Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2009/0058(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0066/2009

Rozpravy :

PV 20/10/2010 - 10
CRE 20/10/2010 - 10

Hlasování :

PV 21/10/2010 - 7.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0378

Rozpravy
Čtvrtek, 21. října 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Franziska Katharina Brantner (A7-0066/2009)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Děkuji vám, paní předsedající. V tom případě začnu znovu. V posledních letech sužují hospodářství Evropské unie často krize a finanční nestabilita jak na místní, tak na globální úrovni. Abychom zabránili podobným nebezpečným situacím v budoucnu, musíme připravit podpůrné plány a zajistit přiměřenou reakci před i po problému. Nástroj stability tuto roli velmi dobře plní.

Finanční a technická podpora by rovněž měla zahrnovat podporu lidského a hospodářského rozvoje i poradenství v případě porušování lidských práv, demokracie a základních svobod. Rovněž podporuji stanovisko zpravodajky ke zlepšení odvětví strategického plánování. To je zejména důležité pro předcházení sociálním konfliktům a pro vytvoření útvaru pro vnější činnost.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: László TŐKÉS
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE). Pane předsedající, jelikož jsem hlasoval pro zprávu paní Brantnerové, chtěl bych využít této příležitosti a upozornit Komisi a Radu na nutnost dosáhnout tripartitní dohody o úpravě nástroje stability v co možná nejkratším čase.

Sporná otázka se týká aktů v přenesené pravomoci a možností Parlamentu vykonávat svou oprávněnou kontrolu užívání finančních nástrojů EU. Potřebujeme rychlé politické řešení založené na rovnováze mezi třemi orgány EU.

Rovněž chci vyzvat Komisi, aby zlepšila nedostatky v předkládání zpráv Evropskému parlamentu, pokud jde o plánování, provádění a přezkum projektů.

Parlament sice dostává od Komise informace o mimořádných opatřeních pomoci, není však dle svého očekávání dostatečně informován v širším strategickém a analytickém smyslu.

 
  
  

Zpráva: Gay Michel (A7-0078/2009)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Nástroj pro rozvojovou spolupráci přímo přispívá k šíření demokracie, právního státu a dodržování lidských práv v partnerských zemích a regionech. Podporuje nejen trvalý sociální, hospodářský a politický rozvoj, ale také postupné zapojení těchto zemí do světového hospodářství. Jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych rád upozornil ještě na další přínos plynoucí z této spolupráce, a sice na mezinárodní spolupráci v oblasti řízení přírodních zdrojů, ochranu životního prostředí a péči o biologickou rozmanitost. Podporuji zvláště pozměňovací návrh č. 5, který upozorňuje na hospodářský význam odvětví cukru. Neměli bychom zapomínat na to, že bezpečnost potravin je pro rozvojové země nadmíru důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE). Pane předsedající, s potěšením jsem hlasoval pro tuto zprávu. Chtěl bych říci, že zpravodaj, můj kolega Gay Mitchell, tu dnes nemůže být, jelikož se včera večer v Irsku účastnil uvedení knihy, kterou napsal, na trh. Za svou práci v oblasti rozvojové problematiky se přirozeně stal poslancem roku Evropského parlamentu.

Myslím, že jedním z bodů, na které musíme klást větší důraz, je vzdělání. Jeden irský pedagog jednou řekl: „učte se, abyste mohli být svobodní“ a já myslím, že se na toto musíme zaměřit v celé rozvojové oblasti a v třetích zemích.

Závěrem chci jen žertem říci, že včera večer mi z kanceláře ukradli oblek – mám na základě toho nárok na rozvojovou pomoc?

 
  
  

Zpráva: Edvard Kožušník (A7-0276/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Alajos Mészáros (PPE). - (HU) Vítám návrh Komise přezkoumat evropský systém pro normalizaci s cílem zlepšit jeho nedostatky a nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými, vnitrostátními a mezinárodními hledisky. Potřebujeme systém, který přispívá k evropským inovacím a udržitelnému rozvoji, zvyšuje konkurenceschopnost Evropské unie a posiluje její postavení v mezinárodním obchodu. Rád bych také dodal, že přestože malé a střední podniky představují základní prvky evropského trhu, domnívám se, že nejsou v systému pro normalizaci dostatečně zúčastněny, a nemohou proto plně využít výhod spojených s normalizací. Jejich zvýšené zastoupení a zvýšená účast v systému mohou mít v budoucnosti zásadní význam. Jednotící povaha evropské normalizace zvyšuje účinnost vnitřního trhu a zároveň zdůrazňuje roli Evropské unie jakožto hospodářského a politického partnera na světovém trhu.

 
  
  

Zpráva: Cristiana Muscardini (A7-0273/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Siiri Oviir (ALDE).(ET) Chtěla bych hovořit o zprávě paní Muscardiniové. Na základě pečlivého prostudování všech otázek v ní zmíněných jsem ji nepodpořila. Proč? Protože zbytek světa by pokládal zavedení takového opatření v Evropské unii v této době za ochranářský krok. Rozbor tohoto opatření by vyžadoval mnohem více času a potenciálně i větší personální nasazení, větší rozvinutí otázek a ostatní postupy.

Požadavek na povinné označování původu podnítí padělání v případě zboží neznámého původu. Místo skutečného označování dané země se tak budeme moci setkat s falešným označením „vyrobeno v Itálii“, „vyrobeno ve Francii“, a to nechceme.

 
  
  

Návrh usnesení: Provedené reformy a vývoj v Moldavské republice (B7-0572/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - (LT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o Moldavsku. Tato země ušla velký kus cesty od doby, kdy pakt Molotov–Ribbentrop rozdělil Evropu na sféry vlivu a Moldavsko zůstalo v sovětské sféře vlivu. Dnes je Moldavsko nezávislým státem, který se nepochybně potýká s mnoha problémy, ale který pokračuje na cestě k začlenění do Evropské unie. Dnes bych opět ráda vyzvala celou politickou třídu v Moldavsku, tamní politickou elitu, všechny moldavské demokratické politické síly a vnitrostátní menšiny, aby zanechaly kontraproduktivní konfrontace a rozvíjely kulturu konsensu a politického kompromisu. Myslím, že by společnosti měly nabídnout všezahrnující vizi Moldavské republiky, jejímž cílem je členství v Evropské unii. V usnesení se také zmiňujeme o „zamrzlém“ konfliktu v Podněstří. Tato oblast musí být důležitým tématem v programu EU a všechny země, včetně Ruska, musí respektovat moldavskou územní integritu. Podněstří musí být součástí Moldavské republiky.

 
  
  

Zpráva: Gesine Meissner (A7-0266/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o integrované námořní politice, protože námořní odvětví má zásadní význam a já chci budoucím generacím zanechat čistá a bezpečná moře. Geostrategický význam moří se značně zvýšil. Musíme se přizpůsobit mořím a jejich zdrojům a koordinovat opatření, proto je integrovaná námořní politika důležitá, jelikož v jejím rámci budou propojeny všechny oblasti námořní politiky: námořní doprava, rybolov, akvakultura, energetika, námořní bezpečnost, ochrana životního prostředí v mořích a vědecký výzkum a také cestovní ruch. Zvláště bych chtěla upozornit na hospodářský a sociální význam jednoduše proto, že k Evropské unii patří 320 000 km mořského pobřeží a jedna třetina našich občanů – a tento trend je vzrůstající – žije v přímořských oblastech. Domnívám se, že by moře nadále měla být hybnou silou hospodářského růstu.

 
  
  

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0277/2010)

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). - (SK) Evropská unie představuje největší zdroj přímých zahraničních investic v Latinské Americe. I když se obchodní výměna mezi těmito dvěma regiony zintenzivnila, je vzájemný obchod mezi EU a Latinskou Amerikou méně dynamický v porovnání s obchodními vztahy s ostatními světovými regiony.

Příkladem dobré vůle je nedávno uzavřená dohoda o zóně volného obchodu s Koreou, přičemž v případě latinskoamerického hospodářského seskupení Mercosur jednání začala již od roku 1999 a byla navíc na pět let přerušena. Osobně podporuji proces upevňování a diverzifikace obchodních vztahů s Latinskou Amerikou, včetně vytváření pevnějšího právního rámce. Evropským podnikatelům se tak otvírá trh s téměř 600 miliony spotřebitelů. Pro obchodníky z Evropské unie není zanedbatelný ani ten fakt, že s Latinskou Amerikou Evropa sdílí společné hodnoty, jazyk, historii a kulturu.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, chtěla bych panu zpravodaji ve věci obchodu s Latinskou Amerikou vyslovit chválu za tuto konečně vyváženou a aktuální zprávu.

K prohloubení obchodních vztahů se zeměmi Latinské Ameriky jsme již nakročili, jelikož Evropská unie nedávno uzavřela dohodu o volném obchodu s dvěma andskými zeměmi, Kolumbií a Peru.

Nedávnou jsme ukončili v rámci Světové obchodní organizace dlouhotrvající spor se zeměmi Latinské Ameriky o obchodu s banány. Brzy začneme jednat o zásadní dohodě volného obchodu se všemi členskými zeměmi Mercosuru, s nimiž obchodujeme se zbožím v hodnotě více než 62 miliard EUR. Objem investic EU v regionu Mercosur dosahuje 167 miliard EUR ročně.

Tato čísla se v příštích letech budou jenom zvyšovat. Uzavření takové dohody, spolu s nadcházejícími jednáními o volném obchodu s Japonskem a Indií, bude bezpochyby jedním z nejvýznamnějších kroků při provádění strategie EU směřující k tomu, aby se EU stala nejdůležitějším obchodním subjektem ve světě.

 
  
 

Včera nám nestačil čas. Nyní následují některá vysvětlení hlasování týkající se včerejších hlasování.

 
  
  

Zprávy: László Surján (A7-0281/2010), Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, helga Trüpel (A7-0284/2010)

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, jestliže včera odpoledne pocítil kterýkoliv náš volič lehký třes, bylo to kvůli pozoruhodnému načasování, kdy přesně v okamžiku, kdy britský ministr financí oznamoval v Dolní sněmovně nejtvrdší úsporné škrty, které moje země zažila od 20. let minulého století, odhlasovali jsme my zde v tomto Parlamentu navýšení evropského rozpočtu, které bude stát daňové poplatníky Spojeného království 880 milionů GBP. To není náš příspěvek do rozpočtu. Je to náš příspěvek na toto navýšení. Jelikož jsme včera oznámili 490 000 zrušených pracovních míst ve veřejném sektoru, možná stojí za to vyjádřit tuto částku z hlediska pracovních míst ve veřejném sektoru. Zaplatilo by se z toho 15 000 lékařů působících v rámci státní zdravotní péče, 30 000 zdravotních sester, 35 000 policistů nebo 50 000 vojínů v armádě.

Nejedná se jen o Británii. Všechny naše členské státy se snaží škrtat ve svých vnitrostátních rozpočtech, a přesto se rozpočet Evropské unie nadále navyšuje a pohlcuje úspory těchto států. Kdyby tak touze tohoto Parlamentu po nových pravomocích odpovídal jeho zájem řádně vykonávat pravomoci, které již má – především volat výkonnou moc k odpovědnosti a držet výdaje pod kontrolou. Naši voliči si od nás zaslouží víc.

 
  
MPphoto
 

  Martin Kastler (PPE).(DE) Pane předsedající, rád bych krátce odpověděl na to, co právě řekl pan Hannan. Pro tento Parlament je samozřejmě důležité mít sídlo, ale sídlo je stanoveno smlouvami a je zde ve Štrasburku. Máte pravdu, když říkáte, že je třeba šetřit peníze daňových poplatníků a že musíme pracovat na tom, abychom měli sídlo na jednom místě. Útočiště parlamentarismu se však, pane Hannane, nachází zde ve Štrasburku. Zde můžeme my jakožto poslanci tohoto Parlamentu a zástupci lidu společně pracovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Promiňte, v tomto nelze pokračovat. Nejde o vysvětlení hlasování. Nyní jsou vítány příspěvky k další zprávě, a sice zprávě paní Estrelové.

 
  
  

Zpráva: Edite Estrela (A7-0032/2010)

 
  
MPphoto
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE).(PL) Při včerejším hlasování o zprávě paní Estrelové jsem podpořila plně placenou 20týdenní mateřskou dovolenou, protože potřebujeme spravedlivou a přiměřenou minimální normu týkající se délky mateřské dovolené a částky při ní vyplácené pro celou Evropu. Ve věci otcovské dovolené a dovolené v případě osvojení jsem se zdržela hlasování, protože Evropská komise oznámila, že v této věci předloží samostatnou směrnici, a vzhledem k transparentnosti práva Unie nechci, aby směrnice o ochraně těhotných zaměstnankyň zahrnovala otázky ve věci otcovské dovolené.

Doufám, že Evropská komise brzy dokončí své konzultace se sociálními partnery a předloží uspokojivé návrhy týkající se otcovské dovolené a dovolené v případě osvojení, stejně jako osob samostatně výdělečně činných, aby všechny mladé matky v Evropě měly na mateřskou dovolenou stejný nárok.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Pochybuji, že by se někdo přel o to, že pouto mezi dítětem a jeho rodiči v prvních měsících života je zvláště důležité, a proto nová směrnice Evropské unie ochrání práva matek a zajistí jim příležitost, aby se delší dobu staraly o své děti bez obavy ze ztráty platu či zaměstnání. Situace se v různých členských státech liší. Například v mé zemi, Litvě, trvají mateřská a rodičovská dovolená dva roky, ale jiné členské státy mají minimální mateřskou dovolenou, proto se domnívám, že práh, který jsme včera stanovili, představuje velmi významný úspěch. Rovněž vítám zahrnutí jak otcovské dovolené, tak dovolené v případě osvojení. Jak bylo řečeno, členské státy disponují pravomocemi v rodinné politice, ale zde hovoříme spíše o ochraně pracovníků a některých pobídkách umožňujících rodičům sladit pracovní a rodinný život.

 
  
MPphoto
 

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Pane předsedající, včera jsme skutečně hlasovali o důležité zprávě paní Estrelové týkající se mateřské dovolené, o tom, jak dlouhá by měla být, a o částce vyplácené během jejího trvání. Po tomto hlasování mě kontaktovala média a mnohokrát se mě ptala, zda jsem hlasoval pro nebo proti. Řekl jsem, že jsem hlasoval ve prospěch žen. Hlasoval jsem pro to, aby mateřská dovolená trvala 18 týdnů a proto, aby ženy dostávaly 75 % svého platu.

Myslím, že v mé zemi, Finsku, máme dobrý systém. Pokud by tam byl přijat systém, který jsme my přijali včera, ženy by měly na pracovním trhu podstatně slabší postavení, protože zaměstnavatelé by nadále museli zápasit s tím, zda mohou přijmout mladou ženu, jelikož výdaje na mateřskou dovolenou by se značně navýšily. Ženy by tedy měly menší příležitost najít práci. Proto jsem chtěl učinit toto prohlášení.

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D). - (FI) Pane předsedající, já také pocházím z Finska a vím, že máme vynikající systém mateřské dovolené. Přesto jsem hlasoval pro 20týdenní mateřskou dovolenou. Přemýšlel jsem o této otázce z perspektivy jiných členských států Evropské unie. Domnívám se, že delší mateřská dovolená je důležitá pro vývoj dítěte.

Novorozené děti představují pro Evropu skutečný kapitál. Matky, děti a rodiny tvoří trojici, na které stojí naše budoucnost. Matky by samozřejmě také neměly mít finanční potíže, pokud si přejí mít děti, a stejně tak by neměly být poškozeny ani obory, ve kterých ženy převažují. Ženy musí mít také svá práva, pokud jde o plat. Ať tak nebo onak, měli bychom být idealisty. Měli bychom mít víru. Jednalo se o morální rozhodnutí ve prospěch žen, ve prospěch nového života a ve prospěch nové Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Martin Kastler (PPE).(DE) Pane předsedající, zpráva paní Estrelové se včera dotkla velice důležitého tématu. Zde bych chtěl říci, že pro mne bylo spíše těžké hlasovat pro tuto zprávu. Jako mladý otec jsem byl přítomen u porodu obou svých dětí a musím říci, že nevím, proč bych tehdy býval potřeboval dovolenou, jelikož jsem nerodil já, ale moje žena. Jedná se pouze o mateřskou dovolenou a my jsme do ní zahrnuli otce. Jde o sporný bod. Přesto je důležité, aby mladé ženy měly příležitost mít dítě a pak se vrátit do svého profesního života. Domnívám se, že toto bude v novém systému možné. I když bych osobně dal přednost 18 týdnům, v konečném hlasování jsem nakonec hlasoval pro 20 týdnů.

