly z politického hlediska dohodnuty, a zítra Komise přijme a předá Parlamentu návrh na změnu, který představuje obvyklou aktualizaci odhadů pro dohody o zemědělství a rybolovu.

A konečně vím, že institucionální rozměr by měl hrát významnou úlohu v nadcházejícím dohodovacím řízení. Dlužíme našim občanům tento kompromis a potvrzení faktu, že Lisabonská smlouva působí v jejich prospěch při vyřešení názorových rozdílů za použití složitých mechanismů Evropské unie. Budu tedy hrát úlohu čestného zprostředkovatele v očekávání konečné dohody.

  Melchior Wathelet, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, především bych se rád omluvil za to, že jsem se trochu opozdil, vzhledem k problémům s dopravou, s nimiž máme všichni v těchto dnech své zkušenosti.

Vyslechl jsem si závěr projevu pana komisaře. Byl jsem také informován o projevu zpravodaje. Popravdě se zde pochopitelně omezím na to, abych vás informoval o hlavních tématech postoje Rady, a samozřejmě, že všechny naše politické postoje bychom měli být schopni precizovat v průběhu dohodovacího řízení, které se uskuteční v případě, že vaše sněmovna – člověk nikdy neví – odhlasuje všechny pozměňovací návrhy. Budu tedy hovořit o pozměňovacích návrzích Parlamentu a o pozměňovacích návrzích, o kterých se Parlament chystá hlasovat.

Nicméně chtěl bych této příležitosti využít k tomu, abych vás informoval o některých předběžných reakcích a abych vás také upozornil na některé aspekty, které Radu znepokojují v souvislosti s tímto procesem sestavení rozpočtu na rok 2011. Musím především zdůraznit, že se odehrává v okamžiku, kdy se pomalu zotavujeme z hospodářské krize, a jakkoli rozpočet Evropské unie může a musí proces zotavení podpořit, nesmíme ztratit ze zřetele výrazná rozpočtová omezení, která jsou určující pro naše vnitrostátní rozpočty. Pochopitelně, že tyto okolnosti vyžadují přísnou kontrolu výdajů. V této souvislosti Rada připisuje největší význam nejen respektování stropů různých okruhů ve víceletém finančním rámci, ale v prvé řadě také zachovávání přiměřených rozpětí, která by umožnila vypořádat se s nepředvídanými okolnostmi.

V tomto ohledu Rada uvítala sebekázeň, kterou Komise prokázala ve vztahu k prostředkům na závazky ve svém návrhu rozpočtu. Na druhé straně jsme pochopitelně mnohem více znepokojeni, že by pozměňovací návrhy Evropského parlamentu významně snížily některá rozpětí.

Obdobně Rada zjevně lituje zvýšení úrovně prostředků na platby, o kterých má Parlament v úmyslu hlasovat, tím spíše vzhledem k tomu, že tato úroveň prostředků překračuje rámec návrhu rozpočtu Komise. Úroveň prostředků na platby musí být dostatečná, ale nesmí být nadhodnocená, a musí vzít v úvahu plnění z minulosti a reálné potřeby na rok 2011. Za každou cenu musíme zamezit tomu, abychom vyslali špatný signál v době, kdy se veřejné finance členských států zotavují. Také bych vás rád upozornil, že v Radě, vzhledem k těmto obtížím, bylo možné dosáhnout kompromisu velice těsnou většinou a prosadit zvýšení prostředků na platby pouze o 2,91 % ve srovnání s rokem 2010.

Nyní bych vás rád upozornil na určité aspekty v konkrétnější rovině. Rada vzala na vědomí záměr Evropského parlamentu držet se v mezích stropů různých okruhů víceletého finančního rámce, ale nemůže akceptovat skutečnost, že přístup, který je uplatňován ve vztahu k prostředkům na závazky, by měl být na úkor důležitých programů, zejména těch, které spadají do okruhu 1a, Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost a také na úkor záležitostí spadajících do okruhu 4 Evropská unie jako globální hráč.

V tomto ohledu mohu říci, že jsem překvapen, že Evropský parlament navrhl snížení prostředků na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku v okamžiku, kdy je vyvíjeno maximální úsilí s cílem zřídit co nejrychleji Evropskou službu pro vnější činnost.

Rada je obdobně překvapena snížením prostředků na projekt Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) v roce 2011, zatímco doposud stále pracujeme na tom, jak uvolnit prostředky na vyřešení finančních potíží tohoto projektu v letech 2010, 2012 a 2013. Rada ovšem vzala na vědomí priority Evropského parlamentu v otázkách mládeže, vzdělávání a mobility a může tyto priority zohlednit v souvislosti s globální dohodou. Návrhy budou předloženy v nadcházejících diskuzích.

Co se týče prostředků na platby, rád bych vám tlumočil znepokojení Rady, pokud jde o skutečnou schopnost absorbovat náklady v rámci okruhu 1b, ve vztahu k Soudržnosti pro růst a zaměstnanost. Pokud bude prostřednictvím pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu obnoven návrh rozpočtu, a tím budou zvýšeny prostředky, mohlo by to vyvolat problémy týkající se absorbování těchto různých prostředků. Vlastně bych rád poukázal na to, že Rada přijala zvýšení prostředků na platby o 14 % po pečlivém zvážení návrhů Komise a po zohlednění míry plnění prostředků na rok 2010, neboť to je nejlepší východisko.

Rád bych pronesl poslední poznámku ohledně záměru Evropského parlamentu vytvořit osm nových rozpočtových linií bez jakýchkoli prostředků ve vztahu k výdajům v souvislosti s prováděním Lisabonské smlouvy na jedné straně a příjmům v souvislosti s vlastními zdroji na straně druhé. Myslím si, že rozpočet na rok 2011 není platformou, kde by měly být závěry těchto důležitých rozprav a obtížných rozhodnutí, jež budou muset být přijata pro budoucí financování Evropské unie při vyjednávání o příštím víceletém rámci, využívány jako rozpočtový nástroj. Je to dlouhá a složitá debata a řešení nelze najít v průběhu příštích několika týdnů v relativně omezeném rámci procesu sestavování rozpočtu na rok 2011.

Chtěl bych však poukázat na věc, která je dost pochopitelná a již bylo možné předpokládat, a sice skutečnost, že vzhledem k novým pravomocím Parlamentu byla v politické rozpravě týkající se rozpočtu na rok 2011 nastolena různá jiná témata. Některá přímo souvisejí s rozpočtem na tento rok nebo na následující roky, do konce víceletého finančního rámce na období 2007–2013. Jedná se zejména o program ITER a také o dokončení procesu přijetí pravidel pro správu víceletého finančního rámce na základě ustanovení Lisabonské smlouvy. V těchto dvou otázkách musíme dosáhnout dohody. Komise předložila návrhy, které Rada v zásadě přijala. Velice stručně projedná návrh předsednictví týkající se ožehavé záležitosti nástroje pružnosti, téma, které považuji za nezbytné.

Pokud jde o jiné otázky, jako například příležitost využít tyto změny k výraznému navýšení rozpočtových zdrojů víceletého rámce za účelem zohlednění potřeby vyčlenit nové prostředky potřebné v důsledku Lisabonské smlouvy, musím zcela realisticky připustit, že to nebude možné nad rámec současné výše financování členskými státy. Potřeba překonat důsledky krize a charakter vnitrostátních rozpočtových politik, které jsou do značné míry ovlivněny a kontrolovány Evropskou unií, to neumožňují.

Jak víme, v průběhu těchto jednání budou nastoleny další otázky. Komise je zdůrazní ve svém sdělení o přezkumu rozpočtu. Rada je svou povahou orgán, který naslouchá, posuzuje a poskytuje odpovědi. Ani v souvislosti s touto rozpravou se samozřejmě nebude chovat jinak. Vyslechne si návrhy a utvoří si názor. Potom samozřejmě přijde čas zodpovědět tyto otázky a přijmout příslušná rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se jedná o složité problémy, které si vyžádají náročné mechanismy a rozsáhlé zdroje, víme, že odpovědi nezískáme v rámci diskuze o rozpočtu na rok 2011, ale v průběhu rozpravy o příštím víceletém rámci. Přirozeně, že u některých z těchto problémů lze předpokládat, že Rada bude připravena zahájit některé iniciativy nebo se k určitým otázkám vyjádřit.

Rád bych svůj projev uzavřel jen připomínkou, jak je důležité dosáhnout dohody o rozpočtu na rok 2011 během několika příštích týdnů. Za tímto účelem bude předsednictví i nadále usilovat o to, aby aktivně přispívalo k vynikající atmosféře spolupráce, která zde doposud panovala, a myslím si, že z hlediska evropských občanů by mimořádně poškozovalo obraz Evropské unie, kdyby nebyla schopna dosáhnout dohody o svém prvním rozpočtu, o němž se má hlasovat v éře nové Lisabonské smlouvy.

Vážený pane předsedající, vážení poslanci, děkuji vám za pozornost.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, navrhovatel stanoviska Výboru pro zahraniční věci. – (ES) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych na úvod poděkoval za práci, kterou odvedl obecný zpravodaj pro rozpočet.

Přestože jsme ve Výboru pro zahraniční věci usilovali o maximální střídmost a jsme si vědomi, že navýšení prostředků v rámci okruhu 4 je výrazně nad průměrem, považujeme tyto vyčleněné prostředky za nedostatečné z hlediska potřeby zaručit důslednou, viditelnou a efektivní zahraniční politiku, která by odpovídala ambicím nastoleným Lisabonskou smlouvou.

Jsme také překvapeni, že Rada vyjadřuje údiv nad některými taktickými škrty navrženými Parlamentem, vzhledem k významu těchto škrtů, jak z hlediska kompromisních prostředků, tak z hlediska prostředků na platby, které zavedla sama Rada.

Chtěl bych poděkovat Rozpočtovému výboru, který zde zastupuje jeho předseda, za to, že vyčlenil prostředky v rezervách na nová pracovní místa v Evropské službě pro vnější činnost.

Pochopitelně, pane předsedající, to neznamená, že bychom neměli zaujímat pozitivní a konstruktivní přístup, ale samozřejmě že v dohodovacím procesu musí být Parlament pevný, velice pevný, v prosazování svých priorit se záměrem a cílem vytvořit kapacitu pro úspěšné sestavení rozpočtu na rok 2011, jak právě řekl úřadující předseda Rady.

  Thijs Berman, navrhovatel stanoviska Výboru pro rozvoj. – (NL) Pane předsedající, prostředky, které byly uvolněny na rozvojovou spolupráci musí skutečně sloužit rozvojovým účelům, abychom pomohli zmírnit rány zasazené chudým zemím finanční a hospodářskou krizí, za kterou nenesou vinu.

Pokud zajistíme, aby byly začleněny do světové ekonomiky, stanou se novým trhem, a tím také součástí řešení. Rozvojové prostředky – prostředky v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (NRS) – jsou určeny pro tyto účely; k boji proti chudobě, a nikoli pro spolupráci EU s průmyslovými zeměmi.

Ani uvolnění prostředků na reformu produkce banánů – doprovodná opatření týkající se banánů (BAM) – nesmí být na úkor současných rozvojových programů. Kromě toho musí být také zachovány prostředky určené k posílení demokracie a lidských práv v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR).

Nedávné záplavy v Pákistánu znovu ukázaly, že je nezbytná rychlá a účinná reakce – nemá smysl z rozpočtu čerpat na okamžitou pomoc v situaci nouze, je třeba použít jej na strukturální opatření za účelem humanitární pomoci. Evropská unie musí dokázat jednat rychle a i nadále musí být schopna přispívat tam, kde je třeba.

  Bogusław Liberadzki, navrhovatel stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. – (PL) Jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu bych rád upozornil na následující záležitosti. První se týká míry chyb, které vznikají v průběhu tvorby a plnění rozpočtu. Dvěma mimořádně důležitými oblastmi jsou vnější činnost a strukturální fondy. Jiná záležitost, která má pro nás klíčový význam, jsou částky, které jsou přidělovány tradičním způsobem za použití kritéria založeného na hodnocení účinků použitých prostředků. Tento druhý aspekt při přijímání rozpočtových rozhodnutí často chybí. Třetí oblastí je harmonizovaný rozpočet, například fond soudržnosti a transevropské dopravní sítě. Zdá se, že při tvorbě rozpočtu uplatňujeme příliš málo evropskou metodiku a příliš mnoho vnitrostátní zlomkovitost rozpočtu. Posledním faktorem týkajícím se rozpočtu je požadavek, aby byly brány v úvahu informace jako vnitrostátní zprávy o plnění rozpočtových cílů za minulý rok. V současnosti tyto zprávy předkládá necelá polovina členských států a ty zprávy, které předloženy jsou, bývají sestaveny za použití velice odlišných metodik.

  Pervenche Berès, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (FR) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, pokud jde o rozpočet na rok 2011, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci je potěšen, že Rozpočtový výbor obnovil prostředky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Myslíme si, že to je v době krize absolutně klíčová věc a vyzýváme Radu, aby se inspirovala prozíravým přístupem Parlamentu ve vztahu k současnému klimatu.

Vyzýváme také k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost míře, v níž jsou přidělovány prostředky Evropského sociálního fondu, jinak fond nebude schopen plnit své cíle.

Vyzýváme také k tomu, aby byl vyčleněn větší objem prostředků na sociální dialog, neboť zkušenost se současnými restrukturalizačními procesy nás naučila, že tam, kde existuje sociální dialog, jsou věci harmoničtější a lze najít lepší řešení. To je důležitá otázka.

A konečně jsme potěšeni, že Rozpočtový výbor schválil iniciativu „Your first EURES job“ (vaše první zaměstnání prostřednictvím portálu EURES), protože se jedná o skutečný příspěvek Evropského parlamentu ke stěžejní iniciativě „Mládež v pohybu“ a je to také nástroj, který může být prospěšný pro sociální inovace, které musíme rozvíjet.

