Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2932(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0549/2010

Rozpravy :

PV 21/10/2010 - 11.3
CRE 21/10/2010 - 11.3

Hlasování :

PV 21/10/2010 - 12.3
CRE 21/10/2010 - 12.3

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0390

Rozpravy
Čtvrtek, 21. října 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

11.3. Severní Kavkaz, zejména případ Olega Orlova
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Severním Kavkazu, zejména pak o případu Olega Orlova(1).

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala, autorka. Pane předsedající, chtěla bych říci, že toto usnesení o situaci na Severním Kavkaze, zejména o případu Olega Orlova, je jedním z nejdůležitějších, jež tento Parlament za dlouhou dobu přijal.

Tragédie panující na Severním Kavkaze se v posledních letech dále prohlubuje, a to kvůli všudypřítomnému porušování lidských práv, jež zasahuje do každodenního života lidí v Čečensku, Osetii, Dagestánu, Severní Osetii a Kabardsko-balkarské republice.

Násilí není zdaleka u konce. Jenom minulé úterý bylo nejméně šest lidí zabito při útoku na budovu čečenského parlamentu v Grozném. Nejméně 17 osob bylo zraněno, většinu z nich tvořili civilisté. Dne 9. září zemřelo 17 lidí a mnoho dalších bylo zraněno při bombovém útoku ve Vladikavkaze, hlavním městě Severní Osetie.

Dosud nebyly vyřešeny ani tragédie z minulosti. Rodiny obětí z Beslanu dodnes neví, co přesně se s jejich dětmi a blízkými stalo, jak zemřeli nebo kde se nachází jejich těla.

Nejenom že začarovaný kruh násilí a beztrestnosti zanechal tyto komunity zmatené a paralyzované, ale neschopnost danou situaci vyřešit navíc vedla k tomu, že se násilí začalo šířit i za hranice severokavkazských republik.

Zatímco Moskvané pociťují hrůzy terorismu, čečenští uprchlíci v Evropě se obávají pronásledování a dokonce i smrti. Přímo v hlavním městě Moskvě nebo v Petrohradě dochází ke zmizení lidí, což se dělo již během loňského roku.

Přišla tedy chvíle, kdy to musí přestat. Trestní obvinění pana Orlova, nositele Sacharovovy ceny za rok 2009, se může stát impulzem pro to, aby Evropa konečně řekla „už dost“.

EU by nyní měla začít spolupracovat s Radou Evropy na vynikající zprávě Dicka Martyho o opravných prostředcích pro porušování lidských práv na Severním Kavkaze.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake, autorka. Pane předsedající, pan předseda Buzek dnes vyhlásil vítěze letošní Sacharovovy ceny. Tato cena zosobňuje svobodu myšlení, základní evropskou svobodu a právo, které hájíme nejen ve jménu našich občanů, ale i celého světa.

V reakci na udělení Nobelovy ceny míru předseda Buzek důrazně vyzval Čínu, aby propustila Liou Siao-Poa, přičemž řekl: „Svoboda není hrozba, ale může být mnoho hrozeb pro svobodu.“ To platí i pro ty, kdo brání lidská práva na Severním Kavkaze.

Loňští nositelé Sacharovovy ceny Oleg Orlov, Sergej Kovalev a Ludmila Alexejeva z organizace Memorial si cenu nemohli převzít osobně, neboť jejich svoboda je v ohrožení. EU do vztahů s Ruskem investuje nesmírně mnoho a spolupracuje s námi také Rada Evropy a OBSE.

Rusko se tím zavázalo chránit a prosazovat lidská práva a právní stát, k takové situaci jsme však ještě zdaleka nedospěli. Zastrašování novinářů a aktivistů občanské společnosti stále převládá, pravidelně dochází ke zmizením obránců lidských práv a neexistuje svoboda vyjadřování, a to ani na internetu. Skutečnost, že se nedodržují zásady právního státu, vedla k tomu, že se dnes u Evropského soudu pro lidská práva projednává 20 000 případů týkajících se Ruské federace.