Nyní se musíme sami sebe ptát, zda to v Evropě přinese větší spravedlnost a více dětí. Rodinná politika v Evropě je otázkou budoucnosti. Věřím, že vysíláme signál, že jsme pro to také něco udělali. Nyní musíme jen doufat, že členské státy přijmou odpovídající opatření.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Franziska Katharina Brantner (A7-0066/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o zřízení nástroje stability, jelikož širší přezkum vnější finanční pomoci EU považuji za zásadní. Zavedením nástroje stability byl posílen potenciál EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. V tomto smyslu se domnívám, že Komise – při dodržení přijatých závazků, zejména pokud jde o podporu stabilních podmínek rozvoje lidstva a hospodářství a prosazování lidských práv, demokracie a základních svobod jakožto hlavních cílů vnější činnosti Evropské unie – by měla na jedné straně zlepšit své strategické plánování a zvýšit objem vyplácených prostředků určených na partnerství pro budování míru a na straně druhé předložit plán na uvolnění finančních prostředků na jakékoliv vnější nástroje či mechanismy vnější pomoci při mimořádných událostech nespadající pod nástroj stability, a to proto, aby se zabránilo čerpání prostředků vyčleněných na nástroj stability. Za tímto účelem se domnívám, že by Komise měla v budoucnosti zvýšit nedostatečný objem prostředků vyplácených z rozpočtu na základě strategické vize lepšího využívání svých nástrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Brantnerové, jelikož tento text v první řadě navrhuje uvést evropské právní předpisy do souladu s důležitým rozhodnutím Soudního dvora týkajícího se ručních palných zbraní. Tento text vyzývá EU, aby věnovala větší pozornost občanské společnosti v souvislosti s finančními prostředky na stabilizaci krizových situací vně EU, i když se domnívám, že evropské orgány, zvláště Komise, by měly být obezřetné v zajišťování něčeho, co se ne vždy děje, zejména toho, že by se příjemci měli zavázat, že jsou politicky „důvěryhodní“. Dále s touto zprávou Parlament žádá Komisi, aby s ním více než dosud spolupracovala ve věcech týkajících se využívání nástrojů finanční stability. Náš Parlament, zastupující evropské národy a občany, musí v této oblasti hrát aktivnější roli a ostatní evropské orgány si musí zvyknout na myšlenku, že každý výkonný orgán musí informovat každý parlament o svých rozhodnutích v otázce výdajů: v sázce je nejen účinnost jednotlivých činností, ale i demokratické povahy evropského politického systému jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Evropský kontinent formovaly dlouhé a krvavé konflikty, kterým byla učiněna přítrž, mimo jiné i díky orgánům, ve kterých pracujeme. Právě my bychom tedy jako první měli prokázat co největší smysl pro zodpovědnost s ohledem na použití síly v mezinárodních konfliktech. Navíc, i když se síla ukáže být nutná, vyžaduje současný stav naší civilizace spíše operativní než masové metody. Pokud věříme v tento kulturní model, musíme být příkladem pro všechny ostatní a ukázat, že při řešení konfliktů nerozhoduje větší ekonomická síla, ale řada nástrojů, které vždy kladou lidský život na první místo a které povolují užití násilí jen ve výjimečných případech, zvláště při ochraně životů a strategických zájmů evropské veřejnosti. Nejedná se o to zaujmout a priori nějaké stanovisko, ale o to, zvolit soudržný a důsledný přístup, při kterém je vojenská kapacita pouhým zastrašujícím prostředkem a nikdy se nestane prostředkem pro radikální změnu charakteru Evropské unie či pro podporu jiného systému hodnot, než k jakému se EU hlásí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) EU je největší světový dárce zahraniční pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozvojové pomoci. Členské státy společně vyčlenily 49 miliard EUR na pomoc nejchudším zemím světa, což se rovná téměř 0,4 % jejich hrubého příjmu. Tato čísla jsou dobrou ukázkou důležitosti evropské rozvojové pomoci a samozřejmě významu nástroje stability.

Proto považuji posílení tohoto nástroje a větší odpovědnost Unie ve věci rozvojové spolupráce za důležité. Nemohu však nezmínit, že i když považuji za naprosto zásadní, aby EU nadále přijímala závazky ohledně své zahraniční rozvojové spolupráce a misí humanitární pomoci, nemohu pochopit, jak je možné, že prostředky na pomoc pro třetí země je možné uvolnit rychleji než prostředky pro členské státy, které jsou oběťmi katastrof, jak k tomu bohužel došlo na Madeiře: několik měsíců po tragédii tato země stále ještě neobdržela žádnou pomoc z Fondu solidarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nástroj stability je velmi významný pro posílení schopnosti EU reagovat na krizi či na nastupující krizi. Jelikož je EU největším dárcem vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Příčinou mého hlasování proti tomuto legislativnímu usnesení je můj naprosto odmítavý postoj k nástroji stability ustanoveném před několika lety bez podpory mé parlamentní skupiny. Z mého úhlu pohledu jde o další mechanismus Komise určený k tomu, aby Komise volně zasahovala do vnitřních záležitostí třetích zemí pod záminkou usilování o politickou stabilitu těchto zemí, o kterých Komise podle svého rozhodnutí usoudí, že jsou nestabilní. Podle tohoto mechanismu mají právě evropské orgány rozhodovat o tom, jak, kdy a proč tento nástroj použít, a to volně a bez potřeby spolupracovat s orgány země, jež má být stabilizována; to z něj de facto činí mechanismus určený ke skryté obraně evropských zájmů. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Konflikty na Haiti, v Kosovu, Iráku a nedávno v Afghánistánu ukázaly, že ruční palné a lehké zbraně hrají zásadní roli v terorismu a organizovaném zločinu a v podněcování k dalšímu krveprolití po formálním příměří. Je důležité, aby Společenství zaujalo skutečně komplexní přístup k problému šíření ručních palných a lehkých zbraní tak, že se zaměří na všechny úrovně nezákonného obchodního řetězce s ručními palnými a lehkými zbraněmi. Vzhledem k tomu, že 70 % celosvětových zásob ručních palných a lehkých zbraní je v rukou civilistů, měla by EU uznat a podpořit nutné snahy občanské společnosti monitorovat obchod s ručními palnými a lehkými zbraněmi a výrobu na místní úrovni a zvyšovat informovanost veřejnosti. Otázka ručních palných a lehkých zbraní navíc ukazuje obecně na vícedimenzionální ráz konfliktů ve 21. století, a tedy i na potřebu klást větší důraz na budování kapacit pro situaci před krizí a po krizi. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že by se EU měla snažit zlepšit svou schopnost řídit krize tím nejvíce inovativním, nejúčinnějším a nákladově nejvýhodnějším způsobem. Jedině pak by EU mohla vést svět jakožto přední celosvětová civilní velmoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto hlasováním se Parlament připojil ke stanovisku Výboru pro zahraniční věci, který vítá, že Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1717/2006 o zřízení nástroje stability (KOM(2009)0195), jenž je součástí rozsáhlejšího přezkumu vnější finanční pomoci EU. Výbor pro zahraniční věci, a nyní i Parlament jako celek, mimo jiné souhlasí s tím, že je nutné přepracovat čl. 3 odst. 2 písm. i) a čl. 4 odst. 1 písm. a) původního nařízení tak, aby toto nařízení bylo v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora ze dne 20. května 2008, podle něhož mohou být opatření proti šíření ručních palných a lehkých zbraní prováděna Společenstvím v rámci jeho rozvojové politiky.

Předsednictví bylo jménem Rady, Komise a Parlamentu vyzváno, aby vypracovalo „Deklaraci o evropském konsenzu na podporu postupu EU v oblasti ručních palných a lehkých zbraní“, která zohlední příslušné kompetence všech orgánů.

 
  
  

Zpráva: Gay Michel (A7-0078/2009)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu týkající se finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), protože se domnívám, že Parlament podrobně přezkoumal, jakým způsobem jsou ustanovení DCI prováděna od doby, kdy vstoupila v platnost, tedy od roku 2007. Ve svém legislativním návrhu na přezkum DCI v polovině období Komise navrhla pouze technickou změnu, která umožňuje, aby náklady vztahující se k daním, clům a dalším poplatkům, které souvisejí s financováním v rámci DCI v zemích, které jsou příjemci pomoci, byly financovány z rozpočtu DCI. Domnívám se, že tato změna umožní financování těchto nákladů za výjimečných okolností, čímž zvětší flexibilitu při provádění programů a projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zdržel jsem se hlasování o této konkrétní zprávě i přesto, že souhlasím s pozměňovacími návrhy a podporuji je, zvláště ty, které obnovují kontrolní roli Evropského parlamentu. Zdržel jsem se konečného hlasování o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci, protože peníze byly použity, přímo či nepřímo, na vyzbrojení a výcvik policie a armády v různých oblastech Afriky. Podle mého názoru by se financování rozvoje nemělo za žádných okolností využívat pro vojenské či politicko-vojenské účely.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Všichni víme, že nástroj pro rozvojovou spolupráci nestanoví výjimku ze zásady nezpůsobilosti pro financování ze strany Společenství. To umožňuje určitý stupeň flexibility v jednotlivých případech. Schvalující osoba může případně rozhodnout o financování těchto nákladů pro zajištění hladkého průběhu programů a projektů. Tato flexibilita je však zásadní pro určité opakující se situace, kdy programy uváznou na mrtvém bodě, protože mechanismy daňových výjimek chybí nebo jsou nepraktické. V těchto situacích může nepružná formulace nástrojů pro rozvojovou spolupráci nadmíru ztížit činnost financovanou z vnější pomoci. Proto podporuji návrh na předložení žádosti Komisi, aby poskytla legislativní návrhy v zájmu přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou a zajistila, aby tento nástroj splňoval nové požadavky spojené s postupem projednávání ve výborech.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro návrh představený v této zprávě jako celek. Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci zlepšuje dřívější rámec rozvojové spolupráce Evropské unie sloučením různých zeměpisných a tematických nástrojů do jediného nástroje. Spolu s technickými změnami spojenými s financováním v rámci DCI, jejichž cílem je větší flexibilita při provádění projektů a programů, poskytuje přezkum tohoto nástroje v polovině období ideální příležitost pro to, aby se postup projednávání ve výborech týkající se DCI uzpůsobil novým požadavkům na postup projednávání ve výborech.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Dotyčný pozměňovací návrh je pouze technický a jeho cílem je umožnit, aby náklady spojené s daněmi, cly a dalšími poplatky byly financovány za výjimečných okolností z pomoci Unie. Tyto výjimečné okolnosti mohou být v jednotlivých případech odůvodněné, když umožňují zvýšenou flexibilitu při provádění projektů a programů. Jednomyslná podpora v příslušném výboru ukazuje na shodu dosaženou v souvislosti s tímto návrhem.

 
  
MPphoto
 
 

  Sabine Lösing (GUE/NGL), písemně. − Naprosto souhlasím s předloženými změnami a podporuji je, zvláště změny týkající se aktů v přenesené pravomoci a obnovení práva Parlamentu na kontrolu. Zdržela jsem se však konečného hlasování o samotném nástroji pro rozvojovou spolupráci (DCI), jelikož tento nástroj financoval, přímo či nepřímo, africký mírový projekt a toto financování bylo mimo jiné využíváno na policejní a armádní výcvikové mise. Jsem toho názoru, že rozvojové finanční prostředky nesmí být používány pro jakékoliv vojenské či civilně-vojenské účely.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je dalším velmi významným prvkem pro posílení schopnosti EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. Jelikož je EU největší dárce vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Bylo nutné zajistit, aby náklady vztahující se k daním, clům a dalším poplatkům, které souvisejí s financováním v rámci DCI, byly za výjimečných okolností financovány z rozpočtu DCI.

Obecným cílem DCI je vymýtit chudobu v rámci udržitelného rozvoje, včetně úsilí dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí. Tato změna umožní větší flexibilitu při provádění zeměpisných a tematických programů. Pomůže partnerským zemím dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a lépe se začlenit do světového hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Celkově se všech pět zpráv Evropského parlamentu o finančních nástrojích zaměřuje na potřebu zajistit větší kontrolu nad finančními nástroji pro rozvojovou spolupráci, pro podporu demokracie a lidských práv a pro spolupráci s průmyslovými zeměmi. Vzhledem k přebujelé byrokracii a ne vždy rozumnému využívání příležitostí, které se EU naskytnou, by mohl tento typ usnesení sloužit jako katalyzátor a urychlit postupy popsané ve zprávách. V dané situaci se poslanci Evropského parlamentu začleňují do procesu stabilizace a vylepšování, protože jim je poskytnuta příležitost sledovat a kontrolovat postupy přidělování finančních prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Parlament podrobně přezkoumal, jakým způsobem jsou ustanovení DCI prováděna od doby, kdy vstoupila v platnost, tedy od roku 2007. Při uplatňování svého práva na kontrolu v rámci postupu projednávání ve výborech Parlament upozornil na řadu problémů a vyjádřil námitky ohledně způsobu, jakým Komise nástroj uplatňovala, a k jejímu výkladu některých klíčových ustanovení tohoto nástroje. Parlament však nenašel žádné zásadní nesrovnalosti v ustanoveních nástroje jako takového.

Jedna z největších obav Parlamentu, a to tendence Komise financovat v rámci zeměpisných programů opatření, která podle mezinárodně uznávaných kritérií definovaných Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) nesplňují podmínky pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA), byla nedávno vyřešena Komisí, která na žádost Parlamentu podala návrh na vytvoření nového právního základu pro opatření v rámci nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Mitchella týkající se vytvoření finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Schválení zprávy pana Mitchella jistě umožní nevládním organizacím působícím v rozvojových zemích využívat daňových výhod.

Schválením těchto postupů bude Evropský parlament zastávat významnější roli s ohledem na strategická rozhodnutí v oblasti financování, která bude Evropská komise muset přijmout, a pravidla pro provádění rozvojové politiky EU budou jasněji definována.

 
  
  

Zpráva: Kinga Gál, Barbara Lochbihler (A7-0188/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Hlasoval jsem pro zprávu o finančním nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (nařízení ICI), jehož cílem je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také výzkum a akademické výměny spadající do pravomoci Společenství. Domnívám se, že změny navrhované Komisí jsou podstatné, protože všechny stávající odkazy na partnerské země (mezi které dosud patřily pouze průmyslové země a jiné země a území s vysokými příjmy), včetně jejich kvalitativního posuzování, musí také nyní zahrnovat rozvojové země, které jsou uvedeny v příloze. Tento širší zeměpisný záběr představuje jistou příležitost, protože programy v současné době financované v rámci nařízení ICI mohou být nyní rozšířeny na další země. Představuje to však i větší výzvu. Je tedy důležité dobře ujasnit, komu mohou být tyto finanční prostředky poskytnuty, na co a za jakých podmínek.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně.(PT) Hlasuji pro soubor návrhů předložených v této zprávě. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), jakožto finanční nástroj, jehož cílem je prosazovat rozvoj a upevňování demokracie a právního státu a rovněž přispívat k dodržování lidských práv a základních svobod ve třetích zemích, je významným kanálem pro pomoc Unie, pokud jde o práva, svobody a záruky. Legislativní návrh Komise na přezkum EIDHR v polovině období představuje vhodnou příležitost pro přezkum právního základu tohoto nástroje tak, aby nadále splňoval nové požadavky stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). Tyto požadavky zvláště zahrnují postup pro akty v přenesené pravomoci (článek 290 SFEU), který významně posiluje pravomoci Parlamentu a uděluje mu právo veta, přičemž Komise musí předložit pozměňovací návrh pro akty přijaté postupem spolurozhodování.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Stejně jako usnesení vzešlé ze zprávy mého kolegy pana Mitchella, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě, i toto usnesení uznává potřebu provést zcela technickou změnu legislativy stejným způsobem.

Domnívám se, že by Evropská unie i nadále měla hrát ústřední roli v ochraně a prosazování demokracie a lidských práv, nejen ve svých projevech, ale především při svém politickém působení; je absolutně nutné a dokonce naléhavé činit tak koordinovaně se Spojenými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Dnešním hlasováním jsme pokročili v uvedení dvou důležitých legislativních nástrojů do souladu s Lisabonskou smlouvou. Zvláště mám na mysli nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), a kterým se mění nařízení o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (EIDHR). Byly předloženy technické změny, které umožní, aby náklady vztahující se k daním a poplatkům, které souvisejí s financováním společných činností v těchto oblastech, byly financovány z rozpočtu těchto dvou nástrojů. Doposud totiž neexistovala výjimka ze zásady nezpůsobilosti těchto nákladů. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že tyto změny mají velký praktický dopad, jelikož umožní, aby projekty financované v rámci nástrojů EIDHR a DCI byly prováděny s větší flexibilitou, než jak je tomu v současnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nástroj pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě je dalším velmi významným prvkem pro posílení schopnosti EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. Jelikož je EU největší dárce vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám. Pokud jde konkrétně o tento nástroj, je cílem tohoto legislativního návrhu pouze technická změna, která zlepší flexibilitu tohoto nástroje při provádění programů a projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože i přesto, že se snaží udělit Parlamentu větší demokratickou kontrolu nad nástrojem pro podporu demokracie a lidských práv ve světě, je samotný nástroj, ať už je kontrolován Parlamentem či nikoliv, prostředkem EU pro zasahování do vnitřních záležitostí třetích zemí. Při používání tohoto nástroje Komise uplatňuje svá vlastní kritéria při rozhodování o tom, co se rozumí podporou demokracie a lidských práv a co představuje ohrožování, zneužívání nebo potlačování těchto práv, a má tedy možnost podle svého vlastního úsudku financovat a podporovat asociace, politické strany, nadace a dokonce konkrétní jednotlivce ze třetích zemí bez komunikace či koordinace s vládou dané země. Důvodem mého hlasování proti této zprávě je můj naprosto odmítavý postoj k tomuto nástroji, který se čtyři roky po svém schválení, a jak jsme také tvrdili v době jeho schvalování, stal nástrojem skryté obrany zájmů EU, zahalené do roucha lidských práv a demokracie a použitého dle volného uvážení.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. Komise ve svém legislativním návrhu na přezkum nástroje rozvojové spolupráce (DCI) a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDRH) v polovině období navrhuje pouze jednu technickou změnu, která umožní, aby náklady související s daněmi, cly a dalšími poplatky, které souvisejí s financováním činností v rámci těchto nástrojů v zemích, jež jsou příjemci pomoci, byly financovány z rozpočtu těchto nástrojů.