  Jutta Haug, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (DE) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, dámy a pánové, jako navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, co se týče rozpočtu, nebudu nikomu zde přítomnému říkat nic nového. Chtěla bych však ještě jednou zdůraznit, že Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin odpovídá za necelé 1 % celkového rozpočtu, za necelé1 % veškerých činností v oblasti ochrany životního prostředí, činností v oblasti biologické rozmanitosti a činností v boji proti změnám klimatu. Odpovídá za celou oblast veřejného zdraví, za bezpečnost potravin a krmiv a za veterinární opatření, a také za mimořádně důležitou práci pěti evropských agentur. 1 %! Nuže, v takovém případě určitě nelze hovořit o nadměrné výši prostředků. Tento malý objem peněz proto zoufale potřebujeme, abychom mohli realizovat naši práci. Asi tedy nikoho nepřekvapí, že škrty Rady nemůžeme přijmout. Tyto prostředky potřebujeme.

  Heide Rühle, navrhovatelka stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. – (DE) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, ztotožňuji se se slovy předchozího řečníka. Jako Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů odpovídáme za úzkou oblast cel, vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů. Snažili jsme se usilovně věnovat pečlivou pozornost příslušným údajům a do rozpočtu začlenit jenom to, co je skutečně nezbytné. Ovšem v době krize jsou samozřejmě potřebné prostředky na ochranu spotřebitelů, na oblast cel, odborné vzdělávání celních úředníků atd. Jsme tedy přesvědčeni, že původní údaje je třeba přepracovat.

Chceme poděkovat Rozpočtovému výboru za vynikající spolupráci, která doposud provázela naše vzájemné vztahy, a doufáme, že bude pokračovat i nadále.

  Mairead McGuinness, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodajce za její usilovnou práci na rozpočtu na rok 2011.

Dovolte mi přejít přímo k jedné konkrétní znepokojivé skutečnosti týkající se rozpočtu na zemědělství, a tou je schválení účetní závěrky. Jako výbor jsme opětovně předložili pozměňovací návrh a vyzýváme Parlament, aby jej plně podporoval. Rada projevila účetní vynalézavost a dokázala najít prostředky ve výši 420 milionů eur. Pokud se nám nepodaří prosadit schválení našeho pozměňovacího návrhu, budeme příští rok čelit v rozpočtu závažnému problému a budou muset být provedeny škrty ve všech rozpočtových liniích v zemědělství.

Jako Parlament nemůžeme takovou věc připustit a musíme vás požádat o podporu pro tento pozměňovací návrh napříč všemi politickými skupinami. Chci poděkovat Rozpočtovému výboru za jeho pochopení a podporu pro pozměňovací návrhy Výboru pro zemědělství týkající se tzv. mléčného fondu, našeho financování programu dodávek mléka a ovoce do škol, populace včelstev a programu pro deprivované osoby.

Doufám, že Komise má pravdu, pokud jde o její optimismus ohledně trhů s mlékem. Obávám se nestability.

  Morten Løkkegaard, navrhovatel stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. – (DA) Pane předsedající, jako zpravodaj pro rozpočet Výboru pro kulturu a vzdělávání jsem hrdý na to, že mohu říci, že my v Parlamentu jsme dokázali to, co Komise udělat nedokázala a Rada udělat nechtěla, a sice vzít na vědomí povinnosti vyplývající z nové strategie Evropa 2020 a poskytnout následnou finanční podporu na dosažení cílů stanovených v této strategii.

Je nesmírně důležité, abychom investovali do vzdělávání a do celoživotního vzdělávání s cílem vytvořit „nové dovednosti pro nová pracovní místa“ – stěžejní součást strategie. Přáli bychom si proto také, aby Rada podporovala postoj k rozpočtu na rok 2011, který bychom zde v Parlamentu měli zítra schválit. Jeho součástí je samozřejmě zejména částka 18 milionů eur navíc na program celoživotního vzdělávání. Ten umožní více než 3 500 evropských studentů absolvovat výměnu v rámci programu Erasmus. Chceme zvýšit počet studentů v kurzech odborné přípravy, kteří mohou získat pracovní stáže. Chceme zapojit více dospělých do programů dalšího vzdělávání financovaných z prostředků EU. Pak je zde částka 10 milionů eur na program People (Lidé), jehož účelem je zvýšit mobilitu doktorandů, nabídnout příležitosti užší spolupráce s průmyslovou sférou, modernizovat univerzity Evropské unie a poskytnout prostředky pro účely komunikace. Ocenili bychom podporu Rady v této věci.

  Juan Fernando López Aguilar, navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. – (ES) Pane předsedající, rád bych stručně referoval o přínosu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k rozpravě o rozpočtu, jehož si je tato sněmovna vědoma. Budu mít čtyři poznámky.

První poznámka se týká Europolu, neboť náš výbor obnovil jeho původní rozpočet, vzhledem ke škrtům navrhovaným Radou, a navrhli jsme také navýšení o 500 000 eur, abychom mohli řešit povinnosti, které vyplynuly ze vstupu v platnost druhé verze Programu sledování financování terorismu.

Za druhé, požádali jsme o uvolnění prostředků z rezerv a poskytnutí navrhované navýšené částky Europolu.

Rozhodli jsme se také převést prostředky určené pro Schengenský informační systém druhé generace do rezerv, pod podmínkou, že budou uvolněny, jakmile získáme nezbytné informace o krocích, které mají být podniknuty v budoucnosti.

Vzhledem k tomu, že je považujeme za nanejvýš důležité pro prostor svobody, bezpečnosti a práva, navrhli jsme také obnovení původních prostředků pro tři fondy zaměřené na přistěhovalectví a integraci: Evropský fond pro vnější hranice, Evropský návratový fond, a Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

A konečně jsme také obnovili původní rozpočet plánovaný pro agenturu Eurojust, jejíž funkce byly nedávno rozšířeny, vzhledem k tomu, že to je zásadní nástroj pro rozvoj soudní spolupráce v Evropě.

  Algirdas Saudargas, navrhovatel stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti. – (LT) Chtěl bych poblahopřát zpravodajce, že se jí podařilo zaujmout vyvážený postoj. Myslím si, že návrh rozpočtu na rok 2011, o kterém budeme zítra hlasovat, zachovává dokonalou rovnováhu mezi rozpočtovými úsporami a oživením hospodářství a naplňuje priority Evropského parlamentu, které byly opakovaně formulovány. Chápu cíl členských států omezit náklady prostřednictvím snahy snížit co nejvíce schodek rozpočtu, ale mnohé ze škrtů navrhovaných Radou, jsou neopodstatněné. Nesmíme zapomenout, že cíle rozpočtu Evropské unie jsou odlišné. Peněžní prostředky z rozpočtu EU jsou určeny na naše budoucí investice. To, jak překonáme krizi, bude záviset na náležitém rozdělení a využití těchto peněz. Energie, inovace, vědecký výzkum, vzdělání a mobilita jsou základy našeho hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst. Musíme proto zajistit nejenom kontinuitu již existujících efektivních programů, ale také vhodný způsob financování pro nové oblasti politiky, které vycházejí z Lisabonské smlouvy. Vyzývám své kolegy, aby návrh rozpočtu schválili.

  Peter Šťastný, navrhovatel stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. – Pane předsedající, Lisabonská smlouva přiznala Evropskému parlamentu nové pravomoci v oblasti mezinárodních obchodních dohod a Výbor pro mezinárodní obchod má v úmyslu tyto nové pravomoci optimálně využít.

Nástroj pružnosti v rámci doprovodných opatření týkajících se banánů pomůže producentským zemím čelit novým výzvám a bude prospěšný pro spotřebitele v Evropské unii i pro nejméně rozvinuté země. Pomoc týkající se obchodu, jako například dohody o hospodářském partnerství (EPA) a Pomoc v oblasti obchodu (Aid for Trade), bude podporovat růst prostřednictvím obchodu nejenom s EU, ale také obchodu v regionech.

Závěrem bych chtěl upozornit na to, že se zaměřujeme na parlamentní rozměr Světové obchodní organizace a na vnější obchodní zájmy v Indii, se státy ASEAN a s Čínou. Vztahy se zeměmi s rychlým růstem prostřednictvím těchto center budou mít pozitivní dopad v obecné rovině na naše ekonomiky a v konkrétní rovině na malé a střední podniky.

  Dominique Riquet, navrhovatel stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch. – (FR) Pane předsedající, Výbor pro dopravu a cestovní ruch, jehož návrhy v průběhu tohoto období krize byly velice rozumné, poukázal na to, že doprava a cestovní ruch snadno vytvářejí více než 10 % HDP Unie a jsou hlavními odvětvími přispívajícími k vysokému růstu přidané hodnoty v Evropě.

Pozornost si zaslouží zejména tři aspekty a my bychom pro ně chtěli zajistit podporu. Za prvé, financování agentur. Skutečně, proč vytvářet právní předpisy postrádající náležitá kritéria v prvotní fázi jejich tvorby či navazující provozní prováděcí nástroje? Účelem těchto pozměňovacích návrhů je poskytnout agenturám zdroje, které potřebují, aby mohly vykonávat činnosti, jimž byly pověřeny a tím tedy působnost, jíž byla pověřena Evropa.

Za druhé cestovní ruch, tedy oblast v níž je Evropská unie světovou destinací číslo jedna, se po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost stal právoplatnou sférou pravomoci, avšak nemá vlastní rozpočtový okruh. Jenom pokračovat se dvěma stávajícími činnostmi nestačí. Chceme, abychom naši činnost povýšili na novou úroveň, alespoň symbolicky, podporou nových pilotních projektů, zejména v oblasti cest za pracovními účely a cestovního ruchu motivovaného kulturou.

A konečně výbuch islandské sopky nám ukázal význam zavedení jednotného evropského informačního systému a systému rezervace jízdenek pro všechny druhy dopravy, a to je také naším posledním požadavkem.

  László Surján, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (HU) Pane předsedající, děkuji vám za to, že jste mi dal slovo. Rada odejme z rozpočtu 4 miliardy eur a dovolává se hospodářské krize. Co těmi prostředky vyřeší? Krizi určitě ne. Může tím ale zdárně zničit solidaritu mezi členskými státy a znemožnit realizaci zahájených programů. Pane předsedající, pane ministře, to za to nestojí. Podle názoru našeho výboru se v kapitole 1B rozpočtu na rok 2011 proto musíme vrátit k návrhům Komise, myslím tím Evropské komise, neboť jsou založeny na prognózách členských států. Členské státy by si neměly zahrávat se dvěma navzájem se vylučujícími řešeními. Děkuji vám za pozornost.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, rád bych se zeptal, proč Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku nepředložil žádné stanovisko. V jeho rozpočtu byly provedeny největší škrty. Proč zde nevystoupil žádný jejich pověřený mluvčí?

  Předsedající. – To je dobrá otázka, pane Rübigu. Tato zpráva nepočítala se stanoviskem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Zde mám seznam všech výborů, které měly vydat stanovisko, a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku zde nevidím.

V každém případě to zjistíme, pane Rübigu.

  Salvador Garriga Polledo, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, optimální rozpočtová politika není taková, která do rozpočtu vkládá větší objem prostředků, ale taková, která tvoří rozpočet správně či inteligentně, jak uvedl pan komisař ve svém sdělení.

Líbí se mi způsob, jakým Evropská komise sestavila rozpočet na rok 2011, ale je tam prostor pro zlepšení. Nelíbí se mi a nikdy se mi nelíbil způsob, jímž Rada přistupuje k evropským rozpočtům. Provádět plošné škrty jakéhokoli projektu, který přijde od Komise nebo Parlamentu, není rozpočtová technika, ale nefalšovaná ukázka finanční „řezničiny“.

Mimochodem, rádi bychom se zeptali zástupce Rady, zda zaregistroval poznámku komisaře Lewandowského o potřebě prostředků na platby.

Má skupina je přesvědčena, že lze najít kompromis mezi restriktivním rozpočtem a podněty na evropské úrovni. Je jasné, že skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu nevěří, že je možné tohoto kompromisu dosáhnout a proto předkládá pozměňovací návrhy, které by prolomily rozpočtové stropy a učinily boj s Radou nevyhnutelným.

Žádám proto sněmovnu, aby se na této strategii nepodílela a aby plně podporovala strategii zpravodajky, která již minulý týden získala většinovou podporu v Rozpočtovém výboru.

  Göran Färm, jménem skupiny S&D. – (SV) Chtěl bych moc poděkovat zpravodajce, paní Jędrzejewské. Odvedla skvělou práci a v zásadě se s Rozpočtovým výborem shodneme, přestože existují určité oblasti – a k tomu se ještě vrátím – kde jsme ve skupině Pokorokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu měli nepatrně odlišný názor.

Jsme si dobře vědomi krizové situace, v níž se ocitají finance členských států. Nicméně jsme v zásadě rozpočet Evropské unie hájili, přestože se nyní držíme velice „při zemi“, zejména pokud jde o nové politické závazky na příští rok, což je oblast, kde se Parlament přidržuje rovněž nízkého nárůstu o necelé 1 %. To je velice skromné.

Co se týče plateb, míra jejich nárůstu je vyšší a to je také rozumné. Případná snaha zadržovat nyní platby ze strukturálních fondů by měla přímý dopad na země s největšími problémy z hlediska pracovních míst a růstu. Je třeba si připomenout, že země jako je Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Lotyšsko čerpají všechny přímo rozpočtové zdroje Evropské unie. Škrty v rozpočtu jim neprospějí. Na to nesmíme zapomínat.

Takže za prvé, jednáme se sebekázní. Z pohledu vývoje za posledních dvacet let rozpočet Evropské unie skutečně rostl pomaleji než rozpočty členských států. Ani na to bychom neměli zapomínat.

Za druhé, my sociální demokraté se neztotožňujeme s názorem, že úsporná opatření jsou jediným způsobem, jak řešit krizi. Zasazujeme se tedy o navýšení prostředků, zejména v kategorii 1a, do které spadají investice, výzkum a vývoj a iniciativy na trhu práce. V této oblasti musí dojít k navýšení. My ovšem tak úplně nesouhlasíme s Radou a Komisí, pokud jde o projekt ITER. Podporujeme jej, ale nesmí to být jediná priorita, pokud jde o výzkum a vývoj. Nesmí zastínit všechno ostatní. Chceme-li tedy pokračovat v projektu ITER, budeme muset provést přezkumy a bude nutné vyčlenit větší objem prostředků.