Rusko má právo bojovat s terorismem na Severním Kavkaze, pokud však nebudou dodržovány zásady právního státu, bude to pro stabilitu kontraproduktivní. Neexistuje žádná omluva pro to, aby Rusko své závazky ohledně lidských práv nedodržovalo.

Dohlédneme na to, aby byla představitelům organizace Memorial umožněna návštěva tohoto Parlamentu jako symbol svobod a práv, která mají všichni občané Severního Kavkazu.

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo, autor. (FI) Pane předsedající, velice mě znepokojuje vzrůstající atmosféra strachu, která panuje okolo ochránců lidských práv v Rusku. Olegu Orlovovi, jemuž jsme loni udělili Sacharovovu cenu, dlužíme svoji podporu. Jeho jediným zločinem bylo, že promluvil o lidských právech v Rusku.

Základní práva jsou porušována i v rámci EU, co se však děje v Rusku, to je něco úplně jiného. Musíme bojovat proti všem druhům terorismu a radikálního extremismu prostřednictvím všech nám dostupných prostředků, zároveň však musíme využívat všech opravných prostředků občanské společnosti. Na Severním Kavkaze již není zapotřebí žádný útlak: namísto toho je nutný dialog. Nesmí tam docházet k dalším zločinům, musí existovat větší úcta k právnímu státu a lidským právům.

Spravedlnost je vždy uplatňována jak objektivně, tak subjektivně. Na Severním Kavkaze to znamená, že je třeba odsoudit zločince a zároveň vzít v úvahu potřeby obětí. Přijetí tohoto stanoviska je jasným a uceleným projevem podpory pro Olega Orlova, stejně jako pro všechny, kdo bojují ve jménu lidských práv. Když hovoříme o nových vztazích mezi EU a Ruskem, musíme to mít na paměti. Aby mohlo Rusko hrát v Evropě skutečnou roli, musí respektovat lidská práva a přijmout evropský étos: Evropa stojí na straně občanů, ne proti nim.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki, autor. – (PL) V dobách komunismu, když hnutí Solidarita v Polsku bojovalo za lidská práva a demokracii, bylo hojně používaným heslem „není svobody bez Solidarity“. Dnes, v souvislosti s tím, co se děje na Severním Kavkaze, a nejenom tam, ale i v jiných částech Ruska, by se dalo říci, že není stability bez právního státu.

Je velice důležité, abychom o těchto dvou skutečnostech mluvili zároveň. Nemůžeme se zabývat hospodářskými a politickými vztahy s Ruskem a lidská práva přitom ignorovat. Ve skutečnosti jde o systém spojených nádob, ne o dvě samostatné záležitosti. Základní slušnost předpokládá, že se nebudeme bavit pouze o zlepšování vztahů s Ruskem – s velkou zemí – ale že budeme od Moskvy zároveň požadovat, aby respektovala lidská práva, a to i v případě někoho, komu byla udělena Sacharovova cena. Jde o políček uštědřený Evropskému parlamentu i Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat, autorka. − (FR) Pane předsedající, ráda bych využila této možnosti a vyzvala, abychom se společně zamysleli nad tím, jakému účelu Sacharovova cena slouží.

Nejdříve bych chtěla poděkovat svým kolegům, především paní Hautalaové, za jejich reakce na můj požadavek ohledně situace pana Orlova. Pan Orlov je skutečně jedním ze tří představitelů Memorialu, organizace, jíž jsme vloni udělili Sacharovovu cenu.

Udělením této ceny jsme ocenili odhodlání těch, kdo mají stále odvahu situaci v Čečensku odsuzovat. Jednalo se o symbolický akt, neboť přišel několik měsíců po smrti Natálie Estemirové, po vraždě, kterou pan Orlov důrazně odsoudil. Víme, že čečenský prezident pana Orlova za jeho nenávist žaloval a vznášel proti němu obvinění. V lednu roku 2010 byl pan Orlov a sdružení Memorial uznáni vinnými a my jsme vůbec nereagovali. Dne 6. července byl pan Orlov obviněn znovu a nyní mu hrozí tříletý trest odnětí svobody.

