Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 20. října 2010 - Štrasburk

11. Ukrajina (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Ukrajině.

Paní baronka Ashtonová tu s námi dnes nemohla zůstat. Danou záležitost jejím jménem přednese pan komisař Füle.

  Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, děkuji vám za tuto příležitost a vyřizuji omluvu paní Catherine Ashtonové, která mě požádala, abych vám zprostředkoval, co zde měla v úmyslu říci.

Jsem rád, že mám příležitost učinit prohlášení o současné situaci na Ukrajině. Chtěl bych své poznámky učinit s ohledem na tři důležité události, jež nás čekají: zasedání ministrů EU-Ukrajina, které se bude konat v Lucemburku dne 26. října; místní volby, které se budou konat dne 31. října; a 14. summit EU-Ukrajina, který proběhne v Bruselu dne 22. listopadu.

V poslední době se Ukrajina těšila vysoké úrovni politických svobod. Bylo uznáno, že jednotlivé volby probíhaly v souladu s mezinárodními standardy. Ukrajina vytvořila dynamickou a různorodou občanskou společnost a mediální prostředí. Soustavně se zlepšovala všeobecná situace v otázce dodržování lidských práv.

Jako důsledek tohoto rozvoje a závazku následujících vlád vydat se cestou užších vazeb k Evropské unii se vztahům mezi Evropskou unií a Ukrajinou dostalo významného impulsu. To se nejjasněji odrazilo v ambiciózní a rozsáhlé dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kterou v současné době projednáváme a která má za cíl dosažení dvojího cíle politického přidružení a hospodářské integrace s Evropskou unií.

Vláda pana prezidenta Janukovyče provedla v minulých měsících řadu důležitých ekonomických reforem, jež je třeba pochválit. Je mezi nimi i přijetí zákona o veřejných zakázkách, který by měl hrát důležitou úlohu v boji proti korupci a v růstu konkurenceschopnosti.

Přijetí reformního zákona pro plynárenské odvětví, jenž dláždí cestu k blížícímu se přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o Energetickém společenství, stejně jako o stabilizační smlouva o podpoře platební bilance, kterou Ukrajina nedávno uzavřela s MMF, představují zásadní kroky k zajištění makrofinanční stability, transparentnosti a k obnovení růstu. Tyto reformy jdou správným směrem a je třeba je podporovat.

Ukrajinské vládě se také podařilo dosáhnout určité úrovně stability, což se politické reprezentaci v minulých letech nedařilo. To je důležitý a nezbytný pokrok na cestě k účinné správě země. Setkáváme se nicméně i s rozšířenými zprávami hovořícími stejným hlasem o úpadku dodržování základních svobod a demokratických principů na Ukrajině. Obzvláště znepokojující jsou stížnosti spojené se svobodou médií, svobodou shromažďování a svobodou sdružování.

Respekt k těmto základním hodnotám je zásadní. Tyto hodnoty jsou totiž nejlepšími garanty osobních svobod. Zajišťují skutečnou myšlenkovou pluralitu. Jsou zásadním prvkem skutečně otevřených, inovativních a konkurenceschopných společností.

Dne 1. října vynesl ukrajinský Ústavní soud výrok, kterým zvrátil ústavní změny učiněné po oranžové revoluci z roku 2004. Toto rozhodnutí jen zvyšuje potřebu širší ústavní reformy, které musí Ukrajina docílit pomocí všeobecného procesu ústavní reformy, a jejíž klíčové téma bylo značné míry určeno usnesením Evropského parlamentu ze dne 25 února tohoto roku. Takový proces by měl usilovat o ustavení účinného a trvalého ústavního systému vzájemné kontroly a vyvážených pravomocí v souladu s evropskými standardy.

Dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu jsou pro Evropskou unii a členské státy základními principy, které nás drží v jednotě. Ve věci těchto zásad není žádné místo pro kompromis, a to se týká i našich vztahů s klíčovými partnery, jako je Ukrajina. Tempo a hloubka našeho sblížení s Ukrajinou budou záviset na naprostém respektování těchto hodnot.

  Michael Gahler, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, ukrajinští občané se stále znovu působivě vyjadřují ve prospěch evropské budoucnosti své země. Znepokojivé zprávy z Ukrajiny nicméně ukazují na vývoj, který zemi od Evropy vzdaluje. Z toho důvodu vedeme tuto rozpravu ještě před komunálními volbami. O hospodářských reformách budeme moci hovořit v listopadu v souvislosti se summitem EU-Ukrajina.

Proto je třeba mluvit o zastrašování ze strany tajné policie, omezování svobody tisku a omezování možností kandidovat ve volbách bez obstrukcí. Takovýto vývoj nelze vyvážit pozitivními zprávami z hospodářské sféry. Hospodářská prosperita díky autoritativní vládě – to je čínský přístup, ne evropský. Těm, kteří jsou dnes na Ukrajině u moci, bychom neměli dovolit, aby uvěřili, že jim to projde, jen proto, že si toho velká část evropské veřejnosti nevšímá nebo proto, že se předchozí vlády dopustily chyb ve věcech řádné správy a boje proti korupci. To je sice pravda, ale nevládl tam pocit, že jsou lidé sledováni, nekonaly se návštěvy tajné policie, jakou zažil rektor katolické univerzity ve Lvově nebo mladí lidé zapojení do nevládních organizací či opozičních stran. Vypínání proudu podnikům, zabavování počítačů, obsazování kanceláří politických stran pod záminkou údajných nebezpečí útoku – na Ukrajině se nyní vyskytuje celá řada takových déjà vu. A je to systematické. Tajnou policii řídí pan Choroškovskij, který současně řídí mediální impérium a je nyní také členem výboru, který jmenuje nejvyšší soudce v zemi. To také vzdaluje Ukrajinu od Evropy. Před komunálními volbami zůstalo z rovnosti příležitostí v politické soutěži jen málo. Opozice je z voleb částečně vyloučena, zatímco se mimochodem formují loutkové strany, které dostávají od vládě poplatných orgánů oprávnění ke kandidatuře ve volbách. V Kyjevě se beze všech ceremonií ruší okresní rady, takže se tam žádné volby konat nebudou. Vládnoucí strana totiž ví, že by tam nyní nevyhrála. Mocenská vertikála má za cíl získat kontrolu nad regiony, které dříve inklinovaly k nesouhlasným postojům.