Za třetí, a to je neméně důležité, musíme v době krize zachovávat solidaritu. Pokud jsou škrty ve strukturálních fondech nejcitelněji zasaženi ti, kdo skutečně potřebují podporu, pak je tato politika nepřijatelná.

Za čtvrté, jsme rovněž přesvědčeni, že je oprávněné určité navýšení z titulu Lisabonské smlouvy. Evropská unie bude mít řadu nových úkolů ve vztahu ke Službě pro vnější činnost, novým finančním institucím, energetice a klimatu. Nemůžeme Evropské unii ukládat nové úkoly a přitom na ně neposkytovat potřebné prostředky.

A konečně bych chtěl zmínit rozpočet na zahraniční politiku, který je evidentně podfinancovaný. Máme-li být schopni poskytovat pomoc Palestině a najít dostatečné prostředky pro rozšíření této pomoci, potřebujeme více peněz. Pro nás, sociální demokraty proto bylo také důležité spojit rozpravu o rozpočtu na rok 2011 s rozpravou, která se týká dlouhodobější perspektivy: o vlastních zdrojích, rozpočtových stropech na roky 2012 a 2013 a financování nového mechanismu finanční podpory. Vítám připomínku pana komisaře k nástroji pružnosti jako jednomu z možných řešení za účelem dosažení těchto cílů. Jsem si absolutně jist, že v těchto rozpočtových jednáních neuspějeme, pokud nedokážeme nějakým způsobem přehodnotit rozpočtové stropy nebo využít nástroj pružnosti. Jsem přesvědčen, že to je absolutně nezbytné.

  Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, smršť drastických úsporných opatření se přehnala nad veřejnými rozpočty ve většině členských států. Neměli bychom tedy přitáhnout otěže také rozpočtu Evropské unie? Ano měli, a do určité míry totaké děláme. To je společné téma obsažené v návrhu rozpočtu na příští rok předloženém Evropským parlamentem. Drželi jsme se pod úrovní stropů stanovených ve víceletém finančním rámci; schůdné to však bude jenom tehdy, pokud provedeme škrty v konkrétních prioritách a v mezinárodních závazcích. Jinak nebudeme schopni získat dostatečné prostředky na výzkum, energetiku a pomoc pro Palestinu. V konkrétní rovině jsme museli provést škrty v prostředcích na projekt jaderné fúze ITER, na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, na pomoc zemím produkujícím banány a na spolupráci s novými průmyslovými zeměmi. Domnívám se, že je to projevem skutečnosti, že víceletý finanční rámec je příliš restriktivní a ráda bych ještě jednou vyjádřila politování nad tím, že Komise, v rozporu se svými sliby, nestanovila faktický střednědobý přezkum tohoto rámce. Musíme také provést přezkum finančního výhledu do roku 2013. Jinak se dostaneme do problémů. Komise nám právě předala sdělení o přezkumu rozpočtu, v němž stanoví linie na několik příštích let, ale nevysvětluje, jak vyjdeme s prostředky v letech 2011, 2012 a 2013.

Jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu bych chtěla poděkovat paní Jędrzejewské za její fundované řízení hlasování o rozpočtu. S výsledkem jsme spokojeni. Uvítali bychom poněkud jiná čísla v některých částech rozpočtu zemědělství. Nesouhlasili jsme s vyčleněním 300 milionů eur na tzv. mléčný fond. Měli jsme také přispět k vyřešení problému účetní závěrky. V tomto ohledu jsme hlasovali chybně. Je také několik míst v rozpočtu Parlamentu, kde bychom byli bývali rádi viděli úspory, ale s výsledkem, který teď máme před sebou, jsme celkem vzato spokojeni a já se těším na konstruktivní jednání s Radou.

  Isabelle Durant, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, pane ministře, pane komisaři, i já bych chtěla ocenit práci zpravodajů, zejména paní Jędrzejewské a paní Trüpelové. Myslím si, že paní Trüpelová odvedla vynikající práci, opravdu mimořádně kvalitní a umožnila dokonce i rozpočtovým veteránům, kteří v této sněmovně sestavují návrhy rozpočtů již řadu let, pracovat za nových podmínek – podmínek určovaných Lisabonskou smlouvou – v jednom čtení. Každopádně byla odvedena skvělá práce – děkuji vám.

Byl to také vyjednávací maratón, na němž se v určité fázi podíleli všichni předsedové našich skupin – ve sněmovně je momentálně pouze jeden z nich. Občas jsme měli trochu obavu, že věci dopadnou špatně, ale naštěstí se tak nestalo, díky našim zpravodajům a našemu předsedajícímu. Může to znít trochu nezvykle, ale chtěla bych ocenit i jeho práci. Těžili jsme ze skutečnosti, že předsedové skupin chtěli společně s námi předložit ambiciózní rozpočet a především předjímat budoucí vývoj s následnými opatřeními v součinnosti se Zvláštním výborem pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (SURE), a v souvislosti s nadcházejícím rozpočtovým výhledem, neboť je zřejmé, že rozpočet na rok 2011 je jedna věc, ale to co bude následovat, je mnohem důležitější. Jsem velice potěšena, že jsme společně, předsedové skupin i Rozpočtový výbor, dosáhli dohody.

Co přinese další vývoj, se ukáže! Faktem zůstává, že momentálně jsme zformulovali postoj Parlamentu a vzhledem k názorům Rady prezentovaným panem Watheletem, mám samozřejmě určité obavy z toho, co nás čeká v dohodovacím řízení. Nebude to jednoduché, neboť budeme muset bojovat o dosažení dohody, která bude kompromisem mezi požadavky vznesenými Radou a požadavky Parlamentu. Počítám s vámi, že nám v této záležitosti pomůžete a předložíte skutečně ambiciózní rozpočet.

Ti v Radě, kteří kritizují například navýšení prostředků na platby, jsou k rozpočtu nespravedliví. Jedná se o závazky z minulosti; je to otázka důvěryhodnosti: jestliže zaplatíme, co jsme slíbili, děláme jednoduše to, co bychom dělat měli, a to i v případě, že překročíme rámec prostředků na platby. Myslím, že bychom si měli v tomto ohledu dát pozor, aby nám neunikla podstata věci.

Přestože usnesení zítra podpoříme, jsem přesvědčena, že v rozpočtu jsou určité nesrovnalosti, a chtěla bych upozornit na dvě z nich, které považuji za nejzávažnější.

Před několika měsíci jsme všichni hlasovali o významném usnesení týkajícím se programu do roku 2020, do nějž jsme se rozhodli začlenit položky jako je přechod k ekonomice šetrné k životnímu prostředí, podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů, technologie šetrné k životnímu prostředí a tak dále a vše, co podporuje práci a pracovní místa. Takto motivováni a vedeni snahou dát našim záměrům oficiální formu, jsme předložili pozměňovací návrh, jehož konkrétním cílem bylo zajistit, aby byla kritéria udržitelného rozvoje vyjmuta z programu LIFE a začleněna do všech ostatních oblastí. Jsem přesvědčena, že tento pozměňovací návrh bude zítra zamítnut. I přesto vás vyzývám, abyste náš pozměňovací návrh podpořili, neboť jenom tak lze zajistit, aby hodnoty udržitelného rozvoje byly skutečně naplňovány a nezůstalo jen u plané rétoriky.

Nyní se dostávám k druhé nesrovnalosti. Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER). Rozpočet na program ITER byl snížen o 45 milionů. Alespoň něco. V prvé řadě je ale třeba říci, že byly snahy vzít tyto prostředky z rozpočtu zemědělské politiky; naštěstí k tomu nedošlo, byly vzaty z financování výzkumu, což není o mnoho lepší. Zde bych chtěla znovu připomenout to, co řekl dnes dopoledne generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Vyzval nás Evropany, abychom byli průkopníky v oblasti energií z obnovitelných zdrojů, abychom důrazně prosazovali nové typy energie a ne ty, jež patří minulosti, ne ty, které jsou výnosné v prvé řadě pro akcionáře, ale nepříznivé pro evropské spotřebitele nebo budoucí generace Evropanů, které budou muset i nadále řešit problém odpadu. Tato strategie „všechno nebo nic“ ve vztahu k programu ITER – který bude v konečném důsledku stát 1,5 miliardy eur – je podle mého názoru velká chyba a jsem přesvědčena, že neplníme své sliby, k nimž jsme se zavázali v usnesení ke strategii Evropa 2020.

A na závěr bych chtěla poznamenat, že je zde několik otázek týkajících se časového harmonogramu: je třeba se zabývat také správou hospodářských záležitostí, ukončením činnosti pracovní skupiny Rady a návrhy Komise; bude třeba mnoho práce na vytvoření vazeb mezi tímto rozpočtem a budoucími rozpočty a finančním výhledem.

  Michał Tomasz Kamiński, jménem skupiny ECR. – (PL) Tato rozprava o rozpočtu a celá řada rozprav, které zahajujeme, jsou velkou zkouškou evropských elit. Dali jsme Evropě Lisabonskou smlouvu a tato smlouva dává občanům silnější Evropu. Chci říci naprosto jednoznačně, že nemůžeme na jedné straně deklarovat, že chceme silnější Evropu a odmítat dát na to potřebné prostředky na straně druhé. Z tohoto předpokladu bych chtěl vyjít. Není poctivé říkat, že chceme posílení úlohy Evropy, ale že za to nechceme zaplatit. Projekt společné Evropy něco stojí a jestliže se podíváme na strukturu výdajů evropského rozpočtu z hlediska struktury výdajů jeho největších přispěvatelů, vidíme, že výdaje na Evropu nepředstavují tak velký náklad. Chtěl bych nastolit ještě jednu otázku, jako zástupce Polska a zároveň zástupce střední a východní Evropy: všechny prostředky, které jdou na rozvoj našeho regionu, jenž je velkým spotřebitelem zboží vyvíjeného a vyráběného v západní Evropě, a všechny prostředky investované do nových zemí v Evropě, jsou peníze investované do budoucnosti Evropy. Bohatší střední a východní Evropa a větší bohatství v nových zemích Evropské unie přinese také užitek těm zemím západní Evropy, jichž si nesmírně vážíme a které poskytují čisté příspěvky do rozpočtu Evropské unie. I v této rozpravě potřebujeme více evropské solidarity.

  Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, chtěl bych být v této rozpravě zcela otevřený. Toto není diskuze mezi účetními, ale věc, která se týká plánů a voleb pro budoucnost.

Hledisko vlád je velice jednoduché: všechny se podřizují novému konsenzu z Bruselu. Na úrovni členských států se rozpočty řídí jediným heslem: úspory. Na úrovni Společenství je výsledek velice jednoduchý: zbytkový rozpočet.

Chtěl bych Radu upozornit na to, že krize doposud není zažehnána, nicméně sociální opatření jsou mezitím na úrovni členských států plošně rušena. Krize ještě neskončila, ale naše vnitrostátní rozpočty všude počítají se zmrazením nebo snižováním platů, snižováním důchodů a zvyšováním té nejnespravedlivější daně vůbec: DPH.

V tomto kontextu vlády odmítají dát jedno euro navíc na evropský rozpočet. Jejich návrh je o 3 miliardy eur nižší než ten, který zde dnes máme projednávat. Měli bychom si ale být vědomi toho, že návrh, který zde dnes máme projednávat, je také velice nesmělý, postrádající jakoukoli odvahu.

Ve skutečnosti jsme potřebovali evropský rozpočet, který by byl schopen kompenzovat politiky na úrovni členských států, s investicemi jednoznačně zaměřenými na vytváření pracovních míst. Potřebovali jsme evropský rozpočet, který by vyrovnával záporné dopady rozpočtových politik na úrovni členských států.

Taková možnost ale nebyla ve hře. Vlády přenášejí na Evropu nové pravomoci, aniž by na ni převedly také patřičné zdroje, přetínají tak společné vazby a přesto jsou schopny navrhovat navýšení, která lze vysvětlit jenom tak, že jsou v područí lobbistů. To je případ finančních zdrojů ve výši 350 milionů eur navrhovaných pro zařízení pro jadernou fúzi, které je v současném hospodářské situaci velmi pochybné.

To, oč skutečně běží, lze ale vysvětlit takto. Na úrovni členských států je rozpočtová kázeň založena na slabomyslných postizích, podobných těm, jež se snaží dnes stanovit a ratifikovat společné francouzsko-německé komuniké. Na úrovni členských států je to zbytkový a podprůměrný rozpočet, který je chronicky nedostatečně financovaný.

V dané chvíli je proto nesmírně důležité projednat otázku vlastních zdrojů Evropské unie a potřebu zavedení daně z finančních transakcí na úrovni Společenství, která by do ekonomiky vnesla alespoň špetku spravedlnosti. Evropa je momentálně v zoufalé situaci. Generální stávky, které probíhají v Řecku, ve Španělsku a ve Francii, dokonce i v tento dnešní den, nejsou nikde jinde než právě v Evropě. Příští měsíc se bude stávkovat také v Portugalsku a v Itálii. Dlužíme Evropě, Evropě, která bojuje a je zoufalá, účinnou reakci založenou na spravedlnosti, investicích a tvorbě pracovních míst.

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, tento parlament se připojil k požadavku Evropské komise na navýšení rozpočtu na rok 2011 téměř o 6 %, a to v době, kdy vlády členských států navrhují výrazné škrty v jejich vlastních rozpočtech.

Ti, kdo obhajují zmíněné navýšení, tvrdí, že prostředky navíc jsou potřebné k financování výkonu nových pravomocí vyplývajících z Lisabonské smlouvy. Ve skutečnosti si nepamatuji, že bych slyšela – nebo, že by se někdo zmínil v době ratifikace smlouvy – že mají v souvislosti s ní vzniknout nějaké náklady či jaké ty náklady budou. Dodnes nemáme jasnou představu, co bude stát provádění Lisabonské smlouvy daňového poplatníka.