Když jsme udělovali Sacharovovu cenu, chtěli jsme zviditelnit práci mužů a žen bojujících za demokracii a lidská práva. Prostřednictvím tohoto ocenění jsme je také vzali pod naši ochranu.

Co jsme však pro pana Orlova a všechny obránce lidských práv v Rusku a Čečensku opravdu udělali? Jak jsme rozvinuli vzájemný dialog, abychom zajistili, že budou lidská práva na Severním Kavkaze konečně respektována? Můžeme bez jakéhokoli komentáře tolerovat skutečnost, že ani více než rok po vraždě paní Estemirové nebyly učiněny žádné právní kroky? Můžeme tolerovat únosy, zneužívání a mizení obránců lidských práv bez jakéhokoli zásahu soudů?

Chce se mi skoro říci, k čemu tu jsme, když zasedání za zasedáním odsuzujeme případy porušování lidských práv, aniž bychom Komisi zabránili v pokračování zdánlivě konstruktivních rozhovorů a tvrzení o pokroku dosaženém ve všech oblastech, jen ne v oblasti lidských práv a spravedlnosti? Kdy přestaneme tyto údajně základní hodnoty zapírat jenom kvůli hospodářským a politickým zájmům některých členských států? Mohli bychom být důvěryhodnější, dámy a pánové, kdybychom svá zasedání nekončili už ve čtvrtek odpoledne a kdyby tyto rozpravy sledovalo víc z nás.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt, autor.(DE) Pane předsedající, Severní Kavkaz zažil carskou koloniální politiku i pokusy o genocidu ze strany stalinistického režimu. Bohužel byl však po rozpadu Sovětského svazu zapojen do dvou brutálních válek, kdy došlo dokonce na genocidu menších etnických skupin, například Čečenců. Dnes jde stále o oblast, kde zločinné satelitní režimy, jako je ten pana Kadyrova, strašlivým způsobem porušují lidská práva. Odsuzujeme všechny možné druhy terorismu na všech stranách, tento režim však nemá s demokracií a právním státem vůbec nic společného.

Abychom tuto situaci vyřešili, potřebujeme „trojrozměrný“ přístup zahrnující úzkou spolupráci mezi Radou Evropy, společně s Evropským soudem pro lidská práva, Evropským parlamentem jakožto hybnou silou Evropské unie, a s organizacemi pro lidská práva v dané oblasti, které se snaží ji ochránit od ruského vlivu. Organizace Memorial zabývající se lidskými právy hraje v tomto ohledu zásadní roli. Proto vyzýváme nejenom k tomu, aby byl pan Oleg Orlov okamžitě nechán na pokoji, ale rovněž aby byl podporován ve své chvályhodné práci ve jménu lidských práv. Dlužíme to nejen jemu a jeho spolubojovníkům, ale i obyvatelům Severního Kavkazu a naší zavražděné přítelkyni a kolegyni Natálii Estemirové, kterou mnozí z nás znali osobně a jejíž smrt je nezbytné konečně objasnit. Máme vůči ní povinnost zajistit, aby na Severním Kavkaze zavládly zásady právního státu a aby byla dodržována lidská práva.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Leszek Wałęsa, jménem skupiny PPE. – (PL) Před nějakým časem označil Oleg Orlov za největší problém Severního Kavkazu to, že mocní se odmítají zabývat tou nejdůležitější věcí – lidskými právy. Porušování lidských práv destabilizuje situaci na Severním Kavkaze, prodlužuje konflikt, snižuje šance na jeho vyřešení a ve skutečnosti vytváří podporu pro nelegální teroristickou činnost.