Tyto nástroje byly doposud jedinými finančními nástroji, které neumožňovaly uplatnit výjimku ze zásady nezpůsobilosti těchto nákladů. Návrh změny nařízení umožní financování těchto nákladů za výjimečných okolností, čímž zlepší flexibilitu provádění programů a projektů. To je zejména důležité u projektů evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) vzhledem ke zvláštním okolnostem, za nichž jsou realizovány. Je docela možné, že se vlády budou zdráhat udělit výjimku projektům, jež nepodporují. Proto by se měla změna nařízení navrhovaná Komisí schválit.

 
  
  

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0052/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Hlasoval jsem pro zprávu o finančním nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (nařízení ICI), jehož cílem je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také výzkum a akademické výměny spadající do pravomoci Společenství. Domnívám se, že změny navrhované Komisí jsou podstatné, protože všechny stávající odkazy na partnerské země (mezi které dosud patřily pouze průmyslové země a jiné země a území s vysokými příjmy), včetně jejich kvalitativního posuzování, musí také nyní zahrnovat rozvojové země, které jsou uvedeny v příloze. Tento širší zeměpisný záběr představuje jistou příležitost, protože programy v současné době financované v rámci nařízení ICI mohou být nyní rozšířeny na další země. Představuje to však i větší výzvu. Je tedy důležité dobře ujasnit, komu mohou být tyto finanční prostředky poskytnuty, na co a za jakých podmínek.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Scholze, protože se domnívám, že obchodní politika hraje zásadní roli při vytváření bohatství a upevňování politických vazeb. Nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy posiluje dlouhotrvající politické a hospodářské vazby, s cílem upevnit postavení a vliv EU na mezinárodní scéně.

Chci poblahopřát panu Scholzovi k jeho vynikající spolupráci s ostatními politickými skupinami během jednání o obsahu této zprávy. V tomto ohledu podporuji předložené pozměňovací návrhy, protože vysvětlují, k jakým účelům může být tento finanční nástroj použit. V tomto bodě bylo zjednodušeno znění a nastaveno několik limitů pro rámec činností, které mohou být financovány. Je zde také několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je lépe propojit záležitosti související s fází plánování a realizace.

Konečně chci zdůraznit, jak je důležité posílit úlohu Parlamentu vzhledem k jeho zapojení do plánování, hodnocení a podávání zpráv. Parlament se musí ve větší míře podílet na přípravě a přezkumu víceletých programů spolupráce a také musí mít možnost podat proti těmto návrhům námitku.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně.(PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu, protože se domnívám, že je v zájmu Unie dále prohlubovat vztahy s rozvojovými zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření. Na druhé straně, s rozšířením zeměpisné oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1934/2006 jsou dotyčné rozvojové země předmětem dvou odlišných finančních nástrojů pro vnější činnost. Mělo by být zajištěno, aby oba finanční nástroje zůstaly jeden od druhého přísně odděleny.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Parlament podpořil rozšíření oblasti působnosti finančního nástroje pro spolupráci s rozvojovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy. Tento nástroj nám umožňuje navázat hospodářské, obchodní, vysokoškolské, vědecké a diplomatické vztahy s důležitými partnery ve světovém hospodářství, jako je Indie, Čína a Brazílie. Rozhodli jsme se, že rozšíříme zeměpisnou oblast působnosti tohoto nástroje, aby z něj mohly čerpat nové země, které se čím dál rychleji rozvíjejí a které budou brzy významnými obchodními partnery evropského hospodářství, jako napříkld země v Asii, střední Asii, Latinské Americe a jižní Africe.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Považuji za zásadní, aby Evropa navázala pevné vztahy s určitými regionálními a globálními hráči tím, že je bude podporovat a vytvoří s nimi pevné politické a hospodářské vazby. Chtěl bych zejména připomenout dvě země, se kterými má Portugalsko pevné historické a citové vazby: Brazílii a Angolu, dva důležité globální hráče v Jižní Americe a Africe, které by měla EU stále více považovat za partnery.

Vzhledem k tomu, že hlavním obecným cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je vymýcení chudoby splněním rozvojových cílů tisíciletí, je spolupráce zásadně omezena na finanční opatření splňující kritéria pro veřejnou rozvojovou pomoc (PDA). To často vylučuje ostatní činnosti, které nespadají do veřejné rozvojové pomoci, ale které jsou i tak pro zahraniční politiku Unie zásadní.

Navrhujeme přijetí tohoto usnesení právě pro regulaci takových činností, které zahrnují hospodářské, obchodní, akademické a vědecké dohody a výměny s rozvojovými zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a územími je finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy. Jeho cílem je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také akademické a vědecké výměny. Cílem tohoto nařízení je výrazně rozšířit oblast působnosti tohoto nástroje a zahrnout do ní i spolupráci s rozvojovými zeměmi, a v této souvislosti by se měl rozšířit celkový finanční rámec. Navrhované rozšíření zeměpisného záběru představuje jistou příležitost rozšířit programy na nové země a také velkou výzvu, jelikož je důležité velmi dobře ujasnit, komu mohou být tyto finanční prostředky poskytnuty, na co a za jakých podmínek.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) EU v minulých letech rozvíjela bilaterální vztahy mezi rozvojovými zeměmi a ostatními zeměmi a územími s vysokými příjmy, zejména v Severní Americe, východní Asii, jihovýchodní Asii a oblasti Perského zálivu. Hlavním cílem je posílit roli EU ve světě jako celku. Nyní bude seznam zemí, které spadají do pravomoci nařízení ICI, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, výrazně rozšířen. Důsledkem toho bude značné navýšení výdajů pro členské státy EU. Hlasoval jsem proti zprávě, protože je pravděpodobné, že způsobí prudký nárůst výdajů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně.(PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu, protože se domnívám, že je v zájmu Unie dále prohlubovat vztahy s rozvojovými zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních, akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření. Na druhé straně, s rozšířením zeměpisné oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1934/2006 jsou dotyčné rozvojové země předmětem dvou odlišných finančních nástrojů pro vnější činnost. Mělo by být zajištěno, aby oba finanční nástroje zůstaly jeden od druhého přísně odděleny.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Cílem financování ze strany Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (dále jen „nařízení ICI“), je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také výzkum a akademické výměny spadající do pravomoci Společenství. Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) jako výbor odpovědný za „vnější hospodářské vztahy Unie“ včetně „finančních, hospodářských a obchodních vztahů se třetími zeměmi“ (tj. s rozvojovými i nerozvojovými zeměmi) byl příslušným výborem také v době přijetí původního nařízení ICI, což výboru INTA umožňuje nejen podrobně analyzovat tento návrh Komise, ale také přihlížet k širšímu historickému a institucionálnímu kontextu.

Návrh Komise na změnu nařízení ICI (KOM(2009)0197/2) se předkládá proto, aby se výrazně rozšířila zeměpisná působnost tohoto nařízení, které bude zahrnovat i spolupráci s rozvojovými zeměmi (uvedenými v příloze návrhu), a aby se v této souvislosti podstatně rozšířil celkový finanční rámec. Ačkoliv se může zdát, že Komise navrhuje jen málo formálních změn, jsou tyto změny velmi podstatné, protože všechny stávající odkazy na partnerské země (mezi které dosud patřily pouze průmyslové země a země a území s vysokými příjmy), včetně jejich kvalitativního posouzení, by zahrnovaly i rozvojové země, které jsou uvedené v příloze.

 
  
  

Zpráva: Charles Goerens (A7-0285/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně.(PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu. Přesto se domnívám, že návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady neposkytuje s ohledem na radikální snížení rezervy okruhu 4 víceletého finančního rámce na období 2007–2013 dostatečný manévrovací prostor pro to, aby bylo možné řádně čelit případné krizi a reagovat na ni.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Při uplatňování svého práva na kontrolu v rámci postupu projednávání ve výborech Parlament upozornil na řadu problémů a vyjádřil řadu námitek. Zpravidla se týkají způsobu, jakým Komise nástroj uplatňovala, a jejího výkladu některých klíčových ustanovení tohoto nástroje. Tyto námitky tvoří základ pozměňovacích návrhů předložených specializovanými výbory EP, které Evropská komise vzala na vědomí. Řeší problém, který nastal v důsledku návrhu Komise zavést stejnou změnu jak v nařízení (ES) č. 1905/2006 (DCI), tak v nařízení (ES) č. 1889/2006 (EIDHR), které spadají do pravomoci dvou různých výborů Evropského parlamentu – Výboru pro rozvoj v případě DCI a Výboru pro zahraniční věci v případě EIDHR – tím, že návrh byl rozdělen na dva různé legislativní návrhy, které máme dnes schválit.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Souhlasím s navrhovanými opatřeními, která mohou být do víceletého finančního rámce začleněna dříve vzhledem k tomu, že problém související s obchodem s banány se stále řeší.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně.(PT) Hlasuji obecně pro návrhy obsažené v této zprávě. Domnívám se, že úloha Evropského parlamentu je zcela politického rázu v souvislosti s návrhem Komise vytvořit program doprovodných opatření pro země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT), které jsou producenty banánů. Také se domnívám, že tento program lze schválit pouze na základě zásadního posunu od čistě obchodního přístupu k širší a ucelenější vizi, zahrnující rozvoj a boj proti chudobě (cíl číslo jedna rozvojových cílů tisíciletí). Vzhledem k tomu, že jsou preferenční dohody mezi EU a zeměmi AKT neslučitelné s dohodami uzavřenými mezi EU a Světovou obchodní organizací a že v rámci předešlých preferenčních dohod bylo dosaženo pozitivních výsledků v zemích AKT, které jsou producenty banánů, měli bychom podporovat přizpůsobení, reorganizaci a konkurenceschopnost odvětví vývozu banánů v těchto zemích. V širším smyslu by měla tato doprovodná opatření týkající se odvětví banánů mít pozitivní dopad, a to nejen na producenty, první článek výrobního řetězce, ale také s ohledem na kritérium boje proti chudobě. Celý řetězec tak může mít prospěch z přijatelných životních podmínek a snadnějšího přístupu na trhy.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Hospodářská, finanční a technická spolupráce a také akademické a vědecké výměny mezi Unií a třetími zeměmi představují jednu z priorit evropské zahraniční politiky, je tedy třeba snahy v této oblasti podporovat.

Pozměňovací návrh nařízení, který předkládá Komise, rozšiřuje jeho oblast působnosti na velký počet rozvojových zemí. Jak zpravodaj jasně uvádí ve svém vysvětlujícím prohlášení, tato změna představuje jistou příležitost, ale je to také větší výzva, pokud jde o řádné využívání tohoto nástroje, který by mohl ztratit na soudržnosti to, co získává rozšířením oblasti působnosti. Toto rozšíření vyžaduje dodatečné financování a zároveň musí být přidělování prostředků ještě více selektivní a přísné, jinak hrozí rozptýlení prostředků, které by mohly být použity na účinné a přínosné projekty spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Důvody, pro které jsme se zdrželi hlasování, jsou stejné jako ty, pro které jsme se zdrželi hlasování o zprávě o rozpočtovém přezkumu pro zřízení finanční pomoci pro země ze skupiny států AKT, které zasáhne liberalizace obchodu s banány mezi EU a 11 zeměmi Latinské Ameriky. Z této liberalizace budou mít především prospěch nadnárodní podniky USA, které mají vedoucí postavení na světovém trhu v tomto odvětví. Pokud jde o země AKT, jak již prohlásilo několik jejich zástupců, včetně některých místních producentů, je naprosto vyloučené, že částka 200 milionů EUR, kterou jim EU zamýšlí přidělit, jim vynahradí všechny dopady vyplývající z těchto opatření.

Musíme se tedy ptát: co bylo podkladem pro posouzení dopadů vypracované Komisí po podepsání Ženevské dohody? Opět, proklamované cíle EU v oblasti rozvoje, zvláště pokud jde o snížení chudoby, jsou podřízené obchodním zájmům hospodářských skupin Unie. Tvrdit, že cílem je „zlepšit životní úroveň a životní podmínky obyvatelstva v pěstitelských oblastech, které žije z hodnotového řetězce trhu s banány, zejména malých zemědělců a malých subjektů“ tedy bohužel skoro nic neznamená.

 
  
MPphoto
 
 

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. (FR) Zdržel jsem se hlasování o zprávě, kterou se zřizuje finanční nástroj pro restrukturalizaci odvětví banánů ve státech Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT). Zaprvé lituji, že tento finanční nástroj má rozpočet 190 milionů EUR, když země AKT podle svých odhadů potřebují minimálně 500 milionů EUR, aby mohly restrukturalizovat odvětví a stát se konkurenceschopnými. Zadruhé lituji, že se tato zpráva snaží pod záminkou diverzifikace zemědělství (cíl, který má přesto malou podporu ze strany EU v právě vyjednávaných dohodách o hospodářském partnerství se zeměmi AKT) využívat rámec finančního nástroje na to, aby odvětví banánů rychle (do tří let) v zemích AKT zaniklo, ku prospěchu latinskoamerických producentů, kteří již mají vedoucí postavení na světovém trhu s více než 70% podílem na vývozním trhu.

Nechtěl jsem ani hlasovat proti této zprávě, protože země AKT a evropské oblasti, které jsou producenty banánů, naléhavě potřebují pomoc, aby se vyrovnaly s následky, které již bylo možné pocítit po Ženevských dohodách a jiných bilaterálních dohodách, které srazily celní poplatky za banány z Latinské Ameriky ze 185 EUR za tunu na 74 EUR za tunu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je dalším velmi významným prvkem pro posílení schopnosti EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. Jelikož je EU největší dárce vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Je důležité a správné podporovat nejchudší země a poskytnout jim cílenou a udržitelnou rozvojovou pomoc. Musíme pomoci místním obyvatelům, aby si pomohli sami, abychom snížili migrační toky z rozvojových zemí do EU. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu i přesto, že návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady neposkytuje s ohledem na radikální snížení rezervy okruhu 4 ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013 dostatečný manévrovací prostor pro to, aby bylo možné řádně čelit případné budoucí krizi a reagovat na ni.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Cílem návrhu Komise je podpořit nejvýznamnější země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT) vyvážející banány, a to prostřednictvím doprovodných opatření v odvětví banánů, která jsou stanovena na 4 roky (2010–2013). Ačkoli byla v minulosti stanovena finanční opatření (zvláštní rámec pomoci) s cílem pomoci zemím AKT přizpůsobit se vývoji mezinárodní hospodářské soutěže, je stále ještě třeba se vyrovnávat s podobnými problémy, a „udržitelnost vývozu banánů ze zemí AKT dosud není zajištěna“.

Naším úkolem tudíž je zabývat se touto otázkou z hlediska rozvojové pomoci a boje proti chudobě. Cílem naší práce v Evropském parlamentu je ověřit, zda jsou navrhovaná opatření zaměřena na dosažení hlavního cíle rozvojové politiky Unie, kterým je snížení a definitivní vymýcení chudoby.

 
  
  

Zpráva: Cristiana Muscardini (A7-0273/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože evropští spotřebitelé mají nárok na to, aby znali původ výrobků, které kupují. Jinými slovy, mají stejná práva jako občané a spotřebitelé ostatních velkých zemích. Toto nařízení zajišťuje, že budou mít spotřebitelé v Evropské unii konečně stejná práva jako miliony jiných spotřebitelů ve světě, ačkoliv se tato práva vztahují na omezený počet kategorií výrobků. v případech střetu protichůdných zájmů je naší povinností chránit evropské spotřebitele bez ohledu na zájmy velkých maloobchodních řetězců nebo jednotlivých zájmových skupin.