Předkládáme naši evropskou zkušenost jako alternativu. Naše členské státy přijaly důležitá rozhodnutí v demokratické shodě mezi vládou a opozicí, která je ochotna převzít zodpovědnost – za evropské reformy, za právní stát, za konkurenceschopné tržní hospodářství, za evropskou integraci. Chceme, aby šla Ukrajina s námi dále po této cestě.

(Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Děkuji vám, že jste mi umožnil položit otázku. Je vždy dobré moci zahájit takovou rozpravu. Vykreslil jste nám tu velmi chmurný obrázek toho, co se aktuálně děje na Ukrajině, dokonce jste zašel až ke srovnání s Čínou. Opravdu si myslíte, že je současná situace na Ukrajině tak hrůzná, že je třeba vznášet tak závažná obvinění proti této zemi? Jaký je v této souvislosti váš pohled na Rusko? Není srovnání Ukrajiny s Ruskem pro Ukrajinu nespravedlivé?

  Michael Gahler, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, řekl jsem, že dosahování hospodářské prosperity díky autoritativní vládě není cestou, po níž bychom mohli v Evropě jít. To známe z Číny. Nesrovnával jsem, jen jsem tvrdil, že by to byla špatná cesta, že by to nebyla cesta evropská. Obraz, který jsem nastínil, je velmi realistický, myslím z hlediska tamních lidí. Očekávané hospodářské výsledky ještě musejí prokázat svou účinnost.

  Adrian Severin, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, Ukrajina je pro nás velmi důležitou zemí. Je to země, která čelí mnoha výzvám. Chtěl bych poděkovat panu komisaři za přesný popis situace i za přesný popis našich očekávání.

Nová vláda byla zvolena ve svobodných a spravedlivých volbách, které jsme všichni uznali. Dnes je správný čas nechat tuto vládu konat a nepředjímat její úspěch nebo neúspěch na základě prvních dní jejího mandátu. Skutečný problém této rozpravy je problém, který máme zde. Příliš jsme si pospíšili s rozdělením této země na prozápadní a provýchodní síly. A jelikož nejsou ti prozápadní u moci, máme nyní problém uznat akceschopnost těch provýchodních a jejich schopnost pomoct své zemi podpořit její evropské perspektivy. To je skutečný problém v této rozpravě a my bychom si měli uvědomit, že skutečně proevropsky smýšlející lidé smýšlejí také proukrajinsky. Jsou to ti, kdo mají schopnost zavést ve své zemi zásady právního státu, demokracii a evropskou modernizaci.

Na závěr bych chtěl své kolegy prostě požádat, aby se rozhodli odložit usnesení, které máme přijmout, protože Ukrajinci stojí před volbami a také před jednáními s námi. Neměli bychom přijímat usnesení uprostřed politického procesu a předtím, než budeme mít k dispozici fakta, na jejichž základě budeme opravdu moci dojít k nějakým závěrům.

  Adina-Ioana Vălean, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, zdá se, že máme potíž s tím, jak bychom měli se svým východním sousedem, Ukrajinou, jednat.

Stejně tak je to těžké pro Ukrajinu, která má jeden den Evropu jako spojence a druhý den jako problém. Z toho důvodu se domnívám, že musíme být pragmatičtí, vzít na vědomí realitu v dané zemi, najít v našich agendách styčné body a dospět tak k dohodě.

Hospodářská spolupráce byla vždy pro Evropu nejsilnějším motorem pro hlubší integraci. Evropa vděčí za svůj úspěch právě tomuto pragmatickému přístupu, který uplatňuje již od roku 1956.

Proto se musíme i nadále snažit, aby Ukrajina prováděla své institucionální i hospodářské reformy současně. Tento dvojkolejný přístup je jediný možný, chceme-li uzavřít tento kruh, který by vedl ke stabilitě demokracie v této zemi a u našich východních sousedů.

Prioritou by měla být podpora zdravého podnikatelského prostředí a dosažení fungujícího tržního hospodářství na Ukrajině, tím, že kromě jiných priorit podpoříme jejich reformy vlastnictví a DPH a jejich snahy bojovat proti korupci na vysoké úrovni.

Proto spatřuji v dohodě o přidružení silný reformní nástroj, proto bychom měli pokračovat v jednáních o vytvoření hluboké a komplexní volné zóny obchodu a o přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o Energetickém společenství.

V této souvislosti vítám vstup Ukrajiny do WTO, což je třeba vnímat jako důležitý krok v přijímání evropských hospodářských standardů na Ukrajině.

Doufám, že budeme s to překonat neustálé odklady uzavření dohody o volném obchodu a podpořit koloběh vzájemné důvěry, který pomůže celému regionu i Evropě.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, především bych chtěla říct, že sdílím obavy ze stupňování situace a nedemokratického vývoje na Ukrajině. Existuje stále více zpráv o utlačování svobody projevu novinářů, o pravidelných hrozbách jednotlivcům angažovaným v nevládních organizacích a lidem pracujícím pro rozvoj demokracie. Také úloha tajné policie zavdává reálnou příčinu k obavám. Nedomnívám se ale, že spory o svobodu tisku a demokratického rozvoje vůbec začaly v souvislosti s posledními volbami, ale – a říkám to tu často – všichni vedoucí hráči na Ukrajině opakovaně zneužívali své pravomoci mimo jiné za účelem dosažení svých vlastních zájmů. Toto zneužívání se zhoršuje, a toho je třeba se obávat.

Nijak bychom si nepomohli, pokud bychom přijali toto usnesení bez obav o určité otázky hospodářského rozvoje na Ukrajině. Se stejnými obavami sleduji, jak se systematicky šíří vliv Ruska na ukrajinské hospodářství, energetiku, ale i na další odvětví. Proto také doporučuji nehlasovat zítra, ale až po návštěvě naší delegace v Kyjevě – jedna delegace tam pojede přespříští víkend – a před naším summitem zde. Hlasování by měla předcházet pečlivá příprava ve všech oblastech, abychom si ujasnili, jaký je postoj Parlamentu k situaci na Ukrajině.