Organizace zabývající se lidskými právy, jako je například Memorial, bychom měli podporovat, neboť jsou zásadní pro vznik stabilní a svobodné společnosti a jsou potřebné i pro ustanovení stability, která bude opravdová a trvalá. Je tedy třeba je podpořit a rovněž je nutné odsoudit trestuhodné činy, k nimž v oblasti Severního Kavkazu dochází, mluvit za rostoucí počet zmizelých lidí a pamatovat na utrpení těch, kdo byli odsunuti.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Mirsky jménem skupiny S&D. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Plně podporuji část usnesení týkající se nutnosti dodržování lidských práv na Severním Kavkaze. Situace na Kavkaze je mi dobře známá, neboť jsem tuto oblast několikrát navštívil. Zároveň bych však chtěl poznamenat, že titul „obránce lidských práv“ nedává panu Orlovovi právo obviňovat prezidenta Čečenské republiky z vraždy. Pokud se pan Orlov domnívá, že mu Sacharovova cena dává oprávnění činit neuvážená tvrzení, tak se plete. Evropský parlament mu nemusí dělat právníka. Nechme jej, ať obhájí svůj případ u soudu. Když ne u ruského soudu, tak u evropského. Nemáme právo stavět se v této roztržce na něčí stranu. Musíme dát soudům příležitost odvést jejich práci. Rád bych však panu Orlovovi něco poradil – nejdříve přemýšlejte, pak mluvte. Urážka je také proviněním. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan, jménem skupiny ECR. – (PL) Je paradoxní, že v den, kdy jsme vyhlásili své rozhodnutí o udělení Sacharovovy ceny za rok 2010, hovoříme o pronásledování jednoho z nositelů té minulé. Jak víte, získal vloni Oleg Orlov společně s dalšími členy organizace Memorial cenu za svůj nekompromisní a odvážný boj za pravdu o ruských zločinech spáchaných v Čečensku.

Dnes hovoříme o pokračujícím pronásledování, jemuž je Oleg Orlov vystaven proto, že odhodlaně požaduje objasnění všech okolností smrti Natálie Estemirové, která byla hlavou Memorialu v Čečensku. Měli bychom pamatovat na to, že kroky učiněné ze strany „prezidenta“ Ramzana Kadyrova proti panu Orlovovi by nebyly bez podpory Kremlu možné. Proto vyzývám všechny instituce Evropské unie, včetně Komise a Rady, aby vyvinuly tlak na prezidenta Medveděva, aby proti podobným pronásledováním v Čečensku zasáhl.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Případy násilí nebo terorismu jsou v severokavkazských republikách téměř na denním pořádku. Útok spáchaný minulý týden na čečenský parlament podtrhuje skutečnost, že islamistické povstání ohrožuje stabilitu celého regionu. Patnáct let po vypuknutí války v Čečensku v oblasti nadále žije na 80 000 vystěhovaných obyvatel. Situace aktivistů bojujících za lidská práva je rovněž znepokojující, objevují se zprávy o četných náhodných únosech a obviněních. Případ Olega Orlova je jedním z řady soudních řízení zahájených bez jakéhokoli právního základu. Poté, co pan Orlov obvinil čečenského prezidenta, že byl v roce 2009 zapojen do vraždy Natálie Estemirové, mu hrozí tři roky vězení.

Ráda bych upozornila na to, že vyšetřování zahájené po smrti této ženy doposud nikam nepokročilo. Z těchto důvodů jsem přesvědčena, že federální úřady musí přijmout další opatření, aby zajistily, že vyšetřování bude probíhat důkladně, a to i v případě, kdy se jedná o členy organizace Memorial.

 
  
MPphoto
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, nejznámější a nebrutálnější konflikt na Severním Kavkaze začal spolu s první čečenskou válkou. Stále pokračuje, i když se ještě rozšířil, zejména do Dagestánu a Ingušska. Aniž bychom chtěli soudit, do jaké míry se jedná o boj za osvobození, válku proti terorismu nebo cokoli jiného, nemůžeme popírat skutečnost, že v oblasti žije téměř 100 000 vnitřně vysídlených uprchlíků a situace ohledně lidských práv je velice špatná.

Aktivisté bojující za lidská práva, jimž jsme vloni udělili Sacharovovu cenu, jsou silou, s níž je v Memorialu potřeba počítat, a tato organizace hraje na Severním Kavkaze významnou roli. Když vloni v prosinci přebíral Oleg Orlov cenu, odpověděl na otázku týkající se nebezpečí jeho práce, že za největší problém považuje hrozby přicházející ze strany státních představitelů. O těchto jeho slovech by málokdo pochyboval.