 
  
MPphoto
 
 

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE), písemně. (FR) Naši spoluobčané musí být lépe informováni o označování země původu a mít možnost nakupovat se znalostí všech potřebných informací. Evropané ve skutečnosti stále nevědí, zda kupují zboží, které bylo opravdu vyrobeno v Izraeli nebo které pochází z izraelských osad na palestinských územích. Stanovení norem postupů označování původu v Unii, zejména u zemědělských produktů pocházejících z Izraele a palestinských území, má tento účel splňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Podporuji tuto zprávu, jelikož pevně věřím, že označování původu založené na jasné a účinné metodě přináší potřebnou informaci evropským spotřebitelům, kteří musí mít možnost vybrat si výrobek s informací o jejich původu. Označování původu udává ve skutečnosti mnohé jiné stejně zásadní okolnosti vztahující se k zemi či zemím, ve kterých jsou uskutečňovány jednotlivé fáze výroby. Domnívám se, že by Evropská unie měla učinit krok vpřed pro zaručení větší ochrany evropských spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Hlasováním pro zprávu o označování země původu u některých výrobků ze zemí mimo EU splňuje Parlament očekávání spotřebitelů ohledně lepší transparentnosti výrobků. Evropský spotřebitel bude nyní, stejně jako čínští a američtí spotřebitelé, mít právo znát původ výrobků. Tento návrh nařízení umožní evropským podnikům propagovat jejich know-how, tradiční výrobní metody a vysokou kvalitu práce. Konečně návrh zavádí spravedlivé podmínky soutěže mezi evropskými podniky a obchodními partnery Evropské unie, kteří již typ právních úprav zavedli. Evropské podniky vyrábějící výrobky prvotřídní kvality tak budou mít k dispozici nástroj na svou ochranu a propagaci, který jim v určitých odvětvích poskytne podporu v tvrdé konkurenci třetích zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o označování země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, protože považuji za důležité poskytovat spotřebitelům správné informace, které jim umožní svobodně se rozhodovat. Evropští spotřebitelé mají právo vědět, odkud pocházejí výrobky, které kupují, aby mohli činit informovaná rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Pokud existuje oblast, ve které EU účinně zasáhla, je jí oblast ochrany práv spotřebitelů, v jejímž rámci byla zavedena pravidla chránící spotřebitelská práva a zajišťující jim dostatečné informace pro to, aby se mohli vědomě a svobodně rozhodnout. To je jedna z norem, na kterou si evropští spotřebitelé zvykli a které se evropští výrobci přizpůsobili.

V zájmu transparentnosti a ochrany spotřebitelů, ale také ochrany evropských výrobců je tedy velmi důležité, aby bylo zboží dovážené ze třetích zemí správně označováno jako takové, včetně označení původu.

Šel bych dokonce dál: jestliže Evropa zavádí velice přísná pravidla pro své výrobce, měla by povolit dovoz pouze těch výrobků, které tato pravidla splňují; dobrým příkladem jsou pravidla pro chov hospodářských zvířat. Pokud se tak nestane, budou moci nízkonákladové výrobky vyrobené bez dodržování práva Unie vstoupit na náš trh, a tedy nekale konkurovat evropským výrobkům, jejichž výroba je o mnoho dražší.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Naše hlasování pro označování země původu na určitých výrobcích dovážených ze třetích zemí je spojené s potřebou jasněji informovat o cestě, kterou výrobky urazily před tím, než se dostaly do zemí EU. Musíme jít však dál. Vzhledem k tomu, že toto označení bude mít samo o sobě minimální dopad, pokud nebude doprovázeno dalšími opatřeními. Je naléhavě nutné se rozejít s postupy Světové obchodní organizace, aby mohly země upřednostňovat rozvoj své vlastní produkce a trhů, a to dohledem nad dováženým zbožím, zavedením stejných kvalitativních a technických kritérií jako těch, která jsou požadována po podnicích v EU, bojem proti dumpingu, účinným regulováním kapitálových trhů, postihem při přemísťování podniků, zdaněním finančních transakcí a zabráněním daňových rájů.

Je potřeba zavést vyrovnanější a spravedlivější hospodářské vztahy. Tyto vztahy by sloužily lidem i zemím; podporovaly by rozvoj a spolupráci založené na rovnosti mezi státy a vznik aliancí a dohod se zeměmi na všech kontinentech; a bojovaly by proti hlubokému sociálnímu bezpráví a nerovnostem – hladu, chorobám, chudobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Vítám, že Parlament schválil naprostou většinou zavedení evropského systému označování zboží dováženého ze třetích zemí. Dosud bylo toto označování původu dobrovolné a nyní bude v Unii povinné. Připomeňme v tomto ohledu, že Unie v této oblasti nečiní nic nového. Například Spojené státy zavedly podobný požadavek v roce 1930. Dnes je jistě pro spotřebitele v celé Evropě důležité, aby byli lépe informováni o původu zboží, které chtějí koupit. Pouze systém s jasnými pravidly jim může poskytnout informace o sociálních a environmentálních podmínkách výroby, chránit je před zdravotními riziky a konečně pomoci jim učinit informovaná rozhodnutí. Je to vítězství nejen pro spotřebitele, ale také pro evropské vývozní podniky, které již nyní podléhají přísným požadavkům. Tímto hlasováním stvrdil Evropský parlament porážku systému nekalé konkurence a zajistil tak, že evropské podniky, které zvolily cestu vysoké kvality a zaměstnanosti, nebudou nespravedlivě postihovány volnějšími nařízeními, vztahujícími se na jejich konkurenty ve světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Evropští spotřebitelé mají bezpochyby právo být informováni o výrobcích dovážených do EU ze třetích zemí. Je nutná největší možná transparentnost a největší možná úroveň práv, aby bylo možné činit objektivní rozhodnutí při koupi. Jsem obecně pro takový plán, jehož cílem je informovat občany EU o původu použitých surovin, o jednotlivých fázích výroby, ale i o výrobních, sociálních a pracovních podmínkách v dané zemi. Návrh Komise bohužel nic takového neobsahuje. Součané nařízení o povinném označení „vyrobeno v“ neříká nic o skutečném původu výrobku či o podmínkách, ve kterých byl vyroben a zpracován. Ani přední evropské textilní firmy nemohou přes dobrovolnou autoregulaci zaručit, že suroviny získané od společností z třetích zemí a používané při jejich výrobě nevznikly za pomoci dětské práce. Transparentnost výrobku pro spotřebitele chápu jinak. Tento návrh nezachází dostatečně daleko a nesplňuje požadavky na informace zainteresovaných konečných uživatelů. z těchto důvodů jsem nemohla návrh Komise podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Toine Manders a Jan Mulder (ALDE), písemně. − (NL) Nizozemská Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) v Evropském parlamentu dnes podpořila stanovisko skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o označování původu, s výjimkou pozměňovacího návrhu č. 37 o farmaceutických výrobcích. Hlasovali jsme pro povinné uvádění původu u farmaceutických výrobků, protože se domníváme, že spotřebitelé mají právo vědět, odkud pocházejí jejich léky a další výrobky. Navíc je označování důležité, protože umožňuje účinněji vysledovat padělané léky. Ze všech padělaných výrobků v EU se nejčastěji setkáváme právě s padělanými léky.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Evropský parlament, který se vždy zasazoval o rozmanitost a bránil kulturu a tradice jednotlivých zemí, spatřuje v nařízení o povinném uvádění původu výrobků nezbytný nástroj pro zvýšení transparentnosti, který evropské spotřebitele staví na stejnou úroveň se spotřebiteli zemí našich obchodních partnerů. Je to zároveň i prostředek lepšího rozvoje obchodních vztahů a tradičních ekonomik.

Jsem přesvědčen, že tento návrh splňuje cíl poskytnout spotřebitelům správné informace, které jim umožní svobodně se u nákupu rozhodovat. Již mnoho let jasně vyjadřujeme své přání, aby byly spotřebitelé a jejich práva ve středu rozhodování o politických a obchodních otázkách. Domníváme se, že je nutné stanovit pravidla, aby světový trh plnil účinněji svou funkci, tj. posiloval celosvětový rozvoj a zajišťoval jeho jednotnost.

Litujeme, že Rada stále ještě nezaujala společný postoj. Naproti tomu jsme my poukazovali na potřebu jasných právních předpisů s přesnými pravidly, které mohou alespoň chránit naše výrobce a spotřebitele, jak je tomu ve zbytku světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Díky tlaku, který italská vláda již několik let oprávněně vyvíjí, byl Parlamentu konečně předložen nadmíru důležitý návrh, ze kterého budou mít užitek zejména spotřebitelé: budou lépe informováni o zeměpisném původu určitých kategorií výrobků. Zároveň Evropa uvádí své právní předpisy do souladu s právními předpisy jejích nejvlivnějších obchodních partnerů. Cílem je zajistit rovné podmínky mezi evropskými výrobci a výrobci ze třetích zemí (Spojené státy, Japonsko a Kanada), které navíc, jak bylo právě řečeno, mají v tomto opatření náskok. Nyní bude mnohem obtížnější, aby dovážené zboží neobsahovalo zavádějící či přímo nepravdivé označení původu. Hlasoval jsem pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Hlasování je známkou toho, že označení „vyrobeno v“ je zásadní pro transparentnost na trzích a pro to, aby byli spotřebitelé správně informováni o původu výrobků, které jsou předmětem jejich spotřeby. Je nutné posílit hospodářství Unie zlepšením konkurenceschopnosti průmyslu EU v rámci světového hospodářství. Rovných podmínek docílíme jen tehdy, pokud budou stanovena jasná pravidla pro výrobce, vývozce a dovozce, a zároveň budou zohledňovat společné sociální a environmentální parametry. Toto nařízení představuje tedy významný krok k tomu, aby spotřebitelé EU měli konečně stejná práva jako miliony spotřebitelů po celém světě. i když se tento právní předpis ještě nevztahuje na všechny výrobky dovážené do EU, musíme nadále postupovat tímto směrem, aby každý dovážený výrobek obsahoval své označení původu.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Zavedení evropského systému označování původu u zboží dováženého ze třetích zemí musí umožnit spotřebitelům, aby přesně věděli, ze které země pochází zboží, které nakupují. Budou tak moci rozpoznat toto zboží na základě sociálních, environmentálních a bezpečnostních norem běžných pro danou zemi. Evropští spotřebitelé mají právo znát původ zboží, které nakupují, a tedy mít stejná práva jako občané jiných zemí. Toto nařízení také přispěje k zajištění rovných podmínek vůči mnoha našim obchodním partnerům, v jejichž zemích již platí povinné označování původu u dovážených výrobků. Je opravdu zásadní zajistit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže s výrobci hlavních partnerů EU. Domnívám se, že by tato pravidla mohla také přispět k navýšení objemu vývozu z rozvojových zemí, jelikož mnoho evropských spotřebitelů usiluje o to, aby ochránili řemeslné a malé podniky v těchto zemích před nadnárodními podniky. Vzhledem ke specifické povaze farmaceutických výrobků sdílím názor, že by neměly být do seznamu zahrnuty.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Cílem označování původu je poskytnout spotřebitelům informace, aby mohli při koupi činit informovaná rozhodnutí. Mnoho zemí označuje své výrobky správně. Přesto však v minulosti často docházelo k tomu, že některé výrobky, propagované jakožto výrobky pocházející z jedné země, pocházely zcela odjinud. Právě při označování je lehké spotřebitele oklamat. v zásadě je přesné označování dobrá věc, ale tato zpráva zjevně nedokáže zaručit, že se naprosto padělaným označením zabrání. Postupy nejsou dostatečně přesné a ponechávají prostor pro interpretaci. Proto nemohu hlasovat pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Souhlasila jsem s tímto dokumentem, protože se domnívám, že spotřebitelé musí mít informaci o výrobci zboží, které si vybrali. Jak je uvedeno ve schválených dokumentech, podávání informací zaručuje bezpečnost a to je základní zásadou. Velice často jsou členské státy Evropské unie jen článkem v řetězci – výrobek může být vyroben zde ze surovin získaných ve třetí zemi. Je tedy těžké určit, kdo je výrobcem. Označení země původu je také nutné proto, aby bylo možné chránit malé výrobce, kteří často zanikají kvůli velkým společnostem padělajícím původní výrobky. Je také zapotřebí zajistit, aby vstoupila v platnost společná pravidla pro označování norem v souvislosti s ochranou životního prostředí, podle nichž je zboží vyráběno.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro s přesvědčením a nadšením. Zpráva paní Muscardini je zásadní pro evropské hospodářství a evropské spotřebitele a je opatřením, na které celé výrobní odvětví dlouho čekalo – opravdu příliš dlouho. Nejde o opatření, ale o ustanovení na ochranu zdraví a svobody našich občanů a také strategických výrobních odvětví EU. Nařízení uvádí naše právní předpisy v soulad s právními předpisy našich důležitých obchodních partnerů, jako jsou Spojené státy, Kanada, Čína a Austrálie. Evropští občané mají právo znát původ zboží, které nakupují, jako ostatní spotřebitelé na celém světě. Toto nařízení je příležitostí, jak zaručit spotřebitelům toto právo, i když oblast působení nařízení je omezena na některé kategorie výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, protože se domnívám, že spotřebitelé mají právo vědět, odkud pocházejí výrobky, které nakupují, aby dostali informaci, na základě které se rozhodnou. Toto opatření je o to více potřebné v dnešním globalizovaném světě, kdy zahraniční obchod stále více a více ruší všechny hranice. Proto je důležité zajistit, aby bylo možné jasně zjistit původ výrobků, a nejen výrobků, které jsou v oběhu v rámci EU. Může to být také důležitý krok k dalšímu, podrobnějšímu označování různých výrobků, abychom ochránili nejen ve vyšší míře práva spotřebitelů, ale abychom zajistili i to, že výrobní požadavky kladené na výrobce v EU a mimo EU budou jednotné.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Legislativní usnesení bylo schváleno překvapivě širokou většinou s 525 hlasy pro, 49 hlasy proti, přičemž se 44 poslanců zdrželo hlasování. Hlavním důvodem bylo, že zpravodajka na poslední chvíli do usnesení začlenila pozměňovací návrh omezující platnost usnesení na 5 let, který je předmětem dalšího schválení. Učinila tak především v reakci na tlak Rady vyvíjený proti celé této iniciativě. Tento pozměňovací návrh prošel s 393 hlasy proti 216 hlasům a členové Verts/ALE se rozhodli zdržet se hlasování o konečném pozměněném usnesení.

Přesto však členové Verts/ALE hlasovali pro legislativní usnesení. Velmi překvapivě byl pozměňovací návrh skupiny ELD požadující, aby se požadavek povinného označování původu vztahoval i na polotovary, odhlasován 328 hlasy proti 219. Naopak negativní je, že na některé skupiny výrobků se požadavek o označování nebude vztahovat, zvláště na léčiva, brýle a čočky.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Podporujeme tuto zprávu, protože si neumíme představit, že bychom nechránili evropské podnikatele, kteří se rozhodli nadále vyrábět v EU a zaručit tak pracovní místa a blahobyt. Pravidla stanovující povinné označení země původu výrobku jsou naprosto v souladu s tím, co již platí ve Spojených státech, Kanadě, Japonsku a Indii, a s úplným provedením pravidel o transparentnosti a ochraně spotřebitelů, která jsou zmiňována v mnoha již přijatých směrnicích.

Například pro účely rozhodnutí, které se chystáme učinit, bych chtěl uvést odlišný, ale zajímavý případ nekalé konkurence se zlatnickými výrobky, které pocházejí z Japonska: jsou zatíženy clem ve výši 3,5%, a když dorazí do Evropy a jsou upraveny do konečné podoby produktu, prodávají se pod evropskou značkou.

Nicméně zlatnické výrobky vyvážené z EU do Číny podléhají 30% dani. Problém tohoto textu je, že současný návrh nařízení předpokládá opatření jen pro několik kategorií zboží. Naše skupina předložila řadu pozměňovacích návrhů pro to, aby do návrhu byly okamžitě zahrnuty i další kategorie výrobků. My, italští poslanci, pracujeme na textu, který by znamenal velký pokrok v povinnosti označování původu.

 
  
MPphoto
 
 

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro označování země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí. Tímto hlasováním jsem chtěla zdůraznit závazek Evropského parlamentu propagovat evropský průmysl, jehož konkurenceschopnost musíme dnes chránit a podporovat.

Dále bude evropským občanům zaručeno právo na informace o původ výrobků, které nakupují. Nicméně se nedomnívám, že vyloučení specializovaných a uznávaných výrobních odvětví s dlouhou historií a tradicí, jako je optický průmysl, je v souladu s politikou EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Máme podrobné právní předpisy o označování výrobků vyráběných v Evropské unii. Poskytujeme našim spotřebitelům, jak v EU, tak mimo ni, informaci o původu těchto výrobků. Myslím, že musíme co možná nejrychleji zavést právní předpisy, které budou zahrnovat bezpodmínečný požadavek na poskytování stejné informace ze strany třetích zemí, které prodávají své zboží v EU. Tento postup je již uplatňován v mnoha velkých třetích zemích, které jsou našimi největšími obchodními partnery. v mnoha velkých zemích, jako jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko a Saúdská Arábie, mají spotřebitelé zajištěnu ochranu zákonným požadavkem na označování zboží zakoupeného na jejich území. Je důležité, aby spotřebitelé a výrobci našich hlavních obchodních partnerů podléhali stejným právním předpisům jako naši spotřebitelé a výrobci. Pak budeme moci hovořit o spravedlivé soutěži.