Prošla jsem tuto cestu od před-demokratických dob až do dneška s mnoha ukrajinskými přáteli. Ukrajina byla na velmi dobré cestě. Poslední volby v nás vyvolaly zdání, že se odehrály v souladu s demokratickými zásadami. Pokud se situace nezlepší, ale naopak zhorší, měli bychom nicméně velmi pečlivě zvážit, jakým způsobem zasáhneme a jak zasahovat nebudeme. V každém případě bych doporučovala nepřijímat rozhodnutí před naší příští návštěvou Ukrajiny. Náš hlas bude silnější, pokud debatu o věcech, o nichž zde hovoříme v rámci usnesení, povedeme přímo na místě.

Jak jsem řekla, chovám vážné obavy. Dostávám mnoho zpráv o tom, že se všechno vyvíjí špatným směrem. Nijak bychom si ale nepomohli, pokud bychom nepřipustili debatu přímo na místě a pokud bychom učinili příliš rychlé a ukvapené rozhodnutí.

  Michał Tomasz Kamiński, jménam skupiny ECR. – (PL) Mnoho z nás zde přítomných hrálo v oranžové revoluci aktivní roli tím, že podporovali ukrajinské demokraty v těžkých dobách. Vždycky jsme ale zdůrazňovali skutečnost, že cílem našeho angažování na Ukrajině nebylo podporovat nějakou konkrétní politickou sílu, ale pomoci učinit Ukrajinu demokratickou a svobodnou zemí. Dnes bychom se měli rozpomenout, že Evropský parlament sice nesehrál žádnou roli ve vnitřní politice Ukrajiny, ale fungoval jako hlídač dvěma důležitými způsoby: zaprvé podporou a pomocí ve věci evropských aspirací ukrajinských občanů a zadruhé podporou demokracie, lidských práv a všech ostatních hodnot na Ukrajině, jež považujeme za hodnoty evropské. Říkám, že se návrh usnesení nenese v takovém tónu, aby to pomohlo těm, kteří se považují za přátele Ukrajiny. Dnešní usnesení jen zatlačí Ukrajinu blíže k Rusku a k těm, kdo říkají: „Uvidíte, na Západě pro nás není místo, Západ před námi zavírá dveře.“

Musíme být vůči Ukrajině otevření, musíme jí říct, jaké jsou evropské standardy, a musíme pokračovat ve vyvíjení tlaku, abychom zajistili, že jsou dodržovány. Na druhou stranu musíme Ukrajině rozhodně zabránit, aby se vrátila na Východ. Chtěl bych se zeptat pana Gahlera – jehož angažovanosti v otázkách lidských práv a mezinárodní politiky si velmi cením –, proč považuje za nutné používat na adresu Ukrajiny tak silná slova. Chtěl bych od něj slyšet, zda jeho kolegyně Angela Merkelová použila při svém nedávném setkání s panem Putinem také tak ostrá slova na adresu Ruska.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, začátkem tohoto týdne patřily Ukrajině titulky v nizozemském tisku. A musím tomuto obecenstvu říci, že to bohužel nebyly příliš lichotivé titulky. Bylo to v pondělí. Ve zkratce řečeno se psalo, že je Ukrajina divokým západem východní Evropy. Zahraniční investoři se bojí skutečnosti, že v této zemi vládne nedodržování zákonů. Minulý týden tam bylo za pomoci podvodů a násilí vyvlastněno přes 3000 budov a firem. V tomto procesu vystupují „lupiči“ spřažení s politiky této země, aby obrali podnikatele. Přičemž členské státy EU jsou od roku 1991 největšími investory na Ukrajině.

Pane komisaři Füle, víte o těchto závažných záležitostech, které postihují evropské investory na Ukrajině? A jaké konkrétní kroky přijala Komise k ochraně legitimních a legálních evropských obchodních zájmů v rámci ukrajinského hospodářství? To je totiž také závazek. Nemáme nic proti Ukrajině. Má strana dokonce silně obhajuje případné členství Ukrajiny v Evropské unii, ale musíme si samozřejmě udržet střízlivý pohled. Jsme svědky znepokojujícího vývoje nejen v oblasti lidských práv, ale i v oblasti hospodářství a obchodu.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, během několika málo měsíců po únorových prezidentských volbách, v nichž slavil pan Janukovyč svůj comeback, se pozitivní výsledky oranžové revoluce jasně rozplynuly. Pokud ale i finanční trhy hodnotí novou vládu jako stabilnější a předvídatelnější, než byla vláda vzešlá z oranžové revoluce, je to pravděpodobně znamení, že demokracii podle západních – tedy evropských – představ nelze přenést v nezměněné podobě na každou zemi, což se týká i zemí v postkomunistické sféře vlivu. Aktuální rozhodnutí ústavního soudu jistě posílí postavení prezidenta a oslabí pozici parlamentu, to je jisté. Ti, kdo tento region znají, říkají, že de facto prezidentský systém fungoval již před pro forma vyhlášeným výrokem soudu. Sílící omezení svobody tisku a názorů zpochybňují ujištění pana Janukovyče, že demokratické standardy budou dodržovány. Pokud se prezidentovi podaří jak upevnit svou mocenskou základnu, tak díky klíčovým reformám docílit hospodářského oživení na Ukrajině – která pochopitelně patří mezi nejchudší země na kontinentu –, pak se možná udrží v prezidentském křesle delší dobu. Domnívám se, že by to bylo něco, co by musela Evropská unie zkrátka a dobře vzít na vědomí.

  György Schöpflin (PPE). – Pane předsedající, vývoj na Ukrajině jasně ilustruje staré pořekadlo o tom, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Současná vládnoucí elita vykonává své funkce od zvolení pana Janukovyče prezidentem a od té doby stihla udělat mnoho směrem k podpoře koncentrace moci.

Je to o to více zarážející, když si vzpomeneme na výsledky prezidentských voleb, které přiznaly panu Janukovyčovi jen malou většinu a ukázaly, že má silnou podporu jen na jihu a východě země. Přesto – a to je výrazný rys současné ukrajinské politiky – zde byl znát jasný posun směrem k marginalizaci alternativních mocenských center. Média, právní stát, opozice, autonomie státní správy – to vše bylo zasaženo. Co je obzvláště znepokojující, je to, že tajná policie získala možnost velmi významně zasahovat do záležitostí země.