Obzvlášť známou zastánkyní lidských práv Čečenců byla Anna Politkovská. Ruské aktivity v Čečensku kritizoval ruský agent Alexandr Litviněnko, který byl v Londýně otráven. Natálie Estemirová, zavražděná v loňském roce, odhalila skutečnost, že na násilí a popravách v Čečensku i jinde se podílely tajné služby. Seznam podobných nevyřešených vražd by mohl pokračovat. Proto je klíčové, aby se Evropská unie těmito záležitostmi i nadále zabývala.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE).(PL) Chtěl bych nejdříve opravit něco, co uvedl můj kolega. Bylo řečeno, že představitelé Memorialu nemohli v loňském roce navštívit Parlament, aby převzali Sacharovovu cenu. Ve skutečnosti tu však byli. Tím, kdo nemůže cenu převzít, jsou „Dámy v bílém“, protože nesmějí opustit Havanu.

Zpráva připravená v červnu roku 2010 parlamentním shromážděním Rady Evropy informuje o dalších případech porušování lidských práv na Severním Kavkaze. Ruské úřady nadále tvrdí, že usilují o stabilizaci, hlavní překážkou pro opravdovou a trvalou stabilitu celé oblasti však zůstává beztrestnost spojovaná s porušováním lidských práv a nedodržování zásad právního státu. Civilisté stále žijí pod hrozbou násilí. Běžné je mučení a špatné zacházení, stejně jako násilná zmizení, svévolné vraždy a svévolná uvěznění. Vyšetřování porušování lidských práv jsou neefektivní a chybná. Často skončí pouze tím, že se nepodaří potrestat pachatele, což zvyšuje nedůvěru ve vládní instituce i v celý soudní systém.

Je naší povinností učinit všechny možné kroky, nejenom umožnit stálé sledování situace na Severním Kavkaze, ale také jednat za účelem zajištění zásad právního státu a podpory občanských a demokratických iniciativ a skoncovat s bezprávím v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). - (SK) Za největší problém na Severním Kavkaze považuji nevšímavost k nejdůležitějšímu aspektu, dodržování lidských práv jednotlivců. Taková porušení lidských práv destabilizují situaci v regionu, prodlužují a vyhrocují konflikt, snižují šance na jeho vyřešení a napomáhají vytvořit základ pro teroristické reakční skupiny.

Ramzan Kadyrov, který se v Čečensku dostal k moci, ke stabilitě nepřispívá. Stal se absolutním vládcem této republiky, pohrdá zákony nebo je zneužívá za účelem jednání v rozporu se základními lidskými právy. O porušování práv určitých osob se navíc nesmí informovat veřejnost a ani vést diskuse. Žalostným příkladem pronásledování obránců lidských práv je například Oleg Orlov, člen skupiny Memorial. Situace se zdá být smutně bezvýchodná, a právě proto má Evropský parlament morální povinnost bedlivě sledovat dění v regionu a pravidelně trvat na dodržování práv, která občané a organizace zabývající se lidskými právy v Ruské federaci stále nemohou navzdory oficiální rétorice využívat v každodenním životě.

 
  
MPphoto
 

  Corina Creţu (S&D).(RO) I já cítím povinnost vyjádřit solidaritu s Olegem Orlovem a jím vedeným střediskem pro lidská práva Memorial. V loňském roce jim Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

Obvinění kvůli urážce na cti čečenského prezidenta a soudní řízení zahájené proti Olegu Orlovovi, jemuž nyní hrozí několik let ve vězení, jsou děsivým vyvrcholením deprimujícího pronásledování aktivistů bojujících za lidská práva, včetně nejhoršího případu, únosu a zavraždění Natálie Estemirové, koordinátorky organizace Memorial v Čečensku. Cítím povinnost protestovat proti tomuto brutálnímu, opakovanému porušování lidských práv, ospravedlňovanému potřebou bojovat s terorismem, proti beztrestnosti těch, kteří mají na svědomí vážné zločiny a zneužívání, stejně jako proti tomu, že ruské úřady tuto situaci tolerují, což snižuje věrohodnost jejich demokratických snah.

 
  
MPphoto
 

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). - (CS) Já bych se tady chtěl zamyslet nad tím, jak je možné, že se pořád bavíme jenom o lidských právech relativně malé skupiny lidí a zcela pomíjíme to jádro. Jádrem pudla na Severním Kavkaze je silné vnější vměšování vahábitů, kteří jsou školeni, kteří jsou vyzbrojováni a kteří sem pronikají s jasnými cíli.

Pokud nevíte, odkud pochází vahábité a odkud jsou financováni, tak je to ze stejných zdrojů, o kterých se mluví u jiných teroristických organizací. A bohužel v tomto usnesení to jádro, tzn. proč dochází k flagrantnímu porušování lidských práv v různých částech Severního Kavkazu, absolutně chybí. Samozřejmě, je třeba dodržovat lidská práva, ale je třeba, aby podmínky pro jejich dodržování byly vytvořeny. A pokud je vnější financování teroristických organizací zajištěno, a to je zajištěno velmi dobře, potom tyto podmínky těžko můžeme zajistit. A usnesení to, bohužel, nezachycuje.

 
  
MPphoto
 

  Ana Gomes (S&D). - Pane předsedající, plně podporuji toto usnesení, které podpořila i moje politická skupina a které vyzývá k jednání ve prospěch nositele Sacharovovy ceny Olega Orlova a všeho, co zosobňuje – konkrétně kritiky porušování lidských práv, k němuž na Severním Kavkaze dochází.

Dovolte mi v tomto ohledu říci, že já ani moje skupina nesouhlasíme se slovy pana Mirského, jenž hovořil přede mnou a Olega Orlova kritizoval, když říkal, že by neměl svého postavení obránce lidských práv využívat k tomu, aby obviňoval pana Kadyrova. Každý demokrat, který má nějakou sebeúctu, ví, že nepotřebujete žádný titul, nemusíte být obráncem lidských práv, nemusíte být ani členem Memorialu nebo nositelem Sacharovovy ceny, abyste mohl uplatnit své demokratické právo kritizovat jakéhokoli představitele státu nebo vlády.

Při této příležitosti bych chtěla podpořit to, o čem již hovořil kolega Raül Romeva i Rueda. Upozornil tento Parlament – stejně jako Komisi a Radu a především paní Ashtonovou – upozornil na nebezpečnou situaci, rozvíjející se v současnosti v oblasti Západní Sahary. Chtěla bych ji požádat, aby zasáhla, aby marocké úřady nezatýkaly obyvatele Západní Sahary bojující proti ilegální okupaci.

(Předsedající řečnici přerušil.)

 
  
MPphoto
 

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Pane předsedající, chtěla bych vám poděkovat, že jste se zabývali situací lidských práv na Severním Kavkaze.

Ačkoli byla protiteroristická operace v Čečensku oficiálně vyhlášena během loňského roku, násilí a beztrestnost nadále pokračují nejen tam, ale i v sousedním Dagestánu a Ingušsku.

Ozbrojený útok na parlament v Grozném, k němuž došlo tento týden v úterý, nám znovu připomněl, jak je tamní situace nestálá a nebezpečná.

Catherine Ashtonová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, tento útok odsoudila a uvedla, že použití násilí a sebevražedných útoků nemohou být ospravedlněny žádnými okolnostmi.

Při této příležitosti bych ráda vyjádřila hlubokou soustrast rodinám obětí. V tomto případě se oběťmi stali jeden civilista a dva policisté ve výkonu služby. Zatímco na Severním Kavkaze pokračují teroristické útoky, nepřestávají ani pravidelné útoky na obránce lidských práv a novináře, pachatele těchto útoků však málokdy dostihne spravedlnost.

Chováme v úctě všechny, kdo přišli o život, i ty, kdo v takovémto prostředí vydrží pracovat. Mnoho aktivistů, právníků a nezávislých novinářů v celé Ruské federaci čelí hrozbě násilí, týrání a zastrašování.

Obvinění z urážky na cti, vznesená proti Olegu Orlovovi, hlavnímu představiteli střediska pro lidská práva Memorial, a Ludmile Alexejevě, předsedkyni Moskevské helsinské skupiny, je třeba vnímat právě v kontextu zastrašování. Prohlášení pana Orlova, napadená prezidentem Kadyrovem, se týkala skutečnosti, že vrah aktivistky Memorialu Natálie Estemirové byl sice nalezen, nebyl však postaven před soud.

Evropská komise probíhající druhé soudní řízení s panem Orlovem bedlivě sleduje. EU vyzývá Rusko, aby dodrželo závazky, k nimž se svým vstupem do Organizace spojených národů, OBSE a Rady Evropy přihlásilo. Prezident Medveděv vystoupil s kritikou existence právního nihilismu v Rusku, jak tuto skutečnost sám označuje. EU je odhodlaná podpořit Rusko v reformě jeho soudního systému.

V úzké spolupráci s prezidentovou administrativou a Radou Evropy byly připraveny konkrétní kroky.

EU si velice váží možnosti hovořit o svém zájmu o lidská práva s ruskými úřady. Vítáme otevřený přístup prezidenta Medveděva v diskuzích týkajících se této problematiky. Pravidelná jednání mezi EU a Ruskem na odborné úrovni nabízí příležitost, jak záběr těchto diskuzí ještě rozšířit.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. Rozprava je ukončena.

Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

Písemná prohlášení (Článek 149 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Luisa Macovei (PPE), v písemné formě. Chtěla bych vyjádřit hlubokou soustrast a znepokojení nad rostoucím počtem zavražděných nebo zmizelých osob z oblasti Kavkazu, zejména Natálie Estemirové. Nárůst násilí a zmizení lidskoprávních aktivistů a politických odpůrců v oblasti Severního Kavkazu od roku 2009 vyvolává obavy. Tyto konflikty a porušování lidských práv vedou k destabilizaci regionu a brání míru a prosperitě. Naléhavě vyzývám ruské úřady, aby posílily ochranu obránců lidských práv, včetně těch, kteří pracují pro Memorial. Vláda by se měla snažit pachatele únosů a vražd odsoudit, místo toho, aby umlčovala lidi, jako je Oleg Orlov, kteří na tyto problémy upozorňují. Odsuzuji kroky, které úřady podnikly při vyšetřování organizací pro lidská práva, stejně jako nedávno vznesená obvinění proti Olegu Orlovovi za to, že promluvil. Vyzývám Komisi, aby na tyto záležitosti kladla při svých rozhovorech s Ruskem zvláštní důraz.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Ziobro (ECR), v písemné formě.(PL) V médiích se v poslední době hodně hovořilo o novém začátku vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Plodem těchto aktivit je společný německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream a nabídka Nicolase Sarkozyho zapojit Rusko do evropského bezpečnostního systému.

Zdá se, že ve svém nadšení z nových hospodářských dohod představitelé EU rychle zapomněli na případy Anny Politkovské a Natálie Estemirové. Už léta je Unie založena na přesvědčení, že pokud si mají být lidé rovni, musí se to týkat všech lidí ve všech ohledech. Proto musí být naší prioritou neustálý boj za respektování práva, občanských svobod a lidské důstojnosti. Je klíčové, aby Evropská unie na opakované případy porušování lidských práv v Rusku a tragickou situaci demokratické opozice důrazně reagovala.

Média informují o tom, že 31. dne každého měsíce se v ruských městech konají demonstrace organizované hnutím Strategie 31. Jeho členové protestují na obranu svobody shromažďování a práva pořádat pochody a demonstrace, které zaručuje 31. článek Ústavy Ruské federace. Od zahájení své činnosti se hnutí potýká s odporem ze strany úřadů. Demonstrace jsou pokaždé rozháněny policejními jednotkami zvláštního určení OMON a jejich účastníci jsou týráni a biti, odváženi mimo město a zanecháváni hluboko v lesích nebo dokonce vězněni, aniž by jim byl sdělen oficiální důvod. Povinností Unie je tyto aktivity podrobně prošetřit a rozhodně se proti nim postavit. To od nás čekají nejenom ruští občané, ale i celá evropská společnost.

 
  

(1)Viz zápis.

Právní upozornění - Ochrana soukromí