Obchodní politika může úzce spolupracovat s rozvojovou politikou. Označování výrobků může přispět ke zvýšení objemu vývozu z rozvojových zemí. Evropští spotřebitelé citlivě přistupují k potřebě pomoci méně průmyslově rozvinutým zemím a jejich znalost původu konkrétního výrobku jim může umožnit přispět k rozvoji chudších zemí. Označování usnadňuje volbu spotřebitelů, kteří často spojují zeměpisný původ konkrétního výrobku s jeho tržní cenou. Evropské normy jsou zárukou respektu k životnímu prostředí, zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, a právě to ovlivňuje konkurenceschopnost našich výrobků.

 
  
  

Zpráva: Edvard Kožušník (A7-0276/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu proto, že i přes to, že vnitrostátní organizace pro normalizaci představují v evropském systému normalizace klíčový prvek, existují mezi nimi významné rozdíly, pokud jde o zdroje, technické odborné znalosti a zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace. Tyto nerovné podmínky způsobují, že účast těchto organizací v evropském systému normalizace je velmi nevyvážená. Tato zpráva předkládá řadu návrhů pro zdokonalení systému v rámci jeho stávajících hranic založené na jeho silných stránkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Zpráva z vlastního podnětu, o které jsme dnes hlasovali, představuje vyvážený souhrn různých politických hledisek a obsahuje řadu návrhů na zlepšení systému normalizace. Jde o velice technickou a komplexní záležitost, ale normy sehrávají v našem každodenním životě svou úlohu. Většina předmětů, které každodenně používáme, podléhá velice přesným normám. Z hospodářského a politického hlediska se ukázalo spojení evropských právních předpisů a normalizace jako rozhodující pro volný pohyb zboží a pomohlo odstranit překážky volnému obchodu v rámci evropského jednotného trhu prostřednictvím harmonizace technických norem. Současný systém funguje velmi dobře, ale přesto potřebuje v určitých aspektech vylepšit, zvláště pokud jde o řízení. Mám na mysli především malé a střední podniky, které musí mít možnost se aktivně podílet na vytváření norem, aniž by z toho pro ně vyplývaly nadměrné náklady či aniž by byly nedostatečně zastoupeny. v první polovině příštího roku předloží Evropská komise návrh na přezkum systému. Budeme pokračovat ve své práci na zlepšení evropského procesu technické normalizace v zájmu našich trhů, našich podniků a evropských spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Myslím, že ve věci evropské normalizace je třeba rozvíjet strategický přístup a musí být vyhotoven přezkum současného systému tak, aby byl nadále úspěšný a uspokojoval potřeby nadcházejícího desetiletí a aby si tak mohla Evropa udržet vedoucí roli v celosvětovém systému normalizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Potenciál jednotného trhu nemůže být plně využit bez podpory moderního systému normalizace. Dokončení evropského systému normalizace, který je třeba posílit, je tedy zásadní pro vytvoření jednotného trhu, zejména vzhledem k jeho schopnosti reagovat na rostoucí potřebu norem, které jsou schopny zajistit spotřebitelům bezpečnost výrobků, jejich dostupnost, ochranu životního prostředí nebo inovaci. Domnívám se, že evropská normalizace je důležitým nástrojem, který podporuje inovace, výzkum a vývoj, a přispívá ke konkurenceschopnosti Unie. Evropské rámcové programy podporující inovace a výzkum a rozvoj se mohou být právoplatnou platformou procesu normalizace. Rovněž se domnívám, že evropská normalizace přispívá k utváření rovných podmínek pro všechny tržní subjekty, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, které jsou pro dynamičnost evropského hospodářství tolik důležité. Dále se domnívám, že by Unie a členské státy měly více zohledňovat zájmy malých a středních podniků při přípravě norem, jelikož jejich účast v procesu normalizace často neodpovídá jejich váze a důležitosti v evropském hospodářství. Hlasuji tedy celkově pro návrhy v této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Když Komise vyjadřuje přání přezkoumat evropský systém normalizace, je nutné uznat, nakolik byl tento systém přínosný pro ochranu evropských spotřebitelů a vnitřního trhu.

Stejně jako zpravodaj se domnívám, že „přezkum systému evropské normalizace by měl být založen na silných stránkách stávajícího systému, který představuje stabilní základnu, na níž je možné stavět, a že by nemělo docházet k žádným radikálním řešením, které by oslabily klíčové hodnoty stávajícího systému.“ v tomto duchu předkládá řadu návrhů, jejichž cílem je zdokonalit systém v rámci jeho stávajících hranic a očekává další návrhy“.

Půjde o diskusi, kterou bude třeba se zájmem sledovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Plně jsem podpořil zprávu o budoucnosti evropské normalizace, protože jsem si vědom jejího významu při utváření rovných podmínek pro všechny subjekty na trhu. Účelem zprávy pana Kožušníka je rozhodným způsobem přispět k probíhajícímu dialogu o nadcházejícím přezkumu evropského systému normalizace. Dnes víme, že bez podpory moderního procesu normalizace nelze plně využít potenciálu jednotného trhu. Právě z tohoto důvodu dnes vysíláme Komisi signál, jehož cílem není úplné přetvoření systému (nevyžaduje radikální změny), ale jenž ukazuje náš záměr zachovat četné úspěšné prvky systému, který bude doplněn o prvky nové, s cílem nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými, vnitrostátními a mezinárodními hledisky. Zpráva také podporuje všechny zainteresované strany, a především zástupce malých a středních podniků a všech těch, kteří představují veřejný zájem, včetně spotřebitelů, a vyzývá je, aby se na procesu normalizace skutečně podílely. Závěrem se domnívám, že byl dnes učiněn první významný krok, který zdůraznil potřebu konkrétně jednat, aby mohla evropská normalizace naplňovat hospodářské potřeby občanů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. Vítám tuto zprávu a záměr Komise provést přezkum evropského systému normalizace; doufám, že obojí připravuje cestu k moderní integrované politice normalizace. Současný systém obsahuje úspěšné prvky, ale má i trhliny: jistě nemůže být správné, že zastaralá, 13 let stará evropská norma EN1384 (přilby pro jezdecké aktivity) se dnes stále používá i navzdory obavám vyjádřeným již před jejím zveřejněním a dvěma za sebou následujícími pověřeními ze strany Komise na její aktualizaci. Možná se schválením této zprávy budeme moci konečně představit výsledek mému voliči, Peteru Downesovi, který dvakrát předložil petici, jelikož jeho syn utrpěl fatální poranění hlavy následkem nehody při jízdě na koni, a který od té doby neúnavně bojuje za zlepšení bezpečnostních norem.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Evropský systém normalizace byl zásadním prvkem při dokončování jednotného trhu. Hrál klíčovou roli při naplňování rostoucích potřeb evropských právních předpisů a politiky v oblasti norem, jež jsou schopny zajistit bezpečnost, dostupnost, inovaci a interoperabilitu produktů a ochranu životního prostředí. Evropská normalizace se musí přizpůsobit výzvám plynoucím z globalizace, změny klimatu, nových hospodářských mocností a z technologického rozvoje, aby byla schopna reagovat na budoucí potřeby podniků a spotřebitelů a poskytovat veškeré potenciální přínosy ve prospěch veřejných a společenských cílů. Pokud má být současný systém i nadále úspěšný a má být schopen reagovat na potřeby nadcházejícího desetiletí, je nutné vypracovat strategický přístup k evropské normalizaci a přezkoumat tento stávající systém, aby si Evropa mohla udržet vedoucí úlohu v globálním systému normalizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Vnitrostátní organizace pro normalizaci sice představují základní prvek evropského systému normalizace, ale existují mezi nimi významné rozdíly, pokud jde o zdroje, technické odborné znalosti a zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace, které také odrážejí rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Cílem je tedy harmonizace a zjednodušení systému. i přestože jsou malé a střední podniky často formálně označovány za páteř hospodářství EU, jsou byrokraticky přetěžovány. Postupy zde popisované neberou ohled na nerovnosti. Opět upřednostňují velké korporace a nadnárodní podniky, které si mohou dovolit drahé a časově náročné byrokratické postupy schvalování. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Cílem zprávy je celková harmonizace vnitřního trhu. i když je známo, že malé a střední podniky představují páteř evropského hospodářství, opatření stanovená ve zprávě vytvoří právě těmto malým a středním podnikům těžké podmínky. Hlasoval jsem tedy proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Kožušníka. Zpráva obsahuje mnoho rozumných návrhů a pokynů pro Evropskou komisi a představuje dobrý souhrn různých hledisek. Současný dobře fungující systém nepotřebuje radikální změny, mohl by se však v určitých ohledech vylepšit, zejména pokud jde o „řízení“. Domnívám se, že systém normalizace musí zůstat soukromý a dobrovolný a musí být založen na zásadě vnitrostátního řízení, ale současně musí hrát v procesu vytváření norem aktivnější roli veřejný zájem tím, že se skutečně a účinně zúčastní tohoto procesu. Dále je zásadní zajistit řádné zastoupení malých a středních podniků, zejména ve vnitrostátních technických výborech, kde nečelí jazykovým překážkám či překážkám spojeným s náklady.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o evropské normalizaci, protože zpřísňuje environmentální a bezpečnostní požadavky současného systému. Přesto sdílím obavy, že Komise ve svém textu nepřikládala velký význam inovacím jako katalyzátoru pro zlepšení evropských norem normalizace. Je paradoxní, že výzkum a inovace, které tak často zmiňujeme jako hybnou sílu našeho hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, hrají jen malou roli v odvětví, které je pro podporu evropského obchodu zásadní.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Proces normalizace hraje důležitou roli při zajišťování kvality veřejných či soukromých výrobků a služeb i z hlediska bezpečnostních, environmentálních a sociálních norem. Tato zpráva se snaží začlenit malé a střední podniky a různé subjekty občanské společnosti do procesu normalizace.

Zpráva podporuje sdílení informací o nových nařízeních a také šíření těchto postupů na informačních webových stránkách, které jsou jasné, jednoduché, lehce použitelné a přeložené do všech oficiálních jazyků Evropské unie. Přesto mám stále určité výhrady k tomu, nakolik dobře budou všechny subjekty občanské společnosti v procesu normalizace zastoupeny, a stejně jako k procesu financování evropského systému normalizace.

Hlasuji pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Účelem této zprávy je přispět k probíhajícímu dialogu o přezkumu evropského systému normalizace. Evropská komise se v současnosti zabývá „normalizačním balíčkem“, jehož součástí bude legislativní návrh na revizi stávajícího právního rámce pro evropskou normalizaci a souhrnné sdělení, jež vymezí strategii v oblasti normalizace pro příští desetiletí. v rámci příprav „normalizačního balíčku“ požádala Komise klíčové odborníky o strategická doporučení.

Tito odborníci byli sdruženi v rámci panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS), jenž zveřejnil svá doporučení v únoru 2010 ve zprávě nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“. Komise rovněž uspořádala veřejnou konzultaci o přezkumu evropského systému normalizace (ve dnech 23. března až 21. května 2010) a vydala studii o posouzení dopadu (9. března 2010). Nadcházející „normalizační balíček“ bude rovněž vycházet z bílé knihy ze dne 3. července 2009 nazvané „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU – kroky kupředu“.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Jsem pro zprávu, protože jejím cílem je přezkoumat evropský systém normalizace tak, aby byla nalezena správná rovnováha mezi evropskými a vnitrostátními hledisky. Zpráva stanoví důležité pokyny odpovídající systému normalizace, který podporuje inovace, podněcuje hospodářskou soutěž mezi podniky a interoperabilitu, zajišťuje bezpečnost výrobků a ochranu životního prostředí a odstraňuje překážky obchodu.

Dále je důležité uznat úlohu vnitrostátních organizací pro normalizaci v rámci systému normalizace jako celku pro zaručení větší harmonizace ve věcech regulace s obchodními partnery EU.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0571/2010

 
  
MPphoto
 
 

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Evropská unie musí pokračovat v aktivním dialogu s Ukrajinou o, jejím přistoupení do naší Unie, i když si uvědomujeme, že se členským státem v příštích letech nestane. Je v zájmu nás všech, aby se Ukrajina stala hospodářsky rozvinutým a politicky stabilním státem, jehož nejbližšími partnery se stanou západní státy. Chápeme, že nebude snadné toho dosáhnout, jelikož tato země musí stabilizovat svou finanční situaci a provést četné reformy. Je však nutné toho dosáhnout a EU by měla toto úsilí podporovat. Konstruktivní práce na dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou musí pokračovat a práce na rozšířené dohodě o volném obchodu musí být rychle zahájena. Ze zeměpisného hlediska se Ukrajina nachází ve velice důležité oblasti, která hraje svoji důležitou roli při dodávkách plynu do EU. Proto je zapotřebí podporovat modernizaci soustavy pro tranzit zemního plynu, abychom snížili riziko přerušení dodávek plynu do zemí EU, ke kterému nedávno došlo. Zároveň nesmíme zavírat oči před porušováním demokracie, které se vystupňovalo od té doby, co se Viktor Janukovič ujal prezidentského úřadu. Je naší povinností na takové porušení demokracie upozorňovat a v případě Ukrajiny zaujmout pevné stanovisko v souladu se západními hodnotami, jelikož naše Unie je na těchto hodnotách založena.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0572/2010

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože vítám pokrok, jaký Evropská unie ve vztahu k Moldavské republice během minulého roku učinila. Rumunsko se v okamžiku svého přistoupení zavázalo, že bude v rámci EU prosazovat Moldavskou republiku. Myslím si, že konkrétním důkazem tohoto původního závazku je počet rumunských poslanců EP z různých politických skupin, kteří podepsali usnesení. Makrofinanční pomoc poskytnutá této zemi ve výši 90 milionů EUR byla a stále je záchranným lanem, které Moldavsko a její občané potřebovali, aby učinili pokrok a, zejména, aby splnili závazky, které přijali v oblasti reforem, právního státu a boje proti korupci.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Návrh usnesení o reformách a pokroku v Moldavské republice vyjadřuje v pravý čas podporu politickým představitelům a obyvatelům na druhém břehu řeky Prut, a to i v sovislosti s blížícími se volbami, které se budou konat dne 28. listopadu. Evropský parlament vyzývá demokratické síly v zemi a etnická a kulturní společenství, aby se vyhnuly zbytečné konfrontaci a spolupracovaly na utváření evropské budoucnosti tohoto státu, jehož hospodářství bylo těžce zasaženo recesí a jenž čelí velkému riziku z hlediska politiky a demokratických reforem. Je povinností EU, aby pomohla zajistit, že parlamentní volby proběhnou řádně, a jednat pevněji, aby separatistické orgány v Tiraspolu nemohly zabránit hlasovat moldavským občanům žijících v Podněsterské oblasti. Problém Podněstří má samozřejmě obrovský význam pro stabilitu Moldavské republiky a celý region a EU musí hrát z tohoto hlediska aktivní roli při provádění sjednaného a trvalého řešení. Navýšení makrofinanční pomoci pro Moldavskou republiku, podpora strukturálních reforem a boj proti korupci, rozvíjení prostředí pro investice, stejně jako co nejrychlejší přechod k operační fázi dialogu o uvolnění vízového režimu pro moldavské občany: to jsou klíčové prvky podpory poskytované ze strany Evropy státu, který má své místo v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) v posledním roce ukázala Moldavská republika skutečnou politickou vůli v rámci procesu sbližování s Evropskou unií. Snahy o modernizaci této země však musí pokračovat. Evropská unie musí hrát aktivní roli v podpoře tohoto dynamického vývoje. V této souvislosti jsem hlasoval pro tento návrh usnesení, protože se domnívám, že je pro Evropský parlament a Evropskou unii celkově důležité vyslat signál důvěry Moldavské republice připravující se na parlamentní volby.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Moldavsko zvolilo pozitivní přístup při sbližování s evropskými standardy svobody, demokracie a řádné správy věcí veřejných a dokazuje svou vůli pokračovat v tomto úsilí, což musím uvítat.

Nadcházející volby budou testem pevnosti jeho orgánů a jeho demokratické kultury. Přes pozitivní náznaky nesmíme zapomínat na to, že zůstává mnoho nezodpovězených otázek, které ohrožují stabilitu a pokrok Moldavska, z nichž nejdůležitější je otázka Podněstří.