To vše nevěští nic dobrého pro budoucnost, obzvláště pokud obyvatelé Ukrajiny skutečně usilují o evropskou budoucnost, protože systém, který buduje Janukovyč, vede Ukrajinu dál od Evropy, nikoliv směrem k ní.

Nejlepší, co se dá o provedených změnách říci, je, že zemi přinesly určitou míru stability, ale tato stabilita čím dál tím více naznačuje strnulost a nehybnost. Zároveň je pravda, že Janukovyč jednoznačně vylepšil vztahy s Ruskem, ale tím přijal i určitou míru podřízenosti vůči Moskvě, což je nové. Zda přijme ukrajinská společnost tuto transformaci v dlouhodobějším horizontu, to zůstává otevřenou otázkou.

  Marek Siwiec (S&D). – (PL) Položme sami sobě otázku, k čemu vlastně na Ukrajině došlo: k převratu? Nebo snad k vojenskému puči? Jen za takových situací bychom měli probdít celou noc, sepisovat návrhy usnesení a na další den nad nimi zasednout k jednacímu stolu. Jedná se o nich tak, že absolutní většina prostě určuje, jak budou usnesení formulována a co se v nich bude říkat. Jazyk, jímž je sepsán návrh usnesení skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), je jazykem, který se používá pro odsouzení afrických diktatur a jihoamerických režimů. A to je jazyk, který neodpovídá situaci na Ukrajině. Chtěl bych, aby se členové PPE rozhodli, zda bychom měli situaci na Ukrajině popisovat jazykem pana komisaře Füleho, který říká „ano, ale...“, neboli že je něco dobré, ale že se nám spousta věcí nelíbí, anebo zda použít negativní jazyk a říct, že se nám nelíbí vůbec nic a že je třeba všechno odsoudit.

Ukrajina byla po pět let v chaosu. Byli jsme toho svědky, pomáhali jsme demokratům a pomáhali jsme vůbec všem, kteří chtěli jít směrem k Evropské unii. Zažili jsme šest měsíců konsolidace. Konsolidace, která možná má negativní důsledky, a je naším úkolem na tyto negativní důsledky upozornit, ale ne teď a ne takhle. Chápu, že členové PPE litují volební prohry Julije Tymošenkové, ale já říkám: je to smůla, možná měla šanci vyhrát, ale prohrála. A když prohrála, vezměme na vědomí, co se opravdu děje, pečlivě pozorujme ukrajinské orgány, ale nevylévejme vaničku i s dítětem.

  Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Jsem velmi zavázán panu komisaři Fülemu za jeho konstruktivní přístup. Takový přístup jistě vnese do vztahů mezi EU a Ukrajinou veliké změny. Také děkuji paní Harmsové za její vyvážené stanovisko a za její – jako vždy – moudrá slova k tématu Ukrajiny. Všechny informace z OBSE ukazují, že Ukrajina je jednou z mála zemí bývalého Sovětského svazu, v níž se dosud konaly regulérní volby. To je úspěch Ukrajiny, její oranžové i modré strany. Jedná se o úspěch, který nemůžeme zpochybnit dříve, než proběhnou příští volby. Byla by závažná politická chyba ze strany Evropské unie a Evropského parlamentu, pokud bychom uposlechli hlasu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a zpochybnili skutečnost, že se v jedné z mála zemí na Východě mohou úspěšně konat volby. Pomozme Ukrajině uskutečnit normální volby. Nevynášejme soudy dříve, než proběhnou.

Chtěl bych se obrátit na ukrajinské hosty, kteří jsou zde dnes přítomni: místo Ukrajiny je zde, v tomto Parlamentu, a proto na ni uplatňujeme stejná kritéria, která uplatňujeme i na země Evropské unie. To je to, za co jste společně bojovali, ať už oranžoví, či modří. Každá záležitost, i ta nejmenší, která se dotýká lidských práv nebo svobody tisku, zde bude podrobně zkoumána. Nebuďte překvapeni – obracím se k našim ukrajinským bratrům. Je tomu tak proto, že s vámi jednáme jako s evropskou zemí a podle evropských norem.

Má poslední výzva k vám je, abyste svá jednání s evropskými orgány a Parlamentem vedli společně. Věříme, že přijde čas, kdy tu budete mezi námi. Víme, že to nebude brzy, ale chceme vám s tím pomoci. Souhlasím s paní Harmsovou, že čas usnesení nastane až po volbách. A potom, před summitem EU, budeme moci o této záležitosti diskutovat otevřeně a navrhnout stanovisko, v němž představíme společný postoj Evropského parlamentu.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Dámy a pánové, Ukrajina je pro Evropskou unii zemí velikého strategického významu. Proto nám nemůže být lhostejné, co se v této zemi děje. Dne 1. října vyšly desítky tisíc Ukrajinců do ulic, aby vyjádřili svůj protest proti ústavním změnám, které inicioval Janukovyč a které potvrdil ústavní soud, jehož složení bylo změněno krátce po prezidentských volbách. Tyto změny byly provedeny bez demokratické diskuse a bez souhlasu Benátské komise. Oslabují mocenskou rovnováhu a ohrožují nezávislost soudní moci na Ukrajině. Také hospodářské reformy jsou v ohrožení. Kvůli neúměrnému zastoupení vládnoucí koalice v Ústřední volební komisi, omezování nevládních organizací a státním zásahům do činnosti opozičních stran vyjádřili naši ukrajinští přátelé obavy o organizaci nadcházejících voleb. A právě proto potřebujeme toto usnesení přijmout dnes. Vládnoucí koalice bohužel zamítla v ukrajinském parlamentu návrh opozice učinit z členství v Evropské unii prioritu ukrajinské zahraniční politiky. Musíme nicméně i nadále zdůrazňovat důležitost spolupráce s Ukrajinou a kontrolovat zavádění uzavřených dohod. Evropská unie musí požadovat, aby byl veden boj proti korupci a zároveň tomuto boji napomáhat, a musí požadovat zaručení svobody tisku. Situace, kdy mediální magnát zároveň řídí státní bezpečnostní službu a k tomu je navíc zároveň členem Nejvyšší soudní rady, která má moc jmenovat a odvolávat soudce, to není znakem demokratického státu. Závěrem chci říci, že musíme také činit pozitivní kroky nejen v zájmu budoucího dosažení bezvízového styku, ale také v zájmu hospodářské spolupráce, zejména v oblasti energetiky, přičemž od Ukrajiny očekáváme demokratický vývoj. To by mělo být cílem příštího usnesení, které bychom měli navrhnout po volbách a které by se mělo zabývat energetikou, hospodářstvím a dalšími otázkami důležitými pro Ukrajinu. Děkuji vám.

(Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

  Marek Siwiec (S&D). – Pane předsedající, mám velmi prostou otázku. Možná je to chyba v tlumočení, ale vy jste řekla, že současná ukrajinská vláda odmítla budoucí členství v Evropské unii.

Pokud je mi známo z prohlášení prezidenta a  z oficiálního stanoviska k dlouhodobé politice ukrajinského parlamentu, je členství v Evropské unii jednou z jejich nejvyšších priorit.

Otázka tedy stojí, zda jsem špatně rozuměl já vám, nebo vy ukrajinskému prezidentovi.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Ano, ráda to vysvětlím. Evidentně šlo o nepřesný překlad. Ukrajinský prezident oznámil vůli k pokračujícímu sbližování s Evropskou unií. Na základě rozhodnutí ukrajinského parlamentu se ale členství v Evropské unii nestalo hlavní prioritou.

(Řečník souhlasil s položením otázky zvednutím modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

  Rebecca Harms (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, chtěla bych se zeptat paní Vaiderové na následující: Když jsme nyní sepsali černé na bílém všechny otázky ohledně našeho silného znepokojení ve vztahu ke zneužívání moci a k ukrajinskému vedení, co nám brání vzít tento text za čtrnáct dní do Kyjeva, abychom jej prodiskutovali a poté se rozhodli, jak postupovat dál? Chtěla bych znát odpověď na tuto otázku, protože podle zkušenosti naší delegace si myslím, že je to nejlepší a nejúčinnější způsob, jak se pohnout kupředu, zvláště pokud chceme získat demokratický vliv.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Ano, ráda odpovím. Ani nevím proč, paní Harmsová, ale osobně se bojím – i po našich summitech s Ukrajinou – těchto signálů, které v současné době dostáváme od našich ukrajinských přátel o složení Ústřední volební komise, o svobodě tisku a omezeních, kterým čelí nevládní organizace. To vše je skutečnost, a pokud vyjádříme tyto své obavy, bude to podle mého mínění přesně to, co nastolí mnohem lepší ovzduší. Nikdo nám nebrání jet příští týden na Ukrajinu i s  naším usnesením. Nikdo nám nebrání v předložení dalšího usnesení o hospodářských záležitostech, jak jsem o tom hovořila. Rozhodně to musíme udělat, ale co se týče této starosti o zhoršení demokratické situace, bohužel musíme, nebo se aspoň domnívám, že...

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Kristian Vigenin (S&D). – Pane předsedající, chtěl bych říct, že kvalita dnešní rozpravy ukazuje na to, že nebyla připravena. Tuto debatu nyní nepotřebujeme a ani dnes, ani zítra nebude vhodná doba na přijetí usnesení o Ukrajině.

Musím vám připomenout, že se před šesti měsíci zmítala tato země ve vzduchoprázdnu a hrozil jí pád do chaosu. Byla zde politická, hospodářská a finanční nestabilita – dokonce hluboká krize –, ale dnešní obrázek je zcela jiný. Musíme uznat, že v období několika málo měsíců se ukrajinské vládě podařilo navrátit zemi zpět k normálu; zpět k politické, hospodářské a finanční stabilitě.

Existují zde problémy. To nepopíráme. Ale musíme připustit, že poslouchají náš hlas; některá nápravná opatření již byla přijata, například v otázkách volebních právních předpisů a v některých otázkách volební praxe. V tomto smyslu tam bude náš hlas slyšet, pokud nezačneme při každé příležitosti křičet, ale zaujmeme vůči Ukrajině slušný přístup.

Proto si myslím, že prokazujeme našemu parlamentnímu výboru, který na Ukrajinu pojede za 10 dní, medvědí službu. Poškozujeme sami sebe a oslabujeme svou vlastní úlohu, když přijímáme taková usnesení 10 dní před volbami. Neměli bychom dovolit, aby se Parlament účastnil této hry.

Proto navrhuji, abychom odložili přijetí tohoto usnesení a abychom požádali naše kolegy z Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina, aby se svými ukrajinskými kolegy zvážili, zda diskutovat o těchto záležitostech...

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Traian Ungureanu (PPE). – Pane předsedající, nové ukrajinské orgány jsou nové jen podle názvu. Země postupně upadá směrem k autoritářským praktikám. Právní rámec nadcházejících komunálních voleb se změnil a mohl by ohrozit účast opozičních stran. Byla změněna ústava a navrátil se zpět de facto prezidentský režim. Média a občanská společnost čelí neustálému tlaku a ukrajinská tajná služba jakoby znovu zažívala svou sovětskou éru.

Je načase, abychom prostřednictvím usnesení jasně vyjádřili své obavy. Měli bychom ukrajinským orgánům vyslat signál, že užší vazby s EU nelze zajistit jen přátelskými prohlášeními. Nedemokratická ukrajinská vláda nemůže být pro EU spolehlivým partnerem, zejména ve strategicky citlivé oblasti Černého moře.

  Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, myslím, že bychom se všichni měli chovat podle svých zodpovědností. Ukrajinská vláda musí prosadit právní stát a svobodu médií a musí ji prosadit účinně. Ale i opozice musí ukázat, že je zodpovědná, a nesmí šířit nepravdivé informace. Když se podívám, kolik stížností obsažených ve vašem návrhu usnesení bylo v zápětí popřeno lidmi, jichž se týkají, ukazuje to, kolik mylných informací se sem dostane. I my musíme ukázat svou zodpovědnost. Nemůžeme se nechat zatáhnout do vnitřních politických sporů. Dámy a pánové – obracím se zejména na členy skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) –, nemáme žádný důvod hájit jednu nebo druhou skupinu na Ukrajině ze stranicko-politických důvodů. To není naše práce.