Zaznívají také názory, že úsporná opatření nejsou tou správnou odpovědí v době krize a že je nezbytné zvýšit výdaje na vzdělávání, energii z obnovitelných zdrojů, atd. Jestliže se zamyslíme nad nedostatečnými výdaji za několik minulých let, je jasné, že Evropské unii se nedaří sestavit efektivní rozpočet. Tento neúspěch souvisí s nesrovnalostmi odhalovanými Evropským účetním dvorem každý rok. Jenže opět je třeba připomenout, že nejvyšší navrhovaný nárůst – 17% navýšení – je určen na Fondy soudržnosti, oblast, v níž auditoři hlásí největší počet nesrovnalostí.

Jestliže jsem konsternována tím, že Evropská unie v době krize zvyšuje svůj vlastní rozpočet, přijde mi ještě těžší jakkoli vysvětlit fakt, že Evropský parlament chce zdvojnásobit svůj rozpočet na pohoštění. Říkáme, že Spojené království drasticky snižuje své přídavky na děti a financování vysokých škol, odkládá projekty výstavby školních zařízení a přistupuje k dalším bolestným škrtům jenom proto, abychom financovali více lahví šampaňského a více ústřic pro Evropský parlament? Je rozumné, aby Spojené království provádělo škrty ve výdajích na armádu, zatímco její čistý příspěvek Evropské unii se v několika příštích letech zvýší z částky přibližně 7 miliard liber na 8 miliard liber? To je pro britské občany jednoduše nepřijatelné.

(Potlesk ze skupiny EFD)

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Pane předsedající, když slyším poznámky o rozpočtu na rok 2011 pronášené poslanci ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a zejména skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, jímá mě zahanbující pocit, že nechci být součástí tohoto Evropského parlamentu. Zatímco lidé v naší vlasti jsou nuceni žít v nejistotě, zda nepřijdou o svou práci a příjem, a čekají, že jim politici půjdou příkladem a budou šetřit, kde to bude možné a vynakládat prostředky jen v těch případech, kde to bude absolutně nezbytné, Komisi a Parlamentu se skutečně podařilo, téměř plošně zvýšit výdaje na zbytečné a neužitečné koníčky všeho druhu.

Zatímco komisař Barroso vyzývá členské státy, aby šetřily, jeho Komise a Evropský parlament zvyšují rozpočet na rok 2011. To už ani nemůžete brát vážně; ale přesto se to děje. Vypadá to, že tato sněmovna si neuvědomuje, co ve skutečnosti působí starosti občanům v jejich vlasti. S jedinou světlou výjimkou, je to jen děsivá, neutěšená existence, s neúnosnými životními náklady.

Někteří z vás v této sněmovně si asi řeknou, ach to je jenom ta podivná Strana svobody (PVV), co se k něčemu vyslovuje – a je to pravda, pane předsedající, že dnes nastavujeme zrcadlo a klademe nepříjemnou otázku: „Je nutné plýtvat penězi našich občanů na luxusní služební vozy, používané i pro soukromé účely? Je nutné vynakládat peníze na oslavy, zatímco Evropa je uprostřed hluboké hospodářské krize? Je nutné zřizovat nákladnou Službu pro vnější činnost, když všechny členské státy jsou dokonale schopny si tuto činnost obstarat samy? Je nutné udržovat při životě zbytečné nákladné výbory a posílat více peněz na území Jemenu a do Palestiny?’

Je to jenom PVV. Ale nepleťte se: PVV již není v Evropě sama. Bojujeme za práva občanů a chceme, aby náš hlas zazněl v tomto nákladném cirkuse. Jsem hrdý na svou vlast a na její občany a i nadále budu promlouvat v jejich prospěch, protože je třeba tyto věci říci a protože je chci říci. Z těchto důvodů budeme hlasovat proti rozpočtu na rok 2011.

(Řečník souhlasil s tím, že odpoví na otázku na základě zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Pane předsedající, z argumentů, které zde přednesl pan Hartong a z pozměňovacích návrhů této strany je zjevné, že Nizozemská strana svobody (PVV) je protievropská. PVV se také označuje za stranu, která bojuje proti kriminalitě a chce posílat lidi zpátky do jejich vlasti. Moje otázka na pana Hartonga zní: jak to chcete udělat, jestliže celkový rozpočet Europolu stanovíte na nulu, jestliže úsporami zničíte Schengenský informační systém a jestliže zcela zrušíte příspěvek ve výši 113 milionů eur do Evropského návratového fondu?

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Pane předsedající, mnohokrát děkuji za tuto otázku kolegy poslance. Jak pan Gerbrandy také ví, boj proti terorismu a související politika je v kompetenci členských států a my jsme přesvědčeni, že nespadá do pravomoci Evropské unie. Kromě toho jsem si jist, že můj vážený kolega poslanec také ví, že v nedávných letech byl zjištěn v rámci Europolu velký výskyt podvodů, o nichž jsme nedávno diskutovali v této sněmovně, a to mi připadá jako dostatečný důvod, aby byla politika týkající se policie vrácena opět do působnosti členských států.

(Řečník souhlasil s tím, že odpoví na otázku na základě zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych panu Hartongovi také položit otázku. Moc rád bych věděl, zda, vzhledem k této kritice financí Evropské unie, jeho strana, jež má samozřejmě v současném okamžiku v nizozemském parlamentu klíčovou roli z hlediska podpory vlády, chce, aby stát Nizozemsko, který také odvádí čisté příspěvky do rozpočtu Unie, snížil čistou částku, již platí?

  Lucas Hartong (NI). – (NL) To je velice zajímavá otázka a je to také téma, o kterém se bude v této sněmovně hodně diskutovat. Nová vláda v Nizozemsku skutečně učinila snížení příspěvku odváděného Evropské unii prioritou a mě to těší a jsem za to také vděčný. Kromě toho budeme určitě chtít přednést příspěvek do diskuze o víceletém finančním rámci této sněmovny. Mohu vás tedy ujistit, že budeme velice kritičtí, pokud jde o další zvýšení rozpočtů na rok 2011 a na následující roky.

  José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane Wathelete, pane komisaři, dámy a pánové, rozpočet na rok 2011, který navrhuje Parlament, je ambiciózní, inteligentní a respektuje závazky, které Parlament přijal, důsledně a zároveň realisticky. Jsem si zcela jist, že uskutečnění této inteligentně formulované ambice je proveditelné, neboť rozpočet EU i nadále představuje přibližně 1 % hrubého národního důchodu.

Tento rozpočet také jasně prokazuje, že je třeba revidovat víceletý finanční rámec, vzhledem k těsným rozpětím pro jeho položky, a to zejména položek 1A, 3B a 4. Je také evidentní, že je naléhavě nutné uskutečnit rozpravu o potřebě nových zdrojů pro rozpočet Unie.

Provádění politik a programů odsouhlasených orgány Evropské unie je zajištěno proti vůli Rady, která navrhuje drastické a svévolné škrty v prostředcích na platby i na závazky, které nejsou v souladu s racionální finanční a rozpočtovou správou. A co je nejhorší, zpochybňují provádění iniciativ a investic, které jsou pro Evropskou unii užitečné a přínosné.

Stejně tak je pozitivní – a blahopřeji v tomto ohledu zpravodaji – že si vytyčujeme jako prioritu politiky týkající se mladých lidí, vzdělávání a mobility. Navýšili jsme finanční prostředky přidělené na program celoživotního vzdělávání, program PESSOA, program mobility výzkumných pracovníků, program Erasmus Mundus a rámcový program Konkurenceschopnost a inovace. Pokud jde o mobilitu zaměstnávání mládeže, rád bych poukázal na pilotní projekt, na němž jsem se osobně podílel: „Vaše první zaměstnání v zahraničí“.

Kromě toho nesmím opomenout vyzdvihnout cíl špičkové kvality tvorby právních předpisů ve spojení s přesností, vytyčený Parlamentem, jak dokládá škrt ve výši 25 milionů eur, oproti počátečnímu návrhu před jednáním s předsednictvem.

  Derek Vaughan (S&D). – Pane předsedající, především bych rád poděkoval zpravodajům za práci, kterou odvedli na rozpočtu. Každý rozpočet je náročný, ale v souvislosti se škrty v členských státech je tento rozpočet snad ještě náročnější než obvykle.

Koaliční vláda ve Spojeném království zítra skutečně oznámí drastické škrty ve výši přibližně 83 miliard liber šterlinků, které se dotknou každého jednotlivého občana ve Spojeném království. Jsme přesvědčeni, že to je příliš náhle, příliš brzy a příliš mnoho.

Všichni ovšem víme, že musíme být obezřetní, pokud jde o výdaje Evropské unie a proto musíme zaručit, aby Evropská unie vynakládala své prostředky prozíravě. Musíme také zajistit, aby oba orgány, Evropská unie i Evropský parlament, byly schopny vykonávat své povinnosti a my měli možnost financovat naše priority – priority jako jsou strukturální fondy a výzkum a vývoj, z nichž mají užitek jednotlivci, společnost i malé a střední podniky v celé EU. Všechny tyto věci nám také pomohou dostat se z deficitu a z dluhu. Tyto položky by neměly být chápány jako zbytečné výdaje, ale jako investice do naší budoucnosti.

Zatímco členské státy si chtějí cestu z krize proklestit prostřednictvím škrtů, věříme, že dokážeme pomoci navrhnout jinou strategii: strategii založenou na odstranění potíží jako je dluh, deficit a rostoucí nezaměstnanost. Protože pro tyto priority potřebujeme najít financování, musíme samozřejmě sledovat zbytečné výdaje a administrativní náklady. Pokud jsou výdaje navíc opodstatněné, měli bychom je podporovat. Připomeňme si, že některé výdaje navíc, které teď EU má, jsou důsledkem rozhodnutí podporovaných členskými státy, jako je například Služba pro vnější činnost a vytvoření tří nových agentur pro správu finančních záležitostí.

Pokud jsou výdaje zbytečné, měli bychom se proti nim postavit. To se týká souhrnného rozpočtu i rozpočtu Evropského parlamentu. Zpravodajka již uvedla některé příklady oblastí, ve kterých jsme se snažili prosadit v rozpočtu Parlamentu úspory. Uvedu jeden příklad za všechny: uvolnění rezervy na druhou tranši ve výši 1 500 eur na jednoho poslance měsíčně. Dříve, než budeme uvažovat o uvolnění rezervy, musíme získat údaje o úplných nákladech, které si vyžádá přijímání dalších zaměstnanců. Doufám, že kolegové poslanci tento názor podpoří.

Doufám také, že až budou kolegové poslanci zítra hlasovat, pečlivě posoudí každý jednotlivý pozměňovací návrh s cílem zajistit, abychom docílili optimální vyváženosti mezi potřebou investic, výkonem našich povinností jako Parlamentu a obezřetných veřejných výdajů. Nepochybuji o tom, že každý poslanec si přeje zajistit, aby Evropská unie vytvořila přidanou hodnotu k výdajům členských států a také ve prospěch jednotlivců i veřejnosti.

A konečně doufám, že při dohodovacích jednáních Rada uzná, že musí usilovat nejenom o rozpočtové škrty, ale také o investice a růst podporující vytváření pracovních míst v celé Evropské unii, což zoufale potřebujeme.

  Carl Haglund (ALDE). – (SV) Chci poděkovat zpravodajce, která odvedla vynikající práci. Mé díky patří také zpravodaji Rozpočtového výboru, který vedl jednání mimořádně kompetentně.

Potýkáme se nyní se svízelnou hospodářskou situací, což je skutečnost, na jejíž konkrétní projevy poukázali mí kolegové poslanci. Jménem mé skupiny jsem odpovídal za to, co jsme nazvali „ostatní části rozpočtu“. V dobách hospodářských potíží je snadné skončit u symbolické debaty o vlastních nákladech Parlamentu a o zvyšování nákladů. Není nic jednoduššího než to vykládat jako populistické gesto, ale jak správně uvedl můj kolega ze Spojeného království, náklady na asistenty poslanců a náklady na reprezentaci předsedy Parlamentu jistě nejsou mimořádně vysoké, pokud o nich uvažujeme v celkovém kontextu a v kontextu rozpočtu Evropské unie; mají však svůj symbolický význam. Měli bychom se pravděpodobně zaměřit na naše vlastní náklady a v době tíživé hospodářské situace je nezvyšovat.

Pokud jde o návrh rozpočtu jako celku, chtěl bych se vyjádřit kriticky na adresu Rady. Chápu, že Rada chtěla v letošním rozpočtu provést určité škrty. Je naprosto logické, že nechceme například zvýšení rozpočtu o 6 %, ale zároveň se jeví jako poněkud nekonzistentní provádět škrty v oblasti výzkumu a vývoje a inovací, jestliže jsme se na jaře, tedy v době velmi nedávné, dohodli společně na strategii Evropa 2020, v níž byly tyto oblasti označeny za klíčové. Priority Rady pro rozpočet na rok 2011 se proto zdají být mírně nelogické.

A konečně, pokud jde o rozpravu o našich vlastních zdrojích, mnozí z nás ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu ji velice uvítali. Je nezbytná. Momentálně tu vedeme jakýsi zápas ve volném stylu o financování rozpočtu, který není příliš konstruktivní. Je pozitivní, že nyní můžeme diskutovat o jiných modelech zajištění budoucího rozpočtu Evropské unie.

  François Alfonsi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, rozpočet na rok 2011 je prvním rozpočtem Unie na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy. Naši zpravodajové odvedli kus velmi dobré práce jménem evropských orgánů, za což jim děkujeme. Našemu parlamentu se podařilo odolat tlakům na zavedení restriktivních rozpočtových opatření na úkor našich priorit, zejména v oblasti udržitelného rozvoje. Vítáme některé pozměňovací návrhy, které byly schváleny.

Jako poslanec z Korsiky také oceňuji skutečnost, že finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie budou od této chvíle k dispozici k financování programů ve prospěch ohrožených jazyků v Evropě, bez ohledu na jejich postavení v rámci vlastního členského státu. Jsme také přesvědčeni, že tento rozpočet EU je podnětem k rozpravám, které jsou nezbytné pro budoucnost Evropy. Hlasování pro přijetí rozpočtu na rok 2011 je, co se nás týče, prvním krokem. Práce Parlamentu teprve začíná.