Doufám, že Unie bude schopna přispět významně k trvalému řešení tohoto problému.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k výsledkům evropské politiky sousedství a programu pro východní partnerství zahájeném v květnu 2009, které uznávají evropské ambice Moldavské republiky a význam Moldavska jako země s hlubokými historickými, kulturními a hospodářskými vazbami na členské státy Evropské unie, jsem potěšen pokrokem, který Moldavská republika učinila v minulém roce, a věřím, že volební proces může nadále upevnit demokratické orgány a dodržování právního státu a lidských práv v Moldavsku. Doufám, že moldavské orgány uskuteční potřebné reformy a splní svůj závazek pokračovat v úsilí o evropskou integraci Moldavské republiky. Musím také zdůraznit vyjednávání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskem, které začalo dne 12. ledna, a zdůrazňuji dobré výsledky, kterých Komise v tomto procesu s Moldavskou republikou dosahuje.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Opět se většina v Parlamentu pokouší zasahovat do vnitřních záležitostí země, otevřeně se staví na stranu těch sil v Moldavsku, které brání zájmy hospodářských skupin EU, a ohrožuje nezávislost a suverenitu země, stejně jako vůli vyjádřenou jejími obyvateli. Urážky začínají hned na začátku, když se v textu uvádí, že EP „vítá pokrok dosažený v minulém roce Moldavskou republikou“ a požaduje, aby orgány v zemi „provedly nezbytné reformy a splnily svůj závazek pokračovat v úsilí o plynulou evropskou integraci Moldavské republiky“.

V textu se však neuvádí, že vláda Moldavska byla výsledkem koalice po jasném převratu, kdy došlo k řadě provokativních a destabilizujících operací učiněných pro svržení vlády komunistické strany, která vyhrála volby. Dále v něm není zmínka o tom, že poté, co se ta samá koalice dostala k moci, započala se znepokojujícím a nedemokratickým protikomunistickým útokem a jasnými manévry za účelem diskreditace komunistické strany.

Většinové stanovisko Parlamentu odhaluje jeho hluboce protikomunistickou povahu a jeho pokrytectví, když hovoří o ochraně demokracie, právním státu a lidských právech.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias and Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto společné usnesení, protože vzhledem k plánovým volbám na den 28. listopadu 2010 a vzhledem k sektářským pokusům pravicových stran podporovat zákaz jmen a symbolů jejich hlavních levicových odpůrců, je důležité klást důraz na to, aby se volby nutně uskutečnily v přesném souladu s mezinárodními normami a všechny politické strany měly rovné příležitosti. Také si myslím, že je důležité znovu vyjádřit podporu územní celistvosti Moldavské republiky a klást důraz na roli, kterou by EU mohla a měla hrát při přispívání k nalezení řešení otázky Podněstří.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Důvodem hlasování pro návrh usnesení předložený mými kolegy ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je především požadavek na rychlé vyřešení otázky Podněstří, jelikož má základní význam pro podporu politické stability a hospodářské prosperity v Moldavské republice a v tomto regionu. Evropský parlament výrazně podporuje, tak jak je třeba, územní celistvost Moldavské republiky a zdůrazňuje, že EU musí posílit svou roli v řešení podněsterské otázky. Celkově analyzuje usnesení správně kroky, které musí Moldavská republika učinit, aby se rozhodněji a důvěryhodněji přiblížila dosažení cílů stanoveným pro každý potenciální členský stát Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) v posledních letech vynakládá Moldavsko velké úsilí, aby se více přiblížilo evropským standardům svobody, demokracie a řádné správy věcí veřejných. Zmiňované úsilí je důsledné a ukazuje, že Moldavsko je odhodláno nadále směřovat k možnému budoucímu vstupu do EU. V Moldavsku se brzy budou konat volby, které budou dobrým testem pro zjištění míry stability jeho demokratické kultury a jeho orgánů. i přes všechny zmíněné pozitivní prvky zůstává stále několik otázek, které se musí nabrat pozitivní směr, především otázka Podněstří, jež může vyvolávat jistou nestabilitu. EU musí nadále vyvíjet veškeré úsilí, aby se reformy prováděné v Moldavsku stále ubíraly správným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Zcela souhlasím s návrhem usnesení o Moldavsku. Nicméně v usnesení mi chyběla jediná věc, a to naprosto jasné stanovisko k problému v Podněstří. Moldavsko se nebude moci stát plnohodnotným členem EU, pokud nedokáže mírovou cestou vyřešit konflikt v Podněstří. Rozdělení země na dvě části je nepřijatelné. Pokud si moldavská vláda přeje integraci s Evropskou unií, musí začít jednat s podněsterskou vládou, aby mezinárodnímu společenství dokázala, že má legitimitu nad celým územím Moldavska.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Návrh usnesení o reformách a rozvoji v Moldavské republice se zmiňuje o dohodě o přidružení, která se nyní vyjednává mezi EU a Moldavskem. Jeho záměrem je dát podnět k výraznému zlepšení v rámci společného institucionálního rámce EU a Moldavské republiky, aby se mohly vyvíjet užší vztahy ve všech oblastech a aby se posílilo politické partnerství a hospodářská integrace, a přitom byla zavedena vzájemná práva a vzájemné povinnosti. Vedle některých dalších reforem zmíněných v textu je velká pozornost věnována uvolnění vízového režimu. Potřebujeme co možná nejrychleji zavést nějaký systém. Pokud se podíváme na problémy, které se země stále snaží překonat, je odůvodněné předpokládat, že tato situace vyústí v masovou imigraci do EU, proto jsem hlasoval proti návrhu usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Cílem návrhu usnesení je uvolnění vízového režimu pro Moldavskou republiku. Následky tohoto uvolnění pro Evropskou unii by byly migrační nárůst a přeshraniční kriminalita. Takováto usnadnění nechávají dveře otevřené pro různé zneužívání a krátkodobé vízum je velmi často jen krokem k trvalému pobytu. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Moldavsko je jednou z těch sousedních zemí, které se úspěšně přibližují k Evropské unii. Oblasti spravedlnosti a veřejné správy jsou reformovány a posiluje se boj s korupcí. v otázce uvolnění vízového režimu se postupuje dopředu. Přesto však zůstává mnoho nevyřešených problémů, mezi nimiž otázka Podněstří. Země se zmítá v hospodářské krizi. Občané Moldavska doufají v konkrétní reformy, které by zlepšily jejich životy.

Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože vyzývá Evropskou komisi, aby se nadále snažila o plné uvolnění vízového režimu s touto zemí, aby podpořila mezilidské kontakty a Moldavsko jako zemi a pomáhala jí v úsilí o evropskou integraci. Parlamentní volby, které se uskuteční dne 28. listopadu, budou pro Moldavsko velkým testem. Je to příležitost ukázat, že její občané mají stejné hodnoty jako obyvatelé EU. Vyzývám politické síly v zemi, aby po volbách zaručily politický řád a stabilitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Tímto usnesením vítá EP pokrok, kterého v minulém roce Moldavská republika dosáhla, a doufá, že volební proces může dále upevnit demokratické orgány a dodržování právního státu a lidských práv v Moldavsku; očekává, že moldavské orgány budou nadále provádět nezbytné reformy a splní svůj závazek pokračovat v úsilí o plynulou evropskou integraci Moldavské republiky; vítá, že dne 12. ledna 2010 byla zahájena jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou a s uspokojením bere na vědomí velmi dobré výsledky, které Komise získává od Moldavské republiky v rámci tohoto procesu; a žádá Komisi, aby předložila vyhodnocení stávající dohody o zjednodušení vízového styku, aby rychle postoupila k dohodě o formálním plánu pro uvolnění vízového režimu a aby moldavským orgánům nabídla cílenou podporu a pomoc, aby splnily potřebné testy pro zcela bezvízové cestování; žádá Radu, aby vyzvala Komisi k vypracování plánu pro uvolnění vízového režimu, aby tak byl zahájen skutečný dialog o vízovém režimu na základě pokroku dosaženého Moldavskou republikou po přípravných rozhovorech o čtyřech blocích dialogu o vízovém režimu.

 
  
  

Zpráva: Gesine Meissner (A7-0266/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o integrované námořní politice – dosažený pokrok a nové výzvy, protože se domnívám, že EU potřebuje konkrétní opatření pro stimulaci hospodářství v přímořských oblastech, poskytující pobídky a podporující hospodářský potenciál námořních seskupení, zejména v členských státech a regionech s rozlehlými výlučnými ekonomickými zónami, jako v případě Portugalska a Azor. Domnívám se, že inteligentního růstu, jak je doporučován strategií Evropa 2020, lze dosáhnout pouze za předpokladu inteligentního využívání různých možností, které skýtá evropská různorodost. Považuji tedy posílení integrované námořní politiky za velmi důležité pro podporu hospodářského růstu a tvorbu nových udržitelných pracovních míst v přímořských oblastech, pro ochranu námořních ekosystémů a zejména pro podporu výměny osvědčených postupů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Je důležité, aby EU zajistila ochranu svého pobřeží. Je také nutné, aby platné právní předpisy posílily bezpečnost průzkumu ložisek a těžby ropy. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) se sídlem v Lisabonu poskytuje podporu a technickou pomoc při rozvíjení a provádění evropských právních předpisů v oblasti bezpečnosti a námořní ochrany, stejně jako v oblasti znečišťování životního prostředí loděmi. v červnu tohoto roku jsem předložila písemný návrh komisařům Oettingerovi, Kallasovi a komisařce Georgievě, aby rozšířili pravomoci agentury EMSA pro vytvoření mechanismů dohledu nad bezpečností evropských ropných plošin v Severním, Černém a Středozemním moři a aby tato agentura byla zodpovědná za předcházení ekologickým katastrofám souvisejícím s těžbou ropy. Tento návrh umožní úspory ve finančních, lidských a technických zdrojích. Vítám odpověď komisařů, která ukázala, že jsou otevřeni přezkumu nařízení o agentuře EMSA, který by rozšířil její pravomoci v oblasti intervence při námořních havárií, při nichž dojde ke znečištění moře. Opět vyzývám Evropskou komisi, aby rozšířila pravomoci agentury EMSA pro zajištění ochrany našeho pobřeží.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) v době, kdy třetina občanů EU žije v přímořských oblastech – tento trend je vzrůstající –, se domnívám, že se evropská námořní politika musí zabývat především výzvami vyplývajícími ze změny klimatu. Navíc musíme společně s předcházením přírodním katastrofám a bojem s jejich následky vyvíjet úsilí i v oblasti ochrany moře a přiléhajících zón proti možným průmyslovým nehodám, jakou byla nedávná ropná katastrofa v Mexickém zálivu. Domnívám se tedy, že musíme k řízení potenciálu moří přistupovat z ekologického hlediska a z hlediska hospodářské udržitelnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Se svými sedmi nejvzdálenějšími regiony v Indickém a Atlantském oceánu a svými zámořskými územími pokrývá Evropská unie největší námořní oblast na světě. EU má navíc další výhodu, a to svou zavedenou námořní tradici, vyžadující si vypracování strategie „modrého růstu“, jež musí být prováděna v úzké spolupráci se strategií EU 2020. Takováto hospodářská strategie může nadále rozvíjet potenciál různých námořních odvětví. Důležitou roli v rámci této strategie mohou a musí hrát samozřejmě místní a regionální orgány, společenství v pobřežních oblastech atd.

Podobně jako jiné evropské politiky může integrovaná námořní politika pomoci dosáhnout důležitého cíle – vytváření konkurenceschopné, sociální a udržitelné Evropské unie s vysokou úrovní zaměstnanosti, což může námořní odvětví učinit ještě atraktivnějším pro mladé lidi či jiné uchazeče o zaměstnání. Zároveň musí Evropa navrhnout opatření na podporu intervencí v případě katastrof, jako byla katastrofa v Mexickém zálivu, a musí předložit sladěný evropský akční plán pro předcházení mimořádným situacím a řešení havárií vrtných plošin na mezinárodní úrovni, zejména v případech přeshraničního znečištění.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o integrované námořní politice, protože se domnívám, že by tato politika měla propagovat větší jednotnost mezi různými politickými odvětvími, což by umožnilo využívat potenciálu moře a námořního odvětví udržitelným a účinným způsobem jak z ekologického, tak i z hospodářského hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) „K EU patří 320 000 km mořského pobřeží a jedna třetina našich občanů – tento trend je vzrůstající – žije v přímořských oblastech. Hospodářské činnosti na moři a v pobřežních regionech vytvářejí 40 % HDP EU a podle všech prognóz zde stále ještě existuje velký rozvojový potenciál. 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí se uskutečňuje prostřednictvím lodní dopravy.“

Zpravodaj v jediné větě shrnul význam moře pro Evropu. Jako Portugalec to dobře vím. Také jako Portugalec – příslušník národa, který se vždy k moři vracel a nacházel v něm prosperitu a bohatství – považuji za zásadní, aby měla Evropa námořní politiku, která by jí umožňovala využívat celý potenciál moře jako hospodářského a energetického zdroje, jako poskytovatele pracovních míst a bohatství a jako stimulu konkurenceschopnosti a inovací.

Jsem zvláště rád, že mohu vyzdvihnout záležitost s ekologickými haváriemi na moři (připomínám případ havárie tankeru Prestige, která se odehrála velice blízko severního pobřeží Portugalska) a potřebu přísnějších pravidel proto, abychom jim na evropských mořích předcházeli.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Moře nabízí důležité obchodní cesty, působí jako nástroj regulace klimatu a představuje zdroj potravy, energie a nerostných surovin. 21. století je v plném proudu a moře získává novou identitu a také geostrategický a geopolitický význam, který nemá v historii lidstva obdobu; moře dnes víc než kdy jindy činí z Evropy centrum. Evropa musí ze své centrální pozice těžit. Členské státy jako Portugalsko musí využít svého vztahu k moři a rozlehlosti své výlučné ekonomické zóny; v případě Portugalska se jedná o jednu z nejrozsáhlejších zón na světě.

Téměř 40 % hrubého domácího produktu Evropské unie a 40 % jejích obyvatel je soustředěno v přímořských regionech. Odhaduje se, že celkový obrat přímo v námořním cestovním ruchu v Evropě činil v roce 2004 72 miliard EUR. Téměř 90 % evropského zahraničního obchodu a skoro 40 % vnitřního obchodu projde evropskými přístavy.

Podporuji tedy ambiciózní strategii „modrého růstu“. Za tímto účelem by měla Komise do roku 2012 předložit komplexní meziodvětvovou strategii udržitelného růstu pobřežních regionů a námořních odvětví, která bude založena na rozsáhlém průzkumu potenciálu a možností politiky a na rozsáhlé konzultaci se zúčastněnými stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva představuje celkovou vizi integrované námořní politiky ve spojení s „cíli vnější politiky EU“. Nesouhlasíme s takovým přístupem, ani několika jinými aspekty této zprávy, jako například s důrazem kladeným na zřízení evropské pobřežní stráže, což je federalistický postoj, který nerespektuje suverenitu a pravomoci členských států v oblasti řízení svých teritoriálních vod a svých výlučných ekonomických zón.

Odmítáme návrh „zavést ekonomické tržní nástroje“, jako například systém obchodování s emisemi v námořním odvětví: tyto mechanismy, aniž by byly použity v námořním odvětví, již prokázaly svou neúčinnost při uskutečňování environmentálních cílů, ke kterým se hlásí.

Přesto uznáváme pozitivní aspekty zprávy, jako například: návrh, že otázka „zlepšení pracovních podmínek na moři, bezpečnosti a šetrnosti lodí k životnímu prostředí“ by měla figurovat na pořadech jednání mezinárodních fór a v mezinárodních dohodách; návrh na to, aby byla provedena „v právu Společenství Úmluva o práci na moři Mezinárodní organizace práce provedena v právu Společenství“; uznání významu námořní přepravní dopravy; zachování malých a méně významných přístavů; rozšíření „sítě námořní plavby na krátké vzdálenosti“; a důraz kladený na lepší propojení s nejvzdálenějšími regiony.

Zpráva také navrhuje, aby vědecké discipliny zabývající se problematikou moře byly jedním z ústředních témat 8. rámcového programu pro výzkum.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Jako poslankyně zvolená za přístavní město v Normandii a členka podskupiny pro moře a pobřežní oblasti jsem sledovala zblízka zprávu o integrované námořní politice (IMP). Při různých příležitostech jsem zdůrazňovala potřebu zajistit harmonickou koexistenci jednotlivých způsobů využívání moře podporující tradiční činnosti (jako rybolov, a já jsem požádala, aby na seznamu námořních činností zahrnutém ve zprávě byl symbolicky uveden na prvním místě) a také usnadňující nové činnosti. Zaznamenala jsem tedy, že bychom měli podporovat zvláště odvětví obnovitelných energií, včetně větrné energie na otevřeném moři („off-shore“), protože je to v souladu s evropskými cíli o diversifikaci zdrojů energie a může to podle studie vypracované Komisí v následujícím desetiletí přinést až 410 000 nových pracovních míst v Evropě. Konečně jsem se zpravodajkou pozměnila zprávu, abych informovala Komisi o potřebě zajistit pro IMP finanční prostředky. První diskuse v rámci výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropu po roce 2013, jehož jsem členkou, jistě vznesly pochyby o dlouhodobém financování politiky regionální soudržnosti, jejíž některé programy se vztahují k IMP.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Integrovaná námořní politika je pro Evropskou unii velkou výzvou. Uskutečnění této politiky musí umožnit posílení hospodářských činností na moři a na pobřeží, přičemž má být brán větší ohled na zaměstnanost a také větší ochranu životního prostředí, stejně jako na rozvoj výzkumu a inovací v námořním odvětví. v tomto ohledu jsem hlasovala pro zprávu, která představuje významný pokrok, jelikož klade důraz na všechny tyto prvky zvolením meziodvětvového a nikoliv roztříštěného přístupu, jak tomu bylo v minulosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Integrovaná námořní politika je pro hospodářství Evropské unie nadmíru důležitá, protože může významně zlepšit její konkurenceschopnost. Při stanovování rámce pro tuto politiku je třeba začlenit posilování hospodářského rozvoje, zvyšování míry zaměstnanosti v odvětví a také ochranu životního prostředí. Důležitým prvkem strategie by rovněž měl být jednotný přístup k otázce posílení role evropských států v oblasti výzkumu námořního hospodářství, technologického vývoje a námořního inženýrství, stejně jako vývoje mořských zdrojů.