Příští týden povedeme rozhovory s ministrem zahraničí, pak se budou konat volby, potom Výbor pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina, který odcestuje na Ukrajinu; a vždycky je to tak – apeluji teď na váš smysl pro poctivost, pane Gahlere –, že řekneme až po volbách, zda bylo vše v pořádku či nikoliv, a nepředjímáme události a neříkáme, že volby v pořádku nebudou. To není naše práce, apeluji na váš smysl pro poctivost – který obyčejně vždy prokazujete – a prosím vás, abyste zůstal poctivý i tentokrát.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – (PL) Jen ti, kdo žili v područí socialistického systému, mohou zcela pochopit národy, které zažily omezení osobních svobod, omezení svobody tisku a médií, a jen oni mohou zcela pochopit, jak obtížná je cesta, po níž musejí tyto národy projít. Já rozumím těm, kdo tu dnes vznášejí své obavy a hovoří o nedostatku úcty k právům lidí a o mnohostranných problémech, s nimiž se dnes Ukrajina potýká. Musíme také vzít v úvahu malé, leč pozitivní změny, jako byly nedávné demokratické volby, u nichž jsme my, jakožto zástupci Evropského parlamentu, byli v roli pozorovatelů.

Vyzývám k citlivému přístupu k situaci milionů občanů Ukrajiny a stovek mladých Ukrajinců. Spoléhají se na Evropskou unii, na naši pomoc při budování demokracie, na naši pomoc při budování občanské společnosti. Je velmi snadné kritizovat, ale jako Polka nezapomínám, že i nám se kdysi dostalo pomoci.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Kyriakos Mavronikolas (S&D). – (EL) Pane předsedající, také bych se rád přidal k těm, kteří argumentovali, že není žádný důvod pro tak rychlé přijetí usnesení, zvláště před volbami, před návštěvou a hlavně předtím, než pojede Evropský parlament na Ukrajinu. Tato vláda byla zvolena teprve nedávno; je pravda, že má své problémy, ale musíme uznat, že byla zvolena demokraticky a umožnit jí prokázat snahu. Usnesení by dávalo smysl jen po nadcházejících volbách na Ukrajině.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Měl jsem původně otázku na paní kolegyni Vaiderovou, ale chtěl bych mluvit o tom, co mám na srdci. Skutečnost, že chceme přijmout usnesení o Ukrajině dnes a ne zítra, není dobře načasovaná; Ukrajinci, kteří na Evropský parlament hledí s uznáním, by nám neporozuměli. To proto, že návrh, který máme dnes před sebou, předně není nejlepší co do zvoleného tónu, není úplně přesný a obsahuje některé faktické chyby.

Paní Vaiderová tu zmínila, že předseda Benátské komise kritizoval změnu ústavy. Mám od něj dopis s dnešním datem, v němž píše, že je užaslý nad tím, že se tato zmínka objevila v našem usnesení, a jasně říká, že nic takového neudělal tady, tam nebo kdekoliv jinde.

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Narozdíl od pana Vigenina si myslím, že je dnešní rozprava vynikající a velmi užitečná. Zde v Parlamentu se málokdy stává, že bychom vedli tak zajímavou debatu, a chtěl bych za ni všem poděkovat. Projev paní Łukacijewské ukazuje, že dokonce i skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je v této otázce rozdělená, což je dobrá zpráva. Měli bychom poděkovat socialistům, zejména pak panu Swobodovi, panu Severinovi a panu Siwiecovi za porozumění, že rozhodnutí, která jsou tak nepříznivá pro naše ukrajinské přátele, není vhodné přijímat před volbami. Pan komisař Füle a paní Harmsová také správně uvedli určité skutečnosti, které vyvolávají obavy a kterých jsme si také vědomi.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). – (CS) Vzpamatujte se, vážení kolegové a milé kolegyně, zkuste výjimečně přemýšlet. Za týden nezměníte ani zákony, ani složení volební komise. Je zajímavé, že vždy, když určité politické síly cítí, že jejich spojenci v některé ze zemí mimo Evropskou unii nezvítězili, tak tyto síly v zahraničí okamžitě vyslovují obavy o stav demokracie v dané zemi. Souhlasím s tím, co říkal pan Kamiński a další. Rozhodně je třeba, aby kroky Evropského parlamentu přispívaly k rozvoji demokracie, zlepšovaly podmínky pro vzájemný rozvoj vztahů. Snaha o podporu stabilizačních kroků ukrajinské vlády zřejmě šlápla na kuří oko někomu z těch, kteří si libují v chaosu a bezpráví. Moji kolegové je zřejmě považují za lepší partnery než současnou vládu. Doporučuji odložit návrh usnesení a vrátit se k diskuzi na dané téma po návratu delegace z Kyjeva.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Ukrajina je podle mě jedním z nejbližších potenciálních partnerů Evropské unie.

Ukrajinci mají k Evropě civilizačně o mnoho blíže než Turci, nebo Albánci. Ukrajinský lid si svobodně zvolil změnu, protože demokratické oranžové politické síly uvrhly zemi do chudoby, beznaděje a úpadku. Janukovyč byl dlouho v opozici a jeho vztah k současné opozici odráží chování oranžových vládců k němu. A musíme si přiznat, že si možná pamatuje i na předchozí období, kdy ho šikanovali oranžoví a Evropská unie se nad tím jen shovívavě usmívala. Nechceme-li ztratit Ukrajince coby naše budoucí členy, mějme trpělivost a orientujme se na hospodářskou spolupráci a budujme atmosféru vzájemné důvěry. Vládě musíme vysvětlit, že opozice má v demokratické společnosti své legitimní místo, a opozici, že dokud si nezíská dostatečnou podporu obyvatelstva, nemá právo ucházet se o moc.

  Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, jelikož jsem byl osobně osloven, chtěl bych jen krátce odpovědět podle postupu vystoupení na základě přihlášení se zvednutím ruky. Je to v pořádku?

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, založením Energetického společenství v roce 2006 byl zřízen integrovaný evropský trh s energiemi pro plyn a elektřinu a plánované přistoupení Ukrajiny má za účel zabezpečit dodávky energií do východní Evropy. Je to dobře, protože v posledních letech vskutku došlo k několika závažným problémům a zejména spor o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou měl vážné důsledky na dodávky plynu do členských států EU. Následně, což bylo pochopitelně jasné, zastavilo Rusko během diskusí o cenách dodávky plynu, a jen má země, Rakousko, zažila propad dodávek ruského plynu o 33 %, zatímco země jako Francie, Maďarsko a Itálie také zaznamenaly pokles o 20–40 %. To ukládá Komisi – coby koordinátorovi energetického společenství –, aby chytila Ukrajinu za ruku a připomněla jí její závazky, pokud jde o bezpečnost dodávek do Evropy. Dodávky energií do našich členských států se zkrátka nemohou stát pouhým pěšcem v cenové válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Veďme dobré rozhovory, ale zároveň hrajme tvrdě a zabezpečme, prosím, dodávky energií do našich členských států.

  Mariya Nedelcheva (PPE). – (BG) Evropský parlament vždy podporoval Ukrajinu na její cestě k demokracii, založené na zásadách právního státu a sdílení společných hodnot evropské integrace.

Volby fungují jako barometr v každé demokracii. Dovolují nám zhodnotit kvalitu demokratického procesu, stabilitu institucí, vyspělost politických stran a postoje občanské společnosti. Vítám rozhodnutí ukrajinských orgánů o přizvání pozorovatelů k volbám, které se budou konat dne 31. října.

Jsem přesvědčena, že jejich mise přispěje k větší důvěře ve volební proces a že jejich zjištění pomohou potvrdit transparentnost a nestrannost práce ukrajinských institucí. Kromě voleb je zde i ústava, která musí coby nejvyšší ukrajinská právní norma zaručit vyváženost orgánů a jejich vzájemnou kontrolu.

Ukrajina se může spolehnout na neustálou podporu svého Evropského partnera ve svých reformních snahách a úsilí dosáhnout stability. Postoj Evropské unie a její občanské společnosti představuje další impuls a zaručuje konečný úspěch.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Minulý týden vykonal ukrajinský prezident Viktor Janukovyč oficiální návštěvu v mé zemi, v Litvě, a znovu potvrdil, že cílem Ukrajiny je stát se členem Evropské unie. Bezpochyby to bude několik let trvat a vyžádá si to vypracovat mnoho domácích úkolů, provést mnoho reforem v nejrůznějších oblastech, jako je zajištění lidských práv, boj s korupcí, překonání chudoby a posílení demokracie. Souhlasím nicméně se svými kolegy, kteří hovořili zde v Evropském parlamentu; nesmíme okamžitě odsoudit Ukrajinu jako zemi a neměli bychom jí bránit, aby se stala rovnocenným partnerem, a proto opakuji, že my všichni v Evropském parlamentu musíme spolupracovat jako rovnocenní partneři a pomoct Ukrajině posunout se blíž směrem k Evropské unii.

  Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Ukrajina je pro Evropskou unii veliký a důležitý partner a je to bezpochyby země, která před sebou má Evropskou budoucnost. Nejhorší službou, kterou bychom mohli Ukrajině – zemi se složitou vnitřní strukturou a těžkou minulostí – podle mého názoru poskytnout, by bylo hovořit o ní jako o předmětu našich stranických nebo ideologických sporů.

Z toho důvodu je třeba, aby byl každý dokument, jejž přijmeme, dobře promyšlený a vyvážený. Včerejší opozice je dnešní vláda a to se může stát v každé zemi, kde se konají demokratické volby. Je pak snadné pochopit, že je opozice nespokojena, protože ztratila moc. Ale bude mít opět příležitost, až přijde čas a pokud tak voliči rozhodnou. Myslím, že je špatně, pokud se spoléháme jen na argumenty jedné strany, ale především bych chtěl říci, že jsem přesvědčen...

(Předseda řečníka přerušil.)

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, Ukrajina je náš největší evropský demokratický partner a i já věřím, že se jednoho dne stane členem Evropské unie. Podobně jako mnoho dalších řečníků mám jisté pochybnosti o tom, zda je vhodné přijmout usnesení EP krátce před jejich komunálními volbami. Má skupina, skupina ECR, podala řadu pozměňovacích návrhů, aby usnesení učinila vyváženějším a méně repetitivním.

Janukovyč vyhrál prezidentské volby demokraticky, i když jen s malým rozdílem. Jistě v Kyjevě existují některé znepokojující autoritářské tendence, od pokusů obnovit cenzorskou normu „temniki“ pro omezení svobody tisku po využívání oligarchou vedené ukrajinské tajné služby SBU k politickým účelům. Západ se ale na celý proces pečlivě dívá. Prezident Janukovyč je nyní pod tlakem. Odkaz oranžové revoluce je stále silný a ukrajinská občanská společnost, která z ní povstala, je velmi pevná.

Každý ví, že udržuji blízké vztahy s vedoucími představiteli opozice, ale i já si myslím, že bychom se měli vyhnout přílišnému zasahování do ukrajinských vnitřních domácích a politických záležitostí, což by se také mohlo proti tomuto Parlamentu obrátit, a my bychom měli dát...

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Přesně tytéž argumenty padaly před prezidentskými volbami, když jsme zde v Parlamentu přemýšleli, jaké usnesení přijmout a jaký by měl být náš postoj k tomu, co se na Ukrajině dělo před prezidentskými volbami. Rozhodli jsme se tehdy vydat usnesení až po volbách a tak jsme také učinili. Vyzvali jsme vládu a opozici, aby sledovaly lidská práva, svobodu projevu a svobodu sdružování.

Od tohoto usnesení uplynulo několik měsíců a už vidíme, že byla některá ustanovení opominuta. Proto chápu obavy, že některá práva mohou výt porušena i v komunálních volbách, které jsou klíčové pro podporu demokracie, její posílení a ustavení. Proto jsem také jedním z autorů usnesení.

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Štefan Füle, člen komise. – Pane předsedající, děkuji za tuto příležitost reagovat na to, co zde během skutečně velmi zajímavé rozpravy zaznělo; má odpověď se zaměří na tři body.