Za prvé, musíme zajistit výkon našich nových pravomocí. Komisi a hlavám států byly v tomto ohledu vyslány zajímavé signály, zejména pokud jde o projekt ITER.

Za druhé, musíme podnítit diskuzi a za tímto účelem dosáhnout rovnováhy sil, která by umožnila navýšit naše zdroje u příležitosti nadcházejícího víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Potřebujeme, aby Unie měla své vlastní zdroje, jako je daň z finančních operací nebo zavedení evropské uhlíkové daně.

Rozpočet na rok 2011 proto výslovně nastoluje podněty k rozpravám, a to přesto, že se k němu vážou pouze symbolicky. Prostřednictvím tohoto rozpočtu Parlament přijal opatření k výkonu svých nových povinností a připravuje se na rozpravy, které určí budoucnost Unie.

  Lajos Bokros (ECR). – Pane předsedající, rozpočet Evropské unie na rok 2011 je prvním rozpočtem, který má být sestavován na základě Lisabonské smlouvy, ale není prvním rozpočtem v období úsporných opatření. Světová finanční krize odkryla hluboké strukturální nedostatky evropského modelu rozvoje založeného na vysokých daních, vysokém fiskálním přerozdělování, nedostatečně pružných trzích práce a zbytečně rozbujelých sociálních dávkách. Nyní nastává čas přehodnotit a reformovat stávající koncept zdaňování, nejenom na úrovni členských států, ale i na úrovni Společenství.

Rozpočet Evropské unie na rok 2011 vykazuje některé znaky úsporných opatření, ale není dostatečně důsledný pokud jde o strukturální změny. To souvisí se skutečností, že mnozí lidé zaměňují kvantitu za kvalitu a jsou přesvědčeni, že čím vyšší jsou výdaje, tím znatelnější bude jejich účinek na evropskou ekonomiku a společnost. Kromě toho požadují další finanční prostředky, neboť Lisabonská smlouva a strategie Evropa 2020 svěřily Společenství nové pravomoci.

Problémem této koncepce je ale jedno zásadní nedorozumění. Rozpočet Evropské unie je ve srovnání s rozpočty členských států malý – a oprávněně. Není třeba jej zvyšovat, aby plnil své funkce. Nejdůležitější je struktura rozpočtu a efektivnost výdajů. Důrazné zaměření na inovace, výzkum a vývoj, vyšší úroveň vzdělání, vybrané oblasti energetiky, dopravy, zemědělství a rozvoje venkova je dostatečnou zárukou jeho pozitivního fungování. Náš rozpočet je zcela jiný než rozpočty členských států, které mají velmi malý podíl diskrečního rozhodování o výdajích. U nás je tomu přesně naopak. Rozpočet EU by měl být chápán jako rozpočet investiční, ne jako rozpočet pro aktuální potřeby. Měl by se zaměřit výhradně na investice do společné evropské budoucnosti.

To je také důvod, proč je naše skupina kategoricky přesvědčena, že rozpočet EU nemusí růst. Nikdy nenahrazuje vnitrostátní rozpočty, které jsou symbolem národní suverenity členských států. Není potřeba zavádět celoevropskou daň. Daně na úrovni Společenství by nenahrazovaly, ale nevyhnutelně pouze doplňovaly daňový systém členských států, a dále tak zvyšovaly daňové nevýhody, které má eurozóna ve srovnání se zbytkem světa.

ECR je rovněž proti emisi dluhopisů. Dluhové cenné papíry představují dluh a otevíraly by prostor k vytváření deficitů dále kumulujících dluh. Máme dost dluhů na úrovni členských států a ještě více závazků bez potřebných zdrojů k jejich financování. Nepotřebujeme kupit další dluhy, které by zničily budoucnost evropské mládeže a v jejichž důsledku by byl konečný úpadek Evropy nezvratný. ECR souhlasí s prioritami rozpočtu na rok 2011 tak, jak je formuloval zpravodaj – mládež, vzdělávání a mobilita – pokud však bereme tyto cíle vážně, logicky z toho vyplývá, že naši mladí lidé v éře negativního demografického vývoje rozhodně nepotřebují větší fiskální zátěž, ale spíše více solidarity a investic do naší společné budoucnosti.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, tento rozpočet, stejně jako rozpočty jiné, je determinován limity mimořádně restriktivního víceletého finančního rámce, který fakticky znemožňuje jakoukoli případnou hospodářskou a sociální soudržnost. Vzniká proto naléhavá potřeba provést střednědobý přezkum tohoto finančního rámce, jak zde již uvedli kolegové poslanci. Navrhovaný rozpočet ale opět neodpovídá částce dohodnuté ve víceletém finančním rámci. Tváří v tvář stále se zhoršující krizi, nezaměstnanosti a životním podmínkám pro miliony lidí, si všichni z nás mají možnost znovu uvědomit, co ta do nebes vynášená evropská solidarita pro někoho ve skutečnosti znamená.

Buď je rozpočet nástrojem solidarity, který zmírňuje nerovnosti, podporuje hospodářskou a sociální soudržnost, zaměstnanost a sociální pokrok a slouží tak zájmům pracovníků a lidí nebo je to spíše nástroj nerovnosti, který prosazuje neoliberální principy a přispívá k nejistotě udržení pracovního místa, nezaměstnanosti, zahraničnímu intervencionismu a válkám a znevažuje tak zájmy pracovníků a lidí.

To je také signál, který lze vyčíst ze zostřujících se bojů v celé Evropě. Fakt, že tento rozpočet je nedostatečně financovaný, od samého začátku ohrožuje jeho přerozdělovací funkci a dále zhoršuje zhoubné účinky politik prosazovaných Evropskou unií.

Chtěli bychom proto říci, že k tomuto rozpočtu existuje alternativa, která je nejenom možná, ale stále nezbytnější. V rámci různých návrhů, jež jsme předložili za tímto účelem, jsme dali podnět k vytvoření evropského programu pro zaměstnanost a udržitelný rozvoj, který by měl z hlediska výdajů dopad na 1 % hrubého domácího produktu a byl by rovněž financován kapitálem z členských států. Cílem tohoto programu by bylo dosáhnout skutečného sbližování podporujícího potenciál každé země, udržitelné využívání jejích zdrojů, investice do výroby a vytvoření pracovních míst s příslušnými právy.

PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS
místopředsedkyně

  Bastiaan Belder (EFD). – (NL) Vážená paní předsedající, hospodářská krize nás nutí k tomu, abychom hospodařili šetrně, čehož jsou jasným důkazem rozpočty členských států. Evropský parlament se však rozhodl zvýšit rozpočet Evropské unie na rok 2011. Skutečnost, že zpravodajové na vysoké politické úrovni jsou stále obviňováni z navrhování příliš nízkých finančních částek, nelze žádným způsobem ospravedlnit.

Parlament navíc vyjádřil své přání, aby Evropská unie byla nezávislejší při shromažďování svých vlastních finančních prostředků. Zásada financování Evropské unie členskými státy se tudíž stala terčem kritiky. Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu navrhuje daň z finančních transakcí, jejíž zisky by šly do rozpočtu Evropské unie. Daň na úrovni celé Evropské unie by nicméně byla nežádoucí. Pokud by měla být zavedena daň hrazená bankami, zisky z této daně by musely být využity na splácení vysokých státních dluhů v jednotlivých členských státech. Koneckonců právě členské státy musely vynaložit obrovské finanční částky, aby banky zachránily.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rozpočet Evropské unie na rok 2011 představuje výzvu pro všechny: pro Parlament, Radu i Evropskou komisi. Od chvíle, kdy Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, má Evropský parlament více zodpovědnosti a více legislativní práce. Zaprvé bych chtěla připomenout, že rozpočet Evropské unie v současné době činí něco málo přes 1 % HND.

Ráda bych se konkrétně vyjádřila ke třem bodům.

Zaprvé, rozpočet Evropské unie na rok 2011 nastavil priority, které musejí být posíleny v důsledku hospodářských problémů, které se v celé Evropě objevily po vypuknutí strukturální krize posledních let. Nejdůležitější je, aby v jádru našeho úsilí zůstala snaha o snížení současné úrovně nezaměstnanosti v Evropě, například formou investic do hospodářství, průmyslu, cestovního ruchu a energetické a klimatické politiky a dále zabezpečováním stávajících pracovních míst a vytvářením míst nových. V tomto ohledu mám konkrétně na mysli priority mládeže, vzdělávání a mobility. Musíme věnovat pozornost programům, jako je například program celoživotního učení či program Mládež v akci. Podporují strategii Evropské unie pro hospodářskou obnovu a také strategii EU 2020. Pro mladé lidi se díky lepšímu vzdělání – zejména pak takovému vzdělání, které jim poskytne kvalifikaci – otevřou na trhu práce znatelně lepší příležitosti. Erasmus neusnadňuje jen osvojování jazyků, ale také mobilitu – a ta je v době globalizace nepostradatelná. Avšak co se týče mobility, mladí lidé musí být rovněž schopni nést zodpovědnost, a tento program by měl být využíván v mnohem vyšší míře.

Zadruhé, hlavním cílem společné zemědělské politiky musí i nadále být udržení tržní stability a zabezpečení potravin.

A v neposlední řadě, má třetí připomínka je, že peněz v těchto složitých hospodářských dobách není nazbyt. Jak už jsem prohlásila při mnoha příležitostech, musíme zefektivnit administrativu ve všech možných oblastech a také nalézt součinnost se členskými státy a zužitkovat ji.

  Alain Lamassoure (PPE). – (FR) Vážená paní předsedající, pánové ministři, pane komisaři, přijetím těchto pozměňovacích návrhů k návrhu rozpočtu na rok 2011 se chce Rozpočtový výbor zachovat zodpovědně. Rozumíme stanoviskům vlád, pane ministře.

Ve všech zemích se realizují odvážné a neoblíbené politiky, které mají za cíl snížit schodky, jejichž výše už není nadále přijatelná. Evropský parlament vyjádřil těmto politikám svou podporu. V těchto souvislostech nemůžeme po členských státech požadovat, aby zvýšily své daně či svůj dluh, a financovaly tak značné zvýšení evropského rozpočtu.

Proto Evropský parlament nebude poprvé za dvacet let hlasovat pro žádné pozměňovací návrhy, které přesahují strop současného finančního výhledu. A podobně tam, kde Rada dosáhla symbolického zvýšení položek závazků o 0,2 %, Rozpočtový výbor navrhuje 0,8 % v současných eurech, jedná se tedy o snížení, co do objemu. Co se týče plateb, pane ministře, Evropský parlament bude pozorně naslouchat Radě, jejíž jasné zprávě jsme porozuměli.

A Evropský parlament zase očekává podobný smysl pro zodpovědnost na straně Rady. Lisabonská smlouva uděluje Evropské unii nové či větší pravomoci: společnou energetickou politiku, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společnou imigrační politiku, společnou vesmírnou politiku atd. Bylo by zodpovědné, abychom našim občanům namlouvali, že tyto politiky budeme realizovat, aniž bychom na ně před druhou polovinou tohoto desetiletí vynaložili jediné euro? Ambiciózní program Evropa 2020 byl Evropskou radou jednomyslně přijat v červenci loňského roku. Je zodpovědné, abychom po šesti měsících neměli ani nejmenší potuchu o tom, jak ho financovat? Jsme svědky toho, že financování evropského rozpočtu zdaňováním vnitrostátních rozpočtů vedlo do slepé uličky jak v politické, tak ve finanční oblasti. Bylo by zodpovědné odmítnout další vývoj tohoto systému?

Podle našeho názoru by vyjednávání o rozpočtu na rok 2011, který je prvním rozpočtem podle ustanovení Lisabonské smlouvy, měla doprovázet politická dohoda, jejíž pomocí bychom zajistili budoucí financování politik Unie, dohoda o přezkumu finančních výhledů z roku 2012, aby bylo doplněno financování již probíhajících projektů, jako je ITER či Galileo, a aby se začaly financovat nové pravomoci udělené Lisabonskou smlouvou a priority programu Evropa 2020, a dohoda o zahájení diskuze o reformě vlastních zdrojů. Parlament tuto reformu požadoval již před třemi roky. Těší nás, že Komise podniká první nesmělé krůčky a předkládá některé potenciální možnosti.

Dohodněme se, že na tom všechny tři naše orgány budou pracovat společně, s pomocí vnitrostátních parlamentů. Potřebujeme dohodu o postupu a rozvrh v rámci této globální dohody, které se stejně jako Rada všemi dostupnými prostředky dovoláváme.

  Ivailo Kalfin (S&D). – (BG) Jak již mí kolegové poslanci zmínili, rozpočet Evropské unie na rok 2011 se schvaluje podle nového postupu, nad nímž musí Evropský parlament a Rada najít společný konsensus. Evropský parlament tento konkrétní bod plně uznává.

Během diskuzí v Rozpočtovém výboru jsme zaujali velmi odpovědný postoj a neudělali jsme to, co je naprosto běžné pro všechny poslance všech parlamentů, tedy požádat o více zdrojů, jelikož bychom se tím pádem dostali do konfliktu se zástupci výkonné moci.

Naopak jsme dospěli k názoru, že v atmosféře hospodářské recese, kdy se vnitrostátní rozpočty nacházejí pod neustálým tlakem různých omezení, musí jít v této oblasti rozpočet Evropské unie příkladem. Požadavek členských států, v němž se odráží i požadavek evropských občanů, spočívá v tom, aby se při vynakládání veřejných zdrojů jednalo co možná nejopatrněji a nejefektivněji.

Podařilo se nám dosáhnout co nejvyššího možného zlepšení efektivity. Výsledkem je to, co jsme navrhovali. Evropský parlament se vůbec poprvé chová takto zodpovědně již od samého počátku rozpravy o rozpočtu. Zároveň s tím také očekávám, že i Rada znovu zváží své postoje.

Nesmíme zapomínat, že i zvyšování efektivity má své meze. Snížení zdrojů má za následek snížení politických ambicí. Jaký signál pak Rada dává tím, že navrhuje drastické snižování zdrojů v podokruhu 1a? Právě tyto zdroje jsou konkrétně určeny na inovace a inteligentní růst, který rovněž poskytuje základ pro všechny vnitrostátní programy určené k nalezení východiska z krize a pro strategii Evropa 2020.