Neměli bychom také zapomínat na snahu zabránit takovým nebezpečím jako je pirátství, nezákonný rybolov a znečištění životního prostředí. Integrovaná námořní politika by tedy měla nejenom zahrnovat sjednocení několika oblastí námořní činnosti a strategické námořní hospodářství, stejně jako úplné využití námořního potenciálu, ale měla by také upozorňovat na zlepšení podmínek práce na moři.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Evropská unie v minulém volebním období podporovala a schválila námořní balíček. Šlo o balíček zahrnující všechny základní oblasti námořního hospodářství. Výbor pro dopravu a cestovní ruch si je vědom toho, že přibližně 90 % vývozu a dovozu Unie se uskutečňuje po moři. Je důležité mít integrovanou námořní politiku, zahrnující dopravu, správu, ochranu životního prostředí, řízení mořských zdrojů a také námořní cestovní ruch. Toto jsou důležité důvody, proč podpořit tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Touto zprávou vyjadřujeme svou podporu balíčku o integrované námořní politice navrženému v roce 2009 Evropskou komisí, protože se domníváme, že představuje ambiciózní meziodvětvovou strategii pro hospodářský rozvoj, vysokou zaměstnanost a ochranu životního prostředí v pobřežních regionech a námořních odvětvích. Vyzýváme tedy členské státy, aby rozšířily mandát Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) o provádění bezpečnostních inspekcí a regulací těžby ropy na otevřeném moři v Evropě, obzvláště po nedávné přírodní katastrofě ve vodách Mexického zálivu. Podporujeme přístup spočívající v koordinaci a spolupráci se třetími zeměmi v otázkách námořního dozoru s cílem vytvořit společné prostředí pro sdílení informací a integrovat různé vnitrostátní útvary pobřežní stráže.

Dále Evropský parlament zamýšlí zvýšit své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje týkajícího se využívání a uplatnění obnovitelných zdrojů energie; zlepšit pracovní podmínky námořníků (program „Námořní Erasmus“); a konečně, zajistit lepší propojení okrajových přímořských regionů. Vítáme tedy vytvoření Evropského atlasu moří a Námořního fóra a navrhujeme vytvoření Evropského institutu pro námořní výzkum, aby byla Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODNET) uvedena do provozu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Integrovaná námořní politika má zásadní význam, pokud máme co nejlépe využívat nesmírné bohatství, které nám moře nabízí, stejně jako celý jeho hospodářský potenciál. Nesmíme zapomínat na to, že naše hospodářské činnosti na moři v pobřežních regionech vytvářejí 40 % hrubého domácího produktu EU, a podle četných studií existuje ještě obrovský potenciál rozvoje, který je třeba prozkoumat. Ve skutečnosti se prostřednictvím lodní dopravy uskutečňuje 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí. Navzdory těmto číslům a obrovskému potenciálu, který nám stále zbývá prozkoumat, neexistuje integrovaná evropská námořní politika, která by nám neumožnila již nadále přistupovat odděleně k našim politikám v oblastech námořní dopravy, námořního hospodářství, nových technologií, pobřežních regionů, výroby energie na moři, rybolovu, dozoru nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, cestovního ruchu, ochrany mořského prostředí a mořského výzkumu. Tento návrh usnesení pomůže současnou situaci změnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. (LV) Námořní politika musí nejen zahrnovat povinná nařízení o těžbě a převozu ropy, ale také nabídnout dvojí náhradu za ztráty vyplývající z nehod. Musíme také vypracovat dodatečná bezpečnostní nařízení, nařízení o účinné reakci a opatření pro předcházení katastrofám. Pro dosažení tohoto cíle musí být zřízen fond, do kterého by měli přispívat všechny subjekty činné v námořním prostředí. Pokud zohledníme všechny varianty, musíme být schopní zakázat nebezpečné technologie používané při průzkumu ložisek ropy a těžbě ropy. Toto také podnítí rozvoj nových bezpečných a účinných technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Pokud mají být na vodách EU zavedeny odlišné emisní limity, bude to v rozporu s integrovanou námořní politikou, jejímž cílem je, jak je uvedeno ve zprávě, brát v úvahu všechny faktory. Nesmíme v tomto ohledu zapomenout na jaderné zkoušky prováděné pod vodou. Zejména v oblastech citlivých z hlediska ochrany životního prostředí bude kromě kvót odlovu, oblastí úplného zákazu rybolovu a nařízení o akvakultuře důležité zvážit řešení pro citlivý přístup k pobřežnímu cestovnímu ruchu, vojenská cvičení, lodní dopravu, těžbu ropy a plynu, těžbu písku a štěrku a také opatření pro předcházení světovým environmentálním katastrofám, jakou byla nedávná lavina jedovatých naplavenin. Pokud by měl nad vnitrostátními pobřežními orgány či vnitrostátním vojenským námořnictvem mít převahu evropský orgán pro bezpečnost pobřeží, neslučovalo by se to s vnitrostátními suverénními právy a posílilo by to současnou tendenci k centralizaci. Celkově se zdá, že tato strategie nebyla zcela dobře promyšlena, a proto jsem hlasoval proti ní.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tento dokument, protože se domnívám, že integrovaná námořní politika je nutná pro zajištění vhodné úrovně ochrany životního prostředí. Jednou z nejdůležitějších zásad je koordinace různých politik a potřeba zajistit provádění ekosystémového přístupu, který stanoví rámcová směrnice EU o strategii pro mořské prostředí. Zejména souhlasím s nástroji uvedenými v dokumentu pro koordinaci dozoru nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, ochrany mořského prostředí a vědeckého výzkumu. Jako zástupkyně Litvy, země v oblasti Baltského moře, vítám skutečnost, že tento dokument upozorňuje na širší výzkum s cílem stanovit a zhodnotit současný stav moří. Baltské moře je jedno z moří nejhůře poškozených hospodářskou činností a jedno z nejvíce znečištěných moří na světě. Jak ukázala katastrofa způsobená únikem ropy v Mexickém zálivu, mohou být citlivé mořské ekosystémy v mžiku narušeny. Proto zvláště podporuji výzvu členským státům, zakotvenou ve zprávě, aby byly více činné při plánování širokosáhlé strategie pro ochranu mořského prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Zpráva paní Meissnerové představuje vyvážený text, který zahrnuje řadu důležitých faktorů a požadavků. Námořní činnosti jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů evropských příjmů. Abych uvedl jenom pár čísel, tyto činnosti vytvářejí 40 % HDP EU a zároveň představují 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí. Zpráva se zaměřuje na několik klíčových bodů: ustanovení vhodných struktur námořní správy na vnitrostátní a regionální úrovni; koordinované a přeshraniční územní plánování námořních prostor; námořní dozor na ochranu členských států a EU; ochrana mořského prostředí; vytvoření strategie pro udržitelný cestovní ruch v pobřežních a ostrovních oblastech; a podpora odvětví lodního stavitelství, které je již hlavním odvětvím, a námořní dopravy pro dosažení ambiciózního cíle „zelené lodní dopravy“. Kvůli výše zmíněným důvodům jsem musel hlasovat pro zprávu. Musíme nutně zajistit, aby byla komunikace mezi různými odvětvími spadajícími pod námořní politiku a jejich integrace úspěšná kvůli celé řadě důvodů souvisejících s účinností, konkurenceschopností, respektem k mořskému prostředí a jeho ochranou.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Evropský parlament souhlasí s Komisí, že naše „pevná tradice námořního odvětví“ je jednou ze silných stránek Evropy. Vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy, aby dále rozvíjely potenciál, který poskytují různá námořní odvětví, vypracováním ambiciózní strategie „modrého růstu“. Domnívá se, že integrovaná námořní politika by měla přispět k vybudování konkurenceschopné, sociální a udržitelné Unie. v tomto ohledu je Parlament toho názoru, že rozvoj integrované námořní politiky musí harmonicky začleňovat úsilí o dosažení hospodářského rozvoje, vysoké míry zaměstnanosti – zvláště zatraktivněním tohoto odvětví pro mladé lidi pomocí vzdělávacích akcí a zahájením projektu „Námořní Erasmus“ – a ochrany životního prostředí. Proto Parlament tvrdí, že integrovaná námořní politika by měla být propojena s cíli a iniciativami strategie EU 2020. z toho důvodu EP žádá Komisi, aby předložila do roku 2013 komplexní meziodvětvovou strategii udržitelného růstu pobřežních regionů a námořních odvětví, která bude založena na rozsáhlém průzkumu potenciálu a možností politiky a na rozsáhlé konzultaci se zúčastněnými stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Zatímco na jedné straně existuje jasná potřeba začlenit námořní politiku do Evropské unie vzhledem k tomu, že činnosti k ní přidružené vytvářejí 40 % HDP EU, na straně druhé je správné tyto činnosti regulovat a brát v úvahu konkurenty mimo EU. Pravidla o rybolovu, cestovním ruchu, dopravě a ochraně životního prostředí v tomto odvětví se velmi často rozvíjela odděleně a bez ohledu na rizika spojená s nekalou konkurencí ze strany třetích zemí. Například rozšíření příliš přísných emisních limitů na všechny pobřežní regiony v Evropě může způsobit narušení hospodářské soutěže.

Parlament diskutoval o dalších textech v souvislosti s otázkami, před kterými stojíme, a schválil je. Bez pochyby bude potřeba tyto texty uceleným způsobem uvést v soulad. Jednou z těchto otázek je námořní dozor, který je zásadní pro kontrolu nelegálních činností, které se často uskutečňují blízko evropského pobřeží, počínaje pašováním padělaného zboží a konče přepravou zakázaných látek a nelegálním rybolovem.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně.(PL) Námořní a pobřežní hospodářská činnost Evropské unie v současnosti vytváří 40 % HDP Unie a prognózy naznačují vysokou pravděpodobnost budoucího růstu. z tohoto důvodu je námořní činnost bezpochyby důležitým faktorem a je jednou ze silných stránek Evropy. Myslím, že další rozvoj námořního hospodářství je zásadní.

Stávající námořní politika Unie se utvářela odděleně v těchto oblastech: námořní doprava, námořní hospodářství, nové technologie, pobřežní oblasti, výroba energie na moři, rybolov, dozor nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, cestovní ruch, ochrana mořského prostředí a mořský výzkum. Tyto oddělené činnosti se často uskutečňují neslučitelným způsobem, který poškozuje námořní politik jako celek. Je zřejmé, že integrovaná námořní politika přispěje k dalšímu hospodářskému rozvoji Evropské unie. To mimo jiné umožní zajistit větší jednotnost mezi různými oblastmi politiky, vytvořit lepší regulační a meziodvětvové nástroje a využít námořního potenciálu a potenciálu námořního odvětví hospodárným a ekologickým způsobem.

Navíc je podle mého názoru zásadní učinit toto odvětví atraktivní pro mladé lidi prostřednictvím vzdělávání a činností, jejichž cílem je podpořit mladé lidi, aby v tomto odvětví pracovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Salvatore Tatarella (PPE), písemně. (IT) Zpráva o integrované námořní politice se týká důležitého odvětví evropského hospodářství. Námořní činnosti ve skutečnosti pro EU představují důležitý zdroj příjmů, jak z hlediska HDP, tak z hlediska obchodu se zbožím v rámci Evropy i mimo ni. Domnívám se, že bychom měli zdůraznit určité body zprávy. Zaprvé, zpráva uvádí, že budoucí strategie v tomto odvětví budou přizpůsobené zvláštnostem mořských oblastí, ale já se domnívám, že je velice důležité zohledňovat i regionální zvláštnosti. Nová námořní politika bude rovněž zaměřena na rozvoj bezpečných lodí a nabídne příležitosti pro budoucnost evropského lodního stavitelství. Naše moře by měla být nadále hnací silou růstu, proto se domnívám, že je pro rozvoj integrované námořní politiky důležité zajistit větší soudržnost mezi pravidly řídícími jednotlivá námořní odvětví a zároveň chránit mořské prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Doposud se politiky v oblasti námořní dopravy, námořního hospodářství, nových technologií, pobřežních regionů, výroby energie na otevřeném moři, rybolovu, dozoru na moři, dodržování práva a pořádku na moři, cestovního ruchu, ochrany mořského prostředí a mořského výzkumu vyvíjely odděleně. Tento roztříštěný přístup vede stále znovu a znovu k protichůdným opatřením, sporům a chaosu. Je tedy žádoucí zvolit integrovaný přístup zahrnující jednak rámec správy s rozhodovacími orgány na všech úrovních, tak i všechna odvětví a průřezové nástroje.

V souvislosti s koordinací plánování činností podporuji výzvu Komisi, aby vypracovala strategie pro mořské oblasti, které by zohledňovaly zvláštnosti daných regionů a využívaly jejich silné stránky.

Mohl by to být dobrý návrh pro nejvzdálenější regiony, jako je Madeira, jelikož by tak region mohl využívat své činnosti na moři a navázat spolupráci při činnostech ostatních regionů v rámci mořské oblasti, jejíž je součástí. Ve skutečnosti má EU díky teritoriálním vodám nejvzdálenějších regionů nejrozlehlejší výlučnou ekonomickou zónu na světě, což námořním činnostem a činnostem na moři v těchto regionech hned přikládá velký význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Výsledek dnešního hlasování mě potěšil. Úsilí o udržitelné využívání a integrovaný přístup ke správě oceánů, moří a pobřežních oblastí by mělo být pro Evropskou unii prioritou. Jsem přesvědčen, že integrovaná námořní politika bude mít pozitivní dopady jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém výhledu. Odstranění politických překážek a sladění jednotlivých činností, které přímo ovlivňují evropský námořní prostor, představují cíle, na které nesmíme zapomínat.

Myslím, že by Evropský parlament měl vyžadovat zavedení souboru odvětvových opatření, zejména v souvislosti se škodlivými sociálními a hospodářskými následky, které často postihují rybáře, když jsou přijata opatření kvůli obnovení stavu rybích populací nebo na ochranu ekosystémů.