Zaprvé mi dovolte odpovědět na konkrétní otázku pana Beldera ohledně investic a podnikatelského prostředí. Na Ukrajině je v této oblasti třeba udělat mnoho. Je to jednoznačné a já jsem tuto otázku mnohokrát vznesl jak v rámci Rady přidružení, tak v rámci různých setkání. Naposledy jsem měl příležitost tuto otázku nadnést při setkání s panem ministerským předsedou Azarovem zrovna minulý týden. Je zde celá řada otázek, jako například právní předpisy o veřejných zakázkách a možnost vrátit se k těmto předpisům v různých pozměňovacích návrzích, jež se nyní projednávají v ukrajinském parlamentu.

Je třeba udělat více i v oblasti právního státu a my jsme samozřejmě s velkým zájmem sledovali v posledních dnech kauzu Mittal. Je třeba větších výsledků v oblasti závazků a slibů daných v souvislosti s řešením otázky DPH, která je pro obchod též krajně palčivá. Prostřednictvím kontaktů s ukrajinskými orgány a prostřednictvím pravidelných kontaktů s podnikateli jsme připraveni hájit zájmy evropských investorů a evropských podnikatelů.

Můj druhý bod se týká toho, že proces, do něhož jsme se v souvislosti s Ukrajinou zapojili, není snadný. Je to proces, v němž snad mohou být prohlášení o evropské budoucnosti někdy užitečná, ale sama o sobě nic nezmohou. Co může přinést výsledky, je intenzivnější budování hodnot Evropské unie na Ukrajině.

Potřebují pomoc. Občas také potřebují, abychom jim poskytli zpětnou vazbu, díky níž by si lépe uvědomili reálné rozměry svého počínání. To je to, co od nás čekají.

Co rozhodně nepotřebujeme, je nechat se natlačit do pomýlené debaty o tom, co je důležitější: jestli stabilita, nebo uznávání a dodržování hodnot. A tím se dostávám ke svému třetímu bodu.

Nejsem tím, kdo by měl komentovat návrh usnesení před tímto shromážděním, ale myslím, že samotným faktem, že se tato rozprava uskutečnila, byl vyslán cenný signál. To, že zástupci tohoto Parlamentu se již brzy chystají odcestovat na Ukrajinu a předají většinu těchto vzkazů, představuje podle mého názoru samo o sobě hodnotné poselství. Dalším hodnotným signálem, který můžeme od Ukrajinců očekávat, je, že nadcházející komunální volby dne 31. října znovu potvrdí demokratický přístup jejich země.

A tím svůj projev, když dovolíte, zakončím.

  Předsedající. – Pan Gahler má slovo podle čl. 151 odst. 1 jednacího řádu kvůli osobním narážkám.

Prosím, buďte velmi stručný a odpovídejte na osobní narážky.

  Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl jsem podrobně odpovědět na to, co říkal pan Swoboda. To, co řekl, nebylo zcela korektní. Je pravda, že jsme v naší skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) v usnesení chybně citovali Benátskou komisi. Hovořil jsem s panem Markertem a on mi pověděl, co vlastně řekl. A proto společné usnesení už tuto citaci neobsahuje. Takže vidíte, že toto už není námět pro diskusi.

Hovořil jste obecně o právním státě. Byl bych ale od vás, jako od skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, rád slyšel říci něco jasného a určitého o tom, co na Ukrajině dělá tajná policie. Pokud je stranám zakazováno kandidovat ve volbách, pak je to něco, co můžeme kritizovat i před volbami, protože za těchto okolností zjevně výsledky voleb nemohou odpovídat demokratickým a evropským standardům.

  Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající tohle nemá být dialog. Nicméně, pane Gahlere, měl byste alespoň vědět, že jsem dal dokonce i v tiskovém prohlášení, jež bylo učiněno i jménem mé skupiny, jasně najevo, že tajné služby je nutno kontrolovat. Také jsem tuto záležitost nadnesl v rámci rozhovorů s panem premiérem Azarovem. V této otázce máme jasný postoj.

Chtěl bych vás znovu požádat, abyste přes noc zvážili, zda by opravdu nemělo větší smysl, kdybychom toto usnesení přijali raději společně, jako široké společenství, než abychom přijali nějaké usnesení těsnou většinou, což by byl tento případ. Promyslete si to znovu. Bylo by to rozumné.

  Předsedající. – Na závěr této rozpravy jsem obdržel šest návrhů usnesení⁽¹⁾ předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý 21. října ve 12:00 hod.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Ukrajina hrála vždy v rámci Východního partnerství EU zvláštní úlohu. Její velikost, umístění i dějinná proměnlivost z ní činí důležitý most mezi Východem a Západem. Jistě není nijak překvapující, že Evropa teď, stejně jako i předtím, pozorně sleduje politické události na Ukrajině. Současný obrázek nicméně nepostrádá na dvojznačnosti. Musíme uznat, že byla nová vláda zvolena ve svobodných demokratických volbách a pomohla vyvést Ukrajinu z hospodářského a politického chaosu, který jí vládl před půl rokem. Na druhou stranu nelze ignorovat znepokojivé tendence v oblasti svobody médií. Souhlasím ale s těmi kolegy, kteří říkají, že je dnešní usnesení špatně načasované. Myslím si, že ho musíme odložit a že po návštěvě delegace Evropského parlamentu naplánované na příští týden, po nadcházejících komunálních volbách a po setkání EU-Ukrajina na vysoké úrovni budeme schopni zformulovat vyváženější a objektivnější stanovisko parlamentu. Konec konců v tom, jak jít po cestě sbližování s EU a zároveň pěstovat dobré vztahy s Ruskem, může jít Ukrajina dobrým příkladem ostatním zemím Společenství nezávislých států.

  Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně. – Tuto rozpravu o Ukrajině, v níž se jasně vyjadřují názory, oceňuji. Můj závěr z ní je, že ukrajinská demokracie potřebuje pomoc, ale nikoliv v podobě tohoto dokumentu. Bylo by přínosnější vytvořit podmínky pro rozvoj. Jedna z nich je uvolnění napětí v tomto regionu. A proto, ceterum autem censeo, že francouzský plán na prodej válečných lodí Mistral do Ruska musí být zastaven!

(Zasedání bylo přerušeno v 17:55 a  a pokračovalo v 18:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ DIANA WALLIS
Místopředsedkyně

(1) viz zápis