Jak je možné těchto cílů dosáhnout, jestliže snížíme rozpočet? To v praxi znamená, že odmítneme celou řadu evropských priorit. Kdy jsme k evropským občanům upřímní? Když Rada oficiálně ohlašuje nové politiky, když uděluje evropským orgánům nové funkce, nebo když nerozhodne o snižování zdrojů?

V posledních letech se evropský rozpočet stává čím dál tím menší součástí hospodářství Evropské unie. Zároveň s tím dochází ke zvyšování počtu funkcí, které jsou Evropské unii svěřovány. Tím následně vyvstává problém, že rozpočet je základním nástrojem pro plnění jistých politických cílů. Není cílem sám o sobě. Evropský rozpočet poskytuje daňovým poplatníkům přidanou hodnotu. Jeho prostřednictvím lze dosáhnout mnohem více, než by bylo možné dosáhnout, kdyby s týmiž zdroji hospodařilo 27 členských států.

Evropský rozpočet a rozpočty vnitrostátní nelze přímo spojovat. Současné snižování výdajů ve vnitrostátních rozpočtech je důsledkem toho, že se loni zvýšily. To se s evropským rozpočtem, který je mnohem stabilnější, nestalo.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Vážená paní předsedající, chtěl bych poděkovat zejména oběma zpravodajkám. Jak již mnoho mých kolegů poslanců řeklo, skoro to vypadá, že pracujeme podle rovnice „více peněz rovná se lepší politiky“. Já se však domnívám, že pravý opak je pravdou, jinými slovy, že lepší politiky jsou opodstatněním pro více peněz. Musí to fungovat tak, že peníze, které zpřístupníme, musejí být vynaloženy efektivně. Pokud to spolu se souvisejícími kontrolami budeme považovat za zásadní kritérium, povede to k úspěchu. Nemá smysl, abychom financovali posvátné koncepty, jako je např. rozpočet na zemědělství či strukturální politika a politika soudržnosti, pokud je nebudeme zároveň reformovat a modernizovat. Naprosto souhlasím s mnohými z mých kolegů poslanců, kteří zde již řekli, že se musíme soustředit na oblasti výzkumu a vývoje, obnovitelných energií, energetické bezpečnosti a mobility ve vzdělávání.

Co se týče otázky disciplíny, dovolte mi, abych se znovu vrátil k dohodě, které bylo dosaženo v Deauville, protože disciplína je něco, co musíme očekávat rovněž od členských států. Zpravodajská služba AFP citovala francouzského představitele: prohlásil, že „v Německu jsou ajatolláhové, kteří k těmto otázkám zaujímají nekompromisní, pruský postoj,“ přičemž měl na mysli nesmlouvavý postoj německé vlády. Já osobně pochybuji o tom, že tento francouzský představitel Evropy má natolik nonšalantní přesvědčení, že peníze, které nemáme, by měly být volně rozdávány, a že dluhy, které dnes vzniknou, by měly splácet budoucí generace. Nevěřím tomu, že by členské státy chtěly dělat právě tohle, a je rovněž na čase, abychom to v příslušných jednáních o rozpočtu prokázali tím, že projevíme disciplínu, ke které jsme vyzývali a kterou jsme ukázali v květnu.

  James Elles (ECR). – Vážená paní předsedající, blahopřeji zpravodajkám k jejich úsilí v těchto náročných a složitých finančních podmínkách, o kterých jsme slyšeli v rozpravě dnes odpoledne.

V době, kdy britská vláda navrhuje nejrozsáhlejší rozpočtové škrty za mnoho let, my jakožto konzervativci vyzýváme k pozastavení evropských výdajů. Domníváme se, že rozpočet Evropské unie musí být využíván k tomu, aby byla přidána skutečná hodnota v oblastech, jako je současné zajištění hospodářského růstu a zajištění obnovy v budoucnosti, stabilita v Evropské unii a po celém světě, snižování celosvětové chudoby a boj se společnou výzvou, kterou je změna klimatu.

Kromě toho jsme předložili pozměňovací návrhy usnesení o rozpočtu, v nichž požadujeme vysvětlení ve třech konkrétních oblastech: jde například o vysvětlení nákladů na vnější kanceláře Parlamentu v členských státech, rozruchu kolem financování nevládních organizací, k čemuž bychom rádi obdrželi zprávu od Evropské komise, a v neposlední řadě o vysvětlení ustanovení o vyplácení štědrých penzí, které jsou obsaženy ve služebním řádu, a to včetně penzí pro komisaře odcházející do důchodu. Na tyto otázky bychom v příštích měsících rádi obdrželi odpovědi.

Podíváme-li se na věc ze širšího hlediska, Evropská komise vydala dnes odpoledne tiskové prohlášení.

Zaprvé se domníváme, že situace, kdy čelíme nehorší finanční krizi za posledních sedmdesát let, není vhodným okamžikem k tomu, abychom se zamýšleli nad dalšími vlastními zdroji.

Zadruhé, pane komisaři, vzhledem k tomu, že říkáme „ano“, potřebujeme vyšší míru flexibility, a „ano“, chceme větší důraz na výsledky a vstupy, jak se to slučuje s požadavkem desetiletého finančního výhledu, když vidíme, že výsledky střednědobého přezkumu jsou v situaci, kterou prožíváme, naprosto nulové? Nemůžeme pevně stanovit čísla na deset let dopředu, když nevíme ani to, jak bude evropské hospodářství vypadat za dva roky.

A konečně, co se mé země týče, náš čistý příspěvek se v příštích dvou letech zvýší o 60 %, ale přitom jsme se nedočkali žádné související změny v SZP. Proč by tomu mělo být letos jinak? Měli bychom požadovat omezení čistého příspěvku do doby, než bude vypracován spravedlivý systém rozpočtu Evropské unie.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Vážená paní předsedající, víme, že rozpočet Evropské unie je hlavním nástrojem pro realizaci politických směrů a priorit. Rovněž víme, že povahu rozpočtu vpodstatě určuje finanční rámec na období 2007–2013. Z politického hlediska se tím pádem jedná o neflexibilní nástroj. Uniká nám však – mohu-li to tak říci – tento absurdní paradox: během největší finanční krize, které padli za oběť pracovníci i celé rodiny, malé a střední podniky i mladí lidé, spočívají všechny návrhy, které Komise představila Radě, v pobídkách pro společnosti ze soukromého sektoru. Může snad po všechny ty roky dogmatismus tzv. volného trhu a ambiciózní Lisabonská strategie za kritickou úroveň nezaměstnanosti a za zvýšení úrovně chudoby a podzaměstnanosti? Kam jsme se dostali za všechny ty roky, kdy jsme se zaměřovali na vybavení a strategický postoj k mezinárodním právním předpisům, který je v navrhovaném rozpočtu zachován? Jestliže stávající model selhává, proč nepřijít s nějakou odvážnou sociální změnou?

A konečně bych vás rád upozornil na problém lidí, kteří se ztratili na Kypru během turecké invaze a během následných událostí v letech 1963 až 1967, které vedly k rozdělení ostrova. Vítáme skutečnost, že Evropský parlament opět schválil přidělení částky 3 milionů eur Výboru pro pohřešované osoby na Kypru. To bude významné jak pro kyperské Turky, tak i pro kyperské Řeky. Musím však zdůraznit, že Turecko musí umožnit, aby byl osud našich pohřešovaných osob systematicky a cíleně objasňován a aby byly zpřístupněny veškeré informace, které jsou klasifikovány jako vojenská tajemství.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Vážená paní předsedající, zastupuji v této sněmovně populaci, která Evropské unii poskytuje proporcionálně nejvyšší čistý příspěvek z peněz daňových poplatníků. Každý Vlám a každá Vlámka poskytuje ročně čistý příspěvek ve výši zhruba 290 eur na to, aby bylo zajištěno fungování evropských institucí. My Vlámové jsme na prvním místě mezi evropskými daňovými poplatníky.

Proto považuji za obzvláště nepřijatelné, že již v prvních odstavcích hrozí tato zpráva prstem těm, kteří se opovažují klást otázky – oprávněné otázky – o výši příspěvku Evropské unie a o přínosu velké části výdajů Evropské unie. Není vůbec jisté, že peníze daňových poplatníků budou na evropské úrovni vynakládány efektivněji než na úrovních, které jsou blíže daňovým poplatníkům – opak je ve skutečnosti pravdou.

Dle mého názoru je způsob, jakým se i nadále rozrůstá byrokratický kolos Evropské unie, rovněž nepřijatelný, zejména nyní, kdy se ve všech těch evropských institucích vyplácejí královské platy a příspěvky. Nemluvě o evropských dotacích, např. 1 miliardě eur ročně pro nevládní organizace, na které se jen zřídka uplatňují nějaká kritéria efektivnosti.

Všechny členské státy Evropské unie čelí skutečnosti, že je nutné vyvíjet obrovské finanční úsilí a zavádět veliké úspory. Mohli bychom ze strany Evropské unie očekávat mnohem větší úsilí, ale zjevně si o sobě myslíme, že jsme o třídu lepší než všichni ostatní. A to je další příležitost, kterou Parlament i Evropská unie promarnily.

  Reimer Böge (PPE). – (DE) Vážená paní předsedající, s ohledem na to, co zde prohlásil pan Vanhecke, jsem v pokušení říci, že se jedná o velmi nízké pojistné pro vlámskou populaci Evropské unie, protože Evropská unie zaručuje mír, svobodu, prosperitu a snad i úctu a toleranci pro všechny v Evropské unii.

Diskutujeme o rozpočtu na rok 2011 v době, kdy konsolidujeme veřejné rozpočty. Ačkoli je struktura evropského rozpočtu samozřejmě zcela neporovnatelná se strukturami vnitrostátních rozpočtů, musíme být i přesto zdrženliví a musíme i přesto mluvit o oblastech, na které se v budoucnu zaměříme. Právě v tom spočívá ono hledání rovnováhy. Odmítnutí Komise i Rady provést přezkum a revizi by mělo de facto za následek to, že rozpočtové aspekty Lisabonské smlouvy by vstoupily v platnost se zpožděním. V čase globalizace, kdy se jedná o otázku hospodářského a politického přežití Evropské unie, není tato reakce adekvátní otázkám budoucnosti. V dohodovacím řízení budeme mít konečně možnost, jak doufám, si rozumně a rovnoprávně promluvit o přidané hodnotě a subsidiaritě, o pozitivních a negativních prioritách a zároveň s tím i o neodkladných politických požadavcích.

Spolu s tím musíme rovněž jednat o úpravě rozpočtové interinstitucionální dohody (IIA). Musíme se dohodnout na postupu, který budeme v budoucnu používat pro společnou diskusi a společné rozhodování o víceletém finančním rámci. Potřebujeme vyšší míru flexibility na základě bodů 21 a 23 rozpočtové interinstitucionální dohody. Kromě toho – omlouvám se Komisi – i přesto, že váš dokument uvádí, že využívání rozpočtu Evropské unie na mechanismus stability představuje inovativní využití rozpočtu Evropské unie, bych řekl, že se v podstatě jedná o obcházení Parlamentu. Na tom budeme rovněž muset ještě zapracovat.

Mám ještě jeden poslední a velice důležitý komentář směrem k Radě. Stěžujete si, že jsme provedli jistá snížení ve spojitosti s ITER. My pro ITER požadujeme spolehlivé víceleté řešení, ale vy byste si na současné škrty neměli stěžovat, když má ITER špatné řídící struktury. Tato otázka musí být vyřešena přednostně, následně budeme hledat rozumné řešení, ale ne takové, které bude rozděleno do malých porcí a rozdělováno po dobu tří let.

  Eider Gardiazábal Rubial (S&D). – (ES) Vážená paní předsedající, realizujeme nové politiky, přijímáme nové výzvy, dáváme závazky třetím zemím, ale když přijde na lámání chleba, odmítnete je financovat novými penězi.

Zdá se, že pokyny Rady a Komise zní tak, abychom se starali o nové priority, ale zapomněli na ty staré. S takovýmto postojem nesouhlasíme. Kromě toho se domnívám, že pro to lze najít pouze dvě vysvětlení: buď nebyla učiněná rozhodnutí přijata dostatečně odpovědně, nebo bychom mohli věřit tomu, že zde panuje více či méně maskované protievropské naladění.

Co se týče první možnosti, chtěla bych říci, že když už člověk přijme závazek, měl by ho také splnit. Nemůžeme proto souhlasit s tím, aby se nejaktuálnějším záležitostem věnovalo 100% úsilí, a přitom se zapomínalo na ty, které jsou zřejmě méně aktuální.

Co se týče těch, jejichž jediným cílem je seškrtat rozpočet Evropské unie, chtěla bych je poprosit, aby si to rozmysleli. Uvědomuji si, že někteří tak činí proto, že nejsou přesvědčeni o myšlence evropské integrace. Některým lidem, jak jsme toho byli naneštěstí svědky i v této sněmovně, se vlastně nelíbí celá myšlenka jakéhokoli společného budování. Raději pracují sami na sebe a o své sousedy se nestarají. V současné době jsou nicméně v menšině.

V každém případě bude dohodovací výbor muset učinit rozhodnutí a my se shodujeme v základních otázkách. I my chceme financovat Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER). Otázka zní, jak? Budeme nové priority financovat tak, že seškrtáme ty předchozí, jak po nás chce Rada i Komise, nebo to uděláme tak, jak se má?

Dosáhli jsme dohody a dokázali najít 1,8 miliardy eur na Plán evropské hospodářské obnovy. Proč musíme nyní odstavit rámcový výzkumný program, abychom financovali ITER? Buďme konzistentní.

Nemůžeme s velkou pompou ohlásit strategii Evropa 2020 a snažit se dosáhnout udržitelného růstu z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska a pokoušet se splnit to, co se nepodařilo splnit Lisabonské strategii, a ihned nato odstavit např. výdaje na výzkum, abychom financovali výdaje na jiný výzkum. Pokoušejí se to ospravedlnit tvrzením, že žijeme v době škrtů.

Věc se má ovšem tak, že seškrtávají rozpočet každý rok, a současný finanční rámec byl přijat v roce 2005, kdy jsme se nacházeli v době hospodářského rozmachu! Proto se dohadujeme kvůli několika stamilionům eur: kvůli nedostatku ambicí těchto lidí v roce 2005 a kvůli tomu, že se nacházíme v období krize.

Neměli by nám říkat, že státní pokladnice členských států zbankrotují kvůli úsilí, o které žádáme. Chtěla bych pouze poznamenat, že se jedná o rozpočtové úsilí odpovídající 0,003 % hrubého národního produktu Unie. To mi přijde celkem přijatelné.

  Riikka Manner (ALDE). – (FI) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, zatímco rozpočet prochází procesem navrhování, zaslechli jsme z několika různých stran, že Evropská unie by si měla kvůli současné hospodářské bouři začít utahovat opasek. Nemůžeme se nicméně spokojit s rozpočtem pro stav recese, podle nějž bychom museli ustoupit ze společných závazků a zřejmě také z našich mezinárodních závazků.

Na škrtech Rady je obzvláště znepokojivá skutečnost, že se jedná o škrty, které jsou zaměřeny mimo jiné na výzkum a vývoj, jak bylo již dříve zmíněno. Nemáme právo nechat naše priority přijít vniveč jen proto, že členské státy chtějí hospodářský růst a nižší státní dluh. Zatímco zuří bouře, musíme být schopni podívat se rozhodněji do budoucnosti. Tento recept se ukázal být účinným například v mé domovské zemi, ve Finsku.

Lisabonské cíle zmiňovaly 3 % HDP jakožto cíl v oblasti výzkumu a vývoje. V současné chvíli dosahuje v celé Evropské unii zhruba 1,9 %. Zvýšení o 1 % by dalo podle odhadů vzniknout několika milionům pracovních míst. Máme tudíž pádný důvod snažit se tohoto velice důležitého a ambiciózního cíle dosáhnout.

Podle mého názoru dokazuje rozpočet na rok 2011, o kterém se bude zítra hlasovat, že Rozpočtový výbor považuje za důležité, abychom se i v budoucnu pokoušetli dosáhnout růstu skrze regiony. Z tohoto důvodu jsou škrty Rady v oblasti regionálního rozvoje naprosto neobhajitelné. Pevně doufám, že Rada rovněž ocení důležitost regionální politiky a jejího silného propojení se strategií Evropa 2020.

  Hynek Fajmon (ECR). – (CS) Rád bych učinil tři poznámky k přípravě evropského rozpočtu na příští rok. Podle mého soudu musíme usilovat o následující postup. Zaprvé, Evropský parlament musí vzít v úvahu reálnou ekonomickou situaci v členských státech, kdy ve většině států Evropské unie buď hospodářství klesá, nebo stagnuje a pouze v několika málo státech roste. Tuto skutečnost musíme mít na paměti, a nemůžeme proto požadovat zvyšování evropských výdajů v situaci, kdy zdrojů je málo. Zadruhé, Evropský parlament musí pokračovat v tradici vyrovnaného hospodaření s evropskými rozpočty. Je dobře, že máme vyrovnané rozpočty a nemusíme se potýkat s nutností sanovat dluhy jako téměř všechny členské státy. Zatřetí, Evropský parlament by měl projednat rozpočet tak, aby k jeho schválení došlo jako obvykle na posledním plenárním zasedání před Vánocemi. Jistota schváleného rozpočtu je pro ekonomickou stabilitu v Evropě důležitá a měli bychom být schopni ji tímto způsobem podpořit.

  Giovanni La Via (PPE). – (IT) Vážená paní předsedající, pane Wathelete vážený pane komisaři, dámy a pánové, zaprvé bych chtěl poděkovat paní Jędrzejewské a dalším poslancům za vynikající práci, kterou odvedli v uplynulých měsících a která umožnila vymezit postoj k rozpočtu na rok 2011 – nejprve k rozpočtu Komise a zítra k rozpočetu Parlamentu.

Podle mého názoru musí být výchozím bodem činnosti Evropské unie v souvislosti s rozpočtem koncept evropské přidané hodnoty, který, jak víte, znamená, že z evropských výdajů musí vznikat jasné, viditelné výhody pro Unii a její občany. V tomto ohledu by mělo být zdůrazněno, že zavádění nových politik a posilování pravomocí, které jsou již v celé Unii uznávány, jako je například výsledek vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, ukázaly jasněji než kdy dříve, že potřebujeme odpovídající rozpočet.

Z tohoto důvodu se domnívám, že by evropský rozpočet měl být i nadále dostatečně velký, aby bylo možno dosáhnout výsledků, kterých by se nedalo docílit prostřednictvím žádných jiných nákladů na vnitrostátní ani místní úrovni. To je ještě důležitější nyní v době krize, kdy jsou členské státy oddány složitému úkolu spočívajícímu v udržení nákladů pod kontrolou a nalezení rovnováhy svých vlastních rozpočtů a kdy Rozpočtový výbor předložil jednoznačný důkaz své pečlivé a zodpovědné politiky, když se mu poprvé za posledních dvacet let podařilo nepřekročit hranice víceletého finančního rámce.

Parlament se rozhodl řídit se v mnoha ohledech počátečním postojem Komise, přišel však s celou řadu navýšení, aby mohl financovat své vlastní priority, které navrhuje od března roku 2010 a mezi něž patří mládež, mobilita, výzkum a vývoj. Proto odstranil škrty, které navrhovala Rada a které byly často uplatňovány zcela nahodile, a to i v klíčových rozpočtových otázkách, jako tomu bylo v případě schvalování účetní závěrky v okruhu 2, na základě čehož vyšlo najevo, že tento návrh nebyl přijat na základěco jasného a rozumného politického rozhodování.

Rovněž se domnívám, že rozpočet na společnou zemědělskou politiku (SZP) musí být udržen na současné úrovni, zejména s ohledem na nadcházející revizi SZP, která proběhne po roce 2013 a která bude tudíž vyžadovat adekvátní výši financování, jež by tudíž měla být v souladu s částkou, kterou stanoví nynější rozpočet.

  Edit Herczog (S&D). – Vážená paní předsedající, nevím, co se vlastně stalo, ale chtěla bych promluvit jako navrhovatelka za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Velice ráda dám k dispozici čas skupiny PSE, jelikož se jedná o vzácnou příležitost, kdy se evropští socialisté, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku i Rozpočtový výbor jednohlasně shodli. Takže mohu mluvit o čemkoli. Jednomyslné dohody jsme dosáhli.

Co se týče kapitoly 1a a kapitoly 5 o řízení výzkumu a vývoje, všichni se domníváme, že zkrátka není přijatelné zavést škrty, které Rada představila v porovnání s předlohou návrhu Komise. Škrty jsou zkrátka nepřijatelné v oblastech hospodářské obnovy a hospodářské pobídky, veškerých politik týkajících se podnikatelů a politik v oblasti malých a středních podniků, které se týkají Digitální agendy, v oblasti inovačních politik, politik v oblasti výzkumu a vývoje, vesmírných politik a programů, jako je ITER.

Rozpočet musí být v souladu s hezkými slovy v naší Smlouvě a našich politikách, jako například EU 2020, velká Unie inovací, digitální přístup pro všechny, síť nové generace a tak dále.

Naše slova musí být v souladu s čísly, která jsou uvedena v rozpočtu. Takže rozpočet musí být v souladu s výzvami globálního světa v 21. století.

Můžeme zastavit Evropu, ale nemůžeme zastavit rozvoj světa, a proto panuje v našem výboru jednohlasná shoda – zaprvé o tom, že vyzveme k tomu, aby byl rozpočet obnoven podle návrhu Komise – což už sám o sobě byl kompromis, protože bychom bývali potřebovali více – a aby byly nalezeny další zdroje pro nové politiky podle Lisabonské smlouvy, zejména vesmírnou politiku a ITER.

Musíme pokračovat. Jsme připraveni najítv dohodovacím procesu kompromis, který je optimální pro evropské občany žijící v 21. století.

  Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Vážená paní předsedající, má strana se domnívá, že není nijak potřeba, aby byl rozpočet na rok 2011 oproti rozpočtu na rok 2010 navýšen – není to nezbytné. Přejeme si nicméně, aby finanční zdroje byly vynakládány inteligentněji, tak, aby nám to umožnilo dosáhnout skutečné evropské přidané hodnoty.

Rada to však bohužel nedělá. Právě naopak, stará se o oblasti, které nejsou pro budoucnost důležité – zemědělství a soudržnost – a snižuje náklady na znalosti, inovace, udržitelnost a energetiku: přesně na ten typ investic, které budou v budoucnu určovat naši konkurenční pozici. Z tohoto důvodu mě nijak nepřekvapuje, že dokonce sedm členských států hlasovalo proti společnému postoji Rady.

Jak všichni víte, rozpočet je zcela neměnný a my, Parlament, nemáme v podstatě žádnou flexibilitu, abychom zamíchali s tím, co budou jednotlivé kapitoly obsahovat. I Rada si na tuto skutečnost již stěžovala. Je rovněž nanejvýš politováníhodné, že přezkum současného finančního výhledu je hotov teprve dnes, kdy už je příliš pozdě, aby byla tato flexibilita zavedena. Výsledkem tohoto všeho je, alespoň podle mého názoru, že Parlament nemá na výběr. Skutečně musíme zvýšit nezbytné náklady na znalosti, inovace, udržitelnost a energetiku, což povede ke zvýšení rozpočtu – jenže Rada nám prostě nedává jinou možnost.

A konečně, paní předsedající, musíme získat své vlastní zdroje, jelikož se jedná o jediný způsob, jak přimět Radu k tomu, aby změnila svůj názor.

  Konrad Szymański (ECR). – (PL) O novém rozpočtu Evropské unie hovoříme v kontextu krize veřejných financí, která panuje v celé řadě členských států, a v kontextu velice závažných škrtů, ke kterým dochází ve vnitrostátních rozpočtech, takže není nic podivného na tom, že podobné škrty chceme provádět i v rozpočtu Unie. Chtěl bych jen upozornit na skutečnost, že tím nejefektivnějším a nejsilnějším protikrizovým nástrojem, který máme k dispozici, je společný trh. Udržitelného společného trhu lze dosáhnout rychleji s použitím nástrojů v oblasti politiky soudržnosti a prostřednictvím strukturálních investic. Z tohoto důvodu se prosím nesnažte hledat škrty v těch oblastech, v nichž nemáme co do činění s politikou sociální podpory či s plýtváním penězi, ale s investicemi, které nám pomáhají získat veškeré výhody společného trhu, tedy trhu, který jsme v letech 2004 až 2007 rozšířili.

Ještě jedna věc. O novém rozpočtu dnes hovoříme v kontextu budování diplomatických institucí. Neočekávejte, prosím, že poslanci a poslankyně ze střední Evropy projeví bezvýhradnou podporu zvýšení výdajů na Evropskou službu pro vnější činnost v situaci, kdy jejich zájmy ani jejich země nejsou v těchto nově vzniklých institucích rovnoprávně zastoupeny.

  Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Vážená paní předsedající, pane Wathelete, vážený pane komisaři, dámy a pánové, v otázce rozpočtu na rok 2011 je ze všeho nejdůležitější veřejné mínění v členských státech, a za to musíme přiznat zásluhu Radě – v tomto ohledu se vám dařilo. Předložili jste číslo minus 2,77 %, což je však jen zástěrka pro vnitrostátní parlamenty, které s těmito záležitostmi nejsou obeznámeny. Jinými slovy, udělali jste škrty tam, kde bylo už i tak příliš mnoho peněz v sázce, a potom se z Evropské parlamentu, který se v dobré víře pokouší tyto škrty zrušit, stane, abych tak řekla, zdroj veškerého zla a všechna vina je na něm. To je všechno docela důmyslné, ale je to příliš příliš průhledné na to, aby se vám to podařilo. Jakožto členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu nevidím žádnou známku toho, že by se Rada zajímala o takový rozpočet Evropské unie, který by byl lepší z dlouhodobého hlediska. Kde je pak naše společné monitorování a kde je pak naše společná rozpočtová kontrola? Co se týče Rady, tohle nefunguje.

Ráda bych vyzvala – a obracím se nyní zejména na své kolegy poslance, protože zítra budeme hovořit mimo jiné i o rezervách – k tomu, abychom zlepšili své kontrolní mechanismy. Jde mi nyní především o rozpočet na správní výdaje, jednoduše proto, že se na něj vždy upírá značná pozornost i v členských státech. Od roku 2007 fungují v praxi kontroly zaměstnanců v oblasti správy a v oblasti koordinace. V provádění těchto kontrol musíme i nadále pokračovat. Opět jsme k tomuto účelu vytvořili rezervu. Komise má 100 oficiálních postů generálních ředitelů – 100 od léta. Podle svého vlastních měřítek jich má však povoleno pouze 87 míst. Další rezerva bude určena na požadavek, aby se Komise vrátila k číslu 87, které si sama stanovila. Již jsme řekli, že potřebujeme lépe sledovat provádění právních předpisů Evropské unie v členských státech, protože soulad s právními předpisy je stavebním kamenem Evropské unie. I na to existuje rezerva. Musíme se sami sebe zeptat, co se stane s generálním ředitelstvím pro rozvoj poté, co dojde ke zřízení Evropské služby pro vnější činnost, a co se stane s Úřadem pro spolupráci EuropeAid. Sedí v nich spousta lidí, a pokud nebudeme opatrní, v delegacích z Komise bude nadále sedět právě tolik lidí jako v delegacích Evropské služby pro vnější činnost. Zatím jsme v Evropské službě pro vnější činnost dokázali dosáhnout zvýšení efektivity o pouhé 1 %, přestože cílem je 10 %. I v tomto případě nás čeká prospěšný společný úkol, k jehož plnění Radu srdečně zvu.

  Jens Geier (S&D). – (DE) Vážená paní předsedající, pane Wathelete, vážený pane komisaři, domnívám se, že jsme se všichni, a to dokonce i pánové a několik dam z euroskeptických a antievropských frakcí této sněmovny, shodli na tom, že Evropská unie plní důležité úkoly a že plnění těchto úkolů představuje evropskou přidanou hodnotu, jelikož národní státy je buď nemohou splnit, anebo by koneční příjemci od národní států neobdrželi dotyčné peníze. Konkrétně posledně jmenovaný scénář způsobuje skutečnost, že členské státy nechtějí investovat úspory, ale musí je využít na to, aby snížily dluh, zatímco evropský rozpočet je z velké části investorem. Chceme-li tudíž dosáhnout cílů, které se zde stanovují každý týden, potřebujeme ambiciózní rozpočet, a to znamená nikoli méně peněz, ale více peněz v budoucnu. V této souvislosti se domnívám, že je důležité zdůraznit, že vnitrostátní rozpočty a rozpočet evropský se vzájemně doplňují.

Rada a členské státy se chovají, jako kdyby peníze, které proudí do evropské rozpočtu, v podstatě mizely ve velké černé díře. Tak tomu není – investují se do plnění cílů, na kterých jsme se zde předtím dohodli. Z tohoto důvodu také potřebujeme kritické prověření střednědobého finančního programu, jak navrhuje pan Böge. To může samozřejmě sloužit jen k tomu, aby se ukázalo, že Rada nemůže říci „ano“ Lisabonské smlouvě, a zároveň s tím navrhovat ten či onen projekt financování, a přitom prohlašovat: ale vy žádné peníze na jeho realizaci nedostanete. Jestliže to není možné, pak sáhneme k nezbytnému odstraňování rozpočtových položek, které Parlament nepovažuje za priority.

Dámy a pánové, dokud Evropská unie nebude mít dostatečné množství svých vlastních financí, tuto diskuzi povedeme znovu a znovu. Je důležité – ne, nezbytné –, aby tyto vlastní zdroje nepředstavovaly další břemeno pro běžné pracovníky. Jakožto sociální demokrat jsem pro zavedení daně z finančních transakcí, protože tato daň obecně nepostihne běžné pracovníky a pomůže přibrzdit finanční trh. Pevně věříme, že ti, kteří způsobili krizi, jaká dosud neměla obdoby, a náklady, které musíme všichni vyplácet z veřejných rozpočtů našich vlastních členských států, by měli být vyzváni k tomu, aby tyto ztráty vyrovnali.

  Oldřich Vlasák (ECR). – (CS) Všechny úrovně veřejné správy počínaje místními samosprávami musí šetřit. Všechny evropské vlády, a to bez rozdílu, jsou nuceny omezovat výdaje státu. To se týká nejenom tolik diskutované situace Řecka, kterému se podařilo snížit rozpočtový deficit za prvních šest měsíců tohoto roku o 46 %, ale i České republiky, Německa, Irska a všech ostatních. Sama Evropská komise ostatně státům opakovaně vzkazuje: „Rychle zkroťte veřejné finance!“

Považuji proto za poměrně nelogické, že v době přetrvávající hospodářské krize Evropská komise navrhla evropský rozpočet na rok 2011 opět posílit. Vždyť šetřit by měla také Evropa. Z pochopitelných důvodů samozřejmě není shoda na tom, kde šetřit. Podle mého názoru by to neměla být regionální politika, ale spíše evropská správa, náklady na propagaci a bruselskou byrokracii, které činí téměř 7 %. Právě o správní výdaje se tradičně vede největší spor a v tomto ohledu je bohužel mé vnímání odlišné od většiny v Parlamentu.

  Véronique Mathieu (PPE). – (FR) Vážená paní předsedající, na základě rozhodnutí Parlamentu z minulého týdne týkajícího se odmítnutí udělit Evropské policejní akademii (CEPOL) rozpočtové absolutorium za rok 2008 Parlament nyní posílí svou pozici tím, že zmrazí část rozpočtu CEPOL.

Budeme usilovat o to, abychom zajistili, že rezerva navrhovaná Rozpočtovým výborem dorazí ke svému cíli. Jinými slovy, budeme usilovat o to, abychom zajistili, že část rozpočtu CEPOL bude rozmražena v závislosti na odpovědích na naše požadavky v souvislosti s žádostí o udělení absolutoria, které dotyčná agentura poskytne. Naše středeční hlasování je tudíž dalším nástrojem, který má Parlament k dispozici, aby uložil akademii povinnost poskytnout důkaz o své spolehlivosti.

Ráda bych v tento okamžik zmínila, že v období 2000–2010 vzrostly dodatečné příspěvky na decentralizované agentury o 610 %. Tyto příspěvky byly tudíž zvýšeny z 95 na 579 milionů eur, i když počet zaměstnanců těchto agentur se zvýšil asi o 271 %. V roce 2000 tyto agentury zaměstnávaly 1219 osob a dnes jich zaměstnávají 4794.

Zatímco Evropa čelí rozpočtovým omezením na vnitrostátní úrovni, měla by být zahájena racionalizace agentur z hlediska pravomocí, efektivnosti a hodnocení jejich kompetencí a Parlament musí předložit návrhy. Dnešní otázka zní, zda by CEPOL měl za současných podmínek i nadále existovat.

Jako politici musíme definovat evropská pravidla tak, aby rozpočet, který je přidělen agenturám Společenství, byl vynakládán co možná nejefektivněji.

  Roberto Gualtieri (S&D). – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, je velice důležité, aby byl tento rozpočtový proces úspěšný, nejen proto, že se jedná o první rozpočet v rámci Lisabonské smlouvy, jež přináší nový postup a nové funkce pro Evropskou unii, ale především proto, že přichází v době, která je klíčová pro budoucnost Evropy, již postihla velice závažná krize.

Tváří v tvář krizi přemýšlí mnoho vlád o modelu správy ekonomických záležitostí, který by byl založen výhradně na mechanismech stability, což by znamenalo seškrtat své vnitrostátní rozpočty a zřejmě i rozpočet evropský. My si ovšem myslíme, že silnější evropský rozpočet, který by byl podpořen vlastními zdroje a také daní z finančních transakcí, je podmínkou pro efektivní evropskou správu ekonomických záležitostí a pro větší disciplínu v rámci vnitrostátních rozpočtů. Z tohoto důvodu se musíme rozhodnout, jakou cestou se vydáme, a pozměňovací návrhy, které úřadující předseda Rady považuje za neadekvátní, jsou tudíž ve skutečnosti nesmírně důležité.

Největší neshody se ovšem pochopitelně týkající čísel. V tomto ohledu bych chtěl Radě doporučit, aby se rychle rozhodla, protože se nemůže požadovat striktní dodržovánírozpětí a zároveň s tím očekávat, že Parlament nezapojí do hry své vlastní priority. Lisabonská smlouva hovoří v tomto ohledu celkem jednoznačně: Rada má rozhodující slovo, co se týče kvantity výdajů, zatímco Parlament má poslední slovo ohledně kvality výdajů. Co se týče okruhu 4, nejsme proti navýšení financování pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) ani pro nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (ICI+), ale nechceme, aby se tak dělo na úkor našich priorit: především Palestiny a rozvojové spolupráce.

Rada má tudíž tři možnosti, ze kterých si může vybrat: může přijmout priority Parlamentu, nebo může souhlasit s revizí rozpětí, nebo může přijmout vyšší flexibilitu rozpočtu a v rámci rozpočtu s vědomím, že Parlament bude jednotně hájit svá privilegia a priority.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, hospodářské obnovy Evropy může být dosaženo pouze prostřednictvím ambiciózního rozpočtu, který posiluje klíčové oblasti, jako je vzdělání, mladí lidé a vědecký výzkum a vývoj.

S návrhem rozpočtu na rok 2011, který Parlament předložil a o kterém se zde dnes diskutuje, jsem spokojená, jelikož se zabývá právě těmito prioritami, k čemuž zpravodajce blahopřeji. Poprvé má Parlament v těchto záležitostech stejné postavení jako Rada. Toto je první rozpočet, který se projednává po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Z tohoto důvodu a také kvůli krizi, kterou Evropa v současné době prochází, je důležité, aby byl dohodovací proces úspěšný.

Je životně důležité, aby Evropská unie získala rozpočet na realizaci prioritních oblastí a nových pravomocí, které jí byly uděleny touto smlouvou, jako je například energetická, vesmírná či zahraniční politika. V době krize je důležité bojovat za své přesvědčení, za vizionářský rozpočet. Návrh Parlamentu odráží tuto ambici. Jen tím, že budeme posilovat tyto oblasti, jako je například věda či inovace, a přispíváním k hospodářskému růstu a k vyšší kvantitě i kvalitě pracovních míst, můžeme z Evropy učinit atraktivnější místo pro život i pro práci.

  Estelle Grelier (S&D). – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jak naše rozprava opět ukazuje, všichni se shodneme na jedné věci: čím více se Evropa rozšiřuje, tím větší jsou pravomoci jí svěřené, tím více prokazuje své ambice a tím méně zdrojů má na to, aby tyto ambice dokázala naplnit. Všichni se tudíž shodneme na diagnóze, ale evidentně se už neshodneme na tom, co je zapotřebí udělat, abychom se vymanili z tohoto finančního mrtvého bodu. Jelikož krátkodobá opatření byla zachována, rozpočet Unie se stal vězněm příspěvků členských států, které činí téměř 75 % jeho zdrojů.

Kdybychom se dnes rozhodli zvýšit výdajový strop až na maximální hodnotu, kterou Smlouvy dovolují, znamenalo by to další daň ve výši více než 5 miliard pro země, jako je Francie či Německo. Všichni zde přítomní se jednoznačně shodnou, že něco takového není možné. Nejde zde o otázku zvyšování disciplíny, neboťnejvyšší cenu za následky těchto vnitrostátních politik úsporných opatření platí občané, v zásadě ti nejchudší z nich.

Vzhledem k tomu, že finanční sektor nese hlavní odpovědnost za současnou krizi a za prudký nárůst veřejného dluhu, skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu navrhuje, aby byla vytvořena linie „vlastních zdrojů“ financovaná z daně z finančních transakcí – tento návrh byl v Rozpočtovém výboru odmítnut pravicí, která může toto své rozhodnutí zítra odčinit a uvést své jednání v soulad s četnými prohlášeními, která ve prospěch tohoto opatření učinila v médiích.

Uplynulo něco málo přes dva roky od doby, kdy padla banka Lehman Brothers, a Parlament nesmí promeškat tuto historickou příležitost k vytvoření základů pro nový model rozvoje založený na trvalejších zdrojích a v každém případě takových zdrojích, které jsou spravedlivější, co se týče přerozdělování bohatství a solidarity.

U prvního rozpočtu, o kterém se hlasuje podle Lisabonské smlouvy, by toto vyslalo silný politický signál z našeho Parlamentu, který si nehodlá vystačit s využíváním nových spolurozhodovacích pravomocí pro správu nouze, tedy s tím, aby vybíral, komu vezme, aby mohl jinému přidat. Přidělit si od zítřka prostředky, abychom mohli navýšit rozpočet Unie, znamená přidělit si prostředky na plnění ambiciózních politik v oblasti hospodářské obnovy, výzkumu, vývoje, průmyslu a zaměstnanosti. Nepromeškejme tuto příležitost, kterou od nás evropští občané očekávají a kterou od nás v každém případě očekávají finanční operátoři.

  Georgios Stavrakakis (S&D). – (EL) Vážená paní předsedající, pane Wathelete, vážený pane komisaři, dámy a pánové, všichni se shodneme na tom, že v současné hospodářské krizi se stávající víceletý finanční rámec opakovaně prokazuje jako neadekvátní, pokud jde o financování četných důležitých politických priorit. Vyjednávání o rozpočtu na rok 2011 se vedou v obzvláště složité době. Na jednu stranu usiluje několik členských států kvůli hospodářské krizi o škrty, zatímco na druhé straně máme již tak dost závažné nedostatky v důležitých rozpočtových sektorech, jako je růst, zaměstnanost či zahraniční vztahy. Hospodářská a sociální krize dopadla na celou Evropu, a jedinou možnou reakcí je tudíž reakce celoevropská, prostřednictvím rozpočtu Společenství, který má k dispozici veškeré nezbytné prostředky.

To je důvod, proč jsme my, socialisté, předložili návrhy na ambicióznější postoj, než je ten, který Rada zaujala v oblasti závazků, zejména ohledně zaměstnanosti, inovací a výzkumu. Závazky jsou výrazem míry politických ambicí Evropské unie. Její rozpočet je rozpočtem, který podporuje investice. Nelze ho vnímat jako břemeno pro vnitrostátní rozpočty, právě naopak, představuje přidanou hodnotu k rozpočtům jednotlivých členských států. Jedná se o výraz solidarity mezi členskými státy, zejména v době krize, kdy může rozpočet Evropské unie hrát rozhodující úlohu v boji s hospodářskou situací v celé Evropské unii, především v těch členských státech, které čelí největším problémům.

  Vladimír Maňka (S&D). – (SK) Ve své zemi jsem vedoucím představitelem jistého samosprávného regionu. V důsledku hospodářské krize máme v rozpočtu regionu o 25 % méně prostředků než v loňském roce. Proto se nemůžeme divit hlasům z regionů, které hovoří o potřebě snížit i rozpočet Evropské unie.

Určitě však všichni víme, že financování mnohých politik je levnější a efektivnější, když nebudeme tříštit své síly a budeme je financovat ze společného evropského rozpočtu, nikoli z rozpočtů členských států. To jsou zdroje, které hledáme. Vážené dámy a vážení pánové, Lisabonská smlouva má dopad na práci několika evropských institucí. Už při vyjednávání o rozpočtovém postupu pro rok 2010 jsme se dohodli na tom, že rezervu v rámci okruhu 5 přednostně použijeme na financování nákladů, které vyplynou z Lisabonské smlouvy.

Jakožto hlavní zpravodaj pro rozpočet Evropské unie na rok 2010 pro ostatní instituce jsem během trialogů 30. června požádal Radu, aby zaujala stanovisko k opravnému rozpočtu, který se týká důsledků Lisabonské smlouvy pro Evropský hospodářský a sociální výbor a pro Výbor regionů. Rada dodnes k tomuto rozpočtu stanovisko nezaujala. Takovýt