 
  
  

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0277/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward, Brian Crowley a Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Podporuji požadavek přednesený ve zprávě a adresovaný Komisi, aby zrušila jednání se společenstvím Mercosur do doby schválení nového mandátu zohledňujícího zájmy všech členských států. Zemědělství je největším domácím zpracovatelským průmyslem v Irsku a vzhledem k hospodářské obnově země má rozhodující význam. Tato obnova nesmí být narušena. Jelikož je zemědělské odvětví pro evropské hospodářství zásadní, musí být Evropský parlament do příslušných jednání v každé fázi procesu intenzivně zapojen. Navíc podporuji pozměňovací návrh ke zprávě o provádění opatření, která zajistí, že všechny zemědělské výrobky dovážené do EU budou splňovat stejné výrobní normy jako evropské zboží vzhledem k ochraně evropských spotřebitelů, dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí, a sociální standardy. Irští zemědělci odvádějí vynikající práci při zajišťování toho, aby jejich produkty a používané výrobní postupy byly vysoce kvalitní, a je zapotřebí stanovit rovnocenné normy pro zajištění rovných podmínek, řádné hospodářské soutěže a udržitelnosti evropského zemědělského odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Evropská unie prohloubila své hospodářské a obchodní vztahy s Latinskou Amerikou a stala se jejím druhým nejdůležitějším obchodním partnerem a hlavním obchodním partnerem společenství Mercosur a Chile. Cílem prohloubení integrace evropských a latinskoamerických hospodářských oblastí je dosáhnout stavu výhodného pro obě strany. Je zapotřebí užší spolupráce mezi zeměmi EU a Latinské Ameriky s cílem koordinovat v souladu se závazky obsaženými v Madridské deklaraci úsilí obou stran o rychlé uzavření spravedlivé, ambiciózní a komplexní dohody Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem proti zprávě mého kolegy, přestože jsme ze stejné parlamentní skupiny a přestože se mu podařilo do své zprávy začlenit několik pozitivních bodů. Síly evropské pravice však bohužel dokázaly předloženými pozměňovacími návrhy změnit obsah a podstatu, o které můj kolega ve zprávě usiloval. Nemohl jsem hlasovat ro zprávu, když, bez ohledu na cokoliv jiného, odsuzuje opatření přijatá Argentinou pro řešení finanční krize jako „protekcionistická“ a na základě toho nepřímo žádá Komisi, aby zavedla sankce, když ji vyzývá, aby „se zeměmi Latinské Ameriky pravidelně jednala o problému přístupu na trh“. Nemohl jsem přehlédnout nadřazenost „pravidel trhu“ a evropské intervence do vnitřních záležitostí jiných zemí, zejména proti opatřením, která podporují soudržnost a chrání občany v těchto zemích. Obchod a vztahy mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky musí být založeny na rovnosti, solidaritě a respektu k právům pracovníků a k životnímu prostředí, a nesmí umožnit, aby zvítězily zájmy nejsilnějších států a společností.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Evropská unie je založena na systému hodnot, v souvislosti s nímž učinily země Latinské Ameriky v minulých letech významný pokrok. Takový pokrok by bezpochyby měl být odměněn dalšími pobídkami v rámci obchodní politiky EU. Pokud k němu přidáme jazyková a kulturní pouta, vytvořená v průběhu historie, máme příležitost co možná nejvíc přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji těchto zemí, i přes jejich rozdílnou situaci. Pro obě strany je také důležité pochopit, jaké základní prvky předurčují politický vývoj v těchto zemích, a zasáhnout v případě, že by došlo k jakémukoliv zneužití, které by mohlo poškodit země i nás samotné. Můžeme jen uvítat prohloubení obchodních vztahů za předpokladu, že budou rozvojové politiky sledovány, aby mohly nadále působit jako podnět ke zlepšení.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Přes hospodářský a sociální pokrok dosažený v minulých letech, jehož nejpůsobivějším příkladem je Brazílie, trpí chudobou jeden obyvatel Latinské Ameriky ze tří. Děti a mládež v Latinské Americe jsou touto pohromou zasaženy ve větší míře, kdy více než polovině z nich chybí dostatečné materiální prostředky. Tato situace pravděpodobně ovlivňuje jejich vzdělání a profesní kariéru, což má dlouhodobý dopad na společnosti, ve kterých žijí. Domnívám se, že v době, kdy musí obchodní politiky EU hrát významnou roli při naplňování rozvojových cílů tisíciletí, se musíme více zaměřit na podporu zemí Střední a Jižní Ameriky v jejich boji proti chudobě zvýšením kupní síly a zavedením trvalého rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Michel Dantin (PPE), písemně. (FR) Pozměňovací návrh, který jsem předložil společně s panem Dessem a dalšími 77 poslanci Evropského parlamentu, požaduje, aby zemědělské produkty dovážené do Evropy plně splňovaly evropské hygienické a sociální normy a normy v oblasti ochrany spotřebitele, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Je přece neuvěřitelné, že požadujeme, aby evropští zemědělci splňovali nejpřísnější výrobní normy na světě, zatímco zároveň zvyšujeme množství zemědělských produktů, které mohou být dováženy do Evropy a přitom tyto normy nesplňují.

Spotřebitelé musí mít prospěch z každé jedné úrovně ochrany, ať už kupují cokoliv, a zemědělci musí být oceněni za jejich obrovské vynaložené úsilí, a nikoliv být ve skutečnosti vystaveni nekalé hospodářské soutěži ze strany třetích zemí. v každém případě je toto má představa vyvážené potravinové a zemědělské politiky. Toto usnesení vysílá Komisi a třetím zemím jasný signál, proto ho podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Zpráva o obchodních vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou schválená Parlamentem by se mohla snadno vytvořit precedens. Obchodní dohody s Latinskou Amerikou obsahují velmi ožehavou část o zemědělství. Proto Parlament požadoval, aby „byl dovoz zemědělských produktů do EU povolen pouze tehdy, bude-li v souladu s evropskými normami v oblasti ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a s minimálními sociálními standardy“. Nyní je na Komisi, aby v budoucích jednáních tento politický požadavek Parlamentu zohlednila. V rámci těchto jednání si Parlament přál, aby byla věnována zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům z důvodu hospodářské soutěže latinskoamerického kontinentu, pokud jde o některé výrobky, především banány. Proto Parlament žádal, aby byla strategická a tradiční odvětví nejvzdálenějších regionů chráněna a dostalo se jim vhodné kompenzace v souladu se závazky, které EU vůči těmto regionům přijala v roce 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou, protože tyto vztahy by měly být pro EU prioritou. EU je v současnosti druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Latinské Ameriky a nejvýznamnějším partnerem společenství Mercosur a Chile. Evropská obchodní politika by měla sehrát významnou úlohu při plnění rozvojových cílů tisíciletí a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, zajišťování potravin a udržitelnosti životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Lisabonská smlouva pojímá obchodní politiku EU jako nedílnou součást celkové vnější činnosti Unie. v nedávné době došlo k poklesu obchodu mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou a karibskou oblastí (LAC) z důvodu narůstajícího podílu obchodu zemí LAC s asijskými zeměmi, přestože EU zůstává druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky. Ačkoli dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Mexikem a Chile vedly k zásadnímu zvýšení objemu obchodu, obchod Mexika a EU je v porovnání s objemem jeho obchodu se Spojenými státy stále nepatrný. Zdůrazňuji tedy, že je potřebné, aby obě strany vyvinuly širší spektrum hospodářských činností spojených s obchodem. Dovozy zemí Latinské Ameriky z EU dnes převážně tvoří průmyslové výrobky (přes 85 %). Naopak více než 40 % vývozu z tohoto regionu do EU představují základní produkty. Je tedy nutné uvolnit zdroje a aktivovat technickou pomoc za účelem stanovení a financování programů, které vytvářejí příležitosti pro produkci na místní a regionální úrovni a udržitelný přístup na světové trhy pro vyloučené komunity a malé a střední podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Nehlasovali jsme pro tuto zprávu z důvodu její rozporuplnosti. i když je pravda, že zpráva obsahuje některé pozitivní prvky vztahující se k nové situaci v Latinské Americe, několik jejích odstavců nelze přijmout.

Pozitivní prvky, které bychom vyzdvihli, se týkají například uznání toho, že všechny země mají právo vytvořit nezbytné mechanismy pro zabezpečení potravin a zachování a rozvoj malých a středně velkých výrobců.

V jiných bodech však zpráva uvádí přesný opak, když [Evropský parlament] „s politováním konstatuje, že některé země Latinské Ameriky, obzvláště Argentina, přijaly v průběhu finanční krize protekcionistická opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zeměmi Latinské Ameriky pravidelně jednala o problému přístupu na trh“; či když prohlašuje, že „je hluboce znepokojen restriktivními opatřeními, která nedávno přijaly argentinské orgány v oblasti dovozu potravin ze třetích zemí, včetně Evropské unie“.

Podpora liberalizace mezinárodního obchodu, která je zřejmá u některých návrhů zprávy, je také nepřijatelná, i když jsou později v dalších bodech zmíněna jiná, odlišná stanoviska.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Evropská unie udržuje dobré hospodářské vztahy se zeměmi v Latinské Americe na úrovni WTO, ale také na bilaterální a multilaterální úrovni. Tyto obchodní a hospodářské vztahy se musí nadále rozvíjet vzhledem ke zranitelným hospodářským odvětvím EU. Proto výslovně podporuji předložený pozměňovací návrh č. 30, který žádá, aby „byl dovoz zemědělských produktů do EU povolen pouze tehdy, bude-li v souladu s evropskými normami v oblasti ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a s minimálními sociálními standardy“. Naši evropští zemědělci musí dodržovat přísné výrobní normy a neměli by být znevýhodňováni následkem nekalé hospodářské soutěže. Abychom mohli zajistit pokrytí nákladů, je potřeba mít jistotu při plánování a jistotu příjmů. Na tyto záležitosti je třeba také brát zřetel v souvislosti s dohodami o volném obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) s výjimkou pozměňovacího návrhu č. 32, pro který skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) požadovala oddělené hlasování a proti kterému budeme hlasovat, by měla být zpráva jako celek schválena, protože poskytuje užitečný přehled o situaci našich vztahů s Latinskou Amerikou. Summit Evropská unie-Latinská Amerika, který se konal 18. května v Madridu, silně podpořil rozvoj vztahů mezi oběma stranami: vztahů, které jsou rok od roku pevnější. Žádná z obou stran nemůže obchodní vztahy s druhou stranou vyloučit, i když vztahy musí samozřejmě přinášet konkrétní výsledky a vést ke zlepšení životních podmínek našich obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. − Přestože souhlasím s mnoha body v této zprávě, při konečném hlasování jsem hlasovala proti. Zpráva výslovně podporuje opětovné zahájení jednání o obchodu se zeměmi Mercosuru. i když podporuji požadavky na zajištění toho, aby bylo zboží dovážené ze třetích zemí vyráběno způsobem odpovídajícím normám EU, bude mít dohoda o přidružení mezi EU a Mersocurem negativní následky na zemědělství v Evropě, zejména na odvětví živočišné výroby. Komise nevypracovala posouzení dopadů dohody o zemědělství v EU, jelikož rozhovory s obchodním uskupením opět zahájila na začátku tohoto roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Jelikož je EU hlavním investorem a druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky a jelikož také poskytuje největší rozvojovou pomoc, domníváme se, že tato informace postačuje k rozvoji jasné a přesně stanovené strategie týkající se obchodních vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou. Podporujeme stanovení jasných pokynů pro nejlepší způsob spolupráce, pro podporu politické stability, boj proti klimatickým změnám, řízení migračních toků a předcházení přírodním katastrofám. Dobrým způsobem poskytování pomoci potřebné pro Latinskou Ameriku je prohlubování obchodních vztahů mezi oběma uskupeními, které po svém dovršení budou patřit k nejsilnějším na světě. Nesmíme však zapomínat na nejvzdálenější regiony Evropy, které mohou být dovozem některých zemědělských produktů zasaženy, zejména portugalský region Madeira v souvislosti s dovozem banánů. Budeme muset dosáhnout vyrovnané dohody, na jejímž základě by se mohly latinskoamerické země rozvíjet, a přitom by nepoškozovala různá hospodářská odvětví některých členských států, zejména v zemědělském odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) v posledních několika letech se Latinská Amerika stala rozvíjejícím se hospodářským regionem. Obchodní dohody se státy Jižní Ameriky představují velice pozitivní vývoj. Vzhledem k tomu, že Evropská unie již vyvinula významné úsilí v oblasti rozvoje, měla by nyní dále upevňovat svou pozici jako druhý největší obchodní partner tohoto regionu, tak jak to již činí Rusko. Nicméně EU by měla také brát zřetel na to, s jakými státy obchoduje, jelikož v mnoha zemích Jižní Ameriky stále běžně dochází k vykořisťování pracovníků. Hlasoval jsem proti zprávě, protože věnuje velmi malou pozornost občasným velmi špatným pracovním podmínkám v Latinské Americe a předkládá velmi málo návrhů na jejich zlepšení.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zpravodaj podporuje naprosté otevření obchodních trhů mezi EU a Latinskou Amerikou. Navíc problémy vztahující se k dohodě o přidružení mezi EU a Mercosurem nejsou ve zprávě vhodně vyřešeny. Hlasoval jsem tedy proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je důležité vyslat Komisi signál, že tento Parlament je rozhodnutý navázat s Latinskou Amerikou ještě užší vztahy. Jižní Amerika má z celé řady historických, společenských a hospodářských důvodů s Evropou mnoho společného. Naše obchodní vztahy byly vždy vynikající, ale musí být prohloubeny a podporovány, a to i s ohledem na nové požadavky obou kontinentů. Nesmíme skutečně zapomínat na význam některých zemí, které byly v minulosti považovány za rozvojové země, ale které jsou nyní skutečnými světovými hospodářskými mocnostmi. Vzhledem ke všem těmto bodům se domnívám, že Evropa musí nadále hrát svou roli přednostního obchodního partnera, rádce a výsadní referenční oblasti pro všechny země v tomto regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Scholze, protože zvýšená podpora obchodních vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky je výsledkem důležitých demokratických reforem v tomto konkrétním regionu a zlepšení rámce pro ochranu lidských práv. Musíme nicméně zajistit, aby budoucí obchodní vztahy mezi oběma regiony tomuto pokroku nebránily a aby produkty dovážené do EU splňovaly evropské normy z hlediska kvality, bezpečí spotřebitelů a ochrany životního prostředí. Rovněž sdílím názor, že by Komise měla prokázat větší obezřetnost při provádění či rozšiřování obchodních dohod se zeměmi, které stále porušují základní lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou, jelikož se domnívám, že svobodný trh stimuluje světové hospodářství a může být

významným faktorem při rozvoji zemí Latinské Ameriky. Mám však za to, že mandát, který dostala Evropská komise pro to, aby vedla proces vyjednávání, by měl být opět přezkoumán, jelikož je příliš zastaralý a již neodpovídá současným okolnostem, za kterých budou jednání probíhat. Tento přezkum by jistě poskytl příležitost zdůraznit potřebu provést před sjednáním dohod studie o jejich dopadu na evropskou výrobní síť, a zejména na zemědělství. Měli bychom zaujmout také pevný postoj proti tomu, aby zemědělské produkty nadále sloužily jako „transakční měna“ pro obchodní výhody na jiných úrovních.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Důvodem, kvůli kterému jsme nakonec hlasovali proti textu, bylo, že konkrétnější návrhy na to, abychom ochránili Latinskou Ameriku před spekulativními útoky a fenoménem změny klimatu, abychom zabránili zaměření na agresivní vývoz a environmentálnímu dumpingu a pojistili se proti liberalizaci finančních služeb, byly v procesu utváření kompromisů oslabeny, což bylo protiváhou za zastavení čím dál více grotesknějších španělských formulací. Výzva k tomu, abychom zapomněli na nešťastný rozvojový program WTO z Dohá a zaměřili budoucí práci na nařízení o obchodu k novým výzvám, byla převrácena a změněna na tisíckrát opakovanou výzvu k rychlému uzavření spravedlivé, ambiciózní a komplexní dohody WTO z Dohá.

Koncept potravinové suverenity vzal také za své. Místo, aby zpráva nazývala věci pravými jmény, pouze „zdůrazňuje význam…“ toho a toho, po vyřazení jakýchkoliv konkrétních čísel, měřítek a lhůt. Tím přichází zpráva o přidanou hodnotu v porovnání se stávajícími dokumenty. U konkrétních požadavků zůstává za nimi.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Tato zpráva má naši podporu, protože klade důraz na prohloubení vztahů mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Zvláštní úlohou Evropské unie je jednat jako hospodářský a obchodní hráč na mezinárodní scéně, zvítězit v hospodářské soutěži s jejími partnery, Spojenými státy a Čínou, pro které je latinskoamerický trh opěrným bodem.

Z těchto obchodních podmínek těží málo odvětví. 85 % dovozu do zemí Latinské Ameriky a Karibiku zahrnuje průmyslové výrobky, zatímco 40 % vývozu do EU představují suroviny. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by mělo dojít k zintenzivnění obchodních vztahů v souladu s jasnými a transparentními pravidly.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. (RO) Evropská unie je v první řadě zastáncem dodržování lidských práv. Proto se domnívám, že se musíme úzce zaměřit na dodržování lidských práv v Kolumbii před liberalizací obchodu s touto zemí. Na druhé straně, pokud jde o dovoz potravin z Latinské Ameriky, musíme zajistit, aby tyto země splňovaly stejné normy z hlediska kvality a ochrany zvířat, které dodržují také naši výrobci.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Evropská společná obchodní politika je nedílnou a významnou součástí celkové vnější činnosti Unie. Mohla by hrát velmi pozitivní úlohu při naplňování cílů spojených s vytvářením bohatství a v hospodářských a politických vztazích mezi národy a zeměmi Evropy a Latinské Ameriky. Nepochybuji o tom, že prohloubení integrace hospodářských oblastí by mohlo vést ke stavu výhodnému pro obě strany, zejména z hlediska vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst. Nicméně vím o dopadech, které by mohly mít bilaterální obchodní dohody uzavřené mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky na hospodářství nejvzdálenějších regionů.

V regionu, ze kterého pocházím, tedy na Madeiře, jsou důsledky patrné zejména v oblasti produkce banánů. Jsem tedy toho názoru, že by toto výrobní odvětví i ostatní strategická a tradiční odvětví v nejvzdálenějších regionech měla být chráněna.

Za tímto účelem, a v souladu se závazkem, který Evropská unie vůči nejvzdálenějším regionům přijala, musí tyto regiony obdržet vhodnou kompenzaci, se zvláštním ohledem na jejich zranitelná hospodářství. Tato zpráva obsahuje opatření pro podobnou ochranu těchto regionů, proto jsem pro ni hlasoval.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. − Bůh požehnej vašim dětem. S tímto požehnáním přerušuji zasedání.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí